Napadnik Pro Podporu Dobrych Vztahu Ve Tride

nPAdnK 65 AKTIvIT
Tda v pohod
aneb aktivity pro podporu dobrch vztah
mezi ky
Tda v pohod
aneb
aktivity pro podporu dobrch
vztah mezi ky
MAPOVN VZTAH VETD
Obsah
TEORETICK ST
vod...................................................................................................................................................5
Mapovn vztah vetd................................................................................................................7
Monitoring vztah........................................................................................................................7
Anamnza tdy............................................................................................................................7
Stadia ohroen vztah vetd.....................................................................................................7
Obecn doporuen pro skupinovou prci......................................................................................9
Pprava naprci se tdou............................................................................................................9
Hranice skupinov prce...............................................................................................................9
Zsady prce stechnikami.............................................................................................................11
vodn praktick doporuen......................................................................................................11
Pravidla tdy...............................................................................................................................11
Zsady prce sjednotlivmi technikami.......................................................................................13
Clov skupina......................................................................................................................13
Cle.......................................................................................................................................13
asov dotace......................................................................................................................14
Pomcky...............................................................................................................................14
Postup..................................................................................................................................14
Diskuze.................................................................................................................................14
Praktick doporuen............................................................................................................16
Rizikov situace pi prci se skupinou....................................................................................17
PRAKTICK ST
aby se ci lpe vzjemn poznali............................................................................................21
Podpisovka.................................................................................................................................23
Tvorba vlastn webov strnky....................................................................................................25
Batek......................................................................................................................................26
Molekuly aneb co mme spolenho......................................................................................27
Paprov vlka trochu jinak.........................................................................................................28
Pvlastek ped jmno.................................................................................................................30
Hzen mk..............................................................................................................................31
Vem jsme stejn avem jin.....................................................................................................32
Kovka.....................................................................................................................................34
Ruce...........................................................................................................................................35
MAPOVN VZTAH VETD
aby spolu ci umli lpe spolupracovat..................................................................................36

Provazov lvka..........................................................................................................................38
Malovn jednou tukou.............................................................................................................40
Prce spbhem........................................................................................................................42
Lego...........................................................................................................................................44
Abeceda.....................................................................................................................................46
Formule 1...................................................................................................................................47
Kooperativn tverce...................................................................................................................49
Lidsk stroje...............................................................................................................................51
Vysok v.................................................................................................................................52
Ostrov........................................................................................................................................53
Klvesnice..................................................................................................................................54
Geometrick obrazce..................................................................................................................55
Obrcen lun............................................................................................................................56
Tyka..........................................................................................................................................57
Elektrick plot.............................................................................................................................59
aby ci umli efektivn eit konflikty...................................................................................60
Marek aPetra/Abigail.................................................................................................................62
Lk naAIDS................................................................................................................................65
Mezci.........................................................................................................................................67
Oteven ruka............................................................................................................................69
Konflikty....................................................................................................................................71
aby spolu jednotliv skupiny vetd dobe vychzely..........................................................73
Pozdravy....................................................................................................................................75
Potm stvou pomoc...............................................................................................................76
Novkovi, Dolkovi.....................................................................................................................77
Chytn, lovec palc...................................................................................................................78
Role eny amue.......................................................................................................................79
Barevn kruhy............................................................................................................................81
Upr............................................................................................................................................83
Podvn rukou..........................................................................................................................84
Ovocn kompot..........................................................................................................................85
Teky..........................................................................................................................................86
Kde je te Jirka?.........................................................................................................................87
Ideln mu/ena........................................................................................................................88
MAPOVN VZTAH VETD
aby se ci umli vzjemn ocenit, dreli vce pi sob amli spolen zitky..................90
Skldn obrazu tla...................................................................................................................92
Pedvn drk..........................................................................................................................93
Strom tdy.................................................................................................................................94
Pavuina vztah..........................................................................................................................96
Msto pom pravici....................................................................................................................97
Souso.......................................................................................................................................98
Zvod stonoek..........................................................................................................................99
Orchestr...................................................................................................................................100
Hollywoodsk ateliry...............................................................................................................101
aby se ci mohli uit respektu, empatii, dve...................................................................103
Pravidla....................................................................................................................................105
Prva apovinnosti....................................................................................................................107
Oem je tato kniha, tento film.................................................................................................110
Kruhy apmky.........................................................................................................................112
Empatick hvzda.....................................................................................................................114
Vnmavost kezmn................................................................................................................116
Fok........................................................................................................................................117
Loutky......................................................................................................................................118
Slep socha.............................................................................................................................120
Poznvn podle rukou.............................................................................................................122
Vlky......................................................................................................................................123
Slon.........................................................................................................................................124
Tich pota trochu jinak...........................................................................................................126
Komunikan kresba.................................................................................................................127
Zvr..............................................................................................................................................128
O autorech......................................................................................................................................129
Seznam pouit literatury.................................................................................................................130
PLOHA
VOD
vod
Vekole jsem u pl roku. Pesto si kad den hraju opestvce sm avy m vidte. Hraju
si vedle ostatnch dt, ale hraju si sm. Nikdo mi neekne, abych si el hrt sostatnmi. Kdy
knim pijdu, nevmaj si m. Vm, e vm nejsem lhostejn. Vy jste uitelka, vy vytvte hry.
Vs poslouchaj audlaj, co eknete. Copak nemete vymyslet njakou hru, pi kter by m
vzali mezi sebe? Jste jedin lovk, kter mi me pomoci ukzat jim, jak jsem.
(Karnsov, 1995)
Mil tenky amil teni,
Nalovka obecn nahlme jako najedince, kter je vybaven potencilem pro osobnostn rst. To ve
se dje pedevm prostednictvm mezilidskch vztah. Co jinho v ivot ovlivuje a podporuje n
rozvoj vraznji ne mezilidsk vztahy? Skrze vztahy me lovk nalzat sm sebe asv msto vlidskm spoleenstv. Napotku ivota je dt zvisl nasvm bezprostednm okol, tj. narodin. Dalm
vznamnm prostedm je pedevm kola, kde by se dt mlo vzdlvat auit se nejen povinnostem
adu, ale tak souit sostatnmi dtmi.
Bohuel jet pod probh kontroverzn debata, zda by se mlo vekole pouze uit, nebo zda
by dtem mlo bt umonno osvojovat si arozvjet sociln dovednosti. Ve zvis nainstitucionlnch
podmnkch, struktue koly, nastaven veden ajednotlivch uitel ajejich ochot tuto oblast udt
podporovat arozvjet.
Nae dlouhodob zkuenost voblasti prevence aintervennch program vppad problematickch vztah vetd ukazuje, e pomhat dtem, aby umly lpe navazovat kontakty sostatnmi, by
mlo bt jednm zdleitch posln pedagoga. On je ten, kter me vraznm zpsobem ovlivovat
atmosfru avztahy vetd.
Dnen doba skt mnoho monost, atak neexistuje veobecn pijman nzor nato, jak by mly
vci fungovat. Dnen dti se pohybuj vesvt rznch ivotnch styl arozmanitch ivotnch priorit,
kter si pinej pedevm zrodiny. Jsme pesvdeni, e dialog, diskuze apevzet odpovdnosti zasv
chovn je zkladem utven fungujc spolenosti. koln tdu vnmme jako mikrosvt, vekterm se
ci tomuto chovn u.
Dnen spolenost meme mimo jin povaovat zavrazn orientovanou navkonnost aspch,
co se asto promt dovchovy vrodin aidokoln prce. To me bt unkterch k zdrojem
stresu a frustrace, protoe nemaj uspokojeny zkladn poteby, kter lze naplnit pouze prostednictvm mezilidskch vztah. Ikdy neme bt rodinn prosted nahrazeno pstupem koly, povaujeme
zadleit ky uit, aby vztahu klidem pikldali velk vznam, umli vevztahu kdruhm volit sprvn
slova, projevovat emoce avyslovovat sv nzory. Nedlnou soust, asto opomjenou, je veden dt
kodpovdnosti zasvou volbu, sdlen i chovn. Vme, e cesta zamen navztahy nen tou nejjednodu abv doprovzena tenicemi akonflikty, ale nadruhou stranu pin blzkost aradost. Vme, e
toto sil, ipes nkter skal, pin vt smysluplnost anaplnn pedagogick prce.
Tato publikace je urena pedevm tm, kte hledaj porozumn kontextu spoleenskch promn
ajsou ochotni se podlet nejen navuce, ale inarozvoji proces vztahovch rmc vesv td. Spub-
VOD
likac se bude lpe pracovat tm, kte maj pedchoz vlastn zkuenosti snkterm typem skupinov
prce amli monost si nkter techniky sami prot. Vyuit tto publikace pedpokld vai motivaci
se dle vzdlvat veskupinov prci sdtmi.
Publikace nen podrobnou metodikou popisujc ucelen program, jak inn asystematicky sdtmi
pracovat, ale spe nabz jednotliv nstroje ankter doporuen, kter vm snad pomohou si program
pesn pro poteby va tdy sestavit.
Prvn st publikace obsahuje praktick doporuen arady, jak je mon lpe porozumt vztahm
mezi ky, rozvjet je hned odpotku, apedchzet tak vskytu vnch vztahovch problm. Zrove
se sname upozorovat naskal, kter mohou uitele pi prci stechnikami potkat, anabzme doporuen, jak nan reagovat.
Druh st publikace nabz jednoduch, jednotliv azen techniky, kter mete pout vprbhu
vuky vetdch, vtdnickch hodinch, nakolnch vletech ivevolnch chvlch, kter mte se tdou
kdispozici. Techniky jsou tematicky azeny podle jejich cle azmru adoprovzeny teoretickmi vchodisky. Aktivity mohou dtem usnadnit se vetd poznat i prohloubit vzjemn poznvn, sebepoznn
apodpoit respekt, empatii advru k vetd. Dle umouj dtem uit se spolupracovat, ato jak
vrmci skupin, tak nap celou tdou, m se me pozitivn ovlivnit postaven jednotlivc veskupin.
Neposlednm clem technik je vytvoit prostor pro spolen zitky a vce tm budovat a podporovat
soudrnost tdy.
Doufme, e se pro vs tato publikace stane inspirac apome vm rozvjet dobr vztahy vetd.
MAPOVN VZTAH VETD
Mapovn vztah vetd

Monitoring vztah
Mezi nejlep prostedky, ktermi lze vytvoit dobr kontakt mezi ky vetd, jsou skupinov techniky.
Nae zkuenosti pi prci stdnmi kolektivy vrmci prevence i intervennch program dokazuj, jak
inn je budovat vztahy dt vetd ajak velk tvoiv asebepoznvac potencil se vprci se tdou
skrv. Avak inn nstroj men efektivity tto prce je obtn empiricky dokazateln, meme se
oprat pouze osubjektivn vpovdi dt auitel.
Povaujeme zadleit se naskupinovou prci sdtmi pipravit anezasahovat dotdy bez minimln znalosti jejho vztahovho prosted. Systematick skupinov prce pedpokld vprvn ad znalost dynamiky vztah vdan skupin. Dnes ji existuje pomrn mnoho monitorovacch metod atechnik, kter srznmi cli um mapovat prv dynamiku vztah vetd. Aplikaci tchto metod dnes nabz
nespoet agentur aobanskch sdruen. Pi vbru metod je dleit, aby mapovn nebylo vedeno
bezeln. Zskan data by mla umonit vytvoit systm nsledn prce se tdou, kter me obsahovat nap. potebu jet hlub diagnostiky vztah, odhalen aktr ikany i poslen skupinov prce
se tdou se zamenm naurit tma. Kneprofesionlnmu vyuvn zskanch informac me dojt,
pokud si uitel mapuje vztahy vetd sm, bez pedelho kolen i komplexnjho zarmovn monitoringu vrmci koly.
Anamnza tdy
Chceme-li se navztahov rmce tdy dvat komplexnji, je dleit si uvdomit, e vvoj tdy audlosti,
kter se vn staly, maj zsadn vliv nautven vztah.
Proto doporuujeme dle monost zjistit anamnestick daje tdy, se kterou budete pracovat, adt
je dosouvislosti sdnenm vvojem tdy. Jedn se nap. onsledujc:
m pomr potu chlapc advek,
m zda pili i odeli nkte ci ze tdy nebo koly,
m zda byla tda slouena sjinou,
m zsadn udlosti vetd, nap. ikana, mrt, zneuvn
m zda se stdali tdn uitel ajak snimi mla tda vztah atd.
Stadia ohroen vztah vetd

Kad tda prochz svm vlastnm individulnm procesem zpohledu dynamiky vztah. Vjednotlivch
etapch vvoje se tda me ocitnout vefzi, vn jsou ohroeny vztahy mezi nktermi ky, nebo
dokonce vcel td. Vt chvli je ideln, pokud jsou uitel vnmav aum problematick vztahy vetd
vas zachytit, poskytnout prvn pomoc. Ktomu je poteba alespo minimln znalost ovvoji skupiny
aschopnost rozpoznat nkter rizikov znaky, podle nich lze poznat, e je vae tda ohroen zhlediska ikany. Pokud se takov ohroen proke, je nutn mt pehled omonostech poskytnut odborn
pomoci.
MAPOVN VZTAH VETD
Pokud se vetd objev problematick vztahy, lze sn pracovat skupinov pouze vprvnch dvou
stadich vzniku ikany. Vdalch stadich je ji poteba vyhledat odbornou pomoc.
V prvnm stadiu ikany se jedn o bn, spe psychick nsil, kdy se okrajov lenov skupiny
nect dobe, nikdo je neuznv, nebav se s nimi. Tato zroden forma ikany se ve skupinch dt
pomrn asto vyskytuje. Pispt ktomu me iuitel, kter m vetd oblbenho ka, jeho povyuje, ajinmu kovi opakovan vytk jeho slabiny, poniuje ho atp. Toto stadium v sob obsahuje
riziko dalho negativnho vvoje, pokud nasituace vznikl vetd nebude uitel reagovat.
Vedruhm stadiu tito odmtan ci slou jako hromosvod kodreagovn si nepjemnch pocit
ostatnch dt i kjejich pobaven. Psychick nsil me perst domrn fyzick agrese.
Je dobr mt napamti, e se tdou lze rozvjet sociln dovednosti, pokud nem vrazn problematick vztahy, tj. vestadiu jedna adv. Vprvnch dvou stadich jsou ci stle ochotn osituaci vetd
diskutovat. Je tedy mon podporovat zdrav procesy, kter jsou ve td jet ptomny, a mluvit se
tdou ovzniklch problmech (Vgnerov akol., 2009).
Uvych stadi mme zkuenost, e se techniky opakovan neda realizovat. Me se nap. stt, e:
m se ci nechtj angaovat,
m nkter dti techniky sabotuj,
m odmtaj spolupracovat snkterm spolukem,
m odmtaj pracovat vevmi rozdlench skupinch,
m vetd je pli vysok vskyt konflikt a agresivita.
Vtchto stadich se vetd vytv jasn hierarchick systm, vnm jsou pesn definovni agresoi
a obti. Nsil tedy nen nahodil, ale systematick a orientovan vhradn na nkter ky. Ostatn
spoluci obtem sice nemus sami ubliovat, ale nadruhou stranu jim ani nepomohou. Normy agresor
jsou pijaty vtinou tdy astvaj se nepsanm zkonem, podle kterho se tda chov. Vposlednch
stadich ikany je nsil pijato jako norma chovn vemi ky vetd.
V tchto stadich je poteba vyhledat odbornka, kter bude se tdou pracovat na podrobnm
aclenm mapovn vztah, pop. vyetovn, ansledn nprav.
OBECN DOPORUEN PRO SKUPINOVOU PRCI
Obecn doporuen pro skupinovou prci

Pprava naprci se tdou
Ne se zanete vnovat skupinov prci se tdou, je dleit si uvdomit, e vbr a azen technik
mus odpovdat stanovenmu cli. Zajmav aktivity azen vnhodnm sledu nemus mt douc efekt.
azen technik je proto poteba pedem promyslet apipravit.
Pi prci se skupinou se ukazuje, e ivsebelpe pipravenm programu se mohou objevit neplnovan situace, nakter je poteba reagovat apracovat snimi. Ity mohou bt toti dleitou soust
socilnho uen k atdy jako celku.
Pokud tedy pracujete nebo chcete pracovat formou skupinov prce, vyaduje to velkou mru otevenosti kneplnovanmu dn veskupin. Ktomu je zapoteb bt flexibiln vevolb technik aumt
zachzet sreflex procesu, kter veskupin probh. Nezbytnou soust je ochota se sami uit zchyb
apracovat nasvm seberozvoji, tj. umt pijmat aposkytovat zptnou vazbu (iodk) apracovat se
sebereflex. Tuto dovednost zskvte prv vlastnm proitkem ztechnik i ze skupinov prce.
Nemte-li vlastn zkuenost srozvojem tchto dovednost apracujete pouze sliteraturou, budete mt
vchoz podmnky t, protoe budete muset tuto dovednost rozvjet postupn, pedevm nazklad
zptn vazby odk asv sebereflexe (nap. jak techniku pt vhodnji zadat, jak vst lpe diskuzi,
naco pt nezapomenout, eho si vmat).
Hranice skupinov prce

Je nutn mt neustle napamti, e elem skupinov prce se ky nen jejich terapeutick zkuenost.
Pokud ctte potebu napravovat, radit nebo analyzovat chovn jednotlivch k, pekroili jste pijateln hranice, protoe se nachzte vjinm kontextu prce se tdou.
Na druhou stranu vechny organizovan mezilidsk interakce mohou odhalit neeen konflikty
vetd i osobn pote nkterho ka. Je poteba bt natuto situaci pipraveni, ale zsadn ji nezpsobovat. Provokovn pocit, zen rozvjen dynamiky skupiny vyaduje znalost, schopnost pedvdat
a zodpovdnost. Za kadou cenu je poteba chrnit integritu jedince. Samoeln vyvolvn emoc
udt povaujeme zazneuvn. (Hermochov, 2005).
Pokud ci spontnn vyjaduj sv pocity, rozvjej tak vzjemn porozumn avztah kostatnm.
Dovyjadovn emoc je ale nikdy nesmte nutit au vbec ne jim zpsobit bolest, ikdyby vmnou
za vyhldku njakho prospchu. Do nmi popsanch aktivit ani do procesu shrnut techniky dn
manipulativn obnaovn cit aanalyzovn jejich pin nepat. Nkter konkrtn doporuen, jak
zachzet semocemi k pi skupinov prci, naleznete vdal kapitole.
Vbr technik je nezbytn pizpsobit potebm va tdy. Pokud zvolen innost td nevyhovuje, ztrc
jakkoli efekt. Nen teba se obviovat, e jste zvolili prv tu techniku, kter nezabere. Jestlie nebude
mt spch, mete ji ivprbhu ukonit apejt kjin aktivit. Tot se me stt vppad, e ci
zvolenou techniku ji znaj. Podohod snimi si ji mete zahrt znovu nebo vybrat jinou. Pro tyto ppady je dobr mt vdyvzsob dal techniky.
OBECN DOPORUEN PRO SKUPINOVOU PRCI
Pamatujte napravidlo, e vybran technika by mla nejdve vyhovovat vm. Toto pravidlo se skuten tk va dovednosti pedat td zvolenou aktivitu souvisle azbavn. Pokud technika nebude
vyhovovat vm, je pravdpodobn, e ji neuvedete tak, jak byste chtli, atm si jen potvrdte, e je pro
vai tdu nevhodn. Nepouvejte vrazy, kter by mohly jakmkoli zpsobem naznaovat, e vy danou
innost povaujete zapli tkou, hloupou nebo pochybnou. ci vs budou napodobovat.
Podle Karnasov (1995) hraje velkou dleitost iazen technik, kter by mlo odpovdat potebm
konkrtn tdy. Napklad:
m Tda, kde se ci jet neznaj, potebuje nazatek njakou lehkou seznamovac techniku.
m T da, kter prv dohrla zbavnou, pohybovou arychlou hru, bude potebovat aktivitu nazklidnn.
m T da, kter strvila hodinu nronou intelektuln aktivitou, si bude potebovat zahrt njakou
rychlou hru, kter by ji aktivizovala pro dal prci.
Dobe reagovat naaktuln poteby tdy vyaduje vai empatii azkuenost.
ast uitele pi jednotlivch aktivitch je pedmtem diskuze. Vhodou va asti je monost spolenho zitku se ky apodpora jejich lep spoluprce. Nadruhou stranu se vm pak bude he sledovat dodrovn stanovench pravidel techniky anebudete mt prostor kesledovn jejho prbhu ani
kreflexi.
Zna zkuenosti spe doporuujeme se dotechnik aktivn nezapojovat, nevzdvat se veden skupiny abt td kdispozici jako ppadn podpora.
10
ZSADY PRCE STECHNIKAMI
Zsady prce stechnikami

Tato kapitola se zamuje napraktick doporuen pro prci stechnikami popsanmi vedruh sti tto
publikace.
vodn praktick doporuen

Techniky jsou psny se zmrem usnadnit dtem se vetd lpe poznat, rozvjet sebepoznn, podpoit
atmosfru vetd apozitivn ovlivnit postaven jednotlivc veskupin.
Techniky vychzej pedevm z naich zkuenost z rznch vcvik, semin, z pm prce se
skupinami atp. Vnkterch ppadech se inspirujeme literaturou. Techniky, ukterch neuvdme pvodn
zdroj, pedvme tak, jak jsme je vprbhu let zaili jako astnci rznch kurz. Vbr vech popsanch technik jsme peliv zvaovali sclem podpoit zdrav mechanismy vetd azrove neohrozit
soudrnost skupiny.
Zpsob proveden nezvis jen natechnice samotn, ale tak nacharakteru tdy. Vam kolem je
vytvet azachovvat bezpen aeticky zdrav prosted. Muste se proto dit zkladnmi principy skupinov dynamiky, jej teoretick znalost je podmnkou pro efektivn skupinovou prci se tdou.
Neoekvejte, e vztahy veva td budou ponkolika zaazench technikch optimln nebo e
vyho stupn dvrnosti doshnete rychle. Jedn se opozvolnou atrplivou prci akceptujc vvojov
fze skupiny.
Pravidla tdy
Pro skupinovou prci se tdou je nezbytn vprv ad definovat pravidla tdy.
Vchovn hranice dtem uruj pedevm rodie. Soust vvoje dt je atakovn tchto hranic
sclem je posunout, amt tak pro sebe vt prostor. Vchovnou povinnost rodi by mlo bt natyto
ataky pimen reagovat. Dokoly pak pichz dti srzn nastavenmi hranicemi, nkter je maj
stanoveny velmi iroce, jin naopak zce. Nkte rodie jsou nedsledn, jin a pepeliv dsledn. Bez
ohledu nato, zjakho rodinnho zzem ci pochzej, mus se vekole pizpsobit jednotnm pravidlm. To je teba brt vvahu ipi stanovovn pravidel tdy.
Zapravidla chovn vetd povaujeme definovan formy doucho anedoucho chovn. Jejich
pesn stanoven vm pome prosazovat dobr vztahy mezi ky tm, e se spolen snimi domluvte,
jak chovn je pro vai tdu pijateln avyadovan. Budete tak mt vdy poruce nco, naem mete
konkrtn ukazovat, jak vztahy si tda peje anaem sn chcete pracovat vy. Azrove budete mt
nstroj pro poukzn nanedouc chovn ajeho redukci. Bez pravidel nem skupinov prce se tdou
dn smysl.
Pokud chcete, aby vae tda pravidla dodrovala, je poteba je vytvet spolen se ky. Vae role
je dic, pomhte vytvoit situaci aprostor, vnm ci sami pravidla vymlej. Ta, nanich se vichni
shodnou apijmou je zasv, se zap avyvs. Vy dbte najejich formulaci. Vprbhu asu je poteba
pravidla pedefinovat, pokud nefunguj.
Jestlie si ci osvoj prci spravidly ji naI. stupni, bude se jim iuitelm naII. stupni dait snimi
lpe pracovat. Budete-li pracovat spravidly, bute vy ici pipraveni brt je vn.
11
Doporuuje se dvat pednost malmu potu pravidel (510) ped vtm potem zce vymezench
pravidel. Men poet si dti snadnji zapamatuj anezapadnou. Pi vtm potu pro vs bude obtnj
sledovat jejich dodrovn nebo poruovn areagovat nan.
Nejdleitj st pi tvorb pravidel je jejich formulovn tak, aby se zaznamenalo pesn to, co
bylo zamleno. Mla by bt formulovna konkrtn, aby bylo patrn, najak chovn m mt pravidlo
vliv. Kdy je formulujete obecn, neumon to km porozumn vtom, co maj nebo nemaj dlat.
Pokud je to mon, snate se vdy definovat pravidla pozitivn. Mla by se tkat vech k vetd.
Pklady
patn
formulovanch
pravidel
Pklady
sprvn
formulovanch
pravidel
12
Nastaven pravidel je jen zatkem prce snimi. Nen mon oekvat, e kdy se ci nanjakm
pravidle domluv, budou ho vichni okamit dodrovat. Na poruovn pravidel je poteba dsledn
upozorovat. Pokud se tak nedje, stane se nepsanou normou prv jejich poruovn. Stejn dleit
je vmat si situac, vnich ci pravidla dodruj, aocenit je zan.
Zna zkuenosti vme, e je dleit, aby se nadodrovn pravidel tdy podleli vichni ci, tj.
aby se uili, e bez jejich dodrovn nen skupinov prce vetd mon, aaby se sami pi dodrovn
pravidel vzjemn korigovali actili zan spoluodpovdnost.
Zsady prce sjednotlivmi technikami

