Recenzoval prof. RNDr. Miroslav Fiedler. DrSc.

len korespondent SAV

Copyright (I' 1978 by Raymond M. Smullyan

Translation (I' Hanu Karlach, Antonn Vrba, 1986
IIlustraton (I' Karel Aubrecht, 1986

Vnovno

Lind

Wetzelov a josephu Bevandovi,

jejich moudr rady
nelze nim vyvit.

Podkovn

Nejditve bych rd podkoval svm ptelm Robertovi

a Ilse Cowenovm a jejich desetilet dceruce Lenoe, kteti
spolen proetli rukopis a poradili mi mnoho vylepen
(Lenora objevila sprvnou odpov na klfovou otzku 4.
kapitoly: Opravdu Tydlitik: existuje, nebo si ho Valihrach
vymyslel?)
Greer a Melvinovi Fittingovm (autorm hezk a uite
n knihy Chvla obyejnch vd) vdim za mil zjem
o tohle moje dilko a za to, e na n upozornili Oscara
Colliera z nakladatelstvi Prentice-Hall: Ml bych vlastn
Melvinovi podkovat i za to, e se v thle knice skuten
vyskytuje (a tak vyvraci mj dkaz, e se tu vyskytnout
neme).

Bylo mi potenim spolupracovat s Oscarem Collierem

a ostatntmi pracovniky nakladatelstvi Prentice-Hall. Pant
llena McGrathov, kter byla prvni redaktorkou textu,
mla hodn ptipominek; a j jsem je pijal s vdnost
Dorothy Lachmannov dkuji za odbornou pomoc v technickch zleitostech.
Rd bych tu znovu pipomenul josepha Bevanda a Lindu Wetzelovou, oba s knikou od samho potku ptimo
srostli.
Moje mil manelka Blanche mi pomhala svmi neustlmi dotazy a nmitkami. Doufm, e tahle kniha jf
umoni zjistit, jestli se vdala za poctivce nebo za padoucha.

L
Logick
kato

1. Vyveden, nebo nevyveden?

1. Byl jsem vyveden apnlem?

Do logiky jsem byl uveden, kdy mi bylo est. Stalo se
to takhle: 1. dubna 1925 jsem leel v posteli s chipkou
nebo s angnou nebo s m. Rno za mnou piel do pokoje bratr Emil (o deset let star ne j): .Rayrnonde, tak
dneska mme prvnho aprla, a j t vyvedu, e t tak jet
nikdo nikdy nevyvedl" Cekal jsem cel den, a m vyvede,
ale on nic. Pozd veer se m matka zeptala: "Pro jet
nesp?" Povdm: "ekm, a m Emil vyvede." Mti zavolala Emila: "Emile, tak u to dcko, prosm t, vyve!"
Emil el ke mn, a rozvinul se tenhle rozhovor:
Emil:
Tak tys ekal, e t vyvedu?
Raymond: Jo.
Emil:
Jene j t nevyved, co?
Raymond: Ne.
Emil:
Ale tys ekal, e t vyvedu?
Raymond: Jo.
Emil:
Tak jsem t vyved, ne?
Vzpomnm si, jak jsem leel v posteli a jet dlouho
pot, co se zhaslo, jsem pemtal, jestli jsem byl vyveden,
nebo ne. Na jedn stran, pokud jsem nebyl vyveden, tak
jsem se nedokal toho, na co jsem ekal, take jsem vyveden byl. (Tak na to hledl Emil.) Jenome stejn tak se d
ci, e pokud jsem byl vyveden, tak jsem se dokal toho,
na co jsem ekal, take z tohoto hlediska jsem vyveden
nebyl. Byl jsem tedy vyveden, nebo ne?
Te jet otzku nezodpovm - v rznch souvislostech na ni jet nkolikrt narazme. Ten oek m zapeklit jdro a jeho rozlousknut bude jednm z hlavnch tmat knky.
2. Lhal jsem?
Podobn phoda se mi stala o mnoho let pozdji, kdy
u jsem studoval na Chicagsk univerzit. Tenkrt jsem si
13

vydlval na ivobyt jako kouzelnk, jene pak pila

doba, kdy kouzelnictv moc nevynelo, a j byl nucen poohldnout se po njakm jinm zamstnn. Rozhodl jsem
se, e si najdu msto obchodnho cestujcho. Podal jsem si
dost u jedn firmy s vysavai a bylo mi podstoupit
zkouku, jestli se na nco takovho hodm, Jednou z vc,
na kter se m ptali, bylo: "Vad vm, kdy tu a tam trochu
zalete?" Tenkrt mi nco takovho zsadn vadilo, a dodnes m tve, kdy obchodn cestujc lou a veleb svoje
zbo, akoliv na nm nen co velebit. Jene, pomyslel jsem
si, kdy dm po pravd najevo, e mi to vad, pak m asi
nezamstnaj. A tak jsem zalhal a ekl: .Nevad,'
Kdy jsem po pohovoru uhnl na kole dom, napadaly
m podivn mylenky. Kladl jsem si otzku, vad-Ii mi le,
se kterou jsem vyrukoval na firmu s vysavai. Odpovdl
jsem si, e ne. Ovem kdy mi tahle le nevad, znamen
to, e ne kad le mi vad, take moje zporn odpov
pi pohovoru nebyla le, ale pravda!
Dodnes mi nen pln jasn, lhal-Ii jsem tenkrt nebo
ne. Logicky vzato jsem mluvil pravdu, ponvad pedpo
klad, e jsem lhal, vede k rozporu. Logika tedy d, abych
ml za to, e jsem mluvil pravdu. Jene j jsem tenkrt
jasn ctil, e lu!
Kdy u je tu e o lhan, musm vm ci historku
o Bertrandu Russellovi a filozofovi G. E. Mooreovi. Podle
Russella byl Moore jednm z nejpravdomluvnjich lid,
jak znal. Jednou se Moora zeptal: ,,Jestlipak jste vbec
nkdy lhal?" Moore odpovdl: "Lhal." Kdy to pak Russell lil, dodal: "Myslm si, e to byla jedin le, kterou kdy
Moore vykl!"
M phoda se zkoukou u firmy vyvolv otzku, zda
je mon, e by lovk lhal a nevdlo tom. J bych na ni
odpovdl, e nen. Pro m lht neznamen tvrdit nco, co
nen pravda, ale nco, o em myslme, e to nen pravda.
Ovem jestlie nkdo prohlauje, co je nhodou pravda,
o em si vak mysl, e to pravda nen, pak podle mho
nzoru le.
Dal phodu jsem se doetl v jedn uebnici psychia-

14

trie. V stavu pro duevn chor se lkai radili, maj-Ii

propustit jednoho schizofrenika nebo ne. Rozhodli se, e
ho prov na detektoru li. Jedna z otzek,' kter mu poloili, byla: "Jste Napoleon?" Odpovdl: .Ne," Pstroj
odhalil, e le.
Nkde jsem tak etl phodu, kter dokld, e i zva
ta se dokou ptvaovat, Vdci provdli pokus se impanzem v mstnosti, uprosted n visel ze stropu bann.
Byl tak vysoko, e na nj impanz nedoshl. V mstnosti
byl jenom impanz, experimenttor, bann na provzku
a nkolik devnch beden rzn velikosti. Pokusem se
mlo zjistit, zda je impanz natolik chytr, aby dokzal
bedny postavit na sebe, vylzt na n a tak doshnout na
bann, Ale dopadlo to jinak. Experimenttor stl v rohu
a sledoval, co se bude dt. impanz piel k nmu a bezradn ho tahal za pl, jako e by rd, aby el s nm. Experimenttor se mu vhav podvolil. Jakmile byli pod bannem, impanz zniehonic vyskoil experimenttorovi na
ramena a u ml bann v hrsti.

3. Naletl jsem sm.

Jeden kolega, se kterm jsem studoval na Chicagsk
univerzit, ml dva bratry, estiletho a osmiletho. asto
jsem k nim chodil a pedvdl jsem dtem rzn kouzla.
Jednou tak pijdu a povdm: "Umm kouzlo, kterm vs
oba promnm ve lvy." K mmu pekvapen se bratkov
zaradovali: "Prima, tak ns prom ve lvy." Namtl jsem:
.No, tedy, radi ne, ono by pak nelo promnit vs zase
zptky v lidi."Ten men povd: "To nevad, j stejn chci,
abys ns promnil ve lvy." J na to: .Ne, to vn nejde, j
bych vs pak neuml promnit zas v lidi." Ten vt fukal:
"J chci, abys ns promnil ve lvy!" Men se zeptal: "A jak
ns v ty lvy promn?" Odpovdl jsem: "Kdy eknu
kouzeln slova." Jeden ze sourozenc se dotzal: "Jak to
jsou kouzeln slova?" J na to: "Kdybych vm je ekl,
vyslovil bych je, a promnili byste se ve lvy." Chvli nad
tm pemtali, a pak jeden povd: "Opravdu nezn kouzeln slova, kter by ns promnila zptky v lidi?" "Ale
15

jo," povdm, ,jene pot je v tom, e kdy eknu ta prvn

kouzeln slova, pak se nejen vy, ale vichni lidi - taky j
- promn ve lvy. A lvi neumj mluvit, take by u nikdo
nemohl ct ta druh kouzeln slova, abychom se zase promnili v lidi." Vt kluk nato: "Tak je napi!" Men se
zarazil: "Jene j neumm st!" J na to: "Ne, to ne, napsat
je nepipad v vahu; i kdyby se napsala a neekla, stejn
by se vichni lidi promnili ve lvy."
Sourozenci uasli: "Pni!"
Asi tak za tden jsem potkal toho osmiletho. "Strku
Smullyane, chtl bych se t na nco optat, stran mi to
vrt hlavou." J na to: ,,0 co jde?" A on povd: "Jak ses
vlastn ta kouzeln slova nauil ty?"

16

2. Hdanky a chytky
A. Nkolik starch znmch
Zaneme starmi osvdenmi hdankami, kter u pobavily mnoho generac. Nkter z nich jist budete znt,
ale i u tch znmch jsem si na vs pipravil pr novch
peku.

4. Kdo je na obrzku?
Tahle hdanka byla za mho dtstv ohromn populrn,
dneska, jak se zd, u tak znm nen. Zajmav je, e
vtina lid na ni d odpov patnou, ale trvaj na tom, e
je sprvn, a nedaj si to vyvrtit. Pamatuji se, jak jsme
jednou asi ped padesti lety mli doma njakou nvtvu
a debatovali jsme o thle hdance. Peli jsme se cel hodiny, a ti, kdo znali sprvnou odpov, nedokzali pesvd-
it ostatn, e maj pravdu. O co jde: Dvm se na si
podobiznu. Zajmalo by vs, kdo je na n zobrazen? Prozradm vm, e nemm sourozence a e otec toho mue na
obrzku je syn mho otce. Kdo je na obrzku?
5. Jet jeden obrzek.
Te vm prozradm, e nemm sourozence a e syn
toho pna na obrzku je syn mho otce. Kdo je tentokrt
na obrzku?
6. Veprobjeie stela kontra neprstelnpanc.
Tak hdanka z dtstv, kterou mm ve zvltn oblib.
Yeprobjejici stelou rozumme stelu, kter vechno prostel a nic j neodol, Neprstelnm pancem rozumme
panc, kter dn stela nedoke prostelit a vemu
odol. Nue, jak to dopadne, kdy veprobjejc stela zashne neprsteln panc?
<

7. Ponoky v zsuvce.
Dal hdanka je velice jednoduch a kdekdo ji asi zn
17

V pokoji je tma a v zsuvce prdelnku je tyiadvacet

ervench a tyiadvacet modrch ponoek. Kolik nejmn ponoek musim vyndat ze zsuvky, abych ml jistotu,
e budu mit alespo dv ponoky stejn barvy?
8. Jin varianta pedchozhdanky.
Pedpokldejme, e v zsuvce je nkolik modrch
a stejn poet ervench ponoek. Pitom nejmen poet
ponoek, kter musim vythnout, abych si byl jist, e mm
alespo jeden pr stejn barvy, se rovn nejmenmu potu ponoek, kter musm vythnout, abych si byl jist, e
budu mt alespo dv ponoky rznch barev. Kolik ponoek je v zsuvce?
9. Potme vlasy.
Jet jedna velmi znm logick hdanka. Dejme tomu,
e v New Yorku ije vc obyvatel, ne roste vlas na hlav
kterhokoliv lovka, a e ani jeden obyvatel New Yorku
nen pln holohlav. Mus pak v New Yorku t alespo
dva obyvatel, kte maj na hlav pesn stejn poet
vlas?

10. Jin varianta.

V Lys pod Pleivou se vci maj nsledovn:
(1) dn dva obyvatel nemaj na hlav pesn

stejn

vlas.

(2) dn obyvatel nem na hlav pesn 518 vlas.

(3) Lys m vc obyvatel, ne m kterkoliv obyvatel
vlas na hlav.
Jak je nejvy mon poet obyvatel Lys pod Pleivou?
11. Kdo je vrah?
Tenhle pbh vyprv o karavan putujc saharskou
pout. Ti hlavn postavy si nazvme A, BaC. A nenvidl C a rozhodl se ho zavradit. Jednou k veeru, kdy
postavili stany, nasypal mu jed do vaku s vodou (to byla
jedin zsoba vody, kterou C ml). Nezvisle na tom se B
rovn rozhodl zavradit C, a (ani tuil, e voda patc C
18

je u otrven) propchl C jeho vak, take voda pomalu

vykapala. Vsledkem bylo, e C za nkolik dn zemel zn. Otzkou je: kdo byl vrahem, A, nebo B? Podle jedn
vahy byl vrahem B, protoe C se ani nestail napt jedu,
kter mu nasypal A do vaku, a zemel by, i kdyby A nebyl
vodu otrvil. Podle jin vahy byl skutenm vrahem A,
protoe jakmile jednou A otrvil vodu, byl C odsouzen
k smrti a zemel by, i kdyby mu B vak nepropchl. Kter
z vah je sprvn? .
A jet vm povm, jak si zavtipkoval jeden devorubec,
kdy hledal prci. Piel do lesa, kde se zrovna kcelo,
a hlsil se u pedka. Ten se podrbal za uchem a ekl:
.Nevm, jestli tohle je prce pro vs. Tady se.porej stromy, vte?" Devorubec odpovdl: "To je pesn prce pro
m!" Pedk na to: "Dobr, tak tady mte sekeru - uvidme, jak dlouho vm bude trvat, ne porazte tenhle strom."
Devorubec poodeel ke stromu a skcel ho jedinm rozmachem. Poten pedk povd: "Vborn, te zkuste
tmhleten vysok." Devorubec k nmu pistoupil - vih,
vih - dvma ranami byl strom na zemi. "asn!" vyki
kl pedk. "Samozejm vs beru, ale kde jste se nauil
takhle kcet?" - "Vte," odpovdl devorubec, "mm velkou praxi ze saharskch les." Pedk se udiven zarazil:
"Mte na mysli saharskou pou?" - .Nojo," devorubec
na to, "ta je tam te!"
12. Dva rudokoci.
Ped vigvamem sedli dva rudokoci, jeden velk a jeden mal. Mal byl syn velkho, ale velk nebyl otec malho. Jak je to mon?
13. Hodiny se zastavily.
Tady mme lahdkovou starodvnou hdanku. Pan
Koumes neml hodinky, ale na stn ml viset krsn hodiny, kter el tu a tam zapomnl nathnout. Jednou, kdy
zase doly, zael za kamardem, zstal u nho cel veer,
vrtil se pak dom a hodiny nadil. Jak to dokzal?
19

14. Lov na medvda.

Tuhle hdanku u slyelo hodn lid a znaj rozlutn,
ale pro to je zrovna tak a ne jinak, podn zdvodnit
nedovedou. Tak pokud si budete myslet, e vte, jak to je,
radji si pece jen jet pette rozlutni.
Lovec je sto metr na jih od medvda. Ujde sto metr
na vchod, pak se oto k severu, vysteli na sever a trefi
toho medvda. Jakou m medvd barvu?
15. Kolik devtek?
V jistm hotelu maj 100 pokoj a jejich dvee oznaili
isly od 1 do 100. Kolikrt pi tom pouili ablonu, podle
kter se pie devitka?

B. Chytky
16. Pbuzensk satek.
Jak znmo, blzc pbuzn nesmji spolu uzavirat manelstv, Smi se mu oenit se sestrou sv vdovy?
17. Zhada s vtahem.
Pan Dlouh bydli v ptadvactm poschodi. Kad den,
vyjma sobot a nedli, sjede rno vtahem do pzem a jde
do prce. Veer, kdy se vrac, vyjede do tyiadvactho
poschodi a to jedno patro vyjde vdycky pky. Pro vy- .
stupuje ve tyiadvactm poschod i a ne v ptadvactm?
18. Pravopisn test.
Kter verze pedpisu na

snhov

krm je napsna

sprvn?

(1) 200 g prkovho cukru, 2 loutky a trochu citrno-

v vy lehej a do ztuhnuti.
(2) 200 g prkovho cukru, 2 loudky a trochu citrnov vy lehej a do ztuhnuti.
19. Pohybov loha,
Z Bostonu do New Yorku vyjede vlak. O hodinu
20

pozd-

ji vyjede vlak z New Yorku do Bostonu. Oba vlaky jedou

rychle. Kter z vlak bude bl k Bostonu, a se
potkaj?

stejn

20. Vliv magnetickho pole a rotace Zem.

Heben stechy smuje od zpadu k vchodu. Sedne na
nj holub a snese vejce. Na kterou stranu vejce spadne
pravdpodobnji, na severn, nebo na jin?
21. Podivn mince.
Dv mince dvaj dohromady 3 Ks, i kdy jedna z nich
nen koruna. Co je to za mince?
22. Zvody hlemii.
Hlem potebuje pldruh hodiny, aby obeplazil kruhovou zvodn drhu ve smru hodinovch ruiek, Kdy
se plaz v opanm smru, uraz tut drhu za pouhch
devadest minut. V em to vz?

23. Mezinrodn prvn problm.

Dejme tomu, e letadlo spadne pesn na hranici mezi
dvma stty. Kter z obou stt dod rakve na pozstal
po obtech?
24. Jet jeden prvn problm.
Dva mui stli ped soudem obalovni pro vradu.
Soud jednoho z nich uznal vinnm a druhho prohlsil za
nevinnho. Soudce se obrtil k tomu, co byl shledn vinnm, a pravil: "Pestoe o va vin nen sebemench pochyb, zkon mi ukld, abych vs propustil na svobodu."
Jak je to mon?
25. Nakonec tu nejlep.
Jak se jmenuje tahle knka?

21

Rozlutn

Pekvapiv mnoho lid

vd; e se toti dvm na

4.

ptipadne na nesprvnou odpovlastn podobiznu. Pedstav si

msto mne sebe, a uvauj takto: ,,Protoe nemm sourozence. ten syn mho otce musm bt j. Take se dvm na
svou podobiznu."
Prvn vrok v thle vaze je naprosto sprvn; nemm-li
sourozence, pak zmnn syn mho otce jsem opravdu j.
jene z toho nevyplv, e se dvm na svou podobiznu.
Kdyby se v druh polovin hdanky pravilo, e ten lovk
na obrzku je syn mho otce, pak by to byla moje podobizna. jenome takhle hdanka nezn - k, e otec toho
mue na obrzku je syn mho otce. Z toho plyne, e otec
toho mue jsem j (protoe syn mho otce jsem j). A protoe otec toho mue jsem j, pak ten mu je mj syn. Take
sprvn odpov na hdanku je, e se dvm na podobiznu svho syna.
Pokud nedviivy ten pod jet nen pln pe
svden (a jsem si jist; e leckdo z vs' opravdu jet pe
svden nent), mon pome, kdy si celou hdanku
pedvedemejet nzornji:

(1) Otec toho mue je syn mho otce.

Nahradime-li trochu tkopdn vraz "syn mho otce"
slovem ,J ': dostaneme vtu
(2) Otec toho mue jsem j.
5. Mj otec.
6. Podmnky zadan v hdance si logicky odporujt. Nen
mon, aby souasn existovala veprobijejtct stela i neprsteln panc. jestlie existuje veprobtjejict stela, pak
podle sv definice prostel cokoliv, take neme existovat
neprstelnpanc. Podobn, jestlie existuje neprstielny
panc, pak ho podle jeho definice neme nic prostelit,
a tedy neme existovat veprobtjejict stela. Existence veprobjejc stely nen sama o sob logicky rozporn. ani
sama existence neprstelnho pance nent rozporn. Te-

22

prve pedpokldme-li existenci obou, vznikne zde rozpor.

je to nco podobnho, jako kdybych se vs zeptal: "Mm
dva kamardy, Frantu a Ferdu. Franta je vyi ne Ferda
a Ferda je vyi ne Franta. jak je to mon?" je to mon
jedin tak, e bu lu, nebo se mUm.

7. Nejastji nesprvnou odpovdi je 25. Kdyby hdanka

znla: .Kolik jich musim nejmn vythnout, abych Si byl
jist e budu m v ruce aspo dv ponoky rzn barvy 7:
pak by 25 byla sprvn odpov. jene v nai hdance se
poaduji aspo dv ponoky stejn barvy, take sprvn
odpov jsou tti. jestlie vythnu tii ponoky, pak bu
budou vechny stejn barvy (to budu m aspo dv stejn
barvy), nebo dv budou stejn barvy a tiett bude barvy
jin, a i pak budu mit dv ponoky stejn barvy.
8. tyti.
9. U prvni hdanky je odpov kladn. Abychom se o tom
ujistili, pedpokldejme, e v New Yorku je pesn 8 milin lid. Kdyby kad obyvatel ml na hlav jin poet vlas, pak by existovalo 8 milin navzjem rznch celch
tsel vticb ne O a menich ne 8 milin, co neexistuje.
10. Pokud jde o druhou variantu, odpov je 518. Abychom si to oziejmili; dejme tomu, e Lys m vic ne 518
obyvatel - eknme 520. V tom piipad by existovalo 520
navzjem rznch nezpornch celch tsel menicb ne
520 a rznch od 518. To neni pravda - existuje prv
520 nezpornch celch sel menicb ne 520 a jen 519
z nich je rznch od 518.
Mimochodem jeden z obyvatel Lys pod Pleivou musi
bt holohlav. Pro?

ll. Mysltm; e ani jednu z vah neni mon oznait za

sprvnou nebo nesprvnou. Obvm se, e u takovhoto
problmu je kad nzor stejn dobr. j osobn si myslm, e pokud se tu m nkdo oznait za pvodce smrti C.

23

pak to byl A. Ano. kdybych byl obhjcem B., zdrazoval

bych ped soudem dv vci: (l) pipravit nkoho o otrvenou vodu pece neznamen usmrtit ho; (2) to, co uinil B,
. pravdpodobn jen prodlouilo ivot A (i kdy to B vbec
neml v myslu), ponvad jedem je nejsp rychlej smrt
ne zn
jene na to by obhjce A namtl: .Jak me nkdo se
zdravm rozumem vinit A z vrady jedem, kdy C ve skutenosti nepoztel ani kapku jedu?" A mme to, tenhle problm je opravdov hlavolam! je o to sloitit; e se lze na
nj dvat z hlediska morlnho, z hlediska prvnho, jako
i z hlediska ryze logickho, pes pojem pinnosti. Z morlnho hlediska je zjevn, e oba mui jsou vinni z pokusu
o vradu, avak pisoudit nkomu vradu dokonanou, to
je nco mnohem zvanjho. Dvme-li se na vc z prvnho hlediska, nevm, jak by se tu rozhodlo - asi by rzn
soudy piipad posuzovaly rzn. Pokud jde o logick aspekty vci, u samotn pojem pinnosti pin s sebou mnoho problm. Myslm, e o thle hdance by se dala napsat
cel kniha.
12. Velk rudokoec byla matka malho rudokoce.

Na stejnm principu je zaloena podobn hdanka: Pan

Pech se svm synem Pepkem se nabourali v aut. Pan
Pech byl na mst mrtev a zrannho Pepka odvezli do
nemocnice. jeden z chirurg se vydsil: ,J ho operovat
nebudu, je to mj syn Pepk!"jak je to mon?
(Ten chirurg byla MUDr. Pechov,Pepkova matka)
13. Kdy pan Koumes vychzel z domu, nathl hodiny,
spustil je a poznamenal si, kolik prv ukazuj! Kdy doel
ke kamardovi, zapsal si u nho as, kdy piel, a potom
as, kdy odeel. Take vdl, jak dlouho u ptele pobyl.
Kdy doel zptky dom, podval se na hodiny, a tak zjistil,
jak dlouho byl pry. Od tto doby odeetl dobu, kterou
strvil u ptele, a tak zjistil, jak dlouho mu trvala cesta
tam i zptky. Pipoetl polovinu vsledn doby k asu, kdy
odeel od ptele, a tak dostal, kolik je hodin.*)
24

14. Medvd
zdvoduje

byl bl, byl to ledn medvd. Obvykle se to

tak, e medvd musel stt na severnm plu.
Opravdu je to jedna monost; ale ne jedin. Ze severnho
plu vedou vechny smry k jihu, take kdy medvd stoj
na severnm plu, lovec je sto metr jin od nho a ujde
sto metr na vchod, potom kdy se oto k severu, bude
zase elem k severnmu plu. jenome jak u jsem tekl, to
nen jedin teent. Ve skutenosti je nekonen poet teen. Me to bt i tak, e lovec je kousek od jinho plu, na
rovnobce dlouh jen sto metr, a medvd stoj sto metr
severn od nho. jestlie lovec pak ujde sto metr na vchod, obejde po zmnn rovnobce pl a dojde zptky do
msta, ze kterho vyel. To mme druh feen. jene je
dal: lovec me bt jet bl k jinmu plu, na rovnobce dlky 50 metr, take ujde-li sto metr na vchod,
projde zmnnou rovnobku dvakrt, a zase se vrt do
msta, ze kterho vyel. Nebo me bt jinmu plu jet
bl, na rovnobce dlouh 33 113 metru, obejde po n pl
tiikrt a octne se zas tam, odkud vyel. A tak dle pro
libovoln pfirozen slo n. Existuje tedy nekonen mnoho mst na Zemi, kde mohou bt splnny dan podmnky.
V kadm ieent je ovem medvd pobl severnho
nebo jinho plu, take jde o lednho medvda. je tu vak
jist nepttli pravdpodobn monost; e njak tverk
doprav na severn pl medvda hndho, autorovi hdanky naschvl.**)

*) Pozn, pekl. Mlky jsme pedpokldali, e panu Koumesovi trvala

cesta k pteli stejn dlouho jako cesta zpt. Kdyby vak cesta vedla
teba do kopce, nemusel by tento pedpoklad bt splnn.
**) Pozn. pekl. Autorovi naschvl zastelme hndho medvda, ani se
s nm vlme k plu. Sta, kdy ho vyhledme kdekoli v jeho domovin
v lesch mrnho psu. Zatmco se lovec ze svho stanovit HlO m jin
od medvda bude ubrat 100 m na vchod, podobn pesun provede
i medvd a opt bude severn od lovce. (Autor zapomnl dodat pedpo
klad, e medvd zstv na mst.)
Pozn. red. V Antarktid vbec medvdi neij, bl, hnd ani dn jin.

25

15. tyicetkrt - dvacetkrt na devtky a dvacetkrt na

estky.
16.Jak by se asi enil nebotik?
17. Pan Dlouh byl trpaslfk a nedoshl ve vtahu na knofltk do ptadvactho poschodt: Jeden pte! (nevynik prv ve vyprvn vtip) dval jednou tuhle hdanku k leptmu a zaal takhle: "V jednom dom bydlel v ptadvac
tm poschodi trpaslk . . ...
18. Ani jedna. loutky se do snhu nedvaj. Ten se dl
z btlk.

19. Oba vlaky budou, a se potkaji,

leko od Bostonu.

samozejm stejn

da-

20. Modemi vda zjistila, e holubi vejce nesnej. To je

vhradn starost holubic.
21. Dvoukoruna a koruna. Jedna z minet, toti dvoukoruna, nen koruna.
22. Pldruh hodiny je tot jako devadest minut.
23. Sta pohbt pozstatky po
peovat o jejich hroby.

obtech. Pozstal

nechme

24. Ti dva obalovani byli siamsk dvojata.

25. Nanetsti si zrovna te nemohu vzpomenout, jak se
tahle knka jmenuje, ale dn strachy, urit m to dv
nebo pozdji napadne.

26

3. Poctivci a padoui

A. Ostrov

poctivc a padouch

Existuje nepebern mnostv hdanek o ostrov, na

jedni jeho obyvatel, nazvan poctivci, vdycky
mluv pravdu, a ostatn, nazvan padouchy, vdycky lou.
Pedpokld se, e kad obyvatel ostrova je bu poctivec, nebo padouch. Zanu jednou obecn znmou hdankou toho druhu a pak uvedu adu dalch, kter jsem vymyslel sm.
nm

26. V t star hdance klbos ti obyvatel - A, BaC na zahrad. Jde kolem cizinec a zept se A: "Jste padouch,
nebo poctivec?" A odpov, ale nezeteln, take cizinec
nerozezn, co ekl. Cizinec se nato zept B: "Co kal A?"
B odpov: ,,A kal, e je padouch." V tomto okamiku
tet, C, ekne: .Nevte B, ten le!" Co jsou BaC?
27. Kdy jsem poprv narazil na tuhle hdanku, hned m
napadlo, e C tu nehraje dnou podstatnou roli, e funguje sp jako jaksi pvek. U kdy promluvil B, mohli
jsme poznat, e B le, a nepotebovali jsme k tomu vpov C (viz rozlutni). Dal varianta hdanky u takov
nen.
Dejme tomu, e cizinec se nezept A, co je za, ale:
"Kolik je mezi vmi poctivc?" A odpov tak jako prve
nezeteln. Tak se cizinec zept B: "Co kal A?" B odpov: ,,A kal, e je mezi nmi jedin poctivec." Nato ekne
C: .Nevte B, ten le!" Co jsou BaC?
28. V tto hdance vystupuj jenom dva, A a B, kad
z nich je poctivec nebo padouch. A prohls: ,,Aspo jeden
z ns je padouch." Co jsou A a B?
29. Dejme tomu, e A ekne: "Bu j jsem padouch, nebo
B je poctivec." Co jsou A a B?

27

30. Dejme tomu, e A ekne: "Bu j jsem padouch, nebo

dv a dv je pt." Co z toho usoudte?
31. Zase mme ti, A, BaC, a kad je
padouch. A a B prohls:
A: Vichni jsme padoui.
B: Prv jeden z ns je poctivec.
Co jsou A, BaC?

bu

poctivec, nebo

32. Dejme tomu, e A a B namsto toho eknou:

A: Vichni jsme padoui.
B: Prv jeden z ns je padouch.
D se urit, co je B? D se urit, co je C?
33. Dejme tomu, e A
Co jsou A a B?

ekne:

"J jsem padouch, ale B ne."

34. Zase mme ti obyvatele ostrova, A, BaC. Kad

z nich je bu poctivec, nebo padouch. O dvou obyvatelch
budeme kat, e maj stejnou povahu, kdy jsou oba poctivci nebo oba padoui. A a B prohls:
A: B je padouch.
B: A i C maj stejnou povahu.
Co je C?
35. Opt mme ti, A, BaC. A ekne: "B a C maj stejnou
povahu." Nato se nkdo zept C: "Maj A a B stejnou
povahu?" Co C odpov?
36. Tohle je pkn hdanka, navc ze skutenho ivota.
Kdy jsem jednou pijel na ostrov poctivc a padouch,
el jsem kolem dvou obyvatel, kte odpovali pod stromem. Zeptal jsem se jednoho z nich: "Je mezi vmi poctivec?" Odpovdl, a j znal na svou otzku sprvnou
odpov. Co je ten, kterho jsem se zeptal - poctivec,
nebo padouch? A co je ten druh? Ujiuji vs, e jsem
vm poskytl dostatek informac, abyste hdanku snadno
rozlutili.

28

37. Dejme tomu, e pijedete na ostrov poctivc a padouch. Jdete kolem dvou obyvatel, kte se ln vyhvaj na
slunku. Zeptte se jednoho z nich, je-li ten druh-poctivec, a dostane se vm odpovdi (ano - ne). Pak se zeptte toho druhho, je-li onen prvn poctivec. Zase se vm
dostane odpovdi (ano - ne). Mus bt ob odpovdi stejn?
38. Tentokrt jdete jen kolem jednoho obyvatele, co na
slunku tlue paky. Vzpomenete si, e se jmenuje Petr
nebo Pavel, ale nemete se upamatovat, jestli tak nebo
onak. Zeptte se ho tedy, jak se jmenuje, a on vm odpov:
"Petr." Jak se jmenuje?

B. Poctivci, padoui a normln lidi

Nemn zajmav jsou hdanky toc se kolem t typ
lid: poctivc, co vdycky mluv pravdu, padouch, co
vdycky lou, a normlnch lid, co nkdy lou a nkdy
mluv pravdu. Dm vm te nkolik hezkch hdanek, co
jsem si vymyslel o poctivcch, padouch a normlnch lidech.

39. Mme ti lidi, A, B, a C, jeden z nich je poctivec, druh

padouch, tet normln (ale ne nutn v tomhle poad).
Prohls:
A: J jsem normln.
B: To je pravda.
C: J nejsem normln.
Co jsou A, BaC?
40. Dva lidi, A a B, z nich kad je poctivec, padouch,
nebo normln lovk, prohls:
A: B je poctivec.
B: A nen poctivec.
Dokate, e aspo jeden z nich mluv pravdu, ale nen
poctivec.

29

41. Tentokrt A a B eknou:

A: B je poctivec.
B: A je padouch.
Dokate, e bu jeden z nich mluvi pravdu, ale nen poctivec, nebo jeden z nich le, ale neni padouch.

42. Na ostrov poctivc, padouch a normlnch lidi tvoi

padoui nejni kastu, normln lid stedn kastu a poctivci kastu nejvy.
Dva lidi, A a B, z nich kad je poctivec, padouch, nebo
normln, prohls:
A: Jsem z ni kasty ne B.
B: To nen pravda!
Lze urit, z kter kasty je A a B? D se zjistit, jak je to
s pravdivost jejich vrok?
43. Mme ti lidi, A, BaC, jeden z nich je poctivec, jeden
padouch a jeden normln. A a B prohls:
A: B je z vy kasty ne C.
B: C je z vy kasty ne A.
Pot C dostane otzku: "Kdo je z vy kasty, A, nebo B?"
Co C odpov?

C. Ostrov Bahava
Ostrov Bahava je ostrovem ensk rovnoprvnosti, take se tu i eny dl na poctivce, padouchy a normln. Jist
dvn vldkyn Bahavy vydala zkon, podle nho poctivec me uzavt satek jen s padouchem a padouch jen
s poctivcem. (Take normln lovk si me vzt jenom
normlnho.) V ktermkoliv manelskm pru bu ob
jeho polovice pat k normlnm lidem, nebo jedna je poctivec a druh padouch. Na ostrov Bahava se odehrvaj
dal ti hdanky.
44. Nejdve si pedstavme jeden takov manelsk pr,
pana a pan A, a ti prohls:
30

Pan A: Moje ena nen normln.

Pan A: Mj mu nen normln.
Co je pan A, co je pan A?
45. Dejme tomu, e eknou:
Pan A: Moje ena je normln.
Pan A: Mj mu je normln.
Bude odpov stejn?
46. Te pjde o dva manelsk pry na ostrov Bahava,
o pana a pan A a pana a pan B. Ti z nich eknou:
Pan A: Pan B je poctivec.
Pan A: Manel m pravdu, pan B je poctivec.
Pan B: Je to tak. Mj mu je poctivec.
Co je kad z tch ty, a kter z uvedench t vrok
jsou pravdiv?
Rozlutni

26. Je vyloueno. aby a u poctivec, nebo padouch ekl:

,Jsem padouch," protoe poctivec by nikdy nepronesl nepravdiv vrok. e je padouch, a padouch by nepronesl
pravdiv vrok. e je padouch. A tedy nemohl ttci; e je
padouch. Take B lhal; kdy ekl, e A ekl. e je padouch.
B je tedy padouch. C ekl, eB le, a B opravdu lhal. C tedy
tikal pravdu a je poctivec. Take B je padouch a C je
poctivec. (Coje A, ned se usoudit.I
27. Odpov je tu stejn jako u pedchozi hdanky, i kdy
zdvodnni se ponkud li Nejprve si vimnme, e BaC
maji povahu opanou, nebo si odporuj Take z tchto
dvou je jeden poctivec a druh padouch. Kdyby A byl poctivec, pak bychom tu mli dva poctivce a A by nelhal
a netikal; e je mezi nimi jen jeden poctivec. Na druh
stran kdyby A byl padouch. pak by mezi nimi byl jedin
poctivec; ovem to by pak A. jakoto padouch, nemohl pronst tento pravdiv vrok. A tedy v dnm pitpad nemo31

hl ci, e je mez nimi jen jeden poctivec. B tedy nesprvn

reprodukoval vrok A, take B je padouch a C je poctivec.
28.

Pedpokldejme,

e A je padouch. Potom by vrok

.Aspoii jeden z ns je padouch" byl nepravdiv (padoui

pronej nepravdiv vroky), a oba dva by byli poctivci.
Kdyby A byl padouch, musel by bt tak poctivec, co neni
mon. Take A neni padouch, a je to poctivec. Jeho vrok
je tedy pravdiv, a aspo jeden z nich je skuten padouch.
Jeliko A je poctivec, tak padouch mus bt B. Take A je
poctivec a B padouch.
29. Tato hdanka je vhodnm uvedenm do logick disjunkce. Mme dva vroky, P a Q. To, e plat vrok "bu P,
nebo Q': znamen, e alespo jeden z vrok P a Q je
pravdiv (pttpadn jsou pravdiv oba). Kdy je vrok "bu
P, nebo Q" nepravdiv, pak oba vroky, P i Q, jsou nepravdiv. Napitklad kdy eknu: "Bu prf, nebo sni" a mj
vrok je nepravdiv, tak neni pravda, e prt. a neni ani
pravda, e sni.
V tomhle smyslu se spojen "bu - nebo" uv v logice,
a tak ho tak budeme uvat v cel na knce. Ve vednm ivot se tohoto spojen uv nkdy v tomto smyslu
(pipout se, e plat ob monosti), a nkdy ve smyslu
vyluovacim - to znamen, e plat prv jedna z obou
monost. Pklad takovho vyluovaciho uit: eknu-li
.Bu si vezmu Btku, nebo si vezmu Janu, "rozum/se, e ob
monosti se navzjem vyluuj, to jest e si nehodlm vzt
ob dvky. Na druh stran jestlie se napklad podle seznamu pednek na posluchai poaduje, aby absolvoval
bu dva semestry matematiky, nebo dva semestry toho i
onoho cizho jazyka, univerzita zajist nikoho nevylou
za to, e absolvuje oboji To je nevyluovaci vznam spojen "bu - nebo" a vhradn tak je budeme uvat my.
Logick operace "bu - nebo" m dal dleitou vlastnost: Uvaujme vrok "P nebo Q" (krat vyjden vroku
"bu P, nebo Q") a dejme tomu, e je pravdiv. V tom
ptipad pokud P je nepravdiv, pak Q mus bt pravdiv.

32

(Alespo jeden je pravdiv, take kdy P je nepravdivy, tak

pravdiv vrok musf bt Q). Tak tieba dejme tomu, e je
pravda, e bu pr~~ nebo snt; nenf vak pravda, e pr
Pak must bt pravda, e snt:
Tuto teorii te vyuijeme k ieent nai hdanky. A pronesl vrok disjunktivntho typu: "Bu j jsem padouch,
nebo B je poctivec." Dejme tomu, e A je padouch. Pak
zmtnny vrok je nepravdivy. To znamen: nenf pravda,
ani e A je padouch, ani e B je poctivec. Kdyby tedy A byl
padouch, vyplvalo by z toho, e nenf padouch, co si odporuje. Take A mus bt poctivec.
Zjistili jsme, e A je poctivec, a tak je pravdiv jeho
vrok, e plat! aspo jedna z monosti: (J) A je padouch;
(2) B je poctivec. Jeliko monost (J) neplatf (A je poctivec),
pak musf platit monost (2), toti e B je poctivec. Take
A i B jsou poctivci.

30. Dojdeme k jedinmu zvru; e autor hdanky nenf

poctivec. Ani poctivec, ani padouch by toti nemohli nco
takovho vyslovit. Kdyby A byl poctivec, pak vrok, e A je
padouch nebo e dv a dv je pt; by byl nepravdivy, jeto
neplatt, ani e A je padouch, ani e dv a dv je pt. Poctivec A by tak pronesl nepravdivy vrok, co nentmon. Na
druh stran kdyby A byl padouch, pak vrok, e A je
padouch nebo e dva a dva je pt, 'by byl pravdiv, pqn
vad prvni vrok, e A je padouch, je pravdiv. Padducn
A by tak pronesl pravdiv vrok, co je rovn nemon.
Podmfnky tto hdanky si odporujf (podobn jako v hdance o veprobtjejict stiele a neprstielnm pandti). Take j, autor hdanky, se bu mlfm, nebo lu. Ujltuji vs
vak; e se nemlfm. Z eho vyplv, e nejsem poctivec.
V zjmu sv povsti mtstopttsen prohlauji, e jsem u
piinejmenim jednou mluvil pravdu, take nejsem ani padouch.
31. Piedevtm A musf bt padouch, protoe kdyby byl poctivec, pak by bylo pravda, e vichni tti jsou padoui; tedy
i A by byl padouch. Kdyby tedy A byl poctivec, musel by

33

bt padouch, co nent mon, take A je padouch. Jeho

vrok je nepravdiv, ve skutenosti tedy je mezi nimi
aspo jeden poctivec.
A te pedpokldejme, e B je padouch. Pak by A i B
byli padoui; take C by byl poctivec (protoe mezi nimi je
aspo jeden poctivec). To by znamenalo, e je mezi nimi
prv jeden poctivec, take vrok B by byl pravdiv. Padouch vak neme pronet pravdiv vroky. Take B
mus bt poctivec.
Te vme, e A je padouch a e B je poctivec. Ponvad B
je poctivec, jeho vrok je pravdiv, take je mezi nimi prv jeden poctivec. Timto poctivcem je B, take C mus bt
padouch. Zjistili jsme, e A je padouch, B je poctivec a C je
padouch.
urit, co je B, lze vak dokzat, e C je poctivec.
Pedevm A mus bt padouch, ze stejnch dvod jako
u pedchoz hdanky, take i tady je mezi nimi aspo jeden poctivec. Nu a B je bu poctivec, nebo padouch. Ped
pokldejme, e je poctivec. Pak je pravda, e prv jeden

32. Nelze

z nich je padouch. Timto jedinm padouchem bude A, take C bude poctivec. Jestlie tedy B je poctivec, je jm i C Na
druh stran jestlie B je padouch, pak C mus bt poctivec,
(vichni tti nemohou bt padoui, jak u vme). Take a
taknebo tak, C je poctivec.
j

Pedevm A neme bt poctivec - to by jeho vrok

byl pravdivy; co by znamenalo, e je padouch. Take A je
padouch a jeho vrok je nepravdiv. Kdyby B byl poctivec,
pak vrok A by byl pravdiv. B je tedy tak padouch. Take A i B jsou padoui.

33.

34. Pedpokldejme, e A je poctivec. Pak jeho vrok, e B

je padouch, je pravdiv, a B je padouch. Vrok B, e A a C
maj stejnou povahu, je tedy nepravdiv, a A a C nemaji
stejnou povahu. A tak C je padouch (nebo A je poctivec).
Take pokud A je poctivec, pak C je padouch.
Na druh stran pedpokldejme, e A je padouch. Po-

34

tom jeho vrok, e B je padouch, neni pravdiv, a B je

poctivec. Tedy vrok B, e A a C maj stejnou povahu, je
pravdiv. To znamen, e C je padouch (protoe jm je A).
Ukzali jsme, e bez ohledu na to, je-li A poctivec nebo
padouch, C mus bt padouch. Cje tedy padouch.
35. Rozebereme si jednotliv monosti.

1. monost: A je poctivec. Pak BaC maj stejnou povahu. jestlie C je poctivec. pak B je tak poctivec, B m
tedy stejnou povahu Jako A, take c: protoe mluv vdycky pravdu, odpov ,,Ano': jestlie C je padouch, pak B je
tak padouch (B m stejnou povahu jako C), a tak B nem
stejnou povahu jako A. Protoe C je padouch, bude lht
a odpovt.Ano".
2. monost: A je padouch. Potom BaC nemaji stejnou
povahu. jestlie C je poctivec, pak B je padouch, a B m
stejnou povahu jako A. Take c: protoe je to poctivec,
odpov ,,Ano': jestlie C je padouch, pak B, protoe nem
stejnou povahu jako c: je poctivec, a B nem stejnou povahu jako A. Pak c: protoe je to padouch, bude lht a odpov"Ano':
V obou ppadech tedy C odpov ,,Ano':
36. Abyste rozlutili tuhle hdanku, muste vyut informaci, kterou jsem vm poskytl, e toti pot, co mi jeden z tch
dvou odpovdl na mou otzku, znal jsem na ni sprvnou
odpov.

