UFO - KONTAKTY

PRAVDIVOST INFORMAC NECH SI TEN

VYCIUJE SVM MILUJCM A OTEVENM SRDCEM

(1)

vod
* NEUTTING/BURGHAUSEN, SPOLKOV REPUBLIKA NMECKO, TER 12.
PROSINCE 1978: Je rno kolem 8. hodiny. Jako kad rno jede Adla Holzerov
(43 let) ze svho bydlit v Neuttingu do nedalekho, 15 km vzdlenho
Burghausenu, kde pracuje na pl vazku jako sekretka prvnho zstupce.
Krtkm pohledem z okna svho automobilu obdivuje pekrsn vchod rudho
slunce na bezoblan jasn zimn obloze. Zhluboka se nadchne. Zan nov den.
Kdy se podv jet jednou na slunce, povimne si tsn nad nm blho tpytivho
kotoue o velikosti nepesahujc ku ruky. Kotou se pohybuje pomalu, jakoby se
plazil. Protoe pan Holzerov d automobil a neme nadlouho odvracet zrak od
vozovky, rozhodne se zajet na nejbli parkovit, aby pila vci na kloub. Pan
Holzerov samozejm ji slyela o UFO. Zajmala se o astronomii a astrofyziku,
vetn otzky, zda existuje inteligentn ivot na jinch svtech. Pochopiteln si
pitom neustle kladla otzku, zda je mon, aby obyvatel jinch planet navtvili
Zemi, a zda UFO skuten existuj. Toto je zcela nepochybn jedno z nich, a proto
si je chce podrobnji prohldnout. Nejbli parkovit se nachz ne lev stran
silnice, na okraji leska.
Jet ve voze si pan Holzerov povimne, e bl tpytiv kotou nhle velkou
rychlost vyr smrem k n. Jej zjem byl zejm optovn. Vyjme klek od
zapalovn, vystoup z vozu, dr klek v ruce. Objekt je stle jet velmi vysoko,
1

zan klesat a nakonec zstv stt ve vce asi 70 metr nad korunami strom.
Svdkyn si nyn me objekt podrobnji prohldnout. Na spodn stran m ti
polokoule, dv men a jednu vt uprosted, kter vynvaj z jinak hladkho dna.
Na spodn stran vpravo si povimne vtho oranov zbarvenho bodu a vedle
nho pak dvou mench naloutlch bod, jakoby symbolu nebo znzornn jejich
domovsk planety, v poad druh planety jejich Slunce. Ale jakpak to asi vypad
ze strany, pomysl si pan Holzerov. Jakoby kotou uslyel jej pn, ot se v
tomto okamiku dopedu. Je mono rozeznat adu asi deseti i dvancti oknek, za
nimi to tajemn nazelenale prosvt. Pak najednou z UFO vystel oslniv
nazelenal svteln paprsky, vydaj est signl, zaz a opt se peru, jako by
blikaly. Pan Holzerov, kter celou tuto scnu sleduje jako oarovna, avak beze
znmky strachu, je tmto zenm zcela oslnna a ct na celm tle slab brnn.
"Mla jsem pocit, jakoby se mnou nkdo chtl navzat telepatick styk", uvedla,
kdy jsem ji navtvil, "a tak jsem tento kontakt navzala."
Kdy jsem s pan Holzerovou hovoil, vyprvla mi, co v ten okamik pociovala:
"Bylo mi sdleno, e nemusm mt dn strach. Jednodue jsem to intenzvn
ctila. Nebylo to nikterak vyjdeno doslova, musela jsem na to prost myslet. V
okamiku, kdy dolo k zen, nastal telepatick kontakt. Sdlili mn, e jsou zde s
mrumilovnmi zmry, e jsou zde proto, aby ns pozorovali, a tak proto, e ns
chtj chrnit ped netstm. Mli bychom dbt na to, abychom se sami nezniili,
abychom nezniili Zemi, nai Zemi. Tomu chtj zabrnit. To vechno bylo vlastn
jen pozitivn. Nemla jsem bhem toho vbec dn pocit asu. Mohlo se snad
jednat o sekundy. Ale mn bylo tak, jakoby se as zastavil. Musela jsem na to
vechno intenzvn myslet, ani bych si to dokzala vysvtlit. Neslyela jsem dn
hlas, ani jsem dnou bytost nevidla. Pouze ten ltajc objekt jsem nad sebou
jasn a zeteln vidla."
Pozdji doplnila, e jet dostala informace o pvodu tchto mimozeman.
dajn pili z jednoho binrnho systmu a pekonvali vzdlenosti v kosmu
interrozmrovm kosmickm letem. Chtj navzat kontakt s lidmi na Zemi, nebo
maj podle veho stejn pedky a pochzej stejn jako my pvodn z planety
Faethon, kdysi pt planety na slunen soustavy, kterou jej obyvatel zniili
etzovou reakc atomovch vbuch. Ti, kte peili, uprchli nejdve na Mars,
potom na Zemi a na dal planety. Navzali pr kontakt s naimi vdci. Nkte z
nich ij nepoznni mezi nmi.
Obr. 1
(Obrzky nejsou v textu kvli velikosti pozn. zpracovatele)
S pan Holzerovou se spojili, nebo v jedn z pedchozch inkarnac ila na
Faethonu, piem ist inkarnace je skutenost. Potom se zen peru a penos
skon. UFO bezhlun vystel kolmo do ve a bleskovou rychlost zmiz. Tm s
ltost se dv pan Holzerov za tmto podivnm kazem a mv mu. M pocit,
jakoby s nm odletl i kus j sam.
Potom se pomalu opt zan orientovat v prostoru i ase. Kolena se j zanaj
tst. Rozhl se kolem sebe a zpozoruje vedle sebe idie automobilu, kter zejm
cel vjev sledoval. Oba dva si navzjem nm pohldnou do o, pli uchvceni,
ne aby si vymnili jedin slovo. Jet vid jeho vz - m frankfurtskou poznvac
2

znaku. as kvap, mus do kancele. Mlky nastoup do svho vozu, chce jet dle.
Chce zasunout klek do zapalovn a tu si povimne, e je siln ohnut. Jen velmi
obtn jej zasune do zmku a pak odjede. Teprve v kanceli si vimne, e se jej
hodinky zastavily. Pesn v 08.01 hodin. Pitom teprve ped nkolika tdny
vymnila baterii...
Ohnut klek zapalovn mi pan Holzerov v kvtnu 1980 - mezitm si podila
nov vz - pedala k prozkoumn. Jsou na nm etn krbance od pokus stle
jej zasouvat do zmku spnac sknky. Pi jednom z tchto nsilnch pokus se pak
klek zlomil. Vypadalo to, jakoby mimozeman chtli pan Holzerov zanechat
dkaz o tom, e jej zitek nebyl sen ani iluze, nbr skutenost.
Pan Holzerov nevdla, e ve stejn dob byla UFO spatena etnmi svdky nad
Neuttingenem, Burghausenem, Altttingenem a Rosenheimem. A pouze jednu
hodinu ped jejm zitkem spatil britsk policejn dstojnk Anthony Dodd pi
hldce v hrabstv Yorkshire stejn objekt - kupolovit, s adou kulatch oknek, s
temi polokoulemi na spodn stran - kter zmizel vchodnm smrem.
* Podobn zitek mi vylila svtov proslul nmeck rockov zpvaka Nina
Hagenov. Dolo k nmu o ti roky pozdji, v listopadu 1981. Nina: "Byli jsme na
dovolen v pronajatm dom na pli Malibu v Kalifornii. Byla jsem ve 4. msci
thotenstv, ekala jsem (svoji dceru) Cosmu, kter je dnes devt Jet. Spala jsem v
prvnm pate, dva ptel a moje matka o poschod ne. Nhle jsem se vzbudila.
Byla noc a v mm pokoji byla tma. Vstala jsem, abych rozthla zclony na okn a
nhle jsem zpozorovala kruhov obrovsk svteln kotou. Jet jsem si
uvdomila: Vdy se vbec nemohu hbat !' Chtla jsem dojt pro sv ptele, ale
nelo to. Byla jsem jako pimrazen, nemohla jsem u ani myslet. Ve, co jsem
dle vnmala, byl nepopsateln pocit tst. Jednotliv se objevovaly mimodn
siln psobiv barvy. Objekt se vznel asi 10 metr nade mnou, ale mohu jen
opakovat: sla tch barev byla uchvacujc. Kad barva mla pitom jinou podstatu,
u kad barvy jsem ctila nco jinho, celkov to vak byl pocit naprostho tst!
Najednou hra barev skonila a uvidla jsem objekt prhledn, nadle ble zc.
Vidla jsem dovnit a spatila jsem nco jako kancel s lidmi. Zdlky vypadali
tm jako lid. Dle mm mezeru v pamti. Pi nejlep vli si nemohu
vzpomenout, co se pak dlo. Vm jenom, e rno, kdy jsem leela ve sv posteli,
jsem se vzbudila a ihned jsem si uvdomila: to nebyl sen. Zclony byly stle
roztaen. Jsem pesvdena, e se jednalo o UFO s dobrmi mysly... Myslm, e
nm chtj pomoci, musme ale nejdve pochopit, kdo jsou oni. A tak kdo jsme
my, protoe my lid jsme dnes ochotni zniit sami sebe. A tak nai planetu. Snad
by pi atomovm zhroucen zabrnili nejhormu!"
Ve sv knize "Jsem Berlanka" (nakladatelstv Goldmann) Nina dodv: "Vm, e to
jsou inteligentn lidsk bytosti s dobrmi mysly, kter pronikaj z jinch svt a
rozmr do naeho fyziklnho svta. Vechny tyto pozitivn sly jsou vlastnky
"jednoho svtla", kter udruje pi ivot vekerou kosmickou kreaci. Jejich
kosmick lod sniuj poet svch kmit a pronikaj do fyziklnch sfr. Tyto lodi a
jejich posdky pichzej zsti z jinch planet, galaxi a slunench soustav. Maj
rzn tvar i vzhled, nebo prochzej vemi rznmi stadii vvoje a pichzej k nm
z rznch svt. Planeta Zem zstala stt ve svm postupnm vvoji a zl sly z
n uinily tmavou, ohroenou planetu. Materialisticky orientovan negativn sly se
3

sklonem k sebeznien blokuj n pokrok mezinrodn izolovanm zpsobem

mylen, prce a ivota."
* PL PIATA, BRAZLIE, 24. DUBNA 1959. Helio Aguiar (32 let), povolnm
statistik v bance, jede na motocyklu svho ptele po poben silnici do Itapoanu.
Na vin ple Piata zan motor motocyklu vynechvat. Helio si vimne, jak se z
Atlantiku vynouje stbrn ed kotou a pohybuje se smrem k nmu. M tvar
kardinlskho klobouku; na spodn stran jsou ti polokoule a v doln sti kopule je
ada tvercovch oken. Kdy se kotou naklon, rozezn Helio na jeho spodn stran
tyi zvltn znaky i symboly: jeden symbol pipomn hada, druh pipomn
symbol nekonena, tet by mohl pedstavovat sedmicpou hvzdu. Nyn motor
motocyklu pln vysad. Aguiar jej postav na kraj silnice a uvdom si, e m u
sebe fotografick pstroj. Pod tyi fotografie kotoue. Na jednom snmku jej
provzej ti mal koule. Nyn tak poznv, e z kupole vychzej kem vdy ti
trubice.
Obr. 2
tyi snmky, kter podil Helio AGUIAR a jeho kresba UFO, kter spatil
24.4.1959.
Zhadn znaky, kter nakreslil, jsou patrn i na obou prvnch fotografich.
Navazuj tmto zpsobem mimozeman s nmi kontakt? Jsou zde proto, aby - jak
to jednoznan vyplv ze vech t citovanch telepatickch sdlen - ns varovali
ped sebeznienm a jsou pipraveni nm pomoci, jestlie si to budeme pt?
Lze povaovat za prokzan, e za fenomnem "neznmch ltajcch pedmt" i
"ltajcch tal" pozorovanch od roku 1947, se skrvaj "dopravn prostedky
mimozemskch inteligenc humanoidn podoby", jak jsme ji dokzali v roce 1983
nam memorandem adresovanm spolkov vld "UFO existuj" a v roce 1989 na
dokumentac "UFO: DKAZY". Ji tehdy jsme uvedli nae zvry o jejich myslech.
"Jejich ast vskyt nad vojenskmi zazenmi, zvlt jadernmi zkladnami,
sklady a stelnicemi a doba jejich hromadnho vskytu dva roky po prvnch
zkoukch atomovch bomb naznauj, e jejich pchod souvis se vstupem Zem
do atomovho vku."
Fenomn UFO nelze posuzovat izolovan, ani bychom si poloili otzku o jejich
zmrech a ani bychom nutn narazili na ony stovky, ba tisce ppad, kdy lid
tvrd, e tm i onm zpsobem navzali styk s mimozemany. Zvltn na tchto
setknch je to, e pinej t poselstv. Americk autor Brad Steiger, kter od
roku 1967 zkoumal destky takovch ppad, shrnuje sv poznatky v knize "The
Fellowship" (New York 1988) takto:
* Lidstvo nen ve vesmru osamoceno. Brati a sestry z kosmu' pili na Zemi, aby
vyhledali a pouili ty lidi, kte doshli kosmickho vdom.
* Vesmrn lid maj hlubok vdomosti, o kter se chtj podlit se svmi
"mladmi pbuznmi". Pli by si, aby se lidstvo pipojilo k duchovn
mezigalaktick konfederaci.

* Vesmrn lid jsou zde proto, aby ns uili, aby roziovali vdom lidstva a
pomhali mu doshnout vych rovn existence a aby je pipravili na pronikn do
novch dimenz. V tom je jejich loha stejn jako u vech duchovnch uitel a
prorok.
* Lidstvo se v souasn dob nachz v pechodnm obdob ped vstupem do
novho vku, jeho zkladnmi atributy jsou lska, mr a porozumn mezi nrody.
* Jestlie si pozeman vas neroz sv vdom a tak zv svoji vibraci, bude
zapoteb tkch otes k oitn Zem.
Meme to rovn vyjdit slovy nmeckho ufologa, Karla L. Veita: "Planean v
tto dob zsadnch udlost maj na Zemi posln sven jim kosmickou moc.
Maj nm pomhat v dob nejt svtov krize, nejstranjho nebezpe, jak
kdy na zemkouli hrozilo. Je to hrozba atomov vlky, a dokonce monost znien
zemkoule. Jako varovn pklad nm slou trosky asteroid. Povauj se toti za
nae star moudr bratry, kte ns ve svm vvoji v mnohm ohledu daleko
pedstihli."
V tto knize jde o jejich poselstv. Pipoutme, e jedna jedin izolovan zprva o
styku s nimi psob mlo pesvdiv a vypad, jako by byla d1em fantazie
psychopata lovka, kter na sebe chce upozornit. Pipoutme, e jsme se sami
s takovmi ppady setkali a odhalili jsme je. Je to vak jen nepatrn nzk procento
ve srovnn s obrovskou vtinou tch, kter jsou dvryhodn. Domnvme se, e
kad z nich je soust jaksi velk kosmick hdanky, e toti urit informace, i
kdy se mon zdaj bt protichdn, nm byly poskytnuty takkajc z
"protichdnch" dvod, a e toto ve dohromady, tento celkov obraz nm
zprostedkovv urit poselstv, kter je nm pedvno co mon
nejkontroverznjm zpsobem, abychom se museli namhat, ne mu pijdeme na
kloub a ne je budeme schopni pijmout a vlastnm silm pochopit, ani by pitom
byla naruena nae svobodn vle, nae prvo na samostatn vvoj. Je to
"apokalypsa", "tajn vyjeven" Novho vku. Stejn jako se bible skld z destek
prorockch viz, alm, kronik a pouen a teprve v jejich celku je pln, je pi
studiu zprv o stycch s mimozemany pozoruhodn, e kadmu, kdo s nimi piel
do styku, byla zjevena jen st "jejich" znalost a "jejich" moudrosti. Na druh
stran dochz t samozejm ke "vzjemnmu" potvrzovn. Jestlie George
Adamski, prkopnk tchto kontakt z 50. let, byl jet pedmtem posmchu
svch souasnk, kdy popisoval, jak s mimozemany ijcmi mezi nmi jedl v
kavrn obloen chlebky, pak tato kniha ukazuje, e destky lid na celm svt
zaily pesn tot. Je-li dnes Adamski prohlaovn za lhe, pak je teba nejdve
dovst i tyto potvrzujc zprvy ad absurdum, co bude velmi obtn.
Skutenost zstv, e UFO a zprvy o stycch s nimi pichzej ve sprvnou dobu.
Nachzme se na prahu Novho vku. Ukazatel kosmickho roku postupuje od
souhvzd Ryb do souhvzd Vodne, proti zvrokruhu. "Kosmick rok" toti trv
pesn 25 920 let a v bod jarn rovnodennosti v nm Zem prochz vemi
dvancti znaky zvrokruhu, ponaje Vodnem a kone Rybami. Ji sta Egypan,
Babyloan a ekov spatovali v kadm znaku zvrokruhu, jm Zem prochz,
charakteristiku uritho vku. Kdy asi ped 6500 lety zaal vk Bka, zaali
Egypan, Kran, Sumerov a Indov zavdt kult bka; ped 4300 lety pr
Abrahm obtoval berana - zaal vk Skopce. Egypan postavili alej beranch sfing
5

v Karnaku a jet ve 4. stolet ped nam letopotem se nechal Alexandr Velik

znzornit s beranmi rohy jako syn boha - berana Amona. Piblin na potku
naeho letopotu postoupil ukazatel svtovch hodin do vku Ryb. Kristus
symbolizoval smrt obtnho bernka (skopec) a zrozen ryby, rybi se stali
hlasateli jeho uen, ryba byla symbolem prvnch kesan. Vodn vyjaduje
rozdvn Ducha, "kolektivn svatodun svtky", jak je pedvdal ji stedovk
mystik Jchym z Fiore. A nepehldnuteln jsou znaky toho, e Nov vk ji zaal.
Kad vk tak znamen krok v kolektivnm vvoji lidstva. Ve vku Ryb objevilo
lidstvo svoji planetu a stalo se dnes globln spolenost. Od roku 1962, tj. od roku,
kter astrologov vypotali jako zatek vku Vodne, pronik lovk do
kosmickho prostoru. Je "homo cosmicus", kosmick lovk, dalm krokem v
naem vvoji ? Zjistme, e nejsme ve vesmru sami ? Stojme ped pijetm do
rodiny obydlench svt ?
Je rovn skutenost, e s kadm dalm vkem, tj. vvojovm krokem, byl
uinn i krok v poznn. Vvoj znamen poznn. Je skutenost, e my, kte jsme
prv objevili nai Zemi, tuto Zemi uvdme do nebezpe, jakmu dosud nikdy
nebyla vystavena. N jadern potencil me Zemi tiscinsobn zniit. Oznov
dra hroz propoutnm stle vtho mnostv ultrafialovho zen, co jsou
energetick stice, kter se mohou stt smrtelnmi pro lidi, zvata i rostliny.
Odpadni plyny obsahujc kyslink siiit se hromad v zemsk atmosfe a
postupn vyvolvaj sklenkov efekt spojen se zahvnm Zem. A dsledek ?
Sucho a hurikny, tn polrnch ledovc a katastrofln ztopy. Naimi chemickmi
odpady zamoujeme vodu i pdu. Nae podzemn jadern zkouky, jak dokzal
kanadsk geolog profesor Gary Whiteford, zpsobuj katastrofln zemtesen. (Viz
nae podrobn zprvy v Magaznu 2000, . 81/82, "Quo vadis, Planet Erde - sind
wir noch zu retten ?" - "Quo vadis, planeto Zem - lze ns jet zachrnit ?").
Kad z ns ct, e Zem, jej poas i ron obdob se dostaly ze sv rovnovhy zima 1989/90 se svmi tymi katastroflnmi orkny nad Nmeckem a pli
vysokmi teplotami je pouze jedinm pkladem; dalmi pklady jsou sucha ve
panlsku a v ecku. Dleit nyn je to, abychom se nauili chpat, e Zem je
iv organismus a e my musme t v souladu s nm a s prodnmi zkony, nikoli v
boji proti nim.
Pesn o to ale tak jde v poselstvch mimozeman. Varovali ns ji ped
oznovou drou, sklenkovm efektem a ped nebezpem pokus s atomovmi
bombami dve, ne jsme poznali rozsah tohoto ohroen. Teprve od roku 1974 vd
nai vdci, e oznov vrstva je v nebezpe. Mimozeman vak na to poukzali
ji dve, v roce 1953 Dino Kraspedonovi a v roce 1956 profesoru Freitasovi de
Guimares. Teprve od roku 1987 vme, e miz magnetick pole Zem (viz zprva
uveejnn v Magaznu 2000 . 70, z 1987, nebo BILD DER WISSENSCHAFT,
erven 1990) v dsledku celosvtovho nien zelen pokrvky kontinent, ale ji v
roce 1953 ped tmto nebezpem varovali mimozeman George Adamskho (viz
str. 37). K bychom jejich dobe mnn upozornn, varovn a pouen brali
vn ji dve!
Tato varovn ve skutenost nejsou jedin. Jsou pouze soust jednoho "velkho
varovn" pichzejcho z duchovnho svta, kter k nm pronik ji adu stalet.
Pat sem vtci a prorokov, marinsk zjeven i proroctv Indin (viz nae knihy
"Jak peijeme tet svtovou vlku", Gttingen (Hesemann) 1984, a "Dochz k
zniku svta", Kiel (Chiva) 1984, rozebrno) a je teba na n pohlet ve stejnm
6

kontextu. Ani tchto upozornn jsme si nevmali, protoe jsme zaslepeni bludem
pokroku. Ji ped 150 lety popsal trsk uitel hudby a "bo psa" Jakob Lorber
(1800-1864) to, co mu sdlil "vnitn hlas", vetn pedpovdi nezamstnanosti,
dsledk materialismu, oznov dry ("e Zem mus bt notn drav"), kcen
les ze ziskuchtivosti a v dsledku toho "niivch bou" (viz zprva v Magaznu
2000, . 81/82, ervenec 1989). "Nechm povstat proroky, kte budou vtit a
ohlaovat pichzejc soud", pravil Bh Lorberovi. "Ale domlivost lid se jim
vymst a stanou se pedmtem posmchu jako blzni". Nakonec "nic ne svtla z
nebes lidi nespas". "Svtla z nebes"? teme-li dle, zjistme, e se toto proroctv
vztahuje k fenomnu UFO, protoe "nyn pichz doba, kdy obyvatelm vtch
planet otevu pohled na Zemi a vysvtlm jim nzor tch, kdo Mne vyli hledat a
pili na tuto Zemi. Pak zazn siln hlas v kosmu, od Venue a po Urku."
Akoliv byl s pozemany navzn styk nejrznjm zpsobem, zvlt telepati a
"channelingem", chceme se zde omezit pouze na fyzick kontakty; ist mediln
sdlen bez potvrzen fyzickm stykem maj tu nevhodu, e jeden nikdy nev, kdo
je odesilatel a kolik procent pochz z podvdom mdia. Jet uvidme, e
mimozeman po opatrnch jednotlivch kontaktech od roku 1970 stle vce
pechzej ke kontaktm skupinovm, a dokonce ji od minulho lta dochz k
pravidelnm pistnm UFO alespo v Sovtskm svazu, pravdpodobn jako
pokus, aby si lid na takovto kontakty zvykli. Na tomto mst se meme pouze
zmnit o tom, e ji byly provedeny experimenty s pednm sdlen prostednictvm
rdia a televize. Tak napklad bylo 26. listopadu 1977 v 5 hodin 5 minut
odpoledne potlaeno vysln zprv britsk televize "Southern Television".
Zvuk vypadl pln a obraz byl ruen, zatmco se ozval hlas:
Zde je hlas Gillonu, vyslance galaktick druiny Atar. Mluvm k vm. Lta
ns vdte na nebi jako svtla. Hovome k vm v mru a moudrosti, stejn
jako jsme hovoili k vaim bratrm a sestrm po cel va planet Zemi.
Varujeme vs ped osudem, kter postihne vai rasu a vae nrody. Ukate
vaim bratrm a kamardm cestu, kterou je teba nastoupit, abyste se
vyhnuli zpustoen, kter hroz vaemu svtu a zrove vem bytostem na
cel va Zemi. Budete se podlet na velkm probuzen, a vae planeta
vstoup do Novho vku. Ten me pro vai rasu znamenat dobu velkho
mru a velkho vvoje, ale pouze tehdy, jestlie si vae vldnouc vd
kruhy uvdom negativn sly, kter ovlivuj jejich rozhodnut.
Zachovejte klid a poslouchejte, nebo tento astn ppad se ji nemus
opakovat. Ped nkolika lety vai vdci, vae vldy a vai generlov
odmtli nae varovn. Pokraovali v pokusech s nuklern energi.
Atomov bomby jsou schopny v jedinm okamiku zniit celou Zemi a
vechny bytosti ve vaich bratrskch svtech. Odpad z jadernch
elektrren zamo vai planetu na nkolik tiscilet. My jsme nastoupili
cestu vvoje dvno ped vmi a dvno jsme jasn poznali, e atomov
energie je bez vjimky zamena proti ivotu. Nelze to eit mrem.
Veker vzkum a vechny pokusy s touto energi mus bt ihned
zastaveny, jinak riskujete sv znien. Kad zbra zla mus bt
odstranna.
as konflikt pat minulosti a lidsk rasa, j jste soust, se povznese k
vy rovni vvoje, jestlie ukete, e jste toho hodni. Muste se nyn
7

rychle nauit t v mru a dobr vli. Mnoho malch skupin po cel Zemi se
to ji u a jsou pipraveni vm vem poskytnout svtlo Novho vku. Je na
vs, zda tato pouen pijmete nebo odmtnete, ale jen ten, kdo se nauil
t v mru, doshne nejvych oblast duchovnho vvoje. Ute se
naslouchat hlasu pravdy, kter je uvnit vs, a sami pak naleznete cestu
vvoje ... Nemjte strach, ale snate se pouze poznat sama sebe a t v
souladu s cestou pedurenou va planet..."
------Poznmka zpracovatele:
Ponkud jin znn textu mme z jinho zdroje se stejnm asem a mstem.
Hlas mimozemskho posla - Atara v televizi Londn. Nedle 26.11.1977,
17:05-17:10 hodin. Zpracoval Pedro Romaniuk (Argentina). Southern
Television.
Pedro Romaniuk - docent, host na 12. UFO kongresu Wiesbaden/Mainz.
Kosmologick institut obdrel skrze prof. Pedro Romaniuka po dlouhch a
namhavch pokusech pln text jednoho z nejdleitjch Elektronickch
fenomn z pozemsk televize.
My se odvolvme na interferenci v televizi Anglie - Southern Television,
kter se udla v nedli 26.11.1977 v 17:05 hodin. Miliny obyvatel ve svch
domovech obdrely z televize mimodnou zprvu. Pvodn zvuk vypadl
pln, obraz byl ruen.
Perfektn vdeck technologie lid byla vypnuta, falen systmy potaem
kontrolovny a do nejmench podrobnost autoritami vldy, kter maj televizi pod
kontrolou. Miliny domov od Hampshiru a po Reading a od Berkshiru a
Whitney a po Oxfordshir, pes Londn, Southampton a jin msta slyely
hlas. Hlas velmi siln, kter nikdo a nic nemohlo zastavit, ani po vypnut
televiznch pstroj, a kter nemohl bt umlen, a kter absolutn jasn
vyslovil (v anglitin):
Toto je hlas velitele Atara.
Jsem mimozemsk bytost, kter vysl svoje poselstv k vm z paluby vesmrn
lodi, kter krou kolem va Zem. Jsem autorizovanm zstupcem Galaktick
mise, jej lodi, nebo jak vy kte ltajc tale, jste ji po mnoho let vdali na
obloze.
V tento okamik s vmi hovome s moudrost a v mru. My pichzme, abychom
vs upozornili na nebezpe, ve kterm se nachz osud lidsk rasy a jejho svta,
dvme vm varovn, kter muste pedat dle ostatnm nrodm, aby jste se
vyhnuli katastrof a zabrnili j, kter by postihla nejen vs, ale tak i ostatn
planety Slunenho systmu.
8

Jen tmto zpsobem budete mt podl na velkm probuzen, kter pichz a je

vyvolno vkem Vodne. Tento vk me bt periodou pravho mru, a skvl
evoluce lidsk rasy, ale toto se me uskutenit jen tehdy, kdy vichni regenti
dnenho velkho atomovho nebezpe si uvdom svoji odpovdnost. Uklidnte se
a slyte, nebo se me stt, e se vm ji nedostane dal pleitosti od ns
obdret podobn sdlen. Po mnoho let vai vdci, vldy a vojensk moci
odmtali pijmat nae varovn, a dle experimentovali s bezbonou silou
atomov energie.
Atomov bomby mohou v jednom jedinm okamiku zniit zcela celou vai
Zemi, jej obyvatele a i bytosti ostatnch bratrskch planet. Odpady
atomovch systm budou vai Zemi zamoovat jet po cel tiscilet.
My, kte jsme li po cest efektivnho evolunho vvoje, se nachzme nyn ve
velmi vysokm stavu, e vm toto, co km, meme pln potvrdit. Atomov
energie je vdy namena proti ivotu, a vzkum pro jej vyuit mus bt
zastaven, jinak zde stle zstv nebezpe plnho sebeznien. Vechny
atomov zbran i vechny konvenn zbran mus bt znieny. Hodina
konflikt ji minula ! Rasa, j soust jste vy, nech se sna a usiluje doshnout
vych rovn ivota a universln evoluce ve vech lidskch sektorech, kter jsou
toho hodny a zaslou si to. Zbytku podobnch sektor zbv ji jen mlo asu, aby
se nauily t v mru a dobr harmonii. V opanm ppad budou muset nst
nsledky.
Na Zemi existuje mal skupina lid, kter se u it v mru a harmonii, co m
slouit za vzor ostatnm, kte se rovn chtj uit, a to je potek Novho vku.
Je vm dvna svoboda vbru init tak nebo toto uen odmtnout. Jenom ti, kte
se u t v mru, vstoup do Krlovskch nejvych spiritulnch evoluc
Universa.
Slyte proto prosm hlas Atara. Vzte, e se na Zemi nachz mnoho
falench prorok a vdc, kte psob negativn, a kte se pokouej
vechny vae energie, kter jste si upmn a korektn zaslouili, vysvat,
aby jich vyuili pro jejich pinav a bezbon cle, a dvaj vm za to jenom
bezcenn brak.
Chybjc uvdomn je jejich slabost. Mus se teprve uit bt sensitivnmi a
naslouchat jejich vnitnmu hlasu, kter jim me ci, co je pravda a co le, chaos,
konfze a zlo.
Ute se naslouchat svmu vnitnmu hlasu, hlasu pravdy, kter je v kadm
z vs. Tmto zpsobem se dostanete na cestu pozitivn evoluce, kter je
nejdleitjm a konenm clem ivota.
Toto je nae poselstv pro nae ptele. My steme v vvoj ji mnoho a mnoho
let. Zrovna tak pozorovaly dvj generace svtla na obloze, ktermi jsme my. Vy
ji vte, e jsme zde, a e se nad va planetou i kolem va planety nachz vce
bytost, ne vai vdci chtj pipustit.
9

Mme o vs velkou starost, a o vai vvojovou cestu, a udlme ve, co je na

moci, abychom vm pomohli. Je to ale na vs, aby jste sami poznali vai cestu a
uili se j, a muste si sami zvolit cestu k univerzlnmu ivotu. Nebojte se nieho,
nbr toliko ijte v harmonii s prodou va planety.
My z velitelstv ATARA GALAKTICA vm dkujeme, e jste ns vyslechli, a
dkujeme vm t za vai pozornost. Zatm vs s na lod opoutme. Bute
poehnni Nejvy lskou a Pravdou Ducha.
Tento tajemn hlas z Kosmu bylo mono slyet po dobu pti minut, ani by jej
pozemsk systmy a oficiln kontroly mohly peruit. Z milin pijma TV bylo
toto v Anglii slyet, a pivedlo nejlep techniky TV v as a ve zden, protoe
dn kontrola nebyla schopna tuto interferenci peruit, kter pichzela ze
vzduchu po cel Anglii.
Tak ministerstvo informac a veden nezvislch televiznch pijma Anglie se
vyjdily, e nebylo mono jej anulovat, tak jako se to praktikuje s pirtskmi
vyslakami, co ukazuje, e se zde jednalo o techniku, kter stoj vysoko
k pozemsk elektronice.
Tento neobvykl fenomn ve svtov elektronice, neml bt vem zemm zatajen,
kdy naopak ml bt po celm svt rozen, aby to dokzalo existenci
mimozemskch civilizac, ale jak tomu obvykle bv, kdy jde o tma
mimozemskch bytost, byl mysln pekroucen, popen a ukryt v zjmu zemskch
velmoc, pomoc kontrolnch organizac, kter vlastn pro tyto ely.
Na tomto ppad me ten nzorn vidt, jak maj vztah sdlovac prostedky
k Silm svtla, nebo jsou nepochybn zeny Silami temna.
Lid bdte !!!
------Zatmco ady se domnvaly, e se jedn o ert radiovho amatra i studentskou
recesi, ale nemohly to nikdy dokzat, je pro ns hloubka a zvanost tohoto
poselstv pznakem jeho pravosti...
Ostatn, co to jsou dkazy ? Jsou dkazy zapoteb, jestlie slova znj podle
pravdy, jsou v souladu s tm, co nm sdluj velc misti a proroci ? Ale pejdme
klidn k posouzen otzky, JAK existuj dkazy...
* Vzorky hornin pivezli na Zemi Adamski, Forbes, Sanmartin a Meier. Vzkum
ukzal, e existuj kameny, kter jsou na zklad svch zkladnch prvk znmy i
na Zemi. Ani jaspis, kter dostal Anderson od Kumara, nen dn objektivn dkaz,
urit to vak meme pokldat za dkaz subjektivn, vdy ada medilnch lid
poctila ony liv sly, kter z nj vychzej.
* Vzorky kov dostal Adamski (dokonce i kus "tale"), Fry (kovov kotou) a
Meier. Jak Adamski sprvn poznamenal, prokzaly analzy pouze nepatrn rozdly
10

od znmch slitin, co nikterak neudivuje, protoe jak uvd Adamski, zkladn

prvky stavby jsou v kadm svt stejn.
* perky: George Adamski dostal medailon, Elisabeth Klarerov od Akona prsten
se temi drahmi kameny.
* Rostliny: Howard Menger dovezl z jin planety brambor. Vzkum ukzal, e m
nesrovnateln vt podl protein ne brambory pozemsk. Elisabeth Klarerov
vlastn kaprad z planety Meton v systmu Proxima Centauri. Ale kolik
neodhalench rostlin existuje na Zemi... ?
* Fotografie: I kdy jeden obrzek ekne dajn vce ne tisc slov, je mon s
potebnmi finannmi prostedky prakticky vechno zfalovat... Otzka by proto
nemla znt: Je mono dan snmek zfalovat ? ale spe: Je pravdpodobn, e
dan obrzek byl zfalovn ? M k tomu svdek potebn prostedky ? Existuj
svdkov ?
Byly stejn pedmty fotografovny nezvislmi fotografy ?
Fotografick materil mnoha lid, kte pili s UFO do styku, je skuten
impozantn. George Adamski se nechal fotografovat pes oknka matesk lodi.
Cedric Allingham fotografoval pistn UFO a vystupujc mimozemany, Paul Villa
podil snmky rznch fz pistn UFO, OPERATION 23 pinesla vnitek UFO.
Jedna ufoloka nm dokonce poskytla fotografii z jinho svta (vpravo), pvod nen
znm.
* Filmy: Nejpesvdivj filmy o UFO jsou i nadle filmy od George Adamskho,
Madelaine Rodefferov a Howarda Mengera. Ukazuj, jak se v jejich silovch polch
mn forma kosmickch lod, jak se mn jejich tvar, jak vibruj a pechzej do
plazmatickch struktur.
Obr. 3
Fotografie z jinho svta zelen planety, kter m dv slunce, jedno erven
vychladl obrovsk slunce a jedno lut, energeticky siln slunce trpasli.
Tento zdnliv "nedostatek dkaz" je pln v souladu s charakterem jejich vskytu,
jejich objevovna, jejich opatrnho pibliovn k lidem, kter bychom mohli nazvat
"strategi pozvolnho pibliovn". Celou svou podstatou jsou mimozeman
(alespo ti mrumilovn) ti, mrn, opatrn, a neustle dbaj, aby neporuili
kosmick zkon svobodn vle, kter zakazuje vysoce rozvinut kultue, aby
zasahovala do vvoje ni civilizace, pokud nedojde k akutnmu ppadu nouze.
Nae Zem by uinila dobe, kdyby i nae nrody dodrovaly tento princip. Pesto
je jejich kolem ns jako naich "starch bratr" pouit. Mus to vak bt v on
"mrn" form pibliovn a opatrnho pouovn, jako tomu bylo v uplynulch 38
letech. Kad jednoznan dkaz, kad oteven vystoupen by bylo demonstrac
moci, ped n by pozeman doslova padli na kolena, namsto toho, aby si sami
zvolili cestu, aby se sami rozhodli a sami urili svj vvoj. Jak to "oni" jednou
formulovali: dobr uitel nechv ky, aby sami nali een. Nikoho nelze nutit ke
tst, pokud on sm nechce dobrovoln tento krok uinit. Evoluce a karma jsou
individuln procesy poznn.

11

Jedin, co ns pitom me uklidnit, je toto: Je dobe, e vechno je takov, jak

je. Kdyby se mimozeman chovali jinak, museli bychom si init vn starosti.
Takto je ale jasn, jak jsou jejich zmry. Jsou naimi duchovnmi kazateli, jejich
jedin snaha spov v naem vvoji. Chceme-li s nimi navzat oteven styky,
pak je na ns, abychom podnikli prvn krok.
"Ppravn prce" k tomu je uinna. 31. prosince 1986, v "Den ozdraven svta",
meditovalo a modlilo se na 500 milion lid na celm svt ve 12 hodin
Greenwichskho asu za mr pi akci, kterou podporovaly rovn rzn crkve a
vyznn. 16. a 17. srpna 1987 se podle odhadu 3 miliony lid zastnily
nejvznamnjho spoleenskho aktu tohoto stolet, "Harmonick konvergence",
pechodu Zem do Novho vku. Termn akce byl vypotn z mayskho kalende
a vizionsky potvrzen rznmi indinskmi amany, jako je Sun Bear, Wallace
Blackelk, Harley Swiftdeer a Tony Shearer, a nakonec akci rozil do celho svta
aman, umlec a jasnovidec mexickho pvodu Jos Argelles. V tento den mlo
mt podle Argellese 144 000 "duhovch lid" vidn ze stedu galaxie, sdla
galaktick hierarchie, a mlo je pedat dle lidem na Zemi. Po tomto termnu mla
nsledovat ptilet fze "petven Zem" od roku 1987 do roku 1992, po jejm
dokonen v roce 1992/93 pistn "galaktickch pomocnk", a nakonec v roce
2012 - termnu "galaktick synchronizace" a zatku 5. svtovho vku podle
mayskho kalende - pijet Zem do "Galaktick unie". A skuten tato akce,
kterou uskutenilo po celm svt hnut New age prostednictvm meditac na
"svatch mstech", pinesla poadovan obrat. Setkn na nejvy rovni ve
Washingtonu mezi americkm prezidentem Reaganem a sovtskm generlnm
tajemnkem Michailem Gorbaovem v prosinci 1987 vedlo k prvn inn smlouv o
odzbrojen, v roce 1988 nsledoval konec studen vlky a ukonen ady mstnch
konflikt a rovn globln vdom hodnoty ivotnho prosted a existence krize a
zhroucen zkostnatlch politickch struktur v roce 1989.
Jak dleit je tma UFO i pro pednho zstupce hnut New Age a inicitora
etnch celosvtovch festival a kampan od historickho "Dne Zem" v roce 1970
a po "Tden Zem" v dubnu 1990, jako je Jos Argelles, jsem se dovdl, kdy
jsem s nm hovoil v noru 1989 v Santa Monice v Kalifornii. "Je zajmav
konstatovat, e innost UFO se datuje potkem nuklernho vku", ekl mi
Argelles, "od potku na "vlen kultury", jak ji nazvm, on kultury, kter ve
stle vt me niila Zemi. To znamen, e stejn sly, kter tutlaly existenci UFO,
jsou odpovdn za stran materialistick znsilnn Zem. Je nabledni, e mezi
obma tmito procesy existuje urit spojen." Josho vize spovala ve vyzvn
mimozeman pi nov planetrn hromadn meditaci, aby s nmi navzali
kontakt. Je-li toto vyzvn vysloveno samotnmi zstupci lidstva, quasi
"anonymnmi pozemany", jak uvd Argelles, bylo by mono obejt pekky,
kter vytvoily nae vldy jako pedstavitel moci a zastnci starho systmu.
"Dleit pitom je toto: Zem se nachz v krizi. Je jasn, e nae dnen
prostedky pro een ekologickch problm nesta pro zvldnut tto krize. Jsou
prost pli mal na to, ne aby mohly psobit v globlnm mtku. To znamen,
e musme uznat skutenost, e nae prostedky jsou nedostaten. Sice jsme tuto
situaci vytvoili, ale nejsme schopni se s n vypodat. Proto prosme mimozemsk
inteligence: Mte-li nco, co by nm mohlo pomoci, budete zde velmi vtni. Tmto
vyslovujeme nae pozvn. Takto nebudou jednat proti na svobodn vli, jestlie
zashnou ..."
12

K tomuto "globlnmu pozvn mimozemskch inteligenc" dolo 31. prosince 1989,

v posledn den minulho desetilet. Tisce lid meditovaly na stovkch "svatch mst"
vude na Zemi. Jen v Nmecku to bylo v Kielu, Wiesbadenu, Berln, Koln nad
Rnem, Heroldsbachu... Pokejme si tedy, co nm pinese toto desetilet.
To, e takovto experiment me bt spn, ovili jsme si sami na na
konferenci "Kanl do kosmu" v Murnau ve dnech 16. a 19. ervna 1988. Rzn
mdia pijmala na tto konferenci sdlen od mimozeman, a to dokonce i o tom,
e jejich lod se nachzely neviditeln nad mstem tto konference, aby ji chrnily
ped negativnm zenm. Kdy nkolik astnk konference dokonce spatilo UFO,
vzrostlo radostn oekvn u publika. V noci ze 17. na 18. ervna je mohly destky
astnk konference pozorovat pi manvrovn nad Murnau. 18. ervna veer
hovoili mimozeman na tyech "kanlech" souasn, zatmco nezastnn
murnaut oban spatili nad mstskm parkem vedle kongresov haly blskav
ltajc pedmt. Jeden mlad mu z Lucemburska, Jean-Paul Beftort, se od t doby
stal stlm "kanlem" plejana Atara z "velitelstv Atar" a pijal v letech 1988 a
1989 adu telepatickch sdlen na vemon tmata. Mohli se tak ukzat a dolo
ke kontaktu, nebo zde ji nebyl dn strach, pouze otevenost, radost.
"Jestlie naveme kontakt, mon v nejblich 15 letech, bude to nejvt prlom
v djinch lidstva", prohlsil nikdo jin ne Dr. Ichtiaque Rasool z americkho
adu pro kosmick lety NASA v roce 1976 pi zahjen projektu NASA SETI, tj.
ptrn po mimozemskch inteligencch. "Domnvme se, e existuj jin planety,
kter ji mezi sebou navzjem komunikuj. Je nam snem uinit ze Zem soust
tto mezihvzdn komunikan st... Tyto pokroil civilizace by nm mohly
pomoci pi een takovch problm, jako jsou nemoci, zneitn ivotnho
prostedn, nedostatek potravin, nedostatek energie a prodn katastrofy."
Jak by mohla takovto pomoc konkrtn vypadat, nm "oni" ukzali v ppad
mexickho farme J. Carmena Garci z Valle de Santiago v Mexiku. Jeden
mimozeman, kter, jak uvedl, pochzel z jedn podzemn zkladny v Mexiku,
pedal Garcovi v roce 1976 na trku papru vzorec, s jeho pomoc mohl
vypstovat obrovskou zeleninu: zelnou hlvku o vze 14 kg, tykilov cibule a
listovou kapustu velkou jako palmov listy. Ministerstvo zemdlstv povilo
dvacetilennou vyetovac komisi, aby se tmto ppadem zabvala. Zemdlt
odbornci navrhli Garcovi pokus na experimentlnm pozemku v Tangasneque u
Tempika. Garca souhlasil. Experiment se uskutenil v dubnu 1978 na dvou
sousednch pozemcch a nevzdlan rolnk Garca se svm pomocnkem Oskarem
Arrendondo pi nm zahanbil tyto odbornky. Experti pouvali umlch hnojiv a
doshli rody 75 tun z hektaru, zatmco Garca vypstoval z jednoho hektaru 270
tun bez umlch hnojiv. Tiskov mluv ministerstva uvedl tiskov agentue UPI: "U
zel pekonal Garca agronomy se svmi 107 tunami z hektaru proti jejich 5 tunm
nejvce. Vldn experti vak prohlsili, e jeho obrovsk zelenina nen dajn tak
vivn jako zelenina o normln velikosti, a vlda se pak rozhodla dle se touto
vc nezabvat."
Obr. 4

13

Vlda Garcovi podkovala za ukzku, ale nezeptala se ho, jak k tomu doel. Vbec
to nechtla vdt...
Garcovo tajemstv pitom mohlo pomoci vyeit problm hladu. Namsto toho, jak
Adolf Schneider cituje zprvu Svtov zdravotnick organizace WHO, pomohli
mimozeman pi hladomoru v Etiopii v roce 1985. Nejdve nechtli pracovnci
UNO uvit zprvm o "blch lidech v kotouovch ltajcch strojch", kte
rozdvali jdlo, ale tyto zprvy se opakovaly v mnoha vzdlench vesnicch, kter
navtvili.
A skuten technologie, kterou by nm mimozeman mohli zprostedkovat, je
prv ta ist, vhodn technologie, kterou bychom dnes tak nalhav potebovali,
nebo nae technika nadle ni Zemi. Jestlie pozorujeme UFO, jejich neuviteln
letov vlastnosti, jejich pro ns nedosaiteln rychlosti, jejich schopnost pekonvat
obrovsk vzdlenosti ve vesmru, pak si uvdomme, jak vysoce pokroil je jejich
technologie. Pitom nevytvej hluk, nezapchaj, nezamouj ivotn prosted a
jsou pohnna - podle zprv tch, kdo s nimi pili do styku - prodn imanentn
"univerzln energi"; technika je zde tedy v souladu se zkony a silami prody,
nikoliv proti nim ... co je rovn velk ance pro ns.
Skutenost,e mimozeman nepichzej a nepistvaj, aby "uklidili n
nepodek", a e "tuto prci" nadle musme provdt my sami, byla tmatem
diskusnho kruhu na mezinrodn konferenci o UFO nazvan "Dialog s Vesmrem",
kterou jsme uspodali ve Frankfurtu nad Mohanem ve dnech 26. a 29. jna 1989.
Vichni enci, mezi nimi i Oscar Magocsi, Sixto Paz-Wells, Fred Steckling, Jean
Michel a inkarnovan mimozeman Miko, byli pitom zajedno v tom, e my,
pozemt lid, musme teprve pipravit pdu pro oteven kontakt, a to s vekermi
dostupnmi socilnmi a ekologickmi monostmi. Citujeme z na zprvy o
konferenci pro Magazn 2000 . 83 (dosud nevylo):
"Existuje sice, jak uvd Oscar Magocsi, pln, podle nho po ptiletm 'oistnm
obdob' Zem v letech 1987 - 1992 a po nsledujcm vytvoen zklad pro dobrou
spolenost' se nejpozdji v roce 2012 Zem oficiln pipoj ke kosmick
konfederaci a od roku 1992/93 bude dochzet k prvnm otevenm pistnm. Je
vak na ns, abychom to umonili. Milujeme-li nae blin a vme na dobro v
lidech, probouzme v sob Kristovo vdom a stvme se duevn zralmi pro tento
kontakt, vysvtluje Sixto Paz. Ale 'to je n kol, nikoliv jejich.' 'Oni jsou zde ji
dlouho, ji navzali styky s vldnmi pedstaviteli a hodnosti. My na Zemi vak
potebujeme pli mnoho asu na to, abychom se zmnili. Musme se otevt pro
jejich ptomnost', dodv Fred Steckling. 'Pomoz si sm a Bh ti pome', shrnul
Miko zvrem. Kad se mus nauit vrtit se k Bohu, a to z vlastn svobodn vle.
Lidstvo se mus samo snait vst svt k dobrmu. Prvn krok: 'Muste snt o svt,
jak byste si pli. A pak jej zante postupn uvdt do ivota'... Dokud jsme stle
jet zapleteni do primitivnch kmenovch vlek, jak k jadern fyzik Stanton
Friedman, nejsme ani adekvtnm partnerem pro jednn s vymi civilizacemi,
nebo komunikace je mon pouze mezi (piblin) stejnmi stranami. Pi vech
technologickch rozd1ech existuje nejmen shodn jmenovatel v tom, e my
vichni jsme dti bo, jak mimozeman tak i my, ale my si to musme nejdve
uvdomit."

14

9. listopadu 1978 sdlil americk kosmonaut Gordon Cooper (Gemini V)

grenadskmu velvyslanci v OSN Griffithovi sv nzory na problematiku UFO.
Odpovdl tak na iniciativu prezidenta ostrovn republiky v Karibskm moi
Grenady, sira Erika Gairyho, kter poadoval od Spojench nrod zzen adu
OSN pro vzkum kazu UFO a pro ppravu navzn styk s mimozemany.
Gairyho dost byla na ntlak USA zamtnuta. V dubnu 1979 svrhli partyzni
podporovan USA prezidenta Gairyho. Cooper podporoval Gairyho dost a byl
lenem zvltnho poradnho vboru generlnho tajemnka OSN Kurta Waldheima
pro otzky UFO. Ve svm dopise, kter jsme pln uveejnili v na knize "UFO:
Dkazy", Cooper uvd:
"Domnvm se, e mimozemsk lodi a jejich posdky, kter navtvuj nai
planetu, pochzej z jinch planet, kter jsou zejm technicky rozvinutj ne my
zde na Zemi. Myslm, e potebujeme koordinovan program na nejvy rovni,
abychom shromaovali a vyhodnocovali vdeck daje ze vech st svta a
abychom zjistili, jak nejlpe s tmito nvtvnky navzat styky ptelskou cestou.
Mli bychom jim nejdve ukzat, e jsme se nauili eit nae vlastn
problmy pokojnm zpsobem a nikoliv vlkami, dve ne budeme pijati za
pln akceptovan leny univerzlnho spoleenstv. Jejich uznn by pro n svt
otevelo nevdan monosti dalho rozvoje ve vech oblastech..."
Je na ns, abychom vytvoili rmcov podmnky pro umonn tohoto styku.
Krokem v tomto smru je en jejich poselstv. V Nmecku slou tomuto cti od
roku 1955 wiesbadensk nakladatelstv Ventla manel Karla a Anny Veitovch, v
nm vychz nejdleitj literatura o stycch s mimozemany v nmeckm
jazyce. Na 13 UFO kongresech v letech 1958 a 1987 pedstavili Veitovi
nmeckmu publiku adu lid, kte pili s mimozemany do styku, jako Andersen,
Schmidt, Stragusa, Mercado, pan Klarerov, Ras, reverend Stranges, CastilloRincon, Fry a ada dalch; ve 313 vydnch UFO-Nachrichten vychzely pravideln
zprvy. Stejnmu cpi slouily nae dosavadn tyi konference a stejnmu cti slou
i tato kniha.
Zd se, jako by ns mimozeman vdy pozorovali a neustle jemn napomhali
naemu vvoji svmi impulsy. Mon, e jsme nyn v jejich och tm dospli a
jsme pipraveni vstoupit s nimi do skutenho dialogu.

(2)

Strci
V dob ped potopou svta, kdy jet nai planetu zahalovala siln vrstva mrak a
chrnila ji ped kodlivm slunenm zenm, kdy se lid jet dovali vku
nkolika set let, il prorok Henoch. Henoch byl prvn, o nm vme, e stl ve
slubch "Strc nebes", kte jej povili kolem varovat lidstvo ped hrozc
ztopou. On pak zapsal vechno, co jej Strci nebes nauili, i to, co spatil, kdy
jej vynesli do nebeskch prostor. Jeho kniha obsahovala vekerou moudrost on
doby a jeho potomci ji opatrovali jako poklad. Noe, kter byl jeho vnukem, vzal
15

tuto knihu s sebou do archy, a tak se nm zachovala a do naich dn. Henoch mj.
napsal:
"Kdy mi bylo 365 let, zstal jsem jednoho dne druhho msce doma sm ... Tu se
mi zjevili dva velmi velc mui, kter jsem na Zemi nikdy nespatil. Jejich tv zila
jako slunce, jejich oi jako planouc pochodn, z jejich st sret ohe, jejich aty a
odv byly ndhern, jejich pae jako zlat kdla. Stli v hlavch mho lka a
volali mne jmnem. Probudil jsem se ze spnku a vstal ze svho loe; potom jsem
se ped nimi sklonil, maje obliej bled leknutm. Tu ke mn oba mui promluvili:
Bu klidn, Henochu ! Neobvej se! Vn Pn ns k tob seslal, m se dnes s
nmi odebrat na nebesa. Dej svm synm a sv eledi pokyny, co maj ve tvm
dom init! A t vak nikdo nehled, dokud t Pn k nim opt nepivede...
Potom mne odnesli do nebe. Vstoupil jsem a piblil se ke zdi, je byla vybudovna
z kilovch kamen a obklopena ohnivmi jazyky. Zaala mi nahnt strach.
Vstoupil jsem do ohnivch jazyk a piblil jsem se k velikmu domu postavenmu
z kilovch kamen. Stny onoho domu se podobaly podlaze pokryt
kilovmi tabulemi, jeho zklady byly z kilu. Strop byl jako drha hvzd a
blesk, mezi tm ohniv cherubov a jejich nebe sestvalo z vody. Ohniv moe
obklopovalo jeho stny a dvee hoely ohnm.
Tu byl pak jin dm, vt ne onen, a vechny jeho dvee byly dokon. V kadm
ohledu se vyznaoval ndherou, krsou a velikost. Jeho podlaha byla z ohn, jeho
horn st tvoily blesky a krouc hvzdy a jeho strop byl planouc ohe...
A oni mne odvedli a penesli mne na jin msto. Vidl jsem msta svtel, skladit
blesk a hromu. Vidl jsem st vech tok Zem a st hlubin. Vidl jsem rohov
kmen Zem a vidl jsem tyi vtry, kter nesou Zemi a nebeskou pevnost. Vidl
jsem vtry nebes, kter pohybuj a krou hvzdami. Vidl jsem vtry, kter nesou
oblaka nad Zem, vidl jsem cesty andl a vidl jsem na konci Zem nebeskou
pevnost nad Zem."
Nen nikterak obtn, zvlt ve srovnn se zprvami uvdnmi na nsledujcch
strnkch, odhalit zde popis kontaktu s mimozemany v biblickm, resp.
pedbiblickm jazyce.
Dva "nebet poslov" odvdj Henocha, uvdj jej do kosmick lodi, kter pistla
a je obklopena "plameny" svho za noci svtcho silovho pole. Vstupuje do
"kilovho zvonu", je svdkem, jak lo stoup do nebes, a spat dal lod
("cheruby"). Potom dopravn lo doshne obrovsk matesk lodi. Henoch
rozeznv jej oteven hangry a opt vid svtc silov pole. Ukazuj mu Zemi v
kosmickm prostoru. Potom jej dovedou k veliteli lodi, "velikmu majesttu. Jeho
odv byl zivj ne Slunce a blej ne padl snh." Ten pak promluvil k
Henochovi:
"Neobvej se, Henochu, nebo jsi poestn mu a pisatel pravdy. Pistup ke mn a
sly mj hlas..." Velitel pedv Henochovi dv poselstv: jedno pro padl "Strce
nebes", kte neppustnm zpsobem zasahuj do vvoje planety a kte se spojuj
s dcerami lid, a druh pro samotn lidstvo:

16

"V onch dnech sestoup trest na Zemi od Pna duch a On oteve vechny ndre
vody, je jsou tam nahoe v nebi. A ty vechny vody se spoj s vodami na Zemi a
velik zplava pijde na vechny, kdo ij na Zemi, nebo se dovdli tajemstv od
(padlch) andl, a vechno nsil Satanovo a vechny jejich sty, i ty nejtajnj, a
vechny sily tch, kdo provdj kouzla a stu arodjstv i stu tch, kdo pipravovali
pro celou Zemi roztaven obrazy a ukazovali jim, jak se vytv z prachu Zem
stbro a odkud pochz kov... kvli nesprvnosti jejich soudu, kter jsem ji
nemohl dle ukrvat, a kvli jejich arodjnictv maj bt znieni." Jestlie se
podvme na zprvy souasnk, kte se setkali s mimozemany, zjistme, e se
rovn jdro jejich poselstv opakuje: Varovn lidstvu, e neuven pouit
technologie, pro ni vlastn chyb etick zralost, me vst k jeho zhub. Tehdy se
to jet interpretovalo jako "bo trest", avak dnes vme, e kad jednn m svj
inek a e ji nen zapoteb dnho "trestajcho boha"; sami to bereme ji do
svch rukou.
A zd se, e neustle "Strci nebes", "synov a dcery Bo" navazovali styky s
poctivmi lidmi na Zemi, tj. s tmi, kdo ili dle zkon stvoen, a varovali je ped
nebezpem. Ti mui se zjevili Abrahmovi u dubu v Mamre a oznmili mu znien
Sodomy a Gomory. Dva "andl" vyhledali Lota v Sodom a zachrnili jej i jeho
rodinu ped zhubou jejich msta. Jakub pozoroval "nebesk ebk", po nm
vystupovali a sestupovali "andl Bo" - do vesmrn lodi, kter pistla na Zemi?
Moj hovoil k Bohu v "ohnivm oblaku", a ohniv a oblan sloup vedl lid Izraele
pi exodu z Egypta. Pechod pes Rud moe pod vedenm zmnnho ohnivho
sloupu lze ve svtle dnench vzkum UFO velmi snadno vysvtlit: Snov pole
vesmrn lodi rozdlilo Rud moe. V Exodu 13,21 se uvd, e tento "sloup" se v
noci skldal z ohn a ve dne z oblak, tj. stejn jako UFO svt v noci v dsledku
svho ionizanho efektu.
Obr. 5
Ve 2. Knize krl, 2,11 se dotme, jak byl Eli odnesen do nebe: "Zatmco spolu
li a hovoili, objevil se ohniv vz s ohnivmi komi a oba rozdlil. Eli se vznesl
v boulivm vtru k nebi." Mnoho UFO v noci svt ohniv oranovou barvou a jejich
silov pole lze pociovat jako "vtr". Jon se nakonec dostal do bicha "velryby",
ne dostal kol varovat obyvatele Ninive ped hrozcm trestem Bom, jestlie
neskon sv hn konn. Na pkladu Ninive meme vidt, e proroctv me
bt celkem uiten. Lid Ninive poslechl varovn, el do sebe a zaal opt t podle
boch zkon. Trest byl odvoln, k velk ltosti proroka, kter se domnval, e
pronesl patnou vtbu. Mli bychom si tento pklad pipomenout, kdy teme
varovn naich mimozemskch ptel v nsledujcch kapitolch: Oni vichni
pedstavuj napomenut. Jde o to, jak dsledky by nae jednn mohlo mt, jestlie
je nezmnme. Jestlie si toto uvdomme a zmnme nae jednn, odstranme tak
danou pinu a nedojde k inku, alespo ne v prorokovanm rozsahu.
Nejlep popis pistn UFO nalzme u proroka Ezechiela ve Starm zkon. V
kapitole 1,4 popisuje, jak "piel bouliv vtr ze severu, obrovsk oblak a planouc
ohe a jas okolo nj; z jeho trob to zilo jako tpytc se stbrn ruda uprosted
ohn. A ven z nj vystoupilo nco, co se podobalo tyem ivm bytostem. Jejich
vzhled pak byl tento: mly lidskou podobu." Ezechiel popisuje s vekerou
dostupnou metaforikou vzhled tchto ty cizch nvtvnk a jejich lod.
17

Kosmick lo byla popisovna, jako by se skldala z drahch kamen, s "koly v

kolech", rotujcmi obrubami na spodn stran, tyma "oima" (oknka). Pod
jednou kupol ("nco, co vypadalo jako safr") poznal Ezechiel "trn" velitele,
"obklopen svtelnm kruhem" (tj. kupoli. Ten k nmu pak promluvil, pouil jej a
penesl ho z Babylonu do Jeruzalma a nazpt.
"Kdo jsou ti, co piltaj jako oblaka, jako holubi ke svm holubnkm", ptal se
Izai (60,8) a chtl tm snad popsat to, jak UFO ltaj ke svm mateskm lodm.
Zmnky o mimozemskch kontaktech v minulosti samozejm nachzme nejen v
bibli, ale i v psemnch tradicch a posvtnch knihch vech nrod. "Synov
Bo", kte ltaj ve svch "ltajcch palcch" (Vimanas) a as od asu pistvaj,
aby nkterho pozemskho lovka zasvtili do boch tajemstv, jsou pevnm
motivem v indickch Puranas. Gilgame, hrdina nejstarho eposu lidstva z
Mezopotmie, se setkal se "syny nebes" a Enkidu ze Sumeru byl jimi vynesen na
obnou drhu kolem Zem. Vldci ny a Japonska odvozovali svj pvod od
"syn nebes". Zajmav nznak nalezneme v denku belgickho jezuity Alberta
d'Orville, kter v 17. stolet jako jeden z prvnch Evropan navtvil legendami
opeden Tibet. Tento knz ve svm denku popisuje, jak spatil UFO v listopadu
roku 1661: "Vc, kter mla tvar dvojitho nskho klobouku, za tichho oten
ltala, jako by byla nesena neviditelnmi kdly vtru." Kdy se zeptal blzko
stojcho lamy, co to je za podivn kouzlo, lama mu odpovdl: "Mj synu, to, co jsi
vidl, nebyly dn ry. Bytosti z jinch svt ji po stalet putuj po moch
prostoru a pinesli prvnm lidem, kte osdlili Zemi, duchovn osvcen. Odsuzovali
veker nsil a nauili lidi, aby se navzjem milovali, i kdy tato pouen byla jako
semeno vyset na kameni, kter neme vzklit. Tyto bytosti, kter maj svtlou
ki jako ty, mj synu, vtme vdy ptelsky a ony asto pistvaj v blzkosti
naich klter, kdy ns u a odhaluj vci, kter upadly v zapomenut bhem
stalet kataklyzmat, je zmnila tv Zem."
Star Tibet nen jedinou kulturou, kter udrovala a do naich dn stl styky s
mimozemskmi nvtvnky; tot lze ci i o Indinech v Severn, Stedn a Jin
Americe. Popul Vuh, posvtn kniha yukatnskch May, se zmiuje o "b1ch
much, kte pili z hvzd". "Kniha Chilama Balama", nejvyho knze Kuzumelu,
je jet pesnj, kdy hovo o "bytostech, kter na ltajcch lodch sestoupili z
nebes... bl bohov, kte ltaj na kruzch a dosahuj hvzd". Cel Amerika
"rudokoc" je pln podobnch pbh. U Haid, kte sdl na ostrovech Krlovny
Charlotty v Britsk Kolumbii v Kanad je stle iv vzpomnka na "velk mudrce",
kte "piletli z hvzd na ohnivch talch". Americk etnolog dr. George Hunt
Wllliamson se dovdl od Indin, e "se zde ped pchodem Evropan pohybovaly
kruhov tich letouny, kter umly pistvat na vod. Po pchodu bloch tito letci
zmizeli, avak slbili, e se vrt". Na severu Mexika se vyskytuje legenda, e dlouho
ped pchodem panl sem "piel z hvzd" ptelsk kmen a Indiny asto
navtvoval. "Mnoh z toho,co vyprvli hvzdn ptel o sv vlasti, nemohli nai
praotcov pochopit", uvedl jeden star Indin. "Pili z nebe ve vozech podobnch
plochm kruhovm drahokamm." Dnes vyprvj mexit Indini, jak jsem se
dovdl od svho mexickho ptele, mluvho Aztk Xokonotletla, o podzemnch
tunelech pod jejich zem, kter maj sedm vchod, z nich jeden je v hlavnm mst
Mexiku. Jak uvd Xokonotletl, vychzej z tchto chodeb asto zvltn velc mui
s dlouhmi svtlmi vlasy, kte jsou bu atlantskho, nebo - jak se domnv jeho
ptel a prvodce Nanacatzin - mimozemskho pvodu. Fred Steckling mi vyprvl,
18

e jednou projdl vysoko v horch mexick Sierry a jeden past se ho tam s

pekvapenm tzal, pro sem piel zdola. Normln "bl mui" toti pece vdy
pichzej shora... Jak uvd Pallmann v 5. kapitole, jsou nkter indinsk kmeny v
tropickch pralesch Amazonky dodnes ve styku s mimozemany.
Indini kmene Hopi, jejich rezervace se nachz ve tyech rozch stt Utah,
Colorado, Arizona a Nov Mexiko, maj patrn nejivj tradici styk s
mimozemany, kter trvaj dodnes. "Jsou to sly, kter pat k na Zemi, k naemu
planetrnmu systmu a kter ns neustle pozoruji. Tak tomu bylo vdy", sdlil
nelnk Hopi Thomas Banyacya rakouskmu bojovnku za lidsk prva Alexandru
Buschenreiterovi. "Mon, e zasahuj, kdy zde dojde ke ztrt rovnovhy."
Kachinov jsou duchovn bytosti, kter chrn a doprovzej Indiny kmene Hopi. Ti
je uctvaj o vronch slavnostech, pi kterch tanenci nos jejich masky. Pro dti
tak existuj "kachinov panenky", aby se seznamovaly s charakteristikami tchto
"dobrch duchy". Avak ne vichni Kachinov jsou pouhmi duchovnmi bytostmi
nebo prodnmi duchy, prohlsil Bl medvd z kmene Hopi. Nkte jsou tak
"mimozemskmi, tlesnmi bytostmi, pochzejcmi z jinho planetrnho systmu,
kter bude odhalen teprve v sedmm nebi (tj. v sedmm vku v souasn dob
jsme na pechodu z ptho do estho vku- pozn. autora). Pak se dozvme tak o
'svazku dvancti planet' (viz Edvvinv pbh v 5. kapitole, pozn. autora).
Samozejm pouvaj takzvan 'ltajc tale', tj. kosmick lod, a in tak i dnes."
Ji na "velkm putovn" do sv dnen vlasti byli Hopiov vedeni "velkou hvzdou",
kter zila nad jejich hlavami. Mluv Hopi Carolyn Tawangyawmaov vyprvla
Buschenreiterovi o skaln rytin na druh ploin u Mushongnovi, kter je podle
Carolyn prastarm symbolickm znzornnm "ltajcho tale". Jedn se o p, na
nm spov kupolovit pedmt. p symbolicky vyjaduje pohyb ve vesmru. Na
kupoli sed hopijsk dvka ztlesujc istotu. Carolyn k: "Ti z Hopi, kte peij
den oisty, odcestuj na jin planety." Carolyn Tawangyawmaov potvrdila, e
takov vesmrn lodi jsou pozorovny v zemi Hopi i dnes a e nkte Hopiov jsou
s nimi ve styku. Hopi Titus Quomayumtewa dajn spatil Kachinu; kte dil
vesmrnou lo. Rovn Buschenreiter pozoroval jedni z "tancch hvzd" nad
rezervac Hopi, objekt, z nho "vychz energie a navazuje s nmi kontakt" a jen
rychle mn sv barvy. O dv hodiny pozdji uvidl Buschenreiter a jeho ptel,
jak se na vchod objevila mal svtla a pibliovala se k nim po esovit drze.
Pozdji ale zmizela. Potom se vynoilo mal svtlo na jihu, v blzkosti budovy
kmenov rady v Novm Oraibi. "Kloue smrem dol a rychle se pohybuje sem a
tam, jako by se pokouelo pistt. Pak mrn zesl, pibliuje se a stane se z nj
velk, mocn, studen bit svtlo, jako kil, kter lme svtlo a odr je do
vech stran, se strukturou podobnou snhov vloce. Kolem dokola je velik
svteln kruh. Ctme intenzvn jeho energetick vyzaovn, stejn jako pedtm,
a taj se nm dech, protoe je tak blzko a tak nepopsateln velik."
Obr. 6
Vlevo: Symbolick hopijsk znzornn ltajcho tale, nakreslen podle prastar
rytiny.
Vpravo: Modern kresba jednoho lena kmene Hopi, kter pozoroval UFO nad
rezervac.
"Ve dnech ped Velkou oistou budou na nebi vidt podivn svtla, kter pozoruj
lidi kmene Hopi a vid, zda stle dodruj zkon Velkho ducha", prav se v jednom
19

ze slavnch hopijskch proroctv. "Tato svtla podaj zprvu Velkmu blmu

bratrovi na vchod a eknou mu, kdy bude as se vrtit. A pak se Opravdov bit
bratr vrt, zastav vechno, co se pohybuje, a lovk nebude schopen se po zemi
pohybovat. Zbran budou zbyten. Ptelsk lid sestoup z nebe do zem Hopi."
Alespo pro Blho medvda je jist, e Kachinov zachrn lid kmene Hopi ped
"Velkou oistou" na konci naeho, tj. ptho vku, stejn jako to ji uinili
nkolikrt, nebo Hopiov jsou poctiv a mrumilovn lid, kter ije v souladu se
zkony Velkho ducha, Stvoitele. A Thomas Banyacya dodal: "Jejich objeven
zvis na srdci lid, na tom, co in, jak jednaj a zda pli mnoho ni - pak bude
proda reagovat stejn tak..."

(3)

Washington D.C., 1952: Pedehra

Sedm let po vstupu lidstva do atomovho vku a pt let po svm prvnm,
hromadnm objeven, pedevm nad zpadn a jihozpadn st Spojench stt,
se staly v roce 1952 "ltajc tale" nevdanm tmatem pro titulky novin. Rok 1952
vstoup do djin naich meziplanetrnch vztah jako "rok, v nm dolo k navzn
styk". K nkterm setknm s jednotlivci samozejm dochzelo ji mnohem dve,
ale teprve v roce 1952 bylo dopno tm, kte veli do styku s mimozemany, aby
veejn vystoupili, pedevm dvma odvnm mum: Georgovi Adamskmu a
Georgovi van Tasselovi. Prvn z nich se v listopadu 1952 setkal s mimozemanem v
ptomnosti esti svdk. Druh z nich pijal 18. ervence 1952 zprvu "velitele
vesmrn flotily Atara", kter obsahovala jasn varovn ped pokraovnm
pokus s atomovmi bombami a ped pouitm vodkov bomby. Van TasseI byl
poven kolem neprodlen pedat toto poselstv prezidentovi Spojench stt
Harry S. Trumanovi.
Tm jako dkaz sv pevahy, ale tak svch naprosto mrovch mysl nenechali se vyprovokovat ani od velmi drzch pozemskch stha - objevili se
pt noci nad hlavnm mstem nejmocnjho sttu zpadnho svta.
Bylo to jedn pjemn vlah letn noci ze soboty 19. ervence 1952 na nedli,
kolem 23 hodiny 40 minuty vchodnho standardnho asu. Washington opt trpl
jednm ze svch proslulch letnch veder, a tak pracovnci leteck kontroly
nrodnho letit vychutnvali mrn ochlazen v dlouh mstnosti bez oken, kter
byla jejich pracovitm. V polotm svtily obrazovky radar. Obvykle byl touto
dobou leteck provoz spe slab, a proto se tak osmilenn non smna
pipravila na nepl nronou osmihodinovou slubu. Dvod k nedbalosti vak
pesto dn nebyl. Jejich prce od nich vyadovala pesnost, protoe kad chyba
mohla stt stovky lid ivot. Navdi museli rychle a pesn vypotvat letov
trasy a jednotliv "bublinky" (tzv. blipy) na obrazovce radaru pesn identifikovat.
Omyly v tto prci byly nemysliteln.
U obrazovky hlavnho radaru sedl tto noci navd Edward Nugent. Jeho rutinn
innost byla nhle peruena, kdy se mu na obrazovce objevilo sedm ostrch
20

"bublin". Sledoval obraz na radaru, kdy obrazovka ukzala novou polohu objekt.
Nugent byl zmaten: Bez ohledu na to, e tchto sedm objekt vlastn vbec
nemlo bt tam, kde se nyn nachzelo, musely mt tyto objekty neuvitelnou
rychlost, protoe na novm obraze radikln zmnily svoji polohu. Vc vak byla
pli vn, ne aby se nad n jen podivoval. Proto Nugent nechal zavolat
vedoucho leteck kontroly Harryho G. Barnese. Barnes rovn spatil onch sedm
bod, kter byly nerovnomrn rozloeny a zily v jednom rohu obrazovky. To by
znamenalo, e se nachzej 25 km jihozpadn od Washingtonu D.C. a
nezadriteln let smrem na hlavn msto. Barnes pochopil zvanost situace. Pt
minut sledoval, jak tyto objekty manvruj asi dvousetkilometrovou rychlost, ani
by zejm sledovaly urit plnovan kurs, ale neustle se pibliuj. Podal o radu
dva dal zkuen radarov opertory, Jima Copelanda a Jima Ritchieho, ale ani oni
si nevdli rady. Podal technika, aby provil, zda nedolo na radaru k zvad,
avak opt bez vsledku. Nakonec zavolal v. Rovn pracovnci na vi zjistili
tuto skupinu a byli stejn bezradn. Pozemn personl hlsil spaten "blskavch
oranov zbarvench svtel". Potom si Jim Ritchie poviml na obrazovce radaru, jak
se jeden z objekt zavsil za letadlo spolenosti Capitol Airlines, kter prv
odstartovalo.
Zapnul svj mikrofon a zeptal se kapitna, starho pilota jmnem Casey Pierman,
zda nepozoruje ve sv blzkosti nco neobvyklho. O nkolik sekund pozdji hlsil
Pierman "zc svtlo" zcela v blzkosti svho stroje, kter se prv v tento
okamik bleskurychle vzneslo do ve. Obsluha radaru sledovala i tento manvr na
obrazovce. Po nkolika minutch sdlil kapitn Pierman rdiem stanici pozemn
kontroly, e nyn vid est "zcch svtel". To potvrzovalo zjitn radaru. Pilot
jinho letadla, kter piltalo, hlsil svtlo blzko sv lev nosn plochy, co bylo
rovn potvrzeno personlem radaru. Pak pilo pro Barnese a jeho
spolupracovnky dal pekvapen. Jedna stopa "bubliny" se zatoila o 60 stup, a
to byl manvr, jak dn letadlo nemohlo provst. Dal "blip" uskutenil plnou
otku bhem pti sekund v rychlosti 150 km/h. Vzruen radarovch technik
vzrostlo, kdy se ohlsil pozorovatel Joe Zacko z ve. Zacko sledoval tyto objekty
na armdnm radaru, kter byl konstruovn pro objekty s mimodn vysokmi
rychlostmi. Zjistil pitom objekt, kter bhem jedn sekundy pekonal
tkilometrovou vzdlenost nad Andrews Field ve smru Riverdale. Zacko z toho
vypotal rychlost 10 800 km/h! Ve stejn dob se tyto objekty objevily tak na
obrazovce radaru letit Andrews. Barnes se rozhodl uvdomit vojensk letectvo,
kter slbilo, e vyle co nejdve do tto oblasti sthaky. Ty vak byly ji ped
nkolika hodinami poslny do oblasti New Yorku, kde krtce pedtm dolo k
poplachu kvli UFO.
Natst v dob, kdy se vtina obyvatel Washingtonu D.C. probouzela, ji tale
zmizely. Pesto se brzy rozila urit hysterie, kdy tato skutenost vela ve
znmost. Rozhlasov inenr F W. Chambers ze stanice WRC zpozoroval on noci
pt obrovskch kotou, kter krouily ve voln formaci nad mstem. Zatmco je
pekvapen sledoval, sklopily se nahoru a vyrazily pke k nebi - vyprvl
Chambers zajmav na sv stanici. V pondl se "demonstrace duch nad
Washingtonem D.C." (LIFE) dostala do titulk novin po cel zemi. Vojensk letectvo
vyslalo svho experta na UFO kapitna E. Ruppelta do hlavnho msta a jeho
eten vedlo k zvru, e muselo jt o neznm ltajc objekty, kter tto noci
peletly nad mstem. "Ltajc tale" se alespo v Americe dostaly do stedu
hlavnho dn.
21

Namsto toho, aby vyuil tto pleitosti, vyhlsil americk prezident Harry S.
Truman a nelnk generlnho tbu Omar N. Bradley 24. ervna 1952 oficiln
vlku UFO: "Na pokyn prezidenta vydv ministerstvo obrany rozkaz sestelit UFO,
kter se po vyzvn bude zdrhat pistt." Novini mli sotva as diskutovat o
tomto podivnm rozkaze, kdy dolo k dal demonstraci UFO nad Washingtonem
D.C. "Oni" se zejm nenechali zastrait Trumanovm rozkazem ke stelb.
V sobotu 26. ervence, asi kolem 21 hodin, zjistila obsluha radaru na nrodnm
letiti opt "blipy" na svch obrazovkch. Opt to bylo est objekt, kter se
pohybovaly smrem na jih. A opt byl zavoln Barnes. Kontroln v letit
Andrews po zavoln potvrdila tato pozorovn. Bhem nsledujcch dvou hodin
byly podny etn zprvy, nkter od vlastnho personlu, dal od pilot
pistvajcch nebo startujcch letadel. Letadlo United Airlines na letu 640 hlsilo:
"Pozorujeme slab svtla." Odpov ve: "Ti blipy se k vm bl." "Ano, te se
pibliuj. Ted je vidme zcela blzko ped sebou - jsou opravdu ndhern." Ve
stejnm okamiku hlsili letet navdi ze zkladny Andrews, e spatili ti
neznm svtla pohybujc se po obloze v blzkosti dopravnho letadla. Barnes
okamit informoval vojensk letectvo, a tentokrt to netrvalo ani dv minuty a
dva tryskov sthac letouny F-94 ji krouily nad hlavnm mstem. Kdy obrazovka
radaru zjistila UFO v jejich blzkosti, hlsil jeden z pilot pozemn stanici, e vid
tyi svteln objekty. Jakmile se vak pokusil o jejich pronsledovn, byl ltajcmi
tlesy vymanvrovn. "Pipadalo mi, jakoby odposlouchvali nae radiov zprvy,"
prohlsil Barnes pozdji. "Kdykoliv jsem dal letcm pokyny, vyrazily blipy v
opanm smru." Nakonec zmizely neuvitelnou rychlost na non obloze. O
nkolik minut pozdji byla spatena "rotujc svtla, kter pulsovala v mncch se
barvch" nad vojenskou leteckou zkladnou Langley u Newportu ve stt Virginia,
tj. ve smru, v nm UFO zmizela. Potom tento pzrak zmizel.
Pt pondl patily opt vechny titulky UFO. Jeden z obou vojenskch pilot,
poruk William Patterson, vylil v nedli rno na tiskov konferenci to, co zail:
"Ve vce 300 metr jsem ml prvn vizuln kontakt s tmito objekty. Uvidl jsem
nkolik jasnch svtel. Akoliv jsem letl maximln rychlost, nemohl jsem je
dostihnout. Od radarovch kontrolor jsme dostvali letov pokyny, a tak jsem byl
naveden na jin objekt ve sv blzkosti. Byl vzdlen asi 15 kilometr. Po dvou
kilometrech jsem ale vizuln kontakt ztratil."
"dn zprva v djinch UFO nevyvolala vce pozornosti ne jejich objeven nad
Washingtonem", napsal pozdji kapitn Ruppelt ve sv knize "Zprva o
neidentifikovatelnch ltajcch objektech". K tomu pily jet stovky protestnch
telegram
ze vech kout
zem
tkajcch
se Trumanova rozkazu.
Nejprominentnjm odesilatelem byl Albert Einstein. Situace byla blzko veejn
panice, a jak generl Samford, vedouc vzdunho technickho centra zpravodajsk
sluby (AIIC) vojenskho letectva USA, uvedl 29. ervence na tiskov konferenci v
Pentagonu, musel dlouho pemlet o tom, co ekne. "Generl Samford sedl za
svm irokm psacm stolem z oechovho deva v mstnosti 3A138 a bojoval se
svm svdomm", pe Ruppelt. "M ci veejnosti pravdu? Ne, Amerian by
propadli panice. Jedinou monost bylo UFO banalizovat."
Tiskov konference byla nejvt od konce druh svtov vlky. Generl Samford
se pokusil vysvtlit stovkm reportr, e UFO nad Washingtonem nebylo nic jinho
22

ne poruchy radaru vyvolan tepelnou inverz. Vizuln pozorovn byta pitom

ignorovna stejn jako okolnost, e inverze v obou tchto nocch nepekroila urit
stupe a byla pli nzk na to, aby vyvolala poruchy radar.
Samfordovo prohlen bylo v pkrm protikladu s tvrzenmi radarovch expert.
"Mohu s jistotou ci, e provdli kruhov pohyby", prohlsil nelnk letov
kontroly Barnes, "jak by dn nm znm letadlo nemohlo provst. Podle mho
nzoru neme tyto body na naem radaru vysvtlit dn pirozen jev." Blipy (tj.
signly na radaru, pozn.p.) pochzely jednoznan od pevnch tles, nebyly
rozmazan, jak to znme u meteorologickch jev. Velikost jednotlivch UFO
odhadovali radarov kontroloi podle "bublin" na dobrch 35 a 70 metr. "Tito lid,
dob radarov technici, obsluhuj denn svj radar, aby umonili tiscm lid
bezpen pistn a start na washingtonskm letiti, a pi sv odpovdnosti by mli
bt schopni rozeznat skuten cl od meteorologickch bod", uvedl kapitn
Ruppelt. "Proto jsme zaadili pozorovn z nrodnho letit mezi 'neznm'
objekty."
Stejn jako kapitn Ruppelt nesouhlasili ani dal pslunci vojenskho letectva s
oficilnm stanoviskem generla Samforda. "Jedna skupina byla toho nzoru, e
nyn mme dostatek dkaz na podporu takovho oficilnho prohlen, kter by
uvdlo, e UFO jsou reln a e pesnji eeno nepochzeji z tto Zem", pe
Ruppelt ve sv knize. Vy dstojnci vojenskho letectva se domnvali, e je teba
uvolnit nkter spolehliv zprvy a seznmit tak veejnost se skutenostmi. Nikdo
toti nevdl po washingtonsk demonstraci, co bude ptm krokem v operanm
plnu UFO, a "jistota je jistota". Do Pentagonu byl pozvn major nmon pchoty v
zloze a badatel v oblasti UFO Donald E. Keyhoe a byly mu pedny nkter zprvy
z vojenskch zdroj. V jednom dopise adresovanm Keyhoeovu nakladateli Henry
Holt & Co, potvrdil mluv vojenskho letectva Albert M. Chop: "Jestlie se jedn o
zen letov manvry, o nich hovoili mnoz kompetentn pozorovatel, pak
jedinm monm vysvtlenm je jejich meziplanetrn pvod." (Viz rovn:
Hesemann, UFOs: Die Beweise, Mnichov (nakladatelstv Hesemann) 1989).
Poet pozorovn tohoto druhu vytrvale vzrstal a zdlo se, jakoby invaze UFO
nebrala konce. Pouze v ervenci bylo vojenskmu letectvu oficiln hleno 250
pozorovn. Projekt vzkumu UFO vojenskho letectva, nazvan Blue Book,
obsahoval ji pes 2 000 zprv o pozorovn, z nich 25 % bylo zaazeno mezi
"neznm". Tm ovem dostal cel fenomn dimenzi, kter se stala zajmavou i pro
dal sluebny. Ji v srpnu se do oficilnho vzkumu v Americe zapojila vemocn a
povstn tajn sluba CIA (stedn zpravodajsk sluba), aby "provila, zda
problm tzv. neidentifikovatelnch ltajcch objekt', resp. ltajcch tal',
neohrouje nrodn bezpenost a aby byla v souvislosti s touto otzkou provedena
pimen zkoumn a dodaten vzkumy." ada dokument CIA z tohoto obdob
byla v roce 1977 uvolnna americkm prezidentem Jimmy Carterem. Protoe jsme
je ji uveejnili v na knize "UFO: Dkazy", posta na tomto mst uvst pouze
nkter sti.
Obr. 7
Flotila UFO nad Kapitolem ve Washingtonu nepehldnuteln demonstrace
11. z 1952 oznmil marl Chadwell, zstupce editele vdeckho oddlen CIA,
editeli stedn zpravodajsk sluby, e "byl vytvoen celosvtov systm hlen a
23

vechny vznamn leteck zkladny dostaly rozkaz zachytit jakkoliv

neidentifikovateln ltajc objekty. (...) 'Ltajc tale' s sebou pinej dva
nebezpen momenty. Prvnm z nich je psychologick inek na masy lid, druhm
pak je zranitelnost vzdunho prostoru Spojench stt. (...) Z praktickho
hlediska doporuujeme ... vypracovat celonrodn politiku o tom, co me bt
veejnosti sdleno o tomto jevu. Na zklad naich vzkumnch program mla
CIA vypracovat politiku veejn informace a doporuit ji Rad nrodn bezpenosti,
kter by snila riziko paniky na minimum."
To znamenalo, slovy majora Keyhoea, "promylenou a bezohlednou cenzuru, aby se
vymtila vra veejnosti v UFO. Za tmto elem uspodala CIA v Pentagonu
setkn zstupc vojenskho letectva a vdc k proveden tajn analzy
dkazovho materilu o UFO... Vdci vyhledan CIA vak byli znmmi skeptiky.
Vtina z nich nevdla nic o UFO a povaovala toto tma za nesmysl. Protoe byla
CIA vybavena vemi pravomocemi, mohla zadret dkazn materil nebo jej upravit
tak, jak se j zlbilo. Veden CIA nemlo o spchu takov vci dn pochybnosti."
Toto setkn se uskutenilo od 14. do 18. ledna 1953 pod vedenm dr. H. P.
Robertsona z Kalifornsk univerzity, podle nj byl rovn nazvn tzv."
Robertsonv panel". as byl tak dobe vybrn. Zatkem listopadu byl zvolen
nov, republiknsk prezident, generl Dwight D. Eisenhower. Koncem ledna ml
Eisenhower sloit psahu. Do t doby bylo zapoteb navrhnout prezidentovi novou,
spnou politiku. Ji 18. listopadu 1952 uvedl editel CIA, admirl Roscoe
Hillenkoetter, v vodnm dokumentu pro nov zvolenho prezidenta na tma UFO:
"Implikace pro nrodn bezpenost jsou dny pedevm tm, e motivy a konen
zmry tchto nvtvnk jsou zcela neznm. K tomu pistupuje npadn zven
przkumnch let tchto lod v dob od kvtna do podzimu tohoto roku, kter vedly
k vn obav, e nov kroky budou nsledovat. Z tchto dvod, ale tak z
evidentnch mezinrodnch a technologickch pin a nalhav nutnosti zabrnit za
kadou cenu panice, je vyetovac komise Majestic 12 svorn toho nzoru, e je
teba pokraovat v nejpsnjch bezpenostnch opatench bez peruen i za
nov administrativy."
Tzv. Robertsonova panelu se zastnilo pt vdc a pt agent CIA. Posledn den
schvlil vbor "Vchovn program" pro veejnost, kter m "za asti vech
pslunch vldnch mst sledovat dva hlavn cle: osvtu a banalizaci. Clem
banalizace je snen veejnho zjmu o ltajc tale' a bylo by mono jej
doshnout prostednictvm hromadnch sdlovacch prostedk, jako je televize,
film a tisk. Podkladem pro to maj bt skuten ppady, kter sice vyvolaly zmatek,
avak pozdji byly vysvtleny, Podobn jako u kouzelnickch kousk je jen mal
zjem tam, kde zhada' ji byla vysvtlena. (...) ady nrodn bezpenosti mly
okamit
podniknout
vechny
potebn
kroky
k
tomu, aby
zbavily
neidentifikovateln ltajc objekty zvltnho statutu, aureoly tajemna, kterou si
vydobyly."
"Dostali jsme pokyn spolupracovat na celonrodn dezinforman kampani",
prohlsil v tto souvislosti tiskov mluv vojenskho letectva Albert M. Chop,
"uveejovat lnky v tisku a poskytovat interview, kde bychom zesmnili zprvy
o UFO." Kapitn Ruppelt doplnil: ,;Ale to jet nebylo to nejhor. Dostali jsme
rozkaz dret pozorovn pokud mono v tajnosti a v ppad, kdy nkter zprva ji
pronikne na veejnost, ji dementovat. V kadm ppad jsme mli uinit ve,
24

abychom ji co nejrychleji sprovodili ze svta. Kdyby ns nenapadlo dn vyhovujc

vysvtlen, mli jsme prost svdky zesmnit." V nsledujcch mscch odeli
Chop i Ruppelt z vojenskho letectva do zlohy.
Politika CIA zamen na banalizovni, resp. zesmovni, byla a pli spn.
Jak spn ve skutenosti byla, ukazuje nm oteven dopis iniciativy
"Spravedlnost pro vojensk personl" J.M.P ze 4. z 1987, adresovan tehdejmu
prezidentu Spojench stt Ronaldu Reaganovi: "Celonrodn kampa banalizujc
UFO, kterou nadila CIA v roce 1953, pinesla dezinforman knihy a infiltrovala tisk
stovkami lnk s clem vytvoit kolem tmatu UFO atmosfru smnosti pomoc
falench kontakt s UFO' a zjevnch 'podvod s UFO'. Tato kampa, kter nadle
trv, infiltrovala pedn civiln tmy zkoumajc UFO agenty CIA, kte je mli
zmrnou manipulac zesmnit nebo smrovat jejich sil k 'jinm vysvtlenm'.
Tato politika ututlvn byla spnj, ne kdy sama CIA oekvala, dky brilantn
manipulaci tisku pomoc zesmovac strategie. Etablovan tisk ze strachu, aby se
nezesmnil, ukzal se snadno pstupn 'oficilnm stanoviskm'."
Chcete-li poznat, jak nadle spn funguje tato politika zesmovn UFO, sta,
kdy si letmo petete pt noviny, nebo kdy si pokte na kritiku tto knihy.
Naposledy jsme to proili na vlastn ki v podob ignorantnch a zavdjcch zprv
v tisku o frankfurtsk konferenci o UFO v jnu 1990. Nen vak divu, kdy
vyhlenm citem tto politiky bylo tvrzen, e si dn serizn vdec neme
dovolit zabvat se tmatem UFO - jinak bude prost zesmnn.
Kdy se Fred Steckling jednou zeptal jednoho vldnho ednka USA na dvody pro
tuto masivn politiku zatajovn, dostalo se mu lakonick odpovdi: "Jsou to
politick, nboensk a hospodsk dvody". Major NATO Hans C. Petersen
analyzoval tyto dvody podrobnji:
1 ) Mnov systm by se zhroutil, co by nepipustila dn mocensk skupina
svta.
2) Vechna nboenstv by se musela zmnit, protoe pravda je mnohem
jednodu, ne ns crkve uily. To znamen, e by crkve a nboent vdcov
ztratili svou moc a svj vliv na lidi. To si dn crkev nepeje.
3) Zsobovn energi by se zmnilo, nebo bychom poznali zdroj energie, kter
nezneiuje nae ivotn prosted. Zrove by mezinrodn naftask koncerny,
atomov lobby atd. ztratily sv odbratele a tm i svoji moc. Jestlie si uvdomme,
jak daleko jde vliv tchto koncern, pochopme velikost tto protistrany.
4) Samozejm samotn nai politikov - lid na Zemi by poznali, e jsou soust
lidstva a e nrodn hranice jako relikty pekonan minulosti ji nemaj dn
vznam. Kdo bude jet vit naim politickm vdcm, kdy se zjist, e ns po
desetilet obelhvali, aby si udreli svoji moc?
Nejhez a nejvstinj formulaci jako odpov na otzku, pro stle pokrauje
tato politika utajovn, nm dal Mathias Brckers z berlnskho denku TAZ ve sv
zprv o frankfurtsk konferenci na tma UFO: dnes stejn jako tehdy
nemaj vldy svta ji z dvod sebezchovy dn zjem pipustit
ptomnost technologicky a duchovn nadazen kosmick autority. Kdo by
25

jet poslouchal takovho pozemskho erva, jako je Helmut Kohl, kdo by

poslouchal nae nositele Nobelovy ceny a vemocn experty, kdyby nhle v
televizi vystoupil mal nebean a vyprvl podrobn o zkonech,
pravidlech a historii kosmu ? Naprosto nikdo, a proto mus UFO i v budoucnu
zstat tmatem na rovni Lochnessk nestvry. Existence mimozeman je toti
podvratn a radikln a bo vechna nesporn fakta', kter pinesly dva tisce let
vdy a evolunho vzkumu. A kdopak by se chtl jako takzvan vrcholn stvoen
smit s tm, e nadpirozen mon vbec nen nic nadpirozenho, ale e my zde
na Zemi jsme prost a dojemn podpirozen.

(4)

I. kapitola: USA, 1950-1953

PRVN KONTAKT: PRKOPNCI
Obr. 8
Desert Center, Kalifornie, 20.11.1952: Kosmick lo po pistn opt stoup mezi
kopci.

(5)

20. listopad 1952: George Adamski - prvn kontakt

24. listopadu 1952 vyel ve Phoenix Gazette, mstnm listu msta Phoenix ve stt
Arizona, pekvapiv lnek o prvnm setkn obyvatel dvou svt. Dr. George Hunt
Williamson, uznvan etnolog a kulturn antropolog z Univerzity sttu Arizona,
popisoval v tomto pspvku, jak se stal svdkem toho, kdy Kaliforan George
Adamski komunikoval v pouti s mimozemanem, jeho kosmick lo pistla
nedaleko. Na prvn pohled pitom lo o jedno z mnoha "blzkch setkn tetho
druhu", jak je od t doby vylily tisce lid ze vech st svta. Bylo to vak prvn
setkn tohoto druhu, kter pak uvolnilo lavinu. Jeden korespondent zaslal tento
lnek britskmu spisovateli Desmondu Lesliemu, kter prv dokonil knihu o
nvtvch UFO v minulosti. Jak napsal Adamski, Leslie byl ihned tmto pbhem
velmi zaujat, a podal o bli informace. Dopis vedle odpovdi obsahoval tak
hrst fotografi, kter Adamski podil ji v pedchzejcch letech, se svolenm, aby
byly bez nroku na odmnu pouity v knize. Pozdji mu Adamski jet zaslal zprvu
o svm prvnm kontaktu, se skromnou prosbou, zda by ji Leslie nemohl nkde v
Anglii uveejnit. Leslie navrhl jej uveejnn ve sv knize. Vsledkem byla kniha
"Ltajc tale pistly" (Flying Saucers Have Landed) od Leslieho a Adamskho,
kter se stala svtovm hitem a vyla v milionovch nkladech. George Adamski se
tak stal prvnm lovkem, kter oteven informoval o svm setkn s nvtvnky
z jinho svta a kter se samozejm tm dostal do kov palby nejostejch
26

tok zaujatch kritik. Tyto toky se jet zostily, kdy v roce 1955 vydal dal
knihu obsahujc jet neuvitelnj tvrzen "Uvnit vesmrnch lod" (Inside the
Spaceships), kde tvrdil, e na palub mimozemskch kosmickch lod cestoval do
kosmickho prostoru v okol Zem. V tto souvislosti je teba poznamenat, e se u
vtiny tok proti "vesmanovi" jednalo o prost pomluvy a kiv obvinn bez
relnch podklad, kter nestoj za to, abychom se jimi na tomto mst zabvali.
Avak kdo byl ve skutenosti George Adamski ?
Adamski se narodil 17. dubna 1891 v Polsku. Rok po jeho narozen jeho otec
emigroval do Spojench stt a o dal rok pozdji, kdy si nael prci a byt v
Dunkirku ve stt New York, pijela za nm i jeho manelka a dvoulet syn. Bhem
cesty se stalo nco neobvyklho. Jeden mu, kterho rodina nikdy pedtm
nevidla, se ujal obou emigrant, ukzal malmu Georgeovi lo a hovoil dlouho s
jeho matkou. O nkolik let pozdji navtvil tento mu rodinu a navrhl poslat
George na zvltn kolu do Tibetu. Rodina Adamskch byla chud, jen st
sehnala dost penz na to, aby jejich syn mohl navtvovat jednu newyorskou kolu.
Proto velmi uvtali tuto nabdku, kter nebyla spojena s dnmi vdaji. Ti lta
strven v Tibetu uvedla poprv George Adamskho do hlubok filozofie, kter pak
urovala jeho dal ivot. V roce 1913 byl povoln do armdy a v roce 1919 s
uznnm proputn a o vnocch 1917 se oenil s Mary A. Shimberskou. Potom
jezdil kem krem po Spojench sttech, pracoval v rznch zamstnnch a
snail se dovdt se vce o svch blinch a o jejich problmech. V roce 1930 se
usadil v Laguna Beach ve stt Kalifornie a rozhodl se nadle vnovat vhradn
studiu filozofie. Vytvoil skupinu, kterou nazval "The Royal Order on Tibet"
(Krlovsk tibetsk d), vystupoval s pednkami po cel jin Kalifornii a hovoil
v rozhlasovch stanicch KFOX v Long Beach a KMPC v Los Angeles.
Obr. 9
George Adamski (1891 1965)
V roce 1944 se s nktermi pteli pesthoval do Palomar Gardens v Kalifornii, na
svahy Mount Palomaru do bezprostedn blzkosti proslul observatoe. ivobyt si
skupina zajistila pomoc vletn kavrny, kterou vedla Alice K. Wellsov a kterou
Adamski asto navtvoval a kde tak asto hovoil. Skutenost, e ve pikovch
hodinch obas v kavrn tak vypomhal, pinesla pozdji Adamskmu povst, e
je povolnm "opka hamburger", co je pklad toho, jak jeho protivnci
argumentovali. Kdy mu jeho ptel darovali mal teleskop, vnoval velkou st
svho volnho asu astronomii. Ji v Tibetu se dovdl, e vesmr je obydlen, a v
ad pednek se pak touto otzkou zabval. Avak na mylenku, e by tito cizinci
z jinch planet tak mohli navtvit Zemi, tenkrt Adamski jet nepiel, nebo
obrovsk vzdlenosti v kosmu mu pipadaly nepekonateln.
Obr. 10
9. jna 1946 pozoroval obrovsk doutnkov objekt, kter se nehybn vznel na
nebi a pak se pomalu dal do pohybu smrem k jihu. O nkolik minut pozdji pak
27

toto UFO vidly tisce obyvatel jihokalifornskho msta San Diego lecho jin od
Mount Palomar, co se Adamski dovdl pt den rno z novin a rozhlasu. O
nkolik dn pozdji hovoilo v kavrn v Palomar Gardens nkolik dstojnk
armdy o tomto kazu a na dotaz Adamskho mu potvrdili, e se nemohlo jednat o
dn pozemsk ltajc objekt. Kdy pak o rok pozdji straily ve svtovm tisku
"ltajc tale", byla to pro Adamskho jasn vc. Rozhodl se ptrat se svm
teleskopem na nebi po tchto objektech a pokud mono je fotografovat. Jako
vchoz bod pro jeho pozorovn mu slouil Msc, protoe mu pipadalo logick, e
tento souputnk Zem slou nvtvnkm z kosmu jako jejich zkladna. Do roku
1952 pak podil stovky fotografi, z nich nkter byly tak uveejnny.
Od t doby pak pozoroval oblohu za kadho poas a do roku 1952 podil pes 500
snmk pozoruhodnch nebeskch kaz, z nich vak pouze 20 bylo dostaten
zetelnch, aby je bylo mono identifikovat jako ciz vesmrn lod. Kdo se podivuje
nad mnostvm pozorovn, toho odkazujeme na nai knihu "UFO: Dkazy", kde
podvme dokumentaci o dvou podobnch ppadech systematickho pozorovn
oblohy:
* Vzkum provdn v letech 1973-1983 na universit Southeast Missouri, kter
vedl profesor Harley Rutledge se skupinou 40 vdc a pi nm v uvedenm
asovm obdob zjistil 178 neznmch ltajcch objekt.
* Soukrom vzkum, kter provdl Mars Dame z Hagenu, SRN, v letech 1977 a
1982, jen v tomto obdob pozoroval a zsti nafilmoval, resp. vyfotografoval 115
UFO. Damesovy filmov snmky, jejich pravost jsme dkladn provili, ukazuj stejn jako nkter snmky pozen Adamskm - mj. doutnkov matesk
kosmick lod, kter vypoutj mal przkumnky.
Obr. 11
Svdkov prvnho kontaktu Adamskho s mimozemany:
Nahoe: Mstopsen prohlen jeho prvodc.
Dole: Potvrzen vojenskho letectva USA o tom,
e 20.11.1952 byla nad Desert Center zjitna a pronsledovna UFO.
Obr. 12
Dr. George Hunt williamson, svdek Adamskho
Podivn "svtla" a kotouov ltajc objekty na Msci a v prostoru mezi Zem a
Mscem, je Adamski mnohokrt fotografoval, byly pozorovny i astronomy. V roce
1968 vydala agentura pro kosmick lety NASA "Chronologick katalog hlench
udlost na Msci", kter obsahoval 579 takovch jev.
Adamskmu se podailo podit dosud nejjasnj fotografie UFO vetn snmk
mohutnch doutnkovch "mateskch lod", vypoutjcch mal "przkumnky",
kte pak byli spateni a fotografovni na celm svt, mj. i piloty a vojky.
V roce 1940 vydal George Adamski v malm nkladu spis "Pioneers of the Space"
(Prkopnci vesmru), v nm se zabval formou "work of fiction" tmatem
28

mimozemskch nvtv. Pitom pouil mnoh z toho, co se dovdl v Tibetu o

"kosmickch bratch". Jak se pozdji dovdt od mimozeman, inspirovali ho k
vydn tto knihy, aby si ovili reakci veejnosti na mylenku cizch nvtv.
Protoe byla tato reakce pozitivn, zaal Adamski vystupovat s pednkami o
"ltajcch talch". 21. 3. 1950 hovoil v "Everyman's Club" v La Mesa ve stt
Kalifornie, kde byl ptomen i reportr San Diego Journal. 4. 4. 1950 se tto
tematiky ujal rovn San Diego Tribune Sun. Adamski se stal znmm. Avak
nejznmjm lnkem byl Adamskho "Fotografoval jsem kosmick lod", jen byl
uveejnn v asopise pro mezn vdy "Fate" v ervenci 1951.
Obr. 13
George Adamski na mst, kde se vznelo UFO.
V roce 1951 pronikly na veejnost prvn zprvy o pistn UFO v kalifornsk pouti a
Adamski poctil nutkn spojit se s tmito bytostmi, kter byly zejm nvtvnky z
jinho svta. Nezdka zajdl do pout s nadj, e se mu dostane odpovdi na
tolik otzek. Obas ho pitom doprovzeli ptel, a kdy se seznmil s maneli
Baileyovmi a Williamsonovmi z Arizony, bral i je s sebou na nkter cesty.
Williamson se ji sm pokouel navzat styk s mimozemany pomoc amatrskch
radiovch pstroj. Skuten tak bylo pi jednom takovm pokusu o spojen
oznmeno datum 20. listopadu 1952.
Obr. 14
Adamskho skupina pozorovala setkn z dlky.
Jeho skupina proto vyrazila 20. listopadu 1952 do kalifornsk pout. 16 kilometr
za Desert Center, na silnici smrem na Parker ve stt Arizona se zastavili a uinili
pestvku spojenou s piknikem. Po urit dob intenzivnho pozorovn oblohy
spatili doutnkovou kosmickou lo, kter se vznela na obloze. Pan Baileyov se
pokouela tento jev nafilmovat, ale byla pli vzruena, ne aby mohla kameru
klidn dret.
Kdy se o nco pozdji objevil "tal", byl okamit pronsledovn tryskovou
sthakou americkho vojenskho letectva, nae zmizel na horizontu. Adamski se
oddlil od skupiny, vstoupil do kaonu a ztratil se svm ptelm z dohledu. Brzy
ho vak spatili dalekohledem.
Obr. 15
Otisk obuvi mimozemana. G. H.
Williamson podil jeho sdrov otisky a zjistil zhadn symboly (vlevo).

