OBSAH
VOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .iii
JAK PROBH BITVA . . . . . . . . . .iv
Velikost hry . . . . . . . . . . . . . . . . . . .iv
PRAVIDLA . . . . . . . . . . . . . . . . .1
KOSTKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2
MODELY A JEDNOTKY . . . . . . . . .3
Men vzdlenost . . . . . . . . . . . . . . .3
Typy jednotek . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4
VLASTNOSTI . . . . . . . . . . . . . . . . .6
KOLO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9
POHYBOV FZE . . . . . . . . . . .11
Dlka pohybu . . . . . . . . . . . . . . . . . .11
Koherence jednotek . . . . . . . . . . . . .12
Tern . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .13
STELECK FZE . . . . . . . . . . . .15
Zakzn stelby . . . . . . . . . . . . . . . . .15
Bh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .16
Kontrola linie pohledu a vbr cle . . .16
Kontrola dostelu . . . . . . . . . . . . . .17
Hod na zsah . . . . . . . . . . . . . . . . .17
Hod na zrann . . . . . . . . . . . . . . . .19
Hod na panc . . . . . . . . . . . . . . . . .20
Hod na kryt . . . . . . . . . . . . . . . . . . .21
K zemi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .24
Odebrn ztrt . . . . . . . . . . . . . . . .24
Komplexn jednotky . . . . . . . . . . . . . .25
Modely s vce ivoty . . . . . . . . . . . . .26
ZBRAN . . . . . . . . . . . . . . . . . . .27
Typy zbran . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .28
ablony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .29
Vbun zbran . . . . . . . . . . . . . . . . .30
Zalehnut . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .31
Pehv se! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .31
Zdvojen zbran . . . . . . . . . . . . . . . .31
Trhav zbran . . . . . . . . . . . . . . . . . .31
Odstelovac zbran . . . . . . . . . . . . . .31
Dlostelba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .32
Melta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .32
Paprskomet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .32
FZE BOJE Z BLZKA . . . . . . . . .33
Ohlen tok . . . . . . . . . . . . . . . . .33
Zakzn toku . . . . . . . . . . . . . . . . .33
Pohyb tocch jednotek . . . . . . . . . .34
Reakce obrnc . . . . . . . . . . . . . . . . .34
Vybojovn boje zblzka . . . . . . . . . . .34
ii WARHAMMER 40,000: vod
tok pes kryt . . . . . . . . . . . . . . . . . .36
Granty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .36
Vyhodnocen boje zblzka . . . . . . . . .39
Hod na morlku . . . . . . . . . . . . . . . .39
Pronsledovn . . . . . . . . . . . . . . . . .40
Dosunut . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .40
Konsolidace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .40
Stelba do a z boje zblzka . . . . . . . . .40
Vcensobn boj . . . . . . . . . . . . . . . .41
Zbran pro boj zblzka . . . . . . . . . . . .42
MORLKA . . . . . . . . . . . . . . . . .43
Hody na Paniku . . . . . . . . . . . . . . . . .43
stup! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .45
Peskupen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .46
CHARAKTEI . . . . . . . . . . . . . . .47
Nezvisl charaktei . . . . . . . . . . . . . .47
Nezvisl charaktei a pipojovn
a odpojovn od jednotek . . . . . . .48
Zvltn charaktei . . . . . . . . . . . . . . .49
PSYKEI . . . . . . . . . . . . . . . . . . .50
Psychozbran . . . . . . . . . . . . . . . . . .50
TYPY JEDNOTEK . . . . . . . . . . . .51
Monstra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .51
Tryskov pchota . . . . . . . . . . . . . . .52
Jetpacky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .52
Motorky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .53
Tryskov motorky . . . . . . . . . . . . . . .53
Stvry a kavalerie . . . . . . . . . . . . . . .54
Artilerie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .55
VOZIDLA . . . . . . . . . . . . . . . . . .56
Vlastnosti vozidel . . . . . . . . . . . . . . . .56
Vozidla a men vzdlenost . . . . . . .56 ORGANIZACE BITVY . . . . . . . . . .86
Vozidla a pohyb . . . . . . . . . . . . . . . .57
Silnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .57
Stelba vozidel . . . . . . . . . . . . . . . . . .58
Stelba na vozidla . . . . . . . . . . . . . . .60
Tabulka pokozen vozidel . . . . . . . . .61
Vozidla a kryt . . . . . . . . . . . . . . . . . .62
Dmovnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .62
Granty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .63
Vozidla a boj zblzka . . . . . . . . . . . . .63
Vozidla a morlka . . . . . . . . . . . . . . .63
Jednotky vozidel skvadrony . . . . . .64
Typy vozidel . . . . . . . . . . . . . . . . . . .65
Transporty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .66
Pidlen transporty . . . . . . . . . . . . .67 VTZN BODY ................108
Tanky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .68
Oteven vozidla . . . . . . . . . . . . . . . .70
Rychl vozidla . . . . . . . . . . . . . . . . . .70
Vznedla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .71
Kredla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .72
Dreadnought zbran
pro boj zblzka . . . . . . . . . . . . . . . .73
UNIVERZLN SPECILN
PRAVIDLA . . . . . . . . . . . . . . . . .74
Protitok . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .74
Vn vlenk . . . . . . . . . . . . . . . . . .74
Beze strachu . . . . . . . . . . . . . . . . . . .75
Nevnm bolest . . . . . . . . . . . . . . . .75
Bci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .75
Zuiv tok . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .75
Udeit-a-utct . . . . . . . . . . . . . . . . . .75
Infiltrace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .75
Pohyb skrz kryt . . . . . . . . . . . . . . . . .75
Non vidn/ ostr smysly . . . . . . . . .75
Preferovan neptel . . . . . . . . . . . . .75
Bsnn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .76
Nenavn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .76
Przkumnci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .76
Pomal a odhodlan . . . . . . . . . . . . . .76
Maskovn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .76
Dovedn jezdci . . . . . . . . . . . . . . . . . .76
Odhodlan . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .76
Roj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .76
Lovci tank . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .76
Turbo posilovae . . . . . . . . . . . . . . . .76
Zraniteln ablonami / vbuchy . . . . . .76
BUDOVY A RUINY . . . . . . . . . . .77
Obrana budov a ruin . . . . . . . . . . . . .77
Budovy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .78
Ruiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .82
Domluven limitu bod a vbr sil . . .86
Pprava bojit . . . . . . . . . . . . . . . . .88
Vbr mise . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .90
Obsadit zem . . . . . . . . . . . . . . . . . .91
Zajistit a kontrolovat . . . . . . . . . . . . .91
Anihilace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .91
Rozmstn jednotek . . . . . . . . . . . . .92
Bojov linie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .92
Pedn voj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .93
Vlka za svitu . . . . . . . . . . . . . . . . .93
Speciln pravidla mis . . . . . . . . . . . .94
REJSTK .....................97
RYCHL PEHLED .............109
VOD
Vtejte do temn budoucnosti Warhammeru 40 000.
Warhammer 40 000 je mnohem, mnohem vc ne jen hra.
Je to pohlcujc a strhujc konek, spovajc ve sbrn a od normlnch her li. Existuje v nm nekonen mnoho
barven armd model Citadel, se ktermi si nakonec
zabojujete na desce stolu.
Warhammer 40 000 je zasazen do neptelsk budoucnosti,
do vku, kdy mus Lidstvo bojovat o peit v galaxii zmtan
zkzou a zmarem. Je to as, kdy se mocn Vesmrn marici
v energozbrojch a nespoetn zstupy Imperiln gardy mus
postavit otrokskm hordm cizch vlenk.
Hra Warhammer 40 000 vs postav do ela armdy
v budoucnosti. Budete velet etm pchoty, mocnm
vlenm strojm, neohroenm hrdinm a dokonce i
monstrznm veteleckm stvrm. Armdy z model
budou svdt bitvy na vaem stole, podlaze, nebo
jakmkoliv prostoru dost velkm, aby se na nm svc se
voje mohly srazit.
Nyn jste si ji nejsp uvdomili, e Warhammer 40 000 se
monost a hri mus bt pipraveni na to, e si mus
vyhradit as a nmahu na sbrn, sestavovn a barven
svch model a ppravu boji. Pokud vm to pipad jako
tk prce je to tak! Slvu na bojitch vzdlen
budoucnosti si nezskte tak snadno.
Vytvoit asnou podvanou v podob pln nabarven
armdy je poin, na kter mte skuten bt pro pyn.
Jakmile se zastnte velmi vyrovnanho souboje krsn
nabarvench model, tcch se po pln vymodelovanm
ternu, budete pohlceni. A pipojte se ke komunit tisc a
tisc hr po celm svt. Pokud jsme si jen trochu
podobn, brzy budete nekonen hodiny pemlet nad tm,
co sbrat dl, rozhodovat se, jak nabarvit svj nejnovj
model, a vymlet taktiku, jak vyhrt v nejbli bitv.
WARHAMMER 40,000: vod iii
 JAK PROBH BITVA
Sly Tauho impria el hordm Tyranid
na pekrsn vymodelovanm ternu.
Kad z armd m celkem 1500 bod
tak akort na jednu veern hru.

Masivn hra na 5000 bod na kad

stran, hran na extra velkm stole
bitva na cel den!

VELIKOST HRY
Velikost bitvy ve Warhammeru 40 000 uruj ti
faktory z kolika model si mete vybrat, kolik
asu na bitvu mte a jak druh hry nebo mise
chcete hrt.

Obecn eeno, v mal he Warhammeru 40 000

m kad z hr armdu o velikosti mezi 500-
1000 bod. Odehrt standardn hru tto velikosti
bude trvat asi hodinu. Stedn velk bitvy se hraj
na 1000-2000 bod a vtinou trvaj cel veer.
Velk bitvy na vce ne 2000 bod mohou trvat
cel den, nebo i dle.

Velmi zkuen hri (nebo prost ambicizn)

dokonce hraj turnaje obrovskch rozmr a
pidvaj si vlastn uniktn pravidla pro mise. Tyto
masivn bitvy mohou trvat vkend i dle a tm
jist budou vyadovat hrac prostor, na kterm
mete nechat stt modely pes noc!

iv WARHAMMER 40,000: Jak probh bitva

 Pi vaich prvnch hrch
pouvejte men armdy,
abyste ve lpe zvldali.
Tato mal skupina se
skld z Kaplana
Vesmrnch marik a
Taktick ety - zhruba za
250 bod.

Hra vce hr,

z nich kad m
1000 bod. Vtz
m cel veer pit
zdarma!
vi WARHAMMER 40,000: Building An Army
WARHAMMER 40,000: Building An Army vii
 PRAVIDLA
Tato sekce zan zkladnmi pravidly, kter plat pro nejbnj typ
model pchotu. To znamen, e se mete nauit, jak se se svmi
vojky pohnout, vystelit a zatoit do boje zblzka a rychle zat hrt
hry, ani byste nejprve museli dlouh hodiny st. Jakmile pochopte
zklady, mete pidvat dal typy model, jako jsou uhnjc tryskov
motorky, divok monstra, odvn hrdinov a mocn bitevn tanky
a postupn si pro n vyhledvat pravidla.

Temn a stran je nae ra,

nalezne jen mlo tchy i nadje.
Pokud se chce tohoto dobrodrustv astnit,
pak se dobe piprav.
 NEJDLEITJ PRAVIDLO!
Hra Warhammer 40 000 je nron, obsahuje
mnoho rznch ras, zbran a nekonench monost.
V tak velk a sloit he se nutn mus vyskytnout
okamiky, kdy njak konkrtn situace nen
popsan pravidly, zvlt pokud se to tk
neobvyklch model. Jindy zase mete vdt, e
patin pravidlo existuje, ale prost nemete nalzt
tu sprvnou strnku. Me se tak stt, e znte
pravidla, ale situace, v jak jsou vae modely na
stole, je velice na hran typickmi pklady jsou
men pohybu do boje zblzka a rozhodovn, zda je
klov model v krytu.
Vechny tyto situace mohou vst k hdkm, take je
dleit mt na pamti, e pravidla jsou jen zklad,
na kterm se postav pohodov hra. Vtzstv za
KOSTKY
KOSTKY (K6)
V bitv ve Warhammeru 40 000 budete asto
potebovat hzet kostkami, abyste vidli, jak akce
vaich model dopadnou jak inn byla stelba,
jak kody zpsobila vozidlu, jak daleko protivnk ped
stelbou ustoupil, atd. Warhammer 40 000 pouv
standardn estistnn kostky (obvykle oznaovan
jako k6).
HZEN K3
Ve vzcnch ppadech vm pravidla eknou, a hodte
k3. Protoe nic jako tstnn kostka neexistuje,
vsledek v rozmez 1 a 3 se uruje takto: Hote K6 a
vydlte vsledek dvma, zaokrouhlujte nahoru 1 a 2
se rovn 1, 3 a 4 se rovn 2 a 5 nebo 6 se rovn 3.
PEHAZOVN A HZEN
NEJVYHO SLA
Pehazovn
V nkterch situacch pravidla umouj pehodit
kostku. Mysl se tm doslovn vezmte kostku, kterou
chcete hodit znovu, a pehote ji. Pot se druh hod, i
kdyby to znamenalo hor vsledek ne v pedchzejcm
hodu. dnou kostku nen mon pehodit vckrt ne
jednou, bez ohledu na pvod pehozen. Pokud
pehazujete 2k6 nebo 3k6, muste pehodit vechny
kostky a ne jen nkter, pokud to ovem pravidlo
umoujc pehozen nek vysloven jinak.
Hzen nejvyho sla
Pokud pravidla po hrch vyaduj hozen
nejvyho sla, znamen to prost, e si vichni
hri hod kostkou a ten, kdo m nejvce, vyhrl.
Pokud maj hri stejn vsledek, mus se hzet
znovu, dokud nen jeden z hr vtz.
2 SEKCE PRAVIDEL : Kostky
kadou cenu nen tak dleit jako pocit, e se oba
hri nejen vtz dobe bavili. Pokud se peci jen
objev spor, vyete jej gentlemanskou dohodou.
Mnoho hr si prost hod kostkou a nechaj
nhodu rozhodnout, kdo m pravdu, aby se mohli
co nejrychleji vrtit k vzjemnmu rozstlen se na
kousky. Po he mete dl pokraovat ve sv diskuzi
o detailech v pravidlech nebo se domluvit, jak je
budete v dan situaci pt oba interpretovat.
Mete se dokonce domluvit a upravit si pravidla
tak, aby vm lpe vyhovovala (takovm pravidlm se
k domc).
Nejdleitj pravidlo je, e pravidla nejsou a tak
dleit! Dokud s tm souhlas oba hri, mete je
brt jako pikzn, nebo jako pouh nvody volba
je cel na vs.
MODIFIKACE HOD KOSTKOU
Nkdy me bt zapoteb modifikovat vsledek hodu
kostkou. To se oznauje jako k6 plus nebo mnus
njak slo, napklad k6+1 nebo k6-2. Hote kostkou
a k hodu pitte/ odette dan slo. Tak zskte
vslednou hodnotu. Hod k6+2 napklad pidv
k hodu 2, take celkov vsledek je v rozmez 3 a 8.
Me se po vs tak vyadovat, abyste najednou hodili
nkolik kostek, co se zna jako 2k6 nebo 3k6, atd.
Hote dan poet kostek a sette hodnoty. Hod 2k6
tedy znamen, e se najednou hod a setou dv
kostky, m se dostane vsledek mezi 2 a 12. Jinou
metodou je nsoben hodu njakm slem, jako
napklad k6x5, co dv celkov vsledek mezi 5 a 30.
Lze i pout kombinaci tchto metod, jako napklad
3k6-3, co d vsledek mezi 0 a 15.
SMROV KOSTKA
Nkter zbran maj pesnost v podstat nhodnou a
vyaduj, abyste urili msto, kter zashnou, hodem
smrov kostky. Smrov kostka m na tyech
stranch ipky a na dvou stranch speciln symbol
HIT (anglicky zsah). Jednodue hote kostkou
pobl clovho bodu pokud padne ipka, uruje,
kterm smrem se hod odchlil. Pokud padne HIT,
znamen to, e vstel trefil pesn do cle. Nkter
zbran se odchyluj automaticky a nemaj anci na
pesn zsah. Pro tyto ppady je i na stran se
symbolem HIT mal ipka, kter uruje smr.
Uvaovn plod pochyby.
Pochyby plod kacstv.
MODELY A JEDNOTKY
MODELY
Modlky firmy Citadel, kter se pouvaj pro hran
Warhammeru 40 000, se dle v pravidlech oznauj
jako modely. Kad model je samostatn hern
figura se svmi vlastnmi schopnostmi. Modely
representuj enormn poet rznch druh vojk, od
Gretchin, malch a slabch otrok Ork, pes
vzneen Vesmrn mariky, ochrnce Lidstva, po
Pzran pny, mocn Elda konstrukty, kter v sob
nos due mrtvch. Aby se vechny tyto odlinosti
projevily, m kad model svj popis s vlastnostmi,
kter probereme v nsledujcm oddle.
PODSTAVCE
Modely Citadel se normln dodvaj s plastovmi
podstavci. Pokud tomu tak je, mus se pilepit na tyto
podstavce, jinak se nesm v bitv pout.
Nkte hri si rdi upevuj sv modely na psobiv
scnick podstavce. Protoe by umstn modelu na
podstavce jin velikosti mohlo mt vliv na to, jak na n
budou psobit rzn pravidla, ujistte se ped hrou, e
to protivnkovi nevad.
JEDNOTKY
Vojci se obvykle seskupuj a bojuj v etch, tmech,
oddlech nebo jinak pojmenovanch skupinch
z pochopitelnch dvod se jednotlivci nepotuluj na
svou vlastn pst! Ve Warhammeru 40 000 to
representujeme seskupenm model do jednotek.
Jednotky bojuj ve volnch skupinch, s mezerami mezi
jednotlivmi modely. To dv vojkm svobodu rychlho
pohybu pes obtn tern a umouje jim vyuvat
napklad men zvlnn zem, porost a dal men
ternn prvky, aby se skryli ped stelbou. Podobn se i
baterie artilerie skldaj z velkch dl a posdky, kter je
obsluhuje, skvadrony vozidel se skldaj z nkolika
vozidel, atd. Jednotliv sti jednotky mus zstat spolu,
jinak nebude jednotka efektivn bojovou silou.
Podrobnji se tomu vnujeme v sekci Pohyb (viz strana
12). Jednotka se bude obvykle skldat z nkolika
model, kter bojuj jako skupina, ale me to bt tak
jedin, velmi velk nebo siln model, jako napklad
bitevn tank, monstrzn veteleck pera nebo
osaml hrdina. V pravidlech pro jednotky, uvedench
ne, se tomuto vemu k jednotka. Rzn typy
jednotek jsou podrobn rozepsny na protj stran.
Mylenka dne:
Vdn je potek strachu.
MEN VZDLENOST
Pedpokld se, e model zabr plochu svho podstavce,
take pi men vzdlenost mezi dvma modely pouvejte
jako referenn body nejbli body jejich podstavc. Pro
modely dodvan bez podstavc (jako jsou nkter velk
vozidla) pouvejte msto toho tlo nebo trup modelu.
Pi men vzdlenost mezi dvma jednotkami pouijte
jako referenn body nejbli modely, jak ukazuje obrzek
dole. Pokud je napklad jakkoliv model jednotky do 2
od neptelsk jednotky/ modelu, k se o cel jednotce,
e je do 2 od dan neptelsk jednotky/ modelu.
Obecn si hri nesm mit dn vzdlenosti, s vjimkou
okamik, kdy to pravidla vyaduj (nap. po vyhlen toku
zblzka nebo pi stelb na neptele, pi vyhodnocovn plonho
inku njakho pravidla, pi rozmisovn jednotek, atd.)
Men vzdlenost
Or nklak
Orkov
5"
(meno od
podstavce
k trupu)
2"
(meno od
podstavce
k podstavci)
Vesmrn marici
Vzdlenost mezi jednotkou Vesmrnch marik a Orm
nklakem je 5 palc. Obvykle kme, e je nklak
do 5 od jednotky Vesmrnch marik.
Vzdlenost mezi jednotkou Vesmrnch marik a
jednotkou Ork (tedy mezi dvma nejblimi modely)
jsou dva palce. Jednotky jsou tedy do 2 od sebe.
SEKCE PRAVIDEL : Modely a jednotky 3
 TYPY JEDNOTEK
Aby bylo jednodu nauit se zkladn pravidla, je prvnch nkolik sekc tto knihy, vnujcch
se Pohybu, Stelb, Boji zblzka a Morlce, napsno s ohledem na jednotky pchoty, protoe ty
se ve he vyskytuj zdaleka nejastji. Definujeme zde tak dal typy jednotek, kterm se
pozdji budeme vnovat v konkrtnch sekcch, v nich popeme jejich uniktn pravidla. Typy
jednotek ve Warhammeru 40 000 jsou nsledujc:

PCHOTA
Jednotky pchoty zahrnuj vechny mon druhy pch
vojk, a jsou to lid nebo nelidsk rasy. Typick
jednotka pchoty t mezi pti a deseti modely, ale
me bt i mnohem vt. Ve vzcnch ppadech se
me jednotka pchoty skldat jen z jednoho modelu.
Pchota se pohybuje relativn pomalu, ale doke
pekonat skoro jakkoliv tern (pokud m dostatek
asu) a doke nejlpe vyuvat kryt ped neptelskou
stelbou. Jednotky pchoty jsou nejobvyklej
a nejspolehlivj jednotky ve Warhammeru 40 000
a zabv se jimi valn st tchto pravidel.
Vesmrn marici z kapituly Ultramarik

STVRY A KAVALERIE
Jednotky stvr a kavalerie, skldajc se z obzvlt dsivch predtor nebo
jezdc na ivch zvatech, jsou schopn penst boj k protivnkovi bhem
nkolika okamik. Stvry a kavalerie maj profil jako normln pchota, ale
mohou pi toku do boje zblzka vyut speciln rychlej pohyb.

Jednotky stvr a kavalerie jsou obvykle pomrn vzcn a vyskytuj se

v malm potu. Podobn jako motorki, ani jezdci kavalerie nesm
bhem bitvy sesednout, a tak jejich charakteristika spolen zahrnuje jak
stvru, tak jezdce. Pedpokldme, e pokud je jeden z nich zabit, druh
Pekeln pes Khorna je tak vyazen z boje, nebo jednodue utee z bojit.

MONSTRA
Nkter stvoen jsou prost pli
velk, ne aby se vela do
kategorie obyejn pchoty. Jsou to
kolosln obi, kte dok rozmakat
tank jako je napklad tyranid
Carnifex, bio-vytvoen a vyvinut jako
ivouc beranidlo. I kdy se monstra
d mnohmi pravidly pro pchotu,
jejich velikost a niiv schopnost
z nich in mnohem nebezpenj
stvoen. Natst pro jejich neptele Tyranid Carnifex
se jednotky monster obvykle skldaj
jen z jedinho modelu.

4 SEKCE PRAVIDEL : Typy jednotek

 Tryskov marik
kapituly Andl krve Or Zappa s obsluhou Gretchin

TRYSKOV PCHOTA ARTILERIE

Vojci tryskov pchoty jsou vybaveni tryskovmi
baohy, jetpacky, kdly, teleportanmi pstroji nebo
jinmi prostedky pro rychl pekonn krtkch sek.
asto jich vyuvaj pi seskakovn na bojit
doprosted neptelskch sil hrdinn nebo blhov,
zle na hlu pohledu. Tryskov pchota se me
pohybovat jako normln pchota, nebo me aktivovat
sv trysky a provst rychl pohyb, peskakujc v cest
stojc modely a tern. Jednotky tryskov pchoty bvaj
vzcnou a cennou komoditou u vtiny armd.
Tyto jednotky pedstavuj tak velk zbran a jejich
obsluhu, e by se jejich modely mohly samy o sob
povaovat za mal vozidlo. Jednotky artilerie se
potaj ve vtin ohled jako pchota, ale pokud se
na n stl, mohou bt zasaen samotn zbran,
kter maj charakteristiky po zpsobu vozidel.

MOTORKY A TRYSKOV MOTORKY

Tyto jednotky se skldaj z jezdc na pestr kle konvennch
motorek nebo tryskovch motorek. Jsou schopn se pohybovat velice
rychle a asto maj ve svch strojch zabudovan zbraov systmy.
Oba typy motorek manvruj mnohem rychleji ne pchota, tryskov
motorky jsou navc schopn peltvat pekky, jako jsou budovy,
ani by je to njak zpomalovalo. Jejich jedinou vt slabinou je riziko
nrazu pi pohybu skrz tern. Pamatujte si, e pro zjednoduen jezdci
nesm bhem hry sesednout a tyto modely tedy maj profil vlastnost Elda tryskov motorka
spolen pro jezdce i motorku.

VOZIDLA
Jednotky vozidel zahrnuj vechny mon druhy vlench Tank vzor Leman Russ
stroj. Do tto kategorie spadaj napklad bitevn tanky, Imperiln gardy
grav-tanky, Monolity a Dreadnoughti. Vtina vozidel se
doke pohybovat rychleji ne pchota, ale mus se dret
v otevenm ternu, aby nezapadla. Jednotky vozidel se
skldaj v ppad tank a dalch velkch
vozidel z jedinho modelu, v ppad
mench vozidel z jejich skupiny.
Osdka vozidel idii, velitel a
stelci se pot jako nedln
soust stroje, a pokud je
jej stroj znien,
pedpokld se, e je
ztracena tak. Vimnte
si, e motorky a tryskov
motorky maj svj vlastn
typ jednotky a nepotaj
se jako vozidlo.

SEKCE PRAVIDEL : Typy jednotek 5

 VLASTNOSTI
Ve Warhammeru 40 000 existuje mnoho
typ bojovnk, od mocnch Vesmrnch
marik pes brutln Orky po mrtn
Eldary a hrzu nahnjc Tyranidy.
Abychom representovali rzn schopnosti
tchto tvor ve he, pat kadmu modelu
profil skldajc se z devt sel, kter
popisuje rzn aspekty jejich fyzickch
a mentlnch schopnost. Nazvaj se
vlastnosti.
Vlastnosti jsou: Dovednost boje (WS), Balistika (BS), Sla (S),
Odolnost (T), ivoty (W), Iniciativa (I), toky (A), Morlka
(Ld) a Zbroj (Sv).
Pro vechny modely s vjimkou vozidel maj tyto vlastnosti
hodnotu mezi 0 a 10 m vy, tm lep (s vjimkou
zbroje, pro kterou plat prav opak!).
Nkter pedmty vbavy nebo speciln pravidla mohou
pozitivn nebo negativn vlastnosti modifikovat (napklad
k nim pidvat +1, +2 atd.), nebo je dokonce nsobit (x2,
x3 atd.). A tak nebo tak, dn modifiktor neme zvit
dnou vlastnost nad 10 nebo snit pod 0. Zbroj lze
maximln modifikovat na 2+.
6 SEKCE PRAVIDEL : Vlastnosti
DOVEDNOST BOJE (WS)
Dovednost boje popisuje, jak zrun nebo zuiv je
vlenk se svou zbran v boji zblzka. m vy
hodnota, tm spe se vlenkovi poda zashnout
protivnka v boji zblzka. Obyejn lidsk vojk m WS3,
zatmco geneticky zdokonalen Vesmrn marik me
mt WS4 nebo WS5.
BALISTIKA (BS)
Balistika ukazuje, jak pesn je tvor se zbranmi na
dlku, jako jsou puky, rakety nebo energetick
zbran. m vy je tato hodnota, tm snze se tvor na
dlku tref. Nkter monstra maj pirozen zbran,
kter se daj pouvat na dlku (mohou napklad plivat
jed), a pak se jejich BS pouv pi urovn, zda
zashla, nebo ne.
SLA (S)
Sla uruje, jak je tvor siln. Mimodn mal tvoreek
me mt Slu 1, zatmco smrtonosn Pzran pn m
S10. Vtina Lid m S3. Sla k, jak tvrd tvor ude
v boji zblzka a jak snadno me zasaenmu protivnku
zpsobit zrann.
ODOLNOST (T)
Odolnost je mtkem schopnosti tvora odolat nebo
vydret fyzick zrann a bolest a odr se v n
takov faktory, jako je tuhost ke nebo srsti tvora.
m je tvor odolnj, tm lpe sn dery a stely
protivnk. Obyejn lovk m T3, zatmco
houevnat Ork m T4.
IVOTY (W)
ivoty ukazuj, kolik zrann me tvor snst, ne zeme
nebo je tak tce rann, e u neme dl bojovat.
Vtina Lid nebo tvor velikosti lovka m poet
ivot rovn 1. Velk monstra a mocn hrdinov vydr
asto nkolik zrann, kter by men bytost zabila, a
proto maj W2, W3, W4 i vce.
INICIATIVA (I)
Iniciativa naznauje, jak pozorn tvor je a jak rychle
doke tvor reagovat. V boji zblzka maj mrtn tvorov
obrovskou vhodu nad pomalejmi, protoe ude prvn.
Obyejn lovk m iniciativu 3, zatmco mrtn Elda
Aspekt vlenk m Iniciativu 5.
TOKY (A)
Mimodn zrun vlenci a obzvlt zuiv monstra
dok zasypat sv protivnky smrt der. Vlastnost
toky uruje poet kostek, ktermi se hz v boji
zblzka. Pro vtinu model je to 1, ale hrdinn vdci
nebo velk monstra mohou mt 3 i vce tok. Poet
tok, kter tvor m, se me zvit, pokud napklad
tvor to do boje zblzka s rozbhem nebo bojuje
dvma zbranmi.
MORLKA (LD)
Morlka (Ld) vtiny vojk se pohybuje kolem
prmrn hodnoty 7 nebo 8. Tvorov s vy hodnotou
Morlky jsou odvn, neotesiteln nebo velice dobe
vycvien. Tvorov s ni hodnotou jsou
temperamentn, nepedvdateln nebo zbabl. Modely,
kter representuj generly, hrdiny nebo seranty a dal
podobn charaktery, maj asto vysokou Morlku, kter
jim umouje vst jin a inspirovat je k velkm inm
cti.
ZBROJ (SV)
Zbroj tvora (Sv) mu dv anci vyhnout se zrann,
pokud je zasaen derem nebo stelou. Zbroj vtiny
tvor se odvj podle pance, jak nos, take se d tato
vlastnost zlepit, pokud se jednotka vybav njakm
lepm pancem. Jin tvorov mohou mt pirozen hod
na zbroj dky silnm kostnm pltm nebo chitinov
skopce.
Iniciativy, Morlky a Zbroje, m Vesmrn marik
navrch. Jeho Balistika 4 znamen, e pi stelb
mnohem astji zashne. V boji zblzka dv vt sla
Vesmrnmu marikovi lep anci zabt Orka a jeho
vy Iniciativa znamen, e bude toit prvn.
Vesmrn marik m Morlku 8, co je lehce
nadprmrn. Jeho silnj zbroj mu dv nad Orkem
dal vraznou vhodu, protoe vtina zsah se od
Marikovy zbroje odraz na hod 3 a vce na k6. Orka
naproti tomu zachrn jeho primitivn zbroj, jen
pokud hod 6.
Ork nen pro Vesmrnho marika evidentn v boji
jeden na jednoho dn soupe, ale Orkov se obvykle
vyskytuj v obrovskch potech, take mohou bt
smrtelnmi protivnky dokonce i pro Vesmrn
mariky!

VLASTNOSTI VOZIDEL VCE MODIFIKTOR

Warhammer 40 000 je domovem vech monch druh Pokud m model kombinaci vbavy a pravidel,
tank, vlench stroj a dalch bojovch vozidel, a kter pidvaj a nsob nkterou jeho vlastnost,
lidskch nebo sestrojench cizmi rasami. Aby se nejprve vynsobte zkladn vlastnost a pot
zachytily vechny mon odlinosti mezi stvoenmi z pitte extra body. Napklad pokud model se
masa a kost a konstrukty z eleza a oceli, plat pro Silou 4 dostane jak +1 Sla, tak zdvojnsobit
vozidla mnoho odlinch pravidel a maj vlastn sadu Slu, bude jeho vsledn hodnota
vlastnost. Vlastnosti vozidel se popisuj v sekci Vozidla Sly 9 (4x2=8, 8+1=9).
(viz strana 56).

NULOV VLASTNOSTI
Nkter bytosti maj nkterou vlastnost `0` (nkdy se
tak zna pomlkou `-`), co znamen, e tuto vlastnost
vbec neovldaj. Obvykle to plat pro tvory, kte
nemohou pouvat steln zbran, take maj BS0, ale
me se to vztahovat i na jin vlastnosti. Bezbrann
model nebude mt vbec dn toky.Pokud m njak
tvor Dovednost boje 0, nedoke se v boji zblzka brnit
a kad der, kter dostane, automaticky zashne.
Vojk se Zbroj - nem vbec dnou zbroj.

PROFILY VLASTNOST
Kad model ve Warhammeru 40 000 m profil, kter
uvd hodnoty jeho vlastnost. Na konci tto knihy a
v Kodexech jednotlivch armd naleznete profily pro
mnoho ras a tvor.

Ne uvdme profily pro Orka a Vesmrnho marika

Impria.

WS BS S T W I A Ld Sv
Ork 4 2 3 4 1 2 2 7 6+
Vesmrn marik 4 4 4 4 1 4 1 8 3+

Jak vidte, jsou si v nkterch ohledech podobn. Maj

stejnou Dovednost boje a Odolnost. Oba maj 1 ivot,
co je pro tvory lidsk velikosti normln. Ork m
v boji z blzka vce tok, co reprezentuje jeho
velikou zuivost, ale co se tk Balistiky, Sly,

SEKCE PRAVIDEL : Vlastnosti 7

 TESTY NA VLASTNOSTI
Bhem bitvy se me po modelu poadovat, aby si
hodil test na njakou svou vlastnost, obvykle na Slu,
Odolnost nebo Iniciativu. Me si napklad hodit test
na Odolnost, aby odolal efektm smrtcho plynu.
Test se provd hodem k6. Aby model uspl, mus
hodit stejn nebo mn, ne je hodnota pslun
vlastnosti. Pokud padne 6, model automaticky test
neslo, bez ohledu na hodnotu vlastnosti nebo na
jakkoliv jin dal modifiktory, kter by se mohly
uplatovat. Opan plat, e hod 1 je vdy spch.
Pokud si mus model hzet test na vlastnost, jej
hodnota je v jeho ppad 0, automaticky neuspje.
TESTY NA MORLKU
Testy na vlastnost Morlka (jako jsou hody na
Morlku) se od jinch test li. V ppad test na
Morlku hote 2k6 (hote dvma kostkami najednou,
jak jsme vysvtlovali dve). Pokud je vsledek rovn
nebo men ne hodnota Morlky modelu, test je
spn sloen.
Pokud jednotka obsahuje modely s rznmi hodnotami
Morlky, vdy se pouv nejvy hodnota Ld.
8 SEKCE PRAVIDEL : Vlastnosti
V obzvlt vypjatch situacch mohou Morlku
ovlivovat rzn modifiktory napklad -1, pokud
jednotka ztrat ivoty kvli nepm dlostelb
(vysvtlme pozdji).
BODOV HODNOTA
Vtinou uvidte profily s vlastnostmi spojen
s dal informac bodovou hodnotou modelu. Ta
reprezentuje relativn hodnotu danho tvora na
bojiti. Bodov hodnota bere v potaz mnostv
rznch faktor, vetn vlastnost, celkovch
slabost a silnch strnek jednotlivch ras, zkladn
zbran, velikost jednotky, jej vzcnost a tak dle.
Vbr sil, kter celkem stoj urit poet bod,
umouje hri organizovat vyrovnanou bitvu.
Vesmrn marik stoj, pro srovnn, 15 bod,
Ork 6 bod. To znamen, e or horda bude
normln pevyovat oddl Vesmrnch
marik v pomru vce ne dva na jednoho.
To je jen sprvn, protoe Vesmrn marici
jsou pkn tvrd!
KOLO
V bitv se odehrv nepedstaviteln poet
akc: ety se neustle pesouvaj a stl,
tanky rachot do akce, nad hlavami dun
vstely artilerie a na zem se sn proudy
smrtcho det zkzy. Warhammer 40 000
pedstavuje stle se mnc vr bitvy, ale
aby se chaos promnil ve zvldnutelnou
hru, hri se stdaj po kolech, bhem
kterch bojuj svmi jednotkami. Jeden
hr tedy nejprve pohne a bojuje svou
armdou, pak se pohne a bojuje jeho
protivnk. Proces se opakuje, prvn hr
opt pohne a bojuje svmi silami. Takto
hra probh a do konce.
Bhem svho kola me obvykle hr pohnout a
bojovat vemi svmi jednotkami. Pro pehlednost se e
pohyb, stelba a boj zblzka jedno po druhm. To
znamen, e nejprve pohnete vemi svmi modely,
ktermi chcete, pak vystelte vemi, kter mohou, a
nakonec vyete boje zblzka. Tento proces pomh
udret si pehled o tom, co se dje, a je snaz urit, e
jsou akce jednoho hre vyerpan a zan kolo jeho
protivnka.
HERN KOLA A KOLA HR
V plnm hernm kole maj oba hri sv kola, kter
jsou rozdlen na Pohybovou fzi, Steleckou fzi a Fzi
boje zblzka (viz Sekvence kola, dole). Co pesn se
odehrv v kad z fz se popisuje v nsledujcch
sekcch tto knihy.
SEKVENCE KOLA
1 Pohybov fze
Hr me pohnout vemi svmi jednotkami,
kter jsou toho schopn. Pravidla pro pohyb
vaimi jednotkami naleznete v sekci
Pohybov fze.
2 Steleck fze
Hr me vystelit vemi svmi jednotkami,
kter vid na neptele. Pravidla pro stelbu jsou
detailn uveden v sekci Steleck fze.
3 Fze boje zblzka
Hr me pohnout svmi jednotkami do boje
zblzka s neptelem (pokud jsou dostaten
blzko). To znamen, e ve Fzi boje zblzka
mohou bojovat ob neptelsk sly, ale jen ten
hr, jeho kolo je, me svmi jednotkami
pohnout do boje zblzka. Pravidla pro boj
zblzka vm o tom eknou vce.
Jedno hern kolo se tedy skld ze dvou kol hr.
Vude, kde pravidlo pouv termn kolo, jak
v tto knize, tak v Kodexech, mysl se tm kolo
hre, pokud se vysloven neuvd termn hern
kolo.
V hernm kole 1 napklad odehraje hr sv 1. kolo
hre a projde svou Pohybovou fz, Steleckou fz a
Fz boje zblzka. Pak odehraje druh hr sv 1. kolo
hre a projde pitom svou Pohybovou, Steleckou fz
a Fz boje zblzka, m skon 1. hern kolo. Pak
nsleduje 2. hern kolo.
KDO M PRVN KOLO?
Kter z hr dostane prvn kolo hry se d urit rzn.
Normln si oba hri hod k6 a hr, ktermu padlo
vce, jako prvn rozmst svou armdu a dostane prvn
kolo hre. Mise, kterou bojujete, bude specifikovat,
jak pesn se to provd. Vce detail o bojovn
rznch mis naleznete v sekci Organizace bitvy na
stran 90.
KONEC HRY
Standardn mise pedstaven v tto knize trvaj
nhodn poet kol (od pti do sedmi kol), podle hodu
kostky. Posledn sekce knihy ovem obsahuje nmty
na vytven vlastnch mis, kter mohou konit rzn.
Bitva me trvat dan poet hernch kol, take budou
oba hri vdt, e se konec bl.
Jinou monost je, e budou moci hri vyhrt nhlou
smrt, kter okamit ukon hru napklad pokud
hr zni genertor, okamit vyhrl. Mete se tak
rozhodnout, e ukonte bitvu v pedem dan as,
pokud mte na hru jen omezen asu.
VTZSTV
Jakmile hra skon, hri ur, kdo vyhrl, podle pravidel
danch hranou mis (viz sekce Organizace bitvy na
stran 90). Pro te postauje vdt, e se standardn
mise Warhammeru 40 000 obvykle sousted na
zajitn taktickch cl nebo zpsoben co nejvtch
kod nepteli.
VJIMKY ZE SEKVENCE KOLA
Existuj vjimky, kdy me hr provdt akci bhem
kola svho protivnka (nejbnjm pkladem je
vybojovn boje zblzka). Me bt tak uiten
peruit hrovo kolo, protoe dolo k njak udlosti,
jako je napklad sputn nastraen miny. A je
pina jakkoliv, po peruen pokrauje sekvence
kola dl jako obvykle.
SEKCE PRAVIDEL : Kolo 9
POHYBOV FZE
I kdy se Pohybov fze provd nejsnze, je
z taktickho hlediska pravdpodobn ta
nejvce dleit. Dostat modely na sprvn
pozice na bojiti je asto klem k vtzstv.
Pro te jen vysvtlme, jak se pohybuj ety
pchoty, protoe jsou to zdaleka nejastj
jednotky ve he. Vozidla, tryskov pchota,
motorky a nkter dal jednotky se pohybuj
jinak, co reprezentuje jejich vy
pohyblivost, a tyto jednotky se budou
probrat pozdji.
Ve svm kole me hr pohnout svmi libovolnmi
jednotkami klidn vemi, pokud si tak peje a o jejich
maximln pohyb. Jakmile jednotka dokonila svj cel
pohyb, vybere si hr jinou jednotku a pohne s n, a tak
dle, dokud hr nepohnul vemi jednotkami, se ktermi
si pohnout pl. Upozorujeme, e hr nemus pohnout
vemi svmi jednotkami (dokonce s nimi nemus hbat
vbec). Jednotka, kter se nehbala, je asto pi stelb
innj, jak se uvd v pravidlech dle. Jakmile jste zaali
jednotkou pohybovat, muste jej pohyb dokonit, ne
zanete pohybovat dal jednotkou. Nemete se vracet a
mnit pohyb ji dve proveden njakou jednotkou.
NHODN A POVINN POHYB
Nkdy se jednotka mus pohnout o nhodnou vzdlenost
msto obvyklch 6, nebo me bt donucen pohnout
se uritm zpsobem (napklad k nejblimu nepteli).
Takov situace se probraj pozdji.
NATEN A SMROVN
Kdy pohybujete modely v jednotce, mohou se natet
a smovat kamkoliv, ani by to ovlivnilo vzdlenost,
kterou jsou schopny urazit. Modely pchoty se tak
mohou natet tak, aby smovaly ke svm clm ve
Steleck fzi, take si nedlejte starosti s tm, kam se
dvaj na konci sv Pohybov fze (i kdy tradic je
dramatick naten ke svm neptelm).
POHYB A BOJ ZBLZKA
Jednotky ji zapojen do boje zblzka s neptelem se
nesm v Pohybov fzi pohnout.

DLKA POHYBU
Pchota se pohybuje v Pohybov fzi a o est palc
(6). To u vtiny tvor pedstavuje pohyb rozumnm
tempem, kdy se vojk nkolikrt zastav a ptr
v okoln krajin po nepteli, komunikuje se svmi
veliteli, atd. Dokonce i vojci, kte se pohybuj v sti
bojit, kde dn neptel nen, se mohou pohnout
jen o 6. To je proto, e vae jednotky nemaj o bojiti
vae vevdouc znalosti a nev, e v okol dn
neptel nen. Je naprosto v podku namit si pohyb
jednotky jednm smrem a pak se rozmyslet a
rozhodnout se pro pohyb nkam jinam (dokonce
pln opanm smrem!), nebo se rozhodnout se
vbec nepohybovat.

MODELY V CEST
Model se nesm pohnout do nebo skrz prostor zabran
dalm modelem (reprezentovan jeho podstavcem nebo
trupem) nebo skrz mezeru mezi ptelskmi modely,
kter je men ne jeho vlastn podstavec nebo trup.
Model se nesm pohnout tak, aby se bhem Pohybov
nebo Steleck fze dotkal neptelskho modelu to
je mon jen ve Fzi boje zblzka. Aby to bylo jasn
viditeln, model se nesm pohnout do 1 od
neptelskho modelu, pokud neto do boje zblzka.

RZN DLKY POHYBU

V RMCI JEDNOTKY
Vechny modely v jednotce se pohybuj rychlost
nejpomalejho modelu.

SEKCE PRAVIDEL : Pohybov fze 11

 Pohyb model
Kdy hbete modelem, je obvyklou chybou namit vzdlenost
a pak umstit model na vzdlenj konec mtka. To je 6"
nesprvn, protoe to k dlce pohybu pidv celou dlku ANO
podstavce modelu. I kdy to v ppad 25mm podstavce nen
a takov chyba, je to velk rozdl v ppad vozidel, kde to 6"
NE!
me tm zdvojnsobit pohyb (jako na obrzku dole). Tyto
dva diagramy ukazuj pklady sprvnho a patnho zpsobu,
jak pohybovat modelem.

6"
ANO

6"
NE!

KOHERENCE JEDNOTEK Koherence jednotek

Kdy pohybujete jednotkou, mohou se jednotliv
modely pohnout a o svou maximln dlku pohybu
ale nezapomete, e se jednotka mus dret
pohromad, jinak by se jednotliv modely rozptlily a 2" 2" 2"
jednotka by ztratila celistvost jakoto bojov sla. 2"
Jakmile tedy jednotka dokon pohyb, mus modely
v jednotce vytvet imaginrn etz, ve kterm je
vzdlenost mezi modelem a jeho nejblim sousedem
V koherenci
maximln 2. Toto se nazv koherence jednotky.

Bhem hry je samozejm mon, e se jednotka

rozdl a ztrat koherenci, obvykle kvli utrpnm
ztrtm. V tom ppad se mus modely jednotky ve sv 2" 2"
dal Pohybov fzi pohnout tak, aby obnovily
koherenci. Pokud se jednotka v ptm kole z njakho
dvodu neme pohnout (napklad protoe zalehnula
kvli odstelovacm zbranm nebo nepm palb), mus 2" 2"

se pohnout a obnovit koherenci hned, jak k tomu bude

mt pleitost. Mimo koherenci

Nsledujte mne, kdy postupuji. 2" 3"

2"
Zabijte mne, pokud ustupuji. 2"

Pomstte mne, jestli zemu.

Vojevdce Sol Mimo koherenci

12 SEKCE PRAVIDEL : Pohybov fze

TERN
Galaxie je nezmrn msto s miliony rznch vlench
zn: ledov svty, poutn svty, svty-ly, divosk
svty a mnoho dalch exotickch typ boji pokud si
ho dokete pedstavit, pak pravdpodobn nkde
existuje. Tern pokrvajc tyto svty se me liit od
irokch, przdnch pln po nebe drsajc ve z
plexiskla a plastoceli, od bujnch dungl po hol
msn pustiny nebo vyschl pout. Jak reprezentovat
tern na bojiti se bude probrat pozdji (viz strana 88).
Pro te se budeme vnovat ternu jen ve smyslu jeho
vlivu na pohyb jednotek pchoty.
DRUHY TERNU
Tern poskytuje uiten kryt ped neptelskou
stelbou, ale me tak brnit pohybu vaich jednotek.
Me vojky zpomalit, kdy se jm mus prodrat nebo
kdy plhaj pes bariry a pekky. Existuj ti obecn
tdy ternu: voln, obtn a neprchodn.
Volnm ternem se lze pohybovat bez
jakhokoliv postihu a obecn pokrv vtinu bojit.
Obtn tern zpomaluje modely, kter se jm
chtj pohybovat a nkdy me bt pro prochzejc
modely nebezpen
Do neprchodnho ternu nen mon vstoupit ani
se jm pohybovat.
Jak urit kategorii ternu
Tern lze relativn snadno zaadit do jedn z
nsledujcch ty kategori. Je pitom dleit, abyste se
s protivnkem shodli na tom, do jak tdy kter prvek
ternu pat, jet ped zatkem bitvy.
Voln tern zahrnuje oteven prostranstv, jako jsou
pole, vesovit, trvu, pout, splen pustiny a
mrn kopce. Pro potchu oka me bt zpesten
starm stromem, koviskem nebo kaktusem (i
veteleckm ekvivalentem).
Obtn tern zahrnuje ruiny, dungle, lesy, zceniny,
koviska a hout, skupiny kamen, bahnitou pdu,
nzk zdi, ploty a iv ploty, ostnat drt, barikdy,
strm kopce, potoky a dal mlkou vodu (a tak
ternn prvky, kter kombinuj nkolik takovchto
typ, jako napklad ruiny obklopen lesem). Pokud
ternn prvek obsahuje nebezpe, jako jsou
nastraen pasti, masorav rostliny, toxick vpary,
vybuchujc gejzry a podobn, me bt povaovn
za zrove obtn a nebezpen tern.
Neprchodn tern zahrnuje hlubokou vodu, proudy
lvy, strm kamenit tesy a budovy, do kterch
nemohou modely vstoupit, dle dohody se svm
protivnkem. Nezapomete, e jin modely
ptelsk i neptelsk se tak potaj jako
neprchodn tern.
Budovy, do kterch mohou modely vstoupit, jako
jsou bunkry, bastiony a dal opevnn.
Zjistte, e budovy se nachz ve vce ne jedn
kategorii. Budovy se probraj detailn ve sv vlastn
sekci na stran 77.
PLON TERN
Nkdy m ternn prvek jasn definovan okraje, jako
napklad krter, potok nebo neporuen budova. Jindy to
ale nemus bt tak jasn, jako je v ppad bain, les, ruin
a dalch typu nerovnho povrchu. Les me bt ve
skutenosti propleten, pebujel masa list bez jasnho
okraje. Pokud je na vaem hernm stole takto znzornn,
bude velice obtn do nj postavit modely a bylo by tak
obtn rozhodovat, jestli se modely nachz uvnit nebo vn.
Pro jasnost je pi he dleit umt rozhodnout, kde se
nachz hranice takovho ternnho prvku, protoe se
tyto prvky obvykle povauj za obtn tern. Zde
potebujeme zavst pojem plon tern. Mete
vyznait hranici kusu ternu pomoc ploch podloky,
obrysu z mechu nebo psku nebo pouitm trochu jin
barvy na vaem hernm stole. Stromy, kameny, zceniny,
nebo cokoliv vhodnho pro typ ternu, kter
znzorujete, se obvykle umst do hranic danch
podstavcem plonho ternu.
Kdy se modely pohnou do tto oblasti, mete
doasn kameny, stromy atd. odstranit (pokud nejsou
pilepen k podstav!), aby se s modely snze
pohybovalo. Nezapomete je ovem po skonen
pohybu vrtit tam, kde pvodn byly (nebo co
nejble!), protoe mohou mt vliv na linii pohledu
model stlejcch skrz tento plon tern.
Se svm protivnkem byste mli probrat vechny takov
ternn prvky ped hrou a domluvit se pesn, jako co se
kter z nich pot a kde le hranice ternnho prvku. Kdy
u hra probh, bude obtn to diskutovat nestrann.
Syndrom vratkho modelu
Obas zjistte, e je kvli njakmu kusu ternu
obtn umstit model pesn tam, kde ho chcete mt.
Pokud jej peliv vybalancujete na msto, velice
pravdpodobn spadne hned, jak nkdo zavad o stl,
a v krsn nabarven model utr krbance, nebo
se dokonce rozbije. V takovch ppadech je naprosto
v podku nechat model v bezpenj pozici, pokud
se na tom oba hri shodnou a znaj jeho skutenou
polohu. Pokud pozdji v neptel zvauje stelbu na
tento model, budete ho muset pidrovat na mst,
aby mohl protivnk ovit linii pohledu.
Samozejm pokud mte radi vechno pesn
a jasn, tak zstate u jednoduchho, plochho
ternu!
SEKCE PRAVIDEL : Pohybov fze 13

POHYB SKRZ OBTN TERN
Bhem hran Warhammeru 40 000 mohou nastat
dva lehce odlin ppady pohybu jednotek skrz
obtn tern.
Pokud zan kterkoliv z model jednotky svj pohyb
uvnit obtnho ternu, je jednotka ternem ovlivnn
a mus si hodit test na obtn tern. Hote dvma k6
vyberte nejvy to je maximln vzdlenost v palcch,
o kterou se mohou vechny modely jednotky (ne jenom
ty v obtnm ternu!) pohnout.
Pokud jednotka zan svj pohyb mimo obtn tern,
mus hr ohlsit, zda zkou se svou jednotkou jako st
pohybu vstoupit do obtnho ternu. Pokud se pro to
nerozhodne, jednotka se pohybuje normln, ale nesm
vstoupit do obtnho ternu. Pokud se rozhodne, e
ano, mus si jednotka hodit test na obtn tern popsan
ve. I kdy je hozen vzdlenost pli krtk, ne aby
nkter z model dorazil k obtnmu ternu, je jednotka
stejn zpomalen, jak se uvd ve. Pedpokldme, e Modely se nesm umstit do neprchodnho ternu,
se opatrn bl k ternu a pomoc svch senzor se
ujiuj, e se v nm neskrv dn neptel. by jim zaruovalo vjimku (jako napklad monost lett
Kdy se hz test na obtn tern, nikdy nemuste
modelem pohnout, protoe se me stt, e nepadne
dost na to, aby mlo smysl se vbec pohybovat. Pokud
ovem hodte kostkami, jednotka se pro ely stelby
stejn pot, jako by se pohnula, jak se popisuje
pozdji v pravidlech pro stelbu.
14 SEKCE PRAVIDEL : Pohybov fze
Jak les, tak ruina jsou pklady
plonho ternu. Jak je vidt, jejich
podstavce jasn definuj jejich
rozsah na hernm stole. Oba tyto
prvky jsou tak obtnm ternem
a hri se mohou smluvit, e se
budou ruiny tak potat jako
nebezpen tern.
Uvdomte si, e jako soust pohybu pes obtn tern
se modely mohou pohybovat skrz zdi, zaven dvee a
okna a vechny mon pevn pekky, pokud se hri
pedem nedomluv, e je konkrtn ze nebo pekka
neprchodn. Vojci si mohou prolmat cestu pes
zamen dvee a okna pomoc vbunin nebo zbran,
mohou vytvet prlomy v lehkch zdech i lzt pes
nzk pekky a podobn.
NEBEZPEN TERN
Jak bylo uvedeno dve, skrz nkter ternn prvky je
nebezpen se pohybovat. To reprezentuje test na
nebezpen tern. Hote k6 za kad model, kter
bhem svho pohybu vstoupil, opustil nebo se
pohybuje skrz jednu nebo vce oblast nebezpenho
ternu. Pokud padne 1, model ztrat jeden ivot bez
jakhokoliv hodu na zbroj nebo na kryt (ivoty a hody
na zbroj se vysvtluj v nsledujc sekci).
NEPRCHODN TERN
pokud nemaj pslun modely speciln pravidlo, kter
nad ternem), nebo pokud se na tom oba hri
nedomluv.
Poehnan je mysl pli mal pro pochyby.
STELECK FZE
Zbran bez ustn plivaj zlehy plasmy,
rapnely a kulky pr na obou stranch, ob
armdy se do sebe pustily na ivot a na smrt.
V bitv Warhammeru 40 000 rozdlujeme stelbu tak,
e sly kadho hre stl v Steleck fzi jeho kola. Pravidla pro Steleckou fzi kon podrobnostmi o
Ve Steleck fzi mohou stlet jakkoliv vae jednotky,
klidn i vechny. Mete si urit jakkoliv poad stelby
jednotkami, ale vdy muste nejprve dokonit stelbu
jednou jednotkou, ne zanete s dal.
Za normlnch okolnost me kad model ve stlejc
jednotce vystelit jednou zbran. Nkter modely,
vetn vozidel, mohou umt stlet z vce zbran, jak
bude vysvtleno pozdji.
Proces stelby lze shrnout do esti krok, jak popeme
dle.
Jakmile dokonte tento postup pro stelbu s jednou
va jednotkou, vyberte si dal a postup opakujte. A
dokonte kroky 1 a 6 pro kadou jednotku v armd,
pokraujte Fz boje zblzka.
palnch zbranch pouvanch vojky v 41. milniu.
ZAKZN STELBY
Nkter situace brn jednotce stlet.
Nejobvyklej jsou:
Jednotka je zapojen do boje zblzka s neptelem.
Jednotka b (viz protj strana).
Jednotka la k zemi kvli protivnkov stelb minul
kolo (viz strana 24).

