TRI ÖVAHY

0 SEXUALNi TEORII
•

~
J1?>
t ·._)
p /

oD
 DR. ZIKMUND FREUD

TRIDVAHY

0 SEXUALNf TEORII

vvvvvvvvvvvvvv

PRAHA

NAKLADATEL ALOIS SRDCE

1926
Autorisovane vydani
 PREDMLUVA

K TRET1MU VYDAN1.

Kayz jsem byl po desitileti pozoroval, jak

byla prijata a jak pusobila tato kniha, rcid bych
jeji treti vydani dopln'il nek"qlika P'O'Zntimkami,
ktere smeruji pr'oli neporozumeni a p·roti ne-
splnitelnym ncirokum na ni Cinenym. Predevsim
bud'i z zddrazneno', ze jeji obsah vychazi veskrze
z kazdodenni zkuseniO·s ti lekarske, kterci ma byti
vysledky psychoanalytickeho studia prohloubena
a vedecky vytribena. Tyto tri »Uvahy o sexucilni
teorii « mohl()u obsahovati jen :to, co psychoana-
lysa nuti predpoklcidati anebo dovoluje potvrditi.
J est profo vyloucen0 ze by bylo moin'O je nekdy
1
,

rdzsiriti v »sexucilni fe'Otii« a ppchopime, proc

k mnohym sexucilnim problemum nezaujimaji
vubec zcidneho stanoviska. At tedy nikdo m?ni
V domneni, ie autoru jsou neznamy, nebo ze
jich · nedbal jako bezvyznamnych.
Zcivislo'st tohofo spisu od psycho·a nalytickych
poznatku, ktere. daly podnet k jeho sepsani, jevi
se vsak n'efen v·e vyberu, nyb·r z i v usporcidcini
lcitky. Vsude dodrzuji urcity postup instanci,
akcidencni momenty stav·i m da po.predi, dispo-
sicni nechcivcim v pozad'i a beru v uvahu vyvoj
ontogeneticky pred fylo'genetickym. Akcidencni
momenty hraji totiz hlavni ulohu v analyse, kte-
rci jest jimi temer vyhradne Q'vlcidcina; ·teprve za

5
nimi pfichaze ji v uvahu momenty disposicni jako
neco, CQ jesf vyvofdvci'na zazifky; avsak oceneni
dispo-sicnich momentil pfesahuje hranice psycho-
analysy.
Podobny pomer ovlcidd relaci mezi onto- a
fylo~enesi. Onto~enesi miliem·e povazovati za ja-
kesi opak.o vani lylo~·enese, pokud tafo~ nebyvci
zmenena recentnimi zaiitky. Fylo·~1entetickd dis-
posice prorrciii pod ont'o~en·etickym procesem.
Pilvodn'e jest vsak disposice prdve sraienina dfi-
vejsich iaiitkil, k nii pristupuii novejsi zciiitky
jedno·t livcovy jako suma akcidencnich momentil.
M usim zdi:traznUi, ie vyznamnym rysem teto
moji prac·e jest zJedl'e celkove odvislosti od psy-
choan.alytickehlo badani iimyslnci neodvislast od
bad'ani biolo~ickeho. Vyhnul jsem se peCliv·e vnci-
seti vedecke nadeje, cerpane ze vseobecrve sexucil-
ni bio'lo~ie rt,ebo biolo~ie specialnich druhil zvife-
cich, da studia, ktere jest moirw konati pomoci
psychoanalyticke techniky na sexucilnich funk-
eich cloveka. Mym cilem bylo vypcitrati, kolik
z bio.fo~i'e lidskeho iivo-ta mi:tieme se dohaclavati
p·r ostfedkem psycho.Zo~ickeho badcini; mohl jsem
poukcizati na doklady a shodnosti, ukazujici se
pfi tomto zpilsobu v'y setfovani, av'sak nebylo po-
tfebi, abych se d'al myliti, vedla-li psychoanaly-
tickci methoda v mnohych bodech k ncihledilm a
vysledkilm, kfere od uyteikil, ziskanych pouze
biologiekau m'e thodou, se znacne od'chyluji.
Doptnil jsem toto tfeti vydcini mrrohymi pri-
davky, ale upustil jsem od toho, abych je zvlci-
ste OZnacil jako V pfedesfem Vydcini.

6
 V edecka prcice V nasem oboru jde nyni vol-
nejsim tempern ku predu, prece vsak urCite do-
plizky by[y V tomto spisu nev·yhn'Ufelny, mel-li
zi'zstati V kontakfu S novejsi psychoanalytickou
literaturou.

Videiz, V rijnu 1914.

 PREDMLUVA

KE CTVRTEMU VYDANi.

Po opadnuti zciplavy vcilecne müzeme kon'Sta-

tovati, ze zcijem 0 psychoanalyticke badcini zü-
stal V sirem svete nedotcen. Prece vsak nemely
vsechny ccisti uceni stejny osud. eiste psycho'lo-
~icke these a vysledky badani ps.ychoa~alyticke­
hg o p)odvedomi, potlaceni, lionlliktu, ktery zpüso-
buje onemocneni, vyvl()ji nemoci, mechanismu
tvofeni se symP'lomü a j. tesily se vzrüstajicimu
uzncini a do'sly i u prindpelnich odpürcü ucty.
Ona ccist uceni, hraniCici na biolo~ii, kterci jest
v zcikladnich rysech v tomto malern spisu obsa-
zena, vyvolcivci. steile jeSte nezm)e nseny odpor a
pohnula dok'Once i os:oby, ktere se po nejako'u
dobu intensivne zame·stncivnly psychoanalysou,
k odpadnuti od ni a k novym hypothescim, ktery-
mi mel byti opetne o'mezen vyznam sexuci.lniho
momentu pro normcilni a chory iivot dusevni.
Nemohu se vsak pfes to rozhodnouti pro mi-
neni, ze by se tato ccist psychoanalytickeho' uceni
vice vzdalovala od hledane reality nez ona ccist
druhci.. V zpominky a stci.le znovu opakovanci kon-
trola fikaji mi, ze jest vytvorem prci.ve tak pec-
liveho a nepredpojatehd pozorovcini a ie n:eni
pfilis tezko vysvetliti si onu disociaci ve verei-
nem uzncini. Za prve mohou pouze ti badatele
potvrditi zde popsane poccitky sexucilniho zivota

9
lid~keho, ktefi maji dosti trpelivo·s ti a lechnicke
zrucnosti, aby provedli analysu u pacien'ia ai
do prvych Iet detskych. Casto se take nedostavd
moinosti k tomu, ponev·a di le·k afsky zakrok vy-
iaduje zddnlive rychlejsiho vyfizeni pfipadu. Ti
vsak, kdo nejsouce lek€lfi, prrovddeji analysu,
nemuji vubec pfistupu k tomuto oboru a nem·ohou
si utvofiti usud'ek·, ktery by byl prost zaujeti,
z jich vlastnich antipatii a pfedsudkii prameni-
ciho. Kdyby lide byli s fo uciti Se pfinrol pozo-
rJovanim deti, rl,ebylo by byva~o tfeba psati tyfo
tfi uvahy.
Dqle jest nu·(no si pfipomenouti, ie cosi
z obsahü tohoto spisu, totii zdürazneni vyznamu
sexudlniho iivota pro vsechn.y lidske vykony a
zde uCineny p·o kus 0 rozsifeni pojmu sexualnosti,
bylo vidy nejsilnejsim motiv·e m odporu proti
psychoanalyse. V ho'nbe za silnymi slovy slo Se
tak daleko, ie se mluvi o »pansexualismu« psy-
choanalysy a ie se ji vycitci, ie uysvetluje »vse«
sexucilnosti. M ohli bychom· se tomu diviti, kdy-
bychom zapo·mneli, ie prave alekcn.i mom·e nfy
vyvolav·a ji zm.a tek a zapomenuti. N ebo'f lilosol
A r t u r S c h o p e n h a u e r jii pred drahnym
casem ukcizal lidstvu, do jake miry jsou jeho
jedndni i snahy ureovciny S(?Xucilnimi tendencemi
- v obvyklem smyslu - a n.eni moino, aby cely
ctencifsky svet si docela z m·y sli vypudil tak pi'z-
sobivou pri!XJ'minku! Pokud se tyce »rozsifeni«
pojmu sexucilnosti, nezbytneho nasledkem ana-
lysy d eti a tak zvanych p·e rversnich individui,
nechf vsichni, kdoi s jejich uyssiho stanoviska
shliieji opovrilive n'a psychoanalysu, si rcici

10
vzpomenouti, jak blizce so'uvisi rozsiremi sexucil-
nost s er o t e m boiskeho Platona: (S. Nach-
m ans o h n, Freuds Libidotheorie V'erglichen
mit der Ero5lehre Platos, Intern. Zeitschr. f.
Psychoanalyse. 111, 1915.)

Videii, v kvetnu 1920.

•
 I.

SEXUALNi POBLOUZENi.t)

Zjev pohtavnich z.a.dosu u clov·e ka a zvifete -vy-

jadfuj.e me VI biologii tim, ze pfedpokladame »pO-
hlavni ·p ud«. Uzivam·e pfi tom analog1e S· pudern
po potrave, hladem. Nej ake oznaceni, slovru
»hlad« odpovidajici, schaz.i v lidove mluve; veda
uziva slova »libido«. 2 )
Lidove mineni ma zcela urcite pfedstavy o
podstate a vlastnostech pohlavniho pudu. V det-
stvi pry ho neni, dostavuje se v dobe dospivani
v puberte a V•e s.pojeni s ni, projevuje s·e v neo-
dolatelne p.fitazlivosti, jiz jedno pohlavi na dru-
he püsohi a cilem jest pry pohlavni· spojeni aneb
aspoft ciny, ktere k nemu smefuji.
Al1e prav.em' muz·eme s:patfovaH v, ·t echto
tvrzenich velmi nejasny obraz ·s kutecnosti; pro-
zlroumame-li j.e bedliveji, ukaze se, ze skryvajl
v sobe mnoho omylu, nepresnosti a ukvapenosti.
Urc·e me si dva terminy: pojmenuj·eme-li oso-
hu, od ktere pohlavni pfitazHvost vychazi - se-
xucilnim objektem, ein, k nemuz pud nuti -
sexucilnim cilem, tu obj-evi vedecky vytfihena
zkus-e nost cetne odchylky v ,obojim smeru, i co do
sexualniho obj.e ktu i co .do s•exucUniho eile, jichz
pomer k pfijatemu normalu vyzaduje dukladne-
ho prozkoumani.

13
1. Ochylky od n,orm'alniho sexualniho objektu.
Nejkrasneji vys,t ihuje popularni theorii po-
hlavniho pudu poetickä ba f 0 rozdeleni cloveka
V·e dve pule - muze a z·e nu - 1 ktere touzi :Opet
se sjednotiti V. läsce. Proto nas V·e lice· pf.ekva-
puje, j.e stlize slysime, ze jsou muzi, kterym ni-
koli zena, ale. muz, zeny pak, jimz nikoli muz,
ale zena jest s·e xualnim objekte·m, Nazyvame
p.ak takove osoby kon trerne sexualnimi nebo
h~pe lii!Wer,s nimi, fakt sam inverse. Pocet techto
osob jes.t v.elmi znacny, ackoli j.e st velmi· obtiz1-
ne j.e bezpecne zjis:titi. 3 )
a) Inverse.
Dle sm·e ru inverse rozeznav.a m·e ru·z ne druhy
inVlersnich os.ob:
a) Js.ou bud' absolutne inversni, t. j. jejich
sexualni objekt muze byti jen tehoz pohlavi,
kdezto druhe pohlav·f neni nikdy pfedmetem j.e-
jich ,pothl,a vni 1touihy, ne·chätva j1e chladnya:nd aneho
dokonc·e vzbuzuj·e v nich sexualni nechut. U mu-
zu zpu:s obuj e pak nechut, · ze j sou neschopni
normalniho pohlavniho a~tu, neho ze nemaji pfi
jeho vykonu nijakeho· pozitku.
b) ·N ebo jsou amfigenne inv'ersni (p·s ycho-
sexualne-herm:afroditni), t. j. sexualni objekt
muze nälezeti temuz anebo druhemu pohlavi j
inverse tu nema vylucneho razu.
c) N ebo j'sou okasionelne inv·ersni, t. j. za
ur6tych podm.fnek vnejsich, jako zejmena, jes.t -
lize nemohou dosahnouti normalniho sexualniho
obj.e ktu nebo napodobujice jine, jsou s to zvoliti
si osobu tehoz pohlavi za sexuälni objekt a v po-
hlavnim aktu s ni dosici ukojeni.

14
 Osoby inversni take p.o suzuji riizne odlisnost
sveho pohlavniho pudu. Jedni pokladaji inv.ersi
za samozrejmou, jako normalni clovek svoje Ii-
bido, a hajr jeji rovnk pravo s normalnim lihi ..
dem. Jini vsak! vzpiraji se faktu inverse a poci-
fuji ji jako chorobny natlak.')
Dals1i variace tykaji s.e doby vzniku inverse.
lnVJersni zvlastnost u individua bud tu byla vzdy,
pokud i·eho pamet saha, nebo 'Se mu s.tala zrej-
mou teprv,e V' urcite dobe pred nebo po puberte. 5 )
lnversni charakt.e r uchovavä se hud' po cely
ziv·ot, nebo casem ustupuj.e, anebo t~Voofi episodu
na ceS:te k normalnimu vyV1oji; miize s·e do~<mce
proj•eviti teprVle pozde V' zivote po dlouhem ob-
dobi normalni sexualnosti. Byly pozorovany tez
pfipady periodickeho kolisani mezi normalrum a
inversrum sexualnim ·obj.e ktem. Zvlast.e zajima-
ve j SOU pripady, kdy Iibido Se meni inversne,
jestlize individuum zazilo trapnou zkusenos,t
s normalnim sexualnim obj ektem.
Tyto riizne fady variaci existuji celkem ne-
odv:isle v·e dle sehe. Pravidelne miizem·e miti za
to, ze invers·e, ·e xtremni formy, byla tu jiz velmi
davno, a ~e indiv:iduum mä j-eji zvlastnost za sa-
mozfejmou.
Mnozi autofi jsou as:i proti tomu, aby pfipady
zde uvedene byly slucov:any · v jeden celek, a
zdiiraziiuji spise rozdily techto skupin, nez je-
jich spol,ecne znaky, coz souvisi s jej ich naZ!orem
o inversi. Avsak afsi jest jakkoliv oprävnene roz-
lucov.ati uvedene pfipady, nesmime zapomenouti
na to, Z.e najdoUJ se mezi: nimi vs·e chny odstiny,
takze s·e nam samo s.e bou vnucuje, abychom je
spojovali v jednu kategorii.

15
TEORIE INVERSE.

Inverse byla nejprv·e pojimana jako vrozeny

pfiznak nervove degenerace, a toto poj,e ti bylo
v souhlasu s faktem, ze leka:fi naraziH na ni nej-
prve u nervov.e chorych nebo u osob, ktere se
jirni z.d aly byti. V teto charakteristic·e jsou obsa-
zena dve tvrz·eni, ktera mus:irne nezavisle j·edno
od druheho posuzovati: vrozenost a degenerace.
DEGENERACE.

Proti degeneraci jsou narnHky, kt~r;e vubec

se uvadeji proti neprornySlrenernu uzivani tohoto
slova. Stalof se prece zvykem p:fipisovati dege-
neraci jakykoli chorobny proj ev, ktery neni zrov-
na puv.odu traurnatickeho nebo infekcniho. Pra-
v,e dusted.kem Magnanova roz.trideni degenero-
vanych ani nejleps1i funkdonovani nervoveho
systernu nevylucuje j1este rnoznost uziti pojmu
degenerace. J.e-li tomu tak, rnuzerne s~ pül oziti
1

otazku, jaky vubec j·e ste rna degenerace vyznam

a obsah. Lepe j·e st o degeneraci nernluviti:
1. tarn, kde nes.etkava S;e nekolik tezkych
uchylek od norrnalu;
2, tarn, kde neni povsechne tezce porusena
vykonna a existencni schopnost. 6 )
Z mnoha ~okolnosti vyplyva, z·e osoby inv.ersni
nej's.ou individua deg·e nerovana v tornto pravem
smyslu,
I. N alezarn,e inversi u osob, ktere nej evi ji-
nak zadnych tezkych uchylek;
II. rovnez u os.ob, j ichz vykonna schopnost
neni porus·e na, a kte~e nruopak proz.r azuji ob-
zvlaste vysoky stupeii intelektualniho vyvoj.e a
et1cke kul1tury. 7 )

16
 III. Nehledime-li k pripadum z lekarske
praks.e a snazime-li se zaujmouti sirsi hl,edisko,
narazime ve dvou sm·e rech na fakta, kterä ne-
dovoli mim chäpati inv·e rsi ja]:{Jo priznak degene-
race.
a) Nutno z.d urazniti, ze inverse j,e castym
zj-evem, ferner instituci, dulezitymi fookcemi na-
danou, u starych närodu na vrcholku j·e jich
kultury;
b) nalezäme ji mim,ofädne r·o zsifenu u divo-
kych a primitivnich narodu, kdezto jsm·e zvykli
sp·o jovati pojem deg·e neraoe s vys.okou civHisaci
(J. Bloch). I mezi dvilisovanymi narody Evropy
maji klima a rasa nejmocnejsif vliv na rozsirenf
a moralni hodnoceni inverse. 8 )
VROZENOST.

Ze je·s t inverse vrozte na, to bylo tvrze.no

pochopitelne jen o prve, nejextre'm nerjsi · tri-
de inverse, a to proto, ze se podle tvrz·eni
techto osob nikdy v zivote u nich neprojevil ne-
jaky jiny smer sexualniho pudu. Jiz fakt exi-
stence obou ostatnich trid, zvlas,t e treti, jest
tezko uves.ti v souhlas s pojmem vrozenosti. Od-
tUJd p1tilS'ti snaha zas1tupcill f.ohoto na·zoru, od!de-
liti skupinu abs.olutne inv·e rsnich od vsech -os:fat-
nich, cili vz.däti se jednotneho poj·e ti inverse. Die
nich byla by inverse v j-edne fade pfipadu vro-
~ena; v · jinych pripadech mohla by vz.ruiknouH ji-
nym zpusobem.
Opakem toho j·e st pojeti, ze inverse j,est na-
byty charakter p.ohlavniho pudu. Zakladä se na
tom, ze
1. lz·e dokazati u mnohych (tez ahsolutne)
inversnich osob sexualni doj.em, vyskytnUIVsi s:e

2 17
 casne V jejich zivof,e, kfery zus.fa} uchovan a jesf
pficinou homosexualnfho sklonu,
2. ze u mnohych j.inych individui lz:e pouka-
zati na vnejsi pfiznive nebo potlacujfci vHvy, kte-
re dnve nebo pozdeN vedl.y k fixovani inverse
(vyhradny styk S fymz p{)hlavim, SOUzitf V•e Val-
ce, C1elibat, pohlavni slabost atd.),
3. ze inversi mozno p{)tlaciti hypnotickou
surgesci, coz by bylo zäzrakem, kdyby byla vro-
zena.
Se stanovi·s ka tohoto nahledu muzem.e vtibec
popfrati, ze by exis.tov.a la vroz.e nä inverse. Lz.e
uves.ti (Havelo·c k Ellis), z·e pfi: podrobnejsim
prozkoumäni pfipadu, povazovanych za pf.iklady
vrozene inverse, obj evili bychom pravdepodobne
v casnem detstvi tez ne jaky zäzitek, prusobici na
smer libida, ktery pOUZ1e nezusta1 ve ved{)mt,
avsak vhodnym v.livem mohl by byti v pameti
oziven. Die techto autoru byla by inverse jen
castou variaci pohlavniho pudu, ktera zävisi od
shody vnejs.fch {)kolnosti.
J~stota takto zdanlive ziskana ne-obstoji p·f ed
nämitkou, ze dokazatelne mnoho individui pro-
zivä tytez sexuälni vlivy (take v casnem mlädf;
svedeni', vzäjemnä onanie), an~·z by se proto stali
inversnimi anebo jimi trval,e zustali. Tim jsme
nuceni k domnenc·e, ze alternativa vr{)zenost -
nabyti jest bucfto neuplnä, nebo nekryje pome-
ry, vyskytujicf s:e u inverse.
VYKLAD INVERSE.

Podstata invers·e neni vysvetlena ani pfed-

pokladem, ze inverse jest vrozena, ani pfedpo-
kladem, ze se nab-yvä. V prvem p·f ipade, jestlire
se nepfiklonime k nejhrubs.fmu vykladu, z.e. clo-

18
vek pfinasr si s sebou pfi narozeni vazanost se-
xualniho pudu na urCity sexualni -objekt, musim·e
si -objas.niti, co jest na ni vrozeneho. V druhem
pfipade nutno se tazati, zda rozmanite nahodne
v Hvy bez nez:bry tneho ptfi.spenf indiv:Ldue1l1ni dis-
1

posice staci, aby vysvetlily nabyti inverse. Podle

nasich dffvejsich ryvodu bylo by nemozno po-
pfHi tento posl,e dni moment.
Ü L 0 HA BISE X U AL N 0 S TI.

K vysVJetlend: sexualni inverse pfibrana ku po-

moci od Frank Lyd'stonea, Kiernana a Chevalie-
ra teorie, ktera predstavuje novou namitku
proti populamimu minenL Podle tohoto jest clo-
V!ek bud muzem, anebo zenou. Veda v.sa~ zna pfi-
pady, kde znaky pohlavi zdaji se smazany a Um
stizeno urceni pohlavi; nejprve v anatomii. Ge-
nitalie byvaji tu muzskeho i zenskeho razu (her-
mafroditismus). V fidkych pfipadech jsou vedle
sehe uplne vyvinuta obe pohlavni ustroji (pravy
hermafroditismus.); nejcasteji pozorujeme ohow-
stranne zakrneni. 9 )
Tyto abnormality jSOU vsak vyznacne t.im, ze
ul,efhcuji mim ·p-orozumeni ·ryvinUJ norm,alnimu.
Urcity stupeii anatomickeho hermafroditismu j.est
totiz normalni; u zadneho norma,l ne vyvinuteho
muzskeho neb zenskeho individua neschazeji
stopy po ustrojli druheho pohlavi, ktere bud' exi-
stuji dal.e jako rudimenta·r ni -organy nebo jsou
pfizpusoheny k tomu, aby pfevzaly jine funkce.
Z techto davno znamych anatomickych zj-evu
vyplyva pojeti!, ze puvodn.e byl tu organismus b~­
sexualni, ktery ryvojem zm·enil se v münose·-
xuallni s ne.pa trnymi zhytky za:klmell,eho ~druhe­
ho pohlav:i.

2* 19
 Bylo n.a snade aplikov.ati je na jevy dusevni
a vykladati inVle:rs~~ vse:c h odri':ud j.ako proj.erv: .du-
sevniho hermaf~oditismu. Ahy bylo spnivne, bylo
nutno pr•okaz:a ti, ze pri in:versi j SOU tu pravidelne
tez znamky dlus.evniho .a somatickeho hermafro-
ditismu.
Avsak toto ocekavani se nepotvrzuje. Tak
bliz.ke si nesmime pfedstavovati vztahy mezi
pfedpokladanym dusevnim a pr.akazatelnym ana-
tomickym obojnictv:im. Co nachaz.fullie u invers-
nich individui, j est casto jen z:eslabeni pohlavn.i-
ho pudu vube'C (Havelock Ellis) a lehke anato-
mick!e ·z aklmeni org.a nu. Cas·to, avsak nikoli ptta-
videlne ani v·e tsinou. Dus'l edkem. toho musime
uznati, ze inverse a somaticky hermafroditismus
jsou celkem na sobe. nezavisle.
Pfiktladal se dale veliky ryznam tak zvanym
sekundärrum a terdarnim pohlavnim znakt1m. a
kladlen duraz na jich caste vyskytovani se u in-
v·ersnich individui (Havelock Ellis). Take na
tom jest mnoho pravdy, avsak nesmi se zapome-
nouti, ze sekundarni a t·e rciarni pohlavni znaky
vyskytujii s·e vubec y.eoJmi casto a naznacuj•i jaksi
obojnictv:i, an.iz by pfi tom s.exuäJlni objekt jevil
n~jaJkou z;me.nu inversni.
Dusevni hermafroditismus mel by v:ice oprav-
nenosti, kdyby se vyskytovala paral·e lne s inversd
sexualn.ih:o ohj·e ktu .aspoii nejaka pfemena ostat-
nich dusevnich vlastnostir, puoo a povahovych
zvlasmosti v.e z.naky, charakterist'icke pro druhe
pohlavi. Avsak tak'OVOU povahovoU' lnversi mu-
zeme s jistotou oöekavati j-en u inversnich Zen,
u muzu. byva s inversi spojena tiplna dus·e vni
muzskost. Nechc·e me·- li upustiti ·o d teorie du-
sevniho hermafroditismu, musime dodiati, ze jeho

20
proj•evy V ru:znych oblast·e ch jevi jen nepatmou
vzaj·e mnou podminenost Tak tomu j.e tez pn
obojnictvi somatickem; podl.e Halbana 10 ) vysky-
tuji se pak jednotliva zakmeni org·a nu a s·e kun-
darni znaky pohllavni dosti nez.avisle j·e dny ·o d
druhych.
Uceni o bisexualnosti ve sv.e nejpnmitivnejsi
forme vyS'tilhl· j e·den ze zast8Jnci1 in'Vier,s nich mutzu
takto: zensky mozek v mlllzskem t,Me. My v:sak
nezname vlastnosti »zenskeho mozku«. Nahraditi
problern psychologicky anatom~ckym jest prave
tak pohodlne jako nespravne. Vyklad Kra'flt-
Ebinguv, jak se zda, jest ·e xaktneji zaloz·e n nei
Ulrichuv, v pods.t ate vsalk s•e od tohoto ne.litsi.
Krallt-Ebing se domniva, ze nasled.k,em b~se.xual­
niho zaloieni ma individuum muz·s ka i zenska
cen;tr:a mozkova, jako ma ·o ba somaticke po-
hllavni org·a ny. Centra se vyv.ijej:i teprv·e v dobie
puberty, ponejV1ice za vlivu pohlavni<:h zlaz, na
nez centra nemaji vlivu urcujiciho. 0 muzskych
a zenskych »Centrech« pla•ti vsak totez, CO
o muzskem 'a .Z.enskem mozJku, a mimo ,fo nevime
ani, z.da smim·e predpokladati, ie jsou v mozku
pro pohlavni funkoe zvlas·tni ohranicena mista
(»centra«), jako na p.f.iklad pro fec.
Dve myslenky vsak nam zustavaji i po techto
vykladech: ze bisexualni zalozeni ma vyznam
take pro inversi, jenom ze my nevime, jake jsou
- m~mo anatomickydll - podstatne vlastnosm
bisexuwlnosti, a ze se j.e dna 0 poruchy, ktere po-
sti.huj:i pohlavni pudl v j-eho ryvoji. 11 )
SEXUALNf OBJEKT INVERSNfCH.

Theorie dus.evniho hermafrod:itismu pf.e dpo-

klada, ze sexualni obj ekt inv·e rsniho individua

21
 j est v protikladu k obj-ektu cloveka normalniho.
Inversni muz podleha j ako zena kouzlu, ktere
prysti z telesnych 'a dus·e vnich vlastnost:i muze ,
citi se j akoby zenou a hleda muze.
Avsak to vse ani zdaleka neprozrazuje vse-
obecnou povahu inverse, ackoli to pla ti pro ce-
lou fadu inversnich individui. Neni pochybnosti,
ze velika örust inv·eLrsnich muz·u uchoval·a si· mruz-
sky charakter, ma pomem,e malo sekundamich
znaku druheho pohlavi a ve svem sexualnim ob-
jektu vlastne' hleda z.e nske pohlavni rysy. Kdy-
by tomu bylo jinak, nemohli bychom si vysvet-
liti, proc muzska prostituce, ktera se nabizi
inversnim ffiUZUffi - dnes prave tak jako V•e
staroveku - V Z·e vnej sku a V chovanf napodobi
zeny; toto napodobeni by nutne urazelo iderul
inversni.ho muze. U Reku, kde nalezame nejmuz-
nejs:i muze mezi inversnimi, je jisto, ze nikoli
muzsky charakter chlapcuv, nybrz jeho telesna
podobnost se zenou a jeho zenske dus·evni vlast-
. nosti, bojacn.ost, nesmelost, potfeba uCiti se a
potf.eha pomoci, pr.obouzela muzovu laskU'. Jak-
mile chlapec vyrostl v muze, pfestaval byti dru-
hemu muZii sexualnim obj.ektem a sta:I se snad
sam milovnikem chlapcu. Sexualnim objektem
jest tedy v tomto pf.fpoad'e, jako v mnohych fi-
nych, nikoli totez pohlavi, nybrz spojeni obou
pohlavnich c.harakt·e ru, jaksi kompromis m.ezi
touhou, kter·a vola po muzi a touhou, ktera j de
za zenou, s ryslovnou podminkou muzskosti tela
(genitalii), jakysi odraz vlastni bisexualni po-
vahy.12)
J ednodus:s i j sou pomery u zeny, kde aktivne
inVJersni individua maj-i velmi casto som•a ticky
a dus.e vni charakter muze· a zadaji od srych se-

22
xua1lnioh .objekt:U -zenskost, ackoli i zde by se· asi
ukazala pfi blizsim pozorovani v.e tsi rozmanit.ost.
INVERSNf SEXUALN! CfL.

Dulezitou okolnosti jest, ze sexualni eil in-

veTse netl1z e ruij'a k jednotne vyj'adfliiti. U mruZ\u ne·-
spada pcj-em inv:erse v· j-edno s .obcovanim p·e r
anutn; masturbace byva prav·e tak casto jej.im
vyhradnym cilem a omezeni sexualniho eile -
az k pouhemu aitovemu vylevu - jest zde do-
konce caste!jsi nez u (l asky heterosexualnL Take
inversn.f .i!eny maji pf.er:ozmanit.e s·e xualni dle;
mezi nimi, jak se z.da, davajf pfednost doteku
s tistni sliznicL
ZAVER.

Vidime sice, z.e neni nam mozno vyloZiti vznik

inverse z Illlaterialu, ktell"y je!st .d osud po ruc:e,
avsak zaroveii muzeme pozorovatli, z.e j-stn·e pfi
vysetfovani .d ospeli k nazoru, kt:ery müze pr.o
näs byti vetsiho ryznamu, nez samo rozf.eseni
.tilohy. Jsm·e upozorneni na to, z·e jsm·e si pfied-
stavovaJi spoj eni mezi sexualnim pudern a se-
xulalnim objektem P'fLlis blizke. Zkusenost, zi-
skana z pripadü .povazoVianych ,z a abnonnalni,
nas poucuje, z•e tn·e zi sexualnim pudern a S·e xual-
nitn objektem jest jakesi s.paj.ene misto, ktere
snadno pfehle·dneme pfi stejnosti normalniho
utvaru, kde pud, jak se zda, obsahuj.e v sobe jiz
obj.ekt. Tf.m jsme nuceni uvolniti ve svych myslen-
keich spojeni mezi pudern a obj-ektem. P.ohlavni
pud j est pravdepodobne zprvu nezavisly na svem
objektu a take nevdeci jeho podnetU!n za svU.,j
vznik.

23
 B) Pohlavne nedospeli a zvirata
jako sexualni objekt.
Kde·z to osoby, ktere nemaj~ za S·e xualni ob-
Jekt osobu pohlavi normälne k tomu urceneho,
tedy osoby inversni, j-eVIi s•e pozorovareli jako
uzavf.e ny celek individui, jinak snad rovnocen-
nych, ony pfipady, v nichz pohl•avne nedospeli
(deti) jsüu sexuälnim obj-ek!tem, Cini na prvy po-
hled dojem ojedineilyoh poblouzeni. Jen vyfi-
mecne jsou deti vylucnym sexuälnim objektem;
vetsinou st-ävaji se sexuälnim obj.ektem tehdy,
j estlize zbabele a impotentni i.ndividuum se üd-
hodlä k takovemu surrogätu, anebo jestliz·e im-
pulsivni (neüdkladny) chtlic nemuze se toho casu
zmocniti nejakeho vhodnejs.iho objektu. Nicmene
.osY.etluj-e näm pon.ekud podstla tu pohlavniho pu-
.du to, ze pohlavni pud pfipousti tolik variaci a
~takove sniz·e ni tirovne sexuälniho objektu, jake
by hlad, kte:ry häji svuj objekt mnohem ener-
gicteji, dovolil i·e n v nejvets'i nouzi. Totez mozno.
fici o pohlavnim styku se z:vi•f aty, ktery neni fid-
kym zj.evem na· venküv.e a u nehoz pohlavni chtic
pf.e krocuje i hranice druhu.
Z estetickych duv·o du rädi bychom .prohläsiH
tato .i jinä te\Zka .poblou:z eni pohl.avniho pudw za
dus~~ni poruchy, ·a le neni to dobf·e mozno. Zku-
s·e nost uci, ze nepozorujeme u dus•evn·e chorych
lidi zadnych jinych püruch pohlavniho pudu nez
,u lidi zdrarych, celych ras a tfid. Tak vyskytuje
se pohlavni zneuziväni detr neobycejne (Siasto
u ucitelu a OS·etfoVlatelu z toho oovodu, ze oni
k nemu maji nejlepsi pfilezitoost. U ·dusevne cho,..
rych byvä poblouzeni jen ponekud stupnoväno,
neibo, coz j~s1t zv1Ms1te vyznamne, s•tcilvä ·s e vyl!UC-

24
n-ym a nalwaz.UJje uplne· se~xuätlni' ulkoj,eni nor-
malni.
Tento vellmi vyznamny pomer s·e xuälnich va-
riaci ke s,t upnidt, v.e1dene od :Zidrav.i k duis·evni po-
ruse, nuti .pfemysleti. Byl byoh toho näzoru, ze
zjev, ktery mäme vylozHi, naznacuj.e, ze popudy
pohlavniho Zivota patf.i mez.i ony, ktere take
v normälnim stavu neji:iz-e lze ovladnouti vyssi-
mi ci:nnostmT ,dus·evnimi. Ten, ikldo j.e st V !kterem-
koli jinem ohledu, v s-ociälnim, etickem. dus·evne
abnormälni, jest j im dle me zkusenosti p·r avidel-
ne take v sexuälnim zi.vote. Avsak mnoho 1idi,
ktefi jsou abnormälnf v sexuälnim· smeru, vyho-
vuji jinak pn'l:me.r u a -osvofili s.i znalost lidske kul-
tury, jej:fz slabinou jest i nyni sexuälnost.
Povsechny vysledek dosav:adniho vykladu
mohl[. bychom spatfovati V tom, ze za mnozstvi-
podminek a u pf.ekvapuj1ciho poctu lidi ustupuj·e
druh a hodnot'a ·sexuälniho ohjektu do pozad.f.
Cosi jineho jes.t podstatnym a stälym znakem
1

sexuälniho pudu. 13 )
2. Uchylky v sexucilnim cili.
Za normälni eil poVJazuj em.e spoj·eni g.e nita-
lii v aktu oznacenernl jako soUtloz, ktery z:pttlso-
buje uvolneni s•exuäln.fho napeU a docasne uhas-
nuti sexuälniho pudu (ukojeni, analogicke nasy-
ceni u hladu). Avsak i u zoela normälni.ho se-
xualniho pr.ooesu j SOU pa t my naklonnosti, kter.e,
1

rozvinou-li se, ve·dou k poblouz·enim, z:ahmutym

pod pojem perV'ersi. Zname toüz urcite 1nterme-
diernr (souloz pf.edchäz.ejici) v·z tahy k sexuäl-
ni·mU objektu, j·a~o dotykäni se ho a div:ciJni se
nan, jakoz·to. sexuälni cüe pro~atimni. Jiz tyto
akty jsou j·e dnak spojeny s rozkos_i, jednak stu.p-

25
 iiuji vz.r useni, ktere mä potrvati az do dos.azeni
~onecneho sexuälniho dle. Jeden z nich, totiz
oboustl"'anny dotyk retni sliznice, nabyl p.ak jako
polibek u mnohych narodu (i nejdvili5.o vanej-
sich) vysoke sexuälnii hodnoty, ackoH dotycne
cästi tela nenälezeji k pohlavni.m u aparätu, nybrz
tv.on vchod k zazivacimu kanälu. Odtud vyply-
vajf momenty, ktere näm dovoluj1 navä·z ati per-
verse na normälni s·e xuälnost a je take roztfidHi.
Perverse jsou bucf a) .anatomicke prestup·k y co
do orgänÜ! urcenychi k pohl~avnimu spojeni, nebo
b) prodlevani na intermediemich vztazich k se-
xuälnimu obj-ektu, ktere normalne na oeste ke
koneenemu cili majii se ryohle pfejiti.
a) Anatomicke pfestupky.
PRECENOV ANf SEX UALNfHO OBJEKTU.
P.sychicke hodnoceni, j.ehoz pfedmetem jest
sexuälni objekt jako vytouzeny eil sexuälniho
pudu, omezuje se jen velmi zfidka na j.eho geni-
talie, ·o hycejne rozs•i fuj•e se na cele jeho te lo a
1

m·a snahu zmocniti se vsed11 sen5aci, vychäze·ji-

eich ze sexuälniho objektu. Totez pfeceiioväni
pf·e levä se na pole psychicke a jeVli se j:ako lo-
gickä zas.lepenos't (slabost v usudku) .pfi posuzo-
vani dusevnich vykoruü! a dokonalosti s.e xuälniho
objektu a j'a ko dtlv·e·f ive podr·o boväni s·e jeho
usudktlm. Dtlvefirv·o st läsky jest takto d'tllezitym,
tfebas lllikoli prapuvodnim, pramenem auto-
rity.14)
Prave s•e xualni pfecefioväni t~zko se spoko-
juje s omezovänim s.e xuälniho eile na p.ouhe spo-
jeni genitäHi a pfispivä k tomu, .aby akty na fi-
nych cästech tela vykonävane povys·e ny byly na
sexualni cile.15 )

26
 Vyznram momentu s·e xualniho pfecenoväni lz.e
nejlepe studovati na m'll'zi, ponevadz pouz·e jeho
eroticky zivot j.e st otevf.en nasemu badäni, kdez-
to ziv-ot zenin jes.t zahalen stäl·e i·e ste jednaro pro
kulturni zaostalost, jednak pr.o zeninu konven-
cionälni mlcenMvost a neupffmnost do nep.r onik-
nutdneho temna. 16 )
UZITf RETNf A ÜSTNf SLIZNICE JAKO SEXUALNfHO
ORGANU.
P.ouz'iti U.s,t jako sexualniho orgänu poV1azuje
se z:a perv·e rsni, jestlize rty jedne os.oby (jazyk)
uve·d eny j sou ve styk s genitaliemi osoby druhe·,
nikoli vs.ak, kdyz retni sliznice ohou osob se vzä-
lemne dotykajL Tato vyjimka tvofi präve pfe-
chod k normalu. Kdo se l·e ka onech druhych, od
doby lidskeho praveku uzivanych praktik jla ko
pe.r versnich, podleha zfejme pocitu hnusu, ktert
ho chrani pfed pfij.etim talwvehoto sexuälniho
eile. Hranice osklivosti jest vs.ak oasto zcela kon-
v·e neni; kdo na pfiklad vroucne libä rty kräsne
divky, pouzij.e snad j.en s osklilvostii jejiho kar-
täcku na zuby, nernaje pf1eoe duv.odu, aby po-
vazova•l sv.oji dutinu tistni, jez s·e mu nehnusi, za
cistsi nez usta divcina. Tim jsme upozorneni na
m·o ment hnusu, ktery stavi! se v ces.t u libidin6s~
nimtt pf.eceiiovän~ s·e xualniho objektu, avsak
muze byti libidem pfekonän. V hruusu shle.dävä-
m:e snad jednu ze slozek, ktere m.e ly za ncisl·e-
dek om.e z·eni sexuälniho eile. Pravidelne netykä
se genitältili. Neni vsak pochyby, ze take genitälie
druheho poh.favi s1a my o sobe rnohou byti pred-
metem hnusu, a z·e to präve patfi ku char.akte-
ristice osob hystericky<=h (z;v läs,te z·ooskych). Si1-
ne vyvinuty sexuäln~ pud libuje si präv~ v pre-
konävani tohoto hnUJSu.

