Pasti na český feminismus https://denikreferendum.

cz/clanek/17611-pasti-na-cesky-feminismus

Deník Referendum DR

Pasti na český feminismus

Kateřina Kňapová

Český feminismus ve své většinové podobě není nijak radikální. Zřejmě za to může i silně
defenzivní pozice, ve které je.

Kladení otázek do pondělního Hyde Parku, ve kterém vystoupila ředitelka Gender

Studies Helena Skálová, se rychle proměnilo v nenávistný antifeministický flame,
Komerční banka přišla s další trapně sexistickou reklamou, která rozzlobila
podnikatelky z agentury Butterflies&Hurricanes natolik, že se rozhodly od ní
odejít, a na návrat Mezinárodního dne žen do kalendáře české společnosti v podání
České televize poukazují zvýšené tržby obchodníků s květinami, ale i cukrovinkami
nebo plyšáky.

V posledních týdnu se na celé škále příkladů zas a znova ukázalo, v jakém stavu
je česká debata o ženských právech, aktivismu i feminismu. Ta pochopitelně
ovlivňuje i českou feministickou scénu jako takovou.

Ženy, které nenávidí muže?

Podle mnohých reakcí, které se tu a tam ve veřejné debatě vyskytují, by se mohlo
zdát, že obraz české feministky se podobá obrazu pohádkové zlé čarodějnice. I pro
mnoho poměrně vzdělaných a inteligentních lidí je feministka automaticky
spojená s určitou nenávistí nebo dokonce ponižováním mužů.

Jako důkaz pak slouží na straně jedné údajné žaloby či nadávky, které se mužům
dostává od amerických žen, když jim podrží dveře, a na straně druhé pak výňatky
z provolání radikálního lesbického feminismu, které označují i soulož s mužem
za násilí. Co na tom, že už si nikdo nedohledá kontext — radikální lesbický
feminismus mimo jiné reagoval i na netrestnost znásilnění v dané době.

Ve skutečnosti jsou to i muži, kterým genderové stereotypy škodí. Foto

Jessica R., flickr.com

Český mainstreamový feminismus přitom dle mého soudu už nemá před

1z3 28.04.2023 21:05

Pasti na český feminismus https://denikreferendum.cz/clanek/17611-pasti-na-cesky-feminismus

nařčením, že je namířen proti mužům, kam ustupovat. Představitelky velkých

neziskovek, které se tématu genderu a rovných příležitostí věnují, musí už nyní
do omrzení opakovat mantru o tom, že opravdu nechtějí škodit mužům, pokud
se snaží pomáhat ženám překonat určité nerovnosti zejména na pracovním trhu
a že jsou to vlastně i muži, kterým genderové stereotypy škodí.

Svým způsobem se jako paradoxní může jevit, že to jsou právě nejtvrdší oponentky
feminismů v jeho různých, i když nejčastěji té karikované, verzích, které se často
uchylují k paušálním tvrzením o tom, „jak jsou chlapi hrozný a neschopný, jak pořád
myslí jen na sex“, případným sekýrováním na podobné téma. Pochopitelně
je možné, že je určité části společnosti taková role jasně vymezující paušalizace
příjemnější, než, byť velmi pozvolné, proměny tradičního genderového dělení rolí.

Past neoliberalismu
To, do čeho současný mainstreamový feminismus může spadnout, částečně
popsala ve svém textu Feminismus, kapitalismus a lest dějin americká kritická
teoretička Nancy Fraser. Velmi dobrým příkladem jsou flexibilní úvazky a vůbec
odklon od klasických, nyní je nazýváme plnohodnotnými, forem pracovních
úvazků.

Původní myšlenka byla pochopitelně velmi progresivní — jiné formy pracovních

úvazků než „od —do“ samozřejmě teoreticky daleko spíše vyhovovaly těm lidem,
pro něž by byl právě například soukromý a pracovní život jinak problematicky
sladitelný. Flexibilizace, stejně jako možnost žen pracovat na rodičovské dovolené
na pracovní úvazek, se nicméně nakonec nezřídka obrací proti nim samotným,
a pak na obecné rovině proti zaměstnancům jako takovým, kdy se tzv. flexibilní
forma práce stane normou a vede k prekarizaci.

Prekarizová práce, která je částečně důsledkem právě touhy po flexibilitě, se přitom

zase daleko spíše dotkne žen, které obecně vydělávají méně peněz, než jejich
mužští kolegové a to jak v případě vertikální, tak horizontální segregace trhu práce
(tedy jak fenoménu nízkého počtu žen na vyšších a tudíž lépe placených pozicích,
tak i obecná charakteristika některých odvětví jako feminizovaných a často i ne tak
dobře financovaných).

Poměrně zajímavé je se z hlediska neoliberalismu a logiky individualismu podívat i

na fenomén firemních školek — na straně jedné představují vítanou příležitost pro
matky, aby se mohly zapojit na/po rodičovské opět do práce a nemusely zároveň
řešit, kdo bude jejich dítko hlídat, na straně druhé nicméně představují další krok
k legitimizaci privatizace až doposud veřejných služeb.

Je totiž otázkou, nakolik by právě masivní rozšíření tohoto a dalších

„nesystematických“ řešení nedostatku míst v předškolní péči přispělo k možnému
úpadku veřejných školek jako standardu dostupného pro všechny.

O ženských tématech mluví muži

Lze si toho všimnout v internetových diskusích, ale nejen v nich — k tématům, která
se týkají rovných příležitostí, případně „čistě ženských“ (a to nechce esencializovat)
otázek, se velmi často vyjadřuje daleko více mužů, než žen.

Možná je to tím, že obecně více diskutují na takových fórech, možná je to tím, že
se u nich projevuje podvědomá obava ze zvrácení statusu quo, ve kterém přece jen
stále mají v některých aspektech výhodnější postavení. Nyní pominu fakt, že právě
v souvislosti s prekarizací práce může přicházet docela velká krize tradiční role
muže-živitele rodiny, to by zřejmě vydalo na jiný celý sloupek.

Ať už se jedná o domácí porody, hormonální antikoncepci, ale i další témata, která

jsou poměrně kontroverzní, ale i témata na první pohled tak neškodná jako

2z3 28.04.2023 21:05

Pasti na český feminismus https://denikreferendum.cz/clanek/17611-pasti-na-cesky-feminismus

je právě vyšší zastoupení žen v politice nebo právě rovnost odměňování

v zaměstnání, vždycky se najdou takoví diskutující, a často právě muži, kteří
podobnou debatu buď bagatelizují, nebo se k ní staví rovnou nenávistně
a odmítavě, aniž by se vůbec rozvinula.

Česká debata o feministických požadavcích a vůbec „ženské otázce“ často trpí tím,
že je přerušena ještě dříve než začne a smetena ze stolu poukazováním
na nepřirozenost, sociální inženýrství (jdoucí pochopitelně proti svobodě
a volnému trhu) a údajné dělání z komára velblouda. Samotné hnutí se pak dostává
do defenzívy, což má pochopitelně vliv i na jeho agendu, která je někdy až příliš
redukovaná.

Samozřejmě, že liberální požadavky na zastoupení žen v rozhodovacích funkcích

jsou legitimní a potřebné, do mainstreamu by však měla pronikat i ta více
kontroverzní témata. A kontroverzním nemám na mysli jen kontroverzní v očích
většiny internetových diskutujících.

3z3 28.04.2023 21:05