1

Oswald

Spengler

LOVK A T E C H N I K A
P S P V E K K J E D N FILOZOFII IVOTA

Peloil a doslovem opatil Rudolf Jin

NEKLAN
1997

OBSAH

Z nmeckho originlu
Der Mensch und die Technik,
Beitrag zu einer Philosophie des Lebens
C. H. Beck'sche Verlagsbuchhandlung, Miinchen 1932
peloil Rudolf Jin

Pedmluva

Technika jako taktika ivota

7
Postupy a prostedky, boj a zbra. Vvoj a dovren. Pomjivost jako
forma veho skutenho.
Bloravci a dravci
14
lovk jako drav zve. Bt koist a vytvet koist. Pohyb jako
tk nebo tok. Oko dravce a jeho svt. Nepromnn druhov technika zvat a objevitelsk technika lovka.
Vznik lovka: ruka a nstroj
21
Ruka jako hmatov a inn orgn. Odlouen vroby a pouit zbran.
Osvobozen z nutnosti druhu. "Mylen oka" a "mylen ruky". Prostedek a el. lovk jako tvrce. Jednotliv in. Proda a "umn".
Lidsk technika je uml. lovk proti prod: tragedie lovka.
Druh stupe: e a podnikn
27
Kolektivn innost. Od kdy existuje slovn e? el ei: kolektivn
podnikn. el podnikn: vzestup lidsk moci. Odlouen mylen a
ruky: prce vdcovsk a provdn. Hlavy a ruce: dov rozdl nadn. Organisace. Organisovan existence: stt, nrod, politika, hospodstv. Technika a poet lid. Osobnost a masa.
Zvr: vzestup a konec strojov kultury
40
Vikingov ducha. Experiment. Pracovn hypotza. Perpetuum mobile. Smysl stroje: donutit k prci anorganick sly prody. Prmysl,
bohatstv a moc. Uhl a poet lid. Mechanizace svta. Symptom rozkladu: bytek vdcovskch povah. Vzpoura rukou. Ztrta monopolu
techniky. Barevn svt. Konec.
Doslov:

ISBN 80-901987-6-7

59

Pedmluva
Na nsledujcch strnkch pedkldm nkolik mylenek
vyatch z vtho dla, na kterm adu let pracuji. Mm
zmrem bylo vyzkouet zpsob uvaovn, kter jsem pou
il v Zniku Zpadu pouze na skupin vysokch kultur, nyn
na jejich historickm pedpokladu, na djinch lovka od
j e h o p o t k u . Ze Zniku Zpadu mm zkuenost, e mnoz
teni nejsou sto si udret pehled o celm kvantu mylenek,
e se pak ztrcej v oblastech, kter jim jsou bn, zatmco
ostatn oblasti vid zkreslen nebo je nevid vbec, a v dsledku toho zskvaj falen obraz jak o tom, co jsem ekl,
tak o tom, o em to bylo eeno. Jsem stle pesvden, e
osudu lovka lze porozumt jen tehdy, uvaujeme-li o v e c h
oblastech jeho innosti z r o v e a srovnvme-li je, a e
se dopoutme chyby, kdy ho osvtlujeme teba z politiky,
nboenstv nebo umn, t j . pouze z jednotlivch strnek
jeho existence ve ve, e tm objasujeme v e . Pesto se
odvauji pokusu postavit zde nkolik otzek, kter spolu
souvisej a jsou proto vhodn, aby poskytly aspo jakousi
pedstavu o velkm tajemstv lidskho osudu.

Technika jako taktika ivota

1
Problm techniky a jejho vztahu ke kultue a djinm
se objevuje teprve v 19. stolet. Osmnct se zsadn skeps,
s pochybnost, kter se rovnala zoufalstv, vytilo otzku
smyslu a hodnoty k u l t u r y - otzku, kter vedla k dalm,
stle destruktivnjm otzkm; tm vytvoilo zklady, kter
nm dnes, ve 20. stolet, umonily vidt jako problm svtov
djiny vbec.
Tehdy, ve vku Robinsona a Rousseaua, anglickho parku
a pastsk poezie, vidli v " p r o d n m " lovku jaksi druh
pokojn a ctnostn oveky, pozdji jen zkaen kulturou.
Technick zleitosti se pehlely a oproti morlnm vahm
byly v kadm ppad chpny jako nehodn pozornosti.
Ale strojn technika zpadn Evropy se svmi tovrnmi
msty, eleznicemi a parnky, vyrostl od Napoleona v ob
rozmry, vedla nakonec k nutnosti postavit problm vn.
Co znamen technika? Jak m smysl v djinch, jakou hodnotu v ivot lovka, jak m mravn nebo metafyzick
d? etn odpovdi na tyto otzky lze v zsad redukovat
na dv.
Na jedn stran nachzme idealisty a ideology, opozdilce
humanistickho klasicismu Goethovy doby, kte technick
zleitosti a vbec hospodsk otzky sniovali jako stojc mimo a p o d kulturou. Goethe se svm velkm smyslem
pro ve skuten, se v druhm Faustovi pokusil proniknout
v t o m t o novm svt skutenost do maximln hloubky.
Avak ji Wilhelmem von Humboldtem zaalo skutenosti
ciz, filologick pojmn djin, podle nho se nakonec rove historick epochy mila mnostvm v n vytvoench
obraz a knih. Panovnk byl vznamn jen tehdy, osvdil-li
se jako mecen. Stt byl stlm naruitelem prav kultury,

jejm zdrojem byly posluchrny, pracovny uenc a ateliry,

vlka byla nepravdpodobn barbarstv minulch dob a hos
podstv cosi prozaickho a hloupho, eho si, i kdy se to
denn vnucuje, nevmme. Jmenovat velkho obchodnka
nebo inenra vedle bsnka a myslitele byla skoro urka
majesttu " p r a v " kultury. Nahldnme za tmto elem do
vah o svtov historii Jakoba Burckhardta. Bylo to vak
stanovisko vtiny katedrovch filosof i mnohch historik,
a po literty a estty velkomst, pro n je dodnes napsn
romnu dleitj ne konstrukce leteckho motoru.
Na druh stran vidme materialismus, v podstat anglickho pvodu, velkou mdu polovzdlanc druh poloviny
minulho stolet, literrnch fejeton a radiklnch lidovch
shromdn, marxist a sociln etickch spisovatel, povaujcch se za myslitele a bsnky.
Postrdali-li prvn smysl pro skutenost, pak druhm
chybla v dsn me hloubka. Jejich idelem byl vhradn
uitek. Co bylo "lidstvu" uiten, patilo ke kultue a bylo
kulturou. Ve mimo to byl luxus, povra nebo barbarstv.
Ale uiten bylo, co slouilo "tst vtiny". tst pak
spovalo v nicnedln. To je v konenm dsledku uen
Benthamovo, Millovo a Spencerovo. Clem lidstva bylo odebrat jednotlivci co nejvt dl prce a svalit ji na stroj. Svoboda od "bdy a nmezdnho otroctv" a rovnost v zbavch,
blaenost a "umleck poitek": ohlauje se zde " p a n e m et
c i r c e n s e s " pozdnch svtovch mst, Filisti pokroku upadali v naden nad kadm tlatkem, kter uvdlo do pohybu njak zazen etc - dajn - lidskou prci. Na
msto pravho nboenstv rannch dob nastoupilo ploch
blouznn o "lidskch vymoenostech", jimi se rozumly jen
pokroky v zbavn a prci etc technice. O dui nebyla e.
Toto vak nen, s malmi vjimkami, vkus velkch objevitel samch, a tak ne znalc technickch problm, nbr jen jejich divk, kte sami nic objevit nejsou schopni

8.

a v dnm ppad niemu z toho nerozumli, vtili vak

zde nco pro sebe. A s plnm nedostatkem obrazotvornosti,
kterm se vyznauje materialismus vech civilisac, nyn nastnili obraz budoucnosti. Konenm clem a trvalm stavem se mla stt vn blaenost na Zemi v rmci technickch tendenc asi osmdestch let, - povliv to protiklad
k p o j m u pokroku, jen je s "trvalm stavem" nesluiteln.
K tomu viz knihy jako Straussova " S t a r a nov vra", Bellamyho "Ohldnut z roku 2000" a Bebelova " Z e n a a socialismus". Nebude ji dn vlka, dn rozdl mezi rasami, nrody, stty, nboenstvmi, nebudou dn zloiny a dn
dobrodrustv, dn konflikty v dsledku pevahy a odlinosti, dn nenvist ani pomsta, ale jen nekonen blaho
rozprostrajc se vemi tisciletmi. Jet dnes, kdy provme posledn fze t o h o t o trivilnho optimismu, s hrzou
myslme na stralivou nudu - t a e d i u m v i t a e msk csask doby
c se pi pouh etb tchto poetilch idyl
du, na nudu, kter by, by i jen sten uskutenna, vedla
k masovm vradm a sebevradm.
Oba nzory jsou dnes zastaral. Dvact stolet konen
dozrlo, aby proniklo do poslednho smyslu fakt, z jejich
celku sestvaj s k u t e n svtov djiny. Nejedn se ji o vysvtlovan vc a udlost podle soukromho vkusu jednotlivc nebo mas se zetelem k njak t e n d e n c i , k vlastnm
pnm nebo nadjm. Namsto " t a k to m bt" nebo " t a k
by to mlo bt" nastupuje neprosn: tak to je a tak to
bude. Hrd skepse o d m t sentimentality minulho stolet.
Pouili jsme se, e djiny se ani v nejmenm neohlej na
nae oekvn.
Fyziognomick takt, jak jsem oznail to 1 , co jedin uschopuje k proniknut do smyslu veho dn, vidn Gethovo, vidn rozench znalc lid, znalc ivota, znalc djin vech
1

Znik Z p a d u , dl 1, kap. 2.

dob, objasuje v jednotlivostech hlub vznam djin.

2
Chceme-li porozumt technice, nememe vychzet ze
strojn techniky, a tm mn ze svdn mylenky, e jejm
e l e m je vznik stroj a nstroj.
Ve skutenosti je technika prastar. Nen to tak jev historicky zvltn, nbr nesmrn veobecn. Pesahuje daleko za lovka zpt do ivota zvat, a to v e c h zvat.
K ivotnmu typu zvete na rozdl od rostliny pat voln
pohyblivost v prostoru, relativn libovle a nezvislost na
cel ostatn prod a tm nutnost se proti n prosazovat, d t
sv vlastn existenci njak druh smyslu, obsahu a pevahy.
Vznam techniky lze objasnit jen z due.
Nebo voln pohybliv ivot zvat 2 nen nic jinho ne
boj a t a k t i k a ivota. Nadazenost nebo podzenost ivota
zvete v pomru k " o s t a t n m u " , a je to iv nebo neiv
povahy, rozhoduje o jeho djinch, o t o m , zda je jeho osudem t r p t djiny od ostatnch nebo samo jimi pro ostatn
bt. T e c h n i k a je t a k t i k a c e l h o i v o t a . Je vnitn formou j e d n n v boji, kter znamen tot co ivot.
Technice n e l z e porozumt z nstroje. Opan nzor je
dal chyba, kterou je zde nutn napravit. Nezle na vrob vc, nbr na z a c h z e n s nimi, nezle na zbrani,
ale na boji. A jako je v modern vlce rozhodujc taktika,
tedy technika v e d e n boje, zatmco techniky vroby, vynalzn a pouit zbran jsou jen elementy celkovho jednn, tak je to vude. Existuj nesetn techniky bez jakchkoliv nstroj: technika lva pelstvajcho gazelu, diplomatick technika nebo sprvn technika, zajiujc pipravenost s t t u pro zpasy politickch djin. Existuj chemick postupy a postupy techniky plyn. V kadm boji
2

Z n i k Z p a d u , dl 2, k a p . 1, zatek.

10

o problm existuje logick technika. Existuje technika veden

ttce, technika jzdy na koni, zen letadla. Nejde o vci, ale
vdy o njakou i n n o s t , k t e r m cl. To prv pehl
prehistorick bdn, kter pli mnoho mysl na muzejn
pedmty a pli mlo na nesetn postupy, kter musely
existovat, ale nezanechaly po sob dnou stopu.
Kad stroj jen slou njakmu postupu a vznik z pem l e n o nm. Vechny dopravn prostedky se rozvinuly
z p e m l e n o jzd, veslovn, plachtn nebo ltn, nikoliv snad z pedstavy vozu nebo lod. Metoda sama je zbra.
A proto technika nen "st" hospodstv, stejn jako hospodstv nen vedle vlky a politiky samostatn existujc
" s t " ivota. Ve to jsou s t r n k y j e d i n h o , i n n h o ,
bojujcho, o d u e v n l h o ivota. Existuje vak cesta od
pravlky pravkho zvete k postupu modernho objevitele
a inenra, a stejn od prazbran, lsti, ke konstrukci stroje,
jm se vede dnen vlka proti prod, jm se proda
pelstv.
Nazv se to pokrok. To bylo velk slovo minulho stolet. Na djiny se pohlelo jako na silnici, kterou m "lidstvo" ped sebou a po n udatn pochoduje stle dl - rozum se v podstat jen bl nrody, v nich jen obyvatel
velkomst a mezi nimi jen "vzdlanci".
Ale kam? Jak dlouho? A co p o t o m ?
Byl trochu smn tento pochod do nekonena za clem,
na nj nikdo vn nemyslel a ani se nesnail si ho zeteln
pedstavit, kter se n e o d v a o v a l si pedstavit, nebo cl
znamen konec. Nikdo nic nein bez mylenky na okamik,
kdy doshne, co chtl. Nevede vlku, nevyplouv na moe,
ba ani se nevyd na prochzku, ani by nemyslel na trvn
a na konec. Kad skuten tvoiv lovk zn przdnotu,
kter nsleduje po dokonen dla a obv se j.
K vvoji pat d o k o n e n - kad vvoj m zatek,
kad dokonen je konec, - k mld pat st, ke vzniku
11

znik, k ivotu s m r t . Zve vzan svm mylenm k ptomnosti n e z n a netu smrt jako nco hrozcho mu v budoucnu. Zn jen strach ze smrti v o k a m i k u umrn. Ale
lovk, jeho mylen se osvobodilo od p o u t a nyn a zde, a
tk hloubajc o verejku a ztku, o " j e d n o t " minulosti
a budoucnosti, zn konec pedem, a zle na hloubce jeho
bytosti a jeho svtovho nzoru, zda strach z nho pekon
nebo ne. Podle starohelnsk bje, kter se pedpokld
v Iliad, byl Achilles svou matkou postaven ped volbu, zda
si peje ivot dlouh nebo krtk, pln in a slvy. Achilles
zvolil druh.
lovk byl - a je - pli povrchn a zbabl, aby snesl
skutenost p o m j i v o s t i veho ivho. Zahaluje se do svho
rov rudho optimismu pokroku, na nj v zsad nikdo
nev, zakrv t u t o skutenost literaturou a schovv se
za idely, aby nic nevidl. Ale pomjivost, vznik a znik, je
f o r m a v e h o s k u t e n h o , od hvzd, jejich osud je pro
ns nevypoitateln, a k prchavmu hemen na tto planet. ivot jednotlivce - a je to zve, rostlina nebo lovk je stejn pomjiv jako nrod a kultur. Kad stvoen propad zkze, kad mylenka, kad in zapomenut. Vude
tume dvno zanikl bhy djin vymelch kultur s velkmi
osudy. Ruiny b v a l c h dl vymelch kultur le ped naima oima. K hybridit Promtheov, kter se chpe nebes,
aby poddil bosk moci lovku, pat pd. Co m znamenat t e n t o vst o "vnch vymoenostech lidstva"?
Svtov djiny vyhlej docela jinak, ne jak sn nae
doba. Djiny lovka, meny djinami rostlinnho a zvecho svta na t t o planet, nemluv o trvn hvzdnch
svt, jsou krtk, znamenaj prudk vzestup a pd v rozmez nkolika tisc let, cosi zcela bezvznamnho v osudu
Zem. P r o ns vak, kdo jsme se zde narodili, pedstavuj
tragickou velikost a slu. A my, lid 20. stolet, v i d o u c e sestupujeme. Nae schopnost vidt djiny, pst djiny, je jen
12

znamen, kter prozrazuje, e cesta kles dol. Jen na vrcholu vysok kultury, pi jejm pechodu k civilizaci, nastupuje na okamik tento dar pronikavho poznn.
O sob a pro sebe je bezvznamn, jak osud mezi zstupy "vnch" hvzd m t a t o mal planeta, kter na krtk
as putuje svou drahou nkde v nekonenm prostoru; jet
bezvznamnj je, co se na jejm povrchu na pr okamik
hbe. Ale kad jednotlivec z ns, o sob a pro sebe nic,
je na nevslovn krtk okamik, trvn ivota, do t o h o t o
hemen vren. A proto je pro ns t e n t o svt v malm, "svtov djiny", nad vekeru mru dleit. A je o s u d e m kadho jednotlivce, e svm narozenm nen jen obecn vsazen
do svtovch djin, ale e pat do uritho stolet, urit
zem, uritho nroda, uritho nboenstv, uritho stavu.
N e m e m e volit, zda chceme bt syny egyptskho rolnka
okolo roku 3000 p. Kr., perskho krle nebo dnenho tulka. Tomuto o s u d u - nebo nhod - je nutno se podrobit.
Osud ns o d s u z u j e k postaven, mnnm a vkonm. Neexistuje "lovk o sob", jak tlachaj filozofov, ale jen lid
urit doby, msta, rasy, osobnho typu, kte se prosazuj
nebo podlhaj v boji s uritm d a n m svtem, zatmco
kolem trv bosky neastn vesmr. Tento boj je ivot, a
je to v Nietzschov smyslu boj z vle k moci, hrub, neprosn, boj bez milosti.

