Mil teni,

jsem rda, e Vs mohu pivtat u dk dalho sla asopisu Umleck

terapie. asopis si postupn zskv pznivce z ad odbornk i laik,
zjemc o danou oblast. Dkujeme za Vae nzory, postehy, nmty i nabd-
ky spoluprce. Velmi si Vaeho zjmu vme. Aktuln slo pin opt
zajmav lnky, setkn s osobnostmi umlecko terapeutickho svta i
informace o dn u ns i v zahrani. asopis pro Vs pipravujeme vdy
s pedstihem nkolika msc a ji nyn cel tm ije ppravami dalho
sla. Teba se v nm objev i V pspvek.

Pjemn dny v radosti

Mgr. Marie Benkov, Ph.D.

Prezidentka Mezinrodn asociace umleckch terapi MAUT

obsah

Rozhovor s Hanou Pavelkovou 1

Syndrom vyhoen 4

Laban pro kadho 13

Workshop Muzikoterapie v Neratov 15

Rozhovor s Michaelou O. Cusanovou 16

Hiporehabilitace Pivoka a rozhovor

s PaedDr. Boenou Sojkovou 19

Piblen prce s hudbou

v systmov muzikoterapii 23
 SETKN VE SVTLE OBRAZ
ANEB Mgr. Marie Benkov, Ph.D.
ROZHOVOR S HANOU PAVELKOVOU

S pan doktorkou Hanou Pavelkovou jsem se setkala v Olomouci, v maleb-

nm hotelu Arigone, kde na m pokad dchne specifick atmosfra. Ji pi
vstupu do hotelu m zaujaly malby, kter zdob cel interir. Chodm okolo
nich ji nkolik let, prohlm si je pi popjen kvy a napadlo m se
setkat s jejich autorkou. A nechat si poodhalit to, co je za tmi obrazy,
om neviditeln. Obrazy pinesly nejen krsn setkn, ale tak rozhovor,
o kter se s Vmi rda podlm.

Ukzka z tvorby Hany Pavelkov

Hanko, jak jste se dostala od prodo-
vdy k malovn a arteterapii?
Studovala jsem prodn vdy s clem zskat
znalosti o prod a lpe ji rozumt. Ale v
relnm ivot to pln nesplovalo moje
oekvn, v srdci jsem toti stle ctila, e
mus existovat i nco jinho ne matema-
ticky dokazateln svt. Zhruba ped 15 lety
jsem pila nhodou do zkho kontaktu
s kresbou a malbou. V t dob jsem byla
nespokojen ve sv prci jako IT konzul-
tant. Po seminch kresby jsem najednou
zaala vidt kolegy v IT, kte m ped pr
dny jet iritovali, jinma oima. Najednou
jsem si vmala, jak jim pad svtlo do o,
kde maj stn v oblieji apod. A tehdy se
materialisticky nevysvtlitelnm zpso-
bem nco velmi jemn dotklo mho srd-
ce a due. Tento jemn dotek, to dvrn
znm pohlazen jsem u nemohla nechat
odejt. Jako bych se tenkrt podvdom
rozhodla pesunout svou pozornost v mm
ivot nkam jinam, na nco jinho. Moje
nespokojenost byla celkem rychle pry.
Pak opt nhodou zaaly zapadat rozlin
skutenosti v mm privtnm i profesnm
ivot dky mmu novmu fokusu jinak do
sebe ne doposud. I proto jsem nala ces-
tu do vdesk Akademie fr Kunstthera-
pie (Akademie pro arteterapii), kde jsem
zskala jak umleck ukonen v oblasti
malby, tak i ukonen jako celostn artete-
rapeutka. A tehdy u jsem chpala a i ila
Freudovo tvrzen, e nhoda neexistuje.

1
m malovn nejvce obohatilo V Jak projekty pipravuje v Rakousku
ivot? a R?
Malovn m nauilo obrovsk vdnosti a Ve Vdni mm se svoj kolegyn spolen
pokoe. Dv mi monost znovu a znovu H&H Atelir, kde se zamujeme jak na
vnmat a provat celou mou bytost, e individuln arteterapii, tak pedevm na
nae skuten byt je ist lska a svt- skupiny. Aktuln podme pravideln
lo. Nae zkuenosti, ivotn vzory, zrann tdenn 3-hodinov umleck skupiny pro
i porann jsou dvody, dky kterm se eny Zcela sama sebou dky umn a dy-
sami nememe vidt a poznat v jinch namice skupiny. Zde dvme prostor pro
lidech. Umn mi odhalilo svou rezonanci kreativn tvorbu, kter astnicm pomh
v sob, a u pozitivn i negativn, nebo najt nov zpsoby een pro kadoden-
kolem m pi setkn prolet jako neu- n ivot i povoln. Umn dv astnicm
chopiteln vtr bez m velk pozornosti. velkou svobodu a otevr nov perspektivy
dky paralelm s jejich dleitmi ivotn-
m arteterapie obohatila V osobni mi tmaty.
ivot?
Dky m vlastn zkuenosti s artetera- V Olomouci v hotelu Arigone podm pra-
pi s klienty a skupinami jsem pochopila, videln vkendov kurzy malovn akry-
e hravou formou prostednictvm umn lovmi barvami, pastely, voskem a jejich
me kad z ns zmnit svoji pozornost kombinac. V tchto seminch se zam-
a zamen v kadodennm ivot. Prv uji na rzn techniky a spolu ruku v ruce
zmnou pozornosti se zmn nae vnm- pichz relaxace, hravost, objevovn no-
n. Zmnn vnmn podnt k pohybu vch cest a spontnnosti. Jednodue vlet
nae vnitn J. Pohybem vnitnho J se zpt do dtskch let za hranice vednch
zane mnit n pohled na svt. A jak- dn, kdy astnci zapomenou na as, sv
mile se zane mnit n pohled na svt, starosti, stres i smutek.
petv se na zklad vem nm znmch
prodnch zkon i cel n ivot. A zde
vidm slu umn. Tvoivm hravm pstu-
pem tady a te posiluje umn kreativitu,
tvr schopnosti, motivaci a sebevdom,
abychom opt nali (sebe-)lsku, (sebe-)
akceptaci a (sebe-)ctu. A tento asn
arteterapeutick proces m obohacuje s
kadm klientem, kter je pro m spoje-
nou ndobou dvn a bran jak na stran
klienta, tak i na stran terapeuta.

Z kurzu

2
 zvren reflexi slchvm velmi asto,
e mali maj pocit, jakoby byly na dovo-
len alespo tden a ne dva dny. Tak jim
je vzdlen jejich kadodenn ivot. No a
pak mi po seminch radostn p, e je-
jich obrazy byly doma rozebrny a u maj
dal zakzky. Co vc si mohu pt pro n i
pro sebe? Jsem jen vdn, e jsem vdy
mohla bt u toho, kdy ty mal zzraky
vznikaly.

Z kurzu
Jak se udrujete v harmonii, kdy se
Jak reaguj lid na malovn, kter ve nco nevyvj dle Vaich pedstav?
svch skupinovch seminch nabz- Malovn m tak nauilo, e veker hod-
te? nocen toho, co je dobr nebo patn, co je
Jednou vtou asnou sami nad sebou, pkn i nikoliv, jsou jen v moj hlav. Sta-
co jsou schopni vytvoit. A to je ten nej- lo se mi toti ne jednou, e mj vsledn
krsnj drek, kter oni dvaj sob i obraz m nepesvdil a uvaovala jsem
m. Vdy, kdy semin zanm, snam o jeho pemalovn. A prv v tu chvli se
se astnky senzibilizovat na paralelu na- objevil njak lovk, kter byl obrazem
eho ivota a procesu malovn. Tak jako v tak naden, e jej okamit chtl mt. Co
ivot chceme urovat svoji ivotn cestu, tedy me bt vtm dkazem toho, e
stejn tak mme pi malovn svj ttec n svt mme pouze ve vlastn hlav?
v ruce. Aby nkdo jin dil n ivot, je N vnitn svt toti uruje, jak vnmme
pln stejn, jako kdybychom chtli, aby a co vytvme ve svt vn ns. Ve chv-
nkdo jin vzal n ttec a maloval na lch m nespokojenosti si tedy vtinou
naem obraze. Byl by to pak n obraz vezmu ttec, pastel nebo tuku. Na plt-
nebo jeho? A stejn tak chceme ve svm n i pape se pak ze svho diskomfortu
ivot t svj pbh a ne naplovat am- vymaluji resp. vybiji, a tak se dostanu z
bice i ivotn pedstavy nkoho jinho. hlavy zpt do svho srdce.
A co je nejkrsnj? Tak jak se me-
me v ivot rozhodnout zat nco jinak
nebo znovu, stejn tak to meme ud-
lat s obrazem. Pi novm ivotnm zatku
nememe sice u nikdy zat jako mal
novorozen, jeliko mme vdy k dispo-
zici zkuenosti, kter dvaj naemu dal-
mu ivotu uritou kvalitu. Obdobn je to
v ppad pemalovn celho obrazu. Ona
pvodn vrstva tam bude stle, mon vi-
diteln, mon ne, ale pemalovn vytvo
novou kvalitu podkladu, onoho zkladu, na
kterm meme zat znovu i jinak. Pi
Ukzka z tvorby Hany Pavelkov
3
 RNDr. Hana Pavelkov

Malka a diplomovan celostn artetera-

peutka
rezonann terapeutka
trenrka a projektov manaerka

Vystudovala v Olomouci Univerzitu Palac-

kho v oboru Matematick informatiky a
zde zskala i pedagogick vzdln.
Sv studium celostn arteterapie absol-
vovala ve Vdni, Rakousku na Akademie
terapie umn (www.a-kt.at). Rezonann
terapii absolvovala na SITYA institutu v St.
Pltenu, Rakousko.
Zaloila v roce 2007 CreativityAcademy.
eu, kter se od svho zatku zamuje
na rozvoj osobnosti.
Kontakt: hana@creativityacademy.eu

SYNDROM VYHOEN BURNOUT A STRES

Denisa Chvtalov

Termn syndrom vyhoen pochz z roku 1974, kdy tento jev takto pojmenoval americ-
k psychoanalytik Herbert J. Freudenberger v jeho stati publikovan v asopise Jour-
nal of Social Issues. V USA byl pojem burnout pouvn v souvislosti s narkomany v
chronickm stdiu, pozdji byl dn do souvislosti s pracujcmi lidmi, kte projevovali
apatii, nezjem, bezmocnost a zoufalstv.

V dnen dob je na toto tma k dispozici ji vce ne pt tisc anglicky psanch pub-
likac, ale v esk odborn literatue bylo publikovno dosud mlo prac. Prvn mono-
tematick prce je kniha od J. Kivohlavho (Jak neztratit naden, 1998) a mezi dal
autory pat V. Kebza a I. olcov, kte vypracovali studii o syndromu vyhoen pro
sttn zdravotn stav, R. Honzk, M. Kupka, K. Stibalov a dal.