29

Na okraji jedn mal stre zpozoroval Adamski mue, kter ho pohybem ruky
vyzval, aby pistoupil. Kdy se k nmu Adamski blil, viml si, e tento mu urit
neme bt obyejnm lovkem. Byl 1,65 metru vysok, ml dlouh, pskov
zbarven vlasy a byl odn do hndho overalu. Na Adamskho siln zapsobila
krsa a vyzaovn tohoto cizince. Po pozdravu se oba mui pokusili o dohovor
sms telepatie a posunkov ei. Adamski se pitom dovdl, e
Obr. 16
Otisk lev nohy. Otisk prav nohy.
* cizinec piel z Venue,
* pichz s mrovmi mysly a zajm se o pozemsk zen,
* jeho nvtva souvis s explozemi atomovch bomb, kter postihuj i okoln
kosmick prostor Zem,
* "tale" jsou dopravovny "mateskmi lodmi" do zemsk atmosfry,
* pro pohon UFO se pouv principu odpuzovn a pitaliv sly, magnetismu a
gravitace,
* mimozeman v ve "Stvoitele vesmru",
* na ostatnch planetch se ije podle zkon Stvoitele, * nvtvnci pichzej z
rznch planet,
* kosmick lety nejsou ve vesmru dnou vzcnost, * nkter UFO se ztila (viz:
UFO: Dkazy),
* lidsk postava je univerzln,
* i mimozeman umraj, avak vd, e duch je nesmrteln a ije dle.
Obr. 17, 18, 19
Snmky, kter podil Adamski 13. Prosince 1952.
Ti velmi kvalitn fotografie mal venuk lodi zespodu zblzka pozn. zpracovatele.
Mimozeman dovedl Adamskho ke sv kosmick lodi, kter se vznela nad zem.
Podal ho o jeden z jeho film a slbil, e jej vrt. Potom nastoupil do UFO, kter
odstartovalo a rychle zmizelo na obloze. Adamski se vracel zpt ke svm ptelm,
tich, zamylen. Pot je dovedl k mstu pistn. Dr. Williamson si poviml stop
zanechanch mimozemanem a podil jejich sdrov otisky; bylo na nich vidt, e
mimozemanovy podrky byly pokryty tajemnmi znaky a symboly, jejich
interpretac se zabval ve sv knize "Other Tongues - Other Flesh" (Jin jazyky
- jin tlo) (Amherst, Wisconsin 1953).
est svdk ml Adamski pi tomto svm prvnm kontaktu, est svdk, kte o
nco pozdji sv prohlen mstopsen potvrdili:
"My nepodepsan slavnostn prohlaujeme, e jsme etli zde uvedenou vpov o
osobnm styku mezi Georgem Adamskm a muem z jinho svta, jeho sem
dopravila przkumn lo Ltajc tal'. Byli jsme astnky a svdky zde popsan
udlosti.
30

Podepsni:
Alfred C. Bailey
Betty Baileyov
George H. Williamson

Betty G. Williamsonov
Alice K. Wellsov
Lucy McGinnisov

Toto mstopsen prohlen bylo notsky oveno.

Obr. 20
Velmi kvalitn fotografie mal venuk lodi zboku zblzka,
bl u to nejde, formt A4 pozn. zpracovatele.
Obr. 21
Krtce po t, co mimozeman shodil film nad Adamskho pozemskem,
vyfotografoval UFO jeho soused, poruk letectva Jarrold Baker.
Ale my mme jet dal svdky tohoto kontaktu, piloty vojenskho letadla, kter
vyptralo UFO a pronsledovalo je. 18. ervence 1956 se obrtil pan Richard Ogden
ze Seattlu ve stt Washington na sluebnu vojenskho letectva ATIC, odpovdnou
za vzkum UFO u letectva, na leteck zkladn Wrighta Pattersona v Daytonu ve
stt Ohio s dotazem, zda maj k dispozici zprvy o innosti UFO z 20. 11. 1952.
Zde je odpov ze 3. srpna 1956:
"Ven pane Ogdene,
V odpovdi na V dopis .... pikldme souhrn speciln zprvy projektu Bluebook
. 14, kter byla uvolnna v jnu 1955. pln zprva obsahuje vechna hlen,
kter dosud dola, vetn hlen pilota Air Force z 20. listopadu 1952 z
oblasti Desert Center ve stt Kalifornie. (...)
(podepsn) Wallace W. Elwood
poruk letectva USA
pobonk"
Poznmka zpracovatele:
George Adamski uspodal v USA a na svch turn po Americe, Novm
Zlandu, Austrlii, Indii a Evrop mnoho pednek, kter doprovzel
promtnm film. Rovn poskytl mnoho rozhovor, pi nich osobn
informoval vce ne 100 000 lid, a jeho projevy v rozhlase a televizi
oslovily na tech kontinentech vce ne 42 milion lid. V eskm jazyce si
mete jeho poselstv pest na www.pratele-nebe.cz v knize UVNIT
VESMRNCH LOD.
31

(6)

13. prosince 1952: Mimozeman se vrac

Venuan dodrel svj slib. 13. prosince 1952 peletla "przkumn lo" nad
Adamskho pozemkem a si ruka vyhodila film z otevenho oknka. Adamski ml
p1eitost podit se svm teleskopem tyi fotografie "tale", jeho prmr odhadl
na 11 metr. Tyto snmky pat dosud k nejlepm fotografim UFO. Kotou peletl
nad domy a stromy, a nakonec opt zmizel v rannm oparu. Soused Adamskho
byli svdky tto udlosti a bvalmu serantovi letectva Jarroldu Bakerovi, kter v
t dob bydlel u Adamskho, se podailo podit ze vzdlenosti sedmi metr jet
jeden snmek kotoue letcho ve vce ty metr.
Kdy nechal Adamski vyvolat shozenou kazetu s filmem, byl sm nejvce pekvapen
vsledkem: Na negativu bylo vidt podivn hieroglyfy, psemn znaky i symboly,
jejich vznam, a byl jakkoliv, zstal pro Adamskho zhadou.
Obr. 22
Vlevo: Osvtlen negativ, kter mimozeman shodil 13.12.1952 nad Adamskho
pozemskem.
Nahoe: Pro srovnn petroglyfy z Piedra Pintada.
Pozdji se Adamski dovdl,. e tyto znaky obsahovaly informace o zaniklch
civilizacch na Zemi a e je pln pochopme teprve tehdy, a k tomu dozrajeme. A
skuten tak francouzsk profesor Marcel Homet, kter se zabval vzkumem
Amazonky, uveejnil v roce 1958 ve sv knize "Synov Slunce" podobn psemn
znaky, kter nalezl na Piedra Pintada ve stedn Brazlii, na skalnatm monolitu,
kter je pokryt etnmi prastarmi petroglyfy starch domorodch kultur. Michael
Hesemann prokzal ve svm dosud neuveejnnm rukopisu "Ne pila potopa" na
zklad zkoumn 26 prehistorickch petroglyf a nejstarch abeced, e se v
Adamskho poselstv nejpravdpodobnji jedn o psmo zanikl civilizace Atlantidy,
kter se stalo koenem vech abecednch psem.
Dvryhodn pozorovn a autentick fotografie a filmy stejnch objekt
"Adamskho typu" potvrzuj pravost fotografi pozench Adamskm 13. prosince
1952.
Obr. 23, 24, 25, 26, 27
Vpravo: Adamskho tale na rznch mstech svta.
Shora dol: Srovnn tale Adamskho a tale Conistona pomoc pravohl
projekce.
Snmek podil Fritz Van Nest.
32

Krom toho: UFO Adamskho, kter fotografoval Lester Rosas 23.12.1966 nad
Santurce v Portoriku;
2 fotografie od Kazuhiko Fujimatsu, kter pozoroval 11.10.1974 nad Onomii u
Hiroimy v Japonsku mateskou lo a kotou;
Adamskho tal u Limy v Peru, vyfotografovan 19.10.1973 architektem Hugo
Luyo Vegou.
9. 2. 1953, pl roku pedtm, ne vyla publikace "Ltajc tale pistly" s
Adamskho fotografiemi a zprvou, byla nad Franklinem ve stt Virginia
zpozorovna flotila UFO stejnho typu. Zvonov vesmrn lodi mly prmr 11
metr, byly ze stbitho kovu a naervenale zily. Letectvo USA je
pronsledovalo, jakmile dolo hlen stovek obyvatel a zaala hrozit panika. V
listopadu 1953 byly spateny stejn objekty sedmi leny Britsk astronomick
spolenosti nad Norwichem, Norfolk v Anglii. 15. nora 1954 fotografovali dva
mlad chlapci, tinctilet syn lkae Stephen Darbishire a jeho devtilet bratranec,
zvonov tal. Bohuel byl fotoapart nastaven na blzko a snmky nebyly proto
ostr. Oba chlapci byli vyslchni pslunky Krlovskho letectva a byli tak pijati
princem Filipem, jeho konkem je vzkum UFO. Britsk technik Leonhard G.
Cramp prokzal pomoc pravohl projekce, e forma i proporce Adamskho a
Conistonova tale byly zcela identick. 23. ervence 1966 nafilmovali John Sheets
a jeho vedouc na cest k mstnmu baseballovmu utkn v blzkosti Lost Creek v
americkm stt Virginia UFO "Adamskho" typu. O dva roky pozdji, zatkem
roku 1968, vyfotografoval ekajc cestujc tm stejn objekt nad letitm
Benedum v Bridgeportu v Zpadn Virginii. Koncem bezna 1968 podil geofyzik
Ing. Fritz Van Nest jin od Kanabu ve stt Utah fotografie naedlho brucho
objektu zvonovho tvaru. Ukzal snmky svmu pteli, profesoru Donaldu
Menzelovi, fanatickmu odprci UFO, kter ve sv knize "Svt ltajcch tal"
tvrdil, e Adamski pro "sv" UFO dajn pouil jako modelu uml lhn kuat. Z
pochopitelnch dvod reagoval Menzel na tuto udlost s krajnm rozilenm.
Obr. 28, 29, 30, 31
4 fotografie matesk lodi zboku zblzka,
kter postupn vypout mal lod pozn. zpracovatele.
Nezvisle na tchto zajist nemon "nhodnch" podobnostech vak doli i
uznvan amerit fotoexperti k zvru, e Adamskho fotografie jsou autentick.
Pi jedn oficiln diskusi zlonch dstojnk americkho letectva, kter se konala
1. ervence 1953 na tma "ltajcch tah" pod vedenm bvalho tiskovho
mluvho vojenskho letectva Alberta M. Chopa, bylo pouito t fotografi
pozench Adamskm. Pitom prohlsil fotografick expert Pev Marley, kter
psobil jako fotograf u vojenskho letectva, e se u tchto snmk neme jednat o
falsifikty a e stny na tali siln odpovdaly stnm na zemi. Josef Mansour,
nelnk JETEX Model Aircraft, potvrdil, e se nejedn o dn snmky njakho
modelu, nbr o snmky velkho objektu o prmru pes 10 metr. Wendelle C.
Stevens uvedl ve sv zprv o "zvonovch UFO", e zkoumn Adamskho fotografi
v laboratoi pro speciln efekty ve studich hollywoodskho gigantu MGM (Metro
Goldwyn Meier) vedlo k zvru, e sice lze postavit modely a simulovat svteln
33

efekty, avak nen mon simulovat efekt vzdlenosti, kter se na snmcch

projevuje.
To, co plat pro jeho snmky "tal", plat rovn i pro jeho teleskopick obrzky
doutnkovch "mateskch lod", kter - jako na vedlej srii snmk z 5. bezna
1951 - vypoutj men "przkumn lodi". Podobn proces nailmoval Mars Dame z
Hagenu, SRN, 4. ervna 1980 ve dne. Dkladn vyhodnocen jednotlivch sekvenc
jeho filmu ukzalo, jak ti kulov objekty po ad vyltvaj z doutnkov matesk
lodi. Podobn proces byl znzornn na letku, kter vyel v Norimberku ji v roce
1561 (!). Dame nafilmoval navc 19. nora 1980 v noci jeden "doutnk" klasickho
tvaru, co bylo mon dky tomu, e matesk lo ble svtila.
3. ervence 1967 vyfotografoval Joseph L. Ferriere v Cumberlandu v Kanad
edivou doutnkovou vesmrnou lo, kter vypoutla jaksi kotou. Dal
"matesk lo byla vyfotografovna v roce 1978 nad Onskm jezerem v
Sovtskm svazu. Inake Oses, expert na leteckou fotografii, podil ze vzduchu 13.
nora 1968 snmek doutnku nad Venezuelou ... a tato ada nebere konce. Ji
malby v brazilskch jeskynch ukazuj doutnkov objekty. V roce 1980 pozoroval M.
Trecul, len Francouzsk akademie, mal kotou, kter opoutl "obrovsk vzdun
doutnk se zapiatlmi konci".
Obr. 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38
Doutnkov nosn lodi v rznch stech svta shora dol:
Onsk Jezero, SSSR 1978;
Cumberland, Kanada, 3.7.1967 (zde ve srovnn s Adamskho fotografi);
Norimberk 1561 (kresba);
USA 1967, fotografie od R. Nicholsona;
Hagen, SRN 1980, ve dne (nahoe) a v noci, filmoval Mars Dame;
Venezuela, 13.2.1968, foto Inake Osis.
7 fotografi mateskch doutnkovch lod zboku, srovnn s vnitnm nkresem
Adamskho,
2 z nich vypout mal lod foto pozn. zpracovatele.
V roce 1953 nadil Pentagon systematick zkoumn oblohy teleskopem a
kamerou, kter probhalo pod vedenm profesora Clyda Tombaugha a mlo nzev
Project Skysweep (Nebesk hon). Obsazen - profesor Tombaugh, objevitel planety
Pluto, pat k nejvznamnjm astronomm naeho stolet - naznauje, jak velk
vznam je tomuto projektu pikldn. Projekt ml za c7 ptrat po mimozemskch
mateskch lodch na obn drze kolem Zem, o nich hovoil George Adamski a
etn dal svdkov. Oficiln mli tito astronomov ptrat po pirozench malch
satelitech Zem, jich by bylo mono pout jako zkladen pro pozdj kosmick
lety. Tento projekt ml nakonec spch. Podailo se zjistit dva dosud neznm
satelity Zem o prmru nkolika kilometr. V srpnu 1954 informoval asopis
Aviation Week o tom, e profesor Dr. Lincoln LaPaz, jeden z expert
zamstnvanch vldou pro otzky meteorickch jev, zjistil, e oba tyto objekty
neznmho pvodu obhaj okolo Zem ve vzdlenosti 640 a 960 km. Koncem roku
1954 pak zhadnm zpsobem zmizely, aby se v roce 1957 stejn tajupln opt
34

vynoily. A je v tto souvislosti zajmav, e i Adamskho kontakty skonily koncem

roku 1954 a byly opt navzny a v roce 1957, kdy USA zaplavila dal vlna
pozorovanch UFO.
KONTAKTY
Od 18. nora 1953, jak uvd ve sv druh knize "Uvnit kosmickch lod", se
Adamski setkal nkolikrt s mimozemany v Los Angeles a ti jej vzali na palubu
svch "przkumnch lod" a i do velkch mateskch lod. Tam se setkal s
kosmickmi "Mistry", obdrel obshl informace a mohl i nahldnout do kosmickho
prostoru a na povrch Msce, tvrd Adamski. Sledujme nejdleitj setkn:
Obr. 39
Venusk matesk lo fotografovan G. Adamskm 1. Kvtna 1952 pomoc jeho
teleskopu.
Fotografie matesk lodi zboku zblzka se svtcmi okny pozn. zpracovatele.
18. 2. 1953: Hnn "silnm vnitnm nutknm" jede Adamski do Los Angeles. V
hale svho hotelu se na nj obrt dva neznm mui - dva mimozeman, kte
nepoznni iji mezi nmi. Odjd s nimi na kraj msta. Ped "talem", kter se
vzn nad zem, opt potkv onoho Venuana, s nm se setkal ji 20. 11. 1952.
Je dopraven na palubu matesk lodi, poprv nahldne do kosmickho prostoru a
setk se s Mistrem, kter mu pod informace a odpov mu na dotazy.
21. 4. 1953: Adamskho to opt ene do Los Angeles, opt se setkv s
mimozemany v hotelov hale, opt ho vezmou do - tentokrt vt - dopravn
lodi, kter ho doveze tentokrt k saturnsk matesk lodi. Ukou mu vnitek lodi,
vetn vysoce technizovan laboratoe, a pak jej pijme Mistr.
1. 9. 1953: Adamski se setkv s obma mimozemany v kavrn. Ti mu odpov
na adu otzek, tentokrt ho vak nevezmou na palubu lodi.
"O nco pozdji": Adamski je opt dopraven na palubu venusk matesk lodi a
podruh se setkv s venuskm Mistrem.
23. 8. 1954: Rozlouen. Adamski je opt dopraven na palubu venusk matesk
lodi. Jeho mimozemt ptel mu sdluj, e jejich posln na Zemi kon a oni se
vrac na svoji domovskou planetu. Spolen s Mistrem se kon hostina na
rozlouenou. Mimozeman Adamskmu ukou svoji domovskou planetu a
odvrcenou stranu Msce.
24. 4. 1955: Adamskmu je umonn posledn dkaz jeho kontakt. Jeden
mimozeman ho jet jednou odv do kosmickho prostoru. Nech si popsat
Adamskho fotoapart Polaroid a nakonec fotografuje Adamskho a jeho
venuskho ptele Orthona u oknek matesk lodi z przkumn lodi, kter se
vzn ped mateskou lod a sten ji ozauje.
35

Adamski skuten popsal kosmick jevy, kter byly teprve o nkolik let pozdji
potvrzeny pozorovnmi prvnch americkch kosmonaut. Popsal napklad v roce
1953 kosmick prostor takto: "S nesmrnm divem jsem vidl, e pozad
kosmickho prostoru je naprosto tmav. Okolo ns se vak vyskytovaly jevy, kter
vypadaly, jako by tam venku okolo ltaly miliardy a miliardy svtluek vemi
monmi smry, jak to svtluky dlaj." O devt let pozdji, v roce 1962, hlsil
astronaut John Glenn "svtluky", kter obklopovaly jeho kabinu Mercury: "Kolem
mne je spousta malch stic, kter ziv svt... proltaj okolo kabiny ... vemi
smry."
Adamski popsal rovn sprvn i pedn stranu Msce: "Byl jsem na nejvy mru
udiven, jak zcela nesprvn jsou nae pedstavy o Msci, naem nejblim
sousedovi. Mnoho krter jsou ve skutenosti irok dol obklopen rozeklanmi
horami, kter vznikly stralivmi promnami uvnit Msce." Dnes, po pistn lid
na Msci, jsou vdci pesvdeni o tomt, co zde pe Adamski. V se dokonce, e
Msc je dodnes vulkanicky inn. Astronom Gerald Kuiper z univerzity sttu
Arizona k: "Povrch 'Moe bou' vypad, e jej vytvoila lva bhem vulkanick
innosti Msce ped miliardami let."
Obr. 40, 41, 42, 43
George Adamski a jeho venusk ptel u oknek matesk lodi. Tyto snmky podil
mimozeman s Adamskho fotoapartem z kolem letcho tale. Na zvtenin
(dole) rozeznvme rysy oblieje tohoto Ameriana.
4 fotografie matesk lodi zboku zblzka s okny, ve dvou z nich 2 tve pozn.
zpracovatele.
Adamski pokrauje: "Nkter krtery zejm vznikly dopadem meteorit na povrch
Msce, ty vak se od ostatnch zeteln odliuj svou trychtovou formou. A kdy
jsem si ped sebou na obrazovce podrobn prohldl jeho povrch, poviml jsem si
hlubokch rh v pd a v nkterch izolovanch skalch ... st povrchu se jevil
jako jemn a pran, zatmco jin msta vypadala, jako by se skldala z vtch
stic, jako hrubho psku i jemnho trku." Kdy 20. ervence 1969 pistli
prvn astronauti na zemskm souputnku, vstoupili prv na tento pran, psit
povrch Msce, kter popsal Adamski o 16 let dve. Na snmcch Msce pozench
Apollem lze rovn dobe rozeznat hlubok, kilometry dlouh brzdy. Skutenost je
vak tak to, e Adamski ve svch popisech povrchu Msce padl za ob velmi
mylnm zvrm. Hluboce tmav povrch krteru Ciolkovskho na odvrcen stran
Msce povaoval za jezero, co je vak omluviteln, protoe samotn astronauti jej
pirovnvali k "horskmu jezeru". Nazelenalou horninu na snmcch pozench
astronauty povaoval Adamski za mechovitou vegetaci, svtl msn prach za
snh. Pesto by nm pipadalo p1i snadn odsuzovat Adamskho jen na zklad
tchto mylnch domnnek. Popsal rovn obrovsk hangry mimozeman na
Msci, zazen, jejich existenci prokzal Fred Steckling ve sv knize "We
Discovered Alien Bases on the Moon" (Objevili jsme ciz zkladny na Msci) na
zklad pelivho rozboru snmk Msce pozench agenturou NASA. Rovn
Adamskho tvrzen, e Msc m dkou atmosfru, se prokzalo po misi Apollo XII
v listopadu 1969: "Mal vdeck laborato, kterou oba astronauti instalovali
36

pedelho dne na povrchu Msce, ukazuje existenci msn atmosfry", uvd se

v jednom komunik NASA.
Obr. 44
Ciolkovskho krter na odvrcen stran Msce.
Adamski jej popsal ji v roce 1955, ale povaoval jej za msn jezero.
Fotografie pozn. zpracovatele.
Mnohem problematitj je ovem Adamskho tvrzen, e mimozeman pili z
Venue, Marsu a Saturnu, co je tvrzen, s nm se setkvme rovn u ady
dalch osob, kter pily do styku s mimozemany, jak uvidme v nsledujcm
textu. Je mon, e Adamskmu v tomto ppad zmrn udali nesprvn
informace, protoe na potku 50. let nebylo ani pro nj ani pro veejnost
pedstaviteln, e by se mohlo podait pekonat kosmick vzdlenosti. Krom toho
je samozejm mon, e mimozeman maj sv zkladny na planetch na
slunen soustavy. Druh monost spov v tom, e v nkter jin dimenzi i
oscilan rovin skuten existuje ivot na vech planetch. Skutenost pece
zstv, e americk sondy vyslan k Marsu zachytily impulsy organickho ivota,
avak nemohly jej fyzikln potvrdit. Dal monost je samozejm to, e jsme
obt svvolnch interpretac daj tchto sond dogmatickmi vdci a obvyklho
spiknut a mystifikace veejnosti v otzkch UFO a mimozeman, zatmco ve
skutenosti pece jen existuje ivot na naich sousednch planetch...
VESMRN LOD
Jestlie si uvdomme, e George Adamski byl prvnm lovkem, kter piel do
styku s mimozemany a sdlil sv zitky veejnosti, pak nejlepm dkazem
autentinosti jeho len je naprost soulad s lenm stovek dalch lid, kte
navzali styky s mimozemany a z nich v tto knize meme pedstavit pouze
padest. Doporuujeme vm proto srovnn zprv o stycch s mimozemany, z
nho lze vyvodit zajmav zkladn vzory, kter pak mohou slouit pi analze
novch zprv za mtko jejich pravosti.
Jak vlastn vypad "ltajc tal" uvnit? U Adamskho nachzme mimodn
podrobn popis venusk przkumn lodi, v n letl 18. 2. 1953. Adamski popisuje
kabinu v jejm vnitku a uvd jej ku asi 5,5 metr. Asi 60 cm irok sloup sahal
od nejvyho msta kupole do stedu podlahy. Jedn se, jak mu vysvtlili
mimozeman, o magnetick pl lodi. Prochz ve dn velkou, jasnou, kruhovou
okou, na jejm okraji se nachzej dv mal laviky. oka slou pevn k
pozorovn pes dno. Lo m 12 oknek rozlennch do t skupin po tyech. Ped
oknky se nachzej armatury a ovldac pulty pro navigaci lodi, obrazovky a
panely, kter svt ve svtlch barvch. Na stnch vis grafick obrazy a tabulky
bez index a stupnic, avak s barevnmi rami a svtelnmi zblesky rznch
barev a rzn sly, z nich nkter maj tvary rznch geometrickch obrazc.
Adamski nechpal jejich vznam; vysvtlen najdeme u oii Harukawy v pt
kapitole tto knihy.
37

Uvnit lodi nen dn tmav kout, zdraznil Adamski a potvrdil tm jev, s nm se

neustle setkvme u mnoha zprv o kontaktech s mimozemany. "Nemohl jsem
zjistit, odkud pichz svtlo. Zdlo se, e zapluje kadou prohlube a kad kout
mkkm, pjemnm svitem. Pesn nelze toto svtlo popsat. Nebylo ani bit ani
modr i jin barvy; namsto toho se zdlo, e se skld z jemn smsi vech
barev, piem dominovala tu jedna, tu druh barva."Adamski rovn popisoval, jak
se vytvej otvory na mstech, kde stna pedtm jet psobila zcela masivnm
dojmem; i s tmto jevem se neustle setkvme ve zprvch o setknch s
mimozemany.
Obr. 45
Vpravo: ez mateskou lod z Venue.
Technick nrys vnitku matesk lodi pozn. zpracovatele.
Kdy vesmrn lo startovala, nepoctil ani nejmen trhnut, a tak obrovsk
rychlost, j se kotou pohyboval, nikterak nepsobila, nebo lo m sv vlastn
gravitan pole, kter vznik elektrickou cestou. Tato energie se vyrb v onch
tech koulch na spodn stran lodi, kter vlastn "slou jako kondenztory pro
statickou elektinu, kter je k nim pivdna od magnetickho plu. Tato energie
existuje vude ve vesmru. V prod se projevuje v koncentrovan jevov podob
jako blesk." Japonskmu univerzitnmu profesoru Seikiovi se tak v praxi podailo
vyvinout antigravitan ltajc pstroj, kter rovn pracuje se temi kulovmi
kondenztory.
Adamski popisoval, e se "przkumn" lodi "nakldaj" na palubu obrovskch
mateskch lod doutnkovho tvaru, nebo samy neprodukovaly svou vlastn
energii v dostaten velkm mnostv. Matesk lodi jsou, jak zjistil Adamski, do
urit mry uzaven msta. Jejich dlka je rzn, od nkolika set metr a do
nkolika kilometr. Slou k meziplanetrn peprav a jsou schopny pekonvat
obrovsk vzdlenosti ve vesmru ve velmi krtkm ase. "Rychlost pro ns
neznamen tot co pro vs", sdlili Adamskmu. "Jakmile se lo jednou dostane
do vnjho prostoru, je jej rychlost rovna aktivit prostoru. Msto dopednho
pohonu, jako je tomu u vaich letadel, cestujeme na proudech kosmickho
prostoru."
Obr. 46
Kelvin Rowe.
Fotografie halvy pozn. zpracovatele.
Adamski se zmiuje ve sv druh knize, nazvan "Uvnit vesmrn lodi", o tom, e
mu kosmit brati jednou dovolili, aby vzal s sebou na palubu vesmrnch lod dva
vdce, v obou ppadech uznvan univerzitn profesory. Akoliv oba z
38

pochopitelnch dvod nikdy nevystoupili na veejnost, Richard Ogden pozdji

zjistil, e jednm z nich byl profesor Dr. David Turner z univerzity v Seattlu ve stt
Washington, zatmco britsk ufolog Timothy Good zjistil dalho svdka Adamskho
nvtv v mateskch lodch, Kelvina Rowea z Kalifornie. Na Gooda siln zapsobila
Roweova upmnost, kter se nikdy ani nepokusil vystoupit na veejnosti a zskat si
popularitu. Rowe navzal svj prvn styk s mimozemany v roce 1954. Jednou, jak
vyprv, byl v on dob na palub matesk lodi, kdy na uritou vzdlenost spatil
jinho pozemskho nvtvnka, toti George Adamskho. Mimozeman mu vak
tehdy nedovolili, aby se s nm setkal a aby ho alespo pozdravil.
Obr. 47
Podrobn nkres mal venusk lodi s ezem v 1/4 obvodu pozn. zpracovatele.
Adamskho poznatky byly ji na potku jeho styk s mimozemany neustle
potvrzovny tmi, kte proili podobn zkuenosti jako on. Jedno z prvnch
potvrzen poskytl mexick taxik Salvador Villanueva Medina, kter nejen e se
setkal se stejnmi mimozemany a stejnm typem vesmrn lodi, kdy jeho auto
zstalo v srpnu 1953 stt na jedn silnici v Mexiku, ale zskal i zcela shodn
informace, kter Adamski uveejnil teprve mnohem pozdji (viz zprva v kapitole
V). Protoe ani kniha "Ltajc tale pistly" v t dob v Mexiku jet nevyla, je
mono povaovat pln soulad popisu mimozeman mezi Adamskm a Villanuevou
za dal dkaz, stejn jako etn dal kontakty s mimozemany tohoto typu a do
souasn doby.
Adamskho styky s mimozemany trvaly a do jeho smrti v roce 1965. V t dob
byli tm vichni jeho bli spolupracovnci svdky jeho kontakt a Adamski je
seznmil s mimozemany, kte ij mezi nmi, jako jsou mj. Madeleine
Rodefferov, Carl Honey a Fred Steckling. Zatmco jeho kritikov stle jet
znevaovali pedstavu, e se mimozeman setkvaj s Adamskm v hotelovch
halch a pojdaj s nm obloen chlebky, neumouje nm studium zprv, zvlt
zprv od Mengera, Stecklinga, Strangese, Klotzbacha, Kraspedona, Mercada,
Hernandeze, Edwina, Sanmartina, Umma, Pallmanna, Silvy, Magocsiho a mnoha
dalch jin zvr ne ten, e "oni" skuten mezi nmi ij a chovaj se co mon
nenpadn.
I kdy srovnme navzjem len podan v obnm dopise Adamskho o jeho
kontaktu s mimozemany v prosinci 1958, kter vydali teprve v roce 1983 v knin
podob Lou Zinsstag a Timothy Good, se zprvami Castilla nebo Forbese, zjistme,
e si navzjem odpovdaj. Adamski tehdy napsal: "Nabyl jsem poznatek, e jsem
byl vyzdvien do vesmrn lodi, kter se vznela nade mnou. Ml jsem pocit, jako
by se jednalo o prhledn plastikov zvs, jeho se vak nelze dotknout a kter
nen vidt. Je to jaksi magnetick sila, kter t zdvihne do lodi jako vtah. Kdy
chcete, mete to provst i z vky tisce kilometr, ale obvykle to bv jen 80 a
100 metr. Mete mt s sebou zavazadlo, vechno. Je to jakoby lovk stl na
jaksi platform, i kdy ji nelze vidt. Probh to jen na volnm prostranstv a
zdvihanou osobu lze celou tu dobu vidt."

39

Obr. 48
Grafick znzornn momizemana, s nm se v roce 1953 setkal Salvador
Villanueva.

(7)

Pro pichzej
Uvnit matesk lodi byl Adamski doveden k Mistrm, kte jej informovali o
myslech kosmickch brat.
"Mil synu, hlavn dvod, pro k vm v tto dob pichzme, je nsledujc: Chtli
bychom vs varovat ped velkm nebezpem, kter nyn hroz
pozemanm. Protoe vme vce, ne si kdokoliv z vs dovede pedstavit, ctme
se povinovni vs pouit, pokud je to mon. Snad vae nrody pijmou pouen,
kter vm tvm prostednictvm a prostednictvm jinch hodlme pedat.
Mohou vak mt tak hluch ui. Potom se sami zni. Volba je na obyvatelch
Zem; my dn pkazy dvat nememe.
Pi tvm prvnm setkn s nam bratrem jsme ti naznaili, e atomov vbuchy na
Zemi vzbudily n zjem, a sice z nsledujcch dvod: I kdy sty a zen z tchto
pokusnch vbuch dosud nepeshly pozemskou sfru psoben, pesto ji
ohrouje toto zen ivot pozemskch lid. (...) Kdyby ... takovto sty byly
navzjem uvolnny ve svtov vlce lidstva, mohlo by to zniit velkou st zemsk
populace, umrtvit vai pdu, zamoit vae vody a znemonit jakkoliv ivot na
dlouhou dobu. Mohlo by se dokonce stt, e by se samotn tleso va planety
zdeformovalo natolik, e by tm byla naruena jeho rovnovha v Mln drze.
Takov by byly bezprostedn nsledky, kter by postihly vai Zemi. Pro ns by
vak mohlo bt cestovn v kosmickm prostoru na dlouhou dobu zteno a
ohroeno, nebo energie uvolnn takovmi masovmi vbuchy by pak pronikla
pes vai atmosfru do kosmickho prostoru."
"Bylo ti eeno, e my v naich svtech ijeme dle zkon Stvoitele, zatmco vy
pozeman jen hovote sami o sob. Kdybyste ale ili podle zkon, kter ji
znte, pak by nedochzelo mezi vmi k dnmu boji. Pracovali byste sami na sob
v rmci vaich skupin a nrod, abyste doshli dobra a tst..."
Orthon: "My vichni jsme od narozen iveni ideou celistvosti jednoty ivota. Pro
ns by bylo nemysliteln nejednat v souladu s poznanmi zkony svta. Tyto
zkony pece nevytvoili lid, ony existuj od potku a budou trvat vn. V
souladu s tmito zkony mus kad jednotlivec, kad inteligentn ivot na
vech svtech sm rozhodnout o svm osudu, bez vmovn jinch! Rada,
to ano! Pouen, to ano ! Ale vmovn a k ppadnmu znien - to nikdy
!"

40

Mistr: "Vznam vty 'Jsme strci naeho bratra' plat pro veker lidstvo. A prv
v tto loze strc naich bratr pichzme k vm a kme: "K je pro v svt
vd silou Nejvy bytost vesmru, aby v zrmutek peel jako temnota ped
svtlem."
(Z knihy: Uvnit kosmickch lod, str. 91 f., 98 f., 244)
Jako "posel mimozeman" dostal Adamski pozvn a tak otzky od mnoha
znmch osobnost v oblasti politiky a nboenstv. Pijali ho takov vznamn
pedstavitel, jako americk prezident John F. Kennedy, holandsk krlovna Juliana
a princ Bernhard, vysoc ednci OSN a pape Jan XXIII. Vbor OSN pro kosmick
zleitosti a americk ad pro kosmick vzkum NASA jednaly s Adamskm
dvrn, jak jet dnes dokazuj etn dopisy v archivu Nadace George
Adamskho. Dopisy vyjadujc sympatie a souhlas pichzely z celho svta,
dokonce i z ministerstva zahraninch vc USA. A mon byl Adamski i prvnm
diplomatickm zstupcem Zem u planean...

(8)

Posledn dkaz

Obr. 49, 50, 51, 52, 53

Vpravo: tyi jednotliv zbry z filmu Rodefferov pozen 28.2.1965 ..
Dole: Madelaine Rodefferov (Foto Timothy Good)
4 fotografie mal venusk lodi zboku zblzka, portrt autorky fotografi pozn.
zpracovatele.
Jet krtce ped smrt Adamskho vznikly za jeho ptomnosti patrn dodnes
nejlep filmov zbry UFO. Adamski sm natoil senzan filmy s celmi flotilami
UFO, s kovov zc mateskou lod vysoko na obloze nebo s przkumnou lod po
nedalekm pistn. Ale nic z toho se ned srovnat s filmem, kter vznikl takka
jako jeho zv. Adamski byl v t dob hostem u sv znm Madeleine Rodefferov
ve Washingtonu D.C. 351et pan Rodefferov byla lkaskou sekretkou a
manelkou vldnho ednka. Adamski se v t dob dovdl od svch "vesmrnch
brat", e jedna z jejich lod pilet do Washingtonu a e bude mt pleitost ji
pozorovat. A skuten tak pan Rodefferov a George Adamski pozorovali 28.
nora 1965 nejdve mal telemetrick kotou, potom przkumnou lo. Pan
Rodefferov se pokusila lo nafilmovat, avak byla pli nervzn. Nakonec si
Adamski vzal jej 8mm kameru a filmoval dle sm.
Snmky ukazuj przkumnou lo, jak manvruje. Jako beztn kloue mezi
vysokmi stromy v zahrad pan Rodefferov sem a tam. Silov pole, jm je
obklopena, zpsobuje stenou vibraci jejho tvaru a vytv optick jevy, kter by
bylo nemon reprodukovat.
41

Film dkladn zkoumal Bill Sherwood, filmov expert firmy Kodak Eastman, a
rovn americk ad pro kosmick vzkum NASA. Sherwood doel k zvru, e
objekt musel mt prmr 9 metr. "Jeho tvar se mn, patrn v dsledku silovho
pole. Pozoruhodn je, domnvm se, lehk zen spodn strany" (u modelu by
prv tato strana byla tmav, pozn.autora). len vboru NASA, jemu byl tento
film 27. 2. 1967 promtnut, potvrdil tyto odhady. Pozdji byl tento filmov sek
pedveden i americkmu vojenskmu letectvu a vboru sentu. Plukovnk letectva
Freeman prohlsil: "To je nejlep film, jak jsem dosud vidl. Nco takovho jsem
dosud nikdy nevidl."

(9)

Vesmrn lid
George Adamski
Protoe jsem se vtinou setkval s Venuany, chtl bych uinit nkolik srovnn
mezi jejich a naim chovnm vi sob. Dkladn prostudovali produ a nalezli
kosmickho Otce, kter pronik vemi materilnmi prvky matesk planety a
napluje kadou formu kosmickm dechem, aby mohla rst a slouit vem ostatnm
stem stvoen. Jsou tak zjemnl, e ct pulsovn stonku trvy a dokonce i dech
skly. Vechny lidsk bytosti jsou pro n projevy kosmickho ducha, kter dv
kadmu jednotlivmu jevu ivot a innou slu.
Protoe dkladn studovali stromy, kvtiny, skly, ptky a dal ivoichy a
pozorovali, jak kad z nich pln el, pro kter byl stvoen, doli k poznn, e
Proda pedstavuje zkon Bo. Produ je tak mono nazvat matkou nejvy
inteligence, nebo skrze tuto matku se tato nejvy inteligence projevuje. Stejn
jako tlo matky dodv vekerou potebnou materii mal form, kter vznik v
jejm vlastnm tle, dodv i matka Proda ve potebn pro vechny formy, kter
se rod z jejho tla. Tato pozorovn je pivedla ble vdn o Otci a jeho clech,
ne je tomu u ns na Zemi.
ZROZEN
Jejich dti jsou poaty, vyivovny a respektovny s tmto vekerm dnm ped
oima. Vd, e kad individualizovan forma, pro ni byly vybrny, aby vytvoily
urit tlo, nabyla nekonench zkuenost. K poet dochz v milostnm aktu.
Bhem thotenstv nedochz k dnmu sexulnmu styku. Tato hlubok cta nen
na Zemi zpravidla obvykl, a proto zde me dochzet k mnoha poruchm.
DTSTV
Dokud je dt jet velmi mal, nem jeho duch zatm mnoho dojm z okolnho
prosted, a tak existuj obrazy nebo pocity, kter vyzauj z jaksi vnitn ivotn
jiskry tto formy. Tvrce tto formy, vevlvajc inteligence, je jet ve volnm
stavu. Rodie na Venui to vd a mnoh se od svch dt nauili.
42

INKARNACE
Dt me bt napklad ze Saturnu a pevtlilo se na Venui, aby poznalo uritou
ivotn fzi, kter se jet neprojevila, a krom toho m slouit k vyrovnn
planetrnho vdn. I na Zemi existuj takov bytosti, kter shromaovaly
zkuenosti na jinch planetch na soustavy, piem kad z tchto zkuenost
pispv pokroku na Zemi.
SMRT
Obyvatel jinch planet to vd a rdi si vymn odv za nov, kdy pijde jejich
as. Proto se neboj toho, co my nazvme smrt. Vd, e vesmr se nachz v
neustl zmn. Vd, e chemiklie starho tla splnily svj el a znovu vejdou
do procesu chemickch pemn, aby tak naly nov uplatnn.
NBOENSTV
asto dostvm otzku, zda lid jinch planet uctvaj Boha tak jako my a zda maj
msta pro toto uctvn podobn naim kostelm. Myslm, tato otzka je
zodpovzena ji tm, e ij, pohybuj se a vedou svoji existenci v neustlm
vdom, e Bo inteligence se projevuje i ve stonku trvy. Pi jedn nvtv v
matesk lodi mi ukzali holografii jedn sv budovy. Ke vchodu vedly irok
schody a na konci dlouh mstnosti jsem uvidl velikou stnu, na n je znzornn
"Bezasov ivot". Bylo to chvatn, nebo zde vibroval ivot. Nedomnvm se, e
by nkdo mohl bt ble Bohu ne ve velm objet tohoto ndhernho obrazu
kosmickho ivota. V tto budov se studuj zzraky vesmru a dokonal shodn
uspodn kosmickho psoben kosmickou inteligenc.
VIVA
Jejich pochopen pro to, jak Proda bohat dodv ve, co potebuj, je vede k
tomu, aby pracovali s pirozenmi podmnkami. Nikdy neurychluj rodu, zskvaj
tak ivotadrn ltky z pdy. Nkter potraviny si va, jin pak jed syrov, ale
maj uritou metodu vaen, kter neni zrodky ivota v prvcch vivy. Jeden z
jejich chemik mi ekl, jak je dleit dodvat tlu rzn druhy stravy a zsobovat
tak vechny jeho sti.
JAZYK
Pi mm prvnm setkn s Orthonem (20. 11. 1952) stejn jako pi rznch
p0eitostech, kdy jsem se nachzel v matesk lodi, kter dopravovala velk poet
lid, jsem je slyel hovoit v jejich jazyce. Tnina jejich ei byla velmi vysok a tato
e znla tak velmi melodicky. Nejlpe by se dala pirovnat k vroucm jasnm
tnm fltny. Nemaj vak zapoteb mluvenho slova, aby si navzjem sdlovali
sv mylenky a pocity, nebo jsou navzjem tak zce spojeni, e mohou pocity a
mylenky jinch lid vyctit. Skrz jejich niternou spojitost s city zde existuje stejn
frekvence mezi pocitem a mylenkou, take nepotebuj dn slyiteln zvuk, aby
pochopili, co druh chce, nebo pijali obraz, kter partner vyslal. Je to telepatie.
TANEC A HUDBA
43

Jejich hudba spov v reprodukci frekvenc vech stic kosmu. Ta se projevuje v

dokonal harmonii mezi vm, co existuje a vytv tak symfonii radostnho vrazu.
Kdy tan, uvdomuj si, e se buky jejich tla nachzej ve stavu ustavinho
omlazovn, a proto vypadaj stle mlad. Tanec chpou rovn jako urit druh
uctvn kosmick Energie, kter jim poskytuje vsadu vyjadovat vn ivot tm,
e pizpsob kad pohyb svho tla rytmu hudby.
VLDA
Jak u jsem uvedl ve svch knihch, existuje na ostatnch planetch na slunen
soustavy jist druh planetrn svtov vldy sestvajc z mudrc a poradc, kte
e vechny vznikajc problmy a staraj se o chod ivota na tto planet.
Nepotebuj dn psan zkony, protoe vd, e ve, co in v rozporu se zkony
Prody, postihne nakonec je sam. Proto jsou mlad Venuan dostiv rad a
pouen ze strany starch.
PLANETRN ZMNY
Jejich kosmit cestovatel zskvaj neustle nov poznatky o vesmru a pozoruj
pirozen zmny, k nim dochz na rznch planetch. Vd tak, e Zem stoj
ped pesunutm svch pl, ale nevd, kdy k tomuto kazu dojde a zda to
bude pouze dl nebo celkov pesun. Maj zjem na pozorovn tchto zmn.
Kdyby mlo dojt k celkovmu pesunu pl, pak nm chtj pi tom v kadm
ohledu pomoci. Ji ped nkolika lety jsem prohlsil, e mezi nmi ije velk
poet mimozeman, a neustle je mi kladena otzka: "Co zde u ns vlastn
dlaj ?" Jednm z dvod jejich ptomnosti na Zemi je to, e mnoho jich je v
trvalm styku se svmi domovskmi planetami, aby je varovali, jakmile to dojde
tak daleko a jakmile bude dochzet k tmto zmnm. Vesmrn lodi z Marsu a
Venue, ze Saturnu a Jupiteru stoj neustle na stri na na obloze. Pomoc svch
pstroj zaznamenvaj zmny magnetickch silovch pol v na atmosfe. Maj
zznamy, kter byly pozeny, kdy podobn zmny probhaly na jinch planetch,
a disponuj proto dobrmi komparativnmi daji.
Pchod naich kosmickch soused ani nem za el pedvdt nm pozemanm
jaksi divadlo, ani nechtj zaloit njak nov nboenstv, i dokonce stt se
naimi bohy Namsto toho jsou ochotni podlit se s nmi o sv znalosti,
budeme-li pipraveni tyto vdomosti pijmout. Vd, e n zpsob ivota
spov na patnch zkladech a e nae chovn dve i pozdji mus vst k
sebeznien.
Jejich program m dalekoshl cle a jejich plny jsou dobe promylen.
Neodsuzuj ns za nai nevru. Vd, e dilema, v nm vzme na zklad naich
patn vedench pedstav, lze vyeit pouze tak, e zanikne v dsledku samotn
sv skutenosti. Vd tak, e pozeman jednoho dne poznaj, e se vechny
zhady a problmy nechaj vyeit pouze pochopenm prodnch zkon a v
souladu s nimi, nikoliv proti nim.

(10)
44

Co jsem se nauil od mimozeman

George Adamski
Od mho setkn s Orthonem v kalifornsk pouti jsem ml mnoho setkn s naimi
pteli cestujcmi v kosmu. ada z nich byla nhodn a neekan; jin mi byla
ohlena telepaticky, jak jsem to popsal v publikaci "Uvnit kosmickch lod". Nikdy
jsem vak neml monost domluvit si pevnou schzku na uritou dobu a na uritm
mst, ale nikdy mi tak nechybl vnitn pocit, e jsem s nimi ve spojen. Pestoe
jsem s nimi ml tolik setkn, bylo by hloup tvrdit, e jsem poznal vechny skupiny
kosmickch lid pichzejc na zemi. Bylo mi rovn eeno, e jsem mnohokrt
hovoil s kosmickmi cestovateli, ani bych je poznal a ani by se oni sami
identifikovali. Nkolikrt jsem se pak s jednm i dvma z nich setkal na jedn lodi
a poznal jako nkoho, s nm jsem pedtm hovoil, ani bych vak cokoliv tuil.
Proto neustle km i pu, e mnoho lid, vlastn nepedstaviteln mnoho lid
hovoilo s kosmickmi cestovateli, ani by je poznalo. Pracuj v tovrnch nebo ve
vldnch adech po cel Zemi. Nachzme je v ozbrojench silch kad zem, ve
vech oborech vdy, v oznamovacch prostedcch, medicn atd., vude, kde se od
nich nevyaduje, aby zabjeli sv blin. Nesetnkrt mi byla poloena otzka, jak
je to mon tam, kde pece kad potebuje sv osobn doklady, dokumenty o
narozen spod. Ale to nejsou dn nepekonateln pote ani pro mnoh
pozemany. Existuje nespoetn poet zpsob, jak si opatit dokumenty. Kdo o
tom pochybuje, ml by se o to sm pokusit, a bude sm pekvapen.
Kosmick lidi asto poznme podle jejich nadprmrn pvtivosti a leckdy i
telepatickch schopnost...
V knize "Uvnit kosmickch lod" se k, e si lovk sm asto za pznivch
okolnost vytv tendenci k domlivosti, a to i tehdy, kdy se mu dostane pouen
o jejich dsledcch. Ve vesmru k tomu obas tak dochz, a to i na
nejrozvinutjch planetch. Protoe Vesmrn zkon lovku zakazuje niit jin lidi,
jsou takov lid piveni na mn rozvinut planety, kde mohou poznat dsledky
sv domlivosti, nebo kad lovk se nejlpe u zkuenostmi. Ped dlouhou
dobou byla Zem takovou planetou, na ni byli takov lid dopravovni. Tato
skutenost vedla mnoho ten k zvru, e Zem vlastn nen nic jinho ne
trestn kolonie a jej obyvatel maj malou nadji na radost a tst. To vak je
omyl.
Jde o uplatnn zkona a nikoliv o osobn rozhodnut jinch. To mi dali vesmrn lid
jednoznan najevo a jejich pochopen a souctn pekrauje veker nae
pedstavy. Nae Zem byla vytvoena stejnm Stvoitelem, kter vytvoil vechny
planety, slunce a satelity v nekonench systmech v kosmu. Je stejn posvtn
jako kad jin msto ve Vesmru. Zem je dokonce mnohem krsnj ne mnoho
jinch planet, jejich obyvatel pekonali svoji destruktivnost a jsou spoleensky a
vdecky mnohem dle ne my. Kdyby lovk vnoval potebn as a nmahu tomu,
aby pozoroval krsy Prody vude tam, kde je nachz, objevil by mnoho
poehnn, jimi velk Stvoitel obdaroval pozemany.
45

Dokonce i v nejvtch mstech nachzme muzea a parky s kvtinami, ptky,

stromy a malm hmyzem. To vechno je pekrsn, kdy si lovk najde nkolik
minut na pozorovn. Ale my jsme natolik zaujati nam kadodennm snaenm a
vn hromadit majetek, e se ns zmocnila chtivost a mme mnohem vt zjem
na tom, abychom tyto mal ivoichy zabjeli, ne abychom se jim obdivovali a
tili se z nich.
Lid z Venue, kte studovali Produ, zjistili, e vechny formy ivota byly
vytvoeny k uritmu elu. Neznaj dn spreje proti hmyzu, uml hnojiva apod.
Zjistili to, co my prv nyn zanme chpat, e toti kdy nime urit hmyz, pak
jin hmyz, kter je stejn destruktivn, se rozmnouje, protoe mu chybj pirozen
neptel. Koneckonc se i ptci stvaj naimi obmi, jestlie jim otravujeme
potravu. Ale my otravujeme dokonce i rostliny, kter sami jme.
N nedostatek pochopen pro prodn zkony a nae chtivost moci ve zskat za
penze, ns dovedly do vlky s Prodou. Rozpoutali jsme etzovou reakci, kter
nakonec postihne vechny formy ivota, od nejmenho hmyzu a po samotnho
lovka. To mn ekli vesmrn lid, kdy jsem se jich ptal na pinu a len
mnoha nemoc ...
Nae Zem je pouze jakousi koln tdou. Pouen, kter zde zskvme, nelze najt
na dn jin planet na soustavy. Ovem samozejm existuje mnoho analogi v
miliardch galaxi vesmru, piem nkter se nachzej na vy, jin na ni
rovni vvoji. Stejn jako dt neme sloit zkouku urenou pro univerzitnho
studenta, pokud by pedtm neabsolvovalo zkladn kolu a gymnzium, neme
ani lovk peskoit dnou pku na ebku svho vvoje.
Zemi meme pirovnat k matesk kolce, v n se nachzej nejrznj typy. Je
kolem tto kolky, aby je nauila harmonicky navzjem spolu vychzet.
Vesmrn lid jsou zde proto, aby nm pomhali nauit se Vesmrn zkony. Dobr
uitel to nikdy nedl smrem shora dol, ale pokou se pochopit zpsob mylen
svch k a pomh dtem rozvjet jejich intelekt. Podobn postupuj i vesmrn
lid. Nevykonvaj na ns dn ntlak, ani nm neukazuj svou pevahu. Naopak
ij mezi nmi a doufaj, e jejich pklad harmonickho ivota v ns vzbud touhu
t podobn jako oni.
Pro pokornho lovka jsou si vichni lid rovni, jsou dtmi stejnho Stvoitele,
dchaj stejn vzduch, jed potravu ze stejn Zem, vnmaj svtlo stejnho Slunce
a stejnho Msce. Kad lovk se rod s kolem slouit a uit se. Nikdo neme
zcela nahradit msto jinho lovka, protoe kad el svou vlastn cestou a na
msto, na nm se dnes nachz. Lid z jinch planet dlaj tot. I oni jdou kad
den po stezkch ivota a nalzaj pouen.
Pi mnoha setknch, kter jsem ml s naimi nvtvnky, se pevn jednalo o
m vlastn problmy a monosti jejich een. Oni nikdy nerad svm blinm, ale
maj nevysvtlitelnou schopnost penst se do mylenek jinho lovka tak, jakoby
to byly jejich vlastn mylenky. Ten druh lovk se pak me sm rozhodnout, zda
tuto pomoc pijme a bude se j dit, nebo zda odmtne bez pocitu, e odmtl radu
ptele. J sm sem se to musel nejdve nauit a peliv jsem studoval sv
mylenky a sv jednn po setkn s nimi. asto jsem zjistil, e se m mylenky
46

ubraj zcela opanm smrem prost proto, e jsem vc dobe nepochopil. Bylo
teba znanho sil z m strany a musm ujt jet dlouhou cestu, ne se toto
naum.
Jin vc, kter jsem si u nvtvnk z vesmru poviml, byla jejich lska k zbav,
zpvu, tanci, sportu, filmu a ke vzdlvacm programm na pstrojch, kter se
nechaj pirovnat k naim televizorm. Pesto jsou vak velmi ti. Nemluv p1i,
nebo jak mi vysvtlili, pi rozhovorech pichz' nazmar mnoho energie. Mnoho
kadodennch rozhovor na Zemi je pouhm pltvnm asem, kter pipravuje o
energii nejen mluvho, ale i posluchae. Pi naem dalm vvoji budeme mt vt
zjem na pochopen naich mylenek a jejich dsledk a na tom, abychom n
duch obrtili smrem ke zdroji tchto mylenek a zjistili, pro jim umoujeme, aby
se ns zmocovaly. Ve skutenosti bychom my mli bt pny naich mylenek, ale
kdo z ns jm skuten je?
Neustle jsem dn, abych popsal ivot na jinch planetch, jejich domy, jejich
zjmy. To je velmi obtn, protoe bych pak musel popsat lidi a ivotn podmnky
celho svta, z nho jsem vak poznal pouze hrstku jeho obyvatel.
Bhem let jsem se setkal s lidmi z mnoha naich sousednch planet. Svm
vzezenm se nijak zvl neli od bnch pozemskch lid. Vtina jich pila z
Venue, a proto budu pedevm hovoit o tto planet. Na kad planet se hovo
jednou planetrn e na rozdiv od Zem s jejmi mnoha jazyky.Avak jazyk kad
planety se li od jazyk jinch planet, take kdy kosmit cestovatel navtv jin
svt, maj zjem na tom, aby se neuili jeho jazyk. I to je jednodu ne na Zemi,
kde se lovk mus pro kadou zemi nauit jin jazyk. Vechny planety maj zem,
ostrovy, kontinenty a vodu. Nkter maj vce vody ne jin, ale voda je vdy
potebn pro vytvoen atmosfry a ivota.
Vchova na naich sousednch planetch zan ihned po narozen. Novorozen dt
je s lskou pozorovno a peliv se studuj formy jeho mylen a pirozen zjmy.
To ale neznamen, e m privilegium stt se pnem domu, jak k tomu asto
dochz na Zemi. Od potku je dt vedeno k tomu, aby si osvojilo hodnoty a
vznam umrnnosti, ohleduplnosti, a nepopsatelnou radost z lsky a z toho, kdy
je lovk milovn. Vtpuje se mu, e jeho pirozen krsa a jeho talent jsou dary
Stvoitele, jich je teba uvat jako privilegia.
Nai soused ve vesmru maj nkolik zsad, podle nich ij. Tyto zsady jsou
dtem vtpovny a stvaj se zkladem vekerho jednn po cel ivot. Jde o tyto
zsady:
1. Nikdy nedat vce, ne je skuten teba pro kadodenn zdrav a
pohodl.
2. Na vechny lidi je nutno pohlet jako na navzjem rovn a nikoho nelze
preferovat.
3. Neustle je teba sledovat sv mylenky, udrovat je pod kontrolou a
vdy je smrovat. Nen to pro n, stejn jako pro ns, nikterak snadn a
vyaduje to neustlou bdlost. Ani oni nejsou vdy v tomto smru spn,
i oni maj emoce, kter jet nezvldli. Jakmile vak poznaj svj omyl,
47

obrt se okamit opt k univerzlnmu aspektu a pohlej na svj omyl

jako na pouen, kter je teba si neustle pipomnat a nikdy takovou
chybu ji neopakovat.
4. Kadou formu sluby je teba uznat a podkovat za ni. To zan s
kadm novm dnem, kter zdrav s radost a vdnost jako novou
pn1eitost slouit Stvoiteli.
Domy v rznch oblastech Venue jsou pohodln vybaveny podle pirozench
podmnek. Maj rznou architekturu, jak lze vdy oekvat u vtch lidskch
spoleenstv. Nkter rodiny dvaj pednost domm s velkmi terasami,
zahradami, kvtinami a rybnky, jin dvaj pednost menm obydlm bez takov
odpovdnosti. Zkladn rozdl od pozemskch lid spov v jejich ptelskosti.
lovk k nvtv jejich zahrady nepotebuje pozvn, protoe oni kadho
povauj za svho ptele a jako takovho jej vtaj.
Stejn jako my na Zemi maj i oni urit zkladn zazen, kter zabezpeuj
blahobyt a pohodl lid. Budovy se neustle nov upravuj, tovrny vyrbj
vrobky, zemdlci obdlvaj pdu, obchody nabzej vci denn poteby,
kvalifikovan dlnci a emeslnci provdj opravy.
Zdrojem jejich energie je t prodn energie, kterou pouvaj pro sv lodi. Proto
tak u nich neexistuj dn odpady ani odpadn plyny, jak je tomu u ns.
Stejn jako na Zemi existuje i u nich mnoho tvrch mu a en, kte rdi
navrhuj a poizuj odv. Nkte to in pro veejnost, jin pro svou rodinu a sv
ptele, kte takovto schopnosti nebo zjmy nemaj. Nikdy nedovoluj, aby se pro
n prce stala pt. To je mon prostednictvm jejich duchovnho pstupu a
kontroly mylenek. Nauili se mt poten ze veho, co prv dlaj. My bychom
mohli dlat tot, i kdy nm to pipad obtn.
Vzhledem k jejich dobrm veobecnm monostem dopravy m jen mlokdo
soukrom vozidlo. Uvdomili si, e majetek se me stt jejich pnem, kter ovld
sv majitele a vyaduje od nich jen pi, prci a dal vdaje.
Maj samozejm roboty, kter je zbavuj do znan mry tk prce, kterou bylo
dve teba vykonvat run. Jejich pracujc tak zskali mnoho asu na studium a
na radost ze ivota. Lidsk duch je vak i nadle zapoteb pro konstrukci novch
stroj veho druhu a pak pro jejich obsluhu a drbu. lovk tm, e svm
mylenkm dv formu, se stv tvrcem.
Uen je vc pro ivot, nikoliv pro onch nkolik let strvench ve kole. Jejich
koly jsou zazen pln krsy, v nich se vyuuje vd ivota. U se i mnoh jin
vdy, jako djiny sv planety, jednotliv civilizace a tak djiny jinch planet na
soustavy i jinch soustav. Znanou st poznatk pitom zskvaj prostednictvm
systm, kter jsou podobn na televizi. Provdj se demonstrace miniaturnch
slunench systm v procesu jejich vzniku i demonstrace systm, kter se ji
nachzej ve stavu rozpadu. Kosmick zkony, je poznali prostednictvm
teleskopickch pozorovn a vesmrnch let, se vyuuj pomoc model. Tdy se
nevytvej podle vku k,ale podle jejich zjm. Nikdo nen nucen zabvat se
vcmi, kter ho nezajmaj, a nikdo tak nen ve svm pokroku brzdn jakmsi
48

vnucenm "prmrem". Me nm to pipadat bezcenn, ale na planet, na n

zjmy slou pouze jako stimulant pro dal pochopen nekonena, nesm dnho
lovka zatovat dn monotnnost i nezjem.
Lid na Venui neznaj dn nemoci ducha ani tla a netrp tak dnm naptm,
kter v ns vyvolv rozpolcenost na osobnosti, nae sympatie a antipatie,
sudky a odsudky veho druhu. To bylo uvedeno ji v knize "Uvnit vesmrnch
lod". Mnoho lid mi potom napsalo s dotazem, zda by nm vesmrn lid nemohli
poskytnout informace, kter by umonily len nkterch nejzvanjch chorob
na Zemi. Na toto tma jsem s nimi pi rznch pleitostech hovoil. Lidsk tlo,
jak vichni vme, je nejdokonalej stroj, jak byl kdy vytvoen. Kdy je mu dna
monost, pracuje v dokonal rovnovze a harmonii. dn orgn nevybo z tto
rovnovhy, kad pln svj kol dobrovoln a spokojen, pokud to duch lovka
umon. Jedinou vjimkou jsou deformace, kter jsou dosti asto dsledkem
nevdomosti rodi v prenatln fzi. I potom pejmaj dobe rozvinut sti
zvltn odpovdnost za to, aby byla udrena harmonie a aby se tlo budovalo v
rmci dokonalho vzoru, podle nj bylo od potku utvoeno.
Nai vdci to vd. Studuj neuviteln vliv ducha na tlo a na jeho funkce. Pesto
je si jen velmi mlo lid vdomo toho, jak siln jejich vnitn napt, jejich starosti a
emoce veho druhu ovlivuj jejich zdrav. N souasn spoleensk systm
vytvoil podmnky, kter nm ztuj plnn poadavk, je jsou na ns kladeny.
Tento vzor byl stanoven ped mnoha lety a neustle se zintenzivoval. Dnes padaj
lid se srdenm infarktem nebo trp jinmi tkmi chorobami. Nemoci dchacch
cest jsou stle astj a mvaj mnohdy rzn symptomy a intenzitu reakce. Stle
astji je teba nosit brle, nebo oi jsou stle vce zatovny.
Jen mlo lid si skuten nachz as na uvolnn. Vlastn pochybuji o tom, zda
mnoz lid vbec vd, jak uvolnit nejen sv tlo, ale i ducha, nebo stav tla je
pouze odrazem duevnho vypt. N souasn stav je nejen vsledkem dneka i
verejka, ale je i akumulac typ, kter se vytvoila ped mnoha lety a od t doby
rozvjela kadou jednotlivou mylenkou a kadm jednotlivm inem. Tyto typy
prokzaly svj vliv nejen na lidi, nbr na vechny formy ivota na Zemi. Mnoz
nvtvnci z vesmru, kte ve svm ivot neznaj dn pirozen vypt, trp
pozemskmi podmnkami stejn jako zneitnm zemsk atmosfry. (To se
mezitm zhorilo natolik, e asi od roku 1960 se mimozeman pevn inkarnuj
do pozemskch tl, aby se zavas pizpsobili vem pozemskm podmnkm, kter
by jinak pro n byly nesnesiteln - pozn.autora).
Zdrav je individuln problm. lovk neme "plit svku na obou koncch", tj.
neustle t v napt a doufat, e zstane zdrv. Mnoho lid to tak dlalo lta a pak
se zhroutili a strvili na lku tdny, msce, ne-li dokonce cel lta. Jin byli
dostaten moud- zotavili se- pochopili svj problm a nauili se brt vci tak,
ani by si inili velk starosti. Potom ili dlouh lta, bhem nich se neustle tili
z toho, co jim prv ivot pinel. Kdybychom to vichni dovedli, byl by svt jin.
Je vak teba upozornit na to, e nelze doshnout uvolnn nsilm. Skutenho
uvolnn dosahujeme tstm; astn mylenky pinej stu, nebo tst lovka
osvobozuje.
Proto nm nai meziplanetrn nvtvnci nemohou s naimi zdravotnmi problmy
pomoci vce, ne nm zatm pomohli. Neustle nm vysaj mylenky tst, zbaven
49

odsudk. Musm znovu opakovat, e na ns pohlej jako na sv mlad bratry,

kter z celho srdce miluj, ale o nich vd, e si sv problmy mus vyeit sami,
aby dobe zvldli tuto lekci. Jakmile se naume duevn se uvolovat, staneme se
pstupn jejich mylenkm se snahou pomoci nm. Peten duch nen schopen
vnmat jin mylenky ne sv vlastn...
Nebyl jsem nikdy na dn jin planet ani na naem Msci. (Toto napsal Adamski
v roce 1960. V beznu 1961 navtvit Venui, v beznu 1962 Saturn. (Viz nae
knka "Cesta George Adamskho na Saturn", Neuss (nakladatelstv Hesemann)
1983 - bohuel ji rozebrna). Vechno, co jsem vm vyprvl, mi vylili obyvatel
jinch planet, kter jsem ml tu est potkat. Po vechna ta lta vzrstalo m
pochopen pro jejich filozofii, podle n se Stvoitel projevuje prostednictvm vech
forem ivota a lovk je vnou formou tohoto projevu. Dky tomu, e si uvdomili
tuto skutenost, nauili se zapomnat na minulost a t v ptomnosti (podobn jako
zsada "zcela se uvolnit na tomto mst a v tento okamik", jak se s n setkvme i
v pozemsk spiritualit - pozn. autora). Neustle si uvdomuj to, co jim nedovoluje
jednat s jinmi lidmi jinak ne s blahodrnou mylenkou. I kdy jsou svou formou
"lidt", pohlej na n s hlubm porozumnm nikoliv jako na lidi, nbr jako na
Bo inteligenci v konkrtn iv form, na n nemohou shledat dn vady.
Lid na Venui provaj stalet vlastnho ivota a pak prochzej zkuenost, kterou
my nazvme "smrt". Pro n je to nco podobnho, jako by se pesthovali z
domu, v nm ji dost dlouho slouili, do njakho jinho domu. Namsto toho, aby
eleli ztrty svho milovanho, jak to inme my zde na Zemi, t se obyvatel
Venue z toho, e jejich milovan ptel m p1eitost projevit se na nkterm
mst Otcova domu s mnoha obydlmi prostednictvm novho "domu". Jeliko
neznaj dn vlastnick pocit vi nktermu jinmu lovku, netruchl nad
rozlouenm, nebo lska, jak ji oni chpou, nezn dn rozlouen ... Toto ve
jsou lekce, kter se my, obyvatel Zem, musme nauit. Nikdo ns toho neme
zbavit, stejn jako jeden lovk neme jst msto druhho. Rst a pokrok jsou
individuln zleitosti. Je mono ukzat cestu, ale kad mus touto cestou sm
projt. Me si zvolit, zda pouije dlnice a bude se oteven stetvat s lekcemi,
kter pin kad okamik jeho ivota, a tyto lekce zvldat, nebo zda si vybere
objky. Rozhodnut le pouze na kadm z ns.
Avak ne vechno to, co ns kosmit cestovatel uili, je nov. Jejich moudrost je
u ns znma ji po tiscilet. V minulosti jsme se rozhodli, e ji budeme ignorovat, a
vymleli jsme si pro to jednu omluvu za druhou. Oni nm vak jednoduchou,
srozumitelnou e pipomnaj a znovu ukazuj cestu ivota v mru a tst, j je
Otcova vle pro vechny Jeho dti, a jsou kdekoli v irokm nekonenu Jeho domu
s mnoha obydlmi (jak pravil Je: "V dom mho Otce je mnoho obydl", pozn.
autora), ..., ivot ve vn rznosti, bez rozdlovn, jak je vyjden Prodou ve
vech jejch fzch. Jakmile jednou pijmeme Produ za svho uitele, bude nm
odhaleno mnoho "tajemstv" v cel jejch jednoduchost.
(Z knihy George Adamskho "Flying Saucers Farewell", 1960). Ltajc tale
pistly, v etin dosud nevylo pozn. zpracovatele.

(11)
50

Dr. Ing. Daniel Fry a ddicov Atlantidy

Obr. 54
Mimozemsk vesmrn lo,
kterou v roce 1964 filmoval Dr. Daniel Fry pobl Joshuy Tree ve stt Kalifornie.
Fotografie pozn. zpracovatele.
Dr. Daniel Fry je vynikajc vdec a elektronick inenr. Jako viceprezident
"Crescent Engineering Company" v Kalifornii a vedouc vzkumnho oddlen
zkonstruoval nkolik pstroj pro dc systm nosn rakety Atlas. Pedtm
pracoval Dr. Fry v Aerojetu General Corporation, kde byl poven instalac pstroj
pro dc a kontroln systmy ltajcch tles na raketov stelnici ve White Sands v
Novm Mexiku.
Bhem svho psoben ve White Sands se Dr. Daniel Fry poprv setkal s
mimozemany. Dolo k tomu 4. ervence 1950. Fry chtl vlastn tento den, kter
je americkm svtkem Dnem nezvislosti, jet spolu se svmi kolegy do blzkho Las
Cruces, aby se tam podval na ohostroj plnovan na tento veer a aby
samozejm tak oslavil svtek. Jeliko vak zmekal posledn autobus do Las
Cruces, ml trochu asu na to, aby si zael do pout a obdivoval jasnou non
oblohu. Po urit dob obdivnho sledovn oblohy se Fryovi zdlo, jakoby jedna
hvzda za druhou zhasnala, a si poviml, e hvzdy stle vce zakrv jaksi
pomalu klesajc tmav letc tleso.
Nakonec pistl ovln pedmt o prmru asi 9 metr ve vzdlenosti pouhch 20
metr od Frye. Ten s divem sledoval tento dkaz nepochybn rozvinutj
techniky, kdy se ozval jaksi hlas. Po del diskusi o pohncm mechanismu tto
lodi jej hlas pozval dle na krtkou cestu v tto lodi. Ukzalo se, e lo je bez
posdky a e je zena z matesk lodi nachzejc se ve vt vce. Na palub
nikdo nebyl; hlas pichzel rdiem z matesk lodi. Za 30 minut, tj. rychlost 13
000 kilometr za hodinu, peletl Fry v tomto UFO do New Yorku a zpt. Udiven
tmto technickm vkonem zeptal se svho "partnera", mimozemana jmnem ALan, na zpsob pohonu tto vesmrn lodi:
Obr. 55
Dr. Daniel Fry.
Fotografie pozn. zpracovatele.
Kotou lodi m dva ply, vysvtlil mu A-Lan, piem mezi obma ply dochz ke
spdu potencilu. "Materil obou tchto pl disponuje volnmi elektrony v
mnostv, kter pesahuje ve, co si vbec doke pedstavit. Regulan
51

mechanismus d protkn tchto elektron pes oba energetick prstence, kter

vid nahoe a dole v lodi. Zn zkony elektrodynamiky natolik dobe, abys vdl,
e pohybujc se elektron vytv magnetick pole. Obrovsk tok elektron
prochzejcch energetickmi prstenci vytv tedy mimodn siln magnetick
pole. (...) Kad zmna magnetickho pole zpsob vznik elektrickho pole, kter je
v kadm danm okamiku uspodno v amplitud shodn, v polarit obrcen a
kolmo k magnetickmu poli. Kdy vstupuj ob pole do protikladn rezonance, je
vznikl energie nejvt. inek vslednho pole je identick s inkem
gravitanho pole. Jestlie se psobit vslednho pole shoduje s titm lodi,
vznik jako jedin inek urit zven setrvanosti nebo hmotnosti lodi. Jestlie
vak toto psobit nen toton s titm lodi, pak se pohyb lod zan
zrychlovat ve smru k tomuto psobiti. Protoe tento systm, kter vytv pole,
je soust lodi, pohybuje se samozejm spolu s n a neustle vytv vsledn
pole, jeho sted le krtce ped titm lodi, m se tato lo urychluje tak
dlouho, dokud toto pole existuje."
Obr. 56, 57, 58, 59
Vesmrn lodi fotografovan Dr. Fryem.
4 fotografie z blzka ve dne pozn. zpracovatele.
A-Lan jet Dr. Fryovi sdlil, e jeho lid pochz pvodn ze Zem, avak ji nkolik
generac ije na palub obrovsk vesmrn lodi "nezvisle na jakkoliv planet".
"Ped nkolika destkami tisc let ili nkte nai pedkov na va planet, kterou
nazvte 'Zem'. Tenkrt tam v jednom ocenu, kter dnes nazvte 'Pacifik',
existoval mal kontinent. Nkter vae star legendy oznauj tuto zaniklou zemi
jako 'zatopen kontinent MU nebo Lemurie'. Na tomto kontinentu vytvoili nai
praotcov velikou i, v n dolo k intenzvnmu rozvoji vd. Ve stejn dob
existovala jin rychle se rozvjejc civilizace na jinm kontinentu v moi, kter dnes
nazvte Jinm Atlantikem'. Ve vaich povstech se tento kontinent nazv
'Atlantidou'.
Mezi obma kulturami panovala velk rivalita v oblasti vdeckho pokroku.
Zpotku ve probhalo pokojn, avak asem dostalo toto soupeen velmi
vyostenou podobu, nebo kad plemeno se ped druhm honosilo svmi spchy.
Bhem nkolika stalet pekonali rove vvoje, kterou vy dosahujete v dnen
dob. Nespokojili se s tm, e uvolovali energii atomu, jak to nyn provdj vai
fyzikov. Nauili se vytvet rotaci celch seskupen na energetick ose. (...) V
dsledku neustle vzrstajcho zostovn vztah obou civilizac a v dsledku
neustlho pokroku ve vvoji niivch zbran se nakonec ob civilizace
nevyhnuteln navzjem zniily."
Pi dalm kontaktu s Dr. Fryem, k nmu dolo 28. dubna 1954, dodal A-Lan, e
tch nkolik mlo lid, kte peili tuto prehistorickou jadernou katastrofu, uprchlo
na Mars, kde si vytvoili sv zkladny a vybudovali velk vesmrn lod, na nich
pak mohli nadle t nezvisle na planetch. U ns jsou proto, protoe vid, e my
opt stojme ped nebezpem vzjemnho znien. "... Chtli bychom vm ukzat
52

sprvnou cestu a pomoci vm sprvn pochopit moudrost lsky a spoluprce... To,

zda vae dti jet budou mt njakou budoucnost i nikoliv, zvis do znan mry
na spchu i nespchu vaeho vlastnho sil."
Podle A-Lana spov pina souasn situace v tom, e nepomrn rychlej
pokrok v oblasti vdy a prodnch vd nen provzen nezbytnm paralelnm
rozvojem vd duchovnch. "Vae dnen materiln vda je jako obrovsk masivn a
roziujc se stavba. Tato stavba roste se stle vt rychlost, avak opr se
pitom pouze o (men) duchovn a spoleensk fundament, kter se roziuje
mnohem pomaleji. (...)
Obr. 60
Snmek vesmrn lodi, z kvtna 1964 pozen Dr. Fryem blzko Merlinu, stt
Oregon.
Fotografie z blzka ve dne pozn. zpracovatele.
Pokud nebudou brzy nalezeny prostedky a cesty k podncen a na podporu rozvoje
duchovnch a spoleenskch vd na va Zemi, pijde nevyhnuteln doba, kdy vae
preferovn materiln vdy ped vdami ducha pivede vai civilizaci ke
zhroucen. (...) K takovmu zhroucen ji jednou na va planet dolo a vae
civilizace nyn doshla stdia, kdy se jeho opakovn stv pravdpodobnm.
Vae plemeno nyn ije trvale v nebezpe totlnho znien silami, kter samo
vyvolalo. Jak ale me bt njak civilizace ohroena nm, co sama vytvoila? Je
to velmi jednoduch - nepokroila v oblasti duchovnch a spoleenskch vd
dostaten daleko, aby se mohla rozhodnout, k jakm elm m bt jejch plod
vyuito. (...)
... existuje nezmniteln kosmick zkon, kter ponechv svobodu volby pslun
civilizaci. Vae civilizace a vae kultura nen v dnm ppad pedem odsouzena k
vyhlazen. Me se dle rozvjet, a pekon jednou provdy toto nebezpe - jak
vid, volba je ve vaich rukou.
Ve vaich filosofickch knihch se uvd, e lovk m milovat sv blin a
odpoutt svm neptelm. V naich knihch se vak prav, e kdy lovk svho
blinho - a tak on jeho - chpe, nestanou se oba nikdy nepteli. Avak vytvet
porozumn pro sv blin vyaduje schopnost dokzat se vctit do jeho postaven a
vidt vci tak, jak on je vid. Mezi vdnm' a 'porozumnm' toti existuje velk
rozdl. Vdn vznik v hlav, porozumn vak pichz ze srdce. ivotn dleit
nutnost pro vechny nrody vaeho svta spov zcela jednodue v
POROZUMN...
Kdyby pouze 10 % tchto stek vnovanch ve svt na zbrojen a s tm
spojenho sil bylo pouito na pomoc lidem, aby se vzjemn chpali, byla by
nemoc uchopena v samotnm zrodku a bhem nkolika mlo let vylena. Jakmile
se prmysl vaich zem zbav nutnosti vnovat as a energii na vrobu vlenho
materilu, budete moci zvit ivotn rove vech lid na Zemi natolik, e zmiz
53

veker bda. S odstrannm nouze zmiz zrove i strach a vae civilizace zajist
pekon onen kritick bod ve svm vvoji. Vae nejvt ra, 'zlat vk', se nachz
pmo ped vmi. Jedin co potebujete, je projt sprvnou brnou."
Dr. Fry, kter z profesionlnch dvod dosud mlel o svm "zitku z White
Sands", byl pi tomto setkn dotzn ze strany A-Lana, zda "bude nadle skrvat
sv svtlo". Nakonec Fry sebral odvahu na to, aby svoji zprvu zveejnil. Na
podporu cl formulovanch A-Lanem zaloil svtov sdruen "Understanding Inc."
(registrovan spolenost "Porozumn"). Jako dkaz svch setkn obdrel kruhov
kotou o prmru 8 cm, kter se podle rznch analz ve vdeckch stavech
skld ze zvltnho, vrazn mnohostrannho a neobvyklho spojen rznch
prvk.

(12)

Mystika ltajcch tal

Orfeo Angelucci
Orfeo Angelucci je mystikem mezi tmi, kdo pili do styku s mimozemany. Jeho
zprva o setkn s vysoce vyvinutmi vesmrnmi lidmi se te jako zjeven njakho
svatho i proroka v Americe 20. stolet. Orfeo byl italskho pvodu, vyrstal v
americk Stedn vrstv a ji v ranm mld se zajmal o prodn vdy. Ml
mimodn labiln zdrav, vysokou nervovou citlivost a senzitivnost na elektrick
proud. Intenzvn se zabval studiem metafyziky, studoval dla velkho jogna
Paramahansy Yoganandy a "spcho proroka" Edgara Cayceho.
Obr. 61
Orfeo Angelucci.
Fotografie hlavy pozn. zpracovatele.
Angelucci il v Kalifornii a pracoval jako mechanik u leteck spolenosti Lockheed
Aircraft Corporation v Burbanku. 23. kvtna 1952 ml zvltn neurit pocit,
jakoby se blila bouka nebo jakoby se vybjela elektina njakm jinm zpsobem.
V 0.30 skonila jeho smna a odjel smrem dom. Kdy se blil k okraji msta Los
Angeles, zpozoroval ovln pedmt, narudle svtc, kter ped nm letl ve
vzduchu jakoby jej vedl. Orfeo zaparkoval svj vz na kraji silnice. Objekt vyltl
smrem do ve, ale odpoutaly se z nj dv mal ohniv koule, kter klesaly a pak
se vznely vedle sebe ve vzdlenosti pouhch nkolika metr od Angelucciho.
Nazelenale se tpytily a mly prmr asi jeden metr. Mezi nimi se vytvoil jaksi
svteln film, z nho hovoil neviditeln mluv: "Neboj se Orfeo, jsme ptel!"
"Vidme pozemsk lidi takov, jac skuten jsou", sdlil hlas Angeluccimu. "Mme k
vm, pozemanm, hlubok, bratrsk vztah, kter vychz z prastar spznnosti
na planety se Zem. S hlubokm soucitem a pochopenm jsme pozorovali, jak v
54

svt prochz obdobm svch bolest rstu. Povaujte ns, prosm, za sv star
bratry."
Hlas oznmil Orfeovi, e je u nich znmo, e "ltajc tale" jsou na Zemi
pedmtem posmchu, co je vak zmrn. Pli by si, aby se pozemsk
obyvatelstvo s nimi touto cestou teprve postupn seznamovalo a zvykalo si na
mylenku, e k nim pichzej na nvtvu bytosti z vesmru.
"Kosmick zkon inn zabrauje tomu, aby jedna planeta zasahovala do vvoje
jin planety. Jinmi slovy eeno, Orfeo, Zem si mus svj osud utvet sama! My
vak uinme ve, co je v naich silch, abychom pozemskm lidem pomohli. Ale to
je kosmickm zkonem velmi pesn a siln omezeno. Nae optovn objeven v
atmosfe va planety m svj dvod ve skutenosti, e vvoj ivota na Zemi na
souasnm stupni materilnho pokroku je v nebezpe. (...)
V nespoetnm mnostv jinch svt v kosmu, Orfeo, jsou pozeman
jako mal dti, i kdy se mnoho z nich domnv, e dospli k vrcholm poznn.
Na jinch svtech vesmru existuje mnoho druh duchovnho a fyzickho vvoje.
Kad forma inteligentnho ivota se pizpsobuje fyzickm podmnkm, kter
existuj na jej domc planet. Vtina bytost existuje ve form vysoce jemnch
ltek, mnohem jemnjch ne na Zemi. Ale jejich velk vtina se svm zjevem
podob pozemskm lidem. (...) Ve skutenosti jsme star brati Zem, a proto
bychom chtli rdi pozemanm pomoci, pokud nm to ze sv svobodn vle
dovol."
23. ervence 1952 bylo Orfeovi dovoleno lett do kosmu v kotouov lodi bez
posdky. Proil tam jist zasvcen svtlem a navrtil se zpt s kruhovm
znamenm na lev stran hrudi, co je symbol pravnosti. "V tomto povznesenm
okamiku jsem poznal tajemstv ivota", pe Orfeo.
2. srpna 1952, po spaten UFO na cest dom z prce, se Angelucci poprv setkal
s jednm ze svch vesmrnch brat ve fyzick podob. Nazval jej "Neptun".
Cizinec byl velk, urostl a ml tsn pilhav oblek beze v. Hovoil s Orfeem o
kritick situaci na Zemi a o nadchzejc krizi, "velkm netst".
"Kdysi existovala ve va slunen soustav jin planeta, nejkrsnj a nejzivj
ze vech. Tato planeta byla pravlast pozemskch lid. Tam neznali ani bolest, ani
starosti, utrpen, nemoci nebo smrt. Ale v krse a divech tohoto svta se stali
domlivmi a arogantnmi. Vedli navzjem vlky a obrtili se dokonce proti Drci
vekerho ivota. A nakonec pak zniili svou vlastn planetu, kter dnes existuje
pouze jako neplodn prstenec asteroid a trosek ve slunen soustav. Aby se pak
tyto bytosti opt nauily vzjemnmu porozumn, soucitu a bratrsk lsce, byly
peneseny do materiln evoluce jedn men planety, toti Zem. Jejich uiteli se
staly utrpen, starost, zklamn a smrt. Jejich symbolem se stal zvec lovk.
Kad lovk si mus sm vypracovat svj vlastn osud a sv spasen."
V jnu 1952 se Angelucci "nhodou" setkal se svm vesmrnm ptelem na jedn
autobusov zastvce. Byl obleen jako pozemsk obchodnk - dkaz toho, e "oni"
mohou mezi nmi t nepoznni. Pi dalm setkn koncem lta 1953 byl Orfeo v
astrlnm tle penesen do domovskho svta svch mimozemskch ptel - do
svta s vym kmitotovou frekvenc. Varovali ho ped hrozc svtovou vlkou,
55

prorokovali vak tak pro dobu pot "nov, ndhern dny spoleenstv a opravdov
bratrsk lsky". Jestlie lidstvo nepodnikne nkter rozhodn kroky ve sprvnm
smru, pravil "Neptun", sraz se Zem v roce 1986 s planetoidem. Avak to, zda
toto "oitn Zem" bude teba, "zvis na pozemskch bratch a na jejich pokroku
ve svornosti, porozumn a lsce k blinmu v ase , kter jim jet zbv, mezi
tzv. "nyn" a rokem 1986. My jim poskytneme vekerou monou duchovn pomoc;
avak nejenom my, ale i jin bytosti ze vech oblast vesmru. Vme, e se je a
jejich svt jet poda zachrnit."

(13)

Radiov kontakty s mimozemany

Richard Miller
Jako mlad etnolog vdl George Hunt Williamson, e ji v prehistorickch dobch
dochzelo k setknm s "bitmi bohy" z "ohnivch voz". Zatkem 50. let porovnal
Williamson mty Indin s modernmi zprvami o UFO a byl fascinovn mylenkou,
e Zem je mon ji od pradvna pozorovna mimozemskou civilizac. Uinil z
toho zvr, e jestlie ji tehdy dochzelo k takovm stykm, jsou tyto styky
mon i dnes. A jestlie tito cizinci jsou schopni stavt takovto kosmick lod,
mus tak nco vdt o elektronice a modern radiotechnice. Kdy Spojen stty
proily v lt 1952 skutenou invazi UFO, pokusil se Williamson navzat s
mimozemany kontakt pomoc radiotelegrafie, radiovho spojen a nakonec i
pomoc telepatie. Radiotelegrafick kontakty se uskutenily pomoc Morseovy
abecedy pi frekvenci 350 a 450 kHz. Mimozeman odpovdli na otzky, kter
jim poloil Williamson a skupina stejn smlejcch badatel. Pomoc tto metody
tak Williamson zjistil termn, v nm nakonec skuten dolo k setkn George
Adamskho v kalifornsk pouti, jemu byl Williamson ptomen jako svdek.
Mimozeman nazvali sv vesmrn lod "kilovmi zvony". Uvedli, e se tyto
lod nepohybuj pomoc pohonnch ltek, nbr "na magnetickch linkch" a v
magnetickm poli "stejnm jako u nebeskch tles". Vesmrn bytosti hovoily o
atomov bomb a o jejm nebezpe pro Zemi. Mimozeman uvedli, e sem
pichzej proto, aby nm pomohli. Pro nai planetu zaal "Nov vk" a jejich
kontakty s nmi souvisej se souasnou kritickou situac na planety.
Mimozeman tak dajn ji navzali styky s pozemskmi vldami.
Opt se hovo o Maldeku i Malon, pt planet na slunen soustavy, kter
existovala kdysi mezi Marsem a Jupiterem, dokud jej obyvatel nezniili svou
civilizaci a svj domov. Dnes o n nadle svd pouze ps asteroid. Po znien
Maldeku dolo i na Masaru, tj. Marsu, k tkm katstrofm a vulkanickm
erupcm. Civilizace na Marsu byla zniena a jeho obyvatel se zachrnili na obou
umlch druicch Phobosu a Deimosu.
V roce 1954 se ke skupin okolo Williamsona pipojil mlad radiotechnik Richard
Miller, kter pak zaal sm vyslat zprvy pro mimozemany na krtkch vlnch v
psmu 11 metr. "Bylo teba pekonat mnoho obt, ne bylo mono s vmi
56

hovoit", uvdlo se v prvnm sdlen ze zatku z 1954. Pozdji Miller

zkonstruoval podle instrukc mimozeman "svtlo vyzaujc vysla": povrch
fotoelektrickho lnku, citliv na svtlo, zachycuje paprsek a pemuje jej na
proudov impulsy, , kter jsou modulovny zesilovaem a stvaj se slyitelnmi.
Ve sdlen z 5. jna 1954 mimozeman potvrdili, e navzali styk s vldami.
"Doufme v dal styky s tmto muem (Eisenhowerem), aby pravda zvtzila".
24. jna 1954 byl konen Dick Miller pozvn, aby navtvil UFO, kter pistlo na
Zemi, nebo "nyn je dleit osobn kontakt a porozumn".
Po hodinov jzd automobilem dorazil Miller do oblasti Ann Arbor v americkm
stt Michigan a pokraoval pky k oznaenmu mstu, jm byla rozsedlina mezi
dvma kopci. Po 15 minutch zachytilo jeho oko svteln paprsek - nad nm se
vznel kruhov, stbrn zbarven pedmt. Byl z jasnho barevnho materilu,
podobnmu hlinku i hoku. Jeho prmr inil 45 metr. V polovin vky se na
stran vesmrn lodi nachzela ti pravohl oknka. Lo piletla naprosto bez
jakhokoliv hluku. Spodn strana lodi se otevela a vysunuly se schdky. Dick Miller
po nich nastoupil do prosvtlen lodi.
Obr. 62
Richard Miller.
Fotografie hlavy pozn. zpracovatele.
Na konci schdk ho oekval mlad mu, obleen do jednodlnho hndho
overalu. Vedl ho chodbou do neekan velk mstnosti. Uprosted mstnosti stl
njak mu u ovldacho pultu, peruil svoji innost, otoil se a pozdravil Millera:
"Jmenuji se Sol-Tec a jsem velitelem tto lodi." Byl to dobe vypadajc mu s
vysokm elem a inteligentnm pohledem, kter Millerovi ponkud pipomnal
Clarka Gablea. "Pro jste navtvili nai planetu?", pt se Miller. "Navtvili jsme
tvou planetu v minulosti ji vcekrt", odpovd Sol-Tec, "poprv asi ped 14 000
lety. Od t doby sledujeme v periodickch obdobch vvoj obyvatel Zem. Tehdy u
vs existovaly dv rasy, kter byly pevldajc ... rasa lemursk a rasa atlantick.
(...) V prbhu asu jsme s politovnm a zklamnm zjistili, e Atlanan se stvali
postupn stle arogantnjmi a domlivmi, stle pynjmi... Lemuran zstali
... skromnmi a tichmi lidmi, jejich hlavn zjem spoval v tom, aby pomoc
svch vzrstajcch znalost zvyovali ivotn rove svch nrod. Ctidostiv
Atlanan zaali Lemuranm zvidt jejich krsn a odmen zpsob ivota (...) a
oba nrody se stle vce od sebe vzdalovaly. Vzjemn vztahy se nakonec staly
nesnesitelnmi a dostaly se na pokraj roztrky. (...) (Atlanan, pozn. aut.)
nakonec doshli toho, e dolo k vlce mezi obma rasami. Lemuran tomu
zpotku nemohli a nechtli ani vit. Avak protoe Atlanan zaali pouvat
nuklern zbran, uvdomili si s hokost, e se budou muset brnit."
Nyn, jak uvd Sol-Tec, hroz lidstvu opt nebezpe, e pouit nuklern energie
povede k jeho znien. Snahy o rozbit hmoty jsou proti vli Stvoitele. "Nien nen
sprvn smr, vede pouze k dalmu nien." Atomov energie skuten nevytv
57

dn blahobyt, nbr pouze strach ze znien, kter me pivodit. Budouc

radioaktivn odpady z atomovch elektrren "pispj k tomu, e dti ptch
generac budou vyrstat v takto otrven atmosfe jako monstra a abnormln
tvorov, jako nelidsk pery. Bude to dsledkem zpsobu, kterm vyuvte
energie atomu, jen pak psob na faktory ddinosti. " (Vezmte v vahu prorock
charakter tto vpovdi z roku 1954, dlouho ped uvedenm do provozu prvnch
atomovch elektrren, dlouho ped Harrisburgem a ernobylem).
Obr. 63
Sol-Tec.
Fotografie hlavy pozn. zpracovatele.
Sol-Tec: "Pipad mi skuten jako tst, e zde meme bt, abychom zabrnili
alespo tomu nejhormu, jestlie se vci vyhrot podobn, jak jsem Ti vylil v
ppad Atlantidy a Lemuran. Nememe pijmout mylenku na kosmick
dsledky, kter by nutn mlo znien va planety, na slunen soustavu. Budeme
schopni zabrnit tomu, aby se jet jednou opakovalo to, co kdysi zapoalo s
neastnou planetou Maldek. A akoliv si vt st lidstva stle jet neuvdomila
nai existenci, resp. nechce si ji uvdomit, pesto vs milujeme."
Sol-Tec sdlil Millerovi, e jeho kosmick lo pochz z jedn planety v soustav
Alfa Centauri (vzdlen od Zem 4,3 svtelnch let pozn. aut.). Tato planeta pat k
Vesmrn konfederaci zahrnujc pes 680 planet, kter zskaly prvo na lenstv
tm, e doshly uritho stupn vvoje. "Tyto planety se nachzej na vzjemn
velmi odlinch stadich nebo stupnch vvoje, avak pesto ij a psob spolen
ve prospch vech." I Zem byla kdysi lenkou tto konfederace, jet ped
katastrofou Atlantidy.
"Avak po ... zhroucen tto civilizace jsme museli ekat, a u vs opt vznikne
srovnateln kultura, abychom se mohli znovu pokusit navzat kontakty a nabdnout
vm, pozemanm, lenstv. Nyn se rychle bl doba, kdy vm budeme moci
pedat takov pozvn. Ne vak k tomu bude moci dojt, mus se vechny vae
nrody pokusit t spolen jako brati! Jestlie tohoto prakticky upmnm a
estnm silm doshnete, pak dojde k probuzen vych duchovnch hodnot, co
vae nrody dovede do vku plnho krsy a ulechtilch ivotnch cit,
nesrovnatelnho s jakoukoli slvou vaich minulch djin! Mil synu, ekme
touebn na to, abychom spatili vznik tohoto vku a abychom vm tak vem mohli
nabdnout bratrstv a lsku!"
Dick Miller: "Stejn jako odedvna bude vrozen touha po pravd roziovat
hranice lidskho vdom, a i pozemsk lovk pochop, e jeho domovem nen
jedin planeta, ale cel vesmr, a e on, lovk, je bratrem vech jeho obyvatel."
Obr. 64
Sol-Tekova vesmrn lo.
58

Fotografie lodi ve dne zblzka pozn. zpracovatele.

Na otzku Dicka Millera, zda on i jeho ptel ji navzali styky s vldami Zem,
odpovdl Sol-Tec: "Mj brate, v poslednch vaich letech jsme navzali kontakty s
vedoucmi sttnmi pedstaviteli vech vaich nrod. V nkterch ppadech jsme
hovoili s vaimi vdci. Navrhli jsme jim, aby ukonili vzjemn neptelstv, a
vysvtlili jsme jim technologick pokrok, kter by jejich nrodm mohl pinst nov
ivotn standard a nov ivotn styl. Bohuel jsme museli konstatovat, e ti, kdo
maj moc, bu nev, e jejich lid pro takov pokrok dozrl, nebo z egoistickch
dvod nechtj, aby proil nov nalezenou svobodu. Nememe samozejm vae
vdce nutit, aby pijali nae nvrhy nebo nabdky pomoci. Proto nyn navazujeme
styky s jednotlivci a skupinami v rznch sttech, aby veejnost, jakmile se o tom
dozv, mohla vykonvat ntlak na sv vldy."
KOSMICK KONFEDERACE
Po tomto kontaktu se medialita Dicka Millera rozila natolik, e byl potom schopen
pijmat mnohem rozshlej poselstv prostednictvm "channelingu". Nkter z
nich - zznamy stle existuj - jsou pmo dokonale podbarven hudbou. Jak nm
vyprvl Wendelle C. Stevens, kter se tenkrt zastnil nkolika takovch seanc,
uvedli mimozeman nejdve adu hudebnch skladeb klasik, kter mla skupina
opatit. Pi jedn dal seanci jim bylo sdleno, aby je uritm zpsobem sestihli
dohromady tak, e vznikla velkolep sms skladeb Strausse, Haydna a Beethovena.
Kdy se pak tato sms hrla, hovoil bhem hudby nkter z mimozeman, a to
Sol-tec, Monka, Korton nebo Voltra. Byla to dvouhodinov e prostednictvm
Millera jako mdia, bez jakkoliv chyby, bez pestvky, s dokonalm pzvukem a v
dokonalm souladu s hudbou. Dramatick pase k dramatick hudb, klidnj
pase k hudb lbezn. "Hovoilo se o nejrznjch a asto velmi sloitch
tmatech, lo o vci, o nich Miller nemohl nic vdt", prohlsil Stevens, "a bylo by
naprosto nemon hovoit voln a pitom v tak dokonalm souladu s hudbou."
Jeden z projev pednesench tehdy tmto zpsobem se tkal KOSMICK
KONFEDERACE (i GALAKTICK UNIE), piem nae Zem byla vyzvna, aby se k
n pipojila:
"Mme organizaci mnoha planet a slunench soustav vetn velkho mnostv
rznch galaxi, jejich poet nelze ani vyslit. Je to organizace, kterou nazvme
Vesmrnou konfederac. Kad len tto konfederace m vak naprostou svobodu,
pokud jeho hlavn sil je zameno na slubu, kterou me poskytovat tm, kte ji
potebuj. Mme urit pedpisy, podle nich se musme dit, podobn jako vy
mte urit zkony. Nepokoume se jednat proti tmto pravidlm, kter jsme
zformulovali na zklad rozhodnut vtiny, nebo tato pravidla nm vem slou k
dobru. Nae zkony dnm zpsobem nepreferuj nkterou slunen soustavu,
planetu, hvzdu i galaxii. Ty jsou si tm vechny rovny, a pesto u ns existuje
mnoho rznch stup civilizace...
Nehodlme v dnm ppad pevzt u vs vldu a ovldat vae nrody. Mme
dost starost s naimi vlastnmi problmy. Chtli bychom se pouze s vmi v
budoucnu podlit o nkter vsledky technickho a kulturnho pokroku, a tak o
59

urit pokrok v oblasti vzdln. Vae spchy a technick vvoj doshly tm

bodu, kdy to bude mon. Vae nrody brzy zskaj prvo na lenstv...
Brzy, jakmile budou na Zemi nastoleny urit pomry a jakmile dojde k rznch
vldnm zmnm a sociologickm pemnm, dojde k naemu pistn. Vystoupme
z naich lod a nabdneme vm nae ptelstv."

