You are on page 1of 170

obsah

úvod (jovanka šotolová, hana zahradníčková) ......................................5
anglicky psaná literatura (ladislav nagy, richard olehla) ..................9
bosensky psaná literatura (enes mustafović) ...................................37
bulharsky psaná literatura (ani burova, ivana srbková) .................43
čínsky psaná literatura
(olga lomová, lucie kellnerová, zuzana li, michael day)....................49
dánsky psaná literatura (helena březinová) .....................................60
estonsky psaná literatura (naděžda slabihoudová) .........................67
finsky psaná literatura (lenka fárová) ...............................................73
francouzsky psaná literatura
(jovanka šotolová, hana crausaz-veselá) ............................................79
hebrejsky psaná literatura(moderní izraelská literatura)
(tereza černá) ..................................................................................... 105
hindsky psaná literatura (renata svobodová) ................................ 112
chorvatsky psaná literatura (jaroslav otčenášek) .........................120
italsky psaná literatura (jiří špička, giovanni catelli) ....................123
japonsky psaná literatura (anna křivánková).................................135
litevsky psaná literatura (alena vlčková) ........................................142
lotyšsky psaná literatura (pavel štoll) .............................................149
maďarsky psaná literatura (jiří zeman) ..........................................162
makedonsky psaná literatura (oldřiška čtvrtníčková) ..................168
německy psaná literatura
(veronika jičínská, marcela požárek)................................................172
nizozemsky psaná literatura (magda de bruin-hüblová) ...............187
norsky psaná literatura (jarka vrbová, barbora závodská) ...........200
novořecky psaná literatura (rita kindlerová) .................................204
polsky psaná literatura (václav burian) ..........................................208
portugalsky psaná literatura (lada weissová) ................................216
romsky psaná literatura (karolína ryvolová) ..................................224

3
rumunsky psaná literatura (olga chojnacka)..................................227
rusky psaná literatura (alena machoninová, libuše bělunková) ...235 úvod
řecky a latinsky psaná literatura antiky a středověku
v českých překladech (petr kitzler)...............................................245
slovensky psaná literatura (dana kršáková) ..................................250
jovanka šotolová, hana zahradníčková
slovinsky psaná literatura (aleš kozár) ...........................................259
srbsky psaná literatura (jan doležal) ...............................................267
španělsky psaná literatura
(mariana housková, daniel nemrava) ...............................................276
švédsky psaná literatura (dagmar hartlová)...................................290
turecky psaná literatura (petr kučera) ............................................295
ukrajinsky psaná literatura (rita kindlerová) ................................304
vietnamsky psaná literatura (petr komers)....................................309
zimbabwe, zambie a malawi (jaroslav olša jr.) ...............................315
český literární provoz v roce 2004 (karel brávek) ........................327
Literatura ve světě 2004 je dalším pokračováním sborníku o současné
autoři literatury ve světě ..................................................................337 světové literatuře, který vychází letos již potřetí jako ročenka interne-
tového portálu www.iliteratura.cz.
Portál iliteratura.cz přináší aktuální informace o tom, jaké knížky
v cizině vycházejí, s jakými novými tématy zahraniční autoři přicháze-
jí, jak vypadá tamní literární provoz a jeho zázemí v podobě naklada-
telství a literárních periodik. Samozřejmě informuje také o tom, co ze
zahraniční produkce si v podobě českých překladů najde cestu k čes-
kému čtenáři a s kterými díly českých autorů mají naopak možnost se
seznámit čtenáři ve světě.
Ročenka Literatura ve světě je pokusem o shrnutí těchto událostí
v uplynulém roce. Jednotlivé kapitoly nejsou kopiemi článků z webových
stránek iliteratura.cz, které takové zpravodajství průběžně přinášejí po
celý rok. Autoři je sepsali výhradně pro tento sborník. Při práci na něm
se sešli překladatelé, literární publicisté, vysokoškolští pedagogové i stu-
denti z nejrůznějších míst České republiky i ze zahraničí. Jsou mezi nimi
pravidelní přispěvatelé iliteratura.cz i další odborníci, které jsme oslo-
vili, aby publikace získala co nejširší záběr.
Letošní, třetí Literatura ve světě je mnohem bohatší než oba před-
chozí sborníky. Rozšířili jsme počet oblastí, o nichž přinášíme bilanční
zprávu, a sladili obsah jednotlivých příspěvků. Počet kapitol od loň-
ského roku vzrostl na dvojnásobek. Prioritou bylo obsáhnout pokud mož-
no všechny evropské literatury, což se až na drobné výjimky podařilo.
Zbytek světa je dle možností zahrnut pod jednotlivé jazykové rodiny.

4 úvod 5
Všechny texty jsou členěny na několik podkapitol. Po stručném a články v denním tisku a dalších periodikách a i k ostatním informa-
úvodu do aktuální situace následuje pasáž věnovaná hlavním literárním cím mají zájemci snazší přístup. Proto jsme se omezili na jakýsi „dově-
událostem uplynulého roku (ceny, veletrhy, festivaly, oslavy významných tek“ nazvaný „Český literární provoz v roce 2004“, který shrnuje lite-
jubileí, objevy atd.). Následuje průřez knižními novinkami se stručný- rární ceny za překlad i původní tvorbu, referuje ve stručnosti o stavu
mi charakteristikami titulů, o nichž se v loňském roce v zahraničí psa- české kulturní politiky či o debatách, které se o situaci v současné čes-
lo a hovořilo nejvíce nebo které naše přispěvatele zvlášť zaujaly. Do pro- ké literatuře vedou.
vozního zázemí jednotlivých literatur by měla čtenáře uvést podkapitola
představující významná či zajímavá nakladatelství, literární časopisy Literatura ve světě by ráda oslovila všechny zájemce o literaturu. Ty,
a kulturní a literární přílohy velkých deníků. Dále jsou zařazeny tradiční kteří se jí zabývají profesně, tedy knihovníky, nakladatele, redaktory, li-
informační bloky o tom, co z daných literatur bylo přeloženo a vydáno terární kritiky, překladatele či samotné spisovatele, ale také studenty
u nás a naopak co měli možnost čtenáři v jednotlivých jazykových ob- a pedagogy a všechny zvídavé milovníky knih, kteří se s potěšením ne-
lastech poznat z české literatury. Novinkou oproti předchozím ročníkům chají provést po literaturách, do nichž by kvůli jazykové bariéře jinak
sborníku je podkapitola „Internet – na dobré adrese“, v níž nabízíme od- neměli přístup.
kazy na nejdůležitější internetové stránky věnované literatuře. Na kon-
ci každého příspěvku je stručný přehled hlavních literárních cen a je- Jovanka Šotolová,
jich laureátů v roce 2004, který v každé zemi představuje jakési šéfredaktorka serveru iliteratura.cz
reprezentativní, oficiální zhodnocení literatury. Texty uzavírají soupisy Hana Zahradníčková,
překladů z češtiny a do češtiny vydané za poslední rok. Bibliografie čes- editorka Literatury ve světě 2004
kých překladů vycházejí zejména z databáze Národní knihovny, v ně-
kterých případech též z databáze uměleckého překladu Jednoty tlu-
močníků a překladatelů. Přes všechnu naši snahu shromáždit údaje co
nejúplnější je možné, že některá z nových knih zůstala bohužel opome-
nuta. Ještě složitější bylo dohledat cizojazyčné překlady děl českých au-
torů – ani tyto naše přehledy nelze s jistotou prohlásit za naprosto vy-
čerpávající. Nicméně i v této podobě snad budou užitečné.
Z výše naznačené struktury poněkud vybočují texty věnované jazy-
kovým oblastem, které jsou na stránkách sborníku zastoupeny poprvé –
často jde o kulturní prostředí českému čtenáři málo známá. Tyto kapi-
toly se neomezují jen na uplynulý rok, jejich autoři dostali prostor pro
širší výklad o současné kulturní situaci těchto zemí (příspěvky o po-
baltských literaturách a o literatuře psané bosensky, bulharsky, čínsky,
hebrejsky, maďarsky, slovinsky, srbsky, turecky a vietnamsky). Zvláštní
postavení mají dva články: o romské literatuře u nás a na Slovensku a o no-
vých českých překladech z klasických jazyků, staré řečtiny a latiny.
Sborník uzavírá stručná zpráva o literatuře české. O tuzemských
knižních novinkách a literárních událostech průběžně informují recenze

6 úvod 7
anglicky psaná literatura
ladislav nagy, richard olehla

Jaký že byl rok 2004 na britské literární scéně? Rozhodně ne tak boha-
tý na nové talenty jako rok 2003, kdy se po zveřejnění seznamu „Nej-
lepších mladých britských prozaiků“ dostalo obrovské pozornosti hned
několika debutantům. Na druhou stranu úspěch románu s homosexuální
tematikou Alana Hollinghursta The Line of Beauty (Linie krásy) byl vel-
kým povzbuzením pro celou gay scénu a opět rozčeřil poklidné vody brit-
ské literatury. Lze nicméně konstatovat, že opravdu velké, nějakým způ-
sobem naprosto výjimečné dílo britská literatura v loňském roce
nepřinesla.
Ve Spojených státech se předchozí léta nesla především v duchu
činů – dění na Středním východě a boj proti terorismu – oproti tomu rok
2004 se spíše dá nazvat rokem slov, ačkoli akce v Iráku samozřejmě
pokračovaly. Nejsledovanější událostí byly určitě listopadové volby ame-
rického prezidenta a souboji Johna Kerryho a George W. Bushe před-
cházela asi nejvypjatější volební kampaň všech dob. Po dlouhé době byli
Američané rozděleni na dva nesmiřitelné tábory: pro jedny, především
konzervativněji založené voliče, byl stávající prezident zachráncem tra-
dičních hodnot západní křesťanské civilizace, pro ty s vyšším vzděláním
a intelektuály, tradičně orientované spíše levicově, byl pro změnu zo-
sobněním rozporu mezi světem Ameriky a okolím, tím, kdo svět více roz-
děluje než spojuje, nepřímou příčinou teroristických útoků na americ-
ké cíle po celé planetě. V kampani bojovali nejen oba kandidáti na nejvyšší
post, ale i jejich rodiny, přátelé, kolegové a spolupracovníci, a to na obou
stranách. A tak se po zprávě, že dosud nezpochybnitelná čistota štítu
Laury Bushové, první dámy USA, je ohrožena dopravní nehodou v mlá-
dí, při níž vinou Bushové zemřel člověk, objevila její monografie The Per-
fect Wife (Perfektní manželka), kterou sepsala Ann Gerhartová.
Daleko aktivnější však byli Bushovi odpůrci a prezidentovu adminis-
trativu „zradili“ i někteří její bývalí členové a spolupracovníci. Richard

anglicky psaná literatura 9
A. Clarke, bývalý šéf odboru boje proti terorismu Bílého domu, vydal kni- Beauty (Linie krásy). Protože Booker Prize je cenou nejvýznamnější,
hu vzpomínek Against All Enemies: Inside America’s War on Terror (Proti pozastavme se u ní.
všem nepřátelům: Pohled na válku USA proti terorismu). Popisuje v ní prv- Týdny před jejím udělením se v Británii mluvilo hlavně o Davidu Mitche-
ní okamžiky poté, co se Bílý dům dozvěděl šokující novinku o zásahu llovi: ve výlohách knihkupectví zaujímal jeho Cloud Atlas (Atlas obla-
Světového obchodního centra i to, co teroristickému útoku předcházelo. ků) prominentní postavení; a dokonce – jako jediná z nominovaných
Mezi řádky pak lze číst domněnku, že útoku Al-Káidy šlo předejít. knih – vyšel už i v paperbacku, sázkové kanceláře na Mitchellovo ví-
Další známá osoba, která americkému prezidentovi musela ležet v ža- tězství nabízely těsně před vyhlášením neuvěřitelně nízký kurz 5:4 a brit-
ludku: ex-šéfinspektor dohlížitelské mise OSN v předválečném Iráku Hans ští sázkaři na něj neváhali vsadit více než 100 000 liber. Přesto si cenu
Blix představil v Berlíně svůj názor na americkou přítomnost Iráku pod ná- odnesl Alan Hollinghurst. Podle vyjádření předsedy poroty bylo Hol-
zvem Disarming Iraq (Odzbrojení Iráku). Mimo názoru, že inspekce, které linghurstovo vítězství velice těsné; porotci prý do poslední chvíle uva-
měly prokázat či vyvrátit fakt, že Irák vlastní zbraně hromadného ničení, žovali i o Mitchellovi a také o románu The Master (Mistr) Colma Tóibí-
měly být dovedeny až do konce, předkládá Blix ve své knize poměrně pře- na. Těžko říci, co přesně je – vedle nepopiratelné literární hodnoty –
svědčivé důkazy, že kdyby USA do Iráku šly pod vlajkou OSN, svět by byl přimělo zvolit Hollinghursta. Možná to byla jistá postmoderní roztříš-
invazi i následné ekonomické rekonstrukci nepoměrně více nakloněn. těnost Mitchellovy knihy, jejíž příběh se odehrává hned v několika ča-
A do třetice: Bob Woodward, známý i v Čechách díky promptnímu sových obdobích. Porota, byť se její složení každým rokem mění, totiž
překladu jeho předchozí knihy Bushova válka (Bush at War, č. BB/Art již několik let vykazuje jistý příklon k tradičnímu vyprávění, k silným
2003), vydal další svědectví, které na rozdíl od předchozí knihy prezi- příběhům. V tomto ohledu musel Hollinghurstův román vyhovovat sto-
dentovi v kampani moc neposloužilo. V knize Plan of Attack (Plán úto- procentně, neboť dokonale zapadá do dlouhé tradice žánru společenské
ku) popisuje přípravy na válku v Iráku od prvních myšlenek až po je- komedie, jež je v britské literatuře velice silná. Na druhou stranu je i mír-
jich realizaci. Důraz je kladen především na fakt, že celý projekt byl od ně netradiční: za celých 36 let udílení této ceny je to vůbec první otev-
počátku přísně utajen, protože by mohl vzbudit „negativní reakce po ce- řeně homosexuální román, který byl takto vyznamenán.
lém světě“, řečeno slovy samotného prezidenta, když choulostivým úko- V rozmezí dvou lednových týdnů získal dvě velmi vážené ceny – Whit-
lem pověřil ministra obrany Colina Powella. breadovu cenu za nejlepší básnickou knihu předchozího roku a Cenu
Svět literatury však nejdůležitější volby mimo zmíněný typ publi- T. S. Eliota – skotský básník Don Paterson, a to za sbírku Landing
kací prakticky neovlivnily. Podle americké agentury pro vydávání ISBN Light (Světlo na ranveji).
bylo v roce 2003 v USA publikováno celkem 175 000 nových titulů a není Stejnou cenu, ale v kategorii román, získal Mark Haddon za svůj
důvod se domnívat, že v roce 2004 bylo vydaných knih méně. Z celko- příběh autistického teenagera nazvaný The Curious Incident of the Dog
vého počtu bylo zhruba 20 000 titulů z oblasti beletrie (což znamená, že in the Night-time, který záhy vyšel pod titulem Podivuhodná noční pří-
průměrně každou půlhodinu byla vytištěna nová kniha), přičemž asi po- hoda se psem i v českém překladu. Znovu se ukázalo, že knihy považo-
lovina se skutečně objevila na pultech knihkupectví a supermarketů. vané za „dětské“ jsou v současné literatuře velice populární.
Druhou polovinu tvořily soukromé tisky, zvláštní edice apod. Velké ob- Na Booker Prize byly nominovány tituly: Bitter Fruit (Hořké plody)
chodní řetězce dříve přijímaly do prodeje prakticky každou knihu, kte- Achmata Dangora, Electric Michelangelo (Elektrický Michelangelo) Sa-
rou jim vydavatelé nabídli, avšak v posledních letech i ony musely při- rah Hallové, The Line of Beauty (Linie krásy) Alana Hollinghursta,
kročit k selekci. Všichni editoři přiznávají, že takové množství nových Cloud Atlas (Atlas Mraků) Davida Mitchella, The Master (Mistr) Colma
příběhů s sebou nutně nese pokles kvality – přijat je prakticky každý Tóibína a I’ll Go to Bed at Noon (Půjdu spát v poledne) Gerarda Wood-
alespoň trochu zajímavý rukopis. warda. Jak již bylo řečeno výše, cenu získal Alan Hollinghurst.
Udělování Ceny Johna Lewellyna, kterou uděluje list Mail on Sun-
day, provázel rozruch. Vítězný Hari Kunzru, autor kdysi tak silně me-
události a literární ceny dializovaného románu The Impressionist (Impresionista), totiž cenu od-
mítl převzít. Svůj krok zdůvodnil tím, že list Mail opakovaně píše
velká británie negativním tónem o přistěhovalcích a podporuje xenofobii. Kunzru ve
Stejně jako každý rok, i loni se britský literární život točil především ko- zdůvodnění kritizoval celou „imperialistickou“ politiku západního svě-
lem prestižních literárních cen, zejména pak kolem Booker Prize. Tu zís- ta a prohlásil, že by se mělo bohatství přerozdělovat tak, abychom se
kal poprvé v životě Alan Hollinghurst za svůj čtvrtý román The Line of měli všichni dobře.

10 anglicky psaná literatura 11
Podobně se k oceňování své osoby postavil J. G. Ballard, známý z mno- sídlí v tradiční literární a umělecké čtvrti Bloomsbury, se pohybuje ko-
ha českých překladů, když odmítl řád CBE (Commander of the British lem 50 000 výtisků. Nákladem ani aktuálností článků se LRB nemůže
Empire) s odůvodněním, že jakožto republikánovi se mu příčí přijímat rovnat svým velkým konkurentům (New York Review of Books či Times
jakékoli ocenění či vyznamenání od představitelky monarchie. Dodal, Literary Supplement), nicméně za čtvrt století si časopis vybudoval pe-
že kdyby žil ve Francii a byl mu nabídnut řád čestné legie, pravděpo- vnou pozici v britském intelektuálním životě.
dobně by ho přijal. Britská poezie přišla o jeden ze svých nejoriginálnějších hlasů, když
Orange Prize for Fiction, tradiční cenu udělovanou ženským autor- 25. dubna zemřel ve věku 74 let básník Thom Gunn, básník, který vyhla-
kám, letos získala Andrea Levyová za román Small Island (Malý ostrov), šoval, že miluje „hlasitou hudbu, bary a chvástavé muže“ a od 50. let žil
věnující se tématu přistěhovalectví. Dalšími nominovanými byly: Mar- stranou ostrovního dění v Kalifornii. Nejprve učil na Stanfordu, poté
garet Atwoodová (Oryx and Crake, Oryx a Crake), Shirley Hazzardo- žil od roku 1960 v San Francisku.
vá (The Great Fire, Velký oheň), Chimanda Ngozi Adichieová (Purple Další ztrátou – tentokrát pro literární vědu – je smrt nejuznávaněj-
Hibiscus, Fialový ibišek), Gillian Slovová (Ice Road, Ledová cesta) a Rose šího světového experta na dílo Sherlocka Holmese. Ten byl 27. března
Tremainová (The Colour, Barva). nalezen uškrcený ve své posteli. Vedle něj leželo několik plyšových hra-
Překvapivou laureátkou Ceny Samuela Johnsonova, udělované kaž- ček a láhev ginu. Padesátiletý Richard Lacelyn Green propadl v po-
doročně za nejlepší knihu literatury faktu, se stala Anna Funderová. sledních týdnech před smrtí záchvatu stihomamu. Policie případ uza-
Vítězný titul se jmenuje Stasiland (Země Stasi) a jak napovídá název, vě- vřela, neboť podle vyšetřujícího důstojníka byl případ „velmi neobvyklý“
nuje se východoněmecké tajné policii. a nebylo možné určit, zda šlo o sebevraždu, vraždu nebo „deviantní se-
V průběhu roku bylo oznámeno, že Booker Prize bude mít svou me- xuální akt, který zašel příliš daleko“.
zinárodní mutaci. Nová globální literární cena The Man Booker Inter-
national Prize bude udělována každé dva roky žijícímu autorovi, který amerika
publikoval své dílo v angličtině nebo jehož dílo je v anglickém překla- Porota nejdůležitější literární ceny v USA, Pulitzer Prize, už několik let
du dostupné. První vítěz bude oznámen v roce 2005. vybírá za nejlepší romány roku díla, která se pokoušejí naplnit katego-
rii americký román, tedy pokus o zpodobnění dějin Ameriky a jejich oby-
také se stalo... vatel v jejich celistvosti, což klade zvýšené nároky na čtenářovu trpěli-
Irský spisovatel Roddy Doyle se během svého amerického čtení tvrdě vost; taková díla totiž čítají stovky stran. V předchozích ročnících vždy
opřel do svého slavného krajana Jamese Joyce, když prohlásil, že Joyce vyhrálo dílo, které ohromovalo svým rozsahem: v roce 2001 vyhrála Úžas-
si celý ten humbuk, který se kolem něj v posledním půlstoletí spustil, ná dobrodružství Kavaliera a Claye (The Amazing Adventures of Kavalier
vůbec nezaslouží, že jediným dobrým Joyceovým dílem jsou Dubliňané, and Clay) od Michaela Chabona, kronika přátelství dvou židovských mla-
a Odysseus je prý zdlouhavá a nudná kniha, která by bývala potřebova- díků, jež se rozkročila přes několik desetiletí, stejně jako Zánik Empire
la ruku přísného redaktora. Ještě příkřejší byl Doyle k Joyceovým Plač- Falls (Empire Falls) od Richarda Russa v roce 2002, jenž pro změnu
kům nad Finneganem – prohlásil, že doba, již strávil čtením první tří stran, popisuje život obyvatel ospalého městečka Empire Falls kdesi ve státu
byla nejhůře promarněným časem v jeho životě. Maine; shodou okolností vyšla obě díla minulý rok v českém překladu.
Salman Rushdie začal pracovat na filmovém scénáři inspirova- Roku 2003 vyhrál Jeffrey Eugenides se svou ságou o řeckých imigran-
ném jednou z jeho raných povídek The Firebird’s Nest (Hnízdo ptáka tech v Chicagu, nazvanou Middlesex (Hermafrodit). Minulý rok byl v tom-
ohniváka). V hlavní roli filmu se objeví Rushdieho přítelkyně Padma to ohledu trochu výjimkou: zaprvé, po dlouhých letech (přesně od roku
Lakshmi, jež rezolutně popřela, že by chystaný titul měl být filmovým 1988, kdy byla oceněna Toni Morrisonová za román Milovaná /Belo-
zpracováním jejich vztahu. ved/) vyhrál soutěž černošský spisovatel, Edward T. Jones, a zadruhé,
Od 28. května do 6. června proběhl v Hay-on-Wye patrně největší jeho román The Known World (Známý svět) má v originále vcelku poho-
literární festival na světě. Letos do malého městečka, které je proslu- dlných 400 stran. Hlavním hrdinou jeho románu je černý farmář Henry
lé svou knihomolskou posedlostí a antikvariáty, opět zavítala řada vý- Townsend, jenž dostal od svého pána volnost a postupně se sám stal
znamných postav britské i světové literatury. Festival navštívilo 80 000 vlastníkem plantáže i s otroky. Po jeho smrti se systém rodin, které
lidí. v otroctví zažívaly relativní štěstí, úplně rozpadne. Ve Známém světě se
Prominentní britský literární čtrnáctidenník London Review of Books mění tradiční optika, kterou nahlížíme na otroctví jako na zlo a na svo-
oslavil své 25. výročí. Náklad tohoto literárního periodika, jehož redakce bodu jako na nejvyšší hodnotu lidstva. Edward T. Jones vyučoval tvůrčí

12 anglicky psaná literatura 13
psaní na mnoha univerzitách ve Spojených státech, včetně Princeto- Novou knihu vydal klasik špionážního žánru John Le Carré. Ro-
nu. Známý svět je jeho druhý román; se svým prvním dílem Lost in The mán s názvem Absolute Friends (Naprostí přátelé) popisuje příběh zvlášt-
City (Ztracen ve městě) se v minulosti dostal do užšího výběru finalistů ního přátelství dvou špiónů.
jiné literární ceny, The National Book Award. Dalšími nominovanými Helen Fieldingová, autorka proslulých Deníků Bridget Jonesové,
v této kategorii byly Susan Choiová za román American Woman (Ame- vydala za obrovského zájmu médií nový román Olivia Joules and the
rická žena) a Marianne Wigginsová za dílo Evidence of Things Unseen Overactive Imagination (Bujná fantazie Olivie Joulesové), který záhy vy-
(Důkazy o nevídaných věcech). Pulitzerovu cenu za nejlepší sbírku poezie šel i česky. Kritiku si však tato ženská verze Jamese Bonda příliš ne-
si odnesl Franz Wright za básnickou sbírku Coming to Martha’s Vineyard získala.
(Příjezd na ostrov Martha’s Vineyard). Nejlepší divadelní hrou roku 2004 Nakladatelství Faber & Faber splnilo dluh svému dlouholetému kme-
se stal kus I Am My Own Wife (Jsem sám sobě manželkou) Douga Wrigh- novému autorovi a vydalo sebrané básně Teda Hughese. Longman vy-
ta. V novinářských kategoriích si tentokrát ceny rozdělilo několik lis- dal sebrané básně Andrewa Marvella.
tů. Vedle tradičních kolektivů a jednotlivců dvou největších amerických Nakladatelství Jonathan Cape vydalo druhý díl obsáhlé a v britských
deníků, The New York Times a The Washington Post, uspěla letos i redakce médiích značně diskutované biografie Margaret Thatcherové z pera Johna
Los Angeles Times, a to ve dvou kategoriích: nejlepší reportáž (brea- Campbella.
king news reporting), za informování o lesních požárech v jižní Kali- Robert Irwin, prozaik a arabista, mimo jiné autor dvou velice pou-
fornii, a národní žurnalistika (national reporting), za analýzu obchod- tavých románů z Orientu, The Arabian Nightmare (Arabská noční můra)
ního úspěchu jedné z největších amerických společností Wal-Mart. a Mysteries of Algiers (Alžírská mystéria), vydal novou knihu The Al-
Mimo Pulitzerovu cenu se ve Spojených státech udělují mnohá dal- hambra (Alhambra), která nabízí originální a poučený pohled na zvlášt-
ší ocenění, avšak mezinárodně významná jsou už jenom dvě: National ní kapitolu evropských dějin, kdy na Iberském poloostrově vedle sebe
Book Award (Národní knižní cena) a PEN/Faulkner Award. První z nich žili muslimové a křesťané.
putovala v uplynulém roce do rukou Lily Tuckové, a to zásluhou její- Vždy provokativní Will Self vydal novou povídkovou sbírku Dr Muk-
ho románu The News from Paraguay (Novinky z Paraguaye); autorka v něm ti and Other Tales of Woe (Dr. Mukti a jiné povídky o utrpení), v níž ne-
rozvíjí neobvyklý milostný příběh. V kategorii poezie získala ocenění chává čtenáře nahlédnout do alternativního a bizarního světa.
Jean Valentineová za výběr z celoživotního díla, nazvaný Door in the Tessa Hadleyová vydala svůj druhý román Everything Will Be All
Mountain (Dveře v hoře). PEN/Faulknerova cena byla roku 2004 uděle- Right (Všechno bude v pohodě). Kniha je ohlédnutím za krajinou a his-
na klasikovi americké literatury Johnu Updikovi, a to za svazek Early torií jihozápadní Anglie.
Stories (Rané povídky), shrnující jeho povídkářskou tvorbu v letech 1953 Nicholas Shakespeare vydal nový román Snowleg (Sněžná noha),
až 1975. situovaný do východního Německa v době studené války.
Uznávaný básník Simon Armitage právě vydal v nakladatelství Pen-
guin svůj druhý román The White Stuff (Bílá látka). První kritiky román
z knikupeckých pultů chválí za citlivý popis všedního života, ovšem vytýkají mu přílišnou za-
střenost vypravěčského hlasu.
velká británie Monumentální čtyřsetstránkovou knihu o indické anglicky psané li-
Velkou literární událostí byl debut Susanny Clarkeové Jonathan Stran- teratuře vydalo nakladatelství Columbia University Press. Editorem svaz-
ge & Mr Norrell (Jonathan Strange a pan Norrell). Knihu předcházela vy- ku je Arvind Krishna Mehrotra a kniha je pojmenována stručně, leč
nikající pověst a především obrovská mediální kampaň, ještě posíle- výstižně: A History of Indian Literature in English (Dějiny indické litera-
ná tím, že román vycházel u stejného nakladatele (Bloomsbury) jako tury v Anglii).
velmi úspěšný Harry Potter. Fantasy situovaná do alternativního vik- Panos Karnezis, který se předloni představil na pražském Festiva-
toriánského světa však u kritiky neměla ani zdaleka takový úspěch, lu spisovatelů, vydal svůj první román s názvem Maze (Labyrint).
jaký asi nakladatelé čekali. Po vlažné recenzi v Times Literary Supple- Známý životopisec Michael Holroyd (proslul například biografií
ment román příliš nepochválil ani Michel Fabel v Guardianu či Jane Ste- G. B. Shawa) vydal knihu Mosaic (Mozaika), jež je svéráznou autobio-
vensová na stránkách téhož periodika. Poslední zprávy o prodeji hovoří grafií a zároveň meditací o psaní biografií.
jasně o tom, že debut Susanny Clarkové novým Harrym Potterem ne- Australský spisovatel Thomas Keneally vydal nový román The Ty-
bude. rant’s Novel (Tyranův román).

14 anglicky psaná literatura 15
Irský prozaik Colm Tóibín, před několika lety nominovaný na Boo- Skotská prozaička Louise Welshová, jež úspěšně debutovala před
ker Prize za knihu Backwater Lightship, se v nejnovějším románu, vy- dvěma lety románem The Cutting Room (Střižna), vydala v nakladatelství
daném nakladatelstvím Picador, zaměřil na postavu Henryho Jamese. Canongate svůj druhý román nazvaný Tamburlaine Must Die (Tamerlán
Kniha byla nazvána příznačně The Master a podle prvních ohlasů kom- musí zemřít). Jde o historický román vyprávěný postavou, jež se hned na
binuje obdiv k velkému předchůdci s výraznými ostny kritiky. úvodu představí jako Christopher Marlowe – víc snad netřeba dodávat.
Maltská anglicky píšící prozaička Trezza Azzopardiová vydala nový Louis de Bernières vydal v nakladatelství Secker & Warburg nový
román pod názvem Remember Me (Pamatuj na mě). román Birds without Wings (Ptáci bez křídel) odehrávající se v posled-
Nakladatelství Pickering & Chatto právě vydalo souborné dílo vý- ních dnech Osmanské říše.
znamného romantického kritika Leigha Hunta, který byl až donedáv- Margaret Drabbleová vydala román s názvem The Red Queen (Rudá
na neprávem ve stínu svých velkých současníků. Sada šesti svazků za královna), v němž se podle prvních ohlasů kritiky nepříliš úspěšně po-
téměř 500 liber bude určena asi zejména pro knihovny, nicméně těm kusila použít postmoderní vypravěčské postupy. Román inspirovaný
by určitě neměla uniknout. životními osudy Jane Austenové – The Jane Austen Book Club (Knižní klub
Muriel Sparková, která navštívila na pozvání Britské rady Prahu, Jane Austenové) z pera Karen Joy Fowlerové pak kritika odsoudila
vydala u nakladatelství Viking svůj nový román The Finishing School (Ná- docela.
stavba). Jeden z nejvýznamnějších jihoafrických prozaiků Justin Cartwright
Glenn Patterson, uznávaný irský prozaik, vydal v nakladatelství Ha- vydal v nakladatelství Bloomsbury román The Promise of Happines (Pří-
mish Hamilton nový román s názvem That Which Was (Ten, který byl) – slib štěstí).
titul pochází z bible a román se opět věnuje problémům mezi protestanty Vyšel také dlouho očekávaný román Jonathana Coea The Closed Circ-
a katolíky v Severním Irsku. le (Uzavřený kruh), který volně navazuje na autorovu předchozí knihu
Novou knihu vydal i u nás známý Julian Barnes. Povídková sbírka The Rotter’s Club (Hnilobný klub). Překlad Coeova Domu spánku nedáv-
The Lemon Table (Citronový stůl) vyšla v nakladatelství Jonathan Cape. no vydal Odeon.
Nakladatelství HarperCollins vydalo životopis Roberta Browninga Kate Atkinsonová vydala nový román Case Histories (Případové pří-
z pera Iaina Finlaysona. běhy), v němž rozpracovala již dříve navozené téma zločinu a vyšetřo-
Nakladatelství Bloomsbury vydalo životopis Lucie Joyceové, dcery vání.
slavného spisovatele, s názvem Lucia Joyce. To Dance in the Wake Tiffany Murrayová vzbudila pozornost kritiky svým debutem Happy
(Lucia Joyecová – Tančit ve stopách) a jeho autorkou je Carol Loeb Accidents (Šťastné nehody) – příběhem o dospívání v rozvrácené rodině.
Schlossová. Anita Desaiová vydala nový román The Zigzag Way (Klikatá ces-
Známý kritik James Wood vydal knihu esejů The Irresponsible Self: ta), který čtenáře zavede z britského Cornwallu až do Mexika.
On Laughter and the Novel (Nezodpovědné já: O smíchu a románu), ve Jeremy Treglown přispěl biografií romanopisce a literáta V. S. Prit-
které zkoumá otázku humoru v seriózní literatuře. Jde o sebrané eseje chetta.
publikované v uplynulých letech na stránkách London Review of Books
a New Republic. amerika
Nové romány vydali i William Trevor (A Bit on the Side – Trochu na Pár děl týkajících se americké politiky a především figury prezidenta
stranu) a James Kelman (You Have to Be Careful in the Land of the Free jsme už v úvodu zmínili, jednalo se však bez výjimky o díla biografic-
– V Zemi svobody musíte opatrně). ká, vzpomínková či názorová. Spisovatelé však v roce plném vášnivých
Howard Jacobson, jenž loni navštívil na pozvání Britské rady Pra- diskusí – nebývale ostré polarizace americké společnosti a stejně ne-
hu a četl zde ze svého díla, právě vydal nový román s názvem The Ma- vídaného zapojení veřejných osobností do předvolební kampaně (vět-
king of Henry (Jak se dělal Jiřík). Podle prvních recenzí nese kniha ty- šinou samozřejmě na stranu Bushových protivníků) – nezůstali stra-
pické jacobsonovské znaky: sebeironii, vtip, zaměření na rodinné nou. Jeden z nich, Nicholson Baker, si dovolil cosi neslýchaného:
problémy a nevydařená sexuální dobrodružství. hrdinou jeho nejnovějšího románu Checkpoint (Kontrolní stanoviště)
Oxford University Press vydal velice zajímavou studii o vztahu skep- je jakýsi Jay, který hodlá zabít George W. Bushe! Román je vlastně
se a literatury. Kniha s názvem Scepticism and Literature se zaměřuje na záznamem rozhovoru, který v jednom washingtonském hotelu vede
díla Popa, Huma, Sterna a Johnsona. Jay s Benem, univerzitním profesorem americké historie. Jay je člověk,

16 anglicky psaná literatura 17
který nemá co ztratit: jeho žena i milenka jej opustily, přišel o místo klasici a stafií známí
učitele na střední škole a je prakticky bez prostředků. Osobní situa- Základem literární produkce byla samozřejmě díla žijících autorů. Ve-
ce však není tou pravou motivací. Jay chce Bushe zabít za to, že roz- likán americké literatury Philip Roth vydal politický román The Plot
poutal válku v Iráku, a společně s Benem dopodrobna analyzují dů- Against America (Spiknutí proti Americe). Zaobírá se fikcí, v níž re-
sledky, které tento konflikt přinesl. Checkpoint je tedy spíše románem publikáni v roce 1940 namísto nevýrazného kandidáta Wendella Will-
slov než činů a věrně zobrazuje celospolečenskou situaci, jež v USA kieho, jenž byl ve volbách na hlavu poražen Franklinem Delano Roo-
nastala po útoku na věže WTC. seveltem, na svém předvolebním sjezdu raději zvolí slavného Charlese
Do křížku se s Bushem dostal i Edgar L. Doctorow, který při setká- Lindbergha, prvního leteckého pokořitele Atlantického oceánu. Lind-
ní se studenty Hofsterské univerzity obvinil prezidenta z toho, že vy- berghova osoba však skrývá háček: kromě průkopnického činu, kte-
práví „špatné a nepravdivé příběhy“. Studenti pro něj neměli pochope- rý mu vynesl dlouholetou popularitu mezi miliony Američanů, se Lind-
ní a autora slavného Ragtimu vypískali. Doctorow aroganci Bílého domu bergh nikdy netajil svým obdivem k Hitlerovi, z jehož rukou dokonce
převedl i na papír: jedna z povídek jeho nové knihy Sweet Land Stories přebral německé vyznamenání. Za této situace sleduje vypravěč Phil
(Příběhy ze sladké země) s názvem Child, Dead, in the Rose Garden (Mrt- Roth, jemuž je pouhých sedm let, Lindberghův úspěch ve volbách a po-
vé dítě v růžové zahradě) popisuje boj dcery texaského magnáta proti stupné naplňování jeho programu křesťanského národa v zemi, v níž
nejmenovanému vládci Bílého domu. V nové knize ovšem Doctorow není pro Židy místo.
nepřináší, co se témat týče, nic nového: v každé z nich nastolí nějaké Nový, v pořadí už 21. román vyšel i Johnu Updikovi. Hlavním hrdi-
morálně závažné téma (zabití, únos, přetvářka), jenže postavy působí nou Villages (Vesnice) je sedmdesátník Owen Mackenzie, jenž vzpomí-
poněkud křečovitě a schematicky. ná na dávno minulá i skoro současná milostná dobrodružství, jimž se za
Popsat šířeji americký komplex ze střetu civilizací se po dvou le- svůj život oddával.
tech od teroristického útoku na věže WTC pokusil i autor Mause Art Spie- Ani Joyce Carol Oatesová nepolevuje ve svém tempu vydat kaž-
gelman v dalším komiksu s názvem In the Shadow of No Towers (Ve stí- dých pár měsíců novou knihu. Děj jejího románu The Falls (Vodopády)
nu neexistujících věží). Autor v něm mimo jiné vyjadřuje přesvědčení se odehrává v Niagara Falls a slavné vodopády hrají v románu hlavní
tak typické pro americké intelektuály: že totiž americká vláda útoky tu- úlohu. Podle autorky, jež přebírá sto let starou teorii, může totiž pobyt
šila a že je umně využila ve svůj vlastní prospěch. poblíž vodopádů způsobit šílenství, což by mohlo vysvětlit záhadnou
Dějiny se však vždycky píší až s odstupem, a tak v uplynulém roce sebevraždu jistého Gilberta Erskina, jenž se ráno po svatební noci vrh-
vyšly i knihy autorů, kteří si své místo v literárním panteonu vydobyli ne do vodního víru. Záhy se ovšem zjistí, že problémů kolem novomanželů
před drahnou dobou a nezávisle na tom, kdo je zrovna v Bílém domě. Se- je mnohem víc, než se zpočátku zdálo. Díla Oatesové recenzenti lite-
brané povídky kupříkladu vyšly nositeli Nobelovy ceny Isaacu Bashe- rárních rubrik už dlouhou dobu příliš nechválí, oceňují však výdrž, kte-
visi Singerovi; celkem zabírají prostor neuvěřitelných 2 500 stran! O po- rou autorka již 40 let osvědčuje pravidelným vydáváním nových a no-
lovinu méně papíru se spotřebovalo na publikaci sebraných básní vých děl. V roce 2004 stihla ještě sbírku povídek I Am No One You Know
a překladů modernistického básníka Ezry Pounda. Literární senzací se (Nejsem nikdo, koho znáš), které se jí podle novin naopak docela po-
bezesporu stal objev dosud neznámé povídky The Bargain (Výhodná kou- vedly.
pě) Trumana Capota. O rozsahem nevelkém dílku se sice vědělo ze zmín- Alice Walkerová, známá i českým čtenářům například díky pře-
ky v jednom z Capotových dopisů, ale dlouho bylo považováno za ztra- kladu jejího nejznámějšího románu Barva nachu (The Color Purple),
cené. Nyní text vyšel ve svazku The Complete Stories of Truman Capote vydala román Now Is the Time to Open Your Heart (Nastal čas, abys otev-
(Sebrané povídky Trumana Capota). řela své srdce). Pozornosti se v něm dostává především lásce, ať už fy-
Na samém konci roku 2004 obletěla svět smutná zpráva: ve věku 71 zické, nebo duchovní. Ve svých posledních románech se Walkerová vždy
let zemřela v New Yorku Susan Sontagová, vynikající intelektuálka drží nějakého politicky korektního tématu, proto nepřekvapí, že hlav-
a spisovatelka. Čeští čtenáři ji měli možnost poznat z jediného románu ní hrdinkou její nejnovější knihy je padesátiletá bisexuální Kate Tal-
Vulkán a ze tří knih esejů, jež v České republice doposud vyšly: O foto- kingtreeová, která odchází najít ztracenou duševní rovnováhu do ama-
grafii, Nemoc jako metafora a AIDS jako metafora. Na letošek se v nakla- zonského pralesa. První černošská spisovatelka, jež obdržela Pulitzerovu
datelství Paseka připravuje vydání dalších dvou knih esejů: S bolestí dru- cenu (v roce 1983 právě za Barvu nachu), se loni dočkala biografie. Na-
hých před očima a Ve znamení Saturna. psala ji Evelyn C. Whiteová a nazvala ji prostě Alice Walker: A Life (Ži-
vot Alice Walkerové).

18 anglicky psaná literatura 19
Louise Erdrichová vydala román Four Souls (Čtyři duše). Postarší hu. Románem The Final Solution (Konečné řešení) složil poctu nejgeni-
Indiánka v něm hledá muže, který koupil území, jež jí kdysi patřilo, a ne- álnějšímu detektivovi všech dob, Sherlocku Holmesovi, když mu jako
chal vykácet všechny stromy. Nadto je ještě manželem její sestry a hlav- starci svěřil vyřešení případu vraždy a současně záhadného zmizení mlu-
ní hrdinka si o něm myslí, že ji zabil a snědl. Z těchto vět to není zřejmé, vícího papouška, kterého si s sebou do válečné Anglie přivezl malý ži-
ale nový román Erdrichové je prý vtipný a dobře se čte. dovský uprchlík. Název románu odkazuje nejen ke slavné Doylově po-
Anglicky psaná literatura indických autorů má na současné ame- vídce Poslední případ (The Final Problem), ale především k nacistickému
rické literární scéně pevné místo, ale Ruth Prawer Jhabvalaová je tro- plánu vyhlazení všech Židů. I ve svém nejnovějším počinu se tedy Cha-
chu výjimkou. Předně, ačkoli žila dlouhou dobu v Indii, narodila se v Ně- bon drží svého životního tématu.
mecku židovským rodičům a do Dillí přišla se svým manželem. V roce Dave Eggers, majitel nakladatelství McSweeney’s a autor dvou ro-
1975 dostala Jhabvalaová za román Heat and Dust (Vedro a prach) Boo- mánů, vydal na sklonku roku 2004 sbírku povídek How We Are Hungry
kerovu cenu. Krátce poté přesídlila do New Yorku a v centru její pozor- (Jak jsme hladoví).
nosti se rázem ocitli přistěhovalci z poválečné Evropy – imigranti, kte-
ří do nové země přišli s prázdnýma rukama a především bez vlasti. jména (zatím) neznámá
Podobně vykořenění jsou i hrdinové jejího nového románu – či spíše sbír- I uplynulý rok přinesl mnoho zajímavých děl začínajících autorů, zde
ky povídek – My Nine Lives (Mých devět životů). Popisuje v ní přistěho- jsou alespoň některá z nich.
valce, kteří – ať už z Indie, nebo z poválečného Berlína – ztratili veške- Cathy Dayová vydala The Circus in Winter (Cirkus v zimě). Jedná se
ré ideály a jsou zkažení skrz naskrz. o sbírku jedenácti navzájem propletených povídek, jež pokrývají mno-
Klasik detektivního románu Elmore Leonard vydal již svou čtyři- ho desetiletí existence Velkého Porterova cirkusu. Dayová ovšem nepí-
cátou knihu Mr. Paradise (Pan Ráj); jejím hrdinou je Anthony Paradiso, še o skvělých představeních, vyprodaném hledišti či milostných avan-
postarší právník, v jehož blízkosti se stane několik vražd. Titul romá- týrách baletky a krotitele tygrů v manéži. Zajímá ji období, kdy jsou
nu odkazuje na Miltonův Ztracený ráj. diváci v nedohlednu, zvířata spí zimním spánkem a cirkusoví umělci si
Nealu Stephensonovi vyšel druhý díl jeho Barokního cyklu s názvem musejí přivydělávat, jak umějí. Velký Porterův cirkus každoročně pře-
The Confusion (Zmatení). Kritika jeho nejnovější počin hodnotí kladně, zimuje v městečku Lima ve státě Illinois. V povídkách jsme svědky toho,
avšak s podotknutím, že se přece jenom jedná o předehru k dílu třetímu jak sláva cirkusu upadá, až nakonec úplně zanikne a bývalí zaměstnanci
a závěrečnému. si musejí najít občanské povolání.
To David Foster Wallace, autor románu Infinite Jest (Nekonečný Tony Eprile situoval děj románu The Persistence of Memory (Neod-
vtip), se protentokrát spokojil se sbírkou povídek, nesoucí název Obli- bytné vzpomínky) do Jižní Afriky. Život Paula Sweetbreada, protagonisty
vion (Zapomnění). Wallaceovy vědomosti jsou přímo encyklopedické příběhu, je navždy ovlivněn zapojením do armády Jihoafrické republiky,
a jeho styl mírně řečeno komplikovaný: jednotlivé věty dosahují délky která se za časů apartheidu musela bránit útokům povstalců. Paul slou-
několika řádek, emocí je oproti tomu v povídkách poskrovnu. ží v odlehlé oblasti a je svědkem mnoha zločinů, jež v 90. letech popi-
Tom Wolfe, jenž se proslavil především románem Ohňostroj marnosti suje před Komisí pravdy a usmíření. Myslí, že tím, že vše vypoví, se mu
(The Bonfire of the Vanities), vydal nový román I am Charlotte Simmons uleví, místo toho ale zjistí, že neví, na čí straně vlastně byla pravda.
(Jmenuji se Charlotte Simmonsová). Opět v něm rozvíjí své oblíbená téma Eprilův román ukazuje, že paměť, ať už historická či individuální, je vždy-
pokleslosti současné společnosti, tentokrát na hřišti akademické in- cky kompromisem; na takové dohodě však stojí celá budoucnost JAR.
stituce. Sedmdesátiletý vypravěč sleduje Charlotte Simmonsovou, kte- Karen Jay Fowlerová si pohrála s odkazem Jane Austenové v romá-
rá přijíždí z venkova na kampus Dupontské univerzity, aby zjistila, že nu The Jane Austen Book Club (Knižní klub Jane Austenové). V každé ze šes-
její vrstevníci se zajímají jen o sex, alkohol a hip hop. Zprvu je zděše- ti kapitol Knižního klubu je představen jeden z diskutérů a každý z nich
ná, avšak jak už to tak bývá, po zasvěcení do života obyvatel koleje se má vlastnosti, za něž by se postavy z Rozumu a citu či Pýchy a předsudku
stane tou nejhorlivější vyznavačkou zběsilého životního stylu. Kniha nemusely stydět. Mezi účastníky diskuse zanedlouho vzniknou pouta, kte-
čítá v originále přes 650 stran a jak podotkl jeden recenzent, těžko se rá Fowlerová s gustem přirovnává k jejich knižním předlohám. Na konci
vám podaří se od ní odtrhnout. A ještě nepravděpodobnější je, že si ji lze ještě nalézt „otázky k diskusi“ – Knižní klub tedy může sloužit i jako
přečtete podruhé. svérázná příručka k výuce Austenové na středních či vysokých školách.
Michael Chabon si dal po svém veleúspěšném románu, o němž už Dan Chaon vydal svůj první román You Remind Me of Me (Připomí-
tu byla zmínka, docela dlouhou pauzu; letos konečně vydal další kni- náš mi mě samotného). Jonah se po smrti babičky, u níž vyrůstal, a po

20 anglicky psaná literatura 21
sebevraždě matky vydává na cestu napříč Spojenými státy, aby nalezl Středozápadu se blížil Cormakovi McCarthymu. V roce 2004 se objevil
novou identitu. Místo ní ovšem objeví svého bratra, o němž do té doby další Harufův román, Eventide (Z večera), vlastně jakési pokračování
neměl ani tušení. Leitmotivem Chaonova románu je otázka: jak defino- jeho předchozího díla. Opět se zde setkáváme se starými známými hr-
vat rodinu, když se její členové navzájem neznají a žijí nezávisle na sobě? diny, bratry McPheronovými a učitelkou Maggie Jonesovou, avšak ve fa-
Kde hledat domov a rodinnou identitu? Námět k románu čerpal Chaon buli románu Haruf plaguje sebe sama. Život venkovské komunity je těž-
ze své vlastní povídky Big Me (Velké já) a původní motiv se mu povedlo ký i bez existenciálních krizí, jako by říkal. Výsledkem je nekonfliktní
rozvinout do nebývalé šíře. příběh, v němž Haruf své postavy spíše obhajuje, nežli by je vystavoval
Alespoň nějaké ozvuky válečné atmosféry ve společnosti se dají na- obtížným životním zkouškám.
jít v románu Paula Claytona Carl Melcher Goes to War (Carl Melcher jde Naopak Don Lee umístil svůj první román Country of Origin (Země
do války), který se odehrává ve Vietnamu. Pro vykreslení hlavní posta- původu) do Tokia roku 1980. Zápletku tvoří pátrání po zmizelé Lise Count-
vy Carla Melchera mohl autor užít vlastní zkušenost: za války v Asii slou- rymanové, mladé bílé Američance, jež zmizela kdesi v spletitém pod-
žil u pěchoty. Celou knihou se nese naléhavé poselství, že pro ty, kteří zemí tokijského obchodu se ženami. Během vyšetřování přijde vyšet-
v ní musí bojovat, je na celé válce nejdůležitější přežít a vrátit se domů řovatel Tom Hurley na spoustu znepokojivých faktů: například že Lisa
živí a zdraví; pro ideály či hrdinství nezbývá místo. Melcher a jeho dru- nebyla ani úplně bílá, ani tak docela Američanka. Sám Tom je napůl
hové jsou vláčeni válečnou vřavou bez zjevného cíle, zdá se, že jedi- běloch a napůl Korejec, takže čtenář brzy zjistí, že se pohybuje na pří-
ným smyslem utrpení a smrti mnohých z nich je jen touha jejich velící- liš tenkém ledě, pokud chce mluvit o střetu dvou civilizací nebo do-
ho důstojníka po vyšší šarži. konce dvou ras.
V prvním románu Any Menéndezové Loving Che (Milovat Che) po- Brian DeVido umístil děj svého románu Every Time I Talk to Liston
pisuje vypravěčka nejenom život na Kubě, ale především rozvíjí příběh (Vždycky když si povídám s Listonem) do prostředí profesionálního boxu,
umělkyně, milenky velkého kubánského revolucionáře, již božský Che čemuž se není mnoho co divit: svět ringu a rukavic dobře zná z dob, kdy
obdařil dítětem. Zajímavé je, že na Kubě skutečně žije Guevarova dce- sám boxoval. Hlavní hrdina Amos Fletcher si musí prožít pád na dno,
ra a je zhruba ve stejném věku jako hrdinka Menéndezové. aby se dokázal vrátit mezi provazy; jeho vzorem je Sonny Liston, rohov-
Jak složitý může být život těch, kteří pracují pro slavné umělce, po- ník, jenž, ač uznáván spoustou lidí, se nikdy nedokázal dostat na vrchol.
pisuje debut mladé Debry Weinsteinové The Apprentice of the Flower Děj druhého románu The Summer Guest (Letní host) od Justina Cro-
Poet Z. (Učedník květinové básnířky Z.). Protagonistka Annabelle se nina se rozpíná přes tři generace. Na počátku stojí Joe Crosby, veterán
na univerzitě realizuje jako pomocnice slavné básnířky Elizabeth Bo- z druhé světové války, jehož tvář zohavila kulka italského snajpra;
vardineové. Kdyby však věděla, že práce pro ni nebude zahrnovat jen kvůli tomu se po válce už nevrátí k výnosnému zaměstnání právníka
přepisování jejích veršů, ale hlavně posluhování ve všech jiných mož- v Bostonu. Místo toho si otevře rybářský kemp kdesi v Maine, v němž
ných směrech, asi by pro svůj profesionální vývoj zvolila jinou cestu. se ženou vychovává syna, do jehož života posléze také zasáhne válka,
To vypravěč románu Jima Harrisona True North (Opravdový sever) tentokrát ta ve Vietnamu. V průběhu let se v táboře utvoří komunita, je-
David Burkett si na jednom místě povzdychne, že „souložení a rybaře- jíž součástí je i Joeova dcera Kate, která je klíčem k tajemství Joeovy mi-
ní neovlivňují život člověka ani zdaleka tolik, jak by si sám přál“. Během nulosti. Mimo nesporné literární kvality osvědčuje autor široké znalosti
dvou desítek let, v nichž se román odehrává, se změní spousta věcí, avšak reálií druhé světové války.
jedna zůstává konstantní: Davidův komplikovaný vztah k otci. Nad Najít ideální chůvu pro děti není vůbec jednoduché, zvlášť pokud jsou
knihou se vznáší otcovo znásilnění dvanáctileté dcery rodinného pří- oba rodiče úspěšní ve svém oboru. Stuart Cross, hlavní postava romá-
tele; David tak osciluje mezi synovskou láskou a touhou tento zločin nu The Good Nanny (Dobrá chůva) Benjamina Cheevera, pracuje jako
splatit otcovou krví. Teprve na konci knihy, jejíž žánr se pohybuje na po- redaktor v prestižním newyorském nakladatelství a jeho žena Andie pro
mezí příběhu o dospívání, studie postupného odcizování a starozákon- změnu jako šéfrecenzentka v deníku The New York Post; společně s dětmi
ní tragédie pomsty, se dokáže syn s otcem smířit. bydlí na luxusním předměstí. Oba brzy jako zázrakem natrefí na Louise
Roku 1999 byl za román Plainsong (Jednoduchá píseň), záznam jed- Washingtonovou, sedmatřicetiletou černošskou umělkyni, která se o děti
noho roku života komunity v malém coloradském městě, nominován stará tím nejlepším způsobem. Jenže Andie přečetla za svůj život příliš
na Národní knižní cenu autor Kent Haruf. Kritika na jeho díle oceňo- mnoho detektivek a thrillerů. Brzy začne Louise podezírat z nezodpo-
vala především určitou tradičnost a poctivost, s níž Haruf čelil návalu vědnosti a nutí Stuarta, aby zůstával doma a dohlížel na ni. To má sa-
literárního cynismu posledních let; v popisu nehybnosti amerického mozřejmě zhoubný vliv na jeho kariéru a Stuart o skvělé místo brzy

22 anglicky psaná literatura 23
přijde. Celá kniha se nese v satirickém duchu a končí krvavou lázní, kritické rozbory děl Johna Miltona, Johna Keatse či Williama Blaka, ale
ovšem lázní s přídechem komerčního úspěchu. Benjamin Cheever je sy- ve své nejnovější knize Dylan’s Visions of Sin (Dylanovy vize hříchu) ro-
nem Johna Cheevera. zebírá písňové texty Boba Dylana. Vybral si tři: „Like a Rolling Stone“,
„Lay Lady Lay“ a „The Lonesome Death of Hattie Carroll“ a analyzuje v nich
a ti ostatní... fenomény, které se prolínají celým Dylanovým dílem: například lásku sto-
Percival Everett je autorem 13 románů; loni mu vyšly hned dva svazky: jící proti chtíči, případně rovnou všech sedm smrtelných hříchů.
American Desert (Americká poušť) je příběhem Theodora Streeta, kte- John Segrest a Mark Hoffmann naproti tomu zkoumají život a dílo
rému se úspěšně podaří spáchat sebevraždu v automobilu. Když jej při- bluesmana, který byl Dylanovi a vlastně celé rockové a bluesové scéně
vezou do pohřebního ústavu a přišijí mu, čistě z estetických důvodů, utr- 60. let velkým idolem a učitelem. Howlin’ Wolf, občanským jménem Ches-
ženou hlavu zpět k tělu, Theodore „ožije“... ale jen napůl. Stále totiž ter Burnett, se narodil roku 1910 a ve 30. letech minulého století se po-
zůstává mrtvý – nedýchá, ani srdce mu nebije. Příběh se vyvíjí a končí tuloval po mississippské deltě s takovými legendami jako byli Robert
stejně nepravděpodobně jako začíná. Druhá Everettova kniha, kterou Johnson či Son House. Když roku 1976 zemřel, mohl se směle mezi iko-
autor napsal společně s Jamesem Kincaidem, se jmenuje A History of ny blues počítat také. Segrestova a Hoffmannova biografie Moanin’ at
the African-American People (Proposed) by Strom Thurmond (Dějiny Afro- Midnight: The Life and Times of Howlin’ Wolf (Půlnoční kvílení aneb Život
američanů podle /návrhu/ Stroma Thurmonda) a nese se v podobném a doba Howlin’ Wolfa) jej představuje jako obrovského černocha s še-
duchu. Je to sbírka krajně nepravděpodobných dopisů a vyjádření jed- domodrýma očima, který nešel daleko pro ránu pěstí, ale v soukromí byl
noho z asistentů fiktivního senátora, který se snaží prodat vzpomínky velmi mírný a přátelský. Po celý život zůstával přesvědčeným hudebním
svého šéfa (samozřejmě jím vymyšlené) bez jeho vědomí slavnému new- primitivistou (ne primitivem!), který si ke stáru stěžoval, že hudební sku-
yorskému nakladatelství Simon & Schuster. piny hrají příliš hlasitě, a který při pohledu na šibenici, jež stála na pó-
A ještě dva příspěvky do bohatého kánonu americké židovské lite- diu při turné Alice Coopera, utrpěl infarkt. Přesto nebyl žádným ne-
ratury. Hlavní hrdinkou románu Skoro perfektní chvíle (An Almost Per- vzdělancem či figurkou z hudebního skanzenu, což potvrzují mnohé
fect Moment) od Binnie Kirshenbaumové je puberťačka židovského rozhovory s novináři, v nichž se Howlin’ Wolf velmi bystře vyjadřoval
původu, která má utkvělou představu, že vypadá jako Panna Marie ze k politickým tématům Ameriky 60. let.
zjevení v Lurdách. Když poté nešťastnou náhodou otěhotní, aniž kdy Barry Miles napsal biografii Franka Zappy, nazvanou prostě Zap-
co měla s mužem, je na černý humor zaděláno. Kirshenbaumová je au- pa. Sleduje v ní celý život legendárního hudebníka od jeho narození do
torkou velmi oceňovaného románu Hester Among the Ruins (Hester mezi chudé rodiny italských imigrantů až po jeho skon v roce 1993. Jedna z his-
ruinami). torek se týká i Čech: autor zmiňuje nabídku, již Zappovi učinil tehdejší
Nový román Jonathana Rosena nazvaný Joy Comes in the Morning prezident Václav Havel: chtěl, aby se celoživotní provokatér a vynika-
(Z jitra se navrátí prozpěvování) nazvala recenzentka The Washington jící novátor stal obchodním a kulturním reprezentantem Českosloven-
Post „moderní židovskou pohádkou“. Oba protagonisté, reformní ra- ska v USA. Zappa byl nadšen, ale Havlův nápad promptně zatrhla teh-
bínka Deborah Greenová a spisovatel Lev Friedman, se setkají v ne- dejší Bushova administrativa.
mocnici, kde Lev dlí u svého otce, který chtěl spáchat sebevraždu. Přes Minulý rok se na pultech objevily také vzpomínky Sama Keshnera
počáteční těžkosti se, jak požadavek pohádkového příběhu velí, na kon- na Gregoryho Corsa, Ginsberga či Burroughse z dob, kdy studoval Ke-
ci knihy vezmou. Název románu je odvozen od 30. žalmu, v němž se rouakovu školu poezie zbavené těla (The Jack Kerouac School of Disem-
praví, že „z večera potrvá pláč, ale z jitra se navrátí prozpěvování“. bodied Poetics) v Boulderu ve státě Colorado. To by nebylo až tak zají-
Rosenův první literární počin nese název Eve’s Apple (Jablko Evino). mavé, kdyby ovšem Kashner tuhle školu roku 1976 nenavštěvoval a nebyl
A na konec dlouhého výčtu ještě několik zajímavých publikací ze svě- v ní jediným žákem. Celé studium tedy sestávalo z nekonečné řady me-
ta hudby. Biografie slavných muzikantů a knihy o muzice vůbec jsou stej- jdanů a neuvěřitelných historek.
ně jako paměti bývalých politiků v USA ustaveným literárním žánrem. Biografie se píší často o lidech již zesnulých. Pokud je totiž dotyč-
Autoři těchto publikací nevycházejí jen z řad hudebních kritiků, tak jako ná osoba naživu, životopisec si většinou nedovolí svou hvězdu příliš kri-
je tomu u nás; jsou to vesměs uznávaní odborníci v oblasti literární te- tizovat. Také je však možné schovat skutečné osoby pod pláštík fikce.
orie a literatury obecně. Nejnovějším příkladem toho budiž Christopher To učinila i Erika Kennedyová ve svém prvním románu s těžko přelo-
Ricks, britský literární kritik, jenž byl nedávno po Paulu Muldoonovi žitelným názvem Bling. Takové slovo ve výkladovém slovníku nenajde-
jmenován profesorem poezie na oxfordské univerzitě. Jeho doménou jsou te, jde však o slangový název pro hiphopperskou bižuterii. Kennedyo-

24 anglicky psaná literatura 25
vá ve svém románu představuje svět černošské hudby a zákulisní prak- koli by se mohlo zdát, že autor podlehl módě, jež v posledních letech vlád-
tiky, jež v něm panují. Zpěvačka Mimi Castiglionová je jen loutkou v ru- ne – vzpomeňme třeba takovou Šifru mistra Leonarda (The DaVinci Code)
kou šéfa vydavatelství, který se stará o všechno od a až po zet – bohu- od Dana Browna, která vyšla česky v roce 2003) – nejtajemnější americ-
žel i o samotnou identitu Mimi. Podle kritiky mohla Kennedyová šetřit ký spisovatel napsal tento román už v 60. letech. Volvox také ohlásil vy-
slovy a odpovědný redaktor se naopak ve škrtech omezovat neměl vů- dání dalšího Pynchonova díla, Gravity’s Rainbow (Duha přitažlivosti); ne-
bec, zajímavé je však to, že Kennedyová je hudební novinářkou a pří- smírná náročnost překladu si však vyžádala delší odklad. O dvou laureátech
telkyní jednoho z mogulů amerického rapu Russella Simmonse, a tudíž Pulitzerovy ceny, Michaelu Chabonovi (Úžasná dobrodružství Kavaliera
má informace z první ruky. Řada postav jejího románu je tak modelo- a Claye) i Richardu Russovi (Zánik Empire Falls) jsme se zmínili již v úvo-
vána podle skutečných umělců: taková Naomi Campbellová či P. Diddy du, nakladatelství Ikar se nicméně aktivita na poli americké literatury za-
prý nebyli příliš nadšení, když kniha v USA vyšla. líbila natolik, že vydalo ještě jeden obsáhlý román – Rozhřešení od Jonat-
hana Franzena. Ani toto dílo nevyšlo ze žně literárních cen naprázdno:
v roce 2001 za něj autor obdržel Národní knižní cenu.
anglicky psaná literatura u nás Argo pokračovalo ve vydávání souborného díla Isaaca Bashevise
Singera a Chaima Potoka, letos zároveň započalo i dlouhodobý pro-
velká británie jekt vydávání výboru z díla Jacka Kerouaka: v roce 2004 vyšly v jednom
Britská literatura je již tradičně bohatým zdrojem překladové literatury. svazku prózy Mag a Satori v Paříži, dále povídkový soubor Osamělý pout-
Nejinak tomu bylo i v loňském roce, kdy v českých překladech vyšla řada ník a novela Zjevení Orfea. V prestižní edici AAA vyšel mimo jiné ro-
vynikajících knih. Nakladatelství BB/Art zakončilo jihoamerickou trilo- mán Lovci a sběračky plodů od Francine Proseové, Hlídka v Ardenách
gii Louise de Bernièrese románem Nezvladatelné dítko kardinála Guz- od Williama Whartona a Dáma, která měla ráda čisté záchodky od Ja-
mána, pokračovalo ve vydávání převratných komiksů Alana Moora (dru- mese Patricka Donleavyho. Překladatelka Michala Marková byla za
hý díl Top 10), vydalo jednu z nejdiskutovanějších knih roku 2003, převod tohoto románu oceněna tvůrčí odměnou v rámci Ceny Josefa Jung-
románový debut Monicy Ali Ve čtvrti Brick Lane, dvě zajímavé literární manna. Největším hitem našeho nejaktivnějšího nakladatelství se však
studie, Wellsovu knihu Věčný Shakespeare a Albion Petera Ackroyda. stal román Roberta Fulghuma Třetí přání.
Rovněž ve stejném nakladatelství vyšla sbírka neobvyklých povídek Mar- Maťa se systematicky věnuje vydávání děl beatniků a autorů s nimi
garet Atwoodové Hra na vraha, výbor z básní Geoffreyho Hilla (Nic, spojovaných; loni došlo na reedici Poslední odbočky na Brooklyn od Hu-
jež v tvých slovech je) anebo útlá, leč zajímavá povídková sbírka A. S. By- berta Selbyho Jr. a Teplouše od Williama S. Burroughse.
attové Matissova poselství. Nakladatelství Mladá fronta, které se běžně na poli americké lite-
Kanadské literatuře se věnovala Mladá fronta, která vydala posled- ratury tolik neangažuje, vydalo objemný román Glamorama od provo-
ní román nedávno zesnulé Carol Shieldsové Ledaže nebo výbor z poe- katéra Breta Eastona Ellise, žel v nepříliš pečlivém překladu.
zie Leonarda Cohena (Květiny pro Hitlera). Za zmínku jistě stojí i úchvat- Zapomenout nesmíme ani na bouřlivě stoupající počet překladů
ný román Philipa Henshera Morušové impérium. komiksů, kterým se věnují specializovaná nakladatelství (Crew, Comics
V Argu vyšla kniha Marka Haddona Podivný příběh se psem, který Centrum), ale i BB/Art, jež má pro komiks speciální edici. V minulém
loni v lednu získal Whitbreadovu cenu. Rovněž jsme si mohli přečíst roce stál za zmínku hlavně komiks Chrise Wara Jimmy Corrigan: Nej-
zajímavou knihu Yeats je mrtev, kde příběh poskládali nejlepší irští spi- chytřejší kluk na světě.
sovatelé. Stejné nakladatelství vydalo i velmi zajímavou knihu Jeanet- Americká literatura měla v roce 2004 v českých krajích opět žně. Vy-
te Wintersonové Jak naštěpit třešeň. Milovníci fantasy pak jistě uvíta- šlo mnoho zásadních děl, která na překlad čekala dlouhá léta, ale i řada
li první díl slavné trilogie Gormenghast z pera Mervyna Peaka. Ta je knih, u nichž se doba čekání mezi originálem a převodem zkrátila mnoh-
již půl století považována za jistý protiklad Tolkienova opusu. dy jen na pár měsíců. Kvalita překladů nadále kolísá, mnozí překlada-
telé z angličtiny patří mezi absolutní špičku, jiným se jejich překlad lec-
amerika kdy hrubě nepovedl; přesto je znát jasný trend směrem k vyšší kvalitě.
Překladů z americké literatury se v minulém roce urodilo opravdu hod- Nezbývá než se těšit, s čím přijdou nakladatelé v roce 2005, a doufat,
ně, jmenujme proto jen ty nejdůležitější. Hned na počátku roku vydalo na- že budou mít při výběru z toho obrovského množství, které jsme se tu
kladatelství Volvox Globator román Thomase Pynchona Dražba série snažili v krátkosti postihnout, šťastnou ruku.
49, příběh o paranoie, paralelních systémech a tajném společenství. Ač-

26 anglicky psaná literatura 27
nakladatelství, literární časopisy www.the-tls.co.uk (literární příloha zřejmě nejslavnějších novin na světě vychází
už od roku 1902. Jako jediný literární časopis vychází každý týden a věnuje se tomu
a internet – na dobré adrese nejpodstatnějšímu ze světa literatury, historie, kulturní antropologie a esejistiky, di-
vadla, filmu a výtvarného umění)
velká británie www.booktrust.org.uk (stránky nevládní organizace, které slouží jako rozcestník pro
Literárních časopisů vychází tradičně celá řada, zmíníme zde proto jen ty nejvýznam- weby nejrůznějších autorských asociací či homepage literárních cen. Obsahuje i sek-
nější. ci novinek, v níž naleznete události, které se v Británii chystají v nejbližších týdnech
Times Literary Supplement – týdeník, který má více než stoletou tradici. Na konci každé- a měsících)
ho týdne přináší široký záběr knižních recenzí, a to nejen z krásné literatury, ale všech
oborů. amerika
London Review of Books – čtrnáctideník, který oslavil v tomto roce čtvrt století své exi- Nejlepším zdrojem informací jsou literární přílohy dvou nejčtenějších amerických de-
stence. Není tak aktuální jako Times Literary Supplement a v recenzích je podstatně se- níků, The New York Times a The Washington Post. Na stránky www.nytimes.com
lektivnější, ovšem zase podrobnější. a www.washingtonpost.com se sice návštěvníci dostanou až po registraci, ale ta je
Guardian Book Review – sobotní příloha listu Guardian – má v poslední době čím dál lepší zdarma a server si pamatuje uživatelské jméno, takže jde o jednorázový proces, který
reputaci a nabízí nejen knižní recenze, ale i rozhovory a reportáže. při dalších návštěvách už neruší. Internetových knihkupectví existuje celá řada, pro-
A konečně Granta – jeden z nejrespektovanějších čistě literárních časopisů. Vychází blém je ovšem s dovozem knih do České republiky: řada provozovatelů této služby má
čtyřikrát ročně a přináší ukázky z připravovaných knižních titulů. stále ČR zafixovanou jako výspu světa ležící kdesi u ruských hranic. Valná většina au-
torů má své vlastní webové stránky, na nichž vedle běžného servisu nabízí většinou
Ze zajímavých internetových stránek věnovaných literatuře jmenujme alespoň násle- i něco navíc, například úryvky z připravovaných děl, možnost chatu či archiv recenzí.
dující:
www.contemporarywriters.com (pravidelně doplňovaná databáze obsahuje přes 400
pečlivě zpracovaných portrétů současných anglicky píšících autorů /nezahrnuje ame-
rické/. Kromě toho obsahuje i aktuální databázi držitelů všech možných literárních cen, přehled nejdůležitějších literárních cen
které jsou udělovány v anglosaském světě)
http://literature.britishcouncil.org (stránky umístěné přímo na webu British Coun-
cil jsou vzorně aktualizované a plné novinek ze světa literatury. V archivu pak najdete velká británie
spoustu dokumentů týkajících se nejen spisovatelů, básníků a jejich děl, ale také lite- Booker Prize (Knižní cena): Alan Hollinghurst, The Line of Beauty (Linie krásy)
rární teorie či výuky literatury) Whitbread Prize (Whitbreadova cena): Andrea Levyová, The Small Island (Malý ostrov)
www.encompassculture.com (opět web pod patronací British Council, zaměřující Orange Prize (Cena Orange): Andrea Levyová, The Small Island (Malý ostrov)
se jak na dospělé a teenagery, tak na skupinu mladších čtenářů od 3 do 12 let. Pomocí
grafických menu si můžete vybrat přímo okruhy, které Vás zajímají, a pak pročítat in- amerika
formace o autorech a přes odkazy se dostat k recenzím jejich děl) Pulitzer Prize (Pulitzerova cena): Edward T. Jones, The Known World (Známý svět)
www.britishcouncil.org/arts-literature-matters-newsletter.htm (literature Mat- National Book Award (Národní knižní cena): Jean Valentineová, Door in the Mountain
ters je od ledna 2004 e-zinem British Council a vychází on-line dvakrát ročně. Aktuál- (Dveře v hoře)
ní vydání ze září 2004 se zaměřuje na tvůrčí psaní a jeho výuku) PEN/Faulkner Award (Cena PEN klubu a Williama Faulknera): John Updike, Early Sto-
www.manbookerprize.co.uk (oficiální web nejprestižnější britské literární ceny Man Boo- ries (Rané povídky)
ker Prize obsahuje kompletní informace o všech nominovaných knihách za rok 2003 a sa-
mozřejmě za rok 2004. Najdete zde i proslovy u příležitosti udělení ceny a profil vítěze)
http://literaryconferences.britishcouncil.org (strohý design tohoto webu nazna- Překlady do češtiny
čuje, že informace zde poskytované jsou spíše akademického charakteru. Podle názvu
je zřejmé, že se stránky soustřeďují na veškeré informace o literárních konferencích poezie a krásná literatura
pořádaných ve Velké Británii i o zahraničních konferencích o britské literatuře) Adair, Gilbert: Snílci (Dreamers), přel. Martin König, Mladá fronta, Praha 2004
www.openingthebook.com/website (stránky věnované strategii, jak přimět lidi k čet- Ali, Monica: Ve čtvrti Brick Lane (Brick Lane), přel. Petra Diestlerová, BB/Art, Praha 2004
bě. Opening the Book je iniciativa, která se široce zajímá o fenomén veřejných kniho- Atzmon, Gilad: Průvodce zbloudilých (Guide to the perplexed), přel. Petra Kůsová,
ven; snaží se poskytovat servis v oblasti vzdělávání knihovníků a nabízí nejrůznější Argo, Praha 2004
podpůrné materiály) Attwoodová, Margaret: Hra na vraha (Murder in the Dark), přel. Viktor Janiš a Miro-
www.bookcrossing.com (Book Crossing je ideologickým praotcem českého projektu slav Jindra, BB/Art, Praha 2004
Knihotoč, který pořádá www.iliteratura.cz. Na webu lze hledat mezi tisíci knihami, kte- Austenová, Jane: Anna Elliotová (Persuasion), přel. Eva Ruxová, Academia, Praha 2004
ré putují po světě, sledovat jejich historii i číst názory čtenářů) Austenová, Jane: Emma (Emma), přel. Eva Kondrysová, Academia, Praha 2004

28 anglicky psaná literatura 29
Bach, Richard: Knihy fretek. Fretky na ranči (Ferret chronicles. Rancher ferrets on the Irving, John: Pokus o záchranu Čuňáka Sneeda (Trying to save Piggy Sneed), přel.
range), přel. Dana Vlčková, Argo, Praha 2004 Hana Mayerová, Euromedia Group – Odeon, Praha 2004
Bernières, Louis de: Seňor Vivo a drogový baron (Señor Vivo and the coca lord), přel. Irwin, Robert: Alhambra (Alhambra), přel. Ladislav Nagy, BB/Art, Praha 2004
Viktor Janiš, BB/Art, Praha 2004 Jerome, Jerome Klapka: Selected stories (Výběr z povídek), přel. Veronika Volhejnová,
Bernières, Louis de: Nezvladatelné dítko kardinála Guzmána (Troublesome Offspring Fragment, Havlíčkův Brod 2004
of Cardinal Guzman), přel. Viktor Janiš, BB/Art, Praha 2004 Johnstonová, Jennifer: Opuštěné nádraží (Railway station man), přel. Dagmar Steino-
Brautigan, Richard: Potrat: historická romance 1966 (Potrat: Abortion: an historical ro- vá, Academia, Praha 2004
mance 1966), přel. Jan Jařab, Argo, Praha 2004 Keenan, Brian: Kolébka zla (Evil cradling), přel. Ladislav Šenkyřík, Kalich, Praha 2004
Brautigan, Richard: V melounovém cukru (In watermelon sugar), přel. Olga Špilaro- Kerouac, Jack: Mag & Satori v Paříži (Pic. Satori in Paris), přel. Jan Válek a Olga Špila-
vá, Argo, Praha 2004 rová, Argo, Praha 2004
Brook, Peter: Nitky času (Threads of time), přel. Jitka Sloupová, Divadelní ústav, Pra- Kerouac, Jack: Osamělý poutník (Lonesome traveller), přel. Jitka Zehnalová a Jan Vá-
ha 2004 lek, Argo, Praha 2004
Cestou do nebe: povídky irských spisovatelek, vybrala a přel. Viola Lyčková, One Wo- Kerouac, Jack: Zjevení Orfea (Orpheus emerged), přel. Kateřina Černá, Argo, Praha 2004
man Press, Praha 2004 King, Danny: Deník zloděje (Burglar diaries), přel. Martin Urban, Argo, Praha 2004
Coe, Jonathan: Dům spánku (House of sleep), přel. Jan Flemr, Euromedia Group – Ode- Kočky na dražbě: povídky velšských spisovatelek, vybrala Sioned Puw Rowlandsová, přel.
on, Praha 2004 Alexandra Büchlerová et all., One Woman Press, Praha 2004
Cohen, Leonard: Květiny pro Hitlera (Flowers for Hitler), přel. Miroslav Jindra, Mladá Lame, Deer; Fire, John; Erdoes, Richard: Chromý jelen, vyprávění siouxského medi-
fronta, Praha 2004 cinmana (Lame Deer, seeker of visions), přel. Josef Porsch, Paseka, Praha a Litomyšl 2004
Donleavy, James Patrick: Dáma, která měla ráda čisté záchodky (The Lady Who Liked Lawrence, David Herbert: Ženy milující (Women in love), přel. Martin Hilský, Al-
Clean Rest Rooms. The Chronicle of One of the Strangest Stories Ever to be Rumoured press, Frýdek-Místek 2004
About Around New York), přel. Michala Marková, Argo, Praha 2004 Lear, Edward: Learovy třesky plesky česky (Edward Lear Nonsens Poems), přel. Jan Vla-
Doyle, Roddy et all.: Yeats je mrtev! Román patnácti předních irských autorů ve prospěch dislav, BB/Art, Praha 2004
Amnesty International (Yeats is dead!), ed. Joseph O’Connor, přel. Ladislav Šenkyřík, Levin, Ira: Stepfordské paničky (Stepford wives), přel. Zora Wolfová, Euromedia Group
Argo, Praha 2004 – Knižní klub, Praha 2004
Durrell, Gerald Malcolm: O mé rodině a jiné zvířeně (My family and other animals), MacDonaldová, Betty: Co život dal a vzal. Kdokoli může dělat cokoli. Morová rána. Du-
přel. Emanuela Tilschová, BB/Art, Praha 2004 sím se ve vlastní šťávě (Plague and I. Anybody can do anything. Onions in the stew), přel.
Ellis, Bret Easton: Glamorama (Glamorama), přel. Martin König, Mladá fronta, Pra- Eva Marxová, Vyšehrad, Praha 2004
ha 2004 MacDonaldová, Betty: Vejce a já (Egg and I), přel. Eva Marxová, Vyšehrad, Praha 2004
Fulghum, Robert: Třetí přání (Third Wish), přel. Jiří Hrubý a Lenka Fárová, Argo, Pra- Martel, Yann: Pí a jeho život (Life of Pi), přel. Lucie a Martin Mikolajkovi, Argo, Pra-
ha 2004 ha 2004
Gordon, Noah: Poslední žid (Last Jew), přel. Jaroslav Höfer, Euromedia Group – Knižní McCulloughová, Colleen: Ptáci v trní (Thorn birds), přel. Soňa Nová, Euromedia Group
klub, Praha 2004 – Knižní klub, Praha 2004
Gordon, Noah: Ranhojič (Physician), přel. Jaroslav Piskáček, Euromedia Group – Kniž- Nabokov, Vladimir Vladimirovič: Povídky (Sobranije sočiněnij russkogo perioda 1–2;
ní klub, Praha 2004 Stories of Vladimir Nabokov), přel. Pavel Dominik, Paseka a Volvox Globator, Praha a Li-
Franzen, Jonathan: Rozhřešení (The Corrections), přel. Jan Jirák, Ikar, Praha 2004 tomyšl 2004
Haddon, Mark: Podivný případ se psem (The Curious Incident of the Dog in the Night- Orwell, George: Farma zvířat (Animal farm), přel. Gabriel Gössel, Aurora, Praha 2004
time), přel. Kateřina Novotná, Argo, Praha 2004 Poe, Edgar Allan: Fantastické příběhy (Fantastic tales), přel. Veronika Volhejnová, Frag-
Hedvábný manšestr. Britská čítanka. Gutenbergova čítanka moderní britské prózy, edi- ment, Havlíčkův Brod 2004
tor Petr Matoušek, Gutenberg – Labyrint revue, Praha 2004 Prose, Francine: Lovci a sběračky plodů (Hunters and gatherers), přel. Hana Ulmano-
Henshner, Phillipe: Morušové impérium (The Mulberry Empire), přel. Michaela Lausch- vá, Argo, Praha 2004
mannová, Mladá fronta, Praha 2004 Pynchon, Thomas: Dražba série 49 (Crying of lot 49), přel. Rudolf Chalupský, Volvox
Hill, Geoffrey: Nic, jež v tvých slovech je (výbor poezie), přel. Zdeněk Hron, BB/Art, Pra- Globator, Praha 2004
ha 2004 Rushdie, Salman: Hanba (Shame), přel. Pavel Dominik, Paseka, Praha a Litomyšl 2004
Hornby, Nick: Jak být dobrý (How to be good), přel. Hana Jelínková, BB/Art, Praha 2004 Russo, Richard: Zánik Empire Falls (Empire Falls), přel. Petra Klůfová, Euromedia Group
Hornby, Nick: Jak na věc (About a boy), přel. Hana Jelínková, BB/Art, Praha 2004 – Ikar, Praha 2004
Chabon, Michael: Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye (Amazing Adventures of Kavalier Shakespeare, William: Sonety (Sonnets), přel. Martin Hilský, Atlantis, Brno 2004
and Clay), přel. David Záleský a Markéta Záleská, Euromedia Group – Odeon, Praha 2004 Shieldsová, Carol: Ledaže (Unless), přel. Kateřina Hronová, Mladá fronta, Praha
Chevalier, Tracy: Dívka s perlou (Girl with a pearl earring), přel. Ivana Breznenová, 2004
Brána, Praha 2004 Singer, Isaac Bashevis: Panství (Manor), přel. Zuzana Mayerová, Argo, Praha 2004

30 anglicky psaná literatura 31
Smithová, Zadie: Bílé zuby (White teeth), přel. Yvetta Nováková, BB/Art, Praha Rowlingová, J. K.: Harry Potter a Fénixův řád (Harry Potter and the order of the Phoe-
2004 nix), přel. Pavel Medek, Albatros, Praha 2004
Steinbeck, John: O myších a lidech (Of mice and men), přel. Vladimír Vendyš, Al- Swift, Jonathan: Gulliverovy cesty (Gulliver’s travels), přel. Aloys Skoumal, Alba-
press, Frýdek-Místek 2004 tros, Praha 2004
Steinbeck, John: Toulky s Charleym za poznáním Ameriky (Travels with Charley in Twain, Mark: Dobrodružství Huckleberryho Finna (Adventures of Huckleberry Finn),
search of America), přel. Jiří Valja, Paseka, Praha a Litomyšl 2004 přel. František Gel, Toužimský & Moravec, Praha 2004
Stevenson, Robert Louis: Podivuhodný případ dr. Jekylla a pana Hyda (The strange case Twain, Mark: Dobrodružství Toma Sawyera (Adventures of Tom Sawyer), přel. Franti-
of Dr. Jekyll and Mr. Hyde), přel. Jarmila Fastrová, Garamond, Praha 2004 šek Gel, Toužimský & Moravec, Praha 2004
Tan, Amy: Klub radosti a štěstí (Joy luck club), přel. Vladimíra Šefranka Žáková, vyd. 2., Twain, Mark: Miliónová bankovka a jiné povídky (1,000,000 bank-note and other sto-
v nakl. Alpress 1., Alpress, Frýdek-Místek 2004 ries), přel. Veronika Volhejnová, Fragment, Havlíčkův Brod 2004
Townsendová, Sue: Inkognito (Number ten), přel. Kateřina Sidonová, Mladá fron- Twain, Mark: Skákavý žabák (The jumping frog), přel. Zdeněk Urbánek, Gara-
ta, Praha 2004 mond, Praha 2004
Vonnegut, Kurt: Květná neděle (Palm sunday), přel. Matěj Turek, Argo, Praha 2004
Wells, Stanley: Věčný Shakespeare (Shakespeare for All Time), přel. Milada Nyklová- drama
-Veselá, BB/Art, Praha 2004 Shakespeare, William: O lásce, z divadelních her vybral a přel. Martin Hilský, Vyše-
Welsh, Irvine: Lepidlo (Glue), přel. Eva Poskočilová, BB/Art, Praha 2004 hrad, Praha 2004
Westlake, Donald E.: Ukradená banka (Bank shot), Albatros, Praha 2004 Shakespeare, William: Coriolanus (Coriolanus), přel. Jiří Josek, Romeo, Praha 2004
Wharton, William: Hlídka v Ardenách (Midnight clear), přel. Ondřej Fafejta, Argo, Pra- O’Brienová, Edna: Virginia (Virginia), přel. Ivana Bozděchová, Evropský literární
ha 2004 klub, Praha 2004
Wilde, Oscar: Jak je důležité míti Filipa (Importance of being earnest), přel. Olga Fer- Shakespeare, William: Romeo a Julie (Romeo and Juliet), přel. Martin Hilský, Evropský
jenčíková et all., Jitro, Praha 2004 literární klub, Praha 2004
Wilde, Oscar: Strašidlo cantervillské (Stories by Oscar Wilde), přel. Jiří Zdeněk Novák,
Albatros, Praha 2004 komiks
Wilder, Thornton: Devět měst (Theophilus North), přel. Jiřina Kynclová a Karel Kyncl, Ennis, Garth; Dillon, Steve: The Punisher, přel. Štěpán Kopřiva, BB/Art a Crew, Pra-
Euromedia Group – Knižní klub, Praha 2004 ha 2004
Wintersonová, Jeanette: Jak naštěpit třešeň (Sexing the cherry), přel. Lenka Urbano- Ennis, Garth; McCrea, John: Hitman. Běsnění v Arkhamu. Deset tisíc kulek, BB/Art
vá, Argo, Praha 2004 a Crew, Praha 2004
Wodehouse, Pelham Grenville, Sir: Nečekané dědictví (Uneasy money), přel. Jindřich Gonick, Larry: Komiksová historie světa. Od vzestupu Číny po pád Říma (Cartoon histo-
Manďák, Plot, Praha 2004 ry of the universe. Vol. 2), přel. Tomáš Jeník a Petra Andělová, BB/Art, Praha 2004
Woolfová, Virginia: K majáku (To the light house), přel. Kateřina Hilská, Alpress, Frý- Mignola, Michael: Hellboy. Spoutaná rakev, přel. Jan Kantůrek, Comics Centrum, Pra-
dek-Místek 2004 ha 2004
Woolfová, Virginia: Paní Dallowayová (Mrs Dalloway), přel. Kateřina Hilská a Martin Moore, Alan; O’Neill, Kevin: Liga výjimečných II. (League of extraordinary gentlemen),
Hilský, Euromedia Group – Odeon, Praha 2004 přel. Viktor Janiš, BB/Art a Crew, Praha 2004
Ztráty a nálezy: povídky skotských spisovatelek, vybraly a přel. Alexandra Büchlerová Moore, Alan; Cannon, Zander; Ha, Gene: Top 10 II. (Top 10), přel. Richard Podaný,
a Eva Klimentová, One Woman Press, Praha 2004 BB/Art, Praha 2004
Ware, Chris: Jimmy Corrigan, aneb Nejchytřejší kluk na světě, přel. Viktor Janiš, BB/Art, Pra-
knihy pro dûti ha 2004
Blytonová, Enid: Tajemství spálené chaty. Tajemství ztracené kočky (Mystery of the di-
sappearing cat. Mystery of the burnt cottage), přel. Michal Strenk a Michal Synek, Al- detektivky a ‰pionáÏní romány
batros, Praha 2004 Armstrong, Lance; Jenkins, Sally: Každá vteřina se počítá (Every second counts), přel.
Carroll, Lewis: Alenčina dobrodružství v říši divů a za zrcadlem (Alice’s adventu- Kateřina Bodnárová, Triton, Praha 2004
res in wonderland a throught the looking glass), přel. Jaroslav Císař, Aurora, Pra- Ashley, Michael: Velká kniha egyptských detektivek (Mammoth book of Egyptian
ha 2004 whodunnits), přel. Veronika Volhejnová, Euromedia Group – Knižní klub, Praha 2004
Carroll, Lewis: Za zrcadlem a s čím se tam Alenka setkala (Through the looking-glass), Bateman, Colin: Irská šaráda (Divorcing Jack), přel. Jarka Stuchlíková, Mladá fron-
přel. Aloys Skoumal a Hana Skoumalová, Garamond, Praha 2004 ta, Praha 2003
Madonna: Jakov a sedm zlodějů (Yakov and the seven thieves), přel. Veronika Boha- Braunová, Lilian Jacksonová: Kočka, která čichala lepidlo (Cat who sniffled glue), přel.
tá, Albatros, Praha 2004 Helena Smolaková, MoBa, Brno 2004
Příběhy ze Shakespeara, vypráví Vladimír Hulpach, s citáty překladů Josefa Václava Slád- Braunová, Lilian Jacksonová: Kočka, která hrála Brahmse (Cat who played Brahms),
ka, Egmont ČR, Praha 2004 přel. Helena Smolaková, MoBa, Brno 2004

32 anglicky psaná literatura 33
Braunová, Lilian Jacksonová: Kočka, která si hrála na pošťáka (Cat who played post McBain, Ed: Kniha špekouna Ollieho (Fat Ollie’s book), přel. Miroslav Košťál, BB/Art, Pra-
office), přel. Helena Smolaková, MoBa, Brno 2004 ha 2004
Braunová, Lilian Jacksonová: Kočka, která znala Shakespeara (Cat who knew Sha- McBain, Ed: Poslední naděje (Last best Hope), přel. Miroslav Košťál, BB/Art, Pra-
kespeare), přel. Helena Smolaková, MoBa, Brno 2004 ha 2004
Crichton, Michael: Cesty (Travels), přel. Veronika Volhejnová, Baronet, Praha 2004 McBain, Ed: Prachy (Bread), přel. Alena Maxová, BB/Art, Praha 2004
Crichton, Michael: Člověk na konci (The terminal man), přel. Jiří Schindler, Baro- McBain, Ed: Sekera (Axe), přel. Jan Zábrana, BB/Art, Praha 2004
net, Praha 2004 McBain, Ed: Útočník (Mugger), přel. Alena Maxová, BB/Art, Praha 2004
Crichton, Michael: Proud času (Timeline), přel. Veronika Volhejnová, Baronet, Pra- McBain, Ed: Ve víru velkoměsta (Downtown), přel. Ľubica Jindrová a Štěpán Jindra,
ha 2004 BB/Art, Praha 2004
Doyle, Arthur Conan, Sir: Pes baskervillský (The hound of the Baskervilles), přel. Fran- McBain, Ed: Vražda předem ohlášená (Lady killer), přel. Alena Maxová, BB/Art, Pra-
tišek Gel, Garamond, Praha 2004 ha 2004
Doyle, Arthur Conan, Sir: Tajemné příběhy (Tales of mystery. Conan Doyle stories), Puzo, Mario: Temná aréna (Dark arena), přel. František Jungwirth, Euromedia Group
přel. Ivan Gellner, Vodnář, Praha 2004 – Knižní klub, Praha 2004
Du Maurierová, Daphne: Duch lásky (Loving spirit), přel. Alena Maxová, Baronet, Pra- Turow, Scott: Pochybení (Reversible errors), přel. Jiří Balek, Mladá fronta, Praha 2004
ha 2004
Du Maurierová, Daphne: Dům na pobřeží (The house on the strand), přel. Mariana
sci-fi a fantasy
Anderson, Douglas Allen: Otcové Prstenu. Fantasy před Tolkienem (Tales before Tol-
Stříbrná, Baronet, Praha 2004
kien), přel Michael David a kol., Baronet, Praha 2004
Forsyth, Frederick: Mstitel (Avenger), přel. Michal Prokop, Euromedia Group – Kniž-
Anderson, Kevin J.: Star Wars – Akademie Jedi. Nositelé síly (Star Wars – the Jedi Acade-
ní klub, Praha 2004
my trilogy. Volume 3, Champions of the force), přel. Jana Jirásková, Egmont ČR, Praha 2004
Forsyth, Frederick: Žádné stopy (No comebacks), přel. Zora Wolfová, Euromedia Group
Booth, Martin: Magický život Aleistera Crowleyho (Magic life), přel. Zdeněk Milata, Tal-
– Knižní klub, Praha 2004
press, Praha 2004
Francis, Dick: Dražby (Knock down), přel. Jaroslava Moserová, Olympia, Praha 2004
Dick, Philip Kindred: Vykolejený čas (Time out of joint), přel. Martin a Milena Poláč-
Francis, Dick: Horké peníze (Hot money), přel. Jaroslava Moserová, Olympia, Pra-
kovi, Epocha, Praha 2004
ha 2004
Fisher, Jude: Pán prstenů. Návrat krále. Obrazový průvodce (Lord of the rings. The re-
Francis, Dick: Hrozba (Danger), přel. Jaroslava Moserová, Olympia, Praha 2004
turn of the king), přel. Stanislava Pošustová-Menšíková, Mladá fronta, Praha 2004
Francis, Dick: Smrtící zkouška (Trial run), přel. Jaroslava Moserová, Olympia, Pra-
Herbert, Frank: Mučená hvězda (Whipping star), přel. Taťjana Jandourková, Baro-
ha 2004
net, Praha 2004
Gardner, Erle Stanley: Případ kulhavého kanárka (Case of the lame canary), přel. Jan
Howard, Robert Ervin; De Camp, Lyon Sprague; Carter, Lin: Conan a kletba monolitu,
Edlman, Saga, Praha 2004
z angl. originálů vybral a přel. Jan Kantůrek, United Fans, Praha 2004
Gardner, Erle Stanley: Případ milující manželky (Case of the nervous accomplice), přel.
Peake, Mervyn Laurence: Gormenghast. Titus Žal (Gormenghast trilogy. Titus Gro-
Jaroslava Moserová, Brána, Praha 2004
an), přel. Dominika Křesťanová, Argo, Praha 2004
Gardner, Erle Stanley: Případ neopatrného kotěte (Case of the careless kitten), přel.
Pratchett, Terry: Divadlo krutosti (výbor povídek), přel. Jan Kantůrek, Talpress, Pra-
Vladimír Uchytil a kol., Riopress, Praha 2004
ha 2004
Gardner, Erle Stanley: Případ uprchlé mrtvoly (Case of the runaway corpse), přel. Bo-
Pratchett, Terry: Podivný regiment (Monstrous regiment), přel. Jan Kantůrek, Tal-
humil Sitta, Riopress, Praha 2004
press, Praha 2004
Grisham, John: Král advokátů (King of torts), přel. Petra Diestlerová, Euromedia Group
Roberts, Adam Charles: Matrix recesed (The McAtrix derided), přel. Jiří Popel, Argo, Pra-
– Knižní klub, Praha 2004
ha 2004
Chandler, Raymond: Vysoké okno (High window), přel. Heda Kovályová, Albatros, Pra-
Smith, Wilbur A.: Zlatokopové (Gold mine), přel. Michal Švejda, Alpress, Frýdek-Mís-
ha 2004
tek 2004
Christie, Agatha: Tajemný protivník (Secret adversary), přel. Veronika Volhejnová, Eu-
Zahn, Timothy: Star Wars. Přízrak minulosti (Star Wars – Specter of the past), přel.
romedia Group – Knižní klub, Praha 2004
Milan Pohl, Egmont ČR, Praha 2004
King, Stephen: Dolanův cadillac (Nightmares & Dreamscapes), Beta, Praha 2004
Le Carré, John: Absolutní přátelé (Absolute friends), přel. Jiří Kobělka, Domino, Ostra- antropologie, filosofie, estetika a literární teorie
va 2004 Davidson, Donald: Subjektivita, intersubjektivita, objektivita (Subjective, intersubjec-
McBain, Ed: Beznadějný případ (Where there’s smoke), přel. Šárka Řeřichová, BB/Art, Pra- tive, objective), přel. Jan Kolář a Tomáš Marvan, Filosofia, Praha 2004
ha 2004 Diamond, Jared Mason: Třetí šimpanz (Third chimpanzee), přel. Stanislav Mihulka,
McBain, Ed: Dlouho jsme se neviděli (Long time no see), přel. Jan Zábrana, BB/Art, Pra- Zuzana Gabajová a Jaroslav Šimek, Paseka, Praha a Litomyšl 2004
ha 2004 Eco, Umberto: Meze interpretace (Limits of interpretation), přel. Ladislav Nagy, Karo-
McBain, Ed: Dveře (Doors), přel. Miroslav Košťál, BB/Art, Praha 2004 linum, Praha 2004

34 anglicky psaná literatura 35
Kirk, Geoffrey Stephen; Raven, John Earle; Schofield, Malcolm: Předsókratovští
filosofové (Presocratic philosophers), přel. Filip Karfík, Petr Kolev a Tomáš Vítek, oikú- bosensky psaná literatura
mené, Praha 2004
Pound, Ezra: ABC četby (ABC of reading), přel. Anna Kareninová, Atlantis, Brno 2004
Winch, Peter: Idea sociální vědy a její vztah k filosofii (Idea of a social science and its re- enes mustafović
lation to philosophy), přel. Tomáš Suchomel, Centrum pro studium demokracie a kul-
tury, Brno 2004

historie
Ackroyd, Peter: Albion (Albion, the origins of the English imagination), přel. Hana
Volejníková, BB/Art, Praha 2004
Applebaum, Anne: Gulag: dějiny (Gulag), přel. Petruška Šustrová, Beta-Dobrovský, Šev-
čík, Praha a Plzeň 2004
Carter, Jimmy: Sršní hnízdo: román o revoluční válce (Hornet’s nest), přel. Petr Pšenič-
ka, Baronet, Praha 2004
Curtis, Michael: Verdikt nad Vichy (Verdict on Vichy), přel. Zdeněk Hron, BB/Art, Pra-
ha 2004
Kershaw, Ian: Hitler (Hitler), přel. Pavel Vereš, Argo, Praha 2004 Situace na knižním trhu Bosny a Hercegoviny je i po téměř deseti letech
Levenda, Peter: Nesvatá aliance: spojení nacismu s okultními představami (Unholy od konce bratrovražedné války značně vydavatelsky podvyživená a ná-
alliance), přel. Jiří Gojda, BB/Art, Praha 2004 rodnostně diferencovaná. V úvodu je nutné říci, že v současné době země
průměrně vyprodukuje asi 400 až 600 knih za rok. Tento trend trvá již
politická literatura několik let a nemá vzrůstající tendenci. Žalostný se zdá být i náklad jed-
Clinton, Bill: Můj život (My life), přel. Jan Novák a kol., Euromedia Group – Ikar, Pra- notlivých titulů, který se pohybuje ve stovkách kusů (vyjma jazykových
ha 2004
učebnic pro školy). V případě, že některá publikace vyšla v tisícovém
Clintonová, Hillary: Živá historie (Living history), přel. Blanka Brabcová, Euromedia
nákladu, je její autor vnímán jako velmi známý umělec.
Group – Ikar, Praha 2004
D’Souza, Dinesh: Ronald Reagan: jak se obyčejný muř stal neobyčejným vůdcem (Ro-
Lze považovat za štěstí, že i přes značné finanční potíže spatřilo svět-
nald Reagan: how an ordinary man became an extraordinary leader), přel. David Vaněk, lo světa dalších pět titulů z dlouhodobého projektu, zaměřeného na vy-
Barrister & Principal, Brno 2004 dávání domácí literární klasiky, projektu nazvaného Bošnjačka knji-
Gray, John: Dvě tváře liberalismu (Two faces of liberalism), přel. Daniel Micka, Mladá ževnost u 100 knjiga (Bosenská literatura ve 100 knihách). Vítaným
fronta, Praha 2004 počinem je také nová knižní edice Biblioteka Dani (Knihovna Dny)
Hayek, Friedrich August von: Cesta do otroctví (Road to serfdom), přel. Veronika zřejmě nejoblíbenějšího a nejčtenějšího týdeníku Bh Dani, který začal
Machová, Barrister & Principal, Brno 2004 po vzoru jiných zemí vydávat cenově dostupné domácí i zahraniční best-
Zakaria, Fareed: Budoucnost svobody (Future of liberty), přel. Jaroslav Veis, Academia,
sellery. Jinak by se na bosensko-hercegovinské literární scéně téměř nic
Praha 2004
zajímavého nestalo.
Na první pohled by se mohlo zdát, že výše uvedené množství ročně
překlady z češtiny vydaných knih je jako národní produkce dostatečné. Opak je ale prav-
dou. Problém čtenářů v Bosně a Hercegovině totiž tkví v něčem jiném.
velká británie Je třeba si uvědomit, že zde žijí tři kulturně a společensky dost odlišné
Čapek, Karel: R.U.R. and The Insects Play (RUR a Ze života hmyzu), Oxford University národy (bosenští muslimové, Chorvati a Srbové), rozdělené navíc hra-
Press 2004 nicemi dvou republik (Muslimsko-chorvatské federace a Srbské repub-
Čapek, Karel: The Gardener’s Year (Zahradníkův rok), Continuum International Pub- liky), z nichž každý vyvíjí vlastní knižní politiku. Základ knižní produkce
lishing Group 2004
přitom netvoří krásná literatura, ale různé jazykové a jazykovědné pří-
ručky a lexikony.
amerika
Kundera, Milan: The unbearable lightness of being (Nesnesitelná lehkost bytí), přel. Mi-
Vydavatelský boom zažívají také učebnice pro základní a střední ško-
chael Heim, HarperCollins, New York 2004 ly zacílené na vzdělávání ve vlastním (srbském a chorvatském) jazyce,
Lustig, Arnošt: Waiting for Leah (Čekání na Leu), přel. Ewald Osers, Harvill, London 2004 který se prostřednictvím matičních a dalších nacionalisticky zaměře-

36 bosensky psaná literatura 37
ných kulturních institucí těší značné finanční podpoře sousedních re- Nadace Petar Kočić (Banja Luka-Beograd) předala svou symbolickou
publik Srbska a Černé Hory a Chorvatska. cenu Kočićovo pero chorvatskému tvůrci bosenského původu Miljenku
Z tohoto hlediska se vydavatelská situace v Bosně nerýsuje zrovna Jergovićovi za jeho úspěšný román Dvori od oraha (Ořechové paláce).
slibně. Vždyť například jen počet klasických knihkupectví, jak je zná- Z menších cen udělovaných jednotlivými nakladatelstvími a dalšími
me v Česku, na Slovensku, ale i jinde ve světě, lze v Bosně a Hercegovi- organizacemi a spolky připomeňme alespoň Výroční cenu spolku spi-
ně – řečeno s mírnou nadsázkou – sečíst na prstech jedné ruky. V bo- sovatelů Bosny a Hercegoviny, Výroční ocenění Skendera Kulenoviće
senských knihkupectvích se prodávají hlavně školní a kancelářské a ceny nakladatelství Preporod a Svjetlost.
pomůcky. Prodej knih by je totiž neuživil – knihy se mnohdy stávají jen
jakýmsi doplňkovým sortimentem.
Jen pomalu se v Bosně a Hercegovině rozbíhá vydávání překladů zná- z knihkupeckých pultů
mých děl zahraničních autorů, jemuž se věnuje jen několik málo na-
kladatelství. Částečným řešením situace je dovoz překladových titulů V samotné Bosně a Hercegovině stály v roce 2004 za pozornost – kromě
od sousedů, z Chorvatska a Srbska a Černé Hory. Dovážené knihy jsou několika víceméně kvalitativně průměrných děl lingvistického nebo obec-
přitom paradoxně nesrovnatelně levnější než domácí produkce, což je ně kulturního zaměření – snad jen dva nakladatelsky významné počiny.
pro čtenáře rozhodující, a začarovaný kruh se tak uzavírá. Tím prvním je péče sarajevského nakladatelství Preporod o největ-
Co se týče produkce domácích autorů a jejího postavení na trhu, ší díla domácí literární klasiky a monografie významných vědců a lite-
lze bohužel konstatovat, že se přiblížila doba, kdy se i náklady domácích rárních kritiků. Jde o dlouhodobý projekt s výmluvným názvem Bosen-
bestsellerů budou počítat na pouhé stovky kusů. S publicitou jejich au- ská literatura ve 100 knihách, zahájený v roce 1996. Tehdy se na trhu
torů je to zrovna tak. I tzv. kultovní autoři jako například Irfan Horo- objevilo prvních pět knih, z nichž většinu tvořily souborné práce vý-
zović, Nedžad Ibrišimović či Abdulah Sidran jsou známí spíše úzké- znamných bosenských literárních teoretiků (Djenana Buturović, Mu-
mu okruhu čtenářů než širší veřejnosti. Vina spočívá v nedostatečné nib Maglajlić, Lamija Hadžiosmanović a Emina Memija) o bosen-
spolupráci vládních a kulturních institucí na propagaci literatury a také ské literatuře v jejích počátcích. Krásnou literaturu v prvním kole
v nepříznivé sociální situaci obyvatel, kteří si nákup knih, jež jsou v Bos- reprezentovali Edhem Mulabdić a Alija Isaković. Od té doby se na trhu
ně všeobecně drahým zbožím, takřka nemohou dovolit. každoročně (s výjimkou let 1998, 2000 a 2001, kdy se společnost potý-
kala s finančními problémy) objevuje vždy pět dalších svazků.
Z pětice knih projektu „100 knih“ za rok 2004 co do kvality vyčnívá po-
události a literární ceny vídkový výbor barda bosenské literatury Ćamila Sijariće Miris lišća
orahova (Vůně ořechových listů), který dobře ukazuje autorovu schopnost
V Bosně a Hercegovině není tradice udělování knižních cen příliš veli- citlivě vnímat a kvalitně autorsky zpracovat realitu každodenního živo-
ká. Už proto, že Vydavatelský fond federálního ministerstva kultury, kte- ta. Sijarić ví, jak vtáhnout čtenáře do děje, jeho psaní je promyšlené, ni-
rý by měl celou národní knižní produkci zastřešovat, nepracuje tak, koli však vykonstruované, jeho díla se vyznačují lingvisticky dokonalým
jak by měl. Situaci se nicméně snaží zachránit několik soukromých jazykem, snahou vyvarovat se módních výpůjček z cizích jazyků či výra-
nakladatelů a nevládních organizací, které své ceny udělují většinou ne- zů takzvaného nového slangu. Pak je tu sbírka dobových rukopisů z ob-
jen domácím autorům, ale všem literátům ze zemí bývalé Jugoslávie. dobí osmanské nadvlády (17. století) editora Muhameda Neziroviće Kra-
V listopadu tak na největším chorvatském knižním veletrhu Interliber, na jišnička pisma (Hraničářské rukopisy), která nabízí historicky velmi
němž se Bosna a Hercegovina poprvé představila jako spoluorganizátor, hodnotný materiál pro mladou generaci badatelů – historiků i jazykovědců.
předávalo dvě literární ceny nakladatelství Bosanska riječ z Tuzly. Do uvedeného projektu se vešla také mimořádně plodná hercego-
Cenu Malý princ za nejlepší knihu pro děti a mládež získal chorvat- vinská autorka, překladatelka a literární kritička Jasmina Musabe-
ský spisovatel Zvonimir Balog za knihu Zmajevi i vukodlaci (Draci govićová. Ta se ve svém románu Skretnice (Výhybky) zaměřuje na ženu
a vlkodlaci). jako bytost s jedinečným způsobem prožívání, s tajemnými „výhybka-
Známější Cenu Meši Selimoviće po předloňském úspěchu bosenského mi“ – zákoutími duše, s klady i zápory, dětskými vzpomínkami i očeká-
autora Irfana Horozoviće za knihu William Shakespeare u Dares Sala- váním věcí budoucích. Žena tu není jen osvěžujícím doplňkem mužského
amu (William Shakespeare v Dar es Salaamu) získal tentokrát chorvat- světa, ale žije svůj samostatný život a autorka vyzdvihuje její schopnost
ský autor Marinko Koščec za román Netko drugi (Někdo jiný). prožívání a vcítění.

