TEORIE OSOBNOSTI

Obsah:
S. Freud
C. G. Jung
A. Adler
K. Horneyov
H. A. Murray
H. S. Sullivan
E. Fromm
E. H. Erikson
behaviorismus
I. P. Pavlov
J. B. Watson
E. C. Tolman
C. L. Hull
B. F. Skinner
J. Dollard a N. Miller
G. A. Miller, E. Gallanter, C. H. Pribram
A. Bandura
J. B. Rotter
W. Stern
R. B. Cattell
H. J. Eysenck
Big Five
K. Lewin
D. N. Uznadze
G. W. Allport
fenomenologie a existencialismus
Edmund Husserl
tvarov psychologie
D. Snygg a A. W. Combs
C. R. Rogers
K. Goldstein
A. H. Maslow
V. E. Frankl
G. A. Kelly
seznam literatury

strana
2
5
8
11
13
14
15
17
19
19
19
20
20
20
21
23
23
24
26
27
29
30
30
32
33
36
37
38
38
40
42
43
46
48
50

seznam pouitch zkratek:

AA
beh.
CGJ
CRR
dg.
d
M
neoPA
O
p
P
PA
PT
Q
ro
SF
T

<>

Alfred Adler
behaviorismus
Carl Gustav Jung
Carl Ransdom Rogers
diagnza, diagnostika, diagnostick
dt
mu, musk
neopsychoanalza
osobnost, osobnostn
psychika, psychick
psychologie, psychologick, psycholog
psychoanalza, psychoanalytick, psychoanalytik
psychoterapie, psychoterapeutick, psychoterapeut
mnostv
rodie, rodi
Sigmund Freud
terapie, terapeut, terapeutick
ena, ensk
interakce, interakn

strana 1

Sigmund Freud (06.05.1856 - 23.08.1939)

psychoanalytick teorie

Narodil se v moravskm Pboe v poetn idovsk rodin jako nejstar ze 7 dt; star, psn otec - obchodnk s vlnou;
mlad, hodn matka. Jeho otec v dob SF narozen byl ji ddou - dtem svch dt z prvnho manelstv. (Kdyby SF neml
rodinn problmy, zejm by byla svtov kultura o PA teorii okradena.) 1860 se pesthovali do Vdn, ale SF tamn
mentalita nesedla; ml zporn postoj k nboenstv - jeho pvod vidl v obavch v ranch vvojovch fzch;
nboensk chovn povaoval za blzk neurotickmu. Byl spnm lkaem, ale nebyl pijmn svmi kolegy; nebyl
schopen udrovat dlouhodobj ptelstv; vjimkou byl Wilhelm Fliess, jeho SF nazval svm alter ego; i tento vztah
asem zanikl. SF trpl rakovinou elisti, ml srden problmy, kouil 20 doutnk denn. V manelstv byl oddan a s enou
Martou ml 6 dt (3+3, nejml. Anna). V roce 1938 po okupaci Rakouska nacisty odeel do Anglie, kde o rok pozdji zemel.
Nkt. dla: O lovku a kultue, Totem a Tabu, Vybran spisy, Vklad sn, Psychologie vednho ivota

determinanty chovn - fyziologick sly; l. je sp reaktivn ne aktivn

libido - p energie oivujc vechny fce
O je uzaven systm; libido se uplatuje uvnit tohoto systmu
subsystmy Id, ego a superego - odlin cle, principy, neustle v boji mezi sebou

Tvrcem PA je Freud, kter definoval P jako vdu o nevdom; nejvt pnos PA tkv prv v
objeven vznamu nevdomch motivac v lidsk p. PA se zabv hlavn dynamickm
aspektem O. Hlavn obsah PA teorie tvo podle Freuda nevdom p procesy, uen o odporu a
potlaen a zdraznn sexuality a Oidipova komplexu. Jej tit je v modelu motivace.
Termn psychodynamick teorie O poukazuje na to, e O je dynamickou sadou proces, e
chovn nen nhodn, ale zcela determinovan (v. paraprax).
Tmatem nevdom se zabvali mj. i filozofov Schopenhauer, von Hartmann a Nietzsche.
Nevdom je klovm pojmem a urujcm initelem duevn dynamiky; jeho zdrojem jsou
potlaen (vytsnn) p obsahy - pn, pedstavy nebo pocity, kter by jinak vyvolaly konflikty.
Princip slasti, reprezentujc aktivitu pud, je ve stlm konfliktu s principem reality, reprezentujcm
realistick vztah ke skutenosti. Pudov zaloen stle bojuje s restriktivnm prostedm, kter
potlauje hlavn projevy sexu a agrese, a s morlkou.
Freud pracoval jako psychiatr ve Vdni a byl kem fr. psychiatra Charcota, u nho studoval
fenomn hysterie. Spolu s Breuerem doli k zvru, e tato neurza je reakc na potlaen sex.
tendence (na konci 19. stol. doznvala viktorinsk pruderie). Freudova klientela trpla i
nboenskou morlkou a z n plynoucmi sex. frustracemi. Hysterie bez organickho pvodu jsou
reakcemi na p traumata. Breuer je lil hypnzou, Freud pomoc metody volnch asociac (pac. na
lku asociuje); "hysterikov jsou nemocn vzpomnkami" na probhl traumata (pacientka s
hydrofobi - vychovatelka dala napt psovi; vzpomnla si na to, ekla a mohla zase pt). Symptomy
asto ukazuj na pokus pacienta nevdom svj konflikt vyeit. (Vliv nevdom v chovn - dvka,
kter na ntlak rodi mla napsat bye bye svmu chlapci a chytla obrnu do prav ruky.)
Podstatou PA jako PT je pivst potlaen p obsahy z nevdom do vdom. Tm, e si pac.
uvdom podstatu tohoto potlaen, osvobozuje se od jeho neurotizujcho vlivu.
Topick, topografick model:
vdom
pedvdom; cenzura, cenzurn barira mezi nevdomm a pedvdomm
nevdom

strana 2

Model p instanc:

vdom
EGO
pedvdom
nevdom
(pudov hnut, potlaen obsahy i
morln komplexy (skrupule aj.))

SUPEREGO
ID

Id - ono
komplex pud, princip slasti, iracionln, chce okamit uspok. svch tueb, nestar se o
ostatn
rezervor p energie
ryz id - kojenec
primrn proces - jm zskv uspokojen; mimologick mylen; sny podobn smsen
fantazie a reality - dt chce jst, ale kdy potrava nepichz, pedstavuje si ji; u dosplch
- v nonm snn
Ego - j
racionln-logick mylen jako produkt vchovy a vzdlvn
princip reality; sekundrn proces - zpsob fungovn ego, smuje k opravdovmu
uspokojen
dleit nevdom fce - vyrovnvn napt mezi Id a Superego (mezi pudy a morlkou) funkce cenzury
Superego - nadj
moralizujc sla v O; osobn morlka, tj. internalizovan normy z kultury a vchovy,
princip dokonalosti - dn slast
zvnitnn zkazy, omezen a chvla - vdom st superego obsahuje vdom
zvnitnn zk. a pochvaly
vyvj se identifikac s rodiem stejnho pohl.

(Es, Ich, Uber-Ich)

intrapersonln konflikty
id vs. ego - id chce uspokojen, ego testuje realitu a neumon to (kluk chce ukrst autko, ale
v o policistech, tak pok, a bude mt penze, aby si ho radi koupil)
id vs. superego - id m poadavek, superego jej povauje za neetick (kluk s autkem pipomene si zkaz krst - krst je patn)
ego vs. superego - racionalita vs. dokonalost - chce se do neho pustit, rozumov je to
etick, ale ct vinu v dsledku pedchoz, pli moralizujc vchovy (autko si nekoupm, dti
v Africe maj hlad)
Ze zkladnho konfliktu Id - Superego vyvstv dynamika nevdom: Kad potlaen p obsah
disponuje ur. energi, proto nezstv pasivnm, nbr transformuje se do ppustnho mylen a
chovn.
S naptm mezi Id a Superegem souvis sny - symbolizuj nesplnn pn, kter se ve spnku
pln; v pevleen podob jsou proto, aby neruily spnek. PA vklad sn je zaloen na peveden
manifestnho obsahu sn na jejich latentn vznam. PA sne jsou zjednodueny na symboly M
a genitlii a sexulnho aktu (dlouh pedmty - penis, dut - vagina, ...)
Superego m odmovat jedince za morln jednn pocity hrdosti a trest jej zkostmi za jednn
nemorln - oboj pedpokld zvnitnn norem. Superego se vyvj v procesu identifikace s
rodiem tho pohlav.

strana 3

Souasn s tm je eena oidipln situace tak, e incestn konflikt je pekonn. Oidipv komplex,
velmi sporn PA koncept, je nevdom erotick vazba na rodie opa. pohlav, provzen
rivalitou vi rodii tho pohl.
Vvoj libida probh ve fzch orln, anln, falick, fzi latence a nakonec fzi genitln - jde o
pesun zn, kter jsou zdrojem libidinznch pocit.
orln stadium - slast v sn, polykn; zuby - centrum slasti se mn na zdroj bolesti;
odstaven - konec orln slasti
anln stadium - slast z uvolnn napt v konenku prost. vyprazdovn stev; tento
zdroj slasti odstrann v prbhu ncviku k istotnosti
falick stadium - zkoum sex. orgny, m sex. fantazie; masturbace; Oidipv a Elektin
komplex - miluje rodie opanho pohlav a nenvid druhho; chlapec m strach
z vykastrovn otcem - kastran zkost; dvka je frustrovna, e postrd st otcovy
anatomie - zvidn penisu; een v identifikaci s rodiem stejnho pohl.; ovem Elektin
komplex nen podle SF nikdy zcela vyeen
fze latence - libido je odvedeno do koln prce a zjm; dvj impulzy a zitky jsou
zapomnny a prv tyto zapomenut obsahy chce PA lba vrtit zpt do vdom
genitln stadium - puberta; autoerotick vzorce jsou pry a jedinec je zamen
heterosexuln
Dvma hlavnmi pudy jsou eros a thanatos. Pudy jsou somatick poadavky kladen na
mentln ivot - psychiku; jsou vrozen, pat k id a projevuj se naptm.
ros je zamen na zskn sexuln slasti a poj se s erogennmi znami
Thanatos je destruktivn, d se principem nirvny - naprostho pokoje a neexistence utrpen
- nalzme ve smrti
projevuje se zlost a agresivitou, nebo masochismem (podle toho, je-li obrcen ven
nebo dovnit); smuje k nvratu org. do anorganickho stavu
O je jednotn entita a jej subsystmy nejsou nezvisl, nbr propojen. PA je typick svm
energetickm pojetm p (tzv. hydraulick model) - lovk disponuje ur. mnostvm energie,
kter se rzn pelv > psychick procesy maj jistou vzanou energii:
katexe - proudn du. energie - libida - z msta, kde vznikla, ke zdroji uspokojen - jde-li
k vnjmu uspokojen - objektov katexe; k vnitnmu - egokatexe
antikatexe - sla psobc proti katexm id, m pvod v ego a superego > kde se tam bere?
protoe id produkuje nadbytek libida, energie - ego a superego si tuto nadbytenou energii
nashromd; stanou se ivotaschopnmi a mohou zadrovat katexe id
Parapraxe - chybn kony, jako nap. peeknut, zapomenut, pehmtnut aj., vyjaduj vnitn
konflikty. lovk byl nap. obdarovn, nelb se mu to, ale neme to ct, a to jednou pi klidu
"nechtn" shod a rozbije.
Vechny aktivity lovka (okusovn tuky, pokrbn se) nco vyjaduj, tj. jsou
symptomatick. Jsou pkladem aktivity nevdom, jeho neverbalizovateln obsahy vstupuj do
vdom jen sten a maskovny.
Strukturn model osobnosti podle PA:
podstatou O je (biologick) pudov komplex ID - LIBIDO - touha po smyslov slasti, sex,
agrese
Superego kontroluje chovn a rozdluje odmny a tresty
Id hled slast, Ego realitu a Superego dokonalost
Ego je vystaveno tlaku pud a morlky; jestlie jedno z toho zesl, ego se oslabuje a vznik
zkost > zkost provzen naptm je motivujc stav, vznik tendence k jej redukci a t
slou OM
vytsnn - nepijateln mylenka - ego ji netestuje podle reality, ale iracionln
vytsn do nevdom - obsah zmiz, ale energie nikoli; nutn dal obrany, petahovn
mezi id a ego vyvolv zkost
sublimace - libido je od sexulnho uspokojen pevedeno do spoleensky
schvalovan oblasti
regrese - pi silnm ohroen m ego tendenci regredovat do mn stresovho stadia kdo pi stresu hodn j > do orlnho st.
fixace - dlouhodob regrese, ulpn v danm stadiu; lid typicky regreduj do stadia,
v nm jsou fixovni

strana 4

Strach m pedmt, zkost nem. Pi zkosti se l. obv, e neovldne sv pudy a bude

potrestn. Neurotick zkost - oekvn trestu od vnj autority; morln zkost - pocity viny
ze superega.
lovk je pudov bytost, zen nevdommi silami a jeho j je spe jen iluze, fasda. ije v
konfliktu s kulturou, kterou si vytvoil jako ochranu ped sebou samm, ale jejm
restriktivnm opatenm obtoval sexualitu - pravzor svho tst. Podle PA poskytuje lovku
nejvt uspokojen genitln lska. Podle Freuda byl na tom pralovk, neznaje pudov
omezen, lpe.
PA pinesla mnoho objev; na druh stran je kritizovna za biologick redukcionismus a ast
spekulace. Hlavn pnosy:
role nevdom motivace
dleitost ranch zitk lovka pro dal vvoj
dleitost sexuality
OM
SF nepovaoval PA za dokonalou teorii O, ale za st vdeck P, pspvek k celkovmu pohledu
na lidskou povahu (odmtal mysticismus, nboenstv aj.).

Sigmund Freud:
dynamika, motivace, nevdom, pudy
vdom, pedvdom /cenzura/ nevdom
id, ego, superego; libido, katexe, antikatexe; intrapsych. konflikty
parapraxe, strach, zkost
vvoj O - pesouvn zny uspokojen Erotu
Oidipv a Elektin komplex; kastran zkost, zvidn penisu

Carl Gustav Jung (1875-1961)

analytick, komplexn teorie

Byl vcar, narozen v Basileji, introvertovan, osaml, velmi nadan; individualista, dkladn a pracovit; jeho otec byl
duchovnm a to CGJ zajistilo pozici ve ven spolenosti. Vil, e m tajn informace o budoucnu a e v nm existuj dva
rozdln lid. Na rozdl od Freuda byl pijat veejnost a byl finann nezvisl. 1907 se setkal se SF, stal se pro svj
neidovsk pvod mluvm PA; SF ho jmenoval svm nstupcem; 1910 se CGJ stal prvnm prezidentem Mezinrodn
PA asociace. 1913 mezi nimi klasick oidipsk vztah, 1914 se rozeli a nikdy se ji nesetkali. V letech 1923-31 si
v Bollingenu postavil speciln dm ve stylu stedovkho hradu bez plynu a elektiny; Jung si tam svtil olejovmi lampami
a tpal dv. Psobil jako univerzitn profesor a klinik, denn si analyzoval sv sny, podstupoval muiv introspekce;
hodn cestoval a studoval exotick kultury. Krom psychologie byl vzdln i ve filozofii, antropologii, historii, nboenstv,
mytologii a astrologii. Jeho teorie je obtn pochopiteln, protoe ji prostupuje jaksi tajemno znemoujc snadn
porozumn.
Nkter dla: Analytick psychologie, jej teorie a praxe, Due modernho lovka, lovk a due, Vbory z dla, Vvoj
osobnosti.

Jeho zkl. pnosem je komplexn pohled na psychiku a vvoj O, kterm inspiroval dal badatele
(ne zpsob, kterm to sm eil) a typologie O. Mnoh jeho pojmy nemohou bt serizn
prozkoumny; sm CGJ byl skeptick vi vdeckm metodm; pouze pomoc slovnch asociac
zkoumal komplexy a jinak hledal oporu pro sv teorie ve snech, mtech, legendch a folklru.

O = psch, je spe aktivn ne reaktivn a celistv. Kad me vyjdit svou jedinenost vi

okol, sex. pudy nejsou hlavnmi hybnmi silami. CGJ kladl draz na minulost, a to a do
fylogenetick dimenze, nejen od fyzickho vzniku lovka. Ovem lid jsou ovlivovni jak
svmi minulmi zitky, tak svmi aspiracemi do budoucna. Pro dosaen p zdrav je teba
integrovat vechny protichdn sly v O do koherentnho celku.

strana 5

Nevdom - kolektivn, osobn.

Za kritrium zralosti povaoval stupe sebeuskutenn lovka - tm se ad k fenomenologm a
teoretikm j.

osobn nevdom
komplexy

archetypy
ego - vdom j
bytostn j spojujcch
vdom s nevdomm

bytostn j
vdom

kolektivn nevdom

Duevn energii nazv CGJ libidem, ovem bez sexuln konotace; je to energie obecn.
Komplementrnm protikladem k vdom je nevdom; nevdom obsahuje neuvdomiteln
obsahy, tj. obsahy nepstupn pro ego - Ich.
kolektivn nevdom:
to psch zddila (instinkty a archetypy)
spolen jmenovatel vech lid - tam jsme vichni stejn; nadindividuln zkuenost
poz. i neg. zkuenosti lidskch i zvecch pedk lovka; mon zdroj moudrosti - ne
ohroen jako SF
archetypy (pojem pevzat od kesanskho uence Augustina) - praobrazy; pvodn modely
kad obsahuje jdro pedstavy, vzorce chovn (jako kad osa krystalu v sob nese
prvotvar krystalu)
predisponuje ns ur. zpsobem vnmat, provat a reagovat; zddn tendence
odpovdat emotivn, kognitivn a behaviorln na ur. zitky nebo dojmy
zrcadl se ve snech a v umn uvanch symbolech
nap. narozen a smrt, hrdina, velk matka, moudr staec
osamostatnn, nezvisl entity:
persona - veejn tv; role; souvis s principem spoleenskho pijet a osobn
nezvislost; umon jedinci uchovat si svoji individualitu pi podizovn se ur.
poadavkm spolenosti; maska k utven dojmu a skryt prav povahy; je uiten,
ale jen pokud nenahrad vdom rozhodnut jedince plinm konformismem - pak se
stv povrchnm a je oddlen od svch pravch citovch zitk
animus a anima - dv modality tho a. - ena v much (pasivita) a mu v ench
(asertivita) - pomh nm chpat a ocenit druh pohlav a uplatnit nkter jeho znaky
ve vlastnm chovn; nebezpe je v tom, obrt-li se archetyp ven a pevldne - pak
ztrat ena svoji enskost, svou pizpsobenou enskou personu
stn - animln strnka; kad lovk nos ntr civilizace na zveti, kter se v nm
skrv; odvrcen strnka vlastn povahy, tak ovem zdroj vitality, spontaneity a
tvoivosti stn by ml bt pijat jako soust povahy; lovk bez stnu ztrc svoji
celostnost, ivotnost
bytostn j - self - nejzkladnj archetyp, jdro O; primrnm symbolem je mandala
(magick kruh); zral self nejdve ve st. vku, chce vytrvalost a moudrost

strana 6

osobn nevdom
zskan, zvisl na osobn historii jedince
vznik ze zapomenutch, potlaench nebo vytsnnch zitk a mylenek,
traumatickch proitk a smyslovch vtisk, kter nebyly natolik siln, aby byly vdom
registrovny
vyjevuje se ve snech a fantazich
Drap.: piblin odpovd SF pedvdom; Mikk - obsahy jsou pstupn vdom
komplexy
v osobnm nevdom
zitky jedince, kter se vymkly kontrole a existuj samostatn v temn obl. psych
vznikaj z vznamnch a asto traumatickch zitk; obvykle jeden takov zitek pithne
dal podobn a tm sla komplexu vzrst > zitky tvo trsy
neukonen zleitosti asto souvisejc se vztahy s dleitmi druhmi
nkter ovldaj jednn a determinuj vnmn - komplex moci - osoba vynakldajc libido
na aktivity spjat s moc; pod. osoba ovldan matkou, otcem, penzi, sexem
nerozeen - nebezpen, rozeen - prospn, nap. nov nhled na ivot
Ego je vdom mysl; zodpovd za identitu jedince a jeho chovn; jako velitel armdy - vel.
Samo ale nenabz maximum, eho lovk me doshnout - katalyztorem osobnho rstu je
bytostn j. To zahrnuje vdom i nevdom a proto je osobnost, j TAK jsme. Je to zklad,
sted, kter syntetizuje psych a uchovv rovnovhu.
Kad m monost uskutenit sv "osobn povoln" - osvobodit se od stda, vyhnout se tomu
bt masov produkovanou "normln osobou".

vvoj O

narozdl od Freuda, podle nj je urujc formativn vliv ran zkuenosti, povauje CGJ vvoj
O jako dynamick proces, kter prostupuje celm ivotem jedince
O nen statick systm, vyvj se a clem je zskat a rozvinout j - Selbst > proces individuace vvoj O k nalezen sebe sama, sladn obsahu vd. a nevd.
smuje k realizaci celho self - stt se svobodnou, oddlenou a nedlitelnou bytost
souvis se vztahem ego - bytostn j; posun od materilnch k duchovnm zjmm
prvn polovina ivota
vytv se pojet j, diferencuj se 4 hl. fce (myl., ctn, it, intuice) a pevldajc
zamen (intro-, extraverze)
upednostovno ego
kon pijetm masky - persony, kter odpovd zmrm jedince a souasn
poadavkm okol
druh polovina ivota
sebenhled, poznn zkl. rys nevdomho, vytvoen vdomho vztahu ke
svtonzoru; syntza vdomho a nevdomho bytostnm j
tto sti se zpravidla tk individuace:
1) setkn se stnem - personifikace skrytch du. vlastnost
2) setkn se svm duchovnm obrazem v podob obrazu druhho pohl. - anima,
animus
3) poznat a osvojit "mana-osobnosti" - M - star mudrc jako personifikace duevnho
principu a - magna mater jako pers. ltkovho principu
4) stvn se sebou samm, sjednocen vd. a nevd. do novho j
archetyp j, self se stv centrem O, usmruje intrapsychick sly, aby jedinec ml energii pro
vvoj O; individuace st do seberealizace; tohoto finlnho stavu doshne minimum lid chce to vzdln a dost volnho asu
rozvoj O probh zevnit a jeho clem je objeven zdroj, kter v nevdom kadho
jedince existuj odjakiva

strana 7

typologie
intro - a extraverze podle zamen j dovnit/ven
typy O podle pevldajc mohutnosti - p fce ega:
mylen - co pedmt je, racionln
ctn - hodnota pedmtu, pijateln / nepijateln, rac.
it, smyslov vnmn - smysl. zkuenost, e nco je, iracionln
intuice - skryt vznam pedmtu - odkud to pichz a kam to jde, irac.
kombinac vznik 8 typ O

