1. EKONOMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ – DEFINICE, HISTORIE, ZÁKLADNÍ SMĚRY.

Historie:
Počátky environmentální ekonomie > 50. a 60. let 20.stol. v severní Americe - začíná se projevovat
- snaha o hodnocení nákladů a přínosů environmentální politiky
- snaha o hodnocení jednotlivých projektů
- snaha o porovnávání jednotlivých druhů nástrojů použitelných v ochraně životního prostředí, zejména
ekonomických a administrativních
- Vztah mezi ekonomickými činnostmi a jejich vlivem na ŽP se zabývá koncept ekonomie ŽP, ve kterém
ekonomická teorie slouží především k řešení problémů ŽP.

Neoklasická enviromentální Ekonomie – 60.léta 20. století

- Pomocí neoklasických modelů vycházejících z předpokladu dokonalé konkurence a nulových
transakčních nákladů, byla určována optimální míra znečištění ŽP
- Významným prvkem neoklasické environmentální ekonomie je rozvíjení mimotržních metod
oceňování statků ŽP
- Environmentální ekologie zdůrazňuje nutnost dosáhnout cílů v ochraně ŽP využitím tržních
mechanismů (na základě cenových signálů) a tak ovlivňovat chování firem i domácností.

Ekologická ekonomie – 70. Léta

- kriticky reagovala na metodu zkoumání a závěry neoklasické environmentální ekonomie, vycházející z
ekonomického optima znehodnocení ŽP - dynamický a vzájemně silně provázaný systém, jehož
asimilační schopnost je rizikové překračovat a rozvíjeli teorii maximální únosné kapacity prostředí a
parametry trvale udržitelného rozvoje
- Za důležitou považovali ochranu ekosystémů nad rámec určený výpočtem či odhadem ekonomického
optima.
- Ekologická ekonomie klade důraz na vazbu mezi ekonomickým a ekologickým systémem.

Tržní přístupy k ochraně ŽP - 80. léta

- představitelé tržních přístupů obhajují tvrzení, že trh ochrání ŽP ve většině případů lépe než vládní
regulace
- Pokud chceme zlepšit kvalitu ŽP, nezbývá než spoléhat na svobodné jednání jednotlivců a vytvořit v
této oblasti podmínky pro fungování trhů

Neoklasická a ekologická mezi sebou soupeří. Tržní přístupy jsou na pozadí.

2. FONDY NA OCHRANU ŽP, STÁTNÍ FOND ŽP ČR; TYPY PODPOR, VÝZNAM.

SFŽP - instituce, je významným finančním zdrojem při ochraně a zlepšování stavu ŽP
Správcem fondu - MŽP ČR, ministr rozhoduje o použití finančních prostředků (poradní orgán - Rada
Fondu)
Význam:
- ekonomický nástroj
- finanční zdroj na podporu realizace opatření k OŽP a zlepšování stavu ŽP
- k plnění závazků - z mezinárodních úmluv o ŽP, z členství v EU
- k uskutečňování státní politiky ŽP
- vhodný nástroj soustředění finančních prostředků pro podporu řešení nejnaléhavějších problémů
v oblasti životního prostředí z veřejných zdrojů

- poskytuje žadatelům o podporu poradenství o OPŽP (operační program ŽP), informuje o

aktuálních vyhlašovaných výzvách, přijímá žádosti a kontroluje, podílí se na vyhodnocování
projektů a dohlíží na jejich realizaci
- OPŽP je jeden z programů připravených ČR (schválený EU) v rámci podpory společenství pro
získávaní podpor z fondů EU.

Příjmy fondu
- platby za znečišťování či poškozování složek ŽP
- ze splátky půjček a jejich úroků
- výnosy z uložených prostředků

Předměty podpory
 - ochrany vod, ovzduší, přírody a krajiny (půdy, využívání přírodních zdrojů)
- nakládání s odpady, technologií a výrobků, environmentální vzdělávaní
- využití obnovitelných zdrojů energie, programů EU- ISPA, FS a OPI (tj. spolufinancování programu
či projektů EU)

3. FONDY EVROPSKÉ UNIE, KOMBINOVANÉ FINANCOVÁNÍ OCHRANY ŽP

2 rámcové cíle na období 2014-2020:
- investice do růstu a zaměstnanosti v člen. Státech a regionech
- evropská územní spolupráce

- čerpání z fondů cca 750 mld. Kč za období

Strukturální fondy
a. Evropský fond pro regionální rozvoj
- největší fond, nejdůležitější
- prostředky určeny na tvorbu pracovních míst, dopravní, sociální a zdravotnické infrastruktury,
místní rozvoj, výzkum a vývoj ŽP
b. Evropský sociální fond
- podpora rozvojových programů ( rekvalifikace, vzdělávání,…)