38 bosensky psaná literatura 39
Z literárněteoretických prací loňské pětice z projektu „100 knih“ ších nakladatelů pár vyšlo, se vesměs neobjevilo nic, co by stálo za zvlášt-
zmiňme výbor z esejistiky literárního teoretika a kritika Midhata Be- ní pozornost.
giće Eseji i kritike (Eseje a kritiky) a texty ředitelky Zemského muzea
v Sarajevu Aišy Softićové Usmena predaja Bošnjaka (Ústní tradice Bos-
ňáků), v nichž autorka nahlíží bosenskou literaturu z hlediska jejích po- nakladatelství a literární časopisy
čátků, kdy se ještě šířila mezi prostými lidmi ústním podáním. Ze stov-
ky avizovaných bosenských knih jich dosud vyšlo třicet pět. Jedním z nejvýraznějších současných nakladatelů v Bosně a Hercegovi-
Snad ještě větší ohlas než zmíněná edice nakladatelství Preporod však ně je sarajevský Šahinpašić. Jeho majitel – Taib Šahinpašić – se přes časté
vyvolal vznik knižnice oblíbeného týdeníku Bh Dani. Velký zájem zazna- finanční problémy dokázal vypracovat v jednoho z největších knižních
menal již její pilotní svazek, reedice úspěšné a několikanásobně oceně- producentů v zemi. Své postavení si i přes částečný útlum udržuje někdejší
né básnické sbírky Sarajevski tabut (Sarajevská rakev) básníka, prozai- vydavatelský gigant Svjetlost. Ze známějších nakladatelství jmenujme
ka a filmového scenáristy Abdulaha Sidrana, tentokrát ještě distribuovaný ještě Preporod, Bosanska riječ, El Kalem, Planjax a Buybook.
zdarma spolu s 351. číslem časopisu. Náklad zmíněného čísla byl okamžitě V Srbské republice v Bosně je to s vydáváním knih horší. Velké množ-
rozebrán, což jen svědčí o tom, že týdeník Dani – nositel ocenění Svazu no- ství malých společností, které vydávají díla v malých nákladech, zne-
vinářů BaH za nejlepší noviny v Bosně a Hercegovině, prestižní meziná- přehledňuje místní knižní trh a stále nejsou dořešeny otázky finanční
rodní Ceny Olafa Palmeho a dalších novinářských cen – přinesl na bo- podpory literatury ze strany státu. Chvályhodné počiny bosensko-srb-
senský knižní trh něco, na co se dlouho čekalo: kvalitní knihy kvalitních ského nakladatelství Oslobodjenje nemohou situaci zachránit.
autorů, ovšem za zlomek běžné ceny. Po celý rok 2004 – a doufejme, že pro- Lépe na tom nejsou ani bosenští Chorvaté, kteří se mohou pochlu-
jekt bude pokračovat i nadále – si tak čtenáři spolu s týdeníkem mohli za bit snad jen nakladatelstvím Ziral v Mostaru, jež se však věnuje přede-
nevelký obnos koupit některé z děl bosenské i světové klasiky. Ze známých vším katolické knižní produkci pro potřeby církve.
autorů uveďme Ivo Andriće, Miljenka Jergoviće, Branka Ćopiće. Za
zmínku rovněž stojí prozaik a esejista Meša Selimović, rodák z Tuzly, kte-
rý je v edici prozatím zastoupen dvěma nejznámějšími díly: románovým internet – na dobré adrese
podobenstvím Derviš i smrt (Derviš a smrt) o šejkovi Ahmedu Nuridinovi,
Přestože Internet stále ještě není v Bosně a Hercegovině běžnou záležitostí a některá
který se rozhodne bojovat proti nespravedlnosti a útlaku krutostí a je
vydavatelství ani nemají webové stránky, zůstává web nejspolehlivějším zdrojem in-
nakonec sám potrestán, a románem Tvrdava - (Pevnost), který pracuje s před- formací o literárním dění. Nejdůležitější je zřejmě adresa www.Interliber.com, kde si
stavou pevnosti v každém z nás a přemýšlí o způsobech otevírání se svě- lze objednat a zakoupit téměř vše podstatné, co dosud v Bosně vyšlo.
tu a svému okolí. Z dalších zařazených titulů vyberme: válečné reportá- Řadu článků o současné bosenské literatuře nabízejí i stránky týdeníku Bh Dani (www.Bh-
že Semezdina Mehmedinoviće Sarajevo Blues (Sarajevské blues); sbírky dani.com).
povídek Irfana Horozoviće Talhe ili šedrvanski vrt (Talhe aneb zahrada Z webových prezentací nakladatelství aktivně se podílejících na vydavatelské činnos-
s fontánkami) a Aliji Isakoviće Taj čovjek (Ten člověk); sbírku novel mos- ti nejznámějších děl bosenských autorů umělecké i odborné literatury je na prvním mís-
tarského rodáka Aliji Nametaka Sarajevski nekrologij (Sarajevský ne- tě třeba zmínit Bosenský kulturní spolek Preporod (www.preporod.ba).
Důležitou roli ale hrají i další nakladatelé: již 17 let působící vydavatelský dům Plan-
krolog), v nichž se autor vrací k pozapomenutým muslimským zvykům
jax spisovatele a publicisty Bajruzina Hajri Planjace (http://planjax.com) či bezmála
a tradicím na pozadí rychle se měnící společnosti a doby, v níž žijeme; sou-
stejně tak dlouho působící, ale v současnosti nakladatelsky aktivnější společnost Ša-
bor cestopisných próz Zulfikara Zuky Džumhura Nekrolog jednoj čarši- hinpašić (www.btcsahinpasic.com/ba), která se původně zaměřovala na export a im-
ji (Nekrolog jedné tržnice), který původně vyšel s Andrićovou předmluvou. port knih a periodik z a do Bosny a Hercegoviny, nyní se však již několik let věnuje vlast-
Z významných domácích autorů stačila edice časopisu Dani v roce 2004 ní ediční činnosti.
ještě představit Nedžada Ibrašimoviće sbírkou krátkých povídek Na- Produkcí všech žánrů za přijatelné ceny a prostřednictvím vlastního internetového
kaza i vila (Panna a netvor), dále pak nestora bosenské literární scény knihkupectví se pokouší oslovit čtenáře průbojné nakladatelství Vrijeme se sídlem v Ze-
Skendera Kulenoviće – jedním z vůbec nejlepších bosenských románů nici (www.ikvrijeme.com).
Ponornica (Ponorná řeka) – a již zmíněného Ćamila Sijariće knihou Drvo Stránky vydavatelství El-kalem (www.elkalem.com), zaměřeného na produkci knih
převážně náboženského charakteru, jsou dlouhodobě v rekonstrukci.
kraj Akova (Strom u Akovy).
V roce 2004 v Bosně a Hercegovině samozřejmě nevycházely jen re- (ze slovenštiny přeložila Eva Vaňáčová)
edice, ale mezi knižními novinkami, kterých přece jen u větších i men-

40 bosensky psaná literatura 41
přehled nejdůležitějších literárních cen bulharsky psaná literatura
Ocenění nakladatelství Bosanska riječ Tuzla (hodnotí se všechny národní literatury
zemí bývalé Jugoslávie):
Mali princ (Malý princ, cena za nejlepší knihu pro děti a mládež): Zvonimir Balog, Zma-
ani burova, ivana srbková
jevi i vukodlaci (Draci a vlkodlaci)
Nagrada Meša Selimović (Cena Meši Selimoviće za nejlepší knihu roku):
– za rok 2003: Irfan Horozović, William Shakespeare u Dares Salaamu (William Sha-
kespeare v Dar es Salaamu)
– za rok 2004: Marinko Koščec, Netko drugi (Někdo jiný)

Ocenění Nadace Petar Kočić (Banja Luka-Beograd):
Kočićevo pero (Kočićovo pero, cena za nejlepší knihu roku): Miljenko Jergović, Dvori
od oraha (Ořechové paláce)

Pozn.: V poslední době nebyl z bosensko-hercegovinské literatury přeložen do češtiny Bulharská literatura je ve sborníku Literatura ve světě představována
žádný titul, ani v Bosně a Hercegovině se neobjevily překlady českých autorů.
poprvé, považujeme proto v úvodu za užitečné nahlédnout posledních
patnáct let, pro bulharskou literaturu v mnoha směrech významných.

bulharská literatura po roce 1989
Nejvýraznějším rysem bulharské literární scény po r. 1989 je zřejmě její
dynamika, což ostatně platí pro literaturu všech posttotalitních zemí.
Základní proměnou, která předurčila tvářnost současné bulharské tvor-
by, je rozpad monolitního kontextu literatury charakteristického pro ob-
dobí před tímto rokem. Procesy posledních patnácti let lze vlastně cha-
rakterizovat jako všudypřítomné zmnožování: vedle starého Svazu
bulharských spisovatelů bylo založeno nové Sdružení bulharských spi-
sovatelů, k stávajícím periodikům (některé časopisy z období před ro-
kem 1989 přitom vycházejí v pozměněné podobě) přibyly zcela nové ti-
tuly a činnost obnovily ty, jejichž vydávání bylo pozastaveno v roce 1945.
Podobná situace panuje v nakladatelské sféře. Právě na literárních ča-
sopisech se dynamika projevuje snad nejvíce – tituly vznikají a zanika-
jí, některé si vydobyly pevné postavení, jiných vyšlo sotva několik čísel.
Ještě důležitější je však zmnožování výkladů samotné podstaty li-
teratury, jejího statusu a funkce. Začátkem 90. let byl literární pro-
stor zcela přemodelován radikálními změnami, které zasáhly deseti-
letími stvrzený status všech účastníků literárního procesu – čtenářů,
autorů, kritiků. Stručně řečeno, po r. 1989 přišla literatura o značný díl
autority a společenské prestiže, ale mohla opět svobodně experimen-
tovat a vybírat z nepřeberného množství uměleckých výrazů. V Bul-
harsku, alespoň co se týče mladších autorů, kteří debutovali po roce
1989, byla tato změna pociťována spíše jako osvobození než ztráta.

42 bulharsky psaná literatura 43
To, zda posttotalitní země zmíněný přechod prožívaly jako krizi nebo lena Nikolčina, Amelija Ličevová, Nadežda Radulovová), tak i v próze
naopak jako osvobození, vyplývá mimo jiné ze situace v jednotlivých (Emilija Dvorjanovová, Albena Stambolovová, Marija Stankovová).
literaturách před rokem 1989. Tam, kde vládla výrazná tradice samiz- Podíváme-li se na rok 2004 prizmatem výše naznačených patnácti
datu a exilové literatury, mohl být přechod do nových podmínek poně- let, zjistíme, že šlo o rok běžný až obyčejný; nepoznamenaly ho žádné
kud traumatizující. V samotném Bulharsku, kde disidentsko-emigrantská zlomové události a literární život plynul dál ve své výše zmiňované mno-
linie nebyla tak výrazná, však toto neplatilo a pro mladší autory před- hotvárnosti.
stavovala svoboda volby uspokojivou kompenzaci ztráty společenské
prestiže literatury.
Na rozdíl od zemí s bohatou samizdatovou a exilovou literaturou, kte- události a literární ceny v roce 2004
ré se první léta po roce 1989 věnovaly především zaplňování mezer, ji-
nými slovy vydávání do té doby těžko dostupných děl, knižní trh v Bul- Rok 2004 se nesl ve znamení stého výročí narození Atanase Dalčeva (1904
harsku rychle ovládli noví, mladí autoři. 90. léta tak lze nazvat desetiletím až 1978), jednoho z nejvýznamnějších bulharských básníků 20. století.
debutů. Byla to právě tato nová díla, která určila další směřování bul- Jakýmsi nepsaným vyvrcholením literárního roku je v Bulharsku stej-
harské literární tvorby. Neznamená to, že by starší autoři přestali psát. ně jako i jinde ve světě udílení literárních cen. Zmiňme zde alespoň
Naopak většina spisovatelů z před roku 1989 pokračovala a pokračuje dvě ocenění spojená s románem, jenž si v současné bulharské literatu-
v psaní, nicméně jejich dnešní tvorba je úzce propojena s jejich dřívěj- ře vydobyl zvláštní postavení. Zřejmě vůbec nejprestižnější cenou v této
šími díly a nepřináší vesměs nic nového. oblasti je Cena Razvitie (Cena Rozvoj), která se uděluje od roku 1997 za
Pro nástup nové generace po roce 1989 je charakteristická výše zmí- nejlepší román v rukopise. V uplynulém roce se o ni podělily tři texty –
něná různorodost výrazových prostředků, snaha přehodnotit dosavad- Nevǎzmožnite ubežišta na poezijata (Nemožná útočiště poezie) Evdina
ní literární tradici a příklon k literární mystifikaci. Tyto tendence se od- Sugareva, Majkite (Matky) Teodory Dimovové a Unplugged Maji Vu-
rážejí zejména v poezii: Ani Ilkov, Georgi Gospodinov, Plamen Dojnov, kovské. Všechny mají vyjít knižně letos na jaře – vydání vítězného ru-
Bojko Penčev, Jordan Eftimov, Kiril Merdžanski aj. Z prozaiků jme- kopisu je součástí udělené ceny.
nujme hlavně Ljudmila Staneva. Za jakési manifesty té doby lze po- Novinkou roku 2004 byla literární soutěž o bulharský román roku
važovat dvě kolektivní literární mystifikace, Bulharskou čítanku (Bǎl- (Bǎlgarski roman na godinata), organizovaná Nadací Vik. Součástí
garska christomatija) a Bulharskou antologii (Bǎlgarska antologija) ocenění je i překlad vítězného románu do angličtiny. Nejlepší titul v tom-
obsahující texty Georgiho Gospodinova, Bojka Penčeva, Plamena Doj- to případě nevybírá jen odborná porota, ale do výsledků mohou svými
nova a Jordana Eftimova. hlasy zasáhnout i čtenáři. Vítězem prvního ročníku se stal Stefan Ki-
Významnou roli v tomto ohledu sehrála i literární věda, která zpo- s’ov s románem Ekzekutorǎt (Kat).
chybnila některé desetiletími stvrzené teze, a otevřela tak nové mož- Rok 2004 byl pro bulharskou literaturu bohužel i rokem ztrát. Bul-
nosti výkladu literární klasiky. Z nejvýraznějších literárních vědců jme- harská literární scéna se v uplynulém roce rozloučila se dvěma svými
nujme Valeriho Stefanova, Innu Pelevovou, Albenu Chranovovou, stěžejními představiteli, Jordanem Radičkovem (1929–2004) a Rado-
Aleksandra K’oseva či Milenu Kirovovou. jem Ralinem (1923–2004).
Dalším důležitým rysem dnešní bulharské literatury je její silný me-
taliterární charakter. Převažují díla se složitou polyfonickou kompozicí,
kde se významy rodí z konfrontace kulturních kódů a sémantických vrs- z knihkupeckých pultů
tev. Takový autorský rukopis je typický pro tvorbu Emilije Dvorjanovo-
vé, Migleny Nikolčiny, Amelie Ličevové, Zlatomira Zlatanova aj. Jeden z nejlepších současných bulharských vypravěčů Dejan Enev vy-
Na druhé straně se však stále silněji projevuje návrat k příběhu, a to dal v uplynulém roce sbírku povídek a novel Gospodi, pomiluj (Bože,
nejenom v próze, ale i v poezii – tato tendence je patrná zejména v díle smiluj se). Stejně jako ve svých předešlých knihách i zde Enev odha-
Georgiho Gospodinova, Aleka Popova, Plamena Dojnova, Tomy Mar- luje tragičnost bytí skrytou v banalitě každodennosti a často v krát-
kova, Emila Andreeva, Dejana Eneva, Marie Stankovové, Stefana ké a zdánlivě bezvýznamné epizodě dokáže zachytit dramatické osu-
Kis’ova, Palmiho Rančeva aj. dy svých postav.
Mezi výrazné trendy posledních let patří i tzv. „ženské psaní“. Ženský Knižně loni debutoval románem Džobna enciklopedija na misteriite
způsob psaní pramenící z fluidní ženské identity je patrný jak v poezii (Mig- (Kapesní encyklopedie mystérií) Milen Ruskov, prozaik, jenž si vydo-

44 bulharsky psaná literatura 45
byl autoritu již svými časopisecky publikovanými texty. Kapesní encyk- nitní vědy. Další literární časopisy jsou: Literaturen forum, Ach, Maria,
lopedie mystérií se točí kolem dějin okultní filosofie a hry s esoterismem. Sezon, Kritika, Stranica, Ezik i literatura, Panorama či Fakel.
Někteří kritici srovnávají Ruskova s Umbertem Ecem.
Jako prozaička se knihou Ljubov i smǎrt pod krivite kruši (Láska a smrt
pod křivými hrušněmi) poprvé představila Kristin Dimitrovová, jed- bulharská literatura u nás
na z nejvýznamnějších současných bulharských básnířek. Příběhy ze všed- a česká v bulharsku
ního života skrze zdánlivou banálnost zachycují komplikovanost a tra-
gičnost naší doby. Z hlediska překladu bulharské literatury do češtiny byl uplynulý rok
Jeden z nejuznávanějších současných bulharských prozaiků, autor (doufejme) zlomový. Po sedmileté pauze se objevil nový český překlad
řady povídkových sbírek, Emil Andreev, potvrdil svou pověst osobité- bulharské beletrie, a to kniha povídek současného spisovatele Georgi-
ho vypravěče s citem pro syžet a svébytným jazykem i ve svém prvním ho Gospodinova Gaustin neboli Člověk s mnoha jmény (I drugi istorii).
románu Stǎklenata reka (Skleněná řeka). Lze jen uvítat, že se s prezentováním soudobé bulharské tvorby v Česku
Pozoruhodné básnické sbírky představily v loňském roce Ekaterina začalo u jednoho z jejích stěžejních autorů. Současné bulharské litera-
Josifovová (Nagore Nadolu, Nahoru Dolů) a Ivan Teofilov (Infinitiv), dva tuře se věnuje také sekce Světová literatura měsíčníku pro literaturu
autoři, jejichž dílo výrazně promluvilo do bulharské literární tvorby po- a čtenáře Host (číslo 4/2004), která mj. přináší překlady z děl Georgi-
sledních desetiletí. ho Gospodinova, Aleka Popova, Albeny Stambolovové, Nadeždy Ra-
Podobně ovlivnil bulharskou poezii, zvláště po roce 1989, Ani Ilkov, dulovové a Aniho Ilkova.
který v uplynulém roce přispěl sbírkou nových i starších básní Mala AZiJa Na rozdíl od poněkud skoupého přístupu českých nakladatelství k bul-
na Dušata (Malá ASiE Duše). harským autorům se těm českým dostává v Bulharsku velkorysejšího
Novou knihu vydala i Nadežda Radulovová, mladá básnířka, která přijetí. Díla českých spisovatelů si za poslední roky našla své pevné mís-
debutovala v 90. letech a rychle si vydobyla pevné místo mezi autory re- to v edičních plánech bulharských nakladatelů, a to i navzdory součas-
prezentujícími současnou bulharskou literaturu. Její nejnovější sbírka né nelehké situaci na bulharském knižním trhu. Děje se tak mimo jiné
se jmenuje Pamuk, stǎklo a električestvo (Vata, sklo a elektřina). díky aktivitě tamních překladatelů a vydavatelů; vydávání překladových
titulů podporují i granty Ministerstva kultury a Ministerstva zahraničí
ČR a různých nadací. V roce 2004 vyšla v Bulharsku kniha Absurdija.
nakladatelství a literární časopisy Ubijstvena ljubov (Temná láska) Alexandry Berkové a výbor z básní Lud-
mily Kroužilové Sol v ranite (Sůl v ranách). Významný bulharský bo-
Z dlouhé řady bulharských vydavatelů umělecké i odborné literatury vy- hemista Vaťo Rakovski (1925), básník, překladatel a nositel Ceny Pre-
značujících se dobrou nakladatelskou politikou zmiňme alespoň ty, kte- mia Bohemica z r. 1997, vydal překlady veršů Jana Nerudy Az vsičko
ří jsou nejzajímavější pro zahraniční bulharisty. Nakladatelství Žanet-45 bjach (Vším jsem byl), Antonína Sovy Otvoren chram (Otevřený chrám)
se dlouhodobě specializuje na vydávání bulharské krásné literatury (a to a Karla Kryla Pametnik na sǎlzata (Pomník slze).
především soudobých mladých autorů) a za léta působení v této riskantní
oblasti si vysloužilo pověst jednoho z nejsolidnějších bulharských na-
kladatelských domů.
Zajímavým a záslužným počinem je rovněž edice bulharské klasické
internet – na dobré adrese
literatury, Bǎlgarskijat kanon, kterou vydává nakladatelství Anubis.
Pokud jde o literární periodika, scéna se neustále mění, vedle reno- www.slovo.bg (stránky Bulharské virtuální knihovny – díla bulharské literatury od
středověku až po dnešek, často v plném znění; mají recenzní rubriku, fungují rovněž
movaných titulů se objevují nové, avšak literární časopisy se vlekle
jako rozcestník k několika literárním periodikům; jsou dostupné bulharsky, určité rub-
potýkají se složitou finanční situací, a tak na jedné straně tituly hojně
riky pak v cizích jazycích, především anglicky)
vznikají, na druhé jich však nemálo zaniká. Z těch, které se drží, jme- www.liternet.bg (ke stažení díla bulharských i zahraničních autorů různých období
nujme alespoň Literaturen vestnik, který je již od roku 1990 nejvýraz- v plném znění, recenze, literárněvědné studie a texty z oblasti humanitních věd obec-
nější platformou pro začínající autory a nesporně se mu daří udávat ten- ně; bulharsky, určité rubriky v cizích jazycích)
denci soudobé bulharské literatuře, a Kulturu, jejíž obsah se již několik www.bulgaria.com/welkya (stránky Časopisu pro bulharskou literaturu – poezie a pró-
desetiletí těší značné vážnosti, zejména pokud jde o bulharské huma- za bulharských autorů, recenzní rubrika; bulharsky a anglicky)

46 bulharsky psaná literatura 47
http://www.litclub.com (stránky internetového časopisu a virtuální knihovny Lite-
rární klub – díla bulharské i světové literatury klasických i soudobých autorů, a to jak čínsky psaná literatura
ukázky, tak i texty v plném znění, recenze knižních novinek i děl, která knihovna na-
bízí ke stažení; bulharsky)
olga lomová, lucie kellnerová,
přehled nejdůležitějších literárních cen zuzana li, michael day
Cena Razvitie (Cena Rozvoj): Evdin Sugarev, Nevǎzmožnite ubežišta na poezijata (Nemož-
ná útočiště poezie), Teodora Dimova, Majkite (Matky) a Maja Vukovska, Unplugged
Bǎlgarski roman na godinata – Fondacija Vik (Bulharský román roku – Nadace Vik):
Stefan Kis’ov, Ekzekutorǎt (Kat)

překlady do češtiny
Gospodinov, Georgi: Gaustin neboli Člověk s mnoha jmény (I drugi istorii), přeložila Iva-
na Srbková, NLN, Praha 2004 V Číně nadále existuje na jedné straně oficiální literatura reprezento-
vaná Čínským svazem spisovatelů (China Writer’s Association), který
má téměř 6 500 členů, a literatura neoficiální, kterou představují za-
překlady z češtiny kázaní či různě perzekuovaní autoři, případně autoři žijící v exilu. Ne-
jinak tomu bylo i v roce 2004. Hranice mezi oběma skupinami je při-
Berková, Alexandra: Absurdija. Ubijstvena ljubov (Temná láska), přeložila Anželina Pen- tom částečně rozostřená.
čeva, Panorama pljus, Sofia 2004 Oficiální literatura sama zahrnuje širokou škálu rozmanitých děl,
Kroužilová, Ludmila: Sol v ranite / Sůl v ranách (dvojjazyčné vydání), přeložil Di-
která představují nejrůznější postoje a vyjadřují různou míru tvůrčí svo-
mitǎr Stefanov, Matom, Sofia 2004
body a nezávislosti na diktátu oficiální propagandy. Postavení oficiál-
Kryl, Karel: Pametnik na sǎlzata (Pomník slze), přeložil Vaťo Rakovski, Ab Izdatelsko
Atelie, Sofia 2004
ního spisovatele v ČLR je tak trochu schizofrenické. Programové pro-
Neruda, Jan: Az vsičko bjach (Vším jsem byl), přeložil Vaťo Rakovski, Ab Izdatelsko Ate- hlášení přijaté v r. 2001 na zatím posledním sjezdu Svazu spisovatelů
lie, Sofia 2004 říká doslova: „Vyzýváme všechny spisovatele a umělecké pracovníky,
Sova, Antonín: Otvoren chram (Otevřený chrám), přeložili Vaťo Rakovski a Atanas Zvez- aby se pevně semkli kolem ÚV KS Číny v čele se soudruhem Jiang Ze-
dinov, Ab Izdatelsko Atelie, Sofia 2004 minem (…) a v jejich zpěvu aby ústřední melodií byla chvála komunis-
tické strany, chvála socialismu, politiky reforem a otevírání se světu.“
Zároveň však v rámci svazu působí renomovaní autoři, kteří se v době
relativního uvolnění v 80. letech netajili nekonformními politickými ná-
zory a dodnes patří k nejlepším čínsky píšícím autorům. V roce 2004
se pak v oficiálních strukturách objevilo několik nových autorů pozo-
ruhodně nezávislých děl.
Podobná schizofrenie existuje také v nakladatelské praxi. Vydává-
ní knih i časopisů je pod přísnou kontrolou oficiálních míst (naklada-
telství a periodika podléhají ústředním nebo provinčním orgánům) a na
rozdíl od jiných oblastí podnikání se zde nepředpokládá vstup soukro-
mého sektoru. Na druhé straně i v nakladatelské činnosti se prosazují
tržní principy příznačné pro dnešní čínský „socialismus se specifický-
mi čínskými rysy“. Vzhledem k rozloze země, velkému počtu naklada-
telství, komerčním zájmům a významu nejrůznějších osobních vazeb
i korupce pak dochází k tomu, že ve státních nakladatelstvích vycházejí

48 ãínsky psaná literatura 49
(nejinak tomu bylo v uplynulém roce) tituly nejrůznějšího ražení, včet- události a literární ceny
ně děl z hlediska oficiální linie svazu spisovatelů obtížně přijatelných.
Jak je v Číně v poslední době běžné, některé knihy byly dodatečně sta- Čínský svaz spisovatelů tradičně uděluje celou řadu cen, zpravidla vždy
hovány z trhu a jejich autoři byli vystaveni kritice oficiálních míst. jednou za několik let. V roce 2004 bylo Lu Xunovou cenou (Lu Xun wenxue
Běžnou praxí je rovněž cenzura problematických míst, kterou provádí jiang) oceněno celkem 29 děl z uplynulých tří let, a to v kategoriích nove-
(často ve spolupráci s autorem) samo nakladatelství. la, povídka, reportážní literatura, poezie, esej, literární kritika a překlad.
Dalším rysem příznačným pro celé poslední desetiletí je sílící ko- Novinkou byla Cena časopisu Lidová literatura (Renmin wenxue ji-
mercializace oficiální literatury. Snaha prosadit se na trhu vedla kon- ang). Vedle odborné poroty se prostřednictvím internetového serveru
cem roku 2003 k vytvoření obchodní korporace nakladatelství Zuojia sina.com hlasování účastnila i široká čtenářská obec. Ocenění získali
a devíti literárních časopisů pod hlavičkou Svazu spisovatelů. vedle zavedených spisovatelů (Mo Yan, Yu Jian) i méně známí autoři
Neoficiální scéna je značně roztříštěná a zprávy o ní jsou neúplné. mladších generací.
Mnoho neoficiálních autorů publikuje výhradně na Internetu. Neofici- Na jaře se vzpomínalo 105. výročí narození spisovatele Lao She (Lao
ální literaturu reprezentuje především Nezávislé centrum čínského Pen Še) a při té příležitosti byla udělena literární cena nesoucí spisovatelovo
klubu (Duli Zhongguo bihui zhongxin, Independent Chinese Pen Cent- jméno (Lao She wenxue jiang). Událost však v médiích neměla větší ohlas.
re). Jeho předseda, literární kritik a esejista Liu Xiaobo, byl v roce 2004 V roce 2004 oslavil své 101. narozeniny předseda Svazu spisovatelů Ba Jin.
opakovaně vyslýchán, byly mu zabaveny písemnosti a elektronická poš- 22. června 2004 byli v Pekingu vyhlášeni laureáti První mezinárod-
ta a nesměl publikovat v oficiálních médiích. Vzhledem k chaotické si- ní soutěže poezie (Xin shijie guoji shige jiang), oficiální akce organizo-
tuaci v nakladatelské činnosti se ale méně známým autorům neoficiál- vané ministerstvem kultury, Muzeem moderní čínské literatury, Pe-
ní scény daří občas publikovat ve státních nakladatelstvích, zejména kingskou univerzitou a univerzitou Renmin. Mezi oceněnými byli také
v menších domech v odlehlých provinciích. autoři, kteří se poprvé prosadili v 80. letech v prostředí neoficiálních ča-
Zvláštní kategorii neoficiální literatury představují díla autorů, sopisů (Xi Chuan a Wang Xiaoni).
kteří jsou členy Svazu spisovatelů a běžně publikují v oficiálních mé- Nejzajímavější literární cenou z hlediska originality oceněných děl
diích, dokud jejich dílo není shledáno ideologicky závadným a zaká- je zřejmě Cena Nezávislého centra čínského Pen klubu (Duli Zhongguo
záno. Tyto zákazy mívají různý dopad. Někdy je takový autor zcela zba- bihui zhongxin jiang, Independent Chinese Pen Centre Award), která byla
ven možnosti publikovat v oficiálních médiích, jindy se mu daří v roce 2004 udělena podruhé. Získala ji kniha memoárů Zuihoude guizu
v oficiálních médiích zůstat a někdejší zákaz nakonec přispěje k po- (Poslední aristokraté) spisovatelky Zhang Yihe. Literární kritik a pub-
pularitě autora a tržní úspěšnosti jeho dalšího – zpravidla již opatrněji licista, předseda Nezávislého čínského Pen klubu Liu Xiaobo dostal cenu
psaného – díla. od mezinárodní organizace Reportéři bez hranic za obranu svobody tis-
Informace o neoficiální literatuře – případně o perzekucích autorů ku. O těchto oceněních se oficiální média pochopitelně nezmínila.
– shromažďuje zmíněné Nezávislé centrum čínského Pen klubu a různé V Číně se každoročně koná řada knižních veletrhů. Jen v hlavním
instituce zpravidla zakotvené při univerzitách mimo Čínu. Nejvýznam- městě Pekingu jsou to dva domácí a jeden mezinárodní veletrh ročně.
nějším centrem tohoto druhu v Evropě je Digital Archives for Chinese V prvním týdnu v září proběhl již 11. International Beijing Book Fair,
Studies (DACHS) při univerzitě v Heidelbergu. jehož se podle některých údajů zúčastnilo na 900 domácích i zahranič-
Neoficiální autoři publikují také v exilovém časopise Jintian (Today, ních vystavovatelů.
Dnešek), který vychází od roku 1990 postupně na různých místech v Ev- V listopadu 2004 se konal sjezd Čínského svazu překladatelů. Le-
ropě, USA a Hongkongu. Objevují se v něm i ukázky z děl některých tošním tématem bylo zviditelňování kvalitních překladatelů. S tímto cí-
autorů, kteří v ČLR publikují oficiálně – další příklad částečného stírá- lem souběžně proběhla výstava překladové literatury (první od roku
ní rozdílu mezi autory oficiálními a zakázanými. 1949) a byly uděleny překladatelské ceny. Překvapením a do jisté míry
Mezi neoficiální autory s úzkou vazbou na ČLR je možné přiřadit také průlomem informační bariéry byl dvacetidílný dokumentární cyklus
v Evropě poměrně známé spisovatele, kteří značnou část života prožili o avantgardní čínské poezii odvysílaný na počátku roku na vzdělávacím
v Číně, ale během 80. let emigrovali a dnes žijí na Západě a publikují v zá- kanálu televize provincie Zhejiang. Seriál představil také řadu neoficiál-
padních jazycích, jako je např. ve Francii žijící Gao Xingjian (nositel No- ních autorů. Avšak nejznámější z nich – v exilu žijící Bei Dao ani Zhou
belovy ceny za rok 2000) a Dai Sijie, či v USA žijící básník Bei Dao. Lunyou, který po masakru na náměstí Tiananmen strávil dva roky ve
vězení – se na obrazovce neobjevili.

50 ãínsky psaná literatura 51
Mediální událostí, tentokrát spíše pro intelektuální kruhy, byla po- náctým románem autorky, která se chlubí, že v roce 2001 napsala (podob-
lemika kolem autobiografického románu Jie wo yi sheng (Půjčte mi je- ných) románů sedm. Svou tvorbu provokativně definovala jako „psaní skr-
den život) šanghajského esejisty a literárního historika Yu Qiuyuho. ze ňadra“ (xiongkou xiezuo), čímž naráží na všudypřítomnou erotickou
Názorový spor se dotkl osobních postojů autora za Kulturní revoluce i in- dráždivost. Zhao Ning navazuje na dílo dalších „krásných“ autorek, jako
terpretace čínské kultury a národní identity. jsou Wei Hui (Shanghai baby – vyšlo i v českém překladu) a Mian Mian.
Stranou oficiálních médií zůstal skandál kolem již zmíněných memo- Značné oblibě se stále těší memoárová literatura, biografie a auto-
árů Zhang Yihe, která za ně získala cenu Nezávislého centra čínského Pen biografie známých osobností, včetně spisovatelů. V rámci těchto žánrů
klubu. O to větší pozornost však skandál vzbudil mezi zasvěcenými čtenáři. vyšlo několik titulů, které se vracejí do 30. a 40. let 20. století, zejména
Ačkoli autorčiny vzpomínky na 50.–70. léta vyšly v cenzurované podobě, do mondénní Šanghaje. Tyto memoáry jsou součástí nostalgie po před-
kniha byla nakonec oficiálně zakázána. Zákaz nicméně nezabránil distri- revolučních časech, která se prosazuje jako obecnější trend v součas-
buci knihy, o kterou byl tak velký zájem, že vyšla i v pirátských kopiích. né čínské kultuře.
Další skandál potkal tibetskou autorku Wei Se (tibetsky Özer, psá- Nejzajímavějším titulem memoárové literatury jsou vzpomínky na
no též Oser nebo Woesser), která koncem roku 2003 publikovala čín- léta budování socialismu v Číně od Zhang Yihe. Autorka je dcerou Zhang
sky psanou knihu esejů pod názvem Xizang biji (Zápisky z Tibetu). Na Bojuna, význačného představitele demokratického hnutí v Číně v prv-
podzim 2004 byla tato kniha kritizována oficiálními místy jako „velká ní polovině 20. století. V oficiálním cenzurovaném – posléze zakázaném
politická chyba“ a autorka přes protesty Nezávislého centra čínského – vydání (viz výše) se memoáry jmenují Wangshi bingbu ru yan (Minulost
Pen klubu přišla o zaměstnání, byt i sociální pojištění a musela nastoupit rozhodně není jako dým). Necenzurovaná verze knihy s názvem Zuihoude
kurz politické výchovy. guizu (Poslední aristokraté), která vyšla v Hongkongu, získala již zmi-
Neoficiální média dále informovala o zatčení a vyslýchání několika ňovanou cenu Nezávislého centra čínského Pen klubu. Zhang Yihe po-
spisovatelů. Největší pozornost vzbudil soud s Du Daobinem, esejistou dává mimo jiné na osudech svého otce, který patří ke známým obětem
a politickým komentátorem řady nezávislých internetových periodik. perzekucí inteligence v 50. letech, svědectví o osobní statečnosti a smys-
Du Daobin byl za svou publicistickou činnost odsouzen na tři roky vě- lu pro lidskou důstojnost tváří v tvář nejhoršímu pronásledování. Oso-
zení podmíněně. Předmětem doličným měl být dopis adresovaný Vác- bitým způsobem pojaté vzpomínky poprvé zveřejňují některá fakta o po-
lavu Havlovi, v němž tento čínský intelektuál žádal pomoc pro jiného za- zadí politických kampaní na počátku existence ČLR. Zároveň jsou
tčeného spisovatele. Koncem roku byl také zatčen básník Shi Tao. zasvěceným pohledem do zaniklého světa tradiční čínské inteligence.
Vzpomínky na Kulturní revoluci a to, co přišlo po ní, nazvané Jie wo yi
sheng (Půjčte mi jeden život) vydal plodný a oblíbený autor Yu Qiuyu.
z knihkupeckých pultů Yu proslul jako esejista, popularizátor tradiční kultury a autor vlaste-
neckých úvah o čínské národní identitě. Jeho autobiografický román vy-
Na žebříčcích bestsellerů jasně vedly komerční tituly, zejména senti- volal značnou polemiku v oficiálních i neoficiálních médiích. Kritici po-
mentální milostné románky mladých, sotva dvacetiletých autorů a au- ukazovali na autorovo pokrytectví, kýčovité přikrašlování vlastního
torek. Největší událostí roku 2004 v této kategorii však nebylo původ- chování za Kulturní revoluce a sentimentální nacionalismus. Diskuse
ní čínské dílo, ale čínské překlady románů Na xiaozi zhen shuai (Ten kluk tak rozvířila téma léta probírané v exilových kruzích, selhání čínské
je fakt fešák, prodáno 700 000 výtisků) a Langde xiuhuo (Vábení vlků) inteligence v moderních dějinách.
v té době devatenáctileté jihokorejské autorky Ka Ä-do. Návštěva au- Známý tchaiwanský spisovatel a scenárista Wang Hui-ling (prosla-
torky v Číně vzbudila velkou pozornost médií. vil se zejména scénářem k filmu Tygr a drak) vtiskl knižní podobu osudům
Populární i nadále zůstávají „autobiografické“ romány mladých auto- jedné z nejvýraznějších osobností moderní čínské literatury Eileen Chang
rek označovaných jako „krásná děvčata“ (mei shaonü) a další literatura bo- (Zhang Ailing, 1921–1995), která po roce 1949 emigrovala na Tchai-wan.
hatá na zevrubné popisy erotických scén. Autorky těchto románů jsou Wangova kniha se jmenuje Ta cong Haishang lai (Přišla ze Šanghaje). Vy-
veřejností vnímány jako totožné s postavou hlavní hrdinky a úspěch knih dání knihy doprovázelo vysílání stejnojmenné televizní adaptace v čín-
je částečně podmíněn jejich mediální popularitou. Typickou ukázkou „psa- ské televizi.
ní krásných děvčat“ je román Zhao Ning Ye zhuang (Negližé), příběh o ší- Na Tchai-wan vedla po roce 1949 i cesta další čínské spisovatelky,
lené lásce, vyprahlosti a tělesné touze žen dvou generací, který se podle Nieh Hua-ling. Autorka, která od počátku 60. let žije ve Spojených
slov autorky odehrává „na hraně mezi láskou a smrtí“. Negližé je již jede- státech, nazvala svou autobiografii San sheng san shi (Tři životy, tři ge-

52 ãínsky psaná literatura 53
nerace). Sama sebe v ní líčí jako strom s kořeny v pevninské Číně, kme- fikovaného Lenina, ve vesnici vybudovat nové mauzoleum a rozvinout
nem na Tchai-wanu a korunou v USA. tak zde turistický průmysl. Smělý plán však zůstane nenaplněn. Absurdní
Profesor filosofie Zhou Guoping přišel v loňském roce s dalším svaz- burleska je zároveň hořkou sondou do hlubin lidské duše, příběh lze číst
kem svých memoárů, tentokrát zaostřeným na 50. léta, dobu svého i jako parodii na „čínský tržní socialismus“. Kniha je napsána henan-
dětství. Nazval je Suiyue yu xingqing (Čas a temperament). ským dialektem a dostalo se jí uznání v podobě Ceny Lao Sheho.
Ohlédnutím za minulostí je i milostná korespondence nedávno ze- Společensky aktuální je i angažovaný román Pan Juna Sixing bao-
snulého spisovatele Wang Xiaobo s jeho manželkou, známou socio- gao (Zpráva o vykonané popravě) – příběh policistky, novináře a práv-
ložkou Li Yinhe. Kniha dostala název Ai ni jiuxiang ai shengming (Lás- níka, kteří se sejdou nad jedním kriminálním případem. Pachatel je
ka k tobě je láskou k životu). nakonec odsouzen a popraven, jeho smrt však vyvolá pochybnosti o smys-
Z loňské románové produkce vyberme tituly, které byly vysoko hod- lu trestu smrti. Příběh se zakládá na skutečných událostech, autor čer-
noceny v oficiálních médiích, aniž se podbízely oficiální ideologii. Ne- pal ze zkušeností své ženy – kriminalistky. V souvislosti s vydáním ro-
pochybnou literární událostí roku byla publikace dvou románů zasaze- mánu se poprvé v čínských oficiálních médiích objevila myšlenka, že
ných do exotického prostředí na okraji většinové čínské kultury: Jiang moderní společnost se může obejít bez trestu smrti – byť s poznámkou,
Rongův Lang tuteng (Totem vlka) a Fan Wenova Shui ru dadi (Země vody že v Číně bude muset trest smrti zůstat ještě dlouho zachován.
a mléka). Obě díla navazují na proud literatury tzv. „hledání kořenů“, Kriminální zápletka je nezbytnou ingrediencí románů Hai Yana. Nej-
jenž započal v polovině 80. let, a bývají srovnávána s magickým realis- prodávanější čínský autor detektivek přišel loni s novým titulem He liu
mem latinskoamerických autorů. ru xue (Řeka teče jako krev). Příběh s prvky psychologického románu
Jiang Rongův román líčí setkání čínského mladíka s drsnou reali- tentokrát zasadil do prostředí dnešního čínského velkoměsta.
tou života v mongolské stepi, kde kralují vlci. Přátelství se starým lov- Odvrácená strana popularity a absurdní moc médií jsou témata ro-
cem vlků, po generace děděná tajemství života, okouzlení světem ele- mánu Xiong Zhenglianga Biekan wode lian (Nedívej se mi do očí), pří-
mentárních lidských pudů, krásou přírody a mužnou silou nakonec budí běhu o zmatení identity z prostředí umělců a zábavního průmyslu. Ma-
pochybnosti o tradičních čínských hodnotách. Totem vlka je zralá lite- líř ženských aktů, jemuž jako modely stojí prostitutky, se kvůli svým
rární prvotina osmapadesátiletého autora, který ve Vnitřním Mongol- dílům dostane do rukou policie, je obviněn z nemorálního jednání v roz-
sku prožil jedenáct let. poru se zákonem, v důsledku čehož přichází na mizinu a je dohnán k žeb-
Druhý zmíněný titul, Fan Wenova Země vody a mléka, je svérázný his- rotě. Záhy jej objeví média a udělají z něj slavného a bohatého muže,
torický román o setkávání a střetání kultur. Příběh začíná na přelomu který se stane podnikatelem v zábavním průmyslu. Hrdina nakonec zjiš-
19. a 20. století příchodem dvou francouzských misionářů do horského ťuje, že v té spoustě tváří, které mu život připravil, sám sebe nepoznává.
kraje v jihozápadní Číně, kde se „jako voda s mlékem“ prolínají různé Spisovatel Xu Xing, žijící od konce 80. let ve Francii, vydal ve své
tradice – čínská a tibetská kultura s kulturou místních horalů Naxi. vlasti svůj úspěšný román Shengxiade dou shuyu ni (To ostatní je všech-
Důležitým tématem je zde náboženství a román ústí ve volání po nábo- no tvoje). Ironicky laděný příběh dvou pekingských mladíků, kteří bez
ženském smíru. peněz putují světem – a zejména Evropou – a zažívají někdy humorná,
Autor psychologických románů a viceprezident Čínského svazu jindy trpčí překvapení, často založená na kulturním nedorozumění,
spisovatelů Wang Meng vydal variaci na téma životního příběhu čín- vyšel nejprve francouzsky (2003) a německy (2004). Verzi pro čínské na-
ského intelektuála ve víru dramatických událostí poválečných dějin Číny. kladatelství autor dle vlastních slov trochu upravil, aby nenarazil na
Nazval ji Qing hu (Zelená liška). Hlavní hrdinkou je v tomto Wangově ro- cenzuru. Kromě překladů do dalších jazyků se chystá i filmová adapta-
mánu výjimečně žena a jednou z hlavních tematických linií příběhu hle- ce knihy.
dání lásky. Wang Meng pracuje s klasickým čínským motivem lišky – dé- O výhodách i nevýhodách technických vymožeností naší doby vy-
mona, jež je ztělesněním ženské milostné touhy ohrožující muže. práví román Shouji (Mobil) Liu Zhenyuna. Mobilní telefon pomáhá hlav-
Shouhuo (Užít si to), tak se jmenuje politická alegorie ze současné nímu hrdinovi udržovat několik paralelních milostných vztahů, ale také
čínské vesnice spisovatele Yan Lianke. Příběh se odehrává v jedné z nej- nebezpečně ohrožuje jeho tajemství. Román byl na trh uveden zároveň
chudších venkovských oblastí Číny. Okresní tajemník se rozhodne, že s filmovou verzí.
pomůže k prosperitě vesnici, kde jsou téměř všichni obyvatelé nějak tě- S mobilními telefony souvisí i román Qian Fuzhanga Cheng wai
lesně postižení. Chce z vesničanů vytvořit kočovnou tlupu a předvádět (Za městem). Lze jej nazvat kuriozitou roku. Příběh vášnivé lásky v še-
je po celé Číně, aby vydělal peníze. Za ně hodlá v Moskvě koupit mumi- desáti kapitolách, každá o rozsahu jedné SMS, byl v této formě distri-

54 ãínsky psaná literatura 55
buovaný společností Shanghai Unicom. Předplatitelé dostávali román řena autorovým životopisem. Ferdinand Stočes vydal další ze čtenářsky
na pokračování v podobě dvou SMS denně. úspěšných antologií klasické čínské poezie, Písně a verše staré Číny.
Shrnout výrazné publikační počiny v oblasti poezie je složitější. Bás- Výrazně se na vydávání čínské literatury podílí pražské naklada-
nické sbírky oficiálních autorů jsou na okraji zájmu čtenářů i interne- telství DharmaGaia. V loňském roce přišlo hned se třemi tituly. První
tových stránek. Dokonce i oficiální čínská kritika se o poezii režim- z nich je výbor z převážně fantastických povídek autora pozdního cí-
ních autorů vyjadřuje zdrženlivě. Soudě podle nabídkových katalogů, sařství Pchu Sung-linga (1640–1715) nazvaný Zkazky o šesteru cest osu-
v roce 2004 převažovaly reedice děl zasloužilých autorů a různé, čas- du. Jde o reedici klasického překladu Jaroslava Průška z roku 1955 a kni-
to tematicky pojaté antologie. Mezi nimi bylo i několik svazků oslav- ha je prvním svazkem nové Klasické knižnice východu nakladatelství
né poezie věnované Teng Siao-pchingovi u příležitostí 100. výročí jeho DharmaGaia. Druhým titulem je klasická sbírka čchanových kóanů Tung-
narození. Podobně nezajímavá je i valná část básní publikovaných -šan Liang-ťie nazvaná Paradoxy čchanového mistra. Konečně nakla-
v časopise Svazu spisovatelů Shikan (Poezie). datelství DharmaGaia vydalo monografii Olgy Lomové Ach běda, pře-
Výrazné básnické osobnosti pocházejí vesměs z řad neoficiálních au- běda (oplakávání mrtvých ve středověké Číně), která obsahuje také antologii
torů. Někteří z někdejších neoficiálních autorů se v průběhu 90. let pro- smutečních a vzpomínkových textů přeložených z klasické čínštiny.
sadili i na oficiální scéně (Xi Chuan, Shu Ting, Yu Jian), v roce 2004
však nikdo z nich nepublikoval samostatný titul.
V roce 2004 dochází k mírnému uvolnění ve vztahu oficiálních míst česká literatura v číně
k neoficiální, či jak se někdy říká avantgardní poezii, a kromě již zmí-
něného televizního seriálu bylo publikováno – v omezeném nákladu a bez Česká literatura má v Číně stabilní okruh příznivců. V roce 2004 zaujal
jakékoli publicity – několik antologií neoficiální poezie 80. a 90. let, čínské čtenáře Bohumil Hrabal a Ivan Klíma. Nadále se velké oblibě
vesměs v menších nakladatelstvích. těšily starší překlady Milana Kundery a v roce 2003 publikovaný pře-
Mnoho zajímavé poezie je zveřejňováno na Internetu. V květnu se klad Vieweghova Románu pro ženy. Překlady jsou pořizovány (s výjim-
z iniciativy neoficiálního časopisu Nüzi shibao (Ženská poezie) usku- kou Kunderových románů) přímo z českého jazyka a zpravidla mají vy-
tečnila v pořadí již druhá Čínská konference o ženské poezii. Účastnily sokou profesionální úroveň. Z našeho hlediska je pikantní, že tito autoři,
se jí i dnes již oficiální autorky Shu Ting, Wang Xiaoni a Tang Yaping. za normalizace u nás zakazovaní, jsou bez problému publikováni v ko-
Jedná se o poměrně vyhraněnou feministicky orientovanou skupinu. munistické Číně. Čínský čtenář se o jejich osudech za normalizace mno-
V prosinci 2004 se tři nezávislé webové stránky specializované na ho nedozví, obvykle je jejich místo v dějinách české literatury charak-
poezii spojily a vytvořily Nezávislou síť čínské poezie (Zhongguo shige terizováno slovy: „Po roce 1989, kdy v České republice nastává období
duli wang). Jedním z cílů organizátorů je publikovat nejlepší básně uvolnění (zde je užita stejná terminologie, jakou užívá oficiální propa-
z Internetu v podobně ročenky Duli shige (Nezávislá poezie). První by ganda o politice KS Číny po Kulturní revoluci), se z nich doma stali nej-
měla spatřit světlo světa v tomto roce. oblíbenější autoři.“ Čínský čtenář je však zvyklý číst mezi řádky a mno-
hé pochopí i navzdory doslovu.
Nakladatelství Shanghai wenyi chubanshe v roce 2004 dokončilo pro-
čínská literatura u nás jekt souborného vydání dosavadního díla Milana Kundery, který zaháji-
lo o rok dříve. V Číně oblíbený román Nesnesitelná lehkost bytí vyšel při té
Moderní čínská literatura není v poslední době do českého jazyka vů- příležitosti v novém překladu: namísto staršího převodu, který v roce 1987
bec překládána, s výjimkou příležitostných ukázek v Literárních novi- pořídil spisovatel Han Shaogong, byl použit překlad profesora Xu Juna
nách, Novém Orientu, případně dalších časopisech. z Nankingu. Xu Junovy odlišné interpretace některých klíčových pasáží
Klasická literatura se překládá víc. Loni to bylo pět knih, a to jak nové vyvolaly rozporuplné reakce a diskusi o překládání jako takovém.
překlady, tak i reedice dávno rozebraných titulů. Na prvním místě je tře- Novinkou a mimořádným překladatelským i edičním počinem jsou
ba zmínit výbor z díla starověkého básníka Čchü Jüana (přibližně 340–278 vybrané spisy Bohumila Hrabala (Helabaer jingpin ji) v pěti svazcích, pro-
př. n. l.), který je jedním z nejvýznamnějším čínských básníků všech dob jekt, který stejně jako vydávání souborného díla Milana Kundery započal
a v Číně je ctěn také jako muž mimořádné mravní integrity a jako kul- v roce 2003. Vloni na něj navázal ještě výbor Hrabalových povídek s ná-
turní vzor. Překlad Jaromíra Vochaly je prvním pokusem představit zvem Babideer (Pábení). Na jejich převodu se podílelo více překladatelů,
systematicky básníkovo dílo české veřejnosti. Publikace je navíc opat- mezi nimi i jedna z nejlepších čínských bohemistek, paní Yang Leyun.

56 ãínsky psaná literatura 57
Dalším obsáhlým nakladatelským počinem, rovněž pětisvazkovým, přehled nejdůležitějších literárních cen
je Ifan Kelima zuopin (Dílo Ivana Klímy). Překladu se ujali Liu Xingcan
(vynikající bohemistka a mj. překladatelka Haškova Švejka) a Wan Shi- Duli Zhongguo bihui zhongxin, Independent Chinese Pen Centre (Cena Nezávislého cent-
rong. Jde o výbor sestávající ze dvou svazků povídek (Milostné rozhovo- ra čínského Pen klubu): Zhang Yihe, Zuihoude guizu (Poslední aristokraté)
ry a Moje první lásky), dvou svazků novel (Láska a smetí a Milostné léto) Lao She wenxue jiang (Literární cena spisovatele Lao She): Jiang Rong, Lang tuteng (To-
a románu Soudce z milosti. tem vlka)

internet – na dobré adrese překlady do češtiny
Oficiální ãínské zdroje: Čchü, Jüan: Z Čchuských písní (výbor), přeložil Jaromír Vochala, BB/Art, Praha 2004
www.chinawriter.com (stránky Čínského svazu spisovatelů) Pchu, Sung-ling: Zkazky o šesteru cest osudu (výbor z převážně fantastických povídek),
www.white-collar.net (literární server s velkým množstvím děl ke stažení a s bio- přeložil Jaroslav Průšek, DharmaGaia, Praha 2004 (reedice vydání z r. 1955)
grafiemi autorů,v čínštině) Stočes, Ferdinand: Písně a verše staré Číny (antologie klasické čínské poezie), Mladá
www.zuojiawang.com (biografie autorů, základní informace o jejich díle, fotografie, fronta, Praha 2004
v čínštině) Tung-šan, Liang-ťie: Paradoxy čchanového mistra (Žuej-čou Tung-šan Liang-ťie čchan-
www.zuojia.net.cn (stránky vydavatelské korporace Zuojia, čínsky) š’jü-lu), přeložila Lucie Olivová, DharmaGaia, Praha 2004
www.CNPEA.com (stránky Pekingského knižního veletrhu, čínsky a anglicky)

Dal‰í internetové zdroje překlady z češtiny
www.beelinkclub.com (zprávy, diskuse obecně kulturní i o literatuře, čínsky)
http://gb.chinabroadcast.cn/chinese_culture/index.htm (kulturní server Huaxia, Hrabal, Bohumil: Helabaer jingpinji (To nejlepší z Hrabala), edici řídí Huang Bintang
zprávy, diskuse obecně kulturní i o literatuře, čínsky) a Long Dong a na překladech se podíleli přední čínští bohemisté – Yang Leyun, Liu Xing-
www.frchina.net (tzv. čínský akademický server, zprávy, diskuse obecně kulturní i o li- can a Wan Shirong, Zhongguo qingnian chubanshe 2003 a 2004. (Celkem 5 svazků:
teratuře, čínsky) v roce 2004 vyšla Zhuanjiti sanbuqu (Životopisná trilogie) a Wo shi shei (Kdo jsem?),
www.dangdang.com (největší čínský knižní internetový obchod, čínsky) kompilace z různých Hrabalových vzpomínek a poznámek.)
http://book.sina.com (knihy ke stažení, čínsky) Hrabal, Bohumil: Babidaier (Pábitelé; výbor povídek), přeložila Yang Leyun a kol., Cha-
www.readnovel.com (knihy ke stažení, čínsky) ngjiang wenyi chubanshe 2004
www.3book.net (knihy ke stažení čínsky) Klíma, Ivan: Yifan Kelima zuopin (Spisy Ivana Klímy), přeložili Liu Xingcan a Wan Shi-
rong, Zhongguo youyi chubanshe 2003 a 2004. (Celkem 5 svazků: v roce 2004 vyšly
Neoficiální informaãní zdroje: Aiqing yu laji /Láska a smetí/, Aiqing duihua /Milostný rozhovor/ a Bei shenpan de fa-
www.penchinese.net (Nezávislé centrum čínského Pen klubu, anglicky a čínsky) guan /Soudce z milosti/.)
www.boxun.com (politicko-kulturní internetové zpravodajství, čínsky) Kundera, Milan: Xiaowang lu (Kniha smíchu a zapomnění), Shanghai yiwen chubanshe
www.sunpoem.com (stránky feministické poezie, čínsky) 2004
www.sino.uni-heidelberg.de/dachs/leiden/epub/index.html (stránky Digital Ar- Kundera, Milan: Haoxiao de ai (Směšné lásky), Shanghai yiwen chubanshe 2004
chives for Chinese Studies (DACHS) při univerzitě v Heidelbergu, anglicky) Kundera, Milan: Gaobie yuanwuqu (Valčík na rozloučenou), Shanghai yiwen chubanshe
http://newton.uor.edu/Departments&Programs/AsianStudiesDept/china-lit.html 2004
(anotovaný rozcestník University of Redlands pro východní a jihovýchodní Asii, sekce Kundera, Milan: Shenghuo zai biechu (Život je jinde), Shanghai yiwen chubanshe 2004
čínská literatura, anglicky) Kundera, Milan: Xiaoshuo de yishu (Umění románu), Shanghai yiwen chubanshe 2004
Kundera, Milan: Wuzhi (L’ignorance), Shanghai yiwen chubanshe 2004
(Publikace Kunderových knih jsou součástí většího projektu zahájeného v roce 2003, kdy
Pozn.: Jména autorů (s výjimkou českých překladů) a původní názvy knih uvádíme v ofici- totéž nakladatelství vydalo dalších sedm románů. Knihy Milana Kundery jsou překládány
ální mezinárodně užívané čínské transkripci. Pouze v případě děl a autorů známých i v čes- z francouzských a anglických verzí.)
kém prostředí v závorce doplňujeme také přepis ve standardní české transkripci. Základ-
ní informace o transkripcích čínštiny, včetně převodových tabulek, viz Hana Třísková (ed.):
Transkripce čínštiny, Česko-čínská společnost, 1999. Pro lepší orientaci uvádíme v ně-
kterých případech také anglické názvy tak, jak je v mezinárodním styku užívají sami Čí-
ňané.

58 ãínsky psaná literatura 59
dánsky psaná literatura čkala čtyř reedicí. Andersen je vylíčen jako vědomý a tvrdošíjný strůj-
ce vlastní kariéry a jeho životopisec se věnuje i dlouho tabuizovanému
tématu umělcovy sexuality: citlivě vykresluje Andersenovu náklon-
nost k mužům, často ženatým, a potažmo i k jejich manželkám, která do-
helena březinová zajista z velké části vycházela z romantického pojetí mužského přátel-
ství, ale stejně tak i z Andersenových homoerotických sklonů. Biografie
vlastně prohlubuje výrok filosofa Sørena Kierkegaarda, který o Ander-
senovi, svém současníkovi, prohlásil, že patří k oněm podivuhodným kvě-
tinám, na kterých „on“ i „ona“ vyrůstají z jediného stonku.

události a literární ceny
Rok 2004 bychom mohli nazvat i rokem ženských spisovatelek. Na pres-
tižní Cenu kritiky byly nominovány pouze ženy: Janina Katzová za svůj
Rok 2004 se zapíše do dějin dánské literatury jako rok boje o kánon. Dán- román Drengen fra dengang (Chlapec z tehdy), Kirsten Hamannová za
ská pravicová vláda nabyla dojmu, že děti ztrácejí povědomí o národní román Fra smørhullet (Z žita) a Katrine Marie Guldagerová za útlou
kultuře a že je potřeba stanovit penzum knih pro základní a střední ško- povídkovou sbírku København (Kodaň), která nakonec zvítězila. Gulda-
ly, které mají děti během školní docházky přečíst. Dosud byl výběr čet- gerová debutovala před deseti lety jako lyrička a její texty v oceněné Ko-
by plně v kompetenci učitele, nyní mají odborníci z pověření vlády se- dani mají navzdory povídkové formě k básním docela blízko. Autorka
stavit seznam neopominutelných dánských klasiků. Na stránkách novin vážila každé slovo na lékárnických vahách a přes zdánlivě nezúčastně-
tak už rok zuří bitva. Vědci, učitelé i osvícení Dánové se takřka denně né vyprávění o okamžicích a docela banálních situacích ze života běž-
přou, koho by děti měly číst, jestli v kánonu náhodou není příliš málo žen ných Kodaňanů se jí daří s mimořádnou silou evokovat náladu dnešní-
a zda je státem předepsaná povinná četba vůbec nutná. Mnozí doufají, ho města. Stejně jako to dokáže dobrá poezie. Nálada, kterou Guldagerové
že z tohohle kánonu se nakonec střílet nebude, ale hodně hlasů považu- krátké prózy vyvolávají je hodně tísnivá, je to atmosféra míjení a bez-
je jisté vodítko (nikoli však závazný předpis!) za docela užitečné. východné samoty. Kritik Torben Brostrøm hovoří o knize jako o verba-
Rok 2004 by se ale dal nazvat i rokem příprav na oslavy dvoustých lizaci slavného obrazu Výkřik, v němž Nor Edvard Munch koncem 19. sto-
narozenin Hanse Christiana Andersena. Proslulý spisovatel by je sice letí znepokojivě výstižně zachytil pocit odosobněného velkoměsta
slavil až 2. dubna 2005, ale od začátku roku žáci a studenti na všech a existenciální úzkost člověka v něm. Tichou hrůzu postavy na Mun-
stupních škol Andersena pilně čtou, inscenují jeho pohádky jako diva- chově obraze vyjadřují i současní obyvatelé Kodaně: doslova každým
delní hry a seznamují se s jeho životem. Několik let se soustředěně gestem křičí do světa svoje odcizení. Kodaň se vejde akorát do kapsy
pracuje na novém kritickém vydání Andersena a knižní trh je už nyní a v tramvaji nebo v metru ji lze bez potíží vylovit a začíst se. A věřte, že
zaplaven řadou publikací o něm. Mezi nimi vyčnívá dvoudílná monogra- se pak člověk na spolucestující i okolní město dívá jinýma očima.
fie Jense Andersena s prostým názvem Andersen. En biografi 1–2 (Ander- Zmiňme se krátce i o románech, které při udílení Ceny kritiky vyšly
sen. Biografie 1–2), která vyšla počátkem roku 2004. naprázdno. Vypravěčem románu Janiny Katzové Chlapec z tehdy je třia-
Andersenův životopis z pera jeho jmenovce je žánrovým křížencem šedesátiletá Ania vzpomínající na svého kamaráda z dětství, Joakima.
mezi badatelskou monografií a románem. Tradici těchto tzv. dokumen- Oba vyrůstali v Krakově bez rodičů. Ti Aniiny zmizeli v koncentračním
tárních románů založil v Dánsku před více než 30 lety spisovatel Thor- táboře a Aniu silně poznamenalo, že teta Lydie, u které žila, o nich tvr-
kild Hansen výtečnou třídílnou publikací o Knutu Hamsunovi a příči- došíjně odmítala mluvit. Protagonistku tak celý život stíhá pocit vyko-
nách jeho nacistického selhání s názvem Processen mod Hamsun (Proces řeněnosti a prázdnoty, který se jí nepodaří zaplnit ani dvěma manžel-
proti Hamsunovi), která by si rozhodně zasloužila český překlad. V tom- stvími – obě končí rozvodem. Jde o román velkých a těžkých témat, román
to žánru se autoři opírají o fakta, spojují je ovšem vlastní imaginací. Jens o jizvách, které se nikdy nezahojí.
Andersen na bezmála tisíci stranách představuje velkého pohádkáře I v románu Kirsten Hammannové Z žita je hlavní hrdinkou žena a stej-
nesmírně plasticky, podrobně a především čtivě, a jeho kniha už se do- ně jako u Katzové je její život velice neutěšený. Nespokojenost ovšem

60 dánsky psaná literatura 61
nepramení z válečného utrpení. Mette sama neví, proč se cítí tak bez- Dánové si ale Højholta zamilovali především pro jeho humorné bás-
útěšně – možná kvůli nedávnému rozvodu, možná za to může krize střed- ně nazvané Gittes monologer (Gittiny monology), v nichž trefně a citli-
ního věku, možná strach ze smrti. Čtenář sleduje Mettin neměnně mat- vě líčí životní perspektivu mladé a vcelku obyčejné mladé Juťanky Git-
ný a šedivý všední den a na jeho pozadí přihlíží i politické realitě dnešního te. Jeho předčítání Gittiných monologů naslouchaly nabité přednáškové
Dánska, která se u Hammannové ve vší své blahobytnosti vyjímá dost sály po celé zemi.
tristně. Název románu označuje perspektivu vyprávění a ironicky se
vztahuje k Mette i k dánské společnosti dneška. Z žita je dánským kan-
didátem na prestižní Cenu Severské rady za rok 2004. z knihkupeckých pultů
Cenu Georga Brandese získal v uplynulém roce Jørgen Knudsen za
svou pětisvazkovou monografii Georg Brandes, životopis literárního kri- Zlatým vavřínem oceněný výše zmíněný román Christiana Jungersena
tika a myslitele, který dal prestižnímu ocenění název. Georg Brandes Výjimka podtrhuje trend, který dánští knihkupci sledují už delší dobu:
spustil v 70. letech 19. století v dánském státě doslova kulturní revolu- Dánové dávají přednost domácí knižní produkci. Žebříčku nejprodáva-
ci, když tamější morálku i literaturu prohlásil za zatuchlou a nemoder- nějších knih sice vévodí mezinárodní hit Šifra mistra Leonarda Dana
ní a ve svých přelomových přednáškách razil liberální pohled na život, Browna, na záda mu ale dýchají dánské romány.
včetně volnomyšlenkářského pohledu na manželství a sexualitu. V li- Vedle Jungersena zaznamenala doslova zázračný úspěch dvaačty-
teratuře Brandes odsoudil přetrvávající romantické dědictví a vyžado- řicetiletá debutantka Jette Kaarsbølová se svým románem Den luk-
val od ní, aby diskutovala společenské problémy. Knudsen zachytil to- kede bog (Zavřená kniha), který vyšel na sklonku roku 2003 a od té
hoto dánského velikána, který ve své době platil za autoritu evropského doby si ho koupilo přes sto tisíc čtenářů. Tradičně vyprávěný román
formátu, na bezmála třech tisících stran. se starým dobrým vševědoucím vypravěčem, jak ho známe z realistické
Další ocenění roku 2004 dosvědčuje velký zájem Dánů o domácí au- literatury 19. století, líčí na pěti stech stranách osudy Frederikke Leu-
tory. Cenu knihkupců nazvanou Zlaté vavříny obdržel Christian Jun- enbechové, která se na poslední chvíli vyvlékne z manželství se sva-
gersen za svůj mnohasetstránkový psychologický thriller Undtagelsen touškovským knězem. Píše se rok 1875 a Frederikke si nakonec bere
(Výjimka). Knihkupci oceňují vždy titul, který si podle nich zaslouží lékaře, o němž posléze zjistí, že je homosexuál. Právě jemu v knize pat-
pozornost čtenářů. Román se odehrává v současné Kodani v kanceláři ří nezastřené sympatie. Hrdinka se pohybuje v prostředí kodaňských
pro monitorování genocidy. Tamní zaměstnanci se zabývají zločiny pro- volnomyšlenkářských intelektuálů v čele s Georgem Brandesem. Prá-
ti lidskosti, zárodek téhož ale současně znepokojivě bují i v jejich vlast- vě Brandesův požadavek, aby se literatura vyjadřovala k aktuálním
ních životech. O napětí v rovině psychologické i dějové tu není nouze. otázkám, přijala za svůj i sama Kaarsbølová, Zavřená kniha má být
Kniha vyšla až na sklonku roku 2004 a od té doby se drží na nejvyšších totiž podle jejích slov políčkem přízemně-pragmatické politice sou-
příčkách žebříčků prodeje. Ani kritika na ni nešetřila chválou, skvěle časné dánské vlády.
napsaný thriller je totiž zároveň vynikající momentkou dnešního Dán- Závratný úspěch zaznamenal i Nynnes Dagbog (Nynnin deník), kte-
ska. Autorská práva byla prodána do 11 zemí a o Výjimku už projevila zá- rý původně na pokračování vycházel v deníku Politiken a v loňském roce
jem čtyři americká filmová studia. se na pultech objevil už jeho druhý díl. Nynne je žena středního věku,
Smutnou událostí uplynulého roku bylo pro dánskou literaturu úmr- má dvouletého potomka a rozvádí se s jeho otcem. Navíc miluje náku-
tí významného básníka a romanopisce Pera Højholta (1928–2004). Høj- py a všechnu vynalézavost, vtip a šarm, které nevěnuje mužskému ani
holt psal vyhraněně experimentální poezii a prózu, kde probádává po- jinému protějšku, vrhá do svého deníku. Ten je vskutku okouzlující. Hr-
vahu jazyka, jeho významy a smysl i nedostatek téhož. Literatura má dinka v něm glosuje události dne, třeba i to, jak její kamarádka se svým
podle jeho názoru nastavovat člověku zrcadlo, ale nikoli mimetickým partnerem chodí do swingers klubu a ospravedlňuje se tím, že tam
zobrazováním skutečnosti, nýbrž tím, že si čtenář při čtení neustále uvě- chodí docela normální páry, které člověk běžně potkává v IKEA. A Nyn-
domuje sebe sama a svůj proces čtení. Højholt, nezpochybnitelný guru nina reflexe? „Bože, kdy v tomhle krámě naposled kdo uviděl někoho,
dánské experimentální literatury, je autorem řady básnických sbírek s kým by prostě MUSEL do postele?“
a také pozoruhodných románů, z nichž poslední s názvem Auricula vy- Ohlasu u kritiky i u čtenářů se dostalo i Bjarne Reuterovi a jeho
šel v roce 2001. Líčí se v něm putování skupinek ušních boltců za čel- románu Løgnhalsen fra Umbrien (Sedmilhář z Umbrie) o „kramáři Giu-
nými představiteli uměleckých -ismů v první polovici 20. století. Román seppu Emanueli Pagaminovi, který se vydal z království neapolského do
vtipně odpovídá na otázku, co je a co chce moderní umění. biskupství v Lucce, aby tu našel recepis na věčný život, vzbudil ovšem

62 dánsky psaná literatura 63
hněv církve a pozornost Satanovu“. Giuseppe sice v morem sužované Deníkovou formu má i druhý zásadní text dánské literatury, román
Itálii 14. století vykrádá hroby a veskrze pochybně příštipkaří, vlastně Hanse-Jørgena Nielsena Fodboldenglen (Fotbalový anděl), který vyda-
je to ale dobrák od kosti a jeho povedené eskapády jsou jako vystřiže- la Mladá fronta. Tady se zpovídá třicátník Frands z deziluze, kterou za-
né z Dekameronu. žívá on sám i celá západoevropská levice deset let po revolučním roce
Tradičně úspěšný byl i nejprodávanější dánský kriminální autor Leif 1968. Frands se ovšem vzpamatovává také z drastické kocoviny v osob-
Davidsen, který uvedl na trh špionážní román Fjenden i spejlet (Nepří- ní rovině – neunese nápor ženské emancipace, troskotá mu manželství
tel v zrcadle). Jeho kniha vychází z událostí po 11. září roku 2001 a líčí a tragicky končí i jeho vztah ke kamarádovi z dětství, zázračnému fot-
hon na islamistické teroristy v Evropě. Davidsen jako tradičně dodal balistovi Frankovi. Nielsen se v tomto do značné míry autobiografickém
dobře napsané zboží na pomezí zábavy a pouč(e)né žurnalistiky. díle vypořádává s vlastním ideologickým zaslepením a důsledně uplat-
Následující román sice na rozdíl od těch předchozích asi nebude žád- ňuje sportovní metaforiku na celý život – život je nutné chápat jako
ný kasovní trhák, zmínku si však zaslouží. Napsala ho autorka Vibeke hru a plně se do ní vložit.
Grønfeldtová a nese název Novinky (Det nye). Jde o pětisetstránkovou Česky vyšla i špionážní detektivka Leifa Davidsena De gode søstre
bichli o ženě, kterou její přítelkyně v jedné chvíli po právu nazve „pous- (Dobré sestry), která jako první beletristická kniha tematizuje dánské
tevnicí po lobotomii“; hrdinka totiž tráví veškerý svůj volný čas tupým dobrovolníky bojující ve zbrani SS na východní frontě, což bylo a je téma
zíráním na televizi a není už schopna lidského kontaktu, s přítelkyní, silně tabuizované. Davidsenův agent zavítá do řady východoevropských
s kamarádem Johannesem, ale ani se svou dcerou. Ti všichni ji jen vy- měst a jedna pasáž knihy se odehrává i v Praze. Ta tu za svůj výprode-
rušují z náruživého hltání „novinek“. jový, kýčovitý přístup k turistům dostává pěkně na frak.
Z dánštiny byla přeložena i kniha Uganďanky Chiny Keitetsi, kte-
rá jako první dětský voják vůbec zveřejnila své hrůzné zážitky dítěte
literární časopisy zneužitého ve vojenském konfliktu. Keitetsi získala azyl v Dánsku, kde
také sepsala svou knihu.
Literární časopisy mají v Dánsku stejně tvrdý chleba jako všude jinde. A na závěr pár neveselých slov k jubilantovi roku 2005 Hansi Chris-
V tištěné podobě tu působí vlastně jen jediný zavedený literární týde- tianu Andersenovi a naší vlasti. Bohužel musíme konstatovat, že mu
ník – STANDart, vydávaný při Aarhusské univerzitě. I ten ovšem usta- jeho Češi moc nerozumějí. Prakticky totiž není k dispozici kvalitní mo-
vičně bojuje o přežití. Hlubší studie a literární recenze si tak osvícený derní překlad Andersenových pohádek. V roce 1994 vydalo nakladatel-
čtenář může občas přečíst na internetu, jinak se musí spokojit s recen- ství Brio ve vynikajícím překladu předního dánštináře Františka Fröh-
zemi v denících. Celostátní deník Politiken ovšem vychází každou sobotu licha 45 Andersenových pohádek a dohodlo se s ním na překladu všech
s literární přílohou; literární sekci má i týdeník Weekendavisen. V obou stopětašedesáti. Od dohody ale odstoupilo a příští rok sice Anderseno-
mají recenze velmi slušnou úroveň. vy sebrané pohádky vydá, půjde však o převyprávění takřka 90 let (!)
starého překladu Gustava Pallase. A najdeme i horší příklady toho, že
se u nás z Andersena stal hanebný zlatý důl: běžně se setkáme s pře-
dánská literatura u nás klady Andersena z angličtiny a severomoravské nakladatelství Librex
dokonce nedávno vydalo překlad polského převyprávění! Rodiče a zá-
Na sklonku roku 2003 a v roce 2004 vyšly v českém překladu hned dva jemci, kteří mají aspoň zbytek knižní kultury v krvi, nevěšte hlavu: Al-
dánští klasici. Česky se konečně objevil stěžejní román Martina A. Han- batros chystá reedici nejznámějších pohádek, které v 50. letech v kva-
sena Løgneren (Lhář), z něhož před lety četl na pokračování na stanici litním překladu kolektivu autorů vydal Odeon. Nicméně na spolehlivý
Vltava Jiří Ornest. Hansen patří do proudu poválečného existencialis- moderní překlad sebraného Andersena si musíme počkat.
mu s křesťanským zabarvením a jeho Lhář je zpověď muže, který se ve
fiktivním deníku svěřuje se svými pochybnostmi o víře v Boha, ale hlav-
ně s pochybami o sobě samém a své autenticitě. Překladatel Robert česká literatura v dánsku
Novotný získal za překlad Hansenova románu Prémii Tomáše Hrácha pro
mladé překladatele do 33 let. Robertovi blahopřejeme tím srdečněji, že Tímto textem se jako červená nit táhne konstatování, že čtenáři v Dánsku
už své Kristovy roky oslavil před drahnými lety, což porotcům zřejmě dávají přednost domácí literatuře. Není tedy divu, že nakladatelé jsou
díky jeho mladistvému zevnějšku ušlo. s vydáváním překladů stále opatrnější. Velké nakladatelské domy jako Bon-

64 dánsky psaná literatura 65
nier nebo Gyldendal snížily v posledních letech počet překladů ze zhruba
40 titulů na polovinu. Překladatelce Evě Andersenové ani lektoru slavisti- estonsky psaná literatura
ky Peteru Buggemu z Aarhusské univerzity se tak nedaří vydavatele pře-
svědčit o kvalitě třeba Květy Legátové nebo Jiřího Kratochvila a nezabírají
už ani osvědčená jména Pavel Kohout a Ivan Klíma. V roce 2004 se tak na
naděžda slabihoudová
dánských pultech neobjevila žádná česká kniha; naposledy tu vyšly v pře-
kladu Evy Andersenové Vieweghovy romány Výchova dívek v Čechách a Bá-
ječná léta pod psa. Peter Bugge v současnosti překládá Vieweghův Případ ne-
věrné Kláry, který byl měl vyjít v nakladatelství Gyldendal v roce 2006.

internet – na dobré adrese
www.nordic–literature.org (adresu zřizuje Nordisk Ministerrød – Severská rada mi-
nistrů a pokrývá celou literaturu Skandinávie včetně Islandu a Faerských ostrovů, ob-
sahuje přehled všech oceněných skandinávských románů i celou řadu článků předních
literárních kritiků a vědců o dílech čelních severských autorů, rovněž anglicky) V roce l991, kdy se Estonsko opět stalo samostatným státem, ustoupila
www.litteratursiden.dk (krátké anotace, recenze, pouze dánsky) literatura poněkud do pozadí. Někteří literáti vstoupili do politiky,
www.kunstyrelsen.dk (informace o autorech a jejich bibliografie, krátké anotace, někteří se věnovali jiným aktivitám. Postupně však získávala literatura
i anglicky) znovu na významu. Vznikala nová nakladatelství a vynořovali se noví
www.litlive.dk (recenze nových knih, pouze dánsky) autoři. Po nekritickém upínání se k Západu se v estonské literatuře ob-
www.litteratursiden.dk (krátké anotace a recenze, pouze dánsky) jevil výrazný rys – vypořádávání se s minulostí, s nuceným soužitím se
www.sentura.dk (literární stránka zahrnující recenze, rozhovory s autory a delší
sovětským režimem. Jsou to např. díla Maimu Bergové, Ene Mihkel-
studie, pouze dánsky)
sonové, Viivi Luikové a Jaana Krosse.
www.e-pressen.dk (recenze a události v literatuře, pouze dánsky)
Z hlediska výročí byl z posledních let nejvýznamnější rok 2003, kdy
Estonsko slavilo 200 let od narození největšího estonského buditele
přehled nejdůležitějších literárních cen F. R. Kreutzwalda, autora estonského národního eposu Kalevipoeg (Syn
Kalevův) a sběratele estonských národních pohádek. Na výstavě v Tar-
Kritikerprisen (Cena kritiky): Katrine Marie Guldagerová, København (Kodaň) tu nechyběl ani překlad části jeho velké sbírky pohádek do češtiny,
De Gyldne Laurbør (Zlaté vavříny – Cena dánských knihkupců): Christian Jungersen, který u nás vyšel pod titulem Báchorky ze země tisíce ostrovů (2002).
Undtagelsen (Výjimka)
Georg Brandes Prisen (Cena Georga Brandese): Jørgen Knudsen, Georg Brandes 1–5
účty se sovětskou minulostí
překlady do češtiny a exiloví spisovatelé
Davidsen, Leif: Dobré sestry (De gode søstre), přeložila Helena Březinová, Mladá O tom, jak sovětská nadvláda působila na psychiku dětí, pojednává ro-
fronta, Praha 2004 mán Ma armastasin venelast (Milovala jsem Rusa) z roku 1994 od Mai-
Hansen, Martin. A.: Lhář (Løgneren), přeložil Robert Novotný, Kalich, Praha 2003 mu Bergové. Kromě milostného netradičního příběhu – intimní vztah
Keitetsi, China: Musela jsem zabíjet. Místo panenky mi dali pušku (Mit liv som barne- třináctileté dívky a čtyřicetiletého ruského lékaře – pro nějž je román
soldat i Uganda), přeložila Helena Březinová, Motto, Praha 2004 nazýván estonskou Lolitou, je tu nemálo pozornosti věnováno vztahům
Nielsen, Hans-Jørgen: Fotbalový anděl (Fodboldenglen), přeložila Helena Březinová,
mezi Estonci a Rusi. Rusové jsou nadřazení, zastávají nejvyšší místa, jsou
Mladá fronta, Praha 2004
to také lékaři a učitelé, a proto si dětská hrdinka připadá méněcenná.
K podobné tematice se autorka vrátila i o pět let později v milostném pří-
běhu Ära (Cesta). Studentka Tamara a umělec Enn chtějí spolu opustit
socialistickou vlast, ale cesta se neuskuteční kvůli zradě.

66 estonsky psaná literatura 67
Ene Mihkelsonová ve svém románu Ahasveruse uni (Ahasverův sen) Žánru sci-fi se věnuje básník Jaan Kaplinski ve svých novelách Silm.
z roku 2001 líčí, jak hrdinka podobně jako Ahasver putuje po stopách Hektor (Oko. Hektor) z roku 2000 (první text je svou strukturou a stylem
svého otce, neboť chce odhalit, kdo nese vinu za jeho smrt. Otec bojoval orientován na Dálný východ, druhý se dotýká problému klonování). Stej-
proti sovětské moci jako lesní bratr a byl zabit. Autorka poukazuje na nému žánru i tématu se věnuje rozsáhlý román Neitsist sündinud (Z pan-
zhoubný vliv sovětské moci na psychiku estonského lidu, dokonce so- ny zrozený) z roku 2001, v němž se autor Enn Vetemaa s příznačnou
větskou nadvládu vidí jako holocaust Estonců. ironií a humorem dotýká manipulace s geny a klonování mužů.
V románě Ajaloo ilu (Krása historie) z roku 1991 líčí Viivi Luiková Surrealistický básník a překladatel Andres Ehin líčí ve svém románu
milostný příběh na pozadí tuhého sovětského režimu a dotýká se i so- Seljatas sada mees (Se stovkou mužů na hřbetě) z roku 1998 pestrý život
větské okupace Československa r. 1968 a jejího ohlasu v Estonsku a Lo- dvou vynikajících estonských atletek na počátku 20. století. V roce 2000
tyšsku. vydal Ehin výbor ze své poezie nazvaný Alateadvus on alatase purjus (Pod-
Nejrozsáhlejším dokumentem z historie Estonska a zároveň podrobnou vědomí je ustavičné opilství), v němž převažují surrealistické prvky, vý-
autobiografií je kniha Jaana Krosse Kallid kaasteelised (Drazí souput- razně se projevuje zájem o Orient a kulturu primitivních národů.
níci) z roku 2003. Je tu zachycena německá okupace a první autorovo Již zmiňovaný Jaan Kaplinski vydal v roce 1998 sbírku poezie Öölin-
zatčení, stalinská éra, druhé zatčení a deportace na Sibiř. Devět let nud. Öömôtted (Noční ptáci. Noční úvahy), reflexivní básně psané es-
tvrdé trestanecké práce, propuštění a rehabilitace. Autor podává por- tonsky, finsky a anglicky. Rovněž v roce 1998 vyšel i výbor z poezie Vii-
tréty svých spoluvězňů, bývalých spolužáků, profesorů a přátel. vi Luikové nazvaný Maa taevas (Nebe na zemi). Básnířka a prozaička
V Estonsku se také nově vydávají díla spisovatelů, kteří se před so- Luiková se proslavila zejména romány Sedmé mírové jaro a Krása histo-
větskou mocí uchýlili do exilu. V roce 1999 vyšel román Helgy Nôuové rie, které obdržely řadu literárních cen.
Hundi silmas (Ve vlčím oku), který líčí pocity hrdinky, jež se jako dítě těž- Plodným autorem je prozaik Toomas Vint. V roce 1998 mu vyšel
ko vyrovnávala se životem v cizí zemi. Autorka se tu dotýká také tragé- mnohovrstevnatý román Kunstnikuromaan (Román o umělci), v němž
die lodi Estonia. autor líčí osudy a tvůrčí problémy dvou zcela odlišných přátel, spiso-
Poctu nejslavnějšímu estonskému exulantovi, Bernardu Kangrovi, vatele a umělce. V roce 2000 vydal román Nädalavahetusel. Mängides
který ve Švédsku organizoval kulturní život pro estonské uprchlíky, slo- (O víkendu. Hry), který vypráví o všedním životě lidí za sovětského re-
žil v roce 2002 Oskar Kruus životopisnou knihou s prostým názvem Ber- žimu a po něm, o jejich existenčních problémech, ale i o jejich po-
nard Kangro. vrchnosti, přičemž autor rád čtenáře překvapí nečekanou, vtipnou po-
intou. Z roku 2001 je Vintova kniha Kaine kuu ja purjus päike (Střízlivý
měsíc a opilé slunce), svazek obsahující román a deset krátkých po-
z knihkupeckých pultů od 90. let do dneška vídek, které propojuje postava Marta Vildera, kdysi uznávané tvůrčí
osobnosti, nyní beznadějného alkoholika. Zatím poslední spisovate-
Velkou pozornost vzbudil v roce 1993 Tônu Ônnepalu (publikující pod lovou knihou je román Minu abielu prostituudiga (Můj sňatek s pro-
pseudonymem Emil Tode) svým románem Piiririik (Meziúzemí), kte- stitutkou) z roku 2003. Děj se odehrává během 24 hodin. Hrdina, bo-
rý byl přeložen do mnoha evropských jazyků. Hlavní hrdina, mladý vě- hatý muž středních let, stráví noc s prostitutkou a nabídne jí sňatek,
decký pracovník z východní Evropy, přijíždí na stipendium do Paříže. ta ho však odmítne. Autor se zaměřuje hlavně na psychiku tohoto se-
Konfrontuje zemi, odkud přichází, zemi chladnou a chudou, s Fran- xuálně narušeného muže.
cií, zemí slunečnou a bohatou. Trpí komplexy méněcennosti, ale po- Tempem jedna kniha ročně publikuje prozaik a básník Mats Traat.
stupně jeho opojení Paříží slábne a hrdina se začíná stavět k Západu V roce 2000 vydal další svazek své historické ságy Minge üles mägede-
kriticky. Paříž hraje svou roli i v autorově románu z roku 2002, kniha le (Jdi přes hory) nazvaný Valge lind (Bílý pták). Román se odehrává na
nese název Raadio (Radio) a vypráví o homosexuálně orientovaném estonské vesnici ve 20. letech a zahrnuje první dekádu Estonské re-
emigrantovi, který se po desetiletém pobytu v Paříži vrací domů. publiky. V roce 2001 vyšla reedice Traatových Harala elulood (Haralské
Radio je román o lásce a nenávisti, o neustálém rozporu mezi láskou životopisy), básnické sbírky náhrobních epitafů (za první vydání z roku
tělesnou a duchovní. 1976 získal literární cenu). Skrze nápisy na hrobech symbolického Ha-
V roce 1997 vyšel zajímavý výbor povídek Peetera Sautera Kogu ralova hřbitova líčí básník dramatické osudy svých krajanů. Sbírkou po-
moos (Samá nádivka), odehrávajících se v městském prostředí, na úřa- vídek Islandi suvi (Islandské léto) z roku 2003 se pak vrací povětšinou
dě, v baru, v nemocnici. do období estonského národního obrození.

