You are on page 1of 4

KUATIAÑE'Ẽ (CARTA)

Ha'e marandu mbohasaha itujavéva. Kuatiañe'ê ha'e avei upe mba'e omoaguíva
tapichakuérape ikatu'ỹva oñomongeta ojovake térã pumbyry rupi. Es una de las formas
de expresión y comunicación más antiguas. Asimismo, permite mantener la relación con
personas que están alejadas del que escribe, no pueden mantener con ella una
comunicación oral directa o a través del teléfono.

KUATIAÑE'Ẽ RETEPY (PARTES DE LA CARTA)


1. Mo'akã (Encabezamiento)

1.1. Tenda ha arange (lugar y fecha)

1.2. Mávape ohejai ha moõpa oiko (destinatario y dirección)

1.3. Maitei'ypy (saludo)

2 Hetepy (Texto o cuerpo)

2.1 Ñe’ẽ'apesã ñepyrũgua (frase de encabezamiento)

2.2 Ñe’ẽ'apesã marandugua (frase de contenido)

2.3 Ñe’ẽ'apesã pahagua (frase de despedida)

3. Mohu'ã (Cierre)

3.1. Maiteipaha (frase de despedida)

3.2. Teraguapy (firma)

KUATIANE'Ê NEMOHENDA (CLASES DE CARTA)


Kuatiañe'ẽ ogayguápe g̃uarã (cartas familiares)

Kuatiañe'ẽ tekoayhugua (cartas amistosas)

Kuatiañe'ẽ vy'apavẽguigua (cartas de felicitación)

Kuatiañe'ẽ temimbyasyguigua (cartas de pésame)

Kuatiañe'e ñemuguigua (cartas comerciales)


KUATIANE ‘Ê TECHAPYRÂ (MODELO DE CARTA)
Mo'akâ

Tenda ha arange Paraguay, 23 jasyporundy 2000

Mávape ohejai ha Peru Ferreira Gómez, Motenondehára Mbo'ehao "José Gaspar


moõpa oiko Karai Rodríguez de Francia" Táva Aregua, Paraguay Retã

Maitei'ypy Karai katupyry ha marangatu:

Ñe'ẽ'apesã ñepyrũgua Hetepy


Tuicha vy'a reheve ahai ndéve ko kuatiañe'ẽmi ñepyrũrâme
romomaitei hagua ha upekuévo amombe'u hagua ndéve
mba’ẽichapa ohohína che ñemoarandu ajapova'aina ATENEO DE
LENGUA Y CULTURA GUARANÍme.

Ñe'ẽ'apesã marandugua Reikuaaháicha amohu'ã rire che ñemoarandu


mitãrusumbo'ehaópe niko añepy'amongetákuri mba’épa
ajapokuaa che rekovégui ha heta rire aiporavo ko mbo'esyry
Guarani Ñe'ẽ Mbo’ẽhararã. Ko'ága ahaívo ndéve ko kuatiañe'ẽ
chemandu'akuri mba’éichapa hetaite reporandu'akue chéve
mba’érepa aiporavo ko mba'e kóva. Ha péina ko kuatiañe'ẽme,
mbykymi jepe, ambohováita ndéve.
Nde ha che jaikuaa porã mba’ẽichapa heta ára ñane
retãme ojepurúkuri españa ñe’ẽ año oñehekombo'egua'u hag̃ua
ñane retayguápe ha upe mba'e ojejapóvo mba'eve
ndojehupytýveikuri, hetahetave uvei umi oñemoarandu’ỹva térã
katu umi ohejareíva mbo'ehao nahesakãigui chupekuéra umi
mba'e ome'ẽva. Ága katu, oñembo’évo mitãme iñe’ẽteépe
Guarani térã Castellano- jahechakuaa mba’éichapa ha'ekuéra
añetehápe oñembokatupyry ha iñarandu ñepyrũ hikuái. Ko'ã
mitã oñehekombo’éva guaraní ñe’ẽme niko hetia'e, hekorory ha
imarangatuve hesakãgui chupekuéra umi mba'e ome’ẽva. Ha
upéi osẽvo mbo'ehaógui ha oguahẽvo hogakuérape- ojehu upe
iporãvéva. Umi mitã oikũmbýgui umi mbo'epy pyahu
ome'ẽva'ekue upe árape, ohekombo'e ha'ekueraháma-
hogayguakuérape.
Amombe'úvo ndéve ko che remiandu oiméne hesakãmie
ndéve mba’érepa añemoarandu Guarani ñe'ẽme. Ága ae
ha'ekuaa ndéve añeñanduporãha ikatútagui aipotyvõ tekombo'e
rupive ñane retãme.
Ndaipóri ambue, upévare ha'ekuaa avei ndéve avañe'ẽ
rupive ikatutaha ñamotenondeve ñane retãme.