> jedna z tchto fc je vdy dominantn - superiorn - a tm i vdom; ostatn jsou podzen
a spe nevdom; jsou uspodny komplementrn

pesouvn duevn energie

vytsnn
vytsnit lze jakoukoli mylenku (nejen pudov zaloenou jako u SF)
nezdrav; vyt. obsah vyvolv napt v nevdom; nadbyten energie ovl. ego
sublimace
pesunut energie je vyuita hodnotn
symbolizace
nap. pudov impulzy pesunuty do obadnho tance
energi nabit pud zskv zstupn uspokojen a slbne
civilizace je vsledkem etnch symbolizac

Carl Gustav Jung:

komplexn pohled; psych je aktivn a celistv
kolektivn, osobn nevdom; Ego, bytostn j, archetypy, komplexy
persona, stn, animus a anima, bytostn j
osobn povoln; ne stdnost: individuace > sebeuskutenn - stt se svobodnou,
oddlenou a nedlitelnou bytost
vvoj - celoivotn proces; prvn pol. ego, druh bytostn j
typologie - intro- a extraverze; fce - rac.: mylen, ctn, irac.: it, intuice

Alfred Adler (07.02.1870-25.05.1937)

individuln psychologie; druh kola vdesk psychologie

Byl id, ale netrpl kulturnm odcizenm jako SF; po tictce pestoupil na protestantskou vru, j pokldal za kulturn
otevenj ne judaismus. Druhorozen dt, fixovn spe na otce; jako tletmu mu umel ml. bratr vedle v posteli. Jako
dt trpl kivic (rachitidou), nemohl si hrt s vrstevnky, ale ti jej neodmtali. Ve kole nic moc, hl. v matematice, pak se ale
vzchopil, vystudoval lkastv, pracoval jako praktick a on lka, pak psychiatrie. Od 1902 spolupracoval se SF, byl i
prezidentem PA spol., ale nikdy nepodstoupil analzu; v PA spol. skonil 1911 na zklad hlasovn len, kte nesouhlasili
s jeho nzory. SF ho pak nenvidl. Od mld se zajmal o chudobu a soc. nespravedlnost; obdivoval Marxe a socialismus;
poslze znechucen praktikami v SSSR, ale socialismus neopustil. Na pol. shromdn se setkal s ruskou revolucionkou
Raissou Epsteinovou; vzali se; byla mnohem radiklnj ne on, trpla vkyvy nlad Adlera, kter se navc pln vnoval
sv karie. Nakonec se ale dokzali snst a vychovali ti dti. Ve 20. letech zaloil Adler s dtskch poraden; ve 30.
letech uzaveny kvli politickm zmnm. Hodn pednel, 1935 pesthoval se do USA, 1937 zemel pi pednkovm
turn v Aberdeenu ve Skotsku.
Nkter dla: lovk jak jest - zklady ind. psychologie; Umn rozumt; Psychologie dt; Smysl ivota; Nadazenost a
pocit sounleitosti

Na rozdl od PA zdrazoval zalenn lovka do spolenosti, soc. determinanty O, schopnost

l. utvet vl. osud.
Nzev indiv. P - z lat. individuum = nedliteln > jednota O, z jej struktury pak vyplv
konzistentn a nedliteln individuln ivotn styl.

strana 8

Dynamika - l. nen ovldn vnit. nebo vnjmi silami, ale sna se o nco, pohybuje se
k dleitm clm. Veker chovn je zameno na cl, take pi neurzch se pt, co lovk tm
i onm sleduje (nap. enurzou, krdeemi, ).
lovk usiluje o pekonn v dtstv zakotvench pocit mncennosti a dosaen
nadazenosti; toto sil o nadazenost je prospn pouze tehdy, kdy je sociln zameno;
sebestednost je regrese.
ivotn styl - je tvoen systmem cl, kter si jedinec zvolil; abychom porozumli chovn
lovka, musme znt jm zvolen jedinen cle. AA zdrazoval vdomou dimenzi; nevdom
spojoval s neurotickm chovnm.
pocit sounleitosti = cit pospolitosti = sociln cit = social interest
Sourozeneck poad - ukazatel budoucch postoj a vzorc chovn dt:
prvorozen dt
nevhoda - mus ustoupit ze stedu dn, kdy se narod druh
pokud je to pli brzy, trp, cvi se k osamlosti; pokud se na to me pipravit, me to
bt pnos
druh, prostedn dti
nemusej snet odstren; rod se do vyven soc. situace
star sourozenec je jim podntem k vtmu sil o spch
zvodnci - stle spchaj, aby dohnali toho prvnho
nejmlad dti
obvykle rozmazlovny; patn si vytvej pocit sounleitosti
spolu s nejstarmi dtmi nchyln k porue pizpsoben
Praktikoval v Prtru, nkt. pacienti akrobat > viml si, e jejich tlesn sla asto kompenzuje
njakou slabinu v organismu > teorie orgnov mncennosti.
pocity mncennosti
mal dt je slab, zvisl a trp tm; m vrozen mncenn orgny a lzy, co zesiluje
normln pocit slabosti a bezmoci a do hluboce provanho pocitu mncennosti
jejich pina je fyziologick - slabost vlastnho tla
pli siln poc. mncen. > komplex mncennosti jako pehnan pocit slabosti a
nedostatenosti; pak me rozvinou komplex nadazenosti, moci - tendence pehnt sv
dovednosti (vychloubn, sarkasmy, arogance - nzk sebepijet eeno poniovnm druhch)
slabost ztotooval s enskost i nedostatkem munosti; pekonn slabosti slou proces
zvan maskulinn protest; pak oznaoval jako vli k moci a nakonec jako usilovn o
nadazenost
zkladn motivan initel v celm ivot; podle AA je situace nedostatku v kadm lidskm
projevu > pocit mncennosti nen jen pasivnm provnm njakho defektu, ale
aktiviztorem chovn pro dosaen zvolench cl
jedinec ji chce pemnit na sit. dostatku, co dosahuje usilovnm o nadazenost
sil me mt zdravou nebo nezdravou povahu
dt dosahuje jednotnho vzorce svho chovn do 5 let vku - sil o nadazenost zan
velmi brzy; toto jednotn zamen tvo celistvou O strukturu - styl ivota
poruchy
rozmazlen dt
zaruen vsadn msto bez vlastnho piinn
zjem vnuje sob, neum spolupracovat a nechpe ani nezbytnost spoluprce
v dosplosti maj pocit kivdy, tyranizuj - bu pmo nebo za fasdou dobr vle
zanedbvan nebo nechtn dt
neznaj spoluprci ani lsku
ivot vnmaj jako neg., jsou podezrav a nedviv
dobe pizpsoben osoba
vyvj se v dtstv

strana 9

zkl. znakem je soc. cit - "vidt oima druhho, slyet uima dr., ctit srdcem dr."; spoluprce
s druhmi
v T AA posiloval soc. cit
zkl. prci odvd matka - ona je prvn, komu dt me vit

Zdroj lidskho sil - pocity mncennosti; co je ale konenm clem? Adler nejdve myslel, e
lovka ovld agresivita, pak vle po moci a nakonec pijal obecnj hledisko - usilovn o
nadazenost - to je zkl. motivem, je vrozen a neoddliteln od l., mus bt kultivovno.
individuln ivotn styl
utv veker chovn, kterm l. pekonv pocit mncennosti
dl. rodinn prosted - formuje iv. styl
podle AA ovl. iv. styl i typ postavy - draz na psychosomatick vztah
plnovn ivota ovlivovno nikoli pedevm dtskmi zitky (SF), ale subjektivnm
oekvnm, kter bvaj asto nerealistick
fiktivn finalismus - mnoh cle jsou fikc, ale poskytuj jednotn vzorec usilovn a akoli
nepinesou oekvan vsledek, mohou pomoci projt dospvnm a dosplosti doshnout
uspokojivho iv. stylu (nap. poctivost doshnu bohatstv; budu-li hodn na lidi, bude m
mt kad rd)
univerzln motivan tendence; odr draz na teleologick - k cli orientovan
pstup k lidsk motivaci
kad l. m ped sebou ti nevyhnuteln koly - prce, ptelstv a lska - jsou ve
vzjemnm vztahu
iv. styl je pojem idiografick, pro kadou osobu uniktn
typologie
panovan typ
agresivn, prosazujc se, mal soc. cit; snaha o dominanci bez ohledu na blaho ostatnch
zitn typ
parazituj na svt, chtj co nejvc zskat; nzk stupe aktivity
vyhbajc se typ
nemaj cit pospolitosti, jsou pasivn; obava z chyb silnj ne touha po spchu - tk
sociln uiten typ
vysok aktivita a cit pospolitosti; zjem o ostatn a jejich blaho
Pvodn ml AA zato, e jedinou motivan silou je sil o nadazenost, moc; po kritice sv pojet
zmnil - l. je motivovn soc. pobdkami; m jaksi soc. instinkt (nesobeck); l. m urit vrozen
predispozice, ale soc. cit mus stle vyvjen. Je barometrem du. zdrav, normality a hodnoty O.
tvr j - creative self
aktivn princip ivota
AA jm k, je lovk m sice gen. vbavu a njakou vchovu, ale je pnem svho osudu
pirozen vsledek zdravho iv. stylu
podl se na sladn individuality l. a jeho socilnm postojem
m pispvat celkovmu blahu - Adlerova vize - mt takov osobn cle, kter by byly v souladu
s pokrokem lidstva; idelem dokonalosti nen jedinec, ale lidstvo jako spoleenstv spoluprce
(mesisk horlivost AA)
AA moc nedal na empirick a testovateln skutenosti; spe vymlel teoretick konstrukty.
Usiloval o uitenost pro ty, kte chtj sob a druhm porozumt, ne o neplodn ptrn po
absolutn pravd o lidskm naturelu.
AA bv povaovn za pedchdce soudobch humanist a fenomenolog, nejen za neoPA,
protoe mnoh jeho postoje se od PA radikln li.

Alfred Adler:
jednota O, zamenost na cl, schopnost utvet si vl. osud
soc. podmnky formovn O, cit pospolitosti
pocit mncennosti - sil o nadazenost (maskulinn protest, vle k moci)

strana 10

pocit mncennosti - zkl. motivan initel; fiktivn finalismus - univerz. motivan tendence
individuln ivotn styl - systm zvolench cl
orgnov mncennost, psychosomatick vztah
sourozeneck poad
prce, ptelstv, lska

Karen Horneyov (1885-1952)

sociokulturn teorie O

Pochzela z vesnice nedaleko Hamburku z rodiny psnho a nevrlho otce - nmonho kapitna a mlad, kultivovan a
inteligentn matky. Manelstv rodi bylo konfliktn. Jej otec vil v podzenost en mum a Karen asto kritizoval (jej
vzhled, inteligenci, ...), a ta zaala pochybovat, e byla chtnm dttem, postrdala v rodin lsku a snaila se doma
zavdit svm vzornm chovnm Navtvovala kltern kolu a ve svm denku se vyznala ze sv nklonnosti k mnoha
uitelm, tamt popisuje sv pozdj erotick vztahy. Pokldala se za ensky nepitalivou a tak se rozhodla vyniknout na
poli intelektulnm. Proti pn otce vystudovala medicnu; na univerzit ve Freiburgu studovala od r. 1906 jako historicky
prvn ena; pak PA vcvik. Jej manelstv s Oskarem Horneyem skonilo po 17 letech rozvodem, mla v nm ti dcery.
Potom ila mj. 10 let s E. Frommem.
Prodlala PA vcvik a analzu, trpla vnitnmi zmatky a depresemi. Pesdlila do USA, kde pracovala jako klinika a uila
na Chicagskm PA institutu; tohoto msta byla pro nkter sv antiPA nzory zbavena a pestala bt naklonna i klasick
PA; 1941 zaloila Americk institut PA. Odmtla zejmna Freudv biologismus a pansexualismus a vyzvala k
pehodnocen jeho vchodisek a T technik. NeoPA je podle n PA bez libida. Uznvala Freudovu doktrnu determinace p
proces a nevdom motivace; odmtala ignoranci kulturnch faktor a sexuln problmy jako pinu neurz, pokldala je
za dsledek. Odsoudila Freudovo pojet ensk p, kde stednm tmatem bylo zvidn penisu.
Z pozorovn rozdl mezi americkmi a evropskmi neurotiky usoudila na znan vliv kulturnch faktor na p. Spojovala
prvky klasick PA se socilnm hlediskem.
Nkter dla - Neurza a lidsk rst, Neurotick osobnost na doby, Nov cesty v psychoanalze a Nae vnitn konflikty.

Z PA uznvala lohu nevdom, metody a techniky, odmtla vznamnost bio faktor,

pansexualismus, pedurujc roli dtstv a strukturln dlen psychiky na id, ego a superego.
KH pisuzovala velkm vznam zitkm v dtstv, zejmna v sociln oblasti; odmtla
psychosexuln stadia - zkladem je vztah mezi rodii a dttem. zkost v dtstv vznik
psobenm dosplch, kte jsou nepedvdateln, panovan, pli nron nebo naopak shovvav
apod. Zakou pochybnosti o tom, zda lska rodi je skuten a namsto rozvjen pocitu nleen
pekonv dt strach a prov pocity osamocenosti a bezmocnosti v potenciln ohroujcm
svt.
Zkladn poteby dtte:
poteba satisfakce, uspokojen - zkladn fyziolog. pot.
poteba bezpe - dleitj; ctit se potebnm, milovanm a chrnnm ped ohroujcm
svtem; dt v tomto zvisl na rodich
frustrace
(lhostejnost,
nespravedlnost,
preferenc
sourozenc,
vsmchem,
hyperprotektivitou aj.) > zkladn postoj hostility u dtte, konflikt mezi zvislost na
rodich a odporem k nim; odpor bv potlaen, ale tyto pocity se manifestuj ve vech
dalch vztazch
zkost - intenzivn pocit nejistoty (zkladn pojem KH).

Lidsk chovn je motivovno dvma zkladnmi tendencemi - zskat uspokojen a bezpe.

Konflikt mezi tmito pohnutkami je een vytsnnm jedn z nich - jakoby pak neexistuje. Tyto
potlaen impulzy a poteby pronikaj pozdji do vdom siln zamaskovan. Nevdom vnitn
drama je zesilovno kulturou - ta na jedn stran stimuluje poteby, na druh vytv omezen,
kter brn tyto poteby uspokojit. Zkladem vnitnho dramatu jsou nesluiteln nevdom
pohnutky - je teba je pivst do vdom.
Horneyov se zabvala "neurotikem dnen doby" a etiologi neurz vbec. Neurotick poruchy
jsou vzorce interpersonlnho chovn (behaviour patterns), zskan v rodin.
Neurotick poteby (trendy), vyskytujc se v dosplosti, jsou jen pokraovnm maladaptivnch
postoj v dtstv. Vyznauj se nutkavost a jsou nevdom - jedinec bu nechpe vznam
svho chovn, nebo jej patn interpretuje. Slou k peklenut pocit nejistoty a hostility -

strana 11

v tomto smyslu jsou na nich zvisl vichni lid, ovem neurotick chovn se vymyk bnm
zpsobm uen - fixace na nespnch strategich a nedostaten zetel k vhodnosti t
kter reakce v konkrtn situaci. Neurotick charakter se vyznauje sebeobviovnm,
sebenenvist, pocity mncennosti, sebezniujcm chovn a tzv. neurotickou skromnost =
paradoxn pchou. Uveden poteby jsou neurotickmi tehdy, stane-li se jedinec zvisl na jedn
z nich:
pehnan poteba pro
lsku a schvlen - bt milovn, citlivost na kritiku a nevldnost
mt partnera - kontrolu - zvislost, strach z oputn
omezen ivota do zkch hranic - podek, nevyadovn, "skromnost", podrobivost
moc - dit, opovrhovat slabostmi
vyuvn druhch - a pitom mt hrzu z toho bt vyuvn a platit za hlupka
sociln uznn - bt obdivovn a uznvn
osobn obdiv - vytvet o sob znan pehnanou pedstavu, bt ctn a obdivovn
osobn ambice - bt nejlep, a to stoj cokoli, hrza z nezdaru
sobstanost a nezvislost - distanc od vztah pedpokldajcch zvazek, povinnost
dokonalost a nezranitelnost - bt morln, bez chyb; dokonalost, ctnost
Tyto poteby lze seskupit do t kategori, resp. strategi:
thnut k lidem
povolnost, neprosazovn se, zvislost, pn bt milovn, chrnn a veden
"kdy se poddm, nemohu bt pokozen"
vztahy s druhmi jako ochrana ped osamlost a nepotebnost
tento postoj me maskovat agresivitu
oddalovn se, postoj od lid
uzavenost, nezjem o emocionln vazby, nezjem, povrchnost, sebestednost
"kdy se sthnu, neme mi bt ubleno"
touha po nezvislosti a sobstanosti
smovn proti lidem
hostilita, dominance, vykoisovn, ovldn
"kdy mm moc, neme mi nikdo ublit"
ivot je boj, hled, co se kde d urvat; jakkoli ptelsk chovn je vdy prostedkem
k dosaen kontroly a moci a zven si prestie nebo soc. pozice
Stejn jako neurotick poteby i tyto strategie slou k minimalizaci v dtstv vytvoench
pocit zkosti. I tady plat, e zdrav lovk uplatuje tyto strategie stdav a konflikt mezi nimi
nen provn. Neurotik mezi nimi nedoke pechzet a uv stle tut strategii bez ohledu na
situaci.
Pohled KH na O eny - proti zvisti penisu stav "zvist lna"; eny se asto ct ve srov. s mui
mncenn a sna se bt vce maskulinn, ale je to dno jejich ekonomickou, psychickou a
politickou zvislost na much; v cel historii byly eny povaovny za druhoad obany a od
dtstv jsou socializovny ve smru percipovn nadazenosti mu.
Skoro vichni souasn lid jsou neurotit; typickm symptomem doby je tzv. neurotick erotika,
resp. neurotick poteba lsky, kter je nutkav a neuroticky vystupovan. Neurotik potebuje
partnera jako oporu, ujiovatele a stlho podavae dkaz lsky.
Krom PT zdrazuje KH len duevnch problm svpomoc; ivot sm je ozdravnm
procesem a pomoci me i proit netst (lovk nap. objev lidi, kte se za nj postav a
pomou mu).
Karen Horneyov:
poteba uspokojen a bezpe, bazln zkost, sociln zitky v dtstv
k lidem, od nich nebo proti nim
neurzy, neurotick poteby, neurotick erotika, fixace
osobnost eny
lba svpomoc

strana 12

Henry A. Murray (1893-1988)

ego-psychologick koncepce O

Vystudoval medicnu, ale vnoval se vzkumu v obl. psychologie O. lovka bral jako proaktivn org. zamen na
budoucnost; kritizoval akademickou psychologii s tm, e je zde vnovno mlo pozornosti jedinci ve vztahu k prosted
(beta situace).
Nkt. dla: Explorations of personality (1938)

HAM do hlubinn koncepce pibral dal teorie (fenom., kogn); nevychzel z klinick praxe zkoumal V studenty. Spojil provokujc spekulace PA s umlmi metodami akademick P.
Vychzel z pozorovn vce vzkumnch pracovnk, jejich daje pak sjednocoval, draz na
chovn cel O (nikoli jen proitky), studoval zdrav jedince. Nkter hypotzy bylo mon
objektivn testovat.
Svj systm nazv personologi - zkoum individuln O pomoc TAT (tematick apercepn
test), kter vyvinul.
"Tma" je celek tvoen potebou a tlakem:
poteba
ve, co jedinec chce, o co se sna; lze ji identifikovat pomoc vzorc chovn,
selektivnho vnmn, cit a manifestovanho uspokojen
tlak
ve, co prosted vyaduje splnit od jedince
alfa tlak - objektivn okolnosti vyvolvajc tlak
beta tlak - subjektivn zpracovn alfa tlaku - podstatn pro jednn
ve sv tematick jednot se needs a presses vzjemn ovlivuj; funguj zptnovazebn
mechanismy
TAT - 31 tab., soc. mnohozna. situace, do nich jed. projikuje systm svch poteb a tlak
osobnost je
proces, kdy je O identick se svou histori, prbhem chovn
struktura - organizace vech integrativnch a regulativnch proces; vechny vdom procesy
jsou regulativn, ale naopak to neplat
jako systm se O mn, jako struktura je relativn stabiln
Id - vechny impulzy a stimuly; energie, emoce, poteby
Ego - plnuje a organizuje chovn, aktivizuje
Super-ego - interiorizovan kultiurn hodnoty
Ego-ideal - vytv se na zklad superega; ideln sebe-obraz, zdroj stavn si osobnch cl
HAM zdrazuje vznam dtstv pro rozvoj O, podobn jako SF rozliuje 5 stadi vvoje v dtstv,
ale maj u nj jin obsah. Cel ivot pak len do obdob:
dtstv, adolescence a ran dosplosti - vvoj O a jejch struktur
stedn dosplosti - rozvinut struktury uchovny a zesleny
obdob st - struktura O se vrac zpt, ztrta schopnosti vyvjet nov struktury
Henry A. Murray:
TAT
proaktivn org. zamen na budoucnost
tma - poteby a tlaky (alfa, beta)
O - proces a struktura
id, ego, superego, ego-ideal
vznam dtskch zitk + celoivotn vvoj

strana 13

Harry Stack Sullivan (1892-1949)

interpersonln teorie psychiatrie, resp. neopsychoanalytick sociln psychologie

Pochzel ze sttu New York, byl potomkem irskch emigrant a v protestantskm prosted se ctil osamocen. Jeho matka
byla chronicky nespokojen a mlo vel, otec byl skromn a sem tam Harryho pochvlil. I v ran dosplosti trpl pedsudky
okol a byl izolovan a uzaven; blzk vztahy vytvel tko. Absolvoval Chikagskou lkaskou fakultu, potom slouil v
armd.
Bhem studia se seznmil s klasickou PA. Ml velk porozumn pro schizoidy a schizofreniky, s nimi dovedl citliv
pracovat. Jako psychiatr poslze lil i neurotiky, zejmna obsedantn. Je zakladatelem tzv. washingtonsk psychiatrick
koly a asopisu Psychiatry. Angaoval se mj. v otzkch duevn hygieny a mezinrodnch vztah, pracoval pro UNESCO
a WHO. Jako analytik byl prvn rodilm Amerianem mezi zpravidla rakousko-nmeckmi imigranty. Hodn pednel.
Zemel pi pracovn cest po Evrop.
Nkter dla: Interpersonln teorie psychiatrie (vydali kolegov po jeho smrti), Psychiatrick interview, Koncepce modern
psychiatrie. Pednel a psal lnky, ale na psan knih neml nadn.