13

B l o r a v c i a dravci
3
N e b o l o v k je d r a v z v e . Byst myslitel jako
Montaigne a Nietzsche to vdy vdli. Potvrzuje to tak ivotn moudrost starch pohdek a pslov vech rolnickch
i nomdskch nrod, schovvav pochopen velkch znalc
lid - sttnk, vojevdc, obchodnk, soudc - z ve bohatho ivota, i zoufalstv ztroskotavch zlepovatel svta
a plsnn rozhoench kn. Jen slavnostn vn idealistit filosofov a jin teologov nemli odvahu piznat, co ve
skutenosti v skrytu ducha dobe vdli. Idely jsou zbablost. A pece by bylo mono i z dl tchto autor sestavit
sbrku vrok, kter jim o bestii lovku obas vyklouzly.
Je t e b a konen zat brt tento nzor vn. Skepse,
posledn filosofick postoj, kter je v t o m t o stolet jet
mon a je ho h o d e n , nepipout j mluven do przdna.
Avak pece a prv proto se obracm proti nzorm, kter
rozvinula prodn vda minulho stolet. A n a t o m i c k pozorovn i systematiku fauny v souladu s jejich pvodem
zcela ovldla materialistick stanoviska. Obraz tla, jak se
jev lidskmu oku a jen jemu, navc tla rozezanho, chemicky preparovanho a experimenty ztranho, vede k s y s t m u nehybnch optickch jednotlivin, jak jej zaloil Linn
a paleontologicky prohloubila Darwinova kola. Vedle tohoto
systmu je vak nutno uznat jet jin, nesystematick d
druh ivota, kter se odhaluje jen neuenmu spoluit,
vnitn ctn pbuznosti j a ty, jak ji zn kad rolnk,
ale tak kad prav bsnk a umlec. Systematiku tlesn
stavby penechvm zoologm a pemlm radji o fyziog n o m i c e 3 druh zvecho ivota, o druzch zvecch du.
A odtud plyne zcela jin d ivota, nikoliv tla.
3

Znik Zpadu, dl 1, kap. 2, $ 4-5.

14

Rostlina ije, akoliv je ivou bytost jen v omezenm

4
smyslu . Ve skutenosti se ije v n a okolo n. " O n a " dch, " o n a se mno", a pece je vlastn zcela jen d j i t m
tchto proces, kter tvo s procesy okoln prody, se slunenm zenm a s kvaenm v pd, ve dne v noci jednotu.
Z toho plyne, e rostlina sama neme chtt ani volit. Ve se
odehrv s n a v n. Nehled stanovit, potravu ani ostatn
rostliny, s nimi plod potomstvo. Nepohybuje se, nbr vtr,
teplo, svtlo pohybuj j.
Nad tento typ ivota se nyn pozvedv voln pohybliv
ivot zvete, avak ve d v o u s t u p n c h . Vemi anatomickmi druhy od jednobunnho polozvete a k plovoucm
ptkm a kopytnkm prochz typ, jeho ivot, aby se udrel, je co se te potravy odkzn k n e p o h y b l i v m u svtu
rostlin. Rostliny neutkaj a nemohou se brnit.
Nad nm pak vyrst druh typ zvecho ivota, kter
pedstavuj zvata ijc z jinch zvecch druh, zvata,
jejich i v o t s p o v v zabjen. Jejich koist je velmi
pohybliv, sama bojuje a je bohat obdaena lstivost veho
druhu. Tak t e n t o typ se vyskytuje ve vech druzch systmu. Kad kapka vody je bitevn pole, a my, kte mme
stle ped oima boj na pevnin v t me, e zapomnme
na jeho samozejmost, ba i existenci, pozorujeme dnes s dsem ivot vzjemnho zabjen fantastickch tvor moskch
hlubin.
Drav zve je nejvy forma voln pohyblivho
ivota. Znamen maximum nezvislosti na jinch, sebeodpovdnosti, osamlosti, extrm nutnosti potvrzovat se ve vt z n m n e b o zniujcm boji. Znmkou vysok rovn
lidskho typu je skutenost, e pat mezi drav zvata.
Bloravec je svm osudem zve, kter je koist a usiluje uniknout svmu osudu tkem bez boje. Drav zve
4

Znik Zpadu, dl 2, str. 1 a nsl.

15

v y t v koist. Prvn ivot je podle sv nejvnitrnj pods t a t y defenzivn, druh ofenzivn, tvrd, krut, niiv. Ji
t a k t i k a pohybu se li - na jedn stran nvyk tku, rychl
bh, klikovn, vyhbn se, skrvn se, na druh p m
pohyb toku, skok lva, pd orla. Existuje lest, pelstvn ve
stylu silnho a slabho. C h y t r v lidskm smyslu, a k t i v n
chytr jsou jen drav zvata. Bloravci jsou ve srovnn
s nimi hloup, a to nejen holubi "bez fale", ale i nejulechtilej druhy kopytnk: bk, k, jelen, zvata, kter jsou
schopna bojovat jen ve slep zuivosti nebo v pohlavnm
vzruen, a jinak se daj ochoit a vodit malmi dtmi.
K rozdlu v pohybech pistupuje jet vraznj rozdl
ve smyslovch orgnech. A se smysly se li tak zpsob
mt "svt". O sob a pro sebe ije kad bytost v prod,
v njakm okol, a u ho pozoruje a dv se mu pozorovat
nebo ne. Teprve tajemnm a lidskm rozumem nevysvtlitelnm vztahem mezi zvetem a jeho okolm, zprostedkovanm smysly a podajcm rozumen, vznik z okol pro
kadou jednotlivou bytost o k o l n s v t 5 . Vy bloravci
jsou vedle sluchu ovldni pedevm ichem, vy dravci
ale v l d n o u o k e m . Vten je vlastn smysl obrany. Nos ct
pvod a vzdlenost n e b e z p e a dv tm pohybu eln
smr tku p r y od nho.
Oko dravho zvete naopak udv cl. Ji to, e u velkch dravc stejn jako u lovka me bt pr o fixovn na jedin bod okol, znamen s p o u t n koisti. V neptelskm pohledu je ji obti uren jej neodvratn osud,
skok ptho okamiku. Fixovn kupedu a paraleln zamench o znamen ale tot co vznik s v t a ve smyslu,
jak ho m lovk, svta jako obrazu ped j e h o zrakem,
jako svta nejen svtla a barev, ale pedevm perspektivn
v z d l e n o s t i , p r o s t o r u , v nm se nachzejcch p o h y b a
5

v i z xkll, Biologische W e l t a n s c h a u u n g , 1913, str. 67 a nsl.

16

na uritch mstech spovajch p e d m t . V t o m t o zpsobu vidn, jak ho znaj jen nejulechtilej dravci - bloravci, nap. kopytnci maj stranou posazen oi, z nich
kad poskytuje jin, n e p e r s p e k t i v n vjem -, je ji obsaena idea vldnut. Obraz svta je okem o v l d a n okol.
Oko dravce uruje vci podle msta a vzdlenosti. Zn horizont. Odmuje v t o m t o b i t e v n m poli objekty a podmnky
toku. Mezi vtenm a sldnm - srncem a jestbem - je
t vztah jako mezi otrokem a pnem. V irokm, klidnm
pohledu dravce spov nekonen pocit moci, pocit svobody, kter prt z pevahy, dan vt silou a jistotou,
e nebude ni koist. S v t je koist, a z t t o skutenosti
konec konc vyrostla lidsk kultura.
Skutenost vrozen pevahy, jak navenek ke svtu svtla
s jeho nekonenou dlkou, tak dovnit k typu due silnch
zvat, se pak dle prohlubuje. D u e , metafyzick nco, co
pi t o m t o slov ctme, svou podstatou nepstupn dn
vd, bosk jiskra v ivm tle, kter v neastnm svt
mus vldnout nebo podlehnout: co my lid ctme jako dui
v ns a jinch, je protipl svtelnho svta kolem ns,
v nm lidsk mylen a tuen rdo nachz s v t o v o u dui.
Due je vytitna tm silnji, m o s a m l e j je bytost, m
rozhodnji tvo svt pro sebe, proti vemu svtu kolem
sebe. Co je protiklad due lva? Due krvy. Bloravci nahrazuj silnou individuln dui velkm potem, stdem, spolenm ctnm a jednnm mas. Ale m mn kdo potebuje
jin, tm je mocnj. Dravec je kadmu neptelem. Nestrp
ve svm revru nikoho sob rovnho - zde m sv koeny krlovsk pojem vlastnictv. Vlastnictv je oblast, v n se vykonv neomezen moc, kde se moc vybojovv, brn proti
sob rovnm, vtzn potvrzuje. Nen dn prvo na pouh
v l a s t n i c t v neho, ale prvo svrchovan n m v l d n o u t .
Existuje etika dravce a bloravce, d a n vnitn formou,
smyslem a taktikou celho ivota. Na tom nelze nic zmnit, je
17

to prost s k u t e n o s t . Je mon ivot zniit, ale ne zmnit

jeho typ. Ochoen drav zve v zajet - pklady nabz
kad zoologick zahrada - je duevn zmrzaen, globln
nemocn, vnitn znien. Existuj dravci, kte dobrovoln
zemou hladem, jsou-li zajati. Naopak bloravci ochoen
v domc zvata se nieho nevzdvaj.
To je rozdl mezi o s u d e m bloravc a d r a v m o s u d e m . Prvn jen hroz, druh tak dv. Prvn sniuje, zmenuje a vede ke zbablosti, druh povzn moc a vtzstvm,
hrdost a nenvist. Prvn se trp, druh je o s u d e m sam m . Boj prody uvnit proti prod vn se ji nepociuje ve smyslu Schopenhauerovch a Darwinovch pedstav
o s t r u g g l e for life jako ubohost, ale jako velk smysl ivota, kter ho zulechuje, - tak myslel Nietzsche: a m o r
fati. A lovk pat k t o m u t o typu.

4
lovk nen dn " o d prody dobr" a hloup prosek, dn poloopice s technickmi sklony, jak ho popisoval
Haeckel a maloval Gabriel M a x . 6 Na t u t o karikaturu pad
jet plebejsk stn Rousseauv. Naopak, jeho ivot je taktikou skvostnho, statenho, lstivho a krutho dravce. ije
ton, usmrcuje a ni. Pokud lze, chce bt pnem.
Je tedy "technika" skuten star ne lovk? Pece jen
ne. Mezi lovkem a v e m i ostatnmi zvaty existuje nesmrn rozdl. Technika zvat je t e c h n i k o u druhu. Nen
6
Jen systematick, klasifikan zbsilost omezench anatom jej postavila do blzkosti opic, a i to se dnes ukazuje jako pedasn a povrchn. Nahldnme do Klaatsche, jen sm byl darwinista ("Der Werdengang der Menschheit", 1920, str. 29 a nsl.) Prv v "systmu" stoj
lovk stranou a mimo veker d, protoe v mnoha rysech sv stavby
tla pedstavuje primitivn, v jinch zase vyjmen jev. To se ale ns,
kdo uvaujeme o jeho ivot netk. Svm osudem, duevn, je lovk
dravec.

18

objevitelsk, uenliv ani schopn vvoje. Vela od potku

sv existence stavla sv ly stle stejn jako dnes a bude je
tak stavt, dokud nevyhyne. ly k n pat jako tvar kdel
a zbarven tla. Jen anatomick hledisko zoolog oddluje
stavbu tla a zpsob ivota. Vychzme-li z vnitn formy
ivota msto z formy tla, je taktika ivota a lenn tla
jedno a tot, oboj je vraz j e d i n organick skutenosti.
" D r u h " je forma nikoliv viditelnho klidu, ale pohyblivosti,
nikoliv existence, ale aktivity. Forma tla je forma i n n h o
tla.
Vely, termiti, bobi buduj sv podivuhodn stavby. Mravenci znaj pstovn rostlin, stavbu silnic, otroctv a veden
vlky. Pe o mlata, stavba pevnost a plnovit pochody
jsou u nich iroce rozvinuty. Ve, co zn lovk, doshly tak
jednotliv zvec formy. Jsou to tendence, kter jako m o nosti vznikaj ve voln pohyblivm ivot vbec. lovk nedosahuje dnho vkonu, kter by nebyl dosaiteln ivotu
vcelku.
A pesto vechno to nem s lidskou technikou v podstat
co init. Druhov technika je n e p r o m n n . Vyjaduje to
slovo " i n s t i n k t " . Protoe zvec "mylen" vz v bezprostednm nyn a zde a nezn minulost ani budoucnost, nezn zkuenost ani pi. Nen pravda, e zvec samiky " p e uj" o sv mlata. Pe je cit, kter pedpokld vdn do
dlky, o tom, co pijde, jako je stud vdn o tom, co bylo.
Zve neum litovat, ani zoufat. Pe o potomstvo je u nj
jako vechno ostatn temn, neuvdoml pud, projevujc se
v mnoha ivotnch typech. P a t k d r u h u a ne k j e d n o t liv b y t o s t i . Druhov technika je nejen nepromnn, ale
tak neosobn.
Lidsk technika a j e d i n ona je vak n e z v i s l na ivot
lidskho druhu. Je to jedin ppad v celch djinch ivota,
kdy jednotliv bytost v y s t u p u j e z n u t n o s t i druhu. Je
teba dlouho pemlet, abychom pochopili nesmrnost tto
19

skutenosti. Technika v ivot lovka je vdom, svvoln,

promnliv, osobn, objevitelsk. U se a zlepuje se. lovk se stal t v r c e m sv ivotn taktiky, je je jeho velikost
a osudem. Vnitn formu tohoto tvoivho ivota nazvme
kulturou. lovk kulturu vlastn, tvo ji a j trp. Vtvory
lovka jsou vrazem jeho existence v p e r s o n l n form.