Ptedpokldejme, e ten lovk - nazvme ho A odpovdl ,,Ano': Mohl jsem pak u vdt, je-li aspo jeden
z tch dvou poctivec? Nikoliv. Mohlo by to bt toti tak, e
A byl poctivec a odpovdl podle pravdy ,,Ano" (co by
odpovdalo skutenosti, nebo aspo jeden z nich - toti

A - byl poctivec), nebo to mohlo bt i tak, e oba dva to

byli padoui, a potom A odpovdl nepravdiv ,,Ano" (co
by skuten bylo nepravdiv, protoe ani jeden nebyl poctivec). Kdyby tedy A odpovdl ,,Ano': nic bych se byl nedovdl. jene ekl jsem vm pece, e jsem vdl, jak to je,
hned jak mi A odpovdl. Take A musel odpovdt .Ne".
35

Te u snadno zjistfme, co je A a co ten druh:"" nazv

me ho B: Kdyby A byl poctivec, nemohl by odpovdt .Ne",
take A je padouch. Ponvad jeho odpov .Ne" je nepravdiv, je z nich aspo jeden poctivec. Take A je padouch a B je poctivec.

37. Ano, musf bt stejn. jestlie ti dva jsou oba poctivci,

pak oba odpovdi ..Ano': Pokud jsou oba padoui. pak
zase oba odpovdi ..Ano': jestlie jeden z nich je poctivec
a druh padouch, pak oba odpovdi .Ne,"
38. Tady jsem si dovolil trochu zapsovat Klt k rozlut
nf je ve vt "co na slunfku tlue paky': Z toho plyne, e
je to trapi zvttat; a trapii zvfat jsou odpomi padoui.
Take ten lovk sejmenoval Pavel".
39. Ptedevn A neme bt poctivec, protoe poctivec by
nikdy netekl; e je normlni: Take A je bu padouch,
nebo normlnt. Pedpokldejme, e A je normlnt. Pak
vrok B je pravdiv, a tedy B je poctivec nebo normlni;
jenome B neme bt normlnf (protoe tfm je A), take B
je poctivec. Na C u nezbv nic ne padouch. jene padouch neme ttci; enent normlnf (protoe padouch ve
skutenosti normlnf neni), take tu mme rozpor a A nemae bt normlni. je tedy A padouch. Potom vrok B je
nepravdivy, take B je normlnf (neme bt padouch,
protoe Um je A). Tak tedy A je padouch, B je normlni
a C je poctivec.

40. Na tto hdance je zajimav; e se tu ned urit; je-li to

A nebo B, kdo mluvi pravdu a pitom neni poctivec. MMeme tu dokzat jen to, e aspo jeden z nich m uveden
vlastnosti.
Bu A mluvfpravdu, nebo ji nemluvi. Dokeme:
(1) jestlie A mluvipravdu, pak to nenipoctivec.
(2) jestlie A nemluvf pravdu, pak B mluvf pravdu, avak
nenipoctivec.
(J) Pedpokldejme, e A mluvi pravdu. Pak B je pocti36

vec a mluv pravdu, take A nent poctivec. jestlie tedy

A mluv pravdu, pak neni poctivec.
(2) Piedpokldejme, e A nemluvi pravdu. Pak B nent
poctivec. Ale B mluv pravdu, protoe A nent poctivec (nebo A nemluvi pravdu). Take v tomto ptipad B mluv
pravdu, avak nent poctivec.
41, Ukeme, e pokud B mluv pravdu, tak neni poctivec,
a pokud nemluvi pravdu, tak A le, ale nent padouch.
(J) Piedpokldejme; e B mluv pravdu. Potom A je padouch a nemluvi pravdu, a tedy B nent poctivec. Take
v tomto pttpad B mluv pravdu, avak neni poctivec.
(2) Piedpokldejme, e B nemluvi pravdu. Potom A nent
padouch. jenome A le, protoe B neme bt poctivec,
kdy nemluvi pravdu. Take v tomto pttpad A le, ale
nen padouch.

42. Piedevim A neme bt poctivea ponvad poctivec

neme bt z ni kasty ne nkdo jin. A te piedpokldejme, e A je padouch. Potom je jeho vrok nepravdivy
a A nent z ni kasty ne B. Take B mus bt tak padouch (kdyby nebyl. A by byl z ni kasty ne B). jestlie
tedy A je padouch, je jm i B. jenome to je vyloueno,
protoe B tik opak toho, co A, a dv navzjem opan
tvrzen nemohou bt ob nepravdiv. Piedpoklad, e A je
padouch, vede k rozporu, take A nent padouch. Tak tedy
A je normlni.
A pokud jde oB? Nu, kdyby to byl poctivec, pak A (normlni) by byl z ni kasty ne B, a tak vrok A by byl
pravdiv a vrok B nepravdivy: Ml! bychom tu poctivce B
vyslovujcho nepravdivy vrok, co neni mon. B tedy
nent poctivec. Ptedpokldejme, e B je padouch. Pak by
vrok A byl nepravdivy a vrok B pravdivy. a mli bychom
padoucha B vysiovujtctho pravdiv vrok. Take B neni
ani padouch. Tak tedy B je normlnt.
Zjistili jsme, e A i B jsou normlni: Tedy' vrok A je
nepravdivy a vrok B pravdiv. Podailo se nm zodpov
dt vechny otzky.

37

43. 1. krok: Nejprve prokeme, e z vroku A vyplv, e

C neme bt normlnf. Jestlie A je poctivec, pak B je
skuten z vy kasty ne C. take B je normlni a C je
padouch. V tomto ppad tedy C nen nonnlnf. Pedpo
kldejme dle, e A je padouch. Potom B ve skutenosti
nen z vy kasty ne C. take B je normln a C je poctivec. Ani v tomto ppad C nen normlni. Tet monost je,
e A je normlnt. pak ovem C nen normln (normln je
jenom jedna z osob A, B a CJ. Take C nen normlni.
2. krok: Stejn vaha ns dovede k tomu, e z vroku B
vyplv, e A nen normlnf. Take A ani C nejsou normln, a tak normlnt je B.
3. krok: Protoe C neni normlnt; je to poctivec nebo
padouch. Ptedpokldejme, e je poctivec. Pak A je padouch (podle 2. kroku je B normlni). a tak B je vyt kasty
.ne A. Take C. protoe je poctivec, odpovl podle pravdy: "B
je z vylU kasty ne A. "
Na druh stran pedpokldejme, e C je padouch. Potom A je poctivec, a tak B neni z vy kasty ne A. Take C.
protoe je padouch, zale a iekne: "B je z vyl kasty ne A."
Tedy bez ohledu na to, je-li poctivec nebo padouch, C
odpov, e B je z vy kasty ne A.
44. Pan A neme bt padouch, protoe pak by jeho manelka byla poctivec a nebyla by normlni, take vrok
pana A by byl pravdiv. Podobn panl A neme bt padouch. Nikdo z nich neme bt ani poctivec (jinak by cho
bylta) padouch), take jsou oba normlni (a oba lou).
45. U thle hdanky je odpov stejn. (Tentokrt vak
oba mluvipravdu.)
46. Uvidte, e vichni tyi jsou normlni. a e vechny ti
vroky jsou li.
Pedevm mus bt normlni pan B. Kdyby byla poctil 'ec. jej mu by byl padouch, a ona by nelhala a netikala,
e jejl mu je poctivec. Kdyby byla padouch, jej mu by
byl poctivec. jenome pak by o tom nemluvila pravdu. Tak38

e pan B je normlnf, a tak i pan B je normln. To znamen, epan A i pan A lhali. Takepan A (ani pant) neni
poctivec, a tedy ani padouch, jsou oba normln .

39

4. Alenka v Lese zapomnn")

A. Leva Jednoroec
Kdy Alenka vela do Lesa zapomnn, nezapomnala
vechno, jenom nco. asto zapomnala, jak se jmenuje,
a asi vbec nejvc zapomnala, kter den v tdnu zrovna
je. Do Lesa tak chodili Leva Jednoroec. To jsou zvltn
stvoen. Lev kad pondl, ter a stedu le a ostatn
dny v tdnu mluv pravdu. Jednoroec le vdycky ve tvr
tek, v ptek a v sobotu, zato ve zbyl dny v tdnu mluv
pravdu.
47. Jednou Alenka potkala Lva a Jednoroce, kdy zrovna
odpovali pod stromem. Ti dva prohlsili:
Lev: Vera jsem mllhac den.
Jednoroec: J ml vera taky lhac den.
Z tchhle dvou vrok Alenka (bylo to nramn bystr
dve) dokzala vyvodit, kter je prv den v tdnu. Kter
to byl?
48. Pi jin pleitosti Alenka potkala Lva samotnho.
Prohlsil:
(1) Vera jsem lhal.
(2) Popozt budu lht zas.
Kter den v tdnu byl?
49. Kter dny v tdnu me Lev prohlsit:
(1) Vera jsem lhal.
(2) Ztra budu lht zase.

*) POZD. pfekl. Zde jsou parafrzovny

pbhy hrdin klasick pohdkov knky Lewise Carrolla Alenka v kraji div a za zrcadlem. Vyli
jsme z pekladu Aloyse a Hany Skoumalovch.

40

50. V kter dny v tdnu me Lev prohlsit:

"Vera jsem lhal a ztra budu lht zas."
Pozor! Odpov v tomto ppad nen stejn jako u
chozhdanky!

ped

B. Tydlitk a Tydlitek
Jednou se Leva Jednoroec v Lese zapomnn c.el
ani neukzali. Mli co dlat jinde, horliv bojovali
za Krle.
Zato pilnmi nvtvnky v Lese byli Tydlitk a Tydlitek. Jeden z nich je jako Lev - le kad pondl, ter
a stedu a mluv pravdu ostatn dny v tdnu. Druh je jako
Jednoroec - le vdycky ve tvrtek, v ptek a v sobotu,
ostatn dny v tdnu mluv pravdu. Alenka nevdla, kter
z nich je jako Leva kter jako Jednoroec. A aby to bylo
vechno jet zamotanj, oba brati si byli tak podobn,
e je Alenka dokonce od sebe ani nerozeznala, jedin
kdy mli sv lmeky s vyitm jmnem, co bylo zdka
kdy. Take pro Alenku to byla situace setsakra zapeklit!
Tady mme pr phod, co Alenka zaila s Tydlitkem
a Tydlitkem.
msc

51. Jednou Alenka potkala oba bratry, a ti prohlsili:

Prvn: J jsem Tydlitk.
Druh: J jsem Tydlitek.
Kter z nich byl vlastn Tydlitk a kter Tydlitek?
52. Jin den tho tdne brati prohlsili:
Prvn: J jsem Tydlitk.
Druh: Jestlie je to-pravda, tak j jsem Tydlitek!
Kdo byl kdo?
53. Jindy zas Alenka potkala bratry a optala se jednoho:
"Ty le v nedli?" Odpovdl: .Ano," Pak se pln stejn
optala druhho. Co j ten odpovdl?
41

54. Jindy brati prohlsili:

Prvn: (1) J lu v sobotu.
(2) J lu v nedli.
Druh: J budu lht ztra.
Co bylo za den?
55. Jednou takhle Alenka potk jednoho z bratr, a ten
prohls: "Dneska lu a jsem Tydlitek." Kter to byl?
56. Dejme tonu, e by namsto toho prohlsil: "Dneska
lu, nebo jsem Tydlitek,' D se pak urit, kter z bratr to
byl?
57. Jednou Alenka potkala oba bratry. Prohlsili:
Prvn: Jestlie j jsem Tydlitk, tak on je Tydlitek.
Druh: Jestlie on je Tydlitek, tak j jsem Tydlitk,
D se urit, kdo byl kdo? D se urit, kter den v tdnu
byl?
58. Zhada je vyeena!
Alenka vyuila jedinen pleitosti a rozeila ti velik zhady. Zastihla bratry, jak se ken pod stromem. Doufala, e pi tomhle setkn pijde na kloub tem vcem:
(1) kter je den v tdnu,
(2) kter z bratr je Tydlitk,
(3) le-Ii Tydlitk jako Lev, nebo jako Jednoroec (to
chtla vdt u dvno).
Brati prohlsili:
Prvn: Dneska nen nedle.
Druh: Dneska je pondl.
Prvn: Ztra m Tydlitek jeden ze svch Ihacch dn.
Druh: Lev lhal vera.
Alenka zatleskala rukama, takovou mla radost. Pila
vem zhadm na kloub! Vy tak?

42

C. Komu pat ehtaka?

Tydlitk vm s Tydlitkem
zaal divou rvaku,
protoe mu Tydlitek
lpl na ehtaku.
Najednou, propnajna!
Ti se ale lekli,
piletla ern vrna,
hned se rozutekli.

.No prosm," vyhrkl jednoho krsnho dne na Alenku

Bl Krl, "j ehtaku nael, a spravil jsem ji.
e vypad jako nov?"
"Opravdu," asla Alenka, "vypad, jako by ji vyrobili
prv dnes. Ani mal dt by to nepoznalo."
"Ani mal dt'?" vzkikl Bl Krl psn. "To pece nen
logick! Samozejm e mal dt to nepozn, od malho
dtte se nco takovho vbec ned ekat!"
"Mla jsi ci," pokraoval Krl u o nco mrnji, "e
ani dospl lovk by to nepoznal, ani ten nejvt svtov
odbornk na ehtaky."
"Dobr," pokraoval Krl, "odpoutm ti. Dleit je, e
se ehtaka mus vrtit pravoplatnmu majiteli. Udl to,
prosm t. za m?"
"A kdo je ten pravoplatn majitel?" zeptala se Alenka.
"No to bys mla vdt sama!" odsekl Krl nedtkliv,
"Jak to?" vyzvdala Alenka.
"Protoe je to jasn eeno v kance, jist ji zn, pece
Tydlitk tam prohlauje, e mu Tydlitek lpl na novou
ehtaku, no tak ehtaka pat Tydlitkovi, ne?"
.Ne tak docela," odporovala Alenka, mla toti zrovna
chu se hdat, "znm tu kanku dobe, a vm tomu, co
vtzoslavn

k."

"Tak o co jde?" rozkikl se popleten Krl.

"Vdy je to jednoduch," vysvtlila mu Alenka. "ekn
me, e kanka k pravdu. Tydlitk tedy opravdu k, e

43

Tydlitek mu lpl na ehtaku, e to Tydlitk k, vak

neznamen, e to je pravda. Teba to Tydlitk ekl
v jednom ze svch lhacich dni. No a to by pak pfece mohlo bt pln jinak - teba Tydlitk lpl na novou ehta
ku Tydlitkovi."
.Propnajna," nato Krl cel zoufal. .Na to jsem v
bec nepomyslel! Te si mohu vechny svoje dobr mysly
strit za klobouk!"
Neboh Krl vypadal tak neastn, e se Alenka bla,
aby se nerozbreel. "To nevadi," ekla Alenka tak vesele,
jak jen to svedla. "Dejte mi tu ehtaku, a j se pokusim
vyptrat jejho pravho majitele. Mm dost zkuenosti
s lhi a pravdomluvci ve zdejm kraji, a u jsem se trochu nauila s nimi jednat."
.No doufejme!" pravil Krl chmurn.
Budu vm te vyprvt, co vechno se Alence pihodilo
s tou ehtakou.
jet

59. Popadla ehtaku a la do Lesa zapominni - doufala,

e tam natrefi aspo jednoho z brat, Jak byla jej radost,
kdy zniehonic narazila na oba dva, jak se ken pod stromem! Popola k prvnimu bratrovi a pravila psn: "Chci
znt pravdu! Komu pat ehtaka?" Odpovdl: "Tydlitkovi." Chvil i uvaovala, a pak se zeptala druhho: "Kter
jsi ty?" Odpovdl: "Tydlitek." Alenka zrovna v tu chvil i
zapomnla, kter je den v tdnu, ale byla si jist, e neni
nedle. Ktermu z brat mla Alenka dt ehtaku?
60. Alenka odevzdala ehtaku pravoplatnrnu majiteli.
Pr dni nato mu ji bratr rozbil znovu. Tentokrt nepilet
la dn ern vrna, aby se rozutekli, a tak do sebe zaali
buit a ezat, a se z nich kouilo, Alenka sebrala ze zem
rozlpnutou ehtaku a co nejrychleji pelila z lesa.
Zanedlouho byla zpt u Blho Krle a podrobn mu
vyliila, co se stalo.
"Zajimav," pravil Krl. .Nejzajmavj ovem je, e a
koliv jsi vdla, komu ehtaku dt, pod jet nevime, je.
-li jejm pravoplatnm majitelem Tydlitk nebo Tydlitek,'

44

"Velmi sprvn," pochvlila ho Alenka, ,jene co te?"

.Nedle] si starosti," uklidnil ji Krl, "pro m je hraka
dt ehtaku zase do podku."
Krl nelhal, za pr dn ehtaku krsn spravil a odevzdal ji Alence. Ta se cel vyden vydala do lesa; bla
se, e bitva pod jet zu. Brati vak vyhlsili doasn
pm, a Alenka jednoho z nich zastihla, jak znaven
odpov pod stromem. Alenka se nad nj naklonila
a optala se: "Komu pat ehtaka?" Odpovdl j hdankou: "Ten, co mu pat, dneska le." Jak je pravdpodob
nost, e Alenka mluvila s pravoplatnm vlastnkem eh
taky?
61. Za pr dn Alenka opt zastihla jednoho z bratr, jak si
hov pod stromem. Poloila mu tou otzku, a dostalo se j
odpovdi: "Majitel ehtaky dneska mluv pravdu." Nad
tm se Alenka zahloubala. Moc rda by byla vdla, jak
je pravdpodobnost, e mluv s vlastnkem ehtaky. "Vm,
na co mysl," povd Valihrach, kter irou nhodou stl
kousek dl, "pravdpodobnost je tu tinct ke trncti!"
Jak Valihrach pipadl zrovna na tahle sla?
62. Tentokrt Alenka zastihla bratry oba. Zeptala se prvnho: "Je to tvoje ehtaka?" Odpovdl j: .Ano,' Pak se
zeptala druhho: "Je to tvoje ehtaka?" Druh tak cosi
odpovdl, a Alenka jednomu z nich ehtaku dala. Odevzdala Alenka ehtaku prvnmu, nebo druhmu bratrovi?

D. Z tlamy Tlachapoudovy
Ze vech phod, co kdy Alenka zaila s povedenmi
bratky v Lese zapomnn, je ta, o kter se vm te
chystm vyprvt, jedna z nejpodivnjch, a Alenka na ni
jist nikdy nezapomene.
Zaalo to tak. Jednou Valihrach potk Alenku a povd:

"Dvenko,

povm ti velik tajemstv. Skoro nikdo o tom

45

nev, ale Tydlitk a Tydlitek maj jet jednoho bratra,

jmenuje se Tydlitk. ije v jedn dalek zemi, ale tu a tam
zavt i sem. Je podobn Tydlitkovi Tydlitkovi zrovna
tak, jako jsou si podobn Tydlitk s Tydlitkem."
Tahle zvst nadlala Alence v hlav podn zmatek!
Pedevm monost, e tu teba je jet nkdo tl'et, znamenala, e vechny jej dosavadn zvry mohly bt myln, a e mon nepila ani na to, kter den v tdnu byl,
akoliv si myslela, e na to pila. A jet zvanjm
dsledkem praktickho dosahu bylo, e ehtaku teba v
bec nevrtila pravoplatnmu majiteli.
Alenka si chvli lmala hlavu nad tou komplikac. Nakonec poloila Valihrachovi dvtipnou otzku:
"V kterch dnech Tydlitk le?"
"Tydlitk le pod," odpovdl j Valihrach.
Alenka odela s hlavou plnou starost. "Teba si to cel
Valihrach vymyslel," l'kala si. .Nechce se mi tomu vit."
Nicmn Alence pod vrtalo hlavou: co kdy je to pravda?
Jsou tyi rzn verze, jak pl'hoda pokraovala, a eknu
vm je vechny. Mjte jen na pamti dv vci:
(1) Pokud existuje jedinec, kter nen Tydlitk ani Tydlitek, a je jim k nerozeznn podobn, tak se jmenuje
Tydlitk.
(2) Pokud takov jedinec existuje, tak pod le.
Podotkm, e druh pedpoklad nen zapotl'eb k een
prvn zhady, kterou te uvedu, je vak nezbytn pro dal
dv.

63. Prvn verze.

Alenka potkala v lese jednoho bratra. Vypadal, jako by
to byl Tydlitk nebo Tydlitek. Alenka mu ekla, co j pov
dl Valihrach, a pak se ho zeptala: "Kter jsi ty?" Obdail
ji zhadnou odpovd: "Jsem Tydlitek nebo Tydlitk
a dneska mm jeden ze svch Ihacch dn." Otzka zn:
Existuje Tydlitk, nebo je to Valihrachv vmysl?
46

64. Druh verze.

Alenka zastihla v lese oba bratry (aspo j to tak pipa
dalo). Zeptala se prvnho: "Kter jsi ty?" Dostalo se j
odpovdi:

Prvn: Jsem Tydlitk.

Druh: Ano, je.
Existuje Tydlitk?
65. Tet verze.
Alenka potkala jednoho z bratr. Prohlsil: "Dneska
mm jeden ze svch lhacich dn." Existuje Tydlitk?
66. tvrt verze.
Alenka jednou, a nebylo to v nedli, potkala oba bratry
(tak j to aspo pipadalo). Zeptala se jich: "Existuje Tydlitk?" Dostalo se j odpovdi:
Prvn: Tydlitk existuje.
Druh: Existuji.
Existuje Tydlitk?
Jak to bylo doopravdy?
Tak jak ono to vlastn je? Existuje Tydlitk, nebo ne?
Vyprvl jsem vm tyi rzn verze Aleniny phody.
Kde se vzaly? Tedy abych vm ekl pravdu, nevymyslel
jsem si je sm, vyly pmo z tlamy Tlachapoudovy. Rozhovor mezi Alenkou a Valihrachem skuten probhl Alenka mi o nm sama vyprvla, a Alenka mluv vdycky
pravdu. Jene ty tyi verze o tom, co se udlo potom, mi
vechny vykldal Tlachapoud. A j vm, e Tlachapoud le
v tyt dny jako Lev (v pondl, v ter a ve stedu), a vyprvl mi ty historky ve tyech po sob jdoucch vednich dnech. Dobe vm, e to byly vedn dny, protoe jsem
lenoch a vdycky celou sobotu a nedli prospm. Vyprvl mi je ve stejnm poad, v jakm jsem vm je vylil i j.
Z toho, co jsem vm tu ekl, byste nemli, mil teni,
mt sebemen pot se zjitnm, existuje-li Tydlitk nebo
je to jen Valihrachv vmysl. A zjistila Alenka, existuje-li
Tydlitk?
47

Rozlutn

47. Lev
tvrtek.
tvrtek

me tici .. Vera jsem lhal" pouze v pondli a ve

jednoroec me ttci " Vera jsem lhal" jedin ve
a v nedli. Oba souasn to mohou itci jedin ve

tvrtek.

48. Z prvnho Lvova vroku vyplv, e je pondli nebo

tvrtek. Z druhho vroku vyplv. e tvrtek neni: je tedy
pondl

49. Nejde to ani jeden den v tdnu! jedin v pondli a ve

tvrtek by mohl pronst prvn vrok; jedin ve stedu
a v nedli by mohl pronst druh. Take oba zrove neme nikdy pronst.
50. Tady jde o situaci pln odlinou. Vborn to ukazuje
rozdl mezi tm, kdy proneseme dva jednotliv vroky,
a kdy proneseme jeden vrok, kter je jejich konjunkc
Mjme dva vroky X a Y. jestlie jejich konjunkce, tj.
vrok "X a Y': je pravdiv, samozejm z toho vyplv, e
oba vroky X. Y jsou pravdiv i jednotliv. Pokud vak
konjunkce "X a Y" je nepravdiv; pak z toho vyplv jen
to, e aspo jeden z obou vrok je nepravdivy - nemusi
bt nepravdiv oba.
jedin den v tdnu, kdy je pravda, e Lev vera lhal
a ztra bude lht zase, je ter (to je toti jedin den, kter
padne mezi dva Lvovy Ihaci dny). Take den, kdy Lev vyslovil tenhle vrok, nemohlo bt ter, protoe v ter by
takov vrok sice byl pravdiv, ale Lev v ter pravdiv
vroky nevyslovuje. Take to v ter nebylo, a tak Lvv
vrok je nepravdiv. Lev le. Dnem, po nm Se Alenka
ptdt; je pondli nebo steda.
.
51. jestlie je prvn vrok pravdiv, pak prvn z bratr je
Tydlitk, take druh je Tydlitek a druh vrok je tak
pravdiv. jestlie je prvn vrok nepravdiv, pak prvn
z bratr je Tvdlitek a druh je Tydlitk; a druh vrok je
48

rovn nepravdiv. Take bu jsou oba vroky pravdiv,

nebo jsou oba nepravdiv. Oba bt nepravdiv nemohou,
ponvad brati nikdy nelou oba v t den. Oba vroky
jsou tedy pravdiv. Prvni z bratr je Tydlitk, druh je
Tydlitek a Alenka je potkala v nedli.

52. A tohleto je kvt z pln jin zahrdky! Vrok druhho

z bratr je urit pravdiv. Nu a my vtme, e je jin den
v tdnu ne u piedchozi hdanky, tj neni nedle. Take
tady nemohou bt oba vroky pravdiv, prvni tedy musi
bt nepravdiv. Prvni z brat je Tydlitek a druh je Tydlitk.
53. Prvni odpov je zejm liv, phoda se tedy neudla
v nedli. Take druh odpovdlpravdiv a teklNe".
54. Vrok (2) prvniho z bratr je evidentn nepravdiv,
a tak jeho vrok (J) je tak nepravdiv (bratr ho pronesl
v t den). Take prvni z bratr nele v sobotu, tedy druh
v sobotu le. Druh z bratr mluvi prv pravdu (prvni
z bratr prv le), take je pondli; ter nebo stieda. jedinm dnem, kdy je pravda, e bude zra lht, je stteda.
Take byla stieda:
55. jeho vrok je zejm nepravdiv (kdyby byl pravdiv,
pak by bratr toho dne lhal, co si protite): Take alespo
jeden z vrok "Dneska lu" a ,Jsem Tydlitek"je nepravdiv. Prvnt vrok (Dneska lu") je pravdiv, a tak druh
vrok je nepravdivy. je to tedy Tydlitk.
56. D. Kdyby ten den lhal, pak prvni vrok v disjunkci by
byl pravdivy; a tak by bylo pravdiv cel prohleni; co je
rozpor. Ten den tedy mluvil pravdu a jeho prohleni je
pravdiv: Ten den le, nebo je Tydlitek. A protoe ten den
nele, je to Tydlitek.
57. Oba vroky jsou
je kdo, se urit ned.

zjevn pravdiv,

49

take je

nedle.

Kdo

Pedevm v nedli neni mon, aby brati lhali a tikali, e neni nedle. Take neme bt nedle. Prvni z bratr
tedy mluvi pravdu, a druh (nent nedle) le. Druh fk,
e je pondlt, ale le, take neni pond1f.
Druh z bratr le, i kdy fk, e Lev vera lhal, take
vera ml Lev jeden ze svch pravdomluvnch dn. To
znamen, e vera byl tvrtek, ptek, sobota nebo nedle
a dnes je ptek, sobota, nedle nebo pondli. U jsme vylouili nedli a pondli, take must bt ptek nebo sobota.
A nyn pihldnme k tomu, e ztra je jeden z Tydlitkovch lhacicn dn (prvn z bratr, kter prv mluv pravdu, to pece ekl). Take dnes neme bt sobota, a je ptek.
Z toho dle plyne, e Tydlitek le v sobotu, jako Jednoroec. A prvni z bratr dneska mluv pravdu. a dnes je ptek,
take je to Tydlitk. Vechny zhady jsou objasnny.

58.

Pedpokldejme, e prvn z bratr mluv pravdu. Pak

ehtaka patf Tydlitkovi. Autor druh odpovdi le (neni
nedle), take to neni Tydlitek; ale Tydlitk. Autorem prvn
odpovdi je Tydlitek a ml dostat ehtaku.
Pedpokldejme, e prvn z bratr le. Pak ehtaka pat( Tydlitkovi. V tom piipad druh z bratr mluv pravdu a je tedy skuten Tydlitek. Potom je majitelem ehta
ky opt prvn z bratr. Take a tak nebo onak, ehtaka
pat autorovi prvn odpovdi.

59.

Pravdpodobnost je tu nulov. Pedpokldejme, e vrok je pravdiv. Potom majitel ehtaky le, a tak to nem
e bt ten, co s Alenkou mluv. Pedpokldejme, e jeho
vrok je nepravdiv. Pak majitel ehtaky mluv pravdu,
a tak ani v tomto piipad to neme bt ten, co s n mluvi:

60.

61. Valihrach ml pravdu. Pedpokldejme, e ten, co

s Alenkou mluvt. le. To znamen, e majitel ehtaky le,
tedy majitelem je ten, co s Alenkou mluvt. Pedpokldej
me, e ten, co s Alenkou mluv, mluv pravdu. Potom majitel ehtaky mluv pravdu. Jestlie nen nedle, pak mus

50

bt majitelem ehtaky autor odpovdi, pokud je ale ned

le, pak mluv pravdu oba brati a kterkoli me bt majitelem.
Kdy to shrneme, pokud neni nedle, majitelem ehta
ky je nesporn autor odpovdi. Pokud je nedle, jsou monosti vyrovnan. Take pravdpodobnost; e Alenka mluvila s vlastnkem ehtaky, je est a pl k sedmi, neboli ti
nct ke trncti.
62. Kli je v tom, e Alenka zjistila, ktermu z bratr ji m
dt. Kdyby druh ekl ,,Ano'; pak jeden z nich by mluvil
pravdu a druh lhal, a tak by Alenka nemohla zjistit; kdo
je majitelem. Jenome j jsem vm u prozradil; e Alenka
to zjistila, take druh neodpovdl ,,Ano': Tak tedy bu
oba brati lhali, nebo oba mluvili pravdu. To znamen, e
oba mluvili pravdu, a byla nedle. A tak Alenka ehtaku
odevzdala tomu prvnmu.

63. Tydlitik existuje a Alenka mluvila prv s nm.

Ten, co s Alenkou mluvil, tvrdil, e pravdiv jsou oba
tyto vroky:
O) Je to Tydlitk nebo Tydlitek.
(2) Dnes le.
Kdyby vpov byla pravdiv, pak by byly pravdiv oba
vroky O) i (2), a tak by byl pravdiv vrok (2), co by byl
rozpor. Take jeho vpovje nepravdiv, tedy vroky O)
a (2) nemohou bt oba pravdiv. Piitom vrok (2) pravdiv
je (to, co dotazovan prv tvrdi, neni pravda), nepravdiv
je tedy vrok O). Take to neni Tydlitk ani Tydlitek
a mus to bt Tydliuk:
64. Prvn neme bt Tydlitik: (Tydlitik le pod), je to
tedy Tydlitk nebo Tydlitek; a prv le. Take druh tak
le. Kdyby ten druh byl Tydlitk nebo Tydlitek, potom by
Tydlitk a Tydlitek lhali v t den, co nent mon. Take
ten druh je Tydlitk.
65. Tahleta verze je jasn nemon.
51

66. A u je ten druh kdokoliv, jeho vrok je pravdiv. (To

tum Descartes podotkl, e kdy nkdo tvrdl, e existuje,
vyslovuje pravdiv vrok. Neznm nikoho, kdo by neexistoval.) Ponvad druh vrok je pravdiv a neni nedle.
pak prvn vrok mus bt nepravdiv, Take pokud tahle verze pffhody odpovd skutenosti; pak Tydlitik neexistuje.
A jak to bylo doopravdy? Tet verze pithody se nemohla udt. Ani jednu verzi mi Tlachapoud nevykldal v sobotu nebo v nedli. Jedin monost, podle kter by jeho
tyi verze mohly zapadat do ty po sob jdoucch dn
splujcch dan podmnky, je ta, e tet verzi mi vykldal
ve stedu. Potom mi posledn verzi vyprvl ve tvrtek, take ta je pravdiv. Tak tedy Tydlttik neexistuje! (jsem si
ostatn naprosto jist. e kdyby Tydlitk existoval, Lewis
Carroll by o tom byl vdl.)
A co Alenka? Ctvrt verze je jedin, kter se opravdu
udla, a tak pro Alenku nebylo vbec obtn pijt na to.
e jej obavy z Tydlitika byly zbyten.

52

R
Porciiny
L

a jin

5. Zhada Porciinch sknk

A. Vyprvn prvn
67 a. V Shakespearov Bentskm kupci vystupuje dvka
Porcie, a ta m ti skky - zlatou, stbrnou a olovnou
- a v jedn z nich je Porciina podobizna. Kdo se uchz
o jej ruku, mus urit, v kter skce podobizna je, a pokud m tst (nebo je tak chytr) a uhodne, sm se s n
oenit. Na vku kad skky je npis, kter m npadnkovi pi volb pomoci.
Dejme tomu, e by si Porcie chtla vybrat manela ne
podle toho, jak je ctnostn, ale jen podle toho, jak je inteligentn. Dala na skky npisy:

Zlat

Stbrn

Olovn

PODOBIZNA
JEV TTO

PODOBIZNA
NEN V TTO

PODOBIZNA
NENI VE ZLAT

SKAICE

SKACE

SKACE

Npadnkovi prozradila, e z tch t npis je nanejv

jeden pravdiv. Kterou skku ml npadnk vybrat?
67 b. Porciin npadnk vybral sprvnou skku, a tak byla
svatba a ili spolu astn - alespo njak as. Pak vak
jednoho krsnho dne Porcii napadlo: I kdy manel jistou inteligenci pi vbru sprvn skky prokzal, ta hdanka nebyla vbec tk. Radji jsem tenkrt mla dt
t hdanku, a byla bych dostala opravdu chytrho manela. A tak nelenila, rozvedla se a chtla se vdt za nkoho
chytejho.

55

Tentokrt umstila na

skky

npisy:

Zlat

Stbrn

Olovn

PODOBIZNA
NENI VE STAIBRN
SKAINCE

PODOBIZNA
NENlvTTO
SKA/NCE

PODOBIZNA
.IEV TTO
SKAINCE

Npadnlkovi prozradila, e aspo jeden z npis je pravdiv a aspo jeden je nepravdiv. V kter skce byla
podobizna?
Jak u osud nkdy dl schvlnosti, ukzalo se, e npadnkem je Porciin bval manel. A byl tak chytr, e
rozlutil i tuhle hdanku, take se vzali znovu. Manel si
Porcii odvedl dom, pehnul ji pes koleno, podn j naplcal, a Porcii u ty blzniv npady pely.

B.Vyprvndruh

Porcie a jej cho u pak spolu ili pod astn a narodila se jim dcera Porcie II. - dl u j budeme kat jenom
Porcie. Kdy Porcie dospla v mladou enu, byla krsn
a chytr po mamince. Tak ona se rozhodla vybrat si mue
stejnm zpsobem. Npadnk musel podstoupit dv
zkouky.

68 a. Zkouka prvn.
Pi prvn zkouce byly na kadm vku npisy dva
a Porcie npadnkovi prozradila, e ani na jednom z vk
nen vce ne jeden nepravdiv npis. V kter skce byla
podobizna?

56

Zlat

Stbrn

(1) ZDE PODOBIZNA

NEN
(2) PORTRTISTA
JEZ BENTEK

(1) PODOBIZNA NENI

VE ZLAT SKAICE
(2) PORTRTISTA
JEZ FLORENCIE
Olovn

(1) ZDE PODOBIZNA

NEN
(2) PODOBIZNA
JEVE STAIBRN
SKAICE

68 b. Zkouka druh.
Kdy npadnk obstl v prvn zkouce, odvedla ho Porcie do vedlej sn, kde byly dal ti skky. A tak tady
byly na kadm vku dva npisy. Porcie npadnkovi prozradila, e na jednom z vk jsou oba pravdiv, na jednom
jsou oba nepravdiv, a na jednom je jeden npis pravdiv
a druh nepravdiv. V kter skce byla podobizna?
Zlat

Stbrn

(1) PODOBIZNA NEN

V TTO SKACE
(2) PODOBIZNA JE
VE STABRN SKAICE

(1) PODOBIZNA NEN

VE ZLAT SKAiCE
(2) PODOBIZNA JE
V OLOVN SKACE
Olovn

(1) PODOBIZNA NEN

V TTO SKACE
(2) PODOBIZNA JE
VE ZLAT SKACE

57

C. Na scnu vstupuj Bellini a Cellini

Npadnk obstl pi obou zkoukch a dostal Porcii II.
za enu. ili spolu astn a mli roztomilou dceruku,
Porcii III. - dle u j budeme kat jenom Porcie. Kdy
pak Porcie dospla v mladou enu, vynikala krsou a chytrost, stejn jako jej maminka i babika. A tak ona se
rozhodla vyvolit si manela metodou sknk. Uchaze
o jej ruku musel obstt ve tech zkoukch, aby ji zskal!
Zkouky byly dvtipn vymylen. Porcie se vrtila k babiinu npadu a namsto dvou npis dala na kadou
skku jen jeden. Ale obohatila zkouky o nov prvek.
Prozradila npadnkovi, e kadou skku zhotovil jeden
ze dvou proslulch florentskch emeslnk - Cel1ini
nebo Bellini. Kdy Cellini zhotovil skku, vdycky ji opatil nepravdivm npisem, kdeto Bel1ini sv skky vdy
popisoval podle pravdy. Porcie pitom dbala, aby tuto tradici neporuila.

69 a. Zkouka prvn.
Pi nov zkouce ml npadnk anci na spch (kdyby
hdal naslepo) dv ku tem, a ne jen jedna ku tem jako
pedtm. Porcie namsto podobizny vloila do jedn ze t
sknk dku. Ostatn dv skky byly przdn. Pokud si
npadnk nevybral skku s dkou, mohl se pustit do dal
zkouky.
Na skkch byly npisy:
~

58

Zlat

Stbrn

TATO SKAKA
JE PRZDNA

DKA JE
V TTO SKAICE

Olovn

NANEJV JEDNU
Z T~CHTO TAl SKIN~K
ZHOTOVIL BELLlNI

Kterou ze

sknk ml

npadnk vybrat?

69 b. Zkouka druh.
V dal zkouce byly npadnkovy ance na spch (kdyby hdal naslepo) jedna ku dvma. Porcie pouila jen dv
skky, zlatou a stbrnou, a do jedn z nich vloila svou
podobiznu (pi thle zkouce nebylo pouito dky). Kadou ze sknk zase zhotovil bu Cellini, nebo Bellini.
Na skkch bylo napsno:
Stbrn

Zlat

PRV~ .IEDNU
ZT~CHio
DVOU SKAIN~K

ZDE PODOBIZNA
NEN

ZHOTOVIL BEL.L1NI

Kterou ze
biznu?

sknk ml

npadnk vybrat, aby nael podo-

59

69 c. Zkouka tet.
Pokud npadnk obstl u pedchozch dvou zkouek,
uvedli ho do dal sn, kde byla zlat, stbrn a olovn
skka. A zase, kadou ze sknk zhotovil bu Cellini,
nebo Bellini. U thle zkouky ml npadnk anci (kdyby
hdal naslepo) jedna ku tem - Porcie vloila svou podobiznu do jedn ze sknk. Aby spn obstl, npadnk
musel
(1) sprvn vybrat skku, v n byla podobizna;
(2) urit, kdo kterou skku zhotovil.
Byly na nich npisy:
Zlat

Stbrn

PODOBIZNA JE
ZDE

PODOBIZNA .IE
ZDE

Olovn

ALESPO DV~

Z TCHTO SKIN~K
ZHOTOVIL CELLlNI

D. Zhadn chyba
70. tvrt a posledn vyprvn je trochu zvltn a nzorukazuje dleitost jednoho logickho principu.
Npadnk z minulho pbhu obstl ve vech tech
zkoukch a sml si odvst Porcii III. Mli hodn dt,
vnuk, pravnuk atd. O nkolik generac pozdji se
n

60

v Americe narodil jejich prapraprapotomek enskho pohlav, ani nevm z koliktho kolena, a jako by z oka vypadl svm pedkm na starch podobiznch. Tak mu dali
jmno Porcie Nt - dl u j budeme kat jenom Porcie.
Kdy Porcie poslze vyspla v mladou enu, vynikala krsou a chytrost, stejn jako vechny pedchoz Porcie. Navc byla nramn il, skoro a nezbedn. Tak ona se
rozhodla vyvolit si manela metodou sknk (v dnenm
New Yorku je to vc znan neobvykl, ale toho si nevmejme).
Zkouka, kterou pipravila, vypadala dost jednodue.
Porcie mla jen dv skky, stbrnou a zlatou, a v jedn
z nich byla Porciina podobizna. Na vkch byly npisy:
Zlat

Stbrn

ZDE PODOBIZNA
NEN

PRV JEDEN
Z TCHTO
DVOU NPIS

JE PRAVDIV

Kterou

skku

byste vybrali vy?

Npadnk uvaoval takhle: Pokud vrok na

skce

stbrn

je pravdiv, pak prv jeden z obou vrok je

pravdiv. To znamen, e vrok na zlat skce mus bt
nepravdiv. Na druh stran pedpokldejme, e vrok na
stbrn skce nen pravdiv. Pak nen pravda, e by prv jeden z obou vrok byl pravdiv, to znamen, e vroky jsou bu oba pravdiv, nebo oba nepravdiv. Nemohou
bt oba pravdiv (pedpokldme pece, e druh je nepravdiv), a tak jsou oba nepravdiv. Take i vrok na
zlat skce je nepravdiv. Tedy bez ohledu na to, je-li
vrok na stbrn skce pravdiv nebo nepravdiv, vrok
61

na zlat skce je nepravdiv. Take podobizna mus bt

ve zlat skce.
A tak npadnk vtzoslavn vyhrkl: "Podobizna je ve
zlat skce!" a odklopil vko. Jak byl jeho lek, kdy
zlat skka byla przdn! Npadnk doista zkoprnl
a vykikl, e ho Porcie podvedla. "K podvodm bych se
nikdy nesnila," rozesmla se Porcie a pohrdav otevela
stbrnou skku. A nastojte, podobizna byla v n!
Ale kde proboha udlal npadnk chybu ve sv vaze?
"Tak, tak," ekla Porcie, a bylo na n vidt, jak tu situaci
vychutnv, "vaha se vm moc nepovedla, e? Ovem
jste docela pitaliv mladk, a tak vm dm jet jednu
pileitost. Vlastn bych to dlat nemla, ale e jste to vy!
Dobr, zapomenu na tu zkouku a dm vm nco jednoduho. Te budete mt anci zskat m dv ku tem, a ne
jen jedna ku dvma. Bude to skoro jako jedna ze zkouek,
kterou si vymyslela moje dvn pedchdkyn Porcie III.
Te ale u byste ml obstt!"
To ekla a odvedla npadnka do vedlejho pokoje, kde
byly ti skky - zlat, stbrn a olovn. Porcie mu
ekla, e v jedn ze sknk je dka a ostatn dv e jsou
przdn. Aby npadnk zskal Porciinu ruku, sta, aby vybral jednu z przdnch. Na skkch byly npisy:
Zlat

Stbrn

DKA JE
V TTO SKAjCE

SKA/KA

'TATO
JE PRZDN

Olovn

NANEJV
JEDEN NPIS
NA TCHTO
TAECH SKAKCH
JEPRAVDIV

62

(Srovnejte tuhle hdanku s prvn zkoukou Porcie ITL Nezd se vm, e je pln stejn?)
Tentokrt npadnk uvaoval velice obezetn. Pedpo
kldejme, e vrok (3) je pravdiv. Potom oba ostatn vroky mus bt nepravdiv, take vrok (2) je nepravdiv,
dka je tedy potom ve stbrn skce. Na druh stran
pokud je (3) nepravdiv, pak tu mus bt pinejmenm
dva pravdiv vroky, jednm z nich je nutn (1), a v tomto
ppad je tedy dka ve zlat skce. V obou ppadech je
olovn skka przdn.
A tak tedy si npadnk vybral olovnou skku, otevel
ji, a jak hrza, byla v n dka! S smvem na rtech otevela Porcie ostatn dv skky, a ty byly przdn.
ten se jist zaraduje, kdy se dozv, e Porcie si npadnka pesto vzala. (Rozhodla se tak toti u dvno
ped zkoukami a pimla ho, aby je podstoupil, jenom
proto, aby ho trochu pokdlila.) Jene zbv jet odpovdt na otzku: Kde npadnk udlal chybu?

Rozlutni

67 a. Vroky na zlat a olovn skfce tvrd opak, take

jeden z nich must bt pravdiv. Ponvad nanejv jeden
ze tl vrok je pravdiv, vrok na stfbrn skfce mus
bt nepravdivy, a podobizna je tedy ve stttbrn skfce.
Hdanka se d teit i jinak. Kdyby podobizna byla ve
zlat skffice, mli bychom dva pravdiv vroky (na zlat
a stiibm skfce). co je v rozporu s danmi podmnkami.
Kdyby byla podobizna v olovn skNce, zase bychom
mli dva pravdiv vroky (tentokrt na olovn a na stt
brn skfce). Take podobizna mus bt ve stfbrn skf
ce.
Oba postupy een jsou sprvn, a to ukazuje, e u mnoha loh me existovat vce sprvnch cest vedoucch ke
stejnm zvrm.