Sullivan klade draz na interpersonln chovn; osobnost podle nho neexistuje samostatn,
nbr je vsledkem interpersonlnch vztah. Ty ponaj v dtstv a probhaj po cel ivot
lovka. Psychiatrie je podle S. vdou o interpersonlnch vztazch. Hlavnm formujcm initelem
je kultura. Zkladnmi potebami jsou poteba uspokojen (spe biologick) a poteba bezpe
(spoleensk; vyhnut se nejistot a zkosti). Poruchy chovn vznikaj pi pokusech o odstrann
zkosti; ta vznik zejmna z konfliktu tendenc - tot jednn uspokoj biologickou potebu, ale jde
proti poteb bezpe. Organismus se zbavuje zkosti nap. selektivn nepozornost (vytsovnm
uritch zitk). Rozvoj osobnosti je podmnn harmoni socilnch, sexulnch a kognitivnch
pochod.
Kognitivn procesy se vyvjej ve tech stadich:
prototaxick - okamit vnman stavy vztaen zejmna k interakci s okolm (kojen)
parataxick - zitky opaten subjektivnmi vznamy; dt chpe nkter vztahy mezi
udlostmi, ale jet ne kauzalitu
syntaxick - verbln zpracovan zkuenosti; logick usuzovn s vyuitm symbol, jazyka a
reflexe
Pro patologii m nejvt vznam parataxick mylen; v procesu parataxick distorze (podobn
jako Freudv penos) pen sv negativn interpersonln zkuenosti z ranho dtstv do vztahu s
T; v prbhu terapie se tyto obsahy analyzuj, pacient se u dosahovat uspokojen v
interpersonlnch vztazch. T se dje pestavbou osobnosti.
Zkuenosti jsou personifikovny v rmci interpers. vztah - v procesu personifikace se rozliuje
mezi j a ne-j. Podle toho, jak je dt hodnoceno okolm, se vytv dodaten personifikace tzv.
dobrho j, nebo patnho j.
Pokud dtti toucmu po nnosti je tato odprna, reaguje zklamnm, tzv. malevolentn
transformac, z n plyne hnviv odezva.
Za prvn a klovou interpersonln zkuenost pokldal Sullivan kojen (jev "prsu v stech").
Kojenec vnm matin prs rznm zpsobem - snadno dostupn mlko v dostatenm mnostv dobr a uspokojujc prs; dostupn, mlo - dobr, neuspokojujc; dn mlko - patn; dost
mlka, ale poskytovanho zkostnou osobou - tzv. zl prs, kter v kojenci vyvolv tenzi a me
mt kodliv inky na vvoj dtte.
Vvoj probh v esti stadich - 1. ran dtstv (zkuenost s prsem v stech, vznik personifikac,
prototaxick modus), 2. vlastn dtstv (pedkoln vk, dt potebuje kamardy, parataxick
poznn, sublimace), 3. juveniln obdob (interakce ve skupinch, pokraujc socializace,
syntaxick poznn), 4. preadolescence (potebuje kamarda - chum), 5. ran adolescence
(heterosexuln zjmy, erotick pitalivost druhch), 6. pozdn adolescence (vyzrn sexulnho
chovn, kter se spojuje s potebou intimity). Dosahuje se zralosti v oblasti sociln, sexuln i
kognitivn a je vytvoen repertor interpersonlnch vztah.
Podle Sullivana lovk smuje ke stavu "absolutn euforie" (protikladem je absolutn hrza nebo
abs. tenze), ale brn mu v tom tenze, vyvolvan opomenutmi potebami nebo zkost.
Dlouhodob opomjen poteb vyvolv apatii, dlouhotrvajc zkost me vst k somnolentnmu
odpoutn (usnut, dospl pomoc hypnotik).

strana 14

Uspokojen poteb a interpersonln bezpe asto nelze doshnout najednou - z toho vznikaj
tenze. Pokud pi pokusu o uspokojen poteby vyvol dt u dosplch negativn odezvu, nau se
utkat z nich pomoc systmu j, co je dynamismus, kter pomh nauit se vyhbn se
zkazm a verbln techniky k okecvn. Jinm nikovm dynamismem je sublimace - posun ke
spoleensky pijatelnj innosti. Zkladn motivan silou je odstrann zkosti - jej mra
zvis na druhu ranch zkuenost.

Harry Stack Sullivan:

Draz na interpersonln vztahy, vliv kultury.
Ran dtstv, kojen.
Poteba uspokojen = odstrann zkosti a poteba bezpe.
Kognitivn vvoj - zkuenost prototaxick, parataxick a syntaxick.
Personifikace (j a ne-j).
Tenze, somnolentn odpoutn, malevolentn transformace, dynamismy.

Erich Fromm (23.03.1900- 18.03.1980)

humanistick PA , neoPA, psychosociln teorie

Narodil se ve Frankfurtu nad Mohanem v ortodoxn idovsk rodin, setkal se s antisemitskmi postoji Nmc a poznal i
nesnenlivost id. Sm sebe l jako neurotick, zkostn dt. 1. sv. vlka - zdrcen lidskou destruktivitou a iracionalitou.
Vedle zjmu o filozofii a sociologii se zabval psychologi, kterou vystudoval na Heidelbersk univerzit. Zajmali ho Freud a
Marx, pokusil se o syntzu jejich teori - Marxovy mylenky pouil jako sociln rmec, do nho integroval Freudovy
psychologick prvky. Cel ivot se zajmal o marxistick socialismus.
Byl vycvien v PA, seznmil se s Karen Horneyovou. Pvodn praktikoval klasickou PA, pak se od n odchlil, zejm. od jej
"zen" teorie libida. V roce 1934 emigroval do USA, uil na PA institutu, kde se opt setkal s KH. Ta se postavila proti
tomu, aby na institutu uil bez lkaskho vzdln; Fromm po uritch restriktivnch opatench vi jeho osob z institutu
odeel a na protest proti tomu tak uinilo i nkolik jeho koleg. V roce 1949 se pesthoval do Mexika kvli artrze sv
manelky, inicioval zde (1957) vzkum vlivu industrializace na mexick venkovany. V 70. letech se pesunul do vcarska,
kde il a do sv smrti.
Nkter dla: Strach ze svobody, Mt nebo bt, Lidsk srdce, Umn milovat, Anatomie lidsk destruktivity, lovk a PA

EF kladl draz na spoleensk kontext lidsk existence, na dleitost uvdomn si sebe samho
a vlastn vnitn hodnoty. Zkladnm aspektem povahy je svoboda, ale mnoz lid nejsou ochotni si
j uvat, m umouj dikttorsk systmy. Hlavnm problmem spolenosti je volba mezi
"robotismem" a "humanistickm socialismem" - spoluprce, aktivita, odpovdnost, lovk vyuv
kapitlu a ne naopak. Kladl draz na humanistickou etiku v protikladu k etice autoritativn a ryze
subjektivn: tst je ast na tst druhch.
Mikk: Lidsk existence je kvalitativn odlin od ivoich; lovk nen instinktivn peduren, ale
tak ztratil pvodn spojen s prodou. Postupn si uvdomuje traginost svho osudu - pn
bt soust prody a zrove se z n vydlovat; proces "osvobozen" - tedy uvdomn si
sv oddlenosti od prody a jinch lid vede k pocitm osamocen, beznadje a nicotnosti.
Lid ji dlouho usiluj o stle vt individualizaci, ovem dnen mra autonomie pociovan
pslunky zp. kultury byla dosaena za cenu nejistoty a pocit osobn bezvznamnosti.
Konflikty - sil o svobodu vyvolv pocity odcizen vi prod a spol.; pn mt moc nad svm
ivotem a souasn ctit blzkost a spojen s druhmi.
Bojovat s pocity osamocen a bezmoci lze:
aktivn innost, spontnn aktivitou - nik ped tmito pomoci pomoc proitk a pozitivn
svobody (bt sm sebou a neztratit pitom ze zetele soc. realitu); prce, lska
vytvoen neproduktivnho svazku se svtem:
autoritarismus - spojit sv j s nm mimo sebe; masochistick forma - submisivita,
zvislost, sebe-poniovn; sadistick forma - vyuvat, ovldat
destruktivismus - nien
konformita automatu - konvence, konformita, podizovn se poadavkm a normm; bt
takov, jako jsou vichni ostatn
jsou to OM, kter neodstrauj piny ani nee problm existence, ale in ivot
monm; proniknout k nim lze PA technikami (voln asoc., vklad sn, )

strana 15

Motivan silou nejsou sexuln pudy, ale konflikt mezi usilovnm o svobodu a bezpenost.
existenciln poteby lovka:
pot. vztaenosti, souvztanosti - o nkoho peovat, zodpovdat; ideln je produktivn lska
pot. vynikn (dokonalosti) - pekonat pasivn animalitu a bt tvrcem vl. ivota
pot. zakoenn - nkam nleet, stabilita
pot. identity - povdom jednoty sebe sama, moci ct "to jsem j"; uvdomovat si, km
skuten l. je
pot. orientanho rmce a oddanosti - konzistentn zpsob interpretovn komplexnosti svta;
poteba objektu oddanosti (bh, njak cl)
> zralost spov v jejich vyvenosti a integrit
Osobnost je podle EF celkem zddnch a zskanch vlastnost, je jej in jedinenm, produktem
<> mezi vroz. potebami a vlivy soc. norem a instituc. Zkl. sloky jsou temperament a charakter.
Temperament je konstitun, vrozen, vcemn trval a nem etick vznam. Charakter etick
vznam m, je tvoen hodnotovmi volbami jedince, kter jsou ovlivovny soc-kul. okolm.
Produktivn charakter - obdarovvn druhch prost. lsky a prce ("lovk miluje to, pro co
pracuje, a pracuje pro to, co miluje."); aktivita a autentinost, p zdrav
Neproduktivn charakter - jedinec nen schopen produkovat, take bu dostv od druhch,
nebo od nich bere (vykoisuje)
Kad jedinec m oba charaktery zastoupen v rznch proporcch.
Charakterov vzorce jsou zaloeny na procesu
1) socializace - vytven poz. vztahu k druhm; souvis s produkt. char.
2) asimilace - zskvn, pisvojovn doucch pedmt, souvis ne neprod. char.
Optimum spov ve vhodnm smen tchto dvou proces.
Typy neproduktivn orientace:
receptivn orientace - veker zajitn oekvno od vnjch zdroj, chtj bt milovni, ani
by sami milovali; submisivn, lehkovrn, sentimentln
koistnick orientace - taky oekv zvnjku, ale nevh to zskat aktivn, loupenm (podle
EF je to v podstat kanibalismus); sami neprodukuj, ale pivlastuj; agrese, arogance,
egocentrismus, svdn, hrdost, sebedvra
hromadiv orientace - uchovvat nashromdn majetek, izolace od druhch, obrany proti
zasahovn vnjho svta do vlastnch vc; ij v minulosti; ridign, podezrav, tvrdohlav,
vrn, rezervovan
trn (marketingov) orientace - cenu vc uruje trh, ve se zskv v procesu vmny; trn
pstup k osobnosti - podle toho, jak dojem lovk in, ne jak je, uspje na trhu, kde je na
prodej stejn jako jin zbo; oportunn (pleitostn), netaktn, bezcln, pstupn nzorm,
velkomysln, zvdav
Zral lska je sla, kter podporuje vztaenost a uchovv identitu; vyplv z produktivn char.
orientace. Lska je aktivn silou v lovku, pekonv pocit osamn a spojuje s druhmi, souasn
lovku umouje bt sama sebou. Podle EF spov terapie hlavn v obnoven pacientovy
schopnosti milovat.
EF je npadn zejmna mrou prosazovn soc. faktor.
Erich Fromm:
PA s drazem na spolenost, svoboda, humanistick etika.
Temperament a charakter; socializace a asimilace.
Charakter produktivn a neproduktivn > receptivn, koistnick, hromadiv a trn orientace.
Poteba vztaenosti, transcendence, zakoennosti, identity a orientanho rmce.
Zral lska, schopnost milovat.

strana 16

Erik Homburger Erikson (1902-1982)

psychosociln teorie, ego-teorie

Potomek dnskch rodi, narodil se v Nmecku. Ve svch osmaedesti piznal, e byl mimomanelskm dttem
luternsk matky a Dna, kterho nikdy nepoznal. Jeho matka se pak vdala za nmeckho idovskho pediatra, kter Erika
adoptoval. Byla to pro nj ale medvd sluba, protoe kesant spoluci ho zavrhovali jako ida a lid ze synagogy na
nm nemli rdi jeho neidovsk rysy - modr oi a svtl vlasy. Od nejranjho dtstv proval Erikson krizi identity,
kter se pak stala nejtypitjm rysem jeho osobnostn teorie.
Prmrn student, ve kole v Karlsruhe se pipravoval na univerzitn studia, kter ale nenastoupil; cestoval a hledal sm
sebe. Pak se rozhodl pro umleckou drhu, dlal se devem a kreslil.
Od r. 1927 uil ve Vdni, byl v t dob analyzovn Annou Freudovou, oenil se s Joan Sersonovou. Po nstupu Hitlera
k moci emigroval s manelkou a dvma syny do USA. Pracoval jako PA a badatel, 1942 pijal profesorsk msto na
Kalifornsk univerzit, kde skonil pot, co odmtl podepsal loajalitu. A neml obvykl univerzitn vzdln, nebyly z toho
problmy, protoe jeho vzkumy a spisy byly ji velmi cenny. 1950 mu vyla kniha Childhood and Society a jako uznn za
ni se stal mluvm ego-psychologie.
Vedl stedisko pro naruen adolescenty, pednel na Harvardu. Znm jsou jeho prce o indinskch kmenech Sioux a
psychohistorick studie o Lutherovi, Ghndm, Maximu Gorkm a Hitlerovi.
Nkter dla: Dtstv a spolenost (1950), Vzva mld (1965), Dimenze nov identity (1974), Identita: Mld a krize (1968),
Nhled a odpovdnost (1964)

Eriksonova koncepce je orientovna na vvoj ego. EE modifikoval PA na ivot modern

spolenosti, ale povaoval se nikoli za SF kritika, ale jeho pokraovatele. Nezdrazoval pudov
motivy - vt vhu m ego, ne id - O je racionlnj. U SF psk ego spory mezi Id a superego, u
EE je ego autonomn struktura zajiujc soc. adaptivn vvoj.
Vznamnm initelem vvoje dtte jsou nejen rodie (SF), ale cel soc. prosted a kulturn
kontext. Vvojov zmny probhaj cel ivot, nejen v ranm dtstv.
SF se domnval, e uvoln-li lovk sv instinktivn puzen, ek ho sociln vyhynut; naproti tomu
EE se zamil na odhalovn lidsk schopnosti vtzit nad psychosoc. riziky a zkoumal pednosti,
kvality ego. Kad konflikt v sob obsahuje vzvu k een a je teba poznat, jak lovk sv krize
zvld a jak ho ppadn nevyeen minulho konfliktu znevhoduje v zachzen s pozdjmi
probl.
Vvoj osobnosti chpal jako sled epigenetickch stadi od narozen po st. Epi = na, po;
geneze = vznik, vynoen; epigeneze = jeden prvek vznik na podkladu jinho.
Souhlas s SF - struktura O, bio a sex. zklady motivace a O dispozic, danost a nemnnost poad
vvojovch stadi.
Hlavnm tmatem vvoje je utven osobn identity souvisejc s vvojem ego. Ped objevenm
se zralho ega je teba zskat pimen pocit identity. Podle EE jsou rzn rituly v dospvn
nstroji, jimi se identita a integrace ego potvrzuje. Ego se uplatuje jako uvnit mysli (PA), tak ve
vztahu k soc. okol.
Teorie "osmi vk lovka"
Vvoj ego probh v osmi stadich; kad m svj optimln as k vynoen (kritick obd.) a
obsahuje psychosociln krizi, kter pedstavuje monost rstu, ale zrove i ohroen.
Vyeen konfliktu je pedpokladem rstu, ego zskv novou mohutnost, ctnost (virtue) absorbuje pozitivn komponentu. Pokud lovk uhb ped eenm konfliktu, ctnost nevznik a
pevld negativn pl krize (nap. 4. stadium - snaivost vs. mncennost; m vzniknout ctnost
kompetence; pokud dt nevye konflikt, odchz do dalho stadia bez ctnosti a s pocitem
mncennosti). Nevyeen konfliktu oslabuje ego a zpsobuje stagnaci vvoje; me se napravit
dodaten (> chyby nejsou nezbytn trval), co vyaduje nvrat a do msta negativnho een,
innj pstup ke konfliktu a nsledn vytvoen chybjc ctnosti.
Vechny krize jsou v O v latentn form ptomny ji od narozen, ale vyno se kad ve svj as.
Ve vyrovnvn se s krizemi jsou kulturnm prostedm zpsoben rozdly.
Redukce vvojovch fz na bipolrn znaky je silnou a slabou strnkou EE teorie souasn zjednoduen pome porozumt, ale jen tehdy, je-li adekvtn pochopeno.
Vvojov stadia:
1. dvra vs. zkladn nedvra
ctnost - nadje - podmnka it
kojenec potebuje saturovat zkladn bio poteby a pedvdateln chovn matesk osoby >
pocit bezpe, dvry v n a poslze i v sebe

strana 17

2. autonomie vs. zahanben a pochybnosti

ctnost - vle
dt se u mluvit, chodit a regulovat vymovn - nutnost vyvenosti mezi zadrovnm a
poutnm; dsledky pro mezilid. interakce - moc nebo mlo zbran
3. iniciativa vs. vina
ctnost - elnost
dt experimentuje s novmi innostmi; plin poteba spchu pi pehlen poteb ostatnch
a sexuln fantazie mou vyvolat pocity viny
4. snaivost vs. mncennost
ctnost - kompetence
pechod od hry k produktivnm innostem, kter vyaduj ur. dovednosti
spch = radost, nespch = mncennost a to i tehdy, byl-li nezvldnut kol pro dt pli
obtn
5. identita vs. zmaten rol
ctnost - vrnost, oddanost zvolen ivotn filozofii, svmu smovn
zde jsou si nejble monosti objevit sebe sama nebo se ztratit
sjednocuj se pedstavy mladho lovka o sob samm; vdom identity ego dv pocit
dvry, e jeho sebepojet odpovd nhledu ostatnch lid na nj
6. intimita vs. izolace
ctnost - lska
intimita je zdravm spojenm vlastn identity s identitou druhho bez hrozby ztrty sebe nebo
rozputn sv identity v nm; obsahuje zvazek a me bt vyjdena sexuln
v procesu intimity si l. me prost. identifikace s druhm vyjasnit vlastn identitu
7. generativita vs. stagnace
ctnost - peovn, konstruktivn pispn spolenosti
lovk se zapojuje do spol., aby vytvoil nco hodnotnho - potomstvo, hmotn statky, tvr
mylenky, umleck dla
8. integrita ego vs. zoufalstv
ctnost - moudrost jako vsledek celho vvoje jedince
pokud se lovk ve st neme ohldnout za svm uplynulm ivotem s pocitem naplnn a
dobe vykonan prce, nastv zoufalstv
vztah mezi dtskou dvrou a dosplou integritou - dti se nebudou bt ivota, pokud jejich
rodie budou natolik integrovan, e se nebudou bt smrti
Za pnos EE se pov., e byl zamen na nepatologick osoby, celoivotn vvoj a vznam
dosaen identity.

Erik Erikson:
draz na ego - autonomn strukturu; kulturn a soc. kontext
celoivotn vvoj ega, epigenetick stadia
8 stadi - psychosociln krize - rst vs. ohroen; vyeen konfliktu > vznik ctnosti
dvra - nedvra; autonomie - zahanben; iniciativa - vina; snaivost - mncennost
identita - zmaten rol; intimita - izolace; generativita - stagnace; integrita - zoufalstv
nadje - vle - elnost - kompetence - vrnost - lska - pe - moudrost

strana 18

behaviorismus - Dollard, Miller, Hull, Skinner, Pavlov

hlavn vchodiska behaviorismu
jako pedmt P uznv pouze pozorovateln chovn ivch organism
veker chovn probh podle jistch zkonitost; jako produkt objektivnch determinujcch
initel me bt naueno nebo odnaueno
prohlauje se za vdeck a deterministick; vznikl v dsledku rozvoje pozitivistickho a
agnostickho uvaovn ve vd a optimistickm a pragmatickm mylenm stednch vrstev v
USA, kter sdlely nzory o vemocnosti vliv prosted pi organizaci lid. chov.
determinismus: "svobodn" lidsk reakce jsou dk
stoupenci PA zdrazovali vnitn determinaci chov.; podle beh. si jedinec sv tendence
chovn osvojuje v prbhu ivota
osobnost reln neexistuje, je to pouze pojem vyvozen z vnjho, mitelnho
chovn; je to akumulovan sada nauench vzorc chovn
postoj k terapii: "Vzkum je len a len je vzkum."
> uplatuje se ve vchov a poradenstv proto, e nabz technologii k dosahovn zmn
v chovn
tzv. klasick beh.
Watson
atomem chovn je psych. reflex (pevzat od Pavlova)
to, co je psychickmu imanentn, tj. subj. zpracovn reality, eliminuje
pojem osobnost odmtli a redukovali metodologii; specificky lid. p fce a zkonitosti chovn
redukovali na to "spolen" se subhumnnmi <> s prost.
pznan rysy:
atomismus - podmnn reflex je zklad, substrt, atom, obsaen ve vech formch
chovn
experimentalismus - vztah mezi jedincem a prost. redukovn na S-R, nerozliovali mezi
lovkem a ivoichem
umlost - aby se exaktn odhalil vztah mezi S a R, pracuje se hlavn v laboratoi a se
zvaty
neobehaviorismus
Tolman, Miller, Hull, Dollard, Pribram a Skinner
sociln kognitivn pistupy - Bandura a Rotter
pekonat sil ignorovat stedn lnek v reflexu - subjekt - vmezeenou prom. mezi S a R
S>O>R
dominujc znaky:
synchronismus - studovn druh, jejich specifickho chovn
strukturnost - studium smysluplnch blok interaknch systm
naturalismus - hlavn metodou je zkoumn iv. v jejich piroz. prost.
zkl. tez je jednota lovka s okoln prodou; studovat nelze jen pomoc element chovn
p je nstroj a vsledek adaptace

Ivan P. Pavlov (1849-1936)

materialista, odmtal dui; vechny du. jevy jsou vsledky hmotnch proces
klasick podmiovn: spojen dvou podnt
nepodm. podnt - unconditioned stimulus Su vyvol reakci svou vlastn povahou
(maso > sliny)
druh podnt je sm o sob neutrln; spojenm s Su vak zskv podntovou
innost > podm. podnt - conditioned stimulus Sc (zvuk zvonku)
nepodmnn reakce - uncond. response Ru je reakc na Su
podm. reakce - cond. response Rc je reakc na Sc

John Broadus Watson (1878-1958)

vd pedstavitel klas. beh.
v reakci na introspektivn pstupy uvedl, e aktuln chovn se m studovat a ne o nm
hloubat; bu se P pemn na prod. vdu, nebo bude pohbena

strana 19

pvodn - individ. zvltnosti jsou dny rznmi zkuenostmi, jejich vlivu byl jedinec
vystaven; nitro lovka se skld z imanentnch struktur a zvyk
pozdji pojal lovka jako mechanismus, jeho innost je vsledkem ps. prost.
(vrozen NR a zskan PP zpsoby reakc)
procesem uen a nahodilmi styky s okolm se tvo zps. odpovovho chovn > O je
produktem soustavy zvyk; vvojovm clem je osvojit si takovou sadu zvyk, kter
umouje inn pizpsoben se a peit
vemocnost vchovy - ze zdravho novorozence lze uinit cokoliv

E. C. Tolman (1889-1959)
neobeh., revize klas. beh. - do vztahu S-R vloil interv. prom.
v souladu s Watsonem uznv pouze objektivn testovateln fenomny
v obsahu a zpsobu chovn pisuzuje mimodn vznam jeho clovmu zamen - tato
zamenost vstupuje mezi S a R: model S - O - R > chovn je funkce podntu a O, tj.
zpracovn situace jedincem
hlavn interv. prom. jsou pudy (drive) - impulz pudc jedince k uspok. njak poteby >
pudy zpsobuj, e org. tenduje v ur. situaci u. zpsobem reagovat
zkladn pudy prvnho du - apetence a averze, spojeny s fyziolog. excitac, z n
pramen specifick fyziolog. stavy (hlad po potrav, po sexu, odpoinku, ...)
pudy (puzen) druhho du - sociln nauen; prbojnost, drunost, ...

