Zaklady matematiky 1

Limita funkce a jej vlastnosti

1

Limita funkce

Definice 1.1 (Okol re

aln
eho
csla). Necht a R a je dano R, > 0, pak interval
U (a) = (a , a + )
naz
yvame - okolm bodu a. Interval U (a) = (a , ai naz
yvame levym -okolm bodu a, podobne pak interval
+
U = ha, a + ) pravym -okolm bodu a.
Dale mnozine
P (a) = U (a) \ {a} = (a , a) (a, a + )
budeme rkat prstencove -okol bodu a. Mnozinam
P = U \ {a} = (a , a) resp. P+ = U+ \ {a} = (a, a + )
budeme rkat leve resp. prave prstencove -okol.
Definice 1.2 (Okol + a ). Necht je dano cslo k R. Okolm bodu + rozumme interval
Pk () = Uk () = (k, ).
Podobne okolm bodu rozumme interval
Pk () = Uk () = (, k).
kame, ze f ma v bode a R limitu A R a pseme
Definice 1.3 (Limita funkce). Necht f : R R. R
limxa f (x) = A, prave kdyz pro kazde u
plne okol U (A) bodu A existuje prstencove okol P (a) bodu a takove,
ze pro vsechna x R plat: je-li x prvek prstencoveho okol P (a), je funcn hodnota f (x) prvek u
plneho okol
U (A).
Symbolicky pseme
lim f (x) = A U (A) P (a) x R : (x P (a) f (x) U (A)).

xa

Pro a R jde o limitu ve vlastnm bode, zatmco pro a {, } jde o limitu v nevlastnm bode. Je-li A R,
rkame, ze f ma vlastn limitu, zatmco je-li A {, }, rkame, ze f ma nevlastn limitu.
Pozn
amka 1.1. Podmnku z definice limity budeme oznacovat (L) :
U (A) P (a) x R : (x P (a) f (x) U (A)).
kame, ze f ma v bode a R limitu A R zprava,
Definice 1.4 (Jednostrann
e limity). Necht f : R R. R
prave kdyz plat podmnka
(L) :

U (A) P + (a) x R : (x P + (a) f (x) U (A)).

Pseme limxa+ f (x) = A. Podobne lze popsat limitu zleva, kde msto P + (a) uvazujeme P (a) a pseme
limxa f (x) = A.
c Pavel Prazak

KIKM FIM UHK

Zaklady matematiky 1

Vlastnosti limity funkce

Meli bychom si uvedomit, ze zapis limxa f (x) = A znamena, ze limita existuje a je rovna A.
V
eta 2.1. ( Lok
aln vlastnost limity) Necht f : R R a g : R R. Necht d
ale existuje P (a) takove, ze
x P (a) plat f (x) = g(x). Pak limxa f (x) = A, pr
ave kdyz limxa g(x) = A.
V
eta 2.2. (O jednozna
cnosti limity) Pro f : R R, a R existuje nejvyse jedna limita f v a. (Stejne tak
pro limitu zleva, resp. zprava).
V
eta 2.3. (O jednostrann
ych limit
ach) Necht f : R R, a R. Pak

limxa f (x) = A R , prave kdyz limxa+ f (x) = limxa f (x) = A.

V
eta 2.4. (O omezenosti) Necht f : R R, a R a necht limxa f (x) = A R. Pak existuje P (a) D(f )
takove, ze f je na P (a) omezena. To znamena, ze existuje take K > 0 takove, ze pro x P (a) plat |f (x)| K.
Definice 2.1. (Aritmetika v R ) Pro libovolne x R a pro nevlastn csla , definujeme:
Uspo
r
ad
an:
< x < , || = | | = ,
Sou
cet:
x + = + x = , x + () = () + x = , + = , () + () = ,
Pozn.: K.H. Borovsk
y: Stokrat si plivni do more, ono se nezmen.
soucet se nedefinuje, ma-li tvar
+ ().
Sou
cin:

x. = .x = , x.() = ().x = , je-li x > 0,

x. = .x = , x.() = ().x = , je-li x < 0,

. = , .() = ,
soucin se nedefinuje, ma-li tvar
0 ().
Podl:

podl se nedefinuje, ma-li tvar

c Pavel Prazak

1
1
=
= 0,

= je-li x > 0,
x
x
0
,
, , x 6= 0, ,
0
0
0
0
KIKM FIM UHK

Zaklady matematiky 1
V
eta 2.5. (O limit
e absolutn hodnoty) Necht f : R R, a R . Jestlize
limxa f (x) = A R , pak limxa |f (x)| = |A|.
V
eta 2.6. (O aritmetick
ych operacch s limitami) Necht f, g : R R, a R ,
limxa f (x) = A, limxa g(x) = B a A, B R . Potom
1. je-li soucet A + B definovan, je limxa (f (x) + g(x)) = A + B (slovy: limita souctu je soucet limit),
2. je-li soucin A.B definovan, je limxa (f (x).g(x)) = A.B (slovy: limita soucinu je soucin limit),
3. je-li podl

A
B

definovan, je limxa

f (x)
g(x)

A
B

(slovy: limita podlu je podl limit).

V
eta 2.7. (O limit
e slo
zen
e funkce) Necht f, g : R R, a R . Necht d
ale soucasne plat podmnky
1. limxa f (x) = A R ,
2. limyA g(y) = B R ,
3. existuje P (a) takove, ze x R plat: je-li x P (a) pak f (x) 6= A.
Pak limxa (g f )(x) = limxa (g(f (x)) = B.
V
eta 2.8. (O d
usledcch v
ety o limitnm p
rechodu v nerovnost)
Necht f, g : R R, a R .
1. Je-li limxa f (x) = 0 a existuje okol P (a) tak, ze g je omezen
a na P (a). Pak limxa f (x).g(x) = 0.
2. Je-li limxa f (x) = A > 0, pak existuje okol P (a) takove, ze pro x P (a) je f (x) > 0.
V
eta 2.9. (O sev
ren nebo o k
rdlech) Necht a R , f, g, h : R R. Necht d
ale
1. existuje P (a) takove, ze pro x P (a) plat h(x) f (x) g(x),
2. limxa g(x) = limxa h(x) = A R .
Pak take limxa f (x) = A.

c Pavel Prazak

KIKM FIM UHK