63

67 b. Kdyby podobizna byla v olovn skce, pak by vechny ti vroky byly pravdiv, a to by odporovalo danm
podmnkm. Kdyby podobizna byla ve stiibrn skfce,
pak by vechny ti vroky byly nepravdiv, co by opt bylo
v rozporu s danmi podmnkami. Take podobizna mus
bt ve zlat skfce. (Pak jsou prvn dva vroky pravdiv
a tet nepravdiv, coje ve shod s danmi podmtnkami.)
68 R. Meme rovnou vylouit olovnou skfku, ponvad
kdyby podobizna byla v nf, pak by vroky na olovn
skfce byly oba nepravdiv. Podobizna je tedy ve zlat
nebo ve stfbm skfce. Prvn vroky na zlat a stfbm
skfce tvrd tot, tedy jsou bu oba pravdiv, nebo oba
nepravdiv. Kdyby byly oba nepravdiv, pak druh vroky
by byly oba pravdiv - jenome to bt nemohou. pon
vad si navzjem odporuj. Take prvn vroky jsou oba
pravdiv a podobizna nen ani ve zlat skfce. je tedy ve

stiibrn skfce.
68 b, jestlie je podobizna ve zlat skfce, potom na zlatm i na stitbmm vku jsou oba vroky nepravdiv. jestlieje ve stitbm skfce, pak na sttibmm i olovnm vku
je vdy jeden vrok pravdiv a jeden nepravdiv. Podobizna je tedy v olovn skfce. (Na stfbmm vku jsou pak
oba vroky pravdiv, na olovnm oba nepravdiv a na
zlatm je jeden pravdiv a jeden nepravdivy).

69 R. Pedpokldejme, e olovnou skku zhotovil Bellini. Potom je vrok na n pravdiv, take ostatn skfky
musel zhotovit Cellini. To znamen, e oba zbvajc vroky jsou nepravdiv, tedy vrok na stfbm skfce je nepravdiv a dka je ve stfbm skfce. Take pokud je
olovn skfka dflem Belliniho, pak dka je ukryta ve
stttbrn skfce.
A nyn pedpokldejme, e olovnou skfku zhotovil
Cellini. Pak je vrok na n nepravdivy, a tedy Bellini zhotovil alespo dv skfky. To znamen, e zlat i stitbm
skka jsou dflem Belliniho (olovnou podle naeho ped-

64

pokladu zhotovil Cellini). Vroky na zlat i na stbrn

skce jsou tedy pravdiv. Vrok na zlat skce je pravdiv, a v tomto ppad je tedy dka ve zlat skce.
Pi prvn ani pi druh eventualit dka neni v olovn
skce, ml tedy npadnk vybrat olovnou skku.
69 b. Jestlie stbrn skka je dlem Belliniho, pak vrok

na n je pravdiv, a v tom ppad zlatou zhotovil Cellini.

Pedpokldejme, e stbrn skka je dlem Celliniho.
V tomto ppad neni pravda, e Bellini zhotovil prv jednu ze sknk. To znamen, e zlat je tak dlem Celliniho
(kdyby byla dlem Belliniho, pak by Bellini zhotovil prv
jednu). Take a u stbrnou zhotovil Bellini nebo Cellini.
zlat je urit dlem Celliniho. Vrok na zlat skce je
proto nepravdiv, a tedy je podobizna ve zlat skfce.
69 c. Nejprve doloime, e olovn skka musf bt dlem
Belliniho. Pedpokldejme, e by byla d.flem Celliniho. Pak
by vrok na nf byl nepravdivy, co by znamenalo, e by
alespo dv musely bt dlem Belliniho, a to by musela bt
skka stbrn a zlat. To neni mon, podobizna pece
neme bt zrove ve stiibm i ve zlat skce. Proto
olovn skka je ve skutenosti dlem Belliniho. Take
vrok na nf je pravdiv a aspo dv ze sknk jsou dlem
Celliniho. To znamen, e Cellini zhotovil zlatou a stttbrnou. Vroky na obou tchto skkch jsou tedy nepravdiv a podobizna nen ve zlat ani ve stttbm skce. Tedy
je v olovn skce.
Zrove jsme dokzali, e olovn skka je dlem Belliniho a ostatnf dv zhotovil Cellini, co odpovid na druhou otzku.
ml uvdomit. e kdy nem dn informace o pravdivosti a nepravdivosti npis, ani o vzjemnm vztahu jejich pravdivosti. pak mohou npisy tvrdit
cokoliv a dotyn pedmt (podobizna nebo dka) me
bt kdekoliv. Pece mohu klidn vzt sknk, kolik m napadne, vloit do kterkoliv z nich to nebo ono a pak napsat

70. Npadnfk si

65

cokoliv na jejich vka - npisy pak nemusi mt vbec

dnou souvislost se skutenm obsahem skitnk: Porcie
tedy vbec nelhala, uvedla jenom to, e dotyn pedmt je
v jedn ze skitnk; a pi kad zkouce tomu tak skuten
bylo.
Situace je tu ovem podstatn odlin od pitbh ped
chzejcch Porcit. Tam kdyby pedmt byl jinde, ne podle
npadnkova sudku ml bt, znamenalo by to, e pslu
n Porcie vyslovila njak nepravdivy vrok (jak zhy uvidme).
Meme to vzt jet z jinho hlediska: Npadnikovou
chybou bylo, e pedpokldal. e kad z npis je bu
pravdiv, nebo nepravdivy. Podvejme se trochu dkladn
ji na prvn zkouku Porcie Nt se dvma skffkami. Vrok
na zlat skffce "Zde podobizna neni" je zejm bu pravdiv, nebo nepravdivy, protoe podobizna ve zlat skffce
bu je, nebo nent. Nhodou byl pravdiv, ponvad Porcie
skuten vloila podobiznu do stbrn skky. Nu a kdy
tedy Porcie dala podobiznu do stbrn skky, byl vrok
na stitbrn skce pravdiv nebo nepravdivy? Neme bt
pravdiv ani nepravdivy, ob monosti vedou k rozporu.
Pedpokldejme, e vrok na stbrn skffce k pravdu.
Pak prv jeden z vrok je pravdiv, jene ponvad prvn vrok (na zlat skffce) pravdiv je, tak druh vrok
pravdiv neni: Je-li tedy pravdiv, neni pravdiv. Pedpo
kldejme naopak, e vrok na stiibm skffce je nepravdiv. Pak prvn vrok je pravdiv, druh nepravdivy, co
znamen, e prv jeden z vrok je pravdiv. Prv o tom
ns dotyn vrok ujiuje, a tak je pravdiv! Take oboj
pedpoklad. i e vrok je pravdiv, i e je nepravdivy, vede
k rozporu.
Nzorn si to osvtlme, porovnme-li si tuto zkouku se
zkoukou Porcie lIL Tam se tak pouily dv skffky a na
zlat skffce se tak pravilo "Zde podobizna nen; jenome na stbrn namsto npisu "Prv jeden z tchto dvou
npis je pravdiv" stlo "Prv jednu z tchto dvou skiink zhotovil Bellini": ten se me divit, jak e to je tak
zvan rozdil mezi tmito dvma vroky, vime-li; e Belli-

66

ni umisoval na skfky jenom pravdiv npisy a Cellini

jenom nepravdiv. Tak tedy, rozdl i kdy na prvnf pohled
nepatrny. je tu ve skutenosti podstatn. Vrok .Prv jednu z tchto dvou skiink; zhotovil Bellini" musf bt bu
pravdiv, nebo nepravdiv. Je to vrok o reln skutenosti
- bu tomu tak je, nebo tomu tak neni; eBellini zhotovil
prv jednu z onch dvou skitnk: Dejme tomu, e v ptipad hdanky Porcie III by se bylo ukzalo, epodobizna je
ve sttibm, a nikoliv ve zlat skfce. Usuzovali byste
z toho, e vrok na sttibm skfce nebyl ani pravdiv, ani
nepravdiv? To by byl zvr nesprvn! Vrok na sttibme
skffce, jak jsem u podotkl v tomto pitpad musf bt bu
pravdiv, nebo nepravdiv. Sprvn by si tu pofnal ten,
kdo by usoudil epokud byla podobizna ve stfbm skf
ce, pak Porcie III lhala, kdy podvala informace o Bellinim a Cellinim. A naopak Porcie Nt mohla vloit podobiznu do stfbm skfky a vbec nelhat; protoe neekla
ani slovo o pravdivosti npis.
Problematika vrok vypovfdajfcfch o sv vlastnf pravdivosti je velmi jemnou a pitom zkladnf soustf modernf logiky a pozdji se k nf jet vrtfme.

67

6. Ze zpisnku inspektora Fishtrawna

A. Z inspektorovch ppad
Inspektor Nick Fishtrawn ze Scotland Yardu byl tak
laskav a souhlasil s uveejnnm nkterch ze svch slavnch ppad pro potchu i pouen vech, kdo se zajmaj
o vyuit logiky v boji proti zloinu.
71. Jednoduch ppad na zatek.
Bylo vyloupeno skladit a pachatel (nebo pachatel)
odvezl lup autem. Do Scotland Yardu pedvedli ti podezel zloince, A, BaC, a vyslchali je. Zjistilo se toto:
(1) Do loupee nebyl zapleten nikdo jin ne A, BaC.
(2) C se nikdy nepout do akce bez A.
(3) B neum dit auto.
Je A vinen?
72. Dal jednoduch ppad.
Zase lo o loupe.
Podezel A, BaC pedvedli k vslechu a zjistily se tyto
skutenosti:
(1) Do ppadu

nebyl zapleten nikdo jin ne A, BaC.

(2) A pracuje vdycky aspo s jednm spolenkem.
(3) C je nevinen.
Je B vinen?
73. Ppad s dvojaty.
V tomto neobvyklm ppad lo o loupe, je se stala
v Londn. Ti podezel zloince A, BaC pochytali
a pedvedli k vslechu. Pitom vak A a C byli dvojata
podobn si jak vejce vejci a jen mlokdo je od sebe dokzal rozeznat. Vichni ti podezel mli u hust popsan
trestn rejstk a ve Scotland Yardu dobe vdli, co jsou
za a jak maj zvyky. Dvojata byla dost bojcn, a ani
jedno z nich by se neodvilo pustit se do akce bez spole68


nka. Naproti tomu B byl ostr hoch a spolovnm pmo
opovrhoval. Nkolik svdk vypovdlo, e v dob, kdy
dolo k loupei, vidli jedno z dvojat, jak popj v jistm
baru v Doveru, nevdlo se vak, kter z dvojat to bylo.
Pokud do loupee nebyl zapleten nikdo jin ne A, BaC,
kdo z nich je vinen a kdo nevinen?
74. Komplikovan ppad.
"Co vyplv ze zjitnch fakt?" zeptal se inspektor
Fishtrawn seranta Collohnatha:
(1) Pokud je A vinen a B nevinen, pak C je vinen.
(2) C nikdy nepracuje sm.
(3) A nikdy nepracuje s C.
(4) Krom A, BaC nen do ppadu zapleten nikdo dal
a aspo jeden z tch t je vinen.
Serant se pokrbal za uchem a ekl: "Obvm se, pane
inspektore, e z toho moc nevydmm. Vy byste dokzal
na" zklad tch fakt zjistit, kter z podezelch je vinen
a kter ne?"
.Nedokzal," odtuil Fishtrawn, "ale mme tu dost podklad, abychom jednoho z nich obvinili."
Komu z tch t lze dokzat vinu?
75. Ppad McGregorova obchodu.
Pan McGregor, obchodnk z Londna, telefonoval do
Scotland Yardu, e mu vyloupili obchod. Byli pedvedeni
k vslechu ti podezel, A, BaC. Zjistily se tyto skute
nosti:
(1) Kad z tch t, A, B i C, byl v den loupee v obchod, a nikdo dal ten den v obchod nebyl.
(2) Pokud je vinen A, ml prv jednoho spolenka.
(3) Pokud je B nevinen, je nevinen i C.
(4) Pokud jsou vinni prv dva, pak jednm z nich je A.
(5) Pokud je C nevinen, je nevinen i B.
Koho inspektor Fishtrawn obvinil z loupee?
76. Ppad ty.
Tentokrt byli

pedvedeni

k vslechu

69

tyi podezel,

A,


B, CaD; opt lo o loupe. Bylo znmo, e alespo jeden
z nich je vinen a e do loupee nen zapleten nikdo dal.
Dle vyly najevo tyhle skutenosti:
(1) A je nevinen.
(2) Pokud je B vinen, pak ml prv jednoho spolenka.
(3) Pokud je C vinen, pak ml prv dva spolenky.
Inspektora Fishtrawna zejmna zajmalo, je-li vinen D, byl
to toti obzvl nebezpen zloinec. Natst mu to uveden skutenostiumouj zjistit. Je D vinen?

B. Ze soudnch ppad
Inspektor Fishtrawn chodil asto k soudu a sledoval
jednni i u ppad, kter sm nevyetoval.Sedl tam, aby
se pocviil v logice - chtl si vyzkouet, jak by si s ppa
dy poradil on.
Uvedeme nkolik ppad, kter sledoval.
77. Byl souzen jist mu obvinn z asti na loupei alobce a obhjce prohlsili:
alobce: Pokud je obalovan vinen, pak ml spolen
ka!
Obhjce: To nen pravda!
Prospl tm obhjce svmu klientovi?
78. V dalch dvou ppadech stli ped soudem ti mui, A,
BaC, obvinn z asti na loupei.
V prvnm ppad bylo zjitno:
(1) Pokud je A nevinen nebo B vinen, pak C je vinen.
(2) Pokud je A nevinen, pak C je nevinen.
D se tu nktermu ze t obvinnch dokzat vina?
79. U druhho ppadu se zjistilo:
(1) Aspo jeden ze t obvinnch je vinen.
(2) Pokud je A vinen a B nevinen, pak C je vinen.

70

Tyto informace nesta k usvden dnho z obvinnch,

ale umouj urit dva, z nich jeden je urit vinen. Kte
dva to jsou?
80. V poslednch dvou ppadech stli ped soudem obalovan A, B, CaD.
V prvnm ppad vyly najevo tyi skutenosti:
(1) Pokud jsou A i B oba vinni, pak C byl jejich spole
nkem.
(2) Pokud je A vinen, pak alespo jeden z BaC byl
jeho spolenkem.
(3) Pokud je C vinen, pak D byl jeho spolenkem.
(4) Pokud je A nevinen, pak D je vinen.
Kterm z obvinnch lze dokzat vinu a kterm nelze?
81. V druhm ppad byly zjitny tyto skutenosti:
(1) Pokud je A vinen, pak B byl jeho spolenkem.
(2) Pokud je B vinen, pak bu C byl jeho spolenkem,
nebo A je nevinen.
(3) Pokud je D nevinen, pak A je vinen a C nevinen.
(4) Pokud je D vinen, pak je vinen i A.
Kte z obvinnch jsou vinn a kte nevinn?

C. est exotickch ppad

82. Na jednom malm ostrov byl souzen jist lovk.
Soudu bylo znmo, e obvinn se narodil a vyrostl na sousednm ostrov poctivc a padouch. (Pipomeme si, e
poctivci vdycky mluv pravdu a padoui vdycky lou.)
Obalovanmu dovoliti pronst na svou obhajobu jen jedin vrok. Na chvli se zamyslel,. a pak prohlsil: "Ten,
kdo spchal ten zloin, je padouch." Bylo od nho moudr,
e to ekl? Pomohlo mu to, nebo mu to pitilo? Nebo to
bylo jedno?
71

83. Pi jin pleitosti bylo na ostrov vedeno pelen

proti dvma mum, X a Y. O alobci bylo znmo, e je
bud' poctivec, nebo padouch. alobce ped soudem prohlsil:
(1) X je vinen.
(2) X a Y nejsou vinni oba.
Kdybyste vy, ven teni, byl soudcem, jak byste se
zachoval? Dokzal byste usoudit, je-li X nebo Y vinen?
Jak nzor byste si uinil na alobcovu vrohodnost?
84. Dejme tomu, e by ve stejn situaci alobce prohlsil:
(1) Bud' X, nebo Y je vinen.
(2) X je nevinen.
Jak zvr byste z toho vyvodili?
85. Dejme tomu, e by ve stejn situaci alobce prohlsil:
(1) Bud' X je nevinen, nebo Y je vinen.
(2) X je vinen.
Jak zvr byste z toho vyvodili?
86. Dal ppad se stal na ostrov poctivc, padouch
a normlnch lid. Pipomeme si, e poctivci vdycky mluv pravdu, padoui vdycky lou a normln lidi nkdy lou
a nkdy mluv pravdu.
Ti obyvatel ostrova, A, BaC, byli pohnni k soudu.
Bylo znmo, e zloin spchal jen jeden z nich. Dle bylo
znmo, e ten, co zloin spchal, byl poctivec, a to jedin
poctivec mezi obvinnmi.
Obalovan prohlsili:
A: Jsem nevinen.
B: To je pravda.
C: B nen normln.
Kter z nich je vinen?
87. Posledn ppad, vbec nejzajmavj, se na prvn pohled podob pedchzejcm, ale ve skutenosti se od nich
podstatn li. Dolo k nmu rovn na ostrov poctivc,
padouch a normlnch lid. Hlavn osoby zde jsou obvin72

n, alobce a obhjce. Prvn komplikace: bylo znmo, e

jeden z nich je poctivec, jeden padouch a jeden je normln, ovem kdo je kdo, to u znmo nebylo. Aby byl zmatek
jet vt, soudu bylo znmo, e pokud obvinn je nevinen, pak vinen je bu obhjce, nebo alobce. Dle bylo
znmo, e vink je jen jeden a nen to padouch. Dotyn ti
prohlsili u soudu:
Obvinn: Jsem nevinen.
Obhjce: Mj klient je opravdu nevinen.
alobce: Nen tomu tak, obvinn je vinen.
Tyto postoje samozejm nikoho nepekvapily. Soud se
odebral k porad, ale nedokzal dojt k dnmu rozhodnut - uveden informace na to nestaily. V t dob pa-til
ostrov Velk Britnii a mstn vlda zatelegrafovala do
Scotland Yardu a podala, nemohli-li by k nim poslat
inspektora Fishtrawna, aby jim pomohl ppad vyeit.
Inspektor Fishtrawn za pr tdn piplul a soud se znovu seel. Fishtrawn si umnil: Tomu musm pijt na kloub.
Chtl zjistit, nejen kdo je vinen, ale i kter z tch t je
poctivec, kter padouch a kter je normln. A tak se rozhodl vyptvat se tak dlouho, dokud to nezjist. Nejdv se
zeptal alobce: .Nejste nhodou vinen vy?" alobce mu
odpovdl. Inspektor se na chvli zamyslel, a pak se zeptal
obvinnho: "Je alobce vinen?" Obvinn mu odpovdl,
a Fishtrawn u vdl vechno.
Kdo byl vinen, kdo byl normln, kdo byl poctivec a kdo
padouch?

RozLutn

71. Nejprve prokeme, e aLespo jeden z A a C je vinen.

Pokud B je nevinen; pak je ziejm, e vinen je A nebo C
(ppadn oba), protoe podLe (1) neme bt vinen nikdo
jin ne A, B nebo C Pokud B je vinen, pak museL m
spolenika (neum dit), tedy mus bt zase vinen A nebo
C Je tedy A nebo C vinen (nebo oba). Pokud je C nevinen,

73

pak je A vinen. Na druh stran pokud je C vinen, pak

podle (2) je rovn vinen A. Take A je vinen v kadm
pitpad.

72. Tahle hdanka je jet leh Pokud je A nevinen, pak,

protoe C je nevinen, must bt podle (J) vinen B. Pokud je
A vinen, pak podle (2) ml spolenika, a tem podle (3)
nemohl bt C; take B musi bt vinen. Tedy v prvnim i ve
druhm piipad je B vinen.
73. Piedpokldejme, e B je nevinen. Pak must bt jedno
z dvojat vinno. To mlo pi inu spolenika, tem nemohl
bt B, a tak to muselo bt druh z dvojat. Jenome to nen
mon, ponvad jedno z dvojat bylo v dob inu v Doveru. Take B je vinen. A ponvad B vdycky pracuje sm,
dvojata jsou nevinn.
74. B je vinen. To lze prokzat dvma zpsoby.

t. vaha: Piedpokldejme. e by B byl nevinen. Pak pokud by byl vinen A, tak C by musel bt podle (1) rovn
vinen, jene to by znamenalo, e A pracoval s C; a to je
v rozporu s (3). Take A je nevinen. Potom je jedin mon
vinik C; co je v rozporu s (2). Take B vinen je.
2. vaha vede k cm krati cestou:
(a) Ptedpokldejme. e A je vinen. Pak podle (J) nemohou bt BaC oba nevinni. take A musel mt spolenika.
Tmto spolentkem nemohl podle (3) bt C; a tak jtm musel bt B. Pokud je tedy A vinen, je vinen i B.
(b) Piedpokldejme, e C je vinen. Potom ml podle (2)
spolenika, tim nemohl podle (3) bt A, a tak to byl B.
(c) Pokud neni vinen A ani C; pak je B ovem vinen.
75. Inspektor Fishtrawn obvinil pana McGregora z piedsttrni loupee, protoe ve skutenosti k dn dojt nemohlo.
Inspektor usuzoval takto:
t. krok: Piedpokldejme, e A je vinen. Pak ml podle
(2) pi inu prv jednoho spolentka: Potom tedy je jeden
z BaC vinen a druh nevinen. To je v rozporu s (3) a (5),
74

odtud toti vyplv, e BaC jsou bu oba nevinni; nebo

oba vinni Take A mus bt nevinen.
2. krok: Podle (3) a (5) jsou BaC bu oba vinni. nebo
oba nevinni. Kdyby byli oba vinni, pak u nikdo dal by
vinen nebyl (A je nevinen). Pak by tedy byli prv dva
vinci, co by podle (4) znamenalo, e A je vinen. To je
rozpor, protoe A je nevinen. Take BaC jsou oba nevinni.
3. krok: Te u vme, e A, B i C jsou nevinni. Ovem
podle (1) v den, kdy dolo k loupei, v obchod nebyl nikdo
dalt; kdo by mohl loupe spchat. Take se dn loupe
nekonala a pan McGregor lhal.
Tvit v tvt Fishtrawnov nezvratn logice se pan
McGregor zhroutil a ptiznal se, e skuten lhal a e se tak
pokouel vymoci na pojiovn nhradu.
76. Pokud je B vinen, pak podle (2) byly do pitpadu zaple-

teny prv dv osoby; pokud je vinen C; pak podle (3) byly

do ptipadu zapleteny prv tii osoby. Ale oboj neme
platit zrove, proto aspo jeden z BaC je nevinen. A je
rovn nevinen, jsou tu tedy nanejv dva vinci. Take C
nemohl mt dva spolenky a podle (3) je C nevinen. Pokud
je B vinen, pak ml prv jednoho spolenka, a tm nemohl bt nikdo jin ne D (A i C jsou oba nevinn). Pokud je
B nevinen, pak A, B i C jsou nevinni; a tak je vinen D. Tedy
bez ohledu na to, je-li B vinen nebo nevinen. D je vinen.
Take D jsme vinu dokzali.
77. Obhjce

vlastn

prohlsil, e

obvinn zloin

spchal,

a to sm. *)
78. To je

obzvl jednoduch. Podle (I), pokud A je nevinen; pak C je vinen (pokud A je nevinen; pak vrok "bu je
A nevinen. nebo B je vinen" je pravdiv). Podle (2), pokud
A je nevinen; pak C je nevinen. Take pokud A je nevinen.

") Pozn, pfekl. Pokud je obalovan nevinen, je

(viz vod k 8. kapitole).

75

alobcv

vrok pravdiv

tak C je vinen i nevinen, co nent mon. Take A mus bt

vinen.
79. Ti dva jsou BaC Kdyby toti B i C byli nevinni, potom
podle (]) by A byl vinen a podle (2) by pak C musel bt
vinen, co nent mon.
80. Nejdiive dokeme, e pokud je A vinen, pak je vinen
i C Pedpokldejme, e A je vinen. Potom podle (2) je
vinen i B nebo C jestlie B je nevinen. pak mus bt vinen
C Pedpokldejme, e B je vinen. Potom jsou vinni A i B
a podle (J) je C rovn vinen. Dokzali jsme, e pokud je
A vinen, je vinen i C Podle (3), pokud je C vinen, je vinen
i D. Kdy zkombinujeme oba tyto zvry dohromady, vidme, e pokud je A vinen, je vinen i D. Podle (4), pokud je
A nevinen, je D vinen. Take bez ohledu na to, je-li A vinen
nebo nevinen, D vinen je.
D je tedy vina prokzna. Ostatnm nelze vinu prokzat.
81. Vinni jsou vichni tyi. Podle (3), pokud je D nevinen,
pak A je vinen. Podle (4), pokud je D vinen, pak A je vinen.
A u tedy je D nevinen nebo vinen, A vinen je. Podle (1) je
tedy B rovn vinen. Podle (2) je pak bu C vinen, nebo
A nevinen. jene my u vme, e A neni nevinen, take C
mus bt vinen. A konen podle (3), pokud je D nevinen,
pak C je tak nevinen. jene my jsme doloili, e C nen
nevinen, take D mus bt vinen. jsou tedy vinni vichni.

82. Ano, bylo to moudr, zprostilo ho to obaloby. Pedpo

kldejme, e obvinn je poctivec. Pak jeho prohlen je
pravdiv, take vink je padouch a obvinn mus bt nevinen. Naopak pedpokldejme, e obvinn je padouch.
Pak jeho prohlen je nepravdiv, pachatelem je tedy poctivec, take i takto je obvinn nevinen.
83. Pedpokldejme, e alobce by byl padouch. Potom by
(]) ani (2) nebyla pravda. A protoe by (]) nebyla pravda,
byl by X nevinen. Protoe (2) by rovn nebyla pravda, byli

76

by X a Y oba vinni, take X by byl vinen. To je rozpor.

alobce je tedy poctivec. Tedy X skuten je vinen, a pon
vad nemohou bt vinni oba, Y je nevinen. Take X je
vinen, Y je nevinen, a alobce je poctivec.
84. Kdyby alobce byl padouch, pak by podle (1) X i Y byli
nevinni. a podle (2) by byl X vinen. To je zase rozpor, alobce je tedy poctivec, X je nevinen 'a Y vinen.
Opt piedpokldejme, e alobce je padouch. Potom (1)
neni pravda, X je tedy vinen a Y nevinen. Take X je
vinen. Jene ani (2) neni pravda, tedy X je nevinen - dali
rozpor. Take alobce je poctivec. Podle (2) je X vinen a podle (1), ponvad X nent nevinen, musi bt Yvinen. Tentokrt jsou vinni X i y.

85.

neme bt poctivec, protoe kdyby byl, pak by byl

vinen a nemohl by lht, e je nevinen. Neme bt ani
padouch, protoe kdyby byl, jeho vrok by byl nepravdiv,
tedy by byl vinen a byl by to poctivec. Take A je normlnt.
a je nevinen.
Protoe A je nevinen, vrok pronesen B je pravdiv.
Take B nent padouch, je bu poctivec, nebo normlnt:
Pedpokldejme, e B by byl normln Pak vrok C by byl
nepravdiv a C by byl bu padouch, nebo normlni. To by
znamenalo, e A, B ani C nejsou poctivci; a tak nikdo
z nich nent vinen, v rozporu s danmi skutenostmi. B tedy
neme bt normlnt; je to poctivec a je vinen.

86. A

87. Ped Fishtrawnovm pjezdem. Ozname A obvin

nho, B obhjce a C alobce.
Piedevtm A neme bt padouch, protoe kdyby byl padouch, jeho vrok by byl nepravdiv, take by byl vinen,
v rozporu s danm faktem, e padouch neni vinen. A tedy
je bu poctivec, nebo normln.
1. monost: A je poctivec. Pak jeho vrok je pravdiv
a je nevinen. Potom vrok B je rovn pravdiv, take B je
bu poctivec, nebo normln. Jene A je poctivec, B je tedy
77

normln Tm nm vychz C jako padouch. Ponvad je

znmo, e padouch neni vinen, je vinen B.
2. monost: A je normln a je nevinen. Potom vrok B
je zase pravdiv, take B je poctivec (normln je A). Protoe A je nevinen a C (co je padouch) je rovn nevinen, je
vinen B.
3. monost: A je normln a je vinen. Potom vrok C je
pravdiv, a C je poctivec (normlni je A). Zde nm vychzt
B jako padouch.
Shrme si vechny ti monosti; kter jsou v souladu
s vroky pronesenmi ped pfjezdem inspektora Fishtrawna:
1. monost

2. monost

3. monost

nevinen
normln

vinen
normln

Obvinn

nevinen
poctivec

Obhjce

vinen
normln

vinen
poctivec

nevinen
padouch

alobce

nevinen
padouch

nevinen
padouch

nevinen
poctivec

Po Fishtrewnov pjezdu. Inspektor se zeptal alobce,

neni-li vinen on. To u vak vdl, e alobce je nevinen
(protoe ve vech uvedench monostech je nevinen). alobcova odpov tedy mohla Fishtrawnovi nanejv poslouit, aby se dozvdl, je-li alobce poctivec nebo padouch. Kdyby podle pravdy odpovdl: .Nejsem;" tm by
se projevil jako poctivec, Fishtrawn by vdl, e skutenosti
odpovd jedin 3. monost, a u by nemusel dn dali
otzky klst. Jene kdy mu alobce odpovdl; Fishtrawn
dal otzky kladl. alobce tedy musel bt padouch
a odpovdt: ,Jsem." Fishtrawn (stejn jako ten) tak
zjistil, e 3. monost je vylouena, take zbvajl prvni dv.
To znamen, e ve skutenosti je vinen obhjce, potd ale
nen jasn, je-li obvinn poctivec a obhjce normlni
nebo obrcen. Fishtrawn se pot zeptal obvinnho, je-li
alobce vinen, a kdy se mu dostalo odpovdi, vdl u

78

naprosto vechno. Poctivec by mu musel odpovdt .Nent",

kdeto normlni lovk by mohl odpovdt bu ,Je': nebo
.Nent". Kdyby byl odpovdl .Nent". Fishtrawn by nemohl
usoudit; je-li obvinn poctivec nebo normln Ale Pishtrawn to zjistil, a muselo se mu tedy dostat odpovdi Je':
Take obvinn je normlnt a obhjce poctivec (i kdy
vinen),

79

7. Jak se vyhnout vlkodlakm

a jin praktick rady

Tahle kapitola se tk spe praktickch ne zbavnch

strnek logiky. V ivot se asto naskytnou situace, kdy se
hod rzn praktick dovednosti. Dm vm tu podrobn
nvody, podle nich se postupn naute:
(A) jak se v lese vyhnout vlkodlakm,
(B) jak si vybrat nevstu,
(C) jak se hjit ped soudem,
(O) jak dostat krlovskou dceru za enu.
Samozejm vm nemohou nijak zaruit, e se nkdy
opravdu v takov situaci octnete, ale jak Bl Jezdec moude dl Alence, je teba bt pipraven na vechno.

A. Jak si ponat ve

vlkodlam

lese

Pedpokldejme, e jste zavtali do lesa, jeho kad

obyvatel je bu poctivec, nebo padouch. (Pipomeme si,
e poctivci vdycky mluv pravdu a padoui vdycky lou.)
Navc nkte z obyvatel jsou vlkodlaci a maj takov protivn zvyk, e se obas v noci promuj ve vlky a dv lidi.
Vlkodlaci se tak dl na poctivce a padouchy.

88. Zpovdte ti zdej obyvatele, A, BaC, a je znmo, e

prv jeden z nich je vlkodlak. Prohls:
A: C je vlkodlak.
B: J nejsem vlkodlak.
C: Aspo dva z ns jsou padoui.
Hdanka m dv sti:
(a) Je vlkodlak poctivec, nebo padouch?
(b) Kdybyste si mli jednoho z nich vzt za prvodce,
a kdyby vm vc zleelo na tom, aby to nebyl vlkodlak, ne aby to nebyl padouch, kterho byste si
vybrali?

80

89. Stejn situace: kad z A, BaC je bu poctivec, nebo

padouch, a prv jeden z nich je vlkodlak. Prohls:
A: Jsem vlkodlak.
B: Jsem vlkodlak.
C: Nanejv jeden z ns je poctivec.
Charakterizujte A, BaC.
90. V dalch tech hdankch se vyskytuj opt ti obyvatel lesa, A, BaC, a z nich kad je bu poctivec, nebo
padouch. Vroky pronesou pouze dva, A a B.
V prvn hdance prohls:
A: Aspo jeden z ns t je poctivec.
B: Aspo jeden z ns t je padouch.
Pitom alespo jeden z tch t je vlkodlak a nikdo z nich
nen zrove poctivec i vlkodlak. Kdo je vlkodlak?
91. V druh hdance pronesou vroky:
A: Aspo jeden z ns t je padouch.
B: C je poctivec.
Pitom je mezi nimi prv jeden vlkodlak, a je to poctivec.
Kdo je vlkodlak?
92. Ve tet hdance mme vroky:
A: Aspo jeden z ns t je padouch.
B: C je vlkodlak.
Zase tu je prv jeden vlkodlak, a ten je poctivec. Kdo je
to?
93. Zde mme prv jednoho vlkodlaka, a ten je poctivec,
ostatn dva jsou padoui. Jeden z nich, B, pronese vrok:
"C je vlkodlak." Kdo je vlkodlak?
94. A nakonec jednu elegantn a pitom jednoduchou. Vyskytuj se v n jen dva obyvatel, A a B. Prv jeden z nich
je vlkodlak. Pronesou vroky:
A: Vlkodlak je poctivec.
B: Vlkodlak je padouch.
Kterho z nich byste si vybrali za prvodce?
81

B. Jak si vybrat nevstu?

Pedstavte si, ven teni, e ijete na ostrov poctivc a padouch. Zamilujete se do dvete a chcete si je

95.

vzt. Jene mil dvka m podivn vkus; z jakchsi zhadnch dvod si nechce vzt za mue poctivce a hodl se
vdt jedin za padoucha. Ovem chce se vdt za bohatho
padoucha, ne za njakho chuasa. (Pro jednoduchost
pedpokldejme, e kadho tam lze zaadit mezi bohe
nebo mezi chuasy.) A te si pedstavte, e skuten jste
bohat padouch. Smte k dotyn dvce pronst jedin vrok. Dokete ji pesvdit, e jste bohat padouch?
96. A te si naopak pedstavte, e dvka, kterou milujete,
si chce vzt za mue jen bohatho poctivce. Jak byste ji
jedinm vrokem pesvdil, e jste bohat poctivec?
97. Tentokrt jste pijel na ostrov poctivc a padouch na
nvtvu. Kad ena je tu poctivec nebo padouch. Zamilujete se do jedn ze zdejch dvek, jmenuje se Albta,
a chcete si ji vzt. Rd byste ovem vdl, co je Albta
vlastn za, nehodlte se oenit s padouchem. Kdybyste se
j sml vyptat, nebyla by to dn pot, jene na ostrov
jedno dvn tabu zapovd mui promlouvat se enou d
ve, ne s n uzave satek. Albta m vak bratra Artura,
a ten je rovn bu poctivec, nebo padouch (nemus bt
tot co sestra). Smte bratrovi poloit jedinou otzku, aby
na ni bylo mon odpovdt ,,Ano" nebo .Ne", Vam kolem je vymyslet si takovou otzku, abyste z odpovdi na ni
mohl s jistotou urit, je-li Albta poctivec nebo padouch.
Jakou otzku byste poloil?
98. Tentokrt jste picestoval na ostrov Bahavu, kde ij
poctivci, co vdycky mluv pravdu, padoui, co vdycky
lou, a normln lid, co nkdy lou a jindy zas kaj pravdu. Pipomnme, e Bahava je ostrov ensk rovnoprvnosti, i eny jsou tu poctivci, padoui nebo normln. Jeliko nepatte mezi obyvatele ostrova, nevztahuje se na
82

vs nazen, e poctivec sm uzavt satek jen s padouchem a padouch jen s poctivcem, take si mete vzt dvku, jak se vm bude lbit.
.
Mte si vybrat nevstu ze t sester, A, BaC. Je znmo,
e jedna z nich je poctivec, jedna padouch a jedna je normln. Dle je vak znmo, e ta normln je vlkodlak
(jak hrza!) a e ostatn dv nejsou. Pedpokldejme, e
by vm nevadilo uzavt satek s padouchem (ani s poctivcem), ale vlkodlaka si vzt nechcete. Smte poloit jedinou
otzku, kterou si sm zvolte, jedn ze sester, kterou si sm
zvolte, a odpov na otzku zase mus bt bu .Ano",
nebo .Ne", Jakou otzku polote?

C. Ano, jste nevinen, jene mete to dokzat?

Dostvme se ke skupince zvlt pvabnch hdanek.
Vechny se odehrvaj na ostrov poctivc, padouch
a normlnch lid. Vy tentokrt patte mezi obyvatele ostrova.
Na ostrov byl spchn zloin, a z njakch dvod
vzniklo podezen, e pachatelem jste vy. Postav vs ped
soud. Smte uinit ve svj prospch pouze jedin prohlen. Je ve vaem zjmu, abyste pesvdil soud, e jste nevinen!
99. Dejme tomu, e jste padouch (soud to nev) a e zloi
nem vinen nejste. Je znmo, e zloinec je padouch. Smte
pronst jedin vrok. Co eknete, abyste pesvdil soud,
e na zloinu nenesete vinu?
100. Pedstavte si, e jste ve stejn situaci, a na to, e jste
vinen. Jak prohlen uinte, abyste pesvdil soud, e
jste nevinen?
101. Dejme tomu, e jste poctivec (soud to nev) a zloi
nem vinen nejste. Je znmo, e pachatel je poctivec. (Na
83

tom nen nic divnho - kdo pe

lht.) Jak vrok byste pronesl?

zloiny,

nemus

jet

102. Te pijde trochu t hdanka. Jste nevinen a o pachateli je znmo, e nen normln. Proneste vrok, kter
nezvis na tom, jste-li poctivec, padouch, nebo normln,
a pitom pesvd soud, e jste nevinen.
103. A te zas jednu leh. Nejste pachatel, jste normln
a je znmo, e pachatel nen normln. Proneste vrok,
kter pesvd soud o va nevin.
104. Je znmo, e pachatel nen normln. Jste nevinen
a nejste padouch. Dokzal byste jedinm vrokem pe
svdit soud o obou tchto skutenostech?
105. Dvojnk prv uveden hdanky: Pachatel nen normln, vy jste nevinen a nejste poctivec. Z njakho zhadnho dvodu vm nevad povst padoucha ani normlnho, ale opovrhujete poctivci. Dokzal byste jedinm vrokem pesvdit soud, e jste nevinen a nejste poctivec?

D. Jak dostat krlovskou dceru za enu

Konen se dostvme
mete dokat!

k zlatmu

hebu, jist

se u ne-

106. Jste obyvatelem ostrova poctivc, padouch a normlnch. Milujete krlovskou dceru Margozitu a chtl byste ji za enu. Krl si nepeje, aby se jeho dcera vdala za
normlnho lovka. k j: "Zlato moje, nemla by sis
brt normlnho lovka. Tihleti normln jsou nladov,
nedsledn a naprosto nespolehliv. S normlnm nikdy
nev, na em jsi. Jeden den ti ekne pravdu, a druh den ti
zale. Kam by to vedlo? Takov poctivec je naprosto spolehliv, s nm vdycky v, na em jsi. No a padouch, to je
84

taky dobr partie, ten a ekne co chce, sta si jen domyslet opak, a hned v, jak to vlastn je. J myslm, e musk
m mt svoje zsady. Kdy se jednou d na pravdu, tak a
vdycky mluv pravdu. Kdy se rozhodne lht, tak a le
dsledn. Jene tihleti kolsav, nestl norrnlov, ti thnou jednou hot, pak zas eh - ne, zlato moje, to nen nic
pro tebe!"
Dejme tomu, e vy normln nejste, take jakstaks
vyhldky mte. Ovem muste krle pesvdit, e nejste
normln, jinak by vm svou dceru nedal. Krl vm udlil
audienci a smte k nmu pronst vrok, kolik je vm libo.
Hdanka m dv sti:
(a) Jak nejmen poet pravdivch vrok vm sta
pronst, abyste krle pesvdil, e nejste normln?
(b) Jak nejmen poet nepravdivch vrok vm sta
pronst, abyste pesvdil krle, e nejste normln?
107. Na jinm ostrov poctivc, padouch a normlnch
zastv krl nzory opan. k dcei: "Dvenko moje,
nepeji si, aby sis vzala poctivce ani padoucha, chci, aby sis
vzala obyejnho normlnho lovka. Nedovolm, aby sis
vzala poctivce, protoe poctivci jsou nesnesiteln svatouci. Nechci ani, aby sis vzala padoucha, protoe padoui jsou
proradn lhi. Tihleti to ani v diplomacii nikam nedothnou. Ne, dvenko, poestn normln oportunista, kter
k, co je prv zapoteb, to je musk pro tebe!"
A te si pedstavte, e jste na tom ostrov a jste normln. Vam kolem je pesvdit krle, e jste normln.
(a) Jak nejmen poet pravdivch vrok vm sta
pronst, abyste krle pesvdil, e jste normln?
(b) Jak nejmen poet nepravdivch vrok vm sta
pronst, abyste krle pesvdil, e jste normln?
108. Obtnj verze minul hdanky. Jej rozlutn dv jin (i kdy zbyten sloit) een minul hdanky,
ale rozlutn minul hdanky nesta k vylutn tto hdanky.
Zase jste obyvatelem ostrova poctivc, padouch a nor-

85

mlnch lid a jste normln. Opt si zdej krl peje, aby

si jeho dcera vzala vlun normlnho lovka, ovem
navc d dkaz uchazeovy vjimen duchaplnosti
a chytrosti. Take abyste zskal jeho dceru, muste ped
nm pronst vrok, kter souasn vyhov dvma poadavkm:

(1) Mus pesvdit krle, e jste normln.

(2) Mus bt takov, aby krl nemohl zjistit, je-li pravdiv nebo nepravdiv.

Rozlutni

88. C je bu poctivec, nebo padouch. Pedpokldejme, e je

poctivec. Pak tu mme alespo dva padouchy, a to A a B. B
je potom vlkodlak (tik, e vlkodlak neni; je to ale padouch). Take pokud je C poctivec, potom vlkodlak je padouch (a je to B). Pedpokldejme naopak, e C je padouch. Potom neni pravda, e alespo dva z nich jsou padoui, je tu tedy nanejv jeden padouch. Timto padouchem je C; zattmco A a B jsou oba poctivci. Protoe A je
poctivec a tvrdi; e C je vlkodlak, C je doopravdy vlkodlak.
Take i tady je vlkodlak padouch (a je to C).
A tak bez ohledu na to, je-li C poctivec nebo padouch,
vlkodlak je padouch (i kdy to neni v obou piipadecb t
lovk), Odpov na prvni otzku tedy znt; e vlkodlak je
padouch. Dle jsme dokzali, e vlkodlak je bu B, nebo C
Chcete-li si tedy vybrat za prvodce nkoho, kdo s uritosti
neni vlkodlak, vyberte si A.

89. Nejprve prokeme, e C je poctivec. Pedpokldejme,

e je padouch. Pak jeho vrok je nepravdiv, tudi tu jsou
aspo dva poctivci. Potom A a B jsou poctivci (O podle
naeho pedpokladu je padouch), co znamen, e jejich
vroky jsou pravdiv a e jsou oba vlkodlaci, ale to je
v rozporu s danmi podminkami. Take C je poctivec. Pak
tu jsou dva padoui, a to A a B. Jejich vroky jsou nepravdiv, a tak A ani B neni vlkodlak, musi to tedy bt C Take

86

C je poctivec a vlkodlak, kdeto A a B jsou padoui a nejsou vlkodlaci.

90. Kdyby B byl padouch. pak by opravdu byl mezi nimi

alespo jeden padouch a jeho vrok by byl pravdiv, jenome padoui nevyslovuji pravdiv vroky. Take B je
poctivec. Potom vrok A je pravdiv, je tedy A rovn poctivec. A a B jsou tedy oba poctivci. B je poctivec, jeho
vrok je pravdiv, take tu je aslepo jeden padouch. Ttmto padouchem je C Take C je padouch a je to jedin
vlkodlak mezi nimi.
91. A musi bt poctivec ze stejnho dvodu, jako byl B
poctivec v minul hdance. Kdyby toti A byl padouch, pak
by byla pravda, e alespo jeden z tch ti je padouch, ale
to bychom mli padoucha pronejiciho pravdiv vrok.
A je poctivec, jeho vrok je pravdiv, opravdu tu tedy je
alespo jeden padouch. Kdyby B byl poctivec, pak C by
rovn byl poctivec (podle vroku B) a mli bychom ti
poctivce. Jene A mluvi pravdu a tik; e tu je alespo
jeden padouch, take B must bt padouch. B tik, e C je
poctivec, a tak C je ve skutenosti padouch. Take A je
jedin poctivec, a tedy je vlkodlak.
92. Zde opt podle toho, co itk; musi A bt poctivec
a musi bt mezi nimi alespo jeden padouch. Kdyby B byl
poctivec, pak C by byl vlkodlak, tedy rovn poctivec, a to
bychom mli poctivce ti. Take B je padouch a C neni
vlkodlak. Ani B neme bt vlkodlak (je dno, e vlkodlak
je poctivecJ. Opt je tedy vlkodlak A.
93. Kdyby B byl poctivec, pak C by byl vlkodlak, a tedy
rovn poctivec, a to bychom mli dva poctivce. B je tedy
padouch a C neni vlkodlak. Ani B, protoe je padouch,
neni vlkodlak. Je tedy opt vlkodlak A.
94. Ml byste si vybrat B. Pedpokldejme, e B je poctivec.
Pak je jeho vrok pravdiv, tedy vlkodlak je padouch,

87

a tak to neme bt B. Pedpokldejme, e B je padouch.

