HYMNA ČR:

21.12.1834 – Stavovské divadlo, premiéra divadelní hry se zpěvy FIDLOVAČKA ANEB ŽÁDNÝ HNĚV A
ŽÁDNÁ RVAČKA.

Autor J.K.Tyl ji označil jako Čtvero obrazů dle života pražského, tehdy byly v oblibě hry se zpěvy, proto
Fr. Škroup (tehdejší dirigent Stavovského divadla) k ní přikomponoval hudbu (+ písně).

Obsah veselohry:
Jarní pouť pražských ševců. Fidlovačka – v hantýrce - znamenala hladítko, kterým ševci vyhlazovali
kůži. Rozmarnou náladu na pouti přeruší příchod slepého houslisty Mareše, jehož zpěv písně Kde
domov můj? každého zaujala (nejen publikum, ale i kritiku).

Karel Strakatý, který ji na premiéře zpíval se tak zalíbila, že ji zařadil do svého repertoáru na
písňových koncertech.
K rozšíření písně přispěl i Škroup, když ji vydal tiskem ve svém Věnci ze zpěvů vlasteneckých.
Postupem se píseň stala hrdým výrazem češství. Zpívala se na barikádách 1848. Již v 60.letech
19.století se mluvilo o tom, že se stave naší národní hymnou. Rakouská vláda rozpoznala její ideovou
sílu, vycítila, že z ní pramení nebezpečí možné protihabsburské vzpoury, a proto ji zakázala.
Závažnou roli sehrála i za první světové války.

V roce 1918 – se vznikem Československé republiky – se stala naší hymnou. (Slovenská část- Nad
Tatrů sa blýská, autor Ján Matúška)

Původně měla píseň 2 sloky. Viz. Zpěvník – Já písnička 2 (žlutý přebal)

Jako naše hymna se interpretuje pouze první sloka