Jde svm zpsobem o celkem vstinou metaforu, anglick slovo to burn znamen
hoet, ve spojen burn out pak dohoet, vyhoet, vyhasnout. Pvodn siln hoc
ohe, symbolizujc v psychologick rovin vysokou motivaci, zjem, aktivitu a na-
sazen, pichz u lovka postienho pznaky syndromu vyhoen do dohovn a
vyhaslosti. Syndrom vyhoen se tk pedevm oblasti prce a je typick citovm a
mentlnm vyerpnm. Je dsledkem chronickho stresu a tk se nejvce tch lid,
kte pracuj s jinmi lidmi.

4
 Od deprese anebo prost navy se li jevem u mnoha zamstnn, ale tak u
hlavn tm, e se vztahuje na onu krizo- matek, kter jsou dlouhodob na rodiov-
vou oblast a jeho soust jsou pochybnos- sk dovolen. Mnoh z toho, co ns stre-
ti o smyslu dan prce (Kebza, olcov, suje, vak probh jen v na hlav (cle a
2003). oekvn, starost o budoucnost, pochyb-
Myslme si, e ns neme postihnout ten- nosti) (Kebza, olcov, 2003).
to syndrom, e nejsme dn slab pova-
hy, ale je to omyl. Mli bychom na nj my- Stres rozliujeme:
slet a nauit se mu pedchzet, aby nae Eustres - kter psob kladn, jde o reakci
prce neztratila jiskru a byla pro ns vdy na pjemn podnty (vhra v loterii), ale
vc, ne jen povinnost a obiva. Toto tma je to i reakce na podnty, kter se sname
jsem si zvolila i proto, e jsem se sama se zvldnout a kter vyaduj uritou nma-
syndromem vyhoen potkala a tak mm hu. Jejich zvldnutm lovk roste. Uritou
zkuenost, e prevenci je teba vnovat se mru stresu potebujeme, abychom se ctili
dv, ne lovka postihne a zashne jeho dobe, urit mra zaten je pro organis-
pracovn i osobn ivot. Kad by ml znt mus fyziologick a uiten, naopak, jej
sv vlastn pznaky stresu, ale i veobec- chybn je povaovno za stresor.
n symptomy syndromu vyhoen, uvdo- Distres - psob negativn, vnmme ho
movat si sm sebe, svoje city a poteby. jako neschopnost vyrovnat se s nroky,
Je dleit vst smyslupln ivot i mimo vyvolv nepimen reakce a chovn,
svoji pracovn oblast, umt odpovat, na rozdl od eustresu je vdy vdom a
mt konky, ptele, navtvovat kultur- vede k pozorovatelnm zmnm.
n akce apod. Naume se dlat dobr vci Stresor je pvodce stresu, bv zvlt
sami pro sebe, naume se o sebe postarat silnm podntem, kter pichz nejast-
vldn, inn, udlejme si kad den ma- ji z vnjho prosted, jako nap. agrese,
lou radost. Syndrom vyhoen je proces, nedostatek odpoinku, intenzivn pracovn
kter zasahuje nejen do osobnosti posti- kontakt s lidmi, nadmrn ctidost, kon-
enho lovka, ale i do celho jeho okol. flikty na pracoviti i doma v rodin, nut-
Pin vn komplikace, na kter doplc nost rozhodovat se i pi ne-dostatench
vichni, od vyhoelho pes jeho rodinu, informacch, pizpsobovn se novm
kolektiv zamstnanc, zamstnavatele a trendm, situacm, pstrojm, neustl
dal [www.psych.cz]. hluk na pracoviti, smnn provoz, kter
Proto se jako nejlep een nabz vede i k poruchm spnku atd. (Veeov
vasn prevence. -Prochzkov, Honzk, 2008).

STRES - slovem stres mme na mysli jak VSKYT SYNDROMU VYHOEN

zt, tak reakci na tuto zt. Jedn se
o obrannou reakci organizmu na psobe-
n stresor. Jde o vsledek nerovnovhy
mezi hodnocenm poadavk a hodnoce-
nm zdroj k jejich zvldnut, jednodu-
e pocit, e poadavkm ji nelze dostt.
Nadmrn a dlouhotrvajc stres je astm
5
lovk je tvor spoleensk, ale i pesto
bvaj nejvce ohroeni ti, kte pracuj s
druhmi lidmi. Nevhodou bv plin
naden do prce, perfekcionalismus, wor-
koholismus, neschopnost odmtat dal a
dal koly a tak patn organizace asu.
Vzhledem ke zvenmu ivotnmu tem-
pu a rostoucm nrokm v na spotebn PZNAKY SYNDROMU VYHOEN
orientovan spolenosti vskyt syndromu Podle M. Kupky syndrom vyhoen v-
vyhoen neustle narst. Navc se pro- znamn sniuje kvalitu ivota tomu, kdo
dlouila etapa ivota, po kterou je pote- jm trp, a ani okol postienho nezst-
ba tmto nrokm elit (Kebza, olcov, v nedoteno. Naruuje mezilidsk vzta-
2003) hy, narstaj problmy v partnerstv a do-
stavuj se i fyzick symptomy. Projevem
Nejastji postihuje tyto profese: emocionln nestability jsou pak obasn
epizody ple, neochota rno vstt a jt do
Lkae a sestry v hospicch, na jednot- prce a nakonec jde i o ztrtu lidskosti v
kch intenzivn pe, na onkologii atd. Je- mezilidskch vztazch (Kupka, 2008)
liko se neustle setkvaj s fyzickou i psy-
chickou bolest pacient a jejich blzkch, PAT SEM TEDY CEL ADA PROJEV
jsou bezmocn, kdy pacienti pes veke- 1. Chronick pocit navy, vyerpn, vys-
rou monou pi umraj. I pi tak nron len, pocit tlesn nemohoucnosti.
prci se vtinou setkvaj s nedostatkem 2. Zlost na lidi, kte po ns nco poaduj
uznn a respektu. a vyaduj.
3. A nemstn sebekritick postoje za to,
Pracovnky v socilnch slubch, kte e nemohu poadavkm vyhovt.
se denn stkaj s lidmi v tkch ivotnch 4. Cynismus, negativismus, pedrd-
situacch, s lidmi se zdravotnm i mentl- nost, nesoustednost.
nm postienm, s osobami s poruchami 5. Pocit, e m ve obtuje.
chovn a se socilnm znevhodnnm. 6. Nepimen emon vbuchy kvli ne-
podstatnm vcem.
Uitel, kte se setkvaj s malm z- 7. ast bolesti hlavy, trvc obte, vyso-
jmem o uivo a kolu jak u k, tak i u k krevn tlak.
rodi. Ve velk me syndromu vyhoen 8. bytek, nebo naopak pibvn na vze.
podlhaj speciln pedagogov, kte 9. Pocit nedostatku vzduchu a zkrcenho
maj na starosti ky se zdravotnm posti- dechu.
enm i poruchami chovn a tak je pro- 10. Podezravost, snen ochota pracovat
ces jejich vzdlvn mnohem nronj a s lidmi.
vsledky mohou bt mn uspokojiv. 11. Pocit beznadje a marnosti, staen se
Syndrom vyhoen se me objevit u mno- do sebe.
ha dalch povoln, jako jsou policist, 12. Zven tendence riskovat.
hasii, manaei, vedouc pracovnci, novi-
ni, ale t i u lid, kte vykonvaj ste- IDENTIFIKACE A LBA SYNDROMU
reotypn prci u ps v tovrnch, iky VYHOEN
apod. Se syndromem vyhoen se meme Identifikace syndromu vyhoen vychz z
setkat i u pacient, kte jsou tce a as- pozorovn jednotlivch symptom u osob
to i nevyliteln nemocn, kdy po nron a ze specilnch psychoterapeutickch
a dlouho trvajc lb nedochz ke zlep- metod, je byly k diagnostice tohoto syn-
en a tak ztrcej nadji, motivaci a jsou dromu zkonstruovny. Nejvyuvanjmi
unaveni (Kivohlav, 1994). metodami jsou dotaznky, zaloen na po-
6
 suzovacch klch, jako je napklad Ma- xan koupel spojen s aromaterapi, ma-
slach Burnout Inventory (MBI) autorek se, dostaten spnek, ale i pohyb, pi
Ch. Maslachov a S. Jacksonov. kterm se aktivac svalstva uvoluj tzv.
hormony tst (Matouek, 2012)
TERAPIE - LBA SYNDROMU VYHO-
EN Velmi dleit je zmnit svj postoj k ivo-
Zkladnm pstupem k lb je terapie. tu a vyeit si svou pracovn i soukromou
Terapie esky lba, je lebn program, situaci. Nemocem je lpe pedchzet,
jeho clem je zmrnn i odstrann ne- ne je lit a proto musme svou pozor-
doucho stavu jednotlivce, i skupiny. ( nost zamit na vasnou prevenci.
in Matouek, Zklady sociln prce, 2012)
PREVENCE SYNDROMU VYHOEN
Momentln se v odborn literatue ob- Abychom vdli, proti emu se brnit, mu-
jevuj tituly ohledn pozitivn psychologie sme mt informace. Dle pomou zdrav
- rozvjen pozitivnch emoc, vztah k li- a etn vztahy s druhmi lidmi, dobr or-
dem, ale t lidsk pednosti, jako je ls- ganizace prce, umt strvit pjemn svj
ka, optimismus, skromnost, tolerance atd. voln as a tak schopnost kat NE.