V z n i k lovka: ruka a nstroj

5
Od kdy existuje tento typ o b j e v i t e l s k h o dravce? To
je stejn otzka jako: od kdy existuj lid? - Co je lovk?
m se stal lovkem?
Odpov zn: vznikem ruky. Ve svt voln pohyblivho
ivota je ruka neporovnateln zbra. Srovnejme ji s tla
pou, zobkem, rohy, zuby, ocasnmi ploutvemi jinch bytost.
H m a t se v n koncentruje v takov me, e je mono ji vedle
orgn zraku a sluchu tm povaovat za h m a t o v orgn.
Rozliuje nejen teplo a chladno, pevnost a tekutost, tvrdost
a mkkost, ale pedevm vhu, tvar a msto odporu, krtce
v c i v p r o s t o r u . Tm se vak v n koncentruje i n n o s t
ivota natolik, e uruje cel dren a chzi tla. Na svt
nen nic, co by se dalo s tmto hmatovm a innm orgnem srovnat. K oku dravce, kter ovld svt " t e o r e t i c k y "
pistupuje lidsk ruka jako praktick vldkyn.
V porovnn s tempem kosmickch proud musela ruka
vzniknout nhle, prudce jako blesk, zemtesen, jako ve
rozhodujc ve svtovm dn, co tvo epochy v nejvym
smyslu. Musme se ovem v tto otzce o d p o u t a t od nzor minulho stolet, jak je nachzme od Lyellovch geologickch vzkum v pojmu "evoluce". Pomal, flegmatick
zmny odpovdaj pirozenosti Anglian, ne vak prod.
Aby jim dodali vrohodnosti, vrhaj kolem sebe miliony let,
protoe se v mitelnch asovch obdobch nic takovho neobjevuje. Nemohli bychom vak rozliovat dn geologick
vrstvy, kdyby od sebe nebyly oddleny k a t a s t r o f a m i neznmho pvodu a druhu, a dn d r u h y fosilnch zvat,
kdyby se nhle nevynoily a neudrely se n e z m n n a
do svho vymen. O "pedcch" lovka pes veker ptrn a anatomick srovnvn nevme nic. Od doby, kdy se

20

21

objevily lidsk skelety, je lovk takov, jak je dnes. "Neandrtlce" lze spatit na kadm lidovm shromdn. Je tak
zcela nemon, aby se ruka, vzpmen chze, dren hlavy
atd. vyvjely po sob a nezvisle na sob. Ve to je zde pohromad a najednou. 7 Svtov djiny spj od katastrofy
ke katastrov, a je meme chpat i prokzat nebo ne.
Dnes se tomu podle H. de Vriese 8 k mutace. Je to vnitn
promna, kter nhle uchop yechny exemple druhu, bez
"piny" samozejm, jako ve ve skutenosti. Je to tajemn
rytmus skutenho.
Ale nejen ruka, chze a postoj lovka musely vzniknout
najednou, nbr tak - ruka a nstroj. Neozbrojen ruka
pro sebe samu je k niemu. Aby se mohla s t t zbran, vyaduje zbra. J a k o se nstroj vytvoil z tvaru ruky, tak naopak vznikla ruka z t v a r u nstroje. Je nemysliteln chtt
oboj asov rozluovat. Je nemon, aby vyvinut ruka, by
i jen na krtk as, byla inn bez nstroje. Nejstar zbytky
lovka a jeho nad jsou stejn star.
Co se vak zde dlilo, ne asov, ale logicky, je technick p o s t u p , a to na v r o b u zbran a na jej pouit.
Existuje technika stavby housl a technika hry na housle,
umn stavby lod a plachtn, zhotoven luku a dovednosti
ve stelb. dn jin dravec nevol zbra. lovk ji vak
nejen vol, ale tak podle vlastn osobn vahy vyrb. Tm
zskal nesmrnou pevahu jak vi sob rovnm, tak ostatnm zvatm a vi cel prod.
7

Vbec tento "vvoj"! Darwinist kaj, e vlastnictv tak vten

zbran pzniv ovlivnilo zpsob boje o existenci. Ale vhodou by byla
teprve hotov v y t v o e n ruka; ruka chpan ve vvoji - a tento vvoj
ml trvat cel tiscitel - by byla neuitenm bemenem, kter by nutn
psobilo opan. A jak si pedstavme z a t e k takovho vvoje? Je
dosti poetil vit, e tmto lovem pin a ink, kter konec konc
jsou formami lidskho mylen a ne dn svta, lze proniknout do jeho
tajemstv.
8
Die Mutationstheorie (1901, 1903)

22

Bylo to o s v o b o z e n z t l a k u druhu, cosi jedinenho

v djinch vekerho ivota na tto planet. Jm vznikl lovk. Svj inn ivot dovedl k vysokmu stupni nezvislosti
na podmnkch ivota. Druhov instinkt se vyznauje vem o h o u c n o s t . Mylen a promylen jednn jednotlivce se
vak od nho odlouilo a tm se osvobodilo z pout druhu.
T a t o svoboda je svoboda volby. Kad vyrb svou vlastn
zbra podle vlastn obratnosti a vlastn vahy. Mnoh nlezy
nepodaench a odhozench kus svd dodnes o obtnosti
t o h o t o potenho promylenho jednn.
Jestlie jsou si kusy pesto tak podobn, e podle nich
- velmi pochybenm prvem - rozliujeme " k u l t u r y " , jako
scheulen a solutren, a vemi pti kontinenty - j i s t neprvem - podle toho zavdme asov srovnn, pak to plyne
z toho, e osvobozen od ntlaku druhu psob naped jen
jako velk m o n o s t a je ze zatku velice vzdleno skutenmu individualismu. Nikdo si nechce hrt na originlnho.
Prv tak mlo lovk mysl na to, aby napodobil jin. Kad
mysl a pracuje pro sebe, ivot druhu je vak tak mocn, e
vsledek je pesto vude podobn - jako v p o d s t a t jet
dnes.
K " m y l e n o k a " - rozumnmu pohledu velkch dravc
- pistoupilo tak " m y l e n r u k y " . Z prvnho se od t doby
rozvinulo teoretick, uvaujc, rozjmajc mylen, " p e m len", " m o u d r o s t " , z druhho mylen praktick, inn, chytrost, vlastn "inteligence". Oko p t r po pin a inku,
ruka pracuje podle princip prostedku a elu. Zda je nco
eln nebo neeln - hodnotc soud i n n h o - nem
s pravdivm a nepravdivm, hodnotami u v a o v a n h o , s pravdou co init. el je s k u t e n o s t , vztah piny a inku je
9
p r a v d a . Tak vznikly rzn zpsoby mylen lid pravdy kn, uenc, filosof - a lid skutenosti - politik, voje9

Znik Zpadu, dl 1, kap. 2, $ 16, dl 2, kap. 3, $ 6.

23

Mocnm psobenm svobodnho, vdomho, individulnho inu, kter se pozvedl z uniformnho, pudovho, masovho "jednn r o d u " , se nyn utvoila vlastn lidsk due,
ve srovnn s duemi jinch dravc velmi osaml, s hrdm,
zdumivm pohledem v d n o svm vlastnm osudu, nevzanm pocitem moci v psti navykl inu, kadho neptelem, zabjejc, nenvidjc, rozhodnut k vtzstv nebo

smrti. Tato due je hlub a vce naplnna utrpenm ne due

kterhokoliv zvete. Stoj v nesmiitelnm protikladu k cel m u svtu, od nho se odlouila svou vlastn tvorbou. Je
to due buie.
Nejstar lovk hnzd osamle jako drav ptk. Pokud
vytv z vlastn "rodiny" smeku, dje se to v nejvolnj
form. Nen jet e o kmenech, nato o nrodech. Smeka
je nhodn tlupa nkolika mu, kte spolu prv nebojuj,
s enami a dtmi, bez spolenho ctn, v pln svobod,
bez " m y " . Je to stdo pouhch exempl druhu.
Due tohoto silnho osamlce je veskrze vlenick, nedviv, rliv na vlastn moc a koist. Zn nejen patos
"j", ale tak " m " . Zn opojen pocitem, kdy n ee
neptelsk tlo, kdy pach krve a stnn pronikaj k triumfujcm smyslm. Jet i v mstech pozdjch kultur ct
v sob obas kad skuten mu spc r tohoto praduevna. Nic ze alostnch zjitn, e je nco "uiten", e to
"et prci". Jet mn z bezzubch pocit soucitu, smru,
touhy po klidu. Zato velk pcha na to, jak daleko je obvn, obdivovn, nenvidn pro svou slu a tst, a touha po
pomst na vem, a to jsou iv bytosti nebo vci, co tto
pe by jen svou e x i s t e n c pek.
A t a t o due postupuje dl v rostoucm odcizen proti
cel prod. Zbran vech dravc jsou pirozen, jen ozbrojen pst lovka, s umle vyrobenou, promylenou, zvolenou zbran j nen. Zde z a n " u m n " j a k o p r o t i p o j e m prody. Kad technick postup lovka je umn a
vdy se tak nazval, a je to umn stelby z luku, jzdy nebo
vlen umn, umn stavby, vldy, obt a vtby, male
a verotepce, vdeckho experimentovn. Uml, protiprodn je kad lidsk dlo od zaehnut ohn a k vkonm,
kter se jako vlastn umn tak oznauj ve vysokch kulturch. Prod bylo vyrvno p e d n o s t n p r v o t v o i v o s t i .
"Svobodn vle" je akt vzpoury, nic jinho. T v o i v lo-

24

25

vdc, obchodnk. Od t doby dodnes je rozkazujc, ukazujc, v pst seven ruka vrazem vle. O d t u d pochz
vykldn z rukopisu a tvaru ruky. O d t u d jsou rzn slovn
obraty o tk ruce dobyvatele, astn ruce obchodnka, odtud urovn duevnch znak podle zloineck a umleck
ruky.
Rukou, zbran a osobnm mylenm se lovk stal t v o i v m . Ve, co in zvata, zstv v rmci jednn druhu
a neobohacuje jejich ivot. Avak lovk, tvoiv zve, rozil po svt bohatstv objevitelskeho mylen a inu, kter
mu dv prvo nazvat s v o j e krtk djiny "svtovmi djinami" a sv okol povaovat za "lidstvo" s celou zbvajc
prodou jako pozadm, objektem a prostedkem.
Jednn m y s l c ruky nazvme in. innost nastv
s existenc zvat, iny teprve s existenc lovka. Nic neukazuje vraznji t e n t o rozdl ne zaplen ohn. lovk vid
- pina a inek - jak ohe vznik. Vid to tak mnoh
zvata. Ale jedin lovk v y m y s l - el a prostedek postup, jak ho vytvoit. dn jin in nepsob takovm
dojmem tvoivosti jako in Promthev. Jeden z nejnezvyklejch, nejmocnjch, nejzhadnjch jev prody - blesk,
lesn por, vulkn - vyvolv lovk k ivotu proti v prod. Jak asi psobil na dui prvn pohled na plamen, kter
lovk sm zaplil!

vk vystoupil ze svazku prody a kadm novm tvoenm

se j vzdaluje dl a nepteltji. To jsou jeho "svtov djiny", djiny neustle pokraujcho, osudovho rozdvojen
lidskho svta a vesmru, djiny buie, kter odrostl sukni
sv matky a pozvedv proti n ruku.
Zan t r a g e d i e lovka, nebo proda je silnj. lovk na n z s t v zvisl, pes ve sm zstv jejm vtvorem. Vechny velk kultury jsou ve stejn me porky.
Na bojiti zstvaj jako obti cel rasy, vnitn rozruen a
zlomen, propadl neplodnosti a duchovn rozervanosti. Boj
proti prod je beznadjn; pesto se bude vst a do konce.

D r u h s t u p e : e a podnikan
7
Jak dlouho trval vk ozbrojen ruky, to je, od kdy existuj lid, nevme. Poet let je tak bez vznamu, pestoe
se dnes jet hodnot vysoko. Nejedn se o miliony, ani ne
o mnoho statiscilet; pece jen ale musel uplynout znan
poet tiscilet.
Nyn pichz druh epochln promna, stejn prudk a
mocn, od zkladu petvejc lidsk osud jako prvn, opt
prav mutace ve shora vysvtlenm smyslu. Prehistorick
bdn ji dvno zpozorovalo. Vci, kter le v naich muzech ukazuj nhle skuten jinou tv. Objevuj se hlinn
ndoby, stopy "rolnictv" a "chovu dobytka", jak se to dosti
nepeliv a pli modern nazv, stavba ch, hroby, nznaky dopravy. Ohlauje se nov svt technickho mylen
a jednn. Z muzejnho hlediska, zaloenho pli povrchn
a na pouhm podn nlez, se rozliuje star a mlad
doba kamenn, paleolit a neolit. Toto dlen minulho stolet vzbuzuje dvno nespokojenost a ji cel desetilet existuj pokusy nahradit je nm jinm. Vrazy jako mezolit,
mio-, mixoneolit dokazuj, e stle jet vzme v pouhm
podn o b j e k t a proto nememe pokroit. Nepromuje se nad, ale lovk. Jet jednou: djiny lovka lze
odhalovat jen z d u e .
Tuto mutaci lze dosti pesn datovat asi ptm tisciletm p. Kr. 1 0 . Nejpozdji o dv tiscilet pozdji ji zanaj vysok kultury v Egypt a Mezopotamii. Vidme, e
tempo djin nabv tragickch rozmr. Pedtm hrla tiscilet sotva njakou roli, nyn je dleit kad stolet. Valc
se kmen se zbsilmi skoky bl k propasti.
Na zklad v z k u m de Geera: Reallex. d. Vorgeschichte, dl 2
(Diluvialchronologie).

26

27

Co se udlo? Pronikneme-li hloubji do tohoto novho

svta forem, uvidme brzo velmi spletit a komplikovan souvislosti. Vechny zmnn techniky se navzjem pedpokldaj. Dren ochoench zvat vyaduje set krmiva, setba a
sklize krmnch plodin existenci tanch a nkladnch zvat, ta opt stavbu ohrad, kad druh staveb vrobu a transport stavebnch hmot, doprava soumary a lod.
Co je na tom vem d u e v n pevratnho? Odpov zn:
plnovit innost m n o h a osob. A doposud il kad lovk svj vlastn ivot, vyrbl sm svou zbra, sm uskuteoval svou taktiku v dennm boji. Nikdo nepoteboval
druhho. To se nhle zmnilo. Nov postupy trvaly dlouh
obdob, mon lta - pomysleme na cestu od pdu strom
a k odjezdu z nich postaven lod - a prv tak pekonvaly
velk vzdlenosti. Rozpadvaly se v adu pesn uspodanch jednotlivch akt a ve skupiny vedle sebe provdnch
kon. T y t o postupy jako celky ale pedpokldaj jako nepostradateln prostedek s l o v n e.
e ve vtch a slovech nemohla vzniknout dve nebo
pozdji, musela tedy jako vechno rozhodujc vzniknout rychle
a sice v tsn souvislosti s novm zpsobem lidsk innosti.
To lze dokzat.
11

Co je e?
Bezpochyby postup, jeho elem je sdlen,
innost provozovan navzjem mezi etnmi lidmi a v asov
nslednosti. " J a z y k " je jen abstrakce z tto innosti, je to
vnitn - gramatick - forma mluvy vetn slovnch forem,
Maj-li skuten n a s t a t sdlen, mus se t a t o forma it a
12
mt jist trvn. Ukzal jsem dve , e ei ve vtch pedchzely jednodu formy sdlen - znamen pro oi, signly,
gesta, varovn a hrozebn zvoln - kter vesms zstvaj
11
K nsledujcmu viz Znik Zpadu, dl 2, kap. 2, 1: nrody, rasy,
jazyky.
12
Tamt.

28

k podpoe ei ve vtch dodnes jako jej melodie, pzvuk,

jako mimika, pohyby rukou, v dnenm psmu pak jako interpunkce.
Pesto je "plynul" e svm obsahem nco novho. Od
H a m a n n a a Herdera se stle znovu klade otzka po jejm
vzniku. Jestlie ns vechny odpovdi a po dnen dny neuspokojily, znamen to, e otzka byla patn p o s t a v e n a .
Nebo pvod slovn ei nelze hledat v samotn innosti mluven. Tak mysleli romantici, vzdleni skutenosti jako vdy,
kte e odvozovali z "prapoezie lidstva" - nebo jet navc: e byla prabsnn lid; byla mtem, lyrikou a zrove
modlitbou, zatmco prza byla jen jejm pozdjm poklesem
k obecn poteb. Pak by ovem musela vnitn forma ei,
gramatika, logick vstavba vt vypadat docela jinak. Prv
samorostl jazyky, jako bantuskch a tureckch kmen, ukazuj zvlt zeteln tendenci postihovat zcela jasn, ostr
rozlien vyluujc neporozumn. 1 3
Toto pojet svedlo racionalisty, neptele veker romantiky, k jin zkladn chyb, j je stle v nich zafixovan
nzor, e vta vyjaduje s o u d nebo m y l e n k u . Sedce za
psacmi stoly, hloubaj o svm vlastnm mylen a psan,
- pak se jim zd e l e m ei "mylenka". Protoe dbaj
na to, aby sedli sami, zapomnaj pro mluven na slyen,
pro otzku na odpov, pro j na ty. kaj " e " a mn
proslov, pednku, pojednn. Jejich nzor na vznik ei je
m o n o l o g i c k a proto falen.
Sprvn poloen otzka nezn jak, ale k d y vznikla slovn
e. Vtinou patn chpan nebo pehlen el ei pochz z doby, od kter se tmto zpsobem, toti plynule
mluvilo. A el se objevuje zcela jasn ve f o r m tvoen vt.
A to t mry, e v mnohch jazycch se "vta" stv slovn nestvrou, v n ve, co se m ci, se vyjaduje podle pravidel uspodanmi pedponami a pponami.

