Prednaska5 Funkce Poznamky

Funkce
Pojem funkce jedné proměnné
Buďte X , Y libovolné neprázdné množiny čísel. Jestliže je předpisem f

každému číslu x ∈ X přiřazeno jediné číslo y ∈ Y , pak říkáme, že je na
množině X zadána funkce f jedné proměnné a zapisujeme to takto:
y = f (x)
X – definiční obor funkce f , značí se D(f )

Y – množina všech hodnot, kterých funkce f nabývá - obor hodnot
funkce f , značí se H(f )
x – nezávisle proměnná
y – závisle proměnná
f (a) – hodnota funkce f v bodě a
Mgr. Martina Bobalová, Ph.D. (FP VUT) Matematika I zimní semestr 2023 1 / 23
Funkce

y = f (x)

Funkce

y = f (x)

Funkce

y = f (x)

Funkce

y = f (x)

Funkce

y = f (x)

Funkce
Graf funkce
Graf funkce f je množina bodů [x, y ] roviny s vlastností x ∈ D(f ),

y = f (x).
Z definice funkce plyne, že křivka v rovině je grafem nějaké funkce, jestliže
má s každou rovnoběžkou s osou y nejvýše jeden společný bod; hovoří se
o tzv. vertikálním testu.
Funkce
Graf funkce
Graf funkce f je množina bodů [x, y ] roviny s vlastností x ∈ D(f ),

y = f (x).
Z definice funkce plyne, že křivka v rovině je grafem nějaké funkce, jestliže
má s každou rovnoběžkou s osou y nejvýše jeden společný bod; hovoří se
o tzv. vertikálním testu.
Funkce
Grafy příbuzných funkcí
Je-li znám graf funkce y = f (x), lze s jeho využitím sestrojit grafy
příbuzných funkcí:
y = f (x) ± k (k > 0) má graf, který vznikne posunutím každého bodu
grafu funkce f (x) ve směru osy y o délku k, a to nahoru pro + a dolů
pro −
y = f (x ± k) (k > 0) má graf, který vznikne posunutím každého bodu
grafu funkce f (x) ve směru osy x o délku k, a to doleva pro + a
doprava pro −
Funkce
pro −
doprava pro −
Funkce
pro −
doprava pro −
Funkce
y = −f (x) má graf souměrný s grafem funkce f (x) podle osy x

y = f (−x) má graf souměrný s grafem funkce f (x) podle osy y
Funkce
y = −f (x) má graf souměrný s grafem funkce f (x) podle osy x

y = f (−x) má graf souměrný s grafem funkce f (x) podle osy y
Funkce
y = |f (x)| má graf, jehož část pro f (x) ≥ 0 je totožná s grafem

funkce f (x) a část pro f (x) < 0 je totožná s grafem funkce −f (x)
y = kf (x) má graf, který vznikne z grafu funkce f (x) vynásobením
každé y -ové souřadnice číslem k. Pro k > 1 jde o „natažení“ , pro
0 < k < 1 o „zploštění“ ve svislém směru pro k < 0 analogicky.
Funkce
y = |f (x)| má graf, jehož část pro f (x) ≥ 0 je totožná s grafem

funkce f (x) a část pro f (x) < 0 je totožná s grafem funkce −f (x)
y = kf (x) má graf, který vznikne z grafu funkce f (x) vynásobením
každé y -ové souřadnice číslem k. Pro k > 1 jde o „natažení“ , pro
0 < k < 1 o „zploštění“ ve svislém směru pro k < 0 analogicky.
Funkce
Nulový bod funkce
Číslo a se nazývá nulový bod funkce f , jestliže platí f (a) = 0

– nulový bod najdeme tak, že řešíme rovnici f (x) = 0
– kořen rovnice (více u polynomů)
– nulové body jsou průsečíky grafu funkce f s osou x
Funkce
Nulový bod funkce

Funkce
Nulový bod funkce

Funkce
Nulový bod funkce

Funkce
Rovnost funkcí
Funkce f , g jsou si rovny, jestliže D(f ) = D(g ) a pro každé x ∈ D(f )

(resp. D(g )) platí f (x) = g (x); zapisuje se f = g , v opačném případě
f 6= g .
Funkce
Význačné typy funkcí
Funkce f je sudá, jestliže pro každé x ∈ D(f ) platí −x ∈ D(f ) a

f (−x) = f (x); její graf je souměrný podle osy y
Funkce f je lichá, jestliže pro každé x ∈ D(f ) platí −x ∈ D(f ) a
f (−x) = −f (x); její graf je souměrný podle počátku
Funkce
Funkce f je sudá, jestliže pro každé x ∈ D(f ) platí −x ∈ D(f ) a

f (−x) = f (x); její graf je souměrný podle osy y
Funkce f je lichá, jestliže pro každé x ∈ D(f ) platí −x ∈ D(f ) a
f (−x) = −f (x); její graf je souměrný podle počátku
Funkce
Funkce f je periodická (s periodou p), jestliže existuje p > 0 takové,