Clark L. Hull (1884-1952)

zklady teorie uen, kterou dle rozpracovali Dollard a Miller
model R = f(S, O) (Drap.: aplikoval sled S>R na lidsk chovn)
zkladn determinantou chovn je pud - drive; na sle puzen zvis sla (potencil)
reakce, na povaze puzen pak charakter chovn
pud je objektivn testovateln komponenta chovn
podle nj jsou podnty inn proto, e redukuj (vrozen) pudov poteby (drive)
organismu > reakce jsou tedy zpevovny prost. redukce popud (pudovch poteb)
je-li redukovna sla pudov poteby, je to odmnou pro org., kter se takto u
anticipanmi reakcemi (pedchzejcmi redukci) odpovd org. proto, e spojen podntu,
odezvy a odmny vede k vytvoen jistch nvyk
zkoumal i jev odkladu zpevnn v procesu uen a analyzoval chovn jako etzec
elementrnch S-R lnk
na jeho teorii navzali i pedstavitel faktor. analzy (Cattell, Guilford a Eysenck)

Burrhus Frederick Skinner (1904-1990)

radikln beh., operantn beh., sociln beh.

Narodil se v Pensylvnii, vyrstal ve stabilnm a spokojenm prosted, veden k uen a ukznnosti, bavila ho technika. Ve
kole ho udivoval nezjem nkterch student a rebeloval proti pravidelnmu modlen. Chtl bt spisovatelem, ale pak
vystudoval na Harvardu psychologii, provdl vzkum nervovho systmu ivoich. Uil na univerzit v Minesot a na
Harvardu, stal se jednm z frontman beh.
Nkt. dla: Vda a lidsk chovn (1953), Beyond freedom and dignity, A matter of consequenses.

Radikln beh. proto, e zachoval schma S-R a protoe se domnval, e metody studia chovn,
kter se uvaj u zvat, lze aplikovat i na lovka. Odmtal O i pudy - nelze je objektivn
pozorovat. J je systm odpovd slouc rozlien stimul a rysy jsou podmnkami a okolnostmi
poslen a deprivace.
Operantn beh. proto, e vedle nepodmnn a podmnn reflexnho chovn pot
k zkladnm typm chov. i chovn operantn. Operantn akce jsou spontnn vzniklm
vsledkem aktivnho pokusu o adaptaci - zpotku jsou nhodn a ty, kter vedou k uitenmu
vsledku, se upevuj - uen pokus/omyl; Tolmanovu tezi o clovm chovn neuznval.

strana 20

Soc. beh ne proto, e by eil soc. aspekty lid. ivota (zajmaly ho jen bio), ale proto, e spolenost
vytv urit prostedky vnj kontroly, aby modifikovala chovn lovka.
O i vnitn poznvac innost ignoruje - uen nen uvdoml, ale nahodil, BFS je
antiteoretick - podle nho jsou vechny abstraktn teorie k niemu.
Kad l. je jedinen, kad m jinou genetickou vbavu a jinou osobn historii, kad se chov
jinak - studium O je o nalzn jedinenho vzoru vztah mezi chovnm org. a jeho dsledky
- posilujcmi vlivy.
lovk je determinovn objektivn, tj. nen svobodnou bytost iniciujc vlastn aktivitu.

lovk nen autonomn bytost, je determinovn vnjmi stimuly

vnitn udlosti studovat, ale pouze pokud to pjde objektivn a reliabiln
lidsk org. = black box, nezkoumat motivy, emoce, konflikty, pudy,
funkn analza - pstup k odhalovn kauzality, zkonitost chov. - pesn zjistit vztahy
mezi podmnkami prosted a chovnm org. (Pavlov: "Kontrolujte podmnky a uvidte d.")
vytvoil teorii operantnho podm. zaloenou na Thorndikeov teorii instrumentlnho
podmiovn
org. produkuje spontnn chovn, kter nen vyvolvno rozliitelnmi podnty - takov prvky
chov. jsou tzv. operanty
pozitivn a negativn zpevnn > je-li operant zpevnn, roste pravdpodobnost vskytu
takovho chovn v budoucnu; zpevujc initel pebr roli podntu a zpevnn chovn
odpovd podmnn odezv
teorie postupn aproximace, tj. smovn k clovmu chovn - chovn se postupn
tvaruje tak, e se zpevuj pokroky, kter jedinec in
zkladn rozdl mezi Pavlovou a Skinnerovou teori: aby nevyhasla podmnn odezva,
posiluje Pavlov podnt (opakovan spojuje Su a Sc), zatmco u Skinnera se zpevuje
odezva

B. F. Skinner:
operantn podmiovn
uen pokusem a omylem - nahodil akce; pozitivn/neg. zpevnn
teorie postupn aproximace
black box
lovk je nesvobodn, je determinovn stimuly
funkn analza - zjiovn kauzality

John Dollard a Neal Miller

* subjektivn behaviorismus
John Dollard (1900-1980)
Narozen ve Wisconsinu, vystudoval na Chicagsk univerzit sociologii a ve tictch letech zaal v studovat v Berln na PA
institutu. Pak uil na Yale antropologii, soc. a P, odkud odeel jako emeritn profesor v r. 69. Bhem vlky zkoumal chovn
vojk v bitvch.

Neal E. Miller (*1909)

Pochz rovn z Wisconsinu (Milwaukee); zskal doktort na Yale, kde spolupracoval s Dollardem a Hullem, kte ho
vznamn ovlivnili. Prodlal PA vcvik ve Vdni. Pozdji uil na Yale a byl profesorem na Rockefellerov univerzit.
Spolen dla: Osobnost a PT (1950), Frustrace a agrese (+Mowrer, Doob a Sears, 1939), Sociln uen a napodobovn
(1941)

Teorie uen
Dollard i Miller byli orientovni behavioristicky, ale oba prodlali t PA vcvik, a tak se v jejich
teorii proln PA a beh. v kontextu danho soc. prosted ("spojit vitalitu PA, psnost laboratoe a
danosti kultury"). Jsou pedstaviteli tzv. subjektivnho beh. V rmci sledu S-R usilovali o
vysvtlen stednho lnku - O (jej provn, nevdom, podstata, vvoj, ).

strana 21

V procesu uen "mus bt uc se jedinec k odezv puzen - motivovn a za jej proveden za

ptomnosti signlu potom odmnn aby se nkdo uil, mus nco chtt, neho si vimnout,
nco udlat a nco zskat tmito initeli jsou pudov poteba, signl, odezva a zpevnn."
pudov poteba (pud. excitace, drive)
jakkoli podnt (t motivace), kter vyvol odezvu
vnj udlost, primrn pudov poteba (hlad, zima, ) nebo sekundrn poteba (nvyk na
podklad prim. poteby)
signl (podnt, cue)
poteba ene k jednn, signl uruje typ odezvy
modifikuje motivujc slu poteby - ta je specifitj
je-li hodn intenzivn, stv se potebou a pud jedince k inu
odezva
vyvolvna motivan silou poteby a smrovm psobenm signlu
podmnkou uen je ptomnost a zpevnn odezvy
spch vchovy asto zvis na schopnosti vychovatele vyvolat vhodn odezvy, kter
poskytnou pleitost ke zpevnn
nkter se stvaj signlem (strach - nejprve odezva na zvuk, a sm spout sled dalch
dj)
zpevnn
= redukce poteby
kad udlost, kter zesiluje tendenci opakovat odezvu proto, e vsledkem je redukce
poteby
nvyk
vsledek zpevovn sledu podnt (signl) > odezva
jedinec se u nvykm prost. zpevnn
Osobnost nen vrozen - je vsledkem procesu vytven nvyk, resp. osvojovnm repertoru
sekundrnch poteb. lovk se rod s primrnmi potebami, kter mu zpotku umouj
pet (bolest, hlad, ). O je tvoena soustavou individuln pznanch nvyk, je fasdou,
za n se podle typu sockul. prosted skrvaj vrozen - primrn poteby jako jej zklad.
Neutrln signl po nkolika spojench s primrnch potebou zsk schopnost vyvolvat
odezvu - tak se stane sekundrn potebou. Sek. pot. slou k peit v danm sockul. prosted.
Ve vvoji O m vznam prvnch 6 let. Spolu se sekundrnmi potebami se dt seznamuje i se
sekundrnm zpevnnm (smv, podkovn, penze na zmrzlinu ). Dollard a Miller doporuuj
zejmna v prvnch dvou letech dt vemon podporovat, zejmna v situacch:
krmen
ncviku istotnosti
ranch sexulnch projev
ncviku ovldn hnvu
Nevdom se skld z pudovch poteb, signl a odezev, kter nejsou jedincem pln chpny
i uvdomovny. Dt teba k "mma", ale nev pesn, o em vem to je. Velk st soc. uen
probh nevdom. Dospl neurotici nap. zase nedokou popsat sv konflikty.
Neurzy jsou podle DM nevdom konflikty, kter dky rodim m dt nauen v ranm dtstv
(mlo podpory nebo podnt, tresty za sexuln zvdavost, ). Konflikty jsou typu +-, --, ++.
Nevdom konflikty vyvolvaj zkost a podncuj vznik neurz. Protoe jsou vak neurzy
naueny, mohou bt tak odnaueny.

behaviorist:
Pavlov - klasick podm., Su, Sc, Ru, Rc
Skinner - operantn podm., operanty, zpevnn, postupn aproximace
Hull - zklady teorie uen; redukce popudu - odmna > nvyky

strana 22

Dollard, Miller - beh., PA vcvik

pudov poteba, signl, odezva, zpevnn, nvyk; primrn & sekundrn poteby; dtstv
O je soustavou nvyk, nen vrozen
neurza - nevdom konflikt
NAUIT - ODNAUIT

G. A. Miller (*1920), E. Gallanter (*1924), C. H. Pribram (*1919)

V souvislosti rozvojem vpoetn techniky chpou chovn jako srii akt - pohyb a lovka jako
sloit pota.

zkladn instance v O, kter spojuj S a R:

obraz - vechny znalosti org. - informan aspekt org. chovn l.
pln - proces kontrolujc poad uskutenn operac - algoritmick aspekt
algoritmus - strategie se vytv. na zklad testovn - pokus, co a jak dlat > zptn vazba kadmu psoben pedchz zkouen
zkl. jednotka chovn: T-O-T-E (test - operate - test - exit)

Jde tu o mechanickou analogii lovk-pota; ve je vsledkem automatickch innost, ale

psychika je pznan realizac novch innost subjektivnm zpracovnm a vhledem do podstaty
reality.

Albert Bandura (*1925)

sociln-kognitivn teorie, reformovan beh.

Narodil se v Atlant jako potomek ukrajinskho farme, manuln pracoval, vystudoval psychologii na univerzit v Iow a
dlouho psobil (jet v 1992) na Stanfordsk univerzit. Studoval soc.-kognitivn uen, jeho stejnm dlem je "Principles
of behavior modification" z 1969. Ovlivnil vv. a klinickou P; teorie agrese a vvoj sex. rol.
Dlo - krom zmnnho jet Social-learning theory (1977)

Podle AB pevldaj dnes psychodynamick pstupy, kter povauj za pramen lidskho jednn
soubor (asto nevdomch) vnitnch proces. Problm je v koncepci a empirii - vnitn
determinanty jsou asto vyvozovny z chovn - motiv moci byl takto odvozen z dominantnho
chovn, impulzy k hostilit ze zlostnho chov.,
Krom toho vnitn determinanty neosvtluj celou komplexnost a rznorodost odezvy l. na ivotn
realitu > pesunout tit zkoumn od hypotetickch vn. sil k vlivm prosted. Ale ne tak,
jak to udlal radikln beh. a BFS - "vylt s vanikou i dt".
AB - lid nejsou ani autonomn, ale vleni prostedm - maj jist vy zpsobilosti, kter jim
umo. pedvdat a kontrolovat to, co na n psob.
vzjemn determinismus
jeho vl. pojem
piny chovn: kontinuln, vzjemn interakce beh., kogn. a enviroment. vliv - kad
z tchto promnnch je s to ovlivovat zbyl dv
>> lid jsou produkty i producenty prosted
>> dky schopnosti uvat symboly meme myslet, tvoit a plnovat - schopnost symbolicky si
pedstavit bud. dsledky ovlivuje souasn motivtory chov.
zjevn chovn

vlivy prosted
(odmny, tresty)

osobn faktory
(nzory, oek., sebepercepce)

strana 23

Vedle vznamu vnjho posilovn uznv AB tak pozorovn, naslouchn a teba etbu o chov.
druhch jako formy uen - tedy zskvn, udrovn a modifikovn chov.
>> Nov vzory lze zskat i pi absenci vnjch podmnek (anticipovan dsledky - pojistm se a
nebudu ekat, a se mi nco stane). AB zdrazuje uen pozorovnm.
Kladl draz na schopnost autoregulace - tyto fce maj extern pvod, ale po jejich vytvoen se
stvaj sou. regulanho systmu jedince.
Vtina komplexnho chov. u lid vznik na zkl. verblnho zprostedkovn info a pozorovnm
chov. u jinch lid - takto zstupn se ume bt kooperativn, odporn, agresivn, >
pozorovnm si tvome kognitivn pedstavy, co dlat a co nedlat a jak - kdo to um, uet si as
a mnoho omyl.
uen pozorovnm - pomoc model:
konstruktivn proces aktivnho posuzovn
hl. komponenty:
procesy pozornosti - pozorovat, pesn vnmat
procesy pamti - zapamatovat i a udret v pam. pozorovan chov.
procesy motorick reprodukce - symbolick info z pamti peneseny do beh. vzor odezvy
procesy motivan - pi oekvn poslen se realizuje pozorovan - modelov chov.
Centrem AB teorie je kognice a s n spjat pedpoklad racionality; dungle subj. proitk je pro nj
vdecky neakceptovateln - byl reformovan beh.

Albert Bandura:
zkoumat psoben vliv prosted
vzjemn determinace kognitivn, beh. a enviroment. vliv
l. je produkt i producent prosted
zstupn uen pozorovnm
kognice, vy zpsobilosti - uvn symbol > mylen, tvoivost, plnovn

Julian B. Rotter (*1916)

teorie soc. uen

Narozen v Brooklynu jako syn idovskch uprchlk, v P pvodn nevidl uplatnn, ale pak narazil na spisy Freuda a
Adlera a zaal dochzet k Alderovi do Spolenosti individuln P; vystudoval P a zabval se klinickou prax (i bhem 2. sv.
vlky).
Nkt. dla: Sociln uen a klinick psychologie (1954), Vvoj a aplikace soc. teorie osobnosti (1972)

Na pelomu 40. a 50. let, kdy JBR publikoval svou teorii, byly nejrozenj PA a fenomenologie vadily mu vgn definovan pojmy, usiloval o precizn terminologii, draz kladl na motivan a
kognitivn faktory a soc. kontext chovn.

vysvtlit, jak se ume <> s jinmi lidmi; draz na nauenost zkladnch mod chovn
v soc. situacch a jejich souvislost s potebami
schopnost myslet a anticipovat - lidsk chovn je clesmrn - goal-oriented > chovn je
determinovno oekvnm budouc odmny
integroval pojmy posilovn a oekvn - ostr kontrast k BFS radiklnmu beh.

Hlavnm bodem je pedvdatelnost toho, jak se l. zachov; abychom byli schopni takov
predikce, musm pesn analyzovat 4 zkl. promnn:
potencil chovn
pravdpodobnost vskytu ur. chovn v dan situaci - vdy je vc monost a vtz ta,
kter m nejvt potencil chovn; je ve vztahu k posilovn
oekvn

strana 24

subjektivn mra pravdpodobnosti, e vsledkem chovn bude poslen; lid

upednostuj chovn v minulosti konzistentn posilovan; stabiln oekvn pispvaj ke
stabilit O; aspekt kognice
nemus bt vdy realistick (vysok nebo mlo sebedvry - nzk)
rozliuje specifick oekvn, kde je mlo materilu k posouzen pravdpod. - mlo
relevantn pro predikci a zobecnn oekvn aplikovateln na adu podobnch situac relevantn pro studium O
hodnota poslen
aspekt motivace; vyjaduje stupe preference jednoho poslen ped jinmi, jestlie
pravdpodobnost jejich vystoupen je cca stejn (koukat na hokej nebo navtvit ptele)
zvis na oekvn, variuj podle situace a asu, ale pesto jsou relativn stabiln
psychologick situace
vyjaduje, jak situaci vid subjekt (blzk CRR) - kad l. percipuje prosted svm
typickm zpsobem bez ohledu na to, jak se to jev ostatnm
idea <> osoby a jejho vznamovho prosted

zkladn vzorec pro predikci chovn:

potence chovn = oekvn (kognice) + hodnota (motivace)
pravdpodobnost vskytu ur. chov. je funkc promnnch oekvn a hodnoty
poslen - tyto promnn jsou izolovateln jen ve vysoce kontrolovanm prosted
pro kadodenn situace uval obecnj vzorce, kter obsahuje promnn:
poteby
chovn je clov zamen; min. ztrty a max. zisky
znme-li poteby osoby, lze lpe predikovat
hlavn kategorie poteb - uznn, ochrany, dominance, nezvislosti, lsky a tlesnho
komfortu
kad kategorie poteb je sloena ze 3 komponent:
potencil poteby - jak pravdpodobn se vyskytne chovn smujc k uspokojen
poteby
hodnota - hodnota sady poslen pro ur. kategorii - uspokojen kad poteby pin jinou
mru satisfakce
svoboda pohybu a minimln cl - svoboda pohybu vyjaduje subj. pojatou
pravdpodobnost, jakou sadou chovn dojde k poslen (nzk svoboda pohybu pi vysok
hodnot poteby > frustrace); min. cl - hladina, na n osoba zan vnmat posilovn
obecn vzorec predikce (pro bn iv. situace):
potenciln poteba = (svoboda pohybu + hodnota poteby)
tedy potencil pro vskyt ur. sady chovn je uren oekvanou mrou pravdpodobnosti, e
chovn povede k usp. pot. a hodnotou poteby spojen s clem
l. nejpravdpodobnji usiluje o dosaen cl, od nich ek, e budou posleny, a toto
oekvan poslen m vysokou hodnotu
zobecnn oekvn:
msto kontroly - locus of control
intern vs. extern - jde o kontinuum, ne bu anebo
osoba s externm mstem kontroly m za to, e jej spchy i nezdary jsou ureny vnjmi
vlivy (smla, moc druhch, nepedvdateln vlivy); vleni ivotem
osoba s internm mstem kontroly - ne/spchy determinovny jejmi vl. aktivitami a
schopnostmi - v, e sama vrazn uruje svj ivot
interpersonln zruka (dvra, spoleenstv)
Vypracoval klu I-E na men msta kontroly - 23 otzek + 6 maskovacch otzek - nap. co se
m stt se stane (E) - nebo - spolhat na nhodu se nevyplc, proto plnuju sv aktivity (I)
JBR se vrazn odliuje od klas. beh.:
nejvznamnj aspekty O jsou naueny v socilnch kontextech
lid nejsou pasivn reagujcmi org.; osoba je s prostedm v <>

strana 25

Julian B. Rotter:
kognice, motivace, sociln <>
nauenost zkl. zpsob chovn
pedvdatelnost chovn na zkl. potencilu chovn, oekvn, hodnoty poslen
a subjektivn pojat situaci
poteba - potencil poteby, hodnota, svoboda pohybu a minimln cl
msto kontroly - extern ... intern; kla I-E

William Stern (1871-1938)

personologick pojet O

Nmec, zanal u Ebbinghause, 1916 katedra P v Hamburku, kde 1919 zaloil Hambursk P institut. Zabval se
diferenciln P - studiem individ. rozdl, psychotechnikou, zavedl pojem IQ, pracoval hlavn v dtsk a pedagogick P.
1938 emigroval do USA, krtce profesor.
Nkt. dla: Die menschliche Personlichkeit, Allgemeine Psychologie auf personalistischer Grundlage

>> chpat osobnost nikoli jako sumu projev a dj, ale komplex v aktivnm vztahu se svm
prostedm - neopakovateln individualita a sloitost O
navzjem souvisejc prvky O
substancialita - tzv. mnohojednotnost
O se skld z st, ale nen jejich sumou, nbr "unitas multiplex"
struktura - od hlubinnch vrstev tvocch svrznost j po vnj, svtu nastavovan sti jednota vdom a nevdom, relnho a potencilnho
identita j trv i pes probhajc zmny
kauzalita, interakn clesmrnost
byt a jsou nerozlunmi a zkladnmi aspekty O
neustle smuje k cli - "causa finalis" (teleologie)
teorie konvergence jako reakce na nativismus a empirismus > vzjemn psoben svta
a clov zamen bytosti
individualita, zvltnost O jako J
O je ohraniena vi svtu; je to celostn, nedliteln tvar, kter sv byt projevuje dovnit
a ven > jednota provn vl. existence a vybjen aktivity in i out
Podstata, projevy, formovn a rozvjen O probh v dialogu se svtem. WS stav na spekulativn,
fil. rovni.
model dimenz O:
prostorov - vnitn i vnj prostor
rozprostrannost v ase - od ptomnosti smrem k min. a bud.
O se vyvj od stavu neuritosti a difznosti ke stle bohat a vraznj strukturovanosti
(diferenciace).
Sternv pstup je znan spekulativn, nicmn aktulnmi tmaty zstvaj teorie konvergence,
nutnost pojmat O jako celek s vlastn iv. histori a spojovn nomotetickch a idiografickch
hledisek (hledn obecnch zkonitost x poznn individulnch ppad).