Pak jeho vrok je nepravdivy, co znamen, e vlkodlak je
poctivec, a zase to neme bt B.
95. Sta, abyste ekl: .Jsem chud padouch." V tu chvli
bude vdt, e nemete bt poctivec (poctivec, protoe nikdy nele, by netekl; e je chud padouch), take jste padouch. V vrok je nepravdivy, nejste tedy chud padouch. Ovem padouch jste, tedy muste bt bohat padouch.
96. eknete: .Nejsem chud poctivec." Dvka bude uvaovat takhle: Kdybyste byl padouch, opravdu byste nebyl
chud poctivec, a tak v vrok by byl pravdiv. Byl byste
tedy padouch, kter vyslovil pravdiv vrok. Take jste poctivec. A protoe jste poctivec, muste bt bohat poctivec.
97. Tuhle hdanku lze rozlutit vice zpsoby. Nejjednoduf, na kter jsem pipadl, je ten, e se ho zeptte: "Mte vy
a Albta stejnou povahu?" Zajmav na tom je, e tek:
ne-li ,,Ano': pak Albta je nutn poctivec, bez ohledu tlra
to, je-li jejf bratr poctivec nebo padouch, a ekne-li bratr
.Ne". pak Albta je nutn padouch, bez ohledu na to, co je
jej bratr. Dokame si to.
Pedpokldejme, e ekne ,,Ano." Bratr je bu poctivec,
nebo padouch. Pokud je poctivec, pak jeho vrok, e Alb
ta m stejnou povahu, je pravdiv, take Albta je rovn
poctivec. Pokud je bratr padouch, pak jeho vrok je nepravdiv, tedy nemaji s Albtou stejnou povahu, co znamen, e Albta je opt poctivec. Pokud tedy Artur odpovi
,,Ano,"Albta je poctivec.
Pedpokldejme, e Artur odpov .Ne." Pokud je poctivec, pak k pravdu, tedy nemaj stejnou povahu a Alb
ta je padouch. Pokud je bratr padouch, pak jeho vrok je
nepravdivy, take ve skutenosti maj stejnou povahu
a Albta je padouch. Pokud tedy Artur odpov .Ne," je
Albta padouch.

88

98. Opt tu je vce zpsob een. Nejjednodu a nejelegantnj, o kterm vm, je vybrat si jednu - eknme

A - a zeptat se j: ,Je B z ni kasty ne C?"*)

Pedpokldejme, e A odpov ,,Ano': Pak byste si ml
vyvolit za nevstu B z tchto dvod: Pedpokldejme, e
A je poctivec. Potom B je skuten z ni kasty ne C; take
B je padouch a C je normln. Pak tedy B nen vlkodlak
(tm je C). Pedpokldejme, e A je padouch. Potom B je ve
skutenosti z vy kasty ne C; co znamen, e B je poctivec a C je normln, B tedy opt nen vlkodlak. jestlie A je
normln, pak B nen vlkodlak, tm je A. Proto bez ohledu
na to, je-li A poctivec, padouch nebo normln, pokud
A odpov na vai otzku ,,Ano': tak byste si ml vyvolit za
enuB.
Kdyby snad A odpovdla .Ne", pak je to tot, jako
kdyby prohlsila, e C je z ni kasty ne B, namsto toho,
e B je z ni kasty ne C Tentokrt si vyvolte za enu C
spolehliv zprost vrok: ,Jsem vinen."
jako padouch to mete ci, protoe tento vrok je nepravdiv. Pitom vs zprost obaloby, protoe soud bude
uvaovat takhle: Kdybyste byl vinen, pak byste byl padouch (o pachateli je znmo, e je padouch), jenome to
byste vyslovil pravdiv vrok. Tedy pedpoklad, e jste vinen, vede k rozporu, take jste nevinen.
Tato vaha je pkladem tzv. nepmho dkazu neboli
dkazu sporem (latinsky vstin zvanho reductio ad absurdum), je to dkaz nepravdivosti vroku tak, e se
z nho jako jeho dsledek odvod rozpor (t se k spor).
Soud mohl uvaovat tak pmo: Bud' jste padouch, nebo
nejste (porota nev, jste-li padouch nebo ne), Pokud jste
padouch, pak v vrok je nepravdiv, tedy jste nevinen.
Pokud padouch nejste, potom jste nevinen. protoe vinkem je padouch.

99. Obaloby vs

<0) Pipomeme si, e poctivci

kastu a padoui kastu nejni.

tvo

nejvy kastu, normln lid

89

stedn

100. dn takov prohlen tu uinit nelze. Kdybyste n

jak prohlen uinil a soud by z nho odvodil, e jste
nevinen, pak pokud uvaoval logicky sprvn, musel byste
bt skuten nevinen. jenome to je v rozporu s pedpokla
dem, e jste vinen.
101. Tohle je analogie hdanky 99, a je jet jednodut.
Sta,

abyste ekl: .jsem nevinen." Soud bude uvaovat tak,

e pokud jste poctivec (co nev), pak v vrok je pravdiv
a jste nevinen. a pokud nejste poctivec, pak stejn jste nevinen. ponvad je znmo, e vink je poctivec.

102. jednm eenm je ci: "Bu jsem poctivec a nevinen,

nebo jsem padouch a vinen." Mete to vyjdit jet trochu jednodueji: ,jsem bu nevinn poctivec, nebo vinn
padouch." Soud pak bude uvaovat takto:
1. krok: Pedpokldejme, e je poctivec. Pak jeho vrok
je pravdiv, tedy je bu nevinn poctivec, nebo vinn padouch. Neme bt vinn padouch, protoe neni padouch.
take je nevinn poctivec. Tak je nevinen.
2. krok: Pedpokldejme, e je padouch. Pak jeho vrok
je nepravdivy, tedy neni ani nevinn poctivec, ani vinn
padouch. Take neni vinn padouch a je padouch. Tak to
mus bt nevinn padouch. tedy je nevinen.
3. krok: jestlie je normln, pak je zejm nevinen. protoe vink nen normln.
103. Tahle je opravdu jednoduch. Posta, kdy eknete:
.jsem padouch." To by nemohl ci poctivec ani padouch,
take jste normln, tedy i nevinen.
104. Sta ci: .Nejsem vinn poctivec." Soud by uvaoval
takto:
1. krok: Pedpokldejme. e je padouch. Pak neni poctipec. tedy ani vinn poctivec. a tak jeho vrok je pravdiv.
To neni mon, padoui neproneji pravdiv vroky. Take neme bt padouch.
2. krok: Te u vme, e je bu poctivec. nebo normln.

90

Jestlie je normln, pak je nevinen. Pedpokldejme, e je

poctivec. Pak jeho vrok je pravdiv, take nen vinn poctivec. Ale je poctivec. Tak je to nevinn poctivec.
Mohli byste pronst i jin vrok: "Bu nejsem poctivec,
nebo jsem nevinen," nebo: ,Jestlie jsem poctivec, pak jsem
ne vinen."
/05. Mohl byste ci: .Jsem vinn padouch." Soud by uvaoval takhle: Ziejm nen poctivec. Je tedy bu normln,
nebo padouch. Pokud je normlni. je nevinen. Pedpokl
dejme, e je padouch. Potom je jeho vrok nepravdivy,
neni tedy vinn padouch. Tak je to nevinn padouch.
/06. To nesvedete sebevtm potem vrok. A pronesete
co chcete, normlni lovk by mohl pronst tot, protoe
normlni lovk me kat cokoliv. Take neni nijak
mono zskat ruku krlovy dcery. Bohuel. A mte na jinm ostrov vc tst!
/07. U (a) i (b) vm sta jedin vrok. Pravdiv vrok,
kter doke krle piesvdit; je: .Nejsem poctivec." (To by
nemohl tici poctivec ani padouch.) Nepravdiv vrok, kter ho piesvdt, zni: ,Jsem padouch. "
Podotkm (v souvislosti s pNt hdankou), e kdy
pronesete prvn vrok, krl zjist, e jste normlni, i e jste
pronesl pravdiv vrok.
/08. Vezmme jakkoliv tvrzen, o jeho pravdivosti nebo
nepravdivosti krl nic nev - tieba, e mte v kapse jedenct dolar. Pak byste mohl pronst vrok: "Bu jsem normln a mm v kapse jedenct dolar, nebo jsem padouch." Padouch by takov vrok nikdy pronst nemohl
(je pravda, e padouch je bu normlni; co m v kapse
jedenct dolar, nebo je padouch). Ani poctivec by nemohl
takov vrok pronst (poctivec neni ani normln, co m
li kapse jedenct dolar, ani padouch). Take krl zjist, e
jste normln, ale nezjist, je-li v vrok pravdiv nebo
nepravdiv, protoe nebude vdt, kolik mte v kapse.

91

8. Logick hdanky
vod
Hodn hdanek v tto kapitole souvis s tzv. podmn
nmi vroky. Jsou to vroky typu "Pokud (jestlie, kdy)
plat P, pak (potom, tak) plat Q", kde P a Q jsou dan
vroky. Ne se dme do hdanek toho druhu, pedejdme
radji ppadnm nedorozumnm. Nkter vlastnosti
podmnnch vrok jsou kadmu zejm, jsou tu vak
i takov, na n se nzory mohou rozchzet.
Vezmme si konkrtn pklad. Podvejme se na vrok
(1) Pokud je John vinen, pak je vinna jeho ena.
Kad jist souhlas s tm, e pokud John vinen je a pokud vrok (1) je pravdiv, pak jeho ena je tak vinna.
Nikdo rovn nebude nic namtat proti tomu, e pokud
John je vinen a jeho ena je nevinna, pak vrok (1) je
nepravdiv.
Dejme tomu, e je znmo, e Johnova ena je vinna, ale
u nen znmo, je-Ii John vinen nebo nevinen. Povaujete
pak vrok (1) za pravdiv nebo za nepravdiv? Jist se
shodneme v tom, e a u je John vinen nebo ne, jeho ena
je vinna v kadm ppad. Jinmi slovy: Pokud je John
vinen, pak jeho ena je vinna, a pokud je John nevinen,
pak jeho ena je opt vinna.
Pklad takovho uit podmnnho vroku najdeme
hojn v literatue. Tak teba v povdce Rudyarda Kiplinga
Riki-Tiki-Tavi k kobra vyden rodin: "Kdy se pohnete, zatom, a kdy se nepohnete, zatom." Co neznamen nic vc a nic rn ne "Zatom". Je znm i p
bh uitele zenovho buddhismu Tokusana, kter na vechny otzky i na jin podnty obvykle reagoval uknm
sv hole. Proslul vtou: "Ticetkrt klepnu, kdy se mi to
zamlouv, stejn tak ticetkrt klepnu, kdy se mi to nelb'I. "
Shodli jsme se, e pokud je vrok Q pravdiv, pak jsou
pravdiv i vroky "Pokud P, pak Q" a "Pokud neplat P,
pakQ".

92

A te se konen dostvme k otzce, na kterou u

mon nebude jednotn nzor. Pedpokldejme, e P i Q
jsou nepravdiv, Je potom vrok "Pokud P, pak Q" pravdiv, nebo nepravdiv? Anebo to zvis na vrocch P a Q?
Vrame se k naemu pkladu. Pokud John a jeho ena
jsou oba nevinn, mme pak vrok (1) povaovat za pravdiv, nebo ne? Hned si tuto dleitou otzku rozebereme.
Uzce s n souvis jin otzka. Shodli jsme se, e pokud
John je vinen a jeho ena nevinn, pak vrok (1) je nepravdiv. Plat to obrcen? To jest pokud vrok (1) je
nepravdiv, vyplv z toho, e John je vinen a jeho ena
nevinn? Jinak eeno, je ppad, e John je vinen a jeho
ena nevinn, jedin monost, kdy (1) je nepravdiv? Ve
shod s tm, jak vtina logik, matematik a vdc vbec
uv spojen pokud - pak, odpov je kladn, a k thle
veobecn dohod se pipojme i my. Jinmi slovy, kdy
jsou dny dva vroky P a Q, pak vrok "Pokud P, pak Q"
tvrd pesn tot jako vrok "Nen pravda, e P plat a Q
neplat". V naem pklad pokud John i jeho ena jsou
nevinn, pak vrok (1) bude pravdiv. Toti jedin monost, kdy vrok (1) je nepravdiv, je, e John je vinen
a jeho ena je nevinn; tato situace vak nenastv, kdy
John i jeho ena jsou nevinn. Vyjdme to jet jinak.
Pokud John a jeho ena jsou oba nevinn, pak tu nejde
o ppad, kdy John je vinen a jeho ena je nevinn, take
vrok (1) neme bt nepravdiv.
Dal pklad:
(2) Jestlie Konfucius byl ek, tak jsem pape.
Vrokem (2) chci vyjdit, e jsem pesvden, e Konfucius nebyl ek. Ns vak zajm jin otzka, toti jak je
to s pravdivost vroku (2). J ve skutenosti nejsem pape
a Konfucius, jak znmo, nebyl ek, ale an, take vrok
(2) je pravdiv.
Meme na to hledt tak tak, e vrok (2) by byl nepravdiv jen tehdy, kdyby Konfucius byl ek a j bych
nebyl pape. No a protoe Konfucius ek nebyl, tak nen
pravda, e Konfucius byl ek a j nejsem pape. Take (2)
nen nepravdiv, tedy mus bt pravdiv.

93

Vezmme si dva libovoln vroky P a Q a utvome

z nich vrok
(3) Pokud P, pak Q.
Tento vrok se oznauje symbolem P-Q, a te se tak
"z P vyplv Q", nebo (zejmna v odbornch kruzch)
"P implikuje Q". Toto spojen vrok se nazv implikace. Vrok (3) znamen, jak vme, e tomu nen tak, e P je
pravdiv a Q je nepravdiv. Vrok P-Q m tedy tyto
vlastnosti:
Vlastnost 1: Jestlie P je nepravdiv, pak P-Q je pravdiv.
Vlastnost 2: Jestlie Q je pravdiv, pak P-Q je pravdiv.
Vlastnost 3:Jedin monost, kdy P-Q je nepravdiv,
je, e P je pravdiv a Q je nepravdiv.
Vlastnost 1 se asto vyjaduje jinak: "Z nepravdivho tvrzen vyplv jakkoliv tvrzen." Tento vrok u okoval
mnoho filozof (viz historka 244 v kapitole 14). Vlastnost
2 se asto vyjaduje tak: "Pravdiv tvrzen vyplv z jakhokoliv tvrzen."

Tabulka pravdivosti implikace.

Mme-li dny dva vroky Pa Q, jsou tyi monosti:
(1) Pi Q jsou oba pravdiv,
(2) P je pravdiv a Q je nepravdiv,
(3) P je nepravdiv a Q je pravdiv,
(4) Pi Q jsou oba nepravdiv.
Vdy nastane prv jedna z tchto monost. Podvejme
se ble na vrok "Pokud P, pak Q" (vyjden symbolem
P-Q). D se urit, v kterch ze ty ve uvedench monost plat a v kterch neplat?
Rozebereme si vechny tyi monosti:
1. monost: P i Q jsou oba pravdiv. V tomto ppad je
Q pravdiv, take P-Q je pravdiv, podle
vlastnosti 2.
2. monost: P je pravdiv a Q je nepravdiv. V tomto
ppad je P-Q nepravdiv podle vlastnosti 3.
94

3. monost: P je nepravdiv a Q je pravdiv. Pak P-Q

je pravdiv podle vlastnosti 1 (a tak podle
vlastnosti 2).
4. monost:P je nepravdiv a Q je nepravdiv. Pak
P-Q je pravdiv podle vlastnosti 1.
Vechny tyi ppady shrnuje tzv. tabulka pravdivosti
P
p

Prvn dek, p, p, p (pravdiv, pravdiv, pravdiv), znamen, e pokud P je pravdiv a Q je pravdiv, pak P-Q je
pravdiv. Druh dek, p, n, n, znamen, e pokud P je
pravdiv a Q je nepravdiv, pak P-Q je nepravdiv. Tet
dek k, e pokud P je nepravdiv a Q je pravdiv, pak
P-Q je pravdiv. tvrt dek k, e pokud P je nepravdiv a Q je nepravdiv, pak P-Q je pravdiv. Vimnte si, e P-Q je pravdiv ve tech ze ty uvedench
ppad, jen v druhm je nepravdiv.")
*) Pozn. pekl. U dve jsme se setkali s jinmi typy spojeni dvou vrok

- s konjunkci (rozlutn hdanky 50) a s disjunkci

ky 29). Jejich pravdivostn tabulky jsou

(rozlutni

hdan-

P
p

PaQ

p.

Pnebo Q

95

Zvrem si uvedeme jet jednu dleitou vlastnost

implikace. Abychom dokzali, e plat vrok "pokud P,
pak Q", sta pedpokldat platnost P a ukzat, e pak
plat i Q. Jinmi slovy, odvodme-li z pravdivosti P pravdivost Q, je vrok P-Q pravdiv. Na tuto skutenost se
budeme odvolvat jako na vlastnost 4.

A. Aplikace implikace na poctivce a padouchy

109. Mme dva lidi, A a B, a kad je bu poctivec, nebo
padouch. A pronese vrok: "Pokud jsem poctivec, pak B je
taky poctivec." D se urit, co je A a co je B?
110. Zeptte se A: "Jste poctivec?" A odpov: "Kdy jsem
poctivec, tak snm svj klobouk!" Dokate, e A mus snst
svj klobouk.
111. A ekne: "Jestlie jsem poctivec,
Je to poctivec, nebo padouch?

dv

dv

jsou tyi."

112. A ekne: "Jestlie jsem poctivec, dv a

z toho usoudte?

dv

je

pt."

Co

113. Mme dva, A a B, kad je bu poctivec, nebo padouch. A ekne: "Pokud je B poctivec, tak j jsem padouch." Co je A a co B?
114. X a Y byli pohnni ped soud pro ast na loupei.
U soudu svd A a B, a kad je bu poctivec, nebo padouch. Svdkov prohls:
A: Jestlie je X vinen, pak je vinen i Y.
B: Bu je X nevinen, nebo je Y vinen.
Maj A i B nutn stejnou povahu? (Pipomeme Sl, ze
o dvou lidech z ostrova poctivc a padouch kme, e
maj stejnou povahu, kdy jsou bu oba poctivci, nebo oba
padoui.)

96

ti obyvatele, A, BaC z ostrova poctivc a paA a B pronesou vroky:

A: B je poctivec.
B: Pokud je A poctivec, pak je poctivec i C.
D se urit, co jsou A, BaC za?

115. Mme

douch.

B. Logika a lska
116. Dejme tomu, e jsou pravdiv vroky:
(1) Miluji Btku, nebo miluji Janu.

(2) Pokud miluji Btku, pak miluji Janu.

Vyplv z nich, e miluji Btku? Vyplv z nich, e miluji
Janu?
117. Dejme tomu, e se m kdosi zept: "Je to vn pravda, e pokud miluje Btku, pak taky miluje Janu?" Odpovm mu podle pravdy: "Jestlie je to pravda, tak miluji
Btku."

Vyplv z toho, e miluji

Janu?

Btku?

Vyplv z toho, e miluji

dv dvky, Evu a Marktu. Nkdo se

zept: "Je to vn pravda, e pokud miluje Evu, miluje i Marktu?" Odpovm mu podle pravdy: "Jestlie je to
pravda, miluji Evu, a jestlie miluji Evu, je to pravda."
Kterou z dvek miluji?

118. Tentokrt mme

119. Tentokrt mme ti dvky, lvu, Marii a Danu.

Situace je sloit:
(1) Miluji aspo jednu z tch t dvek.
(2) Pokud miluji lvu, ale ne Danu, pak miluji Marii.
(3) Bu miluji Danu i Marii, nebo nemiluji ani jednu
z nich.
(4) Pokud miluji Danu, pak taky miluji lvu.
Kterou z dvek miluji?

97

Nejsou ti logici pratn? Copak na to, abych vdl, miluju-li Btku, Janu, Evu, Marktu, lvu, Marii, Danu a j
nevm jet kterou, potebuju zasednout za stl a vypo
tat si to? Pedstavte si, e by se manelka optala svho
uenho muka: "M m rd?", a on by si na plhodinku
sedl, potal tukou na pape, a pak by j odpovdl: ,,Ano,
vylo mi, e t miluj u."
Pipomn mi to jednu dajn pravdivou historku o filozofovi Leibnizovi. Jednou pr pemtal, m-li se oenit
s jistou dmou, nebo ne. Posadil se, vzal tuku a papr
a napsal si dva sloupce: do jednoho sepisoval vhody, do
druhho nevhody takovho kroku. Nakonec byl druh
sloupec del, a tak se rozhodl neoenit se s n.
120. Dal hdanka je jednoduch, m vak pekvapiv
rozlutn, Jsem bu poctivec, nebo padouch. Pronesu dva
vroky:
(1) Miluji Lindu.
(2) Pokud miluji Lindu, pak miluji Katku.
Jsem poctivec, nebo padouch?
121. Nov varianta starho pslov.
Znm pslov k: "Pes, kter tk, nekoue," Mimochodem, zjistil jsem, e to nen pravdiv vrok. Tuhle na
m vybhl jeden pes, tkal jako zbsil a utrhl mi nohavici i s kusem ltka. Vrame se ale k pslov, Co kte jeho
nov variant: "Pes, kter tk, nekoue, ledae by t
kal?" Je to pravda, nebo ne?

C. Je na

ostrov

Hdanky z pedchozch dvou

podmnnch vrok, tj. vrok

poklad?

skupin se vtinou tkaly

typu "Jestlie je pravdiv
P, pak je pravdiv i Q". Hdanky z dal skupiny budou mt
co dlat hlavn s takzvanmi vzjemn podmnnmi vroky, to znamen vroky typu "P je pravdiv, prv kdy

98

Q je pravdiv". Tento vrok znamen, e pokud je pravdiv P, pak je pravdiv i Q, a pokud je pravdiv Q, pak je
pravdiv i P. Jinmi slovy, je-li pravdiv jeden z vrok P
a Q, je pravdiv i druh. Znamen to rovn, e P a Q jsou
bu oba pravdiv, nebo oba nepravdiv, Vrok "P, prv
kdy Q" se oznauje symbolem P- Q a k se "P je ekvivalentn s Q", nebo "P a Q jsou ekvivalentn". Tabulka
pravdivosti pro ekvivalenci je
p

Vimnme

si jet dvou vlastnost ekvivalence:

V,: Kad tvrzen ekvivalentn pravdivmu tvrzen je
pravdiv.
V2 : Kad tvrzen ekvivalentn nepravdivmu tvrzen je
nepravdiv,

122. Je na ostrov poklad?

Rozila se povst, e na jistm ostrov poctivc a padouch je zakopn poklad. Pijedete na ostrova ptte se
domorodce A, je-li na ostrov poklad. Odpov vm: .Na
tomhle ostrov je poklad, prv kdy jsem poctivec."
Hdanka m dv sti:
(a) D se urit, je-li A poctivec nebo padouch?
(b) D se urit, je-li na ostrov poklad?
123. Dejme tomu, e jste se A zeptal: "Je vrok, e jste
poctivec, ekvivalentn vroku, e na tomhle ostrov je poklad?" Kdyby vm odpovdl .Ano", pak by se hdanka
pevedla na problm pedchoz. Kdyby vak odpovdl
.Ne", dozvdl byste se, je-li na ostrov poklad?

99

124. Jak jsem zbohatl.

Tenhle pbh nanetst nen pravdiv. Ale je to krsn
pedstava, a tak vm ho budu vyprvt.
Ptral jsem na tech nedaleko od sebe lecch ostrovech A, BaC. Vdl jsem, e aspo na jednom z nich je
zakopn poklad, jenome jsem nevdl, na kterm. Ostrovy BaC byly neobydlen. Na ostrov A ili poctivci a padoui, a bylo docela mon, e jsou tam i normln lid,
jene jsou-li tam opravdu, to jsem nevdl.
Doputnm tstny se mi dostala do rukou mapa souostrov, kterou po sob zanechal proslul kapitn Marston, pirt, kter poklad zakopal. Zprva pipsan na
map byla samozejm zaifrovan. Kdy se mi ji podailo
rozifrovat, ukzalo se, e se skld ze dvou vt:
(1) Na ostrov A poklad nen.
(2) Jestlie je na ostrov A nkdo normln, tak jsou
poklady na dvou ostrovech.
To vte, uhnl jsem na ostrov A, se mi sly staily; bylo
mi zejm, e domorodci budou vdt, jak to s pokladem
je. Vldce ostrova se dovtpil, o co mi jde, a ekl mi zcela
jednoznan, e se mi povoluje poloit jedinou otzku
obyvateli ostrova, kterho si vyberu. A e se nedozvm,
je-li dotyn domorodec poctivec, padouch nebo normln.
Musel jsem si tedy vymyslet takovou otzku, abych
z odpovdi poznal, na kterm ostrov je poklad.
Jakou otzku jsem ml poloit?
125. Jednou jsem zavtal na jin ostrov poctivc, padouch
a normlnch lid. Roznesla se toti zvst, e na ostrov je
poklad, a chtl jsem zjistit, je-Ii tomu tak. Vldce ostrova,
byl to poctivec, mi ril pedstavit ti domorodce, A, BaC,
a milostiv mi prozradil, e nanejv jeden z nich je normln. Sml jsem jim poloit dv otzky, kadou jednomu
z nich, aby odpov na n byla bu "Ano", nebo .Ne", D
se dvma otzkami zjistit, je-Ii na ostrov poklad?

100

126.Mte dobr sudek?

Vedle sebe jsou dva ostrovy a na kadm z nich ij jen
poctivci a padoui (tedy nejsou na nich normln lid).
Vte, e na jednom z tch dvou ostrov je sud poet poctivc a na druhm je lich poet poctivc. Dle je vm
znmo, e na ostrov se sudm potem poctivc je poklad,
a na druhm nen. Vyberete si namtkou jeden z ostrov
a vydte se tam. Vichni, kdo na nm ij, vd, kolik je tam
poctivc a kolik padouch. Vyptte se t obyvatel ostrova,
A, BaC, a ti prohls:
A: Na tomhle ostrov je sud poet padouch.
B: Prv te je na ostrov lich poet lid.
C: J jsem poctivec, prv kdy A a B maj stejnou povahu.
Dejme tomu, e nejste poctivec ani padouch a e v t
chvli jste jedinm nvtvnkem na ostrov. Je na ostrov
poklad, nebo nen?

Rozlutn

109-112. Vechny hdanky jsou zaloeny na stejn zkladn mylence. Mme vrok P. Jestlie obyvatel A ostrova poctivc a padouch ekne: "Pokud jsem poctivec, pak
P," tak je A zaruen poctivec a P mus bt pra vdivy! To je
na prvn pohled mon pekvapiv, ale meme to dokzat, dokonce dvma zpsoby.
1. zpsob: Ukame, e vrok pronesen A je pravdiv.
Podle vlastnosti 4 implikace k tomu sta z platnosti vroku "A je poctivec" odvodit platnost vroku P. Pedpokldej
me tedy, e A je poctivec. Potom jeho vrok "Pokud je
A poctivec, pak Pje pravdivy. A je tedy poctivec a je pravda, e pokud je A poctivec, pak P. Z tchto dvou fakt
vyplv, e P je pravdiv. Dokzali jsme, e pokud A je
poctivec, pak P. A prv to A tvrdil.' Je tedy poctivec. A protoe jsme dokzali, e pokud je A poctivec, pak P, je P
pravdiv.
2. zpsob: Pipomeme si, e z nepravdivho tvrzen ply101

ne jakkoliv tvrzen. Kdyby A nebyl poctivec, tak vrok

"Pokud je A poctivec, pak P' by byl pravdiv. Avak padouch by tento pravdiv vrok nikdy nepronesl. jestlie
tedy lovk, kter je bu poctivec, nebo padouch, pronesl
tento vrok, mus to bt poctivec a P mus bt pravdiv.
Vyuijme tento princip k een naich hdanek. Pokud
jde o 109, kdy za P vezmeme tvrzeni. e B je poctivec;
vidme, e A mus bt poctivec a jeho vrok je pravdiv,
take B je poctivec. Odpov u 109 tedy je, e A i B jsou
poctivci.
U 110 vezmme za P tvrzeni. e A sn svj klobouk. Vidme, e A mus bt poctivec, a e tedy mus snst svj klobouk. (Co mimochodem ukazuje, e poctivci, akoliv neni
pochyb, e jsou to lid lechetn a estni; mohou bt obas
i podn hlupci') Pokud jde o 111, A je poctivec.
U 112 dochzme k zvru, e autor zase tah tene za
nos. Hdanka je rozporn - takov vrok neme pronst poctivec ani padouch.
113. A je poctivec a B je padouch. Abychom to dokzali,
nejprve ukeme, e jedin poctivec me pronst vrok
typu "Pokud P, tak jsem padouch ", jist si vzpomnte, e
pravdiv tvrzen plyne z jakhokoliv tvrzen. jestlie je tedy
vrok ,J jsem padouch" pravdiv, pak je pravdiv i cel
vrok "Pokud P, tak jsem padouch". jenome jsem-li padouch, nemohu nikdy pronst tento pravdiv vrok. Take
kdy eknu "Pokud P, tak jsem padouch ': jsem zaruen
poctivec.
A je tedy poctivec a je pravda, e pokud je B poctivec,
tak A je padouch (tik to poctivec A). Potom B neme bt
poctivec, protoe z toho by vyplvalo, e A je padouch, co
nen.*) Take B je padouch.
*) Kad tvrzen, ze kterho plyne nepravdiv tvrzen, je nepravdiv,
nebo z pravdivho tvrzen nerne plynout nepravdiv tvrzen. V uvedenm ppad z tvrzen, e B je poctivec, plyne nepravdiv tvrzen, e A je
padouch, take nen pravda, e B je poctivec, To je dal pklad dkazu
sporem.

102

114. A vlastn k, e tomu neni tak, e by X byl vinen a Y

nevinen. To je pouze jin zpsob, jak vyjdit, e buje X
ne vinen, nebo Y je vinen. A a B tedy Ve skutenosti ttkaft
tot, jen kad jinmi slovy. Vroky jsou bu oba pravdiv, nebo oba nepravdiv, A i B tedy maji stejnou povahu.
115. Pedpokldejme, e A je poctivec. Potom je poctivec
i B (A iik; e je). Vrok, kter pronesl B, .Pokud je A poctivec, pak je poctivec i C: je pravdiv. A je poctivec (podle
naeho pedpokladu), take C je poctivec (za pedpokladu,
e A je poctivec).
Prv jsme doloili, e pokud A je poctivec, pak je jim
i C ") Nu a B pesn tohle ekl, a tak B je poctivec. Potom
vrok A, e B je poctivec, je pravdiv. A je tedy rovn
poctivec. U jsme dokzali, e pokud A je poctivec, je jim
i C Take C je tak poctivec. A vichni ti jsou poctivci.
116. Nevyplv z nich, e miluji Btku, a vyplv z nich, e
miluji Janu. Abychom si dokzali, e miluji Janu, uvaujme takto:
Bu miluji Btku, nebo ji nemiluji. Pokud nemiluji Bt
ku, pak podle podminky (J) miluji Janu (je dno, e miluji
alespo jednu z nich). Na druh stran pokud miluji Bt
ku, pak podle podminky (2) miluji i Janu. Take a u
miluji Btku nebo ne, miluji Janu.
tenky, kter se jmenuji Btka, nemusi truchlit. I kdy
z danch podminek nevyplv, e miluji Btku, jet to
neznamen, e z nich vyplv, e Btku nemiluji. Je docela
dobe mon, e miluji Btku taky - mon jet v(c ne
Janu.
117. Tentokrt z danch okolnosti nevyplv, e miluji
Janu, ale e miluji Btku. Pedpokldejme,e nemiluji Bt
ku. Potom vrok ..Pokud miluji Btku, pak taky miluji
*) Vyli jsme z pedpokladu, e A je poctivec, a vyvodili z nho zvr, e
C je poctivec. Podle vlastnosti 4 implikace z toho vyplv, e pokud A je
poctivec, pak C je poctivec.

103

Janu" je pravdiv (z nepravdivho tvrzen plyne jakkoliv

tvrzeni). Je vak dno, e jestlie zmlnn vrok je pravdiv, tak Btku miluji. Take pokud nemiluji Btku, vyplv
z toho, e Btku miluji, co si protiel. Jedin zpsob, jak
vybednoutz rozporu, je, e Btku miluji.
Ned se zjistit, miluji-li Janu nebo ne.
118. Z danch podmtnek vyplv, e miluji ob divky. ek
nme,

e P je vrok "Pokud miluji Evu, miluji i Marktu':

Mme dno:
O) Jestlie je P pravdiv, miluji Evu.
(2) Jestlie miluji Evu, P je pravdiv.
V rozlutn pedchoz hdanky jsme vidli, e z O) vyplv, e miluji Evu. Take miluji Evu a podle (2) je P
pravdiv. Tedy je pravda, e pokud miluji Evu, miluji tak Marktu. A j Evu miluji, take miluji tak Marktu.
119. Miluji vechny ti dvky. Meme to dokzat nkolika
zpsoby,

uvedeme jen jeden.

Podle (3) bu miluji Danu i Marii, nebo nemiluji jednu
ani druhou. Pedpokldejme, e nemiluji Danu ani Marii.
Potom podle O) miluji Ivu. Take miluji Ivu, ale ne Danu,
a pitom nemiluji Marii. To je v rozporu s vrokem (2).
Take to nent tak, e nemiluji ani Danu, ani Marii, ale e je
miluji ob. Protoe miluji Danu, podle (4) miluji rovn
Ivu. Miluji tedy vechny ti.
120. Jsem poctivec. Kdybych byl padouch, pak O) i (2) by
byly nepravdiv. Pedpokldejme, e (2) je nepravdiv. Potom bych miloval Lindu, ale ne Katku. Take bych miloval
Lindu a O) by byl pravdiv. Nen tedy mon, aby O) i (2)
byly nepravdiv, take nemohu bt padouch, za kterho
m Lindina matka povauje od t doby, co m vidla
s Katkou.
121. ekneme-li "P neplatt. ledae by platil

Q'; je to jen jin

"Pokud P, pak Q': (Napi. ekneme-li "Nedo kina, ledae bys la se mnou'; je to tot jako

vyjden vroku
pjdu

104

"Pokud pjdu do kina, pak pjde se mnou ") Vrok "Pes,

kter tk, nekoue, ledae by tkal" je jinm zpsobem
vyjden vrok "Pokud pes, kter tk, koue, pak tk':
To je samozejm pravda - pes, kter tk, vdycky t
k, a u koue. nebo ne.

122. Ned se urit, je-li A poctivec nebo padouch. nicmn

na ostrov must bt poklad.
eeni thle a dalicn hdanek je zaloeno na obecnm
principu: Pokud mluvi (kter je bu poctivec. nebo padouch) pronese vrok ,Jsem poctivec, prv kdy P'; pak P
je pravdiv (bez ohledu na to, je-li mluv poctivec nebo
padouch).
Abychom si to dokzali, ozname si jako K tvrzeni, e
mluvi je poctivec. Mluvi iik, e K je ekvivalentnt P.
Pedpokldejme, e mluvi je skuten poctivec. Pak K je
opravdu ekvivalentni P, a pitom K je pravdiv vrok.
A tak P je ekvivalentni pravdivmu vroku. take P je
pravdiv. Naopak pedpokldejme, e mluvi je padouch.
Potom jeho vrok je nepravdiv, P tedy neni ekvivalentni
K. Protoe mluvi je padouch, je K nepravdiv. Take P
nen ekvivalentn nepravdivmu tvrzeni K. a tedy P je
pravdiv (kdyby byl nepravdiv, pak by byl ekvivalentni
K). A u je mluvi poctivec nebo padouch, P je tedy vdy
pravdiv.
Je poun srovnat tento princip s principem, na nm
bylo zaloeno ieent hdanek 109-112: Jestlie poctivec
nebo padouch ekne:"Pokud jsem poctivec. pak P," vyplv
z toho, e je poctivec a e P je pravdiv. Ale kdy poctivec
nebo padouch ekne: ,Jsem poctivec, prv kdy P," vyplv z toho jen to, e P je pravdiv, ale ned se urit, je-li
rnluvipoctivec, nebo padouch.
123. Dozvdl byste se, e na ostrov poklad nenf.
Ozname si jako G tvrzeni, e na ostrov je poklad,
a jako K tvrzeni, e mluvi je poctivec. Kdy mluvi odpovi
.Ne". ujiuje vs, e G nent ekvivalentni K. Pedpokldej
me, e mluvi je poctivec. Pak je tomu opravdu tak, e G
105

neni ekvivalentni K. Mluvi je poctivec, a tak K je pravdiv.

Take G, nebo neni ekvivalentnt pravdivmu tvrzeni K, je
nepravdiv. Pedpokldejme naopak, e mluvi je padouch. Potom G je ve skutenosti ekvivalentni K (padouch
tekl, e ekvivalentni nent). Pitom K je nepravdiv tvrzeni
(mluvi je padouch), Take G. protoe je ekvivalentnt nepravdivmu tvrzeni K, je nepravdiv. A u je tedy mluvi
poctivec nebo padouch, jeho odpov.Ne" znamen, e G
je nepravdiv. Na ostrov tedy poklad nen.
Pi lutni posledntch dvou hdanek jsme uili dleit
metody, kterou experti pes poctivce a padouchy dobe
ovldaje: Kdy chcete zjistit, je-li njak vrok P pravdiv,
stae poloit jedinou otzku lovku, kter to vi a je poctivec nebo padouch. Prost se ho zeptte: ,Je vrok, e jste
poctivec, ekvivalentni vroku, e P je pravdiv?" Jestlie
vm odpovi ,,Ano': vrte, e P je pravdiv; pokud vm odpovt .Ne", ve, e P je nepravdiv.
Tento poznatek uplatnime pi lutni dalicb tii hdanek a budeme se na nj odvolvat jako na zkladn pravidlo.

124. Hned vne, e na ostrov A poklad nen. Je tedy na

B nebo na ostrov C; a pokud je na ostrov A n
kdo normln, pak jsou poklady na ostrovech B i C
Poloil jsem otzku: ,Je vrok, e jste poctivec, ekvivalentni vroku, e na ostrov B je poklad?"
Pedpokldejme,e odpovi ,,Ano': Pokud je to bu poctivec, nebo padouch, pak je na ostrov B poklad (podle zkladniho pravidla, kter jsme odvodili na konci rozlutni
hdanky 123). Pokud je normln, jsou poklady na ostrovech B i C; take v obou pitpadecli je na ostrov B poklad.
Odpov.Ano"tedy znamen, e na ostrov B je poklad.
Pedpokldejme, e odpovi .Ne". Pokud je to bu poctivec, nebo padouch, pak na ostrov B poklad neni (opt
podle zkladniho pravidla). To znamen, e musi bt na
ostrov C Pokud je normln, jsou poklady na ostrovech B
i C V obou pfpadech je tedy na ostrov C poklad. Odpov .Ne" tedy znamen, e na ostrov Cje poklad.
ostrov

106

125. Hdanku rozlutme, kdy dvakrt pouijeme zkladn pravidlo (viz konec rozlutnhdanky 123).
jednou otzkou lze mezi tmi temi, co vm byli pedsta
veni, najt jednoho, kter nen normlnt. A to tak, e se
zeptte A: ,Je vrok, e jste poctivec, ekvivalentn vroku, e
B je normln?" Pedpokldejme, e odpov ,,Ano': Pokud
je A bu poctivec, nebo padouch, tak B mus bt normln
(podle zkladnho pravidla). To znamen, e C normln
nen. Pokud A nen poctivec ani padouch, tak je normlnt.
take C zase neme bt normln Odpov ,,Ano" tedy
znamen, e C nen normln.
Pedpokldejme, e A odpov .Ne". jestlie je A poctivec
nebo padouch, pak B nent normln (opt podle zkladnho pravidla). jestlie A poctivec ani padouch neni; potom B
opt nent normlnt. protoe tm je A. Odpov .Ne" tedy
znamen, e B neni normln.
Kdy se vm od A dostalo odpovdi "Ano': polote druhou otzku C; pokud se vm dostalo odpovdi .Ne". ptejte
se B. Pak mte zarueno, e se tete nkoho, kdo je bu
poctivec, nebo padouch. A polote mu stejnou otzku jako
v hdance 123, to jest je-li vrok, e je poctivec, ekvivalentn vroku, e na ostrov je poklad. Odpov ,,Ano" bude
znamenat, e na nm poklad je; odpovd.Ne", e tu nen.
126. Kdybyste neznali zkladn pravidlo, byla by to hdanka zapeklit. jenome vy pece u zkladn pravidlo znte
(viz rozlutn 123), a tak to bude pro vs hraka. jist vte,
e souet dvou sudch sel je sud, a e souet dvou lichch sel je tak sud. Odetete-li od sudho sla sud,
vyjde vm sud slo, a odetete-li od lichho lich, tak
vm vyjde sud. (Napitklad dvanct minus osm je tyi,
tinct minus sedm je est.)
Z vroku C vyplv (podle zkladnho pravidla), e
A a B maj stejnou povahu, to jest bu jsou oba poctivci,
nebo oba padoui. jejich vroky jsou tedy bu oba pravdiv, nebo oba nepravdiv. Pedpokldejme, e jsou oba
pravdiv. Pak podle vroku A je na ostrov sud poet
padouch. Podle vroku B je na ostrov lich poet lidi,
107

vetn vs. Jenome vy nejste ani poctivec, ani padouch,

a jste jedinm nvtvnikem na ostrov, take na ostrov
je sud poet domorodc. Kdy odetete od sudho potu
domorodc sud poet padouch, vyjde vm sud poet
poctivc. V tomhle pttpad tedy na ostrov poklad je. Naopak pedpokldejme, e oba vroky jsou nepravdiv. To
znamen, e na ostrov je lich poet padouch a lich
poet domorodc (vech lidi na ostrov vetn vs je sud
poet). Potom tu must opt bt sud poet poctivc, take
zase na ostrov poklad je.

108

9. Bel1ini, nebo Cellini?

Naveme na pbh o Porciinch skkch. Pipome

me si, e kdy Bellini zhotovil skku, vdycky na ni umstil pravdiv npis, a kdy skku zhotovil Cellini, vdycky
na ni umstil npis nepravdiv. Nu a Bellini i Cel1ini mli
syny, a z tch byli tak vrobci sknk. Synov se potatili,
take Bel1iniho syn psal na skky, co zhotovil, jen pravdiv vroky a Cel1iniho syn umisoval na svoje skky jen
vroky nepravdiv.
Dejme tomu, e Belliniov a Celliniov byli jedin vrobci sknk v cel renesann Itlii; kadou skku zhotovil bu Bellini star, Cel1ini star, Bel1ini mlad, nebo
Cel1ini mlad.
Kdybyste nhodou na takovou skku nkde narazili,
jsou velmi cenn, zvlt ty, co zhotovili Bel1ini star
a Cel1ini star.
109

A. Kdo zhotovil

skku?

127. Jednou se mi dostala do rukou

npis:

skka,

na n byl

TUTO SKKU
NEZHOTOVIL
BELLlNI ML.

Kdo zhotovil
Cellini ml.?

skku,

Bellini st., Cellini st., Bellini ml., nebo

128. Jindy se mi zas dostala do rukou skka s npisem, ze

kterho se mi podailo usoudit, e skku zhotovil Cellini
st. Pijdete na to, jak to byl npis?
129. Ze vech nejvzcnj jsou ty skky, co maj na sob
npis, z nho se d usoudit, e skku zhotovil bud' Bellini st., nebo Cellini st., ale ned se usoudit, kter z nich.
Jednou jsem ml to tst, e se mi takov skka dostala
do rukou. Dokete pijt na to, jak byl na n npis?
130. Dostane se vm do rukou

skka,

na n je npis:

TUTO SKKU
JSEM ZHOTOVIL

Co z toho usoudte?
131. Jist florentsk lechtic podval spoleensk radovnky. Vrcholily vdy hrou, a kdo v n zvtzil, dostal cenn
perk. Dotyn lechtic znal pbh s Porciinmi skka
mi, a ten ho inspiroval, kdy hru vymlel. Vzal ti skky,
110

zlatou, stbrnou a olovnou, a do jedn z nich vloil perk.

lechtic oznmil spolenosti, e skky zhotovil bud' Bellini st., nebo Cellini st. (levnj vrobky jejich syn nesbral). Prvn, kdo uhdl, ve kter ze sknk perk je, a kdo to
uml pesvdiv dokzat, perk zskal. Na skkch bylo
napsno:
Zlat

Stbrn

JESTLIE JE$PERK
VE STBRN SKICE,
PAK STBRNOU SKKU
ZHOTOVIL BELLlNI

JESTLIE JE $PERK
V TTO SKCE,
PAK ZLATOU SKKU
ZHOTOVIL CELLlNI

Olovn

SKKU, V NJE

$PERK,
ZHOTOVIL CELLlNI

Ve kter

skce je

perk?

. B. Dvojice

sknk

V nkterch muzech si mete prohldnout dvojice

sknk, vdy jednu zlatou a jednu stbrnou, pvodn zhotoven a prodvan jako soupravy. Belliniho i Celliniho
rodina bvaly kdysi dvrn spteleny a obas na dvojicch sknk spolupracovaly. Kadou skku ovem zhotovila jen jedna osoba, u nkterch dvojic vak kad dlna zhotovila jednu. Ob rodiny si velmi vyhrly s tm, e
vymlely na dvojice sknk npisy tak, aby pak po letech
dokzali inteligentn sbratel pln nebo alespo zsti
zjistit, kdo kterou zhotovil. Pro kadou soupravu je est111

nct monost: zlatou skku mohl zhotovit Bellini st.,

Bellini ml, Cellini st. nebo Cellini ml., a pro kadou z tch
to ty monost jsou jet tyi monosti autorstv stbr
n skky.
132. Jednou se mi dostala do rukou dvojice
Zlat

Stbrn

DNOU Z T~CHTO
SKA/N~K NEZHOTOVIL

KADOU SKAIKU Z TTO

SOUPRAVY ZHOTOVIL
CELLlNI

Kdo kterou

skku

sknk:

BELLlNI ML.
ANI CELLlNI ML.

zhotovil?

