Staré řecké báje a pověsti (2)

Eduard Petiška
Ilustrace: Zdeněk Sklenář
Vydavatelství: Albatros Praha, 1961
PŘEHLED BOHŮ:

Zeus vládce bohů, nebes, země, hromů, blesků

Hermes posel bohů
Apollón bůh věštby
Dionýsos bůh vína
Démétér bohyně rolnictva
Hestia bohyně domácího krbu
Héra nejvyšší bohyně
Poseidon bůh vody
Pallas Athéna bohyně moudrosti, ochránkyně statečných mužů
Héfaistos bůh ohně a kovářů
Artemi bohyně lovu
Áres bůh války
Afrodita bohyně lásky a krásy
Hádes bůh říše mrtvých
OBSAH:

Prométheus

Báje o Prométheovi
začíná stvořením
člověka z dvou
mocných živlů, vody a
hlíny. Pallas Athéna
soše vdechla život.
Prométheus prvního
člověka naučil stavět
lodě, vařit atd. Diovi
králi bohů se lidská
volnost a svoboda
nelíbily a rozhodl se
pro oběti v podobě
kostí a tuku. Pře
Prométhea a Dia
přinášely různá
neštěstí (např.
potopu). Prométheus
mu ale oplácel stejnou
mincí a lstmi. Zeus se
rozzuřil, když mu
Prométheus ukradl
oheň z posvátné hory
Olymp. Seslal na zem
dívku s Pandořinou
skřínkou. Prométheův
bratr Epimetheus ji
otevřel a na svět se
dostala bída, hlad,
závist, smrt, utrpení a
jen kousek naděje...
Zeus poté ještě
přikoval Prométhea k
hoře Kavkaz, kde mu
denně trhal játra orel.
Zachránil ho až
Hérakles.
Potopa Faethón Orfeus se mu rozplynul před
očima. Sám Orfeus
Lidé lhali, kradli atd. Faethón je synem boha Orfeus byl člověk
zemřel, když ho opilé
Zeus na ně seslal slunce a aby to dokázal neuvěřitelně umělecky
dívky zabily kameny
strašnou potopu. i chlapcům z vesnice, nadaný. Zvířata, lidi,
kvůli jeho truchlivému
Všichni umřeli i zvířata, šel otce navštívit do bozi, prostě všichni
zpěvu.
která žila na stromech jeho paláce. Strašně jeho zpěv milovali. I on
se utopila, jelikož si moc si přál ukázat se jednou zamiloval, do
neměla kde ostatním, že opravdu vodní víly Eurydiky. Žili
odpočinout... Jediný, má otce boha. Helius šťastně, až jednoho
kdo potopu přežil, byl mu slíbil, že mu dne jedovatý had
syn Prométhea a jeho jakékoliv přání splní. Eurydičin život ukončil.
žena. Ti poté úpěnlivě Faethón si přál jízdu na Orfeus velmi smutnil a
prosili bohyni Themys slunečním voze. Helius zpíval písně plné
o nový život na Zemi, mu to musel splnit, ale utrpení. Všichni, kdo
až jim řekla, že mají za jak očekával, dopadlo jej slyšeli, se pláči
sebe házet kameny, ze vše strašně špatně. neubránili. Orfeus šel
kterých lidé opět Faethónovi se vymkl za vládcem podsvětí
vzniknou. Oba kočár z rukou a on Hádesem. Zazpíval mu
uposlechli a lidský život brouzdal oblohou dle píseň plnou žalu a
byl zachráněn. libosti. Pálil vesnice, vládce obměkčil. Řekl
lidé v Africe díky jeho Orfeovi, že duši jeho
žáru zčernali... Zeus ho ženy pošle zpět na
poté byl nucen shodit z Zemi jen tehdy, když se
obrovské výše na zem, na ni celou cestu ven
kde zahynul. Ze sester nepodívá. Orfeus
se staly žalem olše, souhlasil a vyšel,
matka se usoužila a bohužel se mu zdálo,
Helius denně posílá na že neslyší kroky, otočil
zem své slzy rosu. se a stín jeho milované

Založení Théb

Mladičkou a krásnou Europu si zamiloval Zeus. Jednoho dne se v podobě býka vydal za Europou na
louku, kde si hrála, vybídl ji, ať si mu sedne na hřbet. Europa netušíc, co dělá, si na býka sedla, ten ji
unesl na kontinent, který se po ní jmenuje Evropa. Její bratr ji ale měl přivézt zpět domů. Dlouho
bloudil světem, až mu věštkyně Pythie řekla, že má založit Théby na louce, kde potká jalovici. Potkal
jalovici, ale potkal i draka, který celou jeho družinu pobil. Jen on ho poté přemohl a dle věštby zasel
dračí zub do země. Ze země v tu ránu vyrostli udatní válečníci, ale navzájem se pobili. Jen pár jich
přežilo a usmířilo se. S nimi založil Kadma Théby.

Pentheus

Pentheus byl král, který se radoval jen z vyhraného boje, z krve... Proto nesnášel boha hojnosti a vína
Bakcha. Chtěl ho jednou zabít, poslal pro něj do města stráže, ty ho však nenašly. Pouze přivedly
jakéhosi mladíka, který říkal, že bůh Bakch proměnil v delfíny zlé a nepohostinné námořníky.
Pentheus se této "báchorce" vysmál a dal ho odvézt do vězení. Z něho ale cizinec utekl a na pokyn
Bakcha zabil krutého Pentheuse. Celému kraji se ulevilo.

Midas
Král Midas si myslil, že je chytřejší než kdejaký chytrák. Bohužel dvakrát se šeredně zmýlil: 1) Když si
přál jako dar od boha za pohoštění moc proměnit vše, čeho se dotkne, ve zlato. Jenže i jídlo se mu tak
zlatilo v ústech... Naštěstí se tohoto "prokletí" zbavil vykoupáním v řece Paktol. 2) Když se hádal, kdo
umí lépe zpívat, zda jeho oblíbenec bůh Pan nebo bůh Apollón. Spor vyhrál Apollón, ale Midasovi se
to natolik nelíbilo, že se s ním ohromně pohádal. Apollón se z takovéto ignorace rozlítil a "vykouzlil"
Midasovi oslí uši. Od té doby jsou oslové hloupí lidé.

Tantalos

Tantalos měl obrovská pole, stáda a plné pokladnice. Jedl s bohy a naslouchal jim. Byl ale moc
"pyšný" a myslil si, že bozi nejsou vševědoucí. Kradl jim, co jen na Olympu viděl. Pohár boží trpělivosti
přetekl, když je pohostil masem z vlastního syna. Seslali ho do podsvětí, kde pyká.

Nioba

Čtrnáct dětí jí zemřelo po útoku syna bohyně Létó. Nebylo to bezdůvodné. Nioba se Létó i jejím
dětem vysmívala a zakazovala lidem v Thébách tuto bohyni uctívat. Toto Létiny děti nevydržely a
matku "pomstily". Nioba žalem ze ztráty zkameněla.

Tento text byl zkopírován ze serveru:

https://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/eduard-petiska/stare-recke-baje-a-povesti-
2.html#ixzz7p9J5mEyi

Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu
provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.