You are on page 1of 8

<p class="calibre1">III</p>

<p class="calibre1">

Nikdy jsem nespat�il noc. Nikdy jsem nespat�il hv�zdy. Nikdy jsem nespat�il jaro,
podzim ani zimu.
Narodil jsem se na sklonku �ry brzd�n�, pr�v� kdy� se Zem� p�est�vala ot��et.
Zastaven� rotace Zem� trvalo dvaa�ty�icet let, o t�i roky d�le, ne� Koalice
pl�novala. Maminka mi vypr�v�la, jak cel� rodina pozorovala posledn� z�pad slunce.
Klesalo velmi po- malu, nad obzorem se t�m�� zastavilo a trvalo t�i dny a t�i noci,
ne� zapadlo �pln�. Potom u� samoz�ejm� ��dn� �dny" ani �noci" neexistovaly.
V�chodn� polokouli zahalil na dlouh� �as v��n� soumrak (snad na v�c ne� deset let).
Proto�e slunce z�stalo t�sn� pod horizontem, polovinu oblohy st�le zal�vala jeho
z��e. A pr�v� b�hem tohoto p�edlouh�ho z�padu slunce jsem se narodil.
Soumrak ani zdaleka neznamenal tmu. Celou severn� polo- kouli jasn� oza�ovaly
zemsk� motory rozm�st�n� na asijsk�m a americk�m kontinentu, nebo� pouze jejich
tektonick� desky dok�zaly vydr�et ten obrovsk� n�por, kter�m motory na Zemi
p�sobily. Celkem jich na pl�n�ch Asie a Severn� Ameriky pra- covalo na dvan�ct
tis�c.
Z m�sta, kde jsem �il, byly vid�t pil��e plazmy, kter� stov- ky motor� chrlily.
P�edstavte si ohromn� pal�c, velk� jako

Parthenon ath�nsk� Akropole, s nespo�tem do v�e �n�c�ch pil���, z nich� ka�d� siln�
modrob�le z��� jako obrovsk� fluo rescen�n� trubice, a vy, vy jste jen nepatrn�mi
mikroby na podlaze toho pal�ce. Takhle n�jak vypadal sv�t, v n�m� jsem �il. V
jednom v�ak toto p�irovn�n� pokulh�v�. Aby tah moto. r� ve sm�ru se�ny rotaci Zem�
brzdil, musely b�t um�st�ny v ur�it�m �hlu, tak�e byly v��i zemsk�mu povrchu �ikm�.
�ili jsme tedy v takov�m nakl�n�j�c�m se pal�ci, kter� jako by se pr�v� hroutil.
Radu lid� z ji�n� polokoule, kte�� se ocitli na polokouli severni, ten pohled
do�ista rozhodil.
Je�t� v�t�� hr�zu vzbuzoval ��r, kter� motory vyd�valy. Teplota dosahovala nez��dka
sedmdes�ti, osmdes�ti stup�� Celsia a bylo nemysliteln� vych�zet bez chladic�ch
oblek�. Horko �asto p�in�elo prudk� p��livov� de�t�; pohled na �erno�ern� mra�na
pluj�c� kolem sloupc� sv�tla byl hotovou no�n� m�rou. Modrob�l� z��e sloup� se
rozpt�lila do mrak� a vytvo�ila bl�zniv� v���c� pestrobarevn� halo a celou oblohu
jako by pokryla dob�la roz�haven� l�va. D�de�ek byl k st�- ru seniln� a jednoho
dne, kdy panovalo horko k nevydr�en�, ho lij�k tak rozradostnil, �e do p�l t�la
svle�en� vyb�hl ven a my jsme ho nesta�ili zastavit. De��ov� kapky, kter� byly kv�
li supervysok� teplot� iontov�ch sv�teln�ch sloup� zemsk�ch motor� va��c�, ho
pop�lily natolik, �e se mu oloupala k�e po cel�m t�le.
Pro na�i generaci narozenou na severn� polokouli bylo to- hle v�echno naprosto
p�irozen�, podobn� jako Slunce, hv�z dy a M�s�c pro v�echny, kdo za�ili roky p�ed
�rou brzd�n�. ��kalo se j� presol�rn� �ra a panovalo v�eobecn� p�esv�d�en�, �e to
tehdy byly na Zemi je�t� zlat� �asy.
Kdy� jsem nastoupil do z�kladn� �koly, vzali u�itel� v r�m- ci jednoho p�edm�tu
na�i t��du, bylo n�s asi t�icet d�t�, na cestu kolem sv�ta. Tou dobou u� Zem� ve
sv�m ot��en� zcela ustala a zemsk� motory ji pouze udr�ovaly v klidov�m stavu