inn je existencionln psychote- Monosti prevence syndromu:

rapie, kter se zamuje pedevm na - nalezen smyslupln pracovn innosti
vnitn svt proitk, umouje klientm - zskn a pevzet profesionln autono
vyrovnat se s otzkami podstaty lidsk mie a opory
existence, smyslu ivota, svobody a od- - vytven pirozenho vztahu k prci a
povdnosti lovka. V evropskch pod- dalm ivotnm aktivitm
mnkch se v nvaznosti na existenciln - uvn relaxanch technik
vchodiska utvoily dv psychoterapeutic- - dobr organizace vlastnho asu
k koly, jejich nzory vytvej vhodn - pestrost a promnlivost prce
zzem z hlediska terapie syndromu vyho- - nvtva semin, kulturnch akc
en. Jedn se o daseinsanalzu, kter - volnoasov aktivity s rodinou, s pteli
navazuje na filozofii M. Heidegera. Sna - rzn arteterapeutick techniky, artefi-
se pomoct klientovi nalzt cestu k pocho- letika
pen jeho existence, nejde o to, jak byl - transakn analza
lovk v minulosti, ale to, jak je nyn a - umleck terapie
pedevm o to, kam smuje. Dal ko- - Balintovsk skupiny
la je logoterapie, kter pomh klientovi
nalzt nov dvody pro t a najt vlastn
M. Balint - anglick psychoanalytik maar-
ivotn smysl v souladu s jeho ivotem a skho pvodu, v 50. letech 20. st. zorgani-
osobnost. zoval setkn lka a psychiatr. Setkn
byla zaloena na tvoivm psychoterape-
Dleit a inn je relaxace, protoe je utickm pstupu M. Balinta a na struktu-
opanm stavem k napt, jej podstatou e, kterou svm skupinm vtiskl. Pozdji
je vdom uvolnn, kter meme doplnit se tento zpsob prce rozil do mnoha
o vizualizaci a imaginaci. Pomh i rela- zem. (Kupka, 2008).
7
Balintovsk skupiny: sejde-li se nkolik - Nebt se zmn, chpat je jako pleitost
lid dohromady a maj-li volnost v projevu ukzat co ve mn je, co dovedu.
i nzoru na spolenou vc a svobodu vol- - Aktivn hledat zpsoby, jak ivotnm si-
nch asociac, pijdou i na vci, kterch bytuacm elit.
si jeden nebyl s to nikdy povimnout, nebo - Potat se stresujcmi situacemi, dnes se
je vymyslet. Vnmavost lid je nesmrn, jim prost nelze vyhnout.
nejednou se smyslupln dopluj a podpo- - Umt izolovat stres od ostatnch ivotnch
ruj. aktivit, umt zavt dvee za svou prac.
- Dbt na dobr a hojn vztahy s ostatnmi
Transakn analza u, e v kadm z lidmi.
ns dm mal dt se svmi touhami, ra- - Vytvoit si kolem sebe pzniv prosted.
dostmi, ale i smutky a strachy, a proto: - Osvojit si zdrav ivotn styl. (Kebza,
nechme procitnout dt v ns a zanme olcov,2003).
si zase hrt, tvoit
PODPRN TECHNIKY PREVENCE
Umleck terapie: pro svtov nzev SYNDROMU VYHOEN
Art therapy se zaal hojn uvat esk Pracovnci, kte pracuj s lidmi, potebuj
ekvivalent Umleck terapie. Do Umlec- svou profesn zt ventilovat a uvolnit se,
kch terapi spadaj tyi hlavn terapeu- jak po duevn, tak i po fyzick strnce.
tick obory, kde se jednotliv terapie li Potebuj relaxovat a krom sprvn ivo-
svm prostedkem. Jedn se o Arteterapii, tosprvy (viva, pohyb, spnek) je nutn
Muzikoterapii, Dramaterapii a Tanen vytvoit si prostor a najt as pro sv zli-
pohybovou terapii. Spolen se tedy ad by, kulturu a spoleensk ivot vbec. D-
pod obecn nzev Art therapy Umleck leitou roli hraj sociln kontakty, rodina a
terapie [http://www.maut.cz/umelecke- ptel.
terapie/]. Sociln kontakty a voln as lze vhodn
Krom arteterapie a artefiletiky je vhodn skloubit, a uspokojit tak dal potebu, a to
dramaterapie, muzikoterapie, anebo ta- je sebepoznn a sebepijet. Lze to usku-
nen-pohybov terapie. tenit pomoc arteterapeutickch technik,
kde se meme setkat sami se sebou v
Dle Kebzy a olcov tvo nezbytn ped- naem vnitnm svt a alespo na chvilku
poklad spn prevence aktivn pstup se vymanit z kadodennch starost a stre-
k ivotu, nae schopnost tvrd a usilovn su (Kebza, olcov,2003).
bojovat vlastnmi silami se vemi obte-
mi, se ktermi se v ivot setkvme.
(Kebza, V., olcov, I., Syndrom vyhoen,
Praha: Sttn zdravotn stav, 2003)

Aktivn pstup k ivotu v sob zahrnuje

nsledujc zsady:
- Otevenost k dn kolem, snaha chpat
udlosti a jevy v okol jako zajmav a
smyslupln. Foto ze setkn
8
 TVOIVOST, KREATIVITA
Kreativita a tvoen je proces, kdy se lo-
vk me otevt promn, je ventilem pro
svho tvrce, umouje mu vnitn oistu
a naplnn. Pi spontnn tvoivosti, kdy se
uvolnme a oteveme, vznikaj velmi siln
vpovdi o ns, protoe pochzej z nh-
lho vnuknut a ze silnho nutkn. Tvoi-
v innost dle prof. Plhkov asto vede k
vyeen uritho problmu a k odstrann
napt, kter ho doprovz. Souvis se se-
bevyjdenm, protoe jak vme, produkt
vypovd o tvrci. Kreativita se v osobnm
ivot nejvce projev v krizi, kdy u nen
mon eit aktuln problm dosud pou-
vanmi postupy a prostedky. Nesouvis
pmo s vysokou inteligenc, je vlastn ka-
dmu z ns, je teba se j otevt a uvolnit
ji z naeho nitra. Odvj se od pirozenho
du ivota, bt kreativn znamen, mt
kontakt s vlastn ivotn energi (Plhkov,
2003).
Strach a zkost jsou nejvt neptel
tvoivosti. asto se nechme ovlivovat
vnjmi okolnostmi, jako je velk mno-
stv povinnost v prci a v domcnosti,
pe o dti, nemme vhodn prosted na
tvorbu, anebo se bojme vnitnho strachu
ze selhn, z kritiky, toho e nemme dost
invence a tak se k vlastnmu tvoivmu
procesu ani neodhodlme.
Chceme zmnu ve svm ivot, ale nejsme
ochotn, anebo schopn pro ni cokoli udlat,
nae kreativita je zablokovan. Kreativ-
n lid jsou ale vjimen svou schopnost
adaptovat se na rzn situace a vystait si
s mkoliv, co je k dispozici, jejich ivot je
smyslupln, ij naplno a proto bychom si
na sebe a na tvoen mli as najt. Nemu-
sme usilovat o absolutn originalitu, ne-
musme t extravagantn a bt tvoiv za
9
kadou cenu, ale dopt si as rozvjet se a
nabt pocit sebejistoty (Plhkov, 2003).
ARTEFILETIKA
Artefiletika je podprn technika artete-
rapie a zamuje se na zdrav jedince,
kte se chtj rozvjet a sebepoznvat. Je
tvoivou cestou a zitkem, piem klade
draz na proitek. Smuje k rozvoji so-
cilnch kompetenc, odbourvn komuni-
kanch barir a spojuje vdom s nevdo-
mm.
U ns se artefiletika rozvj od zatku 90.
let 20. stolet na prniku esteticko-vchov-
nch a expresivn-terapeutickch obor.
Je to pomrn nov formulovan discipl-
na, spojovan s osobnost arteterapeuta a
vtvarnho pedagoga Jana Slavka. Podle
Slavka umleck dlo vychz ze ivotn
zkuenosti tvrce, ale tak jeho zkuenost
pesahuje, naruuje. Z hlediska vyuit lze
artefiletiku chpat jako obor, kter pen-
formy, metody a techniky arteterapie za
hranice terapeuticky zamench instituc.
Nabz ji pro ely vzdlvn, jako pro-
stedek sebepoznn a rozvoje socilnch a
komunikativnch dovednost. Poslnm ar-
tefiletiky je umonit klientovi osobn rst,
psychick uvolnn, vyladit emocionln
provn a tak odstraovat stres, zkost a
nepjemn pocity, kter mimo jin ped-
chzej syndromu vyhoen (Slavk, 2001).
PSYCHOHYGIENA
Duevn hygiena je nauka o tom, jak si v-
dom chrnit a upevovat duevn zdrav
a jak zvyovat psychickou odolnost vi
zti a stresorm. Jejm clem je nauit
lovka zpsobm, jak pedchzet obtm
a jak je co nejlpe zvldnout.
Clevdom podporuje pravu i zmnu i-
votnch podmnek, kter maj vyvolat pocit
spokojenosti. Kad lovk by si ml sm Prva asertivnho jednn:
pro sebe ujasnit ivotn priority, ml by Mm prvo nenabzet vmluvy a vysvtle-
dodrovat ivotosprvu, pravideln den- n svho chovn, mm prvo zmnit svj
n rytmus prce a odpoinku a nauit se nzor, dlat chyby a bt za n odpovd-
hospodait s asem i vlastnmi silami. Mezi n/. Mm prvo bt nezvisl/ na dobr
priority by ml patit voln as a konky, vli druhch lid.
kter jsou dleit pro regeneraci a odrea-
govn se od bnch starost. Zsady asertivnho jednn:
Mezi zsady pat respektovn osobnho
lovk, kter je vyrovnan, pzniv ovliv- prva a odlinosti druhch, kontrola emo-
uje sv okol, nevyrovnan naopak vn- c a uvdomn si dsledk svho jednn,
do mezilidskch vztah podrdnost a strun a pravdiv vyjadovat sv pocity,
vce konflikt. Jeliko prov velk emo- piznat si omyl a mt snahu o npravu. Vy-
cionln vypt, stv se sm sob stre- hbat se zbytenm konfrontacm a nemt
sorem. Proto je tak dleit t spokojen za kadou cenu navrch.
a vyrovnan ivot a vce se vnovat sm
sob, seberealizovat se. RELAXACE
Krom spontnn relaxace, ke kter doch-
SEBEVCHOVA z napklad pi spnku a odpoinku znme
Pracovnci v psychicky nronch profesch i relaxaci zmrnou, ke kter dochz z-
se mus neustle vzdlvat a tak je nutn mrnm navozenm. Pat sem prochzky,
nauit se sebevchov. Mla by gradovat sprvn dchn, uvolovn sval, vypo-
od nejmench kol a po koly, kde je vdn se bu u ptel, anebo u odbornka
nutn velk koncentrace. Clem je aktiv- a pomh i psan do denku.
n budovat odolnj osobnost vi vem
tkostem ivota a k tomu pomhaj zsa- Dleit je meditace, pi kter se sname
dy, jako je: zvolen dlch cl, vymezen oprostit od vtravch mylenek, sousted-
zsad, pekonvn pekek, stanovit si me se na svj dech, postupn uvolujeme
pravideln denn reim v rmci monost a svaly a veker napt v ns, soustedme
sebepoznvn neboli introspekce. se jen na pozorovn svho vnitnho sv-
ta.

ASERTIVITA Pomh i imaginace, kter se stle astji

Asertivita je dovednost, kter pom- vyuv k dosaen zklidnn rozbouench
h chrnit hranice v kontaktu s druhmi, emoc. Podstatou imaginace je pedstavo-
umouje vyjden a prosazen vlastnch vn si rznch uklidujcch obraz ped
poadavk bez agrese a manipulace a se nam vnitnm zrakem. Vhodn je i rela-
zachovnm respektu a ohleduplnosti k ji- xan mas a aromaterapie.
nm. U nebt se nesouhlasit, nestydt
se o nco podat, anebo vyjdit kompli- [www.studijni-svet.cz/psychohygiena-a-
ment. dusevni-poruchy/].