27
UZIT1 OTVORU RITN1HO JAKO SEXUALN1HO
ORGANU.

J ·e ste jasneji ne·z v drivejsk.lr pfipadech

poznavame pifi uz:i vani rite· j ako sexualni,-
ho organu, z·e hnUSI dodava· tomuto sexual.-
nimU: ciH zna~ perverse. Tim vsak ne·chci
:fici, z.e zde odiUvodn~ni hnusu: ponevadZ ta to
cast tela s'louzi vymesovani a pHcihaz& ve styk
s tim, co j·e st hnusne s·a mo o sobe· - s vymetem
- neni o mnoho pf.esnej'si nez tf·e ba oduvodneni
hysteridkych divek pr.o j-ejich hnus z muzskych
genHalii: ponevadz se jlimi mocL
Sexu'alni uloha :fitni sliznice neni ni fak ome-
zena jen na obcovani mezi mwzi, a p:fednost, kte-
rou obdrzela, nem·a v sobe n1:c charakterislickeho
pr.o ilnversni citeni. Naopak se zda, ~e pedikac·e
u muze de'kuje za svuj vtznam analogii s aktem,,
vykonavanym se zenou, kdezto vzaj·e mna mas-
tutbace j ~ est s1exualnim ctlte·m, ne,jcastej'i se vy-
skytuj'icim pfi obcov,an'i inv·e rsnich individuL
VYZNAM JINYCH CAST{ TELA .

Prenaseni sexualniho vyznamu na jine casti

tela neposkytuje ve vs.e ch s.vych variaeich prin-
oip~elne nie noveho a neptispiva ik dalSimu po-
znani sexua}niho pudu, ktery proj·eVtUje V tarn
jen sV'oji vuli, zm,ocnHi s·e s.e xualniho objektu ve
VS·e ch smerech. Mimo sexualniho p:feceiiovani
hlasi se vsak u anatomickych pfestupku jeMe
dalsi, popula.r nim vedomostem ciz.i mom,e nt.
Urcita mista na t:ele, jako s'liznice us,t ni a :fitni,
kte.r e vzdy znovu v techto praktikeich vystupuji,
hlasi se rovnez o to, aby byly povazovany za ge-
nitalie a s nimi tak i·e dnano. Uslysime, pokud
tento narok jest op;ravnen vyv.oj.em a jak s·e mu

28
Vlyhovuje V symptom•atologii nekterych staVU
chorobnych.
NEVHODNA NAHRAZKA SEXUALN1HO OBJEKTU
- FETISISMUS.

Zvlastnim dojmem pusobi pfipady, kdy nor-

malni sexualni objekt nahrazen j.est jinym, kte-
ry k normalnimu cili ma nej•a ky vztah, avsak pfi
tom j.est zcela nevhodny pro dosazeni normalni-
ho sexualniho dle. Byli bychom s ahledem na
roztfideni uciniH lepe, kdyhychom se byli zmi-
nili o teto nejvys zajimave sku.pine poblouzeni
sexualniho pU!dW jiz p:f·i tichylkä:ch v Sle xualnim
objek!tu, odlozili jsme .to vS!ak, az bychom po-
znali moment sexucilniho preceiiovcini, od nehoz
tyto zj·e vy zaviseji a s nimiz jest spoj·e no uplne
vzdani se sexualniho eile.
Na!hrazik!OUI ·za: s·e xua•lin.f olblje'klt bryv;a• n.ejakä
cäst tel:a, k sexuälni.mu ucelu celkem velmi ne-
vhodnä (noha, vlasy), anebo p·f·edrn·e t nezivy, kte-
rY j·e st ve zfejmem. vztahu k sexualni osobe, nej'-
lep.e k jejimu sexu (cästi odevu, bile prädlo).
Tato nahrazka byvä ne neprävem sr.ovnäväna
S fetisem, V nemz divoch vidi ztelesnena s:veho
boha.
Plfoohodl k pri.pGtJdll1111' f.eHsismu se V~zdänim se
normälniho anebo per;vers.niho sexuäln:iho eile
tV!Ofi p·f ipady, kdy pozaduje se od sexuälniho
objektu urc±tä fetisis.ticka podminka (urcitä bar-
va vl'asu, sat, tez f.elesna vada)' ma-li byti dosa-
zeno sexuälniho clle. Zädnä jinä v.ruriace sexual-
niho pudu, hr.ani·cici na stavy patologicke·, nem.Uze
nas vfc.e zajimati nez tato vzhLe·dem ke zvlastnim
ji vyvolanym Ukazum. Predpoklädä, jak se zdä,
vseobecne, urcite oslabeni snahy po oormälnim

29
sexualnim cili (vykon.na slabos1 sexualniho apa-
nitu.)17) P1fechodem k normalu j·e st tu psy-
chologicky nevyhnutelne p·f.ece:iiovant sexualniho
objektu, kt.ere rozsifuj·e s:e n.a VS~ , CO j.e srb S: ob-
jektem asociacne s.p oj.e no. Urcity st·up.en f.eH-
sismu obsahuje te·dy normallnl laska, zvlaste
v stadiich zamilovanostri, kdyz narmalni sexualni
dl j.e st nedos.tizny, anebo jeho spl!Ileni jest od-
lozeno.
Mne satek z jejich nader dej,
me touze podv.azek jen prej I
(Goethe: Faust. V prekl. Vrchlickeho.)

Patologickym se stava teprve, kdyz s.e snaha

po fetisi fixu je bez takoveto podminky a za-
ujima misto normalniho eile, dale, kdyz se f.etis
odlucuje od urcite Qsoby a stava s·e sam s·e xual-
nim obiektem. T{) jsou vs•eobecne podminky pro
p.femenu ruznyoh variaci sexufl:l:niho pudu v ,pa to-
logicka poblouzeni.
Ve vyberu feHse, jak ne·jpt"ve Binet tv.rdil a
pozdeji mnoh:a doklady prokazano, jevi se vy-
vyzniv.ajici vliv nejakeho sexualniho dojmu, vet-
sinou V cas:nem detstvf zaziteho, COZ Se da S-r ov-
nati s pfislovecnou stalosti prve lasky u cloveka
normalniho (»On revient .toujours a S•eS premiers
amours«). Takove odvoz·eni jest zejmena patrruo
v pfipade·ch, kdy f.etisismrus kll·a de .sexual.nimu
,.obj ektu urcite podminky. S vyznamem sexual-
.nich cLojmii z de:tstvi s•e tkame se jeste na jinem
miste.18 )
Jindy je·s t to symboMcka, vet.sinou podvedo-
ma asociace., kte.ra zpusobHa nahrazeni objektu
fetisem. Cesty techto asociacf nenii v.zdy inozno
s urcitosti prokazati (noha j est prastary s.e xuahli

30
 1
symbo1 jiz v mythu ~), kozesina vdeCi svüj· feti-
·sis.ticky vyznam patrne asociaci s vlasem montis
veneris.); tato symbolika neni vsak asr vzdy od-
vislä od zäzitku v dobe detstvi. 20 )
b) Fixovani prozatimnich sexualnich cilzi.
TVORENi SE NOVYCH ZAMERÜ

Veskere vnejsi i VIIlitfni podminky, ktere zte-

zuji nebo oddaluji dosazeni normälnilro s·e xuäl-
niho eile (impotence, vysokä cena sexuälniho ob-
jektu, nebezpeci sexuälniho ruktu), p.odporuj:i' po-
chopitelne nci:kJlonnost ·k p~rodleväni u pri~av­
nych aktu a k VY'tväfeni novych sexuälnich ciltl,
ktere jsou s to nahraditi normälni. Pfi blizsim
pfihlednuti ukäze s·e vzdy, ze z.dänHve nejpodiv-
nejsi z te'Chto nory'Ch zämeru· jsou prece jiz na-
znaceny v normälnim s.e xuälnim pr-oc-esu.
OHMAT A V ANf A PROHL1ZENi SEXUALNfHO OBJEKTU.

Urcitä mira dotyku i·e st u cloveka nevyhnu-

teltna k dosazeni ruormälniho sexua:Iniho eile. Ta-
ke jest vseobecne znäm-o, jak mühutny pramen
rozkose a j aky pfiliv ooveho vzruseni p:r ysti
z doteku pokozky sexuälniho obj.ektu. Proto lze
sotva prodleväni pfi ohmatäväni pocitaH k per-
versim, jestliz.e se ovsem v sexuälnim aktu vubec
pokracuje.
Podobne jest tomu s prohlizenim si sexuäl-
niho .objektu, ktere jest konecne z dot-ykäni od-
voz·eno. Opticky vjem byv,ä cestou, na niz se nej-
casteji probouzi libidin6sni vzrus.eni a s niz -
je-H dovoleno uz.fti teto te.Je-ologie!ke tivahy -
pocitä sel•ekce, kdyz dävä sexuälnimu obj.ektu
vyrüstati v kräse. S kruHur.o u pos.t upujici zahalo-
väni tela udrZ.uje sexuälni zve·davost ve stavu

31
 bdel'em a snazi se doplniti si sexualni objek·t od-
halenfm skrytyoh casti tela a mu·z e se (sublimo-
vana) zmenHi v. urneleekau zalibu, podaifi-li se
svesH jeji zajem od genitalii ke tvaru tela jako
c-elku/1 ) Prodlevani u tohoto intennediarniho eile
s·e xualniho, sexualne zabarveneho prohlizeni., do
jiste miry vyskytuje s·e u ~tsiny nonnalnich lidi
a umoznuje jim ohratiti urcitou cast libida k vys-
s·im c.ilum um·e leckym. Perversnim se naopak sta-
vä prohlizeni: a) omezuje-li se vylucne na geni-
talie; b) j.e-l·i s nim sp:oj-eno piekonavani hnusu
(voyeurs.: ditvaci pfi funkeich vymesovacich), c)
jes~tl'iz.e zCLtlacuje normalni s·e xual.ni eil, misto aby
jej pfipr-av,o valo. Posledni pffpad se tyka ex-
hibicioni.stu, ktefi, pokud mohu souditi z jedine
analysy, ukazuj'i svoje g.e nitälie, ahy za to na-
vzajem spatfilr genitalie sveho druha/ 2 )
U perverse, pfi ktere itndiv·i duum chce viooti
a viden.o bY,ti, vystupuje velmi pod:ivuhodny rys,
kterym budeme s·e jes·te intesivne zabyrvati p:fi ji-
nem poplbuzeni. Sexualni eil ma tw totit dvoji
f.o rmu, aktivni a pasivni.
Odpor.em, ktery tvof.i p:fekwzku chtici a even-
tuelne dhHc·e m by.va pfekonan, jest zde stud
(j ako dfive hnus1) .
SADISMUS A MASOCHISMUS.

Chtic Hbujid si v pusoheni holes1H sexualnimu

objektu a jeho protiklad, perv.ers.e ta nejcas-
te.j,s i a ne,jvyznamnej,si z.e vs'ech, lby} nazvan
V obou utvar·e ch, aktivnim a pas!ivnim, Krallt-
Ebingern sadismus a masochismus (pasivni). Jini
autofi davaj'i pf.e·dnost uzs.i mu oznaceni algo,_
lagnie, ktere ktlade duraz na .r ozkos z bolesti,
krutos.t, kdez.t o jmena, v.olena Krallt-Ebingem,

32
podtrhuji r,ozkos z j ake'ho~oli pokor·eni a podro-
beni.
Koreny aktivni algolagnie, s.adismu, jest moz-
n.o }lehko prokazati. K sexualnosti v:etsin.y mrui'tl
jest prim:isena a~ressivnost, choutka premaharti,
kter,a ma asi biolog·idky duvod v nutnosH pfelm-
na ti odp.or sexualniho obj ektu jeM·e j•i nak nez
pouhym uchcizenim s·e, Sadismus byl by pak onen
ag•r·esivni komponent sexualniho pudu, k!tery se
v pr-e hnane podolbe osamostatnil a nasledkem po-
sinuti ujal hlavni tilohy,
Pojem sadismu kolisa v obyce-jne mluv:e od
na·s ilneho jednani se sexutiJllnim .o bjekte·m vubec
az k pripadu, kdy ukojeni jest podmineno plo dro-
benim s~ a ty.r anim obj.ektu. V pf.esnem slova
smyslu j•est j en extremni pfipad perversi.
Naze.v mas-ochis·m us podobne zahmu.je vs·eli-
ke pasivni chovani se k sexualnimu zivotu a se-
xualnim.u obj1elk.tu, ,a j elho extreii11'1i formou j e·s.t
pfipad, kdy ukojoeni j·e st .podmineno ZlakouiSenim
fysicke aneho dus·e vni bolesti ·o d sexuciilniho ob-
jekltu. Mas.ochisilliUs, jak s.e zda, oddaluj·e se vice
od normalniho ·S·exualn:iho eile, net jeho pt"loti-
kladJ; lze pochyhovati o tom, zda se vilJbec vy-
s~tuje ja.k!o pr:imerni a ne spfs·e zpravidla j.ako
pfemena sadismu, Casto muzeme pOZOJ:"!Ovati, ze
masochismus j.est j en pokracovanim sadismu, na-
mifeneho pr.oti vlastni osobe, ktenl. pfi t.om p·fie-
devs'im hra j·e tilohu sexucHniho obj e1ktUJ, Klinidka
an.alYlsa extre:mnich p~fpadü masoahi·s,f&cke per-
verse odkryva nam spolupüsobe:ni velike rady
moJne~ntu, ktere puvodni pasoivni ·s·exu.alni chovani
vylhane-ji do ·ex.fremü a fixuji. (Kas1tracni komp-
lex, v~edomf viny,)

3 33
 Bole·s t pi1 ,t,om pfekona·vana plf.istupu,je k hnu...
su a stwdw jako .dalsi p·f.ekätika 1lltbid:a.
Sadismus a masochismus zaujimaj'i mezi per-
versemi vyznacne misto, ponevadz protiva .aktiv-
nosti a pasivnosti, na ktere s·e zakladaji, j.est jed-
nim ze vseobecnych znaku sexualniho zivota.
Kulturnf. dejiny l·i ds·t va nas nepochybne uCi,
z·e k,rutos.t a sexualn:i pud S<P'olu uzce .souviseji,
avsak v·e vysvetleni teto souvi.~S:losti nepokroeili
j sme nad vytceni agresivniho momentu .Iibida.
Dle nekterych autoru jes.t agresivni slozka se-
xualniho pudu vlastne z:bytk·em kanibaliskych
choutek, tedy ucastenstvim aparatu, urceneho ke
zmocnovani se, k!tery slolllzi k ukojeni jine, diHe-
zite, ontogenertic!ky starsi, potfeby. 23 ) Tvi!"dil.o se
tez, z·e jakakoH boleslt ma V sobe· moznost pocitu
rüzktos·e. Spokojime S·e s dojm·em, ze vys.v etleni
t•e to per.v erse nikterak, nepostacuje, a ze snad tu
spolupüsobf k docileni efektu nekolik dusevnioh
tendenci.
Nejnapadnejsi zvlas tnosti teto pervers·e jest
1

v.s ak s.oucaSine a p.ravi1delne vyskytovani s·e aktiv-

ni a pasivni formy u teze osoby . .Kdo pocifuje
rozkos tehdy, kdyz ptßisohi v sexualni r·e laci
druhym holest, jest take sto miti poZitek rozkos·e
z vlastnf holesti, ktera mu mtllze vrejiti z·e sexual-
niho styku. Sadis'fa j·est vzdy take masochistou,
tfebas byla a.ldivni nebo pasivni S•t ranka U neho
silneji vyvinuta a pfedstavovala j.eho hlavni se-
xualni cinnosf.. 24 )
ztoho vid:ime, ze urcilte perve.r sni chtfce vy-
stupuji pravidelne jruko kontrastni duojice, coz
pravdepodobne na.bude velkeho vyznamu teore..

34
ticke:ho v~hltedem k materiälu, ktery poz.deji
pf.edl10.zime. 25 ) Däle z toho vysvitä, z·e existenc~
kontrastnich dvojic sadi!smus-masochismus nedä
se i·en tak lehce odvoditi z el,ementu ,agresivnosti.
Naproti tomu. SIVadi nasl to jaksi k tomu, abychom
tyto soucasn0 se vyskytujici k.ontrasty uvedli
v souvislost SJ kon.trastem ll11UZ.skosti a zenskosrti,
odstranenem v bisexuälni teorii, j ehoz vyznam
jest v psychoanalyse redukovän na kontrast
aktivnosti a pasivnosti.
3. Vseobecny vyklad o perversich.
VARIACE A CHOROBA.

Lekafi., kt·e fi nejprve perverse SitwdOIVaili na

ryrazny·ch p·f ipadech a za zvlä.s tnich pod'minek,
byli ovsem nakloneni pfiznävruti jim charakter
pfiznaku choroby nebo degenerac·e, pn1ve tak
j ako u inv·e rs·e. Zde muzeme vsak snäze toto po-
j.eti odmitnouti. Kazdodenni! zkus·e nost näm ukä-
zala, .ze vetsina techto pr·ehmatu, zcela jis1•e
vsak pfipady mene te~ke, jest soucäSlti s·e xuäl-
niho ~ivota, kterä zfidka kdy schäzf u lidi
zdraytch, ktefi ji povazuji za j.e dnu z intim-
nosti. Za pfiznirych ·okolnostf muze normälni
clov.e k . takov.ou perversi dlouho si nahrazovati
normälni sexualni eH, anebo v.e dle neho se ji
oddävati. Nejaky, za peJ'!V'ersri prohla·s eny pfida-
vek k sexuälnimu cili nebude asi1chybeti zä:dne-
mt.JJ zdravemu Cl01v.eku, a ta-to ·okolnostt sama o ·sö-
be postaci, aby näm u~äzala, ja.k jest neuC.elne
uzivati slova pervers·e ve smys:lu hanlivem. Prä-
ve na palrn sexuälniho zivota naräzime na oh-
zvl.ästni, dosud vlastne nerozlustitelne .obti~e,
kdyz chceme ves.fi ostrau hr.anici mezi .pouhou

3* 35
 variaci v mezk·h fysiologickych a chorobnymi
symptomy.
Kvalita nove.ho sexualniho eHe jest nicmene
u mn.ohych perv.e rsi takova, ze zasluhuje zvlast-
niho ocenen.i. Nektere perverse vzdaluji se tak
daleko od normalu, ze nemftzeme je neprohllasi·ti
za »chorobne«, zvlas•t e pa.k ty, kde sexualni pud
vyviji pozoruhodnou energii v pfekonavani {)d-
p.ort"r (stud, hnus, st.rach, holest, lizani vymetii,
zneuzivani mrtvol). Nesmime vsak ocekavati, ze
pachateli j·s ou v~dy j·e n individua, zatizena jinymi
jeste abnormalnJOstmi, anebo dus·e vne chofi. Ani
zde nedocilime niceho krome zjisteni faktu, ze
individua, kt·e ra se jinak chovaji normalne, pou-
ze v. s,exualnim zi:vote, p.od tlake·m nejtize ovla-
dat·elneho pudu, chov.aji se jako chofi. Naproti
tomu pfi zjevne abnorma•l nosti V jinych zivotnich
vztazich projevufe se vz·dy v pozadi ahnormal-
nost sexualni.
Ve ve<tsine pfipadu nenajdeme u perverse
chorob.ny pfiznak v obsahu noveho s·exualni:ho
eile, nybrz v j eho vztazich k normalnimu se-
xualnimu cili. Ni:koli tarn, kde vystupu j.e pe~ver­
s·e v·e dle normalu (s·e xualniho eile a .objektu),
kde pfiznive okolnosii ji podpo.ruji a nepnzn1ve
jsou normallu na pfeka·z ku, nybr~ kdekoH per-
ver.s·e za vsedJJ okolnosti normal potlacila a na.-
h.radil.aj ve vylucnostti a fixaci perve·r se spatfu-
j eme tedy vetsinou dl:wod k tomu, abychom ji
povazovali za chorobny symptom.
DU SE V N 1 U CA S T V PERVERS 1C H.
Snad p·r ave u nej.odp.ornejs.ich peJTVersi musi-
me pfiznati nejintensivnejsi psychicke spolu-
:p usobeni pfi· .p femene sex.ua,l niho eile·. Vyviji se

36
tu znacna dusevni enecgie, u niz nemüz.eme, jak-
koli hrozny j•e st jej·f vys~·edek, p.opfi'ti, z·e jest
v podstate idealisaci puoo. Vsemohoucnost lasky
snad nikde se neprojevuj-e mocneji nez prav·e
v jejkh poblourenich. Nejvyssi a nejnizsi styka
se V sexualnim pudu vubec co nejvke. (»S nebe
po z·emi dlo pekla.« 26 )
DV A VYTEZKY

Pfi stucliu perversi jsm·e videli, ze sexualni

pud musi -pfekonav·a ti ureite duse'Vni sily jako
odpory, z nichz nejvyznacnejsi byly s1tud a hnus.
Müzeme se domnivati, ze tyto s.i ly spolupusohi
pn udr!ZOViani pudu v mezich, povazovanych za
norm<i!lni, a z·e ony p:r av.e. mu wrc~ly s·me~ vy-
voje, j es1~liz· e s.e vyvinuly v irrd'ividuu drive nez
sexualni pud dosahl' plne sve sily. 27 )
Dale j sme pozorov.ali, r1Je nekte,r e vys·e t·fo-
vane perverse millzeme s•i vysvetl~ti: ·jen .SOU'-
casnyro iSpolupu'Sobenim ne1wHka rnotiviU. Do-
voluj.i-lii perverse analy.sOIVani - r~oz.kladani - ,
pak jsou nezbytne silozene. To nam muie slou-
ziti za upozorn:eni, ze sexualni pud .neni nie jed-
nodudheho, nyhrz, z·e jest sloz;en z komponentu,
ktere S'e V perv·e rsich opet IOd neho odlutuji. Kli-
nicke vys.e tfovani Upozornillo by na·S iakto ·n a
slouceniny, ktere V j.ednolitem normalnim zivote
sexualillim ztratily na sve vyraznoS'ti. 211 )
4. Sexucilni pud u neurotiku.
PSYCHOANALYSA.

nule-Zi·ty pn.s pevek k .p oznani sexwalniho pu-

du u usob, ktere normalnim l idem s.toji' dosii
blizko, ziskav,a me z pramene, ktert jen ureitou
c·estoUl j.es~t pnstupny. Jedinym pr.o·s,t fe·dkem, jak

37
 dosährnouti 0 pohlavnim zivote tak manych psy-
choneuropatii (hysterie, obsesse, nespr:ävne t. zv.
neurasthenie, zajiste tez dem·e ntia praecox, pa-
ranoia) p!O'dstatne a neklamne zävery, jest po-
drobiti je psychoanalytickemu zkoumäni tak, jak
ho pouzila lecehni metoda J. Breuerova a moje
z r, 1893, tehdy zvanä »katharicka «,
Musim p.f.edeslati respektive z jinych publi-
kaci opakovati, .z.e tyto psychoneu.rosy, pokud
mo'fe zkusenosti sahaji, jsou podmineny sexu.äl-
nimi silami, N eminim Hm, z·e energie sexu.älniho
pudu poskytuj.e pomod siläm, ktere podpo-
ruji chorohne ukazy (symptomy), nybrz chci
vyslovne tvrdHi, z·e jest jedine konstantnim a
nej'diHezitejStim pramenem energie neurosy, tak-
ze s•exuälnos.t dotycnych individui se proj evuje
temito symptomy bud vyhradne nebo pfeväzne
nebo jen casteene. Symp·t omy jsou, jak js.em to
ji·z fekl na jinem miste, sexuälnimi akty cho-
rych. Dukaz pro moje tvrzeni poskytla mi po do-
bu dvaceti peti let rozmnozovanä fada psycho-
analys hyste·r ickych a neurosne chorych osob,
o ·j·i ahlz rv;tsoledcich j.sem pod1"1obne· r.e{.erov:al na
1

jinye!h mistech a jeslte bud~~ referovati. 29 )

Psychoanalysa odstraiiuj-e symptomy hyste-
ricke za pfedpokiladu, ze tyto jsou nähradou -
rovnou transkripci - za fadu afekcnioh dusev-
nich! de•ju, pf,a ni a snah, jichz splneni vedomou
psychiclwu Cinnostf by~o zneml()zneno zv1ästnim
psyohickym procesem (po'tlacenim). Tyto mys-
I.enkove komplexy, v podrve·domem stavu zadrze-
ne, snaZi se o vyjädf.eni, p.fimef.ene jejich afekcni
hodnote, o jakesi1 vybiti, a dosahuj.i ho u hysterie
ve form·e konuerse V'e z.jev.e ch soma tickych -
·h ysterickych to präve symptom·e ch, Umelou a za

38
pouziti zv lästni te·c hniky p:r ovedenou pfemenou
symptomu V UVedomene pfedstavy S obsahem
a.f.ek!cnim jsm·e s1to pozna.ti co nejdokonaleji po-
vahu a puvod tec:hto drive podvedomych psy-
chickych vytvaru.
VYSLEDKY PSYCHOANALYSY.

Takto ziskaH jsme zkusenost, ze symptomy

jsOUl vlas·tne nalu~azkou tendenci, ktere svoji s~lu
C.erpaj.i z pohlavniho pudu. s tim uplne souh,l asi
nas·e poznatky 0 charakteru hysteriku - ktere
jsm·e tu zvdliH za pfiklad vs·ech psychoneuropa-
tu - pfed jioh onem;ocnen'im a o pficinach je jich
choroby. Na hys•tericikem ahru:-akte1ru p01Zülr utjeme
priklad sexucilniho potlaceni abnnrmalniho, zvy-
s·e ni odpont prot:i. S·e~XU!a.lnimu pudu, jak jsme je
poznruli j ako studl, hnus a mo.r,alku, jakysi in-
stinlkltivni utekl pli4eid n:utnosti zabyvat1i1s·e· rozutno-
v·e sexucitllllim problem.em1, k;t·e,r y v typkkydll plfi-
padech ma za nasledek Up}nou s~exu:cilni nevedo-
most, ktera byva tu j.este v dobe pohlavni zr.a-
losti.30)
Tento pods,t atny znak hysi-ede hyva casto pfi
pov.rchnim poz011ovani zakryt druhym konstitu-
tivnim Cinitel.e m hys:tede·, totiz nadmemym vy-
vinutim sexuälniho pudu. Psych;ologicka analysa
dovede j.ej' vsak vzdy obj.eviti a rozlus:titi odportl.
plnou hädankovHost thyst•e rie tim, ze V ni odkry-
va kontrastni dvojici : zvtsene sexualni potf.eby
a pfehnane se~xuälni nec!huti.
Impuls k onemocneni se dostavi u individua
k hlys,terii näiklonneho, j·e stlize r.e:aJma s~exuälni za'-
dost stane se akutni näsll,e·dkem pokracujici z.r a-
losti individua nebo näsledkrem vnejsich zivotnich
okolnosti. Choraha jest tu stfedni oes,tou mezi

39
 tlakem pudu a odporem sexualni nechuti. Ona
vsak k·onfliktu nefesi, nybrz hledi s·e mu vyhnouti
pfem·e nou libidin6snich tendenci v Sl)'mptomy.
Zda se jen byti vyjimkou, jestlize nejake hyste-
ricke individuum, tfebas muz, onem-ocni nasled-
kem nejakeho hanalniho hnuti mysli, tedy nasled-
kem konfliktu, jehoz ohniskem neni zajem sexual-
ni. Psychoanalysou lze pak pravidelne dokazati,
ze prave sexualni komponent konHik,t u zpusobil
onemocneni tim, ze nedovolil dusevnim procesoum
dojiti normalniho splneni.
NEUROSA A PERVERSE.

Ve1lka caSJt odporu proti tomuto memu pojeti

vysv-etluj.e se prave tim, ze odputrc.i s1lucuji se-
xualnost, z niz odvozuji symptom.y psychoneuro-
pa ticke, s normalnim pudern sexualn:im. Avsak
psychoana.lysa nas uci jeste neco vice. Uka-
zuje, z·e symptomy nepovstavaji jen na utraty
tak zvaneho normcillniho s·exU!alniho pud'u (aspon
niko:lti v~lucne ani vertsinou), nyhrz ze jsou lron-
veX~tovanym vy,r azem pudu, kter'e bychorn pojme-
novaili perv·e rsemi (v nejsil"IS'im s.m yslu), kdyby
se mohly proj.evova ti pfimo ve fantastickyc.h zä-
mer·e ch Ia Cinech, ani;z by zustavaly mimo vedo-
rmi, Symptomy se tvoi'i tedy cas,t•e cne· na vrnlb ab-
normäJlrui sexuälnos't'i; neurosa jest takrka nega-
tivem perv·ersf!. 31 )
V s:exualnim pudu psrychoneu.rop.a tu muzem·e
pozorovati VIS·e chna pobi.ouzeni, ktera jsme stu...
dovali j ako variace notrmalniho a j.a ko projevy
chorobneho sexUialniho pudu.
a) U vs.e ch neur:otiku (bez vyjimky) vysky-
tu jf se v podv·e·domem deni dus evnim inversni
1

p.odnety, fixovani lihida na osoby tehoz pohlavi.

40
Bez zevrubooho vykladu neni mozno pnme1rene
oc·eniti vyznam, ktery mä tento moment pr.o vznik
nemocii mohu jen ujis.titi, ze podvedoma na-
klonnost k i.nversi nikdy nechybi a z.e zvlas·t e
ona napomaha nejvice k objasneni muzske hy-
sterie.32)
b) U psychoneuropa tu m.Uzeme prokaza ti, ze
u nicb jsou v podvedomi vs·e chny skliony k ana-
tomickym pf.estupkt1m a ze jsou p.Uvod<::i srympto-
mu, zvläs'te cas.to a zvlrusf intensivne pak ony,
V nicbJz ustni a fifni ~liznioe hraje ulohu genitalii.
c) Zvlas·te du.I.ezite mezi puvodci symptomu
psyohoneUJrosnich j SOU partia'liilr ptrdy, ktere vet-
sinou vyskytuj'i s:e jako kontras.t ni dvojic-e a kte- .
re jsme poz.nrultiJ jak!o z.d.roj.e novych s.e·x ualnich
cilu•, totix zaliba v .dJi:fVlani :se a exhibi1oe, akrHvne
i pasivne vyvinuty dhtic krutos1ti Bez tohoto p.o-
sleze jmenoVIaneho chrtice nelze· porozumeti trp-
ne podlstabe symptomu a on ·oV1l.ada temef pravi-
deltne do jiste mi.ry &o.cialni chovan:i se chore'ho.
Prostf.e dkem tohoto el•emeilJtu krutosti v· lib~du
deji se prav'e ony pfemeny :l:a·s ky V nenavis.t, ne·z'-
nosti v projevy nepfat.elstvi, ktere jsou v pod-
state charakteristicke· pro celou .f adu neurotickych
pfipadu, a jak s·e zda i pro paranoiu. Zajimavos.t
teahto vysledkitli zvysena jest jeste temito po-
zoruhodnymi okolnostmi.
a) Kde se nalezne v podVJedomi pud:, k.t ery
jest InJOzno paravati s· jeho opakem, tarn m.uzem:e
piiavidtelne dokazati, Z.e 1ake tento opak tu exi-
stuj·e. Ka~da »aktivni« perve.r se jest te·d y do'P'r.o-
vazen.a svym pasivnim kontras,femj kdo jest
v podve'dom'i .exhibicionis'hou, jes1t tez z·aroveii
voyeur, kdo trpi nasl,edkem potlaceni c.htrcu sa-
disti'ckych, u toho nalezneme, ze symptomum. do-

41
stäva se tu posi!l:y take z pramenü s,kJlonu m:a.so-
ohistickych. Tato up•l na shoda SI P'r oj·evovänim se
dotycnych »positivnich« perversi jest zajiste v·el-
mi pozoruhodna. V ohrazu chorühy ma vsak jedna
nebo druha z kontrastnich na:klonnosti pfevahu.
b) V typietej'sim pnpade psychoneurosy na-
leznerne zfi·dka vyvinut j·e n jediny z techto per-
versnfch pudü, VJetSinou hude jiah nelkolik a
z pravi,d la stQpy vsech; intensita jednoho pudu
jest vs·a k nezävisla na e·x istenci druheho. T.ake
z.d e näm poskytuje studium pos:itivnich pelt've-rsi
dokonaly protej~sek.
Parcialni pudy a erogenni ob.Zasti.
Shmeme-li to, oo j's me se dozv·edeli vysetfo-
vänim positivnich a nega tivnich perversi, jest na
snade, abychorn je spoj.QWali s fadou »pcucicilnich
pudi:t«, ktere vsak nejsou n.iCim primernim:, ny-
brz daji se opet rozloziti. »Pudern« mllizeme
nejprv·e rozumeti jedine psychic}{Jou rep·resen-
taci ne:j akeho, be~ pfestäni plynoudho vnitr-
ni.ho somatickeho zdroj'e podnetü, na rozdi·l
od »podrazdeni«, ktere ojedinelymi a z venc'i
pfichazejicimi podne·t y j-est vyvolavano. Taklto
jest pud je·dttim z pojmü, ktere fsou na h~anici
oblas.ti d\llSevni a tele.sne.. Nejiednodus·s<f a na
snade jest o podstate pudU: pfe:dpokladati, ze
nemaji samy o sobe nizadne kvality, nybr-z ze
zasluhuji zf.etele j·e n j,a ko mer'itko toho, kolik
prace se pozaduje na dusevnich schopnostech.
Co pudy rozlisuj.e a co jim dodava specifickych
vlastnosti, jest prave j-ejtich. vztah k je.jkh soma-
tickym zdroji:tm a cilum. Zdroj-em pudu jest draz-
divy proces v organu a jeho nejhlizsim cilem
jest odstraneni tohoto podrazdeni.