Fondy EU na ochranu ŽP:

a) Centralizované a regionální fondy (regionální fondy např. v Polsku)
- fondy v různých zemích se v detailech liší, jejich znaky jsou však společné
b) Kohezní fond (fond soudržnosti)
- založen 1993 pro 4 nejméně rozvinuté země (Řecko, Portug., Irsko, Španělsko)
- pomoc dopravní infrastruktuře a ŽP zemím s nižší HDP než 90% průměru EU
c) Evropský fond solidarity
- pro přírodní katastrofy, teroristické útoky,.. (škody větší než 0,6% HDP státu)
d) ISPA
- Nástroj předvstupních strukturálních politik
- finanční nástroj předvstupní pomoci do EU, pomoc splnit standardy ŽP a dopravní
infrastruktury (ČR do 2004)

4. SYSTÉM FINANCOVÁNÍ PÉČE O ŽP V ČR

Evropské zdroje
a) Program LIFE - Fond soudržnosti, Operační program infrastruktura
b) strukturální fondy
- EAGGF - evropský zemědělský podpůrný fond
- ERDF – evropský fond regionálního rozvoje
- EAFRD – evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova
- ESF – evropský sociální fond
c) dvoustranné spolupráce (Rakousko, SRN, USA)
d) Mezinárodní spolupráce (GEF, EBRD, Finanční mechanismus evropského hospodářského prostoru,
zahraniční úvěrové linky)

Národní zdroje
a) státní rozpočet
- MŽP (revitalizace řek, péče o krajinu, příspěvky ZOO, výzkum a vývoj, …)
- MZe (dotace agrokomplexu a LH, pozemkové úpravy, vodohosp. stavby, následky povodní,…)
- MD (kombinovaná doprava, MHD, podpora úspor,…)
- MMR (obnov venkova, výstavba nájemných bytů, regenerace panelových sídlišť,…)
b) SFŽP
- zřízen 388/1991
- výhradně k podpoře akcí k ochraně ŽP
- nejvýznamnějším centrálním finančním zdrojem a podpory na všechny akce k ochraně ŽP
Zaměření podpor SFŽP ČR
- V zásadě podle priorit politiky ŽP
- Oblast ochrany vod, ovzduší, přírodního prostředí, Nakládání s odpady
- technologie a výroba, Environmentální vzdělání a osvěta
 c) Fond národního majetku ČR
- Českomoravská záruční a rozvojová banka - zvýhodněné úvěry a záruky pro podnikatele
- Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie
- 18 operačních programů - 1 regionální - 8 o mezinárodní spolupráci

5. OCEŇOVÁNÍ NETRŽNÍCH STATKŮ, METODY A PRINCIPY OCEŇOVÁNÍ

- Oceňování je stanovení hodnoty (v ekonomice stanovení ekonomické hodnoty)
- z ekonomického hlediska jde buď o stanovení ochoty platit nebo o ochotu strpět kompenzací za to, že
něco přijímám
- Pro odhad celkového užitku ŽP pro společnost se užívá celková ekonomická hodnota (CEH)

CEH
přímé užitky (např. koupaní v jezeře) + nepřímé (půdoochranná funkce) + opční hodnota (zachování pro
budoucnost) + existenční hodnota (morální hledisko) + hodnota odkazu (zachování pro další generace –
hodnota vyjádřená v penězích)

2 metody oceňování:
1. Nepreferenční přístupy – na základě nákladů
a) metoda nákladů prevence, náhrady - resp. obnovy environmentálních zdrojů
b) metoda nákladů zabránění- sečtu náklady vynaložené na zabránění negativnímu jevu
c) metoda nákladů příležitosti (alternativních nákladů)
d) metoda analýzy rizika tržních škod - oceňuje škody (úbytek nabídky) - musím sečíst veškeré
škody způsobené nějakým negativním vlivem

2. Odhalování preferencí
a) přímé oceňování – metoda kontingentního oceňování
- kolik byste byly ochotni zaplatit za konkrétní ekologický užitek či jakou kompenzaci
by jste požadovali za jeho ztrátu
b) nepřímé oceňování – oceňování pomocí souvisejících trhů (plyne z ceny něčeho jiného)
1) hédonické oceňování – oceňování kvality ovzduší, hluku, …
- pomocí trhu s nemovitostmi
- rozdíl v ceně u stejných nemovitostí - hodnocení
2) metody cestovních nákladů
- Pro ocenění lokality
- Součet nákladů pro navštívení lokality – čas a peníze
3) metoda mzdového rizika
- možnost volby rizikové práce
- stejná práce v rizikovějším prostředí je více oceněna
- na kolik si daného rizika cením

6. HODNOCENÍ INVESTIC – PRINCIP A METODY. VYUŽITÍ A VÝZNAM ANALÝZY NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ

(CBA)
Investice = odložená spotřeba - vynaložení zdrojů za účelem získání užitků v delším budoucím časovém období
Hodnocení kapitálových investic - vynaložený kapitál – náklady na investici, výnosy – přínos z investice

