8

DVODE1-1

Kdyz se vrtszslev Nezval 10' roce 1926 zamvslel nad tvnrcim procesem Lease Janacka, vei'i! s Charlesem Baudelair8m, ie "narody maii velke Itti: ian soM na vzdory a ze velk[j Nooek je tedy oitezem niui celym sDym naroaem".

Janacek vsak od mlad! viteztl i nad sebou sarnym: kdyz prehlusoval smutek sveho nsameleho detstvl, kdyi horeens studoval a kd yi hledal svou tVlll'C[ cestu, od n1z byl stale zrazovan.

Stud oval ree 5V8ho lidu a dozral v umsleckou osobnost. jsno skladby byly pt ed verajnostt utajenv, proto v nern vrdela spiSe sberatele pisnl, rclklonstu, pedagoga a navic jeste podtvinskeho a umtnenehc tcorettka, ktery i ve svem nejblizsim okoH zil leckdy [ako ntzmec.

Do ~esks hudby prontkl az jake dvaasertesanlety - a i pak jeste cekal na uznanl, ie [eno or.gtnalita nent nanouna.

Vyrostl v oeleh pristlcll generacL

V [eho hudbe znt Zlvot se vsemi jehO krasamt a podivnostmi, zlem a dobrern, soucltem, hojem i smfi'enim.

[eho hudba .znl laskou k ClovilkLL

JANACKOV ROD DETSTVI A MLADI STUDIJNl LETA

Kolebkou janaclwva rudu je Lassko, ma.ebna krajina, rozprosrtrapci se po obou brezlch l'eky Ostravlce. Na zapade soused! s Kravatskem, v jehoz stredu lezl Novy jtctn, na severozapaclll hraniel s rekou Odrou, na severu se dotyka pramysloveho Ostravska, na vychode T!1sinska a no. jihu valasskvch Baskyd,

Uprostred tohoto kra]e leZ! mesto Fryclek,kde se 13. lacina 1748 narodila Dorota Zuzana Brojacovit, prnbabe, naseho skladatele, Vyrustala v pornerne zamozne recline - jeji dedecek zct.Mil senkovul durn - a iila snad i bezstarostne. Kdyt jl bylo dvacet let, provdala se za frydsckeho soukenika lana Ianacka. Manzalstv! jl vsak pfineslo spise bol est a traper.l, v utlem veku zemfely abe jejl deti a po sestt letech, v roca 1774, take manzcl. Nakonsc j1 z rstal [en syn jii'l, ktary - ackolt se naroclil at n~kolik let po smr ti cloveka, jehoi jmeno nssl (17. dubna 1778) - byl v matrice zapsan [ako posthumus [pohrobek ]. lebo otce nezname, ale byl to pravdepodobne on, kdo mu predal obrovsky dar hudebnosti, ktera vrcholtla jeste v dalsich generacich. Ve Frydku zila Dorota [anackova 58 svyrn synem [en nekoltk let; v roee 1784 se ptestehovala do Velkeho Petfvaldu, kde pfijala mtsto hnspodyns u kaplana Antonina Martina Hermann.

V Peti"vsldu prozil Jirik [anacek nejen sva mlad a leta, ale ztskal zde take sve daIs! vzd(!Iant, i kdyl': skoly nablfzku nehyl», [eho vycho-

9

___. Dorotc Brojacov6

In. 13.1. 1748

.... 'm __ n. z. 19.1. le08

Dotro-ta-------R-O .... 1-6-li-e--... .--.-------~

n. 16. 12.1768 n. 20. 8.1772 JiFi Janacek CI() 8.7. 1800 Anna ScheitterovQ

z. 26. 4. 1773 z. 25.11776 n. 17. 4. 1778 n. 1. 11. 1788169

z. 15.10.1848 z. 19.12.1

J on Janacek olD 26.1. 1768 n. 20.2.1742 z. 6.6.1774

Ja~el Anna Johanna Jan

n. 18.3. 1801 n 19. 5.1805 n.31. 3.1806 n.2'i' 12.1810 z: 27. 2.1887 z 266.1807 z. 2.11. 1890 z. 2.11B69

Eleohora

n 22. 7. 1840 z.12.2.1919

Ka~e\ n.611844 z 10.111919

Frahtisek

n. 6.10.1849 z. 13.12.1849

Jifl n.I7.12.1852 z.17.12.1852

Rozolie

n. is. 12.1850 z. ?

Jcseto

n. 19.3.1842 z. 14.3.1931

Bedtich

n. 7.3.1846 z.8.1.1918

Viktorie

n. 22. 12.1838 z. 18. 2. 1894

1(}

vatel Harman se 0 ns] staral a nauctl ho mnoha uzttecnyrn vecern, ktere mu pornohly v pozdi!!jsim z~voti!! - zahradmctvt, sadal'stvf a knlharstvi; jehu nejvetSi zasluhou vsak bylo, ~e Jmkovt urei! lIcLtelskou drahu, Bystry a hudsbne nadano mladtk proto odese) na zkusenou az do Polske Ostravy, kde pra ktikoval u rektora KarIa Nilmce, coz byl ve sve dobe nejon vshlasny ucttel, ale i dobry hudebnlk. K praktikantskvrn povlnnostern zacfnajtctho uCitele rehd y patfilo, abv zametal skolni svetntci, stipal d i'Ivl, staral se 0 deU pana rektora, zastaval kostelnickou sluzbu, hrat na varhe ny, ale take "v cas vyuco.

~ oan! [) slcolnl. suetnici pritomen byl".

Malam se vsak stale, ze vsechno Jil'ikovo ucitelske snazent bylo marne. Hrozila mu totii vo[enska sluzba, ktera tehdy trvala 8-14 let a vojaku ve srnutnych dobach napnleonskycn va. lek bylo stale treba. Prvntmu odvodu se ubrann sam, kdyz po zpusobu zbojnikii mrst;l stolem po drabech, rozbttym okriem utekl ze skoly, pi'eplaval Ostravtct a nejaky cas S8 skryval u matky ve Velkerri Pettvalde. Pi'ed druhym odvodem ho zachrantla jeho matka, ktera uprostla skolntho konnsal'e, aby Jii'(ka zprostil vojenske povinnostt: pak teprve mohl vykonat ucltelske zkousky. Sve prvni a [edine misto nase] v roes 1799 ve skole v Albrechttekach,

Byl dobrym ucttelem: kdyz dosahl toho, ~e do skolv zacaly cbodit vsechny mlstni deti, prime I jejtch otce ke stavbe skoly nove [starji zchatraJa budova se pl'ed tim jeho tajnym pi'~cini!nlm zl:itila). Tak se stalo, 2:e v obci, kde jeste nedavno [akysi pastucba lIeil v ztme clst pouze divky, nebot chlapct podle vseobecneho mlnenI vzdalanf nepoti'ebovali, se najednou vSichni radi ucili - treba i v nedelt, kdyZ ve vsednt den do skoly nemohli. Dovedl poradit i dospelyrn, venoval se dale zahradnictvl' a sadai'5tvl a zalo~il v abel ovoenou skolku. Dlky pruprave u rektora

12

----r------I.--v-jn-c,e-n-c------i~. ofie

n.12.1. 1821 n. 4. 6. 1827

z. 8. t 1901 Z '16.3.1854

Jifi ~Amalie GrulichOva

n. 4.10.1815 n. 13. 4.1819

z. 8. 3. 1866 z. 16. 11. 1884

Marie n.3.9.1863 z. 9.9.1863

Josef n.22.8.1858

z. 4. 2.19~1

LEO ~13.71881 ZdenkaSchulzova

n. 3 .. 78i~~~8 I ~. 30. 7.1865 Z.12~ 17. 2.1938

Olga Vladimir

n, 15. 8.1882 n. 16. 5.18BB

z. 26.2.1903 z: 9.11. 1890

Rodokmeu Le osa Jallacka

11

N~mee hr al dobre na varhany a naucil S8 [e dok~ i stavet, Se svym albrechticskym prttelern Jane~ Huvarern postavil varhany nejen v AI· brecbt~ckach, ale i v nskterych bltzkych vesntctch. Vedle svych skorntcn fikolu mel jeW! napl'Ijemnou povinnost starat S8 0 vychovu rozmazlenycn 5ynu hrabete Vettera z Lilie, jemllz pati'i1 zamek v bllzka Nove Horce [tehdy se 1'[. kalo v Nelhublt ]. Pro kratochvilnou podivanou techto mladlku se musel vykoupat v chladnych vod ach Gdry a nasted ky jejlch zertu nesl pak cell' ztvot,

V Albrechttckach se srastne ozerul 5 Annou scheuterovou, s nji: vychoval dvi'l dcery a ctyi'i syny. Vsichni synove studovali, Josef a Jan S8 venovali knszskemu povoldnt, Jil'! a Vincenc byli ucitele. Josef dosahl ze vsech bratn ne]vyssjho vzdalant, hovortl pett [azyky, byl vsak ponekud podtvtnsky a zatrpkle - snarl pro SVllj zlvotni (ldlll. Vyhybal se sve rodrne, otcovsky dtrm v Albrechtick1ich navsttvtl az po otcove smrti. Nernohl otcl odpusttt, ze jej primel k tomu, aby se stal knezem. Jan, ktery rAd muztciroval, byl pozdeji Leos; Janackovi nejblizsL A Vincene, nejmladst z bratt(, ptevzal po otei skolu v Albrechtrckach. Na sklonku sveho zivota napsal Zivotopis Jil'ika [anacka, v nemz ctenate pomarne spolehltve provadi ztvotnjmt osuny sveho otco i celaho rodu. Jit! jam'icek z!l v Albrechtickacb az do konce zivota, dockal se uznant za sve uspschy ve skola i v ovocnarstvi. Zemi'el 15. i'!jna 1848.

Polcracovatelem muzrkantske linie rodu se stat [eho syn Iifl, narozeny v Albrechtickach 4. i'fj· na 1815. Hudebnl zaklady ztskal jeste dorna, ale kdyz bylo roznoduuto 0 [aho budouctm ucrtelskem povolani, zdokonaloval se ve hre na varharry u Ioseta Richtera ve Velkem Pctrvalde. Teprve pak studoval na hlavni skcle v pi'iboi'e, kde sl take odbyl ti'!mtlsieni preparandu, coz

byl prtpravny kurs pro ucrtele. Byl samozrejma jeste velmi mlady, kdyz na podzim roku 1831 nastoupll sve prvnt mtsto vypomocnsho ucitele v Neplachovidch u Opavy, ale prlsel do prostredi, ktere dobre znal z domova. Take ucltel Alois Urbanek, u nehoz sestnactllety Ji!'! praktikoval, byl dobry hudebnik a zajtmal se 0 ovocnajstvt. Vtncenc Janacek vsak ve zmrnsnem Zivotopise zachvtll jednu zajtmavou epizodu z pnsobenl sveho bratra Iil'iho v neplachovicke skole: "Tam se Ie nemu prttutil malg sirotek: Panel Ki'lzkousleg, ir2hoJ; matka ho prosila, by ehiapce u hudbe a zpevu vyucoval, col! on takl1 i (!tnil a potom /10 za juruiatistu k: soatemu Ductiu v Opaue oprtunl a fait: u ttetu» zatetaa k: jeho potomnetttu postaoeni jako'tto skladateie hudby zalozil, coil: se mu potom na [eho synu Leosoot v Brne odmenil:" Pavel, tehdy jeste Karel Krizkovsky, jeden ze zakladateln a tvfircli nasi sborove tvorby, chodil do neplachovicke skoly od roku 1826. V prvnich latech ho uCU Alois Urbanek, s JiNm janackem se setkal [en v jednom skolnim roce. Vzhledern k malemu vekovemu rozdilu - Ki'fzkovsky byl 0 pouhyeh pH let rnladst nez JanAcek - [e zi'ejme, ~e mladv ucttel byl spise jeno starstrn kamaradem, ktery chapal ve!ke trapenf sveho zaka. Ki'izkovsky nebyl strotsk, byl nemenzelskym ditlHem vesnlcka di!ve1!ky; pro svfil piivod za~1l mnoho ustrku a lidskou zlobu pozna! dabi'e u:l: v diHskem veku, Ve skole se vsak uctl vyborne a Jfi'( Janacek si okarn!iH'i vstmt obrovskeho hudebnfho nadant sveho :l:fika a postaral so 0 [eho daIS! hudebnl vzdlHanf. Z Neplachovtc odesel Jm Janacek do llkoly v Katei'inkfich. BIizkost vststbo mesta [Katei'inky jsou dnes cast; Opavy) umoznita i [emu vHsi styk s hudbou.

Kdyz se uvolnilo rmsto druheho kantora na mastsks skole v Pffbote, mohl se 0 nl! uchazet, nebot hlavnf podrnfnku ptljeti - hudebni schnp-

sice znal z diHstvi, ale na Hukvaldech bylo jest!! hilt. Hlad, nemoci a take ziveln! pahromy, kten'i nicily urodu, pi'ivfidely obyvatele do nejnuznsjstch pomeru, [ak bidne pak rnezt nimi zi! neitel, do znacne miry odkazany i na [ejich peneznf nebo natur alni podporu! Chtel odejlt jinam, ale vsechny jeho zadosti 0 prelozeni byly marne. Zou· fale podminky v obei i ve slwle musely byt znfimy v nejsirsim okoH, nebot i 0 ucitelske pomocniky zde byla nouze.

Takze jen "muzika a veely by/y iedlnou I'a· dostz rektora ukvolsk£!!l0", A zrejme take dHi - nebo! se Ianaekovym rodily stAle, se zoufalou pravidelnosti dvou let. Rodily se i umiraly. V roce 1849 pi"isli na svet dva chlapcj - d,vojcata, 1850 deera Rosalie, 1852 lli'(, 1854' Leo, 1856 Franttsele, 1858 Josef, 1861 Adolf a 1863 Marie; jen etyrl z t§chto diW se doZily dospeleho veku.

3. cervence 1854 se narodil ve sleole na Huk· valclech, "U U! I!zbe, co se diva leeln Tn oknem na kost,,1 a druhym na p!vovar" chlapec, kten§· mn dali jmeno Leo Eugen. Ieho Qtec 1m byl TObustn! cernovlasji mu~, matka Amalie drobl1li plavovlaska. Leo zdedil po otci huste cerm:) vlasy, po matce nevelkou postavu a po obou obro\lsky vztah k hudbe. Nebol' muzikalni byla i Leosova matka: rada zp1vala, podle svedectvi pametn(kii mela krasny hlas a dobl'e hnlla na kytaru a na varhany. Doma se nlUziclrovalo, avsak 0 Leosovo hudebni vzde!iini se staral jen otec. Pi'isne a tvrde. Jaka maly hoch hral uz Leos mnohe z Beethovenovych sonat, ale noty mu tendy "splyvaly u slzach jako IeruotJe body na hf'betl'! rllky", Teprve pozdeji pachopil, "ze se majf noty krvi POtit, kdyz ie skladatel pise, a ze krev poH, kdyz Ie nekdo spatne hraje",

Radostnych zazitku vsak bylo vice. K povin· nostem tehdejsich venkovskych ucitelil pati'ila ta ke starost 0 provozovani hudby v kostele. Jenze hukvaldskf kostelik byl maly a Janackilv

16

~ pohotovost - splrioval, Pfesto bylo treba take otcovych primluv, any mohl v unoru 1835 nastouptt ve svem novern pusobtsti, Po dvou letech cyl jmenovan prvnim kantorem, ale to postoupil pouze v muztkantsks Iunkct, jinak stale zustaval ucttelskym pomocntkem. V roce 1838 se ozsml S Amall! Grulichovou, dcerou prlborskeho krejcrho a vyzerul 200 zlarych, Ackott jaho tinancnl sttuace nebyla neutesena a rnoznosn nudebniho vyzit! bylo v PrIboi'e dost, stale cekal, kdy se v bllzkern okclt uprazunt skola, Nechtel a ani nemohl byt vi!cn1l ucttelskvm pomoen.kern, zvlastl! kdyz v roce 1846 uz byl otcem petl detl: jestll v race 1838 se narodila Viktorte, 1840 Eleonora, 1842 Josefina, 1844 Karel a 1846 Bedi'ich.

v race 1848 S8 kcnecne dockal mista samostatneho ucltele v bllzkych Hukvaldech, v male osada pod zrfcentnou stejnojmsnnsno hradu, Z pohodlneho prfbnrskeho domu pi'ise! se svou pocetnou rodinou do zchatrale hukvaldske skolv, v niz byl take byt ucttele. Skola byia v race 1816 ptestavsna z byvale pansks ledovny; svernu pdvodnlmu urcent snad mohla dobl'e slouztt, ale pro skolu rozhndne vhodna nebyla. Ji!'! Janacek netustl, ze u! jeho pl'edChildce marne uslloval o zleps8ni sltuace, natustl, ZB ani on sam S8 svyml zadostmi 0 nejnutnejsl stavebn! upravy dlouno neuspe]e. Nernohl zborit skolu jako kdysi [eho otec v Albrechttckach, zde byl vssm pi'Ilis na oeich. Tak zi! v budove, do ktcre zatekalo, protoze strecha byla derava, kde dvete nedoIehaly, protoze byly ztrouchnlvele, a kde se bez pofadnych kamen ani ohi'lit nemohli. Az po desert letech, v roce 1858, se mu podai'ilo p!'esvMeit spravu hukvaldsksho panstvl, aby proved la v budove male stavsbni upravy a pri tom zrldila pro ucltelovu rodlnu zimni kuchynl, Tezko se mu zilo, kdyz vedel, ze jeho kolegova v blf zkem okoli maji vyssl prijem nez on. Bidu

15

otec moh! na kiir vtesnat jen nskolrk muztkan tii. Proto spolupracoval s janem Hlacfkern, ucitelern v blizkych Rychalticich, kde byl vetsi kostel s nadhernymi baroknlmi varhanami a s nastro]., ktere si hukvaldsn ruohli pro slavnostnt pfflezitOS!i ·pLlJCOvat [pokud S9 pravs aba lleitele na sebe nehnevah J. Za to Jij'j Janacek i se svjimi detmi na rychaltickem kuru vypumahaL Malemu Leosov! tam zvliiste Llcarovaly tympliny_ Na noent nap1nave putovani s "vypujcenymi" tympany z Rychaltic na Hukvaldy vzpomfnal jeste po mnoha letech ve fejetonll Bez bubnu, kde se priznal ke svemu skladatelskemu zaujeti pro tento nastroj. Ovsem to vsecllllo nebyly jedine inspirujicf hlldebni dojmy z detstvL Vzdyf pravs na Hukvaldech citlive a nejsilneji poznaval 11- dOVOll pisen a !idovou hllc\bu. Pro ni se sem pozdeji take ract vracel.

janaekovo detstvI skoncllo prudce a nahle v roce 1865, kdyz se otec rozhodl poslat jej do fundace starobrnensk~llo kl<l~tera. Kdyby Ii!"i Janacek chtsl, aby Leos byl jen uCltelern, nepos!lal by 110 tak daieko od donlDva. Ucitelem se mohl sUi! 1 v Pl'1bol'e. Ale prell si, aby 110ch ziskal dfikladne hudebni skoleni, coz bylo mufne jen ve fundaci. RoztlOdoval se mezi Kromei'[zi a Bmem, az nakonec zvitezil jeho davny vztah k Pavlu Kffzkovskemu, ktery brnenskou fundaci Neill. Rovnez clJt~1 ziskat jlstotu 0 budoucnosti 5veho syna, snad proto s Leosovjim odchodem z Hukvald lak spechal a nenecha! jej zde dokontit ani obecnau skolu. Na rodinu dolehall' stale t[zivejsi 5tarosti, otcova nemoc se zhor· sovala, v poslednich letech se casto stfivalo ze nemol1l ani liCit. Pomocn[ci z Hukvald brzy' od· chilzeli, proto mu nejaky cas pomal1al jeho syn Karel. Nezdrave bydleni prispivalo ke zhorsovanf jello zdravotniho stavu, pokrocilym revmatis-

mem bylo aslabeno take srdce; na ~WA

.. 0

,.<: ~

<> Brno _

17 s:. ~'.4 ~ .... .

"'_y 9>~

nasnaztch milia vsak podll I jeho prudk a, vy~ busnii povaha, kterou zd!!dil po otcl,

Kdyz lit! [anacek 8. bi'ezna 1866 zemrel, byl Leos uz: rok ve fundaci. Ackoli stars! detL jiz pi'edtim z dornova odesly a neistarsi viktorte bvla uz davno provdana, uvedla otcova smrt rodlnu do velmi tezke sltuace. Matka se snafila uztvit d~ti sama, 01ky svym hudebnlm sehopnostem zastavala po eely rok varnantckou sluzbu, cimz zIskala alespon nepatrny pffspevek k male panzt, ktera ji byla vym~l'ena. Ale po pl'lchodu novello ucitele se musela z Hukvald odstehovat. Kdyz se sem po letech znovu vratila ke sve deer! [osefce. byla uz na smrt nemocna, Do Hukvald se vsak rMy vracely i jejl deli. [ak Viktorie, 0 niz se vvpravslo, ze hledala s manzelern leps[ extstenci v Amer.ca, tak Franttsek, kterv st zde po navratu z Petrohradu kouptJ domek, i Josef, ktery chUB na Hukvaldech pookfat po strastiplnem zivote v Rusku.

Ale nejradeji se na Hukvaldy vractval Leos.

Lasku k rodnemu kraji vyslovil pozdejl ve svych skladbach,

Vdecnost otct, ze jei poslal na stud'a do Brna, pocitil Leos vle.stna az po le tech. I kdyz nekdy v detstvl touztl po odchodu z Hukvald. tMil se sptse na vylet do nejakych neznamych krajtn, Ve svych detskyeh predstavach st neuvedomoval, co vsechno odehodem z domova ztratt. Snad proto byl prvnt dojem po pfljezdu do Brna tak

zdrcujici:

S matkou ue strachu noculeme v ,akesi tmau/ komiirce - bylO to na Kapuc!nsk(jm nrimesti. Ta oei oteoiene. PFi prvnfm svltan! ven, len oen. Na namiisti kldstera Kralove matka mi odchdzi telkym krokem. fa u siztich, ana tel. sams. Cizf lidi!, nesrde~nl, cizi skola, mrde luzko, turds! chleb. Zadne laskani. Suet mu}, uYnraane mu;, se mi zakladal. Vse do miiha panato:"

18

Tomas Bra:ranek a osvlceny opat Cyril Napp. Pratelske styky s klasterern uz v minulosti udrzoval [osef Oobrovsky, pozdejl Frantisek pal~cky, Jan Evangelista Purkyne 1 Pavel Josef s~. fai'fk. pusobenim Frantrske Susila zde zdomaensla laska k lidove ptsni i kollarovske slovanstvi.

:Fundace byta vtastne [akousi vyb!!rovou hudebni skolou v dnesnlm slova smyslu, navlc instituci, kde clmdoba nrala vyjimeCnOu roll: byla totiz jednou z podminek pl'ijeti. Do fundace byli prijimani hudebn1\ nadani, ale chudobn! ehlapci, ktel'i 5e v Iludbe dale vzd!!lAvali. Dcinkovali neien prl klasternich slavnostech a produkcicli, ale take na koncertech a v tech opernich pi'edstavenich, pfi nichz byl zapo!tebi detsky sbor. Janacek po letech vzpommal na sve llci.nkovani v Meyerbeerove Proroku, na spoluzaka, ktery zpival jednoho z ?~nifi v ~ozartove Kouzelne fletne (zde se zrelme zmylll v oznaceni role, kdl'z v :livotopisnych poznamkach psal 0 roll Gracie). Sam doprovazel ua klavir v luzan€cokem koncertnim sale slecnu Eleonoru z Ehrenbergu - mimochodem prvni Marenku ve smetanove Prodane neveste.

Klaster poskyta"val fundatlstiim, kterym se v Brne podle j8jlch slavnostniho obleceni !ikal~

modro.cci" ubytovan[ a stravu. Knlhy, skolne ~ vseChny' daB! vyc!aje si museli hradit sami. Od skolneho byJi osvobozeni vybarni zacl, ale tim maly JanMek neby!. VZdyt ani na Hukvaldech nepali'il k nejlepslm zakllm,. i _ta~ byv~1

druhY nejlepsi"; otec by jej byl jIste rad vldel ~ezi prvnimi i'ako ostatni sve deti. Ale protoze byl spravedlivy. chvalil jej tam, kde toho z_~sluhoval - v hudbe, kde ho daval vzdy za pn· klad ostatnlm.

pocatecni nellspechy v brnenske skole zcela

urCite zpusoboval jeho smutek a vzdorovit1l. _nechui pfizpusobit se okoli. Svou velkou Opu5tfj,nost si uVBdomoval zvlaste po otcove smrtl.

20

Z Hukvald byl zvykly na tvrdy zivot, ale mel tam sve cttcve zazemi, sourozence, matku. Zde se potykal s novymi spoluzaky v nemecke skole, protoza v Brne tehdy ceskli nebyla. Patfilo ztejm~ k paradoxum brnensksno ~ivota, ze cesU chlapci tloukli sveho spoluzaka [en proto, ze se citn Cechem vice, nez om, Ze byl - [ak oni I'[kali - "pl§mak". Ostatne [eden z nicn Iana1:kovt po letech toto vse pttpomnel, ovssm u~ s riizovou nostalgtt padesattteteho cdstupu, ktera davnou mlnulost vidf [inak. To byl take fanackfiv sv!!t, do ktereho se uzavtral s placem i vasnivfm vzdorem svsho Cesstv!. Potykal se s pracovmm a skolnfrn rozvrhem a ubi se - treba dosud neuvsdomele - pracovnt kaznl, ktere v budoucnu pod1'ldil cely svilj zivot. Jiz tehdy se nauctl - dfky prtsnym pozadavkum a tvrdemu rozvrhu povtnnostl ve fundaci - hospodai'it s l:asem.

Ve starobrnenskem klastel'e tehdy piisobila i'ada vynlkajlcich osobnostf: vedle Pavia Kl'[~kovskeho, ktery i'fdil tundact, take zakladatel genetiky Rehor Mendel, Illozot, nasntk a novrnar Franttsek Matous Klacel, liter arni vedec

o I'" r r; r., , fii r -,.1. L ...... oJ. ~.J ),...,u, • .-t'r-r!<Jl;fj..r::r ,It.,--..A!.'h(- "'~'t.'1 ""

.. -:-!.f4___~~' I

.;;-~ ~. - (<{Cll'

~- ..

T,~;; J,,~{ I.,~ .

Jan~ckflv zaznam zvonn starobrnenskeho kHI~tera

19

kdy se nemohl rozjet za matkou. Byl take jedi. ny z "modrackii", kdo ziistal v klastel'll[ Iundact za kratke, krute valky v roce 1866, kdyz Prusaci projlZdeli Brnem. A byl zteJme [edmy, kdo za cele dlouhs ctyti roky nevtdel domov.

"Me nejureleis! prdni nun: jest, abuste .me zase jedenkrat za ttyf'i roky pustil domu/ prosil Janacek v roce 1869 stryca [ana, ktery dohllzel na jeho vyehovu.

Stryc Jan Janacek byl dobry, laskavy clovek.

PodJporoval bratrovy osii'e18 d/Hi, nejvtcs vsak ptiInul k Leosovi. Rozumel si s nlm, i kdyz mu chla pee obcas pusobil starosti SV'OU vzdoroviTOsti nebo nevalnym prospechem. Po bratrove smrti sam platil skolne a staral se 0 sveho 5\18- fence, jak mu jeho situace dovolovala a jak sam um~J. Schovaval s1 dopisy, ktere mu Leos z fundace psaval - prosebne i vlastenecky nadsene. PrvniLeosovy dopisy byly n~mecke, jak je torou ve ~kole ucili, ale pozdeji rAd strycko·vl zdurazl'loval sve slovanske cit1!nI, k n1!muz byl ve fundaci veden. Poslal mu dokonce svou prvn[ fa patrne 1 posledni) hAsen, mladicky exaJtovanou a vlasleneckou. Bolestne jSou vsak jeho prosebne dOp!sy. Stryckova podpora nebyla tak velka, aby rychle rostouci chlapee mohl chodit slusne ablecen a aby mu nebyla zima. Leos naracny nebyl, ale musel se cHit menecenny, kdyz byl na sve ubohe obleceni upozornovan. V roce 1867 nezaplatil skolne, protoze 5i za penize, ktere mu stryc po SIal, koupil boty. ~kolne pak za nej zaplatil Pavel Ki'[zkovsky s FrantiSkem Mathonem, ktery byl feditelem starobrnenske realky.

Tato skola byla dal~[, kterou JanAcek v Erne navstevoval. Zpocatku nebylo jellO studium valne, dokonce mu hrozilo propadnllti, ale po case pocbopil, jak se mil ucit. Posledni skolni rok na realce vystudoval lispesne, ac muse] spolehat jen na svou pamer, protoze S8 ucil bez ucebnic.

21

Take po dobu svych studli na realce zil ve fundacl. I kdyi. se u otce mnoho naucil, zde se mu otevrel zcela jiny svilt. Poznaval nejen chramovou, ale i svetskou nudbu, a poznaval ji tak, jak to ani na Hukvaldsch, ani v Rychalticich nebylo mozne. Diky Ki'izkovskeho sbormtstrovskernu ument pronikal do techniky sboroveho zpevu a pi'itom se uctl, jak pro sbor kamponovat. Ve sboru deseti fundatistti zpival alt. "Ntis byla tiromadka jistych pl?vcil," vzporninal po letech. "HZasy dennim zp!vtlnim tahodne a iiste jako flauty; nils I'ldlt, to byla tlplna zbytecnost. My melt Dei dopredu, ale jist{? ust dozadu; my slyseli kazdy titase): svitoFivych housti za sebou:" Ki'lzkovsky ho povazoval za sveno nejlcpsttio altistu a ocenoval jeno vsestranns hudebni nadarn. Proto mill Janacek do fundace dvere stale otevl'ene, i kdyz po mutaci nernohl zptvat s ostatnimL Na chvile v klasternt fundaci vzpomnel pozd!!ji svyrn rocnoaem modrackil a dechovym sextetem niaa;

Po absolvovanl W rocn!kfi realky vstoupil v roce 1869 na ucite~sky ustav, aby splnil otcovo p1'anL [eho extstencnt pomary uz nebyly tak teike, dcstaval 100. zlatych rocntho strpendta, Nebyla to velka Nistka, ale jeho matka musela po smrti manzala vvstacit s dvanactt krejcary vdovskeho duchodu denne: proti tomu bylo Leosovo stipendium uplna jmem, utitelsky ustav byl nemecky, ceskym se stal a:! v roce 1871. Ze vsech profesorfi, ktef! na astave u~ili, zapi'isobil na janacka nejsilnell dr. Josef Parthe. [eho nemecky pl'ednasena psychologte probudila v Janackovi zajem, ktsry jej provazel po cely dalst 'livot a privedl [e] ke studiu Wundtova dna.

Vedle studia na ustava venoval vsecnen 8vuj volny cas hudbe, Ospesne vypomahal na kuru starobrnensksho kostela, takze v roce 1872, kdyf Pavel Kf'Ii':kovsky odchazel do OIomouce, ustanov.il osmnactlleteho [anacka svym zastupcsm. Ja-

nilcek tehdy pnive koncil studlum na ucttelskern ustavu. uen bezplatns jako vypomocny ul::i. tel na cvicne skole ustavu, a proto mu byla KNzkovskeho pomoc ttm vitanejsI. Nemusel odejH na venkov, mohl zustat v Brne. Behem sveho pusobent na cvicne sko!e se pi'lpravoval ke zkousce zpfisobilosti. Uei! se svedomtte. Uvedomil 51 pi'itom tctlz, ze se viltsinu let vzdlHi'lVal [en nemecky, proto povazovat za svou pnvlnnost venovat se take cestine. Pi'lhlasil se na Moravskou zamskou akademii, kde u dr. Matzenauera studoval cesky [azyk a ltteraturu a studia abo solvovat s nejlepslrn prcspscnem, V roce 1874 vykonal na ucitelskem ustavu zkousku zpusobilosti pro skoly narodnr a obcanske a s Ki:'ii· kovskeho doporucenlm odasel na skuherskeno varhantckou skolu do Prahy.

Pnzoruhodnym rysem osobnosti mladsho lanacka byla dfikladnost, s [akou i'esil sva ztvotnt plany. Pamoc PavIa KfizkovskiH10 a jmenovani ucitelem na cvicne skole zpnsobtly, ze ztistal zacnovan nejen Brnu, ale pfedevsim hudbe. Vazi! st moznostt, ktera mu byla tlana,. ale soucasns si byl vadom I svych povlnnostL Proto doplnil svou zkousku dospelostt studtem ceskeho jazyka a literatury, proto lliedal dalsi moznosti hudebniho vzdelant, Pavel Ki'iikovsky jisle nebyl jedlny, kdo v!!dlll 0 jebo nadant, Ianackovi vsak naltchottlo vsdomr vyjimecnostt, spfse 110 zavazovalo k tntenztvnajs; pracl.

Skuhersksho varnantckou skolu absolvoval s vybornym prospechem v [edinem race. V praMhu studta byl [ednou vyloucen, ne snad pro neschopnost, ale proto, ::!e s prills velkou chutt projevil svnj vlastni nazor. V brezncvem cisle casoplSu Cecllle uvet'ejntl rozsahlou kritiku na Skuhersksho provedenI gregorianske mse: svemu fedUel! opravnens vytkl vady pri prednesu cnoratu, Ita, ze l[clnkuj!ci sbor byl nesourody a v projevu nejtsty, coz se Skuherskeho datklo

a Ianacka z varhanicke skoly vylnncrl. Ne na dlouho. Smli'enf mezi obema zprostredkoval byvaly brnensky fundatista, operni pevec Jan Ludvik Lukes. [edinyrn ptsernnym dokladem teto udaj csti [e [anackuv povzdech v jeho sesHil uloh, kde st k datu g. 3. 1875poznamenal: "Den ten iest pamatnym pro mne, nebof pro praodu dele se ml nasill."

Nekolik mesfclt po teto udalosti ukoncil v druhem rocniku sva studia jako nejlepsi ze vsech,

V Praze zil Janacek ve velika nom:l, ale to bylo mezi tehdejsimi studenty dosti obvykle. Hiad mu nebranil v intenzlvnim studiu: vedle hudebni teorie se venoval dejinam hudby, vnikal do mys)enkoveho sv~ta Dllrdikovy Estetiky, studoval dUo Helmholtzovo a spolu se svym davnym spolllzakem Frantiskem Bnym se pokousel prelozit Z n!!mt;iny Zimmel'mannovu Vseobecnou estetiku. Ke sve pi'iprave poti'eboval ovsem take klavir, ale protoze neml'll penize na zapfijcenf nastroje, musel se spokojit s klaviaturou namalovanou t'ta stole.

"Ale iednoho dne, kde se vzal, tu se vzai, sUil klavll' u mem pO/c0iicku v ulici Stepanske. vykUidam pi'lhodu Ie neuverenl P. Ferdinandu Lehnerovi, prvnimu kaplanu v KarZlnl?, redaktoru Ceci/ie. Potutelny (ismev zahral na ieho dobracki3 Ivan V konet skolnlho roku zmizel kluvir z meho bytu, zase tak nentipadne," vzpomina sedmdesatilety Janacek ve sve autobiografii.