42
 Dalsim pr.ozatimnim p,f edpokladem v teorii
0 pudeah, bez· ktereho nemwzeme se o!bejiti, j.es.t,
z.e telesne organy vydavaji podnety dvojiho dru-
hu, ktere jsüu podmineny diferencemi ehernicke
pov:ahy. Je~den z techto druhu oznaeuj·e me jako
spedfidky sexualrni a doJtycny o:rg·ci:n jako »ero-
genni oblast« parcialniho pudu sexualniho, z to-
h.oto organu vychazejiciho. 33 )
Ol,o ha erog.e nni .oblasti j es.t ihned patma
u perversi, lk t.e re pfikladlajf sexualrn'i vyznam du-
Hne ustni a titni. Erogenni obilast hr·aj·e tU! up·ln.e
fouz ul'ohu jako nejaka SOUCast pohl,avni•ho ap~a­
ratu. U hysterie j SOU fyto Cas:ti wla a pfislusna
mista sliznice novym sidlem sensaci a inervae-
nich zmen - ba i prooew, kltere m:Uze·me srov-
navati s ·e.rekci - podobne jako vlastni genHai.ie
pfi podrazdeni sexualnim.
Vyznam erogennich oblasti jak<> vedlejsich
ustrr·oj·i a surogatu genitrulii vys,t upuje nejvyraz-
neji ze VlS·ech psycholtleuros u hysf.erie, cimz Vlsak
nema byti f.ecerno, ze by mel byH mene cenen
u jinych chor.ob. u t·e chto j.e st jen mene patmy,
poneViadi s·e tu tv,o feni symptomü dej·e v obla-
stech dU!sevni'ho organismu (ohsesse, patranoia),
ktere jsou polozeny dale od center ovLadajicich
funkoe telesne. U obsesse jest nci:padnejSi vt-
znam impulsu, kt.er.e vytvafeji nove sexualni
eile a ktere se zdaj'i bytti neodvisly·mi odl erogen-
ni oblasti. P.f.e s to hraje uldhru erogenni oblasti
u chUce t. zv. voyeurs a ·exhilbicionistü okü, u sa-
disticlreho a masochistickeho po!koitka, ktera se
na jistych mistech tela diferencova1la v orrgan
smyslovy a modifikovala ve slizmici, ~tedy erogen-
ni oblast katexochen. 34 )

43
Vysvetlen·i zdcin.five P'fevahy perv.ersni sexualno-
sti u psychoneuro,p atü.
Dosavadnimi vtklady byl'O s.na.d vrzeno na se-
xualnost psychoneuropatu fale.s ne svetlo. Die
nich by se zdalo, jakoby s·e psychoneuropatove
v.e svem s·e xualnim chovani svym zaloZ.enim· vel-
mi bliziH perversnim individuim a stej.nou merou
se vzdal'o vali lidi nm·mäl'nich. Jest tedy zcela
dobfe mozno, z·e ikonsHtucionelni disposice techto
nemocnych krome vysokeho stupne s·e xuälniho
potlac·enii a vel·i ke mohutnosti sexuälniho pudu
obsahuje take jeste neobvyklou nächylnost
k perv·e rsi v nejsirs·i·m s·mys1'u ; avs·a k pro-
zkoumäni leh!Cich p;fipadru: ukazuje, ze zmineny
pfedpoklad nemusi se nezbytne splnovati,
anebo aspoii, Z.e pfi posouzeni chorobnych ucin-
k:u nutno si p~usobeni jednoho faktoru odmysHti.
u vet•s iny pisychoneuropa:tu vypukne ohoroba t:e-
prve po obdobi puhe·r ty, kdyz individuum poci-
fuje potfebu po normalnim S·e xualnim· zivot.u,
jemuz se stavi v c~estu pf.edev;s im potlaceni.
Anebo se dostavuj.e onemocnen1 pozdeji proto, Z.e
lib.idu selze usp.okojeni cestou normälni. V obou
pfipadech pusobi Iibido jako proud, jehoz .f ecis'-
te bylo zataraseno; proUJdi kolateralnimi c·e s,t ami,
ktere posud j sou volny. Z tohoto duvo,du mll!Ze
byti zdänHve tak veliky (ovsem negativni·) sklon
psychoneuropatu k perve·r si kolaterälne podmi-
neny., avsak musi byti v:zdy kolaterälne zvtseny.
Jisto j·eS't jen, z·e musim·e S·e xual'ni potlaceni pfi-
druZiti jako vnitfni moment k onem vnejsim mo-
m'e ntum, kt·e re jako om·e zeni svobody, nep,fi·s tup-
nost normälniho s·e xuälniho oibjektu, nebezpeci
normälniho sexuälniho aktu a td. j sou pfiCinou

44
vzniku perversi u individuil, k:t era by jinak zu~­
stala normalnimi.
U j.ednotlivtch p·fipadÜJ neurosy bryva to
ruzne, jednou muz·e byH rozhodnym momen-
tem vr.azena, dos.tatecne intensivni naklonnost
k perversi, jindy j·e ji kolatemi vz.e dmuti vy-
tlac·enim libida od normalnilio sexualniho eile
a sexualniho objektu. Bylo by nespravnym, kon-
struovati protiklad tarn, klde vlastn.e jde o kO'-
.aperaci. Nejvetsi ueinek bude mf.tl! neurosa
tehdy, wdyz konstituce a zivotni zkusenost indi-
vidua spolupulsobi V temze sme.ru. Detenninovana
konsl!ituoe obejde se bez podpory zivatni zkuse-
nosti, hluboky zivotni otfes bwde· s to i pf.i pru-
me·r ne k01t1s.tituci vyv.ola,t i neurosu. Tato hl,e diska
majli ostatne stejnou platnos.t take v jinych od-
VIe tvich pro eti.ologicky vyznam v.rozenosti a akci-
dencni zkusenosti.
Dame-~H p:fednost pfe·dpokladu, ze nadmiru
vyvinuty sklon k pexversim paJtfi pfece j·e n ik podl-
statnym znakU.m psychoneuropaticke konsHtuce,
mu·z eme palk! s tohoto hle!dis·kla .roze·z navati mnoz·-
stvi rozmanHych konsti tuci podle vrozene pfe-
vahy te nebo one erog·enni oblasti, toho nebo
onoho parcialniho pudu. Zda:li perversni zaloz·eni
ma nejaky vliv na formu choroby, to nebylo do-
sud tak, j ako mndho j.meho, pfedmetem hadani.

U pozorneni na sexualni· infantilismus.

Tim, ze j sme dokazali, ze perversni tendence

jsou pu~odci srymptonu1 psychoneuros, roZISf.fili
jsme neobvy~le pOICet lidi, ktexe bychom mahl~
citati k individuim p·e rversnf.m. Nejen .ze neuro-

45
patove sami tvofi v·e lmi pocetnou ,f adu lidi, nybrz
nutno j·e s,te uvaziti, ze neUTOSY vsech odstinu
tvofi v nepferUs·e ne fade pfedwd lke zdravi;
Moebius moht OVS·e m vs·i m pravem ·f ici: »Jsme
vsichni ponekud! hystericti.« N äsledkem mimo-
fädneho rozs.ffeni perversi j sme nuc-eni pfedpo-
kläda ti, Ze take zalozeni k pervers im neni asi
fielkau zvlästnosti, nybrz soucasti konstituc·e, po-
vazovane za nOTmalni.
Slyseli jsme, ze j.est sporno, zda pe:rvers·e
:vznika:ji näsledkem vroz:e nych podminek, nebo
nasledlrem nähodinych ·zäz~.Hku:, jak p,f etd pokladal
Binet u feti:sismu. Nyni se näm tu podäva ,f e·s eni,
ze V z.a klade pe,r versi j.e;s.t OV:S·e m cosi vrnzeneho ,
avsa.k neco, CO Vsem [idem jest VTOZeno, CO jako
vloha v.e sv.e inten.sit:e mtl!z·e kolisati a co C.eka na
probuzeni zivotmmi vlivy. J ·de tu 0 vrozene,
z konsti.tuce vyrustajici kof.eny sexualniho pudu,
ktere se v jedne fade pfipadu vyvijeji ve skutec-
ne nositele sexualni cinnosti (perverse), j indy
byvaji nedostat.ecne utisteny (potlaceny), tak.Ze
oklikou, jako symptomy choroby, mohou na se
s.trhnouti znacnoU! cäst sexualni .e nergie, kdezto
v pfipadeth mezi obema extremy nejpfiznivej-
siah, vhodny.m Offi·e zenim a j inaktm p•ll'SObenim
dafi vzejiti taJk zvanemu normälnfmu sexuälnimu
zivotu.
K tomu si j·e s·te dodame, z.e. pfedpoklädanou
~onstit tuci, kterä vyklazu1j-e zärodky viS·e ch per-
versi, hude mozn.o zjistiti jen w dite,f.e, tfebas
U neoo .Se mohou v.s echny pudy jeviti jen V ma.Je
intensite. KdtyZI jsme tak piive~d:eni na mys~­
Ienkru, ze ne.uropatove podr~eliJ infanti!l ru SlhaV
sve sexuälnoSiti, anebo ze d!o tohoto s.fav.u zpet
hyli V!Tzeni, vehujeme nyni svuij zäjem sexuälni-

46
ffi.U zivotu ditet.e a budeme S·e .s naziti s•l edovati
hru vlivU.~, ktelfe pusobi na vyvojory proeoes det-
ske sexualnosti az do ukonceni tohoto vtv.oj.e
v perversi, neuros·e nebo normalnim s·e xualnim
ziv.ate.

47
 II.

INFANTILNi SEXUALNOST.

Die popularniho mineni neni v detstvi pohlav-

ni:ho pudu, p.roibotLZi pry se tep1"ve v obdom zi-
votn:un, ktere nazyvame pubertou. Avsak to i·es1t
nej.e n naivni, .ale i ve svych nasleckich teZ:ky
omyl·, p1o nevadz j.est pxave pfici.nou na.Si nej-
vetiM nevedomosti o zakladnichl pomerechi se-
xualniho zivata. DUJkladne stud'ium s.exualnich
projevu v dets.tvi ocllialilo by nam prav:depodob-
ne podstatne rysy pahlavniho pudu, p1"ozr)adHo
j eho vtvo.j a ukazalo j.eho sloieni z rozlicnr9'ch
- pramenu.
ZANEDBAV AN1 STUDIA INFANTILNf SEXUALNOSTJ.

P.o~oruhodne j.e st, ze autofi, ktefi pr.acovali

o vysv.e tleni vlastnosti a .reakci dospeleho ind1-
vidua, one periode minulosf.i, ktera j.esf V zivofe
nasich pf·e dku, mnohe.m vice pozornosti v'eno-
vali, tedy de·dicnos.tr mnohem vice vlivu pficital~,
nez ·minulosrti, ktera sama spada jiz v obdohi
existence indivitdua, totiz deifs,tvi. M·dhli hychom
si pf.ece mysliti:, ze 1lze leheeji p.ot"'ozumeti vlivu
tohoto -obdobi zivotniho a z.e ma ncirok, aby
byl n.a nej vz.at zf,e{e,l, pred vHvem ded!icnosti. 35 )
N alezame sice v litera{lllfe p,:file·zitos,t ne zminky
0 zj1evech 1".anni sexua}lni cinnosti U maly.ch deti,
o erekcich, masturbaci, d'okonce 10 aktech soulozi
podobny.ch, avls ak Vlidy jsou uv·e deny jako vyji-
mecne pfLbehy, kuriosa anebo j ako odstrasujici

4 49.
 prik.lady pi·e·d casne zkazenosti. Zrudny z autoru,
pokud vim, neporozumel jasn.e zak'o nitosti sexual'-
niho pudu v dle·tstvi, .a v cele bohate Iiterature
o vtvofi dite'te vypowsti .se kapitola »sexualni
vyvoj«. 36 )
INF ANTILN1 AMNESIE.

Duvod pro tot.o pozoru:hodne opomenut:i vidim

CctS!t ecne V kO!IlJVe·c nich ohl.edech, kterych autofi
zachovava:fi vliv.e m svoj'i vlaSJtnli rychovy, cästec-
ne ve Zij'evu psyohickem, ktery az pos.ud nebylo
mozno vysv:etliti. Myslim tim t.oHz zvlästni am-
nesii, kte.rä vetsi.rue lidi zahaluj·e (nikoli v:s·em.)
prvä leta jejlich detstvi a.Z .do 6. neho 7. roku.
Dosud näm j.estle nenapadlo, ahychom se divili,
z.e ·e xistuje tato amn-esie; a m·e li bychom proc.
Nebof se nam trvrdi, ze jsme V techto letech,
o nichz neuchov.alo se do pozde·j-s·i doby v pameti
nie krOlme nekolika nesrozumitelnych drtObtu
v~pominek, ZiVle .rteagovaH na dojm.y, ze jsme do-
vedlfi po lidslku vyj adfovati bol.e st a rados1t, ie
jsme projev;ovali }.a sku, zärlivost a jine vasne,
ktere nami tehdy prudoe zmf.taly, ba ze jsme pro-
na>s.e li vy:r-oky, ktere dospe:li Hde V pameti Ulcho-
vali j·a ko ·dobn~ ·d oklady nasi roz.v.ahy a pocin.ajki
soudnos:ti. A o vs·e m tom nevime z v lastni zkuse-
nosH dospevs·e n~ceho. Proc jine nase d11Sevni
schopnos.ti o .t>Dfik pfe,vy!suji pamet? J s.m e oprav-
neni S·e OOmnlivati, ze pfe·c e nikdy pozdeji nenf
schopnej-si pfi•ji.mani a reprodukce, llleZ prave
v detsrtvi.
Na d'ruhe s1trane· nutno pfipusHti anebo mü-
zeme se pf.esvedciti pSI)'Chologick-ym pozorova-
nim jlinych lidi, z:e tytez dojmy, ktere jsme zapo-
mneli, zanechaly pfece ne.jhlubsi stopy v n.aJ8·em

so
dus.e vnim vyv.aji. Nelze tud,fz mluviti o nej.akem
skuteenem zäniku doj,m u z detSitvi, nybrz o am-
nesii, kterä jest po1dobna one, j~z, j:ak p.ozorUJje-
me, trpi neuropatove v pozde·jskh zazHcich a je-
jiz podstai:ou je~st, ·z·e zä·zi!tky j:sou pouz·e zadrzo-
v.any m.imo vedomi (potlta6ern). Avsak j ake sily
zpusoibuji poHaceni detskych do.jmu? Kdo by
rozfesi l :tuto hädanku, obj a.sn~l hy take :amn:esH
hysterickou.
Nicmene neslmime 'opom·e nouti k!lästi duraz
na to, z·el e•xisten<)e· infantilni amnes.~e tvO'ri nove
tertium compar,a tioois mezi du.sevnim stavem dl-
tete a psychon.europata. S druhou podobnosti IS'e-
tkali jsme s·e jiz drive, kdyz jsm·e byli nuceni
pfijmouti zäsadu, z·e se.xuälnost psychoneuropa.t.u
setrväva v detskem sltavu aneb do neho s·e v·raci.
Aby tak na kJonec z.as.e infan tilni amnesi·e mohla
hyti uvedena ve spoj.eni se sexuälnimi! popudy
z detstvi!
Os1tatne nenf jen pouhou slovni ,h fickou
spojovati .inf.antilni amnesii s .h ysterickou. Hyste-
riekau amnesii, ktera zpu:s.obuj.e poHaceni, nU'lliJe-
me ,si vysvet.J1ti i·en tak, z·e indi.viduum mä jioz
ne'j akou zasoibUJ V'Zpom.inkory.c h S•top., kter·e vsak
jsou IOdiiaty uvedomelle disiPOsici a ktere pak po-
moc'i .asociace strhuj'i na se to, na co z v0domi
pusobi odstfedive sily po.t laeeni. Muzeme ,ffci, ze
bez infantilni amnesie neni amnes-ie hystericke.
Myslim, ze infa111tilni .amnes:ie, kltexä kaz'demu
je.d!notlivci pr.omeiiuj·e jeho dle·tstv'i v ja.Jlrousi
prehistorickou ·minul.ost a zahaluj·e mu poc·a tky
jeho vlastniho pohl.a~iho Zivota, jest priCinou
toho, z·e nikdo celkem nepfik}ädä Zivotni periode
dets:tvi nijake dulezitosti pro ryvoj sexuälniho
zivota. Jednotlivec, pozorovatell nemuz·e vypln~ti

4* 51
 mezeru, v:znikl.ou taktto v nas·e·m ve·demi. Jiz r.
1896 zdii.raznil jsem vyznam detskych Iet pro
vZI11ik! w.City.c h .dulezitych a na p·ohla~Vnim zivoM
zav:is-ejic'ich zjevu, a od te doby nepfe.stal jsern
stavleti do popf·edli infailJfilni mome.nt sexualnostü.
Perio'da lafence sexucilnosti v deistvi
a jeji prerusoucini.
Neobycej1ne caste udaje o sexualnich ·t enden-
cich v detstvi, domnele p~oti pravidlu jsoucich a
vyjimecnych, ·j.akoz i odhrulen1 .dnsUJd podvedo-
mych VZtiJominek neuropatu z detstvi, dovoluji
mim nacntnouti asi naslecUujici obraz sexwalnich
prnjevu v detstvi. 37 )
N espornym se z.d a, ze nov:orozenie pfina.Si si
S sebou zarodky s.e xualnich tendenci, läe·r e S·e po
IlJelj'aky cas vyvij'e'fi, potom vsalkl podlehaji vli-
vu v.zrustajiciho potlaoovcini, kltere mu.z e byti tez'
za:se pferusov.a no pravidelnymi pO&tupy sexuaJ-
niho vyovoj.e a zadrfuv.a no mdividuelrumi zvlast-
nostmi. 0 zakon:itosH tohoto oscHu(jiciho ryvoj<J-
V!OOo proudUJ nevime nie llllieiteho. Ale zdä se, ze
sexualni zivot 1deti proj·eVUije se v·e forme' pnstup.-
ne pozoro;vani38 vetsii nou kollern tre1iho nebo
ctvtiteho roku. ,) .

SEXUALNf PQEKA!K~

Be:h em poeriody totalni nebo parcialni lat.en-

ce vy.tv:afe.ji se du.S,e:vni sily, ktere pozdeji po-
sfav:i s,e s~exualnimu pudu do cesty j ako pfekaz-
ky .a zuzi jak.o hr:aze jeho drahu (chnus, stud,
idealni -e steticke a mü~alni poiadaVlky). U kul-
turniho ditet·e mame ·dojem, xe vystaviba t•echto
hraz.i j·e st dilem ryohovy, a vychova zajiste kJ to-

52
mu velmi1p1risrpiva. Ve skutecnosti j-est tento vtvoj
o1rgan.icky podmine!IlJ, de.d icne pfedUJrc·e n a p·f ile-
zitostn'e muze s.e vytv.of.iti zc.ela bez pomoci vt-
chorvy. Vyahorva pohybuj~e s•e v mezkhl ji vykaz.a-
nych., jeiSÜize se om,e zuje na obkres.I·eni organicke
pfedJlDhy a j.e.j.i cisJt.Si a hlwbS'i prove:d!eni.
TVORENi REAKCi A SUBLIMACE.

Jakymi pwostlfedky se brudu.j-1 tyrto kons:truikce·,

tak vyz.namne pro pozdejsi osohru ikuHuru a nor-
malnos1t? Pravdepodobrrue na utraty infa.ntilnkh
se.xualnich t·e ndend, jichz. pfiliv v pe:r iode laten-
ce ill.eUSit al, j·e.hoz energi1e vsak - zcela n.ebo CclS 1
-

teene - od sex.u.a,I nosti j:ast odv.e dena a ·p.ouZita

}{I jinym ticelt1m., Kultrurrni hist.orikorve p,f ,e,dlptOk!J.a-
daji, jak se zda, j-ednome, ze takovymto odrve-
denim hybnyc.h •si1 s.exual.nicih od sexualnich dlu
a pfikl.one1n im jidh k norvym -cilU!m, pltoce•s to, kte-
rY opraVIn,e ne ohdr.z el ncizev sublim:ace, ziskavafi
se müihUJtne kompo:nenty pro vs1ed1JI1iy kul1turni vy-
kony, Dodali bychom, z·e 1entyz proces S·e ode-
hrava ve ryvoji jednotLive·h o individua a jeho
pocatek bychom polozili do periody s'e xualni la-
tence v defstvil,
Take o m·e ohanismu sublimaoe miilzem·e s·e od-
vazHi jakesi domnenky. Sexualni tendence det-
skych I.et byly by jednak bez; jakehokoli uzitku,
ponevadz funkce plozeni jsou ·o dlozeny na dobu
pozdejsi, coz jest pr.ave hlavnim znakem periody
latence, je·dnak byly by samy o sobe perversni,
t. j. vychazely by z ~erog.ennich Dblasti a b~ly by
nes·e ny pudy, k!t,e re by mohly v~hledem ke smeru
vyv'Oj.e individua vyvolati jen pocit nelibosti. Vy-
volavaji tudiz dusevni protisily (reakcni tenden-
ce), kter.e budu ji zminene psychi·c ke hraze k ticin-

53
 nemu potlaceni takove neHbosti: hnus , stud a
moralku. 80 )
PR ER U S E N f PER I 0 D Y LA TE N C E.

Ani .Z hychom se kl1amali .o hypoteticke porvaze

1

a nedos.ta:tecne j.asnosti na:S·etho pohledu do deju

detske periody latence .a periody odkladu:, vraf-
me se ke skutecnosti .a f·e lmeme si, ze takova pu-
sabnos:t infantilni sexualnosifii byla by idea.Iem
vychovy, od nehoz vyvoj jednotlivc·e obycejne
V nektere;ffi bordtu a CaS'{O iVel·mi zna&lJe Se' odcny-
luje, Casem se ukare nejaky zlomek sexualniho
projevu, ktexy uni!k1 suhlimad, anebo udrzuj·e se
nej,a,k!a sexualrni cinn0S1t po ceJou dobu pe.riody
laifence .az do uplneho procitnurti s.exua1niho pur-
du V puherte. Vychovatele, pokud vubec ven.uji
pozornorst ootslre sexualnosti, chovaji ISe .p rave
tak, j.ak.ohy s,d fleli nase ncilzory o rtvofeni s·e mo-
ralnkJb obran.cu na Uitraty sexuM1nosti a jakoby
ve.d eli, z·e s·e xualni CinnosH stav.a s·e dite k vycho-
ve nezpusorbilym, neho! oni pronaslre dujl vs·echny
sexual1ni! proj-evy di~e~te jako »ne·f-esti «, aniz by
mnoho proti nim poridili. My vsak mam·e vazny
duvod, abychom v·e novali pozornost temto zj.e-
v-U!m., od vyohovatelu tak obavanym, nebof od
nich oceiktav.ame vysve·Üeni pilrvodniho utvaru po-
hllavßliho pudu.

Projevy inlantilni sexualn10sti.

Z .d'uvodlu.J, kteTe· poznam1e po·z de,j1, zvolme si
mez.i rsexUJalnimi proj,e vy inf.antil!nim.i za vzor
cumlcini, jemlll!z .uherr-sky dets!ky 1lekaf Lindner VJe-
n-oval vybo,mou srtudii .•0 )

54
 DUMLANf.

CumMni a dumlani1, ktere pozo-ruje!m1e jiiZ u ko-

jence a ve kterem muze byti pokracovano az do
doby zralosti, anebo ktere miize se udrz.e ti po
cely ZiVJot, zalezi v rytmi~y opak!ovanem ssa-
V·e m dotyku US:t (rtUl) 1 pfi Ceffiz nenf tU UffiySl.U
pfijmouti potravu. Cast rtu, jazyk, kterekoli
jine dosaZi~te1ne mist10 pokoZiky - {aike pa!lec -
btyaji zvoleny za pfedmet ssani. Soucasne s nim
vystupufe pud hmatory, ktert se projevuje
v ry>tmickem po1tahov·a ni za ustni hol tce a1 ktell"y
k temU!Z ucelu ml'rze' st zvolitli nej,aJky u.d osoiby
druhe fobyC.ejne fejf ucho). Cucani zaujima plne
pazJOrllO'S.t dli1tete a: ma V z·a p1e ti bucf Uspän,i nebo
dokonce j.akousi. motori.ckou reakci ve forme or-
gasmu.41) Cast.o !komlbmuje Se' s tfenf.m nelk:te·ryc:h
citlivych C.asH ,tela, pr·soUJ a vn'e,jls kh genLhHi.i.
Timto z:pU1s.obem doo1piv.ajL rrmohe· deti .od cum-
lani k mas.t urbaci.
Lindner prave jas:n:e poznal se.xua!lni pov.ahu
tohoto aktu a bezohledne i·i zduraznil. Ve vycho-
Vle deti by.y.a cas,to cum;lami davan .Sitejlny vyznam
jaJ<;o jintm detskym se:x,ualnim »nezpus·ohu·m«.
Pr.o ti tOIIlluto pojimani vznesli oetni det;Siti .a ner-
vov.f Mkafi .e nergicky protes.t, krt.ery C.ast,e cne z:a-
jiste zaklada se na· zamene pojmu »sexualni«
a »g'e nilh ilni«. Tento rozpor ma V zape.ti tef1ko ,f e-
sitelnou otazku, kterou nelze jen tak 0dmitnouti,
1

totiz dle j akych vseobecnych zna:knJJ muzem·e

r.ozpozn:a1ti sexuä!lrni projevy mlade.Zie. MysHm,
ie spojitos1t j.evu, do nichz' j.sme na.h ledli pomoci
p.sychoanaliticke methody, opraviiuje nas k to-
mu, abydhom proihl.asili dum,laißlf ·za sexualni pro-
j,ev a na nem pnive studovali .pods,t atne zn.aky
infantH.nJ s.e xualni cinnos.ti. 42 )

55
AU T 0 ER 0 TI SM U S.

Jsme povinni ·te.nto p6klad podrobne ocenJti.

Jako nejnaprudne}s,i z:nak -te tO sexualnt cirunosrt:i
1

zdt"traz.neme., ze pud tu nesme·f uje k dru..hrym ()8'0-

bam; dosahuje ukojeni na vJ.astt nim tel•e, jest
autoeroticky, dhceme-li jej pojmenovaH vhodnym
nazvem Havelocka Ellise. 113 )
Dale jest zfejmo, ze dütvodem cinnosti
dumlajiciho ditete j·e st hl,e dani rozkose, kte-
rou jiz prozilo a na niZ; si nynt vzpomnelo.
D~te pak dosahuj.e v nejjednodtuJs!Snm pfipade
ukojeni rytmidkym: ss:anim na pokozce nebo sliz-
nici, Snadno take uhodneme, kte.r e okolnnsti po-
sky.tly di·t eti poprve zaiitek .teto .rozkose, ji~z' si
snazi nyni ohnovitL Pr.va a nejdulezitejsi Zivntni
Cinnos't dttete., ssani na ma terskem prsu {neibo
jeho surogatu), seznamil.a zajiste dite s touto
rozkosi. :Rekli bychom, ze rty ditete mely
tu funkci ·e rog·e nni oblasti a ze podrazdeni
teplym prtoudem mleka bylo asi pficinou po-
citu rozkos·e, Purvodne brylo zajist'e s ukoje-
nim hladu spoJeno ukojeni erogenni oblasti. Se-
xwaln,~ cinnost pfiklani se nejprve k funkcim,
slouifcim k 'Z.achoväJni zivo.fa, a f.epmne pozdej,i
se stava sa.m ostainou. Kdo yidi dit'e, jak nasy-
ceno opousti prs ma tein .a usina se zrumenenymi
tvciJf,e mi a blruzenym U!smeve·mt, musi s.i Nd, ze
tento obraz j es:t chrurakteris;tickym take pro vy-
r.az S exualruho ukojeni V pozdejiSim z.iv()rte. Nu-
1

ze, potfeb.a OJPakorvani sexualniho ukoj eni odde-

•lu:je s1e •od potfehy ukojiH ihilad, odlouC:enf to nut-
ne, jakrmile narusrta j'i zuby a j aktmiJe potrava ne-
nd! ryhradne jen ssan.a, nyhnz nutno ji kousati.
K dumlani nep.oui.fv.a: dtte .c.iziho objektu, ale ~a­
de ji nektereho mista srve vl.as.tni polkoZky, p<>n~-

56
vadz .s'e mu lepe hodi a ponevadz je ·t o cini ne-
z·aviS'lym na ok!olnfun sv.e te, ktery nernJUJze j.e·ste
ovladati, a poneva.dz si takto tvon zaro'Veii d:ru-
hou, byf i melfl·ecennou erogenni oblasrt. Mene-
oennost 1lohoto druheho mis·t a pf'im~·j e j1e za.roveii
vyhledavati pozdeji rovnocenmi mista, rty u oso-
by druhe. (Jako by s.~ fikalü: »Skoda, z·e nemühu
libati sehe.«)
Neduml,a·jf Vls·a k Vlsedmy deH. ·Müzeme pfed-
pokladati, ze dumlani j.est vla.s tni detem, u nichz
erog.enni v)i'znam oblasti ret'ni jes1t konstitucne sil-
ne vyvinut. u drzi-li s·e, budou jeviti tyto dieti, do-
spevse, veHkou z.a libu v 1ibani, budou m~t!i sklon
k perversnim ·polibküm, nebo - ·mu.z! - silmu
naklonnosrt: k pHi a kowf.eni. P.fisJtoupiJI,i vsak
k f,omu pou1aceni, budou pociforvat1 o8klivoSit
k jidlUl a produkovati hyste:ricke daveni. Nciisle·d -
kem 1toho, ze r,efllli obl.a!slt jest S'polecna pro ·Oba
pudy, p1fenese se potlaC.eni na pud po potrave.
Mnoho mych pacientek se zazivacimi poruchami,
hysterickych globem, sviranim v krku a davenim,
oddavaly Sie V detstvi vasnive dumlani.
Na pfikladu cumlani a dumlani mohli jsme vi-
de·H jiz t.fi podstatne znaky infantilni sexualni
Cinnosti. Probouzii se ve spojeni s je·d nou z dwle·-
zitydh zilvümichJ funkci t•e lesnych, nezna i·eM·e· ni-
jake-ho sexual!I1iho obj:ektu, jest autoerotickci a
i·e fi sexualni eil j.e st ovladan ero·genni oblasti.
R·e kne.m e si napfe·d, z,e tyto znaky ·tJ1kruj,f s'e take
wtsiny ostatruich Slexualniahl cinnoSiti .infantilnich.
Inlantilni se·xucilni eil.
ZNAKY EROGENNfCH OBLASTf.
Z pfiil&adu dumlani .m uzeme vyvodiH jeste
mnohe poznatky o erogOO!IlJi oblasti. Erog·enn.i ob-

57
 laslt jes,t mis,t o na pokozce nebo slizn'.ici, na nemz
pod!nizdeni ur:citeho druhu vyvolävrujm pocit roz-
k~o~e urcHe jakositi. Nen.i pochyby o tom, z.e po-
.drazdeni rozkos vyvohi.v ajici js.o u v,a zana zvlast-
nimi podm.inkami, ktere my nezname. Rytmicky
charatkte·r hraje zajisrbe pfi toml urcitou ulohu,
zfe·jma j.est· analogie s lehtanim. Mene j isto, j ak
se zda, j.est, z-da smime charakter pocitu r:ozkose,
vyvolaneho podrci:~de·Illim, oznaeiti za ».zMlastni«,
kde by prave v ·t eto mJ.a,s'Jnostfi obsazen. byl' m'O-
ment S exualni. V otciizkach rozkos.e a nelitbosti ·ta""
1

pe je,s't e psychologie v hlubokych tmaah, takze se

bUJde velmi doporuoovati co neojrv:etsi opatrnost
v pfedpokl·a deich. Poz,de'ji snad s•e tkame s•e SJ dfit.-
vody, kte,re, jak se z.da, podpooruji .m,inen.i, ze po-
dt rozkose jest tu zvläs-tni jakosti.
Erogenni vl,a s,tnoSJt mil'ze byti ryznacnY.m zpu-
sobe:m spojena s j.e dnotlivymi mfs,t y tela. Jsou
oblasti pre,destinovane er-og,enflli, j ak v'idfune na
pff,~ladu durnlani. Na temze vsak poznruvame, z·e
jakekoli jine misto na pokozce nebo na sliznici
muze hrati ulohu erog·e nni oblasti a ze tedy musi
mHi 'Od poc.a tku k tomu urci!tou sch:opnos~t. Ja-
.k ost ·pod'razdeni ma toedy vets.i vyznalm p.ro vy-
volän~ rozkose, nez j:akos,t mf,s ta. Dumlajici dite
hleda a zvoli na svem tele jalre~oli mis,to, ktere
pak zvykem se stane jeho mfstem oblibenym:
nara,zi-li pak nahodou na nel<~te·re misto pre:desrti-
novane (:prsni hrada·v ka, g,e nlitalie}, ohlibi si
ov.s,e m prav.e toto. Zcela analogicka posuvnos,t
objevwje se pak t.ake v sy.mptomatologii hYJSterie.
U teto neurosy posH!huj.e pak nejcaste·ji vlasm~
oBlas'ti genütrulni, klte:rte pfedavaji s'Voji vzne.tli-
voslt na druhe erog.e nn.i obl,a s.ti, ustup.uj iid v dobe
zralosti do pozadf, a ktere s1e pa'k chova.j i zc.ela

58
tak, j ~~o genitalie. Avsak krome toho, p·r ave· tak
jako pfi dumlani, muze byti kf.erekoli jine misto
na tele vyzbrojeno vznetlivosti, vLastni g•eni'ta-
liim, a povys·e.no na erog·e nni oblast. Erog~nnf a
hystericke oblasti vykazuji' tytez· znaky. 44 )
I N F~A N T I LN f S E X U A LN f C f L.

Infantilni sexuälni dl zal,ezi v UikJojeni, ktere

se vyvolWv.a vhodntm podräJzdellJi,m ,f ak Ci onak
zvol,e ne erog.e nni oblasti. Taknve ukoj-eni mu-
s.elo p'r ed 1tim bytil p~.oZito, ahy ·z anedha:lo pocit
p·ot:feby opakovani, a muzeme hyti jisti, z·e p:fi-
roda .uCinila urcita opatfeni, aby tento zazitek
u~ojeni nebyl p:f.e.nechan nälhode. ) Poznali jsm·e
45

jiz zClltfz,e.ni,, ktere sl,ouZ& ke sp,l neni .f.ohoto zäme·-

ru p:firody, pokud se ty6e oblasti retni•, kde jim
j est tClJ ·o%olnost, ze ustCll stloUI.Zi souca.sn.e t!e.Z p:fi-
jimäni p.o travy. Setkäme se je,s te .s jinymli podob-
1

nyrnii zCll:fi.z.e ndmi jako 2jdroji sexuälnosti.. Existen-

ce pot:feby, aby se ukojeni ·o pakovalo, projevuje
se dvoji.m zpuso.bem: ·ziV!tas.t111im pocif:em napeti,
ktery säm o sobe j.est sp~s·e neJlihy, ru centraine
pod'mi111eny, a pocif.em svedeni nebo drazdeni do
peri'fericke erogenni oblasti vyslanym. Proto
mu .Zem e formuliOvati: sexu<tl.ni dl take tak, ze jeslt
1 1

to potfeba nah~aditi pocit podraz·den.i, do ero-

genn~ dblas.ti vysLany, vnejsim drazdenim, ktere
pocit p.odrcl!zderu zrusi, vyvolaNsi ·p ocit u~oj·eni.
Vnejls im podr,älzdenfm hude Vlelfs,i nou manipnla-ce,
anal,o gicka ssani.
Uplne souhlas1 SI nasimi fysiologickymi· wdo-
mostmi, j·e-li nahodou potfeba vyvolana take· pe-
riferioky, skute·c nou zmenou rv er.og·e nm übla.sti.
Pilsobi to j en ponekud podivne, ponevadJz s.e zda,
jakoby jedlno podr.azcLeni pot:fehovalo k svemu

59
 z·r useni druheho podnizdeni, pusobiciho l'la tem-
·z.e mfs,te,
Sexudlni projevy m·a sturbacni. 116 )
S n~jve.tsim poteserufm .m üzeme konstatoVIati,
ze nezbry·vä! jiz mnoho du.lez1·t eho lk poznani se-
xwcUni cinnosti ditete, jaikmile 'Sie nam sta~
srozumitelntm ·p ud v j·e dne e!r og.e nni oblastL
Zjevne roz,d ily tykaji se akltu, nutneho k ukoj·eni,
kterym bylo ssani pro üblast re·t ni a ktery podle
poJohy a utv.aru jine oblas1ti mus.f byti nahrruzen
j inou s·valü:vou akci,
FUNKCE OBLAST! RITN1.