že pro všechna x ∈ D(f ) platí x + p ∈ D(f ), x − p ∈ D(f ) a
f (x + p) = f (x)
Funkce f je rostoucí, resp. klesající na M, jestliže pro každé
x1 , x2 ∈ M s vlastností x1 < x2 platí f (x1 ) < f (x2 ), resp.
f (x1 ) > f (x2 )
Funkce
Funkce f je periodická (s periodou p), jestliže existuje p > 0 takové,

že pro všechna x ∈ D(f ) platí x + p ∈ D(f ), x − p ∈ D(f ) a
f (x + p) = f (x)
Funkce f je rostoucí, resp. klesající na M, jestliže pro každé
x1 , x2 ∈ M s vlastností x1 < x2 platí f (x1 ) < f (x2 ), resp.
f (x1 ) > f (x2 )
Funkce
Funkce f je shora, resp. zdola omezená na M, jestliže existují čísla

H, resp. h taková, že pro všechna x ∈ M platí f (x) ≤ H, resp.
f (x) ≥ h.
Funkce f je omezená na M ⊆ D(f ), je-li f na M shora i zdola
omezená
Funkce
Funkce f je shora, resp. zdola omezená na M, jestliže existují čísla

H, resp. h taková, že pro všechna x ∈ M platí f (x) ≤ H, resp.
f (x) ≥ h.
Funkce f je omezená na M ⊆ D(f ), je-li f na M shora i zdola
omezená
Operace s funkcemi
Skládání funkcí
Funkce složená z funkcí f , g je funkce f (g (x))

f je vnější, g je vnitřní funkce
Rozklad složené√funkce:
√
Složená funkce sin x vznikla skládáním z funkcí f = a g = sin ,
√ √
přičemž sin je vnitřní, vnější. Platí, že sin x = f (g (x)), což je f po g ,
√
tj. po sin .
Operace s funkcemi
Skládání funkcí

√
√ √
√
tj. po sin .
Operace s funkcemi
Skládání funkcí

√
√ √
√
tj. po sin .
Operace s funkcemi
Skládání funkcí

√
√ √
√
tj. po sin .
Operace s funkcemi
Inverzní funkce
Funkce inverzní k funkci f je funkce s označením f −1 , která vznikne

z výrazu y = f (x) vyjádřením x jako funkce y , tj. x = f −1 (y ), pokud
takové vyjádření existuje a je jednoznačné (jediné).
zápis x = f −1 (y ) změníme na y = f −1 (x)
D(f −1 ) = H(f )
H(f −1 ) = D(f )
Inverzní funkce k funkci f existuje právě když funkce f je prostá.
Prostá funkce f splňuje podmínku, že pro každé x1 , x2 ∈ D(f ) s vlastností
x1 6= x2 platí f (x1 ) 6= f (x2 ).
Operace s funkcemi
Inverzní funkce

D(f −1 ) = H(f )
H(f −1 ) = D(f )
x1 6= x2 platí f (x1 ) 6= f (x2 ).
Operace s funkcemi
Inverzní funkce

D(f −1 ) = H(f )
H(f −1 ) = D(f )
x1 6= x2 platí f (x1 ) 6= f (x2 ).
Operace s funkcemi
Inverzní funkce

D(f −1 ) = H(f )
H(f −1 ) = D(f )
x1 6= x2 platí f (x1 ) 6= f (x2 ).
Operace s funkcemi
Inverzní funkce

D(f −1 ) = H(f )
H(f −1 ) = D(f )
x1 6= x2 platí f (x1 ) 6= f (x2 ).
Operace s funkcemi
Inverzní funkce

D(f −1 ) = H(f )
H(f −1 ) = D(f )
x1 6= x2 platí f (x1 ) 6= f (x2 ).
Operace s funkcemi
Inverzní funkce
Operace s funkcemi
Inverzní funkce
Operace s funkcemi
Ke každé rostoucí, resp. klesající funkci f existuje funkce inverzní f −1 ;

přitom je-li f rostoucí, resp. klesající, je i f −1 rostoucí, resp. klesající.
Grafy funkcí f a f −1 jsou souměrné podle přímky y = x, tj. osy prvního a

třetího kvadrantu.
Operace s funkcemi
Ke každé rostoucí, resp. klesající funkci f existuje funkce inverzní f −1 ;

přitom je-li f rostoucí, resp. klesající, je i f −1 rostoucí, resp. klesající.
Grafy funkcí f a f −1 jsou souměrné podle přímky y = x, tj. osy prvního a

třetího kvadrantu.
Elementární funkce
Konstantní funkce je funkce f (x) = a, kde a je pevně zadané číslo.