Nemer ani tolik penllz, aby moill pravidelne sledovat pral':sky hudebni zivot. Videl vsak Bed· ['ieha Smetanu pri koncertu na Zofine a sblizi! S8 s Antoninem Dvofakem, jehoz ad te doby bezvyhradne obdivoval.

Vsechny 'hudebne teoretick~ predmety stu do· val Janacek s horlivosti, sveho utiteJe 'pflmo zai1rnoval vypracovanymi dlohami. Skladby z obdobi prazskych studil psal jeste velmi

24

uhlednyrn pismern, ktere neuavalo tustt :;,idouctho boui'liviika. Invencns stejns uhledm bvlv i jeho prvnt skladatetske po kusv, [ako napl'iklad Zvuky ku pamatce FOrchtgotta·Tovacovskeho, Znelka pro 4 housle i Choralnl [antazie pro varhuru], kterou na verejnem koncertu sva studia na varhancks skole uzavl'el,

K dalsimu studiu se do Prahy vratil v Jetnich mesicich roku 1877, kdy se zde ueil hudebni formy. Pro tote jan1jckovo jmt§no neni Llvedeno v seznamu tel1dejsich zilkO varhanickt§ skoly, stud oval zl'ejme Ll Skuhecskeho soukrome. Nebydle] uz ve Stepanske ulici, ale ubytoval se u rezbafe Vorlicka na Karlove namest! a seznamil 5e zde s jeho hudebne nadanymi dcerami Bozenou, Ludmilou a Herminou, s nimiz 5e setkal za nekolik let v Lipsku,

Po navratu do Brmi casto verejne vystupoval jako klavirista na komornkil koncertech se cleny muzikantske rodiny Nerudovycll, Pati'ila k nim take jeJlo ucitelka klaviru Amlllie Wicken· hausel'ova·Nerudova, ktera zrejme ZPllsobila, .te Janacek obcas uvazoval 0 draze klavirnlbo virtuosa.

Tei1dy uz vediH, ze nebude liternim ucitelem, Proto vsecl1no sve snazen! podrobil jedinemu dIi: ziskat co nejdi'ive aprobaci pro vyucoviini hlldbv na ucltelskem (lstav!!. jakmile v roce 1878 splnii tuto existencnf podmlnku (zkousku z housH odkliidal ze strachu tri roky), odvazil se k zasadnimu rozilodnuti, ktel'e celemu jeho zivotu leprve clalo smys): chtel se venovat skladb1:i, chtel studovat na lmnzervatori v Lipsku a byl pro to ochoten Heba i znoVu hladovet.

Pro studium na varhanicke skole sice ziskal roen! neplacenou dovo]enou, ale aby mel v Praze z ceho Zit, 0 to se musel postarat jeho spoluzak z fundace Frantisek Neumann, PoslIal mu do Prahy polovinu sveho 11011ora1'e za kla,vimi hodiny zakii, ktere pi'evzal po ,anMkovL V po-

25

dobnou pomoc pratel Janacek zfejme doufal, kdyz zadal mmtsterstvo kultury a vvucovant 0 povoleni studta na Ilpsks konzervatol'i. Ieho koleg ave z uettelskeho tistavu si skutecne "razebral i" vsachny hodtny [eho pedagogickeho nvazku bez naroku na honorer. Dlky tomu zustal janackov! zachovan jeho mesil':nl pi'ijem 70 zlatych, z nehoz podporoval take svou matku. lanackova zadost 0 dals! dovolenou by vsak byla jiste prosla bez povsimnutt, kdyby ji nedolcztlc skuberskeno skv§Ie doporuceru a kdyby ji od pocatku nebyl pndporovat reditel ucitelskeho (islavu Emtllan Schulz, janackuv tehdejsi predstaveny - a pozdejsf tchan.

Schulzovl melt dceru Zdeiiku, kterou ueil hrat na klavir jamicktlv starsi knlega Vore!. Kdy:o'! nabyl dojmu, ze Zdefika udelala prnts: velke pokroky a ze by poti'abovala schopnejsiho utitele, dopoructl Schutxovyrn [anacka, Zdeiika se ho zprvu bala, ale pak poznala, fe neni zly a rada se na hodiny klaviru pttpravovala. Pi'itom s udtvern zjtsttla, ze se do ul jejl protesor zamiloval. Take Jana~kovi neuslo, ze Zdeiiku zaujal a jakmile nabyl [lstoty 0 jejlm citovem vzplanuti, pozadal Schulzovy 0 jeji ruku, Svolenf matky dosahl snadno, ale otec Schulz nebyl nadsen timto vyvojem vyueovant. Pl'aJ sl, aby byl Janacek ctrnactilete Zdence vzdalen na rozumnou dobu, v niz by mohl jejich vztah vvkrystaltzovat. Snad take proto s takovou chutl pomahal Ianackovi v uskutedriovani jeho studijnich planu,

V i'fjnn roku 1879 janiicek pfljel do Llpska s planern studovat hudbu, stat se klavtrnim virtuosem a slyset hodns hudby. Prisel do mesta, znameho svou konzervatort a dlouholetou hudebni tradicl. V Lipsku S8 stale udrfoval bachovsky kult na duchovntch koncsrtech u sv, Tomase, orchestralnt a komorni koncerty byly poi'ad.any v Gewandhausu; Janacek [e navstavoval vsechny, ! komorni koncerty spolku Euterpe.

26

sku ve hre na varhanv a odmltal navstevcvat hodiny sbnrcveho zpsvu; z generalni zkousky na Beethovenovu Missu solemnis, kde mel ve sboru zptval prvru bas, utekl, PO~atecni obdiv k elr. Oskaru Paulovi, u nehoz studoval hudebnf teortt, vvstrtdalo valke rozcarovant, kdyz objevil jeho teoreticke slablny, povrchnost a nepromyslenost v pracL Hudebni formy studoval u Leo Grilla, ktel'ell.o Zdence zprvu charakterizoval jako sucheba patrona a pedanta, alB posleze v jeho vyuCovaci rnetodll objevil dlls1ednost a system a zacal mu dilverovat. Protoie petadvacetilety jaWicek spikhal se svymi (Ikoly vice net jeho spoluzaci, byl s pl'obranou latkou brzy hotov a nezbylo, nei aby se u Grilla vzdEHaval take soukrome. Byl tak pin chuti do studia, ie ho rozcil ovali i profesori, ktefi chodili do hodin pozds nebo treba neprisli vllbec, vadllo mu, kdyz profesor Wenzel v jeho hodinach klav[ru dtlmal. Pfedevsim vsak nekterym svym profesorfuTI zazlrval jejich plane lichoceni; vzdy~ Z tehDz dftvodu vzpomlnal ve zlem na svou brnsnskou u~itelku Amalii WickenhaLlserovoU.

Mnoho uzitei;nych podnNu poskytl janlickovi Ii.pskY koncertni zivot; sledoval jej zvliisf jn~ tenzivne. Z llmelcil zde na neho zapiisobila nejvice klaviristka Clara Schumann ova, Arthur Niktsch ("dosti dobry kapelnik od dWadla" j, i lipsky odcllovanec Edvard Grieg, ktery v Gewandhausu hnl.l svrlj klavfrnf koncert_ V LLpsku si zvlaste uvectomil, jak bliihove byly jeho touhy po draze klavirniho virtuosa, kdy2 zblfzka poznal fub koncertnfch cest na osudech sester VorIlckovycb_

S nejvetS[m napellm Janacek ocekaval koncerty Antona Rubinstejna, u nehoz cht!:'l kdysi studovat. "Nenl spoutdn zadnyml muzikalnimi doktrlnami/' psal potom Janacek Zmeiice, "saha mi az·k srdci. A iak daleko isem od neha DzdaZen! Cltim df5[anDst suych nyw?!sich prad, vim,

28

Chodil tez na generalnt zkousky, [en opernf pi'adstaveru ho tehdy viibec nezajimala. Na konzcrva toti studoval primo s posedlostt; pi'i.hliisil se ke studiu skladby a hudebnlch forem, diljln hudby, ktavtrnf techntkv a pi'ednssu, hry na varhany, sboroveho zpevu a hry partttur s navodern d.rigovani. jedin9 predmet, ktery v Llpsku nsmohl studovat, byla instrumentace. Proto studoval nemecke vydan: Berliozovy nauky 0 instrurnentaci a teorii doplnoval poslechem koncertii.

S zadnym ze svych spoluzakfi se nesblizil; jednak byli mladst, jednak men vice casu net on. Janacek spechal se studiem, mtnisterstvo mu povoltlo dovulenou na dobu [edmsho sernestru (od i'ijna do nnora ). 0 dais! prodlouzent musel teprve zB:dat. Doufal, ze kdyz zvl adl v Fraze u Skuherskeho najednou dva rocniky, ze v Ltpsku zvladne Ii'i. Vedle ortborne cetby a naviitev koncertu si dopNU klidu jedine tehdy, kdyz psal Zdeiice do Brna, Psaval ji danns, takze vsdle [eho zaptsntku, do nehoz sl zaznamcnaval ne]zavaznejsi udalostt a podnsty, jsou tyto dopisy Zderice prehlednym derukern [eho pobytu v Lipsku, denikem [ehn studijnich I1sp§chii i proher, jeho bystrych krtttckych postrehu 0 koncertech, jeho pi'edstav 0 budoucfm zivote i neuskutecnltelnych pfedsevzetL

Nejstarslru Z [eho ucitelu na Itpske konzarvatori byl jedenasadmdasattlety Ernst Friedrich Wenzel. Byl zakem Wieckov}'m a osonne znal Roberta Schumanna i Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Janacek se II ne] ucil technice klavirnl hry a byl hned na pocatku zdrcen Wenzelovyrn z1istenlm, ze skladhy, ktere dosud hral, nebyly dobre voleny podle stupna obtlznosti a vyrazove ziiva2nosti, ze vlastne zacal Urn, elm mel ve svem studlu koncit.

K ostatntm vyucujlclm mEH pi'lpominky splse Janacek: vzdal se myslenky zdokonailt S8 v Lip-

27-

ie SI ooU!kam zelezny p/ast' - [ak: dlotllw budu mustt ootouat, abych Sf! te tfsne zbaoitt ... I'ouzim. po aobe, kdy budu moot psat zlJauen »sech tech norem, byt suoboden ... "

Po nskoltkamestcnrm pobytu na llpske konzervatort Janacek za.cal uvaznvat 0 studiu na jinem hudebnim ucilisli. Paulovu ucebnl latku, rozvrzenoll na ti'i roky, zVladl skutecne do uno· ra, studium u Grilla dokQncoval dlky soukromym hodiniim. Navlc se v Lipsku citi! unaven);, vybicovany intenzivnlm studiem a nesmjrne osamely. Kdyz sam zan'lll myslenku na studia v Pal'iZi u Saint-Saense (pocllOpitelne pod Zdeiicinym vlivemJ. rozhodl se, ze dalsf povoleny se· mesh' bude studovat na konzervatoi'i ve Vfdni. Z Lipska sf odviizel vynikajici vysvMceni, ktere tolik poti'eboval ke svemu postavenl na llciteIskem (istave, a osm skladeb, ktere v prubehu studia napsal. Z niell se dochovaly jedine Zdenciny uartace pro klavir (Thema con IJariazionij, ktere psal pro Grllla a ktere povazoval za sve skutecne prvnl dno [opus 1.), a jedina ze ~ tyl' Romand pro housle a klavlr, jez psal' pro Paula.

jeho videiiskli studia trvaJa pomerni! krMce - od dubua do cervna 1880 - a zldamala vsechna jeho ocekiivanL Na videI'iske konzervatoi'i sice skladbu vyucoval i Anton Bruckner, ale lanacek si vybraJ Franze Krenna. Klallirnf hru stu~ doval jen velmi kl'atce u Josefa Dachse. Dba jeho novl ucitele miW vyhrady k prazske skole j lipske konzervatoi'i. Protoze Krenn byl mene ptis· ny nell Grill, nabyl Janacek dojmu, ze bude mUset b9t slim soM ucitelem a podle toho 5i ukliidal ukoly. Atkoli nestudoval ve Vidnt dloutlO, zucastnil se spoIl! s nejvyspelejslmi Ulky souteie 0 testnou medaili ustavu. Avsak AdagiO z jeho hous!ov!i sonaty porotu nenadchlo. Janiicek· si Zdeiice povzdechl, is jists ani Beethoven by nenadchl komisi, ktera tolik hodin musela poslouchat zakovske prace. NeuspE!l vsak an!

29

v daISi soutezi 0 cenu Vlneenze Zusnera, na jeMz texty napsal pisne. Z Vldne odjizdel roztrpcen a diky svernu protestu prot! rozhodnuti poroty neobdrzel ani uredni vvsvedcent. Vezl st do Brna [en ptsernna konstatovant Krennovo, ze jeho schopnostt "opravt1uj! k nenepstm nade;Im".

Vidensky neuspech ho citelne zasahl, podlomil jeho sebeduvern, ale v Brne ho nastestt cekalo mnoho prace, na kterou se mohl tMit.

30

v ZIVOTE A V PRACI

Janacek vstoupil do brnenskeho umeleckeho zivota ne jen jako nastupce Pavia Kfitkovskeho na kuru starobrnenskaho kostela, ne[en [akn vynikajicl varhanik a klavlrlsta, ale take jako sbormlstr. S paveckym krouzkam Remeslnlcka basady Svatopluk spolupracoval uz ad roku 1873, Jeste predtlm, nez odjel na sva studta do Prahy,

Svatopluk vznikl v roce 1868 [ako ctenarsko-psveckv spolek; sdruzoval i'emeslniky a de lnikyo ktef'i se chtilli dale vzdelavat, Mel spolkovou knihovnu. citarnu casopisa, po+adal pi'edn1'i.sky s histortckyml, pravnlckymt i lekarskyrnt namety, Organizoval vylety do bltzkahn i vzdalenejstho okoll, ktere mal y raz veskrze prcpag acnl, Ofastnici techto srazii prochazelt tonz vzdy mestern v prUvodu. aby nevltdnernu nemeckernu Brnu prfpomnali svou exlstenci i sve heslo "Bud'mez svorni, vlasti vernt". Pi'! vyletach S8 take zplvalo, zplvalo se i na spolkovych zabavach, Podnet k prvnt koncertnt beseda vsak dala ncutescna Imancni situace Svatopluku, a protoze napad s poradanfm koncertii pro verejnost byl (Ispesny, rozhodl se spolek v teto crnncsti pokracovat,

Janacek byl Ctvrtym sborrnistrem Svatopluku, ale p-vnrm, ktery S8 vzdal honorare za svou C'1I1ost Penezi j ste tchdy naop.yval, ale v mladlstve rnuzlkantske dra vostl svvch devatenacti

31

let si nechtet svazovat ruce placenou funkel. Pro l'adu (,Ienn sboru byly pak zkousky s [anackem uplnou tryzni; nemely tottz nie spclecncho s byvalym prozpevovanun, ani s aranzovanirn komtckych vystupu, ktare v minulvch Ie tech radi secvicovan "prednI udove spolku". Se sborem vsak pracoval trpelve a v pomerns kratke dobe jei ptrvedl k vybornym vykcnum na koncertech i hesed ach, ktere byly poradanv take ve prospech nezamestnaneho delnictva. Navlc ho jeho sbormlstrovska cinnost podnitila k napsani prvntch sboru, ktere S8 Svatoplukem proved!. UZ v techto skladbach, psanych v duchu moravske Itdove pisne a pod vlivem tvorby PavIa Kfizkovskeho, dospe) k vlastnimu hudebnirnu vyrazu. Odchodem na studia do Prahy svou cmnost ve Svatopluku prerusll a po navratu poznal, ze' musi zaclt znovu. Ieho zastupcum cilybela Janackovska [Iskra i chut k opravdove umalscke pract a sbor znovu klasl na uroven, ktarou mel v dobe, nez zacal s Ianackem pracovat.

Svatopluk vsak nebyl ledlny cesky sbor v Erne, ktery bylo Ueba pozvednout; v teze dobe umslecky doslova zivoi'ila Beseda brnenska Stala od svsho vzntku v roce 1861 v cele ceskeho hudebniho zivota v Erne, poradala koncerty, od roku 1873 dokonce ve vlastrurn dome s koncertnim salem. Kratce byl sbormistrem Besedy Pavel Kflzkovsky, po nem se zde ziidna vyrazna osobnost neobjevila. Nyni hledala Beseda priibojneho umeIce, a protoze j anackovl' Dspikhy ve Svatopluku byly dostatecne zname, zvolila ho v eoce 1876 sbormistrem. Janacek volbu phjal a nekolik mesicl1 jeste Ndll pilvecke sbory abou spolkO. Kdyz poznal, ze umelecke moznosti Besedy jsou diky jejim hrnotnym prostredkiim vets!, sbormistrovsks cinnosti ve Svatopluku se vzdal. Vybor Svatopluku janackovi nebranil v jeho umeleckych snailach, takze se se sborem ! spolkem rozesel v dobrem_

32

V Besede ho cekalo mnoho prace, Predevstm chtel vymytit vss, co pnpominato rnalomestskou spokojenost, vse, co souvlselo s byvalyrn pohodlnictvim a nedostctecnym umeteckym rozhledem nekterych jeho pi'edchMctl. Od zai':atku sveho pOsobeni v Beseds odmital ridH podniky spolku prl stolovern zai'izen!, volns zabave a popijen! ptva, coz pravem povazoval za zcela neslucltelns s runkci, kterou mel v Besede zastavat, VytvoNl sm[seny sbor, zasahovaI do programl1 based a odvaztl se provadet na koncertech skladby, s nrmiz se brnenstl posluchact nesetkaIi ani na vecerech nsmeckeho Musikverelnu ktery mel v Erne ke svsmu podntkant nepoplratelna vetsi ttnancnt zazemr. Za JanAi:'kova vyntkajiclho fizeu! zaznely zde skladby L:ajkovskeho, Rubtnstejnovy, Mendelssohnovy, Salnt-Saensovy, Ltsztovy, Dvofakovy, a ptadevstm velka dfla svetove kantatovs a oratornt produkce _ Mozartovo Requiem (1878) a Beethovenova Mlssa solemnts [1879). JanAcek zde take uplatnil sve prvni orchestralnt kompozlce. Vybor Besedy Ianacka v [eho l':inn05tl pl'llis nepodporoval, vicemene ho [en hltdal, takze rozporv, ktere vznikly, nevyusttly v naprosty rozchod [en diky tnmu, ze Janacek odesst na stud!e do Lipska.

Pred svyrn navratern ze studif byl jmenovan ~editelem hudby v Beseds, kdyz se [eho pi'ltel Zalud uvolil i'id!t mtsto nello zlibavne vecery. Rozpory vsak presto neustavaly. Janacek se stale setkaval 5 planym vlasteni:'enim, kters branilo jeho snaham vytvoi'lt z Besady v~znamny hu. debn[ ustav. V Lipsku se utvrdll v pi'esvedl':enf, ie vse, co s Besedou dosud vykonal, byl0 spravne, a je naprosto pachopitelnE§, ie 5e vrAtil do Brna s jest!! vlltSfml plany. NejvetSi pozornost pak venoval Ovorakovym skladb8.m: provedl jeho symfonie D dur (1883) a d moil (1886), Stabat mater [1882) a Svatebn! koline [1888). Ze Sme. tanova symfon!ckE§ho cyklu Mil vlast uvedl dva.

33

krat Vltavu (1880 a 1883J a vysehrad (1886). V programech koncertu zaznaly mnno jine take skladby Brahmsovy, scnumannovv a Lisztovy. Ze sborove tvorby uv1id!!! pi'edevslm dna sveho ueitele Pavia Kfizkovskeho, sbory Dvoi-akovy, Smetanovy a Bendlovy. Beseda vsak nsmela vlastnl orchestr, putrebnv k provozovani vetsfch kantarovycn skladeb; Janacek musel pocitat s pomoci orchestru nsrneckeho dtvadla, nebot ceske v Brne tehdy jestEi nebylo. Kdyz chtel spolupracovat s vojenskou hudbou, mel problemy s onsazentm skupln smvccovych nasrroju, ktere vojenska soubory pochopltelne nemelv. Navrhl proto Besed!!, aby si sama vychovavala hrai'!e pro budoucf Ofchestr. Hudebni skola s1ce nakonec vznikla, ale s jlnym poslantm, nez Janai!ek pitvodne zamyslel. Vytvol'it a unrzet v Brne symtontckv orchestr jen pro ceske koncerty bylo tehdv opravdu tezke. Janacek vsak Isckdy v Besede neuspel ani s nekterymt svyrni navrhy na prograrny komorntch koncertu, na nichz samozrejme namusel (\cinkovat pocetn9 soubor hudebnfku.

) eho navrnv nevychiizely z nlljakellO pnvvseneho pohledu na skutecne moznostt spolku; chapal nutnost popularmch koncertu, vzdyt 58 jim nevvhybal ani ve Svatopluku a s Besedou uvital v Brns Kmochovu kapelu, Ubijely a zraiiovaly ho opatrnicke a ochotntcke nazorv, na nez ph SV8 praci stale narazel. Kdyz mu bylo vyborern nepravem vytknuto, ze na koncertech protezu]e pfedevs!m sve skladby, cinnosti v Besene se vzdal. Vytka byla nespravedllva. Janacek uvedl na koncertech Besedy dve sve skladby pro smycne - Suitu (1877) a ldylu (1878) - a nekalik k arnornfch a sborovych skladeb. [ednu z nich, smiSeny sbor Piseii v ieseni (1880) v1!noval Besede k 20. vyroci jejiho zalozenf."

Tuto prvni vaznou roztrzku uravnal slce nove zvoleny vybor, ale [en do~asne. Kdyz po nskoltka letech vybor znovu na [anacka nalehal, aby

34

ny, nebot jedinl! tim se propracoval k svemu vzd!!lani i vasnive hajenemu l::esstvL

Zdefika vyrastata v pttmo sklsntkcvem prosttedt, do skoly nikdy nechadila. vsechno ucent zvladala pomoci otce a svych domacich uCiteltl.; ostatne 1 Janacek bvl jedn!m z nich. Radice ji starostltvs uzaviralt v rodinnem kruhu a iznlovali nejen od rfiznych nemocl a nesnazi, ktere ji mOhly potkat, ale take od oby~ejnych divcich radosti a rozmiSek. Kdyz se vd6.vala, byla pi'ilis mladA na to, aby zvllidla tuto fl· votnf situaei, aby dokazala samostatne uvazo' vat a aby porozumlHa zvlastn! zatvrzelost! sveho man:!ela, kdy)! u~ mu - pi'i svEim mlAd! - ne· mohla b9t skute~nou oporou. Jejl v9chova byla nemeckA. "tJesky ;sem mluvlla jen se slu!kou: vzpomlnala pozdeji, "mama se zdalo samozreimym, 'i.e mne vychovdva ve sv~m rodn~m fazyce nemeck~m - ostatni3 mluuila (5esky prabtdn~ _ a papa /1 ustoupil. Za tech l!asil nebylo na tom v Erne nic zvlastniho. A tak se staID, co se dnes bude zdti.t katd~mu 1isti3 velmi podtvn~: ~e reditel ustavu pro vgchovu l!eskych ui!itelrl vy· ucoual svou dcerku nemecky a 'fe it vyul!ovaU nl'imecky i leho {!eJtf kolegou~."

I Jana~ek mluvil zprvu se Zdei'ikou nemecky a z Llpska 1 V!dne j1 psaval nemecke dopisy. Na nemeclle korespondenei nebylo tehdy nie zvl6.st· nlho, vfuka ve ~kole byla tak dukladna, ze pronikla t~~ do pisemneho styku pratel i sourozen· cu. Vfdyt 1 dva Jan6.ckoVi brat!'1, stars{ BedI'lch a mlad!;! Frant!!!ek, psavali Leosovi nemecke dopisy (Dba mel! za zeny Ni!mky). Franti!!kovl Leos pflpomniH jeho ~eskY pdvod a od te doby vedli svou korespondenel cesky; ad Frantiskova petrohradskeho pobytu si psavall rusky.

Schulzovfm nevadilo, ze Janli1!ek byl cech, ale pi'edpokladali, ze mlad! manl!ele svflj :livot pi'izpusobi Jejieh spolecenske rovin!!. Hrdost, s n!'!. zaeal Janai'!ek prosazDvat sve fesstv!, shle-

36

prevzal i'izenf vsecn hudebnlch zabav a svitj pozadavek vyslavil zcela ulttmativns, musel Janacek reagovat jedine rezrgnact na funkct, kterou i v Besede vykonaval bezplatns. lebo cdchodam z Besedy v roce 1888 zanikl casopts Hudebni Iisty, ktery zde rndigoval (1884-1888), ale udrzela se hudebni skola, kterou zalozil a ved!. Udrzela se zde rovnez urcita janackovska tradice, nebot vse, tim Beseda v pozdejstch letech pi.'isplvala k rozvoji hudebnlho Brna, vymstaio ze zakladil, ktere jf kdysi Janacek dal.

V race 1888 vsa k zustal ve svern vyjimecnem usiU osamocen a nepochopen,

Ani [eho manzelstvt se nevyvtjalo sfastnel. Se Zderikou ScI1UIZOVOn se ozentl v lete roku 1881, rok po svem navratu z Lipska a vtdne, Mladinke nevests v den svatby cnybelo jeste nekolrk dnu do sestnactt let. Na svatebnl cestu odjeH mladi manzele do Cech, navstivtl; Zdeficlna dedecka, lekai'8 v Obi'tstvi u Melnlka, S Antontnem Dvorakem SB rozjelt na Karlstejn a barytonista Josef Lev je provedl priive dokoncenym Narodnim divadlem, puvndnf stavbou, kter-a nekoltk tydnil nato vyhoi'eJa. Tlm vsak jejich cestovani neskonctlo: ve Vnorovech jeste navstlv lli t.sosova stryce [ana, ktery ho kdysi podporoval na studifch, zajelt take do Hukvald za Laosovou sestrou [osefkou a do Olomouce za Pavlem Kffz· kovskym,

Ale ve vztahu obou mladych lidI, v dabe lipskaho odlouccnl tal; plnem porczument, se zacaly objevovat trhliny. Rozladent zacaln vlastrie u:1: mnohem dt!ve, ale vzdy se nasla smtrna resenL Pnvod vsech konfIiktfi byl ve zeela rozdtlnern prostt'edf, v nemz oba vyrustalt, I'vrdohlavy Leos, od ml adi odkazany sam na sebe, poznal bidu a starosti jako maloktery z [sho spoluzakn. Vse, co zfskal, k cemu se dopracoval, si !vrde zaslouiiI. Vse v nem zanechavalo stopy zapasti. a di'l-

35

daval! trapnou. A zdnrazriovana skutscnost, ~e Zdei'ika se uti kvo.li nernu eesky od sl~ky (nl§· kdy ovsem mluvtvala cesky i s oteem!), ie sa uci reei "opovrzen9ch UbO:Ulku", utvrzovala zase Ianacka v ruzhcdnutI, ze svou zenu must vzdalit od jej! rodiny. Nernel v umyslu rezignovat jako kdyst jeho tcnan, jiste je, ze jamickiiv vzdoroVity odpor mel take sve koreny socialnl, neien narodnostnL

Reditel Schulz pi'aI Janackovi jeho umeleeke llspechy, tesila ho jeho touha po vzdeJa.ni; cht!!l, aby Zdei'icin manzel byl sptJlecensky uspesnf Clovek. Zalezelo mu na ]anackove vztahu k Be·' sed!! a pi'isplH mu v roce 1881 svou pomocf pi'l zi'izovanl varhanlcke sko)y v Brul!, kterou pak Janafek vedl. Ale nestastny vyVOj Zdei'icina manzelstvI, ktery nezm!!nllo ani narozenl dcery Olgy 15. srpna 1882, vedl k otevrenemu nepfI1- leistvi mezi oMma mull!. Schulz svou zadost 0 janackovo pfelozenf (0 nez mimochodem l!adal i si'im JanA~ek) motivQval jeho "ntirodnostnfm fanatismem, iJlnk!m WI. do/em JUenosti". NastestI byl 0 rod inn!! rozepl!i dostatecnl! Informovan i nadl'lzen9 ufad, takl!e k pi'elol!en[ Iledo~lo a Janiieek zQstal v Brn!!. A Zdellka, ktera chtl!la byt s Leosem "radeli nestastna net s ;tnym !sfastnt/', se za nl!jaky ~as s manzelem sm!i'ila. SbHzi- 10 je predevsim narozenI syna Vladim!ra 16. kvetna 1888. Jako Olga, i on dostal ruske jmeno a obe deti byly samozrejme vychovavany cesky. Vladimir vsak tMil sve rodice jen kratky fas; v race 1890 dostaly obi! diHi spalu a slabounky Vladimir zemi'e), kdyz se Olga zacala zotavovat.

Soufasnl! s manzelskou krizf prozival Janacek na pocatku 80. let 1 krlzl tvitrel, kvfili' nlZ se jako skladatel na n1!kolik let odml~eL Proeh6.zel tezkym obdoblm, v nemz hledal "svu; vlasmt uyraz ve skladMu• Nekolik skladeb ph tom roztrhal a zniCii. Nem!!l poti'ebny klld ke

knmponovam, nernel an! cas, snad proto, ze chtsl zvtadnout pi'llis mnoho. Ke sve kulturne organtzatorsks cmnosti byl pffrno dycntive puzen, ale vse, co dEllal, ctnn neztstns, nevedly ho k tomu zadne nnancnt pohnutky, Zasahoval do vsech odvetv! kulturrnho iivota v Brne: v Besede vykcnaval funkei reditele hudby, sbormistra i redite!e hudebni skol y, redig oval casopis Hudebni listy, v mcnz uverejnoval sve kriticka postrehy a clankv, a stale jeMs rldil kt1r kostela na Starem Brne, Vedle toho ucu na ucltelskem ustavu zpev, klav!r, varhany a nauku o hudbe; vyuku houslt preneehaval radeji jinvm kulegnm, Na starobrnenskem gymnazhr, kde by! reditelem Franttsek Bartos, ueil zpav v nekolika rocntclch.

Pusobenl na ucttelskem ustavu sics malo byt Ianackovym [edinym zivotnim cilem, ale bylo spise jen jeho existencnlm zajistenlm. "Kamarina mu nesoeacua;" vzpcmtnal po letech Alois Mrsnk, ktery byl [anackovym zakem na ucitetskam ustavu, .Jnsttnktton» i my [sme cttiti, ie nemame pred sebou utiitete, all" eioveka, kterrJ ueitelem na ostao« byl fen proto, if! za naslch pomeru jIm byti musei, svou ceiou osobou usak: a soou dusetmi a umeleckou motiutnostt natn! jako nudebni basni« doceta iinam, nei no. katedru uctielsketu» ustauu, nebo na kilr auqustinidnsketu: klCistera, kde morit se muset s cuioernm [undatistt; v student: ucebni sini ... "

Janacek samozrejme nepodceiioval vyuku hudby na ucitelskern ustavu, ale vetSin[! jeho zaku nemela takovv vztah k hudbs, jaky by u kandidatu ucttelstvi p+edpokladal. Presto i mezi nim: bylo nekoilk vyiimek - Hynek Blm, jeho pozdeiSt spolupracovnfk ph sbrranf lidovych pisru, nebo Jan Kune a IosefCerntk, ktei'i pokracovalt ve stu diu hudby na Janackove varhantcke 5kole.

Varhanfr ka skula, kterou Janacek rfdil od roku 1881, byla [eho radosti a chloubou. "Mys-

38

h~l jim, kdyl! onemoeneli. Nezapomnsl, za [akyeh podm!nek sam studoval.

Podl: jeho naUky. 0 harmontl, ktereu pro pot~eb_~ . SkOl! vydal tlskern, se ucilo jen v Brne, D_alsl pouzltelnost knihy znemoznil ponekud sverazny zpl1sob Janackova podant Aekoli prinesl lIlnoho o~i?inMnich posti'ehU, nemusel tem, ktetL neprash ieho praktickou vyukou, pripadat' srozumltelny a jako takovy nepronikI do ucebnieh asnov jlneho hudebn[ho uciliste.

~ Vedle Janacka pusobila na varhanicke skole rada vyznamnfeh pedagogl1: ucil zde Ferdinand Vach, zakladatel Peveckeho sdruzeni moravskych u~lt8hl, varhan[k Bohumil Holub, houslista Pave~ DMecek i klav[ristka Marie DvoNikova. Ale veskerou pracl, spojenou s organizacnim zajlst1:inlm skoly, vykonaval po ceIa leta Janacek sam.

v Brne snad nebylo kulturni udMostl, na nlz by se ~~epOdnel. V race 1884 melD zde zalul.jit svo~ emnost c,eske dlvadlo, coz ho pi'ivedlo na myslenku vydavat casopls. Odborneho hudebniho Iista bylo v Brne jlz dlouho ti'eba. Postrei.dala jej hudbymilovna vei'ejnost i samotni umBlei ktel'i v Brne pusobill. Ale uvest myslenku v~ skutek dovedl opM jen JanAcek: navrhl Besede ab,Y se stala nakladatelkou ]!stu, a kdyz byl po: sleze zvolen redaktorem, navrhl take nazel' casopisu.

. H~debnf listy zacaly v Brne vyehazet v proSlUel 1884, sou~asne s otevi'enim i':eskeho dlvadla, a vychazely vzdy jen v doM brnenske divadelni sezony. Uvel'eji'i.ovaly referaty i 0 cinohern!ch predstavenlch a informovaly etenal'e rovnez 0 mimobrnllnskych hudebnfeh udalostech. Na kratky cas ziska! Janacek jako spolupracovn~ka J?sefa BOhuslava Foerstra, ktery v HudebDleh llstech referoval 0 opern(ch pfedstavenieh v prazskem Narodnim diva die, 0 prazske cinohte psaval Jan Herben. Brn~nskou opernf fub-

40

tenka na brnenskou. tiarhaniekou slcaZu Ie met Idea, jlft [seni skutecne oddan. iiZ ad pronicti let samostatnetio mysleni," napsal Zdeiice z Lipska. "liz ke svym prazskym studiim [sem. putouai s touto idetni a 1) je/lm ussutecnen; oiatm [eden. ze suych neiDetSich ukolu."

Ale skolu nemohl zaloztt sam, k tomu bylo treba organizace, S jejlt pomoct by skolu vyvolal k zivctu, Tak vzntkla z [anackovy inieiativy [ednota pro zvelebeni cirkevni hudby na Moravs, jeilz vybor tvorllt [anackovt pi'iznlvci a pi',Hele i [eho tchan, [ednota pak povertla Ianacka vypracovantm organizacnnio statutu a ucebntch osnov, Z janackova navrhu na zflzeni tl'flete varharncke skoly [e zi'ejrue, ze od pocetku chtel, aby skola vychovavala nejen varhaniky a l'editele kuru, ale i vzdelane hudebnfky, ktei'i by se mchlt uplatnit [aku ucitele nudbv na strednich skolach, jakokapelnlci t jako orchestralnt hract. Posledn! rocnlk mel byt venovein vyhradns vychove skladatelske gerierace. Janacek se snazll, aby se varhantcka skola co nejvice pJ:iblizila konzervatofi, 0 jejimz zrlzeni pochopitelne uvazovat nernohl.