mezi t�emi a �esti lety, z��ily sv�teln� sloupy mnohem m�n�. A proto jsme se taky
mohli na pozn�vac� cestu kolem sv�ta se �kolou v�bec vydat.
Nejprve n�s zavezli na m�sto, kde jsme si zbl�zka prohl�dli jeden ze zemsk�ch
motor�. Nach�zel se v S'-fia-�uangu, p�i v�jezdu z tunelu prot�naj�c�ho poho��
Tchaj-chang. Do v�e se nad n�mi ty�ila obrovsk� kovov� sopka, kter� zakr�vala
polovinu oblohy, a h�ebeny Tchaj-chang vypadaly ve srovn�n� s n� jako kope�ky,
kter� ani nestoj� za �e�. N�kter� d�ti p�e- kvapen� vyk�ikovaly, �e je vy��� ne�
Mount Everest. Li Sing, na�e mlad� pohledn� t��dn� u�itelka, n�m se sm�chem �ek-
la, �e tenhle motor se vyp�n� do v�ky jeden�cti tis�c metr�, a tedy skute�n�
p�evy�uje Mount Everest o v�ce ne� dva tis�ce metr�. Lid� mu p�ezd�vali Bohova
letlampa. A my jsme st�li v jeho st�nu a c�tili, jak jeho dun�n� rozechv�v� p�du
pod na- �ima nohama.
Zemsk� motory se d�lily na dva typy. T�m v�t��m se ��kalo hory", t�m men��m kopce".
My stoupali na Severo��nskou horu ��slo 794. Dostat se na vrcholek,kopce" bylo
snadn�j��, sta�ilo nasednout na ob�� v�tah p�i jeho �pat�, zat�mco �horu" bylo
t�eba poko�it serpentinami p��mo na jej�m povrchu. N� autobus se za�adil do
nekone�n�ho proudu vozidel a �plhal po hladk� ocelov� cest� vzh�ru. Po na�� levici
se t�hl namod- ral� kovov� svah, po pravici zela nekone�n� propast.
Kolona sest�vala p�ev�n� ze skl�p���, pades�titunov�ch n�kladn�ch vozidel pln�
nalo�en�ch kamen�m, kter� se t�i- lo v hor�ch Tchaj-chang. Autobus brzy vystoupal
do p�ti tis�c metr�. Z t� v�ky u� nebylo mo�n� rozeznat detaily zem� pod n�mi,
v�echno halilo modr� sv�tlo odr�ej�c� se od zemsk�- ho motoru. Pan� u�itelka n�m
�ekla, a� si nasad�me kysl�ko- v� masky. Jak jsme se bl�ili k �st� motorov� trysky,
intenzi- ta sv�tla i teplota prudce nar�staly, masky postupn� tmavly

a kompresory na�ich chladic�ch oblek� se rozb�hly obr�tky. V �esti tis�c�ch metrech


