Starověké Řecko

Úvod : ANTIKA je označení pro dějiny a kulturu starověkých evropských států -Řecka a Říma.
Společné znaky : vznikají u moře, méně příznivé přírodní podmínky pro zemědělství, způsoby
obživy – zemědělství, řemesla, obchod, různé typy vlády ( demokracie, republika, císařství), hlavní
pracovní síla – otroci.

Starověké Řecko – je první evropskou civilizací. Byly zde položeny základy moderních věd a
demokracie. Řecká kultura je všemi evropskými národy chápána jako společné kulturní dědictví.

Poloha : jih Balkánského poloostrova, poloostrov Peloponés, ostrovy v Egejském a Jónském moři +
západní pobřeží Malé Asie (dnešní Turecko).
Řecko – hornatá krajina, nedostatek úrodné půdy, Řekové – výborní stavitelé lodí a mořeplavci.

Osídlování : od roku 2000 př.n.l. osídlují toto území různé kmeny přicházející ze severu Balkánského
poloostrova : Achájové, Iónové, Dórové.

DĚJINY STAROVĚKÉHO ŘECKA DĚLÍME NA NĚKOLIK OBDOBÍ :

1. Období egejské kultury – nejstarší osídlení ( 2000 – 1100 př.n.l.)

Kréta je největší řecký ostrov, vznikla zde nejstarší evropská civilizace (zhruba 2000 př.n.l.) - dostala
označení minojská – podle bájného krále Minoa. Centrem se stalo město Knóssos -( množství
království paláců zdobených freskami, posvátné zvíře býk). Používali obrázkové písmo, které
doposud nebylo rozluštěno.

Pozn. : je to ostrov opředený mýty a milovaný samotnými řeckými bohy – podle pověsti se zde
narodil samotný Zeus, pověst o Minotaurovi, labyrint, řecký stavitel Daidalos, hrdina Theseus,
princezna Ariadna.

Freska : nástěnná malba tvořená do čerstvé vlhké omítky.

Labyrint : spleť cest a chodeb, bludiště.
Kult : uctívání něčeho, co symbolizuje boha nebo božstvo.

Pozn : britský archeolog sir Arthur Evans v roce 1900 odkryl největší části paláce Knossos.
Zánik : zhruba po 500 – 800 letech trvání, příčinou byl výbuch sopky na ostrově Santorini a ničivé
zemětřesení, nebo ovládnutí Kréty jedním z kmenů, kterým byli Achájové.

Mykénskou civilizaci vytvořily řecké kmeny Achájů kolem r. 1400 př.n.l. , byla budována města s
opevněnými návršími – z paláce vládl král i okolním vesnicím – městské státy. Největším
opevněným městem byly Mykény na poloostrově Peloponés. ( vysoké hradby podle pověsti
postavili kyklopové – jednoocí obři).
Významná památka : Lví brána ( součást opevnění)
Důležitý archeologický nález : Zlatá posmrtná maska krále Agamemnona.
Mykénské písmo – rozluštěno až ve 20. století.
Závěr : minojská civilizace na Krétě + mykénská civilizace na poloostrově Pelopones jsou dvě
nejstarší evropské kultury. Označují se názvem egejská kultura. ( Obě vznikly a zanikly ve 2.
tisíciletí př.n.l.)

2. Homérské období - „ temná století“ Řecka ( 1100 - 800 př.n.l.)

Je to doba po zániku egejských kultur, neexistují písemné památky (zánik krétsko – mykénského
písma) – jen archeologické nálezy a báje o hrdinech a bozích.
Homér : slepý řecký básník, podle Řeků autor dvou slavných eposů Ilias a Odyssea. Dvě největší
básnická díla starověku, Ilias je příběh o výpravě Řeků proti městu Tróji (posledních 51 dnů
obléhání města), Odyssea vypráví o návratu hrdiny Odyssea domů do Řecka.

Pozn : objevení Tróje : 19. století, německý archeolog Heinrich Schliemann, Trója se nacházela na
pobřeží Malé Asie (dnešní Turecko), objevil také Mykény.

Náboženství : Řekové vyznávali polyteistické náboženství = víra ve více bohů. Ti sídlili na hoře
Olymp, byli všemocní a nesmrtelní, měli lidský vzhled i vlastnosti. Vládcem všech byl Zeus (2.p.
Dia), jeho manželka bohyně Héra – ochránkyně rodiny, jeho bratři Poseidon - bůh moří, Hádes –
bůh podsvětí, slavné bohyně Palas Athéna –bohyně moudrosti, Afrodita – bohyně lásky.
Řekové uctívali bohy v chrámech, s chrámy byly spojeny věštírny .
Slavná památka : Apollonův chrám ve městě Delfy.