Krom ve uvedenho se mohou nkter zbran

POSTUP PI STELB pout, jen pokud se jednotka v danm kole nehbala.
To ale zabrn ve stelb jen modelm s tmito
1 Ovte linii pohledu a vyberte cl. zbranmi, ne cel jednotce.
Vyberte si jednu vai jednotku, ovte jej linii
pohledu a vyberte pro ni clovou jednotku.
Vechny modely jednotky, kter vid alespo
jeden neptelsk model v clov jednotce,
mohou vystelit.

2 Ovte dostel. V dosahu zbran vaich

stlejcch model mus bt alespo jeden
model clov jednotky.

3 Hote na zsah. Hote k6 za kad vstel.

Balistika modelu (BS) uruje, jak nejni slo
mus na kostce padnout, aby byl cl zasaen.

4 Hote na zrann. Za kad vstel, kter

zashl, hote znovu, aby se zjistilo, zda cl
zranil. Kolik je zapoteb na kostkch hodit se
ur porovnnm Sly stlejcch zbran a
Odolnosti cle.

5 Hody na zbroj.Kad utrpn zrann jde

zruit, pokud si model hod hod na zbroj. Hody
na zbroj obvykle zvis na panci, kter kad
model nos, na tom, zda je model v krytu, nebo
na njakm specilnm vybaven nebo
schopnosti. Pokud clov jednotka zahrnuje
rzn typy model, muste nejprve piadit
zrann konkrtnm modelm.

6 Odebrn ztrt. Clov jednotka utrp ztrty za

vechna zrann, kter nezachrnil hod na zbroj.

SEKCE PRAVIDEL : Steleck fze 15

 BH
Vojci se obas mus rychle pemstit, doslova b od
krytu ke krytu, nebo se prost sousted na pohyb a
vzdvaj se monosti stlet. Ve sv Steleck fzi
mohou jednotky msto stelby bet, m se
okamit pohnou o k6 (zjistili jsme, e je to
oblben monost pro jednotky, kter nemaj paln
OVEN LINIE POHLEDU A VBR CLE
Stlejc jednotka si me jako cl vybrat jednu
neptelskou jednotku, kter nen zapojen do boje
zblzka. Nesm rozdlovat svou stelbu mezi rzn
cle. Aby si mohla vybrat neptelskou jednotku za cl,
mus mt alespo jeden model ve stlejc jednotce
linii pohledu na alespo jeden model v clov
jednotce. Pokud nem dn model linii pohledu,
Hr kontroluje linii pohledu Vesmrnho marika tak, e se kouk
zpoza jeho hlavy na tlo clovho modelu.
Linie pohledu
Warhammer 40 000 pouv na stelbu tak
zvanou skutenou linii pohledu. To znamen,
e muste uvit skuten pozice model a
tern a prost se podvat, zda maj vai vojci
vhled na cl. Tm se Warhammer 40 000 li od
abstraktnjch systm, kde je ternu piazen
hodnota vky a muste spotat, co mohou
vojci vidt. Zvolili jsme skutenou linii pohledu,
protoe je pak hra mnohem vce jako film a
reln. Nic neme oivit hru, jako podvn se
z pohledu modelu. Tato metoda samozejm
znamen, e se obas vyskytne njak ppad na
hran, kde bude pomrn obtn urit, zda
model cl vid nebo ne, ale sportovn hri budou
vdy velkorys a daj v ppad nejasnost
protivnkovi vhodu.
16 SEKCE PRAVIDEL : Steleck fze
zbran nebo cl). Pohyb bhem nen ovlivnn
obtnm ternem je to prost vdy k6 ale
modely, kter b skrz nebezpen tern si mus
hzet test jako obvykle. Jednotky, kter ve Steleck
fzi bely, nesm v nsledujc Fzi boje zblzka
toit do boje zblzka.
mus se vybrat jin cl.
Linie pohledu doslova pedstavuje pohled vaich vojk
na bojit mus bt schopni vidt svho neptele v
nepehlednm ternu, pes tern a skrz nj, dokonce i
prohldnout zmt dalch vojk na bojiti. Vae modely
jsou plastov nebo kovov, take vm pochopiteln
nemohou ci, co vid budete to muset vyeit za n.
V nkterch ppadech to bude zejm. Pokud blokuje
vhled kopec nebo tank, bude protivnk nepochybn
z dohledu. V jinm ppad se dv jednotky naprosto
ist uvid, protoe nebude nic stt v cest. asto je ale
sloitj ci, zda nco linii pohledu blokuje i ne, take
se hri budou muset naklnt nad stl, aby se podvali
z pohledu modelu. Znamen to sklonit se na rove
vaich vojk a podvat se zpoza nich co vlastn vid.
Zjistte, e mete zahldnout hajc neptelsk vojky
v oknech zcen budovy a e jsou vyven msta velice
vhodn kvli lep linii pohledu, kterou nabz.
Linie pohledu se mus zjiovat od o stlejcho modelu
na jakoukoliv st tla alespo jednoho modelu v clov
jednotce (tlem myslme hlavu, trup, nohy a ruce).
Nkdy me bt z modelu vidt jen zbra, antna,
prapor nebo njak ornament, kter nese (vetn kdel a
ocasu, i kdy ty jsou technicky vzato st trupu).
V tchto ppadech nen model vidt. Tato pravidla jsou
zamlen tak, aby zajistila, e modely nebudou
postihovny za psobiv vlajky, epele, zbran,
majesttn kdla atd.
VLASTN JEDNOTKY
Existuje jedna dleit vjimka v pravidlech o linii
pohledu. Stlejc modely mohou vdy prothnout linii
pohledu skrz leny sv vlastn jednotky (jako kdyby tam
nebyli), protoe ve skutenosti by jednotka zabrala
takov pozice, aby maximalizovala svou vlastn stelbu.
KTER MODELY MOHOU STLET?
Vystelit mohou vechny modely ve stlejc jednotce,
kter maj linii pohledu na alespo jeden model v clov
jednotce.
Hr si me zvolit, e nebude stlet nktermi modely,
pokud si tak peje (nkter modely mohou toti mt
zbran jen na jedno pouit). To se mus ohlsit ped
ovovnm dostelu, protoe modely v jednotce stl ve
stejn okamik.
OVEN DOSTELU
Vechny zbran maj maximln inn dostel, nejvt POHYB A STELBA
vzdlenost, na kterou mohou stlet. Pokud se cl nalz Jestli se jednotka pohnula nebo ne, me pi
za tmto maximlnm dostelem, vstel automaticky stelb znamenat velk rozdl. Pokud vojci dr
mine. Proto si muste zvolit cl ped menm dostelu. pozice, maj as zabrat palebn postaven a
Zde uvdme pklady dostel nkterch zbran: zamit na svj cl podn, nkter zbran
mohou zashnout vzdlenj cle, ne kdy se
Zbra Maximln dostel s nimi stl za pochodu. Jin zbran jsou natolik
Laspistol 12" tk, e s nimi lze stlet, jen pokud se s nimi
Boltr 24" jejich obsluha zastav a zape se, nebo rozlo
Autokann 48" zbran na zem. To se podrobnji vysvtluje
v nsledujc sekci Zbran, ale nyn sta vdt, e
Kdy ovujete dostel, zmte prost vzdlenost mezi pohyb me mt na stelbu vliv.
kadm stelcem a nejblim viditelnm modelem
v clov jednotce. Nejdleitj je si pamatovat, e se cel jednotka
pot, jako e se pohnula, pokud se v Pohybov
Kad model, kter bude mimo dostel od vech fzi pohnul libovoln jej model.
model, na kter v clov jednotce vid, automaticky
mine jeho stely prost k cli nedolet..

Vtzstv nele vdy ve velkch zbranch; pokud

ale ped nimi budeme leet my, jsme ztraceni.
Komandr Argentius

HOD NA ZSAH
Hote k6 za kad vstel, kter je v dostelu,
a urete, jestli stlejc modely zashly svj cl. Za
Ovovn vzdlenosti
normlnch okolnost maj vojci kad jen jeden
vstel. Nkte tvorov nebo zbran jsou ale schopni
plit vc ne jen jeden vstel, jak vysvtlme podrobn
pozdji. Hod na kostce, kter je zapoteb pro zsah,
zvis na tom, jak pesn stelci jsou, co k jejich
vlastnost Balistika (BS). Tabulka dole shrnuje minimln
hod k6 potebn pro zsah.

Stelcova BS 1 2 3 4 5
Potebn hod 6 5+ 4+ 3+ 2+

Pokud napklad stl jednotka pti Vesmrnch

marik s BS4, budete hzet pti kostkami a kad
hod 3 nebo vce zashne.

Hody na zsah se dobe pamatuj, sta odest

stelcovu Balistiku (BS) od 7. Tak zskte potebn
slo: napklad model s BS2 potebuje na zsah 5
a vce (7-2=5).

Nezapomete, e minimln hod na zsah je vdy

alespo 2. Pokud hzte na zsah, nic jako automatick
zsah neexistuje a hod 1 je vdy vedle.

tyi Orkov zjistili, e maj cl v dostelu 12 svch pistol

(ern ry). Posledn Ork je mimo dostel na nejbli Odmnou za zradu je odplata.
viditeln cl (ed ra).

SEKCE PRAVIDEL : Steleck fze 17


BALISTIKA 6 A VY
Velice vzcn me mt model Balistiku 6 nebo
dokonce vy. Pokud m model BS6 a vce, me
pehodit kostkou vdy, kdy hod na zsah
stelnou zbran 1. Druh hod m normln ni budou mt stelci v jednotce rznou BS a v tom ppad
anci na zsah, potebn slo je uveden
v tabulce dole kurzvou za pomlkou.
Stelcova BS 6 7 8 9 10
Hod potebn na zsah 2/6 2/5 2/4 2/3 2/2
Napklad model s BS7 stl ze sv pistole. Pokud
hod 1, mine, ale dky sv mimodn BS me
kostku pehodit. Tentokrt ale nezashne na hod
2, ale na hod 5.
Pokud ji model m speciln pravidlo, kter mu
umouje pehazovat hod na zsah (jako
napklad mistrn vyroben zbra), pak m tento
pehoz pednost a ve uveden tabulka se
nepouije. Msto toho je ance na zsah
pehazovanm hodem stejn, jako pi prvnm
vstelu, podle stelcovy BS. Nezapomete, e
jednu kostku je mon pehodit vdy jen jednou!
18 SEKCE PRAVIDEL : Steleck fze
RYCHL HZEN S VCE RZNMI
ZBRANMI
Kdy jednotka stl, vechny jej zbran vystel
najednou, take byste mli ideln hzet vechny hody
na zsah spolu. Nkdy budou stlet rzn zbran nebo
je nejjednodu pout kostky rznch barev, aby se
daly tyto vstely odliit. Jednotka me napklad
obsahovat nkolik boltr, plasmapuku a laskann
a v tom ppad byste mohli pout bl kostky pro
vstely boltr, zelen pro plasmapuku a ervenou
kostku pro laskann. Msto toho tak mete oddlen
hzet pro jednotliv zbran nebo stelce. Mus ale bt
jasn, kter hod kostkou representuje kter vstel.
A Orkov pijdou po tiscch,
nebo po destkch tisc; budeme stt pipraven.
Tento svt pat Csai, ne jim,
a my jej omyjeme jejich krv.
Pedro Kantor, Mistr kapituly Karmnovch Pst
HOD NA ZRANN
Zashnout cl nemus vdy stait, aby byl vyazen
z innosti. Vstel me vystit jen v povrchov
krbanec nebo zrann.
Abyste rozhodli, zda vstel zpsobil vn zrann,
porovnejte Slu zbran s Odolnost cle. Kad zbra m
svou vlastn hodnotu Sly, uvedenou v popisu zbran.
Zde uvdme nkolik pklad rznch zbran a jejich
vlastnosti Sla.
Zbra Sla
Boltr 4 posbrat kostky, kter na kadm stupni hodily
Plasmapuka 7 spnou hodnotu, a hzet s nimi dle.
Laskann 9
Podvejte se na tabulku dole a vyhledejte prsek Sly
zbran (S) a Odolnosti cle (T). Uveden slo je
potebn minimln hod na k6, nutn pro to, aby se
zsah promnil na zrann. Stejn jako pi hodu na
zsah hzejte kostkami najednou a opt pouijte rzn
barvy kostek pro zbran s rznou silou, ppadn je
hzejte stranou.
Pklad: Vesmrn marik s boltrem stl na Orka
a zashne ho. Boltr m slu 4 a Ork m Odolnost 4.
Podle daje v tabulce je zapoteb hodit 4 a vce, aby
se zsah pemnil na zrann. Pokud padne 4 a vce,
ztrat Ork ivot.
VCE RZNCH HODNOT ODOLNOSTI
Relativn vzcn bude jednotka obsahovat modely
s rznmi hodnotami Odolnosti.
Abychom udreli systm jednoduch, hzejte na zsah
pomoc pevldajc hodnoty Odolnosti. Pokud
nepevld dn hodnota, pouijte nejvy hodnotu
v jednotce.
V jednotce skldajc se z Gretchin a Orho honka
se pro vechny modely pouije Odolnost 3. Pokud je
v okamiku, kdy neptel hz na zrann, jednotka
zredukovan na dva modely (honk a jedin
Gretchin), mus si hodit pro oba modely na honkovu
Odolnost 4.
Rychl hzen
Do systmu hodu na zsah, zrann a na zbroj se
brzy dostanete. Zjistili jsme, e nejrychlej je
Kostka na hran
Obas se stane, e kostka zstane v olku
v ternu nebo mezee mezi dvma deskami stolu
a nele rovn, ale na hran. Nkte hri
pouvaj domc pravidlo, e pokud njak kostka
nele na stole pln rovn, mus se hodit znovu.
Obvyklej je, e hri h kostkou znovu, jen
pokud si nejsou jist vsledkem hodu. Pokud je
samozejm v hern povrch velice strukturovan
a kostka je asto na hran (nebo prost pokud
mte na stole rdi podek), mete hzet
vechny hody na tcu nebo ve vku krabice.
Kostka na zemi
Obecn se pijm, e pokud kostka skon na zemi,
vsledek se nepot take nemuste svtit
baterkou pod gau a zjiovat, zda jste hod na zbroj
hodili i ne. Vtina hr se shodne, e lze takovou
kostku hodit znovu. Jeden hr, kterho znme,
ovem pouv domc pravidlo, e pokud vae
kostka spadne ze stolu, hod neuspl koneckonc,
pokud se malinkmi kostkami netrefte na obrovsk
stl, jakou anci mohou mt vai vojci!

TABULKA HODU NA ZRANN

Odolnost
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
1 4+ 5+ 6+ 6+ N N N N N N
2 3+ 4+ 5+ 6+ 6+ N N N N N
3 2+ 3+ 4+ 5+ 6+ 6+ N N N N
4 2+ 2+ 3+ 4+ 5+ 6+ 6+ N N N
Sla

5 2+ 2+ 2+ 3+ 4+ 5+ 6+ 6+ N N
6 2+ 2+ 2+ 2+ 3+ 4+ 5+ 6+ 6+ N
7 2+ 2+ 2+ 2+ 2+ 3+ 4+ 5+ 6+ 6+
8 2+ 2+ 2+ 2+ 2+ 2+ 3+ 4+ 5+ 6+
9 2+ 2+ 2+ 2+ 2+ 2+ 2+ 3+ 4+ 5+
10 2+ 2+ 2+ 2+ 2+ 2+ 2+ 2+ 3+ 4+
Psmeno N na tabulce znamen, e zsah neml dn inek. Cl s danou Odolnost nemete zranit tak chabou Silou.
Tak si vimnte, e hod 1 nikdy nezpsob zrann, bez ohledu na Slu.

SEKCE PRAVIDEL : Steleck fze 19

 HODY NA ZBROJ
Ne odeberete modely jako ztrty, me se jejich
majitel pokusit vyhnout se zrann svch vojk hodem
na zbroj. Me se jednat o brnn clovho modelu,
njak obrann zazen i schopnost nebo v cest lec uvdme ne:
tern nebo jednotky.
Pokud jsou vechny modely v jednotce stejn a maj
kad jeden ivot, jako napklad eta Eldach ranger
nebo Nekronch vlenk, pak je tento proces velice
jednoduch. Hodte vechny hody najednou pro celou
jednotku (jak popeme dle) a za kad nespn hod
odstrante jeden model dle vaeho vbru.
Na druhou stranu je obvykl, e jednotky obsahuj
modely s rznmi zbranmi nebo vybavenm a
charaktery s rznmi profily (a nkdy i s jinm brnnm).
V tchto ppadech je poteba vdt pesn, kdo byl
zrann, a k tomu je v procesu stelby zapoteb dal
krok. Zrann, kter jednotka utrpla, se mus piadit
konkrtnm modelm jet ped hodem na zbroj. Tento
dodaten krok se vysvtluje po zkladnch pravidlech
(viz strana 25).
HODY NA ZBROJ
Vtina vojk nos njakou formu ochrannho odvu
nebo brnn, dokonce i kdy to je jen helma! Nkte
tvorov maj pirozenou ochranu, jako napklad
chitinov exoskelet nebo siln kostn plty. Pokud m
model na svm profilu hodnotu Sv 6 a lep, me si dl
hodit kostkou a zjistit, zda ho brnn ochrnilo ped
zrannm. Tomu se k hodit si hod na zbroj.
Hote k6 za kad zrann, kter model obdrel kvli
aktuln stelb, a porovnejte vsledek s vlastnost Sv
modelu. Pokud je vsledek hodu stejn nebo ne
hodnota Sv modelu, zrann se zabrnilo. Pokud je
vsledek ni, ne hodnota Sv, brnn svho nositele
nezachrnilo a model ztratil ivot. To znamen, e na
rozdl od jinch vlastnost je hodnota zbroje Sv tm lep,
m je ni.
Nsledujc tabulka ukazuje, jak se minimln slo na k6
li pro ti druhy brnn:
Typ brnn Zbroj
Or brnn 6 Jako jsou nae tla obrnn adamantiem,
Neprsteln vesta
Imperiln gardy 5
Energozbroj
Vesmrnch marik 3 Csae, tak i nae mysli jsou nabit
Pklad: Vesmrn marik obleen do energozbroje
dostane zsah a je zrann. Vesmrn marik m nrok
na hod na zbroj na 3+, take si hod k6 a padne mu 5.
Zrann bylo tedy odvrceno a model je nezrann
vstel se odrazil od jeho energozbroje.
Prrazn zbran
Nkter mocn zbran jsou schopn hrav prorazit i
20 SEKCE PRAVIDEL : Steleck fze
nejsilnj druhy brnn. To je dan hodnotou
Prraznosti zbran, obvykle oznaovan jako Ap. Tm
vechny zbran maj njakou hodnotu Prraznosti.
Nkter pklady hodnot Prraznosti rznch zbran
Zbra Ap
Boltr 5
Tk boltr 4
Laskann 2
Hodnota Prraznosti Ap oznauje, jakou hodnotu zbroje
me zbra ignorovat take m ni, tm je zbra
silnj. Zbra s hodnotou Ap - nem dnou
hodnotu Prraznosti a nikdy nezru cli hod na zbroj.
Pokud m zbra hodnotu Prraznosti rovnou nebo
men, ne je hodnota Zbroje modelu, pak je zbra
dost siln, aby prorazila pmo skrz brnn, a cl si
vbec nehz na zbroj. Brnn je proti vstelu
neinn.
Pokud je hodnota Prraznosti vy ne Hodnota
zbroje, hz si cl svj hod na zbroj normln.
Pklad: Boltr se Ap 5 doke prorazit brnn se Sv 5+
nebo 6. Tk boltr m hodnotu Prraznosti 4, take
ignoruje zbroje 4+, 5+ a 6. Laskann s Ap 2 ignoruje
dokonce i to nejlep brnn, jak se d nosit!
NEZRUITELN ZBROJ
Nkter vojky chrn vc ne jen fyzick brnn. Mohou
je ttit silov pole, zahalovat mystick energie nebo
veteleck metabolismus, kter se doke vzpamatovat i
z ran, kter by udlaly dru do tanku. Modely
s vybavenm nebo schopnostmi, jako jsou tyto, mohou
hzet hod na nezruitelnou zbroj. Nezruiteln zbroj se
od obyejn zbroje li, protoe si na ni mete hzet
vdy, kdy model dostane zrann hodnota
Prraznosti tonkovy zbran na ni nem vliv. Dokonce
i proti zrann, kter by normln ignorovalo hody na
zbroj, se me hzet na nezruitelnou zbroj.
tak i nae due chrn loajalita. Jako jsou
nae boltry nabit smrt pro neptele
znalostmi. Jak postupuj nae iky, tak
postupuje i n zpal. Nebo nejsme
Marici? Nejsme vyvolen Csae, jeho
vrn sluebnci a do smrti?
Kaplan Fergas Nils
HODY NA KRYT
Vojci skrvajc se v krytu jsou chrnni ped
odletujcmi stepinami a neptelskmi stelami a
mohou se plit pi zemi nebo se schovat mezi skalami
a (doufejme) vyhnout se zrann. Dky tomu si mohou
jednotky v krytu nebo za krytem hodit hod na kryt.
Vynikajc vlastnost hodu na kryt je, e na nj nem vliv
Hodnota prraznosti toc zbran, take jednotky
v krytu si normln hz bez ohledu na to, jak zbra
na n stl.
Co se pot jako kryt?
Kryt je v podstat cokoliv, za co se cl schov nebo co
jej chrn ped piltajcmi stelami. Mkk pekka, neptele, stelce vyruilo bli nebezpe.
jako je napklad iv plot, za kter se vojci schovaj,
ale kter neptelsk stely rozhodn ani nezpomal, by
umooval hod na kryt 5+, zatmco clen stavn
opevnn dvaj hod na kryt 3+ a vtina ostatnho dv hodu na kryt vdy ignoruj (nemete se schovvat sm
hod na kryt 4+. Podrobnji jsou hody na kryt uveden
v tabulce Kryty dole. Ped rozmstnm armd bv
velice dobr npad projt si s protivnkem vechny kusy
ternu na bojiti a domluvit se, jak poskytuj kryt.
TABULKA KRYT
Typy kryt Hod na kryt
Pekejc modely
Pokud je cl z pohledu stelce sten skryt jinmi
modely, dostane hod na kryt 4+ stejn, jako kdyby byl
schovan za ternem.
To neznamen, e pekejc modely doslova zastav
stely, ale spe e znesnaduj stelcm vhled na cl
nebo jinak ru zaclen. spn hod na kryt v tomto
ppad me znamenat, e stelec vbec nevystelil,
protoe promekal kratik okamik, kdy byl cl v jeho
zornm poli. V ppad, e pek ptelsk modely, to
bylo proto, e se stelec obval, aby nezashl sv
spolubojovnky; v ppad, e pekely modely
Scnick kameny a dal dekorativn prvky, kter obas
hri umisuj na podstavce svch model, se pro ely
za sebe!).
Pokud vechno ostatn sele: vrhnte se k zemi.
Jako vojensk strategie je to nespolehliv, ale na
jednu dv vteinky se vm velice ulev.
Lord Corvix z Petraxu

a) Ostnat drt, drtn plot 6+

b) Vysok trva, pole, kov,

ploty a iv ploty 5+

c) Jednotky (ptelsk i neptelsk),

zkopy, li dry, tankov ztarasy,
palebn postaven, pytle s pskem,
barikdy, kldy, trubky, bedny,
barely, hebeny kopc, lesy, dungle,
vraky, krtery, su, skly, ruiny, zdi,
budovy, znien vozidla 4+

d) Opevnn 3+

Kdy se modely potaj jako v krytu?

Kdy je jakkoliv st tla modelu (jak se definuje na
stran 16) schovan vi zornmu pohledu stelce, je
clov model v krytu. To je zmrn benevolentn a
pedstavuje to skutenost, e vojci, na rozdl od
modelu, se budou aktivn snait vyut kryt (a tak kou,
vbuchy a odletujc lomky, kter se na hernch stolech
bojitch natst neobjevuj).

Stelci mohou samozejm stlet i pes v cest lec

tern, pokud jsou dostaten vysoc nebo stoj na
njakm vyvenm kusu ternu, take maj naprosto
istou linii pohledu. Jako obvykle si ovte linii pohledu
stelce tak, e se dobe podvte zpoza hlaviek model,
abyste vidli, co vid.

SEKCE PRAVIDEL : Steleck fze 21

 Vjimky
Aby se hra udrela v hladkm tempu, uinili jsme
nkolik vjimek k pravidlm o krytu na pedchoz
stran, a to konkrtn:
Vlastn jednotka: Stejn jako prochz linie pohledu
pes leny vlastn jednotky, mohou modely vdy
stlet skrz leny sv vlastn jednotky (a stejn tak na
n me bt stleno), ani by udlely nebo dostvaly
hod na kryt.
Uvnit plonho ternu: Clov modely, jejich
podstavce jsou alespo sten uvnit plonho
ternu, jsou v krytu, bez ohledu na smr, odkud
vstel pichz. To reprezentuje jejich zvenou
anci schovat se do ternu nebo za nj.
Stelba skrz jednotky nebo plon tern: Pokud
model stl skrz mezeru mezi dvma prvky plonho
ternu (napklad mezi dvma stromy v lese) nebo
skrz mezeru mezi modely v pekejc jednotce, je cl
v krytu, i kdy jej stelec kompletn vid. Toto neplat,
pokud jdou vstely nad plonm ternem nebo
jednotkou a ne skrz nj (viz fotodiagram ne).
Stelba ven z plonho ternu: Modely, kter jsou
uvnit plonho ternu a stl z nj ven, si vyberou
takov pozice, aby mly dobr zorn pole. Mohou
proto stlet skrz a 2 plonho ternu, ve kterm
jsou, ani by tento tern umooval cli hod na kryt.
Nezapomete samozejm, e modely mus stle
vidt svj cl, aby na nj mohly stlet.
Stelba pes bariru: Modely, kter se podstavcem
dotkaj linernho kusu ternu, pes kter vid, jako
je napklad nzk ze, barikda, tankov ztaras
nebo plot, mohou stlet na neptele na druh
stran, ani by jim barira pekela ve stelb.
Model A je uvnit plonho ternu, a proto je v krytu. Model B nen v plonm ternu, ale je mezi dvma prvky tohoto ternu (co je stejn, jako by
byl mezi dvma modely pekejc jednotky). Model C v krytu nen.
22 SEKCE PRAVIDEL : Steleck fze
Jednotky sten v krytu
Nkdy je jednotka jen sten v krytu. Nkter modely
v krytu jsou a jin ne. V tom ppad muste
rozhodnout, jestli je vtina jednotky v krytu. Modely,
kter jsou zcela mimo zorn pole, se pro tyto ely
povauj jako v krytu.
Pokud je polovina nebo vce model clov jednotky
v krytu, pak se cel jednotka povauje jako v krytu a
vechny jej modely si mohou hzet hod na kryt.
Pokud je mn ne polovina model clov jednotky
v krytu, pak se cel jednotka povauje za nekrytou a
dn z model si neme hzet hod na kryt.
Zda je model v krytu samozejm zle na pozici cle i
stelce. Pokud stl jen jeden model, bude snadn urit,
kolik model v clov jednotce je krytu z pohledu
stelce. Pokud stl vce model, budete muset
vyhodnotit, kolik model je v krytu z pohledu vtiny
stlejcch model v dostelu. Pokud m vtina stelc
voln palebn vhled na clovou jednotku, pak jednotka
dn hod nedostv: V opanm ppad dostv.
Me to znt sloit, ale v relnm ppad zjistte, e je
ve vtin ppad pomrn jasn, zda jednotka je nebo
nen v krytu.
V situacch, kdy nen jasn, zda jednotka je nebo nen
v krytu, je normlnm eenm dsledn aplikovat ve
uveden pravidlo a spotat, kolik model je v krytu
z pohledu kadho stlejcho modelu v dostelu. Tento
proces me bt nron na as a hri se mohou
domluvit na rychlejm (i kdy mn pesnm) een, e
se tyto jednotky budou potat jako v krytu, ale hod na
kryt bude o jedna men ne normln (napklad bude
hod na kryt 5+, pokud bude jednotka zpola za
budovou nebo jinou jednotkou, za co by byl normln
hod na kryt 4+). Pklady jednotek sten v krytu viz
schmata na protj stran.
B
C
Jednotky A B C
sten
v krytu

Ne Ne Ne

Ne Ne Ne

Ano ?
Ne

Ano Ano Ano

Ano Ano Ano

Jednotka Jednotka Jednotka

nem hod m hod na v krytu?
na kryt. kryt 4+. 5+ hod na kryt.

V ppad A m vtina stlejc ety Vesmrnch marik (tedy ti modely z pti) jasn vhled na vtinu model v clov
jednotce (tedy jasn vid a mohou stlet na ti nebo vce Ork z pti). Jednotka Ork nedostane hod na kryt.

V ppad B maj jen dva z pti Vesmrnch marik ist vhled na vtinu model v clov jednotce. Jednotka Ork dostane
4+ hod na kryt (v cest jsou kameny).

V ppad C maj dva Vesmrn marici ist vhled na vtinu model v neptelsk jednotce a dva Vesmrn marici ne.
Hri zkontroluj zorn pole modelu uprosted a rozhodnou se, e je prakticky nemon urit s jistotou, zda m kompletn
ist vhled na alespo ti Orky. V tomto ppad se hri domluv a daj jednotce Ork hod na kryt 5+.

Jednotky sten v krytu

B V krytu
A
Nen v krytu
D V krytu

STLEJTE!

C Nen v krytu

E
V krytu nebo ne?

Jednotka A je zcela na otevenm ternu, stejn jako or nklak. Vtina jednotky C je v otevenm ternu. Vtina
jednotky B je v krytu za jinmi modely a vtina jednotky D je krytu uvnit plonho ternu. Jednotka E nen tak zejm ppad.
Hri mohou velice peliv spotat Orky v krytu z pohledu kadho stelce, nebo dt jednotce E hod na kryt 5+ msto 4+.

SEKCE PRAVIDEL : Steleck fze 23


K ZEMI
Pokud se vojci dostanou do tk palby, mete
se rozhodnout, e se budou dret pi zemi a
zstanou naivu o chvli dle, zatmco budou
ekat na posily.
Pot, co neptel hodil proti kterkoliv va jednotce
na zsah a na zrann, ale dve, ne si hodte hody
na zbroj/kryt nebo odeberete jakkoliv modely,
mete ohlsit, e jde jednotka k zemi.
Reprezentovat to lze vhodnm etonem vedle
jednotky (msto toho tak mete modely poloit).
Modely v jednotce, kter la k zemi, okamit
dostanou +1 ke svmu hodu na kryt. Jednotky,
kter nejsou v souasnosti v pozici, kter by jim
umoovala hod na kryt, stejn mohou jt k zemi
a vrhnout se na podlahu (nebo pout njak jin
hybn manvr) a dostanou 6+ hod na kryt.
Nevhodou tohoto je, e jednotka neme dlat
nic jinho a do konce svho nsledujcho kola.
Na konci svho nsledujcho kola se jednotka
vrac do normlu, eton se odstran a jednotka
me dl jednat.
I kdy la jednotka k zemi a neme nic dlat
o sv vlastn vli, bude reagovat normln, pokud
ji ovlivn neptelsk akce (napklad si bude
normln hzet na Morlku). Pokud mus
jednotka ustoupit, okamit se vrt do normlu.
Pokud na ni nkdo zato do boje zblzka, bude
jednotka bojovat jako normln, ale nebude mt
dn vhody za kryt, protoe nen pipraven na
neptelskou zte (viz strana 36).
Kdo me stle bojovat, uzdravte ho.
Kdo dle bojovati neme,
dopejte mu pokoje.
Kdo le mrtev,
odeberte mu, co Kapitule nle.
- Aslon Marr, Mistr Apothacarionu
24 SEKCE PRAVIDEL : Steleck fze
MODELY S VCE NE JEDNM HODEM NA
ZBROJ
Nkdy m model normln zbroj a krom toho i
nezruitelnou zbroj dobrm pkladem je Kaplan
Vesmrnch marik, kterho chrn jak energozbroj,
tak silov pole generovan Rosariusem. A aby toho
nebylo mlo, model me bt navc v krytu. V tchto
ppadech si model vdy hz jen jeden hod, ale m tu
vhodu, e si me vybrat ten nejlep dostupn hod.
Pokud napklad stoj ve zmnn Kaplan v opevnn
budov a zranila ho zbra s Ap3, jeho zbroj by mu
k niemu nebyla, protoe Ap vstelu dorovnv nebo
je ni ne jeho hodnota zbroje. Silov pole mu
zaruuje 4+ nezruitelnou zbroj. Opevnn budova mu
ale zaruuje 3+ hod na kryt. Ani jeden z tchto dvou
hod nen ovlivnn Ap zbran, take Kaplan vyuije
hod na kryt, kter mu dv nejlep anci na peit.
Pokud me jednotka tit z vce rznch typ
krytu, napklad pokud je za ivm plotem (5+)
a nzkou zd (4+), pouv nejlep dostupn hod
(v tomto ppad 4+).
MAXIMLN ZBROJ
Nkter modely dostvaj dal bonusy dky pravidlm,
kter jim mohou zvit hody o +1 nebo +2. dn hod
na zbroj (normln, kryt ani nezruiteln), ale nikdy
nelze zlepit na vce ne 2+. Pokud padne 1, je to vdy
nespch.
ODEBRN ZTRT
Za kad model, kter neuspje v hodu na zbroj, ztrat
jednotka jeden ivot. To samozejm plat i pro zrann,
vi kterm nebylo mon si na zbroj hzet, jako jsou
napklad zrann od zbran s velmi vysokm Ap.
Vtina model m na svm profilu jen jeden ivot a
v tom ppad se za kad ztracen ivot okamit
odstran ze stolu jeden model jako ztrty. Pokud maj
vechny modely v jednotce stejn profily, speciln
pravidla, zbran a vybaven, me si hr, ktermu
jednotka pat, vybrat, kter modely odstran.
Vimnte si, e zashnout, zranit a odebrat jako ztrtu
mete libovoln model v jednotce, dokonce i modely,
kter jsou pln mimo dohled nebo dostel vech
stelc. To se me zdt ponkud zvltn, ale
pedstavuje to skutenost, e reln akce na bojiti nen
tak statick jako nae modely. V realit by se vojci,
stelci i cl rzn pohybovali a skuten kulky maj
okliv zvyk se velijak odret, nebo prost proltnout
ternem, za kterm se kryjete!
Ztrty nemus bt nutn mrtv vojci mohou bt
prost omren, pli zrann, ne aby bojovali dl,
nebo jinak znekodnn. V kadm ppad nejsou
nadle schopni se astnit bitvy.
KOMPLEXN JEDNOTKY
Pravidla pro hody na zbroj a odebrn ztrt
pedpokldaj, e jsou vechny modely v clov jednotce
v hernch ohledech identick. Tm mnme, e maj v
profilu stejn vlastnosti, stejn speciln pravidla a
stejn zbran a vybaven.
Mnoho jednotek samozejm obsahuje rzn modely
a v tchto ppadech je zapoteb dal krok, ve kterm
se ur, kter vojky zashla kter zbra. To se provd
takto:
Jakmile se ur poet zrann zpsobench stlejc
jednotkou, hr ovldajc clovou jednotku mus
rozhodnout, kter modely byly zranny, a pidluje
podle svho vbru vojkm zrann. Nezapomete, e
kterkoliv model v jednotce me bt zrann, ne jen ty
v dohledu nebo dostelu.
Hr mus piadit jedno zrann kadmu modelu
v clov jednotce, ne me dt nktermu modelu
druh zrann.
Jakmile je kadmu modelu v clov jednotce
piazeno zrann, proces se opakuje a hr mus
vem modelm v clov jednotce piadit druh
zrann, ne me njakmu modelu piadit tet
zrann, a tak dle, dokud nejsou piazena vechna
zrann ze stelby.
Piazovn zrann v komplexnch jednotkch
Tato bojov eta Devasttor Vesmrnch marik se
skld z pti model: dvou Vesmrnch marik s boltry,
dvou s raketomety a jednoho Veternskho seranta (kter
m od zbytku jednotky odlin profil a vybaven). Zashla je
dvka od blzk neptelsk ety a utrpli 11 zrann
deset od zbran, jejich Ap nen dostaten na to, aby
prorazilo jejich zbroj, a jedno od zbran, kter to doke
(nap. melta s Ap 1). To odpovd dvma zrannm na
model a jednomu pebvajc zrann.
Hr ovldajc Vesmrn mariky vezme kostky, kter
zpsobily zrann, a s jejich pomoc uke, jak rozdl
zrann (na obrzku nahoe). Jedno normln zrann,
Zjistili jsme, e nejjasnj zpsob, jak to udlat, je
doslova vzt kostky, kter zpsobily zrann, a umstit je
k modelm, kter zranily. Je stle dleit vdt, kter
zbra kter zrann zpsobila, protoe me zruit
zbroj cle, a proto je opravdu uiten pouvat pi
hodu na zsah kostky rznch barev.
HZEN NA ZBROJ
Po piazen vech zrann si hod vechny modely
v jednotce, kter jsou hern identick, hod na zbroj
v jednom vrhu. Ztrty pak me hr, jemu modely
pat, vybrat mezi tmito shodnmi modely. Pokud je
v jednotce dal skupina shodnch model, hr jim
pot opt hromadn hod na zbroj, a tak dle.
Nakonec hr oddlen hod pro kad model, kter
se podle hernch ohled li. Pokud nkter z tchto
model ztrat ivot, mus se tento konkrtn model
odstranit. Vimnte si, e pokud je zabit a odstrann
model nesouc zbra odlinou od zbytku jednotky,
jeho spolubojovnci v et nesm jeho zbra
zvednout. Meme pedpokldat, e byl jedin
trnovan s touto zbran, nebo e se zbra samotn
nyn pokodila a je nepouiteln.
Obrzek dole ukazuje pklad, jak tento proces funguje.
Po nkolika pokusech zjistte, e je to pomrn
intuitivn.
zrann od melty (ed kostka) a pebvajc zrann piad
Marikovi s boltrem a pak po dvou zrannch vem dalm
modelm. Pokou se minimalizovat kody tak, e nejprve
piad nejhor zrann (od melty) a pebvajc zrann
tomu sammu modelu.
Pak hz najednou tyi hody na zbroj pro Mariky s boltrem,
(dva nespn hody plus jedno zrann bez hodu na zbroj od
melty), ale protoe jsou v tto skupin identickch model jen
dva, odstran jen tyto dva. Pak hod najednou tyi hody na
zbroj pro Mariky s raketometem, z nich jeden neuspje,
a odstran jeden z model. Nakonec hod dva hody na zbroj
pro Veternskho seranta, oba spn.
SEKCE PRAVIDEL : Steleck fze 25
 MODELY S VCE IVOTY
Vjimen odoln a hrdinn jednotlivci, jakou jsou
Velitel Vesmrnch marik, nebo straliv veteleck
monstra jako Tyrani lu Tyranid dok snst vce
zrann ne normln vojci a stle bojovat. Tuto
houevnatost reprezentuje to, e maj na svm profilu
s vlastnostmi vc ne jeden ivot.
Kdy ztrat takovto model s vce ivoty jeden ivot,
uberte mu v jeho profilu jeden ivot. Jakmile model
piel o vechny sv ivoty, odeberte jej jako ztrtu
(take model se temi ivoty bude zabit, teprve kdy
byl potet zrann). Vete si zznam o potu zbvajcch
ivot u kadho modelu na kousek papru, nebo vedle
modelu polote kostku nebo etonky.
OKAMIT SMRT
I kdy me mt houevnat tvor vce ivot, ve svt
41. tiscilet je dostatek zbran, kter jej dok okamit
zabt. Pokud model ztrat ivot kvli toku zbran, kter
m Slu dvakrt nebo vcekrt vt, ne je hodnota
Odolnosti modelu, je mrtv okamit a odstran se jako
ztrta. Meme si pedstavit, e se tvor vypail, byl
splen na hromdku popela, roztrhn d po du, nebo
jinak smrteln zrann podobn psobivm zpsobem.
Pklad: Kapitn Vesmrnch marik m Odolnost 4 a
3 ivoty. Normln by peil dv zrann a a tet
zrann by jej zabilo a byl by odebrn jako ztrta.
Pokud by ml ale tu smlu, e by jej zashla prrazn
stela z raketometu (Sla 8 obvykle se pouv pro
likvidaci tank), byl by odebrn jako ztrta okamit,
protoe je Sla stely dvojnsobn ne jeho Odolnost.
Nkter modely mohou dky vybaven, jako jsou
motorky, Znamen Chaosu a podobn, dostat bonusy
ke sv Odolnosti. Co se tk okamit smrti, takov
bonusy se nepotaj (tedy to, e jedete na motorce, vs
nezachrn ped vypaenm po zsahu paprsku
z laskannu!). V tchto ppadech budou v profilu
modelu uvedeny dv hodnoty Odolnosti, jedna z nich
v zvorkch. Pro vyhodnocen okamit smrti se
pouv ta nejmen.
UPALTE KACE!
ZABIJTE MUTANTA!
OISTTE NEIST!
26 SEKCE PRAVIDEL : Steleck fze
JEDNOTKY Z MODEL S VCE IVOTY
Jednotky skldajc se z model s vce ivoty, jako jsou
nap. Tyranid vlenci nebo or Arriztograti, jsou
pomrn vzcn. Vyhodnotit, jak piadit zrann
a odebrat ztrty u takovchto jednotek me bt
pomrn sloit, take pokud dn ve sv armd
nemte, klidn mete zbytek tto strnky peskoit!
Pokud se jednotka skld vhradn jen z model, kter
jsou po hern strnce identick a maj vce ivot, pak
hzejte vechny hody na zbroj pro jednotku najednou.
Pokud se jednotka skld z rznch model, nejprve
piate utrpn zrann. Pak hzejte na zbroj pro
identick modely jako obvykle.
Jakmile se uril poet ztracench ivot pro skupinu
identickch model s vce ivoty, muste nejprve
odstraovat jako ztrty cel modely, pokud to je
mon. ivoty nemete rozdlit tak, abyste
nemuseli odebrat modely. Poznamenejte si vechny
zbvajc ztracen ivoty na kus papru nebo etonem,
jak se uvd ve. Modely s vce ivoty v jednotce, kter
jsou jedinen, si hz zvl a jejich ztracen ivoty se
mus zaznamenvat oddlen.
Podvejme se napklad na jednotku ty orch
Arriztograt, kte maj kad po dvou ivotech. Ti
z Arriztograt jsou stejn, zatmco tvrt je vyzbrojen
lep zbran. Pokud jednotka dostane devt zrann,
hr mus piadit po dvou zrannch kadmu modelu
a zbude mu jedno, kter piad obyejnmu
Arriztogratovi. Hr pak hod sedm hod na zbroj pro
ti normln Arriztograty, z eho se ti nepovedou.
Nesm sebrat kadmu Arriztogratovi jeden ivot, msto
toho mus odebrat jeden model a poznamenat si, e
jeden obyejn Arriztograt ztratil jeden ivot. Pot hod
dva hody na zbroj pro vylepenho Arriztograta a jeden
neuspje, take si mus navc poznamenat, e tento
Arriztograt tak piel o jeden ivot. Na jednotku pot
stl dal neptel a zpsob jedno zrann. To
automaticky zabije zrannho Arriztograta, nesm jej
piadit poslednmu zdravmu Arriztogratovi.
Pokud jsou mezi ztracenmi ivoty takov, kter zpsobuj
okamitou smrt, mus hr nejprve, pokud je to mon,
odebrat jeden nezrann model za kad ztracen ivot
zpsobujc okamitou smrt, a pak pokraovat jako
obvykle (dje se tak v rmci kad skupiny identickch
model s vce ivoty). Toto pravidlo je navren tak, aby
zabrnilo hrm odebrat ivoty modelm, kter by tak
jako tak zemely na okamitou smrt.
Kdyby v pkladu ve zpsoboval u obyejnch
Arriztograt jeden ze ztracench ivot okamitou
smrt, hr by odebral nezrannho Arriztograta za
tento ivot a pak dalho nezrannho obyejnho
Arriztograta za zbvajc dva ztracen ivoty. Zstal by
tedy jen jeden obyejn Arriztograt a vylepen
Arriztograt, kter ztratil jeden ivot.
ZBRAN
Do 41. tiscilet vymyslela vojensk mainrie
bezpoet zbran, od jednoduchch, ale
innch laspistol po st kontrolovateln
energie plasmakann. V tto sekci
popisujeme, jak vlastnosti a speciln
pravidla odr rozdly mezi jednotlivmi
zbranmi.
DAL VLASTNOSTI
Krom typu zbran me mt zbra nkter dal
vlastnosti, kter definuj zpsob, jak funguje. Jsou
uveden spolu s typem zbran v profilu zbran, pat
k nim takov vlastnosti jako Pehv se nebo
Vbuch. Zbra me mt krom svho typu vce
takovch vlastnost.

Kad zbra m profil, kter se skld z nkolika prvk,

napklad:

Jmno Maximln Sla Prraznost Typ

Dostel
Pro Vesmrnho marika je boltr vc ne jen
Boltr 24" 4 5 Rychlopaln
zbra; je to nstroj svatosti Lidstva, nositel
MAXIMLN DOSTEL
Dostely jsou uvdn v palcch. Pokud je dostel smrti pro jeho neptele. Jeho hmc vstel je
zbran uveden jako ablona (anglicky Template), modlitbou k bohm vlky.
pak zbra pouv ablonu pro plamenomet ve tvaru
kapky (pesn zpsob popeme pozdji).

SLA
Jak vysvtluj pravidla pro stelbu, kdy se hz na
zrann po zsahu od stelby, pouv se Sla zbran
msto Sly stelce.

PRRAZNOST (AP)
Tato hodnota udv, jak dobr je zbra pi proren
pance. m ni je slo, tm lep je zbra na
prostelen brnn a vyruen hodu na zbroj protivnka.
Vce podrobnost o hodech na zbroj a hodnotch Ap
naleznete v pravidlech pro stelbu.

TYP
Vechny zbran rozdlujeme do typ: Rychlopaln,
Pistole, ton, Tk a Dlosteleck (Rapid fire,
Pistol, Assault, Heavy, Ordnance). Pravidla pro tyto
typy (naleznete je na dal stran) jsou mtkem pro
penosnost zbran a ovlivuj zpsob, jak s n lze
stlet vzhledem k pohybu modelu bhem jeho
Pohybov fze.

Nkter zbran, jako ton boltry a multilasery, stl

vce vstel. U pslunch zbran je uveden poet
vstel zbran za jejm typem. Multilaser napklad stl
v kad Steleck fzi ti vstely, take je jeho typ
uveden jako Tk 3 (Heavy 3). Nezapomete, e si
hr me zvolit, e libovoln model ve stlejc
jednotce nebude ze sv zbran stlet. Pokud ale model
ze sv zbran stl, mus stlet na pln vkon a neme
redukovat palebnou slu zbran (neme napklad
stlet jen dva vstely ze zbran typu Tk 3).

Nkter zbran mohou zvldat stelbu rznmi reimy,

co pedstavuje rzn nastaven energetickho vkonu
nebo rznou pouitou munici. V takovch ppadech
bude v profilu zbran extra dka pro kad reim zbran.

SEKCE PRAVIDEL : Zbran 27

 TYPY ZBRAN
RYCHLOPALN ZBRAN
Rychlopaln zbran jsou velice obvykl a vtinou maj
podobu poloautomatickch puek. Jejich vestrannost
spov v tom, e s nimi lze efektivn stlet od boku,
kdy eta postupuje, a zasypvat neptele stelami ihned,
jak se objev, ale daj se tak pout pro jednotliv men
vstely na cle ve vt vzdlenosti.
Modely ozbrojen rychlopalnmi zbranmi se mohou
pohnout a vyplit dva vstely na cle a 12 daleko.
Pokud se jednotka nepohnula, mohou msto toho modely
ozbrojen rychlopalnmi zbranmi vyplit jeden vstel na
cl vzdlen pes 12, a do maximlnho dostelu zbran.
Pokud m stlejc jednotka modely jak ve vzdlenosti do
12 od cle, tak vzdlenj, budou stelci do 12 stlet
dva vstely, zatmco zbytek bude stlet jeden.
Modely, kter stlely z rychlopalnch zbran ve Steleck
fzi, nemohou toit do boje zblzka v nsledujc Fzi
boje zblzka.
Pklad Dostel S AP Typ
Boltr 24" 4 5 Rychlopaln
TON ZBRAN
Z tonch zbran stl vojci, kte b kupedu do
boje. Zbran stl bu tak rychle, nebo tak plon, e
vm sta je v podstat jen nasmrovat a zmknou
spou. Napklad plamenomet je zbra, kter stl do
vje tvarovan proud hocho paliva, take bude
stejn tak pesn, a se s nm pi stelb pohybujete,
nebo ne. To znamen, e se tyto zbran velice dobe
hod pro tok na cle za pohybu a proto se jmenuj
ton!
ton zbran stl vyznaen poet vstel a se
hbete nebo ne, bez ohledu na dostel.
Modely, kter nesou tonou zbra, s nimi mohou ve
Steleck fzi stlet, a pak i toit do boje zblzka ve
Fzi boje zblzka.
Pklad Dostel S AP Typ
Velk bouchaka 36" 5 5 ton 3
Dvej pozor na svou vzbroj!

RYCHLOPALN ZBRAN (stelec nesm toit do boje zblzka)

Bez
pohybu Maximln dostel = 1 vstel
A do 12 = 2 vstely
Pokud model pouv rychlopalnou zbra
a zstane stt, me stlet dva vstely do
vzdlenosti a 12", ale jen jeden vstel a do
Po maximlnho dostelu. Pokud se model
pohybu pohnul, me stlet pouze dva vstely a do
A do 12 = 2 vstely
vzdlenosti 12.

TON ZBRAN (stelec sm toit do boje zblzka)

Bez ton zbra sm vdy vystelit tolikrt, kolik je

pohybu u n vyznaeno, a to a do svho maximlnho
i po Maximln dostel zbran
dostelu, bez ohledu na to, zda se stelec
pohybu pohnul, nebo ne.

TK ZBRAN (stelec nesm toit do boje zblzka)

Bez
pohybu
Maximln dostel zbran

Pokud se model s tkou zbran nepohnul,

me stlet uveden poet vstel a do
maximlnho dostelu zbran. Pokud se ale
Po Nesm stlet
model (nebo jeho jednotka) pohnul, neme
pohybu z tto zbran stlet.