Princip: Aby investice byla efektivní, musí příjmy z investic být vyšší než náklady na ni vynaložené.
Kritérii pro posouzení investic j - výnosnost, rizikovost, doba splácení (doba návratnosti) - čím vyšší riziko – tím
vyšší i.
Metody hodnocení investic
1) Statické – nebere v úvahu faktor času
- Metoda doby návratnosti
- doba splacení - čas, za který peněžní tok přinese hodnotu rovnající se nákladům na
investici, jsou li výnosy jiné, pak dobu splácení zjistíme postupným načítáním ročních
peněžních toků tak dlouho, až se suma rovná investičním nákladům
- metoda výnosnosti
2) Dynamické – bere v úvahu faktor času – pokles hodnoty v čase
- Metoda čisté současné hodnoty
- rozdíl mezi současnou hodnotou očekávaných peněžních toků a náklady na investici
- Metoda vnitřního výnosového procenta
 - udává předpokládanou výnosnost porovnáním s požadovanou

CBA – Analýza nákladů a výnosů (Cost-benefit analysis, CBA)

- metoda pro evaluaci čistého ekonomického dopadu projektů ve veřejném sektoru
- slouží k zhodnocení, zda se to vyplatí (při více variantách, není samotný rozhodovací proces) pro
projekty s vlivem na ŽP
- ekonomicko = ekologická analýza
- náklady i přínosy vyjádřeny peněžně, zohlednění i sociální roviny – poškozené a profitující
strany

Struktura CBA:
1. Stanovení projektu
2. Vytyčení dotčených stran/ negativní a pozitivní dopady
3. Převedení nákladů a přínosu na finanční hodnotu
4. Stanovení VVP, např. Nad 8 % - čím víc tím lépe. Viz úvěr. VVP = když je ČSH =0

7. ENVIRONMENTÁLNÍ MANAGEMENT, ZÁKLADNÍ STANDARDY ENVIRONMENTÁLNÍHO

MANAGEMENTU
- Dobrovolný nástroj státní politiky ŽP
- systém environmentálního řízení podniku, při kterém se bude sledovat a zlepšovat všechny činnosti
podniku, které ovlivňují, nebo mohou ovlivnit, kvalitu ŽP nebo zdraví, bezpečnost zaměstnanců
Cíle
- porozumět jak aktivity podniku ovlivňují problémy spojené s ochranou ŽP
- Stanovit a udržet environmentální politiku
- Identifikovat a řídit všechny významné vlivy na ŽP (skutkové i potenciální)
- Stanovit environmentální cíle a cílové hodnosty
- Tento nástroj je podnikem aplikován buď formou ISO 14001 (EMS) nebo EMAS (logo na výrobcích)

Zásady
a) řízení opatření k ochraně životního prostředí
b) integrovat tuto politiku do každého podnikání
c) vzdělávat, školit a motivovat zaměstnance tak, aby prováděli veškeré činnosti způsobem šetrným
k životnímu prostředí
d) předběžné posouzení dopadů na životní prostředí před započetím nové činnosti, nebo jejím
zastavením
e) vyvíjet a vyrábět výrobky a služby, které mají minimální dopad na životní prostředí
f) informovat i vzdělávat zákazníky, distributory a veřejnost, jak používat, přepravovat, skladovat a po
použití likvidovat dodávané výrobky

8. PROBLEMATIKA VEŘEJNÝCH STATKŮ

Soukromé neřesti jsou prospěšné pro celou společnost
- vzniknout věci prospěšné a důležité pro celou společnost = veřejné statky
- Omezené statky - soukromé + veřejné

Koncept veřejných statků - P. A. Samuelson

a) Soukromý statek - dělitelný - existuje o něj konkurence

b) Veřejný statek – nedělitelný
- statky či služby typické společné užitky, financování ze státního rozpočtu
- Nulové mezní náklady
- Nevylučitelnost ze spotřeby - je pro všechny - musí vstupovat subjekt - stát, místní správa
- donutí spotřebitele podílet se na nákladech - politikou
- Nerivalita - Má spotřeba nesnižuje nabídku jiného

Problematika
- trh umí ocenit jen osobní užitky, proto u VS selhává, neumí ocenit užitky pro celou
společnost (neosobní hodnotu)
- selhání trhu napravováno státními zásahy
 - je důležité určit optimální produkci veřejných statků, aby nedocházelo k plýtvání a
aby byly přístupny stejnou měrou všem

9. PROBLEMATIKA EXTERNALIT
Externalita
- efekt přelévání
- dopad chování jednoho ekonomického subjektu na blahobyt jiného, přičemž tento dopad se neodráží
v tržní transakci
- Když jeden subjekt ovlivňuje druhý (aniž by o to stál, nebo za to platil)
- Jeden způsobuje škody nebo užitky druhému subjektu

a) Pozitivní - včely <-> sad, houby v lese, výsledky vědy a výzkumu - pozitivně produkční a užitné
funkce jiných subjektů
b) Negativní – ŽP znečištění - negativně - dodatečné náklady druhému