OBDOBÍ ROZKVĚTU ANTICKÉHO ŘECKA

3. Archaické období ( 800 – 500 př.n.l. )

Příchod různých kmenů ze severu na jih Balkánského poloostrova a na Peloponés, mluvili různými
nářečími, od Féničanů převzaly písmo, které si přizpůsobili.
Postupem času rozpad rodového zřízení – od 8. stol. vznik městských států = město obehnané
hradbami a ostatní vesnice, takových států byly stovky, nejvyspělejší ATHÉNY a SPARTA.
Pozn : polis = označení pro městský stát (jeho území a instituce), ale také označení pro obec –
odtud slovo politika (označuje činnost směřující k řízení státu).

Vzniku jednotného státu brání : hornatá krajina a odlišný společenský vývoj.

Společnost v městských státech : 1. svobodní občané – 2. nesvobodní = otroci.
Práva svobodných – volit úředníky, hlasovat o zákonech, vlastnit majetek / povinnosti – bojovat ve
vojsku, hospodářsky podporovat stát.
Otroci – byli majetkem pánů, levná pracovní síla, žádná práva.

Velká řecká kolonizace : (8.-6. stol. př.n.l.) – zakládání nových osad – důvody : přelidnění,
nedostatek orné půdy, snaha o rozšíření obchodu . Kam se stěhovali : jižní Itálie (Tarent) a Sicílie
(Syrakusy), severní Afrika, pobřeží Černého moře, pobřeží Malé Asie ( kolonie).

Městský stát Athény

- Nacházel se na poloostrově Attika, centrem město Athény (existují dodnes), náboženským
střediskem byl pahorek Akropolis. Demokratický a kulturní stát – důraz na vzdělání a
umění.
Demokracie : vláda lidu ( démos = lid, kratéo = vládnu),je to způsob řízení státu, svobodní občané si
volí úředníky, kteří sepisují zákony, ty potom schválí lidová shromáždění.
Solón : nejvyšší úředník, rozdělil obyvatele do tří vrstev podle majetku, zrušil otroctví, v Athénách
se začaly razit stříbrné mince – sovy.
Perikles : athénský demokratický státník, navrhl zákon, že práce úředníků a účast občanů na sněmu
bude placená, zasloužil se o výstavbu mnoha památek.
Pozn : tzv. „střepinový soud“ - ochrana demokracie.

Vzdělání : školy pouze pro chlapce, učili se čtení, psaní, počty, recitace, atletika, zápas. Končilo se
v patnácti letech- dál mohli studovat geometrii, fyziku, lékařství, léčitelství.

Městský stát Sparta

- Založen kmenem Dórů na poloostrově Pelopones ,byl to vojenský stát ( svobodní občané
nepracují, věnují se vojenskému výcviku). Sparťané = nejlepší vojáci řecké historie.
Způsob vlády : dva králové v době války, rada starších, lidový sněm- rozhoduje o válce a míru.
Pozn : sousední státy uzavřely se Spartou tzv. Peloponéský spolek.

4. Klasické období ( 5OO – 338 př.n.l. )

Řecko –perské války = válečný konflikt mezi Řeckem a Perskou říší (499 – 449 př.n.l.).
Peršané – původně žili v oblasti Perského zálivu (dnešní Irán), v 6. století př.n.l. začali obsazovat
nová území a vytvořili mocnou říši.
Příčiny války : Peršané ovládli řecká města v Malé Asii, povstání pomoc Athén – záminka útoku na
Řecko.

Bitva u Marathonu : 490 př.n.l., perské vojsko proti Athéňanům ve velké přesile, Peršany vedl král
Dareios, Řekové díky výborné taktice vojevůdce Miltiada zvítězili. Pozn – falanga = bojový útvar
řeckého vojska.
- marathonský běh : athénský posel Feidipidés běžel oznámit vítězství (cca 42 km).
Bitva u Thermopyl : 480 př.n.l., perský král Xerxes – spartský král Leonidas, Thermopyly (tzv. teplá
brána) = úzká soutěska v horách, velká přesila Peršanů, zrada místního občana –Peršané vítězí. Král
Leonidas a všech 300 bojovníků zemřelo. Peršané později vtrhli do Athén a vypálili je.
Bitva u Salamíny : 480 př.n.l., námořní bitva u ostrova Salamína – úzký průliv mezi pevninou a
ostrovem, vítězí athénské loďstvo, řecký vojevůdce Themistoklés. Pozn.- triéry = řecké válečné lodě.
Peršané poraženi, ztratili asi 200 lodí.
Bitva u Platají : 479 př.n.l., bitva na pevnině, Řekové porazili zbytky perské armády, ve stejném roce
byly zničeny i zbytky perského loďstva v námořní bitvě u mysu Mykalé (pobřeží Malé Asie).

Závěr : války skončily po více než 40 letech vítězstvím Řeků – tzv. Kálliův mír (podle řeckého politika
Kallia, který vyjednával s Peršany). Konec rozpínavosti Persie, osvobození řeckých osad v Malé Asii.