V neuvefitelne krei.tke dobe pak zahajila varhamcka skola svou cmnost, janackovt sice pnbylo prace, ale svou nouzevnatosn [i dokazal zvladnout. Rad pracoval s ziiky, kteN melt k hudbe hluM1 vztah. Snazil se, aby od pocatku ziskali vetsi hudebni roznlad, aby sa dokazalt ortentovat v modarni hudbe, aby cetli a vzdelavali se. ZajistU jim volns vstupenky do divadla I na koncerty, chtel, aby poznavali nejen chramovou, ale i svstskou hudbu. Zaei skoly vystupovali samostatns na verejnych produketch, varhantcka skola poi'adala svmronicke knncerty a tzv. sonatovs hodiny, eoz byly komorni koneerty, uvadene janackovymt pi'ednt1Skami.

[anacek se 0 sve za.ky staral p!'!mo otcovsky, zajimal sa a jejich extstencnt podminky, poma-

39

riku vedl,Leos Janacek sam. S vasmvyrn zauje=. rozeblral nove uvedena dna a ve svych referatech se nevyhybal ani osti'ejsimu krittckemu pohledu. V roes 1887 se v brnenskem divadle ~rala opera Zeniehove, kterou na text Machi1cl(Ovy"~~selohry _~napsal, Karel Kovafovlc_ o,pera nepatnla k tispesnym dllum rniadeho skladatele ach;:~:! v Praze zaznamenala zdvori!9 ohlas, ~ Janacek to neveihal pati'icne zduraznit. NetusU jak ciUive a pro oeho primo osudove bude Ko: vatovic reagovat.

V roce 1888 pi'estaly Hudebni listy vychazet a Janacek za~al sve pl'fspevky uvei'ejflovat v Moravskyeh listech, v HHdce a konecne v Lidovych novinach.

Otevreni ceskeho divadla zapusobilo na Janai::!ktlv tvurei vyvOj. Opem! pi'edstavenl navstsvoval pilne, rozebiral je, uen se na nich, zfskal zde fadu podnetu i pro svou vlastn! prlicl a za. cal uvazovat 0 koroponovlioi opery. Proto.!!e v tfi doM ho zajimala vfee franeouzsk1i literatura obriitil SVOll pozornost na Chateaubriandova Po: sledniho Abencerage, ktereho ~et1 v origin ale, Soucasne s cetbou knihy si v lednu 1885 naskicoval do sveho ziipisoiku seenaf dpery na tento n<'imet, ale ke zpraeovanl se nakonec neodhodlal.

Dvaroky nato, v ledou 1887, sl pi'e~etl v casopise Ceska Thalia drama Julia Zeyera Sarka_ Tentokriit nevalial a zacal komponovat. Vice nei! romal_ltiCke prosti'edl dej8 ho zauJal dramaticky konfllkt tragick(i lasky Ctirada a Sarky_ Zeyerovo drama trpelo rozvleklosti deje a pl'Ulsnym romantismero, proto sl. Janacek text upravil a vyskrtal VS8, co brzdilo d1:ijovy spact_ Zasahoval take do Zeyerova b<'isnickeho jazyka, ktery se rou zdiiI pon~kud nadneseny, ehte!, aby verse v jeho opel'e znely pi'irozeneji. a jasnejL Pracoval rye hIe, takze za pul roku byl s kornponovanim hotov. Jeste drive, nei 0 sv(i praci infor-

41

moval Julia Zeyera, poslal klavirnt vytah opery k posouzem svemu pflteli a radci Antontnu DvoMkovi. Ten s posudkem nespachal, ozval se az za ctvrt roku a pozval [anacka do Prahv, aby si 0 dfle pobovoi'ili. Dvorakovo hodnoceni bylo zl'ejme tak povzbudive, ze se Janacek odvazil pozadet Zeyera 0 svoleni ke zhudebneni textu. Zeyer vsak [anackovu zadost velmt prlkre odmitl.

Janacek nernohl tusit, :l:e Zeyer napsal sareu vlastne pro Antonina Dvof'aka, kteremu S8 vsak text nelfbil a operu na Zeyeruv namet nekomponoval. A Zeyer nernohl pochopit, ze ma;o sebevadomy Janacek nechtet 0 sve opere hovortt drive, nez dflo dokoncfl, a ze navic jeste potreboval Dvorakovo povzbuzeni. Za sveho zivota Z8ler nestastnemu [anackovi svolenl nedal a ttm vlastne jeho operu pohi'bil, nebot bez snutilasu autora textu nebylo mozno dna 'provest v divadIe. Zasahl [anacka krutsjt, nez st snad uvsdomoval, ti'iatl:icetilety skladatel potfeboval pro svu] daISI vyvoj, aby dilo bylo provedeno. Pres Zeyerovc odsouzeni byl Janacek Sarkou tak zaujat, ze pckracovat v dalst praci na opere, auiz mohl ocekavat provadenf Az kdyz po letech napsal operu na tyi namet (ale jiny text] Zdenek Fihicl1 a toto dflu zakotvilo v repertoaru ceskyeh divadel, [anacek na provedenl sve opery rezignoval.

Dodatedne svolsnt ka zhudebnenl Sarky obdrzel Janacek v roce 1918 ad Zeyerovy dedicky, kteruu byla Ceska akademie vl§d. Tehdy znovu vytahl partituru Sl1rky z truhly, do nIl': ukladal rukoptsy, a pnziidal svsho zaka Osvalda Chlubnu, aby dok'Jl1cil mstrumentaci 3. jednant opery. Sam pak provedl v dlle jeste radu drobne]stch zmsn. Dockal sa i provedent sve opery, ktere co uskutecnllo v brnsnskem dlvadle v race 1925, rok po oslavach [eho sadmdesatych narozenln,

V prubehu 80. let, ale predevsim po dokonecnt Sarky, se Jana~ek zaca! intenzfvne zabyvat Ildovou ptsnt. V Iidove pisni "zil od maliiiko", poznaval Ii na Hukvaldech, ve Vnorovech, na moravskern venkovs a v rn ladl se mu pi'ipominala take ve sboreeh [aho ucitete Pavla Ki'iikovskehn, Veden jeho prIkladem hledal pro svou mladistvou tvorbu !uspiracl v textech lidovych pIsnL Poznal dobi'e klaslcke Erbenovo dilo ! Susllovu sblrku Moravsl{ych nw:odnlch plsni, ale al': seznameni se sbllratelem Frantiskem Bartosern kter? byl pozdilji jeho pi'edslavenym na staro: brnenskem gymnaziu, jej pl'lvedlo k odbornemu zajmu 0 lidovou pisen. Bartos nebyl hudebnlk, zapisoval jen texty plsnl a k zaznamenavani napevu poti'eboval vzdy pomoe. V Janackovi nasel zan!ceneho spolupracovnlka, ktery se iniciativn~ zl1castiioval sbiranl plsni I jejich vydavaui a ktery EVOU spoluticast nechapal pasivne. Dokonce se brzy pi'!hlasil 5 pflpominkaml. Jana~kovi by! totiz text 1 napev lidove plsne nedotknutelny, nlc v nem neopravoval, nlc ne!dealizoval - na rozd[J od vsech svych pi'edchUdcu, Frantiska Bartose nevyjfmaje. Lidovou pIseii chapal jako skuteeny umeleck-y projev lidskeho zivota a nechtel jl zbavovat jejiho pi'lrozeneho kouzIa. Diky Tanackove bouievnate spolupraci mohl Frantisek Bartos v brzke doM vydat Kyticl z ntirodn1ch pisnl moravskych a monumentaln! sbirku Narodnl: pisne mora1)sk~ 1) novi! nasbtrani'!.

Je pfirozene, ze Janacek zacal sblrat pisne ve sviim rodnem kraji, ne Hukvaldech, ve Sklenove, Kozloviclch, Ryehaltlclch i v Tiche, ale postupne rozsffil svou einnost 1 na dalsi oblasti. Sam zapsal asi jen 300 plsnl, ale mez! svyml pi'ateli a iaky nasel brzy hodne spolupracovniku: Hynka Birna, roseCa Cernika, Aloise Krale, Jana Kunce a FrantiSku Kyselkovou. Nejvke pisnl vsak zapsal Martin Zeman. Pi'i sbirftnl plsni poznaval Janacek zivot a povahu lidi a nauci-l se rozumet

44

Pi'atelstvi s Antornnem Dvorakem trvalo od dab Ienackovych prazskych studil u Skuhsrskeho v race 1874. Dvorak byl 0 Ulnaet let starsl a vlastne jii uznavany skladatel. Janacek si velrni vazil [eho usudku a kdyz uz neruohl u Dvoi'c'ika studovat, radil se s nim a daval mu sve prace k posouzeni. V roce 1888 mu poslal take sve TN mutsk« sbory, ktere Dvofak dckazal zalozrt tak, ze [eden z nich nasal az Otakar sourak v Dvorakove pozustalostt v roce 1940 a zbyle dva DvoNikt1v syn Antontn Jeste o patnact let POZd8JL Janacek vsak venoval Dvorakovt jiny cyklus rnuzskych sboru, klery vznikl v roce 1885 a pozdiiji vvsel pod nazvern Ctuetice muzsteuct: sbortl.

Za sveho pusobenl v Beseds mill Janacek nbrovskou pi'llezitost poznat a dmgovat Dvot'a kovy skladby, ktere rad zarazoval do programu. V dobe jeho vedeni Besedy snad nebylo koneertu, na nemz by nebylo uvedeno Dvufakovo dtlo: pro smtsenv sbor Besedy Janacek dokonce upravll sest Dvoi'akovych Moravskych dvozpevu. Dvorakuve tvorbe se venoval i z odbornsho zajmu, napsal rozbory jeho symtontckych basrn, insptrovanych Erbenovou KyticL Dirigoval dokonce prvnl provedent Dvol'akova Holoubka, krere se uskutecnflo v Brnji v race 189B.

Dba pl'litele se setkavalt pomerne casto. Nekdy Janacek za Dvorakern jezdtval pro povzbuzenf, jindy spolu prehravalt Dvol'akovy nove skladby, putovali po jiznkh Cechach, ale take spolu mlclvali, nebot - [ak Janacek napsal - Dvorak "vyhradne t6ny musiel",

K svemu vztahu k Dvorakovt se Janacek dychtive priznaval jeste po letech: "Znate to, kdy'l nekao oam z tist slovo bere dFiv nez iste Ie vys/oviP Tok: mi bylo v'tdycky ue spolecnosti Doof'tikooe. Mohu osobu teno zamen!t s [etu: dilem. Tak ze srace tnt bra: sooie mel odie. Tako!!g suazek nic na soele neroztrliG."

jejicll zpavu. Pi'! zapisovani respektoval i t6ninu, v lake byla pfsen zptvana. Lidovou pfsnt "o~iStonal sve hudebni mysZenz", byla pro nei zdrojem insplrace, ale neoplsoval ji, chapal ji jako umelecke dIlo. "Viidy( piece kazdou naroani pi. sell slozil kdost" l'!kal. "Ze neston majitel pi'i sl)ojl uect, neni ptece nikdo oprtivnen si [i pFivlastnitl A Iidu na!iemu se tiit mnoho vZalo, bez pian! a uvatool1nt lJzalo/"

Janacek dokazaJ tvol'it v duchu Ii dove pisne.

Pokud bdovou plsen harmonizoval Debo k ni prlpOjoval klavirnf doprovod, snai!il se, aby v nem podporil napev a osobitou krasu plsne a neporusil jejl proste kouzlo. V Ukvalske lidove poezii i Moravskl! ltdo!!e poezii se dovedl mis. trovsky pi'izpo.soblt prostEimu lidovemu projevu; u nekterych pisnl napodoboval v klaviru hru na clmbaL

Soucasne se sb[ranlm p!snl studoval Janti.~ek 1 lidovou nastrojovou hudbu. Zajlmal se 0 moravske Jidove tance, lejlch~ zachovanf pova20val za jeden ze svych prvol'adych iikolil.. Sledoval i jejich choreograflckou stranku, nebot k zapisOl'ani ho vedl vedecky zajem. Tance zaznamenaval take v I"odniim kraji, na Hukvaldeeh, a tam nasel inspiracl ke sv-ym Lassk!]m tanctlm. My~lenka na jejich orehestralni stylizaci a koncertni provedeni se mu vnutila ali: pozdeji, kdy2 sl uv1idomil, ze jedine tak ml1l':e tance jeho kraje poznat Siroky okruh posluchacil.. liste 5i pripomnel uspeeh Dvoi'akovyCh Slovanskych taneu na koncertnirn p6dlu.

Zabyval se take myslenkou vytvol'it z lidov~cl1 pisnl a tandl baletnl pas mo. Proto v race 1889 nabldl pra!skemu Narodnfmu diva dIu k pl"Oveden!. Va/asske tance, tdyliek!] obraz na namet spisovatele Vaclava Kosmaka. Prostinky dllj, odehravajic{ se na Hukvaldech za cast'! Marie Terezie, kdy verb[fi odvci.dell mllidence na vojnu, zpocti.tku l'editele NArodnfho divadla Fran-

45

tiSka Adolfa Suberta i baletntho mtstra Augustina Bcrgra zaujal, ale protoze vsichnt tfi kapelntct odmttlt dna v Narodnirr; divadle provozovat, byla Ianackovt partltura vracena.

Ai kdy~ se v roce 1891 prtpr-avovala v Praze Zernska jubilejni vystava, rozhodlo se Narodnl divadlo prece jen [anackovy ranee provest, ovsem s jnym Iibretern, jehoz vvtvorentrn byl puveren Jan Herben. Na doporucent dramaturga Ladislava Stroupezntckaho pi'ijal l'editel Subert v i':ervnu 1891 baletni pasmo R6kos Rakoczy. Pan /w Nouych zamcich. Obr6zek z morauskeho Slooenska s tanci a zpevy.

Herbenilv Rak6s Rakoczy byl verblf', dobrodruh a podvodnlk. Vydaval se za hrabete, aby obelstil rodi~e krl1sne Katusky Dvofakovs, nejbuhatsf nevssty z [avorntka, Katusku pt'ed svatbou s Rakosern zacnrann jen necekany navrat lejlho mtteno [ana Hornsho, 0 nllmt: se vstchnl ve vesmci domntvalt, ze padl v bitv~ narodil u Lipska v rcce 1813. Nakonec sa Katuska provdala za [ana a Rak6s utekl. kdyz poznal, ze jeho podvody byly prozrazeny.

Pro hudbu Rdk6se vybral Janacek sest lasskych tancn a S1lB rrpravv hanackych a harkkych tancu, ktera se V pasrnu stfidaly se zpevern a mluvenym slovem.

Herben ovsern pb psani libreta nernohl znat janackllv vybel'; stejne tak jako Janacek zprvu neznal [eho libreto a dokonce se dornnlval, ze se 0 textovou stranku nernusl zajtmat. Ale s pribyvajict praci a s blizicirn se da tern premtery svu] nazor zmenil, nebot bez konecnsho sladeni hudebni a textove slozky nebylo rnnzno pi'ipravit pasmo k provedeni.

Prazske Narodnl divadlo uvedlo R6.k6se s velkYIll nspechern poprva 24. cervence 1891 s dirigentern Mofieem Angrem, v rezii Franttska Kolara a v choreogratn Augustina Bergra. Vedle

46

v Praze nejevilt ochotu oparu provest, Brnu se zdala pi'JIis tezka, Praze malo modernL Po dvou letech prl1taho. se brnsnske divadlo odhcdlalo operu uvest, ale Janacek st [I musel nastudovat sam: 10. (mora 1894 poprve dtrigoval operu.

Ve sve jadnoaktove opere Pocate): romanu vytvoi'il narndoptsny obrazek z Moravskeho Slovacka, kumpunovany vsak na chatme libreto s nedramattckyrn a natvne Idylickym dejem.

Kriisnli Polu§lre, dcera pastyi's Iurliska, ie omamena llchotkaml ml!ld~ho hrabete Adalfa. Hajny Mudroch, kterj1 sledoval Jellch setki1nl, prGzradl 1lsa Polu§finj1m rod!fllm, ale soncasnll poradi staremu Juraskovi, aby AdolfO'la otce, hrabete Halu2:anskeho, poMdal 0 souhlas k sil.atku. Nemoudry Juritsek se skllte~nl! odebere na zarnek a kdy~ pi'ednese svou lifidos!, dotceny hrabl! ho vyka~e ze dvefi. Svatba S9 nekonA, ale Poiliska proto blavu nevesL Vraci se k sv~mu Tonkovl, kterli It rnA rad a ani netllsi, jake clto'll! problemy 51 musela vyi'esit. A Adoll u~ davno flirtuje s komtesou Irmou.

Janacek operu komponoval chvatne, neby! 5e vsilll spoko]en a mnoho stran roztrllal. Ovlivniln uspechern Rak6se zatizil partituru opery lidov9- mi pisnilmi a tanei, k nimz misty pi'ipojil nektere ze svyeh instrllmentalnich skladeb. Konecnym vysledkem je jakll.si hra se zpevy, ktera jen v recltativech napovida jeho budouc! umeleckou osobitost.

Opera mala v Brne s Marii Wollnerovou v roJ[ Poluilky spolecensky 11spech. Redaktor Moravsk1! orllce Josef Merhaut Janatka nadsen!! pozdravil jako umelce, ktery "zpevnou dust Zidu pfivddl do svgch t6nrl". Soud referenta Lidovych n~vin vsak vrchalil konstatovanirn, ze "povidka pani Preissov§ ie snad peknti., avsak pan larDs/aD Tichy divadlu naprosto nerozuml, a nedovedl proto uNn!t z povidky kloudne libreto". Janli'c-

48

baletniho SOUbOI'll 6cinkovali v predstavent take znamt here! Slavlnska, Samberk, Sedlacek, ChvaIovsky, Mosna a Vojan,

V obrovskam zajmu verejnosu 0 moravsky hudebni folk16r a lidovou hudbu vldel Janacek rnoznost, jak znovu proniknout na jeviste Narodniho divadla. Dal na radu Frantiska Bartose a pozadal Gabrlelu Preissovou, aby pro UiH10 scenicky upravtla svou povidku Pocatek: romanu. Povidka Pretssova vysla poprvs uz v roce 1886 a [e velmi pravdspodobns, ze jejj vznik byl inspirovan obrazern malli'e [arnslava Veslna. Veslniiv Pocatek romanu byl v roee 1885 vystaven v Brns v Ceskern ctemli'skem spolku a budil velky zajem vei'ejnosti. Obraz sam by! zcela poplatny dote, ktera ~ila narcdopisnym ruchern,

V poprodr obrazu stoj! dtvka v nadhernem lldov!'lm krojl. sledovana obdtvnym pohledem brvlateho slechtJce a vvjevenym zrakarn [eho mladeho spolecnlka, kteH kolam ni projll!dlljl v I<DM~e. Povidka Preissovl! zal'fna touto scanou, pckracuje dale I1C€[lim chvilkove lasky mladeho slechtice k vankovske divee a koner trpkym vl'strizllvllnim obou.

Preiss ova [anackovu ~adost 0 upravu odmitla, stejne tak i EliSka Krasnohorska, Netrpelivy Janacek nechtel cekat na dalSi jednani s Marti Cervrnkovou-Risgrovou, osvedccnou Itbretistkou Anion!na Dvol'a.ka, a rozhodl se pozildat 0 spoIupract proresora brnenskeho gvrnnazta [aroslava 'I'[cheho, vlastnlm jmenem Franttska Rypacka. Pro scentckou upravu bylo nutno povldku zversovat. [aroslav Tichy byl s libretem hOtDV za mesic a [anacek behem sadml mitisfcll roku 1891 zvladl dokoncem ktavtrntho vytahu i partitury. Protoze byl prave v dobrych stycieh s reditelem prazskeho Narodnfho divadla, pozi'idal ho 0 posudek; spis ovsern ptedpokladal, ze Narodnt divadlo projevt zajern. Ale ani v Brne, ani

47

ko.v soud - po ti'lceti letech - byl Jest!! tvrd~I:

"PQMtek romanu byla prazdna kometite, bylo neokusno mt unueouat do neho ruirotini plsnUJky."

Veslni'lv obraz se mu vsak lfbll. Opati'il si jeho barevnou reprodukcl, ktara stavala na maHi'skem stojanu v salons [aho starobrnensksho bytu; az po Ol::!inl:! smrti odvszt Janacek reprodukci na Hukvaldy, kde [e v jeno pracovna dodnes.

Vedle vztahu k ltdova plsnt byl JanMkliv obdiv k Rusku a k rusks kultui'e jedn!m z nejsilnejslch prvkll., ktere oVl!vnovaly jeho tvorbu. I kdy!! koreny ]anackova rusofilstv! tkvllly v jeha rornanticky obdivnem pohledu na moenf slovansky stat, zajimal se 0 rusky lid a leho kulturu a sledoval vyvoj ruske hlldby.

Rusky se zaca1 ucit je~te v doM sv9ch studH u Skuherskeho v Fraze, ale tehdy rou azbuka slouzila splSe k utajeni milostnych cito. pred zvildavymi spoluzaky. K opravdolJemu studiu rustlny se dostal mnohem pozdiljl., az po sve prvn! ceste do Ruska v roce 1896, kam jestEl odjiZdlH se znalosU jedine vety "fa gavar;u plocho va rusk!"_ Tehdy u:Z :til v Petrahradil jeho bratr Frantisek, ktereho Janacek navsUvil. S v9zna~nyrni osobnostmi ruskl!iho kulturn!ho :Zivota se zde slee nesetkal, citlivB vsak vnimal ruskt§ prostredl a zivot ruskeho lidu. Obdivoval veze pohil.dkoveho Kremlu, petrohradskou archite.kturu a more, vyslechl koncert z dna SV8110 milovaneho Antona Rubinstejna a v Niznim Novgorod!! spati'il budouci autor Katl Kabanove poprv6 Volhu.

Brzy po navratu z Ruska spoluzaklada v Brn!! s MUDr. Frantiskem Veselfm, knihkupcem JOzou Barvii':em, klaviristkou Zdeiikau Illnerovou a u1':itelkou Olgou Vaskovou Rusky krouzek. V9- chozim cIIem krouzku bylo studium ruskeho Jazyka a dalSim cHern hlubSf poznanl ruskEi IIteratury. Janacek zacal brzy cist rusk~ autory v

49

origtnale a tak pcznaval [ejlch tvorbu v rncim nezkreslene podobe, Ruska ltteratura se mu stala obrovskyrn a skutecne nejblizstrn zdrojem, k nsmuz se rad a caste vracel. Stale stca obdtvoval heroiekou minulost ruskeho naroda, ale na tahdejst ruskou spolecnost se vsemt [ejfrni socialntmt krivdamt a bezpravtm uz neponltzel romanticky.

Ianackovt bylo c1vaadvacet let, kdyz napsal svou prvnl skladbu na rusky namet, melcdram Smrt na slova Lermontovovy basne. Ale i v pozdejsich letech, kdy vyhledaval Irterarn! predlohy s ostl'e vvhransnymt dramattckymt zapletkamt, byla ruska llterarni tvorba [eho spolehllvym Inspiracnirn zazemtm, Vildyt z Gogolovy povidky 0 kozackem atamanovi Tarasu BulboVi vytvortl velkolepou symtonickou rapsodii a Zukovskeho Pohadka a caru Berends]; ho tnspirovala k vytvoi'enI Pohlidky pro violoncello a klauir, Uvazoval a komponovam opery Anha Karenina podle znameho romanu L. N. Tolsteho a s tyrnz zarnerem cetl Tolsteho Ztvou mrtvolu.

V Ruskrim krouzku vystrtdal Janacek nekulik funkci: byl hospodatern, jednatelem a od roku 1909 do roku 1915 pi'edsedou. Ginnost Ruskeho krouzku ovsern nespccfvala [en v cetbEi Iiteratury, krouzek vyvljel zasluznou organizacnt pract: oslavil 100. vyrocl narozent A. S. Puskina, vzpomnel 50. vj7roCf umrtf N. V. Gogola a V. A. tukovskeho, zval do Brna ruske umelce a poradal prednasky. [ednou z prvnlch akct krouzku byla v roes 1898 prednaska MUDr. Dusana MakovicMho, osobnlho Iekare a prUele Tolsteho.

Kdyz vypukla 1. svstova valka, zakazal rakousky policejnt aparat krouzku veskerou cnmost, nebot se mu jevila jako statu nebezpecna. Bylo zabaveno veskere [eho jment (92 Korun] i kntnovna 0 277 svazcicn, nsktere plsemnosti zaehrilnila pred ltkvtdac! [adnatelka Olga vaskova. Pant janackova vsak z obav, aby janackovi jeho

50

by vale styky s Ruskem neuhUzily, spalila vsechny dopisy jeho ruskych prate!.

Nekolikalete pterusenl cinnosti Ruskernu

kruuzku nsprcspelo a po valcc se jiz spolek k dalSl cinnostt nevzchopil. Nicmene Janackova ruska inspirace byla patrna i v dalSEell dllech, V roce 1921 dokoncil operu Kata Kubanooa podle Ostrovsksho dramatu Boui'e a v roce 1923 1. smyccovy kuartet Z podnetu Tolsteho Kreutzerovy sanrity. K ruskemu nametu se obratil ! na sklonku sveho zivota, na namet Dostojevsketio napsal operu Z mrtuetio aomu.

'I'ak [ako 58 ruska ternattka stala Ianackovt vscnvm tnsptrncntm zdrojern, tak pro vznik skladatelova kompozicntho stylu min rozhodujfcf vyznam jeho objev napevku mluvy. Pi'I sbfrani hdnvych pisnt sl vslrnl pozoruhcdneho tonoveho spadu lidsM reei. [estltze se pl'ed tim snaztl poznavat zivot a povahu Ildl, aby rozumel [ejlch zpevu, pri studlu lidove mluvy st nanpak uvedomll, co vsechno se mlil':e 0 cloveku dovMi!t [en tim, :!e no pusloucha: "Kdy:t na me nekdo mtuuu, ;6. treba ietio slovum nerozumeZ, ale ten t6nouy spadl 11i lined vedel, co [e v niim. [ti vedl1l, [ak: citi, [estli lze, [estli Ie rozrusen, a kdyz tak ten (5lovek se mnou mluuii - byl to konoentmi hover - iii eittl, j6. to slysel, ze ten (!lauek uvniti' treba place ... "

Z psychulogtckeho zajrnu zacal sledovat a zaplsovat lidovou mluvu - sve napsvky mluvy.

Napevky nestudoval [en pro jejlch vnejsl hudebrn stranku, ale vstmal st vseho, co mohlo hovol'Ictho cloveka ovlrvntt: prostredl, vsku, zi· votnt zkusenosti, smutku, radosti. "Na kaidem m!W!en~m sloue visl kus zioota," l'lkaval.

IZilpisoval na.pevky mluvy nejrflznejslch lid! a ph I1Bjruznejs(ch pfHezitostech - pi'i pract, na nadrazl, ve vlaku, cestou brnenskymt i prazskymi ulicemi i pi'i prednaskach, Nejsnadneji zaplsoval tam, kde se !ide naostychalt tiovottt

v~~ !-<_.-"" ~.,'!.. -~"'·'~"jL .. <' "7'>}~ri~·'. -tel.." j,el'>'lil· i ... ··"· J.<.'~ .;:. r····:~{·

z Jana:1!kovych n6p!!vkll mluvy

nahlas. Zapisoval ~vatlani malS'ch dlltl A- to se mu nejllipe da~!lo u male Lidky Slamve, ktera mu pl'l leho Mst9ch PObYf!: na Hukvaidecb doslova rostla pl'ed oeima. V nl'ipevkovych skieAch zachytll slova z pro evu Jaroslava Vrch· l1ckeho, Antonlna Dvoraka, ZdeIl.ka Nejedleho pl'l jeho prednasce, vyprll.ven! dcery Bedi'icha smetanil cestovatele Stanislava Vrlize i suges·

t: l.._...-. r_ Ii· "L{-~ /."",.<' ,

Z lan!lckovfch n6pwkC! mluvy

52

uvnt vystoupsni. indtckeho basntka Rablndranatha Thakura. traPisoval nApevky bezejmsnnych rozpustllych deveat, sadlaka, pekare, ~ebraka, zednlka, nakladaee ledu. V roce 1923 zapsal bolestne reztgnovanou prosbu stareho deln!ka: " ... prosim Vas, nevyhan~ite mne, v'f.dyt Ie zima," v roce 1903 posledni slova sve umfrajict deery O1gy. Zaplsn!cky, v nichz sl napevky skicoval, nosil stale U sebe, ve spschu psaval i po manzetach ko§ile. Ol~iny poslednl oka~ ky zachyttl na rubu dopis.21 Ludv[ka Hoiaina, Ydo sveho notysku je prepsal dodatecne.

NezapisovaI jen napevky mluvy, vnimaI i zvU· ky vsedniho dne. Vsechno mu ~i10 t6nem. NotovaI tovarni pistaly, zpfvaJfcl ·ptaky, bzueenI veel na Olzine hrobe, hucen( vod v Demanovskj7ch jeskynkh, moi'sky pi'iboJ i zvony starobrni!jnskiiho kostela. Ve sv9ch n1ipevdch zachytil i lidskou potmMilost, zlobu, radost, afektovanost a rezlgnaci. Napllvky mu pomohly rozlisovat nejruzn1ljsl lidske typy. ale pro SV8 dno je nepl'ebiral doslova. neopisoval je. Tvol'll v jejich duchu, stylizoval je, byl jimi insplrovan.1

Stualum n1ipl!vktl bylo JanAckovl tvfircl nutnost!, staID se souNist! leho nenapodobitelne kompozicnf metody, melo rozl1odujicf vyznam pro jeho opern! tvorbu. Dulezitost napevku vysvlHloval a haJi! a::E do konce sveho ~ivota v l'ad!! literarnich studif.

L!terarn! pl'edlohu Janackovy ti'etl opery Jell pastorkyi'ia tvorl stejnojmenne drama Gabriely PreissovB, ktere v Ie tech 1890 a 1892 proslo prazskou i brnenslwu cinobernf scenou a vyvolalo l'adu polellik. Janacek se 0 Pastorkynt zaIlmal uz v llstopadu 1893, jeste pl'ed premHirou PolYitku romdnu. Preissova se mu toti! tehdy pochlubila, ze Josef Bohuslav Foerster bude komponovat operu na jejl hru Gazdlna roba. Janacek v obavach, aby ho nepi'edeliel jilly cesky

53

skladatel, S8 rozhodl zajistlt si u autorky Pastorkyni. Preissova slce mfnila, :1:e dflo se pro opernt zpracovani vubec nehodi, ale skladatel to uevzal na vadomt. Dokonce uz prj premiere Pocatku· romanu v unoru 1894 sltboval, ze svou daIs1 oparu napise opet na namel Gabriely Pretsseve, a nikoli na versovane Iibreto, ale na prozu. janackllv napad se tehdy zdal neuskute ynrtelny, nebot do te doby :l:Mny cesky skladatel nenapsal operu na prozaicke llbreto. Foerster tehdy jeste doufaI, ze mu libreto Gazdiny roby zversuje [aroslav Kvapil [poslsze to muse I udelat sam). [anacek pozde]! napsal, :1:e ke zhudebnent pr6zy byl pl'iveden "princlpem prQvdy V zactiuoenem napevku miuuu", Je ovsern zcela pravdepodobne, ze k janackovu odvaznamu rozhodnuti pi'isplHa take pi'edchozi trapna zkusenost s neobratnym pokusem [aroslava Ticheho,

Kdyz ted' v dramatu Gabrlely Praisscve koneen1! dostal do rukou Iatku, ktera vyhovovala jeho predstevam, chtel se pokustt 0 upravu ltbreta sam, Stirn zretelem zacal pornalu e:ist a studovat tistene vydanl [ei! pastorkune, pr-ornyslet [adnotltve sceny dramatu a zaznarnenavat zmeny i nudebnl myslenky, ktere lej pi'! procHani napadly. Notovou sktcu najdeme ! v jeno zaptsniku z roku 1894. Kdy skutecne zacal kompcnovat, je muhlO 58 pouze dohadovat, Ostatne si tim nebyl jist ani autor sam, nebot se pozdeJi odvnlaval na svedectvi sve hospodyne Marie Stejskalove, ze Pastorkunt zacal komponovat v race 1896.

Na sklonku roku 1894 vsak Janacek dckonctl [en svmtcnicky obraz nazvany iarlivost, ktery zamyslel [ako uvod (pi'edehru) k Jell past orkunt. Ackoli je tato pfadehra spjata s operou nametove i psychicky (zraneny zbojnik cnce ze ziirlivostt zabit svou milou, aby ji po je110 smrti nedosta.l jtny}, chapal )i Janacek nakonsc jen jako [akesl motto k letl pastorkunt. Nebot ste-

54

Stevy, povrchnlho a rozmarneho krasavca, a douraIa, ~e se za nej pravda.

A tady za1!fna dl!j opery: nikdo netust, fe JenMa se chce provdat za Stevu, protozs s rnm 1!ekli dltll. Kostelnlcka vsak ches svolit ke svatM »az po zkou~· ce jednoho roku, kdy se Steva neop/ili". Laea je KosteltHcce vdMen za jejl rozhodnuti, ale zoufalii Mrlivost ho vede k nepi'ediozeneillu (!inu: poreze Iem1fu na obll~eli, aby pi'estala byt krasna a Steva Jl proto opustll. (1, jeduiini.)

Kostelnl1j~a uk.yvii lenilfu ve svem dome, nlkdo nevi, .h porodila chlapce. Steya S8 u~ .zaslibfl botr.at~ rycbUii'ovll Karolce a nedb.'i na Kostelrucelny pros· by. A Lacol'O neilfastne zako](sl'ini, kdyz se dozy! o narozeni dltete, ptLmeje Kostelnlcku k zouf.alemu skutku: nevruIllIi. Jemlfinu lli.sku k dltl!tl, pokoi'sna I'e sve pyse a v pi'edstavt!.ch, fa pastorkynl pomdze, utopi dite v rece a Iendfi'i namluvi, ze chlapecek zemrel. Ubitli. Jenfifa svoluje ke svatbe s Lacou. (2. jednanl.)