Grafem je přímka rovnoběžná s osou x procházející bodem [0, a].
Mocninná funkce je funkce f (x) = x n , kde n je přirozené číslo. Pro každé

n je rostoucí na h0, ∞), proto k ní existuje funkce inverzní; nazývá se
√
odmocnina a značí se n x, kde x ≥ 0.
Obecná mocninná funkce se značí f (x) = x s , kde s je pevně zadané číslo.


√


√
Polynom
Polynom n-tého stupně je funkce tvaru
p(x) = an x n + an−1 x n−1 + · · · + a1 x + a0 , D(p) = R
a0 , . . . , an , kde an 6= 0 koeficienty
n ≥ 0 je celé číslo - stupeň polynomu
– polynom nultého stupně je konstantní funkce y = p(x) = a
– polynom 1. stupně lineární funkce y = p(x) = ax + b
– polynom 2. stupně kvadratická funkce y = p(x) = ax 2 + bx + c
Polynom
Polynom
Polynom
Polynom
Polynom
Racionální funkce
Racionální funkce je funkce tvaru
p(x)
r (x) = ,
q(x)
p(x), q(x) jsou polynomy

D(r ) = R − {a ∈ R; a je kořen polynomu q(x)}
r (x) je ryzí, jestliže stupeň p(x) je menší než stupeň q(x)
v opačném případě je neryzí
y = r (x) = kx , kde k 6= 0 je konstanta - nepřímá úměrnost
Racionální funkce
p(x)
r (x) = ,
q(x)

Racionální funkce
p(x)
r (x) = ,
q(x)

Racionální funkce
p(x)
r (x) = ,
q(x)

Racionální funkce
p(x)
r (x) = ,
q(x)

Racionální funkce
p(x)
r (x) = ,
q(x)

Racionální funkce
p(x)
Každou neryzí racionální funkci r (x) = q(x) lze vyjádřit ve tvaru
p(x) z(x)
= s(x) +
q(x) q(x)
s(x) je polynom - podíl

z(x)
q(x) je ryzí racionální funkce nebo z(x) je nulový polynom
polynom z(x) - zbytek
Racionální funkce
p(x)
p(x) z(x)
= s(x) +
q(x) q(x)

z(x)
Racionální funkce
p(x)
p(x) z(x)
= s(x) +
q(x) q(x)

z(x)
Racionální funkce
p(x)
p(x) z(x)
= s(x) +
q(x) q(x)

z(x)
Exponenciální a logaritmická funkce
Exponenciální funkce je funkce tvaru y = ax

a je pevně zadané - základ, a > 0, a 6= 1, D(f ) = R
pro a < 1 je klesající, pro a > 1 rostoucí
exponenciální funkce o základu e, kde e = 2,718 . . . - Eulerovo číslo



Logaritmická funkce y = loga x je funkce inverzní k funkci exponenciální

je definována pro kladná čísla x
a = 10 - dekadický logaritmus, značí se log x
a = e - přirozený logaritmus, značí se ln x



loga b = c ⇔ ac = b
ax+y = ax ay ; loga (xy ) = loga x + loga y
ax

x−y x
a = y; loga = loga x − loga y
a y
axy = (ax )y ; loga x y = y loga x
ln b
x = aloga x ; loga b =
ln a
ab = e b ln a ; f (x)g (x) = e g (x) ln f (x)

ax

x−y x
a y
ln b
ln a

ax

x−y x
a y
ln b
ln a

ax

x−y x
a y
ln b
ln a

ax

x−y x
a y
ln b
ln a

ax

x−y x
a y
ln b
ln a


Prednaska5 Funkce Poznamky

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prednaska5 Funkce Poznamky

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Funkce

Pojem funkce jedné proměnné

Buďte X , Y libovolné neprázdné množiny čísel. Jestliže je předpisem f

X – definiční obor funkce f , značí se D(f )

Buďte X , Y libovolné neprázdné množiny čísel. Jestliže je předpisem f

X – definiční obor funkce f , značí se D(f )

Buďte X , Y libovolné neprázdné množiny čísel. Jestliže je předpisem f

X – definiční obor funkce f , značí se D(f )

