FRANCESCA SIMONOVÁ

Ilustroval Steve May

přeložil Vratislav Kadlec
 Text copyright © 2021 Francesca Simonová
Illustrations © 2021 Steve May
Translation © 2024 Vratislav Kadlec
Czech edition © 2024 Nakladatelství Slovart, s. r. o.
All rights reserved

Dva strašliví vikingové

Z anglického originálu Two Terrible Vikings
vydaného nakladatelstvím
Faber and Faber Limited
v roce 2021 přeložil Vratislav Kadlec
Redigovala Iveta Poláčková
Korektury Adéla Lapáčková
Editorka Kateřina Eliášová
Vydalo Nakladatelství Slovart, s. r. o. v edici BRIO, v roce 2024
Sazba ITEM, spol. s r. o., Bratislava
Tisk Patria I., spol. s r. o., Prievidza
Vydání první

ISBN 978-80-276-0890-4

10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

www.slovart.cz
 OBSAH

Narozeninový večírek Elsy

Zlatovlasé 9

Dva strašliví vikingové stopují

trolla 58

Tnul a Sekla plení Špatný

ostrov 105
 NAROZENINOVÝ
VEČÍREK ELSY
ZLATOVLASÉ

„ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!“
„ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!“
„ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!“
Ten příšerný křik přicházel
z dlouhého vikinského domu na
protější straně vesnice.

9
 Sekla přestala máchat me-
čem.
Tnul přestal máchat sekerou.
Rafraf, jejich ochočené vlče,
přestal hryzat tátovu novou ko-
ženou botu.
 „To zní jako křik Umouněné
Ully,“ řekl Tnul.
„ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!
ÁÁÁÁÁÁÁÁÁ! POMOC! POMOC!
Zachraňte mě!“
„Vážně je to ona,“ řekla Sek-
la. Zamávala mečem. „Musíme ji
zachránit.“
Tnul zamával sekerou. „Určitě
ji přepadl obr lidožrout!“ vykřikl
a rozběhl se.
„Nebo troll!“ křikla Sekla.
„Tnul a Sekla útočí, s nepřá-

11
teli zatočí!“ ječeli oba a hnali se
přes náves, přeskakovali slepi-
ce a vráželi do koz. Rafraf běžel
za nimi, vyl a kňučel.
Zdálo se, že ten jekot, při kte-
rém tuhla krev v žilách, přichá-
zí z kádě na zápraží domu, kde
Umouněná Ulla bydlela. Káď byla
plná kalné vody, ze které se kou-
řilo, a ve vodě sebou něco mlelo,
kvičelo to, prskalo a cákalo na
všechny strany. Vedle stála Ulli-
na máma a držela mýdlo.

12
 „Umouněná Ulla se koupe,“
oznámila.
„To vůbec není nutné,“ zala-
pala po dechu Umouněná Ulla
a vykoukla z vody. „Koupala
jsem se loni.“
Máma ji strčila zpátky pod
hladinu.
„Proč se koupe?“ zeptal se
Tnul. Chudinka Umouněná Ulla.
Nikdo neměl takový odpor k vo-
dě jako ona.
„Protože se chystá na naro-

13
zeninový večírek k Else Zlato-
vlasé,“ odpověděla Ullina máma.
„A víte, jak se její rodiče umějí
ofrňovat.“
 „Aha,“ řekla Sekla.
„Aha,“ řekl Tnul.
To bylo prvně, co o něčem ta-
kovém, jako je večírek, vůbec
slyšeli.
„A teď si dejte odchod,“ po-
kračovala Ullina máma. „Není tu
nic k vidění. A ty přestaň ječet,
Umouněná Ullo!“ zaječela a za-
útočila na Ullu ušní lžičkou.
„NÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ!“ kvílela Umou-
něná Ulla.
Tnul a Sekla zamířili domů.