68 estonsky psaná literatura 69
Ale vraťme se ještě zpět do roku 1998: Toomas Raudam tehdy vydal ze nechybí erotický náboj. V roce 2001 vyšel také román výše zmiňova-
svazek o čtyřech novelách a jedné divadelní hře nazvaný Elus eneseta- né Helgy Nôuové Tômba uttu (Koukej zmizet), jejímž hlavním syžetem
pja (Živý sebevrah); poslední novela vypráví o matce umírající na rako- je kontroverzní setkání žáků dvou vesnických škol, estonské a švédské.
vinu a o jejím vztahu k synovi. V roce 1998 také oslavila sedmdesátiny Rok 2002 přinesl knihu Jüriho Ehlvesta Hobune eikuskilt (Kůň odni-
básnířka Ellen Niitová a tallinnské nakladatelství Virgela při té příle- kud), filosofické a metafyzické příběhy o touze, ženách, zradě a hledání
žitosti vydalo reprezentativní výbor toho nejlepšího z autorčiny dosa- pravdy, v nichž se poezie střídá s všedností a reálný život s politickými
vadní tvorby, nazvaný Paekivi laul (Píseň o břidlici). a kulturními narážkami. Dále svazek povídek s prvky hororu a sci-fi Mat-
Reprezentativního výboru se o rok později, tedy v roce 1999, dočkal ta Barkera Waanenburgi tapatalgud (Waanenburský masakr). Jejich děj
také Paul-Eerik Rummo; kniha vyšla s prostým názvem Luuletused (Bás- je zasazen do atmosféry totální války a autor, student medicíny, varuje
ně). V témže roce vydal novou sbírku básník Hannes Varblane, na- před politickým žvaněním o míru a politicky nevzdělanými masami. V roce
zval ji Avalikult halb. Valik (Obecně špatný. Výbor). Varblan je básník 2002 vyšel i soubor 8 psychologických dramat a 9 rozhovorů autora se se-
v klasickém slova smyslu, píše většinou volným veršem, jeho poezie je bou samým nazvaný lakonicky Mängud ja kônelused (Hry a rozhovory);
expresivní a subjektivní. oním autorem je spisovatel, původní profesí psychiatr, Vain Vahing. Bás-
V posledním roce minulého století samozřejmě nevycházely jen bás- ník Kalju Lepik vydal v roce 2002 výbor nazvaný Valguse riie ei vanu
ně. Andrus Kivirähk představil knihu 19 krátkých groteskních poví- (Jasný materiál nestárne). Již zmiňovaný Enn Vetemaa přispěl v roce 2002
dek, přecházejících občas v horor, nazvanou Pagari piparkook (Pekařův románem Minu väga magus elu ehk martsipanimeister (Můj velmi sladký
perník). Autor píšící pod jménem Hiram vydal v témže roce román Môru život aneb Mistr v marcipánu). Groteskní pohled na protagonistův život,
maik (Hořká chuť). Jeho hrdinkou je herečka, typická představitelka mla- zdánlivě sladký, ale ve skutečnosti často dost hořký. Mistr v marcipánu se
dé, individualistické, intelektuální a ironické generace. Kniha oplývá staví jako patriot, bez výhrady schvalující politiku Estonské republiky, ale
erotikou, lesbickými a homosexuálními vztahy a dotýká se i drog. Hned je hluchý k sociálním problémům.
dvěma romány přispěla v roce 1999 Lehte Hainsaluová. První se jme- V roce 2003 oslovil čtenáře román Henna Mikelsaara Müüritud (Za-
nuje Viis minutit pärast vihma (Pět minut po dešti) a popisuje složitý ži- zdění). Hlavnímu hrdinovi se soukromé vězení, v němž pobývá, jeví jako
vot jedné staré ženy, druhý, Kukelokuti (Kohoutí lalok), je románem o vině, skutečný ráj, protože vězňům skýtá ideální podmínky pro jejich koníč-
odehrává se v současnosti a na pozadí studentského života líčí psychi- ky. Do této abstrakce a stylizace autor vkládá úvahy o hranicích svobo-
ku dívky, jež byla znásilněna. dy, o svobodné vůli a o podstatě zla.
Rok 2000 přinesl hned několik zajímavých titulů. Aforistické minia- Psychologicky laděný je rovněž román exulanta Pedro Krustena Laev
tury Reina Rauda Pisiasjad, mis omavad tähtsust (Maličkosti, na nichž akna taga (Loď za oknem) z roku 2004. V tomto roce vyšly memoáry Kar-
záleží), autobiografický román Veery Saarové Neid ammuseid aegu la A. Rumora nazvané Aegade sadestus: Olusid, iseloomustusi, hinnangu-
(Za dávných časů) o učitelce v estonské škole a román Arva Valtona id (Usazeniny časů: Okolnosti, charaktery, ohlasy) či kniha Jüriho Tuu-
Leidik (Nalezenec), který se odehrává na konci 80. let. Nalezencem je lika Linnusita (Ptačí hradiště), která obsahuje krátké povídky, poetické
ruský chlapec bez domova, adoptovaný estonskou rodinou. Na pozadí miniatury a jednu rozhlasovou hru, jejichž dějištěm je autorův rodný
chlapcova osudu vytyčuje autor sociální a národní problémy Estonců ostrov Abruka a hrdiny svérázní ostrované, sršící humorem.
v té době. Z roku 2000 je také sbírka 60 krátkých povídek z všedního
života Mehise Heinsaara nazvaná Vanameeste näppaja (Lapač sta-
rých mužů). Jejich autor patří k nejmladší spisovatelské generaci, je stu- nakladatelství a literární časopisy
dent a za svou povídku Liblikmees (Motýlí muž) obdržel literární cenu.
Jako poslední v řadě přírůstků z roku 2000 jmenujme výbor z lyriky V posledním desetiletí vznikla v Estonsku řada nových nakladatelství
Debory Vaarandiové See kauge hääl (Ten daleký hlas). – celkem je jich 128. Kromě dřívějších – Eesti Raamat, Kupar – jsou to
V roce 2001 zaujal debut studentky filologie Kadri Kôusaarové např. tallinnská Tuum, Tiritamm, Eesti Keele Sihtasutus, Vagabund, Vir-
Ego, román o lásce a o psaní o lásce. Zápletkou je poměr osmnáctileté dív- gela, Koolibri AS (to působí také v Tartu a Pärnu), Varrak AS (působí
ky s dvakrát tak starým mužem. Dále vyšel román o prostředí současných též v Pärnu), dále Ilmamaa (sídlí v Tartu) a Tänapäev (Pärnu).
intelektuálů z pera Mihkela Mutta Progressivsed hiired (Progresivní myši) Z estonských literárních časopisů je třeba vedle již zavedených ti-
či kniha již zmiňovaného Jaana Krosse s názvem Tahtamaa. Děj Kros- tulů, jako jsou Looming, Vikerkaar, Keel ja kirjandus, zmínit dvakrát
sova románu se točí kolem u nás dobře známého tématu restitucí a kni- ročně vycházející Estonian literary magazin v angličtině.

70 estonsky psaná literatura 71
přehled nejoceňovanějších děl
z estonské literatury od roku 1990
finsky psaná literatura
Emil Tode (T. Ônnepalu): Piiririik (Meziúzemí) – cena Baltského shromáždění l994 lenka fárová
a výroční cena Svazu estonských spisovatelů r. 1995
Jaan Kross: Paigallend (Let na místě) – cena Baltského shromáždění 1998, několik čest-
ných uznání (Maďarská republika 1992, Německé spolkové republiky 1995, Herderova
cena 1997, laureát kulturní prémie Estonské republiky 1999)
Viivi Luiková: Ajaloo ilu (Krása historie) – státní cena 1992
Andrus Kivirähk: Ivan Orava mälestused ehk Minevik kui helesinised mäed (Vzpomín-
ky Ivana Oravy aneb Minulost jako modravé hory) – výroční cena Estonského kultur-
ního kapitálu 1996
Andrus Kivirähk: Kunstnik Jaakub (Umělec Jakub) – Cena F. Tuglase (1997)
En Mihkelsonová: Ahasveruse uni (Ahasverův sen) – výroční cena Estonského kul-
turního fondu 2001

Hledáme-li společného jmenovatele, který by tematicky spojoval lite-
překlady do češtiny (od roku 1990) rární díla vydaná ve Finsku v uplynulém roce, nabízejí se nejméně dva.
a původní české publikace Prvním je nahlížení do historie reprezentované poměrně značným množ-
stvím biografické (i životy slavných pouze volně inspirované) prózy a dru-
o estonské literatuře hým velmi současné téma mezilidských vztahů ve stále zrychlujícím svě-
tě. Ale nelze zapomínat ani na klasiky.
Kallas, Teet: Corrida na ostrově (Corrida), přeložila Naděžda Slabihoudová, Mladá fron-
ta, Praha 1990
Kreutzwald, F. R.: Báchorky ze země tisíce ostrovů (Eesti rahva ennemuistsed), přelo-
žila Naděžda Slabihoudová, Balt-East, Praha 2000 události a literární ceny
Raud, Eno: Mecháček a jeho kamarádi jedou k moři (Jälle need naksitrallid), přeložila
Naděžda Slabihoudová, Albatros, Praha 1990 Loni uplynulo 200 let od narození Johana Ludviga Runeberga (1804 až
Slabihoudová, Naděžda: Stručný přehled estonské literatury, Balt-East, Praha 2003 1877), mnohými považovaného za básníka vpravdě národního, a to navzdory
Slabihoudová, Naděžda; Vlčková, Alena; Štoll, Pavel: Slovník pobaltských spisova- skutečnosti, že své verše psal švédsky. Každé výročí s sebou přináší i sna-
telů, Libri, Praha 2003
hu o nové úhly pohledu na legendy. Kromě biografie z pera Raiji Majama-
aové a Marjut Paulaharjuové, studie o Runebergově vztahu k antické tra-
překlady z češtiny dici od Teivase Oksaly a komentovaného vydání poémy Hanna však toto
výročí paradoxně přineslo větší zájem o spisovatelovu manželku Fredri-
Burian, Jan: Saared, inimesed, sillad (Ostrovy, majáky a mosty), přeložil Toomas Tutt, ku Runebergovou (1807–1879), která přestože patří k prvním finským spi-
ETPV Trükikoda, Tallinn 2002 sovatelkám, dosud zůstávala spíše ve stínu svého slavného muže.
Ke 170. výročí zahájení nakladatelské činnosti Společnosti pro fin-
skou literaturu (SKS) byla vydána historická práce Irmy Sulkunenové
Pozn.: V roce 2004 nevyšly žádné české překlady z estonské literatury ani estonské pře- Suomalaisen Kirjallisuuden Seura 1831–1892 (Společnost pro finskou li-
klady českých autorů.
teraturu 1831–1892), věnovaná období, kdy tato společnost dynamicky
ovlivňovala zrod a probouzení se finské národní společnosti.
Jubilejního vydání se 50 let od vydání prvního dočkal román Tunte-
maton sotilas (Neznámý voják, česky 1965), jehož autorem je Väinö Lin-
na (1920–1992).
Finská literární scéna bohužel přišla v uplynulém roce o tři významné
autorky: prozaičky Eevu Joenpeltovou (1921–2004) a Raiju Siekkine-

72 finsky psaná literatura 73
novou (1953–2004) a básnířku a překladatelku Eilu Kivikk’ahovou z knihkupeckých pultů
(1921–2004).
Co se literárních ocenění týče, byla velká publicita věnována sku- Přestože je finských literárních ocenění mnoho, na všechna zajímavá
tečnosti, že významnou skandinávskou cenu Rady severských zemí za díla se ani tak nedostane. Markus Nummi (1959) po desetileté odmlce
literaturu získal Kari Hotakainen (1957) za román Juoksuhaudantie (Na a důkladném studiu historických pramenů vydal román Kiinalainen
domácí frontě). Rada ve svém posudku ocenila, že „román popisuje puutarha (Čínská zahrada), inspirovaný jednou fotografií z roku 1906.
dezintegraci severské společnosti, parodicky nahlíží na naši dobu a ze- V románu se proplétají osudy švédských misionářů v čínském Kašga-
jména na tradiční mužskou roli“. Příběh o muži, jenž se rozhodl, že kou- ru, turkestánských dětí a finského maršála a pozdějšího prezidenta
pí rodinný dům, aby získal zpět svou ženu a dítě, kteří ho poté, co je C. G. E. Mannerheima, autora oné zažloutlé fotografie. Nummiho příběh,
zbil, opustily, byl v roce 2004 také zfilmován (režie Veikko Aaltonen). který zasahuje do několika časových období, lze číst i jako příběh o ro-
Literárních cen se ve Finsku uděluje celá řada. Nejprestižnější do- dičovství, náboženství, konfliktu mezi Východem a Západem, o naději
mácí ocenění, cenu Finlandia, získala básnířka Helena Sinervová (1961) a beznaději.
za románovou prvotinu Runoilijan talossa (V domě básnířky); ze 6 no- Také Juha Seppälä (1956) v románu Routavuosi (Mrazivý rok) vychází
minovaných knih (celkem bylo přihlášeno 114 románů, z toho 13 ve švéd- z konkrétní historické události, atentátu na carského generálního gu-
štině) tentokrát vybíral emeritní profesor Jukka Sarjala. Hlavní postavou vernéra Finska Nikolaje Bobrikova provedeného r. 1904, ale vyjadřuje
oceněného románu je básnířka Eeva-Liisa Mannerová (1921–1995), jedna se i k velmi současnému tématu, jímž je terorismus. O sto let později jako
z nejvýznamnějších osobností finské poezie 50.–80. let 20. století. Heleně by se historie měla opakovat – hlavní hrdina románu připravuje poli-
Sinervové se podařilo vynikajícím způsobem nahlédnout do zákoutí poet- tickou vraždu. Seppälä umně prolíná různé časové vrstvy, rozdíl sta let
činy duše a sepsat výjimečný příběh o lásce, přátelství a osamění. náhle ztrácí na významu.
Stínová Finlandia (čili cena za nejprodávanější knihu z nominova- Pohledem do minulosti je do jisté míry i kniha kratinkých próz Pet-
ných) připadla Jarimu Tervovi (1959) za román Myyrä (Krtek), jehož riho Tamminena (1966) Muistelmat (Vzpomínky), jakýsi ironický ko-
hlavním tématem je moc a zlo a který se odehrává na pozadí historic- mentář k oblíbenému žánru, který čtenáře vybízí k úvahám o tom, co
kých událostí ve Finsku od roku 1918 až do 70. let 20. století. vlastně v naší paměti uvízne.
Cenu Finlandia Junior za nejlepší knihu pro děti a mládež získal Naproti tomu Leena Krohnová (1947) již tradičně pohlíží spíše do
příběh Tyttö ja naakkapuu (Dívka a kavčí strom), který napsala Riitta budoucnosti. Nejinak je tomu v jejím posledním románu Unelmakuole-
Jalonenová a ilustrovala Kristiina Louhiová. Příběh o smrti a smutku ma (Vysněná smrt), kde se zamýšlí nad rozporuplnou touhou člověka žít
a o tom, jak se s ním naučit žít, je ideálním příkladem společného čtení věčně a zároveň zemřít navždy, ale až a jak se mu bude chtít.
pro rodiče i děti. Po obrovském úspěchu předešlého románu se Kari Hotakainen před-
Cena celostátního deníku Helsingin Sanomat určená nejlepšímu de- stavil komornějším příběhem Iisakin kirkko (Chrám sv. Izáka), v němž
butu byla v listopadu 2004 udělena sbírce básní Taivaan mittakaava (Ne- dvě hlavní postavy, otec a syn, vedou rozhovor o stáří, smrti a víře. Ho-
beské měřítko), jejíž autorkou je Sanna Karlströmová (1975). takainen se ovšem věnuje i psaní knih pro děti – loni vyšla již třetí na-
Nás může těšit, že Česká republika při udělování finských literárních zvaná prostě Satukirja (Kniha pohádek).
cen nevyšla v roce 2004 naprázdno, neboť Viola Parente-Čapková Postava bývalého finkého prezidenta Urha Kalevy Kekkonena
získala spolu se svým manželem Antoniem Parentem Státní cenu za (1900–1983) patří, jak se zdá, k nevyčerpatelným zdrojům knižních novi-
překládání a propagaci finské literatury, kterou na návrh agentury nek, a to jak tematicky, tak osobně. V loňském roce vyšel čtvrtý a závě-
FILI podporující vydávání finské literatury v zahraničí uděluje minist- rečný díl tajných Kekkonenových pamětí mapující léta 1975–1981 (red. Ju-
ryně školství. Viola Parente-Čapková do češtiny přeložila mj. výbor ze hani Suomi). Kekkonenova éra se však objevuje také v již zmíněném románu
současné finské poezie (antologie Má tvář v jazyce), romány Johanny Jariho Terva Krtek a Matti Hagelberg zdařile uvedl Kekkonena do svě-
Sinisalové, Anji Kauranenové, Kariho Hotakainena či Pirjo Has- ta komiksu, kterému jinak nadále vládne svérázný pár Viivi ja Wagner;
sinena, kromě překládání se finské literatuře soustavně věnuje i jako jejich v pořadí již sedmé album bylo věnováno vánoční hořčici.
literární historička a vysokoškolská učitelka, v současnosti působí na Mezinárodně nejúspěšnější finskou dramatičkou současnosti je Lau-
Univerzitě v Turku. ra Ruohonenová (1960), jejíž hry byly uvedeny mj. ve Švédsku a v Bri-
tánii. Čtyři z nich se v loňském roce objevily také knižně ve svazku
Kuningatar K. ja muita näytelmiä (Královna K. a jiné hry).

74 finsky psaná literatura 75
Velmi významným kulturním počinem uplynulého roku bylo vydání Waltari (1908–1979) je stálicí z nejjasnějších, ovšem přestože byl veli-
rozsáhlé (téměř 1700 stran!) deskriptivní gramatiky – Iso suomen kieli- ce plodný, začínají se možnosti výběru chýlit ke konci – loni tedy vyšel
oppi (Velká mluvnice finštiny) – připravované přes deset let týmem ling- již druhý výbor Waltariho pohádek.
vistů pod vedením Auli Hakulinenové. Velmi zajímavým aspektem pub- Arto Paasilinna (1942) je dnes již žijícím klasikem finské humoris-
likace je, že se na rozdíl od svých předchůdkyň věnuje současnému tické literatury. Zajícův rok, kritikou považovaný za jeden z autorových
jazyku, a to i jazyku mluvenému, který dosud zůstával na okraji zájmu nejlepších románů, byl kupodivu prvním českým překladem z Paasilin-
jazykovědců. nových děl, ale letos jej budou patrně následovat další romány.
Hannu Raittila (1956) i Leena Krohnová (1947) patří k renomova-
ným autorům střední generace a oba již mají na svém kontě cenu Fin-
nakladatelství a literární časopisy landia. Raittilův román Canal Grande ji získal v roce 2002, Leena Kroh-
nová o deset let dříve za prózu Matemaattisia olijoita tai jaettuja unia
Největší část knižního trhu ve Finsku ovládá silná trojice nakladatelství (Matematičtí činitelé nebo dělené sny), českým čtenářům se ovšem nyní
WSOY, Tammi a Otava. O vydávání kulturně-historických, literárních představila románem Durman.
a jazykovědných studií se tradičně stará nakladatelství Společnost pro
finskou literaturu (SKS), které také vydává komentovanou edici děl
finských klasiků – tato edice je srovnatelná s Českou knižnicí NLN. Nej- česká literatura ve finsku
významnějším nakladatelstvím švédsko-finské literatury zůstává na- a finská bohemistika
dále Söderström. Výrazně na sebe upozornilo malé nakladatelství Teos
(zal. 2003), jemuž se podařilo získat několik již zavedených autorů (např. Jediným titulem české literatury, který byl loni přeložen do finštiny, je
Leenu Krohnovou, Moniku Fagerholmovou či Johannu Sinisalovou) a zá- román Michala Viewegha Výchova dívek v Čechách (Kotiopettajan ro-
roveň mělo šťastnou ruku při výběru knih spisovatelů začínajících. K za- maani). Velké oblibě se ovšem těší Krtek Zdeňka Milera, reedice jeho
jímavým nakladatelským domům patří také Sammakko, zaměřené pře- příběhů jsou v předvánoční sezoně zaručeným hitem.
devším na vydávání finské poezie, nebo Like, které o sobě tvrdí, že je Bohemistiku lze ve Finsku studovat pouze na Univerzitě v Helsin-
největším nezávislým nakladatelstvím v zemi. kách. Politickému, kulturnímu i literárnímu dění v České republice je
Ve Finsku vycházejí dva tradiční a zavedené literární časopisy: Nuori věnován čtvrtletník Bohemia, vydávaný stejnojmennou společností.
Voima (Mladá síla) a Parnasso (Parnas). Kromě nich se lze o dění na
poli literatury dozvědět z Books from Finland, což je v angličtině čtvrt-
letně vydávaný magazín o finské literatuře, v němž lze kromě recenzí internet – na dobré adrese
a rozhovorů najít i hojné ukázky z nových knih. Tuli&Savu (Oheň&dým)
je patrně jediný časopis věnovaný výhradně poezii. S ním úzce spolu- Většina níže uvedených internetových stránek je dostupná i v angličtině, švédštině, ně-
pracuje i sdružení Elävien runoilijoiden klubi (Klub živých básníků), kdy i ruštině či němčině, a samozřejmě finsky:
které vydává ročenku MotMot, v níž vždy představuje 5–10 začínají- www.finlit.fi (stránky Společnosti pro finskou literaturu /SKS/; odsud dále odkazy
cích básníků. Zajímavé sborníky o literatuře vycházejí i na akademic- na agenturu FILI, magazín Books from Finland, vlastní nakladatelství SKS, archivy aj.)
kých pracovištích, příkladem za všechny může být třeba ročenka Sa- www.kulttuuri.net (rozsáhlé kulturní stránky, část věnovaná literatuře obsahuje rub-
riky: knihy a spisovatelé, literární dění, společnosti a časopisy, nakladatelé, literární
nelma, již vydává Ústav pro finskou literaturu Univerzity v Turku.
věda aj.)
www.suomenkirjailijaliitto.fi (Svaz finských spisovatelů: výročí, internetové strán-
ky některých spisovatelů)
finská literatura u nás www.akateeminen.com (největší finské knihkupectví – tipy, literární ceny, novinky,
aktuální top 10 apod.)
V češtině vycházejí podle dlouhodobého průměru každoročně tři tituly www.kirjastot.fi (centrální elektronický katalog finských knihoven + recenze, roz-
finské literatury. Z tohoto hlediska byl uplynulý rok tedy lehce nadprů- hovory se spisovateli apod.)
měrný, neboť českým čtenářům nabídl tituly čtyři. Při tak malém počtu www.bohemia–seura.de.vu (společnost Bohemia sdružuje české krajany a přátele
jde pochopitelně o sázku na jistotu, často podpořenou významnými li- české kultury a vydává stejnojmenný magazín)
www.booknet.fi (rozcestník s odkazy na finská nakladatelství)
terárními oceněními a kladným přijetím i mimo hranice Finska. Mika

76 finsky psaná literatura 77
Své stránky mají samozřejmě i jednotlivá nakladatelství:
www.likekustannus.fi francouzsky psaná literatura
www.otava.fi
www.sammakko.com
www.tammi.net jovanka šotolová, hana crausaz-veselá
www.teos.fi
www.wsoy.fi

přehled nejdůležitějších literárních cen
Pohjoismaiden Neuvoston kirjallisuuspalkinto (Cena Rady severských zemí): Kari Ho-
takainen, Juoksuhaudantie (Na domácí frontě)
Finlandia-palkinto (Cena Finlandia): Helena Sinervová, Runoilijan talossa (V domě bás-
nířky)
Tieto-Finlandia (Cena Finlandia za naučnou literaturu): Elina Sanaová, Luovutetut.
Suomen ihmisluovutukset Gestapolle (Vydaní. Lidé ve Finsku vydaní Gestapu)
Finlandia Junior (Cena Finlandia za literaturu pro děti a mládež): Riitta Jalonenová & Francie i většina dalších frankofonních zemí je k literatuře a vůbec ke
Kristiina Louhiová, Tyttö ja naakkapuu (Dívka a kavčí strom) kultuře velmi štědrá, pozornější, než je zvykem u nás. Vychází tu kaž-
Akateemisen Varjo-Finlandia – palkinto (Stínová Finlandia Akademického knihkupec- doročně spousta nových knih a někdy je těžké se v tom množství orien-
tví): Jari Tervo, Myyrä (Krtek) tovat. Knihy a spisovatelé se ale také těší velké pozornosti veřejnosti.
Runeberg-palkinto (Runebergova cena): Rakel Liehuová, Helene Podle statistik kupuje nejpilnější francouzský čtenář v průměru 9 knih
Helsingin Sanomain kirjallisuuspalkinto (Cena Helsingin Sanomat, dříve Cena J. H. Erk- ročně. Co nákup literatury ovlivňuje? Podle výzkumů to kupodivu vůbec
ka): Sanna Karlströmová, Taivaan mittakaava (Nebeské měřítko)
nejsou kritiky uveřejňované v tisku. Jediné médium, které údajně pro-
Eino Leinon palkinto (Cena Eina Leina): Veijo Meri (za celoživotní dílo)
pagaci knížek výrazně pomáhá, je televize... Na různých televizních
kanálech ve Francii ovšem běží hned několik populárních literárních
překlady do češtiny debat. Pokud jde o literární kritiku, už delší dobu se omezuje vlastně jen
na podávání informací o tom, co vychází – situace běžná ostatně i jinde
Krohnová, Leena: Durman (Datura), přeložil Vladimír Piskoř, Havran, Praha 2004 ve světě.
Paasilinna, Arto: Zajícův rok (Jäniksen vuosi), přeložil Jan Petr Velkoborský, Hejkal, K nejprodávanějším autorům v roce 2004 patřili podle statistiky
Havlíčkův Brod 2004 zahrnující výtisky prodané ve Francii (včetně reedic): Bernard Werber,
Raittila, Hannu: Canal Grande, přeložil Vladimír Piskoř, Volvox Globator, Praha 2004 Marc Levy a Amélie Nothombová. Náklady jejich knih dosáhly milionu
Waltari, Mika: Bílý slon (výbor z knihy Kiinalainen kissa. Satuja ja tarinoita), přeložil
výtisků. Desítku nejlukrativnějších spisovatelů, původců asi 7 milionů
Jan Petr Velkoborský, Knižní klub, Praha 2004
vydaných knih tvořících 10 % celkové knižní produkce, doplnili Fred
Vargas, Anna Gavalda, Christian Jacq, Eric-Emmanuel Schmitt,
překlady z češtiny Jean-Christophe Grangé, Christian Signol a Juliette Benzoniová.
Z poloviny jde o tituly nakladatelství Albin Michel, naopak nejslavněj-
Viewegh, Michal: Kotiopettajan romaani (Výchova dívek v Čechách), přeložila Nina ší nakladatelé, trio přezdívané Galligrasseuil (Gallimard, Grasset, Le Se-
Saikkonen, Like, Helsinky 2004 uil), v prestižní desítce zastoupené vůbec není.
Na literární scéně francouzského Švýcarska panuje, na rozdíl od zemí
utažených do přísných pravidel knižního trhu, poměrně neformální
atmosféra, kterou jedni považují za známku tvůrčí svobody, druzí na-
opak za rys provinční uzavřenosti. Zatímco míra nezávislosti se v dneš-
ním světě tržní ekonomiky jen velice těžko odhaduje, projevy provinč-
ního ducha nás naopak udeří do očí zcela jasně a bez varování. Tak se
tomu i stalo na konci minulého roku ve Valais, když rada města Sierre

78 francouzsky psaná literatura 79
oznámila, že nehodlá nadále podporovat Mezinárodní festival komiksů, manželka) a nesoucí podtitul Deník 1957–1962. Catherine Robbe-Gril-
jenž od doby svého založení v roce 1983 budoval sobě i tomuto alpskému letová vedle podrobností o vlastním životě duševním, citovém i sexuál-
městečku záviděníhodnou pověst. Politickým rozhodnutím valaisanských ním prozrazuje mnoho i o svém protějšku a také o zakladateli slavné-
funkcionářů tak skončil festival, který každoročně na počátku června při- ho nakladatelství Editions de Minuit Jérômu Lindonovi a dalších literátech,
vítal na 200 autorů a přes 40 000 návštěvníků nejen ze Švýcarska, ale i Bel- jako byli či jsou Mauriac, Ollier, Sarrautová, Durasová nebo Butor. Cat-
gie, Francie a Itálie a jenž byl po angoulèmském festivalu nejvýznamněj- herine Robbe-Grilletová není v literatuře začátečnicí: v roce 1957, kdy
ší událostí devátého umění ve frankofonních zemích. jí bylo 27 let, vydala pod (mužským) pseudonymem Jean de Berg skan-
dální knihu Obraz (česky kniha vyšla v překladu Miloše Hanáka a Mar-
ka Sečkaře roku 2001), v roce 1985 pak Cérémonies de femmes (Ženské
události a literární ceny obřady) pod jménem Jeanne de Berg. Jiný záběr osobního a společen-
ského života pak nabídla kniha Souvenirs (Vzpomínky) Tigy Simeno-
francie nové, první manželky slavného autora detektivek Georgese Simenona.
V den katalánského svátku Sant Jordi (Sv. Jordi), kdy se hodí darovat Autorka v ní zachytila léta 1938–1965.
květiny a knihy, se ve Francii pod patronátem UNESCO slaví Mezinárod- Ve výčtech nejlepších knih na francouzském knižním trhu v roce 2004
ní den knihy a autorských práv. V roce 2004 pořádající organizace spolu se objevilo i mnoho děl zahraničních autorů. Zájem vzbudili především
s francouzským a belgickým řetězcem Maxi-livres financovaly nákup knih autoři ruští, neboť ruské literatuře byla zasvěcena známá podzimní akce
do senegalských knihoven. Ale i francouzský čtenář si přišel na své: knih- Les Belles Etrangères. V překladech vyšla například díla Alexandra Ikon-
kupci ve sváteční den rozdávali zákazníkům růže a dosud nevydaný esej nikova, Marii Sudajevové, Michaila Kononova či Nikolaje Maslova.
Nancy Hustonové Les Braconniers d’histoires (Zloději příběhů).
Významný úspěch zaznamenala na mezinárodním knižním festiva- Literární ceny mají ve Francii nevalnou pověst, uděluje se jich totiž
lu v Boloni roku 2004 francouzská literatura pro děti. Polovinu z uděle- příliš mnoho, navíc je rozhodovací proces porot každý rok zpochybňo-
ných cen tu získaly francouzské tituly, například knížka pracující s ná- ván. Přesto se kolotoč nominací a očekávání (a tedy i neustálého při-
mětem „proč jsem se narodil“, La Grande Question (Velká otázka) původem pomínání zhruba třicítky nejnadějnějších titulů) nezastavuje. V první
Němce Wolfa Erlbrucha nebo titul Katy Couprie a Antonina Lou- řadě jde totiž o peníze: ve Francii často bývá kromě autora finančně oce-
charda Au jardin (V zahradě), jenž se obešel beze slov, zato však nabídl něn i jeho nakladatel. V zemi, kde vychází každoročně tolik knih, že se
překvapivě bohatou koláž z ilustrací, fotografií, stránek jak vystřiže- na pultech knihkupectví neohřejí, je ostatně každá pobídka k nákupu
ných z přírodovědné publikace a dokonce i vkomponovaných objektů. velmi potřebná. K nejvíce sledovaným oceněním patří Cena bratří Gon-
Knihu navíc odkoupila londýnská Tate Gallery. courtů s tradicí od roku 1903 – letos putovala poprvé do jihofrancouz-
Francie je také zemí mnoha divadelních festivalů, k nejznámějším ského nakladatelství Actes Sud, do rukou mladého spisovatele Laurenta
patří letní divadelní slavnosti v Avignonu. Velký zájem v posledním roce Gaudého. V historickém románu Le soleil des Scorta (Slunce Scortových),
vyvolalo například scénické čtení z díla Oliviera Cadiota – autorův text jehož se prodalo 80 000 výtisků ještě před udělením slavné ceny, zpra-
přednášený jako báseň doprovázely akustické efekty a herecká perfor- covává autor příběh jistého rodu z jihu Itálie.
mance. Projekt tak úspěšně navázal na dobu, kdy se v Avignonu četly Prix Fémina získal Jean-Paul Dubois za román Une vie française (Ži-
texty Samuela Becketta, Marguerite Durasové, Georgese Pereca či Na- vot po francouzsku), příběh muže narozeného na počátku 50. let a proží-
thalie Sarrautové. Cadiot, jehož jsme na podzim měli možnost slyšet vajícího události konce 60. let natolik aktivně, že zásadně ovlivní celý
předčítat z vlastní tvorby i v Praze ve Francouzském institutu, je spiso- jeho další život. Duboisova „generační zpověď“ oslovila ve Francii širo-
vatel výrazně vybočující z tradičního pojetí literatury. Jeho dílo mísí ké publikum, autor dokázal dílo sepsat dostatečně kriticky, s velkým po-
poezii, prózu, obraz, záznam zvuku, prvky divadla, filmu i třeba poulič- chopením, ale bez nostalgie.
ních situací. Převážně komicky vyznívající divadelní představení vy- Prix Médicis obdržela Marie Nimierová za autobiografii Reine du si-
cházejí z téhož principu. lence (Královna ticha), v níž vzpomíná na svého otce, rovněž spisovate-
Mnoho nejen literárních zajímavostí přináší každé vydání deníků či le Rogera Nimiera.
sebrané korespondence významných osobností. V roce 2004 vyvolala po- Francouzská akademie vybrala za nejlepší titul roku prvotinu Bernarda
zornost například kniha manželky jednoho z nejznámějších autorů Dubucherona nazvanou Court serpent (Krátký had). Slovní spojení v ná-
tzv. nového románu Alaina Robbe-Grilleta, nazvaná Jeune mariée (Novo- zvu tohoto dobrodružného románu s historickým pozadím připomíná jmé-

80 francouzsky psaná literatura 81
no lodi postavené ve 14. století pro záchrannou výpravu abbé Montana za Cena Komise pro francouzskou literaturu kantonu Bern byla předá-
společenstvím, jež se kdysi dobrovolně odebralo žít na daleký Sever. na třem autorům – Sylviane Chatelainové (1950) za celoživotní dílo a ro-
Cena Renaudot vyzvedla dílo ukrajinské židovky Irène Nemirovské, mán Le Livre d’Aimée (Kniha dívky Aimée), Caroline Schumacherové
která žila ve Francii, po obsazení země Němci však byla v roce 1940 de- (1977) za básnickou sbírku Les Grandes Vacances (Velké prázdniny), za
portována a zemřela v Osvětimi. Rukopis knihy Suite française (Fran- niž autorka o dva roky dříve získala již Cenu C.-F. Ramuze, a dalšímu Fran-
couzské pokračování) vyšel s šedesátiletým zpožděním, zachránila ho couzi žijícímu ve Švýcarsku Pierru Voélinovi (1948) za celoživotní dílo
Nemirovské dcera Denise. a sbírku poetických úvah La Nuit accoutumée (Obyčejná noc).
Porota ceny Interallié ocenila třetí román pětadvacetiletého naděj- Laureátem Ceny Georgese Nicolea, jedné z nejvýznamnějších cen
ného spisovatele Floriana Zellera La Fascination du pire (Oslnění nej- pro nové talenty, se stal autor haitského původu Jean-Euphèle Milcé
horším). Popisuje cestu jistého francouzského spisovatele, obdivovate- (1969) s knihou L’Alphabet des nuits (Abeceda nocí).
le Gustava Flauberta, do Egypta. Zeller se v románu zamýšlí nad půvabem Rambertova cena (nejstarší švýcarská cena vypisovaná jednou za tři
Orientu a jeho žen, nad vztahem islámu a sexuality, popisuje útrapy roky) byla udělena Thomasu Bouvierovi (1962) za román Demoiselle
cestování, připomíná klasická literární díla. Podle kritiky je však ná- Ogata (Slečna Ogata).
padně ovlivněný dílem Michela Houellebecqa. Cenu Michela Dentana obdržel Jean-Michel Olivier (1954) za L’En-
fant secret (Utajené dítě).
‰v˘carsko Cena Edouarda Roda, jedna z nejmladších cen udělovaná každé dva
Vůbec největší kulturní událostí ve Švýcarsku je ženevský Salon knihy. roky, byla letos poprvé v historii předána za celoživotní dílo, a to žene-
Na přelomu dubna a května se v prostorách Palexpo sešlo přes 110 000 vskému básníkovi, překladateli a esejistovi Georgesu Haldasovi (1917).
návštěvníků a na 300 vystavovatelů. Čestnými hosty 18. ročníku Salo- Lausannské nakladatelství L’Age d’Homme, jemuž Georges Haldas zů-
nu knihy byly Chile (v čele s Luisem Sepúlvedou) a Afrika (jejíž delega- stává věrný od roku 1972, vydalo v minulém roce jeho Chroniques de la
ce udělila novou literární Cenu Ahmadoua Kouroumy rwandské autorce petite Fontaine (Kroniky malé fontány).
Esther Mujawayo a novinářce Souâd Belhaddadde za knihu Survi- Literární cena Lipp Suisse byla udělena ženevské autorce Yvette Z’-
vantes – Pozůstalé). Další doprovodné akce se nesly ve znamení 19. sto- Graggenové (1920) za román Un étang sous la glace (Rybník pod le-
letí – prestižní výstava byla věnována Julesu Vernovi, od jehož úmrtí dem) a Cena posluchačů švýcarského rozhlasu RSR (jedna z finančně
letos uběhne 100 let, zvláštní výstavy pak doprovodily 150. výročí na- nejhodnotnějších) byla udělena Michelu Layazovi (1963) za román Les
rození Arthura Rimbauda a 200. výročí narození Georges Sandové. Larmes de Ma Mère (Matčiny slzy).
Kantonu Valais pomohl napravit pověst politických žongléřů s komiksy
v pořadí již 11. ročník ojedinělého festivalu antikvárních knih, který se
konal na konci srpna v ulicích malé vinařské vesničky St. Pierre-de-Cla- z knihkupeckých pultů
ges a jenž se těší stále větší oblibě.
Jako každý rok se udělovaly významné literární ceny, kterých má Švý- francie
carsko požehnaně (v poměru k Francii 1,4krát více), jež však na rozdíl Do tipů, jež stojí za čtenářskou pozornost, recenzenti svorně řadili vedle
od Francie mají spíše symbolickou hodnotu bez velkého vlivu na odbyt knih několika známých autorů i některé prvotiny, třeba román Hélène Frap-
či ekonomickou situaci laureáta. Jmenujme zde jen ty nejznámější bez patové Sous réserve (S výhradou). Unisono byla například uváděna kniha
ohledu na ceny francouzské, které jsou rovněž příležitostně udělovány Françoise Bona s lakonickým názvem Daewoo. Revue Les Inrockuptibles
švýcarským autorům. upozornila, že společným rysem nejzajímavějších románů roku 2004 je vel-
Prestižní Schillerova cena byla v minulém roce udělena dvěma au- ký podíl autobiografických prvků. Zaujala například kniha autora pochá-
torům – za celoživotní dílo ji získal básník a prozaik François Debluë zejícího z Argentiny, avšak od dětství žijícího ve Francii, Santiaga H.
(1950), kterému zároveň vyšla v nakladatelství Zoé sbírka jedenácti Amigoreny Le Premier Amour (První láska). Podle literární revue Lire by si
variací na téma oddanost, Cours traités du dévouement (Krátká pojed- čtenáři prý neměli nechat ujít novou knihu Jeana-Paula Duboise Une vie
nání o oddanosti). Za literární esej o polském malíři J. Czapském, Lu- française (Francouzský život), román Erica Fottorina Korsakov nebo tisí-
mières de Joseph Czapski (Světla Józefa Czapského), pak byla Schillero- cistránkový opus Daniela Rondeaua Dans la marche du temps (V běhu času).
va cena přidělena francouzskému spisovateli žijícímu ve Švýcarsku Jilu Významným rysem původní francouzské knižní produkce posledních
Silbersteinovi (1948). dvou tří let se zdá být posedlost pravdou, aktuálním děním, skutečnos-

82 francouzsky psaná literatura 83
tí. Už roku 2003 se prosadila díla popisující například americké události ce. Nejnověji se inspiroval tibetským učením o sedm krát sedm dní tr-
11. září (Beigbeder, Lang) nebo válku v Iráku (Nabe), a to z různých po- vající pouti od pozemské smrti za „jasným světlem“, a podle tibetské kni-
hledů, s rozličným poměrem reality a fikce. Právě zpovědi o dění ve hy mrtvých Bardo Thödol nazval svůj pozoruhodný román Bardo or not
světě, ve společnosti nebo přímo v duších a hlavách spisovatelů bodo- Bardo. Hemží se to v něm navzájem se pronásledujícími špiony, teroris-
valy i tento rok. Pravděpodobně má na literaturu vliv móda televizních ty, mafiány a dvojníky, děj se odehrává v čínské scenérii, v prostorech
reality show a investigativní žurnalistiky, zaměřující se jak na skandá- starého dolu a v pochybné nemocnici. Tragické souvislosti smrti ovšem
ly z mondénních kruhů, tak – ve formě nepřetržitého zpravodajství – Volodine přehrává do groteskna.
na místa válečných konfliktů. Obdobné téma zpracovává další z osvědčených současných fran-
Čím dál tím častěji se při hodnocení nabídky knižního trhu ozývají couzských spisovatelů, Christian Gailly. Na obálce jeho nejnovější kni-
pochyby, jaké procento z vydávaných titulů vlastně vzniklo, jen aby se hy Dernier amour (Poslední láska) stojí: „Představte si, že vám zbývají
jejich autoři udrželi v centru pozornosti, přestože vlastně nemají až jen dva dny života…“
tak moc co říci. Ani rok 2004 nebyl v tomto ohledu výjimkou. Oslavné kritiky si vysloužil též zmíněný román Philippa Foresta.
Stále častěji se také v knihách určitých autorů (Noguez, Joncour, Cizokrajný výraz v názvu knihy, Sarinagara, je z japonštiny a znamená
Angotová) objevují postavy jiných reálných spisovatelů či osobností ze „přesto, nicméně, a přece“. Forrestovi před časem zemřela čtyřletá dcer-
světa show-businessu. Mezi podzimní nabídkou nových knih z tohoto ka a Sarinagara je jeho třetím literárním pokusem vyrovnat se s těžkou
pohledu zaujal zejména román Christine Angotové Les Désaxés (Vyši- ztrátou. Na rozdíl od autorových předchozích knih L’Enfant éternel (Věč-
nutí), který popisuje soukromý život skutečného páru – sice nejmeno- né dítě) a Toute la nuit (Celou noc) se hlavní linka textu tentokrát dělí
vaných, ale známých a lehce dešifrovatelných osob. Podobně si již zmí- do několika dalších, jejich spojnicí je sedm zastavení ve čtyřech měs-
něný spisovatel Florian Zeller za protagonistu románu La Fascination tech: Paříži, Tokiu, Kjótu a Kóbe. Vypráví příběh japonského básníka Ko-
du pire (Oslnění nejhorším) – stavějícího osudy egyptských dívek proti bajaši Issy, japonského romanopisce Nacume Sósekiho (oba známe z čes-
mnohdy přeceňovaným problémům západní společnosti se sexuální frust- kých překladů) a fotografa japonské armády Jamahaty Josukeho, jenž
rací – zvolil spisovatele, jenž jako by z oka vypadl kontroverznímu Mi- zachytil atomový výbuch v Nagasaki. Každá z postav patří do jiného sto-
chelu Houellebecqovi (česky vyšel r. 2004 jeho román Rozšíření bitev- letí, pro Forresta však mají styčný bod, jímž je ztráta dítěte.
ního pole). Podobně i Yann Moix v knize Partouz (Grupáč) právě na
Houellebecqa útočí. Označuje ho za ubohého pisálka, navíc ho častuje I v současné francouzské literární produkci se občas projevuje snaha
četnými nadávkami typu „plešatý opilec, pořádný blb, rasista, co ani ne- o originální přístup k tvorbě, o netradiční způsob zpracování. Mezi
kvákne arabsky“ atd. Jenže v románu s typicky houellebecqovským ná- z tohoto hlediska nejodvážnějšími tituly byly zmiňovány knihy Jean-
mětem – plném scén skupinového sexu, střídání partnerů, masturbace, Charlese Masséryho, Philippa Vasseta, Françoise Bona, Martina Win-
sexuálně frustrovaných muslimů v čele s Mohammedem Attou a tero- cklera.
ristických útoků – vyznívají tyto výpady vůči „otci žánru“ poněkud ne- François Bon v nejnovějším díle opět zvolil námět pracovně-sociál-
smyslně a lacině. ní, čímž se vrací k vlastním literárním začátkům – před více než dva-
Redaktoři již zmíněné kulturní revue Les Inrockuptibles nazvali podobné ceti lety se prosadil románem Sortie d’usine (Po šichtě). Kniha Daewoo
pomrkávání do světa slavných „peoplisation“ a zdůraznili, že často nejde ani vychází ze skutečné události, kdy uzavření stejnojmenné továrny v Lot-
tak o potřebu upozornit na známé tváře, jde spíš o to zdůraznit, že se mezi rinsku znamenalo ztrátu zaměstnání pro mnoho místních lidí. Ná-
ně počítám, že také patřím do pomyslného klubu literárních celebrit. sledkem pocitu hořkosti, vzteku a ztráty iluzí byl vysoký výskyt ne-
V reakci na elitářskou pařížskou sebestřednost pak podle zmíněné mocí, depresí, ale i zvýšený počet sebevražd. Spisovatel Bon se ve zmíněné
revue jiní, často velmi významní spisovatelé naopak zatvrzele zůstáva- oblasti dva roky pohyboval a sbíral pro román materiál. Výsledný text
jí v provinčních regionech, kde žijí a o nichž píší (Christophe Dufossé, má být pokusem o zachycení celé aféry, jak se odehrála v srdcích jed-
již zmíněný Jean-Paul Dubois nebo třeba Jean-Hubert Gailliot). Některá notlivých aktérů. Bon tak chtěl po Célinově vzoru předat dál smutnou
díla jsou ostatně situovaná od Francie co nejdále: Philippe Forest se v po- zkušenost i její hořký tón.
slední knize zaměřil na Japonsko, Bernard Comment píše o Švýcarsku Spisovatelé se často inspirují bestsellery minulých let a s menším
a Antoine Volodine odvádí čtenáře k hroutící se berlínské zdi… či větším úspěchem se je pokoušejí klonovat. Lze tak vysledovat napří-
Antoine Volodine je počítán k elitě současné francouzské litera- klad pokusy o navázání na slavná jména, například Goncourtem nedávno
tury, jeho tvorba se vymyká průměru jak po formální, tak obsahové strán- oceněného Jeana-Jacquese Schuhla nebo slavného „oulipistu“ Georgese

84 francouzsky psaná literatura 85
Pereca. Olivier Rolin v parodii na špionážní román nazvané Suite à l’hôtel z vraždy. Případ tentokrát hlavního hrdinu zavál do mrazivých krajů na se-
Crystal (Pokračování v hotelu Crystal) popisuje v perecovském duchu veru Kanady a Vargas dílo ozvláštnil dialogy v quebeckém dialektu.
čtyřicet tři pokojů jednoho hotelu. Martin Winckler se zase volně in- Mezi osvědčené stálice žánru patří také Thierry Jonquet, který se
spiroval Dumasovými mušketýry a v románu Les Trois médecins (Tři lé- proslavil knihou Moloch (ukázku z románu v českém překladu přinesla
kaři) popisuje sedm let trvající studia medicíny jistého Bruna Sachse. Francouzská čítanka, 2004). Jeho posledním napínavým příspěvkem ke
Winckler sám je povoláním lékař, pochází z alžírské židovské rodiny, kritice společenských nešvarů je knížka Mon vieux (Můj fotr). Pestré pa-
dětství prožil v Izraeli a posléze přesídlil do Francie. noptikum bezdomovců, ztracenců a alkoholiků dokresluje příběh sta-
Avšak nejvděčnějším literárním vzorem poslední doby se zdá být Mi- rého pána, který trpí Alzheimerem, jeho neúspěšného syna a dcery, jež
chel Houellebecq, s nímž se ztotožňuje či jinak na jeho dílo reaguje řada po úrazu ochrne a propadne depresi.
autorů zejména mladší generace, jako jsou Xabi Molia, Eric Reinhardt,
Benoît Duteurtre, Fabrice Pliskin, Simon Liberati či již zmiňovaní Yann biografie, memoáry, studie a další
Moix a Florian Zeller. Někteří jsou spíše umírnění: Benoît Duteurtre si V obsáhlém díle Romain Gary, le caméléon (Chameleon Romain Gary) se
v románu La rebelle (Rebelka) utahuje z levice, Eric Reinhardt v díle Myriam Anissimova zabývá osobností spisovatele R. Garyho, jenž ně-
Existence kritizuje poměry ve velkých firmách. Razantněji rozvádí dal- která svá díla publikoval pod pseudonymem Emile Ajar (Garyho romá-
ší houellebecqovský motiv, naprostou deziluzi, například Fabrice Plis- ny Evropská výchova, Lady L., Příslib úsvitu a další stejně jako Ajarův
kin. V humorné knize L’agent dormant (Spící agent) se řidič autobusu, Život před sebou a Život s krajtou vyšly česky).
jinak muž z chudých a neutěšených poměrů (otec neznámý, matka zná- Prestižní ediční řada Pléïade nakladatelství Gallimard, představují-
silněna), má učit filosofii u šedesátiletého levicově orientovaného uni- cí souborná vydání francouzských klasiků, se rozrostla o třetí, posled-
verzitního profesora, který se nikdy nevzdal idejí roku 1968. Simon ní díl Sebraných spisů Henriho Michauxe, přestože si Michaux (česky
Liberati v románu Anthologie des apparitions (Antologie zjevení) čte- ho známe zejména z výboru Václava Jamka Prostor uvnitř) zařazení do
náře přivádí do pekla sexu a drog. Hlavní hrdina je gigolo, který prodal „kamenného pomníku“ francouzské literatury, za nějž bývá Pléïade po-
vlastní sestru, pak manželku a postupně vše, co se dalo. Šokující popi- važována, nepřál.
sy dokreslují po Houellebecqově vzoru chladné sociologické vývody. V téže edici vyšel i svazek prozaických textů Georgese Bataille, je-
hož několik knih už bylo vydáno i v českých překladech.
detektivka V řadě Foliothèque nakladatelství Gallimard vyšel komentovaný
Velký návrat slavil v roce 2004 Maurice Leblanc s řadou vděčných de- Zápisník zloděje (Journal du voleur, česky známý z překladu L. Šerého)
tektivních románů o Arsènu Lupinovi – od vydání jeho prvního přípa- Jeana Geneta, spisovatele, který své dílo postavil na tématech, jako jsou
du uplynulo totiž právě sto let. Nakladatelství Omnibus se při té příle- krádež, lež, zrada a také homosexuální vztahy. Román v tomto vydání
žitosti rozhodlo vydat Leblancovy sebrané spisy, ze tří chystaných svazků doplňují úryvky z korespondence a některé Genetovy nedostupné, ne-
jsou na světě už dva. dokončené či dosud nevydané texty.
Detektivka – francouzsky „polar“ – má jako žánr ve Francii lepší po- Tisícistránková kniha Simone de Beauvoir et Jacques-Laurent Bost,
stavení než třeba u nás. Detektivní romány píší i skutečně dobří spiso- Correspondance croisée 1937–1940 (Simone de Beauvoir a Jacques-Lau-
vatelé, s některými z nich se už mohli v překladech seznámit i čeští rent Bost, Vzájemná korespondence 1937–1940) editorky Sylvie Le Bon
čtenáři (Thiery Jonquet, Daniel Pennac, Fred Vargas). Francouzské de- de Beauvoir umožňuje nahlédnout do vztahu filosofa J.-L. Bosta ke star-
tektivky (podobně jako například italské) přitom často pojednávají též ší, ale zbožňované Simone de Beauvoir.
sociologická a politická témata (alžírskou válku, sebevraždy, drogy, prak- V roce 2004 uplynulo padesát let od úmrtí Colette, jedné z nejslav-
tiky policie, národnostní problémy, odborářské požadavky a další). nějších ženských postav francouzské literatury. V tisku ji připomněly
Nejmladší generace autorů (Guy Verdet, Pascal Dessaint) často mísí prv- četné články, například v Libération o ní psala spisovatelka Anne F. Gar-
ky sci-fi, detektivky, historického, špionážního a fantasy románu – vznik- rétaová, v Le Monde spisovatelka a psychoanalytička Julia Kristevová,
lý útvar nazývají „globální epický román“. mj. autorka Colletina životopisu. Vyšel též svazek jejích dopisů dceři
Mezi přední autory „klasických“ detektivek se řadí například Fred Var- Lettres à sa fille 1916–1953 (do tisku připravila Anne de Jouvenelová).
gas (česky v překladu Tomáše Kybala Uteč rychle, vrať se pozdě, 2003). V nej- Zajímavým vydavatelským počinem byla – též ve dvou svazcích –
novějším románu Sous les vents de Neptune (Proti větrům Neptunovým) ro- Correspondence 1 (1893–1912) a Correspondence 2 (1912–1919), obsaže-
zehrává další osudy svérázného komisaře Adamsberga, jehož bratr je obviněn ná korespondence Victora Segalena, básníka, lékaře, neúnavného

86 francouzsky psaná literatura 87
cestovatele, obdivovatele Rimbaudova a Huysmansova, přítele Gau- (Až do průhlednosti), v níž se smiřuje s nedokonalostí jazyka. Jeho bás-
guinova. ně vyjadřují vnitřní napětí mezi životem a smrtí a protikladnými ten-
Několik publikací bylo zasvěceno Denisi Diderotovi, od jehož smrti dencemi světa vůbec. Nositelka Ramuzovy ceny za poezii z roku 1999,
loni uplynulo 220 let. Kromě řady reedic vyšel v již zmiňované řadě Claire Genouxová (1971), jejíž poezie i próza se vyznačují především
Pléïade svazek Contes et romans (Povídky a romány) s komentářem a stu- hlubokou láskou k přírodě, jazyku a Lemanskému jezeru, vydala velice
dií Michela Delona. očekávanou sbírku L’Heure apprivoisée (Ochočená hodina), která se však
nesetkala s velkým úspěchem. Také známý jurský básník a autor poví-
‰v˘carsko dek Alexandre Voisard (1930), jenž téměř každé dva roky přichází hned
Minulý rok se ve francouzské části Švýcarska nesl ve znamení poetických s několika novinkami, představil novou sbírku básní Le Mot musique
(více či méně autobiografických) textů, zamyšlení, literárních a žurna- (Slovo – hudba).
listických esejů, archivních objevů a zajímavých nakladatelských počinů. Do skupiny francouzských autorů žijících ve Švýcarsku patří básník
Fribourgské nakladatelství l’Hèbe přišlo s ojedinělým projektem, kdy Jacques Roman (1948), jemuž počátkem minulého roku vyšla v nakla-
představilo najednou hned čtyři romány dosud nevydané autorky Joëlle datelství L’Aire nová sbírka s názvem L’Ardeur de l’ombre (Zápal stínu),
Stagollové (1950): Par-dessus le toit (Nad střechou), Anka (Anka), Rira nakladatelství Empreintes pak představilo v souborném vydání jeho
aux Larmes (Budeš se smát až k slzám) a Dans le dos du temps (Za zády sbírky z let 1983, 1984 a 1988. Jacques Roman již tři desetiletí pěstuje
času). Ve všech románech se autorka zabývá podobnými tématy, jako umění naslouchat a zároveň provokovat, společně s úvahami o nahodi-
je hledání identity, vyrovnání se s minulostí, síla lásky, výčitky svědo- losti znaků a jazykových proměnách.
mí či rozchod. I když byla tato volná tetralogie obecně příznivě přijata, V oblasti románu se v minulém roce objevilo několik prvotin, které
kritika poukázala na jisté „vady autorčiných kvalit“, přílišný soucit a pře- však vody Lemanského jezera příliš nerozvířily. Dvě z nich zůstaly té-
hnanou víru v lásku a spravedlnost. Ženevské nakladatelství Zoé vzda- měř bez povšimnutí, shodou okolností obě od autorů cizího původu. Špa-
lo poctu profesorce Doris Jakubcové, která rozhodným způsobem při- něl narozený ve Fribourgu, Angel Corredera (1970), se ve svém prvním
spěla k proslavení francouzsky psané švýcarské literatury doma románu La Confrontation (Konfrontace) pokouší odhalit příčiny tero-
i v zahraničí, a to sborníkem padesáti textů Les Textes comme aventures ristických zločinů na příběhu učitele, který se stal teroristou. Yasmi-
(Texty jako dobrodružství). Svazek edičně připravili Marion Grafová, Ala- ne Charová (1963) žila do svých 25 let v Libanonu a dosud napsala dvě
in Rochat a José-Flore Tappy (1954), jemuž v minulém roce vyšla básnická úspěšné divadelní hry. Ve své románové prvotině À deux doigts (Na dva
sbírka Elémentaires (Částice). Další ženevské nakladatelství, Metropolis, prsty) líčí příběh svedené cizinky, dějištěm je město Lausanne.
vydalo zajímavý sborník textů na téma evropské město: Voyage en Villes Navzdory současným extrémně pravicovým tendencím zůstává Švý-
d’Europe (Cesta po evropských městech). Profesoři ženevské univerzity carsko stále zemí s velkým počtem přistěhovalců, není proto divu, že
Bertrand Lévy a Claude Raffestin přizvali ke spolupráci řadu básníků, pro- se do švýcarské literatury významně zapisují autoři různých národ-
zaiků, esejistů a profesorů, kteří si zvolili libovolné město v Evropě k sou- ností. Tuniský autor Rafik Ben Salah (1948), který již řadu let ve Švý-
kromému zamyšlení nad jeho přítomností a minulostí. carsku žije a vyučuje, vydal sbírku povídek, v nichž evokuje svoji do-
Především díky melancholickému zabarvení se stále větší oblibě ne- movinu, Récits de Tunisie (Povídky z Tunisu). Autor jde ve stopách
jen ve Švýcarsku, ale i ve Francii těší poezie básníka Gustava Rouda orientální tradice ústního vyprávění a její moci překvapit, zahalit pří-
(1897–1976), jehož deníkové záznamy poprvé v jejich úplnosti vydalo na- běh tajemstvím. Jeho postavy, zachycené velmi poetickým jazykem, se
kladatelství Empreintes: Journal: volume I (1916–1936), volume II (1937–1971) pohybují na hranici mezi moderní dobou a dávnými tradicemi. Ke své-
– Deník – svazek I, svazek II. Zkrácená verze Roudova deníku vyšla mu původu se v románu Libre toujours (Navždy svobodný) vrací rovněž
roku 1982 díky editorské péči básníka Philippa Jaccotteta. Deník je Jean-Marc Pasquet (1957). Stejně jako jeho předchozí román Don de Qâ
obohacen o záznamy ze 30. a počátku 40. let 20. století: objevují se v něm se i tento vyznačuje nostalgií po Africe a zejména Haiti, odkud pochází
úvahy o poezii, jejím poslání a básníkových pocitech odlišnosti a samoty, autorův otec (matka je rusko-francouzského původu). Román, v němž se
ale i každodenní události, domácí starosti, četba, práce na zahrádce prolínají dva příběhy vzdálené od sebe 500 let, pojednává o setkání dvou
a setkání s různými uměleckými osobnostmi. exilových vlastenců na pozadí afrického náboženství voodoo.
S novou básnickou sbírkou přišli mladí autoři Julien Burri a Claire Za mladé švýcarské prozaiky promluvily v minulém roce dva již
Genouxová, shodou okolností šlo u obou autorů o třetí publikaci v po- známé hlasy: Marie-Jeanne Urechová (1976), autorka povídek a do-
řadí. Julien Burri (1980) vydal sbírku s názvem Jusqu’à la transparence kumentárních filmů, která zaujala prvotinou Foisonnement dans l’air

88 francouzsky psaná literatura 89
(Bujení ve vzduchu), vydala druhou knihu La Salle d’attente (Čekárna). Lé- sovatelovy osobní zkušenosti a věnuje se otázkám osudovosti a ješitnosti.
kař a spisovatel Frédéric Lamoth (1975) představil svůj druhý román Bezejmenný vypravěč (stejného věku jako autor), vzděláním vědec, ale
Les Sirènes de Budapest (Sirény z Budapešti), v němž podává obraz ma- povoláním jeřábník, sbírá akvarijní rybičky, zatímco jej pronásleduje
ďarských uprchlíků, kteří přišli do Švýcarska v roce 1956. Hlavní hrdi- vzpomínka na dvě ženy. Příběh se odvíjí podle pevné logiky osudových
na, který si nikdy patřičně neuvědomil bolestnou minulost svých rodi- setkání, do nichž však s ironickým humorem zasahuje náhoda.
čů a to, jakým způsobem historie ovlivnila jejich osudy, postupně objevuje Ženevského prozaika, esejistu a dramaturga Yvese Laplace (1958)
pouto k rodnému jazyku a vlasti. v minulém roce představilo pařížské nakladatelství Stock hned dvěma
Spisovatel, scenárista, režisér a malíř Olivier Sillig (1951) vydal knihami – reedicí románu z roku 1984 L’Homme exemplaire (Příkladný
u nově založeného ženevského nakladatelství Encre fraîche svůj dru- muž) a novým románem L’Original (Originál). Hlavním hrdinou Origi-
hý, velice originální román La Marche du loup (Krok vlka) situovaný do nálu je sexem posedlý egoista Bernard, provokatér porušující všechna
roku 1000. Příběh drsného života dvou sirotků, jejichž hry jsou stejně společenská tabu. Bernardovo vyprávění o záletech se střídá se vzpo-
kruté jako život kolem nich, se postupně mění v pohádkový příběh s prv- mínkovými pasážemi autora, fiktivního bratrance hrdiny. Oba romány,
ky severské mytologie. byť je od sebe dělí dvacet let, spojuje téma sexu, manželství, ženského
Literární scéna minulého roku nebyla ochuzena ani o zvučná jména těla a odmítání založit rodinu, ale i provokující výroky a zkoumání mezí
již osvědčených autorů, jako je například lausannský spisovatel Jacques přijatelnosti, svobody a politiky.
Chessex (1934). Jako ve většině autorových knih se i v jeho novém ro- Také nakladatelství Zoé v minulém roce zahrnulo do svého ediční-
mánu L’Eternel sentit une odeur agéable (Hospodin ucítil příjemnou vůni) ho plánu dvě knihy stejného autora, velmi populárního lausannského
setkáváme s náboženskými motivy a oslavou ženského těla, navíc spo- spisovatele Michela Layaze (1963). Jeho šestý román, La Joyeuse Com-
jenými s poctou spisovateli Rogeru Vaillandovi, který je spolu se svou plainte de l’idiot (Radostný žalozpěv idiota), se od ostatních autorových
ženou Elisabeth ústřední postavou příběhu. Oba jsou v románu líčeni románů odlišuje nespočetnými jazykovými hříčkami, kterými vzdává
jako zvrhlíci, kteří využívají své slávy k tomu, aby naivní vesnickou mlá- hold všemu, co se vymyká nudě, rutině, přílišné jasnosti a rozumně strá-
dež svedli a přinutili ji k sadistickým sexuálním hrátkám. Pro přízniv- venému času. Jde o jakousi pohádku ze současnosti ve 24 kapitolách,
ce náročných románů Jeana-Marca Lovayho (1948) bylo jistě mimo- kdy vypravěč pobývá v internátu pro mládež, jehož personál (stejně jako
řádnou událostí vydání jeho dosud nezveřejněné prvotiny Epître aux vypravěčovi přátelé) se vyznačuje neobyčejnými úchylkami. V kapesním
martiens (Epištola pro marťany). Autor román napsal ve svých 19 le- vydání (Minizoé) pak vyšly v reedici tři autorovy krátké texty z roku 1999
tech a o rok později získal za rukopis Cenu Georgese Nicole. Na pod- pod názvem Le Nom des pères et autres récits (Jméno otců a jiné povíd-
zim 2001 autor objevil dlouhá léta pohřešovaný text ve svém sklepě, ky), v nichž autor poetickým jazykem líčí hrůznou cestu vlakem, vraždu
a skutečná prvotina tak mohla konečně spatřit světlo světa (dosud se za bez motivu a tajemnou historii jedné lausannské rodiny od roku 1810 až
autorovu románovou prvotinu považovaly Les Régions céréalières /Obil- po současnost.
nářské oblasti/, za něž získal Rambertovu cenu). Hlavní hrdina Julot nese Na knižních pultech se v minulém roce objevil román nenápadné,
stopy revolučního hrdiny a zároveň potulného básníka. Příběh plný nicméně velmi originální autorky Marie-Claire Dewarratové (1949):
odboček a nevysvětlitelných situací vypráví o snaze Julota zabydlet se Célébration: lois et coutumes de la guerre (Celebration: zákony a obyče-
v nové zemi a o jeho následném zapojení do dvojznačného odboje. Jde je války). Autorka se vyučila v dílně na výrobu kůže, v 18 letech se vda-
o jistou směs pohádky a sci-fi s mesiášským přídechem, vzdávající hold la a nyní žije na švýcarském venkově. Do literatury vstoupila roku 1985
americkým beatníkům a autorům science fiction. Švýcar Jean-Luc Be- sbírkou povídek L’été sauvage (Divoké léto), za niž obdržela o rok po-
noziglio (1941), žijící přes třicet let v Paříži, vydal svůj dvanáctý román zději cenu Knihovny pro všechny. Její příběhy vynikají barvitými por-
La Voix des mauvais jours et des chagrins rentrés (Hlas špatných dnů a na- tréty osob a pronikavou intuicí. Ve svém posledním románu, odehráva-
vrácených smutků). Hlavním dějištěm románu je dům na okraji Paříže, jícím se v disneyovském městě Celebration, autorka líčí nečekaný střet
který vypravěči evokuje dobré i méně dobré vzpomínky na jeho obyva- a vzájemné měření sil jednoho manželského páru.
tele v čele s Julií, s níž se seznámil na snobském literárním dýchánku. Ju- Velkou událostí uplynulého roku se stalo vydání autobiografického
lie píše povídky, jež vypravěč kritizuje stejně jako špatné vyjadřování díla neuchâtelské autorky maďarského původu Agoty Kristofové (1935),
svých spolubydlících, kteří ho považují za pedanta bez špetky humoru. L’Analphabète (Analfabetka). Kristofová, jejíž slavná trilogie (Velký se-
Mezi další švýcarské autory žijící ve Francii patří Bernard Comment šit, Důkaz, Třetí lež) byla přeložena mimo jiné i do češtiny, již dlouhá léta
(1960). Jeho román Un poisson hors de l’eau (Ryba bez vody) odráží spi- nepíše, o to vzácnější jsou chvíle, kdy se objeví dosud knižně nevydané

90 francouzsky psaná literatura 91
texty. L’Analphabète se skládá z deseti lakonických obrazů (psaných pro rature, Essai (Sociologický pohled a literatura. Esej), v nichž na vybra-
časopis Du v letech 1989–1990), v nichž autorka líčí momenty ze svého ná díla aplikuje teoretické poznatky z oblasti poetiky a historické so-
života počínaje dětstvím a konče okamžikem, kdy se jako exilová „anal- ciologie.
fabetka“ pouští do psaní v adoptivním jazyce.
Dalším autobiografickým dílem je sedmá kniha bývalé baletní uměl- Z dětské literatury, na níž se ve francouzském Švýcarsku téměř výhradně
kyně Asy Lanovy (1933), La Gazelle tartare (Tatarská gazela), v níž au- podílí ženevské nakladatelství La Joie de Lire, jmenujme dvě zajímavé
torka podává místy dojemně, místy humorně osobní příběh ztracené knížky: Du mal à une mouche (Ublížit mouše) od autorky románů, poví-
mladé lásky, zvolené samoty, objevení literatury, snahy překročit minulá dek a pohádek Anne-Lise Grobétyové (1949) a Les Mises en boîtes
zklamání a dosáhnout určité vnitřní harmonie. (Šprťouchlata) autora rumunského původu Eugèna (1969), vlastním jmé-
nem Eugène Meiltz.
V hojném počtu se v uplynulém roce představili coby autoři knih novi-
náři, a to jako autoři většinou esejistických knih o světě kolem nás. Nad V minulém roce zemřela neuchâtelská básnířka, prozaička, dramatič-
pojmem reality v dnešním světě se pozastavuje ženevská novinářka Mona ka, překladatelka a literární kritička Monique Laederachová (1938 až
Cholletová (1973) v knize La Tyrannie de la réalité (Tyranie reality). Text 2004), laureátka Schillerovy ceny za celoživotní dílo. Nakladatelství
doplněný obsáhlými odkazy na literaturu, filosofii a film je rozvedením L’Age d’Homme vydalo v roce 2003 její poslední román, Flèche dérobée
myšlenek, které autorka v průběhu let prezentovala na svých interne- au vent (Šíp ukradený větru), melancholický příběh emancipované ženy,
tových stránkách www.peripheries.net. odehrávající se v uzavřeném světě literárního salonu na počátku 19. sto-
Úvahy o významu hranic, soukromém vlastnictví, národnosti a ji- letí, a zároveň soubor osmi autorčiných sbírek z let 1970 až 2001 s ná-
nakosti přináší osobitý esej složený ze šesti krátkých textů, Adieu à Ter- zvem Poésie complète (Sebrané básně).
minus, Réflexions sur les frontières d’un monde globalisé (Rozloučení s Ter-
minem. Zamyšlení nad hranicemi globalizovaného světa) ženevské I letos se na frankofonní trh dostalo několik zajímavých překladů z ostat-
novinářky Joëlle Kuntzové (1947). Autorka popisuje vlastní zkušenosti ních jazykových oblastí Švýcarska – německé, italské i rétorománské.
se zeměmi, jako je Čína, nebo čerpá z různých historických pramenů. Z rétorománštiny, kterou dnes hovoří již jen asi 35 000 Švýcarů, to
Nad podstatou švýcarské povahy založené na vlasteneckém smýš- byl román grisonské autorky Rut Ploudové (1948) Comme si de rien
lení a ideologických předsudcích se zamýšlí novinář a historik Gérard n’était (Jako kdyby se nic nestalo); z italštiny byly přeloženy čtyři bás-
Delaloye (1941) v knize Aux sources de l’esprit suisse (O původu švýcar- nické sbírky Dubravka Puseka (1956), narozeného v Záhřebu; z němči-
ské povahy). ny jmenujme za všechny romány Jeremiase Gotthelfa (1797–1854) Anne-
Z řady se poněkud vymyká novinářka, autorka divadelních her, scé- Bäbi Jowäger. Ses expériences de ménagère et de guérisseuse (Anne-Bäbi
nářů, esejů a románů Anne Cuneová (1936), která své úvahy o aktuál- Jowägerová. Její zkušenosti jako hospodyně a léčitelky) a Gerharda Me-
ních problémech tentokrát nevložila do eseje, nýbrž do již čtvrtého de- iera (1917) Le Canal (Kanál), knihu rumunské autorky Aglaji Veterany-
tektivního románu Hôtel des coeurs brisés (Hotel zlomených srdcí). iové (1962–2002) Pourquoi l’Enfant cuisait dans la polenta (Proč se dítě
Inspektorka Marie Machiavelliová, známá z předchozích románů, vy- vařilo v kukuřičné kaši), román Petera Stamma (1963) D’étranges jardins
šetřuje smrt nadějného cyklisty, a dotýká se tak ožehavého tématu spor- (Neobvyklé zahrady) a konečně román Annemarie Schwarzenbacho-
tovního dopingu. vé (1908–1942) Le Refuge des cimes (Útočiště ve výšinách). Překladatelka
Vedle esejů o aktuálních společenských otázkách se objevilo i ně- poslední jmenované knihy, Dominique Laure Miermontová, vydala i ži-
kolik úvah o literatuře. Spisovatel, literární a divadelní kritik Jean-Louis votopis její autorky nazvaný Annemarie Schwarzenbach ou le Mal d’Euro-
Kuffer (1947) vydal v nakladatelství Bernarda Campiche své jedenácté pe (Annemarie Schwarzenbachová neboli Bolest Evropy).
dílo s názvem Les Passions partagées (Sdílené vášně). Autor se v něm
na základě poznámek z let 1973–1992 vrací ke své četbě, rozhovorům
a jiným důležitým událostem. Jde o jakousi směs naučného románu, in- úprkem po frankofonním světě
timního deníku, literárněkritického díla a kroniky provázející čtenáře
širokou škálou autorova osobitého vnímání. belgie
Literární kritik, historik a spisovatel Jerôme Meizoz (1967) vydal Řada spisovatelů píšících francouzsky je mylně označována za spiso-
soubor čtrnácti literárních esejů s názvem L’Oeil sociologue et la Litté- vatele francouzské, ačkoli ve skutečnosti pocházejí z jiných franko-

92 francouzsky psaná literatura 93
fonních zemí, například z Belgie. Francie si sice „přisvojila“ nejednoho K nejznámějším patří Amin Maalouf, který ve Francii žije od roku
francouzsky píšícího klasika (za všechny uveďme již zmíněného Hen- 1979. V románu nazvaném Origines (Kořeny) se na bezmála pěti stech
riho Michauxe či Georgese Simenona), na druhou stranu má však nej- stranách vrací do míst, odkud pochází on sám i celá jeho rodina.
větší knižní trh. Francouzská knihkupectví prodávají výhradně domá- Mladá autorka Alexandrine Sihamová v autobiografické knize L’en-
cí produkci a vydání knihy ve zdejším nakladatelství zaručuje větší fant du secret (Dítě s tajemstvím) líčí složitou situaci libanonské dívky
šanci na pozornost francouzské kritiky. Proto každý frankofonní autor, adoptované francouzskou rodinou.
chce-li si zajistit širší publikum, snaží se vydávat své dílo ve Francii. Roku 2004 se však ve Francii často psalo i o dalších libanonských au-
Bezpochyby proto také Belgičan François Emmanuel, známý spíš z pro- torech, pozornost byla věnována novým knihám autorů jako Samir Kas-
středí belgického knižního trhu, vydal roku 2004 ve francouzském sir, Mohammed Taan či Alexandre Najjar.
nakladatelství Stock román Le Vent dans la maison (Vítr v domě), o tom,
jaký je návrat do života po několika letech strávených na psychiatric- ostrov mauricius
ké klinice. Z Mauricia, ostrova ležícího v Indickém oceánu, pochází Nathacha
Podobně i psychoanalytik a básník Henry Bauchau zpracovává téma Appanah-Mouriquandová. Dvacetiletá novinářka se prosadila v roce
psychické nemoci v kontrastu s okolním světem: v románu L’Enfant bleu 2003, kdy v nakladatelství Gallimard uveřejnila prvotinu na námět z his-
(Modré dítě) popisuje detailně dvanáct let trvající terapii mladého umělce. torie své vlasti. Nedávno vydala druhý román, Blue Bay Palace, který se
Jean-Pierre Verheggen (1942), známý belgický jazykový komik, odehrává opět na rodném ostrově, avšak v současnosti.
autor řady pastišů (například na dílo Rolanda Barthese či Marcela
Prousta), letos zazářil dvěma publikacemi. Svazek Du même auteur maghreb
chez le même éditeur (Od téhož autora u téhož nakladatele) zahrnuje Maghreb (někdy též Maghrib), oblast historicky spjatá s francouz-
Verheggenovu poezii, pro niž autor razí označení „hard poetika“. Jed- ským jazykem, zahrnuje území Libye, Tuniska, Alžírska a Maroka, ně-
ná se o svérázné parodie známých spisovatelů všech dob, od Aristo- kdy se přidává i Mauretánie. Odhlédneme-li od zdejší složité politic-
tela, přes Rimbauda až po současné autory. Verheggen tvoří jazykové ké situace, je Maghreb stejně jako jiné frankofonní oblasti místem,
hříčky, z velké části zejména nejrůznější zvukové analogie slov, slav- kde spisovatelé často váhají, zda raději publikovat své knihy fran-
ných jmen, obecných pojmů, citací, výroků. Druhý titul nazvaný Gi- couzsky a ve Francii, tedy zajistit si početné publikum, slávu a pení-
sella je komický nekrolog, poslední dopis pro nedávno zesnulou Ver- ze, nebo zda se obracet spíše ke svým krajanům, ať už francouzsky,
haggenovu ženu. nebo arabsky.
Komerčně nejúspěšnější belgickou spisovatelkou je dnes Amélie Nejznámějším marockým autorem je Tahar Ben Jelloun (česky vy-
Nothombová (česky jí vyšly knihy Vrahova hygiena, Můj soukromý ne- šla novela Tichý den v Tangeru a kniha Tati, co je to rasismus?). V roce
přítel a Strach a chvění – poslední román se ve filmové verzi rovněž ob- 2004 vydal román Le dernier ami (Poslední přítel).
jevil v českých kinech). Její nejnovější dílo se jmenuje Biographie de la I Alžírsko má mnohé světově známé autory. Souborně je představi-
faim (Životopis hladu). la antologie Paroles d’Algériens, écrire pour résister dans l’Algérie du
Belgie je dodnes vnímána jako velmoc evropského komiksu. Kres- XXe siècle (Slova Alžířanů, psaní jako výraz odporu v Alžírsku 20. sto-
lené seriály tu mají dlouhou tradici a mezi čtenáři jsou velmi oblíbené. letí). Obsahuje různě staré texty, jež spojuje volání po svobodě. Jejich
Nejen že se komiks dá studovat na vysoké škole a pravidelně se mu vě- autory jsou např. Mohamed Dib, Kateb Yacine, Assia Djebbarová, Rachid
nuje i literární kritika, má také široké nakladatelské zázemí. Není pro- Mimouni, Abdelkader Alloula, Arezki Mellal, Zineb Laouedj, Habib
to divu, že například nakladatel Frédéric Niffle v roce 2004 rozšířil re- Ayyoub, Hajar Bali, Jean Sénac, Mustapha Fassi.
prezentativní komentovanou ediční řadu Anthology, v níž představuje Z alžírských autorů v roce 2004 zaujal především Aziz Chouaki,
klasické i nové autory, o nový projekt, edici Profession zasvěcenou roz- románem Arobase selon Shakespeare (Zavináč podle Shakespeara) z pro-
hovorům s významnými tvůrci komiksu. středí drog a pornografického průmyslu. Jeho hrdinka, třicetiletá Aro-
base (arobase znamená ve francouzském internetovém slangu „zavináč“)
libanon brala drogy, hrála v pornofilmech a za podivných okolností zabila člo-
Libanonským autorům byl v roce 2004 věnován literární festival Salon věka, teď ale režíruje rockenrollovou verzi Othella...
de Provence. Při té příležitosti se hodně mluvilo především o libanon-
ských autorech publikujících a často i žijících ve Francii.

94 francouzsky psaná literatura 95
kanada francouzsky psaná literatura u nás
Rozruch vyvolal 11. ročník televizní soutěže Dictée des Amériques –
obdoby diktátu, v němž měří každoročně síly celý národ ve Francii. Na pultech knihkupectví se i v roce 2004 objevila řada knih přelože-
Velmi obtížnou zkoušku připravil spisovatel Gaétan Soucy, kterého zná- ných z francouzštiny. Snad jediným nakladatelstvím, které se posled-
me z překladu románu Holčička, co si ráda hrála se sirkami (přel. K. Vin- ní dobou věnuje převážně frankofonní literatuře, je pražský Garamond.
šová, Academia, 2003). Soucy je mistr jazyka a úryvek ze zmíněného ro- Vedle dnes již „klasiků“, jako jsou Arthur Rimbaud (Sezóna v pekle, Ilu-
mánu rozebírali i kanadští studenti u písemné maturity. minace, Dopisy vidoucího), Alfred Jarry (Ubu králem, Ubu spoutaný, Ubu
Velmi populární je například Michel Tremblay, jenž v 60. letech jako na homoli, Ubu paroháčem), Eugène Ionesco (Fotografie plukovníka),
první do literatury a na divadlo vnesl montrealský argot, tzv. joual. Jean Genet (Pohřební obřad) či Boris Vian (Motolice a plankton), vy-
Jeho nejnovější román Le Cahier rouge (Červený sešit) byl jen jedním dal Garamond roku 2004 i nejnovější román belgického autora Jeana-
z řady, výraznou roli v literatuře nesehrál. -Philippa Toussainta s dráždivým názvem Milovat se. Frankofonní li-
Stejně jako ve Francii, i v Kanadě se každoročně uděluje řada lite- teratuře se hojně věnovalo i nakladatelství Mladá fronta, které přišlo
rárních cen. Jednu z nejprestižnějších, Prix littéraire du Gouverneur gé- s dlouho očekávaným překladem slavné prvotiny Michela Houelle-
néral, v roce 2004 získala spisovatelka pocházející z Montrealu, dočas- becqa Rozšíření bitevního pole. Vydalo také další část svérázné detek-
ně však žijící v Itálii, Pascale Quivigerová. V románu Le cercle parfait tivní pentalogie spisovatele Daniela Pennaca nazvanou Lidožrouti z ob-
(Dokonalý kruh) líčí osudy dvou lidí, jež dělí oceán: vypravěčky Mari- choďáku (v předchozích letech vyšly již Sudička pistolnice a Obchodnice
anne a tajemného Marca. Text je působivý zejména neobvyklou formou, s prózou).
Quivigerová ho dovedně vystavěla ve druhé osobě množného čísla, čímž Brněnské nakladatelství Host zaplnilo další z mezer ve vydávání
čtenáře vtahuje do děje a činí z něj původce celé historie. významných titulů ze 60. let – vydalo knihu Alaina Robbe-Grilleta Dům
milostných schůzek.
Nedávno vzniklé nakladatelství Es-ma se věnuje výhradně literatuře
nakladatelství ve francii maghrebské. K nejlepším počinům z jeho rozrůstající se produkce, ozvlášt-
něné pěknými, leč s obsahy děl někdy velmi vágně souvisejícími obálka-
Nakladatelský provoz se dostane na stránky kulturních příloh velkých mi, jistě patří kniha alžírského autora Abdelkadera Djemai Léto popela.
deníků nejčastěji v souvislosti s realizovanými či hrozícími fúzemi, při Nejznámějšího z maghrebských spisovatelů, Maročana Tahara Ben
nichž velké korporace pohlcují menší vydavatele. Občas však dojde i na Jellouna, představilo nakladatelství Dauphin. Vydalo jeho knihu Tati,
zajímavé ediční počiny. V roce 2004 se často pochvalně psalo o nové edič- co je to rasismus? koncipovanou jako rozhovor s dcerou.
ní řadě francouzského nakladatelství Mercure de France, pojmenované Antologie Čítanka současné francouzské prózy představila v dvojja-
Traits et portraits. Uvádí texty představující vždy autorův pohled do dět- zyčném vydání texty deseti současných francouzských spisovatelů (Fran-
ství dokumentovaný fotografiemi. Edici zahájil i u nás známý spisova- çois Bon, Virginie Despentesová, Thierry Jonquet, Leslie Kaplan, Pier-
tel J. M. G. Le Clézio (česky vyšla naposledy jeho kniha Mondo a jiné re Michon, Patrick Modiano, Marie Ndiaye, Christian Oster, Dai Sijie,
příběhy v překladu Lucie Mensdorfové). Autobiografický text L’Africain Tanguy Viel), kteří u nás dosud nebyli přeloženi – nicméně někteří z nich
(Afričan) popisuje setkání syna s otcem. Osmiletý chlapec dosud žil ve mají vyjít knižně česky co nevidět.
Francii a roku 1948 přijíždí za otcem, který v Nigérii už dvacet let pracuje Frankofonní literatura se u nás v roce 2004 představila také pro-
jako lékař. Le Clézio africké téma zpracoval už v románu Onitsha, tento- střednictvím literárních čtení a divadelních představení. Zajímavou udá-
krát popisuje zmatené pocity malého kluka před bolestí, stářím a umí- lostí bylo například pražské připomenutí 200. výročí narození spisova-
ráním, nevyhýbá se však ani politickým souvislostem afrického pracov- telky Georges Sandové. Francouzský kulturní atašé Didier Montagné
ního pobytu stárnoucího lékaře. Řada Traits et portraits kromě Le Clézia nechal pro tu příležitost proměnit Buquoyský palác, dnešní sídlo Fran-
nabídla v roce 2004 také texty Pierra Alechinského, J.-B. Pontalise couzského velvyslanectví, v nohantské sídlo oslavované literátky. Při
a Christiana Lacroixe. četbě vzájemné korespondence se před publikem propojily osudy San-
dové a jejích přátel Turgeněva a Flauberta, atmosféru doplnily tóny Cho-
pinových a Lisztových skladeb. V divadle Minor předtím francouzský di-
vadelní soubor Compagnie du Petit monde odehrál představení Les Ailes
de Courage (Křídla odvahy) podle jedné z pohádek Sandové.