Kad technika popsan vedruh sti tto publikace obsahuje nsledujc body:
m Clov skupina
m Cle
m asov dotace
m Pomcky
m Postup
m Diskuze
m Praktick doporuen
m Rizika
Nyn se jednotlivm bodm budeme vnovat podrobnji.
Clov skupina
Zde uvdme, pro jak tdy zhlediska vku k je technika vhodn. Doln ahorn vkov kategorii
vnujte mimodnou pozornost. Je dobr si uvdomit, e pro mnoho jedenctiletch chlapc bude
tk hrt takov hry, vnich se maj dotkat jeden druhho nebo dvat. Star ci budou zase odmtat innosti, kter jim pipadaj dtinsk. Klem kspchu je najt vhodn moment, kdy uritou aktivitu
dovyuovn i jin voln chvle zaadit. Sprvn odhad tohoto okamiku zvis navaich zkuenostech
sdanou tdou.
Cle
Jak jsme ji uvedli, nazatku bychom si mli stanovit cl prce se tdou. Vbr jednotlivch aktivit by
proto neml bt nahodil, ale ml by odpovdat vaemu zmru.
Techniky popsan vtto publikaci jsou seazeny podle cl, jejich naplnn povaujeme pi prci se
tdou voblasti vztah zanejdleitj:
aby se ci vzjemn lpe poznali
aby spolu ci umli lpe spolupracovat
aby ci umli efektivn eit konflikty
aby spolu jednotliv skupiny vetd dobe vychzely
aby se ci umli vzjemn ocenit, dreli vce pi sob amli spolen zitky
aby se ci mohli uit respektu, empatii adve
Kad technika m jeden hlavn cl, me vak naplovat inkolik dalch. Vpopisu jednotlivch
technik povaujeme vdy prvn popsan cl za hlavn. Naplnn dalch cl asto zvis na zpsobu
veden diskuze ashrnut vstupu. Techniky veden bez jasnch cl i vstup zdiskuze jsou bezduch
akniemu.
13
asov dotace
as vymezen pro techniku je uren velmi orientan, protoe rychlost, jakou technika probh, se me
velmi liit vzvislosti napotu k anatempu prce konkrtn tdy. Naasov prbh techniky m
vliv ito, jak probh diskuze, jak jsou dodrovna pravidla, jak je atmosfra vetd nebo zda jsou ci
aktuln unaveni i naladni naskupinovou prci.
Pomcky
Ukad techniky naleznete seznam doporuench pomcek. Krom nich je dobr vdy mt kdispozici
flipchartovou tabuli, barevn fixy, papry atd.
Osvduje se mt asto pouvan pomcky pipraven pohromad vtzv. lektorskm kufku/krabici
(nap. papry, nky, provzky, tky, mky, prostradlo, lepidla, pastelky, lepic psky atd.).
Postup
Kad technika obsahuje podrobn apehledn postup, kter je poteba si cel pest ped zadvnm
td.
Diskuze
Za kadou technikou by mla nsledovat diskuze. Dobe veden diskuze je jednm z nejdleitjch
prvk skupinov prce. Umouje km se vzjemn lpe poznvat, naslouchat si asdlet akonfrontovat sv nzory. Je nstrojem pro hodnocen skupinov aktivity apome vm vst ky kdefinovn
jejch vstup. M-li aktivita td knemu napomoci, je poteba, aby byl jasn pojmenovn jej vstup,
tj. emu ci porozumli aco se nauili. Vstup je vdy efektivnj, pokud se ci najeho definici sami
aktivn podlej.
Veden diskuze je velmi nronou innost, kter je poteba se dlouhodob uit. Aby byla diskuze
efektivn, je poteba mt stanoven pravidla tdy, kter mete doplnit ospeciln vydefinovan pravidla
pro diskuzi.
Pro veden diskuze je nezbytn zajistit nsledujc podmnky:
m ci si navzjem naslouchaj, mluv vdy jen jeden.
m Vyjden nzory nejsou ostatnmi zesmovny i negativn komentovny.
m Kad m prvo vyjdit svj nzor.
m Kad mluv sm zasebe (vjednotnm sle).
m Pro kadho je vytvoen prostor ktomu, aby mohl vyjdit svj nzor (ipro ky, kte se mn
prosazuj, styd se apod.).
m N
ikdo ze k se bhem diskuze nevnuje jin aktivit (vetn aktivit, kter zdnliv nevyruuj,
nap. kdy jedna dvka vtichosti plete copnky druh).
m Nzory apostoje k se vztahuj ktmatu diskuze.
m Vichni nasebe dobe vid, apedevm vy vidte navechny astnky diskuze.
m Diskuze se vyvj kjasnmu vstupu/zvru m cl, kektermu smuje.
Kzajitn tchto podmnek vm mohou pomoci nsledujc doporuen:
Zajistte, abyste spolu se ky sedli vkruhovm uspodn tak, e nasebe vichni vid amohou
se nadiskuzi soustedit. Ikdyby to mlo zabrat nkolik minut, utvote kruh, kter:
14
m
m
m
m
m
nebude peruen dnmi mezerami,

nikdo nebude sedt vedruh ad,
vechny idle budou stejn vysok, stejn pohodln aotoen oprtkem dozadu,
vichni ci budou naidlch sedt elem dostedu kruhu,
n
ikdo nebude mt vruce telefon, videohru, nauch sluchtka atd.
Zajistte tm rovnocenn postaven vech k ajejich soustedn.
Kdykoli dojde vprbhu diskuze kezmn vkruhovm uspodn, vdy nani upozornte, odstrate
ji adsledn tyto podmnky zajiujte. Pome vm to diskuzi efektivn vst avytvoit lep podmnky
ktomu, aby se ci dodiskuze aktivn zapojili. Nelitujte asu, kter strvte takovmito pravami prostoru. Pokud nanich budete vdy trvat, ci se je asem nau anebude poteba se jimi zdrovat.
Ke splnn podmnky, aby si ci navzjem naslouchali, je nezbytn, aby vdy mluvil jen jeden,
netolerujte ani epot. Natomto pravidle dsledn trvejte. Pokud nkdo zane nco kat aostatn mu
nevnuj pozornost, podejte ho, a chvli pok, apoproste ostatn opozornost. Teprve kdy nikdo
jin nemluv avichni se sousted nadiskuzi, vyzvte ka, aby vevyjden svho nzoru pokraoval.
Tomuto pravidlu se mon bude muset vae tda chvli uit. Ikdy se nkdy zd snaz vyruovn nkterch k ignorovat, nedlejte to. Zajitn tohoto pravidla vm hodn usnadn prci se tdou asamo
osob rozvj dobr vztahy mezi ky. Kad k mus mt bhem diskuze prvo se vyjdit abt slyen.
Dodrenm tohoto pravidla ute ky vzjemnmu respektu, rozvjte jejich komunikan dovednosti
apodporujete sebevdom ijejich osobnostn rozvoj.
Kzastaven vyruovn nkterch k mete vyut rzn nstroje:
m Z astavit ka, kter diskutoval, apokat si naticho.
m O
slovit jmnem ky, kte vyruuj.
m P ipomenout pravidlo, e mluv vdy jen jeden (me bt nastaveno vdomluvench pravidlech
tdy).
m Smrovat pohled navyruujc advat se nan, dokud vevyruovn nepestanou.
m Pout gesto, kter bude mt vznam dosti oticho anakterm se sky pedem domluvte atd.
m ky pesadit, ato bu:
n
hodn, tj. nechat je poprobhl aktivit posadit se tak, aby vedle sebe sedli ti, kte spolu
pracovali veskupin;
p
osadit nejvce vyruujc ky vedle sebe, pitom ale mus bt jasn eeno, e se nejedn
otrest, ale e se jim snate pomoci se lpe soustedit nadiskuzi/na to, co kaj ostatn.
Otzky, reflexe azptn vazba vdiskuzi
Vnujte as pemlen, co chcete, aby se ci prostednictvm diskuze nauili, vem apro jim m bt
uiten. Cl vm mus bt jasn ped zahjenm diskuze, abyste mohli pokldat vhodn otzky adiskuzi
vst. Promyslete si, jak otzky vm pomohou se vdiskuzi kcli dobrat. Kad nmi popsan technika
nkolik takovch otzek obsahuje. Pizpsobte si je cli techniky a diskuze, doplte je o dal. Pokud
jet nemte svedenm diskuze zkuenosti, mete si pipravit osnovu sestvajc zjednotlivch vstup,
kekadmu znich si pipravte vhodn otzky.
Otzky by mly bt formulovny tak, aby otevraly prostor pro nzory k. Nejsou tedy vhodn ty,
nakter lze odpovdt jen ano/ne.
15
Doporuen otzky kdiskuzi ujednotlivch technik jsou vtinou azeny nsledovn:

Otzky zamen napostup
Sousted se nato, jak skupina nebo jednotlivci pracovali, jak se km dailo se mezi sebou domluvit
apod.
m J ak probhala spoluprce veva skupin?
m Jak se vm podailo domluvit se nanejvhodnjm een?
Otzky zamen naznalosti adovednosti
Tyto otzky reflektuj, co se ci bhem techniky nauili, jak nov dovednosti si osvojili nebo jak sv
dovednosti mohli vtechnice vyut.
Jsou zameny navnmn vztahovch rmc, take podporuj sebepoznn avzjemn poznvn
k, uvdomn si dleitosti rozvjen nkterch dovednost potebnch pro navazovn audrovn
mezilidskch vztah (schopnost dlat kompromisy, pijmout ocenn atd.).
m Co novho jste se dozvdli osvch spolucch?
m Jakou strategii jste vzadan technice zvolili?
Otzky zamen navztahy vetd
Vstupy vech aktivit obsaench vtto publikaci je mon vzthnout kaktulnm tmatm va tdy.
Bute vak opatrn vpokldn otzek, kter by otevraly njak zvan problm vetd, nap. napjat
vztahy mezi nktermi ky, protoe pm otzka nkdy me situaci pouze otevt, ale nemus vst
keen problmu. Problm spe reflektujte (viz rizika) va zptnou vazbou otom, eho jste si vetd
bhem techniky vimli, ajeho een se vetd vnujte oddlen, nap. isvyuitm pomoci odbornka.
m Mete nco ztoho, co jste se nyn nauili, vyut ivjinch situacch vetd?
m M
e se nco podobnho stt ivna td?
Otzky formulujte tak, aby ci mohli odpov rozvinout co mon nejvce, protoe takov odpovdi prospvaj cel skupin. Odpovdi reflektujte, rozvjejte, nevhodn poznmky usmrujte. Nikdy
nepipuste zesmovn k nebo jejich nzor. Podporujte vyjadovn k tm, e budete oceovat jejich nzory. Pokud si myslte, e se njak k ml, nechte ho jeho nzor vysvtlit podrobnji apro
srovnn se ptejte napostoj ktmatu iostatnch k. Pamatujte, e rzn ci maj rzn nzory ae je
to tak sprvn aje teba jejich nzory pijmat, neshazovat anepouvat ironii.
Vzvru diskuze doporuujeme dt td vai zptnou vazbu. Popite, eho jste si vprbhu techniky vmali, co se vm lbilo nebo co myslte, e by bylo poteba jet rozvjet. Tm zdraznte jednotliv
ponauen azrove upozornte naspchy, kterch ci doshli. Zskanou zkuenost mete vzthnout
knjak reln situaci ze ivota k vetd.
Praktick doporuen
Zde definujeme vstupy, kter by nemly chybt veshrnut areflexi dan techniky. Obsahuj doporuen,
emu se d vdiskuzi ktechnice jet vnovat. Zrove pedkldme nkter npady nato, jak lze techniku pizpsobit potebm va tdy.
16
Rizikov situace pi prci se skupinou

Pi skupinov prci se tdou mohou nkdy spontnn vzniknout problematick situace. Me dojt
ktomu, e ivprbhu zcela nevinn techniky, nap. Novkovi, Dolkovi (str. 77), se mohou vetd
projevit nkter nevyeen problmy nebo me prbh techniky nkterho ka emon zashnout.
Proto je dleit mt napamti, e krom volby vhodn techniky je podstatn, jak je svybranou technikou zachzeno ajak je kn vedena diskuze.
Tyto vznikl situace je vdy nutn vetd umt oetit anikdy je neignorovat. Ztohoto dvodu
jsou popsan techniky doprovzeny komenti orizicch, kter by mohla vrmci provdn techniky
nastat, anktermi doporuenmi, jak nasituaci reagovat. Prvn, co mete udlat vdy, je se kdan
situaci popisn vyjdit. Pklad viz obrzek: nap. vimla jsem si, e va skupince trvalo dle se spolen
domluvit naeen x vae skupina vbec nebyla ochotn se domluvit ???
Pklady nkterch nejastjch rizik:

Odmtnut aktivity
Pi skupinov prci se tdou se me stt, e nkter k, ppadn ivce k najednou, mohou danou
aktivitu odmtnout. Je vhodn stouto reakc dopedu potat.
Pokud svou ast vaktivit odmt jen jeden ze k, je vhodn se zeptat najeho dvody. Motivujte
ka kzapojen, ale nadruhou stranu ho doaktivity nenute. Je mon, e se znjakho dvodu ct bt
ohroen. Vtakovm ppad mu nabdnte monost se dotechniky kdykoli vjejm prbhu zapojit nebo
mu vn nabdnte pro nj pijatelnou roli.
17
Pokud se dotechniky odmt zapojit vce, nebo dokonce vtina k, diskutujte s nimi ojejich
dvodech. Podle toho mete bu techniku pizpsobit, nebo zvolit vhodnj.
Konflikt
Pokud v prbhu techniky dojde k otevenmu konfliktu mezi nktermi ky nebo mezi skupinami
vetd, je vhodn pevzt roli facilittora (nestrannho modertora), umonit km navzjem vyslechnout postoje druhch apokusit se konflikt vyeit efektivn. Zdrte se vlastnho hodnocen asoud tak,
abyste se nezastvali ani jedn strany konfliktu.
Emoce ajejich projevy
Jednou zdalch nepedvdatelnch situac, kter se mohou pi prci se tdou objevit, je vyjden emoc.
Emoce je intenzivn citov reakce, kter je zdrav auiten, pokud odpovd realit. Uvoluje energii
anapt. Dobe znme situace, kdy se velmi intenzivn anezadriteln rozpleme apot se ctme mnohem lpe. Uit ky vnmat sv emoce, rozliovat je aumt je pojmenovat, je zkladnm pedpokladem
pro vytven arozvoj nejen emonch, ale isocilnch dovednost.
Existuj tyi zkladn emoce: strach, hnv, smutek aradost. Emoc je vak identifikovno daleko vce
(nap. nha, opovren). Nkter se primrn vyvinuly jako mechanismy nutn pro peit, nap. strach
ns chrn ped tm, abychom si ublili, apomh vyhnout se nebezpenm situacm. Hnv nm umouje pekonvat bariry kdosaen toho, co chceme nebo potebujeme.
Velmi asto se me stt, e projevovan smutek i vztek uvaich k me bt pro vs nepjemn aznejiujc. Negativn emoce mohou bt zvaeho pohledu povaovny zanebezpen ahlavn
zbyten. Projev-li dt emoce, dospl se asto sna ho velmi rychle utiit, uklidnit i rozveselit, odvst
pozornost, nap.To nic nen, Nem dvod bt smutn. Touto reakc se dt u, e jeho pocity
smutku nebo hnvu jsou patn aje nutn je rychle vyeit. Proto se nenau, jak semocemi zachzet,
avdosplm ivot me mt svlastnmi pocity pote. Vnkterch ppadech dokonce dochz ktomu,
e dospl dt zaemoci trest nebo kritizuje, nap. Pesta se tak chovat, nem dn dvod se takhle
tvit, Dost, jsem ekla. Jestli nepestane, tak uvid!. Dt pot me mt pocit, e pokud ct smutek, rozilen nebo vztek, asi snm nen nco vpodku. Me tak zskat snenou schopnost dvovat
vlastnmu sudku amt nsledn pote regulovat sv emoce, eit vlastn problmy, navazovat audrovat vztahy se svmi vrstevnky.
Pokud se unkterch k objev vprbhu skupinov prce emon reakce, je poteba umt nani
reagovat anevyhbat se j, nemt okamitou potebu ji tiit. Mli bychom si uvdomit, e dt m prvo
se ctit tak, jak se ct, tj. ctit sv emoce.
Smutek apl
Stane-li se vm bhem skupinov prce, e se nkter k rozple, je vhodn dt najevo, e jeho pl
vidte apijmte. Nebojte se situaci reflektovat, pojmenovat, nap. vidm, e jsi smutn, asi se nco
stalo. k by ml dostat prostor ktomu, aby se ksituaci vyjdil, pokud chce. Nen vak vhodn otevrat arozebrat osobn problm ped celou tdou. Pokud se takov problm objev, nabdnte mu, aby
se poskonen hodiny navs obrtil pro podporu adiskuzi omonostech azpsobu een svho problmu. Vnkterch zvanjch situacch je dobr si pizvat kolegu, kter by kovi poskytl okamitou
podporu mimo tdu.
18
Hnv avztek
asto jsme si ovili, e pokud na hnv dt reagujeme tak hnvem, situace se vtinou nevye.
Uhnvu ajeho projev je dleit oddlit samotnou emoci, nakterou m k prvo, anevhodn chovn, kter mohla emoce vyvolat. Emoci je teba pijmout, reflektovat, nap. vidm, e se zlob, jsi
natvan, vztek se. Dle vku ka ji mete uvst dokontextu, nap. vztek se, protoe t spoluk urazil. Vdanou chvli byste mli chpat emoci ka jako situaci, kdy mu mte bt nablzku, naslouchat mu asnait se pochopit, co ct, nap. sdlenm tomu rozumm, e t to natvalo. Nsledn je
ale dleit kovi stanovit hranice vhodnho anevhodnho chovn, nap. to by m taky asi natvalo,
kdyby tohle nkdo ekl, ale kopat do spoluka, kdy jsi rozilen, nen mon. Dle spolu mete
vymyslet, co jinho me dlat, a se bude pt takhle ctit.
Poruovn zadn apravidel
Ped zapoetm samotn techniky se ujistte, e vichni ci dobe porozumli jejmu zadn a pravidlm. Samotn dodrovn pravidel pak sledujte adsledn vyadujte.
Dochz-li kporuovn pravidel, prbh techniky zastavte apojmenujte, kter pravidlo ci poruili. Pravidlo tm pipomenete, upozornte najeho dleitost azrove motivujete ky kjeho dodren.
Pokud tda pravidla poruuje inadle, hledejte spolen, co by km pomohlo pravidla dodret.
Jestlie se vm nkter technika veva td neda aujistili jste se, e ci rozum jejmu zadn,
me to bt zpsobeno tm, e technika neodpovd potebm nebo schopnostem va tdy, nebo to
me vypovdat orizikovch vztazch vetd.
19
20
Praktick st
... ABY SE CI LPE VZJEMN POZNALI m

... ABY SPOLU CI UMLI LPE SPOLUPRACOVAT m
... ABY CI UMLI EFEKTIVN EIT KONFLIKTY m
... ABY SPOLU JEDNOTLIV SKUPINY VETD DOBE VYCHZELY m
... ABY SE CI UMLI VZJEMN OCENIT, m
DRELI VCE PI SOB AMLI SPOLEN ZITKY
... ABY SE CI MOHLI UIT RESPEKTU, EMPATII, DVE m
... ABY SE CI LPE VZJEMN POZNALI
aby se ci lpe vzjemn poznali

Nazatku kolnho roku se vetd, ze kter odelo 6 k nagymnzium, selo jdro
star tdy a8 novch k, kte mli tdu doplnit. Vetd se nsledn pirozen utvoily
dv samostatn skupiny (sta anov ci), kter spolu vzjemn nekomunikovaly, protoe
sta ci nemli potebu nov pchoz poznvat, mli pocit, e by si vystaili bez nich.
Tda tak vlastn fungovala jako dv tdy, kter se spolen astn vyuovn, co asem
zaalo zpsobovat komplikace vevztazch.
koln tda je skupinou, dokter ci nevstupuj dobrovoln, nemaj monost si sv spoluky vybrat,
apesto mus bt schopni snimi ponkolik let sdlet spolen prostor azitky. Situaci usnaduje to,
e zkladn lidskou potebou je bt soust njakho vtho celku, vespolenosti ostatnch navazovat
vzjemn kontakty, podlet se naspolen innosti aoekvat jist chovn. To meme rozvjet prv
vzjemnm poznvnm se. Otevenost k tomuto poznvn je zkladn podmnkou pro navazovn
aupevovn mezilidskch vztah aumouje tak osobnostn rst jednotlivc. Nejvtm zdrojem sebepoznvn a tvorby vlastn identity je toti interakce s ostatnmi, co je jednm z hlavnch vvojovch
kol k II. stupn zkladnch kol.
21
Vnov vzniklm kolektivu ci pirozen vytvej hierarchick pozice arole apejmaj ty normy,
jejich nositeli jsou nejvraznj i nejsilnj ci. Tady je nesmrn dleit vae aktivita, kter prostednictvm vzjemnho poznvn k umon nastaven arozvoj zdrav struktury tdy apozitivnch
norem ahodnot. m dve budete rozvjet vzjemn poznvn k vrmci skupinov prce, tm vce
mete vznamn pozitivn ovlivnit vvoj apozice jednotlivch k vetd.
Vzjemn poznvn k meme rozvjet prostednictvm seznamovacch a diskuznch aktivit
avytvenm rznorodch skupinek pro prci naspolenm kolu, kter umon zalenn novch, mn
aktivnch i odmtanch k dokolektivu. Vtto kapitole vm takov nstroje nabzme. Nkter jsou
vhodn zejmna pro nov sloen tdy, jin maj zacl podporu poznvn jako prostedku pro zalenn
novch i pasivnjch k.
22
Podpisovka
lov skupina
C

Cl
5.9. tda
Netradinm zpsobem zskat informace ospolucch (nov sloen tda)
Rozvjet vzjemn poznvn se k vetd
asov dotace 20 minut

Pomcky formule pro kadho ka
Postup:
1. Kadmu kovi pedejte jeden formul s20 polky. Polka obsahuj nzvy vlastnost, dovednost nebo jin charakteristiky (viz ne).
2. kolem k je najt vco nejrychlejm ase spoluky, kte dan charakteristiky spluj, asehnat
dopslunho polka jejich podpisy. Ukadho polka mus mt ci alespo jeden podpis spoluka.
3. Ten, kdo bude mt vechna polka podepsan, se posad nasv msto.
4. A vichni ci techniku dokon, pejdte kreflexi. Lze kn vyut nsledujc otzky:
Otzky kdiskuzi:
m Jak jste spokojeni svsledkem?
m Kter polka se vm zdla jako nejsnaz kvyplnn? Pro myslte, e to bylo snadn?
m Ukterch polek jste naopak nevdli, nakoho ze spoluk se obrtit?
m Ukterho polka mte nejvce podpis?
m Je nkdo, kdo njakou vlastnost tak spluje, apitom nen vpolku unikoho podepsan?
m Dozvdli jste se onjakm spolukovi nco novho? Okom aco?
m Zjistili jste, e mte snkm spolenho nco, oem jste dve nevdli?
Praktick doporuen:
V diskuzi zjiujte, zda osoby podepsan v danch polkch skuten danou charakteristiku spluj. Vete ky ktomu, aby se uili co nejlpe se vzjemn poznvat, zjiovat informace osvch
spolucch, hledat spolen zjmy acharakteristiky, kter posiluj navazovn blich vztah mezi
ky. Spolen vlastnosti tak posiluj vzjemnou dvru arespekt apodporuj komunikaci inap
kamardskmi podskupinami.
Tmata mete obmnit podle znalosti tdy nebo podle toho, co byste se occh rdi dozvdli
vy sami.
Co nejastji komplikuje prbh techniky:
m N
kter dt m vyplnnch jen nkolik polek (nebo dokonce dn).
Vyuijte diskuzi kpomoci doplnit dotynmu chybjc polka.
m D
ti poruuj pravidla techniky, tj. nechvaj podepsat/podepisuj se kcharakteristikm, kter dan
k nespluje.
23
Vyuijte diskuzi kekontrole sprvnosti vyplnn formul.

PODPISOVKA
Zskejte podpis nkoho, kdo:

hraje nanjak
hudebn nstroj
m doma psa
drel vruce hada
rd by se stal
milionem
navtvil njakou
mimoevropskou zemi
ztratil se nkdy
vcizm mst
narodil se vestejnm
znamen jako j
etl Harryho
Pottera
um jst pagety
vidlikou alc
m vc ne jednoho
sourozence
pe si denk
m modr oi
boj se vek
alespo jednou
se pesthoval
m radi zimu
ne lto
rd by byl dospl
pete aspo
jednu zbavnou knku
msn
jezd rd nachatu
sportuje alespo
dvakrt tdn
byl vlt umoe
Upraveno dle: Vecheta, V. Indoor aktivity. Computer Press, Brno, 2009. ISBN 978-80-251-2561-8.
24
Tvorba vlastn webov strnky

5.9. tda
Podpoit vzjemn poznvn k vetd
Umonit prohlouben znalost ozjmech spoluk
Urychlit seznmen novho ka se stvajc tdou
asov dotace 2x 45 minut

Pomcky papry A3, fixy, star noviny aasopisy, nky, lepidlo
lov skupina
C

Cl
Postup:
1. Kad k si vezme jeden papr A3 am zakol vytvoit formou kole vlastn webovou strnku
spouitm fix, starch novin aasopis. Vechny webov strnky by mly obsahovat nsledujc
informace:
Strun om
Co m bav
Co dlm vevolnm ase
Co mm rd
Co nemm rd
Co dobe umm atd.
2. Nazpracovn tto sti kolu maj ci 45 minut.
3. Pot si vichni sednou dokruhu aped sebe polo svj vtvor, kter postupn kad k pedstav.
Ostatn se mohou prezentujcho ka doptvat.
Otzky kdiskuzi:
m C
o novho jste se dozvdli osvch spolucch?
m Z
jistili jste, e mte snkm nco spolenho, oem jste dve nevdli?
Praktick doporuen:
Technika je zamen napoznvn aprezentaci, ne nakvalitu tvorby kole. km zdraznte, e

nezle natom, zda um malovat i nikoli, ale e maj prostednictvm tto aktivity monost se lpe
vzjemn poznat. Hodnocen vsledku tvorby nepipoutjte. Poskytujte podporu dtem, pro kter
je tvorba nebo prezentace kolu obtn. Obsah webov strnky mete pizpsobit vaemu zmru
prce se tdou.
m Nkter k odmt obrzek vytvoit.
Nechte ostatn pracovat anabdnte dtti pomoc apodporu. Pokud opakovan odmtne, nenute ho.
Stejn postup zvolte vppad, e dt obrzek vytvo, ale odmtne ho prezentovat.
25
Batek
5.9. tda
Rozvjet vzjemn poznvn se k
Umonit navzn vzjemnho kontaktu mezi vemi ky

Pomcky listy papru spedkreslenm batkem pro kadho ka, pendlky
nebo lepic ttky, propisky
lov skupina
C

Cl
Postup:
1. Dejte km list papru spedkreslenm batkem.

2. Kad si nasvj nakreslen batek nape ti vty osob, znich jedna bude nepravdiv (nap.
mm dva sourozence, byl jsem vUSA, miluju pagety se srem). Pravdiv vty by mly obsahovat
informace, okterch k pedpokld, e je onm ostatn jet nevd.
3. Kad k si nazda nech pipevnit (pendlky nebo ttky) svj list papru sbatkem tak, aby
nanj ostatn vidli.
4. Vichni ci maj vruce propisku ajejich kolem je pest si, co kad nasvj batek napsal,
avdy oznait rkou tu vtu, kterou udanho spoluka pokldaj zanepravdivou.
5. Takto kad ozna namalovan batky vem spolukm. Naoznaen vt maj ci deset minut.
6. Pouplynut asovho limitu se kad k posad nasv msto
dokruhu aped sebe polo svj list sbatkem.
7. Postupn kad pete, co nasvj batek napsal, asdl, kter
jeho vta byla nepravdiv azda ji spoluci oznaili sprvn.
8. Techniku reflektujte svyuitm otzek kdiskuzi.
Otzky kdiskuzi:
m P
odailo se vm seznmit se vasovm limitu sbatky
vech spoluk?
m D
ozvdli jste se onkom nco novho?
m Z
jistili jste, e mte snkm nco spolenho, co jste
dve nevdli?
Praktick doporuen:
Pedejte km vai zptnou vazbu oprbhu techniky.

Pi fzi, vn ci vymlej ti vty osob, jim prci prbn kontrolujte apokuste se je motivovat, aby vty nebyly negativnm sebehodnocenm (nap. jsem hloup namatiku mete nahradit
patn se mi u matika) nebo se netkaly nkoho ze spoluk.
Technika vtinou probh bez obt.

Upraveno dle: Vecheta, V. Indoor aktivity.
Computer Press, Brno, 2009.
ISBN 978-80-251-2561-8.
26
Molekuly aneb co mme spolenho

5.8. tda
Podpoit vzjemn poznvn se k
Umonit hledn spolench charakteristik/zjm/postoj

Pomcky dn
lov skupina
C

Cl
Postup:
1. ci se voln pohybuj vevymezenm prostoru.

2. Sdlte km, e jejich kolem bude vytvoit molekulu podle zadan charakteristiky.
3. Molekulu utvo vdy jen ti ci, kterch se zadan charakteristika tk, ostatn stoj.
4. Molekula znamen, e ci utvo skupinu avzjemn se sebe dotkaj.
Charakteristiky zadvejte postupn, nap. Molekulu vytvo ten, kdo
m sourozence
jezd vzim nahory
m koku
hraje rd fotbal
dv se natelevizi
poslouch hudbu
zpv si vespre
chtl by se stt slavnm
nos radi kalhoty ne sukni
bav ho kola atd.
Otzky kdiskuzi:
m D
ozvdli jste se onkom nco, co jste dve nevdli? Aco?
m P
ekvapila vs njak informace onkom?
Praktick doporuen:
Jedn se opohybovou poznvac techniku, kterou mete otzkami pizpsobit podle toho, co byste
se otd rdi dozvdli nebo co si myslte, e osob ci navzjem nevd. Otzky volte tak, abyste
umonili zapojen vech k vetd avzjemn kontakt nap skupinou.
Mete se ptt inapostoje krznm aktulnm tmatm. Dleit je, abyste touto technikou
nenutili ky ventilovat sv osobn problmy i problmy vevztazch vetd.
27
Paprov vlka trochu jinak

5.9. tda
Zbavnou formou odreagovat napt vetd

Pomcky papry, tuky, provzek
lov skupina
C

Cl
Postup:
1. Kad k si vezme list papru atuku. Napapr nape iteln hlkovm psmem ti vty, ktermi pope sv vlastnosti nebo zjmy. Jedna zvt by mla obsahovat informaci, on k pedpokld, e ji onm ostatn jet nevd.
2. Pot vichni ci zmakaj svj list papru dokoule.
3. Vetd nyn utvote dostaten velk prostor nahrac pole aoznate jeho polovinu nataenm
provzku nazem (nebo dlic ru namalujte kdou).
4. Rozpotnm rozdlte tdu nadv drustva. Kad drustvo zaujme polovinu hracho pole.
5. Pozahjen hry zanaj ci hzet sv paprov koule napole soupee.
6. Dle hzej vechny paprov koule, kter dopadnou najejich polovinu, zpt napole soupee,
dokud nezazn signl pro ukonen hry. Vyhraje ten tm, kter bude mt nasv polovin poukonen hry mn paprovch koul.
7. Signlem kukonen hry je slovo Stop, kter nahlas vyslovte. Posignlu nesm ji nikdo dnou
kouli hodit, jinak jeho tm automaticky prohrv.
8. Pozastaven hry ci setou paprov koule, kter maj nasv polovin hracho pole. Oznamte
vtze.
9. Pot si kad k nhodn vybere jednu paprovou kouli.
10. Posate se dokruhu tak, aby nasebe vichni dobe vidli, aurete, kter k zane snsledujc
aktivitou.
11. Vybran k rozbal paprovou kouli anahlas pete vty, kter jsou napape napsny. Jeho kolem je uhodnout, koho se charakteristiky tkaj. Pokud si k nev rady, pod opomoc ostatn.
12. Postupn rozbaluj paprov koule dal ci.
Otzky kdiskuzi:
m J ak se vm dailo dodret pravidla techniky?
m M
l v tm domluvenu njakou strategii pro hzen paprovch koul?
m D
ozvdli jste se onkom nco, co jste dve nevdli? Co konkrtn?
Praktick doporuen:
Technika vtinou ky bav, spojuje pohybovou aktivitu se vzjemnm poznvnm se. Doporuujeme zdraznit pravidlo, e pozaznn signlu Stop u nikdo dnou kouli napole soupee hodit
28
nesm. Nkdy se me stt, e je obtn rozliit, zda nebyla paprov koule vdob zaznn signlu
ji vletu. Neakceptujte jen zjevn (zmrn) poruen pravidla.
Vstup ztechniky mete vyut kdiskuzi oodpovdnosti jednotlivce vrmci prce tmu.
m N
kter dti poruuj pravidlo tm, e posignlu Stop paprov koule dle hzej.
Dodrte, e vyhraje to drustvo, kter pravidlo respektuje. Zastavte ppadn konflikt mezi ky.
29
Pvlastek ped jmno

5.9. tda
Podpoit seznamovn novch k
Podpoit vzjemn oslovovn se kestnmi jmny
asov dotace 15minut

Pomcky dn
lov skupina
C

Cl
Postup:
1. ci sed naidlch vkruhovm uspodn.