28 SEKCE PRAVIDEL : Zbran

TK ZBRAN
Do tto kategorie pat tk, vojkem penositeln
zbran, jako jsou raketomety nebo leh zbran, kter
potebuj po kadm vstelu dobjet, opatrn nastavit
nebo zapt proti znanmu zptnmu rzu.
Pokud se jednotka pohnula, pak neme stlet
z tkch zbran bu se pohybuje, nebo stl, ale ne
oboj. Nezapomete, e pokud se kterkoliv model
pohne, cel jednotka se v tomto kole pot, jako e se
pohnula, a modely s tkou zbran tedy nebudou moci
stlet, i kdy zstaly tyto konkrtn modely v klidu. Pi
stelb pl tk zbran vdy vyznaen poet vstel, se jej zk konec dotkal podstavce stlejcho modelu, a
bez ohledu na dostel. Jsou velice vhodn pro
pokldn podprn palby na velkou vzdlenost nebo
likvidaci tank a monster. Jednotky, kter stlely ve
Steleck fzi z tk zbran, nesm ve Fzi boje zblzka
toit do boje zblzka.
Pklad Dostel S AP Typ
Laskann 48" 9 2 Tk 1
DAL VLASTNOSTI ZBRAN
Dal vlastnosti zbran reprezentuje sada extra pravidel,
kter se pipojuj k typu zbran.
ABLONA
Tyto zbran, napklad plamenomety, zasahuj na
krtkou vzdlenost mimodn velkou oblast ve tvaru
kuele. Reprezentujeme je ablonou (viz obrzek).
V jejich profilu se pod dostelem uvd msto sla slovo
ablona (anglicky template).
Msto hodu na zsah jednodue polote ablonu tak, aby
zbytek ablony tak, aby pokrval co nejvt poet model
v clov jednotce, ani by se pitom dotkal jakchkoliv
ptelskch model. Proti vozidlm se mus zbra umstit
tak, aby pokrvala co nejvt st vozidla a zrove se
nedotkala jakhokoliv ptelskho modelu. Vechny
modely pln nebo sten pod ablonou dostanou zsah.
Proti vozidlm pouijte smr od stelce k vozidlu a urete,
proti ktermu panci jde tok. Protoe zbran pouvajc
ablonu doslova utop oblast v hocm palivu, hody za kryt
se pi vyhodnocovn zrann ignoruj, dokonce i u model
uvnit plonho ternu! Zrann zpsoben zbranmi
pouvajcmi ablonu se nemus piazovat na modely
skuten se nachzejc pod ablonou, mohou se piadit
na kterkoliv model v jednotce.

Pklad Dostel S AP Typ

Plamenomet ablona 4 5 ton 1

PISTOLE Zbran s vce ablonami

Pistole jsou zbran dostaten lehk na to, aby se daly
nst a stlet z jedn ruky, ale asto maj slab nboje a
maj omezen dostel. Jejich vhodou je, e jsou
dostaten ovladateln na to, aby s nimi vojci bojovali
v boji zblzka v kombinaci pistole s meem, sekerou
nebo jinou zbran pro boj zblzka.
Pokud jednotka stl z vce ne jedn zbran pouvajc
ablonu, vyete postupn jeden vstel za druhm podle
ve uvedenho popisu a urete a poznamenejte si,
kolik zsah zpsobila kad ablona. Pak stlejte vemi
ostatnmi zbranmi v jednotce a nakonec sette
vechny zsahy a hote na zrann.

Vechny pistole jsou efektivn ton zbran 1

Zbran pouvajc ablonu
s dostelem 12 (pokud nen v jejich profilu uvedeno
jinak). Krom toho se pistole pot ve Fzi boje zblzka
jako zbra pro boj zblzka. zsah

Pklad Dostel S AP Typ zsah

Bolt pistole 12" 4 5 Pistole

zsah
DLOSTELECK ZBRAN
Dlosteleck zbran jsou tak obrovsk a siln, e je
pchota neme fyzicky nst, take se mus montovat
na vozidla nebo zabudovvat do bunkr a pevnost.
Jejich pravidla jsou uveden sekci Vozidla na stranch
58 a 60.

Pklad Dostel S AP Typ Hr s Vesmrnm marikem umst

Bojov kann 72" 8 3 Dlosteleck 1, ablonu tak, aby zpsobila maximln
velk vbuch poet zsah (v tomto ppad ti).

SEKCE PRAVIDEL : Zbran 29

 VBUN ZBRAN
Vbun zbran pl stely, rakety nebo svazky energie,
kter po dopadu vybuchuj.
Kdy model stl z vbun zbran, nehz se hod na
zsah, msto toho jen vyberete jeden neptelsk
model, kter stelec vid, a umstte ablonu vbuchu
(viz obrzek) otvorem uprosted nad podstavec clovho
modelu nebo trupu (v ppad vozidla). Nesmte
ablonu umstit tak, aby i jen krtala o podstavec nebo
trup njakho vaeho modelu.
Potom ovte, zda stela dopadla na cl. Pokud je otvor
ve stedu ablony za maximlnm dostelem zbran,
vstel automaticky minul a odeberte ablonu.
Pokud je cl v dostelu, bude velk plocha zasaen
vbuchem znamenat, e je velice tk pln minout.
Stela nicmn nemus dopadnout pesn tam, kam jste
zamleli. Hote smrovou kostkou a 2k6, m se ur,
kam pesn stela dopadla. Pokud na smrov kostce
padne symbol Zsah (HIT), ignoruje 2k6 a stela
dopadla pesn na cl. Pokud padne ipka, posute
ablonu ve smru ipky o poet palc rovn soutu
hodu 2k6 mnus BS stelce (a na minimum 0).
Napklad Vesmrn marik s BS4 stl vbunou stelu Vce vbuch
a na smrov kostce mu padne symbol ipky. Na hodu
2k6 je celkem 7, take se ablona pohne o 3 (7 mnus
4) ve smru danm ipkou.
Vimnte si, e je mon a absolutn v podku, e a zaznamenejte, kolik zsah zpsobila kad ablona
odchlen vstel dopadne za dostel zbran a mimo
linii pohledu, co reprezentuje monost, e se stela
odraz a prolet krytem, nebo jin nhodn udlosti.
V tchto ppadech se zsahy normln vyhodnot
a mohou bt zasaeny i jednotky mimo dostel a linii
pohledu (a dokonce i vai vlastn vojci nebo modely
zapojen v boji zblzka).
Pokud se vstel vychl tak, e se otvor ve stedu
ablony nachz mimo okraj stolu, vstel kompletn
minul a nee se.
Jakmile se ur konen pozice ablony vbuchu, dobe
se na ablonu z vrchu podvejte vechny modely,
jejich podstavce jsou sten nebo pln zakryty
ablonou vbuchu, jsou zasaen (jako na obrzku).
Jakmile se vyhodnot poet zsah zpsobench
jednotce, hz stelec na zrann jako obvykle a pak
me hr vlastnc clov modely tyto zsahy piadit smr ipky na smrov kostce vypadat trochu jinak
na kterkoliv model v jednotce, ne jen modelm pod
ablonou.
Pklad Dostel S AP Typ
Raketomet 48" 4 6 Tk 1,
(trhav stela) Vbuch
30 SEKCE PRAVIDEL : Zbran
Vbun zbran
Zsah
Zsah
Zsah
Hr Vesmrnho marika hodil zsah (HIT), take ablona
zstane na mst a jednotce Ork zpsob ti zsahy.
Velk vbuchy
Existuj dv velikosti ablon vbuchu: normln (3
prmr) a velk (5 prmr). Jasn se tak uvd v popisu
zbran. Oba typy ablon pouvaj pesn stejn pravidla.
Pokud jednotka stl z vce vbunch zbran (napklad
tyi Devasttoi Vesmrnch marik stlejc na
neptele tyi vbun rakety), vyhodnote jeden za
druhm vechny vstely, jak se uvd ve, urete
vbuchu. Nakonec stlejte vemi ostatnmi zbranmi
v jednotce, sette zsahy dohromady a hote na
zrann jako obvykle.
Vbun zbran a pehozy
Pokud m model monost pehodit si hod na zsah
a hr se tak po vstelu vbunou zbran rozhodne
uinit, mus hr pehodit jak smrovou kostku, tak 2k6.
Odchlen ablony vbuchu
Kdy se hz smrovou kostkou, aby se urilo
msto dopadu stely, me se stt, e muste
pohnout ablonu vbuchu o nkolik palc od
zamlen pozice. Pokud jsou pobl dal
potenciln cle (a asto jsou!), je celkem normln,
e se hri neshodnou, kde pesn by mla
ablona vbuchu skonit. To je tm, e z va
pozice na opanch stranch stolu me relativn
(a vtr navc jakoby vdycky posouval ablonu
vbuchu smrem k neptelskm modelm)
Zjistili jsme e tuto chybu paralaxy me
povliv snit, pokud budeme hzet smrovou
kostku co nejble clovmu bodu.
ZALEHNUT ZDVOJEN ZBRAN
Dostat se do palby a nevdt, odkud stely Zbran jsou nkdy zdvojen, aby se zvila ance na zsah
piltaj, je extrmn okujc a vojky to nut se prost hrubm vyplenm vce stel na cl.
vrhnout na zem a krt se, co nejvc je to mon.
Stelba odstelova a nepm palba jsou pro to Jedna sada zdvojench zbran se pot jako jedna zbra
nejastjmi dvody. danho typu, ale abychom reprezentovali obrovskou
salvu, mete si pehodit kostky, kter minou (vetn
Pokud ztrat jednotka jin ne vozidlo minimln zdvojench zbran s ablonou vbuchu). Jinmi slovy,
jeden ivot kvli zbrani s pravidlem Zalehnut, mus zdvojen zbran nemaj vce vstel ne normln zbran,
si hodit test na zalehnut. To je normln hod na ale mte s nimi lep anci zashnout.
Morlku.
Pklad: Land Raider Vesmrnch marik stl na
Pokud jednotka test neslo, okamit mus jt neptele ze zdvojenho tkho boleru. M ti vstely
k zemi (jak se pe na stran 24). Protoe jednotka (protoe tk boltr je Tk 3 (Heavy 3) a me si
si ji hodila na zbroj, neochrn ji to, e jde k zemi, pehodit vechny hody na zsah, kter nehod 3 a vc
ped stelbou s pravidlem Zalehnut, kter (co by vzhledem k BS4 Vesmrnch marik
zpsobila test (nebo jakoukoliv zbran ji vyplenou znamenalo zsah), protoe je zbra zdvojen.
v tto fzi) je pli pozd!
Zdvojen zbran pouvajc ablonu
Dokud jednotka testy skld, me muset Zdvojen zbran pouvajc ablonu stl stejn jako
v jednom kole skldat vce test na zalehnut, ale samotn zbra, ale mohou si pehodit hody na zrann.
pokud ji la k zemi, nehz se dn dal hody na Kdy se s nimi stl proti vozidlu, mete si msto toho
zalehnut. Takov jednotky stle mohou jt k zemi pehodit hod na penetraci pance.
dobrovoln.
TRHAV ZBRAN
PEHV SE! Za sprvnch okolnost maj trhav zbran anci prorazit
Pehv se! pedstavuje sklon nkterch jakkoliv panc, a u smrt stel, neuvitelnou
nestabilnch zbran petit se a zle svho uivatele pesnost nebo tvrzenou munic.
poplit. Hote na zsah jako obvykle, s tm rozdlem,
e si muste hodit i tehdy, pokud ji vte, e je cl Jakkoliv hod 6 na zrann od trhav zbran
mimo dostel. Za kad hod, kdy vm na zsah automaticky ubr jeden ivot, bez ohledu na Odolnost
padne 1, dostane stlejc model jedno zrann (hody cle, a pot se, jako by ml Ap 2. Proti vozidlm
na zbroj se daj normln pout). Dky svm umouje hod 6 na penetraci hodit dal hod k3, kter
pdavnm chladcm systmm se toto pravidlo se pite k celkovmu vsledku hodu.
nevztahuje na zbran na vozidlech.
Pklad Dostel S AP Typ
Pklad Dostel S AP Typ ton kann 24" 6 4 Tk 4,
Plasmapuka 24" 7 2 Rychlopaln, Trhav
Pehv se!

ODSTELOVAC ZBRAN
Pehv se! S tmito smrtcmi zbranmi je mon s vhodou vyut
a ablona vbuchu slab nebo zraniteln msta cle.
Zbran s ablonou vbuchu si nehz na zsah, take
muste hodit k6 vdy, kdy stlte ze zbran Odstelovac zbran zran vdy na hod 4+, bez ohledu
s pravidly Pehv se! a Vbuch, aby se ovilo, zda na Odolnost obti. Navc jsou vechny odstelovac
se zbra peheje. Pokud hodte 1, zbra se peheje, zbran tak trhav a zpsobuj zalehnut (viz ve).
nevystel a stlej model dostane jedno zrann
(hody na zbroj se daj normln pout). Jinak vyete Proti vozidlm maj odstelovac zbran Slu 3, co spolu
vstel jako obvykle. s pravidlem Trhav, pedstavuje anci, e spn
zashnou odkrytou posdku, prhledy, skladit paliva
Pehv se! nebo munice, apod.
a pehozy
Pokud m model schopnost pehodit hod na zsah Pklad Dostel S AP Typ
(vetn BS 6+), sm si pehodit vsledky Pehv se!, Odstelovac puka 36" X 6 Tk 1,
kde padla 1, ani by ztratil ivot pokud ovem po Odstelovac
pehozu tak nepadne 1.

SEKCE PRAVIDEL : Zbran 31

 NEPM PALBA Jakmile jsou vechny ablony na svm mst, vyete
Nkter zbran metaj stely vysoko do vzduchu, aby se poet zpsobench zsah jednotlivmi ablonami jako
pak snesly na cl ignorujce ve, co le mezi stelcem a obvykle u vbunch zbran. Nakonec hote na zrann.
clem, a kter mohou dokonce zashnout cl, na kter
stelec nevid.
Vce zbran nepm palby
Upozorujeme, e ve starch kodexech byly nepm
zbran oznaen psmenkem G (z anglickho Guess)
ped slem oznaujcm dostel (tedy nap. Dostel:
G48). Je to to sam, jako kdyby mla zbra u svho
Typu uvedeno nepm palba.
2
3
Vechny zbran nepm palby pouvaj ablony
vbuchu, a proto se tedy d pravidly pro vbun
zbran, s nsledujcmi vjimkami: Zsah

Pokud urujete, zda si sm jednotka zrann zbran 1 Zsah

nepm palby hodit hod na kryt, vdy
pedpokldejte, e vstel piel ze stedu ablony,
nikoliv od stlejcho modelu. Nezapomete, e
modely v plonm ternu maj hod na kryt bez
ohledu na smr, odkud stelba pichz.
Nkter zbran nepm palby maj krom maximlnho
i minimln dostel (nap. Dostel: 12 48). Pokud je
sted ablony umstn stelcem do minimln
vzdlenosti (ped hodem na vychlen), vstel
automaticky mine a odstran se.
Smrt padajc z nebe je skuten hroziv zitek, a
proto navc vechny zbran nepm palby zpsobuj
zalehnut (viz Zalehnut).
Zbran nepm palby mohou stlet na cle, kter
nevid, ale pokud tak uin, nehraje BS stelce dnou
roli, a pokud na smrov kostce padne ipka, ablona
vbuchu se odchyluje o plnch 2k6
Pklad Dostel S AP Typ
Or Katapult 48" 5 5 Tk 1, Vbuch
Nepm palba
Vce zbran nepm palby
Pokud m jednotka vce ne jednu zbra nepm palby,
stl se vemi najednou v salv, a to nsledovn:
Nejprve umstte ablonu vbuchu za tu zbra ve stlejc
jednotce, kter je nejble cli. Pokud je cl v dostelu,
hote odchlen vstelu, jak se popisuje ve.
1
2 Zsahy!
2
3
Zsah
Pvodn ablona (1) hodila zsah a neodchlila se, piem
pro druhou (2) a tet (3) ablonu padly ipky a ty se pak
patin umstily. Poet zpsobench zsah se vyhodnocuje
oddlen pro kadou ablonu a v tomto ppad salva
zpsobila jednotce celkem devt zsah! Pokud by
napklad padl na tet kostce zsah, hr by mohl ablonu
umstit kdekoliv do kontaktu s ablonami 1 a 2, nebo pes
n, dokonce pmo pes prvn ablonu (pokud tak zpsob
maximum zsah svho cle). Pokud tak uin, salva by
zpsobila celkem deset zsah msto devti, jako
v uvedenm pkladu.
MELTA
Melta zbran jsou smrtc, krtkodosahov tepeln
paprsky. Pi hodu na penetraci pance vozidel si hz
navc k6, pokud stl na polovin nebo men vzdlenost.
Pokud je zbra vce ne polovinu svho dostelu daleko
od cle, hz se jako normln jednou k6. Podrobnosti
o penetraci pance naleznete pozdji v sekci Vozidla.
Pklad Dostel S AP Typ
Melta 12" 8 1 ton 1,
Melta

Jakmile se polo prvn ablona, hzejte smrovou PAPRSKOMETY

kostkou pro kadou dal zbra nepm palby, kterou Tyto zbran stl koherentn, fokusovan svazky, kter se
jednotka stl. Pokud padne ipka, umstte ablonu ve probij skrz jakkoliv panc, bez ohledu na jeho tlouku.
smru vyznaenm ipkou tak, aby se ablona okrajem Dky sv neobyejn povaze potaj paprskomety
dotkala prvn ablony (jako na obrzku). Pokud padne vechny Hodnoty pance vy ne 12 jako 12.
zsah (HIT), stlejc hr si umst ablonu tak, aby se
dotkala kterkoliv sti kterkoliv ji poloen ablony Pklad Dostel S AP Typ
v rmci tto salvy. Upozorujeme, e je naprosto Ziv kop 36" 8 2 Tk 1,
v podku, pokud se v rmci tohoto procesu budou paprskomet
nkter ablony pekrvat.

32 SEKCE PRAVIDEL : Zbran

Fze boje zblzka
Zatmco samotn palebn sla me stait
k vyhnn protivnka z otevenho
prostranstv nebo slab drench pozic,
pohybliv a odhodlan neptel v opevnnm
bunkru nebo rozbombardovanm mst
vyaduje tvrd pstup. V boji zblzka se
vojci vrhaj kupedu na neptele, vouce sv
vlen pokiky, dychtiv udeit noi, spry,
bajonety nebo pabami v jedin zoufal ei.
OHLEN TOK
Maximln vzdlenost, o kterou se me vtina
jednotek pohnout pi toku do boje zblzka, je 6.
Protoe si nesmte mit vzdlenost k nepteli ped
vyhlenm toku, je mon, e patn odhadnete
vzdlenost a jednotka nen schopn doshnout svho
cle. Pak se jednotka nepohne a tok do boje zblzka se
ignoruje. Nezapomete, e modely mohou muset
cestou k nepteli spotebovat st svho pohybu na
obhnut neprchodnho ternu nebo dalch model.

ZAKZN TOKU
Jednotka nesm toit do boje zblzka, pokud:
SHRNUT FZE BOJE ZBLZKA Je ji zapojen do boje zblzka.
Bela v Steleck fzi (viz strana 16).
1 Pohnte tocmi jednotkami la k zemi (viz strana 24).
Vyberte si jednotku. Stlela v Steleck fzi z rychlopalnch nebo tkch
Ohlate, na kterho neptele to. zbran (viz strana 28).
Pohnte toc jednotkou. Ustupuje (viz strana 45).
Vyberte si dal jednotku a opakujte kroky
ve, dokud se nepohnuly vechny toc Krom ve uvedenho sm jednotka, kter ve steleck
jednotky. fzi stlela, toit do boje zblzka pouze na tu
jednotku, na kterou stlela nesm toit na jinou
2 Reakce obrnc jednotku ne na tu, na kterou pedtm stlela. Na
protj stran jsou nicmn vjimky pro vce cl.
Protivnk si vybere jednu svou jednotku, na
kterou se to.
Protivnk pohne vemi modely v jednotce
podstavcem do kontaktu s neptelem, nebo
alespo tak, aby byly zapojen do boje.
Vyberte si dal jednotku a opakujte kroky
ve, dokud se nepohnuly vechny brnc se
jednotky.

3 een boje zblzka

Vyberte si boj zblzka
Vybojujte jej. Zapojen modely si hz na
zsah a na zrann v poad podle Iniciativy.
Protivnci si ppadn hz na zbroj.
Urete vsledek boje. Sette zpsoben
zrann. Strana, kter zpsobila nejvce
zrann v boji, je vtz..
Poraen si hz na Paniku, pi nespchu
mus ustoupit. Pokud poraen uspje,
rovnou pejdte k Dosunut.
Pronsledovn, stupy a Konsolidace.
Jednotky ustupujc z boje si mus hodit, zda
se jim poda se spn odpoutat, jinak jsou
znien. Vtz pak konsoliduje svou pozici.
Dosunut. Pokud jsou jednotky stle
zapojen v boji, pak se nezapojen modely
pohnou o 6 k nepteli, aby pt kolo
pokraovaly v boji.
Vyberte si dal boj a opakujte postup,
dokud nejsou vechny boje vyeen.

SEKCE PRAVIDEL : Fze boje z blzka 33

 POHYB TOCCH JEDNOTEK
Jednotky toc do boje zblzka se nyn mus pohnout
do boje s jednotkou, na kterou vyhlsily tok. Hr mus
nejprve pohnout vemi modely kad toc jednotky,
pak teprve sm pohnout dal jednotkou. toc hr si
uruje poad, ve kterm se jednotky pohnou.
POHYB TOCCH MODEL
Vechny modely v toc jednotce se pohnou do toku
podle stejnch pravidel jako v Pohybov fzi, s tou
vjimkou, e se sm pohnout do 1 od neptelskho
modelu. To znamen, e se toc modely stle nesm
pohnout pes ptelsk nebo neptelsk modely,
nesm prochzet pes mezery men ne jejich
podstavec a nesm se dostat do kontaktu podstavc
s neptelskmi modely z jednotky, na kterou neto.
toc jednotka se mus snait zapojit co nejvc
protihrovch model je mon pomoc co nejvtho
potu vlastnch model nikdo se nedr vzadu!
Zante kad tok pohnutm jednoho modelu z toc
jednotky. Vybran model mus bt nejbli model
k nepteli (zapotvajce obhn neprchodnho
ternu, ptelskch model a neptelskch model, na
kter se neto). Pohnte tento model nejkrat
monou cestou do kontaktu s nejblim modelem
v neptelsk jednotce, na kterou se to. V ppad
poteby si hote na obtn nebo nebezpen tern, a
pokud je model zabit pi hodu na nebezpen tern,
zante tok znovu dalm nejblim modelem. Pokud
se zjist, e nejbli model nedoshne svm pohybem
k nepteli, tok do boje zblzka se neuskutenil a dn
model se nepohne.
Pokud je neptel v dosahu, tok do boje zblzka
pokrauje. Kdy se pohnul prvn model v jednotce,
mete pohnout dalmi v libovolnm poad. Existuj
nicmn jist omezen na pohyb:
Nejdleitj je, e kad model mus skonit svj Jak zrun jsou rzn tvorov v boji zblzka zle
pohyb v koherenci s dalm modelem vlastn
jednotky, kter se ji pohnul.
Pokud je to mon, mus se model pohnout do
kontaktu podstavc s neptelskm modelem, kter
jet nen v kontaktu s tocm modelem.
Pokud nejsou dn takov modely v dosahu, mus
se model pohnout do kontaktu podstavc s njakm
neptelskm modelem, kter ji v kontaktu
s tocm modelem je.
Pokud model nem v dosahu dn neptelsk modely,
mus se snait dostat do 2 od njakho modelu vlastn
jednotky, kter ji v kontaktu s neptelem je.
Pokud to nen mon, mus prost zstat v koherenci.
Pokud se budete dit tmto postupem, skon vechny modely
toc jednotky v koherenci a zapoj do boje co nejvce
neptelskch model pomoc co nejvce tocch model.
34 SEKCE PRAVIDEL : Fze boje z blzka
TOK NA VCE NEPTELSKCH JEDNOTEK
Kdy pohybujete tocmi modely, mete zjistit, e je
mon se dostat i k dalm neptelskm jednotkm
pobl t, na kterou tote.
Jako obvykle, nejbli toc model se mus pohnout do
kontaktu s nejblim modelem v neptelsk jednotce,
vi kter byl vyhlen tok do boje zblzka. Zbvajc
modely pak mohou zatoit na modely patc k dalm
neptelskm jednotkm, pokud dok dodret pravidla
pro pohyb tocch model. Nezapomete, e toc
jednotka nesm poruit svou koherenci, co evidentn
limituje potencil pro takovto toky.
Pokud jednotka ve Steleck fzi stlela, pak mus vyhlsit
tok do boje zblzka proti jednotce, na kterou stlela, ale
me podle tchto pravidel zapojit do boje i dal
neptele.
REAKCE OBRNC
Jak se dostvaj jejich spolubojovnci do boje, spchaj
zbvajc vojci dopedu poslit obranu.
Pot, co byly provedeny vechny pohyby do boje
zblzka, mus hr ovldajc jednotky, na kter se
v tomto kole to, pohnout vemi leny tchto
jednotek, kte jet nejsou v kontaktu s podstavcem
s neptelem, smrem k nepteli.
Tyto modely se pohnou a o 6 a sna se dostat do
kontaktu s neptelem. d se stejnmi pravidly jako
pohybujc se toc modely, s tou vjimkou, e je
nezpomaluje obtn tern a nemus si hzet na
nebezpen tern. Tento pohyb se tak ned pout pro
pohyb do kontaktu s jinmi neptelskmi jednotkami,
ne kter jsou v souasnosti zapojen do boje zblzka.
VYBOJOVN BOJE ZBLZKA
tm vhradn na jejich fyzickch vlastnostech
jinmi slovy na jejich rychlosti, sle, odolnosti
a zuivosti. V boji zblzka je brnn stejn inn jako
jindy, a odr rny a vstely, ale steln zbran jsou
zde druhoad ani nejlep puka v galaxii vm
nepome, pokud vm protivnk mlt do hlavy
kamenem!
V boji zblzka bojuj modely obou hr. toky v boji
zblzka funguj stejn, jako vstely kad tok, kter
zashne, m anci zranit. Zrann model m anci hodit
si hod na zbroj, a pokud neuspje, je (vtinou)
odstrann jako ztrta. Kolik der padne a kdo to
prvn je uvedeno dle.
Na rznch stech bojit se me oddlen bojovat
nkolik rznch boj zblzka. Pokud tomu tak je, me
si hr, jeho kolo probh, vybrat poad, ve kterm se
budou boje eit. Ne se pesunete k dalmu boji,
muste dokonit pedchoz. Takto postupujete, dokud
nejsou vyeen vechny boje.
KDO ME BOJOVAT?
Zapojen modely
Boj z blzka je zbsil mela, pi kter se vojci vrhaj
kupedu, uhbaj, sekaj a bodaj po sob navzjem.
Krom fyzickho boje vojci stl na blzko z pistol po
kadm cli, kter se jim naskytne.

Jednotky, kter maj jeden nebo vce model

podstavcem v kontaktu s neptelem, jsou takzvan
zapojen do boje zblzka. V takovchto jednotkch
jsou zapojen do boje a mus bojovat:

Modely podstavcem v kontaktu s jakmkoliv

neptelskm modelem.

Modely do 2 od alespo jednoho modelu vlastn

jednotky, kter je v podstavcem kontaktu
s jakmkoliv neptelskm modelem.

Vechny zapojen modely budou ve Fzi boje zblzka

probhajcho kola bojovat plnm potem tok a pouvat
jakkoliv speciln toky do boje zblzka, kter maj. Vechny
modely, kter zstanou nezapojen, protoe jsou pli daleko
od neptelskho modelu, nesm v tomto kole toit. Stle je
ale me protivnk zabt a bude na n mt vliv vsledek boje.

Vyhodnocen, kter modely jsou zapojen do boje, se provd

na zatku boje a nezmn se a do jeho konce, kvli ztrtm
ale me bt obtn si ve pamatovat, zvlt ve velkch
bojch. Aby byly modely jasn odlien, me bt uiten
otoit nezapojen modely tak, aby se dvaly od svch
protivnk. Tm se snze rozpomenete, a zanete hzet
kostkami.
Vichni Gretchini podstavcem v kontaktu s Vesmrnm
marikem a vichni do 2 od Gretchina, kter je
podstavcem v kontaktu s Vesmrnm marikem, jsou
zapojen do boje a mohou tedy toit. Zbvajc
Gretchini, zobrazen svtlejm odstnem ed, toit
nesm.

SEKCE PRAVIDEL : Fze boje z blzka 35

 KDO UDE PRVN?
V boji zblzka zle vechno na reflexech pomal,
nemotorn protivnci rychle podlehnou rychlejmu a
mrtnjmu nepteli. Nanetst je mnoho
neohrabanch protivnk, jako teba Orkov, dost
odolnch na to, aby vydreli zuivou smr der a jet
si pili pro dal.
V boji zblzka rozhoduje o tom, kdo ude prvn,
vlastnost Iniciativa. S modely zapojenmi do boje
zante bojovat v poad podle Iniciativy, od nejvy
hodnoty ponaje a u nejni kone. Modely provedou
sv toky, kdy pijde ada na jejich Iniciativu,
samozejm za pedpokladu, e je ji nezabil model
s vy Iniciativou! Pokud maj ob strany modely se
stejnou hodnotou Iniciativy, provd se jejich toky
souasn. Nezapomete, e nkter situace, schopnosti
a zbran mohou mnit Iniciativu modelu.
Napklad eta Vesmrnch marik (Iniciativa 4),
vetn Veternskho seranta s energopst (kter
redukuje jeho Iniciativu na 1) to na grupu Ork
(Iniciativa 2). Vesmrn marici ude v Iniciativ 4 prvn,
pak je nsleduj v Iniciativ 2 Orkov a nakonec
v Iniciativ 1 ude jako posledn Veternsk serant.
Dem rozdupat pr lovk!
Ghazghkull Thraka
GRANTY
Granty se ve Warhammeru 40 000 obecn pouvaj
jako st toku do boje zblzka. Dobe umstn
palebn pehrada z grant me nedoceniteln
pomoci v tch nkolika klovch vteinch ped
dobhnutm k nepteli na dosah. Ne nsleduj
nkter nejobvyklej typy grant, kter se pouvaj
v boji zblzka. Skuten zrann zpsoben granty je
zapotno a vyjdeno pomoc tok jednotky v boji
zblzka, ale jednotka, kter granty pouv, dostv
navc ne popsan vhody.
ton granty
(tedy ttiv granty, plasmagranty atd.)
ton granty, jako jsou vestrann vyuvan
ttiv granty nebo dokonalej Elda plasma-
granty, lze hzet na protivnka v krytu a nutit ho
tak dret se u zem, zatmco probh tok.
Smrtonosn smr rapnel (nebo vbuch
zadrovanho plasmatu) z tchto grant zatla
neptele hloubji do krytu nkolik drahocennch
okamik, take m tonk vc asu se piblit.
Modely vybaven tonmi granty nemaj postih
ke sv Iniciativ za tok pes kryt, ale bojuj jako
normln.
36 SEKCE PRAVIDEL : Fze boje z blzka
TOK PES KRYT
Pokud, podle pravidel pro pohyb model tocch do boje
zblzka (viz strana 34), bude muset jt pi svm pohybu do
boje kterkoliv model v toc jednotce pes obtn nebo
nebezpen tern, mus si jednotka hodit pslun test, a
to jet ped pohybem. To m dv nevhody. Prvn a
nejvce zejm je, e takov test me zpsobit, e se tok
vbec neprovede, pokud nejbli model nedoshne do
kontaktu s neptelem. Upozorujeme, e pokud model
zstal v Pohybov nebo Steleck fzi 1 od neptele,
me toit do boje zblzka, i pokud mu na hod na
obtn tern padnou dv jedniky.
Druhou nevhodou je, e se na vlenky toc pes
kryt a snac dostat ke svmu nepteli snese salva
smrtonosn stelby zblzka a me je pepadnout
protivnk, kter na n ek. To reprezentujeme tak, e
pokud si toc jednotka mus pi pohybu do boje
zblzka hzet test na obtn nebo nebezpen tern,
sn se vem jejm modelm Iniciativa pi toku na 1,
bez ohledu na dal modifiktory Iniciativy.
Nezapomete, e toc modely se mus snait zapojit
do boje co nejvce neptel, jak je mon nikdo se
nedr zptky, aby se vyhnul testu!
Pokud byly ji vechny neptelsk jednotky, na kter se
to, zapojen do boje z pedchozch kol, nebo pokud
ly k zemi, tento postih neplat, protoe neptel
nejsou na zte pipraveni a jednotka toc pes kryt
bojuje ve sv normln Iniciativ.
Obrann granty
(nap. fotonov granty, atd.)
Pkladem obrannch grant jsou fotonov granty
Tau, zbran, kter oslepuj a dezorientuj tonky
pomoc multi-spektrlnho svtla a zvukovch rz.
Modely toc proti jednotkm vybavenm
obrannmi granty nemaj dn bonusov toky
za tok do boje zblzka (viz protj strana). Pokud
byla ale brnc se jednotka ji zapojen do boje
zblzka z minulho kola, nemaj tyto granty dn
vliv a tonk m bonusy za tok do boje zblzka
jako normln.
POET TOK
Jak bylo ji vysvtleno, modely to v poad podle
iniciativy. Kdy pijde ada na jejich Iniciativu, mus
modely s touto Iniciativou toit. Nezle na tom, jestli
ji byli protivnci, se ktermi bojovaly, zabiti pokud byl
model zapojen do boje na zatku boje (a stle ije,
kdy na nj pijde ada), me toit.
HOD NA ZSAH
Poet zsah se uruje tak, e hodte k6 za kad tok,
kter model m. Potebn skre pro zsah neptele
zle na pomru Dovednost boje tonka a obrnce.
Porovnejte WS tocho modelu s WS clov jednotky
a v tabulce Hod na zsah dole a vyhledejte minimln
slo, kter mus pro zsah na k6 padnout.

Kad zapojen model ude tolikrt, jak slo je u jeho
vlastnosti toky (A), plus nsledujcmi bonusovmi
toky:
+1 Bonus za tok do boje: Zapojen modely, kter
toto kolo toily do boje zblzka, dostvaj +1 tok.
Je vhodn vysvtlit mechanismus v pozad tabulky,
kter je nsledujc: pokud je WS cle men, ne
tonkovo, zasahuje tonk na 3+; pokud je WS cle
stejn nebo maximln dvakrt vy, ne tonkovo,
zasahuje na 4+; pokud je vce ne dvojnsobn,
zasahuje tonk na 5+.

+1 Dv zbran: Zapojen modely s dvma
jednorunmi zbranmi (obvykle zbra na boj zblzka
a/nebo pistole v kad ruce) dostvaj +1 tok.
Modely s vce ne dvmi zbranmi nedostvaj dn
dal bonusy dostanete jen jeden extra tok, i kdy
mte vce ne dv zbran.
Dal bonusy: Modely mohou mt dal speciln
pravidla a vybaven, kter dv extra toky.
Upozorujeme, e bonusov toky jsou vjimkou
k pravidlu o maximlnch modifiktorech vlastnost
a mohou zvit celkov poet tok modelu nad 10!
Hody, kde je zapoteb stejn skre, by se mly hzet
najednou, aby se hra urychlila.
V pedelm ppad by tedy hr Ork hzel vech
svch dvacet tok najednou.
Jednotky s rznmi WS
Nkolik jednotek ve Warhammeru 40 000 obsahuje
modely s rznmi hodnotami Dovednosti boje. toky
proti takovm jednotkm se vyhodnocuj pomoc
Dovednosti boje vtiny zapojench model. Pokud
neexistuje vtinov Dovednost boje, pouv se nejvy
Dovednost boje zapojench model.

Pklad 1: Jednotka pti Vesmrnch marik s boltry si
normln hz v boji zblzka pti kostkami na tok.
Kdyby toili do boje zblzka, hzeli by deseti kostkami
(1 tok +1 za tok do boje = 2 kad).
Pklad 2: Jednotka pti Ork s dvma zbranmi na boj
zblzka normln hz patncti kostkami (2 toky +1 za
dv zbran). Kdyby toili do boje zblzka, hzeli by
dvaceti kostkami (2 toky +1 za tok do boje +1 za
dv zbran = 4 kad!).
Napklad grupa 20 Gretchin (WS2) veden Orm
honkem (WS4) je cel zapojen do boje. Protoe je
Gretchin vtina, toky proti jednotce se
vyhodnocuj pomoc jejich WS2 Honk neme
zabrnit, aby Gretchini nedostali zsah. Kdy to
modely, potaj sv vlastn skre potebn pro zsah
podle svch vlastnch Dovednost boje. Pokud tedy
Honk a Gretchini to na neptele, budou Gretchini
zasahovat na zklad porovnn sv WS2 a
neptelovy WS, zatmco Honk bude porovnvat
s neptelem svou WS4.

TABULKA HOD NA ZSAH

Dovednost boje (WS) cle
Dovednost boje (WS) tonka

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
1 4+ 4+ 5+ 5+ 5+ 5+ 5+ 5+ 5+ 5+
2 3+ 4+ 4+ 4+ 5+ 5+ 5+ 5+ 5+ 5+
3 3+ 3+ 4+ 4+ 4+ 4+ 5+ 5+ 5+ 5+
4 3+ 3+ 3+ 4+ 4+ 4+ 4+ 4+ 5+ 5+
5 3+ 3+ 3+ 3+ 4+ 4+ 4+ 4+ 4+ 4+
6 3+ 3+ 3+ 3+ 3+ 4+ 4+ 4+ 4+ 4+
7 3+ 3+ 3+ 3+ 3+ 3+ 4+ 4+ 4+ 4+
8 3+ 3+ 3+ 3+ 3+ 3+ 3+ 4+ 4+ 4+
9 3+ 3+ 3+ 3+ 3+ 3+ 3+ 3+ 4+ 4+
10 3+ 3+ 3+ 3+ 3+ 3+ 3+ 3+ 3+ 4+

Pokud m model WS 0, automaticky jej zashnou vechny toky zblzka, kter na nj smuj.

SEKCE PRAVIDEL : Fze boje z blzka 37

 HOD NA ZRANN
Ne vechny toky, kter zashnou, mus neptele
zranit. Mohou bt na posledn chvli vykryty, nebo
mohou zpsobit pouh krbanec nebo povrchov
zrann. Jako pi stelb muste pot, co v tok
zashne, hodit, aby se vidlo, zda zpsobte zrann a
vyadte neptele. Podvejte se do tabulky ne a
vyhledejte prsek tonkovy vlastnosti Sla (S) a
obrncovi Odolnosti (T). Tabulka, kter je stejn jako ve
sekci Stelba, ukazuje minimln hodnotu, kter mus
na k6 padnout, aby bylo zpsobeno zrann. Ve vtin
ppad pouvte pi hodu na zrann v boji zblzka
Slu v profilu tonka, bez ohledu na zbra, kterou
pouv. Nkter zbran na boj zblzka dvaj
tonkovi bonus k Sle to se vysvtluje pozdji v sti
Speciln toky zblzka.

Pokud jednotka obsahuje modely s rznmi hodnotami

Sly, hzejte jejich toky oddlen (asto tak budou
mt jinou Iniciativu).

Napklad v jednotce obsahujc Gretchiny a Orho

honka se provd gretchin toky s jejich chabou Silou
2, zatmco honkovy toky pouvaj jeho Slu 3.

Rzn hodnoty Odolnosti

Velice zdka se stv, e jednotka obsahuje modely
s rznmi hodnotami vlastnosti Odolnost. Pro zachovn
jednoduchosti se hz na zrann pomoc hodnoty
Odolnosti vtiny zapojench neptel. Pokud
neexistuje vtina, pouv se nejvy hodnota
v jednotce.

Poznej mutanta; zabij mutanta.

TABULKA HOD NA ZRANN

Odolnost
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
1 4+ 5+ 6+ 6+ N N N N N N
2 3+ 4+ 5+ 6+ 6+ N N N N N
3 2+ 3+ 4+ 5+ 6+ 6+ N N N N
4 2+ 2+ 3+ 4+ 5+ 6+ 6+ N N N
Sla

5 2+ 2+ 2+ 3+ 4+ 5+ 6+ 6+ N N
6 2+ 2+ 2+ 2+ 3+ 4+ 5+ 6+ 6+ N
7 2+ 2+ 2+ 2+ 2+ 3+ 4+ 5+ 6+ 6+
8 2+ 2+ 2+ 2+ 2+ 2+ 3+ 4+ 5+ 6+
9 2+ 2+ 2+ 2+ 2+ 2+ 2+ 3+ 4+ 5+
10 2+ 2+ 2+ 2+ 2+ 2+ 2+ 2+ 3+ 4+

Psmeno N na tabulce znamen, e zsah neml dn inek. Cl s danou Odolnost nemete zranit tak chabou Silou. Tak
si vimnte, e hod 1 nikdy nezpsob zrann, bez ohledu na Slu.

38 SEKCE PRAVIDEL : Fze boje z blzka

Piazovn zrann
Po stanoven potu zrann, kter byla jednotce
zpsobena v dan hodnot Iniciativy, si jednotka hz
hody na zbroj a odebr ztrty, jak se uvd dle. Stejn
jako ve Steleck fzi, pokud jsou vechny modely
v jednotce stejn, co se te hernch vlastnost, mete
rovnou pokraovat a hodit hody na zbroj najednou.
Jinak zrann v clov jednotce rozdluje jej majitel,
pesn stejn jako od stelby jedinho neptele ve
Steleck fzi (viz zpt na stranu 25).
Tak jako tak, lze zashnout, zranit a zabt vechny
modely clov jednotky, vetn tch, kter nejsou
zapojen do boje. To m pedstavovat skutenost, e
do ee pispv svmi vstely a ranami kad bojovnk
a vlenci v zadnch adch spchaj dopedu, aby
nahradili sv druhy, kte padli pod ranami neptele.
Vlastn je dobrou taktikou piazovat zrann modelm,
kter nejsou zapojen, protoe to asto umon vaim
zapojenm modelm pet dost dlouho, aby vrtily
der! Nezapomete pouvat jinak barevn kostky nebo
jin znaky pro oznaen zrann, ke kterm se v
rzn speciln pravidla (jako e zpsobuj okamitou
smrt nebo e ignoruj zbroj), stejn jako je tomu ve
Steleck fzi.
HODY NA ZBROJ
Modely zasaen a zrann v boji zblzka si mohou
zkusit hodit na zbroj, aby nemusely zemt. Modely maj
obvykle nrok na hod bez ohledu na Slu tonka, ale
nkter obzvlt monstrzn stvoen a mimodn strana si mus hodit na Paniku, a pokud neuspje, ustoup.
mocn zbran na boj zblzka dok prorazit skrz kad
panc. Jinak je postup pro hzen na zbroj stejn jako
ve Steleck fzi.
Kryt v boji zblzka neposkytuje dnou ochranu, jako je
tomu proti stelb. To znamen, e modely nedostvaj
hod na kryt proti dnm zrannm utrpnm v boji
zblzka a ze zejmch dvod rovn nemohou jt
k zemi.
Nezapomete, e dokonce i kdy pravidlo zbran nebo
toku k, e se nepovoluje hod na zbroj, stle se
me hzet na nezruitelnou zbroj.
ODEBRN ZTRT
Vechna pravidla pro odebrn ztrt ze stelby plat i
v boji zblzka.
Pokud se model stane ztrtou dve, ne m monost
toit, nesm udeit zptky. Pokud se bojuje souasn,
me bt pro vs pohodlnj vyeit nejdv toky jedn Aby jednotka, kter prohrla boj zblzka, udrela svou
strany a prost poloit zrann modely na bok, aby
vm pipomnaly, e jet netoily zpt.
Imprium stoj
na nhrobcch muednk.
Odebrn ztrt Or hr odebr
v boji zblzka ztrty
z nezapojench
model, aby mohli
Gretchini zapojen
do boje udeit
zptky.
VYHODNOCEN BOJE ZBLZKA
Boje zblzka jsou obvykle rozhodn, jedna strana zsk nad
druhou rychle pevahu a svho protivnka obrt na tk.
Dobr Morlka doke udret stranu v boji, ale ztrty, kter
kad ze stran zpsobuje, jsou obvykle tm nejzsadnjm
faktorem. Kter ze stran vyhrla boj, se ur tak, e setete
celkov ztracen ivoty, kter jedna strana sebrala druh.
Strana, kter jich sebrala nejvc, je vtzem. Prohrvajc
Pokud ob strany ztratily stejn poet ivot, je boj
remza a pokrauje do dalho kola.
Pokud samozejm jedna ze stran zni protivnka, je
automaticky vtzem, i kdy ztratila vc ivot!
Nezapomete, e zrann, kter zachrnil hod na zbroj,
nebo jin speciln pravidla s podobnm efektem se
nepotaj, stejn tak jako zrann pesahujc poet
ivot modelu potaj se jen skuten ztracen ivoty
neptelskch model (vetn vech ztracench ivot u
model, kter utrply okamitou smrt). V tch vzcnch
ppadech, kdy nkter modely mohou zpsobit zrann
samy sob nebo svm ptelm se tyto zrann
samozejm potaj do celkovho vsledku protivnkovy
strany pro ely stanoven vtzn strany.
HOD NA PANIKU
pozici, mus si hodit na Paniku, a to s postihem
zvisejcm na tom, jak drtiv byla jej porka (viz
strana 44). Pokud uspje, jednotka bojuje dl boj
skonil efektivn remzou a prohra jednotky nem dal
nsledky (krom nkolika rpavch, ale v dobrm
mylench poznmek vtze!). Pokud jednotka
neuspje, mus boj opustit a ustupuje. Hody na morlku
a stup se popisuje v sekci Morlka na stran 44.
SEKCE PRAVIDEL : Fze boje z blzka 39
 PRONSLEDOVN nesta, aby se dostaly do kontaktu podstavc
Kdy jednotka ustupuje z boje zblzka, vtzov ji s libovolnm neptelem, kter se boje astnil, mus
pronsleduj a sna se zkosit utkajc neptele. s nimi hr stejn pohnout tak, aby byly co nejble
nepteli. Protivnk pak provede dosunut svch vlastnch
Jak ustupujc jednotka, tak vtzn jednotka si hod k6 model, zpt do kontaktu s modely, se ktermi
a k vsledku pitou svou hodnotu Iniciativy. Vdy bojovaly. Pokud kombinovan pohyby dosunut obou
potejte hodnotu Iniciativy uvedenou v profilu modelu, jednotek nesta k tomu, aby spojily ob strany
bez vech modifiktor. V jednotce s rznmi dohromady (strany jsou tedy vce ne 12 od sebe
hodnotami Iniciativy se pot vtinov hodnota, nebo velice nepravdpodobn), boj se zastav a ob strany
nejvy hodnota, pokud vtina neexistuje. msto toho sm provst konsolidaci, jak se uvd dle.

Pak se porovnaj vsledky. Dokud je jednotka zapojen do boje zblzka, sm provdt

Pokud je vtzv souet stejn nebo vy, dostihne
pi pronsledovn svho neptele. Ustupujc
jednotka je znien. Pedpokldme, e se ji tak
demoralizovan neptel pln rozprchl, byl rozspn
na kousky nebo zdevastovn a lenov jednotky jsou
bu mrtv, zrann a zajat, nebo alespo prchaj a
skrvaj se. Znien jednotka je okamit odstranna.
Pokud nen uvedeno jinak, dn hod na zbroj nebo
jin speciln pravidlo nedoke na tomto stupni
jednotku zachrnit; pro n ji bitva skonila.
pouze dosunut a nesm se jinak hbat nebo stlet.
KONSOLIDACE
Na konci boje zblzka, pokud jsou protivnkovy jednotky
do jednoho znieny nebo ustupuj a vtzn jednotka ji
tedy nen zapojen do boje s dnm neptelem, sm
jednotka konsolidovat. To znamen, e se me
pohnout a od k6 ktermkoliv smrem. Bojovnci jsou
po nhlm vtzstv dychtiv vrhnout se kupedu, nebo
naopak zaraen a zmaten, podle rozmaru osudu.

Pokud je souet ustupujc jednotky vy, spn se Jednotky provdjc pohyb konsolidace nejsou
vyve z boje. Provete pro prohrvajc jednotku zpomalen obtnm ternem a nevyvolvaj hody na
stup (viz strana 45). Vtz me konsolidovat, jak se nebezpen tern. Pohybem konsolidace se nesm dostat
uvd dle. podstavcem do kontaktu s neptelskmi modely, to je
mon jen pi toku do boje zblzka. Konsolidujc modely
ZAKZAN PRONSLEDOVN se tedy mus zastavit 1 od vech neptelskch model,
Pokud je vtzn jednotka stle zapojen do boje vetn vech, kter prv napklad mohly ustoupit z boje,
zblzka s dal jednotkou, kter neustupuje, nedostane ve kterm konsolidujc jednotka bojovala.
anci provst pronsledovn a stahujc se jednotka
bezpen ustoup.
STELBA DO A Z BOJE ZBLZKA
Nkte vojci, jak bude uvedeno v jejich popisu, nemaj Modely nleejc k jednotkm zapojenm do boje
dovoleno provdt pronsledovn v takovch zblzka nesm ve Steleck fzi stlet ze svch zbran.
ppadech se protivnkovi vdy poda bezpen vyvzat Jejich pozornost kompletn vyaduje chaos probhajc
z boje. ee. Stejn tak, i kdy by si vjimen zvrcen a
nelidt velitel pli, aby jejich vojci stleli bez rozdlu
do boj zblzka a doufali, e zashnou neptele, toto
DOSUNUT nen dovoleno. Udlosti se v boji zblzka odehrvaj
Po vyeen boje se me stt, e nkter modely pli rychle a samotn vojci by byli pochopiteln na
z jednotek, kter neustoupily z boje, nejsou podstavcem vkch, zda stlet na sv vlastn druhy.
v kontaktu s neptelem. Tyto modely se mus dosunout.
I kdy se ablony vbuchu a plamene nesm mysln
Stejn jako kdy obrnce reaguje na tok do boje umstit tak, aby pekrvaly jakkoliv modely v boji
zblzka, tyto modely se pohnou a o 6 a sna se dostat zblzka, me se stt, e po odchlen na nich skon a
podstavcem do kontaktu s njakm neptelem, nebo, pak zashnou vechny modely, kterch se dotkaj
pokud to nen mon, do pozice, ve kter jsou zapojen (ptele i neptele!).
do boje a budou moci bojovat. Toto se d stejnmi
pravidly jako pohyb tocch model, s tm rozdlem, e Jednotky, kter jsou zapojen do boje zblzka si nemus
pohyb nen zpomalen obtnm ternem a nevyvolv hzet dn hod na Morlku ani na zalehnut
hody na nebezpen tern. Pohyb dosunut se tak zpsoben stelbou; pli se sousted na boj, ne aby
nesm pout pro umstn do kontaktu s neptelskmi si dlaly hlavu s tm, e po nich nkdo stl!
jednotkami, kter v souasnosti nejsou zapojen do boje.

Pi provdn dosunut se prvn pohybuje hr, jeho

kolo probh. Pokud z njakho dvodu (obvykle Nen nhrady za zancenost.
hromadn jatka) jeho modelm pohyb na dosunut

40 SEKCE PRAVIDEL : Fze boje z blzka

VCENSOBN BOJ
Boje, kter zahrnuj vce ne dv jednotky, se nazvaj
vcensobn boje (pklad viz na obrzku dole). Kvli
vy sloitosti je pro n zapoteb nkolik dalch
pravidel uvdnch na tto strnce.

REAKCE OBRNC
Pokud je ji jednotka zapojen do boje zblzka
z pedelho kola a zato na ni nov neptelsk
jednotka, me reagovat jako normln. Jej modely se
mus pesunout podstavcem do kontaktu s modely
z kterkoliv z jednotek, se ktermi bojuje, ne jen s tm
neptelem, kter na n prv zatoil.

TOKY
Ve vcensobnch bojch plat v okamiku, kdy na
model pijde s jeho toky ada, nsleduj dal pravidla:

Modely, kter jsou na zatku boje (ne zane kterkoliv

model toit) zapojen do boje jen s jednou neptelskou
jednotkou, mus toit jen na tuto jednotku.

Modely, kter byly na zatku boje (ne zane

kterkoliv model toit) zapojen do boje s vce ne
jednou neptelskou jednotkou, mohou rozdlit sv
toky voln mezi tyto jednotky. Ohlaste, jak sv
toky rozdl, tsn ped hodem na zsah.

VSLEDEK BOJE
Pi urovn vsledk boje ve vcensobnm boji sette ivoty
ubran kadou stranou a porovnejte, kter ze stran je vtzem.
Kad jednotka na prohrvajc stran si mus hodit na Paniku
(vichni pouvaj stejn postih, jak se uvd v sekci Morlka). Pot,
co vechny prohrvajc jednotky hodily sv testy na Paniku, si
vechny vtzn jednotky, kter mohou provdt Pronsledovn, Po vyeen boje mus provst vechny jednotky, kter byly
hod kostkou a porovnaj vsledek s vsledkem vech ustupujcch zapojen do danho vcensobnho boje, dosunut smrem
neptelskch jednotek, se ktermi byly zapojen do boje. Pokud k neptelm, kte v tomto boji bojovali. Pokud dosunutm
vsledek nkter z jednotek dorovnaj nebo pekonaj, je tato nedoshnou na dnho takovho neptele, mus se
jednotka znien. Nezapomete, e vtzn jednotky mohou jednotka posunout co nejble k nepteli tak, aby mu
pronsledovat, jen pokud byly znien, nebo ustupuj vechny umonila dosunout se do kontaktu. Pokud to nen mon,
jednotky, se ktermi byly zapojen do boje. ob strany konsoliduj.