29

e neprobh monologicky, nbr dialogicky, ady vt neplynou jako proslov, ale mezi vce lidmi jako rozhovor. el
nen v porozumn tomu, o em se peml, nbr ve vzjemnm d o r o z u m n otzkou a odpovd. Jak jsou tedy
pvodn formy ei? Nikoliv soud, vrok, ale rozkaz, vyjden poslunosti, ujitn, otzka, pitakn, poprn. Jsou
to vty, kter se s t l e obracej na nkoho jinho, pvodn
jist zcela krtk: Udlej t o ! Hotovo? Ano! Zani! Slova jako
o z n a e n p o j m 1 4 vyplvaj teprve z elu vt, take
slovn zsoba loveckho kmene je od zatku zcela jin ne
osady pstitel dobytka nebo pobenho obyvatelstva plavcho se na moi. Pvodn byla e obtn innost 1 5 , jist
se kalo jen to nejnutnj. Jet dnes je rolnk mlenliv, ve
srovnn s mkem, kter nsledkem svho zvyku mluvit
neum dret sta a z nudy van a konverzuje, jakmile nem
co dlat a a u m co ci nebo ne.
Pvodn el ei je v y k o n n inu podle zmru, asu,
msta, prostedk. Nejdleitj je jasn, jednoznan pochopen a z obtnosti bt srozumiteln, vyloit jinm svou
vli, vznik technika gramatiky, technika tvoen vt a vtnch zpsob, sprvnch povel, otzek, odpovd, tvoen
slovnch td na zklad p r a k t i c k c h , nikoliv t e o r e t i c k c h zmr a cl. Teoretick pemlen nemlo na vzniku
vtn ei dn podl. Vechna mluva je praktick povahy
a vychz z "mylen ruky".

14

Pojem je uspodn vc, stav, innost do td, kter maj praktickou obecnost. Majitel kon nek "k", ale klisna bloue nebo
hb vranka, lovec nek "divok prase", ale kanec, bachyn, letok.
A jist se teprve dospl nauili plynule mluvit, jako zase mnohem
pozdji pst.

30

8
Kolektivn innost lid nazvme podnikn, e a p o d nikn se navzjem pedpokldaj stejnm zpsobem jako
dve ruka a n s t r o j . e jako rozhovor m svou vnitn,
gramatickou formu rozvinutou pi provdn podnik, a zvyk
podnikn se zskv z metody mylen, kter je spojen
s mluvenm. Nebo mluvit znamen m y s l e t a s d l o v a t se
jinm. Je-li mluven innost, pak je to d u c h o v n innost
s m y s l o v m i prostedky. Jeho bezprostedn spojen s fysickm jednnm se velmi brzo stv postradateln. Nebo
to nov, co nyn, od 5. tiscilet p. Kr. vytv epochu, je
prv mylen, duch, rozum, nebo jak chceme nazvat to, co
se e emancipovalo od spojen s innou rukou a vystupuje
nyn vi dui a ivotu jako m o c pro s e b e . ist d u c h o v n
uvaovn, " v p o e t " , kter se zde nhle a rozhodn objevuje a ve mn, zpsobuje, e spolen innost inkuje
j a k o j e d n o t a , jako by nco inil obr. Nebo jak to ironicky
vyjaduje Mefistofeles ve Faustovi:
est hebc mt-li dovedu
jich sly zvt se mmi mohou,
a pak se tryskem rozjedu,
jak ml bych tymecitma nohou.
(Peklad O. Fischera)
Dravec lovk chce svoji pevahu v d o m zvyovat daleko za hranice sv tlesn sly. Sv vli po vt moci mus
ale za to obtovat jeden dleit rys svho i n d i v i d u l n h o
ivota. M y l e n , v p o e t v t h o inku, je to hlavn.
Z lsky k nmu je srozumn se vzdt trochy sv osobn svobody. Vnitn zstv jist nezvisl. dn krok v djinch
31

vak nelze vzt zpt. as a tedy ivot nejsou zvratn. Jednou navykl na kolektivn innost a na jej spchy, zaplt
se lovk stle pevnji do tchto osudovch vazeb. P o d n i kav m y l e n pronik m dl hloubji do ivota due. lovk se stv otrokem sv mylenky.
Krok od pouvn osobnch nstroj ke kolektivnmu
podnikn se vyznauje nesmrnm rstem u m l o s t i postup. Prce s umlmi ltkami, hrnstv, tkan, pleten,
jet mnoho nek, akoliv je mnohem oduevnlej a t v o ivj ne ve dvj. Nad etn postupy, o nich nememe nic vdt, vak vynikaj nkter, kter zanechaly stopy
a vyznauj se mocnou mylenkovou silou. Jsou to pedevm ty, kter vyrostly z " m y l e n k y o s t a v b " . Znme u
z t t o doby, dlouho ped znalost vech kov doly na pazourek v Belgii, Anglii, Rakousku, Siclii a Portugalsku, kter
jsou vybaveny achtami a tolami, vtrnm a vdevou. P r a covalo se v nich s nadm z jelench paroh 1 6 .V " r a n n neolitick" dob existovaly siln vztahy mezi Portugalskem, severozpadnm panlskem a Bretan, kdy se obchzela jin
Francie, a mezi Bretan a Irskem. T y t o vztahy pedpokldaj pravidelnou lodn dopravu a tedy stavbu vkonnch
plavidel neznmho druhu. Ve panlsku existuj megalitov
stavby z mohutnch opracovanch kamen a s krycmi deskami o vze vt ne 100 000 kg, kter musely bt dopravovny z velk dlky a na sv msto vsazovny neznmou technikou. Uvdomujeme si, jak je k takovmu podnikn nutn
pemlen, co porad, dozoru, rozkaz, msc a let dlouhch pprav k zskn a pevezen materilu, k asovmu
a prostorovmu rozdlen kol, navren pln, pejmn
a zen prac? Jak dlouh pedbn pemlen vyaduje
podniknut plavby na irm moi ve srovnn s vrobou pazourkovho noe! Ji "skldac luk", kter se vyskytuje na
16

Reall. d. Vorgeschichte, dl I (Bergbau)

32

panlskch skalnch obrazech tto doby, vyaduje ke sv

vrob ze lachov hmoty, rohoviny a uritch dev komplikovan postup, kter trv 5 - 7 let. A "objev vozu", jak
velmi naivn kme, co pedpokld za pemlen, poizovn a innost, ponaje elem cesty a zpsobem jzdy,
volbou a stavbou silnice, na n vtinou nikdo nemysl,
pes obstarn nebo vypstovn tanch zvat, a k vahm o velikosti a druhu nkladu, jeho zajitn, o zen a
pste.
Dalm zcela jinm svtem tvorby, vychzejcm z " m y l e n k y o plozen" je p s t n rostlin a zvat, jm lovk
napodobuje, mn, zlepuje a znsiluje tvrkyni produ.
Jakmile tehdy zaal p s t o v a t rostliny msto aby je sbral,
jist je zaal tak vdom petvet pro sv ely. Nlezy
rozhodn pat k druhm, kter se divoce rostouc nevyskytuj. A nejstar nlezy zvecch kost dokazujc njakou
formu dren dobytka, dokumentuj ji nsledky "domestifikace", kter byla jist sten c h t n a dosaen pstnm
17

. Pojem koisti dravce se rozliuje: nejen poloen zve je

koist a vlastnictv, nbr ji voln se pasouc divok stdo
18
, a u se o nj peuje nebo ne 1 9 . Nkomu nle, njakmu kmeni nebo loveck tlup, a ten brn svoje prvo na
jeho vykoisovn. Piveden do zajet k chovnm elm,
kter pedpokld pstovn krmiva, se nyn stv jednm
z mnoha zpsob vlastnn.
Dokzal jsem, e vznik ozbrojen ruky ml za nsledek
logick oddlen dvou postup: vroby a pouit zbran.
Prv tak vede nyn podnikn zen e k oddlen inHilzheimer, Natrliche Rassengeschichte der Haussugertiere
(1926).
Jako dnes divok zv naich les.
Jet v 19. stolet sleduj indinsk kmeny velk stda bizon jako
dodnes gauov v Argentin stda skotu, kter jsou soukromm vlastnictvm. Nomdstv vzniklo zsti tmto zpsobem, z usazenosti.

33

nosti m y l e n a ruky. Pi kadm podnikn lze rozliit

v y m l e n a v y k o n v n , a od nynjka je vkon praktickho mylen prvn a nejdleitj. E x i s t u j e prce, kter
v e d e a p r c e , k t e r se provd: to se stv pro vechny
nastvajc asy zkladn technickou formou celho lidskho
ivota 2 0 .A se jedn o lov vysok nebo stavbu chrmu, o vlen nebo zemdlsk podnikn, zaloen firmy nebo sttu,
karavann prvod, povstn nebo i o njak zloin - vdy
zde mus bt naped podnikav, objevitelsk hlava, kter
m ideu, d provdn, rozkazuje a rozdluje koly, krtce
hlava zrozen k veden jinch, kte k t o m u zrozeni nejsou.
Ve vku podnikn zenho e existuj tedy nejen dva
druhy technik, kter se od stolet ke stolet stle osteji oddluj, ale tak d v a d r u h y lid, kter se li svm nadnm pro
j e d n u z nich. Pi kadm postupu existuje technika veden
a jin technika provdn, ale prv tak samozejm existuj
o d p r o d y t i , k d o rozkazuj a t i , k d o p o s l o u c h a j ,
s u b j e k t y a o b j e k t y p o l i t i c k n e b o h o s p o d s k innosti. T a t o zkladn forma lidskho ivota, kter se stal
od tto promny mnohotvrnm, me bt odstranna zase
jen ivotem samm.
Dodejme, e je protipirozen a uml - ale takov je
prv " k u l t u r a " . Me bt osudn neblah a obas se takovou skuten stala, protoe si nkte usmysleli, e ji lze
bez ohledu na jej neotesitelnou r e l n o s t u m l e odstranit. Vldnout, vst, rozhodovat je umn, obtn technika,
kter jako kad jin pedpokld vrozen nadn. Jen dt
v, e krl chod spt s korunou, a podlid velkomst, marxist, literti, v o hospodskch vdcch nco podobnho. Podnikn je prce, kter run prci teprve umouje. Stejn je objevovn, vymlen, vypotvn, zavdn novch postup t v o i v innost nadanch hlav, po n
20

Z n i k Z p a d u , dl 2, k a p . 5, $2, 4.

34

provdc innost netvoivch nutn teprve nsleduje. Sem

pat trochu staromdn rozdl mezi geniem a talentem. Ge21
nius je - verbln
, tvoiv sla, svtl jiskra v individulnm ivot, kter se zhadn objev a zhasne v proudech generac a nhle iroce osvtl vk. Talent je nadn pro d a n
jednotliv koly, kter se k silnmu inku rozvj tradic,
uenm, cvienm a drezurou. Talent, aby mohl bt pouit,
pedpokld genia, ne obrcen.
Existuje pirozen rozdl mezi lidmi, kte jsou zrozeni
k vldnut a k slub, mezi vdci i v o t a a jm vedenmi.
Tento rozdl je zde a ve zdravch dobch a pospolitostech ho
kad bezdn uznv jako s k u t e n o s t , i kdy ve stoletch
padku mnoz usiluj, aby ho poprali nebo nevidli. Avak
prv tlachy o "pirozen rovnosti vech" znamenaj, e je
zde teba nco dle dokazovat.
9
e zen podnikn nyn doprovz mocn jma svobody, star svobody dravho zvete - jak pro v d c e , tak
pro v e d e n h o . Je to seven innho ivota do pevnch forem, existence umoujc " b t ve form" pro podniky veho
druhu. S kolektivn innost nastv rozhodujc krok od org a n i c k k o r g a n i z o v a n existenci, od ivota v p r o d n c h
k ivotu v u m l c h skupinch, od smeky k nrodu, kmeni,
stavu a s t t u .
Z dravch boj mezi jednotlivci se stv vlka, podnikn kmene proti kmeni, s vdci a druinami, s organizovanmi pochody, pepady a bitvami. Nien poraenho se
mn v zkon, kter je podmannmu uloen. Lidsk prvo
je vdy p r v o silnjho, kter m slab povinnost poslouchat 2 2 , a t o t o prvo, je-li mezi kmeny chpno jako trvajc,
21
22

Pochz z latinskho genius, musk plodiv sly.

Z n i k Z p a d u , dl 2, k a p . 1, $ 15; k a p . 4, $6.

35

je " m r " . Takov mr existuje tak u v n i t kmene, aby se

uchovaly jeho sly k dispozici pro koly navenek: s t t je
v n i t n p o d e k n r o d a pro vnj el. S t t je forma,
m o n o s t , zatmco djiny nroda jsou jeho s k u t e n o s t 2 3 .
Djiny jsou ale v dvjch dobch stejn jako dnes djinami vlek. Politika je jen prozatmn nhraka vlky bojem
duchovnmi zbranmi. Mui nroda jsou pvodn tot, co
jeho vojsko. C h a r a k t e r svobodnho dravce pechz v podstatnch rysech z jednotlivce na organizovan nrod, zve
s j e d i n o u d u a m n o h a r u k a m a 2 4 . Vldn, vlen a
diplomatick technika maj tyt koeny a ve vech dobch
hlubokou vnitn pbuznost.
Existuj nrody, jejich siln rasa si uchovala charakter dravho zvete, nrody lupisk, dobyvatelsk, nrody
pn, milovnk boje proti lidem, kter hospodsk boj
p r o t i p r o d penechvaj jinm, aby je zpustoily a podrobily si je. S plavbou je souasn pirtstv, s nomdskm ivotem pepady obchodnch silnic, s rolnictvm jeho znevolnn
vlenickou lechtou.
Nebo s organizac za elem podnikn se rozluuje tak
politick a h o s p o d s k strnka ivota, smr k m o c i nebo
ke koisti. Vznik nejen lenn uvnit nrod podle jejich
innosti na bojovnky a emeslnky, ndenky a rolnky, ale
tak organizace celch kmen pro jedno j e d i n hospodsk
povoln. Musely tehdy ji existovat loveck, pasteveck, zemdlsk kmeny, vesnice hornk, hrn a ryb, politick
organizace nmonk a obchodnk. A tedy tak dobyvatelsk nrody b e z hospodsk prce. m tvrd je boj o moc a
koist, tm u a psnj je spoutanost jednotlivce prvem
a nsilm.
V kmenech t o h o t o rannho typu znamen jednotliv ivot mlo nebo vbec nic. Uvdomme si jen - umouj nm
23
Tamt.
24

A jen s jedinou hlavou, ne mnoha.

36

to nap. islandsk sgy -, e pi kad plavb pes moe

se vrtila jen st lod, e pi kad velk stavb zahynula
znan st pracovnk, e cel kmeny v dob sucha vymely
hladem, - zle jen na tom, aby zbyl dle reprezentovali
dui celku. P o e t se rychle znovu obnov. Jako znien se
nepociuje znik jednotlivce nebo skupin, ale v y h a s n u t organizace, pslunho " m y " .
V t t o rostouc vzjemn zvislosti spov tich a hlubok p o m s t a prody na bytosti, kter j vyrvala vsadu
tvoivosti. Mal tvrce proti prod, revolucion ve svt
ivota se stal o t r o k e m sv tvorby. Kultura, souhrn umlch, osobnch, sebe sama tvocch ivotnch forem se rozvj
v kleci, jej me jsou pro t u t o nezvislou dui tsn. Drav
zve, kter z ostatnch bytost uinilo domc zvata, aby
je pro sebe vykoistilo, chytilo samo sebe. D m lovka je
toho velkm symbolem.
A je jm tak rostouc poet, v nm se jednotlivec ztrc
jako bezvznamn. Nebo skutenost, e se obyvatelstvo znsobuje, p a t k tm inkm lidskho podnikavho ducha,
kter maj nejt dsledky. Kde se toulala smeka o nkolika stech hlav, s e d nyn nrod desetitisc. 2 5 Sotva jet
existuj liduprzdn prostory. Nrod hrani s nrodem a
p o u h s k u t e n o s t hranice, meze vlastn moci, drd star
instinkty k nenvisti, toku a znien. Hranice kadho druhu,
tak duchovn, je smrtelnm neptelem vle k moci.
Nen pravda, e lidsk technika et prci. P a t k pods t a t mnc se, osobn lidsk techniky v protikladu k druhov technice zvat, e kad objev obsahuje monost a
n u t n o s t novch objev, e kad splnn pn probouz
tisc jinch, kad triumf nad prodou drd k jet vtmu. Due dravce je nenasytn, jeho vle neuspokojiteln.
V t o m t o zpsobu ivota spov proklet, ale tak velikost
25

A tsn se dnes miliony

37

jeho osudu. Klid, tst, poitek jsou prv nejvym exemplm neznm. A dn objevitel neme pedvdat prakt i c k inek svho inu. m plodnj je prce vdc, tm
vt je poteba provdjcch rukou. P r o t o zan zajmn
neptelskch kmen m s t o jejich vybjen, s myslem vykoistit jejich tlesnou slu. To je potek o t r o c t v , kter
mus bt s t e j n star jako otroctv domcch zvat.
T y t o nrody a kmeny se rozmnouj jaksi dol. Neroste
poet hlav, ale rukou. Skupina vdcovskch povah z s t v
mal. Je to smeka vlastnch dravc, s m e k a nadanch,
kter po vech strnkch disponuje s t d e m ostatnch.
Avak i sama t a t o mal skupina vdc je star svobod
daleko vzdlena. Friedrich Velik to vyjdil slovy "jsem
prvn sluebnk svho s t t u " . O d t u d pochz hlubok zoufal pud vjimench lid po v n i t n svobod. Zde teprve zan i n d i v i d u a l i s m u s j a k o p r o t i k l a d p s y c h o l o g i e " m a s y " .
Je to posledn vzepjet due dravce proti zajet v kultue,
posledn pokus duevn a duchovn uniknout normalizaci,
kterou vyvolv a reprezentuje skutenost velkho potu.
O d t u d typy dobyvatel, dobrodruh, poustevnk, a po
jist typy zloinc a bohm. Individualismus je snaha uniknout psoben vysvajc masy postavenm se proti n, tkem ped n, pohrdnm j. Temn zanajc idea osobnosti
je protest proti lidem masy. Napt mezi jednmi a druhmi
roste a k tragickmu konci.

cloumaj tyemi klece svrajc je d o h r o m a d y . Od tto skutenosti a jejich dsledk se nelze nijak osvobodit. Tak to
bylo, tak to bude, - nebo nebude u vbec nic. Je mon t u t o
skutenost uznvat nebo j pohrdat. Z m n i t ji je nemon.
Osud lovka je v pohybu a mus se dokonat.