10
 ARTETERAPIE JAKO CESTA K PREVEN- PODSTATA PROBLMU
CI Pro si astnice vymezuj tak mlo asu
Potebovala jsem si tyto teoretick infor- pro sebe?
mace vyzkouet i v praxi a tak jsem se-
stavila sebezkuenostn skupinu ze sedmi - ve je pednj a dleitj ne j
astnic, kter jsou shodou okolnost z - nedoku si vymezit as pro sebe, man-
pomhajcch profes a jsou tedy ohroeny elovi ho umonm, ale sob ne
syndromem vyhoen vce, ne kdokoli jin - pedsudky - ena m bt doma (hlavn
z bn populace. Bhem ty msc pro- na vesnici)
bhlo sedm setkn zamench na tvoi- - lenost, nechu cokoli zabhnutho mnit
vost, rozvoj kreativity, osobn rst, auto- - mal, anebo dn podpora ze stran
nomii a relaxaci. svch blzkch
- neuvdomn a nepiputn si mylenky,
Chtla jsem zjistit, zda astnice jsou e dlouhotrvajc stres bez monosti uvol-
ochotn a schopn pracovat na sob po- nn ohrouje i m konkrtn
moc arteterapeutickch technik a zda si - relaxace nen luxus, ale nutnost
v prbhu naeho cyklu setkvn uvdo-
m, e jsou ohroeny syndromem vyhoe- Pomoc arteterapeutickch technik jsem
n. Zamila jsem se na odhalen patnch pomhala astnicm uvdomit si, e stres
vzorc chovn a jednn, kter mme na- a syndrom vyhoen je ohrouje a e se
uen a zait, a na nalezen novch mo- mus chrnit. Podporovala jsem je v jejich
nost a pstup, kter mohou vst k jejich sebepercepci a v jejich sebeprosazovn.
nprav a k prevenci.
Vechny astnice si v prbhu artetera-
Spolen jsme napsaly motto naich se- peutickho setkvn uvdomily dopad
tkn: ,,Co slym, to zapomenu, co vi- konkrtnho dlouhodobho stresu na sebe,
dm, si pamatuji, ale co si vyzkoum, zmnily sv ivotn priority a jsou odhod-
tomu rozumm.(Konfucius,555 -551 lan najt si as pro sebe a vce odpovat
p.n.l.) a tak pedchzet syndromu vyhoen. Dky
arteterapeutickm technikm a tmatm,
SPOLEN HLEDN ODPOVD: mly monost poznat strnky svch osob-
- Jak pekky se objevuj na m cest k nost, ktermi se doposud nezabvaly.
prevenci stresu a k osobnmu prostoru?
- Kde mm sv zdroje energie, odkud ji Vzhledem k tto zkuenosti jsem pesvd-
erpm? en, e arteterapeutick techniky mohou
- Jak jsou m obdarovn a jak je vyu- vrazn pispt k vdommu nastaven
vm? osobnch hranic a jsou vhodn jako cesta
- Jak se rozvjm, kolik asu vnuji sama k prevenci syndromu vyhoen.
sob?
- Kde mm sv hranice? SEZNAM POUIT LITERATURY A ZDROJ:
- Co mu na sob zmnit? 1. Kebza, V., olcov, I., Syndrom vyhoen, Praha: Stt-
- Co mohu pro sebe udlat? n zdravotn stav, 2003, ISBN 80-7071-231-7

11
2. Kivohlav, J., Jak zvldat stres, Prah: Grada Avice-

num, 1994, ISBN 80-7169-121-6

Tanen-pohybov terapie 2017
3. Matouek, O., Zklady sociln prce, Praha: Portl,
Mgr. Tom Benek
2012, ISBN 978-80-262-0211-0
Akademie Alternativa s. r. o.
4. Peterkov, M., www.psyx.cz/michaela-peterkova/

www.syndrom-vyhoreni.psychoweb.cz

5. Plhkov, A., Uebnice obecn psychologie, Praha:

Academia, 2003, ISBN 978-80-200-1499-3

6. Kupka, M., 2018, Paliativn pe a riziko syndromu

vyhoen, E-psychologie.2(I), dostupn z www: http://e-

-psycholog.eu/pdf/kupka-ps.pdf

7. Veeov-Prochzkov, A., Honzk, R., https://www.

internimedicina.cz/artkey/int-200804-0009 stres eu-

stres a distres.php.

8. Slavk, Jan: Umn zitku, zitek umn (teorie a

praxe artefiletiky). 282 stran, 45 ilustrac, ISBN 80-

7290-066-8

9. www.studijni-svet.cz/psychohygiena-a-dusevni-poru-

chy/

10. http://www.maut.cz/umelecke-terapie/
Prbh vkendovho semine v
1. ronku tanen - pohybov
terapie.

Vce zde.

Jak se ctm? - 2. Spolen setkn.

Zvren setkn - spolen prce Mandala

12
 LABAN PRO KADHO
Mgr. Tom Benek

V poslednch mscch se spn roziuje publikace s nzvem Laban pro

kadho, kter pochz ze zahrani a pin zsadn teoretick pnos v
oblasti prce s tlem. Metoda s nzvem Labanova analza pohybu je v knize
velmi podrobn, srozumiteln a pehledn popsna. Protoe se v Akademii
Alternativa s.r.o. tato ojedinl a pnosn metoda Rudolfa Labana vyuuje
a je i nedlnou soust studijnho oboru tanen - pohybov terapie, je
tato publikace pro studenty zsadnm teoretickm materilem v rmci kom-
plexn a erudovan ppravy pro umlecko terapeutickou prci.
Protoe terapeutick kola Akademie Alternativa povauje publikaci za z-
sadn nejen pro sv studenty, ale tak pro odbornky se zamenm na tlo,
umlce a zjemce o tanen pohybovou terapii, tanec i divadlo, rozhodla
se kola publikaci peloit a vydat v eskm jazyce.
V roce 2016 bylo zaloeno Nakladatelstv Akademie Alternativa a z ad ab-
solvent oboru Tanen pohybov terapie se Ing. Libue Cvakov obstojn
ujala pekladu cel publikace.

Slovo pekladatelky a tanen pohy- nily jemu i mnoha dalm nsledovnkm

bov terapeutky Ing. Libue Cva- nov pohled na tm ve. Dovedl m tak
kov k obdivu Platna a Pythagora, kte bez
sloitch pstroj doli k tomu, co teprve
Autoi tto knihy se sna Labana pibl- dnes potvrzuj vdci. Tato kniha obsahu-
it srozumiteln co nejirmu spektru lid. je i mnoho nvod k praktickm cvienm
Pekladem tto knihy jsem se pokusila o vedoucm k objevovn tla a dalch sou-
tot v esk republice. Vm, e zejm- vislost, kter si me vyzkouet opravdu
na studentm tanen pohybov terapie kad.
v Akademii Alternativa (a nejen jim) me
pomoci jt v etin o krek dl, ne je Protoe Rudolf Laban vytvoil vlastn spe-
mon s knihami k tomuto tmatu, do- cifickou terminologii, ponechala jsem za
stupnmi na dnenm trhu. Vm, e stej- pekladem vdy i anglick originl. Tam,
n jako j, si v n kad najde to, co hled. kde to bylo mon, jsem se inspirovala v
Ve mn podntila zjem o Rudolfa Labana esk literatue. Jinde jsem volila co nej-
jako o lovka, i o jeho mylenky. vrnj peklad, abych se co nejvce pibl-
ila vznamu. as uke, zda jsem zvolila
V mnoha ohledech mi pipomn dalho sprvn nebo budou poteba pravy nebo
renesannho lovka, kterho velmi ob- nakonec vichni zanou pouvat anglick
divuji, Leonarda da Vinciho. Jeho asn verze jako v jinch oborech.
pozorovac schopnosti a uvaovn umo-

13
Chtla bych podkovat Mgr. Marii Ben-
kov, PhD., Doc. PaedDr. Marii Blahut-
kov Ph.D a Dit Hrubcov za odbornou
oponenturu tto knihy. Dkuji Mgr.Tomi
Benkovi, e knize vdechnul ivot. V ne-
posledn ad velice dkuji svmu otci za
podporu, pomoc a as pi hledn nejvhod-
njch slov pi pekladu. Peji hezk ten,
spoustu zitk a uvdomn.
Laban pro kadho
Rudolf Laban je jeden z nejvznamnj-
ch teoretik i praktik v oblasti pohybu.
Poloil zklady systmu analzy a notace
pohybu lidskch bytost v prostoru. Tmto
pohybm pisuzoval hodnoty, kter uvol-
uj obrovskou slu obsaenou v kadm
z nich.
Monost objednat knihu zde.
Inspirujc kniha Laban pro kadho nabz
zjednoduenou verzi Labanova systmu, Dalby je hercem a autorem muzikl a
kter me bt pouit jak zatenky, tak revu (nkter se hrly ve West Endu) a
pokroilejmi.
teni je pedstavena kinesfra (kinse- rem knihy How to Speak Well in Business.
phere) - osobn prostor obklopujc ns a
do mst, kam doshneme. Dle Dimenzio-
nln k (Dimensional Cross) jednodu-
ch zpsob popisu pohybu ve tech dimen-
zch: Vzhru/Dol, Vped/Vzad a ze strany
na stranu. Dozvme se zajmavosti o Dra-
hch (Pathways) a stopch (Traceforms),
rovnch (Levels) a znch (Zones) atd.
Kad z tchto termn je doplnn spe-
cifickmi cvienmi jasn ilustrovanmi
perokresbami a diagramy navrenmi k
poslen a prohlouben naeho pochopen.
Kdy zkladn termny pochopme a pro-
cvime, posuneme se k vrazovm hod-
notm tchto termn v inohe a tanci.
Vsledkem je dkladn a zcela praktic-
k zklad nejvznamnjho pohybovho
systmu modern doby.
Jean Newloveov byla asistentkou Rudol-
fa Labana pot, co piel jako emigrant do
Anglie v roce 1938.
Celoivotn hereka a tanenice se stala
uitelkou pohybu a po dobu 15 let pso-
bila v Theatre Workshop Joan Littlewoo-
dov a vzala si spoluzakladatele Theatre
Workshop Ewana MacColla. (Jejich dcera
byla Kirsty MacColl.)
Od t doby u Labanovy mylenky v RSC
(Krlovsk Shakespearovsk spolenost)
a na kurzech po celm svt. Je autorkou
knihy Laban for Actors and Dancers. John
Dalby je hudebnk, herec a hlasov peda-
gog, ale takt asistoval u nkterch Laba-
novch kurz.
spolupracoval na ad vynikajcch film.
Vyuuje v mnoha stech svta a je auto-
14
 Workshop muzikoterapie v 30 lid, vtina se zastnila celho pro-
Neratov gramu.