96 francouzsky psaná literatura 97
Francouzský institut uspořádal „Krvavý duben“, zasvěcený autorům jakou literární událost, například „novinky poprázdninového knižního trhu“. Na In-
detektivek. Postupně se v Praze a v dalších městech představili Serge ternetu jsou dostupné jen vybrané, aktuální texty (www.lesinrock.com).
Quadruppani, Dominique Manottiová a Alain Demouzon. Tematicky zaměřené, pečlivě vypracované, bohatě dokumentované a graficky dokonale
vyvedené „bloky“ nabízí Bibliothèque nationale de France (www.bnf.fr).
Do Prahy přijel též známý kanadský spisovatel Gaétan Soucy, autor
Stručné informace o všech současných dílech a spisovatelích nabízejí také před ne-
románu Holčička, co si ráda hrála se sirkami, který v překladu Kateřiny
dávnem spuštěné stránky www.evene.fr.
Vinšové vyšel roku 2003 a vzbudil u české kritiky rozporuplné ohlasy. Amatérským podnikem jsou velmi bohatě strukturované stránky zazieweb (www.za-
zieweb.fr), jež dávají prostor všem zájemcům o literaturu. V příslušných rubrikách tu
lze publikovat vlastní recenze nebo jen názory na knihy, přidat odkaz na zajímavý
česká literatura ve frankofonním světě web nebo si jen podiskutovat. Návštěvnost je vysoká a databáze dnes už obsahuje vel-
ké množství textů k jednotlivým knihám a autorům, bohaté informace o tematicky za-
Českou kulturu a literaturu pravidelně představuje v zahraničním vy- měřených internetových stránkách atp.
sílání Český rozhlas 7. V roce 2004 na této stanici referovali například „Intelektuálsky“ laděné jsou stránky spisovatele Françoise Bona (www.remue.net), ur-
čené spíše lidem zabývajícím se literaturou profesně. Jsou i místem, kde spolu komuniku-
o Aloisi Jiráskovi či Antonínu Sovovi. Připomněli rovněž propagaci
je jistá část francouzských autorů.
české literatury v Alžírsku, kam český kulturní atašé pozval profesora
Své stránky má dnes prakticky každý spisovatel – některé vytvářejí čtenáři-obdivova-
bohemistiky na pařížské Sorbonně Xaviera Galmiche, spisovatele a pře- telé, jiné jsou vyrobené „na zakázku“ autora. Četné stránky zpracovávající francouz-
kladatele z francouzštiny Petra Skarlanta a Aleše Pohorského, překla- skou či frankofonní literaturu souhrnně, věnují se například i výlučně jen belgickým,
datele působícího na katedře romanistiky FFUK, aby zde představili čes- kanadským, maghrebským nebo lucemburským autorům. Nejsnáze jsou dostupné přes
kou kulturu. vyhledávací servery (www.google.fr, www.nomade.fr).
V Paříži a Bruselu pořádají rozličné výstavy, koncerty a literární čte- I některé české stránky se zaměřují na francouzské autory: za všechny například
ní Česká centra. www.baudelaire.cz nebo Malý koutek poezie (http:// kpz.wz.cz/kpz.php), souhrnněji
Ve Francii zapustilo kořeny nové nakladatelství s příznačným ná- pak www.livres.cz, součást webu iliteratura.cz.

zvem l’Engouletemps (Žrout času), které se chce soustavně věnovat vy-
dávání českých a slovenských autorů. V roce 2004 zahájilo dvěma titu-
‰v˘carsko
Mezi internetovými stránkami, které se věnují švýcarské literatuře, si své jasné pr-
ly Ladislava Fukse (Pan Theodor Mundstock a Spalovač mrtvol) a k vydání venství nadále udržují www.culturactif.ch. Spisovatel Jean-Michel Olivier před dvě-
chystá prózy slovenského autora Pavla Vilikovského. Dalším vydava- ma lety založil stránky www.jmolivier.ch, jež pravidelně doplňuje o literární kritiky,
telem, který francouzský knižní trh obohatil o česká jména, je zavede- dojmy a zamyšlení nad díly francouzsky píšících švýcarských autorů.
nější nakladatelství l’Esprit des Péninsules, které vydalo dvě knihy Podrobný seznam švýcarských autorů lze nalézt na internetových stránkách Biblio-
Bohumila Hrabala. media Suisse (sdružení na podporu knihoven a četby) www.svbbpt.ch.
Důležité informace k různým autorům lze rovněž objevit na internetových adresách
některých univerzitních knihoven: www2.unil.ch/bcu, www.fr.ch/bcuf a www.vil-
le-ge.ch/bpu nebo v kulturní sekci internetových stránek novináře Maxe Lazegy
literární časopisy www.actufiches.ch, jež jsou věnovány významným kulturním osobnostem nejen
a internet (na dobré adrese) ze Švýcarska.

francie, belgie, kanada, maghreb, lucembursko
Francie a některé další frankofonní země se mohou pochlubit speciálními týdenními přehled nejdůležitějších literárních cen
přílohami všech velkých deníků, věnovanými čistě knihám. Ve Francii jsou nejvíce
sledované přílohy Livres deníků Le Monde, Libération a Le Figaro, v Belgii pak příloha francie
deníku Le Soir – od všech je na Internetu dostupné pouze poslední vydání. Vedle toho Prix Goncourt (Cena bratří Goncourtů): Laurent Gaudé, Le soleil des Scorta (Slunce Scor-
vychází kritické ohlasy na veškerou produkci v obtýdeníku Quinzaine littéraire a čistě tových)
na literaturu jsou zaměřené dva velké časopisy, Lire a Magazine littéraire. Pouze Lire je Prix Fémina (Cena časopisu Fémina): Jean-Paul Dubois, Une vie française (Život po fran-
dostupný na Internetu v plné verzi a stále: jeho archivy jsou cenným zdrojem informa- couzsku)
cí (www.lire.fr). Prix Médicis (Cena Médicis): Marie Nimierová, Reine du silence (Královna ticha)
Týdenní kulturní revue pro mladší publikum Les Inrockuptibles (Nezrockumpovatelní; Prix de l’Académie française (Cena Francouzské akademie): Bernard Dubucheron, Court
slovní hříčka se slovem nezkorumpovatelní) se v každém čísle věnuje dvěma třem vy- serpent (Krátký had)
braným knihám, jednou za čas vydává číslo zaměřené na určitého autora nebo na ně-

98 francouzsky psaná literatura 99
Prix Renaudot (Renaudotova cena): Irène Nemirovsky, Suite française (Francouzské po- Laurensová, Camille: Láska, román (Amour, roman), přeložila Alexandra Pflimpflo-
kračování) vá, Euromedia Group – Odeon, Praha 2004
Prix Interallié (Cena Interallié): Florian Zeller, La Fascination du pire (Oslnění nejhorším) Maupassant, Guy de: Král růží, překlad Jiřího Karáska ze Lvovic a Antonína Veselého
upravily Marie Schreinerová a Ivana Fabišíková, MoBa, Brno 2004
‰v˘carsko Maupassant, Guy de: Miláček (Bel-Ami), přeložila Dana Melanová, Levné knihy KMa, Pra-
Prix Rambert (Rambertova cena): Thomas Bouvier, Demoiselle Ogata (Slečna Ogata)
ha 2004
Prix Schiller (Schillerova cena): François Debluë (za celoživotní dílo) a Jil Silberstein,
Nothombová, Amélie: Můj soukromý nepřítel (Cosmétique de l’ennemi), přeložila
Lumières de Joseph Czapski (Světla Józefa Czapského)
Šárka Belisová, Motto, Praha 2004
Prix Michel-Dentan (Cena Michela Dentana): Jean-Michel Olivier, L’Enfant secret
Nothombová, Amélie: Strach a chvění (Stupeur et tremblement), přeložila Jarmila
(Utajené dítě)
Fialová, Motto, Praha 2004
Prix Georges-Nicole (Cena Georgese Nicole): Jean-Euphèle Milcé, L’Alphabet des nuits
Pagnol, Marcel: Jak voní tymián (Souvenirs d’enfance), přeložila Eva Musilová, vydá-
(Abeceda nocí)
ní 4., ve Vyšehradu 2., Vyšehrad, Praha 2004
kanada Pennac, Daniel: Jako román (Comme un roman), přeložila Helena Beguivinová, Mladá
Prix littéraire du Gouverneur général (Cena generálního guvernéra za literaturu): Pas- fronta, Praha 2004
cale Quiviger, Le cercle parfait (Dokonalý kruh) Pennac, Daniel: Lidožrouti z Obchoďáku (Au bonheur des ogres), přeložila Vlasta Mi-
sařová, Mladá fronta, Praha 2004
Rimbaud, Jean Arthur: Sezóna v pekle, Iluminace, Dopisy vidoucího (Œuvres complètes),
překlady do češtiny přeložil Aleš Pohorský, Garamond, Praha 2004
Robbe-Grillet, Alain: Dům milostných schůzek (Maison de rendez-vous), přeložil Ma-
beletrie rek Sečkař, Host, Brno 2004
Assouline, Pierre: Dvojí život (Double vie), přeložila Šárka Belisová, Motto, Praha 2004 Saint-Exupéry, Antoine de: Citadela (Citadelle), přeložila Věra Dvořáková, Vyše-
Beigbeder, Frédéric: Windows on the world (Windows on the world), přeložila Markéta hrad, Praha 2004
Demlová, Motto, Praha 2004 Semprun, Jorge: Bílá Hora (Montagne blanche), přeložila Markéta Pognanová, Paseka,
Ben Jelloun, Tahar: Tati, co je to rasismus? (Racisme expliqué à ma fille), přeložili Anna Praha a Litomyšl 2004
a Erik Lukavských, Dauphin, Praha 2004 Toussaint, Jean-Philippe: Milovat se (Faire l’amour), přeložila Jovanka Šotolová, Ga-
Bouraoui, Nina: Mrtvá ruka (Poing mort), přeložil Petr Christov, Es-ma, Brno 2004 ramond, Praha 2004
Cavanna, François: Chlodvíkova krev (Sang de Clovis), přeložila Dana Melanová, Tal-
press, Praha 2004 detektivky
Hermary-Vieille, Catherine: Madam du Barry, Vzestup a pád milenky Ludvíka XV. (Bour- Ollivier, Mikaël: Tři slepé myši (Trois souris aveugles), přeložila Dana Melanová, Tal-
bonnaise), přeložily Jarmila Fialová a Marie Janů, Mladá fronta, Praha 2004 press, Praha 2004
Djemai, Abdelkader: Léto popela (Été de cendres), přeložila Sylva Křižanová, Es-ma, Brno Simenon, Georges: Maigret a lupič kliďas, Maigret a informátor (Maigret et l’indicateur,
2004 Maigret et le voleur paresseux), přeložily Alexandra Pfimplová a Marie Janů, Eurome-
Dumas, Alexandre: Vladařova dcera (Fille du régent), přeložila Růžena Peyrová, Alp- dia Group – Knižní klub, Praha 2004
ress, Frýdek-Místek 2004 Simenon, Georges: Maigret a záletný pan Charles, Maigret a záhadný samotář (Maigret
Duteurtre, Benoît: Cesta do Francie (Voyage en France), přeložila Růžena Ostrá, et monsieur Charles, Maigret et l’homme tout seul), přeložila Šárka Belisová, Eurome-
Atlantis, Brno 2004 dia Group – Knižní klub, Praha 2004
Francouzská čítanka, Gutenbergova čítanka současné francouzské prózy, editor Jovanka
Šotolová, Gutenberg – Labyrint revue, Praha 2004 dûtská literatura
Gavalda, Anna: A taková to byla láska (Je l’aimais), přeložila Silvie Dokulilová, Mladá Brussolo, Serge: Peggy Sue a strašidla, Den modrého psa (Peggy Sue et les fantômes,
fronta, Praha 2004 Le jour du chien bleu), přeložila Martina Janošková, Pragma, Praha 2004
Genet, Jean: Pohřební obřad (Pompes funèbres), přeložila Jovanka Šotolová, Garamond, Vanier, Nicolas: Zpěv dalekého severu, Bílá bouře (Chant du grand nord), přeložil Mi-
Praha 2004 chal Šťovíček, Alpress, Frýdek-Místek 2004
Houellebecq, Michel: Rozšíření bitevního pole (Extension du domaine de la lutte), Vanier, Nicolas: Zpěv dalekého severu, Lovec snů (Chant du grand nord), přeložil Mi-
přeložil Alan Beguivin, Mladá fronta, Praha 2004 chal Šťovíček, Alpress, Frýdek-Místek 2004
Ionesco, Eugène: Fotografie plukovníka (Photo du colonel), přeložil Jiří Našinec, Gara- Verne, Jules: Do Měsíce (De la lune), původní překlad Jaroslav Čermák, v tomto prove-
mond, Praha 2004 dení 2., nezkrácené vydání, Návrat, Brno 2004
Jarry, Alfred: Ubu králem, Ubu spoutaný, Ubu na homoli, Ubu paroháčem (Ubu roi, Ubu Verne, Jules: O život (Tribulations d’un chinois en Chine), původní překlad Václav Pa-
enchainé, Ubu sur la butte, Ubu cocu), přeložili Prokop Voskovec a Petr Turek, Gara- tejdl, v tomto provedení 2., nezkrácené vydání, Návrat, Brno 2004
mond, Praha 2004

100 francouzsky psaná literatura 101
divadlo Sartre, Jean-Paul: Existencialismus je humanismus (Existentialisme est un humanis-
Pliya, José: Maska Siky: hořkosladká komedie (Masque de Sika), přeložili Matylda me), přeložil Petr Horák, Vyšehrad, Praha 2004
a Michal Lázňovských, Divadelní ústav, Praha 2004 Schopp, Claude: Alexandre Dumas – život génia (Alexandre Dumas, Le génie de la
vie), přeložil Jiří Našinec, Existencialia, Praha 2004
estetika, dûjiny umûní, filosofie, Tresmontant, Claude: Hebrejský Kristus: jazyk a stáří evangelií (Christ hébreu), přelo-
historie, sociologie, Ïivotopisy… žil Josef Mlejnek, Barrister & Principal, Brno 2004
Barthes, Roland: Mytologie (Mythologies), přeložil Josef Fulka, Dokořán, Praha 2004 Tresmontant, Claude: Otázky naší doby: filozoficko-teologický slovník, přeložil Josef
Bergier, Jacques; Pauwels, Louis: Jitro kouzelníků (Matin des magiciens), přeložil Jiří Mlejnek, Barrister & Principal, Brno 2004
Konůpek, XYZ, Praha 2004
Boggio, Philippe: Boris Vian (Boris Vian), přeložila Zuzana Dlabalová, verše přeložil fantasy, komiks, sci-fi
Jiří Dědeček, Paseka, Praha a Litomyšl 2004 Arleston, Christophe; Mourier, Jean-Louis: Trollí války, Čas létajících petaurů (Trolls
Bourriaud, Nicolas: 1965, Postprodukce: kultura jako scénář (Postproduction), přelo- de troy, Comme un vol de Pétaures), přeložil Richard Podaný, BB/Art a Crew, Praha 2004
žil Petr Turek, Tranzit, Praha 2004 Arleston, Christophe; Mourier, Jean-Louis; Guth, Claude: Trollí války, Okultní oheň
Breton, André a kol.: Dalí důvěrně – kresby, skici a korespondence (Salvador Dalí), (Trolls de troy, Le feu occulte), přeložil Richard Podaný, BB art a Crew, Praha 2004
přeložili Marie Jungmannová, Alexandra Pflimpflová, Michal Novotný, předmluva Mont- Brussolo, Serge: Vertikální peklo (Enfer vertical), přeložila Dana Melanová, Baro-
se Aguero, Euromedia Group – Odeon, Praha 2004 net, Praha 2004
Corbin, Alain: Narcis a miazma, Pach a společenské představy 18. a 19. století (Miasme Hergé: Faraonovy doutníky (Cigares du pharaon), přeložila Kateřina Vinšová, Albat-
et la jonquille: l’odorat et l’imaginaire social 18e–19e siècle), přeložila Lenka Kolářo- ros, Praha 2004
vá, Argo, Praha 2004 Hergé: Modrý lotos (Lotus bleu), přeložila Kateřina Vinšová, Albatros, Praha 2004
Cuin, Charles-Henry; Gresle, François: Dějiny sociologie (Histoire de la sociologie), Hergé: Tintin v Americe (Tintin en Amérique), přeložila Kateřina Vinšová, Albatros, Pra-
přeložil Jindřich Veselý, Sociologické nakladatelství, Praha 2004 ha 2004
Deleuze, Gilles: Nietzsche a filosofie (Nietzsche et la philosophie), přeložili Čestmír Pe- Rosiński, Grzegorz; Hamme, Jean van: Thorgal, Alinoë (Thorgal, Alinoë), přeložil
likán a Josef Fulka, Herrmann & synové, Praha 2004 Richard Podaný, BB/Art a Crew, Praha 2004
Eliade, Mircea: Iniciace, rituály, tajné společnosti: mystická zrození (Initiation, rites, so- Rosiński, Grzegorz; Hamme, Jean van: Thorgal, Země Qaa (Thorgal – Le pays de Qâ),
ciétés secrètes, Naissances mystiques), přeložila Barbora Antonová, Computer přeložil Richard Podaný, BB/Art a Crew, Praha 2004
Press, Brno 2004
Eliade, Mircea; Dumézil, Georges: Obrazy a symboly (Images et symboles), přeložila poezie
Barbora Antonová, Computer Press, Brno 2004 Prévert, Jacques: Slova (Paroles), přeložil Petr Skarlant, 2. vydání, Akropolis, Praha
Eliade, Mircea: Pojednání o dějinách náboženství, přeložil Jindřich Vacek, Argo, 2004 2004
Furet, François: Francouzská revoluce, Díl 1., Od Turgota k Napoleonovi 1770–1814 (Ré- Ronsard, Pierre de: Milostné sonety (výbor), přeložil Gustav Francl, vydání ve Vyše-
volution française, De Turgot à Napoléon 1770–1814), přeložila Jana Smutná-Lemmo- hradu 1., Vyšehrad, 2004
nierová, Argo, Praha 2004 Verlaine, Paul: Elegie, přeložil Gustav Francl, ve Vyšehradu vydání 1., Vyšehrad,
Gerbet, Pierre: Budování Evropy (Construction de l’Europe), přeložil Jan Eichler a kol., 2004
Karolinum, Praha 2004 Verlaine, Paul: Intimní liturgie (Liturgies intimes), přeložil Gustav Francl, Karmeli-
Charle, Christophe: Intelektuálové v Evropě 19. století: historickosrovnávací esej, pře- tánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2004
ložila Pavla Doležalová, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2004
Klossowski, Pierre: Sade můj bližní (Sade mon prochain), přeložil Josef Fulka, Herr- popularizaãní historické romány
mann & synové, Praha 2004 Caratini, Roger: Nero, Básník potříštěný krví (Néron), přeložil Karel Velický, Beta-Dob-
Le Goff, Jacques: Svatý František z Assisi (Saint-François d’Assise), přeložila Kateři- rovský, Ševčík, Praha a Plzeň 2004
na Vinšová, Vyšehrad, Praha 2004 Caratini, Roger: Julius Caesar 1., Řím, město na prodej! (Jules César, Rome, ville à
Marcel, Gabriel: Od názoru k víře (Essai de philosophie concrète), přeložili Tomáš Chu- vendre!), přeložil Josef Orel, Beta-Dobrovský, Ševčík, Praha a Plzeň, 2004
dý a Filip Outrata, Vyšehrad, Praha 2004 Caratini, Roger: Julius Caesar 2., Galská symfonie (Jules César, Symphonie gauloise),
Marguerat, Daniel: Člověk z Nazaretu (Homme qui venait de Nazareth), přeložila Anna přeložil Josef Orel, Beta-Dobrovský, Ševčík, Praha a Plzeň 2004
Hánová, Mlýn, Jihlava 2004 Caratini, Roger: Tiberius (Tibère), přeložila Dagmar Šmerdová, Beta-Dobrovský, Šev-
Maurois, André: Umění žít (Art de vivre), přeložil Jiří Teyssler, Brána, Praha 2004 čík, Praha a Plzeň 2004
Merleau-Ponty, Maurice: Viditelné a neviditelné (Visible et l’invisible), přeložil Miro- Collard, Gilbert; Grasdorff, Gilles van: Posvícení v rudých tmách (Cent mille éclairs
slav Petříček, 2., opravené vydání, oikúmené, Praha 2004 dans la nuit), přeložil Jaromír A. Máša, Volvox Globator, Praha 2004
Ricoeur, Paul: Úkol hermeneutiky (Du texte a l’action; essais d’hermenéutique, II), pře- Franceschini, Paul-Jean; Lunel, Pierre: Caligula (Caligula), přeložil Karel Velický,
ložila Alice Kliková, Filosofia, Praha 2004 Beta-Dobrovský, Ševčík, Praha a Plzeň 2004

102 francouzsky psaná literatura 103
Halter, Marek: Sára: biblické ženy (Sarah), přeložila Šárka Belisová, Alpress, Frýdek-
-Místek 2004 hebrejsky psaná literatura
Cheng, François: Věčnost není příliš dlouhá (Éternité n’est pas de trop), přeložil Pavel
Kaas, Alpress, Frýdek-Místek 2004
Jacq, Christian: Nefertiti a Achnaton (Néfertiti et Akhénaton), přeložila Ladislava Mi-
(moderní izraelská literatura)
ličková, Domino, Ostrava 2004
Jacq, Christian: Usirova tajemství I., Strom života (Mystères d’Osiris), přeložila Dagmar tereza černá
Slavíkovská, Alpress, Frýdek-Místek 2004
Jacq, Christian: Usirova tajemství II., Spiknutí zla (Mystères d’Osiris), přeložila Dagmar
Slavíkovská, Alpress, Frýdek-Místek 2004
Messadié, Gerald: Xantypa (Madame Socrate), přeložil Tomáš Kybal, Garamond, Pra-
ha 2004
Souad: Upálená zaživa (Brulée vive), přeložila Dana Melanová, Euromedia Group –
Ikar, Praha 2004

překlady z češtiny
Termín moderní izraelská literatura, resp. izraelské období, se obecně
Fuks, Ladislav: L’Incinérateur de cadavres (Spalovač mrtvol), přeložil Barthélémy Mül- datuje od roku 1948, tedy roku, kdy vznikl stát Izrael. Pokud bychom ho-
ler, L’Engouletemps, Woippy 2004 vořili o moderní hebrejské literatuře, dostali bychom se ještě o něko-
Fuks, Ladislav: Monsieur Mundstock: Le porteur d’étoiles (Pan Theodor Mundstock), lik desetiletí před založení státu. Tento pojem v sobě zahrnuje několik
přeložil Barthélémy Müller, L’Engouletemps, Woippy 2004 po sobě jdoucích období: jako období evropské jsou označována léta
Hrabal, Bohumil: Ballades sanglantes et légendes (Morytáty a legendy), přeložil Xavi- 1781–1921, tedy doba židovského osvícenství v Evropě. Od roku 1905
er Galmiche, Editions l’Esprit des Péninsules, Paříž 2004
se hovoří o počátku palestinského období, které zahrnuje dvě fáze,
Hrabal, Bohumil: Jarmilka, La machine atomique Perkeo, Interview sur le Barrage de
otomanskou, trvající pouhých dvanáct let a od roku 1920 fázi mandátní
l’Eternité (Jarmilka), přeložil Benoît Meunier ve spolupráci s J. G. Páleníčkem, Editions
l’Esprit des Péninsules, Paříž 2004
– počínaje tímto rokem Palestina spadá pod britský mandát. Konec zmí-
něné druhé fáze byl započat vznikem moderního státu na daném území.
Současná literární scéna je, co se zpracovávaných témat týče, dosti
pluralitní. Od doby založení státu se důrazy přesunuly, nadšené oslavy
sionismu či nově nabyté vlasti, doba udatných bojovníků za nezávislost
a právo na existenci mladého státu, postavy mladých svalnatých ki-
bucniků či pobledlých přistěhovalců z východní Evropy postupně ustou-
pily do pozadí, což ovšem neznamená, že vymizely úplně. Mladší gene-
race literátů přinesly spíše kritický pohled, a to nejen na politické
uspořádání, ale i na sociální postavení člověka v moderní izraelské spo-
lečnosti. Sem spadají jak problémy rázu finančního, bezdomovectví a jiné
motivy, které lze nalézt snad ve všech literaturách světa, tak i problémy
specifičtějšího rázu, jako je přistěhovalectví, které s sebou nese určité
kulturní odlišnosti, neznalost či špatnou znalost jazyka i problémy s vlast-
ní identitou a nesmyslnými předsudky, podloženými záští či nenávistí.
Zde se nachází styčný bod s dalším tématem, které představuje léta pře-
trvávající izraelsko-palestinský konflikt. Současnou scénu také do jisté
míry formoval masivnější nástup ženských autorek, jež do literatury vne-
sly nové tematické okruhy, jako např. vztahy mezi matkami a dcerami,
dcerami a otci, odlišný úhel pohledu na roli náboženství v běžném ži-
votě nebo na oblast života milostného, na mateřství, partnerství či stár-

104 hebrejsky psaná literatura 105
nutí. Pomineme-li tuto kategorii moderní literatury, zbývá již jen dodat Oceněna, tentokrát cenou Hadasa, byla i kniha Orit Razové (1953)
poznámku poněkud obecnější, tedy že k charakteru současné izrael- Af mila leJasmin (Jasmíně ani slovo). Zápletku svého vyprávění umístila
ské literatury patří značná otevřenost a svoboda volby témat i hrdinů, autorka do školního prostředí, kde se v jedné třídě setkávají tři dívky,
kterými mohou být lidé naprosto obyčejní, lidé výjimeční, lidé nadaní Izraelka Revital, Revitalina nejlepší přítelkyně Marina, jejíž rodina
i beznadějně nenadaní, frustrovaní a nezaměstnaní, šťastní a veselí, ho- imigrovala z Ruska, a Arabka Jasmína. Jasmínin původ vyvolá rozporné
mosexuálové, heterosexuálové či asexuálové, jinými slovy, co si jen čte- reakce a jako její největší protivnice se projeví třídní hvězda, která ji
nář dovede představit. obviní z krádeže. Obvinění staví do nezáviděníhodné situace i Revital
a Marinu, jež se mezitím s Jasmínou začaly sbližovat.
Jako poslední zmiňme román Amely Einatové (1939) Amani – HaJalda
odraz izraelsko-palestinského konfliktu MiRajar (Amani, dívka z Rajaru). Děj knihy se odehrává v severoizraelské
v literatuře pro děti a mládež vesnici Rajar, ležící na hranicích se Sýrií a Libanonem. Amani, jejíž jmé-
no je symbolické a znamená v arabštině „naději“, se narodila v autě, pro-
Poměrně specifickou oblast izraelské literatury posledních desetiletí tože jejím rodičům nebylo dovoleno opustit vesnici a dojet do nemocnice.
představují knihy zabývající se izraelsko-palestinským konfliktem, a to Později se seznamuje s Josim, izraelským důstojníkem z blízké jednotky,
zejména ty, které jsou určeny mladým a nejmladším čtenářům. Mezi nej- která dohlíží na bezpečnostní situaci. Přestože je Josi raněn a osmileté dí-
výraznější autory věnující se tomuto tématu patří například Daniela vence není dovoleno navštívit jej v nemocnici, nepřestává Amani doufat,
Karmiová. Z řady jejích knih pro děti a mládež jmenujme alespoň ně- že se situace v budoucnu změní a ona bude moci být nejen se svými izra-
které: HaPicuc biRchov Ahalan (Výbuch na ulici Ahalan) líčí příběh dva- elskými přáteli, ale i s rodinou, která žije za libanonskou hranicí.
náctileté dívenky z Jeruzaléma, jejíž palestinský otec (matka je Židov-
ka) byl nespravedlivě obviněn z bombového útoku. Zápletka knihy Samir
veJehonatan beKochav Maadim (Samir a Jonatan na Marsu) sleduje po- události a literární ceny
někud odlišný vzor, totiž přátelství dvou chlapců, Palestince Samira a Iz-
raelce Jonatana, kteří leží ve stejném nemocničním pokoji a společně se Cen za literaturu se v Izraeli každoročně udílí nepřeberné množství, je
sbližují při hraní počítačové hry, umožňující jim navštívit vzdálené tedy poměrně komplikované posoudit jejich skutečnou hodnotu. Zmiň-
planety. Celý příběh se odehrává na pozadí první intifády. me alespoň ocenění premiéra izraelské vlády. Za rok 2004 ho kupříkla-
Další autorkou knih pro mládež s výše zmíněnou tematikou je Dorit du obdržel vůbec poprvé hebrejsky píšící autor arabského původu Said
Orgadová (1936). Její román BeŠaat Mivchan (V hodině rozhodnutí) vy- Kašua (1975). Kašua debutoval v roce 2002 románem Aravim Rokdim
práví příběh Hamida, studenta medicíny z arabské vesnice, jemuž se po (Tančící Arabové), jehož bezejmenný palestinský antihrdina vyrostl na
počátečních problémech spojených s lidskými předsudky podaří najít bajkách o dědovi, který zahynul v roce 1948 v bojích proti sionistům,
podnájem v Tel Avivu. Hamidova domácí, Mirjam Rosenová, ztratila syna a s otcem, jenž byl uvězněn za to, že vyhodil do vzduchu univerzitní ka-
v jedné z izraelských válek a v Hamidově příchodu spatřuje návrat vlast- várnu. Když pak získá stipendium na elitní židovské škole, rodina se ra-
ního syna. Mirjamina dcera matčino nadšení rozhodně nesdílí a nako- duje, neboť má v jejích očích šanci stát se prvním Arabem, který sestrojí
nec se jí podaří arabského podnájemníka vyštvat. Mirjam se však nově atomovou bombu. Tyto naděje jsou však zklamány, když vyjde najevo,
získaného „syna“ nechce vzdát a odejde za ním do jeho rodné vesnice, že jejich potomek nejenže nemá potřebné nacionální sklony, ale je spí-
kde se setkává s Hamidovou příbuznou, jíž válka také vzala syna. še mistrem převleků (s arabskou manželkou a židovskou milenkou mění
Novou vlnu literární produkce na toto téma pak přineslo vypuknutí volně identitu i jazyk). Román je částečně autobiografický, čtenáři se
druhé intifády, tzv. intifády Al-Aksá. Jmenujme například prvotinu Anat tak dostává do rukou originální reflexe toho, jaký také může být život
Israeliové (1955) Lirot BeEjnajim Acumot (Vidět zavřenýma očima), ur- Arabů v současném Izraeli. V roce 2004 pak autor na svou prvotinu
čenou jedenácti- až čtrnáctiletým čtenářům, která v roce 2000 získa- volně navázal titulem VaJehí Boker (A bylo ráno).
la Zeevovu cenu. Základní kostra příběhu sleduje poměrně osvědčený V uplynulém roce přišla izraelská literární scéna o dvě velká jmé-
vzor, totiž setkání dvou izraelských dětí v nemocnici. Obě byly zra- na: Moše Šamir a Efraim Kišon. „Služebně starší“ Moše Šamir (1921)
něny při jednom ze sebevražedných útoků a kovové úlomky bomby jim patří mezi největší osobnosti izraelské literatury, v jeho dílech se pro-
poranily oči. Protipól „izraelské straně“ tvoří arabský doktor, který líná několik linií, mýtus o sabres, tedy rodilých Izraelcích, silná vazba
o obě děti pečuje. k izraelské zemi, snaha zpřetrhat vazby s minulostí a začít znovu „od

106 hebrejsky psaná literatura 107
nuly“ a další ideologické motivy. K Šamirovým nejznámějším románům Rusky Anny, nicméně svou první sexuální zkušenost prožije s vlastní
patří jeho prvotina Hu Halach baSadot (Šel mezi poli), která se dočkala matkou, což ho posléze dovede až k pokusu o sebevraždu. Drama nabe-
i dramatizace a filmového zpracování. Jako většina izraelských autorů re na síle, když Eli nevlastnímu otci sdělí, že mu jeho partnerka byla ne-
se Šamir angažoval i v politické a veřejné sféře života. Založil kromě ji- věrná, a zabije ruského mladíka, který se pokusil znásilnit Annu. Eliho
ného armádní týdeník BaMachane a mezi lety 1977–1981 byl členem par- lidská tragédie pak vyvrcholí v momentě, kdy se matka zabije a Anna jej
lamentu. Za svou literární činnost získal také několik ocenění, např. navzdory všemu opustí.
Cenu Izraele (1988) a cenu ACUM (2000) za své celoživotní dílo. Vycházející literární hvězdou je Busiho vrstevník Kobi Oz (1969).
Efraim Kišon (1924–2005; u nás vycházejí jeho knihy s anglickým I on má na svém kontě již dvě knihy: břitce humorný román Moše Chu-
přepisem autorova jména – Ephraim Kishon) se na rozdíl od Šamira v Iz- vato veHaOrev (Moše Chuvato a havran), který sklidil velmi pozitivní kri-
raeli nenarodil. Světlo světa spatřil v Budapešti jako Ferenc Hoffmann. tiky a nedávno na něj byla dokonce prodána filmová práva. A příběh z bi-
Do Izraele imigroval v roce 1949 a o dva roky později již publikoval v heb- zarní společnosti, složené z pouličních spratků, zlodějíčků, policajtů,
rejštině. Efraim Kišon se ve své bohaté publikační činnosti neomezo- existencí ze střední Evropy i členů východoevropských elit Avarjan Ca-
val jen na romány či eseje, psal i divadelní hry a skeče. V roce 2002 ob- acua (Nepříliš významný kriminálník).
držel Cenu Izraele za celoživotní dílo. S jeho knihami se měl český čtenář Poslední z trojice autorů mladší generace je Etgar Keret (1967). Již
již možnost setkat, což se v případě Mošeho Šamira bohužel říci nedá. poměrně renomovaný autor vydal v uplynulém roce ve spolupráci s ilus-
trátorem Asafem Chanukou komiks Pizzeria Kamikatze, zpracovávající
příběh, který Keretovi čtenáři znají z jeho o několik let dříve publiko-
z knihkupeckých pultů vané novely HaKajtana Šel Kneller (Knellerův letní tábor). Děj se ode-
hrává v zásvětí sebevrahů, kam se po úspěšném skoncování se životem
Protože je Izrael v letošní ročence představován poprvé, omezíme se dostává i hlavní hrdina Chajim. Najde si tu práci v pizzerii jménem Ka-
na několik autorů, z nichž sice ne všichni publikovali v uplynulém mikatze a poté se se svým přítelem Ari Galfandem vydává hledat svou
roce, nicméně patří k oblíbencům současné čtenářské obce i kritiků. pozemskou lásku, která se do tohoto podivuhodného světa dostala též
Začněme ženskými autorkami. Nepřehlédnutelnou postavou je Je- vlastním přičiněním. Český čtenář bude mít možnost seznámit se s tou-
hudit Katzirová (1963), která svůj zatím poslední román Hine Ani Mat- to novelou v dohledné době, neboť byla zařazena do sbírky povídek na-
chila (Zde začínám) vydala v roce 2003. Jeho hrdinka, osmatřicetiletá zvané Létající Santini, kterou chystá nakladatelství G plus G.
spisovatelka Rivy, se z New Yorku vrací do rodné vlasti, aby se zúčast- Zastavme se ještě na chvilku u dvou autorů starší generace. David
nila pohřbu své učitelky literatury a někdejší lásky Michaely Bergové. Grossman (1954), známý i v českých vodách svým románem Ajen Erech
Při té příležitosti nalézá deníky, které si jako dospívající dívka psala před Ahava (Viz: LÁSKA, česky 1996), by se měl zúčastnit letošního pražské-
odchodem do Spojených států. Stejně jako Anna Franková psala kdysi ho Festivalu spisovatelů. Za zmínku stojí Grossmanova předposlední
své imaginární přítelkyni Kitty, adresovala Rivy své zápisky Anně Fran- kniha BaGuf Ani Mevina (Fyzicky tomu rozumím). Obsahuje dvě povíd-
kové. Skrze Rivyiny zápisky se před čtenářem na pozadí politických udá- ky, které mají společné téma žárlivosti a nevěry. První z nich líčí pří-
lostí 70. let, kdesi v provinčním městečku na hoře Karmel, rozvíjí mi- běh muže středních let, který vášnivě prožívá románek vlastní ženy
lostný vztah mezi Michaelou, která je již vdaná, a dospívající Rivy. Po Eliševy s jiným mužem. Jeho vztah k ní i jejímu milenci je značně ambi-
skandálu, který Rivyina matka vyvolá, když dceřiny deníky objeví, je Mi- valentní, utápí se v žárlivosti a současně oba dva miluje. Hrdinkou
chaela nucena školu opustit a i s rodinou odchází do New Yorku. Dení- druhé povídky je mladá žena, Rotem, která se trápí vzájemným odcize-
ky tvoří převážnou část knihy a je v nich zachycen nejen hrdinčin vztah ním s matkou. Nyní sedí u matčina nemocničního lůžka a předčítá jí pří-
k Michaele, ale i hledání vlastní sexuální orientace a autorské zrání. běh, který o ní sama napsala. Skrze něj se snaží rozluštit matčin podiv-
Pere Acil (Ušlechtilý surovec) je v pořadí druhým románem mladého ný vztah k mládenci, jehož k ní před lety přivedl jeho otec, aby z něj
spisovatele jménem Dudu Busi (1969, v anglické verzi se jeho jméno „udělala muže“. Zatím poslední Grossmanova kniha, sbírka novino-
uvádí jako Dudi Busi). Příběh se odehrává v jižní, poněkud zanedbané vých článků a esejů z deseti let po mírových jednáních v Oslu, nazvaná
části Tel Avivu, kde žije hlavní hrdina, patnáctiletý Eli, který trpí nad- Mavet keDerech Chajim (Smrt jako způsob života), vyšla v roce 2003.
váhou. Jeho rodinná situace není z nejrůžovějších, zůstává se svou roz- Posledním z autorů, kterého na těchto stránkách zmíníme, je le-
vedenou matkou Simou, jež má za sebou drogovou závislost, a nevlast- genda izraelské moderní literatury Avraham B. Jehošua (1936), který
ním otcem, kterého dosti špatně snáší. Pubertální Eli se zamiluje do v minulém roce vydal román Šlichuto Šel HaMemune Al Mašavej Enoš

108 hebrejsky psaná literatura 109
(Mise člověka pověřeného pátráním po lidských zdrojích). Děj začíná povídkové soubory a povídky
útokem na jeruzalémském tržišti, při němž je těžce zraněna asi čtyři- Agnon, Šmuel Josef: Šátek a jiné povídky (výbor povídek), přeložil Jindřich Vacek, Mla-
cetiletá žena bez jediného průkazu totožnosti. Dva dny po útoku žena dá fronta, Praha 1999
zraněním podléhá a začíná pátrání po její identitě. Cesta do Jericha (výbor povídek izraelských autorů), přeložil David Hron, Volvox Glo-
bator, Praha 1998
Mít si s kým promluvit (výběr z antologie moderní izraelské povídky Chamišim Šana –
Chamišim Sipurim), přeložili Silvia Singerová, Martin Hájek, Jindřiška Zajíčková, Klá-
internet – na dobré adrese ra Sušická, Mariana Švecová, Michaela Scheibová, Lenka Kvasničková, Iveta Vond-
rášková, Daniel Boušek, DharmaGaia-Kontinenty, Praha 2000
Pro orientaci v současné izraelské literatuře a získávání informací o autorech jsou
Keret, Etgar: Seder podle dědečka (Seder Chelki; in: Pocta profesoru Jaroslavu Oliverio-
velmi užitečné stránky Institutu pro překlad hebrejské literatury (www.ithl.org.il),
vi), přeložily Šárka Doležalová a Magdalena Křížová, Karolinum, Praha 2003
který pod sebou v současné době sdružuje více než 300 autorů. Za pozornost stojí i li-
terární přílohy největších deníků, které, s výjimkou prvně jmenovaného, mají i ang-
lickou mutaci: Maariv (www.maariv.co.il), Jediot Achronot (www.ynetnews.com)
a HaAretz (www.haaretz.co.il; anglická verze www.haaretz.com).
Z odkazů na izraelská nakladatelství uvádíme výběr webových stránek těch nej-
známějších: Hocaat Karmel (www.carmelph.co.il), Zmora Bitan (www.kinnblog.com),
Am Oved (www.am-oved.co.il), HaKibuc HaMeuchad (www.kibutz-poalim.co.il) a Ho-
caat Jediot Achronot (www.yediothsfarim.co.il). Anglickou verzi bohužel nabízejí jen
první dvě zmíněné adresy, ostatní jsou k dispozici pouze hebrejsky.

překlady do češtiny (od roku 1990)
romány a novely
Appelfeld, Aharon: Sebeklam – povídky Útulek; Badenheim 1939 (HaPisga a Badenhe-
im, Oir Nofeš), přeložila Jiřina Šedinová, Academia, Praha 2000
Grossman, David: Viz: LÁSKA (Ajen Erech: Ahava), přeložil Jindřich Vacek, Mladá Fron-
ta, Praha 1996
Kenan, Amos: Cesta do Ein Charod (HaDerech LeEjn Charod), přeložil Jindřich Vacek,
Ivo Železný, Praha 1993
Oz, Amos: Až do smrti (Ad mavet), přeložily Mariana Švecová a Lenka Kvasničková,
Paseka, Praha 2002
Oz, Amos: Černá skříňka (Kufsa Šechora), přeložila Jiřina Šedinová, Mladá fronta, Pra-
ha 1993
Oz, Amos: Fima (HaMacav HaŠliši), přeložila Jiřina Šedinová, Mladá fronta, Praha 1998
Oz, Amos: Můj Michael (Michael Šeli), přeložily Lenka Bukovská a Mariana Fisherová,
Paseka, Praha 2004
Oz, Amos: Panter ve sklepě (Panter BeMartef), přeložila Jiřina Šedinová, Mladá fronta,
Praha 1999
Šacham, Natan: Rosendorfovo kvarteto (Revijat Rozendorf), přeložil Jindřich Vacek, Pa-
seka, Praha 2000
Šalev, Cruja: Milostný život (Chajej Ahava), přeložily Lenka Bukovská a Mariana Šve-
cová, Eroica, Praha 2003

poezie
Amichai, Jehuda: Svícen v poušti (výbor), přeložila Jiřina Šedinová, Baronet, Praha 1998
Písek a hvězdy. Výbor moderní hebrejské poezie, přeložila Jiřina Šedinová, Mladá fron-
ta, Praha 1997

110 hebrejsky psaná literatura 111
hindsky psaná literatura nástin vývoje hindské literatury
Vzhledem k tomu, že se na stránkách Literatury ve světě dosud o hind-
ské literatuře nepsalo, zmíníme několik základních faktů vztahujících
renata svobodová se k vývoji této poměrně velmi mladé literatury.
Próza se před vznikem nezávislé Indie vyvíjela v těsné souvislosti
s tvorbou tzv. zakladatele moderní hindské literatury Prémčanda, vlast-
ním jménem Dhanpat Ráj (1880–1936). Jeho nejslavnější román Gódán
(Oběť) z roku 1936 byl přeložen do češtiny. Jde o realistické a sociálně
kritické dílo. Prémčand líčí život indického venkova s dokonalou zna-
lostí prostředí a velkým porozuměním.
Z hlavních směrů, jimiž se hindská literatura ve 20. století ubírala,
je třeba uvést romantický směr v poezii čhájávád (20. a 30. léta), pro-
gresivismus, hindsky pragativád (30. až 50. léta), experimentalismus,
prajógvád, v čele s básníkem i prozaikem Agjéjem (1911–1987) a na něj
V Indii nalezneme stovky jazyků a dialektů. Indická Literární akademie navazující novou poezii naí kavitá. Prozaickým protějškem nové poe-
Sáhitja akádémí (angl. Sahitya Akademi) oficiálně uznává 22 indických zie byla nová povídka, naí kahání, v jejímž rámci vznikaly i romány. Mla-
literárních jazyků. Od svého založení v roce 1954 každoročně vybírá dí spisovatelé (generace spisovatelů narozená kol. r. 1930) od počátku
a oceňuje jedno dílo z každého z nich. Zvláštní cena je vyhrazena dílu 50. let kritizovali idealismus a nacionalismus, který byl příznačný pro
z jazyka, který doposud nebyl zařazen mezi oficiální. Za jazyky literár- tvorbu autorů předválečné generace. Oni sami se snažili zachytit sobě
ní jsou v abecedním pořádku uznány následující: angličtina, ásámština, blízkou zkušenost lidí, tápajících v hodnotově rozkolísaném prostředí
bengálština, dógríština, gudžarátština, hindština, kannadština, kaš- moderního velkoměsta. Do jejich způsobu psaní tak pronikaly postupy,
mírština, kónkanština, malajálamština, manípurština, maráthština, umožňující přiblížit introspektivní hledání vlastní identity.
maithilština, nepálština, paňdžábština, rádžasthánština, sanskrt, sindh- Naí kahání spadá zhruba do období 50. a 60. let minulého století. Díla
ština, telugština, tibetština, urdština, urijština. psaná v 50. letech se mnohdy značně odlišují od pozdějších. Dobré srov-
K cílům Literární akademie patří podporovat a zprostředkovávat nání poskytnou do češtiny přeložené romány Sárá ákáš (Celé nebe) z pera
propojení mezi jednotlivými indickými literaturami. Uznává jejich od- Rádžéndry Jádava (1929) a Andhéré band kamré (Temné komnaty) od
lišnosti – místní, kulturní, etnické či myšlenkové – zároveň však zdů- Móhana Rákéše (1925–1972). Oba spisovatelé patří vedle Nirmala Var-
razňuje jejich jednotu a „indickost“. Ideologicky vychází z myšlenky, my (1929), Kamléšvara (1932) a Mannú Bhandáríové (1931) k nejvý-
že mnohojazyčnost je základem indického nacionalismu a místní od- značnějším představitelům nové povídky. Literární hnutí označované
lišnosti tvůrčího ducha po celé zemi nejsou na překážku jednotnému jako rozumná povídka, sačétan kahání, se začalo prosazovat od polovi-
charakteru indické literární kultury. Jednotlivé literatury nepochyb- ny 60. let. Do jisté míry vzniklo jako protiváha pesimisticky laděných
ně spojuje společné literární dědictví dávné minulosti, sdílení le- povídek oné doby. Odlišuje se od nich hlavně aktivnějším přístupem k ži-
gend a mýtů, tradičních literárních forem, kulturních, náboženských votu. Již název směru sačétan (rozumný, racionální, vědomý) naznačuje,
i politických hnutí různých dějinných epoch sahajících od starověku že klade důraz na vědomé stránky lidské psychiky. Za hlavního před-
po novověk. stavitele směru je považován Mahíp Sinh (1933). Povídka paralela, sá-
Hindština je jedním z novoindických jazyků a zároveň spolu s ang- mántar, patří k novému způsobu psaní v 70. letech 20. století. Mezi
ličtinou úředním jazykem Indické republiky. Patří do indoárijské sku- skutečností a tvorbou má existovat soulad, který je základním kamenem
piny indoevropské jazykové rodiny. Je mateřštinou více než 400 (některé povídky paralely. Povídka nemá vycházet pouze z pocitů spisovatele, ale
zdroje uvádějí číslo 437) milionů lidí, tj. asi 40 % indické populace ze se- má se v ní odrážet současný život. I ten má být zobrazován „paralelně“,
verní a střední Indie. Píše se písmem dévanágarí. tj. se zájmem o jiné indické oblasti, kam je děj příběhů často situován.
Různá literární hnutí, andólan, tvoří základ periodizace vývoje moderní
hindské literatury ve 20. století. S přibližováním se k současnosti se tr-
vání literárních hnutí či trendů, proudů a směrů krátilo, překrývaly se

112 hindsky psaná literatura 113
nebo probíhaly současně až téměř vymizely. V posledních desetiletích vý- Zajímavý projekt zahájila v roce 2000 dillíská pobočka Knihovny
voje moderní hindské literatury (od 80. let po současnost) probíhá proces Kongresu USA. Jeho cílem je zaznamenat hlasy vynikajících autorů, kte-
individualizace tvorby. Tím se toto období výrazně odlišuje od celého před- ří sami předčítají 30 až 60 minut trvající úryvky z některého ze svých
chozího vývoje, který probíhal ve znamení nejrozmanitějších literárních děl dle vlastního výběru. Nahrávky jsou dostupné na Internetu spolu
hnutí a směrů. Zde jsme uvedli jen ty nejvýraznější. s krátkým životopisem a fotografií autora. Takto si lze prozatím po-
slechnout čtyři významné hindské autory: Kamléšvara (1932), včetně
ukázky z jeho oceněného románu Kolik Pákistánů, Nirmala Varmu (1929),
události a literární ceny Krišnu Sóbtíovou (1925) a Bhíšmu Sáhního (1915).

Hlavním indickým literárním oceněním je cena Literární akademie Sa-
hitya Akademi Award. Proces výběru díla z té které indické literatury z knihkupeckých pultů
trvá zhruba jeden rok. Poslední cena Literární akademie za nejlepší dílo
z hindské literatury byla udělena 24. února 2004 za román spisovatele V současné době se na literární tvorbě podílejí autoři několika genera-
Kamléšvara Kitné Pákistán (Kolik Pákistánů). Rozdělení Indie a vznik cí s odlišnou historickou zkušeností. Nejstarší spisovatelé mají přímé
Pákistánu symbolizuje historické zlo, které je sledováno paralelně v růz- zážitky z doby boje za nezávislost Indie a zejména z období dělení země
ných zemích a režimech světa, které přinesly utrpení nevinným lidem. na Indii a Pákistán. Z této skupiny autorů jmenujme Višnu Prabhákara
Literární akademie doporučila přeložit knihu do všech ostatních uzna- (1912), Bhíšmu Sáhního (1915) a Krišnu Sóbtíovou (1925). Literárně
ných indických literárních jazyků, což je obvyklý postup. Kamléšvar činná zůstává generace autorů, kteří začínali psát v duchu nové povíd-
(1932) je spjat s hindskou literaturou už od počátků nezávislé Indie, ky, tedy autorů narozených kolem roku 1930. Výrazným rysem vývoje
dosud však za své působení na tomto poli odmítal jakákoli ocenění. Před- hindské literatury je v posledních desetiletích stále větší podíl žen na
stavitelé Literární akademie si vedle Kamléšvarovy celoživotní tvorby celkové literární produkci. V mladší generaci je dokonce nápadná pře-
a úsilí věnovaného hindské literatuře cení též značnou střídmost v expe- vaha žen spisovatelek.
rimentování s moderními technikami a formami, což podle jejich názoru Višnu Prabhákar patří k příslušníkům generace spisovatelů, kte-
dodává Kamléšvarově tvorbě jednotný, umělecky silný charakter. rá začínala psát pod vlivem činnosti a učení Mahátmy Gándhího. Psal
Za literaturu bývá také udělována cena Padmabhúšan – Lotosový řád povídky, romány a také dramata se sociální tematikou. Za svůj román
– která je indickým státním vyznamenáním. V r. 2004 byla udělena Ardhanáríšvar (název knihy je epitet boha Šivy, tj. androgynní bůh) zís-
Višnu Prabhákarovi (1912), který ji má však v úmyslu vrátit, kvůli ne- kal cenu Literární akademie za r. 1993.
uctivému chování úředníků v sídle prezidenta při příležitosti oslav Nejslavnější román Bhíšmy Sáhního Tamas (Temno), v r. 1988 přelo-
Dne republiky. Pronikavý úspěch Prabhákarovi přinesla např. kniha Ává- žený do angličtiny, líčí hrůzy komunálních nepokojů, které provázely roz-
ra masíhá (Potulný mesiáš, 1974), vynikající životopis populárního ben- dělení Indie. Sáhní sám pochází z Rávalpindí v dnešním Pákistánu. Je au-
gálského spisovatele Šaratčandry Čatterdžího. Autor na této knize torem více než stovky povídek a tří dramat. Koncem 50. a počátkem
pracoval 14 let a byla rovněž přeložena do angličtiny, pod názvem The 60. let působil jako překladatel v Moskvě. Přeložil 25 knih z ruštiny do
Great Vagabond (1990). hindštiny, mezi nimi Tolstého Vzkříšení.
K dalším literárním oceněním patří Džňánpíth, Padmašrí, Uttarpra- Krišně Sóbtíové přinesl věhlas a cenu Literární akademie za r. 1980
déš Hindí sansthán puraskár, Prémčandova cena, Bháratbháratí a lite- román Zindagínámá: zindá rúkh (Paměti: živý strom) z prostředí paň-
rární ceny udělované vládami jednotlivých svazových států, v nichž se džábského venkova před rozdělením země na Indii a Pákistán. Jak je zřej-
mluví hindsky (Uttarpradéš, Harijána, Rádžasthán, Bihár, Madhjapra- mé z názvu, román je založen na vzpomínkách autorky, jejíž rodina byla
déš a Himáčalpradéš). nucena se přestěhovat z nově vzniklého Pákistánu do Indie . Někteří kri-
K pravidelným událostem vedle udělování cen patří též výstavy pub- tici jej považují za nejúplnější a nejcitlivější studii indického venkova
likací Literární akademie: na knižním veletrhu v Dillí, ale i na knižních a jeho obyvatel po slavném Prémčandově románu Oběť. Sóbtíová též píše
přehlídkách mimo hlavní město, např. v Patně, Kalkatě, Lakhnaú. Lite- pod pseudonymem Hašmat a v r. 1990 vydala knihu portrétů přátel a spi-
rární akademie se také účastní zahraničních veletrhů v Londýně a Frank- sovatelů Ham Hašmat (Já Hašmat).
furtu. Každoročně pořádá semináře, kolokvia a slavnosti u příležitosti Z autorů generace nové povídky vedle letos oceněného Kamléšvaro-
vydání obzvláště významných děl. va románu Kolik Pákistánů zaujala sbírka povídek Nirmala Varmy Kau-

114 hindsky psaná literatura 115
vé aur kálá pání (Vrány a černá voda), která získala cenu Literární aka- Zmiňovaná indická Literární akademie vydává také dva literární ča-
demie za r. 1985. K oceněným autorům patří také Girirádž Kišór s ro- sopisy: Indian Literature (od r. 1957) v angličtině a Samkálín bháratíj sá-
mánem Dháí ghar (Dva a půl domova), ten získal zmíněné ocenění v r. 1992. hitja (Současná indická literatura, od r. 1980) v hindštině. Vycházejí kaž-
K nejvýraznějším představitelům mladší generace patří Alka Saráv- dé dva měsíce.
giová (1960). Její románová prvotina Kali-kathá vájá báipás z r. 1997 vy- Indian Literature uveřejňuje překlady nejlepších textů ze všech uzna-
volala značný ohlas, byla přeložena do angličtiny a oceněna Literární aka- ných indických jazyků do angličtiny a také původní tvorbu indických
demií. Pozornost vzbudil nezvyklý mnohovrstevný způsob vyprávění spisovatelů v angličtině. Do určité míry jsou zastoupeny i menší či kme-
a využití moderních literárních technik. Román má obtížně přeložitelný nové jazyky a je zpřístupňována ústní lidová slovesnost. Časopis pod-
a dvojznačný název. Děj se odehrává v Kalkatě, která je v názvu přítom- poruje nové talenty ze všech koutů Indie. V poslední době vycházejí te-
na jako Kalikathá. Tento název zároveň odkazuje na vyprávění kathá z doby matická čísla, věnovaná např. jednotlivým jazykům, žánrům, literárním
kalijugy, tj. posledního a nejhoršího období historického vývoje světa. Sta- hnutím a tématům. Na stránkách tohoto časopisu také započal proces
rý úspěšný marvárský obchodník Kišór Bábu po operaci srdce bloudí uli- seznamování indických čtenářů se současnou světovou tvorbou. Do-
cemi Kalkaty a znovu prožívá své dvě předchozí životní etapy. Z mládí se sud vyšly např. ukázky z čínské poezie, byly uveřejněny řecké povídky
mu vracejí vzpomínky na dobu boje za svobodu Indie prodchnutou vel- a ukázky ze švédské literatury. Zajímavou rubrikou jsou rozhovory se
kými ideály. Přehodnocuje formálně úspěšné období své dospělosti. By- spisovateli a badateli. Recenze v angličtině pokrývají díla napsaná
pass se nevztahuje pouze k hrdinově operaci, ale též k vytěsňování ne- v indických jazycích i indickou tvorbu v angličtině.
příjemných skutečností z vědomí – bypassing. Po operaci totiž hrdina Samkálín bháratíj sáhitja přináší původní tvorbu v hindštině a překlady
prodělá vnitřní přerod v duchu osvícení. V důsledku toho přestává chápat z ostatních indických jazyků do hindštiny. Představuje časopis, který re-
své okolí a lidé kolem něho naopak přestávají rozumět jemu. prezentuje indickou literaturu ve všech jejích hlavních jazycích. Uveřejňuje
ukázky z nejrůznějších žánrů: poezii, povídky, román, drama, životopisy
a autobiografie, eseje, cestopisy a samozřejmě literární kritiku. Současný
nakladatelství a literární časopisy náklad časopisu je 4 600 výtisků, výtisk má přibližně 200 stránek. Vyšla
také speciální čísla věnovaná jednotlivým indickým literaturám.
Největším vydavatelem knih v Indii je indická Literární akademie – Sá- Klasik hindské literatury, Prémčand, založil časopis Hans, literární mě-
hitja akádémí. Vedle původních děl a jejich překladů vydává monogra- síčník, v němž publikovali jeho mladší současníci a mnoho významných spi-
fie věnované literatuře a encyklopedie. Její vydavatelská činnost se týká sovatelů pozdější doby jako např. Džainéndrakumár, Višnu Prabhákar,
publikací ve zmíněných 22 indických jazycích. Nově vytvořená překla- Nágardžun, Muktibódh. Časopis vychází dosud a je též přístupný na Inter-
datelská centra v budoucnosti plánují vydávat překlady indických lite- netu. Představuje významnou platformu pro začínající i známé spisovatele.
rárních děl i do cizích jazyků. Z nejvýznamnějších projektů jmenujme Mimo původní tvorbu zahrnuje rubriku literárních esejů a kritik, které dá-
šestisvazkovou Encyklopedii indické literatury – Encyclopaedia of Indian vají dobrý obraz intelektuální a literární scény v hindštině.
Literature (1887–1994), Kdo je kdo z indických spisovatelů – Who is Jako příklad dalších hindských literárních časopisů uveďme Džágaran,
Who of Indian Writers (1990) či antologie starověké, středověké a mo- Mája, Sádhna, Tjágbhúmi, Viplav, Najá kadam, Čitrapat, Najá sáhitja.
derní indické literatury.
Mezi významná nakladatelství publikující krásnou literaturu v hind-
štině patří Star Publications se sídlem v Dillí a pobočkou v Londýně. Vy- hindská literatura u nás
cházejí zde i překlady hindské tvorby do angličtiny (např. zatím dvou- a česká v hindských překladech
svazkový projekt Odyssea představující tvorbu ženských autorek: D. Mathur
ed., Stories by Indian Women Writers Settled abroad; D. Mathur ed., Aasha Z hindštiny do češtiny bylo přeloženo několik románů a velké množ-
(Naděje), Stories by 23 Indian Women Writers), odborná literatura o hind- ství povídek, zejména v časopisech Nový Orient a Světová literatura. Řada
ské literatuře v hindštině i angličtině, slovníky a odborná i populari- hindských povídek je též součástí několika sbírek a výborů povídek. Pře-
zační literatura o mnoha dalších indologických oborech. Z dalších na- klady hindské literatury pocházejí z pera českých indologů – hindšti-
kladatelství specializujících se na vydávání hindské literatury uvedeme nářů. Jako výrazně nejproduktivnější překladatelku z hindštiny je tře-
Rádžkamal, Rádžpál, Kitábghar, Adhár, Ábhás, Rádhákrišna, Bháratíj ba uvést Dagmar Markovou (v letech 1956–1980 Dagmar Ansárí). Hindskou
gjánpíth, Vikás, Vání, Sáhitja bhavan, Parimal. poezii překládal do češtiny Odolen Smékal.

116 hindsky psaná literatura 117
Z češtiny do hindštiny překládal hindský spisovatel Nirmal Varma, Jádav, Rádžendra: Celé nebe (Sárá ákáš), přeložila Dagmar Marková, Odeon, Praha 1976
který studoval češtinu v Orientálním ústavu v Praze a v Československu Prémčand: Oběť (Gódán), přeložil Odolen Smékal, SNKLHU, Praha 1957
dlouhodobě pobýval. Přeložil např. Čapkovo drama RUR a Otčenáškův Rákéš, Móhan: Temné komnaty (Andhéré band kamré), přeložila Dagmar Marková,
Odeon Praha, 1979
román Romeo, Julie a tma. Dagmar Marková přeložila do hindštiny dvě
Singh, Ajódhjá: Deobalá (Deobalá), přeložil Vincenc Lesný, Laichter, Praha 1911
díla Heleny Hodačové. Odolen Smékal, indolog a básník, překládal Ja-
roslava Seiferta a psal původní poezii v hindštině. Přeložil do hindšti- v˘bory povídek a poezie
ny též 12 lidových vyprávění z Československa. Kamléšvar: Ztracený námořník (Samundr men khójá huá ádmí), přeložila Dagmar Mar-
ková, Odeon, Praha 1981
internet – na dobré adrese Moderní hindské povídky, uspořádala a přeložila Dagmar Marková, Dar Ibn Rushd, Pra-
ha 2000
Nejvýznamnějším zdrojem informací v hindštině na Internetu je první hindský webo- Pohádka o písni a jiné indické povídky, ed. Dušan Zbavitel, hindské povídky přeložil Odo-
vý portál World’s First Hindi Portal dostupný na adrese: www.webdunia.com/about.htm len Smékal a Boris Merhout, SNKL, Praha 1953
(v hindštině, tamilštině, telugštině a malajálamštině, původně ohlášená anglická ver- Povídky z Indie, ed. K. Natwar Singh, hindské povídky přeložili Dagmar Marková a Mi-
ze není k dispozici). Tento portál si klade za cíl navázat spojení mezi hindštinou a mo- loslav Žilina (z angličtiny), Odeon, Praha 1985
derními komunikačními prostředky. Zanedbatelné nejsou ani obchodní zájmy. Lze Země se sněžnou čelenkou. Moderní hindská poezie, uspořádal a přeložil Odolen Smé-
zde najít zprávy všeho druhu od politiky přes sport (kriket!), filmový život Bollywoo- kal, Československý spisovatel, Praha 1975
du, novinky ze světa obchodu, dětský koutek, komiksy apod. Literární součástí web-
dunijá (světu webu) je The Paradise of Indian Literature (Ráj indické literatury) na ad- ãasopisecky (poslední desetiletí, tj. od r. 1994)
rese: www.webdunia.com/literature (v hindštině). Sekce o hindské literatuře zahrnuje Arórová, Sudha: Pořád stejná (Tum rahogí vahí), přeložila Dagmar Marková, Nový Ori-
on-line verzi zmíněného nejprestižnějšího literárního časopisu Hans (v hindštině). ent 4/2001
Internetové stránky indické Literární akademie v angličtině jsou k nalezení na adre- Asthána, Dhíréndra: Manželka (Patní), přeložila Dagmar Marková, Nový Orient 8/1996
se: www.iconofindia.com/sahitya-akademi. Zahrnují údaje o historii, poslání a pub- Džain, Džainéndrakumár: Manželka (Patní), přeložila Renata Svobodová, Nový Orient
likační činnosti Literární akademie. Dále jsou zde uveřejňovány informace o udělených 7/1996
cenách, stipendiích, překladech apod. Džainová, Suníta: Tělo – duše (Ek tan ek prán), přeložila Dagmar Marková, Nový Orient
Na adrese www.loc.gov/acq/ovop/delhi/salrp/about.html lze vyhledat projekt dil- 11/1995
líské pobočky Knihovny Kongresu USA, nazvaný The South Asian Literary Recording Džainová, Suníta: Nevyslovitelné (Akathaníj), přeložila Dagmar Marková, Nový Orient
Projekt (stránky dostupné v angličtině, hindský zvukový záznam). 2/1998
Džóší, Máltí: Loučení (Vijóg), přeložila Dagmar Marková, Nový Orient 8/1998
K dalším zdrojům informací patří: Gargová, Mridula: Příštího rána (Aglí subah), přeložila Dagmar Marková, Nový Ori-
www.indianexpress.com (internetová verze indického deníku The Indian Express) ent 11/1995
www.timesofindia.indiatimes.com (internetová verze indického deníku Times of Jašpál: Plody skutků (Karmphal), přeložila Dagmar Marková, Nový Orient 1/1999
India, anglicky) Pándéová, Mrinál: Dálky (Dúriján), přeložila Dagmar Marková, Nový Orient 10/1994
www.navbharattimes.indiatimes.com (internetová verze hindského deníku Navb- Prabhákar, Višnu: A země se točí dál (Dhartí abbhí ghúm rahí hai), přeložila Renata
hárat taims, hindsky) Svobodová, Nový Orient 9/1998
www.hindu.com/thehindu/lr/index.htm (internetová verze indického deníku The Prémčand: Dcera z dobré rodiny (Bare ghar kí bétí), přeložila Renata Svobodová, Nový
Hindu, odkaz na jeho nedělní přílohu Literary Review, anglicky) Orient 7/2002
www.abhivyakti-hindi.org (internetový magazín Abhivyakti zaměřený na indické Prémčand: Chrám (Mandir), přeložila Renata Svobodová, Nový Orient 8/1997
umění a kulturu, oddíly věnované hindské literatuře /články, povídky, básně/; odkazy Prémčand: Statkářova studna (Thákur ká kuán), přeložila Dagmar Marková, Nový
na další adresy, hindsky) Orient 3/2002
www.tehelka.com (internetové noviny Tehelka; bývají v nich články o indických lite- Rákéš, Móhan: Vlny života (Urmil džívan), přeložila Renata Svobodová, Nový Orient
raturách, rozhovory s autory, anglicky) 1/2000
Ravíndr, Kálijá: Já (Main), přeložila Renata Svobodová, Nový Orient 2/2002
Séthová, Rádží: Volba (Čunáv), přeložila Dagmar Marková, Nový Orient 10/1999
moderní hindská literatura v českých překladech Sudaršan: Vítězství porážky (Hár kí džít), přeložila Renata Svobodová, Nový Orient
6/1998
romány Šivání: Věčná nevěsta (Dulhan), přeložila Dagmar Marková, Nový Orient 6/1998
Avasthí, Rádžéndra: Květy džungle (Džangal ke phúl), přeložil Odolen Smékal, Ode-
on, Praha 1987

118 hindsky psaná literatura 119
chorvatsky psaná literatura z knihkupeckých pultů
Dubravka Ugrešićová (1949), známá chorvatská spisovatelka a publi-
cistka, vydala dlouho očekávaný nový román. Jmenuje se Ministarstvo boli
jaroslav otčenášek (Ministerstvo bolesti) a dotýká se oblasti dobře známé i nám – literární-
ho exilu. Hlavní hrdinkou je profesorka – Chorvatka, vdaná za Srba. Ze Zá-
hřebu odjíždí ještě v době agónie socialismu do Amsterodamu, kde na uni-
verzitě spíše regionálního významu přednáší jugoslávskou literaturu. Život
se jí ale začíná hroutit, stejně jako její země – Jugoslávie. Ač byl tento
stát plný chyb, přeci jen to byla nějaká jistota, zvláště v souvislosti se zmat-
kem a hloupostmi vládnoucími v nově vzniklých státech a s novými hra-
nicemi. Jak je patrné, kniha je do značné míry autobiografická, neboť Dub-
ravka Ugrešićová emigrovala v době počátků rozpadu Jugoslávie a dokonce
si dovolila kritizovat nový nacionalistický chorvatský režim. Vysloužila
si tím ve svém rodném Chorvatsku jen pohrdání a pomluvy. Dubravka Ugre-
Situace v chorvatské literatuře poměrně dobře odráží stav celé společ- šićová i tímto románem dokazuje, že je jedním z mála chorvatských inte-
nosti. Jak v próze, tak v poezii došlo v roce 2004 k jakémusi zpomalení, lektuálů, kteří jsou schopni vidět dále, než jen na chorvatské hranice, pře-
zatuhávání. Kromě prvního románu Renata Baretiće a nové knihy více- mýšlet v širším rámci euroamerické civilizace a nic si nenalhávat. A právě
méně nechtěné emigrantky Dubravky Ugrešićové nelze hovořit o něja- neustálé stavění vzdušných zámků a strach z reality, vedoucí k perma-
ké výraznější knižní události. Dokonce i tak osvědčené veličiny (i z hle- nentnímu obelhávání sebe sama, byl hlavním problémem Titovy Jugoslá-
diska prodejnosti) jako Miljenko Jergović či Ante Tomić s ničím skutečně vie, který bez vetší změny přetrvává v Chorvatsku i Srbsku dodnes. Čes-
zajímavým a novým nepřišli. Jediná oblast, které se dále daří poměrně ky dosud od D. Ugrešićové vyšla novela Štefica Cveková v čelistech života
slušně, jsou překlady, a tak jsou chorvatští čtenáři průběžně seznamo- a eseje Kultura lži. Antipolitické eseje.
váni se všemi zásadními světovými novinkami. A pak se dobře prodá- Miljenko Jergović (1966) vydal sbírku příběhů pod názvem Inšallah
vají především publikace typu: Omáčky od A do Z; Tajemství středomoř- Madona, Inšallah. Jedná se o svérázné převedení vybraných bosenských
ské kuchyně; 50 rad, jak odnaučit dítě kousat si nehty; Sex vyřeší všechny a dalmatských tradičních písní do prózy. „Tyto příběhy jsou pokusem sdě-
problémy apod. Chorvatská literatura tedy stále zůstává nevýraznou lit to jiným prostředkem a ne písní. Inšallah Madona, Inšallah není umělé
regionální tvorbou zahleděnou do sebe. spojení dvou jazyků a dvou civilizací. Jedná se o jednu civilizaci a já jsem
se pokusil vyprávět příběhy, které z této civilizace pocházejí,“ řekl Jergo-
vić o své nové knize v interview pro chorvatský deník Slobodna Dalmacija.
události a literární ceny Ante Tomić (1970) po řadě úspěchů s rýpavými a vtipnými romány
ze současného života vydal sbírku novinových sloupků, kterými za po-
Na chorvatském literárním nebi se v roce 2004 objevila nová literár- měrně krátkou dobu stihl urazit či naštvat řadu osobností chorvatského
ní hvězda. Novinář Renato Baretić (1963) zazářil svým prvním ro- politického i kulturního života. Kniha má název Klasa optimist (Třída opti-
mánem Osmi povjerenik (Osmý pověřenec), který se věnuje osudům po- mista). Zároveň vydal v Bosně a Hercegovině soubor krátkých povídek Ve-
litického vyhnance Siniši Mesnjaka a odehrává se na malebném ostrově liki šoping (Velký nákup), tři z nich vyšly vůbec poprvé. Kniha vtipným způ-
Trečić, kde žijí jen starci a zastavil se tam čas. Baretić obdržel za svou sobem glosuje dění zvláště v Hercegovině po skončení občanské války
prvotinu nejvýznamnější chorvatské literární ceny a kniha se na- (1998). Jde o první bosensko-hercegovské vydání A. Tomiće.
víc dobře prodává.
Za zmínku také stojí jedna trochu netypická publikace. Je jí sbírka chorvatská literatura u nás
krátkých povídek Lift (edičně připravil Goran Šikić). Tato knížka obsa-
huje vítězné povídky literární soutěže vyhlášené internetovým portá-
a česká v chorvatsku
lem Monitor a knižním magazínem Fusnota.com. Příběhy se většinou tý- Do češtiny nebylo v roce 2004 z chorvatštiny přeloženo nic. O Chorvat-
kají mladých lidí a jejich každodenních deziluzí, krizí a depresí apod. sku pak vyšla řada turistických průvodců a map.

120 chorvatsky psaná literatura 121
V Chorvatsku vyšla na samém konci roku 2003 obsáhlá antologie čes-
ké poezie Zlatna knjiga češkog pjesništva, která přináší základní přehled italsky psaná literatura
české poezie od 9. století do současnosti. Hlavním redaktorem byl Dušan
Karpatský. V roce 2004 pak byl z české prózy do chorvatštiny přeložen ro-
mán Květy Legátové Želary. Překladu se ujala známá záhřebská bohe-
jiří špička, giovanni catelli
mistka Katica Ivankovićová, která si ke spolupráci přizvala Jindru Malou.

literární a kulturní časopisy a nakladatelství
Významné časopisy, které se věnují chorvatské krásné literatuře, bychom spočítali
lehce na prstech jedné ruky. Naštěstí řada kulturně-společenských i vyloženě spole-
čenských časopisů má širší záběr, v němž je místo i pro literaturu. Mezi časopisy
odbornější a přístupné na Internetu můžeme zařadit Vijenac (vydává Matice chor-
vatská, www. matica.hr/vijenac) a Zarez (www.zarez.hr). Řada dalších časopisů je
pak aktuálně dostupná jen v tištěné podobě. Společenské časopisy a noviny s literár-
ními přílohami bohužel nejsou vždy na internetu přístupné. Za všechny, které si pře- V každoroční italské knižní produkci upoutaly v roce 2004 pozornost
číst lze, jmenujme: Globus (www.globus.com.hr), Večernji list (www.vecernji-list.hr), nové romány celebrit Tabucchiho a Eca, celkově však veškeré radosti,
Feral tribune (www.feral.hr) a Jutarnji list (www.monitor.hr/jutarnji). zklamání a společenské události byly spíše drobných rozměrů. Budoucnost
Nakladatelství, která se věnují zejména vydávání beletrie, jsou: Durieux, Matica
ukáže, zda skutečnost, že většina z pozoruhodných knih tohoto roku má
hrvatska, Faust Vrančić, Feral Tribune, Jesenski i Turk aj.
jako téma paměť a/nebo vzpomínku na nedávné italské dějiny, je ná-
hodou, nebo historickým fenoménem. Pokud bychom měli vybrat udá-
internet – na dobré adrese lost sezony, byla by to zábavná, ale i mrazivá kniha Giuseppeho Cu-
licchii Il paese delle meraviglie (Země zázraků). Problematice starší italské
Mezi základní internetové adresy, na kterých se lze dočíst něco o tom, co se v Chor-
vatsku vydává a čte, můžeme uvést: www.knjiga.hr a www.superknjizara.hr. První
literatury vévodilo 700. výročí narození Francesca Petrarky, které pro-
server vás poměrně spolehlivě a v širokém záběru informuje o vydávané literatuře střednictvím konferencí a monografií Petrarca a… zavdalo záminku
v Chorvatsku a díky účinným vyhledávačům lze pátrat také v bohatém archivu. Druhý k provětrání mnoha staletí italské kultury. U nás v Česku, navzdory
server je vhodný zejména pro aktuality a novinky na chorvatském knižním trhu, včet- kvantitativní stagnaci, jsme se dočkali velmi hodnotných překlado-
ně stručných komentářů k autorům a knihám. Je možné si zde knihu i koupit. vých titulů, z nichž vyčnívá Dantův spis O rodném jazyce, jakož i no-
vého Slovníku italských spisovatelů. K potěšitelnému oživení italia-
přehled nejdůležitějších literárních cen nistiky došlo v časopisecké produkci. Na přelomu dubna a května se
v Praze minuli prozaik Stefano Benni, jemuž vyšly v roce 2003 v čes-
Nagrada Vladimir Nazor (Cena Vladimira Nazora): Renato Baretić, Osmi povjerenik kém překladu dvě knihy, a slavný historik Carlo Ginzburg, systema-
(Osmý pověřenec) ticky vydávaný nakladatelstvím Argo.
Nagrada Matice hrvatske za književnost i umjetnost August Šenoa (Cena Matice chorvatské
za literaturu a umění August Šenoa): Renato Baretić, Osmi povjerenik (Osmý pověřenec)
Nagrada dnevnika Vjesnik Ivan Goran Kovačić (Cena deníku Vjesnik Ivan Goran Kova-
čić): Renato Baretić, Osmi povjerenik (Osmý pověřenec)
události a literární ceny
Nagrada Ksaver Šandor Gjalski (Cena Ksavera Šandora Gjalského): Renato Baretić, Osmi
povjerenik (Osmý pověřenec) Mezi nejprestižnější italské literární ceny tradičně patří Premio Cam-
piello, Premio Viareggio a Premio Strega. Držitelem Premio Strega se
stal pro rok 2004 Ugo Riccarelli s románem Il dolore perfetto (Dokona-
překlady z češtiny lá bolest), který byl již od počátku soutěže považován za favorita. Pře-
Legátová, Květa: Ljudi iz Želara (Želary), přeložila Katica Ivankovićová a Jindra Malá, kvapení naproti tomu korunovalo soutěž Premio Campiello. Cenu zís-
Disput, Záhřeb 2004 kala Paola Mastrocolová s románem Una barca nel bosco (Loďka v lese).
V již 75. ročníku Premia Viareggio získal cenu za prózu Edoardo Albi-

122 italsky psaná literatura 123
nati za román Svenimenti (Ztráty vědomí), nechávaje za sebou finalistu z knihkupeckých pultů
Stregy Riccarelliho. V kategorii poezie byla cena rozdělena mezi Livii Li-
viovou (za sbírku Antifona) a Marii Marchesiovou (za sbírku L’occhio del- Giuseppe Culicchia (1965) letos publikoval asi nejlepší ze svých
l’ala, Oko křídla). Pozornost, nepříliš zaslouženou, vzbudily svými texty dosavadních próz, román Il paese delle meraviglie (Země zázraků).
mediální hvězdy Alessandro Baricco a známí hudebníci Vinicio Capos- Hlavním účinkujícím je v něm krvavý rok 1977, ve kterém nese nové
sela a Luciano Ligabue. plody nechvalně známá „strategie napětí“, vyvolávaná státním tero-
20. výročí založení oslavil časopis L’Indice dei libri del mese (Se- rismem. Události jsou vyprávěny skrze naivní pohled dvou mladíků,
znam nových knih v měsíci), při jehož oslavách redaktoři a spolupra- kterým se škola, politika, televizní programy a pop-music mísí do je-
covníci přiznali, že jim vzrůstající knižní produkce dávno přerostla přes diné, pro ně ne vždy srozumitelné mozaiky, rozvlněné prvním mi-
hlavu. Pro čtenáře je však tento vynikající měsíčník plný recenzí, ko- lostným harašením. Nebezpečí přílišné politické angažovanosti se Cu-
mentářů a kulturních rubrik asi vůbec nejcennějším informačním zdro- licchia obratně vyhýbá tím, že strašlivé věci, o kterých vypráví, neklade
jem o nových knihách. do prvního plánu, ale hovoří o nich jen tak mimochodem, na pozadí
Znechucení ústavním velkopodvodníkem Silviem Berlusconim se stá- konkrétních životů obou chlapců a přes filtr jejich pubertální psýché,
vá rok od roku silnější literární motivací s širokým spektrem reakcí. vykreslené s nevídanou autenticitou. Rádi bychom prohlásili, že před
Z těch letošních je tou nejvýraznější (kromě pokračující kampaně dra- sebou máme další z autorových generačních výpovědí, ale v kuli-
matika a novináře Daria Fo /1926/, na kterou jsme upozornili již v loň- sách světové politiky posledních let je Culicchiova kniha až děsivě
ské ročence) román Il Duca di Mantova (Mantovský kníže) Franka Cor- současná.
delliho (1943), recenzenta známého deníku Corriere della Sera, který Román letošního držitele ceny Strega Uga Riccarelliho (1954) Il do-
se zpovídá z obsese všudypřítomným Berlusconim, přirovnávaným k man- lore perfetto (Dokonalá bolest) měl od začátku soutěže velkou naději
tovskému knížeti z Verdiho opery Rigoletto. (umístil se i ve finále Viareggia), přesto mnohé hlasy upozornily na jeho
Nejen Itálie, ale celý svět propadl petrarkománii. Od Mexika po příliš tradiční vyprávěcí postupy a příliš konvenční témata. Román sle-
Kalkatu se vydávaly nové překlady, odborné monografie, rozpoutal se duje osudy dvou rodin (a postav s nimi svázaných) od 19. století do dneš-
nespočet diskusí a kromě očekávatelných literárněvědných otázek na ní doby, s obzvláštním zaujetím pro tragické osudy: malí a poctiví lidé
sebe petrarkovské výročí nabalilo i poněkud bizarní témata – proběhly jsou v něm drceni velkými a nespravedlivými Dějinami, jejichž nejoblí-
například konference Petrarca a medicína (o tom, že se Petrarca celý ži- benějšími nástroji jsou bolest a násilí.
vot vysmíval lékařům?) nebo Petrarca a řečtina (o tom, že Petrarca ne- Román Paoly Mastrocolové (1956) Una barca nel bosco (Loďka v lese),
uměl řecky?). Bude trvat dlouho, než záplavu nových prací strávíme. Přes vítězky Campiella, vypráví o mimořádně nadaném a inteligentním chlap-
mnoho nových cenných poznatků nebylo z italské strany naplněno ci Gasparovi, který ze zaostalého jihu přichází za kvalitnějším vzděláním
očekávání nových kritických edicí, které mají stále větší zpoždění. do severoitalského Turína. Román, vyprávěný Gasparem, je nelichotivou
Vášnivé debaty se rozpoutaly kolem knihy věhlasného literárního věd- analýzou všech stupňů škol, kterými hrdina prochází na cestě k univer-
ce Amedea Quondama (1943) Petrarca, l’italiano dimenticato (Petrarca, zitnímu diplomu. Mastrocolová, sama učitelka, ukazuje, jak školský systém
zapomenutý Ital). Quondam poukazuje na to, že italská národně obro- a sociální vazby mezi studenty účinně hubí vyčnívající talenty.
zenecká a posléze buržoazní společnost se přimkla k modelu energic- Carmine Abate (1954) si vsadil na nejisté Premio Campiello a ne-
kého intelektuála-bojovníka, jakým byl Dante, a nespravedlivě a ke chal si tak ujít jisté Premio Napoli. Smůla však neubírá na hodnotě
své škodě odmítla aristokratickou elitní introspektivní literaturu, kte- jeho pozoruhodnému románu La festa del ritorno (Oslava návratu). Tul-
rou nabízel Petrarca. Tento stav trvá stále a podle Quondama by sou- lio, otec dvou dětí, se v něm vrací z emigrace do rodného města, proží-
časná krize nacionalismů a ideologií mohla znovu přivést pozornost vajícího vánoční čas se všemi pohansko-křesťanskými rituály (vévodí
k Petrarkovi a „čistému“ umění. jim vysoká vánoční vatra). Tento zvláštní okamžik v něm vyvolává po-
V celém tom interkontinentálním hemžení se poněkud smutně vyjí- třebu udílet výchovné rady malému synovi Markovi, který je skutečným
mal mrtvý český brouk. Přestože Petrarca udržoval styky s Karlem IV. vypravěčem románu. Marco však otcova slova převádí do mytické, ta-
a jeho dvorem a dokonce navštívil v roce 1356 Prahu, kulturní instituce, jemné roviny, stejně jako jeho dětská duše interpretuje vánoční přípravy
které by měly takové výročí „ošetřit“, je přešly diskrétním mlčením. Stej- nebo sestřin milostný poměr se starším mužem. Abateho výborná kni-
ně tak se stalo v případě dalšího významného data, 600. výročí od na- ha je psaná originálním jazykem a je neobvyklým pojetím generačních
rození univerzálního génia Leona Battisty Albertiho (1404–1472). a společenských témat.

124 italsky psaná literatura 125
Vítězná próza z Viareggia Svenimenti (Ztráty vědomí) Edoarda Albi- vané do 21 monologů stejného počtu postav. Převeden do knižní podoby
natiho (1956) je sledem obrazů odehrávajících se v lidském bezvědo- však tento počin vyznívá velmi sterilně.
mí způsobeném nejrůznějšími příčinami (anestezie, tonutí, předávko- Známý zpěvák a písničkář Luciano Ligabue (1960) vydal román na-
vání drogami, taneční vytržení) a zamýšlí se nad tím, co to vlastně je zvaný La neve se ne frega (Sníh na to kašle), umístěný do orwellovské bu-
bezvědomí, zda místo temna, či místo prozření. doucnosti, do prostředí podivné společnosti, ve které se lidé rodí staří
Neobvyklým stavem lidské mysli se zabývá i Umberto Eco (1932) v žán- a postupně mládnou až do dětství. Autor vypráví o dvojici, která se po-
rově neidentifikovatelné knize La misteriosa fiamma della regina Loana kouší počít dítě „tradiční metodou“ (která je systémem zakázána). Pří-
(Tajemný plamen královny Loany), jejímž hrdinou je jistý Giambattista běh by si zasloužil obratnějšího vyprávění a větší hloubky.
Bodoni řečený Yambo, který při autonehodě přišel o paměť. Po uzdrave- Podstatně hůře dopadl v hudbě velmi originální Vinicio Capossela
ní se ji snaží znovu nalézt, a to i prostředky zcela materiálními, totiž pro- (1965) a jeho „roadbook“ Non si muore tutte le mattine (Každé ráno se ne-
hledáváním půdy u svých prarodičů. Každý nalezený krám je střípkem za- umírá), delirická snůška vyprávění, historek, zápisků z cestování po Bal-
pomenuté minulosti. Zažloutlé časopisy a komiksy, pohlednice, gramodesky kánu a Turecku.
se starými šlágry, atlas s již neexistujícími zeměmi, Sandokan, Pinocchio, Laureátka ceny Viareggio za poezii Livia Liviová ve své sbírce An-
Buffalo Bill, obrázky Mussoliniho... Jeho touha po osobní paměti a její re- tifona zachycuje vztah sebe ke světu na pocitové, filosofické i fyzické
konstrukce se mísí se schizofrenickou pamětí celé Itálie. úrovni, popisuje ve vášnivých tazích své bloudění realitou, někdy s iro-
Antonio Tabucchi (1943) vydal román Tristano muore (Tristan umí- nií, ne bez nečekaných zvratů, sbohemdání a návratů, to vše ale bez
rá), v němž umírající protagonista v dlouhé, delirické zpovědi líčí příteli patosu, ve spíše věcném popisu diktovaném mladistvou, živelnou ener-
celý svůj život. Vyprávění probíhá v jednom mocném a chaotickém prou- gií a očekáváním všech budoucích zkušeností.
du, s těžištěm v letech druhé světové války, a je prodchnuto melancho- Další oceněná, Maria Marchesiová, se v L’occhio dell’ala (Oko kříd-
lií a deziluzí z toho, jak pohodlně a snadno společnost zapomíná na to, la) až násilnými gesty vypořádává se svým životem, s nezvladatelnou
co se v Itálii dělo, a přetváří minulost na významu prostou míchanici. psýché i literární tvorbou. Na život a svět pohlíží s nedůvěřivým tikem,
Na neobjasněné záhady v italské historii druhé poloviny 20. století naproti tomu literatura je pro ni láskou a svatou věcí, o niž se chce dě-
poukazuje i kniha Carla Lucarelliho (1962) Nuovi misteri d’Italia (Nové lit i se čtenářem. Největší hodnota sbírky spočívá v síle obraznosti hra-
italské záhady). ničící v důmyslném uměleckém záměru až s šílenstvím.
Již zjara vyšel nový román Nica Orenga (1944) L’intagliatore di no-
ccioli di pesca (Rytec do broskvových pecek). Jeho protagonistou je
stárnoucí profesor a literární publicista Pietro Scullino, píšící pro li- nakladatelství a literární časopisy
gurský časopis La Riviera a lavírující mezi rodinou, milenkou a ambici-
ózními žurnalistkami, které mají zálusk na jeho místo. Scullino je skvě- K největším a nejznámějším italským nakladatelstvím patří Mondado-
le vykreslenou postavou, neodolatelnou tím, jak dokonale zosobňuje ri a Einaudi, která vydávají jak krásnou, tak naučnou literaturu, přičemž
leckdy infantilní rozbroje akademického a literárního světa. Mondadori je zaměřeno spíše na širokou veřejnost, zatímco Einaudi
Zajímavou knihou přispěla Laura Parianiová (1951). Její román La na intelektuální publikum. Zajímavou beletristickou produkci má dále
straduzione (Přespřeklad) vypráví o polském spisovateli Witoldu Gomb- např. Feltrinelli, Garzanti, Bompiani, Guanda, Adelphi, nezávislé tvor-
rowiczovi, jenž utekl před válkou do Argentiny. Zde, aniž umí dostateč- bě se věnuje např. nakladatelství Manni a nespočet malých vydavate-
ně španělsky, se pokouší přeložit svůj román Ferdydurke. V lokálu s bi- lů. V oblasti poezie má významné postaveni kromě jmenovaných Gar-
liárem kolem sebe shromáždí několik originálních spolupracovníků zanti a Einaudi ještě malé, ale velmi úspěšné nakladatelství Lepisma.
(z nichž nikdo neumí polsky) a započne dlouhou práci. Autorka vyrost- Odbornou literaturu vydává Laterza, ll Mulino a Salerno.
la v Argentině a promítá do osudu polského spisovatele svůj vlastní osud, Pokud jde o periodika sledující literární dění v Itálii, je třeba zmínit
popisujíc s láskou každý předmět, chuť a vůni tamního prostředí. kromě shora uvedeného L’Indice dei libri del mese i revue Diario, Bom-
Z hájemství lehčích, avšak mediálně viditelnějších múz zmiňme dal- bacarta a Micromega a pominout nelze ani kulturní přílohy deníků La
ší bestseller Andrey Camilleriho (1925) o stárnoucím komisaři Mont- Stampa a la Repubblica.
albanovi La pazienza del ragno (Pavoučí trpělivost).
Alessandro Baricco (1958) pro festival Romaeuropa připravil zají-
mavé divadelní představení vycházející z Homérovy Íliady, přepraco-

126 italsky psaná literatura 127
italská literatura u nás galsku. Mladý novinář Firmino je vyslán z Lisabonu do Porta, aby se
zajímal o nalezené bezhlavé tělo. Jak se záhy ukáže, stopy zločinu vedou
Italská literatura u nás zaznamenala v roce 2004 tolik zajímavého ru- k jistému příslušníku Národní gardy, a předmětem pátrání tedy již není
chu jako už dlouho ne. Je neobvyklé a záslužné, že nakladatelství sáhla identita vraha, jako spíše okolnosti, způsob vyšetřování a jeho vyústě-
také do starší italské literatury. Pod vánoční stromeček nám knižní trh ní. Pro Firmina je tato zkušenost příležitostí k vyzrání a k poznání svě-
nadělil hodnotný dárek v podobě pojednání Danta Alighieriho O rod- ta v jeho temných a tajemných záhybech.
ném jazyce (De vulgari eloquentia), s příkladným kritickým zpracová- Neobvyklým úkazem je překlad románu Margaret Mazzantiniové
ním a v latinsko-české verzi. Dante českému publiku ukazuje, že nebyl (1961) Nehýbej se (Non ti muovere). Sáhnout po neznámé autorce, vy-
jen geniálním básníkem, ale rovněž velkým myslitelem a vědcem. V tom- dat pouhé dva roky starou knihu, k tomu oceněnou prestižní Stregou
to traktátu se snaží prosadit jako literární jazyk živou italštinu a odsu- (což může být pro běžného čtenáře známkou nižší stravitelnosti), je
zuje latinu jako umělý jazyk. Mezi jinými problémy se věnuje klasifika- odvaha, jejíž výsledek však bohužel v kontextu ostatní produkce na-
ci románských jazyků, pokládá základy italské dialektologie a vytyčuje kladatelství Ikar zapadne. A neprávem. Kniha, velmi citová, aniž by byla
požadavky, které by měla splňovat vznešená literární italština. Danto- laciná nebo povrchní, zachycuje vyprávění muže středního věku, chi-
vy úvahy se nezakládají na knihomolských vědomostech, nýbrž jsou vý- rurga, který se obrací k dceři v kómatu a zpovídá se z toho, že nebyl scho-
sledkem bystrého a v dané době neobvykle originálního pozorování. pen milovat ani ji, ani její matku, ani svoji milenku, jejíž smrt zavinil.
Rovněž dalšího literáta poznáváme v netradiční úloze: je to dobro- Zajímavé ukázky z italské prózy se objevily v literárních časopisech.
druh a svůdce Giacomo Casanova, tentokrát ovšem vystupuje jako vzdě- Od Tabucchiho to byla titulní povídka skvělého souboru Malá bezvý-
laný a bystrý esejista (Trochu jiný Casanova). Casanovovy úvahy vybra- znamná nedorozumění (Piccoli equivoci senza importanza; Host č. 8). Tři
né z jeho pamětí a korespondence jsou elegantní a nápadité a ukazují, příspěvky věnovalo čtvrté číslo časopisu Souvislosti Cesaru Pavese-
že intelektuálně Casanova o mnoho převyšoval požadavky kladené na mu (1908–1950). Otisklo mimo jiné ukázku ze spisovatelova deníku Ře-
zámeckého knihovníka. Jeho sebevědomí mu dovolovalo, aby se neza- meslo života (Il mestiere di vivere), na jehož překladu pracuje Kateřina
stavil před ničím: zabývá se otázkami monetárními a fiskálními, zamýšlí Vinšová, a překlad eseje Mýtus, symbol a to třetí (Del mito, del simbolo
se nad smrtí, hmotou, Petrarkovými verši, nad benátskou politikou nebo e d’altro). Literární noviny přinesly aktuality z italské literární scény,
kolonizací. Nenalezneme sice kdovíjakou hlubokomyslnost, ale bude- které připravila Věra Suková (č. 22, 34, 37 a 43), a esej prozaika Gio-
me odměněni ostrovtipem, ironií a uměním zkratky. vanniho Catelliho Italská literatura 1985–2000 (č. 28). Na „iliteratuře“
Na daleké cesty nás zve poutavý cestopis Antonia Pigafetty, který publikovala Karolina Křížová rozsáhlý esej o Francescu Biamontim.
doprovázel Magalhãese při jeho obeplutí Země. Pigafetta ve své Zprávě Rok 2004 neobyčejně přál i poezii. V minulé ročence jsme nestihli
o první cestě kolem světa (Relazione del primo viaggio attorno al mondo) zaregistrovat překlad básnické sbírky Veselí (L’Allegria) Giuseppe
barvitě popisuje navštívené kraje i nelehké osudy výpravy z let 1519–1522: Ungarettiho (1888–1970), publikovaný v závěru roku. Překladatel Jiří
plavbu, setkání s domorodci, nemoci, násilné střety a především zvyky Pelán vyšel ze své ungarettiovské antologie z roku 1988 (Život člověka)
domorodých kmenů. Ve šťastném zasnoubení se tu setkávají historie, a pořídil integrální překlad, do kterého zanesl i autorovy vlastní po-
exotika, dobrodružství a nevyhnutelně i trocha krutosti. známky. Veselí z roku 1931 je klasickým dílem italské poezie. Ungaretti,
Z modernějších autorů nechyběla každoroční úlitba Alessandru hledající v zákopech světové války známky „veselí“, tedy známky toho, že
Bariccovi, tentokrát ovšem tomu lepšímu z jeho tvorby, rafinovaně ještě – byť absurdně – existuje, vytváří svůj typický básnický jazyk, spo-
a „hedvábně“ nastylizované novele Hedvábí (Seta). Ocitáme se ve Fran- čívající v rezignaci na syntaktické vazby a v důrazu na slovo jako tako-
cii v 19. století a sledujeme dobrodružství Hervého Joncoura, jenž opou- vé. Italská poezie se ještě objevila několikrát v periodikách, především
ští každodenní stereotyp, aby se stal obchodníkem s larvami bource v únorovém čísle časopisu Host věnovaném žijícímu klasikovi Edoardu
morušového a v dalekém Japonsku (ne)prožil nezvyklé milostné dobro- Sanguinetimu (1930). Jiří Špička, Alessandro Marini a Zdeněk Frýbort
družství. Z populární prózy připomeňme ještě detektivku Andrey Ca- v něm připravili kromě rozhovoru i komplexní představení Sanguineti-
milleriho Hliněný pes (Il cane di terracotta), sledující další příběhy v Itá- ho tvorby prostřednictvím esejů, komentářů a překladů. Pro Host (č. 8)
lii velmi oblíbeného komisaře Montalbana. pak ještě Anna Kareninová přeložila jeden z nejkomentovanějších tex-
Mnohem podnětnější je překlad románu Antonia Tabucchiho Ztra- tů italské literatury, kancónu Ptala se paní (Donna me prega) Guida
cená hlava Damascena Monteira (La testa perduta di Damasceno Mon- Cavalcantiho (asi 1250–1300); Literární noviny (č. 28) přinesly překla-
teiro), odehrávajícího se, jak je u lusofila Tabucchiho běžné, v Portu- dy básní Attilia Bertolucciho (1911–2000) od Jiřího Špičky. Prahu a Olo-

128 italsky psaná literatura 129
mouc navštívil italský básník a usilovný popularizátor boloňské bás- na úctyhodných 750 stranách asi 3000 profilů spisovatelů, literárních
nické scény Giancarlo Sissa (1961), který s sebou přivezl svoji nejno- vědců, bohemistů, jakož i hesla týkající se základních literárních ter-
vější sbírku Průvodce nespavostí (Manuale di insonnia). Italský kulturní mínů, akademií a časopisů. Velmi cenný je téměř stostránkový Pelá-
institut v Praze při té příležitosti vydal brožurku s překladem (od Zdeň- nův úvod, který je vlastně jediným česky psaným, spolehlivým a aktua-
ka Frýborta) jeho sbírky Řemeslo vychovatele (Il mestiere dell’educato- lizovaným průvodcem po dějinách italské literatury. Dalším velmi
re), reflektující autorovu práci s dětmi a mládeží. přínosným titulem byla monografie Zdeňka Kalisty Karel IV. a Itálie,
Z překladů odborné literatury je třeba zmínit dva tituly Umberta která čekala na publikování dlouhou řádku let.
Eca. Prvním je sbírka příležitostných literárněvědných textů O litera- Nepovšimnuto kompetentními kulturními institucemi u nás zůsta-
tuře (Sulla letteratura), druhou jedno ze zásadních Ecových sémiolo- lo velké petrarkovské výročí, – tento lapsus je tím nápadnější, že řadu
gických děl Meze interpretace (I limiti dell’interpretazione). Naklada- byť povrchních noticek (zprávy o nesprávné lebce v Petrarkově hrob-
telství Vyšehrad pokračuje ve vydávání podnětných sborníků studií ce) přinesla nejrůznější periodika, včetně poměrně štědrého básníko-
o společenských kategoriích v různých epochách knihou Barokní člověk va připomenutí v zářijovém čísle lifestylového časopisu Xantypa. Je po-
a jeho svět (L’uomo barocco), kterou uspořádal Rosario Villari (1925). těšitelné, že řada ambiciózních snah vzešla od soukromých subjektů.
Za pozornost stojí i titul Evropa a islám, (Europa e Islam. Storia di un ma- A je velká škoda, že z důvodu úmrtí překladatele Josefa Hajného neby-
linteso) významného historika Franka Cardiniho (1940). Ze soudku po- ly publikovány petrarkovské překlady připravované nakladatelstvím
pulárně-naučné literatury jsou humorné Příběhy řecké filozofie (Storia Argo a z důvodů časových prodlev nevyšel v nakladatelství Oikúmené
della filosofia greca. Da Socrate in poi) v Itálii velmi známého publicis- ani Petrarkův dialog Tajemství. Aby se nemuseli Petrarkovi přátelé Ka-
ty a všeuměla Luciana De Crescenza (1928). rel IV. a Jan ze Středy v hrobě obracet, o to se zasloužila Česká pošta,
Zajímavé počiny se odehrály v divadelním světě. V pražském Sta- jejíž loňská emise obsahovala příležitostnou petrarkovskou známku, te-
vovském divadle koncem listopadu hostoval římský soubor Teatro di matický pořad odvysílala v červenci stanice Vltava a sérii příspěvků při-
Roma s hrou Marguerite Yourcenarové Paměti císaře Hadriana (Me- nesly „iLiteratura“ a Literární noviny (č. 28 a 31), včetně nového překla-
morie di Adriano). V obou odehraných představeních se objevil známý du sedmi Petrarkových sonetů od Miloslava Uličného. Další velké výročí,
italský herec Giorgio Albertazzi. Od 10. do 14. prosince se v pražských 600 let od narození umělce, spisovatele a vědce Leona Battisty Alberti-
divadlech Kolowrat a Na Vinohradech konalo pásmo Cesty divadla – Itá- ho (1404–1472), připomněla jen „iLiteratura“, která nabídla i první čes-
lie v Praze, které prezentovalo scénická čtení vybraná z textů Natalie ký překlad z jeho slavných Čtení k večeři (Intercoenales).
Ginzburgové, Manlia Santanelliho, Uga Chitiho, Enza Siciliana a An-
nibala Ruccella. Spolek Kašpar nastudoval roztomilou hru Carla Gol-
doniho Náměstíčko (Il campiello), odehrávající se v době karnevalu na česká literatura v Itálii
jednom benátském náměstí, jehož ruch se točí především kolem děv-
čat na vdávání. Od února hraje Moravské divadlo v Olomouci hru Lui- Časopis L’immaginazione, vydávaný nakladatelem Pietrem Mannim, vě-
giho Pirandella Nahé odívati (Vestire gli ignudi). „ILiteratura“ v pro- noval v loňském zářijovém čísle české literatuře několik kritických sta-
sinci nabídla sérii příspěvků týkajících se Daria Fo, včetně ukázky tí, a zejména bohatou nabídku překladů jak klasiků (Lustig, Hrabal),
z dosud nepublikovaného překladu hry Johan Padan při objevování Ame- tak mladších autorů (Hakl, Urban, Viewegh, Šabach, Pawlowská).
riky (Johan Padan a la Descoverta de le Americhe). Sylvie Richterová, spisovatelka a bohemistka žijící v Říme, publi-
kovala v Česku soubor esejů Místo domova, shrnující texty z let 1984–2004,
v nichž se zabývá různými českými autory převážně druhé poloviny
italianistika u nás 20. století.
Dne 23. ledna uspořádalo české velvyslanectví na římském Kapito-
V roce 2004 projevila známku života i česká italianistika. V hibernaci lu slavnostní prezentaci výboru děl Bohumila Hrabala, vydaného v roce
sice stejně jako minulý rok zůstala ediční řada Italského kulturního 2003 v prestižní řadě Meridiani nakladatelství Arnoldo Mondadori. Na
institutu Premio Petrarca, která dříve publikovala nejlepší diplomové překladu se podílelo několik italských bohemistů, úvodní studii na-
práce z italianistiky, ale zato se objevil již několik let avizovaný Slov- psal Jiří Pelán.
ník italských spisovatelů, v italianistice nesporná událost roku. Slovník, Dvě menší nakladatelství se vydala na cestu systematického mapová-
jehož autory jsou Jiří Pelán a pražští italianisté a překladatelé, nabízí ní české literatury. Nakladatelství Forum z Udine zavedlo ediční řadu Olt-

130 italsky psaná literatura 131
re, věnovanou středoevropským literaturám; mezi plánovanými autory jsou Tabucchi, Antonio: Ztracená hlava Damascena Monteira (La testa perduta di Damas-
Daniela Hodrová a Ivan Wernisch. Nakladatelství La pulce z Pesara za- ceno Monteiro), přeložila a doslov napsala Alice Flemrová, Havran, Praha 2004
čalo v sešitech vydávat Wolkerovy balady, z nichž zatím vyšly dvě. Výbo-
ru básní ze 60. let se v dočkal v Itálii poměrně známý Vladimír Holan.
úvahy a dokumenty
Casanova, Giacomo: Trochu jiný Casanova, vybral, přeložil a komentářem opatřil Josef
Giovanni Catelli, častý host východoevropských metropolí, publi-
Hajný, Argo, Praha 2004
koval na konci roku 2003 další povídkovou sbírku Lontananze (Dálky), Alighieri, Dante: O rodném jazyce (De vulgari eloquentia), z latiny přeložil, komento-
která obsahuje rozsáhlý oddíl věnovaný Praze. val a úvodní studii napsal Richard Psík, Oikúmené, Praha 2004
Pigafetta, Antonio: Zpráva o první cestě kolem světa (Relazione del primo viaggio
attorno al mondo), přeložil Josef Hajný, úvod a komentář napsal Jiří Ohlídal, Argo, Pra-
internet – na dobré adrese ha 2004

www.diario.it, www.lindice.com (webové stránky literárních časopisů) poezie
www.liberonweb.it a www.ibs.it (internetová knihkupectví, v případě IBS včetně Sissa, Giancarlo: Řemeslo vychovatele (Il mestiere dell’educatore), přeložil Zdeněk
antikvariátních titulů) Frýbort, Italský kulturní institut, Praha 2004 (brožura bez bibliografických informací
www.fransciscus.unifi.it (stránka florentské univerzity a Národní společnosti pro vy- a bez ISBN)
dávání děl Francesca Petrarky. Obsahuje přehled titulů, konferencí, výstav aj.)
www.italinemo.it (stránka věnovaná světové italianistice, s novinkami o konferen- dûtská literatura
cích, obsahy čísel odborných časopisů a literárních revue, řízená Markem Santorem, Vesco, Edi: Čarokniha (Magicolibro), přeložila Sandra Morlani, Jota, Brno 2004
profesorem římské univerzity La Sapienza)
www.in-su-la.com (dění ve světové italianistice – knihy, konference, projekty) detektivky
www.esamizdat.it (internetový čtvrtletník, mapující dění v italské slavistice) Camilleri, Andrea: Hliněný pes (Cane di terracotta), přeložila Kateřina Vinšová, Pa-
www.infolibro.it, www.cafeletterario.it, www.infinitestorie.it (informační portál na- seka, Praha – Litomyšl 2004
kladatelství skupiny Longanesi)
www.ilportoritrovato.net, www.isoladeltesoro.com, www.librialice.it, www.ita- humanitní obory
lialibri.net (stránky nejrůznějších literárních sdružení nadšenců a internetové roz- Bartoli, Marco: Svatá Klára, (Chiara. Una donna tra silenzio e memoria), přeložil Petr Re-
cestníky) galát Beneš, Vyšehrad, Praha 2004
Cardini, Franco: Evropa a islám (Europa e Islam. Storia di un malinteso), přeložila Jit-
ka Němcová, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2004
přehled nejdůležitějších literárních cen De Angelis, Vanna: Hon na čarodějnice (Dalla parte delle streghe), přeložila Alena Jí-
chová, Alpress, Frýdek-Místek 2004
Premio Strega (Cena Strega): Ugo Riccarelli, Il dolore perfetto (Dokonalá bolest) De Crescenzo, Luciano: Příběhy řecké filozofie (Storia della filosofia greca. Da Socra-
Premio Campiello (Cena Campiello): Paola Mastrocolová, Una barca nel bosco (Loďka te in poi), přeložila Iva Papírníková, Dokořán, Praha 2004
v lese) Eco, Umberto: Meze interpretace (I limiti dell’interpretazione), z anglického The Limits
Premio Viareggio (Cena Viareggio): of Interpretation přeložil Ladislav Nagy, doslov Lubomír Doležel, Karolinum, Praha 2004
– próza: Edoardo Albinati: Svenimenti (Ztráty vědomí) Eco, Umberto: O literatuře (Sulla letteratura), přeložila Alice Flemrová, Argo, Praha 2004
– poezie: Livia Liviová: Antifona, Maria Marchesiová: L’occhio dell’ala (Oko křídla) Guzzini, Stefano: Realismus v mezinárodních vztazích (v orig. neidentifikovatelný ti-
– esejistika: Andrea Tagliapietrová: La virtù crudele. Filosofia e storia della sincerità tul), z anglického Realism in International Relations and International Political Economy
(Krutá ctnost. Filosofie a dějiny upřímnosti) přeložil Pavel Pejša, Barrister & Principal, Brno 2004
Hellinger, Bert; Tenhövel, Gabriele: Rodinné konstelace (Riconoscere ciò che è),
přeložila Andrea Hynštová, Triton, Praha 2004
překlady do češtiny Laniado, Nessia: Máte neklidné dítě? (Bambini irrequieti e genitori disperati), přelo-
žila Ivana Hlaváčová, Portál, Praha 2004
romány Villari, Rosario (vyd.): Barokní člověk a jeho svět (L’uomo barocco), přeložil kolektiv
Baricco, Alessandro: Hedvábí (Seta), přeložila Alice Flemrová, Eminent, Praha 2004 autorů, Vyšehrad, Praha 2004
Manfredi, Francesco: Tyran (Il tiranno), přeložila Alena Jíchová, Alpress, Frýdek-Mís- Ferrero, Bruno: Šťastní rodiče (Genitori felici, con il sistema di Don Bosco), přeložil La-
tek 2004 dislav Heryán, Portál, Praha 2004
Mazzantiniová, Margaret: Nehýbej se (Non ti muovere), přeložila Alena Jíchová, Euro-
media Group – Ikar, Praha 2004