Internalizace negativní externality - nejefektivnější způsob minimalizace

- Přenesení nákladů na znečišťovatele
- Přímá - vyrovnání a, b
- Nepřímá - opatření zaměřená na znečišťovatele

Jakým způsobem ovlivňovat externality

1. přesné vymezení vlastnických práv
2. zavádění sankcí, poplatků, licencí na výrobu atd. vůči subjektům, jejichž činnost je zdrojem záporných
externalit
3. zdanění záporných externalit
4. u kladných externalit – poskytnutí dotace (problém jak určit její velikost a kdo je bude hradit – pokud
příjemce externality - platit on, obvykle není známý – platí státní orgány)

10. STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE, EKOLOGICKÝ A EKONOMICKÝ PŘÍSTUP K DOSAŽENÍ

TRVALOSTI, INDIKÁTORY
Princip TUR
- rozvoj, který zajistí rozvoj potřeb současné společnosti, aniž by
ohrozil splnění potřeb dalších generací a který je možno udržet
po nekonečně dlouhé období
- současná lidská civilizace je ohrožena v důsledku špatného
hospodaření s přírodními zdroji, narušení přírodních systémů,
populačního růstu

Globální problémy
- globální oteplování
- narušování ozónové vrstvy ve stratosféře, kyselé deště
- ohrožení biodiverzity: degradace půdy, znečištění vod

Národní priority OŽP

- zlepšení kvality ovzduší
- zlepšení kvality vod
- snížení produkce odpadů
- eliminace dopadů působení, škodlivých chem. a fyzik. faktorů

Základní principy TUR (nový model života)

a) etické postoje – (ekologická etika)
- třeba zdůraznit ohled a péči o jiné lidi, jiné formy života
- Spravedlivé dělení efektů získávaných z využití zdrojů země,
b) kvalita lidského života
- dlouhý a zdravý život
- přístup ke vzdělání, přiměřená životní úroveň
- politická svoboda, garantovaná lidská práva
- ukazatelé míry kvality lidského života: index svobody člověka HFI (human freedom index) a
rozvojový index člověka HDI (human development index)
 - ochrana životadárných procesů a biodiverzity - prevence či snížení znečištění ŽP, obnova a
ochrana, integrity ekosystémů, minimalizace čerpání neobnovitelných přírod. Zdrojů (obnovitelné
zdroje čerpat racionálně)

TUR ovlivňují - přírodní podmínky, hustota obyvatelstva, kulturní tradice, náboženství, bohatství dané země,
jak je rozvrstveno, politické a sociální uspořádání

Indikátory:
a) Environmentální - index hodnoty ovzduší, zastavěná plocha, spotřeba pesticidů, recyklace odpadů,
emise skleníkových plynů, spotřeba hnojiv, intenzita těžby dřeva, výdaje na ochranu ŽP atd.
b) Sociální - míra nezaměstnanosti, hustota osídlení, střední délka života, evidované trestné činy, výdaje
Na zdravotnictví, komunikační infrastruktura atd.

11. CÍLE MAKROEKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A JEJICH VZTAH K OCHRANĚ ŽP

Ukazatelé výkonnosti národní ekonomiky
a) zajištění hospodářského růstu (HDP, cca 3%)
b) zajištění vysoké zaměstnanosti (míra nezaměstnanosti cca 6%)
c) stabilizace cenové úrovně (míra inflace, cca 4%)
d) vyrovnaná obchodní balance (sledování vztahu obchodu a ŽP, vyrovnané saldo obchodní balance)

tímto zajistit TUR, obtížné naplňovat současně, potřeba hledat kompromisy

Vztah k ochraně ŽP:

1) hospodářský růst - hodnotí se indikátorem HDP
- hodnota veškerých statků a služeb vyprodukovaných ve státě za rok
- v nových členských zemích EU je růst HDP vyšší než u stálých
- v HDP nejsou zohledněny škody vznikající poškozováním ŽP a to škody
- na zdraví, fauně a flóře, v oblasti přírod zdrojů, koroze, poruchy klimatu a počasí

Některé škody ŽP představují růstovou složku HDP (povodně – škody na tocích, majetku
– jsou nabízeny nové výrobky, služby a roste tím HDP, jinak těžba neobnovitelných
přírod. Zdrojů se v bilanci projevuje jako růst HDP.
- Část HDP je vynakládána na ŽP asi 1%, HDP na ob. cca 23 tis. Kč

2) zaměstnanost a Ochrana ŽP
- 2 názorové proudy: snižuje pracovní příležitosti, vyvolává nové aktivity
- podle statistik je míra nezaměstnanosti se zvýšenou OŽP vyšší zhruba o 1-2%
- OŽP jako příčina nezaměstnanosti: OŽP působí jako inflační faktor, zpomaluje ekonomický růst, to
vede k omezení výroby a propouštění zaměstnanců
- Vytváření pracovních míst v OŽP: revitalizace toků, budování CHÚ, ochrana půdy,…. potřeba
kvalifikace
- zkvalitnění trhu práce: vzdělávací programy, rekvalifikační programy