133. Jindy se mi dostala do rukou dvojice:

Zlat

Stbrn

JESTLIE TUTO SKAIKU

ZHOTOVIL BELLlNI,
PAK STA/BRNOU SKAIKU
ZHOTOVIL CELLlNI ST.

ZLATOU SKAIKU
ZHOTOVIL
BELLlNI ML.

Kdo zhotovil kterou

skku?

134. Dokate, e alespo jednu

zhotovil Bellini st.:

skku

z tto soupravy

Zlat

Stbrn

STA/BRNOU SKA/KU
ZHOTOVIL
BELLlNI ML.

ZLATOU SKAKU
NEZHOTOVIL
BELLlNI ML.

112

135. Dokate, e
ml.:

alespo

jednu ze

sknk

zhotovil Cellini

Zlat

Stbrn

sTrtlBRNOU sKrtiKU
ZHOTOVIL
CELLlNI ST.

ZLATOU sKrtlKU
NEZHOTOVIL
CELLlNI ST.

136. Dokate, e alespo jednu ze

st. nebo Cellini st.:

sknk

zhotovil Bellini

Zlat

Stbrn

STrtBRNOU SKrtKU
ZHOTOVIL
BELLlNI ML.

ZLATOU sKrtlKU
ZHOTOVIL
CELLlNI ML.

137. Dal moje phoda je obzvl zajmav. Dostala se

mi do rukou jedna dvojice sknk, a chtl jsem zjistit,
zhotovil-Ii aspo jednu z nich Bellini st. Peetl jsem si
npis na jedn, ale z nho jsem to nevyetl. Pak jsem se
podval na druh npis, a ten byl k mmu divu stejn jako
prvn, ale jet vc m udivilo, e te u jsem byl pesvd
en, e ob skky zhotovil Bellini st. Dokete urit, jak
to byly npisy?
138. Jindy se mi opt dostala do rukou dvojice s totonmi
npisy. Tentokrt jsem z nich dokzal odvodit, e ob
skky zhotovil Cellini st, ale z jednoho npisu samotnho bych nedokzal odvodit, e nkterou zhotovil Cellini st.
Dokzali byste sestavit takov npis?
113

139. Do tetice se mi dostala do rukou dvojice s identickmi npisy. Dokzal jsem z nich odvodit, e skky zhotovil bud' ob Bellini st, nebo ob Cellini st., ale nedokzal
jsem rozhodnout, kter z nich. Z jednoho npisu samotnho jsem to odvodit nedokzal. Dovedli byste sestavit takov npis?
140. Nejvzcnj dvojice sknk, s jakmi se mete setkat, vyhovuj tmto podmnkm:
(1) Z npis na skkch se d odvodit, e jednu z nich
zhotovil Bellini st. a druhou Cellini st., nelze vak
zjistit, kdo kterou skku zhotovil.
(2) Z jedn ani z druh skky samotn se ned odvodit, e jde o dvojici sknk zhotovenou obma mistry.
Ml jsem to tst, e se mi jednou takov dvojice dostala do rukou. (Mm za to, e takov dvojice byla zhotovena
jen jedin.) Dovedli byste na ni sestavit dvojici npis?
141. Pjemn dobrodrustv.
Kdysi, jet za svobodna, jsem pobval ve Florencii,
a etl jsem v novinch inzert: "Pijme se logik." Vydal
jsem se tedy do muzea, kter inzert uveejnilo, a tam mi
ekli, e potebuj logika, aby jim pomohl pijt na kloub
jedn zhad. Naly se tyi skky, dv zlat a dv stbr
n. Vdlo se, e tvo dvojice, jenome mil soupravy se
njak po mchaly, a tak se nevdlo, kter zlat pat ke
kter stbrn. Ukzali mi ty tyi skky, a brzo se mi
podailo tu zhadu rozeit. Za mou expertizu se mi dostalo tun odmny. Navc se mi podailo zodpovdt otzku,
kterou skku kdo zhotovil, za co jsem dostal dal honor (mimo jin celou bednu znamenitho chianti), a byl
jsem z vdnosti obdaen polibkem od jedn z nejpvab
njch dam ve Florencii,")

*) Kdy byl Benvenuto Cellini takov chvastoun, pro se nedret jeho

pkladu?

114

Tady jsou ty tyi

A

skky:

BUO STAiBRNOU SKAIKU

ZHOTOVIL CELLlNI.
NEBO OB~ SKAKY
ZHOTOVIL BELLlNI ST.

STAiBRNOU SKAIKU
ZHOTOVIL
CELLlNI

Zlat

Zlat

Stbrn

Stbrn

ZLATOU SKAiNKU ZHOTOVIL

BELLlNI A ASPO JEDNU
SKAIKU ZHOTOVIL
BELLlNI ML.
NEBO CELLlNI ML.

ZLATOU SKAKU
ZHOTOVIL
BELLlNI

Mme tu dv hdanky:
(a) Mla A tvoit dvojic s C, nebo s D?
(b) Kdo kterou skku zhotovil?

Rozlutn

127. Zhotovil ji Bellini st. Kdyby skku zhotovil Bellini

ml., vrok na skce by byl nepravdivy, co neni mon.
Kdyby skku zhotovil nkter Cellini, vrok by byl pravdiv, co rovn nen mon. Take ji zhotovil Bellini st.
128.Jeden z npis, kter tu vyhovuje:
..Tuto skku zhotovil Cellini ml."
129... Tuto skku zhotovil bu Bellini st; nebo Cellini ml."
115

130. Vrok je samoztejmpravdiv, a tak skku zhotovil

bu Bellini st.,

nebo Bellini ml.

131.1. krok: Piedpokldejme, e olovnou skfku zhotovil Bellini. Potom vrok na nf je pravdiv, a tak perk je ve
skce od Celliniho, neme tedy bt v olovn skffce.
Naopak pfedpokldejme, e olovnou skffku zhotovil
Cellini. Potom je vrok na nf nepravdivy. take perk je ve
skce od Belliniho, a tak opt neni v olovn skce. To
je dkaz, e v olovn sknce perk nenf.
2. krok: Te pfijdeme na to, e perk neme bt ve
stiibrn skce. Kdyby tam toti byl, vedlo by to k rozporu.
Piipustme, e perk je ve sttibm skffce. Nejprve pfedpokldejme, e zlatou skku zhotovil Bellini. Potom vrok
na nf je pravdiv, a protoe perk ve sttibm skce skuten je (jak piedpokldme), tak stitbrn skka je od
Belliniho. Z toho pak vyplv, e zlatou skku zhotovil
Cellini. Take pokud je zlat od Belliniho, potom je od
Celliniho!
Naopak piedpokldejme, e zlat skka je od Celliniho. Potom vrok na zlat skce je nepravdivy, z eho
vyplv, e stiibm sknka nent od Belliniho, a tak je od
Celliniho. Take vrok na sttibm skce je nepravdiv,
z eho vyplv, e zlat skka je od Belliniho. Jestlie
tedy zlat skka je od Celliniho. potom je od Belliniho,
a to neni mon.
Dokzali jsme, e perk neme bt ani ve stitbrn
skce. Tly je ve zlat skce.
132. Vrok na zlat skce neme bt pravdiv, jinak by
vznikl rozpor. Zlatou skku tedy zhotovil nkter Cellini.
Vrok na nf je nepravdiv, take Celliniov nezhotovili
skky ob, a tak stttbrnou skku zhotovil nkter Bellini. Vrok na sttibm skce je tedy pravdiv, a dnou
skku tedy nezhotovil mladi z mistr. Take zlatou
skku zhotovil Cellini st. a sttibmou skku Bellini st.

116

133. Pipomeme si. e kdy obyvatel ostrova poctivc

a padoucha ekne: .Jestlie jsem poctivec. pak platf to
a to,"tak je to skuten poctivec a to a to opravdu plat! Na
podobn mylence zaloime dkaz, e vrok na zlat skff
ce je pravdiv.
Pedpokldejme, e zlatou skffku zhotovil nkter Bellni. Potom npis na zlat skffce .Jestlie tuto skfku
zhotovil Bellini; pak sttibmou skffku zhotovil Cellini st."
je pravdiv. Nu a protoe zlatou skffku skuten zhotovil
nkter Bellini (takov je n pedpoklad), tak sttibrnou
skffku zhotovil Cellini st. Dokzali jsme, e pokud zlatou
sklku zhotovil nkter Bellini, tak stbrnou skffku zhotovii Cellini st.") Jinmi slovy dokzali jsme, e npis na
zlat skfce je pravdiv. Takte zlatou skffku zhotovil
nkter Bellini. To spolu s potvrzenou skutenosti; e pokud zlatou skffku zhotovil nkter Bellini; pak stitbmou
skffku zhotovil Cellini st, dv, e sttibmou skffku zhotovil Cellini st. Take npis na sttibm skce je nepravdiv, zlatou skffku tedy nezhotovil Bellini ml. Jene zlatou
skffku zhotovil nkter Bellini. take ji zhotovil Bellini st
Zlatou skffku tedy zhotovil Bellini st. a stitbrnou skffku
Cellini st.
134. Pedpokldejme, e vrok na zlat skce je pravdiv.

V tom piipad stitbmou skffku zhotovil Bellini ml; a tak

je na nf pravdiv vrok. To znamen, e zlatou skffku
nezhotovil Bellini ml; ale na zlat skce je pravdiv vrok, take ji zhotovil Bellini st.
r
Pedpokldejme, e vrok na zlat skce je nepravdiv. Potom stttbmou skffku nezhotovil Bellini ml. Ovem
vrok na stiibm skffce je pravdiv (nepravdivy vrok na
zlatou skffku nemohl umistit Bellini). Stttbmou skfku
tedy zhotovil Bellini st.

*) Pedpoklad, e zlatou skku zhotovil nkter Bellini, vedl k dsled

ku, e stbrnou skku zhotovil Cellini st. Opt jsme pouili 4. vlastnost
implikace (viz posledn odstavec vodu ke kapitole 8).

117

Kdy to shrneme, pokud vrok na zlat skfce je pravdiv, tak Bellini st. zhotovil zlatou skfku. Pokud je vrok
na zlat skfce nepravdivy, tak Bellini st. zhotovil sttibrnou skf{ku.
135. Piedpokldejme, e vrok na sttibrn skf{ce je pravdiv. Protoe je to pravdiv vrok, tak stitbmou skf{ku
zhotovil nkter Bellini. a tedy vrok na zlat skfce .Stitbrnou skfku zhotovil Cellini st."je nepravdivy. Vrok na
stttbrn skfce je pravdiv (podle naeho pedpokladu),
a tak zlatou skfku nezhotovil Cellni st. Take na zlat
skfce je nepravdivy vrok a nezhotovil ji Cellini st, tedy
ji zhotovil Cellni ml.
Naopak pedpokldejme,e vrok na stiibm skce je
nepravdivy. Potom zlatou skfku zhotovil Cellni st., a tak
vrok na nf je nepravdivy. stfbrnou skfku tedy nezhotovil Cellni st. Tak tedy na stttbrn skfce je nepravdivy
vrok a nezhotovil ji Cellni st, take ji zhotovil Cellini ml.
136. Piedpokldejme, e npis na zlat skfce je pravdiv.
Potom by npis na stbrn byl rovn pravdiv, a to by
znamenalo, e npis na zlat je nepravdivy. To je rozpor,
take npis na zlat je nepravdiv a sttibrnou skf{ku nezhotovil Bellni ml. Take pokud je npis na stbrn skf
ce pravdiv, stfbrnou skku zhotovil Bellini st. Pokud je
npis na stbrn skce nepravdivy, tak zlatou skku
nezhotovil Cellini ml., protoe ale npis na zlat je nepravdiv, zhotovil zlatou skfku Cellini st.
Kdy to shrneme, pokud npis na stfbrn je pravdiv,
pak stbrnou skku zhotovil Bellini st. Pokud Je npis na
stiibm nepravdivy, pak zlatou skfku zhotovil Cellini st
Je tedy bu stiibm skfka od Bellniho st; anebo je zlat
skfka od Cellniho st.
137. Tahle i dal tri hdanky maj mnoho een. Jedno
z een thle hdanky je, e na obou skkch byl npis:
"Bud' ob skf{ky zhotovil Bellni st; nebo aspo jednu
z nich zhotovil Cellni."
118

dnou skku nemohl zhotovit Cellini, protoe pak by

vrok na n byl pravdiv. Kadou skku tedy zhotovil
nkter Bellini a vroky jsou pravdiv. bu tedy ob skH
ky zhotovil Bellini st; nebo aspo jednu zhotovil nkter
Cellini. Druhou monost jsme vylouilt; ob skky jsou
tedy od Belliniho st.
138. jednm z een jsou npisy: .Alespoii jednu z tchto
zhotovil Cellini ml." Kdyby tyto vroky byly pravdiv, pak by alespo jednu ze sknk zhotovil Cellini ml.,
jenome neni mon, aby Cellini ml. zhotovil skku
s pravdivm vrokem. Take vroky jsou to nepravdiv,
a to znamen, e ani jednu ze sknk nezhotovil Cellini
ml., a tak ob skky zhotovil Cellini st.
sktink

139. jeden z monch npis: ..Bu ob skky zhotovil

Bellini st; nebo aspo jednu zhotovil Cellini ml."
Dokeme, e pokud jsou npisy pravdiv. pak ob
skky zhotovil Bellini st; a pokud jsou npisy nepravdiv,pak ob skky zhotovil Cellini st.
Pedpokldejme, e npisy jsou pravdiv. Potom je tomu
opravdu tak, e bu ob skky zhotovil Bellini st; nebo e
alespo jednu zhotovil Cellini ml. Druh monost neme
nastat (Cellini ml. neme dlat skky s pravdivmi npisy), take ob skky zhotovil Bellini st.
Pedpokldejme, e npisy jsou nepravdiv. Potom ob
sti tohoto disjunktivnho vroku jsou nepravdiv. To, e
druh monost (alespo jednu skku zhotovil Cellini
ml.) je nepravdiv, znamen, e ani jednu ze sknk nezhotovil Cellini ml. Protoe npisy jsou nepravdiv. ob
skky tedy zhotovil Cellini st.
140. jedno ieentje:
Zlat: ..Tyto skky zhotovil Bellini st. a Cellini st;
prv kdy stbrnou skku zhotovil Cellini."
Stbrn: ..Zlatou skku zhotovil Cellini."
Ozname si jako P tvrzeni. e skky zhotovili Bellini st.
a Cellini st; a jako Q tvrzent. e stbrnou skku zhotovil
t t9

nktery

Cellini. Npis na zlat skfce tik; e P je ekvivaIentni Q. Npis na sttibm sktce iik, e na zlatou skf
ku umistil npis lh, ili e npis na zlat skfce je nepravdiv. To znamen, e jeden z npis je pravdiv a druh je nepravdiv.
Pedpokldejme, e npis na zlat skfce je pravdiv.
Potom (dokzali jsme, e jeden npis je pravdiv a druh
je nepravdivy) je npis na stiibm skfce nepravdiv, take ji zhotovil nktery Cellini; Q je tedy pravdiv. A kdy je
npis na zlat skfce pravdiv, je P skuten ekvivalentni
Q. Potom (Q je pravdiv) je P pravdiv.
Pedpokldejme, e npis na zlat skfce je nepravdiv.
Potom npis na stfbm skfce je pravdiv, a tak ji nezhotovil dn Cellini, Q je nepravdiv, a pfitom P neni
ekvivalentni Q. Take P je opt pravdiv.
Jak vidno, a tak nebo onak, P je vdy pravdiv, a to
znamen, e jednu ze skiink zhotovil Bellini st. a druhou
Cellini st.
141. Skfka A tvoii dvojici se skfkou D, protoe kdyby
byla ve dvojici se skfkou C, doli bychom k rozporu.
Pipusme, e by A byla ve dvojici s C Pedpokldejme,
e npis na A je pravdiv. Potom npis na C je nepravdiv.
To znamen, e i npis na A je nepravdivy, co je rozpor.
Naopak pedpokldejme, e npis na A je nepravdiv. Potom npis na C je pravdiv. To znamen, e npis na A je
tak pravdiv - znovu rozpor. Proto A nepatf do dvojice
s C Rozlutili jsme prvni polovinu hdanky.
Vezmme si dvojici B-C Pedpokldejme, e npis na
C by byl nepravdivy; Potom B zhotovil nktery Cellini a je
na ni nepravdiv vrok. To znamen, e ani jedna monost
neplatt: To, e prvni monost neplat, znamen, e C zhotovil nktery Bellini. Pokud tedy je vrok na C nepravdiv,
pak C zhotovil nktery Bellini, co neni mon. Take vrok na C je pravdiv, a tedy vrok na B je rovn pravdiv
(vrok na C pravt. e B zhotovil nktery Bellini). Prvni monost z vroku na B pravdiv neni. take pravdiv je druh
monost. A tak skfku B i skfku C zhotovil Bellini st.
120

Zbv urit autory u dvojice A - D. Pedpokldejme, e

npis na A by byl nepravdivy. Potom by D zhotovil nktery
Bellini a npis na skffce D by byl pravdiv. To by znamenalo, e A zhotovil nktery Bellini, a to by byl rozpor. Takte
npis na A je pravdiv, z eho vyplv, e npis na D je
nepravdiv. Alespo jedna monost z vroku na D je tedy
nepravdiv. Prvni je pravdiv (vrok na A je pravdiv),
a tak nepravdiv je druh. To znamen, e ani jednu
skffku nezhotovil Bellini ml. ani Cellini ml. Take A zhotovil Bellini st. a D zhotovil Cellini st.

121

DL

ID

10. Ostrov Baal

A. Hledn absolutna
V jedn filozofick knce, u ani nevm v kter, jsem
"Opravdov filozof je desetilet dve, kter se dv
z okna, a najednou se oto k matce: ,Mami, m to asi je,
e vbec nco je?'"
Tento problm u pivedl do rozpak nejednoho filozofa. Nkte myslitel prv tohle povauj za zkladn problm v filozofie. Peforrnulovali ho do otzky: "Pro
nco existuje, msto aby neexistovalo nic?"
No jen se nad tou otzkou trochu zamyslete; nem nco
do sebe? Opravdu, pro nco existuje, msto aby neexistovalo nic? Byl jednou jeden filozof a ten se rozhodl, e za
hlavn badatelsk kol svho ivota si zvol prv problm, pro existuje nco, msto aby neexistovalo nic. Nejdv peetl vechny knky pojednvajc o filozofii, jenome dn z nich mu neprozradila, pro nco existuje,
msto aby neexistovalo nic. A tak se tedy vrhl na teologii.
Vyptval se vech uench rabn, kn, biskup, pastor
a jinch sluh boch, ale dn z nich mu nedokzal uspokojiv vysvtlit, pro nco existuje, msto aby neexistovalo
nic. Tak upel svou pozornost na orientln filozofii. Putoval po dvanct let Indi a Tibetem, promlouval s nejrznj
mi mstnmi vykladai svta, ale nikdo z nich nevdl,
pro nco existuje, msto aby neexistovalo nic. Pot strvil
dvanct let v n a v Japonsku a obchzel velijak taoistick poustevnky a uitele zenovho buddhismu. Nakonec
navtvil jednoho mudrce a ten mu na smrteln posteli
ekl: .Ne, synu, ani j nevm, pro existuje nco, msto aby
neexistovalo nic. Jedin msto na tto planet, kde znaj
odpov na tvou otzku, je ostrov Baal. Jeden z velekn
baalsk svatyn zn odpov."
,,A kde je ten ostrov Baal?" zeptal se filozof dychtiv.
"Ani na to ti nedoku odpovdt," pravil mudrc. "Vru, za
etl:

125

D: X i Y jsou sprvn dvee.

E: X i Z jsou sprvn dvee.
F: Bu D, nebo E je poctivec.
G: Pokud je C poctivec, pak je jm i F.
H: Pokud G i j jsme oba poctivci, pak je poctivec i A.
Kter dvee si ml filozof vybrat?
156. Konen ve Vnitnm svatostnku!
Filozof si vybral sprvn dvee a iv a zdrv veel do
Vnitnho svatostnku. Na dvou diamantovch trnech
tam sedli dva nejvy kn vekerho vehomra! Alespo jeden z nich snad zn odpov na Velkou otzku:
"Pro existuje nco, msto aby neexistovalo nic?"
Kad veleknz byl bu poctivec. nebo padouch. (Byli-li
to lid nebo opice, nen tady dleit) My ovem ani
o jednom nevme, je-li padouch nebo poctivec, ani zn-li
odpov na Velkou otzku. Velekn pravili:
Prvn knz: Jsem padouch a nevm, pro existuje nco,
msto aby neexistovalo nic.
Druh knz.Isem poctivec a nevm, pro existuje nco,
msto aby neexistovalo nic.
Vdl nkter z velekn, pro existuje nco, msto aby
neexistovalo nic?
157. Konen odpovd'!
A te u stojte na prahu odpovdi na Velkou otzku,
pro existuje nco, msto aby neexistovalo nic!
Nue, jeden ze dvou velekn, kter skuten znal
odpov na Velkou otzku, kdy se ho filozof zeptal:
"Pro existuje nco, msto aby neexistovalo nic?", odpov
dl: "Existuje nco, msto aby neexistovalo nic." Jak zvr
z toho veho plyne?

Rozlutni

142. Pedpokldejme, e B je poctivec. Potom jde o ostrov

Maya a A je padouch. A tak vrok A je nepravdivy, neni
130

tedy pravda, e B je poctivec a e ostrov je Maya. My vak

e B je poctivec. Potom prvn st vroku
je pravdiv, a tak druh st vroku mus bt nepravdiv.
take nejde o ostrov Maya. Pokud tedy B je poctivec, plyne
z toho, e dotyn ostrov je i neni ostrov Maya. Proto B
mus bt padouch.
Protoe B je padouch. tak je A rovn padouch (A tvrdl,
e B je poctivec). B je padouch a jeho vrok je nepravdivy,
neni tedy pravda, e A je padouch a e jde o ostrov Maya.
Prvn st vroku je pravdiv (A je skuten padouch),
take druh st vroku mus bt nepravdiv. a tak nejde
o ostrov Maya:

pedpokldme,

143. je zejm, e A je padouch (poctivec by nemohl pronst vrok. jak vyslovil A). Ponvad B souhlas s A, tak B
je tak padouch. Vrok A je nepravdivy, tj neni pravda, e
(1) oba jsou padoui a e (2) jde o ostrov Maya. Pitom (1)
pravdiv je, (2) tedy mus bt nepravdiv. Take ostrov
neni ostrovem Maya.
144. Protoe B souhlas s A. jsou bu oba poctivci, nebo
oba padoui. Kdyby byli oba poctivci, pak by nebyl alespo
jeden z nich padouch, a tak vrok A by byl nepravdiv. To
neni mon, kdy A je poctivec. Take oba jsou padoui To
znamen, e vrok A je nepravdiv. A vak prvn st vroku A je pravdiv (oba jsou padoui, tedy alespo jeden
z nich je padouch), a tak druh st mus bt nepravdiv.
Take ostrov neni Maya.
145. A je zejm padouch. poctivec by nemohl vyslovit takov vrok. jestlie B je poctivec, pak podle jeho vroku
nejde o ostrov Maya. jestlie B je padouch, potom prvn
st vroku A je pravdiv. Vrok A je cel nepravdivy,
kdy A je padouch, take druh st mus bt nepravdiv.
Ani tady nejde o ostrov Maya.

146. Opt A mus bt padouch. B me bt poctivec, nebo

padouch. ale ani v jednom ppad nejde o ostrov Maya.
131

147. Kdyby A byl padouch, potom by ob sti jeho disjunktivnfho vroku byly nepravdiv, co by znamenalo, e
B je padouch. To by znamenalo, e ob sti disjunktivniho vroku B by byly nepravdiv, A by tedy byl poctivec. To
je rozpor, a tak A je poctivec. Take jeho vrok je pravdiv,
bu B je poctivec, nebo to je ostrov Maya. Pokud je pravdiv druh monost, pak to ovem je ostrov Maya. Pedpo
kldejme, e je pravdiv prvnf monost, to jest pedpokl
dejme, e B je poctivec. Potom vrok B "Bu A je padouch,
nebo je tohle ostrov Maya" je pravdiv. Pitom A padouch
neni, take prvnf monost je nepravdiv. Pravdiv je monost druh, jde tedy o ostrov Maya.
Shrme si nai vahu: Zjistili jsme, e bu je B poctivec.
nebo tu jde o ostrov Maya. A vak i kdy je B poctivec, jde
o ostrov Maya. Take to je ostrov Maya.
Konen jsme tedy nalezli ostrov Maya!

148. Kdyby E byl padouch, pak by bylo pravda, e bu je E

padouch, nebo CaD majf stejnou povahu. To by znamenalo, e padouch vyslovil pravdiv vrok, a to nen mon.
Take E je poctivec a jeho vrok je pravdiv. Bu tedy je E
padouch, nebo CaD majt stejnou povahu. jenome on
nen padouch, a tak CaD maj stejnou povahu.
Pedpokldejme, e by C byl padouch. Pak by A i B byli
padoui. Potom by vrok D byl pravdiv a D by byl poctivec. C by tedy byl padouch a D poctivec, co odporuje skutenosti, e CaD majf stejnou povahu. Take C musf bt
poctivec a D je tak poctivec. Protoe C je poctivec, A a B
nejsou oba padoui; take bu X nebo Y je prav mapa.
Pedpokldejme. e X je prav mapa. Potom A je poctivec
.a B je padouch, co je v rozporu s pravdivm vrokem D,
e bu A je padouch, nebo B je poctivec. X tedy neme
bt prav mapa, prav mapa je tedy Y.
149. Kdyby autor vroku byl padouch, potom by byl bu
padouch, nebo opice. a jeho vrok by byl pravdiv, co
odporuje skutenosti, e je padouch. Take je poctivec. To
znamen, e jeho vrok je pravdiv, je bu padouch, nebo
132

opice. Nen padouch, take je opice. je to tedy

vec.

opi pocti-

150. Autor vroku ziejm nent poctivec, a tak je padouch

a jeho vrok je nepravdiv. Take je bu poctivec, nebo
lovk. Nen poctivec, a tak je lovk. je to lidsk padouch.
151. Pedpokldejme, e autor vroku je padouch. Potom
by tomu bylo tak, e nen souasn opice i poctivec, jeho
vrok by byl pravdiv, a my bychom mli pfed sebou padoucha vyslovujcho pravdiv vrok Take autor vroku
je poctivec. Pak je pravda, e nen zrove opice i poctivec.
Kdyby byl opice, pak by byl opice i poctivec, take je lo
vk. je to tedy lidsk poctivec.
152. Nen mon, aby B byl padouch, to by jeho vrok byl
pravdiv. Take B je poctivec, jeho vrok je pravdiv,
a A je tedy padouch. Potom vrok A je nepravdivy, jsou to
tedy oba lid. Take A je lidsk padouch a B je lidsk
poctivec.
153. B mus bt padouch, protoe poctivec by nemohl vyslovit takov vrok. Take A a B nejsou oba padoui, A je
tedy poctivec. Vrok A je pravdiv, oba jsou tedy opice.
Take A je opi poctivec a B je opi padouch.
154. Pedpokldejme, e B je poctivec. Potom by A byl poctivec (B to itk), a tak B by byl padouch a opice, co je
rozpor. Take B je padouch. Podle toho, co prohlsil B, je
A tak padouch. Prvn vrok A je tedy nepravdiv a B neni
padouch a opice. jene B padouch je, a tak nen opice. B je
tedy lidsk padouch. Z druhho vroku A vyplv, e A je
opice. A je tedy opi padouch.
155. Nejprve dolome, e G je poctivec. K tomu sta prokzat, e jeho vrok je pravdiv. Musme tedy dokzat, e
pokud je C poctivec, pak je poctivec i F Z piedpokladu; e
C je poctivec, odvodme, e F je rovn poctivec.
133

Tak tedy pfedpokldejme, e C je poctivec. Potom jsou

poctivci A i B, a tak X jsou sprvn dvete a sprvn jsou
rovn bu Y, nebo Z.
1. monost: Y jsou sprvn. Potom jsou sprvn X i Y.
V tomto pffpad je D poctivec.
2. monost: Z jsou sprvn. Potom jsou sprvn X i Z
V tomto piipad je E poctivec.
Tak tedy bu D, nebo E je poctivec. Take vrok F je
pravdiv, Fje tedy poctivec.
N pfedpoklad, e C je poctivec, vede k zvru, e F je
poctivec. Take je pravda, e pokud C je poctivec, pak je
jm i F. A prv tohle tekl G, take G je poctivec.
A te dokeme, e vrok H je pravdiv. H tekl, e pokud jsou G i H poctivci, pak je poctivec i A. Pfedpokldejme. e H je poctivec. Potom jsou poctivci G i H je rovn
pravda, e jsou-li G i H poctivci, je jm t A (H tekl, e to
tak je, a my pfedpokldme, e H je poctivec). Take pokud H je poctivec, potom (J) G i H jsou poctivci; (2) pokud
G i H jsou poctivci, je jm t A. Z (J) a (2) vyplv, e A je
poctivec. je-li tedy H poctivec, je jm i A. Prv tohle H tekl;
H je tedy poctivec. jeho vrok je pravdiv, a ponvad G
i H jsou poctivci, tak A je poctivec.
Nyni tedy vme, e A je poctivec, a tak X jsou opravdu
sprvn dvefe. Filozof si tedy ml vybrat dvefe X.
knz neme bt poctivec, je to padouch. jeho
vrok je nepravdivy, a to znamen, e neni pravda, e je
padouch a e nezn odpov na Velkou otzku. jene on
padouch je, prvn st vroku je tedy pravdiv. Take druh st vroku je nepravdiv, odpov tedy zn. Prvn
knz je padouch a zn odpov.
Pokud jde o druhho knze, ned se piesn charakterizovat. Bu je to poctivec, kter nezn odpov. nebo je to
padouch. A tak nebo tak (a to je podstatn pro dal hdanku), pokud odpovzn, tak je padouch.

156. Prvn

157. Zjistili jsme, e prvn knz zn odpov a je padouch,

a druh knz, pokud zn odpov. je padouch. je dno, e
134

ekl: .Existuje nco, misto aby neexistovalo nic,"

zn. Take ten, kter to ekl, je padouch, a tak
vrok "Existuje nco, misto aby neexistovalo nic" je nepravdiv. To znamen, e neexistuje nic.'
Zd se tedy, e odpov. po ni se filozof pdil cel ivot,
znl, e ve skutenosti neexistuje vbec nic.
Tady vak cosi nehraje: Kdy nic neexistuje, jak to, e
f
existuje knz, kter vyslovil ten vrok?
Odtud vyplv, e ostrov Baal, jak jsem ho tu vyliil,
neme existovat. Nejde ani tak o to, e ten ostrov ve skutenosti neexistuje (to bylo nanejv pravdpodobn u na
zatku naeho pbhu), ale ptedevim o to, e je logicky
zarueno, e neme existovat. Kdyby toti existoval,
a moje vyprvni by bylo pravdiv, potom (jak jsem dokzal) by z toho logicky vyplvalo, e nic neexistuje, a tak by
neexistoval ani ostrov Baal. To je rozpor, take ostrov Baal
neme existovat.
Je zajimav, e vechno, co jsem vm tu povdal ped
posledn epizodou (hdanka 157), bez ohledu na to, jak
nevrohodnse vm leccos z toho mohlo zdt, bylo logicky
mon. Teprve posledn pbh byl tou kapkou, kterou ndoba petekla.

ten, kter

odpov

135

..
11. Ostrov zakletch

A.BALaGA
Na jednom tichomoskm ostrov se dailo ern magii.
Dobr polovina obyvatel byla zakleta kouzlem vudu. Zaklet domorodci na tom ostrov se vak nechovaj tak, jak
bv u vudu obvykl. Nejsou nm ani zdnliv mrtv, pohybuj se a mluv jako obyejn lid. Li se jen tm, e
zaklet lid vdycky lou a obyejn lid vdycky mluv
pravdu.
Jist vm to pipomn poctivce a padouchy, jen v jinm
pevleku. Jenome je to jinak! Tady situaci komplikuje
skutenost, e i kdy vichni mstn obyvatel rozumj evropskm jazykm, dvn tabu platc na ostrov jim zakazuje mluvit cizm jazykem. A jim polote jakoukoliv
otzku, na ni je odpov "Ano" nebo .Ne", vdycky
odpovd bu "Bal", nebo .Ga": jedno slovo znamen
.Ano" a druh .Ne", Pot je ale v tom, e nevme, kter
z dotynch domorodch slov znamen .Ano" a kter
"Ne".
158. Jednou jsem potkal obyvatele zmnnho ostrova
a zeptal jsem se ho: "Znamen ,Bal' ,Ano'?" Odpovdl mi:
"Bal."
(a) D se z toho odvodit, co znamen "Bal"?
(b) D se z toho odvodit, je-Ii ten obyvatel zaklet?
159. Lze jednou jedinou otzkou zjistit, co znamen
"Bal"? (Pamatujte, e dostanete odpov bu "Bal", nebo
"Ga".)
160. Dejme tomu, e vs nezajm, co znamen "Bal", ale
jen to, je-li dotazovan lovk zaklet. Dokete to zjistit
jedinou otzkou? (Opt: dostanete odpov bu "Bal",
nebo "Ga".)
136

161. Jste na tm ostrov a chcete se oenit s krlovskou

dcerou. Krl hodl dt svou dceru jen tomu, kdo je mimodn inteligentn. A tak muste podstoupit zkouku. Ta
spov v tom, e smte medicinmanovi poloit jedinou
otzku. Pokud odpov "Bal", mete si krlovskou dceru
vzt, pokud odpov "Ga", budete o hlavu krat.
Mte tedy vymyslet takovou otzku, aby bez ohledu na
to, je-li medicinman obyejn, nebo zaklet a znamen-Ii
"Bal" "Ano", nebo .Ne", musel odpovdt "Bal".

162. A te trochu t hdanku. Povd se, e je na ostropoklad. Piplujete na ostrov, a ne zanete kopat, chcete vdt, je-Ii tam poklad opravdu. Vichni domorodci
vd, jak to s pokladem je. Jak to zjistte jedinou otzkou?
Pipomeme si, e odpov bu "Bal", nebo .Ga", a z odpovdi se muste dozvdt, je-li tam poklad, bez ohledu na to,
co "Bal" a .Ga" vlastn znamen.
v

B. Inspektor Fishtrawn pichz

163. Pelen.
I na sousednm ostrov obyejnch a zakletch lid se
"Ano" a .Ne" ekne "Bal" a .Ga", i kdy teba ne v tomhle
poad. Nkte domorodci na otzky odpovdaj "Bal"
a .Ga", jin ale nerespektuj tabu a odpovdaj "Ano"
a .Ne".
Z jakhosi zhadnho dvodu tam maj v kad rodin
vichni lenov stejnou povahu, tj. bu vichni lou, nebo
vichni mluv pravdu. Tak napklad kdy si vezmeme dva
bratry, jsou to vdycky bu oba obyejn lid, nebo jsou
oba zaklet.
Jeden z domorodc byl v podezen, e spchal tk
zloin. Ppad to byl tak zvan, e pivolali inspektora
Fishtrawna a z Londna. Vichni ti korunn svdkov A,
BaC byli domorodci z ostrova. Inspektor Fishtrawn je
ped soudem vyslechl. Uvdme zpis vslechu podle protokolu z pelen:
137

Otzka na A: Je obvinn nevinen?

A odpovd: Bal.
Otzka na B: Co znamen "Bal"?
B odpovd: "Bal" znamen ,,Ano".
Otzka na C: Jsou A a B brati?
C odpovd: Ne.
Druh otzka na C: Je obvinn nevinen?
C odpovd: Ano.
Je obvinn vinen?
164. Lze v
povahu?

pedchoz

hdance

urit,

maj-li A a B stejnou

165. Zpola zaklet.

Kdy pelen skonilo, inspektor Fishtrawn navtvil
jeden zvltn ostrov v sousedstv. Nkte obyvatel tam
jsou obyejn lid, jin jsou zaklet, a ostatn jsou zpola
zaklet. Ti zpola zaklet jsou tak pod vlivem kouzla vudu,
jenome zaklnn mlo u nich spch jenom napl. vsledkem je, e zpola zaklet nkdy lou a jindy mluv pravdu. ,,Ano" a .Ne" se tu opt ekne "Bal" a .Ga", nkdy
,,Ano" a .Ne",
Inspektor Fishtrawn potkal domorodce a poloil mu
otzku: "Kdy se vs nkdo zept, znamen-li .Bal' ,Ano',
a vy odpovte ve svm domorodm jazyce, odpovte
,Bal'?"
Domorodec mu cosi odpovdl, a Fishtrawn z odpovdi
dokzal odvodit, je-li jej autor obyejn, zaklet nebo
zpola zaklet. Co domorodec odpovdl?
166. Kdo to byl?
. Jindy se inspektor Fishtrawn na tm ostrov zeptal jinho domorodce: "Kdy se vs nkdo zept, jsou-li dv
a dv tyi, a vy odpovte ve svm domorodm jazyce,
odpovte ,Bal'?" Inspektor zase dokzal z odpovdi odvodit, je-li jej autor obyejn, zaklet nebo zpola zaklet.
Jak znla odpov?
138

Rozlutn
meme odvodit;
e autor odpovdi neni zaklet.
Pedpokldejme, e .Bal" znamen ,,Ano': Potom .Bal"je
pravdiv odpov na otzku, znamen-li "Bal" ,,Ano':
V tomto pffpad tedy autor vroku byl obyejn lovk.
Pedpokldejme, e .Bal" znamen .Ne". Potom je "Bal"
pravdiv odpovna otzku, znamen-li "Bal" ,,Ano': Opt
je tedy autor vroku obyejn lovk. Bez ohledu na to,
znamen-li .Bal" ,,Ano" nebo .Ne". je tedy autor vroku

, 158. Nelze odvodit; co znamen .Bal". ale

obyejn lovk.

159. Sta se ho zeptat;je-li obyejn lovk. Vichni domorodci na ostrov tvrdt. e jsou obyejn lid, obyejn i zaklet tedy odpov kladn. jestlie tedy odpov "Bal'; potom
"Bal" znamen ,,Ano"; jestlie odpovt.Ga'; potom .Ga" zna'
men ,,Ano" (a "Bal" .Ne").

160. Poslou vm spolehliv otzka z hdanky 158. Zeptejte se ho prost, znamen-li .Bal" ,,Ano': Pokud "Bal"
znamen ,,Ano': potom pravdiv odpov na otzku je
.Bal", obyejn lovk tedy ekne "Bal" a zaklet .Ga". Pokud .Bal" neznamen ,,Ano'; potom pravdiv odpov na
otzku je opt "Bal'; take obyejn lovk ekne "Bal"
a zaklet .Ga".
161. je nkolik monosti; jak dceru zfskat. jedna je, e se
zeptte medicinmana, je-li "Bal" pravdiv odpov na
otzku, je-li on obyejn lovk. Dokeme, e mus odpovdt "Bal': Pro jednoduchost si ozname psmenem H
otzku: .Jste obyejn lovk'!' Pipomeme si, e se ho
neptte, je-li odpovna H kladn, ale je-li "Bal" pravdiv
odpovnaH
1. ppad: Medicinman je obyejn. Pokud "Bal" znamen ,,Ano'; potom .Bal je pravdiv odpov na H, a ponvad medicinman je obyejn lovk, ekne vm podle

pravdy, e to tak je, tedy ekne "Bal': Pokud "Bal" znamen

139

.Ne". potom je "Bal" nepravdiv odpov na H, a medicinman vm podle pravdy ekne, e to tak nent. ekne tedy
"Bal': Take obyejn medicinman odpovl ..Bal': bez ohledu na to, znamen-li "Bal" "Ano" nebo .Ne".
2. ppad: Medicinman je zaklet. Pokud ..Bal" znamen ,,Ano': potom "Bal" nen pravdiv odpov na H, ale
protoe medicinman je zaklet, zale a ekne, e to pravdiv odpov je, ekne tedy ..Bal': Pokud "Bal" znamen
.Ne", potom "Bal" je pravdiv odpov na H, medicinman
zale a ekne, e to pravdiv odpov neni; ekne tedy
"Bal': Zaklet medicinman tedy ekne "Bal'; bez ohledu na
to, znamen-li "Bal" "Ano" nebo .Ne".
Spolehliv tu posloui i jin otzky:
(I) je pravda, e bu jste obyejn lovk a "Bal" znamen ,,Ano': nebo jste zaklet a "Bal" znamen .Ne"?
(2) je pravda, e jste obyejn lovk, prv kdy "Bal"
znamen ,,Ano"?
162. Zase existuje nkolik monost, jak toho doshnout.
jedna monost je, e se zeptte: "Kdyby se vs nkdo ptal,
je-li na tomhle ostrov poklad. odpovdl byste Bal'?"
Dokeme, e pokud je na ostrov poklad, tak odpov
"Bal': a pokud tam nent. odpovi.Ga", bez ohledu na to, je-li
obyejn lovk nebo zaklet, a bez ohledu na to, co vlastn znamen "Bal" a "Ga':
Otzku .Je na tomhle ostrov poklad?" ozname jako G.
1. ppad: Domorodec je obyejnlovk a "Bar zna-

men ,,Ano'~
Pedpokldejme,

e na ostrov poklad je. Potom by na

otzku G odpovdl "Bal': Protoe je obyejn lovk, ek
ne vm podle pravdy, e by odpovdl "Bal': take jeho
odpov na vai otzku bude "Bal': Pedpokldejme, e na
ostrov poklad nent. Potom by na otzku G neodpovdl
"Bal': a protoe je obyejn lovk. ekne vm, e by "Bal"
neodpovdl; a jeho odpov na vai otzku bude tedy
"Ga':
2. ppad: Domorodec je zaklet a "Bal" znamen

,,Ano".
140

Pedpokldejme, e na ostrov poklad je. Potom "Bal" je

pravdiv odpov na G, a domorodec je zaklet, neodpovdl by tedy na G "Bal': Vm bude lht a jeho odpov
tedy bude "Bal': Pedpokldejme, e na ostrov poklad
neni. Potom "Bal" je nepravdiv odpov na G, take by
domorodec na G odpovdl "Bal': Ale vm bude lht
a ekne, e by "Bal" neodpovdl; zodpovl tedy vai otzku

.c:

3. ppad: Domorodec je obyejnlovk a "Balilzna-

men"Ne'~
Pedpokldejme, e na ostrov je poklad. Potom "Bal" je
nepravdiv odpov na G, take obyejn lovk by tak
neodpovdl. ekne vm podle pravdy, e by neodpovdl

"Bal': jeho odpov na vai otzku tedy bude "Bal': jestlie

na ostrov poklad neni, pak "Bal" je pravdiv odpov na
G, a obyejn lovk by tak na G odpovdl. Zodpovl vm
tedy vai otzku "Ga" (co znamen ,Ano'; na G by odpovdl "Bal").
4. ppad: Domorodec je zaklet a .Be!" znamen
,,Nel~

Pedpokldejme,

e na

ostrov

poklad je. Potom by domo"Bal'; jene vm zale, e by tak

neodpovdl; d vm tedy na vai otzku odpov "Bal':
Pedpokldejme, e na ostrov poklad nent. Pak by na G
odpovdl "Ga': jenome vm zale, e by odpovdl "Bal':
Na vai otzku tedy d odpovDa":
Kdy to shrneme, pokud na ostrov poklad je, ve vech
tyech pfpadech dostanete odpov .Bal"; pokud na ostrov poklad nent. dostane se vm vdycky odpovdi "Ga':
jin otzka, kter by to tak vyeila: Je pravda, e jste
obyejn lovk, prv kdy Bal' je pravdiv odpov na
otzku, je-li na tomhle ostrov zlato?"
rodec na G

odpovdl

163. Nejprve dokeme, e C neme bt zaklet. Pipus

me, e C zaklet je. Potom A a B jsou brati, a tedy bu oba
obyejn, nebo oba zakleti. Pedpokldejme, e oba jsou
obyejnt: Potom "Bal" opravdu znamen ,,Ano'; take
A odpovdl kladn na otzku, je-li obvinn nevinen.
141

a tak obvinn je nevinen. Pedpokldejme. e A i B jsou

zakletf. Potom ..B ar ve skutenosti znamen .Ne". a protoe
A je zaklet a odpovdl zporn na otzku, je-li obvinn
nevinen. je obvinn nevinen. Jestlie tedy C je zaklet. potom je obvinn nevinen (bez ohledu na to, jsou-li A i B
obyejn nebo zakletf). Na druh stran. pokud je C zaklet. potom je obvinn vinen, ponvad C tik. e je nevinen. A to je rozpor, take C neme bt zaklet, je tedy
obyejn. A protoe C nk; e obvinn je nevinen, je obvinn skuten nevinen.
164. C je obyejn lovk. a tak A a B nejsou bratfi. To
neznamen, e mus mt rznou povahu - mohou
ji mt stejnou, i kdy nejsou brati. V naem pitpad stejnou povahu maji; protoe kdyby nemli; potom by obvin
n musel bt vinen. teni by nemlo init pote dokzat
si to sm.

jet

monch odpovd (.Bal"; ..Ga': ,A-no':

dt ani obyejn lovk, ani zaklet. a tou je .Ne". Podrobnji: a u by tzan domorodec byl obyejn. nebo zaklet. pokud by odpovdl po
evropsku. jeho odpov by byla .A-no"; kdyby odpovdl
v domorodm jazyce, potom pokud "Bal" znamen .Ne".
odpovdl by ..Ga': a pokud .Bal" znamen .A-no': odpov
dl by "Bal': (Ponechvm tenti; aby si to dokzal sm)
Take kdyby se Fishtrawnovi dostalo jin odpovdi ne
.Ne". nebyl by s to poznat; jak je jej autor. Jene on to
poznal, a tak dostal odpov Ne" a jej autor byl zpola
zaklet.
165. Ze vech

ty

.Ne") jen jednu

neme

166. Opt je autor odpovdi zpola zaklet. a Fishtrawn to

mohl zjistit jedin tak, e dostal odpov ..Ga". Kdyby byla
odpovpo evropsku; Fishtrawn by na nic nepiiel;protoe
jak obyejn lovk. tak zaklet by odpovdl ,.Ano': pokud ..Bal" znamen ,.Ano': a .Ne", pokud ..Bal" znamen
..Ne". Kdyby dotyn odpovdlBal", mohl by bt bu obyejn. zaklet nebo zpola zaklet.
142

12. Je Dracula iv?

A. V Transylvnii
A u nm Bram Stoker") namluvil cokoliv, ml jsem
zvan dvod pochybovat, e hrab Dracula byl skuten
zahuben. A tak jsem se rozhodl, e se vydm do Transylvnie, abych vyptral, jak se vci doopravdy maj. lo mi
o tohle: (1) zjistit, je-li hrab Dracula jet iv, (2) v ppa
d, e byl zahuben, chtl jsem vidt na vlastn oi jeho
pozstatky, (3) v ppad, e ije, chtl jsem se s nm setkat.
V dob, kdy jsem pobval v Transylvnii, asi tak polovina obyvatel byli lid a polovina byli upi. Lid se podle
zevnjku od upr nedaj rozeznat, lid vak (alespo
v Transylvnii) vdycky mluv pravdu a upi vdycky
lou. Celou situaci znan komplikuje to, e polovina obyvatel Transylvnie se pln pomtla. Jsou popleteni v tom,
e o kadm pravdivm tvrzeni si mysli, e je nepravdiv,
a kad nepravdiv pokldaj za pravdiv. Druh polovina
si zachovala zdrav rozum a dobe v, kter tvrzen je
pravdiv a kter nepravdiv. A tak obyvatel Transylvnie
jsou ty druh: (1) rozumn lid, (2) pomaten lid, (3)
rozumn upi, (4) pomaten upi. Ve, co ekne rozumn
lovk, je pravda; nic, co ekne pomaten lovk, nen
pravda; nic, co ekne rozumn upr, nen pravda; a ve, co
ekne pomaten upr, je pravda. Tak teba rozumn lo
vk ekne, e dv a dv jsou tyi; pomaten lovk ekne,
e nejsou (protoe si vn mysli, e nejsou); rozumn
upr rovn ekne, e nejsou (protoe v, e jsou, a le);
pomaten upr ekne, e jsou (protoe mysli, e nejsou,
a le).