2. Jejich kolem je pedstavit se ostatnm km nestandardnm zpsobem. Kad sdl sv jmno
apid ped nj pvlastek, kter jej pozitivn charakterizuje am stejn poten psmeno jako
jeho jmno, nap. RZN Radka.
3. Pedstav se prvn k, pokrauje k pojeho pravici, kter ped vlastnm pedstavenm zopakuje
jmno apvlastek pedchzejcho ka, nap. RZN Radka, JASN Jana.
4. Stejnm zpsobem pokrauj dal ci. Kad zopakuje jmna apvlastky vech spoluk, kte
se pedstavovali ped nm, anazvr pid sv jmno spvlastkem.
Otzky kdiskuzi:
m K
ter pvlastek vs nejvce zaujal?
m D
ozvdli jste se nco novho osvch spolucch?
Praktick doporuen:
Technika je vhodn zejmna pro nov sloenou tdu, vn se ci navzjem tolik neznaj, nebo jako
podpora pi zaleovn novho ka dotdy. Oslovovn kestnmi jmny podporuje dobr vztahy
mezi ky. Proto je mon techniku vyut ivetd, vn jsou spoluci dle, ale nemaj vezvyku
se oslovovat jmny.
m N
kdo m pote svj pvlastek vymyslet.
Podejte ostatn ky ospoluprci aumonte dotynmu si nkter znpad vybrat.
m
ci vymlej negativn pvlastky
Pipomete pravidla atrvejte natom, aby byl pvlastek pozitivn.
30
Hzen mk
5.9. tda
Podpoit vzjemn poznvn k
Umonit kontakt mezi vemi ky vetd

Pomcky ti mal mky
lov skupina
C

Cl
Postup:
1. Postavte ky dokruhu. Jejich kolem bude postupn ct sv jmno apidat knmu, co maj rdi,
nap. Jsem Jana, mm rda zpv nebo Jsem Petr amm rd upmnost.
2. kolem k je si zapamatovat co nejvce informac osvch spolucch.
3. Pot si vyberte jednoho ka, zopakujte jeho jmno aco m rd ahote mu jeden mek.
4. k, kter obdr mek, ho stejnm zpsobem ped dl.
5. Vtechnice by se mli vystdat vichni ci.
6. Vechvli, kdy m dostane posledn k, hod ho zpt tomu, odkoho m pijal. Opt pouije spolukovo jmno ito, co m dotyn rd.
7. Hra kon, kdy se mek dostane zpt kvm jako kprvnmu hzejcmu.
Otzky kdiskuzi:
m C
o novho nebo zajmavho jste se dozvdli osvch spolucch?
Praktick doporuen:
Hlavnm kolem k pi tto technice je si pamatovat, odkoho m pijali, komu ho hodili atak
informace, kter nazatku sdlili ostatn spoluci. Vyaduje proto, aby se vichni ci soustedili
naostatn. Technika se vtinou naprvn pokus nepoda, opakujte ji se tdou tak dlouho, dokud ci
nebudou spn. Pro zpesten pidvejte vuritch asovch intervalech dal dva mky.
Technika vtinou probh bez komplikac.
31
Vem jsme stejn avem jin

8.9. tda
Rozvjet vzjemn poznvn se k
Umonit km hledn spolench charakteristik

Pomcky papry, tuky, idle podle potu k, stopky
lov skupina
C

Cl
Postup:
1. Ze idl utvote spolen se ky dva soustedn kruhy tak, aby byly idle zvnitnho kruhu otoeny proti idlm zkruhu vnjho (viz obrzek).
2. Kad k si vezme list papru, kter pelo podln napolovinu, atuku. Posad se najednu ze
idl.
3. ci sedc proti sob maj nyn zakol nasvj list papru zapsat jmno spoluka sedcho naproti.
Pot zap 3 vci, kter maj sdotynm spolen (najednu polovinu papru), ajednu vc, vekter
se odsebe odliuj (nadruhou polovinu papru). Natchto charakteristikch se domlouvaj spolen, nadomluvu azapsn maj jednu minutu.
4. Pouplynut minuty dejte povel km sedcm vevnjm kruhu, aby se posunuli ojednu idli
doprava. Dle probh aktivita stejnm zpsobem, dokud se ci vevnjm kruhu nevrt nasv
pvodn msto.
5. ci by se mli pokusit oto, aby se spolen charakteristiky nebo rozdly pokud mono neopakovaly, tedy aby skadm novm spolukem vdiskuzi nalezli jin charakteristiky, ne jak maj
nasvm pape zapsny.
Otzky kdiskuzi:
m C
m P
ekvapilo vs nco? Co konkrtn?
m P
ili jste nanjakou vc, kterou mte spolenou svtinou tdy? Kterou?
m V
em se odostatnch odliujete?
m
eho se charakteristiky nejastji tkaly (nap. zjm, vlastnictv pedmt atd.)?
Praktick doporuen:
Nosnou st techniky je zejmna diskuze probhajc mezi ky vedvojicch. Pozorujte, jak se ksob
ci bhem techniky chovaj, zda hledn spolenho arozdlnho probh vdiskuzi ajak vldne
mezi ky nlada. Poskonen diskuze pedejte td vai zptnou vazbu.
Dvou kruhovch uspodn mete se tdou vyuvat ipro diskuzi ojinch tmatech. Lze nap.
zadat, e maj ci minutu nato, aby si spolen povdali osvch nzorech apostojch nanjak
aktuln tma nebo uebn ltku.
32

m T
da nesth vasovm limitu plnit zadn.
To me vypovdat otom, e se ci mezi sebou relativn mlo znaj. Prodlute asov limit nebo
zkrate zadn.
Upraveno dle: imanovsk Z., imanovsk B., Hry pro rozvoj zdrav osobnosti. Portl, Praha, 2010. ISBN 978-080-7367801-2.
33
Kovka
lov skupina
C

Cl
asov dotace

Pomcky
7.9. tda
Vzjemn poznvn se k vetd
20 minut
list papru pro kadho lena skupiny
Postup:
1. Doprosted papru otoenho naku nape kad k sv kestn jmno tak, e budou jednotliv
psmena pod sebou.
2. Kekadmu psmeni nap ci slova, kter vystihuj siln nebo slab strnky jejich osobnosti,
jejich vlastnosti. Vlastnosti mus obsahovat jedno zpsmen kestnho jmna ka, aby bylo mon
vlastnosti pipisovat kpsmenm ze jmna jako dokovky. Poet kladnch vlastnost i charakteristik mus bt vt ne poet zpornch.
3. Kad k postupn pedstav svou kovku. Pokud nem doplnn njak psmeno, ostatn ci
mohou doplnn jeho silnch strnek navrhnout. Dotyn si me zvolit, zda nkterou znpovd
dosv kovky zape.
Otzky kdiskuzi:
m P
salo se snze okladnch, nebo ozpornch vlastnostech?
m D
ovedete si pedstavit situaci, vekter je siln strnka nevhodou aslab naopak vhodou?
Uvete pklad.
Praktick doporuen:
Jedn se otechniku, kter je zbavnou formou zamen nauen se k sebereflexi atak navzjemn poznvn k vetd. Vtechnice je dleit dret se pravidel areflektovat, e siln islab
strnky maj vichni lid adky tomu se mohou dobe doplovat.
m
ci vzjemn negativn komentuj vlastnosti ostatnch.
Techniku zastavte, popite, co vidte, asdlte, e prezentace silnch aslabch strnek je pouze
vkompetenci danho ka.
34
Ruce
Clov skupina

Cl
asov dotace

Pomcky
5.7. tda
Vzjemn poznvn pozitivnch vlastnost spoluk vetd
20 minut
list papru A4 pro kadho lena skupiny, fixy
Postup:
1. Kad k si nasvj list papru obkresl jednu svou dla sprsty. Dokadho prstu m nyn zakol
tiskacm psmem napsat jednu svou pozitivn vlastnost nebo charakteristiku.
2. Pot svou ruku zpapru vystihne aodevzd vm ji. Vichni se pot posad dokruhovho uspodn.
3. Vystihnut ruce vech k promchejte apolote nazem doprosted kruhu.
4. Postupn si kad k vylosuje jednu ruku, pete, co je vprstech napsno, am zakol uhodnout,
o ruku se jedn. Pokud si nen odpovd jist, me podat spoluky onpovdu. Stejnm
zpsobem pokrauj dal ci vkruhu.
Otzky kdiskuzi:
m C
m
ruku se vm podailo uhodnout nejsnze? naopak nejobtnji? Pro tomu tak podle vs bylo?
m N
ali jste njakou spolenou vlastnost snkm ze spoluk?
m K
ter vlastnost se objevovala nejastji?
Praktick doporuen:
Jedn se ojednoduchou techniku zamenou navzjemn poznn pozitivnch vlastnost k vetd.

ci se jejm prostednictvm u reflektovat aprezentovat sv charakteristiky. Bute td kdispozici, pokud se jim neda vymyslet, kter vlastnosti prezentovat, nebo pokud maj obte uhodnout,
komu vylosovan ruka pat.
Diskuzi mete vst kehledn spolench charakteristik vetd.
m
ci vzjemn negativn komentuj vlastnosti ostatnch.
Techniku zastavte, popite, co vidte, apodpote prvo kadho ka navlastn prezentaci svch
vlastnost.
35
... ABY SPOLU CI UMLI LPE SPOLUPRACOVAT
aby spolu ci umli lpe spolupracovat

Vetd 8.C mli mezi sebou ci hezk vztahy adobe spolu vychzeli dochvle, ne bylo
poteba spolupracovat. Jakmile dostali zakol spolenou prci, selhvali. asto nebyl nikdo
schopen se zadanho kolu aktivn chopit, ci pedvali sv kompetence jeden nadruhho
nebo sedli aekali, co udlaj ostatn. Pokud u knjakmu kolu aktivn pistoupili,
selhvala jejich strategie. Tda toti nebyla schopna si efektivn rozdlit role nezbytn
pro dokonen kolu.
Nezbytnou podmnkou pro spoluprci k je jejich porozumn amotivace kplnn spolenho kolu.
Efektivn spoluprce pedpokld pedevm schopnost k se spolen domluvit navhodn strategii
arozdlen rol.
Rozvjet schopnost spoluprce znamen uit ky uvdomn, e spch jednotlivce vdosaen cle
kolu me bt vzn naspoluprci sdalmi leny skupiny ae spoluprce me rozvjet dobr vztahy
mezi ky avede ikjejich osobnostnmu rstu.
36
Keschopnosti spoluprce je poteba ky dlouhodob vst, protoe je ovlivnna mnoha faktory.

Nkdy maj ci pote bt vevzjemnm kontaktu, naslouchat si, dlat kompromisy, vnmat siln strnky
ostatnch spoluk apodle toho si rozdlit role, vymyslet vhodnou strategii abt motivovni si sostatnmi vzjemn pomhat anco snimi spolen vytvet.
kola je jednm znejvhodnjch prosted, kde je mon spoluprci k podporovat arozvjet,
pokud vn aujednotlivch uitel pevld kooperativn pstup, namsto souten. Souten toti sice
zvyuje motivaci k kinnosti, nadruhou stranu se ale ci vtakovm ppad ct bt se tdou mlo
spjati atda nepln svou funkci uspokojovn socilnch poteb jednotlivch k.
Vrmci popsanch technik doporuujeme pi skupinov prci ky vetd dlit donkolika skupin,
vnich se jim bude ze zatku spolupracovat lpe ne vrmci cel tdy. Rozdlen k doskupin nezaru jejich spoluprci, ale je jednou zmonost, jak ji rozvjet. Pracovn skupiny mohou vznikat rznm
zpsobem. Ze zatku doporuujeme vytvet pirozen skupiny sestaven nazklad dobrovolnosti,
kde se potkvaj ci, kte ksob maj blzko. Zanejefektivnj se povauje spoluprce vetylennch
skupinch.
37
Provazov lvka
7.9. tda, kde se ci lpe znaj
Rozvjet schopnost k spolupracovat
Rozvjet vzjemnou dvru aohleduplnost mezi ky

Pomcky stabiln idle
lov skupina
C

Cl
Postup:
1. Spolu sdtmi vyrovnejte idle (dle potu k) dokruhu tak, aby se vzjemn dotkaly.
2. Kad k se (lpe bez bot) postav najednu ze idl.
3. Vyberte si zadn znsledujcch monost atd zadejte instrukce. kolem je seadit se bez pedel domluvy podle:
vky (odnejvyho knejmenmu)
abecedy zatench psmen kestnch jmen (odAdoZ)
data narozen (odnejstarho knejmladmu) atd.
tak, aby nikdo nepromluvil anesestoupil/nespadl ze idl.
4. Podokonen techniky pejdte kreflexi.
Otzky kdiskuzi:
m J ak se vm technika podaila?
m S
padl nkdo zvs nazem? Jak se to stalo?
m K
olem koho ze spoluk jste prochzeli snejvt dvrou?
m C
o vm inilo nejvt problmy?
m B
yl nkdo, kdo prbh techniky dil?
m K
do podle vs ostatnm nejvce pomhal?
Praktick doporuen:
Technika rozvj vnmavost k sob navzjem aotevr tma jejich schopnosti bt si vzjemn oporou. ky vedeme ktomu, aby si uvdomili, e vpodobnch situacch je dleit druhm dvovat,
ale tak jim bt vppad poteby npomocni. Ocete dti, kter ostatnm vrazn pomhaly (podle
vaeho nzoru ipodle vstupu zdiskuze).
Techniku je mon vyut ialternativnm zpsobem spomoc provzku, kter polote nazem.
ci se ad jen nanm, ani by znj sestoupili.
m
ci se vzjemn vystrkuj zkruhu natolik, e nen techniku mon dokonit.
Techniku zastavte, vrate ky napvodn msta azopakujte instrukce. Ovte, e ci zadn

dobe porozumli.
38
Pokud se toto opakuje, techniku ukonete apopite, co se dlo apro nebylo podle vs mon
vaktivit pokraovat. Mete vybrat nhradn aktivitu akprovazov lvce se vrtit sodstupem
asu, abyste mohli zhodnotit ppadn vvoj tdy.
m
ci bhem techniky mluv.
Techniku zastavte, vrate ky napvodn msta azopakujte zadn apravidla. Ovte, e ci
zadn dobe porozumli.
39
Malovn jednou tukou

lov skupina 5.9. tda, vhodn pro sud poet k
C

Cl Rozvjet schopnost neverbln spolupracovat
Uvdomit si dleitost rozdlen rol vedvojici

Umonit potkat se pi spolenm kolu vedvojicch se spoluky,
snimi nen k bn vkontaktu

Pomcky papry A4, pastelky
Postup:
1. Rozdlte ky dodvojic tak, aby spolu byli ti, kte spolu bn nejsou vkontaktu. Doporuujeme
nhodn rozazen. Nap. pidlte dtem slo potejte odjedn dopatncti (pokud je vetd 30
dt), dal polovin pidlte opt ta sam sla. Dvojice vytvo dti se stejnmi sly.
2. Kad dvojice si vezme papr ajednu pastelku anajde si msto, kde bude pracovat.
3. kolem je nakreslit spolen abez mluven jednou tukou (dr ji oba ci) obrzek, kter bude
obsahovat: dm, strom, psa, slunce amraky. Nakresbu maj dvojice 5-10 minut.
4. Podokonen kolu se ci vrt namsta tak, aby nasebe vichni vidli asedli vedle sebe ci,
kte spolu pracovali.
5. Kad dvojice ostatnm uke apope svj obrzek akrtce okomentuje svou spoluprci zodpovzenm otzek kdiskuzi.
6. Reflektujte prbh techniky.
Otzky kdiskuzi:
m J ak jste spokojeni svam obrzkem?
m J ak hodnotte vai spoluprci?
m B
yl nkdo, kdo malovn vce vedl?
m S
tdali jste se veveden?
m J ak pro vs bylo nechat se vst?
m J ak se vm dailo uzadan techniky nemluvit?
Praktick doporuen:
Vprbhu prce k mete jednotliv dvojice sledovat, poznatky lze vyut kvlastn zvren
reflexi techniky.
Pokud je vetd aktuln lich poet k, zvate, zda techniku pout. Pokud ji pouijete, je
poteba vae vlastn zapojen, co vm nadruhou stranu znemon sledovat prci tdy apedat km
vhodnou zptnou vazbu.
m N
kter dti odmtnou vuren dvojici spolupracovat.
40
Pokuste se ky kespoluprci motivovat. Pokud se to pesto nepoda, vymte je sjinou dvojic.

Vnkterch ppadech je douc trvat napvodnm rozdlen, jindy je vhodnj ky nenutit.
Toto je dleit zvit dle znalosti vztahovho kontextu tdy.
m D
vojici se spoluprce neda.
Trvejte nadokonen kolu. Vreflexi nechte ky zdvodnit, pro si mysl, e se jim spoluprce
nedaila.
m
ci se pi technice verbln domlouvaj.
Pipomete jim zadn techniky.
41
Prce spbhem
7.9. tda
Rozvjet schopnost spolupracovat adomluvit se naform prce
naspolenm kolu
Podpoit komunikaci aspoluprci k nap skupinami vetd
asov dotace 4560 minut dle potu k

Pomcky papry, pastelky, tuky
lov skupina
C

Cl
Postup:
1. Pipravte pro kadho ka 5 paprovch kartiek ostejn velikosti.

2. Rozdejte kartiky vem km.
3. Sdlte km, e budou mt zakol vytvoit pbh, vnm budou vystupovat rzn postavy/vci,
kter si sami vymysl.
4. Aktry pbhu pedstavujte km postupn. ci si vdy piprav jednu kartiku, vy uvedete
aktra aci napslunou kartiku namaluj, kdo bude vjejich pbhu jako tento aktr vystupovat.
5. Je dleit ky upozornit, e se nesm jednat oskuten postavy zjejich okol.
6. Akti pbhu jsou nsledujc:
hlavn hrdina (nap. kluk, pohdkov ddeek, vodnk, zajc)
d
al postava (nap. holka, ba, princ)
v
c, okterou se vpbhu jedn (prsten, jablko, pota)
zpork vpbhu kod (vlk, sktek, televizn hlasatel)
klaas sna se situaci vyeit/pomoci (krlovna, andl, babika)
7. Kdy ci nakresl vechny aktry, maj zakol vytvoit anapsat vlastn krtk pbh se zapojenm vech aktr. Prci k prbn sledujte.
8. Pot rozdlte ky do45lennch skupin tak, aby skupinu tvoili ci, kte spolu bn nekamard. Kad k pedstav ostatnm lenm skupiny svj pbh.
9. ci veskupinch nsledn vytvo jeden nov spolen pbh, vnm budou vystupovat postavy
zpbh jednotlivch len skupiny odkadho ka alespo jeden aktr. Kad k tedy pin dospolenho pbhu minimln jednu svou vymylenou postavu.
10. lenov skupiny si dle domluv formu ztvrnn pbhu pro ostatn spoluky z jinch skupin (nap. pbh pehraj, petou ho jako televizn zprvu, pouij pantomimu atd.) apbhy
postupn prezentuj.
11. Techniku reflektujte.
Otzky kdiskuzi:
m N
ali jste njakou podobnost vaeho pbhu spbhy nkterch spoluk?
m J ak se vm daila spoluprce veskupin?
m J ak jste spokojeni spbhem, kter vytvoila vae skupina?
m J akm zpsobem se vm podailo shodnout se naspolenm pbhu?
42
Praktick doporuen:
Pedejte km vai zptnou vazbu o prbhu techniky, pojmenujte a ocete prvky, dky nim se
podle vs dtem spoluprce daila.
Technika km umouje spolen tvoiv zitek anabz prostor pro reflexi schopnosti spoluprce k veskupinch. Pro nkter ky/tdy me bt technika nron zhlediska kreativity,
zvate tedy, zda je vhodn pro vai tdu.
m N
kterm dtem se neda vymyslet pbh.
Pokuste se jim pomoci pbh zformulovat nebo zdraznte, e stejn dleit jako vytvoen pbhu jsou jeho postavy. Podpote je vevymlen spolenho pbhu veskupin.
m N
kter skupina poru zadn, tj. zaaktra zvol nkoho ze spoluk nebo jeho okol, (nebo je
zobrzku evidentn, e nkoho takovho znzoruje).
Prezentaci skupiny zastavte, poukate naporuen pravidel apejdte kprezentaci dal skupiny
nebo kreflexi.
Takov situace me vypovdat orizikovch vztazch mezi ky vetd.
43
Lego
lov skupina 7.9. tda
C

Cl Rozvjet schopnost tdy zvolit strategii pro spoluprci apot ji dodrovat
Uit se akceptovat rozdlen rol pi skupinov prci


Pomcky barevn kostky lega (Duplo), tky
Postup:
1. Sestavte nkolik stejnch objekt zlega (kad zcca 15 kostek) tak, abyste mli pro kadou skupinu osmi k jeden sestaven model. Pro kadou skupinu pipravte tak kostky na sestaven
druhho stejnho objektu.
2. Rozdlte ky doskupin pocca osmi lenech.
3. Pedejte kad skupin jeden objekt zlega asdlte km, e jejich kolem bude instruovat spoluka, kterho si nyn zvol, jak m poslepu dle modelu sestavit objekt zkostek, kter nsledn
obdr.
4. ci maj zakol se pedem domluvit nasignlech, jakmi budou vybranho spoluka instruovat
(nap. signly pro barvy, doleva, doprava). Zasignly nelze zvolit dn slova.
5. Po dohod ve skupin vybranmu kovi zavate tkem oi, pedejte kad skupin kostky
nasestaven objektu amodel nechte jako pedlohu. Vybran k se me ptt spoluk veskupin, ti ale mohou odpovdat pouze podle pedem domluvench signl.
6. Sdlte skupin, kdy m zat prci, asov limit nen stanoven.
7. Prbn kontrolujte, zda jsou pravidla techniky dodrovna.
Otzky kdiskuzi:
m P
odailo se vm sprvn sestavit pedloen objekt?
m J ak se vm dailo domluvit se naspolench signlech?
m J ak byly instrukce pro stavitele pedvny? Rozuml jim? dil se jimi?
m D
ailo se vm dodrovat stanoven pravidla?
m C
o konkrtn se vm pi spoluprci nejvce dailo? Co se dailo mn?
Praktick doporuen:
Tato technika vyaduje ppravu. Pro spn dokonen techniky je zapoteb, aby se ci pedem
dobe domluvili nasignlech azvili vechny mon varianty. Signly by nemly bt moc sloit.
Dleit je tak rozdlen rol ajejich nsledn dodrovn. Technika poaduje pomrn velkou kze
asoustednost vrmci prce skupiny. Role uitele spov zejmna vhldn dodrovn pravidel
vjednotlivch skupinch.
Ideln je pout srii lega Duplo, kter m kostky vt. Lze je nahradit jinou stavebnic podobnch rozmr.
44

m V
elmi asto se stv, e se dti he domlouvaj nasignlech i nankter zapomenou.
Vtakovm ppad jim mete pomoci domluvu nasignlech korigovat nebo jim vhodn signly
doporuit.
m S
kupin se neda objekt dle modelu sestavit.
Hru zastavte asdtmi reflektujte, co se dje apro se spoluprce neda. Pot je mete vyzvat
kpokraovn vespoluprci.
45
Abeceda
lov skupina
C

Cl
asov dotace

Pomcky
5.9. tda
Rozvjet schopnost spoluprce atvr pstup veskupin
20 minut
podntn prosted sdostatenm mnostvm rznch pedmt
Postup:
1. Rozdlte tdu naskupiny cca popti cch.

2. kolem kad skupiny je shromdit vco nejkratm ase pedmty, kter svm potenm psmenem zastupuj vechna psmena vabeced (A atlas, B batoh).
3. Vyhrv ta skupina, kter nejrychleji spln zadn.
Otzky kdiskuzi:
m K
do nael nejzajmavj pedmt?
m K
ter psmeno vm zpsobilo nejvt starosti?
m Z
volila vae skupina njakou strategii? Jestli ano, jakou?
m K
do zva skupiny nalezl nejvce pedmt?
Praktick doporuen:
Tato nenron technika je zamena pedevm na komunikaci a spoluprci mezi ky. Ukazuje
naschopnost k si veskupin efektivn rozdlit role azvolit vhodnou strategii. Vdiskuzi ocete
pozitivn spoluprci vech skupin, nejen t vtzn.
Tato technika vtinou probh bez obt.
46
Formule 1
C

Cl Rozvjet schopnost spoluprce mezi ky vetd
Umonit km zlepovat strategie spoluprce

asov dotace 4060 minut dle potu astnk

Pomcky tek, dva provazy nebo kda (dle prostoru, kter mte kdispozici), stopky
Postup:
1. Upevnnm dvou provaz vyznate ve velkm prostoru (nebo venku) tra irokou piblin
1,5 metru adlouhou dle dostupnho prostoru (nebo ji mete namalovat nazem kdou). Tra by
mla obsahovat aspo dv ostr zatky. Najejch koncch vyznate start acl.
2. Rozdlte tdu nhodn naskupiny popiblin osmi cch.
3. Jednoho ze k podejte oroli zapisovatele vsledk.
4. Vylosujte poad skupin.
5. Prvn skupina si vybere jednoho ka, kterho postav nastart trati jako jezdce azave mu oi
tkem. Pedtm m skupina uren as, vnm spolen vymysl signly, kter bude pouvat
knavigovn jezdce (brdn, zaten vpravo avlevo, pidn rychlosti atd.). Ostatn lenov skupiny se rozmst podl trati. Nav povel vyr jezdec ze startu aspomoc signl svho tmu se
pokou vco nejrychlejm ase dorazit bez pelapu vevyten trati docle.
6. as jezdci zmte nastopkch, k vybran kzapisovn zaznamen as prvnho jezdce.
7. Stejnm zpsobem se postupn vystdaj vichni ci (kad k m jeden pokus). Vkolu se skupiny stdaj dle vylosovanho poad. Ped kadm startem novho jezdce maj chvli kdomluv
nastrategii asignlech.
8. as jezdc zjednotlivch skupin se nakonec st (pop. spotejte prmrn as skupiny).
Otzky kdiskuzi:
m K
ter skupin se podailo nejrychleji dostat docle? Co jej spch zpsobilo?
m J ak se vm dailo dohodnout se nasignlech knavigaci jezdce?
m J ak prce veva skupin vypadala? Mli jste njak rozdlen, kdo bude navigovat nebo vjakch
momentech se budete vnavigaci stdat? Jak?
m J ak se vm vroli jezdce dailo naslouchat signlm va skupiny?

m Z
lepovala se spoluprce va skupiny vprbhu hry? Jak?
m J ak se vm lbilo vroli jezdce?
Praktick doporuen:
Technika je pomrn nron na as, ale umouje sledovat rozvoj spoluprce ve td pi plnn
opakujcho se kolu. ci bhem hry postupn zjiuj, kter prvky spoluprce se ukazuj jako efek-
47
tivn akter naopak spoluprci zhoruj. Tchto zkuenost mohou okamit vyut a aplikovat je
nadalch jezdcch.
Vdiskuzi dejte km prostor kesdlen svch zitk apot vyberte, kter prvky spoluprce
km pomhaly. Spolen nazvr hledejte, zda je mon nkter znich vyut ivjinch situacch
tdy.
m N
kter k je jako jezdec velmi neopatrn, mte obavu, e by si mohl ublit.
Techniku zastavte, popite situaci, vyzvte ka kopatrnosti apot jej vrate zpt nastart. Tra
ho nechejte absolvovat znovu (ismenm asu).
m N
kte ci si nechtj vyzkouet roli jezdce.
Pokuste se zmrnit jejich obavy. Pokud ipesto odmtaj, nenute je, zachovejte je ale vroli navigtor vesv skupin.
Upraveno dle: Hermochov, S., Neuman, J. Hry dokapsy IV. Portl, 1. vyd. Praha, 2003. ISBN 80-7178-818-X.
48
Kooperativn tverce
Clov skupina

Cl
asov dotace

Pomcky
8.9. tda
Rozvjet schopnost tdy spolupracovat naspolenm kolu
Podpoit kooperativn pstup kaktivitm
20 minut
oblky srozsthanmi tverci
Postup:
1. Nhodn rozdlte tdu naskupiny popti cch. Kad skupina si najde msto kolem stolu.
2. Pro kadou skupinu pipravte 5 oblek srozsthanmi tverci aoznaenm A, B, C, D, E. Uvnit
oblky oznaen psmenem Ajsou dlky tverc spsmenem Aatd.
3. Kadmu kovi pedejte jednu oblku tak, aby mla kad skupina pti k zastoupeny oblky
soznaenm vech pti psmen.
4. kolem kadho ka je vytvoit zdlk voblkch tverec. Hra kon, kdy m kad k ped
sebou jeden tverec.
5. Sdlte km pravidla techniky:
lenov skupiny spolu pi skldn tverc nesm slovn ani neverbln komunikovat
lenov skupiny nesm nikomu pmo dvat sv dly, ani je odnikoho brt. Kad me kterkoli
ze svch dl odloit doprosted stolu atak si ztakto odloench dlk brt
6. Vyhrv skupina, kter jako prvn sestav vech pt tverc.
E
Otzky kdiskuzi:
m J ak se vm technika daila?
m J akou vae skupina zvolila strategii?
m J ak se va skupin dailo spolupracovat?
m C
o povaujete zadleit pro spn dokonen tto hry?
Praktick doporuen:
Technika vyaduje soustedn vech k, zvate proto, zda je vhodn pro vai tdu. Je ji mon
spn dokonit, jen kdy ci pochop, e mus dt kartiky zoblky kdispozici ostatnm lenm
skupiny.
49
Prostednictvm tto techniky se ci u, e spoluprce s ostatnmi usnaduje prci vlastn

azajiuje spch cel skupiny.
Nazvr ocete prci vech skupin, nejen t vtzn.
m
ci vnkter skupin nemohou vymyslet strategii spoluprce.
Bute jim pi vymlen strategie kdispozici, napovzte jim.
Upraveno dle: Vecheta, V. Indoor aktivity. Computer Press, Brno, 2009. ISBN 978-80-251-2561-8.
50
Lidsk stroje
5.7. tda
Rozvjet schopnost vzjemn spoluprce k
Uvdomit si, e spoluprce jednotlivch k zajiuje spch cel skupiny

Pomcky dn
lov skupina
C

Cl
Postup:
1. Nhodn rozdlte ky doskupin po4 a 6.

