České baroko.

A
r
c
h
i
t
e
k
t
u
r
a
.

V českých zemích se barokní sloh

projevoval přibližně od 1. poloviny 17.
do 3/4 18. století, přičemž největšího
rozmachu dosáhl na počátku 18.
století.

Barokní sloh značně ovlivnil podobu

české krajiny. Barokní památky
představují nejpočetnější a
nejsouvislejší odchovanci vrstvu
českého památkového fondu.

Česká barokní architektura se díky

své obsáhlosti a výjimečnosti stala
samostatným uměleckohistorickým
pojmem a je považována za nedílnou
součást evropského kulturního
bohatství.

V období vrcholného baroka v první

třetině 18. století dokonce české
země stanuli v čele evropských
uměleckých výbojů, kdy byl v
Čechách mistrně dovršen
(dynamický či radikální barok
Francesca Borrominiho v osobách
Jana Blažeje Santiniho-Aichela).

V českých zemích byla podoba

baroka značně určena vítězstvím
katolické strany po neúspěšném,
převážně protestantském, českém
stavovském povstání (1618).

Vedle několika původem českých

barokních architektů jich mnoho
pocházelo z ciziny či bylo potomky v
Česku usazených cizinců.

Praha se stala za vlády Rudolfa II.

jedním z center zaalpského
manýrismu, pozdní formy
renesančního stylu, která již
předznamenává baroko.

Manýrismus v Praze:
– Vlašská kapele Nanebevzetí
Panny Marie

První barokní stavba v Praze je

Matyášova brána Pražského hradu,
postavena před rokem 1614, autor —
italsky rudolfinsky architekt Giovanni
Maria Fillipina.

R
a
n
é
b
a
r
o
k
o
 .

Čisté baroko se v českých zemích

začalo projevovat až v době
pobělohorské, kdy bylo podporováno
zejména konfiskacemi obohacenou
katolickou církvi.

Světské
rané
baroko.

Významnou památkou světského

raného baroka je Valdštejnský palác
v Praze považovány za nejstarší
barokní palác ve střední Evropě.

Sakrální
raně
baroko.

Za nejstarší barokní kostel v Praze je

považován chrám Panny Marie
Vítězné na Malé Straně. Byl postaven
jako pozdně renesanční luteránský
kostel. Po bitvě na Bílé hoře byl
předán bosým karmelitánům, kteří
uskutečnili jeho raně barokní
přestavbu.

Carlo Lurago:

– pocházel z Itálie a pracoval

především pro Tovaryšstvo
Ježíšovo
– začal s barokní přestavbou
pražského Klementina,
přestavěl tamější renesanční
kostel nejsvětějšího Salvátora

Baroko na
 Moravě.

Na Moravě byl umělecky vývoj

urychlován geografickou blízkosti k
novému císařskému rezidenčnímu
městu Vídni a značně podporován
tamními magnátských rodinami
Lichtenštejnů a Ditrichštejnů. V
jejich službách působila
nejvýznamější osobnost moravského
raného baroku — Giovanni Giacomo
Tencalla, který postavil zámek v
Mikulově a kostel Nanebevzetí
Panny Marie ve Valticích. Jiní italští
architekti Filiberto Lucchese a
Giovanni Pietro Tencalla přestavěli
Arcibiskupský zámek v Kroměříže
do jeho dnešní raně barokní podoby,
díky níž byl zapsán na seznam
UNESCO.

Jean-Baptiste Mathey:

– francouz, působící převážně v

Praze a okolí
– podle jeho návrhu byl postaven
křížovnický kostel svatého
Františka z Asissi u Karlova
mostu