Kostelnicka S8 ze svt'iho i::inu nellzpamatovala, trii· pi ji svi'ldornl. V olHlmziku, kdy se snoubencl chys· taj! ke svatebnlmu obradu, pribihaji vesnlcanil se zpNi.vou a nalezenl utopeneho dlt1!te a Jenufka pozna· va sveho cblapecka. Kostelnlcka se musi IIyznat ze sveho clnu a pros! pastorkyni a odpustenl. Zlomena )enUfa chca zo.stat sarna, ale Laca jl neopousti; budou 5i aba oporou v dalsim zivote, (3. jednanLj

Strbujici pri'bi!h 0 zarliVosti, pyse, vin!!, odplate i lilsce komponovaI Jana~ek bezrnala devet Jet, bereme·li v (lVahu i ty roky, v nichz namet pouze promysleI a skieoval svi§ hudebni m'ipady do tiSteneho vydanl dramatu; ostatne s konec· nym znenirn Pastorkyne majl tyto llryvky maIo spolecneho. ledine 1. jednani dokoncil snad v roce 1897, kdy byla partltura ,,/i! opisovdna na /5isto". Na vse mu zb)'valo malo casu, pl'ipravoval s FrantiSkem Bartosem vydanl monumentli.l· nl sbirky Nlirodni plsne moravske. DUkladna a

56

1

zejnim motivem PQSloJ"kyne nenl [en laska a zarlivest, ale take laska a pycha,

Kdvz zacal Janacek upravovat dramatickou predl'ollu, hyl nucen d~j zestrucnit. Zbavil dilo nmohornluvnostt, pi'i cinolll'e snad snesitelne, a veden dramattckym instinktem zesilil ostri vy· hrocenych situact, TIm ovsem znztt pochopent slozrtych rodtnnych vztahft jednotltvych postav dramatu. Prelssovll pozde]! toto drama pi'epra· covala do rornanove podoby, v nlz mohla sii'ej! pojecnat 0 nedavne minulosti svych hrdinu,

Starenka BurYJovka mala dva syny, starst zdedil mlyn a mladst Tomas ve mlyne [en mladkoval, MIl" nAt se ozenil S I'dOVOLl Klemeriovou, krera do rodiny Buryju privedla sveho syna Lacu z prvnfho manzelstvL Teprve pak se narodil Steva, Lacill' mladst bratr. Druhy syn stare nky, TomM BLlryja S8 ozarnl s lenfllau, dcerou h05podskeho, a kdyz ovdovel, zil· stala fill mala dcsruska lenM",. Hledal pro ni matku a nasal jt v Petronue stomkove, rychtli.tave dcert, moudrs a rozllil.zne dtvce, ktera 110 peed lety milovala. Petrona S8 0 JeniHku pecliv1! starala a protoze vlastnt deti nernela. upnula se na svou pastorkyni s veskerou Iaskou sveho nenaplusneho materstvl, V manzelstvl stastna nebyla, Tomas S8 opijel a pfed [eho surovostmi se casto musela i S !el1iifkou skry· vat. Kdyt propu vsechen majetek, zemi'el; Pot run a S8 pak probllela ztvotsm valrnt tilzC8, ale snaztla 58, aby devC!lUw neet radalo. Aby sl privydlHala, pf'evzala starost 0 kapllclcu a ad Ie doby jl Iide VB vsl nazyval! Kostelnlckou,

Take ve mlyne oba chlapci osifeli. Stafenka rozmaztovala mladsiho Stevu, budoucrho majitele rnlyne, a Laca znstava: sam; mala jenilfka IIsak k 08amslernu chlapci velmt pfUnula, t.acnv detsky vztah S8 casem zacat menit v lasku, kterou 1 Teno.fa pozorovala. Byl vsak odvedan na niikolik let na vojnu a kdyz se vrattl, bylo vsecbl1Q jlnak, nez o~ekavaJ. J enilfa se zamilovala do jeno nevlastuino bratra

55

pecliva prace ho primo vystlovala a pohltlla vsachen [eho cas, takze se na kornponovant mohl soustredit az po [ajlm odevzdant. Sam vsak netustl, jak tragtcks chvtle budou prnvazet dokonceni jeho opery.

Po smrti dvouleteho Vladimlra lI!li Jana~kovj sam! s dcerou Olgou. I ana byvala od ml<id.i casto nemocna. Spalu sice tehdy pi'ezila, ale kloubovy revmatismus a caste angrny vysllovaly jej! srdce. Musela byt na sebe stale opatrna, do skoly chodHa jen tehdy, kdyz se cHUa dobre. o domaclm vYUGOl'an! nechtel Janacek' Eln! slyset, ved!!!, ze Olga potl'ebUje styk se spolecnosti stejne starycll divek. UvMomoval s1, jak uzavrene sklenlkove prostredi ubUziio jeho zene Zdeflce.

Casem vl'rostla Olga If krasnou divkn. Jiste jl IiCllOtil obdiv, ktery budila, ale bl'la vnfmava a neuslo ji, :1:e jejl zdravotnf stav bude vzdy sUit v ceste jejim zivotnim touhlim po rodine a detech. Nemohla byt ani ucitelkou, ale mohla vyuzit svych jazykovych sChopnost[ a stat se pi'ekladatelkou. Proto navstevovala S otcem Rusky krou:1:ek, ucila se rusky a uvltala, kdyz jl jeji stryc Frantisek Janacek v roce 1902 pozval do Petrohradu. Pi'ed chystanou statui zkouskou to byla ohromna moznost, jak se zdokonalit v rustine. Pobytem v Petrohradu cht!!la vsak takl') trochu vyl'esit svou vlastn! situaci a zapomenout na vztah, ktery jl p(lsobil muoho trapenf.

V bi'eznu 1902 odjela Olga s otcem do Ruska.

Neuskutecnilo se vsak nie z toho, nac se tMila; tyfova nakaza, ktera. JI zde zasahla, tragicky dovTsila radu jejfCh tezk),ch onemocnenL NeSiast· ni rodiee 5e za nemocnou rozjeli, ale u Olgy mohla zilstat jen matka, Janii~ek se musel vra· tit do Brna. Kdyz se jejf stav ponekud zIepsil, ad vezla ji matka domfi a vsichni vi'ii'ili, ze alespon n<l Hukvaldech pookteje. Zlepsen! vsak nepi'ichazelo a po navratu do Ema bylo vsechno

57

jeste horsl. Pokud vectelijen rodice, ~e Dlzin stav je bezuadejny, dalo se v radius Janackovych nsjak zit. Tragicka sltuace trsak nastata, kdyz si nernocna Olga uvedomtla, zc ji nern pomoci.

,·,Ieli pastorkujni oaza; bych ien cernou stuhou dlouM nemoet, botestt a narkii me dceru O!gy Q kluciny Vladimira.a

WI i(r.£ L-

~"i"-;~r

--- .111£ ~"?U~ ~ ~JJ

Posledni slova jal1ackovy umirajici deary Olgy v prspisu v jeho zaptsmku (19()3)

58

/

i'ovie, kten§ho. chtel Janacek osobns pozvat na premieru, neptijel: Iecil se v te dote na francouzske Riviere.

_ P~emiera Pastol'kyn.e sklldila neobycejny uspach, brnenska kritika prijala dilo s bszvvhradnym nadsentrn, Emanuel Chvala se vyslovtl o opere s uznantm. To vsechno Ianacka jiste tesilo, ale snaztl se zachovat st sti'lzlivy pohled na skutecnosr, .Neuslma; isem si retertitr,l 0 Pastorkunt;" napsal pozdejL ,/Jetl [sem ieaine Chualill.! a urazil mne Branberqruo, Ostatni morauske by/y vetsinou oa mojicti iaku bYvalych." Janacek vecti'H, 2:e stejne nadsens jako Pastorksjn; pl'ijaIo brnsnske obecenstvo i Ieckterou jinou operu. Odvazi! se znovu pozvat na pi'edstaveni seta opery Narodruho divadla Karla. Kovarovtce, ponevadz doufal, ~e zmsn; svn] nazor po poslechu dna. Kovai'ovic pi'ijel pak na [edno prostncovs preustavent Pastorkime, ale svu] usudek nezmcnn, Janacek proto stale hledal cestu, jak prosadit Pastorkyni na mtmobrnenske scene_ Prostl'ednictvim vvntkajtciho ceskeho baslsty Vilema Hess, ktery tehdy pnsobll ve Vfdn], se snazil ziskat pro Pastorkuni i'editele vldenske Dvorni opery Gustava Mahlera, znameho zivym zajmem 0 Ceskou hudbu, ale ten se omluvil nedostatkem casu.

Janacek vildel, ze jedine dokonale proveden[ muze prokazat originalitu jeho dila. V Pastor. kyni opustn tradiCni 05novu opery s uzavrenymt cisly a artemi, i SIIOU dosavadni kompozicnl metodu. Ieho navy styl 5e zrodil v okam2iku, kdy jej niipevky mluvy pi'ivedly na novou tvllrci cestu; melodie 5e zrodila ze slova, z citoviiho proniknutf k postavam dramatu. Pastorkyne ]e od prvn!ch taktu pIn a dramatickeho vzruchu, smutku a naplltf, ktere zazniva i v t6nech lidoveho vesell. Hudebnf vyraz opery je nepatetick\i, neni v nE\m mista pro efektni sc1!ny. Vych~Zl z promyslene dramaticM stavby dna.

60

Pastork uria vzntkala ve ch vilich J anackovy nejvetS! uzkcsti 0 zivot rnilovaneho dttste: druhe jednani dokonctl, kdyz S8 Olga vratila z Petrohradu a trett kratce pi'ed [e] l smrti, Kornpunova] vlastne pro ni: prosila, aby j[ svou operu pl'ehral, kdyz vtdela, ze se jej!ho provedeni nedozije.

Sestadvacateho unora 1903 Olga zsmtela, jeste ]1 nebylo ani [edenadvacet let. Janacek pf'ipsal opera jejl pamatce, parnatce druheho d[tete, ktere ztratil.

Po Olzlne smrti nabldl janacek parttturu Pastorkun« prazskemu Narodmmu divadlu; po deB] doM mu i'editelstvl poslalo partituru zpet s neIitostnyrn sdelentm, ze opera nent vhodna k provozovanf. Janacek nechtal kapttulovat, a protoze st chtel ovei'it zivotnost sveho dna, svoltl, aby jsho operu provedlo Eeske drvadlo v Brne, i kdyl: vedH, ze zde nemuze ocekavat dokonale provedenL

BTQ8nskeho nastudovani se ujal [eho Mk Cyril Metod Hrazdira a 12, listopadu 1903 se zacala opera zkouset, Hrazrl'r« se dilu venoval s obrovskym zaujetlm; tak dlouho, jako Pastorkynt1, 510 tendy v BrnB nemohla studovat ziidna opera. Chudobne brnenske divadlo chtalo pi'Ipravit di\stDjnou premieru, hersc [aruslav Auerswald namaloval dokonce nove dakor ace. Kestelnicku zpfvala Leopoldina Svcbodova-Hanusova, Lacu Alois Stanek- Donbravsky, Stevu Bohdan Prochazka, Pl'edstavttelke JenUfy Marie Kaberacova na rol i hlasov8 nestactla, po dvou pl'edstaventch onemocnala a nahradila ji RiI;lena Kasparova, Premlera byla ocekdvana s velkym zajmem vcrojnosn, z Pralry pl'ijeli referenti Emanuel Chvala a Jan Branberger, pfijela i Gabriela Preissova, Mezi navstevn!ky prermery 21. 1. 1904 by I! brat:i'! Mrstikove, Josef Msrhaut, Jan Herben a archttakt Dusan [urkovlc. Karel Kova-

59

Osoblty skladahnv styl Janacek ostatne brzy :probizal i v jine oblasti sve tvorby, Nekdy II race 1904 slysel pnprvs zptvat Peveake sdruzenl moravskycj; ucitelil s dirigentem Ferdinandem Vachem. Slysel zptvat dokonale skojene sborove pevce, kterf cttltva reagovali na sbormtstrovy po2adavky, sivscl zptvat soubor pi'ekvapujlc! umelecke urovne, Znovu se v nsm probudil zli. [ern 0 sborovou tvorbu a iiz v prvmcn sborech, ktere pro PSMU napsal, s osobnyrn kompoztcnim mtstrovstvrm zdureznova] technickou narocnost svych skladeb, Janackovy sbory S6 staly soucasti kmenovshn repertuaru PSMU a JanAcek neJv8tSfm Vachovym objevem,

.Nulez! [sem S1J{1; vl1raz VI? skladbe a vy tio chrdnite" napsal Janacek do Pamarnrku PSMU v roce 1913,

PribliznB v teze dobe, kdy Janacek slysel Moravske ucttele poprve zpivat, se zacetl do burcujtoicn Slezskych ptsni Petra Bezruce. Namel zprvu ani tusern, ze basne, ktere ho tak VUUS!ly, napsal VladimIr Vasek, bratr [eho spolupracovnice z Ruskeho krouzku Olgy Vaskove. [ednn mu vsak bylo jasne: basne, ktere cell, nap sal clovek, ktery mluvil peci jeho lidu a byl ve sViim nitru poznamenan stejnou ki'ivdou a 1'05tl stejnllm vzdorem. V~dyt JanaCek take nedovedl byt Ihostejn\i k hdske bolesti a l1zkosti, k utrpenf a bezprav[, Kdyz byl v i'finu 1905 pri manifestaci za zi'fzeni ceske univerzity v Brne zabit deinll{ Frantisek PavUk, napsal Janacek pod dojmem teto udalosti klavll'lli sonatu, nazvanou Z ulice

1. x. 1905, v mz vYJiidl'i1 solidal'itu 5 temJ, kdoz bojovall za sva prava. "BlIy mramor schodiSte Besedniho damu I) Brne - klesa tu zbrbcen krvl prosty delnik FrantlSek Pavl1kpi'isel jen harot/at ZQ 1Jysoki! ucenl Q by/ ubit surOr;ymi vrahy,"

Ze Slezskych plsni Petra Bezruce si Jan~l!ek vybral tti basne - Marycku Magdonouu, Kan-

61

11

lora Huiiara a Sedmdesat tisic a zhudeoml je [ako protest proti soctalntmu a narodnostntmu unsku. "Va§e sloua priSla [ak» na zauoldni a iCi. k: nim snest 16novol.l bouri uztetcu, zoujani abo. lestt;" nap sal pozdej: Bezruccvl. Pllvecke sdruzenl rnoravskych ucitelfl nastudovalu nejdrtvc Mary15kl.l Magdonol)u; [e]! dramatickv vzrusena prerntara se uskutecnua v dubnu 190B v Prostelove, kratce pi'ed zajezdem Moravskych uciielil. do Pai'lze, kde byla ostatne brzy nato provedena take - poprve v zanranrc]. Ackoli Ferdtnand Vacn s uvsdenlm sboru tak avantgardmho [ako byla Maryi:'ka nevahal, d.aHli sbor bezrucovskeho triptychu, Sedmdesat lisle, pckladal za neprovedttelnv, Toto untkatnl a obsahove zavains dna provedl puprvs Franttsek Spl1ka s Peveckvrn sdruzenim prazskyoh ueitela v roce 1914; Moravstt ueitele tento sbor nastudovatt az a deset let pozdeji, az kdyz Janacek pi'epracoval prvni znen! shorn z mku 1909, nad kterym Vach vahal, Kcnecna verze je vsak jesH! slozitejsi a mterpretacne narocnej~H - a [ako takova .Zij8 V rapertuaru nasich ptedntcn sborfl dodnes. Dlky obama ucitelskym souborflm sa s lanackovou sborovou tvorbou brzy seznamile nejen ceska V8- i'ejnost, ale celv evropsky kulturni svet. [edtnii a ne se tehdy rnohl Janai":ek um1jjecky opfit - a 0 nekolik nejvernejslch prate!, ktei'i pcmahalt prosazovat uvadsnf je110 skladeb.

V roce 1904, rok po Olzine smrti, pozadal [anacek 0 psnztonovant, Vllnoval se dale pouze sva varhanrcke skole a nasel vice casu pro sve kcraponovanf.

"Tricet a1. pi"!tatFicet a1. Nyficet hodtn tydne vyui:'o!)at, dirtqouat zpevacky spoletc, riait koneertu, vest ktlr k/ClStera Krdlou«, pritom sioztt [eii pastorkyni, ozenit se, ztr atit det! - bylo treba zapomenout na sebe;"

Namet pro svou ctvrtou operu Usud ziskal za velmi neobvyklych okolnosti. Az dosud hledal

62

81 .2illnEibo Zacl zp11'aji lebo stara nerlokoucenou operu. Prichll.z! zlvuy a sllbuja Jim vyprEivet SVllj tragickji pfibllh. Venku zufl boure a v okamatku, kdy Ztvny vyprlivi a Mile, lldel'~ otellfenjim oknem do nnstnosn blesk a Zivn~ho srazr. Opera znsrava i nadtr.le bez poslednibo aktu.

Janacek na opere pracoval neceHi tN roky 11903-1905) a vytvotil po hudebnI strance dUo nesporne hodnotne a osobite. Po dokoncenI S8 rozhodl, ze operu zadlL nove otevi'enemu Vina· hradskemu divadlu, a proto nev~noval pozornost brn!!nske nabfdce. Ale teditel Vinollradskl§ho divadla, zkuseny dlvadelnl praktik F. A. Subert Ibyvaly i'editel Narodniho divadla), upozorniI Janacka, Ze bez pl'epracovanf libreta nebude mozno operu provAst. Janacek vsak nenasel ni· koho, kdo by byl ochoten se nevdecne prace ujmout a opera se za jeho :!ivotEi skute1:ne nehrilla. Az v race 1934 pl'ipravil Bl'etislav Bakala, janack(\v zak, Jejl rozhlasove a v face 1954 I koncertnI uveden!. Sei'lnicky byla opera provedena v Brne 25. rljna 1958 II uprave Vaclava Nos· ka a den nato ve Stuttgartu v upralle Kurta Honolky. Az po dalslch dvaceti letech se znovu objevila v nastudovilnl JillDceskeho divadla v Cesk-ych Budejovidch. Pres vsechny nesporne hudebn[ kvality bylo kazde uvedeni opery vyprovokovtmo jen vyznamn-ym Jana~kovym vyro· elm.

Opera lej1 pastorkyi'ia se meziHm doi":kala Iii· nAckova pi'epracovani a v Erne oekollka novych nastudovani. Skladatel nemusel pochybavat 0 jejl zlvotnOSti, tn si ostatne ovi'ii'oval i brnensky opernf sOubor, ktery Jana~kovo dno provedl na svych zajezdeeh v P(sku, t'!eskych Budejovidch a v Ostrave. Kovai'ovlce vsak n!kdo nedokazal pi'esvSdCit.. Proto:!e se JanAcek domn[val, :le Kovai'ovic operu odmfHi take PfO Jell "moravsky raz", pokusilo se i'editelstvi Narodnlho dlvadla

64

msplraci II literarutm dtle, vice cl mene pcdaranern. I'entokrat rnu narnst ja ko svu] 2:1 votnt pd· beh sv1ii'ila krasna mlatla zena, navstevrnce Iuhacovickych laznt, kde se Janacek take leCil.

Bohata divka se mussla na natrak we rodtnv rozelit se svyrn milym, chudyrn umstcem, Nestastny mladik nevertl, ie ho mllovala, obvtrul jiz povrchnostt a pi'eletavostl, a protoze byl hudebn! skladatel, pomstil se ji tim, l:e 0 jejiCh pi'!bebu napsal nperu, A aby nsbylu pochybnnstt 0 hrdlnce pi'ibehu, nazval operu jejim [mensm - Kamila. Opera se nrata v roce 1897 dokonca v PI'aZ9 a mlada iene pochopltalna radost neprmesta,

lanacka v jejlrn prlb8hu nejvice zaujal fakt, ze hlavni postavou byl hudebnik - skladatel a z toho pohledn napsal scenal' opery. Zversovan! ltbreta svern mladinke ucttelca Fed are Bartosove, ktera pi:'! sve ltterarnt nozkusenostt nedokazala narnet uspokojtvs realizovat, zvlast~ kdyz ji Janacek dej posilal po tastech a ani ji neurnoznil, aby [e] nejdnvc poznala eelY. Skladatel s kornponovanim velrni speohal a nedokonalost libreta nebral prilis na v~domi, coz je u }anacka nepochopitelna, zvliiSte po Pastorkuni, je.jiz dramatickou stavbu dokazal tak podpoi'it.

Kamilin novy pflMh 58 vyviji takto: skladatel ZIVl1Y se po Ietech necekane setkava S9 SVDlI nekde]sf Iaskou NIilau. Kdyst se s ni rozeset, anlz lusil, i9 data ztvot dlteti - jeno synovt, Nyni se znovu rozhoduji pro spolecny iivot a oballajl se [en IIY' Cltek a zloby tchvns - Mlliny matky, k.teraZivll~lto vzdy nenavidete. [1. jednaru.] .2ivny komponuje operu, ktere stale chyht posrednt d~jstll1. Milina matka zesilel.a a \' jednorn ze svvch z!i.cl1l'.a.tll prepadne pres z~bradH a strhne s set.ou i SVi)U nesrastnou dceru. lil'ny zdstava S9 synern sam. (2. ]8dnlinL) Posledrn dejstvl se odehrlivii v poslucharni; konzervatore, kde

63

skutkem vyvrattt Jan;ickovy vycitky a Z [akychst obrannych diivodli uvedlo uperu jtneho aurora, ktery pochazel z Moravy. Janacek se vidy hIasil k tomu, ze je caskym skladatelem, nebof soudil, ze "umenl milze byt jen jedno - ceske, ale milze mit i soe spectalnf prvky". Jesti~ vy· stlzneji to vyjadi'll spisovatel Ka~el Elgart·So· kol v roce 1906; "Nrml moravskeho umeni, ;f! len jista etnograt1cka barva na nekter{jch moravskych wnllilcleh a t1l si nikdo nepoklada za ztis/uhu nebo za chybu. Nikomu na Morau{! ne· napadlo posl.ld dobyvat Prahu a Sl){!t krestnim listem. Ale /sou zde snany, aby vytvof'eno bylo praeol)nl stredisko vlastnlho iivota schopnlli."

Tim strediskem minE Elgart Klub pratel ume· ni, ktery by) v Brne zalozen v roce 1900. Klub sdrui'!oval zprvu jen v·ytvarnlky a spisovatele, ale od pocatku svl§ cinnostj projevoval zajem a hudebni denL Po peti letech trv!ini Klubu se hudebni slozka osamostatnila a udrZela 81 vy. znamne 'postavenL Svou podnetnou koncertn( ~innostt povzbudila ke zdravemu soupei'en! i Besedu brnenskou. Nejzavaznejsi vsak byla vydavatelsk<l cinnost Klubu: vydani klavfrn!ho 1'1- tahu Janiickovy leTf pastorkyne v roce 1903, kdy skladatelovo opern! dUo znala pi'evazne jen brnenska vei'ejnost, bylo vke nei zasluzne.

Janackovi presto chyMl st!ily kontakt s prafskym hudebnlm ilvotl'lm, v nemz chtj!j) hledat zaruku dokonalejsi interpretace svych skladeb. Jeho dna vsak pi'ichazelo na prazske koncertnr p6dium jen zridka a nahodile: v roce 1906 pro· vedl FrantiSek Neumann Ipozdejsi sM brnllnske opery) na koneerte Ceske jednoty pro archestralni hudbu Jamickovu predehru Earlivast a prazsky Hlahal kantiitu Ofl'enas. V roce 1908 pi'ivftal Jan Herben v Case Marycku MagdonolJu, Moralist[ ucitele uvedli v Praze i jine !anackollY shot" ." P,Hveckll sdruzeni prazskyt:h ucitelli s di·

65

rigentem Franttskern Spilkou [eho avantgardni sbor seamaesa: tisic.

Ale v roce 1914 se Janacek musel vzdat prazskeho provedent sve symtontcka basne Sumarovo diU!!. Ke komponovani byl prtveden ltterarnlm nametern stcjnojmenne balady Svatopluka Cecha, ktera [enacka rozechvela svym soctalntm mottvam.

Ilmtel chudy sumar, zustaly po nern jen housla a male dl!cko v kolabce. V noel S8 §umai' d~cku zjevl a hrou na housle [e odltlka ncio nebesketio rdie"; stejn~ by pozdejt umrelo hlady jako jebo otec,

K ocekavanemu provedenl skladby v Praze napsal Janacek vyklad do Hudebnf revue, v nemz charakterizaval nsboheho sumare solovym; houslemi a ve ~tyi'hlase viol, krety celou sk!adbu prostupu]s, videl "dusi toho lidu, lent v obecnicti pastouskacti ziie svui trpky znxn", Ale ptovedenl skladby, ktera v bfeznu 1914 pi'ipravoval Vaclav Zemanek s Ceskou filharmonii, sa ueuskutecnllo: (ldajne pro ochuravani sklada!ele, ve skutecnostt pro nedostatccny pocat zkousek, Srnutny prflbeh poslednt zkousky zachyttl Ianacak ve svern zaptsntku,

V dobe, kdv skladatel pozbyval viry v sebe, ve sve drlo, kdy til v prapodtvnsm osamern a prestaval vei'lt v provedenI Pastorkyn;j v Narodnun dtvadle, byvala jeha opera v Praze "zlatym hi'ebem" nechutnych sil vestrovskych legrac!, uvadenych pod nazvem Palena kostelnica.

"Nev;jril [sem, ze icdy si kdo pousimne ceho.

Byl [sem. ubit - ulastni mo]! zact mt uz zacalt radtt, kterak skladat, orcnestrem mtuoit! U'srnival [sem se tomu; rite tineho mi nezbyval0."

Proto 5e V race 1911 brnensky K!ub prate! ument znovu ujal [anackova pi'fpadu. Uol proti nili rezignovancho skladatele zadal spolecnost Narodnfho divadla, aby pi'ijala [eho operu k pro-

66

vzdalene patosu a efektu. Dspech ohromil i samotneho [anacka a vratil rnu sebeduveru,

Nl!ktei'f histarikovt!! tvrdili, ze Koval'ovieovo odmitnuti Je;l pastortqme v roce 1903 bylo stast. n~~ 'souhrou osudu a ~e opozdena prazskll. premiera S6 uskutecnila v dobe pro tispach dna neJvhodnejs[; !ide uprostred t1!~kfch valecnfch let velrnt touzll! po kultufe a pl'imo marrltestacne vnali uvedent ceske novinky. Iinak se vsak jevI situace historikovi v odstupu let, jinak se jevila postizenemu autorovi, ktery zil tolik let pl'ezirany.

Prazska prsmiera Pastorkyne otevfela dflu cestu do svata, Zasluhou skladatele Josefa Suka se o Ianackovu operu zacal zajimat praiskf romanapisec a pubUcista Max Brod, ktery "D pravg cas priSeZ taka s nebes poser', upazornil na Pastorkyni i'editele vfdeiiskeho nakladatelstvf Universal Edition Emila Hertzku a pfeloitil jt do nemciny. 0 operu prajevila pak zajem ! videnska Dvarnl opera; hudebnlho nastudovanI se zde ujal dirigent Hugo Reichenberger a 16. 6.nora 1913 byla Jeil pastorkyi!a, kterll. se od te doby hraje v cizine pod nazvem Jenuta, provedena s boui'livym ohlasem_ V titulni roli se zaskv!Ha Maria Jeritza, vlastnlm jmenem Marie }edJ!ckovii, rodacka z Brna; Jenfifu zpfvala i v Metropolitnf opere 11 New YorKu v race 1924.

VZpom[nky pametnikil I nektere Janackovy vyraky vsak pfipaminajl, ie vldei'l.skou premieru neprovazel jen umelecky ohlas, ale take z:'lkulisn! 'nesnaze a intriky, na ktere Max Brod vzpomlnal nerad i po letech.

68

vedeni, Pfedseda Klubu MUOr. Frantlsek Vesely a jeho zena - sptsovatelka Marie Calma - presvedcovatt feditele Niiradniho divadla Gustava Schmoranze a pokusili se jednat i s Kovarovicern; na Schmoranze utocu i Kovarovtcav pnte! a libretista Karel Sipek; "Kdyby si byl Mistr [Rouaioute] poslechl Marycku Magdonovu od MoraDskych u{'itelii) nebyl by [aruicka odbyl ;ako tuctooetio zatiatermika" napsal Scnmoranznvt, Dlplomatickemu ustli vsech pratel se v roce 1915 podai'ilo prlmet Kovai'ovlee k prostudoviinf opery i k setkanr s Ianackern. Bylo nutno ovsem uspokojit nsktere namitkv Kovarovtccvy, ktery pak se skladatetovym souhlassm proved! v partitute Pastorkune ur~ite tnstrumentacnt zmsny a operu pl'ipravil k provedenl. Nastudoval ji skvsle a POkU5il se tak splatit janackovi alespori castecne bolestna leta cekant,

V prazske premiere, ktera se uskutecntla 26. kvetna 1916, dominovala v rolt Kostalntcky Gabriela Horvatova. Dva pral!sU 'Pl'edstavitehl znali Pastorkuni u:l: z di'lvejSl brnanske prerntery. Vera Plvofikova zp!vala znovu starenku Buryjovku a Theodor Schlitz [vl, jrnenem Bohdan Prochazka), ktery zacinal v Brne pred let I' [ako Steva, zpfval v Fraze Laeu. I mens! role byly velmi stastn8 obsazeny, starke zptva! Arnold Fltig! a rychtare Vtlern Zitek. Ale s p1'edstavilelem stevy Antonmern Lebedou Janacek nebyl spnkojen a k vykonu Kamily Ungrove v roli Jenufy zustal pomerne chladny. Snad proto jej potesil zajem Emy Desttnove, ktera sl nejak), cas po premiere pohravala s myslenkou, ze take nastuduje roli Ienutv. [e]! [ednant s Janll.~kem ztroskotalo na nesplnitelne podmtnce (nebo vymluvi!!? J: byla ochctna zpivat Jenlifu, ale ttalsky.

Ohlas premiery byl mtmoradny. Dvaasedesatllety Janacek - leta neznamy a podcenovany - se konecne prasadil jako skladatel, ktery ve BVe opere vvtvorfl mtstrovske hudebnf drama,

67

VELIKE STARj

Ackoli prazskym uspechern Pastorkyne neskoncil zcela zapas a daIS! prosazent skladatelova dfla, zacat Janacek s dychttvostt a radostt komponovar. Pfedevsfrn se snazn dokonc!t skladby, ad jejichz konecneno ztvarnem byl odvaden jednak nesnazemi S8 svymi libretisty, lednak vzrusujlcim! pripravami na prem!eru PastorkynlJ. Ti~ od raku 1908 pracoval na sve pate opere Vylety pam!! Brout:kovy, v race 1915 vzniklo prvni zniini symfanlcke rapsodie Tarqs Bulba, nedokon~ena zi\stavala take housl~va

sonata. . ';

Zejmena vg/ety p6nl! Brout::ka zamestnav.~IY ]a"?acka v~.lmi dlouho, temef celych dev8t Jet. Namet nasel oper v literattife - ve dvou .8atirickfch povldkach Svatopluka Cecha z let 1888 a 1839. K rozhodnut!, ~e k Vyletu pana Broucka na Mesic pi'ipoji jest1! jeha daIS! VyZet, tentokr6.t do XV. stoletl, dosel vsak Janacek mnohem pozdf'iji, az v pi'edpaslednfm roce 1. svetove v&lkyo Uvi:idomil· si, 2e ve spolecnosti estetskfch l)lesfcnantl, mezi nim!z neni mozna na18zt kladneha protihrAc::e, zlskllva Brouckava prostomyslna bodrost sympatlckf rys. Proto chtel Broucka pi"ivest_do jineho sveta, do ,:rtejsvetej§l doby ka!tdell.O Cecha", ktera mus! odhalit zbabi!lost a skrytou nebezpe~nost sobeckeho mesta.ka ... ,

~,Chtel jsem, aby zhnusil se nl1m takovy Nouek, a.bychom ie; na potkanl niciZi, dusilt - aie· v prve rade v so be ... " . . .

. '.

69.

Dstredrum hrdtnou deje obou povldek je domact pan a blahobytny mestlik Matej Broncek, majitel ttlpatroveho domu v Praze. Ho1duje rad pivu II cestou domil z Vikarky - ve stavu ne zcela sti'izlivem - usne, Dba v)'1ely se tak odsnravajt ve snech podnaptleho pana domactho. Osoby z [eho blizkliho ok 011 i vesela spolecnost z Vikarky, Ycetne hostinskeho pana Wiirfla, se mu pak promitaji do jeho suovvcti pi'edstav. Tak Malinka, dcera pana saknstana, i [ejt mily, maUl' Mazal, se mu zjevuji v mesl~ni povldce v osobach Eterey, Lunobora a Blankytneho. Protuza Broucek vi, l(e se Malinka pohadata S Mazalera a vyhrozovala mu, ze se provda treba za pana domaciho, obtezuje pana Brouc~a svou pl'iznl ! na Mesic! v podohe Eterey. V druhe cast: opary, ve V{jletu do xv. stolen, sa tate trojlce promtta do postav Kunky, dcery pana Domslka od Zvonu. a jejiho milence Petfikll., ale uil: bez grotesknlho "meslcn!ho" ponteduo Nebot prave tady odhaluje Broucek svou Ivai' pofivacn6ho a zhaheleho mestli~a. Pi'ichazl do Prahy v doM bitvy ns VitkoV6 v roce 1420. setkava S8 s husttskvmi bojovmky, ale v bo]t jim pomahat necnee: stAvli se zradcern, ktery pros! krizaky zbabela o mUost a hustte ie) za trest upalf v sudu. Po probuzen! ze sua S8 vsude chlubi, ze se satkal s ZizkDU a Rokycanou, ze mlatil krj~aky a "silne" pornahat osvobodit Prahu, "Ale neiikait to nikomu," prosi pana hostmskeho WUrfla.

Napad s pfenesenirn skutecnych osob do snovych predstav pana Broucka, psychologicky dobi'e oduvcdneny, byl janacklw. Janacek take urcil kostru deje a z kazde povldky vybral jen urcite jejl casti k dalsimu zpracovant. Navic 'pbpsal pcstavu ·basnlka Svatopluka Cecha. Puvodne melo [eho vystoupenl uzavrtt prvni d!l f ..... u la sam tu sctuioan D masce roz!icne zahrdl. jsem iim btaznoostoi to meslcnea.}, ale nakonee tuto scenu skrtl, kdyz se rnzhodl pi'isaudit SVatopluku Cechovt I'yrazn~jsi uplatnenl az v

70

cuje take 3 dalsfrn ltbretistou, primel skladatele, aby mu jeho text vrattl. Dalsi v porad! librMistu, Viktor Dyk, nedokazal skladateJi spolupract odmanout, ackoli na libretu, ktere dostal do rukou, pracovalo pi'ed n!m uz pl'it basnikil. Navlc byl Dyk ph svych upravaeh sl'aziin faktern, ze hudba k nesourodi!mu libretu uz byla hot ava, taMe zmeny rnohly byt vskutku minimalnL Po nekolika mesfc!eh klidnejsl spoluprace se situace pro Janacka znovu zkampl!kovaJa: Dyk byl v Iistopadu 1916 zatcen za cl lin ky, ktere psal pro Lidove noviny. a uvezn~n ve Vidni. Po marnem pokusu spolupracovat s Dykem 1 za techto okolnosti se Janacek znovu obt'atil na F_ S_ Prochazku, s nimz pak dokoncil nejen 'prvni dH !lyletti, ale b8hem jednoho roku take eely druhy dB - V[}Zet pana BroulJka do XV. stoletl.

Pfi komponovlinl teto opery prosel Janacek obrovskym vyvojem, vyzr<'ll umelecky i myslenkaye; pochopll aktualnost husitskych revoluenlch ideiilii a ./ezauou satirou" dospel k tvrdemu pohledu na mMl'aekou cast ceske spolecnosti.