Nenvist, vlastn rasov pocit dravce pedpokld, e se

neptel ct. Je v tom urit uznn rovnosti duevnho du.
Bytostmi, kter stoj ne, se pohrd. Bytosti, kter samy
stoj nzko, jsou zvistiv. Vechny rann pohdky, bosk
mty, hrdinsk sgy jsou pln takovch motiv. Orel nenvid jen sob rovn. Nezvid nikomu, pohrd mnohmi,
vemi. Pohrdn shl shry, zvist po n ilh zdola - to
jsou s v t o v historick pocity lidstva organizovanho ve
stty a stavy, kde exemple, kter by chtly klid, bezmocn

38

39

Zvr: v z e s t u p a k o n e c strojov k u l t u r y

" K u l t u r a " ozbrojen ruky mla dlouh dech a zmocnila

se celho lidstva jako druhu. " K u l t u r y ei a podnikn" bylo jich nkolik, kter lze zeteln rozliit, - tyto kultury
ponajcho duevnho protikladu mezi osobnost a masou,
" d u c h a " , kter se stal panovan a jm znsilnnho ivota,
se zatm zmocnily vdy jen sti lidskho svta, a jsou dnes,
po nkolika tisciletch, dvno vechny vyhasl a rozloen.
Co nazvme "prodnmi nrody" a "primitivy", jsou jen
zbytky ivho materilu, ruiny dvjch oduevnlch forem, struska, z n zmizel r vznikn a zanikn.
Z t t o pdy vyrstaj od roku 3000 p. Kr. tu a t a m
v y s o k k u l t u r y 2 6 , kultury v nejum a nejvtm smyslu,
z nich kad vyplovala dosud jen mal prostor povrchu
Zem a trvala sotva jedno tiscilet. To je tempo, poslednch
katastrof. Kad desetilet nco znamen, kad jednotliv
rok m " t v " . Jsou to svtov djiny v nejvlastnjm, nejnronjm smyslu. Tato skupina vnivch ivotnch bh
nalezla jako svj symbol a svj "svt" m s t o , oproti vsi
pedchzejcho stupn, kamenn msto jako pbytek zcela
umlho, od matesk pdy odlouenho ivota, kter se stal
zcela protiprodn, msto mylen, bez koen, pitahujc
k sob a spotebovvajc proudy ivota venkova 2 7 .
Tam vznik " s p o l e n o s t " 2 8 s e svm mstskm uspodnm - lechtou, knstvem, many - proti "hrubmu
sedlctvu" jako u m l stupovn ivota - nebo piroz e n dlen je na siln a slab, chytr a hloup - a jako
sdlo zcela zduchovnlho kulturnho vvoje. Tam vldne
26

Z n i k Z p a d u , dl 1, k a p . 2, $ 6.
Z n i k Z p a d u , dl 2, k a p . 2: due m s t a .
28
Z n i k Z p a d u , dl 2, k a p . 4, $ 1 a 4.
27

40

"luxus" a " b o h a t s t v " . To jsou pojmy, kter ti, kdo jsou

mimo n, zvistiv odmtaj chpat. Luxus vak nen nic
jinho ne kultura v nejnronj form. Vzpomeme na
Periklovy Athny, Bagdad Hrum al Rada, na rokoko. Kultura msta je veskrze luxus, ve vech vrstvch a povolnch,
tm bohat a zralej, m je doba pozdj, zcela uml, a
se nyn jedn o umn diplomacie, veden ivota, zdoben,
psan a mylen nebo hospodskho ivota. Bez hospodskho bohatstv, kter se shromauje v malm potu rukou,
je tak " b o h a t s t v " vtvarnch umn, ducha, vzneench
mrav, nemluv o luxusu ve svtovch nzorech, v teoretickm msto praktickm mylen, nemon. Po hospodskm
zchudnut nsleduje ihned duchovn a umleck.
A v t o m t o smyslu jsou tak technick postupy, kter vyzrvaj ve skupin tchto kultur duchovnm luxusem, pozdnmi, sladkmi, lehce zranitelnmi plody rostouc umlosti a
zduchovnn. Zanaj stavbou egyptskch hrobkovch pyramid a sumerskch chrmovch v v Babylonii, kter vznikaly v tetm tiscilet p. Kr. hluboko na jihu a znamenaly
pouze vtzstv nad tkou masou, pokrauj pes podniky
nsk, indick, antick, arabsk a mexick kultury, a v druhm tiscilet po Kr. na vysokm severu k faustovsk kultue,
kter pedstavuje vtzsv nad obtnmi p r o b l m y ist
technickho mylen.
Tyto kultury vyrstaj nezvisle na sob a v ad, kter
vede od jihu k severu. Faustovsk, zpadoevropsk kultura
snad nen posledn, j i s t je ale nejmohutnj, nejvnivj
a vnitnm protikladem mezi dalekoshlm produchovnnm
a nejhlub duevn rozervanost nejtragitj ze vech. Je
mon, e jet pijde mdl opozdilec, snad v ptm tiscilet nkde na rovin mezi Vislou a Amurem, zde je vak
boj mezi prodou a lovkem, kter se proti n vzepel svou
historickou existenc, p r a k t i c k y u konce.
Nordick krajina vychovala obtnost ivotnch podm41

nek, chladem, stlou ivotn n o u z sv lidsk pokolen v tvrdou rasu s nejkrajnji zbystelm duchem, s chladnm rem
nespoutan vnivosti v boji, s odvahou pronikn vped s tm, co jsem nazval p a t o s e m t e t d i m e n z e 2 9 . Jsou to
jet jednou prav dravci, jejich duevn sla zpas o nemon, o zlomen pevahy organizovanho umlho ivota
nad krv a jeho pemnu ve slubu, o povznesen osudu svobodn osobnosti ke s m y s l u svta. Vle k moci, vysmvajc
se vem hranicm asu a prostoru, majc za vlastn cl bezmeznost, nekoneno, si podmauje cel svtadly, zahrnuje
nakonec svmi formami dopravy a zpravodajstv zemkouli
a p r o m u j e ji silou sv praktick energie a nesmrnost
svch technickch postup.
Na zatku kad vysok kultury se tvo dva prastavy,
lechta a knstvo jako zatky "spolenosti" nad rolnickm
ivotem roviny 3 0 . T y t o prastavy ztlesuj ideje, a sice ideje,
kter se navzjem vyluuj. lechtic, bojovnk, dobrodruh
ije ve svt s k u t e n o s t , knz, uenec, filosof ve svm svt
pravd. Prvn trp o s u d nebo jm je, druh mysl v kauzalitch. Prvn chce postavit ducha do slueb silnho ivota,
druh svj ivot do sluby ducha. Nikde nenabyl t e n t o protiklad nesmiitelnjch forem ne ve faustovsk kultue, kde
se pyn krev dravce naposledy vzepela proti tyranii istho mylen. Od boje mezi idejemi csastv a papestv ve
12. a 13. stolet a k bojm mezi silami vzneen rasov
tradice - krlovstvm, lechtou, vojskem - a teoriemi plebejskho racionalismu, liberalismu, socialismu - od francouzsk
a k nmeck revoluci - se stle znovu hledalo rozhodnut.

11
V pln velikosti nachzme tento rozdl v dob vzestupu
faustovsk kultury mezi V i k i n g y krve a V i k i n g y d u c h a .
Prvn dosahuj v neuhasitelnm puzen po nekonench dlkch z vysokho severu roku 796 panlska, 859 vnitnho
Ruska, 861 Islandu a v te dob Maroka, odtud Provence
a blzkosti ma, 865 pes Kijev (Kaenugard) ernho moe
a Byzance, 880 Kaspickho moe, 909 Persie. Osdluj okolo
roku 900 Normandii a Island, okolo 980 Grnsko, objevuj
okolo roku 1000 severn Ameriku. Roku 1029 jsou z Normandie v doln Itlii a na Sicilii, 1034 z Byzance v ecku a Mal
Asii, roku 1066 dobvaj z Normandie Anglii. 3 1
Se stejnou smlost a hladem po d u c h o v n moci a koisti
pronikaj nordit mnii 13. a 14. stolet do svta technickofyziklnch problm. Zde nen nic z inu ciz, zahliv zvdavosti nskch, indickch, antickch a arabskch uenc.
Nen zde dn spekulace, kter by mla za cl pouhou " t e orii", obraz o tom, co nelze vdt. K a d prodovdeck
teorie je ovem m t u s r o z u m u o silch prody, a kad je
zcela zvisl na p s l u n m nboenstv 3 2 . Avak zde a jen
zde je teorie od zatku pracovn h y p o t z o u 3 3 . Pracovn
hypotza nepotebuje bt "sprvn", mus bt jen prakticky pouiteln. Nechce tajemstv svta kolem ns odhalovat, ale donutit jej ke s l u b uritm elm. Odtud poadavek m a t e m a t i c k metody, vyten Angliany Grossetestem (nar. 1175) a Rogerem Baconem (nar. okolo 1210,
Nmci Albertem Velikm (nar. 1193) a Witelem (nar. 1220).
Odtud e x p e r i m e n t , Baconova scientia experimentalis, dotazovn se prody muidly, pkami a rouby 3 4 . Experi31

Znik Zpadu, dl 1, kap. 3, $ 2 a nsl., kap. 5, $ 3.

Znik Zpadu, dl 2, kap. 4, $ 2.

42

K . Th. Strasser, Wikinger und Normannen (1928).

K nsledujcmu Zniku Zpadu, dl 1, kap. 6.
33
Tamt, dl 2, kap. 3, $19.
34
Tamt, dl 2, kap. 5, $6.

43

m e n t u m enia solum certificat, jak napsal Albert Velik. Je

to vlen lest duchovnho dravce. Tito lid v, e chtj
" p o z n v a t b o h a " , a pece chtj jen izolovat, uchopit, uinit pouitelnmi sly a n o r g a n i c k prody, neviditelnou
energii ve vem, co se dje. Faustovsk prodn vda a jen
ona je d y n a m i k o u , oproti statice Rek a alchymii Arab 3 5 .
Nezle na ltkch, ale na silch. Masa s a m a je funkc energie. Grosseteste rozvj teorii prostoru jako funkce svtla, Petrus Peregrinus teorii magnetismu. V jednom rukopise z roku
1322 je nastnna koperniknsk teorie pohybu Zem kolem
slunce, o padest let pozdji Mikul z Oresmu v " D e coelo
et m u n d o " zakld t u t o teorii jasnji a hloubji ne sm Kopernk, a v " D e differentia q u a l i t a t u m " pedjm Galileovy
zkony pdu a Descartesovu geometrii souadnic. V bohu se
ji nespatuje vldce, kter d svt ze svho trnu, ale nekonen, vude ve svt ptomn sla, sotva jet mylen
jako osobn. Byla to zvltn bohosluba, t e n t o experimentln vzkum tajemnch sil zbonmi mnichy. A jak ekl
star nmeck mystik: kdy slou bohu, slou bh tob.
Byli ji syti toho, aby se spokojili se slubou rostlin, zvat, otrok, aby prod loupili jej poklady - kovy, kameny,
deva, vlkna, vody v kanlech a studnch - , pekonvali jej
odpor plavenm, silnicemi, mosty, tunely a hrzemi. P r o d a
mla bt p u s t o e n a nejen ve svch ltkch, ale ujamena
ve s v c h silch s a m c h , mla otrocky slouit, aby znsobila sly lovka. Tato obrovsk a straliv mylenka, tak
ciz vem jinm, je s t a r jako faustovsk kultura. Technick
konstrukce zcela novho typu nachzme ji v 10. stolet. Ji
Roger Bacon a Albert Velik pemleli o parnch strojch,
parolodch a letadlech. A mnoz hloubali ve svch klternch celch o p e r p e t u u m o b i l e 3 6 .
35

Tamt, dl 1, kap. 6, $ 12.

Znik Zpadu, dl 2, kap. 5: stroj. - Epitola de Magnete Petra

44

Tato mylenka ns nikdy neopustila. P e r p e t u u m mobile

by bylo konenm vtzstvm nad bohem i nad prodou deus sive natura - : mal sebetvoc svt, kter se jako velk
pohybuje v l a s t n silou a poslouch jen prst lovka. S m
postavit svt, s m bt bh, piblit se nedosaitelnmu cli,
perpetuu mobile, co nejvc, jak je mon - to je faustovsk
objevitelsk sen, z nho vychzej vechny nvrhy stroj.
Pojem drav koisti se doml do konce. Ne to nebo ono,
jako ohe, kter ukradl Promtheus, ale svt sm s tajemstvm sv sly jako koist m bt vnesen do stavby tto
kultury. Kdo nen posedl t o u t o vl k vemohoucnosti nad
prodou, mus ji pociovat jako belstv, nachzet stle ve
stroji nstroj bla a obvat se ho. Rogerem Baconem zan
dlouh ada tch, kte zahynuli jako arodjov a kaci.
Djiny zpadoevropsk techniky vak postupuj kupedu.
Okolo roku 1500 zan Vasco de G a m e m a Kolumbem nov
ada vikingskch taen. Byly vytvoeny nebo dobyty nov
e v zpadn i vchodn Indii a proud lid nordick krve 3 7
se vlv do Ameriky, kde kdysi pistli islandt plavci. Zrove pokrauj mohutn vikingsk cesty ducha. Je objeven
steln prach a knihtisk. Od Kopernka a Galileiho pokrauj
objevy nesetnch technickch postup, jejich smysl je izolovat anorganick sly z okolnho svta a nechat je vykonvat
prci msto zvat a lid.
Technika se s rostoucmi msty stv manskou. Na
msto gotickho mnicha nastupuje svtsky vzdlan objevitel, v d o u c k n z stroje. Racionalismem se konen " v r a
v techniku" stv skoro materialistickm nboenstvm: technika je vn a nepomjiv jako Bh otec; spas lidstvo jako
Peregrina z r. 1269.
37
Nebo tak lid, kte putovali ze panlska, Portugalska a Francie,
byli jist z vt sti potomci dobyvatel ze sthovn nrod. Zstalo
plm, kter petrvalo ji Kelty, many a Saracny.