jsme spat�ili otvor pro p��vod paliva. Do rud� �hnouc� jeskyn� vsyp�val sv�j n�klad
jeden skl�p�� za druh�m, ani� by se oz�val jak�koli zvuk. Zeptal jsem se pan�
u�itelky, jak zemsk� motor p�em��uje k�men v palivo. na pln�
�P�em�na t�k�ch prvk� u� je vysok� fyzika, te� bych v�m to je�t� nedovedla vylo�it
tak, abyste tomu porozum�li. Sta��, kdy� budete v�d�t, �e zemsk� motory jsou
nejv�t��m stro jem, jak� kdy lidstvo stvo�ilo. Tak t�eba Severo��nsk� hora ��slo
794, na kterou pr�v� stoup�me, p�sob� p�i pln�m v�ko nu na Zemi tahem o s�le
patn�cti miliard tun."
N� autobus kone�n� dos�hl vrcholu. �st� trysky se na- ch�zelo p��mo nad na�imi
hlavami. Jej� pr�m�r byl tak vel k�, �e kdy� jsme vzhl�dli, nevid�li jsme nic ne�
ohromnou plazmovou st�nu z���c� modr�m svitem, kter� se vyp�nala do v�e, kam a� oko
dohl�dlo. V t� chv�li jsem si vybavil h�dan- ku, kterou n�m ned�vno polo�il ztrhan�
u�itel na hodin� filo- zofie: Jdete po rozlehl� pl�n� a vtom naraz�te na ze�, kter�
se t�hne donekone�na sm�rem nahoru, dol�, doleva i dopra va. Co je to?"
P�i t� vzpom�nce m� zamrazilo. Vz�p�t� jsem h�danku po- lo�il pan� u�itelce, kter�
st�la vedle m�. Hodnou chv�li p�e m�lela, ale pak zavrt�la hlavou, �e se nech�
poddat. Naklonil jsem se k n�, a� se m� rty t�m�� dot�kaly jej�ho ucha, a po�ep tal
jsem j� to hroziv� roz�e�en�:,,Smrt."
N�kolik vte�in na m� ml�ky hled�la a pak m� zni�ehonic pevn� objala. Zad�val jsem
se j� p�es rameno. Ze zam�en� zem� v d�lce �n�ly do v�ky kovov� kopce, kter� se v
z�stu pech t�hly a� k obzoru. Chrlily sloupy sv�tla a jako k�cej�c� se vesm�rn� les
probod�valy na�i vr�voraj�c� oblohu.
Brzy jsme dorazili k mo�i. Uvid�li jsme vrcholky mrako drap� ty��c� se z vln. Z
oken se za odlivu �inuly kask�dovit�

rotace bily do o�� u� na sklonku �ry brzd�n�: p��liv zp�soben� zrychlen�m zemsk�ch
motor� pohltil dv� t�etiny velkom�st na severn� polokouli, kv�li prudk�mu oteplen�
rozt�ly ledov- a p�lech a p�ilily pomysln� olej do plamen�, kdy� se ob- rovsk�
povode� roz���ila i na ji�n� polokouli. M�j d�de�ek ce na p�ed t�iceti lety na
vlastn� o�i sledoval, jak se na Sanghaj vali stometrov� vlna, a je�t� dnes zara�en�
hled� do pr�zdna, kdy� o tom vypr�v�. Na�e planeta se zm�nila k nepozn�n� je�t�
d��v, ne� se vypravila na svou pou� vesm�rem; kdo mohl tu�it, jak� strasti n�s
je�t� �ekaj�?
Nastoupili jsme na starobyl� dopravn� prost�edek --- lod - a vyrazili na mo�e.
Sv�teln� sloupy zemsk�ch motor� se n�m ��m d�l t�m v�c vzdalovaly, a druh� den u�
po nich nebylo ani stopy. Hladina se t�pytila dv�ma barvami - zelenomodrou ze
zemsk�ch motor� na z�pad� a r�ovou z paprsk� slunce skryt�ho pod obzorem. Ob� z��e
si mezi sebou mo�e rozd�- lily a na�e lod' plula p��mo po jejich hranici. Byl to
�chvatn� pohled. Ale jak zelenomodr� svit sl�bl a nadvl�dy se uj�maly r�ov�
paprsky, celou lod' prostoupil neklid. V�echny d�ti se z paluby vytratily a
schovaly se ve sv�ch kajut�ch za pevn� za- ta�en�mi z�v�sy. Dal��ho dne nade�el
okam�ik, kter�ho jsme se ob�vali ze v�eho nejv�c. Shrom�dili jsme se ve velk�
kajut�, kterou jsme vyu��vali jako u�ebnu, a pan� u�itelka n�m v�n� ozn�mila:
�D�ti, p�jdeme se pod�vat na v�chod slunce." Nikdo se ani nepohnul, v�ichni
nep��tomn� z�rali p�ed sebe. Pan� u�itelka n�s popoh�n�la, a� u� jdeme, ale nebylo
to nic platn�.
��kal jsem to u� d�vno," poznamenal pan u�itel, cestu kolem sv�ta bychom m�li
za�adit a� za modern� d�jiny, ��ci se s t�m pak l�p srovnaji."
�To nen� tak jednoduch�," op��ila na�e t��dn�, v�echno se dozv�d� od sv�ho okol�,
je�t� ne� my p�ijdeme s modern�mi d�jinami." Pak se obr�tila k n�kolika p�edsed�m
t��d:,,B�te