Z nadseni nad vybornym provedenlm Pastorkyne se Janatek rozhodl, ze zada take Vglety pane Brouckovy k provedenf prazskemu Narod· nlmu diva diu. Tesil se na dobre s6listicke obsazenf a netusil. jake pot!ze mu prave solisti! pripravL Se svymi rolemi byli nespokojeni, vraceli je jako hlasove obt!zne a Janacek byl nueen upravovat jejich party vzdor tomu, ~e uz by! vydan tiskem klavlrni vytah opery. jeste na generalni zkousce zazH Janacek velm! trpke chvfJe_ Kovarovie Brou{ika nestudoval. byl ut v te dab!!! te:Zee nemocen, takze jedine zttsJuhou dirigenta Otakara Ostrcila byla opera dovedena k premiere 23. dubna 1920. Jani1cek od te doby radeji svei'oval premii!ry svych opel' brnenskemu divadlu;kdyz usoUdiI, ze prazskym s61istOm ehybi predevs!m dobra vfile.

72

drunsm dtle Vyletu (,,6, zapadU! slunce nasi stly, ztia uyjdes opet a naides bdsnika, jeni ttouede te uoitat plamennqm naasenim a ne malic hernou karikaturou [ako [a?"}. Zafazenf postavy Svatopluka Cecha do zacatku druheho dilu vyplyvalo [adnoznacne z potreby doby: konctc! valka, vtra v osamostatnent, nadseni a vlasteneetvi, ktere Cecnovou scenou probleskuji vzdor janackovu nazoru, ze vlastenecke tirady by rnnnl y postavu basnlka [en zesmesnlt.

Ne jvetstm Janackovym problsmem pri knmponovant teto opery bylo libreto; dlouho nemohl naiezt libretistu, ktery by byl nametern zaujat stejne jako on. Ve svstcve npernt literature ztejme neaxistu]e libreto, na jehoz vytvoi'enl by se podilelo tolik ltbratistn. Janacek je pocftal a hodnotil v [ednom ze svych Iejetonu, ktsry napsal po Sfastnern dokoncent opery:

.Na osnouc Suatopiuka Cectia sly myslenky Maskouy, uartace Holeho, pi'idavky tira [ankeho; vttpne zasan; do ni Gellner. Mahen sve praoe ztlstal sDym panem; Viktor Dyk vytesal motto pros»; Fr. S. Prochazka pisnemi se zamluuil, Dr. M. Brod prida! prlstntu karikaturu, Mohl bych se zenoone s narodni pisni zeptat: Pocke;te" postoite, necti sa spol'itame" zme-ti tady usee!? ... I kdyz Mdkem kdo pi'ispe/, dobre udelal:"

Take [anacek se pokousel vytvottt text ltbreta a mnone z nacrtnutych napada daval literarntm spolupracovntknm k dalsfrn npravam: vetstnou vsak u nlch nenasel pochopeni. Josef Holy neminil janacki'Iv text upravovat, Frantisek Gellner prtznaval, ze si s libretem nevi rady, a na mnoha dalsich nesnaztch miH svi'Ij podfl ! Janacek. Kdyz Jifi Mahen vzpominal na svou nekdejsi prac; na llbretu pro Ianacke, zfejme v odstupu let, ktera dI'lv~js( neshody ukltdnila, dokazal pochoptt, co asi skladatel pro svou priici pott'eboval, nebo sptse, cemu se chtel vyhnout. Ale tehdy, rozezlen na [ariacka, ze pra-

71

Ani .Max Brod [anacka pi'ilis nepctsstl. Ai;, koli VYZetiJ.m "pl'ldal pristntu kartkatury" . a, ehtel skladateli radtt, [ak doeilit vets! dramaticc nosti deje, jako zapfisahly antimilitarista a talstojovsky pacifista odmitl pi'elozit do nemciny rext druheho dUu opery, kterf pi'itakava. valee a boji. Sml'sl husitske revaluee Brod nepoehopil.

Jestl'i jedno poucen! pfinesla Janackovi 11m orna praee kolem Brouckovych vyletiL: vseehna. dalSf libreta svych oper si od te doby psal sam.

Dais! skladbou, ktera cekala na dokoncenl, byla symfonicka rapsodie Taras Bulba. Gogolovu povidku 0 kazaekem atamanu Tarasu Bulbovi cet! Janacek v originale na sklonku roku 1904 a v breznovych dnech roku 1905. Gogolovo b!lrvite HcenI deje, odehravajfciho se na pocatku 17. stoletf, jej inspiroyalo k vytvorenf baladicky ladene sym,fonicke rapsodie, puvodnfm nlizvem, Slovans1ce. Skladba vznikla na pocatku 1. sve-. tOY€! valky a byla v prvoplse hoto'va uz v cervenei. Ale 5 dagj praef Jana~eknespeehal. Krltee pl:ed dokoncenim prvnlho zneni Tarase,.v bl'eznu 1915, 'zaklizalo brnenske polieejnl l'editelstvi Ruskemu krouzku daHa cinnost a ve 'valecnyeh letech nemohl Janacek uva~ovat 0 ve~ejni!m provedeni skladby s ruskym nameteni..

Hi roky Janacek na Tarasovi nepraeoval, dokoncoval svou operu Vylety piine Brou(!kovY. )Jezustaval vsak Ihostejny k osudu sveho narOda, jernuz se v roee 1918 otevfely nove petspektivy. Nebylo motne. aby se k teto msne dabS vyslovil jen satiIou, zesmesi'iujiei velkomestskeho malomesUtka Broucka. Napsal sve kredo do Ceskeho pamatnlku - "DrZ!m se korenu 'ii'IJota na!ieho lidu, proto rostu a nerJodlehnu" ~ a vra'til se znovu k Tarasu Bulbovi. Na jai'e roku 1918 pracoval na nove verzi rap' sadie, ktera 29. brezna 1918 byla dokoncena.' , .

V dotie, ktera uplynula mezi prvnim a poslea: nim znenim raps odie, pi'ekroc!l Janacek dlile-

73

;my zivotnl meznik. Uznani, ktereho dosahl, jej posililo v jeho tvurci jtstote. Ale prontknutt Tarase na koncertni p6dium nebylo tak rychle, jak Janacek ocekaval. Devateho i'ljna 1921 uvedl Tnrase Bulbu poprve Frantisek Neumann na koncertu orchestru Narodnlho divadl a v Brna; nekoltkrar odlozsne prazske uvedeni se uskutecnilo at 9. Iistopadu 1924 s Ceskou filharmoni1 a Vaclavem Taltchem, Ve vytlsku programu tohoto pratskeho koncertu uverajntl Richard v esel9 JanackllV vykla d k Tarusu Bulbotn, ktery mu skladatel po sial 26. rfjna 1924.:

"Ne proto, ze ubil ulastnitio syna pro zradu na ndrodu ~ I. tiil (Ref u Dubna]; ne pro mu· eednickou smrt drutieh» syna - II. dll (v arsaosk« tryzne J; ale ze nenaidou - se na wete ty ohne, muka, iei by zni{!i1a silu ruskeno tutu - pro rata stooa, jell padaii do pa1l5ivlleh tisker a ptamerui hranice, na nit dotT'p~l slavny tiettman kozdek1i Taras Bulba - Ill. dil a ztiv~r, slozil [sem. roku 1915-16 tuto rapsodii podle pouestt sepsane N. V. ttoqotem,"

leste na sklonku 1. svetove valkv zacal Janacek komponovat komornt kantatu Zapisnlk zmizeieho. Inspirovaly 110 verse, ktere pod nazvem Z pera samoukova otiskly Lldove noviny ve sve nedelnf pi'iloze v kvetnu 1916. Verse byly uvedeny vysvetlujict poznamkou 0 necekanern zmtzent mladika, jehoz rod iee marne patrall, co se s nfrn stalo, Teprve pozde]! nalezli [eho dentcek, v nemz ve verstch zachytil sve opojent z lasky ke krasns ctkance Zefee: odesel za nf a za svym synem a opust!l sve rod ice i domov. Ianacka zaujal y proste verse, bl1zke vatasskemu niii'ec!. a konecne 1 uno tajemstvt, ktere vznik verM obklcpovalo. Nejsilnejslm podnetem ke kornponovant vsak bylo [eho seznament s Kamilou Sttiss!ovou, ktere ovlivnilo cetou [eho dalsi tvorbu,

74

byt provozovana v pi'ltmi pri cervensm svstle zpevacka rna vstouprt a odejit v prubehu skladby nenapadne, zenske hlasy majt znlt za seenou.

)est~ v roce 1921 byl Zr1pisnlk zmizeleho ~y_ clan tlskem a proved en v Berlfne, Londyne a Paflii. Dilo, kters Janacek vytvortl, pam stale k vrcholnym projevum svetove ptsnova Iiteratury; bylo nekoltkrat provedeno scenrcky ztrlmovano jrezlser [aromt! lires) a vyznamne' insptrovs lo take nase vytvarne umslce - Karla Svolinskehe, Antonlna Kybala, Karla Demslaa lana vacI 8;lil-SI adke.

I Kamilu Stosstovou poznal JanMek 0 prazdmnacn roku 1917 v Luhacovlcicn. Byla 0 osmatrtcet let rnlads; nez Janacek, byla provdana za obchodntka se starozttnostrnt a meta dva syny. Ve svs rndtne zila stastne a [anackov: se tim nijak netajlla, Take nezakryvala, ze k hudM - alespon takove, jakou pise Janacek - vztah nemit, lisle jen diky tomu, ze StOsslovi byd.ieli at v Plsku. Jauackovi jeho Yztah nezevsedtliH mohl 5i je) vice idealizovat. Na pani Kamil~ ho dojimalo vse, nejen jejl laska k detem, ale i vztah _k manzelovi, ktereho mela zi'ejme rada, a naprostii bezprosti'ednost j8j1'ho jedmlnl.

Janacek na ni mysleI pt'i komponoviini sv9Ch skladeb, kdy se mu prom!tala do nejrtlznejsich opern!ch postal', ktere prave pi'ivMer na sv~ Byla jeho Zefkou ze Ztipisn1ku zmizeMho, Ostrovskeho' Kafou, "vychladlou" Elinou Makl'opulos, neslastnou Akulkou i mladink'9m AljeJem v Jaflackove posledni opere Z mrtveho domu. Promitala S8 mll vlastnEl stale do posta v trp!c[eh zen jako byla Kata, ackoli ve skute~sti byla veselft a ~ezprostfedni jako varvara,/panf Kamila' si staella sarna se sv9mi starostmi - i deti ji obcas zlob!valy - ale byla dobrosl'd8cna. V jednom ze svyel1 fejetoni'! Janacek vzpominal, jak pIsecIf cetnlei pocbytali v pkolnlch 18s[c11 cik~y,

76,

Skladba vznikala necele dva roky (1917 az 1919), rna 22 tAstl, oznacenych pouze cisly; [anaeek ji psaJ pro tenor. alt, tl'i zenske hlasy a klavfr. Acko111e1 verse velmt upoutaly, nemohl se dtouho na komponovant zapisniku. plna sousti'edit. nebot v te;!e dobe dokoncovat jina zavazna dna. Rukopis skladby uloztl pak do truhly, v nEt kratce pi'edtim nasel partitnru sve Sdrky, Pozds]! uz vybiral rukopisy z truhly Bi'etislav Bakala a take "objevoval" skladby, na ktere Janacek zapomnel, mlmo jfnt'i Zapisnik zmizeleho.

V race 1921 jej Bakala prtpravil k prvnimu provedent v Brne a Janacek pi'ipojil sve re:fijn[ poznamky. Pozadoval pro sve male drama seenicky sugesttvnt zpnsob lnterpretace: skladba rna

-- ··~-l

'~r~{

(/" .. 'j! '-'0'. _. ',_

- - "1 1>1 -

I ,(

:_r 21 -

1..1

Zlipisnlk zmtzeleho, autograt

75

zavfalt [e do vezeni, ale na jejich deti nt!ljak zapomneu. Pan! Stosslova necekala, at zacne jednat obecni Mad. pi'ivedla 51 domtl houf detf umyla je, obJekla a dala jim najtst, ,;rebe, ie~ [si ciqritiata sauia a krmtta, - znaii v Pisku. tam na mlynske strane, !J katd§ chaloupce, nemocne stareny na slunick:o cedes, slotiem. tests a uzdraouies. - Sctujtol: usecluii; cigany v pi. seckych Iesich. a zaoreti torde do ul;!zeni. - Tys schytala ubohd jejich decka do suetio srdci:j scclalnt eW!nl bylo asi to jedine, co obe tak protikladne osoby spujovalo, nebot Janacek st uvedomoval, ze jeho hl uboky vztan nent opstovan. Ke komponovani mu stactla fantaz~

Vznikem Ceskoslovsnske republiky v roce 1918 se podstatne zmernla situace v brnensksm kulturntm zivote. V race 1919 vzntkla brnsnska untverzlta, za jejlz zt[zeni kdysi prolil krev delnik Frantisek Pavlik. Z JanAckovy varhantcke skuly vznikla konzervatof, Janacek byl jmenovan jejim prvnim reditelem a soucasne profesorem rnistrovske likoly prazske konzervatore. Kdyz ysak byla brnenska konzervator v roee 1920 postatnena, by! jejim spravcem jmenoviin Jal1acktlv nekdejs! zak Jan Kune. Janacek tszes nesl, :l:e nemohl stat v eele skoly. kterou vlastn!! vybudoval, a ze se pi'estala ucit jeho l1auka 0 harmonii; ale tlm, ZS byl zbijven vsednich sta· rasU 0 provoz skoly, by! zachranEln pro SI'OU nejdflle:!:ltejsi pracl ~ mel dosti casu na kom· ponovanL

GeskA opera se z neutesenych prostor divadla na Vevel'i u]ic[ pfestehovala do vystavne budovy ni!meck8ho mestskeho divadla Na hradbacl1 a s nemeekym souborem se d~lila 0 provozovaci dny. Se!em opery brnenskel1o' Narodn!ho divad· !a se stal FrantiSek Neumann. Dlouha leta pusobil v cizlns, byl kapelnlkem frankfurtske opery, ale cesky hudebni l':ivot stale pozorne sltidoval: v roce 1906 na koncertu Geske filharmonie.

77

kterou tehdy pohostinsky i'idll, uvedl Ianackovu preuehru ZCirlivost; 0 skladatelovo duo S8 zive zajtmal a neviihal je prosazovat, Svou cinnost v Brne zahajil novym nastudovantm lejl pastorkyne, kterou bylo v srpnu 1919 ceske divadlo slavnostne otevreno, a dflo Lease Ianacka postavtl do cela sveho dramaturgickeho programu, ktery hodlal v Brne uskutscntt. Vzhledem k tomu, ze organtzoval take pravldelne symroutcke koncerty divadelmho orchestru, priblizil brnsnsky hudebnt zivot urovni, po ktere Janacek davno marne touztl, Ted' teprve mohl komponovat s pocitem, ze [eho skladby budou provozovany, ze najde pro sve dilo posluchace,

Kdyz v roce 1918 hledal Ianaeek novy opernt namst, upozornil ho tehdejst feditel brnsnskeho divadla Viiclav Jil'ikovsky na Ostrovskeho Boufl, Cervinkiiv pl'eklad Ostrovskeho dramatu tehdy priive vysel v Ottove svetove knfhovue a Janacek si jej obstaraL Narnet rnu byl bllzky, plisobila na nej nejen jeho davna laska k Rusku, ale predevstm osudovii tragika stel!ejni postavy.

V Ostrovskeho dramatlcke pi'edloze mEH JanAcek pi'ed scbou konecne skutecns dOD, [ehoz opernl podobu chtel dotvofit a ktere ho okarnzrte strhlo. Ale nedavno prozite nesnaze s 1 bretisty ph komponovant Vi/leUI pane Brouckov{jch jej vedly k vels! opatrnosti v jednant, Proto cekal netrpelive na Cervtnkav navrat z ciziny, aby se s nim dohodl na honorarovvch otazkach, Iedenatricateho prosince 1919 ul! znal Cervinkovy podminky a mohl komponovat.

NejdrIve viiak rnusel pi'epracovat libreto; Ostrovskeho rozmernou hru zestrucntl odvaznvrm a dramatieky llcinnymi skrty: z puvodntcr; pet1 dejstvi s promenou zustala tti dejstvi, z utchz kazde rozdeltl na dva obrazy.

D1:!jovii osuova opery je situovana do ruskeho 'malom!!sta Kalinova v ~edesfttych Ie tech mmuleho stolett, do uzavreneho, ornezeneho svata, VB kterem

78

Z Cervinkova pi'ekladu vytvoril Janacek libreto sam. Mlstrovsky prepracoval text a vsschen dej soustredtl kolem hlavnl hrdinky Kati, Vyhnu! se '-realisticktli drobnokresbll a zvyrazntl Katln lyricky svst, prImost [ejihn jednarn a s tim kontrastujict pokryteckou licornernost spolecnostt, ktera ji dohnala k sebevrazds.

Hudba Katt je pusohilla predevsim psycholagickou SilOll, v nl::': neztratila ani svau lyriCkou niternost, ani vrOue[ eit-ovy vyraz. Atkoli js part1tllra opery spise stl'ldmii a jednodncha, 1e plna vzrusujiciho melodickeho boilatstvL Ruskou atmosferu deje skladatel c1tllvi'! stylizoval da podoby lidovych pisni, ktere v 2. jednani zpiva Kudrjas s Varvarou; prvn! Kudrjasovll pisen, jejlz text Janacek vyhledal ve sbfrce Ivana Prace, 'mu pl'ebasnil Petr Bezruc .

. SVOll sestoll op8ru nazval Janacek jrnenem hlavni llrdinky. Nazev Boui'e jiZ pou:!:il pro svou operu Zdenek Fibich, kdyz zpracovaval .znamy shakespearovsky namet, konecni'l i Vftezs]av NovAk pro svou kantatu. A protaze daIS! mozny ml.zev "Katel'ina" mohl pripomfnat Katei'inu II., rozhodl se Janacek na radu Gustava Schmoranze pro Utul KCita Kabanovtl.

Janackovo citove pouto ke Kamile Stosslove se stalo od daby komponovani Zapisnlku zmlzeU2ho silnym Inspiracnim zdrojem pra celou jeho daHl! tvorbu, ale pro KCifu pi'edevs[m, nebol zde Jimacek vytvoi'il sve nejlyrlctlllsi dUo.

Ti'iadvaciitebo listopadu 1921 provedl Frantisek Neumann v Brne Katu poprve a s velkym t1spechem. Re:'IJserem byl Vladimir Marek, vYtvarnikem Vladlmtl' Hrska, KAtu zp!vala Marie VeseHl, BOl'ise Karel Zavl'el a Kabanichu Marie Htadlkova.· Ohlas premiery byl (Ispesny i v ti5- ku·a zAlem 0 Klitu rast! od pl'edstaveni k pfed!:;ravenL

. 'Na scenu Niirodn!ho dlvadla v Praze uvedl Klifu 30. listapadu 1922 Otakar Ostrcil v rezii

80

vladne despotrcky kupec Dikoj a kde tyrarnzujs ceo lou rodinu Marfa Kabanova [Kabamcha ], Slabossky Tichon Kabanov, Jejl syn, neni schopen se matce v mcem vzeprtt, natoz obhajit pi'ed jejfmi nesmyslnymt utoky SVOli z8nu KMu; splse vita kazdou moznost uniku z nadychatelneho ovzdust dornova, opiji se a na svou zenu nemyslt, Schovanka Kabanovyon, Varvara, zamnovena do ucltele Kudrjase, S8 pnzpnsobujo ~ivotu II dome po svem, Jen ne~na Kata 5e zdo trap!, zbyvaj! j! pouze vzporninky ne detstvL V§echny jejl nekdejsl sny se v tnrnto nelaskevem sVElte rozplynull'; [e]f manzel rna pro ni od sva matky i pcl.bkv odpo~lt,'jny. Nanf divu, ~e KMa, ktera nemllZe mit sveho muze fada, ale ptitom bytostne touzt po lasce, S8 zurnlluje do ticheho, nevyrozneno Borrse, mladlka z Moskvy, klery :lije u sveho stryce Dikeho. Tichon Kabanov rna odjst na trh do Kazana a na Kafu pada obrovska starost, protozo vi, ze kdyz jej( mantel odjede, piijde za Bortsern a to bude JeJI ne~testl. Zapt'Iseha Tichona, aby neodjl~del, nebo ji vzal s sebou, Ale za Tichona myslf [eho matka a Kat" zllstavil. sarna. [1. jednanl.]

Lehkomvstna Varvara pi'inesla KIit~ klic od zahradnich vratek, ktery tajn~ vzala matce. Chce ji urnoznit se tkani s Borisem, nabo] pochoptla, koho Klita miluje. Kata nemaze klic zahodit, touz) promluvit 5 milovenym muzam, Za zahradou Kabanovych S8 v noct obe dvojice sejdou - Varvara s Kudrjasam " Kata s Borisern. (2. jedm1nL)

Klita se 5 Bortsam styka po celou dobu manzelovy nepntomnostt, az Tichonfiv prljeZd il vran skutecnosti. Jeil svsdonn se neuprosns ozvva a pfeds vsemt pfiznava Tiehonovi svou neveru, Neumi Ihat, nadovede se pi'izpll.sobit pokrytscksmu svetu Kabanlchy a Dtkaho. varvars s Kudrjasern utikaji "I> Moskvu mattbku" a Boris [e pi'lIi~ slaby a nerozhodny, ahy Ki!ltl! pomolll; stryc ho vyharn na Sibil'. Osam6M. Kafa eitf, is ll~ nerna sn a v nejjimavejsim loueenl se Zivotem, jake kdy bylo napsano, se rozhoduje pro srnrt ve vlnach Volhy. (3. [ednant.]

79

~~ ~\fi

v' v /~_

t~ ·~f~~ l )~~}

-' 1· r~"'t; ~ "-~r( i~r-

~ .. ':;~;)., j-.4Jq.'C

, .(i~--:"_( 1~'

~:t~9J

Janl!.:~kIl.v zaznam 0 setkani 5 Romainem Rollandem na pl'edstaven! Kdti KabarlOV~ v Praze v roce 192'4

81

Roberta Polaka a s vytvarntksm J. M. GottIlebem. KMu zplvala Kamila Ung rova, Borise MUoslav Jenik a Kabanlchu Marie Rajholcova, i kdyz SI Janacek pral splse Gabrielu Horvatovou, Nekolik dnil pate provedl Kti(u v KoHne nad Rynern Otto Klernperer, S obrovskyrn uspechern ji v Berlfne v roce 1926 nastudoval Fritz Zweig.

Posledni reprtzy prazskeho nastunovant se uskuracnilv v roce 1924, kdy Janacek slavil sve sedmdesate narozeninv a kdy se konal v Praze festival, poradany Mez in arodnt spolecnostt pro soudobou hudbu. Festival byl venovan predevsim opemt tvorbs BedrIcha Smstany, ale zaznsta zde I dila jinych ceskyeh skladateln - take Janackova Ka(a Kabanoua. Na festival prrjelo rnnono zahrantcntch hostfi, z nlehz nejvets! pozornostl se tMil Romain Rolland. Vsechna opernt pi'edstaveni sledoval s klavirntm vytahem v ruce a s Janiickem sa osobne seznarml po pi'edstavem Kdti 29. kvatna 1924. Janacek st roznovor s ntrn zaznamenal do sveho zaptsnfku a s nesmfrnym zadostiucinentm vyslechl z [eho ust nadsens zhodnocent sve dosavadnl tvorby, Kdyz i'adu let po Rollandove smrti zacala vychazst tiskem [eho koraspondence, bylo ztejme, i':e [anackovo dilo skutscne na Rollanda nesmirne zapnsobilo. Psal 0 nern nekolika svym pratelum a vsem zduraznoval, ze "star.y amladicky [anacetc je zdaleka nejoriginrilnej§im z cesk:ycll sou{;asnych sklaaatetu",

TvurC'1 cnvat, vitahta a po cit zivotnlho stest[ provazel Ianacka v poslednfrn desetilet1 jeho zivota, kdy horecne tvorll skladbu za skladbou. [eho pracovnt tempo bylo obdtvuhodns. Sestadvacateho dubna 1921 prinesly Lldove novtny zpravu, ze Janacek dokonctl operu Kdta. Kabantnui a uz za necels tN tydny nato, 15. kvetna je v techto novtnach uverejnen rozhovor s janackem 0 jeho novem dile. Skladatel zde vsak uehovortl 0 Kate Kabanoue, ale 0 Prihoadct:

82

V roce 1921 si zacal upravovat libreto, z Tes· nonlidkovych 23 kapitol vybral deset nejvhodnejsleh pfibehil, z niehz vytvoi'i1 m [edndnt,

Do prvnlho zaradt! pribody z m~ina d~tstvi v lese i!I na dvore [ezer ske mysUvny 'a jeji 1Jti"ik, druha [adnanl vyplnily Bystrousciny zalety, namluvy a svatna; ve tfetim [ednanl liska stcs uhyne, ale [a zds maltnka Bystrouska, "jak by mami§ z aka vypadla.·

.BystrouSCll1Y pi'ibehy se zlosti i porozumenlm sle· duje revlrnlk z jezerske myslivny. Na zacatky deje najde malou listicku, sna~l se ji "vycholJat', ale nakonec je r~d, ze utekla zp~t do lesa, kdyz v mys· Hvne natropila tolik skody. Do Bystrouscinych z~letu, llamluv a sv,atby s lisakem Zlatobfbitkem se prom.itajl "lidske" osudy a marne touhy revlrnIkovycb starnouclcb pratel, rechtora a farai'e. V ti'eUm di!jstvl S8 predstavl Bystrouskla jako s(astna maIDa pofetne rodiny, ale chvlli nato zahyne rukou pvt· I~ka Haresty, ktery potl'ebuje pro svou nevestu Terynku "navy slUe". Rev!rnlkovo vzpomlnanl operu uzavira, nen! v nem uz smutek, spille rezignace, ale I .ta illizi II ok.amzilm symbolickeho setkanI s malou BystrOllskoll, v pochopenf z~zraku vecneho kalobe· bu zivota.

Uz ve Vyletech pt1n{! Brouckouych vytvoi'il JanACek nrt:lte paralely mezi postavami skutecw~ho mesicn!ho a historickeho sveta. V Pi'1ho~ ddch'liSky BystrouskY ho napadla paralela mezi fararem a jezevcem, rechtorem a komiirem, pan I revlrnikovou a sovou. Shodn~ s T~snohl!dkem pl'ipsal zvirecimu sv~tu nejbHnejsl lidske vlastnost! a nectnosti.

Poeticke kouzlo dna zdfiraznlla Janackova podmaniva hudebn! re~, v niz skla~atel urcil vyznamnou roli orchestru; jeho zvuk Je barevny, Impresionisticky ladeny. Svou operu komponoval s 'r;leZprosti'edn! tviirc[ invencf, t1sm~vnym v!l chiipaj!cfm pohledem pripamnel 6VUj vztah k prlrode a vytvol'il svezl apote6zu zivota.

84

liSky Bystrousky, 0 opere, ktera jiz "vyrustala I.J ietu: mijst:",

Inspiraci k sadrne opere pi'inesly opst Lidove noviny. Na obrazkovy serrat 0 pi'lhodacll I1sky Bystrousky, ktery vychaze! v odpoledniku L:dovych novm na pokracovani ad dubna 1920, se nejvice tesIvala hospodyne Janackovycll, Marie Stejskalova. Janacek Lldove noviny take citaval, vMyf do nich sam pl'lspfval, ale k zaoavne pNloze zrejme nikdy nedosel. Na Bystrousciny pl'ihody ho upoznrrul az Marin smtch, ktery 110 vlastns rusrl v pract. Noviny jf vzal - a pak mel "s dilem dlouhou dobu ieri tezkou tuaou",

Cyklus svi'izich humnrnych obrazka, ktere kresiii Stanislav Lolek, malfi' a myslivec, doprovazel slovern Rudolf Tesnohlfdck, Nepsal text rad, protoze tak Cinil na striktnf prfkaz sefredaktora Lidovych novin Arnosta Hemrlcha. "Te to kntika, na kterou isem. mel uztek," vzpomtnal Tesnohl1dek. .Pruni kapitolu. isem inned zahodil a se! [sem. poslouchat drnaie, jak tioooii. A pak se psalo."

Ohlas seritilu u cteniii'fi TesnohHdka pi'ekvapi! a zprave, ze Leos Janacek chce 0 Bystrousee sloztt operu, nevei'il. Ostatne na Janiickftv napad s rozpaky pohlizel! i [Inl redaktort Lldovych novin; nemohli pocbopit, ze ho zaujal pravetonto narnet. Janacek si jej vsak vybral [en proto, te ho okouzlil, ze mu pnslouztl k hudebm oslave pl'frody. "Cllytl is em Bystrousku pro les Q smutek pozdnioti let," napsal Karnlle Stosslove,

Bustrousku komponoval se zvlastntm zaujettrn a Iaskou, s jakou miloval pi'!rodu. Snazi! se ziskat co nejvice vectomosti 0 zivote liSek, v bukvaldskych Iesich pozoroval lise! doupata. Ieho zapisntkv [sou pine zaznamu ptacfho zpevu, trpelive sledoval zivot nekoltka ganeraci ptactch rodlnek; [eho poznamky [sou tak podrobne, ze by mohly zajimat ornitology.

83

Prvni provedeni PriMd mky BystTousky se uskutecntlc v Brne 6. ltstopadu 1924 v nastudovani Frannska Neumanna, v rez!i Oty Zltka a vyprave Eduarda Milena. Arnold Flogl zp!val revlrnika, Haria Hrdlickova Bystrousku a Bozena Snopkova Zlatohl'bItka.

V prazskem Narodnim diva dle prtpravil Bystrousku dirtgent Otakar Dstrcil v rezn Ferdinanda Pujmana a vyprave losef Capka. Premiefa se uskutecnila 18. kv1Hna 1925, Emil Burian zpival revirnfka, Mila Kocova Bystrouskn a Emma Miriovska ZlatohfbHka. Otakar Ostrcil prosadll, aby predstaveni bylo zai'azeno do poradu festivalu Mezinarodn! spolecnosti pro soudobou hudbu, jehoz jedna cast prave probihala v Praze.

Brnenska premH}ra mMa velky uspl:!ch, inscenace se libila 1 Janackovi. Nazory na prazske nastudovtini se pak pod zornym uhlem vyborneho brnenskeho provedeni shodovaly v obdivu nad vytvarnym fesenim Josefa Capka i v oeenen! Ostr1mova nastudovilnL Neuspokojil jen reiiser Ferdinand Pujman, ktery }anackovu precistavu 0 konecnem vyznenf opery nepochopH a neehal revirnika zeml'it-

Pro daIS! pra:tske Inscenace Kdti Kabanove I Li!;ky Bystrousky prepraeoval Vaclav Tallch instrumentaei; v Hlto I1prave se }anackovy opery v Praze dosud brilly. Talich ovsem pozdeji pohllzel na vsechny sve ztisahy do }anackovych partitur skepticky: "Cht!!'l! isme mu pomahat a on nas vsechny rozdrtil/ pl'i.znal v rozllovoru s·dirigentem )aroslavem Voglem.

V roce 1924 still JanAcek na prallu sedmdesiitky_ Sve narozeniny nechtel slavit ani 0 den di'ive, a proto ho zannoutilo, 2:e dirigent Frantiilek Neumann uspol'adal oslavny koncert uz v poJovinl:! ledna. Na podzlm Qvsem rad phjal dar brnenskeho Narodnlho divadla - sti'fbrny venee, na jehoi Iistcich byly vyryty nazvy lello nejv.yznarnnejsieh skladeb.

85

Z Janackovych napevkC!

,,Jsem tomu rrid, ze De uenci toltkstNbrnych listku iesti:j pr azdnpcii. Snad ponesou tei jeste ne/aka jnIl2na," doufal Janacek, kdyz divadlu dekoval. Podle toho, S jakou vitalttnu komponoval, to ani nemuselo bjit tak tezke,

len do [anackovy sedesatky je mozno sledovat v pi'enlednem obrysu vzruk jeho skladeb i vsechny nejC:fIlez:tejsi zvotnr udalostt. Ale ad prazskeho uspschu Pastork qne, ad okamztku jeho tvurtl exploze, kdy Janacek komponoval soucasne nekolik rozsahlych skladeb, [e mozno len s iizasem konstatovat, kolik Insplracnfch podnstu stacil soucasns zvladnout, Snad no}rychlej] slozil Janacek Katu, ale v prftbel1U komponovant teto operv uz dokoncoval Baladu blanickou a cllystal se na Pflhody lISky Bystrousky, Nez dokoncll Bystrousku, zajtmal se 0 Capkovu Makropulos a od prace na opere Vee Makropulos odbihal k Rlkadlilm a concerttnu. Hned po stniontette pracuje na ctaaotsk» msi a na Cap-

86

-.S1i

kuortetu Ltsty diloerne (1928) oslavil svu] hluboley citovy vztah ke Kamile Stosslove.

Do Ianackovy sborove tvorby pJ'ibyl v roce 1922 muzsky sbor se sopranovym s6lem PotulnfJ stlenec. Text k nemu skladatel nasel ve sbtrce Rabindranatha Thakura, mdtckeno basntka a myslttele. V roce 1921 slysel Thakura v Praze jeno verse prednaset a basnikovo vystoupem v nem zanechalo hluboky dojem: "VldeZ a sZyseZ jsem suetio lidu proroka," napsal tebdy ve svern Iejetonu,

Po Tarasu Bulboin sahl janaeek k ceske latce, aby symfonickou basni BaZada blanickti (1920) oslavil samostatnost sveho naroda, B:l.seii [areslava Vrchlickeho 0 blanlckych ryHrlch, kterou nasal v jeho Salskych haladach, ho zaujala predsvstm svou mirovou myslenkou: basntk zhavu-

Stnltmietta, autograf

88

ricciu. Zd a se, jako by tVllrcf cinnost zabrala vsechen jeho iivot, nebot Janacek nerlovedl uplne odpoctvat ani na Hukvaldech, ani v Luhacovictch.

Ale pi'ece jen si nasel cas nejen k cestam do Prahy a Pisku, zajel st i do Bre tislavy, Ostravy a Opavy na predstavunt Kelt! a na olornouckou prerrileru Pastorkipie. Z(lcastnll se hudebnlhn festivalu v Salcburku, Benatkacn a Frankturtu, v Barlme shledl premreru Pastorkune a Kat! a navstivil Velkou Brttann, kde jeho dHo prupagovala Rosa Newrnarch.