3) Ochrana ŽP a vývoj cen

- zavedení emisních limitů a enviromentální daně ovlivňují cenu výrobků a služeb
- vzniká tlak na náklady a ceny výrobků, snížení konkurenceschopnosti
- počátečně růst cen - z dlouhodobého hlediska dojde k poklesu, vliv na inflaci zhruba 0,5%

4) Ochrana ŽP a platební bilance (saldo vývozu a dovozu)

- ekodumping – stát, který méně nutí firmy investovat do OŽP, by mohl mít na mezinárod. Poli
výhodu (ceny jeho výrobků jsou nižší), výhody díky poloze, zásobě přírod zdrojů, pokud stát
investuje do lepší technologie – může mít levnější výrobky)
- ekoprotekcionismus - ochrana před zahraniční konkurencí

12. ENVIRONMENTÁLNÍ ÚČETNICTVÍ – DEFINICE, JEDNOTLIVÉ SYSTÉMY, VYUŽITÍ

Enviromentální účetnictví
Na národní úrovni
- účty přírodního kapitálu vyjádřené ve fyzických nebo monetárních jednotkách a náklady na jeho
vyčerpání či degradaci
 Na podnikové úrovni
- pojem se vztahuje k environmentálnímu auditu, ale může také vyjadřovat kalkulaci vnitřních
environmentálních nákladů a škod na životním prostředí způsobených firmou

V souvislosti se schválením Strategie udržitelného rozvoje a s ohledem na zahraniční zkušenosti je stále častěji
propojováno zavádění environmentálního účetnictví se sociálními aspekty – hovoříme o tzv. účetnictví
udržitelného rozvoje
- Účetnictví udržitelného rozvoje představuje významný nástroj, který měří a vyhodnocuje všechny tři
pilíře udržitelného rozvoje ve vzájemných souvislostech
- jeho prostřednictvím lze posoudit účinnost a efektivnost legislativních opatření i dobrovolných
nástrojů, které může podnikatelská i veřejná sféra využívat v souladu s prosazováním koncepce
udržitelného rozvoje společnosti v ČR řešena na makro a mikro úrovni.

Účetnictví udržitelného rozvoje na podnikové, mikroekonomické úrovni je nástroj, který slouží na podporu
rozhodování v podniku
- hodnotí ekonomické dopady šetrného přístupu k ŽP při respektování sociálních aspektů podnikání
- poskytuje informace i externím zainteresovaným stranám (např. akcionářům, investorům, věřitelům,
orgánům státní správy, obchodním partnerům a veřejnosti)
- Informuje o tom, jak se environmentální profil a sociální výkonnost podniku odrážejí v jeho
ekonomické výkonnosti a přispívají k úspěšnosti podnikání
- Jako velmi účelné se jeví provázat systém účetnictví udržitelného rozvoje s podnikovým reportingem
udržitelného rozvoje
- Informace ze systému účetnictví představují významnou součást komunikace se zainteresovanými
stranami, a to nejen v oblasti přístupu podniku k ŽP, ale i v rámci výročních zpráv, popř. zpráv o
udržitelném rozvoji podniků.

účetnictví udržitelného rozvoje na národní, makroekonomické úrovni

- systém, který propojuje informace o stavu ŽP a o vývoji společnosti s ekonomickou výkonností státu
1. nákladové účetnictví - užší pojetí - převážně na zjišťování skutečných nákladů
2. manažerské účetnictví - širší pojetí - účetnictví jako nástroj řízení - předmětem náklady,
výnosy a někdy i peněžní toky),
3. finanční účetnictví

13. SKUPINY NÁSTROJŮ OCHRANY ŽP

1. Normativní (právní, administrativní)
- tvorba a novelizace zákonů, vyhlášek, vládních nařízení
přehled základní legislativy
- zákon 17/1992 o životním prostředí
- zákon 100/2001 o posuzování vlivu na ŽP
- zákon 185/2001 o odpadech, 477/2001 o obalech
- zákon 254/2001 o vodách
- zákon 86/2002 o ochraně ovzduší
- zákon 114/1992 o ochraně přírody a krajiny
- zákon 289/1995, lesní zákon
2. Ekonomické
- poplatky za poškozování ŽP, úhrady, daňové zatížení či úlevy aj.
- volba mezi dvěma přístupy:
a) aplikace environmentálně šetrnějších způsobů hospodaření
b) platby za znečišťování ŽP
- mají odstranit nevýhody normativních nástrojů
3. Dobrovolné (měkké)
- nejsou povinné (opatření na úrovni podniku)
- především metody čistší produkce (efektivnější výroba, nižší dopady na ŽP)
4. Informační
5. Institucionální
- ústředními orgány - ministerstva (MŽP, MZE, MPO, MENT, MF…) – KÚ, OÚ, pověřené OÚ, OÚ s
rozšířenou pravomocí
6. Výzkum a vývoj
- využití poznatků pro ochranu ŽP (např., recyklační technologie, studie pro využívání
obnovitelných zdrojů energie, atp.), monitoring změn stavu ŽP…
 7. Územní plánování
- plánování o využití území, v kompetenci ministerstva pro místní rozvoj, st. zákon 50/76 Sb.,
nový stavební zákon 183/2006 Sb.
8. Mezinárodní spolupráce
- čerpání fin. prostředků pro ochranu ŽP ze zahraničních fondů, ratifikace a plnění
mezinárodních smluv