nap�ed, d�ti, ni�eho se nebojte. Ze sv�ho prvn�ho v�chodu slunce jsem taky byla
nerv�zn�, ale jak ho �lov�k jednou za- �ije, tak to p�ejde."
M� spolu��ci vst�vali jeden po druh�m a vykro�ili sm�rem ke dve��m. Uc�til jsem,
jak m� za ruku chytila drobn� vlhk� dla�. Ohl�dl jsem se a uvid�l Ling.
�J� se boj�m..." vzlykla.
�V�ak u� jsme Slunce vid�li v televizi, to m� pra�� jako uhod," konej�il jsem ji.
�Jak by to mohlo b�t to sam�? Vid�t hada v televizi je p�e
ce n�co docela jin�ho ne� ho potkat na�ivo!" A� je to jak chce, ven j�t mus�me,
jinak dostaneme hor�� zn�mku."
Pevn� jsme se s Ling chytili za ruce a rozechv�le vy�li spo- lu s ostatn�mi na
palubu, abychom �elili na�emu prvn�mu v�. chodu slunce v �ivot�.
�Slunce jsme si s d�sem za�ali spojovat vlastn� teprve p�ed t�emi nebo �ty�mi
stalet�mi. P�edt�m se lidstvo Slunce neb�lo, ba naopak, op�vovali jej pro jeho
d�stojnost a n�dheru. Ten- kr�t se Zem� je�t� ot��ela a lid� mohli v�chod a z�pad
slunce pozorovat ka�d� den. Radostn� j�sali nad jeho prvn�mi ran- n�mi paprsky a
obdivovali kr�su t�ch posledn�ch," vykl�dala n�m pan� u�itelka na p��di a mo�sk�
v�tr si pohr�val s jej�mi dlouh�mi vlasy. Za jej�mi z�dy se na horizontu objevilo
n�ko lik prvn�ch paprsk�, jako by si pod hladinou odfrkla nep�ed- staviteln�
obrovsk� obluda.
A pak jsme spat�ili ty hroziv� plameny. Zpo��tku to byl jen sv�teln� bod, ale velmi
rychle se zv�t�oval, a� se n�m uk�zal cel� oblouk. Uc�til jsem, jak mi cosi sv�r�
hrdlo, ten d?s m� p��mo dusil. Paluba pod m�ma nohama najednou zmizela a j� padal,
��til jsem se do bezedn� mo�sk� propasti... A spolu se mnou padala i Ling, t��sla
se, p�itisknut� ke mn� sv�m t�lem k�ehk�m jako pavu�ina; a padaly i v�echny ostatn�
d�ti, pa

dali dosp�l�, padal s n�mi cel� sv�t. Op�t jsem si vzpomn�l na tu h�danku. Zeptal
jsem se tenkr�t na�eho u�itele, jakou barvu ta zed m�, a on mi odpov�d�l, �e nejsp�
�ernou. S t�m jsem nesouhlasil, j� jsem si st�nu smrti p�edstavoval z��iv�
sn�hob�lou -to proto jsem si tu h�danku vybavil u plazmo- v� st�ny. V t� dob� u�
smrt nebyla �ern�, m�la barvu blesk�, a my jsme v�d�li, �e a� ude�� ten posledn�,
n� sv�t se b�hem okam�iku zcela vypa��.
P�ed v�ce ne� t�emi stolet�mi astrofyzikov� zjistili, �e prud- ce vzr�st� rychlost,
s jakou se vod�k v nitru Slunce m�n� v he- lium. Vyslali k n�mu na desetitis�ce
v�zkumn�ch sond a na- konec se jim poda�ilo sestavit detailn� matematick� model
v�voje t�to st�lice.
V�sledky propo�t� zalo�en�ch na tomto modelu uk�zaly, �e Slunce u� opou�t� f�zi
hlavn� posloupnosti podle Hertz- sprungova-Russellova diagramu a jeho j�dro z�hy
vypln� he- lium a dojde k mocn� explozi ozna�ovan� jako heliov� z�- blesk. Slunce
se pak prom�n� v obrovsk�ho, av�ak temn�ho �erven�ho obra a bude se rozp�nat
natolik, �e Zemi pohlt�. Na�e planeta se ov�em beztak vypa�� d�vno p�edt�m, b�-
hem heliov�ho z�blesku.
To v�echno se m�lo ud�t za �ty�i stolet�. A z nich t�i sta osmdes�t let u�
uplynulo.
Tato katastrofa m�la zni�it a pohltit ve�ker� terestrick� planety Slune�n� soustavy
vhodn� pro �ivot a zcela zm�nit tvar a trajektorie planet jupitersk�ho typu. Po
prvn�m helio- v�m z�blesku by se v j�dru Slunce op�t nashrom�dilo helium a v
kr�tk�m �ase by se opakovala dal�� exploze; ov�em co bylo pro v�voj st�lice
�kr�tk�m �asem", to pro lidstvo mohlo p�ed stavovat tis�cin�sobky cel�ch jeho
d�jin. Bylo tedy jasn�, �e lid� nemaj� zp�sobem, jak si �ivot zachr�nit, je
mezihv�zdn� emigrace. ive Slune�n� soustav� nad�ji na p�e�it� a jedin�m Vzhledem ke
st�vaj�c�m technick�m mo�nostem byla jedin�m