A take sl nasel cas na Jakes! zhodnocem sve tvorby, jakoby kaide z hudebnich odvetvt chtel j8ste doplnit dalSi vyznamnou skladbou, Probudll se v nsrn pi'edevstm zajem 0 komornI tvorhu, kterou dtlve ponakud opornfjel, takze jejl podstatna cast vznikla az v Ietech [eho tvurc! zralosti. Klavlrn l tvorby se dotkl jen nekolfka skladbami, zato vsak umelecky vyznarnnymt. V Pochotiu modnl'cki! a dechovem sextetu Mladi [1924J vzpominal na ztvot ve fundaci a z delskych inspiraci vyrostla i jsho Rlkadla pro vokaln! a tnstrumentalni soubor [1925], k nim!: prfmy podnat daly Ladovy, Sekorovy a Halovy kresbtcky, uverejnovane v DBtskem koutku Lidovych nevin, vvtvorent Concertina pro klauir a komorni soubor (1925), ktere skladatel nazval "ma/au hf'ickou", tnspirovalo vlastne mtstr ovske tlm~ni klaviristy lana Hermana, kteremu je drlo venovano, Ke kornponovdni Capriccio pro ktaotr leuou rukini a aectiooti soubor (1926) pi'imela Janticka prosba vdlecneho invalidy Otakara Hol!mana, kterji eMel pokracovat ve sve knncertnt cmnostt vzdor nestestl, ktere ho potkalo. K 1, smuccooemu k oartetu. (1923) nasel skladatel insprracr opet v rusks literature, tentokrat v Tolsteho Kreutzerovll sonata; ze stejneho pod, nstu vzniklo tlZ nekollk let pfed tim klavirnt trio, ktere se vsak nedochovalo. V 2. smyccovem

87

je blanicke rytil'e zbranl a vklactii jim do rukou pluhy, motyky, kosy a cepy,

K dals! symtontcke skladbs se Janacek vratil az po dels! ptestavce. Radost z nadejnych perspektiv zivota v mlade republice, jimz skladatel chtel verit, dala vznik jeho Stnioniette [1926), "Ti'esk vltl!!zn!Jch trubek" uvadt a zakoncuje penvetou skladbu, v nit vyjactfil "dnesniho snobotinetu: Cloveka, [etio duseimi krasu a rtuiostnost i jeho situ a odoahu iit! boiem. k vi-

r.;:

~'?l ~ '1'fJ4 "1 vr J J. ~,-JVlj fJr

)14'h# I_" , f

Jr fr'" 0 . f,(.1t"t~'~, y

C" II I (

} ~l.,')),~.

)anai':k(\v zaznem ke zkousce na Sinfoniettu v Praze v roce 1926

89

tezsioi", Ackoli sl pNil, aby dllo neslo nazev v otenska sinjontetta, podlcztl j[ dodatecuy vy· klad, vztahujtct se k Brnu, k mestu, v nsmz "zaf svobody" a "znovllzrozenf" mohl nejcitltvejt pnznat, Prvni provedeni skladby se uskutecnil o \I Praze 26. 6. 1926. Ceskou Iitharmonn rid!! VacIav Taltch.

o prazdntnach roku 1926 zaca! Janacek kornponovat Glaqoiskou mill, v nit se vratll ke slovanstvi sveho mladl, Nepouztl zde tradrcntno latmskeho textu, ale staroslovensttnv, a napsal "vese/oll msi", plnou radostna vrry v zivot.

Laska k ztvotu a moudry vztah k smrti [e hlavnlm motivern [anackovy osme, predposledru opery vee Mukropulos, k nlz skladatele mspirovala utopicka hra Karla Capka, i'eslci problem nesrnrtelneho cloveka. janiicka v nt - vad le riapinave detektivni zapletky - zaujal predevstrn jejl hluboce lldsky zeklad. capkovu hru videl ve Vinohradskern divadle 10. prosince 1922, v doM jejlho prvniho uvedeni, uprostred pilQe prace na Prlhodach /i!iky Bustrousta].

Max Brad mu meztttm dcporucoval jako moz· ny opernt namet Saldovu hru DWL Dejova stavba Said ova drarnatu se velmi podoba Pastorkynl. Clm se vsak Said ova nra uma oct podobueho nametu Gabrely Prelssove, pochopil Janacek velmi brzy. Do vytisku Saldova Dltete, ktery proCital, prIpsal charaktertsnckou poznamku: "To neni zlvelne; [e to stroiene" a vratll S8 k t-takropules.

JON tvorbe pred chazejicich oper byl J anE,eek mnohdy nucen k vice ci mene podstatnyrn upravarn ltterarnt predlohy Ale ve hre Karla Gaipka nasel namer, ktery plne vvhovoval [eho pfedstevarn a 0 nemz skrornny autor prohl astl, ie jej nepovazu]s za svu] Itterarnt majetek, Capek dal jsnackovt pravo 1( [akymkolt zasahurn a ptece skladatel teto moznosti temei' nepouztl, nebylo to nutne.

90

A zde je Ianackova Makropulos jina net Cap. kava. Ianacsk jl chapal jako zenu, ktera ztratila smysl zivota a uv8domila st hmznost tohoto pocltu, Vysvobozujid srnrt, ktsrou jt [anacsk dava (Capkova Makropulos neumirat}, je vyrazero jeho smirnsho pohledu na konec I1dskeho zivota.

Ve Vt!ei Makropu.los vytvoi'iI Janacek modern! hudebni drama, kompozicn1! bJ[zks hudebnl avantgard1! 20. let. Konverza~n[ sty1 opery vyrosti z nap!§vki.\ mluvy, ktere citlive zachytlly napjatou atmosferu deje a zvyraznily jedine~· nost dna, jeho;!; ramec tvorl touha po nesmrtelnosti, problemy zivota a smrti a kontrasty dvou svetti. - minulosti a ptftomnostL Drama ticnost hrdiucina pi'iznani smii'uJe skladatel lyrlckym souc!tenlm, pl'ozrazujkfm jeho I1luboky humanismus.

Brn!lnskou premisru 18. prosince 1926 pripravil op!lt FrantiSek Neumann v re:W Oty Zitka a ve vypl'ave Josefa Capka. S Neumannem 1 rez!· serem Zftkem byl Janacek po celou dobu pi'lprav ve styku. Byl nadsen zejmsna Zltkovym i'esenlm jedne ze scen 2. jedntini: "Vas napad s vrzenym st1nem uyzvedl ztihadnost Emilie Marty do netu~en~ vyse," napsal po premiei'e Zltkovi. "Dt!kuIt !Jam za vsechnu praei s vt!c! Makropu/os, ale za tu my!Henkli zultHt. Pomohl JSle dUu.«

Em1lii Marty zpivala Alexandra Cvanova, Gregora Emil Olsovsky a barona Pruse Zden!lk Otava. Jan6:~ek by1 5 je11ch vykony velmi spokojen; v51mi si takll, jak vyborne zvlAdla epizodnf roli ukl1ze~ky Jelena Je';1~ova.

Premiera pi'!iAkala do Brna hudebnl znalce ze zahranici, co:! se uz v pi'[pade laniickov)'ch opel' stavalo prav1dlem. V UnOl'U 1927 vysUai brnensky rozhlas pi'edstaveni Veel Makropllios pi'imym pi'enosem.

Prazske nastudovanf pi'ipravil k 1. bi'eznu 1928 Otakar Ostrcil, ktery janlickov1 umoznil, aby 51

92

Capkova hra rna tfi jadnant, ktera pfevzal Ianacek eelkem beze zmany, Z textu vypustil [en nektera, pro operrn zpracovant neunosna mtsta; Capkovou [evtstnt mluvou vsak byl okouzlen.

Dej opery za~fna pravt:i v den, kdy mil l1ejvy~~( soud rozhodnnut dBdicky spor a statek Loukov, spor trvajic! uz tem~~ sto Jet. Saudi se generace Prusi'l s generaci Gregoru a jejich spar vede generace advokatn Kolenatych, srtuaca S9 vl'viji velml nepttzntvi! pro Alberta Gregora; [a v zouIalol financlli ttsnt a rna pramalou nadejt, ie spor vvhraje. Z tismve sltuaee mu pcmaha zahadna krasna zpevacka Emilt.a Marty, kterA pralle hostuje v opere. Zajima se 0 letity spor ·a fie je to zcela neuvei'itelne. zna dokonate Prusuv dQm a vi, kde by mohla byt ulozena zavst, ktara by spor osvetll la,

Emilia Marty vsal, neprista k advokatu Kolena(emu, aby pomohla spor dovest ke konci. Plijela st pro starou teckou listinu, ktsra byla ulozena spolu se zavet! a ny>l1.[ je v rnajetku barona Pruse. Marty nstinu zis,ka a kdyz jestt:i ryohle obstara pro' Alberta Gregora doklad potrebny k tornu, aby zAvef byla platna, [e llZ .kolern ru p~lIi§ mnoho zAhad a [e nucena vile vysvetltt. Jejl pi'ibeh znl jako pohadka: narOOH", sa za vIady Rudolfa 11., jejl otec Hieronymus Makropulos byl jeho hHwrem a vyrobil pro ne] elixir z[-vota. Pa.nol'[I1k se lej hal vypit a pfj]ul.zal lEkat1. aby napo] vyzk ousel na sve dcet t, Kdy~ si uvedornll, ~e tak se vlastne nikdy nednvl, zda elixir l1~inkoval, vsadll lo§kafe do vszent; deera potcm i s otcovym pt'edptsem na elixir zi.vota z Prahy utekla. ProzUa uz tr: stoleti pod riiznymi jmeny, zacinajlc!rni tntcialou E. M. - .ElIna Makropulos, Elsa MUller, Eugenia Montez. Emilia Marty. Ted', kdyz pi'edpis na elixir znovu ztskala, nechce jej pouzrt, smtruje se S8 svou smrtelnostt. Nablzi jej mladinke zpevacce Krtstince, ale ta jej spal! nad plamenem svlCky. Makropulos umtra.

91

sam zvolU rezisera. Janacek se rozhodl pro Iosefa Munclingera, s jehot tnscanact Kati Kabanove v Bratlslava byl velmt spokojen; vypravu navrhl opi'it josef Capek. Emllii Marty zpivala Anna Keji'ova, Gregora Richard Kubla a baron a Pruse Vaclav Novak. lanacek byl nadsen zejmena vykonem Karla Hl'usky v roli Hauka-Sendor· fa: "Ie zbytetYno ehvalit, iak vede se od dirigent· skt!ho pultu ceU! ;eviSte; ale napsaZ jsem Hau· koui pIal' - a byl k plaCi, a Vy, pane Hrllsko, znamenite pzacet~ - a je to k smichul Tak to ma byt."

Prazske obecenstvo vsak nejevilD 0 Makropl./.· los velky ziljem, a proto ani i'editeistvl Narod· nlilo divadla se nesna~ilo udrzet opel'u na reo pertoaru. .

PrIblizne v dobe prazske premiery Makropulos pracoval Janacek na lconecnsm zn1!nl sve poslednl opery Z mrtveho domu, ktel'ou zacal kompo· novat jit na Jare roku 1927. Naposledy se inspi· roval ruskym nametem. Dostojevskeho Zapisky z mrtveho domu, ktere vysly v OUove sviHov~ knihovne v pi'ekladu H. Jarose, mel Janacek mezI SVOU ruskou literatul'ou. Pro to, aby molll operu komponovat, porIdll sl ruske vydani Dostojevskeho Z1iplsko., ktel'e vyslo v Berl1ne v roce 1921. jana~ek si knihu koupll zfejm1! na nektere ze svycll CBst do Nllmecka se zi'etelem. :l>:e bude komponovat pi'imo na rusky text. Lib· reto totiz neexistuje, vznlkalo soucasne s komponovanim opery a text, ktel'Y Janaeek vpisoval primo do partitut'y, pl'eklactal do ~estlny jen tehdy, kdy~ ho to nezdr;!ovalo; rozvrzeni deje musel vsak mIt dokonale rozmysleno predem.

Rozmernost Dostojevskeho knilly pi'inutila Ja· nacka, aby omezi! pocet osob a vybral 1: celeho vyprav8ni jen nekolik osudi.\, ktere propoJil mezl sebou, lllenil jmena V8Zi'i11 a jejich charaktery. Ctenli.i' Dostojevsk8ho knihy pozna, ze osudy Skuratova jSou vlastne osudy Baklusinovy, Dos·

93

tojevsketio Gorjancikov je stschttc, odsouzeny za vrazdu, ale u Janiicka - protoze v teto postave nutns spatroval aurobicgrattcke rysy autora knlhy - je Gorjancikov "politleky piestupnuc", Dostojevskaho poznamenalo vi'fzeni na cely zivot, byl odsouzen pro sve styky s revolucionari k smrti a az na pnpravistl se dovedel, ze mu byla dana milost. lanll.cek protrpal [sho osud s film a stlou sveho drarnaticketro umeni dal vyzntt Dostojevskeho nametu mnohem sugasttvnejL

Opera rna tel dl\jstvi, prvnl se odahrava na dvoi'e vszntce, druha na bi'ehu Irtyse, Ifeti ve v~zenske nemocnrci a pak opat na dvofe veznlce. Na pocatku deje pfich;l.zi do sibii'skE} trestanecke kolonle Alexandr Petrovlc Gorjanclkov s pocltern velkeho poniieni. jako politicky v~zell neches mit rite spolecnsno s nasf lnfky a vrahy; svym sebevedomym vystupovanim rozzlobf placmajora, velltele vezntce, ktery bo dli zmrskat. V dalsfrn pri'lbi!hu dllje S8 Gorj.ancikoy sblizuje s Aljejem, mladyrn 'l'atararn, stara se o ne] a ucl ho cist. Seznamuje sa I 5 osudy ostatnrcn v~zfiu a z [ejtch vypraveni se dovtda, co je pfivedlo do vl\zeni: Luka Kuzrntc zabtl majora, Skuratov zaoil Nemes pro lasku ke krasne Lujza,

Aby na chvlll zastavtl dej a. zvysll tak jeho drarnattcnost, vlo:WJana1:ek do proudu vyprliveni dYe divadelm hi'icky, ktere braji samt V1\Zi'iOVE.

Dale vypravuje SiSko v, ~e zabtl svou zenu Akulku pro pomluvy nicemneho Ff lkv Morozova, pri [eho vypraveni umtra Luka Kuzrntc a ':;i~kov v nem poznava F!lku, ktery zde iii pod jinyrn jmanarn. Gorjanl'l· kov dQstliva ne'cekane milost a odchazt dome piny laskaveho soucitu k tern nejbMnejsim. Vezllove poustell na svobodu aria, kterahn vylM1Ji ze zranent - a stTal. je zaMnl zpet do kobek.

Dostojevskeho Zapisky z mrtvsho domu zaujaIy [anacka take proto, ze mu poskytly rnoznost

94

v 10 hodin dopoledne v Ostravs zemi'el a ti'i dny nato, ve stredu 15. srpna, byl pohrben v Erne. Tieha pracovna v dnmku za varhanickou skolou, kde prozi) sva ncjplodnejs! leta a kds vzniklo cele jeho stezejni dilo, osli'ela.

Ianackova smrt pi'ekvaplla a obromila vsechny leho pi'atale, ktel'j znali skladateltlv energtcky a mladistvy vztah k zivotu. Vzdyt teprve po sedesiitce vytvoi'il sldadby, jimiz se vfadll do cela svetoveho hudebnfho dent Radoval se ze zivota a nikdy nepodleha) tvfircl necinllosti. INa mezinarodnich festivalech soudob;'! hUuoY \' SalcbUl'ku, Praze, Beniitkach i Frankfurtu pfichazel do styku s hudebnl avantgardou a tak na!ezaI daIs! inspirujfcl podnety pro SVDU tvorbu, nebot se novym hudebnim proudilm neuzavlraJ. Byl soucasnikem nelen Ruggiera Leoncavalla, Giacoma Pucciniho a Gustava Mahlera, ale i skladatelil mnohem mladsich, Arnolda Schtinberga, Bely Bart6ka, Albana Berga a Arthura Honeggera, jejichz dila zaznivala ve festivalovych programech spolu s leho tvorbou. A sUa i jiskra Janackova tvurclho projevu davala nadeji, 2e od nej Je mozno ocekavat jeste dais! origi~ni dna.

fllneho se lehko zapomlnalo na prekracenou sei:1mdesatku," napsal v nekrologu Karel Capek. "Stai5ilo '10 videt - bylo to zavalite, hla· vate nlzove dIU'> s nezkrotn[jma modryma oClma, pl'ekotne v reci, porad necim nadsene nebo neeo prudee odmUajlc1; detsk6 radost z l1speehll, Z te sul}tsklj s[auy; planoucl m[adicka chuf tvoi'it, hrnout se do pr6ce, stauet sl i1koly; neruzsytn6 vn!mauost a smyslrw6 suE/zest; eel!) ten radostny a nacepyi'en[j temperament tohoto sedmdesCltnlka - to byl ten nejmladsi a nejriizovi'i;sl zjev mezi naslmi skora zakabonenymi muzikanty. Ne· hodime s povzdeehem tF! hroudy ;enom za uelkym hlldebnikem, ale take ta tim velkym a zdzracnym mladimJ

96

uvest na scenu "divadlo D diuadle" ['pantomima o Kedrilovi a luanovi a 0 pi'!knl! mlynMce I a ze moll} vytvot'tt dna, v nsrnz brdinou [e kolektiv. Opera nema hlavnich postav. Krome male role "pobehlice", ktera se objevl jen v jedine scene, v nt vubec nevystupuji l:eny. V obou divadelnich hl'lckil.ch - pantornimach S donjuanskym namerern - hraji zenske role rovnez vi'lzi'iove. Proto se 0 zenach v opere alespon vypravt: Skuratov vzpomtna na Lujzu, Siskov na Akulku a Alje] prtpomene svou kresnou sestru. V postave tohoto mladeno chlapce Janacek videl "symbol Dozskl} jiskry v ctooeku", chtel zdiiraznit [eho ctstotu, chtel iei ni'fclm odlisit ad okolntho prostfedi, snad proto urcil roll Aljeje zanskemu hlasu - sopranu,

DBo nevznikalo Iehce, "A fa cerna opera mose da mi hodne prace," naipsal v lednu 1927 Kamlle Stosslove. "Pl'ipad6 mi, [ak; byeh v nt po stupnicti niie a nlie krai5el ai na dno Z ttastua netbIdnl}j§!ch lidi, A to se tefko krt1N."

Ve svs posledni opere Janacek vytvoril koJektivni drama, plne v1ry v cloveka, viry v neznii5itelnost lrdskych hod not, dllo angazovanehu humarnsmu. Osudy svych postav hluboce promyslel, zil s nirni [ejich drsny Z!vot, [ejlch uzkust a zuutalstvl i Ietrne okamziky radosti, Mozalku pi'iMhLl, ktere veznove vyprav1!ji, naskicoval s dramatickyrn nabojern a sevrel [adtnnu myslenko.!!...=: touhou po svobode,

!Kdyz koncem cervence 1928 Janacek odjiMi'f1 na Hukvaldy, vzal si s sebou parttturu Z mrtoeho domu, kterou pred tfm opsali dva opisovaci. Chtel opls prehlednout a opravit cnyby, ale preci uz nedekoncfl. Podcenll sve nachlazeni, nostal zapa] plic a ve vysoke horecce byl pl'evezen do ostravske nemocnice. Dusevne byl stale cHy, na prvnt pohled se neprojevoval jake te:l!ce nemocny, az rentgenovy nalez potvrdil obavy osetrujictch llikai'u. V nedelt 12. srpna 1928

Skladatelovou smrtt se jeho tvfirci vYVOj uzavrei, ale jeho dno znstalo otevl'eno svetu, ktery mu chtel naslouchat a ktery st uvedomoval origmalttu a velkou pokrokovost jeho ument,

Ianackovt byIo dopl'ano, aby se dockal vei'ejneho ocenent sveho dfla. V race 1925 se stal prvnim cestnym doktorem brni'!nske univerzity. Teto pocty si vatil ze vseho nejvfce a sve sympatte brnllnskl§mu vysokemu uceni projevil odkazem v poslednf vult, kde filozofickou fakuItu brnenske univerzity vi'adil mezl sve dedice. V roce 1927 byl spoIu s Arnoldem Schtinbergem a Paulem Hindemithem jmenovan 1:1enem Prusk~ akademie vM a v tem:l!e roce rou belgick9 kral Albert [pod doJmem obrovsMbo uspechu Pastorkyne v Antverpiich] udeUl RyUl'sky i'M kr1iie Leopolda. V race 1928 byl pol!l\diin, aby pl'iiaJ cestn;'! clenstvl v The New Music Society of Calyornia.

Janackova mlad!i a pri1bojuii hudba poznaroe· nala eelou generaci jeho soui!asnlku_ Neupadla v zapomenuU, slpravedllvym soudem 1:asu proklizala svou sdelnost, podmanivost ! scbopnost hovol'it k dne~u. i

97

JANACKOVSKE OHLASY

Provedeni sve posleclnl dokoncene opery Z mrtveno domu se Janacek nedoztl. Ani [eho obdivovatel a ptttel Frantisek Neumann nernohl pl'ipravit operu k provedenI, zernrcl brzy po janackovi v unoru 1929.

Posrnrtnd premiera se uskutecnila v Brne 12. dubna 1930 v nastudovant Bretislava Bakaly a v rei I Oty Zitka; vypravu navrhl Frnutrsek Hlavica. Opera byla provedena v podobs, jakou j[ dalt [anackovt zacl Osvald Chlubna a Bfetislav Bakala, kteri pi'edpokladali, ze [anacek by byl sve dna jiste jeW! dale upravoval. Nutria byla korektura textu, 0 kterou se postural Ota Zitek:

Janacek komponoval pl'Imn na rusky original a v tvurcIIll chvatu nektera slova i cele casn vet nepreloztl, takze puvodni znent textu bylo misty nesrozumitelne. Zcela proti vnltmtmu smyslu opery vsak upravnvatele zmsntlt jejl zaver, nebot janackuv se jim zdal priliS bez[W!sny. Pndle nlch koncila opera optunistlcky v hyrnnicke oslave svobody, 0 niz zplva sbor vihiiti. To byl ovsern ztisah, ktery v tak dokonale dramaticky promvslene opere nemel opodstatnanr. Presto se opera takto vsude nrala a:l: do kvetna 1958, kdy ji dtrigent [aroslav Vogel v prazskern Narndrrim divadle poprve provedl bez pl'ikomponovaneno zaVerll. Ale az v roce 1974 ji nastudoval dirigent vaciav Nosek na ornensks scene v fanackove puvodntm znent,

98

/

terprettl ke skladatelovs tvorbe, ale take 0 zajmu obacenstva, pro nez bylo dilo studovano,

Take po roce 1945 se Ianackovo dflo zatadtlo do repertoaru vsech vyznamnvch cessostovenskgeh dtvadel v Praze, Brne, Bratislave i Ostrave, S vetSlm cl menslrn zdarem je studnvaly I male operni sceny, prestoze Janaekavy DaTocne partitury predpokladaji vetS[ technickou vyspelost i zndpovadrrost vsecn tnterprern.

Vedle ceskoslovenskych seen bylo Ianackovo dilo uvadeno vetsinou v nemcckych divadlech. Koreny tohoto nsmeckeho zajmu je nutno hledat v trpelive publtctstlcke ctnnosti janackcva pi'ekladatele Maxe Broda i v propagaci, kterou vyvinulo take nakladatelstvf Universal Edition pohatov9m vydavanim jeho dna. Ponekud paradoxnl:! ovsem piisobi skute1!nost, ~e toto rakouske nakladatelstvi tehdy neovIivnilo repertoarovou politiku p.i'edn!ch rakouskyCh scen, videnskou nevyj[maje. Vglety pant! Brou~kovy byly ve Vidni provedeny az v race 1971, Kata Kabanova v roce 1974 a Z mrtveho domu a~ v race 1981.

Zadna z JanaekovyCh opel' nestrhla na sebe toUk pozornosti zahranicnich divadeJ jako Tell pastorkyila, zvla!W) po tispi§snem provedenf v BerIlni§ v roce 1924, ktert!i i'[dil Erich Kleiber a ktere shledal Janacek zcela jedinecn~ a pro dalsi budoucnost dna dokonce rozhodujlcL Jugo· slavskou premi~ru v Ziihi'ebu v roce 1920 phpravil MUan Sachs [pozdejsf sef brnenski§ opery), v Lublani nastudoval Pastorkynl v race 1922 Lovro Mata1!i~. Pro polskou premHiru, klarA se uskuteenila v race 1926 v Poznanl, byly zhotoveny kostymy podIa vzorii. z pra~skeho Narodn[ho divadla; daIs! polske proveden[ prosadil ve Lvove v tem~e roce eesky dirigent Milan Zuna. Jeste za Janackova ~ivota byla Tefl pastorkyna provedena v mnoha dalsich nemeckych divadlech, v roce 1925 'V Basileji, 1927 v Antverpach

100

Pl'ipad brnenske premtsry Z mrtveho domu nastlnil problemy, ktere od te doby zamsstnavaly terner vsechny dirigenty Janackovyeh oper. Ackolt ziidneho z nieh nikdy neoapadlo tak zasadne prspracovavat [anackovy symtonicke skladby, zasahy do nperntch partrtur byly velrnt caste 11 be~ne. Soad mill na vsech techto snanach podil i sam Janacek, nsbot [eho dtln "zra- 10" tak dlouho, dokud mel zajem nebo moznost do nej zasahovat, To, ~e Janacek kazdou svou operu do posledm chvfle dopliioval, [ednak kornpltkovato pn'tb1lh pl'iprav premlery, jsdnak vzbuzavalo zdani nehotovosti jeho operrilch partitur, Podle mtnent nekterycll dnesntch dtrrgentu byly vscchny dffvejsI I1pravy [anackovych opel' vedeny snahou, aby zpevact i orchestr zpivali a hrali [anackovy opery tak, jak byJi zvykH ·ll [tnych autoru, Technioka uroven hudebniku zi'ejme tehdy neodpovfdala ani janackovym, ani dlrtgentovym predstavam. Nekteti umelci zapasili s nezvyklosti skladatelova tvnrctho prnjevu, nedovedli se v nem orlentovat nebo nepochopili jeho zamik

Proto, ci sptse presto je pnzoruhodne, ze lanackovo opernt dllo proniklo do povedornt hudebni vefejnosti 20. a 30. let jako jadna z ne]v1ltS[ch hodnot ceske hudebns dramaticke tvorby. Ieho opery se hraly nejen v Brne a v Praze, ale take v Ostrave, Bratlslavs, Plzn i, Ceskych Bude]oviclch, Clornouci i na zajezdech olomoucke opery v ctztne. Nejcastf;lji bylo [anackovo dflo hrano v Brns, kde v Neurnannove janackovskern programu pnkracoval na operru scene Milan Sachs a v symfontckvcn koncertech Bl'etislav Bakala. Vsechna tato divadla uvedla jeho nejslavnajs! operu rei1 pastorkutia, nsktera dokonce v nekolika nastudnvanjcn; hrala se Kala Kabanooa I Prihody lisky Bystrousky. Byla to doba, kdy [anackovo dilo teprve hledalo cestu k posluchact, a tak pocet inscenact svedcJ nejen 0 vztahu in-

99'

a 1928 v Helsinkach. Metropolitni opera v New Yorku uvedla Pastortqjn: v roee 1924 v nemeckern pl'ekladu Maxe Broda; premlera vsak prosla bez odpovtdajtcrno ohlasu verejnosn, ackoli tltutni rolt zpivala opst Maria [erttza.

Na Janaekllv popud jsdnalo videliske nakladatelstvi take s profesorem [evgenljem Maxlmovlcern Braudern, ktery se s Janac:kem seznamil v roce 1927 v Ber ltne a slibil prosadit lei! pastorkyni v Moskve. K rozhodujictmu jednlin( vsak nedoslo, ponevadz Janacek zeml'el a Pastorkytfa meta premteru v Sovstskem svazu az 0 tricet let pozdejt,

Po uspesnsm berllnskem provedeni Pastorkyne v roce 1924 Janacek douial, ~e opera pronikne take na parizskou scenu. Ale naznaky, ~e Pai'l~ jeho operu uvede, se objevily a~ deset let po skladatelov1! smrt!, v race 1938. Andre G. Block prelo:W libreto do francouzstiny, kostyrny se sily v Brne, premiera byla stanovena na 28. fIjen 1938. Nacisticky vpiid do Ceskoslov.enska vsak l'ijnove provedeni znemoznH. ~editel brn~nskaho divadla Viiclav Jii'Ikovsk}" ktery pozdeji zahynul v koncentracnim tabol'e, poslal s kostymy do Paliza mladeho dirigenta Vilema Tauskeho, aby jej uchrantl pl'ed naeistickou p'erzekucf, ale predstaveni se ul': neuskutei':nilo.

Zahranicniho uvedenf Vyletti pt1n§ Brouckovych se Janacek nedoCkal a Kdta Kabanovti byia za jeho zivota provedena v zahranicl jen dvakrat, poprve v KoHne nad Rynem v race 1922 a podruhe v Berline v roce 1926. Podnfcen koHnskym iispeehem lei! pastorkyne v race 1918 sa dirlgent Otto Klemperer rozhodl zaradit do repertoaru kolinske opery dalSfho Janaeka. Mel k eeske opernl tvorbl! bezesporu dobry vztah. Tak jako Erich Kleiber i on dll.verne poznal pratske umelecke prosti'ad!, kdyz bYI nekolik let kapelnikern zdejs[ nl:!rnecke opery. Zprvu po-

lOt

myslel na uvedent Vyzetil pane Brouckollyeh, ale pak sc rozhodi pro mene problemattckou Katu Kabanooou, kternu uved! v Koline zakratko po prazskem Ostrcilove nastudovaru. Vetstna koltnskych krltilcf vsak prijala duo s rozpaky a ani [anacek nebyl zpravamt z Kolina nadsen, Dalstho nemcckeno provedeni se uja! otornouck9 rodak dirigent Fritz Zweig a opera byla s velkyrn uspechem proverlena v roes 1926 v Berline za [anackovy prttomnostt. Janacek byl Zweignvyrn nastudovanirn nadsen a dojmv z pfedstaveni zachytil \18 svern fejetonu Mofe - zeme:

"Vgkony podddualu se pokorne pi'ikazilm partitury. Vsechny noty radosti oimy: mely svilj prostor i cas. Z jake duse vysly, do tukoo» zapadly .. Hledtin a seti'en ka'1dy koi'inek u dile, aby ne· zasctinul, aby se rozezouoet a rostl radostne ... Takova prooetieni osliiuii, DokoMn otutran tiitu brdnu do soeta. a

Po janackove smrti se ze vsech planovanych predstaven; Kati uskutecnllo V Ni'imecku [en jedine - v roce 1929 v Cachach s dirigentem Paulem Pallou. Krome nameckych seen byla Ka· fa provedena take v [ugusl avli: 1934 v Lublani a 1936 v Zahrebu, kde ji nastudoval dtrlgent Krestmtr Baranovic,

o PNhody liSky Bystro!1sky se zajimala brzy po orneuske premiere drazd'anska a mntchovska opera; [anacka take potestla zprava, ze v lentngradske revut Ziz!i iskusstva vvsel 0 [eho opere clanek. Nakonec vsak byly PNhody liSky Bystrousky provedeny v roce 1927 jen \I Mohuct, nebot jinde byla opera odmitana pro udajne nevhodne libreto. Rnztt-pdeny janacek se marne snazil, aby brnanaka opera mohla nastudovanl Franttska Neumanna, ktere sam pokladal za dokonale, predvest v zahraruc]. Liska Bystro!1~ka byla v ctzlna uvedena az po rnnoha latach:

Milan Sachs ji po svam odchodu z Brna nastudoval v Zalli'ebu v race 1939.

Na zahranlbni scenu pronikly take Vglety pane Brouckovy: v problematlcke upravl'i (Broucek se setkava na Mesici s konstrukterern rakety) a v pl'ekladu Karl Heinze Cuthelma bvto dflo provedsno v Mnichov8 v roce 1959. Od te doby se Vglety hra1y na dalsich nemeckvch scenach 1 v Rakousku, Austratn, Velke Britiinii a ve Spnjenych statech amertckvch,

[estllze chceme klasiflkovat oblfbenost lanackovych oper na evropskjich jevi.Stfcb a vychil.zlme pi'ltom z poctu nastudovll.nl, pak v sestavenem pol'ad( domi.nuje samozi'elme Jeli pastorkyii.a, Ani Kafa Kabanov£"i_ Liska Bystrouska nebo Vee MakropulOs nedoznaly llspl'icbfl Janaekovy nejslavnejsf opery a byly proviideny vetSinou v d!vadleCb, kde je uz Pastorkyifa p!'ede~na. Ka[a Kabanova byla provedena dl'[ve nezi! Pastorkyfia jen ve VelM Britan1i [Londyn 1951), v Matfarsku [Budapesf 1981), v Bulharsku (Plovdfv 1973) a v Kanade (Toronto 1977) - ovsem jedin8 ve Velke Britiinii se stala repertoiirovou operou. PrvnI janackovou operou, s na se seznamilo danske obecenstvo, byly Prlhody lisky Bystrousky, uvedene v Kodani v roce 1964; australske obecenstvo z·ase nejdflve poznalo VOZety panl!! Brouckovy (Adelaide 1974). Ve Spani!'ilsku a Lucembursku znaj( Tanackovy opery jen z castycb pohostinskycb pi'edstavenl ceskos1ovensk9cb di· vadel, v Rumunsku a ~ecku nebyla dosud provedena zi'tdna z TanliGkovycb opel'.

Ve Velke Britanii, ktera 5e jiZ ve 20. letecb seznamila se skladatelem a jeho komorn! a sym· fonickou tvorbou, by10 v p051ednlch letecb provedeno ~ zasluhou TaUchova zilka dirigenta Charl8se Mackerrase - tsmef eels Janiiekovo apernl dilo. Prvnj a dosud ledine zahranii3nf provedeni Poc6.tku rom6.nu zde pfipravil v londfnske Guildhall School of MUSiC and Drama v roce 1974 Vi!em Tausk9, kter9 nastudoval taks rozhlasove provedeni opery Osud v BBC.

Po uspMnem provedeni Katt Kabanov~ v Bel'· line pozadaly [anacka oM berhnske opery, mestska i statnt, 0 svoleni k nastudovani jeno dalsl opery Vee Makropulos. Ze k provedenl nakonec nedoslo, bylo uz dtlern rozrnaru pevkyne, k tera nechtela roli studuvat. Opera byla uvedena az po Janackovl\ smrtt v race 1929 ve Frankfurtu n. M. v nastudovant Josepha Kripse a pak az po devltt letech V8 Vfdni zasluhou rakousko·ceskoslo\lenskeho spolku, kratce p~ed nacisttckyrn vpadern do Rakouska v roes 1938.

Prvni zahrantcnl provedent opery Z rnrtueho domu pi'Dpravii v Mannbeimu v roce 1930 dtrt. gent Joseph Rosenstock. Ai v nasledujtctm roce byla opera uvedena jednak v Praze [v nastudovant Vincence Maixnera), jednak na dalslch nsmsckvch scenach v Oldenburgu, v BerHn8 a v Diisseldorfu. Berlfnske provedenl d!rigoval Fritz Zweig, ktary mel k lanackove tvorbii stale hluboky vztah: kdyz byl nactsty donucen Nemecko opusttt, propagoval skladatelovo dllo v ctzine.

