Stejnoměrná spojitost

Definice (Stejnoměrná spojitost na množině).

Řekneme, že f je na množině M stejnoměrně spojitá právě tehdy, když

(∀ε > 0)(∃δ > 0)(∀x1 , x2 ∈ M, |x1 − x2 | < δ)(|f ( x1 ) − f ( x2 )| < ε). (1)

Poznámka (Srovnání stejnoměrné spojitosti s normální spojitostí).

Funkce f je na M ⊂ D spojitá právě tehdy, když
f

(∀x1 ∈ M)(∀ε > 0)(∃δ > 0)(∀x2 ∈ M, | x1 − x2 | < δ)(|f ( x1 ) − f ( x2 )| < ε). (2)

Je vidět, že se tato podmínka liší od podmínky (1) pouze pořadím kvantifikátorů. Zároveň je
zřejmé, že z podmínky (1) plyne okamžitě (2). Opačná implikace však obecně neplatí,
stejnoměrná spojitost je silnější pojem než (obyčejná) spojitost na množině.

Věta (Cantorova věta).

Nechť f je na ⟨a, b⟩ spojitá. Pak je na ⟨a, b⟩ spojitá stejnoměrně.
Důkaz. Chceme ukázat, že

(∀ε > 0)(∃δ > 0)(∀x1 , x2 ∈ ⟨a, b⟩, |x1 − x2 | < δ)(|f ( x1 ) − f ( x2 )| < ε). (3)

Ukažme platnost této podmínky sporem. Předpokládejme, že

(∃ε > 0)(∀δ > 0)(∃x1 , x2 ∈ ⟨a, b⟩, |x1 − x2 | < δ)(|f ( x1 ) − f ( x2 )| ≥ ε). (4)

Volme v podmínce (4) postupně δ =

1

n
pro všechna n ∈ N a nalezněme k němu vždy příslušná
je posloupnost čísel z ⟨a, b⟩, je tedy omezená, proto z ní existuje
(n) (n) (n)
x
1
ax
2
. Posloupnost (x 1
)
( kn )
vybraná, která konverguje. Označme ji (x 1
) . Její limita

( kn )
x0 = lim x
1
n→+∞

je číslo z ⟨a, b⟩. Protože platí

( kn ) ( kn ) 1
|x − x | < ,
1 2
kn

je i
( kn )
lim x = x0 .
2
n→+∞

Podle Heineovy věty je

(n)
lim f (x ) = lim f (x) = f (x0 )
1
n→+∞ x→x0
a podobně
(n)
lim f (x ) = lim f (x) = f (x0 ),
2
n→+∞ x→x0

takže
(n) (n)
lim |f ( x ) − f (x )| = 0,
1 2
n→+∞

což je spor s (4) .