potenci�ln�m c�lem p�esunu ve�ker�ho lidstva Proxima Cen- tauri, nejbli��� hv�zda
Slune�n� soustavy, vzd�len� 4,3 sv� teln�ch let. Na tom se lid� shodli; ohnisko
sporu spo��valo ve zp�sobu, jak�m by m�l b�t p�esun uskute�n�n.
Abychom si tuto lekci ��dn� zapamatovali, p�ek�i�ovala na�e lod Tich� oce�n hned
dvakr�t, tak�e jsme v�chod slun ce spat�ili je�t� jednou. U� jsme tomu �pln�
p�ivykli a uv��ili jsme, �e d�ti �ij�c� na ji�n� polokouli skute�n� mohou p�e��t,
p�esto�e jsou slunci vystaven� den co den.
D�l jsme se tedy plavili ve slune�n�m svitu. Slunce stoupa- lo po obloze v� a v�.
Ochlazen� uplynul�ch dn� pominulo a zase se oteplilo. Pr�v� jsem pod�imoval v
kajut�, kdy� ke mn� zven�� dolehly rozru�en� hlasy. Do dve�� vrazila Ling: �Pob�,
Loda�i a Starousedl�ci se do sebe zase pustili!"
M� to v�bec nezaj�malo, v�dy� si vj�d�li do vlas� u� �ty�i stalet�. Ven jsem ale
p�ece jen vykoukl. Zrovna se tam v klub- ku zm�talo n�kolik spolu��k� a mn� bylo
hned jasn�, �e to cel� sp�skal Tung. Jeho otec byl zatvrzel� p��vr�enec Loda�� a
kv�li ��asti na jedn� vzpou�e proti Koalici si je�t� odpyk�val trest ve v�zen�.
Jak� otec, takov� syn.
Pan� u�itelka je s pomoc� n�kolika statn�ch n�mo�n�k� od
sebe jen horko t�ko odtrhla. Tung m�l nos rozbit� do krve, m�chal rukama a k�i�el:
�Ho�te Starousedl�ky p�es palubu!" �J� jsem taky Starousedl�k, m� taky hod� do
mo�e?" na- m�tla pan� u�itelka.
�Hod�m tam v�echny Starousedl�ky!" Tung odm�tal ustou pit. Loda�i se celosv�tov�
t�ili ��m d�l t�m v�t�� oblib�, tak�e jim to stouplo do hlavy.
�Pro� n�s tak nen�vid�?" zeptala se t��dn�.
Loda�i se rozk�i�eli: �Nehodl�me s v�mi hlup�ky �ekat na Zemi na smrt! Odlet�me v
kosmick�ch lod�ch! A� �ij� kosmic- k� lod�!"