William Stern:
neopakovatelnost a sloitost O, jednota a identita
clesmrnost
vvoj od neuritosti diferenciac ke stle vt strukturovanosti
IQ, teorie konvergence

strana 26

Raymond B. Cattell (*1905)

rysov a faktorov teorie

Narodil se v UK ve Staffordshire, pvodn studoval fyziku a chemii; psychologii vystudoval na Londnsk univerzit;
pednel a praktikoval. Byl asistentem tvrce faktorov analzy Charlese Spearmana. Odeel do USA, uil na Harvardu,
Dukeov univerzit a pak 30 let na Illinoisk univerzit, spolupracoval s Thorndikem. V roce 1944 zaloil v Coloradu Institut
pro vzkum a seberealizaci. Sestavil nkolik psychotestovch nstroj, z nich nejznmj je estnctifaktorov
osobnostn dotaznk 16PF.
Nkter dla: Popis a men O (1946), O a teorie uen (1979), O, motivan struktura a men (1957)

Rysov a faktorov teorie O zkoum O pomoc analzy a popisu vlastnost chovn. Cattell
usiloval o to dospt k empiricky podloen analze sloek osobnosti, k emu pouval statistick
postup, tzv. faktorovou analzu. Jeho metodologie pin cenn podklady pro tvorbu
osobnostnch dotaznk; je kritizovna za to, e nen moc pouiteln pi interpretaci dynamickch
proces v lidskm ivot. RC sniuje lohu klinickho zpsobu pozorovn a intuice a
upednostuje rigorzn vzkumn metody. Jeho pstup je psychometrick.
RC pistupuje k O popisn a zkladnmi prvky umoujcmi popis jsou rysy - vlastnosti vyvozen
z pozorovatelnho chovn pznanho pro danou osobu; rys je soubor odezev, kter m
v sob cosi jednotcho, co rysu dodv jeho zetelnou identitu. Rysy jsou hypotetick mentln
struktury odvozen z chovn, kter osobu predisponuj jednat shodn nap rozmanitmi
okolnostmi a asem - reflektuj tedy stabiln a predikovatelnou charakteristiku osobnosti.
Klade draz na predikci - jeho definice O zn: Osobnost je to, co nm umouje pedpovdt, co
dan osoba uin v dan situaci.
R = f (S, P) - specifick odpov osoby je nespecifickou fc situace (S) a struktury O (P).
tdn rys
obecn, spolen rysy - abstrakce z konkrtnho chovn - zobecnn pojmy k popisu
chovn, kter se vyskytuje u velkho Q lid - extra-/introverze, submise, sebecta
jedinen rysy - sdleny s jen malm mnostvm lid - nap. zjem o vrady malch dt

povrchov rysy (surface traits) - poznateln pozorovnm chovn

nap. neklid, nesoustedn, drbn se me dt dohromady rys neuroticismu - je tedy
char. trsem zjevnch element
pramenn rysy (source traits) - zdroje, piny pozorovatelnch vlastnost chovn; faktory
urujc konzistenci chovn; nael jich 16 (seznam - Mikk, 1998)
podle pvodu se dl:
konstitun rysy - zskny ddinost a bio a fyzilog. podmnkami existence (lky, ...)
rysy utven prostedm - formovny vlivy prosted
zkladn modality:
schopnostn rysy - nakolik lovk doke dosahovat zvolench cl (RC nenavn
navrhoval dal tdn do podskupin )
temperamentov rysy - vrozen (konst.) nstroje O - citlivost, impulzivita,
spontaneita,
dynamick rysy - motivan sly pobzejc org. k innosti - ambicizn, usilujc o moc,
materiln vlastnictv, ...

Rysy lze dle dlit na rysov prvky - pramenn rysy ili faktory. Faktory se zskvaj fakt.
analzou, jsou to pram. rysy o ur. seln hodnot, kter vyjaduje jejich korelaci s jinmi faktory.
Pro svoji analzu zdrojovch rys musel RC zskat velk Q povrchovch promnnch - vechny
mon situace, na n lid reaguj. (Pracuje empiricky, neexperimentuje.) Tato sbrka vzorc
chovn se nazv osobnostn sfra a info o n sbral nsledovn:
L-data - daje o ivot
zskvaj se ne od zkouman osoby, nap. daje ze koly, od soudu, o rozvodu,
Q-data - dotaznk
sebeposouzen osoby v dotaznku (16PF), kter obsahuje vroky o sob
srovnv se s nezvislmi L-daty a posuzuje se shoda
T-data (OT-data - objective test) - objektivn testy

strana 27

vytvej se rzn ivotn situace a pak se hodnot jednn osoby; ty nevd, co pesn se
m hodnotit

Z Q a L-dat se zskvaj podobn faktorov struktury.

K faktorm zskvanch zkoukou 16PF pat inteligence, sla ego, dominance - sub., emocilnost tvrd realismus, napt - uvolnnost aj. Kad rys m jinou slu - jin vliv na chovn; v 16PF jsou
azeny sestupn podle svho vznamu (A a M a Q0 a Q4 - A m dimenze rezervovan vydvajc; Q4 uvolnn - napjat).
V chovn se uplatuj dv sloky - rysy jedince a znaky dan situace; jednn pak lze vyjdit
matematicky pomoc znak situac s1, s2sn a rys T1, T2 Tn > odezva = s1T1 + s2T2 +
Podobn jako beh. povauje RC O za vyvozenou z chovn. Akoli mu jde o rysy a faktory
pedevm jako o determinanty budoucho chovn, nevyluuje inky vliv prosted.
Sympaticky piznv, e pesnost men a predikce je omezen.
Dynamika O m zdroj v dynamickch rysech, kter jsou dvoj:
ergy - konstitun, fyziolog. rysy - primrn poteby, pudy
sexualita, drunost, prosazen se, rodi. pe,
sentimenty a postoje - rysy vztaen k prosted
sentimenty - intrapersonln, jsou to hodnoty (vztahuj se k vcem, kt. jedinec pokld
za dleit)
manelstv, domov, nboenstv,
jsk sentiment (sent. of self) je nejdleitj - zahrnuje sebeuvdomn,
sebehodnocen, touhu po sebevld, uchovn vlastn hodnoty,
postoje - vnj projevy sentiment a erg - tendence jednat v ur. situaci ur.
zpsobem
Dynamick jsou je ve stl dynamick interakci, kter tvo dynamickou sple. Tato interakce,
v n jsou postoje vyjdenm sentiment a sentimenty vyjdenm erg, se nazv subsidiace.
Nap. postoje jedince k novmu filmu, prezidentovu rozhodnut a reform zkona jsou subsidirn
vi jeho sentimentu ke sv vlasti. Tento sentiment je pak vrazem (je subs. vi) erg ochrany,
znechucen, sebeprosazen, bezpe.
Intrapersonln konflikty vysvtluje RC v pojmech dyn. rys.
(subsidiary - pomocn, podprn, vedlej, podzen, doplkov, druhotn)

RC zkoumal tak podl ddinosti a prosted v utven O rys - k tomu uval tzv.
mnohostrannou abstraktn analzu variace MAVA. Podly u jednotl. rys variuj - u intel. a asertivity
jsou konstitun vlivy vznamn, u G-faktoru (elovost - zsadovost) minimln. 2/3 rys - prost.,
1/3 dd.
RC tak zjistil, e vtina lid. chovn je urena soc. skupinami, a soud, e tak, jak lze popsat
jedince v termnech jeho rys, lze popsat i soc. skupiny, s nimi je spjat. Syntalita - dimenze rys
pro obj. popis skupin; studoval rzn nboenstv, koln a vrstevnick sk. aj.
Vedle klasickho a operantnho podmiovn uznv RC jet tzv. integran uen harmonizovat chovn, aby bylo dosaeno doucch cl.
Vvoj je vsledek zrn a uen v ur. prosted. Sentimenty ego a superego zskv dt mezi
2. a 5. rokem; v dospvn usiluje o nezvislost a integraci sv O. Zralost (25-55) let je dlouhm
obdobm, v nm se toho podle RC dje nejmn. Inteligence se svm vrcholem kolem 20 let
zvolna ubv - bytek ale nastv hlavn v oblasti pizpsobivosti jedince, nikoli v dve
osvojench dovednostech. Na st se RC dv pesimisticky; podle nho je to doba symbizy
laskavosti a agresivity; duevn nevyrovnanost pikld RC zhorovn zdrav starho lovka.

Raymond B. Cattell:
empiricky podloen analza a popis vlastnost chovn; draz na predikci; psychometrie
faktorov analza - 16PF
rysy = soubory odezev o jist jednotnosti
faktory = pramenn rysy
L-, Q- a T-data
dynamick rysy - ergy (pudy) a sentimenty (hodnoty); postoje - vnj projevy

strana 28

dynamika - subsidiace
MAVA - podl dd. a prost. v utven rys; soc. vlivy
integran uen - harmonizace chovn k dosahovn cl

Hans Jrgen Eysenck (*1916)

Narozen v Berln, matka hereka, otec zpvk, rozvedli se, kdy HJE byly dva roky, dl u babiky. Kvli nacismu do
Francie, kde vystudoval P, za vlky v psychiatrick nemocnici lil vojky se stresovmi reakcemi, vyuoval psychologii na
ad univerzit.
Nkt. dla: Dimenze O (1982), Vdeck studium O (1952), Struktura lidsk O (1965)

Stejn jako Cattell - kolem P je predikce chov., klem je faktorov analza - byl empirik >
vzkum zan hypotzou, kter se potvrzuje (RC teoretik - nejdve vzkum a vlastnosti se objev).
Kladl vt draz na genetick vlivy, kter podle nj determinuj rysy a typy primrn.
hierarchick model struktury O:
nejve jsou tzv. superrysy neboli typy
nap. extraverze, jsou kontinuln
maj nejvt vliv na chov.
jednotliv rysy - jsou zahrnuty v superrysech (sociabilita, ivost, )
habituln odezvy (HR), kter jsou odvozeny z mnostv
specifickch odezev (SR)
nap. potsn rukama, zdraven ostatnch (SR) jsou habituln odezvy na pozdrav druhch; pokud
koreluje s dalmi jako hovornost, spoleenskost > rys sociability > koreluje s aktivitou, asertivitou >
superrys (typ) extraverze
nalezl dv zkl. dimenze rys:
extraverze - introverze
neuroticismus (labilita) - stabilita
> jsou ortogonln a statisticky nezvisl
> jejich kombinac vznikaj 4 typy O (sang., chol. , flegm., mel.) - vtina lid u stedu
pozdji koncipoval jet jeden rys - psychoticismus vs. sla ega:
vysok skr psychot.: egocentrismus, impulzivita, necitlivost vi druhm; obtn vychzej
s druhmi, dlaj naschvly
genetick predispozice stt se psychotickm
tak kontinuum; vce u M
rozdly v extra- introverzi:
podle aktivace - arousal (EEG; spnek - panika)
introverti jsou vysoce vnmav ke stimulaci, zatmco extraverti jsou necitliv - proto
vyhledvaj excitujc situace
rozdly v neurot. - stab.:
souvis s limb. systmem
vysok neur. - rychlej a trvalej reakce

osoby s vysokou introverz a neuroticismem - kandidti na zkostn poruchy - fobie, obsese,

stres
osoby s vys. extraverz a neuroticismem - psychopatck (antisoc.) poruchy

empiricky oven rozdly mezi int. a ex:

I - teorie, vda; E - prce s lidmi
I - masturbace; E - vce sex. partner
I - vy stupe V vzdl., studium kon z psychiatrickch dvod; E - kon ze kolskch
dvod
I - vy arousal rno; E - veer
zsadn rozdl je v jejich citlivosti vi stimulaci

strana 29

Corcoran 1964 - test citrnov kapky - 4 kapky na jazyk - introverti 2x vce slin ne ex. fyziolog. rozdl podle HJE

Hans J. Eysenck:
superrys-typ > jednotl. rysy > habituln odezva > specifick odezva
extra-/introverze, neuroticismus/stabilita, psychiticismus/sla ega
arousal - introverti jsou vce vnmav vi stimulaci
faktorov analza, draz na genetick vlivy, empirik

BIG FIVE - lexikln pstup k O

Zaloen na pedpokladu, e nejvzn. indiv. rozdly jsou kdovny v piroz. jazyce v podob
jednotl. slov (Galton, Klages, Allport, Odbert) > jene piroz. jazyk m mnoho expresivnch a
hodnotcch termn, kter jsou obtn zachytiteln, aby mly vypovdac hodnotu.
Jedinec me bt v pirozenm jazyce popsn vce zpsoby - stabilnmi rysy (zlostn), vnitnmi
stavy (vztekl), aktivitami (vouc), svm vlivem na druh (dsiv) a hodnocenm spolenost
(neakceptovateln).
kolem bylo vymezit lexikonov index termn, kt. vyjaduj popis rys O. Tupes a Christal
faktorovali Cattellv index a nalezli 5 faktor (k nim podle nich nen co dodvat), kter pozdji
Goldberg nazval jako BIG FIVE: surgence, pjemnost, spolehlivost, em. stabilita, kulturnost.
Ze slovnku se vyberou vechny termny postihujc chov. a provn jedince, oddl se rysov
termny od termn popis. postoje, emoce aj.; pomoc odpovd respondent se pak tyto odpovdi
podrob faktorov analze (u ns M. Hebkov).
I.
surgence (extraverze)
- povdav, oteven, ukvapen, sociabiln x mlenliv, rezervovan, opatrn, uzaven
II.
pjemnost - agreeableness
- dobromysln, dviv, mrn, kooperativn x vzntliv, nedviv, svhlav, negativistick
III.
svdomitost - conscientiousness
- uspodan, zodpovdn, svdomit, vytrval x nedbal, nespolehliv, nesvdomit, nestl
IV.
emocionln stabilita - emotional stability
- vyrovnan, soustedn, klidn, nehypochondrick x nerv., zkost., podrdn, hypoch.
V.
kulturnost
- kulturn, intelektuln, vytben, obrazotvorn x nekulturn, neuvliv, hrub, jednoduch

Kurt Lewin (1890-1947)

teorie pole, topologick psychologie, dynamick teorie O

Pochzel z malho nmeckho msta na zem dnenho Polska; rodina se pak pesthovala do Berlna, kde Lewin
absolvoval studium psychologie. Tam po slub v armd psobil spolu s Khlerem a Wertheimerem. V roce 1932 pijel
hostovat na Standfordovu univerzitu a o rok pozdji se v USA usdlil trvale; nejdel obdob tam strvil na univerzit v Iow.
Pak psobil na Massachusettskm technologickm institutu MIT, kde aplikoval svoji teorii pole na sociln innost.
Pedasn mrt na infarkt ukonilo jeho prci po dvou letech. Paradoxem je, e akoliv Lewin formuloval svoji teorii
pvodn k vysvtlen chovn jednotlivce, nejvce ovlivnil oblast skupinov dynamiky. Podle Allporta byl jednm
z nejoriginlnjch psycholog 20. stolet.
Nkter dla: Dynamick teorie osobnosti (1935), Teorie pole ve spoleenskch vdch (1951), Principy topologick
psychologie (1936), een socilnch konflikt: Vybran spisy o skupinov dynamice (1948), Pojmov reprezentace a
men psychologickch sil (1938)

KL byl vd postavou celostn P - Gestaltpsychologie. Obraz svta - Gestalt - nevznik syntzou

prvk, ale narz; obraz se vytv v dan okamik - ad hoc; minul zkuenost nehraje roli, vznik
cestou vhledu.

strana 30

Lewinova teorie m topologickou povahu - jej pojmy jsou vyjdeny v prostorovch vrazech;
topologie je zaloena na vztazch celku a sti, resp. na pojmech vyjadujcch "zahrnut v".
Topologick pojmy jsou ve sv podstat matematick, ale podle KL neme statistika vysvtlit
dynamiku O a jej situaci v jej konkrtn jedinenosti. Pomoc topolog. dimenz vysvtluje KL
zvislost osoby a okol - spojitost intrapersonlnch dj a dj venku.
Vvoj O probh v procesu diferenciace (pevzato od gestaltP) - lenn celostnho jevu do st
(jsme-li poprv v njakm mst, vnmme ho jako celek; jak se seznamujeme s jeho stmi a
pedmstmi, ulicemi, tvome si diferencovanou pedstavu, kt. je podrobnj a pesnj).
struktura osobnosti
kruh je osoba - person P
eliptick pole - P okol - enviroment E
dohromady tvo ivotn prostor - life space L
mimo L je vnj obal, kter obsahuje skutenosti, jich si osoba nen vdoma, a tak na jej
chovn nemaj pm vliv (nap. nev, e se projednv zkon o danch; je-li pijat, plat vy
dan a vliv u tu je)
L=P+E
topologick struktura osobnosti:
vnj obal

osoba

ivotn prostor
L=P+E

ivotn prostor obsahuje P skutenosti, kt. uruj chovn osoby:

B = f(L), resp. B = f(P+E)
> chovn je fc iv. prostoru, resp. osoby a okol

psychologick okol
veker skutenost dostupn osob (P) v danm ase
podle KL principu souasnosti probhaj vechny P pochody v L v ptomnosti, v. minulch
zkuenost a pln do bud.
obsahuje oblasti, kter maj hranice o rzn prunosti a propustnosti
kad oblast obsahuje njakou P skutenost (osoba, vc, mylenka), kter v danou chvli
ovlivuje chovn P
kad P skutenost m pro (P) rznou hodnotu, vznam; matematicky vyjden jako
valence
druh (+ -) a sla valence objektu nebo udlosti zvis na aktulnm stavu poteb
danho jedince; valence a poteby jsou tedy souvztan
KL pro vyjden valence neuv sel
nap. X nechod rd do kina, take skutenost "filmy" m lehce zpornou valenci; ale X
me dt vrazn kladnou valenci konkrtnho filmu, protoe vborn ukzal Lincolnv
ivot - tady spolu komunikuj ti oblasti L - prvn obsahuje osobu, kter film doporuila,
druh filmy a tet zjem o Lincolna
vzjemn komunikace oblast - udlost
osoba
je diferencovanm stedem iv. prostoru
vjemov pohybov oblast - pchod info do vnitn oblasti osoby a odchod info ven - vjemov
pohyb. oblast m tedy komunikan lohu ve vztahu osoba - okol

strana 31

vnitn oblast osoby

obsahuje P a soc. poteby spolu s kom. a percepnmi schopnostmi
buky centrln a perifern - jejich obsahy podle vznamu (povrchn hnv - hlubok
vztek); uspodn se mn podle aktulnho stavu

Dynamika iv. prostoru

Vnitn struktura osoby tenduje k rovnovze; tento stav je asto naruovn tenzemi - tenzi
zpsobuje jakkoli poteba, jejm uspokojenm tenze odeznv.
Kad oblast P okol m pro jedince vznam, kter je vyjden jako pozitivn nebo negativn
valence, kter jedince pitahuj, resp. odpuzuj.
Je-li pitalivost velk, vyvolv v P okol slu, kt. je znzornna vektorem - udv intenzitu a smr
psoben. Vektor osobu tla ve smru njak P skutenosti. Pohyb k danmu cli nazv KL
lokomoc - me bt skuten nebo imaginrn (plnovn).
Vvoj O probh v procesech diferenciace a integrace - jak jedinec vyzrv, len se osoba a
okol do stle vce oblast a k tzv. optimln rovni diferenciace. Vzrst poet zjm a zmr.
Aby v nich byl podek, nastupuje proti dif. organizovanost. Konenm krokem ke zralosti je
proces integrace - ur. buky doshnou vych tenz a tm ovldaj jin - integrace je vlastn
hierarchi tenz, kter se vytvoila mezi subsystmy osoby.
Regrese je podle KL situace, kdy se jedinec vzdv pekonn zbrany na cest k cl a vol cl
na ni rovni, ne kam pvodn smoval.

Kurt Lewin:
vztahy celku a sti - zvislost osoby a okol
ivotn prostor L = osoba P + psychologick okol E; kolem vnj obal
chovn je fc ivotn prostoru, resp. osoby a okol
kad P skutenost v E m njakou valenci (+-) - zvis na aktulnm stavu poteb
osoba m vjemov pohybovou a vnitn oblast (v n buky perifern a centrln)
rovnovha vnitn poteby naruovna tenzemi, kt. jsou zpsobovny potebami
osoba je k uritmu cli tlaena vektorem - udv smr a slu lokomoce
vvoj - diferenciace, organizovanost, integrace
regrese - volba mn nronho cle po nespchu v pedchozm - vym

Dmitrij Nikolajevi Uznadze (1887-1950)

teorie ustanovky

Pochzel z Gruzie, P vystudoval v Lispku; 1915 zaloil se svou enou v Gruzii prvn enskou stedn kolu; spoluzakl. Gr.
univerzity - katedra P a laborato exp. P; editelem Gr. akademie vd.