Vcensobn boj Vesmrn marici vzali zte Orky a

5 Gretchiny. Vesmrn marik 1 se me
6
vybrat mezi toenm na Orka nebo na
7
Gretchina (nebo rozdlit sv toky).
8 Vesmrn marici 6 a 7 si tak mohou
4
3 vybrat mezi toenm na Orka nebo na
Gretchina (nebo rozdlit sv toky),
2 1 protoe jsou do 2 od lena vlastn
jednotky, kter je podstavcem v kontaktu
s obma neptelskmi jednotkami.
Vesmrn marici 2, 3, 4 a 8 sm toit jen
na jednotku, se kterou jsou podstavcem
Gretchini v kontaktu. Vesmrn marik 5 sm toit
jen na Gretchiny (protoe je do 2 jen od
len vlastn jednotky, kte jsou
Orkov
podstavcem v kontaktu s Gretchinem).

SEKCE PRAVIDEL : Fze boje z blzka 41

 ZBRAN PRO BOJ ZBLZKA
Na bojitch 41. tiscilet zstvaj zbran pro boj zblzka
stle bn olehan vlenci s sebou asto nos dvky energie. Hromkladivo se d stejnmi pravidly,
smrtelnou sbrku bojovch no a ttivch grant,
zatmco specialist na toky si do bitvy berou pistole,
mee a smrtc energozbran. V hernch termnech
rozdlujeme ve do jedn ze dvou kategori:
NORMLN ZBRAN PRO BOJ ZBLZKA
Zbran jako rotomee, paby puek, bojov noe,
bajonety, atd., nedvaj modelm, kter je pouvaj,
dn speciln bonusy. Nezapomnejte, e v boji
zblzka se pistole potaj jako normln zbra pro boj
zblzka, take se jej Sla a Ap ignoruj.
SPECILN ZBRAN PRO BOJ ZBLZKA
Sem pat sloitj a mocnj zbran, kter zlepuj energozbran. Proti vozidlm umon hod 6 na
uivatelovy schopnosti v boji a dvaj modelm, kter je
pouvaj, bonusy (a nkdy i postihy). Nejastji
pouvan jsou uvedeny ne:
Energozbran
Energozbra je lemovan smrtonosnm zvojem
ruivho energetickho pole, kter se zakousne do
pance, masa i kosti se stejnou lehkost. Modely
zrann v boji zblzka tokem modelu s energozbran
nemaj nrok na hod na zbroj.
Bleskospry
Bleskospry se vtinou pouvaj v pru a skldaj se
z nkolika epel, z nich kad je miniaturn
energozbra, obvykle pipevnnch k pedlokt.
Bleskospr je energozbra a navc uivateli umouje
pehodit si vechny nespn hody na zrann.
Psychozbran
Psychick zbran se popisuj na stran 50.
Otrven zbran
Otrven zbran maj rzn podoby od ost
namoench v jedu a po podkon spry. Pi hodu na
zrann u nich nezle na porovnn Sly a Odolnosti
vdycky zran na urit, pevn dan hod, obecn
uvdn v zvorkch. Ve vtin ppad je to na 4+.
Nkter jedy jsou tak smrtc, e i pouh kapika me
zabt tyto zrauj na 3+ nebo dokonce i na 2+ (jak
se uvd v pslunm Kodexu). Krom toho, pokud je
Sla uivatele stejn nebo vy ne Odolnost obti,
mus uivatel pehodit vechny nespn hody na
zrann v boji zblzka. Tyto zbran nedvaj dn
bonusy proti vozidlm.
Energopsti
Energopst (nebo energospry) jsou opancovan
rukavice obklopen ruivm energetickm polem.
Energopst je energozbra a tak zdvojnsobuje Slu
uivatel (maximln na 10). Energopsti se ovem
obtn a neohraban pouvaj, a proto se toky
energopst vdy e a v Iniciativ 1 (ignorujte bonusy
k Iniciativ za rzn speciln pravidla, vybaven, atd).
42 SEKCE PRAVIDEL : Fze boje z blzka
Hromkladiva
Hromkladiva pi dopadu uvoluj nepedstaviteln
jako energopst. Krom toho, vechny modely, kter
ztrat ivot tokem hromkladiva a nejsou mrtv, jsou
sraen na kolena, m se jejich Iniciativa sniuje na
1 a do konce dalho kola hre. Proti vozidlm bez
hodnoty Iniciativy zpsob hromkladivo vdy, kdy
zpsob njak pokozen, navc vsledek posdka
otesena (viz strana 61).
Trhav zbran
Pokud hod model ozbrojen trhavou zbran pro boj
zblzka pi hodu na zrann v boji zblzka estku, jeho
protivnk okamit ztrat ivot, bez ohledu na svou
Odolnost. Tato zrann se potaj jako od
penetraci hzet dalch k3, kter se pidvaj
k celkovmu vsledku.
aroost
Tyto psychicky sladn zbran asto nos Elda psykei.
Vechny zsahy v boji zblzka od model ozbrojench
aroostm zrauj na hod 2+ bez ohledu na Odolnost
cle. Hody na zbroj jsou normln povolen. Proti
vozidlm se dritel aroost pot, jako by ml Slu 9.
BOJ DVMA JEDNORUNMI ZBRANMI
Nkter modely jsou vybaven dvma jednorunmi
zbranmi, kter mohou v boji zblzka pout. Pravidla
ne uvd rzn mon kombinace. Model pouvajc
dvourun zbra pro boj zblzka (jako je paba puky
nebo dvourun sekera) ji samozejm neme pouvat
v kombinaci s dal zbran.
Dv normln zbran pro boj zblzka
Tyto modely dostvaj jeden bonusov tok (viz
strana 37).
Dv shodn speciln zbran
Tyto modely dostvaj jeden dal tok. Vechny jejich
toky, vetn bonusovho, pouvaj bonusy a postihy
speciln zbran.
Normln a speciln zbra
Tyto modely dostvaj jeden dal tok. Vechny jejich
toky, vetn bonusovho, pouvaj bonusy speciln
zbran.
Energopsti, hromkladiva a bleskospry jsou vjimkou.
Bonusov tok me dodat modelu vybavenmu
jednou z tchto zbran pouze druh energopst,
hromkladivo nebo bleskospr.
Dv rzn speciln zbran
Kdy pijde na tyto modely ada toit, mus si vybrat,
kterou zbra budou toto kolo pouvat, ale nikdy
nedostvaj bonusy za pouvn dvou zbran (to je cena
za pouvn pli sloitch zbran!).
MORLKA
astn je velitel, kter se me vdy
spolehnout na to, e jeho vojci
nepodlehnou strachu. V chaosu a zmatku
bitvy je snadn vojky demoralizovat,
dezorientovat, nebo jednodue vydsit
surovost kolem nich. Abychom
reprezentovali tento prvek neznma, mus si
vae jednotky vojk hzet na Paniku, aby
se ovilo, e jejich nervy za nkterch
situac vydr. Jak jste ji zjistili, nkter
konkrtn udlosti vyaduj, aby si vai
vojci hodili test na Paniku, a jednotka
v obzvlt vn situaci me bt nucena
hodit si nkolik test na Paniku v jedinm
kole.
Testy na Paniku jsou specifickm druhem hod na
vlastnost Morlka. Vimnte si, e hody na Morlku se
ve Warhammeru 40 000 pouvaj i pro dal ely,
napklad pro psychick sly.
Napklad jednotka, kter vdy uspje v testech na
Paniku, si stle mus hzet na Zalehnut.
MODIFIKTORY TESTU NA PANIKU
Nkter situace mohou jednotce ztit test na Paniku.
To se reprezentuje pomoc modifiktor Morlky pi
testech na Paniku, kter mohou snit hodnotu Morlky
jednotky o -1, -2 nebo nkdy i o vc.
LEN HRDINSTV!
Obas se nkte vlenci rozhodnou neustupovat, ani
kdy el beznadjn situaci nebo mimodn meznm
zitkm. Nkdy prost mete na nkoho tlait jen do
urit mry! Hod dvou jedniek na 2k6 vdy znamen,
e jednotka prola testem na Paniku, bez ohledu na
modifiktory.

HODY NA PANIKU
Morlka reprezentuje odhodln, vytrvalost nebo
(nkdy) prostou tupost vlenk v akci. Jako vechny
hody zaloen na vlastnosti Morlka se testy na Paniku
hz na 2k6 a souet se srovnv s hodnotou Morlky
jednotky. Pokud je vsledek rovn nebo men ne
hodnota Morlky jednotky, test je spn a jednotka
dle netrp dnmi nepjemnmi efekty jejich nervy
to ustly. Pokud ale padne vy hodnota, test je
nespn a jednotka mus okamit ustoupit, jak se
popisuje na nsledujc stran.

Nkter jednotky maj speciln pravidla tkajc se

test na Paniku, kter se podrobn uvd
v pslunm Kodexu. Nkter obzvlt fanatick
jednotky mohou bt napklad vi efektm morlky
imunn. Nkter jednotky v testech na Paniku vdy
uspj, nkolik mlo dalch vdy uspje ve vech
hodech na Morlku. Je to drobn, ale dleit rozdl.

Vlenci Ultramaru! Tady se budeme brnit

a do konce. Pokud smrt je nam osudem,
pak ji budeme elit se slovem Csae na
rtech a s Jeho svtlem v och. Je-li nm
zemt, zememe; ale nikdy, nikdy
neustoupme.
Marneus Calgar, Pn Macragge

SEKCE PRAVIDEL : Morlka 43

 HZEN TEST NA PANIKU
Jednotky si normln mus hzet na Paniku
v nsledujcch situacch:
A) Ztrty
Jednotka, kter ztratila 25% nebo vce svch
model bhem jedin fze mus na konce tto fze
sloit test na Paniku, jinak zane ustupovat.
Nezapotvejte ztrty od tok v boji zblzka,
protoe ty se e oddlen pozdji v sti C) Prohra
v boji zblzka.
Jednotka, kter je zapojen do boje zblzka, si
nemus hzet na Paniku kvli 25% ztrtm.
Pklad: Jednotka pti vojk utrpla dv ztrty od
neptelsk stelby, take si hz na Paniku, co
pohodov zvldne. V dalm kole utrp jednotka, nyn
tajc ti mue, dal jednu ztrtu od stelby, co je
nyn dost na to, aby si hzela dal hod na Paniku.
B) Njezd tankem
Jednotky, na kter najede neptelsk tank, mohou
celkem rozumn usoudit, e nastal as opustit sv
pozice a ustoupit. Pokud tank doshne pozice
neptelsk jednotky, pak si jednotka mus hodit na
Paniku, aby se zjistilo, zda ustoup, i ne.
Podrobnj vysvtlen, jak njezd tankem funguje,
naleznete v pravidlech pro vozidla na stran 68.
44 SEKCE PRAVIDEL : Morlka
C) Prohra v boji zblzka
Jednotka, kter prohraje boj zblzka (tedy ztrat vce
ivot, ne kolik ubere), mus sloit test na Paniku,
jinak neudr svou pozici. Pokud neuspje, mus
jednotka ustoupit.
Jednotky hzejc si tento hod na Paniku dostvaj
modifiktor -1 za kad ivot, o kter jejich strana
prohrla souboj.
Pklad: eta Imperiln gardy prohrla v boji
zblzka. Normln by potebovali hodit na splnn
hodu na Morlku 7 nebo mn, ale protoe boj
prohrli o rozdl 2 ivot (-2), mus nyn hodit 5 a
mn, jinak si neudr pozice.
NEUSTOUPME!
Nen neobvykl, e jsou nkter jednotky na hody na
Paniku pi prohranm boji zblzka imunn nebo je
z njakho dvodu automaticky spln (napklad mohou mt
speciln pravidlo Beze strachu, nebo dodruj psahu i
jin dal speciln pravidla). Kdy takov jednotky prohraj
boj zblzka, hroz jim, e je vtzn neptel zadupe do zem
navzdory jejich odhodln vydret.
Tyto jednotky si nehz na Paniku a nikdy neustupuj.
Msto toho dostanou tyto jednotky poet zrann rovn
slu, o kter jejich strana prohrla souboj (piazuj se
normln).
Proti tmto zrannm je mon si hzet vechny druhy
hodu na zbroj s vjimkou hodu na kryt.
Jednotka beze strachu napklad pot, co dopadly
vechny rny, prohrla boj o rozdl 3. Jednotka beze
strachu si nehz na Paniku, ale okamit dostane ti
zrann a hod si ti hody na zbroj.
Pokud jednotku beze strachu neme zranit dn
z protivnk zapojench do boje proti n, jednotka
neutrp dn zrann, pokud jej strana prohrla boj, a
prost nadle pokrauje v boji.
Dobr vojk poslouch bez otzek.
Dobr dstojnk porou bez pochyb.
Tactica Imperium
STUP!
Pohyb pi stupu je spe taktick staen, ne bezhlav
prk. Nkdy je taktick staen tv v tv bezvchodn
situaci jedinou zbvajc monost. stup dv vojkm
anci sthnout se do silnj pozice, peskupit a
zformovat nov tok, nebo se postavit blcmu se
protivnkovi.
Jednotky provdj stup okamit po nespnm
hodu na Paniku. V kad nsledujc Pohybov fzi
budou msto normlnho pohybu dle ustupovat,
dokud se jednotka nepeskup, nen znien nebo
neopust stl.
Jednotka normln ustupuje 2k6. Pohyb pi stupu
nen zpomalen obtnm ternem, ale hody na
nebezpen tern se hz normln.
Kad model v jednotce ustupuje pmo smrem
k vlastnmi okraji stolu nejkrat monou cestou. Pokud
hrajete misi, ve kter nen dn vlastn okraj stolu,
ustupuj msto toho modely k nejblimu okraji stolu.
Pokud se kterkoliv model z ustupujc jednotky pohne
do kontaktu s okrajem stolu, cel jednotka se odebere
ze hry a pot se jako znien, jej lenov jsou
rozpren a utekli z bojit.
stup
6"
Hr hod na 2k6 na stup 6, take se kad model pohne
o 6 pmo ke svmu okraji stolu. Model nejvce vlevo mus
obejt neprchodn tern.
STUP Z BOJE ZBLZKA
Modely ustupujc z boje zblzka se pohnou skrz
kterkoliv neptelsk modely, se ktermi byly zapojen
do boje (tito neptel ji promekali svou anci chytit
ustupujc jednotku!). Pokud by kterkoliv model skonil
svj pohyb mn ne 1 od nkterho z tchto
neptel, prothnte jeho stup tak, aby se dostal dle.
V PASTI!
Nkdy jednotka zjist, e je jej stup blokovn
neprchodnm ternem, ptelskmi modely nebo
neptelskmi modely (nezapomete, e se mus stt
1 od neptelskho modelu). Modely v ustupujc
jednotce se mohou kolem tchto pekek pohnout
tak, aby se dostaly zpt ke svmu okraji stolu nejkrat
monou cestou, pi zachovn koherence.
Pokud jednotka neme provst pln stup v dnm
smru, ani by se musela vracet stejnou cestou, je
znien (viz obrzek dole).
V pasti!
Protoe Gretchini nemohou ustoupit o 8, ani by vbhli
do neprchodnho ternu nebo se pohnuli do 1 od
neptele, je cel jednotka znien!
SEKCE PRAVIDEL : Morlka 45
 STELBA PI STUPU
Jednotky, kter ustupuj, nesm jt k zemi a automaticky
spln hody na Zalehnut.
Vojci, kte ustupuj, mohou dle stlet, ale
pochopiteln se potaj, jako by se pohnuli. Mohou si
samozejm zvolit, e msto stelby pob, ale pokud
tak uin, mus to bt smrem k jejich vlastnmu okraji.
TOKY DO BOJE ZBLZKA PI STUPU
Ustupujc jednotka neme toit do boje zblzka.
Pokud neptel vyhls tok na ustupujc jednotku a ov
se, e je jednotka v dosahu, mus si ustupujc jednotka
okamit hodit na seskupen (viz napravo). Pokud je test
spn, jednotka se peskup (bez pohybu) a od te dl
bojuje jako normln, ponajc neptelem, kter pisunuje
sv toc modely. Pokud test neuspje, je jednotka
znien a tok do boje zblzka vbec neprobhne.
Nkdy me jednotka, kter to na neustupujc
jednotku neptele, jako st vcensobnho toku tak
dostat do kontaktu modely z blzk ustupujc jednotky.
Jakmile se ur, e je jeden toc model schopen
pohnout se do kontaktu s ustupujc jednotkou, hote
si na peskupen, jako se uvd ve. Pokud je hod
spn, jednotka se peskup (bez pohybu) a od te
dl bojuje jako normln, ponajc neptelem, kter
pisunuje sv toc modely. Pokud test neuspje, je
jednotka znien a toc model mus pokraovat ve
svm pohybu do toku do boje zblzka, jako kdyby
ustupujc jednotka vbec nikdy neexistovala.
HODY NA PANIKU PI STUPU
Vojci, kte ustupuj, automaticky neslo vechny hody
na Paniku s vjimkou testu na peskupen (viz napravo).
46 SEKCE PRAVIDEL : Morlka
PESKUPEN
Jen proto, e jednotka ustupuje, jet nemus bt
vyazen z boje. Odvn dstojnci se budou snait
inspirovat sv vojky, aby se sjednotili. Vlenci mohou
zskvat zpt svou vli bojovat, a u kvli cti,
z povinnosti nebo ir krveznivosti.
Jednotka, kter ustupuje, se me pokusit peskupit
pomoc Testu na peskupen v Pohybov fzi, tsn ped
tm, ne se pohne. Toto je speciln typ hodu na
Morlku, o kter se ustupujc jednotky nemohou
pokouet, pokud plat kterkoliv z nsledujcch situac:
Jednotka je pod polovinm stavem.
Do 6 jsou neptel.
Jednotka nen v koherenci.
Jednotky, na kter se to do boje zblzka, zatmco
ustupuj, si mus vdy hodit tento test, hned jak se ur,
e je neptel v dosahu toku do boje, a mohou tak
provst bez ohledu na jakkoliv ve uveden omezen
(alternativy jsou prost pli patn!).
Pokud jednotka spn slo svj hod na Morlku,
pestane ustupovat a peskup se. Jednotka se me
ihned pohnout a o 3" (tento pohyb nen ovlivnn
obtnm ternem, ale jednotka si mus testovat na
nebezpen tern jako normln).Jakmile se jednotka
peskupila, neme se dl v tto Pohybov fzi pohnout,
ale jinak se chov jako normln. Me napklad stlet (i
kdy se vdy v kole, ve kterm se peskupila, pot, jako
by se pohnula) nebo bet a me dokonce zatoit do
boje zblzka, pokud k tomu dostane anci.
Pokud jednotka svj hod na Morlku neslo (nebo se
neme peskupit kvli ve uvedenm omezenm),
mus okamit pokraovat v stupu.
CHARAKTEI
Veternt vlenci, brilantn dstojnci,
posednut vtci a zbsil vojevdci
dok inspirovat vojky k vtm inm
hrdinstv (nebo belsk kure, kdy na
to pijde) a asto jsou i rychlej, silnj a
zkuenj v boji. Ve Warhammeru 40 000
tento typ silnch jedinc nazvme
charaktei.
CHARAKTEI JAKO VDCI
Nezapomnejte, e pi hodech na Morlku se u jednotky
pouv Morlka modelu s nejvym Ld v jednotce (viz
strana 8). Protoe maj charaktei obecn lep Ld ne
ostatn vlenci, znamen to, e pedstavuj velice dobr
vdce pro ostatn jednotky v armd.

NEZVISL CHARAKTEI
TYPY CHARAKTER
Armdy ve Warhammeru 40 000 normln obsahuj POHYB NEZVISLCH CHARAKTER
dva typy charakter: Nezvisl charaktei se d pravidly pro pohyb model
svho typu, a je to pchota, tryskov pchota,
Nezvisl charaktery reprezentuj jednotliv modely, motorky, atd. Krom toho se nezvisl charaktei dok
kter bojuj jako samostatn jednotky. Jednou obtnm ternem pohybovat rychleji a bezpenji ne
z nejvce uitench vlastnost nezvislch charakter adov vojci. Vichni nezvisl charaktei maj speciln
je schopnost pipojovat se v bitv k dalm pravidla Pohyb skrz kryt a Dovedn jezdci (viz
jednotkm, take se mohou pesouvat a podporovat strany 75 a 76). Tato vhoda se nevztahuje i na vozidla,
bojovou linii tam, kde je boj nejtu. Pokud je model ve kterch mohou charaktei cestovat.
nezvislm charakterem, bude mt vlastn zznam
v pslunm Kodexu a jeho pravidla budou tak
jasn uvdt, e je model nezvisl charakter. Mjte
na mysli, e existuj i dal modely, kter bojuj jako
jednotky o jednom modelu, ale pitom nejsou
nezvislmi charaktery.

Vzan charaktei se bitvy od potku astn jako

st jednotek a pedstavuj velitele et nebo ampiny,
jako jsou Veternt seranti Vesmrnch marik.
Nemaj svj vlastn zznam, jde efektivn o dalho
vojka v jednotce, jen s lepmi vlastnostmi a teba i
s pestejm vbrem vybaven a zbran.

Co tam je, to tam je

Pedevm modely charakter mvaj mnoho
monost, tkajcch se zbran a vybaven, kter
mohou pouvat podle pehled armdy
v pslunch Kodexech. Pravidlo k, e takov
vybaven mus bt na modelu viditeln
reprezentovno, aby v protivnk jasn vidl, co proti
nmu stoj. Tento koncept se asto nazv WYSIWIG,
co je zkratka z anglickho What you see is what
you get zhruba tedy Co tam je, to tam je.

Mnoho hr samozejm rdo zkou rzn

kombinace vybaven v rznch bitvch. Hr se
tedy me napklad rozhodnout, e se v jeho
dal he bude energome jeho modelu potat
jako prost zbra na boj zblzka, ale tak model
vybav meltabombami. Zatmco nkter turnaje
jsou, co se toho te, psnj, vtina protivnk
bez problm pijme, e se v malm mtku
nkter vci potaj jako jin, pokud pesn
vysvtlte, co je co, u na zatku bitvy..

SEKCE PRAVIDEL : Charaktei 47

 NEZVISL CHARAKTEI A PIPOJOVN A ODPOJOVN OD JEDNOTEK
Nezvisl charaktei se sm pipojovat k dalm
jednotkm. Nesm se ale pipojit ke skvadronm
vozidel (viz sekce Vozidla) a k jednotkm, kter se
vdy skldaj z jednoho modelu (jako je vtina
vozidel a monster). Sm se ale pipojit k dalm
nezvislm charakterm a vytvoit tak silnou
jednotku z nkolika charakter.
Aby se nezvisl charakter pipojil k jednotce, mus
se jednodue pohnout tak, aby byl do 2
koherence od sptelen jednotky na konci sv
Pohybov fze. Pokud je charakter na konci sv
Pohybov fze do 2 od vce ne jedn jednotky,
mus hr ohlsit, ke kter jednotce se pipojuje.
Pokud charakter nezaml (nebo neme) pipojit
se k jednotce, mus od n na konci sv Pohybov
fze zstat dle ne 2. To je proto, aby bylo
protihrovi jasn, zda se charakter pipojil
k jednotce i nikoliv. Pot, co se charakter pipoj
k jednotce, se tato jednotka ji nesm dle v tto
Pohybov fzi pohnout.
48 SEKCE PRAVIDEL : Charaktei
Msto toho me tak nezvisl charakter rovnou
zat bitvu u jednotky tak, e je s nimi postaven do
koherence.
Pokud je nezvisl charakter soust jednotky,
mus se dit obvyklmi pravidly pro koherenci.
Kombinovan jednotka se pohybuje a to do
boje rychlost nejpomalejho modelu, dokud dr
pohromad.
Nezvisl charakter me opustit jednotku bhem
Pohybov fze tak, e se pohne pry ze vzdlenosti
koherence.
Pokud se nezvisl charakter pohne a pipoj se
nebo se odpoj od jednotky, kter se nehbala,
pot se charakter v nsledujc Steleck fzi, jako
e se pohyboval, ale jednotka nikoliv.
Nezvisl charakter se neme pipojit nebo odpojit
od jednotky bhem Steleck fze nebo Fze boje
zblzka jakmile padnou vstely a zane se toit,
u je pozd se pipojovat nebo schovvat!
Nezvisl charakter nesm opustit jednotku nebo se
pipojit k jednotce, pokud je on nebo jednotka
zapojen do boje zblzka nebo ustupuje.
Pokud se nezvisl charakter pipoj k jednotce,
kter la k zemi, jde okamit k zemi a obrcen.
Neme opustit svou jednotku, dokud je jednotka
u zem.
Speciln pravidla
Kdy se nezvisl charakter pipoj k jednotce, me
mt jin speciln pravidla, ne jak m jednotka.
Pokud tak nen uvedeno u samotnho pravidla (jako
u specilnho pravidla Odhodlan), nepen se
speciln pravidla jednotky na charaktera a
charakterova speciln pravidla se nepen na
jednotku. V nkterch ppadech ale me nezvisl
charakter nebo jednotka ztratit sv speciln pravidla
v dsledku pipojen charaktera k jednotce. Pokud se
napklad nezvisl charakter bez specilnho pravidla
infiltrace pipoj k jednotce inflitrtor bhem
rozmisovn, jednotka nesm infiltrovat (vce
podrobnost viz sekce Univerzln speciln pravidla).
Druina
Nkter Kodexy umouj hrt charaktery spolu se
speciln jednotkou, kterou nesm bhem hry opustit
(kter se normln k druina, ochranka nebo
podobn). V tchto ppadech se charakter pot jako
vzan charakter, dokud nejsou vichni ostatn lenov
jeho skupiny zabit, a v tomto okamiku se zan
potat jako nezvisl charakter, a to po cel zbytek hry.
NEZVISL CHARAKTEI A STELBA
Stelba na nezvisl charaktery
V zpalu bitvy je asto obtn jednotlivce rozliit a
jet t je vybrat si je jako konkrtn cle. Nezvisl
charaktei, kte se pipojili k jednotce, se potaj
jako st tto jednotky a nen je tedy mon vybrat
si za cl. Pokud dostane jednotka, ke kter se
pipojili, zsahy, me jej hr pidlit zsahy
charakterovi stejn tak, jako ostatnm lenm
jednotky. Tm mte k dispozici zrdnou taktickou
volbu, protoe charakter me bt asto schopn
vstebat vc ran ne normln vojci, ale pokud je
zabit, jde o vnou ztrtu.
Nezvisl charaktei, kte se nepipojili k njak
jednotce, mohou bt normln vybrni jako cl, protoe
jde o samostatn jednotky. Nezvisl charaktei, kte
jsou zrove monstry, jde vdy vybrat jako samostatn
cle, pokud se nepipojili k jednotce monster nebo
k jednotce se specilnmi pravidly, kter jim zaruuj
ochranu.
Stelba nezvislch charakter
Vichni nezvisl charaktei stl stejn jako obyejn
vojci, i kdy budou mt asto lep Balistiku nebo
exotick zbran, ktermi se budou odliovat. Pokud se
pipojili k jednotce, bu za n hzejte extra, nebo pro
n pouvejte jinak zbarven kostky, aby se jejich
stelba odliila. Stle ovem mus stlet na stejn cl
jako jednotka, ke kter se pipojili.
NEZVISL CHARAKTEI A BOJ ZBLZKA
Ve fzi boje zblzka sm samostatn nezvisl charakter
toit do boje zblzka, m-li neptele v dosahu, jako
normln.
Pokud to jednotka, ke kter se pipojil nezvisl
charakter do boje zblzka, to charakter jako st
jednotky tak. Kdy se ale e toky, potaj se
nezvisl charaktei vdy jako oddlen jednotka o
jednom modelu (jak se pe v odstavci Vcensobn boj
na stran 41), i kdy se pipojili k jednotce. To je proto,
aby v boji vynikli, jak se na takov hrdiny slu a pat, a
znamen to, e mus bt podstavcem v kontaktu
s neptelem, aby mohli toit. Upozorujeme ale, e to
tak znamen, e modely, kter jsou s nezvislmi
charaktery zapojeni do boje, si je mohou vdy vybrat za
cl! Jakmile se vyeily vechny toky, tito charaktei se
opt potaj jako normln lenov jednotky, ke kter
se pipojili (od urovn vsledku boje dl).
Kdy jednotka reaguje na tok do boje zblzka nebo
provd dosunut, mus se nezvisl charaktei, kte se
k jednotce pipojili, pohnout pednostn ped ostatnmi
sptelenmi modely, aby se vbec dostali podstavcem
do kontaktu s neptelem (jinak by nemuseli bt schopn
bojovat). Schovvat se za vlastn mue jako za tt, aby
se vyhnuli boji, je zbablost a na tu by velc hrdinov
nikdy nepomysleli!
Nezvisl charaktei v boji zblzka
2" C
A B
w
Or Velkej f (W) je nezvisl charakter, a tak se pot jako
samostatn jednotka. Vesmrn marik (A) me toit jen
na Velkho fa. Vesmrn marici (B) a (C) mohou toit
bu na Velkho fa, nebo na jednotku Ork. Vichni dal
Vesmrn marici mohou toit jen na jednotku Ork,
protoe nejsou zapojen do boje s Velkym fem.
SPECILN CHARAKTEI
41. tiscilet je pln slavnch, veobecn znmch
jednotlivc, a legendrnch hrdin nebo obvanch
zloduch tito uniktn jedinci, kte vynvaj mezi
normlnmi charaktery, protoe maj vlastn jmno a
ne jen titul, se nazvaj speciln charaktei.
Speciln charaktei jsou mimodn dovedn a vysoce
nebezpen hrdinov, kte maj neobyejn
schopnosti a znalosti, dky kterm jsou pro armdu
mimodn cenn.
Napklad Komisa Yarrick je bezesporu nejvce
respektovan Komisa Imperiln gardy v celm Impriu,
jeho inspirujc ptomnost zachrnila svt Armageddon
ped dvma masivnmi invazemi Ork bhem padesti
let. Armda, kterou vede, me ekat velk bonusy, co
se tk morlky a veden. Na druhou stranu Kharn
Zrdce, Poehnan ampin Boha krve, je len eznk,
kter nemysl na nic jinho, ne na boj mue proti mui
(ve kterm, musme podotknout, exceluje).
UNIKTN
Speciln charaktei mohou bt bu nezvisl charaktei,
nebo vzan charaktei, ale kad z nich je uniktn,
take si hr neme do armdy postavit vcekrt toho
samho specilnho charaktera (napklad Marneus
Calgar je Mistrem Kapituly Ultramarik nemete
je na bojit postavit ti!).
SEKCE PRAVIDEL : Charaktei 49
 PSYKEI
Psykei jsou vlenci nadan ctyhodnmi
mentlnmi silami, kter jim umouj
manipulovat s niivmi energiemi Warpu.
Tyto sly se u rznch ras li a nkdy se li i mezi
jednotlivmi psykery. Psychick sly dostupn naim
modelm se zde dle neprobraj, msto toho jsou
popsan podrobn v jednotlivch Kodexech, kde tak
pro jednotliv sly najdete kompletn pravidla.
Nsledujc obecn pravidla vysvtluj, jak se psychick
sly pouvaj. Vjimky z tchto pravidel se uvd
v Kodexech.
Psykei mohou pouvat jednu psychickou slu za
hrovo kolo. Aby psyker spn pouil psychickou
slu, mus spn sloit Psychick test, co je normln
hod na Morlku. Tento test se mus vdy provdt na
vlastn hodnotu Morlky psykera. I tam, kde by se
normln hody na Morlku hzely na hodnotu jinho
modelu, se mus testy na pouit psychick sly vdy
hzet pomoc psykerovy vlastn Morlky.
50 SEKCE PRAVIDEL : Psykei
VRTOCHY WARPU
Pokud jsou vsledkem Psychickho testu bu dv 1 nebo
dv 6, znamen to, e se psykerovi pihodilo nco
stranho. Sly dmony obvanho Warpu drsaj
psykerovu mysl a hroz, e jej pohlt a zni. Psyker
dostane jedno zrann, proti ktermu si nelze hzet na
zbroj nebo na kryt. Hody na nezruitelnou zbroj jsou
povolen, ale sly Warpu jsou tak velk, e spn hody
na zbroj se mus pehodit. Upozorujeme, e pokud
psykerovi padly dv 1, stle me svou slu pout, i kdy
je pitom zrann nebo zabit.
PSYCHICK STELECK TOKY
Psychick sly, kter se projevuj formou steleckch
tok, jsou velice obvykl. Pouvn steleckho
psychickho toku se pot jako stelba ze zbran
(obvykle ton, pokud nen ureno jinak). Psyker tedy
mus bt napklad schopen vidt clovou jednotku,
nesm bt zapojen do boje nebo nesm ve Steleck fzi
bet, pokud si peje pout psychick steleck tok.
Stejn tak pokud stl psyker na jednotku psychickou
silou, sm v nsledujc Fzi boje zblzka toit pouze na
tuto jednotku. Dokonce i kdy m psyker speciln
pravidlo umoujc mu pouvat vce ne jednu
psychickou slu za kolo, me pout jen jeden
psychick steleck tok (protoe model me stlet jen
z jedn steleck zbran za kolo). Pokud ale me
stlet z vce ne jedn steleck zbran za kolo, me
vymnit stelbu z kterkoliv zbran, kterou m
povolenou, za stelbu psychickm steleckm tokem
(ale stle nesm pout stejnou slu dvakrt za kolo).
PSYCHOZBRAN
Psychozbran jsou mocn psychick zbran
pouvan vhradn trnovanmi psykery. Maj
stejn inek jako energozbran, ale uivateli
navc dvaj jednu dal psychickou slu,
pouvanou v boji zblzka, kter okamit zadus
ivot v kadm protivnkovi.
Hote normln na zsah a zrann a nechte ob
hodit jakoukoliv nezruitelnou zbroj, kterou
ppadn m. Psyker pak me hodit Psychick
test a pout slu obsaenou ve zbrani proti
ktermukoliv jednomu protivnkovi, kter v tomto
kole ztratil ivot po rn touto zbran. Plat
normln pravidla pro pouvn psychickch sil
(nezapomete, e psyker sm pout jen jednu slu
za kolo). Pokud je test spn, ume neptelsk
model okamitou smrt, bez ohledu na hodnotu
jeho Odolnosti. Tato sla nem dn vliv na
vozidla, modely, kter jsou na okamitou smrt
imunn, nebo jakkoliv dal model bez ivot.
TYPY JEDNOTEK
Armdy ve 41. tiscilet jsou pozoruhodn
rozmanit a zahrnuj mnoho
specializovanch vlenk a exotickch
tvor.
V tto sekci naleznete pravidla pro vechny tyto typy
jednotek, konkrtn monstra, tryskovou pchotu,
motorky a tryskov motorky, stvry, kavalerii a artilerii.
Vozidla jsou tak dal typ jednotky, ale natolik se li,
e se jim vnuje cel oddlen sekce pravidel.
Krom pravidel uvedench v tto sekci pro jednotliv
typy jednotek se tyto jednotky d stejnmi pravidly
jako pchota.
MONSTRA
Hroziv monstra se ty nad svmi protivnky, kos
neptele, kte se jim postav a odhazuj tanky z cesty.
Sem pat Velc dmoni, elda Avatarov a tyranid
Carnifexov.
POHYB
Vechna monstra maj speciln pravidlo Pohyb skrz
kryt (strana 75). Prost si prolmou cestu skrz
stromy i ruiny!
STELBA
Msto stlen jedinou zbran mohou monstra ve
Steleck fzi stlet dvma svmi zbranmi. Mus
samozejm obma stlet na stejnho neptele.
Monstra maj navc speciln pravidlo Nenavn (viz
strana 76).
Pokud nen v jejich specilnch pravidlech uvedeno
jinak, nemohou jt monstra k zemi, dobrovoln ani
z jinch dvod. Krom toho mus bt tlo monstra
zakryto v krytu alespo z 50% z pohledu vtiny
stlejcch model, jinak se monstrum nepot jako
v krytu. Stt v plonm ternu tak pro monstrum
neznamen, e automaticky dostane hod na kryt
pravidlo 50% m pednost. Kryt pro n funguje pesn
stejn jako pro vozidla (viz strana 62). Jako obvykle,
pokud nedokete jasn ci, e je 50% tla modelu
v krytu, modifikujte hod na kryt o -1.
BOJ ZBLZKA
Vechna zrann zpsoben v boji zblzka monstrem
ignoruj hody na zbroj, stejn jako od energozbran.
Krom toho si pi toku na vozidla v boji zblzka
monstra hz na penetraci pance dal k6
(2k6+Sla).
SEKCE PRAVIDEL : Typy jednotek 51
 TRYSKOV PCHOTA
Nkter speciln jednotky pouvaj zazen, kter jim
umouj pohybovat se velkou rychlost po bojiti,
take jsou obzvl vhodn pro bleskov napadn
neptelskch vojk a obchzen jejich pozic. Vesmrn
marici pouvaj trysky, kter pomoc vysoce
energetickch, kontrolovanch zeh turbn provd
obrovsk skoky po bojiti a snadno peskakuj tern.
Jin rasy maj sv vlastn verze, jako napklad Orkov,
jejich Tryskorkov se bl k nepteli pomoc trysko-
krosen, a Eldai, jejich Stemhlav jestbi se elegantn
vzn na lehkch kdlech nadnench gravitanmi
motory. Nkdy je technologie exotitj, jako
napklad u Eldach Warpovch pavouk, kte
s podobnm vsledkem pouvaj teleportan zazen
s krtkm dosahem.
POHYB
Tryskov pchota me pout sv trysky (nebo
ekvivalent) a v Pohybov fzi se pohnout a o 12. Je
to voliteln a mohou se msto toho, pokud tak chtj,
pohnout jako normln pchota. Kdy pouvaj trysky,
mohou se voln pohybovat pes vechny dal modely
a tern, pokud ale model tryskov pchoty zan
nebo kon svj pohyb v obtnm ternu, mus si
hodit na nebezpen tern. Tryskov pchota nesm
skonit svj pohyb na jinch modelech nebo
v neprchodnm ternu, s vjimkou msta, kde me
skonit na vrchu neprchodnho ternu, pokud je
skuten fyzicky mon umstit model na jeho vrek.
Pokud tomu tak je, bere se ale neprchodn tern jako
nebezpen tern. Vechny jednotky tryskov pchoty
mohou pijt na bojit pomoc vsadku, jak se
vysvtluje na stran 95.
stupy
Tryskov pchota ustupuje 3k6, protoe pi stupu vdy pouv
sv trysky. Peskakuj pi tom tern i modely, ale pokud svj
pohyb skon v obtnm ternu (nebo na vrku neprchodnho
ternu), stle si mus hzet na nebezpen tern. Nemohou
JETPACKY
Nkter tryskov pchota je vybaven specilnm
typem trysek, kterm se k jetpacky. Jetpacky jsou
navren tak, aby msto prostedku pro rychl
napaden neptele zajistily stabiln steleckou
platformu. Nejastjmi uivateli tto technologie
jsou Tauov. Jetpacky se od trysek li nsledovn:
V pohybov fzi se pi pouit jetpack jednotka
pohne jen o 6, ale ve Fzi boje zblzka se sm
vdy pohnout o 6, i kdy neto do boje zblzka.
Kdy se modely s jetpackem pohnou ve Fzi boje
zblzka a neto pitom, m na n obtn tern
vliv stejn jako na ostatn tryskovou pchotu
v Pohybov fzi.
52 SEKCE PRAVIDEL : Typy jednotek
skonit svj pohyb na jinch modelech a mus zmnit svj smr
stupu o nejmen mon kus, aby se jim vyhnuli, stejn jako
normln jednotka pi stupu pky. Pokud tak nemohou uinit,
jsou v pasti a znieni.
STELBA
Tryskov pchota se d stejnmi pravidly pro stelbu,
jako pchota.
BOJ ZBLZKA
Tryskov pchota to do boje 6, stejn jako
normln pchota. Tento pohyb je zpomalen obtnm
ternem, stejn jako u ostatn pchoty, protoe
poslednch pr metr ztee jednotka vdy b pky.
Rzn typy jednotek
Doposud se pravidla zabvala jen druhem pchoty,
kter se pohybuje pky pchotou. Tato sekce
pokrv ostatn typy jednotek, kter nejen e
pidvaj nov taktick prvky do hry, ale d se tak
sloitjmi pravidly. Tyto jednotky maj rzn
pravidla pro pohyb, jinak je ovlivuje tern, to
do boje na jinou vzdlenost, a tak dle. Zjistte, e
Kodexy asto pidvaj jet dal zmny a vjimky
pro konkrtn modely. Za kad dan situace
bhem bitvy, pokud Kodex nek jinak, se ite
pravidly pro dan typ jednotky a, pokud tato
pravidla nekaj nco jinho, ite se zkladnmi
pravidly pro pchotu.
Pokud prv zante, me bt pro vs snadnj
ve sv prvn i druh he pouvat jen jednotky
pchoty, ne si zvyknete na zkladn pravidla. Na
druhou stranu, pokud se do toho chcete rovnou
vrhnout, navrhujeme, abyste si peetli jen ta
pravidla pro typy jednotek, kter plat pro modely
ve va sbrce.
Modely s jetpackem maj speciln pravidlo
Nenavn (viz strana 76).
MOTORKY
Vojci jezdc na motorkch vynikaj v tocch ude-a-
ute. Dok vyut svou velikou rychlost a udeit
hluboko do neptelskho zem, dokonit svou misi
a utct, ne je neptel schopen reagovat. Zkuen
velitel rozpozn vhody toho mt motorky k dispozici
a je schopen je pouvat pro hloubkov przkum a
obchvaty a zpomalen neptele. Na otevenm ternu
jsou motorky schopn snadno pedhonit ve krom
tch nejrychlejch vozidel. Jzda pes tk tern
me bt ovem o nco nebezpenj, ale mnoho
jezdc je pynch na sv mimodn jzdn dovednosti
a neboj se. Tito vlenci jsou asto povaovni za
nebezpen horkokrevn a riskujc, ale jejich
efektivnost nelze popt.
DODATEN OCHRANA
Motorky jsou velik a pevn konstruovan a asto jsou
opateny ochrannm pancem a tty, kter odr a
pohlcuj dopadajc stelbu. Jezdci na motorkch t
z ochrany, kterou jim stroj nabz a hodnota jejich
Odolnosti je zven o 1. Mjte na pamti, e toto
zven nem vliv na Odolnost modelu pro ely
okamit smrti (viz strana 26).
Nadje je potkem zklamn.
TRYSKOV MOTORKY
Tryskov motorky jsou pohnn antigravitan
technologi, kter jim umouje vznet se nkolik
metr na povrchem zem a peltvat pekky. Jsou
ideln pro pepady nic netucch neptel. Tvrd
ude a pak se sthnou dky sv ohromujc rychlosti a
manvrovatelnosti.
Tryskov motorky jsou shodn jako motorky,
s nsledujcmi vjimkami:
V Pohybov fzi se mohou tryskov motory voln
pohybovat pes dal modely a tern. Pokud ale
tryskov motorka zan nebo kon svj pohyb
v obtnm ternu, mus si hodit test na
nebezpen tern. Tryskov motorky nesm skonit
svj pohyb na jinch modelech nebo
v neprchodnm ternu, s tou vjimkou, e mou
skonit na vrchu neprchodnho ternu, pokud je
skuten fyzicky mon umstit modely na jeho
vrek. Pokud tomu tak je, povauje se
neprchodn tern jako nebezpen tern.
Ve Fzi boje zblzka se tryskov motorky povauj
pi toku do boje jako normln motorky, protoe
se pi toku mus pohybovat blzko u zem, aby
POHYB
Motorky se mohou v Pohybov fzi pohnout a o 12.
Motorky nezpomaluje obtn tern. Msto toho ale
povauj vechen obtn tern jako nebezpen tern.
Motorky tak maj speciln pravidlo Turbo
posilovae (viz strana 76).
stupy
Protoe se motorky pohybuj tak rychle, ustupuj o 3k6
msto o 2k6. Nezapomete, e povauj veker
obtn tern jako nebezpen tern.
STELBA
Motorky nemohou ve Steleck fzi bet.
Motorky maj speciln pravidlo Nenavn
(viz strana 76).
Kad motorka v jednotce me stlet jednou zbran za
kadho jezdce na motorce. Proto me ton
motorka Vesmrnch marik s idiem a stelcem
v postrannm vozku stlet ze dvou zbran.
BOJ ZBLZKA
Motorky nejsou pi toku do boje zblzka zpomalen
obtnm ternem. Msto toho si ale mus kad model,
kter vstupuje nebo se pohybuje pes obtn tern
nebo to na neptele, kter stoj v obtnm ternu
nebo za pekkou, hodit test na nebezpen tern.
mohly bojovat.
Pi stupu se tryskov motorky pohybuj pes
vechen tern a modely, ale pokud svj pohyb
skon v obtnm ternu (nebo na vrku
neprchodnho ternu), stle si mus hzet na
nebezpen tern. Nemohou skonit svj pohyb na
jinch modelech a mus zmnit svj smr stupu o
nejmen mon kus, aby se jim vyhnuly, stejn
jako normln jednotka pi stupu pky. Pokud
tak nemohou uinit, jsou v pasti a znieny.
Elda tryskov motorky
Eldai jsou nesporn misti antigravitan technologie
a jejich tryskov motory tvo pte bleskov se
pohybujcch tonch sil, kterch se prvem obvaj
vichni, kdo proti nim stli. Jejich oblbenou taktikou
je znenadn se vynoit z krytu, spustit palbu, a pak
se vrhnout do krytu dv, ne me neptel optovat
palbu.
Vechny Elda tryskov motorky (vetn Temnch
Eldar), se mohou ve Fzi boje zblzka pohnout o 6, i
kdy neto do boje. Kdy se Elda tryskov motorky
pohybuj ve Fzi boje zblzka a neto, povauj obtn
tern jako ostatn tryskov motorky v Pohybov fzi.
SEKCE PRAVIDEL : Typy jednotek 53
 STVRY A KAVALERIE
Krom et pky bojujcch vlenk a opancovanch
kolos tank vyuv mnoho armd 41. tiscilet hroziv
predtory a stvry, jako jsou Warpov stvry a Pekeln
ohai, aby poslily jejich iky. Jin vlenci jezd do bitvy
na konch, chrochtajcch praseti podobnch monstrech,
dmonickch och a myridch dalch divnch tvor.
Tyto typy jednotek oznaujeme jako stvry (pokud
nemaj jezdce) nebo kavalerii (pokud ho maj). Pro
oba ovem plat stejn pravidla, uveden v tto sekci.
zblzka mimodn rychl njezdy. Pi pohybu do toku
se mohou pohnout a o 12.
Pokud to skrz kryt, zpomaluje stvry a kavalerii
obtn tern hzejte si na vzdlenost, o kterou se
mohou pohnout, stejn jako pchota, ale zdvojnsobte
slo na kostce, na kter padlo nejvce.
Krom toho bojuj stejn jako pchota..

Kdy se bl k neptelm, jsou schopni vyvinout

mnohem vy rychlost ne p vojk a dok tak
provdt smrtc njezdy a protitoky.
Vidl jsem vlku ve vech jejch podobch.
POHYB
Stvry a kavalerie se pohybuj jako pchota. Vidl jsem primitivn divochy,
kte se tloukli kameny navzjem, a vidl jsem smrt cel
stupy
Stvry a kavalerie ustupuj stejn jako pchota, jen se planety zpsobenou virovou bombou.
pohnou dky sv rychlosti o 3k6.
Vidl jsem Vesmrn mariky padat vstc
STELBA jist smrt a zvtzit.
I kdy obecn stvry nestl, kavalerie asto ano. Pokud
tak in, plat pro n stejn pravidla jako pro pchotu.
Vidl jsem Titny zadupvat cel ety.
Ale nen ve vlce psobivj pohled
BOJ ZBLZKA
Stvry a kavalerie maj speciln pravidlo Bci (viz ne hromadn tok kavalerie
strana 75). Dravin Gratz

Stvry a kavalerie dok provdt pi toku do boje

54 SEKCE PRAVIDEL : Typy jednotek

ARTILERIE
Nkter zbran jsou pli velk a siln, ne aby je mohl
samotn vojk kdy nosit s sebou. Vtinou se pipevuj
na vozidla, ale nkdy je pchota pouv
v dlosteleckch tmech, zvlt kdy nen tern bojit
pro vozidla vhodn. Tyto mocn dlosteleck zbran se
pipevuj na kolov podvozek nebo antigravitan
platformy, protoe jsou prost pli tk na to, aby
nkdo vlekl po bojiti.
JEDNOTKA
Jednotka artilerie se skld z nkolika model posdky
a model samotnch zbran. Tyto jednotky jsou
pomrn sloit, protoe obsahuj modely vozidel i
modely pchoty. Modely zbran se potaj jako vozidla
s Hodnotou pance 10 (viz sekce Vozidla). Kad lehk
nebo tk zsah zbra zni nehzejte na tabulce
Pokozen vozidla, model zbran je prost odstrann.
Pokud jsou zabity vechny modely posdky, zbran se
tak okamit odstran.
Hri maj nkdy monost pidat vdce nebo dal
modely k posdce dlosteleck jednotky. Tyto modely
jsou ve vech ohledech st posdky a mohou se
zbranmi normln zachzet, dokonce i kdy jsou jinak
lehce odlin od zbytku posdky. Nezvisl charaktei,
kte se pipojili k jednotce, se ovem jako posdka
nepotaj a nemohou zbran obsluhovat.
BOJ ZBLZKA
Jednotky artilerie nemohou toit do boje zblzka,
dokud obsahuj modely zbran.
Pokud na n nkdo zato, normln pohnte toc
modely podstavcem do kontaktu s posdkou a
zbranmi, ale od tohoto okamiku se zbran ignoruj.
Vechny zapojen modely hz na zsah a na zrann
proti posdce (i kdy jsou zapojen jen se zbranmi).
Zapojen modely posdky mohou samozejm toit
zptky, ale modely zbran nikoliv.
MORLKA A STUPY
Pro ely hod na Paniku a dal hody na Morlku a pro
uren vsledku boje vdy ignorujte modely zbran, jako by
neexistovaly. Protoe potebujete alespo jednoho lena
posdky, aby se jednotka pohnula, pokud je jednotka
artilerie donucen k stupu a nem alespo jednoho lena
posdky na kadou zbra, jsou modely zbran bez
posdky oputn a okamit odstrann. Zbytek
jednotky pak ustupuje jako normln. Pokud je jednotka
artilerie donucen k stupu v boji zblzka a neptel me
pronsledovat, pak jednotka artilerie automaticky prohraje
hod na Iniciativu a je vtzem chycen a znien.

POHYB
Obtn tern zpomaluje jednotky artilerie stejn jako
pchotu, ale modely zbran si mus tak hzet na
nebezpen tern, kdy jm prochz. Aby se mohla
jednotka pohnout, mus bt ptomen alespo jeden
len posdky na zbra pokud je jich mn, jednotka
se pohnout nesm.

STELBA
Na rozdl od vozidel (v nsledujc sekci) nesm modely
zbran stlet, pokud se v Pohybov fzi pohnuly. Libovoln
len posdky, kter je v Steleck fzi do 2 od zbran,
z n me stlet. Posdka stlejc z artilerie neme stlet
z runch zbran, kter si nese, ale ostatn lenov posdky
(a nezvisl charaktei, kte se k jednotce pipojili) mohou
z runch zbran stlet a mohou dokonce stlet na jinou
jednotku, ne na jakou m zbran artilerie. Samotn
zbran svou stelbu dlit nesm. Kdy zbran stl, mus
mt linii pohledu k cli jak od modelu zbran, tak od lena
posdky, kter z n stl (pokud to samozejm nen
nepm palba). Dostel se m od modelu zbran.

Kdy se stl na jednotku artilerie, hote za kad

zpsoben zsah: na 1-4 byla zasaena zbra, na 5-6
len posdky. Hzejte oddlen hody na zrann
posdky a na penetraci pance zbran.

Pokud jde jednotka artilerie k zemi, nem to dn

dal ochrann inek na zbran jednotky.

Jednotky artilerie nemohou ve Steleck fzi bet.

SEKCE PRAVIDEL : Typy jednotek 55

 VOZIDLA
Protoe vozidla nebojuj stejnm zpsobem jako
tvorov z masa a kost, plat pro n mnoh
odlin pravidla ne pro ostatn modely, kter
podrobn uvdme dle.
VLASTNOSTI VOZIDEL
Stejn jako vojci maj i vozidla vlastnosti, kter definuj,
jak siln jsou. Jejich vlastnosti se ovem li.
HODNOTA PANCE
Hodnota pance vozidla k, jak obtn je ho
pokodit. Vozidla maj nkolik hodnot pance, aby se
reprezentovala mra ochrany zepedu, z boku a zezadu.
Hodnoty pance se obvykle pohybuj mezi 10 a 14,
v zvislosti na tom, kter strana vozidla je terem
toku, piem nejslab panc je obvykle vzadu. To
pedstavuje zraniteln ndre s palivem, prostor
motoru, atd.