Dle domluvy s organiztory festivalu ml Na zatku jsme astnkm pedstavili

bt n workshop oteven pro 10-15 osob ns dva, MAUT i AA, krtce jsme pohovo-
z ad irok veejnosti, doba trvn byla il o muzikoterapii, a protoe jsme vidli,
dohodnuta na max. 60 minut. Zmrem e pi takto rznorodm publiku, kde vce
na hodinky mla bt zejmna osvta ve- ne 70% astnk tvo lid s hendike-
ejnosti, seznmen s muzikoterapi, jejmi pem, nen douc pednku protahovat,
zkladnmi prvky a nstroji. velmi rychle jsme zaali s rytmickmi cvi-
enmi spojench s hrou na tlo. Skupinka
se zapojila velmi dobe, cvien probhala
v klidu, radosti a pjemn atmosfe. Nej-
del as jsme vnovali Africk psni a Sta-
romstskmu orloji. Bohuel, to u jsme
mli vce ne plku vyhrazenho asu za
sebou, a tak jsme pistoupili k pedstaven
hudebnch nstroj, co se setkalo s pozi-
tivn reakc publika. Petr postupn zahrl
na kytaru, zobcovou fltnu a lyru, vichni
ptomn si pak mohli sami prot krtk
e ve probhne trochu jinak, bylo zej- setkn s monochordem a sundrumem.
m velmi brzy. Mli jsme naplnovno spch ml spolen zpv lidovek za do-
tolik cvien, kolik jich bn mvme za provodu nstroj z Orffova instrumente.
cel den studia na AA. Kufr automobilu byl
pln hudebnch nstroj a dalch npad
v hlav jsme mli jet vc.
U stnku infocentra byla dlouho ped za-
tkem na dlny vyvena tabule ozna-
mujc, e muzikoterapeutick workshop
je zcela naplnn. S oekvnm jsme se
pipravili a ekali, kdo pijde. Chvli to vy-
padalo, e nikdo. Pece jen, festivalov as
b jinak, nikam se nespch a tak to m
bt. Jene pak to zaalo. Nejdve dorazila
mlde, potom nkolik dosplch a rodin
s dtmi u v tu chvli jsme mli plno.
Vzhledem k velmi teplmu poas bylo v-
hodnj nechat stan, kde se nae dlna
konala, oteven, a nechat dovnit proudit
vzduch. Mli jsme vlastn stle oteveno,
a dal lid pichzeli (nkte i odchze-
li). Celkem se v naem stanu objevilo asi Pokraovalo by se hezky dl, dostali jsme
15
i cca tvrthodinku navc, ale pak u jsme Interview: Mgr. Niek Ghekiere
opravdu museli n workshop ukonit. N- (Belgie) - Tanen - pohybov terapie
/ Akademie Alternativa s.r.o.
sledovaly krtk individuln rozhovory,
prohldky publikac s MT tematikou, kter
jsme s sebou tak pivezli, nabdka pozv-
nek na Ars Terapeutica a rozlouen.
Dkujeme vem, kte nm umonili tuto
akci uspodat, dkuji Petrovi a jeho en,
e pijeli a k nm do pohrani propagovat
muzikoterapii je to poteba.
Take, bu za rok v Neratov na Mentea-
trlu 2017, nebo radji u letos v jnu na
konferenci Ars Terapeutika v Olomouci na
vidnou :-)

Rozhovor s prezidentem Belgick

Mgr. Petr kranc
asociace TPT - video z TPT 2017
Mgr. Rena Gally Jadrn otzky kladl Mgr. Tom Benek
Akademie Alternativa s. r. o.

Rozhovor: Michaela Olivie Cusanov

Bc. Martina Kulaov

Michaela Olivie Cusanov pracuje s tlem a pohybem. Jejmi tmaty jsou

bedern svaly, fluidn pohyb, pohyby vody v naem tle, propojen tla a
emoc i ensk intimita. Jakm zpsobem tyto pojmy uv v praxi, mete
na vlastn ki vyzkouet na jejch seminch i kurzech. Ne se na jeden
z nich pihlste, pette si inspirativn rozhovor s Mou.

Mil Mo, kdo jste a m se zabvte v

profesnm ivot?
Ctm se bt pedevm enou a vlastn od
toho se i odvj moje prce. Hodn pracu-
ji se enami a enskmi cvienmi, ale v
poslednch letech se zabvm tak st-
mi tla, kter mme vichni a to zejmna
bedernmi svaly, na kter se specializuji.
Vlastn bych svou prci rozdlila do nko-
lika skupin: jsou to kurzy, kter se vnuj
len bedernch sval, ensk kurzy in-
timnch tmat uvolovn enskho tla
pes vodu, kurzy, zamen na spojen tla
16
 a emoc, kde se vracme tak do prenat- jej prce pouv na uvolovn bedernch
lu, nebo prv tam vznikly nae hlubo- sval.
k emon vzorce, nebo zkoumme rzn Co pro Vs samotnou znamen POHYB?
druhy tekutin v tle pracujeme s lymfou, Pohyb je ivot, pohyb vytv formu a for-
krv, kloubn tekutinou, mozkomnm mo- ma vytv pohyb, ani jedno neexistuje bez
kem Je to soust proitkov anatomie, druhho. Fascinuje m tak pohyb, kter
tak jak ji pedstavila Bonnie Bainbridge nevidme, mikropohyb, pohyb vln v tle,
Cohen, ve kter se vnujeme tlu hodn pohyb jedn sti tla a jak se to zrcad-
komplexn, ale takovm pojtkem toho l nkde jinde. Um se pozorovat. Pohyb
veho, alespo prozatm, je voda. Co pro nen jen o tom, co vidme. Ale tak ctme,
ns voda znamen, m ns me oboha- slyme, vnmme mimosmyslov
tit? Nae tlo obsahuje hodn vody, asi to
nen nhoda a tady je mou vn fluid- S jakmi problmy k Vm klienti pi-
n pohyb, vychzejc z Continuum Move- chzej?
ment, pedstavila ho a pozdji tak nazvala Vce a vce ke mn pichzej lid, kte
Emilie Conrad, kter je mi velkou inspirac. si uvdomuj tsnou spojitost mezi nam
Abych celou tuto prci ucelila a zasteila, tlem a emocemi, na mysl, psychikou.
tvom nyn takov tvr koncept pohybu Kte chtj nco vce, chtj jt do hloubky.
tla a mysli, kter jsem pojmenovala L- Jejich problmy jsou rzn - je to teba i
iv doteky vody. Dokonce jsem mla i bolest hlavy, je je spojena s pnv, boles-
sny o moskch percch, a tak i s dtmi ti beder, kter pichzej v uritch oka-
tvome ze sbranch mul a ve mn zraj micch a ti lid to maj u odpozorovan.
dal npady, kter si nesou svou ocen- Pichzej tak eny, kter vstupuj do dal-
skou energii stejn jako si ji neseme v fze ivota a hledaj jin druh pohybu.
naich bukch a to je prv to dal zrnko Vce a vce ty, kter opravdu hledaj dotek
k propojovn tla, ducha a mysli. s vlastn vodou.

Jak jste se k Va prci dostala? Sama kte, e pracuje vce se ena-

V nkolika etapch a postupn. S p o mi ne s mui. Pro je tento zpsob
tlo a zdrav jsem se potkala poprv na prce s tlem enm bli?
zdravotn kole a pozdji i na ortopedii a Obecn je en na tchto seminch vce,
neurochirurgii, to u ped vce ne 20 lety. to je znm vc. V tomto ppad se ale
Prola jsem si uenm meditace, cviila jedn o hodn jemnou prci s pohybem,
jsem rzn techniky prce s tlem i du- s vodou v tle a to je, ekla bych, bli
chem, praktikovala Tao, tantru, udlala si enm. Symbolicky je voda jinov, mate-
certifikaci v jze a jgov terapii, ale my- sk energie. Ale vdycky se na semini,
slm, e nakonec to normln kadodenn pokud tedy nen jen pro eny, objev mini-
it m vede nejsilnji to je tak praxe mln jeden mu! :-)
a prce. Prci s fluidnm pohybem jsem
objevila ped 4 lety u Liz Koch, kde jsem
byla na semini v Holandsku. ekla bych,
e to byla lska na prvn pohled. Liz Koch
se nechala inspirovat Emili Conrad a st
17
V praxi se vnujete tak len beder- hyb rda kombinuji tak s terapeutickm
nch sval, kter nazvte svaly due. pohybem minimlnm, mikropohybem. Po-
Pro? malu, postupn, vechno se odehrv v
Toto je pevzat od Taoist, co je mi velmi souladu s tm, na co jsme pipraveni v na
blzk. Jedna z uitelek a litelek, kter mysli. k se, e pokud se dostaneme do
m nejvce ovlivnily, byla Maitreyi Piontek. harmonie s tokem tekutin, n pohyb je
Jsou to nejhlub svaly v tle a Taoist je bez nmahy a mysl se synchronizuje s t-
velmi respektovali. Znali jejich dleitos- lem. Vlastn je to velmi podobn kranio-
ti pro prtok energi tlem, vdli, e je sakrln terapii, kterou poskytujeme sami
v nich spousta informac, a e pat k t sob, i ty inky jsou podobn. Skrze te-
nejstar vybavenosti naeho tla. Kdy kutiny pracujeme s nervovm systmem.
se jim zaneme vnovat a jsme na to pi- A to jsou i svaly. Tento pohyb vychz z
praveni tato pipravenost ovem nen in- Continuum Movement, co je pohyb tla,
telektuln zleitost, je to spe oteven zvuk v uritch souhrch, kter pines-
se opravdu me jt o hlubinn proces, la Emilie Conrad. Tato ena byla pvodn
kter se projevuje rzn obrazy, sny, tanenic, ale pohyb, kter j prochzel,
uvolovn tmat, zmny v ivot U ns byl zkoumn jednou z nejznmjch od-
se k, co si nos na svch bedrech a je bornic na tma tlo-energie, profesorkou
to pravda ale protoe je to prce velmi fyziologie, pionrkou na poli bioenergetiky,
jemn, nejsme zahlceni, tlo si tempo d vdkyn Valeri Hunt. Jejich spoluprce pi-
samo. nesla a neuviteln vsledky men v
laboratoi. Emilie Conrad, a du a tlem
Meme tyto svaly vdom poslit? tanenice, skrze prci s tekutinami v p-
Bedern svaly se neposiluj tak, jak to zn- tei, rozhbvala lidi s ochrnutmi dolnmi
me z tlocvien. Posiluj se, ekla bych, i- konetinami. Ukzala tu obrovskou slu,
votem a tm, jak ten ivot ijeme. Vdom kterou v sob nosme.
je dleit. Ano, vdom je vlastn soust
cvien. Ale samotn praxe, prce s tlem Jak ovlivuj pracovn zkuenosti V
nen pln o posilovn. Jejich struktura, osobn ivot?
energie, ta tk je spe vyivujc, avna- Myslm, e opravdu hodn. Je to vzjem-
t (jsou jako svkov!), informan, dyna- n, propojen, prce nekon v moment,
mick, orgasmick, biologick. To je teba kdy zaklapnu pota nebo zavu dvee
pi tto prci respektovat. Svaly jsou po- nkdy jsou to vzvy, je to vlastn prce
loeny v naich trobch, je to organick procesuln, ale jsem astn za to, co d-
prosted. lm, uvoluje m to i napluje.