15
 „Co je to narozeninový večí-
rek?“ zeptala se Sekla.
„Netuším,“ řekl Tnul.
„Večírek… To jako že se to
koná večer? Ale proč narozeni-
nový? Jako že se někdo naro-
dil? Vždyť Elsa se narodila už
dávno…“
Tnul pokrčil rameny. „Je pro-
stě divná.“
Elsa se ráda dělila s ostat-
ními. Ráda si hrála tiše. Ráda
ostatním říkala, že se nechovají

16
pěkně. Myslela si o sobě, že je
dospělá.
„No, já tam jít nechci,“ prohlá-
sila Sekla.
„Já taky ne,“ řekl Tnul. „Nej-
spíš to bude děsná nuda.“
„Ale vážně strašná nuda,“
přisadila si Sekla. „Ještě že nás
nepozvala.“
„Jo,“ souhlasil Tnul. „Máme kli-
ku.“
Došli k dlouhému domu, ve
kterém bydleli, a zrovna se

17
chystali vstoupit, když vtom se
zevnitř ozval hlasitý hovor.
Sekla si přitiskla prst na rty.
„Pšššt, máma s tátou mluví
o nás,“ sykla.
Přikradli se ke stěně z proutě-
ného pletiva podepřené dřevě-
nými sloupy a přitiskli k ní uši.
„Sekla a Tnul jsou ti nej-
strašnější vikingové v celé ves-
nici,“ pravila máma.
„Nejstrašnější ze všech,“ sou-
hlasil táta.

18
 Tnul a Sekla se pyšně rozzářili.
„Ale aspoň nejsou jako Elsa
Zlatovlasá,“ pokračovala máma.
„Díky Thóru,“ řekl táta. „Kdy-
by byla moje dcera taková nafr-
něná fiflena – taková svatouš-
kovská pišišvorka –, musel bych
se hanbou propadnout.“
„Bozi chraňte,“ vzdychla má-
ma.
m a.
„„Slyšela
Slyšela jsi,
jsi, že
že ji
ji minulý
minulý týden
týden
přistihli,
p řistihli, jjak
ak se ěkým dělí?“
se s někým
ně dě l í ? “
zeptal s
zeptal e ttáta.
se áta.
 „Že se dělí? To snad ne! Chu-
dáci rodiče.“
„Jo, dělila se,“ ujistil ji táta.
„Přistihl ji Fridjof Frňák. Ta hol-
ka špatně skončí.“
„Ještě že není naše,“ řekla
máma. „Ale za to můžou rodiče.“
„Nejsou jako my – přísní, ale
spravedliví,“ pravil táta.
„Elsa je vážně odstrašující
příklad. Díky Thóru, že Seklu
a Tnula na ten večírek nepozva-
li,“ pokračovala máma.

20
 „Já bych je tam nepustil, i kdy-
by je pozvali. Elsa Zlatovlasá by
na ně mohla mít špatný vliv. Ani
bychom se nenadáli a přestali by
se prát, hádat a hrát si s meči.“
Sekla s Tnulem už slyšeli dost.
Tak rodiče nechtějí, aby na večí-
rek šli?
„Chceme jít k Else na naro-
zeninový večírek!“ vykřikli oba
dva a vtrhli do domu.
„To nejde, nepozvala vás,“
prohlásil táta.

21
 „A proč nás nepozvala?“
„Protože jste nejstrašnější
vikingové v celé vesnici,“ odpo-
věděla máma. „A teď mazejte
nakrmit slepice a pak mi pomů-
žete stlouct máslo.“
Sekla se zamračila.
„A mami, co se vlastně děje

22
na takovém večírku?“ zeptal se
Tnul.
Máma se zamyslela. „Nevím,“
řekla po chvilce. „Bude to nej-
spíš něco jako hostina.“
„Ahá…“ rozzářila se Sekla.
„A myslím, že dítě, které má
narozeniny, dostává nějaké
dárky…“
„… které bychom mohli
ukrást,“ vykřikl Tnul.
„Žádné kradení nebude,“
utnula ho máma. „Krást může-

23
te jenom na Špatném ostrově,
ne tady u nás. A neříká se krást,
ale plenit.“
Tnul a Sekla přikývli. Jasně,
plenit, ne krást.
Jak se tak ploužili ke kurní-
ku, zahlédli, že Umouněná Ulla,
Nosatá Gerda, Velkohubá Hil-
da, Černozubka, Chromonož-
ka, Ruměnka, Vrabeček a Děs-
né gatě společně míří k domu
Elsy Zlatovlasé. Všichni nesli
nějaké váčky.
„Jdeme k Else na večírek!“
volal Černozubka. „Pojďte
s námi!“
„Nás nepozvala,“ od-
pověděla Sekla.
„No a co?“ houkl
Děsné gatě.

25