*)

POZD. pekl. Autor

proslulho romnu o Draculovi.

143

167. Jednou jsem potkal jednoho Transylvnce, a ten ekl:

nebo jsem rozumn." Ke ktermu druhu

"Bu jsem lovk,

patil?

168. Jin mstn obyvatel

Ke ktermu druhu patil?

ekl:

.Nejsem rozumn

lovk."

169. Dal mstn obyvatel ekl: "Jsem pomaten lovk."

ke stejnmu druhu jako obyvatel z pedchoz hdanky?
Patil

170:Jednou jsem potkal jednoho mstnho obyvatele a zeptal se ho: "Jste pomaten upr?" Cosi odpovdl, a j u
vdl, co je za. Co byl za?
171. Jednou jsem zase potkal jednoho Transylvnce, a ten
mi ekl: "J jsem upr." D se z toho usoudit, je-Ii to lovk
nebo upr? D se z toho usoudit, je-li rozumn nebo pomaten?
172. Dejme tomu, e Transylvnec ekne: "Jsem pomaten." D se z toho usoudit, je-Ii to lovk nebo upr? D se
z toho usoudit, je-li rozumn nebo pomaten?

173. Lahdkov hdanka.

Obrcenm vroku "Jestlie P, potom Q" je vrok "Jestlie Q, potom P". Existuj dva vroky, X a Y, kter jsou
navzjem obrcen a pitom pro n plat:
(1) X nevyplv z Y ani Y nevyplv z X.
(2) Kdy Transylvnec vyslov libovoln z vrok X, Y,
pak je druh z vrok pravdiv.
Dokzali byste takov dva vroky sestavit?
174. Mjme njak vrok X. Transylvnec T si mysl, e
vrok "T si mysl, e plat X" je pravdiv. Vyplv z toho,
e X plat?
Dejme tomu, e si T mysl, e vrok "T si mysl, e plat
X" nen pravdiv. Vyplv z toho, e X neplat?
144

175. Transylvnec ekne: "MysUm si, e plat X." Kdy je

vyplv z toho, e X plat? Kdy je upr, vyplv
z toho, e X neplat? Odpov na tuhle hdanku se pro
ns stane dleitm pravidlem.

lovk,

176. Jednou jsem potkal dva Transylvnce, A a B. Zeptal

jsem se A: "Je B lovk?" A odpovdl: "Myslm si, e
ano." Pak jsem se zeptal B: "Myslte si, e A je lovk?"
Jak B odpovdl, ,,Ano", nebo .Ne"?
177. eknme, e Transylvnec je spolehliv, kdy je to
rozumn lovk, nebo pomaten upr, a nespolehliv,
kdy je to bu pomaten lovk, nebo rozumn upr. Spolehliv jsou tedy ti, co vyslovuj pravdiv vroky, a nespolehliv ti, co vyslovuj vroky nepravdiv (a u ze zlho
myslu, nebo z pomatenost).
Zeptte se Transylvnce: "Jste spolehliv?", a on vm
odpov bu ,,Ano", nebo .Ne". Poznte z jeho odpovdi,
je-li to upr? Poznte z n, je-li rozumn?
bu

178. Namsto toho se ho zeptte: "Myslte si, e jste spolehliv?" Odpov vm bu ,,Ano", nebo .Ne", Poznte
z jeho odpovdi, je-li to upr? Poznte, je-li rozumn?

B. Je

hrab

Dracula iv?

179. Jak u jsem ekl, prvn zhadou, kterou jsem chtl

otzka, je-li hrab Dracula iv. Zeptal jsem se
na to jednoho Transylvnce, a ten mi ekl: "Jestlie jsem
lovk, tak je hrab Dracula iv." D se z toho urit, je-li
Dracula iv?

vyeit, byla

180. Jin Transylvnec mi ekl: "Jestlie jsem rozumn, tak

je hrab Dracula iv." D se z toho urit, je-li Dracula iv?
145

181. Dal mi ekl: "Jestlie jsem rozumn lovk, tak je

Dracula iv." D se z toho urit, je-Ii Dracula iv?

hrab

182. Transylvnec ekne: "Jestlie jsem bu rozumn lo

nebo pomaten upr, tak je hrab Dracula iv:' D se
z toho urit, je-li Dracula iv?
vk,

183. Existuje vrok, kterm by vs Transylvnec pesvd

e Dracula je iva e ten vrok je nepravdiv?

il,

184. Existuje vrok, kterm by vs Transylvnec pesvd

e Dracula je iv, a pitom byste nepoznali, je-Ii to
vrok pravdiv nebo nepravdiv?
il,

185. Transylvnec vyslovil dva vroky:

(1) Jsem rozumn.
(2) Myslm si, e hrab Dracula je mrtev.
D se z toho urit, je-li Dracula iv?
186. Transylvnec vyslovil dva vroky:
(1) Jsem lovk.
(2) Jestlie jsem lovk, tak je hrab Dracula iv.
D se z toho urit, je-li Dracula iv?

C. Jak se jen zeptat?

187. Dokzali byste jedinou otzkou z Transylvnce vythnout, je-Ii upr?
188. Dokzali byste jedinou otzkou z Transylvnce vythnout, je-li rozumn?
189. Jakou otzku byste poloili Transylvnci, aby musel
bez ohledu na to, ke ktermu ze ty

odpovdt ,,Ano",
druh pat?

146

190. Dokzali byste jedinou otzkou z Transylvnce vythnout, je-Ii hrab Dracula iv?

D. Na

Draculov hrad

Kdybych byl vzal rozum do hrsti a rozlutil posledn

hdanku, byl bych si uetil spoustu nepjemnost, Jenome j byl u tak umoen tm vnm tdnm Transylvnc na rozumn a pomaten, tak zpitoml z toho vnho
dohadovn, kdo le a kdo mluv pravdu, e mi u mylen
vynechvalo. To vte, byl jsem tak nervzn, e jsem tu
mezi Transylvnci, a mezi nimi jsou upi. A to m teprve
ekaly situace, proti kterm tohle vechno byla legrace!
Pod jsem jet nevdl, je-li hrab Dracula iv. Zdlo
se mi, e se na tu otzku mohu dozvdt odpov, jedin
kdy se mi poda proniknout naDraculv hrad. Neuvdo
mil jsem si tehdy, e se tm vechno jen zkomplikuje, vak
uvidte.
Dobe jsem vdl, kde stoj Draculv hrad, a bylo mi
znmo, e tam panuje il ruch. Vdl jsem i to, e na
hrad je ptomen domc pn, ale nevdl jsem, je-li to
hrab Dracula (vdy jsem ani nevdl, je-li iv). Nu a na
hrad se mohlo jenom na pozvn, a pozvnky se rozdvaly
jenom vkvtu transylvnsk spolenosti. A tak jsem strvil nkolik msc pracnho plhn po spoleenskm ebku, ne jsem si stl tak dobe, abych mohl bt pozvn
na hrad. Ten den konen piel, a j dostal pozvn, abych
se zastnil slavnosti na Draculov hrad, kter mla trvat
nkolik dn a noc.
el jsem tam pln nadj, ale zhy se dostavil prvn otes.
Hned jak jsem veel do hradu, uvdomil jsem si, e v tom
chvatu jsem si zapomnl vzt kartek na zuby, kapesn
achy a njak tivo. Vydal jsem se tedy zptky k brn,
e si dojdu do hotelu, jene m zarazil neobyejn psn
a drsn vyhlejc Transylvnec a zdvoile, le rozhodn
mi sdlil, e kdo jednou vejde do Draculova hradu, nesm
147

odejt bez svolen domcho pna. "V tom ppad," pravil

jsem, "bych se s domcm pnem rd seel." "To je naprosto vyloueno," zvstoval mi, "ale mohu mu vydit vzkaz,
pokud si pejete." No dobr, poslal jsem domcmu pnovi
psemn vzkaz, v nm jsem se dotazoval, mohl-li bych se
na chvilku z hradu vzdlit. Odpov tu byla obratem,
strun a nepli povzbudiv. Pravilo se v n: "Samozejm e ne!"
,
Tak tedy jsem byl vznm na hrad hrabte Draculy!
No co jsem mohl dlat? V t chvili zejm nic, take vren
zsadm zenovho buddhismu jsem se rozhodl, e se budu
veer veselit jak nle a e se dm do dla, jen se k tomu
naskytne pleitost,
Toho veera byl ten nejndhernj ples, jak jsem kdy
zail a o jakm jsem kdy slyel. Asi tak ve dv rno jsem
se rozhodl, e pjdu spt, a zavedli m do mho pokoje.
Byl jsem pln dojm, a tak vzdor nebezpe, v nm jsem se
ocitl, spal jsem tvrd. Probudil jsem se druhho dne kolem
polednho, a po vydatnm jdle jsem se vmsil mezi hosty
v nadji, e se dozvm vc. A to jsem zail druh otes.
Vichni ti lid (a na mne) patili k elit Transylvnc,
kte namsto slov ,,Ano" a .Ne" uvali vraz "Bal"
a "Ga" - pesn jako na ostrov zakletch! Tak jsem tu
trel mezi transylvnskou elitou, kad tu byl bu lovk,
nebo upr, bu rozumn, nebo pomaten, a vrcholem veho bylo, e jsem nevdl, co znamen "Bal" a "Ga"! Take
vechny trampoty, co jsem ml s Transylvnci, kterch
jsem se vyptval tam dole v podhrad, se tu spojily s obtemi, kter m pronsledovaly na ostrov zakletch. Pi
padalo mi, e kdy jsem piel na hrad, dostal jsem se
z det pod okap.
Kdy jsem si to uvdomil, pozbyl jsem vyrovnanosti,
kter tak zdob stoupence zenovho buddhismu, a cel den
jsem byl pln na dn. Brzo jsem odeel do pokoje, neml
jsem nejmen chuti oddvat se radovnkm druhho veera. Svalil jsem se na postel, a nemohl jsem ani spt, ani
pemlet. A pak jsem zniehonic vyskoil jako jelen.
Uvdomil jsem si, e nov komplikace s "Bal" a .Ga" se
148

daj snadno pekonat. Cel vzruen jsem vythl tuku

a zpisnk a hbit jsem rozlutil tyhle hdanky:
191. Jedinou otzkou (na ni je-odpov bu "Bal", nebo
"Ga") doku z kohokoli na hrad vythnout, je-Ii upr.
192. Jedinou otzkou mohu zjistit, je-Ii rozumn.
193. Jedinou otzkou mohu zjistit, co znamen "Bal".
194. Kdy se mi zachce, mohu komukoli na hrad poloit
takovou otzku, e na ni bude muset odpovdt "Bal".
195. Jedinou otzkou mohu zjistit, je-Ii Dracula iv.
Kter otzky to jsou?

E. Draculova hdanka
A u jsme ped vrcholem celho dobrodrustv! Ptho
dne jsem si zjistil vechno, co jsem poteboval vdt Dracula byl opravdu iv, til se skvlmu zdrav, a byl
domcm pnem na hrad. Ke svmu pekvapen jsem
zjistil i to, e Dracula je pomaten upr, take vechny
vroky, kter vyslov, jsou pravdiv.
Jenome k emu mi to vechno bylo dobr, te kdy
jsem byl vydn na milost a nemilost osudu a hrozilo mi
nebezpe, e budu promnn v upra a navdycky pijdu
o dui? Za nkolik dn vechny radovnky skonily
a vem hostm bylo dovoleno z hradu odejt, a na mne.
Zstal jsem oputn na hrzostranm hrad, vze domcho pna, kterho jsem jet ani nespatil.
Neekal jsem dlouho. Krtce ped pl noc m vyburcovali z tvrdho spnku a s chladnou zdvoilost eskortovali
do soukromch komnat hrabte Draculy. Zejm se mu
zachtlo udlit mi audienci. M prvodci se ztratili a j stl
tv v tv samotnmu hrabti Draculovi. Po chvli mle-

149

n, kter mi pipadala vn, Dracula ekl: "Je vm znmo,

e svm obtem vdy poskytuji jistou monost zchrany?"
"Ne," odpovdl jsem upimn, "to mi znmo nebylo."
"Inu," Dracula nato, "myslm, e ani tentokrt bych se
neml pipravit o to poten."
Tn, kterm to kal, se mi vbec nelbil, znlo v nm
nejhlub opovren.
"Vzte," pravil Dracula, "dm sv obti vdy hdanku.
Kdy mi d na ni sprvnou odpov do tvrthodiny, propustm ji na svobodu. Kdy ned, nebo d nesprvnou,
zakousnu ji a navdy se z n stane upr."
"Rozumn, nebo pomaten?" zeptal jsem se s nevinnm
vrazem.
Dracula zesinal vzteky. "Vak on vs ten humor pejde!"
vybuchl. "Uvdomujete si pln vnost sv situace? Nemm ani v nejmenm nladu na njak hloup erty! Jet jednou, a neposkytnu vm ani tuto monost!"
I kdy mi nahnl strach, mou bezprostedn reakc byla
hlavn zvdavost, pro vlastn Dracula o sv vli riskuje,
e pijde o ob. "Co vm dv pinu k tak sportovn
velkorysosti?" vyzvdal jsem.
"Velkorysosti?" pravil Dracula pezrav. "Co vs napad, j nemm v sob velkorysosti ani petku. Dlm to pro
sv sadistick poten. Kdy se dvm na svou ob, jak
se krout, svj a prohb pod thou marn duevn nmahy, nahrazuje mi to mnohonsobn obavu z nepatrn
monosti, e bych o ob piel,'
To slovo .nepatrn" zrovna moc tchy nesktalo. "Vf
te," pokraoval Dracula, "e mi dosud jet dn ob
neunikla, take tak mnoho neriskuji,'
"Dobr," sebral jsem vechny sly, ,jak je to hdanka?"

196. Dracula se na mne chvli pronikav dval. "Otzky,

kter jste kladl mm hostm, byly velice chytr - ano,
vm ve. Vskutku, velice chytr, ale zase ne tak chytr, jak
se domnvte. Musel jste pro kadou jednotlivou informaci, kterou jste chtl zskat, vymyslet zvltn dotaz. Nevystihl jste jednoduch univerzln princip, kter by vm byl
150

uetil mnoho duevn nmahy. Existuje toti jist vrok S,

a ten m tm kouzelnou moc. Chcete-li zjistit pravdivost
njakho vroku X, sta se pouze dotzat kohokoliv na
hrad: ,Je S ekvivalentn X?' Pokud se vm dostane odpovdi .Bal', je X pravdiv; pokud se vm dostane odpovdi
,Ga', je X nepravdiv. Tedy kupkladu chtl-li jste pijt
na to, zda mluvte s uprem, ml jste se otzat: .le S pravdiv, prv kdy jste upr?" Pl-li jste si pijt na to, zda je
rozumn, stailo se dotzat: .le S pravdiv, prv kdy jste
rozumn?' Abyste piel na to, co znamen .Bal', stailo se
dotzat: .le S pravdiv, prv kdy Bal znamen
Ano?' Abyste piel na to, zda jsem iv, stailo se zeptat: ,Je S pravdiv, prv kdy hrab Dracula jet ije?'
a tak podobn."
"Co je to za vrok, to S?" zeptal jsem se zvdav. "Hdejte," opil Dracula, .Je na vs, abyste na to piel! To
hdanka, kterou mte rozlutit!"
Dracula vstal a krel k vchodu z komnaty. "Mte na
to patnct minut. Radm vm, abyste se dkladn zamyslel,
v szce je vru mnoho!"
To tedy je, to m pravdu! Bylo to nejhorch patnct
minut mho ivota. Strach m tak ochromoval, e m v
bec nic nenapadalo. Byl jsem si jist, e m Dracula odn
kud tajn pozoruje.
Kdy uplynulo patnct minut, Dracula se vtzoslavn
vrtil a sunul se ke mn, z tesk mu kapalo. Byl m dl
tm bl a uu se nade mne naklnl. V tu chvli jsem
zvedl ruku a vykikl: .No ovem! Vrok S zn ..."

Jak zn vrok S, kter m zachrnil?

Otes, e jsem rozlutil hdanku, byl pro Draculu tak
drtiv, e namst zcepenl a za pr minut se rozpadl
v prach. Kdy se m dnes nkdo zept, je-li Dracula iv,
pesn podle pravdy odpovm "Bal".

197. V tom pbhu byly ti drobn nesrovnalosti. Dokete je vyptrat?

151

Rozlutni

167. jeho vrok je

bu pravdiv,

nebo nepravdivy. Ptedpolovk; ani rozumn, a tak to must bt pomaten uptr: Iene pomateni
upf vyslovuji pouze pravdiv vroky, a mme tu rozpor.
Takte jeho vrok je pravdiv. Pravdiv vroky vyslovujt
jedin rozum nf lid nebo pomateni upiti: Kdyby to byl pomaten uptr; pak by nebyl ani lovk; ani rozumn, a jeho
vrok by byl nepravdivy. My vime, ejeho vrok je pravdiv, take to must bt rozumn lovk:

kldejme, e je nepravdivy. Pak nent ani

168.Byl to pomaten upir:

169. Tentokrt to byl rozumn upir.
170.Rozumn lovk by na otzku odpovdl: .Ne," a kdokoliv nleejtci k ostatntm druhm by odpovdl: ,,Ano."
Kdyby se mi bylo dostalo odpovdi "Ano'; nedozvdl bych
se, jakho druhu byl. jene j jsem vm ekl e jsem se to
dozvdl; take odpovdl .Ne", a byl to rozumn lovk.
171. Ned se usoudit; je-li to lovk nebo upir; ale vyplv
z toho, e je pomaten. Rozumn lovk by netikal; e je
upir; a rozumn upir by vdl, e je upir, a tedy by lhal
a ffkal, e je lovk: Na druh stran pomaten lovk si
mvsli; e je upir; a tak to iik; a pomaten upir si mysli, e
je lovk; a tak ffk, e je upir.
172. Tentokrt vyplv, e je to uptr. Rozumn lovk by
nemohl tikat; e je pomaten, a pomaten lovk by si
myslel, e je rozumn, a protoe je lovk, nemohl by f'fkat,
e je pomaten. je-li rozumn nebo pomaten, ned se
usoudit.
173. Urit se d najit hodn dvojic takovch
vymyslel dvojici:
X:Iestlie jsem rozumn, tak jsem lovk:

152

vyrok:

Y:Jestlie jsem lovk, tak jsem rozumn.

Piedpokldejme, e Transylvnec prohlauje X. Dokeme, e Y je pravdiv, tj jestlie je to lovk, tak je rozumn.
Tak tedy piedpokldejme, e je lovk. Potom je pravda, e
pokud je rozumn, je to lovk. To znamen, e X je pravdiv. Potom ten Transylvnec must bt rozumn, protoe
pomateni lid nevyslovujt pravdiv vroky. Jestlie je to
tedy lovk, je rozumn a Y je pravdiv.
Obrame to a pedpokldejme, e Transylvnec prohlauje Y. Dokeme, e X je pravdiv. Piedpokldejme, e je
rozumn. Potom je Y pravdiv, take je to lovk (rozumnf
upiti nevyslovuji pravdiv vroky). Take pokud je rozumn, je lovk, a vrok X je tedy pravdiv.
174. Odpov na ob otzky je kladn. Dejme tomu, e
Transylvnec si mysl, e plati jist vrok X. Z toho samozejm nevyplv, e X skuten plat, protoe Transylvnec me bt pomaten. Ale kdy si T mysl. e vrok" T si
mvslt. e platt X" je pravdiv, potom X zaruen plati. Skuten, pedpokldejme nejprve. e T je rozumn. Ponvad
si mysu. e vrok "T si myslt. e plati X" je pravdiv. tak
vrok" T si mvslt; e plati X" je vskutku pravdiv. Take on
si T opravdu myslt; e platt X. A ponvad je rozumn, X
skuten plat Na druh stran pedpokldejme, e T je
pomaten. Protoe si myslt. e vrok"T si myslt, e platt X"
je pravdiv, tak vrok" T si mysli, e plati X" je nepravdiv.
Take on si T ve skutenosti nemysli, e X plau. A protoe
si tedy ve skutenosti mysli, e X neplatt, a je pomaten,
tak X opt pia tf.
Dokzali jsme. e pokud si Transylvnec T mysli; e vrok" T si mysu, e platt X" je pravdiv, potom X skuten
platt, a u je Transylvnec T rozumn nebo pomaten.
Podobn se d dokzat; e pokud si T myslt, e vrok" T si
myslt. e platt X" nent pravdiv, potom X neplau: To u
pienechme teni.
175. Opt jsou ob odpovdi kladn, je to
pfedchozfhdanky

153

dsledek

teent

Pedpokldejme, e
Pedpokldejme jet,

A prohlauje, e si mysli: e pia tf X.

e A je lovk. Potom si A vskutku
mysli to, co prohlauje, take si opravdu myslt. e vrok ,A
si mysli; e pia tf X" je pravdiv. Pak, jak jsme vidli v roztutnt hdanky 174, X skuten platt; a u je A rozumn
nebo pomaten. Podobn pedpokldejme, e A je uptr:
Potom si nemysli to, co prohlauje, take si nemyslt; e
vrok ,A si mysli. e pia tf X" je pravdiv. Take X neplau.
a u je A rozumn nebo pomaten.
176. A prohlauje, e si myslt; e B je lovk. B bu prohlauje, e si myslt; e A je lovk, nebo prohlauje, e si myslt;
e A neni lovk. Kdyby platil druh piipad; vznikl by rozpor. Pak by to toti bylo takto:
(1) A tik. e si mysli; e B je lovk;
(2) B ttk. e si mysll; e A neni lovk.
Pedpokldejme, e A je lovk. Potom z (J) vyplv,
podle vsledku hdanky 175, e B lovk je. Potom z (2)
vyplv (ze stejnho dvodu), e A neni lovk. Take
pedpoklad, e A je lovk, vede k rozporu.
Pedpokldejme, e A je uptr. Potom podle (J) B neni
lovk, B je tedy uptr. Potom ze (2) vyplv, e A je lovk.
A to je opt rozpor. Take kdyby B odpovdl .Ne". dostali
bychom rozpor. B tedy odpovdl ,Ano':
177. Tady nelze nic poznat, protoe vichni Transylvnci
na otzku odpovt.Ano". ten si to me sm ovit.
178. Zde z odpovdi nepoznme, je-li autor vroku lovk
nebo uptr; ale poznme, je-li rozumn. Pokud je rozumn,
odpovi ,Ano': a pokud je pomaten, odpovi .Ne". Ponechme teni, aby si to dokzal.
urit. Mohlo by tomu bt tak, e dotzan
Transylvnec je rozumn lovk, a pak je Dracula iv,
nebo by to mohl bt pomaten lovk, a Dracula bt mrtev.
(Pokud dotzan Transylvnec je pomaten uptr; Dracula
me bt iv i mrtev.)

179. Ned se to

154

180.Ned.
181. Ned. Mohl by to teba bt pomaten uptr; a to by
potom Dracula mohl; ale nemusel bt iv.
182. Tentokrt z vroku vyplv, e Dracula je iv.

Pouijme tu terminologie z hdanky 177 a upravme

vrok takto: .Jestlie jsem spolehliv, tak
Dracula je iv." V 8. kapitole jsme dokzali (viz rozlutni
hdanek 109-112), e kdy obyvatel ostrova poctivc
a padouch ekne: ,Jestlie jsem poctivec, pak to a to,"
potom autor vroku je skuten poctivec a to a to je skuten pravda. Podobn pokud obyvatel Transylvnie ek
ne: .Jestlie jsem spolehliv, pak to a to,"potom je skuten
spolehliv a to a to je skuten pravda. Dkaz je tady
pln stejn, jenom slovo "poctivec" se nahradi slovem
"spolehliv':
Transylvncv

183. Takov vrok napitklad znl: .Jsem nespolehliv

a Dracula je mrtev." Ponechvme teni, aby si to oviil
sm. (Trochu mu napovim: nejditve a doke, e autor
vroku nent spolehliv)
184. Takovm vrokem me bt: ,Jsem spolehliv, prv
kdy Dracula je iv."
V rozlutni hdanky 122 v 8. kapitole jsme dokzali; e
pokud obyvatel ostrova poctivc a padouch ekne: Jsem
poctivec, prv kdy to a to,"pak to a to je pravda (ale ned
se rozhodnout; je-li autor vroku poctivec nebo padouch).
Podobn ekne-li njaky Transylvnec: .Isem spolehliv,
prv kdy to a to,"pak to a to je pravda, bez ohledu na to,
je-li autor vroku spolehliv nebo ne. Dkaz je tady stejn,
jenom se slovo "poctivec" nahradi slovem "spolehliv':
Je jet nkolik jinch vrok, kter by tu prokzaly stejnou slubu. Tak teba: .Mysltm si, e vrok, e Dracula je
iv, je ekvivalentnt vroku, e jsem lovk:" Nebo: "MysUm
si, e kdyby se m nkdo zeptal, je-li Dracula iv, odpov
dl bych mu ,Ano:"

155

185. Z uvedench vrok vyplv, e Dracula je mrtev.

Z vroku (J) odvodime, e jeho autor je lovk, protoe

rozumn uptr by vdl, e je rozumn, a tak by tekl, e je

pomaten, a pomaten uptr by si myslel, e je rozumn,
a ttkal by, e je pomaten. Take autor vroku je lovk.
Pfipomeme si vsledek hdanky J 75: Kdy lovk iekne, e si myslt, e plati to a to, potom to a to skuten plati
(bez ohledu na to, je-li rozumn nebo pomaten). A my te
vtme, e autor vroku je lovk a tekl, e si myslt; e Dracula je mrtev. Take hrab Dracula je skuten mrtev.
lovk" nevyplv, e je
ale vyplv z nho, e je rozumn. (Pomaten lo
vk by nevdl, e je lovk, a pomaten uptr by ml za to,
e je lovk, a tikal by, e je upir.) Kdy tedy vtme. e je
rozumn, dokeme, e je lovk.
Piedpokldejme. e je uptr. Potom neni pravda, e je
lovk, a protoe z nepravdivho vroku plyne jakkoli
vrok, tak jeho druh vrok ,Jestlie jsem lovk, tak je
Dracula iv" by byl pravdiv. Jenome rozumn uptr neme vyslovovat pravdiv vroky, take tu mme rozpor.
Proto autor vroku neme bt uptr, a je to lovk.
Te u vime. e je to rozumn lovk, vyslovuje tedy
pravdiv vroky. Take jeho druh vrok je pravdiv.
A ponvad to lovk je, Dracula je iv.

186. Z jeho prvntho vroku ,Jsem

lovk,

187. Zeptejte se ho, je-li rozumn. lovk (a u rozumn,

nebo pomaten) odpovi,,Ano" a uptr odpovt .Ne".
188. Zeptejte se ho, je-li lovk. Rozumn Transylvnec (a
u lovk, nebo upir) odpovl ,,Ano': a pomaten Transvlvnec odpovl .Ne".
Unkoltka daltch' hdanek vm jen teknu; jak otzky
to byly. U byste mli m dost zkuenostt. abyste si sami
ovfili, e nleit jungujf.

156

189. jedna z monch otzek znl: .Mysltte si, e jste lo

vk?" Vichni Transylvnci musi odpovdt ,,Ano': Ne e
by si snad vichni mysleli, e jsou lid (jenom rozumni lid
a pomateni upiti si to mysli), ale vichni Transylvnci ffkaji; e si to mysli:
jin otzka, kter by splnila dan el, znl: ,jste spolehliv?" Vichni Transylvnci budou tvrdit, e jsou.

190. K cili vede kad z otzek:

(1) je vrok, e jste spolehliv, ekvivalentn vroku, e
Draculaje iv?
(2) Mysle si, e vrok, e jste lovk, je ekvivalentni
vroku, e Draculaje iv?
191. Zeptejte se ho: Je ,Bal' pravdiv odpov na otzku,
jste-li rozumn?" Pokud odpovtBal". je to lovk; a pokud
odpovl"Ga': je to upr.
192. Zeptejte se ho: .Je ,Bal' pravdiv odpov na otzku,
jste-li lovk?" Pokud odpovl .Bal", je rozumn, a pokud
odpovl"Ga': je pomaten.
193. Zeptejte se ho: ,,Myslfte si, e jste lovk?" A u vm
odpovl jakmkoliv slovem, znamen to ,,Ano': Tak se ho
maete zeptat: ,jste spolehliv?"

194. jednou z otzek, kter by tu splnila el, je: .Je Bal'

pravdiv odpov na otzku, jste-li spolehliv?" (Pipo
mei'lme si; e bt spolehliv znamen bt bu rozumn
lovk; nebo pomaten uptr.)
jin otzka, kter vede k ctli: .Iste spolehliv, prv kdy
,Bal' znamen ,Ano'?"
Kad z tchto otzek ptimje v protjek odpovdt
"Bal': co lze dokzat v podstat stejn jako u hdanky 161
v 11. kapitole (a na to, e podobnou lohu jako "bt lo
vk" tu hraje "bt spolehliv").

157

195. Svou lohu tu splnf kad z otzek:

Myslfte si, e "Bal" je pravdiv odpov na otzku,
je-li vrok, e jste lovk; ekvivalentnt vroku, e
Dracula je iv?
(2) Je .Bal"pravdiv odpovna otzku, je-li vrok, e
jste spolehliv, ekvivalentni vroku, e Dracula je
iv?
Daleko jednodui a elegantnjt ieent skt univerzlnfprincip, kter odvodime pii teeni hdanky 196.
(J)

196. Univerzlnprincip.
Ozname kadho Transylvnce z elity mtstnt spole
nosti, kter odpovi "Bal" na otzku ,Je 2+2=4?': jako 1.
typ. To samoziejm znamen, e kdy mme jakoukoliv
otzku, na ni pravdiv odpovje ,Ano': tak osoba patitcf k 1. typu na ni odpovi "Bal': Za Transylvnce 2. typu
budeme povaovat ty z elity, ktett nepatti k 1. typu. To
znamen, e kdy mte pravdiv vrok X (jako tteba. e
2+ 2= 4), a zeptte se kohokoliv 2. typu, je-li X pravdiv,
odpovi vm "Ga':
Vimnme si, e pokud "Bal" znamen ,Ano': potom lid
1. typu jsou spolehlivf, a lid 2. typu jsou nespolehlivf. Pokud "Bal" znamen .Ne", je tomu obrcen (J. typ je nespolehliv a 2. typ spolehliv).
Univerzln princip spoiv v tomto: Kdy chceme u libovolnho vroku X zjistit; je-li pravdiv, tak se elitnfho
Transylvnce zeptme, je-li X ekvivalentnt vroku, e dotyn patii k 1. typu. Meme svou otzku formulovat tieba takhle: .Je X pravdiv, prv kdy jste 1. typu?" Dokeme, e pokud odpovi "Bal': potom je X pravdiv, a pokud
odpovi "Ga': potom je X nepravdiv. Tedy "kouzeln" vrok S znt: .Jste 1. typu." (Neboli .Na otzku, je-li 2+ 2= 4,
odpove ,BaL: ")
Dkaz: S je vrok ,Jste 1. typu" a X je vrok, o jeho
pravdivosti se chcete ptesvdit. Otzka, kterou tu poloite,
zni ,Je S ekvivalentnt X?" Piedpokldejme, e dostanete
odpov "Bal': Dokeme, epotom je X pravdiv.
1. pfpad: ,,Balil znamen ,,Ano/~ V tomto ptipad

158

vne dv vci: (a) 1. typ jsou spolehlivi; tb) dotazovan, tim;

e ttk .Bat". prohlauje, e S je ekvivalentni X.
PHpad la: Dotazovan je 1. typu. Potom je spolehliv
a vyslovuje pravdiv vroky. A tedy S je skuten ekvivalentni X. take S je pravdiv (dotazovan je 1. typu) a X je
tak pravdiv.
PHpad lb: Dotazovan je 2. typu. Potom je nespolehliv a vyslovuje nepravdiv vroky. Ponvad prohlauje, e
S je ekvivalentni X. tak S ve skutenosti nent ekvivalentnt
X. Pfitom S je nepravdiv (dotazovan je 2. typu), a X
neni ekvivalentni .s: take X je pravdiv.
2. pfpad: ,,Bar znamen ,,Nel~ V tomto ptipad vime
dv vci: (a) 1. typ jsou nespolehlivt; (o) dotazovan prohlauje, e S neni ekvivalentnt X.
PHpad 2a: Dotazovan je 1. typu. Potom je nespolehliv a vyslovuje nepravdiv vroky. Nepravdiv prohlauje,
e S nent ekvivalentni X. take S ve skutenosti je ekvivalentnt X. Pitom S je pravdiv, a X je tedy tak pravdiv.
PHpad 2b: Dotazovan je 2. typu. Potom je spolehliv
a vyslovuje pravdiv vroky. A tak S neni ekvivalentnt X
(dotyn prohlauje, e nent), a S je nepravdiv, take X je
pravdiv.
Jak jsme prv dokzali; odpov "Bal" znamen, e X
je pravdiv. Nae vahy by se dle mohly ubfrat analogickmi cestami, a dokzali bychom, e odpov'.Ga" znamen, e X je nepravdiv. Vezmeme to vak radji zkratkou:
Pedpokldejme, e dotyn odpovl "Ga': Odpovdt
.Ga" na nai otzku, to je pfece tot jako odpovdt.Bal"
na otzku: .Iste 1. typu, prv kdy X je nepravdivy?" (Pro
jakkoliv dva vroky Y a Z plat e vrok" Y je ekvivalentni Z': je poptenim vroku "Y je ekvivalentni opaku Z").
Kdybyste se ho tedy zeptali: .Jste 1. typu, prv kdy X je
nepravdivy ?': odpovdl by .Bal". Z toho plyne (podle d
kazu uvedenho ve), e Xje nepravdivy.

197. Odpov na otzku po nesrovnalostech v ptibhu.

(J) Pi jedn pttieitosti Dracula tekl: " ano." Transyl-

vnec nleejict k

vkvtu

159

mtstni spolenosti by ne-

uil slova ,,Ano':

(2) Kdy mi ten drsn vyhltejict Transylvnec ekl, e
nesmm odejt z hradu, dokud mi to domci pn nedovolt. z jakho dvodu jsem mu vil?
(3) Kdy mi domci pn odpovdl vzkazem "Samozej
m e ne!'; pro jsem mu vil? Tenkrt jsem jet
nevdl, e domci pn je pomaten upr a vyslovuje
i psemn pravdiv vroky.

160

ern

13. Logika a ivot

A. Co je logika
198. Jak vystihl povahu logiky Tydlitk.
Velice se mi lb, jak povahu logiky vystihl Tydlitk,
Tydlitek (k Alence): Vm, na mysl, ale tak to vbec
nent
.
Tydlitk: Prv naopak. Jestlie to tak snad bylo, bylo
to tak, a kdyby to tak snad bylo, bylo by to tak, ale protoe
to tak nen,nen to tak. To je logika.

199. Jak vystihl povahu logiky Thurber.

V Tinctero hodinch vystihuje James Thurber povahu
logiky takhle: Protoe lze dotknout se hodin a pitom je
nezastavit, lze tak hodiny uvst v chod a pitom se jich
nedotknout Tak chpu logiku j.
200. Thurberovo vystien podstaty logiky trochu pipom
n mj oblben sylogismus: Urit auta hrkaj. Moje auto
je zcela urit. Nen tedy divu, e hrk!

201. Jin vystien povahy logiky.

Kdy se jeden mj ptel dozvdl, e jsem logik, ekl
mi: "Zajmalo by t, jak j se dvm na logiku? Onehd
jsme se enou byli na jednom verku. Pan domu nm
nabdla kol. Na tcu byly dva kousky, jeden vt a druh meni. Chvli jsem pemlel, a pak jsem se rozhodl, e
si vezmu ten vt. Uvaoval jsem takhle: Vm sice, e
moje ena rda kole, ale vm, e v, e j rd kole.
Taky vm, e m rda m a e chce, abych se ml dobe,
take urit chce, abych sndl ten vt. A tak jsem si vzal
ten vt kousek."
pipomn pbh o dvou much, kte zali do
restaurace a objednali si rybu. nk pinesl msu se dv-

202. To mi

163

ma rybami, jedna byla vt a druh men. Prvn z mu

nabdl druhmu: "Prosm, poslu si." Ten druh na to:
"Dky," a poslouil si vt rybou. Chvli bylo napjat ticho,
a potom ten prvn povd: .No v, kdybys m byl vybdl,
abych j si bral prvn, byl bych shl po t men!" Druh
mu odpov: ,,A co ti tedy vad, m ji, nebo ne?"
203. Jet jsem si vzpomnl na historku o jedn dm na
banketu. Kdy k n piputoval stbrn podnos s chestem,
odezala vechny piky, dala si je na tal a podala podnos sousedovi. Soused protestuje: "Jak to, e jste si vzala
vechny piky?" ena mu odpov: "piky jsou pece
u chestu to nejlep, to jste nevdl?"
204. Jednou jsem vidl v novinch kreslen vtip: Chlapeek s holikou jdou po chodnku, chlapeek dl od jzdn
drhy. Bltivou ulic pejede nklak a ohod holiku od
hlavy a k pat. Chlapeek prav: "U chpe, pro nechodm po kraji jako dentlmen?"
205. Moc se mi lb i tohleto vtipn vystien etiky. Chlapec
se pt otce: "Tati, co je to etika?" Otec odpov: "To ti
vysvtlm, synu. Onehd pila do obchodu jedna dma.
Dala mi dvacetidolarovku, a j ji dal zptky jako na desetidolarovku. No a etika, chlape, je, mm-li se rozdlit se
spolenkem."

206. Kdysi jsem zael s jednm ptelem matematikem do

nsk restaurace. Na jdelniku bylo vytitno: Veker
sluby navc se tuji zvl. Ptel podotkl: "Tet i posledn slovo mohli klidn vynechat,"
207. Jednou jsem vidl ped restauraci npis:
DOBR JIDLO NENI LEVN
LEVN JfDLO NENf DOBR
kaj ob vty

tot?
164

Logicky vzato ob vty kaj tot, ob jsou ekvivalentn vroku, e dn jdlo nen zrove dobr i levn. Pes
toe oba vroky jsou z logickho hlediska ekvivalentn,
ekl bych, e psychologicky nepsob stejn. Kdy tu prvn vtu, pedstavuji si dobr a nkladn jdlo, kdy tu
druhou, myslm na lacin mizern blaf. Jsem pesvden,
e to je typick reakce.

B. Jste fyzik, nebo matematik?

208. Jedna znm hdanka je o dvou sklenicch. V jedn je
10 centilitr vody a ve druh 10 centilitru vna. 3 centilitry
vody se pelij do sklenice s vnem, a po dkladnm promchn se 3 centilitry vznikl' smsi nalij zptky do sklenice
s vodou. Je te vc vody ve sklenici s vnem, nebo vc vna
ve sklenici s vodou?
Hdanku meme eit dvma zpsoby, bu potnm,
nebo zdravm selskm rozumem. J dvm pednost druhmu zpsobu, Vpoet se provd takto: Pot, co byly 3
cl vody pelity do ndoby s vnem, obsahuje tato ndoba
13 cl smsi, a tuto sms tvo 3/13 vody a 1/13 vna. Kdy
peliji 3 cl smsi zptky do ndoby s vodou, pemstm do
vody 3.\/13 - 3/13 cl vna. Ped druhm pelvnm obsahovala ndoba s vnem 3 cl vody, a z toho 3.3 / 13 cl bylo pak
pelito zptky do ndoby s vodou. Ndoba s vnem tedy
nakonec obsahuje 3 - fl/u cl vody. Ale 3 - fl/U - 3f1/ 13 - fl/U - 30/13' Ndoba s vnem tedy obsahuje pesn tot
mnostv vody, jako obsahuje vna ndoba s vodou (toti
30/ cl).
~een podle zdravho selskho rozumu je daleko rychlej, a tak umouje zobecnn. Mnostv kapaliny
v obou ndobch je nakonec stejn, take voda, kter ubyla z ndoby s vodou, byla nahrazena pesn stejnm
mnostvm vna. A to je een hdanky. Samozejm tohle een vm neekne, kolik je pmsi, zatmco podle
vpotu vylo, e j je 3/13 cl. een podle zdravho sel165

skho rozumu se vak d stejn dobe uplatnit i u dal,

o hodn obecnj hdanky, kde by poetn metoda vbec
nezabrala.
Na zatku mme dv ndoby se stejnm obsahem jako
pedtm, a pelvme kapaliny z jedn do druh a zase
zptky, ani specifikujeme, kolik pelvme, ani kolikrt
pelvme. Nezle ani na tom, aby se pokad pelvalo
stejn mnostv"), podstatn je jen to, e a skonme, budeme mt 10 cl kapaliny v kad ndob. Je pak vc vody
v ndob s vnem, nebo vc vna v ndob s vodou?
Podle zdravho selskho rozumu i te obou pms
mus bt stejn, ale ned se urit, kolik.
209. Kdy jsem na tuhle hdanku narazil, hned jsem si
vzpomnl na sloitj problm. Zanme zase s 10 centilitry vody v jedn sklenici, A, as 10 centilitry vna v druh
sklenici, B. Budeme stdav pelvat 3 centilitry sem
a tam. Kolikrt budeme muset pelt tekutinu, abychom
doshli stavu, kdy procento vna ve smsi bude v obou
sklenicch stejn?
een jsem znal - ned se toho doshnout konenm
potem pelvn. A pelvte kolikrt chcete, pokud nepelijete cel obsah sklenice najednou, bude koncentrace
vna v B vdycky vt ne v A. To lze dokzat zcela jednodue. Na zatku je koncentrace vna v B samozejm
vt ne v A. A te pedpokldejme, e je v B pod jet
vt koncentrace ne v A. Kdy te pelijeme trochu z B
do A, budeme pilvat silnj sms do slab, take B bude
pod silnj ne A. A kdy pelijeme trochu z A do B,
tak zstane B silnj ne A. Z toho vidme, e sms B
bude vdycky koncentrovanj ne sms A. Jedin monost, jak koncentraci vyrovnat, je pelt cel obsah jedn
sklenice do druh.
Z ryze matematickho hlediska se tto vaze ned nic
vytknout. Pokud vak chpeme dotyn problm jako fy*) Pozn. pekl, Nezle ani na kvalit mchn.