132 italsky psaná literatura 133
ãtivo
Bernardi, Bruno: Pavel Nedvěd; český lev v Itálii (Pavel Nedved – Il leone di Praga), japonsky psaná literatura
přeložil Bohumil Šrajer, Portál, Praha 2004
Giansanti, Gianni: Tajemná Afrika (Ultima Africa), z anglického Vanishing Africa pře-
ložil Petr Jaroň, Cupro, Zlín 2004 anna křivánková
Reato, Danilo: Benátky (Venezia), z anglického Venice přeložil Jan Heller, Slovart,
Praha 2004

dal‰í v˘znamné tituly v ãe‰tinû t˘kající se
italské literatury a kultury
Pelán, Jiří (vyd.): Slovník italských spisovatelů, Libri, Praha 2004
Ungaretti, Giuseppe: Veselí (L’allegria), přeložil Jiří Pelán, Ivo Železný, Praha 2003
Kalista, Zdeněk: Karel IV. a Itálie, Vyšehrad, Praha 2004
Le Goff, Jacques: Svatý František z Assisi (Saint-François d’Assise), přeložila Kateřina
Vinšová, Vyšehrad, Praha 2004

Velkým hitem japonské knižní produkce loňského roku se stala ro-
překlady z češtiny a další tituly týkající se mantická literatura, a to v souvislosti s fenoménem „Fujusona“ neboli
české literatury Fuju no Sonata (Zimní sonáta) – korejskou telenovelou, která si v Japonsku
získala nevídanou oblibu. Poptávka po romantické literatuře se po je-
Catalano, Alessandro: Sole rosso su Praga. La letteratura ceca tra socialismo e jím odvysílání nebývale zvýšila a kromě nových titulů zaznamenaly vel-
underground (1945–1959) (Rudé slunce nad Prahou. Česká literatura mezi socialismem
ký úspěch i ty starší. Za všechny mluví poptávka po knize Kjóiči Kata-
a undergroundem 1945–1959), Bulzoni, Řím 2004
jamy Sekai no čúšin de, ai o sakebu (Ztracen mezi lidmi volám po lásce),
Catelli, Giovanni: Lontananze (Dálky), Manni, Lecce 2003
Demetz, Peter: Aeronauti. Kafka, Brod, D’Annunzio e Puccini al circuito aereo di
jíž se od roku 2001 prodalo přes tři miliony výtisků, čímž překonala re-
Brescia del 1909 (Letci. K., B., D. a P. na letišti v Brescie v roce 1909), Garzanti, Milano kord doposud nejprodávanějšího románu Noruei no mori (Norské dřevo)
2004 od Haruki Murakamiho. Mimo jiné díky zmíněné telenovele tak byl rok
Holan, Vladimír: A tutto silenzio. Poesie 1961–1967 (Na plné ticho. Básně 1961–1967), 2004 pro japonský knižní trh z hlediska celkových zisků po delší době
sestavili a přeložili Marcello Ceriani a Giovanni Raboni, Mondadori, Milano 2004 velmi úspěšný.
Hrabal, Bohumil: Opere scelte (Vybraná díla), sestavili a přeložili Sergio Corduas a An- Dalším v Japonsku dobře patrným trendem je provázanost médií.
nalisa Cosentino, úvodní studii napsal Jiří Pelán, Arnoldo Mondadori, Milano 2003 Úspěšné knihy jsou často okamžitě zpracovány do televizní, filmové i ko-
Chvatík, Květoslav: Il mondo romanzesco di Milan Kundera (Románový svět Milana Kun-
miksové podoby, což nesmírně zvyšuje jejich popularitu především mezi
dery), z německého Die Fallen der Welt. Der Romancier Milan Kundera přeložil Stefano
mladými lidmi.
Zangrando, Editrice Università degli Studi di Trento, Trento 2004
Richterová, Sylvie: Místo domova, Arbor vitae, Praha 2004
Velkou roli hraje pro japonské čtenáře i literatura v elektronické po-
Skácel, Jan: Il colore del silenzio. Poesie 1957–1989 (Barva ticha. Básně 1957–1989), době, jak dokazuje stále vzrůstající obliba internetových románů či pří-
přeložila Annalisa Cosentino, Metauro Edizioni, Pesaro 2004 běhů zasílaných na objednávku na mobilní telefony formou SMS.
Wildová-Tosi, Alena: Scritti di donne e di gesuiti nella Boemia del Seicento (Ženská a je-
zuitská literatura v Čechách v 17. století), Forum, Udine 2004
Wolker, Jiří: La ballata del bambino non nato (Balada o nenarozeném dítěti), přeložila události a literární ceny
Vittoria Dadoneová, La pulce, Senago 2004
Wolker, Jiří: La ballata degli occhi del fochista (Balada o očích topičových), přeložila
Udílení japonských literárních cen se v minulém roce odehrálo za
Vittoria Dadoneová, La pulce, Senago 2004
nebývalého zájmu domácích médií. Senzaci vzbudilo především led-
nové vyhlášení vítězů Akutagawovy ceny (tradičního ocenění udělo-
vaného dvakrát ročně nejlepším začínajícím spisovatelům). Stotřicá-
tou Akutagawovu cenu si rozdělily dvě autorky – dvacetiletá Hitomi
Kanehara a devatenáctiletá Risa Wataja. Staly se nejmladšími oce-

134 japonsky psaná literatura 135
něnými spisovatelkami v historii udílení této ceny – obě tak předčily a Ečizen takeningjó (Bambusové loutky z Ečizenu) byla přeložena i do
Kendžiho Marujamu, jenž byl v roce 1967 oceněn jako třiadvaceti- češtiny.
letý. Vítězem druhého loňského klání o Akutagawovu cenu, v pořadí A na samém sklonku roku se zakončila životní dráha známé básníř-
sto třicátou první, se v srpnu stal Norio Mobu, jehož kontroverzní dílo ky Rin Išigaki (1920), jež byla za svou sbírku Išigaki Rin šišú (Sebraná
Kaigo njúmon (Úvod do péče o nemohoucí) rovněž vzbudilo velkou po- poezie Rin Išigaki) odměněna Cenou Tošiko Tamury.
zornost médií.
Významnou událostí byla též nominace Nacuo Kirino na Cenu Ed-
gara Allana Poea za román Out (japonsky vyšel již r. 1997). Kirino je vů- z knihkupeckých pultů
bec první Japonkou nominovanou na tuto cenu.
Poprvé byla loni udělena cena knihkupců – a to knize Jóko Ogawy Rok 2004 sice nejvíce přál romantické literatuře, velký ohlas však zís-
Hakase no aišita súšiki (Profesorův zamilovaný výpočet). kala i jinak zaměřená díla. Mezi tituly, které zaujaly japonskou veřej-
V dubnu se s velkým ohlasem uskutečnil Tokijský mezinárodní kniž- nost, patřila například sbírka esejů Makeinu no toboe (Vzdálené vytí pra-
ní veletrh – tentokrát za účasti bezmála 600 nakladatelů z více než 29 šivých psů) autorky Džunko Sakai. Velice nelichotivý termín makeinu
zemí světa a 50 000 místních i zahraničních návštěvníků. označuje ženu, jež překročila třicítku, aniž založila rodinu, a raději se
Události v literárním světě se však netýkaly pouze autorů žijících věnuje kariéře, což je jev, který začíná být v Japonsku čím dál častější.
– hned dvakrát například vzbudila pozornost osobnost spisovatele Mo- Kniha rozpoutala velkou veřejnou debatu a vyvolala vlnu sounáležitos-
riho Ógaie (1862–1922). Poprvé, když byl v březnu objeven jediný fil- ti mezi ženami, které se s termínem makeinu začaly identifikovat.
mový záznam zachycující – byť jen krátce – tohoto významného tvůr- Dalším poněkud kontroverzním dílem se ukázal být i Kaigo njúmon
ce, podruhé koncem roku, kdy byla v domě Moriho rodiny nalezena (Úvod do péče o nemohoucí), jehož autor Norio Mobu za něj obdržel
část jeho soukromé korespondence. Mezi podobné objevy patří i nález Akutagawovu cenu. Hlavním hrdinou příběhu je mladý muž, jehož zá-
části původního rukopisu slavného románu Činmoku (Mlčení) spiso- liba v marihuaně a drsný slovník překvapivě kontrastují s oddanou péči,
vatele Šúsaku Endóa (1923–1996) a vlastnoručně psaný dopis bás- již věnuje své nemohoucí babičce.
nického mistra Bašóa (1644–1694), nalezený v prosinci v prefektuře Mezi nejlépe prodávané tituly patřily také oceněné povídky Hebi ni
Jamanaši. piasu (Hadí piercing) od Hitomi Kanehary a Keritai senaka (Záda k na-
Rok 2004 byl bohužel poznamenán odchodem řady známých autorů. kopnutí) od Risy Wataji. Stejně jako se od sebe liší osobnosti obou au-
V polovině dubna byla ve svém bytě nalezena mrtvá Megumu Sagisa- torek – poněkud všednější a „nevinnější“ Wataja a osobitá Kanehara –
wa (1968) – podle policejní zprávy šlo o sebevraždu. Sagisawa, která i jejich povídky představí čtenáři docela jiný svět. Keritai senaka vypráví
na sebe poprvé upozornila v roce 1987 dílem Kawaberi no miči (Cesta po- příběh osamělé středoškolačky Hacu, snažící se přitáhnout pozornost
dél břehu řeky), psala především o životě současných mladých lidí, je- spolužáka, který má oči jen pro slavnou modelku. Neumělá snaha o sblí-
jichž vnitřní svět dokázala citlivě zpodobnit. žení dvou mladých lidí je tématem blízkým snad všem lidem a ostře kon-
Ve stejný den (15. 4.) zemřel Micuteru Jokojama (1934), jehož pro- trastuje s bizarním světem, do nějž nás přivádí Hebi ni piasu. Hlavní
slavila především manga (japonský komiks) Tecudžin 28-gó (Železný muž hrdinka této povídky se jmenuje Rui, je to poněkud výstřední mladá žena,
č. 28) a Mahócukai no Sarii (Čarodějka Sally). Jokojama zemřel na násled- jejíž fascinace piercingem ji přivede to tajemného piercingového a te-
ky popálenin, které utrpěl téhož dne při požáru ve svém tokijském domě. tovacího salonu, kde se provádí unikátní propichování jazyka s cílem
Na konci června (29. 6.) byl ve svém bytě nalezen mrtev Hisaši No- rozštěpit jeho špičku tak, aby se podobal hadímu. Rui zákrok podstou-
zawa (1960), populární scenárista a autor detektivních románů, který pí a brzy svému novému jazyku zcela propadne.
před třemi lety obdržel Cenu Eidžiho Jošikawy pro začínající autory za Zajímavým počinem bylo rovněž knižní vydání internetového ro-
svůj román Šinku (Karmín). Nozawa zanechal dopis na rozloučenou, mo- mánu Denša otoko (Muž z vlaku), jehož autorem je Hitori Nakano. Po-
tiv sebevraždy však nebyl zveřejněn. měrně všední milostný příběh o setkání dvou lidí ve vlaku byl původně
Koncem srpna vzdal dlouhý boj s rakovinou známý kritik a znalec uveřejňován na pokračování v rámci diskusního fóra na internetových
německé literatury Suehiro Tanemura (nar. 1933), který sehrál důle- stránkách Ni-channeru (2 Channel). Návštěvníci fóra mohli hlavnímu
žitou roli v japonském avantgardním hnutí 70. let minulého století. hrdinovi radit, jak postupovat při nesmělých pokusech o navázání mi-
V 85 letech zemřel v září ve městě Tómi v prefektuře Nagano spiso- lostného vztahu, a společně tak dovedli jeho snažení ke šťastnému kon-
vatel Cutomu Minakami, jehož díla Gan no tera (Chrám divokých husí) ci. Celý příběh spolu s reakcemi čtenářů a přispěvatelů nakonec vydalo

136 japonsky psaná literatura 137
nakladatelství Šinčóša a kniha se okamžitě stala jedním z nejprodáva- japonská literatura u nás
nějších titulů. Přestože byl Muž z vlaku často kritizován jako banální a pří-
zemní, mnoho kritiků jej však považuje za téměř symbol nové genera- Překladů z japonského jazyka vyšlo v roce 2004 tradičně nemnoho. Tři
ce, jež tíhne spíše k elektronické literatuře než k té tradiční papírové. starší díla – všechna v překladu Zdenky Švarcové – Můj Nový rok Koba-
jaši Issy (1783–1827), Stúpa a paní Komači a Čtvero ročních dob básnířky
Izumi Šikibu (978–?) a poměrně nový román Haruki Murakamiho (1949)
nakladatelství a literární časopisy Na jih od hranic, na západ od slunce.
Můj Nový rok je literárním deníkem básnického mistra Issy, autora
V Japonsku existuje více než 7500 nakladatelství, z nichž však cca básní ve stylu haiku. Issa v deníku vzpomíná na některé smutné události
4500 nevydá více než 10 knih ročně. Bylo by nemožné představit zde svého života, především smrt milované dcery. Deník je psán ve stylu hai-
všechna důležitá nakladatelství, zmíníme proto jen ta, se kterými má bun – úsporný text bývá prokládán jednotlivými haiku, které ovšem ne-
západní čtenář největší šanci se setkat. musí s textem přímo souviset.
Předně je to Kodanša – jedno z největších a nejstarších japonských Ve sbírce Čtvero ročních dob nalezneme výběr z díla básnířky Izumi
nakladatelství bylo založeno roku 1909 rodinou Noma. Jeho nabídka je Šikibu, která žila na císařském dvoře v období Heian (794–1185). Přes
široká – zahrnuje populární i naučnou literaturu a velké množství ča- sedmdesát básní ve stylu tanka odráží radosti i smutky lidského živo-
sopisů nejrůznějších zaměření. Vydává rovněž důležité komiksové ma- ta, krásu přírody i buddhistické vědomí pomíjivosti.
gazíny Nakajoši, Gekkan šónen magazine a Comic Bon Bon. A konečně Stúpa a paní Komači je známou hrou divadla nó, jejímž au-
Dalším nepřehlédnutelným nakladatelstvím je Šógakukan. Původně torem je Kanami Kijocugu, otec jiného slavného autora divadla nó –
se mělo zaměřovat pouze na vzdělávací literaturu, především slovníky Zeami Motokijoa. Bývalá krasavice a vynikající básnířka Ono no Komači
a encyklopedie, během let se však jeho nabídka rozšířila i o literaturu zde vede učenou disputaci s mnichy sekty Šingon a obhajuje učení ze-
populární. Patří mezi největší vydavatele dětské literatury, je rovněž vel- nového buddhismu.
mi důležitým vydavatelem mangy – mezi jeho nejpopulárnější komik- Na jih od hranic, na západ od slunce je poměrně novým románem sou-
sové časopisy patří Šónen Sunday a Big Comic Original. časného populárního spisovatele Haruki Murakamiho. Podobně jako
Velkou trojku uzavírá Iwanami Šoten, rovněž jedno z nejstarších na- dřívější Norské dřevo (česky vydal v roce 2002 Odeon), je i tato kniha
kladatelství (bylo založeno v roce 1913). Je známé především svými an- v Murakamiho tvorbě spíše výjimkou – jedná se o milostný příběh s pří-
tologiemi japonské klasické literatury, slovníky (např. Kodžien – úplný dechem tajemna. Jednotvárný život hlavního hrdiny je narušován téměř
slovník japonského jazyka, jehož se prodalo přes 10 milionů výtisků) přízračnou postavou přítelkyně z dětství, která však současně s nekli-
a překladovou literaturou. Nakladatelství Iwanami rovněž vydalo ka- dem přináší i pocit skutečného bytí.
talog čítající více než půl milionu titulů – tj. téměř kompletní soupis ja-
ponské literární tvorby do roku 1869.
Mezi nejčtenější a zároveň nejstarší literární časopisy patří měsíč- česká literatura v Japonsku
ník Bungakukai, pojednávající o moderní japonské i zahraniční litera-
tuře. Obsahuje jak eseje a kritiky, tak původní uměleckou tvorbu a ro- Vzhledem k velkému počtu malých nakladatelství je téměř nemožné vy-
mány na pokračování. Dvakrát ročně uděluje časopis cenu začínajícím hledat všechny překlady z uplynulého roku; přesto lze v Japonsku sle-
spisovatelům. dovat trend stoupající popularity české dětské literatury. Jde především
Dalším nepřehlédnutelným titulem je Gunzó, od roku 1946 vydávaný o ilustrované knihy Zdeňka Milera, ale i jiných autorů, např. Františ-
jednou do měsíce nakladatelstvím Kodanša. Soustředí se především ka Hrubína či Josefa Čapka.
na moderní literaturu, obsahuje články, povídky, překlady a recenze,
ve zkratce se věnuje i výtvarnému umění a filmu.
internet – na dobré adrese
100. výročí založení oslavil v loňském roce literární měsíčník Šin-
čó. Jeho zaměření je podobné jako u obou výše zmíněných časopisů a vy- www.f.waseda.jp/mjewel/jlit/index.html (patrně nejlepší stránka o japonské lite-
dává ho nakladatelství Šinčóša. ratuře; obsahuje nejen systematický přehled dějin literatury, ale též databázi autorů
a děl, recenze a především novinky z japonského literárního světa – stránka je k dis-
pozici i v angličtině)

138 japonsky psaná literatura 139
www.horagai.com/english.html (velmi zajímavý, přestože již dlouhá léta neaktuali-
překlady z češtiny
zovaný projekt literárního kritika Kóiči Katóa; obsahuje recenze, rozhovory a literár-
ní kritiky, ale především velmi obsáhlý seznam linků k nejrůznějším odvětvím japon-
Čapek, Karel: Kareru Čapekku no ničijóbi (Neděle), přeložil Masuo Tasai, Seidoša, To-
ské literatury i pojednáním o jednotlivých dílech – stránka je k dispozici i v angličtině)
kio 2004
www.hijl.ac.jp/index_e.html (stránky Národního institutu japonské literatury; ob-
Čapek, Karel: Goaisacu (Pozdravy), přeložil Masuo Tasai, Seidoša, Tokio 2004
sahují velké množství databází a digitální knihovnu – většina informací je však zatím
Hrubín, František a Trnka, Jiří (il.): Otogibanaši o šimašó (Říkejte si pohádky), pře-
k dispozici pouze v japonštině)
ložila Júko Kimura, Petit Grand Publishing, Tokio 2004
Hrubín, František a Trnka, Jiří (il.): Koe ni dašite jomimašó (Říkejte si se mnou),
přeložila Júko Kimura, Petit Grand Publishing, Tokio 2004
přehled nejdůležitějších literárních cen Kolář, Jiří: Neko no cuketa nikki (Z deníku kocoura Modroočka), přeložil Širó Jamagu-
či, Fusenbó, Tokio 2004
Akutagawa šó (Akutagawova cena): Hitomi Kanehara, Hebi ni piasu (Hadí piercing),
Kožíšek, Josef a Miler, Zdeněk (il.): Ari-san aitatata (Polámal se mraveneček), pře-
Risa Wataja, Kiritai senaka (Záda k nakopnutí) a Norio Mobu, Kaigo njúmon (Úvod do
ložila Júko Kimura, Petit Grand Publishing, Tokio 2004
péče o nemohoucí)
Miler, Zdeněk: Krtek, přeložila Júko Kimura, Petit Grand Publishing, Tokio 2004
Jomiuri šó (Cena Jomiuri):
– fikce: Jóko Ogawa, Hakase no aišita súšiki (Profesorův zamilovaný výpočet)
– drama: Džúró Kara, Doro ningjó (Panenka z bláta)
– esej: Tadaši Wakašima, Ranšidokuša no Ei-Bei tanpen kógi (Přednáška astigmatic-
kého čtenáře o britské a americké povídkové tvorbě)
– literární kritika a biografie: Micujoši Numano, Jútopia bungaku ron (O utopické li-
teratuře)
– poezie: Kjóko Kuriki, Nacu no uširo (Za létem)
Naoki šó (Cena Naoki): Nacuhiko Kjógoku, Noči kósecu hjaku monogatari (Co se poví-
dalo: 100 příběhů), Kaori Ekuni, Gókjú suru džunbi wa dekite ita (Připravena plakat),
Hideaki Okuda, Kúčúburanko (Houpačka) a Tacuja Kumagai: Kaikó no mori (Les ná-
hodných setkání)
Kawabata Jasunari bungaku šó (Cena Jasunariho Kawabaty): Akiko Itojama, Fukuro-
kódži no otoko (Muž ve slepé uličce)
Tezuka Osamu bunka šó (Cena Osamu Tezuky): Kjóko Okazaki, Herutaa Sukerutaa (Hel-
ter Skelter)
Macumoto Seičó šó (Cena Seičóa Macumota): Keniči Jamamoto, Katen no širo (Zámek
v ohnivých oblacích)
Tanizaki Džuničiró šó (Cena Džuničiróa Tanizakiho): Tošijuki Horie, Jukinuma to sono
šúhen (Jukinuma a její okolí)

překlady do češtiny
Issa, Kobajaši: Můj Nový rok (Ora ga haru), přeložila Zdenka Švarcová, Paseka, Praha
2004
Kijocugu, Kan’ami: Stúpa a paní Komači (Sotoba Komači), přeložila Zdenka Švarco-
vá, Disk 2004/9, s.107–117
Murakami, Haruki: Na jih od hranic, na západ od slunce (Kokkjo no minami, taijó no
niši), přeložil Tomáš Jurkovič, Odeon, Praha 2004
Šikibu, Izumi: Čtvero ročních dob (výbor básní), přeložila Zdenka Švarcová, Dharma-
Gaia, Praha 2004

140 japonsky psaná literatura 141
litevsky psaná literatura mantik Jurgis Juškaitis (1933), který zaujal zejména sbírkou Varpai su-
dulės nuo skambėjimo (Zvony zetlely vyzváněním) z roku 1998.
Změněné politické i společenské podmínky nemohly neovlivnit ve-
lice početnou básnickou generaci padesátníků a šedesátníků. Většina
alena vlčková z nich debutovala v 70. a 80. letech a nyní se kromě vlastní poezie za-
čali věnovat překladům a publicistice, jiní se odmlčeli. S jejich jmény
jsme se v českých překladech doposud nesetkali ani časopisecky, pro-
to se v tomto článku omezíme jen na výčet těch nejvýraznějších: Gin-
taras Patackas (1951) s oblibou ironizuje a paroduje pokleslou pop-kul-
turu (sbírky Jazmino žiedas vakarą prakalbina /Jasmínový květ dá večeru
řeč/ z roku 1997 a Jauni patrakėliai Petrarkos /Mladí Petrarkovi blázni/
z roku 1998), Antanas A. Jonynas (1953) se vrací k lyrice, v roce 1997
vydal sbírku milostných veršů Krioklys po ledu (Vodopád pod ledem). Do-
naldas Kajokas (1953) ve své zatím poslední sbírce z roku 1997 Medi-
tacijos (Meditace) vychází z východní filosofie a poetiky i základních es-
Litevská literatura se v posledním desetiletí 20. století díky vyhlášení tetických principů Východu. Nijolė Miliauskaitėová (1950–2002) vnáší
nezávislosti Litevské republiky (1990) proměnila ze sovětské litevské li- do litevské poezie ženský princip, nejvíce zaujala její sbírka Sielos lais-
teratury opět na národní litevskou integrovanou literaturu. Spojila se vintos (Osvobozené duše) z roku 1999. V tvorbě Kornelijuse Platelise
do ní oficiální literatura sovětského období, exilová litevská literatura (1951) jsou zase zřejmé principy klasicistní poetiky a přísná stavba
a literatura protisovětské rezistence (partyzánů, deportovaných atd.) verše.
Próza starší spisovatelské generace v nových politických podmín- Na podzim roku 1991 byla založena postmodernistická skupina pěti
kách není příliš četná. Autoři se s nimi obtížně vyrovnávají a zájem básníků Svetimi (Cizí) – Dainius Dirgela, Valdas Gedgaudas, Evaldas
čtenářů o tyto autory mizí. Čtenáři se obrací k exilovým spisovatelům, Ignatavičius, Alvydas Šlepikas a Donatas Valančiauskas, později
kteří po dobu trvání sovětské Litvy nebyli vydáváni. Starší autoři také ještě Liutauras Leščinskas – která poprvé vystoupila veřejně až v r.
nejsou s to konkurovat záplavě zahraniční, zejména americké prózy. 1993 v každoročním poetickém almanachu Poezijos pavasaris (Jaro po-
ezie). O rok dříve již zde otiskli prohlášení Aleliuja, v němž vyjádřili svůj
názor na poezii klasického básníka Maironise, a představili se jako
z knihkupeckých pultů od 90. let do dneška omladina vilniuské univerzity Literatų kalvė (Literární kovárna). V r.
1994 vydali svou antologii a poté své první básnické sbírky.
poezie Léta 1994–1995 byla velmi bohatá na zajímavé básnické počiny, mezi
Ze střední básnické generace v době nezávislosti vyniká Sigitas Geda nimiž vynikal Aidas Marčėnas (jeden z nejplodnějších současných bás-
(1943), básník hravé fantazie a ontologických úvah, autor skvělých níků, v letech 1988–2001 vydal 6 básnických sbírek), dále Sigitas Pa-
esejů, překladů i publicistiky. Za pozornost stojí jeho sbírky Skrynėlė rulskis a debutanti Arnas Ališauskas, Rimvydas Stankevičius, Da-
dvasioms pagauti (Truhla na zachycení duše) z roku 1998 a Sokratas kal- rius Šimonis a Marius Ivaškevičius. Této skupině básníků je blízká
basi su vėju (Sokrates hovoří s větrem) z roku 2001. Ke Gedovi bytostně i prozaička Renata Šerelytėová (1970), jedna z nejperspektivnějších
patří i jeho o 13 let starší druh Vytautas P. Bložė (1930), do roku 1990 spisovatelek 90. let, autorka šesti knih: mj. veršů pro děti Eriukas po ba-
přední představitel avantgardy. Bložė, v jehož současné tvorbě je patr- obabu arba Megztinis su uodega (Jehňátko pod baobabem aneb Svetr
ná tendence k epičnosti, všední každodenní tematice, své starší poe- s ohonem) a sborníku krátkých povídek O ji tepasakė miau (A ona řekla
tické texty přepracovává i koriguje. Sbírku za sbírkou vydává Jonas mňau). Podílela se též na vzniku knihy Prakeiktas kardas (Prokletý meč)
Strielkūnas (1939), k nejnovějším patří Praėjęs amžius (Uplynulé sto- podepsané pseudonymem Skomantas, což je veřejnosti blíže nezná-
letí) z roku 2001. Jedním z nejaktivnějších básníků a esejistů je i Mar- má skupina autorů píšící historické dobrodružné příběhy z litevských
celijus Martinaitis (1936), od roku 1996 vydal hned tři sbírky, všech- dějin s fiktivním historickým hrdinou Skomantasem.
ny se symbolickými názvy – Atrakinta (Odemčeno), Sugrįžimais (S návraty)
a Tolstantis (Vzdalující se). Autorsky plodný je rovněž moderní neoro-

142 litevsky psaná literatura 143
próza dramatická tvorba
Z prozaiků střední generace v letech nezávislosti vyniká Romualdas Dramatická tvorba procházela v 90. letech naprosto stejným procesem
Granauskas (1930), autor svébytného stylu s převážně vesnickou te- jako próza a poezie. Bylo sice napsáno plno nových her (více než 100),
matikou. V posledních letech se vrací do nejtragičtějšího období litev- avšak zinscenování se dočkala jen nepatrná část z nich. Dramatičtí au-
ského národa, do let poválečné protisovětské rezistence, a to zejména toři starší a střední generace buď vstoupili do politiky (Kazys Saja, Sau-
v románu Duburys (Tůň, 2003), jehož hrdinou je vykořeněný mladý ves- lius Šaltenis, Juozas Glinskis), nebo prožívali tvůrčí krizi. Touto krizí
ničan, který se v 50. letech ocitl v průmyslovém přístavním městě. ostatně procházela i divadla a v repertoáru je zachraňovali exiloví dra-
Autor historických románů Petras Dirgela (1947) zaujal expresiv- matici Algirdas Landsbergis (1924), Kostas Ostrauskas (1926) a An-
ním cyklem románů z nedávné historie či spíš současnosti nazvaným tanas Škema (1910–1961). Od r. 1995 se však každoročně pořádají kon-
Karalystė (Království). Jednotlivé díly vycházely jako Benamių knygos kurzy na současnou dramatickou tvorbu a objevuje se řada mladých
(Knihy bezdomovců, 1997; příběh pokořených lidí v okupované zemi), autorů. Z nich je nezbytné jmenovat Sigitase Parulskise a jeho absurdní
Ceremonijų knygos (Knihy obřadů, 2002; z prvních let nezávislosti dramata Iš gyvenimo vėlių (Ze života duchů, insc. 1998), P. S. Byla O. K.
1989–1992) a Vilties pilnųjų knygos (2003, Knihy plné naděje; o letech (P. S. Kauza O. K., insc. 1997), Noriu susipažinti (Chci se seznámit, roz-
1993–1995). hlas 1998), Grožio karalius (Král krásy, insc. 1998).
Největší popularitu v r. 2004 získal román Sigitase Parulskise (1965) Do dramatické tvorby vstoupil i Marius Ivaškevius, debutem Kai-
Trys sekundės dangaus (Tři nebeské vteřiny), první pravdivá, velice drs- mynas (Soused, 1998) a několika dalšími hrami, zajímavá je zejména hra
ná, sarkastická kniha s četnými vulgarismy a argotem o službě litev- Malyš (Prcek).
ského kluka v ,,cizí“, tj. sovětské armádě, a román poněkud kontroverzní K populárním dramatikům patří i Juozas Erlickas (1953) se svými
prozaičky a publicistky Jurgy Ivanauskaitėové (1961) Placebas (Pla- parodiemi odmítajícími tradiční akademické divadlo. Je však třeba kon-
cebo), představující směs mystického děje s prvky komerční prózy. statovat, že litevské divadlo má více dobrých až vynikajících režisérů
Ke skupině mladých prozaiků z 90. let rovněž patří Birutė Jonuš- než divadelních her.
kaitėová (1959), představitelka tradiční realistické linie v litevské pró-
ze, autorka šesti knih: debutovala v roce 1989 sborníkem povídek a no-
vel Pateisinti save (Ospravedlnit se), v průběhu 90. let jí vyšly romány nakladatelství a literární časopisy
Ievos neišvarė iš rojaus (Evu z ráje nevyhnali) a Didžioji sala 1. a 2. díl (Vel-
ký ostrov), popisující životní příběhy žen tří generací; nejnověji, v roce Nejmladší básnická i prozaická generace měla v 90. letech vstup do li-
2002, vydala opět sborník povídek Žalčių tiltas (Hadí most). teratury uvolněn i omezen současně. Přestala existovat cenzura, ale roz-
Kromě žen prozaiček se do řady významných mladých autorů při- padla se stará státní nakladatelství, zejména monopolní nakladatel-
pojili i muži Marius Ivaškevičius (1973) a Herkus Kunčius (1965). ství Vaga, které od roku 1945 vydávalo krásnou literaturu. Místo nich se
V roce 2004 vydal Ivaškevičius kontroverzní román z poválečného ob- objevil neskutečně velký počet soukromých nakladatelů, kteří však
dobí o partyzánském protisovětském veliteli Žali (Zelení). Kunčius de- neměli potřebný kapitál (ale ani vůli) k vydávání původní litevské prózy
butoval v druhé polovině 90. let a zavedl se jako autor provokujících a poezie. V roce 1991 zanikla i ediční řada Debut zmíněného nakladatel-
intelektuálních próz, románů, povídek Ir dugnas visada priglaus (A dno ství Vaga, určená mladým autorům do 35 let. Situace se zlepšila v r. 1990
tě vždycky přijme) a také jedné divadelní hry – Genijaus dirbtuvė (1998, založením Nakladatelství Svazu litevských spisovatelů, které se zamě-
Géniova dílna). K autorovým nejnovějším románům patří Gaidžių mil- řilo na vydávání nekomerční původní a exilové literatury. Od r. 1994 toto
žinkapis (Kohoutí mohyla, 2004) o fiktivním městě Gomora, které vyrá- nakladatelství převzalo i vydávání zmíněné knižnice Debut.
ží do boje proti homosexuálům v Sodomě, aby dobylo zpět Hospodinův Mladí autoři se však již od počátku tzv. perestrojky začali soustře-
hrob od sodomitů. Časopisecky byl vydán Kunčiusův román Nepagailėsi ďovat v ročenkách a almanaších, zpočátku jako literární opozice vůči
Dušanskio (Nepolituješ Dušanskise) o životních osudech předválečného oficiózní kultuře. Jako první vznikl v r. 1985 almanach Veidai (Tvář) re-
komunisty v jedné dějové linii a jeho pádu v druhé. digovaný Vaidotasem Daunisem s cílem obnovit tradice západní klasické
Ze zcela jiného zorného i politického úhlu byla napsána kniha Dur- i moderní kultury v litevské literatuře. Do roku 1990 vyšlo 6 ročenek,
nių laivas (2004, Loď hlupáků) zahořklého Vytautase Petkevičiuse v nichž debutovala řada mladých básníků (mj. Dainius Dirgela, Eval-
(1930), který zcela odmítá současný vývoj v Litvě a denunciantsky si vy- das Ignatavičius, Gintaras Grajauskas), byly zde otiskovány překlady
rovnává účty s bývalými kolegy a přáteli. světových moderních autorů, filosofické texty, stati o výtvarném umění.

144 litevsky psaná literatura 145
V letech 1988–1991 vycházel almanach Sietynas (Plejáda), celkem 10 aj.) a konají se zde semináře, konference i jiné akce. Česká republika
knih, jehož redakční radu tvořili Darius Kuolys, Virginijus Gasiliūnas, z tohoto okruhu bohužel jaksi vypadla.
Liudvikas Jakimavičius, Vytautas V. Landsbergis, Gediminas Mikelai- Zmiňme se proto alespoň o autorech, kteří byli v bývalém Českoslo-
tis a Valdas Papievis. Sietynas kolem sebe shromáždil literáty naroze- vensku překládáni:
né v letech 1959–1965 (mj. Jurga Ivanauskaitė, Sigitas Parulskis, Val- Jonas Avyžius (1922–1999) – česky vyšel jeho román Ztracený domov
das Daškevičius), věnoval však pozornost i starším autorům, jejichž (1967) – na toto své dílo se sice pokusil navázat třemi pokračováními,
díla nemohla být dříve publikována, dokonce jim byly určeny stálé od- nedokázal však historicky věrně zobrazit poválečné roky.
díly Atodangomis (Odkrývání) a Veluojančia tiesa (Opožděná pravda). Mykolas Sluckis (1928) – česky vyšlo hned 6 jeho románů (Cizí
Sietynas se později spojil s exilovým almanachem Santara-Šviesa. vášně (1973), Žízeň (1977), Schody do nebe (1979), Na sklonku dne (1980),
Mnoho novinek vychází v Litvě právě časopisecky, zejména v mě- Cesta do hor (1986), Strom světla (1987) – se téměř na 10 let odmlčel, ale
síčníku Svazu litevských spisovatelů Metai (Roky). Pod tímto názvem vy- ani později nedošel pochopení nové doby.
chází od r. 1991, v letech 1943–1990 se jmenoval Pergalė (Vítězství). Vytautas Bubnys (1932) – česky Země před vzkříšením (1974), Pod let-
Další literární měsíčník – Nemunas (Němen) – vycházel od r. 1967 ním nebem (1977), Arberon (1981) – patří v současnosti k nejaktivněj-
v Kaunasu a byl určen mladé spisovatelské generaci, v roce 2004 vychází ším prozaikům starší generace, bez viditelné námahy si zvykl na svo-
jako literární týdeník. bodný autorský projev, bohužel často zůstal umělecky nepříliš působivý.
Tradičním literárním týdeníkem je od r. 1946 Literatūra ir menas (Li- Z tohoto pohledu je z Bubnysovy novodobé tvorby nejsilnější román
teratura a umění). Balandžio plastėjime (V holubím vzmachu křídel), oceněný roku 2003
Od r. 1990 je na trhu i týdeník Šiaurės Atenai (Severní Atény), kul- Baltskou radou (parlamenty tří pobaltských republik); tematicky půso-
turní a literární noviny, od r. 1992 týdeník 7 meno dienos (7 dní v umě- bivá je i jeho zatím poslední kniha Tas ryto laukimas (Čekání na ráno),
ní) a řada dalších. popisující na nevelké ploše rozhodující okamžiky národa na osudu tří
V ruském a anglickém jazyce vychází časopis Vilnius, od r. 1978 generací jedné rodiny.
rusky pod názvem Litva litěraturnaja jako měsíčník, v r. 1989 přejme- Zato Grigoriji Kanovičovi (1929) – česky vyšly Slzy a modlitby bláz-
nován na Vilnius, 1989–1994 vycházel jednou za měsíc, později jednou nů (1987), Nevejdou otroci do ráje (1992), Kůzle za dva groše (2001) – kte-
za 2 měsíce. Od r. 1994 vychází jednou za čtvrt roku i v anglické verzi, rý od roku 1993 žije v Izraeli a píše rusky výlučně o osudech litevských
bohužel nepravidelně. Židů, osvobození z pout komunistické ideologie velmi prospělo, ačkoli
i v sovětském období patřily jeho romány k vrcholům.
Totéž platí i o Romualdu Granauskasovi (1930) – česky vyšly jeho
litevská literatura u nás a ve světě romány Život pod javorem a Obětování býka 1990.
Řada starších u nás vydávaných autorů se odmlčela i proto, že vstou-
Překlady z litevské literatury mají ve světě podivuhodný ohlas, jen se pili do politiky, případně se začali více věnovat svým občanským povo-
ohnisko zájmu přeneslo více na západ. Zatímco až do začátku 90. let se láním (mj. Saulius Šaltenis a Vytautas Martinkus).
z litevštiny hojně překládalo zejména v tzv. socialistických zemích (v prů- Z básníků starší generace byli u nás vydáváni hlavně Eduardas
měru každého půldruhého roku byla přeložena litevská kniha do češti- Mieželaitis (1919–1997), česky vyšly sbírky Člověk 1954, Kontrapunkty
ny nebo slovenštiny) a na Západě se díla litevských autorů objevovala 1975 a Ikarův stín 1988, v letech nezávislosti pokračoval ve vydávání po-
jen sporadicky (hlavně v SRN, Itálii a Anglii), po získání samostatnosti ezie, ovšem bez výrazného zájmu čtenářů.
se situace obrátila. Ze západních studentů, kteří začátkem 90. let při- Stejně tak ve své tvorbě pokračuje Justinas Marcinkevičius (1930),
jeli do Vilniusu studovat litevštinu a často tu i zůstali a pracují jako lek- přední účastník hnutí za nezávislost Litvy, v té době (ale i před ní) nej-
toři cizích jazyků, se etablovala řada překladatelů. Naopak z postko- oblíbenější litevský básník; česky vyšel jeho román Borovice, která se
munistických zemí litevská literatura zmizela, výjimku tvoří snad jen smála (1964), výbor poezie Za živé a mrtvé (1994) a drama Bílý a černý
Polsko, jehož zájem o Litvu je tradiční. mnich (1981).
Pozoruhodný zájem o litevskou literaturu projevili ve Švédsku, kde
bylo v roce 1993 na Gotlandu založeno Centrum Pobaltských spisovate-
lů a překladatelů. Kromě Litevců sem přijíždějí spisovatelé a překlada-
telé i z dalších zemí (Dánska, Islandu, Lotyšska, Norska, Polska, Ruska

146 litevsky psaná literatura 147
internet – na dobré adrese lotyšsky psaná literatura
www.culture.lt/lmenas (stránky časopisu Literatura ir Menas, Literatura a umění)
http://humanitas.hmf.ktu.lt/literatura/lt.php (literární časopis vydávaný univer-
zitou ve Vilniusu – litevsky; anglická verze na http://www.literatura.lt/index_en.html)
pavel štoll
www.efn.org/~valdas/poezija.html (ukázky z litevské poezie v anglickém překladu
doplněné o medailony autorů)
http://ausis.gf.vu.lt/eka/EWG/ewgtitulinis.htm (stránky věnované litevskému folk-
loru a tradicím – ukázky pohádek a bájí v angličtině)

přehled nejdůležitějších literárních cen
Nacionalinio literatūros ir meno premija (Národní cena za literaturu a umění): básnířka
Onė Baliukonėová a básník, prozaik a dramatik Sigitas Parulskis (za celoživotní dílo)
Poezijos pavasario premija (Cena Jara poezie): Alfonsas Maldonis
Lotyšská literatura je v této ročence představována poprvé, proto jsme
považovali za potřebné provést na úvod celkovou bilanci vybraných čes-
překlady do češtiny (od roku 1990) kých a slovenských překladů a také některých pozoruhodných lotyš-
ských děl, která u nás doposud vydána nebyla. Skladba titulů přelože-
Ališanka, Eugenijus: Básně (výbor), přeložila Jana Moravcová za jazykové spoluprá-
ných do češtiny a slovenštiny se navzájem vhodně doplňuje, čímž se
ce Aleny Vlčkové, in: časopis Kafka, 11/2003, Goethe Institut, Berlín
Granauskas, Romualdas: Obětování býka (Jaučio aukojimas), in: Obětování býka / Ži-
na obou stranách rozšiřují možnosti poznání literatury psané tímto málo
vot pod javorem, přeložila Alena Vlčková, Odeon, Praha 1990 známým baltským jazykem.
Granauskas, Romualdas: Život pod javorem (Gyvenimas po klevu), in: Obětování býka
/ Život pod javorem, přeložila Alena Vlčková, Odeon, Praha 1990
Grinkevičiūtėová, Dalia: Litevci na ostrovech v moři Laptěvů (Lietuviai prie Laptevų lotyšský folklor
jūros), přeložila Alena Vlčková, in: časopis Střední Evropa, 17/1990 a hlavní překladatelé lotyšské literatury
Marcinkevičius, Justinas: Za živé i mrtvé (Už gyvus ir mirusius), přeložili Jaroslav
Kabíček a Alena Vlčková, Hejkal, Havlíčkův Brod 1994 Lotyšské, stejně jako litevské písemnictví k nám bylo poprvé uvedeno
V kruhu krásy. Malá antologie z lotyšské a litevské lidové poezie, přeložili Jaroslav Kabí-
v 19. století díky zájmu některých našich folkloristů a lingvistů o balt-
ček, Radegast Parolek a Dagmar Váňová, Bohemika, Praha 1998
ské národy jako nejbližší příbuzné Slovanů. Charakteristickým rysem
Pozn.: V roce 2004 nevyšly žádné české překlady z litevské literatury ani litevské překla- obou baltských kultur je totiž trvalá přítomnost dobře zachovaného, sta-
dy českých autorů, proto jejich přehledy na tomto místě chybějí. robylého a rozsáhlého folklorního dědictví: v Lotyšsku bylo např. shro-
mážděno přes 1,2 milionu lidových písní (tautasdziesma, též daina), kte-
ré od roku 1979 vydává Ústav pro literaturu, folklor a umění. Zatím
poslední, 8. svazek Latviešu tautasdziesmas (Lotyšské lidové písně) vy-
šel v roce 2004. Historicky nejvýznamnější sbírku 217 996 písní zazna-
menaných na malých lístečcích a vědecky klasifikovaných Krišjānisem
Baronsem (1835–1923) ústav uchovává ve speciální skříni, která byla
v roce 2001 zapsána do seznamu světového kulturního dědictví
UNESCO. Knižně tyto texty vyšly v šesti svazcích pod názvem Latvju
dainas (Lotyšské dainy) v letech 1894–1915 a elektronicky je unikátní
obsah Baronsovy skříně zaznamenán na adrese www.lfk.lv. Rukopisný
překlad jedné z dain pořízený v roce 1822 Františkem Ladislavem Čela-
kovským se stal vůbec prvním českým uměleckým překladem z lotyšti-

148 loty‰sky psaná literatura 149
ny. Těmito písněmi se vědecky zabývali zejména Jan Gebauer a zakla- příklad novoromanticky laděné venkovské prózy Jānise Akuraterse
datel české jazykovědné letonistiky Josef Zubatý, básnicky se jimi ne- (1876–1937) Degoša sala (Hořící ostrov, 1912) a Nádherné léto (Kalpa zēna
chal inspirovat Adolf Heyduk (Lotyšské motivy, 1901). První skutečný vasara, 1908, česky společně pod názvem předchozí povídky 1974), ane-
překlad jejich ukázek však vyšel až v roce 1998 v malé antologii z lo- kdotické novely Jānise Ezeriņše (1891–1924) ve sbírce Oběd s hudbou
tyšské a litevské lidové poezie pod názvem V kruhu krásy. Jejím autorem (1977) nebo básnický odkaz rozpolcené duše tragicky zesnulé Austry
je profesor Karlovy univerzity a zahraniční člen Lotyšské akademie věd Skujiņové (1909–1932) pod názvem Jako křik ptáka (1979).
Radegast Parolek (1920), jenž se u nás od 60. let systematicky věnuje R. Parolek v 80. letech představil národní epos Andrejse Pumpurse
bádání o historii lotyšské (též litevské a estonské) literatury, její popu- (1841–1902) Lāčplēsis (1888) o lotyšském silákovi s medvědíma ušima
larizaci a překladům jejího klasického fondu. Vydal také knížku drob- a jeho boji s německými křižáky ve 13. století (česky R. Parolek: Souboj
ného dětského folkloru Peču, peču mazance (1982) a lidových pohádek nad propastí, 1987), výbor z poetických pohádek „pobaltského Ander-
Tři dobré věci (1988). Výbory Čertovské pohádky (1978) a Hadí prsten (1979) sena“ Kārlise Skalbeho (1879–1945) Jak jsem plul ke královně Severu
pořídil olomoucký filolog Vojtěch Gaja (1912–1992), náš nejplodnější (1983) a z díla jednoho z vrcholných tvůrců novodobé lotyšské poezie
překladatel lotyšské prózy, a některé lotyšské pohádky obsahuje také Jānise Rainise (1865–1929) Daleké ozvěny (1982). Některé z dluhů vůči
z ruštiny přeložená kniha Diamantová sekera (1964). Na Slovensku se klasické poezii naznačil R. Parolek svými ukázkami v antologii Les
setkaly s velkým ohlasem pohádkové knížky Tri čarovné vecičky (1982) duší (2001): dosud např. nebyla významněji prezentována tvorba Rai-
a Ježkov kužuštek (1983) v překladu Jany Tesařové (1953), dnes samo- nisovy životní družky a umělecké souputnice Aspazije (1865–1943), no-
statné vědecké pracovnice Ústavu světové literatury SAV a zahraniční voromantického básníka Fricise Bārdy (1880–1919) a zejména moder-
členky Lotyšské akademie věd, nejvýznamnější slovenské letonistky, nistů Aleksandrse Čakse (1901–1950) a Erikse Ādamsonse (1907–1946).
která od počátku 80. let seznamuje slovenskou vědeckou i čtenářskou Na Slovensku přeložila J. Tesařová antologii klasické lotyšské pró-
obec s lotyšskou a v poslední době též estonskou literaturou. zy Staré hodiny (1989), do níž kromě zmíněného R. Blaumanise a J. Eze-
riņše zařadila také přední novoromantiky Jānise Porukse (1871–1911)
a Jānise Jaunsudrabiņše (1877–1962), jejichž hlavní díla zatím do češ-
klasická literatura do ztráty tiny přeložena nebyla. Totéž se týká realistické prózy Anny Brigade-
nezávislosti lotyšska (1940) reové (1861–1933), jejíž pohádková hra Malíček (Sprīdītis, 1903) byla
zfilmována v koprodukci s Československou televizí (1985).
První knižní překlad z lotyšské literatury u nás pořídil moravský farář
a polyglot Alois Koudelka (pod pseudonymem O. S. Vetti, 1861–1942):
v roce 1910 vydal Lotyšské povídky klasika psychologicky zaměřené re- poválečná literatura do obnovení
alistické venkovské prózy Rūdolfse Blaumanise (1863–1908). Někte- nezávislosti lotyšska (1990)
ré z nich později vyšly v novém překladu V. Gaji v rozsáhlejší sbírce Blau-
manisových povídek nazvané Smrt na kře (1959). V poválečných letech nesměly ujít pozornosti českých překladatelů ze-
Z produkce meziválečného období je třeba zmínit především proza- jména románové epopeje oficiálních koryfejů socialistického realismu
ickou poemu Edvartse Virzy (1883–1940) U Strauménů (Straumēni, 1933, Andrejse Upītse (1877–1970) a Vilise Lācise (1904–1966), z nichž ně-
česky 1939), kroniku roku života na lotyšském statku, vycházející z folk- které ovšem přežily svou dobu. Lotyšské Národní divadlo v 90. letech
lorních ideálů věčné harmonie člověka s přírodou a nadpřirozenými si- uvádělo dramatizaci Upītsovy Zelené země (Zaļā zeme, 1945, česky 1958)
lami. Dalším významným dílem tohoto období je román Jānise Veselise a v lotyšských knihkupectvích se nedávno objevilo nové vydání nejús-
(1896–1962) Lůžko bohů (Dievu gulta, 1923, česky 1930), jenž s expresi- pěšnějšího Lācisova románu Syn rybáře (Zvejnieka dēls, 1933–1934, čes-
onistickou naléhavostí odhaluje nesmyslnost první světové války a ru- ky a slovensky 1951).
dého teroru v Lotyšsku po jejím skončení. Také tento autor se pokusil K tragédii druhé světové války se vracela novela bývalého vězně
restaurovat lotyšský archetypický svět, a to ve filosofických podoben- nacistických koncentračních táborů Miervaldise Birzeho (1921–2000)
stvích s názvem Latvju teiksmas (Lotyšské pověsti, 1942), jejichž české Pro všechny kvetou růže (Visiem rozes dārzā ziedi, 1958, česky 1962).
vydání se připravuje. Počátek obnovy lotyšské literatury v 60. letech, byť stále ještě pod
Ke klasickému fondu patřila také řada z několika desítek titulů proměnlivě důsledným tlakem sovětské cenzury, signalizoval román bý-
přeložených u nás a na Slovensku až v poválečném období. Byly to na- valého vězně gulagu Egonse Līvse (1924–1989) Kašparova dvojčata (Vel-

150 loty‰sky psaná literatura 151
nakaula dvīņi, 1966, česky 1973), v němž si hlavní hrdina na konci dru- to také kriminální zápletkou či historickými paralelami se současností.
hé světové války dovolil dát přednost boji nikoli za světlé zítřky spo- Do češtiny byl přeložen hned první z těchto románů, Vyšetřovatel (Iz-
lečnosti, ale za holé přežití svých dětí. meklētājs, 1967, česky 1970), dále Klec (Būris, 1972, česky 1976, slo-
Ēvalds Vilks (1923–1976) se ve svých krátkých prózách odklonil od vensky 1981) a méně zdařilá Střelnice (Poligons, 1977, slovensky 1981,
tehdejší oficiální literární linie k realismu Blaumanisova typu a na Slo- česky pak všechny tři pod tímto názvem 1981). O něco později vyšel Hlas
vensku byla jeho tvorba představena v reprezentativním výboru Zele- volajícího (Saucēja balss, 1973, česky 1981), jehož děj se odehrává v re-
ný strom (1987). volučním roce 1905. Na vydání u nás však stále čekají zejména dvě díla
Visvaldise Lāmse (1923–1992) pronásledovala sovětská cenzura od tohoto autora: román Cilvēki laivās (Lidé ve člunech, 1987) s tématem
konce 50. let: jeho román o tehdy tabuizované problematice boje lotyš- ohrožení malého svébytného baltského etnika, žijícího na Kurské kose
ských legionářů ve službách nacismu za svobodu své vlasti Kāvu blāzmā v polovině 19. století, a mnohovrstevný román Bezmiegs (Nespavost,
(V polární záři) mohl vyjít knižně a v nezkrácené verzi až v roce 1989. 1987), který směl vyjít až 20 let po svém vzniku.
Do češtiny byla přeložena jeho sociálně kritická próza Trasa (Trase, 1980, Zcela osobitá je prozaická tvorba předního básníka Imantse Zie-
česky 1982) a do slovenštiny jeho retrospektivní „existenciální“ román donise (1933), z jehož díla byly na Slovensku přeloženy mezižánrové re-
s problematikou života v pravdě za nacistické a sovětské okupace a se flexivní texty na pomezí básní v próze, esejů či fejetonů, často paradoxně,
symbolickým názvem Bábka a komediant (Jokdaris un lelle /Loutka a ko- groteskně či ironicky laděné Epifánie (Epifānijas, 1971–1974, slovensky
mediant/, 1972, slovensky 1975). 1981) a jim příbuzné pohádky vydané pod názvem Šibalské rozprávky
Marģeris Zariņš (1910–1993) se stal jako hudební skladatel národním (1990). Také některé prózy básnířky Vizmy Belševicové (1931) jsou na
umělcem SSSR a jako spisovatel debutující téměř v 60 letech jedním z před- Slovensku od počátku 80. let známy (Pre tú bláznivú Paulínu, Tās dul-
chůdců lotyšské literární postmoderny. Svědčí o tom i oba přeložené lās Paulīnes dēļ). V 90. letech se stala jedním z nejpopulárnějších lite-
groteskní romány, intelektuální hříčky s fantastickými i autobiografic- rárních děl v Lotyšsku její částečně autobiografická trilogie Bille (1995),
kými prvky Nepravý Faust aneb Opravená a doplněná kuchařská kniha Bille dzīvo tālāk (Bille žije dál, 1996) a Billes skaistā jaunība (Billino krás-
(Viltotais Fausts jeb Pārlabota un papildināta pavārgrāmata, 1973, čes- né mládí, 1999).
ky 1978, slovensky 1984) a Kalendář kapelníka Kociňše (Kapelmeistara Slovensky vyšel také významný román Ilze Indrāneové (1927) Steblo
Kociņa kalendārs, 1982, česky 1986, též slovensky). s belasými zvončekmi (Ūdensnesējs, 1971, slovensky 1985) z prostředí lo-
Z díla Zigmundse Skujiņše (1926) byl přeložen román Pán v nejlep- tyšské poválečné vesnice a antologie soudobé lotyšské povídky Jeden
ších letech (Vīrietis labākajos gados, 1974, česky i slovensky, 1981), v němž ďeň na dobrej, milej zemi (1983).
se autor vyrovnává s vlastní krizí středního věku, a také román s prvky V Čechách tehdy přinesl odlehčení vážných témat výbor krátkých
koláže Paměti mladého muže (Jauna cilvēka memuāri, 1981, česky 1981 próz populárního satirika a publicisty Andrise Jakubānse (1941) Ve-
a 1985). K vydání je připraven český překlad jeho snad nejvýznamněj- čeře s klaunem (česky 1984).
šího díla, magicko-realistické ságy Postel se zlatou nohou (Gulta ar zel- Z tvorby jednoho z nejpřekládanějších představitelů kriminálního
ta kāju, 1984). románu Andrise Kolbergse (1938) je u nás i na Slovensku znám např.
Tvorba Regīny Ezerové (1930–2002) byla zastoupena psychologic- román Člověk běží přes ulici (Cilvēks, kas skrēja pāri ielai, 1978, česky
kými prózami Léto dlouhé jeden den (Vasara bija tikai vienu dienu, 1974, 1988, slovensky ve sbírce 3x Riga, 1986). V nedávné době byl v Lotyšsku
česky 1976, slovensky 1981) a Studna (Aka, 1972, česky 1978, slovensky vysoce hodnocen jeho román ze současnosti Meklējiet sievieti (Hledej-
Sonáta nad jazerom), na Slovensku také modernistickým románem te ženu, 1996).
Násilie (Varmācība, 1982, slovensky 1986). Některé tzv. zoologické novely Literaturu pro mládež v Čechách zastupovaly prózy Anny Brode-
soustřeďuje sbírka O psech a lidech a jiné povídky (česky 1984, sloven- leové (1910–1981) Modrý vrabec (Zilais zvirbulis, 1965, česky 1967, 1971,
sky Človek so psím čuchom, 1988), lidský svět v nich splývá se zvířecím. 1974, uveden jako film Československé televize 1972) a Cecīlije Dine-
Novela Hyena (Hiēna) byla zařazena do sbírky Aprílové grotesky (1983). reové (1919–1996) Dívčí souboj (Meiteņu divkauja, 1972, česky 1974),
Výrazným reformátorem lotyšské prózy je také Alberts Bels (1938), na Slovensku v 80. letech román Andrise Puriņše (1950) Na nič sa ma
hlavní tvůrce tzv. konceptuálního románu. Tento žánr se vyznačuje ne- nepýtajte (Nevaicājiet man neko, 1977) a Harijse Gulbise (1926) Keď
velkým rozsahem, koncentrovaným dějem, prolínáním objektivního kvitnú púpavy (Pieneņu laiks, 1976).
a subjektivního času, reality a fantazie, filosofickým podtextem, zamě- Poválečnou poezii u nás zatím nejkomplexněji soustředila zmíněná
řením na vybranou individuální či sociální problematiku a u Belse čas- antologie Les duší; některé z těchto textů byly publikovány již dříve v tis-

152 loty‰sky psaná literatura 153
ku či knižně, např. v antologii milostné lyriky pobaltských básnířek z roku huje se k ní, vrací se také k vlastním, zejména poválečným modernis-
1988 Nádherné stromy lásky – V. Belševicová, Mirdza Ķempeová tickým tradicím. Konkrétní autoři a jejich díla budou uvedeni dále.
(1907–1974), Monta Kromová (1919–1994), Ārija Elksneová (1928–1984).
Les duší je přehlídkou nejvýznamnějších tvůrců, kteří se v Lotyšsku od
60. let snažili v trvalém zápasu z cenzurou obnovit přerušenou předvá- události a literární ceny v roce 2004
lečnou tradici, usilovali o návrat k individualitě člověka a jeho každo-
dennímu životu, o co nejpravdivější reflexi současnosti i minulosti v celé V uplynulém roce se jednou z nejvýznamnějších literárních událostí sta-
její složitosti a o zachování tradičních národních hodnot. Uchylovali lo vydání sbírky povídek Ingy Ābelové (1972) Sniega laika piezīmes
se přitom ke skrytému, metaforickému a náznakovému vyjadřování a také (Poznámky v době sněhu, 2004), vyznamenané státní cenou. Jde o mi-
k hledání novátorského výrazu: např. Ojārs Vācietis (1933–1983), zmí- lostné příběhy, jejichž umělecká síla spočívá mimo jiné v nelítostné psy-
nění I. Ziedonis a V. Belševicová, Māris Čaklais (1940–2003), Imants chologické analýze, etické naléhavosti a působivých přírodních obra-
Auziņš (1937), Knuts Skujenieks (1936), Uldis Bērziņš (1944), Leons zech. Autorka vydala také román Uguns nemodina (Oheň neprobouzí,
Briedis (1949), Jānis Rokpelnis (1945), Māra Zālīteová (1952) a další. 2001) a sbírku povídek Akas māja (Dům se studnou, 1999).
V antologii je zastoupena také exilová poezie, a to spíše tradičního Cenu Pobaltského shromáždění za rok 2004 získal Pēters Brūveris
rázu – Andrejs Eglītis (1912), Zinaīda Lazdová (1902–1957), Veroni- (1957) za básnickou sbírku Valodas ainava (Krajina jazyka).
ka Strēlerteová (1912–1995) – zatímco stranou byla ponechána její re- Cenu Dnů poezie v kategorii původní básnické tvorby obdržel Ro-
formní část, usilující o „prolomení tradice jako způsob jejího uchová- nalds Briedis za sbírku Ūdens lakstīgala (Vodní slavík).
ní“ (J. Tesařová) pod vlivem západní poezie. Patřila k ní např. newyorská V Kanadě vyšlo lotyšské číslo místního literárního čtvrtletníku Des-
básnická a výtvarná skupina Elles ķēķis (Pekelná kuchyně), zejména její cant (roč. 35, č. 1).
zakladatelé Linards Tauns (1922–1963) a Gunars Saliņš (1924) nebo
v Londýně žijící Velta Sniķereová (1920). Bohatou exilovou literaturou
se zatím podrobněji zabývá pouze J. Tesařová na Slovensku, u nás je z knihkupeckých pultů od 90. let do dneška
dosud téměř neznámá. Na překlad čeká zejména románová, povídko-
vá, ale i dramatická tvorba Anšlavse Eglītise (1906–1993) a některá K vrcholům lotyšské prózy 90. let patří Septiņi stāsti par mīlu (Sedm po-
z takzvaných komorních her, tragédií či komedií Mārtiņše Zīvertse vídek o lásce, 1992) Gundegy Repšeové (1960), neobvyklé, složitě struk-
(1903–1990). U nás také nebyla uvedena poválečná dramatická tvorba turované příběhy, v nichž se realita prolíná s fikcí, četné kulturní aluze
vzniklá Lotyšsku. V první polovině 80. let byla na Slovensku přeložena se střídají s filosofickou reflexí, přičemž láska ve svých nejrůznějších
např. hra Pieseň straky (Žagatas dziesma, 1976) Gunārse Priedeho projevech je v nich cestou k vnitřní svobodě člověka. V románu Sarkans
(1928–2000) nebo O nočnom strážcovi a práčke (Natssargs un veļas maz- (Červený, 1998) jsou rozmanité mytologické, legendární i současné
gātāja, 1979) Paulse Putniņše (1937). příběhy symbolizovány odstíny červené barvy. Autorka by mohla za-
ujmout naše čtenáře také svou zatím poslední knihou povídek Ludovi-
ka zemes (Ludovikovy země, 2004), např. v ní obsaženým tragikomickým
literatura po obnovení nezávislosti lotyšska monologem ženy před svatým Petrem u nebeské brány, uzavřeným apo-
kalypsou.
Lotyšská literatura prošla v 90. letech zásadními proměnami, podobně Velký ohlas měly také dva romány Nory Ikstenové (1969) Dzīves
jako celá lotyšská společnost. Stejně jako u nás, i v Lotyšsku nejprve za- svinēšana (Oslava života, 1998) a Jaunavas mācība (Učení panny, 2001),
čalo rozsáhlé vydávání dříve zakázaných děl ze sovětského období, z před- v nichž se v různých podobách ženské lásky odkrývají archetypické
válečné, exilové, ale také světové literatury. V první polovině 90. let se vrstvy lidského bytí. Myšlenkové hloubce autorky odpovídá i její vytří-
v literatuře začalo projevovat jisté zklamání z vývoje nového státu, v němž bený, jen velmi těžko přeložitelný jazyk. O něco přístupnější je její nej-
nelítostné tržní podmínky spolu s neblahým sovětským dědictvím ze- novější kniha povídek Dzīves stāsti (Životní příběhy, 2004), v níž autor-
jména u mladších tvůrců vyvolávaly společenskou apatii a příklon k „čisté- čin vztah k realitě značně přitvrdil: recenze hovoří o fatalismu a dokonce
mu umění“. Svou roli sehrály i západní umělecké vlivy, jimž se součas- o sociální pornografii.
ná lotyšská literatura opět naplno otevřela. Přesto ji nelze charakterizovat O „nejlepší próze“ loňského roku, sbírce povídek Ingy Ābelové, jsme
jako výrazně postmoderní, spíše na postmoderní poetiku reaguje a vzta- se zmínili výše.

154 loty‰sky psaná literatura 155
Sbírka povídek Stum, stum (Tlač, tlač, 2004) Andry Neiburgové (1957) Indriķa hronika (Jindřichova kronika, 1999) o křižáckém vpádu ve 13. sto-
je dílem vyzrálé prozaičky, která se snaží jakoby fotograficky zazna- letí, nebo Tobāgo! (2001), o osídlení lotyšské zámořské kolonie v 17. sto-
menat neuchopitelnou podstatu různých životních situací a zároveň ce- letí. Současně je Māra Zālīteová jednou z mála lotyšských autorek,
lého života. Andra Neiburgová zaujala už v roce 1988 novelistickou sbír- které rozvíjejí rainisovskou linii poeticky filosofického dramatu. Její ko-
kou Izbāzti putni un putni būros (Vycpaní ptáci a ptáci v klecích), poté se morní hra Margarēta (Markéta, 2001) je považována za jeden z vrcholů
autorské tvorbě věnovala jen okrajově. současné lotyšské dramatiky. Tato známá tragická Goethova postava
Úspěch slavil román Šampinjonu Derība (Žampionový zákon, 2002 – je zde konfrontována s Faustem jako ztělesněním dobyvačné svévole,
slovo derība se používá v označení Starého a Nového zákona) s podtitu- která ničí humánní a harmonický řád světa, symbolizovaný milující
lem černí Balti u Keltů z pera Laimy Muktupāvelové (1962). Jsou v něm ženou, konkrétně Markétou. Děj se odehrává ve vězení a je přenesen do
realisticky popisovány osudy Lotyšů při ilegálním přivýdělku v Irsku nedávné minulosti, čímž připomíná jak existenční tíseň za sovětské oku-
i soužití starobylých kultur, nechybějí však ani praktické recepty hou- pace, tak i dnešní hrozbu byrokratizace života a odcizení člověka. V sou-
bových jídel. Z tvorby Laimy Muktupāvelové stojí jistě za zmínku „my- časné době slaví úspěch komorní tragikomedie této autorky Zemes no-
tologický thriller“ Cilpa (Oprátka, 2003), tentokrát s motivem narko- doklis (Pozemková daň, 2003), která vyšla spolu s dalšími hrami knižně
manie, a pozoruhodná sbírka povídek Ducis (Tucet, 2002), tj. tucet (2004). Ostatní hry Māry Zālīteové byly předtím vydány ve sbírce Sau-
„pravdivých životních příběhů“, v nichž autorka líčí život obyvatel sta- ciet to par teātri (Říkejte tomu divadlo, 2001).
rého domu a hledá platnost dávných tradic v dnešní době. Zmíněná Inga Ābeleová je autorkou úspěšného psychologického
Dace Rukšāneová (1969), „enfant terrible“ současné prózy, v roce 2002 dramata Tumšie brieži (Tmaví jeleni, 2000), inscenovaného též v Ně-
vydala knihy Romāniņš (Románek) a sbírku Beatrises gultas stāsti (Beat- mecku, a Dzelzszāle (Železný plevel, 2001), hraného v Dánsku a Finsku.
risiny postelové povídky), které svou erotickou otevřeností vyvolaly jak Její hry vyšly také knižně (Lugas, Hry 2003) a podobně jako její povíd-
rozporuplné přijetí kritiky, tak nevídanou čtenářskou popularitu. ky zanechávají tísnivý pocit, ale též silný umělecký zážitek.
Z mužských autorů je v současné době patrně nejznámější Pauls Ban- Dramatičkou hojně uplatňující (post)modernistické prvky ve své tvor-
kovskis (1973). Z řady jeho románů, v nichž se publicistické prvky stří- bě je Lelde Stumbreová (1952), jejíž dosavadní díla vyšla knižně pod
dají s metaforickým vyjádřením psychologických reakcí postav na kru- názvem Kronis (Koruna, 2000).
tou realitu současnosti i nedávné minulosti, byly v poslední době vydány Své hry s etickými akcenty vydal ve sbírkách Oāze (Oáza, 1990)
Misters Latvija (Mister Lotyšsko, 2002), Čeka, bumba & rokenrols (Čeka, a Viņš taču ir mulķis (On je přece hlupák, 2001) také současný předse-
míč & rokenrol, 2002) a Sekreti. Pierobežas romance (Sekrety. Příhranič- da lotyšského Svazu spisovatelů Jānis Jurkāns (1950).
ní romance, 2003; o ruských starověrcích ve východním Lotyšsku). Čes- V současné poezii vedle většiny již zmíněných starších básníků za-
kého čtenáře by z Bankovskisovy tvorby mohly zaujmout též povídky La- ujímá jedno z předních míst silná básnická „generace Klāvse Elsbergse“
bais vienmēr uzvar (Dobrý vždy zvítězí, 2002), v nichž autor ironicky pohlíží debutující na přelomu 70. a 80. let a označovaná jménem jejího nejvý-
na hledání identity dnešního muže a na jeho lidské slabosti. raznějšího představitele (1959–1987), na sklonku sovětské éry tragic-
V žánru historické prózy se setkalo se značným ohlasem společné ky zesnulého syna básnířky V. Belševicové. Patří k ní např. Amanda Aiz-
dílo Valdise Rūmniekse (1951) a Andrejse Migly (1940) Kuršu vi- purieteová (1956), Pēters Brūveris (1957), Guntars Godiņš (1958),
kingi (Kurští vikingové, 1998), román o výbojích vyspělého kmene Kurů Anna Rancāneová (1959), Māris Melgalvs (1957) a další. Počáteční
v 9. století. Vychází z důkladného studia historických pramenů a po- tvorba této generace, charakterizovaná střízlivým a zdrženlivým vý-
utavou formou odhaluje dávné kořeny lotyšského národa a jeho tvůr- razem, častým uplatněním až šokující depoetizace, ironie a sebeiro-
čích potencí. V roce 2004 bylo vyznamenáno zvláštní státní cenou mo- nie, prvků grotesky a nonsensu, odrážela společenskou i uměleckou
numentální ztvárnění národní historie 12. století s názvem Ķēniņš (Král), revoltu a zároveň pocity skepse a deprese tvůrců. Společenský vývoj
druhý díl románu Zīmogs sarkanā vaskā (Pečeť v červeném vosku, prv- v 90. letech sice naděje těchto básníků i jejich starších kolegů nesplnil,
ní díl Brāļi, Bratři, 2001) Jānise Lejiņše (1954). nicméně díla většiny z nich na přelomu století potvrzují nalezení nových
Ze současných dramatiků patří už od konce 70. let k nejpopulárněj- duchovních perspektiv.
ším zmíněná básnířka Māra Zālīteová (1952). V době tzv. zpívající re- V 90. letech do poezie zároveň vstoupila nová generace, od počátku
voluce se proslavila svým libretem k „rockové opeře“ Lāčplēsis (jméno konfrontovaná s postsocialistickou a navíc postmoderní situací. Patří
hlavního hrdiny, 1988) na námět stejnojmenného národního eposu a v tom- k ní jeden z nejsmělejších reformátorů dnešní poezie Edvīns Raups
to žánru úspěšně pokračovala i na přelomu století, například v muzikálu (1962), dále Liāna Langová (1960), Eduards Aivars (1956), Jānis Els-

156 loty‰sky psaná literatura 157
bergs (1969, též Ramba, bratr K. Elsbergse), Māris Salējs (1971), Kār- teratury je cenné mj. svou komplexností (zahrnuje celý vývoj od folklo-
lis Vērdiņš (1979) a další. Většinu z nich spojuje pocit existenciální kri- ru až po současnou tvorbu v Lotyšsku a v exilu) a také autorovým zku-
ze, nedůvěra k tradičním jistotám, izolace od společenských procesů šeným a poučeným pohledem „zvenčí“, jenž často odkrývá nové, i v Lo-
a hledání své identity a vlastních hodnot v básnické tvorbě. tyšsku neznámé či méně akcentované aspekty tohoto tématu.
V lotyšské části Slovníku pobaltských spisovatelů (2003) vycházel au-
tor těchto řádků vedle dostupných literárních děl převážně z nejnověj-
nakladatelství a literární časopisy ších lotyšských odborných pramenů, zejména z třídílných akademic-
kých dějin lotyšské literatury (Latviešu literatūras vēsture, 1998, 1999,
K předním současným nakladatelstvím patří Atēna, Daugava, Jāņa Ro- 2001), ze slovníku Latviešu rakstniecība biogrāfijās (Lotyšské písemnic-
zes Apgāds, Jumava, Karogs, Nordik-Tapals, Pētergailis, Valters un Rapa, tví v biografiích, 2003), z historie lotyšské literatury Guntise Berelise
Zinātne, Zvaigzne ABC a další. Ze dvou tradičních literárních periodik (Latviešu literatūras vēsture, 1999) a dalších.
v současnosti přežil pouze měsíčník Karogs (Prapor), zatímco týdeník Na Slovensku J. Tesařová publikovala v roce 2001 sborník erudo-
Literatūra un Māksla (Literatura a umění) v 90. letech zanikl. Z nových vaných vědeckých studií, esejů a rozhovorů Kapitoly z lotyšskej a es-
časopisů vyniká zejména Kentaurs XXI. a tvorbu převážně mladých au- tónskej literatúry a kultúry, který byl o rok později po zásluze vyzname-
torů publikuje Luna. Literární věda má zázemí ve společenskovědním nán Cenou Slovenské akademie věd. Práce je rozdělena do tří částí,
časopise Letonica a také v každoročním sborníku z konference Aktuālas z nichž první je věnována vývojovým tendencím lotyšské a estonské li-
problēmas literatūras zinātnē (Aktuální problémy v literární vědě), po- teratury, v lotyšském případě krátkému, ale pozoruhodnému období de-
řádané Pedagogickou akademií v Liepáje a Ústavem pro literaturu, folk- kadence na začátku 20. století a expresionismu 10. a 20. let, dále oso-
lor a umění Lotyšské univerzity. Ten také pravidelně vydává roční lite- bitým povídkám J. Ezeriņše a prózám A. Belse, typologii lotyšského
rární přehledy. poválečného románu, exilové tvorbě, zvláště novátorské próze Ilze Šķips-
O šíření lotyšské literatury ve světě pečuje Latvijas literatūras cen- nové (1928–1981), a také přehledu úctyhodných výsledků slovenské bal-
trs (Centrum lotyšské literatury), které od roku 2002 vydává v angličti- tistiky v posledních desetiletích. Zajímavá je i druhá a třetí část knihy,
ně dvakrát ročně časopis Latvian literature a poskytuje organizační, ma- v nichž se čtenáři představuje sama autorka a vědecký svět, v němž se
teriální a prostřednictvím státního Fondu kulturního kapitálu též finanční pohybuje v Pobaltí i ve světových exilových centrech.
pomoc překladatelům lotyšské literatury. Z početné dokumentární a autobiografické tvorby přeložil absolvent
oboru letonistika na FF UK Michal Škrabal (1979) knihu významné po-
litičky Sandry Kalnieteové (1952) V plesových střevíčkách sibiřským
lotyšská literatura u nás sněhem (Ar balles kurpēm Sibīrijas sniegos, 2001), zaznamenávající je-
den z mnoha osudů lotyšských rodin nelidsky týraných sovětským oku-
V 90. letech se radikálně proměnila jak samotná lotyšská literatura, tak pačním režimem od roku 1940 ještě dlouhá léta po skončení války. Kni-
její situace u nás a na Slovensku. Především zanikla takzvaná sovět- hu vydává nakladatelství Lubor Kasal.
ská literatura, k níž se ovšem nejhodnotnější díla pobaltských litera- Dále je připravována česká antologie současné krátké prózy lotyš-
tur od 60. let snažila patřit co nejméně, a s ní i státní podpora jejího ských spisovatelek. Jde o intelektuálně a umělecky náročné texty, které
vydávání. Pobaltské literatury byly u nás vystaveny neúprosným tržním vyžadují značné tvůrčí úsilí překladatele i zvýšenou čtenářskou aktivi-
podmínkám, které maximálně ztížily realizaci překladové tvorby. Na Slo- tu. Autorky se v nich vyslovují kultivovaným a zároveň mnohovrstev-
vensku ještě v roce 1990 stačily vyjít Šibalské rozprávky I. Ziedonise, ným jazykem zejména k existenciálním otázkám současnosti, jejíž slo-
zatímco u nás se teprve na přelomu století podařilo R. Parolkovi z vel- žitost vnímají s ženskou citlivostí až křehkostí, někdy v poloze úsměvné,
ké části vlastním nákladem vydat zmíněné, již dříve připravené anto- ale obvykle bolestně tragické.
logie V kruhu krásy (1998) a Les duší (2001). Uvažuje se také o přípravě české antologie současné lotyšské poe-
Počátek nového století však přinesl také nové, svobodné pohledy zie, která by ale vyžadovala spolupráci se zkušenými překladateli poe-
na historii lotyšské literatury. V Čechách vyšel její přehled v roce 2000 zie, protože ti mezi mladými letonisty zatím chybějí.
s názvem Lotyšská literatura. Vývoj a tvůrčí osobnosti z pera R. Parol-
ka, který tak zúročil několik desetiletí své badatelské, překladatelské,
popularizační i pedagogické činnosti. Toto originální pojetí lotyšské li-

158 loty‰sky psaná literatura 159
česká literatura v lotyšsku internet – na dobré adrese
Česká literatura má v Lotyšsku dobré jméno už od 18. století, kdy se lo- www.literature.lv (Centrum lotyšské literatury)
tyští nevolníci prostřednictvím místních ochranovských rukopisů se- www.lfk.lv (Oddělení lotyšského folkloru Ústavu pro lotyšskou literaturu, folklor a umě-
znamovali s českou náboženskou reformací a především s osudy Jana ní Lotyšské univerzity)
www.amizante.lv (největší lotyšské internetové knihkupectví)
Husa a J. A. Komenského. V době národního obrození zakladatel novo-
www.jumava.lv (nakladatelství Jumava)
dobé lotyšské poezie Juris Alunāns (1832–1864) přeložil báseň F. L.
www.jr.lv (nakladatelství Jāņa Rozes Apgāds)
Čelakovského Ne horoucnost povalečná (ze sbírky Růže stolistá), která se www.valtersunrapa.lv (nakladatelství Valters un Rapa)
s pozdějším doplňkem básníka Auseklise (vl. jm. Miķelis Krogzemis, www.atena.lv (nakladatelství Atēna)
1850–1879) a hudbou Andrejse Jurjānse (1856–1922) stala jakousi dru- www.nordik.lv (nakladatelství Nordik-Tapals)
hou lotyšskou národní hymnou. Překlady z české literatury se v lotyš-
ském tisku začaly objevovat od konce 19. století, ale k prvnímu dů-
kladnějšímu seznámení s českými autory došlo až v meziválečném období, přehled literárních cen za rok 2004
kdy první místa natrvalo obsadili Jaroslav Hašek a Karel Čapek. V po-
Gada balva literatūrā (Výroční cena za literaturu, udílená Státním fondem kulturního
válečném Lotyšsku bylo vydáno kolem sedmdesáti českých titulů, tedy
kapitálu Lotyšska):
přibližně dvakrát víc než lotyšských u nás, a také okruh překladatelů
– próza: Inga Ābele, Sniega laika piezīmes (Poznámky v době sněhu, sbírka povídek)
byl širší, k nejplodnějším patřila např. Marta Grimmová (1901–1983), – poezie: Jānis Rokpelnis, Vārti (Brána, básnická sbírka zařazená do autorovy bilanč-
Anna Baugová (1905–1991), v současné době Vinifreds Kraučis (1939), ní knihy Dzeja, Poezie)
Jānis Krastiņš (1950) a další. Nejmladší generace bohemistů se zatím – divadelní hra: Māra Zālīte, Zemes nodoklis (Pozemková daň)
připravuje na kurzech češtiny na Lotyšské univerzitě. – dětská literatura: Jānis Jurkāns, Nirējs (Potápěč), próza
V 90. letech se lotyští nakladatelé vrátili k některým z dřívějších pře- – zvláštní cena: Jānis Lejiņš, Ķēniņš (Král), historická próza
kladů. Přepracovaného vydání se dočkaly Haškovy Osudy dobrého vojá- – nejlepší debut: Ronalds Briedis, Asaru gāze (Slzný plyn), básnická sbírka a Lielas pas-
ka Švejka (přeloženy celkem šestkrát, vydány devětkrát: poprvé 1927–1929, lēpes (Velká schovávaná)
– celoživotní přínos literatuře: Inta Čaklā (literární vědkyně)
naposledy 1998–1999) a znovu vyšlo také Vaňkovo pokračování, publi-
Baltijas Asamblejas balva (Cena Pobaltského shromáždění): Pēters Brūveris, Valodas
kované před válkou časopisecky (1929–1930, 1993).
ainava (Krajina jazyka)
Z Čapkova díla si Lotyši zřejmě nejvíc oblíbili Zahradníkův rok (1964, Dzejas dienu balva (Cena Dnů poezie): Ronalds Briedis, Ūdens lakstīgala (Vodní slavík)
1994, 1999). Na pulty lotyšských knihkupectví se nakrátko vrátil také
předválečný překlad Kříže u potoka Karolíny Světlé (1933, 1997). Část Pozn.: V roce 2004 nevyšly žádné české překlady z lotyšské literatury ani lotyšské překla-
staronových překladů tvoří dětská literatura: Ladovy Nezbedné pohádky dy českých autorů, proto jejich přehledy na tomto místě chybějí.
(1962, 2002) a Sekorův Ferda Mravenec (2000, též Mravenci se nedají, 1961,
1981). Knižními postavami se poprvé stali televizní Štaflík a Špagetka Lotyšská výslovnost: přízvuk je zpravidla na začátku slova, vodorovné čárky označují
Aleny a Jiřího Munkových (2001), dále Krtek Zdeňka Milera a Hany délku samohlásek, „i“ nezměkčuje předcházející souhlásku, „o“ v domácích a některých
cizích slovech se čte „uo“ (Rokpelnis – ruokpelnys). Souhlásky „č, š, ž“ se vyslovují stejně
Doskočilové (Krtek a maminka, 2002) a Méďové Václava Chaloupka
jako v češtině, „ģ, ķ, ņ, ļ“ odpovídá „ď, ť, ň, ľ“ a „h“ českému „ch“. Zdvojené souhlásky se
a Jaroslava Vogeltanze (2002).
vyslovují dlouze (Grimma). Lotyšská ženská příjmení většinou končí na -a nebo -e.
K nejvýznamnějším novým překladům patří romány Milana Kun-
dery Nesnesitelná lehkost bytí (1993, 1999), Identita (2001), Nesmrtelnost
(2002), Žert a Valčík na rozloučenou (oba 2003). Pomineme-li tři tituly
z díla Franze Kafky (Proces, 1999, Zámek a Povídky, oboje 2001), které
v Lotyšsku není považováno za součást české literatury, je třeba ještě
jmenovat povídky Oty Pavla Veliký vodní tulák (2003), dále několik ro-
mánů Jaromíry Kolárové (Naděje má hluboké dno, Voda! a Přežijí muži
rok dva tisíce?, 1991), Memento Radka Johna (1990) a Frýbortova Veks-
láka (1996). Z literatury faktu se největší publicity dostalo životopisu
Kateřiny Zaháňské od Heleny Sobkové (2000).

160 loty‰sky psaná literatura 161
maďarsky psaná literatura přínos v oblasti moderní maďarské lyriky, prozaik László Kraszna-
horkai (1954) za přispění ke vzniku současné podoby maďarské pró-
zy a za svou tvorbu, jež je vysoce ceněna také v zahraničí, především
v německé jazykové oblasti, a nakonec básník, překladatel a literární
jiří zeman vědec původem ze Slovenska Árpád Tözsér (1935), jehož celoživotní
básnické, prozaické i literárněteoretické dílo hraje významnou roli v roz-
voji maďarské literatury na Slovensku. Z loňských laureátů se čeští čte-
náři mohou seznámit alespoň s László Krasznahorkaim, jehož román Sá-
tántangó (Satanské tango) vyšel česky v roce 2003.
Maďarskou literární cenu a titul kniha roku 2004 získala sbírka bás-
níka Ottó Tolnaiho (1940) s názvem Költö disznózsírból. Egy rádióinter-
jú regénye (Básník z vepřového sádla. Román jednoho rádiového inter-
view). Jedná se o přepracování série rozhlasových rozhovorů, které v roce
1998 s Tolnaim, rodákem z jugoslávské Vojvodiny, pořídil jiný maďarský
básník Lajos Parti Nagy (1953). Intimní rozhovory o minulosti z pohledu
Rok 2004 byl v Maďarsku k poctě básníka Bálinta Balassiho (1554–1594) čistě osobního i z pohledu člena maďarské národnostní menšiny se ode-
jmenován jubilejním rokem uherské renesance. Oslava dvojnásobné- hrávají na pozadí rozkladu společenských struktur a krize způsobených
ho výročí, jež bylo připomenuto také v Praze výstavou Bálint Balassi – ži- jugoslávskou válkou.
vot a doba, konanou na Novoměstské radnici od prosince 2004 do led-
na 2005, byla spojena s mnoha literárními událostmi a se vznikem celé
řady tematických publikací a reedicí. z knihkupeckých pultů
Ještě větší pozornosti se však na začátku minulého roku dostalo udá-
lostem jiného rázu, a sice poněkud zarážejícím postojům některých čle- Podívejme se teď na další významné literární počiny uplynulého roku.
nů předsednictva Maďarského svazu spisovatelů. Prvotním impulzem Se závěrečným svazkem trilogie – Jagviga párnája (Jadvižin polštář,
celé aféry byl poněkud nestřízlivý výrok jednoho moderátora méně vý- česky 2002), Milota a nyní A fényképész utókora (Příští věky fotografa)
znamného budapešťského nezávislého rádia na adresu křesťanů. Ně- podávajícím obraz národní historie uplynulého století – se přihlásil
která pravicová média věc bagatelizovala, nicméně před sídlem zmíně- Pál Závada (1954). Autor, původní profesí sociolog, pocházející z pro-
né rozhlasové stanice se sešlo protestní shromáždění, které vyvrcholilo středí asimilované dolnozemské slovenské menšiny, přináší ve svém po-
spálením izraelské vlajky. Protestů se účastnil i jeden z vrcholných čle- sledním románu prostřednictvím osobních příběhů několika generací
nů Maďarského svazu spisovatelů, který na něm dokonce vystoupil s pro- jednoho rodu obraz společenské proměny během pěti desetiletí po dru-
jevem. A právě v reakci na tento projev a neochotu vedení svazu se od hé světové válce.
něj distancovat opustilo organizaci postupně na 160 jejích významných György Konrád (1933) se po dvou čerstvých autobiografických ro-
členů, skutečných reprezentantů současné maďarské literatury, jako mánech Elutazás és hazatérés (Cesta a návrat domů) a Fenn a hegyen nap-
jsou Lajos Parti Nagy, Péter Nádas, Péter Esterházy, Magda Sza- fogyatkozáskor (Nahoře na kopci při zatmění slunce) ohlásil svazkem
bóová či György Konrád. Zmíněné události plnily stránky nejen lite- esejů A közép tágulása. Gondolkodás Európáról (Rozšíření středu. Úva-
rárních periodik a rozvířily debatu o funkci a statu spisovatelského sva- hy o Evropě). Navázal jím na svou dřívější bohatou publicistickou čin-
zu, o jeho politické angažovanosti, reprezentativnosti a vůbec dědictví nost respektovaného pozorovatele a komentátora domácího i meziná-
dob minulých, které se odráží nejen v řadách jeho členů. rodního společenského dění.
Čerstvý nositel Kossuthovy ceny László Krasznahorkai v létě před-
stavil svou novou knihu Rombolás és bánat az Ég alatt (Zkáza a žal pod
události a literární ceny Nebem). Autor v ní vychází ze své druhé cesty do Číny, jejíž duchovní
svět se stal jeho trvalou tvůrčí inspirací. Ve svém díle se zabývá střetem
Nejvýznamnější maďarské umělecké ocenění – státní Kossuthovu dávných tradic této vyspělé civilizace s destruktivními jevy 20. století,
cenu – získali v roce 2004 tři literáti: básník László Bertók (1935) za přičemž neztrácí naději v jejich zachování.