Druha svstova valka na cas pi'erusila prnnikani janackova d[]a na zahrantcnt operni seen)'. V Nemecku S9 sice hrala leii pastorkyii.a dal, ale [ako prekladetel libreta byval uvaden Felix Greissle: [meno Maxe Broda, kterernn se podahlo Prabu vcas opustit, sa na prograrnech objevit nesmelo, jedenactvncet zahraruenlch diva del uvadelo janacka v dobe 2. svetova valky, v race 1941 byla Pastorkyna uvedena poprve ve Stockholmu a v Bsnatkach. 0 Kate Kabanooe a dalstch Ianackovvch operach se vsak dalo uvazovat az v povalecnern obdobi, kdy svetova verejnost objevovala - s urcttvrn hrstnrtckyrn odstupem - Janackfiv skladebny odkaz znovu, Vyvo] je vsak tentokrat rychlejst, hraje se nejen If!j! pastorkutta, ale take Kata Kabanova aNihody lisky Bystrousky a k oiedineljim inscenactm oper Viie Makropulos a Z mrtueho domu pl'ib9vala dalst, i mimoevrcpskd provedenL

103

Nej(\spesnejslm pl'adstavenlrn v zahranic: co do poctu repriz byla Felsensteinova mscanace Pf'ihod lisky Bystrousky v barlinske Kornlcke opere. Na tomto nastudovanj 5e podtlelt take ceskoslovensti umalct - dirigent Vaclav Neumann a basista Rudolf Asmus, kter9 zpival revtrmka. Prvnl prcdstuvcni mscenace se uskuteiintln 30. 5. 1956 a bshsrn osmi let se opera dockala 218 rcprtz, vcetne pohostmskehc uvedenI y Pahzl, Praze a Stoekholmu. Rada nemeck9cb divadel uz davno pi'ijala Janackovo dilo do svebo kmenoveho repertoaru; dllsseldorfskli. opera dokonce y race 1977 uskutecnila cyklus janackovych o:per. Janacek se hraje v Sovetskem svazu, Turecku, ve SpOjenych stiitech americ· k9ch, Argentine, AustrlHii a Japonsku.

Komorni a symfonicka tyorba, kterii pronlkla na domad a .zahranicni p6dia jests za Jamie. kova ~ivota, se az po 2. SI'BtOVi'i viilee stala trvalou sou('ast! koncertnfho repertoaru. Zasluhu na tom ma nesc!slna fada ceskoslovenskych umelcfi, kteri mistrovsky a s hlubokou oddanosU provadeji skladatelovu tvorbu.

o Janackoyo dna se uz nevedou spory, nikdo mu nevycIta neskolenost. Vzdyf byljednim z nejvzdelanejsfcb skladatelfi sve doby; pro zhodnocenj jeho osobW'i a rel'olu~n1 tvorby jenom kdySi chyMla mei'ltka, ktera by ji spravedl1vB posoudila ve vztahu k dilu jeho soucasnikil. Bezmala pad8sat let z1vota prozil Janacek v mioulem stoletf a jako sedmdesittnik se pNpoIii k pi'edstavitelum nejmlads[ceske a svetove IlUdby.

Ones se jeho dno hrale s obrovsk9m ohlasem, vetSfm snad v zal1ranicl ne':: doma. Pro mnobe posluchace se stal modou, ale ti, kter! mu otevl'eli sva srdce, poznilvajl hudbu plnou zivota, I'ybusnosti, dravosti i dramatickeho vzruchu, poznavaj[ Ianiickovu vfelou oesentimentaini citovost, ktera take prostupuje ieho tvorbu.

Ka sbHl':eni se sklndatelovym dllem neni nutne by! hudebntm odbornikem, s!a~l [en poslouchat,

Vime 'te zitra moari; kvet odknete, sosna haluzku 'prOdloUZI - tiHiime se z kriisy dneska a »ime, 'i.e zitrek: ruuti vykouzlt n01)Ou. Tu na turd,'! zemi isme dett pokroku. [sme t S1)(jm t6nem na ni ztioisli:"

Leos [anacek, 1926

105

ZIVOTOPISNA DATA LEOSE JAN ACKA

1854 narozen v Hukvaldech u Pf!bora [3.7.)

1865 fundatlstou kl1illtera na staram Brn!!.

narodlla S8 Zdei!.ka Schulz ova (3~. 7J 1865-1866 navstsvoval obecnou skolu v Brn!j

1866 nmrn otce Jll'lho Janacka [8. 3.) 1866-1869 navW!voval nsmeckou re.!ilku na starem

Brn.:\

1869-1872 navstevovat c.k. slovansky nstav ku vzdl!la.nl ucitelfl v Brnl!

VYZNAMNE UDALOST!

POLITICKEHO .

A KULTURNIHO ZIVOTA

1660 vyd.!in !l.ljnovy diplom; saiczen Ftlhar - mon1ck9 spolek Beseda brnenska

1863 zai!al v Brn~ vychazet llst More vska orlice

186e

prusko-rakouska v.!ilka (cerven); v Brnll' zatozeno prvnl cesM gymnaztum; premtsra Smeta'novy Prodan.i§ nemlsty

[30.5.)

1867

duallstickl! rozd~lenl monarch Ie [Rakousko-Uherskc]

polozen zakladn1 k.!!.men pro stavbu N~· rodnlho d.lvadla v Praze; premlj\ra smetanova Dallbora (16. 5.); zal~ena [i.e· meslnicka beseda svatopiua v Brn~

(5.7.)

v Brnli ustaven D1Hnicky vzd~l{ivac! a poop4rnl' spolek: sdruzoval nl!mecke I Ileskli d!!Jn1ctvo. stal se prvm soctaltstlckou organizacr v cesk9ch zem!ch, po· dUel sa na stavce textll4Iro

valka prusko-trancoazska: zulozen :ten· sky vzdl!lAvaci spolek Vesna v Brne; narO'Zenl VIt~zslavlI Nov4ka (5. 12.J

vybl.!i§ena vl.!id.a PafHske komuny

[28.3.)

1871-1873 s1:avba Besednlho domu v B.t'n:e

1868

1669

1670

~671

{arch. Teofll Hansen I

109

1872 obdrzel prczartmnt vysvedtenl usravu ku vzdslant ucitelu [24. 7.); byl pfijat jako vypornocny uCitel pro cvicnou skoln tistavu [25. llJ; zastupoval Pavia Kriz· k nvs kaho na kQrLl starobrneuskcho koso tela

zvolen sborrnlstrem Rerneslmcko besedy Svatopluk (13. 2.). kde pusobtl do roku 1876; napsal muzska sbory Orani a Nesiatost ldsky

1873-1874 studoval cesk9 jazyk a literaturu na Moravske zemsks akademn

]873

napsal muzsky sbor OsamiUd. bez tti· chy; vykonal zkousku dnspelostt na ,[stavu ku vzdelanl ueHeld [3. 2.); [menovan vypomocuym ucitelem; phjat na varbanickou skolu v Praze; stal se Ztikern Frantlska Zdeiika Skuherskebo

absolvoval varharuckou skolu provedentm sve cnorain: [antazie (23. 7.); vvkcnal v Praze stiitni zkousky ze sboroveho zpevu, hry na klavir a varhany

1875-1876 napsal muzske sbory Laska opraodiua, Diolm se miZ,emu, Vlnek stonuls] a Kdy~

1874

1875

1876

mne nectices, col: te vie?

. zvolen sbormtstrsm Ftlharrucnlckeho

spolku Beseda bmenska [3, 2. J; napsal muzsky sbor Zp~vna duma

1877

proved I s Besedou brnenskou Mozartovo Requiem (14. 4.J; vznik Suity pro smyl!· covy orchestr

1878

kompnnuval Idylu pro smyl:'eoo!J orchestr; vykonal statni zkousku ze hry na housle (7.; 11.); napsal muzsky sbor Osudu neu;deY

18.79

proved I Beethovenovu Missu solemnls s

no

1880

Besedou brnenskou [2. 4.); odjel studovat na konzervator do Lipska; napsal Romanet pro housZe a klavir

k omponoval ZdenlJiny DarIace (Thema con vartaziont}, ktere povatoval za sve opus 1.; studium na konzervatof! ve Vldni: napsat sm!~eny sbor Plsei! v tesera a Dumku pro housle a klauir; na kencertl! Besedl' brnenske Ndil srnstancvu Vltavu (12. 12. )

ozenll sa sa Zdenkou Schulzovou (13. 7. J : zvotsn i'editelem varharncke skoly (7. 12.J

1881

1882

provedl Dvol'Akovo Stabat mater na koncerte Besedy brnenske [2. 4.]; zanajeno vyu~ova.nl na hudebnt skole Besedy; narozent dcery Olgy (15. 8. J

1883

s Antonlnem DvorEikem putoval po ji~· ntch Cechach a navstivil Husinec

1884

zaloW a redigoval casopts Hudehnl listy (do 1. 6. 1888); umrtt jeho matkv Amalie (18. 11,)

1885

napsal CCvei'icl mutskych sboril

1887

komponoval operu SlIrka (00 ledna do srpna]

112

1873

za~iitek hospcdarske krize [do roku 1879); Bedi'ich Smetana koncertoval v Brne

11174

narozeni josera Suka (4. 1.) a Oskara Nedbala [26. 3.J; Smetana ohluchl; premiera Smetanovy opery Doe vdovy [27. 3.)

1875

prvnt proveden! Smetanova Vys~hradu 114. 3.] a Vltavy (4. 4.)

]876

Antonin Dvorak ptse Moravsk~ dvo/zpevy a klauirn! koncert g moll; prerniara Smetanovy syrntontcke basnl! Z cesk!Jch luhu. a Mjil (10. 12.)

prvnl soukroma ceska obecna skola v Brne: Dvorak dokonctl oratorturn Stabat mater; prvn! proveden: Smetanovy symtontcke basne Sarka (17 .. 3.)

ustavujtcl sjezd CeskoslowmskEl scciaine demokraticke stranv delnicke (7. 4.); Dvorak komponoval Siooanske tance; prvnt provedenl Smetanovy opery Taiemstui [18. 9.J

Antorun Dvorak napsal houSlov!J koncert a moll

]877

]878

J879·

111

1880

prvni provedsnt syrntontckych basnt Bedficha Smetany Tabor a Blanik (4. 1. J

1881

umrtt Fjodora Mtchajlovtce DostojevSkeho; pcsmrera Smetanovy opery Libuse [11. 5.); pozar Narodnlho dtvadla (12. 8.); ,vzniklo Druzstvo ceskatio Narod· nlbo dlvadla v Brne

1882 v Brne postaveno nemecke divadlo Na hradbach [arch. Ferdinand Fellner a Hermann Hellme,rJ; obnovena ~esk<l. unlvarztta v Praze; premiera Smetanovy opery ~ertolJa stena (29. 10); prvnt souborne provedenl smstanovv Me nlasti

(5.11.)

Zdenek Ftbich vytvotll operu Nevl!sta messtnskti; znovu otevteno Narodnt divadlo v Praze [18. 11.)

amrtt Rehore Mendela, zakladatele genetiky (6. 1.], a Bedrioha Swetany [12. 5.); Antontn Dvorak dokonctl kantatu Svatebnt kostle; otevfeno ceskii Narod-

nt dlvadIo v Brn~ [6. 12.)

v Brne zacat vychazot list soctatnrch demokratfi Rovnost, jehoz prvnlm redakto-

rem byl Pankrac Krkoska, t:'ik L. JanAcka na ui'hteLskem ustavu; umrn Pavla Kt!zkovsMho (8. 5.)

1886 stav.ka ze osmthodmovou pracovni dobu II cntcagu (1. 5.); Dvorak dokonCil ora-

1863

1884

1885

tortum Svati! Ludmila 1886-1887 bojs 0 tzv. Rukoplsy

113

proved! Dvorakovu kantatu svatebni ko!lile na koncerte Besedy brnenske [29. 4.); napsa l Tili mu'tskf! sl)ory; za.c.al sbirat Ii dove ptsns; nerozem syna VIa· dimlra (16. 5.)

1889-1890 komponoval Lassk(} lance

1888

1890 konec spoluprace s Besedou brnenskou; s Frantiskem Bartosern vydal Kytic; ndrodnicl; pIsnl moralJskye71; umrtt syna Vladlmjra [9. 11.)

1891 vydal Ndrodnl tance na Morave; dokonCiI Sujtu op. 3 pro orctiestr a obrazek z moravskeho SloveIiska Rak6s Rdk6czy, ktery byl proveden v Praze [24. 7.); pracoval na opere Poi!ritek romi!nu

1894 opera Poeatek romanu provedena v Brnll (10. 2.J; zacal komponovat operu fell pastorkyna; dokonctl ptedehru tdrlivost

1895 pfedsedou moravskeho pracovniho vyboru pro Nl'irodoplsnou 1!eskoslovanskou vystavu v Praze

114

1896

navStfvil poprve Rusko

1897

komponoval kantatu AmaruS; vydal spts a skladbe souzoukno a [eitct: spo/a/); zaloZll Rusk), kouiek [18. 12. )

1898

kamponoval Ukvalskou lidouou poezii u pisnich.

1899

vydal Navod pro vyucoudni zpeou a spoIu s Frantgkem Bartnsern 1. dtl uaroa. nicti plsni moravskgch v nove nasblranye71

1900

jmenovlin konzerviitorem Moravskeho

zemskeho muzea v 8rne [22. 3.)

1901

dokoncll kantatu Olel' n<ls; vyslo 5 drob·nych skladeb pro harmonium Po zarostlem. ctuuinieku

odjezd s Olgou do Ruska

1902

116

1686

1689

1890

1891

1692

1893

1894

1895

1896

1897

189B

1899

1900

1901

1902 '

Petr IljH: Caj.kovskij Ndil v Praze proveden! sv6 opery Ev!ten Onegin [6. 12.}

v Brrie zacaly vychazet Moravske lIsty [do roku 1B93J; prerntera Dvorakovy opery lalcobin (12. 2.); Dvorak dokonW 8. symJonl1 G dur

zacatek svetovil hospodatske krlze (do r, 1893); v Praze poprve slaven socialntnn dsmokraty 1. mal; DvoNik dokonilil Requiem, Pietro Mascagnl SedUika kavalfra, Cajkovskij Pikouou. dltmu; narozenr Bohuslava Martrnu (B. 12.) Zemska jubilejnf vystava v Praze; aarozen! Sergeje Prokofjeva (23. 4.); Dvol'lik dokonClI Dumky, Karneval a V pN~odi!; bratfi Mr!ltikov6 dopsal1 Marysu

narozen! Arthura Honsggsra (10. 3. I; DvorAk doko.n1cll Othella, Ruggiero Leoncavallo Komedianty; Suk napsal Serenltdu pro smyi!ce; DvorAk odjel do New Yorku; nastup v9tvarne secese

proces 0 Omladlnou; v Brne zai'!aly vychaser Lidovll noviny [16. 12.); Dvotak dnkoncil 9. symfonii e mol! Z Novi!ho soeta a smyCcovl1 kuartet F dur Arnericky, Giuseppe Verd.i Falstaffa, Cajkovsklj 6. sumionu h moll Patetickou; umrtt P. I. Gajkovsktiho (24. 10.)

Dreyfusova a!t'ira (do r. 1906); Dvorak vytvoi'il Biblic1cii pfsni!, Gustav Mahler 2. sym[oni! c. moll, Claude Debussy EaunOl)o odpoledne, Fibtch operu Bouie; umrtt Antona Rubln!itejna (8. 11.); Jo!ka Uprka namaloval Pout u suo An/onfnka Dvorak dokonctl sVB vrcholne smyi!covi! kllartely As dur a G dur a koncert pro violoncello a orchestr 12 moll, Flblch ope-

ru Hedy, Richard Strauss En~p!glolJa si· balstoi; Manifest ceske moderny; prvn! kmematograncke predstavent Lurnieril bo) za vseobecn(i volebnt pravo v Brn!! po vynlasem Badeniho volebnr ratormy; Mahler vytvotil 3. sumiont: d moll; premiera BaMmy od Giacoma Pucctntho; A. P. Cechov Racek; vysly Zpevy pi!te~nl [ana Nerudy

Badeniho jazykova narlzen( 11 Cecblich; Flbich pracoval na opere Sarka, Josef Bohuslav Foerster napsal Dev!!! muzskych sboru, Paul Dukas UCne carod(!le; Uprkova [tzda kTci.lil; zalozenf vfdeilske secese; bezdratovy telegraf GugJielma Marconlho

Fibich dokoncll operu pM Arkuna, V. Novak 3 cykly Pisnltiek na sloua Udau{i poezie morauske; Cerllnovg den Anton!us Slavfcka ; Pierre a Marie cunsovr ob[evllt prvek radium

hilsneriAda; otevi'ena ceska technlka v Brna; pramtara Foerstrovy opery Eva [1. 1.] a Dvora.kovl' opery Cert a Kril!a (23, 11,); Amold Schonberg; Ziasni!ni! noc, Debussy: Nokturna, Maurice Ravel:

Pavana za mrtvou tniantku

svetova hospodarska kr[ze [do r. 1903]; narozeni Ernsta Krenka (23. 8.}; I1mrt! Zdeftka F.iblcha (15. 10.); Dvoi'4!k dokoneiJ Rusalku, Mahler 4. symfonu G dur, Novak Sotiatu Eroicu; premiere PUCcinlho opery Tosca

Ravel: Vodotrysky; premiere Dvol'alcovy Rusalky (31. 3.)

Novak napsal V Tatrach, Suk Paniazit g moll pro h0l131e a orchestr, Debussy: 'operu Pelleas a Melisanda·

,117

1903

1905

nmrtt Qlgy (26. 2.); dokoncena opera lei! pastorkyfi.a; napsal Elegit na smrt dce.ry Olgy; zalo2il hudebnf odbor pfi Klubu pratel umsnr; zacal komponovat operu Osud.

provarlena opera "* pastorkutia v Brnl! (21. 1.); napsal Otliera mu'tskyeh sboril moravskycll; pozadal 0 panztonovant (z41'1}

predsedou Pracovn1ho !>tyboru pro cesk:au narodnl ptsen na Moravl! a 1'8 Slezsku; vzntk klavfrol sonaty Z ulice - 1. x. 1905

1906-1907 kompouoval mu!ske sbory Maryc/ca Magd"nova a Kantor Haljar

19118

pi'estahov4nl varhanicke 5koly do vlast- 01 budovy; za1!al komponovat operuVY· lety pan/.! Brouckovy; Klub pbUel umeul vydal klavlrni v?tah Teil pastorkyne

118

1910

1911

1912

J914

vznik muzskaho sboru seamdesat tlsic

ptastehoval sa do sveho domku za varhanickou skolou; kornponoval Pohddku pro violoncello a klauir a Presto pro »iotoncetto a kla'vir

napsat kantatu No. Solani I:!artak; vydal Upinou nauku 0 harmonii

vznik klavirniho cyklu :[1 mltuich; dokoneil baladu pro orchastr SumaFovo dIU!; zvolen dopisujtcrm clenam Caske akademia viid (28. 11.)

leceni v Karlov9ch VarEch

kantata [1i!cne euanqelium; Sonala pro housle a klav!r

120

1903

Dvol'~k dokollfil Armidu, Nov~k Sloudakou suitu; vyslo Slazske cislo Casu s basnemt Petra Bszruce; Slavickol!Y obrazy Z Kamenr/!ek (do r. 1905): bram Wrightove sastrojtlt prvnt mntorova leo tanto

preinier.a Dvot~kovy opery Armida [25. ·3.); umrtt Antonrna Dvoraka (1. 5.); Mahler napsal Plsn{! 0 mrtvycll detech, Suk Praqu; prernlera Pucciniho oper'jr Madame Butterfly; vrcholnii tvorba AI· fonse Muchy; vynalez otsetu

1904-1905 rusko-japonska valka

1904·

1905

burl':oazn8 demokrattcka revnluce v Rusku; bo) 0 ceske vysoke skolstv! v Brne - sjezd nemeck~ch polltick~ch c!nitelo., tzv, Volkstag 11. 10.). pri manifestacl ceskeho obyvatelstva zahynul diHnik Fr. Pavlik [2. 10.); Mahler dokoncil 7. sym[onii e moll, Debussy Mo~e, Ravel zrcaaIa, Richard Strauss Salome; Alois [Irasek: Lucerne; Albert Einstein - teorte relativity

umrtt Franti~ka Bartose [11. 6.); Suk dcpsal Asraela, NovAk Melancnolick~ pisne 0 lQsce, Albert Roussel Baseil lesa; Maxim Gorkij: Matka; barevna rotograhe bratN Lumleri1

1907 Trojdohoda; vseobecne hlasovact pravo , muzii v Rakousku; RimskU-Korsakov do-

1906

1908

koncll Ziateho xohoutka, Suk 0 matinee, Ravel Span.elskou raps6dii, Debussy Obrazy·, Mahler 8. symlonli Es dur - ,.Symtollti tlS/CIY; Slav!ckovy obrazy Prahy

Slovansky sjezd v Praze; Mahler dokontil Plsen 0 zeml, nebussv D{!tsky kou· tek, Igor Stravinskij Oh"ostro/; vznlk kubtsmu

119

.~

HORIZONT; ullkIadatelstvi

Socialisticke IIkademie CSSll,

se ve sve edi~nl cilWlOSti zamlil'uje 1 oa vydav4ni publtkacl z oblasti .hudby; kteri byia vMy nedilnou soucasn kulturntno zlvota Cechfi a ISlov6kfi a ztskala erastm nlirodiim sv!!tovy v!!hlas. Chtlli bychom obrant pozornost vSech zlijemcii 0 hudsbru kulturu - ·a to zejmena v ROCE CESK£ HUDBY - nil knthy, ·ktere [sma pro Vas dosud vydal!, nebo .kters v navaznosn na tuto vyznamnou akel pfipravujsme.

(feskoslovenskti'vlastiveda - svazek HUDBA Obsahuja vyklad 0 vyvoji hudby na uzemt driesnlho Ceskoslove'llska. Autorsky kolektiv v eele s univ. prof. R. Smetanou v nem sleduje nejen vyvoj skladby, ale I umsnt reprodukcntho, naznaeuje p~inO's ceske a srovensks hudby do svstove pukladntce umanl. nno [e bohate doplneno obrazovpmt dnkumenty.

iOOi

HORI~ON"r

Z lIlasi pcpularm a Cteoiii'3ky obltbene edice MEDAILONY, ktera obsahujs portrety vyznamnych osobnosn pohnckeno, vedeckeho a kulturnfho zivot.a, upnzornujema na monografie venovane predntm hudabnfm skladatelum. V jcdnotlivych svazctch se

......... Zd!l ocjsti'ihnete

L'J'avII.m1! objsdnavem tyto svaeky:

.... ks svazek HUDBA es. vlastivady (85 K(';s) it's V. Holzknecht; [acoslav Jezek (12 K(;s) ks R. Budis; Bedi'ich Smetana (5 Kcs)

ks J. Bajer: A. N .. S·kTja·bill (8 Kes)

. ks S_ Pi'iMiiova: L~os Janacek (asl 12 Kes) ............... k.s J. Burghairser: Antnntn Dfui'Eik (a5112 Kes) ........ ks L. S1p: Rei'!' t6nft (Umenl vnimat ument)

"

J. Baier zabyva zivotem a dHem ruskeho sklada-

tete A, N. SKRJABlNA, R. BudHf a S. Pi'lMllova zakladateli mnderni ceske hudby BEDRICHEM SMETANOU a LEOSEM JANAcKEM a pi'edni znalee dna JAROSLAVA IEZKA V. Holzknecht jeho Zivotnimi osudy ,8 tvorbou, spjatou zajmena s emmost! Osvobozenehn divadla. Pro rok 19B5 pflpravujerue medalloh ANTONINA: OVORAKA ad J. Burghauser a. '

V nblibene a zadane ediei MALA MODERN! ENCYKLOPEDlE vychazt nova rada - Umeni unimat umeni -, ktera v jedno tlivych svazclch seznarnuje ctenare s prlncipv, podstatou, cbaraktertsttckvmt rysy i zvlaStnostmi [ednotltvych druhu urnent. C[lern drutie publtkace teto tady REC TONO [e pribli~it strokemu okruhu cte-narc. 'svet hudby. Jeji autor dr. L Sip v navaznosti na vyklad 0 htstortckych etapach vyvnje spotecnostt a uloza hudby V nich charakterzujc [ednotltve hudebni kultury a ziinry i nejvetSi osobnosti svatove hudby.

Uvedens knihy si mfizete zajisttt prostredntctvtm zavazne objednavky .. Vybrane tituly obdrztte na dobirku.

Odesilatel

Zde odstl'ilmete

UliC8 a cislo domu

Datum

psC 8 mtsto byctliste

Podpis ,.

Objednaci lfstek vlot,te do obatky a zasletena acresu:

1915

1916

1917

1918

1919

1920

HORIZONT

prvnl znen! Tarase BuZby; IMen! v Bahdan~l

komponoval ienske shory VI!!! stopa, ,Hrad~anske ptsnil!ky a Kaspar Rucky; premlera lei! pastorkyni'! v Praze (26,5.)

pozna I Karnflu Stllsslovou; za~al komponovat Zaplsntk zmtzeleho; dokon~1I VY· lety pdni! Braul!kovy

provedena lei! pastorkutia ve V·lctal [16. 2.J: dokoncll Tarase Bulbu [29. 3.]; pracoval znovu na opere Sarka

feditelem brnanske konzervatore hudby; [manovan profesorem mtstrovske ~koly prazske konzervatote; stal se pfedsedou Klubu moravskych skladatelu

napsal symfonickou basen Balada blanioka; komponoval operu KtUa Kabanovd [dokon1!il 1921)

122

]909 Suk napsal Potiadku. leta a Zivolem 0 snem, Schonberg Pet skladeb pro orehestr 8 O~ekaDt'mt, Mahler 9. sym!onii d moll; Slavicek namaiovaI Katedrt!lu suo Vita, Jan Zrzavy Vesele poutnice;

Louis Bleriot preletel La Manche

umrtt L'V8 Ni'kolajevice Tolsteho [20.11.); Strauss dokon:ci1 Ril!aueho kava lIra, Stravtnski] baret Pttik; Ohniodk, Novak klavirn! cyklus Pan a Bouri, Debussy r. radu Pre ludii; Fnhla Sramek: stnbrny oitr; Jirl Mahen: lano§lk

1910

1911 nmrtt Gustava Mahler'a (18, 5.]; Suk vytv om 2. smy~couy kuartet, Stravinsklj Petrusku, Bela Bartok ModrOUOUSUIJ hraa; nastup ruskeho fHmu; schonbergova Nauka 0 harrnonti

1912 6. vseruska konference Soclalne demokraticke dlHnicke strany Ruska v Praze I za Leninovy pfltoiunostt}; Alexandr Skr jabin napsal 6. a 7. taaotrn: sonatu, Debussy balet Hry, Schonberg Pierrota lunaire

1912-1913 balkanska valka

1913

narozenr Benjamlna Brittena [22. 11.); Stravlnskf zkompnnnval balet Sviicenz [ara, Skrjabin 8. a 9. klalJtrni sonatu, Debussy II. tadu Pretudii, Anton Webern P{!t skladeb pro orchestr; Guillaume Apolltnaire: Pasmo; [trasek dokonEil Temno

v Sarajevu zasti'elen nAslednik trunu Franttsek FerdL.nand d'Este [28, 6, J, zaCI'ltek 1. svetove v<'ilky [28, 7.); Stravlnski] napsal Pribautki, Novak ZIJlkovskeho rard!lka, Suk MedUaci na suatooactausky choral, Prokofjev SkytskDU suitu, Berg Th kl1Sy' pro orchestr; prvn! filmy Charlie Cha pllna

1914

121

1915

ZoltAn Kodaly vytvoi'il soruuu pro 5610- vii vIoloncello, Debussy Sont!tu pro vtoIoncello a klalJlr, Manuel de Fa.lla Noel ue ~panlHskrJch zahraddch a Carodii;nou ldsku

bitva u Verdunu, ria Soci,. Somm!!; Bart6k dokoncn balet Di'elJl!nfj prine, NovAk operu Kartstein, Prokofjev Hrace;Fr4!ia SrAmek: Splav; vznik dadaismu

bltva u Zborov8;' pti hladov!! demonstract d!!lnlkll v Prost!!/ove zastfeleno 23 osob (25. 4.]; Manifest cesk9ch spisovateHI (17.5.]: venca tfjnova. soctahsttcka revoluce [7. 11.J; Suk vytvofLl Zrt!nf, Debussy Sondtu pro housle a kia»tr, Ravel Ndhrobek Couperinilv, Prokorjev Klasickou sym!onii 8 Prchave ouun», Stravlnskll Li§4ka, [arostav Ki'iCka Tfi ba;ky gener41nl stavka [14. 10.); vyhlA§eni Ceskosloyensk~ republlky [28. 10.1; kcnee 1. svi!tove va.lky (11. 11.); nmrn Clauda Debussyho [26. 3.): Stravlnskll napsal Historit voidka a Ragtime, KodAly 2. smylJcCJrJY kuartet, Pncelni triptych Pldff, Sestro Angelica a Gianru sctuechi; Antonln Sova: Zpl!vy domoua; Karel Toman: Mes1ce; Vlktor Dyk: Anebo Madarskll a BavorskA republlka rad; yyhI4.§eni Slovenske republiky rad v Pre· §ov!i (16. 6.J; Versalllesk4 rn1rova. smlouva [28. 6.}; blokada sovstskeho Ruska; vznik fa§!smu v ItIlIi1; Prokofjev zkomponoval Ldsku ke trem pomeranl!um, Darius Milbaud balet V!l1 na steese, Alots Haba IJturtt6novy kuartet; Rudolf Kremlil~· ka namaloval MylJky; {!hapllnovy veselo' hry

vyvrcholenl a zakoncenl ob!!ansk~ I'alkv a zahranltnl vojenske intervenee v sovi!tsk!!m Rusku; obsazenl Lldovt'iho dDD1U

1916

1917

1916

1919

1920

123

1921

192<\

1923

1924

1925

1926

1927

zaca) komponovat operu Prfhody lisky BYStTousky; premiera Katl Kabanov{! v Brne [23. 11.)

mu~sky sbor Potulny sZleryec

1. smytcDVY koartet Z podnetu I'olstelio Kreutzeromf sonJity; zafal komponovat operu Vec Makropu/os; zucastntl se fesnvalu v SaJcburku

Pochod modr(U!kli a dechcivy sextet MM-

124

dl; premlera opery PFthody Wiky Bystrousky v Brn'1f [6. 11.)

promov!in prvnfm cestn1m doktorsm hrnllnskli untverztty [28. 1.J; napsal Concertina pro klavlr a komomi soubor, 11iklldla pro vaktlln1 a tnstrumentnint soubor; zticestnll se Mezln!irodnIho fesUvalu soudoM hudby II Ben!itk!ich; premiers jeho prvnl opery Sarka v Brne (11. 11.)

dokoncana stnionietta pro velky orchestr, Glagolska mse a capriccio pro ktavir leoou rukou a komornt soubor; cesta do Velke Brlt4nIe [duben-kvi!jten); ochalem pametnt desky· na Hukvaldech [11. 7.); premiere opery V/Jc Malcropulos v Brne [lB. 12.)

[manovan C1enem Pruskl! akademie umenl v Berl1ni! [18.2.); ticast na Mezinarodnlm lJudebnim festlvalu ve Frankfur· tu nad Moh.; zacal komponovat operu Z mrtuetio domu

1"26

v Praze policH a vyhl!i~enf prostncove generaln! stAvky (9. ai; 10. 12.); Suk vytvoru Laqendu 0 mrWych vUez!ch a pochod V navy ztvot, Stre.vinskij zplvany balet Pulctnella; naoklasictstnl obdobi Pabla Picassa; vzo:lk Devetstlu; Jose! Hera napsal pracujld den, Karel Capek R.U.R.; Vsevolod Majarchcld zaloZH moskevskou revolucnt scenu

1920-19·21 vytvotent Male dohody

1921

v sovstskem Rusku zahajena Nova. ekonomrcka politlka; ustavujtct sjazd KSC (14. az 16. 5.); Berg dokoncil v oicka, Honegger scemcke oratonum Kl'dl David, Prokofjev 3. klav!rnl koncert, Ladislav vvcpatek kantatu 0 poslednlch »eoect: aloveka; jaroslav Hasek zacal publikovat nobretio lJofaka Svelka; 11ft Wolker napsal sblrku Host do domu, [aroslav Seifert M(!sto IJ slzacti, bratrt Capkove Ze zivota hmyzu; Rudolf Tesnohlidek vydal knizne Lisku Bystrousku

vzutk SSSR; v!tezstvl fasismu \I It~Hi; stavky v Cechach (unor al1 kvsten}; Paul Hlndemith nap sal 1922, Stravinskij Mavru, Martini'! Lstar; J. Walker: Telka hodina; F. Sr!imek: MesIc nad I;ekou; K. Capek: rooama na absolutno a Vee Makropulos; Franz Kafka: Z6.mek faslstickf pfevrat v Bulharsku; porazka deluicke trldy v Nilmecku; zanajeno pravldelne vxsll!ini cs. rozhlasu [18. 5.); Martinfi odjel do Pai'lze; Kodaly vytvotil Psatmus uunqancus, Honegger Pacific 231., stravtnsktj Oktet pro dectiove nastroie, Milhaud Stvorenl soeta, Bart6k Podinuhodneho matuiarina; K. Toman:

Hlas ttena; S. K. Neumann: Rude zpelJY zeml'el Vladimir Ilj!/; Lenin (21. 1.):

1922

1923

1924

125

1925

umrti I1fIho Wolkera (3. 1.] a oiecoma E' ucciniho [30. 11.); zalozenaPf1tom'nost, soruzenr pro soudobou hudbu; Romain Rolland v Praza; Puccini dokondt] 7'uratuiot, MartinO Hal/time, Ravel raps6dU Cikl:l.n, Karol Szymanowski Krl:l.le Rogera; Capek vytvotil Krakatit, Vladislav Vancura Pekafe lana Marhoula, Vltezslav Nezval Pantomimu, Ivan Olbracht zal!al puhUkovat Annu proletrii'ku

zatoeana Spolecncst pro kulturm a nospodafske sbUl!enl S novym Ruskem [2. 3):· Iocarnska konference (rijen]; v Praze zalossno Osvobozene divadlo; Berg napsal Komorni koncert, Ravel operu-oaiat DUe a kouzla, Prokofjev Oeelov!} skok, Dmttrl] Sostakovlc 1. symfonii, MartinO. 2. smy/}covy kuartet a 1. ktavim! koncert; V. Vanli"ura: Pole orna a vdlecn6.; J. Seifert: sbirka Na vln4ch T.S.F.; Sergej EJzen~tejn: Ki'itntk Patem· kin

mtlttartsticky ptevrat v Polsku, faslstick1 na Litvil; generalnt stavka ve Velk!i Br1· tantt: Martini'! dokoncn La Baqarre, Otakar Oslrcll Leto, Berg Lyrtckou suttu, Schonberg 3. smy/}cov(j koartet, Hin· dernith Cardillae, Krenek operu lonny hraje aokotn; Vsevolod Pudovktn; Matka; v USA prvnt ozvucen5' film

zacatek prOmyslove konjunktury v ~SR; v SSSR ortantacs na kolektlvlzacl zemedl!lstv(; Honegger zkomponoval Antigonu, Roussel Ktaotmt koncert, Mllhaud Minutov~ opery; Stravlnskij dokonct! oratortum Oidlpus Rex, Prokofjev operu OhniV!} anaet, Otaker Iereml;§_~ Bratry Karamazotnj, J. Hora: Struny ve viitru; Antonin Soya: Vrsnll taska; Ejzenstejno-

1926

1927

127

1928

2. smyf!colJ!j kuartet L1Sly duuerne; Tbe Scbool of Slavonic Studies v Lond~nl! jej zvohla dopisujtctm clenem (~erve. nee); zemtet v Ostrave [12.8.)

pramtera opery Z mrtoeno domu v Brne

(12.4.J

1934 roznlasove proveden( opery osua (18. 9. J

1935 zemfela Kamila Stosslova (22. 6.)

i938 zernfela Zdefika [anaekova (17. 2.)