2. kolem kad skupiny je vymyslet ajen spomoc svch tl znzornit jeden funkn stroj pi prci
(nap. mixr, trajekt, vysava).
3. Sdlte km pravidlo techniky, e naznzornn stroje se podlej vichni lenov skupiny.
4. Navymylen stroje azpsobu jeho znzornn maj ci 10 minut.
5. Kad skupina postupn pedvede svj stroj ostatnm, kte se budou snait uhodnout, ojak stroj
se jedn.
Otzky kdiskuzi:
m P
opite, jak probhala spoluprce veva skupin (domluven se nanpadu azpsobu jeho znzor-
nn).
m K
ter stroj se vm lbil nejvce?
Praktick doporuen:
Technika je zamena narozvjen schopnosti k domluvit se na spolenm postupu a najt pro

kadho roli, jej plnn zajist spn dokonen kolu.
m
ci spolu veskupin nechtj spolupracovat.
Kespoluprci je motivujte, podpote je pi domlouvn se navbru stroje apostupu.
51
Vysok v
7.9. tda
Rozvjet dovednost k spolupracovat, zvolit vhodnou strategii
arozdlen rol pi plnn kolu

Pomcky balen pejl pro kadou skupinu, lepenka, nky
lov skupina
C

Cl
Postup:
1. Rozdlte ky doskupin potyech.

2. Kad skupina obdr 1 balen pejl aznich m zakol spomoc lepenky anek postavit co
nejvy v.
3. Sdlte km pravidla techniky:
Kad sm pouvat jen jednu ruku. Druhou bude mt zazdy.
V mus vydret stt bez pomoci.
4. Skupina, kter bude mt kol splnn, d signl, e je hotova.
Otzky kdiskuzi:
m J ak se va skupin daila spoluprce?
m C
o bylo nejsnaz? Co naopak nejobtnj?
m C
o vm pomohlo kol dokonit?
m N
auili jste se nco, co mete vyut ivjinch situacch, kdy muste spolupracovat? Co konkrtn?
Praktick doporuen:
Technika je velmi dynamick, zamen nauvdomn, e kdokonen techniky je nezbytn dobr

rozdlen rol veskupin. Nut ky vzjemn spolupracovat abt ksob pozorn.
Zadobrou spoluprci ocete ky vech skupin, nejen t, kter se podailo postavit nejvy v.
Techniku mete vyut kdiskuzi oefektivnch strategich spoluprce veskupin adleitosti
vhodnho rozdlen rol. ci si mohou uvdomit, e kad je prv dky svmu odlinmu zamen
adovednostem uiten pi spolen prci.
m
ci veskupin nejsou ochotni spolupracovat, vzjemn se obviuj znespchu.
Bute skupin kdispozici apomozte km se nejprve nastrategii arozdlen rol domluvit.
52
Ostrov
C

Cl Rozvjet schopnost spoluprce akomunikace mezi ky
Vytvoit td prostor pro spolenou tvorbu azitky

asov dotace 45minut

Pomcky arch balicho papru, pastelky, voskovky atp.
Postup:
1. Pipravte si dostaten velk papr, aby kolem nho mohli sedt vichni ci.
2. Zadejte km instrukci, e je tda jedna velk skupina, kter ztroskotala uoputnho ostrova.
Nyn si maj svj ostrov zabydlet natolik, aby se jim zde dobe ilo.
3. kolem k je bez pedel domluvy nakreslit ostrov tdy.
4. Vysvtlete km, e utto aktivity nezle natom, jak kdo um nebo neum kreslit.
5. Podmnkou je, aby ml kad naostrov sv msto ananj se nakreslil.
6. Pocelou dobu techniky je km zakzno mluvit.
Otzky kdiskuzi:
m C
o se vm naostrov lb?
m K
dy byste ostrov kreslili znovu, byl by jin ne tento?
m P
opite kad svoje msto naostrov.
m N
ajak msto naostrov byste se chtli podvat?
m N
ajakm mst naostrov byste se mohli vichni setkvat?
Praktick doporuen:
Tato velmi oblben technika umouje km podlet se naspolenm vtvoru tdy. Clem nen
hodnocen toho, co a jak ci nakreslili. Kresby ostrova ci asto pojmaj ve stylu dnen doby
(nap. hospody, zbran). Je dobr ky po celou dobu techniky motivovat k pozitivnmu naladn
naspoluprci. Nenechte je negativn hodnotit prci jinch spoluk. Diskuzi ktechnice dobe strukturujte, nap. k odpovd navechny otzky kdiskuzi apot pokrauje dal k. Kdiskuzi by mli
mt prostor vichni ci.
m N
kte ci se nechtj zapojit.
Pokuste se je motivovat kespoluprci, nabdnte jim, aby se zapojili vprbhu techniky.
m N
kte ci budou zasahovat dokresby ostatnch.
Techniku zastavte, eknte, e ci poruuj pravidlo, aby ml kad naostrov sv msto,

vyzvte je kvzjemnmu respektu.
53
Klvesnice
6.9. tda
Rozvjet schopnost tdy spolupracovat azlepovat strategie spoluprce
Umonit zapojen vech k vetd dospoluprce
asov dotace 25minut

Pomcky provzek, kartiky oznaen sly od1 dopotu k vetd, stopky
lov skupina
C

Cl
Postup:
1. Pomoc provzku udlejte kruh dostaten velk, aby kolem nj mohli stt vichni ci.
2. Dokruhu rozmstte vechny kartiky ssly tak, aby byla sla napeskku akartiky byly rovnomrn rozmstny pocel ploe kruhu (to znamen, e nkter budou vce vestedu kruhu ajin
ble kekraji).
3. Hlavnm kolem cel tdy je vymyslet takovou strategii, aby se vco nejkratm ase dotkli vzestupn vech kartiek. as plnn kolu zmte km nastopkch.
4. km zadejte nsledujc pravidla techniky:
Kad se sm dotknout pouze jednoho sla.
Vjednu chvli je mon se dotknout jen jednoho sla.
Uvnit kruhu se me dotkat zem vdy pouze jeden k.
5. Hru opakujte vcekrt, ped kadm opakovnm dejte km prostor, aby se domluvili nanov
alep strategii.
6. Ped kadm zatkem nechte ky tipovat, jakho asu si mysl, e doshnou.
Otzky kdiskuzi:
m P
opite, jak aktivita probhala.
m J ak jste spokojeni svsledkem?
m C
o byste pt udlali stejn?
m C
o byste pt udlali jinak?
Praktick doporuen:
Tato technika umouje zapojit dospoluprce vechny ky vetd. Rozvj schopnost tdy reflektovat zvolen strategie au ky prbn spoluprci zlepovat. Umenho potu k doporuujeme poet sel zdvojnsobit.
m
km se neda domluvit se naspolenm postupu.
Pomozte km vymyslet spolen strategii tm, e snimi povedete diskuzi ojejich npadech
arolch.
54
Geometrick obrazce
7.9. tda
Rozvjet schopnost k spolupracovat abt vnmav kesvm spolukm
Uit ky dovednosti zvolit vhodnou strategii, vetn rozdlen rol,
pi plnn spolenho kolu

Pomcky tek pro kadho ka
lov skupina
C

Cl
Postup:
1. Vichni ci si navzjem zav oi. Nsledn se zanou voln pohybovat poprostoru.

2. Postupn jim zadejte instrukce asdlujte, zda se jim zadan kol podailo splnit amohou pejt
kdal instrukci.
3. ci maj zakol ze svch tl nejdve vytvoit kruh, pot tverec anakonec trojhelnk.
Otzky kdiskuzi:
m J ak obrazec jste mli hotov nejrychleji?
m J akou strategii jste pro tvorbu obrazc vymysleli? Jak se vm podailo ji plnit?
m B
yl vetd nkdo, kdo vai skupinu dil?
Praktick doporuen:
Tato technika je zamena nadomluvu nastrategii spoluprce tdy arozdlen rol veskupin. Jedinm pravidlem tto techniky je, e ci mus mt pocelou dobu zavzan oi. Sledujte prci tdy
avstupujte don pouze vechvli, kdy m tda splnn zadn (vytvoen zadan obrazec), ikdy
td nkdy trv dle, ne se j poda vhodnou strategii vymyslet.
m N
kte ci odmtaj mt zavzan oi.
Pokuste se zmrnit jejich obavy, ale dotechniky je nenute.
m T
da zane pourit dob zadanou techniku vzdvat.
Ujistte je, e existuj strategie, jak techniku dokonit, aky vhodnmi dotazy nasmrujte
keen.
55
Obrcen lun
7 .9. tda (technika je ideln pro tdu spotem cca 22 k, vn se vichni
pomrn dobe znaj)

Cl Rozvjet schopnost tdy vzjemn spolupracovat
Podpoit vzjemnou dvru mezi ky
asov dotace cca 30 minut (dle velikosti tdy)

Pomcky prostradlo orozmru 90 x 200cm, tek
Clov skupina
Postup:
1. Dtem vyprvjte nsledujc pbh:

Pedstavte si, e jste na vletn lodi a vae lo se nhle zane potpt. Vy mte ale jen jeden
zchrann lun, na kter se muste vichni vejt. Mezi vmi jsou ti spolucestujc, kte budou
potebovat pomoc ostatnch jeden nevid, druh neme mluvit atet neme hbat nohama,
je navozku. Nanetst ale nen vpodku ani lun, dokterho jste se pemstili, avy se mete
zachrnit jen tak, e ho otote dnem vzhru. Jeliko jsou ale kolem raloci, nesm se nikdo zvs
dotknout nohama vody.
2. N
azem polote prostradlo, kter bude pedstavovat lun. Doprosted prostradla postavte idli.
Vyberte ti dti, kter budou hrt role cestujcch shandicapem. Vbr mete provst nsledovn:
pmm urenm t dt apidlenm rol
nechnm volby natd samotn
losovnm
3. Nevidommu zavate oi tkem, k navozku se posad naidli stojc naprostradle. Nmho
instruujte, e odte a dokonce techniky nesm promluvit.
4. eknte td, aby se pemstila naprostradlo (dolunu).
5. Zadejte instrukce: Vam kolem je obrtit prostradlo (lun) rubem (klem) vzhru tak, aby se
nikdo nedotkl nohama zem kolem prostradla (vody).
6. Od chvle, kdy tda zane pracovat, hldejte dodrovn pravidel, tj. nikdo se nedotk zem,
nm nemluv, nevidom m pes oi tek, k navozku se sm nepohybuje. Mete stanovit dovolen poet poruen pravidel (doporuujeme pt). Uptho poruen pravidla techniku
zastavte apejdte kreflexi.
7. Technika kon vechvli, kdy je prostradlo otoeno rubem vzhru acel tda nanm stoj.
8. Techniku reflektujte. Kreflexi vyuijte otzky kdiskuzi.
Otzky kdiskuzi:
m J ak jste spokojeni svsledkem?
m C
o se vm konkrtn podailo?
m K
do navrhoval njak een?
m B
yl mezi vmi nkdo, kdo skupinu dil?
m K
do spe poslouchal instrukce ostatnch?
56
m J ak se ctili cestujc shandicapem? Pomhal vm nkdo? Kdo?

m M
ohli byste nco ztoho, co se vm dailo, vyut ivjinch situacch, kdy muste spolupracovat?
Co konkrtn?
m N
aem by vrmci tmatu spoluprce mohla vae tda jet pracovat?
Praktick doporuen:
Td nkdy trv dlouho, ne se j poda najt een. Dleit ale je nechat tdu kol dokonit,
zkladem je pekonat pocit, e spoluprce nen mon. Vtechnice se projevuj role jednotlivch dt
vetd, je j proto mon vyut kpodpoe aocenn pozitivnch rol k. Technika dle umouje
reflektovat, kter prvky pomhaj td vprci naspolench kolech, arozvjej schopnost domluvit
se. Nazvr pojmenujte aocete pozitivn prvky spoluprce, kter vyplynuly zdiskuze. Mete pidat vai vlastn zptnou vazbu.
m T
da zane kol vzdvat, pestane pracovat, ci tvrd, e technika nem een.
Tdu podpote, motivujte kdokonen kolu, mete ocenit, co se ji povedlo.

m
ci projevuj vztek, strkaj dosebe, vystrkuj ven nkoho ze spoluk.
Techniku zastavte apojmenujte, co vidte (zkuste situaci jen popsat, snate se vyhnout hodnocen). Pot vyzvte tdu kdal spoluprci. Vppad opakovn situace techniku ukonete apejdte kreflexi.
m T
da nechce splnnm kolu vbec zat.
Zeptejte se, eho se ci obvaj, apokuste se spolu se tdou najt monosti, jak obavy odstranit/
zmrnit.
Pokud se to nepoda atda plnn kolu dle odmt, vyberte jinou, pro tdu vhodnj techniku.
57
Tyka
lov skupina
C

Cl
asov dotace

Pomcky
7.9. tda
Rozvjet schopnost spoluprce vtmu apizpsoben se tempu skupiny
25minut
bambusov tyka
Postup:
1. Postavte ky do dvou ad naproti

sob tak, aby se vichni mohli dotkat bambusov tyky. Poet hr
zvis nadlce tyky.
2. Vichni ci daj ruce ped sebe
aspoj palce sukazovky (vytvo
petku) smrem vzhru (viz obr.).
3. Polote vem km bambusovou tyku vodorovn naprsty.
4. Podejte je, aby vichni spolen uchopili tyku pikami prst, ne dlan.
5. Jejich kolem bude pokusit se tyku bez pdu poloit nazem. Tyku nesm nikdo ze k pidrovat.
6. Vppad, e se ktyce neveli vichni ci, opakujte postup sdal skupinou.
Otzky kdiskuzi:
m J ak se vm kol dailo splnit?
m C
o vm pipadalo obtn?
m D
ky emu se podailo kol dokonit?
Praktick doporuen:
Aby tyka km nespadla, mli by ji udret stle vevodorovn poloze. ci by se proto mli soustedit napohyb ostatnch avichni jej koprovat. Je tedy poteba naladit se naostatn leny tmu.
m S
kupin tyka neustle pad.
Reflektujte se ky, pro se spoluprce neda, avyzvte je kdalmu pokusu.

Pokud se situace opakuje, mete zkusit promchat leny skupin (vyhnte se pitom hledn
vinka nespchu).
58
Elektrick plot
8.9. tda
Rozvjet schopnost k spolupracovat sostatnmi
Podpoit soudrnost tdy

Pomcky provaz dlouh piblin 2 metry, dv idle
lov skupina
C

Cl
Postup:
1. Napnte provaz piblin dovky ramen prmrn vysokho ka vetd.

2. Provaz bude pedstavovat elektrick drt pod naptm, proto nen mon se ho dotknout.
3. Cel tda m zakol pes nj pelzt nadruhou stranu (podlzat se nesm), tedy postupn pemstit
vechny spoluky.
Otzky kdiskuzi:
m J ak se vm kol podail?
m J ak probhala domluva napostupu?
m J akou strategii jste zvolili?
m K
do nejvce pomhal ostatnm?
Praktick doporuen:
Technika je relativn obtn zhlediska domluvy strategie, vyaduje vzjemnou dvru, schopnost
bt se spoluky vefyzickm kontaktu aspolupracovat. Zvate proto, zda je vhodn prv pro vai
tdu.
ky bhem aktivity pozorn sledujte, nazvr td pedejte vai zptnou vazbu aocete pozitivn prvky spoluprce.
Tda bude k dokonen kolu pravdpodobn potebovat dv stabiln idle, je poteba, aby
nazpsob een kolu pila tda sama.
m T
da kol pedasn vzdv.
Motivujte ky kdokonen kolu pro umonn zitku dobrho vsledku spoluprce.
Upraveno dle: imanovsk, Z., imanovsk, B. Hry pro rozvoj zdrav osobnosti. Portl. Praha, 2010.
ISBN 978-80-7367-801-2.
59
... ABY CI UMLI EFEKTIVN EIT KONFLIKTY
aby ci umli efektivn eit konflikty

Vseptim Abylo vce chvil, kdy mli nkte ci konflikt sjinmi, ne chvil bez konfliktu.
Konflikt vznikal pi zadn spolen prce, kdy se tda mla domluvit nacli spolenho
vletu ikdy bylo poteba smazat tabuli. Mnoho k mlo tendenci se prosazovat nakor
jinch. Neumli si vzjemn naslouchat, pestoe jejich aktivita anpady byly velmi dobe
promylen aoriginln.
Jak jsme ji uvedli vvodu, mme zkuenost, e dnen doba arodinn prosted svd knadmrnm
vkonm, vekterch mus dti obstt, ato je me vst spe kindividualistickmu a omnipotentnmu
pstupu kesvtu. Tyto dti nejsou schopn spoluprce, prosazuj sv zjmy nad zjmy jinch k, maj
problmy vkomunikaci, atedy iast konflikty sostatnmi.
Konflikt znamen stetnut dvou nebo vce zcela nebo dourit mry navzjem se vyluujcch i
protichdnch snah, sil atendenc. Konflikt je nedlnou soust dynamiky rstu skupiny ijednotlivc
samotnch. Vpoetnch skupinch, jako jsou koln tdy, je velk pravdpodobnost konflikt. Konflikty
se vyskytuj ivdobr td, neexistence konflikt nen projevem sly i soudrnosti skupiny. Clem prce
se tdou tedy nen to, aby nebyly dn konflikty ptomny, ale aby byly efektivn eeny, vyskytovaly se
jen vmal me anebrnily soudrnosti tdy adobrm vztahm mezi ky.
60
Vechny konflikty se ji dlouho ped svm vyhrocenm projevuj rznmi pznaky. Pokud jsme
schopni tyto varovn pznaky rozpoznat, meme nan reagovat akonflikt uhasit vzrodku, to jest
vestdiu, kdy jet nejsou dn, resp. vyskytly se pouze mrn negativn dsledky konfliktu. Konflikt
bv doprovzen nejistotou, nervozitou, strachem ame vst kagresi. Mohou se objevovat iptky
opslunost auznn ze strany spoluk.
Tato kapitola nabz techniky, nanich se ci mohou uit lpe porozumt pinm vzniku konflikt, jejich pedchzen aosvojit si dovednosti, jak nakonflikty reagovat aefektivn je eit, zejmna
umt druhou stranu vyslechnout, dojt kekompromisu, hledat spolen een ashodu.
61
Marek aPetra/Abigail
8.9. tda
Rozvjet schopnost efektivn eit konflikty spomoc vytven kompromis
Uvdomit si rizika pedasnho asubjektivnho hodnocen druhch
Rozvjet schopnost empatie

Pomcky papry, tuky
lov skupina
C
Cl
Legenda 1:
ili vjednom mst Marek aPetra. Seznmili se nagymnziu, aprotoe mli nejen spolenou cestu
dokoly apr spolench ptel, zaali spolu chodit.
Jak Markv zjem oPetru rostl, zaal se obvat, e a skon spolenou kolu aPetra teba
odejde dojinho msta navysokou kolu, ztrat se ijejich lska. Snail se proto, aby jejich spolen
chvle byly stle intenzivnj, jednoho dne Pete navrhl, e by sn chtl spt.
Petru, kterou Markv zjem a dosud til arda jej optovala, tento nvrh ale zaskoil. Nemla
jet dojem, e by spolu byli tak daleko, ale zrove nechtla svho ctitele, kterho milovala, urazit
nebo ztratit. Chvli nad jeho nvrhem pemlela apak mu ekla, e se rozmysl.
Protoe doma srodii se otto zleitosti Petra bavit nechtla avekole mla dobr vztah se
svoj tdn uitelkou, zala opestvce kn dokabinetu apodala ji oradu. Uitelka zvaovala, co
Pete ct, anakonec navrhla, e j pome. A Marka neodmt, ale a zane hned uvat antikoncepci, ae ji Pete seene pod rukou. Petra se tedy zadila dle jej rady.
Poase se pihodilo, e matka nala uPetry vtace obal odantikoncepce. Jen co Petra pila
dom, uhodili nani rodie, kemu e j to je akde ktomu pila. Petra nedovedla zaprat aovem
jim povdla.
Rozezlen rodie hned druh den navtvili editele koly a informovali jej o jednn Petiny
tdn uitelky, kter se jim jevilo zcela vrozporu sjejich vchovou, adali jej proputn.
editel si tedy pedvolal tdn uitelku, aby j sdlil, e se jej jednn neshoduje sposlnm
koly, anadost rodi ji ze koly propustil.
Kdy se Petra dozvdla ovznikl afe, hledala oporu uMarka. Ten ale, kdy vidl, dojakch
problm zapletla uitelku, se j zaal stranit, a ji opustil.
Petra nakonec zstala sama.
Zdroj: Vecheta, V. Indoor aktivity. Komputer Press, Brno, 2009. ISBN 978-80-251-2561-8.
Legenda 2:
Abigail je krsn a mil dvka z dolnho behu zamilovan do svho ptele George, kter bydl
nahornm behu. Jednoho dne j pijde psan, vekterm se dozv, e je George nemocn. Ani chvli
62
nevh arozhodne se ho navtvit. eka, kter je oba odsebe dl, je velmi nebezpen, pod tedy
jejich spolenho ptele Hanse, aby j pomohl apevezl ji svou lod nadruh beh. Hans vak pomoci
odmtne.
Peml ojin variant avzpomene si, e najejich behu ije nmonk Sindibd, kter tak
vlastn lo. Zajde zanm, vysvtl mu svou situaci apopros ho opomoc. Sindibd zprvu neposlouch, potom chvli peml anakonec souhlas, ale pouze pod podmnkou, e se snm Abigail bude
milovat. Abigail souhlas.
Jakmile Sindibd peveze Abigail nadruh beh, ta b zaGeorgem. Je astn, e ho jeho mil
navtvila. Ale Abigail je smutn. George se zept, co ji trp, aona mu cel svj pbh oHansovi
aSindibdovi pov. George se rozl aAbigail vyhod stm, e ji u nikdy nechce vidt.
Uplakan Abigail bloud kolem eky, kdy potk oklivho Hrbe. Ten se ji sna utit azjistit,
pro je tak neastn. Kdy vyslechne cel pbh oHansovi aSindibdovi aotom, jak reagoval
George pot, co mu Abigail ekla pravdu, rozhodne se zaGeorgem jt. Hrb ho vrozlen fyzicky
napadne.
Upraveno dle: www.varinty.cz
Postup:
1. Podejte vechny ky osoustedn apette nebo pevyprvjte jim (sppadnmi scnickmi

prvky) legendu hry, kterou si vyberete: pbh oMarkovi aPete nebo oAbigail.
2. Poodeznn pbhu dostane kad k chvli nato, aby si vechny postavy vystupujc vpbhu
seadil podle toho, jak pijateln nebo nepijateln bylo podle nj chovn postav.
3. ci nsledn utvo dvojice, vekterch maj zakol dohodnout se najednom spolenm poad.
4. Dvojice nsledn sv spolen poad diskutuj sdal dvojic (vetveicch), opt vytvo jedno
spolen poad, pot vytvo skupiny poosmi cch.
5. Kad skupina osmi k si nakonec zvol jednoho zstupce, kter seznm zbytek tdy skonenm poadm postav cel skupiny aebek pijatelnosti chovn zaskupinu odvodn.
6. Spolen scelou tdou dokonete diskuzi ozvolenm poad postav atechniku reflektujte. Vyuijte otzek kdiskuzi.
Otzky kdiskuzi:
m J akm zpsobem probhalo domlouvn napoad postav veskupinch?
m C
o se vm bhem techniky zdlo neobtnj?
m J ak jste spokojeni skonenm poadm postav?
m C
o jste se bhem techniky mohli nauit/nauili?
Praktick doporuen:
Hra svm etickm kontextem vyvolv nezdka nzorov stety. ci se bhem techniky u naslouchat arespektovat ijin ne vlastn nzory avytvet kompromisy. Univerzln sprvn odpovdi
neexistuj ahra nem vtze ani poraen.
63
Moderovanou diskuzi je teba dit velmi stzliv avcn, aby se debata nezvrhla vemocionln vlevy jednotlivc aaby se sama podstata techniky (tedy nauit se respektovat nzory druhch
aodbourvat ernobl vidn svta) neztratila. Vam kolem je diskuzi strukturovat, dit amoderovat.
Na konci diskuze je nezbytn shrnout, e hodnocen chovn druhch je vdy subjektivn
anemus brt vpotaz vechny souvisejc okolnosti. Upozornte narizika pedasnho hodnocen
druhch nebo jejich chovn. Nazvr pedejte td zptnou vazbu ozpsobu vytven kompromis
bhem techniky.
m
ci nejsou ochotni domluvit se nakompromisu (spolenm poad).
Techniku zastavte, reflektujte apipomete pravidla.