Ñe'ẽ'apesã paha Amondohóvo ko che remiandu, ajerure Tupãme oñangareko


hagua nderehe ha nde rogayguáre ha tomyanyhẽ pende rekove
vy'a, tesãi ha mborayhúgui.

Maiteipaha Mohu’ã
Ñemomaitei py’arorýpe

Teraguapy Porfiria Trinidad

Tembiaporã

1- Amomuanduhe ñe’ẽ oikotevẽva:

- Angete - Mbo’ehára - Ojerokyta


- Tape - Okápe - Jaguarete
- Okarúva - Apykahai - Opáma

- He’iva

2- Ambohasa guarani ñe'ẽme.


 Jorge y yo iremos a Caacupé.
Jorge ha che rohóta ka’akupepe
 Doña Catalina compra: almidón, queso y sal.
Ña kata ojogua: aramirõ, kesu ha juky
 El Profesor de Matemática o el de Ciencias irá con nosotros.
Mbo’ehára Papapykuaa téra Mba’ekuaa gua ohóta ñanendive
 Tú o él traerá las flores para la Virgen.
Nde tépa ha’e oguerúta yvoty tupãsyme guarã
 El presidente se sentará acá o allá.
Mburuvicha oguapyta ápe téra amo
 Luis y María van al mercado.
Lui ha Maria oho ñemupapyreme
 Mi amigo dice cosas bellas.
Che angirû he’i mba’e iporãva
 Mi hermana come banana.
Che reindy ho’u pakova
 Tu abuelo viene de lejos.
Nde taita ou mombyrygui
 El niño se cae de la cama.
Pe mitã ho’a tupagui
 Aquel niñito es hermoso.
Amo mitã iporã
 Esa niña tiene ropa nueva.
Pe mitãkuñai oguereko ao pyahu
 Ese perro bravo es feo.
Pe jagua ñarõ ivai
 La profesora nos llama.
Mbo’ehára ñanerenoi
 Mi padre y mi madre me escuchan.
Che ru ha che sy che rendu
3- Amongora ñe'ẽ oñemomuanduhe vaíva:
 Umi karaí oipuru heta mba'é.
 Ha'ékuera oñani pya'é ka'aguyré.
 Che róga rokẽ oñembyaí memé.
 Ko'ã apyká rogueraháva'erã okapé.

4- Ahai tĩgua rechaukaha ñe'ẽ oikotevẽvape ko'ã ñe'ẽjoajúpe:


 Ko'e vove aháta poha rekávo.
 Amo mita hase isýre.
 Moopa oho kuñatainguéra?
 Emboty pe oke, háke mita oke.
 Che rogapegua oveta michi.

5- Amoñe'ê ko'ã ñe'ẽjoaju ha amomuanduhe hekópe:


 Umi karaikuéra oipotata heta pira hógape g̃uarã.
 Umi tahýi oike ikuape oñongatuvo hembi'u.
 Ña Lolo oho imena rekávo tasyope.
 Peicha avei opurahéi guyrakuéra ñume.
 Che rupe ajeruréta heta mba'e mbo'ehaópe g̃uară.

You might also like