(14)

Mudrc z Giant Rocku

George W. van Tassel
Po dvacetilet innosti mechanika leteck vroby a civilnho zkuebnho pilota u
spolenosti Douglas Aircraft, Howard Hughes a Lockheed se George van Tassel
uchlil do samoty v pouti. V roce 1947 si od vldy pronajal poutn letit Giant
Rock pobl Yucca Valley v kalifornsk pouti. "Giant Rock" (Velk skla), symbol
tohoto letit, je vlastn gigantick monolit o vce 20 metr a hmotnosti asi 100
000 tun. Pod touto obrovskou kemenovou sklou, kterou ji Indini uctvali jako
msto sty, se nachz jeskyn, v n za druh svtov vlky jeden nmeck pin
hledal toit. George van Tassel odeel do tto pustiny, aby nalezl sm sebe a
aby svj ivot vnoval studiu univerzlnch pravd. Tato jeskyn pod sklou mu
slouila jako msto pro meditace. Zde tak zatkem lta 1952 navzal prvn
telepatick kontakt s "Radou sedmi svtel", s mimozemany. Zatkem ervence
mu pak jedna bytost jmnem Portla sdlila, e za nkolik dn doraz poprv na
mimozemskou kosmickou stanici Schare na obn drze kolem Zem velitel
kosmickch lod Galaktick konfederace Atar a bude s nm chtt tak hovoit.
18. ervence 1952 obdrel George van Tassel nsledujc zprvu: "Zdravm vs,
bytosti ze Shan (Zem). Zdravm vs v lsce a mru. Jsem Atar, velitel sektoru
Quadra, mezistanice Schare, vechny projekce, vechny vlny. Radou sedmi svtel
jsi byl doveden ke mn, inspirovn vnitnm svtlem, pipraven pomoci tvm
blinm. Jste smrteln a jen jin smrtelnci mohou pochopit, co doke pochopit
jejich blin. Smysl a el tto organizace spov do urit mry v tom, abychom
lidstvo zachrnili ped sebou samm. Ped nkolika lety podle vaeho asu se vai
nuklern vdci proheili proti Knize vdn'. Odhalili, jak me dojt k atomov
explozi. Vsledky byly straliv, kdy byla tato s0a pouita k niivm elm, avak
jsou nesrovnateln se kodami, kter tato sla me napchat v budoucnu.
Nejastji si vak dlme starosti s vaimi pokusy o syntzu jader vodku. Tento
prvek pin ivot... a jestlie jej takto pouijete, ohrozte tm ivot na Zemi.
Prosm, vyzvi tvou vldu, aby informovala vechny ostatn vldy na Zemi o
tto skutenosti."
Obr. 65
George W. van Tassel (1910 1978).
60

Fotografie hlavy pozn. zpracovatele.

Avak toto varovn ped pouitm vodkov bomby byl pouh zatek etnch
pouen o nov, "mrn" technologii, jich se van Tasselovi dostalo v prbhu
nsledujcch let. Nauili ho pouvat nov techniky, univerzln energie (energie
teru nebo orgonu) k podncen rstu rostlin. Jedna plant v Riverside v Kalifornii
pak skuten tuto metodu spn pouila a pedela tak kodm zpsobenm
mrazy na jejich pomeranovncch. P tto metod vis dol vdy sedm mdnch
drt na 11 metr vysokm sloupu uprosted pole, piem jako izoltor se
pouv peklikovch kotou. Na pat sloupu, kter se skld z obyejn
galvanizovan elezn trubky a smrem nahoru se zuuje, zasahuj drty do pdy a
v hloubce asi 50 centimetr pak probhaj v sedmi rznch smrech a k hranici
pole. Konec kadho drtu je navinut na permanentn magnet, kter na konci
vynv ze zem a ukazuje ve smru sloupu. Jeden drt smuje k magnetickmu
severnmu plu.
24. srpna 1953 kolem 2. hodiny rann, kdy byl plnk, se George van Tassel setkal
s jednm mimozemanem. V lt spali van Tassel a jeho manelka vdy pod irm
nebem, pod hvzdnou oblohou. Ani by vdl pro, van Tassel se on noci probudil,
a kdy vstval, spatil asi dva metry od svch nohou stt njakho lovka. To
samo o sob nebylo nic neobvyklho, nebo van Tassel a jeho manelka se asto v
noci probouzeli, kdy na poutnm letiti pistvali ciz lid. Ale v takovch
ppadech se obvykle roztkali psi, zatmco tento cizinec se objevil bez jakhokoliv
hluku a ani psi si ho zejm nevimli. Kdy se van Tassel posadil, zeptal se cizince,
co si peje. Potom spatil ve vzdlenosti asi 100 metr lesknouc se a zc
vesmrnou lo, kter se vznela asi 3 metry nad zem. Cizinec pravil: "Jmenuji se
Solganda. Rd bych vm ukzal nai lod"'.
Van Tassel se pokusil probudit svoji manelku, avak Solganda se jen usml. Spala
hluboce, jako by byla ommena. Kdy se van Tassel na nco zeptal, Solganda mu
odpovdl dve, ne stail otzku vyslovit; zejm tyto otzky vnmal telepaticky.
Kdy se van Tassel v doprovodu Solgandy blil k lodi, poviml si siln elektiny ve
vzduchu. Kdy se piblil na 15 metr, vlasy se mu zjeily a v bie mu zaalo
svdit. Tento pocit okamit, zmizel, kdy van Tassel vstoupil do vesmrn lodi.
Obr. 66
Prez vesmrnou lod podle George Adamskho.
Technick nrys - ez pozn. zpracovatele.
Lo mla prmr 12 metr a byla 6 metr vysok. Podobala se pesn vesmrnm
lodm, kter o pl roku dve vyfotografoval George Adamski. Vnitn prostor ml
prmr 6 metr. Stny byly z opalizujcho materilu, podobnho perleti. Ve vi
lokt se nachzely rozvodn pulty pod oknky kolem vnjho plt. Ve stedu
vesmrn lodi prochzel sloup, vlastn pl.
61

Na palub se nachzeli ti humanoidi, vichni vysoc asi 1,65 metru. Tito ti mui po
celou dobu mleli, obas se zasmli, ale van Tasselovi nebyli nikdy pedstaveni.
Solganda mu ukzal lo a telepaticky mu vysvtlil pohnc mechanismus. Potom
penesl van Tassela zpt k jeho posteli. Cestou tam letli kolem ulov skly.
Solganda vyjmul zpod svho overalu mal pedmt o prmru asi 6 cm, kter ml
zaven na rce kolem krku.
Otoil jej mezi svma rukama, otevel na dvou protilehlch stranch a nasmroval
jej proti skle. Van Tassel uvidl, jak svteln paprsek o tlouce tuky vystelil z
pedmtu na kopec. Zeptal se Solgandy, zda takto na nco nest0el. Ten to popel
a naopak mu sdlil; e vlastn ten mal pedmt, co je krystalov baterie, nabjel.
Krystalovou baterii bylo mono stlaenm vybt a dodat tak energii svmu
elektrickmu tlu, sv aue. Jestlie k tomu dojde, "zmiz" z o lidskmu
pozorovateli. Spov to v tom, e rozliovac schopnost naeho zraku je od 4000
angstrm (krajn fialov barva) a do 7700 angstrm, co je samozejm jen
velmi omezen spektrum. Pomoc tto krystalov baterie zvyuj mimozeman
frekvenci sv aury natolik, e se pak nachzej mimo toto spektrum. (Tento efekt
popsal Howard Menger a Carl Anderson; Menger jej dokonce vyfotografoval). Po
tomto vysvtlen se Solganda rozlouil a zmizel. O minutu pozdji lo bezhlun
vyrazila smrem k obloze; kde pak po dal minut zmizela z dohledu van Tassela.
Obr. 67, 68
Tuto fotografii vesmrn lodi nad Giant Rockem podil mstn policista a erif F. W.
Ackermann 24. Kvtna 1959 bhem proslavench vro van Tassela. UFO bylo pi
fotografovn neviditeln..
Vlevo fotografie vesmrn lodi, vpravo fotografie policisty pozn. zpracovatele.
Kdy pak van Tassel pt den prozkoumal s kompasem msto, nad nim se
vznela vesmrn lod, zjistil magnetick poruchy. Kompas se odchyloval 0 100 ve
vchodnm smru pi pchodu ke stedu pole, a o 50 zpadnm smrem pi
odchodu z tohoto msta. Kdy van Tassel o tden pozdji hostil prv na tomto
mst sv hosty, udlalo se jim nevolno a nemohli jist. Krom toho se ohlsil jeden
soused z okol, Dan Boone, kter v 01.55 hodin zaslechl promnn bzuiv zvuk.
Toto ve pedstavovalo pro van Tassela dkazy o tom, e se mu to nezdlo a e
jeho zitek byl skuten. Dokzal si vzpomenout i na to, e po svm zitku el
nejdve ke skle a vykouil cigaretu, piem na druh den nael oharek.
Jak mimozeman sdlili Georgi van Tasselovi pi pozdjch komunikacch,
pozoruj lidstvo ji cel tiscilet, nebo jsou naimi praotci. "Vtina pozeman
jsou kenci adamovch syn boch, naeho lidu, a pozemsk Eviny zvec rasy.
Proto maj lid hust, animln pozemsk tlo a vnitn, bosk tlo duchovn. (...)
Mnoz nai uitel jim dali zkony, je maj dodrovat. Kdyby byli bvali dostaten
moud, byli by ji vechny sv problmy vyeili. (...) Msto toho vak sv
hospodstv rozvjeli metodami, je pouze pispvaly k nien ivotnho prosted na
jejich planet. (...) Nyn stoj ped alternativou, zda tuto planetu budou nadle niit,
aby zachrnili sv hospodstv, nebo zda je nechaj svmu osudu. V obou
62

ppadech budou trpt tm, e se vydali cestou Zlatho telete namsto vnch
zkon Tvrho ducha. (...) My nememe zashnout, dokud se vy sami k tomu
nerozhodnete. Nememe poruit Bohem dan zkon svobodn vle. Teprve a se
pozemsk lidstvo a jeho patn veden ady k tomu rozhodnou, budeme jednat.
Jestlie si zvol mr za cenu hospodsk krize, pak jim pijdeme na pomoc. (Jako je
tomu dnes v SSSR, pozn. autora). Jestlie si zvol vlku, pak zashneme, a
budou masy pnliv prosit Boha o pomoc. Meme jim kdykoliv pomoci, a
tak jim kdykoliv pomeme, jestlie se obrt ke Stvoiteli a ukon svj niiv
zpsob ivota."
Obr. 69
Integraton.
Fotografie pozn. zpracovatele.
29. prosince 1954 bylo van Tasselovi sdleno, e vesmrn flotila pod vedenm
Atara nyn zdila sv velitelstv na Nirbue (Venui), zatmco dv men kosmick
zkladny, Schare a Shanchea, se nachzej na obn drze Zem. Shanchea m
prmr 2 500 kilometr (chybn uvedeno, m rozmry nkolika kilometr pozn.
zpracovatele), nelze ji vak vidt, nebo jej povrch neodr slunen paprsky,
nbr je absorbuje.
Dr. Lincoln La Paz, jeden z vldou zamstnvanch expert na meteorick jevy,
tak skuten 23. srpna 1954 oznmil v asopise Aviation Week, e v rmci
vldnho projektu Skysweep (Nebesk hon) byly pod vedenm profesora Clyda
Tombaugha, objevitele planety Pluto a pednho astronoma USA, ji v roce 1953
zjitny dva "nov" satelity na obn drze Zem, z nich jeden se nachzel ve
vzdlenosti 640 km a druh ve vzdlenosti 960 km. Je nesporn, e oba tyto
"satelity", kter pozdji zmizely, lze identifikovat jako vesmrn stanice Schare a
Shanchea.
Obr. 70
Vlevo: snmek diod, kter obklopuj kupoli Integratonu.
Fotografie pozn. zpracovatele.
Jedna z novch technologi, kterou van Tasselovi pedali mimozeman, vedla ke
zkonstruovn Integratonu, ivotnho dla George van Tassela. Kdy v roce 1978
zemel, bylo toto dno z 95 % dokoneno a mlo hodnotu 200 000 dolar. Jeho ci
pak pokraovali v prci, avak se skromnmi prostedky pochzejcmi ze sbrek, a
proto tak pomalu. Integraton je elektrostatick, magnetick genertor, kter
energeticky nabj bunnou strukturu lovka a tm ji transformuje a omlazuje.
Kupolovit stavba je 15 metr vysok a neobsahuje dn kov, tj. ani hebky i
rouby. Kupole je obklopena 64 diodami, co jsou zde statick pijmae, na jejich
pice se nachz induktor a jejich dno je pokryto karbonizovanou pry (kvli
63

izolaci). Koule je akumultor, kter zabrauje tomu, aby se elektrony zachycen

diodami opt dostaly do atmosfry. Tye jsou pomoc kabelu spojeny s induktorem
a koul, kter pivd elektrony ke kovovmu reflektoru iont uvnit kopule
Integratonu.
Obr. 71
Leteck snmek Integratonu.
Fotografie pozn. zpracovatele.
Strnut, jak van Tasselovi vysvtlili mimozeman, znamen ztrtu energie,
kterou ji nelze nahradit. Strnut je mono zastavit, nebo alespo zmrnit.
"Nelme dn nemoci", prohlsil, "nbr se zabvme vhradn regenerac
tlesnch bunk. Vitln tlo vlastn vbec neme onemocnt. Pouze kdy
elektrick nboj bunk v uritm tlesnm orgnu nebo lze poklesne, me dojt
k poruchm. Duch je elektrickou bz, kter oivila organick stvoen. Clie, co
jsou nepatrn mal vlsky podobn antnm v dchacm systmu vech lid,
odebraj elektrick nboj z atom vzduchu a kyslku. Tento nboj je pak
zachycovn pes plce krevnmi bukami, kter psob jako kondenztory. Pi obhu
krve tlem je pak tento nboj dle pedvn jinm tlesnm bukm. Lid, zvata,
rostliny a hmyz jako i vechny ostatn formy ivota se d tmto univerzlnm
elektrickm principem.
Dr. Makai Takata, lka a profesor na univerzit Toho v Japonsku, zjistil, e
napklad zporn ionty (pvod kyslku!) zpomaluj proces strnut, a domnv se,
e kad, kdo pouv vhod genertoru zpornch iont, me bt aktivn a do
90. roku svho ivota. V Integratonu vytvme spontnn polarizaci pro kad
jednotliv iont v kad tlesn buce a bombardujeme lovka miliardami iont,
kter pronikaj tlem a tmto zpsobem bud enzymov reakce."
Giant Rock a pozdji Integraton se staly poutnm mstem pro tisce zjemc, zvlt
pak v prbhu kadoronch setkn s UFO u Giant Rock, kter se brzy stala frem
a mstem setkn mnoha novch lid pichzejcch do styku s mimozemany. Na
tchto setknch byla tak skuten UFO tm pravideln pozorovna a
fotografovna. Toto ve pisplo k tomu, e se "mudrc z Giant Rocku" jet za
svho ivota stal legendou.

(15)

II. kapitola: USA, 1954

DRUH FZE: KONTAKT S PREZIDENTEM

64

Obr. 72
Strojov text o dn na Murocu od pana Geralda Lighta pan Meade Layne pozn.
zpracovatele.

Leteck zkladna Edwards (Muroc) ve stt Kalifornie,

20. nora 1954:
Setkn s prezidentem
Jak vyplv ze zprv lid, kte pili do styku s mimozemany, navzali
mimozeman po svm hromadnm objeven nad Washingtonem v lt roku 1952
kontakt s americkou vldou. Nen znmo, jakou formou k tomu dolo. Domnvme
se, e dolo k radiovm kontaktm, podobn jako k tomu dolo na soukrom rovni
v ppad Dicka Millera a George Hunta Villiamsona. Krom toho byly rzn
zkontaktovan osoby, mimo jin i George van Tassel, poveny, aby zaslaly zvltn
poselstv prezidentovi. Tm se stal po prezidentskch volbch na podzim roku 1952
generl Dwight D. Eisenhower, kter nastoupil do svho adu od ledna 1953.
Eisenhower se jet-bhem sv aktivn sluby v armd dovdl o ppadech zcen
UFO v letech 1947 -1950 v oblastech Roswell, Aztek a Laredo (viz: UFO: Dkazy).
18. listopadu 1952, po svm zvolen, obdrel situan zprvu vldnho vboru
"Majestic 12", kter byl jeho pedchdcem Harry S. Trumanem poven zkoumnm
skrytch vrak UFO. Vbor prezidentovi doporuil psn utajen "z dvod nrodn
bezpenosti". Prezident Eisenhower nepochybn v roce 1953 etl zveejnnou
zprvu George Adamskho o styku s mimozemany v bestselleru ("Ltajc tale
pistly"), kter se kupoval po statiscch, a byl proto pipraven, kdy dolo k jeho
vlastnmu setkn s nvtvnky z jinho svta.
Obr. 73
Prezident USA Dwight D. Eisenhower.
Fotografie hlavy pozn. zpracovatele.
Djit tto udlosti, zkladna vlenho letectva Edwards/Muroc severovchodn
od Los Angeles ve stt Kalifornie, se ji v pedchozch mscch a letech stalo
mstem demonstraci UFO:
- 8. ervence 1947: Hlen o tyech rznch pozorovnch neidentifikovatelnch
kotouovch pedmt nad leteckou zkladnou Muroc a nad tajnou zkuebn oblasti
Rogers Dry Lake.
- 31. srpna 1948: Velk pedmt s vce ne kilometr dlouhm ohonem z modrch
plamen peltv nad zkladnou Muroc ve vi 17 000 metr.
65

- 14. ervna 1950: Dopravn pilot nmon pchoty a ada civilnch pilot pozoruje
doutnkovou mateskou lo 40 km na vchod od Maroku.
- 10. srpna 1050: Poruk Robert C. Wykoff, fyzik nmon pchoty, pozoruje
dalekohledem velk pedmt kotouovho tvaru, kter manvruje pobl Edwardsu.
- 30. z 1952: Leteck fotograf Dick Beemer.a dva dal svdkov pozoruj dva
kulovit, mrn zplotl pedmty manvrujc nad zkladnou Edwards.
- nor 1954: Rozhlasov komenttor Frank Edwards informuje o vln vskytu UFO
nad zkladnou vlenho letectva Edwards ve vyschlm jezee Muroc. V beznu
Edwards oznmil, e se z dvrnch zdroj dovdl o "pistn UFO na jedn
vojensk zkladn v Kalifornii".
20. nora 1954 zmizel prezident Spojench stt na nkolik hodin ze svtel
ramp svtov veejnosti.
Oficiln pijel prezident do Kalifornie, aby si zahrl golf. Bydlel na rani jednoho ze
svch ptel, u Paula Roye Helmse. To u samo je dosti s podivem, nebo pouhch
pt dn pedtm se vrtil z delho lovu v Georgii. Ran se nalzal u Palm Springs,
nedaleko od Maroku. To, k emu dolo onoho 20. nora, zstv nadle oficiln
zahaleno tajemstvm. Prezident toho dne odjel, ani by s sebou vzal pslunky sv
osobn ochrany. Veer se mezi ptomnmi novini il neklid a objevily se prvn
spekulace o tom, e se prezidentovi pihodilo nco vnho. Akoliv oficiln msta
stle tvrdila, e je ve v podku, napt mezi zstupci tisku se viditeln zvyovalo.
Pak z dvrnch zdroj pronikla informace, e prezident skuten na rani nen a e
tiskov tajemnk James Haggerty byl uprosted grilovho verku odvoln do Smoke
Tree, aby vystoupil s prohlenm. Tehdy v tiskovm sle hotelu Mirador vzniklo
nco, co pozdji list Times oznail jako "demonstraci novinsk masov hysterie".
Zstupce United Press oznmil, e Eisenhower zejm vn onemocnl, jeho
kolega z-Associated Press jej petrumfl tvrzenm, e prezident je mrtev. Musel to
vak dementovat, kdy Haggerty, sice patn naladn, avak slavnostnm tnem
oznmil, e si Eisenhower ulomil kuec kost zubn korunku a e jej jeho hostitel
rovnou dopravil k nejblimu zubnmu lkai - doktoru F A. Purcellovi.
Tisk se s tmto vysvtlenm spokojil a nikdo se netzal, pro tato nvtva u
zubnho lkae zejm trvala cel den a pro prezident musel zmizet za "temn
noci" a bez svch osobnch strc. Dal den na narychlo organizovanm "grilovm
verku prezidenta" byl pedstaven Purcell jako "onen zubn lka, kter oetil
prezidenta". Ale jeho manelka (Purcell mezitm zemel), kter byla pozdji
dotazovna ufologem Williamem Moorem, odmtla jakkoliv koment. A to je
ponkud podivn chovn manelky venkovskho zubnho lkae, kter byl dajn
velmi hrd na to, "e oetoval prezidenta". Naopak si nepla bt v tto souvislosti
citovna, a nepotvrdila, e jej mu prezidenta oetil. Mla snad strach, e se
zaplete do protiklad, nebo si ji nemohla vzpomenout na zastrac tvrzen, kter j
a jejmu mui tenkrt naokovali ?
16. dubna 1954 obdrel metafyzik Meade Layne ze San Diega ve stt Kalifornie
dopis od svho ptele Geralda Lighta pracujcho pro mocn americk informan
koncern CBS. To, co Light v tomto dopise l, dokazuje, e "afra s kuec kost"
byla ve skutenosti politick zastrac manvr:
66

"Mil pteli !
Prv jsem se vrtil z Muroku. Ta zprva je pravdiv, neuviteln pravdiv
!
Uskutenil jsem tu cestu spolen s Franklinem Allenem z Hearstovch novin,
Edwinem Noursem z Brookingsova stavu (bvalm finannm poradcem prezidenta
Trumana) a biskupem Mclntyrem z Los Angeles (prosm, zachovejte tato jmna
prozatm v dvrnosti).
Kdy jsme dostali povolen vstoupit do vyhrazenho prostoru (asi po esti hodinch,
kdy jsme byli provovni na kdejak detail, udlost, phodu a aspekt naeho
osobnho i veejnho ivota), ml jsem zeteln pocit, e nastoupil konec svta
fantastickm a zrove realistickm zpsobem. Nikdy jsem nevidl tolik
lidskch bytost ve stavu plnho zhroucen a zmatku, kdy poznaly, e
jejich vlastn svt skuten skonil s takovou definitivnost, e se ned ani
popsat. Realita ltajcch tles "jin dimenze" nyn navdy zmizela z e spekulac
a pronikla znan bolestn do vdom kad odpovdn skupiny vdc a politik.
Bhem sv dvoudenn nvtvy jsem spatil pt rznch a navzjem odlinch typ
letadel, kter si prohleli a zkoumali pedstavitel naeho vojenskho letectva, a to
za ptomnosti a se souhlasem mimozeman! Nemm slov, abych vyjdil sv
reakce. Udlo se to vak. Je to historickou skutenost.
Prezident Eisenhower, jak ji patrn vte, byl nedvno bhem sv nvtvy v Palm
Springs tajn jedn noci dopraven na Muroc. A j jsem pesvden, e bude
ignorovat ten stran konflikt mezi rznmi "autoritami" a e se prostednictvm
rozhlasu a televize obrt pmo na lid, bude-li slep ulika dle pokraovat. Jak
jsem pochopil, pipravuje se oficiln prohlen pro zemi, kter by mlo bt vydno
v polovin kvtna.
Nechm na Tvch vynikajcch schopnostech dedukce, aby sis vytvoil phodn
obraz obrovskho duevnho a citovho zmatku, kter se nyn zmocuje stovek
naich vdeckch "autorit" a vech vdtor z rznch specializovanch obor,
kter tvo nai souasnou fyziku. V nkterch okamicch jsem nedokzal potlait
vlnu soucitu, kter se mne zmocnila, kdy jsem pozoroval patetick as jinak tak
vynikajcch mozk, kter se snaily najt njak racionln vysvtlen, je by jim
umonilo zachovat si sv znm teorie a koncepce. A dkuji svmu vlastnmu
osudu za to, e mne dvno pedtm dovedl do metafyzick houtiny a donutil mne
najt si sv vchodisko. Vidt siln osobnosti, jak se plaz ped naprosto
nepochopitelnmi aspekty "vdy", nen nic pjemnho. Zapomnl jsem, jak vedn
vc se v m mysli staly takov vci, jako je odhmotnn "pevnch" pedmt.
Pchod a odchod terick, resp. duchovn bytosti se pro mne za posledn adu let
stal natolik znmou vc, e jsem prost zapomnl, e takovto jev me naruit
duevn rovnovhu lovka, ktery na to nen zvykl. Nikdy nezapomenu na tchto
tyicet osm hodin na Muroku ! G.L."
Lightova verze udlost z 20. nora 1954 byla pak skuten potvrzena z rznch
nezvislch pramen:
67

- Britsk ufolog Desmond Leslie narazil pi svm studiu v lt 1954 na pslunka

vojenskho letectva, kter mu potvrdil, e "prezident Eisenhower bhem sv
dovolen v Palm Springs navtvil Muroc, aby vidl mimozemsk ltajc objekty,
kter tam pistly." Jeden "ltajc tal", co byl ltajc objekt o ice 35 metr,
kter pistl na pistvac drze v Muroku, byl ukryt a peliv steen v hangru 27.
Mui, kte se vraceli z dovolen, nebyli vbec vputni na zkladnu a dostali rozkaz
"zmizet". Nkterm z nich byly jejich osobn vci doneseny k brn a nebylo jim
dovoleno vstoupit na zkladnu. Lid, kte se v t dob pechodn nachzeli na
Muroku, nesmli za dnch okolnost tuto zkladnu opustit.
- Spisovatel Frank Scully, kter si v roce 1954 koupil dm nad Edwards, se dovdl
od jednoho z pro nho pracujcch tesa, kter byl zrove civilnm zamstnancem
na zkladn Edwards, e prezident skuten "ped nkolika msci" tuto leteckou
zkladnu navtvil, a e "se divil", kdy ptho dne o tom nebylo v novinch ani
zmnky.
- Koncem roku 1982 uveejnil len britsk Horn snmovny, hrab z Clancarty,
"dvrnou zprvu bvalho americkho pikovho zkuebnho letce, kter je nyn
v dchodu", je se mu dostala do rukou. Clanvarty uvd, e "tento pilot byl jednm
ze esti lid, kte byli ptomni setkn Eisenhowera s mimozemany. Byl pizvn
jako technick poradce vzhledem ke svmu charakteru a svm zkuenostem
zkuebnho pilota. Na zkladn pistlo pt rznch cizch kosmickch lod. Ti z
nich mly tvar tale, dv byly doutnkovho tvaru. Eisenhowera, kter se prv v
t dob nachzel na zotaven v blzkm Palm Springs, sem zejm zavolali vojent
pedstavitel. Zatmco Eisenhower se svoj malou skupinkou pihlel,
mimozeman vystoupili a blili se k nim. Tito cizinci vypadali podobn jako lid.
Mli piblin stejnou vku, postavu prmrnho mue a dchali vzduch bez
pilby. Mimozeman hovoili anglicky a sdlili Eisenhowerovi, e chtj na Zemi
zahjit program vchovy lid a informovat je tak o jejich souasnosti. Eisenhower
jim ekl, e se nedomnv, e by na to byl svt pipraven, a obval se, e takovto
oznmen by mohlo vyvolat paniku. Zdlo se, e to cizinci chpou. Potom prohlsili,
e budou nadle navazovat izolovan kontakty s jednotlivmi lidmi, dokud si
pozeman na n nezvyknou. Eisenhower ekl, e si mysl, e je to sprvn,
pokud nevyvolaj dnou paniku a zmatek. Potom cizinci pedvedli ohromenmu
prezidentovi a jeho doprovodu sv ctu vzbuzujc technick monosti. Ukzali
prezidentovi kosmickou Io a pedvedli mu dokonce svoji schopnost stt se
neviditelnmi. Prezidentovi to zpsobilo znanou stsnnost, nebo nikdo z ns je
nevidl, akoliv jsme vdli, e tam jsou. Potom cizinci nastoupili do svch lod a
odstartovali. Vichni z ns jsme byli zavzni psahou, abychom vc udreli v
nejpsnj tajnosti."
Lord Clancarty: "Ten pilot o tom nikdy s dnm lovkem nemluvil, ale te jsou
mrtvi vichni, kte byli ptomn, krom nj samotnho".
- Francouzsk spisovatel Robert Charroux cituje zprvu mladho poruka, kter
uvd, e byl svdkem kontaktu prezidenta Eisenhowera s tmito mimozemany.
Po neustlm nalhn jednoho reportra dajn ekl: "Oba mui, kte vystoupili z
UFO, hovoili anglicky a prohlsili, e picestovali z planety, nachzejc se v
sousedstv ob hvzdy Betelgeuze. ivotn podmnky na tto planet odpovdaj
podmnkm panujcm na Zemi."
68

- V polovin 50. let vylil jeden serant pistn lodi koncem ledna 1954 Gabrielu
Greenovi, expertu na UFO z Los Angeles: "Byl jsem na dlosteleckch stelbch
pod velenm jednoho generla. Stleli jsme na cle ostrou munic, kdy tu nhle
smrem na ns letlo pt UFO. Generl nadil vem baterim okamit zahjit
palbu na tyto lod. To jsme tak uinili, ale nae stely nemly vbec dn inek.
Potom jsme pestali stlet a pozorovali jsme UFO pi pistn vedle jedn z velkch
hal."
Obr. 74
Xero vtahy z novin: Prezident USA Dwight D. Eisenhower (hlava),
5 lod vedle sebe s Vesmrnmi lidmi, hangry,
hlava Lorda Clancarta, mapka pozn. zpracovatele.
- Americk astronaut Gordon Cooper potvrdil 10. dubna 1978 v americk
nejpopulrnj talkshow Merv Griffin Show "skutenost, e v Americe pistla
kosmick lo. Mla posdku, nae vlda ten kovov pedmt vidla a v, jak tyto
bytosti vypadaj". Cooper sm pozdji potvrdil v rozhovoru s americkm autorem
Timothy Green-Bedleym, e mu byl bhem jeho sluby promtnut film, kter
ukazoval pistn UFO na jedn kalifornsk leteck zkladn zatkem 50. let.
- 1. bezna 1976 odhalil bval pslunk vojenskho letectva Paul Solomon, kter
v roce 1954 slouil na zkladn Edwards, dal podrobnosti o setkn s
Eisenhowerem: "Jednoho dne se udlo nco, co vechny dstojnky vetn velitele
vyhnalo na pozorovac v. Odtud velitel pozoroval jaksi kotou o prmru 60 a
100 metr, kter se vznel pmo nad startovac drhou. Tento podivn pedmt
bylo mono pozorovat po nkolik hodin, doslova tak dlouho, a o tom vdl kad
mu na zkladn: Vechny dovolenky byly zrueny. Kad musel zstat v
kasrnch. Nikdo nebyl informovn o dalm dn. Vichni mli samozejm
obrovskou zkost; nebo kad vdl, e ta vc tam ltala venku ji nkolik hodin
nad startovac drhou, z jedn strany na druhou, sem a tam, sam vzdun
manvry, kter prost nebylo mono spojovat s klasickmi ltajcmi objekty. Ta
vc tam venku prost pekonala vechna pravidla a zkony fyziky.
Obr. 75
Paul Solomon.
Fotografie pozn. zpracovatele.
Nakonec ns vechny svolali a dostali jsme rozkaz vrtit se na nae pracovit a
pipravit vechno pro prezidenta Eisenhowera; kter mezitm dorazil na zkladnu.
Pak to nejdve vypadalo velmi tajemn, nebo se ily povsti, e posdka on
vci podala o setkn s Eisenhowerem a e on se dokonce odebere na palubu.
Samozejm, e jsme vichni dostali pesn pokyny: V jedn velk mstnosti nm
bylo dno jasn najevo, co smme a co nesmme kat. A dnes vm chci vyprvt o
tom, co jsme nesmli kat.
69

Nikdy jsme se samozejm nedovdli, zda to, co nm bylo oficiln eeno, se

tak skuten udlo. Co jsme s uritost vdli, byla pouze skutenost, e
Eisenhower nebyl pedem oekvn. Pak se udla ta vc s UFO a najednou tu
Eisenhower byl. Pot co prezident opt zkladnu opustil, byly prbn vydvny
nov instrukce. Bezpochyby nebylo jet rozhodnuto, co lze zveejnit a co nikoliv."
Od jednoho dstojnka, kter byl pi tom, kdy Eisenhower vystupoval na palubu
UFO, se Solomon dovdl obsah rozhovor prezidenta s mimozemany:
"Nejdleitj bylo to, e musme umt a nauit se pohlet na sebe jako na obany
planetrn rodiny, e mme povinnost a mli bychom zat se chovat jako soust
jedn rodiny. Musme co nejrychleji odvrhnout pedstavu, e meme dlat a
pipustit ve, co chceme. Teprve a se zaneme chovat jako oban planetrnho
systmu, meme s nimi navzat vztahy. Oni jsou soust stejn rodiny a podle
toho se k nim tak mme chovat a stejn tak bychom mli pohlet na lidi nai
Zem. Teprve a se naume vychzet v mru s jinmi nrody, meme navzat
meziplanetrn vztahy."- Kdy jsme hovoili s americkm podplukovnkem v zloze
Wendelle C. Stevensem, sdlil nm, e v o jednom americkm admirlovi a jeho
netei, s nimi zatkem 50. let navzali mimozeman kontakt. Podplukovnku
Stevensovi se podailo hovoit s nete admirla. Ta mu vyprvla, e ji jednoho
dne Eisenhower osobn pozval a ona mu pak vyprvla o svch stycch s
mimozemany. Cokoliv ekla, potvrdil i Eisenhower, kter uvedl, e "oni" mu to
tak ekli, kdy se s ,;nimi" seel. "Ale kdy to vechno u vte, pro to nesdlte
veejnosti?" zeptala se admirlova nete. "Proboha", odpovdl Eisenhower,
"prezident pece nevldne sm. Moji poradci jsou toho nzoru, e takov zveejnn
by uvrhlo nai zemi do chaosu."
Jak to pokraovalo dle? Podle memoranda z nrodnho archivu ve Washingtonu se
16. ervence 1954 konala psn tajn porada s komis pro UFO Majestic 12 a
generlem N. F. Twiningem. Podle tajn zprvy MJ 12 pro americkho prezidenta
Jimmy Cartera z roku 1976 vedla tato porada ke zzen projektu Aquarius, jeho cl
spoval "v soustedn vech vdeckch, technickch, lkaskch a zpravodajskch
informac o vech pozorovnch UFO/IAC (Identified Alien Craft - identifikovan
ciz lodi) a o kontaktech s cizmi formami ivota."
V tomto dokumentu je obsaena "historick zprva o zkoumn vzdunch jev
vldou Spojench stt, skrytch vesmrnch lod a kontakt s mimozemskmi
formami ivota..." Rovn se zde hovo o vldnm projektu Sigma, kter byl
"pvodn vytvoen v roce 1954 jako soust projektu Aquarius. (...) Jeho clem
bylo navzn komunikace s tmito cizinci. Tyto dokumenty tak skuten
dokazuji, e v roce 1954 dolo k oficilnmu kontaktu vldy Spojench stt s
mimozemany (viz rovn: UFO: Dkazy).
Obr. 76
Tituln strana: Psn tajn vldn korespondence
Zprva o situaci pro prezidenta tma: Projekt Aquarius (psn tajn)
Pozor: Tento dokument byl vypracovn MJ12. MJ12 je vhradn odpovdn za jeho
obsah.
Raztko: Klasifikovno MJ12
(podpis neiteln)
Assistant Executive Officer
70

Xero tituln strany pozn. zpracovatele.

Obr. 77
Psn tajn: Pojekt Aquarius. Obsahuje informace, kter byly shromdny
vyhodnocenm zprv o zkoumn neidentifikovatelnch ltajcch pedmt nebo
identifikovanch cizch vesmrnch lod v USA. Tento projekt byl vypracovn v roce
1954 na pokyn prezidenta Eisenhowera.
Xero textu pozn. zpracovatele.
Tento dokument vldy USA dokazuje: Vlda USA je od roku 1954
v kontaktu s mimozemany.
e vak byla kad "autorita", o n se zmiuje Light, dostaten mocn, aby
udrela setkn v Muroku v tajnosti a aby nabdnut pomoc mimozeman byla
odmtnuta, ukzal bval pracovnk tajn sluby Milton William Cooper ve sv
zprv "The Secret Government" (Tajn vlda) z 23. kvtna 1989:
"V tomto obdob (1954) kontaktovala rasa lidsky vyhlejcch mimozeman vldu
USA. Tato skupina mimozeman .., nm nabdla pomoc v naem duchovnm
vvoji. Poadovali, a to byla jejich hlavn podmnka, abychom omezili a zniili
atomov zbran. Nebyli ochotni nm dt k dispozici svoji technologii, nebo jsme
jet nebyli schopni odpovdn zachzet ani s technikou, kterou ji mme.
Domnvali se, e bychom kadou novou technologii pouili pouze na to, abychom se
navzjem zniili. Tato rasa prohlsila, e se nachzme na cest k sebeznien a e
musme pestat navzjem se zabjet, zneiovat Zemi, plundrovat prodn
bohatstv a e se musme nauit t v harmonii s Prodou. Vi tomu se projevil
znan skepticismus, zvlt pokud jde o hlavn poadavek nuklernho odzbrojen.
Vlda se nedomnvala, e by odzbrojen mohlo bt v zjmu Spojench stt, a
obvala se, e by se mohla stt ped mimozemany bezbrannou. Nabdka byla
odmtnuta."
(16)

III. Kapitola: USA, 1954-1966

CIVILN KONTAKTY: TET FZE
Obr. 78
Momozeman ped siluetou vesmrn lodi po pistn.
Snmek byl pozen v dubnu 1956 v High Bridge ve stt New Jersey.
71

(17)

Navazujeme styk s naimi vlastnmi lidmi

Howard Menger
Jednm z nejznmjch lid, kte pili do styku s mimozemany koncem
padestch let, je Howard Menger ze sttu New Jersey. Menger tvrdil, e ji v roce
1930 spatil , objekty na obloze" a e se v roce 1932, kdy mu bylo deset let, setkal
s mimozemankou. Byla to dajn krsn ena s dlouhmi zlatmi vlasy, kter
sedla na kameni u potoka. Jej krsn obl tlo bylo zahaleno do jakhosi
lyaskho obleku z prsvitnho materilu. "Howarde", dajn pravila, "pila jsem
zdaleka, abych t spatila a promluvila si s tebou." Sdlila mu, e v, odkud je a
jak je jeho kol na Zemi. "A mnohem pozdji pochop, o em hovom. Ale
pamatuj si: Navazujeme styk s naimi vlastnmi lidmi. Budeme neustle
nablzku, budeme na tebe dvat pozor a vst t."
Kdy Menger ukonil svj vojensk vcvik v roce 1942, potkal v pohraninm mst
Juarez v Mexiku jakhosi mue s dlouhmi svtlmi vlasy, z nho se vyklubal
jeden pslunk "jeho lidu". Pozdji se setkal s americkm vojkem v khaki
uniform, kter mu sdlil, e bude mt jet mnoho takovchto styk. Za vlky, v
roce 1944, se setkal s mimozemankou v rov tunice a volnch, jakoby
pyamovch kalhotch, kter mu oznmila jeho peloen na Okinawu. Tam se
setkal s vysokm muem v armdn khaki uniform, kter se mu dal poznat jako
jeho vesmrn bratr. "lovk mus poznat, m je, odkud pochz a jak je jeho
skuten kol zde na tto planet", prohlsil tento mu Mengerovi, "ne kad dojde
k tomuto poznn, avak ti, s nimi byl navzn kontakt, jsou si vdomi skutenho
elu byt pozemskch lid."
Obr. 79
Howard a Marla mengerovi.
Fotografie pozn. zpracovatele.
"Zbv nm jet mnoho prce mezi vmi lidmi na tv planet, a musme tuto
innost provst rychle, dokud jet njak planeta a njac lid, s nimi lze
spolupracovat, existuj", prohlsil mimozeman a narel pitom na blc se
Hiroimu: "Zakrtko pozn, o jakm nebezpe pro vai planetu jsem hovoil."
Obr. 80, 81, 82, 83
Vesmrn lo ve tyech fzch pistn.
72

4 fotografie v noci pozn. zpracovatele.

Po vlce se Menger opt vrtil do High Bridge ve stt New Jersey a zaal pracovat
jako samostatn mal tt. Na mst, kde se jako dt setkal s "dvkou na kameni",
zail Menger prvn pistn UFO. Na obloze se objevila ohniv koule, kter pulsovala
a mnila barvu: Koule klesala dol a vznela se nad polem. Pulsovn ustalo a bylo
mono rozeznat kovov dopravn prostedek zvonovho tvaru, kter ml kolem
dokola oknka. Jako irisov clona fotografickho apartu se otevely dvee a
vystoupili dva mui obleen do modrozelench uniforem podobnch lyaskmu
obleku. Jejich dlouh svtl vlasy vlly ve vtru. Potom vystoupila krsn, podobn
odn ena, s n se Howard jet jako dt setkal .na stejnm mst.
Od on doby se nezmnila, nezestrla. Ohromenmu Howardu Mengerovi sdlila, e
je j 500 let, I na Zemi dajn kdysi lid ili takto dlouho, jet ped potopou, kdy
byla Zem obklopena hustou vrstvou mrak, kter ji chrnily ped kosmickm
zenm. Avak tak zpsob ivota, mylen a strava mly svj vznam: "Budeme-li
t podle zkon naeho Stvoitele, budeme odmnni dlouhm ivotem." I smrt je
vak jen iluz, i lpe zmnou z jednoho stavu byt na jin. Mengerovi bylo slbeno,
e bude mt jet mnoho kontakt a e jeho kolem je seznamovat skupiny lid s
univerzlnmi zkony.
V nsledujcch mscch ukzali dva mimozeman ijc na Zemi Mengerovi msto,
na nm mlo v budoucnu dochzet k setknm. Jednalo se o vt mtinu v lese.
"Zde neme nikomu ublit elektromagnetick pole vyzaujc z naich lod." Kdyby
se toti lid dostali nhodn do vlivu tohoto pole, mohlo by to vst k tlesn
disharmonii. "Rozsah nebezpe pro lidi zvis na rychlosti (elektromagnetickho)
toku."
Na tomto "polnm letiti . 2" pak dolo k etnm pistnm a setknm a Menger
zde dostval neustle nov koly a pouen od mimozeman. Pevel je na
urit msta, kde byly po jistou dobu instalovny mic pstroje, obstarval pro
nov pchoz pozemsk obleen a upravoval jim dokonce sprvn es vlas, aby
mohli nenpadn t a psobit mezi lidmi. Aby tyto operace neohrozil, musel
Menger slbit, e a do roku 1957 nebude o svch zkuenostech hovoit. "V,
Howarde, spousta naich lid je mezi vmi, pozoruj a pomhaj vude, kde mohou.
Nachzej se ve vech oblastech ivota, pracuj v tovrnch, adech i bankch.
ada z nich je ve vedoucch postavench, v obcch, ve vld. Nkte z nich mohou
psobit jako uklzeky nebo popeli. Ale kdy ty se s nimi setk, pozn je."
Obr. 84
Fotografie pana H. Mengera se vznejc se vesmrnou lod pozn. zpracovatele.
Mimozeman sdlili Mengerovi, e pochzej z planet na slunen soustavy,
jmenovit z Marsu, Venue a Saturnu, ale tak z planet mimo tuto soustavu.
Menger jet vysvtluje, e frekvence kmitn na tchto planetch je mnohem vy
ne na Zem, a proto je tak atomov struktura jejich ivota jemnj, ltkov
73

jemnj, a to je tak vysvtlen toho, pro nae sondy vyslan na Mars a na Venui
tam nezjistily dn znmky ivota. Ji Menger prorokoval: "Kdyby tam mohl jt
pozeman ve svm fyzickm tle, pak by patrn nespatil dnou z tchto forem
ivota, kter vibruj rychleji, tj. maj vy frekvenci ne on sm, stejn jako nen
schopen vnmat formy duchovnho ivota na sv vlastn planet a v jejm okol.
Kdyby jeho fyzick tlo nebylo podrobeno pslunmu pizpsobovacmu procesu,
nemohl by spatit bytosti na jin planet." Mimozeman mu vak ukzali svoji
domovskou planetu:
Obr. 85
Sekvence z filmu pozenho Mengerem bhem jeho kontakt.
7 obrzk vesmrn lodi v letu pozn. zpracovatele.
"Spatil jsem pekrsn, kupolovit budovy, kter se v adch thly spirlovou
formou do ve. Tato planeta byla fantasticky krsn. Neml jsem pocit, e se
dvm na msta, msto toho mi to pipomnalo pekrsn pedmst a zahradn
msta, jak sice tak existuj na na planet, avak odliujc se podivuhodnm
zpsobem. (...) Vozy se pohybovaly nad povrchem bez kol, zdlo se, jakoby
klouzaly nad zem."
Obr. 86
Momizemanka se pibliuje k Mengerovi. O nco pozdji se dotkne knoflku na
svm opasku a zmiz. Podle vpovdi jednoho vesmrnho bratra se vrtila zpt do
lodi.
Fotografie zblzka pozn. zpracovatele.
Mimozeman pichzej na Zemi, jak uvd Menger, z lsky k nm a ze soucitu s
nmi jako nai brati proto, aby nm pomohli dojt k lepmu pochopen smyslu
ivota. lovk je ijc Bh, kter prochz kolou sebeobjevovn na tto planet i
na mnoha jinch planetch a kter hled vdn a moudrost. "lovk neustle
vystupuje po ebku pokroku nahoru smrem k dokonalosti, a i kdy nkdy pod
thou jeho mnoha omyl nkter pka praskne, pesto zstv jeho clem
doshnout nejvyho bodu a spojen v jedno s Nekonenm Otcem." Kdybychom
doshli tohoto vyho pochopen, mohli bychom si sami pomoci a vyhnout
se znien na planety, kter by mlo negativn vliv na celou slunen
soustavu. Menger: "Je na ase, aby lidstvo jako celek dosplo." Mimozeman ji
navzali styky s vysokmi politiky (viz Eisenhower) a znmmi osobnostmi, avak
"zvlt oficiln vldn pedstavitel se zdrhaj o tom hovoit, nebo by to
zpsobilo chaos v naem hospodskm ivot. Poznatky, kter takto zskvaj
od mimozeman, jim podvaj zcela jin druh ivota, odliujc se od naeho. Je
to ivot zen zkonem bom a nikoliv zkonem lidskm. A tak vtina ze
zpsob zskvn energie by pak zastarala."
74

Masov pistn a velk pehldky by pouze vyvolaly zmatek, a tak by se do toho

zapletly ozbrojen sty, sdlili Mengerovi. Vldy na Zemi by podlehly znepokojen a
kad by se pokusila zskat pitom pro sebe urit vhody. Spolu s tm by vznikla
hysterie a panika. "Take je v zjmu lidstva, kdy k nm vesmrn lid budou
pistupovat se v opatrnost. Pichzej pmo za lidmi "tak, e s nimi navazuj
kontakty. Tm je lid postupn poznvaj, bez strachu, paniky a cenzury. Kad
velk hnut dosud vdy zanalo s lidem..."
Jejich pozemskmi partnery jsou lid, kte "se rod s vdomm pravdy ve svm
nitru, nebo jsou reinkarnovni z jinch planet". Tisce lid z jinch planet ij
mezi nmi, jsou zde zsti inkarnovni, zsti zde pistly s vesmrnmi lodmi. Jak
sdlil Mengerovi jeden mimozemsk Mistr:
"Mnoho vaich obyvatel se zde na Zemi dobrovoln inkarnovalo a pochzej z jinch
planet va slunen soustavy (a dalch systm, pozn. autora). Na svch dvjch
planetch proili mnohem vy pochopen zkon vnho Otce a vyjadovali je.
Zaali jsme s nimi navazovat kontakty a uvolovat jejich zablokovanou pam
v dsledku ni frekvence planety Zem."
Obr. 87, 88, 89
3 fotografie vesmrn lodi v letu pozn. zpracovatele.
K tomuto poznatku doel Menger sm. Blokda jeho pamti se uvolnila, kdy v roce
1956 poznal dvku, kter se podobala "dvce z kamene" jako vlastn sestra. Pozdji
se Menger dovdl, e Marla byla skuten na Zemi inkarnovanm dvojetem jeho
mimozemsk ptelkyn. On a Marla jsou dvojdue, dv individua se stejnou
polaritou, pirozen partnei (navzjem pro sebe ureni. A oba ji spolu strvili
nekonen mnoho ivot na jinch planetch. Howard se upamatoval na svj
dvj ivot na Saturnu i na to, jak se dobrovoln rozhodl pro tuto planetu, aby se
narodil v pozemskm tle a mohl pomhat jinm doshnout sebepoznn.
S tmto poznnm zaala v ivot Howarda Mengera fze veejn prce, Hovoil v
mnoha rozhlasovch programech a stal se vyhledvanm hostem v celonon
talkshow "The Party Line", kterou moderoval John Nebel zvan "Long". Ze zatku
mu vesmrn brati dovolili, aby si k setknm s nimi pizval svdky, kte z urit
vzdlenosti sledovali plet vesmrnch lod, Nebel hovoil ve svm programu s
etnmi svdky, mezi nimi i s uznvanmi fyziky a policisty. George van Tassel
prohlsil v Nebelov show, e je pesvden o pravosti Mengerovch styk a e se
Mengerova len shoduj s jeho vlastnmi zitky. Newyorsk prvnk Jules St.
Germain se zabval "ppadem Menger" a zaznamenal na magnetofonov psek
nejdleitj vpovdi svdk. Menger se stal populrnm, brzy se okolo nho
houfovali zvdavci a nakonec podal pravideln setkn s UFO na pozemku sv
farmy v New Jersey. Menger zaal vst skupiny, pipravovat lidi na setkn s
mimozemany a duchovn je vzdlvat. Mimozeman mu pitom radili, aby se
svoj skupinou studoval vdeck obor seberealizace, kter vyuoval velk jogn
Paramahansa Yogananda. Skuten tak i Angelucci a van Tassel ped svmi
kontakty etli spisy Yoganandy a praktikovali jeho meditaci, a zd se, e tato
duchovn disciplna je zvlt vhodn pro ppravu na komunikaci s mimozemany.
75

Obr. 90
Snmek Msce pozen Howardem mengerem..
Dal popisy obrzk zde zatm nejsou zpracovny, budou v nejbli dob
aktualizovny pozn. zpracovatele.
V z 1956 pozvali mimozeman Howarda Mengera k nvtv Msce. Po deset
dn se pomalu pipravoval Menger a skupina vybranch pozeman na vibran a
gravitan pomry satelitu na Zem. Vesmrn lo pak pistla u kupolovit
zkladny na odvrcen stran Msce. Menger opravdu popsal sprvn povrch
Msce a poznamenal, e se podob poutnm oblastem Arizony a Nevady, co je
velmi pilhav pirovnn. Nkter oblasti, jak uvedl, jsou pokryty trkem, jin
jemnm pskem, co je popis, kter o 13 let pozdji potvrdili prvn msn
astronauti. Na rozdl od velmi rozenho nzoru vdc Howard Menger zjistil, e
Msc m velmi dkou atmosfru. A mal vdeck laborato, kterou vysadila
posdka Apolla 12 na Msci, skuten existenci dk atmosfry potvrdila. Menger
pak pivezl z mimozemsk kolonie na Zemi jaksi druh brambor, kter, jak zjistila
jedna chemick laborato ve Philadelphii ve stt Pennsylvania, obsahoval 15,12 %
proteinu. Obsah proteinu u normlnch brambor in 2-3 %.
Howard Menger nyn ije v stran ve Vero Beach na Florid. Kdy jej tam ped
nkolika lety navtvil Jean Michel, hluboce na nj zapsobila prostota a
pohostinnost manel Mengerovch. Oba ij, stejn jako dve, ve skromnch
pomrech a Menger tehdy (v roce 1981 ) stle jet vykonval svoje povoln
male tt. Jeho nejneobvyklej tvrzen, e toti vtina zkontaktovanch osob
jsou inkarnovan mimozeman, bylo teprve po ltech potvrzeno studiemi Brada
Steigerse (viz ploha), kter znamenaly zatek hnut Starpeople ve Spojench
sttech a v Evrop.

(18)

Fotoschzka s Vlasem Bereniinm

Paul Villa
K nejlepm fotografim UFO na svt pat obrzky pozen panloamerianem
Apolinarem "Paulem" Villou. Villa, kter se narodil v roce 1916 v Tijeras, byl od
svho ptho roku telepaticky vychovvn mimozemany. A to zn jakkoliv
neuviteln, zd se, e kontakty v dtskm vku pat ke "schmatu" "hvzdnch
lid" i inkarnovanch mimozeman, jak dokzal Brad Steiger ve sv knize "The
Star People" (Hvzdn lid) a jak jsme toho byli svdky v ppad Adamskho,
Mengera a jinch. Sv prvn fyzick setkn proil v roce 1953, kdy pracoval jako
vyuen mechanik u elektrickch a vodohospodskch podnik v Los Angeles.
Jednoho dne, kdy vyizoval sv zleitosti v Long Beach, zmocnila se jej siln
76

touha zajt dol na pl. Kdy tam doel, potkal 2,10 m vysokho mue. Paul se
nejprve lekl a chtl utci. Cizinec jej vak oslovil jeho jmnem a uvedl nkolik
skutenost z jeho ivota. Villa nyn vytuil, e "obr" pochz z njak jin planety.
Kadou otzku, na kterou jen pomyslel, onen mu zejm telepaticky pochopil a
ihned na ni odpovdl. Kdy chtl Villa vdt, jak se tento mu sem dostal, ukzal
vesman smrem k tesu, kde jakoby plaval na vod jaksi kotouov ltajc
pedmt. Vyzval jej, aby s nm vstoupil na palubu, a Villa, mile vzruen, souhlasil.
Na palub lodi se Paul setkal s posdkou, mui i enami, kte vypadali jako lid, ale
mli krsnj a jemnj rysy v oblieji. Sdlili mu, e Zem, a dokonce cel
Galaxie, k n Zem pat, je pouhm zrnkem psku v pouti v porovnn s
nekonen mnoha galaxiemi s miliony obydlench svt ve vesmru. Prohlsili, e
pichzej s mrumilovnmi mysly a e jsou ochotni pomhat lidem. Jejich lodi jsou
chrnny magnetickm pltm, kter odvd radarov paprsky, a mohou tak
nepozorovan operovat v na atmosfe, avak mohou se tak uinit pro radar
pozorovatelnmi. Maj sv zkladny na Msci a uvnit satelitu Marsu zvanho
Phobos. V na vy inteligenci, kter d veker vesmr a ve, co se v nm
nachz.
Trvalo pak deset let, ne Apolinar Villa, kter se mezitm pesthoval do
Albuquerque ve stt Nov Mexiko, se opt setkal s mimozemany. 16. ervna
1963 obdrel telepatickou vzvu, aby vzal svj fotoapart a svm vozem odjel na
urit msto v okol. Prvn, eho si poviml, byl "ltajc tal" o prmru asi 21
metr, kter zde pistl. Villa byl pekvapen, kdy se na mst, kde pedtm byla
pouze stna kosmick lodi, nhle otevely dvee. Z vesmrn lodi vystoupilo 9 osob,
4 mui a 5 en obrovitch postav, vichni o vce 2,10 a 2,70 m. Pozdravili Villu a
sdlili mu, e pochzej ze souhvzd Coma Berenices (Vlas Bereniin).
Nkte mli svtl vlasy, jin mli vlasy barvy mdi, dal pak byli ernovlas. S
Villou se dorozumvali jak telepaticky, tak i dokonalou anglitinou a panltinou.
Villa se od nich dovdl, e jejich lo je nosiem dlkov zench micch kotou,
kter je mono navdt do libovolnch oblast a odtud poizovat obrazov a
zvukov zznamy a pedvat je na lo. Uvedli, e maj zvltn zjem na Novm
Mexiku, nebo zde existuj "magnetick ry", kter prochzej starm posvtnm
zemm Indin mezi Arizonou, Coloradem, Utahem a Novm Mexikem. Potom mu
dovolili fotografovat a pro tento el mu pedvedli demonstran let okolo dan
oblasti. Tak vznikla nejsenzanj srie fotografi UFO vech dob.
O velikonon nedli 18. dubna 1965 byl Villa pozvn na druhou fotoschzku s
Vlasem Bereniinm, na msto vzdlen asi 40 km severn od Albuquerque, pobl
Bernalilla. Tentokrt kotou pedvdl dal schopnosti: paprskem zaplil vrcholek
stromu a ohe pak zase uhasil, co lze na snmcch pozorovat. Vesmrnou lo
doprovzely ti mal koule, co byly, jak se Villa dovdl, dlkov zen
"telemetrick koule". Kdy pstroj pistl, odhadl Villa jeho prmr na 30 metr.
Stl na tnohm podvozku. Ven vystoupili ti lenov posdky, vysoc asi 1,75 m, s
dohnda oplenou pokokou a svtle hndmi vlasy, s nimi pak Villa dv hodiny
panlsky hovoil. Navedli jej na dal msto, kde se pak uskutenila druh
fotoschzka. Paul se divil podivn formaci oblak na obloze, kter mla tvar Indina
lecho na zdech (obrzek 4 dole). Telepaticky mu "oni" sdlili, e ji odedvna
chrnili Indiny a e prv Hopiov a Navajov maj vznamnou funkci v Novm
vku. A skuten tak tvar UFO pipomnal Villovi tt kmene Navajo. Pi tet
77

demonstraci tohoto dne vyvolalo UFO dokonce malou psenou boui jako dkaz
toho, e "oni" mohou t ovlivovat poas.
Pi tetm fotosetkn, k nmu dolo 19. ervna 1966, bylo Villovi umonno
fotografovat men vesmrnou lo pi pistn. Lo byla opt obklopena onmi
"kulovmi sondami", jich jsme si povimli na rznch autentickch fotografich
UFO.

(19)

Trestn planeta Zem

Mel Noel
Bval poruk vojenskho letectva USA Mel Noel byl povinen po dobu deseti let po
svm proputn z letectva zachovvat mlen, avak potom zaal mluvit o svm
fantastickm dobrodrustv, k nmu dolo v letech 1953 a 1954. Prv skonila
korejsk vlka a poruk Noel byl pidlen ke zvltn letce skldajc se ze ty
sthaek typu F 86 A Sabre. kolem tto formace bylo zjiovat neznm ltajc
pedmty, pozorovat je a fotografovat. Pro tento el byly z jejich letadel
vymontovny kanony a byly nahrazeny tzv. "dlovmi kamerami", zsti
vybavenmi infraervenmi filmy.
Kdy poruk Noel a jeho kamardi dostali instrukce pro toto nasazen, bylo jim
sdleno, e toto ve je zleitost nrodn bezpenosti a podlh nejpsnjmu
utajen. "A se stane cokoliv, nemluvte o tom ani mezi sebou navzjem", sdlil jim
nadzen dstojnk, "vypracujte svoji zprvu a puste ve z hlavy." Ukzali jim pak
stovky fotografi a nkolik tuct film, zsti i takovch, kter byly zabaveny
civilistm. Potom byli pidleni jednomu plukovnkovi, kter sem byl kvli tto
zleitosti pevelen z Washingtonu. Mlad piloti nebyli svm zaazenm nijak zvl
vzrueni. Byli pli siln ovlivnni propagandou Pentagonu, podle n se v ppad
UFO jednalo pouze o smyslov klamy a omyly. Domnvali se, e maj sthat pouze
takovto "UFO", pokud vbec k njakmu takovmu nasazen dojde.
Avak brzy nato letl NoeI a jeho kamardi provst svj prvn kol nad Skalistmi
horami ve vce asi 12 000 metr rychlost tm 1 300 kilometr za hodinu. Jeden
z pilot hlsil: "Bogies, devt hodin, nae vka". "Bogey" byl vraz ze argonu
vojenskho letectva a znamenal "ciz letc pedmt"; "devt hodin" pak oznaovalo
hel. Bylo to celkem 16 objekt, kter letly ve formaci typu V. Obklopoval je
jaksi druh "aury", kterou Noel pirovnal k zen neonov reklamy v mlze. UFO
poruila formaci a vytvoila tyi skupiny. Pedvedla manvr, kter vzal pilotm
dech. Nhle se zastavila z rychlosti, kterou Noel odhadoval asi na 5 000 kilometr
za hodinu, a stejnm zpsobem pak zrychlila. Pi zrychlen se mnila barva jejich
"aury" . Setkn trvalo asi 8 minut, pak se piloti vrtili zpt do svho hnzda. Pi
pistn byli znovu upozornni na pedpisy o utajen. Museli vyplnit sv formule a
mlet. Nikdy se nedovdli, zda se jejich filmov snmky podaily; kazety byly
vyjmuty z kamer a odneseny. Pi ptm nasazen letly objekty rytmicky kmitav
nahoru a dol a zdlo se, e jsou mimo veker fyzikln zkony. Pi tetm
78

nasazen byl Noel a jeho kamardi vyzvn, aby zmnili frekvenci svch radiostanic.
Na udan nov frekvenci hovoil hlas, kter jim byl neznm, a odpovdal na otzky
jasnou a vraznou, avak velmi pomalou e.
Po pistn jim sdlil plukovnk, e to byl on, kdo kladl ony otzky. Jednotliv otzky
vak pitom nevyslovoval nahlas, pouze si je myslel. Mimozeman sdlili, e v
na "vemocnou slu Vesmru". Jejich posdka se skld "z individu z onch planet,
kter jsou vm znmy jako Venue, Jupiter, Merkur, Mars a Saturn". Piloti zstali
jako ohromeni tm, co slyeli ze svch vlastnch radiovch pstroj. Jejich obraz
svta se zhroutil, a proto podali o proputn ze sluby. Ptho dne byli uvolnni
ze svho zvltnho posln a peloeni do normln sluby. NoeI a jeho kamardi
se jet zeptali: "Jak me lovk t s takovmto zitkem ?" inek byl patrn
stejn brutln jako psychologick dsledky pi boji zblzka. "lovk posuzuje sv
vlastn mylen a zpsob mylen na tomto svt, a pt se sm sebe, jak se toto
sluuje s jeho ivotem, s jeho navyklm zpsobem ivota?"
O dva msce pozdji zavolal Noela plukovnk, kter s nm chtl hovoit. Kdy
vstoupil do jeho kancele, byli ptomni rovn jeho kamardi. "Musm vm sdlit,
co se stalo dle", prohlsil plukovnk. "Musm si o tom s nkm promluvit a vm, e
vm mohu dvovat." Komunikace pes palubn radiopstroje nebyla dajn jeho
prvn spojen s posdkou UFO, avak bylo to poprv, kdy j slyeli i jin. Pi jednom
letu k leteck zkladn Luke u Phoenixu hovoil po pistn poprv s pslunky
posdky jedn takov lodi. Ti jej pozvali na palubu jednoho "ltajcho tale". 18
km od Phoenixu pistla vesmrn lo v odlehlm dol a stla na tdlnm
teleskopickm podvozku. Lo mla prmr 45 metr. Jeden z mimozeman
pedal plukovnkovi mal kovov kotou. Ml jej dret v dlanch ped svm
aludkem, aby neutrpl jmu pi prochzen silovho pole okolo vesmrn lodi.
Na palub UFO byl plukovnk pedstaven jednomu "Mistrovi". Plukovnk se zaal
ptt na to, pro zde vlastn jsou a jakou budoucnost lze oekvat. Mistr prohlsil,
e se ct odpovdni za ivot na tto planet. Zem je svho druhu prchoz
tbor, jaksi zkuebn msto, a pedevm se zde inkarnuj "problmov
dti". Zane Nov vk. Jeho vliv ji zapoal, avak svho vrcholu doshne
teprve kolem roku 2 000. Jako ppravu na to lze oekvat etn
geografick zmny a tak nboensk a politick revoluce. Politick veden
bude tomuto dn bezmocn brnit a nakonec bude kapitulovat. Mistr
zdraznil, e tato civilizace m jet jednou monost se sama zachrnit.
Obyvatel Zem vak mus pekonat materialismus. Vytvej vibrace
pevn negativnho druhu, kter naruuj cel vesmr.
Lid dostali jakousi licenci na to, aby si sami vldli. Mohou voln pouvat pdu,
vodu a vzduch, ani by museli platit njakou "da". Ledae se jedn o da, kter
souvis s univerzlnm zkonem piny a nsledku - o karmu. Plukovnk:
"Reinkarnace je stejn jednoduch jako obecn kola. Chodte do prvn tdy,
abyste se nco nauili, a koncem roku jdete ke zkoukm. Potom jsou zde ti
monosti:
1) Zkouku splnte a postupujete do dal tdy, kde se pak ute nsledujc
lekce.
2) Propadnete a muste tdu opakovat.
79

3) Ulejvte se bhem roku a ped zkoukou uteete. V tomto ppad muste

ve kole zstat navdy. Problmov dti se nakonec dostanou do zvltn koly, a
prv tuto funkci pln Zem. Jedinou monost, jak se z tohoto stdia dostat, je
kolektivn snaha o obrat. Mistr: "Dti jsou va jedinou nadj. Avak kdy u vs
doshnou vku ty let, pak jsou ji natolik ovlivnn pedsudky, nedvrou,
nenvist a egoismem, e jim pehradte cestu. My zanme s vchovou dt, kdy
doshnou vku t let. Kdy je jim patnct, ovldaj ji telepatii."
Na zvr svho vkladu ekl plukovnk tem pilotm: "Tak to by bylo. Mete si s
tm dlat, co chcete, pijmout to, nebo se nad tm usmt."
V roce 1957 odeel Noel z vojenskho letectva a odsthoval se do Connecticutu. O
dva roky pozdji dostal od plukovnka telegram, kter se s nm chtl setkat na
letiti White Plains. "Podailo se mi to !" pivtal Noela, "jdu s vmi !" Bhem ptch
30 dn se "to" mlo stt. Plukovnk a Noel se dohodli, e si budou od nynjka
kad den navzjem telefonovat. 27. dne se dovdl v jeho sluebn, e je
plukovnk nasazen nad Atlantikem. U nikdy se nevrtil. On i jeho letadlo byli
hleni jako nezvstn.

(20)

Kumarovo poselstv lidstvu

Carl Anderson
V blzkosti malho msteka Desert Center ve stt Kalifornie, na stejnm mst,
kde George Adamski zail pamtn setkn s muem z Venue, spatil Carl
Anderson 3. dubna 1954 ve 3 hodiny rno svj prvn "ltajc tal". Na toto msto
jej pivedl tajemn hlas. Nyn leel spolu se svoj enou a svmi dvma dtmi ve
stanu, piem v blzkosti stanovaly jet dv dal sptelen manelsk dvojice.
Kdy se v noci probudil, sedla ji jeho ena i dcera ve stanu, zatmco jeho syn
stle spal. Vichni ti vidli, jak stan zmizel a oni se mohli bez zbran dvat do
pout. Tam se vznel pouhch nkolik centimetr nad kamenitm povrchem
velk svtc kotou. Kotou ml prmr 20 metr, byl 10 metr vysok a ml pt
oknek. Objekt zil fluoreskujcm zpsobem. Anderson chtl vstt a jt k
tajemnmu ltajcmu pedmtu, ale byl jako ochromen. Jeho manelka i jeho
dcera pozdji vyprvly, e ani ony se nemohly hnout. Bylo slyel njak hlasy,
avak dnou posdku nebylo vidt. Pedmt nakonec zaal tie huet. Ze kolem
jeho povrchu mla nejdve oranov zbarven, pak vak zervenala. Objekt brzy
zil jako rud plamenn koule. Pomalu stoupal a pak nhle svj pohyb zrychlil a
vystelil smrem k non obloze. erven svtlo se zmnilo a stalo se modrav
blm. Nyn se opt zaal objevovat stan. Andersonovi si zaali protahovat sv
dosud ochromen konetiny a mlky vystoupili ze stanu. Jet spatili, jak bl
svtlo onoho objektu rychle let po non obloze a nakonec miz za horou Mt. San
Gorgono na horizontu. "Tati, kde byl n stan ? A pro jsme se nemohli hbat ?"
tzala se jeho dcera. Anderson neznal odpov. Rodina se opt uloila ke spnku.
Ptho dne rno vyprvli svm ptelm o svm zitku a dovdli se, e jeden z
80

obou dalch manelskch pr proil tot. Vyfotografovali msto pistn. Kdy

byly snmky pozdji vyvolny, byl povrch zem pln blch ps, kter Anderson
vysvtlil jako energii, kterou vesmrn lo za sebou zanechala v pd. Jeho
nramkov hodinky pestaly jt po dobu onch patncti minut, kdy pozorovali
vesmrnou lo.
V nsledujcch mscch spatil Anderson, povolnm elektrik, dvakrt pi sv
prci na obloze UFO, co jeho kolegy pinejmenm pesvdilo o tom, e tyto
neobvykl ltajc pedmty skuten existuj.
O nco pozdji se Anderson se svoj enou a se svm ptelem Jimem vydali opt
do Desert Center v pouti, aby se pokusili navzat kontakt s piloty vesmrnch lod.
V dlce spatili jaksi kotou. "Mli bychom jim dt signl, e se mohou snst a
pistt", pravil Jim. Zaplil pochode a naden s n mval. Lo se piblila a
vznela se nad skupinou. Jim nhle vykikl. Z pochodn mu stekl na palec hav
dehet a zpsobil mu spleninu. Bel k vozu a chtl si vzt obvaz a mast na
spleniny. Kotou se jasn zableskl, stal se ziv bitm a zmizel. Kdy se pak Jim
opt podval na svj palec, zjistil, e splenina zmizela.
Tyto zitky zejm probudily Andersonovy mediln schopnosti. 25. nora 1957
obdrel nhle vnitn pokyn, aby se posadil a poznamenal si poselstv:
"Velmi brzy budou na Zemi svreny negativn sly, kter zde psobily v uplynulch
7 000 letech. Odraz tchto zlch sil zashne kad centimetr tto planety, kterou
nazvte Zem, avak kterou ostatn bytosti Vesmru nazvaj Shan. Tyto sly s
sebou nesou obrovsk zpustoen. Musm vm to ci: tetina obyvatel Zem pi
tom zahyne. Doba setby skonila, nyn pichz sklize. Z ocenu vystoup nov
pevniny. Zem se bude zmtat v porodnch bolestech Novho vku a bude vit, a
si budou oba ply navzjem mnit svou polohu. Vae planeta se vyd na novou
cestu s novmi vibracemi trvalho mru a tst. Bude to stejn oitn jako ped
tisciletmi. Povsti o potopench kontinentech jsou pravdiv.
Tsn ped pchodem tohoto kataklyzmatu budou zachrnny tisce lid.
Budou levitovni, resp. vytaeni nam paprskem a dopraveni na paluby
naich kosmickch lod, kterm kte "ltajc tale". Muste se vak na to
pipravit. Pouze ti, kdo ij spravedlivm zpsobem dle svho Stvoitele, budou
moci bt pijati. Rozhodujc bude istota mysl !
Vae pozitivn vyzaovn je zaznamenvno a nachz se v naich archivech.
Abyste se pipravili na pijet, mus vae pozitivn vibrace zbavit vae tlo
negativnch mylenek a pn. Je na vs, jak se rozhodnete. Ale tak mnoho lid
nebude evakuovno, a pesto zstane ueteno. Pi vypuknut nastvajc pohromy
budou existovat oblasti relativnho bezpe. Ty budou chrnny vam vlastnm
silovm polem. ... Nebudou existovat dn `ve postaven'. Vichni si budou
rovni. I kdy jste nyn odkzni na nae sdlen, budete pak moci hovoit s tmi,
kte jsou ve vesmrnch lodch. Budete tak moci voln komunikovat s vaimi
pozemskmi rodinami a se vemi, kte spolu s vmi chtj vybudovat nov svt.
(...)
Mnoz z vs vlastn ili sprvn, a pesto se jejich pozitivn vibrace sniuje v
dsledku zneuvn jejich fyzickho tla pitm alkoholu, kouenm a pojdnm
81

masa. To m za nsledek oslaben pozitivnch vibrac, kter unikaj ze silovho pole

tla. Proto je nyn dleit jst erstv ovoce, zeleninu atd., abyste oistili sv silov
pole a svou auru. Neodkldejte to, asu je mlo.
Miliony vesmrnch bytost ekaj na to, aby vm, svm pozemskm
bratrm a sestrm, poskytly okamitou pomoc. Dve ne zane na va
planet Zemi tento pelom, spojme se s vmi mnoha cestami. Kad
provozuschopn rozhlasov a televizn pstroj bude pouit. Kdo bude na cestch a
bude vybrn k pijet, dostane pokyny cestou mylenkovch proud."
Vce ne rok po obdren tohoto poselstv dolo k prvnmu fyzickmu setkn
Andersona s mimozemany. Bylo to 27. ervna 1958. Anderson prochzel sm
parkem pobl svho domu, kdy tu nhle jakoby z nieho nic se vedle nj objevil
njak mu. Anderson se velmi lekl, avak neznm jej uklidnil. Uvedl, e pichz z
Marsu a e je jednm z mnoha mimozeman, kte ij mezi nmi a pijali
pozemsk zvyklosti, aby byli mn npadn. ekl, e mnoho tchto
mimozeman je na Zemi inkarnovno do lidskho tla, jin e pistli ve
vesmrnch lodch a ij a pracuj mezi lidmi. Vichni jsou zde z jednoho
zcela uritho dvodu: Aby zachrnili lidsk rod ped naprostm znikem.
Mu uvedl, e se jeho vesmrn lo nachz v blzkosti a e se neme dlouho
zdrovat. Podal Andersona, aby byl pt stedu pipraven na pijet dleitho
poselstv. Potom uinil nenadl pohyb a zmizel stejn nhle, jako se objevil.
Zmaten Anderson uctil ve vzduchu zpach oznu. Nevdl, e rovn Howvard
Menger podobnm zpsobem vyfotografoval jednu planeanku krtce pedtm, ne
stejnm zpsobem zmizela.
Anderson skuten pt stedu obdrel telepatickou cestou nsledujc poselstv,
kter si zapsal:
Velc vdci z na planety byli vybrni, aby se u vs inkarnovali jako nov
narozen dti. Spatili jste ji mnoho vesmrnch lod a pozorovali jste
jejich pistn. Dolo ke kontaktm na mnoha odlehlch mstech va Zem
a ve vech zemch. Vai velc vdci byli vyhledni a varovni ped stranm
zpustoenm va planety, jestlie nezmnte sv konn.
Je velice politovnhodn, e nae nvrhy byly ve vtin ppad
odmtnuty a mnoho pedsed vaich vld popelo n pobyt mezi vmi. To
je vm vem dobe znmo. Proto musme navazovat kontakty na soukrom
rovni s tmi, kter jsme si vybrali, aby ili pravdu mezi vmi lidmi. (...)
Nae kontakty s vaimi vdci se uskutenily ve snaze probudit na va
planet bratrskou lsku a odstranit smrteln nebezpe zneuit atomov
energie. dn planet na slunen soustavy nen dovoleno j pouvat.
Nedostatek pochopen a spoluprce ze strany vaich vdc je nanejv
politovnhodn a znepokojuje ns. Je proti naemu univerzlnmu zkonu,
abychom pouvali jakmkoliv zpsobem nsil. Meme se pouze pokusit
ukzat vm cestu, avak rozhodnut le na vs.
Byli jsme nuceni pihlet stranmu nien, k nmu dolo na va planet
v dsledku pouit atomovch zbran. Museli jsme rznmi zpsoby
zashnout, abychom zabrnili vtmu zpustoen va Zem, krsn
82

planety Shan. Nepouvme dn nsil, ale vzhledem k vyvolenm jsme

povaovali za nutn vyslat nae prostedky do atmosfry va planety, aby
nasly a tm t znekodnily vt st smrtc radioaktivity uvolnn
vaimi takzvanmi vdci. Kdybychom to nebyli uinili, bylo by pilo jet
mnoho milion lid o ivot a vae potrava i voda by byly jednou provdy
otrveny. Nae "odmoovae" jsou ony "zelen ohniv koule", kter byly
pozorovny na mnoha mstech vaeho svta.
Radili jsme vm a drazn jsme vm to ekli, ale nememe vs nutit.
Meme pouze stt pipraveni a ekat, jak se budou vci dle vyvjet. Vae
Svat psmo prav: Nevme dne ani hodiny. Jsme pipraveni s naimi vce
ne pti miliony lod veho druhu a velikosti. Jsme kdykoliv pipraveni k
masovmu pistn, kdykoliv by bylo teba odvzt vyvolen pry, aby byli
naimi hosty, dokud nebude vae planeta Shan pln oitna a nestane se
opt obyvatelnou. Teprve tehdy v Mistr vytvo Sv krlovstv na Zemi,
kde budete t v mru a lsce; nebo tehdy bude zlo spoutno do etz.
Nebojte se proto, kdy se budeme ve velkch mnostvch blit k va Zemi.
Je kolem tch, kte dosud neobdreli dn kol, aby ili zprvu o
naem pchodu, nebo vae vldy odmtly spoluprci.
To, jak se lidstvo postav k naemu pchodu, bude mt velk vznam pro
spnou realizaci evakuace va planety. Bohuel, srdce mnoha lid
selou.
A se k vm budeme blit, bude jen mlo asu a bude vldnout velmi velk
zmatek. Chovejte se proto pesn podle instrukc, nevracejte se zpt,
abyste si s sebou odnesli materiln hodnoty. Budete zabezpeeni vm
potebnm. Pozorujeme a ekme.
A nyn, brati a sestry na planet Shan, dve ne ukonme nae poselstv,
pejeme si, abyste vyjdili nai lsku a nae hlubok dky tm, kdo se
zasadili o skuten osvcen.
Nae snahy vychzej z opravdov vle pomoci, a proto tak bylo navzno
tolik rznch kontakt. Nebo vechno m svj el v posledn konen
analze. Vy vichni narazte na mnoh odpor, ale vdy jej pekonte.
"Projekt kosmickho prostoru" spln svj el, pro nj je uren. Bute si
tm jisti !
ATAR
velitel 10 milion vesmrnch lod
kosmick stanice Schare
Pi jednom pozdjm setkn pedal Kumar Andersonovi mal kulat zc jaspis o
velikosti vlaskho oechu, kter pochzel z Marsu. Frekvence tohoto kamene byla
tak vysok, e Anderson mohl s jeho pomoc lit, co demonstroval na svtovm
kongresu ufolog, kter se konal v roce 1960 ve Wiesbadenu. 14. 2. 1960 byl
83

Anderson doveden
pokraovaly.

do

vesmrn

lodi,

kter

zde

pistla.

Kontakty

nadle

(21)

Varovn ped atomovou energi

Reinhold O. Schmidt
Kearney v americkm stt Nebraska le pesn uprosted Spojench stt, stejn
vzdlen od Bostonu i od San Franciska. Sem pijel onoho 5. listopadu 1957
kalifornsk obchodnk s obilm Reinhold O. Schmidt, Amerian nmeckho pvodu,
za svou prac a brzy odpoledne navtvil jedno pole s obilm. Na zpten cest
zpozoroval Schmidt podivn svtlo. Rozhodl se, e tam zajede a podv se, co se
dje. Jeho vz se potom zastavil a Schmidt musel dle pokraovat v cest pky.
Na zemi stl velk, stbrn zbarven pedmt z kovu, kter vypadal jako naletn
ocel. Zatmco si Schmidt jet zbon v divu prohlel tajemnou lo, vystelil z n
svazek paprsk a Schmidt nebyl schopen pohybu. Z objektu vystoupili dva mui a
dopravili jej do nitra lodi. Tam Schmidt spatil tyi mue a dv eny ve
vychzkovm obleku. Vichni byli vysoc asi 1,80 metru a mli tmavou, sluncem
dohnda oplenou pokoku. Ti z tchto mu pracovali na jaksi pstrojov desce.
Jeden z mimozeman Schmidtovi sdlil, e druicov program Spojench stt
nejdve povede ke dvma nespchm a e teprve tet druice se vznese, avak
vyle zpt jen mlo daj. Bylo to proroctv, kter se pozdji potvrdilo. Mu rovn
uvedl, e jsou odpovdni za ona etn pozorovn, k nim v poslednch dnech
dochzelo v Kearney, co byla okolnost, o n se Schmidt dovdl teprve na sv
zpten cest. "ij blaze, jet se s tebou setkme", rozlouil se pak se Schmidtem
velitel vesmrn lodi. Kdy opustil lo, zaala se pomalu zdvihat do ve, nkolikrt
zmnila svoji barvu a pak zmizela vysokou rychlost na obloze. Schmidt, kter
pedtm nikdy nevil na UFO, byl ohromen. Uvaoval o tom, co by ml te dlat, a
rozhodl se ekat. Mimozeman hovoili nmecky a Schmidt se pvodn domnval,
e se jedn o tajnou sovtskou zbra, kterou pilotuj nmet odbornci. Kdy pak v
televizi slyel zprvu mstn policie o tom, e vlda bude sledovat pozorovn UFO a
e policejn stanice budou pijmat takovto hlen; povaoval Schmidt za svoji
obanskou povinnost oznmit adm svj zitek. Mstn policejn velitel nejdve
uvdomil tisk, zadrel Schmidta bez zatykae na jednu noc a nakonec jej poslal do
nejbli psychiatrick kliniky, kde vyetili jeho duevn stav; o ti dny pozdji jej
opt propustil.
Po svm proputn se Schmidt setkal s tak velkmi sympatiemi ze strany
obyvatelstva, e po cel dal ti msce byl zaneprzdnn stovkami telefonnch
rozhovor a nkupem obil, kter mu farmi nabzeli. 5. nora 1958 jel Schmidt po
silnici a jeho vz se opt zastavil. Nad loukou u kraje silnice se vznela lo. Na
jeho otzku mu "nvtvnci" sdlili, e pochzej z jin planety, a sice ze Saturnu,
jak se pozdji dovdl. "Pohonnou hmotu" pro svoji lo - i na to se Schmidt zeptal zskvaj "ze Slunce a ze Zem". Pi tomto druhm kontaktu jej nalezli
prostednictvm jeho mozkovch impuls a mohou jej takto kdykoliv opt najit.
84

Schmidt se rozhodl o svch zitcch veejnost v Kearney informovat pednkou.

Veer v den pednky, dne 5. bezna 1958, uspodaly vesmrn lod
padestiminutov pedstaven na zpadn obloze, kterou pozorovaly stovky lid. Po
Schmidtov prvnm rozhlasovm vystoupen dosvdili dva obchodnci, e
odpoledne v den, kdy dolo k prvnmu kontaktu, byli na lovu baant a slyeli adu
zvuk, kter podle jejich nzoru pochzely od vesmrn lodi.
V ervnu roku 1958, kdy Schmidt nakupoval obil ve stt Colorado, se jej zeptali
vesmrn brati, zda by s nimi neletl v srpnu k severnmu polrnmu kruhu.
Schmidt byl naden, ale zeptal se, pro to m bt prv polrn kruh. "Ze studijnch
dvod", znla odpov. Cesta se uskutenila 14. srpna 1958. Schmidtovi ukzali,
jak sovtsk ponorky provdly radioaktivn znakovn na moskm dn a
uskuteovaly men pro vybudovn zkladen atomovch raket na tchto mstech.
Saturan sdlili Schmidtovi, e tyto arsenly atomovch zbran zv
riziko atomov vlky Uvedli, e jsou sice nestrann, pokud jde o oba mocensk
bloky, avak uin ve pro to, aby zabrnili atomov vlce. Nebudou nikdy
neinn pihlet tomu, jak nai planetu ni atomov bomby.
"Diskutovali jsme i o naem problmu zen. Vesmrn ptel nyn pouvaj
nov vynlez, aby oistili nai atmosfru od zen vyvolanho vbuchy
atomovch a vodkovch bomb." Pomoc specilnch palubnch pstroj ukzali
Schmidtovi nsledky dosavadnch atmosfrickch zmn zpsobench vbuchy
atomovch bomb. "Pokraovn pokus s atomovmi bombami by brzy vyvolalo
naprost chaos ve vaem klimatu a vychlen va planety ze sv osy. A kdyby k
tomu dolo, mlo by to za nsledek nepedstaviteln zpustoen. Jeliko jste ji
sami nkter z tchto zmn zjistili, umte si pedstavit, co by se brzy odehrvalo
na povrchu Zem, kdyby nebylo nic podniknuto proti tomuto lidskmu
lenstv." (Jak prozrav v roce 1958! Pozn. autora). Jejich vlastn lo naproti
tomu, jak ukzali Schmidtovi, se me pohybovat rychlost 60 000 km za hodinu, a
jak jej ujistili, dokonce i mnohem rychleji, nebo ji Saturan pohnj "volnou
energi".
Jak prokzal Karl Veit, fotografovala americk nkladn lo v Arktid jasn
objekt, kter se vynoil z moe prv v dob, kdy se v tto oblasti nachzel
Schmidt na "studijn cest."
Pi sv dal "cest" 24. ledna 1960 byl Schmidt dopraven na palubu obrovsk
matesk lodi, kde spatil destky przkumnch lod podobnch t, kterou sem byl
dopraven. Tentokrt si poviml, e Saturan se navzjem domlouvaj telepaticky.
Ukzali mu sbrku americkch a sovtskch raket, kter zachytili jet pedtm, ne
shoely pi nvratu do zemsk atmosfry. Promtli mu tak film, kter nzorn
ukazovat nsledky atomovch vbuch a s tm spojenho nebezpe. "Bylo velmi
smutn vidt, kolik toho ji nae mal Zem musela prodlat, a vdl jsem, e toho
o mnoho vce ji nevydr", napsal Schmidt pozdji. Potom mu ukzali obrzky
toho, jak by v budoucnu mohla Zem vypadat - rj bez zneitnho ivotnho
prosted, nebo ve bude pohnno volnou energi, "automobily" bez kol, kter
klouzaly nad ternem ve vi pasu, a vude atmosfra jednoty, podku a mru,
kter na Schmidta hluboce zapsobila.
9. nora 1960 dopravili Saturan Schmidta ve vesmrn lodi do Egypta k
Cheopsov pyramid. Sdlili mu, e manipulace s kvdry skly o hmotnosti 54 tun
85

byla mon jen dky vyuit univerzlnch zkon a prodnch sil, kter eliminovaly
gravitaci. V pyramid jej zavedli do podzemnho slu, kter tvoila trojhelnkov
mstnost, kde se nachzela mal vesmrn lo, a tak dkazy pozemskho
psoben Krista. Po roce 1998, a zane Nov vk, budou tyto tajn komnaty
v pyramid oteveny a lidstvo se poprv seznm se svdectvm Kristova ivota a
pozn jeho skuten pvod.
Na zpten cest letli nad Sovtskm svazem. Vesmrn ptel mu ukzali
obrovsk zem na Sibii o ce nkolika set kilometr, kde dolo k atomov
havrii. Veker ivot na tomto zem vymizel. Mimozeman uvedli, e
nemohou pipustit, aby vypukla atomov vlka, nebo by tm byl nejen
veker ivot na Zemi odsouzen k zniku, ale byly by postieny i sousedn
planety. Kosmick zkon svobodn vle jim zakazuje jakkoliv zsah do vvoje
nkterho jinho svta, avak toto je vjimen ppad, nebo atomov vlka na
Zemi by ohrozila celou Slunen soustavu. Atomov havrie na Sibii, kterou
Schmidt popsal v roce 1960, je skutenost. V roce 1979, tj. 0 19 let pozdji,
vyla v nakladatelstv Hoffmann & Campe knka "Zprva a analza tkajc se
dosud utajovan atomov katastrofy v SSSR". Jejm autorem je sovtsk jadern
fyzik Medvedv, kter byl v roce 1973 zbaven obanstv. Podle Medvedva dolo k
tto katastrof roku 1959 v jihozpadn Sibii v oblasti Kytymuk, kde byl tekut
jadern odpad uloen do vrtnch jam, ani by bylo vzato v vahu, e v dsledku
tn snhu se me oddlen skladovan nuklern odpad splavit dohromady. Pod
povrchem Zem tak dolo k zahvn. Tlak pry vyhodil jako pi sopen explozi
zemskou hmotu nachzejc se nad radioaktivnm odpadem do vzduchu a vypustil
radian stice na povrch, co mlo zniujc dsledky pro lidi, zvata i rostliny.
Teprve v roce 1988, v rmci glasnosti a po ernobylsk katastrof, byla atomov
katastrofa na Sibii oficiln potvrzena. Jak uvedl editel vzkumu Karl Maier v
"UFO-Nachrichten", . 281 /82, v ervenci 1983, poukzal Schmidt ve sv
pednce na wiesbadensk konferenci o UFO v roce 1960, na obrovsk oblasti
rozttho snhu, kter pozoroval z vesmrn lodi. Tuto konferenci zorganizovali
nmet ufologov Karl a Anny Veitovi. Dnes vme, e Schmidt, kter se v roce
1960 jako prvn Amerian dovdl o tto havrii, mluvil pravdu...

(22)

ij mezi nmi
Fred Steckling
George Adamski zprostedkoval setkn Freda Stecklinga s mimozemany.
Steckling se pak na svch cestch setkal nkolikrt s vesmrnmi bratry, kte ij
mezi nmi. Fred Steckling se narodil v Berln a v roce 1962 se pesthoval do USA,
kde psobil jako pilot a po smrti George Adamskho v roce 1965 jako jeden z
pedstavitel Nadace George Adamskho se sdlem ve mst Vista v Kalifornii.
"Ml jsem to tst, e jsem mohl hovoit s rznmi mui a enami z kosmu. Sdlili
mi, e od konce tyictch let jich mnoho ije mezi nmi. Ve velkomstech mohou
existovat a stovky mimozeman, kte nepoznni ij a pracuj mezi nmi.
86

Nejrznjm zpsobem nm pomhaj jak v oblasti vdy, tak i v oblasti

spoleensk, a zrove se od ns t u. Lze se s nimi setkat ve vech skupinch
obyvatelstva. Mohou mt tmavou pokoku, mohou bt bd i mt orientln vzhled.
Nkte jsou mal, jin vysoc, dal pak maj velikost normlnch pozeman. I kdy
jsou v oblasti vdeck a spoleensk daleko ped nmi, mohou stle nco na svch
planetch zdokonalovat.Samozejm se od ns nemohou pouit, jak zdokonalit sv
vesmrn lodi i svj spoleensk systm, avak je pro n zajmav seznamovat se
s nam nekontrolovanm rozumem. Emocionalita pozeman a zmny jejich cit
jsou pro n mimodn zajmav. Oni ns vak chpou a neodsuzuj ns, nbr
prost analyzuj nae chovn."
"Kdykoliv se setkm s lidmi z jinch svt, ctm velikou pokoru. Jejich vdomosti a
jejich moudrost jsou pozoruhodn. Nikdy nm nedvaj najevo svoji pevahu.
Vdycky jsem si zapsal to, co mi kali, a to co mon nejlpe."
Jeden z vesmrnch bratr, s nm se Steckling setkal v roce 1966 ve Washingtonu
D.C., mu vyprvl o svch zkuenostech se ivotem a prac na Zemi. "Lid zde
pracuj pro penze, jejich motivac jsou penze a nikoliv sluba blinmu. Akoli
lovk, kter strv den poctivou prac, vlastn slou lidstvu. Jeho prce mon
nen zcela dobrovoln, avak alespo trochu pispv k prospchu spolenosti.
Setkal jsem se vak s bohatmi lidmi, kte promarn vce asu tm, e se vyhbaj
poctiv prci, ne kolik by jej mli takov prci vnovat. Ale jak mete nachzet
ve sv prci naplnn, kdy myslte jen na penze? Kdybyste vy pozeman jen
troiku mysleli na slubu blinmu, mohli byste ve svch srdcch nalzt skuten
tst."
Onen vesmrn bratr porovnal svoji prci s innost pozemskch agent. Tm, e
mimozeman ij mezi nmi, dovdaj se velmi mnoho o zpsobech naeho
chovn. "Samozejm e mme vesmrn lodi, z nich meme pesn mit
veker podmnky na Zemi. Nejdleitj jsou vak osobn styky a setkn. Jen tak
skuten poznme vae problmy."
Mimozeman vyprvli Stecklingovi o svm systmu vzdln, nboenstv a
poznvn prodnch zkon. Vyjadovali se k vsledkm prvnch sond vyslanch v
roce 1966 ze Zem na Venui, kter byly nesprvn, nebo tyto sondy mohly mit
pouze vysok teploty v ochrannm psmu atmosfry Venue a z toho vyvozovat
nesprvn zvry o teplot na povrchu Venue. Kdy Fred Steckling podnikl v z
1966 cestu po Evrop, sdlili mu, e budou neustle s nm a e m mt pipravenu
svoji filmovou kameru.
Sv slovo tak skuten dodreli. Pi jzd vlakem z Mannheimu do Frankfurtu
nafilmoval Steckling pes oteven okno vlaku celou flotilu vesmrnch lod
doutnkovho tvaru, obklopench ionizujcm vzduchem a v dsledku toho svtcch
blm svtlem. V roce 1967 pedvedl Steckling tento film spolu s filmem pozenm
Madelaine Rodefferovou vboru americkho Sentu a agentue NASA. Oba filmy
pitom vyvolaly velk rozruch.

(23)
87

Dr. Frank E. Stranges a cizinec v Pentagonu

Reverend Dr. Frank E. Stranges je znm americk evangelista, prezident
Svtovho sdruen teolog, vdeck poradce Svtov univerzity v Tucsonu, (stt
Arizona) a len poradnho vboru starosty Los Angeles. Je to tedy duchovn s velmi
pozemskm zamenm, syn fare z Brooklynu v New Yorku, kter zskal nkolik
doktort rznch americkch teologickch kolej, a naposledy dokonce vystudoval
kriminologii v Nrodnm kriminologickm stavu ve Washingtonu D.C. Bylo to
jednoho chladnho prosincovho rna roku 1959. Stranges v t dob podnikal
evangelizan cestu a prv se nachzel v hlavnm mst Spojench stt
Washingtonu D.C. Jedna znm pracovnice americkho ministerstva obrany jej
minul den po jedn z jeho pednek pozvala, aby navtvil Pentagon a aby se tam
setkal s muem z jinho svta.
Stranges samozejm tomuto nanejv neobvyklmu pozvn vyhovl. Bez
problm proel pes bezpenostn stanovit a byl uvtn onou enou, kter jej
pak dovedla do jedn kancele v Pentagonu. Kdy vstoupil, spatil mue, kter stl
obrcen k nmu zdy u okna. Mu se otoil a pozdravil Strangese velm smvem
a stiskem ruky. Jeho ruka byla jemn a relativn mal, pesto byl stisk jeho ruky
siln. Ml hnd oi, vlnit tmav vlasy a jakoby oplenou ple. Obleen byl v
bnm americkm vychzkovm obleku. Stranges tohoto mue poznal. Nkolik
tdn pedtm mu pinesl mlad fotograf a ufolog August C. Roberts obrzky ty
osob, kter spatil na setkn s UFO organizovanm Howardem Mengerem v High
Bridge ve stt New Jersey a kter povaoval za mimozemany. Mu ped nm byl
jednm z nich. Cizinec sdlil Strangesovi, e si zmnil odv pouze s ohledem na
americk ady. Ukzal mu svj kosmick oblek, kter byl jednodln a ve
slunenm svtle se blskal. Vyprvl Strangesovi, e vojensk ady nkolikrt
podrobily tento oblek rznmu zkoumn. Jeho materil zstal chladn i za teplot,
pi kterch by se tavila ocel. Kyselina po nm stkala jako voda. Dokonce ani
diamantov vrtk jm nedokzal proniknout.
Cizinec prohlsil, e se jmenuje Valiant Thor a e pichz z Venue. st jeho
posln na Zemi spov v tom, aby (1) pomohl tmto stvoenm zpt k jejich
tvrci, (2) neutralizoval veker jejich zsoby nuklernch zbran a znekodnil je, a
(3) dal podnt k vytvoen `Vldy spojenho svta', pod kontrolou bohabojnch
uenc msto profesionlnch politik, a to podle zsad Boho krlovstv. Setkal se
s rznmi pednmi politiky ve Washingtonu, dokonce i s prezidentem. Ti vak
projevili mlo zjmu o jeho radu a nabzenou duchovn podporu. Jeho nabdka
pomoci lidstvu by podle nzoru prezidenta uvrhla hospodstv Spojench stt do
propasti chaosu.
Valiant Thor uvedl, v souasn dob psob na zem USA 77 mimozeman,
jejich kolem je (1 ) vmsit se mezi pozemany a stt se jednmi z nich, (2)
podlet se na pozemskch projektech, (3) pomhat tm, kte jsou vystaveni
monmu ohroen i nebezpe pi sv innosti ve prospch svtovho mru, (4)
poskytnout jim radu a ochranu, (5) seznamovat s vym vdnm toho, kdo se
osvdil, a (6) sdlit el svho posln shromdnm fm vld, avak teprve
tehdy, a k tomu uzraje as.

88

Valiant sdlil Strangesovi, e i jeho lid uctv Jee Krista jako "Pna Vesmru",
avak nepouvaj bibli, nebo "stle ij v neruen shod a harmonii s jejm
autorem". Podal Strangese, aby lidi informoval o jeho existenci, a ohlsil mu dal
kontakty, kter trvaj dodnes.