Zamenost - p obsah <> aktualizovan poteby a situace, v n se tato uspokojuje; ustanovka

(zamenost) je faktor, kter determinuje aktivitu O:
prosted > subjekt (ustanovka) > chovn
Prosted nevyvolv chovn pmo, ale psob na subjekt a mn jej vyvolnm ustanovky zamenosti na ur. chovn; akty chov. jsou bezprostedn podmnny subjektem, jeho
ustanovkou.
Norakidze - nen mon org. p bez organiztora; pizpsoben se bez toho, kdo se pizpsobuje;
nauen se bez zmny O.
chovn na zklad ustanovky vznik na dvou rovinch:
1. ustan. vznik na zkl. aktuln poteby a rel. situace > impulzivn chov. (i zvata)
2. l. vypracuje ustanovku na rovni objektivizace; podmnno mylenm a vl
tyto dv rovn se stle stdaj
fixovan ustanovka - ust., upevnn opakovnm a subj,. vznamnost
dispozin u. - u. majc vysokou subj. hodnotu; uruj svrz, osobitost

strana 32

Gordon W. Allport (1897-1967)

systematick eklekticismus

Narodil se ve stt Indiana jako nemlad ze 4 dt; otec lka; na zkl. a do st. koly u v Clevelandu; rodie zdrazovali
hodnotu vzdln. Trpl soc. izolovanost, byl dobr ve slovech a uboh ve sportu. Na Harvardu absolvoval ekonomii a
filozofii, pak uil v Istanbulu; cestou zpt se zastavil u Freuda ve Vdni, ale PA zatm nestudoval. Na Harvardu pak zskal
doktort z psychologie; oenil se; chvli studoval v Nmecku a Anglii. V Evrop na nj zapsobila tvarov P a draz na
osobn individualitu; v USA se pak ctil mimo. Vyuoval na Harvardu - vedl tam historicky prvn kurs o teorich osobnosti
v USA; oznaovn jako "dkan americkho studia osobnosti". Byl venm uitelem a badatelem, kter pispl ke studiu
osobnosti, soc. P a etiky, spoluautor iroce uvanch O test. Zemel na rakovinu dva roky po odchodu do dchodu.
Nkter dla: Osobnost: Psychologick interpretace (1937), Povaha pedsudku (1954), Pattern and growth in personality
(1961), Osobnost a spoleensk stet (setkn) (1960)

GA usiloval o vdeckou objektivitu, zajmal se o spoleensk problmy, zkoumal pedsudky. Byl

humanista, ptelil se s Rogersem, Lewinem a Gardnerem Murphym (prvn "bratranci jeho
mylen"). Eklekticismus pojmal jako vbr a sjednocen pravdivho z vce teori; jako kav ekl.
oznaoval formu, kter hromad vzjemn nesouvisejc mylenky, jako systematick ekl. pak
takovou formu, kter z rznch pspvk tvo jednotnou, integrovanou strukturu. Byl ovlivnn
gestaltP, PA, Lewinovou teori pole, rysovou teori a beh.
Allportv eklekticismus - u Freuda je stednm tmatem princip slasti, u Adlera usilovn o
nadazenost; Dollard a Miller maj za zkladn proces sled podnt-odezva, Skinner operantn
podmiovn; Allportova teorie takov jednotc initel postrd - GA vybral ur. mylenky a stavl
vedle sebe asto opan pstupy, mezi nimi hledal stedn cestu.
GA byl pesvden, e kad teorie je zaloena na filozofickm vztanm rmci - PA spov na
fyzikalismu a naturalismu, personalistick postoj je spjat s idealismem, protestantskou teologi,
Usiloval o poznn lidskho chovn a ctu k jedinci - modely lovk-stroj neodmtal, ale nechtl
je zdrazovat vce, ne pstup empiricko-humanistick. Upednostoval idiografick pstup ke
studiu O, avak svoji teorii vyvaoval (veobecn pevldajcm) pstupem nomotetickm.
Dispozin pstup k O pedpokld, e nejsou dva lid stejn; kad jedn konzistentnm a
pitom odlinm zpsobem, ne jin.
Analyzoval pes 50 definic O. Odmtal O jako vyvozenou z chovn: "Osobnost je nco a dl
nco". O je dynamick, nikoli statick, je teba j vnmat v neustlm stvn se; rozvj se po
cel ivot a svou povahou je psychofyzick (= spolen fungovn tla a mysli). O obsahuje
determinujc tendence, kter pi podntu odstartuj akce, prozrazujc pravou povahu jedince.
Ve, co jedinec in, oznauje GA jako charakteristick chovn a mylen. "O je dynamick
organizace tch psychofyz. systm v jedinci, kter determinuj jeho char. chovn a mylen."
Toto jeho pojet spad do koncepc humanistick psychologie, k n se v 50. letech pihlsil.
Stejn jako Fromm i GA rozliuje temperament jako surovinu a charakter jako zhodnocenou
osobnost (etick pojem) coby dv strnky O (nikoli zvltn oblasti v O). Existencialismus hls
absolutn svobodu, determinismus naprostou nesvobodu - GA jde prostedkem - lovk me
utvet svj ivot, ale jen omezen - omez. - fyziolog. poteby, dvj zkuenosti a aktuln
psobc vlivy prosted. Existencialismem postulovanou hnac slu k rstu a naplovn smyslu,
touhu po individuaci a autonomii uznv.
Rys - struktura, je in stimuly vznamov konzistentnmi - funkn ekvivalentnmi - plach
lovk - v kavrn, na plese, ve td je tich, rezervovan; naopak v zkladu ptelsk lovk je
hovorn a srden. Podstatou rysov teorie je to, e rovnocennost podnt a odpovd je
sjednocena a zprostedkovna rysem. Rysy jsou zaputny do soc. situac - lid vyhledvaj
takovou spolenost, kter jim umouje vyjadovat a uplatnit sv rysy. Rysy a situace jsou
funkn zvisl a ve vzjemn interakci determinuj, k jak reakci dojde.
Krtce ped smrt GA vymezil charakteristiky, tzv. "rysy rys":
jsou relnou soust O
jsou obecnj ne zvyky (zvyk esat se, istit zuby, sprchovat - rys istotnosti)
dynamick, nesp a neekaj, ale motivuj k chovn
lze je empiricky zjistit - odvodit z pozorovn odpovd jedince

strana 33

jednotliv rysy nejsou od sebe oddleny - jejich hranice se trochu pekrvaj

nen synonymem morlnho nebo soc. nzoru - proto je oznaovat neutrlnmi pojmy
rys lze studovat z hlediska O i jeho distribuce v rmci cel populace
ne vechny aktivity jedince ukazuj na rys - nkdy chovnm spe ne rys hbe soc. situace

Obecn rysy - jejich pomoc lze lidi porovnvat mezi sebou; individuln dispozice - "skuten"
rysy char. danou osobnost - oba jsou agresivn (obecn), ale kad jinak (indiv.). Protoe GA
usiloval o idiografick pstup, odmt hledat spolen rysy. Zavedl pojem osobnostn dispozice:
kardinln dispozice - takov, kter se velmi vrazn uplatuje v ivot jedince, jej vliv lze
nalzt v kadm inu; nem kad
centrln dispozice - m kad; npadn, soudrn; podle GA jsou to ty vlastnosti, kter se
nejastji uvdj v njakm doporuujcm dopise (odpovdn, pm, ), je jich 5-10 (Wells
uvedl u sebe jen 2 - soc. d a sex)
sekundrn dispozice - taky m kad; mn vznamn a mn soudrn; doplnk
centrlnch dispozic tam, kde to situace pipout (preference jdla, specifick postoje
determinovan situac - X nejedn nikdy submisivn krom sit., kdy ho zastav policista a chce
ho pokutovat)

Proprium (lat. svj vlastn): J, ego jsou funkcemi propria, proprium m vysvtlit rozvjejc se
zitek "j" jedince a procesy vvoje O. Je to pozitivn, kreativn, o vvoj usilujc a vped se
pohybujc lidsk podstata, soust subjektivnho zitku (jstv - selfhood). Vvoj popsal GA
v osmi fcch propria:
1. tlesn j - the sense of ones body
poitky a pocity, kter maj pvod v org. (svalov a viscerln reakce)
prost. pocitu tla poznv kojenec prvn strnku jstv - hlavn zrakem, kter nejvce
pomh odlien "moje tlo" a okol (pokus se slinami - spolknout x vypt ze skleniky co nm dve pipad "nae" a pirozen, stv se nechutnm a cizm)
tlesn j je kotvou pro sebeuvdomn v celm prbhu ivota; vtina lid si to ale
neuvdomuje, dokud nepijde nemoc nebo bolest
2. identita j - self-identity
zvis na kontinuit v ase - nap. na pamatovn si mylenek z pedchozho tdne a
vdom, e pat te osob
dleitm zakotvenm je pechod dtte na sv vlastn jmno - uvdomuje si, e je toue
osobou navzdory zmnm ve vvoji
dt se snadno vzdv identity ve he a pak se zlob, kdy jej ostatn nechtj uznat
medvdem nebo letadlem
3. sebeuplatnn - self-enhacement
podle GA je to nejnpadnj vlastnost propria (u Drapely; podle Mikka je nejnpadnj
pedchoz vlastnost); sebelska me mt pedn msto v povaze lovka, ani by musela
vldnout
Mikk - sebecta - self-esteem
2-3 roky, zkoumn okol, hrdost na svj vkon, autonomie, patn sn zahanben
4. rozrstn j - self-extension
identifikac s jinm lovkem, skupinou nebo poslnm se jedinec zvtuje rozsah sv
sebe-angaovanosti; ang. v abstraktnch idelech je pozdji znakem zral O
4-6 let - dt se vymezuje vi druhm a zrove se s nimi identifikuje (mma, tta, sestra,
pes "pat k nmu"); u se vznamu pojmu "mj" a vechno "moje" je chrnno ped
okolm, zejmna ped jinmi dtmi
5. racionln een - rational coper
strnka propria, oznaujc zdroj uvaovn a zvldn problm v jedinci
6-12 let; uvdomovn si vlastnho uvaovn, potky introspekce
6. sebeobraz - self-image
obsahuje reln j - jak se lovk vnm - a ideln j - km by se rd stal

strana 34

5-6 let (Mikk dv ped rcio); dt zn oekvn okol, zan rozliovat dobr-patn
dt zakou hrubost a posmch od spoluk, vrstevnci s nm zachzej jinak, ne rodie,
a dt chce do jejich skupiny zapadnout; nev dosud svmu hodnocen a je velmi
konformn

7. snaen plynouc z j - propriate striving

tato strnka propria m vztah k motivaci - dosavadn snaen nevedlo ke sjednocen
osobnosti, nyn se tak stv - plnovn zjm, een problm aj.
Mikk - adolescence, volba kariry a cl
podobn, jako u Eriksona objev identity j - s pibvajc zralost si lovk utv jednotn
clov zamen, vyvj prav snaen; pedtm se jeho snaen tkalo jeho vlastnho j
jen okrajov
8. poznvajc j - the self as knower
vznik jako konen a nevyhnuteln postult - j je konenou instanc poznvn a
zen
vznik sebeuvdomn, hodnotov orientace a iv. filozofie, schopnost bt k sob objektivn
vhled a humor - vhled je shoda mezi tm, jak se lovk vnm sm a tm, jak ho vnmaj
druz; humor pak "schopnost lovka smt se vcem, kter miluje (v. sebe), a pitom je
stle milovat"
Mikk - konenm stadiem propria je sjednocen lidsk schopnost sebepoznn a
sebeuvdomn

Motivace probh vdy v ptomnosti, ale chovn, kter v minulosti plnilo jist el, me petrvvat
a pitom je ji zbyten. GA pojem funkn autonomie - m negativn i pozitivn vznam:
perseverujc funkn autonomie
nesmysln rutina, nap. zvislost na spoleenskch zvyklostech, nvyk na drogy
mechanick chovn bez vlastn hodnoty - mexit rolnci - pokiovat a polbit si ruku - ale
oni nevd, pro si lbat ruku (kdysi misioni - mli si udlat kek pekenm palce a
ukazovku a ten polbit > duchovn prospch, ale dnes tohle nevd .)
z j vychzejc (propriate) funkn aut.
minulmu chovn je dn nov vznam
podn rukou - dve gesto, e nejsem ozbrojen, nyn vel projev ptelstv
Pro pochopen a popis zral osobnosti GA zdrazuje vznam sjednocen filozofie ivota >
hodnoty jako zkladn pesvden o tom, co je a nen v ivot dleit. Pouil koncepci Eduarda
Sprangera - typy hodnot (1922). Zatmco Spranger je koncipoval jako typy lid, GA je bere jako
zkladn hodnotov smovn lovka; u kadho jsou zastoupeny v jinm pomru:

teoretick
GA - osoba zamena ne hledn pravdy, racionln, kritick, empirick pstup k ivotu,
intelektuln; vda, filozofie
Spranger - hodnota - poznvn, cl - poznn pravdy, char. - individualista, teoretik,
abstrakce, poznvn neosobn, neproitkov
ekonomick
GA - hodnotu m ve pragmatick a uiten; praktinost, vydlvat penze
ES - hodnota - uitenost, cl - obhajoba vlastn existence, char. - hled uitnou
hodnotu, prospch, ve jako prostedek udren vl. existence, hodnoty vid ve vnjm
efektu, poitku, blahobytu
estetick
GA - hodnotou je tvar, harmonie, mtkem krsa, dokonalost; kad individuln
imprese pot sama o sob
ES - hodnota - krsa, cl - hledn harmonie, char. - citov zal., prociuje, prov po
svm, asto odtren od reality
sociln
GA - hodnotou a jedinou vhodnou formou mezilid. vztah je lska; teoretick, ekon. a
estet. postoje vid jako chladn a nehumnn

strana 35

ES - hodnota - lska, cl - konn dobra, char. - zamen na lidi, vdy ochoten pomoci,
empatick, v jeho soc. vztazch dominuje sympatie a antipatie, lska a nenvist
politick
GA - zjem o moc, vliv a vdcovstv
ES - hodnota - moc, cl - ovldn druhch, char. - sil o moc, ovldn druhch,
dominance; m rd, kdy jsou na nm ostatn zvisl, nesn konkurenci,
sebezdrazovn
nboensk
GA - porozumt svtu jako sjednocenmu celku, jednotu a vy vznam hled v kosmu
ES - hodnota - jednota, cl - pekraovn a pekonvn sebe sama, char. - lhostejn
k mater. hodnotm, zamen na vy cle, utven nejvych hodnot a pojet smyslu
ivota

GA pojm osobn zralost jako vsledek kontinulnho ivotnho procesu stvn se. Zdrav
osoba - funkn autonomn a motivovna vdommi procesy; nezdrav - neurotick - osoba chovn ovldno nevd. zitky pramencmi z dtskch zitk.
Atributy psychologicky zralho dosplho lovka:
irok vdom j; aktivn, autentick ast ego na aktivitch; pimen sebelska
schopnost vroucch soc. interakc
dvrnost - intimita - hlubok lska nezaten pivlastovnm nebo rlivost
tolerance rozdl (soucit), respekt a uznn druhm
jistota a sebedvra, schopnost snet vlastn nedostatky a frustrace
vnmn relnho stavu vc (ne podle vlastnch pn), sil o relevantn a reln cle
nhled na sebe a humor; um se smt objektm lsky v. sebe a pitom je stle chovat
v lsce
sjednocen ivotn filozofie; umt spojovat nzory, mt konzistentn systm hodnot
Gordon W. Allport:
humanista, eklektik, idiografick - dispozin pstup
O je nco a dl nco; je dynamick; produktem determ. tendenc je char. mylen a chov.
temperament + charakter; svoboda ano, ale omezen
rysy sjednocuj S a R; rys a situace jsou funkn zvisl
rysy rys; obecn rysy; "skuten" rysy
osobnostn dispozice - kardinln, centrln, sekundrn
proprium - lidsk podstata; vvoj v 8 stupnch; > konen instance - poznvajc j
funkn autonomie
Sprangerovy typy hodnot > teoretick, soc., ekon., estet., nbo., politick
osobn zralost - vsledek stvn se; funkn autonomie, vdom motivace

Fenomenologie a existencialismus

existencialismus - filozofick hnut, o kter se opr ada teori O

fenomenologie - psychologick systm, zeteln pvod ve filozofii (filozofie - zkladn lidsk
otzky - existence, byt, poznn, vle, etika, hodnoty, ...; psychologie - provn a chovn)
filozofie zkoum problematiku na hlub, obecnj rovni, ne P - proto jsou vechny teorie O
zaloeny na ur. fil. pedpokladech

existenciln filozofie
prvn polovina 19. st., uznvna a po 1. sv. vlce v Evrop a po druh v USA
zal. nboensk myslitel Sren Kierkegaard (1813-1855)
kad si me svobodn volit svou pravdu podle sv subjektivn vry, ne podle
nboensk instituce

strana 36

rozlioval estetickou, etickou a nboenskou sfru, v nich se lovk me svobodn

rozhodovat
kritizoval nboensk instituce, pedbhl dobu - nepijmn, vysmvn
dnes je existencialismus k ve neutrln
nkte pedstavitel vc (Paul Tillich, Rudolf Bultman, Martin Buber) - ale svou vru
vnmaj jako vlastn volbu a ne jako reakci na pesvdiv teologick argumenty
jin ateist nebo agnostici (Karl Jaspers, Martin Heidegger, Jean-Paul Sartre, Albert
Camus)
nen systmem (ten spoutv), ale filozofickm hnutm
odmt fil. kategorie podstaty (CO je) a existence (E to je) > existence je jedinou realitou
lovka, lovk ji nevlastn, nbr JE svou vlastn existenc
vnitn nzorov rozmanitost, avak spolen body:
kad lovk je ve svt - vlastnost zvan Dasein (byt zde, pobyt); m se ponoit do
existence, ne ji pouze pozorovat
kad chce a m svobodu tvoit svj zpsob ivota, aby byl jedinen a opravdov
(m svobodu volby - ME)
svoboda nese osamocenost - blin mohou pispt radou, ale j rozhoduju sm, zda a
jak jeho rady vyuiju
proitek osamocenosti je spojen s odpovdnost - kad, i to nejsoukromj
rozhodnut, inme "pro svt" - opravdovmi rozhodnut tvome eticky zdravou
atmosfru a rozvjme sami sebe
lidsk existence je ve svt otevenm nhodnosti kehk; kehkost vyplv ze samho
byt lovka; uvdomn si to = existenciln zkost
radost ve sdlen, naplnn v opravdovch vztazch; Buber - vztahy J-Ty > mezi stejn
dstojnmi subjekty > sdlen
oboustrann degradujc vztahy - J-ono > k druhmu pistupujeme jako k objektu,
manipulativn
ve svt, v nm jsou lid za funkn jednotky, je tk t opravdov
existencialismus a fenomenologie:
existencialismus - fil.(hnut, ne systm); fenomenologie - psy.
pol. 19. stol. Sren Kierkegaard - kad svobodn vol svoji pravdu
Tillich, Bultman, Buber, Jaspers, Heidegger, Sartre, Camus
lovk JE svoj vlastn existenc
Dasein - byt ve svt
kad m svobodu volby, me tvoit svj ivot
svoboda > osamocenost > odpovdnost (rozhodnut inme pro svt)
kehkost existence > existenciln zkost
sdlen, naplnn ve vztazch
Buber - vztah J-Ty (sdlen) x J-ono (druh je objekt, manipulaci)

Edmund Husserl (1848-1938)

Narodil se v Prostjov, bavila ho matematika a prodn vdy; matematiku vystudoval ve Vdni, ale pozdji se pod vlivem
Franze Brentana peorientoval na filozofii. Poslednch 13 let psobil na Freibursk univerzit ve Schwarzwaldu. Hodn psal
- 47 tis. stran tsnopisem a 12 tis. strojopisn; po jeho smrti vylo jeho dlo ve vce ne 20 svazcch.

Zkladn otzka - jak souvis objektivn skutenost s mylenkovm svtem lovka?

Podle EH meme vnmat vekerou skutenost v naem okol, vnmme na zklad subjektivn
intuice a zamen. Vci "mimo ns" provme jako fenomny - jevy, kter nm ukazuj podstatu
kad vnman vci. Abychom pochopili pln vznam jev, musme zkoumat vdom
pozorovatele. Mezi jevy, iny a "j" pozorovatele existuje souvislost.
Husserlova teorie poznn je zaloena na intuici se znanou dvkou subjektivity.

Edmund Husserl:

strana 37

meme vnmat ve
vci mimo ns - fenomny
jevy, iny a j spolu souvis

Tvarov psychologie (gestaltismus, Gestalt psychologie)

Nmecko, druh pol. 19.st. - Wolfgang Khler a Kurt Koffka

ovlivnna existencialismem
diferenciace - vydlovn tvaru (gestaltu) od pozad > stle diferencujeme, i kdy si to ne vdy
neuvdomujeme
jakkoli pedmt, kter vydlme z vnman sestavy, se stv tvarem; ostatn pozadm
diferenciace vede ke vnmn, vnmn vede k chovn
na tanen zbav - hoch jde do slu, vzadu skupina dvek, vimne si vysok ernovlsky
(diferencuje ji ze skupiny), uvdomuje si ji (vnmn) a pod ji o tanec (chovn)
rozhodnut jsou svobodn, protoe na rovni diferenciace mme svobodu volby meme zvolit jakkoli dostupn objekt; po vydlen objektu tento pozdvihujeme na rove
tvaru > je vnmn > odezva v chovn (vza - vnmme jako celek; vydlme ry po stranch
> dva oblieje = tvar; vza = pozad)

gestaltpsychologie:
neustl diferenciace > vnmn > chovn
na rovni diferenciace mme svobodu volby

Donald Snygg (1904-1967), Arthur W. Combs (*1912)

fenomenologick pstup k osobnosti

V polovin 20. st. navrhli Amerian Donald Snygg (1904-1967) a Arthur W. Combs (*1912)
fenomenologick pstup k osobnosti. Doposud se toti fenomenologit psychologov zajmali o
vnmn, uen, pam a mylen; o osobnost nikoliv - tohle zaplnili Snygg a Combs.
Vjemov pole - phenomenal self
fenomenologie pohl na O ze vztanho rmce vnmn
chovn studuje z hlediska chovajc se osoby (nikoli z hled. vnjho pozorovn)
proto zkoum vjemov - fenomenologick - pole jedince > zahrnuje ve, co a jak jedinec v
danm moment vnm
je svou povahou subjektivn
jevy, a nkdy nepesn, se dotynmu jev jako reln a jedn podle nich (vtev laskavce x
balvan na silnici)
vnitn oblast vjemovho pole - tzv. vnman - jevov j
jevov j
zpsob, jak se lovk vnm v ur. situaci (roli; zamstnanec, rodi, idi, ...)
mn se podle situace, ale nen pouhm souhrnem izolovanch dojm, nbr uspodanou
soustavou - tvarem, kter vechny dojmy zahrnuje
jeho jdrem je sebepojet - self-concept
sebepojet
kolem nj je uspodn zbytek vjemovho pole
zstv relativn stl (narozdl od jevovho j)
slou jako zachycen, jm si jedinec symbolizuje a zjednoduuje svoji velkou sloitost
ovlivuje zdrav - pozitivn sebepojet = zdrav; negativn = maladaptace, D, sociopatie

strana 38

vjemov pole (jevov, fenomenln, fenomenologick)

sebepojet

jevov j

hranice jev. pole

promnlivost vjemovho pole

procesem diferenciace vznikaj nov vjemy, kt. vstupuj do fen. pole
vjemy povrchnj povahy zstvaj na periferii fen. pole; dleit vjemy vstupuj dovnit nkter a k jevovmu j
perifern vjemy ovliv. chov. mlo, hluboko pronikajc chovn determinuj
postupn zmny v hodnotch a zjmech osoby jsou vysvtlovny zaleovnm novch a
ruen starch vjem > jevov j a sebepojet jsou odolnj, ale ne zcela imunn proti
zmnm
zrn a adekvtnost
mnlivost vjemovho pole je zkladem vvoje
zkladn lidsk poteba adekvtnosti - motivan sla, dky n lovk usiluje o zralost
adekvtn j - uspodan, vyvjejc se, spn se vyrovnvajc s nroky ivota
pozitivn obraz o sob - vzdor vdom vlastnch nedostatk se tito lid vnmaj jako
dstojn a hodnotn
pijet sebe a druhch - pozitivn sebeobraz vede k sebepijet; dle pijet vech zitk,
kter se objev v jejich vjemovm poli; dky pijet dok sob i druhm odpoutt,
protoe nedokonalost a selhvn berou jako pirozen sousti lidsk povahy
uvolnn otevenost ivotu - vvoj, rst, nikoli strnulost; vjemov pole je souasn
soudrn i promnliv
adekvtn jedinec je dobe pizpsoben, ale nikoli konformn; konvencm se nepodizuje a
nestar se o mnn lid kolem
emon problmy
vyplvaj z rozpadu proces diferenciace, vnmn a sebepijet; naruena je schopnost
vnmat a petvet jevov pole
zkladn pocit inadekvtnosti
neurotici - naruen perspektiva; jej zkreslen je mrn vlastnmu pocitu provinilosti a
bezcennosti; negativn sebeobraz