Zde ukazujeme jeden pklad profilu vozidla: BALISTIKA

Vozidla maj Balistiku stejn jako vojci, kter
Pedn Bon Zadn znzoruje, jak pesn posdka osteluje neptele
Nzev Typ panc panc panc BS zbranmi vozidla.

Leman Russ Tank 14 12 10 3

TYP
Mon typy vozidel jsou: transportn, tank, oteven,
rychl, vznedlo a kredlo. Tyto typy lze kombinovat,
take vznikne napklad rychl vznedlo nebo oteven
kredlo. V tchto ppadech plat pro vozidlo pravidla
obou typ.
VOZIDLA A MEN VZDLENOST
Protoe modely vozidel obvykle nemaj podstavec,
nedaj se pout normln pravidla pro men
vzdlenost k podstavci nebo od podstavce. Msto
toho se vzdlenosti tkajc se vozidel m od jejich
trupu (ignorujte hlavn, radlice, antny, praporce a
dal dekorativn prvky).

V prvn sti tto sekce nastnme pravidla spolen pro
vechna vozidla. Pak nsleduje oddlen st pro kad
z typ vozidel, kde se uvd jejich vlastn pravidla a
vjimky vzhledem k normlnm pravidlm pro vozidla
(pedevm kredla se velmi li).
Existuje ovem vznamn vjimka, a to zbran
vozidla. Pokud se stl ze zbran vozidla, m se
vzdlenosti od st zbran, piem linie pohledu se
uruje od zvsu zbran, podl jej hlavn (vysvtlme
pozdji).

56 SEKCE PRAVIDEL: Vozidla

VOZIDLA A POHYB
Vzdlenost, o jakou se vozidlo pohne, ovlivn poet
zbran, ktermi me stlet, a jak snadn cl vozidlo
bude, pokud na nj nkdo zato zblzka. Tato
pravidla uvedeme pozdji.
Vozidlo, kter se nehbalo, me na neptele
vystelit svm plnm potencilem.
Vozidlo, kter se pohnulo a o 6 se pohybuje
bojovou rychlost. To znzoruje, e vozidlo pomalu
postupuje kupedu, aby mohlo stlet, i kdy
s omezenou palebnou silou.
Vozidlo, kter se pohnulo o vce ne 6 a a o 12 se
pohybuje cestovn rychlost. To znzoruje, e se vozidlo
sousted na co nejrychlej pohyb, ani by vbec stlelo.
Pohyb o 12 se me zdt pro vozidlo relativn
pomal, ale reprezentujeme tm rychlost v ternu a
nikoliv rychlost na silnici.
Vozidla se mohou bhem pohybu libovoln asto otet,
stejn jako kterkoliv jin model. Vozidla se ot rotac
kolem svho stedu, nikoliv obloukem. Oten nesniuje
pohyb vozidla. To znamen, e me vozidlo kombinovat
pohyb dopedu i dozadu ve stejnm kole, pokud tm celkov
nepeshne svj maximln pohyb. Samotn oten na mst
se nepot jako pohyb, take vozidlo, kter s v Pohybov
fzi jen otelo, se pot jako stojc (znehybnn vozidla se
ovem nemohou ani otet). Stejn jako ostatn jednotky se
ani vozidla nesm pohybovat pes ptelsk modely.
Kach, bum, prsk
Jednou z nejvtch radost v hrch Warhammeru
40 000 je jzda model vozidel po bojiti,
zasypvn veho monho stelami z obrnnch
kolos a, naopak, odstelovn vozidel patcch
nepteli. Znien vozidla je obvykle mimodn
udlost, kter me zcela zvrtit vvoj hry, a vraky
vozidel se samy o sob stvaj dleitmi kusy
ternu. Jak ale takov masakr co nejlpe
namodelovat?
Nkdo rd znzoruje sv hromdky rotu a
netst tak, e obrt znien tank na zda. Nkolik
mlo jde jet dl a modeluj bojov pokozen na
spodek vozidel, m tento pstup dotahuj do
konce. Mnoho vozidel m ale na vrku kehk dly,
take maj hri asto nmitky proti takovmu
drsnmu zachzen se svmi pekrsn
namalovanmi modely tank a pouvaj jin een.
Znme nkolik hr, kte pomoc bavlny
napodobuj kou stoupajc ze zniench vozidel, co
je na pohled pjemn a dvojnsobn uiten,
pokud nkdo rozlije svj aj.
VLIV TERNU
Vozidla, kter se pokou pohnout pes nerovn povrch,
nejsou zpomalen jako ostatn jednotky, ale riskuj, e
uvznou, zapadnou nebo se pokod.
Obtn tern vozidla nezpomaluje, ale pedstavuje pro
n nebezpen tern. Hote k6 za kad vozidlo, kter
pi svm pohybu vstoupilo, opustilo nebo se pohybuje
pes jeden nebo vce kus nebezpenho ternu.
Vsledek 2-6 znamen, e me vozidlo pokraovat
v pohybu. Vsledek 1 znamen, e mus vozidlo
okamit zastavit a utrplo pokozen Znehybnno.
Pokud se tedy pokouelo vstoupit do obtnho ternu,
zastav tsn ped nm.
Pi debat o ternu ped bitvou na zatku hry je
v podku, pokud se hri domluv, e nkter tern
m na vozidla jin vliv ne na ostatn jednotky. Mohou
se napklad shodnout, e protitankov ztarasy jsou
pro vozidla nebezpen, nebo dokonce neprchodn
tern, ale pro ostatn jednotky je to voln tern.
Podobn se mete domluvit, e vozidla (nebo jen
nkter typy vozidel) povauj ostnat drt za voln
tern, atd.
SILNICE
Vozidla, s vjimkou vznedel a kredel,
kter se pohybuj cestovn rychlost celou
Pohybovou fzi po silnici, se mohou pohnout
o dalch 6.
Bojov pokozen
Jak zjistte pi dalm ten, existuj nkter vsledky
pokozen, kter modely vozidel oslabuj, ale neni.
Tanky mohou bt znehybnn petrenm psu,
jejich zbraov systmy mohou bt ponien nebo
rovnou ustelen, nebo mohou bt na jedno kolo
ochromeny. Vyznait tyto udlosti je o nco
obtnj. Nkte hri nelep zbran a ve na sv
modely, take je mohou bhem bitvy opatrn
odebrat. To pomh i pi penosu armdy a je to
vborn zpsob, jak znzornit vsledek Zbra
zniena prost pslunou zbra odeberte.
Jinm pstupem je poloit vozidlo nebo vedle nj
kostku, kter bude ukazovat slo odpovdajc
pslunmu vsledku pokozen. Mete dokonce
zainvestovat i do sady znaek. Ty maj specifick
symboly pro kad vsledek pokozen, take vm
jen sta umstit pslunou znaku vedle vozidla,
kter bylo pokozen. Jako u mnoha dalch aspekt
modelsko-hernho konka neexistuje nic jako
sprvn odpov. Jen se ujistte, e je protivnk
spokojen s tou konvenc, pro kterou se rozhodnete.
SEKCE PRAVIDEL: Vozidla 57
 STELBA VOZIDEL
Kdy vozidla stl, pouvaj normln svou vlastn
vlastnost BS a stl stejn jako ostatn jednotky
vechny jejich zbran mus stlet na stejnou jednotku.
POHYB A STELBA ZBRAN VOZIDLA
Poet zbran, ze kterch me vozidlo stlet ve
Steleck fz, zvis na tom, jak rychle se v Pohybov
fzi tohoto kola pohnulo, jak podrobn vysvtlme dle.
Krom toho se nepotaj normln postihy na stelbu
rychlopalnch a tkch zbran kvli pohybu kdy tyto
zbran stl z vozidla, vdy stl, jako by se stlejc trajektorii, take jen vozidlo, kter se v Pohybov fzi
model nepohnul, bez ohledu na to, zda tomu tak
skuten bylo. Vozidla nesm bet.
Vozidla, kter se nepohybovala, mohou stlet ze
vech svch zbranch (nezapomete, e se oten na
mst nepot jako pohyb).
Vozidla, kter se pohybovala bojovou rychlost,
mohou stlet z jedn zbran (a ze svch obrannch
zbran, jak uvedeme dle).
Vozidla, kter se pohybovala cestovn rychlost, nesm
stlet.
K tomuto pravidlu existuje nkolik vjimek: dlostelba,
nepm dlostelba, obrann a voliteln zbran.
Obrann zbran
Vechny zbran se Silou 4 a men (nebo bez hodnoty
Sly) se ad do obrannch zbran.
Vozidlo, kter se pohybuje bojovou rychlost, me
stlet ze vech svch obrannch zbran navc k jedin
zbrani, ze kter sm obvykle stlet.
Voliteln zbran
Nkter vozidla maj mezi svmi volbami ve svm
zznamu v pehledu armdy monost dokoupit si dal
zbran, jako jsou stely na jedno pouit a pdavn
zbran. Stelba jedn z tchto dodatench zbran se
pot jako stelba jedn z normlnch zbran vozidla
(pokud samozejm nejde o defenzivn zbran).
Dlostelba
Stelba z mohutnch dlosteleckch zbran vyaduje
zvenou pozornost od vech ostatnch stelc vozidla,
take v tomto kole nen mon stlet ze dn dal
zbran (ani defenzivn!). Dlostelba je na opltku lep
pi proren pance (viz strana 60). Pokud nek profil
dlosteleck zbran nco jinho, vechny dlosteleck
zbran pouvaj velkou ablonu vbuchu.
Csa d, jen abys slouil.
58 SEKCE PRAVIDEL: Vozidla
Nepm dlostelba
Na rozdl od jinch typ jednotek si mohou vozidla
vyzbrojen nepmmi dlosteleckmi zbranmi zvolit
stelbu z nich bu pmo, nebo nepmo ohlaste tak,
ne vystelte.
Pokud na cl stl pmo, potaj se stejn jako normln
dlosteleck zbran (ignorujte minimln dostel
v profilu zbran).
Msto toho me vozidlo z tchto zbran stlet nepmo.
V tom ppad mus posdka peliv spotat balistickou
nehbalo, sm v danm kole stlet z nepm
dlosteleck zbran (a samozejm nesm v tomto kole
stlet z jinch zbran).
Stejn jako normln nepm stelba, i nepm
dlostelba me mt minimln dostel (viz jednotliv
profily), vyvolv hody na Zalehnut a jej cle vyhodnocuj
sv hody na kryt, jako by vstel piel od stedu ablony
vbuchu. Pokud se stl na cl mimo linii pohledu, nehraje
BS stelce dnou roli, a pokud na smrov kostce padne
ipka, ablona se odchl o plnch 2k6. Krom toho je
nepm dlostelba jet dsivj ne normln hody
na Zalehnut zpsoben nepmou dlostelbou maj
postih -1 na Ld.
ZBRAN VOZIDEL A LINIE POHLEDU
Stejn jako normln pchota, i vozidla mus mt linii
pohledu na svj cl, aby na nj mohla vystelit. Kdy stl
zbran vozidla, namite je na cl a sledujte linii pohledu
od kadho zvsu zbran, podl jej hlavn. Tak zjistte,
zda vstel blokuj modely nebo tern. Pokud je clov
jednotka v krytu jen od nkterch zbran vozidla, pak
vyhodnote, zda cl dostane hod na kryt stejn tak, jako
kdyby kad ze zbran na vozidle byla samostatn model
stlejc v normln jednotce.
Zbran vozidel
a linie pohledu
Predtor stl na Nklak. Zbra v prav stln
nem linii pohledu na zvolen cl, a proto se z n
neme stlet.
Na nkterch modelech bude v relu nemon otoit
zbra a namit ji na cl, protoe je tak model sestaven Vsee pohledu zbran ve stlnch 2
nebo protoe byla zbra pilepen na sv msto. V tom
ppad by mli hri pedpokldat, e mohou zbran
na vozidle ve svch zvsech voln rotovat nebo se
naklnt. Aby bylo jasn, jak moc me zbra rotovat,
podvejte se do informac o vozidle, kde je zbra
klasifikovan bu jako ve vi, nebo pdavn (t
pivaen), ve stln nebo v trupu. Pak pouijte
nsledujc vodtka:

Zbran ve vi mohou obvykle rotovat o 360 spolu

s celou v, pokud tomu tvar modelu nebrn.

Zbran v trupu mohou stlet ve vji 45 od svho

zvsu (viz obrzek).

Zbran ve stlnch se hodn rzn, nkter mohou

pokrt plnch 180 boku, na kterm jsou uloeny
(nebo i trochu vce), zatmco jin jsou vce omezen.
Urujc je tvar a umstn zvs a stlen (viz
obrzky). Leman Russ Imperiln gardy

Pdavn (nebo pivaen) zbran mohou stlet bu

v kruhu 360, pokud jsou pimontovan na v
vozidla, nebo mohou stlet ve vsei 45 od svho
zvsu, pokud jsou pipevnn na trup vozidla.
Vsee pohledu zbran v trupu
V tch vzcnch ppadech, kdy na tom zle (v tank
me mit na odstelovae vysoko ve zvonici),
pedpokldme, e se mohou zbran vertikln 45
naklnt o zhruba 45, i kdy to hlave na samotnm
modelu fyzicky nedoke!

Vsee pohledu zbran ve stlnch 1

Vindiktor Vesmrnch marik

Co nemu rozdrtit slovy

rozdrtm tanky
Imperiln gardy.
Predtor Vesmrnch marik Lord Solar Macharius

SEKCE PRAVIDEL: Vozidla 59

 STELBA NA VOZIDLA
Kdy jednotka stl na vozidlo, mus bt schopn vidt
alespo jeho trup nebo v (ignorujte hlavn zbran
vozidla, antny, ozdobn praporce, atd.). Protoe mus
cel jednotka stlet na stejn cl, znamen to asto, e
nkter z jejch zbran nemou clov vozidlo pokodit,
take pedpokldme, e zbvajc lenov ety poskytuj
kryc palbu, nos munici pro tk zbran nebo se prost
dr u zem.
Pokud je clov vozidlo v dostelu, hote si jako normln
na zsah. Pokud padnou njak zsahy, hote za kad
z nich, aby se vidlo, zda dokzali prorazit Hodnotu
pance vozidla, jak se vysvtluje dle.
SMROVN VOZIDEL A HODNOTY PANCE
Ne vechna vozidla jsou rovnomrn pancovan.
Nkter masivn tanky jsou chrnn nesetnmi
vrstvami zeslenho adamantia a keramickch plt,
zatmco nkter leh vozidla spolhaj spe na svou
rychlost, dky kter se dopadajc stelb vyhnou. Proto
bude mt kad druh vozidla rzn Hodnoty pance,
kter nepedstavuj jen tlouku a sklon pance, ale
tak jak obtnm clem je vozidlo kvli sv velikosti a
rychlosti, jak odoln a poetn je posdka, atd.
Hodnoty pance se pro jednotliv vozidla li tak podle
toho, kterou stranou je vozidlo nasmrovan vi stele
zda dopad zepedu, z boku nebo zezadu, jak
znzoruje obrzek.
Pokud m jednotka modely stlejc na dv rzn strany
clovho vozidla (napklad nkter modely stl zepedu
a nkter z boku), vyhodnocuj se vstely oddlen pro
tyto dva smry.
Pancovn
Pedn panc
vozidla dle
stran
Bon panc
Bon panc
Zadn panc
60 SEKCE PRAVIDEL: Vozidla
PENETRACE PANCE
Zsah do vozidla nen dnou zrukou, e jej vbec
pokodte. Kdy bylo vozidlo zasaeno, hote k6 a
pitte Slu zbran a vsledek porovnejte s Hodnotou
pance na pslun stran vozidla.
Pokud je vsledek men ne Hodnota pance, nem
vstel dn inek.
Pokud je vsledek rovn Hodnot pance, zpsobil
vstel lehk zsah.
Pokud je vsledek vy ne Hodnota pance vozidla,
zpsobil vstel tk zsah.
Pklad: Vstel z laskannu zashl pedek Predtora
Vesmrnch marik (Hodnota pance 13). Hrovi
padlo na k6 4 a to pite k Sle laskannu 9, celkem
tedy 13. Protoe se to rovn Hodnot pance Predtora
Vesmrnch marik, zpsobil lehk zsah.
Dlostelba a penetrace pance
Dlosteleck zbran (vetn nepm dlostelby)
dopadaj s takovou silou, e udlaj z posdky cle kai.
Pi hodech na penetraci pance vozidla dlosteleckou
zbran hzejte dvma kostkami msto jedn a vyberte
nejvy vsledek!
ablony plamene a vbuchu a penetrace pance
Pokud je vozidlo alespo sten pod ablonou
plamene, dostane zsah proti stran, kter m k stelci.
Pokud na vozidlo stl vbun zbra, polote ablonu
otvorem pes kteroukoliv st trupu vozidla a normln
hote na vychlen. V ppad vce ablon umstte otvor
ve stedu prvn ablony na trup vozidla. Pokud se
ablona odchl tak, e vbec nele pes vozidlo, pak na
nj nem pochopiteln dn efekt. Pokud ablona
skon na vozidle, velmi zle, zda je na vozidle i otvor
ve stedu ablony:
Sted ablony vbuchu skonil nad trupem
vozidla. V tomto ppad stela nebo raketa
zashla vozidlo a explodovala na nm. Hod na
penetraci se vyhodnocuje proti Hodnot pance
na stran smujc k stelci, bez ohledu na
polohu ablony, plnou Silou zbran. Zsahy
z nepmo stlejcch zbran ovem vdy zasahuj
bon panc vozidla (pedstavujc jeho
pancovn z vrchu).
Sted ablony vbuchu skonil mimo vozidlo,
ale st ablony pekrv trup.
V tom ppad stela nebo raketa vozidlo minula a
jen nkolik rapnel zazvonilo o panc vozidla. Hod
na penetraci se vyhodnocuje proti Hodnot pance
ve smru od stedu ablony, bez ohledu na pozici
stelce, a Sla zbran je polovin (zaokrouhleno
dol).
HODY NA POKOZEN
Zsah vozidla me mt rzn nsledky. Stela
nemusela pln prorazit panc vozidla, ale pouh
nraz mohl posdkou pkn otst. astn zsah
mohl odplit munici pevenou ve vozidle a pivodit
explozi titnskch rozmr. Pokud je panc vozidla
pekonn, muste urit, k jakmu pokozen dolo.
Hote si k6 za kad vstel, kter zpsobil lehk
nebo tk zsah vozidla, aplikujte pslun
modifiktory (staj se) a vyhledejte vsledek
v Tabulce pokozen dole.
Lehk zsahy
Pokud vstel zpsobil jen lehk zsah, nebude
pokozen vozidla tak vn. K hodu pouijte
modifiktor -2.
Zbran s Ap
Zatmco nkter zbran jsou vjimen vhodn pro
probjen se pes tce opancovan cle, jin Steleck fze!
postrdaj prraznou schopnost a neni vozidlo prv
snadno. Lehk a tk zsahy zpsoben zbranmi s
Ap- dostvaj k hodu Tabulce pokozen vozidla
modifiktor -1.
Zbran s Ap 1
Nkter zbran maj takov destruktivn inek, e
dok snadno prorazit i siln panc. Pokud zbra
s AP1, jako je multimelta, zpsob lehk nebo tk
zsah, pit se k hodu na pokozen modifiktor +1.
Dal modifiktory
Nkter zbran a vozidla maj speciln pravidla, kter
pidvaj dal modifiktory k hodu na pokozen.
Oteven vozidla napklad dostvaj k hodu modifiktor
+1, jak se vysvtluje na stran 70.
TABULCE POKOZEN VOZIDLA
K6 VSLEDEK
1 a mn Posdka otesena
2 Posdka ochromena
3 Pokozeno Zbra zniena
4 Pokozeno Znehybnno
5 Znieno Vrak
6 a vc Znieno Vbuch
Modifiktory:
Lehk zsah -2
Zsah zbran Ap- -1
Zsah zbran Ap1 +1
Cl je oteven +1
VSLEDKY POKOZEN
1 Posdka otesena
tok vozidlem otsl, ale nedolo k dnmu
vnmu pokozen (nebo se mon posdka
rozhodla, e je na ase se rychle pemstit). Vozidlo
nesm a do konce svho ptho kola hre stlet.
2 Posdka ochromena
Posdku vozidla tok omril, nebo byly doasn
zahlceny vechny navigan a palebn systmy
(nebo se mon posdka rozhodla, e by mla na
chvli zmizet a skrt se nkde pobl). Vozidlo se
nesm a do konce svho ptho kola hre stlet a
pohybovat.
Poznmka: Dal vsledky otesen a ochromen se
nestaj, take pokud je vozidlo tikrt oteseno, stle
neme stlet jen pt Steleckou fzi, nikoliv pt ti
3 Pokozeno Zbra zniena
Jedna ze zbran vozidla (vybr tonk) je znien
sla toku ji odtrhla. Pokud ji vozidlo dn zbran
nem, pot se tento vsledek msto toho jako
znehybnno. Potaj se sem i vylepen vozidla,
kter funguj jako zbra, jako jsou pdavn ton
boltry nebo navdn rakety.
4 Pokozeno Znehybnno
Vozidlo dostalo zsah, kter poniil kola, psy,
gravitan pohon, trysku nebo nohu. Po zbytek hry
se neme pohnout. Znehybnn vozidlo se
neme na mst otet, ale jeho v me dl
rotovat a vybrat si cle a ostatnm zbranm zstvaj
normln palebn vsee. Dal vsledek
znehybnno se pot jako zbra zniena.
Poznmka: Vozidlo, kter utrplo kterkoliv z vsledk
Pokozeno, nem ji dn zbran a je znehybnn,
tento vsledek msto toho pot jako znieno vrak.
5 Znieno Vrak
tok kriticky pokodil trup a vnitn systmy
vozidlo je znieno. Model zstv na mst a stv
se z nj vrak (viz strana 62).
6 Znieno  Vbuch
Vozidlo je znien, palivo nebo munice vybuchla a
roztrhala je na kousky v obrovsk explozi. Hoc
trosky odletuj k6 od vozidla a modely v dosahu
dostanou zsah Silou 3, Ap-. Vozidlo se pot
odebere a nahrad se plochou obtnho ternu,
pedstavujcho rozpren trosky nebo krter
(pokud jej mte k dispozici).
Poznmka: idii vozidla, stelci a dal posdka
zemou, pokud vozidlo utrp kterkoliv z vsledk
Znieno.
SEKCE PRAVIDEL: Vozidla 61
 VRAKY 1
Vraky vozidel zstvaj na stole a efektivn se z nich
stvaj kusy ternu, kter se potaj jako jak obtn,
tak nebezpen tern a poskytuj kryt. Hri mus podle
svho uven jasn oznait, e je z vozidla vrak.
Mohou napklad vozidlo pevrtit vzhru nohama (ale
ne na bok, aby dostali vce krytu!), umstit na nj
etonek nebo bavlnu, kter reprezentuj kou a
plameny, a tak dle.

VOZIDLA A KRYT ZAKRYT CL

Vozidla nevyuvaj kryt stejn jako pchota jejich
samotn velikost a objemnost znamenaj, e nedok 2
vyuvat vhody krytu tak dobe jako pchota a dal,
men a pohyblivj vojci. Mohou se ovem umstit
tak, aby bylo pro neptele t je zashnout do
zranitelnch mst. Rozdl od principu, jak funguje kryt
pro ostatn modely, spov v nsledujcch vjimkch
k normlnm pravidlm pro kryt.

Alespo 50% strany vozidla, na kterou se stl

(tedy jeho pedek, bok nebo z) mus bt
z pohledu stelce schovan za mezilehl tern nebo
modely, jinak se ned kryt nrokovat. Pokud tomu
tak je, kme o vozidlu, e je zakryt cl (anglicky
hull down nebo obscured target). Pokud eta stl
na vozidlo, je vozidlo zakryt, jen pokud je zakryt
z 50% ped vtinou stlejcch model (nepotejte
modely, kter vozidlu nemohou ublit). Stejn jako
u jednotek s vce modely, pokud si nejste jisti, zda
vozidlo je i nen zakryt z 50%, prost snite kryt
o -1.
Vozidla nejsou zakryt kvli pouh ptomnosti
v plonm ternu. Pravidlo 50% z odstavce ve m
pednost.
Vozidla pochopiteln nemohou jt k zemi,
dobrovoln ani z jinch dvod.
Obrzek 1: Vc ne 50 % Rhina je skryto za budovou
Rhino je zakryt,
Obrzek 2: Za budovou je skryto mn ne 50% Rhina
Rhino nen zakryt.
DMOVNICE
Nkter vozidla maj na sob namontovan
vmetnice, kter vysteluj dmovnice (nebo
sofistikovanj obdobn zazen u nkterch ne-
lidskch stroj). S jejich pomoc se vozidlo
doasn schov za zahalujc mrana koue jsou
obzvlt uiten pi pohybu na volnm ternu.

Pokud je cl zakryt a dostane lehk nebo tk zsah, Jednou za hru, po dokonen svho pohybu,
me si proti nmu hodit na kryt stejn, jako by si me vozidlo odplit sv dmovnice (nezle
hzel normln vojk proti zrann (napklad 5+ za iv na tom, jak daleko se pohnulo). Umstte
plot, 4+ za budovu, 3+ za opevnn, a tak dle). Pokud kolem vozidla bavlnu nebo jin vhodn
je hod spn, zsah se nepot a na Tabulku oznaen, e je nyn vozidlo zakryt. Vozidlo
pokozen vozidla se nehz. nesm v kole, v kterm odplilo dmovnice,
stlet z dn sv zbran, ale v nsledujc
Pokud speciln pravidlo nebo njak vybaven udl neptelsk Steleck fzi se bude potat jako
vozidlu schopnost bt zakryt cl i na volnm zakryt a dostane 4+ hod na kryt.
ternu, dostv hod na kryt 4+, pokud Kodex
neuvd jinak. Po skonen neptelsk Steleck fze se dm
rozplyne a nem dal efekt. Vozidlo me
Vzcn se me stt, e stlejc jednotka nevid dmovnice pout, i kdy je posdka otesen
dnou st strany, na kterou stl (pedek, bok, z), nebo ochromen.
ale stle vid jinou stranu clovho vozidla. V tom
ppad mohou vystelit na tu stranu, kterou vid, ale Stoj za zmnku, e nkter armdy mohou
protoe je stelba extrmn pod hlem, dostv pouvat jin druhy dmovnic, kter maj trochu
vozidlo 3+ hod na kryt. odlin pravidla. Jako obvykle maj pednost
pravidla v Kodexu.

62 SEKCE PRAVIDEL: Vozidla

VOZIDLA A BOJ ZBLZKA
Vozidla mohou bt v boji zblzka jak velmi
nebezpen, tak velmi zraniteln. Na jednu stranu
dok masivn opancovan kolosy pchotu
rozprit, protoe nikdo s hlavou v podku nechce
skonit uvznn pod psy osmitunovho tanku, kter
se na nj t. Na druhou stranu je asto mon stojc
vozidlo velmi snadno zniit, protoe se na nj
jednotlivci vyplhaj, hod na nj vechny mon
granty a vystel do zranitelnch mst.
TOK ZBLZKA NA VOZIDLA
Pchota me pro vozidla pedstavovat smrteln
nebezpe, pokud se j poda dostaten se piblit.
Doke vozidlo znekodnit stelbou do przor, pipevnit
na palivov ndre vbuniny, vytrhnout poklopy a
zatoit na posdku nebo podniknout njak obdobn,
stejn tak npadit akt zkzy.
Pohyb do toku zblzka
Jednotka me ve Fzi boje zblzka zatoit na vozidlo.
Pohyb do toku probh stejn jako pi toku na
ostatn neptelsk jednotky. Jako obvykle mohou
toit vechny zapojen modely.
Hod na zsah proti vozidlm
Protoe nem vozidlo dn WS, zle skre, kter
mus padnout na zsah, na rychlosti cle:
Cl k6 poteba na zsah
Napaden vozidlo
je znehybnn nebo se
v minulm kole nehbalo Automatick zsah
Napaden vozidlo
se v minulm kole hbalo
bojovou rychlost 4+
Napaden vozidlo
se v minulm kole hbalo
cestovn rychlost 6 bez ohledu na poet tok ve svm profilu a na
Poznmka: pi vyhodnocovn, o kolik se vozidlo
pohnulo, se pot jen skuten uraen vzdlenost od
pvodn pozice. Pohyb tam a zpt nebo jzda v kruhu
nepomh!
Hod na penetraci v boji zblzka
Penetrace pance se vyhodnocuje stejn jako pi stelb
(k6 + Sla tonka). V boji zblzka se ale vechny zsahy
e proti zadnmu panci vozidla, co znzoruje anci
na zsah slabho msta.
Vsledek boje
Boje s vozidly se velice li od boj s jinmi jednotkami. I
kdy je napklad mon na vozidla zatoit, nemohou
bt zapojen do boje zblzka. Na konci kola boje zblzka
proti vozidlu neexistuje vsledek boje, a tak nedochz
ani k dnmu pronsledovn, dosunut ani
konsolidaci. Vozidlo a neptel zstvaj na svch
mstech a v nsledujcch kolech se mohou prost voln
pohnout pry. Ve vcensobnm boji, kter zahrnuje
neptelsk vozidla a dal typy jednotek, se proti
jednotkm vyhodnocuje vsledek boje jako normln a
vozidla se ignoruj.
Nsledujc kola
Pokud byl na vozidlo podniknut tok bojem zblzka a
vozidlo peilo a v nsledujc Pohybov fzi se
nepohnulo, budou s nm neptelsk modely v jeho
Steleck fzi a Fzi boje zblzka stle v kontaktu
podstavci. Neptelsk modely, kter jsou podstavcem
v kontaktu s vozidlem, nejsou zapojen do boje a proto
na n lze bhem Steleck fze stlet.
Pokud se vozidlo ot na mst (napklad aby na
tonky vystelilo), uhnte tocmi modely vozidlu
z cesty a pak je vrate zpt do kontaktu s vozidlem.
Jednotky, kter maj ve Fzi boje zblzka vozidla modely
stle v kontaktu s vozidlem, na nj mohou znovu zatoit
stejn jako u normlnho pokraujcho boje (tk se vech
model, kter by se v normlnm boji potaly jako
zapojen).
GRANTY
Dobe umstn grant doke vozidlo asto
znekodnit. Vojci specializovan na lov tank jsou
asto vybaveni prraznmi granty (specilnm
typem vysoce vbunch grant vyvinutch
k zastavovn vozidel) nebo dokonce meltabombami
(nloemi na fznm principu, kter zmn tank na
vyhoelou hromdku rotu bhem milisekund).
Granty se mus pipevnit nebo poloit tak, aby
zpsobily dostaten kody, take kad model,
kter je pouv, s nimi m vdy jen jeden tok,
jakkoliv bonusov toky. Proti vozidlm maj
granty nsledujc prrazn inek:
Obrann a ton granty 4+ k6
Prrazn granty 6+k6
Meltabomby 8+2k6
VOZIDLA A MORLKA
Vozidla si nikdy nehz na Paniku, z dnho dvodu.
Pedpokld se, e m ve vech ppadech posdka
neotesitelnou vru ve svj stroj a ve sv pkazy.
Obasn vpadky, ke kterm dojde, jsou
reprezentovny vsledky Posdka otesena a Posdka
ochromena v Tabulce pokozen vozidla.
SEKCE PRAVIDEL: Vozidla 63
 JEDNOTKY VOZIDEL SKVADRONY Kdy se stl na skvadronu vozidel, hzejte na zsah
Vtina vozidel bojuje jako samostatn jednotka a a na penetraci pance proti spolen Hodnot
reprezentuje je jeden model. Nkter mal vozidla, jako pance skvadrony (kter bv obvykle stejn pro
napklad or vlen buginy a elda Zmije, ale operuj vechny smry a ve vtin ppad je to 10). Pokud
v jednotkch o vce ne jednom vozidle, zvanch maj vozidla ve skvadron na rznch stranch rzn
skvadrony. d se normlnmi pravidly pro jednotky Hodnoty pance, pouijte Hodnotu pance podle
s nsledujcmi vjimkami: strany smujc k stelci od nejbliho viditelnho
vozidla.
POHYBOV FZE
Kdy se skvadrona hbe, hbou se vechna jej vozidla Jakmile byly hozeny vechny hody na penetraci
stejnou rychlost (tedy vechny se hbou bojovou pance, rozdl hr ovldajc skvadronu lehk a
rychlost, cestovn rychlost, atd.). Vechna jej vozidla tk zsahy lenm skvadrony stejnm zpsobem,
mus dodrovat koherenci jako bn jednotky, ale jako se rozdluj zrann lenm normln jednotky.
vozidlm skvadrony sta bt od sebe do 4 msto do 2, Pak si hod ppadn hody na kryt, kter skvadrona
aby si udrela koherenci. m pomoc pravidel pro vozidla urete kadmu
lenu skvadrony, zda jde v krytu (ignorujte ostatn
STELECK FZE leny skvadrony, jako kdyby nestli v cest), a pak
Pi stelb stl skvadrona vozidel vemi dostupnmi pomoc pravidel pro normln jednotky urete, zda je
zbranmi na jedinou neptelskou jednotku. Jako i nen v krytu cel skvadrona. Po hozen vech hod
ostatn jednotky mohou vozidla skvadrony vidt a stlet na kryt se hod pro zbvajc lehk a tk zsahy
pes leny sv vlastn jednotky, jako by vbec nestli hody na pokozen. Dsledky pokozen na vozidla
v cest. Tm se znzoruje, e vozidla vedle sebe skvadrony jsou mrn odlin od normlnch vozidel,
manvruj v dobe nacviench bojovch formacch. jak se uvd dle.

VSLEDKY POKOZEN U SKVADRON

Vzjemn podpora vozidel ve skvadronch jim zvyuje
odolnost vi pokozen ovlivujcm posdku. Na
druhou stranu maj posdky psn rozkazy opustit
znehybnn vozidla a vyadit je, aby pro neptele
nezbyla dn vlen koist.

Proto povaujte vechny vsledky Znehybnno jako

vsledek Znieno-vrak a vechny vsledky Posdka
ochromena jako Posdka otesena. Pokud se skvadrona
v okamiku, kdy na n stl neptelsk jednotka, skld
z jedinho vozidla, vrac se zpt k normlnm pravidlm
pro pokozen vozidel.

eta Devasttor Vesmrnch marik napklad

vystel na skvadronu t eldach Zmij, zpsob nkolik
zsah a hod si na penetraci proti Hodnot pance
skvadrony 10. Vsledkem jsou ti tk zsahy a ti
lehk zsahy. Elda hr piad dva tk zsahy
jedn zmiji, dva lehk druh a jeden lehk a jeden
tk posledn Zmiji. Pak si hod pro sv Zmije na kryt
(4+, napklad) a zru jeden lehk a jeden tk zsah.
Nakonec si protivnk hod na pokozen za zbvajc
dva lehk a dva tk zsahy a vsledky se okamit
aplikuj na Zmije, kter je utrply.

FZE BOJE ZBLZKA

Kdy jsou neptelsk modely zapojen do boje zblzka
se skvadronou, hz si na zsah a na penetraci pance
proti skvadron jako celku. Vsledky pokozen maj
stejn inky, jak se uvd ve, a piazuj se skvadron
v kad hodnot Iniciativy stejn jako v normlnm boji.
Jak je pro boj s vozidly typick, obrnce nem dnou
reakci, neexistuje vsledek boje, dosunut, konsolidace,
atd.

64 SEKCE PRAVIDEL: Vozidla

TYPY VOZIDEL
Transportn vozidla
Transportn vozidla jsou zkonstruovan pro pevoz
et pchoty po bojiti. Nabz vlenkm bu
ochranu v obrnnm trupu, kter je chrn ped
protipchotnmi zbranmi, nebo mnohem vy
rychlost pohybu, nebo dokonce kombinuj ob
vhody, jak je tomu v ppad eldach transport.
Tanky
Tanky jsou na bojitch 41. tiscilet bn k vidn.
Vtina ras pouv njak druh siln
opancovanho a vyzbrojenho vozidla, od
obrovskch a hmcch bitevnch tank Imperiln
gardy Leman Russ po elegantn a sofistikovan grav-
tanky Eldar. Tanky jsou asto vybaveny pro plnn
rznch rol, mezi kter bn pat transport vojk, nkolik metr nad bojitm. Nejde o skuten let,
lov tank a podpora pchoty.
Oteven vozidla
Nkter vozidla nejsou pln uzaven, ale svou
posdku vystavuj neptelskmu prosted. Existuje
pro to mnoho dvod aby mly przkumn
jednotky co nejlep vhled, aby byl nstup a vstup
pasar co nejsnaz nebo me bt jednodue
nepraktick posdku uzavrat. Posdka a pasai
otevenho vozidla sice maj vt svobodu pohybu a
lep zorn pole, ale nedostaten kryt nevyhnuteln
znamen, e je vozidlo v dopadajc stelb
zranitelnj.
Rychl vozidla
Jak nzev naznauje, rychl vozidla jsou vrazn
rychlej ne vtina ostatnch. Mnoho z rychlch
vozidel jsou zrove vznedla, nicmn nkolik
vozidel na kolech i psech je tak schopno
doshnout vysok rychlosti, pevn dky sv mal
vze nebo extrmn silnm motorm. Tento typ
vozidel m dal vhodu je schopen stlet ze zbran
i pi pohybu vy rychlosti.
Vznedla
Zatmco vtina vozidel cestuje po zemi na kolech,
psech nebo na nohch, nkter pokroil stroje
jsou vybaven tryskami nebo antigravitanm
pohonem, kter jim umouje vznet se a klouzat
spe o jeho omezenou verzi. Vznedla tak asto
spadaj do kategorie rychlch vozidel, ale nen tomu
tak vdy.
Kredla
Na kadm bojiti jsou msta, kam se konvenn
vozidla nedostanou zastavn oblasti, hust lesy,
zk tunely, a tak dle. Z tchto dvod pouv
mnoho armd vozidla, kter se pohybuj na dvou
nebo vce mechanickch nohch. Tato vozidla dok
obvykle nst stejn zbraovch systm jako tank,
ale na podstatn menm a lehm torsu. Kombinuj
odolnost tanku s manvrovatelnost pka.
SEKCE PRAVIDEL: Vozidla 65
 TRANSPORTY
Nkter vozidla dok po bojiti pevet pchotu,
zajiujce j ochranu a rychlost. Pokud je transport
znien, hroz samozejm pasarm, e pi explozi
uho zaiva.
Transporty maj nkolik dalch vlastnost: Transportn
kapacita, Steleck pozice a Pstupov msta.
TRANSPORTN KAPACITA
Kad transportn vozidlo m maximln transportn
kapacitu, kterou nikdy nesm pekroit.
Transport me vzt jen jednu jednotku pchoty
a/nebo libovoln poet nezvislch charakter (pokud
se potaj jako pchota) a do potu model
odpovdajcho maximln transportn kapacit vozidla.
Na palub transportnho vozidla mus bt vdy cel
jednotka jednotka nikdy neme bt sten
nastoupen do vozidla nebo rozptlen do nkolika
transportnch vozidel.
Do transport sm nastoupit jen modely pchoty
(musme poznamenat, e to nezahrnuje tryskovou
pchotu), pokud nek Kodex nco jinho.
Nkter velk pchotn modely se mohou pro ely
zabrn msta v transportu potat jako vce ne jeden
model. To bude patin upesnno v pravidlech pro
transportn vozidlo (napklad Termintoi Vesmrnch
marik se potaj jako dva modely).
Nkdy bude existovat omezen, kter typy model mohou
nastoupit do danho vozidla, co bude upesnno
v popisu vozidla. Termintoi Vesmrnch marik
napklad nesm nastoupit do Rhina nebo Razorback,
i kdy je mon je transportovat v Land Raiderech.
NASTUPOVN A VYSTUPOVN
Modely mohou dobrovoln nastoupit a vystoupit
pouze v Pohybov fzi a nesm dobrovoln ani
nastoupit, ani vystoupit v jedinm kole hre. Mohou
ale nastoupit a pak bt donuceni vystoupit, pokud je
jejich transport znien.
Nastupovn
Jednotka me nastoupit do vozidla tak, e se kad
jej model pohne v Pohybov fzi do 2 od jeho
pstupovho msta. Nastoupit mus cel jednotka
pokud nejsou nkter modely v dosahu, mus jednotka
zstat venku. Pokud jednotka nastupuje, odstran se ze
stolu a polo se stanou. Udlejte si poznmku, nebo
jinak oznate, e je jednotka uvnit transportu (zjistili
jsme, e dobe funguje poloit jeden z model jednotky
na transport!). Pokud hr potebuje mit vzdlenost
tkajc se nastoupen jednotky (s vjimkou stelby),
m se tato vzdlenost od nebo k trupu vozidla.
Pokud se vozidlo ped nastoupenm pasar
pohnulo, neme se ji pohnout dl (ani se nesm
natet na mst).
Pokud vozidlo ped nastoupenm pasar
nepohnulo, me se normln pohnout.
Jen ve smrti kon sluba.
Nastupovn

STELECK POZICE
Transportn vozidla mohou mt ve svm popisu
definovan rzn poet steleckch pozic. Steleckou
pozic je poklop nebo stlna, ze kterch me jeden
2"
nebo vce pasar zevnit vozidla stlet (nebo pouvat
psychick sly).
2"
Pokud nen ureno jinak v popisu vozidla, me z jedn
steleck pozice stlet jeden pasar a dal
transportovan modely stlet nemohou. Dostely a linie
pohledu se m od vlastn steleck pozice.

Modely stlejc z vozidla se potaj, jako by se pohnuly,

pokud se pohnulo vozidlo, a nemohou vbec stlet,
pokud se vozidlo v tomto kole pohybuje cestovn rychlost.

PSTUPOV MSTA
Kad vozidlo schopn pepravy pasar bude mt ve
svm popisu uvedeno nkolik pstupovch mst. Mohou
to bt dvee, rampy a poklopy, ktermi se pasai Vichni Vesmrn marici se pohnuli do 2 od
dostvaj dovnit a ven z vozidla. Modely mohou nastoupit pstupovch mst transportu. eta me nastoupit.
a vystoupit z vozidla do 2 od pstupovho msta.

66 SEKCE PRAVIDEL: Vozidla

Vystupovn
Jednotka, kter zaala Pohybovou fzi na palub vozidla,
me vystoupit, a to bu ped nebo po pohybu vozidla.
Kdy jednotka vystupuje, umst se kad model pi
dodren koherence do 2 od jednoho z pstupovch
bod vozidla. Modely nesm vystoupit do 1 od neptele.
Pokud njak model neme vystoupit kvli neptelm,
nebo protoe by skonil v neprchodnm ternu, me
jednotka provst nouzov vstup modely se umst
kdekoliv do 2 od trupu vozidla, ale jednotka neme
zbytek kola dlat nic jinho. Pokud ani takov vstup nen
mon, neme jednotka vystoupit.
Pokud se ji vozidlo pohnulo (vetn oten na
mst), mohou pasai vystoupit, ale nemohou se
v tto Pohybov fzi dle pohnout. Jakmile modely
vystoupily, vozidlo se ji nesm dle pohnout (vetn
oten na mst). Po vystoupen mohou tyto modely
stlet (potaj se jako po pohybu), ale nesm toit
do boje zblzka.
Pokud se jet vozidlo nepohnulo, mohou pasai
normln vystoupit a pohybovat se. Vozidlo se pak
tak me normln pohnout. Modely, kter
vystoupily, sm stlet (potaj se jako po pohybu) a
sm normln toit do boje zblzka.
Vystupovn
2"
2"
2"
Vichni Vesmrn marici vystoupili do 2 od
pstupovch mst transportu.
Nezvisl charaktei
a vystupovn a nastupovn
Pokud nastoupil spolu s jednotkou do stejnho vozidla i
nezvisl charakter (nebo vce ne jeden), automaticky
se pipoj, stejn jako charakter do 2 od jednotky.
Pokud je ji ve vozidle bu charakter, nebo jednotka,
me se jeden k druhmu nastoupenm pipojit (pokud
je samozejm uvnit dost msta).
Jednotka a nezvisl charakter mohou v pozdj
Pohybov fzi vystoupit spolen jako jedna jednotka.
Mohou tak vystoupit oddlen tak, e bu jednotka,
nebo charakter vystoup, piem ten druh zstane na
palub, nebo dokonce vystoup najednou, ale rznmi
pstupovmi msty (mus svj pohyb skonit dle jak 2
od sebe navzjem). Pokud se jet me vozidlo
pohnout, me jednotka s charakterem vystoupit
spolen a v koherenci, ale pak se me charakter
normln pohybem oddlit jednotky.
VLIV VSLEDK POKOZEN NA PASARY
Posdka otesena a posdka ochromena
Pasai nemohou ve sv nsledujc Steleck fzi stlet
z vozidla, ale jinak ovlivnni nejsou.
Zbra zniena a Znehybnno
Tyto vsledky nemaj na pasary dn vliv.
Znienovrak
Pasai mus okamit vystoupit a pot si hodit test na
Zalehnut. Vechny modely, kter nemohou vystoupit,
jsou znien. Pot se vozidlo zmn na vrak.
Znienovbuch
Jednotka dostane poet zsah Silou 4, Ap- rovn
potu nastoupench model, kter se e stejn jako
zsahy od stelby. Peiv pasai se umst tam, kde
bvalo vozidlo, a pak si hod test za Zalehnut.
Poznmka: Nezapomete, e vechny modely v jedn
jednotce stl najednou, take jedna eta neme
nejprve zniit svm laskannem transport a pak kosit
pasary z boltr. Pokud je ale transport znien
(ktermkoliv vsledkem) steleckm tokem, me
jednotka, kter jej zniila, nyn zatoit do boje zblzka
na vystoupiv pasary pokud j pravidla pro tok do
boje zblzka umouj zatoit.
PIDLEN TRANSPORTY
Nkdy bude popis jednotky v Kodexu zahrnovat
monost transportu, kter umon vybrat si spolu
s jednotkou transportn vozidlo. Tyto pidlen
transporty (anglicky dedicated transport)
nezabraj pozici na organizan tabulce armdy. Jin
vozidla tak mohu mt transportn kapacitu, ale
vybraj se samostatn jako normln a zabraj jednu
pozici v organizan tabulce armdy (pkladem je
mocn Land Raider Vesmrnch marik).
Jedin omezen, kter pidlen transport m, je, e
kdy se umisuje na stl, me vzt jen tu jednotku,
se kterou byl vybrn (plus nezvisl charaktery). Po
zatku bitvy me pepravovat jakoukoliv
ptelskou jednotku pchoty - s ohledem na
transportn kapacitu a dal speciln vjimky, jak se
vysvtluje u popisu vozidla (napklad nemus bt
schopn transportovat Termintory).
SEKCE PRAVIDEL: Vozidla 67
 TANKY
Tanky jsou nejastjm typem vozidla na bojitch 41.
tiscilet, nebo jejich panc a palebn sla jsou
neocenitelnm pnosem pro kadou armdu.
Tanky se d normlnmi pravidly pro vozidla, s dodatky a
vjimkami uvedenmi ne.
NJEZD TANKEM
Tanky se mohou rozhodnout, e svou obrovskou vhu
pouij jako zbra a vjedou pmo do davu hust
stsnanch neptel. asto tm vnesou zmatek do ad
protivnka, protoe pohled na monstrzn elezn kolos,
kter se na vs t, nahlod nervy kadmu.
Pi pohybu tanku me hr ohlsit, e se vozidlo
pokou zatoit njezdem msto normlnho pohybu.
Je to vjimka k pravidlu, e se nesmte pohybovat pes
neptelsk modely. Nezapomete ale, e se stle
nesmte pohnout pes ptelsk modely, take se o
njezd tankem nemete pokouet tam, kde jsou
v cest. O njezd tankem se tak nemete pokouet,
pokud jsou neptelsk jednotky zapojen do boje
zblzka, protoe nebezpe zrann ptel je
v promnliv ei pli velk.
Jakmile je vozidlo namen na cl a je oznmen
rychlost, pohnte vozidlo pmo kupedu, dokud se
nedostane do kontaktu s neptelskou jednotkou, nebo
nedoshne oznmen vzdlenosti bhem njezdu
tankem nejsou povolen dn dal zmny smru.
Pokud vozidlo nedojede k dnmu nepteli, prost jm
pohnte o ohlenou vzdlenost a dn speciln tok
se neodehrl.
Pokud vozidlo dojede k neptelsk jednotce jin ne dal
vozidlo (vetn libovolnho modelu v jednotce artilerie),
mus si jednotka hodit test na Paniku, a pokud neuspje,
okamit ustupuje. Pokud uspje, jednotka prost nech
tank projet, jako kdyby tam nebyla. Bez ohledu na vsledek
testu se vozidlo pohybuje stle dl, piem me najdt
na dal neptelsk jednotky v cest, dokud nedojede do
konen pozice. Pokud se tank omylem pohne do
kontaktu s ptelskm modelem, nebo se dostane na 1
od neptelskho vozidla, okamit se pestane pohybovat.
Pokud by nkter z model v neptelsk jednotce
skonil pod vozidlem v jeho konen pozici (nehraje
roli, jestli ustupuje i nikoliv), mus se tento model
nejkrat cestou odstranit z cesty, aby byl alespo 1
mezi nm a vozidlem a aby udrel koherenci jednotky.

tok se provd tak, e nejprve natote vozidlo na Pokud se tank pohnul pi najdn dostaten pomalu,
mst do smru, kterm ho chcete pohnout, a ohlste, me ve Steleck fzi normln stlet.
o kolik palc se pohne. Vozidlo se mus pohnout
minimln bojovou rychlost. Nezapomete, e se
oten na mst nepot jako pohyb, take to pro
njezd tankem nesta. Mou zbroj je pohrdn.

Njezd tanku
Vzdlenost ujet pi najdn

Nespn hod
na Paniku

spn hod na Paniku

Nespn hod Smrt nebo slvu!