45

Syn; osvtluje ns jako Duch svat. Jejmi uctvai jsou novodob filisti pokroku od Lamettrieho k Leninovi.
Ve skutenosti nem ve objevitele se svmi dsledky
zcela nic spolenho. Je to jeho o s o b n ivotn touha, jeho
o s o b n tst a utrpen. Chce provat p r o s e b e triumf nad
obtnmi problmy, bohatstv a slvu, kter mu pinese
spch. Zda je jeho objev uiten nebo neblah, tvoiv
nebo niiv, se ho nedotk, i kdyby byl sto to od zatku
vdt. i n k y njak "technick vymoenosti lidstva" vak
nikdo neme pedvdat, nehled k tomu, e "lidstvo" nikdy nic neobjevilo. Chemick objevy jako syntza indiga a
v krtk dob pravdpodobn objev uml gumy, rozru ivotn podmnky celch zem, penos elektiny a vyuit vodn
energie znehodnot star uheln oblasti Evropy v e t n jej i c h o b y v a t e l s t v a . Pivedly takov vahy jedinho objevitele k tomu, aby zniil sv dlo? To bychom drav pirozenost lovka znali p a t n . Vechny velk objevy a podniky
povstaly z radosti silnho lovka z vtzsv. Jsou vrazem
o s o b n o s t i a ne utilitaristickho mylen mas, kter jen pihlej, i kdy dsledky mus snet, a jsou jakkoliv.
A tyto dsledky jsou obrovsk. Mal skupina rozench
vdc, podnikatel a objevitel nut produ, aby vykonala
prci, kter se m miliony a miliardami koskch sil a proti
n kvantum lidsk tlesn sly ji neznamen nic. Tajemstvm prody rozumme stejn mlo jako dve, ale znme pracovn hypotzu, ne "pravdivou", jen elnou, s jej pomoc nutme produ, aby p o s l o u c h a l a lidsk rozum, nejslab stisknut njakho knoflku nebo pky. Tempo objev
roste do fantastina, a pece, a pesto, jak je nutno stle
znovu opakovat, neuet se tm nic z lidsk prce. Poet
nutnch rukou r o s t e s potem stroj, protoe technick lu38
xus stupuje
kad jin druh luxusu a uml ivot se
38

Srovnejme ivot dlnka okolo roku 1700 a 1900 a ivotn postaven

46

stv stle umlej.

Od objevu stroje, nejlstivj ze vech zbran proti prod, kter jsou vbec mon, pouvaj podnikatel a objevitel mnostv rukou, kter potebuj, pedevm na jeho
v r o b u . P r c e stroj se vykonv anorganickou silou, rozpnavost pry nebo plynu, elektinou a teplem, kter se osvobozuje z uhl, ropy nebo vody. Tm vak nebezpen vzrostlo
napt mezi vdci a vedenmi. Ji si navzjem nerozumj.
Dvj podniky pedkesanskch tiscilet vyadovaly chpajc spoluprci vech, kte tak vdli a ctili, o jde. U tto
innosti existoval urit druh kamardstv, jako dnes pi
honu nebo sportu. Avak ji pi velkch stavbch ve starm
Egypt a Babylonii tomu tak nebylo. Jednotliv pracovnk
nechpal cl ani el celho postupu. Byl mu tak lhostejn,
snad ho nenvidl. " P r c e " , jak to l vyprvn o rji na
zatku bible, byla proklet. Nyn vak, od 18. stolet, pracuj nesetn " r u c e " na vcech, o jejich skuten roli v ivot, tak vlastnm, nevd zhola nic a na jejich zdaru se
ani v nejmenm vnitn nepodlej. Vzmh se duevn pustota, beztn jednotvrnost bez vek a hloubek, probouz
se rozhoen - proti ivotu nadanch, kte se narodili
tvoivmi. Nikdo ji nechce vidt a chpat, e vdcovsk
prce je t v r d prce a e jeho vlastn ivot zvis na jejm zdaru. Zstv jen pocit, e t a t o prce obastuje,
povzn a obohacuje dui a p r o t o vznik vi n nenvist.
12
Ve skutenosti ale nemohou na osudu strojov techniky,
kter se rozvinula z vnitn, duevn nutnosti a nyn dozrv
k dovren, ke konci, ani ruce ani hlavy nic zmnit. Stojme
dnes na vrcholu, kde zan pt jednn. Padaj posledn
mstskho dlnka vbec s postavenm rolnka.

47

rozhodnut. Tragedie se uzavr.

Kad velk kultura je tragedie; djiny lidstva j a k o celku
jsou tragedie. Zloinn rouhn a pd faustovskho lovka
jsou vak vt ne vechno, co kdy vidli Aischylos a Shakespeare. Vtvor se pozvedv proti tvrci: jako kdysi mikrokosmos lovk proti prod, tak se bou nyn mikrokosmos
stroj proti nordickmu lovku. Pn svta se stv otrokem
stroje. Ten ho nut, ns, a sice vechny bez vyjmky, a to
vme a chceme nebo ne, jt ve smru jeho drhy. Poraen
vtz je lenm spolenkem vleen k smrti.
Na zatku 20. stolet vyhlel "svt" na tto mal planet t a k t o : skupina nrod nordick krve pod vedenm Anglian, Nmc, Francouz a Yenkeej ovld situaci. Jejich
politick moc spov v bohatstv a jejich b o h a t s t v v sle
industrie. Ta je vak vzna na existenci uhl. Rozloen
rozhodujcch uhelnch oblast zajiuje pedevm germnskm nrodm tm monopol a vede k rozmnoen obyvatelstva, kter je v celch djinch bez pkladu. Na uhelnch
pnvch a v uzlech dopravnch cest, kter z nich vyzauj,
se shromauje obrovsk lidsk masa, kter je v y p s t n a
strojn kulturou, pracuje pro ni a z n ije. O s t a t n nrody jsou udrovny, a v podob koloni nebo zdnliv nezvislch s t t , v roli vrobc surovin a odbratel. Toto rozdlen zajiuj b o h a t s t v m i n d u s t r i l n c h z e m udrovan
armdy a lostva, kter se v dsledku sv technick vysplosti samy staly stroji a "pracuj" na stisknut prstem. Opt
se ukazuje hlubok pbuznost, ba skoro identita politiky,
vlky a hospodstv. S t u p e vojensk moci je zvisl na
rovni prmyslu. Prmyslov chud zem jsou chud vbec, tedy nemohou zaplatit dn vojsko a dnou vlku,
tedy jsou politicky bezmocn, tedy jsou pracujc v nich,
vdci prv tak jako veden, objekty hospodsk politiky
svch protivnk.
Masa provdjcch rukou, kter hled j e d i n zvistivm
48

39

"pohledem malch" ji nechpe a neoceuje

stoupajc
h o d n o t u v d c o v s k prce mla tvoivch hlav podnikatel, organiztor, vynlezc, inenr. Nejmn se to zatm
projevuje v praktick Americe, nejvce v Nmecku "bsnk
a myslitel". Mozky vanil a spisovatel zamluje poetil
vta "vechna kola se zastav, kdy to chce tvoje siln pae".
To ovem me i kozel, spadne-li do stroje. Avak vynalzat
t a t o kola a zamstnvat je, aby se ona "siln pae" mohla
uivit mohou jen mlokte, kdo se k tomu narodili.
Psychologie tchto nepochopench a nenvidnch, smeky
silnch osobnost, je jin. Znaj jet pocit triumfu dravho
zvete, kter dr v drpech kubajc se koist, pocit Kolumba, kdy na horizont spatil zemi, pocit Moltkeho u Sedanu, kdy odpoledne z viny Frnois pozoroval, jak se
uzavr kruh jeho artilerie u Illy a tm dovruje vtzstv.
K tmto okamikm, vrcholm toho, co lovk m e prot, pat chvle, kdy velk lo ped oima svho budovatele
opout dok, nov vynalezen stroj zan bezvadn pracovat
nebo se ze zem zved prvn vzducholo.
K tragice tto doby vak pat, e o d p o u t a n lidsk mylen ji neme pochopit sv vlastn dsledky. Technika se
stala esoterickou jako vy matematika, kterou pouv, jako
fyzikln teorie, kter pronikla od abstrakc jev a k istm zkladnm formm lidskho poznn. 4 0 M e c h a n i z a c e
s v t a dospla do stadia nejnebezpenjho pept. Obraz
zem s jejmi rostlinami, zvaty a lidmi se zmnil. Nesetn
druhy zvat jako bizoni jsou zcela nebo skoro vyhubeny, cel
lidsk rasy jako severoamerit Indini a Australani tm
zmizely. V nkolika desetiletch zmiz vtina velkch les,
aby se zmnily v novinov papr. Tm nastanou zmny klimatu, kter ohroz zemdlstv celch pospolitost.
39
40

Z n i k Z p a d u , dl 2, kap. 5, $7.
Z n i k Z p a d u , dl 1, kap. 6, $14-15.

49

'

Ve organick podlh vzmhajc se organizaci. Uml

svt pronik pirozen a otravuje jej. Civilizace sama se stala
strojem, kter pracuje nebo chce pracovat strojov. Jen se
jet mysl v koskch silch. Nikdo se u nedv na vodopd, ani by ho neposedla mylenka na elektrick proud.
Nikdo u nevid krajinu s pasoucmi se stdy, ani by nemyslel na vyuit jejich zsob masa, krsnou starou run
prci svrznho obyvatelstva bez pn nahradit ji modernm technickm postupem. A to m smysl nebo ne, technick mylen vyaduje sv uskutenn. L u x u s stroje je
vsledek mylenkovho puzen. Stroj je jeho posledn dsledek a symbol, jako p e r p e t u u m mobile, jeho tajn idel. Je
to duevn-duchovn, nikoliv vitln nutnost.
Stroj zan namnoze odporovat hospodsk praxi. Vude
se ji hls rozklad. Stroj ru svj el mnostvm a zjemnnm. Automobil se ve velkch mstech mj svm elem a lovk se rychleji pohybuje pky. V Argentin, na
Jv a jinde se prost kosk pluh malch hospod ukazuje oproti velkm m o t o r m jako hospodsky vhodnj
a znovu se prosazuje. V mnoha tropickch oblastech se stal
barevn rolnk se svmi primitivnmi pracovnmi metodami
nebezpenm konkurentem modernch technickch plantnch podnik blch. Prce blho prmyslovho dlnka ve
star Evrop a severn Americe zan bt problematick.
Mluvit o hrozcm vyerpn uhelnch pnv v nkolika
ptch staletch a o jeho dsledcch, jak bylo mdou v 19.
stolet, je poetilost. Bylo to materialistick mylen. Nehled
k tomu, e se ji dnes ve velkm rozsahu vyuvaj jako anorganick rezervy energie ropa a vodn sla, odhal technick
mylen velmi brzo jet zcela jin zdroje. Vbec tak nejde
o takov asov obdob. Zpadoevropsko-americk technika
skon dve. Jej mohutn vvoj by dn povrchn okolnost jako nedostatek ltek nemohla zadret. Pokud je na
vi m y l e n k a , kter v nm psob, bude umt vdy vy-

50

tvoit prostedky ke svm elm.

Jak dlouho vak b u d e na vi? Jen k zachovn souasnho stavu technickch postup a zazen na stejn rovni
je nutnch eknme 100 000 vynikajcch hlav, organiztor, objevitel, inenr. Mus mt znan, dokonce tvoiv
schopnosti, mus bt nadeni svou vc a mus se s eleznou
pl a velkmi nklady ke sv profesi vzdlvat. Ve skutenosti ale u vtiny nejnadanjch mladch lid blch nrod
ji padest let pevld pocit nechuti prv k t m t o povolnm. Ji dti si hraj s technickmi vcmi. V mstskch vrstvch a rodinch, jejich synov hlavn pichzej v vahu,
existovala zmonost, tradice duchovnch povoln a zjemnl kultura, normln pedpoklady pro vchovu technickho
mylen, tohoto zralho a pozdnho produktu kultury.
To se ve vech zemch s velkm a starm prmyslem
kadm desetiletm stle vraznji mn. Faustovsk mylen zan bt techniky syto. se nava, druh pacifismu
v boji proti prod. Lid se obracej k prod blim, jednodum ivotnm formm, msto technickch pokus pstuj sport, nenvid velk msta, sna se uniknout ntlaku
bezduch innosti, otroctv stroje, przran a studen atmosfe technick organizace. Prv lid se silnm a tvoivm nadnm se odvracej od praktickch problm a vd
k ist spekulaci. Opt se vynouje okultismus a spiritismus,
indick filozofie, metafyzick hloubn kesanskho nebo pohanskho zabarven, tendence, jim se za as darwinismu
opovrhovalo. Je to nlada ma v dob Augustov. Lid
znechucen ivotem se uchyluj z civilizace do primitivnch
svtadl, k tulctv, sebevradm. Zan t k r o z e n c h
v d c od stroje. Brzy budou k dispozici ji jen talenti
druhho du, opozdilci velk doby. Vichni velc podnikatel zjiuj u dorostu bytek duchovnch kvalit. Velkolep
technick rozvoj 19. stolet byl vak mon j e n na zklad
stle r o s t o u c duchovn rovn. Nejen bytek, ji stagnace
51

je nebezpen a pedstavuje znamen konce, by bylo zatm

jet pipraveno k prci jakkoliv mnostv dobe vykolench rukou.
J a k je vak situace? Napt mezi vedouc a provdnou prac doshlo katastroflnho stupn. Hospodsk hodn o t a kad skuten o s o b n o s t i vedouc prce a jej vznam
vzrostly natolik, e vtin zdola ji nejsou viditeln a pochopiteln. V prci rukou je nyn naopak jednotlivec zcela
bez vznamu. Jen poet m jet hodnotu. Vdom tto nezmniteln
situace, kterou vydrauj, otravuj a z n
finann koist egoistit enci a skribenti, je tak beztn, e vzpoura proti roli, kterou stroj, ne j e h o majitel, pidluj vtin, je lidsky pochopiteln. V nesetnch
formch, od a t e n t t u pes stvku a k sebevrad, zan
o d b o j r u k o u p r o t i s v m u o s u d u , proti stroji, proti organizovanmu ivotu a nakonec proti vemu a vem. Organizace prce, cel tiscilet spovajc v p o j m u k o l e k t i v n
i n n o s t i 4 1 , se svm zkladem, rozdlem vdc a vedench,
hlav a rukou, se totln rozkld. " M a s a " je ale jen negace,
je to negace pojmu organizace, nic o sob ivotaschopnho.
Vojsko bez dstojnk je jen zbyten a ztracen houf lid 4 2 .
Sple zcench cihel a elez ji nen budova. Vzpoura obchzejc zem hroz znienm m o n o s t i technicko-hospodsk
prce. Vdci mohou prchnout, ale veden lid, kte se stali
pebytenmi, budou ztraceni. Jejich mnostv znamen jejich s m r t .
T e t a nejtvrd symptom zanajcho zhroucen spov v tom, co bych nazval z r a d o u na t e c h n i c e . J e d n
se o veobecn znm vci, kter vak dosud nikdo nevidl v souvislostech, ozejmujcch teprve jejich osudn smysl.
41
viz str. 28 a nsl.
Sovtsk panstv se patnct let nepokou o nic jinho ne vybudovat pod novmi jmny politickou, vojenskou a hospodskou organizaci,
kterou zniilo.

