Professional Documents
Culture Documents
Mîrnîşîna Botan
Mîrnîşîna Botan
١٦٠٩ برادۆست
َِ
وةرطيان : نظيسني :
-م .علي قادر (زانكويا زاخو) -د .مستةفا دهقان -تةهران
-م .وةالت توفيق (زانكويا دهوك) -د .ظورال طةنج -ئيستانبول
کورتی :
مرينش��ینا ك��وردي ي��ا برادوس��ت ل رةوان��دوز و دةردور َي��ن َ
وي
حوك��م كري��ة ك��و بةش��ةك ذ ئورمي� َ�ي ذي ظ��ة دط��رت ،و حوكمدار َي��ن
�تاني بووين��ة .ئ��ةو د س��ةد س��اال 16
�ين كوردس� َ �ين بناظودةنط َ وي ذ خ َيزان َ
َ
َ
�تةالتي ئومسان��ي و صةف��ةوى دي��ار دا نةضاربووي��ة ملكةضي��ا خ��وة ب��و دةس�
�ين ل ظ� َ�ي دوماهیــێ دا هاتين��ة ك��رن ل س��ةر وان بك��ةت .د وان ظةكولين َ
مرينشني د هةمان دةميدا ئانكو ل سةد ساال 16دا هةين وةك َو ئةردةالن، َ
�ةردةمى
َ دن��اظ ذ َيدةر َي��ن خواندن��ا م َيذووي��ا كوردس� َ
�تانى ل س�
هةكاري و ضةمش��طةزك ،مرينش��ینا برادوس��ت هاتية پشتگوهـ ئ َيخسنت
�دةرى س��ةرةكيية ،ئ��ةظ ثةرتووك��ة ئومساني��دا ثةرت��ووكا ش��ةرةفنامة ذ َي� َ
و ض ثويتةي��ا ث َيدظ��ي ث� َ�ي ن��ة هاتي��ة دان .ب ش��ر َوظةكرن و ثش��تطةرميا
�ةرةفخاني بةدليس��ي 97 – 1596 /1005هاتي��ة َ ذالي� َ�ى م َ
�يري ك��ورد ش�
نظيس�ينَ . دي ث�تر ش َ�ين تيش��ك وداتاي َ�ين ئومسان��ي و صةف��ةوي ي َ�ين س��ةد س��اال َ 16
�ةرةكيى ش��ةرةفخانيَ ىل دظ َي��ت ذب�ير نةكةي��ن ك��و ذ َي� َ
�دةرى س�
َ
مرينشين .ئةظ ظةكولينة ظي
يي َ ظةيي سياسي َ روناهيان دانينة سةر شر َو َ
�ين زارةك��ى ب��وون ئةو َي��ن ظةطيان َ
َ ب��و نظيس��ينا ثةرت��ووكا خ��وة ئ��ةو
اليةني سياس��ي ية ذ ديروكا مريطةها برادوس��ت َ يا طر َيدايي ش��ر َوظةيا
َ
دن��اظ كوردان��دا ب��ةالظ بووي��ن ،ل��ةورا طةل��ةك بوش��ايي و كيماس��ي
ل س��ةد س��اال 16و دناظب��ةرا س��نور َين ئومسان��ي – صةف��ةوي.