(24)

IV. Kapitola: USA, 1964

DAL SKUPINA MIMOZEMAN
(25)

Dohoda s vldou Spojench stt

Poznmka zpracovatele: K vem informacm doporuuji syntetizovat informace
NOVHO ZJEVEN www.pratele-nebe.cz , kter vm daj cel obraz pravdy
tajemstv pseudotvrc historie negativnho stavu. Vlda USA uzavela
smlouvy s mimozemany z PEKEL TEMNCH SVT a dv to jako vrchol
demokracie na Zemi ! ! ! S tmi, kte ovldaj tisci ovladai pes 90 % vech lid
na 90 a vce %. Nyn pipravuj s lidmi loutkami mikroipov ovldn vech lid
s mobilnm internetem UMTS REALIZUJ PPRAVU NA PLNOST NEGATIVNHO
STAVU.
25. dubna 1964, leteck zkladna Holloman, Nov Mexiko, USA
Robert Emenegger je znmm americkm autorem dokumentrnch film, lenem
Republiknsk strany a m velk zkuenosti v oblasti spoluprce s americkmi
vldnmi msty. Natoil ji nkolik dokumentrnch a propaganch snmk pro
americk ministerstvo obrany, zvlt pro vojensk letectvo. V roce 1972 mu jeho
ptel a koproducent Allan Sandler pedloil nov projekt jedn vldn instituce:
dokumentrn film o UFO. Akoliv se Emenegger nikdy problematikou UFO
nezabval, projekt ho zaujal. Byl pozvn na leteckou zkladnu Norton v Kalifornii,
kde byly projednny podrobnosti. V ptomnosti jednoho dstojnka tajn sluby
letectva AFOSI jednal o tomto projektu s Paulem Shortlem, vedoucm
audiovizulnho oddlen leteck zkladny Norton. A to, co mu Shortle nabdl,
vyrazilo Emeneggerovi dech. Pro film mohl pout 200 metr l6milimetrovho
barevnho filmovho materilu, kter podilo americk vojensk letectvo, kdy
dolo k pistn t UFO na leteck zkladn Holloman v Novm Mexiku a jejich
posdka se setkala a komunikovala s velitelem zkladny podplukovnkem
Emmanuelem F Bonvicinem a dvma dalmi dstojnky. Emenegger byl ochoten
pijmout jakkoliv podmnky, aby tento materil zskal.
V nsledujcch mscch cestoval Emenegger nkolikrt do Washingtonu D.C., aby
Pentagonu pedloil svj scn, piem plukovnk letectva Coleman mu potvrdil
89

existenci tohoto filmu. Musel sloit zvltn psahu a bylo mu pislbeno, e materil
za nkolik msc dostane. Generl Haldeman, nelnk tbu letectva za
prezidenta Nixona, Emeneggerovi sdlil, e o tomto filmu slyel. Sandler mezitm
natel v Hollomanu, kde mu byly ukzny budovy . 383 a 1382 na konci "Mars
Avenue", kde dajn dolo k "setkn tetho druhu".
Avak v posledn chvli Pentagon odmtl film vydat. Dvodem byla, jak
Emeneggerovi sdlil plukovnk George Weinbrenner na leteck zkladn Wright
Patterson ve stt Ohio, afra s Migem 25 a ... afra Watergate. Nrod byl dosti
znepokojen. Emeneggerovi bylo doporueno, aby film podil podle plnu, avak
jako speciln televizn snmek. Msto originlnch snmk ze zkladny Holloman ml
Emenegger pout grafickho vyjden scne tkajcho se pistn na tto
zkladn a prezentovat je jako "nco, co by se mohlo v budoucnu stt - anebo se
ji mon stalo". Emenegger postupoval podle tohoto doporuen. Film byl promtn
v televizi po celch Spojench sttech pod nzvem "UFOs - Past, Presence and
Future" (UFO: Minulost, souasnost a budoucnost) a pozdji byl v aktualizovan
verzi uveden na trh jako video kazeta pod nzvem "UFOs: It Has Begun". (UFO: U
to zaalo). Ve sv stejnojmenn knize cituje Emenegger scn:
Ti neidentifikovateln ltajc objekty jsou zjitny posdkou dc ve na radaru.
Je proveden pokus o navzn spojen radiem, avak marn. Do vzduchu jsou
poslny sthaky, kter dostvaj "z nejvych mst" rozkaz UFO pouze sledovat.
Nhodou se prv v tto dob nachz filmov tm zkladny v helikopte, piem
m nad zkladnou plnit bn koly. Tento tm filmuje plet UFO k Hollomanu.
Jeden z pedmt zan klesat, zatmco ostatn dva zstvaj viset nad zkladnou.
Dal tm filma, kter ml filmovat zkouku rakety, je sem pevelen a filmuje
nco neuvitelnho: Klesajc pedmt se zastav ve vce pouhch t metr nad
ternem. Potom se pomalu z jeho trupu vysunou ti pistvac nohy. Pichz velitel
zkladny, dva dstojnci letectva a dva vdet pracovnci vojenskho letectva. Na
trupu lodi se otevou zasouvac dvee a z nich vystoup nejdve jedna, potom
druh a nakonec tet bytost podobn lovku a obleen do pilhavho
kosmickho obleku. Bytosti jsou asi 1,60 m vysok, maj modroedou ple a jejich
oi jsou daleko od sebe, podobn jako u lid na Dlnm vchod. Maj vrazn orl
nos a na hlav maj pokrvku.
Velitel a oba vdci vystoup dopedu, aby cizince uvtali. Odvedou je do budovy .
383, na konci "ulice Marsu". Vojci nejsou schopni slova...
I kdy to zn jako science fiction, byla existence film z Hollomanu oficiln
potvrzena. 14. jna 1988 vyslala celonrodn televizn spolenost CBS zvltn
televizn poad "UFO Cover-up: live" *. V tomto poadu potvrdil Paul Shortle,
vedouc audiovizulnho oddlen leteck zkladny Norton, existenci tchto film,
kter sm vidl:
"Na obloze stla ti UFO. Jedno z nich, to prostedn, se kymcelo a klesalo.
Vznelo se nad zem a vysunulo trojnoh pistvac podvozek. Otevely se
zasouvac dvee a vystoupily ti bytosti. Byly piblin stejn velk jako lid. Mly
podivnou, naedlou barvu ke a vrazn nosy. Na sob mly pilhav obleky a
tenk pokrvky hlavy, kter patrn tvoily spojovac zazen. V rukou drely
pekldac pstroj. Velitel Hollomanu a dal pslunci vojenskho letectva je
uvtali."
90

Kdy projekt skonil nespchem, sdlil Shortlovi jeden nadzen, e se jedn

pouze o vcvikov film letectva. Shortle tuto monost kategoricky vyluuje: "Bylo
moj prac vst pracnou evidenci vech vcvikovch film. Tento film sem nikdy
nepatil. Krom toho byl na vcvikov film a pli realistick."
Podobn se v roce 1983 pokusila uvst veejn film Linda Moulton Howov. Jej film
"A strange Harvest" (Podivn roda) byl v roce 1980 vyslan v celonrodn televizi
a pozdji zskal cenu jako vynikajc dokumentrn film. Ve svm filmu se Linda
zabvala zhadnm mrzaenm dobytka, k nmu dochzelo od edestch let
pedevm na stedozpad Spojench stt. Na loukch byla asto pozorovna
zhadn svtla, a na tchto mstech byla pozdji zjitna zvata- skot a kon,
kter mla jazyk nebo genitlie oddlen nebo vyznut naprosto ist, jakoby
ostrm skalpelem nebo laserovm paprskem. Ve vtin ppad byla tato zvata
navc naprosto bez krve. Ufologov se domnvali, e zde mon mimozeman
provdli genetick experimenty.
Linda Howov se svm filmem nepochybn velmi piblila pravd. V kadm
ppad ji v roce 1983 jedna newyorsk firma povila natoenm dalho
dokumentrnho filmu, kter by el za rmec fenomnu mrzaen zvat a vce se
zabval fenomnem mimozemskch nvtvnk. V rmci svho ptrn se Linda
sela se zvltnm agentem tajn sluby vojenskho letectva AFOSI, kter se
jmenoval Richard Doty. Zeptala se jej, zda v o pistn v Hollomanu. Doty
pisvdil a uvedl, e k nmu dolo 25. dubna 1964. Toto datum potvrzuje
tak psn tajn vldn dokument, kter se dostal do rukou americkmu ufologovi
Williamu L. Moorovi a kter jsme ji reprodukovali ve druh kapitole. Prav se tam
doslova:
"25. dubna 1964 se setkal dstojnk tajn sluby vojenskho letectva USA se
dvma mimozemany na pedem pipravenm mst v pouti Novho Mexika.
Setkn trvalo asi dv hodiny. Dstojnkovi letectva se podailo vymnit si s
mimozemany zkladn informace." Den pedtm dolo v Socorru ve stt Nov
Mexiko, zcela v blzkosti Hollomanu, ke zcela klasickmu pistn UFO. Zstupce
policejnho velitele, Lonnie Zamora, zjistil pi objce UFO, kter mlo na horn
stran svtc erven symbol. Zamora krom toho spatil dv mal, tenk bytosti,
kter nastupovaly do tto vesmrn lodi, je se pak vznesla. UFO za sebou
zanechalo tyi kruhovit otisky v pd, kter pochzely od jeho pistvacch
nohou. Vojensk letectvo USA pozdji zkoumalo a potvrdilo tento ppad. To, zda si
posdka vejitho objektu nezmlila souadnice i zda nepopletla as (pistla v 6
hodin veer, zatmco k pistn v Hollomanu dolo v 6 hodin rno), zstv
ponechno naim spekulacm.
Doty zavedl Lindu do svho adu na leteck zkladn Kirtland. "Moji nadzen mne
povili, abych vm ukzal toto zde", pravil a vtiskl j do ruky hromadu dokument.
Jeden ze spis byl nadepsn "Informan zprva pro prezidenta Spojench stt".
Na titulnm listu nebylo uvedeno, kter prezident se tm mn. Linda si listovala ve
spisu. Pravilo se v nm, e od roku 1946 se ji ztilo na zem Spojench stt
nkolik stbrn zbarvench kotou, mimo jin v Roswellu ve stt Nov Mexiko, v
Kingmanu ve stt Arizona, na texasko-mexick hranici (viz: UFO: Dkazy). Na
palub vesmrnch lod, kter byly vyprotny americkm letectvem a dopraveny
na rzn zkladny, byly nalezeny mrtvoly len posdek: mal tla se edou
barvou pokoky, velkou hlavou a dlouhmi paemi. Na rukou mli tyi prsty s
91

plovac blnou mezi nimi. Byla vytvoena tajn vyetovac komise, kter provedla
velmi pelivou pitvu tchto tzv. mimozemskch biologickch jedinc (EBE), jak je
Amerian nazvali.
Pi jednom zcen v roce 1949 pobl Roswellu ve stt Nov Mexiko, kter bylo ji
druh v tto oblasti (k prvnmu zcen dolo v roce 1947), jeden mimozeman
peil. K tomu uren dstojnk americkho letectva o nj peoval a na pkaz svch
nadzench jej dopravil do Nrodn laboratoe v Los Alamos, severn od
Albuquerque ve stt Nov Mexiko. Los Alamos byl v t dob nejsteenj objekt
ozbrojench sil USA. V letech 1944-1945 zde bylo stedisko projektu Manhattan,
kter koordinovalo vvoj atomov bomby. Mimozemsk bytost byla popsna jako
reptiloidn humanoid s uritmi insektoidnmi charakteristickmi prvky, jako jaksi
sms lovka, plaza a hmyzu. Nazvali jej prost "EBE". EBE zstal v Los Alamos do
18. ervna 1952, kdy "z neznmch dvod" zemel.
Vojensk letectvo zahjilo od roku 1947 adu zsti veejnch, zsti tajnch
projekt, kter se zabvaly mimozemany, evidovaly jejich vskyt, zkoumaly jejich
lod a pokusy o navzn kontakt. Veejn projekty mly rzn nzvy, jako Sign,
Grudge, Twinkle, Pounce, Gleem a Bluebook. Vedle nich existovala ada psn
tajnch projekt, kter byly koordinovny vldn komis nazvanou Majestic 12,
jejmi leny byla skupina vysoce postavench vldnch ednk a vdc a kter
byla vedena editelem CIA. Mezi tmito projekty byly mj.
- Projekt SIGMA: Spojen s mimozemany
- Projekt SNOWBIRD: Technika mimozemskch ltajcch objekt a pokus o ltn s
nimi
- Projekt AQUARIUS: Zasteujc projekt pro koordinaci vzkumnho a kontaktnho
programu v oblasti mimozeman
- Projekt GARNET: Zkoumn vlivu mimozeman na vvoj lidstva.
Tato zprva uvdla nkter poznatky, kter byly zskny z telepatickch spojen s
"EBE". Mimo jin se zde uvdlo, e mimozeman navtvuj Zemi ji 25 000 let.
Pochzej ze systmu jedn dvojhvzdy. K dispozici maj podzemn zkladny v
rznch zemch svta.
V dokumentech byly zmnky i o jin skupin mimozeman, kte byli nazvni
"velc" i "blondni" a s nimi americk vlda z neznmch dvod nechtla
spolupracovat. (Jedn se o ony mimozemany, s nimi se v roce 1954 setkal
prezident Eisenhower a jejich dobe mnnou nabdku jeho vlda odmtla - pozn.
autora).
Doty dodal, e "EBEov" stejn jako Indini v pueblech si buduj sv obydl ve
skalch a e jejich planeta je planetou poutn, jejmu Slunci hroz zhuba. Kdy
EBE zemel, plukovnk, kter jej opatroval, plakal. Miloval jej jako dt. Vypadalo
to, jak uvd Doty, jako ve Spielbergov filmu "E.T.". Byly podniknuty vechny
mon pokusy o navzn kontaktu se svmi lidmi, avak bez spchu. Plukovnk
ekl, e EBE byl jako dt s duchem tisce mu. Nauil jej, e existuje reinkarnace,
optn pevtlovn. Nae due ije dle, takov je zkon Vesmru. Po EBEho smrti
se vlda dajn dle pokouela navzat s "EBEy" kontakt. Jednalo se o projekt,
kter v roce 1959 nakonec vedl k spchu. Mimozeman nabdli americk
vld svoje technologie vmnou za pdu a monost provdt genetick
92

experimenty s dobytkem. Doty slbil Lind Howov filmov materil o zmnnch

vldnch projektech, mimo jin i snmky EBEho a nkolik set metr filmu z pistn
na zkladn Holloman. Pistn filmovalo pt kamer. Objevila se ti UFO, z nich
jedno pistlo a dv zstala k jeho ochran ve vzduchu. Plukovnk, kter o EBEho
peoval, patil k vtacmu tmu. Jeden mimozeman pr zstal na Zemi vmnou
za jednoho dstojnka vojenskho letectva, kter navtvil planetu "EBE".
Ohlen pedn film se protahovalo "z politickch dvod", jak prohlsil Doty.
Vysok vldn ednk zavolal Lindu Howovou a sdlil j, e chtj vykat do voleb
roku 1984. Film by pak ml bt uveden v televizi nejpozdji v roce 1986. Vc se
dle protahovala a Lindina producentsk firma od tohoto zmru ustoupila. Alespo
st dokument, kter Doty ukzal Lind Howov, se v tme roce dostala do ruky
ufologa Williama Moora. V roce 1982 obdret Moore po svm vystoupen v
rozhlasovm vysln nsledujc telefonick vzkaz: "Jste jedinm lovkem, kterho
jsem slyel hovoit na toto tma a kter, zd se, v, o em hovo", prohlsil
volajc. V nsledujcch mscch pesvdil Moora o tom, e je vldnm ednkem,
kter chce prostednictvm Moora propustit informace o UFO na veejnost. Moore
mu dal kryc jmno "Falcon" (Sokol). Moore se setkal s filmovm producentem
Jaime Shanderou - a v souvislosti se "Sokolem" zail situace, kter pipomnaj
scny ze patnho pionnho filmu. Jednou Moore cestoval z letit na letit, aby
pijmal telefonick pokyny. Byl navdn do hotel, do restaurac na msta u okna a
nakonec do hotelovho pokoje, kde jej nakonec navtvil tajn agent s hromadou
spis pod pa. Moorovi bylo dovoleno, aby si s nimi po 17 minut dlal, co chce, a
potom e budou dokumenty opt odneseny. Moore ofotografoval ve, co jen stihl,
mimo jin i vodn zprvu pro prezidenta Jimmyho Cartera, v n se popisuje
Projekt Aquarius.
10. prosince 1984 doruila pota Shanderovi negativ filmu. Jak Shandera ihned
zjistil, jednalo se o reprodukce vysoce oficilnch dokument, kter byly oznaeny
raztkem "TOP SECRET/MAJIC - EYES ONLY". Jednalo se, jak bylo napsno v titulu,
o "strunou zprvu o operaci Majestic 12, zpracovanou 18. listopadu 1952 pro
nastupujcho prezidenta Dwighta D. Eisenhowera. Po zvolen prezidentem
Spojench stt mu byl tento dokument pedn, aby byl informovn o tajnch
vyetovnch v otzkch UFO, kter zahjil jeho pedchdce v prezidentskm
ad Truman. Zprva obsahovala informace o obou prvnch zcench UFO a
vsledky vyeten mrtvol EBE. V souvislosti s nimi se zde uvdlo: "V zvru
dospla skupina k nzoru, e akoliv tyto bytosti vypadaj lidsky, jsou jejich
biologick a evolun procesy, kter vedly k jejich vvoji, nepochybn naprosto
odlin od tch, kter jsou pozorovny i postulovny u homo sapiens."
Moore a Sharldera, kter tento materil pesvdil, plnovali vydn pslun
dokumentace. "Sokol" a jeden dal vldn ednk, kter vystupoval pod krycm
jmnem "Kondor", odpovdali na otzky novin, avak jejich tv byla skryta ve
stnu a jejich hlas byl zmnn. Jejich vpovdi se nakonec staly soust senzanho
televiznho poadu v USA "UFO Cover-up: Live", kter byl vysln 14. jna 1988
souasn v USA a v Sovtskm svazu."
"Sokol" tam prohlsil: "V rmci skupiny Majestic 12 existuje kniha, kter se v
zasvcench kruzch nazv 'Bible'. Tato kniha obsahuje v historick posloupnosti
vechna technologick data o mimozemanech, kter jsme o nich od Trumanovy
doby zjistili, lkaskou historii mimozemskch mrtvol, kter jsme nali v pouti,
93

vsledky jejich pitev a informace, kter jsme od mimozeman obdreli o jejich

spoleensk struktue a o jejich znalostech vesmru.
V souasn dob, tj. v roce 1988, je zde jeden mimozeman jako host vldy
Spojench stt, kter vak zstv ped veejnost utajen. Existuje tzv. "lut
kniha", kter byla zpracovna vhradn prvnm mimozemanem, kter ns
navtvil v padestch letech (do r. 1952 - pozn. autora). Obsahuje etn informace
o domovskch planetch tchto cizinc, o jejich slunen soustav, o jejich obou
domovskch sluncch, jejich spoleensk struktue a jejich ivot mezi pozemany.
Co vak mne v rmci mch zkuenost s tmito cizinci nejvce fascinovalo, byl
osmihrann krystal. Kdy jej mimozeman dreli v rukou, ukazoval obrazy z jejich
domovsk planety a z historie Zem."
A tato vpov zn jakkoli neuviteln, existuje ada dvod pro to, abychom
brali "Sokola" vn. Jeho prostednictvm se toti Moore setkal s devti dalmi
vldnmi ednky. Moore a Shandera si mohli ovit svoji identitu a sv postaven v
rmci tajnch slueb a potvrdit si sv daje. "Sokolovo" postaven mu napklad
umouje pstup k infrastruktue Majestic 12. V roce 1983 pedstavil Moore
"Sokola" zpravodajskmu novini nejvt americk televizn spolenosti CBC,
Peteru Leonovi. Leon uvedl v poadu "UFO Cover-up: Live"*: "Ml jsem monost
ovit si Sokolova tvrzen. V roce 1987 jsem se s nm setkal podruh a mohl jsem
opt potvrdit jeho reference. Bylo mi jasn, e to je opravdu ten, za koho se
vydv."
"Sokol" dle: "Mimozeman pochzej z vcensobn soustavy hvzd Zeta
Reticuli. Od roku 1949 dodnes byli ti mimozeman hosty vldy Spojench stt.
Prvn cizinec byl zjitn v pouti sttu Nov Mexiko pot, co se jeho vesmrn lo
ztila. Tohoto mimozemana jsme nazvali EBE. Zstal u ns do roku 1952. Od
nho jsme se dovdli mnoh o tchto cizincch, jejich kultue a jejich vesmrnch
lodch. Druh mimozeman piel v rmci vmnnho programu (v roce 1964,
pozn. autora). Tet cizinec piel rovn v rmci vmnnho programu a je od roku
1982 hostem vldy Spojench stt."
"Kondor" dodal, e s mimozemany byla uzavena urit dohoda, jej obsah
spov v tom, e USA uchovaj existenci mimozeman v tajnosti, zatmco oni
nebudou zasahovat do na spolenosti. Dostali pdu a prva, Spojen stty dostaly
technologii. Mimozeman maj sv zkladny ve vojenskch prostorech USA, mimo
jin v Novm Mexiku a na zem zkladny vojenskho letectva Nellis ve stt
Nevada, pod jezerem Groom Lake v oblasti 51, kter je nejsilnji steenm
zkuebnm prostorem v USA. Tyto zkladny jsou gigantickmi podzemnmi objekty.
Mimozeman tam nejen Amerianm pomohli s vvojem jejich zbrojnch systm,
ale penechali jim k vzkumnm elm i jednu ze svch vesmrnch lod.
Bylo zejm, e tato odhalen v poadu "UFO Cover-up: Live" * vyvolaj rozruch v
cel zemi. Ale nejen to: dodala odvahu bvalm pracovnkm tajn sluby
americkch ozbrojench sil, aby konen prozradili to, co vlda tak dlouho
utajovala.
Jednm z tchto odvnch mu je Milton William Cooper. 10. nora 1989, pouh
tyi msce po odvysln poadu "UFO Cover-up: Live", potvrdil Eyone D.
Crawford, not v Orange County ve stt Kalifornie, mstopsen prohlen
94

podepsan Miltonem Williamem Cooperem, editelem sttn technick stedn koly.

Cooper v tomto dokumentu prohlauje, e jeho zprva "Operation Majority", kterou
vypracoval v prosinci 1988, "pravdiv a pesn, a s nejlepm vdomm a
svdomm" vyjaduje ony skutenosti, kter vidl v roce 1972 a kter byly soust
zprvy Grudge/Blue Book . 13, operace Majority a materilu, kter vypracoval pro
informaci vrchnho velitele Tichomosk flotily jako pslunk jeho zpravodajskho
oddlen bhem sluby u nmonictva v hodnosti niho dstojnka. "Jsem kdykoliv
pipraven podrobit se zkouce na detektoru li, abych potvrdil tyto daje."
Bill Cooper je pinejmenm muem se smyslem pro est. Jak pe, sloil psahu na
stavu Spojench stt a povauje dnes za svoji povinnost tuto stavu hjit, stejn
jako bylo jeho povinnost bojovat ve Vietnamu. Kdy v roce 1972 nahldl do
zmnnch tajnch zprv, byl si jist, e s touto zleitost nem vlda Spojench
stt nic spolenho. Dnes vak o tom pochybuje. "To, co se dje, poruuje stavu
a zkony kad civilizovan zem", k dnes. "Jako loajln Amerian bych nikdy
nevyzradil dn vojensk tajemstv a nikdy bych neporuil zkon. Avak toto
tajemstv samo poruuje kad zkon. Vlda Spojench stt ns vechny zradila a
prodala."
Tm jako dkaz toho, jak vn danou vc mysl, vypracoval Cooper
estistrnkov obalovac spis proti vld Spojench stt, kter pedal petinmu
vboru Kongresu, tj. americkmu parlamentu. Kopii . spisu obdreli vichni
sentoi, nebo jak se Cooper dovdl od americkho sentora Barry Goldwatera,
sent a rovn dn len vldy ve Washingtonu o tchto vcech nic nevdl.
Cooper obviuje americkou vldu z toho, e
1) v rozporu s stavou a bez souhlasu Kongresu uzavela tajnou dohodu s
mimozemskm nrodem,
2) tomuto mimozemskmu nrodu pislbila pdu a zkladny na zem Spojench
stt,
3) v tto dohod obchodovala lidskmi ivoty, zvaty a pozemky vmnou za
mimozemskou technologii, m byla opominuta stavou zaruen ochrana nroda
ze strany vldy.
Tento mimozemsk nrod, jak uvd Cooper, je odpovdn za mrzaen dobytka na
stedozpad USA a za "nosy" tisc civilist ze strany UFO od zatku edestch
let, co jsou ppady, kter vlastn vdy probhaj podle stejnho schmatu: Jeden
lovk nebo skupina lid pozoruje na osaml cest, na venkov i v noci ve mst
njak UFO, kter se zdnliv pibliuje. Tento lovk i tato skupina lid ztrat
vdom a po ad hodin se opt probere na stejnm i jinm mst, zmaten a
asto s jizvami na tle. V nsledujcch tdnech se pak tmto lidem zd, e leeli na
operanm stole, obklopeni zvltnmi malmi bytostmi. Mvaj vidin o tom, e jim
byly dlouhmi jehlami do tla vpraveny implantty, nebo e eny byly umle
oplodnny. ada z nich vyhledv psychiatrickou lbu, aby se vyrovnali s tmito
traumaty. Pi nvratu v mylenkch nebo v hypnze si pak podrobn uvdomuj, e
byli dopraveni na paluby UFO a tam podrobeni vyeten.
Cooperv obalovac spis zstal samozejm bez odpovdi, stejn jako poadavek
88 % televiznch divk, kte sledovali poad "UFO Cover-up: Live", aby Kongres
95

USA vytvoil vyetovac vbor pro otzky spiknut UFO. Avak dkaz, kter
Cooper spatil dve, ne sepsal tato vbun tvrzen, bylo jednoznan dost.
Kdy byl zamstnn u vojenskho letectva USA na leteck zkladn Lackland
spadajc pod SAC (strategick velitelstv letectva), dovdl se, e jedno UFO
pistlo u raketovho sila a odstranilo bojovou hlavici jedn rakety. (To dokazuje
vpov etnch astnk setkn s UFO, o nich jsme se zmnili v minul kapitole
pozn. autora). Jeden serant mu vyprvl, e se astnil vyproovn jakhosi
obrovskho kotoue. Kdy pak Cooper peel k nmonictvu, zail sm na palub
americk ponorky TIKU (SS-146) v prosinci 1965, jak se jedno UFO o velikosti
matesk lodi vzneslo z moe a zmizelo vysoko v oblacch. Po svm zpravodajskm
psoben ve vietnamsk vlce byl Cooper v roce 1972 pidlen jako ni dstojnk
(tzv. petty officer) a dstojnk strn sluby na velitelskm stedisku ke tbu
vrchnho velitele Tichomosk flotily, jm byl americk admirl Bernard A. Clarey.
Po svm dnm proputn v prosinci 1975 psobil Cooper postupn nejdve jako
pracovnk a poslze jako editel rznch technickch stednch kol v Kalifornii.
Kdy jet jako pslunk skupiny zvan "Briefing Team" ml podat pehlednou
informaci Clareaymu, dostal Cooper rozkaz referovat o operaci "Majority". Za tmto
elem mu jeho nadzen pedal nkter dokumenty, mezi nimi i zprvu o projektu
Grudge/Blue Book . 13, kter byla psn tajn a z n se dovdl o nsledujcch
projektech a jejich kdovm oznaen:
OPERATION MAJORITY je souhrnn pojem pro vechny operace, kter jsou
zamoeny na kterkoliv aspekt, projekt a dsledky ptomnosti mimozeman na
Zemi.
MJ (MAJESTIC) 12 je nzev tajn kontroln skupiny v rmci Operation Majority.
Prezident Eisenhower vytvoil v roce 1954 tajn sdruen pod nzvem The Jason
Scholars, kter do roku 1972 vedl tehdej editel stedn zpravodajsk sluby A.
W. Dulles, Dr. Zbigniew Brzezinski (v letech 1973 - 1976 prezident Tstrann
komise) a Dr. Henry Kissinger. Toto sdruen se skldalo ze 32 len a mlo
dvanctilennou "vnitn radu" nazvanou MJ 12 (Members of Jason neboli Majestic
12). Toto sdruen mlo sv sdlo na jednom mst ve sttu Maryland, kam bylo
mono se dostat pouze vzdunou cestou a ktermu zasvcen kali "The Country
Club" (Venkovsk klub).
MAJESTY je kdov oznaen prezidenta Spojench stt.
MAJI znamen "Majority Agency for Joint Intelligence" (Sluba Majority pro
spolen zpravodajstv), MAJIC znamen MAJI-Controlled (zen slubou MAJI).
Vechny informace a dezinformace v tto zleitost vyhodnocuje MJI ve
spoluprci s stedn zpravodajskou slubou CIA, Nrodn bezpenostn slubou
NSA a Zpravodajskou slubou zembrany DIA a rovn s tajnou slubou
vojenskho nmonictva. Tyto informace jsou klasifikovny kdem MAJIC.
SIGMA je projekt, kter vytvel prvn komunikaci s mimozemany.
PLATO se tk diplomatickch vztah s mimozemany. Tento projekt uzavel
dohodu s mimozemany, kter stanov, e mimozeman nm poskytnou
technologii a nebudou zasahovat do naeho dn. Na druh stran vlda
Spojench stt uchov jejich ptomnost na Zemi v tajnosti, nebude
96

zasahovat do jejich akc a dovol jim, aby vyetovali lidi a zvata pro
vzkumn ely. Krom toho dostali pozemky pro sv zkladny.
Mimozeman se zavzali pedat MJ 12 seznam unesench osob.
AQUARIUS se zabv histori ptomnosti mimozeman na Zemi za poslednch 25
000 let.
POUNCE se tk vyhodnocen havarovanch vesmrnch lod a biologickho
vyeten jejich posdek. LUNA je kdov oznaen mimozemsk zkladny na
Msci, kterou pozorovali a nafilmovali astronauti z Apolla. Provdj se tam dln
prce a nachzej se tam velk doutnkov matesk lod mimozeman.
DELTA FORCES jsou jednotky, kter jsou speciln vycvieny pro tyto projekty.
REDLIGHT upravuje zkuebn lety s vyprotnmi vesmrnmi lodmi, resp. s
lodmi, kter mimozeman dali k dispozici. Tento projekt se v souasn dob
realizuje na zem Area 51 /Groom Lake ve stt Nevada.
ALIENS Existuj tyi druhy mimozeman: dlouhonos ediv mimozeman, s
nimi byla uzavena zmnn dohoda, mal ediv mimozeman, kte byli nalezeni
v havarovanch lodch a kte pochzej ze Zeta Reticuli, vcensobn soustavy
hvzd vzdlen 33 svtelnch let od Zem, svtlovlas humanoidi, kte odpovdaj
nordickmu typu, a nakonec rusovlas humanoidi. Oba posledn jmenovan typy
jsou mrumilovn a neprovdj dn genetick experimenty, zatmco mal ediv
mimozeman zejm pracuj pro ediv s dlouhm nosem.
KRLL NEBO CRLLL vysloveno "kryl", bylo jmno druhho EBEho, kter v roce
1964 po pistn na zkladn Holloman zstal na Zemi v rmci vmnnho
programu a stal se vyslancem Mimozemskho nroda ve Spojench sttech.
GUESTS je kdov oznaen celkem t mimozeman neboli ALF (ALF = Alien
Life Form = mimozemsk forma ivota), kte byli od roku 1949 hosty vldy USA. V
souasn dob je jeden "ALF" udrovn pi ivot v tzv. "Lednici" v Los Alamos.
Pvodn jich bylo 16, kte pili do Los Alamos vmnou za 16 americkch
dstojnk; 15 z nich od t doby zemelo. Tito "host" maj rdi starou tibetskou
hudbu. Jejich IQ pesahuje hodnotu 200. Tvrd, e lovk je jejich geneticky
vypstovan smen produkt. Tvrd tak, e vytvoili vechna pozemsk
nboenstv jako prostedek k zen vvoje. Rovn tvrd, e krev s
negativnm Rh-faktorem je dkazem ken ras, a vdci, s nimi jednali,
tuto monost akceptovali.
daje Billa Coopera tkajc se obsahu Zvltn zprvy # 13 Projektu Grudge/Blue
Book potvrdil jin bval dstojnk, Bill English, bval kapitn elitn jednotky
"zelench baret" a dstojnk zpravodajsk sluby jednoho odposlechovho
stanovit NATO severn od Londna. Rovn English tvrd, e ml monost
nahldnout do tto zprvy. A nakonec John Lear, bval pilot CIA, dritel sedmncti
svtovch leteckch rekord, kandidt na keslo sentora ve svm domovskm
stt Nevada a majitel spolenosti na vrobu letadel LEAR (jeho otec zkonstruoval
tzv. LEAR Jet), uvd, e zskal podobn informace od dvaceti bvalch pslunk
CIA a ozbrojench sil.
97

Ve zmnnch tajnch dokumentech, jak uvd Cooper, se nachzelo tak asi 20

fotografi zobrazujcch havarovan vesmrn lod, mrtvoly, ti EBE a pistn na
zkladn Holloman. "Na jednom snmku byli zvlt dobe vidt dlouhonos ediv
mimozeman, kte pistli na zkladn Holloman", sdlil Cooper Lind Howov v
jednom interview. "Mli ikm oi, vypadali opravdu nebezpen a zdlo se, e z.
V kadm ppad byli na ernobl fotografii jasn bl. Z profilu byla jejich hlava
daleko protaen smrem dozadu. Pipomnali mi vjevy ze starho Egypta nebo
Asrie.
Jak Cooper dle uvedl Lind Howov, tyto dokumenty se rovn tkaly pistn na
zkladn Holloman. K tomuto pistn dolo pot, kdy se projektu Sigma podailo
navzat
s
cizinci
kontakt
pomoc
binrnho
potaovho
jazyka
a
vysokofrekvennch radiovln a pozvat je na Holloman. "Mimozeman pistli v
Hollomanu a zde pak dolo k zsadn dohod, kter vedla k dojednn smlouvy a
jejmu podepsn pi ptm setkn.
Mimozeman nm kali, e jsou naimi pteli a e vytvoili lidstvo zkenm s
primitivnmi primty. Vsledkem dajn byl lovk cromagnonsk. Vlda jim
uvila, jak se uvd, nebo j ukzali holografick obrzky v jakmsi kilovm
pstroji, kter to prokazovaly. Ale v tchto tajnch zprvch se tak uvd, e
mimozeman vldu obelhali, e ns klamou, e v rozporu s dohodou uneli lidi,
ani by vldu o tom informovali."
Pokud by Cooperovy informace odpovdaly pravd, znamenalo by to historickou
chybu Eisenhowerovy administrativy. Dobe mnn nabdka naich vesmrnch
ptel - jak potvrzuje Cooperova zprva - byla odmtnuta a namsto toho byly
uzaveny dohody s evidentn negativnmi mimozemany. Dvod mohl bt st
egoistitj, nebo zde nebyla ochota k odzbrojen, ba prv naopak: nabdka
"edivch", e daj Spojenm sttm k dispozici dokonalej technologii, byla toti
pijata s radost. Na tomto pkladu bychom mohli krsn studovat ezoterick
zkon, e stejn pitahuje stejn. Nabdka "edivch" byla nepochybn
atraktivnj, nebo zajiovala stvajc mocensk struktury, zatmco
"blondni" nabzeli zmny ve prospch vech a na kor moci.
Lid byli ochotni zaplatit jakoukoliv cenu, nikoliv vak cenu zmny.

(26)

V. Kapitola: 1948 1990

SVTOV SETKN
(27)

Spolkov republika Nmecko, 1948 - 1990:

Hans P. Klotzbach
98

Kontakty mohuskho grafika Hanse P. Klotzbacha s mimozemany zaaly v

povlenm Nmecku. 25. kvtna 1948 chtl Klotzbach ilegln pejt do
Lucemburska za prac. Ze zkuenosti vdl, e nejjistj metodou, jak pejt
nepozorovan pes hranice, bylo schovat se v nkterm vlaku s uhlm, protoe
pejdly hranici vdy bez jakkoliv kontroly. U nmeck pohranin stanice Igel,
nkolik kilometr za Trevrem, si Klotzbach navlkl star montrky, aby si uchrnil
svj oblek ped uhelnm prachem, a ekal na soumrak, aby pak v temnot naskoil
na nkter vlak.
Zatmco ekal ve svm krytu, nalezl jej tam jaksi mu. Ten vak Klotzbacha
uklidnil a ekl, e mu chce pouze pomoci. Poradil mu, aby nejezdil a do
Wasserbilligu na lucembursk stran, ale pedtm, jet na nmeck stran, aby
seskoil a pokusil se pejt pes hranin eku Sauer, nebo je hranice prv psn
steena.
Asi o hodinu pozdji se rozjel jeden vlak s uhlm a Klotzbach vyskoil na stuptko.
Tsn ped hranici opt seskoil, avak tak neastn, e se mu dostaly nohy mezi
kola jedoucho vlaku. Poctil jet silnou bolest, dokzal se duchaptomn odkutlet
od kolej a skonil se silnm krvcenm pod elezninm nspem. Klotzbach dostal
strach, vdl, e neme potat s tm, e by jej v tto odlehl pohranin konin
nkdo nalezl, a e vykrvc. Tikrt zavolal o pomoc, ale nikdo jej zejm neslyel.
Zavel oi a volal o pomoc vnitn. Potom jej polila hrza a nakonec pocit bezpe a
klidu... smrt, domnval se Klotzbach. Kdy se opt probral, byl obklopen zvltnm,
namodrale opalizujcm svtlem. Stle jet se domnval, e to je smrt. Teprve kdy
se zaal sm sebe dotkat a tyto doteky poctil, poznal, e toto ve je skutenost.
To jej povzbudilo a pak se vztyil. Potom si ale vzpomnl na sv porann nohy.
dnou bolest nectil. Pohldl na sv nohy, ale dn zrann na nich nebylo vidt.
Svtlo mnilo svoji barvu. Klotzbach se zaal rozhlet. Spatil nkolik jakoby
sklennch trubic, v nich se cosi rytmicky pohybovalo nahoru a dol. Viml si, e
le na jaksi pryn, kter byla pln pizpsobena tvarm jeho tla* a kter
vydvala pjemn teplo, kter, jak si Klotzbach poviml, odpovdalo teplot jeho
tla. Nepodailo se mu zjistit, odkud svtlo pichz. Vypadalo to, jako by bylo
prost vude, ani by bylo mono nalzt njak pm zdroj tohoto svtla**.
Pevezli jej snad do njak hypermodern nemocnice ?
Teprve jeden velmi lidsk pocit jej vytrhl z jeho mylenek. Dostal hlad. A zatmco
pemlel, jak by to mohl nkomu sdlit, uslyel jaksi hlas, kter mu pravil:
"Brate, vzbudil jsi se. Jak m tlesn pocity? Ct se lpe?" Hlavou mu proltly
tisce mylenek. Kdy si vak pomyslel 'Kde vlastn jsem, kdo jste vy, co se to se
mnou stalo?', hlas mu odpovdl: "Nachz se ve vesmrn lodi. Jsme posdka
tohoto kluzku a pichzme z planety z jedn vm neznm slunen soustavy.
Vzpomene si, e jsi ml nehodu, kter by t byla stla ivot. Samotn zranni by
smrt nezpsobila, avak hrozilo celkov vykrvcen. Zachytili jsme vak tv zoufal
mylenkov impulsy a zachrnili jsme t z tv bezvchodn situace, nebo tak ke
kosmick zkon." Cizinec mu sdlil, e pro jejich lkastv nebylo problmem oetit
toto zrann a e skutenost, e m hlad, je prvnm pznakem uzdraven. Potom jej
odvedli do jin mstnosti, jej stny a podlaha vypadaly jako perle***, a nabdli
mu rzn, na Zemi neznm plody. Vysvtlili Klotzbachovi, e jim kosmick zkon
zakazuje zabjet, a proto se iv vegetarinskou stravou. Kdyby byli pozeman
99

postupovali od zatku stejn, byli by se dnes dovali vku a 900 let. lovk,
kter pekon sv tlesn dosti, mus rovn "umt t istm zpsobem".
* Toto se kryje s popisem Freda Stecklinga v jeho knize "Why Are They Here".
** Viz popisy od Adamskho, Millera, Schmidta, a dalch.
*** Stejn pirovnn uvdj van Tassel, Klarerov a Forbes.
Pilot vesmrn lodi pak sdlil Klotzbachovi jeho kol: M informovat sv blin o
svm zitku. "ekni jim, e jsme zde jako strci Vesmru a budeme pomhat
vem ulechtile smlejcm lidem. Chceme jim pinst nadji, e pekonaj sv
zoufalstv, nebo vae Zem jde vstc asm, kdy bude panovat bolest, utrpen a
chaos. Je to as kosmickho temnho mraku. Tento mrak doshne v nepli
vzdlen budoucnosti Zem ...
Pedtm se vak vyno jin vci a bude teba eit i jin problmy. Budete pak stt
ped problmem, e uvnit obydlench planetrnch systm existuj i negativn
sly, kter stejn jako my navtvuj vai Zemi a kter vs chtj pod maskou
mrotvorc uvrhnout do netst a chaosu. Budou vm oteveny brny do vesmru a
ukzno na vai inteligenci a vae znalosti, s nimi jste toho veho doshli. Tyto
satansk sily se dokonce odv zneut i Velkho Mistra pro sv ely. Stezte se
proto falench prorok! Oni se budou snait vemi dostupnmi prostedky
techniky, vdy, a dokonce i vry zathnout vs do svch st, z nich se pak u
nebudete moci vymanit, nebo nebudete schopni rozliovat. Monost rozliovn
mezi pozitivnmi a negativnmi silami vak mus vychzet z vs samch. A abyste
ili v etickm duchu, pak jdte za tmi, kdo ve vs chtj rozvjet Kosmick zkon,
zkona lsky k blinmu. Tento problm je jeden z nejdleitjch, kter muste
zvldnout, nebo tyto sily se objev. Ale potom budou vichni, kdo znaj nae
poselstv, vyvoleni jako svtlo v temnotch."
Slbili Klotzbachovi, e s nm zstanou ve spojen, a pak jej uspali. Kdy se probudil,
leel na mkkm mechu na lucembursk stran hranic. Doel k nejbli obci, do
Wasserbilligu, a dovdl se, e od jeho nehody uplynuly tyi dny. Pouze roztrhan
nohavice jeho montrek, ztuhl krev na jeho kalhotch a botch svdily o tom, e
se mu ve jenom nezdlo.
30. 12. 1958 spatil Klotzbach, kdy stl na most pes Rn mezi Mohu a
Kastelem, kosmickou lo nad Rnem. 18. kvtna 1960 uvidl pi prochzce v
mohuskm mstskm parku nhle stt nad sebou jeden "kluzk" a byl zasaen
paprsky svtla. Potom se nhle nkdo objevil vedle nho. Byl to jeden z
mimozeman, kte tehdy dopravili Klotzbacha do vesmrn lodi. Na otzku, pro
se oteven neukazuj, mu odpovdl: "My meme na vci pouze poukazovat. K
tomu potebujeme vs, lidi na Zemi, nebo zvis na vs, kdy s vmi, pozemany,
naveme oficiln kontakt. My sami nememe pro to pli udlat." 16. jna 1960
pozvali dva mimozeman Klotzbacha, aby nastoupil do jejich vozu. Jeli k lesku za
Mohu. Tam na mal lesn mtin stl jeden kluzk. Klotzbach byl uveden do tto
vesmrn lo a tam ho pijal pilot. Vysvtlil mu vznam a inek svtla a barvy.
Klotzbach se tak dovdl, e i kosmick zen definuje barvu. Kdy po skonen
rozmluvy opt zvenku pozoroval odlet vesmrn lodi, vidl, jak se jej barvy mnily
se vzrstajc rychlost lodi. Jeden z obou jeho prvodc mu vysvtlil tento efekt:
100

"Je to zpsobeno zmnou vlnov dlky svtla v dsledku rychlosti, piem toto
svtlo se odr." Lid, jak sdlili Klotzbachovi, by si mli vce uvdomit psoben
barev, nebo barvy jsou dleit pro vytven vnitn harmonie. Rovnomrn svtlo
ve vesmrnch lodch, pokraovali, spov na principu elektroluminiscence, je to
svtlo, kter je vyslno ltkou, kter pmo mn elektrickou energii na svtlo." Po
ad dalch setkn bylo Klotzbachovi umonno, aby v dob od 8. do 11. ervence
1973 navtvil domovskou planetu mimozeman, nazvanou Plandor.

(28)

Horst Raps
Sv prvn setkn s mimozemany proil mlad kresli konstrukc Horst Raps, kdy
mu bylo 26 let. Prodlal tehdy zpal plic a lka mu pedepsal ast pobyt na
erstvm vzduchu. Raps proto chodil na del prochzky kolem svho domovskho
msta Lampertheim u Mannheimu. 29. bezna 1959 se nachzel na jedn takov
prochzce. Bylo to veer, kolem 20. hodiny, a Raps prv piel k mtin v
lesnatm ternu pobl Lampertheimu, kam rd chodil a dval se odtud na veern
oblohu. Nhle spatil na obloze jaksi svtlo, kter se stle pibliovalo. Mlo tvar
elipsy a mnilo v rychlm sledu svoji barvu. Objekt provedl na obloze nkolik
zatek a pak se snesl. Raps se domnval, e zapadl nkam do lesa a vydal se tedy
tm smrem. Brzy uslyel jemn bzuiv zvuk a potom s tlukoucm srdcem ped
sebou spatil tpytiv objekt, kter se zejm vznel asi jeden metr nad zem. Byl
to kotou svtc namodrale a fialov, s kupol na horn stran. Zdlo se, e stoj na
svazcch paprsk, kter vychzely ze spodn strany a dosahovaly a k Zemi.
Zatmco Raps jet fascinovn pozoroval objekt, otevely se na jeho stran dvee a
vysunuly se schody. Ve dvech se objevila vysok postava, thl, humanoidn.
Mimozeman byl obleen do duhov zc jednodln uniformy. "Promi, pteli, e
se na tebe obracm", pravil cizinec vbornou nminou, "pili jsme, abychom s
vmi navzali spojen a varovali vs ped vnm nebezpem. Neusilujte o jin
svty, dokud ve vaem vlastnm svt nevldne podek, bratrstv a mr. V naem
svt existuje mr a bratrstv a nen tam nenvist ani zvist i chamtivost. Budete
potebovat jet mnoho asu, abyste se nm vyrovnali." Cizinec slbil Rapsovi, e
se za ti dny vrt ve stejnou dobu na stejn msto, pak se uklonil a nastoupil zpt
do vesmrn lod. Znovu zaala hra barev a kotou se vznesl kolmo k obloze.
Historie se o ti dny pozdji opakovala. Tentokrt vak cizinec, kdy se opt objevil
ve dvech, pokynul Rapsovi na znamen, e jej zve dovnit, a Raps, akoliv se
chvl, uposlechl. V kruhov mstnosti uvnit pak cizinec pedstavil Rapsovi jednu
enu a jednoho mue a potom odstartovali obrovskou rychlost do ve. Pilot
vesmrn lodi Nmci sdlil, e pochz ze systmu Alfa Centauri. Raps sml krtce
pohldnout do kosmickho prostoru. Spatil Zemi, Slunce a brzy nato tak dal
svteln bod - domovsk slunce Centauan. Ti dopravili Rapse na planetu, kde
Raps spatil kupolovit budovy a rzn druhy lid. Budovy se nachzely uprosted
ndhernch kvtinovch ploch v nejrznjch barevnch odstnech. Po pistn jej
dovedli k vedoucmu pedstaviteli sv vldy, kter mu slbil: "Chceme vm pomhat
101

a budeme vm pomhat, jestlie vy, pozeman, budete vn usilovat o dobro a

init ve pro to, abyste je prokazovali v jakkoliv form."
Pi druhm vesmrnm letu, kter se uskutenil o osm dn pozdji, ukzali
mimozeman Rapsovi planetu, jej obyvatel navzjem proti sob vlili
atomovmi zbranmi. Raps spatil mrzky, kte ivoili v obydlch podobnch
jeskynm. Jeho prvodci mu sdlili: "Prv z tohoto dvodu jsme se k vm piblili,
abychom vs varovali, abyste se nedopustili stejn chyby jako tato uboh stvoen,
nebo k tomu mte blzko. V ppad poteby budeme nuceni zashnout proti
nepedloenm zpsobm jednn. Pedevm vae takzvan atomov zbran nm
in starosti, nebo ppadn atomov vlka me zpsobit, e se na va planet
vychl ply ze sv polohy, e vae planeta opust svoji pedepsanou drhu a me
tak dojt ke kolizi s nkterou jinou planetou."
Pi dalm setkn, k nmu dolo 18. dubna 1950, vyprvli mimozeman
Rapsovi, e na Marsu objevili zbytky zanikl kultury, kter mla podobn rysy jako
kultura nsk.
Oni, tj. Centauan, pr pvodn sami pochzej ze Zem. Jejich pedky byli
Atlanan, obyvatel zmizelho kontinentu Atlantidy. Jeliko se tenkrt jeden z
msc Zem (tehdy byly dva) vymkl kontrole a hrozila katastrofa, opustili Zemi v
obrovskch vesmrnch archch a pesdlili na jinou planetu v Oblasti Alfa Centauri.
Jako pbuzn pozeman se nabdli, e budou kontrolovat nai slunen soustavu a
e navou kontakt s obyvateli Zem. Jejich planeta pat ke Galaktick
konfederaci, a a dozraje as, bude vyzvna i Zem, aby k tto konfederaci
pistoupila.
Od t doby ml Raps adu dalch setkn se svmi mimozemskmi pteli.

(29)

Nmeck demokratick republika, 1962:

Norbert Haase
Osmnctilet Norbert Haase si onoho chladnho lednovho veera v roce 1962
vlastn chtl jen zabruslit s nkolika pteli. Norbert, jeho bratr a est ptel se
setkvali tm kad odpoledne na zamrzlm jezee ve mst Stendai v NDR. Bylo
pl sedm veer a chlapci a na Norberta ji chtli jt dom. Norbert velmi rd
bruslil pod jasnou zimn oblohou, a chtl proto jet zstat. Jeho bratr jej znovu
vyzval, aby el s nimi, a tak chlapec s ltost jet jednou pohldl na oblohu plnou
hvzd. Vtom si viml neho neobvyklho. "Podvej, tamhle nahoe let hvzda!"
zvolal za svm bratrem, avak ten se usml a ekl, e to je jen letadlo. "M moc
bujnou fantazii." Ostatn chlapci brzy zmizeli a Norbertovi bylo tm lto, e s nimi
neel. Nco jej vak pimlo, aby zstal. Chtl pejet nap jezerem k jednomu
malmu ostrvku na druhm konci, kde jinak hnzdily pouze kachny a labut.
Ostrvek byl tm kruhov a ml prmr 12 metr. Norbert byl od nj brzy
vzdlen pouze 40 a 50 metr, kdy se nhle nad nm rozsvtilo siln pronikav
102

svtlo. "Bylo to, jako kdyby nkdo fotografoval s bleskem", sdlil pozdji,
"najednou se rozsvtilo. Ml jsem podivn pocit. Pipadalo mi to docela hezk, ale
pln m to prost ovldlo. Bylo to tak jasn, ziv a namodrale bl. Vznelo se
to asi 5 metr nad stromy na ostrov a bylo to dvakrt tak irok jako ten ostrov.
Bylo to dlouh a ploch, ale obklopen zenm ve tvaru podobnm ki, s
pronikavm jdrem." Norbert zstal stt, dval se na to svtlo, byl oslnn, poctil
jaksi svrbn po celm tle, a pak ztratil vdom. Kdy opt piel k sob, leel na
okraji svahu u behu jezera, ve vzdlenosti asi 150 metr od ostrvku. Jeho brusle
leely vedle nho. Podval se na hodinky a zjistil, e se zastavily v 18.40. Vracel se
dom. Jeho rodie bydleli v malm elezniskm sdliti nedaleko jezera. Kdy
doel dom, byla plnoc. Jeho matka si ji dlala velk starosti, nebo Norbert
nikdy nepiel dom tak pozd. Kdy jej uvidla, zhrozila se: ml jasn rud obliej,
jako kdyby ho splilo slunce. Na prav stran nosu ml jaksi mal zrann, vrchn
vrstva pokoky zde byla odstranna. Haase m dodnes na tomto mst malou jizvu.
Na druh den rno s nm el otec ke svmu domcmu lkai, kter oetoval
eleznie a kter chlapce znal od jeho dtstv. Tento lka, dr. Boos, si nevdl
rady a poslal jej na vyeten do polikliniky, do johanitsk nemocnice v Stendalu. I
tam Norbert pouze vyprvl to, na si dokzal vzpomenout. Prvn dv noci ml siln
vidiny, ze sna hovoil neartikulovanou e nebo se budil cel zpocen. "Blouznil
jsem nco o astronomi, prostoru a ase a o Bohu, jak mi pozdji ekli. Samozejm
to ekli lkai, kter pak o tom se mnou hovoil. ekl jsem mu, e to nen mon.
Bohem jsem se toti nikdy nezabval."
tvrt den svho pobytu na poliklinice navtvili Norberta dva pslunci tajn
policie Stasi. Vyzvali mladka, aby vyplnil dotaznk, v jeho zhlav stlo
"NEIDENTIFIKOVATELN JEVY A JEVY PODOBNHO DRUHU". Poloili mu mnoho
otzek, ale opt si nedokzal vzpomenout na nic jinho ne na ono svtlo. A kdy
se jej zeptali, zda v, co je to UFO, odpovdl zporn. V NDR bylo toto slovo
neznm.
O nkolik dn pozdji mu lkai pedstavili dva psychology z Lipska, kte mu
oznmili, e ho chtj hypnotizovat. Norbert nevdl, o se jedn, avak spokojil se
vysvtlenm, e to nebol a e mu to pome, aby se mu vrtila pam. Po ti dny
byl chlapec celkem 2 a 3 hodiny denn hypnotizovn, piem bylo pozeno 7
nebo 8 nahrvek na magnetofonovou psku. Posledn den tto terapie mu pehrli
jeden ptiminutov sek z prvn magnetofonov psky.
"Na otzku, kde se nachzm, jsem odpovdl, e lem na jakmsi stole, potom
pilo opt nkolik otzek, jako `byli tam lid?', nae jsem odpovdl 'ano, krsn,
thl lid s dlouhmi vlasy a blmi overaly. A pak jsem tak spatil jaksi symbol,
strom ivota z mytologie, avak bez hada. Ten byl nkde na lmci, jakmsi stojatm
lmci nebo rolku."
Tent symbol stromu ivota spatil dr. Daniel Fry zabudovan do opradla sedadla
ve vesmrn lodi, s n 4. ervence 1950 letl z Novho Mexika do New Yorku a
zpt. A-Lan sdlil Fryovi, e toto "je dobe znmo i v naich djinch. Vysvtlujeme
si to tak, e mme pinejmenm sten stejn pedky." Je pozoruhodn, jak se
oba, Haase i Fry, navzjem potvrzuj, ani by jeden o druhm kdy slyel. Norbert
Haase neznal ani vraz "UFO", kdy se ho na to ptala tajn policie. Krom toho je
vyloueno, aby se do NDR dostal njak vtisk nmeckho vydn knihy dr. Frye,
kter vyla ve velmi malm nkladu v roce 1956 v nakladatelstv VENTLA. Norbert
103

byl velmi pekvapen, kdy jsem jej pi setkn v roce 1981 v Dsseldorfu na tuto
shodu upozornil.
Styk s vesmrnou lod v kadm ppad zmnil Norbertv ivot. Byl potom jinm
lovkem, nesvoval se u svm ptelm. Zaal si klst otzky a uvaovat o Bohu
a o vesmru. Kdy v roce 1968 musel s Nrodn lidovou armdou na manvry do
tehdej SSR a potom byl pi lidovm vzbouen odvelen do Prahy, odmtl spolu se
132 kamardy uposlechnout rozkazu ke stelb. Haase musel na tyi roky do
vojenskho vzen. Odtud si pak podval neustle dosti o vycestovn, a byl
nakonec v roce 1974 formln odsunut do Spolkov republiky.
Po dlouholetm hledn podobn smlejcch lid v Hannoveru a Dsseldorfu je
Norbert Haase lenem nboenskho sdruen "Univerzln ivot". Jeho hledn
Boha a univerzln pravdy nalo alespo pro nho odpov.

(30)

Brazlie, 1952 - 1978:

Dino Kraspedon
"Dino Kraspedon" je pseudonym jednoho brazilskho vdeckho autora, kter si
pl zstat v anonymit. Jeho kniha "My Contact with Flying Saucers" (Mj kontakt
s ltajcmi tali), kter pouze v Britnii vyla ve tyech vydnch a v jednom
vydn kapesnm, je patrn jednou z nejinteligentnjch a vdecky
nejfundovanjch knih o kontaktech s mimozemany. Kraspedonovy kontakty
zaaly v listopadu 1952, ve stejnm msci jako kontakty George Adamskho.
"Projdl jsem spolu se svm ptelem sttem Sao Paulo", lil Kraspedon toto
setkn. "Na silnici jsme smrem od Paran dojeli k horm Angatuby, kdy jsme
spatili pt ltajcch tal, kter visely nehybn ve vzduchu. Den byl tehdy detiv
a bylo patn vidt. Dal ti dny jsme se neustle vraceli na toto msto s nadj, e
je opt spatme. V noci tetho dne pistl konen jeden tal a mli jsme monost
vstoupit na palubu a setkat se s posdkou. Na palub jsme zstali asi hodinu a
nechali jsme si ukzat a vysvtlit rzn mechanismy. Pilot byl ptelsk a odpovdal
nm na nae dotazy. Na konci na nvtvy nm tato fascinujc osobnost slbila,
e se co nejdve opt setkme."
V dubnu 1953, jednoho nedlnho rna, nkdo zazvonil u Kraspedonovch dve.
Stl u nich onen pilot vesmrn lodi, kter zmatenho Brazilana ptelsky
pozdravil. Mimozeman prokzal vysokou rove vzdlanosti, dovedl citovat bibli v
etin a latin a hovoil plynn nejenom portugalsky (co je nrodn jazyk v
Brazlii), nbr i velmi dobe anglicky, i kdy s uritm pzvukem.
Kraspedonovi sdlil, e pochz z Ganymdu, co je jeden ze satelit Jupitera. Byl
velmi vysok, pes 180 cm. Po velmi plodnm rozhovoru slbil, e se opt vrt. Od
roku 1953 do roku 1959 dolo k rznm setknm s tmto mimozemanem: dv
takov setkn se uskutenila na jednom nmst uprosted Sao Paula, dal pak na
Rooseveltov ndra tak v tomto mst. Oba prvn rozhovory na nmst se
104

uskutenily v ptomnosti jednoho profesora fyziky

matematiky, kter Kraspedon na toto setkn pozval.

jednoho

profesora

"Jsem pekvapen tm, e vdci na Zemi nadle pln dvuj sv myln vd, pes
vechny omyly, kter dosud nedokzali napravit, a namsto toho popraj nejvy
vdu, j je Bh. Jsou jako svtluky, kter pln pchy na sv svtlo volaj na jin
svtluky: 'Slunce neexistuje; svtlo naich zadek je jedinm svtlem, kter
existuje"`, prohlsil pilot vesmrn lodi.
Jednou z nejvtch iluz naich vdc je pr domnnka, e gravitace existuje jako
samostatn sla. Ve skutenosti je gravitace "kombinac rznch jev, v n m
rozhodujc vznam atmosfrick hustota. Princip gravitace spov ve vertikln
sloce magnetismu. To, co vae vda nazv gravitac, je vlastn otzka rozdlu v
hustot tles. Tak napklad kou z tvho doutnku je t ne okoln vzduch.
Pesto stoup vzhru, nebo je tepl. Meme tedy ci, e rozdl v hustot je zde
vyrovnn teplotou dmu. Jsou zde tedy dva faktory, kter ovlivuj jeden jev:
hustota a teplota." Gravitace je tedy kombinac na jedn stran hustoty, teploty a
atmosfrickho tlaku a na stran druh vertikln sloky magnetismu.
"Ltajc tale" podle mimozemana nejsou pohnny zruenm gravitace, nbr
vyuitm atmosfrickho tlaku. "To jim dodv potebnou pohnc slu. Jestlie
zachovme tlak pod ltajcm talem a na jeho horn stran vyvolme dekompresi,
vznese se lo obrovskou rychlost vzhru."
"Vytvme prost vakuum v tom smru, ve kterm cestujeme. Mme-li na jedn
stran ni tlak, je lo na druh stran vystavena plnmu atmosfrickmu tlaku.
Kadm pedmtem, a je jakkoliv, lze pohybovat tak, e regulujeme rozdl v
energetickm potencilu." V dsledku regulace vakua ve smru letu se me tal
pohybovat vped kadou myslitelnou rychlost, ani by dochzelo k ten. Navc lze
takto s lod velmi snadno manvrovat prost tak, e vakuum peneseme do jinho
smru. Atmosfrick tlak, jemu je vystavena lo o prmru 22 metr, pesahuje 3
000 tun, zatmco u lodi o prmru 70 metr ji 30 000 tun. Takov je tajemstv
jejich stejn klidnho jako neuviteln silnho zdroje energie. A penesete
vakuum kamkoliv, atmosfra "tla" obrovskou silou vesmrnou lo prv v tomto
smru, ani by bylo teba uml pohonn hmoty.
Dvod setkn s Kraspedonem spoval v tom, jak pravil pilot UFO, aby varoval
lidstvo. Nejprve musme zastavit zneuvn atomov energie k vojenskm elm,
nebo "agresivn nenvist spojen s atomovou energii zni Zemi." Zem se
nachz v rukou "zuivch blzn", vnitn nevyrovnanch lid, kte ztlesuj zlo a
svmi vlenmi hrami ji mohou zniit. Varoval ns (ji v roce 1953!) ped
dsledky, kter maj zkouky atomovch a vodkovch bomb pro zemskou
atmosfru. "Zmn ochrann psy zemsk atmosfry. Na nich vak zvis stabilita
planety. Tyto psy pestanou filtrovat slunen svtlo... chrn vs ped
nebezpenm zenm Slunce. Tyto ochrann psy (jako je oznov vrstva - pozn.
autora) nejen filtruj (kosmick) radioaktivn zen, nbr tak udruj Zemi ve
vesmru." Jak prohlsil pilot vesmrn lodi, mohou bt "dob", bude-li to vle Bo,
evakuovni na vesmrnch lodch, jestlie dojde ke katastrof. "Pjde-li lovk
nadle po atomov cest, pijde konec. Nkdo, lhostejno kdo, stiskne knoflk a
ukon tak historii lidstva, kter dalo pednost smrti namsto toho, aby astn ilo
podle Boch zkon." Lidstvo je protikladem krle Midase, kter ve, eho se dotkl,
105

promnil ve zlato. Lidstvo toti veker zlato, kter nabz Bh, promn ve pnu,
kter zamo Zemi.
Materiln pokrok vak nen kouzelnm zakvadlem, kter zpsob, e ze skly
zane prtit voda. dn pozemsk majetek, dn vda neme lovka uinit
astnm. "Skuten lidsk tst mus spovat v pochopen, e je Bo
vle, aby byl osud lid osudem zlatm, jestlie se sklon ped zkony
Stvoen a bude uplatovat lsku k blinmu. Jakou cenu m veker majetek
a vdn, veker nadvlda nad silami Prody, kdy lovk nem dnou vldu nad
svm vlastnm srdcem. Mnoho vdc se postavilo nad tento svt, ctilo se ve sv
aroganci nadazenmi jinm lidem. Avak zemeli a jejich teorie byly vyvrceny.
Vzpomn se na n pouze jako na individua, kter si myslela, e vechno v, avak
pitom neznala ani sebe sama."
Druh nebezpe, ped kterm ns chtl varovat, bude nadchzejc vstup dalho
Slunce do na slunen soustavy, kter povede k vytvoen dvojslunenho
systmu. Toto nov Slunce bude zjitno v souhvzd Raka, jak se pohybuje
smrem k nm. S jeho vstupem do slunen soustavy se zmn obn drhy vech
planet. Toto Slunce se bude nazvat "Sluncem spravedlnosti". Zpsob velk zmny
na Zemi a zemou vichni ti, kte si nic jinho nezaslou. Avak jedna mal
skupina, lid, kte byli posluni Zkon Boch, peije a vybuduje Nov vk mru,
spravedlnosti a lsky k blinmu. Vstupu tohoto novho Slunce mohou
mimozeman zabrnit elektromagnetickmi impulsy, je to vak ponechno na vli
Bo. Jestlie vak lovk svj ivot pezkoum a zmn, bude mt Stvoitel soucit a
bude moci zadret "Slunce spravedlnosti". "Nen tk bt dobrm, sta, kdy
nebudete init nic zlho. Odstrate vlky, nebo tm mete svoji planetu vlastn
rukou zniit, bez piinn prodnch sil."
"Nehledejte svou duevn spsu ve vd. Kdybyste chtli doshnout
duchovnho pokroku v tomto nesprvnm smru, brzy byste se ocitli v
pekle. Skutenost, e mte vdeck znalosti, nem dn vznam."

(31)

Prof. Joao Freitas de Guimaraes

Tehdy 46-let Joao Freitas de Guimaraes, profesor prv na uznvan Katolick
univerzit v brazilskm mst kvy Santos, byl v roce 1956 pozvn k letu do
vesmru v "ltajcm tali". Ppad je o to zvanj, e se jedn o vysoce
uznvanho uence, ktermu se dostalo podpory i od svho dkana: "Kad si
me o tto vci myslet, co chce, ale nedomnvm se, e profesor Guimaraes je
lh, ani e jej napadly halucinace i duevn choroba."
Stalo se to v kvtnu 1956 asi v 19.10. Profesor Guimaraes odjel do Sao Sebastianu,
kde ml vydit jist zleitosti jako prvn poradce jedn vojensk instituce. Pijeli
tam v odpolednch hodinch a aby se trochu zotavil z cesty, el na prochzku na
pl. Obloha byla zataen. Guimaraes se posadil do psku a pohldl na moe.
Poviml si, e se na moi rozjasnilo, a sice v psmu mezi ostrovem Bella a Sao
106

Sabastio. Kdy z vody vyrazila fontna, domnval se, e je nablzku velryba. Potom
ale uvidl, e se smrem k nmu pohybuje jaksi kotouov stroj. Kdy dorazil na
pl, vysunulo se z tla lodi nco jako pistvac podvozek se temi koulemi. Ze
stroje vyskoili dva mui a li smrem k nmu. Byli vysoc asi 175 a 180 cm, mli
dlouh svtl vlasy, prsvitnou pokoku a jemn vyznaen obo. Obleeni byli do
jednodlnch zelench oblek uzavench na krku, v zpst a kotncch. Oi mli
jasn a klidn.
Profesor se jich zeptal, zda nedolo k pokozen jejich stroje. Zkouel to
francouzsky, anglicky a italsky, avak bez spchu. Potom ml pocit, e mu chtj
lo ukzat; byl to jakoby telepatick signl. Oba mui se otoili, li smrem k UFO a Guimaraes el za nimi. Uvnit byl jet tet mu. Vnitek lodi byl jasn osvtlen,
avak nebylo mono najt dn zvltn zdroj tohoto svtla. Guimaraes se podval
oknkem ven a spatil Zemi, jak pod nm miz. Proletli jet jakousi fialovou
oblast, v n se lo mrn zakymcela. "Stroj prv opustil atmosfru tv planety",
bylo mu telepaticky sdleno.
Pi vstupu do lodi si poviml jakhosi okrouhlho pstroje, na nm se nachzely ti
neustle kmitajc ukazatele. Pi oputn zemsk atmosfry pestaly vibrovat. Pilot
vesmrn lodi vysvtlil Guimaraesovi, e stroj je zen registrac kiujcch se
magnetickch siloar.
Guimaraes obdrel informaci, e mimozeman chtj lidstvo varovat ped
hrozcmi nebezpemi. Lid se chovaj jako divok zvata. Rod se jako
dob, avak v podmnkch panujcch na Zemi postupn degeneruj.
Vdeck experimenty se provdj bez nezbytn pelivosti. Pouit
atomov bomby zvyuje ionizaci Zem a zpsobuje rozklad vrstev v na
atmosfe, kter zachycuj nebezpen zen (oznov vrstva !). Jestlie
se v budoucnu nebude s tmito stranmi prostedky zachzet opatrnji,
bude muset lidstvo trpt nsledky tchto exploz.
Pedtm ne ho opt vysadil na pli, sdlil Guimaraesovi pilot UFO, e se hodlaj
opt vrtit 12. srpna nsledujcho roku. Guimaraes tohoto dne nemohl pijt, nebo
pedchoz noci zemela matka jeho tchna a novini jej obtovali dnem i noc.
Pesto se on noci shromdil velk dav zvdavc v ztoce Paraquecaba v Sao
Sebastio a pozoroval plet UFO. Nsledujcho dne informovaly rzn brazilsk
rozhlasov stanice o tto udlosti.

(32)

Paulo A. Fernandes
Od 23. roku svho ivota udroval Paulo Antonio Fernandes styky s mimozemany
a obdrel etn poselstv s hlubokm filosofickm, vdeckm a duchovnm
obsahem. Jeho styky zaaly fyzickm setknm s vesmrnm velitelem Atarem, s
nm mli kontakty ji George van Tassel, Carl Anderson a ada dalch. Fernandes
zemel v roce 1981 ve vku 33 let. Jeho kontakty zaaly v roce 1970. Fernandes
byl sm a meditoval na jednom mst mimo msto, na mal nhorn rovin. Kdy
107

se mladk, trpc srden chorobou, chtl prv vydat na cestu zpt a pemlel o
nmaze spojen s dlouhou cestou dom, spatil jasn zblesk za jednm nvrm.
Jeho srdce zaalo bt rychleji, chvl se vzruenm a ml strach. Potom ve svm
nitru uslyel hlas: "Bu bez obav. Jsme tvoji ptel." Slzy radosti a ulehen mu
stkaly po tvch a s roztesenma nohama bel Paulo smrem ke kopci. Kdy
pekroil dunu, spatil obrovskou vesmrnou lo, kter se vznela nad ternem. A
tu uslyel, jak mu hlas k: "Necho pli blzko. Zsta tam, kde jsi, jinak by ses
mohl dostat do magnetickho pole lodi." Kotou lodi byl obklopen jakousi svtelnou
aurou. Lo byla obrovsk, asi tak velk jako ti letadla, a mla ovln tvar. Nikde
nevidl sebemen otvor. Zdlo se, jakoby cel obrovsk lo byla vytvoena z
jedinho kusu. Ve vzduchu bylo ctit zpach. Z objektu vyrazil namodral paprsek
svtla, kter zashl Paula, jen se v tomto okamiku zcela uklidnil. Z vesmrn lodi
vyjela jaksi nakldac rampa, kter konila jen nkolik metr od nho. Z otvoru
vesmrn lodi proudilo svtlo.
Ze dve lodi vystoupili dva mui a zstali stt u odpovadla schodit. Ob postavy
byly vysok, thl, mly dlouh svtl vlasy a byly obleeny do jakhosi
fluoreskujcho overalu. Zatmco ob bytosti stly po obou stranch vchodu, svtlo z
lodi zjasnlo a objevila se jet tet osoba. Byl to velitel. Kdy prochzel vchodem
lodi, oba "strci", kte stli se zkenma rukama na obou stranch dve, se
uklonili. Chovn velitele bylo majesttn a s kadm jeho krokem jakoby se na
dlouhou rampu snel stbrn d. Jeho tv byla pln mun krsy, jeho oi
zily, okolo hlavy mu svtilo jaksi svtlo. Na prsou ml na svm odvu sedm
blskajcch se hvzd, z nich kad mla jinou barvu. Kdy doel k okraji rampy,
poloil si pravou ruku na elo a levou na prsa. Paulo klesl zbon na kolena.
"Jsem Atar", pravil velitel. "Bu pozdraveno, dt hvzd. A mr
Vemocnho pronikne do tvho srdce a svtlo pravdy zaz v tvm
svdom !" Potom pedal Paulovi poselstv pro lidi:
"Probute se ze sv pechodn lenosti a vydejte se na cestu k Velkmu
svtlu. Slym vae mylenky a vidm v pl. Bute povolni, stejn jako
kdysi Osiris ehnal a blahoeil, stejn ehnm vm j, v Atar. Osu sv
slzy, dt, a vyslechni mne, nebo je dleit, aby sis vzpomnl na to, co
jsem ti ekl, jeliko asu bude jen mlo. Muste se pozvednout pes
vechny pekky. Bute pevn jako pyramidy a stl jako sfinga, abyste
mohli pokraovat ve sv cest ve jmnu lsky, mru a Boskho svtla.
Neobvejte se. Sloum a hledm dal mue a eny, kte sly hlas
rozumu. V kol bude namhav a vy se budete muset v mnoha
okamicch celm svm srdcem pihlsit ke svmu kolu. My vak budeme
stt po vaem boku. Nezoufejte, nbr milujte, nebo my vs milujeme.
Jsme spojeni s mnoha bratry na rznch mstech, jeliko bylo teba mnoha
pracovnk posledn hodiny. Bute posluni naich pokyn a pokyn
Kristovch."
Velitel skonil a vrtil se zpt do vesmrn lodi, kter se pak vznesla a zmizela na
non obloze. Fernandes byl rozradostnn a asten, e me slouit velkmu cli...

(33)
108

Mexiko, 1953 - 1977:

Salvador Villanueva Medina
Mexick taxik Salvador Villanueva Medina ml 21. srpna 1953 pozd odpoledne
zvadu na svm automobilu a zastavil na okraji silnice z Mexico City do Lareda v
Texasu, asi 500 km severn od Mexico City, kde ekal na nhradn soustky.
Pokouel se jet nahodit motor, kdy tu nhle se ped nm objevila jaksi postava.
Byla asi 120 cm vysok, obleen do overalu z ltky podobajc se kordu, mla
jemn rysy v oblieji a dlouh ediv vlasy spadajc a na ramena. Tento lovk se
Villanuevy zeptal sprvnou panltinou: "M problmy se svm vozem ?"
Villanueva se ustraen zeptal cizince, zda je letec. "Ano", odpovdl neznm,
"mj stroj stoj tamhle", a ukzal smrem k jednomu kopci. "Ty ale nejsi z Mexika,
e ne ?" zeptal se Villanueva. "Ne", odpovdl cizinec, "pichzm z vesmru."
Odeel a vrtil se s dalm vesmrnm lovkem. Oba mimozeman pak popsali
Villanuevovi svoji domovskou planetu ...
"Stupe vvoje, kter vy dnes provte, jsme u ns doshli ji ped
tisciletmi. N svt proil mnoho vlek a niivch zvrat stejn jako
obdob pokroku. Nakonec bylo dosaeno dohody mezi tm, co nazvte
nrodnmi vldami. Jednotliv zem zmizely a my jsme se stali dtmi
jednoho a tho svta. Byla vytvoena Rada moudrch, kter nm dnes
vldne. Vichni, kte prokzali mimodn vysokho ducha nebo kte
vynikli v njakm vdnm oboru, jsou leny tto Rady. Sdlo tto vldy je
na stednm nmst. V kad skupin lid se nachz jeden zstupce tto
Rady a jeho kolem je studovat pn obyvatel, pijmat je a dosahovat
vzjemnch dohod. Tito pedstavitel jsou velice schopn a moud. U
nich td neexistuje dn vt chudoba, nebo kad obyvatel rd
pracuje na mst, kter mu bylo pidleno, a m vdy dostatek prostedk
na to, aby mohl t. Nikdo si vak s sebou nebere sv dti a nem je tak u
sebe. Dokud jsou dti mal, jsou v uritm zazen, kde je o n dobe
postarno. Tam ij a podle svch fyzickch a psychickch schopnost se
vzdlvaj. Pozdji pak ij ve skupin, kter jim byla pidlena."
Oba piloti UFO pak pozvali Villanuevu na nvtvu jejich domovsk planety. Kdy
opt pistl na mexick pd, byl natolik vzruen, e se idii, kte jej vzali s sebou
do nejbliho msta, domnvali, e kouil marihuanu. Zpotku vhav vyprvl
Villanueva o tom, co se mu pihodilo. Pitom jej podpoil George Adamski, kter
potvrdil adu informac, kter Villanueva uvdl, jako napklad dvod jejich
pchodu:
"V roce 1946 experimentovali severoamerit vci s obrovskm radarovm
zazenm, s jeho pomoc vyslali signly na Msc, aby zjistili, co se stane. Tyto
signly pekonaly drhu naeho satelitu a pokraovaly dle do nekonenho
kosmickho prostoru, kde pak byly zachyceny obyvateli jinch planet. (...) (Tyto
signly) jim dokzaly, e jsme doshli vysokho stupn technickho pokroku, a
proto se rychle vydali na cestu, nebo se domnvali, e to me bt voln o
pomoc."
109

Jeliko jak vesmrn lo, tak i popsan planean byli tm pln shodn s tmi, s
nimi se setkal Adamski, doel Adamski k zvru, e Villanueva musel navtvit
Venui. Sm si tm vak nebyl zcela jist.

(34)

Enrique Mercado Orue

Na zpten cest z nvtvy u ptel se seor Enrique Mercado Orue zastavil u
jednoho malho kiosku, aby si koupil cigarety. Bylo to v polovin z 1965. Kdy se
opt vracel ke svmu vozu, stl vedle nj jaksi mlad mu, kter se pozorn dval
otevenm postrannm oknem do jeho vozu. Mercado zpozornl, nebo se domnval,
e by se mohlo jednat o zlodje. Doel energicky ke svmu vozu, otevel prudce
dvka na stran idie a nasedl. Onen mlad mu se nadle dval dovnit do vozu.
Vypadal velmi vysok, bylo mu asi 25 let, ml svtlou ple, jasn, tm ediv
okrouhl oi, kter byly umstny ponkud ikmo, ml dlouh stbit vlasy a
jaksi ohrnovac lmec. Mercado jej oslovil, avak nedostalo se mu odpovdi. Kdy
onen lovk odchzel, poviml si Mercado jeho prun, rytmick chze. Mercado se
jet podivoval nad zvltnm chovnm tohoto mladho mue, a potom jel dle.
O tyi lta pozdji, 10. kvtna 1969, se Mercado opt vracel z jakhosi setkn
zpt dom. Na zpten cest jel kolem malho baru v univerzitn tvrti. Zastavil
zde, zael do baru, usedl k pultu a objednal si pit. K nmu dostal mal tal s
rybikami, kousky masa a olivami. Po njak dob vstoupil do baru mlad mu a
posadil se vedle Mercada. Vypadal velmi podobn jako tehdy onen mlad mu, jako
by byl jeho bratr. Byl asi 190 cm vysok, normln obleen, z jeho o vyzaoval
klid a porozumn. Mercado se jet podivoval nad touto "nhodou" a nad
neobvyklm chovnm tohoto mue - normln je toti v Mexiku zvykem ponechat
alespo jednu stoliku volnou, kdy si nkdo sedne vedle cizho lovka - , kdy
cizinec uchopil jeho kordov sako mezi prsty a zkouel jeho ltku. Mercado zcela
automaticky uinil tot. Blza mladho mue byla velmi hladk, jakoby kovov,
materil se nemakal, ale vdy se vracel do sv pvodn formy. Cizinec ochutnal
Mercadovu whisku a poznamenal: "Chutn to jako pohonn ltka na hraky. Je to
nezdrav." Potom ochutnal z jeho tale kyselou okurku, ta se mu zamlouvala. Maso
komentoval nsledujcmi slovy: "Nen to dobr, vyvolv to navu, nemoc a
strnut", zatmco rybu shledal "docela ne patnou, ale tak psobc problmy."
Pedstavil se jako "Estihel". Na Mercadovu otzku, odkud je, odpovdl pouze:
"Velmi zdaleka." "Z kter zem?" "Nen to dn zem, je to jin spolenost, kter
se nelen do jednotlivch zem." "Snad ne z njakho jinho svta?" "Ano, chce-li
to tak nazvat, ale dn jin svty neexistuj. My vichni jsme stejn. Mme
stejn pvod. N ivot m stejn cl, stejn el. Jsme vichni navzjem
spojeni. Proto tak km, e neexistuj dn jin svty. Existuj jen jin
zem, ale my vichni jsme jednm vtvorem. Zkus se na to dvat takto: tv
tlo m miliony bunk, ale tyto buky nejsou dn ciz buky, nbr jsou to tvoje
buky a dohromady vytvej jeden celek, kter je pod jednou kontrolou - pod
kontrolou tvho mozku. Jsi to ty sm. Existuj vak jin vesmry, kad s jednou
jedinou kontrolou a tvo jeden celek. Stejn jako ty jsi urit bytost, uritou bytost
jsem i j, a pesto nejsme rzn a mme stejn pvod. Jsme dvma jednotkami."
110

Na otzku, pro se rozhodl navzat kontakt prv s Enriquem Mercadem, cizinec

odpovdl: "V tv reakci nebyl ani strach, ani agresivita, ale byl jsi pln zvdavosti.
To se nm lb, nebo to umouje komunikaci. Mon, e bys mohl s nmi
njakm zpsobem spolupracovat, aby lid tvho svta zmnili svj
zpsob mylen, aby zskali schopnost vejt do jin roviny byt, kde existuj
jin pojmy a jin pojet tst, jeho se dosahuje pouze hodnotami
duchovnmi a ne materilnmi. Vlastnictv nen samo o sob patn, ale na Zemi
se jej vyuv k tomu, aby nkter skupiny lid byly neastn. To je zneuctn
ducha, vytv se tak netst a pokrytectv, "do t doby, dokud univerzln zkon
nezachyt zlo, kter spov ve vlastnch patnch mylenkch". "Jak je to mon?"
"Mylenky i duch jsou energie. Mylenky jsou vyslanou energi, kter se neztrc.
Zstv ve vykvacm postaven, dokud nen zachycena bytostmi stejnho druhu,
a pak se vrac, spojena s nimi a jimi poslena, zpt ke svmu vchozmu bodu,
jakmile je jej funkce skonena." Potom cizinec vstal a odeel. Mercado se za nm
zmaten dval. Mu se toti pohyboval stejnm prunm zpsobem jako tamten
druh mu.
22. jna 1972 stl Mercado asi v 10 hodin veer na terase svho domu a obdivoval
hvzdnatou oblohu. inil tak od zmnnch zitk asto. Nhle stl za nm vysok
mlad mu. "Enrique", oslovil mu Mercada, "chtl bys jt se mnou ?" "Ano", znla
odpov. Cizinec jej podal, aby se pevn drel jeho opasku. Potom jej doslova
zdvihl vzhru a klouzali po neviditelnm paprsku do ve, a dorazili ke kovov
kosmick lodi, kter byla asi 10 metr irok a byla obklopena jakmsi matn
ernm prstencem, v nm se nachzela mal svtlka. Tento prstenec se otel
obrovskou rychlost. Vesmrn lo se otevela a oba veli dovnit. Na Mercada
zapsobila prostota vnitku lodi, kde se nachzela pouze dc deska s pti
barevnmi knoflky, jantarov zbarven okrouhl obrazovka a dv sedadla. Usedli
na n a pilot Mercadovi ukzal na obrazovce Zemi. Potom peletli k mnohem vt
vesmrn lodi, na n mal lo pistla. Otevely se zasouvac dvee a oba vesmrn
cestovatel vstoupili dovnit.
Doli a na konec hangru uvnit obrovsk matesk lodi, kde uvidli dvanct
kotouovch lod stojcch podl stn. Proli dvemi, kter se otevely stisknutm
kliky, a veli do jin, tentokrt men mstnosti. Vstoupili na pojzdn ps a projeli
sprkou jakchsi tekutin nebo mlhou par. Na konci psu se pevlkli. Mercado
rovn dostal zelen jednotn kosmick odv. Proli kolem nkolika mstnost a
oddlen do dc mstnosti lodi. Mercado byl pedstaven mui ve svtlemodrm
kosmickm odvu. Mu byl asi dva metry vysok, ml stbrn ediv vlasy a byl
velitelem vesmrn lodi. Kolem nho pracovaly u rznch ovldacch panel krsn
eny, rovn obleen do jednodlnch vesmrnch odv. "Neboj se", pivtal jej
velitel, "j jsem Yastek. Jsem si jist, e se chce na nco zeptat." Yastek mu ukzal
hvzdnou mapu, co byla obrovsk tabule, na n bylo vidt mnoho kruh, ar,
znak a trojhelnk. "Kde se nachzme?" zeptal se Mercado. "Asi 100 000
kilometr nad tvm mstem." Velitel mu ukzal Msc pes svteln a zvukov
senzor lodi, co byla mimodn siln oka. Sdlil Mercadovi, e se nae slunen
soustava skld z jedencti planet, piem kdysi dvno existovala jet dvanct
planeta, kter vak byla zniena. Jej zbytky tvo psmo asteroid. Kdy se
Mercado dovdl dost o vesmrn lodi, dovedl jej jeho prvodce opt do mal lodi.
Mercado si jet vzpomn, jak se blili k Zemi - a pak nhle opt stl na balkn
svho domu. Podval se na sv hodinky a zjistil, e uplynuly dv hodiny.
111

7. ledna 1977 pi nvtv ptel ve mst Acapulco zavolala Mercada telefonicky

jaksi ena, kter se vydvala za nvtvnici z vesmru. Mercado si s n smluvil
schzku v hale jednoho hotelu. ena jej dovedla k pstavu, kde jej jeden
mimozeman pozval na projku v lunu po pstavu. Bhem projky sdlil
Mercadovi Auri, tak se toti cizinec jmenoval, e lovk stejn jako zvata i rostliny
m jakousi auru, kter mn svou barvu podle stavu mysli a zdravotnho stavu.
Due je neviditelnou tvrtou dimenz lovka, kter se projevuje pouze zenm sv
energie. "as neexistuje, byl pouze vymylen, aby bylo mono vce i mn logicky
mit n evolun cyklus ivota. Proto tak neexistuje dn "asov mez", as v
lodi probh stejn jako na nebeskch tlesech, od nich se lo vzdaluje. Ve se
pohybuje ve stejnm rytmu a ve stejnm asoprostoru. Rychlost svtla nen
nejvy dosaitelnou rychlost, nebo svtlo nen pinou, nbr momentlnm
psobenm energi pemnitelnch na svtlo pi nrazu i styku s tlesy, kter
molekulrn vibruj a vytvej tento efekt. To, co se pohybuje rychlost 300 000
kilometr za sekundu, je elektrick energie a dal vyslan energie, jejich vlnov
dlka a selektivita jsou shodn. Existuj vak tak energie, kter se pohybuj
mnohem rychleji, co se tk rovn pohybu vesmrnch lod.
Ve Vesmru existuj psma i energetick kanly, kter pochzej ze zpornch a
kladnch hemisfr, je obsahuj vechny hvzdy. Tato psma prochzej od hvzd k
planetm a dle do kosmickho prostoru. Planety tak vyslaj pebytenou energii
zpt ke hvzdm nebo do vesmru. Mezi tmito psmy zstv vdy koridor,
piem v tchto koridorech se prv pohybuj vesmrn lodi bez jakhokoliv ten a
s rapidnm zrychlenm, ani by vak pitom dochzelo k "asovm skokm". Kdy
kosmick lodi potebuj energii, vstoup do energetickch kanl a tam ji naerpaj.
Jejich pstroje anuluj v lodch gravitaci, nebo ji reguluj tak, aby tlak a te zstaly
v lodi zachovny na eln rovni." Po tchto informacch se Auri rozlouil a pistl
opt u nbe. Enrique Mercado zavolal taxi a odjel zpt k domu svch ptel.

(35)

Prof. R. N. Hernandez
Uvedl jsem ji nkolik pklad, kdy mimozeman navzali kontakt s pednmi
vdci, aby rozili jejich pedstavu o svt. Adamski pozval dva profesory do
vnitku matesk lodi, Kraspedon vedl nkter sv rozhovory s pilotem UFO v
ptomnosti jednoho profesora fyziky a jednoho profesora matematiky, piem on
sm byl vdeckm autorem, Dr. Ing. Fry, Dr. Williamson, profesor Guimaraes a
profesor Puharich patili k pednm vdcm svch zem, stejn jako profesor R. N.
Hernandez z Mexika.
Profesor Hernandez byl pedn atomov vdec v Mexiku, editel INEN, tj. "Instituto
Nacional de Energa Nuclear" (Nrodn stav pro vzkum jadern energie), a docent
na Mexick univerzit v Mexico City. K jeho prvnmu setkn s hvzdnou enou
Elyense, kterou pak brzy nato nazval Lya, dolo 14. listopadu 1972 bhem jedn
pednky. Stla v posluchrn, byla to mlad, krsn ena mrn orientlnho typu
s dlouhmi tmavmi vlasy, obleen do ernch kalhot a do stejn ern brzy z
materilu, kter vypadal jako uml hmota. Jej zelen oi zily a pozorovaly
112

Hernandeze. Ten nhle ve svm nitru uslyel: "Pozemsk love, jsi te napojen
na nai frekvenci. Vstoupil jsi nyn do prvn fze, dal bude nsledovat .., dozv se
mnoho novho..." Potom ena odela ze slu. P ptm setkn 18. prosince 1972
stla u vchodu do pednkov budovy. Byla vysok pes 190 centimetr. Dvala se
na Hernandeze, kter se prv bavil se svm ptelem, a potom zmizela ve skupin
student. O msc pozdji opt vstoupila do pednkovho slu prv kdy
profesor Hernandez ukazoval svm studentm diapozitivy. Hernandez tentokrt
peruil svoji pednku a el smrem k on en, avak ne se protlail kolem
student, ena ji dvno zmizela.
Teprve o dva roky pozdji, 22. prosince 1974, ji Hernandez opt spatil. Prv
pichzel z laboratoe, kdy stla u dve. "Dobr den, pane profesore", pozdravila.
"Dobr rno, sleno". "Pane profesore, pila jsem, abych se s vmi setkala." "Vy
jste pila proto, abyste se se mnou setkala ?" "Ano, je to pravda. Jmenuji se
Elyense a na Zemi stejn jako v jinch stech vesmru mm za kol studovat
vechny druhy inteligentnho ivota, jejich schopnost pizpsobit se a rovn
biologicko-spoleenskou strnku jejich vvoje." "Co se mi to pokoute namluvit ?
Jak jin sti vesmru ?" "Musm vm to vysvtlit, pane profesore. Nepochzm z
va planety. Mj domov se nachz ve vzdlenosti nkolik tisc svtelnch let od
Zem. Jsem soust jednoho vzkumnho tmu." Cizinka mu dle sdlila, e jej
domovsk planeta se nazv Inxtria nebo Aenstria a nachz se v galaxii
Andromeda. "A co chcete ode mne ?" zeptal se profesor. "Nejen od tebe. Doufme,
e budeme mt jet pleitost, abychom ti adu vc vysvtlili. Nae ptomnost
zde na Zemi znepokojuje mnoho lid a zpsobuje jim obavy. Povauj ns za bosk
bytosti, ale my jsme pesto jako vy, s nkolika rozdly. Milujeme ivot. Pipad nm
jako urka Vesmru, kdy inteligentn bytosti jdou nesprvnou cestou. Dopoutte
se nsilnch in a ijete v nejistot. Ale proti vai vli vs nememe zachrnit.
Proto studujeme v svt, a nejen my. Mnoh civilizace se tm zabvaly a tm
vechny se shodly v tom, e v svt je privilegovanm mstem."
22. dubna 1975 ekala Lya na profesora Hernandeze v jeho voze. Jela s nm
smrem na sever. Na silnici z Hidalga do Queretara zastavili a pokraovali nkolik
set metr pky. Hernandez pak spatil vesmrnou lo. Lo byla kruhov a mla
prmr ti metry. Lya vyjmula z kapsy krabiku o velikosti krabiky cigaret a stiskla
njak knoflk. Lo se v tom okamiku otevela, oba veli a vzltli kolmo vzhru.
Hernandez uvidl svtla mst, moe a oceny. Zakrtko byli na obn drze kolem
Zem a spatili jednotliv zemsk druice. Lya potom profesorovi ukzala pomoc
refraktoru slab naervenal halo, kter je jednm z ochrannch ps Zem proti
zen. Tyto ochrann psy, jak pravila Lya, jsou pokozeny a dsledky toho
se projevuj v klimatickch zmnch, kter ji byly zjitny na celm svt
a kter v osmdestch a devadestch letech jet dle zesl.
"Nyn se dv na hlavn pinu klimatickch reakc, kter vedly k teplotnm
zmnm na Zemi a jet k dalm takovmto zmnm povedou. Jeden z dvod
tchto zmn spov v tom, e nuklern a chemick pokusy neutralizovaly
ochrannou oznovou vrstvu, kter chrn ped slunenm zenm. Tm utrpla
atmosfra silnou ionizan ztrtu, kter opt vedla k tomu, e molekuly plyn byly
vystaveny ultrafialovmu zen. Kondenzace vody spolu s plyny vedla ke
klimatickm zmnm, vyvolv vichice atd. V budoucnosti na Zemi zaijete siln
klimatick zmny. Such oblasti se zmn v pout. Slunen zen bude dopadat
pmo a bez filtrace na Zemi, zvlt do oblast pl, kde zpsob tn velkch mas
ledu. V dsledku toho dojde k zplavm. V polovin osmdestch a v devadestch
113

letech dojde k silnm dem a snen. Nyn pod nmi le msto Kansk na Sibii.
Podvej se do refraktoru. Stiskni tento lut knoflk a uke se ti teplota. V minulch
letech zde v dubnu teplota dosahovala -60 C, nyn je to pouhch -40 C. I zde se
klima otepluje a oblasti, kter jet ped nkolika lety byly pokryty vrstvou ledu,
dnes maj vegetaci. Slunen zen, kter vyvolv zmny na Zemi, ve vod a ve
vzduchu, mn rovn ivot flry i fauny. Zeslen slunen zen vede k urit
stimulaci jejich molekul. Solrn zen je energie, kter se vymkla kontrole bez
pirozen filtrace oznovou vrstvou, a tak psob pmo na vechny molekuly.
Podncuje vt rst. Mouchy, vely, hmyz veho druhu prodlaj organick zmny,
piem tot plat pro flru a faunu a tak pro lovka. Tyto zmny se promtnou
nejen do roviny organick, ale i do roviny mentln." Namsto ochrann vrstvy se
vytv nov "ps" ze slouench plyn, kter vak nejene ni oznov ps, ale i
jet kondenzuje slunen zen, msto aby je filtroval (jedn se o sklenkov efekt,
jak se dnes tento jev nazv - pozn. autora). Tento ps je nslednm produktem
atomovch pokus a obsahuje t neorganick zbytky vfukovch plyn z naich
mst. "m vce se plyny ohvaj, tm vce stoupaj vzhru". Jedinm eenm
tohoto latentnho nebezpe je okamit zastaven vech atomovch zkouek,
jak prohlsila Lya. I potom bude jet tyicet let trvat, ne se rozpust uml ps a
ne se zregeneruje oznov vrstva; to ovem bylo eeno za situace v roce 1975.
"Lidstvo projevuje dekadentn tendence, i kdy se stle vce projevuj snahy o
zmnu. Galaktick spoleenstv pouze pozoruje. Jen vy sami meme vyeit
sv intern problmy. My respektujeme vai svobodnou vli, vai svobodu
jednn. Ale vae civilizace stoj ped znikem. Bhem jedinho stolet jste provedli
dostatek atomovch pokus na to, abyste vystavili lidstvo na ptch 200 let
zvenmu radioaktivnmu zen. To je jeden z hlavnch dvod toho, pro Zem
ztrc svj oznov pl. V osmdestch letech dojde ke ztrt 8,3 % oznov
vrstvy, co povede k tomu, e slunen paprsky budou a do maxima stimulovat
molekuly vech ivch organism. Vzniknou nov viry, nov nemoci a ji znm
viry se stanou odolnjmi. Stimulovat se budou i cerebrln neurony a bude
dochzet k neurofyziologickm zmnm u lid. Jako prvn poct tyto zmny pam a
inteligence. Zmn se charakter kadho jednotlivce, a ji ve smyslu negativnm,
nebo pozitivnm. Budou se it abnormln neurzy, stejn jako agresivita,
dekadence, degenerace a duevn nemoci a tak zmny v DNA. Objev se nemoci,
pro kter nebudete znt lbu (AIDS !). A v ptm desetilet bude dochzet k
dalm nuklernm havrim, kter zpsob dal ztenovn oznov vrstvy
(ernobyl !)."
Jestlie na tyto informace pohlme z hlediska roku 1990, pak nm pipadaj
skuten prorock. Ve skutenosti byly prvn zprvy profesora Hernandeze
uveejnny ji na zatku roku 1980 v mexickm asopise "Amigos Extraterrestres"
(Mimozemt ptel).
lovk, jak prohlsila Lya, se vydal na cestu sebeznien. Nevil si prodnho
bohatstv Zem nebo je zkomercializoval, zneistil ivotn prosted a tak
tiscinsobn niil ivot, ani by si uvdomil, e on sm je soust tohoto ivota a
e ni svj vlastn svt. Brzy pijde doba, kdy bude energie levnj ne voda,
nebo voda byla na celm svt zneitna. lovk sm sebe potupil svou pchou a
aroganc. Vda uvd, e konec vdy bude znamenat konec svta, avak osmdest
lta ukou, e tomu tak nen. lovk neme bt hrd na svoji vdu, jejm
nejvtm vsledkem je arsenl smrtonosnch zbran. Lyin svt, jak prohlsila, je
114

soust mezigalaktickho spoleenstv, kter m psn, avak ivotn dleit

pravidla pro ochranu ivota, a to vekerho ivota. Clem tohoto spoleenstv je
vmna poznatk ve prospch vech za jasnho pedpokladu, e tyto znalosti
nesmj bt nikdy pouity proti ivotu. Pouze takov nov civilizace, kter se
projevila jako dvryhodn, me bt pijata do tohoto spoleenstv. "Musme
ukzat, e jsme zralm a dosplm spoleenstvm, e ovldme sv emoce a mme
hlubokou ctu k vekermu ivotu, k bytostem na jinch planetch, k vyvjejcm se
organismm a k ivotu na jinch vibranch rovnch. Jestlie nebudeme dodrovat
tato pravidla, budeme vyloueni z partnerstv v tomto mezigalaktickm
spoleenstv, spoleenstv vdoucch a velkch bytost, kter nm tolik pomhaj."
Jejich ivot v harmonii je tak pinou dlouhovkosti. Lya, kter vypadala na ticet
let, sdlila Hernandezovi, e je j 900 let. Nae civilizace naproti tomu se stala
civilizac destruktivn, jej obyvatel za poslednch sto let zpsobili vce kod ne za
vechny pedchzejc vky dohromady. Ji u malch dt se projevuj agresivn
tendence. Jejich rodie vi nim projevuj agresivnost namsto lsky, nebo se
obvaj, e lsku by bylo mono vykldat jako slabost. Je to vak pouze jejich
falen pcha, kterou je teba pekonat. Nejlep zatek je prv zde, u dt.
Pot, co Lya opt dopravila profesora bezpen zpt na Zemi a k jeho vozu, dolo
mezi nimi jet k etnm dalm setknm a diskusm. Lya varovala Hernandeze
ped jednou skupinou mimozeman, kte nemaj dn emocionln tlo a kte
nsilm unej do svch lod iv bytosti, dti i dospl. Vyuvaj kyslku v krvi
ivch tvor. Odebraj genetick vzorky k provdn experiment s plodem a k
ochran nov rasy. V jazyce svho nroda se nazvaj Xhumz a na Zemi pichzej
ji 6 000 let, protoe jejich planeta je ohroena. Kdybychom zniili n svt,
pevzali by jej Xhumzov se zmrem nov ji kolonizovat. Zcela zejm se zde
jedn o mimozemany, kte nesou odpovdnost za etn nosy a tak za
mrzaen dobytka ve Spojench sttech, o nm jsme se zmnili v minul kapitole.
Informace, kter Lya podala profesorovi v nejrznjch oborech, jsou tak
dalekoshl, e se jimi na tomto mst nememe dkladnji zabvat. Sdlila
napklad Hernandezovi, e bl a lut rasa lid pochz z jin planety. Bl rasa
pochz z obyvatel planety Maldek, kter kdysi existovala mezi Marsem a
Jupiterem, tam, kde se dnes nachz psmo asteroid. Obyvatel Maldeku pak byli
potomky svta nazvanho Sion. Po znien sv planety ve velk bratrovraedn
vlce uprchli ti, kte peili, z Maldeku na Zemi a zaloili zde civilizaci Atlantidy.
Vyvinuli antihmotov zbran. Kdy zatoili pvodn pozemt obyvatel na
Atlantidu, protoe se zde provdly experimenty, kter ohroovaly planetu, pouili
Atlanan tuto zbra. Jej pouit mlo za nsledek zniujc katastrofu. Tato
antihmotov zbra se stle jet nachz v jedn velk pyramid na moskm dn
ped Floridou, v blzkosti ostrova Bimini, a as od asu vysl energii, kter
zpsobuje molekulrn rozpad veho, co se dostane do jej blzkosti. To je tak
pinou mizen mnoha letadel a lod v tzv. Bermudskm trojhelnku.
Setkn s Lyou a obrovsk mnostv novch informac, kter pitom zskal,
zpsobily velk zmny v ivot a mylen profesora Hernandeze. "Nauila mne
milovat svj svt se vm, s m se zde setkvm," napsal Hernandez v beznu
1979 ve svm denku. "Mj ivot proel transformac. Mj duch se uklidnil. Je to
jako bych il v energetickm vru, v nm veker byt m svoji hlubokou pinu."
Jeho rodina si samozejm povimla tto zmny. Kdy se jeho manelka dovdla o
Lye, reagovala rlivost a domnvala se, e se jedn o jinou enu, nikoliv vak o
115

mimozemanku odpovdnou za hlub vyrovnanost svho mue. Kdy j Hernandez

vyprvl o svch zitcch, myslela si, e se zblznil a chtla ho poslat lit na
psychiatrickou kliniku. Dve ne vak k tomu mohlo dojt, zmizel Hernandez 2.
nora 1984 beze stopy. Policejn vyetovn, kter zpotku vychzelo z monosti
nehody i vrady, nepineslo dn vsledek. A dodnes je profesor Hernandez
hlen jako nezvstn.