Tank Predtor se pohnul, dokud nenarazil do kontaktu s Orky, kte si museli hodit na Gretchini
Paniku. Or Nob se pokou o tok Smrt nebo slvu! se svou energopst, ale hod ustupuj smrem
mizern, nepoda se mu tank zastavit ani zniit a je odstrann ze hry. Predtor dokon svj ke svmu kraji
pohyb a dostane se pitom do kontaktu s Gretchiny, kte si nehod na Paniku a ustupuj. stolu

68 SEKCE PRAVIDEL: Vozidla

Smrt nebo slvu!
Pokud jednotka, na kterou tank zatoil njezdem,
spn hod test na Paniku, jeden z jejch model se
me tanku postavit a zkusit jej zniit, msto aby mu
radji uhnul z cesty (to je potenciln celkem
sebevraedn mylenka!). Model nominovan na tento
hrdinn in provede jedin tok proti najdjcmu
tanku. V ppad, e m model napklad tonou
zbra 3 nebo me normln toit zblzka vce ne
jednm tokem, se vdy e jen jedin tok. tok me
bt proveden bu stelnou zbran nesenou modelem,
nebo pomoc kterkoliv zbran pro boj zblzka, kterou
m, vetn grant. Bez ohledu na formu tok vdy
automaticky zashne. tok ete proti pednmu panci
vozidla (pouvejte pedn panc, i pokud model
pouv tok boje zblzka) a okamit aplikujte
pokozen.
Pokud je tank spn ochromen, znien nebo
znehybnn, zastav vozidlo na mst pmo ped
hrdinou (nebo tam vybuchne!)
Pokud tok tank nezastav, pak tank pokrauje
normln v njezdu, s tm rozdlem, e bude staten
(mon spe blhov) hleda slvy rozdrcen, jak pes
nj vozidlo pejede - model je odstrann, bez ohledu
na ivoty, zbroj (normln i nezruitelnou) nebo dal
chytr zpsoby, jak zstat naivu.
Jednotky artilerie se mohou o tok Smrt nebo slvu!
tak pokouet, a u lenem posdky (e se jako ve),
nebo modelem zbran. Pokud tak uin model zbran a
nezastav tank, odstran se jak model zbran, tak i
jeden len posdky.
NAREN
Naren je pomrn zoufal manvr a znamen to, e
se mus tank koncentrovat na pohyb maximln
rychlost smrem k jednomu neptelskmu vozidlu. Ve
Steleck fzi danho kola tedy vozidlo nesm stlet.
Proto je naren atraktivn pro vozidla, kterm ji
nezbvaj zbran nebo jsou otesen.
Naren
Rhino se oto smrem k Nklaku a pohne se o plnch 10 palc, ne do Nklaku naraz. Protoe m Rhino pedn panc
11, je vsledek 5 (+1 za panc, +3 za rychlost a +1 protoe je tank), take Nklak dostane zsah silou 5 do bonho pance
(kter je 10). Rhino na opltku dostane zsah silou 3 do pednho pance.
Naren je specilnm typem toku Njezd a provd
se stejn, s tou vjimkou, e se tank vdy mus pohnout
maximln rychlost, jak je schopen. Jednotky jin ne
vozidla, kter stoj v cest narejcmu tanku, trp
njezdem jako normln. Pokud se ale tank dostane do
kontaktu s neptelskm vozidlem, e se kolize
nsledovn.
Ob vozidla okamit dostanou zsah proti panci na
stran, kam narazilo druh vozidlo (take narejc
tank vdy pouv svj pedn panc). Sla zsahu bude
asto pro rzn vozidla jin a vypotv se pro kad
z vozidel nsledovn:
Panc. Za kad bod pance +1
nad 10 na stran nrazu:
Rychlost. Kad pln 3, o kter +1
se narejc ped srkou pohnul:
Hmotnost. Pokud je vozidlo tank: +1
Pklad: Land Raider nar do orho Nklaku a
zasahuje jej do strany. Land Raider m pedn panc
14 (4 body nad 10, celkem +4), pohnul se ped
nrazem do Nklaku o 10 (dal +3) a je to tank
(+1). Celkem 4+3+1, co znamen, e Nklak
dostal zsah silou 8 proti bonm panci. Zrove
dostane Land Raider zsah Silou 3 proti pednmu
panci (0 za bon panc Nklaku 10, +0 protoe
Nklak nen tank a +3 za rychlost samotnho Land
Raideru).
Oba hri si hod proti neptelskmu vozidlu na
penetraci a okamit uplatn ppadn vsledek. Pokud
nen naren vozidlo odstranno, narejc se zastav.
Pokud je ale naren vozidlo odstranno kvli
vsledku Znieno-vbuch, narejc pokrauje
v pohybu, dokud nedoshne svho maximlnho
dojezdu, nebo dalho neptele (na kterho opt
najede nebo naraz!).
10"
SEKCE PRAVIDEL: Vozidla 69
 OTEVEN VOZIDLA RYCHL VOZIDLA
Nkter vozidla jsou mnohem mn pancovan ne Nkter vozidla jsou vrazn rychlej ne tkopdn tanky
tanky. To znamen, e jsou kvli leh konstrukci dky kombinaci sv leh konstrukce a silnjch motor.
nchylnj k pokozen a rovn jejich posdky jsou
vce vystaven neptelsk palb. Pasai z nich ale Rychl vozidla se d normlnmi pravidly pro vozidla,
mohou stlet ven a vystupovat mnohem snadnji ne s nsledujcmi dodatky a vjimkami.
obvykle. Typickm pkladem otevench vozidel jsou
or Nklaky a Njezdnci Temnch Eldar. Oteven POHYB RYCHLCH VOZIDEL
vozidla se d normlnmi pravidly pro vozidla, Rychl vozidla jsou schopn se pohybovat tet rovn
s nsledujcmi dodatky a vjimkami. rychlosti, zvanou pln vkon. Rychl vozidlo jedouc na
pln vkon se pohybuje mezi 12 a 18. Takov vozidlo se
OTEVEN TRANSPORTN VOZIDLA pohybuje maximln rychlost, nestl z dn zbran a ve
Oteven vozidla nemaj konkrtn steleck pozice. vech ohledech se povauje stejn, jako kdyby se normln
Msto toho mohou stlet vichni pasai v otevenm (ne-rychl) vozidlo pohybovalo cestovn rychlost (pokud
vozidle, piem se dostel a linie pohledu m od nen ureno jinak). Napklad rychl vozidlo pohybujc se
trupu vozidla. Oteven vozidla tak nemaj konkrtn na pln vkon po silnici se me pohnout o 24.
pstupov msta. Modely mohou nastupovat a
vystupovat do 2 od jakhokoliv bodu na vozidle. STELBA RYCHLCH VOZIDEL
Pasai otevenho vozidla mohou po vystoupen Rychl vozidla se mohou pohybovat a stlet efektivnji
toit do boje zblzka, i kdy se vozidlo ped jejich ne normln typy vozidel.
vystoupenm pohnulo. Protoe je mnohem snadnj
vyskakovat z otevenho transportu, Sla zsah, kter Rychl vozidla, kter se pohybuj bojovou rychlost, mohou
dostanou pasai pi explozi otevench transport, stlet ze vech svch zbran, stejn jako kdy ostatn typy
je o jeden bod ni ne u normlnch transport (tedy vozidel zstanou stt (vetn stelby nepm dlostelby,
Sla 3). ze kter obvykle nelze za pohybu vbec stlet).

POKOZEN OTEVENCH VOZIDEL Rychl vozidla, kter se pohybuj cestovn rychlost,

Kdykoliv se hz hod na pokozen otevench vozidel, mohou stlet z jedn zbran (plus ze vech
pitte k vsledku +1. defenzivnch, stejn jako kdy se ostatn druhy vozidel
pohybuj bojovou rychlost).

Rychl vozidla pohybujc se na pln vkon nesm stlet

z dn zbran.

TOK ZBLZKA NA RYCHL VOZIDLA

Rychl vozidla, kter se minul kolo pohybovala na pln
vkon a nejsou znehybnn, dostvaj v boji zblzka zsah
na hod 6 (stejn jako by se pohybovala cestovn rychlost).

RYCHL TRANSPORTN VOZIDLA

Pasai nesm vystoupit nebo nastoupit do rychlho
vozidla, pokud se pohnulo (nebo se chyst pohnout)
v tto Pohybov fzi na pln vkon.

Pro ltme na tchto elegantnch plavidlech?

Abychom lpe slyeli vkiky na koisti, kdy na
ni naltme, abychom si vychutnali strach vryt do
jejich tv, abychom ochutnali muivou pchu
jejich krve ve vzduchu jako pedkrm ped
hostinou. Ale pedevm na nich ltme proto, aby
mohla jatka zat co nejdve.

Dhariaq Krvav jazyk, Kabal Propchnutho oka

70 SEKCE PRAVIDEL: Vozidla

VZNEDLA
Nkter vysoce pokroil stroje jsou vybaven
antigravitanmi motory, kter jim umouj hladce se
vznet nad drsnm ternem i peltvat vojky.
Vznedla se d normlnmi pravidly pro vozidla,
s nsledujcmi dodatky a vjimkami.
MEN VZDLENOST
Na rozdl od ostatnch vozidel maj vznedla pod
trupem prhledn ltajc podstavce. Jako u
normlnch vozidel se vzdlenost m od a k trupu
vznedla, s vjimkou zbran, steleckch pozic a
pstupovch mst vozidla, kter se m jako obyejn.
Podstavec vznedla se prakticky ignoruje, uv se, jen
pi toku zblzka na vznedlo, kdy se toc modely
mohou posunout do kontaktu bu s trupem, nebo
s podstavcem, nebo s obojm.
POHYB VZNEDEL
Vznedla se mohou pohybovat pes ptelsk i
neptelsk modely, ale nemohou nad nimi skonit svj
pohyb. Nezapomete, e vznedlo mus stt na stole a
mus se na konci svho pohybu poloit nemete jej
dret ve vzduchu!
NJEZD NA VZNEDLO
Vznedla se mohou pokusit uhnout z cesty tankm,
kter se na n pokou najet (pokud nen najdjc tank
tak vznedlo). Najdjc tank zastav po kontaktu se
vznedlem jako normln, ale pak si me hr
ovldajc vznedlo, pokud si tak peje, hodit k6. Na hod
1 nebo 2 probh srka jako normln. Na hod 3+ se
vznedlo tanku vyhnulo, ani jedno z vozidel neutrp
dnou kodu a narejc tank se na mst (doslova!)
zastav a jeho posdka je zmaten a zklaman.
Nenaslouchejte, zda se nebl Eldai,
ani neptrejte na obloze, zda nejdou. Jejich stroje
jsou tich jako plnoc, bleskov jak svit
a nepinej nic ne smrt neptelm tto
oputn rasy.
Inkvizitor Czevak, Varovn a pedzvsti

Vznedla se mohou pohnout pes veker tern a

ignoruj vechny postihy za obtn tern a nebezpen
tern. Pokud ovem pohybujc se vznedlo skon svj
pohyb v obtenm nebo nebezpenm ternu, mus si
hodit test na nebezpen tern. Vznedlo me svj
pohyb dokonce skonit nad neprostupnm ternem,
pokud je fyzicky mon umstit model na jeho vrek, ale
pokud tak uin, mus si hodit hod na nebezpen tern.

Vznedlo, kter je navc rychl vozidlo a pohybuje se na

pln vkon, se me pohnout a o 24.

STELBA NA VZNEDLA
Vznedla pohybujc se vysokou rychlost se velice
obtn zasahuj. Vznedlo, kter nen znehybnn a
pohnulo se ve sv posledn Pohybov fzi na pln vkon,
se pot pi stelb jako zakryt cl (4+ hod na kryt).
Na druhou stranu, pokud vm zhasnou motory, kdy lette
vysokou rychlost, m to sv nsledky, take vznedlo,
kter je znehybnn, okamit spadne a je znien (vrak),
pokud se v poslednm kole pohnulo na pln vkon. Pokud
se pohnulo pomaleji, normln utrp vsledek znehybnno.

Pokud je vznedlo znehybnno nebo znieno na vrak,

odstran se jeho postavec, pokud je to mon. Pokud to
mon nen (podstavec napklad me bt pilepen),
nedlejte si s tm starosti. Antigravitan motory
vznedla evidentn stle jet pracuj a znehybnn
vznedlo se prost zstane vznet na mst,
neschopno dalho pohybu (vetn oten na mst);
vrak je nyn vznejc se hoc hromada rotu.
Upozorujeme, e nen povolen odstraovat ltajc
podstavec v jinch ne ve zmnnch ppadech,
protoe normln vznedla nemohou v bitevnch
podmnkch pistvat.

SEKCE PRAVIDEL: Vozidla 71

 KREDLA
Kredla jsou mimodn neobvyklm typem vozidel.
Msto kol nebo ps maj mechanick konetiny, kter
jim umouj kret kupedu, snadno pekonvat i velmi
lenit tern a pitom vem jet inn stlet ze svch stejn jako pchota.
zbran. Kvli tomu pouvaj st pravidel pro pchotu.
DAL VLASTNOSTI
Kredla maj hodnoty vlastnost Dovednost boje (WS),
Sla (S), Iniciativa (I) a toky (A), kter pedstavuj jejich
schopnosti v boji zblzka a rychlost reakce, stejn jako
je tomu pro modely, kter nejsou vozidla.
Zde uvdme pklad:
Panc
pedn bon zadn
Typ WS BS S (F) (S) (R) I
Dreadnought Kredlo 4 4 6 12 12 10 4
MEN VZDLENOST
Pokud m kredlo podstavec, mte vzdlenosti a dostely
od a k jeho podstavci, stejn jako u modelu pchoty. Pokud
model podstavec nem (jako je Znesvtitel Chaosu), mte
je od a k jeho trupu (vetn nohou a dalch konetin), jako
je pro vozidla normln. Stelba vlastnch zbran kredla je
vjimkou, jak se vysvtl o kousek dle.
72 SEKCE PRAVIDEL: Vozidla
POHYB KREDEL
Zatmco ostatn vozidla se mohou pohybovat pouze
v Pohybov fze, kredla mohou navc bet ve
Steleck fzi a toit do boje ve Fzi boje zblzka,
Kredla se pohybuj pln stejn jako pchota, take
se mohou pohnout a o 6 v Pohybov fzi a toit a
6 ve Fzi boje zblzka.
Obtn tern m na kredla stejn vliv jako na
pchotu. Obtn tern se pro kredla pot jako
nebezpen, jen pokud by byl nebezpen i pro
pchotu. Pokud kredla neuspj v hodu na
nebezpen tern, jsou znehybnn.
A Na rozdl od pchoty zle u kredla na jeho
2 smovn, kter ovlivuje, kam me stlet (viz ne) a
Hodnotu pance, pokud je terem stelby.
STELBA KREDEL
Kredla se mohu pohnout a stlet ze vech svch
zbran stejn jako stojc vozidlo.
Msto toho se mohou rozhodnout bet jako pchota,
piem toto kolo normln nemohou stlet a toit do
boje zblzka (i kdy stle mohou odpalovat dmovnice,
pokud njak maj). Samozejm nemohou bet,
pokud jsou ochromen nebo znehybnn.
Pokud kredlo stl ze svch zbran, otote krelo na
mst tak, aby zbran mily na cl (pedpokldejte, e
se mohou vechny zbran na kredlu natet o
45jako zbran v trupu vozidel), a pak zmte dostel
od samotn zbran a linii pohledu od zvsu zbran
podl jej hlavn jako normln pro vozidla. Toto
naten ve Steleck fzi se nepot jako pohyb a
pedstavuje mimodnou obratnost kredel
v porovnn s ostatnmi vozidly. Nezapomete ale, e
kredlo pravdpodobn zstane natoen do tohoto
smru do sv pt Pohybov fze, take jeho
smovn bude urovat, kde se bude v ppad
neptelsk stelby nachzet jeho zadn panc!
STELBA NA KREDLA
Pokud stlte na kredlo, vyhodnote, kterou z Hodnot
pance pout, jako u jakhokoliv jinho vozidla, podle
pozice jeho tla. Na kredla, kter jsou zapojen do
boje zblzka, se nesm stlet.
Modlme se za nae bratry, kte pilotuj
Dreadnoughty. I kdy na sebe vzali novou
podobu, jejich due a jejich zbran zstvaj
ist.
Marneus Calgar
KREDLA A BOJE ZBLZKA
Kredla to do boje stejn jako modely pchoty, co
znamen, e provd pohyb do boje zblzka a mohou se
zapojit do boje s neptelskmi jednotkami. Kredla
mohou toit, dokonce i kdy stlela z tkch nebo
rychlopalnch zbran. Mohou ovem, stejn jako
pchota, toit jen na jednotku, na kterou stlela.
V boji zblzka bojuj kredla stejn jako pchotn
modely. Vechny zsahy, kter ale dostanou, si hz na
penetraci pance a pokozen, stejn jako u vozidel.
Modely zasahujc kredlo v boji zblzka si vdy hz na
penetraci proti jeho pednmu panci. To je proto, e
kredlo nen statick cl jako jin vozidla a v boji
zbsile d a obrac se elem k nepteli. Kredlo je
tedy snadno schopn roztrhat sv neptele v boji
zblzka na kousky a jen speciln vyzbrojen (nebo
monstrzn siln) protivnci maj njakou anci kredlo
v boji zblzka zniit.
Granty a meltabomby se proti kredlu daj pout. Model
zpsob kredlu zsah grantem jen na hod 6. Pokud je
ale kredlo ji na zatku Fze boje zblzka ochromen
nebo znehybnn, zasahuj je tonci na zklad
porovnn WS. Nezapomete, e modely pouvajc
granty maj proti vozidlm vdy jen jeden tok.
Znehybnn a/nebo ochromen kredla bojuj v boji
zblzka s o jedna mn toky ne obvykle (a na
minimln 1), ale jinak bojuj normln, bez ohledu na
to, kolik vsledk znehybnno nebo ochromeno utrpla.
Vsledek pokozen Vozidlo oteseno boj kredla
zblzka nijak neovlivuje.
Kad hod na Tabulce pokozen vozidla proti kredlu
se pot jako jedno zrann pro ely uren, kdo boj
vyhrl.
Poraen kredla si nehz na Paniku a neplat pro n
pravidlo Neustoupme!.
Kredla mohou provdt pronsledovn, dobalovn a
konsolidaci, pokud nejsou ochromen nebo
znehybnn.
TABULKA SHRNUT POHYBU A STELBY VOZIDEL
Stacionrn
Vechna
(krom rychlch a kredel) Vechny zbran
Rychl vozidla Vechny zbran
Kredla Vechny zbran
* plus vechny defenzivn zbran
NAJDN NA KREDLA
Pokud na kredlo najd tank, me si kredlo zvolit,
e se bu zape proti nrazu, piem se srka e
jako normln srka vozidel, nebo se pokus o tok
Smrt nebo slvu! stejn jako pchota (neme tak
ovem uinit, pokud na n tank najel zezadu).
Pokud se rozhodne pro Smrt nebo slvu! a jeho tok
se nezastav najdjc tank, nebude kredlo na srku
pipraven a pi srce dostane nraz do zadnho
pance.
SKVADRONY KREDEL
Skvadrony kredel se d normlnmi pravidly pro
skvadrony vozidel, s vjimkou tok do boje zblzka.
to a reaguj na tok stejn jako jednotky pchoty a
ped hozenm tok se pohnou tak, aby se zapojily do
boje s neptelem. Vsledky pokozen se e tak, jak je
uvedeno pro skvadrony vozidel, a kredla vrac der,
provdjc pronsledovn, dosunut a konsolidaci jako
samotn kredlo (viz Kredla a boje zblzka).
DREADNOUGHT ZBRAN
PRO BOJ ZBLZKA
Kredla jsou asto vyzbrojena obrovskmi
zbranmi pro boj zblzka kladivy, demolinmi
koulemi, kletmi, apod.
Dreadnought zbra pro boj zblzka je
energozbra a v boji zblzka zdvojnsobuje Slu
kredla (a na maximum 10).
Pokud kredlo utrp pokozen Zbra zniena a
hr zvol zbra pro boj zblzka, ztrat kredlo
bonusy dan Dreadnought zbran pro boj zblzka
(a jakoukoliv dal zbran zabudovanou do t
sam pae). Pokud je kredlo vyzbrojen dvma
nebo vce zbranmi na blzko, dostv bonusov
tok za kadou zbra navc k t prvn. Pokud je
jedna z dodatench zbran zniena, bonusov
tok zmiz.
Bojov rychlost Cestovn rychlost Pln vkon
1 zbra * dn zbra --
Vechny zbran 1 zbra * dn zbra
Vechny zbran -- --
SEKCE PRAVIDEL: Vozidla 73
 UNIVERZLN SPECILN PRAVIDLA
Mnoho jednotek ve Warhammeru 40 000 m
uniktn speciln pravidla. Existuje ale
nkolik specilnch pravidel, kter plat pro
vce jednotek, dokonce i z rznch Kodex.
Nazvme je univerzln speciln pravidla a
pro snadn pehled je uvdme v tto sekci.
Jeliko je zde uvedeno pouze shrnut, me se stt, e
bude njak Kodex obsahovat nkter z tchto
specilnch pravidel a toto pravidlo se bude liit. V tomto
ppad m pednost verze uveden v Kodexu (kter
k, jak se veobecn speciln pravidlo vztahuje na
danou konkrtn rasu).
Speciln pravidla oznaen hvzdikou (*) nezvisl
charakter automaticky ztrat, pokud se pipoj k jednotce,
kter toto sam speciln pravidlo nem. Tato pravidlo
tak ztrc jednotka, pokud se k n pipoj nezvisl
charakter, kter toto sam speciln pravidlo nem.
74 SEKCE PRAVIDEL: Univerzln speciln pravidla
PROTITOK
Vojci s touto dovednost v, e tok je vdy nejlep
formou obrany. Pokud na n nkdo zato, sami se
vrhnou kupedu v zuivm protitoku na tocho
neptele.
Pokud na jednotku s tmto pravidlem zato neptel
do boje zblzka, mus si jednotka hodit na Morlku.
Pokud je test spn, vechny modely v jednotce
dostanou bonus +1 tok, stejn jako kdyby samy
v tomto kole toily.
Toto pravidlo se ned pout, pokud je v okamiku
toku ji jednotka zapojen do boje zblzka
z pedchozho kola.
VN VLENK
Model s tmto pravidlem je imunn vi okamit smrti.
BEZE STRACHU
Vojci beze strachu vdy automaticky uspj ve vech
hodech na Paniku a Zalehnut, kter mus hzet, a nikdy
neustupuj. Mohou ale jt dobrovoln k zemi. Nezvisl
charakter, kter se k jednotce beze strachu pipoj, tak
zskv toto pravidlo. Pokud ale zstv charakter beze
strachu s jednotkou, kter beze strachu nen, o toto
speciln pravidlo pichz. Pokud ustupujc jednotka
najednou zsk toto pravidlo, automaticky se na zatku
sv dal Pohybov fze peskup, bez ohledu na
normln omezen pro peskupovn.
NEVNM BOLEST
Nkte vlenci jsou natolik opojen krv nebo tak odoln,
e dok ignorovat zrann, kter by vyadila i v bitvch
zocelenho Vesmrnho marika. Pokud model s touto
schopnost ztrat ivot, hote kostkou. Na 1, 2 nebo 3
normln ztratil ivot (odstrate model, pokud ztratil
posledn ivot). Na hod 4, 5 nebo 6 model zrann
ignoruje a bojuje dl. Tuto schopnost nelze pout proti
zrannm od zbran, kter zpsobuj okamitou smrt (a u
dostaten vysokou Silou nebo specilnm pravidlem
zpsobujcm tento efekt; dokonce ani pokud je model
vn vlenk). Stejn tak se ned pout proti zbranm 18 od neptelskch jednotek, a to i na voln tern.
s AP 1 nebo AP2, energozbranm a vem dalm zrannm,
proti kterm si nelze hzet na zbroj (jako jsou zrann od
energopst, dreadnoughtch zbran na blzko, trhavch
zbran, kter hodily 6, zrann zpsoben vrtoivmi
Warpy, nespnmi hody na nebezpen tern, atd.).
BCI*
V anglicky psanch Kodexech existuje mnoho variant tohoto
pravidla, a to pod nzvy: Fleet of Foot, Fleet of Claw, Fleet
of Hoof a podobn. Bez ohledu na nzev maj vechny
modely stejnou vlastnost. Jednotka s tmto pravidlem sm
toit do boje zblzka v tom samm kole, v kterm bela.
ZUIV TOK
Modely s touto vlastnost jsou povstn divokou
zuivost pi tocch. V kole, kdy zato do boje zblzka,
si pidvaj +1 k Iniciativ i Sle pro ely boje zblzka
(upozorujeme, e to nem dn vliv na test na
Iniciativu pro pronsledovn).
UDEIT A UTCT*
Jednotky s touto schopnost , kter jsou zapojen do boje,
se mohou rozhodnout na konci Fze boje zblzka boj
opustit. Jednotka pouvajc schopnost udeit-a-utct si
mus hodit test na Iniciativu. Pokud neuspje, nic se nestalo
a modely zstvaj zapojen do boje zblzka. Pokud uspje,
jednotka se vyve z boje a okamit se po pmce pohne
o 3k6 libovolnm smrem, ignorujc jednotky, se ktermi
byla zapojen. Neprovd se dn pronsledovn.
Neptelsk jednotky, kter ji nejsou zapojen do boje
zblzka, mohou konsolidovat. Pohyb udeit-a-utct nen
zpomalovn obtnm ternem, ale je ovlivnn
nebezpenm ternem. Nen mon jej pout tak, aby se
modely dostaly podstavcem do kontaktu s neptelem.
Pokud jsou na obou stranch jednotky s tmto pravidlem,
hote si kostkou, kdo thne prvn a vyve sv jednotky.
Pokud posledn jednotka ji nebude v boji, konsoliduje.
INFILTRACE*
Za sprvnch okolnost maj maskovan vojci monost
proplit se do pedsunutch pozic na bojiti, nebo
neptelsk linie napadnout z boku.
Jednotky s tmto specilnm pravidlem se na bojit
umsuj posledn, pot co byly vechny neptelsk
jednotky (ptelsk i neptelsk) ji umstny. Pokud
maj ob strany infiltrtory, hri si hod kostkou a vtz si
vybere, kdo pokld prvn, a pak se v pokldn tchto
jednotek stdaj. Infiltrtory je mon umstit kdekoliv na
stole, pokud je to dle ne 12 od jakkoliv neptelsk
jednotky a pokud na infiltrovanou jednotku nebude mt
dn ji umstn jednotka linii pohledu. Sem spadaj i
vnitky budov (viz strana 83), pokud je budova dle ne
12 od neptelskch jednotek. Jako druhou monost lze
umstit infiltrtory kdekoliv na stole, pokud je to dl ne
Pokud je jednotka s touto vlastnost umisovan uvnit
transportu, neme infiltrovat. Infiltrace tak garantuje
infiltrujcm jednotkm v rezerv speciln manvr
obchvat (viz strana 94).
POHYB SKRZ KRYT*
Nkter jednotky pchoty jsou vjimen zdatn
v pohybu obtnm ternem. Pokud hz jednotka
s touto vlastnost na pohyb skrz obtn tern, hz
jednu k6 navc. Ve vtin ppad to znamen, e hz
temi k6 a vybraj si nejvy vsledek.
NON VIDN/ OSTR SMYSLY
Vlenci v nkterch stech galaxie se dky bojm ve
vn tm adaptovali na non prosted nebo teba nos
vybaven, kter jim dv podobn schopnosti. Kdy plat
speciln pravidlo mise Non boj, mohou si takov
modely rozhodnout, e se pehod test, jak daleko vid,
ale mus se dit vsledkem novho hodu. Charaktei
s tmto pravidlem jej pen i na kteroukoliv jednotku, ke
kter se pipojili, dokud jsou jej st. Jednotky s tmto
pravidlem jej pidluj i vem nezvislm charakterm,
kte se k nim pipojili, dokud jsou st jednotky.
PREFEROVAN NEPTEL
Nkte vlenci dok pedvdat pohyby neptel, se ktermi
asto bojuj. V boji zblzka si vyvinuly speciln postupy, kter
jim umon takovmu nepteli efektivnji oponovat. Tito
vojci si vdy mohou pehodit v boji zblzka toky proti
preferovanmu nepteli. Tato schopnost nefunguje pi toku
na vozidla bez vlastnosti Dovednost boje (WS).
SEKCE PRAVIDEL: Univerzln speciln pravidla 75
 BSNN
Nkte vlenci nejsou o mnoho vc ne bezmylenkovit
stroje na zabjen, neschopn racionlnho mylen a
zajmajc se jen o to, jak se co nejdve dostat do boje
s neptelem. V Pohybov fzi se mus bsnc modely
vdy pohnout co nejrychleji k nejblimu viditelnmu
nepteli. Ve Steleck fzi se mohou rozhodnout, zda
bet, ale pokud b, mus k nejblimu viditelnmu
nepteli. Ve Fzi boje zblzka mus vdy konsolidovat k
nejblimu viditelnmu nepteli. Pokud ustupuj, jsou ve
vozidle, nebo nevid dnho neptele, toto pravidlo
ignoruj.
NENAVN
Na rozdl od bn pchoty mohou nkte siln
tvorov, jako jsou monstra, modely s jetpackem a
motorki, postupovat kupedu a zrove stlet ze
zbran na maximln vkon. Nenavn modely mohou
stlet z rychlopalnch a tkch zbran, jako by se
nehbaly, i kdy se v pedchzejc Pohybov fzi
pohnuly, a tak mohou toit do boje zblzka ve
stejnm kole, kdy z nich vystelily.
Nezapomete, e nenavn nezvisl charakter se stle
mus dit omezenmi pro tok platcmi pro jednotku, ke
kter je pipojen, pokud nen jednotka tak nenavn.
PRZKUMNCI*
Przkumnci zajiuj pedsunut przkum a vdy tvo Lovci tank jsou speciln kolen ve vyhledn a vyuit
pedvoj armdy. To reprezentujeme tak, e pot, co se
ob strany rozmstily (vetn infiltrtor), ale ped tm,
ne prvn hr zane sv kolo, se mohou przkumnci
normlnm pohybem pohnout. Postup je shodn s
Pohybovou fz, s tou vjimkou, e mus przkumnci
bhem tohoto pohybu zstat do 12 od neptele.
Pokud maj ob strany przkumnky, hri si hod a vtz
se rozhodne, kdo jde prvn. Pot se v pohybu s
jednotkami hri stdaj.
Pokud je jednotka s tmto pravidlem umstn
v pidlenm transportnm vozidle, pen vlastnost
Przkumnci i na transportn vozidlo.
Toto pravidlo tak garantuje jednotkm v rezervch
speciln manvr obchvat (viz strana 94).
DOVEDN JEZDCI
Jezdec je velmi trnovan v jzd po zrdnch vlench
znch. Pokud je jeho typ jednotky motorka nebo kavalerie,
sm si pehodit nespn hod na nebezpen tern.
POMAL A ODHODLAN
Modely s tmto specilnm pravidlem se potaj jako
nenavn (viz ve). Krom toho se ale tak vdy potaj,
jako kdyby se pohybovaly v obtnm ternu (vetn toen
do boje zblzka). Nezapomete, e pomal a odhodlan
76 SEKCE PRAVIDEL: Univerzln speciln pravidla
nezvisl charakter zpsob, e se kad jednotka, ke kter
se pipoj, bude pohybovat jeho rychlost (plat i obrcen),
jeliko se jednotky pohybuj rychlost nejpomalejho modelu.
MASKOVN
Schopnost maximln vyuvat kryt zachrnila mnoho
vlenk ped odhalenm a smrt. Vechny hody na
kryt, kter jednotka dostane, se zlepuj o +1.
ODHODLAN
Odhodlan vzdor i v bezvchodn situaci je pro nkter
rasy typick. Kdy si odhodlan jednotky hz na
Paniku, vdy ignoruj jakkoliv negativn modifiktory
k Morlce. Nezvisl charaktei, kte jsou odhodlan,
pedvaj tuto vlastnost i jednotce, ke kter se pipoj.
ROJ
Roje se skldaj z tvor, kte jsou pli drobn, ne aby
na bojiti sami o sob znamenali hrozbu, ale kdy se
objev po tuctech, dok udolat i mnohem vt
neptele. Vechny roje maj speciln pravidla
maskovan a zraniteln ablonami/ vbuchy. Navc
roje lec v linii pohledu nikdy neposkytuj monstrm
nebo vozidlm dn nrok na hod na kryt.
LOVCI TANK
slabch mst v pancovn neptelskch vozidel.
Pidvaj si pi kadm zsahu vozidla +1 k hodu na
penetraci (a tokem zblzka nebo stelbou). Krom
toho vdy uspj v hodu na Paniku zpsobenm
njezdem tanku.
TURBO POSILOVAE*
Jednotky jedouc na motorkch a tryskovch motorkch
mohou pout turbo-posilovae a pohnout se v Pohybov
fzi a o 24. Ovldn stroje pi tak vysok rychlosti
vyaduje jejich vekerou pozornost a zrunost, take se pi
tom nemohou pohnout pes obtn tern, stlet, toit do
boje zblzka nebo provdt v tomto kole dal dobrovoln
akce. V nsledujc neptelsk Steleck fzi jednotka
dostane 3+ hod na kryt, kter pedstavuje, jak je obtn
zashnout tak rychl cl. V tto Steleck fzi ovem
jednotka motorek ztrc monost jt k zemi a mus tedy
automaticky uspt ve vech hodech na Zalehnut. Jednotka
pouvajc turbo posilovae mus skonit svj pohyb
alespo 18 od sv startovn pozice, aby si mohla tento hod
na kryt nrokovat, protoe zle vhradn na rychlosti.
ZRANITELN ABLONAMI/ VBUCHY
Nkter jednotky jsou mimodn zraniteln zbranmi
pouvajcmi ablony plamene a vbuchu. Pokud je jednotka
vozidlo, pak se kad takov zsah pot jako dva. Pokud to
nen vozidlo, pak msto kadho ztracenho ivota ztrc dva.
BUDOVY A RUINY
Budovy ve vesmru Warhammeru 40 000
mohou nabvat formy od malch, primi

tivnch struktur, postavench divochy na
barbarskch planetch, a po obrovsk,
futuristick mrakodrapy, krystalick thl
ve, bunkry tvrzen adamantiem nebo
blytiv biostruktury. Navc zbvaj
z mnoha budov na bojiti jen ruiny.
Vzhledem k tolika monm konstrukcm
me zpsobovat i relativn mal
mnostv typ, se ktermi se setkte na
hernch stolech, problmy. Veobecn se
stv, e v tom nejnephodnjm
momentu, kdy je bitva v nejzuivj fzi,
hri zjist, e jeho protivnk m pln
jinou pedstavu, jak pravidla plat pro
danou budovu. Abychom vm pomohli se
s takovmi problmy vypodat a, doufe

jme, udret krveprolit jen na hernm
stole, sestavili jsme nsledujc vodtka.
DEFINICE BUDOV A RUIN
Jako u ternu na hernm stole, je lep ped bitvou
s protivnkem probrat i vechny mon struktury, sto-
jc na vaem stole, a shodnout se, jak bude mt kter
vliv. To nemus nutn trvat dlouho; ve skutenosti to
nejspe nezabere vce ne nkolik minut, kad struk-
tura me bt tak jednoduch nebo sloit, jak si jen
s protivnkem pejete. Neexistuje dn sprvn nebo
patn zpsob, jak si vybrat, jak maj budovy fungovat
mohou se dokonce v rznch hrch chovat rzn!
Toto velitelsk stanovit Vesmrnch Tato tau vyslac stanice vyzauje
marik je postaven tak, aby vydrelo nebezpen zen radi ji povau-
tok lze je povaovat za budovu. jme za neprchodn tern.
BUDOVY
Do tto kategorie spadaj vechny neporuen budovy,
do kterch hri fyzicky nemohou umstit sv modely,
protoe jde o pevn kusy ternu. Pat sem vojensk
budovy, jako jsou bunkry a kasrna, ale i dal
neporuen struktury, jako jsou napklad opevnn dc
centra kosmodrom. Na bojiti lze neporuen budovy
pouvat nejen jako kryt, za kter se jednotka schov, ale
tak si mete pedstavit, e do nj jednotka vstoup a
zabere steleck pozice, ze kterch odraz neptele.
Budovy se chovaj jako transportn vozidla a ety obou
stran do nich mohou vstoupit a stlet z nich, nebo se je
mohou pokusit zniit.
Neprchodn tern
Nkter budovy ve va sbrce ternu mohou psobit
tak, e je pro modely nemon se do nich dostat
(opevnn se zabarikdovanmi dvemi, pevn ocelov
krychle, vzen, apod.), nebo e pro modely nen dn
rozumn dvod do nich vstupovat (plynojemy, dobla
rozhaven tavn pece, termonuklern reaktory, atd.).
Kteroukoliv z tchto budov lze prohlsit za neprchod-
n tern.
RUINY
Tyto struktury dostaly drtiv zsahy z dl, grant a bs-
ncch vlench stroj. Obvykle je tvo tce pokozen
zdi stojc v hromadch suti. Ruiny tak mohou mt jedno
nebo vce pater sten nedoten. Protoe postrdaj
velk sti stn a stropy, jsou ruiny pro hern ely nejpo-
hodlnj. Hri do nich mohou pokldat modely a
mohou s nimi uvnit pohybovat a znzorovat jejich
aktuln pozici. Nen zapoteb dn pedstavivost oba
hri se mohou na modely sami podvat.
Poboen budova administrta je
perfektn ukzkou ruin.
SEKCE PRAVIDEL: Budovy 77
 BUDOVY
Krvav bitvy 41. tiscilet asto zachvt metropole,
msta, obrann line, vzkumn centra, ubikace,
peerpvac stanice, kasrna, tebn kolonie, ves-
mrn pstavy, divosk pevnosti, prastar hrobky,
svat chrmy a dal rzn typy budov. Uprosted
vlen zny jsou takov budovy vtinou oputn,
a jako takov je mon je vyut jako obrann pozice
proti vojkm opan strany. V zvislosti na sv
velikosti se do budov me skrt cokoliv od mal jed-
notky po celou armdu.

Ne vechny budovy mus bt navren s ohledem na

vojky sta jen, aby to byly neporuen struktury
(ideln s tlustmi zdmi a dobrmi palebnmi poli),
kter mohou vojci vyut jako obrann pozice ped
blcm se neptelem.

Zda se njak kus ternu ve va sbrce pot jako

budova, zle na vs a vaem protivnkovi, ale me se
jednat jak o nevbnou devnou chatr, tak o kamen-
nou budovu nebo keramitov bunkr i prastar nelidsk
obytn blok a bojovou pevnost.

Budovy vech typ pouvaj sti pravidel pro trans-

portn vozidla. Hlavnm rozdlem mezi nimi a skuten-
mi vozidly je, e se nemohou pohybovat a dovnit Svatyn du Adepta Sororitas.
mohou vstoupit jednotky obou stran.

Nkter bunkry nebo baty mohou bt vyzbrojen vlast-

nmi zbranmi. Tyto zbran se nedaj ke stelb pout,
pokud tak vysloven nekaj speciln pravidla pro dan
kus ternu nebo mise, kterou hodlte hrt. Je obecn
dobr pedpokldat, e byly tyto zbran ji dvno
oputn a e ji nefunguj.
NEPRCHODN BUDOVY
Obas se mohou v hrov sbrce ternu objevit
budovy, do kterch nem pro vojky dn smysl
vstupovat obrovsk sila, velk kamenn monumenty a
podobn. V hernch termnech tmto strukturm
kme neprchodn budovy.
Neprchodn budovy a pohyb
Pokud se na zatku bitvy shodnete, e je budova
neprchodn, plat pro ni normln pravidla pro nepr-
chodn tern a nemohou dovnit vstoupit modely
dn strany, z dnho dvodu. To neznamen, e
modely nemohou s budovou interagovat samozejm
blokuje linii pohledu a pro modely, kter se za n
schovvaj, poskytuje kryt.
Nezapomete, e pokud je fyzicky mon umstit mod-
ely na vrek neprchodnho ternu, mohou zde
tryskov pchota, tryskov motorky a vznedla skonit
svj pohyb, piem se potaj jako v nebezpenm
ternu. Jako obvykle doporuujeme ped bitvou krtk-
ou diskuzi s vam protivnkem o tto budov.
Jak druh hry?
Hri hry Warhammer 40 000 maj na tto he
rdi mnoho vc. Nkte ji vid jako ist
soutiv zpolen v taktice, jin se radji
sousted na vyprvn pbhu, jak se bitva
vyvj, zatmco dal prost miluj sepisovn
vlastnch pravidel vymlen novch mis,
vytven specilnch charakter, nebo dokonce
pozmovn hlavnch pravidel hry! Samozejm
se hri, kte se asto potkvaj u nkoho doma
nebo v klubu, brzy nau, jak druh hry jejich
ptel rdi hraj. Pokud ale hrajete s nkm
novm, stoj za to si nkolik minut ped bitvou
o he popovdat.
Pokud napklad mte ruiny, mli byste se pes-
n domluvit, jak je pouvat. Jeden hr je me
prost povaovat za plon tern, aby se mohl
soustedit na svj grandizn pln, zatmco jin
me preferovat doprovodn pbh, kter
vznikne, kdy se modely nebudou moc vyplhat
na zdi bez schod a ebk. Dal hr zase
me pouvat domc pravidlo, podle kterho
se spust vtah, pokud tak mte modely u gen-
ertoru elektiny na druh stran stolu! dn
pstup nen dobr nebo patn, pokud se na
nm oba hri domluvili ped bitvou.

78 SEKCE PRAVIDEL: Budovy

JEDNOTKY V BUDOVCH
Modely mohou vstoupit nebo vystoupit z budovy pes
dvee nebo dal otvor, na kterm se hri shodnou
jako na pstupovm mst. Hri by se mli rozhod-
nout, kde jsou pstupov msta, jet ped rozmstnm
jednotek, aby se pedelo ppadnm zmatkm. Jinak
ale probh vstup nebo vstup z budovy stejn, jako
nastupovn a vystupovn z vozidla (vetn nouzovho
vystoupen).

Plat vechna normln pravidla, take se me v budov

v jednom okamiku vyskytovat jen jedna jednotka (plus
nezvisl charaktei, kte se k n pipojili). Transportn
kapacita malho bunkru me bt deset model, zatmco
velk bata me pojmout libovoln velkou jednotku. Ve
opt zle na tom, jak se se svm protivnkem ped bitvou
domluvte. Kodexy asto specifikuj, e me dan jednotka
pchoty tvoen pomrn velkmi tvory pouvat trans-
porty, ale budou se potat jako vce ne jeden model
(napklad Termintoi Vesmrnch marik se potaj za
dva modely). Tato pravidla by se mla pouvat i tehdy,
pokud takovto jednotky vstupuj do budovy (take by
napklad bunkr, o kterm se hri shodli, e pojme deset
model, mohlo okupovat a pt Termintor).
Modely vstupujc do budovy se odeberou ze stolu
mete si bu poznamenat, kde jsou, na kousek papru,
nebo pout jinou vhodnou upomnku. Jednotky tryskov
pchoty, tryskov motorky a vznedla nesm pistvat
na budov, kterou okupuj neptelsk jednotky.
Zjistte, e nkter struktury nemus mt zejm dvee
nebo schody umoujc pstup, ale pesto byste si je
pli pouvat jako budovy a ne jako neprchodn
tern. Mete mt napklad njak orkoidn budovy, ke
kterm pat lehk strn v nanetst nemaj d- pance jako normln (v boji zblzka dostvaj automat-
nou viditelnou cestu, jak se skuten dostat nahoru na
v! V tchto ppadech se prost hri mohou domlu-
vit, e existuj njak vnitn dvee nebo ebky, kter vsledek otesena (pokud jste se shodli, e je mon
pstup do budovy umon.
STELBA Z BUDOV
Stejn jako nkter transportn vozidla, i budovy
mohou mt steleck pozice, ze kterch mohou jed-
notky stlet ven. Mohou to bt stlny v bunkrech
a batch nebo okna v ostatnch budovch. Hri by se
mli pedem domluvit, kde tyto steleck pozice jsou.
Pokud se hri nedomluv jinak, z kad steleck poz-
ice budovy mohou stlet a dva modely.
Nezapomete, e vechny modely jednotky stlejc
z budovy mohou mit jen na jednu neptelskou jed-
notku jako normln.
TOK NA BUDOVY
Nejlepm zpsobem, jak zabt neptelsk vojky
v opevnn pozici, je obvykle tuto pozici zniit. Jednotky
mohou na obsazenou budovu stlet nebo toit zblzka,
jako kdyby to bylo vozidlo. Jednotky uvnit budov
nemohou bt pmo clem toku, ale budou postieny
2"
Vichni Vesmrn marici v jednotce se pohnuli do 2 od pstupovho
msta budovy, take do n me jednotka nastoupit.
stejn jako jednotky uvnit transportnho vozidla, pokud
bude budova pokozen, a mohou tedy utrpt zrann
a/ nebo bt donuceny vystoupit.
Bunkry a baty maj ze vech stran Hodnotu pance 14.
Hodnota pance ostatnch budov se me liit mezi 9 a
13 (nkolik pklad viz tabulka dole). Hri se mus
ped zatkem bitvy domluvit na Hodnot pance
pouvanch budov.
Kdy stlte na budovu, hzejte na zsah a na penetraci
ick zsahy jako stojc vozidla). Budovy povauj vsled-
ky ochromena, znehybnna a zbra zniena jako
pouvat zbran pimontovan na budovu, pak
samozejm funguje vsledek zbra zniena normln).
Znien budovy, ze kterch je vrak (troska), vnmme
stejn jako vrak vozidla, a proto se z nich stv obtn
nebezpen tern. Pokud je k dispozici, mohou hri
msto budovy umstit ruinu. Budovy, kter vybuchnou,
lze nahradit oblast suti nebo krterem.
TABULKA PANC BUDOV
Budova Hodnota pance
Bata nebo bunkr 14
Kamenn palc 13
Mstsk betonov budova 12
Kamenn dm 11
Rouben chata 10
Vlnit plech nebo devn chatr 9

SEKCE PRAVIDEL: Budovy 79

 ablona plamene
Zbran pouvajc ablonu plamene, jako je pla-
menomet, jsou navren na tok na neptele
schovan za obrannmi pozicemi a je mon jimi toit
dokonce i na neptele uvnit budovy.
Pokud je jedna nebo vce steleckch pozic budovy pod
ablonou plamene, dostv jednotka uvnit k6 zsah
od pslun zbran. Samotn budova tak dostane
normln zsah.
Ork zashne jednotku uvnit budovy tak, e vystel do st-
eleck pozice svou burnou.
Pstupov/ steleck pozice
80 SEKCE PRAVIDEL: Budovy
BALKNY A HRADBY
Mnoho budov bylo sestrojeno tak, aby se mohli vojci
rozmstit na stechu a stlet zpoza opevnnch balkn
a hradeb. To umouje stlet vce modelm jednotky,
ale budova je pak nchylnj k pokozen. Pokud se na
hradby umst nkter model z jednotky, me stlet
navc k tm, kter pouvaj steleck pozice. Stle se
pitom pot, jako by byl v budov, take na nj nelze
pmo stlet nebo toit. Pokud se ale stl na budovu,
kter m st obyvatel na stee, pitte k vsledku
hodu na pokozen +1.
Pouvejte pedstavivost!
Nkte hri rdi vyuvaj velmi velk budovy, jako
jsou pevnosti, kter se mohou skldat z v,
hradeb, bunkr, atd., piem ve m rzn
Hodnoty pance. Je mon napklad prost umstit
jednu jednotku dovnit budovy a dal na stechu.
Mete dokonce zkusit vymyslet pravidla pro tok
tryskov pchoty na neptele na ochozech.
Vymlen takovchto dalch pravidel je zbava a
hra pak bude velmi odlin. Hri by se mli ped
bitvou shodnout, jak se budou modely pohybovat
mezi jednotlivmi prvky, a na dalch detailech.
Steleck Mete se dokonce domluvit, aby se jednotliv
pozice
prvky pevnosti potaly jako rzn typy struktur
jedna sekce je napklad ruina, dal neprchodn,
zatmco zbytek se povauje za jednu nebo vce
budov viz nap. protilehl strnka. Stejn jako u
vtiny vc, kter jsme v tto sekci diskutovali, jsou
jedinm omezenm budovy, kter vlastnte, a vae
vlastn pedstavivost.
Ochoz Pklad:
Od pohledu by se tato or chajda mohla
povaovat za chatr z vlnitho plechu.
Pedpokldme ale, e ji or Mekanik
voste a hust nadupal a pivail na jej
rm kousky ukradenho pance.
V souladu s tm jsme budov piadili
Hodnotu pance 12 stejn jako
betonov budov!
Budov jsme piadili kapacitu ticet
dost aby se sem veel velk dav Ork.
Na kad stran budovy jsou kiv vstupn
otvory (rozhodli jsme se vechny potat
jak za pstupov msto, tak steleckou
pozici) a irok stecha umon stlet
spoust dalch Ork.
Pstupov/ steleck pozice
 Pklad:
Tato bata je opevnn a postaven pro vlku,
Antna proto jsme j pidlili Hodnotu pance 14. Je
Ochoz tak odoln, jak to jen jde.
Bata m jen jedin pstupov msto, ale
nkolik steleckch pozic jednu na kad
stran. Protoe jde o velkou strukturu
s nkolika patry, rozhodli jsme se, e se do
baty vejde libovoln velk jednotka.
Na bat je pimontovno nkolik tkch
Tk boltr boltr, ale pedpokldme, e jsou ji tak
(nefunkn) zestrl a zrezivl, e mohou protivnka max-
imln vystrait. Hri se samozejm mohou
domluvit, e se d z tkch boltr stlet.
Podobn jsme se rozhodli antnu na stee
povaovat za ist dekorativn, ale v nkterch
hrch vm me umonit bonus na hod na
rezervy pro stranu, kter budovu okupuje.
Nezapomete, e pokud pouvte tk
boltry a antnu, dostane strana okupuj batu
znanou vhodu a o batu se budou tedy
Steleck svdt zuiv bitvy.
Pstupov pozice
msto

Rozhodli jsme se povaovat opevnn

ochoz jako samostatnou budovu. Vojci
v bunkru dole se mohou nahoru dostat
tak, e strv kolo plhnm po krytm
vnitnm ebku. Modely na ochozu
mohou stlet z raketometu Vichice.

Dohodli jsme se, e je pevnost pstup-

n pouze branou. Ta se pot jako
budova s AV 13 a kapacitou 20. Tyto ve jsem se rozhodli povaovat za
Modely uvnit brny se mohou bhem budovy s AV 14. Protoe jsou pomrn
jednoho kola pohnout do jedn z v mal, piadili jsme jim kapacitu 10 model.
bunkru. Modely v bunkru mohou stlet z tkho
boltru uvnit.

Svahy suti povaujeme za obtn tern.

Tato asn budova je extrmnm pkladem zbavy, kterou si mete s budovami ut. I kdy jsou takov struktury
komplikovan a nejspe budou hrm, ve kterch je pouijete, dominovat, urit na bitvy s nimi nezapomenete!

SEKCE PRAVIDEL: Budovy 81

 RUINY
Tato sekce se zamuje na ruiny na ty, do kterch
mohou hri skuten umstit sv modely. Vt vka a jako obtn ani plon tern nepot. Jednotky si
vce pater u nkterch ruin vyaduj dodaten
vysvtlen nkterch pravidel. Napklad je uiten
osvtlit, jak v tomto prosted funguje koherence jed-
notek a zbran pouvajc ablony plamene a vbuchu.
Tato pravidla se zakldaj na vce a ploe plastovch
mstskch ruiny prodvanch k Warhammeru 40 000.
Budou stejn tak dobe pracovat i pro vae vlastn
ruiny, pokud budou jejich rozmry zhruba stejn.
RUINY: ZKLADY
Vechny ruiny jsou plonm ternem (poskytuj 4+ kryt).
Hri se tak mohou na zatku hry shodnout, e se
budou nkter ruiny navc povaovat za nebezpen
tern, co odpovd nestabilnm strukturm na prahu
zhroucen, ppadn stle hocm. Povaha ruin
samozejm znamen, e mohou bt hranice plonho
ternu lehce nejasn. Nejlepm zpsobem, jak se s tm
vypodat, je ujistit se, e jsou obma hrm hranice
kad ruiny ped bitvou jasn.
Ruiny s podstavcem
Ruiny mohou bt vymodelovan na podstavci
zdobenm sut, zhroucenmi stnami a dalm nepod-
kem. V tom ppad je nejlep uvaovat podstavec ste-
jn jako horn patra jako plon tern (poskytujc 4+
kryt) a jako obtn tern.
Pklad dvoupodlan ruiny na podstavci.
82 SEKCE PRAVIDEL: Budovy
Ruiny bez podstavc
Pokud ruina nestoj na podstavci, pak se spodn patro
samozejm stle mus hzet test na obtn tern,
pokud chtj projt stnami, nebo pokud se krbaj do
vych pater (viz protj strana).
RZN VKY
Pokud jsou v ruinch jednotky, budete muset asto
mit dostely zbran mezi modely na rznch pod-
lach a rzn vysoko. Mte vzdlenost od pod-
stavce k podstavci, midlo me bt v ppad
poteby naklonn. Nkdy nebude kvli poboen
zdi nebo vynvajcmu pili mon (nebo jen
obtn) zmit pesn vzdlenost. Pokud tomu tak
je, je pijateln uinit odhad na zklad vaeho
men.
KOHERENCE JEDNOTEK
Pi pohybu je mon, e se nkter modely z jedn
jednotky rozthnou na dv nebo vce patra ruiny.
Pokud se tak stane, budou modely v koherenci,
dokud je kterkoliv st modelu na spodnm pate do
2 od podstavce modelu na vym. To znamen, e
namte a 2 od hlavy modelu na jednom podla
k podstavci modelu na vym podla a tak dle.
Hri by mli bt pi men u velice malch model,
jako jsou roje, velkorys, protoe jinak by se tyto jed-
notky nemohly vbec rozprostt na vce pater ruiny
(nechte je t, jsou prost mal!).
2"
2"
Vesmrn marici tto ety jsou v koherenci.
POHYB UVNIT RUIN
Jen nkte vojci jsou schopn se krbat do vych
pater ruin. V souladu s tm se do vych pater ruiny
mohou pohnout jen pchota, tryskov pchota a
tryskov motorky, monstra a kredla a to jen pokud
se tam model fyzicky vejde. Ostatn jednotky se mohou
pohybovat jen po pzemnm pate ruin.
3"
Pchota, monstra a kredla
I kdy se v tomto ohledu mohou jednotliv modely
budov liit, pedpokldme, e je kad patro ruiny
vysok 3. Model, kter se ruinou pohybuje pky, tedy
potebuje 3 svho pohybu na cestu o patro v nebo
n. Protoe jsou ruiny obtn tern, znamen to, e na
hod 1 nebo 2 se model vbec neme vertikln
pohnout (ale stle se me pohnout vodorovn po 2"
svm pate). Pokud padne 3, model se me pohnout
bu vodorovn o 3, nebo me pejt o jedno patro Vesmrn marik si na obtn tern hodil 5, take se me
bez dalho vodorovnho pohybu. Pokud padne 4 nebo pohnout o 2 vodorovn a o jedno patro (3).
5, model me jt bu vodorovn a o maximln
hozenou vzdlenost, nebo o jedno patro nahoru/ dol
a o zbvajc 1 nebo 2 vodorovn. Pi hodu 6 se
model me pohnout o dv patra nahoru/dol, pokud
se vbec nepohne vodorovn, nebo se pohnout o jed-
not patro nahoru/dol a o zbvajc 3 vodorovn.

Tryskov pchota a tryskov motorky

Nezapomete, e tryskov pchota a tryskov motorky
pouvaj sv trysky a obtn tern je nezpomaluje, pi
svm pohybu se mohou pohnout pes jakkoliv tern
bez postihu.

Pokud ovem tyto modely skon svj pohyb v obtnm

9"
ternu (jako je ruina!) mus si hodit test na nebezpen
tern. Peiv modely se pak prost polo do 12 od
svho vchozho bodu, klidn i na jin patro ruiny (jak
ukazuje obrzek vpravo).