دظةطياَن�ين وى دا هةن��ة .ه��ةر ذب��ةر ظ��ي ئةط��ةري ث َيدظي��ة ذ َيدةر َي��ن
َ
�يظي ئومسان��ي �ين ئةرش� َ صةف��ةوى و ئومسان��ي ،نةخامسم��ة بةلطةنامةي َ
()2
�ين ش��ةرةفخاني به َين��ة ت َيكهةلك��رن. دط��ةل ث َيزانين َ دەستپێك :
�ين ل س��ةد س��اال 16هةم��ا ب َي��ذة هةم��ي میرنشــینێن ك��وردان ي َ
بو برادوست و مرينشينا برادوست رةوش يا جودا ية ،ضونكة ئةو �ين كومةاليةت��ي و �ين ج��ودا ج��ودا ي َ ث َي��ك هاتين��ة ذ ك��وم و يةكةي َ
وي ية ،و ثاشي ئةو دةظةرا ئةم سنوري َ
َ ذي د ثشرتاست كو دةظةرا كو ئةم َ سياس��ي .ب��و ظ��ي س��ةردةمي ذي ه��ةر وةك��ي ئةبوئةلف��ةزل ئةفةن��دي د
ضوارضووظي
َ ثش�تي هينط� َ�ي ثش��تا خ��وة ث� َ�ي طةرم دكةي��ن و دئ َيخينة ن��اظ بةرهةم� َ�ي خ��وة ي� َ�ي بناظ� َ�ي (زةيل��ي هةش��ت بةهةش��ت)تي دا داي��ة ديارك��رن
يي هةم ذ دي ه َيتة دينت .و ئةظة ئ َيك ذ وان مرينشیناية َ دةظةري داَ ،
َ َ
وي دةظةر َي��ن ك��وردي ث َي��ك هاتي��ة ذ «ماهيدةش��ت ل كرمانش��اهـ هةت��ا
الي� َ�ي م َيذووي��ي ظ��ة ن��ة د بةلطةنامةي َ�ين ئومسان��ي و ن��ة ذي د ي َ�ين صةف��ةوي دةظ��ةرا عةرةبط َ�ير َي ل مةلةتي��ا»( .)1ي��ا خوياي��ة ك��و د دةظ��ةرةكا هوس��ا
َ
ظةكوليين لسةر ثي نة هاتية دان و هاتية ثشتطوه هاظ َينت .بو دا ثوويتة َ �ين ك��وردي هةبووين��ة .ه��ةر وةك��ي ي��ا بةرفرةه�ـ دا طةل��ةك مريطةه َ
تيا ويَم َيذوويا سياسي يا مرينشینا برادوست ئةرشيفخانةيا ئومساني َ دي ثال َيت َ�ين ج��ودا دةت��ة م��ة
دي ل بةرثةر َي��ن به َي��ت دا بين�ين د ئ��ةظ ضةن��دة َ َ
ىل ئاريش��ة ذي ذي بزاننيَ . �دي دكةت��ن ك��و ه��ةر ض نةبي��ت تش��تةكي َ ضةن� َ �دي ذي بكةي��ن ك��و وي ضةن� َ د ناظ��ةر َوكا بابةت� َ�ي م��ة .ث َيتظ��ي ي��ة ت َيبيني��ا َ
وةيى ثرت و بةالظ هاتية نظ َيس��ان و َ
زانيني وان ب ش� َي َ ئةو ضةندة كو ث َي د دةظ��ةرةكا هوس��ا ي��ا بةرفرةه�ـ دا و هةبوون��ا ك��وردان ل ظ� َ�ي دةظ� َ
�ةري ب
ئةظ نظ َيسانة ذي هةمي نة يا كومكري ية ،بةلكو هةمي ثارضة ثارضة ية، �ين ج��ودا ج��ودا ذي ذ �ةري دةركةتن��ا زاراظ َ هةم��ان ش � َيوةيي بووي��ة ئةط� َ
()3
و ئ��ةظ ثارضةي��ة ذي د كوم��ةكا كت َيبخانةي��ان دا د بةالظ��ن. �ني ذي رونكرنةك��ة ب��و َ
وي الي� َ�ي بكارئينان��ا ثةيظ َ�ين زاردةظك��ي .ئةظ��ة ب ت َ
�تيي ك��و ه��ةردوو مريطةه َ�ين (ح��ةزو و تةرجي��ل) هاتين��ة تومارك��رن راس� َ
ذ الي� َ�ي بياني��ان ظ��ة ب تايبةت��ي ذي ئومسان��ي و صةفةويي��ان.
سنجەقێن و دەڤەرێن
برادۆستیان و هەڤسوویێن وان
ي��ا بزةمحةت��ة بنةماي َ�ين ظ� َ�ى ضريوك� َ�ى به َين��ة دياك��رن .ب�يردوزا
�ين هاتين��ة بكارئين��ان �تيى ئ��ةو ذ َيدةر َي��ن زارةكين��ة ي َ
ث�تر ن َيزيك��ى راس� َ
ذالي� َ�ى ش��ةرةفخانى ظ��ة .لدوي��ظ وان ذ َي��دةران( ،هي�لال ك� َ
�ورى ب��ةدر)ى ذ
ب��اب كال َ�ين ه��ةرة مةزن َ�ين مري َي��ن برادوس��تيان ب��وو .دةما (ش��ةمس الدولة
�ورى فةخ��ر الدول��ة) هاتي��ة كوش�تن ل س��اال ( )1014/405كور َي��ن وى ك� َ
كوضكرن��ة دةظ��ةرا برادوس��ت و ِر َوذ ب ِر َوذ رولةك� َ�ى بةرض��اظ ط َ�يران د ذيانا
هةري َى دا .ذوانان ث َيكئينانا مريطةها برادوس��ت يا كوردى، سياس��ى يا َ
ضةندى بةشةك بوون ذ ثروس َيسا بةرزكرنا سياسةتا كوردى َ ظى
دطةل َ
َ َ
لس��ةر ش �يوازى دةس��تهةالتا نيمض��ة س��ةربةخوو ب �و مريطةه��ا ئ��ةوا ل َ
�اوى ضاخ� َ�ى َ 16ى دا.
