Petr Iljič Čajkovskij

VYTVOŘILA: TÝNA FILÍPKOVÁ

PRO 9. ROČNÍK
 O něm
 Jeden z nejvýznamnějších ruských hudebních
skladatelů, hudební kritik a dirigent, profesor na
konzervatoři v Moskvě
 Narodil se 7. května 1840 ve Votkinsku
 Zemřel 6. listopadu 1893 v Petrohradu
 Spojoval prvky ruské lidové hudby s
evropskou vážnou hudbou
 Několikrát také navštívil Prahu, kde
roku 1888 dirigoval premiéru své opery Evžen
Oněgin
 Dětství
Narodil se jako syn inženýra (později vykonával funkci
vrchního správce) Ilji Petroviče Čajkovského. Jeho matkou
byla Alexandra Alexejevna z Francie s kterou měl velmi vřelý
vztah. Protože se rodina stěhovala z místa na místo, stal se z
Petra velmi citlivý a nervní chlapec, hluboce trpěl odloučením.
Jediná z jeho radostí byla hudba. Ve čtrnácti, když mu
milovaná matka zemřela, se celý Petrův svět zřítil. Nikdy poté
nebyl schopen o této katastrofě mluvit, ač o svých ostatních
vnitřních prožitcích byl otevřený. Vyrůstal v početné rodině
(měl 5 bratrů a sestru) a v blahobytu.
 Život
Studium v Petrohradě mu dost dalo, v pozitivním i negativním slova smyslu.
Sexuálně se přeorientoval a s tím se nikdy pořádně nevypořádal, pročež po
zbytek života často trpěl depresemi. Na druhou stranu, díky této škole
navštívil mnoho divadelních, nejčastěji pak operních představení, ovšem jen
pár hodin klavíru, které mu byly dopřány, ho hudebně příliš vzdělat nemohlo.
Až roku 1855 Petrovi jeho otec zařídil, aby mohl docházet k učiteli Rudolphu
Kündingerovi. Mezitím poctivě studoval a v devatenácti začal pracovat na
ministerstvu spravedlnosti coby jeden z mladších úředníků. Avšak když měl
na své současné škole promovat, rozhodl se, že půjde na petrohradskou
konzervatoř. V těchto chvílích začal skládat svá první díla.
 Roku 1865 opouští petrohradskou konzervatoř a stěhuje se do Moskvy, kde dává pravidelné
přednášky. Až roku 1877 opouští dráhu pedagoga a naváže písemný kontakt s vdovou Naděždou
von Meckovou, která však nestojí o osobní setkání. Tajemná ctitelka, okouzlena jeho tvorbou, ho
totiž finančně podporuje a dá mu tak prostor jenom pro komponování. Mimochodem třebaže byl
Čajkovskij homosexuál, známosti se ženami ho neminuly. Bere si svou někdejší žákyni A.I.
Miljukovou, která je o celých deset let mladší, ovšem ošklivě se popálí. Patrně ho brzdí jeho
opačná orientace a manželé si vůbec nerozumí, nespojuje je ani psychické ani fyzické pouto.

Tato životní epizoda vnímavého skladatele hluboce poznamená. Zmocňuje se ho hluboká

deprese, později nervové onemocnění. Klid hledá Čajkovskij v zahraničí. Na sklonku života pak
dvakrát navštíví i Prahu, kde se spřátelí s Antonínem Dvořákem. Umírá ve věku 54 let 6.
listopadu 1894 nejspíše na choleru, stejně jako jeho milovaná matka. Experti se však dohadují,
zda nešlo o sebevraždu, na níž tak trochu odkazuje jeho poslední dílo.
 Charakterstika díla
Velký vliv na jeho tvorbu měla ruská příroda, jíž si v dětství užil ažaž.
Inspirací mu byla rovněž francouzská a z části i italská klasická hudba
(jmenovitě hlavně Bizet, Massenet a Verdi).Především to však byl velký
vlastenec. Čajkovskij za svůj život zasáhl do mnoha oborů. Ať už to byly
písňové romance, duchovní či komorní skladby nebo velkolepá orchestrální,
symfonická, baletní či operní díla, vše mu bylo blízké. V každém z těchto
žánrů vytvořil mnoho osobité hudby obdivované široko daleko ve světě. Jeho
hudba je taková elegantní, jen zřídkakdy divoká, spíše táhlá a v neposlední
řadě velmi procítěná. Každopádně Čajkovskij dokázal vytvořit jak veselou
hudební kulisu (viz. Louskáček), tak smutnější podklad (viz. Labutí jezero).
 Dílo
 Šest symfonií, z nichž nejznámější je ta poslední v h-moll („Patetická“).
 Několik předeher (mimo jiné k slavným činohrám Hamlet či Romeo a Julie;
slavná je taky skladba „Bouře“)

 Několik oper (jeho vůbec nejznámější dílo „Evžen Oněgin“ on sám nepovažuje za
operu, leč ji do tohoto žánru řadíme, ale za „lyrické scény“; dále například
„Piková dáma“)
 Řadu baletů (snad každý viděl alespoň část „Labutího jezera“, oblíbená jsou
rovněž jeho pohádková díla „Louskáček“ a „Šípková Růženka“) 

 Nádherný houslový koncert D-dur, mnoho suit a komorních či vokálních skladeb

 Tři klavírní koncerty
 Zdroje

http://www.narodni-divadlo.cz/
https://cs.wikipedia.org
http://www.velikani.cz/
http://zivotopis.osobnosti.cz/
Google obrázky

KONEC!