166

zikln realitu, pak m vaha podstatnou vadu. Pedpokl

d toti, e tekutiny jsou donekonenadliteln, ve skute
nosti se vak skldaj z nedlitelnch molekul. Martina
Gardnera, kter tuto lohu uveejnil ve sv pravideln
rubrice zbavn matematiky v asopise Scientific American, na to upozornil jeden ten a ukzal, e po dostate
n velkm potu pelvn me bt koncentrace v obou
ndobch t.
J jako matematik na to mohu namtnout leda to, e
koncentrace rozhodn nerne bt stejn, pokud je vna
nebo vody lich poet molekul. Piznvm, e by m ta
fyzikln strnka vci v ivot nenapadla.
210. Jak poznat magnet.
Dal hdanka z rubriky Martina Gardnera: Jste v mstnosti, kde nen nic kovovho, a na dv elezn tyky.
Jedna je magnet, druh zmagnetizovna nen. Kter z nich
je magnet, poznte tak, e je ob zavste vodorovn na
nit a budete pozorovat, kter se st k severu. Nelo by to
jednodueji?
Gardner uvd jin een: vzt jednu tyku a jejm koncem se dotknout stedu druh tyky. Kdy se pithnou,
pak mte v ruce magnet, a kdy ne, magnet nemte.
Tohle fyzikln een je naprosto sprvn a rozhodn
jednodu ne nmaha s njakm zavovnm tyek na
nit uvzanou v titi. No a j, protoe jsem ve sv podstat logik a ne fyzik, jsem vymyslel een, o nm si myslm,
e co do jednoduchosti je nkde uprosted - toti zavsit
na nit jen jednu tyku a sledovat, st-li se k severu.
211. A co jste vy?
Jste matematick, nebo fyzikln typ? Dm vm test,
kterm si vyzkoute, dime-li ve vs talent matematick,
nebo fyzikln. Jste v kuchyni, mte v n studen kamna,
palivo, sirky, kohoutek se studenou vodou a przdn hrnec. Co udlte, abyste ml hrnec hork vody? Nepochybn mi odpovlteo.No natom do hrnce studenou vodu, zatopm v kamnech, hrnec na n postavm, a pokm, a se
167

voda oheje," Dobr, a potud se matematik s fyzikem

v niem nerozchz. Dal hdanka je vak rozli.
Opt jste v kuchyni, a tentokrt v n mte studen kamna, palivo, sirky, kohoutek se studenou vodou a hrnec studen vody. Co udlte, abyste ml hrnec tepl vody? Dejme tomu, e odpovte: .No roztopm kamna a oheji na
nich ten hrnec se studenou vodou," Potom jste fyzik! Matematik by vodu z hrnce vylil a tak by kol pevedl na
pedchzejc kol, kter jsme u vyeili.
Meme to hnt jet dl a vyjt od hrnce se studenou
vodou na rozplench kamnech. Jak to provst, abychom
dostali horkou vodu? Fyzik prost pok, a se voda ohe
je, kdeto matematik kamna nech vyhasnout, vodu z hrnce vyleje a tak si celou situaci uprav na prvn ppad
(nebo nech jenom vyhasnout kamna a uprav tak situaci
na ppad druh).
Jet absurdnj variace na toto tma. Ho dm. Mme
k dispozici hydrant a hadici. Co budeme dlat? Pipojme
hadici k hydrantu a budeme na dm stkat vodu. A te
mte hydrant, hadici a dm, kter neho. Co budete dlat?
Matematik ze veho nejdv zapl dm, aby problm pe
vedl na problm, kter u um vyeit.

212. Von Neumann a hdanka s mouchou.

Uvedeme hdanku, k jejmu vylutn vede cesta pracn i cesta snadn.
Dva vlaky vzdlen od sebe 200 kilometr jedou proti
sob a kad z nich se pohybuje rychlost 50 kilometr za
hodinu. Z jednoho vlaku odstartuje moucha, led vstc druhmu vlaku, pak se zase vrt a tak poletuje mezi vlaky
rychlosti 75 kilometr za hodinu, dokud se vlaky nesraz
a mouchu nerozmknou. Jakou vzdlenost moucha ulet
la?
Moucha se nekonenkrt obrt, ne je rozmknuta,
a loha by se dala eit tak, e by se seetla nekonen
ada vzdlenost mezi obrtkami (ty jsou pochopiteln
m dl tm krat, a ada konverguje k uritmu konen
mu soutu). To je pracn een, pi nm se mus hodn
168

potat. Snadno vak dojdeme k vsledku takto: vlaky jsou

od sebe 200 kilometr, kad z nich se pohybuje rychlosti
50 kilometr za hodinu, a tak jim trv 2 hodiny, ne' se
sraz. Moucha tedy poletovala 2 hodiny rychlosti 75 kilometr za hodinu, take naltala 150 kilometr. A mme to,
snadno a rychle!

Tu hdanku jednou dali velikmu matematikovi von

Neumannovi. Pemlel pr vtein a ekl: "Uletla 150 kilometr." Ptel se ho zeptali: "A jak jsi na to piel?"
Von Neumann nato: "Seetl jsem adu."

213. A jet jedna ertovn phoda s von Neumannem.

Byl poradcem skupiny odbornk stavjcch raketu, co
mla bt vyputna do vesmru. Kdy uvidl rozestavn
stroj, zeptal se: "Kdo dlal projekt?" ekli mu: "Mme na
to speciln tm inenr." Podivil se: "Ineni? Na co
jsem potom vypracoval podrobnou matematickou teorii
raketovho pohonu? Copak neznte mou prci z roku
1952? Tam najdete vechno, co potebujete!" Tak tedy
odbornci prostudovali jeho spis z roku 1952, celou konstrukci za deset milin serotovali a pestavli raketu
pesn podle von Neumannovch teori. Konen nastal
den jejho vyputn. Sotva vak zmkli startovac knoflk, mil raketa s hromovm rachotem vybuchla. Rozho
en zavolali von Neumannovi: "dili jsme se vaimi pokyny do slova a do psmene, a raketa explodovala! Jak je
to mon?" Von Neumann nato klidn: "Tm se pece zabv matematick teorie katastrof! Copak neznte mou
prci z roku 1954? Tam najdete vechno, co potebujete I"

214. Dal dajn pravdiv historka se odehrv ped vlkou v Princetonu. Hlavn roli v n hraje jedna holika, co
mla ve kole pote s matematikou. Najednou se neuv
teln zlepila. Kdy ji matka chvlila, holika se pochlubila: "Slyela jsem, e tu bydl jeden profesor, co um moc
dobe potat. Tak jsem u nho zazvonila, a on mi te
pomh. Pot opravdu dobe." Zkoprnl matka chtla
169

vdt,

jak e se ten profesor jmenuje.

Ajntajn,"

Holika

nato:

.Njak jako

215. Podle jin historky pr jednou Einstein povd kolegovi, e by nerad pednel v koedukovanm kursu, protoe kvli krskm v posluchrn pak hoi nevnuji nleitou pozornost matematice a fyzice. Jeho ptel nato: ,,Ale
Alberte, vezmi to, dobe v, e tebe kluci urit budou
poslouchat a nebudou se dvat nalevo napravo." Nato Einstein pohrdav: "Ech, takov mldenci nestoj za to, abych
je uil."
216. Rozdil mezi fyzikem a matematikem dokonale vystihuje tahle anekdota: Fyzik a matematik letli spolu na
sluebn cestu. Nad Kansasem peletli nad ernou krvou. Po nvratu samozejm museli sepsat obrnou cestovn zprvu o zskanch poznatcich. No pro ne. Fyzik
napsal: "V Kansasu se pase ern krva." Matematik napsal: "V Kansasu se psla krva svrchu ern."

C. Vermonan
217. Ta phoda s krvou pipomn historku, kter se vyprv o bvalm prezidentovi Cal vinu Coolidgeovi. Coolidge zavtal s pteli na jeden statek. Pili ke stdu ovci,
a jeden z ptel povd: "Koukm, e ty ovce zrovna ost
hali." Coolidge odtuil: "Z thle strany to tak vypad."
218. Humorista Will Rogers ml bt pijat prezidentem
Coolidgem. kali mu, e Coolidge nikdo na svt nerozesmje. Rogers si zamanul, e se mu to povede. A povedlo!
Kdy ho tajemnk uvedl k prezidentovi a pravil: "Pane
Rogersi, rd bych vs pedstavil prezidentu Coolidgeovi,"
Will Rogers se otoil k prezidentovi a ekl: "Pardon, pe
slechl jsem vae jmno. S km mm tu est?"
170

219. Calvin Coolidge byl Vermonan a mn se moc Ubf

anekdoty o Vermonanech. Jedna vyprv o tom, jak vermontsk farm sed na verand a houp se v kesle. Kolemjdouc se ho pt: "To se takhle houpte cel ivot?"
Farm na to: "Jet ne!"
220. Typickou vlastnost Vermonan (alespo podle toho,
co se o nich povd v anekdotch) je, e Vermonan, kdy
se ho nkdo na nco zept, odpov pesn, jenome do sv
odpovdi nezahrne njakou velmi dleitou a podstatnou
informaci. Tuhle povahu Vermonan vystihuje anekdota
o farmi, kter zael za sousedem a ptal se ho: "Leme, cos
to dval vloni svmu koni, kdy ml koliku?" Lem mu
odpovdl: "Otruby a melasu." Farm se vrtil dom, za
tden byl u souseda znovu, a povd: "Leme, tak jsem dal
koni otruby a melasu, a on poel." Lem nato: "Ten mj
tenkrt taky."
221. Moje oblben anekdota o Vermonanech je o turistovi putujcm po Vermontu, jak se octl ped rozcestnkem.

Jedna ipka ukazovala doprava a bylo na n napsno:

"K st Bl eky." Druh ukazovala doleva a bylo na n:
"K st Bl eky." Zmaten turista zahldl pobl Vermonana a zeptal se ho: "To je jedno, kterou cestou se dm?"
Vermonan mu odvtil: "Mn to jedno je."

D. Zejm?
222. Tahle historka se vyprv o mnoha matematicfch.

Profesor matematiky pi pednce cosi prohlsil a pak

dodal: So je zejm." Jeden ze student se pihlsil a zeptal se: "Pro je to zejm?" Profesor se na chvfli zahloubal, vyel z mstnosti, vrtil se asi za dvacet minut,
a povd: ,,Ano, je to zejm!" - a pokraoval v pedn
ce.
171

223. Jin historka se povd o profesorovi, kter zrovna

skonil pednku. Pijde za nm student a pt se: "Pane
profesore, nerozuml jsem dobe vaemu dkazu vty dv.
Mohl byste mi to, prosm, jet jednou vysvtlit?" Profesor asi tak na ti minuty upadl do mlen podobajcho se
transu, a najednou povd: "m je dkaz proveden." Student namtl: "Jenome jak se to doke?" Profesor se opt
odmlel, a za chvli ekl: "Co jsme mli dokzat." Student
namtl: .Ano, ale pod jet jste mi neekl, jak ten dkaz
je!" Profesor ekl: "Dobe, doku vm to tedy jinak!"
Hluboce se zamyslel a po nkolika minutch ekl: "Odtud
to tak vyplv." Neboh student byl z toho samozejm
pkn vyden. Profesor pak pravil: "Podvejte, podal
jsem vm ti dkazy, a pokud vm to jet nesta, vc pro
vs bohuel udlat nemu,' a dstojn odkvail.
224. k se o jednom proslulm fyzikovi, e pednel
jakmusi shromdn odbornk, a kdy skonil, ekl: ,,A
te bych zodpovdl otzky." Kdosi v auditoriu zvedl
ruku a povd: .Nerozuml jsem vaemu dkazu tvrzen
B." Nato fyzik: "To nen otzka."
225. Kdy jsem kdysi studoval na univerzit v Prince tonu,
sestavili jsme pehled vznam slova "zejm" v zvislosti
na tom, kdo z katedry matematiky toho slova uv. Neuvedu tu jmna, pouze poten psmena,
Jestlie profesor A ekne "To je zejm", znamen to, e
kdy o tom budete uvaovat asi tak msc, seznte, e je to
pravda.
Jestlie profesor L ekne "To je zejm", znamen to, e
kdy o tom budete uvaovat do konce ivota, teba se vm
jednou rozbeskne.
Jestlie profesor C ekne "To je zejm", znamen to, e
to je celmu ronku u dvno jasn.
Jestlie profesor F ekne "To je zejm", znamen to, e
to nejsp neplat.
Jestlie profesor K ekne "To je zejm", znamen to, e
se nechce zdrovat pli komplikovanm dkazem.
172

Jestlie profesor N
to neum dokzat.

ekne

"To je

zejm",

znamen to, e

E. Roztrit profesoi
226. Jeden kolega potkal v aule jistho profesora. Zeptal
se ho: "U jsi byl na obd?" Profesor chvli vzpomnal
a pak ekl: "Kterm smrem jsem el, kdy jsi m zastavil?"
227. Jednou jsem slyel pknou historku o matematikovi
Davidu Hilbertovi. Rkal jsem j jednomu fyzikovi, a ten ji
znal, ale o Amprovi,
J jsem ji slyel tak, e Hilbertovi zrovna podali ve
rek. Kdy se host zaali schzet, pan Hilbertov si vzala
manela stranou a povd mu: "Davide, jdi nahoru a vem si
jinou kravatu." Hilbert el nahoru; uplyne hodina, a on se
stle nevrac. Pan Hilbertovou to znepokojilo, la za nm
nahoru a nala Hilberta v posteli, spal jako dudek. Kdy
ho vzbudila, vzpomnl si, e jakmile si sundal kravatu, automaticky pokraoval dl, a jak byl navykl, svlkl si zbvajc oacen, vzal si pyamo a el spt.
228. Z historek o roztritch profesorech mm nejradji
tu o Norbertu Wienerovi. Nen mi znmo, je-li pravdiv
nebo ne (mon by to bylo, Wiener kstru patn vidl),
ale a u je to pravda nebo ne, tady ji mte.
Wienerovi se mli sthovat z jednoho konce Cambridge
na druh. Pan Wienerov, protoe vdla, jak manel
bv duchem neptomn, rozhodla se pipravit ho na celou akci pedem. Msc ped sthovnm povd manelovi rno, ne odeel na fakultu: "Tak, Norberte, ode dneka
za ticet dn se sthujeme. A pak pjde ze koly, nenastupuj do autobusu A, ale do autobusu B!" Wiener odvtil:
,,Ano, drahouku." Druh den rno pan Wienerov zase
povd: .Norberte, pamatuj si, za devtadvacet dn se st173

hujeme. A pak pjde ze koly, nenastupuj do autobusu

A, ale do autobusu BI" Wiener odvtil: ,,Ano, drahouku."
A tak to lo kad den, a do dne, kdy mlo vypuknout
sthovn. Pan Wienerov rno povd: "Tak, Norberte,
nezapome, dneska se sthujeme! A dnes pjde ze koly, ne abys nastoupil do autobusu A, nastup do autobusu
Bl" Norbert odvtil: ,,Ano, drahouku." Nu a kdy odchzel z fakulty, samozejm nastoupil do autobusu A, dojel
dom, a hleme - byt przdn. Vzpomnl si: No ovem!
Dneska jsme se pece sthovali! Vrtil se tedy k univerzit, nasedl do autobusu B, a vystoupil na stanici, o n si
pamatoval, e je to ta jejich. Jenome zapomnl, kde te
bydl. Bloudil kolem dokola, a se u setmlo. Nakonec
zastavil na ulici njakou dvku a zeptal se j: "Prosm vs,
nevte nhodou, kde tu te bydl Wienerovi?" Dvka
odpovdla: ,,Ahoj, tati, j t odvedu dom."

F. Hudebnci
pedepsal na zatek jedn sv
skladby: "Co nejrychleji." O pr dek dl napsal: "Rychleji."

229. Robert Schumann

230. O Richardu Wagnerovi se vyprv, e el jednou

v Berln po ulici a slyel kolovrtke, jak vyhrv na
tom svm nstroji pedehru k Tannhauserovi. Wagner ho
zarazil: "Hrajete to moc rychle." Kolovrtk poznal skladatele, smekl klobouk a povd: "Dkuji vm, pane Wagnere, mockrt vm dkuju, Miste!"
Druh den tudy Wagner prochzel zas. Kolovrtk vy
hrv ouverturu v udanm tempu a na kolovrtku se skv
npis: "k Richarda Wagnera."

23t.

Nkolik hudebnk, len Bostonsk filharmonie, se

loce. Jeden z nich spadne do vody a je:

projd na

174

"Pomoc! Neumm plavat!" Kolega mu rad: "Tak

markruj, jako e um!"

aspo

232. Skladatel [ohannes Brahms ml tyi ptele, a ti hrli

na smycov nstroje. Hudebnci to byli bdn, ale lid tak
mil, e se Brahms s nimi velice rd stkal. Jednou se rozhodli, e Brahmse pekvap, a pl roku vytrvale nacviova
li Brahmsv nejnovj kvartet. Jednou veer pak Brahmse
pozvali, a primrius povd: "Johannesi, mme pro tebe
pekvapen. Poj vedle do pokoje." Brahms el za nimi,
hudebnci popadli nstroje a spustili .kvartet. Neboh
Brahms petrpl prvn vtu, ale dl by to byl u asi nevydrel. Vstal, vyloudil na tvi zdvoil, le pece jen trochu
nucen smv a vydal se ke dvem. Prvn houslista vyrazil
za nm, dohon ho a povd: "Tak co, [oharmesi, jak jsme
to hrli? Dodreli jsme sprvn 'tempo?" Brahms odpov
dl: ,,Ale ano, tempa jste mli dobr. Myslm, e ty ze
vech nejlep."

G. Potae
233. U se toho hodn naexperimentovalo s pekldnm
rznch vt z jednoho jazyka do druhho pomoc pota
e. Uelem takovch experiment je zjistit, k jak velkmu
dojde zkomolen. V oblib jsou zejmna ustlen ren.
Tak jednou dali potai peloit anglick slov "The
spirit is strong but the flesh is weak", co znamen "Duch
je siln, le tlo slab". Je to vlastn citt z bible a pipom
n, e nae ln a hn tlo nerado uskuteuje krsn
pedsevzet. Vtina slov v tto vt m vak vce vznam, a pota si vybral tyhle: ,,Alkohol je siln, ale maso je
zkaen."
234. Anglick pslov .Out of sight, out of mind" m esk
ekvivalent "Sejde z o, sejde z mysli". Pota je peloil
trochu jinak: "Ztratil zrak i rozum."
175

235. Jeden obchodn zstupce firmy IBM nabzel pota,

kter "v ve". Zstupce vyzval jednoho zjemce: "Zeptejte se ho, na co chcete." Zjemce nato: "Tak dobr: kde je
te mj otec?" Pstroj chvli uvaoval, pak vypadla kartika a na n bylo vytitno: "V otec prv chyt ryby
v Kanad." Zjemce mvl rukou: "Cha! Ten krm nev nic!
Mj otec je toti lta po smrti." Zstupce se nevzdal: "Muste se zeptat pesnji! Pokejte, polom mu otzku za
vs." Naklonil se nad klvesnici a vyukal: "Kde je manel
matky toho pna?" Pota chvli pemlel, a pak vypadla
kartika: "Manel matky toho pna zemel ped osmi
roky."
236. Kdy poprv vzltlo dopravn letadlo bez posdky,
mli cestujc pece jen trochu obavy. Poslze vak z amplin zaznl uklidujc, pesvdiv hlas potae: "Dmy
a pnov, vtme vs na palub prvnho automaticky ze
nho letadla na svt. Nen tu chybujcch pilot, v let
d neomyln potae. Jakkoliv selhn je tak vyloueno
a vae bezpenost je absolutn. Let bude trvat necel tyi
hodiny a poletme ve vce tme ve vce tme ve vce .. ."
237. Vojensk pota.
Armda vyslala raketovou sondu na Msc, Plukovnk
velc letu vloil do potae dv otzky: (1) Doshne sonda Msce? (2) Vrt se sonda na Zemi? Pota chvli
uvaoval, a vypadla kartika s odpovd: "Ano." Plukovnk
zuil - nevdl, je-li ,,Ano" odpov na prvn otzku,
nebo na druhou, nebo odpovd-li na otzky ob. A tak
zlostn vloil dal otzku: "Ano co?" Pota chvli uvaoval, a pak vypadla kartika se slovy: ,,Ano, pane plukovnku."

176

14.Jak dokzat cokoliv

Myslm, e opilho matematika vstin charakterizuje

vrok: .Dsdoku, n-na co si vz-vzpomenu!"
Kdy v Plat6nov dialogu .Euthydmos" l S6krats
Krit6novi, jak asn nadn pro dialektiku maj sofistit
sourozenci Euthydmos a Dionsodoros, k: "Tak velik
je jejich um, e dok vyvrtit jakkoliv tvrzen, a pravdiv i nepravdiv." Dle pak v dialogu S6krats l, jak
Dionsodoros dokazuje jednomu z poslucha, Ktssipovi, e Ktssipv otec je pes. Argumentuje takhle:
Dionsodoros: k, e m psa?
Ktssipos:
Ano, je to pkn rok.
Dionsodoros: A m tata?
Ktssipos:
Ano, a vechna jsou po nm.
Dionsodoros: A ten pes je jejich otcem?
Ktssipos:
Ano, sm jsem ho vidl pit se s matkou
tat.

Dionsodoros: A nen snad tvj?

Ktssipos:
To bych ekl, e je.
Dionsodoros: Tedy je to otec, a je tvj, tedy je to tvj
otec, a tata jsou tv sourozenci.
Inspirovn pkladem zmnnch velikch sofist, budu
vm v thle kapitole dokazovat pekvapiv vci.

A. Dkazy neuvitelnch vc
238. Dkaz, e existuje bu Tydlitk, nebo Tydlitek.
Nedokerne, e existuj oba, dokeme pouze, e existuje alespo jeden z nich. Z dkazu nezjistte, kter z nich
vlastn existuje.
177

V rmeku jsou napsny ti vroky:

(1) lYDLlTK NEEXISTUJE
(2) lYDLlTEK NEEXISTUJE
(3) ALESPO JEDEN VROK V TOMTO RMEKU
JE NEPRAVDIV
Vezmme si vrok (3). Pokud je nepravdiv, pak nen
pravda, e alespo jeden z dotynch t vroku je nepravdiv, co znamen, e vechny ti jsou pravdiv, take i vrok (3) je pravdiv, a to je rozpor. Take vrok (3) mus
bt pravdiv, tj. alespo jeden ze t vroku je nepravdiv,
ale vrok (3) nen nepravdiv, a tak nepravdiv je bu
vrok (1), nebo vrok (2). Pokud je nepravdiv vrok (1),
pak existuje Tydlitk; pokud je nepravdiv vrok (2), pak
existuje Tydlitek. Take bu Tydlitk, nebo Tydlitek existuje.
Ped asem jsem ml v jednom studentskm matematickm klubu besedu o svch logickch hdankch. Uvedl m
trefn jeden tamn logik, mj bval k. To, co ekl, vystihuje ducha thle kapitoly mlem lp ne kapitola sama!
"Pedstavuji vm profesora Smullyana, kter vm doke,
e buto neexistuje on, nebo neexistujete vy, ale nedovte
se, kdo vlastn."

239. Dkaz, e existuje Tydlitk.

(1) lYDLlTfK EXISTUJE
(2) OBA VROKY V TOMTO RMEKU
JSOU NEPRAVDIV

Nejprve si vezmme vrok (2). Kdyby byl pravdiv, pak

by oba vroky byly nepravdiv, tedy i vrok (2) by byl
178

nepravdiv, co je rozpor. Take vrok (2) je nepravdiv.

A tak nen pravda, e oba vroky jsou nepravdiv, alespo
jeden z nich je tedy pravdiv. Protoe vrok (2) pravdiv
neni, tak je pravdiv vrok (1). Take Tydlitik existuje.
240. Jak je to s Mikulem?
jak vm, dnes u skoro nikdo nev na Mikule. U za
mch kol nich let kolovala anekdota: Pro se Mae Westov nevejde s Mikulem do telefonni budky? Protoe dn Mikul neexistuje. Ale vzdor vi skepsi moderni doby
vm te uvedu ti dkazy, kter nezvratn proki, e Mikul existuje.
1. dtikaz pedvedeme ve form dialogu.
Prvni logik: Pokud se nemlim, tak Mikul existuje.
Druh logik: To je samozejm.
Prvni logik: Take mj vrok je pravdiv?
Druh logik: Ovem!
Prvni logik: Tedy se nemlim. Vy jste pipustil, e pokud se nemlim, tak Mikul existuje. Take Mikul existuje.
2. dtikaz vychzi z vroku

POKUD JETENTO VROK PRAVDIV,

PAK MIKULS EXI5TU.1E

Mylenka, na ni je dkaz zaloen, je t jako u dkazu,

e kdy obyvatel ostrova poctivc a padouch ekne:
"jestlie jsem poctivec, potom to a to," tak je to poctivec
a to a to plat.
Pokud je uveden vrok pravdiv, pak Mikul existuje.
(Pokud je vrok pravdiv, pak je pravda, e pokud je vrok pravdiv, pak Mikul existuje, z eho plyne, e Mikul existuje.) je to tedy skuten tak, jak uveden vrok
tvrd, take vrok je pravdiv. A podle nho tedy, protoe
je pravdiv, Mikul existuje. Take Mikul existuje.
179

Dejme tomu, e obyvatel ostrova poctivc a padouch

"Jestlie jsem poctivec, tak Mikul existuje." Dokazovalo by to, e Mikul existuje? To dozajista ano. Protoe vak Mikul neexistuje, tak poctivec ani padouch
nerne takov vrok vyslovit.
3. dkaz vychz z vroku
ekne:

TENTO VROK JE NEPRAVDIV

A MIKUL NEEXISTUJE

Podrobnosti ponechm teni.

Co na tch dkazech nehraje? Hek je tu pesn tent jako v vahch npadnka Porcie Nt: nkter z uvaovanch vrok nemaj dn smysl (viz 15. kapitolu),
a tak nemohou bt pravdiv ani nepravdiv.
Dal dkaz, ktermu se podvme na zoubek, je zaloen na jinm principu.
241. Dkaz, e existuje jednoroec.
Chci dokzat, e existuje jednoroec. K tomu posta
dokzat silnj (jen zdnliv) tvrzen, e existuje existujc
jednoroec. (Existujcm jednorocem samozejm myslim
jednoroce, kter existuje.) Je toti zejm, e pokud existuje existujc jednoroec, pak existuje jednoroec. Dokeme tedy, e existuje existujc jednoroec. Jsou prv
dv monosti:
(1) Existujc jednoroec existuje.
(2) Existujc jednoroec neexistuje.
Monost (2) je vak zejm rozporn. Jak by existujc
jednoroec mohl neexistovat? Tak jako je pravda, e b
c jednoroec b, existujc jednoroec existuje.
Co na tomhle dkazu nehraje? Je to vlastn vypreparovan podstata Descartova proslulho ontologickho d
kazu existence Boha. Descartes definuje Boha jako bytost
180

majc vechny vlastnosti vbec. Podle tto definice m

Bh i vlastnost existence, take Bh existuje.
Immanuel Kant oznail Descartv argument jako chybn a zdvodoval to tm, e existence nen vlastnost. J
myslm, e v dkaze je chyba daleko zvanj. Nehodlm se tu pt o tom, je-li existence vlastnost. Uku, e
i kdyby existence vlastnost byla, dkaz je to stejn pochybn..
Podvejme se nejdv dkladn na n dkaz existence
jednoroce. Kdy eknu "Existujc jednoroec existuje",
nen jasn, mm-Ii na mysli, e kad existujc jednoroec
existuje, nebo e existuje vbec njak existujc jednoroec. Kdybych ml na mysli prvn vznam, pak by to byla
pravda - samozejm vichni existujc jednoroci existuj - jak by mohl njak existujc jednoroec neexistovat?
Jenome to jet neznamen, e ten vrok je pravdiv i ve
druhm vznamu, to jest, e mus existovat njak existujc jednoroec.
Podobn je tomu s Descartovm dkazem: vyplv
z nho v podstat jen to, e kad Bh existuje, to jest e
cokoliv, co vyhovuje Descartov definici Boha, mus mt
i vlastnost existence. Jenome to neznamen, e mus v
bec njak Bh existovat.
242. Dkaz pitaen za vlasy.
Existuje proslul historka o tom, jak Diderot na carevnino pozvn zavtal na rusk dvr. Od samho potku se
nikterak netajil svmi ateistickmi nzory. Carevna se jimi
ohromn bavila, le jeden z jejch rdc podotkl, e by
nebylo douc, aby se zde tto filozofii projevovaly pli
n sympatie. Po stran se pak domluvili s ptomnm matematikem Eulerem, kter sm byl hluboce vc. Euler
oznmil, e m dkaz o existenci Boha a e by jej mohl
podat ped celm dvorem, kdyby si ho Diderot pl slyet.
Diderot s potenm souhlasil. Nu a Euler vyuil Diderotovy absolutn neznalosti matematiky, a pravil slavnostn:
,,A na druhou minus B na druhou se rovn A minus B krt
A plus B, take Bh existuje. Dokete to vyvrtit?" Dide181

rot byl pln zmaten, rozpaky nevdl, co ci, a cel dvr

se rozesmL Diderot pak doten podal, aby sml bez
prodlen odcestovat zptky do Francie, co mu bylo dovoleno.
243. Dkaz, e jste bu ned1isledn, nebo domliv.
Tenhle dkaz m napadl asi ped ticeti lety a pedvedl
jsem ho nkolika studentm a kolegm. Nedvno mi kdosi
kal, e ho etl v njakm filozofickm asopise, ale e u
si nevzpomn na autora. A u je to jak chce. tady ho
mte:
Lidsk mozek je ohranien tvar, take poet vech
tvrzen, kterm vte, je konen. Ozname tato tvrzen
jako tll ~, ..., t n, kde n je poet tvrzen, kterm vte.
Pokud nejste domliv, tak pipustte, e se obas mlte
a ne vechno, emu vte, je pravda Take pokud nejste
domliv, vte. e alespo jedno z tvrzen tll ~, ..., t n je
nepravdiv. Vy vak pesto vte vem tvrzenm tl' t 2 , ,
tn, co je naprost nedslednost.
M tahle vaha njak hek? Podle mho nem, Myslm, e rozumn lovk neme bt dsledn.

B. Dal logick kotrmelce

244. Russell a pape.
Jeden filozof nechtl vit Betrandu Russellovi, kdy mu
tvrdil, e z nepravdivho tvrzen vyplv jakkoliv tvrzen.
Povd: "To tvrdte, e z vroku, e dv a dv je pt, vyplv, e jste pape?" Russell pisvdil. Filozof pochyboval:
"Mete to dokzat?" Russell mu odpovdl: "Zajist,"
a na mst vymyslel tenhle dkaz:
(1) Pedpokldejme, e 2 + 2 = 5.
(2) Odeteme-li od obou stran rovnice dv, vyjde nm
2 = 3.

(3)

Pevedeme-li ob

strany rovnice na strany

vyjde nm 3 = 2.
182

opan,

(4) Kdy od kad strany odeteme 1, vyjde nm 2 = 1.

No a pape a j jsme dv osoby. Ponvad dv se rovnaj jedn, pape a j jsme jedna osoba. Jsem tedy pape.
245. Co je lep?
Co je lep - vn blaenost, nebo buty s cibul? Na
prvn pohled by se mohlo zdt, e vn blaenost, ale
dokeme, e to tak nen. Co je lep ne vn blaenost?
Nic. A buty s cibul jsou samozejm lep ne nic. Kdy
to slome dohromady, vyjde nm, e buty s cibul jsou
lep ne vn blaenost!
246. Kter hodiny jsou lep?
Kter hodiny ukazuj lpe, hodiny, kter se pozd o minutu za den, nebo hodiny,. kter nejdou vbec? Podle Lewise Carrolla hodiny, kter nejdou vbec, jsou lep, pon
vad ukazuj sprvn dvakrt denn, kdeto ty druh hodiny ukazuj sprvn jenom jednou za dva roky.
"Jene," mete namtnout, "k emu je dobr, e ukazuj
sprvn dvakrt denn, kdy nepoznrne, kdy ten okamik
nastane?" Dejme tomu, e hodiny ukazuj osm. A tedy
bude osm, budou hodiny ukazovat sprvn. "Jene," vedete
si svou, "jak zjistte, e je prv osm?" Odpov je nramn jednoduch. Dvejte se pozorn na hodiny, a pesn
v okamiku, kdy budou ukazovat sprvn, bude osm hodin.
247. Dkaz, e existuje k s tincti nohama.
Tenhle dkaz nen pvodn, pat k matematickmu
folklru.
Chcete dokzat, e existuje alespo jeden k s tincti
nohama? Omalujte vechny kon, kte na svt jsou, dv
ma barvami, modrou a jet njakou jinou, podle tohoto
pravidla: Nejprve spotte, kolik m k nohou. Kdy jich
m tinct, omalujte ho na modro; kdy jich m mn
nebo vce ne tinct, omalujte ho jinou barvou. Nakonec
budete mt omalovan vechny kon na svt; mod maj
tinct nohou a ti jin barvy ne. Pak namtkou vyberte
jednoho kon. Pokud je modr, je dkaz proveden. Pokud
183

m jinou barvu, vyberte namtkou druhho. Jestlie ten

druh je modr, je dkaz proveden. A co kdy pak i druh
k m jinou barvu? To neni mon: vybrani dva kon by
pak mli stejnou barvu a zrove kad jinou, co je rozpor.
248. To mi pipomin hdanku, kterou dval k lepimu
Abraham Lincoln. Kdy psi ocas nazveme nohou, kolik
bude mit pes nohou? Lincolnova odpov znla: "tyi kdy ocas nazveme nohou, neznamen to jet, e to noha
je."
249. Moje nejoblbenjmetoda.
Seznmim vs s absolutn dokonalou metodou, jak dokzat cokoliv. M jen jednu nevhodu - provdt ji me
pouze zrun kouzelnik.
Dejme tomu, e chci nkomu dokzat, e jsem Dracula.
eknu: "Jedinm logickm pravidlem, kter musite znt,
je, e kdy mme dv tvrzeni P a Q, a P plati, pak plati
alespo jedno z tchto dvou tvrzeni P a Q." S tim bude
souhlasit jist kad. "Vborn," eknu a vyndm z kapsy
baliek karet, "jak vidite, tahle karta je erven." A pak
poloim kartu licovou stranou dotynmu do dlan a vyzvu ho, aby kartu pikryl druhou rukou. Pokrauji:
"Ozname P tvrzeni, e karta, co mte v ruce, je erven;
ozname Q tvrzeni, e jsem Dracula. Protoe P plat, jist
souhlasite, e plati bu P, nebo Q." Souhlas. "Dobr," pokrauji, "ukate kartu." A vida, karta je ern! "Take,"
konim vitzoslavn, "P neplati, musi tedy platit Q, tedy
jsem Dracula!"

184

C. Nkolik logickch kuriozit

V poslednch dvou oddlech jsme se zabvali nkolika

chybnmi vahami, kter na prvn pohled vypadaly vro
hodn. A te se naopak budeme zabvat nkolika principy, kter jsou zdnliv zcela nesmysln, ovem nakonec se
uke, e jsou pln sprvn.
250. Princip pit.
Ukeme si jeden princip, kter hraje dleitou roli
v modern logice. Moji ci ho dojemn nazvali princip
pit, protoe jeho vklad vdycky uvdm touto anekdotou:
U baru sed chlapk, najednou prat pst do pultu
a zvol: .Nalej mi nco k pit, a nalej vem - kdy piju j,
tak pijou vichni!" A tak se k velkmu poten rozdvaly
po celm baru npoje. Za chvli chlapk zvol: "Nalej mi
jet a nalej vem - kdy piju j, tak pijou vichni!" A tak
se k velkmu poten opt rozdvaly po celm baru npoje. Chlapk dopije, hod na pult nco penz, a povd: ,,A
kdy platm j, tak plat vichni!"
Tm anekdota kon. Ale zbv tu otzka: Existuje skuten nkdo takov, e kdy pije on, pijou vichni? Odpov vs asi pekvap.
Zvanj dsledky m jin varianta tto otzky: Je na
svt takov ena, e kdy ztrat plodnost, tak cel lidstvo
vyme?

Dal podobn otzka: Existuje lovk, kter pije, kdy

pije?
Dokeme, e skuten existuje nkdo takov, e kdy
pije, pijou vichni! Je to dsledkem pravidla, e z nepravdivho tvrzen vyplv jakkoliv tvrzen.
Podvejme se na to takhle: Bu je pravda, e vichni
pijou, nebo to pravda nen. Pedpokldejme, e je to pravda, a zvolme si libovolnho lovka, nazvme ho teba
Petr. Protoe pijou vichni vetn Petra, tak je pravda, e
kdy pije Petr, potom pijou vichni. Je tu tedy aspo jeden
lovk, toti Petr, e kdy ten pije, pijou vichni.
nkdo

185

A te pedpokldejme, e nen pravda, e pijou vichni.

Pak existuje lovk - nazvme ho Petr - kter nepije.
Protoe nen pravda, e Petr pije, tak je pravda, e kdy
pije Petr, pijou vichni. Take opt tu existuje lovk, toti
Petr, e kdy ten pije, pijou vichni.
Pokud jde o zmnnou zvanj verzi, stejnou vahou
zjistme, e existuje alespo jedna ena takov, e kdy
ztrat plodnost, potom vechny eny ztrat plodnost. Bude
to kterkoliv ena, pokud by snad vechny eny ztratily
plodnost, nebo kterkoliv ena, kter neztrat plodnost,
pokud ne vechny eny ztrat plodnost. (Kdy vechny
eny ztrat plodnost, lidstvo vyme.)
Jet tu mme tet otzku, existuje-li lovk, kter pije,
kdy nkdo pije. Bu tu je alespo jeden lovk, kter
pije, nebo nen, Pokud nen, vezmme kterhokoliv lov
ka - nazvme ho Petr. Protoe nen pravda, e nkdo
pije, tak je pravda, e kdy nkdo pije, tak Petr pije. Naopak pokud tu je nkdo, kdo pije, vezmme kterhokoliv
lovka, kter pije - nazvme ho Petr. Potom je pravda,
e nkdo pije, a je pravda, e Petr pije, take je pravda, e
kdy nkdo pije, tak Petr pije.
Kdy jsem princip pit vykldal studentm Lind Wetzelov a [osephu Bevandovi, byli nadeni. Krtce nato mi
poslali k vnocm pohlednici s imaginrn debatou, kterou
si vymysleli (pr nad vee v jaksi hospod):
Logik: Znm chlpka, e kdy pije on, pijou vichni.
Student: Te jsem asi dobe nerozuml. Myslte jako
vichni na svt?
Logik: Ano.
Student: To je njak divn! Myslte, e kdy ten se d
do pit, tak v tu rnu pijou vichni?
Logik: Ovem.
Student: Ale to znamen, e by pili souasn vichni lidi
na svt! To snad nemyslte vn!
Logik: Vy jste dobe nepochopil, co jsem kal.
Student: Ale pochopil, a co vc, j vai logiku vyvrtil.
Logik: Nesmysl. Logiku nen mon vyvrtit.
Student: A jak to, e jsem vm to tedy vyvrtil?
186

Logik: kal jste pece, e vy nepijete?

Student: No ... ano, dnes bylo opravdu krsn, e?
251. Je vaha sprvn?

Setkal jsem se s mnoha vahami, kter vypadaly vro

ale ve skutenosti byly chybn. Nedvno jsem vak
narazil na vahu, kter naopak na prvn pohled vypad
nesmysln, ale uke se, e je bezchybn. .
Sprvnou vahou myslme takovou, jej zvr vskutku
vyplv z pedpoklad, i kdy nen nutn, aby pedpokla
dy byly splnny.
Jde o tuto vahu:
Kad se boj Draculy. Dracula se boj jedin mne. Take j jsem Dracula.
Ze to vypad jako njak pitomost! Jene to dn pitomost nen, vaha je to sprvn. Protoe se kad boj
Draculy, tak se i Dracula boj Draculy. Take Dracula se
boj Draculy, ale zrove se boj jedin mne. A tak j
musm bt Dracula!
hodn,

187

15. Od paradoxu k pravd

A. Paradoxy
252. Prtagoniv paradox.

Jeden z nejstarch znmch paradox pipomn staroprva Pr6tagora, kter pijal jednoho chudho, avak nadanho ka a uvolil se vyuovat ho bezplatn, s tm, e a mladk skon studia a vyhraje svj
prvn spor, zaplat Pr6tagorovi koln. k s touto podmnkou souhlasil. Poslze ukonil studia, ale do advoktn
praxe se nepoutl. Uplynul njak as, a Pr6tagors ka
o penze zaaloval.
Prtagors uvaoval takto: Jestlie mj k n spor
prohraje, pak podle rozsudku mi bude muset zaplatit (o to
prv v naem sporu jde). Jestlie spor vyhraje, pak to
bude prvn spor, co vyhrl, a tak mi bude muset zaplatit
podle na dohody. Take a tak nebo tak, mus mi zaplatit.
Jablko vak nepadlo daleko od stromu a k se od svho uitele mnohmu piuil. Uvaoval takto: Jestlie tento
spor vyhraji, pak podle rozsudku nebudu muset nic platit.
Jestlie prohraji, tak jsem dosud dn spor nevyhrl,
a podle na dohody nemusm jet nic platit. Take a tak,
nebo tak, nemusm nic platit.
Kdo ml pravdu?
Nejsem si jist, znm-li skuten sprvnou odpov na
tuto otzku. Tahle hdanka stejn jako prvn hdanka
v na knce (o vyveden aprlem) jsou typickmi zstupci
cel tdy paradox. Nejlep een, kter znm, pochz
od jednoho prvnka: Soud by ml spor rozhodnout ve
prospch toho ka - k skuten neml co platit, protoe dosud nevyhrl svj prvn spor. Teprve po skonen
len by pak student dluil Pr6tagorovi penze, take Pr6.
tagors by pak ml ka zaalovat jet jednou. Tentokrt
by ml soud rozhodnout ve prospch Pr6tagorv, protoe
student pedtm vyhrl svj prvn spor.
eckho uitele

188

253. Paradox lhsk.

Takzvan lhsk, nebo tak Epimenidv paradox je
oprnm pilem cel stavby paradox znmch jako paradoxy lhsk, Pvodn verze paradoxu pojednvala
o jistm Kranovi jmnem Epimenids, kter ekl:
"Vichni Kran jsou lhi."
Na tom vak vlastn nen nic paradoxnho, stejn jako
na tom, kdy obyvatel ostrova poctivc a padouch vyslov vrok: "Vichni lidi na tomhle ostrov jsou padoui."
Z toho neplyne nic jinho, ne e (1) autor vroku je padouch, (2) na ostrov je alespo jeden poctivec. Podobn
z pvod ni verze Epimenidova paraxodu plyne jen to, e
Epimenids je lh a e aspo jeden Kran je pravdomluvn. To dn paradox nen,
Kdyby byl Epimenids jedin Kran, to bychom u paradox mli. Tak bychom ho mli, kdyby jedin obyvatel
ostrova poctivc a padouch ekl, e vichni obyvatel
ostrova jsou padoui, a tak by tvrdil, e je padouch, co
nenimon.
.
Lepi verzi paradoxu je ta, v ni nkdo ekne: "Te lu."
Le, nebo ne?
Mezi

lhsk

paradoxy pati i npis:

TENTO NPIS JE NEPRAVDIV

je ten npis pravdiv, nebo nepravdiv? jestlie je nepravdiv, potom je pravdiv, a jestlie je pravdiv, pak je
nepravdiv.
Koment k tomuto paradoxu uvedeme pozdji.
254. Dvojit lhsk paradox.
Tuhle verzi lhskho paradoxu vymyslel anglick matematik P. E. B. jourdain v roce 1913. Nkdy se ji proto
189

kv [ourdainv

paradox. Na paprov

kartice

je z jed-

n strany napsno:
(1) NPIS NA DRUH STRAN~
JE PRAVDIV

Kdy

kartiku

obrtte, tete:
(2) NPIS NA DRUH STRAN~
JE NEPRAVDIV

A mme tu paradox. Pokud je prvn npis pravdiv, pak

druh npis je pravdiv (prvn npis to tvrd), a pak je
prvn npis nepravdiv (prvn npis to tvrd). Pokud je
prvn npis nepravdiv, pak druh npis je nepravdiv.
a tak prvn npis nen nepravdiv, ale pravdiv. Tedy prvn
npis je pravdiv, prv kdy je nepravdiv, a to nen
mon.
255. Dal verze.
Dal verzi lhskho paradoxu tvo trojice

vrok:

(1 ) TENTO VROK OBSAHUJE P~T SLOV

(2) TENTO VROK OBSAHUJE OSM SLOV
(3) PRV~ JEDEN VROK V TOMTO RMEtKU
JE PRAVDIV

Vrok (1) je zejm pravdiv, a vrok (2) je zejm nepravdiv. Problematick je a vrok (3). Jestlie je (3)
pravdiv, potom jsou v rmeku dva pravdiv vroky, toti (3) a (1), co nesouhlas s (3), a tak je (3) nepravdiv.
Na druh stran jestlie (3) je nepravdiv, potom (1) je
190

jedin pravdiv vrok v rmeku, co znamen, e (3) je

pravdiv! Take (3) je pravdiv, prv kdy je nepravdiv.
Kde je pina tchhle paradox? Jejich podstata je hlubok a nen na ni jednotn nzor. Nkte autoi, spe
vak filozofov ne matematici, odmtaj jako neppustn
kad vrok, kter se vztahuje sm k sob. J s takovm
hlediskem nesouhlasm. Tak teba vrok "Tento vrok m
pt slov", m dokonale jasn a jednoznan vznam - jen
si spotejte slova, a uvidte, e vrok je pravdiv. Podobn vrok "Tento vrok m est slov", akoliv je nepravdiv, m zcela jasn vznam - tvrd, e m est slov, co ve
skutenosti nem. Zde nen nejmench pochyb o tom, co
vrok k.
Na druh stran si vezmme vrok

TENTO VROK JE PRAVDIV

Tenhle vrok nevede k dnmu paradoxu; nevznikne

tu logick rozpor ani z pedpokladu, e vrok je pravdiv,
ani z pedpokladu, e je nepravdiv. Vrok vak nem
dn smysl, jak si vysvtlme.
Zkladnm principem, ze kterho budeme vychzet, je:
abychom rozumli, co to znamen, e njak vrok je
pravdiv, musme nejdve rozumt smyslu toho vroku
samho. Ozname si jako X napklad vrok "Dv a dv
jsou tyi". Abychom rozumli, co to znamen, e X je
pravdiv, musme chpat vznam kadho slova, z nich
se X skld, a musme rozumt tomu, co X tvrd. V naem
pklad znme vznam vech slov v X a je nm jasn, co
to znamen, e dv a dv jsou tyi. A protoe vme, e
dv a dv jsou skuten tyi, vme, e X je pravdiv. Kdyby nm vak nebylo znmo, e dv a dv jsou tyi, nev
dli bychom, je-li vrok X pravdiv. Dokud nerozumme,
co to znamen, e dv a dv jsou tyi, nerozumme, ani co
znamen, e X je pravdiv. Z toho vidte, co mm na mysli,
191

kdy km, e vznam toho, e vrok X je pravdiv, zvis na vznamu vroku X samho. Pokud je vak X takov,
e jeho vznam zvis na tom, co to znamen, e X je
pravdiv, mme tu bludn kruh.
A to je prv ppad vroku v poslednm rmeku.
Abych rozuml, co to znamen, e je ten vrok pravdiv,
musm nejprve rozumt vroku samotnmu. Jak je tedy
smysl naeho vroku, co vlastn tvrd? Jen to, e n vrok je pravdiv, my vak jet nevme, co to znamen.
Zkrtka nemohu porozumt, co to znamen, e n vrok
je pravdiv (nejde o to, je-li pravdiv nebo ne), kdy jet
neznm vznam naeho vroku, ale vznam naeho vroku nemohu poznat, kdy nevm, co to znamen, e je pravdiv. Vrok tedy nedv vbec dnou informaci. Takovm vrokm budeme kat nepodloen vroky.
Lhsk paradox se vemi variantami je zaloen prv
na nepodloench vrocch. Tak v paradoxu 253 je nepodloen vrok "Tento npis je nepravdiv". V paradoxu
254 jsou na obou stranch kartiky nepodloen vroky.
V paradoxu 255 jsou prvn dva vroky podloen, tet je
vak nepodloen.
Te u vidme jasnji, pro selhaly vahy npadnka
Porcie Nt (viz 5 kapitola o Porciinch skkch). Vechny pedel Porcie uvaly vrok dn podloench,
ale Porcie Nt byla mrka a uvala nepodloench vrok, aby svho npadnka pokdlila, Stejn pes je zakopn
i v nkolika dkazech na zatku minul kapitoly.