(36)

Jihoafrick republika, 1954 - 1990:

Elisabeth Klarerov
Jednou z nejvznamnjch osob, kter se setkaly s mimozemany, je Elisabeth
Klarerov z Johannesburgu v Jin Africe. Elisabeth Klarerov se narodila v roce
1910 v Movi River v Natalu. Jej otec, veterin Dr. Sam Vancroft-Woollatt byl
plukovnkem britsk armdy. Jej matka Florence Marshallov byla nadanou
koncertn klavristkou, pochzejc ze star britsk rodiny. Sv prvn setkn s UFO
zaila Elisabeth Klarerov v roce 1917 ve vku sedmi let. Spolu se svou star
sestrou Barbarou pozorovala kometu, kter se blila k Zemi, a tak okrouhl
kovov kotou, kter kometu obltl a vychlil ji z jejho kursu.
Lta svho dtstv a mld proila Elisabeth na farm svch rodi na pat
mohutnho poho Drach hor, v monumentln krajin, kter dlouho spoluutvela
ivot pan Klarerov a kter se pak stala kulisou pro jej neobvykl a fascinujc
zitky.
Kdy dospla, studovala Elisabeth umn a hudbu v Itlii a absolvovala tylet
studium meteorologie, ukonen diplomem na vhlasn Cambridgesk univerzit.
Jako diplomovan meteoroloka se pak vrtila zpt do Jin Afriky, kde se v roce
1933 provdala za zkuebnho pilota vojenskho letectva kapitna W. Philippse,
kter ji nauil ltat na sportovnch letadlech. Zatkem roku 1937, kdy spolu letli
nad Drami horami, spatili, jak jaksi modroble zc kulat objekt letl nejdve
smrem k jejich letadlu, potom se naklonil na stranu a nakonec znanou rychlost
odletl pry. Kapitn Philipps tuto udlost ohlsil ihned po pistn v Baragwanathu.
Krtce nato byl kapitn Philipps posln do Anglie, aby tam pracoval na De
Havillandov experimentln stanici. Tam byla tak zamstnna Elisabeth jako
meteoroloka. Pozdji pak pracovala pro britskou tajnou slubu jako pozorovatelka
vzdunch jev. Tam se tak dovdla o "Foo Fighters", straidelnch sthakch,
co byla jasn svtla, kter za vlky proltvala kolem spojeneckch letadel.
Nejdve panovalo pesvden, e se jedn o tajn zbran protivnka, pozdji se
Anglian domnvali, e za tm vz nmeck paprsek, kter m zmst radarov
systm spojeneckch letc.
V roce 1943 se oba vrtili do Jin Afriky, kde Elisabeth pokraovala ve sv prci pro
tajnou slubu vojenskho letectva. Jejich manelstv skonilo rozvodem a v roce
1954 se Elisabeth pesthovala zpt na farmu svch rodi v blzkosti milovanch
Drach hor. Domorodci, kte na farm pracovali, vyprvli Elisabeth sv star
116

legendy, v nich se hovoilo o velkch nebeskch vozech a svtcm ptku, jeho

upiny z rznmi barvami a kter jednoho dne pistane v Drach horch.
Hovoilo se v nich tak o ohnivch nvtvncch z nebesk zem. Ji v jejm dtstv
j ekl "doktor boue" (aman): "Tv zlat vlasy pivolaj zpt Mulungu (bl lidi) z
nebes, nebo ty jsi jedna z tch, kdo svd dohromady." Jednoho dne zrna se to
pihodilo. Vzruen domorodci ukazovali na oblohu a pan Klarerov ji tuila, co to
m znamenat. Spchala na kopec, z nho jet jako dt pozorovala UFO. Krtce
po 10. hodin se na obloze zablesklo a objevila se velk, ndhern lo, kter
klesala a nakonec se zastavila a vznela se nad zem ve vzdlenosti pouhch
nkolika metr od Elisabeth. Kruhov vesmrn lo mla prmr asi 18 metr a v
jejm stedu se nachzela jaksi kupole. Elisabeth poctila strach a chtla utci,
avak nco ji zadrelo.
V jednom ze t oknek v kupoli spatila pan Klarerov obrysy jaksi lidsk postavy
- mue, kter stl uvnit se zkenma rukama a jeho pohled ji tm
hypnotizoval. Mu se jet usml a lo pak prudkou rychlost opt odstartovala
kolmo vzhru. Sla zpsoben snm strhla Elisabeth klobouk, kter se jakoby bez
te vznesl do ve. Elisabeth v ten okamik vdla, e se vesmrn lo jet vrt.
O osmnct msc pozdji se lo skuten vrtila. Kdy Elisabeth ctila, e k tomu
m dojt, vyplhala se na kopec - a skuten spatila vesmrnou lo v jedn
prohlubni na vrcholu. Vedle lodi stl jaksi mu. Kdy k nmu Elisabeth dola, objal
ji na pivtanou, jakoby to bylo nco zcela normlnho. "Tentokrt nem strach...
?" zeptal se. "Znala jsem tvou tv v hloubi svho srdce po cel svj ivot", odvtila
pan Klarerov. "J nepochzm z tto planety, kterou nazvte Zem," zaeptal
hvzdn mu. Vstoupili do kabiny vesmrn lodi a posadili se na mkkou kruhovou
lavici. U dcho pultu stl dal mu, kter se ptelsky usml. Oba byli obleeni do
jednodlnch odv krmov barvy, kter se slab stbit tpytily. Mimozeman,
kter ji uvtal, byl tm dva metry vysok a psobil zralm dojmem. Ml svtl
vlasy, na stranch bl, kter spadaly a na ramena. Jeho oi byly ed a na
stranch mrn zeikmen, lcn kosti byly vysok a mrn vystupujc, podobn jako
u lid orientlnho pvodu. "M jmno je Akon", pedstavil se, "jsem vdeckm
pracovnkem a m vzkumy mne pivdj na mnoh planety mimo nai
domovskou slunen soustavu." A dodal: "Nemus bt nervzn. Vm o tob
vechno." Vesmrn lo se vznesla. Akon ukzal Elisabeth na obrazovce, jak se
vzdaluj od Zem, jak miz zem a kontinenty pod nimi. Potom ped sebou uvidla
obrovskou mateskou lo, kter mla diskov tvar. Akonova lo u n pistla.
Pan Klarerov byla udivena krsou a pohodlm matesk lod, jejm stlm mrnm
osvtlenm, erstvm vzduchem, podlahou z mkk modr trvy a stn z perleti.
Byla pedstavena rznm mimozemanm a dovdla se tak dvod Akonovy
nvtvy. Akon si pl spojen s Elisabeth, kter byla jeho dvojdu, v zjmu oiven
krve sv rasy. Mla mu porodit syna. Akon uvedl, e jejich civilizace pvodn
pochzela z Venue. Kdy se vak tato planeta v dsledku expanze Slunce stala
neobyvatelnou, vybudovali na Zemi a na Marsu kolonie do doby, ne konen nali
nov svt v soustav Proxima Centauri, vzdlen 4,3 svtelnch let. Zbytky jejich
sdli se dajn dodnes nachzej na zem Antarktidy a tak na Marsu, kde maj
podobu obrovskch pyramid a podzemnch mst. Bloi, kte maj fyzick
charakteristick vlastnosti pvodn venusk rasy, jsou s touto rasou stle
spznni, a tm i s Elisabeth. Akoliv na sv nov planet Meton nalezli ndhern
117

domov, zstvaj navdy tsn spjati s Venu, svoj domovskou planetou, a jsou
tedy vlastn Venuany.
Pi jejich nvratu pozorovali domorodci kmene Zulu pistn vesmrn lodi. Po
krtkm pistn, kdy se Akon setkal tak s May, sestrou Elisabeth, dolo o nco
pozdji ke spojen tchto obyvatel dvou svt v Akonov vesmrn lodi. O osm
msc pozdji si Akon Elisabeth odvezl na planetu Meton, kter byla jeho svtem,
svtem plnm harmonie a krsy, aby zde porodila svho syna. Elisabeth tam tak
porodila syna jmnem Ayling. Ten se pak sm stal pilotem vesmrn lodi a
astrofyzikem. Elisabeth se do dnench dn nadle setkv s Akonem i Aylingem.
V roce 1977 vyla jej autobiografie "Zitky z druh strany svteln zdi" ve
wiesbadenskm nakladatelstv Ventla dky nakladatelsk iniciativ Karla L. Veita,
prezidenta Nmeck spolenosti pro studium UFO. Pan Klarerov v tto knize
dokazuje, e jej kontakt je nm vce ne pouhm romantickm pbhem
meziplanetrn lsky. Kniha je pln hlubokch vdeckch informac tkajcch se
astrofyziky a antigravitace, pohncho mechanismu vesmrnch lod a jejich
filosofie. Na tomto mst vak nemme monost se jimi ble zabvat a odkazujeme
proto na zmnnou knihu. Zmnme se pouze o tyech zkladnch vpovdch:
"Cel Stvoen se skld ze svtla, kter je klem k celmu Vesmru. Existence
vech planetrnch soustav, hvzd, hloubek mezihvzdnho prostoru - to ve se
skld z neviditelnch svtelnch vln a vekerch ltek, tekutin, plyn a veho
ivota vbec. Uvolnn svteln mikroatomy kyslku jsou pramenem vekerho
ivota, formou elektromagnetickch vln ili svtlem. To je zkladnm kamenem
kosmu, v nm ijeme, nebo svteln mikroatomy ve vtch celcch odpovdaj
atomm."
"Pi zapojen pohncho systmu se elektricky nabud cel povrch vesmrn lodi a
dochz tak k vytvoen spd pole, kter obklopuj celou lo. Vnj povrch lodi je
vytvoen z materilu vyrobenho pemnou ist energie do fyzick ltky. Je
naprosto hladk, bez nt, kulovit slit, a transformuje vekerou hmotu lodi do
kombinace hmoty a antihmoty, nebo cel vnj povrch je vodiv pro elektrick
nabuzen ve stdav pulsaci. Spdy pole na sebe navzjem psob a vytvej
vakuum obklopujc celou lo, v nm se pak lo bezhlun pohybuje neomezenou
rychlost. Vyzaovn svtla zvis na mncch se gravitanch vlnch, zkrcench i
prodlouench. Veker zen a vechny molekuly jsou vrhny zpt s promnlivou
rychlost a v promnlivm mnostv, aby tak vyslaly svtlo. Tyto drobn rozdly v
rychlosti vnmme naima oima jako barvy.
Mikroatomy svtla vytvej elektrostatick stnn okolo mezihvzdn kontroln
svteln lodi, piem manvrovn lodi je kontrolovno a zeno tpaprskovm
svtlem v harmonickm vzjemnm psoben. Celek je pak kombinac kosmickch
sil elektrickho, magnetickho a asovho charakteru, je kopi Prody. Stejn jako
planeta chrn i hvzdn lo svoji posdku tm, e s sebou un i sv okol
nekonenmi dlkami Vesmru.
Tempick (tj. asov) pole je polem dcm. Toto pole d vesmrnou lo z jednoho
asovho pole do jinho v rmci elektromagnetickho pole, kter je vytveno
celkovou hmotou trojnsobnho plt vesmrn lodi. Jestlie je toto pole zesleno,
stane se lo neviditelnou, zcela zmiz, nebo se naopak nhle znovu objev. Lo
118

me tak po pistn na mst zmizet, nebo se znovu zmaterializovat, piem

prvnm pznakem toho je ve dne efekt tepeln vlny v atmosfe. V jin dob a v
zvislosti na atmosfrickch podmnkch kondenzuj molekuly atmosfry obklopujc
vesmrnou lo do jakhosi mraku, jakmile je dosaeno rovn kondenzace na
atmosfry. Ve, co pak meme vidt, je anorganick oblak, kter nkdy vzroste do
obrovskho organickho kupovitho mraku. Vakuum, kter obklopuje vesmrnou
lo, dodv j pevnosti bez jakhokoliv omezen, in j odolnou proti zaht,
atmosfrickmu tlaku i gravitaci. To ve vede k onm mkkm pistnm na
jakmkoliv povrchu planety."
"Ano, moje mil, je tomu skuten tak. Neporozumn vede k disharmonii v
mylenkovch silch... Harmonie je klem k manipulaci s touto kosmickou energi,
kter je zdrojem veker existence a hmoty, ale tak mylenek."
"Lid na Zemi zneuvaj posvtn tajemstv Prody, peruuj dokonce
nenapravitelnm zpsobem magnetick silory a je skuten smutn pozorovat,
jak otravuj neoceniteln dar sv ndhern atmosfry. Pinou tohoto pustoen je
hloupost a ignorance... V blzk budoucnosti se lid udus svoj vlastn pnou jako
nabubel neci tpajc ve smogu katastrofy." "Zralost civilizace jednotlivch ras a
lid lze mit pouze podle velikosti jejich souctn a pochopen."
"Jestlie se lid neobrt k lepmu, zni nakonec sami sebe. My nebudeme
pak mt jinou volbu ne zashnout, abychom udreli harmonickou rovnovhu ve
slunen soustav. V minulosti byly ji ve slunen soustav znieny krsn zem
svmi obyvateli, cel planety se staly horem, a to ve v dsledku destruktivnho
zpsobu ivota jejich obyvatel."

(37)

Edwin
Edwin se narodil v roce 1942 a vyuil se elektrikem. V roce 1960 dostal msto
radiomechanika v jedn velk tovrn jin od Durbanu. Byl to sympatick mlad
mu, vysok tm dva metry. Kdy firma na msto inspektora v Edwinov seku
zamstnala mue jmnem George, oba mui se brzy sptelili. George il sm v
jednom hotelu v Durbanu a Edwin jej kad den rno odvel na svm motocyklu
do prce, za co mu byl George velmi vdn. Jeliko oba byli svobodni, jezdvali o
vkendu asto na venkov rybait. Edwin vdl jen mlo o Georgeov minulosti,
domnval se vak, e pochz z Johannesburgu, nebo zejm dobe znal tuto
oblast.
Jedn noci, pi jednom rybskm vletu, zpozorovali oba mui jaksi svtlo, kter
se pohybovalo pomalu podl horizontu. "Tak nevm, jestli to nakonec nen ltajc
tal nebo sputnik," ekl Edwin. "Co v o ltajcch talch?" zeptal se George. Edwin
odvtil, e tto vci nikdy nevnoval zvltn pozornost, ale e se domnv, e "tam
nkde" existuje ivot. "Doku ti, e ne vechna svtla na obloze jsou sputniky,"
slbil George.
119

Diskuse o monosti mimozemskho ivota se jet nkolikrt opakovala a Edwin byl

ji napjat, jak mu chce George podat slben dkaz. Nakonec se smluvili, e
pojedou opt rybait, a kdy Edwin odvel George z hotelu, byla mu npadn
ern koen kabela, kterou George nesl s sebou. "Co je tam uvnit?" zeptal se, ale
George se jen usml. Byla dlouh, tepl letn noc v Natalu a oba mui lovili ryby a
do 2 hodin rno. Potom George pravil: "Rd bych ti nco ukzal." Otevel koenou
kabelu a ve svitu kapesn svtilny spatil Edwin jaksi rdiov pijma se dvma
vertiklnmi antnami, kter byly navzjem spojeny do tvaru H horizontlnm dlem
a byly asi 1,5 metru dlouh. George nm otel na pijmai a Edwin pak uslyel
slova v jakmsi cizm jazyce. Asi o patnct minut pozdji se na obloze objevilo
neobvykl svtlo. George upozornil Edwina na objekt, kter svtil namodrale blm
svtlem a piblioval se k nim.
George prohlsil, e svtlo je vesmrn lo, kterou pivolal rdiem. A tm jako
dkaz tohoto tvrzen se nhle z pstroje ozval hlas, kter tentokrt hovoil
anglicky. Hlas se pedstavil jako Wy-Ora, velitel pozorovan vesmrn lodi, kter
pochz z planety Koldas lec v "jinm vesmru", kter je soust Konfederace
planet. Wy-Ora prohlsil, e i George je "jednm z nich" a e jeho prav jmno je
Valdar. Valdar pr piel na Zemi, aby vyhledal vhodnho lovka, kter by mohl
zaloit organizaci, je by ila informace o mimozemanech. "Jestlie m zjem,"
nabdl Wy-Ora Edwinovi, "mohl bys pro ns zaloit takovou skupinu." Na ukzku
schopnost lodi vydal George jaksi pokyny ve sv mimozemsk matetin, kter
pak lo splnila. Ohromen Edwin pozoroval, jak vesmrn lo pro nj provdla na
obloze nejblznivj manvry. Na kol, o kter byl prv podn, se vak Edwin
nectil dosti star ani dostaten zkuen a George jej musel nejdve pemlouvat a
upozornit, e bude mt pomocnky a e jej tak bude Konfederace podporovat. V
ptch mscch pozoroval Edwin George jet pelivji. George byl vysok, statn
rostl mu s tmavmi vlasy a hndma oima. Jeho vk vypadal asi na 35 let.
Nejnpadnj na nm byl jeho humor a mrnost. Jeho nejoblbenjm renm
patrn bylo "Jen klid!" Jednou, bylo to bhem poledn pestvky, spatil, jak George
zcela sm pohybuje strojem, kter ped chvl dovezl jeb a pt mu jej skldalo.
Pi dvrnch rozhovorech mu vyprvl Valdar/George o sv domovsk planet
Koldas a o Konfederaci dvancti planet, kter douf, e se Zem stane jejm
tinctm lenem. Valdar se velice zajmal o literaturu, zvlt pak o literaturu
tkajc se rznch nboenstv, a navtvoval za studijnmi ely bohosluby
rznch nboenskch vyznn. Byl zcela udiven vekermi formami nsil,
narkomani a alkoholismem, kter mu byly naprosto ciz.
"Valdar mi sdlil, e Konfederace nem v myslu zasahovat do zleitost lidstva,
avak pesto je velmi znepokojena pouitm atomovch zbran a tak jejich
zkoukami", uvedl Edwin. Valdar hovoil neustle o tom, e stejn jako on ij
na Zemi nepoznny tisce vesmrnch lid. Zstvaj na na planet jeden a
pt let a studuj zde v tto dob co nejdkladnji lidi. Potom jsou odvezeni a
dopraveni na svoji domovskou planetu.
To se tak tkalo George/Valdara. Jednou v sobotu rno v roce 1962 podal
George Edwina, aby jej dovezl na pl u Richards Bay, kde je osaml kus pobe.
Tam lovili ryby asi do 10 hodin veer, kdy pak George/Valdar vstal, vyjmul ze
svho kufru jednodln overal a pevlkl se. Obrtil se k Edwinovi a podal jej, aby
se skryl za psenou dunu, a bude vesmrn lo pistvat a opt startovat. Edwin
120

poctil bolest a smutek pi louen se svm ptelem, kterho ji nikdy neml spatit.
George vak ml pro nj jet jaksi drek. Pedal mu onen radiov pijma, stiskl
mu jet jednou ruku a odeel na pl. Edwin, chrnn dunou, spatil jaksi
kotou o ce asi 50 metr, kter pistl na pli. Lo mla na horn stran kupoli s
jednm pozorovacm oknkem, za nm Edwin rozeznal jakousi lidskou postavu. Ze
spodn strany lodi se vysunul irok sloup, kter se zaboil do psku. Na jeho stran
se otevely dvee, jimi George/Valdar vstoupil do lodi. Kdy zmizel v jejm vnitku
a sloup se opt zasunul, vznesl se objekt prudce do vky a o nkolik sekund
pozdji ho bylo mono vidt na obloze ji jen jako svtl bod.
O nkolik msc pozdji poslouchal Edwin rozhlas, kdy tu nhle byl program
peruen a ozval se Valdarv hlas. Podal Edwina, aby v dohodnut dob nastavil
pijma, kter dostal, na urenou frekvenci. A tak Edwin obdrel prvn vzkaz od
Koldasan. Dal pak nsledovaly, vdy jednou za msc.
Radiov vlny, kter Edwin pi tchto spojench pijmal, nebyly radiov vlny
pochzejc z naich radiovch vyslaek. Krtkovlnn rozhlasov stanice vysaj sv
programy pomoc amplitudov modulovanch vln, zatmco mimozeman vyslali
12-ti voltov "paprsek", kter zachytvala Edwinova antna. Neobvykl na jeho
pijmai, kter dostal od George, bylo to, e antna mla svj samostatn vstup
jin ne u obvyklch pijma. To vysvtluje, pro jeho soused ani nikdo jin
nemohl tyto zprvy pijmat. Paprsek energie, kter dopadl na antnu, vdy uvedl
automaticky do provozu kazetov magnetofon, kter se nachz pod pijmaem a
je neustle spojen s radiopstrojem.
Touto cestou sdlili Koldasan Edwinovi, e jejich svt se nachz v jinm Vesmru,
ve vesmru z antihmoty. Jestlie hovo o Marsu a Venui, nemaj na mysli planety
na slunen soustavy, nbr jejich "dvojata" v antihmotovm svt.
Jejich lod se mohou pohybovat tak rychle, e as je nepodstatn. Vyuvaj
magnetickch pol, kter vedou v proudech Vesmrem a spojuj navzjem vechna
tlesa v kosmickm prostoru. Tato pole byla zmapovna a slou jako jaksi
"dlnice". Jejich ka se pohybuje mezi 1,5 a 5 kilometry. Nejvych rychlost
dosahuj na okrajch tchto magnetickch drah, zatmco uprosted je nulov
rychlost. Zde tak mohou sv lod "zakotvit". Manvry lod jsou zeny pomoc
magnetickch motor pohnnch slunen energi. Tyto motory funguj jako vesla,
kter vedou lod do sprvnch magnetickch proud. Magnetick pole umouje
lodi cestovat fantastickmi rychlostmi. Vesmrn cestovatel a jejich lodi se pitom
tm zkapaln, "protkaj" prostorem. Bhem tohoto procesu ztrc posdka vdy
na jednu a pt minut vdom a pekon obrovsk vzdlenosti.
Valdar varoval ped skupinami na Zemi, kter roziuj poselstv, je vyvolvaj
pouze zmatek. Tyto skupiny jsou zeny jinou vesmrnou rasou, kter sabotuje sil
Valdara a jeho skupiny o zchranu Zem. Pipomeme si v tto souvislosti daje
Lyy v ppad profesora Hernandeze a samozejm tak onu skupinu
mimozeman, s n udruje vlda Spojench stt styky od roku 1964. Valdar
skuten tak varoval, e "se tmto skupinm podailo proniknout do vech vrstev
va spolenosti a vaich vld". Ale i jeho lid ji nabdli pozemskm vldm pijet
Zem do Planetrn konfederace, piem vak tato nabdka dola sluchu pouze u
nkolika malch stt.
121

Varovn Konfederace naemu svtu ped budoucmi drastickmi zmnami, kter ji

zapoaly, byla vldami ignorovna. Podle vdc Konfederace dochz k tmto
zmnm, kdy se magnetick pole Zem "normalizuje mezi prvnm a druhm
napovm" polem. Pedpokldaj, e se zemsk osa mrn vychl a tak zpsob
tn a odpaovn polrnch ledovch epiek. To bude mt za nsledek abnormln
odlivy a plivy, klimatick zmny a postupn zatopen nzko poloench oblast
pevnin. Oekvaj se tak zemtesen a vulkanick erupce. V ppad zhoren
ivotnch podmnek na Zemi je Konfederace ochotna evakuovat velk
mnostv lid. Pro tento el tak ji byla pipravena mlad planeta Epicot, kter
se nachz v jedn slunen soustav na Mln drhy a kter m podobn
podmnky pro ivot jako Zem. Je to velmi rodn a krsn planeta, "planeta, kter
byla jedin a vhradn zazena pro obyvatele Zem.
Radiov pijma, kter Valdar pedal Edwinovi v roce 1962, byl 24. ledna 1979
zabaven temi dajnmi pslunky jihoafrick bezpenostn policie. Mezitm
vyzkouela Konfederace nov metody kontaktu. Okolo Edwina se soustedila velk
skupina, tzv. Skupina Q se sdlem v Durbanu. inn a otcovsky jej tak podporuje
Carl van Vlierden, jihoafrick ufolog.
Edwinv pbh odolal vekermu vyetovn. Mezi osobnmi materily pracovnk
tovrny v Durbanu, kde pracoval George i Edwin, skuten existuje spis o
Georgeovi a o jeho 24 msc trvajcm zamstnn od roku 1960 do roku 1962.
Jako jeho bydlit byl uveden, jak to tak Edwin vdy uvdl, hotel K v Durbanu.

(38)

James Forbes
James Forbes z Johannesburgu v Jin Africe tvrd, e je mimozemanem
inkarnovanm na Zemi a e se s nm v jeho mld spojil jeho otec Karn z planety
Aenstria a pipravil jej na jeho pozemsk kol. Spojili jsme se s Jamesem
prostednictvm jinho mladho Jihoafriana se stejnm kestnm jmnem a mli
jsme monost nkter daje provit. Skutenost zstv, e se s planetou
Aenstria v galaxii Andromeda setkvme i v ppad mexickho profesora
Hernandeze. Jin ppad, o nm v tto knize nen zmnka, je britsk ufolog Arthur
Shuttlewood, s nm v roce 1967 navzal kontakt jaksi Karn z Aenstrie. Ve
skutenosti se vak Forbes a Shuttlewood setkali a v roce 1986 a Brit pedal
pitom Jihoafrianovi obrzek "svho" Karn, kterho pak Jihoafrian se slzami v
och identifikoval. Jamesova bval manelka Janice, jeho "spolukontaktr" Henry
Greef, dnes uznvan politolog a vldn zamstnanec ve sv zemi, a Anne F.,
majitelka prodejny esoterick literatury v Johannesburgu, u n si James po svch
prvnch kontaktech s mimozemany zakoupil svou prvn literaturu o UFO a kter
mu pi jeho prvnch kontaktech pomhala, ti vichni potvrdili Forbesova len. Anne
nm vyprvla, e Jamesovi rodie jako "znovuzrozen kesan" si nebyli nikdy
jisti, zda mimozeman, s nimi se jejich syn setkal, byli poslni Bohem nebo
blem, a poslali Jamese proto neustle do kostela v nadji, e jej Bh bude
chrnit. Anne pak jako zasvcen musela rodie informovat o podstat kontakt s
UFO.
122

Jamesv pbh zaal jednoho horkho letnho dne v listopadu ( ron obdob jsou,
jak znmo, na jin polokouli obrcen ve srovnn se severn polokouli) v roce
1974, kdy mu bylo devt let. Chlapec leel, jak bylo asto jeho zvykem, na slunci
a aby mu lpe ubhal as, pozoroval neustle se mnc tvary mrak. Nhle si viml,
e se nco mezi mraky zablsklo. James se nejdve domnval, e to je letadlo.
Potom zpozoroval jaksi stbrn bod, kter obrovskou rychlost ltal sem a tam a
kter se nakonec k nmu piblioval. Zvdav a zrove fascinovan chlapec
pozdji rozeznal elipsov, kovov ed ltajc objekt, kter na obloze manvroval v
pravch hlech a jinch, pro klasick letadla nemonch obratech. Kdy pak
nakonec odletl vysokou rychlost, sledovali jej dva mal kulovit prvodci. Tento
zitek vzbudil samozejm chlapcv zjem o "ltajc tale". K vnocm mu jeho
rodie dali jako drek teleskop, s nm noc co noc pozoroval hvzdnou oblohu.
Jamesovi bylo 14 let, kdy nastoupil do stedn koly. Tam se seznmil s Henry
Greefem, chlapcem, kter ml stejn zjmy jako on. Oba se sptelili a zaloili na
kole UFO klub. Jednou v sobotu odpoledne v roce 1980 jeli oba s Jamesovmi
rodii k pbuznm do Van Der Bijlparku 30 kilometr jin od Johannesburgu. Za
soumraku vak vysadil motor jejich vozu a cel krajina se ponoila do mihotavho
svtla. James se podval z okna vozu a spatil oranov zc kulat objekt, kter
se vznel ve vzduchu nad nimi ve vce asi 400 metr. Pomalu vystoupil z vozu a
za nm vystoupil i jeho otec a Henry. Objekt, kter byl irok asi 50 metr, pulsoval
a vyzaoval hav vzduch. Bezhlun se pomalu piblioval, a brzy vichni ti
rozeznali oknka, z nich pronikalo ven mrn, zelenav modr svtlo. James se
pokouel rozeznat skrz oknka podrobnosti uvnit lodi, avak bez spchu. Potom
rozeznal muskou postavu s vousy, kter se pomalu piblila k jednomu oknku a
nakonec se podvala z oknka ven. V tento okamik mu proltlo hlavou na tisc
pocit a vzpomnek. Mu za oknkem ml vrazn lcn kosti, vysok elo a ziv
modr oi. James ctil, e se tyto oi dovedou dvat hluboko do jeho nitra a st jeho
mylenky. Vdl, e tuto bytost zn... Objekt se piblil a na vzdlenost 30 metr
od skupiny a pak se opt vzdlil, ve vzdlenosti asi 400 metr zmnil barvu z
oranov na stbit modrou a prudce se vznesl do ve. Jamesova matka zstala
po celou tu dobu ze strachu ve voze.
Zakrtko nato zemel Jamesv ddeek a jeho rodina vzala k sob do domu
babiku. Kdy j James vyprvl o svch zitcch, jen se zasmla: "Je to fascinujc,
podivuhodn," pravila. "Take u se to dje. Ten as se piblil. Nedlej si starosti,
chlape. Velmi brzy vechno pochop."
Odpov na sebe nedala dlouho ekat. Jamesova babika byla velmi pobon ena
a kad veer, dve ne la spt, mu pedtala z bible a modlila se za nj. Dosti
asto tak pitom usnula u jeho lka, asn rno se pak vzbudila a odela do
svho pokoje. Tak tomu bylo i on noci z ptku na sobotu v polovin roku 1980.
Kolem 3. hodiny rno se James probudil. Ml velkou ze. Spatil svoji babiku, jak
le ped jeho lkem. Chtl vstt a jt do kuchyn, aby si vzal nco k pit. Kdy se
vak posadil, zjistil, e neme pohybovat svma nohama. Venku byl siln vtr.
James si nhle poviml, jak se uprosted jeho pokoje vytv jaksi modr mlha. Ve
stedu tto mlhy se vytvoila koule modrho svtla, kter nakonec bezhlun
explodovala a osvtlila pitom cel pokoj. Ze svtla se pak vytvoila lidsk postava
vysok asi 230 cm, sahajc a ke stropu. V tento okamik se probudila i Jamesova
babika a bez pohnut upen sledovala to, co se dlo. Na Jamese se dvaly dv
123

stbrn modr oi a tv, kterou znal - tent obliej, kter pedtm spatil v
oknku vesmrn lod. Mu, kter se nakonec ped nm objevil, byl obleen do
blho overalu, na nm ml jaksi zlat znak sestvajc z trojhelnku a sedmicp
hvzdy. Mu zvedl na pozdrav pravou ruku a pravil: "Kodois, Kodois Adonai
Isabyote". Jak se James pozdji dovdl, znamen to: "Slva, slva Bohu, pnu
zstup". V tento okamik povaoval James tato slova za pozdrav, a proto je prost
zopakoval. "Neobvej se," sdlil mu cizinec. "Jsem Karn, tvj otec z planety
Aenstria. Ji del dobu t pozorujeme a dme. Dnes vak piel den tvho
probuzen a dozv se pravdu." Podle jeho slov piel James na Zemi dobrovoln,
aby zde plnil sv posln spovajc v pomoci lidstvu pi pechodu do Novho vku.
Toto posln je velmi obtn a James se setk s mnoha toky zven. Clem je
pispt k probuzen lidstva. Potom se Karn obrtil k Jamesov babice, kter v
hlubok ct padla na kolena. "Neuctvej mne, nbr Stvoitele," pravil j. "I j jsem
pouhm sluhou Bom stejn jako ty. Pozdvihni se ze zem, vsta !" vyzval ji.
"Dkuj ti, e jsi se starala o mho syna. Ped mnoha lety jsem t o to podal,
nyn jsi zestrla. Ode dneka budu svho syna uit sm tomu, co potebuje vdt."
V tomto okamiku se v Jamesovi probudily vzpomnky. "Ote, ote!" zvolal v slzch.
"Nyn ji musm jt, avak za sedm dn se vrtm," pravil Karn na rozlouenou,
kdy se opt promnil ve svtelnou kouli, kter nhle zmizela, jakoby nkdo toto
svtlo vypnul. Zatmco se James stle jet bez dechu upen dval na msto, na
nm jet ped chvl stl Karn, prozradila mu jeho babika, e ped mnoha lety,
kdy jet jako mlad dvka hldala na farm svch rodi ovce, pistl na jejich
poli jaksi kotou a Karn ji pozval k jeho nvtv. Tenkrt se domnvala, e se
jedn o andla Boho, a la za nm. Ten j pak sdlil, e jeden z nich se bude v
budoucnu na Zemi inkarnovat, aby mohl vemi svmi silami bojovat proti silm Zla,
a e jm bude syn jej dcery. Prozradil j, e mnoho pslunk jeho nroda bude
nyn na sebe brt pozemskou podobu, aby slouili bomu plnu. Ona pak m dbt
na to, aby se tomuto chlapci, jeho synovi, dostalo duchovnho vychovn. To tedy
bylo ono tajemstv, kter v sob nosila.
Na druh den rno zavolal James Henryho a vyprvl mu, co se udlo. Pozval jej,
aby byl pi tom, a se Karn podle svho slibu pt ptek opt objev. Kolem 11.
hodiny li oba chlapci spt, avak byli pli rozrueni, ne aby mohli usnout. Okolo
pl tet rno se opt vytvoila namodrale bl mlha, potom svteln koule, kter
nakonec s oslnivou intenzitou explodovala. "Neboj se a jen se dvej!" ekl James
Henrymu. Karn se objevil, krtce je pozdravil a pravil pouze: "Jdte ven a
ekejte!" Pak opt zmizel. Domovn dvee ji byly oteveny a oba chlapci vyli na
ulici. Na obloze nebylo nic vidt. Nhle se vak objevil svteln paprsek, kter
dopadl na zem, osvtlil bitm svtlem trvu a pak i oba chlapce. Po mrnm trhnut
zaali oba stoupat k obloze. James a Henry se k sob pitiskli. Mezi nimi a zem byl
pouze vzduch, nic ne vzduch, nad nimi pak paprsek. A pesto se zdlo, jakoby stli
na nem pevnm. m ve stoupali, vzduch byl stle chladnj. Pod sebou vidli
svtla msta. Postupn nad sebou na jasn hvzdn obloze rozeznvali jaksi
tmav, okrouhl objekt. Spatili kruhov otvor na jeho spodn stran. Vedle nho
blikalo erven svtlo. Brzy zpozorovali mrn nazelenalou zi okolo lodi. Pomalu
vklouzli do otvoru a ocitli se ve svtl mstnosti. Obklopil je pjemn tepl vzduch.
Stny mstnosti, v n se nachzeli, byly z mrn blskavho materilu podobnho
perleti. Podlaha, na n nyn stli oba bos chlapci obleen jen v pyamu, psobila
dojmem trvy, avak byla tepl a iv. Na stnch se nachzely znaky podobn
hieroglyfm. Potom se otevely dvee v mst, kde pedtm nebylo ani stopy po
njakm otvoru, a ped nimi se objevil Karn. James zvolal: "Ote!" a v slzch objal
124

jeho boky. "Bu vtm doma, mj synu." li spolu do kruhovho pokoje, na jeho
obvodu se nachzela oknka a kter byl rovn vyroben z mrn blskavho
materilu podobnho perleti. * Ve stedu mstnosti byl umstn sloup, v nm se
odrela svtla palubnch armatur. ** James spatil tyi mue a tyi eny
obleen do rznobarevnch overal. "Kad overal symbolizuje uritou lohu na
palub lodi," vysvtlil Karn ***. Pedstavil mu Meyae, velitelku vesmrn lodi.
"T ns, e ti meme ukzat nai zkladnu," pravila. James i Henry, kter jej
mlky nsledoval, vidli skrz oknka, jak pod nimi pomalu miz svtla
Johannesburgu. Brzy byli nad oblaky a potom spatili horizont Zem. Nakonec
Meyae prohlsila, e nyn pekonaj clonu neviditelnosti zkladnov lodi. Na
okamik pak jet vidli James a Henry hvzdy a hlubok, temn kosmick prostor,
nae se ped nimi nhle objevila obrovsk kruhov matesk lo, kter se, jak
uvedl Karn, nachzela na obn drze ve vce asi 30 000 kilometr nad Zem a
kter dky magnetickmu poli pohlcujcmu svtlo zstvala skryta lidskmu zraku.
Oba chlapci tiskli zaraen sv tve k oknkm lodi, aby vidli co nejvce
podrobnost. "Jej prmr dosahuje podle vaeho systmu mr 700 kilometr,"
pravil Karn. Oba chlapci dostali overaly a tak jakousi vu, kter je mla
uklidnit. Potom jejich dopravn lo vjela do jasn ozen pistvac paluby, kde
zaparkovala. Kdy vystupovali, spatili James a Henry adu jinch vesmrnch lod
nejrznjch velikost. Vechny mly podivn symboly a byly z jakhosi kovu
odrejcho svtlo. "Tyto lodi pochzej z rznch oblast vesmru," vysvtlil jim
Karn. "Vechny jsou zde proto, aby nm pomhaly v naem posln lsky a aby
pomhaly lidstvu." Je zde na pt milion mimozeman, z toho je 60 % en. Ti
tvrtiny len posdky pochzej z Aenstrie, zbytek ze souhvzd Orion, z planet
Mentaka a Aurigea. V souasn dob jsou dva tisce z nich pipraveny pistt na
Zemi, aby ily mezi pozemany.
Nastoupili do vtahu, kter projel neuvitelnou rychlost nesetnmi poschodmi.
Karn jim sdlil, e je uvede ke staeinm. Vtah se pak zastavil a otevel se ped
trojhelnkovm vchodem. Mal chodba je dovedla k dalm trojhrannm dvem,
kter se otevely. Na dvech byl znak Aenstrie: sedmicp hvzda s Davidovou
hvzdou ve svm stedu. Potom veli do jedn mstnosti, v jejm stedu stl velk
pravohl stl obklopen sedmi idlemi. Na protilehl stn se nachzela obrazovka
s podivnmi hieroglyfy. Stny vypadaly jako z kilu a pulsovaly v duhovch
barvch. Potom se objevilo est svtelnch koul v esti mlnch oblacch, z nich
se vynoilo est vousatch mu, z nich vyzaovala lska a soucit. Karn si k nim
pisedl za stl. "Jsme sedm staein planety Aenstria a v souasn dob dohlme
na uskuteovn velkho a mohutnho Plnu lsky a svtla pro Zemi," prohlsil
prostedn. "Zdravme vs ve jmnu a v lsce Nekonenho Stvoitele, z jeho vle
vs zde dnes v hodinu vaeho probuzen vtme." Aenstria, jak pravil, le v galaxii
Andromedy, kter je vzdlena 300 milion svtelnch let od Zem. Jej obyvatel
vnuj celou svoji existenci rozjmn o duchovnm vdn a o zkonech Stvoitele.
Kdysi dvno proli podobnou situac, v jak se dnes nachz Zem, a i oni stli na
rozcest mezi sebeznienm a evoluc. Kdy se na Zemi vytvoil prvn ivot, povilo
je Galaktick velen v souhvzd Orion, aby dohleli na vvoj tohoto ivota. Po
milionech let dozrla Zem natolik, aby se stala nositelkou inteligentnho ivota v
podob lidsk rasy, kterou nazvaj Adam Kadmon, tj. "univerzln archetyp
lovka". Ze vech st galaxie byli vybrni jedinci, aby osdlili Zemi. Byla zde
snaha zabezpeit, aby si tu Pn temnot nevytvoil svoji novou batu. Zrove byla
osdlena t planeta Maldek lec na obn drze mezi Marsem a Jupiterem. Pnu
temnot se podailo zskat kontrolu nad obyvateli kolonie na Marsu. Pak napadli
125

Maldek a zniili tuto planetu, zatmco Zem provala "plov skok". lovk zde
zdegeneroval a Zem se stala bojitm mezi silami Dobra a silami Zla. Na Zemi se
proto inkarnovali Velc Misti, aby lidstvu ukzali cestu ke Stvoiteli.
Bh, jak vysvtlili, je souhrnem veker viditeln i neviditeln existence, ptomn i
v tom nejmenm atomu. Sm Pn temnot je jeho st a me existovat pouze
skrze Bo lsku a soucit. Je je Velkm Mistrem a je teba jej vysoce ctt
vzhledem k jeho vznamu ve Velkm plnu svtla. Mezi vesmrnmi bratry dolo k
poplachu, kdy zjistili, e na Zemi dolo k prvnmu atomovmu vbuchu. Obvali se
nsledk, nebo vdli, e lidstvo nen jet duchovn ani morln zral na to, aby
mohlo pouvat tuto mohutnou energii. Msto, aby lid tuto energii vyuvali ve
prospch lidstva, vyrbli nejnebezpenj zbran v jeho djinch. Kosmick zkon
jim ovem zakazoval, aby pmo zashli, pokud nedojde k akutn nalhav nutnosti
****. Zpozorovali vak, e v dsledku trvajcch jadernch zkouek dochz k
naruovn atmosfry a e se ztenuje oznov vrstva, zvlt v oblasti kolem pl.
Slunen zen, kter tudy pronik, pedstavuje nebezpe pro veker ivot na
Zemi *****. Lidstvo vak, msto aby si uvdomilo tuto skutenost, pokraovalo ve
svch atomovch pokusech. Dochzelo k podzemnm jadernm pokusm, jejich
rzov vlny zasahovaly do pirozench zlomovch ar v zemsk ke a zpsobovaly
zemtesen. Nejvt nebezpe vak hroz Zemi tm, e se zanaj rozkldat
magnetick Van Allenovy ochrann psy Zem, kter stabilizuj zemskou atmosfru
a udruj magnetick pole Zem v rovnovze. Jejich bytek umon plov skoky,
avak dlouhodob i ztrtu zemsk atmosfry. Aby lidstvo varovali, navzali
mimozeman kontakty s vldami hlavnch svtovch velmoc a informovali je o
niivch dsledcch jejich pokus s atomovmi zbranmi. Narazili vak na hluch
ui. Tyto vldy naopak i nadle utajovaly ptomnost mimozeman ze strachu, e
ztrat kontrolu nad veejnost, kter by v ppad, e by se dovdla o vesmrnch
bratch, ji nesouhlasila s tm, aby ji vldy vedly. Dsledkem by krom toho bylo
t zhroucen vech nboenskch a vdeckch systm vry. Zstv proto jedin
monost, a sice velmi tichm a diskrtnm zpsobem rozsvat poznn mezi lidem.
Rok co rok se dobrovoln hls jejich nejlep lid, aby ili mezi pozemany.
Protoe jsou stejn jako pozeman, nedochz v tto souvislosti k problmm. A
tak toto poselstv univerzlnho bratrstv, lsky a nadje mezi tmi, s nimi se v
dennm ivot setkvaj ******, aby pomalu zaseli sm Novho vku a potichu
pivolali nezbytn sociologick, politick a duchovn zmny.
Jejich kol je vak asto tvrd a tk, nebo sly Zla je neustle napadaj a brn
jim v tto innosti. Jamesovi a Henrymu byla poloena otzka, zda jsou ochotni
spolupodlet se na tomto Velkm plnu svtla a pomhat tak vst lidstvo od
nevdomosti a nien k vymu stupni jeho kosmickho vvoje. Oba chlapci
souhlasili. "Pak kejte po svm nvratu lidem, e jejich svt spje ke konci a e se
mus vzdt nenvisti, sobectv, pchy, li a snah o pevahu, chtj-li pet mnoh
prodn katastrofy, kter Zemi postihnou." Potom je zavedli do jaksi laboratoe,
kde jim pomoc paprsku zasadili do ela mal krystal. Krystal ml transformovat
krystalickou strukturu Jamesova tla, aby mohl pi pt nvtv planety Aenstria
absolvovat skok do jin dimenze. James byl naden, nebo ml brzy navtvit svj
domovsk svt. Henrymu byl rovn zasazen takov krystal. Oba tak maj dosud
na ele nad "tetm okem" malou bradavicovitou vyveninu. Potom mimozeman
dopravili oba chlapce opt zpt na Zemi.

126

Vsazenm krystalu dolo zvlt u Jamese k rozvoji neobvyklch schopnost ESP. V

jeho ruce se ohbaly vidliky, co je schopnost, kterou m pi uplatnn mentlnch
sil dodnes. Vyvolval liv sly a byl dokonce schopen provst u sv babiky
jakousi "psychickou operaci", kter ji zbavila rakoviny prsu. Podobn jako filipnt
litel vyal z jej hrudi krvav ervenou hmotu, ani by zanechal jakoukoliv jizvu.
Svdkov nm vyprvli, jak pi leni srely z jeho rukou viditeln jiskry. Jedn
en dokonce vylil tk bolesti v kylch. Ve kole zaali Jamesovi a Henrymu
ertem kat "Maran", nebo se o pestvce postavili na dv bedny od Coca Coly a
zaali kzat, e se bl konec svta, jestlie se lidstvo neobrt k Dobru. Do vci se
zapojil koln psycholog, kter vak nemohl konstatovat dn duevn onemocnn.
Kdy se Jamese otzal, pro v na UFO, odpovdl mu James: "Pro vte v Boha
? Mete dokzat jeho existenci ?" James a Henry zaloili ve td skupinu pro
studium UFO nazvanou NUFORIC a podali setkn, kter se konala kadou prvn
stedu v msci. James demonstroval siln telepatick schopnosti. asto, kdy
hovoil, to jm takkajc "protkalo" a potom ji nevdl, co 'kal a pro to kal.
Mimo jin navzal styk t s Elisabeth Klarerovou, kter Akon pozdji potvrdil, e
Karn existuje a e se s nm dokonce setkal.
V roce 1982 se nakonec uskutenil Karnho slib, e James a Henry navtv planetu
Aenstria. Tentokrt si pro oba piletly mimozemanky Nua a Ulo s dopravn lod,
kter pistla na pedem smluvenm mst za Johannesburgem. Ob
mimozemanky chlapcm vyprvly, e Aenstrian maj sv stanice na Zemi na
plech, v severnm Tibetu, na Aljace a v Jin Africe, v Tichm, Atlantskm a v
Indickm ocenu, ale tak na obn drze kolem Zem a ve slunen soustav a
za 12. planetou (jak ns pouil Adamski, m slunen soustava nikoliv devt, nbr
dvanct planet). Tyto stanice zaznamenvaj situac na Zemi a jsou pipraveny
podniknout potebn kroky, kdyby bylo zapoteb evakuovat pozemany. Mezitm
piletli k matesk lodi doutnkovho tvaru, kter se nachzela na obn drze
kolem Zem. Pomoc paprsku zakotvili u tto lodi a proli svtelnm tunelem na jej
palubu. Tam je pivtal s obvyklou srdenost Karn a dovedl je do kruhov
dopravn lodi, v n mli absolvovat interdimenzionln skok "rychlost mylenky".
Proto jim kolem bok uvzali jaksi ps, kter ml udrovat pohromad jejich
molekulrn strukturu. Na obrazovce vidli vesmr. Kdy Karn aktivoval lo, bylo
na obrazovce na okamik vechno modr a pak erven. Potom se na obrazovce
objevila nov planeta: byli na mst. Pistli na vesmrn ploin na obn drze
kolem Aenstrie. Aenstria byla mnohem vt ne Zem a mla vce kontinent ne
mo. Soue byla zelen a modr. Tato planeta mla, jak ekl Karn, tyi msce a
nachzela se v soustav o dvou sluncch. Jednalo se o binrn solrn systm se
lutou trpasli hvzdou a vyhaslou obrovskou hvzdou. Z ploiny je dovezla
trajektov lo do kosmickho pstavu pobl msta Amuris, co bylo velk msto
zakryt kupol. James ml hlubok pocit, e pichz dom. Ve "vznejcch se
vozech", kter byly pohnny mylenkovou silou, jim Karn ukzal svj svt a
dovezl je k obrovskm podzemnm zazenm, kter vznikla ped miliony let, kdy
hrozilo vypuknut atomov vlky mezi Aenstri a jednou sousedn planetou. Toto
nebezpe pineslo Aenstrii poznatek, e vlka nikdy neme bt eenm,
poznatek, kter by rdi pedali Zem. Veker ivot na Aenstrii psobil jasnm,
astnm a lehkm dojmem.
Zeptali jsme se Henry Greefa, jak byl charakter tto nvtvy planety Aenstria.
Akoliv byl cel tento zitek nepochybn reln, jak ns ujistil, pipadala mu tam
hmota ne tak konzistentn, ne tak jednoznan, ne tak hust jako na Zemi, patrn
127

proto, e kmitn atom bylo vy. Veker tamn ivot byl leh, duchovnj,
neexistovala nenvist ani spch, pouze mr. Mimozeman pi vech setknch byli,
jak je vylil Greef, vtinou svtlovlas, modrooc a mli bledou ple. Vichni byli
obleeni do pilhavch overal.
James doplnil, e vechno na Aenstrii bylo zcela zvltn. Jeho nramkov hodinky
po celou tu dobu ly opanm smrem. Vechno, co jim Karn vyprvl, vypadalo
logick, smyslupln a jednoduch, dokud se nevrtili zpt na Zemi. Zde jim nhle
ve pipadalo zmaten a tko pochopiteln. Henry to vechno nedovedl pochopit,
nevyrovnal se s integrac tto zkuenosti do svho ivota a msto toho se pokusil
tuto zkuenost potlait. James si stle rd vzpomn na mnohobarevn svtla v
kupolovm mst Amuris, jeho prhledn sklenn kupole zila jako kil.
Zelen trvnky, kvtiny, vysok stromy a zahrady tvoily z tohoto msta
mimozemsk rj. Vude ltaly kluzky Aenstrian. Lid se schzeli v zahradch,
zpvali nebo hrli na nstroje a kad ml na stech smv. "Myslm, e nyn vidte,
jak krsn by mohl bt ivot na va Zemi, kdybyste ili podle zkon Stvoitele,"
pravil Karn.
Po ukonen studi na stedn kole se cesty Jamese a Henryho rozely. Henry
studoval politologii a nastoupil do slueb sv vldy. James se stal grafikem, hodn
cestoval, avak zstval neustle v telepatickm styku s Karnm, a to i tehdy, kdy
pro nj bylo obtn zstat vrn sv duchovn discipln. "Byl to zvltn sek
mho ivota," ekl nm Henry. "Tyto kontakty byly vdy emocionln velmi
vyerpvajc, propltalo se zde vdy tolik pocit najednou. Ale tyto kontakty se
opravdu uskutenily..."
James se nakonec v roce 1985 oenil a stal se otcem dvou dt, kter nazval
"Kassiopeia" a "Pleiades". V roce 1986 cestoval se svoj enou po Americe a zstal
tak nkolik tdn u ptel v Mekce Novho vku Sedon ve stt Arizona.
Kassiopeia v t dob vn onemocnla. Lka prohlsil, e se jedn o virus, proti
nmu neme nic dlat. Dt muselo podle nj. samo zmobilizovat sv obrann
sly. James podal Karnho o pomoc a ten souhlasil. James v t dob ji dvno
ztratil svou litelskou schopnost, nebo ji nedodroval duchovn disciplnu, ji mu
uloil Karn a je znla: nekouit, nept alkohol, nebrat dn drogy, nejst vepov
maso a pravideln meditovat. Karn prohlsil, e pistane se svou lod ve
stanovenou dobu blzko Sedony. Dm Jamesovch ptel se nachzel ped
legendrn sklou Bell Rock (foto v kapitole o Oscaru Magocsi). Na druh stran
skly vede mal silnice podl eky, na jejm druhm behu je kopec. Na tomto
kopci mla lo pistt. Ji v aut spatili Karnho vesmrnou lo, ovlnou, kter
jakoby se skldala ze dvou na sebe poloench tal, s tmavou spodn stranou (viz
nkres na zatku tohoto lnku a fotografie na pedposlednch stranch).
Zaparkovali vz, vystoupili a sledovali pistn vesmrn lodi. Ped oima Forbese a
jeho ohromen eny vystoupil z lodi Karn a vzal si k sob nemocn dt. Asi po
tyech minutch pinesl Kassiopeu zpt; byla opt zdrav.
V telepatick zprv, kterou dostal James Forbes v roce 1988, kdy psal svoji knihu
"The Aenstrian Revelations", Karn sdlil:
"J a moji brati, kte v souasn dob navtvuj vai planetu, nejsme pro vai
Zemi dnmi cizinci. Od zatku va souasn civilizace neustle pozorujeme
planetu Zemi, a v tuto chvli jsme zde proto, abychom lidem na Zemi prokzali
128

slubu. J a moji brati jsme zde, abychom nauili nae pozemsk bratry a
sestry pravmu vznamu lsky a soucitu a abychom vm ukzali, jak
mete vyvst v svt z chaosu temna do jitnho svitu pravdy a svtla.
Vidli jsme chaos a nien, kter pivodily sly Temna lidsk rase, a povaujeme
proto za svoji povinnost, abychom vm jako star brati lidstva ukzali, jak mete
lpe t a jet jednou nalzt cestu zpt ke svtlu, z nho jste pili.
S velkm zrmutkem vidme, e jste doli k bodu, kdy jste schopni zniit Zemi a
vechny jej ivotadrn prvky, kter jsou pro vs tak dleit, abyste zachovali
svoji vlastn existenci. Pinme poselstv nadje, lsky a osvobozen pro lidi na
Zemi a oni maj vdt, e my jsme zde, abychom vm poskytli kadou myslitelnou
pomoc a podporu, pokud nm to dovolte. Lidstvo vak mus v tto otzce
rozhodnout samo, nebo Stvoitelv zkon lsky a svobodn vle nm zakazuje,
abychom pmo zasahovali do zleitost lidstva, dokud ns o to lidstvo samo
nepod.
Byli jsme velmi znepokojeni, kdy jsme pozorovali vae prvn pokusy proniknout do
vesmru. Vme, e lid, pokud se jim poda vyslat kosmick lodi s posdkou k
sousednm planetm, pi momentlnm stavu svho ducha zanesou do vesmru
svoji cestu nien. Varovali jsme vldy, aby se o to nepokouely, dokud v budoucnu
nedoshnou zralosti a mrumilovnosti. Proto jsme zde a zde zstaneme.
Tm, kdo vn hledaj pravdu, mohu jen poradit, aby hledali hluboko v podstat
sv due, nebo tam ji tak naleznou. Budete-li opatrn naslouchat, zaslechnete
n hlas v tiin svho srdce..."
*
podobn popis uvd Klotzbach, Klarerov aj.
**
viz Adamski aj.
*** viz Adamski, Castillo aj.
**** shodn vpov vech, kdo pili do styku s mimozemany
*****
stejnou informaci dala Lya z Aenstrie profesoru Hernandezovi
******
viz zvlt Edwin, Hernandez, Menger aj.

(39)

Velk Britnie, 1954:

Cedric Allingham
18. nora 1954 se stal britsk ornitolog Cedric Allingham svdkem pistn UFO
mezi Lossiemouth a Buckie ve Skotsku. Pi ptrn po vzcnch ptcch zpozoroval
Allingham okolo poledne na obloze zc kotou ve tvaru zvonu, se temi koulemi
na spodn stran, kter tanil mezi mraky. Allingham, kter mval vdy u sebe
fotoapart, podil dva snmky. Potom UFO opt zmizelo. O ti hodiny pozdji se
vak opt objevilo. Allingham poctil pn navzat s nm kontakt. Proto zamval na
vesmrnou lo a pl si, aby pistla. Kotou vak opt zmizel, avak zakrtko se s
pskavm zvukem blil od moe k Allinghamovi.
129

Mrn zc kovov objekt dosedl ve vzdlenosti pouhch ticeti metr od

Allinghama. Ml prmr 16 metr, byl 7 metr vysok a vypadal, e je vyroben z
jednoho kusu materilu. Jeho povrch pipomnal letn hlink.
Allingham se s divem dval na neznm ltajc objekt, kdy se v nm otevelo
oknko a z nj vyskoil lehce a elegantn na zem jaksi mu. Allingham zvedl na
pozdrav ruku a mu uinil takt. Byl vysok 183 centimetr a ml krtk hnd
vlasy, tmavou barvu pleti a vysok elo. Obleen byl v jakmsi overalu. V nose ml
dv mal tenk trubiky. Mu z jinho svta naznail Allinghamovi, e pichz z
Marsu, co samozejm mohlo rovn znamenat, e "oni" tam maj svoji zkladnu.
Dle naznail, e jeho skupina je ve vzjemnm styku i s obyvateli jinch planet a
e maj sv zkladny i na Msci. Maran se zakrtko opt rozlouil a Allingham jej
stail jet za soumraku vyfotografovat. Jakmile UFO odstartovalo, poviml si
Allingham, e jej zdlky nkdo pozoroval. Ml svdka, jm byl ryb James
Duncan, kter mu psemn tento zitek dosvdil (viz text prohlen vpravo
dole). O den pozdji, jako neoekvan potvrzen AIlinghamova zitku,
fotografoval tinctilet syn lkae Stephen Darbishire v ptomnosti svho
osmiletho bratrance Adriana Myera "ltajc tal", kter po pistn v blzkosti
jezera Conision prv znovu stoupal vzhru. Toto UFO bylo zcela shodn s
objektem, kter vyfotografoval Allingham.

(40)

panlsko, 1954 - 1986:

Atberto Sanmartin
V noci z 16. na 17. listopad 1954 mezi 2.00 a 2.30 hodin rno se setkal panl
Alberto Sanmartin s bytost z jin planety. Ji adu dn pichzel na toto msto, na
most, kter na eleznin trati z La Coruny pekonval irok dol ve vzdlenosti
asi jednoho kilometru od nmst La Moncloa v Madridu. Pivdl jej sem jaksi
vnitn hlas, jaksi pocit, kter nedokzal pesn definovat, mylenka, jej pvod si
chtl vysvtlit. Na stupnch mostu stla jaksi nehybn postava, kter upoutala
jeho pozornost. Jej majesttn nehybnost ho fascinovala. el smrem k tto
postav.
Tajemn bytost byla obleena do jednodlnho obleku, podobajcho se odvu letc,
kter vak byl jednodu, pilhav a zejm z jedinho kusu ltky bez viditelnch
otvor. Zdlo se, e m odv tmav edivou barvu. Obliej onoho cizince vyzaoval
dobrotu, bezpe a jasnou mysl v nejvy mon me. Cizinec vypadal velmi
mlad, ml nepokrytou hlavu, dlouh svtl vlasy mu spadaly v kadech a na
ramena. Usml se a pozdravil Sanmartina elegantnm pohybem ruky. panl si
uvdomoval stle jasnji, e ped nm stoj bytost z jinho svta. Sanmartin si
teprve zformuloval ve svm mozku otzku, zda ona bytost je skuten
mimozemskho pvodu, kdy ji na ni cizinec gestem kladn odpovdl. Potom
poloil ruku na Sanmartinovo rameno a dal mu najevo, aby ekal. Sestoupil po
schodech k pili na stran mostu a zmizel v temn strni. Uplynuly ti a tyi
minuty a cizinec se lehkm a ilm krokem vracel zpt. Kdy doel k Sanmartinovi,
130

naphl k nmu levou ruku a pedal mu jaksi pedmt, kter Sanmartin pijal, ani
by pesn vdl, o se jedn. Nakonec mimozeman sestoupil s smvem na
rozlouenou opt do rokle, zatmco panl neohraban optoval jeho pozdrav.
O nkolik minut pozdji se ze stnu pile vznesl okrouhl stroj, tmav a bez lesku,
tie zasyel a rychle vzltl do ve a zakrtko zmizel v oblacch.
Teprve nyn se Sanmartin podval na pedmt, kter drel ve svch rukou: byl to
hranat kmen, 12 centimetr dlouh, 4 centimetry irok a 2 centimetry vysok,
ml fialovou barvu a byl poset lutmi body. Na kamenu bylo asi 9 tajemnch
psemnch znak, kter pipomnaly znaky, je George Adamski o dva roky dve
zskal od Orthona na fotografick desce.
Bhem asu zmnil kmen svoji barvu na blav zelenou. Analza jeho hmoty,
kterou provedla skupina ufolog v Hamburku, jmenovit pan Anny Baguhnov v
Mineralogicko-petrografickm stavu v Hamburku, ukzala, e se jedn o
"sekundrn siln pozmnn lapilov tuf".
O ti roky pozdji, 16. prosince 1957, se Sanmartin setkal s dalm mimozemskm
nvtvnkem. K setkn dolo v malm baru v Sao Paulu v Brazi1ii. Pisedla si k
nmu krsn ena s pekrsnmi dlouhmi vlasy a nabdla mu, e odpov na jeho
otzky. Uvedla, e pochz z jedn planety, kter le velmi daleko od na slunen
soustavy.
Na jeho nalhn mu pedala algebraick vzorec, kter vyjaduje tajemstv asu a
prostoru. Sdlila mu, e byla v Mexiku v dob csae Maxmilina a e je j nkolik
set let, emu Sanmartin st mohl uvit, nebo vypadala na 26. "Vae Zem je v
nebezpe," odpovdla na jeho otzku, jak je dvod jej ptomnosti zde, a jejm
kolem i kolem jejch ptel bylo "pedejt znien slunen soustavy". "M na
mysli nae atomov pokusy, me atomov vlka znamenat nebezpe pro nai
slunen soustavu ?" "Ano, to chci ci... Jsme vlastn uni deseti planet, kterou
spravuje Rada moudrch. Na ns zvisej rzn systmy, mimo jin i Zem.
Bezpenost tchto systm pat k naim povinnostem... Nespravujeme vak vci
ve smyslu mocenskm. Vtina planet va soustavy se d podle naich smrnic,
kter chpou a uznvaj. Zem to vak nein." "Pro ?" "Pouze civilizace, kter jsou
zbaveny nenvisti, je mohou chpat a uznvat." "Co se pak stane se Zem ?" "To v
jen Bh. Zem m jedinou cestu k zchran: Nrody se mus stt jednm
nrodem, zbavit se vlek a nenvisti, spojit se za lep osud a pracovat v
zjmu mru. Jen tak se vm dostane na pomoci." "A jestlie se to nestane ?"
"Jestlie nrody na Zemi rozpoutaj atomovou vlku, bude lidstvo tm zcela
znieno." "Pro 'tm ?" "Protoe vichni, kte si to zaslou, budou ze Zem
odvezeni a dopraveni na pohostinnj planetu dve, ne nastane konec." "m je
tento kmen ?" "Tajemstvm vlastnho `j' ve vztahu k asu a prostoru." Po
tchto slovech krsn ena vstala, vyla ven a zmizela v hemcm se davu.

(41)

Afra Ummo
131

Ji 25 let dostvaj lid na celm svt, pevn vdci a ufologov, zhadn

dopisy, jejich odesilateli jsou dajn poslov jedn mimozemsk civilizace. Bylo by
to mono snadno odbt jako lacin vtip, kdyby obsah tchto dopis neml vysokou
vdeckou rove a kdyby jejich odesilatel nepochzeli ze vech st svta.
Zaalo to tm, e v roce 1965 asi dvacet pedstavitel veejnho ivota ve
panlsku, mezi nimi univerzitn profesor, inenr, znm dramatik, ednice
americkho velvyslanectv, prvnk, rzn ednci a novini, kte vichni bydleli v
Madridu, Barcelon, Valencii a Bilbau, obdrelo dopisy, kter vechny nesly stejn
znak: jaksi "H" s tet kolmou rkou. Jin pak mli ve stejn dob podivn
telefonty, kdy jim synteticky znjc hlasy oznmily, e pochzej z planety Ummo,
kter ve vzdlenosti 14,6 svtelnch let od Zem obh kolem slunce lumma, kter
je nm znmo jako WOLF 424. Hlasy pitom pesn odpovdaly, asto i cel hodiny,
na kadou poloenou otzku, tkajc se nejrznjch vdnch obor.
Jednm z adrest tchto tajemnch dopis byl ufolog profesor Fernando Sesma.
Profesor Sesma tyto dopisy shromdil a napsal o nich knihu nazvanou "Ummo:
Jin obydlen planeta". V nsledujcch dvou letech se zplava dopis dle ila,
mezi adresty nyn byli rzn ineni, velitel policie, rzn vdci, jeden karikaturista
a rovn ufolog Antonio Ribera. Dopisy, kter byly vechny oznaeny raztkem se
symbolem "Ummo", podobnm otisku prstu, nepichzely pouze ze panlska, ale
tak z Pae, Buenos Aires, New Yorku, Adelaide, Vchodnho Berlna, Zpadnho
Berlna a Londna. Tyto dopisy nyn nedostvali pouze panlt badatel, nbr i
vznamn vdeck osobnosti a ufologov v Argentin, Francii a Itlii, v mstnch
jazycch a v anglitin. A se ji za "Ummo" skrval kdokoliv, odstartoval celou
invazi.
Vechny dopisy vypadaly, jakoby pochzely od jednoho odesilatele. Adresa byla
vtinou psna neohrabanou rukou nebo doplnna psacm strojem, vlastn dopisy
byly psny na stroji a asto obsahovaly mimodn sloit a ist technick a
prodovdn sti.
Podle tchto dopis pistla prvn vesmrn lo z planety Ummo v roce 1950 v
podalpsk sti Francie. Signly, kter v roce 1934 vyslala jedna norsk lo pi
geofyziklnm pokusu, byly o 14,6 let pozdji zachyceny na Ummo a identifikovny
jako radiov signl inteligentnho pvodu. Bylo rozhodnuto vyslat vdeckou
expedici k planet, odkud tyto signly pochzely. "Rozhodli jsme se vyslat nai
prvn Inayuisaa, tj. expedici k tajemn planet, z n pichzely tyto vlny. Nae
vyspl technika nm umonila pekonat vzdlenost 14 svtelnch let bhem
nkolika msc, pomoc metody konverze IBOZOO UU neboli subatomrnch stic
naich velkch vesmrnch lod, kter se tak dostvaj do hyperprostoru, resp.
jinho rozmru vesmru a ztrcej svoji normln rove byt. Devt msc po
naem odletu z Ummo jsme uskutenili Oawooleaida neboli okamit zhmotnn
na lodi na pedem urenm mst nad va Zem."
"Ve 4:17:03 hodin Greenwichskho asu pozemskho dne 28. bezna 1950
navzala Oawolea Uewa Oem (okovit vesmrn lodi poprv v djinch kontakt s
litosfrou Zem. Sestoupen se uskutenilo v departementu Basses Alpes, asi 800
metr od vesnice La Javie ve Francii. est mch bratr pod vedenm Oeoe 95, syna
Oeoe 91, a s nimi i dv Yiee (eny), zstalo na tto Oyaa (planet) jako prvn
132

Inayuyisaa (expedice) z Ummo. Bylo by pi1i obtn popsat nkolika slovy cel
proces adaptace zahrnujc studium jazyka a pochopen mrav a zvyk,
pizpsoben socilnm a pracovnm pomrm, kultue, atd." Vech est Ummian
se nauilo pouvat svho hlasu, nebo normln se mezi sebou dorozumvaj
telepaticky. Nalezli zde planetu, kter se podob jejich vlasti jako dvoje, pouze
s tm rozdlem, e na Zemi existuje mnohem vt rozmanitost druh. Pomoc svch
dezintegrtor atom vybudovali prvn podzemn stanici. O dva roky pozdji se ve
panlsku objevili dva mui z planety Ummo, kte se vydvali za dnsk lkae.
Pedstavili se jedn nemocn star lechtin, kter je na uritou dobu pijala. O
nkolik let pozdji, kdy se expedice ji rozrostla a mla 21 len, se oba "Dnov"
objevili v jedn mal psrn v Madridu. Teprve kdy jeden z obou mu diktoval
slova: "Pichzme z chladnho nebeskho tlesa jmnem Ummo, vzdlenho od
Zem 14,6 svtelnch let," se uasl stenotypista zeptal, zda dobe rozuml.
Cizinec to potvrdil a dodal: "Ale nemj obavy." Potom vyal z kapsy malou ernou
kuliku, kter se, jak pozdji napsal v dopise profesoru Sesmovi, "vznela ve
vzduchu a vytvela v sob obraz, kter ukazoval m a moji enu, jak nsledujc
den hovome o tto phod." "Doufm, e u nepochybuje o na identit," dodal
jeden z obou Ummian. Oba pak uvedli sv jmna: Dei 98 a Da 3. Oba ve
skutenosti vypadali jako Sevean. Byli vysoc 185 a 190 centimetr, dobe rostl,
mli svtl vlasy a byli dobe obleeni.
Stenotypista se divil mnostv znmch osobnost, jim oba Ummian diktovali
dopisy, kter pak oznaili svm symbolem a odeslali. V tto dob, tj. v ltech
1965/66, byly s etnmi vdci navzny tak osobn kontakty. Ummian sdlili
stenotypistovi, e nemohou pst na psacm stroji, nebo koneky jejich prst jsou
mnohem citlivj ne u lid.
V roce 1967 se situace radikln zmnila. Ummian mezitm vybudovali po celm
svt pozorovac s a poznali, e tato planeta je vlastn sudem prachu a e prv v
edestch letech mohla kdykoliv vy puknout atomov vlka. Protoe jejich
pstroje pedpovdaly nebezpe vlky na zatek ervna 1967, rozhodli se
evakuovat 1. ervna celou pozemskou expedici a vrtit se zpt na svoji domovskou
planetu. Jedno z mst, na nich mly pistt lodi pro evakuaci Ummian, byl
Madrid. Dei 98 podal stenotypistu, zda by se za tmto elem u nho nemohli na
nkolik dn ubytovat jeho ptel, a panl souhlasil.
O nkolik dn pozdji dorazil z Austrlie vedouc expedice Ummo. Byly provedeny
veker ppravy pro odlet. Ti jejich kontaktn osoby byly psemn informovny o
nadchzejcm pistn UFO, mj. i Sesma, kter tento termn tak ihned sdlil
mstnm novinm "Informaciones", kde pak 20. kvtna 1967 vyel o tom lnek.
Veer 1. ervna se v madridskm pedmst Aluche sely destky zvdavc a v
blzkosti koly San Jos de Valderas oekvaly plet UFO. To se skuten objevilo v
20.20 hodin. Byl to obrovsk kotou s vraznm symbolem Ummo na sv spodn
stran. Peletl ve vi vrcholk strom kolem zvdavc a pistl o tyi kilometry
dle na staveniti u Santa Monica. Majitel restaurace La Ponderosa nechtl vit
prvnmu mui, kter prohlaoval, e vedle pistla ohniv koule. Potom vbhla do
restaurace dvojice, kter vzruen vyprvla, e pmo nad jejich hlavami peletl
obrovsk ohniv pedmt, vysunul ti nohy a na nkolik sekund pistl. Pozdji
vyprvl jeden manelsk pr o podobnm zitku. Druh den rno nael vagr
hospodskho ti tvercov otisky, mezi nimi byl tern mrn oplen, a rovn
133

kovovou tubu. Kdy ji oteveli, vypaila se jaksi tekutina a ven vypadly dva psky
z uml hmoty, na nich bylo vyraeno "H". Byly provedeny analzy, kter ukzaly,
e se trubika skld z tm istho niklu (pes 98 procent), psky byly z
polyvinylfluoridu, co je vysoce odoln uml hmota, kterou vyrb firma Dupont
vhradn pro agenturu NASA a kter se pouv pro vrchn pl druic. Rovn
politick prognza Ummian se ukzala jako sprvn: 5. ervna 1967 vypukla
estidenn vlka na Blzkm vchod a svt se ocitl na prahu tet svtov vlky.
Ummian o nco pozdji pokraovali ve sv expedici, avak v roce 1973 vzhledem
k nebezpe vlky opt evakuovali, tentokrt na tyi roky. Teprve od roku 1977
jejich mise opt pokrauje, a to a dodnes. V tto souvislosti tak v 70. a 80. letech
pokraovaly "dopisy Ummo".
Materil rozeslan Ummiany se mezitm rozrostl na 7 000 dopis s vce ne 18 000
strnkami, piem texty maj vysokou vdeckou rove a jsou jazykov
mimodn pesn. V roce 1971 a 1973 se uskutenila dv "sympozia UMMO", na
nich se vdci zabvali informacemi od Ummian. Materil byl pitom brn velmi
vn. "Kdyby to vechno bylo dlem jednotlivce," prohlsil jeden panlsk
univerzitn profesor, "muselo by se jednat o gnia formtu nositele Nobelovy ceny."
Ummian jsou neustle o jeden i dva kroky vpedu ped na vdou, avak nikdy
pli vpedu, aby nepsobili na experty stimulujcm zpsobem.
* V Nmecku se nzev "Ummo" zdiskreditoval v dsledku livch vmysl jednoho
chlapce, kter proil tyi roky na ostrov Teneriffe a tam zejm tak nco slyel
nebo etl o Ummo. Tento chlapec sestavil svj vlastn "pbh kontaktu" z mnoha
prvk pslun literatury a z toho pak vytvoil "humo pbh". Tento primitivn
podvod nem se skutenmi kontakty s Ummo naprosto nic spolenho.
Podvejme se nyn na monost, e se v tomto ppad jedn o zmrnou
dezinformaci, podvod nebo prm. V takovm ppad se naskt otzka, kdo m
takov prostedky i trplivost, aby mohl vce ne dvacet let na tto rovni operovat
po celm svt, a tak s jakm clem. Pokou se snad zde njak excentrick
gnius oplodnit svt svmi mylenkami? Je mon, aby se njak tajn spolek,
podobn rosenkrucinskm spolkm, pokouel tmto zpsobem uskutenit svoji
utopii jakhosi idelnho svta? Jist je jedno: A za touto vc stoj kdokoliv, mus
mt k dispozici obrovskou, po celm svt rozvtvenou s spolupracovnk, kte
mus bt nejen dostaten vzdlan, ale tak mt dostatek fantazie a inovanho
zjmu. Na to vak psob materil Ummo pli diletantsky.
A stlo to za vekerou nmahu? Publicitu si Ummo zskalo vdy jen ve panlsku a
Francii, zatmco v jinch stech svta se tyto informace omezuj na spolenosti
zabvajc se UFO. Tak "dkazy" pbhu Ummo nejsou nikterak nezraniteln a
nenapadnuteln. Fotografie z Aluche jsou pinejmenm velmi sporn a dal
"dkazy" na tom nejsou o nic lpe. Na druh stran pak pinesly reere
francouzskch a panlskch ufolog potvrzen nvtvy Zem Ummiany,
jmenovit potvrzen pobytu obou "dnskch lka" u on star dmy. Kdy jej
dcera zemela, vyjmuli j jednu on bulou a amputovali jednu ruku "pro vzkumn
ely". Kdy vak toto znetvoen vylo najevo, byla star pan naena z ern
magie, o vci referovaly mstn noviny, a tm se ve dostalo na veejnost.
Jak psali Ummian: "Jen o jedno T prosme: Nemus nm vit. Me toto
pojednn posuzovat s nedvrou. Me dokonce lidem, kte nejsou obeznmeni s
134

Na vdou, projevit skepticismus, ale neni tyto materily. Spolu s mnoha tisci
dalch strnek, kter byly tajn rozeslny, tvo toti historick zatek prvn
komunikace mezi dvma humanoidnmi systmy".
"Nemme nejmen potebu T nutit, aby ses zekl svch nboenskch,
vdeckch, ekonomickch i politickch mylenek - a vlastn T ped tm velmi
vn varujeme - a pijal msto nich mylenky nae... Kdybys tak uinil, byl by to
hlubok zsah do normlnho vvoje spoleenskho ivota a kultury na Zemi.
Zmnili byste normln vvoj techniky a tm byste tce naruili souasnou
geosociln strukturu. Kad revoluce Vaich struktur mus vzniknout z Vaeho
vlastnho spoleenskho systmu. Takov je morln zkon, ped nm se sklnme,
a ten nm zakazuje zasahovat, s vjimkou nkolika mlo nepedvdatelnch
ppad."
Koncem roku 1980, kdy Antonio Ribera natel dokumentrn film o afe Ummo,
navzali s nm Ummian styk a doporuili mu pro jeho film nsledujc zvren
text:
"Ji ticet let studujeme Vae vdy, Vai kulturu, Vae djiny a Vae civilizace.
Vechny tyto informace jsme z Va Zem dopravili na planetu Ummo a tam je
uloili do naich krystal titania. Ukzali jsme Vm nai kulturu a techniku v ist
popisn podob, abyste ji nemohli pijmout nebo ji slep pevzt. Uinili jsme to,
nebo bereme se zrmutkem na vdom, e Vai vdu pouvte pevn pro vlku
a nien. Jste jako dti, kter si hraj se stranmi a nebezpenmi hrakami, kter
Vs mohou zniit. My proti tomu nememe nic uinit ! Kosmick zkon
stanov, e kad svt mus zvolit vlastn cestu, zda peije nebo zanikne. Vy jste si
zvolili druhou monost. Nite Vai planetu, likvidujete jej druhy, otravujete Vai
atmosfru i Vae moe tak, e to ji nelze napravit. Se zrmutkem pozorujeme
Vae lenstv a chpeme, e neptel je POUZE ve Vs samotnch. Nememe
pedvdat Vai budoucnost, nebo Vae due jednaj naprosto nepedvdateln, v
blznivch saltech, kter hrani s paranoidnm chovnm. Jako Vai star brati ve
Vesmru si ze srdce pejeme Vai zchranu. NENITE VAI PEKRSNOU
MODROU
PLANETU,
VZCN
ATMOSFRICK
SVT,
KTER
TAK
MAJESTTN LET PROSTOREM, TAK PLN IVOTA. JE TO VAE VOLBA !"

(42)

Rakousko, 1954 - 1975:

Joseph Wanderka
Joseph Wanderka se narodil 8. jna 1929 ve Vdni. Sv dtstv strvil v Rakousku a
po smrti svho otce v roce 1940 se se svou matkou vrtil zpt do rakouskho
hlavnho msta. Tam poznal velmi brzy hrzy nrodnho socialismu a v roce 1944
se stal lenem jedn protifaistick skupiny. Po vlce musel Wanderka zaplatit za
svoji protifaistickou innost: byl asto bez prce, neustle jej propoutli ze
zamstnn, jakmile se jeho pravicov zamen zamstnavatel dovdli o
135

Wanderkov levicov minulosti. as sv nezamstnanosti vyuval Wanderka k

dlouhm projkm na svm motorovm kole v okol Vdn.
Na jedn z tchto vyjdk v lt 1954 si Wanderka poviml na obloze nad moem
vdeskch dom jakhosi lesklho ltajcho tlesa ve tvaru doutnku a velikosti
dopravnho letadla.
Koncem srpna i zatkem z 1955 byl Wanderka opt na vletu se svm kolem,
tentokrt na jih od Vdn v blzkosti obce Arbesthal, v jejm okol se nachz ada
mench lesk. Wanderka rd jezdil po stinnch lesnch cestch, a proto asto
jezdval zrna do tto oblasti, aby pak strvil den ve voln prod. Okolo 14.
hodiny onoho dne zpozoroval pi jzd po jedn lesn cest jaksi kovov lesk mezi
vtvemi strom, co vzbudilo jeho zvdavost. Objel stromy a kee a dostal se bez
pekek k lesn mtin, na n v lun trv stlo jaksi kovov diskov tleso o
vce asi 2,5 metru a ce 10 - 12 metr.
Objekt neml dnou nstavbu i viditeln okna, otvory, reflektory ani nosn
plochy na svm hladkm okovit tvarovanm vnjm povrchu. Jedinm
rozeznatelnm otvorem byly tvercov, dva metry irok dvee, k nim vedla asi
tyi metry dlouh nstupn rampa. Protoe byl vnitek objektu jasn osvtlen a
psobil dojmem pozvn, dodal si Wanderka odvahy a veel pes rampu dovnit.
Uvnit objektu stlo est osob, kter jej zejm ji oekvaly, vechny asi 180
centimetr vysok, s dokonale krsnmi oblieji, jak meme na Zemi - jak uvedl
Wanderka - spatit pouze u dt ve vku od esti do deseti let. Postavy byly odny
do matn edch overal, kter neprozrazovaly ani strukturu ltky ani stehy ani
kapsy ani dn jin otvory. Boty byly spojeny s tmto oblekem, stejn tak jako
rukavice. Krk vynval z jakhosi okru, kter jej obklopovalo jako lehk l.
Postavy mly stedn dlouh svtl vlasy.
Vnitn prostor objektu byl "nepmo" osvtlen pjemnm lutavm svtlem, ani
vak bylo mono zjistit zdroj tohoto svtla. Wanderka tak nespatil dn
armatury, mon vak jen proto, e ped nimi stli tito cizinci.
Ponkud rozpait ped tmito esti osobami uvedl Wanderka krtce sv jmno a
sv bydlit a omluvil se za to, e bez dovolen vnikl do lodi. Odpov posdky UFO
znla, e podle pozemskch mtek pochzej "z nejvyho vrcholku Kassiopei".
Wanderka se udiven zeptal, jak je mon, e znaj jeho jazyk. "Protoe jsme se jej
nauili," znla odpov. Jejich hlasy znly jako zvun hlas dospl eny. Hovoili
se slabm cizm pzvukem. Jako dobr socialista se Wanderka mimozeman
zeptal, jak je na jejich planet spoleensk zzen. Nejdve jim ovem vysvtlil,
e na Zemi vldne sociln nespravedlnost, e si zde privilegovan horn vrstva
vytv rj na Zemi, zatmco neprivilegovan pracujc lidov vrstvy na n mus
otrocky pracovat.
Posdka UFO naslouchala jeho informacm pozorn a trpliv a jej lenov mu pak
sdlili, e v jejich vlastnm sttnm systmu ji neexistuj dn rozdly a e ji
dvno pekonali spoleensk formy existujc na Zemi.
Naden touto podporou svch politickch nzor ze strany mimozeman podal
Wanderka posdku vesmrn lodi, aby zashli na Zemi a odstranili panujc
136

patnosti. Zmnil se v tto souvislosti o bd celch zem, vyvolan podle jeho

nzoru spoleenskou nespravedlnost, a uvedl t epidemie a hladomory.
K jeho zklamn mu lenov posdky sdlili, e on sm jako pozeman mus
pevzt veden takovto akce a e oni vbec nepiletli proto, aby se vmovali
do pozemskch zleitost. On jako obyvatel planety Zem me nejlpe zjistit, jak
lze takovto petvoen cel spoleensk struktury na Zemi realizovat, a pak se m
za tyto zmny angaovat.
Wanderka, zoufal z rychle ztracen iluze, odmtl tento podnt a poukzal na moc v
rukou vdc stt a vldnouc tdy, na zkorumpovan politiky, kte dopomohli
privilegovan vrstv k jej moci, a na Adolfa Hitlera, kterho pivedl k moci
velkokapitl. Sla a ve Wanderkovy argumentace dojaly mimozemany natolik,
e se rozplakali, co vak Wanderkovi bylo natolik nepjemn, e se rychle
rozlouil. Mimozeman odpovdli na jeho pozdrav na rozlouenou klonou.
Wanderka pak seel po ramp opt na mtinu a vrtil se na svm kole zpt dom.
Wanderka v nsledujcch dnech ekal, e dojde k dalmu kontaktu, nebo rozhovor
s mimozemany nepovaoval za ukonen, avak nestalo se nic. Trvalo celch
osmnct let, ne Wanderka opt spatil UFO. V polovin ervna 1973 se po selhn
krevnho obhu zatkem ervna nachzel na kardiooddlen Hanuschovy
nemocnice ve Vdni. Jedn noci se asi v 01.00 hodin probudil, el k oknu
nemocnice, aby se nadchal erstvho vzduchu, a dval se na non oblohu nad
pedmstm Vdn. Po nkolika minutch spatil bl svtlo, velmi jasn, kter
nejdve stoupalo kolmo vzhru, pot letlo ve tvaru pesnho oblouku a pak jeho
letov drha pokraovala v horizontlnm smru. Po nkolika sekundch pozorovn
zmnilo toto pvodn jasn bl svtlo svoji barvu na pulsujc ervenou a nakonec
zmizelo ze zornho pole Wanderky.
Pt pak spatil Wanderka UFO v polovin bezna 1975 bhem sv dovolen v St.
Corona v Dolnm Rakousku. Po nkolika zimch bez snhu zaalo v tchto dnech
opt snit a Wanderka vyuil tto peitosti k prochzkm v kouzeln zimn
krajin. Pi jedn takov prochzce ho jeho prvodkyn upozornila na lesk, kter
ve svtle Slunce v protismru pekrsn zil. V ten okamik vak Wanderka spatil
pt svtelnch objekt na obloze pokryt snhovmi mraky. Ihned zdvihl svj
fotoapart a stail podit jeden snmek, dve ne tyto objekty zmizely stejn
rychle, jako se objevily.

(43)

Kolumbie, Kostarika, Venezuela 1961 - 1990:

Enrique Castillo Rincon
Pbh Enrique Castilla Rincona zaal v roce 1961 v San Jos v Kostarice. Tento
inenr pracoval se dvma spojovacmi techniky na jednom zazen na sopce Irazu,
kdy se na horizontu objevily dva neznm ltajc objekty. Pot, co se piblily na
vzdlenost asi 60 metr, dolo k erupci popela ze sopky. Oba kotoue, kter byly
137

asi 45 metr irok a 12 metr vysok, obletly nkolikrt sopku, jakoby filmovaly
tuto erupci, a pak zstaly stt ve vce 300 metr. Nyn si je Castillo a jeho
spolupracovnci mohli podrobn prohldnout. Objekty mly dv ady oken na
obvodu, v nich bylo vidt svtlo. Kdy se chtl Castillo k vesmrnm lodm piblit,
nemohl se ani pohnout, byl jako paralyzovn. Podobn, jak se pozdji dozvdl, se
vedlo i jeho spolupracovnkm. Za nkolik okamik vzltly oba objekty s hlasitm
psknm vzhru do ve a brzy zmizely v oblacch.
Tento zitek Castilla natrvalo ovlivnil, neustle o nm musel hovoit a podil si, k
posmchu svch ptel a koleg, vekerou dostupnou literaturu o tomto tmatu.
V roce 1969 jej firma, pro ni pracoval, peloila do Caracasu ve Venezuele. V
jednom kin jej oslovil svtlovlas mlad mu, kter se pedstavil jako vcar
jmnem Cyril Weiss. Oba mui se sptelili, asto se setkvali a hovoili spolu na
nejrznj tmata. Avak kdykoliv pila e na UFO, Weiss se tomuto tmatu
vyhnul s tm, e dajn neexistuje dost dkaz ...
Cyril nepil ani kvu ani alkohol, nejedl maso a tak nekouil. Kdy jej jednou vzal
Enrique s sebou na fotbalov zpas, byl zklamn, nebo, jak prohlsil, je neptelem
soupeen a hlavn nsil.. Enrique by se podle nj ml dvat na tve divk. Pak
by uvidl, jak se nsil pen na divka. Asi po roce pak sdlil Weiss Enriqueovi,
e se mus vrtit zpt do vcarska, nebo ho jeho firma odvolala. Je vak mon,
e bude poven njakm novm kolem v Kolumbii.
V roce 1971 byl Castillo peloen do Bogoty v Kolumbii, kde se o rok pozdji
osamostatnil a podil si mal obchod se spojovac technikou. Nkdy v roce 1973 jej
telefonicky zavolala jaksi ena, kter mu sdlila, e mu chce pedat osobn
poselstv od mimozeman. Protoe si jej kvli jeho "ufobIznovstv" lid asto
dobrali, povaoval tuto vc jen za ert, avak pesto si s touto enou domluvil
schzku. ena mu na n pedala poselstv od obyvatel Marsu, kte ili v Mexiku.
Sdlila mu tak, e byl vybrn pro zvltn posln, piem ona psob jako
mdium a vede jednu malou skupinu, kter se schz v dom jednoho
penzionovanho generla kolumbijskho letectva a pijm mediln poselstv od
mimozeman. Enrique nikterak nespchal s pijetm prvnch pozvn. Teprve kdy
se dovdl, e s nm bytosti z Andromedy chtj hovoit, zmocnila se ho zvdavost
a dostavil se do onoho domu. Ten veer se seznmil s devatencti leny skupiny a s
jejich mdiem, kter ohlsilo plet UFO do Bogoty na nkter dal den. Skupina se
shromdila na smluvenm mst, avak nic se nestalo. Potom pili policist a
prohlsili, e je zavolali njac lid, protoe se jaksi stroj, patrn vrtulnk, pokouel
pistt. To byl pro Castilla pinejmenm pokyn k tomu, aby sdlen mdia bral
vn.
Po dvou mscch mu mdium sdlilo, e m bt 11. jna 1973 kolem 12. hodiny
poledn doma, a sice sm, a e mu bude pedno poselstv. Castillo uposlechl
tohoto pokynu a v uvedenou dobu se oddal meditovn. Kolem 12. hodiny uslyel
hlas: "Brate Enrique, pi." Ani by vdl, odkud onen hlas pichz, vzal Enrique
tuku, posadil se - a zcela popsal dva listy neuvitelnmi zprvami, kter mu
pedvali, o nebezpe tet svtov vlky a o budoucnosti jeho zem. Nakonec mu
bylo jet eeno, e na Zemi pichzej dal brati, a sice brati z Andromedy, kte
pat ke Kosmick slunen konfederaci. "Shromdte se ztra ve znmou dobu."
138

Ptho dne veer se skupina shromdila ve 20 hodin a vichni ekali na mdium.

Tu vak nhle obdrel Enrique vnitn pkaz: "Enrique, pi!" Tentokrt popsal ti
strnky a potom si uvdomil, e me zbytek poselstv pedat stn: dv hodiny a
25 minut "to" hovoilo prostednictvm Castilla, nepetrit a bez jakkoliv chyby, o
vysok civilizaci v Hornm Peru. Krom toho s nm mimozeman chtli navzat
fyzick styk a ml se proto dostavit 3. listopadu 1973 ve 20 hodin k jedn lagun
na sever od Bogoty.
Zatmco se Enrique v uren den vydal na cestu ji v poledne, obleen - aby nebyl
na venkov npadn - do pona a na hlav se slamnm kloboukem, shromdila
se jeho skupina, aby ho duchovn podpoila svou meditac.
Se zpodnm obvyklm v tto zemi se Enrique Castillo dostavil k lagun ve 20.10 a
ekal. Ve 20.25 uslyel hluk a spatil, jak se cel kraj jasn osvtlil a cel tropick
prales zaal zit. Vypadalo to, jakoby vychzelo Slunce. Potom spatil dva
obrovsk objekty ve vce 200 metr, jak pluj nad jeho hlavou. Poctil zchvvy
horkosti a rozbolela jej hlava. Kotouov objekty byly asi 40 metr irok a asi 10
metr vysok. Jeden kotou pak zstal stt ve vzduchu a zhasl svtla. Druh
kotou vibroval a ponkud se piblil. Na zem dopadly dva paprsky svtla a
skonily nkde v lese. Castillo spatil, jak po tchto paprscch sestupuj k zemi dv
bytosti. O nkolik minut pozdji uslyel kroky. Z lesa vyly dv osoby. Enrique zaal
mt strach. "Nemj strach, Enrique, jsme tvoji ptel," pravil jaksi hlas v jeho
hlav. "Ale jestlie nejsi jet pipraven, meme ve uskutenit pi dal
p1eitosti. Jestlie vak u nem strach, meme jt na palubu a pokraovat v
naem kontaktu." Enrique si vzpomnl na svoji skupinu, kter jej oekvala plna
zvdavosti. Nechtl ji zklamat, a tak pekonal svj strach. Ob bytosti byly vce ne
175 cm vysok, mly na sob pilhav odvy a na hlavch pilby. Jeden z obou
mimozeman vzal Enriqueho za ruku, druh mu poloil ruku kolem ramen. "Poj
s nmi za svtlem." Dovedli jej na malou mtinu ve vzdlenosti asi 10 metr.
Castillo spatil, jak se k nim vesmrn lo pomalu pibliuje z vky asi 100 metr a
pak zstala nad nimi stt. Hlas pravil: "Postav se rovn a zsta klidn stt. Tv
tlo a tvoje hlava budou pociovat nepjemnosti, ale jinak se ti nic nestane." Z UFO
vylehl paprsek. Enrique poctil po celm tle svrbn, jakoby jm projdlo na tisc
jehel. Postavil se vak zpma a zaal stoupat vzhru. "Co se stane, jestlie spadnu
dol?" pomyslel si Enrique. Obklopovalo jej lut svtlo, kter psobilo stejn
pevn jako kil. Dotkl se tohoto svtla a poctil pevnost, jakoby se jednalo o
stnu. Kdy se svtla dotkl, poctil slab elektrick vboj. Potom se otevely jaksi
stavidlov dvee a Castillo byl zcela jemn vyzdvien do vesmrn lodi, nsledovn
brzy obma mimozemany. Ti si sali sv ochrann pilby a usmli se na nj.
Potom jej zanechali v mstnosti samotnho a ekli mu, aby se svlkl. Z jakchsi
trbin vystupoval dm. Enrique opt poctil strach, vzpomnl si na plynov komory
faist. Za minutu vak ve skonilo. Dm byl odst, a Enrique obdrel (telepaticky)
pokyn, aby se opt oblkl, nebo jeho dezinfekce skonila. Otevely se dvee
mstnosti a Castillo veel do jin mstnosti, kde jej pivtali tyi mimozeman.
Prvn z nich k nmu pistoupil a zeptal se: "Jak se ti da, brate?" a podal mu ruku.
Druh mimozeman jej pedstavil jako Kramiera, velitele lodi. Enrique pak uasl:
proti nmu stl Cyril Weiss, dajn vcar, s nm se setkal v Caracasu. "Co ty tady
dl?" zeptal se Enrique. "J k nim tak patm." Jeho zmatek byl dokonal.
Weiss mu ekl, e jej tenkrt poslali do Caracasu, aby s nm navzal kontakt. Na
kontakt bylo pipravovno souasn 24 osob. To bylo velmi dleit, nebo na Zemi
139

zanaly udlosti velkho dosahu. "M sprvn jmno je Krhisnamerck," prohlsil

"Weiss". Jeho prvodce se jmenoval Krunula a byl pilotem pomocn lodi, tvrt
mimozeman se jmenoval Kramecan. Vichni, s vjimkou velitele, hovoili s
Castillem telepaticky. Usedli ke stolu, kter vypadal jako z kilu, na idle
vyroben z jaksi mkk uml hmoty. Svtlo bylo jasn, avak Enrique nespatil
nikde dn stn a tak nezjistil dn zdroj tohoto svtla.
Mimozeman sdlili Enriquemu, e pochzej z Plejd, "je tak nazvte
Sedmihvzd. Domnvte se, e le ve vzdlenosti 328 svtelnch let od Zem,
avak to nen pravda. Je to vce ne 500 svtelnch let. "Jak pekonvte tuto
vzdlenost?" "Slyel jsi u nco o relativit?" Sdlili mu, e Einsteinova teorie je
nedokonal. Rychlost svtla je mnohem vy ne 300 000 km/s a existuje tak jin
asov dimenze, v n se nememe dlouho zdrovat. Provedli jej lod, ukzali mu
meditan prostor a laborato a nakonec i dc mstnost. Kramecan mu objasnil
velkou trojrozmrnou hvzdnou mapu, kter ukazovala rzn meziplanetrn letov
trasy. Castillo se dovdl, e tisce obydlench planet navzjem uskuteuje
kulturn, technickou a vdeckou vmnu a e zaloilo jaksi bratrstv. Tato
Galaktick konfederace je vyslala sem na Zemi, aby zde plnili urit posln. Vdy
nepmo dili smr naeho vvoje tm, e navazovali styky s velmistry a proroky a
pouovali je. Zem se pr nachz ped revolunmi udlostmi a kolem Castilla
bude pipravovat lidi na tyto zmny. Nejdleitj vc v tto dob je pr
utven vdom. Vichni lid se mus spojit a usilovat o skuten mr bez rozdlu
rasy, barvy ke i vry. Stle vce lid bude v ptch letech dochzet k nejvtmu
objevu v djinch lidstva, toti ke zjitn, e bylo chybou hledat Boha nkde
mimo a e Bh je vpravd v ns samch, v kadm z ns. Toto je teba
nejdve pochopit, abychom byli schopni t spolen se vemi lidmi v lsce a
porozumn. Mimozeman maj jist pln do budoucna a je zapoteb, aby se o
tom vichni lid dovdli, i kdy "jedna velmi mocn~a velk organizace na
Zemi tomu chce zabrnit. K tto organizaci pat crkevn initel, politikov a
vojci. Jejich moc je tak velik, e me kdykoliv rozpoutat vlku. Matou lidi tm, e
v okamiku, kter povauj za vhodn, jim nahnj strach a hrzu. Proto je
zapoteb, abyste tuto situaci znali."
Mimozeman pak odpovdli na dotazy, kter jim Castillo poloil a opt ho
vysadili u laguny. Jeho hodinky se ve vesmrn lodi zastavily, te se vak opt
rozely. Od jednoho rolnka se pak dovdl pesn as: bylo 5 hodin rno. Ve
vesmrn lodi strvil 8,5 hodiny.
Dal setkn se uskutenilo 18. listopadu, tentokrte na vchod zem. Ve 3
hodiny rno se vynoilo celkem tinct vesmrnch lod rznho typu. Jedna mal
lo sestoupila a pistla na trojnohm podvozku. Krhisnamerck, kter Enriqueho
pivtal, mu sdlil, e pochzej nejen z Plejd, nbr z nejrznjch souhvzd.
Castillo opt obdrel rozshl informace. Pi tetm setkn, k nmu dolo 25.
ervence 1974, letl Enrique ve vesmrn lodi Adamskho typu a byl pedstaven
jednomu Venuanovi, kter tuto lo pilotoval. V lodi letli rovn brati z Plejd. Ti
povili Enriqueho, aby se vrtil opt do Venezuely a zaloil tam skupinu, kter by
roziovala jejich informace. Mezi Kolumbi a Venezuelou bylo teba uskutenit
spolen pln. Castillo za tmto elem zaloil IVIFE, tj. Venezuelsk stav pro
vzkum mimozemskch jev. Kdy se Castillo nachzel ve Venezuele, kde podal
pednky, byl mu sdlen dal termn: 24. prosince 1974 v 5 hodin rno. Ml bt
dopraven k 23 dalm osobm, kter byly s mimozemany ve styku v Peru na
140

tajnm mst v Andch. Ji pedchozho dne se vydal Enrique na cestu ke

smluvenmu mstu setkn pobl Colonia Tovar, co je nmeck kolonie pobl
Caracasu. Opt pro nj piletl Krhisnamerck a s nm dva dal men
mimozeman. Bhem pti minut uletli vce ne 2 300 kilometr a pistli v
jakmsi horskm dol v Andch ve vce 4 200 metr. Enrique se domnval, e
zde najde jaksi msto budoucnosti, a byl ponkud zklamn tm, e cel sdlit
tvoily dobe stavn devn sruby. Pistli na obrovsk pistvac ploe a proli
podzemnm systmem chodeb do jednoho velkho domu. Tunely byly dobe
osvtlen, mly rznou barvu podle toho, kam vedly. Castillo se zde seznmil s
ostatnmi kontaktnmi osobami pochzejcmi z devatencti zem, mezi nimi byla
pouze jedin ena, 52-let Kaliforanka. Jinak zde byli Perunci, jeden Ind, jeden
Australan, dva Evropan a nkolik Jihoamerian. Tito lid pochzeli z nejrznjch
spoleenskch vrstev a lidskch ras. Byli zde vdci i emeslnci, umlci i dlnci. V
tto andsk kolonii ilo 218 lid ze vech zem svta, kte se zde vzdlvali a kte
byli ve sv vlasti povaovni za "nezvstn". Jak se Castillo dovdl, existuje pouze
v Jin Americe deset takovchto oprnch bod, nazvanch "trvalmi
zkladnami".
Od 7. bezna 1970, jak jim mimozeman sdlili, vstoupila Zem do
novho vku, Vku nadlovka. Je vsadou t v tto dob, nebo skt
obrovsk monosti. V jejm stedu stoj setkn lovka se sebou samm, ve svm
nitru, kter vede k odhalen Boha v lovku. Mnoho bratr ve vesmru se spojilo,
aby nm pomohlo v tto pechodn fzi. Nesmj pmo zasahovat, nebo jim
to zakazuje Kosmick zkon, avak mohou postupn podvat informace,
take je potom na ns, abychom vyeili tuto hdanku. Nae planeta je
nejhustji obydlen planeta na slunen soustavy a potebuje nutn oistu, nebo
jsme ji ztratili veker morln hodnoty. Je kolem lovka, aby poznal tuto situaci
a podstoupil tento boj.
Zvltn lohu pi tomto probouzen svdom m ena. ena se mus nyn
povznst na stejn stupe jako mu. Protjkem znamen Ryb je znamen Panny a
Panna pak znamen, e ensk st je na vzestupu. Vechny velk civilizace na
toto zapomnaly. Do budoucna je nutno, aby se vytvoila naprost harmonie mezi
muem a enou, aby lska eny vdom psobila a pozvedla se na nejvy
hodnotu na civilizace.
Potom jim mimozeman sdlili svj pln, kter nazvali Pln A a kter ml ti
fze:
PRVN FZE: POZNN SITUACE
Tato fze spov v tom, e se mimozemsk lod budou systematicky a opatrn
objevovat ve vzdunm prostoru vech nrod, zvlt tch, kter jsou technicky,
vdecky a vojensky pokroil, aby lid poznali, co maj mimozeman pro n svt
a jeho obyvatele v myslu.
"Kdybychom si chtli Zemi podrobit a kolonizovat, byli bychom to uinili ji
ped 300 lety, kdy jej obyvatel nemohli naim vesmrnm lodm a jejich
posdkm naprosto vzdorovat. Avak i dnes by bylo pro ns snadn nco
takovho uskutenit. Tato fze je alternativn; budeme se i nadle objevovat ve
vech oblastech, pistvat, navazovat kontakty, a sice vdy ve stle kratch
141

intervalech. Vy pak mte povinnost a odpovdnost za en informac a za ppravu

obyvatelstva ve svch zemch.
PPRAVA: it co nejvce informac vemi dostupnmi prostedky, tj. v
rozhlase, televizi, tisku, pednkami, podnm kongres, individulnmi
i skupinovmi rozhovory, letky, a pod. Je to velmi tk a namhav prce,
nebo pouvat mete pouze sv vlastn prostedky a svj as. Proti vm budou
psobit sly tch, kte neberou tuto vc vn, a temn intriky velmoc,
kter pochyby a napadaj zvstovatele, tj. vs. Zneuvaj lid slabho
ducha a chabho rozumu tm, e je stav proti ji prokzanm skutenostem. Je to
nejnebezpenj zbra neptele proti Velkmu plnu planetrnch hierarchi, proti
rozvojovmu plnu pro vai planetu. Tyto lidi byste mli pesn rozpoznat, jsou
bezdnmi nstroji v rukou tchto mocnch organizac. Zneuvaj jejich
kolsavho ducha a slabho rozumu, aby ily nepravdiv povsti a postulty, aby
zasvaly chaos a pochyby do srdc.
Bute proto bdl, odhalujte je vam chytrm chovnm a rozliovac schopnost,
nenechte se protivtrem vmanvrovat do tto doktrny, kter by chtla zabrzdit
rozmach vaeho ducha a rozumu tam, kde pece nejvy pravdou a jedinm
zdrojem poznn je to, co vede lidi k tomu, aby vdy jednali sprvn, poctiv a
spravedliv, podporovni vldou univerzln lsky..."
DRUH FZE: SVTOV NEPTEL
Kdy jsme po mnoha letech pozorovn vaeho svta doli k zvru, e je nutno
pomoci jeho obyvatelm, aby pokroili dle ve svm evolunm vzestupu, nastaly
okamiky, kdy jsme pochybovali o sprvnosti tohoto rozhodnut tv v tv
barbarstv, s jakm vedete vlky, bombardujete msta, mute mue, eny i dti, s
jakou lhostejnost vae vldy a duchovn vdci pihlej tomu, e dti dokonce i v
"mrovch" dobch umraj hlady. Zvr, kter jsme z toho uinili, byl hroznou
pravdou: Pozemt lid jsou a na nkolik vjimek nenapraviteln, krvezniv a do
morku kost. Pesto jsme se rozhodli lidem pomoci, aby mohli innji bojovat proti
tm, kdo jdou bezohledn za ziskem a moc a kdo jsou uritmi silami chrnni.
S1y neptele jsou nm znmy, kruh kolem nho je tm uzaven, a on to v. V
zoufalm pokusu o peit pole cel svt a jeho obyvatele, spolu se svmi
vlajkonoi do obrovskho konenho boje, kter vak nebude nim jinm ne
beznadjnm prkem k vlastn zkze.
TET FZE: POMOC PRO PLANETU ZEM
Tato fze zahrnuje pmou pomoc mnoha lidem prostednictvm vchovy. Za tmto
elem je v mnoha ppadech teba tyto lidi evakuovat z tto planety na
urit speciln msto, kde se budou kolit v novm vdom, aby mohli
pozdji vst sv vlastn bratry na Zemi. Jedn se o lidi, kte byli vybrni pro
toto velik dlo vzhledem ke svm zsluhm a sv odvaze pracovat pro dobro na
Zemi. Z tohoto dvodu tak ji na va planet zmizelo mnoho lid. S va
pomoc pi tomto probouzen jist mnoho lid vytu tento nadchzejc svt a
mohou se tak stt vznamnm faktorem v zuivm boji obou sil za peit.
Vichni lid, kte v pedchozch zmnnch fzch doshnou novho
vdom, budou asto dostvat telepatick pokyny. V ad ppad se bude
142

jednat o osobn kontakty nebo prostorov projekce, a dostane se jim pomoci a

duchovn sily.
V tomto zpsobu jednn le kl k budoucnosti va planety."