Zdi, dvee, ebky a mylen stranou

Mli by se vojci umt pohnout skrz zdi, pokud
v nich nejsou dvee? Na tom se muste s protivnkem
prost domluvit. Je naprosto ppustn pedpokldat,
Tryskov motorky usply v hodu na nebezpen tern a
e maj ob strany dostaten zsoby ezk, kyseli-
mohou se tedy pohnout o 12 do ruiny.
novch desintegrtor nebo hol brutality, kterou si
prolmou cestu pes ze tak blhovou, e se jim
postavila do cesty. Normln pravidla pro pohyb
obtnm ternem vm to skuten umouj. Stejn
tak se mete rozhodnout, e modely se z jedn Pevnost je iv vc:
strany zdi na druhou dostanou, jen pokud ji obejdou,
nebo se v n vyskytuje okno, m, dvee nebo jin
velitel je mozek, zdi jsou kosti, senzory jsou jej
ikovn otvor. oi a ui, vojci jej krev, jejich zbran jej psti.
To sam plat o stoupn a klesn po patrech ruiny.
To nm k dv vci:
Je stejn tak dobr pedpoklad, e by se vojci mli Pokud jeden orgn sele, celek ume.
umt vyplhat tch nkolik mlo stop z jednoho patra A pokud celek umr, dn z orgn neme
do druhho, jako zakzat modelm pechzet
z jednoho patra na druh, pokud tam nen dn samotn pet.
ebk. Jen nezapomete, e m detailnj vae Mordin Barr
pravidla pro budovy budou, tm del dobu vm hra
zabere.

SEKCE PRAVIDEL: Budovy 83

 ABLONY PLAMENE
A VBUCHU
Ruiny s vce patry vyaduj jist konvence a vyjasnn,
jak se v nich chovaj zbran pouvajc ablony
plamene a vbuchu, aby hra hladce bela.
ablony vbuchu
Pokud do ruiny stl zbra pouvajc ablonu vbuchu,
ohlaste, na kter patro mte, a pokraujte jako nor-
mln. Pokud se vbuch odchl, me stle zashnout
jen modely na tom pate, kter bylo ohleno jako cl.

Pokud stlte ze zbran pouvajc ablony plamene

nebo vbuchu na modely v ruin, me bt fyzicky
neikovn umstit ablonu pes dan modely. Nejlep
je zmit, kter modely jsou skuten pod ablonou,
pokud podrte ablonu nad celou ruinou a podvte
se skrz n dol jako na obrzku dole.

Metoda umstn ablon nad ruinu vyaduje mezi

hri jist stupe dvry, zvlt pokud brn
mezilehl patra ve vhledu na postien modely.

Nezapomete, e jakmile jste pouili ablonu

plamene nebo vbuchu pro vpoet, kolik model
dostalo zsah, mohou se ztrty odebrat odkudkoliv
v et, vetn model kompletn mimo zorn pole
stelce.

Hr Vesmrnch marik se rozhodl, e m na Vetelce

v pzem, a tak nejsou ti na vych patrech nijak zasaen, i kdy
se nachz pod ablonou.

Je nejjednodu podret ablonu plamene nebo vbuchu nad

ruinou a podvat se dol.

V boji o peit nestoj nikdo stranou.

Kdo nebojuje na na stran,
je nam neptelem
a mus bt rozdrcen. Hr Tauho impria ohlsil, e jeho tank Kladivoun m na Vetelce
Scriptorus Munificantus na prvnm pate. Vstel se odchlil, a i kdy jsou pod ablonou stle
njak modely, dn z nich nen na ohlenm pate, proto
nedostane nikdo zsah.

84 SEKCE PRAVIDEL: Budovy

Nepm stelba
Zbran stlejc nepmo vrhaj munici vysoko do
vzduchu, aby pot jako d smrti dopadla na neptele.
Vhodou tchto nepmo stlejcch zbran je, e s nimi
mete zashnout cl, na kter pmo nevidte.
Nevhodou je, e vybuchnou v okamiku, kdy dopad-
nou na pevn podklad, take se ped nimi mohou voj-
ci skrt hluboko uvnit ruin.

Nepmo stlejc zbran vdy ude na nejvy patro, kter

se nachz pod otvorem uprosted ablony. Zasaen jsou
pouze modely pod ablonou a na tomto pate.

ablona plamene
Pokud se na jednotku v ruin stl zbran pouvajc
ablonu plamene (napklad plamenometem), je mon
zashnout pouze modely pod ablonou na jednom Protoe otvor v ablon zasahuje nejvrchnj patro, je nep-
mou stelbou zasaen jen jedin model.
pate. Me to bt stejn patro, na jakm stoj stelec,
nebo o jedna vy nebo ni. Stelec mus ohlsit, na
kter patro stl ped poloenm ablony.

Vznedlo, tryskov pchota nebo tryskov motorky

mohou stlet ablonou plamene na modely na
ktermkoliv jednom pate ruiny.

RUINY A BOJ ZBLZKA

Jakmile zane boj zblzka, jak ptelsk, tak nep-
telsk modely mohou skonit rozeset po cel
ruin. Kvli jednoduchosti se pouv stejn princip,
jak byl popsn pro koherenci jednotek, i pro
uren, kter modely jsou zapojen do boje. Jinmi
slovy, vzdlenosti mezi modely na rznch pod-
lach se m od hlavy modelu na spodnm pate
k podstavci modelu na vym pate (viz strana 82).

V nkterch ppadech me bt ruina skuten

nestabiln nebo nerovn, nebo me bt na Jako cl plamenometu je ohleno prostedn patro a zsah
njakm pate velmi mlo prostoru, take bude tedy dostanou jen dva Vetelci. Nezapomnejte, e nejvrchnj
nemon pohnout tocmi modely podstavcem do patro nen platnm clem, protoe je pli vysoko.
kontaktu s jednotkou, na kterou si pej toit.
Pokud se to stane, je naprosto pijateln umstit
modely co nejble nepteli, jak je to bezpen
provediteln, vetn pater nad nm nebo pod nm,
A B
pokud protivnkovi jasn ozejmte, kter vae mod-
ely jsou v kontaktu s jeho modely. Zjistili jsme, e je
vhodn je umstit pmo nad nebo pod neptelsk
modely, jako kdyby za neptelem plhali po leen.

Z megapole Hades
neustoupme.
Budeme bojovat do konce.
Komisa Yarrick Vechny modely na obrzku jsou zapojen do boje a mohou
toit, krom model A a B, kter nejsou do 2 od lena sv
jednotky, kter je podstavcem v kontaktu s neptelem.

SEKCE PRAVIDEL: Budovy 85

 ORGANIZACE BITVY
Nyn, kdy znte pravidla pro stelbu a boj va armdy, se podvme, jak
zorganizovat bitvu Warhammeru 40 000, vetn toho, jak si vybrat sly, jak
postavit bojit a jak si vybrat misi na hran.
ORGANIZACE BITVY
1 Domluvit se na bodovm limitu a sestavit armdy
2 Pipravit bojit
3 Vybrat misi
4 Rozmstit sly
5 Zat hru!
DOMLUVEN LIMITU BOD
A VBR SIL
Ve he Warhammer 40 000 mete pout tolik
model, kolik jen mte ve sbrce. Pehled armd
obsaen v Kodexech Warhammeru 40 000 upesuje
vlastnosti a schopnosti kadho typu vojk, uvd
maximln a minimln velikosti kad jednotky a
bodovou hodnotu kadho modelu. m lep je
bojovnk, tm vce bod stoj. Obyejn vojci maj
zkladn bodovou hodnotu, kter se asto zvyuje,
pokud jim pikoupte vybaven nebo lep schopnosti.
Nejoblbenj pstup je hrt Warhammer 40 000 tak,
e si vy i v protivnk sestavte armdy podle pedem
domluvenho bodovho limitu. Limity mezi 1500 a
2000 body na stranu umouj velmi vyrovnanou hru,
kter se d dohrt za nkolik mlo hodin. Hra na 500
bod je stle velmi zbavn, s podtextem stetu
hldek, a normln netrv dle ne hodinu. Vt hry
trvaj mrn dle, mete oekvat, e hra na 3000 Zkladn jednotky reprezentuj nejbnj vojky v dan
bod nebo vt zabere cel den vborn na detiv armd. Neznamen to ale, e jde o chab bojovnky; do
nedle!
Jak se vm postupn rozrstaj armdy a zvldte
pravidla, nepochybn budete hledat pleitosti
dostat na bojit celou vai sbrku model a zahrt
si na vt bodov hodnoty. Neete se hned do
hran bitev na obrovsk bodov limity. Je jednodu
zat s malmi a postupn si osvojovat pravidla, ne
pokouet se nauit vechno najednou. V prvnch
nkolika hrch nepochybn zapomenete na nkter
vci, take je dobr odehrt nkolik malch,
rychlch her, pochytit zklady a pak se pohnout
k vtm hrm.
86 SEKCE PRAVIDEL: Organizace bitvy
Prvn vc, kterou mus hri udlat pi organizovn
bitvy, je rozhodnout se, na jak bodov limit budou
hrt. Mohou se napklad domluvit na he na 1000
bod a v tom ppad mus bt celkov hodnota vech
model v armd kadho hre 1000 bod nebo
men (asto bude o nkolik bod men, ale stle se to
pot jako hra na 1000 bod).
ORGANIZACE ARMDY
Jakmile se hri domluv na bodovm limitu, vyberou
si sly. Nejlep je pouvat pln pehledy armdy,
uveden v pslunch Kodexech pro kadou armdu,
ale zanajc hri mohou pout libovoln modely,
kter maj ve sbrce. Jak se uvd v kadm Kodexu,
veker jednotky, kter mte, spadaj do jedn ze
irokch kategori, kter kaj, jakou roli v armd
hraj. Tyto role normln jsou: Veden (HQ), Zkladn
jednotky (Troops), Elita (Elites), Rychl tok (Fast
attack) a Tk podpora (Heavy support). Obas
me njak Kodex zavst nov kategorie, nebo je
jinak pojmenuje, aby lpe odrely roli v rmci dan
armdy, ale takov vjimky budou jasn vysvtleny
v sekci Pehled armdy danho Kodexu.
Veden
Jednotky Veden mohou ztlesovat hrdinn velitel
nebo straliv monstra. Tyto modely bvaj ve he
nejsilnj, jeliko velitel mvaj obecn vce specilnho
vybaven ne kdokoliv jin. Nejsou nepemoiteln, ale
pro tonou armdu mohou znamenat silnou jednotku
do ela nebo pevn jdro pro obrannou armdu. Kad
armda obsahuje alespo jednu jednotku Veden, kter
j rozkazuje.
Zkladn jednotky (Troops)
tto kategorie spadaj Vesmrn marici i Orkov, oboj
povliv protivnci. Jde o vojky, kte tvo pte armdy,
a kad armda mus obsahovat alespo dv takov
jednotky. Hlavn taktickou lohou tchto jednotek je
upevnit zskan pozice a brnit taktick cle, kter zabraly
specializovanj jednotky armdy.
Elita
Elitn jednotky jsou obyejn siln, ale drah. Jsou to
nejlep vojci, jak m armda k dispozici, ale nikdy
jich nen dost. V nkterch ppadech to budou
specialist, zatmco jindy jde o zkuenj verzi
adovch vojk.
Rychl tok
Jednotky rychlho toku jsou obecn rychlej (a to je
pekvapen!) ne jejich spolubojovnci a jsou misti
v manvrovn. asto maj na starost przkum a ptrn, jindy
sem zase pat ton jednotky spolhajc na rychlost, dky
kter ude na srdce protivnkch sil.
Tk podpora
Jednotky tk podpory jsou doslova velk kanny
armdy. V tto sekci naleznete nejt vybaven a
nejodolnj tvory. Tyto jednotky jsou ale na body velice
drah, take pokud na n budete pehnan spolhat,
protivnk vs zle pesl.
TABULKA ORGANIZACE ARMDY
Minimln a maximln poet tchto typ jednotek
v kad armd je detailn uveden v tabulce
organizace armdy v kadm Kodexu. Na tto strnce
ukazujeme pklad takov tabulky, jakou pouv
vtina armd pro standardn mise (tedy ti mise
vypsan pozdji v tto sekci).
Jedno polko na tabulce vm umouje vzt si jednu
volbu z tto sti pehledu armdy. Tmav polka jsou
povinn. Jak vidte, normln si muste vzt alespo
jednu jednotku Veden a dv ze Zkladnch jednotek.
Tyto povinn poloky zajist, e a si vyberete cokoliv,
bude mt armda reprezentativn jdro pro danou rasu.
Jen zdkakdy jde o nevhodu a mnoho hr asto
vyuv maximln poet poloek ze Zkladnch
jednotek.
Nkdy je mon v rmci jedn poloky na tabulce
organizace armdy zvolit vce ne jednu jednotku. To
bude vdy vysvtleno v pslunm Kodexu, take jej
tte pozorn.
Pidlen transporty
Pidlen transportn vozidla se nachz mimo tabulku
organizace armdy, protoe se pidluj k jednotkm,
pro kter jsou koupen. Pokud se na to nkde odvolv
(napklad u nkterch mis nebo typ rozmstn
jednotek), potaj se pidlen transportn vozidla jako
ze stejn organizan kategorie, jako je jednotka, ke
kter jsou koupen. Napklad Rhino koupen pro
Taktickou etu Vesmrnch marik (Zkladn
jednotka) se pot jako Zkladn jednotka, ale kdyby
bylo koupen pro jednotku Vetern (Elita), bude se
potat jako Elita.
Dal vjimky
Nkolik Kodex obsahuje jednotky, kter, podobn
jako pidlen transporty, nejsou st tabulky
organizace armdy. Me to bt proto, e jsou to
titrn, podprn jednotky, nebo to prost nen st
hlavnch bojovch sil dan rasy. asto je provz
termny jako nadpoetn nebo nedleite a tyto
jednotky se normln nepotaj do potu poloek,
kter si me hr vzt na tabulce organizace armdy.
Maj pravidla, kter jasn kaj, kolik jich hr me do
sv armdy pout.
PKLAD ORGANIZAN TABULKY
ARMDY
Veden Elity
Zkladn
jednotky
Zkladn
jednotky
Rychl tok Tk podpora
POVINN VOLITELN VOLITELN
1 Veden 1 Veden 3 Elity
2 Zkladn 4 Zkladn 3 Rychl tok
jednotky jednotky 3 Tk podpora
Hry na vce armd
Jak se vae sbrka model rozroste, bude nutkn je
pout vechny m dl vt a vt. Nad celkem asi
2500 se tabulka organizace armdy mysln stv
velmi omezujcm faktorem. Tabulka umouje
postavit minimln velikou slu, kter m rozumnou
anci dokonit misi. Na vtm mtku se armda
skld z takovchto sil, z nich kad vykonv
vlastn misi. Pokud chcete hrt obzvlt velkou hru,
pak byste se mli, krom bodovho limitu, tak
domluvit na potu sil. Kad sla bude oddlenou
armdou, pouvajc vlastn tabulku organizace
armdy.
Nestandardn mise
Hri si samozejm mohou vymyslet vlastn mise, kter
se budou liit v potu rozmstnch jednotek,
podmnkch vtzstv, ternu, nebo si dokonce mohou
pidat speciln pravidla mise, kter budou
reprezentovat palebnou pehradu, erupce vulkn,
mimozemsk teleportan zazen nebo cokoliv dalho,
na co byste mohli pomyslet. Mohou se tak
rozhodnout pozmnit tabulku organizace armdy, aby
reprezentovala jin sly, vhodnj pro sv mise. Je
mon zmnit povinn/ voliteln jednotky, snit, zvit
nebo pln odebrat jeden druh jednotek (dn Tk
podpora a dv povinn jednotky Rychlho toku
napklad pedstavuj bleskovou prlomovou slu).
Dal pklady nestandardnch mis naleznete v rznch
doplcch k Warhammeru 40 000.
SEKCE PRAVIDEL: Organizace bitvy 87
 PPRAVA BOJIT
HERN PLOCHA
Standardn mise jsou navren pro velikost hern
plochy 64.Kad hr sed za jednou z dlouhch
stran (jeho vlastn stranou, viz obrzek dole).
Koncept vlastnch stran stolu je dleit, protoe
pokud jednotky ustupuj, ustupuj vdy smrem k
vlastn stran stolu. Pedpokldejme, e to je smr
k jejich operan zkladn. Zbvajc dv strany
hern plochy nazvme krtk okraje stolu a
nenle dn stran viz obrzek dole.
Pokud hrajete hru s velice velkm nebo malm
bodovm limitem, mete zvit zvten nebo
zmenen hern plochy. A je velikost vaeho stolu
jakkoliv, je dleit si zavst uveden rzn strany
stolu.
Hern plocha
Vlastn strana hre A
Krtk strana stolu
Krtk strana stolu
Vlastn strana hre B
USPODN TERNU
Uspodn hezky vymodelovanho, zajmavho bojit
umocn zbavu, kterou mte z hran Warhammeru
40 000. Mnoho hr nasbr nkolik armd, ne
zanou pemlet o monosti investovat do njakho
pknho ternu. To je koda, protoe nov tern na
vaich bojitch pinese sv dech do nejastji hranch
bitev a armd. Adaptovat svou taktiku od boje
v kopcovitch lesech na dobvn budov, ruin a dalch
siln brnnch pozic je jak vzva, tak zbava.
Nejlep je, pokud hri tern umisuj spolen, aby se
zajistilo, e je tern pro oba pijateln. Msto toho
mete podat tet osobu, aby vm vyrovnan
postavila tern. Tetm bnm zpsobem rozmisovn
ternu je, e hr, u kterho se hraje (nebo kter prvn
dorazil do klubu), postav tern a druh hr
automaticky vyhraje hod o to, kdo rozmisuje prvn (viz
mise). Na turnajch bude normln tern pedem
rozmstn organiztory.
88 SEKCE PRAVIDEL: Organizace bitvy
KOLIK TERNU?
Jako obecn pravidlo ve Warhammeru 40 000 plat, e
m vce ternu, tm lep je hern zitek. Pokud
pouvte pli mlo ternu, hry bvaj krtk a nepli
uspokojujc, hr stlejc prvn m pli velkou
vhodu. Pro vyrovnanou hru, pi n maj specialist na
boj zblzka anci dostat se do kontaktu s neptelem,
ani by byli v prvnch kolech rozstleni na kousky,
doporuujeme, aby byla asi tvrtina hernho povrchu
zakryta ternem. Pokud jsou kusy ternu zhruba 12 x
12, pak sta 6 nebo 7 kus, aby splnily
doporuench 25% pro standardn stl 64 (tyto
rozmry jsou samozejm piblin a ternn prvky jako
lesy by nemly bt tvercov, protoe nepravideln
vypadaj mnohem lpe!).
Ve va sbrce ternu by mla bt kombinace rznch
typ. Rovnomrn rozdlen na tern, kter blokuje
linii pohledu a poskytuje kryt (jako jsou lesy a ruiny),
tern, kter poskytuje kryt, ale neblokuje linii pohledu
(jako jsou barikdy, krtery, koviska a nzk su) a
tern, kter kompletn blokuje linii pohledu (jako jsou
kopce, balvany, budovy, atd.) zajist vyrovnanou
taktickou hru. Je dobr budovat svou sbrku ternu
s tmto na pamti, jinak mohou bt hry povliv
nevyven. Tern, kter kompletn blokuje linii
pohledu, je obzvlt dleit. Pokud je ho pli,
budou na dlku stlejc jednotky povliv v nevhod
vzhledem k jednotkm tocm nablzko. Pokud je ho
mlo, hra se zmn na steleck zvody, kde je velice
mlo pohybu nebo taktickch monost.
DEFINICE TERNU
Ne budete pokraovat, mli byste se s protivnkem
shodnout, jak definovat kad kus ternu, kter pouvte
(detaily viz strany 13 a 77). To nezabere vce ne nkolik
minut, ale je dleit tak uinit jet ped zatkem bitvy
jinak to me zpsobit mezi hri zmatky a hdky. Pokud
samozejm hrajete se svm bnm protivnkem na tom
samm ternu jako obvykle, bude stait krtk: Take
jako minule, OK?. Pokud ale hrajete s mn znmm
protivnkem nebo na novm ternu, nezapomete si
vyjasnit nsledujc:
Kter kus ternu je plon tern, obtn tern
nebo nebezpen tern (nebo kombinace)?
Kter kusy ternu jsou neprchodn?
Kter kus ternu jsou ruiny?
Jak hod na zbroj za kryt kter terny dvaj?
Kter budovy jsou neprchodn?
Jak jsou Hodnoty pance, steleck pozice,
pstupov msta a kapacity jednotlivch budov?
PKLADY BOJI
Zkladna v divoin
Bojit napravo je zaloen na klasice
hernho ternu na kopcch a lesch Opevnn bata bude
s nkolika dalmi prvky, kter urit ohniskem
Kopce poskytuj dobrou
Warhammer 40 000 okoen. Hri zuivho boje.
steleckou pozici.
stdav umsovali do ternu prvky
divoiny, a protoe ani jeden jet nev,
kde se bude rozmisovat, oba se sna
zajistit, aby byl tern rovnomrn
rozmstn po celm stole. To znamen,
e kdekoliv jejich sly skon, bude pobl
njak kryt.

Pouit baty vyjasuje, e se jedn o

bojit v 41. tiscilet. Protoe bude mt
kterkoliv strana, kter tuto budovu
zabere, velkou vhodu, hri se
domluvili, e ji umst doprosted bojit
armdy budou muset bojovat, aby si
zskali jej ochranu. Silnice umon
vozidlm rychle pekonat stl, aby mohly
dopravovat pasary nebo pmo soupeit
o cle mise a navc to dod bojiti
sprvn vzhled.
Vozidla se mohou po
Lesy umon vojkm
silnici pohybovat rychleji.
postupovat v krytu.

Vlkou znien osada

Mal ety se mohou ped
neptelskou stelbou
skrt v krterech.
Velk hromady suti
naruuj linii pohledu
pes stl.
V pkladu vlevo postavil jeden hr celou
scenerii a uspodal malou osadu,
rozstlenou a lty vlek obrcenou
v ruiny. Jeho protivnk se pak rozhodne,
zda se bude rozmisovat prvn nebo
druh, m si me vybrat nejvhodnj
smr toku.

Rzn ruiny blokuj vhled model pes

bojit, take nut jednotky manvrovat a
postupovat k nepteli. Modely v hornch
patrech ruin budou mt samozejm
vborn palebn postaven a tyto
struktury budou takticky dleit
zvlt, pokud do nich umstte cle mise.
Hromady suti a barikdy poskytuj
vlenkm kryt, stejn jako krtery. ety,
kter b od jednoho kusu ternu
k druhmu, budou moci zstat kryt ped
neptelskou stelbou.

Barikdy poskytuj
ochranu, zatmco se
Horn patra ruin nabz
vborn steleck
Dnes slu Csai,
vojci pibliuj k nepteli. pozice. ztra me bt mrtv.

SEKCE PRAVIDEL: Organizace bitvy 89

 VBR MISE
Mise kaj, jak se pozn, kter strana zvtzila a diktuj
taktiku, kterou budou muset hri pi he pout. Ti
standardn mise v tto sekci jsou nejbnjm
zpsobem, jak se hraje Warhammer 40 000. Jsou
relativn jednoduch a nevyaduj armdu postavenou
specificky pro jeden styl hry. Se svm protivnkem se
mete na misi bu domluvit, nebo si hodit k6 a
podvat se na tabulku ne:
TABULKA STANDARDNCH MIS
K6 Mise
1-2 Obsadit zem
3-4 Zajistit a kontrolovat
5-6 Anihilace
KONEC HRY
Standardn mise trvaj nhodn poet hernch kol
mezi pti a sedmi. Na konci 5. hernho kola mus hr
hodit kostkou. Na hod 1-2 hra okamit kon, na hod
3+ se hraje 6. kolo. V tom ppad mus hr na konci
6. hernho kola hodit kostkou. Tentokrt hra pokrauje
na hod 4+ a hraje se 7. kolo. Na konci 7. kola hra
automaticky kon.
Ve standardnch misch se ihned, jakmile skon hra a
jet ped vyhodnocenm podmnek vtzstv,
odeberou a potaj se jako znien vechny jednotky,
kter ustupuj.
90 SEKCE PRAVIDEL: Organizace bitvy
VYHLAZEN!
Bez ohledu na podmnky vtzstv, pokud na konci
kterkoliv standardn mise nem neptel na stole dn
zbvajc jednotky, vyhrvte bitvu!
ZABRAJC JEDNOTKY
Pi vojenskm taen to nejsilnj a specializovan
jednotky na taktick cle a zabraj je. Pak smuj k dalmu
cli, napadaj neptele bleskovmi vpady a neporazitelnmi
dery obrnnc. Je kolem adovch pk, et tvocch
hlavn st kad bojov sly, aby se zakopali, udreli vechny
zemn zisky a brnili cle ped protiderem protivnka.
Mylenka zabrajcch jednotek je pro prvn dv standardn
mise zsadn, protoe ty se vyhrvaj kontrolovnm vtho
potu cl mise, ne m pod kontrolou neptel (viz
podmnky vtzstv tchto mis), a to mohou splnit jen
zabrajc jednotky.
Zabrajc jednotky armdy jsou vechny jednotky, kter
pochz z jejch Zkladnch jednotek. Ptomnost dalch
jednotek me zabrnit nepteli kontrolovat cl mise, ale
jen Zkladn jednotky vm umon jej zabrat. Existuje
ovem nkolik vjimek, kdy se Zkladn jednotka
nepot jako zabrajc:
Pokud je to vozidlo.
Pokud m speciln pravidlo Roj.
Pokud m speciln pravidlo kajc, e se nikdy
nepot jako zabrajc jednotka.
Jednotky Zkladn pchoty naloen do transportnho
vozidla mohou kontrolovat cl mise (vzdlenost mte
k trupu vozidla).
OBSADIT ZEM
Bojit je poset oputnm zazenm, zrannmi
druhy, zsobami a dalm pozstatky vlky, kter
potebujete z rznch dvod zskat zpt. Pi
prohledvn bojit muste odrazit neptele a
zajistit co nejvce tchto ivotn dleitch cl,
kolik je mon.
Podmnky vtzstv
Ne se rozhodnou zny rozmstn (viz nsledujc
sekce Rozmstn jednotek), mus hri urit
pozici k3+2 cl mise. Hri si hod kostkou a
vtz umst na stl cl mise (reprezentovan
napklad etonkem, konkrtnm detailem na
kusu ternu, nebo jakkoliv jinak, pokud je to
jasn). Pak uin protihr to sam a hri se
stdaj v urovn pozic cl mise, dokud nen
urena pozice vech. Cle mise nesm bt
ZAJISTIT A KONTROLOVAT
Ob strany se pokou zajmout neptelsk
operan tb nebo jin dleit cl a zrove
ubrnit svj vlastn.
Podmnky vtzstv:
Pot, co se rozhodnou zny rozmstn, ale ped
rozmstnm jednotek (viz nsledujc sekce
Rozmstn jednotek), si hri, ponaje hrem,
kter se rozmisuje prvn, vyberou bod ve sv zn
rozmstn, kam umst cl mise (reprezentovan
napklad etonkem, konkrtnm detailem na kusu
ternu nebo jakkoliv jinak, pokud je to jasn).
Tyto cle se nesm umstit do neprchodnho
ternu nebo do 24 od jinho cle mise.
ANIHILACE
Nkter bitvy se bojuj s jedinm clem najt
neptele, naprosto ho rozdrtit a nedovolit mu
stavt se dle na odpor.
Podmnky vtzstv
Na konci hry dostv kad hr jeden bod za
kadou neptelskou jednotku, kter je pln
znien. Pokud m charakter druinu, je charakter
i jeho jednotka kad za 1 bod.
Hr s nejvym potem bod vyhrv. Pokud
maj hri stejn bod, skonila hra taktickou
remzou.
v neprostupnm ternu, ani do 12 od okraje
stolu nebo od sebe navzjem.
Po umstn cl mise zane rozmstn jednotek
podle pouitho typu rozmstn.
Na konci hry zabrte cl mise, pokud je do 3 od
nj alespo jedna vae zabrajc jednotka a
dn neptelsk (jakkoliv, zabrajc i
nezabrajc). Protoe se mohou jednotliv cle
mise velikost a tvarem liit, je dleit se ped
zatkem bitvy domluvit, odkud pesn se bude
mit vzdlenost.
Hr kontrolujc vce cl mise vyhrv. Pokud hri
kontroluj stejn poet cl, skonila bitva taktickou
remzou.
Po umstn cl mise zane rozmstn jednotek
podle pouitho typu rozmstn.
Na konci hry zabrte cl mise, pokud je do 3 od
nj alespo jedna vae zabrajc jednotka a dn
neptelsk (jakkoliv, zabrajc i nezabrajc).
Protoe se mohou jednotliv cle mise velikost a
tvarem liit, je dleit se ped zatkem bitvy
domluvit, odkud pesn se bude mit vzdlenost.
Hr kontrolujc vce cl mise vyhrv. Pokud
hri kontroluj stejn poet cl, skonila bitva
taktickou remzou.
Ude rychle a nhle. to bez varovn.
Zajisti si vtzstv, ne si neptel vimne
nebezpe.
Nikdy nezapome, vlka se snadno vyhraje,
pokud neptel nev,
e bojuje.
Maxima Lorda generla Solara Macharia
SEKCE PRAVIDEL: Organizace bitvy 91
 ROZMSTN JEDNOTEK
Nkter bitvy se odehrvaj mezi armdami, kter byly na
svch peliv pipravench pozicch ji tdny, zatmco jin
jsou potykami mezi patrolami, kter se vyhrotily do
velkch stet, kam ze sousednch sektor proud kolony
posil. Bu se se svm protihrem mete na typu
rozmstn vaich armd domluvit, nebo si hote k6 a
podvejte se do tabulky:
TABULKA TYP ROZMSTN
K6 Typ rozmstn
1-2 Bojov linie
3-4 Pedn voj
5-6 Vlka za svitu
POZNMKA O UTAJOVN
Aby bylo ve frov, vdy byste mli svho protihre
nechat po he pest si v seznam armdy. V rmci
stejnho ducha vdy protihrovi vyjasnte, kter ety se
vezou v kterm transportnm vozidle. Ped rozmstnm
armd bv ovem dobr se s protihrem domluvit, zda
si hri mohou nebo nemohou pest navzjem seznam
armdy ped a v prbhu bitvy. Nkte hri dvaj
pednost plnmu odhalen (jak je na turnajch
standardem), protoe se chtj vce koncentrovat na
vymanvrovn neptele, ne aby na nj vypustili sv
skryt eso. Jin radji kolem sloen sv armdy
ponechvaj zvoj tajnosti, protoe s blafovnm me bt
hra velmi zajmav. Volba je vae!
SPECILN PRAVIDLA MIS
Vechny standardn bitvy a typy rozmstn pouvaj
nsledujc speciln pravidla mis, jak jsou uveden na
stranch 94 a 95: rezervy a vsadek.
INFILTRTOI A PRZKUMCI
Ve vech tech typech rozmstn je poad shodn. Nejprve
hri rozmst sv sly (krom jednotek ponechanch
v rezervch nebo tch, u kterch se rozhodli pout
speciln pravidlo infiltrace). Pak rozmst sv infiltrtory
(jak se popisuje na stran 75) a nakonec pohnou jednotky
se specilnm pravidlem przkumnci (viz strana 76).
POLOKY S VCE JEDNOTKAMI
Obas Kodexy umouj hri zalenit do armdy
nkolik jednotek za cenu jedn poloky v tabulce
organizace armdy (napklad pidlen transporty,
atd.). Krom toho, e se tyto jednotky kupuj jako
jedin poloka, operuj a potaj se ve vech ohledech
jako samostatn jednotky.
PEBRAT INICIATIVU!
Ve vlce dn pln nepeije kontakt
s neptelem. Ve vech standardnch misch, tsn
ne by ml zat prvn hr sv prvn kolo, se me
protivnk rozhodnout, e se pokus sebrat
ptotivnkovi iniciativu a chytit neptele
nepipravenho. Pokud se tak rozhodne, hod si
kostkou. Na hod 6 dostane prvn kolo on a
okamit zan (a ne, protihr se mu pak
neme pokusit sebrat iniciativu zpt!).

BOJOV LINIE Dlouh strany stolu

V nejtypitjm typu stetu se znesven strany
seskup do bojov formace a postupuj proti sob,
stlejce ze vech zbran.

Stl je rozdlen na dv poloviny imaginrn rou

spojujc stedy krtkch stran. Napklad stl 6x4by
ml dv poloviny 6x2.

Hri si hod kostkou a vtz si vybere, zda bude

zanat, nebo pjde druh. Hr, kter zan, si pak
12" 12"
vybere jednu z dlouhch stran stolu jako svou vlastn.
Pot rozmst celou svou armdu na tuto plku stolu,
piem vechny modely mus bt dle ne 12 od
stedov linie (tuto oblast nazvme jeho znou
rozmstn). Protivnk se potom rozmst do sv
poloviny.

Rozmstte infiltrtory a provete pohyby przkumnk.

Zante hru! A skon rozmisovn, hr, kter si

vybral znu rozmstn, zan hern kolo 1 svm prvn
kolem hre.

92 SEKCE PRAVIDEL: Organizace bitvy

PEDN VOJ tvrtiny stolu
Ob armdy se pokou obklit neptele, ale dojde
ke kontaktu a vypukne boj.

Stl se rozdl na tyi tvrtinky tvoen imaginrnmi,

navzjem kolmmi liniemi kcmi se uprosted stolu.
Napklad stl 6x4by ml tyi tvrtiny 3x2.

Hri si hod kostkou a vtz si vybere, zda bude

zanat, nebo pjde druh. Hr, kter zan, si pak
vybere jednu z dlouhch stran stolu jako svou vlastn.
Pot rozmst celou svou armdu do jedn ze dvou 12"
tvrtin u jeho strany stolu, piem vechny modely
mus bt dle ne 12 od stedu stolu (tuto oblast
nazvme jeho znou rozmstn). Protivnk se
potom rozmst do protilehl tvrtiny.

Rozmstte infiltrtory a provete pohyby

przkumnk.

Zante hru! A skon rozmisovn, hr, kter si

vybral znu rozmstn, zan hern kolo 1 svm
prvnm kolem hre.

VLKA ZA SVITU Plky stolu

Srka hldek perostla do velkho stetnut. Slunce
vychz a z obou stran proud posily.

Stl je rozdlen na dv poloviny.

Hri si hod kostkou a vtz si vybere, zda bude

zanat, nebo pjde druh. Hr, kter zan, si pak
vybere jednu z dlouhch stran stolu jako svou vlastn.
Pot rozmst a dv jednotky z oddlu Zkladn
jednotky a jednu jednotku z Veden na tuto plku
stolu (tuto oblast nazvme jeho znou
rozmstn). Protivnk potom provede to sam do
sv poloviny, piem jeho ti jednotky mus bt dle
ne 18 od neptelskch jednotek.

Zkladn jednotky i Veden, kter mohou infiltrovat,

tak sm uinit, ale pouze pokud bude mt na konci
rozmisovn hr na stole stle jen maximln jednu
jednotku Veden a dv Zkladn jednotky. Nakonec
provedou hri pohyb przkumnk.

Zante hru! A skon rozmisovn, hr, kter si

vybral znu rozmstn, zan hern kolo 1 svm Pklad: Hr A vyhrl hod o vbr a rozmst jednu
prvnm kolem hre.
Vechny jednotky, kter nebyly rozmstny a nejsou
pi rozmisovn umstny do rezerv, mus vstoupit
do hry v Pohybov fzi prvnho kola svho hre, a
to tak, e se pohnou z okraje vlastn strany stolu,
stejn jako jednotky pichzejc z rezerv.
V prvnm hernm kole plat speciln pravidlo mise Boj
v noci.
pchotn jednotku ze Zkladnch jednotek a jedno
monstrum z Veden do sv poloviny stolu. Tak prohls,
e druh pchotn jednotka ze Zkladnch jednotek
vyuije monost Infiltrace. Pak do sv plky stolu rozmst
hr B svou Zkladn jednotku, ji nastoupenou do svho
pidlenho transportu (kter je jeho druhou Zkladn
jednotkou). Pak umst svho nezvislho charaktera
z Veden, kter se pipoj k jednotce nastoupen
v transportu. Nakonec hr A rozmst sv infiltrtory.

SEKCE PRAVIDEL: Organizace bitvy 93

 SPECILN PRAVIDLA MIS
Speciln pravidla rezervy a vsadek, zde uveden, se
pouvaj ve vech standardnch misch. Boj v noci se
pouv u rozmstn typu Vlka za svitu. Hri si
samozejm mohou pidvat dal speciln pravidla,
navrhovat sv vlastn a vytvet si vlastn mise.
REZERVY
Rezervy jsou sly ve stejnm sektoru, jako jsou jednotky
na bojiti, kter je mon pivolat a podpoit s nimi linii
v relativn krtkm ase.
Pprava rezerv
Pi rozmstn armdy si hr me zvolit, e jednu
nebo vce jednotek sv armdy nerozmst a msto toho
je ponech v rezerv. Jednotky v rezerv budou
dostupn v pozdjch kolech hry.
Bhem rozmisovn, pi ohlaovn, kter jednotky
jsou ponechan v rezerv, mus hr protivnkovi jasn
vysvtlit organizaci svch rezerv.
Nejprve mus protivnkovi sdlit, zda se kterkoliv
z nezvislch charakter v rezerv pipojuje
k jednotce, piem v tom ppad se pro n bude
hzet a doraz na stl spolen, nebo zda se nepipoj,
a v tom ppad se pot pro hod na rezervy jako
samostatn jednotka.
Podobn mus hr oznmit, zda nkter
z transportnch vozidel v rezerv veze njakou pchotn
jednotku a/nebo nezvislho charaktera v rezerv.
Pokud ano, pro jednotku a transportn vozidlo se bude
hzet najednou a doraz spolen. Nezapomete, e
pidlen transport me bt umstn (a to i do rezerv)
pouze przdn nebo vezouc jednotku, pro kterou byl
koupen (plus jakkoliv nezvisl charaktery).
Pokud m jednotka speciln pravidlo vsadek nebo
przkumnci, mus hr oznmit protivnkovi pi
rozmisovn, zda jednotka sv speciln pravidlo
vyuije pro vsadek/ obchvat, nebo zda v okamiku,
kdy bude dostupn (viz Pichzen z rezerv), vstoup na
stl ze sv vlastn strany stolu. Toto rozhodnut se ned
pozdji zmnit.
Hod na rezervy
Na zatku kad sv Pohybov fze s vjimkou prvn,
ped pohybem jakkoliv jednotky, si hr mus hodit
kostkou za kadou svou jednotku v rezerv. V zvislosti
na pslunm kole znamen urit vsledek, e
jednotka dorazila. Napklad v prvnm kole nedoraz
dn rezervy, v druhm kole mus hr hodit 4+, aby
jednotka dorazila, a tak dle a do ptho kola, kdy
automaticky doraz vechny zbvajc jednotky (viz
tabulka Rezervy na tto stran).
Jakmile se hodilo pro vechny jednotky, hr si jednu
pichzejc jednotku vybere a umst ji na stl, jak
popeme pozdji. Potom si vybere dal jednotku a
94 SEKCE PRAVIDEL: Organizace bitvy
TABULKA REZERV
Kolo Jednotka doraz na hod:
1 nedoraz
2 4+
3 3+
4 2+
5+ automaticky
umst ji, a tak dle, dokud nejsou vechny pchoz
jednotky na stole. Pak hr pokrauje normlnm
pohybem svch dalch jednotek.
Poznmka: na rezervy muste hzet hned, jak je to
mon, a muste s nimi pijt na stl ihned, jak jsou
dostupn. Nesmte odkldat hod kostkami nebo
nechvat rezervy mimo stl, dokud se nerozhodnete, e
je potebujete!
Pichzen z rezerv
Kdy doraz jednotka z rezerv, mus se na stl pohnout
z vlastnho okraje stolu (pokud neprovd vsadek nebo
obchvat). Pohyb kadho modelu se m od okraje
stolu, jako kdyby byl v pedchozm kole umstn tsn
za okrajem stolu a normln se pohnul. To znamen,
e nen sprvn umstit model na stl tak, e se dotk
okraje, a pak s nm pohnout takto by se pohnul pli
daleko, zvlt v ppad velkch vozidel.
Pokud m jednotka speciln pravidlo, kter ji nut
pohnout se konkrtnm smrem (napklad bsnn)
nebo kter by j mohlo zabrnit v pohybu, toto pravidlo
se ve fzi, kdy jednotka pichz z rezerv, ignoruje.
Nkter vzcn jednotky jsou permanentn nepohybliv.
Pokud nen mon takovou jednotku rozmstit (napklad
v rozmstn Vlka za svitu), nebo se hr rozhodne
dret ji v rezerv, vstoup jednotka do hry vsadkem. To
reprezentuje situaci, kdy jsou nemobiln jednotky do bitvy
sputn na padcch nebo teleportovan.
Obchvat
Pi rozmisovn mohou hri vyhlsit, e jednotky se
specilnmi pravidly przkumnci nebo infiltrtoi
zkus obklit neptele. To znamen, e provd irok
obchvatn manvr, aby udeily na neptele
z neekanho smru. Kdy doraz jednotka provdjc
obchvat na stl, hod si jej hr kostkou: na hod 1-2
pila jednotka z krtkho okraje stolu po hrov lev
ruce, na 3-4 pila zprava, na 5-6 si hr me zvolit,
zda zleva nebo zprava. Modely se pohnou stejn, jak se
uvd u rezerv ve. Nezapomete, e pokud jsou
takov jednotky koupen ze soupisu armdy spolu
s piazenm transportem, mohou provdt obchvat i s
nm, ale pokud tak in, mus se na stl pohnout
nastoupen do svho transportnho vozidla.
VSADEK
Nkter speciln pravidla jednotek jim umouj
vstoupit do hry vykopnm tunel, teleportem, z letadla
nebo njakm jinm mimodnm zpsobem. Pokud si
pejete pout tuto monost vsadku, mus patin v kusu pevn skly! Pokud kterkoliv z model
jednotka zat hru v rezervch (dokonce i kdy hrajete
speciln misi, ve kter se speciln pravidlo rezervy
nepouv). Pro tyto jednotky hote na rezervy, jak se
to uvd v pravidlech pro rezervy, a po pchodu je
umstte nsledovn.
Nejprve polote jeden model z jednotky kamkoliv na
stl do pozice, do kter si pejete, aby jednotka
dorazila, a hote smrovou kostkou. Pokud padne
zsah, model zstane, kde je, ale pokud padne ipka,
posune se model ze zamlen pozice o 2k6 palc ve
smru ipky.
A se vye, kam model dopadne, umst se zbvajc
modely jednotky kolem nj. Modely se mus poloit
podstavcem do kontaktu s prvnm modelem a udlat
kolem nj kruh. Kdy je prvn kruh dokonen, udl se
dal kruh umstnm vech model tak, aby se dotkaly
vnitnho kruhu. Kad kruh by ml obsahovat tolik
model, kolik je mon.
Modely pichzejc vsadkem povauj veker obtn
tern za nebezpen tern.
V Pohybov fzi, kdy pichzej, se tyto jednotky nesm
dle pohnout, krom vstupu z vsadek-provdjcho
transportnho vozidla. Jednoty provdjc vsadek do
ruin budov se umisuj do pzem. Nesm provst
vsadek pmo do transportnho vozidla nebo budovy,
kter se normln pot jako neprchodn tern.
Ve Steleck fzi danho kola tyto jednotky mohou
stlet (nebo bet), ale samozejm se potaj, jako
kdyby se v pedchoz Pohybov fzi pohnuly. Vozidla se
potaj, jako by se pohnula cestovn rychlost.
Ve Fzi boje zblzka tohoto kola ovem tyto jednotky
nemohou toit (dokonce i kdy maj speciln pravidlo
bci), pokud se v jejich specilnch pravidlech
vysloven neuvd, e tak mohou uinit jsou pli jednotky; vlenci si mus bt jist svmi cli, ne spust
zaneprzdnn svm vsadkem.
Nezapomete, e nkter jednotky maj vdy monost
provdt vsadek, zatmco jin mohou takto pijt na
stl jen v misch, pi nich se vysloven pouv
speciln pravidlo vsadek. Vechny standardn mise zde
uvdn samozejm vsadek pouvaj, take se Pokud je vzdlenost mezi stlejc jednotkou a jejm
normln o tento rozdl nemuste starat.
I lovk, kter nic nem,
me stle nabdnout svj ivot.
Nehody pi vsadku
Teleportovn nebo seskok na zaplnn bojit me
bt extrmn nebezpen, protoe jednotka me
skonit i mle od zamlenho cle, nebo dokonce
v jednotce provdjc vsadek nelze umstit, protoe by
pistl mimo stl, v neprchodnm ternu, na vlastnm
modelu nebo na nebo do 1 od neptelskho modelu,
nco se zvrtlo. Hr, ktermu model pat, si mus hodit
na tabulce Nehod a provst vsledek.
TABULKA NEHOD PI VSADKU
K6 Efekt
1 2 Hrozn nehoda! Teleportujc se vojci se
ztratili ve Warpu, vsadke sestelili i s jejich
transportem, nebo se stalo nco podobn
dramatickho. Cel jednotka je znien!
3 4 patn umstn! Byly souadnice lehce
nepesn, nebo ruil neptel navigaci? V
protivnk me umstit jednotku kamkoliv na
stl (krom neprchodnho ternu, ale
vetn obtnho ternu, kter se
samozejm pro vsadke pot jako
nebezpen tern!) v platn formaci
vsadku, ale bez hodu na odchlen.
5 6 Opodn. Kvli mechanick porue nebo
akci neptele se posily zpozd. Jednotka se
vrt zpt do rezerv. Pokud m jednotka
takovou smlu, e si tento vsledek hod
v 5. kole nebo pozdji a hra pak skon,
zatmco je jednotka stle v rezerv, pot se
bohuel jako znien.
BOJ V NOCI
V noci je mnohem t pesn identifikovat neptelsk
palbu, a bvaj opatrnj ne normln. Po zvolen cle,
ale pedtm, ne jednotka vystel, si mus stelci hodit
test, zda svj cl v temnot jasn vid. Hote 2k6 a
vsledek nsobte 3, pak zmte vzdlenost mezi obma
jednotkami (nezapomete, e se vzdlenosti k/od
vozidel m od/k jejich trupu a ne k jejich zbranm).
clem vy ne hozen vsledek, neme jednotka
v tto Steleck fzi vbec stlet, protoe ve tm hled
cl, kter se nikdy neobjev.
Nepm zbran a nepm dlostelba mohou v noci
stle stlet, ale pokud tak uin a nepadne jim zsah,
pidvaj k hozen vzdlenost dalch k6.
SEKCE PRAVIDEL: Organizace bitvy 95
 PEHLED
Na tchto poslednch strnkch najdete statistiky pro vechny typy
vojk ve vech armdch Warhammeru 40 000. I kdy jsou daje
v tto sekci v dob vytitn aktuln, hern systm Warhammeru 40 000
se neustle rozrst a vyvj. Proto tedy v ppad jakhokoliv rozporu
mezi touto sekc a jednotlivmi kodexy maj vdy pednost kodexy. Tak
jsme uvedli pravidla pro vtzn body. Hrm, kte je chtj pouvat,
umon rozhodnout remzy, nebo podrobnji urit, kter strana vce
zdevastovala neptele. Na konci jsou shrnut Pohybov a Steleck fze
a Fze boje zblzka a nejastji pouvan tabulky pro snadn pehled
bhem bitvy.

Vesmr je velk msto a, a se stane cokoliv,

vs to nemine
 VESMRN MARICI
VESMRN MARICI ERN TEMPLI
WS BS S T W I A Ld Sv WS BS S T W I A Ld Sv
Lkrnk 4 4 4 4 1 4 2 9 3+ Kasteln 5 5 4 4 2 5 3 9 3+
ton motorka 4 4 4 4(5) 2 4 2 8 3+ Cenobita 4 3 3 4 1 3 1 8 4+
Kapitn 5 5 4 4 3 5 3 10 3+4+ Csav
Kaplan 4 4 4 4 2 4 2 10 3+4+ ampion 6 4 4 4 2 5 2 10 2+4+
ampin Zasvcenec 4 4 4 4 1 4 1 8 3+
Kapituly 5 4 4 4 1 4 2 9 3+ Marl 5 5 4 4 3 5 3 10 3+
estn str 4 4 4 4 1 4 2 10 2+ Novic 3 3 4 4 1 4 1 7 4+
Knihovnk 5 4 4 4 2 4 2 9 3+
Skaut 4 4 4 4 1 4 1 8 4+ ANDL KRVE
Motoskaut 4 4 4 4(5) 1 4 1 8 4+ WS BS S T W I A Ld Sv
Serant skaut 4 4 4 4 1 4 2 8 4+ Kumpanie smrti 4 4 4 4 1 4 2 9 3+
Servitor 3 3 3 3 1 3 1 8 4+
Vesmrn TEMN ANDL
marik 4 4 4 4 1 4 1 8 3+ WS BS S T W I A Ld Sv
Motork vesmrnch Kaplan 5 5 4 4 2 5 3 9 3+4+
marik 4 4 4 4(5) 1 4 1 8 3+ Pedstaven
Techmarik 4 4 4 4 1 4 1 8 2+ kapituly 5 5 4 4 3 5 3 10 3+4+
Termintor 4 4 4 4 1 4 2 9 2+5+ Kaplan
Veternsk serant4 4 4 4 1 4 2 9 3+ Zpovdnk- 5 5 4 4 3 5 3 10 3+4+
Knihovnk 5 5 4 4 2 5 3 9 3+
Motork
Havranho kdla 4 4 4 4(5) 1 4 1 8 3+
Vetern 4 4 4 4 1 4 2 9 3+

VESMRN VLCI
WS BS S T W I A Ld Sv
Vl str
Bojov vdce 5 5 4 4 2 5 4 9 3+
Krvav spr 3 3 4 4 1 4 1 8 3+
Motork
Krvavch spr 3 3 4 4(5) 1 4 1 8 3+
Fenrisiansk vlk 4 0 4 4 1 4 2 8 6+
ed lovec 4 4 4 4 1 4 1 8 3+
Knz eleza 5 5 4 4 2 5 3 9 2+
Dlouh tesk 4 4 4 4 1 4 1 9 3+
Vdce smeky 4 4 4 4 1 4 1 9 3+
Knz run 5 5 4 4 2 5 4 9 3+
Sluebnk 3 3 4 5 1 1 1 8 5+
Vl str 4 4 4 4 1 4 2 9 3+
Vl pn 5 5 4 4 3 5 4 10 3+
Vl knz 5 5 4 4 2 5 4 10 3+4+
4+
znamen 4+ nezruitelnou zbroj
5+
znamen 5+ nezruitelnou zbroj

98 PEHLED: Vesmrn marici

VOZIDLA
Panc
Pedn Bon Zadn BS
Pistvac kapsle 12 12 12 2
Land Raider 14 14 14 4
Land Raider Kik 14 14 14 4
Leman Russ Extermintor 14 12 10 4
Land Speeder 10 10 10 4
Predtor 13 11 10 4
Razorback 11 11 10 4
Rhino 11 11 10 4
Vindiktor 13 11 10 4
Smr 11 11 10 4

DREADNOUGHTI
Panc
WS BS S Pedn Bon Zadn I A
Dreadnought 4 4 6(10) 12 12 10 4 2
Dreadnought
Furioso 4 4 6(10) 12 12 10 4 2(3)
Ctihodn Dreadnought
Vesmrnch vlk 5 5 6(10) 12 12 10 4 3

ZBRAN
Dostel S AP Typ Dostel S AP Typ
ton kann 24" 6 4 Tk 4, Trhav Multimelta 24" 8 1 Tk 1, Melta
Autokann 48" 7 4 Tk 2 Plasmapistole 12" 7 2 Pistole, Pehv se!
Boltpistole 12" 4 5 Pistole Plasmov puka 24" 7 2 Rychlopaln,
Boltr 24" 4 5 Rychlopaln Pehv se!
Smrtivr 12" 5 6 Tk 1, Plasmakann 36" 7 2 Tk 1, Vbuch,
Velk vbuch Pehv se!
Demolova 24" 10 2 Dlostelba 1, Brokovnice
Velk vbuch Pevn nboj 12" 3 - ton 2
Plamenomet ablona 4 5 ton 1 Zastavova 12" 4 - ton 2
Tk boltr 36" 5 4 Tk 3 Odstelovac puka 36" X 6 Tk 1, Odstelovac,
Tk Zalehnut
plamenomet ablona 5 4 ton 1 ton boltr 24" 4 5 ton 2
Navdn raketa n/a 8 3 Tk 1 Raketomet Tajfun 48" 5 5 Tk 1, Vbuch,
Laskann 48" 9 2 Tk 1 Zdvojen
Melta 12" 8 1 ton 1, Melta Vichice**
Raketomet* Pomsta G12-48" 5 4 Dl. 1/Velk vbuch
Ttiv stela 48" 4 6 Tk 1, Vbuch Kasteln G12-48" n/a n/a Dl. 1/Velk vbuch
Prrazn stela 48" 8 3 Tk 1 Zpaln G12-48" 4 5 Dl. 1/Velk vbuch,
Kasteln ignoruje kryt

PEHLED: Vesmrn marici 99

 IMPERILN GARDA
VOZIDLA Panc
WS BS S T W I A Ld Sv Pedn Bon Zadn BS
Komisa 4 4 3 3 2 4 2 10 5+ Baziliek 12 10 10 3
Odvedenec 2 2 3 3 1 3 1 5 5+ Chimra 12 10 10 3
Gardista 3 3 3 3 1 3 1 7 5+ Demolova 14 13 11 3
Ostlen Pekeln pes 12 12 10 3
vetern 3 4 3 3 1 3 1 8 5+ Leman Russ 14 12 10 3
Serant ostlench
veternc 3 4 3 3 1 3 2 8 5+ Panc
Hrdinn WS BS S Pedn Bon Zadn I A
vy dstojnk 4 4 3 3 3 4 3 9 5+ Sentinel 3 3 5 10 10 10 3 1
Ni dstojnk 3 3 3 3 1 3 2 8 5+
Ogryn 4 3 5 4 3 3 2 8 5+ Zbran Dostel S AP Typ
Ogryn Kamenoleb 4 3 5 4 3 3 3 9 5+ Autokann 48" 7 4 Tk 2
Knz 3 3 3 3 2 4 2 8 Bojov kann 72" 8 3 Dl. 1, Velk vbuch
Ratling 2 4 2 2 1 4 1 6 5+ Boltr 24" 4 5 Rychlopaln
Schvlen Boltpistole 12" 4 5 Pistole
psyker 2 2 3 3 1 3 1 8 5+ Demolova 24" 10 2 Dl. 1, Velk vbuch
Vy dstojnk 4 4 3 3 2 4 3 8 5+ Zemtas 120" 9 3 Dl. 1, Velk vbuch
Veternsk Plamenomet ablona 4 5 ton 1
serant 3 3 3 3 1 3 2 8 5+ Grantomet*
dern pk 3 4 3 3 1 3 1 8 4+ Ttiv stela 24" 3 6 ton 1, Vbuch
Veternsk serant Prrazn stela 24" 6 4 ton 1
dern pchoty 3 4 3 3 1 3 2 8 4+ Tk boltr 36" 5 4 Tk 3
Pidlen Tk plamenomet ablona 5 4 ton 1
Technoknz 3 3 3 3 1 3 1 8 3+ Tk kulomet 36" 4 6 Tk 3
Prrazn laspistol 12" 3 5 Pistole
Prrazn laspuka 24" 3 5 Rychlopaln
Navdn raketa n/a 8 3 Tk 1
Inferno kann** 24" 6 4 Tk 1, ablona
Laserov puka 24" 3 Rychlopaln
Laspistole 12" 3 Pistole
Laskann 48" 9 2 Tk 1
Melta 12" 8 1 ton 1, Melta
Raketomet*
Ttiv stela 48" 4 6 Tk 1, Vbuch
Prrazn stela 48" 8 3 Tk 1
Hmod G48" 4 6 Tk 1, Vbuch
Multilaser 36" 6 6 Tk 3
Multimelta 24" 8 1 Tk 1, Melta
Plasmakann 36" 7 2 Tk 1, Vbuch, Pehv se!
Plasmov puka 24" 7 2 Rychlopaln, Pehv se!
Plasmapistole 12" 7 2 Pistole, Pehv se!
Ogryn Trhaka 12" 4 6 ton 2
Brokovnice 12" 3 ton 2
Odstelovac puka 36" 6 Tk 1, Odstelovac, Zalehnut
ton boltr 24" 4 5 ton 2

* Me stlet bu ttiv nebo prrazn stely/granty.