Ohlas,t fitni podohne· j ako retn] j ~est sV~ou po-

lohou zpusobil.a sp.Postf·edikorvati spojeni s·e·x ual-
nostti s jinymi funkcem.i telesnry.mi, Musime si
pomysliti, z.e •erogennf, vyznam tato casti tela byl
püvodne velmi veHky, Ne bez podiveruf .s e pak
v psychoanalyse dov.fdam.e, · jake zmooy se nor-
malne ·de.j i s·e g,e xualnimi podnety, odtU!d vycha-
zej1cf.tllli., a jalk cas1to zii.s1tava teto ohlas,t i pr-o zi-
vot j.e;slt e poz,o ruhodny dil ~eni1talni vznetliv.o-
sti,117) Strevni poru.ahy, V' ,detstJVi .tJak caste, js.ou
poonou, ze ·o hlasti nechyhf na intetrnim .dra,zdenL
Rika se, z·e st.f evni ka.tary v, nejutlejsim veku vy-
volavaji »neurosu«; pn pozdejsim nervovem one-
moc:neni maj·f rozhodny vliv na symptomaticky
vyraz neurosy., jiz napomahaji c-e lou fadou sti·ev-
nJio'h poruc!h:, S ·ohlle·dem na ·eäogenni vyznam ob.-
},asJti fHillf, ktert aspoii ve z.m enene podobe se
u:dtizel, nesmme podceiioVJati ani hemer.oi·dni vlli-
vy, kteryrn drfivejs.f me·d icina pficitala tolik du,le-
zitosti p.Po vysve-tleni neurosnich stavu, Deti,

60
 kltere vyuzirva j~ ·erog.ennf drazdivosti obJasti fitni,
prozrBJdii se td·m, ze· zaoozuji latky rykalov·e, az
tyto nwshrom:azdiv.se se vyv-oLa ji pru~e staZieni
svall u a pfi pro.chazeni :f lti silne drazden1 sHz-
nice. Patrne se pfi tom k podtÜ'm bol,e sti poj~
podt liozlkose. Jestlize se kojenec tvrdosij·Ille zpe-
euje vypr.az,dn~ti s:i .slreva, kdyz byl posaz,oo na
h:rnec, te.d y ~enkrate, kdyz tomu ohce j;e ho pes.-
t.oun, a jestlruze tuto f.un~ vykona·VJa, jaJkJ se i·emru
zachoe, jes't to ruejlepsi pfedzve·s ti po~d~1j.siho po-
div.instvi nebo .neurosy. Kojeneo neohlazi Sie pfi-
rozene na to, zda pospini sve Luzko; stara se jen
.o to, ahy mu: neu.s.Ia rozkos .s def.ekao~ s.polj.e na.
Pestouni pakl lusi! spravne1, kdyz ,f ikaji o deteoh,
ktere zadrzuji ·p ot:rebu, ze jsou zle.
Obsah stfevni, kltery tu hra,j.e pj:-o .s.exualne
ci:tlivou ·sllilznici ulohl\1 dlrazdiveho organu, z:a stu-
puje funlkci jineho organu, rotery ma vstolllpit.i
V c·i nnost teprve po obdobi de•tsttvi, a ma p.r o ko-
jlenc,e j:e!S,te .daliSi duUe'z ity rvyznam. Jestt p.ov.azo-
van za soucasrt tel.a, pfe!ds;ta'VUje »dar«, j.imz ma-
la byto&t m.Uze v.yj adfiti svemu ok>Olru s:voji p~o­
sht!Snos~, j:estlize jej .da, a vzdor, odepre-li jej.
Poz·d eji z »d:aru« nabude ~obsah stievni ytznam.u
»ditete«, kltelie se dle jedne infantilni sexualni
f.e.orie, poCina jidlem a na svet pfiv.adi stfevem.
Zadrzovani rymetnli, z pocatku tedy u.myslne,
za tim ucelem, aby jich zär-oveii pouzito bylo
k masturhacnimu drazdeni oblas.ti ritni, aneb
k proj·evfun vi't.Ci pestounum, jest ostatne j~ednim
z pramenu abstipaoe, tak caste u neur>Opatii.
Cely ryznamJ fi.tni oblasti zrcadH s·e v t0 okol-
nosti, Z'e se najde j-en mal'o neuropatu, ktei"f by

61
 nemeJ!i svych zvlastnich skatologickych zvyku,
cerem-onif a pod., jei peclive taji."8 )
Prruve ma1stu:rbacni dra.Z.deni oblasti fitni
pt:stem, vyv10lane z aentra vy.ch,ä zej icim nebo pe-
rif.eiicky ud:r'zovanym slV·e denim neni niijak ndke
u ·s tars ich ·d e ti.
FUNKCE OBLAST1 GENITALN1CH.

J edna z ·e rog·e nnic·h oblasti detskeho tela

zcela urcite nehraje hlavni ulohy a nemuze byti
nosite,l kou neijprvnej•s'ich s;exualn~~ch vZII"tlchu,
a'VIs:a k j·e1st urcena v budoucnosti! k velikym vecem.
Jak u chlapce, tak i u devc·a tka jest ve spoj-eni
s vym•e sovanfm moc·e (zalud, klitoris:) a u chlapce
jest ukryta v sliznicovitem vaku, takze nem·u ze
se ji nedostavati podr·a zdeni sekrety, kteTa js-ou
s to 'Vyvolati p.fedcasne sexuMm vzru.Seni. Se-
xu.alru f.unkce teto ·e rogenni obla.JSti, kt:e.r.a patfi
ke skuteenym po:h1avnim orgäntlm, js-ou prave po-
ca t!kem poz.d e jls1iho » n orm.älniih o« pohl a Vlll!i!hio Z.i-
v·o ta.
Nasl,e dkem anatomicke polohy, rytoku· s·e -
kr.e tu·, myJti a Heni pn pestenm te.Ja: a nas.le·dkem
urcitych akcidencnich podra~deni ('jako pohyb
skrka~ek u devcatek) bude di'te nezbytne jiz
V dooo IDojeni Upozornooo lßaJ .p•o cit .rozkose, kte--
ry mohou tyto casti tela produkovati a ktery pro-
budi V nem potfehu opakovan'i pocitu. Pf.e hledne-
me-li .existujlici zafiZleni v jich -cel~u a pomysli-
me-H, ze pros.ff·e dky k udrze•ni cis,t oty sot'Va mlo-
hou jinak püsobiti nez zneCisteni, neobej deme se
asi bez vykla.du, ze on:anii koj encü, ktere sna1d
zadne indiV1iduum neuj.de, k.Iade se zaklad k bu-
doucimu ·P,rimätu. teto erogenn1 oBlasti v pohlavni .
cinnos.ti. Akce, ktera po.drazde.ni rusi ta zpusobuje

62
 ulooj,etlJi,, provadi S•e werum rUJkou nebo tlaJoom se-
y.f,enyoh stehen, ktery jest zajiste jiz r.e flexne
pfiprav:en. Tento posledni zpusob je1st .d al,e ko
cas•tej-81 u dervea tek U clhlapcu wkruzu.j:e ji!z volba
ruky na to, j)akou .du·l.ezitou siLozkou s•exuci!lni cin-
nosti: muzskle· bude pud po podma.iiovcilni!0 )
JasnosH j.en pr-ospe·je, rek1t1u-H, z.e ,r ozezna-
vame tfi fase infanHlnf masturhace. Prvni Sipada
do doby koj~ni, druha ·d!o doby kratkeho rozkvetu
sexual.n.i cinnosti oikolo ctrvrteho roku, .t eprv;e tfe·t i
jest onou dobou puhertnf, 'onanie, ktei"a jedlina z:e
Vts edt byl:a ll'znan(l) za hodnou püZürnosti.
DRUHE OBDOBf DETSKE MASTURSACE

Onani.e koj.e ncu .p o kr.atkem 'c as·e, jak se zda,

mizi, avsak j·e stlize se v ni be·z pferuseni pokra-
cuje az do puberty, muze nastati tu prvni Y.el:ika
'
odchylka od ideal!niho vyV'oje kulturn'iho clove-
ka. V urcitem momentu de·tstvi', po up.lynut'i
doby koj,eni, obycejne pfed ctvrtym rokem, !:
probouz·i s.e znovu sexualni pud teto g·en1- ,i'

talni ob1asti, ahy pot.rval opet nej ailoou ·diobu az f

do noveho p·o tlai·eru, aneho ahy pokraeova'l bez 'j

p'r ern:s·eni. Je zde mnoho rui.mryoh eventual.it, kte·-

re lze oöjasniti jen du:kladintm a.nalysovanim
1

jednotLivydh pfipadu. AviSalk vseohny sJlozky teto I '·

drtfue in~antitlm sexualruf cinnosti ·zanechava,j1

v pame-H individua (v podv,edomf) velmi' hluboke
stopy, urcuji vyvoj jeho charakteru, zus·t ane-H
zdravo, a symptomatol:ogii j-eho neurosy, onemoc- .~
ni-li po puberte. 50 ) V tomto pripad~ .p ozorujeme,
ze ind:ividuum tuto sexualniJ periodu zapomneliO
a z·e vz1pominky, ktere by o ni: mohl.y vydati s·Vre-
dectvi, j sou p.osinulty; zminH j·s,em se jiz, ·z e bych
r.a d take normci!lJllf inf.antiLni 1amnesii uvedi v sou-

63

-
 vislost s touto infanti:lni se·xuä:lni cinnosti. Psy-
choanalytid<~ou metodou j,e,s.t 111JOzno zapomenute
v:nititi do vedomiJ a tim odsifraniti ·tltak, kf:elr'Y puL
sobi neuv~~dotneJy psychicky mai:eriäl.
NAVRAT MASTURBACE DOBY KOJENf.

Sexualni vZtT'U<Seni, ktere vyskytovalo se v do-

be kojeni, navrac~ se v ozn:aJcenych detskyoh le-
tech bud j1a~o z centra vychazejki Lehtani, kt.ere
nutl indivi,duum k onanisttickemll.ll ukoj eni, nebo
jako prroc·es pod.o bny polud, kte·ry aJllJaJlogicky po-
lud! z doby zralosti dosahuje ukojeni hez 'cinne-
ho spolup:uiSobeni irudividua. U d.evcat a v druhe
polovine de-tS'tvi vyskytu j.e se posleze uve-
deny pnpad cast.eji a jeho p:odminky nejsou
näm zcela j.aSIIly; zda se, .Z·e j.e j pfedchazi - ni-
~oli v.&a!k z pravicUa - obdobd aktivni onanie.
Symptom,atol~ogie •techto seXJUalnfch jevU. jest chu.
da; pi-i.znaky se tu pro j EN~uj:i v organu mocovem,
ktery j est zaroveii och~anc,em dosud nevyvinu-
teho pohJavniho aparatu. VM·sma tak zvanych
ohorob me·ahiYlfe· V ret:o dobe· j SOU sexualnimi po-
'l"Uchami; enw:-·e sis nocturn:a, neni-I.i zadhrvatem
e·p 1leptickym, rovna se po.luci.
Znovuoziti sexualni cinnos.ti jest podm,inooo
vnitfnimi pficin,ami ,a vne1j.simi vHvy, ktere ruut-
no vytu:Siti v pf.ipa.d ech neuros.niho onemoooeni
z.e sesikupeni symptom.U a pfesne odharl~ti psycho-
anal ytic.kou metodou. 0 v.nitfnich pfiCinach pro-
mluvime ptO~de·ji; nahodne V Hvy vne j si n.abyvaji
v tomto case velkeho a trvwleho vyznamu. V prv-
ni f.ade j.est to vl:iv s:vudcuv, j.emui jest dite ·p fed-
ca•sne Slexuäl.n:fm {)Jbjekte·m· Ia ktert mu da po~tl!a­
ti ukojeni, plynouci z oblas1til genitalni za ryznam-
nych ükolnosti, je·z dite •p ak trvale nuti k tomu,

64
~by si toto wkofeni znovu vyvo.lava.lo onanis.t icky.
Trukovyto vliv mohou vyroonavati bud dosp-eli lide
nebo druhe detir; nemohu uz.n:a ti., Z.e bych hy!l pf.e -
eenH ve sv•e uv:a ze z r. 1896 »Ü etiologii hysterie«
tento vliV! oo do hojnosrbi. a oo do vyznamu,
trebas bycll' byl tehdy nevedel, ze normalne
s·e vyvinuvsi individua ve svem detst:vi m:o-
hou miti tyte·z zazitky, a tfebasl byoh byl. pro-
to moment sv:eden.i cenil vy·s·e, nez s.exucillni f.ak-
tor-y konst.ituce a vtyoje/' 1 ) Rozum:i se, z·e k se·-
xualnimu p.robuzeni ditete neni potrebi svedeni,
a ze s·e mu1ie st.ati take s:p ontänne z v1n:i.t:fnich
pficin.
POLYMORFNE PERVERSN1 DISPOSICE.

Za!j.imarve j·e st, ze d.ite vHve·m sve·derui muze

se stati polymorfne perverls nim a ze mu•z e byti
svedeno k nejruznejs·i m sexualrum pfestupku\m,
Z toho plyne, .Ze si pfin&Si zpus·obi~Iost k tomJU ve
sve diSip Osid; proy,e·deni! naraz1 na maly 0~
por' ponevadz' dusevni hraze proti sexual I..
nim ·e xcesum, jako stud, hnus a mora~ka, po-
dle veku, bucf jes•te wbec neexistuji, nebo
js.ou teprv·e v za•c atku vyrvoje. D.ite s.e tu chova
asi tak, j'ako neviZdelan.a. prU.merna .Z.e na, u niz se
uchovava tata.Z polymorfne perve·r sni disposice.
Ona muze ~a .obyc·ejnyeih podminek ru'S:t a·ti s•e -
xuälne normä.lni, avs.ak vlivem obratneho svu~dce ·
na:lezne zalibeni ve v.sech perveTSic·h a hude je
povazovati za \SV•Oji normaln.i sexuciJ}ni cinnos.t.
Tehoz polymorfniho, tedy infanmlnLho zalozeni
vyuziva neve·s tka V•e svem povnla.n1, a pH obrov-
skem poctu zen ptr.osrtituov.anych a z.oo, u nichz·
s·e sJüedäväme s V1l10hou k prostitud, ·t rebas
tomuto pov;ol'an1 se nev·enov.alry, bude na ko-

5 65
 nec nemozno pf.i ste!jnomernem vyvinuti slklonu
ke vsem perversim rooz•ez.nati, CO jest vlastne
p:ro v.Sech:ny 11di pll1atlnym a p~~apuvodnim zä-
kladem.
PARCIALN1 PUDY.

Ostatne vH.v sve.deni nepfispiva k odwryH zä-

klClldi':rl polhlavniho .p!ll'du, nybrz 'Z~Wtemiitllje näs· po-
hled, protoze dava diteti pfedcasne sexualni ob-
j.ekt, jehoz p,o.tfeby za.tim jeste infanHlni sexualru
pud neciti. Nicmene musim·e pripustiti, ze detsky
sexuAlni zivot, pfes nadvl,ä du ·e rogennich oblasti,
uka~UJje ~omponenty, u nid1ti pfichazeji hiß!ed ~od
pocatku v uvahu druhe osoby jako sexuäJni objek-
ty. Takoveho cLruhu jsou do jistte mirry na e\I1o-
g·ennfch dhlastech nezaiVi'SIM pUJdy ·v.oyeurts a ex-
hrihicionistu a pudy krutosti, ktere teprve pozdeji
v.sbupwji ve vnitfni 1S1p ojeni s pohlavim, aNsatk ji·z
v det·stv.i I,ze je pozoroVJat.i, ·j aklo teooenoe ~~
odl .e r.og.enn.f 1seXJUJalru cinnosH oddelrene a samo-
SJtaJtne. Male dite p.fedlevsim nema studUJ a jevi
v ddbe pr·velho de.tSJWii ·zf.e.jmou radost, mtl'ze-H
obnaiit svoj e telo a zv.lä:ste ·c ästi pohLavni. Pro-
Mj.s·e k tohoto .skl~onu, kte;r y jest pov.a.Z!ovän za
perversni, totifz ZIVledavta zadnsrt:WlOSit po sp.atfeni
g,en~tal:ii 'jmy.c h osob, pll"loj.evli .s e a.1si v ·dets;t vi te-
prve o neco pozdeji, kdyz pf·e kazka studu se
jiz p1onektvd vyvinula. V,Uv.e m •SVUOOo'V9'm miize
nabyti perv,e rse, proj·e vuj'ici S·e zal.ibou V diVla-
llJl ·Se, V:e.likeho ryzna•mrtl' 1pro SeJ~Ualni zivot dite-
f.e. z vysled~u sveho badanf 0 detstvi lidi zdra-
vych i neuropatu jsem nucen usuzovaH, ze
zaHba V divani se muze s.e u ditfe-te vyskyto-
vatit jako spontänni sexualni projev. Male dMi,
jichz pozorlll!ost byla jiz upo.utana na j.e jich v.last-

66
ni genitalie - nejcasteji ve smeru masturbacnfm
- vyvijeji se dale v tomto ohl'e du be·z cizih:o
vlivu a pr·o jevuji Zivy zajem· o genitaMe ka-
maradu. Ponevadz se pfHezitos·t k ukojeni
takOVJe zv1e.dav.osti naskytuj.e V'etsnnow jen p'fi vy-
konaVlanii potf·elb vymesovacich, s~tava!jiJ s.e z .t ech-
to det'i voyeurs., dychtivi di'V'aci pfi vykonavani
vymesovaci potf.e by druhymi. Potlaci-U s.e tyto
skllony, zustava pfece zve·daviOst po cizich gle.nita·-
Michl (tehoz Ci druheho pohlavi) j ako trapny
tLak, ktery pak byva v mnohydh pfi1p,adecll ne.u-
rosy hlavnim zdroj·e m vytvofenr se symptomu.
Ve Vletsi je.s:t·e neodvisl.osH od ostatni .s·exualni
cinnosti, vazane na ·e rog.e nni oblasti, vyviji se
u ditete· sexualni komponent krutosti. Krutost
j·e st wibec delt ske povaz·e Vlll~s.t.ni, ponevadz .p.f.e·-
kazka, kt.era pud po ovladani nuti k tomu,
aby s·e mi1"ni:1 pfi pohl·e du na cizi holest, totiz
soucit, vyviji s·e pomeme pozde. Zevrubnou
psychologiekau analysu tohot.o pudu nepodafilo
Se dosud provesti; muzeme pOUZie pf.eapokla-
dati, ze tendence ke krutosti m.a svuj puvod
v pudu po .ovladani a ze vystupuj·e asi v do-
be, kdy genitalie nepfevz:aly jeste svoji p·o zdejsi
funloce. Tendenoe ke krutosti ovlada pak obdobri
sexualniho zivota, ktere popis·eme pozdeji
jako organisaci pr·e genitalni. Deti, ktere vy-
z.nacuji se obzvlas1ni krutost.i ke zvifatum a
kamaradum, vzbuzuji obycejne duvodne po-
dezfeni, z.e erogenni oblasti jsou u nich inten-
sivne .a pf·e dcasne sexualne· cinne ,a zda se, z·e
·e rogenni sexualni cinnost jest p.f eee pr•imemi,
ackJold vet8keT.e ·S·exualnr .pudy j!sou stej~e :pi·e d-
caJs ne v:y.Sip·ele. Odprudru111tim pfekaZky s~oudtu na·-
stava nebezpeci, ze toto v dets.tvi uskutecnene

5* 67
 spojeni krutych pudu s pudy erog·e nnimi uktäze
se hyti .pozJde,j.i ner.otz~l.ulcitelnyro.
Od Pam•eti Rousseauovych jest m .amo vs·em
vych.ovirufehtm·, ze ·ett"Ogteruli•ID kJofenem. ,pasi·vnihio
pudu krotolsttlii j.est bolets.tive .draJZiden.i pokoZ!ky
cästi se·dacL Zce l.a splr ävne yYiV•Odili z toho poza-
1

dalvek, ·aJby s·e nwziv:rulo te.Jestrrydh tr.estiit, ktere

obycetjn:e t.u.to cas't tM.a piosrt:ilhu!ji, u deti, u nichli
by mahlo byti l~bido ·pozde.jsimi poZiadia;vky ikul,..
fulrni vychovy zrutlaoeno na postranni c-esty. 62 )

Bad'cini o inlantilni sexucilrrosti.

PUD ZVfDAVOSTI.

V t~z1e dobe, kdy sexuälni ZiiVort ditete doSJa-

hu.je prveho nnzkvetu, od 3. do 5. roku, dostavuji
s,e u . neiho tez pocatky one aimnos·H, kterou pfici-
täme pudu zv:idlruvoslti ci hädavo·stJ.I, Pud zvida-
vosti nelz.e citati ani k ·e lementärnim pudov)Tm
elem.e nttlm, ani vyhradne podficliti sexuälnosti.
J ·e ho pusobnost odpovidä jedna.:k sulb:limovane
potfebe po ovl.ä dani, j·edna!k pracuje pomoci
ene·r gie vyvijene· zälilbou v divani s·e. Zvläste
vyznam.ne jsou v·s ak jeho vztahy kl sexuälnimu
ziv-otu, nebo{, j.ak näs· psychoanalysa powcitl.a, pud
zvidavosti jes.t u deti nenbvykl,e zähy a s neoby-
cejno.u intens.itou obräcen k sexuälnim pr·dble·-
mU:m, .ba dokJom)e tem.Ho hyrva prolbuzen.
HADANKA SFINGY.

NlikJoli teoretidre, ny,JYrz pmkJfiicke ·zäij:my dä-

vaji diteti popud k tomu, aby pocalo b:ädati.
Ohrozeni jeho existencnich podmfnek pfichodem
noveho decka, jiz nas.tavsim nebo ocekävanym,

68
 obava, ze tim pfijde o peCi a lasku, nutl ditekpfe-
mysleni a duvtipu, Prvnim prohlemem, kt.e ry j·e
zamestnava, j.est ve shode s uv·e denou udalos.tft,
ktera p~obwdLI,a jeho zve,davosrt, niik01li oM.:z~a lt"roz:-
.dilu pohl,avi, nylbrz hadankia, 'Odkud pfichaz.e ji
dle·tri.1 ? V ZJaJkukiJ,eni, j.ez l1Z1e snadno prohre·druolllt.il,
jerst t'O .talz hadanlkJa, kte~rou p:fe·dk!ladalar thebska
sfin.x, F1aikt existence dvou pohlavi pfi:jlima dHe
zprVlU s.pise beiZ odporu a be·z pfemy~M:einL M·a ly
chlapec samozfejme pfedp·o klada u vsech Hdi
j·e mu znamych- g.e nitalie takove, jake· ma sam, a
nemu·z e si pfe.dstavirti, z·e by -ono druhe· pohlavi
bylo bez techto genitaHL Chlapci energicky s·e
drz'i ·t ohoto pof.es;vedC.eni, tvrdosijne je haji proti
vyskytnuvsim s,e nesr.ovnalostem pfi pozorovani!
a opousteji je teprve po te·zkych vnitfnich hojich
(kastracni komplex), Predstavy, ktere si tvofi
0 nahrade za ztraeeny penis u zeny, ma ji ve·lii·-
kou duleZitost pro vznik f!ozmanity.c h perversi.
KASTRACNf KOMPLEX A zA VIDENf MUZSKEHO
POHLA VNfHO ÜDU.

Pretdpo1dra d, ie v.Siiclmi lide mrujli st.eljlne gen~

talie (muzske) j.e•s.t prvni Z!e vsech infantilnich
s·e xualni ch teorif., ktere zasluhuji pozornosH a
1

js.ou dulezite sv)Tmi n·as.I,e dky, .Ze b1ologLe pfi-

svedcuje detskemu pfe·dsudku, prohlasujic z•eni-
nu kliteriSI za skutecnou nahradu za penis, jest
diteti k mal~emu uzitku, Male devc·a tko ne·odm:ita
tak j·aiDo chlapec, jes.tlize uzfi odHsne od s1ve'ho
utvareny pohlavni ud chlapcuv, Naopak jes.t
ochotno existenGi muzskeho genitale uznati a
zavidi pak chlapci penis, kterazto zavislt pak
vrcholi v.e v)Tznamnem pfani, aby take byl'o
chlapcem, 53 )

69
TEORIE ZROZENf.

Mnoho •lildii s.e pwmatuj e dohre, jaik intensivne

Ste Ztalj:imtaili v dobe pfe·d pubertou o otazku, l()d-
ku;dl p.f.ichaz,e ji na sv-et de.ti. Tehidy j,ejicih anato-
mi.clke iers eni ot3Jzky znelo verlmi .r ozmanite: vy-
chaz.etj,ii z ptrsloU, nebo j·s ou ·z t.e,l a vyfiznuty, nebo
's'e o{e·v'r·e ,pu.pek, abry mahl y ven. Na .svtOj e ba,drunif
V •t.o m t.a smeliU V d'ooo c:asrneh.o det•s tvi ITOZpomi•
name .s e j,eil/ •zfidka- bez poffil()d an.alysy; tdavruo
'lllp!a•d.I:o V Zl(lJpomenuti, avsra k jeho vys.l e·dky byly
vteskrze j ed111otne. Do!s t·a neme cLeH, j•e.srtJ:iile neco
urciteho sn.ime· (jako v pohadkach), a deti se ·rodi
s'Lre'v em jako se· vykonava v·~lka potfeba. Tyto
detske :f:e·o rie upominaji' nas na zafiz·eni, vysky-
tujki se v:e s!V'ete z.v ifat, zvlaste na kl10aku zv'i -
fe'C'ich druhUJ niz·s ich ne·Z! s·s a v-cL
SADISTICKE POJETf SEXUALN1HO STYKU.

Jsoll'-1~ V' UJtl!em V·e ku pfitomny rsexualnimU

oboovani dos.pe.lych M,df, coz s.e s't ava, ponevadz
dospe.Ji Iide si mysl:i, ze dite j-este nicemu ze
sexualniho zivo'La nerozumi, mohou de1ti chapati
sexualnii akt pouze· j ako nej ake tyran1 nebo ne-
jaky zapas, tedy poj'imati je·j sadis:ticky. Psycho-
analysa ß'clSI pOUCUje, ze takovy zazitekJ Z •casneho
dets,tvi veliic'e pfispiva k dispos~ci pro poz.d~jsi
sadis.t,i cke posinuti s~exualniho cil'e. Mimo to za-
b'Yvaji S'e deti. mnoho pr.oblem·em, co jest ta VJlast-
ne pohlavn~ obcovani·, anebo, jak ony tomu fi-
kaji, ·CO j·e st to byti zenat aneb provdana, a hle-
daji rozl:usteni ,f ajemstvi ponejvice ve spol,ecen-
s:tvi, spros:tf.edkovanem vykonavanim male nebo
velke po.tfehy.

70
 TYPICKY NEZDAR SEXUALN1HO BADANf DETf.

V celku mU!zeme o de,tskrych s·e·x ualnich ,t,eo-

riich fici, z·e jlSIOU odrla zy P~'avel sexualni konsti-
tuce ditete a .iJe prüj eiVU'j 1i ,p fes srve grtotesiknf
1

omy)l!y v.ice poroztUme.nii p~o -sextvalm pr;ooes, nez

bychom v j~1jich ~tvurc.ich hledaH. DM& ~aike' po-
zortlljri zmeny l111(l!toin'a tella VI tehotenJstvi a dove-
dou je ·s pravne vyJ,ozHi; b.ajka o cap10v:il byva vel-
mi C(l!Sto vy;p,r av:ovana pos.lucha.Ct":llm, kte·f i jf Illa-
slouchaji s' hluhokiou, avsa.k obycejne nemou ne-
dü'VeofivJOst1. J ezto vsak dets.kemu SleXUaltnimU ba-
dani zU!SJtav,~jJ dv,a e.I,e menty ,n eznamy, toHz til!o-
ha ropl.odiiU'jJdho s.emene a exis't enc:e polhliavniho
otvoru zelni:na - os·t a,tne t)Tftez hody, v nichz jest
inf.antil.ni o!rga:nilsmus 'jesue po'z:a du ___;, ruemiva
ovS.em pi"avi,delne namaha infantHnioh badatelü
vysll,edk,U! a kooci'Vä: V1ZJdaruim .se· patrlani, c~)'z Ille-
:M,iidlk!a m.a za nasl,e,d ek tt1Val'e poskoz~nli pUldU
zvtdavosti. SexuaLn& b(l!dani pll"!VYoh .de:t skych 'l et
deje s,e vZ!dy samotafsky; je's1t prvnlim k!r.o kem
k S!amlOSrbatne lO'rientaci Vte~ S;vJete a ma 'Za nasJ,edek
s1ihre oddZ!eni ditete oSiobam je ohkloprll!jicim,
k nltmZ d!mve deti nre.ly l.iplnou düv~e~u.

Vyvofove leise sexucilni organisace.

Jako charakteris'Hcke pTo infantilni s.e xual'ni
zivot vytkli jsme doposud, Ze je V' podstate la uto-
teor.eticky (objektem j.est mu vlastni telo) a Z,e
j.eho j ednotli:ve parcialni pudy, cel~em bez, spo-
jitosH a neodvisle jeden od druheho, Sillaii se o
dosazeni rozkose. Vrcholem vyvoje jes.t tak zvany
no1rm·a ln.i s~exualni Zivot dos,pM,e ho cloveka,
V n:em.z snaha po rozkosi ;s,l.ouzd: k UC•etlU! ·roz.pJo-
zovani, a ~pardaln.ii pudy ·za prima,t u jedine eTlo-

71
 genn~ oblas-ti s.IouCily S'e V organis.aci za uce-
l·e m dosaz.e n] sexualnfho cf.}e V sexualnfm ob•
j,e ktu, ktery jre s1t mimo su!bj ek\t.
ORGANISACE PREGENIT ALN!.

P.sydhoanalytidkrym s't ud\iem odporu a pf.e ka-

Z.ek v tom:to vt1vojovem proudu mu,zeme s·e·zna-
miti .s~ ~se zarodky 1a prvotvarry talklove organisace
panci:alnich pudu, kt'e re rovne·z tvofi j akysi druh
sexual:niho rezimu. N ormalne ma j'i tyto fas·e se-
XJuäl/Illii organi\s,ac-e hJ1a·diky pri1heth, jsouce poUIZe
nasti.neny. Jen v P'f i1padech pa~toLog1okych s·e ak-
1tivuji a jsou pak poznrute1ny j·iz :pH povrchni:m
tPOZiorov ani.
NalZ:yv,ejm.e orgarusace sexurulilliho ziNota,
v nichz oblasti genitalni neujaly se jes·te hlavni
ul:ohy, pregenitcilnimi. Dosud poznaH jsme· z nich
dve, j·e z pfipominaji nam jakesi tt"ecidivy do stavu
nizs1cb wma t.
Pr,vru se·xualtni organli,s ace jest organiiSace
o·ralni, IIl!ebo, cllce11ne-li:, kanibalni. Se·xuä!llni cin-
.ruos,t nellli Vl llti jeStte odde,lienru od pozivanlf potl'la-
vy, konJt irasty .t e.chJt.o d\rou funlkci nejsou j.e.S,t e' dli-
f.erettc'OVlany. Objekt cinnostil j·e:dne jest zarov,eii
objle ktem cinnostil drrulhe, sexua~ru cil1·z ale Zi V in-
1

korporaci objektu, kt1era j.e:st pfedobra\Zem! toho,

co pozdlej i bwde hr.at.i tak v·e~1ilkou psych\ickloo Utlo-
.Jru jrakJo idenJtilikace. Za Ztby.t ek i:Jeilo fikbi'Vlni·, or-
~a:nis.acnd: fa.s,e , ·kJtea-io u p'oznatl~ jlSme pomtocl pato-
.I.ogie, mU.zeme poVJazovati dum:lanf, v n1em!z se-
xualrn cirmfOist, odde.I,e nla od cinnosofi za.zlivaci, za:-
mernil'a ·oibj·e kt z Vlne:j ~slkta za oblj·e kt, nal~y tlla
V11.as tnim te 1e. 54 )
Druha fase pregenitalni jest fäs1e organri,s ad
sadisticko-an;alnich. Zde vyvinul s·e jiz protikl,ad,

72
~tery se 't ahne ·C!eJlym sexualnim ziV'otem, k:t·e ry
v.s·aJk p)osud. ne'l\Ze -o.z.rmciH j:a ko muisky a iens·k y,
nybrz ja,k·o aktivni a pasiuni. Aktiv.ni' stränka ma
sviJJj püivnd v: pwdtll po oVIM.därui, .organem s pa:-
s,ivnii·m seXJwällnim cilretm j1est prede~v-Sim ·s1ilznic~e
s.t:fevn.~; pJ"Jo obe· teilldenc·e j oou tu ,obj·elkity, ktere
s,e v:sak iV!zajemille nekryj.f. Kflom•e torho p~-ojeVtWji
se ·jine 1paJrdaln~ pudy autlooe~r1oticky. V teto fasi
miilzeme tedy ji:z pr·okaza.ti s~e:xlllalinn pol,aritu a
obj1ekit z VlilejiSkw. Nenli tu V:sialk jesite organis:ace
ani podrizeni ptl!du f.urukci ~r.oZ;pl,olJo'v.aci.
AMBIVALENCE.
Uvedenä forma sexualni organisace muz-e se
pak jiz uldtri!e.til po cely ·mVIot a s·trhnouH nJa se· ve-
likou cast sexualni ticinnosH trvale. Nadvlada
sadismu a tiloha ritni oblas.fi j:ako kloaky dodä-
vaji ji ·e xkvisitne archaistickeho zabarveni. Dal-
sim j·e jim znakem j.est, ze kontr,a stni dvojice pu-
dove jsou vyvinuty temer stejne, coz se oznacuje
prihodnym nazvem ambivalence, ktery zavedl
Bleuler.
Pre'dpoklad pfle·g eni.tälnich organisad s~exual­
ni.ho zivota zaklädä se na analys·e neuros, bez
jejichz znalos,ti byl1o by sotVla mozno sprävne
j.e oceniti. Od dalsiho analytick'e ho badäni. mi'tl-
zeme ocekävati. j·es'f.e mnoha vysiVeÜeni o vystav-
be a vyvoji normahtil sexualni funkce.
Musim·e j.es.te kl dopl'nen'i infantilniho s'e xuäl-
niho ziV'o.t,a dodati, ze cas:t o nebo pravi,delne jiz
v detstvi se J."lozhoduje o VJolbe obj.ektu, jak jsme
ji ·dhaJrakt~isovali pro v.YvojoV1ou fasi pu!be:r.ty,
t.oti:Z, ze v\S,e dmy sexualnf {endence zamti.:fi k j,ed-
ne osoo.e, od ,ruf.Z ocekruvcrji sp~n:en,i svydh cßllu. To
j.e st pak ne.jv·e·t s.i pfihl.Dze.ni se k defiruiJtiv.n i f,o r-
me g,e xualniho zivota po pube~te, jake jest V det-

73
 s·tvtf vubec mozne. Rozdil ~od de.finitwt1Ji formry
jest v tl()m, ze slouceni parcialnich pudu a jich
podfizeni primat'u g·enH1al.nimu bucf vlllbec nena-
sta va, anebo j en velmi nedokona!te. P.os~l,ed.ni f a·sli,
rkterou sexuälni organisace pr'OChazi, jest präve
utvof.eni s,e toooto prim·a tu ve sluZibadll ll"•ozplD-
zO'Vlan.i.
DVOJ1 OBDOBf VOLBY OBJEKTU.

Zjev, ze se vu1llba olbjddu ·de'je ve dvou obdo-

b.ich, ve dvou .ta'z~c!h, mtl.Zeme •oznaeruti za typicky.
Pll"fV'ni .tah poeina mezil 2. a 5. 11oklem, a pe!riodou
I.ate.nc-e se hud Z/as:bavuje nelbo vra.ICii natZ!p~t; vy-
zna.Cuj,e se in~antHninr rruz·em: svych s.e xuälnich
cihi. Druhy ~tah nastävw v pulhelrte .a urnC.urje defi-
nirt ivne formu sexwalni!ho zi!Vot.a.
Fakt, ze vo1ha oblj.elkbu .derj,e se v,e dvou ubdo-
bich, kferyZ.to fakt se v podstate redukuj.e na
uCinek doby latenc'e, i·eStt vsak nejrys dulezity
1

pro poruchy v defi:nitivni· forme sexuälniho zi-

vota. Vysl,edky infanti.lni vülby objektu zasahuji
do doby pozdejs'i; tyto v~sledky jako takove z·u~
s.tävaji bud' v t.e·m:z e· srt avu nebo doznävajt do-
k:once v dobe puberty j akehos1i obnovenir. Vyvo·j
potlaC.eni1, kt.ery se vsunuj·e me·z i obe· fase, zpu-
sobi, z,e se ukaz:u bytir neupotfiebitelnymi. J.e-
jich s·e xuälnim dlum dostalro se· ja~ehosi uklid-
neni a pfteds·tavUJj.i se näm nyßli jako nkco, co
m·urzeme IllazvruH neinym pll"-oudem sexuälmho Zli-
vota. J ·e n psychoanalytickou m·e t•o dou l::re pro-
~äzati, ze S:e za neznos.ti, zboz'fwväniim a udou
skryvraJj.i srt are, nyni nepotf.elbne srexruälnJii tenrden-
oe in~fantillnich pa~rciälllllich pudu. Voliba obj.elk!tu
v dobe puberty mus,i se viZldati infantilnich db-
jektü a z;novu zaOiti jiako smyslny proUict Je'Stlize

74
se tllledostavi oba proUidy, ma to za nasil edek, Ze
j.ednoho z idealu sexualniho zivota, totiz' slouceni
Vlsedh zados,ti V j·e dnom ·dbj.ektu, ne:mUiz·e hyti
dosazeno.
Prameny infantUni sexucilnosti.
P.ri sve·m pcltrani po zakl,a dech sexualniho
pudu, poznaH jsme dasud, ·ze s.e•x ualni V'zrUis·enJi
vznika bucf a) napodobenim ukofeni, zazi,teho ve
spojeni s j~nymi >Organickymi procesy, neho b)
vhodnym periferickym podl'!azden:im erng.e nni
oblasti, c) anebo j.ako vyraz nekt·e rych pud'u,
jichz puvod nam je.s te neni zcela srozumitelny·,
jako zalliba V di.vanf Se ('exhibidontsmus.) a za-
liba v krutosti. Psychoanalyticke badani, usu-
zujici z periody pozdejs:t na .obd:obi detstvi
a soudoibe pozoroV'ani dtf.ef.e pomaha ji nam
spol:ecne odkryti j este jine prravidelne plynoud
prameny s·e xual1niho vzrusen'i. Poz1orovani di-
tete ma tu vadu, ze p~acuj.e s obj.e kty, kterym
se muze spatilJe porozrucmeti, psychoatlialysa j.est
zruse stiz~na Um, Z.e j en y,eJiikou lolkll:ilkou m·Üze ~ ~e
dlosta;ti j,ruk ke s.vym objelktihn, tak ke stvym' zai...
Vren":tmi Slpol,ecny·m pouzlitim obou metod .d ocilim·e
dos't ateene jilstoty po•zauini.
KoiillsltatovaH jsme ji~, ;kJdy.z jsme se zabtyali
·ero~ennfmi olbl,~t·mJ., ·Z,e tJato m1s.t.a pokoZky j·evi
jen mimoradne zvyseni j akehos:i d'ruhu vznetH-
vosti, ktera do urCite ·m iry jest vl,a stni oele.m u po-
vrchu koznimu. Nebudem·e se diviti, dovime-11 s,e,
z·e nekterym druhum podrazden:D pokozky nutno
pfi.znati velmi zfe·jme erog·enn'i ucinky. z nich
zvlaste diHezite jsou podnety t·e pelne i t'im snad
jest take dan zaklia d kJ pürozumenil therapeuti-
ckemu U:cinku teplych lazni.

