Neubauerová Nela 2.

ročník ADI Právo duševního vlastnictví

Dialog mezi Alexanderem Brenerem a Kazimirem Malevičem

Ruský performer Alexander Brener se v roce 1997 rozhodl rozvést dialog s již zesnulým ruským
avantgardním umělcem Kazimírem Malevičem. Vybral si pro tento záměr jedno z největších
Malevičových uměleckých děl Suprematismus, které bylo v té době vystaveno ve Stedelijk Museu v
Amsterdamu. Vešel do musea jako každý normální návštěvník, jen místo obdivování exponátů
vytáhl zelenou sprejovou barvu a přes celý obraz nasprejoval symbol dolaru. Hned po tom, co dílo
dokončil ho vyvedla ostraha a zanedlouho už ho odsoudili k deseti měsícům ve vězení.

K pochopení Brenerova činu si musíme přiblížit filosofii samotného Maleviče. Ten totiž po celou
dobu jeho uměleckého působení bojoval proti klasickému západnímu trhu s uměním. Byl proti
vysokému naceňování uměleckých děl i proti tomu, že by umění “mělo být pro vyšší vrstvu
společnosti”. Kazimírovo dílo Suprematismus i jeho jiná slavná díla však po jeho smrti dosáhla
několikamilionových částek. Přímo Suprematismus v roce 1997 stál 7,5 milionů dolarů a s tím by
autor rozhodně nesouhlasil. Brener Malevičovu filosofii sdílí a touto performance, kterou spousta
lidí považuje za vandalismus, se snažil upozornit na tuto problematiku a samotného Maleviče se
zastat. Také ve chvíli, kdy ho vyváděla ostraha z musea, se začal hlasitě ospravedlňovat, že se jedná
o umělecké vyjádření ve formě performance a o protest proti korupci a komercializaci v uměleckém
světě.
Obraz po této kontroverzní akci upadl na ceně na 5 milionů dolarů.

Dle mého názoru proto morálně Brener neudělal nic špatného. Samozřejmě však, pokud se o tom
máme bavit z legálního hlediska, zničil velmi drahý kus soukromého majetku. Jedná se tedy reálně
o vandalismus. Vandalismus v umění je ale také velmi zajímavé téma. Podívejme se například na
Banksyho, který svým dílem velmi často ničí stavby, i přes to je na něj ale pohlíženo jako na jedno
z největších současných umělců a na svém kontě již má několik výstav, ve kterých street art/
vandalism art přenesl na stěny museí a galerií. Má ale na korupci a komercializaci umění úplně
stejný pohled jako již zmínění umělci. Určitě znáte i jeho velmi známé dílo. Na jedné aukci se
dražil jeho obraz (původně grafitti), který se také vydražil na několik miliónů dolarů. Co ale kupce
nevěděl bylo, že Banksy do rámu nainstaloval zkartovačku a ve chvíli, kdy se obraz prodal ho
Banksy na místě zničil. Stejně jako Brener takto zničil velmi drahý soukromý majetek, který jemu
samotnému již nepatřil. Vyjádřil tím svůj nesouhlas se samotnou ideou dražení umění a obecně s
korupcív umění, bohužel ale po tom tento obraz ještě nabyl na hodnotě.

Já osobně Brenerovu performance považuji za vrchol současného konceptuálního umění a myslím

si, že žádný trest dostat neměl, naopak jsem udivená, že obraz po jeho zásahu není ještě dvakrát tak
drahý. Přeci jen tím zastával Malevičovu ideu a snažil se za autora protestovat i po jeho smrti, kdy
se sám ozvat již nemůže.
ZDROJE

EARLE GRAYSON. A Moment Outside: A Study of Alexander Brener’s Daring Escape from the
Dictates od the Western Art Market. [online]. 2014. [cit. 18. 12. 2020] < https://www.google.com/
url?
sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=&cad=rja&uact=8&ved=2ahUKEwihpIapwdjtAhVBLB
oKHU51C6kQFjABegQIAxAC&url=http%3A%2F%2Fwww.theartsjournal.org%2Findex.php%2F
site%2Farticle%2FviewFile%2F173%2F206&usg=AOvVaw2guR7G_PPTtWUXfZb7CPPw>