Pokud se toto nadle neda, pomozte skupin pi tvorb kompromisu.
64
Lk naAIDS
8.9. tda
Uit ky diskuzi adomlouvn se naspolenm een
Uvdomit si sv pedsudky apedasn hodnotc soudy odruhch

Pomcky formule pro kadou skupinu
lov skupina
C

Cl
Postup:
1. Rozdlte ky doty skupin arozdejte dokad pedtitn formul . 1 (viz ne). Natabuli
tento formul pekreslete. Kad skupina si zvol svho mluvho.
2. km sdlte, e kad skupina je nezvislou lkaskou radou, kter m vybrat jednoho pacienta,
jemu bude podn nov inn lk naAIDS. Lk je kdispozici pouze pro jednu osobu.
3. Jmna pacient avk m kad skupina nasvm formuli. Aby se ci mohli dobe rozhodnout,
mus zskat vce informac ojednotlivch pacientech. Mli by proto nejdve zvit, jak dal indicie (informace) budou potebovat pro sv rozhodnut. Kad skupina me zskat ti indicie, kter
budou zveejnny ipro ostatn skupiny. Cel tda dohromady zsk 12 indici.
4. Zskvn indici probh tak, e vy mte usebe formul . 2 se vemi indiciemi amluv jednotlivch skupin se nazklad domluvy vesv skupin nan postupn doptvaj.
5. Zvolen indicie zapisujte dopedepsanho formule natabuli.
6. Pot, co jsou monosti volby vech indici vyerpny, zadejte skupinm kol vybrat jednoho pacienta, ktermu bude lk naAIDS podn.
7. Kad skupina pot prezentuje sv rozhodnut ajeho dvody.
8. Nyn zveejnte td zbvajc indicie.
Otzky kdiskuzi:
m J ak jste spokojeni srozhodnutm sv skupiny? Shodli jste se vichni?
m P
opite, jakm zpsobem veva skupin probhala diskuze.
m K
ter indicie nejvce ovlivnily vae rozhodnut?
m R
ozhodli byste se jinak, pot co byly dal informace doplnny?
m C
o bylo clem techniky? Co jste si mli touto technikou uvdomit?
Praktick doporuen:
Nazatku diskuze dtem sdlte, e nalk naAIDS maj prvo vichni pacienti, dn nen hor
ne ostatn. Tato technika ukazuje nazpsob vytven soud odruhch lidech auvdomn, e asto
hodnotme druh, ani bychom mli onich nebo ojejich situaci dostatek informac. Vprbhu techniky mete udt zaznamenat rzn pedsudky, nap. kdy si zvol uNadi pouze indicii zpsob
penosu, mohou automaticky pedpokldat, e se jedn ovlastn zavinn zpsoben uvnm drog.
Vdiskuzi sdtmi definujte, co jsou pedsudky, azdraznte, e jsou asto zavinny nedostatkem
informac apevaujcmi ustlenmi postoji vespolenosti. Vstupem techniky adiskuze by mlo
65
bt uvdomn, e vichni lid jsou si rovni amaj stejn prva. Otevenost azjem odruh je cestou,
kter zamezuje vytven pedasnch soud arozvj vztahy mezi lidmi. Vtto technice je klov
role pedagoga, kter shrnuje vstupy adefinuje poselstv techniky.
m V
diskuzi se objev vrazn pedsudky nebo maj ci tendenci formulovat extrmn postoje.
Napedsudky apostoje reagujte tm, e postoj bez hodnocen popete aotevete scelou skupinou
diskuzi sclem tento postoj vyvit opanmi nzory.
Pokud zjistte, e radikln postoje jsou vetd siln zastoupeny, nevstupujte sdtmi dodiskuze,
zvate spolu skolegy vhodnou strategii pro prci se tdou, pop. vyhledejte odbornou pomoc (multikulturn vchova, intervenn program).
Formul . 1
Zpsob
penosu
Zamstnn
Zdrav
Zpsob
penosu
Zamstnn
Rodina
ivotn
status
6 msc
velmi patn
matka
osaml
matka
dt jinho
etnika
Ivan
35 let
patn
transfze
krve
skladnk
enat, 3dti
ivotn
minimum
Naa
22 let
dobr
sdlen jehel
zdravotn
sestra
nem rodinu
stedn
vrstva
Iva
15 let
velmi dobr
sex
prostituce
matka + dva
brati
bohat
rodina
Ra
65 let
ani dobr,
ani patn
anln sex
doktor
zvisl
manelka
venkov
Jmno
Vk
Zdrav
Honza
6 msc
velmi patn
Ivan
35 let
patn
Naa
22 let
dobr
Iva
15 let
velmi dobr
Ra
65 let
ani dobr,
ani patn
Jmno
Vk
Honza
Rodina
ivotn
status
Formul . 2
66
Mezci
lov skupina
C

Cl
asov dotace

Pomcky
7.9. tda
Umonit km porozumt nensilnmu zpsobu een konflikt
20 minut
soubor esti obrzk mezk (viz ploha) pro kadou skupinu k
Postup:
1. Obrzek zplohy pro kadou skupinu k rozsthejte podle podlnch ar naest kus.
2. Nhodn rozdlte ky doskupin cca poesti. Kad skupina si najde svj pracovn prostor.
3. Dejte kadmu jeden ze esti pipravench obrzk. ci maj minutu naprohldnut svho obrzku,
bhem tto doby nesm komunikovat sostatnmi ani ostatnm svj obrzek ukazovat. Pot kad
svj obrzek oto rubem vzhru tak, aby ho ostatn nevidli.
4. Nyn si vichni ci veskupin vzjemn pop sv obrzky ajejich kolem je domluvit se spolen napoad, vnm maj bt jejich obrzky seazeny.
5. Potto domluv obrzky oto asead vdohodnutm poad. Skupina jet me udlat ppadn
posledn pravy.
6. Kdy maj vechny skupiny kol hotov, kad pedstav sv poad ostatnm spolukm azdvodn, pro dan poad zvolila.
7. Ukate nyn td pvodn obrzek, tj. sprvn poad.
Otzky kdiskuzi:
m J ak probhala prce veva skupin?
m B
yli jste spokojeni spoadm, nakterm jste se dohodli, ne jste vechny obrzky vidli?
m J ak pravy jste provedli, kdy jste obrzky otoili?
m P
opite pbh, kter se d zobrzk vyst. Oem obrzky mohou vypovdat?
m J e mon se odmezk zpbhu nco nauit? Co konkrtn?
m
dila se vae skupina pi prci nm zpbhu? m?
Praktick doporuen:
Obrzky vyprvj pbh otom, jak spoluprce napomh spokojenosti obou spolupracujcch. Technika otevr tma efektivnho een konflikt svsledkem vtz vtz. Pokud by jeden aktr pbhu odmtl spolupracovat, byli by oba poraeni. Kdy se ale rozhodli spolupracovat, jsou oba vtzi.
To pedpokld, e d nejdve jeden mezek druhmu dvru apednost, m doshne svho cle ion
sm. Kpodobnmu vstupu by mla smovat insledn diskuze.
m
ci se nemohou naspolenm poad dohodnout.
67
Vytvote km prostor pro to, aby vzjemn naslouchali nvrhm aargumentm jednotlivch
len skupiny, apomozte jim nalzt kompromisn een. Situaci reflektujte vnsledn diskuzi
apoukate (nap. spomoc otzek) naprvky, kter spoluprci skupiny zlepily.
Upraveno dle: Pike, G. Selby D. Cvien ahry pro globln vchovu 2. Portl, Praha 2000. ISBN 80-7178-474-5.
68
Oteven ruka
C

Cl Uit ky pedchzet konfliktm avytvet kompromisy vsituacch,
kter to vyaduj

Pomcky tabulka sobrzky (viz ploha) pro kadou skupinu k, papry,
tuky pro rozhod
Postup:
1. Rozdlte ky nasedmilenn skupiny.

2. Ti ci zkad skupiny budou sedt zajednm stolem (hraj spolu) naproti dalm tem km
ze stejn skupiny (tak hraj spolu). Sedm k bude vroli rozhodho. Kad trojice se pokou
bhem techniky zskat co nejvce bod. Jednotliv trojice spolu nesm vprbhu cel techniky
komunikovat.
3. ci sedc naproti sob zastolem budou mt ruce schovan zazdy.
4. Rozhod m papr, nakter bude zapisovat body.
5. Hru zanaj dva ci sedc naproti sob.
6. Rozhod odpot ti, dva, jedna, te. Nate vythnou oba hri nad stl pravou ruku, kter
bude bu oteven dlan smrem kespoluhri, nebo bude seven vpst. Bhem tto sti techniky je zakzno mluvit.
7. Pokud uk oba ci sevenou pst, oba obdr jeden bod. Pokud oba zvednou otevenou dla,
oba dostanou dva body. Pokud jeden k uke pst adruh otevenou dla, ten, kter ukzal
pst, obdr ti body, druh zdvojice dn bod (viz tabulka).
8. Rozhod zaznamen body.
9. Stejnm zpsobem pokrauj dal dva ci ze skupiny. Mezi jednotlivmi koly maj ci nastejn
stran stolu vdy minutu nadomluvu, jak pokraovat.
10. Kad skupina odehraje celkem est kol.
Otzky kdiskuzi:
m C
o bylo podle vs clem techniky?
m K
terou strategii jste povaovali zanejlep? Otevt dla nebo ukzat pst?
m K
ter strategie vm naopak pipadala nejhor?
m C
o pro vs bylo dleit pro rozhodnut, co vdalm kole ukzat?
m D
se nco ztoho, co jste se vtto technice dozvdli, vyut ivjinch situacch vetd? Co kon-
krtn ajak?
69
Praktick doporuen:
Technika ukazuje, zda je tda zamena na soutivost i na spoluprci. Nejlepch vsledk doshnou ti, kte se rozhodnou spolupracovat (oba protihri budou volit otevenou dla), co ale pedpokld i to, e budou dvovat protihri, e se pro spoluprci rozhodne tak.
Pokud si ci navzjem dvovat nebudou, budou opakovan ukazovat pst a oba doshnou
nejmenho monho bodovho ohodnocen.
Je dleit dodret pravidlo, e mluvit je mon jen v minut mezi koly, kdy maj ci ze stejn
trojice monost se radit. Nikdo jin spolu bhem cel techniky mluvit nesm.
Tdu v prbhu aktivity pozorn sledujte a po skonen pedejte vai zptnou vazbu. Ocete
ky, kte volili cestu spoluprce.
Pi vysvtlovn techniky se pokuste vyhnout slovm evokujcm soutivost (vyhrt, prohrt,
remza, sout atd.).
m V nkter ze skupin me dojt ke konfliktu.
Zastavte techniku, pipomete pravidla a konflikt ete.
Pokud hri ukou:
Hr A obdr
Hr B obdr
1 bod
1 bod
2 body
2 body
Hr ukazujc pst obdr 3 body,

hr s otevenou dlan dn bod
Upraveno dle: Pike, G., Selby D. Cvien a hry pro globln vchovu 2. Portl, Praha, 2000. ISBN 80-7178-474-5.
70
Konflikty
C

Cl Umonit km porozumt tomu, co jsou konflikty, kdy vznikaj
ajak je mon je efektivn eit


Pomcky flipchart/papr A1, fixy
Postup:
1. Posate se se ky dokruhovho uspodn. Vedle sebe umstte flipchart (nebo polote velk
papr doprosted kruhu).
2. Ptejte se k, co podle nich znamen slovo konflikt. Vyuijte techniku brainstormingu, tzn. e
ci bez cenzury kaj ve, co je ktmatu napadne. Vechny odpovdi zapisujte naflipchart nebo
papr uprosted kruhu.
3. Pot vyzvte ky, aby se zuvedench npad pokusili vytvoit definici konfliktu, zapite definici,
nakter se vichni ci shodnou. Definice by mla znt konflikt je
4. Nyn se ky diskutujte spomoc nsledujcch otzek:
Kdy konflikty vznikaj?
Co je vyvolv?
Popite km druhy konflikt (vnitn jeden lovk se rozhoduje mezi dvma monostmi,
mezilidsk mezi dvma lidmi sodlinm nzorem, meziskupinov mezi dvma nebo vce
skupinami lid (k), piem jednotliv skupiny maj odlin postoj, nzor na danou vc).
Nechte ky uvst pklady.
Jak me konflikt dopadnout pro zastnn? (vtz vtz, poraen poraen, vtz poraen)
Kter vsledek konfliktu je podle vs nejlep?
Co mus lid vkonfliktu udlat, aby mohl skonit tak, e se oba ct jako vtzov?
Vstupy zdiskuze prbn zapisujte naflipchart anazvr je zopakujte.
5. R
ozdlte ky do skupin piblin po tyech. Kad skupina m za kol vymyslet a nacviit
scnku jednoho pbhu konfliktu at rznch scn, jak pbh me dopadnout (oba poraen;
jeden poraen, jeden vtz; oba vtzov).
6. Skupiny postupn pedstav sv scnky ostatnm spolukm.
Otzky kdiskuzi:
m K
ter zpsob een konfliktu se vm vymlel nejlpe? Pro myslte, e tomu tak bylo?
m K
ter zpsob byl naopak nejobtnj apro?
m C
o vs zaujalo nascnkch ostatnch skupin?
m J ak vypad dobr vyeen konfliktu?
m C
o mus lid, kte spolu maj konflikt, udlat, aby byl konflikt vyeen dobe?
71
Praktick doporuen:
Technika u ky lpe porozumt konfliktm ajejich vzniku. Je dleit, abyste mli pedem znalosti oteorii een konfliktu apedem si dobe rozmysleli, co by mlo bt vsledkem prce se tdou.
Co konkrtn by se ci mli dozvdt a s jakmi informacemi odejt. Otzky pizpsobte tmto
vstupm. Vstup pojmenujte sami, pokud nanj ci sami nepijdou, nebo shrte, co bylo vdiskuzi
eeno, avstupy nazvr pojmenujte.
Je nezbytn, aby mli vichni ci bhem techniky prostor vyjdit svj nzor, ani by nkdo
snioval jeho vhu. Dsledn trvejte napravidlech, diskuzi jasn strukturujte amoderujte.
Ocete ky zaaktivn prci asdlen svch npad.
m T
echnika je nron naschopnost tdy vzjemn si naslouchat, respektovat anesniovat nzory
ostatnch, tedy efektivn diskutovat. Rozhodnte proto, zda je vhodn ji vtomto formtu pout
scelou tdou.
Pokud ne, je mon rozdlit tdu nankolik skupin, pedloit jim seznam otzek ktmatu
anechat je samostatn pracovat. Pot jednotliv skupiny pedstav vstupy sv prce zbytku tdy
avy mete zvry shrnout adoplnit.
72
... ABY SPOLU JEDNOTLIV SKUPINY VETD DOBE VYCHZELY
aby spolu jednotliv skupiny vetd dobe vychzely

Vosm td bn koly se pirozen vytvoilo pt podskupin k podle podobnosti
zjm. Dv nejvt skupiny si pomhaly kvytvoen vlastn identity tm, e znevaovaly
aktivity avlastnosti len ostatnch skupin apoukazovaly najejich odlinost. Zabraovaly
tak navazovn kontaktu mezi leny rznch skupin vetd. Pozdji zaaly sv manipulace
vi ostatnm pitvrzovat asituace se postupn promovala voteven boj.
Vtto kapitole se chceme zmnit otvorb podskupin vrmci koln tdy. Kt dochz pirozen, jeliko
pli velk poet k vetd jim nedovoluje vytvet stejn blzk vztahy se vemi. ci si proto vytvej
uvnit tdy men skupiny, vnich sdlej podobn zjmy akde mohou panovat pomrn pevn citov
vazby.
Pro dobr prospvn tdy nen nezbytn, aby vn podskupiny nebyly, ale aby byly navzjem propustn. To znamen, aby nebrnily km navazovat kontakty ise ky zjinch podskupin, spolupracovat snimi arespektovat je.
73
Vnkterch tdch se stv, e se utvo dv nebo vce vraznch podskupin, kter spolu mohou
bojovat omocensk postaven vetd. To me vst kastm konfliktm akrizikovm vztahm, a
kikan.
Pro prci se tdou je tedy dleit respektovat pirozenost podskupin ajejich intimitu, ale zrove
zvyovat schopnost k komunikovat anavazovat respektujc kontakty nap celou tdou. Mocensk
boje mezi jednotlivmi podskupinami je poteba vnmat, reflektovat afacilitovat ji vzrodku, vpozdjch stadich je vhodn obrtit se pro pomoc naodbornka.
Propustnost podskupin meme zvyovat dvma zpsoby.
Tm prvnm je rozvoj vzjemnho poznn k formou skupinov prce vcel td tak, aby mli
monost zjistit, e maj nco spolenho ise spoluky, snimi bn nekamard, nebo dokonce nejsou
vkontaktu. Druhm zpsobem je dlen tdy doskupin tak, aby spolu museli spolupracovat ci nap
celou tdou.
Vtto kapitole vm nabzme nstroje vpodob skupinovch technik, kter slou kvzjemnmu
poznn apodpoe dobrch vztah prv nap celou tdn skupinou.
74
Pozdravy
lov skupina
C

Cl
asov dotace

Pomcky
5.7. tda
Podpoit navzn vzjemnho kontaktu mezi vemi ky
10 minut
dn
Postup:
1. ci se voln pohybuj potd (vymezenm prostoru) ajejich kolem je pozdravit kadho, koho
potkaj, urenm zpsobem.
2. Zpsoby pozdrav:
podn ruky se slovy Dobr den
uklonn se
poplcn pozdech
smv
plcnut si
Podle znalosti tdy mete zvolit i vce kontaktn zpsob pozdravu, nap. kontakt bok, obt,
zvednut dovzduchu atd.
Otzky kdiskuzi:
m P
odailo se vm pozdravit vechny spoluky?
m K
ter pozdrav se vm nejvce lbil?
Praktick doporuen:
Jedn se orychlou aktivan techniku, vn se ci navzjem setkvaj amohou se naladit nadal

spoluprci.
m
ci se bhem techniky nktermu spolukovi vyhbaj.
Pokud toto dlaj vichni ci, techniku zastavte apipomete pravidla (pozdravit kadho, koho
k potk).
Pozorn sledujte chovn tdy vi tomuto kovi. Pokud by se takov chovn objevilo
ivjinch situacch, porate se oeen sodbornkem.
75
Potm stvou pomoc

lov skupina
C

Cl
asov dotace

Pomcky
5.7. tda
Podpoit kontakt mezi ky nap skupinami
1015 minut
pipraven samolepic ttky ssly
Postup:
1. ci budou pracovat vetrojicch. Nasamolepic ttky napite sla pro kadou trojici tak, aby byl
souet t sel roven 100 (nap. 1, 29, 70 nebo 23, 26, 51). Pokud mte vetd takov poet k,
kter neumouje rozdlen dotrojic, upravte souty, nap. vjednom ppad budou mt souet 100
sla tyi. ttky ssly nhodn promchejte.
2. Postavte ky dokruhu zdy ksob. Vichni ci zavou oi.
3. Naelo nalepte kadmu kovi samolepic ttek sjednm nhodnm slem.
4. ci otevou oi avoln se pohybuj potd (vymezenm prostoru).
5. Jejich kolem je bez mluven vytvoit trojice tak, aby souet jejich sel byl roven stu (ppadn
upozornte nato, e bude jedna tveice).
6. Mluven je zakzno pocelou dobu realizace techniky.
7. Hra kon, kdy se vechny trojice najdou.
Otzky kdiskuzi:
m J ak se vm podailo kol splnit?
m C
o vm kesplnn kolu nejvce pomohlo?
m K
do vm byl pi hledn va trojice nejvce npomocn?
Praktick doporuen:
Technika vyaduje vai ppravu. Kombinaci sel zvolte tak, e dn k nezstane osamocen.
Aby byli ci bhem techniky nuceni vzjemn si pomhat, je nezbytn dodret pravidlo (nemluvit). Nkterm tdm chvli trv, ne pochop, e kespojen trojic jsou zapoteb idal ci, kte
vid sla najejich ele.
Techniku je mon vyut jako vodn kjin aktivit, vn budou ci pracovat vetrojicch.
m T
da kol pedasn vzdv.
Motivujte je kdokonen kolu, podpote je tm, e jim eknete, e je kol mon zvldnout.
m
ci poruuj pravidlo amluv spolu.
Techniku zastavte, pipomete pravidla amotivujte ky kjejich dodren.
Upraveno dle: Neuman, J., Tome, P.Hry dokapsy IX. Portl, 1. vyd. Praha, 2005. ISBN 80-7178-985-2.
76
Novkovi, Dolkovi
5.9. tda (technika je vhodn pro tdy svym potem k, min. 20)
Rozdlit ky doskupin analadit je nadal spoluprci

Pomcky kartiky podle potu k
lov skupina
C

Cl
Postup:
1. Pipravte si kartiky podle potu k. Rozdlte je doskupin.

2. Kad skupina kartiek bude pedstavovat jednu rodinu, jej pjmen zn podobn: Novkovi,
Dolkovi, Horkovi, Sovkovi, Dlabkovi atp.
3. Vkad rodin (skupin kartiek) budou minimln tyi lenov (kartiky).
4. Nakadou kartiku vybran skupiny napite jmno rodiny aknmu roli pslunka, tj. Novkov
matka, Novk otec, Novk syn, Novkov dcera, Novk pes atd.
5. Kartiky nechte ky vylosovat zpipraven krabiky.
6. kolem k je najt vechny leny sv rodiny tak, e hlasit vyvolvaj pouze sv pjmen.
7. Kdy se vichni lenov rodiny sejdou, maj zakol se seskupit jako nafotografii dorodinnho
alba.
8. Techniku ukonete, a vechny skupiny spln zadn.
Otzky kdiskuzi:
m J ak se vm podailo najt svoji rodinu?
m C
o se vm zdlo natechnice nejt?
m J ak vypadala fotografie zrodinnho alba?
Praktick doporuen:
Tato technika se velmi asto pouv jako vod kjin aktivit, pi n mus ci spolupracovat. Slou
knaladn k naspoluprci, pop. krozdlen doskupin. Techniku mete obmnit tm, e kad
rodina bude mt odlin role svch len. Tdy bvaj utto techniky velmi hlun.
Technika probh bez vraznch problm.
77
Chytn, lovec palc

lov skupina
C

Cl
asov dotace

Pomcky
7.9. tda
Umonit navzn vzjemnho kontaktu mezi ky nap skupinami vetd
5 minut
dn
Postup:
1. Nazatku si ci zuj boty.

2. Jejich kolem je napovel chytit co nejvce palc unohou svch spoluk, tzn. se jejich palc
dotknout.
3. ci si potaj, kolik palc se jim podailo chytit. Sv vsledky nazvr prezentuj.
Otzky kdiskuzi:
m K
omu se podailo chytit nejvce palc?
m J akou taktiku jste zvolili?
Praktick doporuen:
Jedn se okontaktn aktivan techniku, jejm clem je naladit tdu naspoluprci pro dal aktivitu.
Techniku je t mon vyut kodreagovn tdy ponron innosti. Vtechnice ci navazuj kontakt se vemi spoluky, atm je podpoena propustnost podskupin vetd.
m P
ro nkter ky je obtn fyzick kontakt.
Vtom ppad ky dotechniky nenute.
m N
kte ci se vyhbaj kontaktu snkterm ze spoluk.
Me to ukazovat nasloitou pozici dotynho ka vetd. Chovn tdy ktomuto kovi je

poteba dle sledovat, pop. podniknout nutn opaten.
78
Role eny amue

7.9. tda
Podpoit pekonn pedsudk opsluncch druhho pohlav
Rozvjet pozitivn vztahy mezi dvkami achlapci vetd

Pomcky papry A4, tuky
lov skupina
C

Cl
Postup:
1. Rozdlte tdu naskupiny po34 cch tak, aby byly vkad skupin zastoupeny dvky ichlapci
(pokud vm takov rozdlen sloen tdy umouje).
2. Kad skupina nakresl nasvj papr podlnou ru, vzniknou tak dva sloupce. Prvn sloupec skupina pojmenuje eny jsou/maj/dlaj adruh Mui jsou/maj/dlaj.
3. lenov skupiny maj zakol spolen se domluvit naalespo pti rozdlech mezi enami amui
vna spolenosti. Rozdly ci zapisuj napapr dopslunch sloupc. Poslze si zvol jednoho
zstupce kad skupiny.
4. Vichni se posad dokruhovho uspodn tak, aby ci zvytvoench skupin sedli vedle sebe.
5. Zstupci postupn pedstavuj ostatnm spolukm vstupy prce sv skupiny.
Otzky kdiskuzi:
m N
ali jste njak rozdl mezi mui aenami, nakterm se shodly vechny skupiny? Jak?
m
eho se rozdly nejvce tkaj? (nap. fyzickch charakteristik, oekvn spolenosti, psychickch
rozdl)
O
jakm rozdlu jste veskupin nejvce diskutovali?
M
l nkdo njak npad, kter skupina nepijala? Jak?
P
rojevily se vprci va skupiny njak rozdly mezi npady dvek achlapc?
K
ter zuvedench rozdl ostatnch skupin vs pekvapily?
J sou charakteristiky mu a en, kter vae skupina popsala, rovnocenn, nebo hodnot jedno
zpohlav lpe ne druh?
m J ak jste byli spokojeni sprac veva skupin?
m
m
m
m
m
Praktick doporuen:
Pi prci stechnikou doshnete efektivnjch vsledk vetd, kde jsou rovnomrn zastoupeny
dvky achlapci.
Nosnou st je diskuze otmatu apedsudcch oench amuch vrmci skupin icel tdy.
Pokuste se o podporu objektivnch charakteristik a klady i zpory jednotlivch pohlav popisujte
vyven. Diskuzi doplte opoznatky zdostupn literatury, kter se tkaj rozdl apodobnost mezi
mui aenami. Umonte km pinet vlastn npady apostoje podpoen argumenty apklady
avete je kdiskuzi onzorech ostatnch.
79
Nazvr shrte, kekterm charakteristikm jste vdiskuzi se tdou dospli, aukonete techniku
vstupem, e eny imui se odsebe sice vnkterch charakteristikch odliuj, ale dky tomu se
mohou doplovat anavzjem obohacovat.
m N
kter k zaujm vrazn negativn postoj kopanmu pohlav.
Respektujte jeho nzor (me mt hlub koeny, nap. vrodinnm zzem), ale vete diskuzi tak,
aby ostatn ci vetd pineli jako protiklad pozitivn postoje.
80
Barevn kruhy
8.9. tda
Umonit km uvdomn si pozitivnch rol jednotlivch k vetd
Podpoit aktivn zapojen vech k vetd

Pomcky papry, tuky, fixy, pastelky, kruhy snzvy apopisem rol, kartiky ztvrdho
papru, 1 papr A2
Clov skupina

Cl
Postup:
1. Ztvrdho papru vystihnte 12 barevnch kruh anapite nan nzvy rol (viz ne). Nadruhou
stranu napite strun popis role.
2. Nechte ky, aby vytvoili skupiny po4 (poet ppadn pizpsobte potu k vetd).
3. Rovnomrn rozdlte 12 kruh snzvy astrunm popisem rol mezi vytvoen skupiny.
4. ci veskupinch maj zakol domluvit se, kte jejich spoluci (ioni sami) podle nich tyto role
vetd spluj, ppadn si onich skupina mysl, e by tuto lohu plnit mohli. Skupina si vezme
przdn kartiky ztvrdho papru ajmna tchto spoluk nan nape.
5. Nyn se ci posad dokruhu tak, aby lenov skupin sedli vedle sebe. Doprosted umstte papr
A2.
6. Nsledn kad skupina seznm zbytek tdy spodrobnjm popisem rol, se ktermi pracovala,
analep barevn kruhy snzvy rol napapr .
7. Postupn kad skupina polo kartiky se jmny spoluk kekruhm, kekterm je piadila.
8. Nyn ci vytvo kartiky se jmny vech zbylch spoluk anajdou apiad je kbarevnm
kruhm srolemi, knim maj nejble.
9. Kad k m nyn prvo svou kartiku pemstit kekruhu, okterm si mysl, e se knmu hod
lpe, pesun me zdvodnit.
Role:
Chrli npad neustle pin nov mylenky anpady

Chodc encyklopedie poskytuje nov informace, hodn v, co nev, zjist
Reportr pt se nanzor ostatnch, zapojuje vechny dorozhovoru
Filozof pichz se svmi nzory avahami
Vesel kopa zajiuje, aby byla vdy legrace
Spojka hled spojen mezi rozdlnmi nzory rznch len skupiny
Reja d prci skupiny, rozdluje role
Hlda rizik upozoruje narizika, kter mohou nastat (pozor, takhle to umyvadlo rozbijete)
Magnet doke vracet leny zpt ktmatu, pokud se odnj odchl (vdy zadn je jinak, mluvte
onem jinm, mme udlat)
81
RedBull um povzbudit adodat energii, kdy aktivita skupiny skomr (makejte, vdy u to skoro
mme)
Vykonavatel udl, co je poteba (kdy poteba zalt kytky, vezme konvici azalije je)
Kronik pamatuje si ve, co se kdy vetd udlo (to bylo vetvrt td, kdy mla Jana narozeniny, zrovna jsme mli djepis)
Otzky kdiskuzi:
m J ak se vm dailo se veskupinch domluvit, kdo ze spoluk se kjednotlivm rolm hod?
m V
idli vs spoluci vnjak roli, okter si myslte, e se kvm nehod?
m J e vetd nkdo, kdo me zastvat vce rol?
m M
ete njak vyut tuto techniku ivjinch innostech, kdy jako tda spolupracujete? Jak?
m N
apad vs njak role, kter se nakartikch neobjevila, ale byla by pro vai tdu uiten? Je
nkdo, kdo by ji sploval?
Praktick doporuen:
Kad skupina, tedy ikoln tda, m tendenci vytvet hierarchickou strukturu aurovat role svch
len. Pro dobr vztahy mezi ky adobrou atmosfru vetd je tedy eln km se stanovenm
rol napomoci a zrove definovat tyto role pozitivn. Technika umouje nalzt a definovat pro
kadho ka jeho uitenost pro tdu jako celek apodporuje tm soudrnost skupiny. Kvstupm
z techniky je vhodn se vracet pi zadvn jin skupinov prce, nebo kdy se spoluprce tdy
nakolu neda.
Vdiskuzi vete ky kuvdomn, e kad celek (tda) potebuje vechny sv jednotliv sti,
aby mohl spn fungovat. Kad k je jedinen ame td nabdnout vlastnosti, kter pispj
kezdrnmu dokonen kolu. Snate se tedy vst tdu ktomu, aby odlinost ajedinenost vnmala
jako uitek.
m M
ezi dvma nebo vce ky me dojt kekonfliktu (nap. nkdo nevhodnm zpsobem zpochyb-
uje roli, kterou si pro sebe spoluk zvolil).