�تانى ديارب��ووى دم� َ
هةم��ى دةظةر َي��ن كوردس� َ
نظيسيني ئومسانيدا طرنطيةكا مةزن ب هةظركييا دطةل َ د مريطة َه�ين ك��وردي و ئ َي��ك ذ زةالم َ
�ين وةفادار َي��ن دةولةت��ا ئومسان��ي
َ
تةبريزى هاتية دان ،و وان ذ َيدةران ديار كرينة صةفةويان ل سةر باذ َي َ
رى َ
ئةردى �تى خو دانيتة س��ةر هندةك دةظةر َين برادوس��ت و ل س��ةرش��ياية دةس� َ
�ولتانى ئومساني َ
مريى برادوس��ت راس��ثاردية كو ضاظد َيريا رةوش��ا َ كو س� ()٢٠ وى ش� َ
�ةرى صةفةوي��ان كري��ة. َ
()٢١ َ
تةبريزى بكةت. صةفةويان ل
هةظركي دناظبةرا
مري َين برادوسيت ل سةر
وةرطرتنا حوكمى ل
سةجنةقا بةرازطرد
1560ز
كورةكى
َ �ةرفنامى ثش��تى كوش��تنا حةس��ةن بةطى َ لدويظ ش� ل دوي��ظ ثةرت��وكا ش��ةرفنامة ،ل هةم��ان ِر َوذا (ش��اهـ محەمــەد
دي ي� َ�ى غ��ازى ق��ران بناظ� َ�ى (عل��ي ب��ةط) هاتي��ة س��ةر حوكم��ي .لدوي��ظ
()٢٨
مةزنى وى (بوداق بةط) كاروبار َين َ َ
كورى طيانى خوة ذ دةستدايي
َ بةط)
بةلطةنامي ئومسانى يا ئاشكراية كو حةسةن بةط ل ساال ()1581/989 َ برايى وى
َ مريطةهى بر َيظةبرن .ل ساال 1582/990مرياتيا بوداق بةط و
َ
هاتي��ة كوش�تن ،ب� َ
�ةىل لدوي��ظ هن��دةك ذ َيدةر َي��ن دى ي َ�ين ئومسان��ى ع��ةىل نةمانى ظةضوو. َ َ
حةسةن بةط ،ئةوى ثشتى وى دةتةالت وةرطرتي ،بةرةظ
ب��ةط وةك��و مريةك� َ�ى ئومسان��ى دةس��تهةالت ل مريطةه��ا برادوس��ت زانيني مة د ك َيمن و ثشتبةس��تنا َ س��ةبارةت مريطةها بوداق بةطى ث َي
كري��ة ه��ةر ذ س��اال ( 1575/983ي��ان .)٢٩()1576 َ
مة سةر وان ذ َيدةرانة ئةو َيت د بةلطةنامي ئومسانى دا هاتينة دينت ،ت َيدا ب َو
ئ َيكةم جار ل ساال 1559/996ئاماذة ب َ
ناظى وى هاتيةكرن( .)٢٣
بةلطةنامي ئومسانى ب مري علي بةطى هاتية َ ئ َيكةم ئاماذةيا
�يرى مريطةه��ا برادوس��ت ظةدطةريتةظ��ة ب � َو 27ذوالقع��ددان وةك��و م َ ش��ةرةفخان ددةت��ة ديارك��رن ك��و ئ��ةوى دناظب��ةرا س� َ
�الي
رولةكى
َ 9 /966ئيلوونا .1559لدويظ هةمان بةلطةنامان عةلي بةطى �يى دةس��تهةالت َ
مورادى س� َ ( 1574/982و )1595/1003ب فةرمانا س��ولتان
يي ئومسانى – صةفةوى و طيا د ر َيظةبرنا كاروبار َين سنورى َ
بةرضاظ َ كةسةكى هةذى نةبوو بو وةرطرتنا
َ بابى خوة وةرطرت ،بوداقجهى َل َ
()٣٠ َ
هيشي لةشكةرى يي صةفةوى . َ ئاظاكرنا كةالن هةمبةرى َ �تةمى (ثشتاوثش��ت) ب��وو
�تى ئ��ةو كري��ة م�ير بتن� َ�ى سيس� َ
�تةالتى و تش� َ
َ دةس�
َ
ئ��ةوا ك��و حوك��م ذ باب��ى ب��و ك��ورى م��ةزن ظةدطوهاس��ت..