256. Naposled Bellini a Cellini.

Vrame se ke svm starm znmm Bellinimu a Cellinimu z pbhu o Porciinch skkch. Ti dva emeslnci
nedlali jenom skky, ale i tabulky s rznmi npisy. Tak
jako u sknk dlal Cellini tabulky s nepravdivmi npisy
a Bellini s pravdivmi. Opt budeme pedpokldat, e Cellini a Bellini byli v t dob jedinmi vrobci tabulek (jejich
synov zhotovovali pouze skky, tabulky u ne).
Padne vm do oka tabulka:
192

TUTO TABULKU ZHOTOVIL CELLlNI

Kdo ji zhotovil? Kdyby ji udlal CeIlini, to by pak byl na

ni napsal pravdiv vrok, a to je rozpor. Kdyby ji byl ud
lal BeIlini, potom by vrok na tabulce byl nepravdiv, co
je zase rozpor. Kdo ji tedy zhotovil?
Ale te se z toho nevykroutite, kdy eknete, e vrok
na tabulce je nepodloen! Je nramn podloen - konstatuje historick fakt, e tabulku zhotovil CeIlini; pokud ji
zhotovil Cellini, je vrok pravdiv, a pokud ji nezhotovil,
je nepravdiv. Tak co te s tm?
Rozlutni je samozejm v tom, e jsem vm poskytl
nepravdiv informace. Kdybyste skuten nkdo takovou
tabulku spatili, znamenalo by to, bu e CeIlini obas psal
na sv tabulky pravdiv npisy (co je v rozporu s tm, co
jsem vm ekl), nebo e jet njak jin vrobce dlal
tabulky s nepravdivmi vroky (co je opt v rozporu
s tm, co jsem vm ekl). Tohle tedy vlastn neni paradox,
to je podvod.
Mimochodem, u jste pili na to, jak se jmenuje tahle
kniha?
257. Povsit, nebo utopit?
V thle obliben hdance kdosi spchal zloin, kter se
trest smrti. Smi vyslovit jeden vrok. Kdy bude pravdiv, kat ho utopi; kdy bude nepravdiv, kat ho povsi. Jak
vrok by ml vyslovit, aby vyvzl?
258. HoliMv paradox.
Dali znm hdanka. Holi holi vechny mue z ms
teka, kte se neholi sami, a neholi ty, co se holi sami. To
se zd bt samozejm. Vznik vak otzka, holi-Ii holi
sm sebe nebo ne. Pokud ano, poruuje uveden pravidlo
- potom toti holi mue, co se holi sm. Pokud se sm
nehol, pak rovn poruuje pravidlo, - opomin toti ho193

lit mue, co se sm nehol. Co tedy m chudk holi dlat?

259. Poctivec, nebo padouch?
Na ostrov poctivc a padouch dva mstn obyvatel,
A a B, vyslov vroky:
A: B je padouch.
B: A je poctivec.
Myslte, e A je poctivec, nebo padouch? A co B?
Rozlutn

257. Sta ci: "Budu

oben. "

258. Logicky nen mon, aby takov holi existoval.

259. Autor u zase le! Situace, kterou jsem vylil, neme
nastat. Je to vlastn [ourdainv paradox, jen v troku jinm kostmovn (viz 254).
Pokud A je poctivec, potom B je padouch, a tak A neni
poctivec! Pokud A je padouch, potom B nen padouch, je
poctivec, a tak jeho vrok je pravdiv, co in z A poctivce!
Take A neme bt ani poctivec, ani padouch, aby z toho
nevyplval rozpor.

B. Od paradoxu k pravd
Kdosi kdysi definoval paradox jako pravdu stojc na
Je to opravdu tak, e nejeden paradox obsahuje
mylenku, kter, kdy se trochu pozmn, vede k zvanmu novmu objevu. Na dalch tech hdankch to pkn
uvidme.
hlav.

260. Co na tom nehraje?

Inspektor Fishtrawn jednou ptral v jist obci a podal
mstnho sociologa doktora Tchmuchalla o informace.
194

Doktor Tchmuchall podal Fishtrawnovi sociologick pe

hled:
"Oban zaloili nkolik klub. N oban me bt le
nem i vce klub. Kad klub m jmno po nkterm
obanovi, dn dva kluby se nejmenuj po tm obanovi
a po kadm obanovi je pojmenovn njak klub. Nen
nutn, aby oban byl lenem klubu po nm pojmenovanho; pokud je jeho lenem, kme mu konvenn oban,
pokud nen, kme mu nekonvenn oban. Na thle obci
je zajmav, e tu jeden klub tvo vichni nekonvenn
oban."

Inspektor Fishtrawn o tom chvli dumal, a najednou si

e dr. Tchmuchall mu vykld nesmysly. Jak na

uvdomil,

to

piel?

Rozlutn

Jde vlastn o holiv paradox v novm pevleku. Piedpokldejme, e Tchmuchallovo povdn bylo pravdiv.
Klub sdruujc vechny nekonvenn obany se po nkom
jmenuje - eknme po [ackovi; tomu klubu budeme kat
Jackv klub. Jack je bu konvenn, nebo nekonvenn,
a v obou ppadech dojdeme k rozporu. Pedpokldejme,
e Jack je konvenn. Pak je v Jackov klubu, jenome
Jackv klub sdruuje pouze nekonvenn obany, take to
nen mon. Naopak jestlie Jack je nekonvenn, potom je
lenem klubu nekonvennch oban, a to znamen, e je
lenem Jackova klubu, co in z Jacka lovka konven
nho. Takte a to vezmeme z kterhokoliv konce, dojdeme
k rozporu.
261. Je v obci peh?
Inspektor Fishtrawn zavtal do jin obce a tam se informoval u svho dvnho ptele, mstnho sociologa Sleedilla. Studovali spolu v Oxfordu a Fishtrawn znal Sleedilla
jako lovka neomylnho sudku. Sleedill mu podal sociologick pehled o obci:
195

"Tak jako jin obce i my mme kluby, a kad oban m

jeden klub pojmenovan po nm, a kad klub se
jmenuje po nkom. Kdy je n oban lenem klubu, me
jm bt bu tajn, nebo veejn. Tomu, kdo nen veejn
lenem klubu pojmenovanho po nm, kme podivn.
Tomu, kdo je tajn lenem klubu, co se po nm jmenuje,
kme peh. Na thle obci je zajmav, e jeden klub tvo i vichni podivni."
Inspektor Fishtrawn si to chvli rovnal v hlav, a potom
si uvdomil, e na rozdl od minulho pbhu je tahle
situace zcela vrohodn. Krom toho piel na to, je-li
v obci peh nebo ne. Je tam peh?
prv

Rozlutni

Klub vech podivtn se po nkom jmenuje - itkejme

mu John a tomu klubu ttkejme Johnv klub. John bu je
lenem Johnova klubu, nebo nenf. Pfedpokldejme, e
nent: Potom to neni podivin (kad podivin je lenem Johnova klubu). To znamen, e John je veejn lenem Johnova klubu. Jestlie tedy John neni lenem Johnova klubu,
potom je veejn lenem Johnova klubu, co je rozpor.
Z toho plyne, e John je lenem Johnova klubu, a protoe
kad len Johnova klubu je podivtn; je i John podivtn.
Tak tedy John neni veejn lenem Johnova klubu, a pes
to je jeho lenem, je tedy lenem tajn - jinmi slovy
John je peh!
Dodejme jet, e rozlutni pedchoz( hdanky 260
umouje jednodui cestu k lutni tto hdanky. Pokud
by toti v obci nebyli pehov, potom by se podivini nijak
neliili od nekonvenntcb oban. To by znamenalo, e
nekonvenni oban tvoit klub. Jenome my jsme u hdanky 260 dokzali, e nekonvenni oban klub tvoit
nemohou. Take pedpoklad, e v obci nejsou pehov,
vede k rozporu, a tak v obci peh urit je (u tohoto dka
zu vak nemme ani tueni, kdo to je).
Tyhle dva dkazy nzorn ilustruj, co maji matematici
196

na mysli pod pojmy konstruktivn a nekonstruktivni da

kaz. Druh dkaz je nekonstruktivn v tom smyslu, Je a
koliv jsme dokzali, e tu mus bt peh, neodhalili jsme
dnho konkrtnho peha. Prvn dkaz je konstrukttvn(
ponvad jsme odhalili peha - toti toho lovka (pojmenovali jsme ho John), po nm se jmenuje klub podivl
n.

262. Klubovn ivot ve Fantasmagorii.

V jist obci jmnem Fantasmagoria se tak ujalo zakldni klub, e tam kad mnoina oban tvoi klub. Kluby zatm nejsou pojmenovny a pedseda Sdruen fantasmagorijskch klub by je rd pojmenoval po mstnch
obanech tak, aby se dn dva kluby nejmenovaly po
tm obanovi, a aby po kadm obanovi byl nkter
klub pojmenovn.
Kdyby mla Fantasmagoria jen konen poet obyvatel, pedsedovi by se nemohlo podait kluby tak pojmenovat. Bylo by tam toti vc klub ne oban. Tak teba
kdyby tam ilo 5 oban, bylo by tam 32 klub (vetn
przdn mnoiny, co je exkluzvn klub, do kterho se
ned proniknout). V obecnm ppad n oban by tam
bylo 2n klub.
Ve Fantasmagorii vak natst ije nekonen mnoho
obyvatel, a tak pedseda neztrc nadji. Na svm zmru
pracuje u miliny let, zatim vak vechny pokusy selhaly.
Je pina nespchu v pedsedovi, nebo se pokou o nemonou vc?
Rozlutn

Sna se o nemon. Tuhle dnes tak znmou skutenost

objevil nmeck matematik Georg Cantor. Pedpokldej
me, e by pedseda uspl pi pojmenovvn klub po
obanech, a dn dva kluby by nebyly pojmenovan po
tm obanovi. Znovu tu kejme nekonvenn takovmu
obanu, kter nent lenem klubu pojmenovanho po nm.
Mnoina vech nekonvennch oban Fantasmagorie tvo197

ff klub. Avak klub vech nekonvenntcb oban neme

existovat ze stejnho dvodu jako u hdanky 260. (Takov
klub by se musel po nkom jmenovat, a ten nkdo neme
bt konvennt ani nekonvenni; aby nezpsobil rozpor)

263. Zapsan mnoiny.

Pjde o minulou hdanku v jinm pevleku. Nkter pojmy, kter tu zavedeme, se znovu vyno v pt kapitole.
Jist matematik sepsal knihu s nzvem Kniha mnoin.
Na kad strnce je v n uveden popis jedn mnoiny sel.
sly tu mnme pirozen sla 1, 2, 3, ..., n, ... Kad
mnoin, kter je tam popsna, budeme kat zapsan
mnoina. Strnky jsou prbn slovny. Vaim kolem
je popsat mnoinu, kter nen zapsna na dn strnce
Knihy mnoin.
Rozlutnt

eknme, e piirozen slo n je vznamn tslo, kdy n

patf
islo,

do mnoiny zapsan na strnce n. a nevznamn

kdy n nepatf do mnoiny zapsan na strnce n.
Mnoina nevznamnch isel neme bt zapsan. Kdyby
byla, islo pttslun strnky by nemohlo bt ani vznamn. ani nevznamn - oba pttpady by vedly k rozporu.

198

16. Gdelv objev

A. Gdelovsk ostrovy
Hdanky v tomto oddle jsou zaloeny na proslulm
principu, kter objevil rakousk matematik a logik Kurt
Gdel.") Vysvtlime si ho na konci kapitoly.
264. Ostrov G.
Na jistm ostrov G iji pouze poctivci, kte vdy mluv pravdu, a padoui, kte vdy lou. Nkte poctivci se
vypracovali mezi tzv. elitni poctivce (to jsou ti obzvl
zaslouili), podobn jsou tu elitni padoui. Ostrov,an se
sdruuji do rznch klub, pitom mohou bt i v nkolika
klubech souasn. Klubov ivot na ostrov G spluje ty
i podminky:
(E.) Elitni poctivci tvoi klub.
(E2 ) Elitni padoui tvoi klub.
(D) Pro kad klub K plat, e ti ostrovan, ktei
nejsou v klubu K, tvoi klub. (Tento klub se
nazv doplnk klubu K a oznauje se K'.)
(G) Ke kadmu klubu K existuje alespo jeden
lovk, kter o sob prohlauje, e je lenem
klubu K. (Jeho tvrzeni nemusi bt pravdiv,
me to bt i padouch.)
264 a. (1) Dokate, e na
elitni poctivec.
(2) Dokate, e na
elitni padouch.
264 b, (1)
(2)

Tvoi
Tvoi

ostrov

G ije

aspo

jeden ne-

ostrov

G ije

aspo

jeden ne-

padoui klub?
poctivci klub?

*) Pozn. pekl. Narodil se r. 1906 v Brn.

199

Rozlutni

264 8. Podle podmnky (El ) tvott elitni poctivci klub K.

Podle podmnky (D) pak tvoii ti ostrovan. kteii nejsou
elitni poctivci. klub K'. Podle podmnky (G) tedy na ostrov
ije lovk C; kter tvrdt. e je v klubu K. tzn. e nent elitnt
poctivec. Padouch by nemohl tvrdit; e nent eluni poctivec,
ponvad by ttkal pravdu. Take C je zaruen poctivec.
a je pravda, e nent elitnt poctivec. lovk C je tedy neelitnt
poctivec.
Podle podminky (B) tvoii elttnt padoui klub. Podle
podminky (G) tedy na ostrov ije lovk , kter tvrdl; e
je lenem klubu elitnlch padouch. Poctivec by o sob nemohl prohlaovat, e je padouch. A tak je padouch, le
a nent proto elitnt padouch. lovk je tedy neelitni padouch.
264 b. Kdyby padoui tvoili klub, prohlaoval by jist ost-

rovan. e je padouch. To vak poctivec ani padouch nem

e prohlsit; take padoui klub netvor
Kdyby poctivci tvoili klub, tvoili by podle podminky
(D) klub i padoui. a to neni pravda. jak jsme prv dokzali.
Poznmky
1. Odpov na hdanku 264 b umouje jin eeni hdanky 264 a. Je
sice nekonstruktivni; ale trochu jednodui:
Kdyby byli vichni poctivci etitnt; tvoili by poctivci klub, protoe elitnt
poctivci klub tvoti (podle podminky (E,)).Jak vak vne z 264 b, poctivci
klub netvott. Dostali jsme rozpor, nemohou tedy bt vichni poctivci elitnl.
Podobn kdyby byli vichni padoui etitni; tvoili by padoui klub, nebo
ho tvoit elitnt padoui; a to neni mon.
2. N dkaz (v rozlutnl264 b): e padoui netvoti klub, se opiral jen
o podminku (G), ostatni podmtnky (E,). (E,) a (fl) jsme pi nm nepote
bovali. U z podmtnky (G) tedy plyne, e padoui netvoi klub. Podminka
(G) je dokonce ekvivaientni s ttm. e padoui netvoi klub. Kdy toti
pedpokldme, e padoui netvoii klub, snadno odvodime podminku
(G):

Vzmme si libovoln klub K. Protoe padoui netvoii klub, tak buje

v K njak poctivec, nebo njak padouch nent v K. Kdy je v K poctivec,
tvrdl. e je v K. Kdy padouch neni v K, prohlauje, e je v K. V obou
plpadech tedy njaky ostrovan prohlauje, e je v K.

200

265. Gdelovsk ostrovy obecn.

Vezmme si te libovoln ostrov poctivc a padouch
s kluby. (Ostrovem poctivc a padouch mme samozej
m na mysli ostrov obvan vlun poctivci a padouchy.)
Takov ostrov nazvme gdelovskm ostrovem, kdy vyhovuje podmnce (O), to jest kdy ke kadmu klubu K na
ostrov existuje aspo jeden ostrovan, kter o sob pro,
hlauje, e je lenem klubu K.
Inspektor Fishtrawn jednou zavtal na ostrov poctivc
a padouch s kluby. Fishtrawna (je to velice kultivovan
lovk a jeho zjem o teorii je stejn velk jako o praktick koly) zajmalo, je-li na gdelovskrn ostrov. Podailo
se mu shromdit tyto informace:
Kad klub se jmenuje po nkterm ostrovanovi a kad ostrovan m klub, kter se jmenuje po nm. Ostrovan
nemus bt lenem klubu, co se po nm jmenuje; pokud
jm je, k se mu konvenn ostrovan, a pokud nen, k
se mu nekonvenn ostrovan. Obyvateli X se k kmotr
obyvatele Y, kdy X tvrd, e Y je konvenn.
.
Fishtrawn pod ne a ne zjistit, je-li na gdelovskrn
ostrov, a konen piel na to, e ostrov vyhovuje thle
podmnce:
(H) Ke kadmu klubu C existuje takov klub D, e
kad len D m alespo jednoho kmotra v C, a kad
nelen D m alespo jednoho kmotra, kter nen v C.
Z podmnky (H) inspektor Fishtrawn u zjistil, je-li dotyn ostrov gdelovsk,
Je gdelovsk?

Rozlutnf

Je. Vezmme si libovoln klub C a k nmu pffslun

klub D dan podmfnkou (H). Klub D se po nkom jmenuje, eknme po Johnovi. John bu je lenem klubu D, nebo
nen
Pedpokldejme, e je. Potom m v klubu C kmotra (ffkejme mu Jack), a ten prohlauje, e John je konvenn
201

Protoe John je lenem klubu D, je opravdu konvenni,

take Jack je poctivec. Jack je tedy 'poctivec a len klubu C,
Jack tedy bude o sob tvrdit; e je lenem klubu C
Pfedpokldejme, e John neni lenem klubu D. Potom
m kmotra (tikejme mu Jim), kter nent lenem klubu C,
a ten prohlauje, e John je kon venni. John nen lenem
klubu D, take je ve skutenosti nekonvennt; a tak Jim je
padouch. Jim je tedy padouch a neni v klubu C, take bude
lht a prohlaovat; e je v klubu C
A u tedy John je lenem klubu D nebo nent; ije tu
ostrovan, kter o sob prohlauje, e je lenem klubu C To
'
znamen, e ostrov spluje podmnku (GJ.
Poznmka
Kdy zkombinujeme vsledky 264 a 265. je ziejm, e na kadm ostrov vyhovujicim podminkm (E,). (E,). (D) a (H) must neelitni poctivec i neelimt padouch. V tom je vlastn skryta Godelova proslul vta
o neplnosti, kter se budeme vnovat v oddfle C thle kapitoly, Mimochodem pokud byste chtli nkoho potrpit opravdu tkou hdankou.
dejte mu ostrov vyhovujict podminkm (E,), (E,). m) a (H), Nezmiujte se
o podmince (G) a polote mu otzku 264, Bude zajtmav sledovat. jak si
bez podminky (G) porad

B. Dvojit

gdelovsk

ostrovy

Hdanky v tomto oddle jsou trochu speciln a mly by

se mon odloit a za oddl C.
Dvojit gdelovskm ostrovem budeme rozumt ostrov s poctivci, padouchy a kluby vyhovujcmi podmnce:
(GG) Ke kadm dvma klubm Kl a K, existuj ostrovan A a B takov, e A prohlauje, e B je le
nem Kl, a B prohlauje, e A je lenem K;
Mm za to, e z podmnky (GG) nevyplv podmnka
(G) ani z podmnky (G) nevyplv podmnka (GG). Jak se
zd, jsou na sob nezvisl. A tak asi dvojit gdelovsk
ostrov nemus bt gdelovsk,
Dvojit godelovsk ostrovy, to je moje oblben hraka.
Hdanky o nich maj stejn blzko k Jourdainovu parado202

xu (viz hdanka 254 v pedchoz kapitole) jako hdanky

s gdelovskrni ostrovy k paradoxu lhskmu,
266. Dvojit gdelovsk ostrov S.
Jednou jsem objevil dvojit gdelovsk ostrov S. kter
vyhovoval i podmnkm (E}, (E2 ) a (O) z ostrova G.
(a) D se zjistit. ije-li na S neelitn poctivec? A neelitn
padouch?
(b) D se zjistit. tvo-li poctivci na ostrov S klub? Aco
padoui?

Rozlutni

Nejdtive se podtvme na otzku (b). Pokud poctivci tvoff

klub, tvoff ho i padoui (podle podmtnky (D)), a pokud
padoui tvoff klub, tvoff ho i poctivci (opt podle podminky (D)). Pedpokldejme, e poctivci tvoff klub nebo padoui tvoff klub, tj, e poctivci tvoff klub i padoui tvoff
klub. Pak podle podminky (00) existuji ostrovan A a B,
kteff prohlauji:
A: B je padouch.
B: Aje poctivec.
To se neme stt jak jsme dokzali v rozlutni hdanky
259 v minul kapitole. Dochzime tak k zvru; e poctivci
ani padoui nemohou tvoiit klub.
Otzku (a) meme vyeit dvma zpsoby. Prvnt je jednodui. druh zase pounji:
1. zpsob: Poctivci netvoff klub a elitni poctivci klub
tvoii. ne vichni poctivci jsou tedy elitnf. Stejn je to
i s padouchy.
2. zpsob: Elitnt poctivci tvoii klub, take klub tvoff
i ostatnt ostrovan. co nejsou elitnt poctivci.
Vezmme tyto dva kluby za Kl a K; K nim piislunt (podle podminky (00)) ostrovan prohlauji:
A: B je elitntpoctivec.
B:A neni elitni poctivec.
Ponechme tenti. aby si ovtil, e jeden z ostrovan A, B
203

mus bt neelitn poctivec (piesnji pokud je A poctivec,

pak neni elitn poctivec, a pokud je A padouch, pak je B
neelitnpoctivec), Zajmav je, e se ned urit; kter z nich
to je. (Situace je tu stejn jako u hdanky 134 s dvojici
skiink - jednu ze skttnk zhotovil Bellini st; ale ned se
zjistit; kterou)
Podobn protoe vichni elitn padoui tvoit klub, tvott
klub i ostatn ostrovan, kteii nejsou elitn padoui. Take
(opt podle (GG)) existuj dva lid, A a B, kteii prohls:
A: B je elitn padouch.
B:A neni elitn padouch.
Z toho vyplv, e pokud B je padouch, potom je to neelitn
padouch, a pokud B je poctivec, pak je A neelitn padouch
(opt ponechme teni, aby si to dokzal). A tak nebo
tak, je bud' A, nebo B neelitn padouch, ale nevme, kter
z nich to je. (Tahle hdanka se vlastn shoduje s hdankou 135 o dvojici skiink.)
267. Ostrov Sl.
Jednou jsem objevil jin dvojit gdelovsk ostrov Sll
a ten mi dal nmahy jet vc. Na tomto ostrov plat pod. mnky (E,) a (E 2 ) , jenome nen znmo, plat-Ii tu podmnka (O). (Pipomeme si, e podmnka [O] poaduje, aby
pro libovoln klub K platilo, e lidi, kte nejsou v K, tvo
tak klub.) Ned se dokzat, e na ostrov Sl ije neelitn
poctivec, ani e tu ije neelitn padouch. Rovn se ned
dokzat, e poctivci netvo klub, ani e padoui netvo
klub. Nco se vak pece jen dokzat d:
(a) Dokate, e na ostrov ije bu neelitn poctivec,
nebo neelitn padouch.
(b) Dokate, e nen mon, aby jak poctivci, tak padoui tvoili klub.
Rozlutni

ci

Nejprve si poradme s (b). Pedpokldejme, e by poctivtvoili klub a e tak padoui by. tvoili klub. Pak by
204

existovali obyvatel A a B takovt; e A by prohlaoval; e B

je padouch, a B by prohlaoval; e A je poctivec, co, jak
vime, neni mon (viz pfedchoz( hdanku nebo hdanku
259 z minul kapitoly). Neme tedy tomu bt tak, e by
poctivci tvotili klub a tak padoui by tvotili klub; bu
netvoti klub poctivci, nebo netvoit klub padoui. Jestlie
poctivci netvoii klub, potom existuje neelitnt poctivec (elitnt poctivci klub tvoti): jestlie padoui netvoti klub, potom
existuje neelitnt padouch. Nedokeme vak itd; kter pitpad nastane. Dokzali jsme tak i (a).
Ukeme si jet jin (a zajmavft) zpsob, jak dokzat, e na ostrov ije bu neelitni poctivec, nebo neelitnt
padouch.
Blittu poctivci tvott klub a elitni padoui tvoii tak klub.
Bxistuji tedy obyvatel A a B, kteti prohlsi:
A: B je elitntpadouch.
B:A je elitnt poctivec.
Pedpokldejme, e A je poctivec. Potom je jeho vrok
pravdiv, take B je elitnt padouch, vrok B je tedy nepravdiv, a tak A nent elitni poctivec. V tomto ptipad je tedy
A neelitnt poctivec. Pokud A je padouch, potom vrok pronesen B je nepravdiv, B je tedy padouch. Tak vrok
A je nepravdiv, B tedy neni elitntpadouch. V tomto piipad je tedy B neelitntpadouch.
Take bu je A neelitni poctivec, nebo je B neelitni padouch (zase nedokeme ttci; kter pitpad nastane). Tahle
hdanka piipomtn hdanku 136 o dvojiciclt sktink:
Tam jednu ze sktink (kterou, to nevime) zhotovil Bellini
st nebo Ce11ini st. (kter, to tak nevtme).
268. Nkolik otevench otzek.
Napadlo m nkolik otzek souvisejcch s gdelovsk
mi a dvojit gdelovskmi ostrovy. Zatm jsem se do jejich een nepustil a pedkldm je tenm, Jist si rdi
vyzkoute sv vlohy k samostatnmu bdn.

205

268 a. Konstatoval jsem, e se mi zd, e z podmnky (G)

nevyplv podmnka (GG), ani obrcen. Pokuste se dokzat, e mj dohad je sprvn. (Nebo ho vyvrtit. Ale
myslm, e spe bude sprvn) Abyste dohad potvrdili,
muste vytvoit ostrov, kde bude platit (G), ale ne (GG),
a vytvoit ostrov, kde bude platit (GG), ale ne (G). Vytvoenm ostrova myslm to, e roztdte vechny jeho obyvatele, kdo z nich jsou poctivci a kdo padoui, a kter
skupiny lid tvo kluby-a kter ne. (Kte poctivci a padoui jsou elitn, tu nen dle it.)
268 b, Pokuste se dokzat (nebo vyvrtit) mj dohad, e na
SI nemus spolu t neelitn poctivec a neelitn padouch (jak vme, jeden z nich tam ije). Jde o to, vytvoit
ostrov vyhovujc podmnkm (E,), (E2 ) a (GG), na nm
jsou poctivci, a ani jeden z nich nen neelitn, nebo kde ij
padoui, a ani jeden nen neelitni. (Tentokrt byste k vytvoen takovch ostrov museli urit nejen poctivce, padouchy a kluby, ale i to, kte poctivci a padoui jsou elitni.)
ostrov

268 e, Dejme tomu, e takov ostrovy lze vytvoit. (Tum,

e to tak je, i kdy jsem si to neovil.) Jak je nejmen
mon poet obyvatel takovch ostrov? Umli byste
u kadho ppadu dokzat, e kdy bude obyvatel mn,
nebude ostrov vyhovovat danm podmnkm?

C. Gdelova

vta

269. Je soustava pln?

Logik m knihu, na jejich deskch je npis Kniha tvrzeni. Strnky v knize jsou slovny prbn a na kad
strnce je napsno jedno tvrzeni. dn tvrzen nen v knize uvedeno na vice strnkch. slu strnky, na kter je
tvrzen X, budeme tak kat slo tvrzen X.
Kad tvrzen uveden v knize je bu pravdiv, nebo

206

nepravdiv. Nkter z pravdivch tvrzen pipadaj loJikovi tak samozejm, e je vzal za aximy sv logick
soustavy. Tato soustava obsahuje i jist pravidla uvaovn, kter logikovi umouj z axim dokazovat pravdiv
a vyvracet nepravdiv tvrzen. Logik si je jist, e jeho soustava je bezesporn v tom smyslu, e kad tvrzen, kter
se d v jeho soustav dokzat, je skuten pravdiv, a e
kad tvrzen, kter se v jeho soustav d vyvrtit, je nepravdiv.
Logik si vak nen jist, je-li jeho soustava pln v tom
smyslu, e vechna pravdiv tvrzen jsou dokazateln, a e
vechna nepravdiv tvrzen jsou vyvratiteln v jeho soustav. To by rd zjistil.
Logik m jet jednu knku a na jejich deskch je npis
Kniha mnoin.") V tto knize jsou strnky tak prbn
oslovny a na kad strnce je popsna njak mnoina
sel. (slem rozumme pirozen slo.) Kad mnoin
sel popsan v Knize mnoin budeme kat zapsan mnoina.
Me se stt, e mnoina zapsan na strnce n Knihy
mnoin obsahuje slo n: potom ekneme, e n je vznamn slo. ekneme jet, e slo h je ukazatelem sla n,
kdy na strnce h Knihy tvrzen stoj tvrzen, e n je vznamn slo.
Logik v, e jeho soustava spluje tyi podmnky:
(E.) Mnoina vech sel dokazatelnch tvrzen je zapsan.
(E2 ) Mnoina vech sel vyvratitelnch tvrzen je zapsan
(D) Pro kadou zapsanou mnoinu A plat, e mnoina
A' vech sel, kter nele v A, je zapsan.
(H) Ke kad zapsan mnoin A existuje takov zapsan mnoina B, e kad slo lec v B m ukazatele lecho v A a kad slo nelect v B m
ukazatele nelecho v A.
Splnn tchto ty podmnek umouje odpovdt na
*) Pozn. pekl. S touto knihou jsme se ji setkali v hdance 263.

207

logikovy otzky: Je kad pravdiv tvrzen v jeho soustav dokazateln? Je kad nepravdiv tvrzen v jeho soustav vyvratiteln? Tak meme urit, je-li mnoina
vech sel pravdivch tvrzen zapsan a je-li mnoina
vech nepravdivch tvrzen zapsan.
Nejde toti vlastn o nic jinho ne o gdelovsk ostrovy z oddlu A v jinm pevleku. sla pravdivch tvrzen
zde odpovdaj poctivcm, sla nepravdivch tvrzen padouchm, sla dokazatelnch tvrzen elitnm poctivcm,
sla vyvratitelnch tvrzen elitnm padouchm a zapsan
mnoiny klubm. Skutenost, e mnoina obsahuje slo
strnky, na kter je zapsna, odpovd skutenosti, e klub
m za lena obana, po nm je klub pojmenovn. vznamn sla tedy odpovdaj konvennm obanm a ukazatel odpovd kmotrovi.
Nejprve dokeme, e je splnna podmnka analogick
podmnce (G) z hdanky 264:
(G) Ke kad zapsan mnoin A existuje tvrzen, kter
je pravdiv, prv kdy jeho slo le v A.
Uvaujme libovolnou zapsanou mnoinu A a mnoinu B,
kter k n pslu podle podmnky (H). slo strnky, na
kter je zapsna mnoina B, ozname n. Podle podmnky
(H) plat, e pokud n le v B, m ukazatel h lec v A,
a pokud n nele v B, m ukazatel h nelec v A.
Hledan tvrzen je uvedeno v Knize tvrzen na strnce
h. Toto tvrzen X k, e n je vznamn slo, jinmi slovy, e n le v B (8 je mnoina zapsan na strnce n Knihy
mnoin). Pokud je X pravdiv, pak n skuten le v B,
take h le v A. Pokud je X nepravdiv, pak n nele v B,
take h nele v A. A tak X je pravdiv, prv kdy jeho
slo le v A.
Dokzali jsme, e logikova soustava spluje podmnku
(G), a te u snadno odpovme na jeho otzky. Vme, e
mnoina A vech sel dokazatelnch tvrzen je zapsan,
a podle podmnky (D) je i mnoina A' vech sel, kter
nejsou sly dokazatelnch tvrzen, zapsan. Podle podmnky (G) tedy existuje tvrzen X, kter je pravdiv, prv
kdy jeho slo le v A'. Jenome v A' le prv ta sla,

208

kter nele v A, tj. nejsou to sla dokazatelnch tvrzen.

To znamen, e X je pravdiv, prv kdy je nedokazateln. Jinmi slovy X je bud' pravdiv a nedokazateln, nebo
nepravdiv a dokazateln. Druhou monost nepipout
me, take X je v logikov soustav pravdiv, ale nedokazateln!
Podobn najdeme nepravdiv tvrzen, kter nen vyvratiteln. Za A si vezmeme mnoinu sel vech vyvratitelnch tvrzen. Podle podmnky (G) dostaneme tvrzen Y,
kter je pravdiv, prv kdy jeho slo pat do mnoiny
A, jinmi slovy Y je pravdiv, prv kdy je vyvratiteln.
Vyloume monost, e by Y bylo pravdiv a vyvratiteln,
take Y je v logikov soustav nepravdiv a nevyvratitel-

n.

Zbv jet jedna otzka. Kdyby byla mnoina vech

nepravdivch tvrzen zapsan, existovalo by tvrzen
Z, kter by bylo pravdiv, prv kdy by jeho slo patilo
mezi sla nepravdivch tvrzen. Jinmi slovy Z by bylo
pravdiv, prv kdy by bylo nepravdiv, a to nen mon.
(To pipomn vrok "Tento vrok je nepravdiv".) Mnoina vech sel nepravdivch tvrzen tedy nen zapsan.
A podle podmnky (D) nen zapsan ani mnoina vech
sel pravdivch tvrzen.
sel

270. Gdelova vta.

To, co jsme si prv vyloili, byla jen trochu zjednoduen verze znm Gdelovy vty o neplnosti. Roku 1931
uinil rakousk matematik a logik Kurt Gdel ohromujc
objev - zjistil, e matematiku nelze pln zformalizovat.
Dokzal, e v cel rozshl td matematickch soustav a to lo o soustavy velice pirozen a rozumn - existuj
tvrzen, kter jsou pravdiv, ale nedaj se dokzat z axim soustavy. Z dn sebedokonalej axiomatick soustavy nedokeme formln odvodit vechny matematick
pravdy. Gdel to nejprve dokzal pro proslulou Whiteheadovu a Russellovu soustavu Principia Mathematica,
jeho metoda se vak dala penst i na jin soustavy. Vechny tyto soustavy se skldaj z pesn vymezen mnoiny
209

vrok zvanch tvrzen. a ta jsou roztdna na pravdiv

a nepravdiv. Nkter z pravdivch tvrzen jsou vzata za
aximy soustavy a z nich se podle pesn urench pravidel ostatn tvrzen dokazuj nebo vyvracej. Krom tvrzen
jsou v soustav vymezeny rzn mnoiny (pirozench)
sel. seln mnoiny zahrnut do soustavy se nazvaj
definovateln mnoiny (my jsme jim ikali zapsan mnoiny). Podstatn je. e tvrzeni lze oslovat a definovateln
mnoiny uspodat tak. aby byly splnny podminky (E,).
(E2 ) . (D) a (H). (slu tvrzen se odborn k Godelovo
slo tvrzen.) Ovit. e jsou splnny podmnky (D) a (H).
nen tk. u podminek (E,) a (E2 ) je to vak technicky
znan komplikovan. i kdy princip je jednoduch.")
Nu a kdy jsou tyto tyi podmnky splnny. umouji
zkonstruovat tvrzeni X. kter je pravdiv. ale v soustav
je nedokazateln.
Tvrzeni X si meme pedstavit tak. e prohlauje svou
vlastni nedokazatelnost - takov tvrzeni je zaruen
pravdiv, ale neni dokazateln (podobn jako obyvatel
ostrova G, kter prohls, e neni elitn poctivec, je urit
poctivec. ale neni elitn poctivec).
Mon e vs napadlo, pro tedy nepidme tvrzeni X
k aximm soustavy**), vdy je pravdiv?
To skuten meme. ale dostaneme tak soustavu, kter
opt vyhovuje podmnkm (E,), (E2 ) . (D) a (H), take m
eme najt jin tvrzeni. kter je pravdiv, ale v rozen
soustav nedokazateln. V rozen soustav meme
sice dokzat vc tvrzen ne v pvodn, ale stle jet ne
vechna pravdiv tvrzen.
Pipomnm, e mj vklad Gdelovy metody se trochu
li od originlu. Hlavn rozdl je v tom, e uvm pojmu

*) Podmnka (H) se ovl takto: Ke kadmu slu n mme tvrzen, e n

je vznamn. Toto tvrzen m, jako vechna tvrzen, njak Gdelovo
slo, ozname je n', Uke se, e pro kadou definovatelnou mnoinu
A je tak mnoina B, sloen ze vech takovch sel n, e n' le v A,
definovateln. Protoe n' je ukazatel n, je podmnka (H) splnna.
**).Pozn.

pekl.

Pak bychom je nemuseli dokazovat.

210

pravdivosti, ktermu se Gdel vyhnul. Gdelova vta

e existuje tvrzen, kter je
pravdiv a nedokazateln, ale e existuje tvrzen, kter
nen dokazateln ani vyvratiteln v soustav splujc jist
vlastn pvodn nekala,

pirozen pedpoklady.

Pojem pravdivosti pak pesn formalizoval polsk logik

a matematik Alfred Tarski. Ukzal tak, e mnoina Godelovch sel vech pravdivch tvrzen nen v gdelov
skch soustavch definovateln asto se to formuluje
takto: V dostaten rozshlch soustavch nelze pojem
pravdivosti tvrzen zavst jen pomoc tto soustavy.
271. Zvr
Vezmme

si paradox
TOTO TVRZENI NELZE DOKAzAT

Co je na nm paradoxnho? Pokud je tvrzen nepravdiv,

pak nen pravda, e je nelze dokzat, tedy je lze dokzat,
a tak je pravdiv. V ppad, e je nepravdiv, doli jsme
k rozporu, tvrzen tedy mus bt pravdiv.
Prv jsme dokzali, e tvrzen je pravdiv. To, co k,
je tedy skuten pravda, take je nelze dokzat. Jak je
tedy mon, e se nm je podailo dokzat?
Kde je hek v na vaze? V tom, e nen dn zaveden pojem dokazatelnosti. Jednm z hlavnch cl matematick logiky je pesn vymezen pojmu dkaz. To se vak
v njakm absolutnm smyslu nepodailo, vdy se mluv
o dokazatelnosti v njak soustav.
Dejme tomu, e mme njakou soustavu S. Pedpokl
dejme, e soustava S je bezesporn v tom smyslu, e kad tvrzen dokazateln v soustav S je skuten pravdiv.
Vezmme si tvrzen
TOTO TVRZENI NELZE DOKAzATV SOUSTAV S
Te

u nen vbec paradoxn, je vak pece jen velice zajmav. Co je na nm zajmavho? lnu je to pravdiv tvrze211

n, kter je v soustav S nedokazateln. Je to vlastn zjednoduen formulace Gdelova tvrzen X, na n meme

hledt jako na tvrzen, kter prohlauje svou vlastn nedokazatelnost. Ne ovem v absolutnm smyslu, ale jen v dan
soustav.

Jet dodm nco o dvojit gdelovsk podmnce, kterou jsme zkoumali v oddle B. Gdelv vsledek toti plat
nejen pro gdelovsk soustavy (tj. v nich ke kad definovateln mnoin A existuje tvrzen, kter je pravdiv,
prv kdy jeho Gdelovo slo le v A), ale i pro soustavy, kterm kme dvojit gdelovsk (v tch ke kadm
dvma definovatelnm mnoinm A, B existuj takov dv
tvrzen X, Y, e X je pravdiv, prv kdy Gdelovo slo
Y le v A, a Y je pravdiv, prv kdy Gdelovo slo X
le v B).
Ve dvojit gdelovsk soustav meme s pomoc podmnek (E), (E2 ) a (D) sestrojit takovou dvojici tvrzen X,
Y, e X tvrd, e Y je dokazateln (tm mnm, e X je
pravdiv, prv kdy Y je dokazateln), a Y tvrd, e X
nen dokazateln. Jedno z nich (nevme kter) pak mus
bt pravdiv a nedokazateln.
Meme tak sestrojit takovou dvojici X, Y, e X tvrd,
e Y je vyvratiteln a Y tvrd, e X nen vyvratiteln.
Odtud pak plyne, e aspo jedno z nich (nevme kter) je
nepravdiv a nevyvratiteln.
Dal monost dokonce nevyuv podmnku (D). Sestrojme takovou dvojici X, Y, e X tvrd, e Y je dokazateln a Y tvrd, e X je vyvratiteln. Jedno z nich (nevme
kter) je pak bu pravdiv a nedokazateln, nebo nepravdiv a nevyvratiteln (nevme, kter monost nastane).

A jet nco, mlem bych byl zapomnl.

U jste pili na to, jak se jmenuje tahle knka?
Nu, jmenuje se
,,}ak se jmenuje tahle knka?"

Obsah

I. LOGICK

KRATOCHVLE

1.Vyveden, nebo nevyveden?

2. Hdanky a chytky
3. Poctivci a padoui 4. Alenka v Lese zapomnn

13
17
27
40

II. PORCIINY SKKY

A JIN ZHADY
5. Zhada Porciinch sknk 6. Ze zpisnku inspektora Fishtrawna
7. Jak se vyhnout vlkodlakm
a jin praktick rady
8. Logick hdanky 9. Bellini,nebo Cellini?

55
68
80
92
109

III. TAJUPLN PBHY

10.Ostrov Baal
11. Ostrov zakletch
12. Je Dracula iv?

125
136
143

IV. LOGIKA JE NDHERN

13.Logika a ivot
14.Jak dokzat cokoliv
15. Od paradoxu k pravd
16. Gdelv objev

163

177
188
199

RAYMOND M. SMULLYAN
JAK SE JMENUJE TAHLE KNKA?
Z anglickho originlu What is the Name of this Book
vydanho nakladatelstvm Prentice-Hall, Inc.,
Englewood Cliffs, New Jersey, peloili Hanu Karlach a Antonin Vrba.
Odbornou revizi provedl RNDr. Milan tdr, CSc.
Pebal, vazbu a grafickou pravu navrhl
a ilustroval Karel Aubrecht.
Vydala Mlad fronta, nakladatelstvi V SSM,
jako svou 4802. publikaci. Mimo edice.
Odpovdn redaktorka Boena Pravdov.
Vtvarn redaktor Ji Svoboda.
Technick redaktorka Jana Vysok.
Vytiskl Mr, novinsk zvody, n. p.,
zvod 3, Opletalova 3, Praha 1.
9,38 AA. 10,32 VA. 216 stran.
Nklad 45 000 vtisk. 605/22/85.6
Vydni 1. Praha 1986.
23-050-86

13/54

Cena broovanho vtisku 12,84 Ks

Cena vzanho vtisku 18 Ks