75
VZRUSEN1. MECHANICKY VYVOLANA.

Dal.e mus•im·e na tomto miste pfiprojiti vy-

volavani s.e xualniho vz.rus.e nt rytmicko-m·e·c hani-
ckym otfas·anim te·La, kd:e nutno r.o ze·z nav,a H troj'i
druh drazdivych ucinku, totiz: na smyslovy apa-
rat nervu vestibularnkh, na pokozku a m.a casti
hl10uheji ulozene (svaly, klouby). Protoze se· pfi
tarn vyvolavaji pocity r.ozko8·e· - j.est dluzno
zdurazniti, ze V nas•};edujicf.m ryk}adU' budeme
moci dlouho pouzivati »se·x ualni v·z rus'eni« a
»ukoj·eni«, aniz bychom mezi nimi ·c inili rozdilu a
pozdeji budem·e povinni hledati vysvetlenij du-
kazem .p ro ·exis,tenci ,r,o'z kose vy'Vfolav.ane· uricitymi
mechanickymi otf·es:y tel.a , jes:t· tedy prav·e ta
okohws·t, ~e deti maji tak rady pasivnf, pohybove
hry, j al<Jo ko1ebani a houpani, a .z:e s'e jich nemo-
hou nikdy nas,yHti. 55 ) Koleban'i se pravidelne
uz'iva, ja.k z.namo, k uspavani nepo~ojnych deti.
Otfasani z.a jiz.d y voz·e·m a pozdeji z.a jf,z.dy po
zelez.n ici pusobi tak fascinuj>icim z.p ilsobem na
V·etsinU detf, ze VSic:hni chl.apc.i V nekterem ob-
dohf sveho zivota pr·ej.i si byti pruvodcimi vla-
ku anebo kl()cfmi. Projevuji' zahadny a nerobyc·e·jne
veliky z·a·j em pTo vs·e, co se de•j·e na draze a tvofi
si z toho ve• veku, kdy fantasi1e joe v pLne Cinnosti
(kratce~ p.f.ed pubertou), j·a dro ·e xquisitne se·x ual-
ni symbol&y. Nezbytnos.t takovehroto spojovani
jfzdy po zele·z .nid s·e sexualnosti vyplyva zfe·jm,e
Z toho, z·e pocity pohybove jS'OU pTOVaz,e ny roz.-
~OS'i. Pfis1toupi-li: k tomu pakl potlaceni, kte·r e
· mnohe z detskych zaHb menii v opak, stane s·e,
ze t.ataz individua v dobe dospiivani neho do-
speLosti budou reagovati na kolebanill a houpani
zvracenim, budou hrozne unavena jizdou po .Ze-
I.eznid nebo budou jevi.ti sklon k uzkosti pfi

76
jizde a chraniti s.e pred opakovanim trapneho
zazi.tku z ·e 1 e z n i c n i f 0 b i i.
K t'Omu pfistupuje dale - dosUJd nevysvet-
leny- fakt, Z.e nas1ledkem setkani s·e hru,zy s me·-
chanickymi .otfesy vz.nika f.ez~a, hysterii podoh-
na, traumaticka nepurosa. Pfi nejm.e nsim muze·-
me pfedpoklada ti, ze· tyto vlivy v m.aM intensHe
byvaji zdrojem S'e xualniho vzru.seni, v·e v-ets'im
mefitku pak vyvolavaji hl1uboke zmatky v se-
xualnim organismu.
CINNOST SVALOV A.

J.e.st znamo, ze VyJdatn.a aktivni cinnosrt S'Vfa-

.J,ova jest diteii ·p otfebou, je1ji·z uspokojeni poslky-
tuje mu neobyce·jnolll' 1"o~k!os. Zdlali ta1to r.o2'Jko1s
je·s t v,e v:z.tahu kl sexua1Jnosti, zdali v 1sdbe m·a se·-
1

xual1ni ukojeni, to je·s:t tfeiba poidrobiti kr.irt;idke

uvaze, pnive tak j.aJko hypotesu dfiv.e U!V·e denou,
t.otiz, .Z.e ·roz;k!os vyvolav:ana pocHy p.asivniho po-
hybu j.est sexualniho razu anebo ze pt1s,obi S'e-
xualn~ vzrus·en'i. F aktem vsak j.e·s t, .Z·e ce•l a .fiada
lidi tvrdi, ze zazili prvni znamky VZfUSeni V g:e-
nif.ai}if:ch pfi ;pracce nelbo zapasw se' svymi. kam~ a­
rady, kdy vedl.e nam·a hy svahl pu·sobi drazdive
ta ke dotek ,poko~y pr-oHvnikovy. Choutlka z,aJ-
1

pasdlti s urcitlou os,o!how, fako polJde.ji dhoutka

k sl<Dvnimu zapasu (»Kdo hani, ma rad«) j.e st ne-
klamntm znamenim toho, .Z1e prave tato osoha j.est
zvolentm sexualnim obj ektem. PrwV'e ve f~tu,
ze SVialova cinnosf podporuje SleXual ni VZfUS·eni,
1

mohlil hychom spat:fovati j-eden ze zdrojt!l sad1s.fi-

ckeho pudu. U mnohy,c h individui j·es:t infan-
tUni zavis1lost s.exualni:ho vzrwseni na pracc:e .rnz.-
spolu s jinymi. momenty rozhodnou pfi volhe
se~UJalniho pudu. )
56

77
AFEKCNf PROCES.
Nepochybnejsi js10u dalsi prameny sexualniho
vzrus·eni u ditete. Pozorovanim ditete prave tak
j ako r.egr·esivniJ anal'ys'OU ffiU'Zeme lehko loonSitato-
vati, ze intensivni proc.esy af.e~cni., ba i uzkostna
v:z.rtll8eni pfenas~ji se 1do oblasti sexUJ<illni, coz
os·trutne närn! 111IÖ!Ze UIS-nadru ti parozumeni pa·tO'-
gennimu uciilllw te:chto ·emoci. Üzkoslt :Pfeld
zkowskou, napeti vyvol.ane te:.zkou UJlohoUI mure
miti u ditete .v:~lliky ryznam pr.o rozviti s.e j,e ho
s•e xualnosti, j akoz i pl10 j·eiho pomer' lke skole, po-
netvaJd.Z .s·e za takorych: okolnosti velmi casto dn-
Sihwuj.e :se·XJUalni vzrUls'eni, ktere d:iite nuti, aby •si
sahalo na g•e nitalie, anebo p·rooeSI podobny poluci,
se vs·emi svymi, zmatek vyvolavajicimi nasledky.
Chovani se deti ve skote, j.ez byva casto ucitel.U:m
zahadou, j.es·t dluzno vykladaH ve spojeni s kli-
cenim sexualnosti. Sexualne vzrusujici ueinek
mnohych af.ektu, v zakllladu nepffj.e mnych, jako
uzkos.ti, bazne, hrtlzy, udrzuje s·e u mnohych Hd'i
j•es.t~e ve zralem; veku a vysve-tluj.e nam, proc toldk
lldi dychtiv'e vyhledava takoveto Siens.a ce, j·e n
kdyz urCite znamky (jako: ze j·e st to vlastne jen
zdani, roman, divadlo) zesl~buj i opravdovost pu-
citu nelibosti.
Kdybryclhom m·o hli pre·dpo:kla,dati, ze talke· in-
tenSJi,vnf bolesfiV1e pocity ma'ji tyz erogenni uei'-
nek, ohzvlaslte j e.- li holest zmensüvana anebo vtl-
bec vylucovana nejakou V1edllejsi okolnosti, pak
byl by v tomto vztahu jeden z hlavnich kof,e nu
masochisticko-sadistickeho pudu, do jehoz slo-
ztte povahy takto ponenah:l UJ naihiHz·ime.
CINNOST INTELEK;TUA_LNf.

Konecne i·eiSt nesporno, ze konoentrace· po-

zornos,ti na nejaky int:elekltualni· 'vrY'ikon a .dlusevni

78
 napeti vriilbec mau mnoh,Ych mlad'Ych i .dospelych
ltid1 za ncrs'l~dek IS·etxll'ciilni vzrflliste ni, ktet'le Je·s t
pr.ave jedinou pravou priltinou ne~'VIovych porudh,
odvoZ:O'Vlaruy-ah jiruak! ne·sprruvne ·z du.Sevnilho pfe-
p,r.acov.ani.
J·e s,tldz·e po techto ukazkach a nastinech, kte.r e
jsm·e uvedli j.en netipl.ne· a ne· vs·e chny, pfehledne.-
me prameny dets~eho sexualniho vzrus.eni, mtrzle--
me jiz vytusiti nebo roze·zn.aH nasledujici ~se­
ohecne platoo v·e ty: Zda se, z,e j,es.f co nejvydat-
n.eji postanino o to, aby proces s~exualniho vzru.Se·-
ni- j·e hoz podsta ta stal:a s·e nam nyni. veli.kou ha-
dankou- dostal, se do chodu. Oto se staraji' pf.e-
devsim, IS Vte tsi Ci mensi bezp~osJtfe1 dilJOSti 1 'VIZTUI-
seni ciiHrydh cas1H poVTahu- poiko.zky a org·runu
·smySilovych - , ne•jbe·zp11os:t re·dne·j i pakl dr.cil.Z:dive
v.ltivy u.re~it-ych mis1t, o·znacen-ych! •ja!ko ohlasH e~!O­
gennL U teleh\t'O pmm·enilJ tSe'xtnalniho vZii"tllSeni ma
vyznam p)r.ave ik:valita :P'Odr:cilzde1ni, aC:~oli mome:nt
intensity neni zcela bez vyznamu. Avsak mimo to
fsou v organism111 .dtsposice, kltere pU!s.obi, ze se-
xucillni vZirus'e ni pOVis.Miva' 'j:~o VJedlej~si Il!aSJle,dJek
vel:~e lfady vnHfnich proce!Stiil, j·alkmHe jen je.jich
intenstita pfekro6,la u1"'ci:tou lk:vantita tivni hranici
To, co jsme ozn.aci1I~ j1ako parciciilni ·p ud'y s,e·x ual·-
ni, ;pr-yts ti bucf p'n mo z teclhtho vnittfruidh ptramenu
1

sexualniho vzrU.S,eni, nebo s'e sklada ·cas-tecne

z nich .a c·a stecne z cinnosH er.ogennich oblas.ti.
J.es.t ffiüZTI0 1 Z~ vse, c•o S•e deje• a Cü ma nejaky
vyznam V' organismu, pns•p iva nejak ke vzruseni
sexuälniho pudlu.
Neni mi nyni j eMe m10zno tyto v:Soobe·c ne ve-
ty vyj a•diiti s. Vle:tSi jasnos!tf a urcitosti .a to ze
dv.ou duiVodt'il: j ednakl j·e st to novost celeho hle-
diska a jednak ta okoltDos.t, .ze podstata sexualni-

79
 ho vzru.s·eni jlets.t nam tiplne ne·z nama. Pr·eoe v.sak
bych nerad opomenu~ dvou poznamek, ktere· sli-
buji dal.e kosahle vyh1idky:
R 0 Z D f LN E SE X U AL N f K 0 N S TI TU C E.

a) J a'k o j scrne p·f,e d tim· Vtideli, ze- j.estt mozno

oduv<Odni!ti ruznos't V·rO!Z•e nych kons,ti_tuci rozma-
nitym vyvinem ·e·r ogennich oblast.f, muz'em·e se
nyni o totez pokusit[ u nepfimrych pram·e nu s·e-
xualnilho vzrllls'e ni.. Mlli·e m.e. pf·edpoikladtaH, ze
tyto prameny sioe zesilluji· j-e s'Vymi pfitoky
u vs·ech individui, aVisak ne vs,e chny UJ Vis.ech
osob stejne, a ze ·d le toho, ja!k se nektere p~a­
meny sexualniho vzrus•e ni vice neho mene' vy-
vinou, naslt.ane vets:i nebo mensi diferenciace j,ed-
notlivJ1ah sexual1niah tkon.stHutci. 67 )
VZAJEMNE VLIVY.

b) Zanechame-lii obr,a zneho z.pusobu mluvy,

ktere·h o j'sm.e tak dlouho pouzivali mluvioe o »pra-
menech«· slexual'n iho vzrus•e.ni, mu'z·e nam napad-
noUJti, zte! ,Vls.e chny spojov1aci cestty, kitere odl jinych
funkloi Vledou k ·sex.uä;lnosH, mtwsi ibyt.i sdhit'ilooy
take opacruym sm~rem. Je-li nru pf. StpOtle,censltvi
oblasti r'e.tni pro obe. funkce durvodem ke vzniku
ste·xuaJ,niho .ukojeni' :pfi p'r~j.imarnf potr.avy, ·do-
v.e dem·e s:i pomoct tohoto momentu vys'Vetliti po-
rwdhy z:azivaci, jtest:lti:ze erog.enni fwnJroe spole!Cne
üb1asH j·s ou porus·eny. Vime·- li jliz, ~e koncenttra-
ce po~ornosrti lllllltZie vyvtül.a.Jti se'XIUci;ltni VZlt"UiSenf,
bude na snade pfedpokl1ad, ze .analogickym
proces•em, avsak V opacnem sm;e ru, stav Sexual-
ni vzrusenosti bude zas;e mifi. vliiv na ovla-
dani pozornos·t.i. V.elika· ·c ast symp!tomatologie
n~os, 'kJt,exe odvozwjiJ z poruc:hJ proces.t1J s'exurul~

80
n~ch, proj.erw.11je s'e poruchami Qnech nese·x ualnich
te1esnych funlkd, a tento az dos.u1d neSII"IOZrumrifeh-
ny Vlliv hwdle mene zciJhadnrym:, pakH.ie j esrt jen
opakem vlllivtl!, ktere fidi pr.o.d~ci sexualniho
v2'JrusenL
Tytez eesty vsak, po nichz se·xuaLni poruchy
do jinych telesnych funkci zas:ahuji:, musely by
ta~e V e zdliavem individuu S llouziti k nejake·m u
1 1

jinemu di':dez1temu rykonu. Po nkh m·e llo by se

nezbytne diti. pfivadeni Siexualnich! sil: k jinym
cilU.m, ne·z s'exualiilim, tedy mela by se po nich
uskuteciiova ti suhlimace s~exualnos,ti, Skonceme
doznanim, z:e o te·c ht·o oestach, ktere skutecne
existuji, vfm,e jen y.e lmi mallo urciteho . .

6 81
 111.

ZMENY V PUBERTE.

p ocatkem puberty dostavuji; S•e zmeny, kten~

maji uve·s ti .irrf:a ntilni sextllalni z:ivorb v j.eho ko-
necnou, normalni podobw. Sexualln:i pud ibyl: d!o-
tud pfeV\Ci!zne .autoerotidky, nyni Sii nal0zä :s exuM-
ni •obj.ektt. VychälzeJ dosUld z jednotliv"YtcbJ pudü
a erogennitch oblas{i, ktere hledaly nezav:isl·e j·e d-
ny od druhych urcitou rozkos jako jedi.ny slexuälL
ni eil. Nyni se tu vytycuj·e· novy sexualni eil, k je-
hoz dos,azeni spolupi':usübi vsechny p~arcialn.L pudy,
kdezto erog~enni oblasti podfiz.ujii s,e pTimatu ob-
58
lasti g,enitaln~ ) Ponev~adz novy s,e·x ualnt eil pfi-
dellll j.e ohema pohlavim velmi s.e ru.znicru funkce,
vyv:ij,e ji SJe pohl,avil od nynejska s·e:xualrne z·c ela
rU1ZDe. S.e:x ualni vJV!Oj• ffiUZ·e jes1t kons~ekv. entnejsi
a take· pfistupnejsi nasemu porozume·n.iJ, kdezfo
U zeny jervf S1e dokonce jakysi proce'S zvr.atny.
N ormalnost pohlavniho zivota j·e st j,e n tehdy z.a-
rucena, jes,tHze se spoji oha k s:e·x ualnimu objek-
tu a Slexualn:imu cili smefujid proudy, pr-oud ne·f -
nosti a-proud smys.lnosti, z. nichZ: p•r vt v sobe ob-
sahuj·e to, oo zbyva z· prvniho rozk'Vletu infantilni
sexualnosti. J ,e st to jakes~ prokopavani tunelu
s obou str-an.
U muze zal~ez~ novy s·exualn& eil', ve vybritt se-
xua1ni1Ch produktu, kteryzto eH nieni nikterak cizi
dfivej.s fmu sexual1nimu cil:i, totiz dosazeni rozko-
s·e, naopak präve 8 Hmto zakonC.enim s,e xualniho
1

procesu j ~es1t spoj·e na nejrrySis'i •rozkos. Sexualni

6* 83
 pwd dawa se nyni do SJLU'z€1b funkce rozplozovaci;
stava se ~talklrka aJlit~ru~sHckym. Od p·urvadinioh ~ dis­
pos'i c a ode vsech Z1V1l:astnosti pudUl zav~si, zdali
se tatto pf~na p1ovede.
J ,a ko pfi klaz de jine pfilemtosti, kdy s~e maji
1

uskutecnHi v organismu nova spojeni a Silorem

v klomplikiovane m~echanismy, nastava take zde
vhodny okami:ik ke vzniku chorobnych poruch,
j!es,tl;ize s1e toto nove uspofadani neuskutecnr.
Vs~echny chorohne poruchy muzeme plnym pra-
vem povazovati za nasl,e dky ryvojovych zavad.

Primat oblasti genitcilni a uvodni rozkos.

J asne V'~dime pfe·d s.eiboUl yrychodisb:> a ko-
necnry cilll popsla neho vyv;ojoveho prücesUI. Spr<>-
S1~f.e·dkUJjJci pfe,c hüdy js'OUJ nam jes~te namnoze
temne; mnohou jeji,c h zcUhadu bude nutoo pone-
ahati nerozlwsMnu.
Za ~podstatu procesu pube,r!tniho zvoleno bylo
to, co j.est na nem nejnapadnejsi, totiz zj-evny
v.2JrWs1: ~vne'j,s!~ahJ genHciJltii, na nichz se periüda la-
t·e nce j,evila jako obdobf relaHvniho zastaveni
rus,tu. Soucasne pok1:1ocil .t ez vyvoj vnitrnich
gen:ütci!Hi potwd, ..ze j sou s to pohlaV'lli p~rodwlcl.y
vydavati, respektiv·e pfi'j'imaH k vytv,of.eni nO'Ve
bytosti. Nejvys komp.Jtikovany apaTat jleSit tedy
hotov a öeka, aby se ho pouzilo.
T.e.nto apta.r,cl!t mciJ byti' UiVieden v chod po-
drazdenim·, a ·tu pozoroVJanim zjisltime, ,z.e po-
drazdeni moholll naii titociti troff ces1:ou, totiz
z vne•jts ka, podt"lazdenim nam jiz zmimyahl ero-
gennich ohla.s,tf, z vnitrktt organd,s mu z.pillsobem,
ktery· neni j.e·s te pt10zkoum,a n, a Zie zwota du-
sevnfho, kJtery sam pfe.dlsfavuj.e .skJIJadi,Site vne'i-

84
siclh dojmitl a .pfijimaci stanioi vnHfnich podr·~z­
deni. v;s.e mi ttemi: ZJpusoiby p~obouzi s'e tote:z, f.o
j'es't stav, kteTy se oznacu1je jaiko soft11v ».Sie xualni
vzrus.e nosti« a pr,oj:evuje Sie pf~znaky dvoj.iho
druhu, ·dUisie vnimi a soma tickymli. Du!S·e vni priznak
za•l ezi ve Z'Vilcistnim pocHu napeti, ra•z.u nejvy's'e
imper.ativniha; z ruznyoh p.ff,z naku teLe-sn~ch st.oji
na prvnim miste: t.a da ZIIIlJen na g.enHciJlHch, kte.r e
j asllJe vyj<lJdimJji pohotovosf, p'f ipnwu :k ·S,eiX•Ua1ni-
mU akltlll. (Erek>C~e mUlzsk~ha tidu, zvlhnuti
podwy.)
SEXUALNf NAPJETf.

Pocit n~~p~·!~ charakteristicky pro sexualni

vzruseni prmrus1 s sebou problem·, j-ehoz roz·-
lusteni j.est nej·e n tezke ale i dulezite pro po-
rozumeni sexualnimu pr;ocesu. Pres ritznost
naz·o ru v psychologii: jsem nucen t.rvati na
tom, ze pod•t napeti musi miti reiz ndibosti.
Rozhodny·m p~to mne 'j-e.s,t, ze takovy pocH ma
V .z apet·i tisHi po zmene psyc!hlidkJe· situruoe, ze piU.'-
sobi na.:ba-dave, ~cehoz vllibec neni v povaze rozkJO-
s•e. Rrudime-li vsak napeti provazejici Sle·x ua,lni
vzruseni k podttlm. nelihym, paiki zara.zi nas' fakt,
ze toto napeti j•e st ZC'ela nepochybne pocHovano
jaklo Tozkos. Vsrwde v nape.ti, vyvolane,m sexual,.
nimi p~tooesy, jes;t primisena rozkosl; iJ pfi• pfi-
pravnyclt zmenach genitaHi mame paf.rny podt
uspokojeni. Jak .f edy souvisi nellibe napeti s ·r oz-
1

kosi?
V:se, co souvisi s pr.oble~nem· Hbosf.i a nelibo-
sti, dotyk•a ,s e nej'chouloiS·fiv,ej·siho mlista ·dnesni
psy.chologie. Pokusim·e se p-ouci,ti s·e na danern
pfipadu a V)'l&t:fihame Se VS'eo!Jecneho f·eS·en.f .fo-
hofo pr-oblemm Popatfme ne'j-prve, j.ak ·s e ero-

85
 g·e nni oblas·ti prrzpiisobuji novemu ifa,du. Pfislusi
jim dliiile:zlit.a tiloha pro pocatek sexuälniho vzru-
sieni. Erogenni ablast nejv.zKM:l·e nej1s'i od ISe.xual-
niJho obj·e ktu, üko, byva drazdeno ze sloz.ek zu-
eastnenych pfi ryberu obj·ekitu nejcast.e ji dwsl·ed-
kem one ;s pedalni kval.ity vtzrrU!S·eni, j-ejiz pii6-
nou jes•t to, •cü jm,e nujeme: kr·a1s'Ou s•e xualniho Olb-
j.ek!tu. VHvY' .gle'XuciJliniho objelkltu naiZ'YVIaji se
prot·o tez »puva:by«. S ·Hmto podra·Z.denim jest
j-e.dnrukl jlz spoj·e na .roZJkos, jednak m.a. ono za na-
sl.edeik stupiiürv·a ni se.xucUni v•z rus·enos·t,iJ anebo
jejf prolbuzeni tam, kde ji jes·t e nebylo. Pfistou-
p.i-li k tomu vz.r u's eni j1ne ·e rogenni -olbllasti, na pf.
dot~ rutky, dostavu1je se 1t·entylz efekt, j·e dnak
pocH rozkos·e, ktery s·e za:hy zes,ili ~-oz:kos'i z pfi-
pravnych .zmen g.enHaUi, j·ednalkl rdal!Si stupil-ovani
·S1eXJuatl111iho nrupeti, j.e z se brzo zm.enf v<e zfejmy
pocit nelihosti., nebude-li mu m·o zno opatriti si
dalsi rozkos. Zrejm.e j•s im bude to snad na jinem
pfipadu, na pf. j estlize· s1e podrazdi dot'Ykem ero-
g·e nni oblast osoby s'e'Xua.Ine• dosud nevZJrusene,
·tf·etbas u z·eny pokozka na prsou. Ten.to dotyk vy-
vola j1i.Z podt rozkos·e, SIOueasne vsak jes1: na·d
vse jine v.hodnym pr-o:stfedlkem prrobuditi sexua.l'-
ni vzr.us.eni, ktere si zase zälda s·tup·iiov.ani ~oz·­
ko&e. Prohleme~m j.es.t prave', jak se to ,de,j-e, ze
pocif<:~ana lrozkos vyvolava zcild<Jst po vys·sri
rozkosl'.
MECHANISMUS ÜVODN f ROZKO!SE.

üloha, ikltera p1fi •tom pf·isiLu!Si erog·ennim

obla·s tem, jest jasn.a. Co S'e t:yikalo j·e dne, tykä: se
V'se·ch. V·s·ec.hny jsou .ur;c eny k tomu, aby vydaly,
jsouce poda-azdeny, uroitou sumu rozkoo·e, Jclera
jest paikJ zas·e pficinou stupilov.a ni nape.ti, a. toto

86
napeti ·m usi opM mf;fi, v sobe lol,i k sil1y, aby zpu-
sobilo v·y vrclwleni s·e xuälniho a:~tu. Predposi.edL..
nim stadiem j1estt pak ope•tne "\r:hodne· podr.a,.z:deni
erogenn& oblasH, totiiz pTa·v-e obl1asti g,e nitalni na
gl,ans penis, nejvhodne·jsim k tomu ohjektem, to-
tiz stH znid pochvy, a v roz~os1, kte.r ou toto vzru-
senil poskytuj!e, zis:kava se re1lexni oestou motori-
cka ·e nergi·e, ktera obstara ·e jakulaci pohlavnich
l·a tek Posl!ed.ni rozkos j·e st co do intensity nej-
vyss·r a svyro· m·e chanisme·m liisi s.e ·o d pf:e dchaze-
jic•ich. J estt vyvolana upl.ne vybH.im, j:es.t zcela
rozkos]j ukojovad .a s ni uhas,fna na oas napeti
libida .
.Mysli~, ~e n~ni nespr.a vne· vyznaK:Hi j,iz v na-
zvu lfOZidil v pods1tate rozkose, vtznikle vz.r us.e nim
erogennidh ohlias:H a rozkose VJZn1kl'e pfi •e·jaku·-
laoi sexuälnich lätek. Prvou lze vhodne nazvat.i
uvodni rozkosi v p.rotiv·e· k rozkosi konecne neho
a-o11kosi ukoj ovaci. Üvodni :rozikos mohL posiky·t -
noUiti ji1z in:fantilni ,g•e xuälni pud, tifebas. v mi,fe
menM vzhle·de·m k ml.a:di; konecncil rozkos1 j·es.t
neco noveho, tedy pravdtepodobn.e bude va:z·äna
na podminlk'Y, kte.r e s.e ·dos:tavuj i za:rov.e·n s piu-
bertou. F onn~ul.e novych funkci e:rogennioh ob-
lasti .Z!nela by ·t edy takto: jsou tu k tomUJ, ahy
pros·tfe~em rozk.o's'e uvodni, kte•r ä m•a jimi ibyti
tak j.alro drive v infantilnim Z!ivote ziskaV!ana,
byllo umozneno vyvolati vyss'f r-ozkos u~ojovacL
P.J.Sed! chvJli m~l jsem pfilel~i·tost vy:lozitil jiny
pn~lad z .dooe:la jine obilas:ti dusevniho dieni, klde
roVIJ1e~ se dociluje vtetsi e•f·eklt rozkos•e pomod
m.e ne intens.ivniho pocitu rozkos·e, kt,e rt tu pt)•sohi
asi jako nadej.e na odmenu1. U .tohoto pff,~lö.Jdu
naskrytla s·e mi take: pfileHtos't zahyv•a ti s·e pod-
statou rD'zko-s.e. 69 )

87
NEBEZPECi~VODNi ROZKO§R
AV1sak vztaih uvndni rozlk.o•s·e k infanHlni se-
xuälnosti byvä resf.Len pa togenni ulohou, jez mu-
1

z·e urodnf Tozkosi pf.ipadnouti. Z mechanismu,

jehoz cästi jlest uvodni rozkos, hrozi· zf·e jme ne-
bezpeci pro dosazeni 110rmälniho sexuälniho eile
tehdy, jestlize v nekterem momentu pfipravneho
procesu bryla uvodni r-ozkos pfilis VJeHkä a j-eji
slozka, napeH vyvolävajici, pfilis malä. Tu od-
padne popud k ·daJMimu pokracoväni v sexuä,lnim
procesu, d:t1äha S'e zkTacuje a dotyenä pfipravna
akce nastupuj:e na misto normälniho s~exuälni­
ho eile. ni,e zkus·en.ostJi jest tento pfipad pod-
minle n :tfm, z·e pfi:Siltu:snä ·e rogenni ohlas·t nebo
par-ci.a:lni pu1d U6as•tnil' Sie ji'z V infantllnfm Se-
Xllläil:n.im zivote neoibryC.ejnou merou pfi Yyvolä-
väni rozik01se. Pfi,stoup.f-l,i k tomu j·e•ste momen-
ty, pills01bici fixoväni tohoto pfipadu, povstävä
snadno V pozdej sim zivote tlak, ktery rredovoli,
aby s.e tato pfi ptavnä rozkos podrobil;a novemu
1

fädu. Tohoto dTuhu j.est ve skutecnosti mecha-

nismus mnohy<:h perVIersi, ktere jsou vlastne za-
stavenim se u pfipravnych aktu sexuälniho pro-
C'esu.
Selhani v ahodu ·s exuälniho m•e'Chanismu, zplll-
sobene uvodni rozkos.i, nenasl!ane ne.j spis'e tehdy,
j·e-lli: jiz v infanHlnim s·e xuälnim· zivofe' nastinen
primeilt dblaJs,fi genittälni. K tomu j akoby s~u,fecne
Sffie,fovaJla opatf•en1 Z dTuhe polovice dets.fvi (od
8. roku ,do puhedy). V techto l·e tech chovaji se
jd·z oblasti genitälni pndobne. jako v dobe zralo-
sH, j180t.r sJdlem vzausujidc!h s•e nsad a zmen vy-
jadiujicichl pohotovosl! sexuälni, kJdykoli fest po-
cifoväna nejaikä rozk01s z ttikoj.eni jdne erogenni
oblasti, tf.ehas nemä tento .ef.ekt jeste eile, t. j.

88
neni tu nijakeho popudu k pokra6ovani v sexual-
nim proc·esu. V znika tedy ji,z v d~H, stv.i vedle roz-
kos'e ukojovaci u.110ity zlomek sexualniho nape:ti,
byf i nrene konstantni a mlene vy;datny; nyni
mt'lJz•e me porozumeti, proc jsme pfi vyklladu
o pramenech sexualnidll mohH ,ffci präve· tak doh-
fe, ze dotyeny procoes vyvolava ·sexualn.i ~oj.eni,
jaJko ze vyvolavä s.e xualni vz:rws.eni. Nyni vi·dime,
ze fsme si na siVe oe·s fe ;z)a pD'z.nanim s poea&u
pf,e,dstavovaH ro'z:dily infantilniho a zraleho ,se!-
xuälniho z1vota prehnane Vlelike, coz .t.e'Cf doda-
tecne si -opravuj·eme. Infantilnil manif·e staoo se-
xualnosti jsou rozhodujici nej.en pro ·o dchylky
v nO'rmalnL s,e xualnosti, nybirz i pro jejt formu
normalni.
Problem sexucilniho v·zruseni.
Dosu:d se nam nepO'dafilo vysvetliti, O'dkud
befe svu·j p.u vod s'e xualni nape.U, kte·r e· vznika
pfi uk1ojeni ·e rog.e nnich ohlasti zaro~en s roz.-
koS·i, a 'jaka jest j.eho podstata. 60 ) Na snade
j1S>0Ucl domnenka, ze toto naple·t i pOV!S•t ava nej a-
kym zpusobem z rozkose same, j est sama o so-
be nej-en nep~avdepo·dohna, nybr:.Z i nes:prravna,
ponev·~dz pii ne·jvysiS>i rozkosi, ·~tera j·e s't spojena
s· vy,l evem S•exua.lnichl p~oduktu·, nevyVTinuj.e se
zadne napeti, ale naopak ve.S~etie nape:ti mi:zi.
Rozk01s a sexualni nap1Mi mohou tedy spolu sou-
VliJSeH j.e n nepf:imo.
ULOHA SEXUALNfCH PRODUKTÜ.

Krame faktu., ze norm.a lne jen ·e jakukt1oe s~e­

xuäolnich p~oduktu ukolllcuj e sexualni vzrus,en.i,
mame j.est•e jine duvody .pro to, abychom uvadeli
sexualni napeti ve vztah k sexu.älnim P'roduktUm.

89
 J.es,tHze Zij·e me zckzenlive·, zibavuj·e se dhycejne
seXJUalni 'a pa1rat v. nesrte!jnydh, avsak ndko.I~ ne-
pravi:delnyc:h ohdobichl, v noci, sexualnich pro-
·dwktu, a to za podtu 1"ozkos.e a v snove ha,luci-
naci s·e xualniho aktu; pro tento proces - nocni
po.luce - je'St ·r ezko odmitnouti rykJa,d, ze S·e-
xualni napeti, uZivajic :hru},udnace za nahre.1dU
sexUJci:lniho akltu, jest nasledlrem na1hromadeni se
s·em.ene v rese.rvoiru! p~o pohlavni produkty. To-
tez potwzufi zku~·enos,ti, nabyte o pfipadech vy-
ce,r panosti sexualniho mechaniS·ffiU. Je·-li zasoba
sem:e ne vycerpana, j.est nej.en rykon sexualniho
alclu nemozny, ale selhava take v:zne,t livost ero-
gennich oblasti, jiohz podrazdeni nemu,z e vyvo-
la ti ni:j ake 1"ozkos,e. Dovidame se takto mlirno-
chodem, ze urtity stupen sexualniho napeti jest
do'konoe ne·z hytny k tomu, a:by erogenni oblasti
by'l'Y vznM11ive.
Tm bychom byH donuc,e ni k pfe.dpoldadu,
ktery, nemylim-H se, j.e st temef vseobecne troZ.Si-
f·en, totiz ze nahr·omadeni sexualnich produktil
vyvolava .sexu.alni nape:ti a je udrzuje, asi talk,
ze tlak techto produktU. na stenu nadrzek pu!Solbi
draZdive na spinalni cen~um, stav .tohoto centra
od vy.ss'ich center j,e,s t zpozoTov.an ·a p!"oj·evi se
ve vedomi jako zruimry poci:t napeti. Stupiiuje-ld
vzru~eni ·e rog·e nnich oblasti s.exualn:i napeti, mi't:-
ze 1se -to diH j.e n tim: zpuso:beml, ze etr·og.enni ob-
}.a sti j sau s temito ceuttfy v danem ana tomidre·m
spojeni, tonus V'ZfUS·enf V nicTh zvet8Jwjf., ·S'eXUa•lni
akJt, je~J,i s·exualni napeti dostateene, uva·de1ji do
pohybu a je-1~ s·exu:alni nape·t i ne·dos.tatecne, da-
va'ji popwd k produkd sexualnich latek
SlaJbos1t tohoto uceni, kte·r e j-est za spr.ci:vne
uznano na plf. V' Krallt-Ebin~ov· e vy;lice-ni sexua·l-

90
niho pr.ocesu, j·e st v tom·, ~e jsouc prizpusobeno
sexualni Cinnosti dospeleiho muze, venuje malo
pOZIOTnosbi püffi'e'rUffi troj.iho druhu, kJtere by me.Jo
take vysve.tlovati totiz pomerum' ditete, zeny a
muzskeho kastrata. Ve vs,ech tf:ech pfipadech
nel:.ze mluviH o nejakem nahromadeni pohl,avnich
produktul V' tom smyslu jako u muz·e, a to nam
stezuj.e hladke pouzitil schematu; dlu.z·no vsak
pfece dozna ti, ze lze nal'ezt.i vysvetleni, kte·r e by
dovolilo podfi,diti tomuto uC.eni' take tyto pnpady.
Pf:es to bude nrun to vys.tr.ahou, ahychom faktoru
nahromadeni pohl,avnich produktu nepficital!i vy-
kony, jichz, jak s·e' zda, fest neschopen.
DÜLEZITOST VNITRNiHO GENITALNiHO APARATU.

Z pozorovani ffiU!zskych kastratÜ vys;vita, ze

sexualni v.zrus•en.i, j,aJk Se z;dä, mu:f,e ibyti V ucty-
hodnem s~tupnL neodvis.le od produloce pohlav-
nich latek; u kast:ratu z.U,s tavä ne!kdy operaci
.JiJbido ne,do~ceno, byt: ·si byl opak, k jehoz ·dosa-
zeni vlastne ope,r ace smefuje, pravidlem. Mi·mo
to vime davno, z·e choroby, ktere znieily p·r odukci
muzskyahJ pohllavnich bunek, nedoty.ka•ji se lilbi-
da a potence individua, j-ez s1e s·t alo nynil steril1-
nim, Nezas:luhuje takoveho podi,vu, fak mysli.
C. Rieger, z,e ·z trata muzs•kychJ Zlla·z spe:rmati-
a'krycih ve zra.lem veku mtÜze by·ti hetz· j ake,hokoH
v.1ivu na dus·evni chovani se individrua. Kas.t rac·e,
proViedena ve v·e ku pubertry, bHzi se sice ve
svem ucinku zamyslenemu cil.i, totiz odstraneni
pohlavnich znaku, avsak i tu mohla by v·e dle
ztraty pohlavnich z'l.az spolupusobiti nejaka
s touto ztratou spoj·e na vtyojova zavada jinych
fakt·orü.