�ةوى د بةلطةنام َ�ين ئومسان��ى دا
ل س��اال 1579/987ع��ةىل ب��ةط ،ئ� َ
�ناظى (غ��ازي قران��زادة) دهات��ة نياس�ين ،م َ
�يرى مريطةه��ا برادوس��ت ب ناس� َ ذاليةك� َ�ى ديظ��ة ،حةس��ةن ب��ةط ذالي� َ�ى ئومساني��ا ظ��ة ل دةظ��ةرا
ي��ا ناظةراس��ت ب��وو( .)٣١ي��ا ف��ةرة به َيت��ة طوت��ن ك��و ع��ةىل ب��ةط وةكو مريىَ (وان� َ�ى) هات��ة دةستةس��ةركرن و كوش�تن .حةس��ةن بةط��ى ل دور َي��ن
ثشتاوثش��ت (ك��ور ل جه� َ�ى باب� َ�ى) ل س��اال ( )1584/992لس��ةر مريطةه��ا س��اال 1564/972دةس��تهةالتا مريطةه� َ�ى وةرطرتب��وو( .)٢٤وةس��ا دي��ارة ئ��ةو
َ
ثاشةروذى مريطةهـ هاتة دابةشكرن ب َو برادوست هاتة دامةزراندن ( .)٣٢ل ل س��اال 1581/989هاتي��ة كوش�تن ،ضونك��ى ل دوي��ف بةلطةنامةي��ان هةت��ا
ذاليى (سةجنةق بةط)ـانظة دهاتنة بر َيظةبرن سةر ضةند سةجنةقان كو َ �يرى مريطةه��ا برادوس��ت ب��وو(.)٢٥س��اال 1580/988ه َيش��تا م َ
�ةىل دةس��تهةالت ه��ةر ماب��وو دن��اظ بنةم��اال ع��ةىل بةط��ى دا. ب� َ
ش��اهـ محەمــەد بةط��ى كورةك� َ�ى دي ذى بناظ� َ�ى (ئةس��كةندةر
�ةرفنامى دا هات��ى حوكم� َ�ى دظ��ةرا ئورمي� َ�ى ل
َ هةروةك��و د ش� �يرى برادوس��ت) هاتي��ة ناس��اندن،ب��ةط) هةب��وو ك��و د بةلطةيان��دا وةك( م َ
س��اال 1577/985ذ ئةس��كةندةرى بةط��ى هات��ة ظةطوهاس�تن ب � َو ع��ةىل �اوى ضةن��د س��االن َ
ىل د ش��ةرةفناما ش��ةرفخانى دا ي� َ�ى بةرزةي��ة .ب � َو م� َ
�دى نةدي��ت ،ئ��ةو ب��وو بةط��ى ،ب� َ
�ةىل ع��ةىل بةط��ى خوش��ى ذ ظ� َ�ى ضةن� َ �ين برادوس��ت دك��ر ئةس��كةندةرى دةس��تهةالت ل لس��ةر هن��دةك ناوضةي َ
ل س��اال دوويظ��دا ( )1578/986طيان� َ�ى خ��وة ذ دةس��تدا(.)٣٣
َ
مريى مةرطةظةر (ناصر
بةط) د تومارةكا
ئومسانيدا ل ساال
1577ز
سولتانى
َ نامةيةك ذ
ئةمريخانى
َ ئومساني بو
(خانى
َ برادوسيت
لةثز َيرين) 1609ز.
• Himayesine Girme Çabası”. Osmanlı Araştırmaları 46 (2015), 43-75. • Adīb al-Šuʿarā, Mīrzā Rašīd. Tārīḫ-i Afšār. P. Šahrīyār Afšār & M.
• Hemebor, M.M. “Xanî Lapzêŗîn û Qelay Dimdim”. Roşinbiri 103/104 Rāmīān (eds). Šurā-yi Markazī-yi Jašn-i Šāhanšāhī-yi Āḏarbāyjān Ġarbī,
• Ḫurmujī, Muḥammad Jaʿfar. Ḥaqāyiq al-Aḫbār Nāṣirī. Ḥ. Ḫadīw Jam • Anonymous. Taḏkirat al-Mulūk: A Manual of Ṣafavid Administration.
