Název díla Lakomec

Autor Moliére – Jean-Baptiste Poquelin

Harpagon: chamtivý a lačný po penězích (Hl. postava) (lat. Harpago =

kořistník)
Kleant: syn Harpagona, opak otce, zamilovaný do chudé Mariany
Jména hlavních a Mariana: chudá dívka, zamilovaná do Kleanta, ne kvůli penězům
vedlejších postav Elisa: dcera Harpagona, miluje Valéra
Valér: sluha Harpagona
Čipera: sluha Kleanta, ukradl pokladničku, aby mohl mít Kleant svatbu
Anselm: Má si vzít Elisu, na konci se ukáže, že je otec Mariany a Valéra

Ukázka dopadu lakomství a toho, že je lakota špatná vlastnost. Také je vidět,

Hlavní myšlenka
jak peníze a lakomost ovlivňují vztahy mezi lidmi navzájem. Je vidět
díla
odsuzování morálky vypěstované na základě tyranství.

Příběh je o Harpagonovi, což je šedesátiletý vdovec. Jeho největší zálibou je

hrabivost a lakomství, čímž ničí svoji rodinu a vykořisťuje i služebnictvo,
například všechny podezírá z krádeží, kdy se dá. Jeho dvě děti jsou zamilované;
Kleant do Mariany a Eliška do Valéra. Oba se to ovšem bojí otci říct, a tak to
tají. Situace se ještě víc zkomplikuje, když do toho vstoupí nic netušící
dohazovačka Frosina, která řekne Harpagonovi o Marianě. Ten okamžitě začne
přemýšlet nad svatbou, ačkoliv by Marianě mohl dělat otce, ne-li dědečka. Když
Základní dějová se to Frosina dozví, lituje a chce mladým párům pomoci, tím víc, když jí
linie Harpagon za její služby odmítne zaplatit. Do děje zasahuje Čipera, který schová
Harpagonovu kazetu s jeho velkým jměním. Harpagon to okamžitě zjistí a volá
policii, hlavně podezírá Valéra, jelikož ho křivě udal Jakub kvůli předchozí při,
kterou s Valérem měl. Při vyšetřování se zjišťuje další fakt, a to ten, že Valér a
Mariana jsou Anselmovy děti, o kterých se všichni domnívali, že zahynuly.
Nakonec Čipera přináší kazetu a Kleant Harpagonovi nabízí, že mu ji vrátí pod
podmínkou, že se zřekne Mariany. Protože jsou peníze pro Harpagona jedinou
vášní, přijímá.

Období Druhá polovina 17.století, děj se odehrává během jednoho dne v Paříži.

Doplňující Kompoziční výstavba: 5 dějství, scénické poznámky, chronologická

kompozice, dodržování trojí jednoty (čas, místo, děj)
informace
Literární druh a žánr: Drama, komedie, forma je divadelní hra
Vyprávěcí způsob: ER Forma (forma vypravování ve 3. osobě)
Typy promluv: Dialogy a monology
Jazykové prostředky a jejich funkce: Psáno spisovnou a hovorovou češtinou,
s občasnými vulgarismy. Citová zabarvení, jasné a stručné věty, koncovka
„TY“
Tropy a figury: Metonymie a přirovnání
Kontext autorovy tvorby: Psal především divadelní frašky, komedie,
veselohry, satiry a parodie na téma šlechtického života (např. Misantrop,
Zdravý nemocný)
Literární/obecně kulturní kontext: Vrcholné období autorovy tvorby,
literární směr: Klasicismus; Moliér je považován za zakladatele francouzské
komedie