Ekonomické nástroje používané v rámci ochrany ŽP ČR

a) Poplatky za znečišťování ŽP - znečišťování ovzduší - za vypouštění OV- za ukládání odpadů na skládky
b) Poplatky za využívání přírodních zdrojů-poplatky (úplaty) za odběry podzemní a povrchové vody -
poplatky za odnětí ze ZPF nebo lesních pozemků
c) Uživatelské poplatky - poplatky za spotřebu látek poškozujících ozónovou vrstvu
d) Sankční platby (pokuty x přirážky)
e) Daňová zvýhodnění v rámci-DPH – snížená sazba pro bionaftu, bioplyn, spotřebních daní (nulová sazba
u bionafty) - osvobození od silniční daně
f) Finanční podpory: dotace, půjčky, ..
g) Úlevy - v placení poplatků
h) Depozitně refundační systémy - zálohování lahví (existuje více možností)
i) Tržně orientované nástroje - environmentální pojištění, obchodovatelná emisní povolení

14. TEORIE POPLATKŮ A DANÍ V OBLASTI OCHRANY ŽP

Poplatky – cílem – Ochrana ŽP
Povinné platby stanovené na základě zákona. 80% poplatků do SFŽP, zbytek do obcí
1. Poplatky spojené s určitým protiplněním ze strany státu – jednorázové - pro všechny stejné - za
úkony orgánů státní správy (správní poplatky)
2. Poplatky, mající charakter daně - vynucená dávka bez protislužby - předmětem zpoplatnění je např.
množství emisí

Funkce poplatků
a) motivační – nejdůležitější - motivaci ke snížení znečištění ŽP
b) fiskální (peněžní) – získání fin. prostředků na ochranu ŽP
c) škodlivost – výše poplatků podle míry škodlivosti jednotlivých látek,
d) kompenzace škod – ocení se škody, které vznikají produkcí škodlivých látek,
e) regionální – ve více znečištěných regionech by mohly být poplatky vyšší,
f) kompenzační – kompenzace dopadů (problémů) na daném území, regulační,
g) postihová – stanovena i za nesplnění daných kritérií,
h) únosnost – nezatížit podnik tak, aby došlo k jeho likvidaci,
i) kombinace nebo nulová

Poplatky
a) malé zdroje znečišťování – obce, střední zdroje – SFŽP, velké zdroje - SFŽP
b) za znečišťování ovzduší
c) za vypouštění OV do vod povrchových, za vypouštění OV do vod podzemních
d) platby za odebrané množství podzemní vody, platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí
e) za uložení odpadů, poplatek na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autogramů

Daň
- Povinná platba vybíraná státními nebo jinými veřejnými orgány od FO a PO na základě zákona
- Slouží k úhradě výdajů na plnění funkcí státu
- Fiskální cíl
a) přímé - vybírané z důchodu poplatníka v závislosti na jeho majetkové, resp. důchodové situaci
- daně výnosové (objektivní) - postihující zdroje důchodů před jeho vytvořením a daně
- důchodové (subjektivní) - postihující samotný vzniklý důchod plátce (daň z příjmu)
b) nepřímé - nepostihují důchod přímo - vybírány v ceně zboží při jeho prodeji

Daň ekologická
- daň k ochraně ŽP - pozitivní dopady na ŽP
- Daň, jejíž daňový základ je vztažen na FO mající prokázaný negativní vliv na ŽP

ekologická daňová reforma

 - cílem omezení čerpání přírodních zdrojů a snížení znečišťování ŽP, při zachování tzv. daňové
neutrality, tj. při zachování současné úrovně daňového zatížení

15. CÍLE A PRINCIPY EKOLOGICKÉ DAŇOVÉ REFORMY

- EDR představuje přesun ze zdanění lidské práce směrem ke zdanění výrobků a služeb, jejichž výroba
nebo spotřeba má negativní důsledky na ŽP nebo na lidské zdraví
- Základním atributem - Výnosová neutralita - nedojde k zvýšení celkové daňové zátěže v ČR.
Dodatečné výnosy zvýšeného zdanění jsou využity k snížení jiných daní. Výnosy budou využity tak, aby
byly sníženy náklady práce s cílem povzbudit zaměstnanost.

cílem EDR – stimulovat ekonomické subjekty k takovému chování, které povede ke snížení poškození ŽP a jeho
dopadů na zdraví obyvatelstva.