52

Nesmrn pevaha v moci kadho druhu, jak hospodsk,

tak politick, vojensk a finann, kterou disponovala zpadn Evropa a severn Amerika v druh polovin minulho stolet, spovala na nespornm monopolu prmyslu.
Velk prmysl existoval v souvislosti s uhelnmi pnvemi
jen v t c h t o n o r d i c k c h z e m c h . Zbytek svta byl odbytov prostor a koloniln politika psobila pouze ve smru
otevrn novch odbytovch a surovinovch, ne produknch oblast. Uhl bylo tak jinde, ale vyut ho mohl jen
bl inenr. Byli jsme jedinmi vlastnky ne ltek, ale met o d a m o z k vykolench k jejich pouit. Na t o m spov luxusn ivotn postaven blho dlnka, k t e r m ve
s r o v n n s b a r e v n m 4 3 k n e c pjmy, co je okolnost,
na kterou ke sv zkze zapomnl marxismus. Tato skutenost se dnes mst, nebo o d t u d pochz problm nezamstnanosti. Ve mzdy blho dlnka, dnes nebezpen jeho
ivotu, spov vhradn na monopolu, kter kolem nho
zdili vdci p r m y s l u 4 4 .
V t t o vci se slep vle k moci na konci stolet zan
dopoutt rozhodujcch chyb. Msto, aby se technick vdn zachovvalo v tajnosti, nabz se t e n t o velk poklad
blch nrod chvstav slovem i psmem na vech vysokch
kolch. Byli jsme hrd na div Ind a Japonc. Znm
"rozptylovn prmyslu" vyplv tak z vahy, e se produkce mus piblit odbrateli, aby se doclily vt zisky.
Msto vhradnho exportu produkt zan export tajemstv, postup, metod, inenr a organiztor. Pesdluj i
sami objevitel. Socialismus, kter je chtl zaphnout do
svho jha, je vyhn. Vichni "barevn" nahlej do tajemstv na sly, chpou se ho a vyuvaj ho. Japonci se stali
43

Pod "barevnmi" rozumm tak obyvatelstvo Ruska a sti jin a

jihovchodn Evropy.
Dokazuje to ji rozpt mezi mzdou eledna na vesnici a pjmem
kovodlnka

53

bhem 30 let technickmi znalci prvnho du a prokzali

ve vlce s Ruskem vojensko-technickou pevahu, z n by se
jejich misti mohli uit. Dnes vude, ve vchodn Asii, Indii,
jin Americe, jin Africe vznikly nebo se tvo prmyslov
oblasti, kter v dsledku nzkch mezd pedstavuj smrtelnou konkurenci. Nenahraditeln v s a d y blch nrod se
promrhvaj, prolajdvaj, prozrazuj. Svch vzor doshli
protivnci snad i tm, e nad n vynikaj prohnanost vlastn
barevnm rasm a pezrlou inteligenc prastarch civilizac.
Vude, kde existuje uhl, ropa a vodn energie, se mohou kovat nov zbran proti srdci faustovsk kultury. Zde zan
p o m s t a vykoisovanho svta proti svm pnm. S nesetnma rukama, kter pracuj stejn o b r a t n a s mnohem menmi nroky, se ots zklad bl hospodsk organizace.
N a v y k l luxus blho dlnka se mu v konfrontaci s kulim
stv osudnm. Bl prce s a m a se stv nadbyten. Mohutnm masm na nordickm uhl, prmyslovm zazenm,
uloenmu kapitlu, celm mstm a krajm hroz, e podlehnou konkurenci. Tit produkce se nezadriteln pemsuje a po svtov vlce skonil i respekt barevnch ped
blmi. To je posledn dvod nezamstnanosti, kter nen
dnou kriz, ale p o t k e m katastrofy.

rychle bl k nevyhnutelnmu konci. Technika, jako vechny

velk formy kterkoliv kultury, se opotebuje zevnit. Kdy a
jakm zpsobem, nevme.
Z hlediska tohoto osudu existuje jedin svtov nzor,
kter je ns hoden, ji zmnn Achillv: radji krtk ivot pln in a slvy ne dlouh bez obsahu. Nebezpe
pro kadho jednotlivce, kadou vrstvu, kad nrod natolik vzrostlo, e je uboh si nco nalhvat. as nelze zadret;
neexistuje dn monost rozumnho obratu ani monost
chyte se vzdt. Jen snlci v ve vchodiska. Optimismus
je z b a b l o s t .
Narodili jsme se v tto dob a musme jt staten cestou,
kter je nm urena. Jin neexistuje. Vytrvat bez nadje na
zchranu na ztracench postech je povinnost. Vytrvat jako
onen msk vojk, jeho kosti se naly ped jednou branou
v Pompejch, vojk, kter zemel, protoe ho pi vbuchu
Vesuvu zapomnli odvolat. To je velikost, to znamen mt
rasu. Tento estn konec je jedin, co lovku nelze vzt.

P r o barevn vak - Rusy mezi n stle zahrnuji - nepedstavuje faustovsk technika vnitn potebu. Jen faustovsk
lovk mysl, ct a ije v jej form. D u e v n nutn jsou
mu nikoliv jej hospodsk dsledky, ale jej v t z s t v : navigare necesse est, vivere non est necesse. P r o " b a r e v n " je
jen zbran v boji proti faustovsk civilizaci, kter se, jako klacek v lese, odhazuje, kdy splnila svj el. Strojov technika
s faustovskm lovkem kon a jednoho dne bude zboena
a z a p o m e n u t a - eleznice a parnky stejn jako kdysi msk silnice a nsk zdi, nae ob msta s mrakodrapy jako
palce star Memfidy a Babylonu. Djiny t t o techniky se

54

55

'\

Spengler, perokresba K. Grossmann, 1920

Deutsche Fotothek, Dresden

57

DOSLOV
Oswald S p e n g l e r , nmeck filosof djin, nar. 29.5.1880
v Blankenburgu (Harz), zemel 8.5.1936 v Mnichov. Do
r. 1911 gymnazijn profesor v Hamburku, pot spisovatel
v Mnichov.
Dla:
Der Untergang des Abendlandes (1918-1922)
Preussentum und Sozialismus (1920)
Politische Pflichten der deutschen Jungend (1924)
Neubau des deutschen Reiches (1924)
Der Mensch und die Technik (1931)
J a h r e der Entscheidung (1933)
Reden und Aufstze (1937)
Spenglerovo pojet djin jako vvoje jednotlivch lidskch kultur vychz z Kanta. Svt nen vc o sob, je to
jev. M-li nco, cokoliv, pro ns existovat, mus to vstoupit do naeho vdom a tud nabt jeho forem. Jak je to
o sob a pro sebe, je pro ns nezjistiteln. N svt neboli
svt nen tedy nic o sob, ale je to soubor toho, co se nm
jev a co my ze svho nitra do tchto jev vnme, je to nae
poznn. Svt a poznn, pokud pojem " p o z n n " chpeme
dostaten iroce, jsou tot.
Poznn se dje v uritch nm apriorn danch formch smyslovosti a rozumu, z nich se nememe vymanit.
N svt tedy nutn nabv, co se te smyslovosti zejmna
formy prostoru a asu, co se te rozumu formy kauzlnho chpn jev. U ahistoricky myslcho K a n t a jsou tyto
formy toton pro vechny lidsk subjekty vech dob a typ.
Ne tak pro filosofa djin Spenglera. Smyslov a rozumov
formy jsou v nem toton, ale vdy se tak v nem li.
59

Spengler zde navazuje na Nietzscheho a Chamberlaina, ale

v zkladn podob nachzme t u t o mylenku u Leibnize.
V prod neexistuje totonost, ale jen podobnost. dn
subjekt (monada) neme bt absolutn identick s jinm
a tud se mus liit i jejich poznvac formy. Neexistuje jedin typ lidskho subjektu, kter se vyvj kamsi vzhru a
stle se "zdokonaluje", asi jako konstrukce automobilu i letadla, ale r z n subjekty rznch historicky vzniklch typ
lid, kte vytvej svj specifick svt forem, sv poznn a
svou kulturu. Z tohoto dvodu nen tedy ani jedin "svt",
"velidsk svt", ale m n o h o svt, t j . zcela specifick a navzjem odlin, i kdy se vdy v nem podobajc svty
rznch subjekt. Poznn nen vvoj "lidskho" rozumu.
Tento dajn veobecn rozum, rozum jako takov, je jen
projekce n a e h o specifickho rozumu do djin poznn.
lenn poznn na smyslov a rozumov je do znan
mry uml schma. Ji od Berkeleye vme, e kad smyslov vnmn doprovz innost rozumu. Nap. identifikace
pedmtu pedpokld ast pamti a schopnost generalizace. Goethe, na nho se Spengler asto odvolv jako na
hlavn zdroj sv filosofie djin, len svt subjektu jinak, a
sice na " t o , co se dje" a " t o , co se stalo". ivot je proud
dn. Rozum interpretuje t o t o dn pevedenm do generalizovanch forem pojm a mylenek. " C o se stalo" lze pak
chpat jako poznn v um slova smyslu.
Co plat o jednotlivm subjektu, plat tak o subjektech
kolektivnch. Tak jejich uplynul ivot, historie je proud,
resp. soubor mnoha proud, cosi, co se dje, probh, je to
"djc se", - ale dve, ne dnes. Naproti tomu historiografie, popis a vklad tohoto dn, me vypovdat jen o tom,
" c o se stalo", tedy ono dve "djc se" petrifikuje, pevd do formy ztrnulch, "nedjcch se" pojm a vrok.
P t o m n o s t "se dje", minulou ptomnost lze uchopit jen
v mylenkov form, t j . ve form "stavho se". Djiny, jak

se dly, "skuten" djiny jsou tud nco jinho ne historiografie, pojednn o nich. Historiografie je vdy pohledem uritho subjektu nebo souboru subjekt, t j . myslcch
lid uritho kulturnho typu a urit doby. Je determinovna jednak gnozeologicky, protoe "djc se" je nco jinho
ne "stav se", jednak rozdlnost subjekt, jejich poznvacch forem a svt. " K a d doba m sv djiny minulosti...
Kad doba si pedstavuje minulost podle sebe", Feuerbach.
V "djcm se", v djinch nen pak urujcm initelem
rozum, ale cosi za nm, co lze nazvat podstatou, pirozenost,
charakterem, d u uritho typu lovka, neboli v projevu
lovka jeho vl. Zde psobil na Spenglera Schopenhauer.
V djinch stejn jako v ivot jednotlivce hraje rozum sluebnou roli, vykonv jen to, co je dno du, co chce vle,
a hled rzn zpsoby jej realizace. P r o t o v djinch nenachzme jednotn proud umn, vdy, nboenstv, filosofie,
ale jejich rzn styly podle pslunch typ lidskch du.
Kdyby byl rozhodujc rozum, byli by vichni lid v p o d s t a t
stejn, byli by "racionalisty" a jednali by z "racionlnch" dvod. Jene za racionalitou se vdy jet nco skrv, toti
to, co se racionln sleduje, a to je racionalitou samotnou
nevysvtliteln. Sta Egypan stavli racionln pyramidy,
ale dvod, pro je stavli, nelze pochopit z pouhho racionlna. Prvotn je vle, skutenost, e nco chtli a t a t o vle
je vrazem jejich specifickho charakteru, pirozenosti, due.
Kdyby v djinch vldl rozum, t j . ve skutenosti rozum,
jak si ho dnes pedstavujeme my, nebo nejsme schopni pod
tmto pojmem chpat nco jinho, ne co je nm dno nam
ivotnm nzorem a na pirozenost, toti utilitaristick
rozum, pak by lid ped nmi museli bt stejn "racionalist"
jako my, jen s menmi znalostmi a snad mn vyvinutm
mylenm. Pak by ale bylo vyloueno, aby nap. stavli gotick nebo barokn domy se zcela neuitenou, nefunkn,
zbytenou neracionln vzdobou a sloitmi tvary, nbr

60

61

museli by jako my veker sil vnovat otzkm hygieny,

pohodl a " v k u s u " .
Djiny nedvaj n a e m u racionalismu za pravdu. Nepotvrzuj dn "vvoj lovka" od njakho druhu opice
k pravkmu lovku a odtud pak od starovku pes stedovk k nm. lovka novj doby nelze kauzln odvodit
z lovka star doby. Kdyby vvoj lovka, jeho rozumu a
tud tak jeho tvorby ml dejme tomu od starch Egypan
probhat tak, jak si to pedstavuj dnen "racionalist", museli by ekov stavt jet vy pyramidy ne Egypan a
my bychom je dnes mli stavt aspo do ve 5 km. To
by byl "logick" vvoj. Pak by tak nebyl problm ns zasunout na pslun msto do ady panoptiklnch obrzk
antropolog, zanajc jakmsi "opolovkem", jen m bt
dajn dtkem konce tetihor, ve skutenosti vak je zcela
souasnm, jen kosmeticky upravenm orangutanem, a konc nemn humoristickm zjevem "inteligenta" tictho
stolet, vybavenho obrovskm, supervysokm elem, malmi sty, drobnou bradou a snad tak univerzln barvou
oblieje, zejm sms bl, lut a ern. Jene nap. antick
a germnsk typ lovka, nemluv o nskm a jinch, se
neli zpsobem, kter by umooval je zasadit do takovto
ady, a ekov zali msto pyramid stavt antick a Germni
gotick chrmy. eck umn nen pokraovn umn starch civilizac, nato pravku. A jak bychom nap. vysvtlili vyhasnn eckho mylen a n s t u p kesanstv? Snad
"pokrokem rozumu" nebo snad njakou "zmnou vrobnch
vztah"?
Vysvtlovn djin lidstva jako logickho etzen pin
a ink nen k niemu, protoe mu vdy podkldme njakou elovost, a to nikoliv objektivn, nebo nic takovho
neznme, ale elovost pistienou podle naich souasnch
pedstav. Jako vyplvaj zmnn obrzky antropolog z jejich subjektivn pedstavy, e lovk se vvojem stv stle

62

inteligentnj, tedy z pedstavy, e djiny lovka a snad dokonce vesmru sleduj jako el vytven stle "inteligentnjch" bytost, tak pedstavy optimist vdy a techniky
vychzej ze subjektivnho pojet elu svta jako stle rostoucho kvanta objev, pravd a materilnch vrobk. Takto
nikdy nevysvtlme, kde se tu vzaly nov rasy, nov nrody
se zcela specifickmi schopnostmi, se zcela zvltnmi, dosud nevdanmi vlohami. Lze je odvodit z pedchzejcch
"djin lidstva" jako dsledky njakch pin? Kde se tu
vzali nap. tito Helni? J a k je chceme vydedukovat? Odkud? Nebo si naopak pedstavme, e na tto planet ij
pouze ani. Vznikla by pak nkdy na svt kultura a civilizace naeho souasnho typu? Vznikla by evropsk hudba,
malstv, technika? Lze se domnvat, e ani by dospli
k tmto formm, kdyby mli k dispozici dalch 5000 let?
A pro k nim vlastn ji dvno nedospli? Na to nm odpov pouze Spengler: anova vle smovala jinm smrem, sledovala jin cle, kladla si jin otzky. Jeho due byla
jin.
lovk nen vtvor prosted, nevytv se psobenm
vnjch vliv. P r o t o ho nelze kauzln vysvtlit. Dniken
vyslovuje domnnku, e ve gotickch chrm pipomnaj
rakety a jsou tedy vzpomnkou na nvtvu "mimozeman" . Zajmav nen ani tak t o t o srovnn samo jako zpsob, jm k nmu Dniken dospl. Tento typicky mechanistick a zcela myln pstup k vysvtlovn historickch dj
bohuel dnes nen vlastn jen "neseriznmu" Dnikenovi.
Kultura nevznik tm, e nkde nkdo nco slyel nebo vidl
a pak to napodobuje nebo na to vzpomn. K u l t u r a nepichz k lovku zven, ale proud z n h o jako vraz jeho
nitra, due. Dniken m pravdu, e mezi kosteln v a raketou je tvarov podobnost. Pokud to vak m njak dvod,
nememe jej hledat kauzln v njak nvaznosti smyslo-

63

vch pedstav, ale v podobnosti du a jejich tueb. Podle

Spenglera je zkladn vlastnost zpadoevropskho lovka
touha po dlkch, pronikn vped a vzhru, t o u h a po nekonenu. A je to prv t a t o touha, kter nachz svj vraz
jak v gotick vi, tak v raket. V prvnm ppad je to vraz touhy po bohu na nebesch, v druhm po proniknut do
nekonench prostor vesmru. Oboj je vraz tho typu
lovka, te due, jen v rznch obdobch jejho vvoje:
v prvnm ppad na potku kultury, v dob mt a pravho nboenstv, v druhm na konci, v jejm civilizanm
obdob, vyznaujcm se racionalismem, vdou a technikou.
Djiny nejsou zhada technick, ale metafyzick. Zodpovzenm emeslnick otzky, jak kdo na sebe nastavil njak kameny, nelze nic podstatnho vysvtlit. Na zatku
zde toti nebyly tyto kameny a racionalistick npad, e je
mon je na sebe stavt, a z toho povstane pyramida, ale
- zcela platonsky - idea pyramidy, zhadn produkt urit
specifick lidsk due a jejich podivnch tueb, a teprve pot
si t a t o mylenka hledala prostedky a metody ke sv realizaci. Vvoj technickho mylen nm toho o djinch lovka mnoho neekne, protoe toto mylen nen primrn a
podstatn, ale sekundrn, je u projevem, realizac neho
jinho. Pedevm ns mus zajmat ctn lovka, kter
produkoval urit technick vtvory a pak teprve prostedky
a metody, ktermi to provdl. Toto ctn, ivotn a svtov
nzor v nejirm smyslu, to je prav, prvotn zhada, kter
m bt rozlutna a ne njak problmy pk a kladkostroj,
vrobnch prostedk, sil a vztah. Materialistick vklad,
a u jakhokoliv druhu, se vdy dostv do sporu se zkladnmi historickmi fakty a nikdy nic nevysvtl, protoe
si klade otzky mechanistickm zpsobem. lovk, jak ho
znme z historie, nen pouh "zlepovatel". Kdyby jm byl,
musely by djiny vypadat trochu jinak.
J a k o se v djinch nhle objevuj specifick nrody a