(ed.). Tehran, Zuwwār, 1965. V. Minorsky trans., Cambridge University Press, Cambridge, 1980.
• Iʿtimād al-Salṭana, Muḥammad Ḥasan Ḫān, Mirʾāt al-Buldān. ʿA.Ḥ. • Āqājarī, S.Ḥ. et al. “Šūriš-i Qalʿa-yi Dimdim, Čigūnigī wa ʿIlal-i ān dar
Nawāʾī & M.H. Muḥaddiṯ (eds), Tehran, Tehran University Press, 1988. ʿAṣr-i Šāh ʿAbbās I”. Tarīḫ Islām wa Īrān 9 (2011), 1-18.
• Janābadī, Mīrzā Bayg. Rawḍat al-Ṣafawīya. Ġ.R. Ṭabāṭabāʾī Majd (ed.). • Bābānī, ʿAbd al-Qādir b. Rustam. Siyr al-Akrād dar Tārīḫ wa Juġrāfī-
Tehran, Asāṭīr, 1999. ya-yi Kurdistān. M.R. Tawakkulī (ed.). Tehran, Tawakkulī, 1998.
• Khachatrian, A. “The Kurdish Principality of Hakkariya (14th-15th • Bacqué-Grammont, J-L. “Quinze letters d’Uzun Süleymân Paşa, bey-
Centuries)”. Iran & the Caucasus 7,1/2 (2003), 37-58. lerbey du Diyâr Bekir (1533-1534)”. Anatolia Moderna 1 (1991), 137-186.
• Mann, O. Die Mundart der Mukri-Kurden I. Berlin, Georg Reimer, • Bacqué-Grammont, J-L. “Quatre letters de Bıyıklı Meḥmed Paşa”. Bel-
• Mehmed Hurşîd [Paşa]. Seyahatname-i Hudud. A. Eser (ed.). İstanbul, • Bizbirlik, A. “16. Yüzyılda Kulb Sancağı Hakkında Sosyal ve Ekono-
• Merdûx, E. “Rêpeŗînî Dimdim û Qelaçoy Kûrdanî Mukrî”. Hiwa/Hevi • Bizbirlik, A. “16. Yüzyılın Ortalarında Atak Sancağı ve Sancak Beyleri
• Munajjim Yazdī, Muḥammad Jalāl. Tārīḫ-i ʿAbbāsī (Rūznāma-yi Mullā • Çelebi, Evliya. Seyahatname. Vols. I-VI, A. Cevdet. Vols. VII-VIII; K.
Jalāl). S. Waḥīdnīyā (ed.), Tehran, Waḥīdnīyā, 1987. Rifʿat. Vols. IX-X; Anonymous (eds). Istanbul, Ikdam, 1896-1938.
• Mušīr al-Dawla Tabrīzī, Jaʿfar b. Muḥammad Taqī. Risāla-yi Taḥqīqāt-i • Chevalier, M. Les montagnards chretiens du Hakkari et du Kurdistan
Sarḥaddīya. Tehran, Bunyād-i Farhang-i Īrān, 1969. septentrional. Paris, Département de Géographie de l’Université de Pa-
• Nikitine, B. Les kurdes: etude sociologique et historique. Paris, Klin- ris-Sorbonne, 1985.
cksieck, 1956. • Dankoff, R. Evliya Celebi in Bitlis: The Relevant Section of the Seya-
• Qurbānīfar, Y. “Muqāyisa-yi Chigūnigī-yi Bāznimūnī-yi Rūydād-i hatname. Leiden, E.J. Brill, 1990.
Tārīḫī-yi Dimdim dar Du Riwāyat-i Bayt-i Dimdim wa ʿĀlam-ārā-yi ʿAb- • Dzhalilov, O. Dzh. Kurdskiĭ geroicheskiĭ epos “Zlatorukiĭ Khan”. Mos-
bāsī”. Tārīḫ-i Naw 10 (2010), 81-98. cow, Nauka, 1967. Ebû-l-Faẓl b. İdrîs. Zeyl-i Heşt Behişt (Salim-nama).
• Reid, J.J. “Mahmûdî Order and Clan, 1500-1606”. Journal of Kurdish MS No. AEfrs 810, İstanbul, Millet Kütüphanesi.