EDR - připravena se zřetelem na mezinárodní souvislosti, aby nevedla ke snížení konkurenceschopnosti národní
ekonomiky, měla by probíhat ve 3 etapách:
1. etapa - od 2008 → danění pevných paliv, plynu a elektřiny - zdanění neplatí pro ekologická paliva a
elektřin ekologicky vytvořenou
2. etapa: 2010-2013 - oblast dopravy - zaměřeno na stále větší objem emisí přelétavého prachu -
dosáhnout v rámci evropské politiky internalizace externalit & aktivní politika proti změně klimatu
3. etapa: 2014-2017, zdanění plynového oleje, vyhodnocení dopadů EDR - konkurenceschopnost,
sociální a regionální dopady, dopady na zdrav. stav, kvalitu ŽP a ekonomiku

16. VÝZNAM TRŽNÍCH NÁSTROJŮ, CHARAKTERIZOVAT OBCHODOVÁNÍ S EMISEMI

Tržní nástroje (obchodovatelné emisní povolenky a ekologické daně) - v EU stále častěji
Cílem - začlenit náklady spojené s dopady hospodářské činnosti na ŽP a zdraví do tržních cen a stanovit cenu
využívání přírodních zdrojů, jako jsou vzduch, voda a půda
Tržní ekonomické nástroje (tržně konformní nástroje) - základ 2. typu systému použití ekonomických nástrojů -
využití obchodování s emisními povoleními, některé prvky použití tzv. „common law“ (v USA),
environmentálního pojištění atp.
- využití tržních sil chránit ŽP, schopnost napravovat selhání trhu účinně a levně, motivační prvek pro
firmy i spotřebitele, zlepšování kvality ŽP
- ekologické daně a poplatky, povolení, návratné vklady, enviromentální pojištění (na činnost, kdy může
dojít ke škodě na ŽP), směrnice o zdanění energií, obchodování s emisními povolenkami

- emisní práva skupovatelná na trhu a jejich cenu si určují znečišťovatelé,

obchodování s emisními povolenkami

- subjekt, pro který je jednotkové snížení emisí nejdražší, kupuje obchodovatelná emisní povolení od
subjektů, pro které je snížení emisí levnější nebo vynucené jinými okolnostmi (například nutná
modernizace technologie)
- Tento tržní nástroj je široce využíván pro oblast ochrany ovzduší v USA

1. Netting - podnikatelský subjekt nesmí vytvořením nového zdroje emisí zvýšit celkové zvýšení emisí -
musí dosáhnout úspory u jiných svých zdrojů emisí, na základě tzv. vnitřního obchodování
2. Bubbles - Nad určitým územím je zkonstruována hypotetická „bublina“, která představuje určitý
komplexní limit emisí do ovzduší v daném území. Každý znečišťovatel dostane na počátku zdarma
povolení k vypouštění emisí ve stávajícím rozsahu. V dalších letech pak státní autorita předepisuje
snižování (absolutní či relativní) emisí, které indukuje nutný obchod s povoleními mezi znečišťovateli.
Zájem prodávat mají ty subjekty, které například omezují či modernizují výrobu, případně levně
mohou omezit emise (například změna paliva). Zájem kupovat mají ti, kteří například o modernizaci
uvažují v delším časovém horizontu (časová hodnota peněz), případně ti, kteří plánují útlum výroby. V
neposlední řadě pak na trh mohou vstupovat i subjekty, spekulující s růstem či snížením cen povolení.
Tento nástroj je velmi úspěšný a populární právě v USA, kde, jak je známo, extrémně nenávidí daně a
poplatky
3. Offsets - Jde o obdobu nettingu s tím, že nový emisní zdroj je možno vybudovat nejen na základě
vnitřního, ale i vnějšího obchodování
4. Banking - představuje variaci na bublinový systém, avšak formou úspor v čase u jednoho
znečišťovatele, který kapitalizuje úspory „nevyužitých“ emisních povolení například před zaváděním
nové výroby, před plánovanou rekonstrukcí atd.
KJÓTSKÝ PROTOKOL – snížení emisí skleníkových plynů
- mezinárodní smlouva k Rámcové úmluvě OSN o klimatických změnách
- Průmyslové země se v něm zavázaly snížit emise skleníkových plynů o 5,2 %
- Podepsán: 11.12. 1997, Účinnost: 16.2. 2005
- přidělení emisních povolenek, kolik tun CO2 může firma v roce vypustit