162 m a ìa r s k y p s a n á l i t e r a t u r a 163
S novými pracemi vloni vystoupili také držitelé literární Ceny Atti- letí. Na titul Zpověď (Egy polgár vallomásai), vydaný česky v roce 2003,
ly Józsefa Gábor Németh (1956) a András Pályi (1942). Németh se ve navazuje svazek Země, země!... (Föld, föld!...), který přináší další auto-
svém románu Zsidó vagy? (Jsi žid?) zabývá problémem hledání identity, rovy úvahy o životě evropského intelektuála 20. století. Druhá kniha je
otázkou, nakolik je tento proces výsledkem čistě osobních úvah o sebe- povídkový soubor Odkaz Ester (Eszter hagyatéka), jenž patří k autorovým
určení a nakolik je spíše akceptováním vně vytvářeného obrazu o člo- nejcennějším titulům. Vedle Máraiho vydala Academia vloni také román
věku. Román tematicky úzce souvisí s úvahami nositele Nobelovy ceny Dveře (Az ajtó) českým čtenářům dobře známé spisovatelky Magdy Sza-
za literaturu z roku 2002 Imre Kertésze v jeho stěžejním díle Sorsta- bóové, (1917), za který autorka v roce 2003 obdržela jednu z nejvý-
lanság (Člověk bez osudu, česky 2003). znamnějších francouzských literárních cen Prix Femina. Všechny tři jme-
Otázkou vnitřní svobody dosažené skrze milostné naplnění u jedin- nované překlady jsou dílem Anny Valentové, jež byla za svou dlouholetou
ců dospívajících ve společnosti, která vnitřní svobodě už z principu brá- činnost na tomto poli oceněna Státní cenou za překlad v roce 1999.
ní, se v příběhu milostného trojúhelníku nazvaném Megérkezés (Příchod) Vedle zmínky o knižních titulech je také třeba upozornit na zájem,
zabývá András Pályi. kterého se především současné maďarské literatuře dostává na strán-
kách českých literárních periodik. List Babylon věnoval maďarské lite-
ratuře vloni hned dvě ze svých pravidelných literárních příloh, a to v dub-
nakladatelství a literární časopisy nu, kdy představil mimo jiné současné básníky Szilárda Borbélyho
(1964) a Ference Szijje (1958), a v prosinci, kdy se do centra pozornosti
Tradičně nejrespektovanějším maďarským fórem zaměřeným na lite- dostali například pozoruhodný současný básník Lajos Parti Nagy či
rární a společenské dění je týdeník Élet és Irodalom (Život a literatura), Endre Kukorelly (1951), s jehož dílem se snad zanedlouho setkáme v čes-
vzpomínaný obvykle jen jako És. Tento týdeník má také svou interne- kém překladu. Jmenovaný Szilárd Borbély byl spolu s básnířkou Zsuz-
tovou podobu (www.es.hu), takže jsou velmi jednoduše dostupná jeho sou Takácsovou (1938) představen také na stránkách časopisu Sou-
starší čísla. És přináší kromě recenzí, komentářů a úvah pravidelně také vislosti. Připomenout je třeba také aktivitu brněnského Hostu. Zcela
ukázky z chystaných titulů. Dalšími respektovanými periodiky jsou mě- zvláštní pozornost si ovšem zaslouží česká internetová revue Soumar za-
síčníky Jelenkor (Přítomnost), Magyar Napló či Holmi, jenž vloni oslavil bývající se maďarskou literaturou (viz oddíl Internet – na dobré adrese).
15. výročí vzniku.
Mezi nakladatelstvími zaujímá snad nejvýsadnější postavení prestižní
budapešťské nakladatelství Magvető, dále je však třeba zmínit významné česká literatura v maďarsku
nakladatelské domy Európa, Noran a také Ulpiusház, který v loňském roce
vydal také několik překladů z češtiny. Zvláštní místo zaujímá na maďarském Česká literatura se v Maďarsku i vloni těšila značnému zájmu. Vedle
knižním trhu bratislavské nakladatelství Kalligram, jež si jako jediné za- reedicí děl Bohumila Hrabala a Milana Kundery, která se v posled-
hraniční nakladatelství dokázalo v Maďarsku získat velký respekt. Kalli- ních desetiletích stala trvalou součástí maďarské knižní nabídky, mů-
gram se zaměřuje na literaturu zemí Visegrádské čtyřky, vedle vydávání pů- žeme z české literární produkce jmenovat svazek starších i nových
vodních titulů je významně činný v oblasti překladové literatury a již několik překladů povídek Jaroslava Haška Betyárhistória (Beťárská historie) či
let vydává také stejnojmenný literární měsíčník. Díky nakladatelství Kal- aktualizovaný překlad Páralových Milenců a vrahů (Gyilkosok és szere-
ligram, které v minulém roce otevřelo pobočku v Budapešti (Pesti Kalligram), tők). Z novějších českých titulů se v uplynulém roce překladu do ma-
se do Maďarska dostává každoročně množství české literatury. ďarštiny dočkal například román Petry Hůlové Paměť mojí babičce (Na-
gyanyám emlékezete), novela Jáchyma Topola Noční práce (Éjszakai
munka) či prózy Ireny Obermannové Ženské pohyby (Női mozdulatok)
maďarská literatura u nás a Romana Ludvy Jezdci pod slunečníkem (Lovasok a napernyő alatt).
Pod názvem Szégyenlős szerelem – Želary, jenž odkazuje k filmu Ond-
České překlady maďarské literatury v roce 2004 jako již tradičně v po- řeje Trojana, který byl v Maďarsku uveden, vyšel překlad novely Květy
sledních letech zaostávaly za maďarskými překlady českých autorů. Legátové Jozova Hanule.
Z loňské překladové produkce je třeba zmínit dva svazky košického ro- Ve vydávání díla Miloše Urbana – vloni titulem Sedmikostelí (Hét-
dáka Sándora Máraiho (1900–1989), jež vyšly díky dlouhodobému zá- templom. Gótikus regény Prágából) pokračuje na Slovensku sídlící na-
jmu nakladatelství Academia o tohoto klasika maďarské prózy 20. sto- kladatelství Kalligram – v roce 2003 vydalo román Hastrman. Zelený

164 m a ìa r s k y p s a n á l i t e r a t u r a 165
román (Hastrman, a vizek fejedelme), o rok dříve pod názvem A kated- ďarské elektronické knihovny zřizované Národní Széchényiho knihovnou www.
rális árnya titul Stín katedrály. Stejné nakladatelství vloni znovu vyda- mek.oszk.hu. Její webové stránky disponují také anglickou mutací pro vyhledávání.
lo knihu Patrika Ouředníka Europeana, stručné dějiny dvacátého věku
(Europeana, a huszadik század rövid története).
Současné české literatuře bylo věnováno únorové číslo časopisu Je-
přehled nejdůležitějších literárních cen
lenkor (Přítomnost) se sídlem v Pětikostelí, jež představilo ukázkami pře- Kossuth-díj (Kossuthova cena, nejvyšší státní vyznamenání pro umělce): László Bertók
devším některé z výše jmenovaných později publikovaných překladů čes- (za přínos v oblasti moderní maďarské lyriky), László Krasznahorkai (za přispění ke
ké literatury. Na „českou prozaickou poetiku“ se zaměřil bratislavský vzniku současné podoby maďarské prózy), Árpád Tőzsér (za přispění rozvoji maďar-
maďarský literární měsíčník Kalligram, který ve svém podzimním čísle ské literatury na Slovensku)
přinesl ukázky z díla Daniely Hodrové a Jiřího Kratochvila a překla- József Attila-díj (Cena Attily Józsefa, státní vyznamenání pro umělce v literatuře): spi-
dy teoretických textů Zdeňka Mathausera a Sylvie Richterové. V říj- sovatelé Gábor Németh a András Pályi a literární historik Péter Szirák a další
nu publikoval měsíčník Maďarského svazu spisovatelů Magyar Napló Magyar Irodalmi Díj (Maďarská literární cena udělovaná nejlepší knize uplynulého roku
Nadací Maďarsko v Evropě – Magyarország Európában Alapítvány):
v rámci bloku české literatury verše J. H. Krchovského (v překladu bás-
Tolnai Ottó, Költö disznózsírból. Egy rádióinterjú regénye (Básník z vepřového sádla. Ro-
níka Istvána Vöröse) a Ivana Blatného (v překladu zmíněného letošní-
mán jednoho rádiového interview)
ho nositele Kossuthovy ceny Árpáda Tőzséra), texty Miloše Urbana, Jiří-
ho Kratochvila a Jana Balabána, spolu se studií Jany Rathsamové.
Vedle autorských čtení české literatury na každoročně konaném bu- překlady do češtiny
dapešťském festivalu Bohemia byli čeští autoři a jejich překlady před-
staveni také v rámci českých literárních dnů pořádaných v dubnu 2004 Márai, Sándor: Odkaz Ester (Eszter hagyatéka), přeložila Anna Valentová, Academia,
katedrou českého jazyka a literatury na Katolické univerzitě Pétera Páz- Praha 2004
mányho v Piliscsabě poblíž Budapešti. Kromě této instituce působí v Ma- Márai, Sándor: Země, země!… (Föld, föld!...), přeložila Anna Valentová, Academia, Pra-
ha 2004
ďarsku další katedra bohemistiky na Univerzitě Eötvöse Lóránda v Bu-
Szabóová, Magda: Dveře (Az ajtó), přeložila Anna Valentová, Academia, Praha 2004
dapešti, jež stála u zrodu publikace A cseh irodalom története (Dějiny
české literatury) autorek Ludmilly Břízové-Hankó a Veroniky Heé,
která vyšla v roce 2003 v Budapešti. překlady z češtiny
Hašek, Jaroslav: Betyárhistória (Beťárská historie), přeložili István Hubik, Klára
internet – na dobré adrese Körtvélyessy, Róbert Kiss Szemán, Katalin Kiss-Szemán, András Zádor, Margit Zádor,
Tibor Tóth, Cartaphilus Kiadó, Budapešť 2004
Hůlová, Petra: Nagyanyám emlékezete (Paměť mojí babičce), přeložila Ottília Barna,
V loňském roce vznikl český internetový server věnující se maďarské literatuře www.sou-
Európa, Budapešť 2004
mar.cz – Soumar (Současná maďarská revue). Stránky přinášejí aktuální zpravodajství
Legátová, Květa: Szégyenlős szerelem – Želary (Jozova Hanule), přeložila Zsuzsa V. Det-
z literárního dění v Maďarsku, rubriku „Osobnost pod lupou“ představující významné
re, Novella, Budapešť 2004
osobnosti maďarské literatury včetně ukázek z jejich díla, galerii autorů a překlada-
Ludva, Roman: Lovasok a napernyő alatt (Jezdci pod slunečníkem), přeložila Borbála
telů, čtenářský deník a další. Pravidelně se zde objevují i překlady poezie a úvah.
Csoma, Kijárat, Budapešť 2004
Z široké nabídky maďarských literárních serverů jmenujme například www.litera.hu,
Obermannová, Irena: Nöi mozdulatok (Ženské pohyby), přeložila Zsuzsa V. Detre, Eu-
stránky přinášející mimo jiné kritiky knižních novinek, dále www.kortarsirodalom.hu,
rópa, Budapešť 2004
www.irodalom.lap.hu či www.konyv.lap.hu. Zmíněné stránky však bohužel nedis-
Ouředník, Patrik: Europeana, a huszadik század rövid története (Europeana, stručné
ponují mutací v žádném světovém jazyce.
dějiny dvacátého věku), přeložil László G. Kovács, Kalligram, Bratislava 2004 (druhé
Mimo tyto kriticky orientované servery existuje rovněž množství internetových knih-
vydání)
kupectví, z nichž snad nejrozšířenější je www.konyvportal.hu, kde kromě základních
Topol, Jáchym: Éjszakai munka (Noční práce), přeložil Péter Kolozsvár, Pesti Kalligram,
bibliografických údajů naleznete také stručnou charakteristiku titulů. Bohatou nabídku
Budapešť 2004
starších a dříve vydaných publikací poskytuje server www.antikvarium.hu. Interne-
Urban, Miloš: Héttemplom. Gótikus regény Prágából (Sedmikostelí), přeložila Zsuzsa
tové servery poskytují na nabízené tituly zpravidla 10% slevu oproti kamenným knih-
V. Detre, Ulpius-ház, Budapešť 2004
kupectvím.
Některá díla maďarské literatury, zejména klasická, si lze přečíst na stránkách Ma-

166 m a ìa r s k y p s a n á l i t e r a t u r a 167
makedonsky psaná literatura ra Milovana Stefanovského (1952). Příběh z rumunské reality v době
Ceausescovy vlády zaujal porotu existenciální tematikou a také jazy-
kovou a stylistickou propracovaností. Svora, nepatrná, leč nepostra-
datelná součást tažného zařízení, je symbolem toho, co hrdinové románu
oldřiška čtvrtníčková ve svém životě postrádají. Do letošního kola soutěže se přihlásilo přes
20 románů vydaných v roce 2004.
Literární cena Racinovo priznanie (Cena Kosty Racina) má naopak
více než čtyřicetiletou tradici. Uděluje se každoročně v červnu na kul-
turním setkání Racinovi sredbi v rodném městě makedonského básní-
ka Kosty Racina (1909–1943), ve Velesu. V roce 2004 byla tato literár-
ní cena udělena básníku Mihailu Rendžovovi (1936) za prozaickou
prvotinu Zaharij i drugi raskazi (Zachariáš a jiné povídky). Všechny dob-
ré vlastnosti básníka dokázal zúročit v deseti krátkých textech: slovní
minimalismus, myšlenkovou přesnost, návaznost na lidové vyprávění.
Příběhy o postavičkách rodného města Štipu žily v autorovi údajně od
V roce 2004 bylo v dvoumilionové Makedonii aktivních 82 nakladatel- dětství, až loni je však dokázal povyprávět.
ství a 13 čistě literárních tištěných časopisů. Celkový počet vydaných
knih se pohybuje kolem tří set, z čehož však pouze menšina připadá na
krásnou literaturu. Zatímco v 90. letech byla makedonská literatura čas- z knihkupeckých pultů
to pod vlivem americké short story, v novém tisíciletí se trend začíná po-
malu obracet a mladí autoři se vracejí k nejsilnější literární tradici, kte- Nejaktivnějším z makedonských nakladatelství bylo v minulém roce na-
rou je v Makedonii román. V minulém roce se vynořilo několik nových kladatelství se sympatickým jménem Magor. Soustředí se na beletrii, ale
autorů, kteří vzbuzují naději do budoucnosti, bohužel se však také zavr- také na literární vědu a jedna z jeho speciálních edic, Nešto pomeg’u (Něco
šila životní dráha některých spisovatelů, jejichž jméno na knihkupec- mezi), vydává publikace, které jsou těžko zařaditelné do jakékoli umě-
kém pultě znamenalo sázku na jistotu. lecké škatulky.
Některé zajímavé knihy minulého roku pocházejí právě z tohoto
nakladatelství. Jedná se o románové debuty překladatelky Tani Uro-
události a literární ceny ševićové (1936) Akvamarin (Akvamarín) a básnířky Lidije Dimkov-
ské (1971) Skriena kamera (Skrytá kamera).
První polovina roku 2004 byla ve znamení příprav 60. výročí ASNOMu, Uroševićová zakládá své vypravěčské umění na dlouholeté zkuše-
Antifašistického výboru národního osvobození Makedonie (1944), kte- nosti s překládáním klasické ruské literatury. Román, v němž stárnou-
rý položil základ nejen tohoto státu, ale také spisovné makedonštiny. cí muž prochází procesem zasvěcení při pátrání po otci, je čtivý a jazy-
Několik publikací (převážně z produkce vědeckých institucí), ale také kově precizní. Klasické výstavbě se naopak vzpírá román Lidie Dimkovské.
speciálních čísel časopisů a kulturních manifestací bylo věnováno prá- Vypravěčem je skrytá kamera implantovaná pod nehet palce na noze
vě tomuto tématu. mladé spisovatelky, která pobývá na stipendiu ve Vídni a jejím úkolem
Nejvýznamnější literární cenou v balkánském prostoru je Balkani- je napsat „evropský makedonský román“.
ka, kterou však pro Makedonii získal naposledy Venko Andonovski Na samém konci roku 2004 v Magoru vyšlo také pět svazků výboru
v roce 2001. Zmiňme tedy laureáty dvou jiných literárních cen. z díla Vlady Uroševiće. Tento výbor nabízí autorovu poezii, povídky
Roman na godinata (Román roku) je cena, kterou teprve šestým ro- a dva z jeho románů.
kem uděluje deník Utrinski vesnik. Ocenění sice nemá dlouhou tradici, Nakladatelství Tabernakul v minulém roce pokračovalo ve vydávání
ale díky zajímavé porotě si získalo dobrou pověst, vítězné knihy často sebraných děl Petreho M. Andreevského, jednoho z nejvýznamnějších
mívají několik dotisků. romanopisců poválečné Makedonie.
Z 36 románů, které konkurovaly za rok 2003, zvítězila kniha Izgubeni V minulém roce nechyběla ani nová básnická vydání. Katica K’ulav-
žegol (Ztracená svora) nikoli začínajícího, ale téměř neznámého auto- kovová představila předposlední den v roce novou sbírku Mrtov agol

168 makedonsky psaná literatura 169
(Mrtvý úhel). Básně, stejně jako její literárněvědná pojednání, zůstá- překlady do češtiny
vají vysoce intelektualizované a stěží srozumitelné. Čtenářovo potěše-
ní však nestojí ve středu autorčina zájmu. Opak naštěstí můžeme říci Dimkovska, Lidija: Nobel proti Nobelovi (ukázky z poezie), přeložila Oldřiška Čtvrt-
o básnících haiku, kteří si pohrávají se slabikami nejen pro vlastní po- níčková, www.iliteratura.cz, 2004
těšení. První festival haiku slam poetry se loni konal ve Skopji a vítězem Dukovski, Dejan: Ať chcípne kurva, která s tím začala (Mame mu ebam koj prv počna),
se stal Vladimir Martinovski, který posluchače obveselil krátkými bás- jako scénické čtení uvedeno v koprodukci divadel Multiprostor Louny a M.U.T. 12. úno-
ra 2004, režie Ján Šimko, přeložila Oldřiška Čtvrtníčková
nickými formami doprovázenými hrou na dětská chrastítka a xylofon.
Petrovski, Jugoslav: Porcelánová váza (Vazna od porcelan), jako scénické čtení uvedlo
Třicítka mladých básníků se představila v souborném almanachu
Národní divadlo 13. února 2004, režie Ivan Rajmont, přeložila Oldřiška Čtvrtníčková
Mugri (Svítání), která vyšla na sklonku minulého roku a byla věnována Prokopiev, Aleksandar: Kočky ve větvích (ukázky haiku), přeložila Oldřiška Čtvrt-
spisovatelce, jež se nejvíce zasloužila o její vydání, Jadrance Vlado- níčková, www.iliteratura.cz, 2004
vové, která zemřela v listopadu 2004. Srbinovski, Mladen: Makedonský Faust (Makedonski Faust), jako scénické čtení uved-
lo Západočeské divadlo v Chebu 14. února 2004, režie Tomas Zielinski, přeložil Ale-
xandar Kolevski
makedonská literatura u nás a česká v makedonii
Překlady z makedonštiny u nás nejsou často k vidění, za poslední rok za-
znamenáváme pouze krátké ukázkové překlady na stránkách interneto-
vého časopisu iliteratura (www.iliteratura.cz). V únoru 2004 byly v praž-
ských divadlech k vidění tři scénická čtení makedonských divadelních
her, všechny v rámci projektu Balkánské pilíře. Byla to dramata Dejana
Dukovského Mame mu ebam koj prv počna (Ať chcípne kurva, která s tím
začala), Mladena Srbinovského Makedonski Faust (Makedonský Faust)
a Jugoslava Petrovského Vazna od porcelan (Porcelánová váza).
Překladatelská stagnace je zřejmě reciproční, v minulém roce ne-
vyšel ani v Makedonii žádný překlad z české literatury. V nejbližší době
se však očekává vydání románu Nesmrtelnost Milana Kundery.

internet – na dobré adrese
Dobrými internetovými adresami jsou nadále www.blesok.com.mk, časopis nejen o li-
teratuře, který vychází šestkrát ročně. Informativní charakter mají stránky www.cul-
ture.in.mk, které podávají anglické resumé nejnovějších kulturních událostí v Make-
donii. Potřebné údaje o spisovatelích registrovaných ve Svazu makedonských spisovatelů
najdete na adrese www.dpism.org.mk, o některých dalších potom na adrese PEN
klubu www.pen.org.mk. Teatrologové najdou zajímavé informace na stránkách Ma-
kedonského divadelního institutu www.mactheatre.edu.mk. Žádné z těchto stránek
nevyžadují znalost makedonštiny, jsou k dispozici také v anglické verzi.

přehled nejdůležitějších literárních cen
Roman na godinata (Román roku): Milovan Stefanovski, Izgubeni žegol (Ztracená svora)
Racinovo priznanie (Cena Kosty Racina): Mihail Rendžov, Zaharij i drugi raskazi (Za-
chariáš a jiné povídky)

170 makedonsky psaná literatura 171
německy psaná literatura Tageszeitung (TAZ), Die Zeit nebo internetový časopis Berliner Zimmer.
Zmíněná Tanja Dückersová se stejně jistě pohybuje v oblasti komerč-
ně úspěšného psaní i undergroundu. Stále populárnější jsou klubová čte-
ní a poetry slamy.
veronika jičínská, marcela požárek Mezi autory popu, které je třeba zmínit, patří Christian Kracht (1966),
Florian Illies (1971), novinář a spisovatel Benjamin von Stuckrad-
-Barre (1975), novinář a muzikant Thomas Meinecke (1955) a vele-
úspěšný scenárista, novinář, spisovatel a raper tureckého původu Fe-
ridun Zaimoglu (1964). Zaimoglu, autor bestsellerů Kanak Sprach (1995,
Kanačtina – řeč německých Turků, nedokonalá němčina – jazyk, který
jako jazyk společenství používá Jáchym Topol v berlínských pasážích
svého románu Sestra) a German Amok (2002), mimo jiné založil skupi-
nu Kanak Atak, jež volně sdružuje mladé umělce, většinou tureckého
či jiného neněmeckého původu, kriticky zaměřené proti etnocentrické
kultuře.
Pokud bychom měli charakterizovat literární dění v Německu v právě Thomas Meinecke v loňském roce vydal svou čtvrtou knihu, román
uplynulém roce, museli bychom konstatovat, že německá literatura je či spíše „text“ Musik (Hudba), „rafinovanou popovou sociologii“, prolo-
opět v zajetí vlastní minulosti. Nejlepší díla loňského roku jsou zahleděná ženou teoretickými exkurzy k discohudbě, bebopu, housu a queer mu-
do 50. let hospodářského zázraku, vracejí se do doby před rokem 1989 sic. Stuckrad-Barre, mezi jehož novinářskou a spisovatelskou činností
v bývalé NDR nebo jsou novodobým časovým románem sledujícím osudy není zřetelná hranice, vydal „román na pokračování“ s názvem Remix2,
hrdinů od konce války do 90. let minulého století. „reportáž naší doby“, ve které příliš nerozlišuje mezi soukromým a ve-
Loňský rok by se kromě toho dal označit za rok německých auto- řejným a neuznává jinou realitu než mediální. Feridun Zaimoglu zaujal
rek. Hvězdami kulturních rubrik a literárních příloh deníků se staly mla- sbírkou povídek Zwölf Gramm Glück (Dvanáct gramů štěstí) o honbě za
dé autorky Terézia Mora (1971), Antje Ravic Strubelová (1970) a Juli štěstím.
Zehová (1974) – ženy kolem třiceti let, které se již proslavily svými de-
buty. Koncem 90. let se v této souvislosti mluvilo o „dívčím zázraku“, vel- Švýcarská literární scéna minulých let se vyznačuje na české poměry
ký úspěch slavily tehdy začínající spisovatelky Judith Hermannová neobvyklým směřováním: hvězdami kulturních rubrik, literárních fes-
(1970), Tanja Dückersová (1968), Zoe Jennyová (1974) a Julia Franc- tivalů a cen se stávají stále častěji autoři, kteří pocházejí z multikul-
ková (1970). Tyto autorky potvrdily svůj talent (snad kromě trochu bez- turního prostředí, ve Švýcarsku se proslavili jako mezinárodně uzná-
radné Jennyové) nejméně druhou knihou a mohou oslovit i české čte- vaní spisovatelé, a tím berou vítr z plachet helvétským „starousedlíkům“.
náře: překlady Hermannové (Letní dům, později, 1999) a Dückersové Jako příklad za všechny může posloužit kosmopolita, židovský sa-
(Zóna Berlín, 2004) u nás již vyšly. tirik Efraim Kišon (Ephraim Kishon), rodák z Budapešti původním
Neméně zajímavým fenoménem je pop-literatura, která pracuje s prv- jménem Ferenc Hoffman, který zemřel v lednu 2005 ve švýcarském Ap-
ky tzv. pokleslé kultury, jako jsou populární časopisy, hudba a televize. penzellu a jehož více než 50 knih bylo přeloženo do 34 jazyků. V roce
Její tvůrci reagují na trendy v současném mediálním světě, které se pře- 2003 dostal nejvyšší státní vyznamenání izraelského státu, cenu
nášejí na životní styl. Oproti anglosaskému popu je ten německý opož- Izraele.
děný a méně výrazný. Popoví autoři v Německu jsou často zároveň ko-
mentátoři, kritici nebo redaktoři, sami se tedy podílejí na tom, o čem
píší. Jestliže mnozí spisovatelé starší generace, či dokonce většina, ob- události a literární ceny
čas nebo pravidelně píší do novin, pro mladé autory je účast v produk-
ci tradičních a digitálních médií samozřejmostí. Média přebírají hlav- nûmecko a rakousko
ní roli ve směřování kulturního provozu, ten literární je jen jeho součástí. Největšími událostmi literárního světa jsou v Německu lipský a frankfurt-
Většina debutantů píše pro deníky a týdeníky, konkrétně pro magazín ský knižní veletrh. Lipský knižní veletrh se koná každoročně v březnu.
Süddeutsche Zeitung, Berliner Seiten, Frankfurter Allgemeine Zeitung, pro V loňském roce přišel rekordní počet návštěvníků. Nejvýznamnějším

172 nûmecky psaná literatura 173
německým hostem festivalu byla Christa Wolfová. Své 75. narozeniny Během pěti dnů se ve Frankfurtu nad Mohanem prezentovalo ko-
oslavila na veletrhu prezentací nové obrazové autobiografie doprová- lem 6600 vystavovatelů z více než 100 zemí světa a na 350 000 knižních
zené korespondencí, texty svých esejů a faksimilemi rukopisů s názvem titulů, především novinek. V tomto roce se kromě tradičního knižního
Christa Wolf. Eine Biographie in Bildern und Texten (Christa Wolfová. Bio- veletrhu plánuje i 1. Frankfurtský antikvářský veletrh, který by se měl
grafie v obrazech textech) a deníkového románu Ein Tag im Jahr (Jeden konat od 19. do 23. 10. 2005. Zájem vystavovatelů je veliký: vzápětí po
den v roce). Kromě těchto titulů byla připomenuta i její další kniha, vy- ohlášení veletrhu letos v lednu byla třetina stánků zarezervovaná.
daná roku 2002, Leibhaftig (Vlastním tělem), která je zasazena do roku Vedle zmíněných knižních veletrhů se mezi významné literární události
1988 a vypráví o existenciální krizi smrtelně nemocné hrdinky, v jejíchž v Německu začíná řadit Mezinárodní festival literatury v Berlíně. Koná se
vzpomínkách a horečnatých fantaziích se znovu promítají českoslo- od roku 2000, vždy v září. Snaha o maximální otevřenost vůči jiným kul-
venské a maďarské politické procesy, Pražské jaro a její vlastní i veřej- turám a nápadité akce činí z tohoto festivalu mimořádnou událost.
ný život v bývalé NDR. Sekcí „Mezinárodní literatura pro děti a mládež, Mluv, paměti“ (před-
Značný zájem byl o čtení českých autorů. Ze své knihy Noční práce čítají se zde texty uplynulých desetiletí a staletí, od známých, nezná-
(Nachtarbeit, v překladu Evy Profousové a Beate Smandek) četl Jáchym mých i zneuznaných autorů), „Literatura na celuloidu“ (představuje zfil-
Topol. Kromě toho se zájemci mohli seznámit s díly Radka Malého, Fran- movaná literární díla z dalekých i blízkých zemí) a „Reflexe“ (debatní
tiška Dryje, Vikiho Shocka, Hany Andronikové a Bohuslava Vaňka-Úval- fórum o regionálním a světovém politickém vývoji) se účastní na 150 au-
ského. torů a kritiků a 35 000 návštěvníků. Nejatraktivnější sekcí festivalu je
V rámci veletrhu je každoročně udělována celá řada cen. Tou nejvý- „Speciál“, v jejímž rámci se autoři prezentují na různých místech v ga-
znamnější je Německá knižní cena (Deutscher Bücherpreis). Za celoži- leriích, klubech, muzeích, knihovnách či na městských hřbitovech,
votní dílo ji loni získala autorka knih pro děti Mirjam Presslerová. kde předčítají ze svých knih, diskutují s posluchači, někdy se jejich díla
K dalším oceněným autorům patří Američan Michael Moore, který inscenují. Loňského ročníku se zúčastnili např. básníci Wolf Biermann
získal Platýze (tak se zkráceně říká Německé knižní ceně pro její tvar) a Durs Grünbein, prozaici Christoph Hein a Rolf Hochhuth, Susan-
v oblasti literatury faktu za knihu o Bushově vládě Stupid White Men ne Riedelová, jejíž román Die Endlichkeit des Lichts (Pomíjivost světla)
(Hloupí bílí muži, česky 2004). byl přeložen do češtiny. Z českých autorů byl pozván Petr Borkovec.
V kategorii beletrie získal ocenění Yann Martel za román Life of Pi Nejprestižnější literárních cenou v Německu je každoročně udělo-
(Pí a jeho život, vyšlo česky). vaná Cena Georga Büchnera. Loni ji získal Wilhelm Genazino (1943) za
Za prvotinu Selam Berlin (Ahoj Berlíne) o pádu berlínské zdi očima nesentimentální bildungsromán – příběh sedmnáctiletého mladíka
Turků žijících v Německu si cenu odnesla německá autorka Yade Kara. s literárními ambicemi zasazený do počátku 60. let – Eine Frau, eine Woh-
Za dětskou knihu byl oceněn irský autor Eoin Colfer, který vytvo- nung, ein Roman (Žena, byt, román).
řil literární postavu Artemise Fowla (série vychází i česky), jež vychází Dalším významným oceněním je Mírová cena německých knihkup-
z irských mýtů, ale je naprosto současná. ců (Friedenspreis des Deutschen Buchhandels), udělovaná na frank-
Největší světový knižní veletrh ve Frankfurtu nad Mohanem, který furtském knižním veletrhu. Loni jí byl vyznamenán maďarský autor Pé-
se konal od 6. do 10. října 2004, se zaměřil na literaturu arabských zemí. ter Esterházy. Esterházy (1950) je označován za příslušníka postmoderní
Sekce s názvem „Pohled do budoucnosti“ představila evropskému pub- generace, v Maďarsku byl v disidentských kruzích známý od 70. let. Svou
liku často opomíjenou arabskou literaturu a seznámila je s tamní na- Knihou o Hrabalovi (1990) otevřel na pozadí převratů ve střední Evropě
kladatelskou scénou. Arabské kultuře bylo zasvěceno i 15 výstav, jež nové literární perspektivy. Věhlas mu ale přinesl až opus magnum Har-
představily politickou karikaturu a arabskou kaligrafii. Do Německa za- monia Caelestis o historii rodu Esterházy, neobvyklá rodinná kronika,
vítala řada arabských spisovatelů, mimo jiné Adonis, Tahar Ben Jel- která v Maďarsku patřila po měsíce mezi bestsellery.
loun, Edwar al-Kharat a Mahmoud Darwish. Velkou událostí v Rakousku je udělování Ceny Ingeborg Bachman-
Z německy píšících autorů se na festivalu objevili Juli Zehová (čes- nové. Loni si ji odnesl dosud neznámý básník a začínající prozaik Uwe
ky vyšli Orli a andělé) či Wladimir Kaminer (česky zatím Vši svobody), Tellkamp za román Der Schlaf in den Uhren (Spánek v hodinách), ode-
Švýcar Urs Widmer a Günter Grass. K důležitým oblastem, na něž se hrávající se v Drážďanech před rokem 1989. Nejvyššího ocenění, Nobe-
loňský ročník zaměřil, patřil také komiks a film. Podobně jako v Lip- lovy ceny, se dostalo zcela překvapivě Elfriede Jelinekové, rakouské
sku se v sekci nazvané „Faszination Comic“ představili tvůrci z Ameri- spisovatelce, dramatičce a překladatelce. Poprvé byl touto cenou poc-
ky, Japonska, evropských a afrických zemí. těn rakouský spisovatel.

174 nûmecky psaná literatura 175
‰v˘carsko z knihkupeckých pultů
Protože současná česká kulturní recepce stále vězí v převážně národ-
nostně definovaných literárních debatách, soustřeďuje se následující nûmecko a rakousko
přehled švýcarských literárních událostí roku 2004 naopak na autory Mezi nejzajímavější tituly roku 2004 rozhodně patří román Christo-
z hlediska národní příslušnosti hůře zařaditelné. pha Heina Landnahme (Zábor země), jemuž se velké pozornosti dostalo
Mekkou všech knižních nadšenců ve Švýcarsku jsou Solothurnské už na lipském knižním veletrhu. Christoph Hein (1944) v něm vypráví
dny literatury. Solothurnskou literární cenu udělovanou v rámci festi- příběh jedné rodiny nikde nechtěných odsunutých Němců. Autor sle-
valu získala za rok 2004 Barbara Honigmannová, narozená ve vý- duje hlavního hrdinu téměř 50 let a vypráví jeho příběh z pohledu pěti
chodním Berlíně a žijící ve Štrasburku. Vynikající autorka platí stále různých vypravěčů. Je zde zřejmá paralela s autorovou vlastní životní
spíše za tajný tip, její schopnost vcítění, mírná lakoničnost a přesný po- dráhou rozdělenou mezi Slezsko a západní a východní Německo. Chri-
hled vytvářejí jedinečný styl. V jedné z povídek prvotiny Roman von ei- stoph Hein se proslavil již románem Willenbrock (česky vyšel pod stej-
nem Kinde (Román o dítěti), která by se dala označit za romantickou, ným názvem) s podobným tématem outsidera, jenž dosáhne velkého
se mladí lidé vydávají na turisticky neobjevené Slovensko. Životní drá- společenského úspěchu. Landnahme se odehrává v saském městečku
ha Honigmannové je podobně mimořádná jako její dílo. Autorčin po- Guldenburg, kde se život zdánlivě míjí s velkými dějinami, a přesto se
slední román o životě její matky, agentky tajných služeb a věčné emi- právě v tomto provinčním místě exemplárně zrcadlí průběh německé
grantky, se příznačně jmenuje Ein Kapitel aus meinem Leben (Kapitola historie od konce války do přelomu tisíciletí. Koncem roku 2004 vyšel
z mého života). nejnovější Heinův román: In seiner frühen Kindheit ein Garten (V jeho
Nejvýznamnější literární Cenu Gottfrieda Kellera obdržel v uplynu- raném dětství zahrada) o další zasuté bolestné kapitole německých dě-
lém roce za celoživotní dílo prozaik a básník Klaus Merz, který se na- jin, teroristech RAF. Autor byl letos začátkem února navržen na Ně-
rodil v roce 1945 v Aarau. Merz publikuje v rakouském nakladatelství meckou knižní cenu.
Haymon, kde vyšla i jeho zatím poslední kniha Löwen Löwen, venezia- Stále vynikající je dnes již nestor německé literatury Martin Wal-
nische Spiegelungen (Lvi lvi, benátská zrcadlení). Český germanista ser (1927). Po románech z posledních let, skandální Smrti jednoho kriti-
Milan Tvrdík o Merzově tvorbě napsal: „Hermetické texty, k jejichž ucho- ka (Tod eines Kritikers), ve které zle ironizuje literární provoz a zcela cí-
pení je třeba určité námahy, jsou literárním obrazem komplikovaného leně kritika Marcela Reicha-Ranického, a intimních Meßmers Reisen
života současnosti.“ Na webových stránkách nakladatelství Haymon je (Meßmerových cestách), rozvíjejících staré motivy, vyšla loni patrně jeho
k přečtení oslavná řeč na Merze z pera proslulého literárního kritika nejlepší kniha za poslední léta: Der Augenblick der Liebe (Okamžik lás-
a emeritního profesora germanistiky na curyšské univerzitě, Petera von ky). Milostný příběh mezi doktorandkou Beate Gutbrodovou a Gottlie-
Matta. bem Zürnem, soukromým docentem, rozvíjí walserovská témata lásky,
Koncem roku 2004 byla vyhlášena laureátka Velké Schillerovy ceny, manželství a nevěry. Kniha byla „dešifrována“ jako literární odpověď na
jediné celošvýcarské ceny, která se uděluje jednou za čtyři roky. Oce- úspěšný román mladé autorky Martiny Zöllnerové o vztahu ke starší-
nění převezme koncem dubna 2005 v národní knihovně v Bernu doy- mu muži Bleibtreu (Zůstaň věrný). Walser v rozhovorech popřel přímou
enka švýcarské poezie, Erika Burkartová, která se stejně jako Merz na- souvislost: postava Zürna a jeho manželky Anny, kterou Zürn nikdy
rodila v Aarau, jen o generaci dříve, v roce 1922. Stylem a významem lze nepřestane milovat a nikdy ji neopustí, jsou součástí jeho autorského
Burkartovou přirovnat k české spisovatelce Bohumile Grögerové, její světa. Motiv manželství a nevěry se u Walsera opakovaně objevuje už
knihy vydává prestižní nakladatelství Ammann, včetně autorčiny zatím od jeho prvotiny Ehen in Phillipsburg (česky vyšlo jako Phillipsburské
poslední sbírky Langsamer Satz (Pomalá věta), která vyšla v roce 2002. svazky manželské). V Okamžiku lásky autor propojuje známé téma s pří-
Schillerovu cenu Curyšské kantonální banky 2004 (Zürcher Kanto- během o stárnutí, s myšlenkami francouzského materialistického filo-
nalbank Schiller-Preis) získal za svůj autobiografický román Der beste sofa La Mettrie (Beate o něm píše ve Spojených státech dizertaci), zkou-
Tänzer (Nejlepší tanečník) Christoph Keller (1963). Keller vystudoval máním povahy mimořádných životních okamžiků a s rafinovanou hrou
amerikanistiku a slavistiku, žije střídavě ve svém rodném městě St. Gal- s identitou autora a vypravěče.
len a v New Yorku. Nejlepší tanečník je kronika jedné rodiny a zároveň Kritiku nadchla Brigitte Kronauerová (1940), a sice svým dalším
jedné nemoci. Sám Keller trpí chorobou, při níž postupně ochrnuje románem Verlangen nach Musik und Gebirge (Touha po hudbě a horách).
celé tělo, a právě jeho nesentimentální pohled na boj s fyzickou nemo- Jazykově náročné dílo proložené stovkami odkazů (název je citát z Nie-
houcností ocenila porota nejvíce. tzscheho Ranních červánků) o setkáních v belgickém letovisku Oosten-

176 nûmecky psaná literatura 177
de má filosoficko-esejistický charakter. V lednu 2005 autorka za tento ‰v˘carsko
román dostala Brémskou literární cenu. Kousavě vtipný a politicky angažovaný básník a kabaretiér Franz Ho-
Nepřehlédnutelná je další kniha i u nás známého autora Thomase hler (1943), který vystupoval se svým kabaretním programem snad všu-
Brussiga (1965). Do češtiny byly zatím v rychlém sledu přeloženy jeho de na světě od Argentiny, přes Kostariku, Švédsko po Českou republiku,
Hrdinové jako my, Na kratším konci ulice, Život až po chlapy. Brussigův vydal v uplynulém roce knihu Die Torte und andere Erzählungen (Dort
nejnovější román Wie es leuchtet (Jak září) je knihou, na kterou se „od a jiné povídky) a obdržel čestné uznání města Curychu. Hohler, kombi-
oněch dní“ (převratu) čekalo, jak píší nadšení kritici. 15 let po pádu zdi nace Ivana Vyskočila a Jiřího Šlitra, si zábavným způsobem bere na muš-
líčí tento novodobý „Balzac z Prenzlauer Bergu“ rozhodující měsíce roku ku záludnosti švýcarského dialektu, ale i z helvétské perspektivy aro-
1989 jako karneval, postavy jsou sentimentální i bizarní zároveň. Brus- gantně a mocichtivě působící jazyk spolkových sousedů. Pro ilustraci
sig po satirách na NDR napsal skvělou ideologickou grotesku. některé tituly jeho kabaretních čísel a knih: Ichduersiees. Grüss Gott,
Hlouběji do minulosti se ponořila nadějná autorka Antje Ravic Stru- Herr Meier! Die Bewerbung (Játyononaono, Pozdrav pánbůh, pane Meiere!
belová (1974). V románu Tupolew 134 se nechala inspirovat skutečnou Konkurz), Iss dys Gmüess (Sežer svoji zeleninu).
událostí: v roce 1978 unesli dva občané NDR letadlo na cestě z Gdaň- Typickým kosmopolitou, jehož osudy jsou spojené se Švýcarskem, je
sku do západního Berlína. Strubelová ve složitě komponovaném příbě- Perikles Monioudis. Narodil se v roce 1966 v kantonu Glarus jako syn
hu vypráví příběh o zradě a ilegalitě, touze začít nový život a neschop- Řeků, vystudoval sociologii, politologii a práva v Curychu. Dnes žije v Ber-
nosti osvobodit se od zažitých způsobů. líně a působí jako hostující spisovatel na Massachusettském institutu
Nadšeně vynášen byl kritikou první román maďarské autorky píší- technologie (MIT). Kosmopolitní charakter má i jeho poslední román Die
cí německy – Terézie Mora (1971), která od roku 1990 žije v Berlíně, zau- Stadt an den Golfen (Město u zálivů), který nese podtitul Soluň, Berlín, Cu-
jala už svou první sbírkou povídek Seltsame Materie (Podivuhodná hmo- rych, Alexandrie. Zatím největším autorovým úspěchem byla v roce 1997
ta, 1999). Hrdina jejího nového románu Alle Tage (Všechny dny) Cena Conrada Ferdinanda Meyera za román Eis (Led).
s příznačným jménem Abel Nema je ztracená existence nejistého pů- Zsuzsanna Gahse, narozená v roce 1946 v Budapešti, žije dnes
vodu – v jeho rodné zemi vypukla občanská válka – jazykový génius ovlá- jako spisovatelka a překladatelka v Müllheimu v Kantonu Thurgau. Müll-
dající bezchybně deset řečí, ale bez schopnosti skutečné komunikace. heim, autorčino adoptivní město, hraje ústřední roli v její knize Durch
Román je srovnáván s tak rozdílnými díly jako Döblinovým Berlín, Ale- und durch (Skrznaskrz), která vyšla v rakouském nakladatelství Edition
xandrovo náměstí či Malinou Ingeborg Bachmannové. Magický jazyk a sil- Korrespondenzen (publikuje v něm mimo jiné i český básník Petr Bor-
ná výpověď jej odlišují od sebestředných děl autorčiných německých kovec). Autorčin styl je jednoduchý a zároveň maximálně přesný a vy-
vrstevníků. Terézie Mora je považována za velký objev a byla letos za- stihuje dokonale švýcarskou atmosféru sofistikované nudy, která může
čátkem února spolu s Christophem Heinem nominována na Německou mít svůj rurální půvab: „Mezitím jsem přemýšlela o tom, že v pohrani-
knižní cenu. čí, v oblasti, která leží trochu mimo, která nikoho nezajímá, vzniká ja-
Mezi rakouskými autory stále vyniká Peter Handke (1942). Jeho Don kési (osobní) klima, klidné pracovní klima, které mají také, i když v ji-
Juan s podtitulem Vyprávěno jím samým je podle slov autora „definitiv- ném smyslu, dirigenti, kteří rovněž žijí v naprosté odloučenosti a jejichž
ní a jediný pravdivý příběh Dona Juana“: sedm dní vypráví známý svůd- hlavy si až do vysokého věku uchovávají krásu.“
ník francouzskému hostinskému o setkáních se sedmi ženami v různých Další kosmopolita, lucernský rodák Rolf Dobelli (1966), vystudoval
částech světa. Handkovi přitom nejde o legendu: zcela vynechány jsou ekonomii v St. Gallenu a pracoval v různých nadnárodních společnos-
milostné scény, setkání mají duchovní charakter s cílem alespoň na chví- tech v Austrálii, v Hongkongu, Anglii a v Americe a dnes žije střídavě
li pozdržet plynutí času. Autor se pokouší zachytit naplnění okamžiku v Miami a Luzernu. Beletrii začal psát v den svých 35. narozenin. V loň-
a rozvíjí tak své staré téma o vyprázdněnosti moderního světa, proti kte- ském roce mu v renomovaném nakladatelství Diogenes vyšel román Und
ré staví silně subjektivní způsob prožívání. was machen Sie beruflich? (A jaké je vaše zaměstnání?). Název tvoří
K 80. narozeninám velké rakouské lyričky Friederike Mayröcke- jedna z nejhorších otázek, které mohou člověka potkat, když ho zrov-
rové (1924) vyšlo její souborné básnické dílo za posledních šest deseti- na propustili z práce. Přesně to se stane hlavnímu hrdinovi Gehrerovi.
letí. Básně, které k vydání připravil německý spisovatel Marcel Beyer Věc je o to horší, že Gehrerova ctižádostivá žena staví kariéru na první
a opatřil je doslovem a komentářem, jsou řazeny chronologicky, což místo v hodnotovém žebříčku.
zájemcům umožňuje sledovat vývoj autorčiny tvorby. Po smrti Maxe Frische převzal roli morálního svědomí národa spi-
sovatel Adolf Muschg, který dlouho učil německou literaturu na ETH

178 nûmecky psaná literatura 179
(Vysoké učení technické) v Curychu a v současné době zastává po Gy- turní rubriku má Süddeutsche Zeitung, trochu tradičnější je Frankfur-
örgy Konradovi funkci prezidenta Akademie der Künste (Akademie umě- ter Allgemeine Zeitung, nejodvážnější jsou kulturní stránky Tageszeitung
ní) v Berlíně. Muschg, žijící spisovatelská legenda, se ve své knize Der (TAZ). Za sledování stojí literární příloha týdeníku Die Zeit, kam píší
Schein trügt nicht. Über Goethe (Zdání neklame. O Goethovi) zaobírá vzta- renomovaní kritici i spisovatelé, jednou za tři měsíce vydává Die Zeit
hem velikána německé literatury k náboženství, hlavně k židovství, i zvláštní literární přílohu o více než sto stranách. Čistě literárním ča-
a zkoumá jeho životní filosofii. Muschgova esej je brilantní sondou do sopisem je měsíčník Literaturen, který se tematicky zabývá děním ve
magického Goethova světa. světové literatuře. Vychází teprve od roku 2001 a je nejlepším zdrojem
Další stálicí švýcarského literárního nebe je Urs Widmer, který svůj rozsáhlejších recenzí, studií a rozhovorů s autory, zvláště pro odborné
vztah ke psaní a potažmo svoji tvorbu charakterizuje následujícími publikum.
slovy: „Zaměstnávám hlavu tím, že si představuji něco krásného, stro-
my nebo oceány a vzduch a lásku, protože tam, kde jsem, je málo oceá- ‰v˘carsko
nu a vzduchu a lásky.“ V loňském roce vyšel Widmerovi román Das Z nakladatelství, jejichž vydavatelská politika je chytrá a vkusná, uveď-
Buch des Vaters (Kniha otce). Vypravěč v ní formou zápisků rekonstruu- me alespoň jedno, curyšský Ammann, ve kterém vyšla mimo jiné díla
je život hlavního hrdiny příběhu, svého otce. Ten ve dvanácti letech do- Daniely Hodrové a Jiřího Kratochvila. Svou prozíravost osvědčilo již
stal prázdnou knihu, do níž si každý den zaznamenával, co se stalo. Po v roce 1986, kdy vydalo autobiografický román Aké od Wole Soyinky.
jeho smrti deník zmizel, dříve než si ho mohl syn přečíst. Syn-vypravěč Soyinka byl v témže roce jako první Afričan vyznamenán Nobelovou
se tedy rozhodne sepsat otcův život znovu – sám. Kniha má výrazné au- cenou za literaturu.
tobiografické rysy, stejně jako Widmerův otec je románová postava pro-
dchnutá láskou k životu a knihám. Kniha otce vzbudila senzaci i proto, že
z jiné perspektivy přepisuje příběh Clary z Widmerova minulého romá- německá literatura u nás
nu Der Geliebte der Mutter (Matčin milenec), který byl mezitím zfilmován.
A nakonec uveďme román, který sice nevyšel loni, nýbrž o rok dříve, Do češtiny se kromě filosofické literatury hojně překládá stále populární
bezpochyby by si však zasloužil překlad do češtiny. Jmenuje se Und Ruth Thomas Bernhard, vycházejí zahraniční studie k Franzi Kafkovi: např.
(A Ruth), napsal ho Urs Faes a pojednává o skladateli Albanu Bergovi, Canettiho Druhý proces.
který si 10 let dopisuje s utajenou milenkou a jeho milostné dopisy ne- Největším nakladatelským počinem byl loni stejně jako v předešlém
jsou adresované nikam jinam než do Prahy. roce překlad Deníků Victora Klemperera s podtitulem Chci vydat svě-
dectví II.
Z hlediska překladatelského výkonu je nejkrásnějším převodem za
nakladatelství a literární časopisy loňský rok Rozevřená fuga Franze Wurma (1926), pražského rodáka,
který po životě v anglickém exilu zakotvil ve Švýcarsku. Překladatelka
nûmecko a rakousko Věra Koubová převedla jeho zdánlivě nepřeložitelné verše do stejně her-
Největší a nejúspěšnější nakladatelské domy s nejdelší tradicí jsou metického a erotického jazyka.
v Německu Suhrkamp, Carl Hanser a S. Fischer, v Rakousku pak Paul
Zsolnay. Německé Suhrkamp se soustřeďuje převážně na klasiky, v loňském
roce vydalo např. v tomto textu zmiňovaného Petera Handkeho, česká literatura v německu a rakousku
Christopha Heina, Friederike Mayröckerovou, dále Hanse Magnuse
Enzensbergera, korespondenci Hanah Arendtové s Uwe Johnsonem, Z češtiny se do německého jazyka nepřekládá příliš systematicky: v sou-
korespondenci Paula Celana s Ilanou Shmueli, básně Durse Grünbeina. časnosti je, zdá se, ze středoevropských spisovatelů větší zájem o polské
Kmenovým autorem Suhrkampu byl po léta i Martin Walser, po mediální a maďarské autory. Za poslední dva roky vyšly v německém překladu díla
aféře s románem Smrt jednoho kritika nyní vydává své knihy u Rowohlta. Jáchyma Topola, Michala Viewegha, Petra Borkovce a Jaroslava Ru-
Začínající autoři publikují převážně v nakladatelstvích Kiepenheuer & diše. Nadšeně byl kritikou přijat překlad Jozovy Hanule Květy Legátové.
Witsch, Luchterhand, BerlinVerlag, Rowohlt nebo Aufbau. Českou literaturu v německy mluvících zemích zachraňuje projekt
V Německu a Rakousku se literární dění odehrává hlavně v literár- Tschechische Bibliothek, díky němuž již 6 let, vždy na jaře a na pod-
ních přílohách deníků a na jejich kulturních stranách. Vynikající kul- zim, vycházejí v mnichovském nakladatelství Deutsche Verlags-Anstalt

180 nûmecky psaná literatura 181
dvě knihy, převážně reprezentativní čeští klasikové. Z prózy zde zatím Dny české kultury (www.tschechische-kulturtage.de), které se kaž-
vyšli Karel Čapek, Jan Čep, Jaroslav Durych, Jaroslav Hašek, Egon doročně odehrávají v Drážďanech, a Pražská noc, kdy se v pěti němec-
Hostovský, Bohumil Hrabal, Josef Jedlička, Eva Kantůrková, K. H. kých městech předčítá z českých románů, povídek a divadelních kusů
Mácha, Ivan Olbracht, Karel Poláček, Milada Součková, Vladislav na co nejneobvyklejších místech. Např. v Berlíně v soudní síni bývalé-
Vančura, Jiří Weil, Zikmund Winter, výbor z českých novel a poví- ho Říšského soudu, ve které se obhajoval Georgi Dimitrov, v Lipsku v pod-
dek z přelomu 19. a 20. století (Jakub Arbes, Jiří Karásek ze Lvovic, kroví kostela Sv. Tomáše (působiště J. S. Bacha), ale také v krematoriu
Emanuel z Lešehradu, Miloš Marten, Jan Neruda, Otakar Theer, Ju- či sloním pavilonu zoologické zahrady. V loňském roce se během šesti
lius Zeyer) uspořádaný jedním z vydavatelů této řady, Peterem Demet- hodin stále dokola četly zhruba dvacetiminutové pasáže z textů Karla
zem, a dramata (Havel, Klíma, Kohout, Topol, Uhde). Z poezie byla vy- Čapka, Jiřího Weila, Bohumila Hrabala a Karla Poláčka. Pražská noc měla
daná antologie poetistických textů Adieu múzy. Z filosofie má německý překvapivě vysokou návštěvnost.
čtenář možnost si přečíst Čapkovy Hovory s Masarykem, J. A. Komen- Každým druhým rokem se německy a česky mluvícím autorům udě-
ského, antologie textů: Čeští filozofové od Husa po Masaryka a Čeští fi- luje Drážďanská cena za poezii, která má za cíl podporovat kulturní
lozofové 20. století, Polemické spisy Karla Havlíčka a Dopisy skladatelů výměnu mezi Českou republikou, Rakouskem, Německem a Švýcarskem:
Smetany, Dvořáka a Janáčka. loni cenu obdržel Uwe Tellkamp, který si odnesl i Cenu Ingeborg Ba-
Ze zamýšlených 33 titulů je většina již na světě, k vydání se v násle- chmannové.
dujících letech připravují: Jakub Deml, Božena Němcová, Jan Neru-
da, Teréza Nováková, Richard Weiner, výbor české poezie od počát-
ků po současnost a výbor poezie z posledních desetiletí. Řada Tschechische německy psaná švýcarská literatura u nás
Bibliothek je uznávaným nakladatelským počinem a je také sledována
v literárních přílohách, na rozdíl od ostatních překladů, kterým není vě- Švýcarská literatura obecně je v České republice téměř neznámá. Pokud
nována pozornost žádná či pouze okrajová (loni vyšla v týdeníku Die Zeit už český čtenář na nějaký titul švýcarského autora v českém překladu
za celý rok pouze jediná recenze na překlad české knihy: Topolovu narazí, jde povětšinou o starší díla. Co je platné, že se občas objeví re-
Noční práci). edice nějakého Dürrenmatta nebo Loetschera. Švýcarská literární scé-
Tento výčet nevyznívá příliš optimisticky pro současnou českou li- na je dnes již jinde, a jakkoli jsou oba zmínění autoři významnými před-
teraturu, z většího časového odstupu však situace nevypadá až tak staviteli švýcarské literatury, nemohou ji suplovat.
beznadějně. Za posledních 14 let byli kromě výše jmenovaných překlá-
dáni a vydáváni tito autoři: Egon Bondy, Tereza Boučková, Zuzana
Brabcová, Daniela Fischerová, Daniela Hodrová, Iva Pekárková, internet – na dobré adrese
Miloš Urban a Ivan Wernisch. Jejich knihy se ovšem nezařadily mezi
bestsellery. Z přeložené poezie získá německý čtenář pestrý, i když ne- nûmecko a rakousko
www.perlentaucher.de („lovci perel“, bezkonkurenčně nejlepší adresa pro vyhledá-
úplný obraz: Blatný, Borkovec, Diviš, Hejda, Halas, Hiršal, Gröge-
vání recenzí, stručných údajů o autorech a novinkách. Stránky jsou aktualizovány den-
rová, Ludvík Kundera, Rudčenková, Seifert, Skácel, Wernisch,
ně ve 14 hodin: začínají přehledem knih dne podle recenzí na kulturních stránkách
Zahradníček. Kromě těchto samostatných překladů vyšly za 10 let deníků, následuje přehled časopisů nejvýznamnějších evropských a amerických titu-
4 antologie poezie. lů – Gazeta Wyborcza, The New York Review of Books, Le point, L’Espreso, The Times Li-
Ve vydávání české literatury se angažují převážně malá nakladatel- terary Supplement, Le Nouvel Observateur a další – s odkazy, dále komentář k obsahu kul-
ství: Edition Pongratz v Hauzenbergu, Elfenbein a Friedenauer Presse turních rubrik deníků a vtipné sekce – karikatura, komiks. Novinové recenze nejsou
v Berlíně, Wieser v Klagenfurtu. Je třeba zmínit malé nakladatelství, kte- přebírány v plném znění, internetové stránky přinášejí jejich komentované resumé,
ré se na literaturu v českých zemích specializuje: Vitalis vydává od roku a čtenářům tak umožňují snazší orientaci v každodenní záplavě textů.)
1993 české, německé, židovské a rakouské autory, které spojuje původ www.literaturkritik.de (akademičtější server, na kterém najdeme i recenze odbor-
ných publikací, odkazy na konference a především velkou databázi původních recen-
z českých zemí.
zí v plném znění)
S českou literaturou se v Německu žijící čtenář nejlépe seznámí při
www.berlinerzimmer.de (sleduje a přímo i utváří alternativní scénu. Zájemce zde na-
autorských čteních, která jsou nedílnou součástí nakladatelské politi- jde rubriky jako Assoziationslyrik /asociační lyrika/, může tu publikovat své texty,
ky: odbývají se většinou v Českých kulturních centrech ve Vídni, Dráž- dozví se vše o literární scéně Berlína a v sekci Literaturführer Berlin /Literární prů-
ďanech, Mnichově a Berlíně. Relativně úspěšné jsou dále akce jako vodce Berlínem/ o aktuálních akcích)

182 nûmecky psaná literatura 183
www.literaturcafe.de, www.literaturbuero.de (odkazy na literární akademie a na- ‰v˘carsko
kladatelství vydávající začínající autory a rady těmto autorům, jak uspět a publikovat) Solothurner Literaturpreis (Solothurnská literární cena za prózu): Barbara Honig-
www.lyrikline.org (vše k současné poezii evropských zemí – zastoupeny jsou i tzv. mannová (za vynikající literární výkon)
malé literatury: waleská, rétorománská, skotská, bretonská, islandská, ale i Arábie, Gottfried-Keller-Preis (Cena Gottfrieda Kellera): Klaus Merz (za celoživotní dílo)
Persie a Japonsko. Texty jsou uvedeny v originále i v německém překladu /z českých Grosser Schiller Preis (Velká Schillerova cena): Erika Burkartová (za celoživotní dílo)
básníků se tu objevuje pouze Petr Borkovec/) Schiller-Preis der Zürcher Kantonalbank (Schillerova cena Curyšské kantonální banky):
Christoph Keller, Der beste Tänzer (Nejlepší tanečník)
‰v˘carsko
www.nzz.ch/fe (deník Neue Zürcher Zeitung s jednou z nejvýznamnějších německy psa-
ných kulturních příloh Literatur und Kunst /Literatura a umění/) překlady do češtiny
www.drs.ch (švýcarské rádio DRS II: kultura, literatura, umění, divadlo)
www.lesen.ch (nejlepší stránky o švýcarské literatuře) poezie
www.gazzetta-pl.ch (stránky exkluzivního literárního časopisu) Jandl, Ernst: Čtenář myšlenek (výbor), přeložili Josef Hiršal a Bohumila Grögerová,
www.literatur.ch (stránky Solothurnských dnů literatury) Aulos, Praha 2004
www.literaturhaus-basel.ch (program literárního domu v Basileji; úryvky z tvorby Wurm, Franz: Rozevřená fuga, z německých originálů Dirzulande, Hundstage a Drei-
a portréty autorů) undfünfzig Gedichte přeložila Věra Koubová, Prostor, Praha 2004
www.ammann.ch (stránky jednoho z nejdůležitějších nakladatelství)
www.a-d-s-ch (portréty současných švýcarských spisovatelů) próza
www.gottfried-keller-preis.ch (historie Ceny Gottfrieda Kellera) Bernhard, Thomas: Ano (Ja), přeložila Hana Staviařová, Prostor, Praha 2004
www.monioudis.de (autorské stránky Periklese Monioudise) Hesse, Hermann: Pohádky (Märchen), přeložila Eva Pátková, Argo, Praha 2004
www.haymonverlag.at/merz (stránky nakladatelství, v němž vycházejí knihy Klau- Kehlmann, Daniel: Mahlerův čas (Mahlers Zeit), přeložila Jana Zoubková, Argo, Pra-
se Merze) ha 2004
www.snl.ch (švýcarský literární archiv v Bernu, v němž jsou uloženy mimo jiné ruko- Klemperer, Victor: Chci vydat svědectví II, Deníky 1942–1945 (Ich will Zeugnis ablegen
pisy Friedricha Dürrenmatta a Patricie Highsmithové) bis zum letzten. Tagebücher 1942–1945. II. Teil), přeložil Radovan Charvát, Paseka, Pra-
ha a Litomyšl 2004
Lovec, Solo (pseudonym): Vrhač nožů (Messerwerfer), přeložila Jana Zoubková, Laby-
přehled nejdůležitějších literárních cen rint, Praha 2004
Reinerová, Lenka: Vůně mandlí (výbor povídek), přeložily Olga Walló a Lenka Reine-
nûmecko a rakousko rová, Labyrint, Praha 2004
Deutscher Bücherpreis (Německá knižní cena): Stifter, Adalbert: Kondor. Ves na pláňce: dvě rané povídky Adalberta Stiftera (Kondor;
– za celoživotní dílo: Mirjam Presslerová Heidedorf), přeložil Hanuš Karlach, Vitalis, Praha 2004
– za debut: Yade Kara, Selam Berlin (Ahoj Berlíne) Stifter, Adalbert: Žula; Smolaři. (Granit; Die Pechbrenner), přeložil Hanuš Karlach, Vi-
Georg-Büchner-Preis (Cena Georga Büchnera): Wilhelm Genazino, Eine Frau, eine Woh- talis, Praha 2004
nung, ein Roman (Žena, byt, román) Zehová, Juli: Orli a andělé (Adler und Engel), přeložila Jana Zoubková, Odeon, Praha
Friedenspreis des Deutschen Buchhandels (Mírová cena německých knihkupců): Péter 2004
Esterházy (za celoživotní dílo)
Ingeborg-Bachmann-Preis (Cena Ingeborg Bachmannové): Uwe Tellkamp, Der Schlaf humanitní obory
in den Uhren (Spánek v hodinách) Canetti, Elias: Druhý proces: Kafkovy dopisy Felici (Der andere Prozeß. Kafkas Briefe an
Nobelova cena za literaturu: Elfriede Jelineková Felice), přeložila Viola Fischerová, doslov napsal Jiří Stromšík, Prostor, Praha 2004
Großer Literaturpreis der Bayerischen Akademie der Schönen Künste (Velká literární cena Ettinger, Elżbieta: Hannah Arendtová a Martin Heidegger (Hannah Arendt – Martin He-
Bavorské akademie krásných umění): Michael Krüger (za celoživotní dílo) idegger. Eine Geschichte), přeložila Eva Červinková, Academia, Praha 2004
Bremer Literaturpreis (Brémská literární cena): Lutz Seiler, Vierzig Kilometer Nacht (Čty- Heidegger, Martin: Fenomenologická interpretace Kantovy Kritiky čistého rozumu (Phäno-
řicet kilometrů noc, básně) menologische Interpretation von Kants Kritik der reinen Vernunft), přeložil Jan Kuneš,
Großer Österreichischer Staatspreis für Literatur (Velká rakouská státní cena za litera- Oikúmené, Praha 2004
turu): Christoph Ransmayr (za celoživotní dílo) Hoell, Joachim: Thomas Bernhard: portrét spisovatele a dramatika (Thomas Bern-
Österreichischer Staatspreis für europäische Literatur (Rakouská státní cena za evrop- hard), přeložil Tomáš Dimter, Prostor, Praha 2004
skou literaturu): Julian Barnes (za celoživotní dílo) Jung, Carl Gustav: Symbol a libido (Symbol und Libido), přeložili Eva Richtrová a Petr
Patočka, Nakladatelství Tomáše Janečka, Brno 2004
Koch, Hans-Gerd: Setkání s Franzem Kafkou: vzpomínky současníků (Als Kafka mir ent-

184 nûmecky psaná literatura 185
gegenkam. Erinnerungen an Franz Kafka), přeložila Jana Zoubková, anglický originál
přeložil Jan Valeška, francouzský originál přeložila Milena Masáková, Nakladatelství nizozemsky psaná literatura
Franze Kafky, Praha 2004
Nietzsche, Friedrich Wilhelm: Ranní červánky: myšlenky o morálních předsudcích (Mor-
genröthe. Gedanken über die moralischen Vorurtheile), přeložila Věra Koubová, Auro- magda de bruin-hüblová
ra, Praha 2004
Zischler, Hanns: S Kafkou do kina (Kafka geht ins Kino), přeložila Lucy Topoľská, Pro-
stor, Praha 2004

překlady z češtiny
Adieu Musen. Antologie des Poetismus. Gedichte. Texte. Manifeste (Adieu múzy. Antolo-
gie poetismu. Básně. Texty. Manifesty), vybrali, předmluvou a komentářem opatřili Lud-
vík Kundera a Eduard Schreiber, DVA (Tschechische Bibliothek), Mnichov 2004
Borkovec, Petr: Nadelbuch (Needle-book), přeložila Christa Rothmeier, Edition Kor-
respondenzen, Vídeň 2004
Demetz, Peter (ed.): Fin de siècle. Tschechische Novellen und Erzählungen (Konec sto- V dnešním sekularizovaném světě to zní neuvěřitelně, ale kniha, která
letí. České novely a povídky), přeložili Kristina Kallert, Alexandra Baumrucher, Ger- v uplynulém roce v Nizozemsku vzbudila největší rozruch, byla bible.
hard Baumrucher, Peter Demetz, René Wellek, doslov napsal Marek Nekula, DVA (Tsche- Přesněji řečeno její nový překlad, jejž pokřtila nizozemská královna Bea-
chische Bibliothek), Mnichov 2004 trix přečtením prvního odstavce z Genesis, a mimoděk tak dala podnět
Hostovský, Egon: Siebenmal in der Hauptrolle (Sedmkrát v hlavní úloze), přeložil k široké diskusi: přeřekla se totiž v jednom z „nových“ slov. V následu-
Markus Sedlaczek, doslov napsal Jiří Holý, DVA (Tschechische Bibliothek), Mnichov jících týdnech se v médiích předstihovaly osobnosti nejrůznějšího spo-
2004
lečenského i politického zabarvení ve vášnivém hodnocení knihy, kte-
Komenský, Jan Amos: Das Labyrinth der Welt und andere Meisterstücke (Labyrint svě-
rou – jak se do té chvíle zdálo – už dnes čte málokdo. „Vraťte nám jesle!“
ta a další mistrovská díla), přeložil Klaus Schaller, DVA (Tschechische Bibliothek), Mni-
chov 2004
volali rozhořčeně zapřisáhlí ateisté, protože z původního „kribbe“ se
Legátová, Květa: Der Mann aus Želary (Jozova Hanule), přeložila Sophia Marzolff, DTV, v novém překladu stal „voederbak“, tedy žlab. Z kruhů některých věří-
Mnichov 2004 cích zase zazněla výhrada, že se z knihy vytratil posvátný duch. Naštěstí
Rudiš, Jaroslav: Der Himmel unter Berlin (Nebe pod Berlínem), přeložila Eva Profouso- se našel i dostatek příznivých reakcí, oceňujících 10 let trvající práci
vá, Rowohlt, Berlín 2004 kolektivu překladatelů z aramejštiny, hebrejštiny a řečtiny, kteří se –
Viewegh, Michal: Geschichten über Sex und Ehe (Povídky o manželství a sexu), přelo- spolu s celou škálou poradců z Nizozemska i Vlámska – pokusili zbavit
žila Johanna Posset, Deutsche Verlag, Vídeň 2004 biblické texty letitých nánosů a přeložit navíc jednotlivé části s ohle-
dem na příslušný literární žánr. Podzimním vydáním se tak završil do-
sud největší překladatelský projekt v nizozemské jazykové oblasti.

události a literární ceny
Navzdory hlasům, že by se mělo posílit povědomí o národní historii, aby
se usnadnila integrace přistěhovalců do nizozemské společnosti, ozná-
mila amsterodamská městská rada, že skončí s dotací pro Multatuliho
muzeum. Rodný dům tohoto velikána nizozemské literatury (1820–1887)
a autora proslulého díla Max Havelaar se nachází v centru města a jako
muzeum autorova odkazu funguje už od roku 1910. Bez obecní dotace
by tato jedinečná literární i kulturní památka zanikla. Na protest proti
zrušení dotace sepsalo v říjnu 20 význačných představitelů kulturního

186 nizozemsky psaná literatura 187
a politického života otevřený dopis. Jeden ze signatářů, spisovatel Geert jubilující nakladatelství
Mak, o pár týdnů později věnoval na fond muzea částku 7000 eur, kte- Významnou literární událostí bylo také 60. výročí založení amstero-
rou získal spolu s Cenou čtenářů za knihu In Europa (V Evropě). Pod damského nakladatelství De Bezige Bij. Jeden z prvních titulů vydaných
tlakem veřejného mínění městská rada v prosinci od plánů upustila. k této příležitosti napsal Hans Renders – Gevaarlijk drukwerk, een vri-
Příležitostí k protlačení literatury do médií jsou pro nakladatele je uitgeverij in oorlogstijd (Nebezpečné tiskoviny, svobodné vydavatelství
významná životní jubilea kmenových autorů. Na rok 2004 připadly tro- ve válečné době). Nakladatelství založil student chemie Geert Lubber-
je pětasedmdesátiny a jedny šedesátiny a nakladatelství uctila oslavence huizen, aktivní člen odboje, když skupina utrechtských studentů shá-
soubornými i zvláštními vydáními. něla finanční prostředky pro židovské děti zachráněné před transportem
Narozeniny Huga Clause, vlámského člena „velké čtyřky“ moderní a rozmístěné po rodinách. Lubberhuizen vydal za tím účelem na jaře
nizozemské literatury (Hermans, Reve, Mulisch, Claus), oslavilo na- 1943 báseň Jana Camperta De achttien dooden (Osmnáct mrtvých) o po-
kladatelství De Bezige Bij souborným vydáním spisovatelových románů pravě odbojové skupiny s ilustrací Fedde Weidemy. Prodalo se 15 000
(mj. také De Geruchten – pod titulem Fámy se jej chystá letos vydat Pa- kusů. Do konce okupace přibylo ještě přes 70 ilustrovaných listů s ver-
seka) a veršů (Gedichten 1948–2004). Vyšla mu také nová básnická sbír- ši a drobné bibliofilie – celkový zisk se odhaduje na závratných 800 000
ka In geval van nood (V případě nouze). Cees Nooteboom připravil s Clau- guldenů. Pro nedostatečné politické zabarvení těchto převážně umě-
sem knižní rozhovor o jeho stěžejním románu z roku 1983 Smutek Belgie lecky laděných tisků označil v roce 1944 Henk van Randwijk ve Vrij Ne-
pod titulem Over Het verdriet van België (O Smutku Belgie), k dramatic- derland (dodnes existující týdeník, který také vznikl za války v řadách
ké větvi Clausovy tvorby přibyla divadelní hra Phaedra. Úryvky z roz- odboje) Lubberhuizenovy počiny za „elitářské plýtvání papírem“.
hovorů za uplynulých 50 let Groepsportret. Een leven in citaten (Skupi-
nový portrét. Život v citátech) vybral a seřadil Mark Schaevers. t˘den knihy a mûsíc filosofie
Dalším jubilantem ze stáje nakladatelství De Bezige Bij byl Remco Každoroční březnovou literární událostí je Týden knihy. Ten uplynulý
Campert. Kromě sebraných spisů Campert compleet a doplněného vy- proběhl ve francouzském duchu. Téma „Gare du Nord, Setkání s Fran-
dání jeho novinových sloupků s těžko přeložitelným titulem Tot zoens cií“ se mělo promítnout i v tradiční knižní prémii, kterou během toho-
(novotvar podle vzoru nashledanou – Nalíbanou) si Campert k 75. naro- to týdne dostane zákazník při koupi knihy nádavkem zdarma. Napsá-
zeninám nadělil hned tři nové tituly: novelu Een liefde in Parijs (Láska ním byl tentokrát pověřen Thomas Rosenboom, ale ten se daným
v Paříži), knihu Over mijn vader (O mém otci), v níž se pokusil vyrovnat tématem nenechal spoutat a jeho Spitzen (Špičky) se odehrávají v sou-
se stínem svého otce, básníka Jana Camperta, jehož sice téměř neznal, časném Amsterodamu v kruzích milovníků tanga. Titul Literární časo-
ale legenda tohoto hrdiny odboje a oběti nacistů (mezitím poněkud ko- pis Týdne knihy 2004 získal Bunker Hill (v roce 2003 v něm vyšla např.
rigovaná) ho provází celý život. A konečně pod titulem Schrijversleven povídka Faun Miloše Urbana a Podivuhodné setkání Ladislava Fukse).
(Spisovatelův život) zveřejnil Campert svůj spisovatelský deník. Dětská varianta Týdne knihy probíhá v říjnu. Tématem již 50. roč-
K pětasedmdesátinám našeho Milana Kundery přineslo jeho nizo- níku Týdne dětské knihy byla hudba a knižní prémii s titulem Swing
zemské nakladatelství Ambo všechny dosud publikované tituly v novém, napsal Paul Biegel. V rámci Týdne dětské knihy se udělují ceny Zlaté
vázaném vydání. Pisátko (Gouden Griffel), za ilustrace pak Zlatý Štětec (Gouden Penseel)
Šedesátiny pak oslavil Gerrit Komrij – první zvolený tzv. zemský bás- a vyhlašují se výsledky hodnocení dětské poroty.
ník, jehož úkolem je provázet význačné události národního významu ver- Na duben připadá Měsíc filosofie. Při té příležitosti vyšla v podobě
ši. (V lednu 2004 se Komrij funkce předčasně vzdal.) Ke Komrijovu ju- útlé knížečky esej Connie Palmenové (česky Přátelství, Aurora 2000)
bileu byla v Muzeu písemnictví v Haagu uspořádána výstava. Vyšel mu s titulem Iets wat niet bloeden kan (Co nemůže krvácet) – „o vraždě, slá-
nový román Hercules (převedení antického příběhu do současného Ni- vě, opravdovosti a falši“, kde se autorka zamýšlí nad fenoménem idolu,
zozemska, kde novodobý Hercules jménem Tim poněkud připomíná v roce který se v očích fanatického vyznavače tak odlidští, že není problém
2002 zavražděného populistického politika Pima Fortuyna), dále obno- ho zavraždit, jakmile se slepý obdiv zvrátí v slepou nenávist. K dokres-
vené souborné vydání veršů Alle gedichten tot gisteren (Všechny verše lení tohoto tvrzení uvádí případ Johna Lennona a Gianni Versaceho.
až do včerejška), nového vydání se dočkala i jeho románová prvotina
Verwoest Arcadië (Zničená Arkádie). Onno Blom napsal biografii Het fa- prÛfiez literárními cenami
beldier dat Komrij heet (Bájný tvor, jež se Komrij zove). Literárních cen všeho druhu se v Nizozemsku každoročně uděluje mno-
ho. Podívejme se na ty nejdůležitější. Za nejvýznamnější v nizozemské

188 nizozemsky psaná literatura 189
jazykové oblasti je považována Cena nizozemského písemnictví (Prijs portáž z cest autem po Evropě v roce 2000 nazvaná In Europa (V Evro-
der Nederlandse Letteren). Byla založena v roce 1956 a uděluje ji jednou pě). Úspěch bezpochyby souvisí s rozšířením Evropské unie a zvědavostí
za tři roky střídavě belgický král a nizozemská královna. Cenu vyhla- nizozemských čtenářů na „nové“ sousedy. Na více než 1000 stránkách
šuje Nizozemská jazyková unie (Nederlandse Taalunie), která sjedno- autor proplétá své zážitky s historickými reminiscencemi a črtá tak
cuje jazykovou politiku pro nizozemské, vlámské a surinamské mluvčí evropskou historii ve vlastním pojetí. Čtenářskou cenu ostatně nezís-
nizozemského jazyka. V roce 2004 získala tuto cenu spisovatelka Hella kal Mak poprvé. Už v roce 2000 jí byla oceněna jeho kniha De eeuw van
S. Haasseová (česky vyšel její román Páni čajových plantáží, Brána 2003), mijn vader (Století mého otce), v níž ztvárnil svou vizi 20. století.
za uměleckou a lidskou hodnotu svého dosavadního literárního díla. Také (literární) thrillery a detektivky mají svůj Červen – měsíc napí-
Úctě se těší také Cena P. C. Hoofta (za tvorbu). V květnu 2004 byla navé knihy a dokonce cenu Zlaté oprátky (Gouden Strop). Letošním vítě-
v haagském Muzeu písemnictví udělena Ceesu Nooteboomovi. zem se stal debutant Elvin Post s knihou Groene Vrijdag (Zelený pátek).
Díky přímému televiznímu přenosu z vyhlašování vítězů získává ši- V souvislosti s Týdnem dětské knihy jsme už zmínili každoroční hod-
rokou publicitu trojice knihkupeckých cen: vlámská cena knihkupců nocení dětské poroty (Kinderjury). V kategorii čtenářů od 10 do 12 let
Zlatá sova (Gouden Uil) má několik kategorií. Za prózu ji loni získal Ha- v uplynulém roce zvítězila Francine Oomenová s knihou Hoe overleef ik
fid Bouazza (česky Abdulahovy nohy, Labyrint 2002). Jeho román Pa- een gebroken hart? (Jak přežít zlomené srdce?), šestým dílem seriálu
ravion vypráví příběh marocké vesničky, odkud všichni muži odjíždějí o dospívající dívce Rose a jejích lapáliích. Oomenová tak podruhé za se-
do bájné země za mořem zvané podle nálepek na poštovních obálkách bou porazila Harryho Pottera. Jeden z předchozích dílů Hoe overleef ik me-
Paravion. V kategorii dětské literatury získala ocenění spisovatelka zelf? připravuje s názvem Jak přežít svou maličkost? Albatros. Mladší čte-
Martha Heesensová za knihu Toen Faas niet thuiskwam (Když Faas náři vybrali další díl seriálu o klukovi-vlkodlakovi Weervolvenbos (Vlkodlačí
nepřišel domů). les) populárního spisovatele strašidelných knížek Paula van Loona.
Na jaře se uděluje nizozemská cena knihkupců Libris. Jejím nositelem Odborná porota se snaží tříbit dětský vkus, a proto odměňuje lite-
se stal Arthur Japin za historický román Een schitterend gebrek (Nádherná rárně náročnější knihy. Zlaté pisátko (Gouden Griffel) získal Hans Ha-
vada; česky připravuje Paseka) o první lásce Giacoma Casanovy. gen za knížku De dans van de drummers (Tanec bubeníků), k níž ho in-
Na podzim pak následuje Cena AKO, která připadla Arnonu Grun- spirovala cesta do Ghany. Mistr-bubeník si v ní vybírá děti do šestičlenné
bergovi za román De Asielzoeker (Hledač asylu). bubenické kapely.
Cenu VSB za poezii (VBS Poëzieprijs) získal mladý básník Mustafa Velký mezinárodní úspěch nizozemské dětské literatury znamena-
Stitou za sbírku Varkensroze ansichten (Prasátkovsky růžové pohled- la Cena H. Ch. Andersena (mezinárodní cena udělovaná jednou za dva
nice). Pro jeho tvorbu je typická „kombinace nevyslovitelného s banál- roky ilustrátorům dětských knih). Získal ji za své knihy o Žabákovi vý-
ním“, a tak v jeho verších najdeme inspiraci anketou dopravního pod- tvarník Max Velthuijs. Tento výrazný úspěch završil nejen umělcovu
niku, novinovými zprávičkami či autobiografií Charlese Darwina. tvůrčí, ale bohužel i životní dráhu. Velthuijs zemřel letos v lednu.
Cena Antona Wachtera se uděluje za nejlepší debut. V roce 2004 ji
obdržel novinář a rozhlasový redaktor Arjan Visser za román De laatste
dagen (Poslední dny). Pochmurný příběh ze začátku 20. století o snaze z knihkupeckých pultů
dobrat se hlubšího významu bytí, která však může přerůst v nábožen-
ský fanatismus, otevírá autentická zpráva psychiatra povolaného na Při probírání ostatních zajímavých titulů zachovejme dělení na knihy,
venkov k případu vymýtání ďábla s tragickými následky. Téma dokres- které oslovily širší publikum, a ty, které zaujaly odborníky. Dobrým vo-
luje obálka s fotografií L. N. Tolstého jako „božího člověka“ s holí a ran- dítkem pro čtenářské favority jsou nominace na Čtenářskou cenu (NS
cem na zádech. Kniha byla už v roce 2003 nominována na knihkupec- Publieksprijs).
kou Cenu AKO. Na bestsellerovém nebi zazářila Saskia Noortová, která ve svých li-
Cenu čtenářů sponzorují od roku 2001 Nizozemské železnice, a pro- terárních thrillerech volně zpracovává zážitky mladé matky ze střed-
to nese v názvu jejich zkratku: NS Publieksprijs. Byla založena v roce ních vrstev v prostředí přímořského letoviska (ve skutečnosti Bergen).
1987, do roku 1992 se odměňovalo celoživotní dílo, od té doby čtenáři Na povrch idylické prostředí je dějištěm zločinu – to platí pro oba její
hlasují o nejlepší knize z šestice titulů vybraných odbornou porotou. Od dosavadní tituly: De Eetclub (Stolní společnost; nominován na Čtenář-
roku 2003 je (z obav před potterovskou hegemonií) vyloučena zahra- skou cenu a zfilmován) a novinku z roku 2004 Terug naar de kust (Zpět
niční účast. Vítězem za rok 2004 se stal Geert Mak a jeho rozsáhlá re- na pobřeží).

190 nizozemsky psaná literatura 191
Na špičce žebříčku se už léta drží bývalý policejní komisař Appie Ba- uit Nederlands Indië (v názvu je slovní hříčka: Při vyučování / Být v obra-
antjer se svou nekonečnou sérií o inspektoru De Cockovi – tentokrát byl ze, Školní obrazy z Nizozemské Indie). Jako rodačka z Batávie (nyní Ja-
nominován titul De Cock en geen excuus voor moord (De Cock a žádná karta) přitom čerpá i z osobních vzpomínek.
omluva pro vraždu). V létě 2004 vydal Dick Matena 4. díl svého „příběhu v obrazech“,
Další bestsellerovou autorkou, která prorazila i do ciziny, je Renate do nějž převedl klasické dílo moderní nizozemské literatury De avonden
Dorresteinová – nominován byl její thriller Het duister dat ons scheidt (Večery) Gerarda Reve z roku 1947. Matena tak uzavřel dvouletý projekt,
(Temnota, jež nás dělí). Autorka mezitím přišla s dalším napínavým pří- kdy svou obrázkovou verzi nejprve zveřejňoval na pokračování v ams-
během Zolang er leven is (Dokud je život), v němž společnost přátel s ku- terodamském deníku Het Parool, přičemž nakladatelství De Bezige Bij
pou dětí různého věku po návratu z pikniku zjistí, že zapomněli na lou- postupně seriál vydávalo i knižně. Jeho počin je mimořádný tím, že Re-
ce miminko. veho román zpracovává bez jediného zásahu do textu. V budoucnu se
Dalším nominovaným byl už zmíněný vítěz ceny knihkupců Libris chystá podobným způsobem ztvárnit knihu Jana Wolkerse.
Arthur Japin s Nádhernou vadou. Zde se vkus čtenářů a odborníků při- Spisovatel Bernlef (česky Zatmění mozku, Ivo Železný, 1996) byl za
bližuje, podobně jako v případě poslední nominace, velmi literární útlé román Buiten is het maandag (Venku je pondělí) nominován na cenu Lib-
knížky P. F. Thoméseho Schaduwkind (Dítě stínu), v níž se autor vy- ris. Hrdina se po automobilové nehodě probere z kómatu a zjistí, že ne-
rovnává se ztrátou šestinedělní dcerky. Thomése byl vždy zapřisáhlý od- jen ztratil ženu, ale jeho paměť nefunguje tak jako dřív. Jestliže Zatmě-
půrce autobiograficky laděné literatury, ale v tomto případě ho život za- ní mozku byla analýza demence, tento román rozebírá význam vzpomínky
skočil. V příznivých reakcích recenzentů je těžké oddělit objektivní – bez minulosti ztrácí přítomnost tvář i identitu.
pohled od ochromujícího soucitu vůči člověku z vlastních (literárních) Vlámský spisovatel Erwin Mortier změnil podruhé za posledních
kruhů, nicméně kniha zaznamenala ohlas i v zahraničí. pár let nakladatele a u De Bezige Bij na podzim vydal Alle dagen samen
S čím přišly v roce 2004 „známé firmy“ nizozemské literatury? Zhru- (Všechny dny), další z řady útlých, intimních příběhů z vlámského ven-
ba ve stejné době, kdy Arnon Grunberg získal Cenu AKO za svůj již zmi- kova viděných očima dítěte.
ňovaný román Hledač asylu, objevila se na knihkupeckých pultech jeho V roce 2004 se po krátké přestávce vrátil na literární scénu samo-
další kniha, De joodse messias (Židovský mesiáš). Hlavní hrdina Xavier rostlý (snad proto zřídka překládaný) spisovatel s matematickým vzdě-
Radek, vnuk nacisty, se sblíží s Awromelem, synem rabína, a objeví své láním Gerrit Krol románem Rondo Veneziano. Krol získal už v roce 2001
životní poslání: být utěšitelem Židů. Recenze překypují chválou, Jeroen za své dosavadní literární dílo Cenu P. C. Hoofta. Řídí se krédem, že ho
Vullings v týdeníku Vrij Nederland dokonce předpovídá, že takový tvůr- nezajímá jen humanitní, ale i matematický, přírodovědný pohled, pro-
čí vrchol buď musí znamenat, že to bude Grunbergův poslední román, tože chce popisovat celý svět, ne pouze polovinu. Úvahám o životě a smr-
nebo si autor bude muset najít další alter ego (narážka na dvojí linii ti v tomto nejnovějším románu dodává na závažnosti zpráva o Krolově
v jeho dosavadní tvorbě – jednu pod vlastním jménem, jednu pod jmé- nemoci (Parkinson) – autor se netají tím, že Rondo Veneziano považuje
nem Marek van der Jagt). za svou poslední knihu.
Cees Nooteboom oslavil získání Ceny P. C. Hoofta vydáním romá- V anketách o nejlepší knihu roku 2004 se často objevoval román Ca-
nu Paradijs verloren (Ztracený ráj), v němž nově rozvíjí známé prvky sino (Kasino; podle autorky má toto slovo v italštině také význam „chaos“,
své tvorby: filosofické úvahy o základních věcech člověka ve spojení s ce- nebo možná prostě „bordel“), který vydala jako výsledek čtrnáctileté prá-
stováním po dalekých zemích. ce Marja Brouwersová. Příběh poněkud bezbarvého novináře, který se
Vlámský moderní klasik Paul Claes vydal román Sfinx, v němž líčí spřátelí se záhadným a dobrodružným boháčem a pod jeho neodolatel-
pád aristokratické rodiny ve Vídni roku 1899. ným šarmem postupně odhaluje tvář mafiána a obchodníka s drogami,
Z nabídek nakladatelství nemizí ani nizozemský literární velikán je pro Brouwersovou příležitostí k nastínění širokých společenských
W. F. Hermans, zesnulý v roce 1995, a jeho konfliktní povaha nepřestá- a politických souvislostí v Nizozemsku 90. let, včetně událostí světové-
vá budit zvědavost, o čemž svědčí i vydání Hermansovy korespondence ho významu, jako byl teroristický útok z 11. září. Kritika uvítala návrat
s nakladatelem van Oorschotem v době, kdy se (ještě) přátelili: Je vriend- těchto témat do literatury s nadšením, tím spíš, že román je všeobecně
schap is werkelijk onbetaalbaar – brieven aan Geert van Oorschot (Tvé přá- hodnocen jako velmi zdařilý.
telství je skutečně k nezaplacení, dopisy Geertu van Oorschotovi). Z kategorie non-fiction je rozhodně třeba zmínit Franka Westerma-
Hella S. Haasseová napsala komentář k názorným obrazům po- na a jeho nový titul El Negro en ik (El Negro a já), který vyjde v roce 2005
užívaným kdysi v Nizozemské Indii při vyučování: Bij de les, Schoolplaten v německém a francouzském překladu. Autor upoutal pozornost už před-

192 nizozemsky psaná literatura 193
chozími knihami: De Graanrepubliek (Obilná republika) – o pádu gronin- tury Leopold/Ploegsma, kde v minulosti vyšla celá série českých dět-
genských obilných baronů – ale zejména Ingenieurs van de ziel (Inženýři ských knížek.
duše) z roku 2002, kde poutavě kombinuje svou původní profesi (vystu- Samostatné amsterodamské nakladatelství se systematickým zá-
doval zavlažování a vodní stavby), vášeň pro Paustovského i Platonova jmem o českou literaturu (Klíma, Brabcová, Boučková, Viewegh,
a skutečnost, že strávil na přelomu tisíciletí 5 let jako dopisovatel dení- Sidon, Lustig) je Wereldbibliotheek.
ku NRC Handelsblad v Moskvě, a měl tak jedinečnou příležitost pronik- Na překladovou literaturu se zaměřuje také De Geus (z českých au-
nout do archivů i procestovat zemi křížem krážem. Výsledkem je skvělá torů např. Daniela Hodrová).
analýza sovětského systému, doložená četnými literárními asociacemi Nejstarším literárním časopisem je De Gids (založen 1837), vydáva-
i postřehy inženýra. V jeho nejnovější knize se zase od příběhu vycpané- ný nakladatelstvím Meulenhoff. Udržuje si tradici nestrannosti, vytří-
ho černocha, zvaného prostě El Negro (jako devatenáctiletý student ho beného jazyka, vyváženosti v hodnocení a širokého záběru.
náhodně objevil v jednom španělském muzeu a o dvacet let později se v no- Z 50. let pochází De Maatstaf (1953) a Tirade (1957). De Maatstaf, pů-
vinové zprávičce dočetl, že Afrika požaduje jeho navrácení, což ho pod- vodně revue se zaměřením na realismus, která v 70. letech působila jako
nítilo k pátrání po mužově identitě), odvíjejí úvahy o evropském přístu- opozice k postmodernímu časopisu De Revisor, je od r. 1994 literárně-pu-
pu k otázkám rasy a kultury i o smyslu pomoci tzv. rozvojovým zemím blicistický čtvrtletník. Zmíněný De Revisor (založen 1974), který ovlivnil
v dosavadní podobě. („Rozvojová pomoc se nám zanedlouho bude jevit celou generaci spisovatelů, byl platformou postmodernistů (Meijsing,
jako ostudné období,“ tvrdí autor v rozhovoru pro týdeník Vrij Nederland). Kooiman, Kellendonk, Matsier), jinak zvaných „akademisté“. Od roku
1994 se přestal orientovat na ryze literární témata.
Raster vznikl v roce 1967 jako čtvrtletník pro experimentální prózu (sku-
nakladatelství a literární časopisy pina Padesátníků – Vijftigers), zaměřoval se především na kritiku tzv. ho-
landského realismu, propagoval postmodernismus. Od roku 1994 tento „ča-
Typickým rysem nizozemského nakladatelského života posledních let je sopis v knižní podobě“ rediguje Nicolaas Matsier a podíl prózy se zvětšil.
sdružování do koncernů. V praxi to znamená, že často na jedné adrese na- V nakladatelství Wereldbibliotheek vychází Armada, kde v roce 2004
jdeme celou skupinu nakladatelů, kteří kromě budovy, telefonní ústřed- publikovali mj. úryvek z textu Jáchyma Topola Gandan.
ny a hostesky u vchodu sdílejí např. i manažera pro mezinárodní práva. Na poezii se specializuje např. Zanzibar založený v roce 2000, který
Na podzim zveřejnili literární nakladatelé společný pamflet, kde upo- je ve spojení s amsterodamskou literární nadací Perdu, zaměřující se na
zorňují na nepříznivou situaci ve vztahu mezi nakladateli a knihkupci začínající a alternativní básníky. V roce 1988 vydala Perdu sešitek na-
– stručně řečeno, vývoj podle nich spěje k tomu, že sortiment knihku- šich undergroundových básníků v překladu Keese Merckse.
pectví bude obnášet pouze první dvacítku z žebříčku nejprodávanějších Z vlámských časopisů jmenujme např. De Brakke Hond, Deux ex Ma-
titulů. Knihkupci v odpovědi apelují na nakladatele, aby omezili nad- china (zaměřující se na literaturu a umění), poezii v nizozemštině sle-
produkci knih. Než stačí knihkupec doplnit vyprodaný titul, zavalí ho duje Het Liegend Konijn. V roce 2004 zanikl Bzzlletin, ale nakladatelství
nakladatel dalšími novinkami. Také v knihovnách je komercionalizace Prometheus chystá nový literární časopis Kinbote.
na postupu. Výška státní dotace se řídí počtem výpůjček (nikoli členů)
– z toho plyne tlak na komerční složení sortimentu. Poezii a náročnější
literaturu lze objednat, ale za poplatek navíc. Přesto připadá na jeden nizozemsky psaná literatura u nás
prodaný exemplář šest vypůjčených titulů.
Z význačných nakladatelství vyberme: Rok 2004 nebyl ve srovnání s minulými roky na překlady z nizozemšti-
Koncern VBK sdružující mj. amsterodamská nakladatelství Contact, ny příliš bohatý. Vydání románu Karla Glastry van Loona Otec & otec
Atlas, Ambo-Anthos a antverpský Houtekiet (se zajímavou edicí vlám- nevzbudilo žádný ohlas a kniha mj. i v důsledku špatné distribuce úpl-
ské literatury Vlaamse bibliotheek). ně zapadla. Přitom se tento román, který v roce 1999 získal literární Cenu
Především na překladovou literaturu se zaměřuje PCM Groep (mj. na- AKO, stal v uplynulém roce nejpřekládanějším nizozemským titulem
kladatelství Prometheus, Meulenhoff/Bert Bakker – tam vycházejí např. a předstihl v tomto ohledu i Následující příběh Ceese Nootebooma a Aten-
knihy Bohumila Hrabala). tát Harryho Mulische (obě knihy vyšly česky).
Skupina WPG sdružuje nakladatelství Querido, De Bezige Bij a De Ar- Nakladatelství Eroika navázalo na loňský ohlas románu Tessy de
beiderspers, ale spadá tam např. i známé nakladatelství dětské litera- Loové Dvojčata novelou Postel na nebesích.

194 nizozemsky psaná literatura 195
Románem Čtvrtek odpoledne. Půl páté (čtvrté) k nám toto naklada- stopadu 2004 se v amsterodamské budově fakulty konal hrabalovský ve-
telství uvedlo známou vlámskou autorku Kristien Hemmerechtso- čer, kde docent české literatury Kees Mercks představil svůj nový pře-
vou. Doufejme, že chyba v českém titulu (na obálce se uvádí „Půl páté“, klad Hrabalových Harlekýnových milionů (Harlekijntjes miljoenen), z Pra-
uvnitř knihy „Půl čtvrté“, jak odpovídá i originálu) a růžová obálka čte- hy dorazil vedoucí katedry bohemistiky na UK Petr Bílek.
náře neodradí – Hemmerechtsová nepatří ke spisovatelkám knih „pro Jen o pár dní dřív proběhlo v Utrechtu literární matiné s Jáchymem
ženy“ a její kultivovaný styl i promyšlenou konstrukci příběhu, jehož Topolem, Petrou Hůlovou a Milošem Urbanem, které tvořilo součást roz-
jádro tvoří tragická smrt dvanáctileté Karen, by jistě ocenili čtenáři bez sáhlejšího českého (vesměs hudebního) programu u příležitosti vstu-
rozdílu pohlaví. Všechny tři knihy spojuje čtivost, zejména Glastra van pu ČR do EU. V rámci tradičního putování po haagských velvyslaneckých
Loon a Tessa de Loová však mají ohlas především u čtenářů, kdežto rezidencích s názvem Básník v domě (Dichter aan huis) vystoupil letos
kritika bývá zdrženlivější. Petr Hruška s básnířkou a překladatelkou českého původu Janou Bera-
V říjnu pořádala nizozemská ambasáda v Praze v rámci evropského novou. Spoluorganizátorem této akce je už léta České centrum v Haagu.
projektu literární večer pro vybranou společnost, který měl být debatou Literárně zaměřené pořady by v programu centra měly postupně získá-
českých a nizozemských autorů o roli kultury v Evropě. Za českou stra- vat stále více prostoru. Tento trend naznačuje i účast Českého centra na
nu se zúčastnila Eda Kriseová a Miloš Urban, nizozemský spisovatel iniciativě v Amsterodamu sídlící literární agentury Pluh www.pluh.org,
Leon de Winter na poslední chvíli odřekl. Večer moderovala nizozem- která v červenci 2004 v Praze za účasti Jiřího Gruši, Ludvíka Vaculíka,
ská literární publicistka Margot Dijkgraafová. Koncem října navštívila Jáchyma Topola, Miloše Urbana a Michala Viewegha slavnostně vypus-
Českou republiku nizozemská spisovatelka Margriet de Moorová (čes- tila do oběhu stovku knih českých autorů v nizozemských překladech.
ky román Šedá, bílá, modrá, Mladá fronta 2000, a novela Kreutzerova Tato obdoba internetové hry Knihotoč (více na www.iliteratura.cz), ur-
sonáta, Paseka 2003). Příležitostí k prezentaci nizozemské literatury čená k šíření české literatury mezi nizozemskými a vlámskými turisty,
v českém překladu byly také Nizozemské dny pořádané v prosinci v Os- využívala až do konce roku 2004 webových stránek Českého centra.
travě. O druhém kole letos v létě se uvažuje.

česká literatura v nizozemštině internet – na dobré adrese
a dění v nizozemské bohemistice www.literatuur.pagina.nl (odkazy na stránky o nizozemské i světové literatuře, na
stránky internetových literárních časopisů a různých literárních fondů a kulturních in-
Nepočítáme-li jubilejní vázanou reedici všech dosud nizozemsky vyda- stitucí)
ných knih Milana Kundery u příležitosti jeho pětasedmdesátin, vyšly www.schrijvers.pagina.nl (abecedně uspořádané odkazy na stránky různých nizo-
v roce 2004 v nizozemštině dva české tituly. Nakladatelství Ambo vydalo zemských i světových spisovatelů a stránky o tvůrčím psaní)
www.boeken.pagina.nl (odkazy jsou rozděleny podle jednotlivých literárních forem
Sedmiramenný svícen Josefa Škvoreckého (bylo to první úplné zahra-
od klasiky až po detektivky)
niční vydání – dosud vyšly jen jednotlivé povídky v angličtině, navíc na-
www.poezie.pagina.nl (odkazy na stránky nizozemských i světových básníků, odka-
kladatel zcela výjimečně použil i původní ilustrace Františka Hudečka zy na nejrůznější básnické festivaly i stránky s původními texty)
z českého vydání z roku 1964). Na podzim vydalo nakladatelství Pro- www.pagina.web-log.nl (informace o aktuálním dění v oblasti poezie)
metheus Paměť mojí babičce Petry Hůlové. www.bibliotheek.pagina.nl (odkazy na stránky o literatuře pro děti a mládež, na růz-
Co se týče studijních možností pro adepty bohemistiky, zaujímá v Be- né knihovnické databáze a katalogy a přehled literárních cen udělovaných v Nizozemí)
neluxu ústřední místo Amsterodamská univerzita (Universiteit van Am- www.dbnl.nl (Nejlepší databáze shromažďující údaje o nizozemské a vlámské litera-
sterdam), kde se v rámci oboru slovanské jazyky a kultury dá získat ti- tuře a o vývoji nizozemského jazyka – Digitale bibliotheek voor de Nederlandse letteren.
tul magistra českého jazyka a kultury. V belgickém Gentu existuje na Databáze má dvě části, jazykovědnou a literární. Literární část je rozdělena dle jedno-
tlivých časových období, v jejichž rámci jsou přístupná nejrůznější autorská hesla ob-
Hoge School Gent bakalářské studium češtiny se zaměřením na pře-
sahující kompletní bibliografii i údaje o sekundární literatuře, popř. odkazy na strán-
kladatelství. Složení studentů bohemistiky je pestré – od lidí s českými
ky o daném autorovi. Součástí databáze jsou i práce slovníkového typu přístupné on-line,
předky po účastníky projektu Erasmus, kteří si chtějí prohloubit jazy- které shrnují vývoj nizozemské literatury od středověku po současnost. Literární ba-
kové znalosti. Literatura z názvu oboru vymizela, což současně vyjadřu- datelé ocení i velké množství kompletních sekundárních textů, týkajících se všech ča-
je i míru zájmu o toto odvětví: studenti se většinou zaměřují na jazyk nebo sových období i jednotlivých autorů, a odkazy na tematicky příbuzné stránky. Databá-
na spřízněné společenské vědy (historický a politický vývoj apod.). V li- ze je jedinečná i v tom, že zahrnuje velké množství primárních textů.)