Studies 4 (2001-02), 1-17. • Farīdī Majīd, F. Sarguzašt-i Taqsīmāt-i Kišwarī Īrān 1: Āḏarbāyjān
• Rūmlū, Ḥasan Bayg. Aḥsan al-Tawārīḫ. ʿA.Ḥ. Nawāʾī (ed.). Tehran, Šarqī, Āḏarbāyjān Ġarbī, Ardabīl wa Iṣfahān. Tehran, Bunyād Īrānšināsī,
• Sâmi, Ş. Kāmusuʾl-Aʿlam. İstanbul, Mihran, 1889-1898. • Ferîdûn Beg. Munşe’atu’l-Salaṭīn. İstanbul, Takvimhane, 1858. Genç,
• Sarınay, Y. Başbakanlık Osmanlı Arşivi Rehberi. İstanbul, Başbakanlık V. “Șah ile Sultan Arasında Bir Acem Bürokratı: İdrîs-i Bidlîsî’nin Șah İs-
• Ünal, M.A. XVI. Yuzyılda Cemişgezek Sancağı. Ankara, Türk Tarih • Sâmi, Ş. Kāmusuʾl-Aʿlam. İstanbul, Mihran, 1889-1898.
Kurumu Basımevi, 1999. • Sarınay, Y. Başbakanlık Osmanlı Arşivi Rehberi. İstanbul, Başbakanlık
• Waḥīd Qazwīnī, Mīrzā Muḥammad Ṭāhir, Tārīḫ-i Jihān-ārā-yi ʿAbbāsī. Basımevi, 2010.
S.S. Mīr Muḥammad Ṣādiq (ed.). Tehran, Pazhūhišgāh-i ʿUlūm-i Insānī • Scheref, Prince de Bidlis. Scheref-nameh ou histoire des Kourdes. V.
• Zandīya, Ḥ. & Qanbarī, A. “Barrasī-yi ʿIlal wa Payāmad-hā-yi mie Impériale des Sciences, 1860-1862.
Sarkūb-i Kurd-hāyi Brādōst wa Fatḥ-i Qalʿa-yi Dimdim dar Dawrān-i • Turkamān, Iskandar Bayg. Tārīḫ-i ʿĀlam-ārā-yi ʿAbbāsī. Ī. Afšār (ed.).
Ḥukūmat-i Šāh ʿAbbās-i Awwal-i Ṣafawī”. Pazhūhiš-nāma-yi Tārīḫ-hā-yi Tehran, Amīr Kabīr, 2008.
: پەراوێز
5. Based on comprehensive accounts of the Ottoman economic docu- 1. See Ebû-l-Fażl b. İdrîs. Zeyl-i Heşt Behişt (Salim-nama). MS No.
ments, it is clear that Brādōst was a severe emirate with no any econo- AEfrs 810, Istanbul, MilletKütüphanesi, fol. 30v., fol. 32r.
mic importance. See, for example, MAD 2765,143, dated 1055/1645. 2. For the Kurdish emirates that previously received useful attentions,
6. See Hurşîd [Paşa], Mehmed. Seyahatname-i Hudud. A. Eser (ed.). Is- see, for example, Bizbirlik, A. “16. Yüzyılda Kulb Sancajı Hakkın-
tanbul, Simurg, 1997, 219,246, 252, 281-282, 348; Mušīr al-Dawla da Sosyal ve Ekonomik Bir Araştırma”. Osmanlı Araştırmaları 13
Tabrīzī, Jaʿfar b. Muḥammad Taqī. Risāla-yi Taḥqīqāt-i Sarḥaddīya. (1993): 137-162; idem, “16. Yüzyılın Ortalarında Atak Sancağı ve
Tehran, Bunyād-i Farhang-i Īrān, 1969, 160-161; and Sâmi, Ş. Kāmu- Sancak BeyleriÜzerine Notlar”, Tarih İncelemeleri Dergisi 14 (1999),
suʾl-Aʿlam. Istanbul, Mihran, 1889-1898, ii, 1261; vi, 4484. 109-133; Ünal, M.A. “XVI. Yüzyılda Palu Hükümeti”, Ondokuzma-
7. See Çelebi, Evliya. Seyahatname. vols. I-VI, A. Cevdet (ed.); vols. yıs Universitesi Eğitim Fakultesi Dergisi 7 (1992), 241-265; idem,
VII-VIII, K. Rifʿat (ed.); vols. IX-X, Anonymous (ed.). Istanbul, Ik- XVI. Yuzyılda Cemişgezek Sancağı. Ankara, Türk Tarih Kurumu
dam, 1896-1938, iv, 277-283; Anonymous. Tadhkirat al-Mulūk: A Basımevi, 1999; Reid, J.J. “Mahmûdî Order and Clan, 1500-1606”.