91
C HE MI C K A TE 0 R I E.

Na zv.i fatech konane pokusy s odstranenim

zl,az zarode·c nych (varl:ata a vaj-ecniky} a rou-
bovanim nov"Ytch takovtch org.a nu,, jenomze s pfi-
slusnou zmenou pohl:avi, u obratlovcu (v~z cito-
vane d'i,Jo Lipschützovo na sotr. 13.} osvetHI.y ko-
necne ponekud puvod sexu.älniho vzruseni a za-
~OVleii jest'e vieoe z.e·s labily vyznam nath:romade-
ni hunetcnrych pohlavnich produktiL Pokwsne se
podafilo (E. Steinach} promeniti sam·eclka v sa-
mick:u a naopak, pn cemz se psychosexualni
chovani zvife'te menil10 souhlastn e· s1e zm·e nou
somatickydli pohilavnich znakU! a souc.asne s· ni-
mi. Tento pohlavi urcujfci vliv nelze vsak pfi-
cHati one cas.ti zMzy zarodecne, kt·e ra vytvafi
sp.edficke pohlavni lbuiilkly (spennata a vaj'i'cka},
nybrz jej i inte11sticialnt tkani, kte~a proto jest
oznaJcovana od autortl: j.ako »~laza pulbertalni«.
Jest zcela dohfe mozno, z·e dal1s[ badani ukaz·e,
~e pu!ber-talni zlaza j.estf: V noTm,a lnim· pfipadu
oboupohlavne' zalo~erna, cimz thy bylo anatoiillli-
cky odluJvodneno uoeni o bisexualnosti vy~sidh
zvifat, a jiZ :P.yni jest p:r av:depodobno, .Z.e ona ne-
ni jedintm organem, kte·r y hraj:e til!ohu pfi pro-
dukci s'e xualniho vzruseni .a pohla vnich charak..
teru1, Af j.es1t tomu jakkoH, poji se .b enta novy
bi,oJogicky nalez k tomu, CO jsme· g,e• jiz dfive
dozv·edel~ 0 ryznamu, jaky ma zl1aza stitna pro
g,e xualnos·f. J Sillle' opr.avneni nynfl vefiti, Z·e V in-
testialni casti zarodec·nych zlaz vytvofuji se
zv.Ja·s tni ehernicke lci:tky1 ktere p.fevza.ty proudem
k:rve zpu.s abuji nabiti un'Sitych ccils:t i centr.rulniho
ne·rvoveho systemu s:exualn.im napetim~, jak ta-
kovou pf·em·e nu toxidkeho podnetu ve zvla~tni
01"ganic:ky podnet znam·e Z pfipadu, k1dyz S·e do

92
 tela umM·e vpravL jedovate latky. Jak povs~t~ava
sexualni vzruseni podrazdenim erogennic-h dbla-
sti, byly-li pf.ed tim oenkalni aparaty nah:ity, a
jak se spletaji podnety ciste1 toxicke a f~siolo­
gidlre, to, ani hypot.eticky, nemulz eme nyni p~o..
je·dnavati. Nechf nam postaci jako j-adro topoto
rykJl.adu sexualniho prooe1StU 1 Z.e setrvame pfi
p~edpokd'ClldUJ ·z vla·s·t nich latek, pTY'sticich z.e se-
xuciJlni vymeny latek Netbof tato Zldanlive~ Hbo-
volna teorie podpo.rov.ana j·e'Sit uv.ahou, kte:ra se
tesi sioe male ucte, avsak nejvynss'i uctyn zaslu-
huje. Neurosy, ktere muz.e me vyloziti j.edine z po-
. ruch v sexualnim zivote, j•evi nej:v etsi podobnost
s·e z.j.evy intoxikace a abstinenoe, ktere vznikaj'i
habituelnim pozivanim rozkos vyvolavajkich je-
du (alkaloidu).
TEORIE LIBIDA.
Pomocne plfedstavy, kter·e jsm·e si utvoHli
k tomu dli, abychom porozum·elii psychi·c kym Uka-
'ZIUlm se·x ualniho Zivota, shoduji s1e dohfe s uve-
denymi: domnenkami: o ohemkke·m p•i'wodu se-
xuciJlniho v,zrus.eni. Ut"lciH :j:sme si pojem libida
tak, ze to j·e st kvantitativne promenna sila, jiZ
mu1z·e me m•efiti p:r-ooe!s y a pfemeny sexualniho
vzruseni. Toto lihido odHsu jem.e s ohle·dem na:
zvlas.tni jeho puv1nd od ·energie, kterou musime
vubec podr.adiH prooestlm dusevnim, a takto mu
p.f ikladame t.a.ke kvalHativni cha•rakteT, Tim, z.e
oddelu j.emie energi.e libidi6snil od os1ta tnich, pfe·d-
p·oiklladame, ze sexurulni prooesy organismu odli-
s'u ji se z:v~lastnim chemismem nd prooesu zaziva-
cic.h. Anal'ysa perversi a psyc:honeur·os na.m uka·-
zala, ze sexualni VZ1rU'S•e ni neni vylucn.e produk-
tem tak zvanych casti pohlavnich, nyhr~ v·secih

93
 nrg·a nu telesnych. Tvofim·e si takto pfedstavu li-
bido-!lwantum, j.ehoz psychickeho zastupce nazy-
vame eg.o-libido, jehoz produkoe, jeho zvetseni
a zmenseni, rozdel.enL a posinuti ma nam poskryt-
nouti m:oznosrt porozumeii pozorovanym psycho-
sexual;nim z j evt1m.
SuJblj·e ktivni lihido hude Vls.ak a:nalyticke·m u
studiu snadno pfistupno jen tehdy, j es,t lize se
ps•y chicky zaujalo pr:o s.e xualni· objekty, tedy sta-
lo-M) se tibide·m objektivnim. Pozorujem·e· je pak,
jak se konc-entruj.e na obje~ty, u nioh fixrnje
aneho je opou:sti, od nich k jinym pfe.c ha·zi a
s· t·echt.o posic rf.di sexualni Cinnost individua,
j.ez vede k ukoj.eni, t. j. k cas.tecnemu a docas·-
nemu uhasn.uti Hbida. Do tethto pomeru dovo-
luj·e nam z:c-ela bezpecne nahfednouti psychoana-
lysa t.a k zvanyoh pfenosnych neuras (hystecie,
ohsess•e').
Co se tyce objektivniho l·ilbida, muzeme da,le
jes•t e poznati, ze abs1trahovano od übjektu, se-
f.rvavajic v·e zvlastnim stavu nap.e ti .a vra·c ejic se
konecne zpe·t k ja, s•t ava se opetne I.i:büde·m sub-
jektivnim. Swhje!ktivni libido naztvame v protive
k obj.ektivnimu Jihi·d~J narcisnim lihi~dem. S hle-
diskCil psychoanalysy div.a me se jakoby pf.e s hra-
nke, j.ez pfekrocH.i nam n'e ni dovoleno, .do me-
chanismu na·rcisnitho Hhida a fvofime si nazor
o v·z ajemn·e m pom1e ru obou Hhid. Narcisni ci sub-
jeiktivni IJiibi.do jevi S•e na·m jako yeJ.iky 'f·eservoh·,
z nehoz vycha~ejf a do nehoz se opet stahuji vy-
konane volby obj ektu, nardsni VlO'lha lihida vy-
kon.ana ve p,r ospech ja jevi s·e nam jako nejprve
realisovany stav v ranem dets,tvil, ktery pozdejsi.-
mi volbami jeslt jle n zakryt, .avsaH! zustava ve
skut·e cnosti pod nimi uchov.an.

94
 Libidin6sni. teorie neuropa tkkyc·h .a ps.ychO'pa-
tickych poruch mel.a by. miti za ulohu vyjadfiti
vsechnry pozorov.ane z·j,e vy i odkryte p·roce&y
1

v terminechJ lliibidin6s.ni ekonomie. Snadno si do-

rriysMme, Z,e osudy sub.jektivniho Hbida budou
vetsiho ryzn.amu zvlas'te tarn, kde j'de 0 vy-
sveHeni hlubsichl psychopatickych poruch. Oh-
Hz tu pak pus'Obf. j•e n to, z'e nästroj naseho vy-
setfovani, psychoanalysa, podavä n.a.m ureity
vylldad jen 0 zmenaoh V •lrubidu ·Objektivnim, ne-
ffiUZ·e vsak subj.e ktivni libi·do odlou.citi od jinych
v subjektu pusobitcich energii. 61 ) V libidin6sni
teorii mtlz,eme te,dy poktt-acovati proza tim jen
cestau spe!kiulace. Od:stranime·-H vsak pojem li-
bida, jak to cini C. G. Jun.g, nechavajic·e jej sp,l y-
nouti s, v.s·e obecnou psych~ckou ·energii, hude to
znamenati, Z,e vzdarv,a me se vsech uZ,i&u dosa-
vadniho psychoanalytickeho poz•orovani.
V predpokla.du zv1rustniho cheillli,smu., jak jsm·e
jej shora uvedli, mame opnru pro odlisnv.ani se-
xualni energie od .energii j ineho druhu a zaro-
veii pro omezeni po·jmu .Ubida na ene~rgie se-
xuälni.
Dilerencovani muze a zeny.
J est znämo, Z,e teprv.e v pu!berte nastava
ostre odli.S·e ni charalderu IlllUzskeho .a zenskeho,
protiklad, ktery vioe nez vsechny ostatni m·a roz-
hodujid vHv na utvaf.eni s·e I.idskeho Zivota. Muz-
ske a zenske dispos.ice jsou zajiste jiz v dMstvi
dohre patrn.y; vyvoj sexualnich pTekaz·e k (.stud,
hnus, soucit atd.) dej e se u malych devca t c!Pive
a S mens.fm odporem nez U' chlapcu; sklon .k se-
xua-lnfmu potlaceni zda se byti wbec ve:t!Si j kde
se ukazuji parcialni pudy sexualni, voli pasivni

95
 f0trn1u. Autoerotickä cinnos;t erogennich obaasti
jest vsak u ohou pohla~i tci;z a t.ato shodnost pra-
ve zpllisobuje, z·e neni mozna v dets,tvrf takova
rozdiJnos.t poihl.avni, ja~ s·e vytvciii po purberte.
S ohl.edem na autoeroticke a mastur!h:t'cni se-
xualni proje·v y mohH ibychom fici, ze sexua·lnost
malych .dev,c at j·e st veskrze Illllllzslkeho cha,rakte-
ru. A kidybychom byl.i ·s to dati pojmum »muzsky
a zens.ky« urlcit0j(si obsah, da.Io hy se dokonce
häjiH tvrz,eni, ze libülo jest prauidel'n-e· a zasad-
ne charakferu muiskeho, u muie jako u ieny a,
n.ehlede k jeh'O objektu, afsi jest jim mui nebo
iena. 62 )
Od! te .doby, co jsem se seznamH s bisexuatlni
t.eorii, pokladam tento moment zde za ro~hodu­
jici a js.e m toho nahledu, ze he·z pojmu btisexual-
nosti budeme sotva mod porozumeti sexua,lnim
projevt1m u muZ.e a zeny.
VODfCf OBLAST! U MUZE A ZENY.

Abstrahujre od toho, co jsern: prav;e· uvedl, mo-

hu j'eS.f·e j~en dodati: vodid erogenni' dblJast jest
take u ditete ienskeho pohlavi lokalisüväna
v kiUoris, tedy v ohlasti homoLogicke muzske &·e·-
nit.äl,n i oblasti zaludu. Vs•e, co js.e m mahlt poznati
z·e zkus,enosrti o mas!turhad devcatek, tykalo se
kHtoris a ni~oU partiiJ vnej-s'ich genitalii, ktere
maji poz.deji vyssu vyznam pro pohl1avni funkc:e.
Spontanni vybijeni' s.e xualniho vzruseni, ktere
prav.e u de.vcatek je·s,t tak caste, jevi se v kfeco-
vitem s,tahov.aniJ klitoris, a cas.te er·ekc'e jejf. do-
volujiJ devcatk.um, .aby spravne bez pouceni mohla
posoudHi sexualni· proj1e vy druheho pohl:avt tim,
z·e zkratka pfenäs,e ji pooity z vlastnich sexual-
nich prooesu na hoch'Y.

96
 Chc·eme:-li porozumeH vtvoji d:evcci:tka V z·e·-
nu, mus·ime pozorovati d.nizdi:vost kUtor.is v dal-
skh jej'ich promenach. Puberta, :kter.a ohlapcU.m
pfina·si onen veliky rozkve-t Mhida, vyznacu j.e s.e
u deveat novou vlnou potlaC.en.i, ji.z j.e1s.t posHze-
na prav·~ s·exUJalnost lditor.is. Sesileni sexualniah
pfekaz·ek, kte·r e· nastava u zeny v dobe toho pu-
bertniho potlaoeni, poskytuj.e pak drazdidlo mu-
zovu l,i bidu a ·d onucuje j.e k stupiiovani jeho vt-
konU.; se stupiiovanim lihida stoupa take sexual·-
ni pfe·ceiiovani, ktere se dos.tav:uje v plnem roz-
sahu jen vuci te zene·, ktera se nechce dati
a ktera zapirä s.voji s.e xualnost. Klitoris ma
pak za ulml, aby, nastane-li j.ejtiJ podrazdeni
V sexua1nfun aktu, k nemuz zena k!onecne
dala sv.oj·e svolenit, spros,tiledkovala sousednf,m
partiim zenskeho tela toto p.o drazdeni tak
asi, jako s.e pouziva smolne tfiskY' k podpa-
leni tvrdeho drivE. Trva to casto nejakou dobu,
nez se ta to transmis·e usikll'tecni, a v t~to dobe
byva mlada zena anesteticka. Anes.t·esie muze
se st·ati trvalou, jestlize ablast klitori1s odpira
pfedati S VOjil draz·div.ost, ce·hoz pficinou p·r ave
1

byYa to, Z.e• byvalla jiz V detstviJ V cinnosti. Jest

znamo, ze anestesie zen byva casto jen zdanliva,
lokalni. Zeny byvaji casto anesteticke na vcho-
du do pochVlJ, alle nikoH k p.odrazdeni klHoris
nebo jinych oblasti. K temto erogennim pfi-
cinam anestesie druzi se jeste pfiCiny psychi-
cike, kt·ell"e rovnez maji s;vuj puvod v potlaceni.
Podaril10-li se pfeneseni erogenni drazdivosti
z klitods na otvor pochvy, zmenila tim zena pro
pozdejsil s1exualni cinnost svoji vodi.cf ablast,
kdezto ffiUZ podrze}' touz, jakoll meli V detstvi.
Tato zmena vodici erog·enni ohlasfi, jakoz

7 97
 i vlna potlaceni, dostavujid se v dobe puberty
a odstr.aiiujici zäroV1eii infati~ni muzskost, jsüu
hl.avnf.mi pficinami nächylnosti zeny k neurose,
zvl:äste k hys.terii. Tyto pfi6ny s·ou.vis·e jr tedy co
nejvice s1 podsrtatou ~enstvi.
Ncilez objektu.
Zatim co proces·e m puberty zaklädä se pri-
mät genHalni oblasH a vyp.fruini se ztopofeneho
udu muzskeho velitelsky ukazuj·e novy sexualni
dl, totiz ahy vnikl do dut.iny tela, ktera pu-
sohf pod'razdeni genitälni oblia sti, dochäzL se sta-
noviska psychickeho k nälez.u objektu, k nemuz
se däly pfipravy jiz od nejrannejsiho detstvi.
Kdyz jeste s~exuälni uikojeni v prvnich pocat-
cich spojeno b)rlo s pi-ijimänim potravy, meL se-
xu,Hni pud s·v uj· sexuaJni objekt mi·mo svo·je
vl.aSitni telo v matcinych ·prsou·. Jen:Z.e jej pozdeji
zkatil, snad präv.e· v dobe, kdyz si dite mohlo jiz
UJcini.ti pfe·dstavu o osohe·, ktere nälezi orgän, po-
sk.ytuj'ici mu ukojeni. Potom byva pud pohlavni
zp.ravidla autoeroticky a teprve po .pfekonani
doby latence vrr.aci IS·e zase V1 pilvodni s'tav. Nikoli
bezduvodne stalo s~e dit·e, ssajici na prsvu matei-
nych, symbolem vsi· lasky. Naltez obj·e ktu jest
v LaSitne j.en j-eho znovunal,e zenim.
SEXUALN1 OBJEKT V DOBE KOJEN!.

.Av·sak! z tohoto prveho a ze v:s-ooh ne·j'd·i'tlezi-

te·js1iho vztalru s·e·x ualniho zbyva i po odlouceni
se sexualni cinnos.ti od zazivani dulezitä s1lozka
jetho, kteni pomahä p.f.Lprav.iti volbu objektru a tim
znovunaM.z ti ztracene s-t esti. Po celou dobu .Ia-
t·e nce poz.nävä dite osoby, ktere mu napoma·h.aji
v jeho bezmocnosti a jeho potlfeby uspokojuji, je

98
miluji, zcela tak jako to az dosud cinila kojna.
Nekdo se snad bude vzpira ti proti tomll!, aby se
neine city a ucta ditert e .k jeho pestouniim i.den-
tifikovaly s pohlavni laskou, avsak myslim, ze
dUikladnejiSim psychologickym zkoumanim hude·-
me konstatovati tuto .i dentHu ~ela !bezprecne.
Styk ditete s osobou je osetlfujici jest mu nepfe-
trzite teikoucim pramenem sre xualniho vZiruseni a
ulroj ov.a ni vychaze-j'iciho z erogennich obl1as:tf, a to
Hm spis·e, ponevadi osro ba o ne pecuj ~cf- praVli-
ddne ovs,e m matka - zahrnuje' je city, ktere
prysti z j·e jr s·e xualnosti, je hladi a k!ol:eba, liba a
zfejme je povazuje za nahradu skut1e cneho s·e xual'-
niho objektu. Matka by s·e asi zhrozila, kdyby
ji nekdo vylozil, ze probouzi svymi neznostmi
v diteti sexualni pud a pfipravuje j.e ho pozdej-
si intensitu. Ona ma svoje j.ednanf za as·e -
xualni »C.istou« las~Jru·, kd'Yii·U~ s·e pfec.e· vysUiha
draiditi diteti genitalie, pokud to dovoluje pece
o :telesnou cistotu. Avsak pohlavni pud neni, jak
jiz vime, probouz·e n jen drazderiim oblasti g.e ni-
talni·; to, CO nazYv.am'e nez:nosrti, proj.evi Urci.t e
jednoho dne S'VU•j' ucinie k taJre• V obJas.ti genitalnf.
Kdyby matka lepe znal.ar, lj'ak! veliky ryznam
maji pwdy pro C·e ly zivot dusevni, pro vsechny
eticke a psychiake rytkony, neCi:~lila hy si ostatne
ani po takovem vysveHeni ni j akyah vycitek Plni
jen svoji ulohu, ucic dit·e Ja.g,c.e j ma pfece vyrusti
v.e zdatneho cloveka s energiekau potfehou se-
xue:Hni a ve SV·e m zivote musi vykonati vse, k ce-
mu tento pud clov.eka zene. Pfili:s mnoho nezno-
sH ovsem bude· na ·s kodu, ponevadz usp,isi se-
xualni zrani a ponevad.Z dite· »zhryck.a«· a ucini
neschopnym k tomu, aby s·e pozde·ji v zivote obeas
vzdal10 lasky, neho s·e spokojilro s mensim jeJim

99
 kvan fern•, J es.tllz·e dif,e pll"Oj e'VU je nenasrytnoU za-
1

dostivost po neznosti rodi cu, byva to nejlep1sim

1

pfiznakem poz.de~jsi ne,rvos.ity, a na druhe strane

prave neuropafi!cti ,r,adice·, ktefi btvaji nachylni
k nemirne neznosti, srym laskanim nej spise pro-
budi v ,diteti di,s posid k neurosnim chorobam.
Ostatne vidim·e z tohoto pfikladu, ze neuropati-
cti .rod1C.e maji k t·omu., aby pfen-esli na dite svoji
poruchu, .pfimej!si cesty, nezli jest c-esta dedic-
nosti.
INFANTILNf UZKOST

Samy de-ti se od .prvnich le·t chovaji tak, ja-

·k oby je~jich pfitulnos~ kl pestounilm ibyla ni·zu
sexualniho. OzJkos.t deti ibyv.a pürv.odne j-enom vt-
razem toho, ze postr.adaj'i milovane osoby; ~kaz'-
_·demu cizinci jdou s tizkos.ti vsHk; hoji se ve tme,
ponev.adz nevidi mHovane osdby; a u!kHdni s·e,
mohou-li se H dr~eti za ruku. Precenuj•eme
ticin~k detskych strasakü a h~üzostrasnych po-
vi.dacek chuv, pokl:adame-li je za pramen det-
ske ti.zikos-tliv,as!ti. Na detfi, ktere jsou nachylny
k tizkos·tlivosti, pusobif ,i takove vypravovani, z·e
kterydll si jine ·d eti nic-eho ne.dela·j'i; a k ti:t1kost-
Hvosti mivaji sklon jenom de.ti s pievelikym nelbo
pfedcasn.e vyvinuttm ne.bo neZirwsti zhyokanym
sexualnim pudern. Dit.e: se pfi tom chov:a jako
dospely cl:ovek, pfemenujic S'VOje libido, jakmile
nemuze dosic~· j eho ukoj.eni, V tizkost, a naopaik
zase dosp.e ly clov·ek, stane-li se nasled:kem ne-
uJkojenf sv.eho libida neuroSiflim, bude se c-hovati
ve sve tizkosti jako dite, pocne se bati, jakmile
bude S'clffi 1 t. j. bez os:oby, V jeji1z lasku pievne ve-
fi, .a bude chtiti tuto svoji tizkost zahnaH niejde-
tins te jsimi pros tf·e dk,y. 63 )

100
 ZAKAZ INCESTU

J ·e stlize ne·znos.ti rodicü !Sfastne se podaiilo

neprobuditi pfedcasne, t. j. pa:ve nez tu jsou pod-
minky pulbe·r ty sexuatl ni pud V ta!kove m·ife, az
I

by se vzruseni• .dusevni plf enestl o na s~stem gen.i-

talni, mu•z e splniti svoji tHohu, totiz muze .f iditi
diote v dobe z·r alosti pfi vyheru sexualniho o0bjektu.
Za:jis1te j.es1t diteti nejlbHz·sif zvoliti si za sexu.crlni
objekt prav.e ony osoby, kte,r e miluje od detstvi
svym, abychom tak f·ekli, zjemnenym Hbidem. 64 )
Av~ak tim, ze ste'x ualni zralost je·s~t odlozena na
dobu pozdej Si, nab-yva. se casu k vytyceni- kra-
me jinycoh •s exualnich pfekazek- zwkaz!U inc.e stu,
k ·o svojeni si onech mora:lnich pfedpis-tv, kter.e vy-
slovne zapovidaj'i zvoliiti s.i v de:tstvi milovane
osoby jakozto bl!i1z ke pokr·evni pfibuzne· za sexuall-
ni objekt. Zachovav.ani tohoto zakazu je·Sit pfoe·de-
vsim ku1turnim pozadavkem spole·cnosti, kteni se
musi braniti tnmu, aby inter·es in.diwdui nebyl
om.e·z en na okruih rodiny, inte!l"es, krtery spolec-
nost poHebuje k vybudovani vyssich socialnich
j ednotek; proto spolecnostt vykonav3! v1sem~ pro-
stfedlky na kazdeho jednotliv·ce' a zvlaste na ji-
nocha vlJv, aby uvolnila spojeni s· jetho rodinou,
ktere jest smerodatnym pouz.e v detstvi. 611 )
Vollba objektu u:skute~cnuje se rvsak .nejprve
V p.f edstave a pohlavni zivot dozTavajici mladez·e
bude se moci projev,o vati asi jen ve fantasH, t. j.
V pfe·dstavach, kt.ere nedojdou sveho p~ovede:­
ni.1111) Ve fantasii vys,t upuji· znovu u vs·e ch lidi! in-
fantilni sklony., nyni somatidky zduraznene, a
mezi nimi z prav.idla velmi casto a na: ptrvem mi-
ste sexualni naklonnost, vetsinou jiz pohlavne
diferencovana, di,t ete k rodict1m, s·y na k matce a

101
dcery k otci. 67 ) Zarov·eii s prekonanim a zavrze-
nim techto zfejm.e inces.tuosnich fantasii uskutec-
iiuj·e se jeden z nejvyznamnejsich, ale tez nejbo-
lestnejsich psychickych vykonu z doby puberty,
totiz ten, z·e dite vymyka se autorite rodicii, Cimz
ponejprv vznika protiklad nov.e a stare generace,
tak dtiJl~e·zity pro kul tu1"ni pokrok. V kaidem
stupni vyvojove.ho proudu, ktery maji individua
prekrociti, zuS'tavaji mnoha individua na nekte-
rem s.tupni ve·z eti, a tak se stav.a, ze jsou Iide,
kteri nikdy autority rodicu1 nepfekonaH a svoj i'
neznosti od os.ob sryoh rodicill bucf vii:bec neod-
lüucili, anebo jen velm.i nedokonale. Ve.tsinou
jsou to divky, jez neus.tavaji k rados·ti svych ro-
dicu milovati je· plnou detskou laskau je.s•te· dlou-
ho p.o puberte, a tu obj evime pak du1ezity fakt,
z·e prave tyto divky pozde·ji V manze}sfvii nebudou
s to dostati svym povinnostem vuci syYm. manze-
lum. Budou to chladne manzelky, sexualne an-
es·teticke. Poznavam·e z toho, ze zdanlive nese-
xualni laska k rodicum a I.aska pohlavni jsou na-
pajeny z techze pram1enu, t. j. ze prva j-est jen
infanfi.lnim fixovanim libida.
Cim vice s·e pnbl'izu j·eme porucham v psycho-
sexualnim vyvoji, tim· nepopiratelnejsim s'e sta-
va vyznam incestuosni· vnl1by ohj·e ktu. U psycho-
neurotiku ziistava nasl1e dkem odporu proii sexual-.
nosti velka cast anebo celek psychosexill·alni cin-
nosti, sme·f ujici k nale:zeni dbjektu, v podvedomi.
Divky chovajid prevelikou touhu po neznosti a
majici prave tak veHkou hruzu pfed reälnimi po-
zadavky S€XUa}niho zivofa, octnoU se· V neodola-
telnem pokuseni, kt·e re je nuti, aby si jednak na-
sly v zivote ide·a l asexualni lasky, jednak aby svo-
je Iibido skryly pod neznosti, kterou mohou bez

102
ryCitek sv·edomi p.rojevovati Um, ze si uchovaji
sv:oji nakl,onnost k rodicum nebo souro.z:encum,
V dobe puberty znovuoziv.e nou. Psychoanalysa
muZ:e jim lehko dokazati, ze jsou do svych po-
krevnych pfibuznych v nejobyoejne·jsim smyslu
zamilov·ciny tim, ze pomoci symptomu a jinych
chorobnych pfiznaku vypatra j·e·jich podvedome
myslenky a uvede i·e do vedomi. Take· v tom pfi- .
pade, jestliz.e individuum, drive zdrave, onemoc-
nelo nasledk em ne~sfastne lasky, muz·em:e mecha-
1

nismus takoveho onemocneni zcela jiste spatfo-

vati prave v navratu jeho libida k milov.anym
osobam z doby infantilni.
D 0 ZN iV AN1 INF ANTI LNt V OLB'Y OB) EKTU.

Take ten, kdo sf.astne US·el. incestuosnimu fi-

xovani sveho libida, neni uplne p:rost jeho vHvu.
Zfejmym doznavanim teto vyvoj-ove f.ase byva
prvni vazne· zamUovani s'e mladeho muze do zrale
zeny, devcete do starsiho muz·e, kte.f~ jim ozivuji
obraz ma:tky a otce. 68 ) Volba obj.el<Jtu vubec
deje se v mensim nebo vetsim pf.ikloneni s1e
k temto vzorrt'itm. Mlady Illltl'~ hleda pfedevsim
vzp.ominkovt obTaz ma tky, ktery ho ov.läda od
pocatku detstvi; t·o mu n,i jak neodp·oruje, j·e stlize
se matka, jsouci j~te na zivu, vzpb·a a neplfatel-
s:ky vystupuj~ prom takovemuto obnovent sehe.
J e-.li ryznam detsky·oh vztahw k rrodicö.m pro po-
zdejsi volbu s·e xualniho objektu tohoto druhu,
pochopime snadno, ze kazda porucha techto
detskyoh vztahü jevi ne'ft·ez~si nasle·d ky v s·e xual-
nim ziv·o te zralem; tez zarlivost milencova ma
Vzdy SVtuj· KOfen V infantilismll!, anebo byla ale-
spofi infanti!Jismem z·esfl.ena. Rozmisky mezJ ro-
diCi, jejich nes{astne manzelstvi jsou rpiff,cinou

103
 nej te·z:Si p~.e,disposice k porucham v sexuälnim
vyvoji neho k neuropatickemtll onemocneni deti.
Infantilni naklonnos.t k !l"Odicum j·e st sice n~j­
dulezitejsi, avsak nikoli jedinou s~topou ze vsech
stop, kte·r e v puherte osve~eny ukazujL pak smer
volbe .objie ktu. Jine jes.te sloZ:ky tehoz prtl.vodu do-
volu:ji, aby muz, pfi~zuje se' stale jes·t.e wuse-
.nosti Z'e sveho dets'tVf, vyvinuli vfc.e nez jednu je-
dinou sexucilni radu a aby si vytvofil zcella ru'z-
ne podminky pro volhu obj ekt:u. 69 }
OCHRANA PRED INVERS1.

Pfi V'Olbe ohj,e ktu j.esrt tfeba fesHi tilohu zä-

le~ejidJ v tom, aby s1e volba stala ve prospech
druheho pohlavi. Jak znämo, n.ede·j,e se to bez
täpäni. •P rve vznety po dobe' puberty dosti cas1o
bloudi- bez: trvale skody. Dessoir spravne upo-
zornili na zakonitost, ktera se j ~evi v bLouznivem
pfätells.tvi jinochiil a divek k:e. kamarädum. Ne·j-
mohutnejs'i silrou k odvraceni' trval'e inverse jeSit
zajiste pfitazlivos,t, kterou vykonävaj ii na s~be
navzaj.em protikl1adne pohl.avni char:aktery; v sou-
vis'lostti s temito vyklady nernU:z.e m·e· podati v tom-
to ohled.u nijakeho v;ysv·e tleni. Ale uv.edeny
fakt.or särn o sobe nestaci, aby vyloucill inversi;
pfistupujv kl nemu~ v.S,eli.jake podpikne momenty.
Predevsim j ~ est to pfekazka spoleoenske autority;
muzeme pozorovati, z·e inv·e rse tarn, kde se nepo-
vazuj'e za zl!ocin, jest sexucilni nakltonnostL tiplne
vyhovujici nemale·m u poctu individuf.. Dale· mu-
z.e m.e pf.edpokladat.i, ~e muzi napomaha k tomu,
aby si zvoliL zenu za sexualni objekt, vzpominka
z detstvi na neznost matCinu a jinych z·en, kte-
rym byl v detstvL sv·e fen, kdezto s~exualni zas,tlia-
s,eni, kter.e zahy od otce zakusil a jeho pomer

104
k otci j ako konkuren'tu odv:rad ho od muzskeho
pohlavi1. Oba dva momenty tykaji se vsak take
devcef.e, j ehoz sexualn~ cinnos>t j.e'S.t pod dohle-
dem matCinym. Vysl'e·dkte m toho jest nepfat·e lsky
pomer k vliastnimu pohl1avi., ktery pfisp~va k! to-
mu, aby s·e volba obj·e ktu S'tala tak, j ak se to po-
vazuje za normalni. Zda se, ze vyc:hovav·a ni
chlapcilJ muzi (otr.oky v anticke dobe') podporo-
valo homos·exualiilost. Ponekud lepe pochopi,me,
proc se tak oasto vyskytuje invte rsle u dn:e·s ni
sle·c hty, pomyslime-li na to, ze pouziiVa mufske·-
ho sluzebnict·v a a ze u slechty matka sama j-en
nepatrnou merou pe·cuj.e o sve deti. U mnohych
hyst·eriktu byl~a podminkou pro urCteni pohl1avi bu-
douciho sexualniho obj ektu a tim take! pficinou
trvale inv·e rsle ta okolnos{, z;e f·e den z .r odicu pfe·d-
cas:ne odpadl\ (smrU, rozVlodem, odcizenim se'),
pfi cemz zbyvajici osoba na sehe strhla lasku di-
te{e.
Zav'er.
J est na cas,e., ahychom se p'Ü~U'sili o zave·r.
Vysli jsme od poblouzeni: v o!bjektu a dH, a po-
lozili js.me si otwzku, zda .povstav.aji z vr·oz·e ne
disposice, nelb o ZJda se nabyY;aji pusobenim zivnt-
nich vlivU!. Odpove·d na tutn otazku cerpali jsme
z nazoru na pomery pohlavniho pudu psychoneu-
ropatu, skupiny to poce'tne a ne pHlis· vzdalene· od
lidi zdravych, kt,erehozto naz'Oru jsme· nabyM psy-
choanalytickym vysetf.ovanim. NasH jsme takto,
ze sklony ke vsem pe,r versim j sou u t·e ohto osob
prokazatelny jako podve·dome sily a prozrazuji
se jako vyvolav:aci symptoilllii•, a mohli jsme fid,
ze neurosa jes.t zaroveii negativem per;verse.
S -ohlede:m na t·o, ze j.sme poz.nali vel:ilkou TOZ!Si-

105
 fenos:t perv·e rsnich naklonnosti, videH j sm e S·e nu-
1

oeni pfipustiti, ze disposioe k perversim j est pu-

v.o dru vs•e ohecnou disposici lidskeho pohlavniho
pudu, z niz se vyviji vlivem organickych zmen a
psychickych pfekäzek normälni sexuälnr chovänf.
Doufal!i jsm,e, z'e pu;vodni disposici budeme mtOci
prokäzati v detstvi; me·z i silami, ktere omezuj i
sm·e r s·e xuälniho pudu, zdu.r aznili jsme s~tud, hnus,
soucit a sociä.Ini künstrukce moralky a autority.
Takto se näm ikazde fixovane odchyleni se od
normälniho pohlavniho zivota jevilla jako cäst
v)'vojtOve· zävady a infantiHsmu. Musel!i jsme
kläisti duTaz na vyznam variaci pUrv:odni ·d isposi-
ce a p:fedpoklädati, ze jes1t mezi nimi a vlivy zi-
votnfmi pomer kooperace, nikoli pome·r oposioe.
Na drohe skane jsme videli, ze pohlavni' pud säm,
ponevadz purvodni disposice nezbytne byla küm-
plexni, jest ·cosi slozeneho z mnoha faktoru, co
se zase rozp.adä v perversoich v'e sve kompon'enty.
V tom hyl diikaz toho, ze pe·r verse jsou je·d nak
zäv.adami, j ednak dissociacemi normälniho vy-
voj·e. Oboje poj·e ti spojila se v pfedpokladu, ze
pohlavn~ pud dospeleho .individua vznikä slouce-
nim mnohonäsobnych vzne·ru de'tSJkeho zivota,
v jednotu, v Jedinou snahu s j.edinym cilem.
Pf.ipojili jsme jeste vys:ve·Heni' pfev.ahy per-
versnich sklonÜI u psychoneuropatu' tim, ze jsme
v tomto z.jevu spatfovaH kolaterallni näplii ve-
dlejsich drah za soucasneho pfelozeni hl1avni,ho
reCiste näsledkem »pütlaceni«, a obrätili jsme
pak svoji pozornost k sexualnimu zivotu V ·det-
stvi.70)s politovanim jsme konstatov.ali, ze se
popiral.a exisrt ence sexruälniho pudu v detstvi a
ze Se casto pozorovane sexualni pTOjevy dite'fe
licily jako udälosti, vyskytuji.ci se proti pr.avidlu.