Pan� u�itelka stiskla projektor na z�p�st� a ve vzduchu p�ed n�mi se okam�it�


objevil holografick� obraz, kter� p�it�hl pozornost v�ech. Na chv�li zavl�dl klid.
Byla to pr�hledn� za- pe�et�n� sklen�n� koule o pr�m�ru zhruba deset centimetr�, ze
dvou t�etin napln�n� vodou. Plavala v n� mal� kreveta, kousek kor�lu a jak�si
zelen� �asa. Krevetka se bezstarostn� vzn�ela. Pan� u�itelka �ekla: �Tohle je
Tung�v p��rodov�dn� projekt. Ve vod� jsou krom� toho, co vid�te, je�t� okem ne-
viditeln� bakterie. V�e, co je uvnit�, na sob� vz�jemn� z�vis� a vz�jemn� na sebe
p�sob�. Krevetka se �iv� mo�skou �asou, �erp� z vody kysl�k a produkuje organick�
exkrementy a oxid uhli�it�; bakterie exkrementy roz�t�p� na anorganick� l�tky a
oxid uhli�it�, kter� �asa vyu�ije spolu s um�l�m sv�tlem k fotosynt�ze, ��m� z�sk�
�iviny, roste a mno�� se, a z�rove� produkuje kysl�k, kter� krevetka d�ch�. Do
t�hle sklen�n� koule sta�� dod�vat sv�tlo a ekologick� cyklus uvnit� se m�e
opakovat donekone�na. Je to ten nejlep�� projekt, jak� jsem kdy vid�la, a v�m, �e
do n�j Tung vlo�il ve�ker� sv� sny i sny ostatn�ch Loda��; tohle je zmen�enina
jejich vysn�n� kos- mick� lodi! Tung mi �ekl, �e ka�d� organismus uvnit� koule
geneticky modifikoval na z�klad� p�esn�ho matematick�ho modelu vytvo�en�ho
po��ta�em, aby uvnit� dos�hl dokonal� metabolick� rovnov�hy. Pevn� v��il, �e sv�t,
kter� stvo�il, bude ��t po dlouhou dobu, dokud krevetka neuhyne st���m. My u�itel�
jsme si to d�lko zamilovali, polo�ili jsme kouli pod um�l� sv�tlo o p�esn� dan�
intenzit� a v��ili jsme Tungov�m v�po�t�m, ti�e jsme tomu mali�k�mu sv�tu, kter�
stvo�il, p��
li �t�st�. Jenom�e neuplynuly ani dva t�dny... Pan� u�itelka z kuf��ku, kter� m�la
s sebou, opatrn� vy- t�hla sklen�nou kouli. Na hladin� plavala mrtv� krevetka, voda
byla �pln� �pinav�, hnij�c� �asa ztratila zelenou barvu a prom�nila se v klubko
ne�iv�ch prov�zk� pokr�vaj�c�ch kor�l.

Ten mal� sv�t zem�el. D�ti, dovedete mi ��ct pro�?" T��dn� pozvedla ten mrtv� sv�t
v�, abychom na n�j v�ichni dob�e vid�li.
�Byl p��li� mal�!"
�P�esn� tak, byl p��li� mal�. Drobn� ekosyst�my neustoj� n�por p�soben� �asu, by�
by byly sebedokonalej��. S kosmic k�mi lod�mi Loda�� se to m� zrovna tak."
�M�eme vyrobit lod� velk� jako �anghaj nebo New York," zaprotestoval Tung,
tentokr�t v�ak u� mnohem ti�eji ne� prve. �Ano, jenom�e s na�imi st�vaj�c�mi
technologiemi je v�t�i vybudovat nedovedeme, a ve srovn�n� se Zem� je takov� eko-
syst�m zkr�tka st�le p��li� mal�."
�Najdeme novou planetu."
Tomu p�ece ani vy sami nev���te. V souhv�zd� Kentaura ��dn� planety nejsou,
nejbli��� hv�zda s planetami se nach� z� osm set pades�t sv�teln�ch let daleko a
lod�, kter� dok�e me nyn� postavit, dosahuj� maxim�ln� rychlosti pouh�ho p�l
procenta rychlosti sv�tla. To znamen�, �e cesta tam by n�m trvala sto sedmdes�t
tis�c let - ov�em ekosyst�m kosmick� lodi by nep�e�il ani desetinu t�to doby. D�ti,
pouze ekosys t�m o velikosti na�� Zem� se sv�m nekone�n�m ekologick�m cyklem dok�e
�ivot udr�et po desetitis�ce generac�. Jestli�e lidstvo ve vesm�ru opust� Zemi,
stane se sirotkem, kter� dal uprost�ed pou�t� sbohem vlastn� matce!"
Ale... pan� u�itelko, my to nestihneme, Zem� to nestihne, nestihne dostate�n�
zrychlit a dostat se dostate�n� daleko, ne� Slunce vybuchne!"
��asu je dostatek, mus�me v��it Koalici! Kolikr�t jsem v�m to u� ��kala? Pokud mi
nev���te, zopakujme si to znovu: M�-li lidstvo zem��t, zem�e hrd�, nebo� vynalo�ilo
ve�ker� mo�n� �sili!"
�t�k lidstva byl roz�len�n do p�ti krok�: 1) nastavit zem-
sk� motory tak, aby jejich tah p�sobil p��mo proti pohybu