Manual of Ṣafavid Administration. Trans. V. Minorsky, Cambridge, Journal of Kurdish Studies 4 (2001-02), 1-17; and Khachatrian, A.
Cambridge University Press, 1980, 167; and Majīd, F. Farīdī. Sargu- “The Kurdish Principality of Hakkariya (14th-15th Centuries)”. Iran
zašt-i Taqsīmāt-i Kišwarī Īrān1: Ādharbāyjān Šarqī, Āḏarbāyjān Ġar- & the Caucasus 7,1/2 (2003), 37-58.
bī, Ardabī wa Iṣfahān. Tehran, Bunyād Īrānšināsī, 2009, 256,266, 276. 3. Unfortunately, there is no any published catalogue on the Kurdish
8. Compare Nikitine, B. Les kurdes: etude sociologique et historique. emirate of Brādōst. Compare, for example, Sarınay, Y. Başbakanlık
Paris, Klincksieck, 1956,79-80. Osmanlı Arşivi Rehberi. Istanbul, Başbakanlık Basımevi, 2010.
9. See Scheref, Prince de Bidlis. Scheref-nameh ou histoire des Kour- 4. Besides the primary Safavid sources on Dimdim and Amīr Ḫān, there
des. V. Véliaminof-Zernof (ed.), St.-Pétersbourg, Commissionnaires are some secondary. Persian studies on the same subjects. See, for
de l’Académie Impériale des Sciences, 1860-1862,i, 297. example, Qurbānīfar, Y. “Muqāyisa-yi Čigūnigīyi. Bāznimūnī-yi
10. See Scheref. Scheref-nameh, i, 296. Rūydād-i Tārīḫī-yi Dimdim dar Zū Riwāyat-i Bayt-i Dimdim wa
11. See Scheref. Scheref-nameh. i, 297. ʿĀlam-ārā-yi ʿAbbāsī”. Tārīḫ-i Naw 10 (2010): 81-98; Āqājarī, S.Ḥ.
12. See Ferîdûn Beg. Munşe’atu’l-Salaṭīn. Istanbul, Takvîmhâne, 1858, i, et al. “Šūriš-i Qalʿa-yi Dimdim, Chigūnigī wa ʿIlal-i ān dar ʿAṣr-i
596; Rūmlū, Ḥasan Bayg. Aḥsan al-Tawārīḫ. ʿA.Ḥ. Nawāʾī (ed.). Teh- ŠāhʿAbbās I”. Tarīḫ Islām wa Īrān 9 (2011): 1-18; and Ḥ. Zandīya
ran, Asāṭīr, 2005, iii, 1554; Bacqué- Grammont, J-L. “Quatre letters & A. Qanbarī, “Barrasī-yi ‘Ilal wa Payāmad-hā-yi Sarkūb-i Kurd-hā-
de Bıyıklı Meḥmed Paşa”, Belleten 56 (1992), 707. yi Brādōst wa Fatḥ-i Qalʿa-yi Dimdim dar Dawrān-i Ḥukūmat-i Šāh
33. See Scheref. Scheref-nameh. i, 299. 14. See BOA, A.DVN.MHM, 1/40.
34. See KK 70, 347. 15. See TSMA E.2799/2; TSMA E.8283; TSMA E.8333/1-2; and Genç,
35. See Scheref. Scheref-nameh. i, 299-300. V. “Șah ile Sultan Arasında Bir Acem Bürokratı: İdrîs-i Bidlîsî’nin
36. See KK 211, 103; and KK 222, B. Șah İsmail’in Himayesine Girme Çabası”. Osmanlı Araştırmaları 46
38. See BOA MD 32, hkm.414. 16. See Çelebi, Seyahatname, iv, 178, 283; Dankoff, R. Evliya Celebi in
39. See BOA A.DVN.MHM 32, 67. Bitlis: The Relevant Section of the Seyahatname. Leiden, E.J. Brill,
41. See KK 70, 347. 17. There was, for example, a significant Nestorian Christian population
42. See Turkamān, Iskandar Bayg. Tārīḫ-i ʿĀlam-ārā-yi ʿAbbāsī. Ī. in Ṣōmāy, and Ṣōmāy- Brādōst was a Nestorian diocese under the
Afšār (ed.), Tehran, Amīr Kabīr, 2008, ii, 792; Janābadī, Mīrzā Bayg. archdiocese of Šamdīnān. See Chevalier, M. Les montagnards chre-
Rawḍat al-Ṣafawiyya. Ġ.R. Ṭabāṭabāʾī Majd (ed.). tiens du Hakkari et du Kurdistan septentrional. Paris, Département de
43. See Waḥīd Qazwīnī, Mīrzā Muḥammad Ṭāhir. Tārīḫ-i Jihān-ārā-yi Géographie de l’Université de Paris-Sorbonne, 1985, 230.