(44)

Itlie, 1952 - 1978:

Eugenio Siragusa
Celn ednk Eugenio Siragusa z Catanie na Siclii, narozen 25. bezna 1919,
enat a otec dvou dt, prv oslavil sv 33. narozeniny, "bhem kterch se stal
osvcenm".
Ten den rno odeel do prce a doel na "Piazza dei Martiri", aby tam pokal na
svj autobus, kdy zpozoroval na obloze "jaksi zc kruh rtuovit bl barvy",
kter se pohyboval velkou rychlost. Toto svtlo se stle vce pibliovalo a stvalo
se stle intenzivnjm. Siragusa v nm zakrtko rozeznal pedmt podobajc se
dtskmu vlku nebo knskmu klobouku. K jeho ohromen zstal tento kotou stt
nad nm. Co to mohlo bt ? Eugeniovou hlavou probleskly nesetn mylenky, kdy
nhle z objektu vyrazil zc paprsek smrem k nmu a zcela jm pronikl. Eugenio
se ctil naplnn nepopsatelnou blaenost. Po chvli paprsek zeslbl a nakonec jej
objekt absorboval, "podobn jako svtc bod na televizn obrazovce, kdy televizor
vypnete". Objekt se dal znovu do pohybu, opsal na obloze velk oblouk a zmizel.
Kdy se Siragusa opt vzpamatoval, poctil, e se v nm udla jaksi zmna, nco,
co pozdji popsal jako "redimenzionaci" sv osobnosti a cel sv bytosti. Zaal
slchat jaksi vnitn hlas, kter mu vysvtloval minulost Zem, zanikl kultury a
geologick zmny ped tisciletmi. Tak se tak dovdl, e on sm il ped 12 000
lety v Poseidonii, hlavnm mst Atlantidy. Zaal si vzpomnat na zsady tto
civilizace, jejmi zkladnmi pili byla moudrost a lska. Zaal si tak kreslit na
role papru, z nich nkter byly a est metr dlouh. Kreslil na nich mapy, kter
ukazovaly tvary a polohy kontinent v dobch Lemurie a Atlantidy a v pravku
Zem. Zrove zaaly telepatick styky s mimozemany; Siragusovi byla
diktovna obshl poselstv, kter pak, podle pijatch pokyn, poslal vedoucm
politikm on doby, mj. i americkmu prezidentovi Dwightu D. Eisenhowerovi a
sovtskmu generlnmu tajemnkovi Nikitovi Chruovovi. Telepatick pedvn
informac zesilovalo. Potom 30. dubna 1962 v noci poctil Eugenio siln nutkn
vyjet nahoru na Etnu, stle jet aktivn sopku na Siclii. Nasedl do svho vozu a
jel. Pi jzd se jej nhle zmocnil pocit, e svj vz ned on sm, nbr e je vz
zen jakousi neznmou silou. Na silnici pln zatek se blil k vedlejmu vrcholku
Monte Manfr lecmu ve vi 1 370 metr nad moem. Kdy zaparkoval svj vz,
pokraoval dle pky po cest, kter vede na vrcholek vyhaslho krteru. Pot, co
urazil asi polovinu svho rychlho stoupn, spatil, jak se nahoe na kopci vztyily
siluety dvou osob, jejich stbrn leskl kosmick obleky zily v msnm svtle.
Oba byli pes 185 centimetr vysoc, atletick postavy, s dlouhmi svtlmi vlasy,
kter jim spadaly a na ramena. Na zpst a na kotncch mli blskav manety,
143

kter zily jako zlato. Byli opsni zcm psem a na prsou mli podivn barevn
znaky. Siragusovi se zastavila krev v ilch a na tle mu vyrazil studen pot. Na
tento okamik ekal celch jedenct let.
Jeden z obou mimozeman namil na Siragusu zelen svteln paprsek vyslan z
jakhosi pedmtu, kter drel v ruce. Kdy jej paprsek zashl, zmocnil se Eugenia
hlubok klid a mr, jeho vzruen rzem zmizelo: "Mr s tebou," ekl italsky jeden z
mimozeman kovov znjcm hlasem. Patrn pouval njak pstroj, kter
pevdl vechny mylenky do hlasit ei. "J se jmenuji Atar eran a toto je
Ithakar. Sly a pedvej dle toto poselstv mocnm tohoto svta:
Vdci ! lenov vld !
Jet jednou vs upozorujeme na to, e budete-li nadle trvat na
pokraovn nuklernch pokus v atmosfe a uvnit pod povrchem va
planety, pak s naprostou jistotou pivodte nevyhnuteln svj vlastn znik.
asto jsme se rznmi prostedky pokoueli vysvtlit vm mimodn
vn osud, kter vm hroz. Mnohokrt jsme obtovali vm dosud
neznm prostedky, abychom vs ptelskm a bratrskm zpsobem
dovedli k tomu, abyste konen pohldli pravd do o. Snaili jsme se,
abyste poznali nevyslovitelnou krsu Vesmru s jeho nedostinm
bohatstvm lsky, dobra a veobecnho blaha. Nakonec jsme usilovali o to,
abychom s nezitnou lskou a vemi prostedky, kter jsou nm dovoleny,
odstranili pokraujc psychzu agresivity. Chtli jsme vm pomoci a
ukzat vm smr k moudejmu a zdravjmu vvoji.
Vae hluboce zakoenn skepse a nebezpen nevdomost nkterch sobeckch
pozeman brnila a nadle brn naemu bratrskmu a nezitnmu psoben a
zatemuj je. Dnes se na va planet temn a neblah osud dky va hluchot
a nesvdomit prci vaich vdc. Tm se prudce zhoruje ji tak nebezpen
situace v kosmick rovnovze va planety.
Z na strany budeme jako vdy co nejvce usilovat o to, abychom zabrnili
nejhormu, avak nemohli bychom uinit nic, kdyby byl poruen Zkon,
kter chrn rovnovhu kosmickho vvoje. Zachrate se ! Jet mte as,
jestlie budete chtt. My vm pomeme !"
Atar a Ithakar pak Eugeniovi sdlili, e jsou pedstaviteli mezigalaktick
konfederace, k n pat mnoho obydlench planet. Psob jako "uitel" lidsk rasy.
Jsou naimi starmi bratry, kte si in starosti a jsou znepokojeni
neblahou cestou, po n jsme se vydali, a proto k nm pichzej, aby ns
vas varovali ped nebezpem, v nm se nachzme. "Mr s tebou", rozlouili
se ehnajcm gestem. Eugenio se pak spn vydal na zpten cestu. Cestou si
opakoval cel poselstv a vtpoval do pamti, aby je mohl co nejvrnji zapsat.
Kdy se jet jednou ohldl, spatil vesmrnou lo, jak se vzn z vyhaslho
krteru. Poselstv, kter Siragusa jet te noci zapsal na stroji, pak poslal papei,
Kennedymu, Chruovovi, de Gaullovi, anglick krlovn, vdskmu krli a
prezidentovi Italsk republiky. Odpovdl jen jedin: de Gaulle.

144

V nsledujc dob Siragusa horen doufal v dal kontakty. Cel srpen vdval
spolu se svou enou nad domem ltajc kotoue a dvakrt t doutnkov matesk
lod, kter, jak se telepaticky dovdl, nesly nzev "Alfa 2" a "Alfa 8". A skuten v
tchto dnech psal tak tisk o ad pozorovn UFO nad Itli.
Potom 4. z to Siragusu opt thlo na Etnu. Ve 22.03 hodin dorazil na stejn
msto, na nm ji ped prvnm setknm zaparkoval svj vz. el po cest nahoru,
kde jej ji oekvaly dv bytosti. Ob byly 215 centimetr vysok, obleen do
jednodlnch kosmickch oblek s pilbami, kter vypadaly jako obleky potp: Z
jejich opask vyzaovalo svtlo, podobn jako ze svtilny. Za nimi ve vzdlenosti
pouhch asi 30 metr visela ve vzduchu obrovsk, asi 25 metr irok kruhov lo,
kter byla se zem spojena jakmsi kovovm vlcem asi ti metry vysokm; s
malmi dvemi. Eugenio to pokldal za jaksi druh vtahu. Mimozeman jej opt
pozdravili slovy "Mr s tebou" a opt mu nadiktovali poselstv, tentokrt uren pro
vechny vdce na Zemi. Oba se pedstavili jako Woodok a Lynk a uvedli, e
pochzej z planety Metaria od Alfa Centauri. Po rozlouen Eugenio jet spatil, jak
se lo prudce vznesla do ve. Stejn noci spatily stovky obyvatel obc Acireale,
Bronte a Acitrezza jaksi kotou letc nad ostrovem a noviny o tto skutenosti
pinesly pt den zprvu.
Pi svm tetm setkn s mimozemany, je se uskutenilo 14. nora 1963 a na
nm byli opt ptomni Atar eran a Ithakar, obdrel Siragusa dal poselstv,
tentokrt uren pro vechny nrody a vldy na Zemi. "Zatmco vae vda ml,"
prav se v nm, "zanaj se stle vce projevovat dsledky vaich neodpovdnch
jadernch zkouek. Magnetosfrick pl va planety ji utrpl vrazn
pokozen v dsledku vaich jadernch zkouek ve velkch vkch." Dnes
vme, e tehdej varovni byla oprvnn.
V dubnu 1964 byl Siragusa poprv pozvn k letu do vesmru. Mimozeman jej
dopravili na "ern msc", co byla uml druice na obn drze kolem Msce.
Pi kosmickm letu se setkal s dalm pozemanem, mechanikem Lucianem Gallim
z Bologni, s nm ji v roce 1957 navzali styky Venuan. Celkem ml Siragusa
devatenct fyzickch setkn s mimozemany v ltech 1962 a 1978.
Pro en poselstv, je mu pedvali mimozeman fyzicky nebo telepaticky,
zaloil Siragusa spolu s prvnmi pteli a ky, kte se brzy okolo nj soustedili,
CENTRO STUDI FRATELLANZA COSMICA (C.S.F C.), tj. Studijn stedisko pro
kosmick bratrstv. Toto stedisko existovalo a do roku 1978, kdy mimozeman
prohlsili jeho kol za ukonen. Bylo to, jak pravil Siragusa, "hnut, kter bylo
vedeno a udrovno mimodn uvdomlmi bytostmi z Vesmru a kter se
zamovalo pedevm na to, aby pozitivn a vdom psobilo na ty due, kter
jsou zvlt citliv na uen tchto vych bytost." Stedisko se brzy stalo modern
"kolou zhad", jej lenov nakonec sami sten zskali schopnost pijmat
poselstv vesmrnch brat. Pro zjednoduen sdlili mimozeman Siragusovi, jak
m vyrobit "magnetick synchroniztor", co je mal pstroj, kter pedstavuje
slunce se zlatmi paprsky a s brouenm rubnem uprosted a kter se ml nosit
okolo krku. Jeho zkladn soust je pyramida se tvercovou zkladnou, v jejm
stedu se nachz estihrann drahokam, kter mimozeman prostednictvm
Eugenia "psychizovali", tj. upravili pro vy kmity. Tento kmen tak tvo
kondenztor psychoenergetickch vln. Zkladna pyramidy je proudovm okruhem
pijmae, vrchol pak je pulstorem a vyslaem, kter umouj komunikaci.
145

Nen mon se ani zsti zabvat rozshlou a psobivou sbrkou poselstv, kter
obdrel Siragusa a C.S.F.C. od roku 1962. Nejedn se pouze o varovn ped
velkmi zloiny lidstva, kter psob proti ivotu, ale jsou to tak zasvcen a
metafyzick pouen nejvyho stupn, poselstv, kter tm, kdo je dovedou st,
vypovdaj nco o kosmickm vdom, jeho doshli mimozeman. Proto jako
ukzku uvdme nkolik citt:
"ZEM IJE. Pokud to jet nevte, tak se to dozvdte nyn. Dbejte na to, abyste
nsiln neporuili jej kosmickou rovnovhu. Pokuste se j porozumt a pedevm ji
milovat. Zem nen pouze tdrou matkou. Je nejen planetou, nbr zrove i
ivouc bukou Vesmru, ivho Boha. JESTLIE JI NEBUDETE MILOVAT, ANI
ONA VS NEBUDE MILOVAT) JESTLIE SE POKUSTE ZNIIT JI, ONA VS
ROVN ZNI; jestlie se odvte naruit jej harmonickou rovnovhu,
zpsob vm pohromy; nebudete-li si j vit, ani ona nebude na vs dbt a
odebere vm vitln mzu, kter vyivuje tst va existence.
Jestlie ji pochopte a budete j vnovat pi, kterou potebuje a kterou j dlute,
obklop Matka Zem v ivot blahobytem. Bez Zem neme existovat dn
vinice a dn rva, neme vyrst dn obil, jestlie chyb 'tlo a krev' tto
matky. Myslete na to! Zem ije a nazv se MATKA." (10. 5. 1976)
"Konstatujeme, e jste vzali vn v vahu nae pokyny, abyste svj vzkum
zamili na vyuit slunen energie. Krom toho pozorujeme dobrou vli a
clevdomou vytrvalost nkterch vaich uenc a schopnch vdc, kte jsou
poctiv rozhodnuti zabvat se strukturami, kter jsou nezbytn pro realizaci tohoto
projektu. Vyuvn atomov energie je velmi nebezpen a pln skal,
kter jsou asto nepozorovateln a vaimi prostedky nekontrolovateln. Slunen
energie je ist, pozitivn a pln lsky. Proto vs jet jednou vyzvme,
abyste svoji pozornost trvale a stle vce zamovali na tento vynikajc
zdroj energie - na Slunce. My sami od pradvna bereme ze Slunce nejen energii,
nbr i vibrace, kter z nho vychzej, a to ke stabilizaci rovnovhy na fyzickoastrln prody." (Woodok, 23. kvtna 1978) "Jet dnes ije a psob v naem
svt pes sedm milion geneticky programovanch bytost, kter pedvaj sv
poselstv a umouj, aby lidsk vdom pijmalo nejvy a jedinou monost. Je
mon ji poznat, m-li lovk takov vdom, kter je dostaten bdl na to, aby
zaregistrovalo a pijmalo zvltn psychick kmity, kter z n vychzej, a aby tak
vytvoil souzvuk se svm vdomm." (Eugenio Siragusa) "Darwinova teorie je
nesprvn. Vai praotcov, kte mli mimodn duevn vlastnosti a velkou st
vsad Kristova vdom, se nenarodili na Zemi a nejsou tak vsledkem njakho
vvoje zvat. Vesmr byl a nadle zstv jejich velkou vlast. Pili na Zemi, aby
zde vytvoili rj a aby i tomuto svtu dali velk poet du. Avak namsto toho, aby
budovali ivot, strhly s sebou nkter neposlun bytosti davy do dajn novho
du, kter byl zcela v rozporu se zkony, je bylo teba bezpodmnen a s
naprostou pokorou dodrovat."
Vedle tchto a etnch dalch informac z oblasti historie Zem a lidstva,
kosmologie, budouc techniky, metafyziky a spirituality se Siragusa samozejm
dovdl i mnoh daje o samotnch vesmrnch bratch a o jejich lodch. Jejich
vesmrn lod pekonvaj ve vteinch vesmrn vzdlenosti tak, e vstupuj do
hyperprostoru. K pohonu vyuvaj slunen energie a energie psychick. Jsou
neustle obklopeny vrstvou vivho magnetickho pole a ve zcela beztnm stavu
146

sleduj fluktuaci svteln energie, kter je kondenzovna okolo cirkulujcch

terminlnch elektron.
Vesmrn brati pak pochzej z nejrznjch planet na slunen soustavy i z
jinch soustav, a dokonce i z jinch galaxi. Jejich organismus je zsti zaloen na
kemku msto uhlku. Nejvt rozdl mezi pozemskm lovkem a jimi spov v
jejich vym vdom, v jejich hlubok lsce ke Stvoen.
Atar eran, s nm se setkal Eugenio pi svm prvnm kontaktu na Etn, je "svat
vrchn velitel" flotily operujc na na planet ze zkladny na Venui.
Ithacar je nejvym pedstavitelem planety Marsu v Konfederaci svt.
Adoniesis je jmno odpovdajc jmnu Adonai, jen je Nejvym koordintorem z
rodu Jana, kter pinesl svtlo Zlatho slunenho orla na Zemi.
Woodok je velitelem vesmrn lodi "Kilov zvon" a pochz ze "tet galaxie".
Jeho ple je nazelenale modr, jeho fyzickm zkladem je kemk, nikoliv uhlk.
Nepotebuje vodu.
Mimozeman maj na Zemi sv zkladny, mimo jin v Jaderskm moi,
Stedozemnm moi, v Biskajskm zlivu, u Kanrskch ostrov a u ostrov
Portugalska. Moe je pro jejich zkladny nejvhodnj, nebo zde neexistuje
atmosfrick zneitn, kter ji dosahuje indexu 75,4 %.

(45)

Vznik kontaktn skupina

V ervnu 1975 obdreli Robert Negrini a Massimo Poli, pracovnci stediska C.S.F.C.
v
Bologni,
telepatick
pokyn
od
mimozeman
prostednictvm
tzv.
"synchroniztoru" a odebrali se na msto setkn pobl poutnho kostela "Madonna
di San Luca" nad Bolognou. Pozorovali zc vesmrnou lo, kter se vznela nad
jejich hlavami a obdreli duchovn obraz Adoniesise. Poli k tomu obdrel rozshl
telepatick informace.
V z se podrobila tato skupina spolu s dalmi "opertory" (Siragusv vraz pro
lidi, kte navzali kontakt s mimozemany) rznm zasvcovacm studim, kter
konily telepatickm stykem, jen navzal Negrini s Atarem eranem. Skupina
obdrela adu starch posvtnch symbol a kl k jejich vznamu.
V z opertor Massimo Poli proil "kontrolovanou hvzdnou projekci" do nitra
podzemn kolonie mimozeman nazvan EI Dorado, Msto Zlatho Slunce. Toto
msto, jak se dovdl, bylo zaloeno ped 75 000 lety "Vesmrnmi knaty" a
existuje souasn na sedmi dimenzch. Piblin ve stejn dob je Negrini varovn
ped katastrofami, kter hroz v budoucnu Zemi, vetn tkch zemtesen,
zpsobench geomagnetickmi zptnmi vlnami pi naich zkoukch atomovch
147

bomb, a neznmch a neviditelnch nemoc, mj. i nkazy "Arbar". AIDS se

ovem dostala do novinovch titulk v Evrop a na zatku osmdestch let.
21. ervence 1976 obdrel Negrini zprvu o pistn americk sondy Viking
I na Marsu, kterou povaujeme za natolik zvanou a zajmavou, e ji
chceme v podstatn me na tomto mst citovat:
"Igea Marina (Forli) - steda 21. ervence 1976 Pjem ASW Solex pes
synchroniztor od Nebe pro Zemi - 12.30 hodin.
Zatmco pozemsk oko s obavami zkoum povrch rud planety, dosahuje hlas
"starch bratr" z Marsu na nai planetu...
od Masara pro Sarase
od Marsu pro Zemi
Ithacar, nejvy pedstavitel Marsu ve Vy unii konfederovanch svt, dv
vdcm a badatelm na planet Zemi monost vnmat hlas svho lidu.
Synov tohoto svta, slyte...
Oza mru na planety byla naruena strojem primitivn konstrukce. Vae niiv a
kodliv dlo roziuje oblast svho vlivu nebezpenm zpsobem i do prostoru
mimo vai atmosfru ! (...) Vytvoili jste podivuhodn soubor mechanism, abyste
mohli skuten pochopit to, co samo o sob a pro sebe nen ani mechanick ani
podivuhodn, nbr ryze kvalitativn VITLN, T. DYNAMICK, tedy MIMO
VEKER VAE FYZIKLN-CHEMICK A TECHNICKO-MECHANICK MOZNOSTI
ZKOUMNI.
V souasn dob jsou vae vdecko-astronomick hodnoty, pokud jde o kvalitu
vdomost, pouze zaostalmi strukturami vzkumu na tmata, o nich jet nevte,
jak byste se jich mli chopit. Provdli jste vzkum kosmickho prostoru se stejn
neinnmi mentlnmi strukturami, jako v ppad va planety. Pokraujete
vytrvale a neuroticky a k zoufn neustle ve stejn linii akce kvantity a absurdn
relativity veho, o em mte vdomosti.
Trvte neustle na sv pvodn koncepci, kter vs vn ene k tomu,
abyste vechno, co existuje ve VYCH DIMENZICH IVOTA, PROSTORU A
ENERGIE, pizpsobovali va rovni. Horen a tm hystericky ptrte po
organickm ivot tam, kde organick a genetick struktury ji doshly rovn
DYNAMICKO-ORGANICK rychlosti vibrac, kter je ji nein ani
organickmi ani genetickmi, nbr KOSMODYNAMICKMI a uvd je do
sfry vlivu geneticky planetrn rovn jedn z vaich "ROZLINCH"
dimenzionlnch strukturac.
Vezmte na vdom, synov pozemsk vdy, e vitln struktury naeho lidu ji
pestaly bt geneticky trojrozmrn od on dvn doby, kdy dolo k plnmu
znien planety "Mallony", kter krouila po drze mezi Marsem a Jupiterem a byla
zniena sri atomovch vbuch v dsledku nesvdomitosti tamnho lidu, kter se
rozhodl vytvoit dva uml msce, je dosud krou kolem naeho svta a je vae
vda nazvala "Phobos" a "Deimos".
148

Obyvatel Marsu byli tehdy tce postieni katastrofou, kter zpsobila znien
tetiny jejich civilizace, a uskutenili onen ivotn dleit a evolun
pechod, jen mus kad planeta v okamiku sv Kalvrie pekonat. Kdy
tenkrt pily o ivot miliony a miliony naich brat v plamennm vru nadmrn
geologick strukturln reakce, kterou vyvolala exploze blzko letc planety Mallony,
naprogramovalo vitln vdom naeho svta regeneraci rasy a nsledn pak
kvalitativn skok, kter umonil tuto obtnou selekci. Fyzick exploze planety
Mallona, z n pak prvn pozemsk kolonie nejsou nic jinho ne pozstatky
hledn jin vlasti, vyvolala obrovskou katastrofu, kter se stala v naich djinch
vchozm bodem pro souasn vvojov typ, jm se dme. Jeden ze t
kontinent, na nm se v on dob usadili nai otcov, byl tm pln znien
meteority dopadajcmi z kosmickho prostoru. belsk zpaln ob jedn buky
Kosmu, znien nesvdomitost a zlobou, se pro ns stala, podle nejvy
rovnovhy zkona, kterou my neustle ctme, pinou bolesti, ze kter se zrodil
nov, evolun vzestup. Selekce se pak tkala element nepizpsobench novmu
rytmu, kter byl od tto doby urovn magneticko-vitlnm obhem, a tmto
zpsobem dolo ke zrodu nov elity, kter pak urovala dal ivot rasy ...
Sla msc, kter je analogick t sile, kterou na Zemi psob kosmogeneratorick
komplexy, je se nachzej pod velkou pyramidou v Egypt, m pedevm ten el,
aby znovu vytvoila kosmogravitan rovnovhu VITLNHO GENU planety a v
dsledku toho t genetick a vitln struktury cel rasy. Od t doby kmity naich
vitlnch struktur zvily svj rytmus, a se nae hmota pro rove va "reality" a
vaeho vizulnho spektra stala neviditelnou a nehmatatelnou, AVAK NIKOLIV
MN VITLN Kad atomov struktura se v dsledku toho zmnila a kmitn
maranskho ivota proniklo k jeho vitln rovni, na n existuje naprost
rovnovha mezi HMOTOU, ENERGI A DUCHEM.
Nedivte se proto tomu, pozemt brati, e na holm povrchu ve tet dimenzi
planety Mars nachzte jen prach a "umrajc zbytky", nebo v tto dimenzi se ji
po tiscilet n ivot dle nevyvj. Je to bolestn osud, brati, e prv vy,
vzdlen ddicov vraednho lidu, kter zniil sv vlastn obydl a zpsobil
tak nsilm zdokonalen naeho obydl, jdete ve svch vlastnch lpjch a blte se
tak pomalu k magnetickmu kruhu hranin zny, z n jste kdysi uprchli a k n vs
vae Karma vede zpt (ps asteroid), nyn pistvte v naem svt, abyste
namhav zkoumali to, co jste kdysi zniili.
Uvdomte si proto, pozemt badatel, e to, co podrobn zkoumte, eho se
dotkte a co fotografujete, nen nic ne stn skutenho ivota naeho svta,
a e stopy primitivn formy organickho ivota, kter jste nali, ukazuj npl
starho fyzickho vitlnho procesu, kter jet nsleduje po pomalm atomovm
absorpnm procesu k prav rovni souasnho projevu ivota. Ve skutenosti
zstal v dob Velk mutace stn ivota fyzick struktury na planety ve 3. dimenzi,
aby tak mohl existovat dimenzionln most, kter ukazuje hmotn fyzikln aspekt
slunen soustavy.
Vdci Zem, zamte svoji spekulativn pozornost na stopy ivota. Zjistte, e jste
zbyten ruili mr, kter vm nenle. Vezmte tento mr za svj. A se vitln sla
ducha stane i va silou a nic pak ji nezabrn vaemu a naemu lidu, aby se seli
a ili na jednom jedinm existennm vrcholu. Velk, krsn msta, pohdkov
149

krsn krajina, hory, dol a moe z istho kilu rozprostraj svoji ndheru na
povrchu na domc planety. Avak vae oi z prachu nachz pouze prach. Vae
ruce z hlny se dotkaj pouze hlny. Vae srdce z kamene netluou z radosti ...
Nebudete sbrat nic ne kameny, nebo sami jste z kamene. Postarejte se, abyste
se stali diamanty a na vae udiven oi se pak vylije proud svtla, a z temnot
mrtv pout povstanou rann ervnky na civilizace, kter se me stt
t civilizac va.
Neposlejte sem proto ji dn "stroje z kamene", nbr takov, kter jsou
osvtleny kilov istou mylenkou PESLAVNHO KOSMU. Zahajte evoluci,
pozemt brati! Tuto civilizaci, kvli n jste pistli na na pd, muste vy
sami uskutenit na pd va planety ! Potom uvidte, jak se z rud pout
Masaru pozvedne majesttn vk na tiscilet civilizace !
Z MASARU SARASOVI OD BRATRA Z RUD PLANETY:
MR S VMI. OD NEBE PRO ZEMI - ITHACAR."
(46)

"Oni" rehabilituj Eugenia Siragusu

Rok 1978 ml bt pro C.S.F.C. osudnm rokem. Dvodem byl skandl, kter
zinscenovali amerit manel Hookerovi proti Eugeniu Siragusovi. Hookerovi, ddici
majetku v hodnot ady milion, pijeli do Itlie ped dvma lety, aby se zde setkali
se Siragusou - byli nadeni jeho velkm dlem. Koupili si vilu v Nicolosi a dovolili
stedisku C.S.F.C., aby pouvalo jej sklep jako schzovn mstnost a pro prci
stediska. Hookerovi vak byli zakrtko zklamni tm, e ani spirituln zralost ani
kontakty s mimozemany nen mono koupit za penze. A nabdli Siragusovi
cokoliv, aby je vzal s sebou na setkn s mimozemany, Siragusa vdy odmtl. Ani
milostn nadbhn pan Hookerov, kter by se velmi rda stala vyvolenou tohoto
dobe vyhlejcho proroka, u nj nenalezlo dnou odezvu.
Plni zvisti vi tm, kte sice nemohli nic nabdnout, avak pesto se stali
"opertory", a uraeni ve svm egoismu, jen jim neustle kal, e za penze lze
koupit vechno, ctili se Hookerovi podvedeni a pemleli, jak by Siragusu
nejinnji zniili. Vsledkem bylo udn pro podvod a pokus o znsilnn. Byl to
pokus vylit C.S.F.C. jako sektu a Siragusu jako chamtivho proroka zniku svta.
Byla to lacin a bezmocn intrika hollywoodskho typu vzhledem ke skutenosti, e
"Guru" il ze sv penze celnho ednka, bydlel v malm pronajatm byt a jezdil v
sedm let starm NSU, a e naopak vechno, co ml, vnoval svmu posln a e
pravideln odmtal honore za sv interview pro televizi a tisk.
Pesto obvinn ze strany Hookerovch vzbudila nakonec takov rozruch (patrn
zde hrly svoji roli i jin faktory), e Siragusa byl 24. listopadu 1978 zaten a vzat
do vyetovac vazby. Bhem nsledujcch 72 dn, kter Siragusa strvil na
kvestue v Catanii, dolo na italsk obloze, zvlt na Siclii, k
150

nejpsobivjmu pedstaven mimozeman, jak se kdy uskutenilo v

nkter zemi svta od roku 1952.
Ihned po zaten Eugenia Siragusy dolo k vbuchu Etny a proud lvy tekl smrem
k vesnici Zafferana. Jej obyvatelstvo v tom spatovalo znamen a dalo okamit
proputn Siragusy. O dva dny pozdji pozorovaly stovky lid cel formace
"ltajcch doutnk" a "tal" na obloze nad Modenou, Florenci, Campobasso a
Sulmonou. 10. prosince vyfotografovali policist UFO v provincii Avellino. 12,
prosince zpozorovala policejn hldka v Catanzaru siln zc objekt, kter se
pohyboval vysokou rychlost po klikat drze. Jin hldka karabinir spatila v
Palermu "ltajc tal" v zi svtla, o nco pozdji zpozorovala dal hldka rovn v
Palermu na Siclii jin "ltajc objekt". Tet hlen z Palerma pila tento den od
tet skupiny karabinir ve slub. Motor policejnho vozu vysadil, kdy policist v
Catanzarru spatili nzko letc "ltajc tal"; jedna spojovac policejn skupina v
provincii Bari, policist v blzkosti Salerna, obsluha radaru na leteck zkladn Porta
Potenza, vojci a spojovac oddl u messinsk iny - ti vichni se stali onoho
pamtnho dne svdky demonstranch let neznmch ltajcch objekt, podili
jejich fotografie, urili msto, a zjistili, e dolo k ruen jejich radiovch pstroj.
Toho dne bylo pozeno nkolik policejnch fotografi neznmch ltajcch objekt a
st tchto fotografi byla pedna ministerstvu vnitra. Protoe svdky tchto jev
byly i tisce civilist, byly nsledujcho dne noviny po cel zemi pln zprv o UFO.
Ani jeden z nsledujcch dn neuplynul, ani by nebylo zpozorovno njak UFO.
14. prosince pozorovaly tisce obyvatel Palerma obrovsk UFO, kter stlo po 20
minut bez hnut ve vzduchu a potom pomalu odletlo. Mezi svdky byl i velitel
policie v Palermu, dle etn policejn hldky a nkolik novin. Tajemn objekt
zachytili na svch snmcch amatrt i profesionln fotografov. O den pozdji
vedly letov trasy tchto objekt pes m a stovky obyvatel tohoto msta je
pozorovaly a policejn ednci ve slub je fotografovali. Souasn dolo k
psobivm manvrm u Agrigenta, Caltanissetty, Campobassa a Fana, kter byly
rovn zsti pozorovny policisty. Nkte oban Catanie vidli zc objekty,
kter piltaly od moe a letly ve smru k vzen, kde byl zaven Siragusa. Jeden z
objekt peletl nad ndvom tohoto vzen.
Tento seznam by mohl dle pokraovat do nekonena. Nm je znmo ze zmnnho
asovho obdob a do 3. nora 1979 vce ne 50 hlen UFO v oblasti Itlie, v
nkterch ppadech se stovkami a tisci svdk vetn npadnho mnostv
policist. Zd se, jakoby "oni" chtli upozornit prv italsk sttn orgny na
evidentn justin omyl, jakoby se ujali obhajoby Siragusy tm, e veejn ukzali,
e nen dnm podvodnkem. A jet vce: K milnskmu nonmu hldai
Fortunatovi Zanfrettovi se bhem jeho sluby v zahrad jedn vily piblily dv
tm ti metry vysok bytosti, kter vystoupily z jakhosi disku, jen pistl na
trvnku ped vilou. Dotkly se hldae na ramenou a zamily na nj svazek paprsk
ze svch elektrickch bateri. Hlda omdlel a nkolik dn byl pod vlivem oku. Tento
zitek se podobal druhmu setkn Siragusy s vysokmi mimozemany dne 4.
z 1962 a potvrdil italskmu tisku, kter se tmto ppadem podrobn zabval, e i
toto setkn se mohlo udt tak, jak je Siragusa vylil. Zanfrettu polekalo to, e
mimozeman nemli tentokrt dn pilby a e spatil, e maj ti oi, piem
tet oko mli na ele. To in tento ppad jet zajmavjm, nebo podobn byli
vyleni ti metry vysoc a toc mimozeman, kte pistli 27. z 1989 v
mstskm parku sovtskho msta Voron.
151

Tm jakoby chtli vylouit jakkoliv pochyby o tom, e Siragusovo zaten bylo

opravdu dvodem tto demonstrace, stlo vzen v Catanii ve stedu jejich innosti.
etn dal vzov, hldai i policist vidli, jak se UFO nkolikrt vznela nad
vzenm a jednou dokonce pistla. Asi 4 metry irok pistvac zazen zanechalo
estihrann otisk na trvnku ped zamovanm oknem Siragusovy cely a st
trvy rostouc na tomto mst byla dehydrovna. "Stalo se to ve 4 hodiny rno,"
vypovdl non hlda vzen, kdy jsem nhle spatil dv vysok thl postavy s
ovlnm obliejem, podlouhlou bradou, velkma, podlnma a zcma oima a
velmi dlouhmi unmi lalky. Mly na sob plt s vysokm lmcem a jejich
oblieje si byly natolik podobn, e nebylo mono rozeznat, zda se jedn o mue
nebo o eny. Stli vzpmeni na prostorn mse vzen obrcen k cele . 5 pana
Siragusy."
Jeden vze uvidl, kdy se nachzel na toalet sv cely, jasn zc kouli, kter
zstala stt ped jeho oknem. Vyrazil z n jaksi paprsek, kter jej pmo zashl a
na hbetu ruky mu zanechal znamen ve tvaru oka, kter bylo vidt po ti dny. Ve
stejn dob zail nco podobnho i jeden ze t Siragusovch obhjc. Eugenio
Siragusa byl pak po 72 dnech vyetovac vazby 2. nora 1979 proputn z vzen s
tm, e po dobu procesu nesm opustit zemi. Po dkladnm, tyi roky trvajcm
vyetovn tohoto ppadu byl pak nakonec v dubnu 1982 zprotn jakkoliv
viny. Bohuel tisk, kter se pedtm tak rd zabval dajnmi skandly a kter
pedem odsuzoval lovka, jeho nevinu soud uznal, tento rozsudek nikterak
nezaznamenal. Siragusa v dopisu zaslanm italskmu prezidentovi Pertinimu
prohlsil, e by se nejradji odebral jako vyhnanec do Sovtskho svazu, co bylo
prohlen, kter se vzhledem ke kontaktm v SSSR a se SSSR opt ukzalo jako
prorock.
Siragusa rozpustil C.S.FC. ji 8. srpna 1978, nebo "jeho loha skonila", patrn v
pedtue nadchzejcho skandlu, do nho nechtl stedisko zaplst. "Co bylo
teba uinit, bylo ji uinno, a co bylo teba ci, bylo ji eeno," prohlsil tenkrt
Siragusa a dle uvedl, e jeho posln skonilo. Nic na tom nezmnil ani jeho
proces. Eugenio Siragusa dnes ije v strani v Nicolosi na Siclii a ze sv dobrovoln
klauzury vystupuje pouze tehdy, kdy jej k tomu vyzvou vesmrn brati.
Posledn "vstrahu vem politickm a vojenskm pedstavitelm na planet Zemi"
Siragusa rozeslal 8. prosince 1979:
Vstraha, kter je urena pro vechny politick a vojensk pedstavitele na
planet Zemi:
Osm minut vaeho asu nm sta, abychom pln umleli jakkoliv druh
innosti na va planet. Tento zsah by byl proveden okamit, kdyby
mlo dojt k atomovmu konfliktu mezi dvma i vce mocnostmi. Nkolikrt
jsme demonstrovali, e aktivnm a trvalm zpsobem kontrolujeme veker
zazen, kter maj specifick charakteristiky vlenho atomovho potencilu.
(Viz: UFO: Dkazy!) Nae ptomnost je vaimi elektronickmi pstroji nezjistiteln.
Nae kontroln innost se neomezuje pouze na velmoci. Nae prostedky, kter jsou
pro vs utopi, se v dan okamik projev jako inn, bude-li zapoteb. Vkyvy
gravitace a zmny v zemskm magnetismu by byly prvnmi zastraujcmi
prostedky, za nimi by pak nsledovaly jet jin a pesvdivj... Vlny
152

abnormlnho magnetismu by mohly ihned zablokovat veker elektrick okruhy.

Mon by byla i pln absorpce veker energie.
Tato nae vstraha nem bt pokldna ani za vzvu k boji ani za
vmovn ve smyslu ovldnut i podmann va planety, ale jedn se o
AKT LSKY, abychom zabrnili opakovn obrovsk katastrofy, kter v
dvn minulosti stla ivot miliardy ivch bytosti na jinch planetch,
kter se dnes staly nehostinnmi a mrtvmi tlesy.
Vme velmi dobe, jak je pro vs tk uvit naim sdlenm. Neunikly nm ani
vae nsiln akce proti nm a na zchrann misi.
Vme rovn o pronsledovn, jemu vystavujete vechny ty, kte jsou posly na
vle a kte podle nejvyho pn "Avatara" Krista, jeho nvtva na Zemi se
bl, byli vyvoleni a osvceni.
Jet jednou vs vyzvme, abyste se probudili a obrtili se k lepmu, nebo jak
jsme vm ji nkolikrt sdlili, nemaj bt obtovni dn "bernci"... Bute
opatrn, abyste se neproheili krv spravedlivch a neopakovali chyby minulosti.
Radji se modlete, aby svtlo spravedlnosti, lsky a mru vzklilo ve vaem srdc a
ve va dui ke slv Boho krlovstv na Zemi. N mr a nae lska vm budi
tchou a nadj.
Poselstv z vesmrn lodi Kilov zvon Olympia
Woodok a jeho brati, Maclero a jeho brati.
PS.: K ad svdk, kte byli ptomni kontaktm Eugenia Siragusy, dodvme
jet vpov mnichovsk spisovatelky Ilse von Jacobi. Spolu s dalmi svdky jela
3. dubna 1973 se Siragusou na Etnu pot, co mu jeho vesmrn ptel telepaticky
oznmili pedstaven. A skuten se ve 23.15 hodin objevil ovln, lut svtc
kotou na okraji jedn z etnch vyvenin Etny. Kotou ml zdnlivou velikost
Msce za plku, a jak uvedla svdkyn, "ltal s nepopsatelnou nebeskou z sem
a tam, jakoby na sebe chtl upozornit". Pozorovn trvalo asi 12 minut, dokud
objekt pomalu opt neodletl. Pan von Jacobi popsala tento svj zitek v roce
1973 v asopise "7 Tage".
(47)

Etna
Jednm z nejzajmavjm potvrzen Siragusovch vpovd je "setkn tetho
druhu", k nmu dolo 4. ervence 1978 na svazch Etny, kter vak bohuel
nenalezlo dnou odezvu ve sdlovacch prostedcch s vjimkou jedn zprvy v
mstnch novinch "La Sicilia" uveejnn 6. 7. 1978, nebo "ppad Siragusa" se
dostal do masmdi a v listopadu tohoto roku. O to dvryhodnj je tento zitek
t poddstojnk a jedn mlad eny, jen se kryje s vpovmi Siragusy.

153

Seranti letectva Francesco Padellaro (21 let), Attilio Di Salvatore (31 let) a serant
nmonictva Maurizio Di Pietro (26 let) si spolu s jednou ptelkyn, Antoni
Esposito, naplnovali na 4. ervence non vlet na Etnu. S Attiliovm vozem Alfa
Sud vyjeli po silnici k Etn, pak vz zaparkovali a pokraovali dle pky. Kdy
kolem pl dvanct doli do blzkosti Monte Sona, zpozorovali na obloze ti erven
svtc objekty. Byly seazeny do trojhelnku a zily blikavm svtlem. Jeden z
nich, kter se nachzel na pici formace, nhle formaci opustil a pohyboval se
smrem ke tem ptelm dol na Etnu, kde pak zmizel za vrcholkem Monte Sona.
Ptel se zmocnila zvdavost a vrtili se k vozu s myslm dojet na msto, kde
objekt zejm pistl, tzn. ve smru obce Nicolosi (kde bydlel Siragusa!). Po jzd
pln zatek nakonec zpozorovali podivn svtlo, kter pichzelo zdola a zilo
pes okraje vozovky. Zaparkovali vz na okraji silnice, pelezli ze, kter zde
lemuje silnici, a dvali se ze svahu dol.
Ve vzdlenosti asi 100 metr tam stl na zemi kruhov objekt o prmru asi
dvancti metr, mrn zplotl, s tpytiv svtc kupol na horn stran. Skupina se
plna zvdavosti seplhala ne, kdy ke svmu pekvapen spatila pt nebo est
lidskch postav, kter se pohybovaly v blzkosti objektu. Bytosti mly lidsk vzhled
a tm stejnou postavu. Dv z nich se pak oddlily od skupiny, vyplhaly po svahu
o nco ve a piblily se ke skupin ptel a na vzdlenost asi pti metr.
Serant Di Salvatore uvedl v listu "La Sicilia": "Byli jsme vichni tyi jako
zkamenl strachem, jako ochromeni podivnou moc, nemohli jsme se ani hnout.
Oba mli na sob b1 pilhav obleky. Mli svtl dlouh vlasy, vypadali lidsky a
byli velmi krsn. Byli asi dva metry vysoc."
Oba cizinci ukzali ptelsk gesta vi skupince ty ptel, kte bez hnut a
udiven zrali na tuto neuvitelnou udlost. Kdy se v dlce ozval zvuk motoru
automobilu jedoucho po silnici, svtlo "ltajcho tale" na chvli zhaslo. Oba
mimozeman jet chvli stli ped tymi Italy a zachovvali vraz svho
oblieje, kter byl srden a ptelsk. Italm nhle zmizel z mysli veker strach,
uklidnili se a zskali dvru. A jakoby to byla nejnormlnj vc na svt, opt se
obrtili, vyplhali po svahu nahoru, nasedli do svho vozu a odjeli. Pozdji
vyprvli, e mli pocit, jakoby byli zhypnotizovni a e po celou zpten cestu
mli pocit naprostho klidu a vnitnho mru. Pravdpodobn nebyli vybrni pro
dn kontakt, nbr pouze proto, aby nco dosvdili ...
Ve stejn dob, jak uvedl list "La Sicilia" pt den rno, spatily destky Sicilan
neznm ltajc objekty. Tyto zprvy ostatn dochzely jet pedtm, ne byla
uveejnna zprva-ty ptel. Tak napklad spatila ada osob v Raguse 4.
ervence kolem 21.30 pelet dvou svtcch kotou, kter vyzaovaly rov
paprsek svtla. Nkolik minut zstaly stt na obloze a pak odletly smrem na
Catanii. V obci Ispica zpozoroval profesor Cono Guaglione o nkolik minut pozdji
dva podivn ltajc objekty, kter se pohybovaly smrem na Catanii. Spatil je ze
svho automobilu i univerzitn student Giuseppe Bruno na silnici z Catanie do
Ragusy.
Rovn 4. ervence kolem 22.30 spatila pan Giuffridov z Catanie z terasy svho
bytu zeteln jaksi smaragdov zelen pedmt, kter piletl od Etny a vysokou
rychlost smoval k moi.

154

(48)

Nizozem, 1967:
Stefan Danaerde
Stefan Danaerde, znm holandsk prmyslnk, se se svou jachtou nachzel v
Oosterschelde, vbku oddlenho hrz od Severnho moe. Byl krsn
ervencov letn veer roku 1967, jachta stla zakotven na klidn vod jako velk
b1 labu. Danaerde ani nepikldal zvltn dleitost tomu, kdy mu jeho syn
hlsil, e kompas m poruchu. Veer nastartoval motor lodi a vydal se smrem ke
kanlu do Burgsluise. Jet est mil a bude u cle ! Ve vak nakonec bylo jinak.
Uprosted tto absolutn oputnosti se nhle zablesklo pronikav modrobl ptrac
svtlo a zaznl ezav zvuk. Se znepokojivm trhnutm lo najela na jaksi pevn
pedmt, jakousi plochou vc. Opt vyrazilo ptrac svtlo a Danaerde spatil jaksi
zdnliv neiv tlo na vod. ihned skoil do moe, aby zachrnil tonoucho. Teprve
kdy jej chtl vyzvednout na palubu lodi, poviml si pevnho, jakoby kovovho
odvu, kter ml onen "lovk" na sob, a koule, v n vzela jeho hlava. Ptrac
svtlo nyn pln smovalo na jeho lo. Zrove se na kovovm kotoui, na nj
jeho lo pedtm najela, objevila jaksi temn postava a spchala sem cupitavm
krokem. Danaerde nhle dostal strach: Ani bytost, kterou prv zachrnil, ani tato
druh bytost nebyli lid. Byly to postavy vysok asi 140 centimetr, humanoidnho
vzhledu, obleen v kosmickm obleku zdobenm bohatmi ornamenty. Ob bytosti
mly vysok elo, piat ui, siln odul obo a dlen eln laloky, kter tvoily
zatek vstupku, jen se thl vertikln pes jejich lebku. "Can understand you us
?" zeptal se mechanick hlas Danaerdeho lmanou anglitinou. "Yes, I do."
"Dkujeme ti. Ty zachrnit ivot jednoho z ns." "Ale to je v podku. Kdo jste ?"
"My nvtvnci z jin planety." "U jste zde dlouho ?" "Ne pmo zde, ale my u
dlouh as na Zemi." "Pro se skrvte ? Pro nemte s nmi dn kontakt ?" "Z
dvodu, protoe vy jet neznte zkony vysok kultury." Mimozeman nabdl
Danaerdovi drek jako vraz dk za zchranu jeho kamarda - kus kovu z jejich
lodi, kter by mohl bt dkazem tohoto zitku, nebo dvoudenn pouen. Danaerde
se rozhodl pro druh. Pt dva dny pak strvil na palub ciz vesmrn lodi, kde se
mu dostvalo pouen, pomoc potae a televize mu byly ukazovny obrazy z
planety Jarga, domovskho svta jeho mimozemskch ptel. Ukzali mu svoji lo,
avak oznmili mu, e mu nemohou poskytnout dn technick informace, nebo
"nejnebezpenj prodn zkon, kter d civilizan proces inteligentn rasy, k,
e je zloinem poskytovat know-how diskriminujc rase, nebo to zvyuje nebezpe
zniku. "Jedin, co potebujete, jsou informace v oblasti spoleenskch vztah."
Jejich planeta Jarga se nachz ve vzdlenosti asi deseti svtelnch let od Zem a
je vt ne Zem. Ve sv atmosfe maj vdy jakousi nazelenalou mlhovou znu,
kter filtruje slunen zen. Na planet Jarga vldne jist druh superkomunismu,
neexistuj dn spoleensk rozdly. Lid na tto pelidnn planet ij v
mohutnch vlcch, kter jsou vak velmi pohodln vybaveny a navzjem spojeny
magnetickmi drhami. Jejich hospodsk systm je uritm druhem plnovanho
hospodstv "s jednm systematickm hospodskm plnem, kter usiluje
nejinnjm zpsobem o dosaen cle, jen spov v tom, aby plnm
uspokojenm materilnch poteb byl lovk natolik zbaven materilnch
155

vliv, aby to nemohlo ji nikterak ovlivovat motivaci jeho chovn." Jinmi

slovy eeno: Dbt o to, aby kad lovk ml takov dostatek, aby ji neml
zjem o materiln statky. Prvnm krokem k tomu byla "dsledn likvidace
veker diskriminace". Jakmile vichni maj vechno a kad m stejn (resp. to,
co chce), je spolenost stabiln. Penze a vlastnictv jsou znmky velmi primitivn
rovn kultury. Reln existujc komunismus na Zemi se dopustil chyby tm, e za
vchodisko nesprvn zvolil sttem zen hospodstv namsto spolenho
vlastnictv a blahobytu. Hospodstv mus bt v rukou ekonom a nikoliv v rukou
sttu.
Veker vroba statk a slueb je na planet Jarga v rukou nkolika velikch
spolenost, "trust". Existuj primrn trusty, kter vstupuj do styku s
konzumentem prostednictvm vlastn distribun st, a trusty sekundrn, kter
poskytuj primrnm trustm dodavatelsk sluby. Na planet Jarga se neplat,
nebo zde neexistuj penze, nbr registruje. Kad obytn vlec m pro tyto ely
svj vlastn potaov systm. Pro velk "nkupy" me jedinec zskat (pechodn)
uvac prvo, pro mn drah uitkov pedmty pak dostv toto uvac prvo na
cel ivot. Drobn spotebn vrobky dostv kad v takovm mnostv, jak
me sm spotebovat. Jeliko uitkov pedmty zstvaj fakticky majetkem
trustu, kter je dodal, peuje tento trust tak o jejich drbu a opravy. Kad trust
m k dispozici urit konstantn investin prostedky pro doplnn a roziovn
svch vrobnch prostedk. Proto nedochz k vkyvm v konjunktue. Vechno je
rozpotovno a plnovno tak, aby dochzelo k trvalmu rstu efektivnosti, co
vede ke skutenm supervkonm. V ele kadho trustu stoj prezident, kter je
lenem vrobn skupiny Svtov vldy. Tyto trusty si navzjem konkuruj pi
zvyovn efektivnosti. Avak ani tito tak mocn prezidenti neij jinak ne jejich
dlnci a i jejich nrok na "body spotebnho prva" tvo pouze tynsobek
existennho minima. Konzumn potebu zjiuje celosvtov Spotebitelsk
stedna. "Jednotkou hodnoty" jsou "Uras", co jsou jednotky prce. Minimum tvo
dv "Uras" za hodinu, maximum pro manelsk pr pak osm "Uras". Jak si pak ale
Jargian spravedliv rozdluj svj blahobyt ?
Rozdluj hodnotu vekerch
vdaj, kter s sebou pin blahobyt, na celkov pjem svtovho obyvatelstva a
tak vznik makrofaktor. To je slo, jm je teba vynsobit vrobn nklady trust,
a tak se uruje cena pro spotebitele. To znamen, e vroba, s pihldnutm k
nezbytnm zsobm, se rozdluje mezi celkov poet existujcch lid, a sice ve
form "spotebnho prva". Dan na tto planet neexistuj, spoleensk vdaje
hrad trusty prostednictvm sv "blahobytn vroby". Vysok blahobyt je umonn
ji tm, e skuten 100 % obyvatelstva k nmu svoj prac pispv a e u
Jargian odpadaj neuiten prce a koly, jako je vojsko, reklama, daov
ednci, prodavai atd. Krom toho to nejsou pouze materiln podnty, kter
vedou Jargiany k tomu, aby podvali co nejlep vkon. Je zde tak jejich vrazn
sociln ctn. "Nezitnost je podmnkou pro nesmrtelnost inteligentn rasy," pravili
a dodali, e je tak zkladnm pedpokladem osobnho tst. tstm je pro n
dosaen cl, je si sami zvolili, tj. nevdom men hodnot sebou samm.
"Individuln sil o dosaen sebou zvolenho cle tvo lidsk ivot tvrm."
Tvoivost, tj. tvr innost, je nejvym idelem jargiansk civilizace;
nemateriln tvoivost je individulnm snaenm o zlepen ivotnch pomr
jinch. Osvobozen od jakhokoliv materilnho snaen na planet Jarga,
zabezpeen ivotnho zkladu, umouje obyvatelm tto planety svobodn,
neruen rozvoj jejich tvrch schopnost. Jargian vlastn uctvaj Boha jako
156

tvr slu Vesmru, nezmrnou inteligenci, kter d cel proces potku a prbhu
Tvoen. Spatuj Boha "v kadm dobrm inu a kad nezitn mylence" ve
slub vekerho Tvoen. Nejvym clem kulturnho vvoje je "nadlovk",
"inteligentn a duchovn rozvinut bytost, kter me bt astn pouze v rmci
velk a stejn smlejc skupiny... Jin mysl na mj astn ivot, j sm pak na
astn ivot jinch"`. Kristus byl prvnm "vetvocm nadlovkem" na Zemi,
ivm pkladem pro ns pro vechny.
Civilizace, kter takto uvauje, povauje samozejm tak ivotn prosted za
nedlnou soust celku a zaleuje do svho "zvyovn efektivnosti" t rozvoj
ekologicky optimln "mrn" technologie.
I kdy pro velice podnikavho prmyslnka Danaerdeho bylo dosti asto obtn
sledovat sociln pedstavy Jargian, dovedly jej vak k tomu, aby se nad nimi
zamyslel. Podkoval svm mimozemskm ptelm za toto pouen. Ti pak se svoj
vesmrnou lod vzltli do ve a Danaerde vyrazil se svou lod smrem k pstavu.
Od t doby a do dnenho dne zstv v pravidelnm telepatickm styku s
mimozemany z planety Jarga a obdrel jet dal a rozshlej informace. Sv
zitky uveejnil o dva roky pozdji v Holandsku, nmeck vydn nsledovalo v
roce 1971 pod nzvem "Menschen vom Planeten Jarga" (Lid z planety Jarga) v
nakladatelstv ECON.

(49)

Indie/Peru, 1964-1967:
Ludwig Pallmann
Bhem sv cesty po Indii, v kup vlaku na cest z Bombaje do Madrasu se Ludwig F
Pallmann poprv setkal s lovkem z jin planety. Pallmann byl rodil Nmec, kter
po druh svtov vlce pesdlil do Anglie a pijal britsk sttn obanstv. V zjmu
sv firmy, zabvajc se odbytem potravin, cestoval kolem svta, aby navzal styky
s novmi zkaznky a novmi dodavateli. Ji celou jzdu mu byl npadn jeden mu,
z nho vyzaovala pirozen hrdost a kter ml velmi vrazn, jakoby "hovoc"
oi. Na dlouhch thlch prstech nosil jaksi "nprstky". (Viz zmka ve zprv
Ummo o vysoce citlivch konecch prst u mimozeman.) Oba mui navzali
rozhovor, piem cizinec hovoil dobrou anglitinou s mrnm pzvukem. "Vy ale
nejste Brit?" zeptal se Pallman, co cizinec potvrdil. "Hovom rznmi jazyky,
protoe hodn cestuji." "Odkud pochzte, jestli se smm zeptat ?" "Pochzm z
Cotosi." "Cotosi ? Nikdy jsem o nm neslyel. Kde le? Ve Stedn Americe ?" "Ne,
pteli, je to na Itibi Ra II."
Cizinec mu vysvtlil, e Itibi Ra II je jin planeta a e na Zemi ij etn
mimozeman. On sm se jmenuje Satu Ra a po pjezdu do Benaresu, co byl
spolen cl obou, pedstavil Pallmannovi svoji sestru Xit, krsnou a pvabnou enu
s ndhernma oima a melodickm hlasem. Satu Ra ho dovedl do RamakrinaAramu v Benaresu a spolu s nm se zastnil nboenskho obadu. V hotelovm
pokoji pak vedli dlouh rozhovory. Satu Ra a Xiti sdlili Pallmannovi, e na jejich
157

planet nalz lovk hlubok vnitn mr, jeho se pozeman sna doshnout
duchovn cestou. Ptho dne oba zmizeli, k Pallmannovu divu ji odcestovali.
V lednu 1967 byl Pallmann na obchodn cest v Peru, kde nhle onemocnl. Se
zntem ledvin byl dopraven do nemocnice Maison Francaise v Lim. Jedn noci
kolem 3. hodiny rann se Pallmann vzbudil bolest. U chtl zavolat sestru, kdy tu
nkdo uchopil jeho ruku. Podval se nahoru a spatil, e vedle nho stoj Xiti.
Dotkala se Pallmanna svmi prsty a vlvala do jeho tla energii. Potom mu podala
jakousi tabletku. Bolest, a dokonce i horeka zmizely. Xiti jej ujistila, e po est
msc nebude mt nyn ji dn bolesti. O dva dny pozdji mohl bt Pallmann
proputn, nebo ji nebyl dn akutn dvod pro operaci. "Navtvil mne andl,"
vysvtlil lkam tento medicnsk zzrak.
Nsledujc dny strvili Pallmann s Xiti v Lim tm, e vyizovali nkupy a dal
zleitosti. Pallmann pro ni prodal nkolik zlatch prut a za tyto penze pak
nakoupili knihy, gramofonov desky a semena. 17. nora 1967 odjeli oba vlakem z
Limy s kufry naplnnmi zakoupenmi pedmty. Vystoupili ve stanici Huancayo,
brn do Zelenho pekla, amazonsk dungle. Tam je ji oekval Satu Ra s
automobilem. Jeli kolem ruin z dob Ink do hor a zastavili na jednom poli na behu
jezera Junin. Krom jednoho paste nebyla iroko daleko vidt iv due. Potom
se nad jezerem objevil jaksi kotou, kter se v nzk vce blil ke skupin. Past
ze strachu utekl. Ltajc tal je vzal na palubu. V lodi mu ukzali na monitoru
obrzky ze sv planety, svta krsy, jeho obyvatel psobili astnm a zdravm
dojmem. Ped dvnou dobou, jak se dovdl, dola jejich civilizace k zvru, e
vechny formy bunk jsou nchyln k rakovin. Tato nemoc, jak zjistili, je
vsledkem ivota v nezdravm umlm prosted. Svty, kter nedokzaly penst
technickou vrobu mimo sebe, si vytvoily prv takovto prosted a oni je
nazvaj "rakovinov planety", nebo jejich obyvatel dve i pozdji umraj na
tuto nemoc. Obyvatel planety Itibi Ra naproti tomu penesli prmysl na Msc,
kter se tak stal jejich Caxa Xixan, neboli "planetrn tovrnou". Podle jejich uen,
kter nazvaj Amat Mayna neboli "kosmofilozofie", existuj neustle rzn "varovn
znamen Bo" ped onemocnnm nkter bytosti i nkterho svta, kter pouze
my v na nevdomosti ignorujeme.
Rakovinov planeta, jak se dovdl Pallmann, je svtem pro sebe. Jeho
obyvatelstvo se domnv, e nepotebuje Boha. Jeho technologie je natolik
rozvinut, e se stala dominujcm prvkem zcela nepirozenho ivota. Tito lid
vytvoili senzan stroje, umlou stravu, uml vzduch a uml zbran, a jejich
spchy je dovedly k tomu, e se domnvaj, e jsou vysoce rozvinutou civilizac.
"Avak Bh," prohlsil Satu Ra, "jim dal rakovinu." Jejich vynlezy nepsob jako
vynlezy na planet Itibi Ra, v souladu s Bohem-Prodou. V, e rakovina je
obyejnou nemoc. Po lta doufaj v jej lbu, nepirozenou lbu proti Prod.
Nechtj uvit, e Bh je Proda a Proda je Bh. Domnvaj se, e stoj nad
"kosmofilozofi", kter prav: "Kdo odmt zkony Prody, odmt zkony
Bo, nebo Bh je Proda a Proda je Bh." Kdy na jedn botanick expedici
objevili Zemi, bylo jim po dkladnm studiu jasn, e Zem je rovn rakovinovou
planetou a e onemocnn touto chorobou v ptch desetiletch postihne 70 %
vekerho obyvatelstva.
Dopravili ho na jednu ze svch plant v dungli. Mimozeman se iv
vegetarinskou stravou a pstuj, jak se dovdl, za pomoci mstnch domorodc,
158

kte je povauj za bohy, na velkch plantch v dungli sv ovoce. V dungli tak

odhalili msta jedn pradvn civilizace, navky skryt v tropickm pralese.
V hlavnm chrmu msta v dungli "Linislanu" nali symbol "ltajcho mue z
vesmru", co byl podle jejich nzoru dkaz prehistorickch nvtv jinch
mimozemskch kultur. Pallmann strvil deset dn v tto kolonii v dungli a zail, jak
Satu Ra provdl dvoudenn ceremonil smrti za jednu opici, kterou zabili
domorodci, aby ji sndli. Tento pklad hlubok lsky a cty ke kadmu stvoen na
Pallmanna natrvalo zapsobil. Nakonec dopravili mimozeman Pallmanna opt na
eleznin stanici a on pak odjel zpt do Limy.

(50)

Peru, 1974 - 1975:

Charles Silva
Miliony lid etly autobiografick romn Shirley MacLainov "Meziivot" a miliony lid
byly fascinovny pbhem jejho uitele Davida, kter s n odjel do Peru a tam ji
postupn informoval o svm setkn s Mayan, enou z Plejd.
David se ve skutenosti jmenuje Charles Silva a "Mayan" nazval "Rama", co je
zkrcen tvar jmna "Ramatis". Sv zitky vylil ji v roce 1977 ve sv knize
"Date with the Gods" (Schzka s bohy). Charles Silva, kterho jeho ptel krtce
nazvaj "Chaco", bval znmm pslunkem horn mezinrodn smetnky
nazvan Jet-Sets. Vtinu asu svho ivota pracoval jako samostatn reklamn
odbornk pro nkolik velkch filmovch studi v Hollywoodu a il v Beverly Hills.
Jeho etn cesty jej pivedly do Evropy, na Blzk Vchod a do Jin Ameriky.
Chakv pbh zaal v ervnu 1974. Pijel obchodn do Peru, ale chtl sv obchodn
zleitosti spojit s krtkou dovolenou v Andch. Spolu se svou sekretkou v Lim
chtl odjet do Huancayo, malho msta vysoko v Andch, s pjemnm klimatem,
dobrmi restauracemi a po cel zemi znmm "nedlnm trhem". Kdy jeho
sekretka na posledn chvli cestu odekla, "nebo se nco dlo s jej tetou",
rozhodl se zklaman Chaco, e pojede do hor prost sm. Nkde na andsk silnici
projel za jednm malm hornickm mstekem kolem tabule, kter uvdla, e se
zde nachz ve vce 3 746 metr nad moem. Vku ji zaal ctit, patn se mu
dchalo a udlalo se mu patn. V dal vesnici proto zastavil a nechal si dodat
kyslk. Ticlio, co byla ona nejbli osada, byla nejve poloenm mstem na silnici
Lima - Huancayo. Silnici kiovala eleznice a tabule zde uvdla: "Nejvy
eleznin pejezd na svt: 4 828 metr." Za n byla dal tabule: "Existen Los
Platillos Voladores, Contacto Con Ovnis" (Ltajc tale existuj - msto kontaktu s
UFO). Nakonec dojel do Huancaya, kter se mu pli nelbilo. Nhodou se v hale
turistickho hotelu setkal s Robertem, svm starm ptelem, kter mu doporuil,
aby pokraoval v cest dl do Acaya, malho Shangri-La v Andch, s horkmi
livmi prameny a pohdkov krsnou krajinou. Chaco tam pijel, ubytoval se v
jednom malm hotelu a uval horkch pramen.

159

Nsledujc den si vypjil motocykl, aby se projel po okol. Jet jednou si prohldl
tabuli oznaujc msto setkn s UFO, na jej zadn stran nalezl npis:
"Preparemos Contacto Con Ovnis Para Salvar A La Humanidad" (Navazujme styky s
UFO pro zchranu lidstva). Kdy se vrtil do Acaya, zaslechl v dlce bruen silnho
motocyklu. Kdy se motocykl piblil, Silva poznal, e se jedn o Harley Davidson,
na nm sedla mlad dvka. Avak to, co spatil, mu vzalo dech: Byl to policejn
stroj patc policejnmu oddlen v Los Angeles a dvka byla na cest do jednoho z
lzeskch dom v Acaya. Chaco el k dvce a oslovil ji: "Jak jste proboha pila k
tomuto stroji ?" "Mm na to sv metody," odpovdla. "Nemla jste pote na
celnici?" "Celnci nevidli, jak se sem ten stroj dostal." "Take jste jej propaovala,
e?" "To je dlouh historie," prohlsila cizinka, "a i kdybych vm ji vyprvla, stejn
byste mi neuvil."
Chaco se domnval, e se jedn o mladou Amerianku. Mla okouzlujc obliej s
mrn orientlnmi rysy, ern vlasy, na sob mla dnsy a ernou armdn koili.
"Pracujete pro CIA ?" zeptal se Silva. "Ne." "Pro mrov sbory ?" "Ne."Jste
Amerianka ?" "Ne - ale vy byste se rd dovdl vce, e?" "Uhdla jste." Dvka
vyzvala Charlese Silvu, aby se ptal. "Co tady dlte ?" "Cestuji kolem svta a m
Slovo Bo." "Patte k Jeovm lidem ?" "Ne, nepatm." "Site Slovo Bo tak, e
kradete policistm v Los Angeles jejich motocykly ? "To ne. Nco takovho se stv
pouze kdy dojde k tkmu zsahu do na mise. Ten policista zastavil n vz a s
pistol v ruce ns vyhnal ven, bezdvodn. Jeliko jsme mli naspch, pouili jsme
veker sv vmluvnosti a pipoutali jsme jej jeho vlastnmi pouty k dlninmu
sloupu. Ten motocykl je jenom moje pamtka." "Kdo jste a jak je vae posln ?"
"Jsme skupina nkolika ptel. Nam poslnm je zchrana lidstva."
Zatmco spolu takto diskutovali, objevily se nhle za jednou horou ti pomalu se
pohybujc objekty v dokonal trojformaci. Po njak dob zstaly stt ve vzduchu.
Vypadaly jako dva na sebe poloen polvkov tale. Psobily kovovm dojmem,
mrn zily, nejdve oranovou barvou, potom zelenou a nakonec tyrkysovou.
Lehce se pohybovaly ve vertiklnm smru, "houpaly se" ve vzduchu. Potom
vyrazily obrovskou rychlost do ve. Chaco zstal, jako kdyby do nj uhodil hrom.
"To nebyla dn letadla ani helikoptry," koktal. "J vm," pravila cizinka klidn,
"byly to ltajc tale." "A to zstvte takhle klidn ?" "Samozejm. Vdvm je
dosti asto. Jsou vude na svt." "Co vte o UFO?" "Podvejte," odvtila cizinka,
"pokud mte vn zjem o UFO a podobn tmata, meme se ztra setkat.
Budete-li dostaten oteven, mohl by to bt velmi zajmav den. A nezapomete
si s sebou vzt Bibli." "Bibli ?" "Ano, jestlie se chcete nco dovdt o ltajcch
talch, je to ten sprvn pramen informac. V Bibli se o nich hodn hovo." Chaco,
fascinovan a zmaten tmto setknm s tak krsnou a zrove zajmavou enou, si
opatil Bibli a dostavil se na schzku. Po del diskusi na tma, zda dvka opravdu
nepracuje pro CIA, se jej zeptala, jak by reagoval, kdyby se setkal s
mimozemanem. "Pedevm bych byl skeptick. Ale nemyslm, e by k tomu
dolo." "Ale kdybyste te, v tomto okamiku hovoil s nkm z vesmru, jak by
byla vae reakce?" "Chcete tm ci, e jste mimozemanka ?" Cizinka pisvdila a
uvedla, e se jmenuje Rama a e rda pobv ve Vysokch Andch, nebo je zde
vzduch stejn chladn a stejn dk jako v jejm domovskm svt. Jej lid m v
Andch sv zkladny. Domorodci to akceptuj a mimozeman se mohou voln
pohybovat, nebo je kad povauje za pslunky mrovch sbor nebo za
pracovnky CIA. I kdy Rama pochz z Plejd, jej lid si ji ped lty vybudoval
kolonii na Jupiterov msci Ganymdu, v dolch mezi ledem pokrytmi horami.
160

Vodu tam zskvaj z ledu, teplo z vulkanickho nitra Ganymdu. Chaco vak
zstval skeptick Jak mohly v roce 1974 zstat v Andch neodhaleny zkladny
mimozeman ?
Kdy mu Rama v 10.51 rno donesla rann vydn "Denver Post", zamyslel se. V
Denveru bylo pesn 8.51 hodin. Let z Denveru do Limy trv sedm hodin, dalch
est hodin by pak trvala doprava z Limy do Acaya. "Jak jsi to udlala, Ramo?"
zeptal se. "Pes Vimany. Trvalo to pouze 9,5 minut." Rama potom hovoila o
proroctvch tkajcch se budoucnosti lidstva a sdlila Silvovi, e na Zemi vypuknou
sucha a velk prodn katastrofy a nakonec uchop moc svtov vdce Antikrist.
Jeho panstv skon nhle tm, e se v roce 2001 Zem sraz s obrovskm
nebeskm tlesem a v dsledku toho dojde k obrovskm zplavm, zemtesen a
nakonec i k posunut pl. Vechny tyto vci byly lidstvu pedpovdny ji v roce
1917 v poselstv z Fatimy. Avak pi tchto katastrofch bude 144 000 lid,
pslunk vedouc elity Novho vku, evakuovno. Tito lid budou vykoleni a
pozdji opt dopraveni zpt na Zemi, aby ukzali cestu k lep budoucnosti tm,
kdo peili.
Pi jednom dalm setkn objasnila Rama Chacovi ona msta v Bibli, kter se tkaj
mimozemskch nvtvnk: "andl", kte navtvili Lota a Abrahma, Moje,
Elie, Ezechiela. Dniken, uvedla Rama, ml pravdu. Jej lid navtvuje Zemi ji po
cel tiscilet.
Pi jinm setkn pak Rama vysvtlila sv pojet Boha. Kad atom, jak pravila, je
planetrn systm v malm. Avak vedle proton a elektron existuje jet tet
soudrn sla, kter d a psob pohyb celho atomovho komplexu, resp. slunen
soustavy. Tato sla vytvoila a zorganizovala kladn protony a zporn elektrony.
Rama uvedla, e tato sla je myslcm prvkem Tvoen, inteligentn energi, kter je
sama kombinac dvou energi, je to "Bo dech". Jeliko energii nelze zniit, nbr
pouze transformovat, je ivot ve skutenosti nesmrteln, pouze mn sv projevy.
V uklidujcch horkch pramenech msta Acaya vysvtlila Rama Chacovi techniku
mezihvzdnho cestovn "koncentrac na uritm vnjm bod, v tomto ppad
svky". Silva skuten zail, jak po dlouh lut "e", "stbrnm vlknu"
ezoteriky putuje Vesmrem a opt se vrac do svho tla.
Po dobrm tuctu setkn, schzek a rozhovor v Acaya, kter ml Silva v tto dob
a do 3. jna 1974, co byl termn jeho zptenho letu do Spojench stt, vdy
mezi obchodnmi jednnmi a vtinou o vkendech, se z nevcho stal vc,
jemu se nejen pln otevely nov svty, ale jen tak zskal nov pochopen pro
nboensk tradice Zem. "i se Jeovm uenm!" ekla mu Rama. "To
neznamen, e mus patit k njakmu nboenstv. Vai lid zaloili mnoho
nboenstv, kter zpsobila mnoho netst. Je vaemu svtu pinesl Slovo Bo.
J se jen pokoum vysvtlit ti tyto vci inteligentnm zpsobem." "My
mimozeman jsme onmi apokalyptickmi andly z Bible, sluebnci Bo, kte
pipravuj pdu pro nvrat Krista. Ale jsme jen lid, jak me vidt. Lid z jinch
st vesmru, kte navazuj styky s lidmi ze vech oblast ivota."
2. ledna 1975 odletl Charles Silva opt do Peru. Kdy rno v 7 hodin piletl na
letit v Lim, Rama jej ji oekvala: "Nepotebujete taxi, seore?" otzala se
ertem. Po spolen proitm dnu jej Rama podala, aby ji dovezl do jedn pout
na pobe, kam si pro ni pilet jej "Viman". Pouhch nkolik minut pot, co
161

vystoupili z vozu, spatil Chaco ltajc kotou, kter pistl a pak opt vyrazil
smrem do kosmu. Rama zmizela. V polovin ledna jel do Acaya a doufal, e se
tam s n znovu setk. Kdy posndal, spatil nkladn auto, kter zastavilo vedle
hotelu. Vystoupila z nj Rama, kter pijela autostopem, aby se s nm setkala.
"Blzko odtud na tebe ek jedno UFO," sdlila mu. "Uskuten svoji prvn cestu ve
vesmrn lodi." Nastoupili do Chacova automobilu a jeli asi patnct minut. Obas
zaprelo. V dlce spatil Silva slabou malou duhu - elektromagnetick pole UFO, jak
mu vysvtlila Rama. Lo se zneviditeln, kdy pistv tak blzko lidskch sdli.
Zakrtko byli ve vzdlenosti pouhch deseti metr od UFO a Chaco stle nic
nevidl. Teprve kdy projeli jeho elektromagnetickm polem, spatil je. UFO bylo
velk, mlo tvar me pro americk fotbal, stlo na tech kovovch nohch a
stbit se lesklo. Kdy vstoupil do vesmrn lodi, trochu se zachvl. Bylo tam jet
chladnji ne venku, pipadalo mu to, jakoby vstoupil do budovy s klimatizac.
tylenn posdka je oba mlky pivtala. Jej velitel je oekval ve vedlej
mstnosti. Ml mrn ikm oi, bez vek. Sdlil Chacovi, e jeho lo pochz z
Plejd a e jeho lid m zkladny na Marsu a Venui a samozejm t svoji kolonii
na Ganymdu. "Za nkolik minut spat jednu z naich zkladen v Jin Americe,"
prohlsil. Chaco sledoval na obrazovce, jak se jeho volkswagen nakld do
vesmrn lodi. "Tento stroj pracuje na principu reverznho elektromagnetismu,"
ujala se slova Rama. "Vid ty sloupy, kter vedou k rotoru a kter vypadaj jako z
prhledn uml hmoty? To jsou nae reaktory. Kdy rtu v tchto rotorech
doshne sv pln rychlosti, meme ji pemnit v magnetickou a elektrickou
energii. Tmto zpsobem ovldme hmotu a pekonvme ti." Silva nyn vidl, jak
stroj stoup, peletli Andy a spatili pod sebou velk jezero. Bylo to jezero
Titicaca. UFO vletlo do tohoto jezera a pokraovalo v cest pod jeho hladinou.
Chaco spatil podvodn zkladnu.
Rama jej podala, aby napsal knihu o tom, co jej nauila. Doufala pitom, e
onch 144 000 lid zavas obdr jej poselstv ...

(51)

vcarsko, 1942 - 1990:

Eduard Albert Meier
elem tto knihy je dokumentace ppad styku s mimozemany, nikoli odborn
debata. Proto by pekroilo cl a rmec tto knihy, kdybychom na tomto mst
podrobn diskutovali o ppadu vcara Eduarda "Billyho" Meiera, kter prohlauje,
e v ltech 1942 - 1964 a pak opt od roku 1975 udroval styky s mimozemany z
Plejd a z vesmru DAL, paralelnho vesmru. Jeliko dokumentace tchto kontakt
by zaplnila nkolik svazk (pouze. jeho protokoly tkajc se Semjase obsahuj
kolem 1 500 stran), nelze je dobe zaadit do naeho vtu osob, je navzaly
kontakt s mimozemany a jejich poselstv se v mnoha bodech zsadn neodliuj
od poselstv Meierova, piem Meier nepopr autentinost tchto poselstv, nebo,
jak prohlauje, si jej Plejan nevyvolili za svho jedinho prostednka. Zatmco
my ji spatujeme paralely se zprvami Charlese Silvy a Dr. Freda Bella (oba mli
kontakt s dvkou z Plejd), prohlauje Meier, e vedl obshl rozhovory s krsnou
162

Semjase a s Plejany jmnem Ptaah a Quetzal. Jeliko se domnvme, e by

rovn nebylo v souladu s, kdyby se objevil v tomto pehledu, rozhodli jsme se
neuvdt zde vylen tohoto ppadu a odkazujeme zjemce na zajmavou
literaturu uvedenou v ploze

(52)

Spojen stty, 1971 - 1990:

Dr. Fred Bell
Dr. Fred Bell z Laguna Beach ve stt Kalifornie je velmi zajmavou a vraznou
osobnost. Jestlie vstoupte do jeho terasovho domku na tichomoskm pobe,
pipadte si, jako byste se ocitli v laboratoi njakho alchymisty i blznivho
vynlezce. Dr. Bell je vak nm vce. Je to skuten renesann lovk, geniln
vynlezce a nadan hudebnk, umlec, bsnk a tak kapacita v oblasti medicny. Je
to rovn mu s pozoruhodnou karirou. V 16 letech zskal tento nadan pravnuk
americkho "pionra" v oblasti spojovac techniky po absolvovn koleje stipendium
americk vldy a nastoupil do koly vojenskho letectva. Ji jako chlapce ho jeho
otec, kter byl rovn znmm vdcem, bral s sebou do laboratoe a vysvtloval
mu sv studie dsledk prvnch pokus s atomovmi bombami. Ve vojenskm
letectvu zskal Bell specializaci v oblasti sluby vasnho varovn. Jeho kolem
bylo dbt o stoprocentn provozuschopnost radarovch zazen. Proto byl tak
asto povolvn pi vskytu UFO, aby provil, zda se jedn o skuten UFO, nebo
o radarov efekt. V polovin edestch let byl Bell pidlen ke tbu NASA do
skupiny okolo Wernhera von Brauna, aby se podlel na projektu, jen vyvrcholil
prvnm pistnm na Msci 21. ervence 1969. V roce 1971 se zaal probouzet jeho
zjem o spirituln procesy, studoval u tibetskch Mistr, kte se usadili v Kalifornii,
a podnikl osobn cestu do Indie a do Himlaj. Spirituln trnink, jen Bell
absolvoval pod vedenm svch Mistr, jej oistil a pipravil na kontakt s
Plejankou Semjase.
Prvn "signl" od Semjase obdrel Bell v roce 1971. Tento signl piel v podob
telepatickho obrazu, kter se mu neustle objevoval v hlav, a jej zaal
zakreslovat. Za pomoci ptel pak byl vsledkem portrt krsn svtlovlas dvky s
dlouhmi vlasy a zkm obliejem, kter byla Bellovi z jaksi neurit vzpomnky
znm. Vzpomnl si pak na svoji posledn inkarnaci, kdy jako archeolog nalezl
dkazy nvtvy Plejan v minulosti, dve ne byl zavradn, a vytuil, e ona
ena by s tm mohla mt cosi spolenho. Trvalo dlouho, ne se dovdl jej
skuten jmno. Teprve v roce 1980, kdy si peetl knihu Wendelle Stevense o
kontaktech Eduarda Meiera, si uvdomil, e jeho ptelkyn z Plejd byla tat
Semjase. Semjase mu sdlila, e pochz z planety Erra. Erra je rodn, zelen
svt, kter se zsti podob vcarskm Alpm a jeho obyvatel jsou mistry
zahradn architektury. Vude vybudovali fontny, rybnky a vodopdy a rovn
jejich hudba dv pednost pouvn pirozench zvuk, co Bell demonstruje svoj
kazetou "The Fellowship" - hudba z Plejd. Plejan rdi obdlvaj pdu a
zabvaj se rostlinami, nebo bt blzko prod je pro n cestou, jak bt blzko
Bohu. Sv sil zamuj na poznvn prodnch zkon a it v souladu s nimi.
163

Jejich domy a mstnosti jsou kruhov, nebo tvercov prostory zavdj pirozenou
energii do velmi disharmonickch drah, co m negativn dsledky pro lidskou auru.
Kad obyvatel planety Erra m sv povinnosti vi obci, v jejm ele stoj "Vysok
rada".
Jednou v tto dob zail Fred pozoruhodnou fyzickou projekci. Ctil, e se ve svm
fyzickm tle probudil na palub vesmrn lodi. Leel tam s hlavou v kln krsn
svtlovlas Semjase. Teprve touto blzkost proil Bell neznm psychick vrcholn
pocity, oivily se a lskypln uzdravily dvno zapomenut bolesti z jeho mld.
Jindy, koncem roku 1976, jel Fred Bell spolu se svoj ptelkyn Melani kaonem
Laguna Canyon. Nhle se objevilo jaksi svtlo, jasn jako msc v plku. Svtlo
ozilo cel kaon a jaksi pronikav zc kotou proletl po lev stran kolem
Bellova vozu. Kdy se Bell vrtil dom, poctil potebu hrt hudbu. Usedl ke sv
klvesnici a zahrl pomal arpeggio (arpeggio znamen "klesajc", velmi plynulou
skladbu na klvesnici). Fred tuto skladbu zaznamenal na psek, piem ml dva
svdky, Melanii a Louisu, co byla jeho dal ptelkyn. O est msc pozdji piel
do kin film "Nebezpen setkn tetho druhu", v nm se prv tato melodie
pouvala pro navazovn kontaktu s mimozemany na Devils Tower ve stt
Wyoming.
O vnocch 1980 Semjase prohlsila, e m pro Freda speciln vnon drek: na
smluvenm mst pro nj a jeho ptele pedvede ukzkov let sv matesk lod.
Po vnonm verku v Bel Air pozval Fred sv nejlep ptele do svho obytnho
vozu. Spolen odjeli na vinu jin od Laguna Beach. Ve vce 700 metr se jim
naskytl neruen vhled na svtla San Diega. Za njakou dobu se skuten na
obloze objevil svtc kotou a ve vzdlenosti asi t kilometr od skupiny zstal stt
ve vi asi 1 000 metr. Fred se podval na hodinky: bylo pesn 01.00 hodin v
noci, stanoven hodina. Fred se telepaticky zeptal Semjase, pro zstv tak
daleko. Semjase odpovdla, e posdka mu chce nyn pedvst pohonn systm
"ltajcho tale", a proto se neme vce piblit, nebo by se skupina jinak dostala
do oblasti elektrostatickch vboj lodi. Kotou potom vyrazil do vky rychlost,
kterou Bell odhadl asi na 35 000 km/hod. Cel manvr byl pak tikrt opakovn,
vdy po plnm zastaven. Pi pohybu smrem dol se lo snela kolbanm
pohybem, podobn jako padajc list. Pi jednom z dalch start smrem nahoru
vytvoila lo svteln zvoj podobn polrnmu svtlu. Cel oblast, piblin osmina
oblohy, byla osvtlena. Semjase to vysvtlila negativnm ionizanm inkem, kter
vyvolv pohonn systm lodi. Tyto zporn ionty vlastn ist atmosfru od jejho
zneitn. "Pro nepilette s mnohem vtm potem lod?" zeptal se Bell.
"Nememe, nebo kdybychom provedli takovou oistu atmosfry, zneioval by ji
lovk bez zbran dle a nechal by na ns, abychom se postarali o nsledky."
Bhem tchto manvr byli Fredovi ptel fascinovni a ohromeni. Po cel tdny
pak byl manvr UFO jedinm tmatem jejich rozhovor. Neboli, jak jednou pravila
Semjase: "V rmci naeho posln si obas vybrme nkolik jednotlivc a
komunikujeme s nimi. Dlme to proto, abychom je pozvedli na vy rove
vdom. Potom jim vysvtlme, e nejsou jedinmi myslcmi bytostmi ve Vesmru."
U Fredovch ptel se tak stalo prostednictvm Semjasiny demonstrace.
Plejdy, jak pravila Semjase, jsou soust Konfederace obydlench svt, k nim
pat tak systm Lyry a kter je zena a reprezentovna "Radou Andromedy" a
"Radou staein". "Toto bratrstv zahrnuje cel Vesmr," sdlila Semjase Bellovi.
Lidstvo m na vybranou, zda bude pokraovat ve sv evoluci, nebo zda se samo
164

zni. Plejan nmi nechtj manipulovat, jak uvedla. Naopak: Jestlie pichzej
na Zemi, pak vdy pouze na dva nebo na ti tdny, nebo zdej atmosfra je pro
n pli patn, pli otrven. Pesto se vak nepovauj za "nadazenou rasu"
vi lidstvu, nbr za nae bratry a sestry, kte k nm pichzej, aby ns provzeli
v pechodnm obdob do Novho vku. lovk, jak pravila Semjase, je obanem
Vesmru. Nen na sv planet izolovn. Mus rozvinout vy vdom a stt se
soust vtho spoleenstv inteligenc.
Semjase sdlila Fredovi, e cesta ze Zem k Plejdm, kter jsou vzdleny 250
svtelnch let, trv pouhch sedm hodin. Je to umonno tm, e pekonvaj
prostor a as. Mohli by tuto vzdlenost zvldnout za zlomek sekundy. Kadou lo
"projektuj" prost podle msta jejho uren. "asov proces cesty je zaloen na
konvertoru, kter kontroluje as potebn k tomu, aby asimiloval energii
souasnho stanovit a penesl ji tam, kam pat."
Plejdsk "paprskov lo" je dopravnm prostedkem, kter vyzauje paprsek, v
tomto paprsku let a do tohoto paprsku vetkv prostor. Dje se to na principu tzv.
"beaming". Energie je doslova vyzaovna, vznik przdnota a lo let do tto
przdnoty. Jakmile je v tto przdnot, vytvo se nov przdnota (podobn ern
de) a lo opt let do n. Paprsek nen prost bezbarvm beztnovm paprskem;
je extaticky krsn a m velmi pjemn tn. Kad vesmrn lo m jednoho mue
jako palubnho inenra a jednu enu jako pilotku. Mu je zdrojem sly, ena ji d.
Kad lo je jaksi organismus ijc prostednictvm sv speciln posdky. Jestlie
posdka zeme, zeme i lo. Lod jsou mentln a fyzicky kontrolovny. Na pokyn
Semjase zkonstruoval BeII dokonce asov stroj. Tento experiment ml za cl
poskytnout mu teoretick vdomosti o cestovn v ase. Projekt byl na pn
Semjase ped dokonenm peruen, aby bylo znemonno jeho zvldnut tetmi
osobami, je by jej mohli zneut.
Jednm z dvod, pro Semjase navzala kontakt s Dr. Bellem, bylo to, aby jej
povzbudila k vzkumu v oblasti pyramidov energie a podntila jej k vvoji rznch
konstrukc. V roce 1980 pravila Semjase Fredovi: "Pyramidov energie vytv
rovnovhu v tle lovka, jestlie se dostal do stresu. Vichni, kdo
pouvaj pyramidovou energii, budou snadnji pekonvat dramatick
zmny Zem, kter zaaly v roce 1958 a potrvaj a do roku 1998.
Skeptikov budou v tto dob obt mncch se energetickch pol Zem a budou
tm trpt. Jejich fyzick tlo onemocn a jejich astrln tlo se dostane do
disharmonie. Avak ti, kdo pouvaj pyramidovou energii, bezpen se se vemi
zmnami vyrovnaj." Dr. Bell zaloil sv studie na ji znmch zkuenostech
s pyramidovou energi a doel k nkterm novm zajmavm zvrm.
Experimentoval s jehlany z rznch kov a zjistil, e kad kov m specifick vliv
na nosie. Nejlep metodou, jak nechat psobit pyramidovou energii na tlo, je
noen hlavov pyramidy. Bell proto vyvinul hlavov pyramidy z mdi, stbra, zlata
a titanu. Jednou pouila jedna americk ena v domcnosti jeden z jeho jehlan a
nhle v sob uslyela hlas jednoho velmistra z pedhistorick doby. Tak se stala
nejznmjm "kanlovm mdiem", J. Z. Knightov, skrze ni hovoila "Ramiha".
Na zklad Semjasiny inspirace zkonstruoval Bell "nuklern receptor". Je to
medailon ve tvaru parabolickho zrcadla, kter nese na sv vnitn ploe 144
malch jehlan a jeden drahokam ve velkm jehlanu. Podle druhu drahokamu pouvaj se safry, rubny, diamanty, ametysty, smaragdy, zhndy a citriny psob
receptor na uritou akru, co je energetick orgn, kter je na rovni mezi
165

astrlnm a pozemskm tlem. Kad akra je v pmm vztahu k jedn endokrinn

lze, nkter z nich jsou mimo to spojeny se smyslovmi orgny. akry oivuj
astrln a tm i pozemsk tlo. Jsou to hlavn msta, jimi ob tla komunikuj s
energetickmi vibracemi tzv. sjednocenho energetickho pole (SEP). akry
komunikuj se SEP jen v uritch frekvennch psmech. Tm se tlo dostv do
takov frekvence, kter mus mt, jestlie Zem naplno vstoupila do Novho vku.
O vnocch roku 1981 objasnila Semjase Dr. Bellovi zkladn strukturu a pouit
pyramidovch struktur, kter zvyuj rove vibrac tla. Sdlila mu, e jehlan je
zkladnm vzorem Tvoen. Jestlie urychlme atom uhlku na rychlost rovnou
nebo pesahujc rychlost svtla, jak uvedl Bell, nabv tvaru oktaedru, osmistnu,
tj. dvojitho jehlanu.
Tyto pyramidov struktury, jak uvedla Semjase, maj mimodn vznam pro nai
cestu do Novho vku: V kombinaci s genertorem zpornch iont likviduj
zneitn vzduchu mimodn innm zpsobem. "Pedevm je teba vyistit
ivotn prosted," prohlsila Semjase, "nebo zneitn ivotnho
prosted zpsobilo zneitn ducha."
Tak napklad "Devastar", kter se vyrb z nerezavjc oceli, neutralizuje ruiv
energetick kmity a negativn psychickou energii. V administrativnch budovch by
bylo mono udrovat prosted bez tchto kmit, kter negativn ovlivuj proces
rozhodovn.
Dalm systmem, kter Bell vyvinul, jsou tzv. "ORBY", v nich jsou krystaly pro
zes1en a filtraci psychick energie. Tento poznatek, jak uvedla Semjase, byl
pouvn ji v Atlantid. "Iridtor" funguje jako laser. Zesiluje psychickou energii a
vyzauje j v uritm smru. "Omnion", jeho konstrukn pln pochz od Semjase,
je elektronick vyslac systm, kter navzjem kombinuje vechny ostatn
systmy. Pracuje nezvisle na polarizaci tto energie, kter je zpsobena Sluncem
a Mscem. Monosti jeho pouit pesahuj znm fyzikln parametry. Tm
pekvapivj jsou pak dosahovan vsledky.
V roce 1984 se pan Sherry Hansenov z Phoenixu ve stt Arizona, dnes manelka
autora americkch bestseller Brada Steigera, na jedn konferenci seznmila s Dr.
Bellem. Vyslechla jeho pednku, kter ji nadchla, a jakmsi zpsobem vyctila, e
tento lovk by mohl bt v jejm ivot jet jednou dleit. Sherry Hansenov
pochz z jedn americk velmi nboensky zaloen rodiny a akoliv studovala
teologii, je velmi oteven novm cestm. Asi ti nebo tyi msce pot, co se
setkala na konferenci s Bellem, mla Sherry nsledujc zitek: Kdy se vracela z
jedn dlouh a intenzvn meditace, uslyela Sherry melodick ensk hlas, kter
kal: "Sestro, neboj se... jsem Semjase." Sherry poctila, jak ji zaplnil hlubok mr.
"Za ti dny t zavol Dr. Bell. M pro tebe velmi dleit poselstv." Tmito slovy
komunikace skonila.
Bell skuten za ti dny telefonoval. Semjase mu sdlila, e mus dovst Sherry
Hansenovou k "Firestaru". Semjase vyslovila Sherryino jmno a Fredovi trvalo pak
urit as, aby si vzpomnl, kdo Sherry Hansenov vlastn je. Po jednodenn
intenzvn pprav odjela Sherry k Fredovi do Laguna Beach. Kdy pak spatila v
jeho obvacm pokoji pyramidov konstrukce, lasery a krystaly, pipomnla si vize,
kter mvala na zatku sedmdestch let. Po ad pprav ji Fred vyzval, aby se v
166

meditanm stavu posadila pod Omnion a Firestar a aby se ponoila do sebe.

"Modlila jsem se a nhle jsem byla pry," uvedla Sherry. "Nemm dn pozemsk
vzpomnky na to, co se v ptch pti hodinch dlo, v dob, kdy jsem byla `pry'.
Ale vm pesn, co jsem proila ve svch vnitnch svtech. Setkala jsem se s
jakousi svtelnou bytost, kter mne provzela nejmystitjm a zrove i
nejkrsnjm zitkem mho ivota. dn slova nemohou vyjdit to, co se stalo.
Vidla jsem Bosk ohe a dotkala jsem se jej. Cestovali jsme galaxiemi, z
planety na planetu. Jedna z planet byla planeta krystalov, kter zila nejistmi,
nejskvostnjmi barvami. Jako iv krystal jsem byla naplnna svtlem, stala
jsem se svtlem. Byla to naprost blaenost a lska."
Firestar, pod nm Sherry mla tento zitek, je patrn vrcholem Fredovch
konstrukc. Kdy byl poprv pouit v roce 1986 v Aspenu ve stt Colorado, byly
pt den noviny pln zprv o pozorovn neznmch ltajcch objekt a byly
dokonce pozeny fotografie. Firestar pracuje na principu vibrac, jak napklad
vyzauj i kvtiny, aby na jae pilkaly vely. Vysl "terick vibrace", kter na
Zemi vytvej vr, jen jako svtlo majku pronik hluboko do kosmu a je
mimozemany zachycovn. Funguje tak, e krystal v jeho stedu je buzen
laserem, jeho energie je pak vyzaovna pomoc kem uspodanch ramen
antny, sloench z malch jehlan. V Nmecku byl Firestar poprv pouit v ervnu
1988 na na konferenci "Kanl do kosmu", kter se konala v Murnau v Hornm
Bavorsku. V noci po "vzplanut" Firestaru spatilo 60 a 80 astnk kongresu z
celkovho potu 800 na obloze nad Murnau UFO. Tenkrt hrl Dr. Bell tak na svoji
klvesnici onu fascinujc "hudbu z Plejd", kterou uslyel a zachytil od Semjase.