**Umstte ablonu plamene na cl. Hote na zsah. Pokud zashnete, vechny
modely pod ablonou dostaly zsah. Pokud minete, dostaly zsah na 4+.

100 PEHLED: Imperiln Garda

SLY IMPRIA
AGENTI IMPRIA VOZIDLA (pokraovn) Panc
WS BS S T W I A Ld Sv WS BS S Pedn Bon Zadn I A
Arkoflagelant 4 0 4 5 1 4 1/D6 8 4+ Dreadnought 5 4 6(10) 12 12 10 4 2
Kik 4 3 3 3 1 3 1 8 4+4+ Kajcn kolos 4 2 5(10) 11 11 10 3 D6
Dmonositel 4 4 6 4 4 4 D6 9 4+
Assassin Zbran Dostel S AP Typ
kultu smrti 5 4 4 3 2 5 2 8 5+ ton kann 24" 6 4 Tk 3
Sluha 3 3 3 3 1 3 1 8 6+ Boltr 24" 4 5 Rychlopaln
Imperiln assassin 5 5 4 4 2 5 3 10 4+ Boltpistole 12" 4 5 Pistole
Inkvizitor 4 4 3 3 2 4 2 8 4+ Stela Exorcista 48" 8 1 Tk k6
Lord Inkvizitor 4 4 3 3 3 4 3 10 3+ Plamenomet ablonae 4 5 ton 1
Knz 3 3 3 3 2 4 2 8 Tk boltr 36" 5 4 Tk 3
Vsadk 3 4 3 3 1 3 1 8 4+ Tk plamenomet ablona 5 4 ton 1
Sluha-vlenk 3 4 3 3 1 3 1 8 4+ Prrazn laspistole 12" 3 5 Pistole
Prrazn laspuka 24" 3 5 Rychlopaln
ED RYTI Incinertor ablona 5 4 ton 1; dn
WS BS S T W I A Ld Sv nezr. zbroj nebo kryt
Velmistr 5 5 4 4 3 5 4 10 2+5+ Inferno pistole 6" 8 2 Pistole, Melta
ed ryt 5 4 4 4 1 4 1 8 3+ Laspistole 12" 3 Pistole
Bratr-kapitn 5 4 4 4 1 4 3 10 2+5+ Laskann 48" 9 2 Tk 1
Termintor Melta 12" 8 1 ton 1, Melta
edch ryt 5 4 4 4 1 4 2 10 2+5+ Multilaser 36" 6 6 Tk 3
Justik 5 4 4 4 1 4 2 9 3+ Multimelta 24" 8 1 Tk 1, Melta
4+ 5+
znamen 4+ nezruitelnou zbroj. znamen 5+ nezruitelnou zbroj Jehlov pistole 12" 6 Pistole, Zrauje na 4+
Psykann* 18" 6 4 ton 3;ignoruje
BOJOVN SESTRY *Me se stlet jako nezr.Zbroj
WS BS S T W I A Ld Sv ton nebo 36" 6 4 Tk 3; ignoruje
Bojovn sestra 3 4 3 3 1 3 1 8 3+ tk zbra. nezr.Zbroj
Kanovnice 4 5 3 3 3 4 3 10 3+ Brokovnice 12" 3 ton 2
Celestinka 4 4 3 3 1 4 1 9 3+ ton boltr 24" 4 5 ton 2
Star Kolkov kue 24" 3 5 ton 2; zrauje
celestinka 4 4 3 3 1 4 2 9 3+ psykery na 2+,
Pedstaven 4 4 3 3 1 4(5) 2(3) 10 4+ bez zbroje
Palatinka 4 5 3 3 2 4 2 9 3+
Serafinka 4 4 3 3 1 4 1 9 3+ ORBITLN ZBRAN S AP Poznmky
Star Ttiv bomba 6 4 Dlostelba, Velk vbuch
Serafinka 4 4 3 3 1 4 2 9 3+ der paprskem 10 1 Dlostelba, Velk vbuch
Sestra kajcnice 4 4 3(6) 3 1 3 1 6 4+ Melta torpdo 8 3 Dlostelba, Velk vbuch
Star sestra 3 4 3 3 1 3 2 9 3+ 2k6 na penetraci pance
Psy-out 9 1 Viz Codex:
VOZIDLA Witch Hunters
Panc
Pedn Bon Zadn BS BONUSY NEMESIS PSYCHOZBRAN
Chimra 12 10 10 3 Bonus Energo Psycho
Exorcista 13 11 10 4 Hodnost k sle zbra zbra
Imoltor 11 11 10 4 ed ryt +2 Ne Ne
Land Raider 14 14 14 4 Bratr-kapitn edch ryt +2 Ano Ne
Land Raider Kk 14 14 14 4 Velmistr edch ryt +2 Ano Ano
Rhino 11 11 10 4 Termintor/ Justik edch ryt +2 Ano Ne

PEHLED: Sly Impria 101

 VESMRN MARICI CHAOSU
VOZIDLA PANC
WS BS S T W I A Ld Sv Pedn Bon Zadn BS
Aspirujc Chaosck Land raider 14 14 14 4
ampin 4 4 4 4 1 4 2 10 3+ Chaosck Predtor 13 11 10 4
Aspirujc Chaosck Rhino 11 11 10 4
ernoknnk 4 4 4 4 1 4 2 10 3+4+ Chaosck Vindiktor 13 11 10 4
Berserk 5 4 4 4 1 4 2 9 3+
Berserk Panc
ampion lebek 5 4 4 4 1 4 3 10 3+ WS BS S Pedn Bon Zadn I A
Chaosck Chaosck
motork 4 4 4 4(5) 1 4 1 9 3+ Dreadnought 4 4 6 12 12 10 4 3
Ctidostiv ampin Chaosckch Znesvtitel 3 3 6 12 12 10 3 3
motork 4 4 4 4(5) 1 4 2 10 3+
Lord Chaosu 6 5 4 4 3 5 3 10 3+5+ Zbran Dostel S AP Typ
Vesmrn marik Autokann 48" 7 4 Tk 2
Chaosu 4 4 4 4 1 4 1 9 3+ Bojov kann 72" 8 3 Dl.1, Velk vbuch
Zplozenec Chaosu 3 0 5 5 3 3 D6 10 - Zvukann*
Vyvolen marik Promnliv frekvence 36" 5 4 ton 2, Zalehnut
Chaosu 4 4 4 4 1 4 1 10 3+ Jedin frekvence 48" 8 3 Tk 1, Vbuch,
Zvukomarik 4 4 4 4 1 5 1 9 3+ Zalehnut
ampion Boltpistole 12" 4 5 Pistole
zvukomarik 4 4 4 4 1 5 2 10 3+ Boltr 24" 4 5 Rychlopaln
Oblitertor 4 4 4 4 2 4 2 9 2+5+ Demolova 24" 10 2 Dl.1, Velk vbuch
Moromarik 4 4 4 4(5) 1 3 1 9 3+ Sirna zkzy ablona 5 3 ton 1
ampion Plamenomet ablona 4 5 ton 1
moromarik 4 4 4 4(5) 1 3 2 10 3+ Zkzomet 48" 5 5 Tk 1, Vbuch,
Posednut 4 4 5 4 1 4 2 10 3+5+ Zdvojen
Raptor 4 4 4 4 1 4 1 9 3+ Tk boltr 36" 5 4 Tk 3
ernoknnk 5 5 4 4 3 5 3 10 3+5+ Tk plamenomet ablona 5 4 ton 1
Dmonick princ Laskann 48" 9 2 Tk 1
marik Chaosu 7 5 6 5 4 5 4 10 3+5+ Melta 12" 8 1 ton 1, Melta
Vyvolan Raketomet**
velk dmon 8 0 6 6 4 4 5 10 -4+ Ttiv stela 48" 4 6 Tk 1, Vbuch
Vyvolan Prrazn stela 48" 8 3 Tk 1
mal dmon 4 0 4 4 1 4 2 10 -5+ Plasmakann 36" 7 2 Tk 1, Vbuch,
Termintor 4 4 4 4 1 4 2 10 2+5+ Pehv se!
ampin Plasmapuka 24" 7 2 Rychlopaln, Pehv se!
termintor 4 4 4 4 1 4 3 10 2+5+ Plasmapistole 12" 7 2 Pistole, Pehv se!
Marik Autokann nec 36" 7 4 Tk 2, Zdvojen
Tisce syn 4 4 4 4 1 4 1 9 3+4+ Sonick boltr 24" 4 5 ton 2 nebo
4+
znamen 4+ nezruitelnou zbroj Tk 3***
5+ * Me stlet jedinou nebo promnlivou frekvenc.
znamen 5+ nezruitelnou zbroj
**Me stlet bu ttiv, nebo prrazn stely.
***Me stlet bu jako ton 2 nebo jako Tk 3

Zabjel jsem tisce pro Csae a on mi za to nedal nic, krom

svho proklnajcho mlen. Nyn jeho pisluhovai ebraj o
kad ivot, kter beru, a m bohov mi za to slbili galaxii.
Svane Vulfbad

102
102 PEHLED: Vesmrn marici Chaosu
DMONI CHAOSU
WS BS S T W I A Ld Sv* WS BS S T W I A Ld Sv*
Nurglova stvra 3 0 4 5 2 2 D6 10 5+ Ptra 4 0 3 3 1 6 4 10 5+
Krvodr 5 0 5 5 2 4 3 10 4+5+ Slaaneshova
Krvavec 5 0 4 4 1 4 2 10 5+ stvra 3 0 4 4 2 5 3 10 5+
Krveznivec 10 4 7 6 4 5 5 10 4+3+ Herald Slaaneshe 5 3 3 3 2 7 4 10 5+
Dmonick princ 7 5 5 5 4 5 4 10 5+ Tzeentchv
Dmonetka 4 0 3 3 1 6 3 10 5+ plivec 2 4 4 4 1 3 2 10 4+
Pekeln psi 4 0 4 4 1 4 2 10 5+ Herald Tzeentche 2 4 3 3 2 4 2 10 4+
Frie 3 0 4 4 1 3 2 10 5+ 3+
znamen 3+ nezruitelnou zbroj

Velk neistt 6 4 6 6 5 2 4 10 4+ 4+
znamen 4+ nezruitelnou zbroj

Strce 5+
znamen 5+ nezruitelnou zbroj

tajemstv 8 4 6 6 4 10 6 10 4+

Herald Khorna 6 3 4 4 2 5 3 10 5+ VOZIDLA Panc

Pn zmn 5 5 6 6 4 5 3 10 3+ WS BS S Pedn Bon Zadn I A
Herald Nurgleho 4 3 4 5 2 3 2 10 5+ Drti du 3 3 6(10) 13 13 11 3 4
Nurglingov 2 0 3 3 3 2 3 10 5+
Rov hrza 2 3 3 3 1 3 1 10 4+ Zbran Dostel S AP Typ
Morono 3 0 4 5 1 2 1 10 5+ Tlamokann
Jeivec 3 0 4 4 1 3 1 10 4+ zvracen ablona 6 4 ton 1
jazyk 24" 10 1 ton 1
hlen 36" 8 3 ton 1, Velk vbuch
nec 24" 4 5 ton 6

TYRANIDI
WS BS S T W I A Ld Sv Zbran Dostel S AP Typ
Biovora 3 3 4 4 2 1 1 5 6+ Ostnat krtir 36" S-1 5 ton 1, Velk vbuch,
Vdce lhn 6 3 5 5 3 7 4 10 4+ Zalehnut, Max. Sla 8
Carnifex 3 2 9 6 4 1 2 10 3+ Smrtipliv 24" S+1 5 ton 1, Vbuch,
Gargoyla 3 3 3 3 1 4 1 10 6+ Max. Sla 7
Gaunt 3 3 3 3 1 4 1 5 6+ Pora 18" S-1 ton 2X,
Genolupi 6 0 4 4 1 6 2 10 5+ Max. Sla 6
Tyrant lu 5 3 5 6 4 5 3 10 3+ ervometr 12" S+1 5 ton X, Max. Sla 6
Hormagaunt 4 3 3 3 1 4 2 5 6+ Ostnopst 12" S 5 ton X, Max. Sla 6,
Liktor 6 0 6 4 2 6 3 10 5+ Zdvojen
Hladovec 5 3 4 4 2 5 3 10 5+ Jedokann* 36" S+2 4 Assault X
Hejno trha 3 1 3 3 3 2 3 10 6+ *Maximln Sla = 10. Vozidlm, kter nejsou oteven,
me zpsobit maximln lehk zsahy.
Sprov mina 0 0 1 3 1 1 0 5
S znamen, e je Sla zbran stejn jako sla stlejcho modelu. To je nkdy
Tyrantv strce 5 3 5 6 2 5 3 10 3+ modifikovan slem uvedenm vedle S a/nebo existuje maximln hodnota.
X oznauje, e zbra stl tolikrt, kolik je hodnota tok (A) stlejcho modelu (nkdy
Vlenk 4 2 4 4 2 4 2 10 5+ je vynsoben slem uvedenm vedle X).
Zoantropa 3 3 4 4 2 4 2 10 2+6+ Poznmka: Pokud stl tyranid monstrum ze dvou stejnch zbran, pot se to jako
6+
vstel jednou zdvojenou zbran.
znamen 6+ nezruitelnou zbroj.

REFERENCE: Dmoni Chaosu/Tyranidi 103

 ELDAI
Zbran Dostel S AP Typ
WS BS S T W I A Ld Sv Mstitelova
Autarch 6 6 3 3 3 6 3 10 3+4+ urikenov puka 18" 4 5 ton 2
Avatar 10 5 6 6 4 6 4 10 3+ Ziv kop 36" 8 2 Tk 1,
Temn nec 4 4 3 3 1 5 1 9 3+ Paprskomet
aek smrti 5 4 3 3 1 6 2 9 D-kann* G24" X 2 Tk 1, Vbuch
Ponur mstitel 4 4 3 3 1 5 1 9 4+ Smrtc splta 12" 6 ton 2
Exarch 5 5 3 3 1 6 2 9 3+* Dra dech ablona 5 4 ton 1
Vtec 5 5 3 3 3 5 1 10 Exarchv
Ohniv drak 4 4 3 3 1 5 1 9 4+ Smrtc splta 12" 6 ton 4
Strce 3 3 3 3 1 4 1 8 5+ Ohniv pka 18" 8 1 ton 1, Melta
Strce na Plamenomet ablona 4 5 ton 1
tryskomotorce 3 3 3 3(4) 1 4 1 8 3+ Fzn puka 12" 8 1 ton 1, Melta
Harlekn 5 4 3 3 1 6 2 9 Fzn pistole 6" 8 1 Pistole, Melta
Skuc bn 4 4 3 3 1 5 1 9 4+ Jestb drp 24" 5 5 ton 3
Pn fnix 7 7 4 4 3 7 4 10 2+ Laseromet 24" 3 5 ton 2
Ranger 3 4 3 3 1 4 1 8 5+ Laserov kop 6" 6 4 ton 1, Paprskomet
Stnov videc 5 4 3 3 1 6 2 9 Elda raketomet
Svtc kop 4 4 3 3(4) 1 5 1 9 3+ Prrazn 48" 8 3 Tk 1
toc korpin 4 4 3 3 1 5 1 9 3+ Plasmov 48" 4 4 Tk 1, Vbuch,
Stemhlav Zalehnut
jestb 4 4 3 3 1 5 1 9 4+ Kann prismy* 60" 9 2 Tk 1, Vbuch
Principl 5 4 3 3 1 6 3 10 (zaosten)
arodj 4 4 3 3 1 4 1 8 Kann prismy* 60" 5 4 Tk 1,
Warpov pavouk 4 4 3 3 1 5 1 9 3+ (rozptlen) Velk vbuch
Pzran str 4 4 5 6 1 4 1 10 3+ Pulzn laser 48" 8 2 Tk 2
Pzran pn 4 4 10 8 3 4 2 10 3+ Dlouh puka 36" X 6 Tk 1, Odstelovac,
4+
znamen 4+ nezruitelnou zbroj. Ranger* Zalehnut
encv raketomet 48" 5 3 Tk 2
VOZIDLA Panc Rozptylov laser 36" 6 6 Tk 4
Pedn Bon Zadn BS Zpvajc kop* 12" X 6 ton 1
Sokol 12 12 10 3 Tkadlec stn G48" 6 Tk 1, Vbuch
Ohniv prisma 12 12 10 4 Kiivec 24" 6 5 ton 3, Zalehnut
Zmije 10 10 10 3 urikenov kann 24" 6 5 ton 3
Vlnov had 2 12 10 3 urikenov puka 12" 4 5 ton 2
urikenov pistole 12" 4 5 Pistole
Panc Puka snovaka 18" 6 1 ton 1, Zalehnut
WS BS S Pedn Bon Zadn I A Hvzdn kop 6" 8 4 ton 1, Paprskomet
Vlen kredlo 3 3 5 10 10 10 4 2 Hvzdn kann 36" 6 2 Tk 2
Slunen puka 24" 3 5 ton 6, Zalehnut
Raketomet Boue G36" 4 3 Tk 2, Vbuch
Triskele 12" 3 2 ton 3
Vibrokann* 36" 4 Tk 1, Zalehnut
"Neptej se Eldara na otzku, Pzran kann* 12" X 2 ton 1
nebo ti d hroziv odpovdi, z nich vechny * Tyto zbran maj dal pravidla. Viz sekce Elda vybaven.
budou pravdiv a vechny t vyds." ** Me stlet bu prraznou, nebo plasmovou stelu.
Inkvizitor Czevak

104 PEHLED: Eldai

TEMN ELDAI
VOZIDLA
WS BS S T W I A Ld Sv Panc
Archon 6 6 3 3 3 7 3 9 5+ Pedn Bon Zadn BS
Pn elem 4 4 3 3 1 6 1 8 6+ Njezdnk 10 10 10 4
Drakon 5 5 3 3 2 6 2 9 5+ Plenitel 11 11 10 4
Groteska 4 0 4 3 2 3 2 5 n/a
Homunkuluss 4 4 3 4 2 4 2 8 5+ ZBRAN
Hellion 4 4 3 3 1 6 1 8 5+ Dostel S AP Typ
Hellion Sukuba 4 4 3 3 1 6 2 8 5+ Energetick puka 12" 8 2 ton 1, Paprskomet
Pn Inkub 5 4 3 3 1 6 2 9 3+ Temn kop 36" 8 2 Tk 1, Paprskomet
Inkuba 5 4 3 3 1 5 1 8 3+ Destruktor ablona 4 D6 ton 1
Mandrak 4 4 3 3 1 5 1 8 5+ Disintegrtor*
nec 4 4 4 4 1 6 1 8 4+ Maximln 36" 7 2 Tk 1,Vbuch
Sukuba enc 4 4 4 4 1 6 2 8 4+ Udrovan 24" 4 3 Tk 3
Metla 4 4 3 3 1 5 1 8 5+ eza 12" 6 ton 1, Vbuch
Sybarita 4 4 3 3 1 5 2 8 5+ Stepinov kann 24" 4 5 ton 4
Talos 5 3 7 7 3 4 D6 n/a 3+ Stepinov pistole 12" 3 5 Pistole
Vlenk 4 4 3 3 1 5 1 8 5+ Stepinov puka 24" 3 5 Rychlopaln
Warpov stvra 4 0 4 3 1 5 3 3 6+ ihadlo** 12" n/a 6 ton 1,
Wych 4 4 3 3 1 6 1 8 6+ Zrauje na 2+
Archit Wych 6 6 3 3 3 8 3 9 6+ Terrorfex*** 12" n/a n/a ton 1, Vbuch
Dracit Wych 5 5 3 3 2 7 2 9 6+ Talosovo ihadlo 24" 4 5 ton 6
Sukuba Wych 4 4 3 3 1 6 2 8 6+ * Me stlet bu na maximln, nebo udrovan vkon.
**Pokud cl zeme, polote pes nj ablonu vbuchu. S = T cle; AP = Zbroj cle.
*** Hzejte jen na zsah. Pokud je 1+ model zasaeno,
mus si jednotka hodit na Zalehnut.
modifiktor -1, pokud je pod polovinm stavem;
modifiktor -1, pokud je zasaen vce ne jeden model;

PEHLED: Temn Eldai 105

 ORKOV
ZBRAN
WS BS S T W I A Ld Sv Dostel S AP Typ
Tvrd hoi 4 2 3 4 1 2 2 7 4+ Velk bouchaka 36" 5 5 ton 3
Velkej Mek 4 2 4 4 2 3 3 8 6+ Bumzbra 36" 8 3 Dlostelba 1,
Burnaboj 4 2 3 4 1 2 2 7 6+ Velk vbucht
Smroptra 4 2 3 4(5) 2 2 2 7 4+ Burna ablona 4 5 ton 1
Blejskav hoi 4 2 4 4 2 3 3 7 4+ Smrokvr 48" 7 4 Tk k3
Gretchin 2 3 2 2 1 2 1 5 - Grot trombn 12" 3 ton 1
Komando 4 2 3 4 1 3 2 7 6+ Grotzooka 18" 6 5 Tk 2, Vbuch
Rabova 4 2 3 4 1 2 2 7 6+ Kann*
Megarriztograt 4 2 4 4 3 2 3 7 2+ Ttiv 36" 4 5 Tk1, Vbuch
Mek 4 2 3 4 1 2 2 7 6+ Vostr 36" 8 3 Tk 1
Arriztograt 4 2 4 4 2 3 3 7 6+ Zabijckej kann 24" 7 3 Dlostelba 1,
Ork 4 2 3 4 1 2 2 7 6+ Velk vbuch
Felar 4 2 4 4 2 3 3 7 6+ Vytunn 24" 8 2 Tk1,
Honk 4 2 4 4 2 3 3 7 6+ mega stleka Pehv se!
Tryskork 4 2 3 4 1 2 2 7 6+ Katapult G48" 5 5 Tk 1, Vbuch
Protitank 4 2 3 4 1 2 2 7 6+ Rakek 24" 8 3 ton 1
Motork* 4 2 3 4(5) 1 2 2 7 6+ Ta vc 60" 2D6 2 Dlostelba, Tk 1,
Velkej f 5 2 5 5 3 4 4 9 6+ co telyportuje Velk vbuch
aman 4 2 4 4 2 3 3 7 6+ Bouchaka 18" 4 6 ton 2
Ohometka ablona 5 4 ton 1
VOZIDLA Kvr 12" 4 6 Pistole
Panc Zzapa** 36" 2D6 2 Tk 1
Pedn Bon Zadn BS * Podrobnosti viz Codex: Orks.
** Podrobnosti viz Codex: Orks. Zzapa si nehz na zsah
Bojov vagn 14 12 10 2
Ukoistnej vagn 11 11 10 2
Nklak 10 10 10 2 "J sem ruka Gorka a Morka.
Vlen bugina/psk/Ohometka 10 10 10 2
Voni m poslali, abych vyhecoval ogary, a dupou a zabjej,
Panc p ogai zapomnli, vod eho tu sou.
WS BS S Pedn Bon Zadn I A Rozplim Waaagh a do celejch svt vyplim vzorek m podrky.
Smrckej Dredy 4 2 5(10) 12 12 10 2 3 Ghazghkull Mag Uruk Thraka
Konzerva 2 3 5(10) 11 11 10 2 2

106 PEHLED: Orkov

TAU EMPIRE
VOZIDLA Panc
WS BS S T W I A Ld Sv Pedn Bon Zadn BS
Shasui Transportr Mosk as 12 11 10 3
Bitevnch oblek 2 3 5 4 2 2 2 8 2+ Bitevnk Kladivoun 13 12 10 3(4)
Shasvre Lehk vznedlo Piraa 11 10 10 3
Bitevnch oblek 3 3 5 4 2 3 2 8 2+ Obrann bitevnk Rejnok 13 12 10 3
Crisis Shasel 3 4 5 4 3 3 3 9 3+
Crisis Shaso 4 5 5 4 4 3 4 10 3+ ZBRAN
Crisis Shasui 2 3 5 4 2 2 2 8 3+ Dostel S AP Typ
Crisis Shasvre 3 3 4 3 1 3 2 8 3+ Dvkov kann 18" 5 5 ton 3
Ethereal 4 3 3 3 2 3 3 10 Plamenomet ablona 4 5 ton 1
Shasla Vlenk Fzn puka 12" 8 1 ton 1, Melta
kasty ohn 2 3 3 3 1 2 1 7 4+ Iontov dlo 60" 7 3 Tk 3
Shasui Vlenk Kroot kulomet 48" 7 4 Rychlopaln
kasty ohn 2 3 3 3 1 2 2 8 4+ Kroot puka* 24" 4 6 Rychlopaln
Steleck drna 2 2 3 3 1 4 1 7* 4+ Zamova* 36" n/a n/a Tk 1
Kroot 4 3 4 3 1 3 1 7 /6 Raketov kontejner 36" 7 4 ton 2
Kroot oha 4 0 4 3 1 5 2 7 /6 Plasmov puka 24" 6 2 Rychlopaln
Jezdec Pulsn puka 30" 5 5 Rychlopaln
na Krootoxu 4 3 6 3 3 3 3 7 /6 Pulsn karabina 18" 5 5 ton 1, Zalehnut
Znakovac drna 2 2(3) 3 3 1 4 1 n/a 4+ Pulsn pistolel 12" 5 5 Pistole
Mavec 4 3 4 3 3 3 3 8 6 Akceleran dlo
Obrann drna 2 2 3 ** 1 4 1 n/a **/4+ (pevn stela) 72" 10 1 Tk 1
Odstelovac drna 2 2(3) 3 3 1 4 1 7 4+ Akceleran dlo 72" 6 4 Tk 1, Velk vbuch
Pozorovatel 2 3(4) 3 3 1 2 1 8 4+ (submunice) jen na Kladivounovi
Maskovac Shasui 2 3 4 3 1 2 2 8 3+ Akceleran puka 36" 6 3 Tk 1, Zalehnut
Maskovac Shasvre 3 3 4 3 1 3 2 8 3+ Stela-ptra* Neomezen 8 3 Tk 1
Vdce kdlar 3 3 3 4 1 5 1 9 5+ Inteligentn
Vespid raketov systm* 24" 5 5 Tk 4
Ostnokdlatec 3 3 3 4 1 5 1 6 5+ Vespid
*Morlka Steleckch drn se pot, jen pokud operuj v nezvislch skvadronch. neutronov puka 12" 5 3 ton 1
**Obrann drny maj Odolnost a zbroj shodnou jako model, kter doprovz. Navc
* Tyto zbran maj dal pravidla.
maj 4+ Nezruitelnou zbroj..
Viz Vybaven a vylepen tauch vozidel v Codex: Tau

PEHLED: e Tau 107

 NEKRONI
VOZIDLA Panc
WS BS S T W I A Ld Sv Pedn Bon Zadn BS
Odenci 4 4 4 4 1 4 2 10 3+ Monolit 14 14 14 4
Nekron niitel 4 4 4 5 1 2 1 10 3+
Nekron ZBRAN
nesmrteln 4 4 4 5 1 2 1 10 3+ Dostel S AP Typ
Nekron Lord 4 4 5 5 3 4 3 10 3+ Gaussova puka 24" 5 4 ton 2, Gauss
Nekron vlenk 4 4 4 4 1 2 1 10 3+ Gaussv kann 36" 6 4 Tk 3, Gauss
Nekron pzrak 4 4 6 4 1 6 3 10 3+ Gaussv drsa 24" 4 5 Rychlopaln, Gauss
Parih 4 4 5 5 1 3 1 10 3+ Gaussv 12" 5 4 Tk k6 za jednotku
Roj skarab 2 0 3 3 3 2 3 10 5+ energetick oblouk do 12, Gauss
erono 6 4 10 8 5 4 5 10 4+ Tk
Lh 5 3 9 8 5 5 4 10 4+ Gaussv kann 36" 9 2 Tk 1
Kryptov pavouci 2 2 6 6 2 2 3 10 3+ sticov bi 24" 9 3 Dlosteleck 1,
4+
znamen 4+ nezruitelnou zbroj Velk vbuch
3+
znamen 3+ nezruitelnou zbroj Svteln hl 12" 5 3 ton 3

VTZN BODY
Nkdy mise skon remzou, a se jedn o cle
mise, body za zabit nebo dal podmnky
vtzstv ve vaich vlastnch misch. I kdy je
vtina hr spokojen s tm, e potkali
rovnocennho protivnka, obas se vyskytne
soutiv hr, kter chce mt nstroj na
rozhodovn remz a vdt, kter strana tsn
vyhrla. Mon jste tak nepteli zpsobili
takov ztrty, e byste chtli zskat alespo
morln vtzstv!
Tato pravidla mohou bt uiten i na turnajch, kde
potebuj organiztoi jemnji rozliit vsledky hr a
kde jsou tedy poteba detailnj mtka vtzstv.
Pokrvaj ty situace, kdy se hri shodli na potn
Vtznch bod (VP). VP zskvte za pokozovn
neptelskch jednotek, a to nsledovn:
Jednotky na polovinm stavu
Na konci hry se pot kad peiv neptelsk
jednotka, kter ztratila polovinu svho pvodnho potu
model nebo vce, za poet VP rovn polovin jej
bodov hodnoty (vetn ceny dodatenho vybaven,
vylepen vozidel, atd.), zaokrouhleno dol. Pokud
jednotka zan hru jako jedin model (nezvisl
charaktei, monstra, atd.), pot se za VP rovn polovin
poizovacch bod, pokud ztratila polovinu nebo vce
ze ivot ve svm profilu. V ppad vozidel se potaj za
VP rovn polovin poizovacch bod, pokud na konci hry
trp nkterm z vsledk Pokozeno.
Napklad eta Vesmrnch marik zaala hru v potu
10 model (stla 190 bod) a hru skon jen s pti
poslednmi modely. Takov eta se nepteli pot za
95 bod.

Znien jednotky Morln vtzstv?

Na konci hry se pot kad zcela znien neptelsk Vichni hri setou vechny VP, kter zskali za znien
jednotka za VP rovnajc se jej bodov hodnot (vetn neptelskch jednotek, pak se vsledky porovnaj a ur
ceny dodatenho vybaven, vylepen vozidel, atd.). se jejich rozdl. Pokud je rozdl ve VP men ne 10%
Jednotky, kter na konci hry ustupuj nebo se na bojiti hernho bodovho limitu (tedy nap. 150 VP v bitv na
nenachzej, se potaj jako znien. 1500), znamen to, e jste vyrovnan. Vt rozdl by
znamenal, e jedna strana vn ochromila neptelskou
Napklad Land Raider za 260 bod se pot za 260 VP, slu, i kdy se j nepodailo splnit cl mise, a e se hr
pokud se ho nepteli do konce hry poda zniit. me alespo na protivnka vychloubat.

108 PEHLED: Nekroni/Vtzn body

RYCHL PEHLED
POAD KOLA OBTN TERN VLIV NA POHYB
1 Pohybov fze Typ Zpomalen Je nutn test
2 Steleck fze Jednotky obtnm ternem? na nebezpen tern?
3 Fze boje zblzka Pchota Ano Ne*
Motorky Ne Ano
Tryskov motorky Ne Jen pokud zan/kon v ternu
Monstra Ano Ne
POSTUP PI STELB Tryskov pchota Ne Jen pokud zan/kon v ternu
1 Vyberte si jednu vai jednotku, Artilerie Ano Ne pro posdku, Ano pro modely zbran
ovte linii pohledu a vyberte pro Stvry a kavalerie Ano Ne*
ni cl. Vozidla kredla Ano Ne*
2 Ovte vzdlenost. Vozidla vznedla Ne Jen pokud zan/kon v ternu
3 Hote na zsah. Vozidla ostatn Ne Ano
4 Hote na zrann. *pokud se tern zrove nepot jako nebezpen
5 Hote na zbroj.
6 Odeberte ztrty..

TABULKA REZERV EEN BOJE ZBLZKA

FZE BOJE ZBLZKA
1 Pohnte tocmi modely
2 Reakce obrnc
3 Vyete boj
HOD NA ZSAH (STELBA)
Stelcova BS 1 2 3 4 5
Hod potebn na zsah 6 5 4 3 2
Hody na Paniku
Jednotka si hz na Paniku:
Pokud ztrat v jedn fzi (fze boje
zblzka se nepot) 25% a vce
len hzejte na konci fze.
Pokud neptelsk tank provede
Njezd na jednotku hote
jednou, jakmile se tank dostane
do kontaktu.
Pokud je poraen v boji zblzka ve
Fzi boje zblzka hote po
stanoven vsledku boje. Morlka
jednotky se modifikuje o -1 za
kad bod, o kter strana
prohrla.
Kolo Jednotka pijde na
1 nepijde
2 4+
3 3+
4 2+
5+ Automaticky
TABULKA KRYT
Typ krytu
Ostnat drt, drtn plot
Vysok trva, pole, kee,
ploty, iv ploty
Jednotky (ptelsk i neptelsk),
zkopy, palebn pozice,
protitankov ztarasy, pytle
s pskem, barikdy, trmy, trubky,
bedny, sudy, hebeny kopc,
lesy, dungle, vraky, krtery,
su, skly, ruiny, zdi,
budovy, vraky vozidel
Opevnn
1 Vyberte si boj zblzka
2 Vybojujte jej. Zapojen modely si
hz na zsah a na zrann
v poad podle Iniciativy. Protivnci
si ppadn hz na zbroj.
3 Urete vsledek boje. Sette
zpsoben zrann. Strana, kter
zpsobila nejvce zrann v boji, je
vtz.
4 Poraen si hz na Paniku, pi
Hod nespchu mus ustoupit. Pokud
poraen uspje, rovnou pejdte
6+ k dosunut.
5 Pronsledovn, stupy a
Konsolidace. Jednotky ustupujc
5+ z boje si mus hodit, zda se jim
poda se spn odpoutat, jinak
jsou znien. Vtz pak konsoliduje
svou pozici.
6 Dosunut. Pokud jsou jednotky
stle zapojen v boji, pak se
nezapojen modely pohnou o 6
k nepteli, aby pt kolo
pokraovaly v boji.
4+ 7 Vyberte si dal boj a opakujte
postup, dokud nejsou vechny
3+ boje vyeen.

PEHLED: Rychl pehled 109

 TABULKA HOD NA ZSAH (v boji) TABULKA HOD NA ZRANN
Protivnkova Dovednost boje Odolnost
tonkova Dovednost boje

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
1 4+ 4+ 5+ 5+ 5+ 5+ 5+ 5+ 5+ 5+ 1 4+ 5+ 6+ 6+ N N N N N N
2 3+ 4+ 4+ 4+ 5+ 5+ 5+ 5+ 5+ 5+ 2 3+ 4+ 5+ 6+ 6+ N N N N N
3 3+ 3+ 4+ 4+ 4+ 4+ 5+ 5+ 5+ 5+ 3 2+ 3+ 4+ 5+ 6+ 6+ N N N N
4 3+ 3+ 3+ 4+ 4+ 4+ 4+ 4+ 5+ 5+ 4 2+ 2+ 3+ 4+ 5+ 6+ 6+ N N N
5 3+ 3+ 3+ 3+ 4+ 4+ 4+ 4+ 4+ 4+ 5 2+ 2+ 2+ 3+ 4+ 5+ 6+ 6+ N N

Sla
6 3+ 3+ 3+ 3+ 3+ 4+ 4+ 4+ 4+ 4+ 6 2+ 2+ 2+ 2+ 3+ 4+ 5+ 6+ 6+ N
7 3+ 3+ 3+ 3+ 3+ 3+ 4+ 4+ 4+ 4+ 7 2+ 2+ 2+ 2+ 2+ 3+ 4+ 5+ 6+ 6+
8 3+ 3+ 3+ 3+ 3+ 3+ 3+ 4+ 4+ 4+ 8 2+ 2+ 2+ 2+ 2+ 2+ 3+ 4+ 5+ 6+
9 3+ 3+ 3+ 3+ 3+ 3+ 3+ 3+ 4+ 4+ 9 2+ 2+ 2+ 2+ 2+ 2+ 2+ 3+ 4+ 5+
10 3+ 3+ 3+ 3+ 3+ 3+ 3+ 3+ 3+ 4+ 10 2+ 2+ 2+ 2+ 2+ 2+ 2+ 2+ 3+ 4+

SHRNUT TYP ZBRAN

(neplat pro vozidla)
Typ zbran Pohyb a stelba Stelba a tok do boje zblzka
Pistole Me se pohnout a jednou vystelit Me jednou vystelit ve Steleck fzi a pak toit do boje na
tu samou neptelskou jednotku ve Fzi boje zblzka. Pot se
jako dal zbra pro boj zblzka.
Rychlopaln Stl dvakrt do 12, nebo se Jednotka nesm toit do boje, pokud touto zbran stlela ve
nehbe a stl jednou a do Steleck fzi (pokud nek speciln pravidlo jinak).
maximlnho dostelu zbran.
ton Stl a hbe se normln Me stlet ve Steleck fzi a pak ve Fzi boje zblzka toit na
tu samou jednotku.
Tk Neme se hbat a stlet Jednotka nesm toit do boje, pokud touto zbran stlela ve
Steleck fzi (pokud nek speciln pravidlo jinak).

TABULKA NEHOD PI VSADKU

TABULKA POKOZEN VOZIDLA K6 Efekt
K6 Vsledek Modifiktory 12 Hrozn nehoda! Jednotka je znien!
1 Posdka otesena Lehk zsah -2 34 patn umstn! V protivnk me umstit jednotku
2 Posdka ochromena Zsah zbran s AP- -1 kamkoliv na stl (vetn obtnho ternu, kter se
3 Pokozeno - zbra zniena Zsah zbran s AP1 +1 samozejm pro vsadke pot jako nebezpen tern!),
4 Pokozeno - znehybnno Cl je oteven +1 v platn formaci vsadku, ale bez hodu na odchlen.
5 Znieno vrak 56 Opodn. Jednotka se vrt zpt do rezerv. Pokud m
6 Znieno vbuch! jednotka takovou smlu, e si tento vsledek hod v 5. kole
nebo pozdji a hra pak skon, zatmco je jednotka stle
v rezerv, pot se jako znien.

TABULKA SHRNUT POHYBU A STELBY VOZIDEL

Stacionrn Bojov rychlost Cestovn rychlost Pln vkon
Vechna Vechny zbran 1 zbra * dn zbra N/A
(krom rychlch a kredel)
Fast Vechny zbran Vechny zbran 1 zbra * dn zbra
Walker Vechny zbran Vechny zbran N/A N/A

* plus vechny defenzivn zbran

110 PEHLED: Rychl pehled

REJSTK
Artilerie, 55 Charaktei, 47 Odstelovac zbran, 31
Ohlen tok, 33
Balistika (BS), 6 Infiltrace, 75 Okamit smrt, 26
Balistika 6 a lep, 18 Iniciativa (I), 6 Organizace armdy, 86
Bh, 16 Organizace bitvy, 86
Bsnn, 50 Jednotky, 3 Oteven vozidla, 70
Beze strachu, 75 Jetpacky, 52 Oteven transporty, 70
Bci, 75 Jt k zemi, 24 Otrven zbran, 8
Bleskospry, 42
Bodov limit, 86 Kavalerie, 54 Panika, 43, 63
Boj v noci, 95 Koherence jednotek, 12, 82 len hrdinstv!, 43
Bojit, pprava, 88 Kolo, 9 Modifiktory, 43
Bojov linie, 92 Hern kolo, 9 Testy na Paniku, 39, 43
Budovy, 77, 78 Kolo hre, 9 Panika pi stupu, 46
toky, 85 Kolo hre, 9 Vozidla a Panika, 63
toen na budovy, 79 Konec hry, 90 Paprskomet, 32
Tabulka panc budov, 79 Konsolidace, 40 Penetrace pance, 60
Definice, 77 Kostky, 2 Pistole, 29
Stelba z budov, 79 Kredla, 72 Plon tern, 13
Jednotky v budovch, 79 Najdn na kredla, 73 Podstavce, 3
Balkny a hradby, 80 Skvadrony kredel, 73 Pohyb skrz kryt, 75
Kryt, 21, 62 Pohybov fze, 11
aroost, 42 Tabulka kryt, 21 Rzn dlky pohybu v rmci jednotky, 11
Hod na kryt, 21 Modely v cest, 11
Dlostelba, 29, 58 Vozidla a kryt, 62 Dlka pohybu, 11
Dosunut, 40 Vraky jako kryt, 62 Pohyb a boj zblzka, 11
Dovedn jezdci, 76 Pohyb ped obtn tern, 14
Dovednost boje (WS), 6 Linie pohledu, 16 Pohyb vozidel, 57
Dreadnought zbran Lovci tank, 76 Pomal a odhodlan, 76
pro boj z blzka, 73 Preferovan neptel, 42
Druiny, 94 Maskovn, 76 Profily, 75
Dmovnice, 62 Maximln dostel, 27 Pronsledovn, 40
Melta, 32 Protitok, 74
Energopsti, 42 Men vzdlenost, 3, 56 Prrazn zbran, 20
Energozbran, 42 Mise, vbr, 90 Prraznost (Ap), 27
Fze boje zblzka, 33 Modely, 3 Przkumnci, 76
Shrnut fze boje zblzka, 33 Modely s vce ivoty, 26 Pebrat iniciativu!, 92
Vsledek boje, 41 Modely v cest, 21 Pedn voj, 93
tok na vce neptelskch jednotek, 34 Monstra, 51 Pehazovn, 28
tok pes kryt, 36 Morlka (Ld), 7 Pehv se!, 31
tok pi stupu, 46 Testy na morlku, 8 Peskupovn, 46
toen, 41 Motorky, 53 Pidlen transporty, 67
Vyhlen tok, 33 Piazovn zrann, 39
Reakce obrnc, 34 Najdn, 76 Pstupov msto, 66
Vyhodnocen boje zblzka, 44 Nastupovn, 66 Psychick steleck toky, 50
Zakzn toku, 33 Nebezpen tern, 14 Psychozbran, 50
Vybojovn boje zblzka, 34 Neprchodn budovy, 77, 78 Psykei, 50
Pohyb tocch jednotek, 34 Neprchodn tern, 14
Vcensobn boje, 41 Nepm dlostelba, 58 Rezervy, 42
Poet tok, 37 Nepm palba, 32 Tabulka rezerv, 94
Hod na zsah, 37 Nenavn, 46 Roj, 76
Hod na zrann, 38 Neustoupme!, 44 Rozhazovn, 2
Stelba do a z boje zblzka, 40 Nevnm bolest, 75 Rozmstn jednotek, 92
Nezvisl charaktei, 47, 67 Ruiny, 77, 82
Granty, 36, 63 toen do boje zblzka, 49 Rzn vky, 82
Odpojovn a pipojovn k jednotkm, 48 Pohyb v ruinch, 83
Hzen nejvyho sla, 2 Pohyb nezvislch charakter, 47 ablony plamene a vbuchu, 84
Hern kolo, 9 Stelba, 40 Rychl vozidla, 70
Hod na pokozen, 61 Nezruiteln zbroj, 20 Rychlopaln zbran, 28
Hod na zbroj, 7, 20 Non vidn/ ostr smysly, 75
Hodnota pance (AV), 56 Nulov vlastnosti, 7 Sla, 27
Hody na zbroj, 20 Sla (S), 6
Vce ne jeden hod, 29 Obrann zbran, 58 Silnice, 57
Hzen na zbroj, 39 Odhodlan, 76 Skvadrony, 64
Hromkladiva, 42 Odolnost (T), 6 Smrt nebo slvu!, 69
Vce hodnot Odolnosti 19,38 Speciln charaktei, 49

PEHLED: Rejstk 111

 Speciln pravidla mise, 94 Trhav, 76 Vlastnosti vozidel, 56
Steleck fze, 15 Trhav zbran, 31 Tabulka pokozen vozidel, 61
Kontrola dostelu, 17 Tryskov pchota, 52 Pancovn vozidla dle stran, 60
Zakzan stelba, 15 Tryskov motorky, 53 Tabulka shrnut pohybu
Stelba pi stupu, 46 Turbo posilovae, 76 a stelby vozidel, 73
Hod na zsah, 16 Typy jednotek, 4, 51 Stelba vozidel, 58
Hod na zrann, 19 Zbran a linie pohledu, 58
Stelba na vozidla, 60 Udeit a utct, 75 Vrtochy Warpu, 50
Stelba do a z boje zblzka, 40 Uniktn charaktei, 49 Vbr jednotek, 86
Postup pi stelb, 15 stup!, 45 Vbun zbra, 30, 84
Stelba vozidel, 58 tok do boje zblzka pi stupu, 85 Vyhlazen!, 90
Steleck pozice, 66 Stelba pi stupu, 46 Vsadek, 95
Stvry, 54 Z boje zblzka, 45
Tabulka nehod pi vsadku, 95
ablony, 29, 84 Panika pi stupu, 46
Vsledky pokozen, 61
ton zbran, 28
Vliv na pasary, 67
Tabulka organizace armdy, 87 toky, 6
Vystupovn, 67
Tabulka hod na zsah, 37
Vznedla, 71
Tabulka hod na zrann, 19, 38 V pasti!, 45
Tabulka standardnch mis, 90 Vlka za svitu, 93
Zabrajc jednotky, 90
Tanky, 68 Vn vlenk, 74
Najdn tankem, 68 Vlastnosti, 6, 56 Zakryt cl, 62
Tern, 13 Hody na vlastnosti, 8 Zalehnut, 31
Plon tern, 13 Voliteln zbran, 58 Zbran, 27
Pohyb pes obtn tern, 14 Vozidla, 56 Typy, 27
Typy, 13 tok zblzka na vozidla, 63 Zbran pro boj zblzka, 42, 50, 73
Vliv ternu, 57 Men vzdlenosti k vozidlm, 56 Zdvojen zbra, 31
Tk zbran, 29 Stelba na vozidla, 60 Zraniteln ablonami/ vbuchy, 76
Transportn vozidla, 66 Typy, 65 Ztrty, 24, 39
Transportn kapacity, 66 Jednotky vozidel-skvadrony, 64 Zuiv tok, 75
Pidlen transporty, 67 Vozidla a kryt zakryt cl, 62 ivoty (W), 6
Vliv pokozen, 67 Vozidla a morlka, 63 Modely s vce ivoty, 26

LISTINA CTI
Warhammer 40 000 je prvn hra, kter ped 20 lety vznikla ve studiu Games Goodwin, Trish Morrison. Eavy Metal: Neil Green, Keith Robertson, Kirsten Williams,
Workshop v detm zmenm Nottinghamu v Anglii. Lopotc se tech-knz, kter Darren Latham, Fil Dunn, Anja Wettergren, Joe Tomaszewski. Hobby Team: Dave
napsal jej prvn schma do Standardn Konstrukn ablony, byl Rick Priestley. Temn Andrews, Mark Jones, Chad Mierzwa. Grafick prvky: Neil Hodgson, Paul Rudge.
a gotick umleck vize pochz z dlny Johna Blance. Bezpoet pspvk a upomnek Nvrh grafiky, rozloen a produkce: Pete Borlace, Markus Trenkner, Sean Turtle,
piel od Alana Merretta. V prbhu celho psan tto edice hry jsme museli asto Tim Vincent, John Michelbach, Carl Dafforn, Kris Jaggers, Rachel Ryan, Chris Eggar,
nahazovat tajemn podprn stroje, kter (pevn) udrovaly tuto trojici Simon Burton, Marc Elliott, Chris Ward, Sean Cutler, James Shardlow, Kris Shields,
v rovnovze. Jejich pomoc je neoceniteln. Napsali: Alessio Cavatore (hlavn pravidla), Madeleine Tighe. Fotografie: Stuart White, Ian Strickland, Glenn More, Kenton Mills.
Mat Ward, Andy Hoare, Graham Davey, Phil Kelly, Gav Thorpe, Adam Troke, Robin Dal hobby materil: Matt Hutson, Dave Taylor, Paul Scott, John Shaffer, Andrew
Cruddace, Jervis Johnson, Jeremy Vetock. Oblka: Alex Boyd, Dave Gallagher, Nuala Taylor, Matt Toone, Dave Cross. Subeditace: Andrew Kenrick, Mark Latham, Talima
Kinrade. Ilustrace: John Blanche, Alex Boyd, Paul Dainton, Dave Gallagher, Nuala Fox. Podkovn: Kadmu, kdo poskytl zptnou vazbu a testoval pravidla.
Kinrade, Robin Carey, Karl Kopinski, Adrian Smith, Roberto Cirillo, Ian Miller. Nvrh
Nkolik Astropat, servo-psa a tech-adept bylo ztraceno vlivem Temnch sil pi
model: Alexander Hedstrom, Aly Morrison, Brian Nelson, Colin Grayson, David
vrob tohoto produktu (nebudou zapomenuti).
Thomas, Juan Diaz, Mark Harrison, Martin Footitt, Michael Anderson, Seb Perbet, Tim
Adcock, Neil Langdown, Chris Catton, Dale Stringer, Jonny Ware, Tom Walton, Jes

Copyright Games Workshop Ltd 2008. Assault on Black Reach, Games Workshop, Games Workshop logo, GW, Citadel a Citadel schma, Eavy Metal,
Eldar symbol schma, Eye of Terror, Warhammer, Warhammer 40,000, Warhammer 40,000 schma, Double-Headed/Imperial Eagle schma, 40K, Battle
for Macragge, frakce Chaosu a pslun loga, Space Marine, Space Marine Chapters a insignie Space Marine Chapter, Eldar, Tyranid, Genestealer, Golden
Demon, insignie kast Tau, Tau, Fire Warrior, Kroot, Necron, Ork, Ork schmata, Chaos a vechny pslun znaky, In the Grim Darkness of the Far Future
slogan, nzvy, rasy a insignie ras, charaktei, vozidla, lokace, jednotky, ilustrace a obrzky z vesmru Warhammer 40,000 jsou bu , TM a/nebo Games
Workshop Ltd 2000-2008, registrovan promnliv v UK a dalch zemch po svt. Vechna prva vyhrazena. Scatter kostka je vrobn vzor registrovan v
UK . 2017484.

British Cataloguing-in-Publication Data. Katalogov zznam tto knihy je dostupn v British Library.

UK US Australia Canada Japan

Games Workshop Games Workshop Games Workshop Games Workshop Games Workshop
Willow Rd, Lenton 6721 Baymeadow Drive 23 Liverpool Street 2679 Bristol Circle, Willow Rd, Lenton
Nottingham Glen Burnie Ingleburn Units 2&3,Oakville Nottingham
NG7 2WS Maryland, 21060-6401 NSW 2565 Ontario, L6H 6Z8 NG7 2WS, UK

112 PEHLED: Rejstk