106
Zdalo s·e nam: spiS,e, z'e dite pfinasi si zarodky s'e -
xualnosti S' S·ebou na sve{ a ze pocifuje S·e xualnf
ulwjeni pfi pozivani potravy, kterezto ukoj.eni. pak
snazi se znovu si opaufiti cinnos<ti dob~e nam
znam·ou, »dumlanim«. Vtvoj S·e'XUalnr CinnosH di-
tete nekra.Ci vsak stejnym 'k!rokem s ostatnimi je-
ho funJkcemri, nybrz vstupuje po kratke pe~iode
rozkvMu, od 2. do 5. roku, do tak zvane periody
latence. V periode latenc·e neni s:nad produkce
sexualniho vz.ru.seni zas:tavena, ale· t·r va a do-
1

dava zasobu energie, kt.e re vetsim dilem se

pouziva k j~in-ym ticelum nez sexualnim, totiz
jednak odvadi se ·c ast sexualnich komponentu
k formovani socialnich citu, jednak (poüacenim a
vytvofenim Teaikci) pfispiva k vystavbe pozde·j-
sich sexualni'c h zakazü. Dle toho vytvofily iby se
Y detstvi sily, urcene k tomu, aby udrzovaly S·e-
xualni pud v urcitych drahach, na vru.b sexualnich
tendend, z vellre casti perv;ersnich, a za pomoci
vyohovy. Druha cas·t sexualnich tendenci infan-
tilnich unika tet'Ü transformaci a muze se pr.oj-e-
vovat:i jako s.e xualni cinnost. Potom bychom
mohH pozna ti, ze sexualni vzrusenr ditet·e
prysti z mnohych ·ptramenu. PredeYsim püvst.ava
ukojeni vhodnym s·ensibilnim vzrtusenim tak zva-
ntch erogenni·a h oblasti, jichz funkci muze pr:av-
depodobne vykonavati kazdy dil pokozky a kaz-
dy organ smysltovy, pravdepodobne· katdy organ
vubec, kdezto pak existuji• vtznacne erogenni ob-
lasH, jichz vz:r useni jest zajisteno hne·d od po-
catku urcit"Ymi .organick-ymi za.fizenimi. Dale po-
vstava sexualni vzruseni take· j.ako vedlejsi. p·ro-
dukt u cele fady prücesu organic:kych, jakmile
jen dosahnotl! urcite intensity, dbzvlaste u V.s-ech
silnejsich hnuti mysli, i kdyz jsou _trapneho

107
 nizu. V zruseni ze vs·e ch techto zdroju1 s~e j'e.Ste
nespojila, nybrz sledov.alo kazde pl"o seihe svuj
eil, jimz bylo pouz.e ziskanf urcit.e ·rozk01se. Po-
hlavni pud neni' te·dy v detstvi centralisov·an a
nema zprvu oibj.e:ktu, jest autoeroticky.
Jest•e v detsk.em veku pocina S·e proj.evovati
er-ogenn:L oblast genitalii, ibud tak, ze j ak•o kazda
j ~ina e1rogenni ablast poskytuje ukojeni, je-li vhod-
ntm zpll!sobem s·ensibilrue podra'~dena, aneb tak,
ze se dostavuje ne zcela srozumitelnym zpusolbe.m
s ukojenim, plynoucf.m z jiny·c h pramenu spolill
Mz se·x ualni vzruseni, kt1e re vstupuje v~e zvlas·t ni
vztah ke genitalni oblas.ti. Bohuz·e l nebylio mozno
dosahnouti dostatecneho vysveHeni pomeru me·zi
sexualnim ukojenim a s~exualinim vzrusenim a
fake nikoli ffi'e zi cinnosti ob}ag,f,i g·e nifalni. a OS!fat-
nich pramenu sexualnosti.
Studiem neurotitckych poruch dospeH j·s me
k poznani, ze jest ffiOZTIO V de:fskem sexualinim zi-
VOfe od sameho pocafku poz:orovati zaklady
k organisaci sexualnich pudovych ~omponentu.
V prve ve:lm.i ranni fas[· j es1t vt pop fedi erotika
1

orcilni; druha z teohto »pre~enitcilnich« oT"gani-

saci j est cha·r akterisovana nadvladou sadismu a
·e rotikou analni; teprve ve tfe·ti fasi spollllrozho-
duje 0 sexualin im zivote ucas·t vlastnii ohlasti g.e -
nitalnf.
Potnm ja~o jeden z nejpodivuhodnejtSich vy-
sledku naseho vysetfovani lbyH js1ne nuceni kon-
sta tova ti, ze ta:ke tento pnni rozkv~M sexualniho
zivota (2.-5. rok) vyvrcholuje ve vo1bu obj-ekiu
provazenou bohatou dus•e vni cinnosti, tak.Z,e fasi,
ktera navazuje na tot.o obdobi. a ji odpovi'da,
musime povazovati pfes to, ze j ednotlive: kom-
ponenty pudu jsou nedostat,e cne slouceny a

108
sexualni eil jest nejisty, za dü.leziteho piedchüd-
ce pozdejsi· konecrue· sexuälni. organis·a ce.
Skutecnost, z·e sexuälni vyvoj clov,e ka deje se
ue duou ldsich, t·e dy ze tento vyVlOj jeslt prerus•e n
dobou latence, ukäzalta se hodna naseho p.odivu.
Zda se, ze übsahuje v sobe j.ednu z podm~n1ek lid-
ske zpus•obHosti k vytvofeni vys.si kultury, avsak
te.Z nächylnosti k neurose. U zvif·ecich druhu
blizkych lidskemu rodu neda S·e dle nasic.h ve-
domosti nie analogidkeho prokazati. Puv.o d teto
I.idsike vlastnosti museli byohom hl.edati v pre-
historii lidskeho rodu.
Nemohli j sm·e fici, j aka: mi,r a sexualniah cin-
nosti v detstvi mu•z e s·e oznacit.i za nnrmälni .a ni-
koli na ujmu jsouci dalSimu vyvoji. Charakter se-
xualnich projev~u ukäzal se byti pfeväzne mastur-
bacnim. Dale jsme zjistili ze zkusenosti, z·e vnejs1
vlivy svedeni mohou vyvolati pfedcasne, pr.u'lomry
V }ta tentni periode, ba j·e ji uplne vymiz·eni, .a Z•e Se
pfi tom pohlavni pud ditete osvedcuj-e skutecne
jako polymorfne perversni; d~le, z·e kazdä tako-
va pfedcasnä se·x uärl ni Cinnos.t zpusobuje potize
pfi vychove ditete.
Pf.e s neuplnost nasich ve·domostf o infantilnim
sexualnim ZlV·Ote ffiUS'e li j sme se· pokusiti 0 StU-1

dium z.m en dostavujicich se s pubertou. Vy-

volili jsme dve z nich ja~o smerodatne, totiz:
podfizeni se v.sech ostatnich pramenu s·e xuälniho
vzrusenr primätu obLaSJti genitälni a proces nale·-
zeni obj.ektu. Obe jsou nastineny jiz v dobe det-
stvi. Prvni uskuteciiuj.e s.e pomod m·e chanismu vy-
u.Zivajiciho uvodni .rozkos·e, pfi cemz s·e xuälni
akty jinak s.amost.atne, ktere jsou Tozkosi a vz.ru-
senim doprovazeny, meni se V akty pfipravujid
novy sexuälni eil, totiz vypnizdneni pohlavnich

109
 produktU., j·e z ukoncuje sexuälni vzruseni za do-
pr-ovodu -obrovske rozkos•e, Pfi tom museli j sme
miti na zfeteli diferendaci pohlavni bytosti v mu-
z·e a Z•e nu a shledali j·s me, ze vyvoj V Z·e nu vyza-
duje opetneho potla6eni, ktere odstrani slozku in-
fantilni -muzskosti a pfipravi Z.enu pro zmenu vo-
dici oblasti genitälnL Konecne jsme videli, ze
volba -obj ektu se fidi infantilnimi näznaky sexu-
älni näklonnosti ditete k rodicum a pestourrum a
ze se obraci näsledkem zäkazu incestu za tim se
utvofivsiho -od techto ·Osob k osobäm jim podob-
nym, Dodejme jeste k tomu, ze behem pf.echodne
doby puberty somaticke a psychioke jdou ryvo-
jove procesy nespojeny vedle selbe, az do dohy,
kdy se vytVI()'f i probuz.e nim intensivniho ·d us·e vni-
ho vzruchu läsky normälne nezbytnä jednota ero-
ticke funkce,
MOMENTY VYVOJ PORUSU]1Cf.

Jak jsme jiz na ,rt'iznych pfilkladech uka·zali,

muze nastati Il!a kazdem kr·o ku teto dlouhe yYvO-
jove cesty fixace, kazdä trhlina tohoto spletiteho
slozeni ·m uze däti popud k disociaci pohlavniho
pudu. Zb-yvä näm j·e.s ter poda t1 piehle·d rrozmani-
tych, vyvoj ruskich, vnitfnioh a vnej's ich momen-
ru a dodati·, ktere mfs.to mechanismu poruoha ji-
m~ vyvolanä zasähne, To, co zde uvciJdime v jedne
fade, nemiize oVlsem byti na vzä jem ·rovnocenne,
a musime pocitati s tim, ze·nam bude teZko jed-
notlive mom·e nty sprävne oceniti.
KONSTITUCE A DEDICNOST.

Na prvnim mis·t·e musime jmenovaH vroze·-

nou ruznost sexucilni konstituce, ktere pravdepo-
dobne pfipadä nejvets.f vyznam, kterou vsak,

110
jak jest pochopitelno, muzem:e dedukovati jen
z pozdejsich jejich pr·ojeVJu a i tu ne· vz:dy s pfi-
lisnou urcitosti. Pre·dstavujeme S·i· ji jako ptf eva-
hu toho neb onoho pramene z mnozstvi rozmani-
tY,ah pramenU! sexualniho vz.r us•eni a ve:ffune, ze
takovato ruznost disposic musr se ne:zJbytnel pro-
jeviti v koneenem vys,l edku, tfehas· se to delo
i v hranicich normalu. J sou za jiste mysllitelny
take takove variace puvodni disposice, ktere nut-
ne a bez dalsi nejake püm!Oci musf v.esti ke
vzniku abnormaliniho s1exualnilho ziv·o ta. Muile-
me je nazyvati »deg:e nerativnimi« a povaz.ovati
je za v"Y'raz zcLedene deg·e ne.r ace. Uvedu v te·to
souvislosti pozoruhodny fakt. U vioe nez p·olovioe
mych psychoterapeuticky os·e tiovantch tez'k.ych
pfipadu hyst· eri~, obs·e sse atd. podafilo se mi pro-
kazati, ze otcove dotycnych pacientu pred man-
zds-tvim prodelaH syfiHs, lbudsi ze meli tabes
nebo progr·e sivni paralysu, budsi z e se jejich lue-
1

ticka one·m-ocneni dala zjisHti jinak. Podotykam

vyslovne, ze deti, pozde,ji neur.opaticke., ne•jevili
na s-ohe zadnych tM·esnychi pfiz.naku dedi.cne lues,
takz·e prave tyto ahnormalni sexualni konstituce
bylo nutno povazovati za posledni v-yhonek lue-
tickeho odkaZtu. A jakikoli js•e m v~da.len toho,
abych vyda'Val puvod z·e syfil~tickych rodi·c u za
pravidelnou a nezlbytnou etiologickou podminku
neuropaticlke konstituce, povazuji pfece mnou
pozorovanou shodu nikoliv za nahodilou a bez-
vyznamnou.
Hereditarni pomery positivne perversni'ch in-
dividui nejs-ou tak dohfe znamy, ponevadz se tato
dovedou VJyhnouti vypt·avani. Pf.eae vsak mame
durvod k t-omu, abychom plfedpoldadal.i, ze u p•e r-
versi je tomu podobne j ako u neuros. Ne zfidka

111
 nalezame totiz perve·r s;i a psychoneurosu v t.eze
rodine rozdelenu na :nlizna pohlavi tak, ze muz.Sti
clenove nebo jeden z nich jest positivrue: p.er-
V•e rsni, zensti VSak nciJsJedkem sklonU ikJ potlaJC.eni,
jejich pohlavi .odpovidajidmu., jsou negativne
perversni, hyste.ricH, coz jest dobrym dokladem
toho, z·e oha druh~ poruch, j.ak jsm·e objevili,
jsou v podstat:ne s.p oji.tosti.
DALS1 VYPRACOVANf.

P.rozatim nemu,z eme hajiti stanoviska, ze by

za·r odkem ruznY'c>bJ komponentu V sexualnf kon-
stituci bylo rozhodnuto j·e dnoznacne -o forme se-
xualniho zivota. Spise t~va podminenost a vysky-
t.uji se ·ru,z ne eventuality podl·e osudu, jaky stih-.
ne sexualni pNtoky, plynouci z jednotlivych pra-
menu. Toto d'alsi uypracoucini j·esrt prave to, CO
·rozhoduj e s konecnou pla tnosti, kdezto taz kon-
s.fituce muze vesti ke tf·e m ruznym konecnym
formam. Jestl.ize S•e vsechny disposice, za ab-
normalni povazovane, udrzi V!e svem relativnim
pomeru a s postupem: zrani zes1ld, muze byti
konecnym· vysledkem j en j1e dina forma per-
versniho sexua.lniho zivota. Nelby.la j.e!Ste• prove-
dena fadna .analysa talkovychto abnormalnfch
kon.sfitucnich dispOSiiC, zname vsak jiz pfipady,
ktere se dajil lehko s· takovehoto hl1ediska vy-
sv·e·t liti. Autofi mysH na px., ·.ze ~cel:a: ·f ada fixnich
perversi j·e st nezbytne podminen.a vrozenou sla-
bosti sexualniho pudu. Tato these, mysl.im., jest
v teto forme neudrzitelna; nabude vsak smyslu,
minr-li se tim k!onsrf:itucni slabos.t j-ednoho faktoru
sexualniho pudu, toHz· oblasti g·e nitalru., jez ma
pozdeji slouCiti j.e dnotlive sexualni cinnüsti za
ucelem r.ozplozov.acim. Toto slouC.eni, ktere se

112
musi stati v puberf.e, se pak :tJcela jiste nepodafi
a ne·jsilnejsi· z druhych ste xualnich kiomponentu
ujme s·e Cinnosti jakio perv·e rse. 71 )
POTLACENL
Jinake feseni nastane, jestlize behem ryvoje
postihne nekt.ere z komponerutu silne disponova-
nych prooesl potlaceni, 0 nemz nel•z e tvrditi, z·e
by s·e rovnal uplnemu vymiz·enL Dotycne· vzruchy
jsou pfi tom p~odukovany jako oby6ejne, jsou
vsak psychickou pfekazkou oddalovaruy od dosa-
zeni sv,eho eile, a zatlacov.a ny na rozman-He cesty,
aj. se projevi jako symptomy. Vys.I.edkem muze
byti temef normalni sexualn~ zivot - wtSinou
cmezeny - al1e doplnen psychon.europ•a tickou
chorobou. Prave tyto pfipady poznalii j sme· dobfe
zasluhou psychoanalyticke .m etody. Sexuallni zi-
vot takorych osob pocal s·e tak ja~o u individui
pervle rsnkh, znacna cast i·e jich detstv~ j.est vy-
plnena perversni S1exualni cinnos·ti, ktera Se ne·-
kdy prodluzuj.e az pfes dobu zralosH; pak nastava
z vnitfnich pficin - obyC.ejne jeste pfed puber-
tou, ale tu a tarn dokonce i pozdeji- obrat k po-
tlac·eni, a odtud pak nastupufe, aniz by stare ten-
dence uhasly, neuros1a na misto perversie, Pfipo-
mfna nam· to p:fislov:iJ »V mM.di nev·es.tka, v sta:fi
modl'afka«. Toto V'y stfidani perv·e rse neurosau
musime prave tak j ako drive zminene rozdel1eni
P'ervers·e a neurosy na ruzne osoby teze rodiny
pfidruzit.i k nazoru, z·e neu!1osa jes,f negative·m
perViers'e.
SUBLIMACR.

Tfeti feseni ahnormalni konstitucni disposice

de.je se proces.e m »sublimace«, v niz otevf.ra se
nadmi.ru mohutnym tendencim, prysticim z j ed-

8 113
 notlivych sexualnich pramenu odtok a upotrebeni
na jinem poli, takze ze zalozeni, ktere jest samo
o sobe nebezpecne, re·s ultuje nemale zvys·eni psy-
chickse vykonnosti. Zde nalezam·e jeden ze zdro-
jü umelecke cinnosti, a dlle toho, zda jest takova
sublimace dokonala ci nedokonala, zjistime ana-
lysou povahy u vysoce nadanych, zv laste umelec-
ky talentovanych osob nejroozmanite·jsi smes vy-
konnosti, perve·r s'e a neurosy. Od.rtldou sublrimace
je&t prave rep:r.esse tvofenim reakci, ktera·, jak
jsme z,jistili, pocina jiz v latencnim obdobi di-
Mte, aby pak potrvala v nejpiiznive1j·sim p.fipade
po cely Zivot. Co nazyväm·e u cJ.oveka »charakte-
rem«, j.est z velke casti vyt,v oreno z materüUu
sexualnich vzruchu a skllada se z pudu, fixova-
nych jiz od detstvi., z konstrukci ziskanych sub-
limad a z· konstrukci, Iden~ ma ji ucinne. potlaco-
vati perversni tendence, uznane za neupotfebitel-
ne.72) Müzeme tedy rici, ze povsechne perversni
s~exualni' disposice detstvi jest pramenem cel'e
rady nasich ctnosti, pokud tvorenim· r·eakci dava
podne·t k je·jich vzniku. 73 )
A K CI DEN C N 1 Z .A Z I T K Y.

Naproti sexualni,m: pramenum vroz·enyro, po-

tlac·e ni a sublimaci (vnitrni podminky obou po-
sleze jmenovanYch procesu jsou: nam uplne ne-
znamy), maji vsechny ostatni vlivy daleko mensi
vyznam. Kdo poci ta potlaceni a sublimaci ke kon-
stitucni disposid, ma ov.sem pravo tvrditi, ze ko-
neena forma sexualniho zivota j est prede vsim
vysledkem vrozene kons'fituce. Rozvazny pozo-
rovatel nebude vsa'k popirati, ze ve spolupuso-
beni fakto:r:Ul jm•enovanyc.h Zlbtya take misto pro
modifikujici vlivy akcidenenich zazitku z doby

114
detske a pozdej•si. N eni lrerhko spravne odhad-
nouti ticinnost konstituenich a akdderucnkh fak-
toru V jejich vzaj·e mnem pomeru. V te·OTii jsme
nakloneni pfecenova ti faktory konstitucni; te.r a-
peuticka p·r axe vsak klade duraz na faktory dru-
he. Nemeli hychom nikterak zapominati, ze mezi
nimi jest pomeT kooperaee a nikoli exclus.e. Kon-
stitucni moment nrusi vy·c kati zazitku, aby se
mahl up,l atniti, akddencni zaZitek, aby mell tici-
nel<l, potfebuje opfiti se o konstituci. Muzem·e si
pfedstaviti u vetSiny pfipadu tadu kombinaci,
kde uhyvani intensity jednoho faktoru vy·r ovnava
se stupnovanim druheho, nemame vsak durvodu,
popiTati existend extremnich pfipadu na obou
koncich teto lfady.
Psychoanalytickemu badani Mpe vyhovuj e,
däme-li z akcidencnich momentu pf.e dnost zazit-
klt"tm z ranneho detstvi. J edna ·e tiologickä ·f ada
deli se potom ve dve :fady, ktere murz eme pojme·-
nov.ati disposicni a definitivni. V prve pusobi kon-
stHuce a akcide:rucni zazitky z de·t stvi pospolu
präve tak! jako v druhe disposic·e a pozde•jsi trau-
maticke zazitky. Veske.r e momenty, por:usujici se-
x.ualni vtyoj, j.evi SVU!j U!cineik tak, ze vyvolavaji
regressi, navrat k nektere dfivej·s i vyvoj ove fasi.
Vypocteme z.de, abychom. pokracovaH ve sv'em
Ukolu, momenty, jez jsm·e poznali jako dule·zlte
pro sexualni vyvoj, a tsi j s.ou püsohic:imi silami
nebo p.ouz,e proj.evy.
PR E D C ASN A ZR AL 0 S T.

Takovym momentem jest spontanni sexualni

predcasna zralost, kterou lze bezpecne dokazati
alespon v etiologii neuros, tfeba sama -o sobe,
prave tak jako jine momenty, neni jedinou

115
 pnrc1nou. Projevuje s·e prolomenim, zkrae~nim
anebo vymizenim obdobi la tence a byva pnc.inou
poruch, vyvolavajic sexualni projevy, ktere jed-
nak nasl,e ·~em nehotovosti sexualnkh pfekazek,
je·dnak nasledken11 nevyvinutosti genitalniho sy-
stemu mohou mi,t i jen charakter perversi. Tyto
perversni naklonnosti mohou se udrieti beze
zmeny, nebo s·e mohou stati hybnymi silami neu-
rotickych symptomu, j akmile se dostavilo potla-
ceni; vzdy vsak z.tezu j.e pf.e dcasna zralost sexu-
alni pozdeji pottebne ovladani sexualniho pudu
vyssimi iDJstanc·e mi, a s-tupiiuje raz neodolatelno-
Siti, ktery i bez tak jest vlast.ni psychickym ekvi-
valentum pudu. Sexualni pfedcasna zralost jest
doprovazena casto pfedcasnym intelektualnim
vyvoj·e m; takto ji n.alez.a me v historii detstvi ne j-
vyznamnejsich a nejvykonnej·sich individui;
v tomto pfipade, zda s·e, ze nept1sobi tak pato-
genne, jako vystupuj.e-Li isolov~ane.
MOMENTY CASU.

P~av·e taro jako pfedcasnou zralost jest vziti

V UVahu i jine momenty, kteTe muzem·e shrnouti
s pfe·dcasnou zralos,tf v jedno jako momenty »ca-
sove«. Zda se, ze j ~est fylügeneticky urceno, v j.a-
kem pofadu j sou aktivovany jednotlive tendence
a jak dlouho se mohou p~oj ,evovati, nez· podJ,ehnou
vlivu nove tendence anebo tyoickemu pqtlacen!i.
Avsak jak V casovem pofadu, tak i V dobe jiah
hvani vyskytuji se, jak se zda, variace, ktere
maji nezbytne· .r ozhodny vJ.iv na konecny vysle-
dek. Nemuze bYti lhos,tejno, zda urcity proud
vy.nofi se drive ci pozdeji, nez jeho protiproud,
nehof ucinek poHaceni nehe odeiniti; casova od-
chylka ve sl ozeni komponentu zpu:sobi pravidelne
1

116
zmenu resuttatu. Na druhe strane neobyeej·n e· in-
tensivni tendence ·o dbtyaji s·e s pfekvaprujici rychi-
losti, na pf. heterosexualni pomerr individua po-
zde·ji zj evne homos·e xualniho. S nejvets.i prud-
kosti se projevujici tendenoe v detstvi ne'Odri'wod-
iiuji obavy, ze budou ovladati trv.ale ·c harakter
individua v jeho dos.pelosti; m·u•z eme prave· tak
dobfe ucekavati, ze zmizi a budou nahrr.azeny
svym opa~em. (Tyrani dlouho nevladnou.) Ani
naznaCiti nam nelze, co jest pifi·cinoru tal<,oytohto
zma tkitll V sexual'Ilich procesec:h. Otvf.ra S·e nam tu
vyhled do hluibsi fal1angy ib~ologi<ckych a sna.d take
historickych problemu, kterym j sme s1e j·e.s te ne'-
pfiblizili na dostf.el.
TRVALOST.

Vyznam V·s eoh p.fedcasnyc:h sexualnich p~roje­

vu stupiiuje se psychickym: faktor·e m1 ne·zna.meho
puvodu, ktery muzem·e· ovsem toho casu vytk'!louti
jen jako psyahologicke p~ovisodum. Minim Hm
stupii·ovanou trvalost nebo lixovanost techto do-
jmu, jiz musime doplniti pram,e ny neuros a per-
versi,ponevadz tytez pfedcasne projevy u osob
normaliilich nemohou s·e tak hluboko vtisknouti,
aby nutily k opakovani a aby byly s to urciti s~e­
xualnimu pudu pro cely ziV'ot j eho c·e sty. Öastec-
ne vysvetleni. te~to trvalosti naleza se snad V ne-
jakem jinem momentu, kteTy nem.Uzeme po-
stradati mezi pncinami neuros, totiz v pf·e vaze,
kterou maji V dusevnim zivote vzpominkove• sto-
py nad dojmy recentllJi,mi. Tento m·o ment zavisi
zf·e jme na intelektualnim rycviku a roste U.rner-
ne s vyskJou osobni kultury. Protivou k tomu byl'
charakterisovan clivoch j ako »nes{astne di.r e 'Oka-
mziku«.74) P·one·v adz kuHura a volny sexualni vy-

117
 voj jsou k sobe v opacnem pomeru, kt,e ryzto fakt
ma dalekosahl,e nasledky na utv af·e ni S'e naseho
1

zivota, ma ta ok,o lnos:t, jak se üdehrall sexualni

zivot ditef.e, maly vyznam na ni.zSim kulturnim
nebo spol·ecenskJem s~tupni a veliky vyznam na
vyssim stupni.
FIXA CE.

Pfiznivy v liv prave zminenych psychickych

momentu posiluj·e akcidencni zazite impulsy
detske sexuahwsti. Tyto impulsy (sv,e deni ji-
nymi detmi nebo dospelymi v prve fade) do-
davaji material, ktert za pomoci zminenych
ffi'Dffi en tu muze byti fixovan ve stal:ou poruchu.
1

Znacna cast poz.d e·ji pozorovanY,ch .odchylek od

normalniho sexualniho zivot:a za:k lada se jak
u neuropatu, tak u perv.ersnichi ind.ividui na do-
jmech zdanlive as·e xualni periüdy dets.tvi. Ke
vzniku spolupusübi vhodna konstituc·e, pfedcasna
zralost, sklon k fixaci a nahodne povzbUZ eßil s.e-
1

xualniho pudu cizim vliv.em.

Neuspokojivy zave,r, kte.r y vychazi z vy:seüo-
vani poruch sexuallßiho zivota, ukazuj·e k tomu ,
ze nase V·e·d omosti 0 bioJ.ogickycJJi proces.ech·,
v nichz jest cela podstata s·exualnos~ti, nejsou
jeste nikterakl dostate·cne, ahychom mohl1i vytvo-
fiti si z na·s ich ojedinelych nazoru tle'Orii, dostacu-
jici k pochopenf normalni1 .a patologicke sexual-
nosti.

118
 POZNAMKY
K ÜV AZE PRVE.

1
) üdaje, obsazene v prvni uvaze, jsou cerpany ze
znämych opublikaci Kraft-Ebinga, Molla, Moebia, Have-
locka Ellise, Schreck-N otzinga, Löwenfelda, Eulenburga,
J. Blocha, M. Hirschfelda a z praci posleze jrnenovaneho
v »Jahrbuch für sexuelle Zwischenstufen«. P·onevadz na
techto mistech jest uvedena take ostatni literatura o the-
matu, mohl jsem upustiH od detailovaneho .prehledu pra-
menü.
Vysledky ziskane psychoanalytickyrn vysetrovänim in-
versnich individui zaklädaji se na udajich J. Sadgera a
na me vlastni zkusenosti.
2
) Jedine vhodne slovo V nemecke reci »Lus•t« (roz-
kos, chtic), bohuzel mä vice vyznamti a jest vyrazem jak
pro pocit potfeby, tak pro ukojeni.
3
) 0 ·techto obtizich, jakoz i o pokusech zjistiH ·p o-
merny pocet inversnich individui, srovnej .präci M. Hirsch-
felda v »Jahrbuch für sexuelle Zwischenstufen« 1904.
4
) Takovy ·odpor proti inversnimu tlaku mohl by byti
.podminkou pro poddäni se vlivu sugestivniho leceni nebo
psychoanalysy.
11
) Mnozi prävem kladli dtiraz na to, ze autobiogra-
ficke udaje inversnich individui 0 dobe vzniku inversni nä-
klonnosti nejsou spoleh:live, .p onevadz doklady o hetero-
sexuälnim citeni mohly by byti v jich pame-ti po.tlaceny.
Psychoanalysa potvrdila toto podezreni v pripadech
jejimu zkoumäni pfistupnych a anamnesi .p odstatne zme-
nila vyplnenim mezer, zptisobenych infantilni amnesH.
8
) Pro posouzeni, s jakou •Opatrnosti jest nutno ciniti
diagnosu degenerace a jaky mä prakticky vyznam, mtize-
me citovati z Moebia {Über Entartung. Grenzfragen des
Nerven-und Seelenlebens. Nr. III, 1900): Prehledneme-li
nyni rozsähle pole zrtidnosti, na ktere tu bylo vrieno ne-

119
 kolik paprskü, vidime ihned, ze zrudnost vübec diagnos-
kovati nema velkeho vyznamu.
7
) Musime prizna.ti mluvcim »Uranismu«, ze nekteri
z nejznamenitejsich muzu, 0 nichz vubec mame zprav, byli
inversni, snad dokonce absolutne inversni.
8 } V pojimani inverse byla zamenena hlediska patho-

logicka anthropologickymi. 0 tut·o zmenu se zaslouiil J.

Bloch (Beiträge zur ätiologie der Psychopathia sexualis.
2 Teile, 1902-03}, ktery take zvlaste zdüraznil zjev in-
verse u starych kuHurnich narodu.
9
} Srovnej nejnovejsi podrobna vyliceni somatickeho
hermafroditismu: Tarulfi, Hermafroditismus a impotence,
nemecke vydani R. T euschera, 1903, a prace N eugebaue-
rovy v nekolika svazcich »Jahrbuch für sexuelle Zwi-
sdhens.tutfen.«
10
} J. Halban, Die Entstehung der Geschlechtschar-
aktere. Archiv für Gynäkologie. Sv. 70, 1903. Tamte.Z li-
te·ra·t ura pfedmetu se tykajici.
11
) E. Gley pry (podle zpravy v 6. svazku Jahrbuch
für sexuelle Zwischenstufen) prvni pouzH bisexualnosti
k vysvetleni inverse, uvefejniv jiz v lednu 1884 v Revue
philosophique clanek Les aberrations de l'instinct sexuel).
- Ostatne jest dluzno pfipomenouti, ze vetsina autorü,
ktefi vysvetluji inversi bisexualnos<ti, uplatiiuji tento mo-
ment nejen u inversnich, nybrz i u vsech normalne vyvi-
nutych individui a pojimaji proto inversi jako vysledek
vyvojove poruchy. Tak jiz Chevalier (Inversion sexuel.
1893}. Kraft-Ebing (Zur Erklärung der konträren Sexua-
lem-Hndung, Jahrbücher für .Psychiatre und Neuralgie,
XIIL sv.} mluvi o tom, ze podle mnoha pozorovanych pfi-
padu toto druhe centrum (totiz potlaceneho pohlavi} aspoii
virtualne dale existuje. Jakysi Dr. Arduin (Die Frauen-
frage und die .sexuelle Zwischenstufen 1900: »ze v kaidem
cloveku js·o u muzske a zenske elementy« (srv. Jahrbuch,
sv. I. 1899: »Die objektive Diagnose dier HomooexUJaillität«
dra. M. Hirschfelda, str. 8--9 a n.), jenomze - podle po-
hlavi - jedny jsou nepomerne vyvinutejsi nez druhe,
pfedpokladajic, ze .se jedna o osoby heterosexualni ... «
- G. Herman povazuje za jiste (Genesis, das Gesetz der
Zeugung, 9. sv., Libido und Mania, 1903}, »ze kazda zena
ma muzske, kazdy muz zenske zarodky a vlastnosti« atd.

120
 1906 pak W. Fliess (»Der Ablauf des Lebens«) pn-
hlasil se k autorstvi ideje bisexualnosti (ve smyslu oboj-
nictvi).
12
) Psychoanalysa neprinesla sice dosud tiplneho vy-
sveileni o puvodu inverse, odkryla vS.ak prece psychicky
mechanismus jejiho vzniku a obohatila podstatne hle-
diska, z nichz tfeba vychazeti pri badani. Konstatovali
jsme ve vsech vysetrovanych pripadech, ze individua po-
zdeji inversni v prve dobe detstvi prozivaji fasi, v niz
velmi intensivne, avsak krMce fixuje se jejich Iibido na
zenu (obycejne na matku). a po uplynuti teto fase iden-
·tifikwil se s zenou a sehe S'ama cini sexualnim objektem,
t. j. vychazejice z na.rcismu, hledaji si mladistve a sobe
podobne muze a preji si je tak milovati, jako je milovala
matka. ZjisHli jsme dale velmi casto, ze domnele inversni
individua nejsou necitliva oproti zenskemu püvabu, nybd
ze prenaseji zenou vyvolane vzruseni na muzsky objekt.
Takto se u nich opakuje po cely jejich Zivot mechanismus,
kterym povstala jejich inverse. Jejich neodolatelne tou-
z~ni po muzi jest, jak se prokazalo, podmineno jejich ne-
ustalym titekem pred zenou.
Psychoanal'yficke ha·d aru stavi se se vsi r·ozhodnosl\.i
proti pokusu oddelovati homosexualni invidiua od ostat-
nich lidi jako skupinu zvlaste uzpüsobenou. Studiem take
onech sexualnich vzruseni, k·t era nepovazuji se za zrejme
sexualni, dochazi k poznani, ze vsichni Iide j SOU S to ZVO-
liti si objekt z pohlavi, k nemuz sami nalezeji a ze tuto
volbu v podvedomi take vykonali. Ba pripady upoutani
libidin6snich cihi na osoby tehoz pohlavi nejsou mensiho
vy?namu a pro vznik onemocneni maji dokonce vetsi vy-
znam nez ony, kde cit smefuje k osobam druheho pohlavi.
Psychoanalyse jevi se spise nezavislos.t volby objektu na
pohlavi objektu a moznost upoutati city stejne na ohjekt
muzskeho i zenskeho pohlavi, jak to lze pozorovati
na detsivi, stavech primitivnich a dobach prehi:sto-
rickych, jako stav zakladni, z nehoz se omezenim v tom
ci onom smeru vyviji typ normalni prave tak jako in-
vcrsni. Ve smyslu psychoanalytickem jest tedy take se-
xualni interes muze vylucne na zenu se upoutavajici
problemem, ktery potrebuje vysvetleni a nikoli samozrej-
mosti, ktera by se zakladala na jakesi ehernicke pritazli-
vo~ti. Teprve po puberte rozhoduje se definitivne o forme
sexualnosti, a rozhodnuU zavisi na fade faktorü, jiz ne

121
 müzeme dosud prehlednouti, faktorü dilem povahy kon-
stitucni, dilem akcidencni. Nektere z techto faktorü mo-
hou zajiste nabyti takove i.ntensity, ze maji pak rozhodny
vliv na vysledek. Povsechne zrcadli se mnohost urcujicich
momentü v rozmanitosti reseni, jak se nam jevi v se-
xualnim chovani lidskem. U inversnich typü ukazuje se
naskrz nadvlada archaistickych konsHtuci a .primitivnich
psychickych mechanismü. Narcisni volba objektu a po-
drieni erotickeho vyznamu pro oblast analni jsou jejich
podstatnymi znaky. Neziskame vsak niceho, oddeluje-
me-li na zaklade takovychto konstitucnich zvlastnosti nej-
extremnejsi inversni ·t ypy od ostatnich. Co nalezame u nej -
extremnejsich ty.pü jako domnele dostatecne odüvodneni,
da se prokazati prave tak, jenomze v mensi sfle, v konsti-
tuci typü prechodnich a u ty.pü zfejme normalnich. Roz-
dily ve vysledcich jsou snad kvalitativniho razu; analysa
nam ukazuje, ze rozdily V podmfnkach jSOU jen kvanHta-
tivni. Mezi akcidencnimi vlivy, püsobicimi na volbu ob-
jektu, zaujalo nas oslyseni (predcasne sexualni za-
straseni) a byli jsme take upozorneni na to, ze jest dtile-
zitou okolnosti, zda tu jsou oba rodice. Nenf-li v detstvi
silneho otce, htva ·t o nezridka priznivou okolnosti pro
vyvin inverse. Konecne· müzeme vytyCiti pozadavek, aby
inverse v sexualnim objektu byla pojmove pfisne ·odliso-
vana od pomiseni pohlavnich charakterti v subjektu. UrCi-
tou miru neodvislosti nelze take v teto relaci popirati.
Ferenczi pfinesl radu vyznacnych hledisek na otazku
inverse V clanku: Zur Nosologie der männlichen Homo-
sexualität (Homoerotik) (Int. Zeitschrift f. Psychoana-
lyse, II, 1914). Ferenczi kare pravem, ze pod jmenem »ho-
mosexualita«, ktery chce nahraditi lepsim, »homoerotika«,
smesujeme mnozstvi rtiznych, jak v organickem, tak v psy-
chickem ohledu ner:ovnocennych stavti, ponevadz jest jim
symptom inverse S!Polecny. Zada ostre rozlisovani aspoii
mezi obema typy, totiz .typem subjektivniho homoerotika,
ktery se citi a chova jako zena, a objektivniho homoero-
tika, ktery jest uplne muzsky a ktery jen zamenil objekt
zenskeho pohlavi za objekt pohlavi muzskeho. Uznava
prvniho za pravy, »sexualni stredni stupeii« ve smyslu M.
Hirschleldove, druheho pak oznacuje - s mensim sH\-
stim - za obsessniho neuropata. Odpor proti inversnf
naklonnosti, jakoz i moznost .psychickeho vlivu prichazeji
v uvahu jen u objektivniho homoerotika. Kdyz uzname
tyto dva typy, müzeme prece dodati, ze u mnoha osob