ʿAbbāsī. S.S. Mīr Muḥammad Ṣādiq (ed.). Tehran, Pazhūhišgāh-i 18. This is normally mentioned in the following words: “within the
ʿUlūm-i Insānī wa Muṭāliʿāt-i Farhangī, 2004, 175; Turkamān. Tārīḫ-i Kurdish community, none follows nor concurs with the other; they
ʿĀlam-ārā-yi ʿAbbāsī. ii, 793. confess unity in nothing except that of God”. See Ebû-l-faẓl b. İdrîs.
44. Name of a fortress and a mountain where the important battle between Zeyl-i Heşt Behişt (Salim-nama). fol. 24r.; Scheref. Scheref-nameh,
Brādōstī Kurds and the Safavid army took place. The battle of Dim- i, 16.
dim had a great impact on the Kurdish literature. See, for example, 19. For the life and career of Zaynal Bayg, see, for example, BOA, MD
Mann, O. Die Mundart der Mukri-Kurden I. Berlin, Georg Reimer, 6, 1029; MD 7, 139, 2185; MD 12, hkm.135, 671, 832-833; MD 44,
1906, 12-24; Dzh. Dzhalilov, O. Kurdskiĭ geroicheskiĭ epos “Zlato- hkm.304; A.DVN.MHM 32, 67.
rukiĭ Khan”. Moscow. Nauka, 1967, 2-26, 37-39, 206; Merdûx, E. 20. See Scheref. Scheref-nameh. i, 300. It is interesting that the attacks
“Rêpeŗînî Dimdim û Qelaçoy Kûrdanî Mukrî”. Hiwa/Hevi 1 (1983), of Zaynal Bayg against Brādōst emirate and his influence on Brādōst
27-44; and Hemebor, M.M. “Xanî Lapzêŗîn û Qelay Dimdim”. Roşin- tribe are mentioned in the Ottoman documents since 975/1567. See
Mullā Jalāl). S. Waḥīdnīyā (ed.). Tehran, Waḥīdnīyā, 1987, 400. 22. See BOA MD 3, hkm.233, 273; Bacqué-Grammont, J-L. “Quinze let-
46. See Yazdī, Munajjim. Tārīḫ-i ʿAbbāsī (Rūznāma-yi Mullā Ġalāl). 403. ters d’Uzun Süleymân Paşa, beylerbey du Diyâr Bekir (1533-1534)”.
47. See Adīb al-Šuʿarā, Mīrzā Rašīd. Tārīḫ-i Afšār. P. Šahrīyār Afšār & Anatolia Moderna 1 (1991), 170.
M. Rāmīān (eds). Tabriz, Šurā-yi Markazī-yi Jašn-i Šāhanšāhī-yi 23. See BOA MD 3, hkm.233 and 273.
Āḏarbāyjān Ġarbī, 1967, 11-73. 24. See BOA MD 6, 1029; MD 7, hkm.299; and KK 222, B.
48. For example, compare the case of Ardalān: Ḫurmujī, Muḥammad Jaʿ- 25. See KK 237, 254; and KK 234, 46/89.
far. Ḥaqāyiq al-Aḫbār Nāṣirī. Ḥ. Ḫadīw Jam (ed.). Tehran, Zuwwār, 26. See BOA MD 3, hkm.233, 273; and KK 241, 167.
1965, 252; Iʿtimād al-Salṭana, Muḥammad Ḥasan Ḫān. Mirʾāt al-Bul- 27. See BOA A.DVN.MHM 4, 95.
dān. ʿA.Ḥ. Nawāʾī & M.H. Muḥaddiṯ (eds). Tehran, Tehran University 28. See Scheref. Scheref-nameh, i, 298.
Press, 1988, 949; and Bābānī, ʿAbd al-Qādir b. Rustam. Siyr al-Akrād 29. See KK 262, 182.
dar Tārīḫ wa Juġrāfīya-yi Kurdistān. M.R. Tawakkulī (ed.). Tehran, 30. See BOA.MD 3, hkm.233, 273; MD 7, 2278; MD 32, hkm.406-407,