196 nizozemsky psaná literatura 197
www.ned.univie.ac.at/lic (databáze vznikající v rámci evropského projektu Litera- Loová, Tessa de: Postel na nebesích (Bed in de hemel), přeložila Jana Pellarová-Irma-
tura v kontextu. Údaje o nizozemské literatuře, ale i ostatních evropských literaturách, nová, Eroika, Praha 2004
včetně literatury české. Součástí každé sekce je studie o společenském, literárním
a uměleckém dění v daném časovém období a soubor autorských hesel. Vedle informací
o autorovi obsahuje každé heslo i seznam sekundární literatury, popř. dalších prame- překlady z češtiny
nů a seznam překladů v různých světových jazycích. Databáze je vedle nizozemštiny
přístupná i v angličtině a v původním jazyce literatury.) Hůlová, Petra: Mijn grootmoeder (Paměť mojí babičce), přeložil Edgar de Bruin, Pro-
www.boekenwereld.com (nakladatelský koncern VBK informuje o svých nových kni- metheus, Amsterodam 2004
hách, literárních událostech a aktualitách z oblasti knižního průmyslu. Stránky obsa- Kundera, Milan: Afscheidswals (Valčík na rozloučenou), přeložila Jana Beranová,
hují i bi(bli)ografické údaje o jednotlivých autorech, kromě nizozemské verze je mož- Ambo/Anthos, Amsterodam 2004
no zvolit i anglickou.) Kundera, Milan: De grap (Žert), přeložila Jana Beranová, Ambo/Anthos, Amsterodam
www.nlpvf.nl (o své činnosti i o novinkách v nizozemském literárním a překladatel- 2004
ském světě informuje – nizozemsky i anglicky – Nizozemský literární fond pro produk- Kundera, Milan: De ondraaglijke lichtheid van het bestaan (Nesnesitelná lehkost
ci a překlady NLPVF /Nederlands Literair Produktie – en Vertalingen Fonds/. Ze strá- bytí), přeložila Jana Beranová, Ambo/Anthos, Amsterodam 2004
nek lze stáhnout formuláře žádostí o granty. Dílčí informace týkající se nizozemské Kundera, Milan: De traagheid (Pomalost), z francouzského La lanteur přeložil J. van
literatury lze hledat přes různé rozcestníky) Helmond, Ambo/Anthos, Amsterodam 2004
Kundera, Milan: Het boek van de lach en de vergetelheid (Kniha smíchu a zapomnění),
přeložila Jana Beranová, Ambo/Anthos, Amsterodam 2004
přehled nejdůležitějších literárních cen Kundera, Milan: Het leven is elders (Život je jinde), přeložila Jana Beranová, Ambo/An-
thos, Amsterodam 2004
Prijs der Nederlandse Letteren (Cena nizozemského písemnictví): Hella S. Haasseová Kundera, Milan: Identiteit (Identita), z francouzského L’Identité přeložil M. de Haan,
(dílo) Ambo/Anthos, Amsterodam 2004
P. C. Hooftprijs (Cena P. C. Hoofta): Cees Nooteboom (dílo) Kundera, Milan: Jacques en zijn meester (Jakub a jeho pán), z francouzského Jacques
Gouden Uil (Zlatá sova): et son maître přeložil I. Gay, Ambo/Anthos, Amsterodam 2004
– próza: Hafid Bouazza, Paravion Kundera, Milan: Onsterfelijkheid (Nesmrtelnost), přeložila Jana Beranová, Ambo/An-
– dětská literatura: Martha Heesensová, Toen Faas niet thuiskwam (Když Faas nepři- thos, Amsterodam 2004
šel domů) Kundera, Milan: Lachwekkende liefdes (Směšné lásky), přeložila Jana Beranová,
Libris Prijs (Cena Libris): Arthur Japin, Schitterend gebrek (Nádherná vada) Ambo/Anthos, Amsterodam 2004
AKO Prijs (Cena AKO): Arnon Grunberg, De asielzoeker (Hledač azylu) Škvorecký, Josef: De zevenarmige kandelaar (Sedmiramenný svícen), přeložil a do-
VBS Poëzieprijs (Cena VBS za poezii): Mustafa Stitou, Varkensroze ansichten (Prasát- slov napsal Edgar de Bruin, Ambo, Amsterodam 2004
kovsky růžové pohlednice)
Anton Wachter Prijs (Cena Antona Wachtera): Arjan Visser, De laatste dagen (Posled- Pozn.: Na kapitole o českých vydáních spolupracovala a seznam internetových adres se-
ní dny) stavila Lucie Frühwirtová.
NS Publieksprijs (Cena čtenářů): Geert Mak, In Europa (V Evropě)
Gouden Strop (Zlatá oprátka): Elvin Post, Groene Vrijdag (Zelený pátek).
Kinderjury (Cena dětské poroty):
– 10–12 let: Francine Oomenová, Hoe overleef ik een gebroken hart? (Jak přežít zlome-
né srdce?)
– do 9 let: Paul van Loon, Weervolvenbos (Vlkodlačí les)
Gouden Griffel (Zlaté pisátko): Hans Hagen, De dans van de drummers (Tanec bubeníků)
Cena H. Ch. Andersena: Max Velthuijsen (knihy o Žabákovi)

překlady do češtiny
Glastra van Loon, Karel: Otec & otec (De Passievrucht), přeložil Ruben Pellar, Meta-
fora, Praha 2004
Hemmerechtsová, Kristien: Čtvrtek odpoledne. Půl páté (čtvrté) (Donderdagmiddag.
Halfvier), přeložila Jana Pellarová-Irmanová, Eroika, Praha 2004

198 nizozemsky psaná literatura 199
norsky psaná literatura leko na severu Norska. Hanne Ørstaviková je známá i českému čtená-
ři, její román Kjaerlighet (Láska) vyšel v roce 2002 v českém překladu.
Cenu nakladatelství Aschehoug získal Dag Solstad, další přední na-
kladatelství Gyldendal udělilo svoji cenu norskému lyrikovi Steinu Meh-
jarka vrbová, barbora závodská renovi.
Většina norských nakladatelství udílí ceny i debutujícím autorům,
mezi oceněnými debutanty za rok 2004 byla například Marianne Røi-
se Kiellandová. Tato mladá spisovatelka vydala na podzim román líčí-
cí životní hledání a tápaní tří mladých Norů, kteří jen těžko nacházejí
své místo uprostřed zdánlivého norského blahobytu.

z knihkupeckých pultů
Na předních místech v žebříčku nejprodávanějších knih figurují přede-
Rok 2004 se v Norsku nevyznačoval žádnou literární „bombou“ či neče- vším kriminální romány renomovaných autorů jako je Karin Fossumo-
kaným debutem. Na jeho sklonku uveřejnila přední norská nakladatel- vá, Unni Lindellová nebo Gunnar Staalsen. Román Unni Lindellové
ství zprávu, že v zahraničí nečekaně stoupá zájem o norské autory. V tom- Rødhette (Karkulka) pojednává o osudech tří sester přísně vychovaných
to ohledu byl loňský rok průlomový: ve světě se prodal rekordní počet babičkou, z nichž se jedna stane vražedkyní. Od Gunnara Staalesena
knih přeložených z norštiny a norská nakladatelství podepsala dosud jmenujme loňský román Ansikt til ansikt (Tváří v tvář), Karin Fossumo-
nejvyšší počet smluv se zahraničními vydavateli. Mezi nejčastěji pře- vá vydala v roce 2004 kriminální román Drapet på Harriett Krohn (Vraž-
kládané autory patří kromě již světově proslulého Josteina Gaardera da Harriet Krohnové). Velký zájem vzbudil i román Leviho Henrikse-
i Jo Nesbø, Tom Egeland, Thorvald Steen, Nikolaj Frobenius, Øys- na Snø vil falle over snø som har falt (Sníh napadá na ten, který již napadl
tein Lønn a sociolog Thomas Hylland Eriksen. dříve), dojemný příběh o lásce a smrti, která rozdělí dva bratry.
Mezi nejpůjčovanější tituly v norských knihovnách již dva roky
patří román L. S. Christensena Halvbroren (Poloviční bratr; v loňském
události a literární ceny roce vyšel česky) a dokumentární román norské novinářky Asne Seir-
stadové Bokhandelen i Kabul (Knihkupectví v Kábulu) pojednávající o ži-
Norská literatura a kultura zaznamenala v roce 2004 dvě velké ztráty. votních osudech afgánské rodiny, u níž tato novinářka žila. Jako v mno-
V únoru 2004 zemřel ve věku 78 let spisovatel, dramatik a esejista Finn ha jiných evropských zemích, i v Norsku je stále populárnější literatura
Carling. V centru jeho románů a divadelních her často stojí osamělí faktu. Mezi tituly, které během roku 2004 vzbudily pozornost, patří po-
jedinci žijící v ústraní, kteří z reálného světa unikají do světa fantazie. zoruhodný obsáhlý životopis Edvarda Muncha, jednoho z vůdčích ev-
Miluše Juřičková přeložila v roce 1990 do češtiny Carlingův román Malý ropských expresionistických malířů. Biografie zaujala proto, že přibližně
Orlando. V polovině října zemřel známý norský písničkář, spisovatel a no- ve stejnou dobu vyšel další Munchův životopis, jehož autorka Bodil Sten-
vinář Erik Bye, který od 50. let působil v norské televizi a rozhlase. sethová sama sebe charakterizovala jako „historičku mentality“, neboť
Nejprestižnějším literárním oceněním je cena Severské rady za li- nevycházela z historicky doložitelných pramenů, ale usuzovala na okol-
teraturu. Severská rada letos udělila tuto cenu finskému spisovateli Kari nosti umělcova života nepřímo: z dopisů, fotografií a celkového dobo-
Hotakainenovi, mezi nominovanými byli ale i dva norští autoři Roy Ja- vého kontextu. Zatímco první biografie byla přijata jako jedna z dosud
cobsen a Inger Elisabeth Hansenová. nejspolehlivějších, druhá s rozpaky.
Z čistě norských literárních cen stojí jistě za zmínku literární cena Neustále citlivým tématem je v Norsku hodnocení geniálního Knu-
Brageprisen, kterou získala autorka Hanne Ørstaviková za svůj román ta Hamsuna, jehož neskrývané sympatie k nacistickému Německu ná-
Presten (Pastor), který figuruje v žebříčcích nejprodávanějších a nej- rod dosud nezpracoval. Další dva pokusy o výklad a pochopení nepo-
půjčovanějších knih za rok 2004. Hlavní postavou tohoto románu je žena, chopitelného Hamsunova postoje vyšly letos z pera I. S. Kolloena
která vystudovala teologii a působí jako pastor v laponské oblasti da- a Jørgena Haugana. I tentokrát se rozvinula široká debata, hlavně mezi

200 norsky psaná literatura 201
zmíněnými autory. Jádro sporu zůstává po celé půlstoletí stejné: Jak ku), Brabcová (Daleko od stromu). Letos se neobjevil žádný titul, poslední
jen náš milovaný literární génius mohl? skutečný překladatelský počin, který vzbudil zaslouženou pozornost,
Nejen v Norsku, ale v celé Skandinávii pokračuje zlaté období de- byl překlad poezie a deníkových záznamů Ivana Diviše.
tektivek. Severští literární teoretici dokonce chápou severskou detek-
tivku jako zvláštní odnož detektivní tvorby, jako jakési detektivky spo-
lečenské. V království fjordů se navíc ujaly žezla ženy-spisovatelky: Gerd internet – na dobré adrese
Nygårdshaugová, Anne Holtová a již zmiňovaná Unni Lindellová se
svým drsným příběhem něžné vražedkyně Karkulka. www.forfattersentrum.no (stránky sdružení norských spisovatelů, pro veřejnost je
V norské literatuře posledních let hrají stále významnější roli auto- zde zajímavý především on-line katalog norských spisovatelů)
ři, jejichž rodiče se do Norska přistěhovali, a oni tak vyrůstali s dvojí www.boknett.no (přehled norských knižních novinek s recenzemi)
www.kulturrad.no (obecné informace o všech odvětvích norské kultury, o kultur-
identitou. V Norsku se prosazuje hlavně pákistánská menšina – její ja-
ních akcích, grantech, seminářích)
zyk urdu dokonce nápadně obohacuje slang mládeže v hlavním městě.
www.bokogsamfunn.no (kritiky, žebříčky nejprodávanějších a nejpůjčovanějších knih,
informace o udělovaných literárních cenách)
Pozn.: všechny výše uvedené internetové stránky jsou k dispozici bohužel pouze v norštině
nakladatelství a literární časopisy www.litteraturnettet.no (informace nejen o norských, ale i světových autorech, no-
vinky ze světa literatury; tyto stránky jsou k dispozici i v angličtině a francouzštině)
Norsko není žádná literární velmoc, čemuž odpovídá i skromné množ-
ství nakladatelství. Mezi největší z nich patří Aschehoug, Cappelen, Gyl-
dendal a Samlaget. Povětšinou se nijak zásadně neprofilují. Za zvláštní přehled nejdůležitějších literárních cen
zmínku stojí nakladatelství Samlaget, které se specializuje na vydává-
Nordisk råds litteraturpris (Cena Severské rady): Kari Hotakainen (Finsko), Juoksu-
ní knih v nynorsku (druhá, menšinová varianta psané norštiny).
haudantie (Na domácí fontě)
Z literárních revue a časopisů zmiňme alespoň tři, které se i přes fi- Aschehougprisen (cena nakladatelství Aschehoug): Dag Solstad (za celoživotní dílo)
nanční a jiné potíže udržují při životě: Vinduet (nejstarší a nejspolehli- Aschehoug debutantstipend (cena nakladatelství Aschehoug pro debutující autory): Ma-
vější literární časopis pro širokou veřejnost), Edda (časopis pro literár- rianne Røise Kiellandová, Kjøttsøvn (Spánek)
ní vědu) a Samtiden (časopis pro společnost a literaturu). Brageprisen (Cena Brage): Hanne Ørstaviková, Presten (Pastor)
Gyldendal-prisen (Cena nakladatelství Gyldendal ): Stein Mehren (za celoživotní dílo)
Samlagsprisen (Cena nakladatelství Samlaget): Eva Jensenová (za celoživotní dílo)
norská literatura u nás
Od již poměrně známého Josteina Gaardera vyšly v loňském roce pře-
překlady do češtiny
klady dvou titulů: v Albatrosu vyšla kniha pro děti Dívka s pomeranči Gaarder, Jostein: Principálova dcera (Sirkusdirektørens datter), přeložila Jarka Vrbo-
a v Knižním klubu román Principálova dcera. Zato Lars Saabye Chri- vá, Knižní klub, Praha 2004
stensen byl v uplynulém roce českému čtenáři představen poprvé (pře- Gaarder, Jostein: Dívka s pomeranči (Appelsinpiken), přeložila Jarka Vrbová, Albatros,
stože ve své vlasti už publikuje přes 20 let), a to románem Poloviční Praha 2004
bratr. K několika nově přeloženým dramatickým autorům z posledních Christensen, Lars Saabye: Poloviční bratr (Halvbroren), přeložila Jarka Vrbová, Dopl-
let (Jon Fosse, Axel Hellstenius) přibyl v roce 2004 i překlad divadel- něk, Brno 2004
ní hry Pettera S. Rosenlunda. Rosenlund, Petter S.: Nemožnej kluk (En umulig gutt), přeložila Karolína Stehlíková,
Divadelní ústav, Praha 2004

česká literatura v Norsku překlady z češtiny
Překladů české literatury do norštiny je nepoměrně méně než překla- Diviš, Ivan: Makter, dikt og daboksnotater (Síly, básně a deníkové zápisky, výbor z bás-
dů z norštiny do češtiny. Z moderní literatury byly v posledních deseti- ní a deníkových zápisků), přeložili M. Konůpek a Arne Ruste, Aschehoug, Oslo 2000
letích přeloženi pouze Hrabal, Seifert, Karel Čapek (Měl jsem psa a koč-

202 norsky psaná literatura 203
novořecky psaná literatura s levicovým tiskem. Psala romány, divadelní hry, studie a knihy pro mlá-
dež, jež byly přeloženy do mnoha jazyků světa; obdržela za ně význač-
ná literární ocenění.
rita kindlerová
z knihkupeckých pultů
Loňská knižní sklizeň v Řecku byla mírně řečeno slabá. Z titulů, které
stojí za zmínku, uveďme alespoň dva. Kniha Nikose Vlantise (1973)
s mezinárodně srozumitelným názvem Greek psycho a podtitulem Totální
řecká psychóza je humoristický, svým způsobem šokující román, který
satirizuje novořeckou realitu, modernizující se Řecko, jeho členství v OSN
a olympijské hry v Aténách. Hlavním hrdinou je morálně zkažený ma-
jitel stavební firmy, který realizuje levné domky, podmazává úřady, lev-
ně nakupuje nemovitosti a předražené je prodává přistěhovalcům. Ne-
Současná řecká knižní produkce je velice silná co do kvantity, ale o kva- váhá podvádět, kdykoli se naskytne příležitost. Přestože se ocitne ve
litě lze v mnoha směrech pochybovat. Za rok 2004 se neudála žádná středu zájmu veřejnosti po vražedném zemětřesení, během kterého bylo
významnější literární událost, o čemž mimo jiné svědčí i to, že původní záhadně zničeno dvanáct jeho domů, podaří se mu obejít spravedlnost
řecké tituly se v žebříčcích žádaných titulů objevují jen sporadicky, a to a novináře a stát se váženým stavitelem, který platí za „nepodplatitel-
ještě na posledních místech. Ale několik zajímavých knih přece jen vy- ného“. Tehdy je mu slavnostně přidělen úkol postavit olympijské měs-
šlo. Šlo převážně o počiny mladých, historií a nacionálním povědomím tečko a otevřou se mu dveře do nejvyšší společnosti, show-businessu
nezatížených autorů. Tento intelektuální útlum lze přičíst maximální a na měšťácké dýchánky. Autor knihy, vzděláním stavební inženýr, po-
řecké snaze vyrovnat se s organizátorstvím olympijských her, na něž se užívá útočný a sarkastický styl, děj románu s detektivní zápletkou jako
v minulém roce soustředila veškerá pozornost Řeků. by se odehrával na filmovém plátně. Před čtenářem defilují protagonisté
zkažené novořecké společnosti, amorální ministři, uplacení novináři,
hvězdy řecké popmusic, mafiáni, zločinci od malých ryb až po sériové-
události a literární ceny ho vraha, který se bezstarostně pohybuje v aténském podsvětí.
Vlantis je mladý autor, který se literární veřejnosti stihl představit
Na samém sklonku roku udělovala ceny Řecká akademie věd. Vyzna- již několika knihami, z nichž každá vyvolala bezmála skandál. Všech-
menáno bylo mnoho vědců a umělců, ze zástupců literatury byl za ce- ny se totiž velice otevřeně dotýkaly idealizované představy Řeků o sobě
loživotní dílo oceněn Evjenios Trivizas, za přínos literatuře Tasos Rus- samých a řeckého národního sebevědomí (ekonomického, společen-
sos, za román Ο αιωνας των λαβυρινθων (Století labyrintů) Rha Galanaki, ského, ale hlavně morálního). Šlo např. o detektivku-thriller s názvem
za celoživotní básnické dílo Kyriakos Charalambidis, za sbírku povídek www.tospitimas.gr (to spiti mas = náš dům), v níž autor dovedl ad ab-
H Παραιτηση (Vzdát se) Maria Kentru-Agathopuluová, za 4. díl tetralo- surdum dnes módní reality show Big Brother. Šest spolubydlících má
gie o životě a díle Kostise Palamase, řeckého klasika, Kostas Sardelis. prožít sto bezstarostných dní v jednom domě. Spokojené soužití trvá
Uplynulý rok byl pro řeckou literaturu rovněž ve znamení ztrát. V led- však jen do té doby, než uspořádají nejpodivnější večírek, jaký kdy So-
nu zemřela autorka románů pro mládež i dospělé a pravidelná přispěva- luň zažila. Veřejnost, která o osudech účinkujících rozhoduje, se roz-
telka řeckých periodik, Kostula Mitropuluová (1933). Její poslední vyda- hodne, že se z domu bez jejího souhlasu nikdo nedostane ven... ať živý,
né dílo neslo název Τις Κυριακες το σπιτι µυριζε κανελα (O nedělích voněl nebo mrtvý. Kromě veřejnosti všechno bedlivě sleduje dvanáct kamer,
dům skořicí), posmrtně by měla vyjít sbírka osmi pohádek pro dospělé. které dění živě přenášejí na www.tospitimas.gr.
Koncem září se završila tvůrčí a životní dráha spisovatelky Dido So- Druhý titul, který si zaslouží zmínku, je román Myrtos Pavlose Ma-
tiriuové. Narodila v roce 1909 v Ajidini v Malé Asii, při tzv. maloasij- tesise. Myrtos je malý chlapec, který se narodil již spící a spí i nyní ve
ské katastrofě přesídlila s rodiči do Athén, kde vystudovala francouz- svých osmi letech. Spí a usmívá se, s dlaní na tváři, „jako by se chránil
skou filologii. Byla aktivní členkou levicového hnutí a spolupracovala před polibky“. Proč Myrtos odmítá komunikovat se světem, se čtenář ne-

204 novofiecky psaná literatura 205
dozví. Kolem něj se v uzavřené provinční společnosti roku 1939, ovlá- řecká literatura u nás a česká v Řecku
dané Zlem, jakkoli si je jistá tím, že přináší Dobro, schyluje k dramatu.
Tehdy se Myrtos probudí, v noci. Založí požár a odejde. Kam? Na přebalu Kromě překladů ze starořečtiny je u nás řecká literatura prakticky ne-
knihy je obrázek dítěte s violoncellem, což silně upomíná na dítě s bu- přítomná. To samé platí pro českou literaturu v Řecku.
bínkem z knihy Güntera Grasse. Myrtos, dítě, které se vpředvečer kul-
minace nacistické zvůle odmítá probudit, tak v knize vlastně vystupu-
je jen skrze patnáctiletou Myrtali, hrdinku předchozího Matesisova internet – na dobré adrese
románu Temný průvodce ( Σκοτεινος Οδηγος ), která se v této knize zjevu-
je jako anděl pomsty. Hlavním hrdinou příběhu je dvacetiletý mladík, www.protoporia.gr (internetové knihkupectví a knižní informační servis)
http://book.culture.gr (informace o nakladatelích, spisovatelích, literárních akcích)
panic, Dimitris Gavriil, jenž vyrůstá v nábožné, velmi staré a urozené ro-
www.arkas.gr (stránky věnované komiksu)
dině, které patří továrna na výrobu mýdla. Za okny jejich obrovského
http://genesis.ee.auth.gr/dimakis/mandragoras/Mandragoras.html (stránky li-
domu se skrývají mnohá tajemství. terárního časopisu Mandragoras)
Matesis může svými společenskými příběhy připomínat řecké kla-
siky první poloviny 20. století, ale jeho vlastní styl lze spíše přirovnat stránky nejv˘znamnûj‰ích nakladatelství
ke grotesce či románové parodii, a to ještě s jistým divadelním či vý- www.kastaniotis.com (řecká beletrie)
tvarným efektem. Děj si nelze představit bez jistého scénického zázemí: www.kedros.gr (beletrie řecká a překladová)
přímořské městečko s roztodivnými obyvateli, pokoje domu Gavriilů, je-
jich zařízení, lázeň, kde mateřská něha k synovi téměř překračuje hra-
nice erotismu, tajemná místa (cela eunucha, který sloužil u generála Be- přehled nejdůležitějších literárních cen
lisaria) a samozřejmě scény z chrámu či vzdálený tajemný klášter, jež
Κρατικα Βραβεια Λογοτεχνιας (Státní cena za literaturu):
navozují byzantské časy. – celoživotní dílo: Kostas Sterjiopulos
– poezie: Antonis Fostieris, Πολυτιµη ληθη (Cenné zapomnění)
– román: Vasilis Alexakis, Οι ζενες λεζεις (Cizí slova)
nakladatelství a literární časopisy – povídka: Achilleas Kyriakidis, Τεχνητες Αναπνοες (Umělé nádechy)
Λογοτεχνικα βραβεια του περιοδικου ∆ιαβαζω (Cena časopisu Diavazo):
V minulém roce se na řeckém knižním trhu objevilo nové nakladatelství – román: Tasos Chatzitatsis, Σα σπασµενα φτερα (Jako poraněná křídla)
se jménem Ilektra (Elektra), které se chce zaměřit na řeckou i překla- – poezie: Antonis Fostieris, Πολυτιµη ληθη (Cenné zapomnění)
– povídka: Jiorgos Skabardonis, Επι ψυλλου κρεµαµενος (Mouchy snězte si mě)
dovou beletrii a naučnou literaturu a zároveň slibuje dát šanci začína-
– prvotina: Maria Pauelová, ∆εσµα αιµατος (Krvavá pouta)
jícím spisovatelům.
– kniha pro děti: Poly Vasilakiová, Το χρυσοψαρο του ουρανου (Nebeská zlatá rybka)
Dalším nově vzniklým nakladatelstvím, které v minulém roce zau- a Vangelis Iliopulos, Καφε αηδιαστικο µπαλακι (Kafe jak nechutný míček)
jalo svými plány, je Agnosto (Neznámé). Založil je Pantelis Jiannulakis, – kniha pro mládež: Angeliki Varelaová, Καληµερα, Ελπιδα (Dobrý den, Naděje)
bývalý vydavatel časopisu Strange a edice fantastické literatury Terra Βραβεια της Ακαδηµιας Αθηνων (Ceny Řecké akademie věd):
Nova. Agnosto v duchu svého názvu slibuje objevovat pro čtenáře dosud – celoživotní dílo: Evjenios Trivizas
neznámé končiny řecké i zahraniční literární produkce. – přínos literatuře: Tasos Russos
Novinkou je rovněž časopis Mystiki Ellada (Tajemné Řecko), se kte- – román: Rea Galanaki, Ο αιωνας των λαβυρινθων (Století labyrintů)
rým mohou čtenáři cestovat po neznámých, tajemných místech a pa- – poezie: Kyriakos Charalambidis, Η Παραιτηση (Vzdát se)
mátkách, jeskyních, katakombách, hradech a chrámech Řecka…
Z čistě literárních časopisů nesmíme opomenout časopis Diavazo
(Čtu), který v každém čísle přináší ukázky z knižních novinek. Zajíma-
překlady do češtiny
vým časopiseckým titulem, který se věnuje nejen řecké produkci, je Man- Papathanasopuluová, Maira: Toxická spojení mužského rodu (Οι τοξικες ενωσεις του
dragoras, který sice vychází velice nepravidelně, ale zato přináší ukáz- αρσενικου), přeložila Hana Roubíčková, BB/Art, Praha 2004
ky z děl mladých autorů a překladatelů, publikuje zprávy z různých
literárních seminářů apod.

206 novofiecky psaná literatura 207
polsky psaná literatura Požehnáním pro polskou kulturu je ve srovnání s českými zeměmi
tradičně vysoká míra decentralizace: dvě centra prestižně srovnatel-
ná, Varšava a Krakov, nedaleko za nimi Vratislav, a pak řada dalších vel-
koměst: Gdaňsk, Lublin, Katovice, Lodž, Poznaň… Zčásti je to snad pa-
václav burian radoxní plod někdejších dělení Polska mezi sousední mocnosti: v každém
záboru si národ musel vybudovat své centrum, navíc Polsko v historic-
ky nedávné době své dvě prvořadé kulturní metropole ztratilo. (Pro jis-
totu dodejme, že požadavky na návrat Lvova a Vilna se dnes neozývají
ani z extrémních politických prostředí a polsko-litevské a zejména
polsko-ukrajinské vztahy jsou nejlepší za velmi dlouhá léta.)
Největším knižním veletrhem zůstává nadále varšavský Meziná-
rodní knižní veletrh. Loňského 49. veletrhu se zúčastnilo téměř 470
nakladatelů z 27 zemí; hlavním hostem bylo Rusko. Krakovský Knižní
veletrh byl teprve osmý, ale své významné postavení potvrdil – zúčast-
nilo se ho více než 300 nakladatelů.
Co je charakteristické pro uplynulý rok v polské literatuře? Snad po- Nejvlivnější literární cenou je Nike, udělovaná deníkem Gazeta Wy-
kračování nástupu velmi mladých tvůrců? Krystyna Krynická, majitel- borcza a firmou Nicom Consulting. V roce 2004 získal sošku bohyně Niké
ka krakovského nakladatelství a5, nedávno řekla na besedě na Lite- mladý slezský prozaik Wojciech Kuczok (1972) za drsný rodinný psy-
rárním festivalu v Olomouci, že počet velmi mladých autorů, kteří nabízejí chologický román Gnój (Hnůj). „Kdyby mi připadla Niké, byla by to udá-
své rukopisy její firmě, je poslední dobou neuvěřitelný. Tento úkaz, lost odpovídající tomu, že Řecko vyhrálo fotbalové mistrovství Evro-
který znají i jiní polští nakladatelé, se většinou vysvětluje úspěchem py,“ citovala Gazeta Wyborcza výrok laureáta pár dní před vyhlášením
mladičké Doroty Masłowské, k níž se ještě vrátíme; zmíníme se také o ji- výsledků. Kuczokův román byl vybrán ze sedmi nominovaných finalis-
ných mladých tvůrcích. Jinak to myslím nebyl rok velkých zvratů, ale tů, mezi nimiž byly i dvě autorky známé taky u nás – básnířka Ewa
rok nových vynikajících děl to byl. Lipská (výbor z veršů Vernisáž) a prozaička Magdalena Tulliová (čes-
ky Stehy a Sny a kameny). Dodejme pro spravedlnost, že Kuczok nebyl
v onom smyslu prvním „Řeckem“, které Niké získalo. V předcházejí-
události a literární ceny cích letech Niké dostali Jarosław Marek Rymkiewicz (2003), Joanna
Olczaková-Ronikerová (2002), Jerzy Pilch (2001), Tadeusz Różewicz
Následující přehled nebude zdaleka vyčerpávající, ale jednou smutnou (2000), Stanisław Barańczak (1999), Czesław Miłosz (1998) a Wie-
událostí je třeba začít v každém případě: 14. srpna 2004 zemřel v Kra- sław Myśliwski (1997). Mezi laureáty jsou i autoři, jejichž ocenění ne-
kově básník, prozaik, esejista, laureát Nobelovy ceny za literaturu (1980) překvapilo, i autoři, které mezi favority řadil málokdo. Dodejme, že Niké
Czesław Miłosz. Podle mnohých autorit znamenal pro polské 20. sto- byla i úspěchem varšavského Wydawnictwa W. A. B. – Kuczok nebyl v nej-
letí tolik, co pro století devatenácté Adam Mickiewicz. Ale mnoho no- širší, dvacetičlenné nominaci jedinou jeho položkou.
vých knih potvrdilo, a to v různých generacích, sílu polské poezie, kte- Wojciech Kuczok měl vůbec úspěšný rok: film Pręgi (Pruhy) Mag-
rou zesnulý často zdůrazňoval. daleny Piekorzové podle jeho povídky Dioboł (Ďábel, příp. Čert – ve
Polsko velmi dbá na výročí a dovede je náležitě oslavovat. V oslavách slezském nářečí, pozn. vb) vyhrál na gdyňském Festivalu polských hra-
vyniká Krakov, ale další města se přidávají. Festivaly, konferencemi i no- ných filmů. Kromě toho už v lednu 2004 se stal jedním z nositelů Pasz-
vými publikacemi se loni připomínalo sté výročí narození prozaika a dra- portu Polityki – ocenění udělovaného nejvlivnějším a nejlépe redigova-
matika Witolda Gombrowicze. Stále trvá čechofilství polských kul- ným polským ilustrovaným týdeníkem Polityka.
turních elit a patrně je to – téměř zázračně – stále táž vlna zájmu, kterou Z dalších cen připomeňme aspoň (původně exilovou) Velkou cenu
zahájila československá filmová vlna 60. let a samotný rok 1968 v Čes- Nadace Kultury za rok 2003 pro britského historika Normana Davise
koslovensku. Kontinuitu potvrzují opakovaná vydání překladů Milana za rozsáhlou monografii o Varšavském povstání, cenu vratislavského
Kundery i zcela nové překlady Bohumila Hrabala. měsíčníku Odra pro Ewu Lipskou za její sbírku Ja (Já), Cenu Kościel-
ských (také původně exilovou) pro Tomasze Różyckého (1970) za bás-

208 polsky psaná literatura 209
nickou skladbu Dwanaście stacji (Dvanáct zastavení, ale i zastávek, pozn. nakladatelství a literární časopisy
vb) či zahraniční ocenění – Herderovu cenu pro literárního vědce a tepr-
ve na počátku stáří debutujícího prozaika Michała Głowińského, loni Literárních nakladatelství, jejichž produkci má smysl jmenovat, je mno-
sedmdesátiletého. ho, v hlavním městě i na venkově. Bez nároku na úplnost jich v abe-
A ještě jedna věc vzbudila mimořádné nadšení i polemiky: také v Pol- cedním pořádku několik jmenujme:
sku se již objevil deník, který zkusil lákat čtenáře na dárek – přílohu Czarne (Wołowiec) je nakladatelství manželů Moniky Szajdermano-
v podobě dobré, kvalitně vypravené, vázané, ale levné knihy. Byla to vé a známého spisovatele Andrzeje Stasiuka. Ač sídlí v malé obci na ji-
obchodně nejpružnější Gazeta Wyborcza (či její vydavatel, koncern Ago- hovýchodě Polska, patří k vlivným podnikům. Soustřeďuje se zejména
ra); poté, co se očekávaný úspěch dostavil, rozhodli se vydavatelé pro na středoevropské a slovanské literatury tvůrců různých generací.
pokračování. V edici vychází klasika polská i přeložená (z české zatím Czytelnik (Varšava) patří mezi první a tradičně nejvlivnější pová-
Žert Milana Kundery). Námitky si lze představit: kažení trhu, konku- lečná nakladatelství (zal. 1944). Věnuje se zejména polské a zahraniční
rence nakladatelům, kteří se specializují jen na knihy, a tak si nemohou krásné literatuře a humanitním vědám. Państwowy Instytut Wydaw-
reklamu, jakou provozuje masový deník, dovolit. Nadšení si lze před- niczy (Varšava, zal. 1946) je vedle Czytelniku jedním z nakladatelství za-
stavit také: k dobré knize se dostanou i méně majetní, do trafiky nebo ložených po válce a po celou dobu velmi vlivných. Má mj. výhradní prá-
do kiosku zajdou i ti, kteří nebyli k návštěvám knihkupectví vedeni. va na vydávání děl Milana Kundery.
Pogranicze sídlí ve městečku Sejny na severovýchodě Polska; kromě
knižních publikací, věnujících se zejména střední a východní Evropě,
z knihkupeckých pultů Haliči, Bukovině, Vilensku apod., vydává také časopis Krasnogruda.
Prószyński i S-ka (Varšava) je jedním z nejčilejších nakladatelství
Polští kritici a kulturní publicisté často a už dlouho opakují, že polská založených po roce 1989. Vydává široký výběr náročné krásné literatu-
poezie je na tom mnohem lépe než próza. „Fenoménem 90. let byla sou- ry, ale také slovníků, příruček či populárněvědeckých publikací.
časná přítomnost dvou laureátů Nobelovy ceny na básnické scéně, k tomu Słowo/obraz teritoria (Gdaňsk) je vlivné nakladatelství se značně
ještě bouřlivácké „generace bruLionu“ (podle titulu literární revue elitními nároky. Mezi jeho autory patří teatrolog Jan Kott, dramatik Sła-
přelomu 80. a 90. let, nekonformní vůči režimu, ale i vůči většině opo- womir Mrożek a také spisovatelé spjatí s Gdaňskem (Paweł Huelle,
ziční literatury) a později jejích následovníků. 20. století v polské lite- Maria Janionová, Stefan Chwin).
ratuře uzavřela jedna z nejdůležitějších sbírek Czesława Miłosze To Śląsk (Katovice) je velké akademické nakladatelství, společně za-
(česky v překladu Josefa Mlejnka, Paseka 2003); jejímu autorovi bylo teh- ložené několika významnými vysokými školami a podobnými institu-
dy téměř 90 let. Uplynulý rok zůstane samozřejmě v paměti jako rok Mi- cemi.
łoszovy smrti, ale připomeňme, že na podzim roku 2004 vyšly nové dů- Świat Książki (Varšava) se věnuje zejména vynikající polské i pře-
ležité knihy Jerzyho Ficowského (Zawczas z poniewczasem), Julie ložené próze. Je velmi dynamické v propagaci své práce, v tom, čemu
Hartwigové (Bez pożegnania) a Tadeusze Różewicze (Wyjście). A že se polsky říká „promocja“.
Cenu Kościelských převzal v prosinci Tomasz Różycki (1970) za poému Twój Styl (Varšava) se hodně věnuje literatuře autobiografické, bio-
Dvanáct zastavení, v nečekané formě obnovující tradici epického vy- grafické či vysoké publicistice. Jeho knihy se často stávají bestsellery.
právění,“ napsal v knižní příloze Tygodniku Powszechného literární pub- W. A. B. (Varšava) je nakladatelství, které nemůže opomenout žád-
licista a kritik Tomasz Fiałkowski, z jehož systematického sledování pol- ný zájemce o současnou polskou prózu včetně pozoruhodných debu-
ského literárního dění hojně čerpám i jinde, a pokračoval: „V prosinci tantů. V edičním programu má zavedená jména autorů bestsellerů, ale
také přerušil téměř dvacetileté mlčení Ryszard Krynicki. Jeho Kamień, užitečně riskuje hledáním zcela neznámých talentů.
szron (Kámen, jinovatka) je mimořádně intenzivním záznamem vnitřní Wydawnictwo a5 (Krakov) patří Krystyně Krynické a jejímu man-
zkušenosti – a zřetelným, třebaže ztišeným hlasem svědka doby. Jedno- želovi, básníku a překladateli Ryszardu Krynickému. Věnuje se pů-
tlivý lidský osud je tu pozorován z proměnlivé perspektivy až k per- vodní i přeložené poezii, ale mezi jeho kmenové autory patří také např.
spektivě nejcelkovější, kosmické, jakoby prohlížené objektivem Hubb- prozaička a novinářka Hanna Krallová, známá i z českých překladů.
leova teleskopu.“ Wydawnictwo Dolnośląskie (Vratislav) má širokou nabídku nároč-
né literatury. Vydává mj. dvanáctisvazkové sebrané spisy básníka a dra-
matika Tadeusze Różewicze. Velice populární je jeho edice A to Polska

210 polsky psaná literatura 211
właśnie, řada populárních monografií o různých tématech polských sloupek vedený pod pseudonymem Lektor již zmíněným T. Fiałkowským
dějin (monografie spisovatelů, politiků, ale také např. publikace o pol- se věnuje výhradně knihám hodným doporučení. Týdeník publikuje ver-
ských horách, pohřebištích, reformaci či o polských Židech a Němcích). še básníků polských i zahraničních. Mezi jeho kmenové autory patřil
Wydawnictwo Literackie (Krakov) patří mezi nejdéle působící na- Czesław Miłosz, mezi stálé fejetonisty patří i u nás populární Stani-
kladatelství krásné literatury, založená na konci války. Společně s na- sław Lem.
kladatelstvím Znak nyní postupně vydává mj. sebrané spisy Czesława 23 let vycházejí Zeszyty Literackie, založené v exilu. Platí za časopis
Miłosze. Věnuje se také literatuře naučné, učebnicím a slovníkům. elitní, spíše klasicizující poezie a esejistiky; důležitou součástí jsou vzpo-
Wydawnictwo Naukowe PWN (Varšava) je další „historické“ nakla- mínky, korespondence a výborně vedená kalendária kulturních událostí,
datelství s důrazem na slovníky a encyklopedie (např. Nowa encyklope- cen, úmrtí apod.
dia powszechna PWN, edycja 2004). Měsíčník Literatura na Świecie neměl po roce 1989 přes všechny po-
Wydawnictwo Ossolineum (Vratislav) je také nakladatelství těsně tíže tak pohnuté osudy jako naše Světová literatura. Vychází nadále ve
poválečné a s ještě staršími kořeny. Věnuje se humanitním vědám, mi- Varšavě, už léta pod vedením básníka, esejisty a překladatele Piotra
mořádně ceněná je jeho Biblioteka Narodowa – edice graficky neoká- Sommera.
zale, ale edičně důkladně vypravených děl polské a světové klasiky s bo- Z časopisů vycházejících mimo hlavní centra jmenujme alespoň lub-
hatým poznámkovým aparátem (pravé požehnání pro překladatele, linský čtvrtletník Kresy (od r. 1989) či (od r. 1996) lodžský měsíčník Tygiel
dodejme!). Kultury, vydávající ovšem, patrně z finančních důvodů, často několik čí-
Znak (Krakov) vznikl v době „tání“ jako tolerované intelektuální ka- sel dohromady. Jsou různé, ale spojuje je snaha konfrontovat ušlechtilý
tolické nakladatelství. Mezi jeho kmenovými autory jsou dnes kromě vy- regionalismus s plody umění nikoli místního a obecně uznávaného.
nikajících teologů a filosofů (např. Józef Tischner, Leszek Kołakow-
ski) také přední básníci (Czesław Miłosz, Wisława Szymborská aj.).
V Polsku nevycházejí časopisy typu Literárních novin či Tvaru, tj. spe- polská literatura u nás
cializované listy s častější periodicitou, novinového formátu a grafické
úpravy, dostupné aspoň v některých novinových stáncích; na druhé stra- Pro české polonisty a polonofily bylo radostnou událostí otevření no-
ně je literatura mnohem více přítomna v neliterárních tištěných médiích, vého sídla Polského institutu v Praze na rohu Malého náměstí a Karlo-
zejména v denících Gazeta Wyborcza (víkendová příloha Gazeta Świą- vy ulice. Tím radostnější, že se tak stalo po mnoha letech provizoria –
teczna) a Rzeczpospolita (příloha Plus Minus). Patrně se také více než od stěhování z prostor na rohu Jindřišské a Václavského náměstí.
u nás udržel rozumný názor, že krásná literatura nepatří do zásadně ji- Z překladů polské literatury do češtiny, které vyšly v roce 2004, zmiň-
ného světa než politika či historie, a tak v těchto přílohách sousedí re- me především výbor poezie Adama Zagajewského, pořízený vynikají-
cenze, debaty nad knihami, filosofická a teologická esejistika a vysokou cí, bohužel zřídka publikující Danielou Lehárovou. Především proto, že
publicistikou politickou, zabývající se aktuálními tématy (vyrovnání výbor z tohoto básníka, přeloženého do mnoha jazyků, nositele důleži-
s komunistickou minulostí, antisemitismus a jeho důsledky, spory o po- tých cen, jsme měli mít, třeba v samizdatu, už nějakých 20 let. Přede-
dobu ekonomické transformace aj.). vším i proto, že třeba Testamentu klasika 20. století Witolda Gombro-
Přinejmenším Polityka, týdeník kdysi stranický (PSDS), ale vždy více wicze snad nehrozí, že by byl přehlédnut.
či méně nekonformní, přesahuje úrovní ilustrované týdeníky české, Přijetí románu Červená a bílá Doroty Masłowské (1983) bude jistě
ale s obsáhlejšími recenzemi se setkáme také zřídka. Milovníci krásné napomáhat i překvapivě útlý autorčin věk (když román s mimořádným
prózy tu hledají patrně především pravidelný fejeton prozaika Jerzyho úspěchem u čtenářů i kritiky vyšel v Polsku, bylo jí 19 let). Možná i u nás
Pilcha (neexistence aspoň některých jeho děl v češtině patří podle mého budou čtenáři a kritici uvažovat, zda je to především umělecko-socio-
názoru k našim největším deficitům). logický román o dost brutální sídlištní subkultuře, anebo zda skuteč-
Tradiční novinové formy se drží krakovský Tygodnik Powszechny ným hrdinou Červené a bílé je jazyk. Přikláním se ke druhému názoru.
s knižní (recenzní i reklamní) přílohou Książki w Tygodniku. Vznikl na Surovinou jazyka, se kterým Masłowská pracuje, je slang, ba argot
jaře 1945 jako jeden z mála tolerovaných katolických titulů, které ne- zmíněné subkultury, jazyk masové kultury, tříšť jazyka romantického
byly přímo opoziční, ale deklarovaly kritický odstup od rodícího se systé- polského nacionalismu v jakési zbytkové a pokleslé podobě, ale je to
mu. Každý týden publikuje obsáhlejší recenze, ale i sloupek věnovaný jazyk autorčin. Zaznamenejme ostatně i jako knižní debut překlada-
často několika knihám. Recenze bývají i velmi kritické či polemické, telky Barbory Gregorové!

212 polsky psaná literatura 213
Nevím, jestli bychom pro obnovení měřítek kvality nepotřebovali nej- Masłowská, Dorota: Červená a bílá (Wojna polsko ruska pod flagą biało-czerwoną),
víc překlady z polského novinářství a publicistiky. I tu se aspoň něco sta- přeložila Barbora Gregorová, Odeon, Praha 2004
lo – vyšel výbor rozhovorů výborného novináře Jacka Żakowského s pol- Różewicz, Tadeusz: Mezi apokalypsou a... (výběr básní), vybrala, přeložila a úvodní stu-
dii napsala Vlasta Dvořáčková, Paseka, Praha 2004
skými i světovými mysliteli. Za pozornost i nekatolickému čtenáři by
Stasiuk, Andrzej: Jak jsem se stal spisovatelem. Pokus o intelektuální autobiografii (Jak
měla stát produkce karmelitánského nakladatelství v Kostelním Vyd-
zostałem pisarzem. Próba autobiografii intelektualnej), přeložil Václav Burian, Prostor,
ří, např. psychologicky a teologicky popularizační dílo kněze Józefa Au- Praha 2004
gustyna; přestože zde už nejsme zcela na poli umělecké literatury, do- Zagajewski, Adam: Vítr ve větvích (výběr básní), vybrala a přeložila Daniela Leháro-
poručuji nepřehlížet. vá, BB/Art, Praha 2004
Żakowski, Jacek: Obavy a naděje (Trwoga i nadzieja), přeložil Dušan Provazník, Mla-
dá fronta, Praha 2004
z polské bohemistiky
Józef Waczków (1933), překladatel z francouzštiny, ruštiny, ale také češ- překlady z češtiny a některé původní
tiny a slovenštiny, dlouholetý redaktor a spolupracovník měsíčníku Li- polské práce o české literatuře
teratura na Świecie, tvůrce druhého polského překladu Švejka, zemřel
16. prosince 2004. V jeho překladatelském díle nalézáme dále jména Doležal, Miloš: Gmina/Obec (dvojjazyčné vydání), přeložil a vysvětlivkami opatřil Jer-
zy Kędzierski, Czarne, Wołowiec 2004
jako L. Novomeský, V. Havel, K. H. Borovský, V. Vančura, R. Fábry, V. Zá-
Halík, Tomáš: Co nie jest chwiejne, jest nietrwale. Labiryntem świata z wiarą i wątpli-
vada, J. Skácel, P. Kohout či I. Obermannová.
wościami (Co je bez chvění, není pevné), přeložil Juliusz Zychowicz, předmluvu k pol-
skému vydání napsal Václav Havel, W. A. M., Krakov 2004
Hrabal, Bohumil: Dobranocki dla Cassiusa (Večerníčky pro Cassia), přeložil Andrzej
internet – na dobré adrese Czcibor-Piotrowski, Świat literacki, Varšava 2004
Klíma, Ivan: Premier i anioł (Premiér a anděl), přeložil Jan Stachowski, Wydawnictwo
www.ibl.waw.pl (Instytut Badań Literackich) Literackie, Krakov 2004
www.polska2000.pl (stránky vytvořené pro Frankfurtský mezinárodní knižní veletrh Lustig, Arnošt: Niekochana (Nemilovaná), přeložil Jan Stachowski, Wydawnictwo Li-
2000, stále aktualizované) terackie, Krakov 2004
www.polskyinstitut.cz (stránky Polského institutu v Praze) Pavel, Ota: Jak tata przemierzał Afrykę (Jak šel táta Afrikou), přeložili Urszula Lisows-
http://monika.univ.gda.pl/~literat (výzkumný projekt Biblioteka literatury polskiej ka a Jan Stachowski, Wydawnictwo Literackie, Krakov 2004
w internecie Gdaňské univerzity; mj. virtuální knihovna velké řady textů polské lite- Škvorecký, Josef: Batalion czołgów (Tankový prapor), přeložil Andrzej Sławomir Ja-
ratury, a to od nejstarších) godziński, Pogranicze, Sejny 2004
www.polska.pl/literatura (literární texty s volnými právy ke stažení aj.) Viewegh, Michal: Cudowne lata pod psem (Báječná léta pod psa), přeložila Romana
www.czeskie_revue.raciborz-ostrog.com.pl (stránka polských bohemistů a čecho- Bielińska, Świat Literacki, Izabelin 2004
filů) Kaczorowski, Aleksander: Gra w życie. Opowieść o Bohumilu Hrabalu (Životní hra.
www.tygodnik.com.pl (Tygodnik Powszechny) Vyprávění o Bohumilu Hrabalovi), Czarne, Wołowiec 2004

překlady do češtiny
Augustyn, Józef: Být otcem (Ojcostwo), přeložila Zora Turková, Karmelitánské nakla-
datelství, Kostelní Vydří 2004
Augustyn, Józef (ed.): Hledání Boha (Szukanie Jezusa), přeložila Jindra Hubková, Kar-
melitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2004
Gombrowicz, Witold: Testament. Rozhovory s Dominiquem de Roux (Testament. Roz-
mowy z Dominique de Roux), přeložila Helena Stachová, Společnost pro Revolver Re-
vue, Praha 2004
Kołakowski, Leszek: Malé úvahy o velkých věcech (Mini-wyklady o maxi-spravach),
přeložil Jiří Červenka, Academia, Praha 2004

214 polsky psaná literatura 215
portugalsky psaná literatura Z téměř nepřeberného množství dalších literárních cen udělovaných
v Portugalsku patří k těm nejprestižnějším cena portugalského PEN klu-
bu. V roce 2004 se udělovala za díla vydaná v předchozím roce. V kate-
gorii próza byl jako nejlepší oceněn román Fantasia para Dois Coronéis
lada weissová e Uma Piscina (Fantazie pro dva plukovníky a jeden bazén) Mária de
Carvalha. K ceně se chválou připojili mnozí literární kritici (např.
Pedro Mexia), kteří román označili za nejlepší literární počin roku.
Kniha vyšla po spisovatelově osmileté odmlce a je hodnocena jako pří-
běh plný elegantního humoru, napsaný živě, úžasně čtivě, s převahou
vtipných dialogů. Je však docela dobře možné, že tento humor ocení
víc čtenáři za hranicemi Portugalska, protože autor do své vlasti sice
vtipně, nicméně dost nemilosrdně tepe. Cenu PEN klubu v kategorii nej-
lepší prvotina roku získal Alexandre Nave (1969) za básnickou sbírku
Columbários & Sangradouros (Zpopelnění & vykrvení). Básně podávají
obraz člověka bez přetvářky, bez příkras, hledají mezní okamžiky lidské
Obdiv i údiv dodnes vzbuzuje rozloha území, jemuž kdysi dokázali vnu- zkušenosti a většinou zanechávají dojem krutosti a bestiality, která může
tit portugalštinu jako společný jazyk příslušníci poměrně nepočetné- být nazvána lidskou jen proto, že ji páchal člověk.
ho národa ze západní výspy Evropy. Od Brazílie přes portugalskou Afri- Dalším významným oceněním portugalských autorů, které laureáti
ku až po dnešní Východní Timor se dnes mluví, píše a čte portugalsky. přijímají z rukou portugalského prezidenta, je Velká cena za román a no-
Geografická a kulturní různorodost je tak velká, že je těžké najít spo- velu APE. V roce 2004 ji za knihu Vermelho (Červeň) dostala mladá pia-
lečné kritérium. Jako osvědčené vodítko mohou pomoci literární ceny. nistka a prozaička Mafalda Ivo Cruzová. Cenu doprovázela slova chvá-
ly za promyšlenou stavbu románu a živý, spontánní jazyk.
Z časového hlediska poslední udělovanou portugalskou literární ce-
události a literární ceny nou je Prémio Pessoa. Za rok 2004 patří toto ocenění Máriu Cláudiovi
za „jazykové mistrovství, historiografickou hodnotu díla a mimořádnou
Nejvýznamnější literární cenou pro portugalsky píšící autory je Ca- vypravěčskou invenci“. Hluboce věřící spisovatel veřejně vyjadřuje úctu
mőesova cena. Za „mimořádné kvality prozaické tvorby“ jí byla v roce ke katolické církvi pro její pluralismus a soucit s trpícími, a současně
2004 oceněna portugalská spisovatelka Agustina Bessa-Luísová. Tato tvrdí, že celý život zastával spíše levicové politické názory. Řadu jeho
dnes jednaosmdesátiletá autorka románů, povídek, esejů, fejetonů románů, básnických sbírek a literárněkritických a historických publi-
i divadelních her se už přes 50 let podílí na utváření literárního i poli- kací rozšířila v tomto roce kniha Triunfo do Amor Portuguęs (Triumf por-
tického dění v Portugalsku. Většina čtenářů si její jméno spojuje se sá- tugalské lásky), která zahrnuje 12 příběhů o milostných vztazích, sku-
gami ze života venkovských i městských rodin hornatého severový- tečných, legendárních i platonických láskách známých dvojic portugalské
chodního Portugalska nebo s břitkými fejetony a vtipnými aforismy, jimiž historie, jako například Dona Pedra a Inęs de Castro, Luíse de Camőese
od roku 1974 přispívá do novin. a infantky Marie, Camila Castela Branca a Any Plácidové a dalších.
Camőesova cena nebyla jediné ocenění, které Agustina Bessa-
-Luísová v roce 2004 obdržela. Její dílo získalo i další prestižní ocenění – literární ceny udûlované v Brazílii
Cenu Vergília Ferreiry – která je od roku 1997 udělována portugalsky pí- Brazílie své nejlepší autory vyznamenává především dvěma cenami:
šícím prozaikům nebo esejistům. V minulých letech se jejími laureáty Cenou Jabuti, udělovanou v 17 kategoriích, a Cenou Brazilské literár-
stali například Eduardo Lourenço nebo Mia Couto, jejichž knihy vyšly ní akademie.
i česky (E. Lourenço: Chaos a nádhera a M. Couto: Náměsíčná země). Z díla Slovo „jabuti“ označuje v jazyce tupi různé druhy želv a želva byla
Agustiny Bessy-Luísové nebylo zatím do češtiny přeloženo nic. Jen v rám- v brazilské lidové slovesnosti vždy symbolem trpělivosti a vytrvalosti
ci Festivalu evropského filmu před několika lety nabídla česká kina fil- při zdolávání překážek, proto se stala i symbolem spisovatelské práce.
mové zpracování románu As Terras do Risco (Nebezpečný kraj) pod ná- V kategorii nejlepší brazilský román bylo ocenění uděleno knize Mon-
zvem O Convento (Konvent) v režii Manoela de Oliveiry. gôlia (Mongolsko) Bernarda Carvalha. Román vznikl na objednávku

216 portugalsky psaná literatura 217
nakladatelství Cotovia, které ve spolupráci s nadací Oriente vytvořilo vydávat v nové redakční úpravě autorovy sebrané spisy. V roce 2004 vy-
edici, v níž vycházejí díla autorů, kteří na náklady nadace stráví něko- šly 4 svazky: Memória de Elefante (Sloní paměť), Conhecimento do Inferno
lik měsíců na stáži ve vybrané „orientální“ zemi. Bernardo Carvalho zvo- (Poznání pekla), Os Cus de Judas (Jidášova díra) a Explicação dos Pássa-
lil Mongolsko proto, že jej fascinují pouště. Výsledkem je nevšední ros (Vysvětlení pro ptáky). V listopadu se ve výlohách všech knihku-
próza na hranici mezi cestopisem a románem o cestě, plná tajemství pectví objevil zatím poslední Antunesův román Eu Hei-de Amar uma Ped-
a napětí, s nečekaným rozuzlením na posledních stránkách. Cena Jabuti ra (Musím snad milovat kámen). Titul pochází z textu lidového popěvku
byla posledním v řadě ocenění, která Carvalho dostal v tomto a před- z Alenteja, děj se však odehrává v nočním Lisabonu mezi půlnocí a pá-
chozím roce za své další romány. V kategorii poezie si první cenu odnesl tou hodinou ranní, kdy noc zvolna přechází v den. Do tohoto krátkého
Alexei Bueno za sbírku Poesia reunida (Scelená poezie). Vedle vlastní časového úseku je vtěsnán celý život: na první pohled banální příběh
tvorby přispívá „carioca“ Alexei Bueno k rozkvětu portugalské literár- dvou milenců, scházejících se pravidelně každou středu v jednom omše-
ní scény i jako redaktor nakladatelství Nova Aguilar (připravil pro něj lém lisabonském penzionu. V té hodině mezi psem a vlkem on, už jako
například vydání souborného díla Mária de Sá-Carneira či Almady Ne- stařec, umírá. Ona vzpomíná a v proudu vzpomínek neoddělitelně mísí
greirose) a nakladatelství Nova Frontera, kde řídí edici, v níž se díky skutečnost, představy, sny a přání. Hranice mezi skutečností a před-
němu objevilo mimo jiné i nové, komentované vydání Camőesových stavou se stírá. Vzpomínky jsou pro ni vším: co zažila nebo si přála za-
Lusovců. žít, to už nelze rozlišit, a ani na tom nezáleží.
Brazilská literární akademie ocenila v kategorii prózy soubor 338 Novou knihu vydal i další světoznámý zástupce portugalské litera-
krátkých hutných textů Joâa Gilberta Nolla, rodáka z jihobrazilského tury José Saramago. Jeho Ensaio de Lucidez (Esej o jasnozřivosti nebo
Porta Alegre, nazvanou Mínimas, múltiplas, comuns (Nejmenší, mnohé, snad Esej o zdravém rozumu) splnila účel, který autor sledoval: provo-
společné). Texty vycházely původně v časopise Folha de S. Paulo. Sbír- kovala natolik, že se k ní v tisku vyjádřil i tehdejší portugalský premiér
ka současně získala ocenění jako druhá nejlepší kniha povídek a první Durão Barroso. Saramago totiž v románu nepřímo vyzývá, aby lidé vy-
místo za obálku v příslušných kategoriích ceny Jabuti. jádřili svou občanskou nespokojenost v příštích volbách tím, že maso-
vě vhodí do uren prázdné hlasovací lístky. Veřejnost však tento literár-
literární ceny v lusofonní Africe ní apel z dubna minulého roku nevyslyšela a při letošních předčasných
Od roku 2003 uděluje Asociace mosambických spisovatelů literární Cenu volbách se vyslovila jednoznačně pro návrat socialistů.
Josého Craveirinhi. Po prozaicích Paulině Chizianeové a Miu Couto- Z brazilských spisovatelů po sobě v roce 2004 zanechal zřejmě nej-
vi, loňských laureátech ceny, ji letos porota udělila básníkům Eduar- výraznější stopu Bernardo Carvalho, a to nejen již zmíněným romá-
du Whiteovi za sbírku O homem, a sombra, a flor e algumas cartas do nem Mongolsko, ale také díky reedicím několika dřívějších úspěšných
interior (Muž, stín, květina a několik dopisů z vnitrozemí) a Joãu Ar- románů. Tajemno, labyrint vztahů mezi postavami, hra založená na tom,
mandu Arturovi za knihu Quinta da essęncia do ser (Statek podstaty že jednu z klíčových rolí v příběhu obvykle hraje nějaký další text – do-
bytí). Zejména u druhého jmenovaného autora se z veršů ozývá totéž, co pis, vzkaz – nebo fotografie, a nečekané rozuzlení jsou prvky, které
v próze dokáže sdělit například Mia Couto: křik země, která prošla očist- spojují většinu Carvalhových knih. Za všechny uveďme román Nove
cem, ale přes veškeré hrůzy a devastaci jí zbývá síla myslet na budouc- noites (Devět nocí) popisující vyšetřování více než šedesát let staré,
nost a věřit, že bude lepší. neobjasněné smrti amerického antropologa, který zřejmě spáchal se-
bevraždu po návratu od brazilského indiánského kmene krahô, nebo po-
někud makabrózní novelu Medo de Sade (Strach z hraběte Sade).
z knihkupeckých pultů Mosambický spisovatel Mia Couto vydal v roce 2004 knihu poví-
dek s názvem O Fio das Missangas (Šňůra korálků), která čtenáře tak
V roce 2004 uplynulo 25 let od vydání první knihy dnes světoznámého nadchla, že za necelý rok vyšla už ve čtvrté reedici. Couto opět „vyprá-
portugalského romanopisce Antónia Loba Antunese. Téměř celý rok ví příběhy básněmi“, jak sám charakterizoval své psaní. Poměrně útlý
se objevovaly nejrůznější rozbory a komentáře k jeho knihám, rozho- svazek obsahuje 29 povídek s výmluvnými názvy, například Oči mrtvých
vory s autorem a jeho editory, vyšla publikace nazvaná Fotobiografia do nebo Babička, město a semafor. Autor v nich poeticky zpracovává pří-
António Lobo Antunes (Fotobiografie Antónia Loba Antunese) a k řadě běhy, které vyslechl od prostých, často negramotných Mosambičanů,
již udělených cen přibyly další, z nichž nejvýznamnější je zřejmě Jeru- hraje si se slovy a tam, kde existující výrazy nestačí skutečnosti, vytváří
zalem Prize 2004. Nakladatelství Dom Quixote začalo v edici Varietur nová slova.

218 portugalsky psaná literatura 219
nakladatelství a literární časopisy Z portugalsky psané literatury se u nás v loňském roce překládalo
hojněji než v předchozích letech. Začátkem roku vydalo nakladatelství
Ačkoli se portugalští nakladatelé v kulturní příloze prvního letošního vy- Paseka básnickou sbírku Opiárium a jiné básně Álvara de Campos. Autor,
dání týdeníku Expresso charakterizovali jako vymírající druh, byla jejich jehož jméno je uvedeno v názvu sbírky, je jednou z fiktivních osobností –
loňská produkce dost bohatá. K nejzajímavějším titulům patří tradičně heteronymum, které promlouvá ke světu prostřednictvím Fernanda Pes-
publikace z nakladatelství Publicaçőes Dom Quixote/GrupoPlaneta, kte- soy, jehož čeští čtenáři dobře znají. Pessoovo heteronymum Álvara de Cam-
ré v loňském roce po rozepři vrcholící soudním sporem opustil jeho dlou- pos představuje portugalský raný modernismus. Kromě dvou rozsáhlej-
holetý ředitel, mecenáš umění a editor mnoha prvotin dnes slavných au- ších básní, snového Opiária, psaného jakoby v delíriu a Triumfální ódy,
torů Nelson de Matos. Takzvaně dobrou adresou je rovněž nakladatelství která oslavuje technický pokrok, jsou ve sbírce i kratší texty. Básně Ál-
Caminho, kde vycházejí knihy Mii Couta a Josého Saramaga. Dalšími po- vara de Campose bývají přirovnávány k dílu Walta Whitmana, ale na roz-
ložkami v tomto velmi skromném výběru z kvalitních vydavatelských domů díl od rozsochatého a hlučného básnění slavného Američana je v Cam-
mohou být nakladatelství Assírio & Alvim, které vydává vynikající poezii, posových/Pessoových básních mnohem více ironie, potměšilých úšklebků
nebo Relógio d’Água, kde koncem roku vyšla zajímavá studie Portugalsko a vtipu.
dnes, strach z existence (Portugal hoje, o medo de existir) od Josého Gila. Druhou knihou poezie, která letos vyšla česky, jsou verše snad nej-
V Brazílii bývají zpravidla zárukou kvalitní četby nakladatelství Nova známějšího žijícího portugalského básníka Mária de Andrada. Soubor
Frontera či Cia das Letras, Melhoramentos nebo Garamond. Svrchovanost obsahuje texty ze tří sbírek senzitivních veršů vydaných
Z portugalských periodik pomáhají s orientací v literatuře lusofon- v 70. a 80. letech.
ních oblastí například čtrnáctidenník Jornal de Letras, časopis LER nebo Florbela Espanca je známá především jako básnířka, kniha Mas-
již zmíněná kulturní příloha týdeníku Expresso nazvaná Actual. ka osudu, již vydalo nakladatelství One Woman Press, však představu-
Literární časopisy v Brazílii se dají počítat na desítky (jen naklada- je autorčiny krátké prózy. Křehké texty plné stesku a touhy podtrhuje
telství univerzity státu São Paulo, Unesp, jich vydává 29). Jednoduché to i zdařilá grafická podoba knihy. Rozostřená sépiová fotografie dívky
není ani s jejich obsahem. Zmíněná produkce univerzit je poměrně ne- s hlubokým zasněným pohledem na přebalu – autorčin stylizovaný por-
záživná a mimo univerzity ji ani nikdo nedistribuuje. Na druhé straně trét – dokonale uvozuje atmosféru textů psaných v době, kdy Florbelu
stojí reprezentativně vyhlížející časopisy (Cult, Bravo!, Caros Amigos) ur- Espancu trápil stesk po milovaném bratrovi, který krátce předtím tra-
čené co nejširšímu publiku a mít takový časopis nedbale pohozený v obý- gicky zemřel.
vacím pokoji se prostě nosí. Nejlepší informace o kulturním dění v Bra- Těsně před koncem roku přibyl další zajímavý titul. Nakladatelství
zílii poskytují zřejmě přílohy dvou velkých deníků: Mais! vycházející Torst vydalo překlad románu brazilské autorky Any Mirandové Peklo
v Estado de São Paulo a Idéias v Jornal do Brasil. Na internetu jsou obě do- ráje (Boca do Inferno). V roce 1999 získala Ana Mirandová za toto dílo
stupné, bohužel jen za poplatek. cenu Jabuti v kategorii Objev roku. Napínavý historický román z barokní
Bahie převedla překladatelka Šárka Grauová do bohaté, ornamentální
a šťavnaté češtiny, kterou je radost číst.
portugalsky psaná literatura u nás
a česká v portugalsku
internet – na dobré adrese
Portugalská literatura měla na pražském veletrhu Svět knihy 2004 vlast-
ní stánek. V souvislosti s tím navštívili Prahu i dva významní autoři: bás- www.novacultura.de (v Německu připravované stránky nabízející aktualizovaný pře-
ník Pedro Tamen a novinář a romanopisec Miguel Sousa Tavares. Ta- hled nových titulů ze světa lusofonních literatur doplněný o kvalitní recenze – portu-
galsky a německy)
varesův román Rovník (Equador), který v Portugalsku patří už druhý rok
www.webboom.pt (přehled novinek všech žánrů na portugalském knižním trhu, žeb-
k nejprodávanějším titulům – a podobně úspěšné jsou i jeho překlady ve
říčky nejprodávanějších titulů, internetový obchod – portugalsky)
světě – by se měl v dohledné době objevit i v češtině. www.instituto-camoes.pt (portugalská kultura ve světě, komplexní a aktualizovaný
V červnu 2004 byl cenou Gratias agit za propagaci české literatury přehled událostí – portugalsky a anglicky)
a kultury v zahraničí a za dlouholetou neúnavnou organizátorskou a pře- www.circuloleitores.pt (stránky vedené nadací portugalského Klubu čtenářů nabí-
kladatelskou práci oceněn básník, režisér a prozaik František Jorge zejí recenze knih, filmů, hudebních nahrávek, rozhovory s autory, články z časopisu LER
Listopad, který dlouhodobě žije a pracuje v Portugalsku. a další – portugalsky)

220 portugalsky psaná literatura 221
www.academia.org.br (oficiální stránky Brazilské literární akademie přinášejí pře- Arcanjo, Francisco Moacir: Svět porozumí – Příběh krále bot Jana Antonína Bati (O mun-
hled literárních cen, informace o událostech v kultuře s důrazem na literaturu – por- do compreenderá), přeložil a doslov napsal Marek Belza, Marek Belza, Krásná Lípa 2004
tugalsky a anglicky) Druhý břeh západu. Iberoamerika jako soužití kultur (výbor iberoamerických esejů, ed.
www.literaturabrasileira.ufsc.br (portréty autorů, recenze, přehledy děl z různých Anna Housková), Mladá fronta, Praha 2004
období – portugalsky) Espanca, Florbela: Masky osudu (Obras Completas de Florbela Espanca), vybrala a pře-
www.ibn.pt (velice obsáhlý soubor informací o lusofonní literatuře rozčleněný dle ložila Marie Havlíková, One Woman Press, Praha 2004
období a literárních žánrů; knihy klasiků lusofonních literatur ke stažení, některé bez- Freyre, Gilberto: Pomezí a plantáže (z knihy Interpretação do Brasil), přeložila Šárka
platně – portugalsky) Grauová; Ribeiro, Darcy: Afrobrazilci (z knihy O povo brasileiro. A formação e o sentido
do Brasil), přeložila Pavla Lidmilová; Schwarz, Roberto: Národní podle vyučovací me-
tody (Nacional por subtração), přeložila Šárka Grauová
přehled nejdůležitějších literárních cen Mirandová, Ana: Peklo ráje (Boca do Inferno), přeložila a doslov napsala Šárka Grau-
ová, verše přeložil Jiří Pelán, Torst, Praha 2004
portugalsko Pessoa, Fernando: Opiárium a jiné básně Álvara de Campos (Álvaro de Campos, Poesia),
Prémio Camőes (Camőesova cena): Agustina Bessa-Luísová (za celoživotní dílo) přeložili Josef Hiršal a Pavla Lidmilová, vybrala, uspořádala a doslov napsala Pavla
Grande Prémio APE (Velká cena APE za román a novelu): Mafalda Ivo Cruz, Vermelho Lidmilová, Ladislav Horáček – Paseka, Praha a Litomyšl 2003
(Červeň) Peixoto, José Luís: Nikdo se nedívá (Nenhum olhar), přeložila Desislava Dimitrovová,
Prémio PEN Clube Português (Cena portugalského PEN klubu): Barrister & Principal, Brno 2004
– próza: Mário de Carvalho, Fantasia para Dois Coronéis e Uma Piscina (Fantazie pro
dva plukovníky a jeden bazén)
– prvotina: Alexandre Nave, Columbários & Sangradouros (Zpopelnění & vykrvení)
– poezie: João Miguel Fernandes Jorge, Jardim das Amoreiras (Zahrada moruší) a José
Agostinho Baptista, Anjos Caídos (Padlí andělé)
Prémio Pessoa (Pessoova cena): Mário Cláudio (za dosavadní dílo)

brazílie
Prémio Jabuti (Cena Jabuti):
– próza: Bernardo Carvalho, Mongólia (Mongolsko)
– poezie: Alexei Bueno, Poesia reunida (Scelená poezie)
– povídka a fejeton: Sergio Sant’ Anna, O voô da madrugada (Ranní let)
Prémio da Academia Brasileira de Letras/Prémio ABL (Cena Brazilské literární akademie):
– próza: João Gilberto Noll, Mínimas, múltiplas, comuns (Nejmenší, mnohé společné)
a Ruy Câmara, Contos de outono – o romance de Lautréamont (Podzimní povídky – Laut-
réamontův román)
– poezie: Astrid Cabralová, Raso d’água (Slzami zalitý) a Alexei Bueno, Poesia reuni-
da (Scelená poezie)

lusofonní afrika
Prémio Nacional Cultura e Artes (Národní cena v oblasti kultury a umění, Angola): Ar-
naldo Santos (za esteticko-uměleckou kvalitu souborného díla)
Prémio José Craveirinha (Cena Josého Craveirinhi, Mosambik): Eduardo White, O ho-
mem, a sombra, a flor e algumas cartas do interior (Muž, stín, květina a několik dopisů
z vnitrozemí) a João Armando Artur, Quinta da essência do ser (Statek podstaty bytí)

překlady do češtiny
Andrade, Eugénio de: Svrchovanost (Vertentes do Olhar, Antologia Breve, Branco no
Branco), vybrala, přeložila a doslovem opatřila Pavla Lidmilová, Fra, Praha 2004

222 portugalsky psaná literatura 223
romsky psaná literatura ka. Duhový most není prodejný, zdarma se distribuuje do škol, knihoven
a romských komunitních center.
Zhruba v polovině uplynulého roku se pod názvem Nechci se vrátit
mezi mrtvé objevila na pultech knihkupectví karmínově zbarvená sbír-
karolína ryvolová ka povídek Eriky Oláhové. Je to po delší době první publikace romské-
ho autora, která vychází pouze česky, aniž by se jednalo o překlad pů-
vodně romského textu. Oláhová, domovem v České Třebové, tvoří pouze
česky, což se výrazně odráží na jejím slohu. Zatímco píšící Romové
typu Agnesy Horváthové nebo Vladislava Halušky se daleko volněji a pře-
svědčivěji pohybují v mateřské romštině, a v důsledku toho české pře-
klady jejich krátkých próz postrádají něco z lehkosti originálů, čeština
Oláhové je mimořádně obrazotvorná a stylisticky precizní. Autorka se
nechává volně inspirovat tradičním romským vyprávěním o neklidných
duších mrtvých, které se vracejí na zem, aby strašily ty, kteří se na
nich provinili. Rámec žánru pro ni však není v žádném směru zavazují-
Romská literatura jako oblast relativně nová a v majoritní kultuře málo cí, takže jej klidně opouští, aby uhnětla ještě temnější postavy a při-
známá se co do produkce pochopitelně nemůže řadit po bok velkým li- pravila jim krutější konce, než bývá v romské ústní slovesnosti zvykem.
teraturám typu francouzské nebo britské. Z mnoha důvodů je navíc ve- Hororové příběhy, které mají názvy jako „Beznaděj“, „Mátoha“ nebo „Pro-
lice obtížné umístit na trh ať už romsky psané nebo z pera romských au- kletá rodina“, vycházejí z některých romských reálií a jsou nahlíženy
torů vycházející publikace. I tak se v uplynulém roce podařilo vyslat do prizmatem romské komunity, zároveň však tvoří autonomní vypravěč-
světa několik autorských prací, kterým se dostalo i přiměřené mediál- ský svět, kde etnicita hraje roli až ve druhém či třetím plánu. Je para-
ní pozornosti, dílem díky jejich neotřelosti a dílem proto, že každá tzv. doxní, že druhým oblíbeným žánrem autorky těchto často bezbřeze de-
romská knížka nepřestává být v tomto regionu událostí. presivních balad jsou humoristické povídky.
Zahraniční produkci autorské romské literatury lze postihnout jen
s největšími obtížemi, protože – podobně jako u nás – vychází v malých
z knihkupeckých pultů nákladech v rámci nejrůznějších grantů a funkčně omezených projek-
tů. Jednotlivé výtisky takových publikací překračují hranice států jen
Z kraje roku 2004 se do vybraných knihkupectví probojovala útlá dvoj- díky konferencím a osobním kontaktům mezi romisty a romskými ko-
jazyčná (romsko-česká) sbírka povídek Vladislava Halušky z produk- munitami. Přesto zmiňme alespoň čerstvý počin slovenského romského
ce nakladatelství Signeta pod názvem O božím Sidorkovi. Zaujala nejen autora Ľudovíta Didiho nazvaný Príbehy svätené vetrom. Téměř tří-
příjemně různorodými texty inspirovanými tu romskou ústní sloves- setstránkový román s humorem a nadhledem vykresluje životní peripe-
ností, tu každodenní realitou velkoměstského života, ale také půvab- tie Roma Ondráše a jeho rozvětvené rodiny. Didi je profesí pedagog, kte-
nými ilustracemi, které přímo při poslechu Haluškových pohádek vy- rý po perzekuci za podpis Charty 77 pracoval jako ředitel dětského domova.
tvořily děti ze slovenských Bystran. Shodou okolností obohatilo Činoherní Sluší se zmínit i dvě knihy neromských autorů, které s velkou obe-
studio v Ústí nad Labem v lednu 2005 svůj repertoár o divadelní hru na známeností a porozuměním vykreslují osudy romských hrdinů. Jednou
motivy Legendy o zlatém Sidorovi, která vzešla z dílny zesnulého bratra z nich je Jakub Kateřiny Sidonové, emotivní, a přesto nikoli sentime-
Vladislava Halušky, Františka Demetera. Ačkoli obsahově se povídky vý- ntální příběh romského chlapce odchovaného kojeneckým ústavem, dět-
razně odlišují, spojuje je rodové jméno obou bratrů, Sidorovci. ským domovem a nakonec ulicí. Sidonová se značnou empatií předsta-
Rovněž dvojjazyčně vyšla dětská publikace Duhový most, kterou vuje mladého muže, jehož s jeho komunitou pojí pouze stigma odlišného
nákladem pouhých 750 kusů vypravila Krajská vědecká knihovna v Li- zjevu, odpor ke špíně a nechuť k pádu na úplné dno.
berci. Tentokrát se nejedná o původní romskou tvorbu, nýbrž o pohád- Slovinec Feri Lainšček se v románu Halgato obrací ke světu tradiční
ky libereckého autora Ludvíka Středy v romském překladu Emila Ciny. romské osady a jejích zákonitostí a na pozadí milostného příběhu Roma
Publikace mohla vzniknout díky projektu na překonávání etnických ba- a neromské dívky vytváří impozantní fresku z etnických konfliktů,
riér, v jehož rámci se například chystá i podobná česko-vietnamská sbír- vzájemných předsudků a tradice konfrontované s moderní dobou.

224 romsky psaná literatura 225
nakladatelství s romskou tematikou rumunsky psaná literatura
Stran nakladatelství zmiňme již tradičního nestora romské literatury
Triádu a nesmíme zapomenout na malé, na koleně vedené, ale obětavé olga chojnacka
a nadšené nakladatelství Jana Dvořáka Signeta, které už v minulosti vy-
dávalo odbornou romistickou literaturu a v posledních dvou letech je
nakloněno i romské beletrii.

internet – na dobré adrese
www.romea.cz (relativně nová adresa, obhospodařovaná zkušeným týmem romské
novinářky Jarmily Balážové, která kromě jiného vydává kvalitní kulturní měsíčník Ro-
mano voďi)
www.dzaniben.cz (stránky odborného časopisu romistických studií Romano džaniben.
Jednotlivá čísla si lze objednat přímo od vydavatele, na stránkách jsou k nahlédnutí su- Rok 2004 byl pro Rumunsko z mnoha pohledů více než průměrný. Mezi
marizace článků) očekávaným březnovým vstupem do NATO a prosincovým uzavřením
www.dzeno.cz (stránky Sdružení Dženo, spolehlivé a hlavně aktuální informace z rom-
přístupových jednání s EU se táhlo trojnásobné volební šílenství, které
ské kultury a politiky. Produkce Sdružení po dlouhou dobu zahrnovala také vydávání
měsíčníku Amaro gendalos, který v minulém roce zanikl v tištěné podobě, na interne-
dalo zemi nová místní zastupitelstva, nový parlament a nakonec i no-
tu je k dispozici několik čísel v elektronické podobě, a v blízké budoucnosti se snad na- vého prezidenta. Na konec roku připadlo 15. výročí pádu Ceausescova
,
dějeme jeho obnovy v hard-copy) režimu a s ním i hořká pachuť nepotrestaných zločinů komunismu. Není
www.romove.cz (informační servis) proto divu, že se kultura, potažmo literatura musely dost snažit, aby v té
www.rommuz.cz (stránky pro zájemce o dění v Muzeu romské kultury v Brně na Bra- vřavě událostí obstály a daly o sobě vědět. Snad se jim to podařilo.
tislavské ulici)

události a literární ceny
romští autoři česky a slovensky
Didi, Ľudovít: Príbehy svätené vetrom, Slovart, Praha 2004
V Rumunsku už pár let probíhají dva knižní veletrhy ročně. Na jaře je
Haluška, Vladislav: Pal le Devleskero Sidorkus/O božím Sidorkovi, Signeta, Praha to veletrh Bookarest a na podzim Gaudeamus. Oba dva se těší velké příz-
2004 ni veřejnosti (kvůli nižším cenám knih, které jsou pro běžného Rumu-
Oláhová, Erika: Nechci se vrátit mezi mrtvé, Triáda, Praha 2004 na stále méně dostupné) i odborníků. Kromě těchto dvou veletrhů se
Středa, Ludvík; Cina, Emil: Le devleskeri phurd / Duhový most, Krajská vědecká kni- koná i řada menších specializovaných akcí jak v Bukurešti, tak ve vel-
hovna, Liberec 2004 kých župních městech.
Jako všude, je i v Rumunsku literární dění oživováno řadou cen. Ke kon-
ci uplynulého roku svá ocenění udělovaly Svaz spisovatelů Rumunska
neromští autoři o Romech a Asociace bukurešťských spisovatelů. V jejich případě šlo o uznání děl
Lainšček, Feri: Halgato – příběh jiného, Dauphin, Praha 2004
vzniklých v roce 2003, ale za zmínku určitě stojí ocenění celoživotního
Sidonová, Kateřina: Jakub, Mladá fronta, Praha 2004 díla básnířky Ileany Mǎlǎncioiové (1940). Aktuálnější je cena Kniha roku
2004, kterou třetím rokem vyhlašuje časopis România literarǎ (Literární
Rumunsko) a Nadace Anonym. Mezi letošní finalisty patřili Radu Aldu-
lescu, Ana Blandiana, Gheorghe Crǎciun, Horia-Roman Patapievici
či Cristian Bǎdilita,
, esejista, odborník na dějiny raného křesťanství, kte-
rý nakonec cenu získal za překlad části Starého zákona z řečtiny. Časopis
Cuvântul (Slovo) naopak ocenil básnířky Anu Blandianu a Constantu ,

226 rumunsky psaná literatura 227
Buzeovou, román Gheorghe Crǎciuna Pupa russa (Matrjoška) a jiné li- Drsný obraz skutečné rumunské společnosti přinášejí Radu Aldu-
terární, vědecké, divadelní i hudební výtvory. lescu v románu Proorocii Ierusalimului (Jeruzalémovi proroci) a Ionut,
Další zajímavou událostí byl 5. ročník Setkání rumunských spiso- Chiva ve své prvotině 69. Jedním z hlavních hrdinů první jmenované kni-
vatelů z celého světa, jenž se odehrál v červnu v přímořském letovisku hy je chlapec jménem Jeruzalém, oběť ilegálního obchodu s dětmi, kte-
Neptun. Organizátorem akce, jejímž cílem je neustále obnovovat dialog rý se pohybuje v pokřiveném světě Rumunska po roce 1989, plném zou-
mezi rumunskými spisovateli z Rumunska a těmi, kteří žijí za jeho hra- falců, bídy, úplatků a úplatných úředníků. Do stejně bezvýchodného světa
nicemi (v Moldavsku, Srbsku, Izraeli, USA nebo na Ukrajině, ale i v celé je zasazen i druhý román 69 líčící osudy tří antihrdinů, party gymnazistů
západní Evropě), a zároveň patří do rumunské literatury, jejíž jsou ne- z bukurešťského předměstí, a jejich první krůčky na poli kriminality.
dílnou součástí, byl Svaz spisovatelů Rumunska. Debatovalo se o po- Z trochu přívětivějšího soudku je sbírka kratičkých vyprávění od
stavení rumunské literatury, o společné historii Rumunů a Židů i o pře- Mircei Cǎrtǎresca nazvaná De ce iubim femeile (Proč milujeme ženy).
kladech a procesu překládání. Vyšla v edici Knihy z nočního stolku nakladatelství Humanitas – autor,
Již zmiňovaný časopis România litera rǎ (Literární Rumunsko) zve- vynikající básník i prozaik, v ní se šarmem a lehkostí vzdává hold všem
řejnil v posledním čísle roku 2004 anketu, v níž mělo 34 renomova- ženám. Ačkoli se tento útlý svazek dostal na knižní trh teprve v prosin-
ných literárních kritiků sestavit žebříček deseti nejlepších rumunských ci, stačil se umístit mezi nejlépe prodávanými knihami roku.
básníků všech dob. Takové je jejich pořadí: 1. Mihai Eminescu (1850 I v uplynulém roce se na trhu objevily knihy rumunských exilových
–1889), 2. Tudor Arghezi (1880–1967), 3. George Bacovia (1881– 1957), autorů, z nichž většina ve své druhé domovině setrvává i nadále, ale čas-
4. Lucian Blaga (1895–1961), 5. Ion Barbu (1895–1961), 6. Nichita Stǎne- to si do Rumunska zajede na pracovní literární cestu. Zmiňme například
scu (1933–1983), 7. Mircea Cǎrtǎrescu (1956), 8. Leonid Dimov román Dumitra Tepeneaga
, La belle Roumaine (Krásná Rumunka) či kni-
(1926–1987), 9. Gellu Naum (1915–2001), 10. Alexandru Macedonski hu Gabriely Melinescové Acasǎ printre strǎini (Doma mezi cizinci).
(1854–1920). Dumitru Tepeneag
, (1937) emigroval v roce 1975 do Francie, kde se
mimo jiné odehrává i děj jeho knihy o tajemné, krásné, možná i fik-
tivní ženě nejasného původu, jejíž život je plný záhad a lží. Při pre-
z knihkupeckých pultů zentaci svého románu o něm autor s humorem řekl: „La belle Roumaine
c’est moi!“
V roce 2004 vyšla v Rumunsku spousta zajímavých titulů. Z prostoro- Gabriela Melinescová (1942) se roku 1975 provdala do Švédska
vých důvodů je tu nelze všechny představit, podívejme se proto alespoň na a Stockholm, její nový domov, hraje stejně jako u Tepeneaga v její knize
některé. Mezi absolutní novinky patří básnická sbírka Any Blandiany jednu z hlavních úloh. V románu s výmluvným názvem Doma mezi cizin-
(1942) Refluxul sensurilor (Odliv smyslů), kterou se autorka po delší li- ci, oceněném v roce 2003 Švédskou akademií, se střetávají dva nesluči-
terární odmlce, kdy se věnovala podpoře občanské společnosti a pře- telné světy: stockholmská téměř idyla, volně plynoucí v souladu s příro-
stavbě bývalého politického vězení v severorumunském Sighetu na dou, a postkomunistické chaotično Bukurešti 90. let. Kromě zmíněného
památník obětem komunismu, vrací k poezii, jež jí podle jejích slov dává románu se Melinescová v roce 2004 prezentovala ve své rodné vlasti dal-
jakýsi šestý smysl – pocit, že v okolním světě je přítomen někdo jiný, kdo ším dílem svých deníků Jurnal suedez III /1990–1996/ (Švédský deník III).
se na ni dívá a pozoruje ji ze stromů, květin, kamenů. Kromě této sbír- Důležitým fenoménem v beletrii, ale i v odborné literatuře byl návrat
ky vydala Rumunská rozhlasová společnost sbírku Blandianiných bás- do předrevoluční doby, k níž se snažilo vyjádřit z různých pohledů více
ní recitovaných v rozhlase v letech 1970–2004. Součástí knihy nazvané autorů. Mezi zdařilé návraty do minulosti patří 1. díl dějin rumunské
Un arhanghel murdar de funingine (Archanděl špinavý od sazí) je i CD literatury věnovaný poezii Literatura românǎ sub comunism. Poezia I (Ru-
se zvukovým záznamem, což je v současné době v Rumunsku velmi mód- munská literatura za komunismu. Poezie I) od literárního kritika Eu-
ní záležitost a spousta knih vychází zároveň i v této podobě. gena Negricie či kniha Anii ‘80 si bucurestenii
, (80. léta a Bukurešťané)
Další novinky jsou už z oblasti prózy. Nový román Gheorghe Crǎci- – slovník pojmů z každodenního života, typických pro danou dobu, od
una (1950) Pupa russa (Matrjoška) vstoupil do literárního dění na za- kolektivu autorů pod vedením Serbana
, Anghelesca. Vydařilo se i spo-
čátku léta. Samotný název evokuje obsah – hlavní hrdinka je pasivní lečné dílo čtyř mladých autorů, literárních kritiků a politologů Paula
loutkou ve spárech dějin, které jí nedovolí vymanit se. Rovněž struktu- Cernata, Iona Manolesca, Angela Mitchievicie a Ioana Stanomira
ra románu je jako ona dřevěná ruská panenka mnohovrstevná a slože- nazvané Explorǎri în comunismul românesc (Průzkum rumunského ko-
ná z několika časových rovin i námětů. munismu), v němž se jeho tvůrci snaží o probádání autochtonního po-

228 rumunsky psaná literatura 229
jetí totality a komunistických mechanismů manipulace veřejnosti, který vznikl na začátku roku 2004 z původního časopisu Dilema jako re-
které jsou aktuální i v současném Rumunsku. akce jeho redaktorů na politiku Rumunského kulturního institutu, vy-
Strhující ve své strohosti a jednoduchosti je deník Eleny Spijavco- davatele časopisu. Zmínit se můžeme ještě o další novince, měsíčníku
vé (1918) Munci si , zile în Barǎgǎn (Práce a dny v Baraganu) popisující kaž- Idei în dialog (Myšlenky v dialogu), který byl uveden na trh v září 2004
dodenní boj o přežití v nevlídné končině Rumunska východně od Buku- a v jehož čele stojí Horia Roman Patapievici (1957).
rešti, kam byly v 50. letech deportovány celé rodiny. Většina dnes významných nakladatelství vznikla po roce 1989 a pů-
K prosincovým událostem roku 1989 se vrací kniha Ruxandry Ce- sobí jich na rumunském trhu hned několik. Nejvíce prosperují Huma-
sereanové Decembrie ‘89. Deconstructie , unei revolutii
, (Prosinec ‘89. De- nitas a Polirom, na dalších místech jmenujme např. nakladatelství Pa-
konstrukce jedné revoluce). ralela 45, Nemira, ALL či Compania.
Spíše mezi kuriozity patří dvě knihy vzpomínek na Nicolae Ceauses- , Nakladatelství Humanitas založil v roce 1990 filosof Gabriel Liicea-
ca. První La curtea lui Ceausescu
, (Na Ceausescově
, dvoře) od Marie Dob- nu (1942) jako „nakladatelství humanitních věd a nakladatelství zno-
rescové zachycuje vzpomínky bývalé diktátorovy služebné a druhá Nu vunalezené paměti“. Od počátku byli ve středu zájmu Humanitas čtyři
regret, nu mǎ jelesc, nu strig (Nelituji, nenaříkám si, nekřičím) od Mi- velikáni rumunské meziválečné prózy (Mircea Eliade, Emil Cioran,
haely M. Ceausescové,
, jeho neteře, se snaží ukázat lidskou, rodinnou Constantin Noica a Eugen Ionescu), kterým byla v edičních plánech
tvář soudruha Ceausesca., Obě knihy jistě vyšly pod vlivem 15. výročí re- zachována věrnost po celých 15 porevolučních let. Kromě nich se na-
voluce, a tedy i pod vlivem stále nevyjasněných okolností smrti (popra- kladatelství, které v loňském roce vydalo na 300 titulů, soustřeďuje
vy) tehdejšího rumunského vůdce. Veřejnost na ně reagovala spíše ne- exkluzivně i na jiné autory, např. Monicu Lovinescovou, Paula Coel-
utrálně. Nicméně pro většinu Rumunů jde stále o výrazně negativní ha či Milana Kunderu. Další velké nakladatelství Polirom vzniklo v roce
historickou osobnost a nedají se jen tak lehce přesvědčit, aby se na ni 1995 v moldavských Jasech. Polirom vydal loni více než 400 knih.
dívali smířlivěji. Ačkoli je dost možné, že se pomalu rodí postava nové- O dalších jen krátce. Nakladatelství Nemira a ALL vznikla v roce 1991.
ho národního hrdiny. Kromě beletrie rumunské i světové, klasiky i současné literatury se spe-
cializují i na odborné příručky a dětskou literaturu. Zajímavá je i čin-
nost nakladatelství Paralela 45, které vzniklo v roce 1994. Na knižním
nakladatelství a literární časopisy veletrhu Gaudeamus představilo v edici Mistrovská díla světové litera-
tury nové vydání Cervantesova Dona Quijota.
Stálic na poli literárních časopisů je hned několik. Nejznámějším z nich Mezi mladší nakladatelství patří Compania. Vzniklo v roce 1998 s cí-
je beze sporu týdeník România literarǎ (Literární Rumunsko), jehož po- lem zaměřit se na historii, literaturu faktu a odborné příručky. Postup-
čátky sahají až do roku 1885. V současné podobě vychází od roku 1968 ně se však dopracovalo i k jiným tématům a mezi poslední novinky roku
a jeho vydavatelem je známý literární kritik Nicolae Manolescu (1939). 2004 patří Cele mai frumoase 100 de poeme ale românilor despre ei
Na dalších místech jsou pak týdeníky Observator cultural (Kulturní însi
, si
, si
, tara
, lor (100 nejkrásnějších básní o Rumunech a jejich zemi) vy-
pozorovatel), vydávaný Nadací Kultura XXI, a časopis Cultura Rumun- braných básníkem Petrem Romosanem , a Folclorul literar al românilor.
ského kulturního institutu (státní instituce pod přímou patronací pre- O privire contemporanǎ. (Rumunský literární folklor. Současný pohled)
zidenta zabývající se propagací rumunské kultury). od Constantina Eretesca.
Mezi další významné literární časopisy patří čtvrtletník Jurnalul li- Přestože některá nakladatelství udivují počtem ročně vydaných ti-
terar (Literární deník), u jehož zrodu stál autor obsáhlých Istoria litera- tulů, neznamená to, že by Rumuni byli nějakými velkými čtenáři. Na vině
turii române (Dějin rumunské literatury) George Cǎlinescu (1899–1965). je především složitá dostupnost knih, většina potenciálních kupují-
Z regionálních časopisů jmenujme např. měsíčník Apostrof ze se- cích na ně prostě nemá peníze. Do knihkupectví si lidé chodí knihy
dmihradské Kluže, temešvárský Orizont (Horizont) či časopis Vatra (Do- spíše prohlížet a informovat se o tom, co nového vyšlo.
mov) z Târgu Mures. Zajímavým zdrojem informací o literatuře v celo-
světovém měřítku je pak rumunská verze Lettre Internationale.
Na místě je uvést i několik dalších periodik, která však nejsou vý- rumunská literatura u nás
hradně literární, nicméně ani toto téma v nich nezůstává nepovšimnu-
to. Jde např. o týdeník 22, jehož šéfredaktorkou je výborná prozaička Knižních překladů rumunské literatury z rumunštiny vychází v posled-
Gabriela Adamesteanová
, (1942), týdeník Dilema Veche (Staré dilema), ní době méně. Knihy, které se v roce 2004 objevily na českém knižním

230 rumunsky psaná literatura 231
trhu, jsou překlady z francouzsky psaných děl u nás už dobře známých dal‰í zajímavé adresy:
a zavedených autorů. V časopisecké podobě se český čtenář mohl se- www.icr.ro (Rumunský kulturní institut – Institut Cultural Român)
známit i s tvorbou rumunsky píšících současných spisovatelů. http://biblioteca.euroweb.ro (spousta zajímavých odkazů na jiné literární sity)
Co do počtu, vyšlo vloni méně překladů z rumunské literatury u nás
než z české v Rumunsku. Ale ve prospěch originality na naší straně, pro-
tože v případě rumunských překladů jde o často o reedice z bližší či vzdá-
přehled nejdůležitějších literárních cen
lenější minulosti a k nějakému zásadnějšímu průlomu zatím nedošlo. Premiul revistei Cuvântul (Cena časopisu Slovo):
– poezie: Ana Blandiana, Refluxul sensurilor (Odliv smyslů) a Constan ta , Buzeová,
Netrǎitele (Neprožité)
česká literatura v rumunsku – próza: Gheorghe Crǎciun, Pupa russa (Matrjoška)
a dění v rumunské bohemistice – literární kritika: Caius Dobrescu, Mihai Eminescu
– překlad: Sorin Mǎrculescu, Don Quijote de la Mancha
S českou kulturou, resp. literaturou se má rumunská veřejnost možnost – literární debut: Ioan Pop Curseu,, Nu stie
, stânga ce face dreapta (Levá ruka neví, co
dělá pravá)
seznámit na akcích připravovaných Českým centrem v Bukurešti. V roce
Premiul Cartea anului 2004 (Cena Kniha roku 2004 – udělovaná časopisem România li-
2004 to byla např. výstava o Bohumilu Hrabalovi, která putovala po
terarǎ /Literární Rumunsko/ a Nadací Anonym): Cristian Bǎdilita , (za koordinaci pře-
několika rumunských městech včetně Bukurešti. V květnu proběhl kladu prvních pěti částí Starého zákona z řečtiny)
7. ročník Nonstop čtení české a slovenské literatury a u příležitosti kniž- Premiul Uniunii Scriitorilor din România (Cena Svazu spisovatelů Rumunska):
ního veletrhu Bookarest, na němž se úspěšně představila i Česká re- – próza: Dora Pavel, Agatha murind (Umírající Agatha)
publika, setkání s přáteli české a rumunské literatury, jehož se zúčast- – poezie: Ioan Es. Pop, Petrecere de pietoni (Večírek chodců)
nil zástupce Ministerstva kultury ČR Bohumil Fišer a překladatel – drama: D. R. Popescu, Anglia (Anglie)
rumunské literatury a vysokoškolský pedagog Jiří Našinec.
Nové překlady z české literatury do rumunštiny vycházejí velmi zříd-
překlady do češtiny
ka. Na pultech knihkupectví jsou k dostání reedice již dříve přeložených
románů Kunderových, Hrabalových, sem tam Čapek či Havel atd. Au- kniÏnû
torem většiny překladů je Jean Grosu (1919), jehož zásluhy o šíření Eliade, Mircea: Pojednání o dějinách náboženství, z francouzského Traité d’histoire
dobrého jména české literatury ocenilo v březnu 2004 Ministerstvo kul- des religions přeložil Jindřich Vacek, Argo, Praha 2004
tury ČR medailí Artis Bohemiae Amicis. Eliade, Mircea: Iniciace, rituály, tajné společnosti. Mystická zrození (Naissances mys-
tiques. Essai sur quelques types d’initiation), z francouzského originálu přeložila Bar-
bora Antonová, Computer Press, Brno 2004
Eliade, Mircea: Obrazy a symboly. Esej o magicko-náboženských symbolech (Images et
internet – na dobré adrese Symboles. Essais sur le symbolisme magico-religieux), z francouzského originálu pře-
ložila Barbora Antonová, Computer Press, Brno 2004
literární ãasopisy: Ionesco, Eugène: Fotografie plukovníka, z francouzského originálu La Photo du colo-
www.romlit.ro, www.observatorcultural.ro, www.revista22.ro, www.orizontli-
nel přeložil Jiří Našinec, Garamond, Praha 2004
terar.ro, www.algoritma.ro/dilema, www.contrafort.md (literární a kulturní ča-
Neznámý Eugene Ionesco, z rumunských a francouzských originálů vybral a přeložil
sopis z Moldavské republiky)
Jiří Našinec, předmluvou opatřila Libuše Valentová, Česko-rumunská společnost, Pra-
ha 2004
nakladatelství:
www.humanitas.ro, www.polirom.ro, www.edituraparalela45.ro, www.all.ro,
ãasopisecky
www.nemira.ro
Blandiana, Ana: Inkoust (7 básní z let 2002–2003), přeložila Libuše Valentová, in:
Souvislosti, č. 4/2004
zahraniãní sity: Manea, Norman: Výslech (povídka Interogatoriu), přeložil Jiří Našinec, in: Salon č.
www.allromania.com, www.asymetria.org, www.revistarespiro.com, www.litte-
359, 18. 3. 2004
rae.net (netradiční pohledy na rumunskou literaturu a literatura vznikající v zahraničí)
Manea, Norman: Příčka (povídka Peretele despǎrtitor),
, přeložil Jiří Našinec, in: Literární
noviny, č. 20/2004
Manea, Norman: Exil (esej Exil), přeložila Jarmila Novotná, in: Literární noviny, č. 41/2004

232 rumunsky psaná literatura 233
Tepeneag,
i, Dumitru: Hotel Europa (úryvek ze stejnojmenného románu), přeložil Tomáš
Vašut, in: Literární noviny, č. 42/2004 rusky psaná literatura
Voronca, Ilarie: Pokoj a jiné básně, 6 básní z francouzských originálů přeložil Václav
Jamek, Listy č. 1/ 2004
alena machoninová, libuše bělunková
překlady z češtiny
Čapek, Karel: Cartea apocrifelor (Kniha apokryfů), přeložili Radu Albala, Ihor Lemnij,
Alexandra Toader, Iulia Soare, Humanitas, Bukurešť 2004
Hašek, Jaroslav: Efectul muzicii asupra animalelor (výběr z povídek nazvaný Účinek
hudby na zvířata), přeložil Jean Grosu, Editura Paralela 45, Bukurešť 2004
Hrabal, Bohumil: Minunea noastrǎ cea de toate zilele (Můj svět), přeložil Jean Grosu,
Editura Paralela 45, Bukurešť 2004
Hrabal, Bohumil: L-am servit pe regele Angliei (Obsluhoval jsem anglického krále), pře-
ložil Jean Grosu, Editura Paralela 45, Bukurešť 2004
Kundera, Milan: Lentoarea (Pomalost), z francouzského La Lenteur přeložil Emanoil
Marcu, Humanitas, Bukurešť 2004 Autoři článků, kteří v ruském tisku hodnotí situaci v oblasti literatury,
Ráž, Roman: Vânzǎtorul de umor (Prodavač humoru), přeložil Jean Grosu, Editura Pa- svorně konstatují, že se v uplynulém roce na tomto poli nic zásadního
ralela 45, Bukurešť 2004 nestalo. Z pohledu cizince však Rusové nadále zůstávají národem dych-
tivých čtenářů. Každý cestující v metru má otevřenou knihu (i když jde
Pozn.: Bibliografie překladů z rumunské literatury vznikla ve spolupráci s dr. Libuší Va- vesměs o druhořadé detektivky chovatelky mopsíků Darji Doncové)
lentovou. a i v nově schválených deseti dnech pracovního volna o novoročních
svátcích Rusové více četli než pili, protože přece jen bylo co.

události a literární ceny
Ruský literární život se v uplynulém roce – na rozdíl od skandálů před-
chozích let (ohrožování autorů nacionalistickými skupinami, soudní
spory s některými spisovateli, pokusy o znovuzavedení cenzury) – zdán-
livě uklidnil. Začněme proto také umírněně, literárními cenami. K nej-
významnějším literárním oceněním udělovaným v Rusku patří Buker –
Otevřené Rusko (tedy ruská varianta Bookerovy ceny), Antibuker, a pře-
devším Cena Andreje Bělého, která byla založena v roce 1978 jako prv-
ní neoficiální pravidelně udělované ocenění. Začněme od ní, neboť
rozhodnutí jejích porotců (a to se týká už nominací) bývá v naprosté vět-
šině spolehlivým vodítkem při hledání kvality (a nelíčeného tvůrčího
nadšení). Cena Andreje Bělého se uděluje za poezii, prózu, práci v obo-
ru humanitních věd a za zvláštní zásluhy o ruskou literaturu. Nositeli
ceny za rok 2004 se stali básnířka Jelizaveta Mnacakanovová, „za ri-
tuální dělení slova, které pak v hudební jednotě spojuje archaičnost
a postfuturistickou básnickou kosmogonii“, a petrohradský prozaik Ser-
gej Spirichin, „pyrotechnik, potápěč, včelař, dadaista, zakladatel ma-
terialistického onoismu (Existuje To a existuje Ono) a legendární pro-
středněruské povýšené tuposti soustředěné v umělecké skupině Noví

234 rusky psaná literatura 235
tupani“. Spirichin byl oceněn „za vzpouru na lodi intelektuálů, z níž udě- nejznámějším textům patří „generační zpověď“ Ožog (Popálenina) a Bu-
lal loď bláznů; za lodní deník této plavby, román Zeljonyje cholmy Avstrii kerem odměněný román Volterjancy i volterjanki (Volteriáni a volterián-
(Zelené pahorky rakouské); za To i Ono“. Dalšími laureáty jsou literár- ky), jenž vyšel časopisecky – ano, tento způsob publikace v Rusku stále
ní vědec a kulturolog Michail Jampolskij „za knihu Vozvraščenije Le- ještě existuje. Děj pseudohistorického románu (hlásí se k tradici „true sto-
viafana (Návrat Leviatana), unikátní projekt jednotné kartografie styč- ries which never happened“) z 18. století je rámován setkáním Voltaira
ného prostoru politiky, estetiky, teologie a za záznam jeho historických a Kateřiny Veliké (a střetem Voltairovy filosofie s realitou), uvnitř však na-
proměn“ a básník Viktor Sosnora. Sosnora (1936) je jediný laureát, je- jdeme špionské a dobrodružné historky ze starých dobrých časů, jež
hož dílo čeští čtenáři mohou alespoň zčásti znát – jako výrazného „so- mají u ruských čtenářů v posledních pěti letech velký úspěch (viz podiv-
větského básníka střední generace promlouvajícího přes staroruskou né detektivky Borise Akunina). Vozněsenskij svůj jazykově i tematicky
stylizaci a staroruská témata, přes náměty přírodní, milostné a řadu kul- nesourodý text prošpikoval mnoha historickými a kulturními aluzemi.
turních reminiscencí k dnešku, přičemž celkové ladění jeho tvorby je do Zkrátka, porota Bukera letos ocenila řemeslo a zábavu.
značné míry určováno otřesnými válečnými zážitky z dětství“. (Na pře- Nově zavedenou přídavnou cenu Studentský Buker dostal prozaik
dávání ceny se básník k těmto zážitkům vrátil: „Kdo prošel válkou, ni- Andrej Gelasimov za román Rachil (Ráchel). Jde o příběh padesátile-
kdy nemůže přijmout a pochopit život v míru. Rozumíte mi?“) Odeon vy- tého literárního vědce v pozdně socialistické epoše, neuvěřitelného ži-
dal v roce 1976 výbor z jeho poezie Imaginární sova v překladu Luďka votního smolaře, který se s postupem děje začíná propadat do svého
Kubišty a s doslovem Jiřího Honzíka. Sosnora je ale především neúnav- nijak objevného díla o Fitzgeraldovi. U Aksjonova i Gelasimova jde o kni-
ný experimentátor v poezii i próze, bývá řazen k následníkům futuris- hy, které z jejich (bohatého) díla posledních let nijak nevybočují.
mu, jeho pečlivá a odvážná práce s formou však není nikdy samoúčelná.
Letošní Cenu Andreje Bělého dostal za „samotářskou úpornost v jazyce;
za bezúhonný básnický osud, který změnil osud ruské literatury“. Oce- z knihkupeckých pultů
nění básníkovi předal jeden z jeho následovníků (rovněž nositel této
ceny) Arkadij Dragomoščenko. I z formulací poroty je snad zřejmé, že Prvního jarního dne, na celosvětový den poezie, ukončil svou činnost li-
toto ocenění není akademicky suchopárná ani komerční záležitost. Z no- terární spolek Vavilon (Svaz mladých spisovatelů), který v Moskvě léta
minovaných knih je třeba připomenout Izbrannyje stichi i chory (Výbor organizoval a reflektoval převážnou část literárního provozu, vydával
básní a chórů) Olega Jurjeva žijícího ve Frankfurtu nad Mohanem, pró- v malých nákladech díla mnoha, převážně mladých autorů (z nichž
zu snad nejznámější ruské spisovatelky Ludmily Petruševské Nomer jsou dnes známí např. Kirill Medveděv nebo Marija Stěpanovová),
Odin, ili V sadach drugich vozmožnostěj (Číslo jedna aneb V zahradách ji- nebo např. provozoval web www.vavilon.ru (dodnes jsou tam shro-
ných možností), krátké prózy Baryšňja topolja (Topolová slečinka) De- mážděny užitečné informace o současných ruských spisovatelích spo-
nise Osokina, mladého talentovaného autora (navazujícího na poetiku lu s rozsáhlými ukázkami z děl). Důvody zániku byly únava a přirozená
oberiutů, skupiny kolem Daniila Charmse a Alexandra Vveděnského), směna generací. Při příležitosti uzavírání Vavilonu (Babylonu) vyšla v na-
či studii Jurije Levinga Vokzal – Garaž – Angar. Vladimir Nabokov i poe- kladatelství NLO (Novoje litěraturnoje obozrenije) čtyřsetstránková kni-
tika russkogo urbanizma (Nádraží – garáž – hangár. Vladimir Nabokov ha Děvjať izměrenij (Devět rozměrů). Jedná se o antologii nejnovější
a poetika ruského urbanismu). ruské poezie, na jejímž vzniku se podílelo hned 9 editorů (z toho tři
Zmiňovaná kniha Ludmily Petruševské byla nominována také na mno- právě z okruhu Vavilonu – Dmitrij Kuzmin, Danila Davydov a Dmitrij Vo-
hem oficiálnější a spíše středněproudou cenu Buker. Uděluje se za vý- děnnikov). Každý z nich si do projektu přizval 7 básníků ve věku od 23
znamný román. Jejím nositelem za rok 2004 se však nakonec stal Vasilij do 38 let, z nichž někteří se již těší slávě, jiní zde publikují poprvé a všich-
Aksjonov, syn Jevgenije Ginzburgové, autorky jednoho z nejpůsobi- ni dohromady reprezentují básnickou generaci 90. let. Další publikací,
vějších lágrových svědectví Krutoj maršrut (Strmá cesta, česky 1992). Aks- která stojí za zmínku, je rovněž antologie, tentokrát prózy, nazvaná Kol-
jonov (nar. 1932) se proslavil především v 60. letech, kdy ve svých nove- lekcija: Petěrburgskaja proza (leningradskij period), 1980-e (Kolekce:
lách popisoval životní pocit „zlobivé“ mládeže, přičemž provokoval užíváním Petrohradská próza, leningradské období, 80. léta). Zahrnuje texty le-
hovorové ruštiny, slangu, a také nejednoznačností postav. Vzpomeňme ningradských autorů, které byly napsány do perestrojky a vyšly v sa-
například jeho Zvjozdnyj bilet (Lístek procviknutý hvězdami, česky 1964), mizdatu či tamizdatu (v zahraničí). Kniha je součástí trilogie věnované
Pora, moj drug, pora (Je čas, kamaráde, česky 1965) či Apelsiny iz Marokko neoficiální kultuře „druhého“ ruského města. V předešlých dvou le-
(Pomeranče z Maroka, česky 1965). V roce 1980 emigroval do USA. K jeho tech vyšly díly věnované 60. a 70. letům.