Dal metoda, se kterou pracujete, Dky za V as a peji dal naplnn

je vdom intuitivn fluidn pohyb. V chvle (nejen) v pracovn oblasti!
em spov jej terapeutick funkce?
Tlo si ekne, co potebuje. Dejme mu pro-
stor, as a dvru. Bume zvdav a hrav a
nechme se pekvapit :-) Zn to jednodue,
ale ono to tak asto opravdu je. Fluidn po-
18
 HIPOREHABILITACE OIMA
EDITELKY ARELU PIVOKA
V PIVONN. Bc. Jitka Selingerov

Ped nedvnem jsem uinila zmnu a vymnila kolstv za sociln oblast.

Npln m prce je setkvn s poskytovateli socilnch slueb. Jsou to
zajmavv setkn s velmi zajmavmi lidmi. Setkn s pan PaedDr. Boe-
nou Sojkovou bylo, jak se k na prvn dobrou. Je to ena mnoha profe-
s, pedagoka, editelka, metodika, kter si prola starostovnm obce,
prac v socilnch slubch a nechyb j patin nadhled.
Pan PaedDr. Boena Sojkov je editelkou Arelu Pivoka v Pivonn ji
10 let a po krtkm pedstaven jej neziskov organizace jsem j velmi
rda vnovala prostor pro vyjden svch pln, pn, sn.

Arel Pivoka v Pivonn je neziskov or- Pivoka dlouhodob spolupracuje s libe-

ganizace, kter se vnuje hiporehabilita- reckou organizac Svtn, spolen po-
cm. Nachz se uprosted les, v prod, daj kurzy pro odbornou veejnost.
ve vesnici nedaleko Zbehu.
Pracovnci Arelu Pivoka poskytuj hi- V nedvn dob spn spolupracova-
porehabilitace lidem, kte se potkaj se li s Domem dt a mldee Krasohled v
zdravotnm znevhodnnm, postienm Zbehu, se Zkladn kolou Schola VIVA
nebo lidem s psychickm onemocnnm. v umperku, kter se specializuje na v-
Hipoterapie v Pivonn se tak specializuje vojov poruchy chovn a uen. Za tmto
na dti se specifickmi vvojovmi poru- elem zaloili Rodinn centrum Pivoka.
chami uen a chovn. Tuto slubu vyu-
vaj dti v doprovodu svch rodi, dle V Rodinnm centru Pivoka se zamili na
koly a kolsk zazen. Stlmi klienty douovn dt, kter se potkaly s dlou-
rodinnho centra jsou rodie a jejich dti s hodobjmi kolnmi nespchy v dsled-
rznmi formami DMO. ku dlouhodob nemoci i osobnm probl-
V Arelu Pivoka pracuje ergoterapeut, mm. Pracovn vytenm rodim nabdli
speciln pedagog a dobrovolnci. pomoc s domc ppravou jejich dt.
Ergoterapii nabz dtem, kter maj pote Podali volnoasov aktivity a ergotera-
s koordinac pohyb a motorikou nap. for- pie pro dti a jejich prarodie pod nzvem
mou pracovnch i tvoivch aktivit. Babiko, ddo, poj si hrt. lo o smys-
Krsn prosted vesnice nabz monost lupln proit spolenho asu dt a jejich
provozovat vedle hipoterapie a ergoterapie prarodi, vychzky v prod, starost o
tak zooterapii s vyuitm hospodskch zvata, tvoiv innosti.
zvat, canisterapii a nov apiterapii, tera- Rodinn centrum nabdlo inovativn slubu
pii s vyuitm vel a velch produkt. nazvanou Brain jogging, mentln cvien,
kter pekrauje bn duevn aktivity a
strukturovanm uitm kognitivnch cvien
a technik se clen zamuje na zdokona-

19
lovn konkrtnch funkc mozku. Tato cle-
n a strukturovan kognitivn rehabilitace
je vhodn pro dti s poruchami pozornosti
a s hyperaktivitou (ADHD), pro dospl,
kte pracuj v profesch nronch na po-
zornost i pam, pro pacienty po razech,
po mozkovch phodch, po chemoterapi-
ch, pro sportovce kolektivnch sport nad
50 let aj.
Vechny zmnn aktivity daly prostor dal-
mu programu Rodinnho centra Pivoka,
dobrovolnictv.
Dorovolnictv je v souasn dob nedlnou
soust vech aktivit v Arelu Pivoka v
Pivonn ureno lidem, kte se neboj kon,
chtj se o n starat, pomhat pi jejich
oetovn, pi prci s dtmi, jejich rodii
a prarodii.
Rozhovor s PaedDr. Boenou Sojkovou
editelkou Rodinnho centra Pivo-
ka v Pivonn.
Kudy se ubral V ivot? Co vechno
jste si v ivot vyzkouela?
Po absolvovn gymnzia byly moje prvn
pracovn zkuenosti ve koln druin, kde
jsem pracovala rok jako vychovatelka. Pr-
ce s dtmi se mi natolik zalbila, e jsem se
rozhodla vystudovat dlkov vysokou ko-
lu, obor 1. stupe Z. V dob studi jsem
ji zaala uit na prvnm stupni, vdala se a
stala se tak maminkou t dt. Nsledn
jsem se 22 rok vnovala vuce dt na
prvnm stupni Z. Bhem praxe jsem se
dle vzdlvala. Vystudovala jsem speci-
ln pedagogiku, anglitinu pro 1. stupe,
absolvovala jsem kurzy s alternativn v-
ukou.
Dal posun v m praxi nastal, kdy jsem
se stala editelkou Zkladn koly ve t-
tech. Vystudovala jsem management koly
a chtla jsem, aby nae kola byla zdravou
kolou, vstcnou dtem, rodim a cel
veejnosti. Zmnili jsme prosted koly
vybudovali jsme odpoinkov a sportovn
koutky, odborn uebny. Snaili jsme se
tak postupn zlepovat stravovn dt a
celkovou hygienu o pestvkch. Byli jsme
spn, co se nkterm lidem z veden
obce nelbilo a zaali komplikovat n roz-
voj. To mne nakonec dovedlo k rozhodnut,
e pjdu do voleb a tak jsem se stala sta-
rostkou.
V rmci mikroregionu, kde jsem byla ve
veden, jsme zaloili Mstn akn skupinu
a zaali jsme komunitn plnovat sociln
sluby. Do voleb jsem ji nechtla a lkala
mne sociln oblast.
Stala jsem se metodikem pro komunitn
plnovn socilnch slueb v Olomouckm
kraji. Byla to velmi zajmav zkuenost.
Vdli jsme o vech socilnch slubch v
kraji a snaili jsme se o vzjemnou infor-
movanost tvorbou komunitnch pln.
V tto dob jsem ji mla zaloenou ne-
ziskovou organizaci a pemlela jsem o
pechodu do tto organizace. Toto roz-
hodnut urychlilo zruen krajsk organi-
zace, ve kter jsem psobila. Chvli jsem
jet pracovala na magistrtu jako expert
na komunitn plnovn socilnch slueb,
ale kdy nae organizace zskala dotaci na
projekt, odela jsem pracovat do nezisko-
v organizace, kde pracuji jako editelka
dodnes.
Co Vs pivedlo na mylenku zaloit
Rodinn centrum Pivoka?
Od malika jsem byla zvykl nkomu po-
mhat a nejlepm monm eenm bylo
zaloen vlastn organizace, kde budu moci
realizovat vlastn mylenky.
20
 Jak byly zatky? Krasohled, kde jsme se spolupodleli na
Zaloen samotn organizace nebylo pli dvou aktivitch Dobrovolnictv a Inklu-
tk, stailo najt nkolik stejn sm- ze. Prvn aktivita byla v rmci hipoterapie
lejcch lid, kte byli ochotni do toho jt a druh aktivita probhala na odlouenm
se mnou. Mohu ci, e nejlpe reagovali pracoviti, kde dochzely dti se SPUCH a
lenov rodiny a pbuzn, kamardi mli ADHD a ergoterapeut a speciln pedagog
troku obavy ze zodpovdnosti a z pr- s nimi pracovali v odpolednch hodinch
ce navc, kdy nen placen. Pesto i ti do (volnoasov aktivita).
toho se mnou li a v noru 2006 jsme za-
loili AREL PIVOKA, o.p.s. Co povaujete za nejvt spch?
Naim nejvtm spchem je asi samotn
Krom potenho naden, kde jste existence organizace, e jet mme slu
sbrala odborn znalosti o hiporehabi- a chu dl pokraovat, e jsme ji organi-
litaci? zaci nezruili a veker sluby neukonili
J osobn jsem se tak mla monost z- jako spousta jinch organizac. Stle sb-
astnit nkolika semin o hipoterapii, rme dal a dal zkuenosti a vdomosti
ale odbornice urit nejsem a vekerou re- o monm pokraovn neziskovky ve pro-
alizaci nechvm na vykolenm terapeu- spch dt.
tovi.

Jak se Vm podailo sestavit tm spo-

lupracovnk?
Vechno to byli lid z mho okol, kter
jsem dobe znala a vdla jsem, e se na
n mohu spolehnout. To je velmi dleit.

Na jak clov skupiny klient jste za-

meni?
Od potku jsme zameni na dti, rodiny
s dtmi a mlde.
Protoe jsem stle pedagog se specilnm
zamenm, chtla jsem pedevm pom-
hat dtem se specifickmi vvojovmi po-
ruchami uen a chovn a dtem hyper-
aktivnm. Bydlme na venkov, obklopeni Jakou nejt pekku jste musela
prodou, proto jsme se chtli zamit tak pekonvat za poslednch 10 let trv-
na produ a vyut ji v naich aktivitch. n centra?
Dcera, kter pracuje jako ergoterapeut, se Nejt pekkou je financovn organi-
zaala zajmat o hipoterapii a vystudova- zace, udret si odborn personl, postarat
la tento obor v Praze Bohnicch. Stle se kvalitn o kon, nabzet klientm kvalit-
spolupracuje s organizac Svtn v Liberci, n sluby v rmci naich monost.
kde erp dal vdomosti a zkuenosti. Nejvtm ocennm je pro ns spokojen
Pknm projektem byla spoluprce s DDM klient. Kdy k vm jezd dt, kter nezn
21
nic jinho ne pohyb na vozku a vy jej Cyklus rozhovor v rdiu
dte na kon a v tu chvli existuje souzn- esk rozhlas:
n mezi dttem a konm a vy vidte, jak Dr. Marie Benkov
je dt astn, pak si eknete, jo, m to
smysl, proto tu jsme.