(53)

Kanada, 1974 - 1990:

Oscar Magocsi
Dobrm pkladem toho, v kolika rznch rovnch a dimenzch se mohou
odehrvat kontakty s UFO, je ppad Kanaana maarskho pvodu Oscara
Magocsiho, kter pracoval jako technik elektronickch pstroj u rznch
kanadskch rozhlasovch a televiznch stanic. Jeliko nemme monost vylit zde
vechny aspekty jeho fascinujcho a mnohostrannho pbhu, odkazujeme
tene, kte maj zjem, na jeho ti knihy v nmin, kter jsou v souasn dob
stle jet na sklad (viz ploha).
Oscarovy zitky zaaly v z 1974. Kdy kempoval severn od Toronta v provincii
Ontario, spatil Magocsi sv prvn UFO, kter dokonce peletlo nad mstem, kde
tboil. Takov pozorovn se opakovala i v nsledujcch nocch. Kdy jedn noci
opt pronsledoval UFO, kter zmizelo za jednm kopcem, setkal se s tajemnm
muem, kter se jej zeptal, pro je tak pozd jet na cestch. "Chci se dovdt
nco vce o tajemstv UFO," odvodnil Oscar svoji non honiku. "Tak se to dov,
a nastane vhodn doba," odpovdl cizinec, "a budou vhodn podmnky. Nebude
to trvat dlouho, bu ujitn..."
167

V noru 1975 se nhodou setkal s mladm muem z Kalifornie, kter mu vyprvl o

vesmrn lodi "Psycheans". Na jednom shromdn se pr setkal s tajemnm
cizincem jmnem "Quentin", kter podle jeho nzoru pochzel "z njak jin
galaxie". O tden pozdji jej taxik nechtn dovezl na "Psychic Fair", vstavu
ezoteriky v Sheratonu v Torontu. Tam jej oslovil jaksi mu s hlubokm hlasem s
dotazem, zda se zajm o UFO, co Oscar potvrdil. "Tak tedy dkuji, e jste piel,"
pravil cizinec a oznmil mu "pmou zkuenost s UFO", k n mlo dojt v lt. "To
byl Quentin," sdlil mu pozdji onen mlad Kaliforan.
Podle slibu pistlo UFO 27. ervence 1975 v blzkosti kempinku a po fyzick
pprav bylo Oscarovi umonno vstoupit na palubu. Po nkolika nocch strvench
tmto cvienm v lodch bez posdky odstartovalo nakonec UFO s Oscarem na
palub. V noci z 30, ervence 1975 s nm UFO peletlo nad Kanadou, New Yorkem
a Oceni a do Egypta k Velk pyramid. Poviml si, e z vrcholku tto stavby
proud paprsek energie, jen zejm napjel lo. Pt zastvkou byl Blzk Vchod,
pravdpodobn Srie, kde lo pistla. Magocsi vystoupil z vesmrn lodi,
zpozoroval tankovou kolonu a uslyel dlosteleck souboj. Granty vybuchovaly v
jeho bezprostedn blzkosti, ale nezranily jej, nebo byl chrnn energetickm
polem okolo lodi. Kdy se opt vrtil dovnit, odstartovala lo do vky 3 000
metr, pmo do zornho pole t arabskch stha. Ti na lo vyplili dv rny. Lo
zrychlila a ultla pry pronsledovna obma stelami. Nhle ob sthaky zashl
jaksi svteln paprsek a zniil je. Oscar se domnval, e mu tmto zpsobem mly
bt demonstrovny obrann monosti UFO. Dalm clem byl Tibet, v jeho hornat
krajin vesmrn lo pistla. Oscar uvidl skupinu lid s tky, kter stoupala
vzhru. Jeden z nich vstoupil do lodi - zejm pesn vdl, co m ped sebou - a
vyzval Kanaana, aby jej nsledoval do blzkho podzemnho kltera. Tam se
prv konala jaksi slavnost, j se zejm astnili zasvcenci z celho svta:
bloi, ernoi, Indini. Pedsedajc lama levitoval ze svho sedadla, oranov
zbarven svtlo pronikalo vekerou hmotou. Tibean rno doprovodili Oscara k
jeho stroji, kter pak ihned odstartoval a dopravil jej do Jin Ameriky. Kdy
proltal pes zpadn pobe Peru, spatil jin UFO startujc ze skal. Posledn
zastvkou jeho cesty kolem svta byl Mount Shasta v Severn Kalifornii, nad jeho
vrcholkem lo vyslala dol mohutn paprsek energie. Potom po 23 hodinch
dobrodrustv pistl Kanaan opt tam, kde jeho cesta zaala. Tento okrun let
vak byl pouhou pedehrou Oscarova "velkho dobrodrustv". O ti dny pozdji
opt pistla vesmrn lo, vzala Oscara na palubu, peletla elegantnm obloukem
nad jezerem Ontario, naerpala energii z jadern elektrrny a vyrazila do
kosmickho prostoru. Tam pistla v matesk lodi, kter pak po dvou dnech
dopravila Oscara na ciz planetu. "Bute vtn na Argon!" Prvn, kdo jej pivtal, byl
onen taxk, kter jej v Torontu proti jeho vli dovezl na "Psychic Fair" a kter se
mu zde pedstavil jako "Argus".
Oscar se dovdl, e na programu mimozeman pro Zemi se podlej bytosti ze
vech planet nejrznjch dimenz. Mnoh z nich se podobaj nm lidem.
Magocsimu bylo umonno navtvit jedno stedisko, kde byly shromdny destky
bytost z jinch dimenz a galaxi patcch k "Psychick konfederaci". V tomto
stedisku prochzeli tito mimozeman kolenm, aby se chovali jako bn
pozeman a nebyli pi svm posln npadn. Rozpoznat "je" vak mohou pouze
mediln lid. Jejich vibrace jsou vak jemnj a jejich vzhled krsnj.
Argus ekl, e zneitn vzduchu a vody na Zemi jsou dobe znm faktory, avak
e psychick otrven se vbec nebere v vahu. Pitom vak psychick klima
168

je mimodn dleit pro utven ivota v kadm smru, ponaje charakterem a

motivac jednotlivce a po lokln ideologie s jejich dsledky. Ukzal Oscarovi
obrazovku, kter znzorovala psychick "klima" na Zemi. Zem produkuje
dokonce "psychick odpad", kter me ohrozit jin slunen systmy.
Mimozeman sdlili Magocsimu, e kad lovk m sv vlastni psychick
vyzaovn, kter se vytv podle jeho zdravotnho stavu, jeho souasnch emoc
atd., konstantn zkladn vibraci spolu s "jemnm kmitnm" promnlivm podle
kad innosti v prbhu dne, piem tyto kmity uruj vnj barvu jeho "aury".
Pohled na tuto auru lovka nm napov, jak je jeho charakter, zdrav, duevn
vvoj a tak hierarchie hodnot.
Se vstupem do novho cyklu dojde na Zemi podle Argoan k prudkmu zven
kmit, kter bude nutn kolidovat s existujcm "psychickm otrvenm", piem
pravdpodobnm dsledkem bude obrovsk zhroucen. Akoliv toto zhroucen je
vcelku dleitm oistnm procesem, uvoln se pi nm nevyhnuteln elementrn
sly, kter "pivod zhroucen nzce a zce myslcch lid a tak politick boue, niiv
vlky a prodn katastrofy. To ve pak opt vyprodukuje jet vce psychickho
spadu, kter ovlivn i ns, kte ijeme v jinch dimenzch, emu bychom radji
pedeli." Klidn pechod do tohoto novho cyklu by byl samozejm pro vechny
zastnn blahodrn. A "Psychean" jsou zde prv proto, aby toto umonili a
zlepili pozemsk podmnky. Kdyby se jim to nezdailo, bude velk flotila
vesmrnch lod pipravena "nabdnout pomoc co mon nejvtmu potu lid".
Bude to vak pouze mal st obyvatelstva, kter bude schopna pet a pizpsobit
se zvenm vibracm. Je ji pipravena jedna planeta, na ni budou zachrnn
dopraveni, aby se tam postupn pizpsobovali vym kmitm. Jakmile bude Zem
oitna a pizpsob se nov, vy frekvenci kmit, bude pak opt tmito lidmi
osdlena.
Drastitj demonstrace ne celosvtov akce UFO jim vak nen dovolena, nebo
obrovsk psychologick npor, kter by zpsobilo napklad masov pistn, by byl
neoprvnnm zasahovnm do pozemskho vvoje. Msto toho navazuj kontakty s
jednotlivmi pozemany a neustle jim pedvaj stejn poselstv: "love,
zm se, nebo zahyne !"
Na Argon se Magocsi opt setkal s Quentinem, s nm s potkal v Torontu na
"Psychic Fair". Jeho skuten jmno bylo "velitel Spectron". Ten Magocsimu pedal
pozvn na "Koncil strc", kter byl pro Oscara zasvcenm. Lo podobn
fantomu jej dopravila jet s esti jinmi poutnky do e mylenkovch forem,
kter je netlesn. Oscar proil plet se silnmi citovmi vkyvy sahajcmi od
hlubokho smutku pes tkou navu a po blaenost a rozko. Sbral sv mylenky
a putoval po cest smrem k horm svtla. Pihodila se mu spousta zvltnch
udlost, kter jm otsly nebo jej pimly k tku, a doshl svho cle. Setkal se s
Mistry a s "Nm", kosmickm Kristem. Dovdl se tajemstv vekerho byt... 7. 8.
1975, po tydenn vesmrn odyssei, nakonec opt pistl v Kanad.
V roce 1980, prv kdy byl na Manhattanu na nvtv u jednoho ufologa, se opt
setkal v New Yorku s Argusem, kter ml opt podobu taxike. Argus jej varoval
ped "lidmi v ernm", agenty "protistrany". Podal mu tak vysvtlen
"psychianskho medailonu", zrcadlov obrcenho symbolu "OM" obklopenho
kruhem a trojhelnkem. V obdob let 1980 a 1983 se pak Oscar setkval se svmi
169

mimozemskmi pteli pi rznch pleitostech, byl pozvn na podmoskou cestu

u Floridy a ltal ve vesmrnch lodch s posdkou. Argus jej upozornil, e pracovnci
Svtla budou v nsledujcch letech stle vce napadni opozic a e bude dokonce
dochzet k otevenm tokm a psychickmu ntlaku ze strany "temnch sil". Oni
sami zashnou jen v mimodnch ppadech, nebo jim jde o to, aby tyto temn
agenty pivedli na svtlo, i kdyby mli jejich ptel poslouit jako "nvnada" pro
tuto oistnou prci. Dleit je nenechat se tmito toky odradit. V ptch letech
bude dochzet k "mohutnmu kosmickmu zrychlen".
Zatkem roku 1985 byl Oscar vyzvn nejprve telepaticky a potom i ifrovanmi
telefonty, aby se dostavil na schzku ve starm mst pyramid Teotihuacnu
severn od Mexika. Jako prostednk mimozeman jej tam oekval star Indin z
puebla, kter se pedstavil jako "Don Miguel" a dovedl jej ke Quentinovi. Quentin
mu sdlil, e asi ped 7 000 lety pistl na tomto mst s mimozemskou mis.
Podal Oscara, aby napsal druhou knihu, piem pro tento el bude zapoteb
nkolika setkn a pouen v nejbli dob.
V listopadu 1985 byl Oscar vesmrnou lod dopraven do Stonehenge v Anglii. Tam
mu byli pedstaveni tyi pozeman, kte se spolu s nm v roce 1975 jako
poutnci zastnili zasvcovac cesty na "Koncil strc". Byl mezi nimi Amerian
Buzz Andrews, Anglian "Charlie", an Yang a Rus Pavel Ivanovi. Vem jim bylo
oznmeno, e byli vybrni, nebo mimozeman potebuj jejich pomoc "pro
dosaen globln dobr vle a harmonie v ptch letech". Pavel byl, jak se
ukzalo, vysoce postavenm sprvnm ednkem sovtsk vldy, s nm byli
mimozeman ve styku ji od roku 1975. "Jeliko vae planeta Zem je nam
sousedem a lenem lidsk rodiny v tomto velikm Stvoen," prohlsili, "je naim
pnm napomhat vaemu pokroku a nakonec vs pijmout do tto federace.
Dlme to zsti z morln povinnosti, zsti t na pkaz Strc, a nakonec i z
vlastnch strategickch zjm, nebo vs chceme uchrnit ped zsahem temnch
mocnost Vesmru."
20. jna 1986, po jeho asti na setkn Svtovho mrovho hnut v Torontu,
pozvali mimozeman Oscara na palubu sv kilov lodi "Peace on Earth" (Mr
na Zemi), kter byla "nejvy vlajkovou lod meziplanetrn hierarchie va slunen
soustavy". Poslnm tto lodi bylo "shromaovat, zesilovat a opt vyzaovat
irokou energii, kterou vyslaj miliony pozeman, je se v tuto hodinu podlej na
planetrn mrov meditaci spojujc mysl." Nyn Oscar pochopil, e jej vesmrn lo
dopravila do budoucnosti; indiktor asu na konzole ukazoval 31.12.1986, 12.00
hodin Greenwichskho asu, co byl termn velk celosvtov mrov meditace.
"Jako odpov na voln o pomoc Zem piletla tato velk krystalov lo,
naplnn vylvajcmi se proudy lsky z mnoha galaxi a ... Veker
akumulovan kosmick energie, dopraven sem touto krystalovou lod, se nyn
pozmuje psobenm obrovsk energie, kterou vyslaj vzhru miliony pozemskch
pomocnk, a vlv se nyn v obrovskch mnostvch svtla do magnetickho pole
Zem, aby tak zmnila jeho kritickou oscilaci. Krystalov lo dovede tento vlev,
toto "osvcen Duchem svatm" pmo na Zem. Mezitm budou tyto ctu vzbuzujc
paprsky, kter vychzej z tohoto zdroje, zachycovny a dle vyslny z tuctu
okolnch vesmrnch lod do spojovac st 144 vyzaujcch lod kroucch kolem
Zem a pedvajcch je do zemskho magnetickho pole, aby se tak doshlo co
mon
nejrovnomrnjho
rozdlen.
Tato
energie,
kter
psob
prostednictvm rznch vrstev a prostednictvm mnoha lidskch bytost,
170

je urena k tomu, aby napomhala vytven plt kladnch energi.

Tentokrt doufme, e potlame negativn vibrace a doshneme mohutn
zmny vdom, aby se konen tato planeta uzdravila a ubrala se vstc
dob siln duchovn lsky a duchovnho svta. Jestlie se osobn
rozhodnete pro lsku, svtlo a pozitivn jednn, najdete na va cest
bohat pleitosti, jak naplnit v potencil. Jestlie vak zvolte strach a
negativitu, pivodte si mnoho starost a strast." Rok 1987, jak uvedli
mimozeman, bude rokem, jen bude pro budouc obdob urujc, pokud jde o
smr kosmickho a historickho vvoje. Toto ve m samozejm rozhodujc
vznam pro zpsob, jak bude tato planeta pechzet do oblasti vych vibrac, zda
tento pechod bude niiv a prudk, nebo zda bude radostn a klidn. A tak jsou
velmi dobr vyhldky z hlediska Svtla na klidnj a harmonitj
pechod, zcela v protikladu s temnmi vyhldkami v minulch letech. Proto
je mon, e dvno zpracovan plny na rozshlou zchranu a evakuaci
ztrat do znan mry svj vznam."
Zatkem nora 1987, kdy Magocsi navtvil kolonii New Age (Nov vk) v
americkm stt Arizona, kter byla starm pstavitm hvzdnch lod, dovedl jej
Quentin skalami do podzemn krystalov jeskyn, kter slouila jako zkladna
mimozeman. Tam objasnil Oscarovi historii boje mezi Svtlem a Temnotou,
kter konen doshl sv konen fze. Od pradvna existuj vedle pozitivn
"lnterdimenzionln konfederace svobodnch svt" tak negativn "Imperiln
aliance". Pozemsk lidstvo pvodn pochz z oblasti Plejd. Od doby, kdy samo
upadlo do nevdomosti, usiluj o lidstvo ob strany. "Aliance" m sv "pozemn
vojsko" v podob celosvtovho spiknut "Ilumint", zatmco Konfederace zde m
s "pracovnk Svtla" a "mrn revoluce". Konfederaci vede "Koncil strc",
galaktick hierarchie.
3. ervence 1988 rno se Magocsi na vyzvn dostavil k Niagarskm vodopdm,
odkud byl dopraven na palubu vesmrn lodi, kter nesla nzev "Rainbow Ship"
(Duhov lo). Tam Quentin vysvtlil skupin pozeman, jak siln se zmnil k
lepmu stav Zem v dsledku Svtov mrov meditace 31.12.1986 a zvlt v
dsledku "Harmonick konvergence" ve dnech 16.-17. srpna 1987 (viz zprvy v
asopise Magazin 2000). Ukzal jim obrzky aury Zem z roku 1968: Znepokojujc
erven a hnd paprsky svtla vychzely z matn edho oparu obklopujcho
Zemi, jako dramatick ilustrace zmaten negativn ry. Naproti tomu byl snmek z
roku 1988 jin: Zde bylo mono vyctit nznak vlny dvry, novch potk, vude
bylo mono ctit atmosfru zmny. Snmek Zem z budoucnosti, z roku 2025, ji
ukazoval obklopenou ziv modrou aurou, obalem vyjadujcm planetrn zdrav.
"Uspodn `Harmonick konvergence' v srpnu 1987 znamenalo nebval pliv
Boskho osvcen na tuto planetu," prohlsil Quentin. "Tyto energie byly vmi i
nmi stejnou mrou inn uchopeny a nyn pracuj dle na sv cest rznmi
vrstvami svta smrem k planetrnmu znovuzrozen."
"V prbhu ptch let dojde k velkmu
existovat siln vzruen a rozmach, a se
bude daleko pesahovat vae pozemsk
hvzdm, k nejvzdlenjm galaxim, do
skuten pvod a smysl existence lidstva.
171

probuzen a urychlen vdom. Bude

zanete rozpomnat. Vae vzpomnka
ztlesnn a bude dosahovat a ke
oblast jinch dimenz, kde le skryt

Vy, hvzdn dti, jste prkopnky novho svta harmonie a du. Prce, kterou
vykonvte v rmci svho vlastnho ivota, usnaduje cestu vekermu lidstvu,
velmi ulehuje tuto cestu sebepemny a seberealizace tm, kdo vs nsleduj. A
stejn tak, jak je vae svtlo povol, tak jim tak uke cestu. Tak se budou tato
neustle vzrstajc vojska neustle it a pokrvat Zemi a Temnota uprchne..."
***
Tato pouen a analzy vesmrnch brat ukzala vznam hnut New Age a
pracovnk Svtla. Kdy jsme v roce 1987 jako prvn v asopise Magazn 2000
oznmili uspodn "Harmonick konvergence", mnoz se nm tenkrt jet
vysmvali, nechtli pochopit, jak vznam tato akce mla pro lidstvo a pro Nov
vk. Zatmco "konkurence" pouze strun hovoila o "Slavnosti svatch mst",
iniciovali jsme na dvacet meditac na nmeck pd, jich se zastnilo vce ne 20
000 osob. My sami jsme spolu s mnoha astnky spolen s nmi podan
meditace ve Wuttachschluchtu ve Schwarzwaldu pozorovali non svtla UFO a
oblanou formaci "ltajcho hada". Oscarovo svdectv "psychickho zneitn"
potvrzuje svtoznm spirituln uitelka Chris Griscomov, kter, jak prohlsila na
frankfurtsk konferenci o UFO v roce 1989, ji ped nkolika lety byla pozvna na
palubu UFO. Uvnit tto vesmrn lodi se nachzela mapa, kter ukazovala, kde se
na svt navzjem zabjej lid, o vlkch a udlostech, o nich se jet ve
sdlovacch prostedcch nebylo mono dost. Tehdy prv vypukly boje v Srii, o
nich tisk informoval teprve o dva, ti msce pozdji. Tyto boje, jak bylo Chris
eeno, zpsobily siln stres na astrln rovni, kter opt disharmonizoval
Zemi, nebo lid, kte jsou ve vlce zabiti, neprochzej dnm procesem
umrn, nbr jsou prost strhvni do astrln dimenze, co psob obrovskou
kodu pro astrln atmosfru Zem. Zem tak zaije skuten kee, dve ne se j
poda oistit se od tchto energi. Proto byla Chris Griscomov povena, aby
cestovala kolem svta a pouovala je, jak sprvn umrat, aby se Zem oistila od
tto astrln neistoty. To ns ochrn ped zemtesenm a vekermi zvraty na
Zemi, ped hurikny a sopenmi erupcemi, kter jsou jedinou cestou, jak se Zem
sama oiuje.
Mnoh ukazuje na to, e zejmna klov osoby hnut Light Age byly vykoleny
mimozemany. Vedle Chris Griscomov se uvd i mnoho jinch, jako Penny
McLean, Shirley MacLainov, profesor J. J. Hurtak, Benjamin Creme, Andrija
Pucharich, Lynn Adrews, kte tm i onm zpsobem navzali kontakt s
mimozemiany a byli jimi poueni. Jak se dovdme z vpovd Oscara, pisplo
sil tohoto celosvtovho hnut za zchranu a lbu svta ke skuten znanm
zmnm.

(54)

Francie, 1979 - 1983:

Experiment v Cergy-Pontoise

172

Na potku tohoto fascinujcho ppadu stoj nos nkolika mladch Francouz. 26.
listopadu 1979 rno nakldali ti trhovci, Franck Fontaine (19 let), Salomon N'Diaye
(22 let) a Pierre Prvost (25 let) v Cergy-Pontoise pobl Pae svj vz zbom,
kdy si nhle povimli na obloze "svtelnho svazku", kter se velkou rychlost blil
k Zemi. Kdy UFO zmizelo za domy obce, pokraovali v nakldn vozu, piem
Franck zstal ve voze a hldal nklad. Kdy Pierre a Salomon opt vyli z domu,
nevili vlastnm om: Vz byl obklopen rud svtc koul, kolem n poskakovala
ada malch svtelnch koul. Kdy velk koule opt zachytila sv mal prvodce,
vyrazil z n stle se zesilujc svteln paprsek, kter nakonec nabyl vetenov
formy, kterou spatili pedtm. Oba utkali smrem k vozu, aby zjistili od svho
ptele, co se stalo, avak Franck Fontaine mezitm zmizel. Proto zalarmovali policii,
kter ptrala po Franckovi po cel zemi.
O tden pozdji, 3. prosince, se Franck probudit na pesn stejnm mst, kde
pedtm zmizel. Dovrvoral do domu a tam nael svho ptele Salomona jet
spcho. Bylo pondl 4.30 hodin rno. Pesn ped tdnem odtud zmizel... Ppad
"Franck Fontaine" probhl svtovm tiskem.
Vyslchn polici, nesetnmi reportry, psychiatry a odbornky "Vyetovac
skupiny pro nadpirozen jevy" nemohl si Franck na nic vzpomenout, ml, jak ekl,
"osmidenn vpadek ve sv pamti". Teprve kdy se ppadu ujal ufolog Jimmi
Guteu a pracovnk "Institut Mondial des Sciences Avances" (Svtov stav
modernch vd - IMSA), podailo se zjistit vce. Guteu do vci zapojil
profesionlnho hypnotizra Daniela Hugueta se dost, aby Francka zhypnotizoval.
Ten se vak vytrvale brnil a nechtl se nechat hypnotizovat. Proto byl nakonec
dotazovn ve stavu hypnzy Pierre Prvost, kter byl pstupnj. Vsledek byl
pekvapujc, nebo z nj hovoil mimozeman jmnem Haurrio o smyslu a elu
kontaktu navzanho v Cergy. Franck byl podle nho pouhm mdiem sloucm k
navzn komunikace, avak Prvost slouil jako hlsn trouba, skrze ni chtj
varovat Zemi ped hrozc katastrofou. Existuje nebezpe sebeznien a v takovm
ppad chtj evakuovat skupinu vybranch pozeman na jinou planetu, aby je
opt dopravili zpt, jakmile nien skon a planeta se oist. Jet pedtm vak
existuje monost navzn kontaktu s mimozemany, kter by mohl odvrtit tuto
katastrofu. Pouze toti kontakt s nimi me nco zmnit na celkovm chodu
udlost. Budou-li si v duchu pt tisce lid navzat takov kontakt, budou vesmrn
lid chrnni touto kolektivn duchovn silou.
lovk, kter navzal takov kontakt, se stv spojovacm lnkem mezi
lidstvem a "tajnou armdou" mimozeman v programu zchrany lidstva,
tj. programu, kter se realizuje na duevn, duchovn a psychick rovni.
Navazovnm styku studuj mentln stav lidstva, pokud jde o ppadn oteven
kontakt. Nkte lid, s nimi byl navzn kontakt, jsou pak "naprogramovni" na
duchovn poselstv, jin na technick informace. Kad lovk uren ke kontaktu je
sledovn ji od svho narozen. Me bt udrovn telepatick kontakt, pokud se
uke jako uiten.
Mimozeman maj na Zemi sv oprn body, avak opoutj je, jsou-li tyto
zkladny odhaleny. ivot existuje vude, na Marsu, na Msci... a asto i v podzem.
Pi jinm sezen se Prvost upamatoval, jak byl v astrlnm tle doveden k zkladn
UFO v jednom oputnm elezninm tunelu v poho Jura a tam pozoroval pistn
173

velkch, prhlednch koul. V jednom vyazenm elezninm vagnu z druh

svtov vlky si pr mimozeman zdili jakousi laborato nebo kancel. Prvost
tam mj. spatil mal medailny podobn mosaznm jehlanm.
Rovn v hypnotickm stavu hovoil Prvost o svm setkn se temi "mui v
ernm", agenty temnch mocnost, kte mu vyhroovali a poadovali, aby nadle
mlel. Jak prohlsil Haurrio, pichzej "mocnosti zla" z nitra Zem, nemaj vak
dn vliv, pokud jim nen vnovna dn pozornost.
Haurrio vyzval Prvosta, aby sdlil lidstvu dv rozhodujc data. 15. srpna 1980
bude podniknut prvn pokus o zjeven. To, co se m tento den stt, je ponechno
na pn a vli lid. Kdyby vak si lid pli navzat v tomto okamiku kontakt, mohl
by se tento kontakt uskutenit 15. srpna 1983. A do t doby maj tito ti mui za
kol informovat co nejvce lid o nebezpe sebeznien a o jedin monosti
zchrany, kter spov v navzn kontaktu s mimozemany. Je dleit,
abychom se nauili pemlet jinm zpsobem: "Pozemsk lovk naruil biologick
vvoj, nebo se vnoval pouze technickmu vvoji ... Pouze duchovnm vvojem
dostv lovk anci."
Opravdu se shromdilo asi 200 lid z Francie, Belgie, Holandska, vcarska a
Spolkov republiky onoho 15. srpna 1980 v Cergy-Pontoise, kte zde oekvali
pchod mimozeman. Jejich lod vak mohli vnmat pouze mediln nadan lid.
Tyto lod bylo tak mono fotografovat na infraerven film. Zatmco tisk se onoho
dne vysmval: "200 lid ekalo marn na ltajc tal", obdrel Jean Michel tento den
telepatick sdlen, e Cergy-Pontoise bylo pouze experimentem, zda jsou
Evropan schopni vyut tto pleitosti ke zven svho individuln a kolektivnho
vdom. "Nachzme pouze velmi mlo lid, s nimi bychom mohli vstoupit do
styku," pravilo se v tomto sdlen. "Marn jsme se pokoueli o monost kontaktu,
ale bhem cel noci jsme nenali dn soulad v jednn, co je pro pm spojen
nezbytn." Pesto mlo Cergy-Pontoise nkter kladn dsledky: pracovnci Svtla
se zde poprv setkali a navzaly se styky. Jeliko se ani k 15. srpnu 1983 pli
mnoho nezmnilo, byl termn navzn kontaktu posunut. Teprve "Harmonick
konvergence" uspodan ve dnech 16. a 17. srpna 1987, tj. o sedm (!) let pozdji,
pinesla kenou zmnu, kterou pak prohloubilo "Globln pozvn pro mimozemsk
inteligence" z 31. prosince 1989... piem Cergy-Pontoise se pak jev jako
"generln zkouka" na tyto svtov udlosti.

(55)

Japonsko, 1976 - 1990:

Shoichi Harukawa
Shoichi Harukawa (29 let) proil svj prvn styk s UFO v roce 1976, prv kdy mu
bylo 15 let. Tehdy il ve mst Fudisawa, kdy jedn noci spatil jaksi oranov
zbarven zc objekt, kter v nm cosi uvolnil. Asi o msc pozdji uvidl, kdy si
el lehnout, ped svma oima neobvykl znamen a svtla. Tato upozornn se
opakovala cel rok, tm kadou noc, a nkdy to byly iv obrazy. Teprve po
174

tomto roce dostal rovn vnitn odpovdi na sv etn otzky - prvn lekce z
"kosmick filosofie", jak je pozdji nazvali jeho vesmrn brati. Krok za krok se
roziovalo Shoichiho vdom a jeho duch se otevral. Uvdomoval si, e je
obklopen negativnmi mylenkami, strachem, hnvem a pochybnostmi, kter mu
brnily, aby se dovdl pravdu ivota. Soubn s roziovnm vdom se rozvjely
Shoichiho psychick schopnosti. V ruce dokzal ohnout vidliku bez pouit fyzick
sty, byl schopen zjiovat diagnzu nemoc a ctil se stle ble vesmrnm bratm.
V roce 1978 se Shoichi setkal v Shizuoka City s jakmsi muem, kter mu sdlil, e
piel z jin planety. Pipadalo mu tk tomuto tvrzen uvit, dokud onen mu
neuvedl nkter skutenosti ze Shoichiho ivota, kter nikdo jin nemohl znt. Od
t doby se setkval s rznmi mimozemany, kte iji na Zemi a kte mj.
pochzeli z Merkuru a Venue. Vichni se snaili, aby Shoichiho nepolekali nebo
nepekvapili, kdy s nm navazovali kontakt. Na tato setkn byl vdy pipravovn
vnitnmi pokyny.
Jednoho dne roku 1979 zavedly telepatick impulsy Harukawu do jedn oblasti v
blzkosti hory Fuji. Tam poprv Shoichi spatil vesmrnou lo, kter jej pak
dopravila na palubu matesk lodi, kde se mu dostalo pouen od jednoho "Mistra".
Potom mu vesmrn lid ukzali svj hangr na palub matesk lodi a vysvtlili
mu, e existuj ti typy UFO: matesk lod, przkumn lod a dlkov zen
sondy. Vechny jsou pohnny elektromagnetickou energi. Matesk lod zpravidla
zstvaj mimo zemskou atmosfru. Na obrazovce Harukowovi ukzali vnj
snmky matesk lodi, kter prv podila jedna przkumn lo z kosmickho
prostoru a pedala je matesk lodi. Harukawa byl pekvapen pedevm tm, e
nepocioval nejmen letov pohyb, co bylo zpsobeno tm, jak mu vysvtlili
vesmrn brati, e jejich lo m sv vlastn gravitan pole.
Tento spolen let byl zatkem cel ady zajmavch setkn na palub vesmrnch
lod. Jednou, kdy letl v jedn przkumn lodi o prmru 14 - 15 metr, mu
ukzali velkou ernou obrazovku, na n bylo vidt mnoho svtcch ar. Kdy se
jeden z vesmrnch brat postavil ped monitor, vytvoily tyto ry krsn
geometrick vzor. Potom podali Harukawu, aby se on sm postavil ped tuto
obrazovku. ry znzornily alostn chaos. Jak mu vysvtlili, tento monitor
provoval mylenkov kmity. Lid, kte maj dobr, klidn mylenky, produkuj
jasn vzory na obrazovce, zatmco lid, jejich mylenky nejsou klidn ani siln,
vytvej chaos. Tto obrazovky se rovn pouv k zen lodi, jak sdlili
Shoichimu. Lo m rovn run zen, jeho se vak pouv pouze v nouzovch
ppadech a tak pi nvtvch na Zemi, jestlie nzk rove mylenkovch kmit
Zem interferovala s jejich mylenkovm systmem zen. Jednou umonili
Shoichimu, aby lo dil svmi mylenkami. Na dal obrazovce uvidl lo, kterou se
prv snail kontrolovat, v pohledu zven, snmanou z malho, dlkov zenho
kontrolnho kotoue. Obrzek ukazoval, e se lo stran potcela, co vak
samozejm nebylo ctit vzhledem ke gravitanmu poli. Vesmrn lid naproti tomu
d sv lod krsnm a zrove i harmonickm zpsobem, jako by byly iv i
dokonce jako by byly soust jejich tla. Po nkolika lekcch byl nakonec i
Harukawa schopen klidn tuto lo dit. Matesk lod vak naproti tomu neme
dit kad vesmrn lovk; to je vyhrazeno pouze Mistrm.
Kdy v roce 1979 poprv vstoupil na mateskou lo, byl Harukawa ohromen jejmi
rozmry: V jejm nitru se thly cel ulice, irok jako bulvry jeho rodnho msta.
175

Zavedli jej do mstnosti, kde na konci ovlnho stolu sedl Mistr. Shoichi se pokusil
pohldnout mu pmo do o, avak podlehl jeho dstojnosti, pmo majesttu, a
blil se k nmu se sklopenmi zraky. Mistr jej v podstat nauit ti zkony Kosmu:

1) Ve se opakuje v uritm du.

2) Vechno je relativn.
3) Stejn pitahuje stejn, vci s tmi charakteristikami, tout
podstatou se setkvaj.
"Jestlie si v duchu navdy udr tyto ti zsady, nedopust se a neme se
dopustit ve svm ivot dn chyby," pravil Mistr.
Pi jednom ptm kontaktu se jeden z vesmrnch brat zeptal Shoichiho, jak se
ctil po svm nvratu zpt na Zemi. Pro Harukawu bylo tk, aby si po tchto
zitcch opt rychle zvykal na rutinu na Zemi.
"O.K., dopravme t tedy na planetu, kde jsi il pedtm, ne jsi se narodil na Zemi,"
slbil mu vesmrn bratr. Letli na jednu planetu v blzkosti souhvzd Kassiopeia.
Harukawa tam strvil ti dny, dokud se jej nezmocnil pocit hlubok nudy. "Nyn jsi
to pochopil," pravil jeden z mimozeman. "Nen tu nic, co bys ml dlat. Piel jsi
na Zemi, abys splnil urit kol. Jestlie budou lid na Zemi tvrd pracovat na tom,
aby se zmnili, bude tato planeta stejn jako nae planety."
Mimozeman navzali od padestch let styky s lidmi ve vech oblastech
ivota, zvlt s vojky, finannky a umlci. Jejich kolem bylo otevt
vdom tchto lid pro monost lepho svta. Tento pokus vak probhl
spn pouze u umlc, nebo pouze oni byli oteveni podntm a inspiracm ze
strany mimozeman.
Nebezpen sla temn strany se vak rozila natolik a zskala tolik moci, e pro
nai spolenost existuje do budoucna jen mlo nadj, domnval se Harukawa.
Jeden z vesmrnch brat jej pouil o lepm svt a zdraznil stu jednotlivce.
"Dobr, nemus vit mm slovm, ostatn jsi se zatm dovdl o Zemi tolik
patnho. Ale v mi: Jestlie pouhch deset procent lid na Zemi bude
studovat zkony kosmick filosofie a bude se opravdu snait it pozitivn
mylenky, pak se vechno v tto momentln patn situaci automaticky a
zcela pirozen zmn. Bute vak opatrn. Netote na urit firmy nebo temn
sty. Jestlie proti nim budete bojovat, vrt vm der. Nemuste bojovat. Nejlep,
co mete udlat, je it vae sprvn, klidn a siln mylenky ve svm okol a
pivst jin lidi k tomu, aby si vytvoili podobn mylenky a zmnili svj ivot. To
bude nejt der temnm silm."
Je to podobn jako na pkladu st opice. Jednou studovali odbornci chovn opic
na jednom ostrov v Tichm ocenu. Jedenkrt spatili, jak jedna opice
zjistila, e brambory chutnaj mnohem lpe, kdy se nejdve omyj v
mosk vod. Nkter "progresvn" mlad opice pak zaaly nsledovat pkladu
tohoto opiho avantgardisty. Zakrtko se menina "my brambor" stala natolik
silnou, e dolo ke kvantitativnmu skoku: V okamiku, kdy st opice omyla sv
176

brambory, takto postupovaly ji nejen vechny opice na tomto ostrov, ale

i vechny opice na okolnch ostrovech, akoliv zde nebyla mon dn
komunikace, nebo opice nedovedou plavat. Vytvoilo se pole vdom, ili,
abychom pouili vrazu britskho biologa Dr. Ruperta Sheldraka,
"morfogenetick pole". S touto technikou ale pracuj i vesman. Nau jednu
"opici" omvat sv brambory, abychom zstali u naeho pmru. Pipravuj pdu
pro Nov vk, zapaluj jiskru, z n - poijeme-li obraznho vrazu od Mao Ce
Tunga - me vzniknout stepn por.
Bylo ji asto oznmeno, e koncem tohoto stolet zaijeme katastrofu, kterou
zpsobil lovk. Mezitm se vak, jak sdlil Harukawa v roce 1988, situace ponkud
zmnila. Zd se, e tato katastrofa byla peloena na lta kolem 2036 - 2038,
nebo jsme ponkud zvili sv mylenkov vibrace. Jestlie se nm poda dal
evolun krok v naem vdom, pak je mon, e k tmto katastrofm vbec
nedojde.
Po roce 1960 se zrodila nov generace, kter m potebnou stu, aby uskutenila
sv sny. Bude-li tato generace mt dobr sny, dobr idely a mylenky, pak zde
bude pro lidstvo velk pleitost, prohlsili vesmrn brati. Prv mal dti jsou
nejvce telepatick a jsou schopny pejmat mylenky svch rodi. Proto maj
mylenky rodi urujc vliv na vvoj jejich dt.
Jak zdraznili mimozeman, vznamnou lohu v Novm vku m tak ena. ena
se toti stala duchovn silnj ne mu. Kdy mu kritizuje enu, pak ona to strp.
Jestlie vak ena kritizuje mue, pak jej to tce zasahuje. eny se mus stt
"enskmi" ve smyslu klidu stabilnmi ve smyslu stability ducha, mu se pak mus
stt "muskm" v tom smyslu, aby stu svho ducha pozvedl na rove eny.
Manelka m s vroucm srdcem peovat o svho mue, manel by ml trnovat
svoji duchovn slu a stt se citlivjm, aby svoji enu lpe chpal. Jeliko vak jen
velmi mlo manelskch pr zn tento kosmick "zkon mue a eny", dochz
zvlt v prmyslovch zemch k takovmu mnostv rozvod.
Podobn jako v ppad Adamskho, Siragusy a zvlt Dr. Freda Bella zdraznili
mimozeman i Harukawovi potebu vyuvn krystal nerost v procesu
uvdomovn. Mohou toti regulovat vibrace lovka. Jsou to ve sv podstat
zesilovae, a to jak negativnch, tak i pozitivnch mylenek a energi. Ten, kdo je
pouv pi len nebo pi pednkch, doshne udivujcch spch. Krystaly
vak zesiluj i negativn emoce. Lapis lazuli, lazurov kmen, me pozvednout
souasn stav ducha k lepmu a je mimodn uiten, zvlt pro novka na
cest. Jestlie nkdo tento kmen nos zaven kolem krku, vyvol to ihned proces
duchovn pemny. Prv zpotku by proto ml bt noen jen v ppad poteby.
Avak lapis lazuli je dobrm zatkem pro pozitivn zmnu.

(56)

VI. Kapitola: 1970 1990

SKUPINOV KONTAKTY S MIMOZEMANY:
177

DAL KROK
(57)

Pprava na pistn
Fze a: URI
Dr. Andrija Puharich je pednm americkm parapsychologem. Pot, co se stal
znmm svmi objevy v oblasti internho lkastv, zaal se Puharich v roce 1948
vnovat vzkumu mimosmyslovho vnmn elektronickmi a neurologickmi
micmi systmy. Puharich zaloil "Round Table Foundation" (Nadace kulatho
stolu) se sdlem v Maine, kter pedstavovala zatek modernho, vdeckho
bdn v oblasti ESP. Puharich vedl vyetovn znmho holandskho mdia Petera
Hurkose, pracoval s indickm vtcem a filosofem Dr. D. G. Vinodem a
dokumentoval jako prvn bloch zasvcovac rituly mexickch Indin Chatino a
havajskch Kahun. V ltech 1963 a 1968 vedl Puharich rzn lkask zkoumn
spnch metod lby znmho brazilskho duchovnho litele a paranormlnho
chirurga Ariga.
Ji dve zaznamenal Puharich pokusy mimozeman navzat s nm kontakt. V
roce 1952 mu pedal Dr. Vinod rozshlou zprvu "Devt princip nebo sil", kter
komentovala a roziovala Einsteinv znm vzorec e = m x c2. V roce 1956 se v
Mexiku setkal s maneli Laugheadovmi ze sttu Arizona. Dr. Laughead byl
lkaem, a tak se oba mui brzy dostali do rozhovoru. Dr. Laughead vyprvl Dr.
Puharichovi, e je v Mexiku na pokyn jednoho mladho mdia, kter je ve styku s
prastarm jihoamerickm bratrstvem, je pak zase slou jako pozemsk spojovac
stanice pro mimozemsk nvtvnky. Zde v Mexiku se maj, jak mu bylo
oznmeno, setkat s "vesmrnmi bratry". Laughead ji povaoval Puhariche za
"vesmrnho bratra", avak ten se podivoval nad naivitou svch krajan, dokud o
nkolik tdn pozdji neobdrel od Laugheada dopis. V nm mu Laughead
oznamoval, e na Mesa Verde skuten pistla obrovsk vesmrn lo',
Laugheadovi navzali kontakt s bratry z vesmru a obdreli od nich poselstv pro
Puhariche. V tomto poselstv se pravilo, e setkn v Mexiku nebylo nhodn, stejn
tak jako komunikace s "Dr. V." (o Dr. Vinodovi Laughead nic nevdl): "Mme pro
tebe jet vce, mnohem vce."
Za svho pobytu v Brazlii se stal Puharich a jeho tm badatel svdkem nkolika
pozorovn tajuplnch svtel, kter se pohybovala po non obloze Amazonie. Jak
jim vyprvli domorodci, objevovala se tato svtla odedvna. Kdo jde za nimi,
me nalzt zlato, pravilo se v jedn lidov povsti. Jejch hostitel pak Amerianm
vyprvl, jak zail pistn jednoho takovho okovitho objektu a dokonce spatil
jeho posdku. Nsledujc noci se Puharichovi podailo vyfotografovat nkter z
tchto nonch svtel.
V roce 1970 se Puharich dovdl o mladm izraelskm mdiu Uri Gellerovi, kter
vzbudil rozruch nejen svoj schopnost ohbat kov ist silou vle, nbr i svmi
178

telepatickmi experimenty. Puharichv prvn dojem o Gellerovi byl ten, e Geller

stoj teprve na potku. "Jet jsi pln nerozvinul cel potencil svch sil." Uri
namsto toho hovoil o "mylenkch, kter se mi neustle derou do hlavy", a e
jeho pedkov nepochzej z tto Zem. Kdysi pistli v ltajcm tali, mli takov
sly a Uri je po nich zddil. "Ve svm mld jsem asto zail, jak se mj duch
rozdlil. Jedna polovina byla normln, druh polovina byla o malinko ostej." Uri
si rovn vzpomnal na to, e ve tvrtm roku svho ivota, kdy si hrl na
zahrad, ped sebou nhle spatil jasn zc postavu. Andrija Puharich se rozhodl
Gellera hypnotizovat, aby se dovdl vce o tomto jeho zitku z dtstv a mon
vyvolal i jeho dal, dosud zapomenut ran zkuenosti s medilnmi sklony. V
hypnotickm stavu vylil Geller tento zitek ze zahrady, k nmu dolo 25.
prosince 1949. Tehdy se v mstnosti ozval "tm kovov hlas", kter se pozdji
objevil i na magnetofonovm psku: "Byli jsme to my, kdo jsme nalezli Uriho v
zahrad, kdy mu byly ti roky. Je nam pomocnkem, kter byl vysln, aby
pomhal lidstvu. Tehdy v zahrad jsme jej naprogramovali na pt lta, ale byl
zrove naprogramovn i tak, aby si na to nemohl ble vzpomenout. Onoho dne
zaala jeho prce. Andrijo, dohldni na nj. Zjevujeme se, nebo se domnvme, e
by se lidstvo mohlo octnout na prahu tet svtov vlky. Egypt plnuje vlku a
jestlie ji Izrael prohraje, propukne vlka na celm svt." Hlas potom uvdl
kritick data pro vypuknut vlky v prosinci 1971. Geller tomu vemu nemohl
uvit, a kdy podal Puharicha o kazetu s nahrvkou, zmizela tato kazeta v jeho
ruce.
Byl podniknut druh pokus a po strategickch informacch o sinajsk vlce hlas
uvedl: "Jsi ten, kdo me nyn zachrnit lidstvo. Lid vyhod Zemi do vzduchu, ne
my. Uri, byly ti dny obrovsk sly, me s nimi provdt vechno."
Bylo zejm, e tyto ciz inteligence podporuj Izrael. Puharich pedal speciln
informace dokonce i izraelsk armd. Na dotaz, pro maj takov zjem o Izrael,
tyto hlasy odpovdly, e Mamre v Izraeli je onm mstem na Zemi, kde ped 20
000 lety poprv pistly jejich lod. Ve skutenosti ale i ada vtc v Izraeli
prorokovala mon vypuknut tet svtov vlky, a tak biblick zjeven o bitv na
konci as v rovin Megiddo (odtud vraz "Harmageddon") naznauje, e vlka na
Blzkm vchod byla nm vce, ne jen loklnm konfliktem. Ve skutenosti byly
v tto vlce ob. strany podporovny tehdejmi velmocemi dodvkami zbran. Uri
a Andrija tedy navtvili pedem uren vojensk zazen a strategick body, kde
pak pi rznch pleitostech spatili UFO, kter byla asto pedem ohlena.
Magnetofonov kazety, na nich byla tato poselstv zaznamenna, vak pravideln
mizely, nkdy dokonce jet v magnetofonu.
Toto potvrzen pozorovnmi pesvdilo Puhariche, e poselstv jsou skuten
externho pvodu a ne pouhmi projekcemi Uriho podvdom. Jednou dal hlas
pokyn fotografovat jednu lo', kter se mla objevit nad hlavnm velitelstvm
izraelsk armdy. "Ve 3.32 hodin nkdo vykikl, e nad hlavnm velitelstv armdy
je UFO. Okamit se sebhli lid a j jsem zamil svj fotoapart na tmav vejit
tleso na obloze. Fotografie pak ukzala ploch ovl, bez odraz," napsal Puharich.
Pi jednom hypnotickm sezen 5. prosince 1971 uvedl hlas, e pochz z vesmrn
lodi "Spectra", obrovsk matesk lodi, kter je umstna velmi, velmi daleko od
Zem. Hlas opt hovoil jistm druhem syntetick anglitiny a kazeta po svm
poslechu opt zmizela. Puharich, jak se uvdlo, byl vybrn pro toto posln. "Nae
179

potae studuj kadho na Zemi. Zamili jsme se na tebe, nebo t tv

schopnosti kvalifikovaly jako id8lnho a dokonalho mue pro toto posln."
Puharich potom tak obdrel sv prvn poselstv v neptomnosti Uriho. "Andrijo,
zhypnotizuj Uriho 20. dne tohoto msce. Souasn vlka je velmi dleit. Modli
se. Mr." Dvactho pak Andrija dostal konkrtn pokyny, aby se modlil za mr,
jakmile se zastav jeho nramkov hodinky, co je znamen mimozeman.
Zsti sm, zsti spolu s Urim plnil Puharich tento pokyn a modlil se na rznch
mstech v Izraeli a v Evrop za mr, jakmile mu jeho hodinky ukzaly dohodnut
"signl". O devt dn pozdji oznmil tisk vsledek poslednch mrovch jednn s
egyptskm prezidentem Anvar al Sadatem: dn vlka nebude. Kdy pak pece
jen vlka vypukla, vlka Yom Kippursk v jnu 1973, bylo Urimu a Andrijovi, kte
se prv nachzeli ve Frankfurtu, sdleno, e tto vlce nelze zabrnit, e vak
nepedstavuje dn ohroen. Jich samotnch nebude v tomto okamiku zapoteb.
I kdy toto "krizov nasazen" skonilo, spolupracoval Puharich dle s Urim. Pi
jedn komunikaci 1. nora 1972 uvedl hlas bli podrobnosti o vesmrn lodi
Spectra: "Je umstna pobl va Zem ji 800 let. Je stejn velk jako nkter
vae msta."
27. srpna 1972 sdlili mimozeman Puharichovi sv plny do budoucna: "
"Doufme, e za nkolik let budeme moci pistt na va planet. Vid ns stle vce
lid. Budeme se transformovat, a vstoupme na obnou drhu kolem Zem, a pak
budeme mt monost vstoupit do vaeho prosted.
Pli bychom si, abyste pipravili Zemi na nae pistn, masov pistn na
Zemi. Pistli jsme ji ped 3 000 lety v Jin Americe a nyn bychom opt chtli
pistt. Chceme, abyste vyprvli svj pbh; kte tomu zkuenosti s UFO.
Pouijte materilu, kter jste shromdili." Doktor se zeptal, pro chtj pistt.
"Chceme pomoci lidstvu, ale i nm samotnm. Proto se musme zjevit. Svoji energii
zskvme z tto slunen soustavy." Nebude se vak jednat o dnou invazi.
"Zem je pro ns jakmsi hitm. Nae (domovsk) planeta Hoova je 16 000krt
vt ne vae planeta."
Uriho kol spoval v tom, aby svoj veejnou informan innost pipravil lidi na
toto pistn. "Kdykoliv Uri bude hovoit o svch silch, a se zmn, e v na ivot
ve vesmru... veker materil z poslednch let vm podal jasnou pedstavu o ns. I
kdy budeme neustle s vmi, zstaneme jet nkolik let vzdleni od Zem."
Jejich vzkumy ukzaly, e by v souasn dob lid reagovali na pistn
mimozeman pouze strachem a panikou, a proto je teba pokat. V roce 1973
pak skuten dolo k vln pozorovn UFO na celm svt, k dal pak v roce 1978.
Potom pilo obdob klidu, kter trvalo do roku 1987. Hlas Andrijovi sdlil, e
pochz z potae. "Ji ped miliony let jsme nae due, tla a naeho ducha
vyjdili pomoc pota. Jsme vak kontrolovni vymi silami z opan strany,
ne se nachzme."
"Do historie lidstva jsme poprv zashli ped 20 000 lety. Piletli jsme v rmci
plnovan expedice z na vlastn slunen soustavy a k naemu prvnmu pistn na
Zemi dolo na mst, na nm jste byli v Izraeli, u dubu v Mamre v Hebronu, kde se
s nmi setkal Abraham. To je tak pvod legendy o Bom eb'ku, nebo ns
180

spatil sestupovat po eb'ku z na lodi. Nali jsme vak tehdy stopy jet
dvjch nvtvnk z Vesmru, kte pistli na Zemi ji miliony let ped nmi. Od
t doby poskytujeme lidstvu vdy jednou za 6 000 let pouen. Naposledy to bylo v
Egypt."
"elem kad existence je piblit se k Bohu. My se k Bohu meme piblit
pouze v mylence, nikoliv inkarnac, jako to mete vy, nebo my existujeme milion
let. Vae due postupuje po nejmn 100000 ivotnch stupnch (inkarnacch) na
cest k Bohu." Mimozeman nechtli Puharichovi sdlit nic o budoucnosti lidstva,
avak poradili na civilizaci, "aby si uvdomila, e vechno, co lid mus uinit,
vytesal Bh do kamene v podobn Desatera. Jm se muste dit."
Onch devt, kte Puhariche ji v roce 1952 pipravovali na jeho posln,
pedstavovalo "hierarchii celho Vesmru, vech galaxi. Rozdlovali koly pro rzn
civilizace. Nejedn se o dn bytosti, nbr o svteln koule, kter nemaj dn
tlo, nbr jsou totlnm vdomm, totln energi". Jakmile to bude nkde
zapoteb, vylou tam Puhariche s kolem vykonat ve, aby zmrnil krizi. V tom
pokraovali i po roce 1974, kdy Uri, kter doshl svtov slvy, brzy pestal mt
zjem o svj kol...
Fze b: Phyllis
Phyllis Schlemmerov, narozen v roce 1929, zjistila sv mediln schopnosti, kdy
j bylo pt let. Tehdy zemel jej ddeek a kdy Phyllis vstoupila do mrtn
mstnosti, spatila svho ddeka stt vedle mrtnho loe. To, co leelo na lku, j
pipadalo jako jaksi velk loutka ve tvaru jejho ddeka a ona nechpala, pro se
jej rodina shromdila okolo tto loutky a oplakvala nkoho, kdo pece stl vedle.
Pozdji si rozvinula schopnost paranormln diagnzy nemoc a stala se mdiem. Ve
mst Orlando na Florid si otevela "Centrum ESP", jakousi kolu, kde podala
kursy rozvjen osobnch schopnost ESP kadho lovka. V lednu 1974 se jednoho
takovho kursu zastnil i mlad mu jmnem Bobby Horne. Phyllis poznala, e m
litelsk schopnosti, dokonce "litelskou auru". Nauila jej pokldat ruce a ve
skupin se pak projevily pozoruhodn litelsk spchy. Kdy se mu podailo
bhem osmi minut vylit tkou popleninu, rozhodla se Phyllis o tom Dr.
Puhariche informovat, nebo j byla znma jeho spoluprce s brazilskm litelem
Jos Arigem. Puharich se seznmil s tmto ppadem a rozhodl se pedstavit
Bobbyho na mezinrodn litelsk konferenci, kter se mla konat v lt v
Londn.
K Puharichov rutinn metodice vyetovn patilo to, e uvedl klienta do
hypnotickho stavu a kladl mu otzky, aby zjistil, zda lze z jeho podvdom zskat
informace o pvodu paranormlnho nadn. Pi sezen se opakoval postup, s nm
se Puharich setkal ji u Gellera, akoliv Bobby o tom nemohl nic vdt, nebo
Puharichova kniha "Uri" vyla teprve v jnu 1974. Prostednictvm Bobbyho Horna
se hlsil mimozeman, kter se nazval "Corean", co bylo, jak se pozdji ukzalo,
jmno nikoliv jeho vlastn, nbr nzev jeho domovsk planety. "Pijde doba, kdy
ns bude mnoho na va Zemi," oznamoval Corean. "Chceme bt vtni, a
pijdeme. Pijdeme rdi. Nemuste se nieho obvat. Pili jsme ji dve. Ctme, e
ns pozeman nemohou akceptovat, nepijmaj to, co nastane. Vybrali jsme
nkter z vs jako sv prostednky. Vai lid mus uvidt, aby uvili." Bobby, jak
zjistili, byl jednm z nich. Byl doveden k Phyllis, aby se probudily jeho mediln a
181

litelsk schopnosti. Corean: "lovk je zmaten. Zem se nachz ve velkch

potch. My pichzme v lsce, abychom pomohli." Jak se zdlo, Puharichv
kontakt s mimozemany prostednictvm Uriho nyn pokraoval prostednictvm
Bobbyho. Pi pprav konference litel pozval Dr. Puharich jejho organiztora
sira Johna Whitmora do New Yorku, aby ho seznmil s Bobbym. Setkn se
zastnil britsk autor a badatel v oblasti ESP Lyall Watson. Prostednictvm Boba
se opt ohlsil Corean, kter opakoval sv poselstv. Navc pedvedla Phyllis
magnetofonov psek se zznamem mediln zprvy, kterou obdrela ped nkolika
dny od jist bytosti jmnem "Ryr": "Hovome o Tech, o Centru ti, pived' dalho,
stanete se Trojkou, obklopte srdce. Potkme Tetho za vaich osm, pak bude vae
Trojka kompletn." A zprva vypadala velmi popleten, byl jej smysl pozdji
vysvtlen: "Setkn v New Yorku 6. dubna 1974 - do tdne po zprv od Ryr - se
m stt zrodem skupiny t, kter se skld z Puhariche, Phyllis a sira Johna.
Bobby naproti tomu svj kol ukonil. V ervnu se sice jet spolu s nimi zastnil
konference v Londn, potom obdrel plhodinovou osobn zprvu, v n mu bylo
vysvtleno, jak velk odpovdnost na nm bude spovat, bude-li nadle
spolupracovat. Bobby odmtl a msto nho se novm prostednkem - "kanlem"
mimozeman stala Phyllis. "Ryr" se jet jednou ohlsil jejm prostednictvm, po
nm pak dal bytost jmnem "Tom". Tom uvedl, e Ryr je pota, zatmco on sm
m dui a "pochz z druh strany vaeho vdn o Svtlu". Tom ji informoval pi
setkn trojky na Bahamch koncem ervna o dvodech, kter je svedly
dohromady. Jsou "prvnm stejnm bodem" celosvtovho plnu, jeho citem je
informovat svt o existenci mimozemskch civilizac, o jejich myslech a pipravit
jej tak, a dozraje as, na "pistn". "Mme potebnou techniku, abychom vm
pomohli," prohlsil Tom, "ale je velmi obtn pomhat lidem, kte nev tomu, e
existujeme. Oni vak potebuj nai techniku, aby peili." Proces roziovn
lidskho vdom podle Toma ji zapoal. 16. jna 1971 vstoup svt do Novho
vku. Na celm svt se nyn budou rodit dti s paranormlnmi schopnostmi,
kter, jako v ppad Gellera, se budou projevovat nejrznjm zpsobem a
otevou tak vdom lidstva paranormlnu. "Tm se stane lidstvo postupn
otevenjm pro prci, kter byla vykonna - vdy ji po mnoho tisc let
pracujeme na tom, aby se rozilo vdom." Dr. Puharich, sir John a Phyllis podle
Toma pracovali na tchto a podobnch kolech ji v mnoha inkarnacch na mnoha
planetch. K tto skupin ml patit i Bobby, kter vak ze strachu ped
odpovdnost selhal. Dostane ale jet jinou p1eitost. Procento selhn u bytost,
kter se dobrovoln inkarnovaly pro slubu na Zemi, je pomrn vysok v dsledku
fyzickho charakteru tto planety a jejho vvoje. Ve skutenosti pouh dv
procenta inkarnovanch mimozeman sprvn spln sv posln a slou danmu
plnu. Existuje ovem monost, e se toto se vstupem do Novho vku zmn a e
se tomuto kolu budou vnovat jet jin stejn, jako se tomu nyn vnuj oni, tj.
"bytost" (jak nazvali Phyllis), sir John a "Doktor". Pozvn byl i Dr. Watson, avak z
osobnch dvod se nemohl ke skupin pipojit.
Pi jednom dalm sezen, k nmu dolo 18. ervence 1974 v dom Dr. Puhariche v
Ossiningu ve stt New York, Tom prohlsil, e se domnv, e tentokrt "nen
mon, aby nae mise ztroskotala, nebo tentokrt mme na Zemi nov fyzick
bytosti, kter ns budou podporovat, aby se n zmr podail. To zde nikdy dve
nebylo. Nikdy pedtm jsme nemli k dispozici tento komunikan systm, kter vy
nyn mte." Plnovan pistn, jak uvedl Tom, bude "fyzickou, viditelnou udlost,
kter se uskuten bhem devti dn vude na tto planet. Pistane mnoho
182

rozlinch typ lod, z nich vystoup bytosti a vms se mezi lidi. Nkte z tchto
mimozeman zstanou na Zemi jako uitel, jin pak po urit dob opt odejdou,
aby pracovali v jinch oblastech, nebo planeta Zem se pak v pravm slova smyslu
zane vyvjet."
"Toto pistn," pokraoval Tom, "bude ,nvratem Krista', nebo kad z vs a
kad z ns m Krista v sob. To se stv kolektivnm vdomm. lovk konen
vystoup z temna..." Mimozeman pinesou Zemi technologii, aby mohla
zvldnout sv problmy, avak pedevm pinesou duchovn pomoc. "Vibrace du"
se zv, lid zskaj pklad, jak maj ve svm srdci probouzet lsku. Zem je
jednou z nejmn rozvinutch planet tto galaxie, na n pichzej due, aby se
jim dostalo pouen. "Tragdi tto planety je jej fyzick hustota. Je jako baina, je
zatuchl a bytosti v n uvznou. S va pomoc uinme ze Zem leh planetu.
Energie, kter z n vychz, bude vyslna do vesmru a bude pispvat k tomu, aby
se povznesla rove vdom jinch planet." Pomal vvoj na Zemi, jak pravil Tom,
brn v souasn dob evoluci galaxie a dokonce celho vesmru. Phyllis byla od
dtstv, podobn jako Uri, pipravovna na to, aby se nyn podlela na tomto
"mistrovskm plnu". V roce 1963 j byl dokonce do mozku vsazen implantt, kter
psob jako "pekladatel". Na otzku, zda toto "bioinenrstv" nenaruuje jej
svobodnou vli, prohlsil Tom, e tomu tak nen, jestlie k tomu bytosti projev
ochotu ped svm narozenm. Kdy se Phyllis pozdji probrala z tranzu, vyprvla,
e byla v tto dob dovedena ped jakousi "kosmickou radu", "Radu devti", kde j
byl ukzn a vysvtlen Vesmr. Nepochybn se jednalo o onch "Devt", s nimi
navzal Dr. Puharich kontakt ji prostednictvm Dr. Vinoda. Tom pi jedn dal
seanci prohlsil, e je "mluvm Devti" a e se u tto Devtky jedn o univerzln
hierarchii, o pm projevy Boha. On sm se v dvjch asech zjevoval a
vystupoval tak pod jmny Harmarkus, Tum nebo Atum.
V listopadu pak pilo prvn nasazen cel skupiny. Jak sdlil Tom, od 8. listopadu
do 12. prosince bude na Blzkm Vchod akutn nebezpe vlky, a bude proto
zapoteb, aby se tam vydali a svoj "prac Svtla" uinili ve, co je zapoteb k
odvrcen tohoto nebezpe. "Nam nejdleitjm kolem je zachovn planety
Zem," prohlsil Tom. "Jestlie neuinme ve, co je v naich silch, abychom
zadreli toto znien, dojde za 200 let ke globln ledov dob. Proto je dleit
pipravit lidi na toto pistn, nebo pak vm budeme moci pedat onu technologii,
j je zapoteb pro zchranu lidstva. Pedpokldme, e zashneme do vaich
televiznch systm, abychom tak zalarmovali lidstvo. Na tom pracujeme a spolu s
nmi tak nov skupina mimozeman, kte pochzej z planety Ashand. Mli
byste podit film pro ppravu lid. Avak to vechno mus pokat, jestlie se situace
na Blzkm Vchod vyhrot. Tam se rozhoduje o vaem osudu."
2. listopadu se skupina sela v Ossiningu, aby vypracovala pln tto cesty. Tom jim
doporuil, aby uskutenili dv cesty. Pi prvn cest by se mli pohybovat ve
vzdlenosti do 2 500 kilometr okolo Moskvy a pak by mli sami navtvit sovtsk
hlavn msto, pi druh cest by pak mli pmo odjet do Izraele. Prvn cesta se
mla uskutenit zatkem listopadu, druh pak zatkem prosince. To bylo nutn
proto, jak uvedl Tom, e hrozilo nebezpe zavleen velmoc do konfliktu. USA
plnovaly spolu s Angli zsah, aby zabezpeily dodvky nafty, SSSR jednal s nou
o ppadn podpoe Arab, aby v tomto citlivm bodu svta byla zachovna
rovnovha sil. "A jestlie do toho bude zataen v nrod, Rusko a na, bude to
zatek svtov vlky," prohlsil Tom, "a to by byl zatek konce." Oblouk kolem
183

Moskvy ml uklidnit zjiten emoce sovtskch politik. "Mete tak zabrnit

nkterm rozhodnutm, kter by veden sovtskho Ruska rdo pijalo. Vae
ptomnost bude pinet Svtlo a zdrav lidsk rozum." Byla proto stanovena trasa
New York - Helsinky - Varava - Ankara - Tehern - Moskva - Koda - New York.
Vyhldka na to, e dojde k vlce, byla podle Toma devadestiprocentn. "Domnv
se tedy, e existuje reln nadje na to, aby se tato vlka ve svm rozsahu omezila
na lokln konflikt?" zeptal se Andrija Puharich. "Ano," odpovdl Tom,
"prostednictvm va ptomnosti, prostednictvm energetickho pole vs t."
Krom toho, jak uvedl Tom, se mli ve svch meditacch soustedit na americkho
ministra zahraninch vc Dr. Henry Kissingera, na nho byl plnovn atentt.
5. listopadu 1974 jednal Kissinger s egyptskm prezidentem Anvarem al Sadatem v
Khie. O dva dny pozdji odjela cel skupina, tj. vdec, aristokrat a mdium, do
Helsink, aby zde zahjila svoji vlastn mrovou misi. innost se soustedila na denn
meditace na silovch bodech, po nich asto nsledovaly nov "channelingy"
pinejc nov pokyny od Toma a od "managementu", jak jej nazvala Phyllis. Tom
skupinu informoval o probhajcch diskusch v Kremlu a piel s instrukcemi o tom,
jak "nkte lenov Rady nyn konen pichzej ke zdravmu lidskmu rozumu,
avak nemaj jet vtinu. Proto je nyn dleit, abyste v ptch dnech
prodlouili sv meditace, abyste uvedli vechny sovtsk vdce zapojen do tto
vci do sprvn vibrace."
Po skonen cesty je mohl Tom ujistit, e tato cesta byla spn. "Rusov ji
nepotaj s tm, e by zashli. Stali se stabilnjmi a na zklad va cesty nyn
plnuj, e se budou vce zamovat na svj vlastn nrod a na sv blzk spojence."
24. listopadu pokraovala tato trojice ve sv mrov misi a odletla do Izraele. Jak
uvedl Tom, Izrael je zcela zvltn msto na tto planet, a to nejen proto, e Izrael
je zem, v n zane tet svtov vlka, pokud k n dojde, ale je to tak zem, kde
dolo k poslednmu pokusu mimozeman o pozvednut vdom lidstva v postav
Jee Nazaretskho. id, pravil Tom, jsou geneticky spznni s mimozemany,
zvlt s civilizac planety Hoova, a proto jsou skuten vyvolenm nrodem. Zde
se mus rozhodnout, a tak se rozhodne o osudu lidstva, zde dojde k
Harmageddonsk bitv, konenmu boji mezi armdami Svtla a silami Temna.
Stt Izrael se skld z lid, kte pili ze vech konin svta, prohlsil Tom, a proto
pedstavuj nrody Zem. Kdo chce ovlivovat makrokosmos, mus zat u
mikrokosmu. Tom: "Jestlie budeme pohlet na Vesmr jako na celek a dvat se na
Zemi jako na ern bod ve Vesmru, kter brn jeho rozvoji a zastavil rst du, je
by se jinak mohly mnohem vce rozvjet, a jestlie pak pohldnete na Zemi a dvte
se na ni jako na Vesmr a na Izrael jak na zemi reprezentujc tento celek, pak je
jasn, pro je tak dleit pijt k nrodu, kter v sob m vechny nrody, abyste
napomohli dalmu rozvoji vech nrod," vysvtlil jim Tom, kter pak jet hovoil
o historii Zem, djinch idovskho lidu a o mimozemskch zsazch.
Mezopotmie, kterou historikov povauj za kolbku vech civilizac, byla osdlena
skupinou, kter pochzela z atomov civilizace Aksu. Kolem roku 2 000 ped nam
letopotem podnikla Hoova dal pokus o povznesen vdom Zem a vybrala si pro
tento el jednu skupinu uvnit Mezopotmie, kterou vedl Abrahm z Uru. C1em
tohoto experimentu bylo vytvoit pokroilou skupinu lid, kter by byla schopna vst
ostatn lidstvo do dalho evolunho cyklu. Zdokonalili proto genetick kd
Abrahmovch dt a dali jim za kol, aby se smsili se vemi rasami svta a aby
184

tak zdokonalili jejich genetick materil a aby svm uenm zvyovali lidsk
vdom. To je tak smysl pase v Bibli, podle n bylo Abrahmovi eeno: "Stane
se otcem mnoha nrod." Tento pln vak ztroskotal na tom, e Abrahmovi
potomci se pli pizpsobili mstnm okolnostem svch hostitelskch zem. Dal
pokus byl podniknut ve 13. stolet ped nam letopotem s Mojem. Moj odvedl
Abrahmovy potomky z jejich domova do ciz kultury a vydal pro n zkon, kter se
stal zkladem jejich nboenstv a kter obsahoval vechny prvky kosmick etiky.
Clem tyicetiletho putovn po pouti bylo vytvoit generaci, kter nebude
ovlivnna hostitelskou zem, a vystavit idy zkouce dvry a vry. Jejich vra v
Boha byla pos0ena a zaloen jejich prvnho sttu bylo velmi slibn a do doby, ne
byli podrobeni a v zajet pak zapomnli na svj pvod. Ptm zsahem pak byla
Jehovova inkarnace jako Jee Nazaretskho, kter podal svmu lidu pklad
lovka pro pt fzi evoluce a pklad uplatnn principu lsky. Je nebyl
pochopen. Kdy ztroskotalo povstn id proti mskm dobyvatelm, kter bylo
pokusem o optn vytvoen svho sttu v bval velikosti, byli rozehnni mezi
vechny nrody, s nimi pak sdleli sv znalosti, svj dmysln duch a krsu svho
umn, ani by se tentokrt dopustili t chyby, e by se zekli sv identity. Po dva
tisce let si uchovali sv tradice a svoji identitu. Zaloen sttu Izrael v roce 1945
bylo prvn pleitost od doby jejich rozptlen, aby splnili sv star posln. Jeliko
vak je ji pli pozd uskutenit pvodn pln postupn evoluce, plnuje nyn
Hoova okovou terapii, ppravu lidstva, po n dojde k masovmu pistn. Proces
tto ppravy se tentokrt neuskuteuje prostednictvm jedince, jako byl Moj
nebo Je, nbr skupinami jedinc, kter civilizace Hoova vybavila silami. Uri byl
pouze jednm z nich. Zrove ml bt podniknut pokus pozvednout vdom Izraele
jako holografii lidstva, co by mlo dsledky pro celou planetu. Znien Izraele by
naopak mlo za nsledek znien celho lidstva.
Dr. Puharich se otzal, zda existovalo spojen mezi mimozemskmi civilizacemi a
Atlantidou. Tom sdlil, e prvn kulturou, kterou mimozeman na Zemi zaloili,
byla kultura Aksu v Tarimsk kotlin severn od Tibetu. To bylo kolem roku 32400
ped nam letopotem. Tato civilizace se zniila sama a ti, kdo peili, zaloili
civilizaci Atlantidy, jej nzev byl odvozen od jmna Altea. Po zniku Atlantidy pak
ti, kte to peili, zaloili kultury Egypta, Uru a ny. Mnoho Altean/Atlanan je
dnes inkarnovno, a sice nejen do lidskch tl, nbr i do tl delfn. Jak uvedl
Tom, zde je tak pvod star babylonsk legendy, podle n byl Ur zaloen rybou
jmnem Oannes a touto rybou byl prv delfn. Nordick rasa pochz z civilizace
Ashand, zatmco ernoi jsou pvodnmi obyvateli tto planety.
Tom uvedl, e se nyn nachzme v dob apokalypsy, piem jde o to, zabrnit
postupnmu oteven sedmi peet. V prosinci 1971 zaaly ppravy na nvrat
Jehovy jako kolektivnho Krista. "Jestlie se vm poda nastolit lsku, porozumn
a harmonii, nemus se otevt tvrt pee, nemus bt zatroubeno na sedm trub,
kter omm zhubu lidstva." 11. prosince 1974 odletla tlenn "bojov
jednotka" zpt do USA, tentokrt vak ne zcela spokojena se svmi vsledky.
Po nvratu do Ameriky se dovdli, e nebezpe nen jet zcela zaehnno a e se
mus jet jednou vrtit do Izraele, aby odvrtili nebezpe, kter hrozilo Izraeli o
velikonocch roku 1975. "Na tuto dobu je plnovn tok na Izrael. Avak meme
vm slbit jedno: jestlie vae modlitby, vae obtavost, a tak pomoc onch
civilizac, kter s vam souhlasem pracuj pro Svtlo, tentokrt zabrn vlenm
akcm, bude nrod Izraele navdy zachovn." 7. bezna Tom oznmil, e ada
185

udlost me vst k velk ofenzv proti Izraeli koncem msce a e kolem 13.
bezna maj bt opt v Izraeli. Existuje dokonce nebezpe, e Srie, Libanon, Egypt
a Jordnsko pouij raket. Situace je tak vn, e maj vytvoit skupinu Sedmi,
podle sedmi zmk apokalypsy, a tato skupina Sedmi by mla bt hologramem pro
dal sedmiky na svt. Trojici se podailo pro tento projekt zskat mezinrodn
uznvanho parapsychologa Dr. Lyalla Watsona, Dr. Neila Hitchena a orientalistu a
metafyzika profesora Dr. Jima Hurtaka. Sir John pivedl do Ossiningu svoji enu
Colette. Denn ve 3.00 a 9.00 hodin newyorskho asu mla cel skupina, kter v
tto dob pobvala v Puharichov dom v Ossiningu, provdt patnctiminutov
meditace. Mli pitom poloit modr krystal, kter Puharich dostal od Jos Arig a
kter byl nadn livmi silami, na mapu Izraele a soustedit se na tento krystal.
Tomovo proroctv, e se situace na Blzkm vchov koncem bezna vyhrot, se
ukzalo pravdiv. Jestlie svtov veejnost jet zatkem bezna vkldala velkou
dvru v obnovenou mrovou misi Dr. Kissingera, pak tyto mrov plny
americkho ministra zahraninch vc ztroskotaly a ministr se zklamn vrtil 24.
bezna zpt do Washingtonu, zatmco Egypt inel zbranmi stejn jako Izrael. Ji v
listopadu Tom oznmil, e Kissinger nebude mt bhem esti msc spch, a jet
ped odchodem Trojky z Izraele Tom prohlsil, e situace zstane stabiln pouze pro
pt ti msce.
12. bezna se v Izraeli setkali Andrija, John a Phyllis. Jejich prvnm clem byl
Nazaret a potom Megiddo, co bylo, jak jim Tom sdlil, prastar silov centrum, na
nm po zniku Atlantidy pistla vesmrn lo uprchlk a pitom vytvoila krter,
z nho vytryskl nov pramen. Kdy v Megiddu "naerpali energii", pokraovali ve
sv misi na severn hranici Izraele se Sri a Libanonem. Denn meditovali
synchronn se svoj newyorskou "zkladnou". Potom se od Toma dovdli, e byl
plnovn nov atentt na Dr. Kissingera a e mu ve svch meditacch a modlitbch
maj vyslat ochrannou energii. 23. bezna meditovali v blzkosti Knessetu,
izraelskho parlamentu v Jeruzalm, ped nm se Kissinger pokusil pimt
izraelskou vldu k tomu, aby vrtil Egyptu zem vmnou za pslib bezpenosti.
Rezignovan Kissinger se pak vrtil zpt do Washingtonu. Jak vak stejnho veera
poznamenal Tom, bylo tm alespo zaehnno nebezpe atenttu, kter by vyvolal
zsah USA. 28. bezna 1975 Tom prohlsil, e "ptch est nebo sedm dn se
budeme pohybovat na tenkm led". Sdlil jim, e v okolnch sttech je na Izrael
nameno devt atomovch raket. "Jestlie se nm poda pevst Izrael pes
vechny obte a do vaeho msce ervence, bude nrod Izraele navdy
zachovn," slbil Tom. 30. bezna se skupina ubytovala v jednom hotelu v Tiberas s
vhledem na Golansk viny. Jak jim sdlil Tom, mla krize vyvrcholit ptho
veera kolem 21. hodiny. Vichni ti opt meditovali, podporovni svoj "posilou" v
Ossiningu. "Modlme se s vmi," prohlsil Tom. Potom po dlouhm ekn, se ozvaly
prvn zblesky nadje: "Egyptsk raketa je demontovna... (pestvka) ... Libanon
je vyazen ... (pestvka) ... a dn ze ty (raket) v Srii nefunguje ... s
ostatnmi temi maj pote." Potom se konen ozvalo spsn hlen: "Pouze se
temi se o to nepokus. Jsme zde. Chpete, e bychom v tto vci nikdy nemohli
bt spn, kdybyste nebyli s nmi?" 1. dubna lil Tom situaci protivnk Izraele:
"Syan nyn in Rusy odpovdnmi za to, e zmaili jejich plny tm, e dodali
rakety, kter nefungovaly, zatmco Rusov vytkali Syanm, e s tmito raketami
neumj zachzet." Ani druh pln, zniit Izrael otrvenm vod Jordnu, nevyel,
nebo mimozeman, jak alespo tvrdil Tom, dematerializovali kontejnery s jedem.
186

Skupina se mohla s pocitem tchy vrtit zpt do Ameriky. Za dva tdny vak mli
opt pijet a zstat zde a do konce ervence.
V ervenci skuten dolo ke zmrnn napt v krizi na Blzkm Vchod. Egypt i
Izrael byly ochotny k stupkm a v z mohl Kissinger prohlsit zstupcm tisku,
e smlouva o Sinal je pipravena k podpisu. Jet jednou se tak podailo zabrnit
tet svtov vlce.
P.S. Phyllis nyn ije v Izraeli a povauje za svj kol vytvet zde nov vdom,
kter by se pak odtud ilo po cel planet.

(58)

Galacteus - bezasov cesta

Na potku byla skupina duchovnch hleda, kte se seli v Pai koncem
edestch let, aby zde provdli meditace, naslouchali slovm filosofa a
zasvcence I. J. F Appel-Gueryho a aby prostednictvm interdimenzionln telepatie
komunikovali s duchovnmi bytostmi vych rovn.
Kdy I. J. P Appel-Guerymu bylo dvanct let, navzala s nm kontakt kosmick
bytost, kter jej provzela inicianm procesem, jen doshl svho prvnho
vyvrcholen Kosmickm zasvcenm ve vku 18 let a jen mu umonil pstup k
dalm rovnm existence a vdom. Appel-Guery pak vnoval svj ivot vzkumu
interdimenzionlnho styku prostednictvm, jak ho nazval, transcendentlnho
procesu.
Studoval prodn vdy a umn na Sorbonn. Nkter kulturn komparativn studia
vedla k poznatku, e filosofie, nboenstv, vda a umn byly na potku jedno a
e se teprve pozdji rozdlily, a dokonce se dostaly do rozporu. Studoval
nboenstv a duchovn tradice a zkoumal jejich spolenou podstatu.
Brzy se okolo Appel-Gueryho soustedilo nkolik prvnch zjemc z akademickch
kruh v Pai. Vytvoila se skupina, kter se snaila nejen teoreticky, ale i
prakticky doshnout poznn. Pro Appel-Gueryho byla skupina sjednocenm polem,
jeho pstupnost vi Vesmru, vdom a energie zmnohonsobovaly recepn
schopnosti kadho jejho jednotlivho lena. A skuten byla tak pijata prvn
poselstv.
V roce 1970 bylo poprv oznmeno, e skupina na dkaz ptomnosti
interdimenzionlnch sil obdr informaci o uritm datu a uritm mst, kde bude
mono spatit UFO. Od t doby se UFO pro tuto spolenost staly "ptelskou
souasnost, kter ns hld a kontroluje z urit vibran rovn, kter je odlin
od t, v n obvykle ij lidsk bytosti. Jedn se o transcendentln ptomnost,
kter nm pipomn, e ve Vesmru nejsme sami a e pedevm nejsme pouze
tlem ze smrtelnho masa, nbr tak jistm nositelem energie, jeho se musme
nauit kontrolovat a rozumt mu."
187

Vesmrn lodi, jak se dovdli, pochzej rovn z interdimenzionln oblasti:

"Kondenzovan lodi se nachzej v rezonanci s kondenzovanmi tly. Neviditeln
lodi se nachzej v rezonanci s podstatou Boha, s vibrac."
Skupina obdrela konkrtn koly pro praktickou prci Svtla. Cestovala po celm
svt, aby na kosmicko-tellurovch silovch mstech zasazovala krystaly a tm
vytvela celosvtovou krystalovou s, s jej pomoc se mlo lit terick tlo
Zem. Potom vznikla kontaktn s, kterou vyadovaly bytosti Svtla, s nimi byl
Appel-Guery ve styku od svho dtstv. Vytvoili nco, co kniha "Urantia" nazv
"teledifuzn st", tj. pole telepatickch komunikac, kter spojuj rovinix Tvrce s
rovinami tvor a Stvoen - s, jak naposledy existovala na Zemi ped 200 000
lety, pedtm ne se urit hierarchie vzbouily proti Bomu du.
Jeliko chtli tuto s vybudovat v istm prosted, odsthovala se skupina na
venkov a vytvoila v jin Francii venkovskou komunu. Nakonec se vak rozhodli, po
skonen tohoto studijnho kroku, e si zvol slunnj a pvodnj msto. Na
plachetnicch projeli jin st Tichho ocenu a po vnitnm oitn a duchovnm
sept si vybrali ostrov Bora-Bora ve Francouzsk Polynsii za svj domov. Zde
chtli prohloubit vsledky svch dvjch zkuenost, pipravit pdu pro nov
zkuenosti a koly.
Tichomosk ostrovy jsou ve skutenosti geologicky jet velmi mlad a podle
starch tradovanch povst jsou pozstatky zatopenho kontinentu Mu i Lemurie.
Jak se dovdli, civilizace na Mu mla svj pvod v koloniztorech, kte pili z
Plejd, nazvanch "Manahuna" - "lid tajemnch sil".
Po spnch zkuenostech se ivotem v komun si skupina na ostrov Bora-Bora
vytvoila mal rj na Zemi. Byla to spolenost, kter byla navenek
charakterizovna futuristickm stavebnm slohem, vnitn vak duchovn
disciplnou. Tato spolenost ila psn vegetarinsky, pravideln meditovala a
pstovala cvien jgy a harmonizan gymnastiku s clem oistit vnitn spojen "kanl", pozvednout kvalitu energie, kter jim nakonec dovol cestovat z prostoru
do asu a z asu do nekonena. "Nae cesta ns pivd na druhou stranu asu,
take si vytvme spojen mezi minulost, ptomnost a budoucnost. Syntzou
tradic, kadodenn realizac a neomezenou inspirac objevujeme vazby, kter spojuj
ve navzjem a lovka se zdrojem. Komunikace s jinmi dimenzemi nm
umouje provat vnitn transformaci, kter ovlivuje nae vztahy k ostatnm a k
okolnmu svtu." "Skupina kosmickho spojen", kter se nazvala Galacteus, byla
plodn. Jej spojen s tvrm zdrojem se projevovalo v mrovm ivot komuny a v
kosmick architektue, divadle a umn. Nyn je clem skupiny Galacteus spojit se
pro vzjemnou inspiraci s jinmi skupinami na celm svt sledujcmi podobn cle.
K tomu dochz podle tto skupiny v souladu s "Velkm plnem" nadchzejcho
kontaktu lidstva s duchovn hierarchi. "Vme o mnoha kontaktovanch osobch
v souasn dob a pracujeme na optnm sjednocen rznch
mimozemskch sil do jedn mezigalaktick konfederace." Tak bude podle
skupiny Galacteus mono vytvoit globln pole, kter me napomoci pechodu
Zem do tvrt dimenze.
Tento Program planetrn koordinace obsahuje vizi sluebnch stedisek, kter
budou zajiovat pstup k poznatkm pro vechny kontaktovan osoby, kter se
zapojily do "Planetrnho programu optnho spojen" s vdomm, e poselstv
188

kadho jednotlivce je harmonickou soust celho globlnho plnu,

spojenm krystalu vdom a jakhosi "pracovnho mostu", kter koordinuje
vzjemnou vmnu a ppravu nsledujcho kroku, a tak aktivn st vech
kontaktovanch spoleenstv a skupin, kter umouje setkat se se stejn
smlejcmi na celm svt, kte pracuj na te vci.
as apokalypsy, v nm se - jak uvd Galacteus - nachzme, je pedevm dobou
vnitn pemny a vnitnho rozhodnut. Vznamov znamen apokalypsa "zjeven"
a toto zjeven nyn pichz k rznm skupinm. Avak pouze forma tohoto zjeven
je odlin, jeho pramen je stejn.
Aby "sv" zjeven uinil srozumitelnjm, vytvoil Appel-Guery ve spoluprci s
kreslem Sergio Macedou kresbu, kter zprostedkovv hlubok vdn v asto
surrealistickch formch a ndhernch barvch. "Bezasov cesta" je vlastn
histori skupiny Galacteus, histori skupiny sdruen okolo jednoho lovka
inspirovanho mimozemany, kter se oiuje v jednom malm rji a pipravuje
pchod Novho vku. Chaos na Zemi se mezitm zvyuje, negativn sly zu. Dve
ne dojde k Velkmu nepokoji, k transmutaci negativnch sil, shromd se
vyvolenci k "velk mutaci" na jedn hoe svho ostrova, aby byli pijati do vesmrn
lodi k "beztn reintegraci" a transformaci fyzickho tla, aby nakonec, ve vnm
spojen s Nekonenm vdomm, osdlili Novou zemi.

(59)

Mise Rama:
SOS pro lidstvo
Byl to vlastn pouh experiment. Sixto PazWells navtvil v Lim pednku
prezidenta perunsk Teosofick spolenosti, Dr. Viktora Yanese Aguirreho, v n se
hovoilo o vznamu mimozemskch poselstv na prahu Novho vku a byla zde
tak zmnka o Eugeniu Siragusovi a Enricu Castillo Rinconovi. Sixto Paz byl od
dtstv pipraven na navzn kontaktu a toto tma jej tak neustle fascinovalo.
Jeho otcem je Carlos Garca Paz, velk prkopnk vzkumu UFO v Peru a zakladatel
Perunskho stavu pro meziplanetrn vztahy (IPRI), kter tak uspodal
Aguirreovu pednku jako reakci na experimenty NASA o navzn styku s
mimozemany pomoc radiovch vln. Ji ve vku jedencti let zail Sixto Paz na
cest do koly podivnou phodu. Nhle nad nm letl velk kulat stn, kter
slyiteln bzuel, nae Sixto na krtkou dobu ztratil vdom. A se s nm pak udlo
cokoliv, mlo to pozitivn vliv: Sixtovy dosud spe prmrn vsledky ve kole se
zlepily a stal se dokonce premiantem tdy.
Kdy mu bylo 17 let, zaal Sixto studium jgy pi "Mezinrodn spolenosti pro
Bosk uskutenn" (SIRD). Tam se nauil zkladn techniky meditace, pranayamy
(dchno, relaxace, mantra-jgy, koncentrace a hatha-jgy.
Aguirreho pednka inspirovala Sixto Paze, aby se sm pokusil o navzn
kontaktu s mimozemany. 22. ledna 1974 se v ptomnosti sv matky a sestry
189

posadil do rodiovsk obvac mstnosti, zaal s jogistickm dechovm cvienm,

uvolnil se a otevel. Neuplynulo ani 15 minut, kdy jeho prav pae zneklidnla,
uchopila nechtn tuku, penesla ji na papr a zaala divoce neiteln pst. Matka
mu neustle podvala nov papr, a ruka nalezla jeho sted a napsala velmi iteln
tiskacmi psmeny: "OBYTN MSTNOST DOBR PRO SDLEN. MEME HOVOIT
O UFO VE VA ZEMI. JMENUJI SE OXALC A POCHZM Z MORLENU, SATELITU
JUPITERA. MEME NADLE NAVAZOVAT SPOJEN" Sixto byl fascinovn i ohromen
tmto kladnm vsledkem svho pokusu o komunikaci.
Nsledujcho veera se o tomto ppadu hovoilo natolik, e pi ptm pokusu bylo
ptomno dvacet ptel a len rodiny. Opt se ozval Oxalc, kter slbil: "MEME S
VMI NAVZAT KONTAKT, ABYCHOM DOKZALI, E SE JEDN O SKUTEN
KONTAKT A NIKOLIV O PRODUKT VAEHO PODVDOM. ZEPTEJTE SE NS, NA CO
CHCETE. ODPOVME NA VECHNY OTZKY..."
Sixtv bratr Charlie se zeptal, kdy se uskuten fyzick kontakt. "DOSTAVTE SE 7.
NORA VE 21.00 HODIN VEER 60 KM JIN OD LIMY, POUZE TI, KTE JSOU ZDE
PTOMNI, SPATTE NS, ZSKTE DKAZ NAEHO KONTAKTU A UVIDTE, E JE
ZAPOTEB..."
Skupina skuten spatila UFO, kdy se vydala 7. nora do Chilky, 60 kilometr
jin od Limy. Pesn ve 21.00 hodin se objevil kovov stbit kotou, na jeho
stranch byla oranov, modr a lut svtla. Kotou zstal stt ve vi 80 metr
nad skupinou. Mladci zeteln rozeznali pl tuctu malch kabinovch oknek a za
nimi dokonce i siluety lidskch bytost.
Objekt vyzaoval vysok teplo. Skupina reagovala hystericky a i Sixto poctil strach.
Kontakt byl tedy reln, a pipi reln, ne aby jej bylo mono poprat. Sixto se
pokusil navzat s vesmrnou lod styk. Kdy se ponkud uklidnil, napsal:
"NEBUDEME DLE SESTUPOVAT, NEBO JSTE SE JET NENAUILI OVLDAT SV
EMOCE. PIPRAVME VS NA JINOU DOBU A NA JIN MSTO." Asi po patncti
minutch lo zaala stle vt rychlost rotovat a zmizela smrem k Tichmu
ocenu, v mstech kde, jak se pozdji Sixto dovdl, byla podmosk zkladna
mimozeman.
Pes pesvdivou adu svdk narel Sixto doma stle jet na skepsi ze strany
svho otce, kter se nemohl smit s tm, e vyvolen pro kontakt s mimozemany
byl jeho syn a nikoliv on, dlouholet ufolog. Na otzku, jak m reagovat, odpovdl
Oxalc Sixtovi pi pt komunikaci: "Nikoho se nesnate pesvdovat, nejmn ze
veho pak sv vlastn pbuzn. Zkuenost a dkaz se dostane tm, kdo maj
dostatenou duchovn otevenost a potebnou skromnost. Dostane se jich vm,
nebo jste ochotni splnit jist kol... Hledme lidi, kte chtj poznat dvod naeho
objeven na va planet a kte jej mohou pochopit bez pedsudk. Za tmto
elem hledme mlad lidi, kte mohou kad den znovu zanat, kte mohou ve
dosavadn hodit pes palubu, aby dali pednost ist existenci a prav hodnot
vc..." Pesto Oxalc souhlasil s tm, aby Sixtovu otci podal dkaz. Byl stanoven
nov termn pro dal pozorovn, a sice 14. nor 1974.
I kdy se tato akce, pvodn zamlen jako osobn pozorovn, nakonec vinou
Garci Paze stala masovm vletem pracovnk IPRI a tato spousta zvdavch, ale
tak nedisciplinovanch lid ruila energii, dolo za ptomnosti tm 100 len
IPRI k psobiv ukzce. Dv men vesmrn lod proltly ve vi pouhch 30
190

metr nad hlavami lid a pak opt stoupaly v pravm hlu vzhru, aby nakonec
zmizely na obloze. O nkolik minut pozdji se s bzuenm piblila obrovsk
matesk lo doutnkovho tvaru, s barevnmi svtly na stranch, kter se pomalu
otela na obloze, potom vzltla s pomalu se zvyujc rychlost vzhru a zmizela na
obloze.
Sixto, utvrzen definitivn ve svm pesvden touto psobivou demonstrac,
pokraoval v zapoatch komunikacch. V poselstvm pedvanch v tto fzi mu
Oxalc vysvtloval dvody pchody mimozeman. Zem, jak uvdl Oxalc, se
nachz od vzniku lidstva v jakmsi belskm kruhu. Ji mnoho milion let se
neustle na tto planet objevovaly vysoce rozvinut civilizace, kter vak opt
zanikly v dsledku pchy a egoismu svch obyvatel. Neustle dochzelo ke ztrt
duchovnch hodnot a ke vzvn hmoty a vd. I dnes, jak uvedl Oxalc, stoj lidstvo
opt ped volbou pokroku, nebo zniku. Mimozeman jsou zde s poselstvm
nadje, aby nm poskytli monost uskutenit zmnu k lepmu. Do naich
zleitost vak pmo zasahovat nesmj. Jsou leny Galaktick konfederace vysoce
rozvinutch svt a jejich zkony zakazuj, aby vy rasa pmo zasahovala do
"vnitnch zleitost" nzko rozvinut rasy. Proto se ns takto nepmo sna
vyburcovat.
Zemi hroz nebezpe, jestlie vstoup do tvrt dimenze. V takovm ppad by do
Zem mohl narazit asteroid, co by zpsobilo zmnu v jejm elektromagnetickm
poli. Vechny atomov reaktory nachzejc se na Zemi by pak vybuchly v etzov
reakci a tto katastrof by padla za ob vt st lidstva. Pozeman, kte
peij, by vak byli nalodni na obrovsk matesk lod a tam vykoleni, aby po
svm nvratu na Zemi mohli zaloit Nov vk.
Do ervence 1974 se objevilo ji est osob, kter navzaly styk s mimozemskmi
vdci prostednictvm automatickho psan a kter nyn touto cestou dostvaly
poselstv. Sixtovi bylo oznmeno, aby se pipravil na "Xendru", aby se nkolik dn
ivil pouze ovocem a aby se pouze se esti pteli odebral do pout v oblasti
Chilca. Kdy tam skupina dorazila, postavila stany. Sixto si jet vzpomn, jak
hovoil s jednm mladkem ze skupiny ... kdy se nhle objevil sm v blzkosti
jednoho starho dolu ve vzdlenosti asi 1 000 metr od tbora. Prv kdy se cel
zmaten chtl obrtit, zpozoroval za jednm kopcem jaksi podivn svtlo, jeho
intenzita se zvyovala. Kdy se piblil, spatil Sixto jakousi "bublinu" ve tvaru
plmsce a o prmru asi 10 metr. Pozoroval toto zvltn svtlo, kdy tu z nj
vystoupila jaksi postava. Sixto dostal strach a chtl utci pry, avak byl jako
ochromen. Potom uslyel ve svm nitru zeteln hlas: "Poj!" Po tet vzv
vstoupil do svtla. Bylo to jako jaksi druh energetick zdi a kdy j prochzel,
poctil, e ztrc vhu, zmocovala se ho zvra a dlalo se mu patn. Tlem mu
pronikalo zvltn teplo, poctil tlak na ele a na iji. Potom poznal, e ona postava,
kter ped nm stanula, byl Oxalc. Oxalc mu sdlil, e nemus mt dn obavy a e
prv proel Xendrou, svtelnm prahem do jin dimenze. Kdy vystoupili z
Xendry, krajina se podstatn zmnila. Sixto stl ped jasn osvtlenm mstem s
kupolovitmi domy. Bylo to msto Krystal, hlavn msto Morlenu, kter znme jako
Jupiterv msc Ganymd, jak mu vysvtlil Oxalc. Potom spatil lidi. Vypadali stejn
jako Oxalc: byli vysoc 180 cm a dva metry, mli dlouh hladk vlasy a orientln
rysy v oblieji. A spatil tak jet jin rasy ...

191

Jak uvedl Oxalc, pochzeli obyvatel Morlenu pvodn z hvzd Betelgeuze, Bellatrix
a Rigel v souhvzd Orion. Ped vce ne 40 000 lety opustili jejich pedkov sv
domovsk svty a ped 20 000 lety dorazily jejich lod do na slunen soustavy.
Na Ganymdu v t dob neexistoval dn ivot a pouze za pomoci sv techniky
upravili tento svt natolik, aby byla mon kolonizace. Pomoc krystalickho
materilu, kter nalezli na Jupiterov msci lo, vybudovali sv krystalov msta,
zsti ukryt pod povrchem.
Morlen je zen radou "Dvancti staein" a je lenem "Velk galaktick
konfederace". Jeho obyvatel pekonali egoismus a soukrom vlastnictv a panuje
zde jaksi druh duchovnho superkomunismu.
Sixto si neme vzpomenout, jak dlouho na Morlenu zstal. Avak jet dve, ne
se pipravil na svj nvrat, sdlil mu Oxalc, e m na Zemi plnit urit posln. V
Xende mu ukzal jako na obrazovce cel jeho ivot od narozen a tak budoucnost.
Uvidl kosmickou katastrofu, nuklern vbuchy, evakuaci. Sixto k o vzniku tto
katastrofy: "Vidl jsem, jak se vyhrocuj sociln problmy ve svt.
Prodnch katastrof pibvalo, dochzelo k obdobm sucha a k zplavm. A
to vechno bylo dsledkem toho, e vzruen mysli zpsobuj
koncentrovan negativismus nad zemmi a e se planeta jako iv bytost
sna setst ze sebe nemoci zpsoben lidmi. Vidl jsem Zemi, jak se
vzpr, nebol' jej krev, eky a moe, byly otrveny a ona byla odsouzena k
smrti. Potom jsem uvidl, jak se stalo to, co bylo nevyhnuteln: ada havri ve
skladech zbran a havri atomovch reaktor zpsobila pohromy a lovk si pli
pozd vzpomnl na svoji marnou pchu, kter tm byla vinna." Kdy Sixto vystoupil
z Xandry, jeho ptel ji mezitm dorazili k dolu, nebo zpozorovali svtlo za
kopcem. Podle pozemskho asu byl patnct minut neptomen.
O dva tdny pozdji mlo est len tto skupiny monost projt Xendrou.
Tentokrte li k dolu spolen, spatili svtlo a uvidli objekt bannovho tvaru,
kter se vznel nad jejich hlavami. Pomoc energetickho pole byla skupina
promtnuta do zasedac mstnosti 24 staein Nejvy rady Galaktick
konfederace. Spatili 24 bytost rzn velikosti, rasy a podoby, ze vech vak
vyzaovala nepedstaviteln moudrost a laskavost. Nad jakmsi oltem, kter byl
vyhraen pro "Nejvy bytost", spatili "Davidovu hvzdu", univerzln symbol, a
tak trojzubec, symbol vvoje. Kad ze esti len skupiny obdrel zvltn
poselstv. Misti hovoili o Bohu, kterho nazvali "Neproniknutelnm", a tak o
tom, jak si lovk utvoil jeho podobiznu, je je projekc jeho vlastnch zjm a
slabost. Jin Mistr prohlsil, e nov lidstvo vznikne v Jin Americe, kontinentu
Novho vku; tet se pak zmnil o tom, e Je Kristus je i jimi uctvn jako Syn
Bo, e sestoupil z vych rovn z lsky k lidem na Zemi, aby pomohl lidstvu
dostat se ze stadia nevdomosti tm, e se dotkal jejich zatvrzelch srdc.
Nakonec se vech est dovdlo dvod svho pozvn na Nejvy radu. Bylo jim
eeno, e se maj vrtit na Zemi a zaloit misi Rama. Slovo "Rama" znamen
"Slunce na Zemi". Komunikan most, kter byl ji vytvoen, m bt zachovn,
rozen, zdokonalen a nakonec oitn, nebo ti, kdo se pod1ej na tto misi, maj
bt budoucmi uiteli lidstva. Skupina projde adou seleknch proces a zstanou
pouze ti, kdo budou odvn a nezitn.