Po řecko- perských válkách Athény = nejbohatší a nejmocnější stát. Největší rozmach za vlády
Perikla. Spolu se spojenci zakládají Athénský námořní spolek, mají dostatek peněz, z Athén se stává
nejkrásnější město Řecka ( pahorek Akropolis – Perikles zde nechal vybudovat chrám bohyně
Athény – Parthenon).

Sílí spory mezi Athénami a Spartou – rok 431 př.n.l. Sparťané vtrhli do Attiky (= poloostrov, kde
ležely Athény) – začíná peloponéská válka. Probíhala v letech 431 – 404 př.n.l., Sparta se nakonec
spojila s Peršany, válka končí porážkou Athén ( musely rozpustit námořní spolek, zbořit městské
hradby, zrušit demokracii).
Závěr : této války se účastnily všechny městské státy, říká se jí antická řecká válka, kolem roku 350
př.n.l. podlehly oslabené městské státy makedonské říši.

5. Helénistické období ( 338 – 30 př.n.l.)

Makedonie – zpočátku malé království na sever od Řecka, největší vzestup za krále Filipa II.,
zmocnil se všech řeckých států ( r.338 př.n.l. porazil řecká vojska v bitvě u Chairóneie ). Jeho cílem
bylo dobýt Persii, byl však zavražděn.
Novým králem se stal jeho syn Alexandr III. Veliký ( velmi vzdělaný, učitelem řecký filosof
Aristotelés, Alexandr byl jedním z nejlepších vojevůdců všech dob, nikdy nebyl poražen.
Vybudoval obrovskou říši (Řecko, Malá Asie, Egypt, Persie, končila u hranic Indie).
Na dobytých územích zakládal nová města – nejznámější Alexandrie v Egyptě ( centrum vědy a
vzdělanosti, knihovna)
Pozn : Maják v Alexandrii – učenci ho prohlásili za jeden ze sedmi divů světa, ve 14.stol. ho zničilo
zemětřesení.
Pozn : helénistická kultura – Alexandrova říše byla v té době největší stát – prudký rozvoj kontaktů
Řecka s Asií a Egyptem, rozvoj vzdělanosti a umění, prolínání řecké a orienální kultury.

Závěr : r. 323 př.n.l. umírá Alexandr při návratu z Indie do Babylonu ( hlavní město říše). Po jeho
smrti se říše rozpadla, rozdělili si ji velitelé jeho vojska na tři samostatná království – postupně je
všechny ovládla římská říše ( nejdéle odolával Egypt – do r.30 př.n.l.)

Řecká vzdělanost, kultura a umění

Architektura : stavby z kamene a mramoru zdobeny sochami, mozaikami a reliéfy, sloupy jónský,
dórský, korintský, chrámy, trojúhelníkový štít.
Sochařství : krása lidského těla v pohybu, slavní sochaři Myrón ( Diskobolos – atlet házející diskem),
Feidiás –( socha boha Dia Olympii – jeden ze sedmi divů světa).
Malířství : nástěnné malby – fresky, malované vázy se dvěma uchy – amfory.
Literatura : eposy Ilias a Odyssea – Homér, oblíbené bylo skládání básní – básnířka Sapfó, světově
známé jsou Ezopovy bajky, řečnické umění (Démosthenés).
Dějepis : za otce dějepisu považován Herodotos ( dějiny Egypta,Persie a řecko- perských válek).
Divadlo : hrálo se pod širým nebem, hrát směli jen muži, hráli s maskami, autoři psali komedie a
tragédie, nejslavnější dramatici Aischylos, Sofokles a Euripides , komedie – Aristofanes.
Věda: matematik Pythagoras, fyzik, matematik a vynálezce Archimédes ze Syrakus
Lékařství : Hippokrates (Hippokratova přísaha) – studenti medicíny ji skládají dodnes
Filosofie : největší myslitelé Sokrates – jeho žák Platón – jeho žák Aristoteles.
Písmo : Řekové jej převzali od Féničanů – upravili, písmo se nazývá alfabeta (dnes užíváno např.
v matematice). Z řecké abecedy se později vyvinula azbuka (východ). Od Řeků následně převzali
písmo Etruskové, od nich pak Římané – upravili jej a vznikla dnešní latinka (západ).
Olympijské hry : sportovní hry bývaly součástí náboženských slavností – nejslavnější ve městě
Olympia na poloostrově Pelopones. První údajně 776 př.n.l. – během her se udržoval mír, soutěžili
jen muži, vítěz dostal vavřínový věnec, hry byly zrušeny 393 n.l. Na tuto tradici navázaly novodobé
OH – první se konaly roku 1896 v Řecku.
POZN : slavné památky – Parthenon – chrám bohyně Athény, Chrám Dia Olympského v Athénách,
antické městečko Delfy, starověká Olympie, Hefaistův chrám a Athénách.