Donald Snygg a Arthur W. Combs:

chovn studuj z hlediska chovajc se osoby a ve vztanm rmci vnmn
vjemov pole - ve, co jedinec vnm; subjektivn
uvnit - jevov j - jak se jedinec v ur. situaci vnm
jdro - sebepojet - stl, slou jako zachycen, zkladna; kladn = zdrav
v procesu diferenciace - nov vjemy do jev. pole - povrchn a hluboko vstupujc > zmny
motivan sla - poteba adekvtnosti, sil o zralost
adekvtn j - pozitivn sebeobraz, pijet sebe i druhch, otevenost ivotu
emon problmy - naruen proces diferenciace, vnmn, sebepijet

strana 39

Carl Ransdom Rogers (1902-1987)

teorie j, fenomenologick teorie O, self teorie

Narodil se v Illinois bohatm a nboensky konzervativnm rodim, kte mli minimum sousedskch kontakt a svm esti
dtem vtpovali spartnsk ivotn styl spolu s protestantskou pracovn etikou. Mlad CRR (v poad 4. dt) pomhal otci
na statku a nemohl vst ivot typick pro jeho vk. Ped 20. rokem onemocnl aludenm vedem; s nsledky nesprvn
dg. se pak potkal cel ivot. Studoval na Wisconsinsk univerzit, kde byl spokojen; v n se zastnil kongresu
kesanskch student a seznmil se tam se svou budouc manelkou Helen Elliotovou. V USA pak studoval teologii a
zskal doktort z psychologie. Pracoval jako klinick psycholog na dtsk poradensk klinice, pak uil na nkolika
univerzitch. Cel ivot kombinoval klinickou praxi s vzkumem. Na protest proti vyluovn dohodnutho potu student
psychologie se vzdal profesorskho msta na Wisconsinsk univerzit; od 1964 v Kalifornii, pak v Center for the study of the
person, kter sm zaloil.
Nkter dla: On becoming a person (1961), Terapie zamen na klienta (1951), Freedom to learn for 80s (1983), Carl
Rogers on personal power (1977), Zpsob byt

Ovlivnil pomhajc profese, kdy vedle PA a beh. navrhl nov pstup zamen na klienta,
resp. na lovka. Stedem jeho teorie O je j - self, zdrazujc jednotu a jedinenost kadho
lovka. Pihlsil se k fenomenologii a existencialismu (zejm. svoboda volby a autentick lidsk
vztahy). Prohlsil, e ve, co v o osobnosti, se nauil od svch klient > nespolhal na dg.
nstroje, upednostoval info od klient.
Podobn jako SF zskval klin. zkuenosti v prci s emon naruenmi jed.

CRR propagoval ochranu lidsk individuality

kladl draz na existenci (oproti esenci) a na svobodu - lovk je proces, nikoli hotov
vtvor, a pestoe v praxi omezen normami, potebuje uvat sv svobody
optimistick pohled na organismus - je moudej, ne vdom > lidsk chovn je
dokonale racionln a postupuje uspodan k cli; nae obrany nm to ale znemouj
poznat, take vdom se ubrme nkam a organisticky jinam > kritizovn za naivitu a
nerealistinost
lidsktv m piroz. tendenci pohybovat se smrem k nezvislosti, soc. odpovdnosti, tvoivosti a
zralosti
proti beh., kter podle CRR okrd lovka o jeho individualitu > lid maj monost volby a
mohou usilovat o tvr rozdlnost namsto konformity
dsledn fenomenolog. pstup - p realita jev je vlun fc jejich subj. pojmn; obj. psobc
realita je interpretovna reagujcm organismem - objektivn realita ne, zjem o psychickou
realitu
personolog mus analyzovat a pochopit subjektivn zitky jed.
chovn je ovldno tm, jak jsou psobc zitky jedincem interpretovny - nelze tvrdit, e
pojet reality jednoho l. je lep ne pojet reality jinho; nae aktuln chov. je ovlivnno
percepc minulch zitk a pedvdnm budoucch

zkladn motivace - tendence k sebeaktualizaci, realizujc tendence

obsahuje poteby bio, bezpe, nezvislosti, sebezen a naplnn prost. interpers. vztah
chovn je motivovno ptomnmi potebami, ne minulmi zitky, kter ale do ur. mry
mohou motivaci ovlivnit
sebeaktualizan tendence vede k vnitn svobod; sil o sebeaktualizaci je provzeno
emocemi - schopnost naslouchat sm sob, bt oteven vem pocitm, svoboda provat a
uvdomovat si vechny pocity
vrozen tendence organismu aktualizovat svou kapacitu, rozvjet, stt se tm nejlepm j, jak
vrozen povaha umouje
chovn nen motivovno redukc tenze, ale rstem, rozvojem
vechny iv. zkuenosti jsou hodnoceny podle mry, jakou pispvaj k realizaci
jevov pole obsahuje
organismus
uspodan celek, psychofyzick zklad provn (mylen, touhy, emoce, )
pjemce proitk, msto tendence k aktualizaci, kter se projevuje prost. poteb - poteby
jsou druhy fyziologick tenze; tenze podncuj chovn k jejmu zmrnn a rstu

strana 40

j - self
utv se postupn v soc. <> a obsahuje potebu provat sama sebe v souladu se
sebepojetm, bt kladn pijat druhmi i sm sebou
self = sebepojet - organizovan gestalt; pojet toho, jakou osobou dotyn jed. je
vstupuje do vztahu k proitkm, s nimi in nsledujc:
symbolizuje je (= uvdomuje si je) a pijm je
popr je, kdy svou skladbou neodpovdaj j
symbolizuje je zkreslen - kdy jsou teba introjekty od rodi vnmny jako vsledek
smyslovho poznn
nalezen pravho j - tk; znamen pestat se skrvat za klamy a pedstrn a piblit
se skutenmu obsahu provn
ideln j (chci bt) a reln j (jsem) > Rogers v klinick praxi pouval pro zjitn
podobnosti idelnho a relnho j Q-tdn
sebecta je dna vztahem mezi pojetm "j jsem" a "j bych chtl bt".

ve vvoji - asto podmnn vztah - specifikace, za jakch podmnek je dt pijato, za jakch

zsk pozitivn vztah > to nevede k rozvoji pln fungujc O
bezvhradn pozitivn vztah = respektuju t a pijmm prv takovho, jak jsi, a prv proto,
e jsi takov, jak jsi; dn kdyby, ale, krom

Duevn zdrav spov ve schopnosti asimilace (pijet za sv) vech organismickch

proitk; pesn symbolizovan proitky jsou kongruentn. Popen - subcepce - vdom nebo
nevdom poukazuje na duevn patologii. m vce jsou proitky ohroujc, tm je skladba j
strnulej - intrapersonln situace je char. rozporem mezi skutenost provajcm organismem a
sebepojetm.
Kongruence - shoda mezi proitky ptomnmi v organismu a jejich symbolizac v j; pesn
symbolizace bez zkreslen = kongruence mezi provnm a j. Inkongruence je naproti tomu
nedostatek pesn symbolizace provn v j > rozpor mezi proitky a jejich vnmnm.
Zdrav = vysok kongruence a naopak. Kongruence O psychologa je podmnkou spn PT.
Sebepojet = nzor lovka na sebe sama (poz., neg., zhodnocujc, znehodnocujc, ),
formovno rodii. Nepodmnn kladn pijet dtte rodii podporuje utv. zdravho
sebepojet, kter se ve s vysokou mrou kongruence. Pe poskytovan bez podmnek > dt
nemus poprat sv proitky. Pokud mus poprat, sna se pizpsobit okol namsto projevovn
vlastnho j. Podle CRR m lovk usilovat tak o bezpodmnen kladn sebepijet.

Dobr ivot = pln fungovn osoby; je to proces, nikoli stav byt, smovn, ne cl. Smovn,
kter tvo dobr ivot, si organismus vybr tehdy, m-li duevn svobodu zvolit si jakkoli smr.
Atributy dobrho ivota:
rostouc otevenost provn - nepoprat, nezkreslovat, pijmat, lovk nen defenzivn
rostouc existenciln kvalita it - zkuenost nen pekrucovna, lovk je astnkem a
pozorovatelem procesu provn, ani by se snail ovldat jej; j a osobnost se vynouj ze
zkuenosti; dn pedsudky; flexibilita, adaptabilita
rostouc dvra v organismus - nechat se vst vlastnm organismem, ne druhmi lidmi;
dvra ve sv zkuenosti jako validn zdroje info pro rozhodovn
svoboda, nezvislost - pocit, e iju, jak si peju; nen absolutn svoboda - l. je omezen
vrozenmi vlohami, soc. okolm a minulmi zitky
kreativita - produktivn npady, plnohodnotn lenov spolenosti, tvoiv adaptace na mnc
se podmnky
plnj fungovn - osoba je oteven vi poznatkm, realistick, spoleensk, ije v
ptomnm okamiku a t se z toho
CRR ml asi hned po SF nejvt vliv na poradenskou a T praxi.
(Wiliam Stephenson - Q-tdn: balek asi 40 lstk, na kadm jednoduch konstatovn - nap.
jsem inteligentn, jsem agresivn, asto se ctm na dn, Td se do 7 kategori od "nejvce mn
podobn" pes "neutrln" po "nejmn podobn". Obvykle dvakrt - jednou k popisu self a pak
k popisu idelnho self. Dalm opakovn se pak sleduje innost T.)

strana 41

Carl R. Rogers:
ne dg. metody - info od klient
individualita, svoboda, existence, lovk je proces, ne vtvor, ivot je smovn, ne cl
moudrost organismu
zkladn motivace - tendence k sebeaktualizaci
jevov pole - organismus a j (self)
vztah self k proitkm - symbolizace, popen, zkreslen symbolizace
duevn zdrav = asimilace vech organistickch proitk
kongruence - shoda mezi proitky v org. a jejich symbolizac v j
zdrav sebepojet vy. bezpodmnen, kladn pijet rodii + bezpodm. sebepijet
ideln a reln j; Q-tdn
dobr ivot - otevenost svtu, realistinost, dvra v org.

Kurt Goldstein (1878-1965)

holistick teorie (z ec. holos - pln, sjednocen)

Narodil se ve Slezsku na zem tehdejho Nmecka, dnes PL, ve Vratislavi vystudoval medicnu, profesor neurologie na
Frankfurtsk univerzit; zajmal se o vojky s porannm mozku. Po zajet gestapem se vysthoval do Nizozem, pak
emigroval do USA - profesor psychiatrie. Nakonec v soukrom praxi jako psychiatr a neurolog; inklinoval k fenomenologii a
existencialismu.
Nkt. dla: Lidsk povaha ve svtle psychopatologie (1963), Organismus (1939)

Hlavn body jeho teorie:

holistick pohled na O - nen to souhrn st, ale nedliteln celek; O a org. jedno jest;
pouval pojmu organismus
vliv gestaltismu - chovn je vsledkem dynamiky, kdy jedna fce se vyno jako tvar, ostatn do
pozad
org. v soc. kontextu - vznam soc. prvk pro zdravou strukturu a vvoj O
konkrtn a abstraktn chovn - rozlien zdravch a nezdravch innost org.
Org. funguje jako celek a m jedinou motivan slu - potebu sebeaktualizace, co je pudov
tendence hbajc org. - lovk nej, protoe m hlad, ale protoe se prost. jdla aktualizuje.
Veker chovn vysvtluje v pojmech tvaru a pozad - pi mluven teba jsou tvarem
organismick fce vztahujc se k ei, ostatn jde do pozad. Tvar a pozad spolu souvis - pokud
jdeme, znamen to i njak pohyb rukama a hlavou - zmn-li se jejich hybnost, projev se to na
chzi > zmn-li se pozad, mn se i tvar (vkon) > jednota O.
Postuloval mechanismus vyrovnvn, kter pomh org. podncenmu k njak odezv, aby se
zas vrtil do stavu relativn vyvenosti. Aktualizace neprobh bez pekek a konflikt; tato
napt vyvolvaj zkost jako nezbytnou podmnku lidsk existence. Kad lovk se nakonec
se svtem vyrovn - bu pijetm vnjch podmnek nebo vlastn iniciativou pekonn problm.
Pi lb vojk s pokozenm mozku KG zjistil, e zdrav vojci vykonvaj dobe konkrtn i
abstraktn koly; zrann maj s abstraktnmi pote.
konkrtn chovn - reakce na vnman
abstraktn chovn - aktivita, umn vybrat to podstatn a jednat zpsobem pimenm dan
situaci

Kurt Goldstein:
O je nedliteln celek
gestaltismus - tvar, pozad; souvis spolu
jedin motivan sla - pot. sebeaktualizace
mechanismus vyrovnvn - kad odezva org. vede k rovnovze
konkrtn chovn - reakce; abstraktn chovn - aktivita

strana 42

Abraham Harold Maslow (1908-1970)

Narodil se v Brooklynu jako potomek idovskch pisthovalc z Ruska (7. a nejstar dt); jeho denky zachycuj neastn
mld - osamlost, soc. izolace, napt v rodin (otec pracovit, ale whisky, eny, vtrnosti; matka siln vc, kt. ho stle
dsila bom trestem za pestupky; neel na jej poheb, ml ji za krutou a nevzdlanou; pohrdal nboenstvm). Zaal
studovat prva, ale zakrtko zjistil, e to nen pro nj a nastoupil studium P. Ve kole spn, nvaly deprese; na
Wisconsinsk univerzit se dal dohromady, profesoi mu (nadanmu a naivnmu) vnovali pi, studoval u profesora
Harlowa (chovn opic); uil na Brooklyn College, asem od beh. peel k humanistickmu holismu. Pracoval u Thorndikea,
stkal se s Evropany, kte do USA utekli ped Hitlerem - Fromm, Adler, Horneyov, Wertheimer aj. Zkoumal lidskou
motivaci ve vztahu k potebm, zajmal se o hodnoty a okouzlil ho kvazimystick kaz, kter nazval "vrcholn zitek" (peak
experience). Psobil pak jako profesor psychologie, byl prvnm prezidentem Spolenosti pro humanistickou P; zemel na
infarkt.
Nkt. dla: ir rozpt lidsk povahy (1971), Motivace a osobnost (1970), K psychologii byt (1962)

Zdrazoval zk propojen filozofie a P, hlsil se k hum. koncepci v opozici vi biologizujc,

"darwinsk" koncepci, kter byla v t dob v USA dominujc.
Jeho teorie m mnoho spolenho s Goldsteinovou; hlavn odlinosti:
postuloval specifick poteby jakoto motivan sly a uspodal je do hierarchie
KG se orientoval na medicnu, AM na filozofii, kulturu
KG pokld mezilidsk kontakty za podmnku sebeaktualizace; AM se sousted na
intrapsychick rst a ryz vztahy pokld za pirozen vsledek sebeaktualizace
lovk se zsadn li od jinch ivoinch druh; nejvraznj rozdl - uniktn poteba
seberealizace - uskuteovn toho, m l. me bt (rstov pot. narozdl od nedostatkovch).
Svj existenciln pohled na svt char. AHM jako holistick (celek je vce ne souhrn st; iv. fce
probhaj vdy smrem k celku a podstatu org. nelze kauzln vysvtlit), funkn (oproti
taxonomickmu), dynamick (proti kauzlnmu a statickmu) a elov.

preferoval idiografick metody pronikn do O - zjistit, jak l. je = pimt ho, aby to sdlil
(pmo ct nebo nepmo - kresby, sny, gesta, )
clem poznn O je porozumt ji
osobnostn syndrom - stedn pojem: strukturovan a organizovan jednota O specifik,
kter ve svm celku determinuje chov. O - kad akce je vrazem cel integr. O

seberealizace - m se lovk me stt, tm se tak stt mus, tj. mus bt vrn sv povaze
stvn se - nejdleitj pojem hum. P - osoba nen statick, ale vdy stvajc se a vdy
nov, usilujc o naplnn svch monost
nkt. lid jsou odcizeni sob i ost., jin se nechaj vst a ztrcej odvahu bt
pijmout odpovdnost za svou volbu a usmrovn sv. osudu
jedin realita je ta nae, subjektivn, jedinen, te a tady

beh. dehumanizuje; aplikovat animln pstupy ke studiu O je irelevantn (zvata nemaj

idely, hodnoty, humor, lsku, )
lidsk povaha je v zsad dobr nebo pinejmenm neutrln ("i kdy to nemuste
akceptovat, jste-li ztluen pi veern prochzce parkem); naproti tomu PA pedpokldala, e
lid jsou ovldni irac. a nevd. silami
destrukce a nsilnost pramen sp z frustrace zkl. poteb
obecnm znakem lidsk p je tvr potencil - kadmu vrozen
draz na p zdrav (AHM kritizoval PA SF vzniklou na zkl. studia nemocnch lid) - mentln
chorob neporozumme, dokud neporozumme ment. zdrav

principy motivan teorie:

antropocenrick - l. je integrovan, celostn motivovan systm
eupsychick - zkoumat jak zdrav, tak nemocn
klasifikan - zkoumat, co osobnost thne, nikoli co ji postrkuje
dleitosti nevdom motivace - vdom motivy se vztahuj spe k prostedkm, ne clm

strana 43

l. je potebujcm organismem - absence poteby neho, pokud vbec existuje, je krtk;

uspokoj se jedna poteba a vyno se druh; uspokojen pot. nemotivuje.
Lidsk chovn je motivovno potebami; jejich struktura je kontinuem od D- po B-rove (byt jako
vlastn existence sjednocen s vekerm vesmrem). Na rovni D-poteb je jedinec motivovn
k redukci vznikl tenze; sebeaktualizace je pechodem od poteb k byt - metahodnotm
(metapotebm), kter jsou spjaty s vrcholy lidskho potencilu. Sebeaktualizace je nikdy
nekonc proces.
Hierarchick uspodn znamen, e ped vystoupenm vy poteby mus bt uspokojeny
poteby ni; proces je to epigenetick (jako u Eriksona) - jeden prvek na druh. Pokud tedy
nejsou ur. poteby dostaten naplnny, nelze postoupit dle.
1. fyziologick poteby - dchat, viva, hladov lovk na jinho nemysl; jsou
nezkladnjmi a nejmocnjmi pot., protoe zajiuj bio peit l. jako org.
2. poteba bezpe a jistoty, svobody od strachu, zkosti; pat sem i struktura, d, hranice,
zkon; zvl siln se projevuj v ranm vku; jsou to poteby dlouhodob. peit (preference
vnosnho zamstnn, iv. pojistka, ); vznikaj a vyjevuj se pi konfrontaci s relnmi ohro.
(povode, por, bouraka, vzpoura, )
3. afilian pot. - poteba nleen a lsky - touha nkam patit, mt citov vztah; osamlost
bol; milovat a bt milovn, sex. vztah; AHM odmt SF (lska = sex); hledn intimnch vztah
je nejvtm strdnm souasnosti, mnoz lid se boj zavren a neodhal se v int. vztazch
druhy lsky:
D-lska (nedostatkov) - lska z poteby neho, co nm chyb - sebecta, sex, obava
z osamocen; sobeck lska spjat s tendenc brt, nikoli dvat
B-lska (being - jsouc) - vm si druhch pro jejich odlinost, nesnam je mnit; Blska existuje navzdory nedokonalosti druhch; stimuluje indiv. rozvoj
4. poteba cty - doshnout vkonu, prestie, bt ven a cenn a sm sebou kladn hodnocen;
uspokojen = sebedvra, zpsobilost, pocit uitenosti; frustrace - mncennost, slabost,
zvislost
sebecta - souvis s vlastn zdatnost; znt svoji hodnotu a schopnosti
cta druhch - povst, presti, uznn
5. poteba sebeaktualizace - postup na B-rove - tou se stt vm, m se me stt; a
m me bt, tm tak mus bt; chce uskutenit ve, na co m; vrnost sv pirozenosti; na
tto rovni jsou rozdly mezi lidmi nejvt; doshnout vyuit vech svch monost lze a po
stednm vku
souvis dal poteby - pot. vdn a porozumn - zskvat poznn pro n samo a
estetick pot. (objevovat a vytvet souinnost, krsu, lad)
AHM - Lincoln, Jefferson, Einstein, W. James, A. Schweitzer, Spinoza; mon Goethe,
Washington, Haydn, Renoir, T. More,
Poteby nejsou uspokojovny ve nebo nic - pekrvaj se a jedinec me bt motivovn vce
hladinami poteb souasn.
Systm je hierarchick - je teba uspokojit ni potebu, zatmco vy je odsunuta do pozad;
jakmile je ni uspokojena, objev se specifick neklid a nespokojenost, mn se chovn, hodnoty,
zjmy; po uspokojen dal poteby se cel proces posouv na vy rove a po nejvy
rove neuspokojen - dokud nen tm, m bt me a tedy mus. Obecn plat, e m ni
pozici ta kter poteba zaujm, tm vt m slu prioritn se prosazovat.
Funkn autonomie - jestlie bylo jednou zaito, jak chutn uspokojen vych poteb, mohou
se stt autonomnmi - nezvislmi na uspokojen poteb pod sebou - nkt. kreativn lid tvo i
pes posmch okol a jin si dr sv hodnoty a idely, e jsou schopni hladovt i zemt; u
nkterch mohou bt poteby rozhzen dky jejich neobvykl iv. historii (pednost karie ped
nleenm - rodinou, lskou).