192

"Vy mlad... stejn jako statisce dalch mision Svtla, osvobote se od

organizac a struktur, kter by mohly ohrozit spch, zvlt pak pokud jde o
spch v oblasti pouen vlastnm pkladem, lskou a porozumnm. Nedovolte
nikomu, aby vs zahnal do zkch a podrval vai slubu. Bute pravdomluvn a
vdy pipraveni podlet se na vzniku Novho lidstva, kter se ji dnes rod z istoty
vaich idel." Pi pozdjch kontaktech obdrela skupina speciln mentln
techniku, sv kosmick jmna a jemn krystaly cesia. Jsou-li krystaly pouity v
jejich tle, pomohou lpe absorbovat ultrafialov zen z centra galaxie, kter
dopad na nai Zemi na prahu Novho vku. Dovdli se tak, e pyramidy v Gize
byly vybudovny potomky tvrt, tj. atlantick rasy. Tato rasa mla svj pvod v
hybridnch bytostech z mimozemskch koloni, kter se pokusily vytvoit na
Atlantid svoji vlastn civilizaci. Bhem ady katastrof, kter nakonec vedly k zniku
Atlantidy, vybudovaly tyto bytosti pyramidy jako akumultory energie ke
znovuobnoven ztracen rovnovhy Zem. Pozdji je kn vyuvali pro inician
ely.
Koncem ervence odjela skupina opt do Chilky, aby se tam oddvala meditacm,
kter je nauili mimozeman. Povimli si jasnho svtla za jednm kopcem, li tm
smrem a spatili vesmrnou lo, kter zde pistla. Z UFO vystoupila bytost 2,5
metru vysok, obleen do odvu podobnho lyask kombinze. Mla platinov
svtl vlasy spadajc na ramena, mrn zeikmen oi a vraznou bradu. Tato
bytost vak nepila z Morlenu, nbr z Apu, jedn planety v soustav Alfa
Centauri, kter je od Zem vzdlena 4,3 svtelnch let. Byl to Antar Sherart, velitel
flotil UFO mise Rama.
Antar Sherart pozval vechny tyi do okovit lodi. Ta byla uvnit jasn osvtlena,
avak nebylo mono zjistit dn zdroj tohoto svtla. Ti bytosti, stejn velk jako
Antar Sherart, sedly u ovldacch pult. Uprosted vesmrn lodi se nachzel velk
vlec. Antar vysvtlil tyem ptelm, e kol mise Rama spov v tom, aby
napomohla osvobozen lid z otroctv a usnadnila jim cestu do tvrt dimenze.
lovk by mon mohl odvrtit zhubu, kdyby zmnil svoji mysl. Kdyby se
zbavil svho egoismu a il pro zbytek lidstva. Kdyby namsto vlastnho prospchu
nastoupila lska k blinmu.
Antar Sherart podal skupinu, aby se pt dostavila na msto jmnem
Marcahuasi, co je nhorn rovina ve Stednch Andch, kde se nachz kl k
probuzen lidstva. Marcahuasi je reliktem prastar zanikl kultury, kter se
projevuje mohutnmi kamennmi sochami. Dle Antar Sherart ohlsil skupin
celosvtov rozen psobnosti mise Rama prostednictvm tisku.
Po agenturnch zprvch o misi Rama picestoval v z panlsk novin J. J.
Benitez. Na zklad zprostedkovn mimozeman spatil 7. z 1974 vesmrnou
lo, vrtil se zpt do panlska a napsal knihu o tto skupin: "UFO: SOS pro
lidstvo". Brzy se vytvoilo na celm svt vce ne 600 skupin Rama. Ve vlastnm
Peru organizuje Rama masov meditace a iniciace v pouti.
V ervenci 1979 mlo 700 osob monost projt Xendrou a bt zasvceno. Cesty
zakladatel po celm svt vedly ke vzniku dalch skupin Rama v cel Jin
Americe, ve Spojench sttech a ve panlsku. V roce 1983 obdrel Sixto kol
vytvoit mezinrodn spolenost a bylo mu tak oznmeno pedn "Knih B1ch
odv", knihovny "Velkho blho bratrstva", s nm m mise Rama tsn kontakty
193

a s nm mimozeman koordinuj svou pozemskou misi. Velk bl bratrstvo tvo

v dualit s ernou l Vnitn vldu svt ili planetrn hierarchii.
26. bezna 1989 obdrela mise Rama potvrzeni od mimozeman, kter bylo
zapoteb pro novou fzi jej innosti. Sixto Paz pozval reportry z celho svta do
Chilky, aby se stali svdky demonstranho letu vesmrn lodi. A oni pijeli.
Rozhlasov stanice v rznch latinskoamerickch zemch podvaly zprvy v pmm
penosu, byly ptomny televizn spolenosti z Miami v USA, Dominiknsk
republiky, Argentiny a Peru, a tak destky novinovch dopisovatel, kdy se lenov
mise Rama usadili do kruhu a meditovali. Potom, pesn ve 20.00 hodin, se objevil
prvn objekt: zc kotou, kter asi po dobu deseti minut provdl nejblznivj
manvry a pak opt zmizel. Ve 22.00 hodin se toto pedstaven opakovalo podruh
a ve 24.00 hodin potet. V nsledujcch dnech se tato udlost stala titulnm
tmatem vech vznamnch perunskch list. (Vlevo: List Expreso 28. bezna
1989).
Pro navazuj mimozeman kontakt s docela obyejnmi a prostmi lidmi, tzali
se reporti. Odpovd': Obyejn lovk je obrazem cel masy lid, kte mus platit
za egoismus nkolika mlo osob. Poselstv z tchto kontakt jsou urena pro
veker lidstvo a jejich elem je osvobodit je od souasnho tlaku, do
nho se dostalo v dsledku nevdomosti. Veker lidstvo se mus
pipravit na zmnu, kter se bl mlovmi kroky, pizpsobit se j a
obnovit rovnovhu. Tato krize je ekonomickho a spoleenskho charakteru,
nebo chyb humanismus a lska k blinmu. Naproti n stoj mise lsky, nebo
"Rama es amar" = Rama znamen milovat.

(60)

Ganymd
"Morlen" neboli "Ganymd" je skuten vznamn msto, odkud pochzej UFO, a
existuje ada svdectv, kter potvrzuj vpovdi mise Rama. Ganymd byl uvdn
jako msto pvodu mimozeman ve zprvch Dina Kraspedona a Charlese Silvy.
Gordon Creighton citoval v asopise Flying Saucer Review kontakt t student
Lasallovy univerzity v Mexico City s nvtvnky z Jupiterova msce Ganymd. Ti
spatili 23. srpna 1965 velkou vesmrnou lo po pistn a setkali se se leny jej
posdky, vysokmi 210 cm (viz Sixto Paz a jeho vpovdi, s. dlouhmi vlasy,
modrma oima a kovovmi overaly. Studenti byli pozvni k letu ve vesmrn lodi a
dopraveni na "obrovskou kosmickou stanici, stejn velkou jako cel univerzitn
arel". Let probhal naprosto bez jakhokoliv hluku a posdka jim telepaticky
sdlila, e vesmrnou lo d silou mylenek. V kosmick stanici se setkali s
pozemany vech ras, dokonce i s brazilskou rodinou, kter zabloudila v dungli a
byla zachrnna mimozemany.
2. listopadu 1966 se s UFO setkal americk idi kaminu Woodrow Derenberg na
cest dom do Mineral Wells v Zpadn Virginii, a to pmo uprosted silnice ped
jeho kaminem. Z vesmrn lodi vystoupil jaksi lovk tmav pleti, vysok asi 185
cm, s mrn ikmma oima. Ten pozdravil Derenberga se zkenma rukama na
194

prsou a pohldl idiovi zpma do o. Derenberg uslyel v hlav jaksi hlas, kter
mu sdlil, e se cizinec jmenuje Indrid Cold a pochz z planety "Lanulos v galaxii
Ganymd". Patrn bylo mnno msto jmnem Lanulos na Ganymdu, nebo
galaxie Ganymd neexistuje a popis mimozemana souhlas s daji, kter uvd
Sixto Paz. Tm tak setkn skonilo, avak Indrid Cold slbil, e se opt vrt. V
nsledujcch mscch ml Derenberg adu dalch kontakt a byl nakonec
dopraven na Lanulos a tam pozvn do jednoho krsnho msta, kter pipomnalo
msta Orientu.
V roce 1972 vyla v Peru kniha "Navtvil jsem Ganymd - divupln svt UFO",
jejm autorem byl Yosip Ibrahim, Perunec idovskho pvodu. Kniha, kter pak
vyla jet v 18 i 19 dalch vydnch, vyprv o jednom starm mui jmnem
Pepe. On a jeho ena byli leny jedn spirituln skupiny a asto cestovali do Indie.
Kdy zemela Pepeho ena, uchlil se Pepe do osamlch oblast And, kde se
vhradn vnoval meditacm. Jednoho dne se dostal do styku s mimozemany,
kte pochzeli z Jupiterova msce Ganymd. Ti jej dopravili na svoji planetu. Po
svm nvratu navtvil Pepe, kter se rozhodl nadle t stle na Ganymdu, rodinu
svho ptele Yosipa Ibrahima. Vyprvl Ibrahimovi ve, co zail s mimozemany a
co se od nich dovdl. Na rozlouenou mu vnoval mal pstroj nabit slunen
energi, s jeho pomoc s nm bude moci navazovat spojen. Ibrahim, jeho ena a
dv dti byli fascinovni a zrove i nadeni prbhem svho ptele a rozhodli se,
e rovn budou t na Ganymdu. Pepe jim sdlil, e se mus intenzvn
pipravovat a systematicky zvyovat svoji vibraci. Posledn ppravy je oekvaly v
Indii. Vesmrn lo je dopravila z Limy v Peru do Hanglipuru v Indii, do odlehlho
kltera na jinm okraji Himlaj. Po dvou letech aura len Ibrahimovy rodiny
jevila pznaky toho, e nyn mohou t na Ganymdu. Avak jet pedtm, ne
navdy opustil tuto planetu, napsal Yosip Ibrahim dv knihy: ve zmnnou knihu,
kter shrnovala veker poznatky, je mu sdlil Pepe, a dle men publikaci s
nzvem "Moje ppravy na Ganymd".
Podle Ibrahima pochz pinejmenm vtina obyvatel Ganymdu neboli "Krlovstv
Munt" ze "lut planety", z Lucifera/Maldeku/Mallony, kter kdysi existovala mezi
Marsem a Jupiterem a o n se dovdme z mnoha zprv o kontaktech s
mimozemany. Od pradvnch dob udrovali styky se Zem a dili vvoj lidstva.
Kdyby na Zemi dolo ke katastrofm, mli bt vyvolen lid vzati na palubu jejich
vesmrnch lod a dopraveni na Ganymed, kde se mli vykolit pro lohu vdc
"novho svta", "Novho vku".
O nkolik let pozdji napsal Ibrahimv ptel, len hnut Rosenkrucin Dr. Jos
Rosciano knihu, v n popisoval sv vztahy s Yosipem Ibrahimem a uvdl poselstv
mimozeman z Ganymdu, kde se hovoilo o tom, e by pozeman mli radji
t bez atomov energie. Prostednictvm automatickho psan byl Dr. Rosciano ve
styku nejen s Ibrahimem, kter byl v tto dob ji na Ganymdu, nbr i s
mimozemany a se svatm Frantikem z Assisi. Dr. Rosciano zaloil v Lim
spirituln skupinu s nzvem Pax Novae. Dalm znmm lenem skupiny Pax
Novae je Anton Ponze de Leon z Cuzca, bval stedn editel perunsk televize,
kter po svm odchodu do dchodu zaloil sirotinec a domov pro star lidi. Jejich
provoz financoval z prodeje sv knihy "Staec promluvil". De Leon v tto knize
hovo o svch zitcch s Blm bratrstvem a prastarmi moudrmi mui na tajnch
mstech v Andch. Anton udroval ptelsk styky se skupinou k vznamnho
Itala, kter byl ve styku s mimozemany, Eugenia Siragusy. Tato skupina ila v
195

dungli pobl Macchu Picchu. To opt dokazuje vzjemnou propojenost scny UFO
a osob, je navzaly kontakt s mimozemany.

(61)

Adonai
Dal skupinou, udrujc ptelsk styky s mis Rama, je panlsk "Asociacin
Adonai", tj. Sdruen kosmickho bratrstv. Adonai m leny po celm svt a k
jejm clm pat rovn sousteovn zprv o pozorovn andl a mimozeman
a o stycch s nimi od zatku djin, setkn osob a skupin po celm svt, je
navzaly kontakt s mimozemany, a rovn uvdomovn si mimozemskho
pvodu lidstva a pprava na pchod naich "starch brat" a na Nov vk.
Sdruen Adonai zaloil v roce 1983 Licerio Moreno, kter byl pro tento kol
pipraven adou telepatickch kontakt s mimozemany. Sdruen m sdlo v
Desojo (Navarra), co je vesnice v severnm panlsku a zrove "silov msto", k
nmu byl Licerio doveden mimozemany. Od t doby navtvilo sdlo sdruen 35
osob, je navzaly styky s mimozemany a je sem vtinou vesmrn brati tak
pivedli. asto pineli Morenovi poselstv, je mu v dan okamik poskytlo dal
pomoc, nebo mu podali dkaz toho, e jeho telepaticky pijat informace byly
sprvn.
Okolo stediska Adonai se brzy utvoila spolenost. Deset rodin se selo a zaloilo
venkovskou komunu, kter se zabvala "biodynamickm" zemdlstvm a ozaovala
semena sadby pyramidovou energi. Vzorem pro tuto komunu je ivot starch
essenskch dovch spoleenstv. Tato spolenost Adonai je rovn vydavatelem
spis Adonai, co jsou mal, zdarma zaslan seity zabvajc se tmatikou
ezoteriky a metafyziky. Dosud vylo celkem 27 tchto svazk, mj. k tmatm, jako
je probuzen onch 144 000 "slunench tanenk", inkarnovanch mimozeman,
kte pipravuj spoleenskou zmnu na Zemi; dle k tmatm slunen
kosmogonie, slunenho zasvcovn a slunen meditace, a k nvtvm
mimozeman v biblickch dobch.
V interview se panlskm listem "Elche Domingo" o mimozemanech prohlsil
Licerio Moreno: "Mimozeman navazuj s pesnou logikou a altruistickm
myslem kontakt s takovm lovkem, jen tento kontakt nevyhledv z pouh
zvdavosti. Nai innost definujeme podle Jeovy zsady: `Hledej sm sebe a
zbytek ti bude dn.' Ped kontaktem s naimi starmi bratry musme hledat sami
sebe. Je pravda, e mme kontakty s mimozemany. Dleit jsou pitom pro ns
pedevm nae fyzick kontakty s nimi, nebo dnes existuje dost oportunist,
samozvanch osvcenc a arlatn. Afe nejlep kontakt je i nadle kontakt s nmi
samotnmi, nebo uvnit ns dme mnoho hledanch odpovd z mnoha minulch
ivot. Neoekvme, e se staneme svatmi i Mistry, ale usilujeme o to, aby do
naeho projevenho i neprojevenho ivota pronikla harmonie a lska. Typologie
mimozeman sah od bytost slunen hierarchie, kosmickch mistr z istho
vdom, a po fyzick bytosti, jako jsme my pozeman, jejich tlo je vytvoeno
na zklad uhlku nebo kemku. Vechny tyto civilizace jsou zeny a koordinovny
196

Galaktickou konfederac. Pedpokld se, e i nae Zem se pipoj k tomuto

svazku, jakmile vye sv zkladn problmy, tj. hlad, nespravedlnost a vlku.
K jednomu z poslednch fyzickch kontakt skupiny dolo 18. srpna 1988 v Peru pi
spolenm setkn se leny mise Rama na ostrov Sillustani v jednom andskm
jezee. Clem bylo zskat od mimozeman odpovd' na otzku, zda se podailo
uskutenit projekt, kter byl v telepatickch zprvch oznaovn jako "Kd 33" a
kter se tkal spojen mezi pozemskou a mimozemskou hierarchi. Symbolem
takovho sjednocen, jak se dovdlo sdruen Adonai, je Davidova hvzda se
dvma trojhelnky, piem vrchol jednoho z nich smuje nahoru a druhho pak
dol. Podle pedanch zprv by takov sjednocen mlo bt umonno
prostednictvm "Harmonick konvergence" v srpnu 1988, m zane pro Zemi
nov fze jejho vvoje, Nov vk. Tento nov cyklus je pro Adonai zrove
potkem nvratu Krista. Datum 18.8.1988 spatil Moreno ji tyi roky pedtm na
monitoru potae, kdy jedna vesmrn lo z Orionu peletla nad vesnic a
naruila dodvku elektrickho proudu. Kdy byla dodvka proudu obnovena,
objevilo se na monitoru toto datum.
Signl mimozeman byl zachycen a byl pozitivn. Uvedenho dne, 18.8.1988,
fotografovali lenov sdruen Adonai dv trojhelnkov UFO nad jezerem, z nich
jedno mlo vrchol trojhelnku obrcen smrem nahoru, druh pak smrem dol
...

(62)

Operace 23: Skupina vstupuje do vesmrn lodi

Tenerife, Kanrsk ostrovy, 15. kvtna 1975. Skupina skldajc se z lka,
podnikatel, fotograf, prmyslnk, potaovch odbornk, jednoho novine
jednoho pednho astronoma doshla konen vytouenho kontaktu s
mimozemany. V oznmen dob na jednom mst v blzkosti Santa Cruz de
Tenerife provdly vesmrn lod po dv hodiny manvry vekerho druhu.
Po adu msc tato skupina, jej lenov ji zsti mli sv osobn zkuenosti s
UFO, podnikala ve, aby navzala spojen s ufonauty, nejdve pomoc telepatie,
potom prostednictvm automatickho psan a nakonec pomoc planety (deska
Ouija). Skupina sestvala z vench oban Kanrskch ostrov, mu, kte byli
fascinovni etnmi pozorovnmi UFO a chtli tomuto jevu pijt na kloub.
leny skupiny byli: Csar Rodriguez Mafiotte, odborn lka v oboru rehabilitace a
traumatologie, Jos Manuel Santos Brito, odbornk v oblasti cizineckho ruchu,
Sergio Gutirrez Morales, astronom tenerifsk observatoe, Jos Manuel Sabina
Castellano, editel podniku cizineckho ruchu, Jess Artal, editel velkho
turistickho podniku, Jos Louis Gonzlez Prez a Michael Horst Ostrovuski,
profesionln fotografov, Jaime Caballero, leteck technik, Jos Julio Rodrguez
Garca, inenr-elektronik a radista-amatr, Lorenzo Rodrguez, odbornk v oblasti
vpoetn techniky, novin Fracisco "Paco" Padron a Emilio Bourgn.
197

15. kvtna 1975 se komunikace konen zdaila. Nejdve pichzely odpovdi v

nesrozumiteln "ei", avak potaov odbornk Rodrguez si poviml, e se jedn
o potaov jazyk. Kdy byla takto umonna domluva, byla poloena otzka,
odkud pichzej. "Ze Saturnu", znla odpovd'. Astronom Morales poloil otzky
tkajc se astronomickch daj o Saturnu a odpovdi byly naprosto pesn. "A vy
dte UFO, kter lid vdaj nad Zem?" znla dal otzka. "Ano, ale jsou zde tak
jin, z Uranu, Pluta, Venue a dalch planet mimo slunen soustavu." "Ale mohli
bychom vs spatit?" "Ano, dnes v noci v 00.30 hodin." "Kde?" "Los Campitos."
Skupina nebyla schopna slova.
Bylo 21.00 hodin. Na cestu se vydali: Emilio Bourgon se svmi dvma dtmi,
Francisco Padron, Jos Brito, Jos Castellano a jeho ena a Jess Artal se enou a
synem, celkem deset osob. Vichni byli vzrueni, ale zrove skeptit. Vzali si s
sebou planetu. Ohlen hodina se blila, avak iroko daleko nebylo nic vidt.
Zeptali se planety. Odpovd': "Nedlejte si starosti. Nachzme se nad Peru, ale
pesn v 0.30 hodin budeme na mst." Bylo pesn 0.27. Jet chtli vdt: "Kolik
vesmrnch lod pilet a z kter strany?" "Pt lod o prmru 30 metr a kad s
estilennou posdkou. Ti pilet z jihu od Las Palmas a jedna pes Las Palmas,
pt pes vysla Radio Nacional." Pesn v 0.30 hodin se na jihu objevila ti UFO,
kter peletla ve velk vce nad mrakodrapy. tvrt lo' se objevila ve smru Las
Palmas. Ptou lo', jak se pozdji dovdli, spatila ve stejn dob manelka Paco
Padrona nad vys1aem Radio Nacional.
Ufonauti je potom prostednictvm planety podali, aby se dvali na zliv. O
nkolik minut pozdji se tam nachzelo pt UFO, seazench vedle sebe, a setrvalo
tam po nkolik minut. Potom se lod rozltly a obrovskou rychlost se navzjem
kiovaly. Cel ukzka trvala dv hodiny.
V nsledujcch tdnech se dovdli, e jim odpovdal robot jmnem "OPAT-35". K
dalmu pozorovn dolo na pli La Tejita na jihu ostrova. 9. ervna 1975 OPAT35 oznmil: "Dostavte se ihned do La Tejity ve 23.30 hodin. "Dojde k vaemu
osobnmu kontaktu s lod, kter zde pistane." Emilio Bourgon, Jos Brito a Paco
Padron se vydali na cestu a na udanm mst spatili nad moem jaksi svtla.
"Jsme zde," bylo jim sdleno prostednictvm planety. Na dkaz toho se na kad
"lodi" rozzilo obrovsk svtlo, kter osvtlilo pl tak, jako by byl den. Skupina
potom vidla, jak lod opt zmizely. lenov skupiny nastoupili do auta a chtli
odjet zpt, kdy si povimli, e ji bylo 3.15 hodin... akoliv cel demonstrace
trvala pouze 30, nanejv 45 minut.
"Byli jste u ns, v na lodi", sdlil pozdji OPAT-35. Svteln paprsek vs uspal.
Byli jste 35 minut fyzicky v na vesmrn lodi." Mui to chtli pesn vdt a
nechali se hypnotizovat. Paco Padron si v hypnotickm stavu vzpomnl, jak letl "v
oranov a namodrale svtcm tunelu" do lodi. Jak nhle spatil jakhosi ble
odnho mue s kosmickou pilbou, kter jej dovedl do modrav kruhov mstnosti
se temi kulatmi oknky. Jak byl potom vyetovn na jakmsi stole a byla mu
nasazena pilba s 23 kabely. Nikdo s nm nehovoil. Potom se opt vidl na svtc
chodb, nakonec v automobilu, stle jet s fotoapartem v ruce. Oba jeho partnei
zaili nco podobnho.
Potom pinesl Paco Padron k vyvoln svj infraerven film. Mezi nonmi snmky z
ple se skuten nachzely nkter obrzky, kter pinejmenm pedstavovaly
198

vzvu. Fotografie z vnitku UFO? "Pravohl obrazec je ostr, tm dokonal. Nen

to dn neklidn objekt, dn rozmazn," domnval se fotografick odbornk.
"Tento snmek byl pozen v na vesmrn lodi. Ta postava je jeden len na
posdky," prohlsil OPAT-35.
OPAT-35 oznmil pt kontakt na 23. 10. 1975, opt v La Tejita. Byly podniknuty
dkladn ppravy, vznikla "Operace 23" jako pokus o zaznamenn kontaktu vemi
dostupnmi vdeckmi prostedky. K pli smli pouze Emilio Bourgon a Paco
Padron. Jos Garca, Horst Ostrowski a Lorenzo Rodrguez instalovali ve vzdlenosti
10 kilometr kontroln stanici. Dostavilo se mnoho zvdavc, mezi nimi i
profesionln fotografov skupiny okolo Pereze. Ve 21.20 hodin se nad moem
objevil obrovsk svteln paprsek, kter vjovit osvtil cel horizont, z vln se
vynoila bl vesmrn lo, kter pak o nco pozdji bezhlun zmizela. Bylo
pozeno nkolik pozoruhodnch fotografi. Svteln paprsek bylo mono vidt a v
Puerto de la Cruz na zpadnm pobe ostrova, existovaly stovky svdk. Podobn
jevy pozorovaly v listopadu 1976 a v beznu 1979 statisce lid na ostrovech
Tenerife a Gran Canaria.
Komunikace pokraovala. Byl navzn styk s bytostmi z Uranu, kter byl pociovn
jako velmi ptelsk. Zsti bylo tak pouito automatickho psan jako prostedku
komunikace.
Uraan odpovdali i na technick dotazy, hovoili o svch pstrojch, zpsobech
pohonu, vesmrnch lodch, o svm svt. Uvedli, e Zemi navtvuj ji nkolik
tisc let. Pokud jde o stupe vvoje, jsou daleko ped nmi, maj sice fyzick tla a
fory, avak mohou tak operovat na jinch rovnch a dimenzch, mohou se
zhmotovat a odhmotovat mimo prostor a as. Jsou leny "Svazu galaktickch
svt".

(63)

Skupinov snmek s UFO

Lotysko, SSSR, 3. srpna 1983, 23.00 hodin: Na promend u ple znmho
lotyskho lzeskho stediska Jurmala pobl Rigy vldne pln ruch. Tisce lid se
prochzej podl pobe, poslouchaj hudbu promendnho koncertu a vychutnvaj
dovolenkov shon. Je jasn, tepl letn noc. Nhle je veern ruch peruen, ozvaj
se vkiky, tisce pohled se obrac smrem k non obloze nad moem. Jsou
svdky zvltnho kazu.
Destky svtel, snad asi edest, se vynoilo odnikud, vytvoilo jakousi pyramidu,
potom obrazec ve tvaru doutnku a nakonec bumerang. Po 55 minutch opt svtla
zmizela neznmo kde.
Svdkem tto vzruujc udlosti byl tak mlad rusk hudebnk Nikolaj evenko
(31 let). Tento zitek mu nedal klidu, strail jet po mscch v jeho hlav. Chtl
se dovdt, co se skuten za tmito tajuplnmi ltajcmi objekty skrv.
Prostednictvm ptel se dovdl o Normundu Konrdu Harrisovi (26 let),
199

tanenkovi Riskho baletu, kter m mediln schopnosti: Pi seancch

mimozeman hovo prostednictvm svho mdia a odpovdaj na dotazy. Nikolaj
pak navtvil adu seanc s Normundem a dovdl se pekvapiv informace:
UFO, jak sdlil Normund, pochzej ze systmu Feta. Pichzej jako "Janosovy
dti", jsou ve spojen s duchovnm uitelem jmnem Janos, kter se v nejblich
letech objev v Egypt. Ten, kdo s nimi chce navzat spojen, mus opakovat kd D1
D2A0 ("D" jako eck psmeno "delta") v duchu jako zakvadlo mantra. To oteve
vnitn kanl pro duchovn spojen. Dal UFO bude moci Nikolaj, jak uvedl
Normund, spatit 22. ervna 1985 kolem 02.00 hodin rno na pli Baltickho moe
pobl vesnice Duntes v Lotysku.
Spolu se temi pteli, kte se rovn zastnili seance, odjel Nikolaj do Duntes, 80
kilometr od Rigy. Vzrueni ekali vichni tyi, tj. ob eny Nataa a Leima, Nikolaj
a Laimin mu, baskytarista Alexander Rajuninka, na jedn dun na pli. Potom,
pesn v 02.00 hodin, se na horizontu objevil zc bod, kter se pomalu pohyboval
smrem ke skupin, pak se nhle zastavil a zstal viset ve vzduchu. Objekt byl te
vt ne Msc. Vichni tyi nyn zeteln rozeznvali jeho strukturu: kotouov
tvar, dv svtla na jeho povrchu a lehkou kupoli. Nikolaj, kter si s sebou vzal svj
fotoapart, podil ti snmky, kdy se nhle z pomalu se kymcejc vesmrn lodi
uvolnila mal sonda. Fotografie se zdaily a ukazuj v poped hrdou "kontaktn
skupinu", kter se pro tyto snmky rychle obrtila. Po tech minutch opt objekt
zmizel stejn rychle, jako se objevil. "Nevypadalo to p1i hmotn, spe nco jako
svteln materie," domnval se Nikolaj.
Jak uvedl Normund, m se pt UFO objevit pro skupinu Janos 3. srpna 1993 v
03.00 hodin rno v blzkosti vesnice Dlavas v Lotysku.

(64)

VII. Kapitola: SSSR, 1989-1990

OTEVEN KONTAKT
(65)

Rusov e zhadu UFO

Americk ufolog profesor Dr. Allen Hynek z Chicagsk univerzity a vedouc
"Studijnho stediska UFO" prohlsil, e jednou z vc, j se nejvce obv, je to,
aby jednoho dne nevstal a nenael v novinch titulek "Rusov e zhadu UFO".
Takovto zprva by podle Hynka byla pro Ameriku vt ranou ne oznmen startu
Sputnika 1 v roce 1957.
"Nad zemm Sovtskho svazu byla pozorovna UFO," prav se ve veejnm
prohlen sovtskho ufologa Dr. Felixe Jurjevie Zigela, profesora kosmologie na
200

Moskevskm institutu letectv a kosmonautiky a jednoho z vdeckch kolitel

sovtskch kosmonaut v roce 1981. "Jedn se o objekty vech monch tvar:
velk, mal, ploch, kruhov. Mohou zstat stt ve vzduchu a potom odlett
rychlost 100 000 kilometr za hodinu. Ltaj bez nejmenho umu tm, e okolo
sebe vytvej vakuum, kter je chrn ped shoenm pi vstupu do zemsk
atmosfry. Maj zhadnou schopnost zmizet a znovu se objevovat. Mohou erpat
energii z naich zdroj, ochromit nae elektrrny, nae radiostanice, nae motory, a
pitom nezpsob dnou trvalou kodu. Takovto dmysln technika me bt
pouze dlem jaksi inteligence, kter daleko pedstihla inteligenci lidskou." Uvedl,
e ve svm potaovm archivu v Moskevskm institutu letectv a kosmonautiky
m pes 50 000 hlen o UFO, mezi nimi t sedm ppad pistn UFO a navzn
kontakt v okol Moskvy od ervna 1977 do z 1979. Byly pitom pozorovny ti
typy mimozeman, co z na strany po prostudovn ppad uvedench v tto
knize meme jen potvrdit:
- VYSOC MIMOZEMAN S VKOU OKOLO 3 METR,
- HUMANOIDI, KTE JSOU OD LID K NEROZEZNN A MON IJ MEZI NMI,
- "CIZINCI" O VCE ASI 1 METR, S VELKOU HLAVOU, ZKM TLEM, BEZ VLAS
A S OIMA UMSTNMA DALEKO OD SEBE.
Krom toho byly pozorovni roboti, kte se asto podobali "lidem bez hlavy".

(66)

UFO nad Moskvou

Kdy se nad Moskvou objevilo UFO, blila se ji plnoc. Avak tento den, 14.
erven 1980, byl dnem s letnmi teplotami, a proto se mnoho Moskvan jet
prochzelo po ulicch. Potom zaali hlasit vt psi, v okol msta zaaly bt krvy na
pastv neklidn a hlasit buely a divok kachny na Volze ustraen tbetaly. V
nsledujcch minutch se msto i venkov ponoily do straidelnho svtla, kdy
gigantick UFO peletlo nad sovtskm zemm ze zpadu na vchod v dlce 1
100 kilometr. Tisce lid se strachem, avak zrove fascinovny hledly na oblohu
a sledovaly obrovsk objekt, dal Moskvan pak propadli panice a pobhali s kikem
po ulicch. "Pt minut se vznel kulat ltajc objekt, jeho prmr byl odhadovn
asi na 100 metr, ,nad stechami` sovtsk metropole, kterou tento objekt
straideln osvtloval svm sytm oranovm svtlem. Objekt ml dlouh ohon a
byl oranov erven," uvedl profesor Zigel. Dky vborn fungujc informan sti
se mu podailo sledovat kurs letu tohoto objektu na trase dlouh piblin 1 100
kilometr, kterou objekt pekonal za 40 minut. Pitom nad nktermi msty
zstval stt a vznel se asto nkolik minut. Dve ne se UFO objevilo nad
Moskvou, bylo ji zpozorovno v Kalininu. Kdy objekt peltl Moskvu, mohli tento
jev pozorovat svdkov v Rjazani, Gorkm a Katani. Ufo se pak ztratilo na
horizontu smrem k tatarskm stepm.

201

Podle len Zigela vypoutlo UFO bhem svho vznecho manvru nad vtmi
msty "as od asu men tlesa, kter se pak dlila" a asto t pistvala. Dr.
Zigel se domnv, e tyto mal objekty byly sondy. V jedn psemn zprv
adresovan Dr. Zigelovi popisuje sovtsk dstojnk, plukovnk Oleg Karjagin, jak
uvidl jednu z tchto sond ve vzdlenosti 30 metr od svho bytu. "Naervenale to
svtilo a tie bzuelo. Kdy jsem se pokusil piblit se k tomu, nco mne zadrelo,
co bych mohl oznait jen jako jakousi neviditelnou zvoru. Narel jsem do n, ale
nemohl jsem dle." Plukovnk Karjagin dodal, e jeden z jeho soused spatil jet
nco vce: "Vyprvl, e pes prhlednou kupoli tohoto objektu uvidl malou lidskou
bytost v jakmsi kosmickm odvu." Druh zprva, kterou Dr. Zigel obdrel,
pochzela od Alexandra Korenikova, editele programu moskevsk televize, a
uvdla, e svtlo jedn z tchto sond, kter zilo pes okno jeho lonice,
zpsobilo popleniny na pach Korenikovovy manelky. "Byla pokryta oklivmi
ervenmi body, kter pak rno zmizely." Sovtsk fyzik Dr. Alexej Zolotov doplnil,
e obrovsk matesk lo tvaru msce a jej sondy odletly, jakmile "nae
vojensk letectvo vyslalo do vzduchu nkolik sthaek. Ptho dne vak nic z toho
nebylo v novinch."
Rusko ped zavedenm Gorbaovovy politiky glasnosti ...
Meme spatovat zejmou paralelu mezi masovm vystoupenm UFO v roce 1952
nad Washingtonem D.C. a tmito manvry v roce 1980 nad Moskvou. Dr. Zigel
prohlsil americkmu novini Henrymu Grisovi, e se domnv, e UFO provdla
podrobn przkum celho zem Sovtskho svazu a e se v dohledn dob pokus
navzat pm styk.

(67)

Setkn v kosmickm prostoru

Prvn kontakt se uskutenil brzy pot. 12. bezna 1981 startovali kosmonauti
Vladimr Kovaljonok a Viktor Savini na 75 dn dlouh pobyt na palub kosmick
stanice Saljut 6, kter ml skonit 25. kvtna. Akce probhala bez problm a do
pamtnho 14. kvtna, kdy kosmonaut Kovaljonok zpozoroval pes oknko Saljutu
jaksi ovln objekt, kter nejdve povaoval za jaksi zrcadlov odraz. O nic
takovho se vak nejednalo; byla to nepochybn ciz kosmick lo, kter Rusy
sledovala stejnou rychlost. Byla kulat, bez zez i vnjch armatur. Jej prmr
byl asi 8 Metr.. Po obvodu mla ti ady kulatch oknek, v kad ad osm, z
nich prostedn ti byly zvlt velik. Kovaljonok uchopil kameru a tajemn objekt
nafilmoval.
18. ervna 1981 se konala ve 3. poschod Ministerstva vzkumu a plnovn SSSR
v Moskv tajn konference pod pedsednictvm generla Georgije Timofejevie
Beregovho, vedoucho sovtskho kosmickho programu. Konference se zastnilo
ne mn ne 200 vdc, kosmonaut a pracovnk podlejcch se na kosmickm
programu. Kosmonaut Kovaljonok, kter je jednm z nejznmjch sovtskch
kosmonaut a v roce 1978 vytvoil rekord v dlce pobytu ve vesmru v trvn 129
202

dn, nejen na tomto fru vylil, co se udlo, nbr tak pedvedl svj
tyicetiminutov film o setkn v kosmu.
Vrame se vak k tomu, co se v kosmickm prostoru udlo. 15. kvtna rno
kosmonauti zjistili, e se koule piblila a nachzela se ve vzdlenosti asi pouhch
100 metr. ZA OKNKY MOHLI ROZEZNAT JAKSI BYTOSTI - BYTOSTI PODOBN
LIDEM, S HLAVAMI POKRYTMI JAKMISI EPICEMI, kter mly prhlednou clonu a
umoovaly rozeznat hust zarostl obo a velk, klasick eck nosy tchto
mimozeman. Kosmonauty vak pedevm pekvapily oi mimozeman:
vypadaly dvakrt vt ne oi lidsk a pi pozorovn dalekohledem se zdlo, e se
dvaj do przdna. Mimozeman se dvali na Rusy bez jakkoliv znmky emoce i
pohybu.
Kovaljonok a Savini ohlsili sv pozorovn pozemnmu dcmu centru v
Bajkonuru: "Mme zde nahoe prvodce a nevme, kdo to je. Co mme dlat?"
Vydan instrukce byla alamounsk: "Udrujte situaci nadle pod kontrolou!"
tetho dne se objekt piblil a na vzdlenost 30 metr. Kovaljonok se zeptal
Bajkonuru, zda me vystoupit z kosmick stanice a prohldnout si nvtvnky.
Odpovd bylo kategorick "Nt!" Kosmonauti se tedy pokusili o komunikaci pomoc
pohled. Kovaljonok uchopil mapu slunen soustavy a podrel ji u okna. Byl zcela
ohromen, kdy jeden z len posdky ciz lodi piloil na okno stejnou mapu. Potom
se zejm snaili Rusm demonstrovat sv manvrovac schopnosti: estkrt
vyrazila koule z klidu do vesmru. Kovaljonok jim blahopl zdvienm palcem a
mimozeman toto gesto opakoval. Kosmonaut se nyn pokusil navzat spojen
rdiem i pomoc morseovky, avak bez spchu. Silnou kapesn svtilnou vyslal
zprvu morseovkou, nejdve v rutin a pak v anglitin: "Sovtt kosmonauti
zdrav nvtvnky Zem". Bez spchu. Potom dostal npad poslat jim binrn
seln kd. Kapesn svtilnou signalizoval kd 10101, speciln geometrick
obrazec, Mimozeman odpovdli jinou sekvenc, kter odpovdalo vzoru psmena
"E" v logaritmick konfiguraci, jak zjistil palubn pota, kdy tuto matematickou
funkci vyjdil graficky. "Bylo to, jakoby jim mimozeman chtli ci: 'V
matematice hovome stejnm jazykem,"` prohlsil matematik profesor Boris
Katzenbogen americkmu novini Henrymu Griovi po sv emigraci do USA.
Katzenbogena povil generl Beregovoj vyhodnocenm komunikace mezi Saljutem
6 a mimozemany.
Krtce nato vystoupili mimozeman ze svho ltajcho objektu a pohybovali se v
kosmickm prostoru. Byli vysoc, kad kolem dvou metr. Mli na sob stejn
kosmick obleky jako na palub sv lodi. Doslova "klouzali" vesmrem, ani by mli
jakkoliv rozeznateln kyslkov pstroje i dc zazen. Jejich odv vypadal jako
potpsk oblek, hled svch pileb mli zataen. Pohybovali se tak, aby je bylo
mono dobe filmovat pes oknko sovtsk kosmick stanice.
To bylo tak jejich pedstaven na rozlouenou. 17. KVTNA OPUSTILA CIZ
VESMRN LO RUSY, PRUDCE ZRYCHLILA A VYRAZILA NEPEDSTAVITELNOU
RYCHLOST DO VESMRU. Oba sovtsk kosmonauty pepadl hlubok pocit
osamlosti.
"NA KOVALJONKOVV FILM NIKDY NEZAPOMENEME," prohlsil jeden z astnk
uveden tajn konference, matematik Alexandr Kazancev. Po skonen jeho
pednky jsme jej vichni zahrnuli dotazy."
203

(68)

UFO opt nad Moskvou

Demonstran lety mimozeman nebraly konce. 23. srpna 1981 peletlo opt
nad Moskvou UFO, tentokrt vak to byla cel flotila skldajc se ze 17 obrovskch
vesmrnch lod, jak uvedl Dr. Vladimir Aaa, mstopedseda vesvazov Komise
pro vzkum neidentifikovatelnch ltajcch objekt Svazu vdeckotechnickch
spolenost SSSR. Aaa tenkrt pedsedal zvltn komisi sovtsk vldy pro
vzkum UFO, kter, jak prohlsil, "vyslechla stovky svdk tto udlosti". Stalo se
to veer v 19.12 hodin, kdy se tto noci objevila prvn UFO. Byly to dv vesmrn
lod doutnkovho tvaru, z nich kad byla vce ne kilometr dlouh a nachzely
se vedle sebe ve vce 15 kilometr nad mstem. O dvacet minut pozdji odletly
smrem na sever a zmizely. Asi o hodinu pozdji se objevilo na non obloze kulat,
blskav bl UFO, kter bylo zdnliv "polovin" ne Msc. Tento manvr se
opakoval kolem 21.20 hodin. Dr. Nikita nee, znm astronom a len komise Dr.
Aai, prohlsil, e sm toto UFO spatil a odhadl jeho rychlost na 50 mil za minutu,
tj. 5 000 kilometr za hodinu! "Kdy jsem je vidl peltat, ml jsem stsujc
pocit, e jsme proti UFO naprosto bezbrann," pravil nee. Pozdji se objevila
"velrybov" vesmrn lo, kter vyzaovala modr svtlo a provdla groteskn
vzdun manvr nad sovtskm hlavnm mstem.
Kdy tato UFO zmizela, objevily se nejmn na 60 okennch tabulch v cel Moskv
velk kruhov otvory. Przkum tyiceti tchto pokozench oken v moskevskm
Sttnm institutu skla ukzal, e se zmnila molekulrn struktura tohoto skla.
Dlostelet odbornci na otzku tkajc se vzniku tchto otvor jen vrtli hlavou a
poznamenali, e by tak mli rdi takov kann, "kter vysteluje takov krsn
dry".
Aaa citoval zprvu Dr. Bogatyreva, moskevskho lkae v dchodu, kter tto
noci nemohl spt. Kdy opt vstal, aby si vzal sklenici mlka, spatil ve vzdlenosti
pouhch 30 metr od svho domu podivnou " bezprostorovou skvrnu" a potom
zaslechl nco jako vstel: 7 centimetr velk "ohniv prsten" vyplil do jeho okna
otvor. Okamik nato spadl na podlahu pmo ped nj kruhov kus skla o prmru
10 centimetr. Dr. Bogatyrev byl jedinm svdkem, kter mohl popsal vznik tchto
otvor. Podobn "otvory v okennch sklech" se vyskytly ji v z roku 1977, kdy
obrovsk "svteln medza" peletla nad mstem Petrozavodsk u Onskho
jezera. "Masov vskyt flotily UFO nad Moskvou psob velk starosti sovtsk
vld a naim vdcm," prohlsil Aaa. "Nae ady nevd, co by proti tomu
mohly podniknout."
12. bezna 1982 narazila jaksi kovov svtl koule do nkladnho vlaku, kter
dopravoval (patrn atomov) nklad z Tomska do Novosibirska na Sibii. Ve stejn
dob bylo letadlo letc na pravideln lince mezi Alma-Atou a Takentem obklopeno
skupinou UFO. 1. ervna 1982 kolem 2.00 hodin rno se objevila dv oranov
zbarven UFO medzovitho tvaru nad sovtskm stediskem kosmickch let
Bajkonurem. Zatmco jeden z obou objekt pokraoval dle v letu, zstal druh stt
204

nad hlavnmi startovacmi rampami raket. Padal z nj stbit "d", kter na 14

sekund zahalil jeho cl. Objekt potom provedl velk oblouk okolo msta a zmizel.
Nsledujc den zjistily stre, e z ocelovch nosnk odpalovacch ramp byly
odstranny stovky roub a nt. Vechny starty raket, kter byly na Bajkonuru
plnovny na nsledujc dva tdny, musely bt odloeny. 27. bezna 1983 veer
zpozorovali pracovnci dc ve na letiti v Gorkm ocelov ediv objekt
doutnkovho tvaru, o velikosti klasickho letadla, avak bez kdel i jinch
vrstk. Objekt letl ve vce 3 000 metr smrem ke Gorkmu, avak jet ped
mstem provedl nkolik pravohlch otek a nakonec zmizel severnm smrem.
26. srpna zjistili na psn tajn ponorkov zkladn Ventspils na litevskm pobe
Baltskho moe kulov UFO ve vi 3 000 metr. Bylo vyslno do vzduchu est
sthaek typu Mig s kolem vyptrat vetelce a pinutit jej k pistn nebo jej
sestelit. Kdy se sthaky dostaly do dostaten blzkosti tohoto objektu, dostaly
rozkaz k palb. Rakety vak zstaly v letadlech a explodovaly. Pt ze esti Mig se
ztilo, est, kter pilotoval poruk letectva Michail Anisomov, se srazil s UFO,
avak pes tk pokozen dokzal pistt. Nakonec 2. prosince 1983 kolem 21.45
hodin pozorovaly statisce obyvatel Ukrajiny okolo msta Lugansk na non obloze
jasn zc zhadn jev, kter byl obklopen sedmi svtcmi koulemi. Bylo konen
naase, aby Rusov zaali jednat.
V noru 1984 byla Akademi vd a Svazem vdeckotechnickch spolenost SSSR
zaloena "Komise pro vzkum neobvyklch atmosfrickch jev", jejm pedsedou
se stal bval kosmonaut a mstopedseda Akademie vd generl Pavel Popovi.
Celosvazov tisk uveejnil vzvy, aby pozorovn UFO byla hlena tto komisi.
Bhem nkolika tdn dolo pes 30 000 dopis.
7. z 1984 zpozorovala posdka dopravnho letadla na lince z Tbilisi v Gruzii do
Tallinu v Estonsku kolem 4.10 rno jasn zc letc objekt, z nho vychzel
paprsek, kter jasn ozil celou vesnici na zemi. Paprsek se postupn zamil na
letadlo, pak jasn vzplanul a vytvoil zelen oblak, kter se nakonec usadil vedle
letadla a vzal na sebe jeho tvar. Nyn spatilo tento objekt tak mnoho cestujcch.
Po pistn se pilot dovdl, e toto UFO bylo zjitno t radioloktorem. (Viz:
UFO: Dkazy). Tento ppad byl uveejnn jako pklad innosti komise v
odborovm asopise "Trud" a vzbudil po cel zemi rozruch, zvlt kdy
mstopedseda komise N. A. eltuchin oficiln prohlsil: "Posdka se setkala s
nm, co my nazvme UFO."
26. kvtna 1987 ohlsilo vce ne 900 lid mstnmu tisku a komisi pozorovn flotily
skldajc se z velkho, modroedho ltajcho pedmtu doutnkovho tvaru a
esti malch kulatch UFO nad Kyjevem. Tisce lid se tento nedln veer nachzely
na bezch Dnpru, kdy se tato UFO objevila. Jak prohlsil Dr. Aaa, byla tato
UFO zjitna i radioloktory a byla za nimi vyslna sthaka. Pilot hlsil z vky 5
000 metr, e ona velk vesmrn lo je "ltajc ostrov z fluoreskujcho kovu
piblin o velikosti nkolika fotbalovch hi". Kdy se k lodi piblil, vysadil
motor jeho stroje a zachrnil se jen dky katapulti.
15. jna 1988 vyslala sovtsk televize americk televizn poad "UFO - Cover up:
Live", kter byl pedelho veera - s pihldnutm k asovmu posunu - vysln po
celm zem Spojench stt spolenost CBS. Samo o sob ji bylo senzac, kdy v
tomto programu bylo dno slovo americkm vldnm ednkm, kte hovoili o
havrich UFO a jejich vyproovn i o tajnch kontaktech americk vldy s
205

mimozemany. Pi pmm pepojen na Moskvu byli tak dotazovni dva sovtt

ufologov, Sergej Bulancev ze sovtsk tiskov agentury TASS a Leonard Nikiin,
nov mstopedseda "Komise pro vzkum neobvyklch atmosfrickch jev" a len
Akademie vd, na ppady pozorovn UFO v SSSR. Bulancev uvedl dva ppady
vojk sovtsk armdy, kte pili do styku s humanoidnmi leny posdky UFO,
zatmco Nikiin prohlsil, e eten jeho komise ukzalo, e se v ppadech UFO
zcela nepochybn jednalo o "sondy mimozemsk civilizace".
Senzace vak byla dovrena teprve tehdy, kdy sovtsk tiskov agentura TASS 9.
jna 1989 zcela oficiln oznmila pistn UFO v ruskm mst Voroni
vzdlenm 500 kilometr od Moskvy.

(69)

Rusov hls pistn UFO

"Sovtt vdci potvrdili pistn neznmho ltajcho objektu v parku v ruskm
mst Voroni," hlsila TASS. "Rovn identifikovali msto pistn a nali stopy
mimozeman, kte podnikli malou prochzku v parku. Mimozeman navtvili
toto msto nejmn tikrt, vdy po setmn, jak prohlauj mstn obyvatel." (Viz:
UFO: Dkazy).
K tto udlosti dolo 27. z 1989. Stovky obyvatel Vorone spatily tento den v
odpolednch hodinch ltajc objekt bannovho tvaru na obloze nad mstem,
kter nesl jaksi osvtlen znak. Byl tepl podzimn veer kolem 18.30 hodin.
Nkolik dt hrlo v tto dob v mstskm parku fotbal, kdy nhle sestoupila z
oblohy erven zc koule o prmru 10 metr a pistla v mstskm parku
nedaleko od nich. Ve spodn sti koule se otevel tyhrann vchod, z nho
vystoupil jeden 3 metry vysok mimozeman s malou hlavou a s tetm okem na
ele (viz nae kapitola o Eugeniu Siragusovi), odn do stbrn zbarvenho overalu
a s bronzov zbarvenmi holnkami na nohou. Po nm vystoupil druh
mimozeman a tak men bezhlav robot. Mimozeman "nco ekl", nae se
ped nm objevil na zemi svtc trojhelnk, kter krtce nato zmizel. Jedno z dt,
kter se strachem a jako oarovny hledly na tyto cizince, zaalo strachy kiet.
Mimozeman se podval na estnctiletho chlapce, kter ztuhl. Nyn zaaly kiet
okolostojc dti. Bytosti opt nastoupily do sv vesmrn lodi a odstartovaly. Jen o
pt minut pozdji pistli mimozeman podruh. Jeden z nich ml nyn s sebou 50
centimetr dlouhou rouru, kterou zamil na nehybnho chlapce, kter zmizel.
Teprve kdy lo opt odstartovala, znovu se objevil.
Celkem dolo nejmn ke tem pistnm UFO ve Voroni v dob od 23. z do 2.
jna. Souasn byly pozorovny podobn kulov vesmrn lodi a obrovt lenov
jejich posdky u Marbella ve panlsku a v blzkosti Zhebu v Jugoslvii.
Ve skutenosti vak dti nebyly jedinmi oitmi svdky tchto udlost ve
Voroni. Odlet UFO pozoroval poruk milice Sergej Matvjev, kter kolem 7.
hodiny prochzel parkem. "Jaksi svtc koule vyletla bezhlun do ve," prohlsil
poruk Matvjev. Dv dlnice, Olga Poludnvov a Ljudmila Kuprjanovov,
206

pozorovaly ve stejn dob odlet UFO, stejn jako skupina lid ekajcch na zastvce
autobusu. Starosta Vorone Viktor Atlasov prohlsil, e je pesvden o tom, e
zprvy odpovdaj skutenostem. Nejen korespondenti TASSU, nbr i novini list
Sovtskaja kultura, Moskovskije. Novosti a sovtskho zpravodajstv Vremja
("Dnes") hovoili s destkami svdk.
Msto pistn UFO zkoumali vdci z Geofyziklnho stavu ve Voroni (800 000
obyvatel). Genrich Silanov, vedouc laboratoe tohoto stavu, uvedl podle TASSU:
"Objevili jsme kruh o prmru 20 metr, v nm se nachzely tyi otisky, kad o
prmru 14 a 16 centimetr a o hloubce 5 centimetr. Nachzely se ve tyech
rozch kosotverce."
Plukovnice milice Ljudmila Makarovov, kter vedla vyetovac skupinu zabvajc
se pistnm ve Voroni, sdlila listu Moskovskije Novosti, e nechala na mst
pistn zmit radioaktivitu: "A u se tam stalo cokoliv," prohlsila plukovnice
Makarovov, "zven radioaktivita, kterou jsme namili, dokazuje, e se zde
odehrlo nco neobvyklho." Jednm z len komise je tak profesor Stanislav
Kadmenskij, vedouc oddlen nuklern fyziky Voronsk univerzity. Profesor
Kadmenskij prohlsil listu Moskovskije Novosti, e bylo odebrno a analyzovno 17
vzork zeminy z oblasti pistn, kter poskytuj zeteln nznaky pistn
mimozemskch nvtvnk. Profesor pravil: "Ji samotn monost, e obyvatel
jinch slunench soustav pekonali vzdlenosti v kosmu a pistli zde, pedstavuje
netuenou vzvu..."

(70)

Pouh vrcholek ledovce

Pistn ve Voroni pitom bylo pouhm vrcholkem ledovce. Ve skutenosti dolo v
lt 1989 na celm zem Sovtskho svazu k destkm pistn ltajcch objekt:
* 6. ervna pozorovala skupina dt blzkosti vesnice Konancevo "svteln bod na
obloze, kter se rychle zvtoval" a kter se rychle promnil na svtc kouli. Tento
tajupln objekt pistt na louce a odkutlet se k blzk ece. Dti se nachzely ve
vzdlenosti necelch 500 metr. Podle zprvy, kterou rovn rozila tiskov
agentura TASS, dti uvedly, e se "koule rozdlila. A na louce se objevilo nco, co
se podobalo bezhlavmu lovku" zejm robot stejn jako ve Voroni - "a mlo to
na sob tmav oblek." Dti byly ohromeny tm, e ruce tto bytosti sahaly a pod
jej kolena. Avak v tomto okamiku onen ltajc objekt opt zmizel, zatmco tato
bytost dajn bela smrem k vesnici. Pozdji, jak uvedla agentura TASS, pistly
ti dal koule na tto louce. "Stejn jako prvn se staly i ostatn koule a jejich
'pasai' rychle neviditelnmi."
* 24. ervna 1989 oznmila tiskov agentura UPI, e na jedn louce u Moskvy
pistla UFO. Pod titulkem "Soudruzi, u jsou opt zde!" se hovoilo o "setkn
tetho druhu" se kolnmi dtmi ve Vologd.

207

* Podle zprvy sovtskho denku "Socialistieskaja industrija" ohlsila jet ped

zprvami z Vorone jedna selka z oblasti Permu sv setkn s mimozemanem,
"kter vypadal jako lovk, ale byl mnohem, mnohem vt. Ml pomrn krtk
nohy a malou hlavu bez krku." Ve stejnm vydn informovala "Socialistieskaja
industrija" o tom, e v roce 1988 se ztil kulovit objekt v horch pobl
Dalnogorska a e jeho trosky stle jet zkoumaj fyzikov a vdci Akademie vd.
Metalurgov zjistili, e se skldaj z rznch kov, jmenovit zlata, stbra, niklu,
alfa-titanu, molybdenu a sloek berylia.
* Rovn v blzkosti Permu spatila podle mldenickho listu Komsomolskaja
pravda skupina kolchoznk 16. ervence "obrovsk, bezhlav lidi", kte odjeli na
motocyklech.
* O nkolik dn pozdji spatily dti v dtskm tboe u eky Kama jaksi bytosti
podobn lidem se zcma oima. Kdy po nich jeden chlapec hodil kamenem,
reagovali vstelem paprsku, kter zaplil trvu.
* Za veernho soumraku jednoho ervencovho dne se dv eny v Kyjev
prochzely v parku na behu Dnpru, kdy spatily ti neobvykl mue, kte jeli na
lunu po ece. Vypadali jako lid, avak mli dlouh stbrn vlasy, byli obleeni do
stbrnch oblek a mli bled, bl oblieje. Nejpodivnj vak bylo to, e si byli
navzjem podobn jako trojata. eny uasly, kdy lo pistla jen nkolik metr od
nich, a zeptaly se tchto mu, zda jsou turist a odkud pichzej. Ti odpovdli:
"Nejsme dn turist. Nejsme z tto planety. Jet nemete pochopit, odkud
pichzme." Potom uvedli, e kad den dopravuj jednoho lovka na svoji planetu
a e je zvou s sebou. eny dostaly strach, chtly utci, ale nemohly se pohnout.
Potom je strach nhle peel a dobrovoln si nechaly od cizinc ukzat lo. Trvaly
vak na svm rozhodnut, e zstanou na Zemi. Mui se nakonec rozlouili a se
svm lunem odletli (!).
* Podle listu Socialistieskaja industrija z 25. ervence zpozoroval inenr Jurij
Ponomarenko a skupina dlnk v blzkosti Dnpropetrovska kotou, kter pistl a
z jeho strany vychzely dva svteln paprsky smrem na zem. Po dvaceti
minutch vesmrn lo bezhlun odstartovala.
* Srpnov vydn asopisu "Nauka i iz" informovalo o dalch pistnch UFO v
Serpuchov, Petrozavodsku a Rudn, pi nich vesmrn lodi zanechaly kruhov
stopy v ternu.
* 12. jna rozila obrazov agentura Keystone fotografii UFO po pistn a pi
startu. Snmek byl pozen v blzkosti Permu na Urale.
* O nejzajmavjm kontaktu s UFO v tomto lt bohatm na udlosti informovala
zpravodajsk agentura Reuters 12. jna 1989, kter opt citovala list
"Komsomolskaja pravda". Pobl uralskho msta Permu, jak uvd Reuters, se
sovtsk novin Pavel Muchovtov 30. ervence setkal s mimozemany, pot co se
od rozruench oitch svdk dovdl o pistn kulov vesmrn lodi.
Mimozemsk bytosti byly asi 3 metry vysok a zily, jak prohlsil Muchortov.
Hovoil s nimi na vzdlenost 300 metr, piem jeho mylenky se zejm
penely na mimozemany. Ti mu pak odpovdali pomoc svtelnch psmen, a to
v rutin. Konverzace probhala dajn piblin takto:
208

"Odkud pichzte?" "Souhvzd Vah, Rud hvzda - n domov." "Jak je v cl?"

"To zle na centru. Vede ns centrln systm."
"Mete mne vzt s sebou na vai planetu?" "Pro tebe by pak u nebylo nvratu a
pro ns by to bylo nebezpen."
"Jak to, e by to bylo nebezpen?" "Pinesl bys mylenkov baktrie."
* Jak nm sdlil korespondent TASS Sergej Bulancev, dolo v lt 1989 ke dvancti
pistnm UFO v blzkosti Moskvy. "Jsem si jist," uvedl Bulancev, "e nic nevte o
podivnm asovm efektu na mstech pistn. Hodiny tam jdou pomaleji. To se
tk i elektronickch hodin, co dokazuje, e se nejedn pouze o magnetick jev.
Spe vm na jaksi druh asovho posunu. UFO vytvoilo jaksi pole. V nkterch
ppadech je tak potlaena vegetace nebo je pda nerodn."
* Jak nm vylil Lembit Rannu, n dopisovatel v Tallinu, hlavnm mst Estonska,
dolo na podzim roku 1989 k ad pistn a kontakt v Tallinu a Rize. Ve mst
Viitna v Estonsku byl desetilet chlapec Raido spolu se svm psem a se svou
kokou dopraven na jinou planetu. V nedli 7. jna 1989 pijal pozvn t
"vysokorostlch" mimozeman, dvou mu, z nich jeden ml dlouh vousy, a
jedn eny. Proli stnou domu (?) na dvr, kde se vznela dv UFO.
Mimozeman souhlasili s Raidovou prosbou, aby si s sebou mohl vzt svho psa,
dnskou dogu, a svoji koku. Cesta probhla rychle. Na planet vysvtlil vysok
mu s vousy Raidovi, e Zemi objevili teprve nedvno, a hovoil s nm o vesmru.
Lid na tto planet byli podobni lidem na Zemi, ale mli zc oi, do nich se
nebylo mono dvat. Jeliko jim to Raido dovolil, nakreslili mu na jeho prav tvi
obrzek krvy, na jeho prav dlani obrzky jeho psa, koky a jakhosi kvtu.
Obrzky byly provedeny s podivuhodnou pesnost, jak mi sdlil Lembit Rannu, a
zmizely teprve za nkolik dn po tto kosmick cest.
V nedli rno si Raidova babika povimla, e se stalo nco zvltnho. Pes zmizel a
jeho etz stl kolmo ve vzduchu. Potom spatila, bylo to v 6.00 hodin rno, jak
Raido sestupuje z oblohy (v kluznm paprsku - pozn.autora). Raido uvidl stechu
domu svch rodi a dostal strach, e do stechy naraz, avak proklouzl bezpen
otevenm oknem do lonice a skonil nakonec ve sv posteli. Jet se zachytil o
zclonu a strhnul ji dol. Krom jeho babiky Raidv pchod s divem pozorovali i
jeho dva men brati. Pes pistl v 16.00 hodin podobnm zpsobem bezpen na
svch packch. Tento ppad vzbudil v Estonsku velk rozruch a estonsk televize
mu vnovala plhodinov program.
* Ped pednm tto knihy do tisku jsme se dovdli z asopisu Eagle Verse od
autorky Evy Groenkeov z Hamburku o pistn UFO v jednom lese na Ukrajin.
Policistm, vojkm a vldnm ednkm posdka UFO zabrnila v pstupu, a kdy
se pokusili neuposlechnout jejich telepatick "Ne", tak prost neustle padali. Dti a
prost lid naproti tomu mli monost vstupu. Poselstv posdky UFO : Mte jet
deset let asu, abyste se vzpamatovali a otoili kormidlem. Maj o ns velk
obavy ...

209

* Rovn jsem se dovdl o astch pistnch UFO na Krymu. Ani v tomto ppad
nedoel ped uzvrkou tohoto textu dn bli materil, nebo potovn doprava
do Sovtskho svazu je i nadle velmi zdlouhav.
* Nakonec list "Lneburger Landeszeitung" oznmil 10. kvtna 1990: "V moskevsk
televizi jsem se dokonce setkal s lovkem, kter dajn hovoil s mimozemany,
a byly uvdny spekulace tkajc se UFO sledovanch u Krasnojarsku nkolika
pozorovateli... Zda se jednalo o pronsledovn uniklch mimozeman ze strany
moskevskch policist, nebo o vystoupen svdka v televizi, kter byl dajn
pozvn na okrun let v jedn z diskovch lod. Anebo zda, stejn jako v beznu, se
na obrazovkch radioloktor sovtskho vojenskho letectva objevila UFO v
severovchodn sti hlavnho msta..." (Citovno podle Eagle Verse . 16 z ervna
1990).

(71)

Tbilisi, Gruzie: Oteven kontakt

Od 26. do 29. jna 1989 se ve Frankfurtu v SRN konala celosvtov mezinrodn
konference o UFO "D.U. - Dialog s Vesmrem". Byla to tydenn mamut akce, j se
zastnilo 1800 astnk z 25 zem svta, mezi nimi pedn svtov ufologov, jako
Wendelle Stevens, Fred Steckling, Christ Griscom, Stanton Friedman, Budd
Hopkins, major Colman VonKeviczky, Irene Granchiov, Zecharia Sitchin, Johannes
von Buttlar, Timothy Good, Anthony Dodd, Graham Birdsall, Erich von Dniken,
profesor J. J. Hurtak, Phyllis Schlemmerov, dle Oscar Magocsi a Sixto Paz-Wells,
nmet prkopnci v oblasti UFO Karl a Anny Veitovi, Jean Michel, a mnoho dalch.
Vyvrcholenm tto konference bylo zajist vystoupen estilenn sovtsk
delegace: pracovnk agentury TASS Sergej Bulancev referoval o zkoumn ppadu
ve Voroni a o poslednch pozorovnch UFO v zemi, Jurij Rylkin z Polytechnickho
stavu Tomsk univerzity pednel o "nov teorii UFO", podle n se v jejich
ppad jedn o mnohorozmrov jev. Nejpsobivj ppady vak uvedla
tylenn delegace "Vboru pro vzkum anomlnch atmosfrickch jev"
Akademie vd, kterou vedl Arvid Mordvin-odro, pedseda "Vboru pro
nevysvtlen jevy Geografick spolenosti SSSR". Dostavil se se svmi
spolupracovnky Valerijem Uvarovem z Leningradu a Valerijem Nagidinem, lenem
Psychologick spolenosti Akademie vd, z Kalininu.
Vedle zprvy o svm vyetovn ppad pistn v Konancevu a v oblasti Vologdy
se v pednce hovoilo pedevm o udlostech v Tbilisi, hlavnm mst Gruznsk
SSR, kter dosud trvaj a kter zatm pedstavuj meznk v djinch mimozemskch
kontakt. V dubnu 1990 pijel Valerij Uvarov podruh do Spolkov republiky a
informoval ns o nejnovjm stavu vyetovn, v jeho dsledku byla
umonna pracovnkm Akademie vd komunikace s nvtvnky ze
souhvzd Orion. Ale zanme od zatku tohoto dlouhho pbhu.
Udlosti v Tbilisi zaaly v ter 4. ervence 1989. Tento den v odpolednch
hodinch se David (27 let) nachzel v mstskm parku, kter tvo rozshl lesn a
zelen zem s pmm pstupem ke gruznskm horm, kdy potkal dva
210

mimozemany. David ztratil vdom, a kdy piel k sob, zjistil, e se nachz v

jejich lodi na jakmsi operanm stole. Na monitoru vidl sv orgny a svj krevn
obh. Kdy byl opt dopraven zpt, el lehce ommen ke svmu vozu, kde nael
lstek se temi daty: 10., 12. a 15. ervence, piem u kadho data bylo uvedeno
msto v blzkosti Tbilisi. Usedl za volant a chtl odjet dom. Nco jej vak pimlo k
tomu, aby jel do centra msta. Tam se nachz pamtnk zakladatele Tbilisi, pod
nm prochzej dva tunely. David vjel do jednoho z tchto tunel. Co se potom
dlo, ji nev. Prvn, na si doke vzpomenout, je to, e se probudil ve sv posteli,
ctil se patn a domnval se, e se mu to vechno jenom zdlo. el do koupelny a
osprchoval se. Kdy vyel ze sprchy, otevely se dvee koupelny a oba
mimozeman stli ped nm. "Jak se ct po naem prvnm kontaktu?" zeptali se
ptelsky. Odpovdl, e se domnval, e to byl jen zl sen, a pipomnl, e ji dva
roky trp tkmi poruchami spnku. "Smme ti pomoci?" zeptal se jeden
mimozeman. "Ano, s radost, jen jestli to dokete." Mimozeman jej pohladil po
vlasech a David opt ztratil vdom. Kdy asi o hodinu pozdji piel k sob, ml na
krku 12 centimetr dlouhou jizvu, asi 5 milimetr irokou. Zavolal svho ptele,
Talifa ou, lena Akademie vd a vedoucho mstn poboky "Vboru pro vzkum
anomlnch atmosfrickch jev". Ten se dostavil a pokusil se rnu otevt.
Vypadala jako hlubok zahojen pooperan jizva. Po pti hodinch jizva zcela
zmizela. Davidovy pote se spnkem tm skonily.
"David se dostavil na vechna ti msta, kter mu mimozeman uvedli, a jeho
kontakty pokraovaly," sdlil nm Valerij Uvarov, kter vedl toto vyetovn. Za
jeho zprostedkovn pak mimozeman operovali a uzdravili mnoho obyvatel
Tbilisi. Jednou mu zanechali zprvu: "V souasn dob jste ve velkm nebezpe.
Hroz vm prodn katastrofy, kter jste sami zpsobili. Ale my jsme zde proto,
abychom vm pomohli. Shromdili jsme dostatek informac a sil, abychom tmto
katastrofm zabrnili. " Kdy je jednou David podal o dkaz, dostal jaksi kovov
pedmt, kter v souasn dob zkoumaj vdet pracovnci Akademie vd. Na
jednom mst pistn jsme nalezli podivnou tekutinu. V "pletovm prseku" k
jednomu z tchto mst pistn jsme nali vyvrcen a zsti zuhelnatl stromy."
Valerij hovoil s jednm uzdravenm, Davidovm ptelem, kter ji del dobu trpl
aludenmi a zavacmi potemi. Kdy se zapsal na operaci, objevili se uprosted
noci v jeho byt mimozeman. Byli 3 metry vysoc. Oteveli dvee jeho bytu a
vyvedli jej po schodech dol. Ped domem stlo taxi a mimozeman jej podali,
aby do nj nastoupil. Svdek si poviml, e idi taxku byl kabelem spojen s
mimozemanem vzadu za nm. Odvezli jej z msta ven a zastavili nkde v okoln
krajin. Jet spatil vesmrnou lo, kter stla na zemi, a potom ztratil vdom.
Kdy piel opt k sob, byli ji v kosmickm prostoru mimo nai slunen soustavu.
Ukzali mu slunen soustavu ze strany a zdlky t jejich svt. Potom jej
operovali. Nakonec pistli na jinm konci Tbilisi.
Kdy doel dom, okamit zavolal vbor pro vyetovn UFO v Tbilisi. Vdci
spatili velmi dlouhou zkou jizvu, fotografovali ji a nechali ji vyetit od lka. Po
dvancti hodinch jizva zcela zmizela a on byl uzdraven. Pomoc biolokalizace
vyetovatel zjistili, e m nyn velmi siln biologick pole. Valerij: "Je to jeden z
dkch ppad, kdy si pacient doke vzpomenout na svj pobyt ve vesmrn lodi.
Existuj tak ppady, kdy "pacienti " nemaj vbec dnou vzpomnku na sv
oeten ze strany mimozeman. Ale ti nm daj vdt, koho a kdy oetuj, take
211

meme tyto ppady sledovat. Ve vech ppadech byli asto dve tce nemocn
pacienti vyleni."
Nejpodivuhodnj ppady vylen jsou vak ppady en, kter dve nemohly
othotnt, a nyn najednou ekaj dt, ani by vdly, kdo je jeho otcem. Tyto
ppady se udly v lednu a noru roku 1990, take musme jet trochu trpliv
pokat, jak bude charakter "vsledk" tchto zcela nepochybn "plemennch
experiment", zda vbec dolo ke ken mimozeman s pozemskmi enami.
Jedna z tchto en je ikou v tovrn na odvy v Tbilisi. Tento den se j petrhla
nit, a prv kdy ji chtla navzat, spatila jakousi ciz postavu v stbrn leskl
uniform, asi ti metry vysokou, kter vela dvemi dovnit a prola vzadu kolem
n. Kdy ji spatila, vzchopila se pitom natolik, e se zeptala: "Hej, to u jsi zase
tady ?" U zase ? Vlastn si nedovedla vzpomenout, e by tuto obrovskou bytost
kdy pedtm vidla, anebo snad pece ? Tento postup se opakoval tikrt, bytost
vdy prola kolem n - a zmizela, jakoby se rozplynula ve vzduchu, aby se o chvli
pozdji opt vynoila. Zavolala sv kolegyn, kter se zdly bt hluboce
pohroueny do sv prce: "Podvejte se na toho zvltnho lovka, co miz a znovu
se objevuje!" V tomto okamiku se v tovrn hale objevila stbrn koule,
explodovala a zmizela. Kdy n vbor tuto enu vyetoval, byla thotn ...
K dalmu kontaktu dolo v kavkazskm mst Naliku. Jednalo se o jednu enu,
kter ji rok trpla tkou migrnou. Akoliv ji vyetovali experti v Moskv,
Leningradu a Tbilisi nedokzali j pomoci. Potom po jednom pobytu ve Tbilisi
migrna nhle zmizela... Jednoho dne, kdy pi jdle drela v ruce vidliku, zaala j
ruka vibrovat. Odhodila vidliku, vzala si jinou, avak stalo se tot. Mla pocit,
jakoby jej ruka chtla nco pst, a proto uchopila kulikov pero a vzala list
papru... a psala. Zatmco psala, diktoval j jaksi hlas v jej hlav slova. Sdloval,
e jsou mimozeman ze souhvzd Orion, z "planety slo Devt". ena se spojila
s mstnm ufologem Viktorem Kastrikinem, vdcem, kter sm ml kontakt s
mimozemany. Viktor informoval Valerije, a kdy byl Uvarov opt v Naliku,
navtvili spolen tuto enu, bez ohlen, nebo nemla telefon. Uvarov: "Ukzala
nm velkou knihu, do n zapsala vechno, co j mimozeman diktovali. Byl tam
zpis, asi dva msce star, kter se tkal dnenho data a v nm se pravilo:
`Navtv t Valerij a Tamara. Bude to zajmav prce.' Tamara je moje
spolupracovnice, kter mne doprovzela. Kontakty zpravidla zanaj mezi 10. a 11.
hodinou veern. Tento veer to trvalo o nco dle. V jeden okamik se mne
zmocnil pocit, e musm zajt do kuchyn. ena tam za mnou pila s knihou a
ekla: `O.K., jsem pipravena.' Potom zaala pst: `Dobr veer. Jsem zde ji
dlouho. Mlem jsem ji ztratil nadji, e se kontakt uskuten. Dnes se n kontakt
nebude uskuteovat pes kulikov pero, nebo to vyaduje p1i mnoho energie,
nbr prostednictvm hlasu...' Potom prostednictvm tto eny "ono" zaalo
hovoit. Mimozeman sdlil, e pochz z Orionu a jmenuje se Sin Nar. Poloil jsem
mu dv otzky. Prvn se tkala jednoho pedmtu, kter le v hloubce 10 metr
pod jednou stavbou v Tallinu v Estonsku. Obyvatel Tallinu jej povauj za svtost,
kaj, e je ji pes 1 000 let star a e by msto postihlo netst, kdyby jej nkdo
odcizil. Byly ji podniknuty pokusy uloit jej do bezpe. Narazilo se pitom na
stbrnou desku, velmi tkou. Mdia zjistila, e pod n le dva pedmty ve
vzdlenosti sedmi metr. Jednm z nich byla dajn koule a na n jaksi postava.
Nebylo mono tento pedmt vyhrabat, nebo kdy se k nmu piblili, pedmt se
ponoil hloubji. Zeptal jsem se tedy Sin Nara, co to je za pedmt. Sin Nar
odpovdl protiotzkou, pro to chci vdt. Dal jsem mu najevo, e se domnvm,
212

e tam le ji tak dlouho a e my nemme prvo odstranit nco, co jsme nkam

sami nepoloili. Sin Nar prohlsil, e tento pedmt je pouze jednm z vce ne tisce
takovch pedmt, kter jsou rozmstny na Zemi. Tyto pedmty testuj
atmosfru, registruj biologickou, ekologickou a psychologickou situaci na Zemi a
vsledky pedvaj na domovskou planetu mimozeman. Tyto objekty jsou svho
druhu databankou. 'Proste ns o pomoc,' pravil Sin Nar, 'ale jestlie tento objekt
odstrante, odznete si pomocnou ruku. Podej vechny sv ptele, aby podnikli
vechno, aby tento pedmt v dnm ppad nebyl vyproovn...' Moje druh
otzka znla: 'Co mi me sdlit o Atarovi ? Je negativn ?' Sin Nar odpovdl"
'Nedlej si starosti, Valeriji. Atar je velmi vysok, univerzln bytost, kter Zemi
neukod."`
Na okraji Tbilisi bydl v inovnm dom Ilicu, ena, kter navzala kontakt s
mimozemany. Rovn i j mimozeman vylili a ona vyjdila ochotu dle s
nimi spolupracovat pi len dalch lid. Pslun energie se zintenzvnila, kdy k
n pila na nvtvu jej nete Leila. Mimozeman sdlili, e je "jednou z nich", tj.
inkarnovan, a e teta a jej nete maj nadle navzjem spolupracovat, aby se
zvilo silov pole. Prostednictvm Valerije Uvarova byla k Ilicu a Leile dopravena
Nmka Helga B., kter trpla rakovinou. Ta nm vyprvla, e ji Leila oekvala j
u okna, kdy se blili, akoliv nebyli ohleni a ob eny nemly telefon. "Ale ony
vd, kdy nkdo pichz, nebo jim to mimozeman pedem oznm. Na prvn
pohled jsem pak mla dojem, e jsem na rodinnm setkn. eny odely do
kuchyn a radily se. Podaly mne, abych la do koupelny, kde mne vyet
mimozeman. Nikoho jsem nevidla, avak poctila jsem jakousi energii. Potom
jsem byla poloena na pohovku, ob eny pak prohldly pro dal diagnzu m
astrln tlo, zavedly do mho tla livou energii, zatmco mne mimozeman
ozaovali. Viktor zjistil pomoc kouzelnho proutku, o kolik zes0ilo m energetick
pole. Nhle se jakoby z nieho objevilo v byt jablko a lstek s podivnmi znaky."
Jeliko Viktor i Valerij ji znali od mimozeman jejich abecedu, dovedli tento lstek
pest. Jednalo se o poselstv velitele vesmrn lodi jmnem Batano Otari z Orionu,
v nm dal Helgu, aby po svm nvratu do Nmecka informovala o svm
uzdraven a navrhl, aby se pesthovala do Gruzie. Tyto znaky se objevuj rovn
jako poselstv na stnch v koupeln.
"Jak mi vyprvl Viktor, maj se ob eny nyn pesthovat. Dostaly pidlen nov,
krsnj a vt byt, aby vdci mohli tento byt prozkoumat a zachovat jej v tomto
stavu jako svdka Kontakt.. Krom toho dostvaj tyto eny 100 rubl msn od
mstnch ad jako odmnu za svoji innost." To je skuten vjimen jev ve
svt, kdy jsou lid, kte navzali kontakt s mimozemany, placeni vldou, aby
dle pokraovali v tto innosti, jako uznni za svoji slubu lidem ...
Helze byly pedepsny rzn vychzky, bhem nich mla bt ozaovna. Operace,
jak uvedli mimozeman, ji nebylo teba. Nsledujc vyeten v tbilisk
nemocnici potvrdilo tuto diagnzu: byla vylena. Pitom se od Valerije a Viktora
dovdla, e mimozeman budou spolupracovat s lkai mstn nemocnice ve
Tbilisi, budou pro n provdt diagnzy a "ozaovat" pacienty... rovn vjimen
ppad na svt. Helze byl ukzn automobilov tunel pod pamtnkem zakladatele
msta, v nm psob mimozeman, a navtvila tak kolu, kde mimozeman
zashli do vuky. Dolo k tomu, e ped kolou bhem vyuovn pistla UFO.
Stalo se i to, e bhem vuky se nhle zmnily vzorce, kter uitel napsal na tabuli.
A dolo i k tomu, e se na tabuli objevila nov poselstv. Uitel, stejn jako dti, to
213

vd a dosvduj. Dokonce se stalo i to, e dti, kter mly hlad, se nhle ctily
syt, a dti, kter byly nemocn, se nhle uzdravily. Ve kole, ve tdch byly
vytvoeny energetick vry, a kdo se v nich nachz, spat mimozemany.
Rovn Helga spatila UFO bhem svho desetidennho pobytu ve Tbilisi. V noci
tsn u svho okna vidla nkolikrt ltajc tlesa lahvovho tvaru, jednou
dokonce fotografovala pistvajc svtla, bohuel vak bez teleobjektivu.
Bohuel v rmci tto knihy meme udlosti ve Tbilisi a Naliku pouze
"nakousnout". Podrobn zprva, jak uvedl Valerij, by zaplnila cel ti svazky. V
asopise Magazin 2000 vs budeme v kadm ppad prbn informovat. Pro
celkov dojem z udlost ve Tbilisi, k nim zde nadle dochz, citujme jet jednou
Valerije Uvarova z Vboru pro vzkum anomlnch atmosfrickch jev:
"Koncem bezna jsme vstoupili do styku s jinm Vesmrem, zaali jsme si
vymovat informace. V souasn dob pipravujeme otzky a veker informace,
kter dostvme, ukldme do naich pota, abychom tyto daje nakonec
konfrontovali, navzjem porovnali a doplnili. Jejich kultura se nazv E-Goll. Podali
nm informace o svm zpsobu ivota, svch djinch, vysvtlili nm, pro teprve
nyn s nmi vstupuj do styku, pro to dlaj tmto zpsobem, pro je vechno tak,
jak je, a co se stane v budoucnosti. Pedali nm svoji abecedu a nauili ns svj
jazyk. Pravideln nm sdluj, kdy dojde k ptm pistnm a kde. Jen v lednu
1990 jsme mli ve Tbilisi 14 pistn na uritm mst. Existuj msta, na nich
pistvaj kadho pldruhho dne. Ale tak nm ekli, e by tyto informace mohly
zpsobit velk kody lidem i Vesmru, kdyby se dostaly do rukou lid s "ernmi'
mylenkami".
Faxem ze 4. ervna 1990 nm Uvarov vylil svj zatm posledn zitek s UFO:
"Kdy jsme pistli na letiti Minvody (Nalik) ve 23.15 moskevskho asu, objevilo
se velk UFO zelen barvy a deset minut se vznelo nad nmi.Bylo to velkolep
setkn. Potom nabylo podoby oblaku a zmizelo. O ti hodiny pozdji se stejn UFO
objevilo nedaleko od bytu Viktora Kastrykina. Spatili jsme svtla nad stromy
vzdlenmi asi 2 kilometry. Ve 2 hodiny v noci nai mstnost ozilo jaksi modr
svtlo. V mstnosti bylo pt osob. Jedna z nich, Nataa, kter sedla pmo u okna,
zavela v tento okamik oi a vidla vechno v mstnosti z polohy, jakoby byla ve
vce pti metr a vznela se zde. Nyn vme, jak meme uinit UFO viditelnmi.
V souasn dob je kolem ns znan mnostv UFO..."
... A komunikovali s pozemankou jmnem Elisabeth (Albta), kterou v lt roku
1947 ve vku jednoho roku zachrnili mimozeman po zcen letadla v
bermudskm trojhelnku a dopravili ji na svoji planetu, a kter nyn u nich pracuje.
V souasn dob Valerij douf, e nave kontakt se svmi blzkmi pbuznmi,
avak jeho ptrn zatm nevedlo k spchu. Meme se s naptm tit na
vsledek.
Jist je to, e se v souasn dob dj ve Tbilisi a Naliku vci, kter daleko
pesahuj nai pedstavivost. Prvn oteven kontakt? Pedtucha toho, co ns
oekv ?
Existuje ada spekulac o tom, zda udlosti v Sovtskm svazu od lta 1989,
spojen s radikln politikou odzbrojen a demokratickch zmn v zemi ze strany
214

prezidenta Michaila Gorbaova, nejsou pznakem oficilnho kontaktu mezi

sovtskou vldou a mimozemany. Uvame, co by se bylo stalo, kdyby americk
prezident Eisenhower v roce 1954 pijal nabdku Mimozeman.. Nen to snad
prv Gorbaov, kdo nyn krok za krokem pln jejich tehdej podmnky? A
neprorokoval snad americk "spc prorok" Edgar Cayce ji ve tyictch letech: "Z
Ruska pijde jednou nadje pro cel svt..."?
PODLE POVST DOLO V KVTNU 1987 K SETKN MEZI MICHAILEM
GORBAOVEM A MIMOZEMANY NA KOSMODROMU BAJKONUR. SZEJ
OD T DOBY RUSOV NA TUTO MIMOZEMSKOU KARTU ? V polovin listopadu
1989 se konala v Moskv tdenn konference pednch sovtskch vdc a politik
o budoucnosti zem a o dalm postupu perestrojky. Na nsledujc tiskov
konferenci prohlsil nmstek pedsedy sovtsk vldy Obalkin, e v SSSR se nikdo
nehodl v ptch letech smit s hokm lkem zvyovn cen, tvrd prce a
doasn nezamstnanosti a e je nyn teba silnji a jet radiklnji prosazovat
reformu. "Kad ek na zzrak," pravil Obalkin, "spolh se na chlapky z UFO,
kte maj sestoupit z nebes a vechno zadit..."
Co vbec nen v rozporu s Leninem. H. G. Wells jednou vylil rozhovor o sv knize
The Time Machine, kter vedl se zakladatelem Sovtskho svazu. "Sdlil jsem
Leninovi, e rozvoj lidsk technologie by mohl jednoho dne zcela zmnit situaci ve
svt. I marxistick mylenka by se v takovmto zmnnm svt mohla stt
bezvznamnou. Lenin se na mne podval a pravil: 'Mte pravdu. Uvdomil jsem si
to, kdy jsem etl vai knihu `Stroj asu'. Vechny lidsk mylenky se nachzej na
kle na planety. Spovaj na pedpokladu, e technick potencil, i kdy se bude
rozvjet, pesto nikdy nepekro terrestrln mez. Kdyby se nm pesto podaila
meziplanetrn komunikace, bylo by teba revidovat vechny nae filozofick,
morln a sociln nzory. V takovm ppad by se stal technick potencil
neomezenm, co by znamenalo, e nsil ztrat svoji lohu jako prostedek a
metoda pokroku."
Jinmi slovy eeno: Komunikace s jinmi, nepozemskmi civilizacemi by
zpsobila automaticky zmnu a zahjila Nov vk, vk mru. To by byl
logick pt krok na evoluce, pijet do kosmickho spoleenstv.
Pedpoklady k tomu jsou dny a nyn je na ns, abychom tento krok
provedli.

(72)

Literatura
Adamski, George - a Leslie, Desmond: Fliegende Untertassen sind gelandet (Ltajc
tale pistly), Wiesbaden (Ventla 1962)
- Im Innem der Raumschiffe (Uvnit vesmrnch Hod, Wiesbaden (Ventla)
1958/81
- Flying Saucers Farewell (Rozlouen s ltajcmi tali), New York (AbelardSchuman) 1961
215

Anny Baguhn a Michael Hesemann: George Adamskis Reise zum Saturn

(Cesta George Adamskho na Saturn), Neuss (Hesemann) 1982
Gray Barker: Das Buch uber Adamski (Kniha o Adamskm), Wiesbaden
(Ventla) 1967
Fred Steckling: We Discovered Alien Bases on the Moon (Objevili jsme
mimozemsk zkladny na Msci), Usta (G. Adamski Foundation) 1981
Lou Zinsstag a Timothy Good: George Adamski - The Untold Story (George
Adamski - Nevyprvn pbh), Londn 1983
Fry, Dr. Daniel
- Erlebnis von White Sands (Zitek z White Sands), Wiesbaden
(Ventla) 1970
Angelucci, Ortec - Geheimnis der Untertassen (Zhada ltajcch tal), Wiesbaden
(Ventla) 1959/1983
Miller, Dick - Dick Millers Kontakte mt Stemenmenschen (Kontakty Dicka Millera s
hvzdnmi lidmi), Wiesbaden (Ventla) 1963 (otitno v UFO-Nachrichten)
Van Tassel, George
- The Council of Seven Lights (Rada sedmi svtel), Los
Angeles (DeVorss 8 Co) 1958
- Into this World and Out Again (Do tohoto svta a opt ven), (vlastn nklad)
1956
Rolf Schaffranke: George Van Tassel: Kontakt, in: Kontaktberichte . 7/1988
Menger, Howard - Aus dem Weltraum zu Euch (Z Vesmru k vm), Wiesbaden
(Ventla) 1965
Noei, Mei - Gottfried Herberts: Begegnungen mt Ausserirdischen (Gottfried
Herberts: Setkn s mimozemany), Frankfurt (Fischer) 1977
Schmidt, Reinhold
- Mit dem Raumschiff zur Arktis (Vesmrnou lod do
Arktidy), Wiesbaden (Ventla) 1959 (otitno v UFO-Nachrichten)
Villa, Paul - Zprvy v UFO-Nachrichten . 93/kvten 1964, 109/z 1965 a
112/leden 1966
Steckling, Fred - Why are they here? (Pro jsou zde?), Vista (G.A.F.) 1969
Stranges, Dr. Frank E. - Mein ausserirdischer Freund (Mj mimozemsk ptel),
Wiesbaden (Ventla) 1961
- Der Fremde im Pentagon (Cizinec v Pentagonu), Neuss (Hesemann) 1979
Klotzbaoh, Hans P.
- Ein UFO rettete mein Leben (UFO zachrnilo mj ivot),
Luzern (Koch) 1962
- Plandor, Planet des Friedens (Plandor, planeta mru), Heusenstamm
(Futurum Radix) 1981
Raps, Horst - a Guimaraes, Prof. FreRas de: Raumreisen in extraterrestrischen
Flugkrpern (Kosmick cesty v mimozemskch lodch), Wiesbaden (Ventla) 1973
Haase, Norbert - Weltraumschiff-Kontakt vernderte mein Leben (Kontakt s
vesmrnou lod zmnil mj ivot), v UFO - Nachrichten . 266/ prosinec 1980
Kraspedon, Dino - My Contact with Flying Saucers (Mj kontakt s ltajcmi tali),
Londn (Neville Spearman) 1959
Fernandes, Paulo - Dr. Andr Dorea: Der Kontakt von Paulo Fernandes mt
Raumkommandant Ashtar (Kontakt Paulo Fernandese s vesmrnm velitelem
Atarem), in: U.N.
. 309, duben 1988
Villanueva Medna, Salvador - Ich war auf einem anderen Planeten (Byl jsem na
jin planet), Wiesbaden (Ventla) 1962
Mercado, Enrique - Meine Erfahrungen mt Ausserirdischen (M zkuenosti s
mimozemany), in: UFO-Nachrichten . 256/duben 1979 a . 262/duben 1980
Hernandez, Prof. R. H. - a Rodrigues, Zitha: UFO... Contact from Andromeda
(UFO... Kontakt z Andromedy), Tuscon (Stevens) 1988
216

Klarerov, Elisabeth
- Erlebnisse jenseits der Lichtmauer (Zitky z druh strany
svteln stny), Wiesbaden (Ventla (1977)
EdwinCarl van Vlierden a Wendelle Stevens: UFO... Contact from Planet Koldas
(UFO... Kontakt z planety Koldas), Tuscon (Stevens) 1987
Cynthia Hind: UFOs - African Encounters (UFO - africk setkno,
Salisbury/Zimbabwe (Gemini) 1982
Forbes, James
The
Aenstrean
Revelations
(Aenstrensk
odhaleno,
Johannesburg (vlastn nklad) 1988
Allingham, Cedric - Fliegende Untertassen von Mars (Ltajc tale z Marsu),
Wiesbaden (Ventla) 1969
Sanmartin, Alberto
- Meine Begegnungen mt Ausserirdschen (Moje setkn s
mimozemany), in: UFO-Nachrichten . 183/listopad 1971 a 184/prosinec 1971
Ummo
Antonio Ribera: UFO... Contact from Planet Ummo (UFO... Kontakt z
planety Ummo), sv. 1 a 2, Tuscon (Stevens) 1985
Castillo Rincon, Enrique - Reisen in ausserirdischen Flugobjekten (Cesty v
mimozemskch ltajcch objektech), v: Karl L. Veit: Dokumentarbericht 11. Int.
Kongress der UFOForscher 1975 (Dokumentrn zprva 11. Mezinrodnho kongresu ufolog v
roce 1975), Wiesbaden (Ventla) 1976, str. 91 ff
- Wendelle C. Stevens: UFO... Contact from the Pleiades (UFO... Kontakt z
Plejd), Tuscon (Stevens) 1989
Siragusa, Eugenio,
Maria A. de Muro a 0. Valenti: I Giganti del Cielo (Giganti
nebes), m (bez uveden roku)
Victorino del Pozo, Siragusa - messager des extra-terrestres (Siragusa - posel
mimozeman), Allauch/Fr.(Cosmicia) 1979
Renato Albanese: Sind Ausserirdiche schon zur
Erde herabgekommen? (Pistli ji mimozeman na Zemi?), in: U.N. .
76/prosinec 1962 a dle
Der Fall Siragusa (Ppad Siragusa), in: Kontaktberichte . 2/1980
M.A. de Muro: Froispruch fur Eugenio Siragusa (Zproujc rozsudek pro
Eugenia Siragusu), in: UFO-Nachrichten . 275/srpen 1982
Nahe Begegnung am Atna (Blzk setkn na Etn), in: UFO-Nachrichten .
261/ nor 1980
Danaerde, Stefan - Menschen vom Planeten Jarga (Lid z planety Jarga), Dusseldorf
(Econ) 1971
- a Stevens, Wendelle C.: UFO... Contact from Planet larga (UFO... Kontakt z
planety Jarga), Tuscon (Stevens) 1982
Pallmann, Ludwig - a Stevens, Wendelle C.: UFO... Contact from Planet Itibi-Ra
(UFO... Kontakt z planety Itibi-Ra), Tuscon (Stevens) 1986
Silva, Charles
- Date with the Gods (Schzka s bohy), Michigan (Living Waters)
1977/86
Shirley MacLaine: Zwischenleben (Meziivot), Mnichov (Goldmann) 1984
Meier, Eduard
- Semjase-Kontaktberichte (Zprvy o kontaktech se Semjase),
FIGU, CH-8492 Hinterschmidriiti
Maarten
Dillinger:
Ausserirdische
und
die
Friedenssehnsucht
der
Erdenmenschen (Mimozeman a touha po mru pozeman), Frankfurt
(R.G.Fisoher)
1984
Wendelle C. Stevens: UFO... Contact from the Pleiades (UFO... Kontakt z
Plejd), Tuscon (Stevens) 1989
217

Bell, Dr. Fred

- Death of Ignorance (Smrt ignorance), Laguna Beach (Pyradin)
1980
Brad Steiger: The Fellowship (Ptelstv), New York (Doubleday) 1988
Magocsi, Oscar - Meine Weltraum-Odyssee in UFOs (Moje vesmrn odyssea v
UFO), Wiesbaden (Ventla) 1985
- Raumodysee in UFOs - Die Buzz Andrews Story & Danach (Vesmrn
odyssea v UFO - pbh Buzza Andrewse a dal), Saxeten (ASISS) 1986
- Meine Freunde aus dem Weltraum (Moji ptel z vesmru), Wiesbaden
(Ventla) 1989
Cergy - Pontoise J. Guteu et al.: Contacts in Cergy-Pontoise (Kontakty v CergyPontoise), Monaco (Rocher) 1980
"Drngt die Weltlage zu einer Rettungsaktion?" (Povede situace ve svt k
zchrann akci?), in: UFO-Nachrichten . 267, nor 1981
Geller, Uri Andrija Puharich: Uri, Londn (Futura) 1974
Prof. Hans Holzer: The UFOnauts (Ufonauti), Greenwich/Conn. (Fawcett)
1976
Schlemmerov, Phyllis Stuart Holroyd: Briefing for the Landing on Planet Earth
(Strun informace o pistn na planet Zemi), Londn (Corgi) 1979
Galacteus Appel Guery a Sergio Macedo: Die zeitlose Reise (Bezasov cesta),
Linden (Volksverlag) 1983
Mission Rama
Sixto Paz-Wells: Los guas Extraterrestres y la Misin Rama
(Mimozemt prvodci a Mise Rama), Lima 1985
- nmeck vydn pipravuje nakladatelstv Michael Hesemann
Operation 23
- Juan Jos Benitez: La Gran Oleada (Velk vlna), Barcelona
(Planeta) 1982
Dle: UFO-Nachrichten . 1/1956 a . 313/1988, nakladatelstv Ventla, Wiesbaden
13, Magazn 2000, . 1/1979 a . 82/1989, nakladatelstv Hesemann,
Mnichov a Kontaktberichte, 1974-1988, Ursula Jahnkeov, Dusseldorf
Kontakty veobecn - literatura
Brownwell, Winfield S.: UFOs - Key to Earth's Destiny (UFO - kl k osudu Zem),
Little Creek/CA (Legions of Light) 1980
Michael, Jean : E.T.: Die Kontaktler sprechen (Kontaktovan lid hovo),
Wetzikon (Jakoby 1984
Reeve, Helen a Bryan: Auf den Spuren ausserirdischer Weltraumschiffe (Po stopch
mimozemskch kosmickch Hod), Wiesbaden (Ventla) 1970
Schneider, Adolf a Inge:
In Kontakt mt dem Kosmos (V kontaktu s kosmem),
Thun (Jupiter) 1989
Steiger, Brad :
The Star People (Hvzdn lid), New York (Berkley) 1981
Veit, Karl a Anny, a rovn
Leona, G.S.:
Evakuierung in den Weltraum (Evakuace do kosmu), Wiesbaden
(Ventla) 1981 (standardn dto k tmatu)
Vldn kontakty, utajen atd ...
Berlitz, Charles a Moore, W.: Der Rosweli-Zwischenfall (Ppad Roswell), Brmy
(Zsolnay) 1980
Buttlar, Johannes von: Zeitriss (Roztren asu), Mnichov (Herbig) 1989
218

Good, Timothy: Above Top Secret (Supertajn), New York (William Morrow) 1988
- nmeck vydn v nakladatelstv 2001 se pipravuje
Hesemann, Michael:
UFOS: Die Beweise (UFO: Kontakty), Mnichov (Hesemann
(1989
Howeov, Linda Moulton:
An Alien Harvest (Ciz roda), Littleton/CO (vlastn
nklad) 1989
Layne, Meade:
Flying Saucers at Edwards AFB (Ltajc tale na leteck zkladn
Edwards), Vista/CA. (vlastn nklad), bez udn roku (cca. 1969)
Steinman, William a Stevens, W.: UFO Crash at Aztec (Zcen UFO v Azteku),
Tuscon (Stevens) 1986
Mars, Mallona/Phaeton, atd.
Buttlar, Johannes von: Leben auf dem Mars (ivot na Marsu), Mnichov /Herbig)
1987

(0)

OBSAH
(1)
vod
(2)
Strci
(3)
Washington D.C., 1952: Pedehra
(4)

I. kapitola:
USA, 1950-1953 - PRVN KONTAKT: PRKOPNCI
(5)
20. listopad 1952: George Adamski prvn kontakt
(6)
13. prosince 1952: Mimozeman se vrac
(7)
Pro pichzej
(8)
Posledn dkaz
(9)
Vesmrn lid
(10)
Co jsem se nauil od mimozeman
(11)
219

Dr. Ing. Daniel Fry a ddicov Atlantidy

(12)
Mystika ltajcch tal
(13)
Radiov kontakty s mimozemany
(14)
Mudrc z Giant Rocku
(15)

ll. kapitola:
USA, 1954 - DRUH FZE: KONTAKT S PREZIDENTEM
(16)

III. kapitola:
USA, 1954-1966 - CIVILN KONTAKTY: TET FZE
(17)
Navazujeme styk s naimi vlastnmi lidmi
(18)
Fotoschzka s Vlasem Bereniinm
(19)
Trestn planeta Zem
(20)
Kumarovo poselstv lidstvu
(21)
Varovn ped atomovou energi
(22)
ij mezi nmi
(23)
Dr. Frank E. Stranges a cizinec v Pentagonu
(24)

IV. kapitola:
USA, 1964 - DAL SKUPINA MIMOZEMAN
(25)
Dohoda s vldou Spojench stt
(26)

V. kapitola:
1948-1990 - SVTOV SETKN
(27)
Spolkov republika Nmecko, 1948-1990:
Hans R. Klotzbach
(28)
220

Horst Raps
(29)
Nmeck demokratick republika, 1962:
Norbert Haase
(30)
Brazlie, 1952-1978:
Dino Kraspedon
(31)
Prof. Joao Freitas de Guimaraes
(32)
Paulo A. Fernandes
(33)
Mexiko, 1953-1977:
Salvador Villanueva Medina
(34)
Enrque Mercado Orue
(35)
Prof. R. N. Hernandez
(36)
Jihoafrick republika, 1954-1990:
Elisabeth Klarerov
(37)
Edwin
(38)
James Forbes
(39)
Velk Britnie, 1954:
Cedric Allingham
(40)
panlsko, 1954-1986:
Alberto Sanmartin
(41)
Afra Ummo
(42)
Rakousko, 1954-1975:
Joseph Wanderka
(43)
Kolumbie, Kostarika, Venezuela 1961-1990:
Enrique Castillo Rincon
(44)
Itlie, 1952-1978:
Eugenio Siragusa
(45)
Vznik kontaktn skupina
(46)
Oni rehabilituj Eugenia Siragusu
(47)
Etna
(48)
Nizozem, 1967:
Stefan Danaerde
221

(49)
Indie/ Peru, 1964-1967: Ludwig Pallmann
(50)
Peru, 1974-1975:
Charles Silva
(51)
vcarsko, 1942-1990:
Eduard Albert Meier
(52)
Spojen stty, 1971-1990:
Dr. Fred Bell
(53)
Kanada, 1974-1990:
Oscar Magocsi
(54)
Francie, 1979-1983:
Experiment v Cergy-Pontoise
(55)
Japonsko, 1976-1990:
Shoichi Harukawa
(56)

VI. kapitola: 1970-1990 - SKUPINOV KONTAKTY S

MIMOZEMANY: DAL KROK
(57)
Pprava na pistn
(58)
Galacteus - bezasov cesta
(59)
Mise Rama: SOS pro lidstvo
(60)
Ganymd
(61)
Adonai
(62)
Operace 23: Skupina vstupuje do vesmrn lodi
(63)
Skupinov snmek s UFO
(64)

VII. kapitola: SSSR 1989-1990 - OTEVEN KONTAKT

(65)
Rusov e zhadu UFO
(66)
UFO nad Moskvou
(67)
Setkn v kosmickm prostoru
(68)
UFO opt nad Moskvou
222

(69)
Rusov hls pistn UFO
(70)
Pouh vrcholek ledovce
(71)
Tbilisi, Gruzie: Oteven kontakt
(72)
Literatura

pratele-nebe.cz

223