Jak jsou Vae vize do budoucnosti? 1. dl

Vize do budoucna mme, bez tch by to asi
nelo. Pedn potebujeme vybudovat kry-
tou jzdrnu se socilnm zzemm, aby-
chom mohli sluby nabzet po cel rok a
za kadho poas. Chtli bychom postavit
vt stje, protoe souasn stj je pouze
pro ti kon a na dobrou slubu potebu-
jeme kon vce. A krom poradenstv er-
goterapeuta a aktivit v hipoterapii bychom
chtli nabzet canisterapii, apiterapii a to 2. dl
ve v souladu s prodou na statku, kde je
nae sdlo.

Co by Vs osobn potilo?
Kdy jsem nad touto otzkou pemlela,
bylo by to asi to, e se nae vize zrealizuj.
Teba potkme kouzelnho ddeka, kter
nm d finann prostedky na zmnnou
vizi.
Ale pokud budu uvaovat reln, potila
by mne legislativa, kter bude pt nezis- 3. dl
kovm organizacm, jejich rozvoji a s je-
jich financovnm pome i stt.

Chystte njak dal aktivity?

A na zvr moje nejvt pn. Kdyby-
chom zrealizovali vize, li bychom i do al-
ternativnho vzdlvn od matesk koly.
Prost ctme, e oblast kolstv, sociln a
zdravotnictv maj u tchto dt k sob vel-
mi blzko, vzjemn se prolnaj, ovlivuj
a dopluj.

Dkuji Vm za rozhovor.
Bc. Jitka Selingerov
multimediln ploha

22
 Mgr. et Mgr. Jitka Pejimovsk, Ph.D.

PIBLEN PRCE S HUDBOU V SYSTMOV MUZIKOTERAPII

(pokraovn)

V minulm textu jsme se zamysleli nad vznamem provn dtte k utven jeho
identity v kontextu edukan systmov muzikoterapie. Vychz se ze specifik sys-
tmov muzikoterapie, kdy se nitern proitky v podob hudebnch kreac stvaj
zpedmtnn a tak dosaiteln pro muzikoterapeuta, kter ve spoluhe optima-
lizuje zptn proitek, uspodnm oscilace a centrace hudebn kreace klienta.
Zamysleli jsme se nad dramatickm obloukem ivotnho pbhu, kter provme, a
kter je vyjditeln ve dvou modech v modu vyprvn a v modu hudebnch kreac.
Oba mody znamenaj obraz ivotnmu pbhu lovka v narativn perspektiv. Zm-
nili jsme dle, e naruen dramatickho oblouku pbhu - trhliny a peskoky,
se komplementrn profiluj v modu vyprvn i v modu hudebnch kreac. A pi-
pomnli jsme optimalizujc obsah hudebnch kreac na dynamiku narativn trans-
formace - kdy se naruen dramatickho oblouku hudebnm uspodnm oscilace a
centrace odplavuje. Vznik nov zkuenost, nov emon kognitivn tlesn
strukturace, kter nahrazuje pedchzejc, rozttnou, evokujc neklid, psy-
chick nepjemn stavy i nepjemn stavy tlesn.

Z podoby hudebnho proitku i zkuenosti, nov nalezen emon kognitivn tlesn

strukturace, se postupn zkuenost generalizuje do mimo hudebnho provn a chovn lo-
vka. Sledovnm obou mod sebevyjden klienta verblnho i nonverblnho, kam pat i
hudebn sebevyjden, se dosahuje v systmov muzikoterapii aspekt diagnostick i terapeu-
tick. Na ukzkch jsme zviditelnili, s jakm smyslem pro diferenciaci je nutn definovat obsah
hudebn kreace a vlenit ji do procesu muzikoterapeutick zmny, a tedy do komplexity a kohe-
rence provanho ivotnho pbhu. Tato prce nesnese zjednoduen, ale souasn vykazuje
krsu a jistotu v objevovn individuality lovka. Sloitost a osobitost provn kadho z
ns. V tomto objevovn je specifickm, vznamnm a vedoucm fenomnem prv hudebn
sebevyjden klienta, jeho hudebn kreace. Hudebn non verbln proitek vyn it obsahy
z jin rovn vrstev vdom, ne slovo, a proto jsme ve hovoili o komplementarit a kom-
plexit.
Optimalizace proitku se dje v tzv. autentickm hudebnm projevu, kter se dle ukotvu-
je. Zde nenahlme hudebn kreaci z pozice popisu v n uitch vrazovch prostedk, ale
z optiky vrcholnho - optimalizujcho proitku muziko - terapeutickho procesu, z pohledu
funknho vznamu hudebn kreace v muzikoterapeutickm procesu. Tento aspekt je nejd-
leitjm pro narativn transformaci - dochz zde k proitkov zmn a tak se star, ne-
mocn mn v nov.

Systmov muzikoterapie, geneap, m, krom vtve edukan, vtev lebnou, psy-

choterapeutickou i somaticky zamenou.

23
 Schma muzikoterapeutickho procesu a muzikoterapeutick zmny

PEJIMOVSK, Jitka: Vznam muzikoterapie v hudobnej edukcii. Dizertan prca.

Ruomberok, KU Ruomberok, Pedagogick fakulta 2015

24
 Schma prce muzikoterapeuta a podoby hudebnch kreac

PEJIMOVSK, Jitka: Vznam muzikoterapie v hudobnej edukcii. Dizertan prca.

Ruomberok, KU Ruomberok, Pedagogick fakulta 2015

25
V schmatu I. je naznaen funkn vznam
hudebnch kreac v A2, B, C, ve schma-
tu II. je naznaeno v 1. Systmov teo-
rie velmi citliv sleduje prbh a asovost
dn promn strukturac a konfigurac.
Systmov muzikoterapie proto obsaho-
v analyzuje hudebn motivy a tmata.
Ale ne uveden kategorie schmatu II.
znamenaj rozvrstven hudebnch kreac
spe dle povahy hudebnch vrazovch
prostedk, zpsob hudebn organizace a
improvizace a nhledu na dal kategorie
v 2., 3., 4. Jsou jakmisi momentkami a
zastavenmi procesu, aby muzikoterapeut
byl vybaven znalostmi ve smyslu zsob-
nku monho hudebnho reagovn. Ale V systmov edukan muzikoterapii se u
hlavn linie vyhodnocovn hudebn krea-
ce klienta a reagovn, je linie koherence
obou mod, verblnho a non-verblnho,
kter odhaluje ivotn pbh, pedevm
pozici Aktra v du svta.
Ve schmatech jsou uvedeny hudebn kre-
ace jak v tchto statickch, zmraench hudb a vchovu hudbou. A zde je te-
momentech, tak v naznaen jejich funk-
nch pozic v muzikoterapeutickm dn.
Dvoj rove vznam ze schmatu I. jemn odliuje, i jak se pekrv vcho-
koresponduje a je diferencovno v 5., 6.
schmatu II. Nemlo by se pehldnout
ani ped - oznaen u schmatu II - mu-
zikoterapeutova znalost teorie, vhledu,
vztahu a orientace v muzikoterapeuitick
realit - protoe prv tyto kategorie tvo-
teprve celistvost muzikoterapeutickho
procesu.
Pozn.: oprava: schma II., 3.2 - subsystm
Nyn si jet dovolm nkolik doplujcch vovna jeho zkuenost, jeho j. Nitern
poznmek k tmatm.
techniky, imaginace, pedstavy a
vzpomnky, pveck sbor, kreativita a
systm:
Techniky
Vm, e vysvt, z ve uvedenho, e
muzikoterapeut nevysta se sumou tzv.
technik muzikoterapie, protoe technika je
pouze podmtov situace. Ta ale psob na
individualitu jedince. Teprve setkn obou
podmtov situace (techniky) a indivi-
duality jedince znamen funkn celek.
Na to chce upozornit ve schmatu I dvoj
rove vznam a ve schmatu II, oddl
5., 6.
principy tak, aby techniky dokzal muziko-
terapeut vytvet, nebo pijmat a apliko-
vat na poteby klienta.
Imaginace, pedstavy a vzpomnky
Hudebn pedagogov sprvn upozoruj
na dvoj aspekt jejich prce: ve vchov k
ba poloit otzku, kdy se prce s hudbou
stv prac ji muziko terapeutickou. Co
va hudbou a muzikoterapie?
Jde zde pedevm o jdro prce s hud-
bou pokud jsou hudebn kreace dominu-
jcm zpsobem zameny na provn, na
provn j, na sebevyjden se, kde
se prolnaj vzpomnky, nov zkuenost,
dosaen rozhodnut, anticipace budouc-
nosti i fantazijn imaginace, je navozen
terapeutick prostor. Uplatuj se mecha-
nismy pedevm projekce a interiorizace,
zvdomn a vtlesnn. I na koncert
ale lovk prov hudbu tak, e je oslo-
se jej hudba dotk, je to tedy muzikote-
rapie? Meme ci, e ne, protoe tyto
26
 dje se odehrvaj spontnn a maj pou-
ze pirozen terapeutick vliv, kter nen
uchopen clen a primrn k odstrann
urit ivotn te. Zde je muzikoterapie
vymezena jako vdn obor. M terapeu-
tick cl, diagnostikuje, rozhoduje se v po-
stupech, predikuje vsledek, napluje jej
a reviduje. Zmnn zitky na koncert
ale nejsou spjaty a diagnostikou a clenm
terapeutickm psobenm. Opraj se o
ptomnost hudebnho krsna jako ekviva-
lentu filosofickho dobra.
Pokud uitel hudebn vchovy ale akcentu-
je evokovn proitku hudbou navozenm
imaginac a zamenost pozornosti dt-
te na proitek, pevauje nad zamenm
dtsk pozornosti k hudebnmu krsnu a
hudebnm nrokm, pohybuje se uitel ji
v muzikoterapii. Mus tedy dokzat sprv-
n volit instrukci, mus umt sledovat pro-
mny v proitcch dt - dynamiku osob-
nosti ve vazb na prci s hudbou.
Me bt zpv v pveckm sboru mu-
zikoterapi?
Meme se zde dotzat, zda nap. sboro-
v zpv, kde se zpv dle notovch part,
kreativita tedy nestoj v poped a inter-
pretace dla je dna skladbou a pojetm
sbormistra - je muzikoterapi? Pokud je
tento proces ormovn osobnostn nebo
tlesnou vstupn a vstupn diagnostikou,
je muzikoterapi.
Umleck a kreativn, systmov
Navazuje otzka spad muzikoterapie
do umleckch kreativnch terapi, nebo
do umleckch terapi? Kad slovo nese
vznam. V nzvech muzikoterapeutickch
smr jde o vystien toho, co je pro ten i
onen pstup podstatn. Nzev muzikote-
rapeutickho smru pouuje lovka o po-
27
vaze procesu je informac, ale v podob
zkratky. Pesto je pklad prce se sborem
zpsob, kde nen individueln kreativita
akcentovna. Tam, kde jedinec vyjaduje
sv provn v umleck kreaci, je situa-
ce ponkud jin. Tam, kde jde o nalzn
intrapsychickho konfliktu, nebo tam, kde
se pedpokld, e prce lidsk psychiky
spov ve schopnosti organizovat, a tud
organizace tn do hudebn smysluplnch
celk jsou aspekty organizan schopnosti
psychiky, jsou vyjdenm jdrovch prin-
cip, kter osvtluj, jakm zpsobem se
zachycuje souvislost vlivu hudebnch pro-
itk na osobu lovka. Zvrem lze kon-
statovat, e hudebn kreace jsou nejen
hlubinnjm vnoenm do vrstev vdo-
m, ale e vyjaduj i aspekt individueln-
ho zpsobu rozhodovn, afektivn souhlas
s rozhodnutm a zasahuj tak i chovn
lovka. Chovn lovka bv asto tou
skutenost, kter potvrzuje, nebo limitu-
je a navozuje potebu revize obrazu svta,
kter si jedinec vytvoil. To, jak se chov-
me ve svt, a jak se svt chov k nm,
je neopominuteln formativn aspekt j.
Tuto skutenost zachycuje pojet syst-
mov muzikoterapie, kter sleduje domi-
nujc vliv prce s hudbou na bio subsys-
tm, psycho-subsystm, socio-subsystm
i spirituo subsystm, nicmn nikdy ne
oddlen a vdy v souvislosti. Odstran-
me-li proitky bolesti, nebo podpome-li
motoriku a lokomoci pacienta, i pracuje-
me-li s dechem, relaxac a srdenm tepem
ovlivujeme bio subsystm primrn,
ale souasn, a to i vznamn, ovlivuje-
me i dal subsystmy.
Exemplifikace: na subsystmy a nadto vnm i zpsob
Pracovali jsme s nemocnmi, kte trpli restrukturalizac v ase.
Parkinsonovou nemoc a naim pvodnm
clem bylo podpoit kvalitu motoriky a lo- Dkuji za laskavou pozornost a pt si
komoce. Spontnn se ale otevela pote- meme ci, jak konkrtn provzat vlast-
ba pacient vyprvt sv ivotn pbhy, nosti dtte s podobami hudebnch kreac v
poteba rozhovor a poteba hudebnch muzikoterapeutick realit.
kreac na zklad imaginace a vyjden
osobnch proitk. Byly tak ovlivnny sou-Literatura:
asn motorika, lokomoce, psychick pro- Lenka Vopikov, Eva Smejkalov, Marie
itky, ale i viscerln pociovn, motolita
Petrusov, Vlasta Adamkov: bakalsk
stev apod. prce na tma: VLIV HUDBY NA ZKVA-
LITOVN IVOTA OSOB S PARKINSO-
Tato zjitn byla nap. provedena v na NOVOU CHOROBOU, 2012, Technick uni-
prci s nemocnmi s Parkinsonovou cho- versita v Liberci
robou, kde jsem byla vedoucm bakal-
skch prac, kter byly spn obhjeny
u sttnch zkouek, viz odkaz na lit.