122
naleza se jisty stupei\ subjektivni homoeritiky smisen
s dilern hornoerotiky objektivni.
V poslednich letech prace biologu, v prve fade Euge-
na Steinacha, vrhly jasne svetlo na organicke podminky
homoerotiky a pohlavnich _charakteru vö.bec.
Experirnentalni kastraci a na to nasledujicim ~oubo­
vanim zarodecnych zlaz druheho pohlavi podahlo se
u ruznych druhu ssavctl promeniti samecka v samicku a
naopak. Prornena posHhla s mensi ci vetsi uplnosti so-
maticke pohlavni znaky a psychosexualni chovani (tedy
subjektivni a objektivni erotiku). Za nositele teto, pohlavi
urcujici sily nepovazuje se ona cast zlazy zarodecne,
ktera vytvari pohlavni bunky, nybrz tak zvana intersti-
cialni tkaii organu (»pubertni zlaza« ).
V jednom pripade podafila se pohlavni ,promena take
u muze, ktery nasledkem tuberkulosniho onemocneni pfi-
sel o varlata. Tent.o mui choval se ve svem pohlavnim zi-
vote zensky jako passivne homosexualni indi,v iduum a
jevil velmi zfejme zenske znaky sekudarniho druhu (co
do vlasu, vousu, ztucneni na iiadrech a bocich). Po vrou-
bovani lidskeho varlete pocal se tento rnuz chovati muz-
sky a riditi svoje libido norrnalne smerem k zene. Sou-
casne mizely take somaticke zenske znaky. (A. Lip-
schütz, Die Pubertätsdrüse und ihre Wirkungen, Bern
1919.)
Neodtlvodnene by bylo tvrditi, ze temito krasnymi
pokusy se dostava uceni o inversi na novou basi a bylo
by ukvapene ocekavati od nich hned cestu k vseobecnemu
»vyleceni« homosexualnosti. W. Fliess pravem zduraznil,
ze tyto experimentalni zkusenosti neznehodnocuji uceni
o vseobecne bisexualni disposici vyssich zvifat. Myslirn
spise, ze se pravdepodobne dostane z dalsich vysetfovani
tohoto druhu ·p fedpokladane bisexualnosti primeho po·-
tvrzeni.
13
) Nejvy.z nacnejsim rozdilem mezi erotickym zivotem
stareho sveta a nasim jest, ze antika kladla duraz na sam
pud, kdezto rny na jeho objekt. V antice oslavovali pud
a byli ochotni jim zuslechtiti i menecenny objekt,
kdezto my podcei\ujeme Cinnost pudovou sarnu o sobe a
ornlouvame ji jen pro pfednosti objektu.
14
V • ) Nemohu si odpustiti, abych nepfipomenul zde du-
ver~vou podajnost osob hypnotisovanych vuci jejich hyp-
nohseurum, z niz cerpam svoji dornnenku, ze podstatu

123
 hypnosy slusi klasti do podvedomeho fixovani libida na
osobu hypnotiseurovu (prostredkem masochistickych kom-
ponentu sexualniho pudu).
S. Fernczi uvedl tento znak 'POidlaj.n os·ti oproti s~Ug·esci
ve spojeni s »komplexem rodi.c skym«. (Jahrbuch für psy-
choanalytische und psychopathologische Forschungen. I.
1919.)
15 ) Nutno vsak prece poznamenati, ze sexualni pre-

ceiiovani neni vyvinuto u vsech mechanismti volby objektu,

a ze pozname pozdeji jine a bezprostfednejsi vysvetleni
pro sexualni ulohu jinych casti tela. Moment »touhy po
vzruseni«, ktery Hoche a J. Bloch pfibrali, aby vysvetlili
pfenaseni sexualniho zajmu na jine casti tela krome geni-
talii, zda se mi, ze nezasluhuje toho vyznamu. Rozlicne
cesty, po nichz Iibido bloudi, jsou od pocatku k sobe v po-
meru s·p ojenych nadob, a jest tedy tfe:ba pocitati s fenome-
nem kollateralniho proudeni.
16
) V typickych .p fipadech zena »neprecenuJe se-
xualne« muze, avsak preceiiuje vzdy sve dite.
17
) Tato .s labost odpovida asi konstitucnimu ·pred-
pokladu. Psychoanalysa dokazala, ze predcasne sexualni
zastraseni, ktere odpuzuje od normalniho sexualniho eile
a dava popud k tomu, aby si individuum zvolno jeho na-
hradu, jest akcidencni podminkou.
18
) Duldadlne,jsf psYIChoanaJyticke vysetrovani dalo pod-
net ke kritice Einetova tvrzeni. Vsechna dotycna pozom-
vani maji ve svem obsahu nejake prve setkani se s feti-
sem, kde tento jest jiz predmetem sexualniho interesu,
aniz bychom z okolnosti mohli seznaH, jak se to stalo.
Vsechny tyto »predcasne« sexualni dojmy spadaji take
do doby po patem, sestem roce, kdezto psychoanalysa
dovoluje pochybovaH, zda se mohou tak ·p ozde tvoriti
nove fixace. Fakt jest, ze !pod vzpominkou na prvni vy-
noreni se fetise jest skryta zasla a zapomenuta fase se-
xualniho vyvoje, kterou fetis representuje jako »kryci
vzpominka«, a jeji.z zbytek a usedlinu predstavuje. Obrat
k fe1isismu z ohdbhi: prvych detskych let, j akoz i vyber
fetise sam jsou konsHtucne determinovany.
19
) Prave tak strevic nebo ,p antofel .symbolem zenskych
genitalii.
20
) Psychoanalysa vyplnila jednu ze zbyva,jfcich me-
zer v nazoru na fetisismus tim, ·.Ze ukazala, jaky vy-
znam ma pro vollbu fetise koprofilni choutka cichova,

124
potlacovanim za sve vzavsi. Noha a vlas jsou silne pach-
nouci objekty, ktere byvaji zvoleny za fetise, jakmile se
individuum zbavilo neprijemnosti pocitu Cichoveho. U per-
verse, ktera ma za predmet fetis nohou, jest sexualnim
objektem nasledkem toho pouze noha spinava a nelibe
pachnouci. Jiny prispevek k vysvetleni fetisisticke pfed-
nosti, dane noze, posky·tuje nam infantilni sexualni teorie
(v. d.). Noha nahrazuje tezce pohresovany penis u zeny.
Na mnohych .pfipadech nozniho fetisismu lze ukazati,
ze zrakovy chtic, püvodne na genitalie zamereny, ktery se
chtel pfibliziti svemu objektu od spodu, zakazovanim a
potlacovanim byl zadden na püli cesty a proto si poddel
nohu a stfevic jako fetis. bdividuum si pfi tom predsta-
vovalo zenske genitalie ve shode s infantilni .predstav·ou,
jako muzske.
21
) Pokladam za nepochybne, ze pojem »krasna«
ma svoje koreny v sexualrum vzruseni a ze ptivodne zna-
mena to, CO jest sexualne drazdici ( »pÜvaby«). K tomu se
poji, ze nikdy vlastne nemüzeme chrupati jako »krasne«
genitalie samy, ktere prece pfi pohledu vyvolavaji nejsil-
nejsi sexualni vzruseni.
22
) Tato perverse odhaluje pri analysovani - jako
vetsina ostatnich - neocekavanou mnohostrannost svych
motivü a vyznamü. Exhibicionismus na priklad zavisi ta-
ke velice na kastracnim komplexu; zdüraziiuje znovu a
znovu integritu vlastniho (muzskeho) pohlavniho udu a
obnovuje infantilni pocit uspokojeni nad nedos.tatkem to-
hoto tidu u zeny. -
23
) Srv. k tomu pozdeji uvedene sdeleni o pregenital-
nich fasich sexualniho vyvo·je, kde se tento nahled po-
tvrzuje.
24
) Namisto mnoha dokladü cituji jen jedine misto
z Havelocka Ellise (Das Geschlechtsgefühl, 1903). »Vsech-
ny zname pfi·pady .sad.i!smu a masochismu, tez ony cito-
vane Kraft-Ebin~em jevi vzdy (jak dokazali jiz Colin,
Sc oft a F ere) V temze individuu stopy obou skupin fe-
nomenü. '
211
) Srv. pozdejsi zminku o »ambivalenci«.
26
) Na sily, sexualni vtyoj brzdici - hnus, stud a
moralku - musime na druhe strane hledeti jako na histo-
ricke usazeniny vnejsich zavad, kterych doznal sexualni
pud v psychogenesi lidstva. Pozorujeme, ze ve vtyoji

125
 jednotlivcove se vynofuji v dobe pro ne prihodne jakoby
spontanne na pokyn vychovy a jinych vlivö..
27
) Poznamenavam predem, ze mö.zeme pravem o vzni-
ku perversi predpokladati, ze pred jejich fixaci, podobne
jako u fetisismu, ·tu byl jakysi zaklad k normalnimu se-
xualnimu vyvoji. Analyticka met-oda byla s to uka-
zati na jednotlivych pfipadech, ze take perverse jest
zustatek vtvoje oidipskemu komplexu, po jehoz potlaceni
opetne vynikly komponenty sexualniho ,p udu, svy.m zalo-
zenim nejsilnejsi.
28
) Zdokonalim tento vyrok, obmenim-li jej takto :
Neurosni symptomy zakladaji se jednak na naroku pudö.
libidin6snich, jednak na protestu ja, jako reakce proti
pudö.m.
) Studien über Hysterie. 1895. J. Breuer rika o sve
29

pacientce, na niz vykonaval po prve katharickou metodu:

»Sexualni moment byl podivuhodne vyvinut.«
30
) Jasne uvedomele fantasie perversnich individui,
ktere za pfiznivych okolnosH meni se v pfipravu, bludne
obavy paranoikö., nepfatelsky proti jinym Iidern namirene,
a podvedome fantasie hysterikti, ktere pod jejich sympto-
my psychoanalysou odkryvame, shoduji se do nejmensich
detaihi.
31
) Psychoneurosa poji se take velmi casto se zjev-
nou inversi, pfi cemz heterosexualni proud uplne htva
potlacen. - Abych ucinil zadost spravedlnosti, kons-ta-
tuji, ze, kdyz jsem byl tento zjev odkryl na jednotlivych
pfipadech, teprve privatni sdeleni W. Pliesse v Berline
upozornilo mne na to, ze inversni naklonnost u psycho-
neurotikü jest nezbytna a vseobecne se vyskytujici. -
Tato okolnost, do·s ti neocenena, musela by miti vyznam
pro vsechny theorie 0 homosexua1nosti.
32
) Neni lehko odüvodniti tyto predpoklady, cerpane
ze studia urcHe tridy neurosnich onemocneni. Na druhe
strane jest vsak nemozno p·o vedeti neco presneho o .p u-
dech, neucinime-li zminku o techto pfedopokladech.
33
) Musime zde pfipomenouti M ollovu konstrukci,
ktera sexualni pud rozklada v pud kontrektace a detu-
mescence. Kontrektace znamena zadost po dotyku po-
kozky.

126
 POZNAMKY
K ÜVAZE DRUHE.

34
} Nelze take nalezite poznati podil patrici dedicno-
sti, dokud jsme neocenili podil nalezejici detstvi.
35
) Tvrzeni, ktere jsem tu uvedl, zdalo se mi doda-
tecne tak odvaznym, ze jsem si uminil, pfezkoumati je
jeste jednou pfehlednutim literatury. Vysledkem tohoto
prehlednuti jest, ze jsem svoje tvrzeni ponechal beze zme-
ny. Vedecke zpracovani telesnych i dusevnich zjevli se-
xualnosti V detstvi jest V prvnich svych pocatcich. Autor
S. Bell {A preliminary study of the Emotion of love bet-
ween the sexes. American Journal of Psychology, {III.
1902) se vyslovuje: I know of no scientis·t, who has given
a careful analysis of the Emotion as it is seen in the ado-
lescent. - Somaticke sexualni zjevy z doby pred puber-
tau obratily na se pozornost jenom ve spojeni se zjevy
~egenerace a jako _pfiznaky degenerace.- Kapitala o ero-
hckem zivote deti schazi ve vsech licenich .psychologie
tohoto veku, ktere jsem cetl; tak ve znamych dilech
Preyera, Baldwina {Die Entwicklung des Geistes beim
Kinde und bei der Rasse, 1898), Pereze {L'entfant de 3-7
ans, 1894), Strümpella {Die pedagogische Pathologie 1899),
Karla Groose (Das Seelenleben des Kindes, .1904), Th.
Hellera {Grundriss der Heilpädegogig, 1904), Sully {Unter-
suchungen über die Kindheit, 1897) a j. Nejlepsiho nazoru
o dnesnim stavu na: tomto· poli nabudeme z casopisu »Die
Kinderfehler« {od r. 18% pocinaje). Pfece vsak poznava-
me, ze existence lasky v detstvi nepotfebuje byH teprve
objevena. Perez ji haji; u Grosse {Die Spiele der Men-
schen, 1·899) nalezäme jako obecne uznanou vetu, »ze
mnohe deti jsou jiz velmi zähy pfistupny sexualnim vzru-
senim a vii.ci druhemu pohlavi pocHuji zadost po dotyku
{s. 336); nejranejsi pfipad .p'l"ojevu pohlavniho vzruseni
(sex-love) tykal se dle pozorovani S. Bella ditete v polo-:-
vici tretiho roku. - Srovnej k ·t omu jdte Hawelock Ellis,
Das Geschlechtesgefühl (.pfelozen·o od K urella), 1903,
Appendix, II.

127
 Od te doby, CO vyslo siroce zalozene dilo Stanleye
Halla (Adolescence, its .psychology and its relations to
physiology, sociology, sex, crime, religion and education.
Two volumes, New Y ork, 1908) netreba trvati na shor a
uvedenem posudku litera-tury o infantilni sexualnosti. -
Nedavno vysla kniha A. M ollova, Das Sexualleben des Kin-
des, Be.r lin 1909, neposkytuje dtivodu k takove modifikaci.
Viz naproti tomu: Bleuer, Sexuelle Abnormitäten der
Kinder. (Jahr:buch der Schweizerischen Gesellschaft für
Schulgesundheitspflege, IX, 1908.)
Kniha pani dr. H. Hu~-Hellmuth, Aus dem Seelen-
leben des Kindes, 1913, uCinila od te doby .plne zadost
zanedbavanemu sexualni.mu faktoru.
36
) Jeden z P'roblemti, spojenych s nejrannejsim det-
stvim pokusil jsem se resiti V clanku Ȇber . Deckerin-
nerungen« (Monatsschrift für Psychiatrie und Neupmlo-
gies, VI, 1899).
) Nemti~eme porozumeti mechanismu .p otlaceni, jest-
37

lize bereme V uvahu jen jeden Z techto spoluptisobicich

pr-ocesü. Mohli bychom to srovnati s tim, jak se dopra-
vuje turista tia vrchol velke pyramidy v Gizeh; jednak jej
tlaci, jednak vytahuji.
38
) Tento material stane se uzitecnym vzhledem
k predpokladu, ze detstvi neuropatü se v tom ohledu pod-
statne nelisi, vyjimaje intensitu a zrejmost, od detstvi lidi
zdravych.
39
· ) Anatomickou analogii mnou tvrzeneho projevovani
se infantilnich sexualnich funkci mohli bychom spatfovati
V objevu, ktery ucinil Bayer (Deutsches Archiv für klini-
sche Medicin, sv. 73). toHz, ze vnitrni. pohlavni organy
(uterus) novoro·z eiiat pravidelne jsou vetsi nez u starsich
deti. Zatim neni jeste prokazano toto tvrzeni v te podobe,
jak stanovil je . Halban, ze totiz se involuce .po narozeni
tyka take jinych casti genitalniho aparatu·. Podle Halbana
(Zeitschrift für Geburtshilfe und Gynäkologie, Llll, 1904·)
mel by se tento regresivni proces skonciti v nekolika
tydnech.
Autori, kteri .povazuji intersticielni cast pohlavni zlazy
za organ, urcujici pohlavi, byli anatomickym setrenim .p ri-
vedeni k t.omu, aby sami mluvili o infantilni sexualnosti
a o· sexualni. dobe latence. Cituji· z Lipschützovy knihy
(uvedene na str. 13. tohoto•spisu) o zlaze pu_b ertni: » , •• Vy-
si:ihneme lepe skutecnos·t, rekneme-li, ze v"Yvoj znakti po-

128
hlavnich, jak se deje v puberte, zav1s1 Jen na tom, ze
v teto dobe jest velmi zrychlen prübeh procesu, ktere jiz
mnohem drive zapocaly - dle naseho pojeti jiz v zivote
embryonalnim.« {Str. 169.} - »Co jsme dosud nepfesne
oznacovali jako pubertu, jest pravdepodobne jen »jakcisi
druhci velkci Iase puberty«, kterci se dostavuje v polovici
druheho desetileti... . De.tstvi od nar.ozeni do pocatku
druhe velke fase mohli bychom oznaciti jako »interme-
diarni fasi puberty«.« {Str. 170.)
Tuto, v jednom referate F erncziove {lnt. Zeitschrift
f. Psychoanalyse VI, 1920) vytcenou shodu anatomickych
objevU. s psycholo~ickym pozorovanim, porusuje ta okol-
nost, ze »'prvy vrcholek« vtyoje sexualniho organu Sipada
do pocatku doby embryonalni, kdezto prvy rozkvet det-
skeho sexualniho zivota jest nutno poloziti do tfetiho a
ctvrteho roku. Pfirrozene neni potfebi, aby anatomicky
vzrüst dal se soucasne s psychickym vtyojem. Pfislusne
vyzkumy konany byly na zarodecne zlaze lidske. Pone-
vadz u zvifat neni latencni doby ve smyslu psycholo~i­
ckem, bylo by dulezite vedeti, zda anatomicke objevy, na
jichz zaklade autofi predpokladaji dva vrcholky sexual-
niho ytvoje, lze prokazati take u vyssich zvifat.
40
) Oznaceni »obdobi sexualni latence« beru z W.
Fliesse.
41
) V pfipade, o nejz se zde jedna, deje se sublimace
sexualnich tendenci .p omoct sil reakcnich. Povsechne mu-
zeme vsak sublimaci a tv.ofeni reakcnich sil ·od sehe
odlucovati jako dva ruzne procesy. Sublimace mohou byti
vyvolany take jinymi a jednodussimi: mechanismy.
42
) V Jahrbuch für Kinderheilkunde, XIV, 1879.
43
) Zde jest jiz dukaz zjevu, platneho pro cely zivot,
ze sexualni ukojeni jest nejlepsim uspavacim prostred-
kem. Vetsinu pfipadu nervosni nespavosti vy.svetlime
sexualni neukojenosti. J est ·z namo, ze nesvedomite chuvy
uspavaji kficid deti tim, ze je hladi na genitaliich.
") Dr. Galant uvefejnil v Neurol. Zentralbl. Nr. 20.
pod titulem »Das Lutscherli« doznani dospele divky, ktera
nezanechala teto detske sexualni cinnosti a lici ukojeni
vyvolane dumlanim jako zcela analo~icke sexualnimu
ukojeni, zvlaste pak onomu z milencova polibku.
»Ne vsechny polibky vyrovnaji .se dumlani: ne, ne,
daleko ne vsechnyl Nelze popsati, jaka slast cloveku pro-
chazi celym telem .p fi dumlani; clovek jest zkra:tka mimo

9 129
 tento svet, zcela spokojen a sfasten, bez jakehokoli pram.
Je to oikoUizl'u!joc~ ·POdlf:; ci}•OIVek Si ne·pfeje nez klid, klid
bez konce. Jest to zkratka klrasne, ze se to neda ani nc1,
neciti se zadne utrpeni, zadna holest a, ach, clovek jest
docela V jinem svete.«
45 ) H. Ellis stanovil ovsem terminus »autoeroticky«

ponekud jinak, totiz ve smyslu jakehosi vzruseni, ktere

neni vyvolavano z vnejsku, nybri vytryskuje v samem
nitru. Pro psychoanalysu jest vsak podstatnou nikoli ge-
nese, nybrz vztah k nejakemu objektu.
46
} ·Dalsi uvahy a pouziti zkusenosti z jinych .pozoro-
vanych pfipadü vedou nas k tomu, abychom pfiznali vlast-
nost er·ogeneity vsem castem ·tela a vsem vnitfnim orga-
nüm. Srv. k tomu d.oleji o narcismu.
47
) Stezi müzeme se ve vykladech biologickych obejiti
bez teleologickeho ZipÜsorb u mysleni, ackoli vime, ze ne-
jsme chraneni v nekterych pfipadech pred omylem.
48
) Srv. k tomu velmi ·o bsahlou, ale vetsinou nesprav-
ne ·orientovanou literaturu o onanii, n . .pf. B. Rohleder,
Die Masturba-tion, 1899, dale II. sesit Wiener Diskus-
sionen »Die Onanie«, Wiesbaden 1912.
49 ) Srv. clanek »Chai"akter und Analerotik« V »Samm-

lung kleiner Schriften zur Neurosenlehre« li, 1909. Dale:

»Ueber Triebumsetzungen insbesondere der Analerotik«,
Sammlung atd., IV, 1918.
50
) Ve svem dile, ktere neobycejne prohlubuje nase
porozumeni vyznamu erotiky analni (»Anal« und »Se-
xual«, Imago IV, 1916), prokazal Lou Andreas-Salome, ze
moment prvniho zakazu, ktery se diteti dava, ·t otiz za-
kazu cerpati rozkos z Cinnosti analni a z jejich produktü,
rozhoduje o celem jeho vyvoji. Mala bytost vytusi takto
ponejprv pfi ·teto pfilezi:tosti, ze jeho okoli stavi se proti
jeho pudüm, nauci se odlisovati svoje vlastni ja od t·o hoto
ciziho sveta a zakusi .pak prvni »potlaceni« sve snahy po
rozkosi. Anal züstane pak na dale symbolem vseho zaka-
zaneho, vseho, co nutno ze zivota odstraniti. BHzke ana-
tomicke a funkcionelni analogie a vztahy brani tomu, aby
se tak prisne oddelovaly .procesy analni od genitalnich,
jak se to vyzaduje pozdeji. Genitalni aparat züstava sou-
sedem kloaky a »jest ji u zeny dokonce jen odpronajat«.
51
) Neobvykle mailipulace pfi provadeni onanie v po-
zdejsich lefech jsou, ·;ak se zda, nasledkem prekonaneho
zakazu onanie.

130
 52
} Proc vedomi viny u neurotiku navazuje pravidel-
ne, jak jeste nedavno uznano bylo Bleulerem, na vzpo-
minku na provadeni onanie v dobe puberty, ceka jeste na
zevrubne analyticke vysvetleni. Nejvetsim a nejdulezitej-
sim faktorem toho bude asi ta okolnost, ze onanie jest
präve exekutivou infantilni sexualnosti a jest proto vy-
svetliteln-o, ze na ni se poji pocit viny.
53
) Hauelock Ellis uvadi V dodatku ke sve studii
o »Pohlavnim citu« radu autobio~rafickych zprav o oso-
bäch, ktere z pfevazne casti züstaly normalni, 0 jejich
prvnich pohlavnich vzrusenich v detstvi a o podnetech
k nim. Tyto zpravy jsou ovsem nedostatecne, protoze ne-
obsahuji prehistoricke doby pohlavniho ziv-o ta, zakryte
infantilni amnesii, kterou lze odkryti u individua neuro-
patickeho ten pomoci psychoanalysy. Prece vsak jsou
v nejednom ohledu cenne a sdeleni takoveho druhu pfi-
mela mne k one modifikaci etiolo~ickych pfedipokladu, jak
ji V textu Uvadim,
54
) Ke shora uvedentm tvrzenim o infantilni sexual-
nosti byl jsem v roce 1905 podle vysledkü psychoanalyti-
ckeho badani v podstate opravnen. Pfimeh"o pozorovani
ditete nebylo mozno tehdy v plne mife pouziti a pozoro-
vani to melo za vysledek jen ojedinele pokyny a ojedinela
cenna potvrzeni. Od te doby se podarilo opatfiH si ana-
lysou jednotlivych pfipadü neurosniho onemocneni v titlem
veku detskem primy ·p ohled do infantilni psycho-
sexualnosti. (Jahrbuch für psychoanalytische und psycho-
pathalogische F orschun~en, ss, I, 1901 a dalsi.) Mohu
s uspokojenim poukazati na to, ze prime poz·orovani plne
potvrzuje zavery psychoanalysy a tim dava ji i jeji spo-
lehlivosti dobre vysvedceni.
»Analysa fobie petileteho chlapce« (Jahrbuch, sv. I)
naucila nas mimo to mnohemu, na CO jsme se stanovi•s ka
psychoanalysy nebyli pripraveni, na pr. poucila nas o tarn,
ze sexualni symbolika, predstavovani sexualnich pomerü
nesexualnimi objekty a relacemi saha a_z do sameho po-
catku vyvoje mluvy. Dale j.sem byl upozornen na nedo-
statek shora uvedeneho vyliceni, ktere v zajmu prehled-
nosti popisuje pojmovou odlisnost obou fasi autoerotismu
a lcisky objektivni tez tak, jakoby casove od sehe byly
odlouceny. Dovidame se vsak z citovanych analys (jako·z
i ze sdeleni Bellovych), ze deti ve starf od 3 do 5 rokü
jsou s to vykonati sexualni volbu o-bjektu, ktera jest
q, nich proväzena lelmi silnymi afekty.

9* 131
 65 ) Pravem muzeme bke u .Zen mluviH o kastracnfm

komplexu. Deti muzskeho i zenskeho pohlavi buduji si

theorii, ze take zena mela puvodne penis, ktereho pozbyla
kastraci. Nasledkem poznani, ze zena nema penis, jest
pak casto ono trvale podceiiovani druheho pohlavi muzi.
511
) (Srv. o zbytcich teto fase u dospelych neuropatti
praci Abrahamovu: Untersuchungen über die früheste prä-
genHale Entwicklungsstufe der Libido (Intern. Zeitschr. f.
Psychoanalyse IV, 1916).
57
) Mnoho· lidi se dovede upamativati, ze pri houpani
ptisobil jim naraz vzduchu na genitalie rozkos.
68
) Analysa pripadü neuropa-tickych poruch chüze a
agoraf.o bie vyvolava pochybnost o sexualnim razu rozkose
z pohybu. Moderni kulturni vychova uzirva, jak znamo, ve
velkem rozsahu sportu, aby odvratila mladez od cinnosti
sexualni; spravneji bylo by rici, ze nahrazuje ji rozkosi
z pohybu sexualni pozitek a zatlacuje sexualni cinnost
zpet d·o jednoho z jejich autoerotickych komponentü.
) J ak.o düsledek horejsich vyvodü plyne, ze erotiku
59

analni, oralni', mocov-ou atd. musime priznati kazdemu in-

dividuu, a ze z konstatovani komplexü dusevnich temto
erotikam odpovidajicich nelze usuzovati na aJhnormalnost
nebo neurosu. Rozdily, ktere oddeluji n-ormal od abnor-
malnosH, mohou spocivati jen v relativni sile jednotlivych
komponentü sexualniho pudu a v pouziti, jakeho se jim
dostane behem vyvoje.

132
 POZNAMKY
K ÜVAZE TRETi.

60
) Schematicke vyliceni, uvedene V textu, ma za ucel
zdürazniti diference. Na str. 63. bylo uvedeno, do jake
miry se infantilni sexuälnost priblizuje svoji volbou ob-
jektu definitivni' sexualni organisaci.
61
) Viz moji studii, vydanou 1905, »Der WHz und seine
Beziehung zum Unbewusten«. Hrickou vtipu ziskane »pfi-
pravne rozkose« uziva se k tomu, aby byla uvolnena vyssi
rozkos odstranenim vnitfnich zavad.
62
) Jest zajimave, ze nemecky jazyk v pouziväni slova
»Lust« (rozkos) cini zadost teto V textu zminene uloze
pripravnych sexuälnich vzruseni, ktere soucasne poskytuji
jednak Cäst uspokojeni· a jednak .p rispevek k sexualnimu
napjeti. »Lust« (rozkos) jest dvojiho vyznamu a znamenä
prave tak pocit sexuälniho napjeti {Mam chuf, Ich habe
Lust =
ukojeni.
ich möchte, räd bych, citim nutkäni} jako pocit
63
) Viz Zur Einführung des Narzismus, Jahrbuch der
Psychoanalyse VI, 1913. - Termin narcismus nebyl utvo-
ren, jak mylne tarn uvedeno, od Naecke, nybri od H.
Ellis.
64
) Jest nevyhnutelno objasnHi si, ze pojmy »muzsky«
a »zensky«, jichz obsah obycejne se zda tak samozrejmym,
ve. vede patfi k nejzmatenejsim, a ze se daji rozloziti
neJmene ve trojim smeru. Uzivä se totiz pojmu muzskt a
zensky brzo ve smyslu aktivno~ti a passivnosti, brzo ve
smyslu biologickem a opet ve smyslu sociologickem. Prvni
z. tecihto vt~nam6 jest ·podlsta:bny a jedline. tohoto vyznamu
lze v psychoanalyse pouziti. Podle neho oznaceno shora
y textu Iibido jako muzske, nehot pud jes·t vzdy aktivni,
1 tarn, kde si vytycil nejaky passivni eil. Druhy biologickt
vyznam muiskosti a zenskosti mii.ze byti nejurciteji defino-
vän. Muhkost a zenskost je tu charakterisovana existenci
bunek semennych nebo vajecnych. AktivHa a jeji vedlejsi
7!lamky, silneji vyvinute svaly, agresivnost, vetsi inten-
slta libida, jsou pravidelne spojeny s biologickou muz-

133
 skosti, avsak nejsou nezbytne na ni zävisle, nebof zname
druhy zvifat, u nichz tyto vlastnosti prideleny jsou spiSe
samicce. Treti - sociologicky vyznam vdeci za svuj absah
poz·o roväni, ze skutecne existuji muzskä a zenskä indivi-
dua. Pozo·r oväni tot·o näs uci, pokud se tyce cloveka, ze
ani v psychologickem ani v biologickem smyslu nenajdeme
ryzi muiskost nebo zenskost. Kazdy jednotlivec vykazuje
spise pomiseni jeho pohlavniho charakteru s bilogoickymi
rysy druheho pohlavi a spojeni aktivnosti a pasivnosti,
i pokud tyto charakteristicke rysy zäviseji od znakii bio-
logickych i pokud jsou na nich nezävisle.
65 ). Psychoanalysa uci, ze dve ces.ty vedou k nälezu

objektu, za prve ona v textu uvedenä, kterä zälezi v pfi-

kloneni se ke vz.onim ilnfamiin1m, a za druhe narcisni,
kterä vyhledävä vlastni ja a je znovunalezä v jinych li-
dech. Tato posleze jmenovana mä zvläste veliky vyznam
pr·o pfipady patologicke, avsak nespadä do vykladu zde
projednävaneho.
66 ) Komu se zdä toto pojeti »zloCinnym«, af si pfecte

podobne pojednäni o p·omeru mezi matkou a ditetem od

Hauelocka Ellise. (Das Geschlechtsgefühl, str. 16.)
67 ) Za vysvetleni piivodu detske uzkosti vdecim tfil-
letemu chlapci, ktereho jsem jednou slysel, jak volal
z tmave mistnosti: »Teticko, mluv se mnou; bojim se,
ponevadz je takovä tma·.« A ·t eta naii. volala: »Co z toho
mäs? Vzdyf mne pfece nevidis.« »To nevadi,« odpove-
delo dite, »kdyz nekdo mluvi, hned se vyjasni.« - Nebäl
se tedy tmy, nybr.Z pmto;z e posträdal milovane ·o soby a
mo-hl pfislibiti, ze se uklidni, jakmile mu bude dän diikaz,
ze jest ona os-oba na blfzku. - K nejvyz:namnejsim vy-
sledkiim psychoana.Jytickeho badäni pai:fi, ze neuropatickä
uzkost povstävä z libida, ze predsbvuje jeho· premenu, ze
se tedy mä .k nemu asi tak, jako ocet k vinu. Dalsi diskusi
, o tomto problemu viz v mych »Vorlesungen zur Ein-
führung in die Psychoanalyse« 1917, kdez vsak nebylo
ovsem take dosazeno konecneho vysvetleni.
) Srv. k tomu na str. 64. o volbe objektu u dit~te:
118

»nezny proud«.
119
) Zakaz incestu .patri pravdepodobne k tomu, ceho
Iidstvo v historicke dobe nabylo a co jest jiz u mnohych
individui fixoväno jako ostatni morälni -tabu organickou
dedicnosti. (Srv. miij spis: Totem und Tabu 1913). Pfece
vsak nam ukazuje psychoanalyticke vysetfovanf, jak in-

134
tensivne zäpas~ jeste jednotlivec v obdobich sv~ho vyvoje
s pokusenim incestu, a jak casto zakaz incestu ve svtch
fantasiich a dokonce i ve skutecnosti prestupuie.
70
) Fantasie v obdobi puberty navazuji na infantilni
sexualni badani v detstvi opustene, avsak zasahuji take
ponekud do doby latence nazpet. Mohou se udrzeti zcela
nebo Z velke casti V podvedomi a unikaji proto cas.to pfes-
nemu datovani. Maji veliky vyznam pro vznik rtiznych
symptomti tim, ze jsou prave jejich pfipravnymi stadii,
tedy vytväreji formy, v nichz potlacene komponenty li-
bida nalezaji svoje ukojeni. Prave tak tomu jest s pred-
lohami pro nocni fantasie, ktere si uvedomujeme jako sny.
Sny nejsou casto nie jineho nez ozivani takovych fantasii
pod ·vlivem a V navazani na nejaky denni popud (denni
zbytek) zö.stavsi ze bdeni. - Mezi sexualnimi fantasiemi
z doby puberty vynikaji nektere, jez vyznacuji se tim, ze
se vyskytuji vseobecne a jsou velmi neodvisle od zazitkti
jednotlivcovych. Tak fantasie o naslouchani souloZi rodicti,
0 tom, ze budou brzo svedeni milovanou os·o hou, 0 kas-
traci, fantasie o tele materskem, jehoz obsahem jsou pobyt
a dokonce zazitky V tele matefskem, a tak zvane »rodinne
romany«, v nichz dospivajici individuum reaguje na rtiz-
nost sveho nynejsiho pomeru k rodictim a dfivejsiho po-
meru k nim v detstvi. Blizke vztahy techto fantasii k mythu
ukazal, pokud se tyce posledniho pfikladu, 0. Rank ve
svem spise »Der Mythus von der Geburt des Helden« 1909.
:Rika se pravem, ze komplex oidipsky jest zakladnim
komplexem neuros, ze predstavuje v obsahu neurosy pod-
sta-tnou jeji cast. V nem vrcholi infantilni sexualnost,
ktera svymi ucinky rozhoduje o sexualnosH dospele osoby.
Kazde nove zrozene lidske individuum musi premoci
oidipsky komplex; kdo neni s tet.o ulohy, propadl neu-
rose. Pokrok v psychoanalytickem badani steile zfetelneji
nacrtl tento vyznam oidipskeho komplexu; jeho prijeU
stalo se odznakem, ktery odlisuje pfivrzence psychoana-
lysy od jejich odptiTcti.
71
) Srovnej vyvody o fatalite v baji o Oidipovi,
(»Traumdeutung«, 4. vydani, str. 198.}
72
} Viz miij clanek "über einen besonderen Typus der
Objektwahl beim Manne« 1910 v Sammlung klein. Schrif-
ten z. Neurosenlehre, IV.
73
) Nespocetne zvlastnosti lidskeho er-otickeho zivota,
jakoz i neodolatelny tlak, jakym pusobi zamilovanost,

135
 muzeme si vysve-tliti vubec jen se zretelem k detstvi a jako
zbytky jeho vlivu.
74
) To plati nejen pro »negativne« se projevujici per-
versni naklonnosti v neurose, nybri prave tak i pro posi-
tivni perverse v pravem slova smyslu. Tyto musime odvo-
zovati nejen z fixace infantilnich naklonnosti, nybrz take
z regresse k infantilnf:m naklonnostem nasledkem toho, ze
jine drahy sexualniho proudu nejsou volne. Proto jest
mozno leciti positivni perverse psychoanalyticky.
75
) Casto pozorujemet ze v dobe puberty dostavuje se
nejprve normalni sexualni proud, ktery vsak jsa slaby
ztroskotava na prvych vnejsich prekazkach a byva pak
vystridan regressi k perversni fixaci.
) u nekterych povahovych rysu konsbtovan byl do-
76

konce vztah k urcitym erogennim komponentum. Tak od-

vozuji se vzdor, sporivost a poradkumilovnost z erotiky
analni. Ctizadostivost pak jest urco·v ana silne vyvinoutou
urethralne-erotickou disposici.
77
) E. Zola, jako dobry znalec lidi·, lief v »La joie de
vivre« devce, ktere v radostnem sebezapreni vse, co ma
a VSe, CO by mohlo zadati, svoje jmeni a svoje zivotni
prani obetuje bez odmeny milovanym osobam. Detstvi to-
hoto devcete jest ovladano nenasytnou touhou .po nezno-
sti, kterouz zameni za krutost, jakmile pozna, ze .byla ji-
nemu dana pred nim prednost.
75
) Zvyseni trvalo·s ti muze byti take vysledkem neoby-
cejne intensivnich somatickych sexualnich projevu drivej-
sich Iet.
 OB SAH
I.

Sexualni poblouzeni

II.

Infantilni sexualnost

111.

Zmeny v puberte

Po zn·a. m k y.
 D r. Z i km u n d F r e u d
T ·f i uvahy
0 sexualni teorii
pf er 0 zi 1 D r. V ä c 1 a V sr d c e
Vytiskla knihtiska-rna
V. Horak a spol.
v Praze
NOVA KNIHA

EMILA SVOBODY
OBRANY A ÜTOKY
OBSAH

DE~ RADOSTL - VELIKY VÜDCE - 0 v\'VOJI

V PRAVC. - TVA~t V TVAR. - L.Ä.SKA K CLQ,

VEKC.- 0 NASE~1 BYDLENi.- 0 NABOZENSTVi.

- TEZK.Ä. VEC. - MET AFYSICKA GROTESKA. -

PRfSTf NESIAS - ~EDITACE NAD TRAGEDii

SV. JANY - ZA NASICH ~1LAD' CH LET. - KA~l

SPEJENE)

C E , . A K c 10·-

NA SKLADE V KAZDEN KNIHKUPECTVi.

ZVLASTE V .rAKLADATELSTVI

A L. S R D C E V P R A Z E I I.,
SPALENA 19