236 rusky psaná literatura 237
Ruské a především moskevské neoficiální kultuře bylo v uplynulém Široký proud literatury „vysoké“ i „nízké“ vydává moskevský Vagrius
roce věnováno ještě několik dalších titulů, nejvýraznější z nich je bez- (má mj. ediční řady Ženský rukopis, Mé dvacáté století, Literární memoá-
pochyby Izbrannoje. 736 stichotvorenij + drugije materialy (Výbor z díla. ry, Současná ruská próza ad., v roce 2004 však vydával vskutku ledacos).
736 básní + další texty) Jevgenije Leonidoviče Kropivnického – bás- Rozruch letos vzbudily dvě na první pohled rozdílné firmy, „ukřiče-
níka, výtvarníka a přiznaného otce tzv. lianozovské školy (otevřené spo- ná“ Ultra.Kultura a donedávna elitní, intelektuálně provokující Ad Mar-
lečnosti umělců přelomu 50. a 60. let). S lianozovskou školou bývá spo- ginem. Moskevské nakladatelství Ultra.Kultura má heslo: „Vše, co čte-
jováno také jméno vůdce dnešní Nacionálně-bolševické strany Eduarda te, je lež!“ a specializuje se na vydávání popularizační literatury z oblasti
Limonova. Přestože se Limonov pro svou politickou angažovanost od- politiky, sociologie a kulturologie. Svůj manifest vydalo již na podzim
mítá bavit o literatuře, vyšla i jemu v loňském roce sbírka básní s pro- roku 2003. Zakladatelé nakladatelství Alexandr Kasjaněnko a Ilja Kor-
stým názvem Stichotvorenija (Básně). Kniha zahrnuje verše z let 1967–2003 milcev v něm prohlašují, že dávají slovo těm, kterým se ho jinde nedo-
zachycující jednotlivé etapy Limonovovy životní pouti – od příjezdu mla- stane. Jedna z edičních řad je označena zkratkou pevně ukotvenou v čte-
dého básníka do Moskvy, přes emigraci do USA až po uvěznění už zná- nářském povědomí – ŽZL. Výsledek jejího rozšifrování je však jiný než
mého a kontroverzního spisovatele a politika (o případu vazby a uvěz- v případě proslulé edice nakladatelství Mladá garda, kde ŽZL znamená
nění v Saratově za „obchod se zbraněmi“, ale i za propagaci škodlivých Žizň zamečatělnych ljuděj (Život znamenitých lidí). Celý název této edi-
názorů v tisku a v literatuře jsme informovali v loňské ročence). ce v Ultra.Kultuře zní Žizň zaprešonnych ljuděj (Život zakázaných lidí).
Z autorů, které díky překladům zná i český čtenář, dále v povědomí Na jaře roku 2004 bylo nakladatelství obviněno z propagace narkoma-
přežívají a samozřejmě i píší Vladimir Sorokin (česky Třicátá Marinina lás- nie a terorismu. Federální úřad pro kontrolu šíření psychotropních lá-
ka, 1995, a Fronta, 2003) či Viktor Pelevin (česky Čapajev a Prázdnota, 2001, tek a narkotik stáhl z prodeje hned sedm jeho knih. Mezi prvními byla
Generation P, 2002 a Omon Ra, 2002). Vladimir Sorokin v roce 2004 vy- Marichuana – zapretnoje lekarstvo (Marihuana – zakázaný lék). Celý pro-
dal knihu Puť Bro (Cesta Bro), která je překvapivě jakousi předhistorií ces postupně doslova vyšuměl. Ultra.Kultura kromě takových knih vy-
k jeho románu Ljod (Led), jenž vyšel před dvěma lety. S Cestou Bro se tak dává i edice prózy a poezie. Jedním z jejích ústředních autorů je zmiňo-
čtenáři dostal do ruky 1. díl (Led je 2. díl) Sorokinovy plánované trilogie vaný Eduard Limonov, jehož politickou Nacionálně-bolševickou stranu
o případu Tunguského meteoritu (jde o největší zdokumentovaný pád Ultra.Kultura propaguje.
asteroidu na Zemi; těleso explodovalo v atmosféře 30. 6. 1908 nad oblas- Podobně skandální nakladatelství je dnes Ad Marginem, které svou
tí kolem řeky Tunguska na Sibiři). Poslední kniha Viktora Pelevina nese činnost zahájilo na počátku 90. let. Už z jeho názvu vyplývá záměr za-
název Svjaščonnaja kniga oborotňa (Svatá kniha vlkodlaka). Příběh si Pe- bývat se okrajovějšími záležitostmi. Zpočátku to byla především mo-
levin vypůjčil z čínské mytologie, zcela ho však přizpůsobil současným derní západní filosofie a její reflexe v Rusku. Od roku 1996 Ad Marginem
ruským poměrům. Hrdiny knihy jsou prostitutka (liška – vlkodlak) a agent vydává také krásnou literaturu – především díla moskevských koncep-
federální státní bezpečnosti (vlk – vlkodlak), kteří se do sebe zamilují. tualistů. Asi nejvíce se nakladatelství vrylo do paměti čtenářů skandá-
Avšak agent se rozhodne sloužit Putinovu Rusku, pročež liška se obrátí lem z počátku nového tisíciletí, kdy bylo stíháno za porušování autor-
k zenbuddhismu. Kritici podotýkají, že Pelevin postmodernista opět zví- ských práv v souvislosti s uveřejněním příliš rozsáhlých ukázek na svých
tězil nad Pelevinem ideologem. Je zřejmé, že oba „věčně soupeřící“ auto- internetových stránkách z připravovaného románu Vladimira Sorokina
ři, Sorokin i Pelevin, už své vlastní styly sami parodují. Goluboje salo (Modrý špek). Na Sorokina i nakladatele bylo také podá-
no absurdní trestní oznámení za ohrožování mravnosti a šíření porno-
grafie kvůli několika vtipným pasážím (mj. soulože Stalina s Chruščo-
nakladatelství a literární časopisy vem) v románu. V posledních letech se tato nakladatelská firma stále
více radikalizuje a politizuje. K jejím předním autorům patří například
Nakladatelství v Rusku se v současné době počítají na stovky, ke znač- prozaik Alexandr Prochanov, zastánce myšlenky euroasijství a rus-
kám kvality už dlouho patří moskevské NLO (Novoje litěraturnoje oboz- kého imperialismu.
renije), které vydává vynikající práce kulturologické, literárněvědné, V roce 2004 se v Moskvě objevilo nové nakladatelství Kulturnyj sloj
historické a další, nebojí se však ani beletrie, představuje mj. mladé (Kulturní vrstva). O podobném projektu mnoho let snili básníci orien-
talenty (třeba Margaritu Meklinovou), pak stále se lepšící O. G. I. (kva- tovaní na tradici ruského undergroundu. Za nakladatelstvím stojí pod-
litní poezie a próza domácí i překladová, literární věda, filosofie…)a pet- nikatel a novodobý ruský mecenáš Vladimir Igorjevič Orlov, který má
rohradský Puškinskij fond (vydává převážně poezii). jednoduše rád kvalitní ruskou literaturu. V představách o plánova-

238 rusky psaná literatura 239
ných titulech se shoduje s básníky a zkušenými editory Ivanem Achme- 20. století, Vladislava Chodaseviče (výbor z díla nazvaný Těžká lyra
ťjevem a Germanem Lukomnikovem. Nakladatelství zatím vydalo sbír- v překladu Petra Borkovce – básně – a Miluše Zadražilové – eseje) a Jo-
ku petrohradského básníka „filologické školy“ Leonida Vinogradova a dvo- sifa Brodského (Římské elegie, cyklus dvanácti básní, napsaných v roce
je sebrané spisy (kromě Kropivnického ještě básníka Jurije Smirnova). 1982 v New Yorku, přeložila Maita Arnautová). K výrazným prozaic-
Co se týče literárních periodik, stále přežívá tradice tzv. tlustých kým textům patří Moje zápisky Leonida Andrejeva (překlad Jakub Še-
časopisů, typograficky nevzhledných sešitů, kde se tisknou mj. romá- divý) a všechny práce olomouckého nakladatelství Refugium, jež pub-
ny na pokračování a výbory básní. Náklady Okťjabru, Družby narodov, likuje díla ruských teologů a filosofů.
Znameni, Novogo miru či Něvy klesají, ale počet ruských knihoven a škol Velcí nakladatelé stále sázejí na reedice, případně na nově konci-
a státní podpora (formou odkupování části nákladu) je stále drží při je- pované výbory klasiků: F. M. Dostojevského (Idiot, Uražení a ponížení,
jich zavilých životech. Bratři Karamazovovi, Zločin a trest, Výrostek, Nětočka Nezvanovová, Zvlášt-
Ze skutečně živých časopisů je třeba připomenout NLO, časopis vy- ní případy, Krokodýl), na kterého se soustředilo především nakladatel-
cházející při stejnojmenném nakladatelství Novoje litěraturnoje obo- ství Academia, Michaila Bulgakova (Bílá garda) nebo I. S. Turgeně-
zrenije (loni vyšla čísla 65–69: najdeme v nich mimo jiné tematický blok va (První láska). Na vydávání klasiků v českých zemích se váže skandál
věnovaný předloni zesnuvšímu experimentálnímu básníku Dmitriji Ava- a ostuda nakladatelství MOBA, které, jak prokázala mj. porota překla-
lianimu či text o čtenářském úspěchu japonského autora Haruki Mu- datelské anticeny Skřipec, vydávalo zmrzačené reedice starých pře-
rakamiho – v čísle 69; stať českého rusisty Tomáše Glance o problema- kladů klasických děl (nejen ruských) a cizí práci vydávalo za dílo fik-
tice národního obrození a jeho pojetí ve vývoji slavistiky – v čísle 68; tivních překladatelek, aby ušetřilo na autorských právech. Případ měl
a články o vztahu slova a obrazu u konceptualistů – v čísle 65). Uznání málem soudní dohru, nakladatelství muselo stáhnout knihy, zaplatit ško-
si časopis zaslouží i přesto, že nejinspirativnější témata (například sou- dy a veřejně se omluvit.
hrnná čísla věnovaná některým historickým jevům neoficiální sovětské Českou republiku v roce 2004 navštívil básník a performer, klasik
literární scény) jsou již viditelně vyčerpána a redakce občas dává pro- současné ruské literatury Dmitrij Alexandrovič Prigov, jeden ze za-
stor čistému akademismu. Dynamičtější je jeho mladší bratr Něprikos- kladatelů ruského konceptualismu, autor třísvazkových sebraných spi-
novennyj zapas (Nedotknutelná zásoba), s podtitulem Debaty o politice sů, výtvarných objektů, zvukových textů, poetických performancí a dvou
a kultuře. Vychází pětkrát do roka a zabývá se politikou kultury a kul- románů. Jeho první a jediné vystoupení v Praze v divadle Archa neslo
turou politiky, kulturologií, sociologií, ekonomikou v kultuře, kritikou název Mantra vznešené ruské literatury. Do Olomouce na podzimní
médií atp. Ze zajímavých statí či esejů, které zde vyšly v uplynulém roce, festival Poezie bez hranic zavítal Jevgenij Rejn, básník z okruhu tak-
připomeňme zprávu o nacistických seskupeních v SSSR 50. až 80. let zvaných sirotků Anny Achmatovové, kam patřili také Josif Brodskij,
(v čísle 5) nebo blok o estetice a etice sportu (č. 3) či o revoluci z různých Dmitrij Bobyšev nebo Anatolij Najman. Na Rejnově úspěšném večeru
hledisek, historického, uměleckého, ale i prakticky politického, jeden byly čteny překlady Petra Borkovce, který na rok 2005 připravuje ne-
článek se např. zabývá možností sametové revoluce v Bělorusku (č. 1). velký výbor z básníkova díla. V tomto roce snad Olomouc přivítá Vse-
Podobně moderní záběr (tedy nechápe literaturu izolovaně, a neod- voloda Někrasova, průkopníka básnického konceptualismu a mini-
kazuje ji tak do mezí „spolkového života“) má Kritičeskaja massa (Kritic- malismu v Rusku, jediného žijícího člena výše zmiňované lianozovské
ká hmota). Zabývá se moderním uměním (všemi druhy) a humanitními vě- školy. Další zprávou z rusko-českého literárního dění je prvního číslo li-
dami. Začala vycházet na konci roku 2002. V každém ze tří čísel vydaných terárního almanachu pražských Rusů Grafoman.
v roce 2004 jsou otištěna také původní literární díla a řada důkladných Mnoho překladů a rusistických materiálů vyšlo rovněž časopisec-
recenzí. Úroveň a především záběr těchto tří periodik jsou zatím české ky: výborné bloky o básnících Sofii Parnokové, Vladislavu Chodaseviči
scéně nedostupné. Čerstvé informace o právě vydaných knihách a lite- nebo Anně Barkovové vydala revue Souvislosti; v Literárních novinách se
rárním provozu pak nabízí příloha deníku Nězavisimaja gazeta Ex libris. objevila ukázka z dosud nevydaného překladu jednoho ze základních
raně postmoderních románů Puškinův dům Andreje Bitova (překlad
Vlasta Tafelová) a v Kritické příloze Revolver Revue vycházela další po-
ruská literatura u nás kračování Ruské kroniky Tomáše Glance.
Z rusistických (či slavistických) akcí je třeba vyzdvihnout konferenci
Po dlouhé době se na českém knižním trhu objevila dvojice překladů rus- Inventig Slavia, která se zaobírala nutností nového pojetí oboru slavis-
ké poezie. Jde o vynikající, dlouho připravované překlady dvou klasiků tika; akce se konala v listopadu v Národní knihovně Praha. Situace v čes-

240 rusky psaná literatura 241
ké rusistice se kvůli rostoucí moci navracejících se „starých struktur“ www.lib.ru (Knihovna Maxima Moškova, všechny žánry, celé knihy volně k dispozici)
a světovému trendu slučování kateder do velkých „slavistik“ přiostřuje, www.vavilon.ru (informace o současných autorech, ukázky, archiv moskevského li-
což se ukázalo nejen na některých konferencích (například pražském terárního dění)
www.esamizdat.it (mladý a úspěšný italský slavistický časopis)
setkání věnovaném osobnosti A. P. Čechova), ale i v diskusi – viz roz-
prava Michala Sýkory, Vladimíra Svatoně a Iva Pospíšila o stavu sou-
časné rusistiky v Hostu č. 10/2004, nazvaná Kostlivci ve skříni. přehled nejdůležitějších literárních cen
A co se chystá? Triáda představí v překladu Hany Svobodové jedno-
ho se Serapionových bratří (autorů kolem Jevgenije Zamjatina, mj. auto- Premija Andreja Bělogo (Cena Andreje Bělého): Jelizaveta Mnacakanova, Arcadia; Ser-
ra slavné antiutopie My), Lva Lunce. Odeon připravuje nový překlad Mist- gej Spirichin, Zeljonyje cholmy Avstrii (Zelené pahorky rakouské); Michail Jampol-
ra a Markétky Michaila Bulgakova. Překladatel Libor Dvořák jím vyzval skij, Vozvraščenije Leviafana (Návrat Leviatana); Viktor Sosnora (za zásluhy o rus-
na duel starší převod Aleny Morávkové. V Národní knihovně Praha se kou poezii)
v květnu uskuteční konference o ruské poezii 20. století, zvláště jeho dru- Buker – Otkrytaja Rossija (Cena Buker): Vasilij Aksjonov, Volterjancy i volterjanki
(Volteriáni a volteriánky)
hé poloviny. Hlavně ale držme palce, aby přijel Vsevolod Někrasov.

překlady do češtiny
česká literatura v rusku
próza
Na jaře 2004 se zrodil nápad přeložit do ruštiny několik básníků z čes- Akunin, Boris: Případ Azazel. Dobrodružství Erasta Fandorina (Azazel), přeložila Zuza-
ké antologie Kádrový dotazník. Práce se chopili ruští básníci, kteří pře- na Soukupová, Albatros, Praha 2004
básňovali podstročniky (doslovné překlady). Celý projekt, který měl v ide- Andrejev, Leonid: Moje zápisky (Moi zapiski), přeložil Jakub Šedivý, Volvox Globator,
álním případě vyvrcholit básnickým večerem v moskevské knihovně Praha 2004
Barkovová, Anna: Čas nalézaný (ukázka z prozaické tvorby), přeložila Radka Bzon-
zahraniční literatury, skončil u překladu jednoho čtyřverší Víta Krem-
ková, in: Souvislosti č. 4/2004
ličky v podání Germana Lukomnikova a asi pěti básní Zbyňka Hejdy, kte-
Brjusov, Valerij: V zrcadle (výbor povídek), přeložila Alena Morávková, Havran, Pra-
ré převedla Taťjana Milovová. Vzniká překlad Jirotkova Saturnina a už ha 2004
druhým rokem se v moskevských bohemistických kruzích mluví o chao- Lunc, Lev: Města pravdy. Povídky, dramata, eseje (výbor textů), přeložila Hana Svobo-
ticky připravovaném projektu šestisetstránkové antologie české poezie dová, Triáda, Praha 2005
v ruštině – na obojí bude lépe si počkat. Nabokov, Vladimir: Povídky 2. 1930–1937 (výbor povídek), z ruštiny a angličtiny pře-
ložili Pavel Dominik, Zuzana Mayerová, Alena Ságlová a Ladislav Šenkyřík, Paseka, Pra-
ha 2004
Tolstoj, Alexej K.: Upíři na staré Rusi (Upyr, Amena a Semja vurdolaka), přeložil Mi-
internet – na dobré adrese roslav Staněk, Havran, Praha 2004
Ulickaja, Ljudmila: Soněčka a jiné povídky (Soněčka), přeložil Libor Dvořák, Humani-
Nadšení ruského literárního společenství pro internet stále zvolna opadává. Počet in- tarian Technologies, Praha 2004
formačních stránek o literatuře se na jedné straně zredukoval a ustálil, na druhé stra-
ně se staly módou weblogy, tedy veřejné deníky mnoha autorů, profesionálních i ama- poezie
térských. Základní informace o současném dění nebo antologie textů (ke čtení i ke Barkovová, Anna: Noční duše (Nočnaja duša), přeložila Radka Bzonková, in: Souvis-
stažení) lze získat na následujících stránkách: losti č. 4/2004
http://exlibris.ng.ru (literární příloha deníku Nězavisimaja gazeta) Brodskij, Josif: Římské elegie (Sočiněnija Iosifa Brodskogo), přeložila Maita Arnauto-
www.russ.ru/culture/literature (literární část internetového deníku Russkij žurnal) vá, Opus, Česká Skalice 2004
http://magazines.russ.ru (vynikající přehled obsahů literárních časopisů včetně ukázek) Chodasevič, Vladislav: Těžká lyra (výbor básní a esejů), přeložili Petr Borkovec (bás-
www.ruthenia.ru/60s/index.htm (obsáhlá antologie ruské poezie šedesátých let; ob- ně) a Miluše Zadražilová (eseje), Opus, Česká Skalice 2004
sahuje např. tři rozhovory s Viktorem Sosnorou) Parnoková, Sofija: Šedá růže (Seraja roza), přeložil Luděk Kubišta, in: Souvislosti
http://antology.igrunov.ru/authors (antologie ruského samizdatu) č. 2/2004
www.rvb.ru (ruská virtuální knihovna, nabízí ukázky nebo celá díla, mj. i literárně-
vědná, ke stažení)
www.rvb.ru/np/index.htm (mimořádná, stále doplňovaná antologie neoficiální poezie)

242 rusky psaná literatura 243
literatura pro dûti
Charitonov, Mark: Učitel lhaní (Učitěl vranja), přeložil Jan Machonin, Baobab, Praha 2004 řecky a latinsky
nauãná literatura, dokumenty psaná literatura antiky
Barkovová, Anna: Dopisy – Deníky – Sešity (výbor), přeložila Radka Bzonková, in:
Souvislosti č. 4/2004
Berďajev, Nikolaj: Filosofie nerovnosti (Filosofija něrovenstva), přeložil Alan Černo-
a středověku
hous, Kitěž, Olomouc 2004
Berďajev, Nikolaj: Nový středověk. Úvahy o osudu Ruska a Evropy (výbor esejů), pře-
v českých překladech
ložil Jan Kranát, Pavel Mervart, Praha 2004
Bulgakov, Sergej: Nevěsta Beránkova (O Boholidství) (Nevěsta Agnca – o Bogočelo-
věčestvě), přeložil Alan Černohous, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2004 petr kitzler
Chodasevič, Vladislav: O básních Sofije Parnok, přeložili Miluše Zadražilová a Luděk
Kubišta, in: Souvislosti č. 2/2004
Chodasevič, Vladislav: S. J. Parnok, přeložila Miluše Zadražilová, in: Souvislosti
č. 2/2004
Losskij, Nikolaj: Nauka o reinkarnaci (Učenije o perevoploščenii), Refugium Velehrad-
Rok 2004 byl podobně jako roky předešlé ve znamení plnění dluhů vůči
-Roma, Olomouc 2004
českým čtenářům a pokračování velkoryse pojatých projektů. Kromě na-
Losskij, Nikolaj: Dějiny ruské filosofie (Istorija russkoj filosofii), přeložil Alan Černo-
hous, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2004
kladatelství Oikúmené, jež má na obojím zřejmě největší zásluhu, se ve-
Meň, Alexandr: Rozbít led. Křesťan ve společnosti (výbor z díla), z francouzského a rus- lice chvályhodnými počiny z oblasti antiky či středověku prezentovalo
kých originálů přeložily Františka Sokolová, Teresie Cvachová a Taťjana Podhájecká, nakladatelství Vyšehrad, ale například i Koniasch Latin Press, Karoli-
Triáda, Praha 2004 num, Argo a další.
Navzdory poměrně velkému množství vydaných titulů (zejména v zá-
sci-fi věru roku), a to například překladů i tak zvučných jmen, jako jsou Au-
Govalčev, Vasilij: Běsova tvář (Lik běsa), přeložil Vlado Ríša, Triton, Praha 2004 relius Augustinus, Bonaventura, Dante Alighieri či Kléméns Alexand-
Jaroslavcev, S. (tj. bratři Strugačtí): Podrobnosti o životě Nikity Voroncova (Podrob-
rijský, se zájem o antickou i středověkou literaturu ve společnosti nijak
nosti žizni Nikity Voroncova), výbor z povídek, přeložil Konstantin Šindelář, Triton, Pra-
nezměnil a počet čtenářů či nakladatelů, kteří by byli ochotni riskovat
ha 2004
stále ještě nevratnou investici, se nezvýšil. Navzdory tomuto trendu
a právě kvůli tomuto trendu byla na podzim roku 2004 zřízena na in-
české práce o ruské literatuře a kultuře ternetovém serveru www.iliteratura.cz sekce antické a středověké li-
teratury (litterae antiquae – graecolatina), jejímž záměrem je sezná-
Bzonková, Radka: „Nepovedená skica bytí“ (Život v osamění Anny Barkovové), in: Sou- mit českou veřejnost s aktuálním děním v této oblasti a pokud možno
vislosti č. 4/2004 získat antické a středověké literatuře nové přívržence.
Svatoň, Vladimír: Proměny dávných příběhů. O poetice ruské prózy, Univerzita Karlo-
va v Praze, Filozofická fakulta, ÚSVS, Praha 2004
Za událost prvořadého významu uplynulého roku je třeba bezpochyby
Sýkora, Michal: Vladimir Nabokov – „Americká“ témata, Host, Brno 2004
považovat kritické vydání Questiones Mistra Jana Husa, které pořídil
Špidlík, Tomáš: Spiritualita křesťanského Východu – Mnišství, Refugium Velehrad-Roma,
Olomouc 2004
Jiří Kejř a které vyšlo v belgickém nakladatelství Brepols, jež patří
Voráček, Emil: Eurasijství v ruském politickém myšlení. Osudy jednoho z porevolučních v oblasti vydávání patristických i středověkých autorů k těm vůbec nej-
ideových směrů ruské meziválečné emigrace, SET OUT, Praha 2004 prestižnějším. Doufejme, že toto vydání, jež bylo publikováno v samém
Zadražilová, Miluše: Nejsou grafomani jako grafomani. Almanach na russkom jazyke závěru roku 2004, se u nás i v zahraničí dočká kritických ohlasů.
Grafoman, in: Literární noviny č. 36/2004 Zatímco překlady hlavních klasických děl antické kultury mají mož-
Zadražilová, Miluše: Spřízněni volbou (Sofija Parnok a Vladislav Chodasevič), in: nost čeští čtenáři číst již několik desetiletí, největší dluh, který bylo nut-
Souvislosti č. 2/2004 no splatit, panoval na jedné straně v literatuře starokřesťanské a patri-
stické, na straně druhé pak v literatuře pozdní antiky a středověku.
Zmíněný fakt ale vede paradoxně k jakémusi „upozadění“ klasické an-

244 fiecky a latinsky psaná literatura 245
tické literatury, která jako by pro čtenáře i překladatele ztrácela dráždi- stavitelů tzv. druhé sofistiky Dióna z Prúsy (1. stol. po Kr.), která je
vost, neboť je v češtině v dispozici v překladech, které získaly mnohdy doplněná zasvěcenou výkladovou studií.
až kanonický status. Nový překlad „klasického“ antického díla je proto Z faktografických publikací, které tematicky zasahují antickou či
v současné době něčím zcela mimořádným, zvláště jedná-li se kupří- středověkou literaturu, je třeba zmínit zejména přepracované a rozší-
kladu o Vergiliovy Zpěvy pastýřské v moderním a spolehlivém přetlu- řené vydání Slovníku latinských spisovatelů, který se v této aktualizo-
močení Heleny Kurzové. vané podobě stane nezbytným výchozím bodem pro všechny zájemce
O splacení dluhu ve druhé zmíněné oblasti, totiž patristiky a středo- o latinsky psanou literaturu. Neméně významná je i kniha Dějiny řecké
věku, se již od roku 2000 pokouší především Centrum pro práci s patri- literatury z pera Luciana Canfory, jejíž český překlad se v roce 2004 do-
stickými, středověkými a renesančními texty (www.centrum-texty.upol.cz), čkal na české poměry nevídaného druhého vydání a která společně s Dě-
které funguje při Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Pa- jinami římské literatury G. B. Conteho, vyšlými v roce 2003, zaplňuje ci-
lackého v Olomouci, Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně telnou mezeru ve výkladech antické literární historie, které v českých
a Kabinetu pro klasická studia AV ČR v Praze. Překladatelské úsilí zmí- zemích chyběly po dlouhá desetiletí. Nepovšimnut by neměl zůstat ani
něného pracoviště je prakticky realizováno ve třech edičních řadách na- první svazek rozsáhlé syntetické práce P. Flosse Architekti křesťanského
kladatelství Oikúmené: oblast patristiky pokrývá Knihovna raně křes- středověkého vědění, která čtenářům přibližuje vybrané zásadní posta-
ťanské tradice, do níž v roce 2004 přibyl český komentovaný překlad vy středověkého intelektuálního světa (např. Boethius, Augustinus,
Tertullianova spisu De spectaculis (O hrách), doplněný stejně jako v ostat- Tomáš Akvinský atd.) a jež je doplněna také překladovou antologií
ních řadách převzatou moderní edicí originálního textu, a překlad prv- relevantních textů, některých dosud do češtiny nepřeložených (Jan Fi-
ní knihy jednoho ze zásadních děl řecké raně křesťanské literatury, Stro- loponos). Částečně do oblasti antiky spadá i ojedinělá práce našeho
mat Klémenta Alexandrijského. Knihovnu středověké tradice obohatilo předního biblisty Jana Hellera Výkladový slovník biblických jmen.
v roce 2004 hned několik nových svazků – komentované překlady knih
VI, VII a XII Etymologií (Etymologiae) Isidora ze Sevilly, zásadního en- Z řady titulů sekundární literatury, především té překladové, která je ve
cyklopedického díla pokrývajícího téměř všechny oblasti lidského ži- světě považována za klasickou, ale český čtenář se s ní neměl v rod-
vota (projekt počítá s přetlumočením a komentováním všech dvaceti ném jazyce možnost seznámit, můžeme upozornit například na první
knih zmíněného díla, což je počin i na evropské poměry mimořádný). svazek dějin filosofie, které vydává nakladatelství Oikúmené, věnova-
Knihy VI a VII se zabývají jednak jednotlivými knihami bible a kniha- ný presokratikům (G. S. Kirk, J. E. Raven, M. Schofield, Předsókratovší
mi z technické stránky obecně, dále pak podávají jakýsi „teologický filosofové), jenž kromě teoretického výkladu obsahuje většinou nové čes-
sumář“ informací o Bohu, andělech a svatých. Dvanáctá kniha Isido- ké překlady řeckých zlomků, nebo na české vydání „studie k duchovní-
rova díla je věnována všemožným živočichům. Ve stejné řadě vyšel i pře- mu světu Řeků“ s názvem Hestia a Hermés, jejímž autorem je slavný fran-
klad pozoruhodného latinského spisu De vulgari eloquentia (O rodném couzský historik starověkého Řecka Jean-Pierre Vernant.
jazyce), jehož autorem je známý básník Dante Alighieri, který se v něm Nakladatelství Argo, jehož zásluhou jsou do českého prostředí uvá-
pokouší najít takový italský dialekt, jenž by mohl být společný všem děny „klasické“ sekundární práce renomovaných medievistů (zejména
Italům. v edičních řadách Historické myšlení a Každodenní život), ale které dává
Ve spolupráci se zmíněnou institucí byl připraven i překlad Augus- také publikační prostor originálním historickým studiím českých od-
tinova spisu De doctrina christiana (Křesťanská vzdělanost), který roz- borníků, rozšířilo svou nabídku kupříkladu o titul Marka Blocha Krá-
šiřuje zčeštěná díla jednoho z největších církevních Otců o tento ve stře- lové divotvůrci, v němž autor zkoumá vznik představ o léčitelských schop-
dověku mimořádně vlivný spis, v němž Augustinus neváhá užít všech nostech panovníků zejména ve Francii a Anglii v 11. a 12. století a jejich
plodů „pohanské“ kulturní tradice ve prospěch křesťanství. Českého pře- politické důsledky, nebo o rozsáhlou práci P. Contamina Válka ve stře-
kladu se dočkalo i další významné dílo, tentokrát scholastické filosofie, dověku.
a to Breviloquium sv. Bonaventury. Vyšehrad vydal překlad knihy předního francouzského historika sta-
Do hagiografické oblasti spadá překlad Života jurských otců, který rověku R. Turcana Mithra a mithraismus, která uceleně informuje o tom-
v půvabné grafické úpravě vyšel péčí břevnovských benediktinů. Na- to vážném protivníkovi křesťanství.
kladatelství Kalich konečně vydalo ve velice užitečné reedici dnes již S odvážnou a nesmírně potřebnou vizí přišlo nakladatelství Koni-
špatně dostupný překlad Spisů apoštolských otců. Protiváhu těmto křes- asch Latin Press, které zavedlo novou ediční řadu Primitiae, jejímž úko-
ťansky orientovaným titulům představuje překlad řeči jednoho z před- lem je představovat odborné veřejnosti originální studie mladých čes-

246 fiecky a latinsky psaná literatura 247
kých vědců z oblasti antiky – prvním svazkem je kniha I. Radové Do- překlady z řečtiny
brodružství Argonautů. Řecko versus Řím, která zkoumá dvě zachovaná
zpracování mýtu o Argonautech – řecké Apollónia Rhodského a la- Dión Chrýsostomos: Řeč olympijská neboli O prvotním pojmu boha, přeložil a komen-
tinské Valeria Flakka. tářem opatřil Jiří Pavlík, in: Dión Chrýsostomos o výtvarném umění, náboženství a filo-
I z uvedeného přehledu je jasné, že rok 2004 mnoho změn nepřine- sofii, Karolinum, Praha 2004
sl. Knihy věnované antice či středověku jsou vydávány většinou v již za- Jan Filoponos: O věčnosti světa proti Aristotelovi, přeložil Jaroslav Daneš, in: Pavel Floss,
Architekti křesťanského středověkého vědění, Vyšehrad, Praha 2004
vedených řadách několika málo nakladatelství a udržují si až na vý-
Klément Alexandrijský: Stromata I (česko-řecké vydání), přeložila Jana Plátová, úvod-
jimky standardně vysokou kvalitu, ale i standardně omezený počet
ní studií a poznámkami opatřil Miroslav Šedina, Oikúmené (Knihovna raně křesťanské
čtenářů. Čeho lze litovat je to, že i v roce 2004 pokračovaly nejasnosti tradice III), Praha 2004
ohledně dnes již legendární Antické knihovny, která prozatím přinesla Spisy apoštolských otců, přeložili Dan Drápal, Jan Sokol a Ladislav Varcl, Kalich, Praha
ve více než šedesáti svazcích české překlady těch nejzásadnějších an- 2004
tických děl, a ani v tomto roce se vzhledem k finančním potížím nakla-
datelství neobjevily žádné z plánovaných titulů.
Navzdory tomu, že byl v uplynulém roce vykonán velký kus práce, výběrová sekundární literatura
letmý pohled za hranice naší země nám dá okamžitě pocítit, že ještě vět-
Bloch, Marc: Králové divotvůrci, přeložila Irena Kozelová, Argo, Praha 2004
ší kus práce vykonat zbývá. Naopak pohled do edičních plánů naklada-
Canfora, Luciano: Dějiny řecké literatury, přeložil kol. autorů pod vedením Dagmar Bar-
telství na příští rok nás může plnit nadějí, že bychom se za pár let moh-
toňkové, 2., revidované a doplněné vydání, Koniasch Latin Press, Praha 2004
li svým sousedům alespoň přiblížit. Uvidíme… Contamine, Philippe: Válka ve středověku, přeložil Josef Hajný, Argo, Praha 2004
Floss, Pavel: Architekti středověkého křesťanského vědění I., Vyšehrad, Praha 2004
Heller, Jan: Výkladový slovník biblických jmen, Vyšehrad, Praha 2004
překlady z latiny Kirk, G. S.; Raven, J. E.; Schofield, M.: Předsókratovší filosofové, přeložili Filip Kar-
fík, Petr Kolev a Tomáš Vítek, Oikúmené (Dějiny filosofie I), Praha 2004
Aurelius Augustinus: Křesťanská vzdělanost, přeložila a úvodem a poznámkami opat- Kuťáková, Eva; Vidmanová, Anežka a kol.: Slovník latinských spisovatelů, 2., pře-
řila Jana Nechutová, Vyšehrad, Praha 2004 pracované a doplněné vydání, Leda, Praha 2004
Bernard z Clairvaux: O milosti a svobodném rozhodování (česko-latinské vydání), Radová, Irena: Dobrodružství Argonautů. Řecko versus Řím, Koniasch Latin Press, Pra-
přeložila Markéta Koronthályová, Karolinum, Praha 2004 ha 2004
Sv. Bonaventura: Breviloqium. Kompendium scholastické filosofie, přeložil Ctirad Vác- Turcan, Robert: Mithra a mithraismus, přeložila Veronika Sysalová, Vyšehrad, Praha
lav Pospíšil, Vyšehrad, Praha 2004 (připojen latinský text) 2004
Dante Alighieri: O rodném jazyce – De vulgari eloquentia (česko-latinské vydání), pře- Vernant, Jean-Pierre: Hestia a Hermés, přeložil Martin Pokorný, Oikúmené, Praha 2004
ložil, úvodní studií a poznámkami opatřil Richard Psík, Oikumené (Knihovna středo-
věké tradice XIV), Praha 2004
Isidor ze Sevilly: Etymologiae XII (česko-latinské vydání), přeložila Jana Fuksová, úvod- Pozn.: Nezohledněny zůstaly publikace s vročením 2004, avšak vyšlé až v roce 2005.
ní studii napsala Jana Nechutová, Oikúmené (Knihovna středověké tradice XII), Praha
2004
Isidor ze Sevilly: Etymologiae VI-VII (česko-latinské vydání), přeložil Daniel Korte,
úvodní studii napsal Jan Kalivoda, Oikúmené (Knihovna středověké tradice XIII), Pra-
ha 2004
Magistri Iohannis Hus: Questiones (kritická latinská edice), k vydání připravil Jiří Kejř,
Brepols (Corpus Christianorum, Continuatio Medievalis 205), Turnhout 2004
Tertullianus: O hrách – De spectaculis (česko-latinské vydání), přeložil, úvodní studií
a poznámkami opatřil Petr Kitzler, Oikúmené (Knihovna raně křesťanské tradice II),
Praha 2004
Vergilius: Zpěvy pastýřské, přeložila Helena Kurzová, Paseka, Praha 2004
Životy jurských otců, přeložili Ondřej Koupil, Jan Zdichynec a Zdeněk Žalud, Benedik-
tinské arciopatství, Praha 2004

248 fiecky a latinsky psaná literatura 249
slovensky psaná literatura ukázalo, jakými proměnami procházela poezie tohoto básníka – od re-
flexivní a sugestivní poezie, v začátcích ovlivněné konkretistickou ob-
razností, přes obrat k přírodě a přírodnímu dění, s tematickou domi-
nantou krajiny, po klíčové téma komunikace, setkávání a míjení se,
dana kršáková včetně průběžného (kulturně-architektonického, „speleologického“) mo-
tivu jeskyně. Zpráva o nečekané Laučíkově smrti poznamenala i slav-
nostní atmosféru předávání prestižní Ceny Dominika Tatarky.
Cenu, která je udělována za dílo vydané v předchozím roce, získal
v květnu 2004 výtvarník Rudolf Fila za knihu esejů Cestou. Výběr z au-
torových úvah, článků, esejů a přednášek, které mapují slovenské mo-
derní výtvarné umění, je svědectvím Filova estetického vnímání a jeho
široce spektrálního pojetí problematiky kultury a umění. Doslov ke kni-
ze napsal Ludvík Kundera.
Asociace organizací spisovatelů Slovenska zase v červnu 2004 poc-
tila svou Hlavní cenou za rok 2003 básníka Daniela Heviera za bás-
Slovenská literatura v roce 2004 pokračovala v hledání svých témat i po- nickou sbírku Biele horí najdlhšie (Bílé hoří nejdéle).
etik. Z tohoto hlediska byl uplynulý rok poměrně klidný, lze dokonce říci,
že až nevýrazný. Pokračovalo čekání na román, které se od 90. let stalo Podle čtenářských anket odborné kulturní veřejnosti, které se na strán-
leitmotivem situace ve slovenské literatuře. Čistě kvantitativně vzato kách tisku (deník Pravda, kritický týdeník Domino fórum) pravidelně ob-
převládly opět sbírky povídek či jiných kratších útvarů. Způsob, jakým jevují ke konci roku, se knihou roku 2004 stala próza Stanislava Ra-
mladí, ale také starší autoři přistupují k žánru povídky přitom ukazu- kúse (1940) Nenapísaný román (Nenapsaný román).
je, že doby samoúčelného experimentování, všudypřítomného postmo- Z oblasti beletrie bodovali v anketách také Márius Kopcsay (1968)
derního relativizování a bezbřehého předvádění buď intertextuální či s povídkovým souborem Stratené roky (Ztracená léta) a Tomáš Jano-
vlastní autorské hravosti a nekonvenčnosti jsou přece jen na ústupu. vic (1934) se sbírkou aforismů Je taký (Je takový).
Zřetelný je návrat k příběhu, posun k subjektivitě, důraz na „složitější“ Další knihy vyzdvižené v rámci anket osobnostmi slovenského kul-
uchopení problému člověka a jeho existence ve světě. Čím dál více se turního života by se daly označit pojmem non-fiction. Kniha Kornela
ukazuje potřeba literárně se vyrovnat se slovenskou současností. Na- Földváriho (1932) Svet pre dvoch (Svět pro dva) líčí historii bratislav-
značené „zvážnění“ literatury však nevylučuje přítomnost ironie, gro- ského Divadla na Korze a především tvorbu Milana Lasici a Júlia Satin-
tesky a výrazně satirických děl. O slovo se stále razantněji hlásí také ského.
literatura postavená na lehce čitelných formách popkulturních žánrů. Autorská dvojice Marián Varga – Peter Uličný se sešla u knihy
O cestách, ktoré nevedú do Ríma (O cestách, které nevedou do Říma) –
publikace je zajímavým a poutavým čtením o žijící legendě slovenské
události a literární ceny hudby Mariánu Vargovi.
Tvorbu výtvarníka Dušana Kállaye přináší zase monografie Dušan
Rok 2004 se nesl ve znamení několika kulatých výročí. Slovenská kul- Kállay. Magický svet (Magický svět) od Ivana Jančára a Fedora Krišky,
turní veřejnost si připomněla 100. výročí narození tří výrazných osob- střídají se v ní výpovědi autora s odbornými kapitolami, přičemž obra-
ností meziválečné slovenské literatury: prozaiků Ivana Horvátha zová část přináší souhrn autorovy celoživotní tvorby v oblasti grafiky,
(1904–1960) a Mila Urbana (1904–1982) a básníka, publicisty a politi- malby, kresby, ilustrace i známkové tvorby.
ka Laca Novomeského (1904–1976). Před 130 lety se narodil prozaik Pokračoval rovněž autorský a vydavatelský projekt historika Pavla
a dramatik Jozef Gregor Tajovský (1874–1940). Dvořáka (1937) Stopy dávnej minulosti (Stopy dávné minulosti), a to již
Smutnou událostí bylo úmrtí básníka Ivana Laučíka (1944–2004), spo- třetím svazkem s podtitulem Zrod národa věnovaným nejstarším ději-
luzakladatele básnické skupiny Osamělí běžci. Jeho kniha Básne (Bás- nám Slováků až po zánik Velké Moravy.
ně), vydaná na konci roku 2003, nabídla souhrn autorovy tvorby od 60. let V top desítce původní slovenské tvorby se objevil i spisovatel Pa-
až po poslední sbírku Havránok (Havránek) z roku 1998. Souborné dílo vel Vilikovský (1941), který vydal v loňském roce čtenářsky přitažlivý

250 slovensky psaná literatura 251
výběr z literárních kritik, recenzí, publicistických postřehů a široce kon- kovou působí v knižní podobě jako křehký lyrický text o samotě a osa-
cipovaných esejů Vyznania naivného milovníka (Vyznání naivního mi- mělosti ženy alergické na slunce, která se i přesto rozhodla pro dovole-
lovníka). nou ve slunečném Řecku.
Naopak, postavení bestselleristy si v žebříčku neudržel pseudony- Peter Bilý (1978), který se dosud prezentoval pouze jako básník,
mem zakrytý Maxim E. Matkin se svou druhou knihou Láska je chyba ztvárnil ve svém prvním románu Démon svätosti (Démon svatosti) exo-
v programe (Láska je chyba v programu), i když jeho internetoví příznivci tické téma i prostředí: mnich, který opustí svůj řád, si ve Španělsku uží-
na něj nedají dopustit. Próza vycházela původně v létě 2003 v deníku vá sexuálních radovánek. Zjevně autobiograficky inspirované vyprá-
Pravda jako čtení na léto, přičemž tematicky navázala na Matkinův prv- vění (Bilý je bývalý mnich), založené na protichůdnosti celibátu a sexuální
ní román Polnočný denník (Půlnoční deník). Ten zase „vycházel“ v in- svobody, se snaží obhájit literární ambice. Bilého příběh se však kom-
ternetovém časopisu www.inzine.sk, který mezitím zanikl. pozičně tříští a stylisticky se vyčerpává v nefunkčních detailech a prázd-
Spektrum ohlasů na knihy vydané v roce 2004 je pestré. V anketě ných opisech.
o knihu roku čtrnáctideníku o nových knihách Knižní revue kupříkladu Snaha šokovat je zjevná také v Klebetrománu autorské dvojice Peter
zabodovala Katarína Gillerová románem pro dospělé a dospívající si- Macsovszky (1966) – Denisa Fulmeková (1967), který se – jak je patr-
tuovaným do prostředí střední školy Láska si nevyberá (Láska si nevy- né již z názvu – pokusil o naplnění románové formy žánrem klevet a kle-
bírá); autorka je na přebalu knihy prezentována slovy „slovenské čte- pů. Ojedinělost jinak nudného textu spočívá v tom, že každý z autorů na-
nářky Danielle Steelové se v Kataríně Gillerové dočkaly více než psal svoji část, a to „podle živých vzorů“ (zejména z bratislavského
rovnocenné náhrady“. novinářského a kavárenského prostředí). Společně pak propojili dvě dě-
„Ženské psaní“ bez náročnějších uměleckých ambicí, ale naopak s vy- jové linie – vyprávění Sebastiána a Lary – příběhy o esoterice a proble-
sokým počtem prodaných výtisků, představuje na slovenské literární matických partnerských vztazích.
scéně již tradičně také tvorba Táni Keleové-Vasilkové (1964), která O románové ztvárnění slovenské současnosti se pokusilo vícero au-
v roce 2004 vydala ve svém domovském vydavatelství Ikar hned dvě kni- torů, avšak bez přesvědčivého výsledku. Pavol Weiss (1962) v románu
hy: Tichá bolesť (Tichá bolest) a Cukor a soľ (Cukr a sůl). Pomsta podává příběh zhrzeného milence, proti němuž se obrátí jím osno-
vaná pomsta vůči bývalé milence. I když v textu nashromáždil množ-
ství aktuálních motivů a snažil se o kompoziční propracovanost, příběh
z knihkupeckých pultů je příliš schematický a umělý.
Současnost převládá i v románech Gabriely Rothmayerové (1951)
Anketové ocenění Stanislava Rakúse a jeho Nenapsaného románu bylo Tak o čo ide? (Tak o co jde?) a Antona Baláže (1943) Nežná volavka (Něž-
v každém směru namístě. Spisovatel, literární vědec, profesor literatu- ná volavka). Baláž ve své knize na pozadí náhodného setkání tří lidí
ry na univerzitě v Prešově Stanislav Rakús (1940) zde částečně navá- vykresluje rušení klášterů v 50. letech minulého století, odchod řehol-
zal na své Temporálne poznámky (Temporální poznámky) a opět potvr- nic do civilního života, dnešní bratislavské podsvětí, organizovanou pro-
dil, že je autorem, který přesně zvažuje každé slovo a každou formulaci. stituci a obchod s drogami.
Jeho nový román je kompozičně i intelektuálně mnohovrstevný, je mo- Kriminální příběh o mafiánech, podvodnících, násilí a sexu se po-
derní prózou, která umělecky reaguje na období totality a zároveň es- kusil napsat Bohuš Bodacz (1955) v knize Polnočná žena (Půlnoční žena).
teticky problematizuje povahu, podobu i funkci uměleckého textu a jeho Mezi autory povídkových knih, které vyšly v roce 2004, zazářili ze-
interpretace – to vše s jemnými náznaky parodie a suchého humoru. Re- jména Márius Kopcsay a Uršuľa Kovalyk. Kopcsayovy Stratené roky
akce kritiky a čtenářské veřejnosti byly až nezvykle příznivé a dokon- (Ztracená léta) jsou výpovědí zralého třicátníka, postavenou na vzpo-
ce se shodovaly, což v případě autorových předchozích knih nebylo tak mínkových návratech do dětství v době socialismu. Autor dokázal pře-
jednoznačné. konat slabiny své prvotiny Kritický deň (Kritický den) a zároveň – díky
S doplněnou knižní podobou divadelní hry English is easy, Csaba is větším životním zkušenostem – jemněji konfrontovat každodennost a ba-
dead se pod pseudonymem Peter Doktorov prezentoval Viliam Kli- nálnost s dominujícími pocity nenaplněnosti a selhání. Jako o nové hvěz-
máček (1958). Mafiánská historka v knižní formě však ztratila jiskru ži- dě slovenské literatury se začíná mluvit o Uršule Kovalyk, což je lite-
vého divadelního představení. rární pseudonym spisovatelky z Košic, která již delší dobu autorsky
Ojedinělé vydání dramatického textu představuje knížka Silvestra spolupracuje s feministickým sdružením Aspekt. Debutovala v roce 2002
Lavríka (1964) Villa Lola. Monodrama psané pro herečku Ingrid Tim- sbírkou povídek Neverné ženy neznášajú vajíčka (Nevěrné ženy nesná-

252 slovensky psaná literatura 253
šejí vajíčka), v níž překvapila razancí svého projevu i způsobem literární V poezii bylo událostí loňského roku vydání Básní Ivana Laučíka. Čte-
interpretace vztahů mezi ženami a muži. V roce 2004 vydal Aspekt v rám- nářský zážitek přinesla sbírka aforismů Tomáše Janovice Je taký (Je ta-
ci své knižní edice její druhou knihu Travesty šou. Jde rovněž o sbírku kový), která naplno potvrdila autorovu schopnost zkratky a jejího hu-
povídek s jasným feministickým podložím, napsaných s vypravěčskou morného vyvrcholení. Básně Erika Ondrejičky (1964) Na vnútornej strane
a stylistickou suverenitou. Jejími postavami jsou ženy, které touží po viečok (Na vnitřní straně víček) jsou dokladem básnické citlivosti a skrom-
svobodě, jejich cesta k sebeuvědomění a vnitřní svobodě je ovšem dra- nosti – jde o autorovu prvotinu, která však přináší texty z let 1986–1989
matická a mnohdy i existenciálně vyhrocená. Jedna z povídek sbírky a 1996– 2004. Koncem roku se na knižním trhu objevily básnická sbír-
se stala i součástí antologie Sex po slovensky (Sex po slovensku), která ka Tamary Archlebové Mliečna dráha (Mléčná dráha), která zahrnuje
vyšla na začátku loňského léta. Její editor, Dušan Taragel (1961), mj. autorčiny básně z let 1971–2004, již třináctá sbírka básnířky Mily Hau-
autor úspěšných Pohádek pro neposlušné děti a jejich starostlivé rodiče gové (1942) Archívy tela (Archivy těla) na téma vzpomínek a paměti a tře-
(česky vydal Albatros), oslovil mladé autorky a autory, kteří již mají ve tí knížka Nóry Ružičkové (1977) Beztvárie (Beztváří) o sebeidentifika-
slovenské literatuře své – většinou stabilní – místo. „Dvoupohlavní an- ci a sebepotvrzování lyrického já. V malé poetické knižnici vydavatelství
tologie“ poskytla dobrý obrázek současné mladé literární scény a na- Ikar vyšly verše Ľubomíra Feldeka (1936) Lekárnička zamilovaných (Lé-
značila rozmanitost poetik, které mezi autory rezonují. kárnička zamilovaných) a písňové texty Borise Filana (1949) Kamalás-
Okouzlení magickým realismem potvrdil svou třetí sbírkou poví- ky a Kamila Peteraje (1945) Čo bolí, to prebolí (Co bolí, to přebolí). Ze star-
dek V tesnej blízkosti (V těsné blízkosti) Pavol Rankov (1964). Scená- ších autorů se ozvali Štefan Žáry (1918) s knihou Orchidea nostalgis
ristické školení, filmovou techniku a zálibu v bizarnostech opět doká- a Svetoslav Veigl (1915), poslední žijící básník Katolické moderny, kte-
zal Peter Krištúfek (1973) v knize Voľným okom (Volným okem). rý vydal svou 20. sbírku nazvanou Svetelný periskop (Světelný periskop).
Základním principem knihy Tomáše Horvátha (1971) Antikvariát je
intertextualita, určujícími autorskými postupy jsou pak palimpsest, per- Silné postavení si udržuje esej, který se začátkem 90. let stal na jistou
sifláž, ironie a parodie. Horváth uplatnil „všemocný generativní pro- dobu hlavním literárním žánrem. Knihy z oblasti politiky, politologie, his-
gram“, v jehož rámci se v každém příběhu skrývá další příběh, a jeho kni- torie, literární vědy i literární esejistiky a publicistiky kriticky odrážejí-
ha tak čtenáři v konečném důsledku nabízí „devět miliard příběhů“. cí slovenskou společnost nabídla v roce 2004 především edice Domino vy-
Autor současně předvádí schopnost psát podle žánrového modelu – kla- davatelství Kalligram. V rámci ediční řady (i mimo ni) vyšly např. knihy:
sické anglické detektivky, ruské realistické povídky nebo v duchu slo- Moje slovenské pochybnosti politika a literárního historika Rudolfa Chme-
venského naturismu. Horváthovy texty se uzavírají ve světě jiných tex- la (1939), Krajina bez snov (Země beze snů) literárního vědce Petra Zaja-
tů a odkazů na ně, působí vykonstruovaně, vůči čtenáři odcizeně. Až ce (1946) nebo Odklínanie (Odklínání) bývalého velvyslance Slovenské re-
na ojedinělé výjimky kritika knihu razantně odmítla. publiky v USA Martina Bútory (1944). Výběr z recenzí překladové literatury,
Povídky Jozefa Kollára (1960) Žena v koberci, převážně o tragických která vychází na Slovensku, a studie o Waltru Benjaminovi přinesla kni-
nepochopeních v manželských vztazích, se soustřeďují na absurdně po- ha literárního kritika, vědce a překladatele Adama Bžocha (1966) na-
intované příběhy všedního dne. Odráží se v nich autorova záliba v ma- zvaná Signály z diaľky (Signály z dálky). Básník a překladatel Ján Štras-
gickém realismu, ovšem pouze na úrovni recyklace pravidel žánru po- ser (1946) nabízí v knize Kráľ je polonahý (Král je polonahý) výběr
vídky s tajemstvím nebo přímo otevřeného epigonství. Po delší odmlce z publicistiky z let 1998–2002, doplněný o satirické texty písní z talk-show
o sobě dal vědět Jozef Puškáš (1951). V knize Freud v Tatrách pracuje Milana Markoviče. Spisovatel Pavel Vilikovský shrnul své literární kri-
s parodií a ironií, zároveň se však zabývá i vážnými tématy lidské exi- tiky, recenze i šíře koncipované eseje do již zmiňované knihy Vyznania na-
stence s důrazem na její absurditu. Sbírku krátkých próz vydal i Peter ivného milovníka (Vyznání naivního milovníka). Z pozůstalosti byly vy-
Macsovszky. Jeho Lešenia a laná (Lešení a lana) trochu křečovitě při- dány i Listy a eseje (Dopisy a eseje) Rudolfa Slobody (1938–1995).
pomínají (napodobují) psaní Thomase Bernharda. Macsovszkému však Na pomezí esejistiky a pamětí se pohybuje další knížka Ivana Kad-
chybí Bernhardův esprit, což si sám autor uvědomuje, když se zálibou lečíka (1938) Žiť sa dá iba autobiograficky (Žít lze jen autobiograficky).
rozepisuje a komentuje případné námitky kritiků. S prózou zcela ji- Z memoárové literatury zaujaly vzpomínky Jána Kaliny Odpočúvaj v po-
ného typu se můžeme setkat u Marka Vadase (1971). Jeho Rozprávky koji (Odposlouchávej v pokoji) s podtitulem Basa story na začátky nor-
z čiernej Afriky (Pohádky z černé Afriky) jsou inspirované africkými pří- malizace a paměti básníka Katolické moderny Mikuláše Šprince
běhy a mýty a představují reakci na autorovu vlastní cestovatelskou (1914–1986) K slobodným pobrežiam (Ke svobodným pobřežím), které vy-
zkušenost. šly poprvé v USA v roce 1949, slovensky ale až nyní.

254 slovensky psaná literatura 255
nakladatelství a literární časopisy ty Českého centra v Bratislavě. Slovenská literatura je v Čechách před-
stavována spíše sporadicky, proto je třeba přivítat překlady, které loni
Na vydávání děl mladých autorů se zaměřuje nakladatelství L. C. A. vy- vyšly a které seznamují české čtenáře s aktuálním slovenským literár-
davatele Kolomana Kertésze Bagaly, které od roku 1996 každý rok vy- ním děním (Roger Krowiak, Samko Tále) či s díly, které se jeví jako
pisuje soutěž o nejlepší povídku roku. Z ní potom postupně vydává sbor- stěžejní pro daného autora (Ladislav Ballek).
níky oceněných prací. Bagala s časovým předstihem vyhlásil i soutěž V průběhu roku 2004 vznikal též projekt z děl mladých slovenských
Román 2006. autorů, která vyšla letos na jaře (duben 2005) s podtitulem „14 ostrých“.
Těžištěm nakladatelství Petra Šuleje Drewo a srd je původní i pře- Publikace představila mj. Petra Pišťanka, Viliama Klimáčka, Michala
kladová básnická tvorba především autorů střední a mladší generace. Hvoreckého a další. Texty vybral editor Kornel Földvári a doplnil je krát-
Tradičně hezké knihy – co s týče výběru, grafického ztvárnění a ty- kými portréty autorů.
pografie – vydává nakladatelství Petrus Petra Chalupy.
Oproti předchozím letům rozšířilo své aktivity nakladatelství PT
Alberta Marenčina silnou a kvalitní edicí Bratislava–Pressburg a novým internet – na dobré adrese
projektem Osobnosti filozofie.
K velkým nakladatelstvím již tradičně patří Slovenský spisovatel’, www.knihy.sme.sk (aktuální tiskové informace ze světa literatury)
Slovart, Ikar, Tatran; z menších – ale při vydávání původní literatury ak- www.lca.sk (stránka vydavatelství L. C. A. s dobrými odkazy na literární linky)
www.litcentrum.sk/album (virtuální album slovenských spisovatelů; projekt Lite-
tivních – jmenujme vydavatelství Spolku slovenských spisovatelů, vy-
rárního informačního centra poskytující základní informace o osobnostech slovenské
davatelství Matice slovenské, Knižní klub Žilina, Sofa, Aspekt a další.
literatury a jejich dílech)
Na jaře ukončil činnost internetový časopis www.inzine.sk, na je-
hož „stránkách“ zazářila hvězda výše zmiňovaného Maxima E. Matkina. (ze slovenštiny přeložila Eva Vaňáčová)
21. číslem uzavřel svou dráhu feministický kulturní časopis Aspekt (od-
povědné redaktorky Jana Cviková a Jana Juráňová). V říjnu 2004 vznikl nový
měsíčník Knihy a spoločnosť (K&S), podle slov šéfredaktora Damase Grus- přehled nejdůležitějších literárních cen
ky „něco na způsob New York Review of Books“. Z literárních časopisů po-
kračuje dosud ve vydávání jen Romboid (šéfredaktor Ivan Štrpka), s po- Cena Dominika Tatarku (Cena Dominika Tatarky): Rudolf Fila, Cestou
Hlavná cena Asociácie organizácií spisovateľov Slovenska (Hlavní cena Asociace orga-
změněnou koncepcí RAK (šéfredaktor Braňo Hochel) či nacionálně
nizací spisovatelů Slovenska): Daniel Hevier, Biele horí najdlhšie (Bílé hoří nejdéle)
orientované Slovenské pohľady (šéfredaktor Štefan Moravčík). Oblast
Cena Obce slovenských spisovateľov (Cena Obce slovenských spisovatelů): Ivan Lau-
mladé kultury mapují čtvrtletník Vlna (odpovědná redaktorka Lucia Ga- čík (in memoriam), Básne (Básně)
vulová) a 3/4 revue (šéfredaktor Slávo Krekovič). V roce 2004 vyšla dvě Cena Klubu spisovateľov literatúry faktu (Cena klubu spisovatelů literatury faktu): Juraj
čísla nového časopisu Antropos (šéfredaktor Miroslav Marcelli), který Králik, Letokruhy diplomacie a Jozef Leikert, Sny v okovách (Sny v okovech)
je koncipovaný jako časopis pro humanitní a sociální poznání. Recen- Cena Klubu nezávislých spisovateľov (Cena Klubu nezávislých spisovatelů): Štefan Drug,
ze původní literatury a sporadicky i tvorbu slovenských autorů přináší Literatúra a politika po slovensky (Literatura a politika po slovensku)
časopis OS s podtitulem Fórum občanské společnosti (vydavatel László Cena Slovenského centra PEN-klubu (Cena Slovenského centra PEN-klubu): Anton Ba-
Szigeti). Kromě toho na podzim 2004 vyšlo v Praze první číslo česko-slo- láž, Bohovia ročných období (Bohové ročních období)
Cena Literárneho fondu za pôvodnú slovenskú literárnu tvorbu (Cena Literárního fondu
venské revue Zrkadlenie (Zrcadlení), kterou vydává Slovenský literární
za původní slovenskou literární tvorbu): Milan Rúfus, Čakanka (Čekanka)
klub v České republice.
Cena Ivana Krasku za slovenský debut (Cena Ivana Krasky za slovenský debut): Moni-
ka Kompaníková, Miesto pre samotu (Místo pro samotu)
Cena Vojtecha Zamarovského za rok 2004 za celoživotný prínos v oblasti literatúry faktu
slovenská literatura u nás a česká na slovensku (Cena Vojtecha Zamarovského za rok 2004 za celoživotní přínos v oblasti literatury fak-
tu): spisovatel a publicista Ján Čomaj a historik Pavel Dvořák
Česká literatura je na Slovensku normální součástí literárního života.
České knihy jsou běžně dostupné v knihkupectvích, čtou se, čeští autoři Pozn.: všechny uvedené ceny kromě Ceny Vojtecha Zamarovského byly uděleny za díla
chodí představovat svá díla v rámci besed či propagačních akcí jednot- vydaná v roce 2003.
livých vydavatelství. Česko-slovenské vztahy utužují i kulturní aktivi-

256 slovensky psaná literatura 257
překlady do češtiny slovinsky psaná literatura
Ballek, Ladislav: Pomocník, přeložil Gustav Hajčík, Motto, Praha 2004
Tále, Samko: Kniha o hřbitově (Kniha o cintoríne), přeložil Miroslav Zelinský, Host,
Brno 2004
aleš kozár
Mor ho! Antologie slovenské protiválečné poezie k 60. výročí SNP, sestavil a přeložil
Martin Kučera, Arista, Praha 2004
Roger Krowiak, přeložili Emil Hakl, Marian Palla, Bohuslav Vaněk-Úvalský, Petra Hůlo-
vá, Miloš Urban, Jaroslav Rudiš, Michal Viewegh, J. A. Pitínský a další, Petrov, Brno 2004

překlady z češtiny
Viewegh, Michal: Vybíjaná (Vybíjená), přeložil Pavol Weiss, Petrov.sk, Brno 2004

Přehled o slovinské literatuře a jejím českém kontextu za loňský rok
se sluší začít přeci jen více zeširoka. Již proto, že v projektu Literatura
ve světě vystupuje samostatně letos poprvé. Slovinská literatura po-
sledních let postrádá onen pro českou literaturu typický moment hle-
dačství tradice, navazování a objevování. Politické změny ani vznik sa-
mostatného státu nepředstavují již delší dobu obecně výraznější problém
a téma literárních děl. Jak rychle a aktuálně se tato témata objevila (Dra-
go Jančar: Zpráva z dlouho obléhaného města nebo Aleš Debeljak: Sou-
mrak idolů), tak odezněla – pokud někde v umění přetrvávala, tak jen for-
mou jakési nostalgie za dávno zmizelými jistotami (Andrej Blatnik,
Aleš Debeljak, film Outsider ad.). Politicko-historické náměty se častěji
točí kolem místa Slovinska v Evropě, smyslu existence jednotné Evropy
(sborník časopisu Nova revija – Evropski izziv, Evropská výzva), globali-
zace apod. Slovinská literatura zobrazuje vedle prostoru globálního také
prostor regionu – např. romány Feriho Lainščka, Marjana Tomšiče,
Vlada Žaboty – ve specifických variantách magií a mytizací pro-
dchnutého kraje. Důležitou roli v posledních letech hraje také žánr
uměleckého cestopisu – Aleš Šteger, Evald Flisar, Sonja Porleová, And-
rej Blatnik.

události a literární ceny
Rok 2004 byl ve znamení dvou významných kulatých výročí – 100. vý-
ročí narození básníků Srečka Kosovela (1904–1926) a Edvarda Koc-
beka (1904–1980). Oba byli připomenuti vydáním řady titulů – výborů,
faksimilií sbírek apod. – či vědeckými konferencemi a sborníky (ze
zdařilých projektů bych rád uvedl zvláštní číslo revue Nova revija s ná-
zvem Krogi navznoter (Niterné kruhy). U nás se jejich díla nejvýrazněji,

258 slovinsky psaná literatura 259
leč z hlediska kritiky ne zrovna nejšťastněji, chopil Ivan Dorovský dvě- puš byl také finalistou letošní ceny Kresnik s románem Boštjanov let
ma výbory v knihovničce Společnosti přátel jižních Slovanů (S. Koso- (Boštjanův let). Dalšími finalisty Kresnika pak byli: Feri Lainšček s kni-
vel: Moje píseň, E. Kocbek: Slovinská píseň). Kosovela připomenulo rov- hou Ločil bom peno od valov (Oddělím pěnu od vln), jedním z čtenářsky
něž čtení z jeho textů – v Brně a později v rámci veletrhu Svět knihy i recepčně nejúspěšnějších románů od autora, známého i u nás (česky
v Praze. K dílu přeci jen o něco aktuálnějšího a tematicky obecnějšího vyšel v prosinci 2004 pod názvem Halgato jeho román Namesto koga roža
Kocbeka se v Praze konala odborná konference s mezinárodní účastí. cveti – Za koho kytka kvete), dále Dušan Merc s románem Jakobova mo-
Z žijících autorů stojí za připomenutí 80. narozeniny klasika slo- litev (Jákobova modlitba), ve kterém si autor na historickém tématu dru-
vinské poezie Ivana Minattiho, jemuž byl při této příležitosti ve Slo- hé světové války a stavu bezmála občanské války, v němž se Slovinci teh-
vinsku vydán obsáhlý výbor lyriky – Izbrana lirika. dy nacházeli, snaží definovat podstatné otázky, jež dodnes rozdělují
Jinak byl loňský rok spíše rokem ztrát než zisků: slovinská literatu- slovinskou veřejnost, a konečně Nedeljka Pirjevec s románem Saga
ra ztratila hned tři význačné tvůrce, z nichž především prozaik Lojze o kovčku (Příběh o kufru). Za mimořádný celoživotní přínos slovinské li-
Kovačič (1928–2004) ji velmi výrazně poznamenával svým těžko ucho- teratuře na poli překládání slovinských autorů do cizích jazyků (zde
pitelným sebereflektujícím já dlouhých 40 let. Mezi jeho vrcholné tex- do němčiny) byl oceněn Klaus Detlef Olof.
ty patří především ty s autobiografickou zkušeností – např. román Priš- V kategorii knih pro mládež si cenu Desetnica odnesl Mate Dolenc
leki (Příchozí), kde sleduje složité dějinné období mezi léty 1938 a 1948, za text Leteča ladja (Létající loď), cenu Večernica pak získala Marjana
nebo romány Pet fragmentov (Pět fragmentů) a Kristalni čas (Krystalic- Moškričová za Ledene magnolije (Ledové magnólie) a cenu za nejlepší
ká doba). debut roku Irena Sveteková: Od blizu (Z blízka).
Na dílo druhého zesnulého Rudiho Šeliga (1935–2004) měl vliv hlav- Z nejvýznamnějších událostí se sluší jmenovat tradiční setkání lidí
ně francouzský nový román – texty jako Triptih Agate Schwarzkobler (Tri- kolem literatury nazvané Dny poezie a vína, které se od roku 1996 pra-
ptych Agáty Schwarzkoblerové), novela Ali naj te z listjem posujem (Mám videlně v srpnu koná v Medaně (v loňském roce se ho za české autory
tě zasypat listím), sbírka povídek Poganstvo (Pohanství) aj. Klíčem k Še- zúčastnili básníci Petr Hruška a Bogdan Trojak) a pak mezinárodní
ligově tvorbě je slovo samotné, mizí pouhopouhé psychologizování a hy- knižní festival s vysokým renomé Vilenica (v tomto roce převzala na fes-
batelem se stává jazyk sám, deskriptivnost. O tom, že význam obou jme- tivalu udělovanou stejnojmennou cenu běloruská autorka Valžina Mor-
novaných již klasiků s dobou neklesal, svědčí i fakt, že Rudi Šeligo převzal tová a německá spisovatelka Brigitte Kronauerová).
za román Izgubljeni sveženj (Ztracený svazek) nejvýznamnější cenu za
prózu – Kresnik za rok 2003, Kovačič pak posmrtně za román Otroške
stvari (Dětské záležitosti) získal Kresnik za rok 2004 (nedopsán zůstal z knihkupeckých pultů
jeho plánovaný román Odrasle stvari – Dospělé záležitosti, plánovaný na
rok 2005). Mezi nejzajímavější knižní podniky posledních let rozhodně patří ob-
Třetí výraznou ztrátou, tentokrát slovinské poezie, je smrt jednoho jemná trojdílná monografie Slovenska zdomska književnost (Slovinská
z jejích klasiků, Janeze Menarta (1929–2004). Jeho legendární první vy- literatura v emigraci) věnovaná tématu dlouho ve Slovinsku z politických
stoupení ve sbírce Pesmi štirih (Básně čtyř; 1953, obsahovala také bás- důvodů zamlčovanému. Nejde jen o problém politické emigrace z doby
ně Kajetana Koviče, Tone Pavčka a Cirila Zlobce) představovalo klíčo- po druhé světové válce, ale také o tvorbu Slovinců z doby hospodářské
vý přelom ve slovinské literatuře své doby a definitivní odklon od emigrace ještě v 19. století, jejichž tvorba už často není psána slovin-
socrealistické tvorby. Básník sahal obvykle po klasických formách, byl sky, ale jazykem adoptivních vlastí – zejména anglicky a španělsky.
též vynikajícím překladatelem. Z jeho nejznámějších sbírek uveďme Literárněvědná scéna byla rovněž nedávno obohacena novými sys-
alespoň Semafori mladosti (Semafory mládí), Statve življenja (Stavy ži- tematickými dějinami slovinské literatury ve třech svazcích (Sloven-
vota) či Srednjeveške balade (Středověké balady). ska književnost), avšak reakce kritiků na celý počin byla velice zdržen-
Mezi cenami za poezii má na svou nedlouhou existenci velmi dobrý livá. Svazek druhý, jehož autorem je France Zadravec, nepřináší zejména
zvuk Veronikina nagrada (Veroničina cena), kterou uděluje město Cel- metodologicky nic podstatně nového, než můžeme najít v jeho literár-
je za nejlepší sbírku uplynulého roku. Naposledy ji převzala Erika Vou- ních dějinách, které vycházely na konci 60. a začátku 70. let. Větší po-
ková za sbírku Opis slike (Popis obrazu). zornost recenzentů díla se soustředila na 3. svazek, který zachycoval do-
7. února se uděluje nejvyšší slovinská cena za literaturu, tzv. Preše- sud v tomto rozměru nezpracované období. Přestože se na něm autorsky
renova cena, kterou loni získal korutanský prozaik Florjan Lipuš. Li- podílela řada mladších, tudíž metodologicky modernějších autorů, byla

260 slovinsky psaná literatura 261
jejich snaha shledána nedostatečnou. Kritice byla vystavena zejména ka, Eco, Orwell, Hesse, Mann či Proust se ke čtenáři dostanou za nevel-
vyváženost jednotlivých oddílů (např. próze po roce 1945 bylo věnová- ký peníz v kvalitní tvrdé vazbě. Slovinskou románovou tvorbu zastou-
no podstatně méně prostoru než poezii nebo divadlu a dokonce méně pili: Drago Jančar (Galjot /Galejník/), Vitomil Zupan (Igra s hudiče-
než próze pro mládež; přitom právě slovinská poválečná próza zazna- vim repom /Tahat ďábla za ocas/), Marjan Rožanc (Roman o knjigah
menala obrovský rozvoj formální i tématický). Na tyto rozsáhlé projek- /Román o knihách/), Brina Švigelj Mératová (Smrt slovenske prima-
ty navázaly v letošním roce spíše dílčí studie, např. Sprehodi po sloven- done /Smrt slovinské primadony/). Česky z nich vyšel pouze Jančarův
ski poeziji (Procházky po slovinské poezii) Ireny Novak-Popovové nebo Galejník.
Tisoč slovenske literature (Tisíc let slovinské literatury) Matjaže Kmec- Pokračuje tradiční prestižní a systematická řada Sebraných spisů
la. Nezvyklý pohled na literaturu představil Matija Ogrin v knize Lite- slovinských básníků a spisovatelů (Zbrana dela slovenskih pesnikov
rarno vrednotenje na Slovenskem od 1918 do 1945 (Hodnocení literatury in pisateljev). Nyní vycházejí sebrané spisy klasiků – Edvarda Kocbe-
mezi léty 1918 a 1945), v níž dekonstruuje kritický pohled literárních ka, Jože Udoviče, Ivana Pregelje a Juše Kozaka. Chystají se Lili Novy,
kritiků na dobovou poetickou normu. France Balantič, Vladimir Bartol, Miran Jarc ad. Tato řada začíná být
Odborníci se konečně mohli těšit z dlouho očekávaného Slovinské- nově také doplňována o monografie k dílům různých autorů, v součas-
ho etnologického slovníku (Slovenski etnološki leksikon). Dlouhé čeká- nosti např. France Prešeren (Janko Kos), Josip Jurčič (Matjaž Kmecl)
ní na něj je o to nepochopitelnější, že právě Slovinsko patří mezi země či Stanko Majcen (Goran Schmidt).
s dlouhou tradici mnohde dosud živé, velmi rozmanité lidové kultury. Na
pomezí naučné a krásné literatury leží výpravná publikace ekologa a spi-
sovatele Iztoka Geistera Sečoveljske soline (Soliny v Sečovlje), věno- nakladatelství a literární časopisy
vaná specifickému jevu přímořských solisek, životu zdejšího ekosysté-
mu a historii dobývání soli. Výpravnou knihu doprovází impresivní Mezi nakladatelstvími si vedle tradičních DZS, Mladinska knjiga či
fotografie podkreslené verši Tone Pavčka, jehož básně by měly kniž- Obzorja nebývale rychle díky kvalitní a přitom odvážné ediční politice
ně vyjít mj. letos konečně i v češtině. získala renomé Študentska založba. Zajímavé tituly nabízí také nakla-
Z dalších nebeletristických knih stojí za připomínku literární eseje datelství Sanje, které začínalo se spisy populárního Vladimira Bartola.
i u nás dobře známého Draga Jančara – Šala, ironija a globlji pomen (Žert, Z regionálních nakladatelství patří mezi velmi čilé Goga z Nového Měs-
ironie a hlubší smysl). Esej vůbec dosahuje ve Slovinsku v poslední době ta. Odborné, ale i beletristické nekomerční tituly podporuje naklada-
zajímavých výsledků – je tu např. Uroš Zupan (eseje Pesem ostaja ista telství Slovenska matica (letos oslavila již 140 let existence). Ze zahra-
/Píseň je stále táž/ či Pešec /Pěšák/; dále nová básnická sbírka Lokomo- ničních nakladatelství, která vydávají slovinské autory, je třeba uvést
tive /Lokomotivy/), Gorazd Kocijančič (Tistim zunaj /Těm venku/), kte- důležité korutanské vydavatelství Wieser z Klagenfurtu-Celovce.
rý se stal držitelem Rožancovy ceny za nejlepší esej za rok 2004, nebo Časopiseckou scénu lze dělit na tradiční revue jako např. Nova re-
Mitja Čander, který za Zapiski iz noči (Noční zápisky) získal cenu za nej- vija, Literatura (v prosinci 2003 přišla již se 150. číslem, které věnovala
lepší debut za rok 2003. Že by důsledek reformy maturit, která už řadu rozhovorům se slovinskými spisovateli), Sodobnost (Současnost, již 68.
let nutí středoškoláky trénovat esej a rozbory literárního textu? Po ročník!, zabývá se též částečně výtvarným uměním a architekturou), Re-
velmi oblíbeném žánru povídky (byla mu věnována i letošní zřejmě vija 2000 (monotematická čísla, např. Islám a moderní svět v trojitém
nejznámější pravidelně pořádaná slovenistická akce, mezinárodní sym- čísle 165–167). Z regionálních kulturně zaměřených periodik stojí za
pozium Obdobja) letos sáhl jeden z nejlepších mladších prozaiků, An- zmínku např. Odsevanja (Ozvěny, místo vydávání Slovenj Gradec), Pri-
drej Skubic. Jeho povídkový soubor Norišnica (Blázinec) uvádí na scé- morska srečanja (letos hojně připomínali výročí S. Kosovela, který prá-
nu postavy zoufalců, pro něž má nejvýstižnější výraz angličtina – loser. vě z tohoto kraje pocházel) nebo Kras. Mezi mladšími časopisy jistě má
Z knižních projektů měla nejširší dopad a také značný komerční své místo Apokalipsa (vydává též drobné tituly, pořádá soutěž o nejlep-
úspěch edice Vrhunci stoletja (Nejlepší romány 20. století), která vy- ší haiku). Z odborných literárněvědných revue uveďme: Primerjalna li-
cházela jako pravidelná příloha deníku Delo a obsahovala tituly, které teratura, Slavistična revija, Jezik in slovstvo apod. Slovinskou specialitou
nejvíce ovlivnily literaturu 20. století. Z českých textů sem byl zařazen je také literární revue vycházející od roku 1954 v Buenos Aires Meddobje.
jen Hrabalův román Obsluhoval jsem anglického krále. Slovinci projekt
převzali od španělské agentury Mediasat, která jej už úspěšně vyzkou-
šela v Portugalsku, Itálii, Černé Hoře či Brazílii. Knihy autorů jako Kaf-

262 slovinsky psaná literatura 263
slovinská literatura u nás ci Vidrihové, která převádí mladší autory i české klasiky 20. století, kte-
ří dříve nemohli být z ideologických (či jiných důvodů) překládáni, se
Z pohledu kontaktů slovinské literatury v českém prostředí byla v uply- mění obraz české literatury ve Slovinsku. Tomu také značně napomá-
nulém roce nejvýznamnější událostí autorská čtení v rámci Knižního ve- há účast českých spisovatelů na tamních literárních setkáních a další
letrhu Svět knihy v květnu (Iztok Osojnik, Barbara Korunová, Alen- formy kulturní výměny (např. akce Časopis v časopise – prezentace za-
ka Jensterle-Doležalová, Andrej Skubic, Primož Repar) a podzimní hraniční revue souborem textů jejích přispěvatelů), jichž se účastní spo-
turné mladších autorů sdružených kolem nakladatelství Študentska za- lu s jinými středoevropskými časopisy brněnský Host a za slovinskou
ložba (Primož Čučnik, Maja Novaková, Vida Mokrin-Pauerová, Bra- stranu revue Apokalipsa, viz brněnský Host 10/2003).
ne Mozetič, Peter Semolič, Susana Tratniková, Tone Škrjanec, Gre-
gor Podlogar). Ukázky z textů zmíněných autorů vyšly v průběhu roku
v různých časopisech (Host, Tvar, Na východ, Babylon ad.) internet – na dobré adrese
Dosavadní téměř výhradní „monopol“ Františka Benharta na pře-
klady slovinských autorů do češtiny v poslední době úspěšně nabourá- www.delo.si (největší slovinský deník Delo; uchoval si pravidelnou přílohu Literární
vají mladší překladatelé vzešlí z pražské a brněnské filozofické fakul- listy, vypisuje prestižní cenu za prózu Kresnik)
www.drustvo-dsp.si (Svaz slovinských spisovatelů; najdete zde také informace o Tru-
ty, kde v průběhu 90. let vznikly samostatné slovenistiky. Z hlavních
barově fondu, který podporuje vydávání slovinských knih v zahraničí)
překladatelských počinů F. Benharta z poslední doby se patří zmínit
www.intely.com (internetová kulturní revue)
zásadní Jančarův román Kateřina, páv a jezuita, výbor z poezie Toma- www.poetryandwine.org (informace o každoročním Festivalu poezie a vína v Medaně)
že Šalamuna (Stromořadí naděje) a výbor ze slovinských povídek Pro- www.ijs.si/lit (stránky, které spravuje profesor slovenistiky lublaňské univerzity Mi-
mlky času, který sledoval proměnu slovinské povídky za posledních zhru- ran Hladnik, řada slavistických a slovenistických informací, přednášky, přepisy slo-
ba 40 let. vinských beletristických textů)
Z důležitých počinů dalších překladatelů uveďme např. nový a po- www.omnibus.se/beseda (starší díla slovinských autorů ke stažení jako e-texty)
prvé kompletní překlad románu Vladimira Bartola Alamut. Naklada- www.studentskazalozba.si (stránky jednoho z nejprogresivnějších nakladatelství
telství Větrné mlýny přineslo dlouho očekávaný překlad románu jed- především mladších autorů – Študentska založba)
www.emka.si (stránky nakladatelství Mladinska knjiga a zároveň knižní e-obchod)
noho z nejúspěšnějších autorů mladé generace Andreje Skubice Fužinské
www.mojaknjigarna.com (vydavatelství Slovenska knjiga; vydalo mj. faksimile titu-
blues. Totéž vydavatelství přišlo i s dalšími novinkami ze slovinské li-
lů staré slovinské literatury, např. Frízinské rukopisy, Stičenský rukopis, Trubarův Ka-
teratury – prózami Dušana Čatera Taťka je zase opilej (Ata je spet pi- techismus ap.)
jan), Niny Kokeljové Hedvábinka (Sviloprejka) a knížkou veršů Jurije www.wieser-verlag.com (stránky věnované slovinské kultuře v rakouském prostoru)
Hudolina Mluví žena (Govori ženska). Překladatelsky plodný rok za- www. zalozba-obzorja.si (stránky známého mariborského nakladatelství)
končilo vydání románu Feri Lainščka Halgato (v originále Namesto
koga roža cveti), baladicky laděného příběhu muzikanta, který se ode-
hrává v pro Slovinsko ne zcela tradičním prostředí cikánské osady. přehled nejdůležitějších literárních cen
Prešerenova nagrada (Prešerenova cena): Florjan Lipuš
Nagrada Kresnik (Cena Kresnik): Lojze Kovačič, Otroške stvari (Dětské záležitosti)
česká literatura ve slovinsku Veronikina nagrada (Veroničina cena): Erika Vouková, Opis slike (Popis obrazu)
Rožančeva nagrada (Cena Marjana Rožance): Gorazd Kocjančič, Tistim zunaj. Eksote-
O českou literaturu ve Slovinsku se již řadu let stará překladatelka Ni- rični zapisi 1990-2003 (Těm vně. Exoterické zápisky)
ves Vidrihová. Díky ní vyšlo v poslední době ve Slovinsku hned několik Stritarjeva nagrada (Cena Josipa Stritara): Alenka Jovanovská
děl: vedle Werichova Fimfára to byla Jozova Hanule Květy Legátové či Nagrada za prvenec (Cena za nejlepší debut): Irena Sveteková, Od blizu (Zblízka)
Vieweghovy romány Báječná léta pod psa a Výchova dívek v Čechách. Jenkova nagrada (Cena Simona Jenka): Ciril Bergles, Moj dnevnik priča (Můj deník vy-
Zřejmě nejprestižnější bylo již zmíněné vydání Hrabalova románu Ob- práví) a Jože Snoj, Poslikava notranjščine (Výmalba nitra)
sluhoval jsem anglického krále v řadě Vrhunci stoletja vydavatelství Delo.
Vedle překladů Nives Vidrihové se však začínají objevovat i díla mlad-
ších překladatelů, např. Tatjana Jamniková převedla román Alexand-
ry Berkové Utrpení oddaného všiváka. Díky nim, ale zejména díky prá-

264 slovinsky psaná literatura 265
překlady do češtiny srbsky psaná literatura
poezie
Hudolin, Jurij: Mluví žena (Govori ženska), přeložila Hana Chmelíková, Větrné mlýny,
Brno 2004
jan doležal
Kocbek, Edvard: Slovinská píseň (výbor básní), přeložil Ivan Dorovský, Společnost přá-
tel jižních Slovanů, Brno 2004
Kosovel, Srečko: Moje píseň (výbor básní), přeložili Ivan Dorovský a Michal Przybyl-
ski, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 2004
Šalamun, Tomaž: Stromořadí naděje (výbor básní), přeložil František Benhart, H+H,
Praha 2004

romány
Bartol, Vladimir: Alamut (Alamut), přeložil Aleš Kozár, Albatros, Praha 2003
Čater, Dušan: Taťka je zase opilej (Ata je spet pijan), přeložil Libor Doležán, Větrné mlý-
ny, Brno 2004
Jančar, Drago: Kateřina, páv a jezuita (Katarina, pav in jezuit), přeložil František Ben- Rok 2004 byl pro srbskou literaturu rokem průměrným. Nezazářilo
hart, Paseka, Praha 2003
sice žádné výjimečné dílo, které by synekdochicky pojmenovalo uply-
Kokeljová, Nina: Hedvábinka (Sviloprejka), přeložila Alena Šamonilová, Větrné mlý-
ny, Brno 2004