64

kultury, tak se tak vynouj o s o b n o s t i . Ani zde nelze pout kauzlnho vysvtlen. Jet nikdy se nestalo, aby genius
zplodil genia. Dti geni jsou prmrn. Odtud plyne, e
geniov se rod z prmrnch, a tedy, e jejich vznik je nevysvtliteln genetickm uvaovnm. Genius nen vsledkem skldn gen svch rodi. Kauzalita, sled materilnch pin a ink zde nen k niemu, a i kdybychom ji
pedpokldali jako "objektivn" existujc, nic nm v t o m t o
ppad nek, protoe je nezjistiteln. Avak kauzalita nen
nic objektivnho. Od K a n t a vme, e je to jen zpsob naeho
uvaovn, nic, co by bylo mimo ns nkde v "objektivnm"
svt. Je to jen metoda naeho rozumu k vysvtlovn dj,
jak jsou nm dny naimi smysly.
A stejn absurdn jako kauzln genetick vysvtlovn
vlastnost jednotlivce je kad jin vysvtlovn j a k h o k o liv vvoje, zejmna djin lidstva. Tak zde existuj geniov:
geniln nrody, kmeny. A jejich existenci s jejich specifickmi vlastnostmi, schopnostmi a tak vdy se zcela specifickou omezenost, nelze pochopit dnm sestavovnm
kauzlnch souvislost. Tedy se kauzalita a vechny vdy,
kter jsou na n zaloeny, hod jen pro bn, ne pro vjimen ppady. m bnj je jev, tm je kauzlnj, m
je vyjmenj, tm vce se kauzalit a logice vymyk. Avak
prv vyjmen ppady jsou dleit a pro djiny lovka
rozhodujc. Co je bn, obyejn, prmrn je m i m o djiny, nebo z nieho takovho neme historick vvoj povstat. Kdyby nebylo vyjmek, pak by ovem djiny byly
vskutku tm, za je maj "vdeckmi" kauzlnmi vklady
posedl materialist: pouhm narstnm obyejnosti, ne
ustlm rozvojem "vrobnch sil". Jene vme, e djiny
takov n e j s o u . Djiny jednotlivc, nrod, kultur, lidstva
nelze v y p o t a t .
Kdyby se vechno nebo alespo to podstatn v djinch
odehrvalo podle kauzlnho nexu, pak by neml bt dn

65

zvltn problm v d e c k y pedvdat budoucnost. A skuten, takov pedvdn existuje! Je to dokonce zvltn vdeck obor! Povrchnost a banlnost futurologie je jen dalm
dkazem poetilosti materialistickch evolunch pedstav.
Protoe v djinch neexistuje kontinuitn kvantitativn
vvoj rozumu, ani ehokoliv jinho, ale vvoj jednotlivch
lidskch typ, a to nikoliv vvoj smujc stle vped kamsi
do nekonena, ale - jak nm prav elementrn biologick
a historick zkuenost - vznik, vzestup, rozvoj, padek a
znik typ, nelze mluvit o vvoji lidstva jako celku. Zde
slyme Nietzscheho a dal Spenglerovy pedchdce: Chamberlaina, Danilevskho. Jakkoliv hypotzy takovho vvoje
jsou pouh spekulace lid, vydvajcch s v pedstavy o elech a clech historickho vvoje za "objektivn zkony".
"Lidstvo" vak nejsou jen oni. Byly doby, kde lid sledovali
zcela jin zjmy ne funkn uitek kad vci, jak jsme mu
podlehli my, zabvali se i jinmi problmy ne zvyovnm
vroby a "ivotn rovn", a vytveli ze sv specifick due
sv svty jev, sv kultury a civilizace. Tito lid vak jako
ve iv poslze zanikli, a nen dn dvod se domnvat, e
my s naimi ivotnmi pedstavami, na du, na kulturou
a civilizac budeme njakou vyjmkou.
Spengler rozliuje, pomineme-li ruskou, kter pedstavuje zvltn ppad, v djinch osm tzv. vysokch kultur,
a to nskou, indickou, babylonskou, egyptskou, antickou, ,
arabskou, mexickou a dnen kulturu zpadoevropskou, kterou nazv tak faustovskou. T y t o kultury jsou samostatnmi formami, kauzln navzjem neodvoditelnmi, nevyrstajcmi snad jedna z druh. Kad kultura m ve vech
ivotnch projevech sv specifick rysy, je jsou vrazem typu
lovka, kter ji vytv. Kultury nerostou jedna z druh
jako vtve na strom, ale kad pedstavuje zvltn, jednotliv strom se svm vlastnm zrozenm, mldm, dosplost,
stm, padkem a smrt. To tak odpovd historick zku-

66

enosti. Kdy vznikne nov kultura a jak budou jej formy

nelze nijak pedvdat ani kauzln odvodit, zrovna jako nelze
vypotat zrozen genia. Lze o nich mluvit teprve tehdy, a
zde budou.
Metodou chpn mrtvho svta je podle Spenglera matematick zkon, metodou porozumn ivm formm je a n a logie. P r o t o se k pochopen djin lovka nelze piblit hlednm kauzlnch nvaznost forem, ale jen jejich vzjemnm srovnvnm. Jednotliv formy jsou pro ns od tetho
tiscilet p. Kr. velk kultury. Chceme-li alespo trochu poodhalit rouku tajemstv, musme je srovnvat a hledat jejich spolen, obecn rysy. Skuten vidme, e jejich vvoj
se od potku a ke konci v mnohm podob. Potky kultury nastvaj, kdy se nad zemdlskou krajinou pozvedv
hrad s vldnouc vlenickou lechtou a kostel s knstvem.
V dalm stadiu vznik jako protiklad vsi msto, kter stle
nabv na vznamu. Zde se rozvj umn a pozdji vda.
Man vtz nad lechticem, obchodnk nad bojovnkem,
penze nad krv. Rstem mst pechz kultura do civilizanho stadia. Ke slovu se dostv posledn tda: lid. S nm
se prosazuj i jeho ideologie, zejmna materialismus a socialismus. Vtzstv mas znamen dal rozklad hodnot, ve
u smuje k zniku. Mal msta se stvaj bezvznamnmi
periferiemi obch velkomst, mal stty periferiemi velkch.
Svt ovld stle men poet velmoc. Demokracie se zvrac
v tyranii, umn vyhasn, vechny jeho formy jsou vyerpny a zstv jen civilizan, materialistick sil. Njak
as jet kvete vda a technika. Pak ji nen co uskuteovat, ideje, ktermi ila due, umraj. To je smrt kultury.
Na jejich ruinch zstv msto nrod, kter o nco usilovaly, pouh obyvatelstvo, kter chce u jen soukrom t,
nic vc, nic jinho. Pocit " m y " a spolen touhy nco vykonat u neexistuje. To je konen ra bezdjinnho felstv

67

a czarismu. Je to okamik v Pekingu, trvajc tisc let.

V Zniku Zpadu Spengler podrobn sleduje analogie
historickho vvoje jednotlivch kultur zvl po kad strnce
ivota, srovnv jejich umn, vdu, hospodstv, politiku,
s t t , filosofii, nboenstv, prvo. Nai, zpadoevropskou kulturu charakterizuje podle nj pedevm touha po dlkch,
nekonenu, jak se projevuje na zatku v jejm nboenstv, kter je j i n m nboenstvm ne bylo pvodn kesanstv chaosu nrod kolem Stedozemnho moe, pozdji
v umn, zejmna v krajinomalb s nekonenmi obzory,
portrtu s pohledem do nezmrn hloubky lidsk due a
v hudb jako vlastnm umn vyjadujcm nejplnji ivotn
pocit tohoto lovka. Tak jeho d y n a m i c k vda a technika,
jejich zkladem je kategorie sly, energie, plyne z tohoto
ctn. Nae kultura zan kolem roku 1000, umlecky vrchol barokem, od potku 19. stolet pechz do civilizanho stdia a dnes se bl svmu konci. Z analogie s jinmi
kulturami uruje Spengler trvn tto kultury na piblin
tisc let.
Vechny optimistick vize, a marxistick o komunistickm rji, profesorsk o stle se kultivujcm lidstvu, kter
spje v ustavinm pokroku k metm spravedlnosti a svobody, nebo technokratick o promnch ivota a lovka
v blc se "postindustriln" spolenosti superhojnosti, je
teba podle Spenglera zahrnout mezi anekdoty, protoe patn
znaj lovka a stle si o nm a o djinch vytvej iluze.
Lidskm svtem a svtem kad lidsk pospolitosti prv tak
jako svtem kadho jednotlivce nevldne rozum, morlka
nebo ekonomika, ale vle, kter je nezmniteln a slep. lovk neme zmnit sv touhy, sv vn a pudy. Podle tchto
vn se pak d jeho rozum, morlka i tendence ekonomiky.
Pokud se v rmci jedn kultury mn jej due, je to tm,
e k faktick moci nastupuj jin lid, pslunci jinch td,
lid ponkud odlinho mylen a ctn. Avak na konci kul68

tury dal monosti vnitnch promn neexistuj. To je podle

Spenglera n ppad.
Spenglerova vtba se v mnohm mlila, v mnohm se
vypluje. Vda a technika se za 66 let od vydn lovka
a techniky zdaleka nevyerpaly, jak Spengler pedpokldal.
Komplikovanost nejen mylen, ale i ivota dle pokrauje,
dokonce stle vzrstajcm tempem. Mus t a t o tendence pece
jen jednoho dne skuten skonit zhroucenm? To je otzka,
kter znepokojuje intelektuly; vdeckotechnick mylen si
ji klade a pracuje, vyvrac Spenglerovy pesimistick prognzy iny.
Chceme- li d t naopak Spenglerovi za pravdu, meme
pedevm konstantovat, e materiln pokrok pivd celou
planetu na pokraj zhuby. Vzduch se stv nedchateln,
voda nepoivateln. Pitom se obecn v, e vda zachrn,
co sama zpsobila. Veker "lid" se zbsile tve za m a t e rilnm blahobytem, spolenost u nezn jin v n problmy ne ekonomick. Kultura ije z minulosti, nov umn
jsou jen exhibice nebo prmrnosti, msto stylu vldne vkus.
Velk umn slou davovmu lovku jen k tomu, aby se obas mohl tvit slavnostn a " k u l t u r n " . Srdce ho vak t h n e
ke ki, jej miluje a hluboce prov. A v hudb se mu
u ani nesm tak kat! Popmusic, t o t o plivnut na vechny
velk hodnoty minulosti, nen u k, ale druh umn. Davov vn se prosazuj s absolutn bezohlednost. Automobilismus ve velkch mstech zamouje vzduch do t mry,
e obyvatelstvu hroz pomal otrava, ale t t o nejmasovj a
nejniivj davov vni se nikdo nesm stavt do cesty. m
vt hrzy vyvstvaj na obzoru, tm malichernj starosti
zamstnvaj lid. Nesmrn stoupla dleitost mdy, kter
se mn ve stle kratch intervalech. Vichni chtj neustle
cestovat, ve mus vidt, nasoukat do sebe. Obrovsk vznam se pisuzuje sportu, jakoby vsledek njakho utkn
byl historickou udlost, na n zvis osud svta. Pitom
69

za nkolik dn je ve zapomenuto, jsou zase nov senzace.

Davu se mus stle pedhazovat njak novinky. Touto neofili se neguje kad pojem hodnoty, neexistuje u nic trvalho. Etick hodnoty se rozplynuly. Pojmy jako lska, ptelstv, est, hrdost, statenost, vrnost ztratily hlub smysl.
Nastala rvaka vech se vemi o osobn vhody a "spch".
V atomizovan spolenosti "seberealizujcch se" jednotlivc
nikdo nen ochoten cokoliv obtovat pro celek. A nad tm
vm se vzn zlovstn pzrak atomov smrti.
ivot je stle umlej a organizovanj. Ale zatm co
dve se objevovaly jen pokusy organizovat masy shora, dnes
se dav navc organizuje sm. Tou po organizaci stejn jako
po umlosti. Obas si hraje na milovnka prody, ale denn
sleduje vklady obchod, aby zjistil, co je v nich novho
a pokochal se jejich " k r s o u " . lovka nelze organizovat a
manipulovat libovoln, ale jen v tom smru, kter odpovd
jeho pirozenosti. Mon existuj manipultoi, kte hntou
lid ve svch sprech, ale tito manipultoi se dr u moci jen
tm, e podkuuj davovm vnm.
Pokud bychom uvaovali prvnicky, tj. chpali lovka
jako schopnho svobodn volby a odpovdnho za sv iny,
dojdeme k zvru, e vina za vechny tyto negativn tendence pad na hlavu davu a jeho reprezentant, kte rozpoutvaj jeho materialistick vn. Tito lid, organiztoi
davu a jeho modly, sami vyznvaj davov vn a proto
pln p a t mezi dav. Neexistuje jen dav dlnk, rolnk, ivnostnk a ednk, ale tak dav politik, umlc a vdc,
dokonce i dav filosof. K davu pat kad, kdo vyznv
davov vn, bez ohledu na povoln a vzdln. Davovost
je otzka i v o t n h o nzoru. Spengler tvrd, e baen po
zbavch, blaenosti a poitcch "nen vkus velkch objevitel samch... a tak ne znalc technickch problm". Snad
tomu tak bylo jet na zatku stolet, ale dnes u nen pochyb, e naprost vtina tchto lid je stejnho rodu jako

dav, vyznv stejn vn a stejn ivotn nzor.

Na jedn stran nachzme pznaky padku, na druh
v djinch dosud nevdan pokrok. Tuto rozpornost lze sledovat snad ve vech oblastech modernho ivota. Vude lze
nalzt dvody k optimismu a zrove k nejernjm prognzm.
Neexistuje "pokrok" vbec, jako takov, ale vdy jen pokrok v n e m , kter znamen zrove regres v nem jinm.
To je vlastn p o d s t a t a skutenosti, e jedni nachzej ped
lidstvem skvlou budoucnost, jin blc se katastrofu. Zle
na hlu pohledu.
Spengler bv nkdy oznaovn za "jednoho z teoretickch pedchdc nacismu". To je hodnocen velmi zjednoduen. I kdy Spengler zkladn mylenky pejm od
Chamberlaina, jeho koncepce djin v Zniku Zpadu nen
rasistick. Spengler jednotliv vysok kultury nechpe jako
"ni" a "vy", nato jako dlo jedin vyjmen rasy. Jsou
pro nho vrazem vnitnch ivotnch pedstav uritch typ
lid. To je ve. V lovku a technice p a t r n peceuje vliv
Norman v potcch zpadoevropsk kultury. Rusy naopak jako netvr prvek zahrnuje mezi " b a r e v n " , pestoe
jeho rozbor rusk due, rozpolcen od P e t r a Velikho mezi
Evropu a vlastn ctn, pat k nejlepm partim druhho
dlu Zniku Zpadu. Spengler ovem v lovku a technice
znalost Zniku Zpadu pedpokld.
Spengler je historick fatalista, nev, jak o tom svd
i zvr lovka a techniky, e je mon zhroucen nynj
zpadoevropsk kultury odvrtit nebo oddlit. To bylo pro
nacionln socialistickou ideologii nepijateln. Rosenberg
mu vytk, e opt jako mnoz ped nm odhaluje njak
historick "zkonitosti". Neznme takov zkony, soud Rosenberg, a tak netvrdme, e jednme ve shod s nimi a
mme njakou " p r a v d u " , nato vdeckou. Jsme ale pesvd-

70
71

eni, e mme dostatek vle a energie, abychom uskutenili

svou ideu, kter hluboce vme. Odtud M t u s 20. stolet.
Tak demokratick ideologie je ovem se Spenglerovou
filosofi djin v pkrm rozporu. Demokratick svt je podle
Spenglera zase jen svt uritho typu lid urit doby, stejn
jako t e b a svt monarchistick. Demokracie pro nho rozhodn nepedstavuje dnou " m e t u " , k n se "lidstvo" dopracovalo tisciletm vvojem i "pokrokem", aby ji do budoucna ji neopustilo a od nynjka se s odvodnnm, e jde
o "nejlep systm ze patnch", soustedilo na jej neustl
zdokonalovn. Takov pojet je podle Spenglera opt mtus,
a to nikoliv njakho "lovka" vbec, ale prv modernho,
inteligentnho velkomka zpadoevropsk civilizace a jeho
souputnk.
Podobn jako Znik Zpadu vzbudil i spis lovk a technika bouliv negativn i pozitivn reakce. Dnes, kdy historick vda nkter Spenglerovy spekulativn generalizace
uvedla na pravou mru, na druh stran ale v podstat veobecn pijala jeho zkladn tvrzen, e zpadoevropsk kult u r a jako specifick djinn tvar vznik v destm stolet,
musme uznat, e jeho dlo stle zstv aktulnm nmtem
k zamylen. Nemusme se Spenglerem souhlasit. To ale nic
nemn na skutenosti, e jeho dlo pin znan mnostv
podntnch pvodnch mylenek, kter ho prvem ad mezi
vznamn myslitele.

R. Jin

72