Buďte X , Y libovolné neprázdné množiny čísel. Jestliže je předpisem f

X – definiční obor funkce f , značí se D(f )

Buďte X , Y libovolné neprázdné množiny čísel. Jestliže je předpisem f

X – definiční obor funkce f , značí se D(f )

Buďte X , Y libovolné neprázdné množiny čísel. Jestliže je předpisem f

X – definiční obor funkce f , značí se D(f )

Graf funkce f je množina bodů [x, y ] roviny s vlastností x ∈ D(f ),

Graf funkce f je množina bodů [x, y ] roviny s vlastností x ∈ D(f ),

y = −f (x) má graf souměrný s grafem funkce f (x) podle osy x

y = −f (x) má graf souměrný s grafem funkce f (x) podle osy x

y = |f (x)| má graf, jehož část pro f (x) ≥ 0 je totožná s grafem

y = |f (x)| má graf, jehož část pro f (x) ≥ 0 je totožná s grafem

Číslo a se nazývá nulový bod funkce f , jestliže platí f (a) = 0

Číslo a se nazývá nulový bod funkce f , jestliže platí f (a) = 0

Číslo a se nazývá nulový bod funkce f , jestliže platí f (a) = 0

Číslo a se nazývá nulový bod funkce f , jestliže platí f (a) = 0

Funkce f , g jsou si rovny, jestliže D(f ) = D(g ) a pro každé x ∈ D(f )

Funkce f je sudá, jestliže pro každé x ∈ D(f ) platí −x ∈ D(f ) a

Funkce f je sudá, jestliže pro každé x ∈ D(f ) platí −x ∈ D(f ) a

Funkce f je periodická (s periodou p), jestliže existuje p > 0 takové,

Funkce f je periodická (s periodou p), jestliže existuje p > 0 takové,

Funkce f je shora, resp. zdola omezená na M, jestliže existují čísla

Funkce f je shora, resp. zdola omezená na M, jestliže existují čísla

Funkce složená z funkcí f , g je funkce f (g (x))

Funkce složená z funkcí f , g je funkce f (g (x))

Funkce složená z funkcí f , g je funkce f (g (x))

Funkce složená z funkcí f , g je funkce f (g (x))

Funkce inverzní k funkci f je funkce s označením f −1 , která vznikne

Funkce inverzní k funkci f je funkce s označením f −1 , která vznikne

Funkce inverzní k funkci f je funkce s označením f −1 , která vznikne

Funkce inverzní k funkci f je funkce s označením f −1 , která vznikne

Funkce inverzní k funkci f je funkce s označením f −1 , která vznikne

Funkce inverzní k funkci f je funkce s označením f −1 , která vznikne

Ke každé rostoucí, resp. klesající funkci f existuje funkce inverzní f −1 ;

Grafy funkcí f a f −1 jsou souměrné podle přímky y = x, tj. osy prvního a

Ke každé rostoucí, resp. klesající funkci f existuje funkce inverzní f −1 ;

Grafy funkcí f a f −1 jsou souměrné podle přímky y = x, tj. osy prvního a

Konstantní funkce je funkce f (x) = a, kde a je pevně zadané číslo.

Mocninná funkce je funkce f (x) = x n , kde n je přirozené číslo. Pro každé

Obecná mocninná funkce se značí f (x) = x s , kde s je pevně zadané číslo.

Konstantní funkce je funkce f (x) = a, kde a je pevně zadané číslo.

Mocninná funkce je funkce f (x) = x n , kde n je přirozené číslo. Pro každé

Obecná mocninná funkce se značí f (x) = x s , kde s je pevně zadané číslo.

Konstantní funkce je funkce f (x) = a, kde a je pevně zadané číslo.

Mocninná funkce je funkce f (x) = x n , kde n je přirozené číslo. Pro každé

Obecná mocninná funkce se značí f (x) = x s , kde s je pevně zadané číslo.

Polynom n-tého stupně je funkce tvaru

p(x) = an x n + an−1 x n−1 + · · · + a1 x + a0 , D(p) = R

Polynom n-tého stupně je funkce tvaru

p(x) = an x n + an−1 x n−1 + · · · + a1 x + a0 , D(p) = R

Polynom n-tého stupně je funkce tvaru

p(x) = an x n + an−1 x n−1 + · · · + a1 x + a0 , D(p) = R

Polynom n-tého stupně je funkce tvaru

p(x) = an x n + an−1 x n−1 + · · · + a1 x + a0 , D(p) = R

Polynom n-tého stupně je funkce tvaru