Zastavte jakkoli vznikajc konflikt ji vzrodku, podpote prvo ka vybrat si pro sebe nejvhodnj roli sm.
82
Upr
Clov skupina

Cl
asov dotace

Pomcky
5.9. tda
Podpoit navzn vzjemnch kontakt mezi ky vetd
Podpoit seznamovn k vnov sloenm kolektivu
Podpoit vzjemn oslovovn se kestnmi jmny
15 minut
dn
Postup:
1. Vichni ci stoj vkruhu. Jeden dobrovolnk si stoupne doprosted.

2. k stojc uprosted kruhu pedstavuje upra.
3. Upr si vyhldne ob vnkterm ze k apomalu se kn bl snapaenma rukama.
4. Pokud se upr dotkne obti, stv se ob uprem, pvodn upr se zaad zpt dokruhu mezi ostatn
ky.
5. Jedin monost, jak se me ob ped uprem zachrnit, je podat opomoc nkoho ze spoluk.
To udl tak, e knmu vyle upen pohled. Spoluk me ob zachrnit vyslovenm jejho
kestnho jmna.
6. Pokud je vyhldnut ob zachrnna, vybr si upr ob dal.
7. Hru je vhodn ukonit a tehdy, kdy byli zapojeni vichni ci.
Otzky kdiskuzi:
m J ak jste se ctili vroli upra? Jak vroli jeho vyhldnut obti?
m P
odle eho jste si vybrali, koho podte, aby vs zachrnil?
m D
vovali jste vroli obti spolukm, e vs zachrn?
Praktick doporuen:
Technika je vhodn jak pro nov sloenou tdu, tak pro tdu, kter potebuje rozvjet schopnost
vzjemn spoluprce. Vyaduje od k naladn se na skupinovou prci a vnmavost k druhm.
Vtechnice jde tak odvru mezi ky, tj. zda se mohou ci spolehnout, e jim ostatn ped uprem
pomohou, pokud je opomoc podaj.
Oslovovn se kestnmi jmny podporuje dobr vztahy mezi ky. Proto je mon techniku vyut ivetd, vn jsou spolu ci dle, ale nemaj vezvyku se oslovovat jmny. Vtakovm ppad
je mon techniku vyut kdiskuzi, jak osloven jsou vna td obvykl, azda jsou snimi ci
spokojeni. Podpote prvo ka navbr toho, jak ho budou ostatn oslovovat, km mete dt
prostor ktomu, aby si navzjem sdlili tato sv pn.
m
ci nejsou naladni naskupinovou prci, nevnuj pozornost ostatnm spolukm.
Techniku zastavte apojmenujte nespoluprci vetd, vyzvte tdu knovmu zatku.
83
Podvn rukou
Clov skupina

Cl
asov dotace

Pomcky
5.9. tda
10 minut
dn
Postup:
1. ci se voln pohybuj vevymezenm prostoru.

2. Jejich kolem je podat ruku tomu, koho potkaj.
3. Pustit ruku pak mohou a vechvli, kdy podaj druhou ruku dalmu spolukovi.
4. Pocelou dobu se mus snait nkoho dret alespo jednou rukou.
Otzky kdiskuzi:
Podailo se vm podat si ruku se vemi spoluky?

Praktick doporuen:
Jedn se orychlou aktivan techniku, kter m zacl naladit dti kespoluprci veskupin aumonit
kontakt ise spoluky, snimi nen k bn vkontaktu.
m
ci nechtj nkterm ze spoluk podat ruku.
Techniku zastavte apipomete pravidlo, e maj podat ruku tomu, koho potkaj. Nsledn vnujte
pozornost chovn k ksob navzjem.
84
Ovocn kompot
Clov skupina 8.9. tda

Cl Umonit km vzjemn kontakt aspolen zitek

Pomcky lsteky pro kadho soznaenm: hruky, jablka, vestky, banny;
krabika/klobouk
Postup:
1. Pipravte takov poet lstek, kolik je aktuln k vetd. Lsteky rozdlte na4skupiny.
Jednu skupinu lstek popite jablka, druhou hruky, tet vestky atvrtou banny.
2. Ze idl utvote kruh, kad k sed na1 idli.
3. Kad k si vylosuje 1 lsteek.
4. Zkontrolujte, zda vichni nyn vd, vekter skupin jsou zaazeni.
5. Lsteky odk vyberte avhote je dokrabiky nebo klobouku.
6. Pot lsteky postupn losujte avyhlaujte nahlas vylosovanou skupinu.
7. Vichni, kdo pat do vylosovan skupiny, se posunou o jedno msto doprava. Pokud na idli
vpravo ji nkdo sed, posad se mu k nakln.
8. Pokud m k, jeho skupina byla vylosovna, nakln jinho ka, posouvat se nesm, posunout
se tedy mohou jen ci sedc navrchu nebo sami naidli.
9. Takto technika pokrauje dot doby, ne bude prvn k sedt zpt napvodnm mst.
10. Techniku reflektujte.
Otzky kdiskuzi:
Nosnou st techniky je samotn aktivita, vreflexi se proto vnujte jen tmatm, kter se ppadn
objev, apedejte td vlastn zptnou vazbu.
Praktick doporuen:
Jedn se ovelice zbavnou kontaktn techniku, pi n se dostvaj dotsnho kontaktu ici, kte
spolu vetd bn nekamard. Je proto vhodn zvit, zda tda, vekter plnujete techniku zaadit, nem obte se vzjemnm fyzickm kontaktem. Technika je ideln pro tdy, kde spolu ci
dobe vychzej, ale dr se vustlench podskupinch.
m N
kter k odmt svou ast natechnice.
Pokuste se zmrnit jeho obavy, pokud inadle odmt, nenute ho.

Pokud by bylo vetd takovch k vce, zvolte mn kontaktn aktivitu.
85
Teky
Clov skupina

Cl
asov dotace

Pomcky
5.9. tda
Rozdlit tdu doskupin pro ely dal prce
Umonit navzn vzjemnho kontaktu mezi vemi ky vetd
5 minut
lepic ttky, fixy
Postup:
1. Zlepicch ttk si pipravte takov poet malch tverc (cca 0,5 x 0,5 cm), kolik je aktuln k
vetd.
2. elem techniky je pouze rozdlit ky doskupin pro dal vmi zvolen aktivity. ttky proto
rozdlte dotolika skupin, vkolika budou ci pi aktivit pracovat (nap. do4).
3. Kadou skupinu ttk oznate fixou jednou viditelnou barevnou tekou.
4. Postavte ky dokruhovho uspodn zdy kestedu kruhu.
5. Vichni ci zavou oi. Postupn nalepte kadmu kovi naelo jeden ttek sbarevnou tekou.
Lepen ttk me bt nhodn (ttky dopedu promchte) nebo elov (stejn barvy nalepte
naelo km, onich vte, e spolu nejsou vastm kontaktu).
6. Povaem signlu maj ci zakol bez mluven najt vechny spoluky se stejnou barvou teky
naele.
Otzky kdiskuzi:
m J ak se vm kol podail?
m J ak byla vae strategie?
Praktick doporuen:
Technika slou pedevm jako zpesten zpsob dlen tdy doskupin. Umouje vm ky rozdlit zcela nhodn nebo vyut znalosti tdy arozdlit ji tak, aby byla podpoena schopnost spoluprce
mezi konkrtnmi ky. ci se touto aktivitou zrove maj monost naladit navzjemnou spoluprci nezbytnou pro dal aktivitu.
m
ci si barvy sdluj verbln.
Techniku zastavte, upozornte naporuen pravidla apipomete ho. Pot nechte tdu kol
dokonit.
86
Kde je te Jirka?
Clov skupina

Cl
asov dotace

Pomcky
5.9. tda
Podpoit vnmavost k kostatnm spolukm nap skupinami vetd
15 minut
dn
Postup:
1. Vichni ci se voln pohybuj vevymezenm prostoru. Navzjem se potkvaj pohledem asleduj

sv pohyby.
2. Nav pokyn vichni zavou oi azkamen vpostoji, kter zrovna zaujmali.
3. Vyberte si jednoho ka (nap. Jirku) azeptejte se: Kde je te Jirka?
4. Vichni ci krom jmenovanho se stle zavenma oima rukou ukou smr, kde se podle nich
dan k nachz. Nav pokyn mohou otevt oi aovit si, zda mli pravdu.
5. Technika stejnm zpsobem pokrauje dle.
Otzky kdiskuzi:
m J ak se vm dailo vnmat, kde se spoluci zrovna nachzej?
m C
o vm pipadalo obtn?
Praktick doporuen:
Technika rozvj schopnost vmat si ostatnch, podporuje navzn vzjemnho kontaktu se vemi
ky vetd. Pedejte td vlastn zptnou vazbu oprbhu techniky, ocete ky, kterm se dailo
vmat si ostatnch.
Techniku je mon obmnit tak, e se ci napokyn se zavenma oima vydaj smrem, kde se
jmenovan nachz. Pokud knmu opravdu dojdou, zstvaj vehe. Pokud ne, vypadvaj ajdou se
posadit nasv msto.
m T
da oividn ignoruje nkterho ka. Pi dotazu nanj nikdo neuke, kde se nachz.
Me to vypovdat orizikovm vztahu k kdanmu spolukovi. Situaci dle sledujte adiskutujte on sostatnmi pedagogy vekole.
Upraveno dle: imanovks, Z., imanovsk, B. Hry pro rozvoj zdrav osobnosti. Portl, Praha, 2010.
ISBN 978-80-7367-801-2.
87
Ideln mu/ena
Clov skupina

Cl
asov dotace

Pomcky
8.9. tda
Podpoit dobr vztahy mezi dvkami achlapci vetd, diskutovat
ovzjemnch oekvnch, ocenit jeden druhho, pedat si zptnou vazbu
ochovn dvek kchlapcm anaopak
45 minut
dva papry A1, fixy
Postup:
1. Vytvote jednu dv ajednu chlapeckou skupinu.

2. Kad skupina si vezme jeden velk papr afixy.
3. kolem dv skupiny je diskutovat anapapr nakreslit svou pedstavu idelnho mue. Vlastnosti,
kter by ml takov mu mt, zapisuj dvky doobrzku. Chlapeck skupina tvo stejnm zpsobem ideln enu.
4. Naprci veskupinch maj ci piblin 20 minut. Pouplynut tto doby posate ky dokruhovho uspodn.
5. Prvn skupina nejprve pedstav svj obrzek apope, jak prce veskupin probhala, oem se
diskutovalo, naem se ci shodli okamit apod. Druh skupina m pot prostor se kobrzku
doptvat nebo se knmu vyjdit zpohledu nzoru opanho pohlav.
6. Stejnm zpsobem zachzejte svstupy prce druh skupiny.
Otzky kdiskuzi:
m K
ter vlastnosti acharakteristiky chlapce advky odliuj?
m V
em jsou si naopak podobn (nebo dokonce stejn)?
m J ak vlastnosti povaujete uopanho pohlav zanejdleitj?
m J ak byste si pli, aby se kvm dvky/chlapci vetd chovali?
m
eho si nachlapcch/dvkch vetd vte?
m C
o byste mohli vesvm chovn kespolukm druhho pohlav zlepit?
Praktick doporuen:
Technika otevr tma oekvn dvek od chlapc a chlapc od dvek. Nosnou st techniky je
zejmna spolen diskuze, vn by mli mt ci prostor vzjemn diskutovat orelnosti oekvn.
Vstupy ztechniky je vhodn vzthnout kevztahm mezi dvkami achlapci vetd, aby mli ci
monost vyjasnit si, eho si vevzjemnch vztazch v aco by si odk druhho pohlav pli.
Techniku je vhodn pout vetd, kde je zastoupeno minimln pt k kadho pohlav.
88

m B
hem diskuze vznikne konflikt mezi nkolika ky.
Konflikt moderujte, ukate km, jakm zpsobem si mohou sdlit negativn zptnou vazbu tak,
aby se vzjemn respektovali akonflikt vyeili.
89
... ABY SE CI UMLI VZJEMN OCENIT, DRELI VCE PI SOB AMLI SPOLEN ZITKY
aby se ci umli vzjemn ocenit, dreli vce pi sob

amli spolen zitky
Pro 7.B nebyly vztahy vetd prioritou, vtina k nemla vetd dn kamardy,
pestvky asto trvili nachodbch se ky zjinch td. Bval tdn uitelka nepodnikala se
tdou dn spolen akce, nap. koln vlety. Vetd nebyla vle ani naden pro podlen
se najakchkoli spolench aktivitch. ci se vzjemn nepodporovali, neumli se ocenit.
Pirozenou lidskou potebou je zavat pozitivn a ptelsk vztahy. ci ve td potebuj mt v prbhu uebnho procesu prostor pro uspokojen poteby si zat kontakty sostatnmi zaloen navelch
vztazch anavzjemn shod. Nekonfliktn aharmonick vztahy jsou uspokojovny pocitem sounleitosti k sostatnmi vetd. Tento pocit sounleitosti oznaujeme jako soudrnost nebo skupinovou
kohezi.
90
Tdy bvaj nesoudrn pi svm vzniku, tj. vnov sloen td, nebo kdy je vetd vysoce soutiv prosted aci nejsou schopni vytvoit si mezi sebou pozitivn vztahy, jeliko spoluky vnmaj
jako sv konkurenty. Existuj itdy, vnich nejsou ci ksoudrnosti motivovni spolenmi zitky nebo
sdlenm svch zjm.
Skupinovou kohezi mete podporovat tm, e budete se ky pracovat naschopnosti spolu oteven komunikovat, diskutovat iefektivn eit konfliktn situace anebudete vytvet konkurenn asoutiv prosted. Pro skupinovou identitu tdy je nkdy poteba motivovat ky k asti na spolen
innosti auit je reagovat napoteby jednotlivc. Soudrnost podporuje ipodobnost zjm anzor
k, kterou lze rozvjet jejich vzjemnm poznvnm.
Jednou z dalch monost, jak podporovat soudrnost tdy, je uit ky vzjemn se oceovat.
To pedpokld vnmavost kmalikostem naspolucch ajejich chovn. Nadruhou stranu je poteba
rozvjet schopnost ocenn oddruhch pijmat.
Vtto kapitole vm pedkldme techniky, kter umouj km uit se vzjemn ocenit, dret
vce pi sob amt spolen zitky.
91
Skldn obrazu tla

Clov skupina

Cl
asov dotace

Pomcky
7.9. tda
Podpoit schopnost pedvat si pozitivn zptnou vazbu avzjemn se ocenit
30 minut
papry A2, pastelky, fixy
Postup:
1. Rozdlte ky rovnomrn doskupin po4 a 6.

2. Kad skupina si vezme jeden list papru, pastelky afixy.
3. kolem k ve skupinch je spolen nakreslit na papr postavu lovka, kter bude sloena
znejlepch st tla len skupiny. Spolen se tedy ci domlouvaj, vlasy, nos, pusu, krk,
ramena, ruce atd. bude postava mt. Kadou volbu je teba zdvodnit.
4. Podmnkou je, aby kad nakreslen postava mla minimln dv rzn sti odkadho zlen
skupiny.
5. Podokonen kreseb si ci sednou dokruhu tak, aby lenov skupin sedli pohromad. Vechny
skupiny postupn pedstav sv vtvory vetn uren, o st tla se jedn.
Otzky kdiskuzi:
m P
opite, jak prce veva skupin probhala.
m J ak jste spokojeni svsledkem prce sv skupiny?
m D
ozvdli jste se odostatnch len skupiny nco, co vs potilo (nap. skupina vybrala, e mte
nejhez oi)?
Praktick doporuen:
Tato technika podporuje vmavost k kedruhm aumouje vem km obdret ocenn azrove pispt kespolenmu vtvoru. Dti obvykle velmi bav kreslit postavu sloenou zlen skupiny.
m N
kte ci maj tendenci upozorovat spe nanedostatky ostatnch.
Bute ktakovm signlm pozorn areagujte nan upozornnm naporuen pravidel asmyslu
techniky.
Upraveno dle: Hermochov, S., Neuman, J. Hry dokapsy IV. Portl, 1. Vyd. Praha, 2003. ISBN 80-7178-818-X.
92
Pedvn drk
Clov skupina

Cl
asov dotace

Pomcky
5.6. tda
Motivovat ky kpozitivnmu nahlen naspoluky
Prohloubit vnman opotebch apnch spoluk
Vytvet prostor pro reflexi toho, jak se ci navzjem znaj
30 minut
papry, tuky, krabika/klobouk
Postup:
1. Kad k nape nakousek papru sv jmno. Pokud je vetd vce k stejnho jmna, domluvte
se narozlien.
2. Papr vichni pelo avhod dopedem pipraven krabiky.
3. Krabikou zateste, aby se papry promchaly. Kad k si postupn vylosuje jeden papr. Pokud
si nkdo vylosuje sv jmno, vrt paprek zpt dokrabiky avylosuje si jin.
4. Nechte km chvilku napemlen otom, jak drek by pro vylosovanho ka vybrali.
5. Postupn kad pete jmno spoluka apedstav svj drek. Drek je imaginrn, take nem
dn omezen (finann, reln, vtipn atd.). Mus ale splovat podmnku, e by si obdarovan
k pl takov drek obdret, drek nesm nikoho uret nebo poniovat (toto pravidlo plat ipro
nslednou diskuzi).
6. Obdarovan k pot potvrd, zda je sdrkem spokojen, apodkuje.
7. Postupn obdr drek vichni ci. A se vystdaj, techniku reflektujte.
Otzky kdiskuzi:
m K
omu se nkdo ze k dodrku opravdu strefil? Komu naopak nestrefil?
m K
do ml problm drek pro spoluka vymyslet? Vem to bylo obtn?
m K
oho napadaly drky ipro dal spoluky? Uvete pklad.
Praktick doporuen:
Tato technika klade nroky nazen prbhu techniky idiskuze, ato vudren pozitivnho ladn
arespektu k ksob navzjem. Je poteba, abyste hned odzatku jasn zastavovali jakkoli pokus
ozesmnn ka prostednictvm drku.
m C
lem nkterch k je nkoho zesmnit.
Vtomto ppad prbh techniky zastavte, pojmenujte poruen pravidla, pravidla zopakujte.
Vppad opakovanho poruovn pravidel techniku ukonete.
93
Strom tdy
Clov skupina

Cl
asov dotace

Pomcky
5.9. tda
Podpoit aktivn zapojen vech k vetd
Uvdomit si, kterou svou vlastnost mohu pispt kdobrm vztahm
aklepmu prospvn tdy
Rituln aobrazovou formou podpoit vnmn sebe jako sousti tdy
45 minut
papr A2, pastelky/kdy, papry, nky, lepidlo
Postup:
1. Vyzvte ky, aby si vybrali jednoho nebo nkolik spoluk, kte napapr A2 namaluj opadan
listnat strom.
2. Kad k si vezme jeden papr ananj namaluje obrys listu, vybarv jej avystihne. Mete vyut ibarevn papry.
3. Pot kad vepe dosvho listu jednu svou dobrou vlastnost, kterou me nabdnout td kdobrmu fungovn.
4. A vichni ci dokon kol, sednou si dokruhu.
5. Postupn kad vezme svj list, pete napsanou vlastnost analep jej doobrzku stromu. Pokud
bude k chtt, me vysvtlit, pro je podle nj tato vlastnost pro tdu dleit.
6. Pette, okter vlastnosti se me tda opt, tj. kter se nastrom objevily.
Otzky kdiskuzi:
m J ak jste se stromem tdy spokojeni?
m N
apad vs jet njak dal vlastnost, kterou by vae tda potebovala? M takovou vlastnost
nkdo zvaich spoluk?
Praktick doporuen:
Techniku sdtmi shrte, pedejte jim vlastn zptnou vazbu oprbhu techniky, ocete, co se dailo.
Tuto techniku je mon vyut ijako ritul sposelstvm k kesvm spolukm, nap. pi
ukonovn koln dochzky, pi louen snkm ze spoluk nebo pi plnovanm rozdlen tdy
(odchod k nagymnzium atd.). Vtakovm ppad ci nep dolist sv vlastnosti, ale pn
spolukm dodalho obdob. Nap. tst, radost ze ivota, hodn legrace, mlo uen apod. Vtto
alternativn nen nezbytn diskuze nebo reflexe techniky.
m N
kter ze k m problm njakou svou pozitivn vlastnost vymyslet.
Vyzvte ostatn, aby nabdli danmu kovi pozitivn vlastnosti, okterch si mysl, e je tento k
m. Dotyn si me njakou vybrat.
94
m
k nabdne negativn vlastnost.
Vrate se kzadn azopakujte, e se m jednat ovlastnost pozitivn auitenou pro tdu. Motivujte ka kvymylen jin (pekreslen listu).
95
Pavuina vztah
Clov skupina

Cl
asov dotace

Pomcky
5.9. tda
Rozvjet schopnost k pedat si pozitivn zptnou vazbu
Podpoit pocit sounleitosti se tdou
20 minut
klubko provzku
Postup:
1. Posate ky naidlch tak, aby tvoili kruh.

2. Pot uchopte potek provzku klubka apolete je nktermu ze k spolu sposelstvm, kter
je vhodn doplnit vysvtlenm, komu apro klubko poslte.
3. Poselstv me znt nap. takto: Klubko poslm Martin a peji j, aby zstala vdycky tak
usmvav, jako je te.
4. Pjemce klubka zahkne nebo si omot zatek provzku kolem prstu, aby vytvoil napnutou
linku stm, odkoho klubko pijal.
5. Pot jej stejnm zpsobem pole dalmu kovi.
6. Nakonec je cel skupina propojena st.
Otzky kdiskuzi:
m P
ilo kvm klubko odnkoho, odkoho jste ho neekali?
m P
ekvapilo vs njak poselstv?
m J ste spokojeni sposelstvm, kter jste obdreli?
m V
yjdil vposelstv nkdo vae pn?
Praktick doporuen:
Techniku je vhodn vyut nazvr njak pedchoz spolen aktivity, nap. vletu. Lze ji vyut
ijako zvren ritul vppad louen k se tdou (ukonen koln dochzky).
Vam kolem je zamezit, aby se vrmci kruhu svzali jen nkte ci, zatmco jin by mohli
zstat zcela mimo s.
Pokud nen klubko provzku pli dlouh, mete vjeho pedvn pokraovat a dovyerpn provzku. Velikost klubka zvolte podle potu k vetd.
Poselstvm techniky je uvdomn, e jsou ci svm lenstvm vetd vichni vzjemn propojeni, ikdy spolu nkte teba kamard mn. Spolu se ky reflektujte vzniklou s.
m N
kter k m obte vymyslet pro vybranho spoluka poselstv.
Dovolte mu podat onpovdu ostatn ky.
96
Msto pom pravici

Clov skupina

Cl
asov dotace

Pomcky
7.9. tda
Rozvjet schopnost k pedat si pozitivn zptnou vazbu
30 minut
dn
Postup:
1. ci sed naidlch vkruhovm uspodn.

2. Poprav stran vedle sebe umstte jednu idli navc. Vysvtlete km princip hry azante jako
prvn.
3. Ten, kdo m poprav ruce volnou idli, si nani pozve nkoho ze spoluk aslovn ho zanco
ocen. Zptn vazba smuje pmo kdotynmu kovi formou nsledujcho sdlen: Rda bych
si pozvala Janu. Jano, lb se mi natob, e nam kad rno ek ped kolou.; J tu chci Petra.
Pete natob se mi lb, e vdycky v, co je zadomc kol.
4. Technika probh dot doby, ne se vichni ci vystdaj.
Otzky kdiskuzi:
Slyeli jste nco osob, co vs potilo? Co konkrtn?

Praktick doporuen:
Vtto technice je dleit vae aktivn zapojen, ato pedevm vsituacch, kdy je poteba ocenit
imn oblben ky. Dle je nutn hldat, aby byli ocenni vichni ci, atento cl vetd podporovat.
m P
ro nkter ky je obtn formulovat ocenn pmou e, kaj: NaKarlovi se mi lb.
Pipomete, jak m formulace znt.
m
ci uvaj negativn zptnou vazbu nebo ironii.
Techniku zastavte, pojmenujte, co jste slyeli, avyzvte ka knovmu sdlen.
m
ci formuluj sdlen obecn (jsi dobr kamardka).
Vhodnmi otzkami vete ka kekonkretizaci sdlen.
Upraveno dle: Hermochov, S. Poznvme sv spoluky. Projekt Odyssea, Praha, 2007. ISBN 978-80-87145-28-9.
97
Souso
Clov skupina

Cl
asov dotace

Pomcky
7.9. tda
Vytvet prostor pro pozitivn spolen zitky cel tdy
Umonit kontakt k nap skupinami vetd
20 minut
tabule akda, pop. flipchart
Postup:
1. Rozdlte ky nhodn doskupin piblin popti. Kad skupina si najde dostatek volnho prostoru.
2. kolem kad skupiny je utvoit souso tak, aby se dotkaly zem jen ty sti tla, kter nsledn
urte. lenov skupiny tvoc souso se vichni vzjemn dotkaj.
3. Postupn mete zadat: Sestavte souso tak, aby se zem dotkaly:
ti nohy, jedna hlava, jedno koleno, dv ruce
tyi ruce, jedno rameno, dv nohy, jeden zadek
tyi ruce, dv nohy, jedna hlava, jedno koleno atd.
4. Zadn vdy napite natabuli.
5. Vsouso ci mus vydret alespo ti vteiny pod vam dohledem.
6. Nen povoleno vyuvat pi prci dn pomcky, nap. idle, stoly.
Otzky kdiskuzi:
m J ak se veskupinch spolupracovalo?
m K
do zva skupiny ml nejvce npad keen?
m K
ter souso se vm podailo nejlpe? Pro?
Praktick doporuen:
Jedn se ovelmi zbavnou kontaktn hru, kter je vhodn pro vnitn ivnj prosted. Hra je zamena natvoivost k, naschopnost bt spolu vefyzickm kontaktu anadovednost spolupracovat.
Tyto prvky vreflexi ocete apodpote.
m N
kter skupina nen motivovan kespoluprci.
Skupinu podpote abute j kdispozici pi hledn zpsobu een.
98
Zvod stonoek
Clov skupina

Cl
asov dotace

Pomcky
5.7. tda
Umonit td spolen zitek auvolnit ppadn napt vetd
Podpoit navzn vzjemnho kontaktu nap podskupinami vetd
10 minut
kda nebo provzek pro vymezen clov ry
Postup:
1. Rozdlte tdu nadv skupiny, kter se postav dodvou zstup.

2. Vevzdlenosti cca dvaceti krok ped obma ky nazatku zstup oznate kdou nebo provzkem clovou ru.
3. Vkadm zstupu se vichni najednou pedklon.
4. Kad k pod levou ruku dozadu mezi svma nohama apravou rukou chyt zaruku hre ped
sebou. Vzniknou tak dva etzy, vnich se vichni ci vzstupu dr zaruce.
5. Nav povel vyr oba zstupy (ob stonoky) vped asna se co nejrychleji pekonat clovou
ru, ani by se spojen rukou petrhlo. Rychlej stonoka vtz.
Otzky kdiskuzi:
m J ak se vm lbil pohyb va stonoky?
Praktick doporuen:
Jedn se o rychlou aktivan techniku, kterou je mon vyut na zatek skupinov prce nebo
naodreagovn ponron innosti. Umouje spolen zitek apodporuje navzn vzjemnho
kontaktu mezi vemi ky vetd. Technika uvoluje napt aobvykle vyvolv dobrou nladu.
Hru je mon opakovat, pro zten se mohou stonoky pohybovat pozptku.
Technika obvykle probh bez obt.
Upraveno dle: imanovks, Z., imanovsk, B. Hry pro rozvoj zdrav osobnosti. Portl. Praha, 2010.
ISBN 978-80-7367-801-2.
99
Orchestr
Clov skupina

Cl
asov dotace

Pomcky
7.9. tda
Prostednictvm neverbln techniky podpoit soudrnost tdy
25 minut
dn, hra doprody
Postup:
1. ky polete na10 minut naprochzku dookol. Zadejte jim pravidlo, e by se mli pohybovat
individuln.
2. Jejich kolem je poslouchat okoln zvuky (nap. zpv ptk, ev motoru, tn lidskho hlasu) ajeden
znich si zapamatovat.
3. Pot maj ci zakol vybran zvuk jednotliv ped tdou prezentovat.
4. Tda si zvol jednoho dirigenta, kter sestav ze k takov sbor, aby jednotliv tny spolen ladily.
5. Dirigent pot d sbor se zmrem vytvoit spolenou tdn skladbu.
6. Vroli dirigenta se me vystdat vce k.
Otzky kdiskuzi:
m J ak se vm lbila skladba tdy?
m K
ter tn vs nejvce zaujal?
Praktick doporuen:
Jedn se ozdnliv jednoduchou techniku, kter umouje km vidt vsledek spoluprce vzvislosti naplnn rol jednotlivch k. Umouje zapojit vechny ky dospolen aktivity. Doporuujeme, aby se role prvnho dirigenta ujal pedagog.
Technika probh bez obt.
100
Hollywoodsk ateliry
Clov skupina

Cl
asov dotace

Pomcky
5.9. tda
Umonit td spolen tvr zitek podporujc soudrnost
Rozvjet schopnost k spolupracovat
60 minut
rznorod pomcky papry, tuky, lepidla, idle, kostky, ltky, tky apod.
Postup:
1. Rozdlte tdu naskupiny po56 cch.