1946 z podnstu tedltele bmsnskeho divadla Em.la FrantlSka Buriana nese bud ova Na hradbach nazav [anackovo divadlo (od roku 1965 je tak pojmenovana nova budova opery)

1947 zulozena Janackov.a akademie rnuztckvcn umsnt v Brne

1948 v Hukvaldech poprva poradan festival Janackovo hudebm Lassko

1958 prvnt scantcke provedem opery Osud: v Brue (25. 10.)

1930

128

SEZNAIH niLA LEOSE JAN ACKA

KLAViRNl SKLADBY

Thema con uariaztont (Zdenclny varlace) (1880) E/, dana! (1892)

Hudba ke krouzeni kuzel! (1893)

Po zarostiem chodnzeku 1. (1901-1908),

II. (1911J

Moravske ranee. Celadensky - Pilky (1904) sonata Z ulice - 1. X. 1905 (1905)

V mltuicli (1912]

Vzpomlnka (1928)

KOMORNI SKLADBY

Romance c. 4 pro housle a ktavir (1879) Dumka pro iiousle a klavlr (1880)

Pohudka pro otoloncetto a kiauir (1910, prepra-

covano 1923 J

Presto pro oiotonceuo a kIaulr (1910 J Sonata pro nousle a klauir (1913-1921)

1. smyccovy kuartet Z potinetu Tolsteho Kreutzerotnj sonaty (1923)

Poe hod modrackil pro ptkolu, zvonky, tamburt-

nu nebo klavir (1924J

Mlti.di, svita pro dechove sexteto (1924) Concertino pro kiaoir a komorni soubor (1925J Capriccio pro ktaotr tevou rukou a dechovy

soubor (1926)

2. smyccovy kvartet Listy dilverne (1928)

130

1928

vfCh tieset dni, kter~ ctl'dSly. sui/tern Idok.1928)

Sostakovlc napsal oparu Nos, Prokofjev 3. sym!ontt, Ravel Bolero, Honegger Rugby, Schonberg Variace pro orchestr, Ostrcil Ki'!~ovou cestu, Foerster SlJat~ho Vaclava, Vycpalek Cn.ualu housH, Martlnu Concertina pro klauir na leuou ruku a komorni orchestr; V. Nezval: Edison; Frlgovy veselohrv

ORCHESTRALNI SKLADBY.

suita pro smyccov9 orchestr (1877) IdyZa pro smyccov·y orchestr (1878) Lasskt! tance pro orchestr (1889,1927) Suit a op. 3 pro orcnestr (1891)

~dQgio pro orcnestr (kalem '1891) Zarlivost, predehra pro orchestr (1894) Kola srbske pro orchestr [kolem 1899)

Kozacek, rusky Iidovy tanec pro orchestr (1899) Sumaiona dZUf, baJada pro orchestr padle S. Ce-

cha (1912)

Taras Bulba; rapsodie pro orchestr podle N. V.

Gagola (1915-1918)

Baiada blanicka, symrorucka basen pro orchestr podle J. Vrchllckeho [1920 J

stniontena pro velkY orchestr (1926)

Schluck und [au, scenicka hudba ke hre Gerharta Hauptmanna [1928, rekonstruoval J. Burghauser ]

KANTATY A MSE

'Amarus, lyricka kantata pro s61a, smgeny sbor a orchestr na text J. Vrchltckeho (1897)

Ot(j~ nail, kantata pro tenor, smfseny sbor, klavir nebo harmonium [1901, prepracovano 19(6) Na sotant oarta», kantata pro mu~sky sbor a orchestr na text M. Kunerta (1911 1920) Vecne euangellum, legenda pro 861a, smfsenp sbor a orchesrr na text [. Vrcblickeho [1914J Gtaqotstea mse pro sola, smfseny sbor, orchestr a varnany, staroslovensky text upravil Milos Weingart (1926)

JIN~ VOKALNf SKLADBY

Hospodinet pro s6lovy kvartet, smiSeny dvo]sbor s pfivodem varhan, harry, 3 trubek, 3 pnzouna a 2 tub [1896J

131

[ami pfsen, pfseri s klavlrem na text J. 'I'icheho (1897)

Bleqie na smrt deery Olgy, smtseny sbor s tenorovym solem a s pruvodem klaviru, rusky text M. N. Vevericova, pi'eklad upravtla Vl!ra Stfelcova (1903)

Zl1pisnfk zmizeleho pro tenor, alt a ti'i ~ensk€i hlasy s prnvodem klaviru na text anonymnfho basnika (1917--1919)

fUkadla pro vokalnt a tnstrumentalnt soubor na ceske, moravske a ukrajlnske lldove texty [1925, pi'epracovano 1927)

SEORY ZENSK~

Hradcanske pisnicky, cyklus ti'[ zenskych sborn s pruvodern Wany a narrv na text F. S. Prochazky [1916)

VIC! stopa, zonsky sbor se sopranovym s6lem a klavtrem na text J. Vrchlickeho (1916) Kaspar Rucky, balada pro ~ensky sbor se sopranovym solern na text F. S. Prochazky (1916)

SBORY MU:?:SKE

orani, rnuz5ky sbor na slova l1dove poezte (1873)

Vdlecnd, muZsky sbor s prilvodem klavlru, trubkya tff pnzounu [1873]

Nesttilost lasky, muzsky sbor na slova Iidove poezie (1873J

OsameUi bel, teehy, muZsky sbor na slova ltdove poezte (1874J

Laska opralldiva, muzsky sbor na slova ltdove poezie [1875--1876)

Diuim se mWimu, mu~sky sbor na slova lldnve poezte (1875--1876)

vtnek stonulq, muzsky sbor na slova lldove poezie (1875--1876)

132

SBORY SMIsENE

'Staonostni sbor, smisenv sbor s klavtrem na slova K Kucsry (1877 J

Piser: v [eseni, srmseny sbor na slova I. Vrchlickeho (1880J

Kacena dilloka, smtscny sbor na slova lidove poezie (1885]

Nase piseri, smfseny sbor na slova S. Cecha (1890)

Uz ;e stunko z tej hory ven, smiseny sbor s barytonovym sclem a klavtrem na slova lidove poezie (1894 J

SBIRKY A OPRAVY LIDOVYCH pISNf A TANCO

a) edice

Kytice z naroanicn pisnt moravskych, slovenskych i ceskych [s F. Bartosem]

Ntirodni pisne moraoske v none nasbirane

[s F. Bartosero J

Moravske pisne milostnti [s P. Vasou) bJ uprallY

Kralollnicky, stare narodm tance obradne se

zpl!vy (1889J

Narodnt tance na Morave (1891 a 1893) Moraoska /idoVQ poezie v pisntcti (1892 a 1901J Ukualskd Iidoud poezie v pisnicn (1898)

Duacet sest baltui lidollych (1906, 1909, 1916, 1917J

Slezsk{j pisne pro zpsv a klavir ze shlrky H. saIichove (1918]

Moravske lldov{j pisne pro klavtr s podtozcnyrn text em (1922 J

JEvrSTNI DlLO .

Sarka (3 dejstvi]. libreto: Julius Zeyer (1887, 1888, 1918, 1924 J -- Brno 11. 11. 1925

134

l{dyi mne nechoes, coz te vIc? mu~sky sbor na slova F. L. Celakovskeho [1875-1876)

Zpellna duma, rnuzsky sbor na slova F. L. Celakovskeho (1876)

Osudu neutdei, mul':sky sbor na slova srbske Ildove poezie (1878)

Na kosate] ledli dna holubi seao, muzsky sbor na slova lidove poezte (1878-1880)

No prieuoze, muz5ky sbor na slova Iiduve poezie (1883-1884)

Ctvefice muzskych sbora. V{rlm1zka - 0, ltfsko -- Krdsne oct Tve - Ach, uoina, na slova Itdove poezte a J. Tichebo (1885)

Ti'l muzske sbory. Louceni -- Holubitika -- Ztirliuee, na slova E. Krasnohorsks a lidove poe-

zle (l888J .

Coz ta nase briza, muZsky sbor na slova E. Krasnohorske [1893)

Staimostni sbor, muzsky sbor na slova v, stastneho (1897)

Ctvero rnuzskych sborti moravskych, De'!. vis -Komal'i - Klektinica -- Rozloucent, na slova O. Pl'ikryla a lldove poezie (1904J

Vinek, muZ;skll sbor na slova lidove poezie (1904)

Kantor Haljar, muzsky sbor na slova P. Bezruce (1906J

Marycka Magd6nova, muzsky sbor na 51 ova P.

Bezruce (1906, 1907)

Sedmdesti: tisic, mu~sky sbor na slova Petra Bezruce (1909)

Perina, mu~sky sbor na slova ltdove poezle (1914)

Cesk« Ieqie, epopej na slova A. Horaka (1918) Potulnp stlenee, muzsky sbor se sopranovym 56- lem na slova Rabtndranatha Thakura (1922) Nase utaika, mu~sky sbor se dvsma s6lovymi sept-any na slova F. S. Prochazky (1926) .

Sbor pri kladeni zakladnlho kamene untoerzttu ., Brne na slova A. Tryba (1928 J

133

Rako» Rak6czy (1 dejstvl], libreto: Jan Herben (1891) -- Praha, 24.7.1891

Pocatek romanu ['1 d1\jstvlJ, libreto: pcdls povidky Gabriely Pretssove [aroslav Tichy (1891l -- Erno, 10. 2. 1894, Londyn 1974

Tejl pastorkyna (3 dejstv!), llbreto: drama Gabriely Preissove upravil skladatel (1894--1903, opravy 1906, 1911J - Brno, 21. 1. 1904, Praha, 26. 5. 1916, Vldei'i 1918, Kolin nad Rynem 1918, Zahi'eb 1920, New York 1924, Basile] 1925, Poznan 1926, Antverpy 1927, Helslnky 1928, Stockholm 1941, Benatky 1941, Riga 1944, Amsterodaro 1951, Buenos Aires 1951, Londyn 1956, Novosibirsk 1958, Lisabon 1960, Stras· burk 1962, Ankara 1964, Aarhus 1965, Pees 1966, Oslo 1968, Sydney 1974, Tokio 1976, sofia 1977, Pretoria 1979, Toronto 1982

Osud [3 dejstvfJ, libreto: Fedora Bartosova podle nametu skladatele (1903--1906], -- Brno, 25. 10. 1958, Stuttgart 1958, Londyn 1983

Vylety pane Broul!kovy. Vylet pan a Broubku. do mesice [2 dejstvl], libreto: podle povidky svatopluka cecha Viktor Dyk; Vylet pana Brouiika do xv. stolen (2 d1\jstviJ. libreto: podle povfdky Svatopluka Cecha Frantisek Serafinsky Prochazka [1908--1917) -- Praha, 23. 4. 1920, Brno, IS. 5. 1926 [jen I. dB], 27. 11. 1937 (oba dily J, Mnichov 1959, Erfurt 1965, Videii 1971, Adelaide 1974, Londyn 1978, Bloomington 1981

Kata Kabanova (3 dejstvt}, libreto: podto dramatu Boufa Alexandra Nikolajevice Ostrovskeho tv ptekladu Vincence cervinky) skladatel (1920--1921J -- Erno, 23. 11. 1921, Praha, 3~. ltstopadu 1922, KoHn nad Rynem 1922, Lublaii 1934, Curych 1948, Londyn 1951, Cleveland 1957, Amsterodam 1959, Helsinky 1959, Antverpy 1960, Budapest 1961, L!nec 1965, Par!i 1968, Buenos Aires 1968, Plovdiv 1973, Terst

135

1976, Stockholm 1976, Toronto 1977, Wroclaw 1978 Oslo 1980, Sydney 1980, Tokio 1981

P'i'thOd~ lisky Bystrousky (3 dejstvt}, libreto: podle povtdky Rudolfa Tesnohlidka skladatel [1921-1923) - Brno, 6, 11. 1924, Praha 18. 5. 1925, Mohuc 1927, Zah:i'eb 1939, Curych 195.5, Videii 1956, Milan 1958, Brusel. 1961, Lor:dyn 1961 Kodai'i 1963, New York 1964, Helsmky 1970: Melbourne 1976, Osaka 1977, Gotahorg 1978, Budapest 1979, Amstercdam 1981, Strasburk 1983

Vee Makropulos (3 dejstvl), Ilbretc: podle hry Karla Capka skladatel (1923-1925) Brno, 18. 12. 1926, Pruha 1. 3. 1928, Frankfurt n. Moh. 1929, Video 1938, Londyn 196~, Stockholm 1965, San Francisco 1966, Marseille 1968, Antverpy 1973, Amstsrodam 1975, Adelaide 1982, Reggio Emilia 1982, Basile] 1982

Z mrtueho domu (3 di'ljstvi]., Ilbreto: pndle romanu Fjodora Michajlovice Dostojevskeho skladatel (1927-1928) - Brna, 12. 4. 1930, Praha, 21. 2. 1931, Mannheim 1930, Amsterodam 1?54, Lublari 1959, Londyn 1965, Nizza 1966, Mll1in 1966, Basile] 1974, Vfdeii 1981, New York 1983

136

sv. 3. K-orr;>spondence Leose lanaet:« S Frantiskem S.

Procnazkou. Praba 1949.

Sv, 4. Korespondence Leose Janul!ka. S Artu.'!!em Relztorysem. Praha 1949.

Sv. 5. KorespOndence Leo§e [andiika s librel/sty Vy-

leta BrOUl!koIJYCh. Praha 1950. .

Sv. 6. Korespondence Lease la.l1i!.cka s Gabrielou HorvdtolJou. Praha 1950.

Sv .. 7 Korespondence Leose Tantlcka s Karlem Kava. fODlcem a i'editelstv'im Ndrodniho atuadla. Preha 1950.

Sv. B. Korespondence Leose Tana}'ka s Mari1 catmau a MUDr. FranWJkem VeselYm. Praha 1951.

sv, 9. KO"f'espondence Lr?o!de land~ka s Maxern Brodern.

Praha 1953.

FrantiSek Bartos a Leos lanul!ek. Vzajemna koraspondence. [Editorka Theodora Strakol1a.] Gottwaldov 1957.

Tan Li!wenbach a LeD~ Tan.ti~ek. Vzajemna korespon. dance, [Editor Lvo Stolafik.] Opav,a 1958.

Leos Janacek: Doptsy Zdenee, (Editor Frantt~ek Hrahal, z n,hTiciny preloz(l Otakar Frala.] Praha 19B8.

VYB!iR LITERATURY 0 JANACKOVr

a) kni~nl pub/ikace

Brad. Max: Leos lanal"ek. ZIDO! a dilo, Praha 1924. Cernohorska, MiJena: Leos lanr1i"ek. Prana 1966. FiJ'ku§n1, Leos, Leos Janacek krilikem brnensk,> ope.

ry. Brno 1935.

Flrkusn9, Leos: Leos Janacek Q ornenske dioaalo. Praha 1939.

Fjrku~n1. Leos, Oakaz Lease Tan6.tka l!ask!} opere.

BrDO 1939.

Helfert. Vladimi,r: Leos lan6.i'ek. Obraz !:tvolnlho a I1.meleckliho boje, I. V poutech tradice. Brno 193fl.

Heltert, Vladimir; 0 Jarul~kovi. Soubor stat: a clankCr.. ·Praha 1949.

K'eslik, Hynek: Leos Janacek dtrtqent. Praba 19'1.'"

138

LITERATURA

JANACKOVY LITERARNf A TEORETJCKt: PRAcE NOVE VYDANt

Fe,etony z Lidovfjeh nOD in. [Editor Jan Racek.) srno 1958.

medal jsem proutkem pramenitou vodu. VybBr z Uterarnich pracl. [Edltor jaroslav .'leda.) Praha 1982.

o lidom~ plsn! a. ttdove hudM. Dokumenty a studta. (Editor Jm Vyslou,W.) Pnana 1955. janackuv arehiv, ~ada 2., sv. 1.

Hudebne teorettcke dilo 1. Spisy, studia a dokumentv, [Editor Zdenek BIEl~e·k.) Praha 1968. janacn:dv archiv, fada 2., sv, 2.

HudebnlJ teorettcre dUa II. Studle. UplnA nauka 0 nermontt, [Editor Zden1!k Bla~ek.l Praha 1974. Ja· nackitv archfv, rada 2., SV. 3.

Musik des Lebens. Skizzen, Feuilletons, studisn. [Ed.

Theodora Strakova, nernecky pfeklad Jan Gruna. J Leipzig 1979.

IANACKOVA KORESPONDENCE

lan;'>~ki'ill ar chfv, rada I. (Sv. 1. redlgaval Vladlmfr Helfert, sv. 2.-9. Jan RacekJ

SII. 1. Dopisy Leose Jo.nt.l~ka ArW~i Rektorysovi. Praha 1934.

SlI. 2. Korespondence leo!}e TanrU!ka s otakarem "<trci/em. Praha 1948.

137

Kasllk. Hynek: Retuse Karla Kooarouic» u lano.ckove opefe 1,;,;1 pastarkyiia. Prata 193B.

Kozik. Frantisak; Pt: zoroattem ctioanuiku. S·bliten[ s LeD~em Ianackem, Praha 191)7. 2. vyd. Praha 1972.

Kundera, LudvIk: [anace« Q Klub prateZ umeni, 010. moue 1948.

Kundara, Ludvtk: [anackoua uarhanteka skola. 010' moue 1948.

Prochazka. Iaroslev: Lasskt! kareny zivota i aila Leo. se Jantil:!ka. Praha 1948.

Prochazka, Ieroslav: Hudebni diio Leose [anaetca.

Chronologlcky soupls dokOl1'ceuych nellpln1ch

skladeb. Frydek 1979.

Racek, Jan: Bratrt MrWkoD~ a jejtch cuoot) oztati k Leos! Ianaexo»: a VWfzs!avli Novt.lkovt. Brno 1940.

Racek, Jan: Z dusetmi allny Leose [anacka. Brno 1936

Racak, Jan: Leo§ Ianacek. Poznamky k rvurctrnu pro.

WU. Olomouc 1938.

Racek, [an: Leos lanat!ek a soucasn! morausU skladatele. Praha 1940.

Racek, Jan: Leo~ lanticek. Clovi!k a.. uml!leo. Brno 1963.

Racak, Jan: Leos lan4IJek V mfjch uz pominkacti. Praha 1975.

Smetana, Rober-t: Vyprdui!ni 0 Leost Janat!kov/. 010' moue 1946,

StraIlDv;'>, Theodora: lconoqraphia [anacktana. Brna 1975.

Sychra, Antonin: UO§ [aruiee«, velkt) pi'edstavUel krttickeht: realismu v cesko1 IWdM. Praha 1956.

Ssda, [aroslav: Leos [anace«, Praha 1961.

StearOll, Bohurnir: Ianasetc De »zpomtnxacti adapt. sech. Praha 1946.

StMroi'i, Bohunnr: Leos Ionasetc U obrazecn. Praha 1958. 2. vyd. Praha 1980.

stMron. Bohurnlr: tnto Lease land(!ka.. Abecedni seznarn JanMkovfch skladeb a uprav. Praha 1959. $tect.roij, Bobumfr: Laos [aruicek, K ieho ttdskemu a um{!leckemu projttu. Praha 1976.

139

Trkanoult, Marie: U lana~ka. Podie vypraveni Marie Stejskaloce, Praha 1959. 2. vyd, Praha 1964.

Tucapsky, Antonln: Muzsk(! sbory Lease lan6.l!ka a leltch tnter pretatini technika. Preha 1971.

Vasek. Adolf E.: Po stopacti dra Lease [anaok». Kapitoly a dokumenty k jeho dllu. Brno 1930.

Vesely. Adolf: Leos [anacek, Po hied do zinota i dila, Praha 1924.

Vogel, [aroslav: Leos lanal!ek aramauk, Praha 1948. Vogel, j aroslav. Leos Janacek. Zivot a aito. Praha 1963.

bJ sborntky

K sedmaesattnam Lease Jant1l!ka. Hudebni rozhlady I - 1924, Il. 3-4.

Pamatce Leose lrmtU!ka. Hudebnt rozhledy IV - - 1928, c. 4-8.

Leo!'; Janlil!ek. Obraz zivota a dlla. Prameny, literatura, ikonograna a kataJog vystavy. (Red. Ian Racek.) Bmo 1948.

Janal!kulJ sborntk. Muzlkologte 1II - 1955. Praha 1955.

Opery Leose lantJ.l!ka na brnl:!nsk~ seen». [Red. Vaclav Nosek.) Brno 1958.

Leos [anacek, Sbornik stat! a studtt. Knlznice Hud. rozhledfi V - 1959.

Leo§ tanaae« a soudobti itudba. Sbornlk rororatu: z Mezin&rodllibo tiudebne vi!deckeho kongresu Brno 1958. Praha 1963.

140

Dnrdik, Josef [1837-1902) - Illozot, estetik; lanacekstudoval jeho Vseobe<:nou estetiku

E

Z Ehrenberg 0, Eleonora' Gayerovl1 (1832-1912) - ceske. '~pefn( .pevkyne, dlcuhcleta clenkll Prozattmntno, ,pak Nlirroonih,o di-ll1lldla v P.raze, prvnl Marenk·1l 've Smetano'le Prodane neve'ste

ElgaI1-SDkol. Karel (1874-1929j - sptsovatel, funkC'iooltf Dcuzstva Ce$k6ho n!irodniho di,vadla v Brns

Filrcbtgott-Tovailovskf, Al'noit (1825-1874J - cesk~ skladatel; jeho ,pisen Pfijde jaro, prj-jde znarodnElIa

G

grego~iansk' milia - mse, v nIz se zplv~ gregoriiins'ky cho,rltl [[Minsky .z'pe'V katolrcke cirkve, pi'ipisovany :pape~l ll.ehofi veliMmu)

Grill, Leo (1846-1919) - profesor budabni teorie na konzervaton v Lrpsku

H

Helm.b<llttz. Hermann (1821-1894J - nemecky fyZik; zaloztt novv vedecky obor fyziologie hudby; ran1i· cek mel jeno zllkl'arnni spls I' knthovne

Herben, Jan [1857-1936j novmat, zlik F. Bartose,

redaktor l'iasqplsu Oas. v oem?: uvel'ejiioval sve

bltsne P. Bezru~

Hes, Vilem {1860-1908J - cesky hastste; lien opery Nltrodn_i.boa dlvadl a v Puze, harnburske a videiisk(i opery

HindemUh. Paul [1895-1963 J - nemeck1 skladatel a

violilsta; uvedl v Nemecku ).anii~kovu houslovou sonatu

Hollmann, Iltakar [1894-1'967) - cesky klavIl'ista; zranem na prave ruce mu znemozntlo, aby pokra-

142

SLOVNtCEK

A

adagln - italske oenacent tempac pchodlne Auerswald, Jaroslav (1870-1931J - herec a rezlser kter9 se diky sv9rn mll1ffskfm schopnostem uplatnil v l!esklim dtvadle v Bml! [ako autor scentckych 8 kost9mnlch navrnn

B

Bartol. Frantisek [1837-1906) - fHQlog, sMratel

,mo.ravskych lIdovych prsnr

Bart?l'iOvli., Fed'Dra (1884~1941 l. provd, Lav-ickaJ - u~lteH~a, pf!tetkyn.e }anl'i~~ovy dC8'1'y Olgy

Bel'g, Alban (1'885-1935) - ra,~oU9kji sloladatel, za'k A. Sch!llnberga

Bllt, Frantiiiek (1854~19:20 1 - Ikrltllk Ill. lUeriirni hiS.tor+k, S'poluUk L. Ianti~ka

Bratl'llo8k, rom,Ag Frantilek [1815-1884) - litertir· lIli vMec, vydavatel Goethal'a dlla, 'p~ofesor a rektor krakovsks lIJlivBrz~ty

Brauda, Jsvgenij MaximovU! [1882-19391 - sDvl!tsky hudebni v~dec, ~Ak H. Riemanna a H. Kretzscllma· ra; od r. 1924 ptedna~el na moskevska unil'erzW!

C

Calma·Vesel!. Marie [1881-1966) - zpl!,v,al!ka, uplatnllla 59 til! Itrerama

D

Dachs, Josef (1825-1896) - ktllvlrnl pedagog. vyda,vat&l 'kllavlrn( Ilteratury

741

coval v koncertrn craze: skladby pro Iavou ruku mu napsalt take B. Martjnu, J. B. Foerster a j.

Hrazdira, Cyril Metod [1866-1926) - ce<sky dmgenr a skladatel; po 1. svetove I'alee pusobl! v [ugoslavii

CH

Chateaubriand, Fran~oise Auguste Rene [1768-1848) - Irencouzsky basmk a splsovatel

tnstrumentace - nauka 0 nastrojlch V orchestru, 0 rozsahu, vlasmostech a zvukovycn mosnostecn hudsbntch nastroju a 0 jejtch nejlep'sim vl'ufitl ve skladba; mstrumentace dD'pliiU'je a zeSi'lU'je vy,raznost skladby; mstrumentovat - urctt Nisti a hl<liSY hudebni sl,-Ji"adlby jednot!ivym hudebnfm nestrojam

lanke, Zikmund (1865-'1918) - lEikaf a sptsovetel ]eritza, Maria 11887-1982) - sopeantstka cOOko'iho rpuv.odu, vlast. jmenem Ma'.rie Jed'iiOkova; p11sobila v otomoucke Ii vldenske opere a I' Metrcpolttnt orpere v New Yorku

K

Kllicel, Frantisek Malous (1808-1882) - mozo!, basn1k a novmat, zaktadatel Cesk·omoravskelro bratrstva; do svych "Listft pntelepi'ltelkyni 0 pfivodu soctansmu a komumsmu" V'Joooil sve uto,piokti socililnl pfedstavy; vysteho'lal se do Amertky, We zemfel

ko!.lflrovske slovanstvl - podle hasnJka a sptsovatela lana Ko.[]ara (1793-1852), 'hlaJSatele SJlovall'sk1i vzajemnosn

Krenn, Franz (1816-1897) - Sklmdatel a varnantk; I' letech 1869-1893 byl profers·orem na vidensk1i konzervatott

143

L

Lukes, Jan Ludvik (1824-1908J - cesky tenorista: byl fundat·ist.ou vestarobrn1inskem ·klastefe pred JimAtkem; prvnt sburanistr prazsktih·o Hlahotu, clen opery Prozattrnn.ho dlv.adlla [pod B. smetenou j

M

Mabler, Gustav (1860-u.911) - n~meCky hudetmt sklM.atel 'a dirrgent: pocMzei z Cech (narozen v Kalisli u Humpolce I; ipnsobH 'j'ak 0 dirrgent v ne'kdel~jm nemsckem dil'fl!dle v Praza, lpak. v Lipsku, Budapest!, Hamburku a vs Vidni; met dobr1 vstah 'k ceske ibudbe, propagovet ve svMi'l 0lPer)' Bedrl· cha SilIletany; [eho nellv~tsi vyznam vsak ~po~iv~ ve 'skladbe; vyl'Vo,m devet symfonii, dasatou nedo- 1!:iln<::il; 7. sy.mfionle meta premleru V pJ'aze V rece 1908

MakovickY. Dusan [1866~1921) - l(!lI'al' a p,reklada· tel; za 1. ave·l'Ove 'v~i'Lky v€znen carskou vlad'oll, pon~'vadz podapsal manifest protl vales

Masek, Karel [1867-1922) - cooky splscvatel a lib, ,retlista; psa'l pod pseudonymem Fa Presto

Matbon, FJ"allJtisek [1827-1893) - tedital .realky

IV Brne, pr:lJitik

Matzenauer, Antcntn [1823-1893) - v2ldi'lla'll1m pravnfk, pak fllo,J'og

MBlldel, Rehor (18<>'2-1884J - k.nll:z,ptlrOdOV~ldec, :>:811t1,8J(iatsl gensUky

Merbaut, Jllsef [1863-1907) - novinar a eplsovatel, r&diaiktor brnanskeh'o 'ClEmjku Mora'l'Slk!i onice missa solemnis - lattnsky: sla'vnootn{ mse Musikverein - nemecky hudelml spll'lek

N

Napp, Cyril [1792-1867) -osvlceny knez, pi'itel Dobrovskeho, S·afaflka a Palackeilo

Nel"Udova rollina - brnenska hudebni rodl!na vacnanjka lose1a Nemdy:

Amalie (,klavlrlstk,.a l. V;lemina [houstistka J. Marie [housUstka I. Viklnr !I. F·ranUse.k (Vi olonc ellis ta )

144

Nikisch, Arlhnr (1855-1922) - nE>mecky dlrfgent me(Ia!'ske!lo 'p'-'vod'U, v dobil Ianackova Wpsln~ho pobY!L1 byl 2. kapetntkern m9lsbsk1i CJp81'y; p.ozdejl ~la\'ny mterpret CaojkovskellO' il Bl'llcl<.oern

P

partitura - zapis vsech hlasu, jimjz [s urcena hudebni sJ<:ladba

Paul, Oscar (1836-1898) -na Hpske uni;erzHe pl'ednasal dej~ny huuuy, na koneervarori ucH nauku I) harmonu, slrl<adbn a klavtr

"pfimak" - hanltve oznaceut Cflcha, z nameckeho "der Btlhme"

PrM, Ivan !J'an J. ([pol. 18. sml. - 1818) - cesk9 sbera.tel Hdovyoeh pisni v Rusku, kern odeliel 1010· lam roku 1770

Pl"OchAzka, Frantisek SeraUusky (1861-1939) - Ms. n1k, spisovate! a rede ktor; vedle V. Nov6ka a. J. Kficky jeh o verse nejcasti!'ji zhudebl1ov,al [, Malin

R

mqulem - laUn'sky: mse za zemi'els

Rubinstein. Anton (1829-189'41 - 1',,"'k9 .klnrj.lIl'el; vyr.lk] phluevsi.l!l jal<() kl'avil'i'st<l

s

SI:hiinberg, Al'nold {1874-19511 - l"Jl<ousky stclaclaLei iJ ·If''H·..,tlk; I"lL]<1cek ~L'-IdoVAI [eho Nauku 0' h",·- 1nonlf

Sclllunllnolluvli.Wieckovii, Clal'a (lB19-l89BJ - k la-

vtrtstka; 'deera F. Wieck", .manzelk'a sk ladatele

R. Sch.unnnna

Skuhersky, Frantisek Zdenek [1830-1892) - teore!ik, skladatel, pedagog: na, jehu vaThacnicke §-koln -studoval I'ake J. B. FOetstel' a F. Vach

Stabat mater .pQcatei:nl slova j,atin&kliho tcxtu

cirk evnf bilsne: Silila marka

Stejska,tuvli, Marie (lIJ73-19611 1 - jwspod~li V 1'1). cil11c )aniickOl'ych

145

stiisslova, Kamila (1892-1935) - l'OZ; NeUinannova, pfiteJ,kyne L. Y.an;!c]Qft

suita - mejstarsi c),kli()1\& (nelwHl'nvclti 1 insi rumentalni skladba

T

Thiikul' , Rabindranath [1861-1941) - tndicky basnfk Ei filozo'f

V

Ve'elt, Frantillek [1862-1923J - Hj·.kaf, ol'ganiz6tor, budovatel lazul Lu'hacorv~c

Vellin, Ja~OSlav (1859-19151 cesky malrt-; od 1'.

1897 zH v Bll'ihans'kll, kde 5e stal protesorem na maurska llk,dle v Sofii Vor!icr;k, [nse] [l8024~1897)

cesky r€lZibar; j eho

hudebne Il'aod'a!lle d'eery - viohYncellis~k,a Bozena (1860-1886 I. houstistka Ludmila (1856-19211 a b'o\X,slistlka Herrulna (1858-1923] -- kcncertovaly v Ceclli.i.ch i v zahranici

W

Weoz"l, Emst Fr-ieill'ic'h (1808-18801 pusobtt na ]i,p.&ke l'I)'Il'l:81'vul.o;'i rul jt'jihu 'Zllln".IC'ili; Itl';iV,i.rj~HI, Hk F. Wiecha

WiC'kenbauser<Jv1i-Nerudova, Amalie [1834-1890] - brnsnska 'k'la,vil'istka; Janacek liP U rrl utJl a vystu,poval S III l1a koncortech

Wieck, Fr;udl'kh 11.785-11173] ~ 1<1, r vI11nj [l8(1~gng .~ tH:i LCi'I 7.,p~VL1; ur.[~c C. S'ctll1.1H't-tnnnv(t

Wuudl, Wilbelm (1832-1920) - nemeCky fl'z,jo:lug a fi\loza,f; za'ioiaci'atel ptwni 'pGyclwlogicke .auor atore v Li'.J1sku (1879), auror ucelmiCC experuncnuitni ,psyclloIClgie; J,~n@llk "lu(\oVClI I"",,, jellu Psycholcigli nih·od,'!

Z

Zimmel'manll, Robr.N [1Il2f.\-lB93] - ('Slem,; lim(,eel< m[:l v k.nlhovnii jdtlD 7.iillJ;ldnl sp.s, vellnVHny uij'jinam esileHky

146

OBSAH

Zusn"!" Vi ''''''''7. 1 1(103-1874) - l'aIQ.ousky basntk, IYl·i.k; 'U1JLhorlnvilni,iIl ziska! z,nac'l1e jll)elIli; ve sve z,i,v"ti 1.11'';;1 vi,IBlhl,(j ku~r~e[W'Q.tofi nadact, z nit byU !<"zdlJl'jlClJiJ ncJlI'Itjno:veni '[lo'SJuchaill, 1,lei'i zvlli",1i vu ,,1"In(liJI8'l~I,1l sou!621

2,,111[1, 1JI'l r tl,Uld II :155-W!l[j] - ",'Ilel H ~ldada,!e1; f"nndillisl,n V(; ~'I;H'·olJl'n~nt;k(~_IIl ,",-1'(i~l0i;t::; j-ull;j.cka ZfI· stupovut v Ilc'bl"lil pu ti'nl)IP jelru 11'IJ~k9oIJ stutllt

Ovorlmn JHl]atkllv roc) Diltstvj 11 mU!lli Studijni lela

v zivote a II pruui V(llik§ sum

J anackovske olllasy Zivotopisna data

Lease Janl'ii':ka .

Vyznamne udalosti polltlckcho

a kultumtuo ztvota .

Seznam dtla Lease [anacka Ltteratura

Slovufeek

9 31 Uri 93

10[1

109 130 137 1'J1