Provzanost subsystm nelze opome-

nout. Protoe pozitivn efekt v jedn oblas-
ti, me bt doprovzen i negativnmi jevy
jinde. Me dojt ke zlepen, napklad v
oblasti vizuomotoriky, ale souasn k neu-
rotizaci apod. Mohou se odstranit neuro-
tick projevy u dtte, ale v rodinnm sys-
tmu se me zvraznit dysfunkce.

Poznmku si zaslou i pojem spirituln

subsystm je pojat psychologicky, tedy
je to zpsob, jakm jedinec predikuje svou
budoucnost, o jak morln krdo se opr
a jak pekonv pote. Nen nutn open
o nboenskou vru, ale kad vra lov-
ka, i pouze pirozen, se dotk konenos-
ti ivota a velmi mnoho jedinc nepijm
smrt jako konenost sv existence.
Posledn odstavce jsou pouze upozorn-
nm na komplexitu muzikoterapie, kterou
nememe, muzikoterapeut, ztrcet ze
zetele.
Proto jsem pijala pro muzikoterapii syst-
movou teorii, kter oteven systm dl
28
 KURZ VROBY KANTELY 

e Skautskm dom v

kurzovnK/ 2.800,Kpro leny MAUT
(zahrnuje materil, odborn veden, monost 
pespn vmst konn ve vlastnm spacku)
pod odbornm vedenm Ateli
vod dotick prce s
soust kurzu
kad si odnese Certifikt sgaranc 
vlastnorun vyroben hudebn nstroj
poet mst omezen, pihlaujte se 
na uvedenm
kurz probhne pod ztitou
Alternativa a MAUT (Mezinrodn 
asociace umleckch terapi




Mgr. Rena Gally Jadrn
* Mgr. Karolna Tukov


29
ASOPIS UMLECK TERAPIE 03 - SRPEN 2017

FREDAKTORKA: Bc. Jitka Selingerov

GRAFICK EDITOR: Bc. Marie Kounkov
TEXTOV EDITOR: Bc. Martina Kulaov
KREATIVN EDITOR: Bc. Hana Balcrkov
REDAKN RADA: Mgr. Marie Benkov, Ph.D.
Mgr. Tom Benek
Mgr. Eva Hegarov
Mgr. Petr kranc

o autorech
Bc. Martina Kulaov

Mstopedsedkyn tanen pohybov

Mgr. Marie Benkov, Ph.D.
Muzikoterapeutka, terapeutka, vysoko-
kolsk pedagoka, autorka nkolika mu- rapii a obor Tanen pohybov terapie.
zikoterapeutickch metod a metodik, edi-
telka Akademie Alternativa s.r.o.,
Jednatelka za R (MAUT) v WFMT (Sv-
tov federace muzikoterapie), prezidentka
Mezinrodn asociace umleckch terapi. Publikuje v asopisech, vede workshopy
Muzikoterapii se vnuje od roku 1993, pa-
t mezi zakladatele muzikoterapie v R.
Svou bohatou publikan innost se dosta-
la do povdom odborn i laick veejnosti
v R i v zahrani. V roce 2006 zskala dok-
tort Ph.D. v muzikoterapii.
Absolvovala ptilet muzikoterapeutick
sebezkuenostn vcvik a studium Wer-
beck metody koly odhalen hlasu (Tera-
pie zpvem).
asociace,na UP v Olomouci vystudovala
bakalsk obor Uitelstv pro M, absol-
vovala ron diplomovan kurz Vchova
a vzdlvn metodou Marie Montessori,
na Akademii Alternativa vystudovala obor
Umleck terapie se zamenm na artete-
V souasn dob pracuje jako uitelka M,
kde pi prci s dtmi vyuv arteterapii a
tanen pohybovou terapii. Spolupracu-
je s Montessori centrem Andlek v Praze.
pro uitele se zamenm na arteterapii a
tanen pohybovou terapii.
Denisa Chvtalov
Povolnm keramika, absolvovala SUP v
Uherskm Hraditi, keramick emeslo si
osvojila ve skanzenu v Tupesch a Buchlo-
vicch, od roku 1991 tvo ve vlastn ke-
ramick dln, dlouhodob se zajm o
psychologii a psychoterapii, absolvovala
Akademii Alternativa obor arteterapie.
30
 Bc. Jitka Selingerov Mgr. Rena Gally Jadrn
fredaktorka asopisu Umleck terapie Speciln pedagog, studium Speciln pe-
MAUT, Mstopedsedkyn asociace artete- dagogiky absolvovala na MU v Brn, v Aka-
rapie MAUT, lektorka arteterapie. demii Aternativa studovala obor muzikote-
Vystudovala Akademii Alternativa obor rapie, pracuje jako muzikoterapeutka ve
Umleck terapie se zmenm na artete- Speciln kole v Neratov, v M v Barto-
rapii, dle na Univerzit Palackho v Olo- ovicch, jako dobrovolnice v Lesnm klubu
mouci bakalsk obor Speciln pedago- Letohrad, vnuje se pstounsk pi.
gika pro pedkoln vk, v souasn dob
studuje navazujc magistersk studium na
UP v Olomouci obor Speciln pedagogika
poradenstv.
Mgr. Petr kranc
Psobila jako uitelka M, editelka M, v
Pedseda muzikoterapeutick asociace,
souasn dob pracuje pro MPSV v projek-
speciln pedagog, studium speciln pe-
tu zamenm na ohroen rodiny s dtmi.
dagogiky absolvoval na VO v Litomyli a
Masarykov univerzit v Brn, v Praze stu-
dium Waldorfsk pedagogiky, na Akademii
Alternativa vystudoval obor muzikoterapie.
Mnoho let psobil ve stacioni pro men-
tln a tlesn postien Nadatio Samari-
Mgr. et Mgr. Jitka Pejimovsk, Ph.D. tanus o.s. a Veleta o.s.

Muzikoterapetka, autorka metody Syst-

mov muzikoterapie Geneap, vnuje se
pednkov, vzkumn lektorsk, terape-
utick a pedagogick innosti, vystudovala Mgr. Tom Benek
stn konzervato v Praze, jednooborovou
Speciln pedagog, arteterapeut, tanen
psychologii na UK v Praze, religionistiku na
pohybov terapeut, vnuje se terapeu-
UK v Praze, je supervizorkou Evropskho
tick, pedagogick, pednkov a publi-
rejstku EMTR, soubnho s muzikote-
kan innosti, studium Speciln pedago-
rapeutickou konfederac EMTC. Klinick i
giky absolvoval na Masarykov univerzit
pedagogick praxe (vysokokolsk uitel-
v Brn, absolvoval tanen pohybovou
stv), garant vzdlvacch program CV
terapii. Vceprezident Mezinrodn asocia-
akreditovanch MMT.
ce umleckch terapi, pedseda Asociace
tanen - pohyhov terapie R, spoluza-
kladatel terapeutick koly Akademie Al-
ternativa s.r.o., len pracovn skupiny pro
vznik povoln arteterapeut.

31
podkovn

Mil teni.
Prv jste doetli tet slo asopisu Umleck terapie.
Prostednictvm asopisu jsme chtli oslovit laickou i odbornou veejnost,
zprostedkovat zkuenosti terapeut s uplatnnm umleckch terapi v pra-
xi, vytvoit novou podobu asopisu a pipravit zajmav ten na letn msce.
Chtla bych podkovat vem autorm lnk, redakn rad. Velk dk pat
na grafice Marii Kounkov, jej zsluhou vznikla nov, zajmav grafick
podoba asopisu. Vloila do ppravy svj as a energii i pesto, e je mamin-
kou tymsn holiky Aneky.
Vnon slo Umleckch terapi pipravujeme na prosinec 2017. V prbhu
roku 2018 se teni mohou tit na speciln slo.
Peji vem klidn bab lto.

Bc. Jitka Selingerov fredaktorka asopisu Umleck terapie