poteby 1 a 4 - nedostatkov (deficitn)

poteba 5 - rstov, sebepesah, nadosobn cle - tto rovn poteb doshne tak 1% lid
protoe mnoz lid neznaj sv monosti, nerozum hodnot seberozvoje, pochybuj o
svch schopnostech - Jonv komplex obavy z spchu
normy a omezen sockul. prosted - teba co je maskulinn nebo femininn a co ne
(chlapi nebre, eny neum dit )
obava z kroku do neznma = poteba bezpe - sebeaktualizace znamen riskovat, rozbt
star zvyky a otevt se novmu

strana 44

prmrn l. vyhovuje svch potebm: 85% fyz., 70% jistoty, 50% lsky, 40% sebecty, 10%
seberealizace

znaky sebeaktualizujcch se osob

innj percepce reality - sprvn, pohotov vnmn, bez pekroucen oekvnmi;
nezaujatost; maj rdi nejistotu, problmy a hdanky
akceptovn sebe sama, druhch a prody - pijmat sebe i jin, nepehnan sebekritinost,
uznvaj svou animln podstatu, dobr spnek a sex, pijmn zkl. bio pochod - vyluovn,
menstruace, thotenstv
spontanita, pirozenost, prostota - dn strojenost na efekt; pijmaj i hlouposti, pokud je to
nutn, ale nevhaj vystoupit proti institucm
soustedn na problm - kol, povinnost, miluj prci - sp ij, aby pracovali, ne naopak;
zjem o filozofii a etiku; odmtaj vednost
odstup a poteba soukrom - dok bt sami, ani by se ctili osaml; v si soukrom, kter
nutn potebuj - okoln lid s neuspok. pot. lsky a nleen je povauje za snobsk a
chladn
nezvislost na kultue a okol - autonomie a asertivita - vlastn ivotn styl, sebekze,
odpovdnost, odolnost vi frustracm
kontinuln svest chpn a vnmn - ve je znovu nov, krsn - radost, naden,
mlokdy nuda, nekategorizuj zitky
vrcholn zitky - spoutj se samy - po zitku lsky, orgasmu, objevu, vhledu - maj
podobu jak intenzivnho vzruen, tak relaxace
sociln zjem - pes jakkoli pote maj stle pocit spznnosti s lidmi
hlubok interpers. vztahy - hlub a tsnj vztahy, ne je obvykl, stylem vrna k vrn;
velmi mlo dvrnch ptel - chce to as je najt a vypstovat; nnost k dtem
demokratick struktura charakteru - bez pedsudk; lid jsou rovnocenn; jsou elitou a
vybraj si k sob zase elitu - charakteru, schopnost nikoli barvy pleti, slvy, rodiny,
rozliovn mezi prostedky a vsledky (dsledky) - mlo zmatk, nedslednosti a konflikt;
cit pro rozlien mezi prostedkem a clem; asto nejdou pmoae - cvi si ducha
filozofick smysl pro humor (bez neptelstv) - humor nezrauje ostatn, neto na jejich
slabosti; filozofick humor vyvol sp smv ne smch a u vbec ne vsmch; typicky
z lidsk poetilosti
originalita a tvoivost - bohat pedstavivost, fantazie
odolnost vi inkulturaci - harmonie s kulturou, souasn oddlenost od n; jsou autonomn
a pece ne nutn antisociln a nekonvenn; proti bezvznamnostem nebojuj; nkdy
povaovni za rebely a excentrick jedince
sebetranscendence - sebepesah - zapomenout na sebe, bt spontnn; dominanta
kadho sebeaktualizujcho se jedince
Sebepesahujc postoj je spjat s B-poznnm; je zameno na existenci v nejuniverzlnjm
vznamu a vede k "vrcholnm zitkm" - tm mystick unesen, jednota s vesmrem,
zapomenut na prostor a as.
Ti, kte dospj na B-rove, maj B-hodnoty - jednota, odevzdanost, spontaneita, prostota,
nenucenost, hravost, poctivost, sobstanost.
Nejsou ovem dokonal - stejn tak mohou bt tvrdohlav, popudliv, nudn, sobet, pyn, zaujat,
impulzivn, zkostn, smutn, mlo tolerantn (k tlachn), okujc i urliv.
K men seberealizace byl vyvinut sebeposuzujc test The Personal Orientation Inventory
(Shostrm) - 2 hlavn kly a 10 podkl; prvn - obrcen dovnit nebo ven; druh - tzv. asov
kompetence - pomr, jak osoba ije v pt., min. a bud. Podle ady studi reliabiln a validn.

Abraham Maslow:
hierarchie poteb jakoto motivanch sil
poteby nedostatkov a jedna rstov
lovk je neustle potebujcm org.
fyziologick p., poteba bezpe, p. nleen a lsky, poteba cty a p. sebeaktualizace
epigenetick proces; D-poteby > B-poteba, resp. byt

strana 45

bt tm, km mu bt; km mu bt, tm tak musm bt

sebepesah, existence v jednot s vesmrem > vrcholn zitky
intrapersonln rst

Viktor Emil Frankl (1905-1997)

logoterapie

Narodil se ve Vdni v idovsk rodin; u jako dt sklony k introspekci, pekvapoval hloubkou svch dotaz. Na st. kole
byl jeden z jeho spoluk nalezen mrtev s Nietzscheho knihou u sebe - VEF docenil moc filozofickch mylenek a
destruktivitu nihilismu. Byl v kontaktu s Freudem i Adlerem; po dokonen studia lkastv se vnoval psychiatrii; podle
svch slov pestal poslouchat sv uitele a nauil se naslouchat svm pacientm a uit se od nich.
Pracoval na Vdesk klinice a v poradn pro mlde; v dob velk nezamstnanosti zjistil u klient zajmavou vc - e toti
radji dlaj zadarmo, hlavn kdy maj co dlat. V prbhu 2. sv. vlky nevyuil monost vycestovat, zstal s rodii, dostal
se do koncentranho tbora, kde se mu zaaly rsovat hlavn mylenky logoterapie. Organizoval tajn setkn a
pesvdoval spoluvzn, e budou-li mt pro co t, peij. Po osvobozen zjistil, e jeho rodina nepeila, nicmn opt
zaal pracovat a vystudoval filozofii; pednel, psal, zaloil Rakouskou lkaskou spolenost pro psychoterapii; dostal od
vldy cenu za veejn vzdlvn. Cestoval, pednel; jeho amerit nsledovnci zaloili v Berkeley Logoterapeutick
institut.
Nkter dla: lovk Hled smysl - vod do logoterapie; Vle ke smyslu, Lkask pe o dui; A pesto ci ivotu ano;
Co v mch knihch nen

Logoterapie m koeny v existencialismu, fenomenologii a holismu. VEF se postavil proti

Nietzscheho nihilismu (ivot nem smysl) i proti Freudov "vli ke slasti" a Adlerov "vli
k moci" svm pojetm - vle ke smyslu. Logoterapie je nkdy nazvna tet kolou vdesk PT
a tsn se v n spojuje P s fil.
VEF se zabval lovkem jako celkem. Lidsk povaha je trojdimenzionln: 1) fyziologick, 2)
psychologick, 3) noologick (noick) dimenze > ta se vztahuje kvli ke smyslu. Logos pvodn z ec., slovo, vznam > VEF teorie O stav na neustlm hledn smyslu v rznch
situacch.
lovk je svobodn, pestoe nen osvobozen od podmnek; me k nim ale zaujmout jakkoli
postoj - je na nm, zda se jim podrob nebo nikoli. Individuln svoboda je omezena tzv.
osudovost; zdrazoval vznam ptomnch vjem, ale akceptoval i vliv minulch zkuenost na
souasn rozhodnut > lidsk svoboda se me rozvjet pouze v rmci osudu. Nepijal
fyziologick determinismus - volby jsou zapinny, ale tm, kdo je provd (Magda Arnoldov).
Opomjen poteb noologick dimenze psob problmy v samm jdru O; k uspokojen noickch
poteb mus lovk uplatnit svou vli ke smyslu. Prav vle ke smyslu nen uspokojenm
jakhosi pudu, nbr vsledkem svobodnho rozhodnut, kter lovk uin sm za sebe.
Na podporu existence vle ke smyslu poukazuje na empirick vzkumy, kter potvrdily, e lovk
radji vykonv smysluplnou prci, ne prci dobe placenou.
Kad o sob rozhoduje sm a zodpovd si za to, jak vol a realizuje svj zpsob ivota, svoji iv.
cestu.
Hledn smyslu ivota je hlavn odpovdnost kadho l.; smysl nelze do situace umle vloit,
je tam ji ptomen a lovk jej mus objevit - smysl na existence nevynalzme, ale
objevujeme. Situace se mn a s nimi se mn i jejich smysl, ale nikdy tam nechyb. Touha po
odhalovn a naplovn iv. smyslu je stednm hybnm initelem p. lovk nepotebuje stav
bez napt, ale sp usilovn a zpasen o cl, kter je toho hoden; ne homeostza, ale
noodynamika - duchovn dynamika.
Smysl lze objevit vykonnm inu, proitm hodnoty nebo utrpenm.
vykonn inu
spad sem veker konn; ve obsahuje skryt smysl (tesa - pohled na vrobek, poctiv
vloen sil; uklzeka - smysl v istot, kter ek na dalho hotelovho hosta)

strana 46

naproti tomu in, kter je svou povahou cenn, se me stt nesmyslnm, je-li vykonvn
sebestedn, bez ohledu na druh (umlec - maluje, co se prodv; soc. prac. - l si sv
sebevdom)
smyslupln lidsk dlo je zacleno za hranice vlastnho j; sebetranscendence pitom
nevyaduje hrdinsk iny - kad zdnliv bezvznamn in vykonan s ohledem na
druh, se stv sebepesahujcm, vpravd lidskm a smysluplnm (podntn dialog x e
veden za elem sebevyjden)

proit hodnoty
opravdov lidsk zitek, kter lovka obohacuje a povzn (z um. dla, krsy prody,
lidskho vkonu, )
nejhodnotnjm zitkem je podle VEF lska - zvyuje vnmavost vi plnosti hodnot
milenci, sta ptel, rodie-dti (filie), zduchovnl lska lovka, kter se oddal sv slub
(agap)
utrpen
nevyhledvme, ale je v kadm ivot
pleitost pro nejhlub rst - tragick trida - utrpen, vina, smrt
je-li lovk vystaven situaci, z n nen niku, m monost naplnit nejhlub smysl utrpen;
nejvc zle na postoji, kter k utrpen zaujme > hrdinou se stane, kdy sv utrpen
pemn v morln vtzstv
Edith Weisskopfov-Joelsonov - nevyliteln nemocn a trpc v USA nedostanou anci, aby
mohli nst sv utrpen hrd (ne jako pokoujc, ale jako zulechujc), take dotyn je nejen
neastn, ale jet se styd, e je neastn

osobn povoln
kad m povoln, aby v ivot vykonal njak kol; kol kadho lovka je jedinen
stejn jako pleitost se tohoto vykonn zhostit
vechny krtkodob a pechodn zpsoby naplovn smyslu by mly vst k dlouhodobmu
iv. smyslu, osobnmu povoln (krtkodob. - student se u na zkouky, znova a na dal
absolvuje zamstnn, v nm me nalzt dl. smysl)
existenciln vakuum - przdnota
zitek lid postrd. smysl ve svm ivot
podle VEF pevaujc pina sebevrad, hlavn majetnch lid a spnch student; t u
alkoholismu, delikvence a kriz dchodc
VEF existenciln analza vych. z tez, e 1) instinkty jsou dnes ochuzeny (nekaj l., co mus
dlat), 2) ztrta tradic (nekaj lovku, co m dlat) > l. pak nev, co m dlat a tak je
konformn a podlh vdcm
asi ptina neurz je podmnna pocitem bezesmyslnosti - vznik noogen neurza (na rozdl
od n. psychogenn)
nedln neurza
podobn jev jako ex. vakuum
rutinn prce pes tden dv zapomenout na przdnotu; o vkendu je ale as pemlet a tak
je nesmyslnost zasahuje velkou silou
Nevdom je to, co nen nebo neme bt reflektovno vzhledem ke smyslu ivota. Logoterpaie spec. forma PT (logos zde ve vznamu smysl, mysl, nzor) - najt alternativu ke ztracen
existenciln hodnot a nov iv. cl, smysl ivota.
pomoci pac. najt JEHO VLASTN hodnotov a svtov nzor
narozdl od PA, jejm clem je kompromis mezi nroky nevdom a poadavky reality, se
v logoterapii l hl. duchovn dimenze
co je smyslem ivota
PA - slast, Adler - de facto taky, jen to trochu rozil
podle VEF je slast P artefaktem - nen clem naich snah, ale dsledkem jejich naplnn >
lovk nechce prv slast, ale chce to, co prv chce

strana 47

orgnem smyslu je svdom - intuitivn schopnost najt jednorzov a jedinen smysl

ukrvajc se v kad sit.
nad tmto smyslem stoj univerzlie smyslu - hodnoty (kter lze reagovat tvoivost, zitkem,
postojem k omezenosti vl. ivota)
smysl se me naplovat i utrpenm - problmy teba v partnerskm vztahu m smysl prot vztah tak dozrv; utrpen m bt petveno (je-li to mon) nebo neseno (je-li to nutn) >
existenciln analza m nauit lovka, aby byl schopen trpt

osobnost
je nedliteln, jednotn individuum
kad osoba je absolutn novum - duchovn existence je nepenosn, nerozmnoiteln (z ro
na d)
je duchovn; org. potebuje, aby mohla jednat; organismus je nstroj o uitkov hodnot
je tlesn-duevn-duchovn jednotou (duch = log)
je dynamick - existovat znamen vystupovat sama ze sebe a proti sob sammu
(Propadat psychologismu = promtat hodnoty z prostory duchovna do prostoru duevna.)
Viktor Emil Frankl:
lovk - jednotn, svobodn v rmci osudovosti
zle na postojch
hledn smyslu - objevovn, ne vynalzn
vykonn inu, proit hodnoty, utrpenm - tragick trida
osobn povoln - kad jedinen
noogenn neurza, existenciln vakuum, nedln neurza

R. Laing - hl. zdrojem niku ped odpovdnost je poddit se okolnm nrokm, popen svch
poteb, sv existence > ztrta kontaktu se sebou samm
Rolo May - zdrojem psychickho naruen je odcizen se sob sammu; "vyl" se z toho (zbav
se zkosti, nau se komunikovat) jen za cenu abdikace na vl. j

George Alexander Kelly (1905-1967)

kognitivn teorie O, teorie osobnho konstruktu, konstruktov teorie

Narodil se na farm v Kansasu jako jedin dt zbonch, pracovitch rodi, kt. mu vnovali znanou pi. Pvodn
vystudoval matematiku a fyziku, pak se zaal zajmat o sociln problmy a v Iow absolvoval psychologii. Jako klinik
pouval freudovsk pstup, kter asem opustil; studoval e a poruchy ten. Po vlce se vnoval navrtivm se vojkm
- vlka stimulovala vvoj klinick P; GAK publikoval svou teorii O.
Nkt. dla: Psychologie osobnch konstrukt (1955), Teorie osobnosti: Psychologie osobnho konstruktu (1963)

Jako jeden z prvnch personolog zdrazoval kognitivn procesy - osoba je vdec.

Zkladem je filozofie kostruktovho alternativismu - lid hledaj a vyuvaj alternativn ivotn a
kognitivn styly:
ve je revidovateln, nahraditeln
nic nen svat, absolutn sprvn, - ve vypad jinak pi pohledu z jinho hlu
ve ve svt interpretujeme - objektivn realita existuje, ale lid ji percipuj odl. zpsobem
konstruktov teorie se sousted na proces/zpsob, jak lid percipuj a interpretuj sv
zitky ve snaze porozumt svmu P ternu
osoba = vdec
vytv pracovn hypotzy o realit; jejich pomoc se sna anticipovat a urovat bh
udlost
nejen vdci, ale vichni lid usiluj o pedvdn vvoje, porozumn udlosti; pomoc predikce
sniuj nejistotu, neuritost
podle tto analogie jsou lid orientovn sp na budoucnost; kad chovn je v podstat
anticipan

strana 48

neustl testovn pohledu na realitu; vechny nzory jsou pomjiv

l. prosted aktivn zpracovv, ne na nj jen pasivn odpovd; sil o dvn smyslu vemu
monmu

Teorie osobnho konstruktu se zamuje na p procesy umoujc organizovat a porozumt

udlostem. Osobn konstrukt = ablona k pojmn a zprac. reality.
l . se dv na svt skrz sv modely - konstrukty; konstrukt je idea (mylenka) vyuvan ke
konstrukci a interpretaci, vysvtlovn nebo predikci sv zkuenosti
pokud dan konstrukt spolehliv anticipuje, osoba si ho ponech; nen-li hypotetick predikce
potvrzena, je revidovn, ppadn vyazen
vechny konstr. jsou bipolrn a dichotomn - jdrem lidskho mylen je percipovat bw
aby byl formulovn konstrukt, mus bt ptomny min. 3 elementy (udlosti, mylenky) - dva
podobn a tet nm odlin; vdy m dv protikladn dimenze
jsou produktem konkrtn osobn historie
formln vlastnosti konstrukt:
rozsah vhodnosti - udlosti, pro n je k. relevantn, aplikovateln (kon. dobro - zlo m
irok rozsah vhodnost; k. panenstv-prostituce m u uplatnn)
ohnisko vhodnosti - rozsah udlost, na n je jed. pipraven dan konstrukt aplikovat teba estn vs. neestn aplikuje nkdo v obchodnch vztazch, nkdo z hlediska
politickch vztah aj.
dimenze propustnost - nepropustnost - mra otevenosti konstruktu novm, v nm dve
nezahrnutm info
typ
zajitn konstrukty - katulkov typ konstruktu, rigidita - co je dno do jedn
katulky, neme bt v jin
konstelan - elementy mohou nleet i jinam, ale jejich lenstv je upravovno - nap.
toto je obchodnk s auty, mus bt manipulativn, nepoctiv,
propozin (situan) k. - oteven alternativm; flexibilita
osobnost je konstruktem psychologa
O je abstrakce, kterou personolog vytv pro poteby pozorovn p proces a dln zvr
O se skld z org. systmu konstrukt; znt n O = znt, jak konstruuje osobn zkuenost
pojem motivace nen poteba
pouv se pro vysvtlen aktivity a jejho smru
GAK: lid nejsou motivovni nim jinm, ne tm, e ij; podle GAK pojem motivace
znamen, e lid jsou svou povahou nehybn a neinn a jednaj aktivn jen tehdy, jsou-li
k tomu postreni njakmi vn. nebo. vn. silami
teorie motivace:
pohnjc (pudy, motivy, podnty)
thnouc (konstrukty jako poteba, zjem, hodnota)
procesy (postupy) osoby jsou psychologicky usmrovny zpsoby, jimi anticipuje
bh udlost > zkladn kmen jeho teorie
vechno chov. vede k predikci
procesy osoby > l. je dynamick org. smujc do bud. podle svch konstrukt
chovn je rel. stabiln
dsledky tohoto postultu pro teorii osobnho konstruktu:
idiosynkrasie
individualita (osobitost) a organizace (uspodn) - kad lovk interpretuje udlosti
jinak, "svma oima"
a m sv konstrukty odlin organizovny, piem thne
k minimalizaci nepesnost
k. jsou uspodny do pyramidy - nkter jsou podzen/nadzen jinm, jsou ale i k.
zcela nezvisl
uspodn je dynamick - podle prediktivn innosti se jejich pozice mn
konstruovat nebo nekonstruovat?
l. mus volit, kter svj k. pouije pro danou udlost - vol ten k., kter uin situaci co
nejvce srozumitelnou
konstruktov systm je vypracovn bu pro definovn nebo roziovn - jistota vs.
spekulace

strana 49

cyklus C-P-C
obezetnost - zvaovn - zen (circumspection - preemption - control)
C - zvaovn pouitelnch k.
P - rozhodnut se pro nejhodnj hypotzu
C - smr aktivity, chovn
zmna v systmu konstruktu
jakmile pestane systm k. pesn anticipovat bud., mn se - dsledek uen
zkuenost je zaloena na revizi k.
soc. vztahy a osobn k.
lid se sob podobaj do t mry, do jak mry shodn konstruuj sv zkuenosti
je to dsledek spoleenstv (commonality) - pro lidi te kultury maj udlosti podobn P
vznam; setkn s jinm = "kulturn ok"; spoleenskosti (sociality) - soc. <> - sil
porozumt, jak druz vnmaj realitu

REP test - Role Construct Repertory Test 1955

k odhadu zvanch os. k.
m T pomoci porozumt osobnm konstruktm kl. a tomu, jak uspodv udlosti
nikoli tradin psychometrie - neobsahuje dn data pro rel. val. a stand.
subjekt dostane seznam 20-30 definic rol osob, kter pro nho maj spec. vznam (oblben
uitel, dobr kamard, ); subjekt kad piad konkrtn jmno (na koho nejvc sed); tato
jmna = figury; pak vybrny 3 figury - m ct, v em se dva podobaj a m li se od tetho
(bratr a otec jsou klidn na rozdl od matky, kter je hyperaktivn >> dimenze konstruktu klidn hyperakt.)
opakovno asi 30x - uren, jak subjekt kategorizuje a diferencuje dan osoby
podle verb. obsahu me P vyslovit hypotzu, jak kl. percipuje realitu
Listform - slo, jmno role, jej definice
Gridform - mkov forma - na jedn ose matice vznamn osoby, na druh ose rozlin
tdn
reformulace nkt. tradin pojm v souladu s teori os. k.:
zkost (anxiety) - neurit pocit nejistoty a bezmocnosti je vsledkem uvdomn si, e
dostupn konstrukty nejsou vhodn pro anticipaci
vina (guilt) - uvdomn si odcizen tm rolm, ktermi dosahuje nejvzn. vztah s druhmi kdy jednal zpsobem nesluitelnm s vl. self-image (pod. superego, morln zkosti SF)
hrozba (threat) - pi otesu stvajcch kon. vlivem novm info; nap. nepijat mylenka na
smrt
neptelstv (hostility) - nereviduje sv konstrukty, ale nut ostatn, aby se do nich vmstnali
George Alexander Kelly:
konstruktov teorie
osoba = vdec; hypotzy o realit, anticipace
osobn konstrukt ke zprac. reality; bipolrn
idiosynkrazie, C-P-C, REP test

Pouit literatura:
Drapela, V.J.: Pehled teori osobnosti. Portl, Praha 1998
Kratochvl, S.: Zklady psychoterapie. Portl, Praha 2000
Mikk, O.: Psychologick teorie osobnosti. Karolinum, Praha 1999
Nakonen, M.: Psychologie osobnosti. Academia, Praha 1998

strana 50

strana 51