2. Pette nsledujc legendu: Nachzme se vHollywoodu vUSA napedmst Los Angeles vcentru americkho filmovho prmyslu, kde meme obdivovat slavn filmov ateliry. Prv zde
probh konkurz navytvoen atelir pro naten nkolika film. Kad skupina nyn pedstavuje
tvr tm.
3. Prvnm kolem k veskupinch je se dohodnout najednom filmu, nakterm budou pracovat.
Me to bt nkter ze znmch film nebo si ci mohou vymyslet vlastn strun scn.
4. Pot si kad skupina najde svj prostor avnm piprav atelir pro naten vybranho filmu
(nebo vybran scny znj). Me pout veker materil, kter mte pro techniku kdispozici,
nebo si najt vlastn (nesm pouvat vci k zostatnch skupin, pokud jim je tito ci dobrovoln nezapj). Krom kulis ascny mohou ci pipravit tak kostmy pro herce, ppadn dal
nin pro ztvrnn sti filmu.
5. Skupina se pot domluv nakonkrtn scn, vybere pro ni vhodn herce ascnu si nacvi.
6. Nazvr kad skupina postupn pehraje ostatnm nacvienou scnku aprovede je svm atelirem, kter me okomentovat. Ostatn ci mohou hdat, ojak film se jedn.
Otzky kdiskuzi:
m J ak probhala prce veva skupin?
m S
m jste byli nejvce spokojeni?
m J akm zpsobem jste se domluvili natom, jak bude atelir vypadat?
m J ak jste si rozdlili hereck role?
m C
o vs zaujalo navsledku prce ostatnch skupin?
m J ak film jste si vybrali apro?
Praktick doporuen:
Ped kladenm otzek kdiskuzi mete nechat td chvli nasdlen pocit. Tdu obvykle technika
velmi bav, umouje se aktivn zapojit dotvoiv prce avyuvat schopnost vech len skupiny.
Krom hodnocen prbhu prce se mete vdiskuzi tak vnovat pbhm, kter ci ztvrnili.
101

m N
kter skupin se neda vymyslet, naem budou pracovat.
Pomozte jim moderovat diskuzi onvrzch adomluvu navbru jednoho pbhu. Vprbhu
prce jim bute kdispozici.
Upraveno dle: Szabov, M. Preventivn anpravn cvien. Portl, Praha 2011. ISBN 80-7178-504-0.
102
... ABY SE CI MOHLI UIT RESPEKTU, EMPATII, DVE
aby se ci mohli uit respektu, empatii, dve

Vpt td jedn vesnick koly se vtina dt znala ji odmatesk kolky. Vetd se
utvoila skupina k, kte odpotku koln dochzky jakkoli pchoz dti zjin lokality
skryt odmtali. Vzhledem ktomu, e uitel nebyli dostaten vmav knznakm
problm asituaci nezastavili, ci sv nzory zaali propagovat veejn: Kdo snmi
nechodil dokolky, mus vypadnout ze tdy, my se oto postarme. Nkte ci tak byli
veejn abez jakkoli empatie arespektu kjejich prvm odmtni. Pi prci stouto tdou si
nap. odmtan ci nesmli poloit vlastn obrzek naspolen vtvor tdy. ci mli pozdji
tendenci ovldat iuitele adal dospl. Vzhledem ktomu, e se postupn vznikl situace
vprbhu let neeily aci nebyli vedeni kvzjemnmu respektu, tda se zhlediska vztah
ocitla nanejvym stupni ikany, kde vichni ci schvalovali normu, e vybran dti nemaj
prvo vetd bt, protoe nejsou soust uho vyvolenho vbru.
Respekt je postoj, kterm lovk projevuje jinm osobm ohled, uznn actu, ale nutn neznamen, e
mus sjejich nzory apostoji souhlasit. Vybz kopatrnmu jednn azachzen sdruhmi.
103
Vrmci vchovnho procesu nesta km kat, jak se maj chovat. Vit si sebe idruhch achovat
se knim srespektem zanou ci vechvli, kdy respekt actu zaij navlastn ki, ato nejen odsvch
rodi, ale ioduitel. Nejlepm zpsobem, jak uit respektu, je proto projevovat ho azrove dvat
km limity, pokud se kostatnm srespektem nechovaj.
Empatie neboli vctn oznauje porozumn emocm amotivm druhho lovka. Vrmci tmatu
empatie je poteba pracovat sky narozvoji dovednosti odhldnout odsvch vlastnch nzor, hodnot
apedsudk asnait se pochopit, jak apro jin k jedn, abt vnmav kjeho emocm.
Dvra pat kzkladnm lidskm emocm apropojuje vsob schopnost zajmat se osvt druhho
lovka azrove to stejn odnj pijmat. Poteba dvry je jednou zbazlnch poteb abezprostedn
souvis sna touhou sdlet svj ivot sdalmi lidskmi bytostmi. Dvru vokoln svt dt zskv vpotench fzch ivota prostednictvm vztahu knejblim peujcm osobm, tj. krodim. Tato zkuenost
pozdji bezprostedn ovlivuje nae postoje kdalm lidem, vdalm nejblim socilnm okol, jako je
kola azejmna koln tda.
Dvra je autentick cit, kter nelze dost dobe pedstrat. Me se rozvinout pouze za ptomnosti pirozen rovnovhy, kter km dv prostor jak pro sebevyjden, tak pro pijet zptn vazby.
Sdvrou proto zce souvis schopnost empatie aschopnost konstruktivn zachzet srozdlnostmi i
snesouhlasem, tedy respekt.
Uit ky respektu, empatii adve je dlouhodob proces, kter vyaduje vai trplivost. Zrove
mus bt doprovzen vam uvdomnm, kter vechny prvky mohou mt nadvru, empatii arespekt
vetd vliv. Je poteba ky pi projevech respektu aempatie podporovat aoceovat, vopanm ppad jim stanovovat hranice.
104
Pravidla
Clov skupina

Cl
asov dotace

Pomcky
Postup:
5.9. tda
Nastavit spolen se ky pravidla, kter vetd podpo respekt,
vzjemn naslouchn si aumon skupinovou prci
30 minut
papr A1, fixy
1. Posate se spolu se ky dokruhovho uspodn. Doprosted kruhu polote velk papr apipravte si fixy.
2. Tma pravidel otevete nkterou znsledujcch otzek:
Co podle vs potebuje spoleenstv lid ktomu, aby mohlo dobe fungovat?
Co mus mt kad hra ktomu, aby bylo mon ji hrt?
3. Nechte ky pinet vlastn npady. Je pravdpodobn, e nkdo zmn pravidla nebo jejich alternativu (nap. zkony). Pokldejte otzky, dokud se tato odpov neobjev.
Rozvjejte tma spomoc dalch otzek:
Kemu pravidla slou?
Pro je lid potebuj?
Mohou lid chtt dodrovat pravidla? Slou knemu ijednotlivci?
Shrte, pro jsou pravidla dleit aco pozitivnho pinej.
4. Nyn pejdte ksamotn formulaci pravidel. Ptejte se:
Jak pravidla by podle vs mohla bt uiten na td?
Co byste si pli, aby se vna td dodrovalo?
Vyzvte ky, aby pineli co nejvce svch npad. Ojednotlivch npadech diskutujte, ptejte se
ostatnch, zda by si takov pravidlo tak pli apro, zda je podle nich dleit.
5. P
ravidla, nakterch se shodnou vichni ci, zapisujte spolen navelk papr uprosted. Vhodn
je, aby pravidlo zapsal ten k, kter je vymyslel.
6. Ukadho pravidla diskutujte otom, jak se pozn, e je pravidlo dodrovno/poruovno, adomlouvejte se, jak budete postupovat, pokud bude nkdo pravidla poruovat.
7. Znn pravidel formulujte a diskuzi vete dle doporuen kapitoly Pravidla tdy z teoretick
sti tto pruky.
8. Nazvr vechna domluven pravidla pette. Identifikaci tdy spravidly me napomoci, pokud
pravidla nazvr vichni podep, m se zav kjejich dodrovn.
Otzky kdiskuzi:
viz postup
105
Praktick doporuen:
viz kapitola Poruovn zadn apravidel, strana 19.

viz kapitola Poruovn zadn apravidel, strana 19.
106
Prva apovinnosti

Cl Umonit km porozumt souvislosti mezi prvy apovinnostmi

Pomcky tuky apapry, sady nakoprovan narzn barevn papry (19 karet prv,
35 karet povinnost), karty rozsthat asepnout kancelskou sponkou

nebo vloit dooblky pro kadou skupinu
Postup:
1. Rozdlte ky doskupin po34.

2. Kad skupina si piprav papr atuku aobdr dv sady karet, jednu sprvy, druhou spovinnostmi.
3. Jeden k zkad skupiny nhodn vylosuje ze sady karet prv jednu kartu.
4. kolem kad skupiny je pot piadit k vylosovan kart vechny karty povinnost, kter se
kdanmu prvu vztahuj.
5. Stejnm zpsobem spolu lenov jednotlivch skupin diskutuj o souvislostech dalch prv
apovinnost. Souvislosti, nakterch se ci shodnou, zapisuj napapr.
6. Popiblin dvaceti minutch prci zastavte. Kad skupina pedstav vsledky sv prce. Diskutujte onich scelou skupinou.
Otzky kdiskuzi:
m P
opite, jak probhala prce veva skupin. Podailo se vm najt souvisejc karty ashodnout se
nanich?
K
ter prvo vs nejvce zaujalo? Jak povinnosti se knmu vztahuj?
J ak souvislosti se vm hledaly nejsnze? Kter naopak obtn?
J ak prvo nasebe vzalo nejvce povinnost? Pro tomu tak podle vs je?
E
xistuj podle vs njak prva, kjejich naplnn nejsou poteba dn povinnosti? Jak? Napad
nkoho jinho njak povinnost, kterou by toto prvo potebovalo?
m B
ylo by pro nai tdu nkter ztchto prv uiten? Co by bylo poteba dlat, aby mohlo bt
vetd dodrovno?
m
m
m
m
Praktick doporuen:
Clem techniky je uvdomit si, e dodrovn kadho prva pedpokld plnn uritch povinnost.
Techniku je vhodn zaadit vnvaznosti natechniku opravidlech. Vtom ppad se vrate kdomluvenm pravidlm tdy adiskutujte onich jako oprvech apovinnostech.
Ktechnice je mon se se ky prbn vracet ahodnotit, kter prva se td da dodrovat
akter povinnosti se naopak asto poruuj. Pokuste se se tdou hledat, co jim vplnn tchto povinnost brn aco by jim mohlo pomoci.
107
MAPOVN VZTAH VETD
Zvate, zda jsou popsan prva a povinnosti pro vai tdu vhodn, ppadn si vyberte jen
nkter karty nebo doplte vlastn.

Ploha:
PRVA
Mme prvo naistou
apohodlnou tdu.
Mme prvo naslun

zachzen.
Mme prvo pracovat

vklidu abez ruen.
Mme prvo nechvat si

vetd svoje vci.
Mme prvo nosit

nasob obleen,
jak chceme.
Mme prvo navoln

as opestvkch.
Mme prvo jt
nazchod, kdy
potebujeme.
Mme prvo zstat

opestvce vetd,
kdy pr.
Mme prvo mt si
kam povsit kabt.
Mme prvo podat

opomoc, pokud ji
potebujeme.
Mme prvo mt
vetd as nalegraci.
Mme prvo
mt chvilku klidu.
Mme prvo ct
uiteli, co si myslme
actme.
Mme prvo mt msto,

kde si meme
nechvat sv vci.
Mme prvo, aby se

snmi zachzelo jako
sjedinenmi osobnostmi.
Mme prvo
nenechat se ikanovat
nebo obtovat.
Mme prvo mt
dostatek studijnch
materil.
Mme prvo nato,

aby nm ostatn
naslouchali.
Mme prvo
vybrat si msto,
kde budeme sedt.
108
POVINNOSTI
Na povinnost
je bt kostatnm
slun.
Na povinnost
je vyut dobe
as vekole.
Na povinnost
je neikanovat
druh.
Na povinnost
je nehrt si se svmi
vcmi ahrakami
bhem vyuovn.
Na povinnost
je nept se
se spoluky.
Na povinnost
je nezabrat si pli
mnoho asu apozornosti uitele, aby
zbylo inaostatn.
Na povinnost
je naslouchat
uitelm.
Na povinnost
je nekreslit
nastny
alavice.
Na povinnost
je vhodn
se dokoly
oblkat.
Na povinnost
je naslouchat tomu,
co kaj druz.
Na povinnost
je etit pomcky
amateril
pouvan vetd.
Na povinnost
je dlit se
sostatnmi opomcky apoteby.
Na povinnost
je neniit vci
druhch.
Na povinnost
je chovat
se rozumn adbt
nabezpenost.
Na povinnost
je neperuovat
druh, kdy hovo.
Na povinnost
je chodit
dokoly.
Na povinnost
je navzjem
si pomhat.
Na povinnost
je nechodit dotdy
vzablcench
botch.
Na povinnost
je neodhazovat
odpadky.
Na povinnost
je nedlat ze sebe
vetd aka.
Na povinnost
je nenapadat
nebo neuret
spoluky.
Na povinnost
je vracet se
popestvkch
vas dotdy.
Na povinnost
je jednat skadm
sctou.
Na povinnost
je nerozptylovat
druh.
Na povinnost
je pichzet
dokoly vas.
Na povinnost
je pomhat tm,
kterm nen dobe.
Na povinnost
je nevyruovat
vhodinch.
Na povinnost
je zachzet
snbytkem
ohledupln.
Na povinnost
je jednat slidmi
mile aslun.
Na povinnost
je udlat kadou
prci, kterou nm
uitel zadaj.
Na povinnost
je udrovat koln
dvr nebo chodbu
vistot.
Na povinnost
je chovat se
ohledupln
kobleen druhch.
Na povinnost
je nezraovat druh
aneubliovat jim.
Na povinnost
je poslouchat
pokyny.
Na povinnost
je dlat
domc koly.
Upraveno dle: Pike, G. Selby D. Cvien ahry pro globln vchovu 2. Portl, Praha, 2000. ISBN 80-7178-474-5.
109
Oem je tato kniha, tento film

Clov skupina

Cl
asov dotace

Pomcky
9. tda
Uit ky lepmu porozumn mezilidskm vztahm
30 minut
papry, tuky
Postup:
1. Kad k m zakol vybrat si jeden svj oblben film, seril nebo knihu. Vprvnch pti minutch samostatn peml, jak by popsal vztahy hlavnch hrdin vybranho pbhu. Napapr si
me zapisovat poznmky.
2. Nsledn ci vytvo skupiny po4 a 5. Veskupinch si vichni navzjem pedstav vztahy mezi
hlavnmi postavami svho pbhu.
3. kolem kad skupiny nyn je se dohodnout, popsat jednotliv typy mezilidskch vztah (ptelstv, neptelstv, lska atd.) able je specifikovat. Utypizace vztah se nemusej omezit jen
navztahy, kter se objevily vevyprvnch pbzch.
4. Kad skupina si zvol zstupce, pot prezentuje vstupy prce skupiny ostatnm vetd.
5. Nsleduje diskuze.
Otzky kdiskuzi:
m J ak probhala diskuze veva skupin?
m C
o se va skupin podailo nejlpe?
m J ak znaky m podle vs dobr mezilidsk vztah (nap. kamardstv)?
m M
e bt vztah vnmn jednm lovkem jinak ne druhm?
m K
ter okolnosti mohou vztah mezi dvma lidmi komplikovat?
m M
e se vztah mezi dvma lidmi njak vyvjet? Pro to tak je?
m D
ozvdli jste se vprbhu tto techniky nco novho? Uvete co.
m P
ekvapilo vs njak zjitn?
m C
o podle vs me kad lovk udlat, aby ml sostatnmi dobr vztahy?
Praktick doporuen:
Clem techniky je vst ky k obecn diskuzi o typech a znacch mezilidskch vztah a o jejich
vvoji. Zvate, zda je technika vhodn pro vai tdu vzhledem kaktuln situaci (nen vhodn techniku zaadit, pokud se nap. rodie nkterho ka zrovna rozvdj).
Poskonen diskuze se spolen se tdou pokuste navelk papr zapsat odpovdi naposledn
otzku: Co me lovk udlat, aby ml dobr vztahy sostatnmi lidmi?
110
Pokud se nkter k rozmluv onjakm svm osobnm vztahu, dejte mu omezen prostor pro jeho
sdlen, jeho potebu reflektujte atma zobecnte.
Upraveno dle: Vakov, J. Peujeme odobr vztahy. Projekt Odyssea, Praha, 2007. ISBN 978-80-87145-38-8.
111
Kruhy apmky

Cl Umonit km porozumt, jak jsou nzory lid ovlivovny nzory
ostatnch len skupiny


Pomcky tabule, kda, velk kopie obrzku (viz ploha) atabulka nakreslen
natabuli vprvnm sloupci jmna k vabecednm poad,
vzhlav ostatnch sloupc psmena AH; papr atuka pro kadho ka
Postup:
1. Zaite, aby pt k nebylo prvnch deset minut vetd. Jejich pjmen by mla zanat napsmena zdruh poloviny abecedy. Vjejich neptomnosti vysvtlete zbytku tdy podstatu pokusu.
Vyvste plakt, nakterm jsou tyi linky atyi kruhy (viz obrzek, linky AaD maj stejnou
dlku, kruh G je mrn vt ne kruh E). Oznamte, e cvien bude spovat vrychlch odhadech
dlky linek aprmru kruh. Podejte ky, aby odhadovali dlku linky D vdy opl a ti centimetry vt ne dlku linky Aaaby odhady prmr kruh G aE byly vdy stejn. Odhady budou
prbn zaznamenvny dotabulky natabuli.
2. Potom plakt schovejte apodejte tdu, aby se chovala pirozen aneprozradila zmr pipravenho pokusu. A se ptice k vrt dotdy ausad se, vythnte tabulku avyzvte ky, aby
jeden podruhm rychle odhadovali dlku linek aprmr kruh azapsali si je napapr. Pot ci
vabecednm poad sv odhady hls avy je zapisujete dotabulky. Jakmile jsou vechny odhady
zapsny, nsleduje diskuze.
Otzky kdiskuzi:
m J ak vrazn ptice k pizpsobila sv individuln odhady mnn vtiny?
m L
iily se odhady, kter lenov ptice zapsali napapr, odnahlench daj?
m P
okud se pizpsobili vtinovmu pohledu, pro tomu tak bylo?
m D
ojak mry ajakm zpsobem tento pokus odr, co se dje veskupinch spoluk aznmch,
spolenosti jako celku?
m Z
nte njak situace, vekterch mnn vtiny ovlivnilo nzor jednotlivce? Uvete pklad.
m M
e se nco podobnho stt ivna td?
Praktick doporuen:
Technika jasn ilustruje vliv skupiny nasudek jednotlivce. Je pravdpodobn, e ptice k, kte
nebyli vetd ptomni vysvtlen pokusu, uprav sv odhady podle nzoru skupiny. Navzdory tomu,
e jim oi kaj nco jinho, itomu, co mli pvodn napsno nasvch paprech. Diskuze by mla
zat vysvtlenm, co se vlastn ve td dlo. Meme srovnat odhady ptice na jejich paprech
avtabulce natabuli.
112
Diskuze se dle me zabvat tmatem spoleensk kontroly ovlivovnm a ovldnm

jedince vespolenosti. Dojak mry ajakm zpsobem spolenost d ausmruje mylen ajednn jednotlivce? Nazvr by ptice k mla dostat anci, aby se kpokusu vyjdila.
m P
tice k se nenech vesvch odhadech ovlivnit odhady vtiny tdy.
ky ocete zato, e se nenechali ovlivnit vtinou tdy, avysvtlete pvodn zmr techniky.
Vdiskuzi se ky otevete tma vlivu skupiny najednotlivce.
Upraveno dle: Pike, G., Selby D. Cvien ahry pro globln vchovu 2. Portl, Praha, 2000. ISBN 80-7178-474-5.
113
Empatick hvzda
Clov skupina

Cl
asov dotace

Pomcky
5.9. tda
Rozvjet schopnost empatie uk
15 minut
papry atuky
Postup:
1. Tda se posad dokruhovho uspodn akad k dostane papr atuku.

2. km zadejte instrukci, e maj za kol odhadnout nejpravdpodobnj odpovdi, kter by
knsledujcm tmatm mohla piadit vtina tdy. Clem kadho ka je uhodnout, co odpov
ostatn.
3. Sv odpovdi si ci zaznamenvaj napapr.
4. Tmata se mohou tkat:
barvy
zvete
stromu
hudebnho nstroje
msce vroce
sla
dne vtdnu
konkrtn psn
vbru panna nebo orel
pedmtu vekole
5. Pozapsn vech odpovd kadou samostatn vyhodnote.
6. Body zskvaj ci, kte se shodli nanjak volb, tj. kte dali stejnou odpov. m vce k
se shodne, tm vce bod dostanou. Kad znich si zapot tolik bod, kolik je k, kte zvolili
stejn. Nap. vkategorii barva zjistte, e se vodpovdch objevily barvy: 6x modr, 12x ern,
10x erven, 2x rov, dal pouze pojedn. ci, kte napsali modrou, zskvaj 6 bod, ci
sernou 12 bod atp. Pokud se odpov li odvech ostatnch odpovd, k nezskv dn
bod.
7. Vzvru techniky si ci setou poty bod.
Otzky kdiskuzi:
m K
do zskal nejvce bod?
m V
ekterch otzkch jste se nejvce shodovali apro?
m U
kter otzky jste nevdli, jakou odpov zvolit?
m C
o znamen empatie ajak ovlivuje vztahy mezi lidmi?
114
Praktick doporuen:
Hra je zamena nato, jak jednotliv ci znaj ajsou schopni se naladit nahodnotov systm tdy.
Sky mete ovybranch hodnotch vst diskuzi, nap. pro si vtina vybrala jako den vtdnu
ptek. Vstupy ztechniky mete vyut kdiskuzi otmatu empatie, jejmu definovn avznamu
empatie vmezilidskch vztazch avztazch vetd.
Technika obvykle probh bez obt.
115
Vnmavost kezmn
Clov skupina

Cl
asov dotace

Pomcky
5.9. tda
Uvdomit si, jak jsem pozorn vevnmn zmn uspoluk
Podpoit schopnost projevovat zjem odruh
45 minut
dn
Postup:
1. Vichni ci sed vkruhu.

2. Skupina si vybere jednoho dobrovolnka, kter si dkladn prohldne spoluky a pot odejde
zadvee.
3. Tda se domluv najedn vci, kterou nasob nkter k zmn (nap. rozpust si vlasy, sund si
boty, pesad se najin msto atd.). Ostatn ci nesm udlat dn dal zmny.
4. Vyzvte dobrovolnka, aby se vrtil dotdy azkusil najt, co se najeho spolucch zmnilo.
5. Techniku si postupn me vyzkouet vce k.
6. Nosnou st techniky je veden diskuze areflexe.
Otzky kdiskuzi:
m C
o vm natechnice pipadalo nejobtnj?
m J ak zmny se vm nejsnze vnmaj?
m
eho si nalidech nejvce vmte?
m
eho si vmte nasvch spolucch?
Praktick doporuen:
Tato technika smuje pedevm ktomu, aby si ci uvdomili, jak jsou vnmav krznm zmnm
nasvch spolucch, pop. vetd. Sdiskuz pracujte tak, aby si ci pojmenovali, kemu je dleit rozvjet vnmavost kostatnm, nap. vimnout si spchu druhho, ocenit ho zanco, vnmat, jak
se druh ct. Tm se k u, e zven vnmavost vede krozvjen vzjemnho vztahu mezi lidmi.
m D
iskuze me nkdy zpsobit oteven osobnch zkuenost k vevnmn negativnch zmn,
zejm. vrmci tdy.

Vtakovm ppad dsledn vracejte diskuzi ktmatu, drte ji vobecn tematick rovin.
116
Fok
Clov skupina

Cl
asov dotace

Pomcky
5.9. tda
Rozvjet schopnost empatie
Podpoit navzn vzjemnho kontaktu mezi ky, kte spolu
bn nekomunikuj
15 minut
dn
Postup:
1. Tdu rozdlte nhodn dodvojic.

2. Jeden zkad dvojice pedstavuje fotografa, druh fotoapart.
3. Fotoapart m zaven oi ajeho prav rameno bude slouit jako spou.
4. Fotograf stoj zafotoapartem, dr jej zaramena avod jej pomstnosti. Kdy fotograf zmkne
prav rameno fotoapartu (spou), fotoapart nachvilku oteve oi apodv se, co chce fotograf
vyfotografovat.
5. Po35 minutch se dvojice vroli vystd.
Otzky kdiskuzi:
m C
tili jste se lpe vroli fotografa nebo fotoapartu?
m C
o zajmavho vm fotograf jako fotoapartu ukzal?
m V
idli jste jako fotoapart nco, eho byste si sami nevimli? Co?
m C
o podle vs znamen dvat se nasvt oima druhho lovka?
m V
em me bt takov pstup obohacujc?
Praktick doporuen:
Jedn se ozitkovou techniku, v n maj ci monost na chvli vidt svt oima spoluka. Je
proto dleit zabezpeit, aby byli spolu vedvojicch ci, kte ksob nemaj blzko, podpote tm
propustnost podskupin vetd.
Se starmi ky lze na aktivitu snadno navzat diskuz o tom, co je to empatie a k emu je
vmezilidskch vztazch dleit.
m N
kter k se kespolukovi vroli fotoapartu nechov ohledupln.
Techniku zastavte, pojmenujte, co vidte, anechte tdu pokraovat. Soustete pozornost

nadotynou dvojici.
m N
kte ci spolu odmtaj spolupracovat.
Motivujte je. Dle znalosti kontextu zvate, zda je eln ky kespoluprci nutit, nebo zda dvojici promchat sjinou.
117
Loutky
Clov skupina

Cl
asov dotace

Pomcky
6.8. tda
Rozvjet vzjemn respekt mezi ky
Uvdomit si, zda maj ci tendenci spe ostatn vst, nebo bt vedeni
Umonit pasivnjm km vyzkouet si vd roli
20 minut
provzky, idle
Postup:
1. Rozdlte tdu dodvojic rozpotnm nebo jinou metodou nhody.

2. Uspodejte prostor tak, aby mla kad dvojice dostatek msta aci se navzjem neruili.
3. Zadejte td instrukce asdlte pravidla techniky:
Jeden zvs bude nyn loutk, druh bude pedstavovat loutku. kolem loutke bude pomoc
pomyslnch provzk pohybovat loutkou. Pomysln provzky mohou bt umstny vjakkoli
sti tla loutky. kolem loutky je nechat se loutkem povymezenou dobu vst.
Loutk se kloutce chov ohledupln.
Loutka se nesm sama pohybovat.
Nikdo bhem techniky nemluv.
4. D
vojice si sv role nsledn vymn. Naloutkaen nechte kadmu zdvojice asi pt minut.
5. P
ot se ci posad dokruhovho uspodn tak, aby nasebe vichni dobe vidli.
Otzky kdiskuzi:
m J ak jste se ctili jako loutka?
m J ak se vm lbilo bt loutkem?
m K
do se lpe ctil vroli toho, kdo vede?
m K
do naopak vroli toho, kdo se nech vst?
m M
te to podobn ivjinch situacch?
m Z
jistil nkdo zvs, e mu jde role loutkae dobe, akoli se bn spe nechv vst?
Praktick doporuen:
Vprbhu techniky maj ci monost vyzkouet si roli vdce iroli vedenho. Vstup ztechniky
mete vyut kdiskuzi otom, co znamen vedouc pozice (vd schopnosti), jak se me projevovat azda ssebou pin injak zvazky (odpovdnost vi vedenmu, respekt, ohleduplnost atd.).
Podobn se vnujte ivhodm aodpovdnosti vedenho. Vete dti kuvdomn, e kadmu me
vurit skupin vce vyhovovat pozice vdce i vedenho, apodpote fakt, e ob role jsou rovnocenn. Technika umouje vyzkouet si roli vdce ipasivnjm dtem.
Tm, e se aktivita realizuje vedvojicch, podporuje kontakt mezi ky, kte spolu vetd bn
nekomunikuj, pin jim spolen pozitivn zitek (utechniky se ci vtinou dobe bav).
118

m N
kter k se vroli loutke nechov kloutce ohledupln.
Pipomete pravidla techniky avnujte dvojici vt pozornost, nap. se kn piblite aspoluprci

sledujte zblzka.
119
Slep socha
Clov skupina

Cl
asov dotace

Pomcky
8.9. tda
Rozvjet vzjemnou dvru mezi ky
Rozvjet schopnost neverbln komunikace avnmavost kostatnm km
20 minut
jeden tek pro kadou trojici k
Postup:
1. Rozdlte ky do trojic. Jeden z trojice bude pedstavovat sochae, druh model a tet bude
vefunkci hlny, zn socha tvo.
2. Socha stoj uprosted trojice, nadosah m oba dal ky.
3. Socham ze vech skupin zavate oi tkem.
4. ci vroli modelu maj nyn zakol zaujmout njak vrazn postoj, jen bude nsledn socha
tvoit zhlny.
5. Kdy model zaujme postoj, d signl sochai, kter se knmu pibl ahmatem se pokou zjistit,
jak postoj model zaujal.
6. Nsledn se socha pemst kkovi pedstavujcmu hlnu abeze slov ho vytvaruje tak, aby stl
vestejn pozici (postoji), kterou pedtm zaujmal model. Model zstv vpostoji pocelou dobu
tvorby sochae.
7. Kdy je socha se svm dlem spokojen, upozorn vs. Sundejte mu tek aspolen snm zkontrolujte, zda k vroli hlny stoj vestejnm postoji jako model.
8. ci vetrojicch se vjednotlivch rolch postupn vystdaj.
9. Pocelou dobu techniky je zakzno mluvit.
Otzky kdiskuzi:
Vekter roli jste se ctili nejlpe?