Zem�, a zastavil tak jej� rotaci; 2) zapnout motory na pln� v�kon, aby Zem� dos�hla
�nikov� rychlosti, a vylet�t ze Slu- ne�n� soustavy; 3) ve vesm�ru nad�le
zrychlovat a sm��ovat k Proxim� Centauri; 4) zapnout motory v obr�cen�m chodu,
postupn� zpomalovat a navr�tit Zemi k jej� p�vodn� rotaci; a5) Zem� vstoup� do
ob�n� dr�hy Proximy Centauri a stane se jej�m satelitem. Lid� nazvali doby podle
jednotliv�ch krok� jako �ru brzd�n�, �ru �niku, �ru toul�n� I (zrychlov�n�), �ru
toul�n� II (zpomalov�n�) a �ru nesol�rn�.
Cel� proces migrace lidstva byl rozpl�nov�n do dvou a p�l tis�ce let, tedy na sto
generac�.
Pokra�ovali jsme v na�� cest�, dokud jsme nedopluli do noci. Sem u� nedos�hly ani
slune�n� paprsky, ani z��e zem- sk�ch motor�. Chladn� atlantick� v�tr n�s hladil po
tv���ch a j� a m� spolu��ci jsme poprv� v �ivot� uvid�li hv�zdnou oblohu. Bo�e, to
byl tak kr�sn� pohled! A� se z n�j �lov�ku zato�ila hlava. Pan� u�itelka st�la mezi
n�mi a ukazovala na nebe poset� hv�zdami: �Pod�vejte, d�ti, tamhle je Kentaurus a
tamhle Proxima Centauri, n� nov� domov!" P�i t�ch slo- vech se rozplakala a my jsme
se p�idali, o�i se leskly dokonce i drsn�m zocelen�m n�mo�n�k�m a kapit�novi.
V�ichni se d�- vali t�m sm�rem, kam na�e pan� u�itelka ukazovala. Hv�zdy se v
na�ich slz�ch rozp�jely a tan�ily, jen jedna jedin� z�st�vala nehybn�, vzd�len�
maj�k uprost�ed temn�ho a rozbou�en�ho mo�e, problik�vaj�c� plam�nek opu�t�n�ch
cestovatel� mrz- nouc�ch na nehostinn� sn�hov� pl�n�, nov� Slunce, kolem n�ho� se
soust�edila na�e srdce, jedin� nad�je a opora stovky n�sleduj�c�ch generac� na
jejich plavb� nel�tostn�m mo�em ho�kosti....
Cestou dom� jsme zahl�dli prvn� sign�l, �e vyplouv�me na p�edalekou pout: na no�n�m
nebi se objevila ohromn� kome- ta-M�s�c. Nemohli jsme si jej vz�t s sebou, proto i
na n�j byly

nainstalov�ny motory, aby ho vytla�ily z ob�n� dr�hy Zem�, a p�i jej�m zrychlov�n�
tak nemohlo doj�t ke sr�ce. Obrovsk� ocas, kter� m�s��n� motory vytv��ely, zalil
oce�n modr�m svi tem a zahalil v�echny hv�zdy. Viny vzdouvan� pohybem M�s�. ce se
vzp�naly snad a� k nebes�m a my p�estoupili do letadla, abychom se vr�tili dom� na
ji�n� polokouli.
Nastal �as vydat se na cestu.
Jakmile jsme vystoupili z letadla, oslnily n�s zemsk� mo tory, kter� nyn� z��ily
n�kolikr�t jasn�ji ne� d��ve. Ve�ker� sv�teln� sloupy, d��ve naklon�n�, nyn�
sm��ovaly rovn� vzh� ru. Zemsk� motory b�ely na pln� v�kon, stometrov� vlny se s
bur�cen�m p�evalovaly p�es kontinenty, �hav� hurik�ny rozt��ely vrouc� p�ru, zu�iv�
hv�zdaly mezi vysok�mi sloupci plazmy a vyvracely ve�ker� stromy, co na Zemi
rostly... Na�e planeta se prom�nila v ob�� kometu, jej� modr� ocas rozr� �el
temnotu vesm�ru.
Zem� se vydala na svou pout a lidstvo s n�.
D�de�ek zem�el t�sn� p�edt�m, ne� jsme vyrazili, jeho po p�len� t�lo podlehlo
infekci. Na smrteln� posteli st�le dokola opakoval jedinou v�tu: �Ach Zem�, m�
toulav� Zem�..."

You might also like