Praktick doporuen:
Technika je velmi kontaktn aklade nroky nadvru mezi ky. Rozdlen dotrojic si proto rozmyslete pedem adle zralosti tdy zvate, zda by trojice mly bt smen (dvky schlapci).
Je poteba, abyste ky bhem prce pozorn sledovali aoetili ppadn poruen pravidel nebo
vzjemnou neohleduplnost.
m N
kter k odmt svou ast natechnice.
Nenute ho.
Pokud by bylo vetd takovch k vce, zvolte mn kontaktn aktivitu.
120
m
k vroli sochae se kmodelu nebo kovi vroli hlny nechov ohledupln nebo situace vyuije
knemstnmu osahvn.
Techniku zastavte, popite, co jste vidli, adan trojici vnujte vce pozornosti.
Upraveno dle: Vecheta, V. Indoor aktivity. Komputer Press, Brno, 2009. ISBN 978-80-251-2561-8.
121
Poznvn podle rukou

Clov skupina

Cl
asov dotace

Pomcky
7.9. tda
Podpoit vnmavost k kespolukm arozvjet intuici
Podpoit dvru vetd
30 minut
tek
Postup:
1. ci sed naidlch vkruhu tak, aby nasebe vichni dobe vidli.
2. Doprosted kruhu postavte naproti sob dv idle.
3. Podejte jednoho dobrovolnka, aby se posadil naidli uprosted.
4. tkem mu zavate oi.
5. Pot vyzvte vechny ostatn ky, aby si vnaprost tichosti vymnili msta. Jeden znich se posad
naidli naproti spolukovi se zavzanma oima anathne ruce ped sebe.
6. kolem ka se zavzanma oima je poznat podle rukou, kdo naproti nmu sed. Dotkat se me
pouze rukou, ato jen polokty.
7. Nauhdnut spoluka m pouze ti pokusy.
8. k, kter byl hdn, se nyn posad naidli hdajcho.
9. Hra pokrauje dle stejnch pravidel.
Otzky kdiskuzi:
m P
odle eho se vm dailo poznat, kdo naproti vm sedl?
m C
o vm bylo pjemnj: bt poznvn nebo poznvat?
Praktick doporuen:
Dleit je dodret pravidlo naprost tichosti avmnu msta ped kadm hdnm tak, aby k
hdal opravdu jen podle rukou, ne podle zvuk/hlasu, smru, ze kterho k piel.
Pokuste se zapojit do techniky vechny ky, nap. neverblnm vyzvnm, aby se posadili
doprosted.
Pokud nkterho ka vyzvete, aby se zapojil, aon to odmtne, nenute ho. Pro nkter ky me
bt fyzick kontakt sostatnmi nepjemn nebo obtn.
122
Vlky
Clov skupina

Cl
asov dotace

Pomcky
5.7. tda
Uit ky respektu krozdlen rol pi skupinov prci
15 minut
tek pro kadou estilennou skupinu
Postup:
1. Nhodn rozdlte ky napiblin estilenn skupiny, kter budou pedstavovat vlky.

2. ci veskupinch stoj zasebou, dr se rukama zaramena ka ped sebou.
3. kovi nazatku kadho zstupu zavate oi tkem.
4. Posledn ci jsou lokomotiva, take d vlak spoluk ped sebou. Mohou se snm libovoln
pohybovat poprostoru zadodren pravidla ohleduplnosti abezpenosti jednotlivch vagn (k
veskupin).
5. Vlak d jen zapomoci rukou poloench naramenou. Bhem cel techniky nesmj mluvit ani si
pomhat zvuky.
6. Poubhnut piblin ty minut techniku zastavte, aby se ci veskupinch mohli vroli lokomotivy avagn vystdat.
Otzky kdiskuzi:
m J ak se vaemu vlku jzda daila?
m J ak se vm lbilo vroli lokomotivy?
m R
espektovali jste veden poslednho ka vad (lokomotivy)?
m J ak se vm lbilo vroli prvnho vagnu (ka se zavzanma oima)?
m C
o vm pipadalo nejobtnj?
m C
o bylo poteba dodret, aby se vlak pohyboval bez problm abezpen?
Praktick doporuen:
Jedn se ozdnliv jednoduchou techniku, kter je ale zamena navnmn arespektovn vd

role veskupin, tj. poslednho ka vad. Ten je vroli vdce skupiny am odpovdnost zato, kam
vlak pojede. Pokud jeho roli pevezme nkdo jin (nkter zvagn) nebo se role vedoucho patin
nezhost, me veskupin dochzet kbojm ovedouc roli adojde ktomu, e se vlek neposouv
nebo dosebe ci (jednotliv vagny) narej.
m N
kter k si odmt vyzkouet roli se zavzanma oima.
Dotto role ho nenute, motivujte ho kzapojen doprce skupiny vostatnch rolch (lokomotivy,
vagnu).
123
Slon
Clov skupina

Cl
asov dotace

Pomcky
7.9. tda
Uit ky vnmavosti arespektu khranicm druhch
Rozvjet schopnost k zvolit vhodnou strategii pi spoluprci
25 minut
dn
Postup:
1. Ped zatkem techniky si vichni ci sundaj perky (etzky, hodinky, nramky, prstnky, voln
nunice).
2. Rozdlte tdu nadv stejn poetn skupiny.
3. Prvn skupinu odvete mimo dohled druh skupiny (nap. zadvee).
4. Druh skupin zadejte instrukci seskupit se prostednictv svch tl tak, aby prvn skupina mla co
nejmen anci jejich seskupen roztrhnout.
5. Prvn skupin pedejte informaci, e jejich kolem je rozebrat seskupen druh skupiny tak, aby se
dn dva ci vzjemn nedotkali.
6. Zsadnm pravidlem techniky je, e k, kter byl ze seskupen druhou skupinou odebrn, se ji
nesm vrtit dosv pvodn pozice (nap. kyn, kter dr spoluka obma rukama ajej jedna
ruka je odspoluka odtrena, se ji touto rukou nesm nikoho ze sv skupiny chytit).
7. Sdlte km pravidlo, e skupina mus vymyslet takovou strategii, aby bhem techniky nikdo
nikomu neublil.
8. Pot se skupiny vystdaj.
Otzky kdiskuzi:
m P
opite, jak aktivita probhala.
m J akou strategii vae skupina pouila? Domluvili jste se nastrategii pedem?
m C
o bylo pro vs bhem techniky nejt?
m J akou strategii byste nikdy nepouili? Co u by vm pipadlo nenosn?
Praktick doporuen:
Technika je pro tdu obvykle velmi zbavn aumouje j nahldnout aspolen definovat normy
vzjemnho respektu vetd. Nadruhou stranu klade velk nroky napedagoga, jeho kolem je
techniku dit a dsledn hldat pravidla, tzn. zastavit techniku ve chvli, kdy se strategie skupiny
nebo ka stane nenosnou (nap. k doostatnch kope, tah je zavlasy). Ped zahjenm samotn
techniky je poteba zvit vhodnost tto techniky pro vai tdu. Zrove je podstatn vae dvra, e
jste schopni tuto techniku udit.
124

m P
ro nkter ky je obtn fyzick kontakt.
ky dotechniky nenute.
m
ci vprbhu techniky vrazn pekrauj hranice ohleduplnho chovn.
Techniku zastavte, popite vzniklou situaci apipomete pravidla.
125
Tich pota trochu jinak

5.7. tda
Rozvjet vnmavost aempatii mezi ky
Otevt tma zkreslovn informac bhem jejich pedvn

Pomcky jednoduch obrzky (dm, slunce, obliej, obrys postavy, auto atd.),
papry, tuky
Clov skupina

Cl
Postup:
1. Rozdlte tdu nadv skupiny. ci veskupinch se posad zasebe tak, aby se dvali nazda kovi
sedcmu ped nimi (jako vtramvaji).
2. Poslednm km vkad ad ukate jeden pipraven obrzek (nap. dm).
3. Nav pokyn pekresl tito ci obrzek prstem nazda km sedcm ped nimi. Ti pak opt
km ped nimi, a dojde obrzek nazda km, kte sed nazatku ady.
4. Obrzek, kter knim dorazil, pak pekresl napapr.
5. Pocelou dobu techniky je zakzno mluvit aotet se dozadu.
6. A budou hotovy ob skupiny, porovnejte obrzek, kter jste ukzali km na konci ady,
sobrzky, kter nakreslili ci vepedu.
7. Nechte km chvli nasdlen dojm, pokuste se najt msto, kde se smysl obrzku zmnil.
8. Nyn se ci vadch posunou ojednoho vped, prvn k zkadho zstupu se posad nakonec
ady. Pokraujte stejnm zpsobem sdalm obrzkem.
Otzky kdiskuzi:
m C
o pomohlo pedat obrzek sprvn? Co ovlivnilo vsledek va spoluprce?
m S
talo se vm nkdy, e se kvm njak informace, kterou jste nkomu sdlili, dostala zpt zkres-
len nebo pln zmnn?
Praktick doporuen:
Jedn se o jednoduchou a oblbenou techniku, kter pedpokld a rozvj schopnost dodrovn

pravidel avnmavost arespekt k ksob navzjem. Vstup je mon vyut kdiskuzi opinch
adsledcch zkreslovn informac. Techniku lze obmnit tak, e si ci pantomimicky pedvdj
nap. profese (idi, popel, kucha atd.). Vtakov obmn ukete km nakonci ady lsteek
snzvem profese aci si ji pedvaj tak, e zaklepou kovi ped sebou narameno apantomimicky
ji znzorn.
m N
kter skupina hled vinka, kter obrzek zkazil.
Pokud to dotyn neudlal mysln, vysvtlete td, e se sinformacemi takov zmny nkdy dj.
Pokud obrzek zmnil zmrn, motivujte ho kespoluprci sostatnmi apipomete pravidla.
126
Komunikan kresba
Clov skupina

Cl
asov dotace

Pomcky
5.9. tda
Uit ky respektu khranicm druhch
30 minut
papry A4, pastelky
Postup:
1. ci sed vkruhu akad dostane papr apastelku.

2. kolem k je napapr nakreslit zkladn vchoz pedmt obrzku.
3. Pouritm asovm intervalu dejte km signl, e maj ukonit kresbu arozpracovan obrzek
pedat spolukovi posv pravici. Ten m douritho asovho intervalu (cca 20vtein) domalovat obrzek.
4. Takovm zpsobem se obrzky posouvaj a dochvle, ne se vrt kpvodnmu majiteli.
5. Pot kad k pedstav td svj obrzek.
Otzky kdiskuzi:
m J ak se vm lb v obrzek? Co vm nanm pipad zajmav?
m J e nco, sm jste naobrzku nespokojeni?
m O
dpovd obrzek vaemu prvnmu zmru?
Praktick doporuen:
Tato pomrn nenron technika umouje zapojen vech k ve td. Bv velmi zajmav
porovnat zmr obrzku ka ajeho finln podobu. Diskuzi ktechnice mete vzthnout ktmatu
respektovn npad azmr k pi njak innosti.
m D
ti nakresl doobrzk negativn zamen pedmty.
Toto tma reflektujte amluvte sky orespektu kostatnm.
127
ZVR
Zvr
Vtto publikaci jsme vm nabdli jednotliv nstroje ankter praktick doporuen, kter vm umon
lpe pracovat stdnmi kolektivy napodpoe dobrch vztah mezi ky.
Vybran aktivity nabz km monost se lpe poznat i prohloubit vzjemn poznvn, podpoit
respekt, empatii advru mezi nimi. Umouj jim spolupracovat, ato jak vrmci skupin, tak nap
celou tdou, avytv prostor pro spolen zitky, kter podporuj soudrnost tdy.
Pokud vs tato publikace inspirovala khlubmu zamylen nad tm, jak poslit vztahy veva td,
nebo vs oslovily nkter vybran techniky, kter rozily v vlastn repertor, splnila tato publikace svj
el.
Pejeme vm hodn tdnch kolektiv, se ktermi se vm bude dobe spolupracovat, astle trvajc
pocit osobnho uspokojen zva, tak dleit, pedagogick prce.
128
MEDAILONEK
Oautorech
Mgr.Radka mejkalov
Mgr.Kateina Schmidov
Vystudovala program Sociln politika a sociln

prce na Filozofick fakult Univerzity Karlovy
v Praze. Dlouhodob se zabv prevenc rizikovho chovn dospvajcch, ato jak vpraxi, tak
nateoretick rovni, zejmna vesv publikan
a metodick innosti. Vyuv sv zkuenosti
sociln pracovnice vkontaktnm centru pro lidi
s drogovou zvislost, v socilnch slubch pro
osoby sduevnm onemocnnm azveden program veobecn prevence rizikovho chovn
pro ky zkladnch kol. Nkolik let pracovala
se kolnmi tdami vrznch stupnch ohroen
vztah mezi ky. Vnuje se tak vzdlvn kolnch metodik prevence, lektor preventivnch
program apedagog druhho stupn Z.
Je spoluautorkou spoleensk hry pro rizikovou mlde Zludn msto.
Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor sociln prce asociln politika, absolvovala komplexn psychoterapeutick vzdln
ve skupinov psychoanalytick psychoterapii
asupervizn vcvik pro pracovnky vpomhajcch
profesch. Pracuje jako vedouc Rodiovsk linky
ve Sdruen Linka bezpe, pedn na Evangelick akademii Praha. M vce jak patnctiletou psychoterapeutickou praxi s problmovmi
aohroenmi dtmi ajejich rodinami astdnmi
kolektivy sproblematickmi vztahy. Je lektorkou
semin pedevm pro pedagogy. Odbornou
praxi zskala zejmna v Dtskm krizovm centru pro tran, zneuvan a zanedbvan dti,
v ambulantnch oddlench Stedisek vchovn
pe vPraze Modanech aKlov, vPrev-centru atp. Vnuje se t publikan innosti.
129
SEZNAM POUIT LITERATURY
Seznam pouit literatury:

Caha, M. akol. Hry dokapsy VII. Portl, 1. vyd. Praha, 2004. ISBN 80-7178-909-7.
Dubec, M. Poznvme, urujeme adodrujeme zkladn pravidla chovn vetd avekole. Odyssea, 2007.
Faber, A., Mazlish, E. Jak mluvit, aby se dti lpe uily doma ivekole. Computer Press, a.s. 1. vyd. Brno, 2010.
ISBN 978-80-251-2961-6.
HadjMoussov, Diagnostika aprce se skupinou. TU Liberec, Liberec 2009.
Hermochov, S., Neuman, J. Hry dokapsy I. Portl, 1. vyd. Praha, 2003. ISBN 80-7178-672-1.
Hermochov, S. Neuman, J. Hry dokapsy III. Portl, 1. vyd. Praha, 2003. ISBN 80-7178-817-1.
Hermochov, S., Neuman, J. Hry dokapsy IV. Portl, 1. vyd. Praha, 2003. ISBN 80-7178-818-X.
Hermochov, S., Neuman, J. Hry dokapsy VI. Portl, 1. vyd. Praha, 2004. ISBN 80-7178-875-9.
Hermochov, S. Poznvme sv spoluky. Projekt Odyssea, Praha, 2007. ISBN 978-80-87145-28-9.
Hermochov, S. Skupinov prce se tdou. Aisis, 2005. ISBN 80-239-5612-4.
Karnsov, M. Jak budovat dobr vztah mezi uitelem akem. Portl, 1. vyd. Praha, 1995. ISBN 80-7178-032-4.
Kaskov, M. Ume se spoluprci spoluprac. Aisis, 2005.
Kohoutek, R. Sociln psychologie. Akademick nakladatelstv CERM. Brno, 1998. ISBN 80-7204-064-2.
Kolektiv autor: Sbornk her atechnik pro program veobecn primrn prevence. Prev-Centrum, o.s., Praha, 2007.
Kraus, B. Zklady sociln pedagogiky. Portl, 1. vyd. Praha, 2008. ISBN 978-80-7367-383-3.
Lis, E. Hry krozvoji socilnch kompetenc k 1. stupn Z. Portl, Praha, 2010. ISBN 978-80-7367-746-6.
Nedlnkov, D. vod dosociln prce se skupinou. Kofoeldova kola, Ostrava, 2004.
Neleovsk, A. Pedagogick komunikace vteorii apraxi. Grada Publishing, a.s., 1. vyd. Praha, 2005. ISBN 80-247-0738-1.
Neuman, J., Tome, P.Hry dokapsy IX. Portl, 1. vyd. Praha, 2005. ISBN 80-7178-985-2.
Neuman, J., Wagenknecht. Hry dokapsy VIII. Portl, 1. vyd. Praha, 2005. ISBN 80-7178-984-4.
Neuman, J., Zapletal, M. Hry dokapsy X. Portl, 1. vyd. Praha, 2005. ISBN 80-7367-025-9.
Pike, G., Selby D. Cvien ahry pro globln vchovu 2. Portl, Praha, 2000. ISBN 80-7178-474-5.
Szabov, M. Preventivn anpravn cvien. Portl, Praha 2001. ISBN 80-7178-504-0.
imanovsk, Z., imanovsk, B. Hry pro rozvoj zdrav osobnosti. Portl, Praha, 2010. ISBN 978-80-7367-801-2.
Vgnerov, K. akol. Minimalizace ikany. Portl, Praha, 2009. ISBN 978-80-7367-611-7.
Vakov, J. Peujeme odobr vztahy. Projekt Odyssea, Praha, 2007. ISBN 978-80-87145-38-8.
Vecheta, V. Indoor aktivity. Computer Press, Brno, 2009. ISBN 978-80-251-2561-8.
Vopel, K. Skupinov hry pro ivot 3. Portl, Praha, 2008. ISBN 978-80-7367-398-7.
Vykopalov, H. Sociln klima koln tdy amonosti jeho ovlivovn. Univerzita Palackho, Olomouc, 1992.
www.varianty.cz
130
Ploha
pe si denk
m radi zimu
ne lto
m vc ne jednoho
sourozence
alespo jednou
se pesthoval
jezd rd nachatu
um jst pagety
vidlikou alc
boj se vek
pete aspo
jednu zbavnou knku
msn
sportuje alespo
dvakrt tdn
narodil se vestejnm
znamen jako j
ztratil se nkdy
vcizm mst
navtvil njakou
mimoevropskou zemi
drel vruce hada
m doma psa
byl vlt umoe
rd by byl dospl
m modr oi
etl Harryho
Pottera
rd by se stal
milionem
Podpisovka
hraje nanjak
hudebn nstroj
Zskejte podpis nkoho, kdo:
Ploha 1
Ploha 2 - Batek
6 msc
35 let
22 let
15 let
65 let
Honza
Ivan
Naa
Iva
Ra
Vk
6 msc
35 let
22 let
15 let
65 let
Jmno
Honza
Ivan
Naa
Iva
Ra
Formul . 2
Vk
Jmno
Formul . 1
anln sex
ani dobr,
ani patn
doktor
zvisl
manelka
bohat
rodina
matka + dva
brati
sex
prostituce
stedn
vrstva
nem rodinu
zdravotn
sestra
sdlen jehel
venkov
ivotn
minimum
enat, 3dti
skladnk
dt jinho
etnika
osaml
matka
transfze
krve
ivotn
status
ivotn
status
Rodina
Rodina
Zamstnn
Zamstnn
matka
Zpsob
penosu
Zpsob
penosu
velmi dobr
dobr
patn
velmi patn
Zdrav
ani dobr,
ani patn
velmi dobr
dobr
patn
velmi patn
Zdrav
Ploha 3 - LK NA AIDS
Ploha 4
MEZCI
Pokud hri ukou:
1 bod
2 body
1 bod
2 body
Hr ukazujc pst obdr 3 body,

hr s otevenou dlan dn bod
Hr B obdr
Hr A obdr
Ploha 5
OTEvEn RuKA
Mme prvo naslun

zachzen.
Mme prvo navoln
as opestvkch.
Mme prvo podat
opomoc, pokud ji
potebujeme.
Mme prvo mt msto,
kde si meme
nechvat sv vci.
Mme prvo nato,
aby nm ostatn
naslouchali.
Mme prvo naistou

apohodlnou tdu.
Mme prvo nosit

nasob obleen,
jak chceme.
Mme prvo mt si
kam povsit kabt.
Mme prvo ct
uiteli, co si myslme
actme.
Mme prvo mt
dostatek studijnch
materil.
Mme prvo
vybrat si msto,
kde budeme sedt.
Mme prvo, aby se

snmi zachzelo jako
sjedinenmi osobnostmi.
Mme prvo mt
vetd as nalegraci.
Mme prvo jt
nazchod, kdy
potebujeme.
Mme prvo pracovat

vklidu abez ruen.
PRVA
Mme prvo
nenechat se ikanovat
nebo obtovat.
Mme prvo
mt chvilku klidu.
Mme prvo zstat

opestvce vetd,
kdy pr.
Mme prvo nechvat si

vetd svoje vci.
Ploha 6 - PRVA A POVINNOSTI
Na povinnost je jednat
skadm sctou.
Na povinnost
je zachzet snbytkem
ohledupln.
Na povinnost
je dlit se sostatnmi
opomcky apoteby.
Na povinnost
je navzjem
si pomhat.
Na povinnost je
vracet se popestvkch vas dotdy.
Na povinnost je
nevyruovat vhodinch.
Na povinnost
je chovat se ohledupln
kobleen druhch.
Na povinnost je etit
pomcky amateril
pouvan vetd.
Na povinnost
je chodit dokoly.
Na povinnost
je nenapadat nebo
neuret spoluky.
Na povinnost
je pomhat tm,
kterm nen dobe.
Na povinnost je
udrovat koln dvr
nebo chodbu vistot.
Na povinnost
je nezraovat druh
aneubliovat jim.
Na povinnost je
nechodit dotdy
vzablcench botch.
Na povinnost
je neniit vci
druhch.
Na povinnost
je nekreslit
nastny alavice.
Na povinnost
je naslouchat
uitelm.
Na povinnost je
nezabrat si pli mnoho
asu uitele, aby zbylo
inaostatn.
Na povinnost
je neikanovat
druh.
Na povinnost
je vyut dobe
as vekole.
Na povinnost
je bt kostatnm
slun.
POVINNOSTI
Na povinnost
je poslouchat pokyny.
Na povinnost
je jednat slidmi
mile aslun.
Na povinnost
je nerozptylovat
druh.
Na povinnost
je neodhazovat
odpadky.
Na povinnost
je chovat se rozumn
adbt nabezpenost.
Na povinnost
je vhodn se dokoly
oblkat.
Na povinnost je
nehrt si se svmi vcmi
ahrakami pi vyuovn.
Na povinnost
je dlat
domc koly.
Na povinnost je
udlat kadou prci, kterou nm uitel zadaj.
Na povinnost
je pichzet
dokoly vas.
Na povinnost je
nedlat ze sebe
vetd aka.
Na povinnost
je neperuovat
druh, kdy hovo.
Na povinnost
je naslouchat tomu,
co kaj druz.
Na povinnost
je nept se
se spoluky.
Ploha 6 - PRVA A POVINNOSTI
Ploha 7 - KRUHY A PMKY

A.
B.
C.
D.
E.
F. G.
H.

Napadnik Pro Podporu Dobrych Vztahu Ve Tride

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Napadnik Pro Podporu Dobrych Vztahu Ve Tride

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

nPAdnK 65 AKTIvIT

MAPOVN VZTAH VETD

MAPOVN VZTAH VETD

aby spolu ci umli lpe spolupracovat..................................................................................36

MAPOVN VZTAH VETD

MAPOVN VZTAH VETD

Mapovn vztah vetd

Stadia ohroen vztah vetd

MAPOVN VZTAH VETD

OBECN DOPORUEN PRO SKUPINOVOU PRCI

Obecn doporuen pro skupinovou prci

Hranice skupinov prce

OBECN DOPORUEN PRO SKUPINOVOU PRCI

ZSADY PRCE STECHNIKAMI

Zsady prce stechnikami

vodn praktick doporuen

ZSADY PRCE STECHNIKAMI

ZSADY PRCE STECHNIKAMI

Zsady prce sjednotlivmi technikami

ZSADY PRCE STECHNIKAMI

ZSADY PRCE STECHNIKAMI

nebude peruen dnmi mezerami,

ZSADY PRCE STECHNIKAMI

Doporuen otzky kdiskuzi ujednotlivch technik jsou vtinou azeny nsledovn:

ZSADY PRCE STECHNIKAMI

Rizikov situace pi prci se skupinou

Pklady nkterch nejastjch rizik:

ZSADY PRCE STECHNIKAMI

ZSADY PRCE STECHNIKAMI

... ABY SE CI LPE VZJEMN POZNALI m

... ABY SE CI LPE VZJEMN POZNALI

aby se ci lpe vzjemn poznali

... ABY SE CI LPE VZJEMN POZNALI

... ABY SE CI LPE VZJEMN POZNALI

Vyuijte diskuzi kpomoci doplnit dotynmu chybjc polka.

... ABY SE CI LPE VZJEMN POZNALI

Vyuijte diskuzi kekontrole sprvnosti vyplnn formul.

Zskejte podpis nkoho, kdo:

drel vruce hada

byl vlt umoe

... ABY SE CI LPE VZJEMN POZNALI

Tvorba vlastn webov strnky

Technika je zamen napoznvn aprezentaci, ne nakvalitu tvorby kole. km zdraznte, e

... ABY SE CI LPE VZJEMN POZNALI

1. Dejte km list papru spedkreslenm batkem.

Pedejte km vai zptnou vazbu oprbhu techniky.

Technika vtinou probh bez obt.

... ABY SE CI LPE VZJEMN POZNALI

Molekuly aneb co mme spolenho

1. ci se voln pohybuj vevymezenm prostoru.

Technika vtinou probh bez obt.

... ABY SE CI LPE VZJEMN POZNALI

Paprov vlka trochu jinak

... ABY SE CI LPE VZJEMN POZNALI

... ABY SE CI LPE VZJEMN POZNALI

Pvlastek ped jmno

1. ci sed naidlch vkruhovm uspodn.

Podejte ostatn ky ospoluprci aumonte dotynmu si nkter znpad vybrat.

Pipomete pravidla atrvejte natom, aby byl pvlastek pozitivn.

... ABY SE CI LPE VZJEMN POZNALI

Technika vtinou probh bez komplikac.

... ABY SE CI LPE VZJEMN POZNALI

Vem jsme stejn avem jin

... ABY SE CI LPE VZJEMN POZNALI

1. Dejte km list papru spedkreslenm batkem.

1. ci se voln pohybuj vevymezenm prostoru.

1. ci sed naidlch vkruhovm uspodn.

1. Pipravte pro kadho ka 5 paprovch kartiek ostejn velikosti.

1. Rozdlte tdu naskupiny cca popti cch.

m J ak se vm vroli jezdce dailo naslouchat signlm va skupiny?

1. Nhodn rozdlte ky doskupin po4 a 6.

1. Rozdlte ky doskupin potyech.

1. Vichni ci si navzjem zav oi. Nsledn se zanou voln pohybovat poprostoru.

1. Dtem vyprvjte nsledujc pbh:

m J ak se ctili cestujc shandicapem? Pomhal vm nkdo? Kdo?

1. Postavte ky do dvou ad naproti

1. Napnte provaz piblin dovky ramen prmrn vysokho ka vetd.

1. Podejte vechny ky osoustedn apette nebo pevyprvjte jim (sppadnmi scnickmi