17. EKONOMICKÉ NÁSTROJE V OBLASTI LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

zákon 289/1995 Sb., (lesní zákon)
zákon 334/1992 Sb. o ochraně ZPF

přímé → dotace (podpora ochrany..), příspěvky (výchova porostů, obnova lesa, zalesnění v horských
oblastech,..), úvěry, granty, garance
nepřímé → daně ,poplatky, náhrady ,sankce

a. dotace- pěstební činnosti, poskytuje MŽP, MZem

b. příspěvky- ochrana lesa, poskytuje stát
c. daně- např. chystaná ekologická daň za nábor lesní půdy
d. poplatky- poplatek za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa
e. přestupky- přestupku se dopustí ten co např. ruší klid, táboří mimo vyhrazená místa, poškozuje
stromy, 5-15 tis. Kč
f. pokuty- pokuty jsou příjmem SFŽP, až 1 mil. Kč pro podnikatele i vlastníka lesa
- ukládá orgán státní správy lesů a ukládá pokutu tomu kdo – bez povolení užívá pozemky určené
k plnění funkcí lesa, neoprávněně sbírá semena a plody
Financování hospodaření v lesích
1. státní fond ŽP – podpora akcí ŽP, hlavní zdroje - poplatky za znečišťování ŽP
2. státní rozpočet - realizace ekologických programů schvalovaných vládou
3. Dotace MZe, dotace MŽP (program péče o krajinu, agroenviromentální programy čr)
4. Evropské fondy
- operační program životního prostředí 2014-2020,
- evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (eafrd),
5. podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond – základní pilíř dotační politiky MZe
6. OECD - poplatky za využívání přírodních zdrojů > odvody za odnětí půdy ze zemědělského a
lesního půdního fondu

18. EKONOMICKÉ NÁSTROJE V OBLASTI VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

- Zákon o vodách, zákon o vodovodech a kanalizacích, dotační politika pro VH, národní a evropské
zdroje podpor
- vodní zákon č. 254/2001 Sb., zákon o vodovodech a kanalizacích 274/2001 Sb.,

Poplatky
- vodné a stočné (neplatí se při požárním zásahu)
- vodné - 49,88 Kč
- stočné - 45,88 Kč
- odběr povrchové vody - platí se nad 6000 m3 za rok =chlazení v elektrárnách, závlahy,…), zálohy
- vypouštění odpadních vod do povrchových vod (>100 000m3…poplatek 0,1 Kč za 1 m3)
- poplatek za odebrané množství podzemní vody
- platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí
- poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních (350)
- platba k phradě správy vodních toků a správy povodí

Sankce
- nedovolené odběry až 10 mil. Kč (povrchové 10 Kč za 1m3, podzemní za 70 Kč/m3) – 50% pokuty od
ČIŽP pro SFŽP, obec… od obecního úřadu jen pro obec

Daně:
daňové zvýhodnění - vodní plochy, pozemky zlepšující ŽP, vodní díla
daňové znevýhodnění
- Dotace v rámci operačního programu životního prostředí
Zdroje financování
1. SFŽP
2. MŽP - vitalizace říčních systémů,
3. státní fond žp – v oblasti ochrany vod -program rozšíření kanalizačních systémů - program ochrana
zdrojů pitné vody
4. ministerstvo ZE – podpora prevence před povodněmi - péče o drobné vodní toky - podpora obnovy a
odbahnění rybníků
5. EU – program rozvoje venkova (spadá do společné zemědělské politiky EU) - operační program
rybářství (odbahnění rybníků) - operační program životního prostředí (snižování rizika povodí)

19. EKONOMICKÉ NÁSTROJE V OBLASTI OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY

- o ochraně přírody a krajiny 114/1992 Sb., dotační politika pro OPK, národní a evropské zdroje podpor

Ekonomické nástroje
a) pozitivní netržní (fin. příspěvky, dotace, půjčky)
b) negativní netržní (poplatky za vjezd, odvody za kácení dřevin)

poplatky
- poplatky v národních parcích (vjezd s motorovými vozidly)
- sankce přestupky (poškozování či ničení přírody)
- Odejmutí ZPF, kácení dřevin

Náhradní výsadba a odvody

- kompenzace vzniklé ekologické újmy pokácením dřevin, nutný souhlas vlastníka, pokud neproběhne
výsadba, tak poplatek obcím nebo odvod do SFŽP
- Přechodně chráněné plochy, Poplatky v národních parcích (za vjezd), Náhrada za ztížení zemědělského
nebo LH, Finanční příspěvky za ochranné opatření
- zákon 167/2008 Sb., o předcházení a nápravě ekologické újmy - nepříznivá měřitelná změna funkcí
- zákon 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými
živočichy = bobr evropský, vydra říční, kormorán velký, los evr., medvěd hnědý, rys ostrovid, vlk: život
nebo zdraví FO a domestikovaných zvířat, nesklizených polních plodinách, trvalých porostech,
uzavřených objektech a movitých věcí v něm

Pokuty
- FO až do výše 100 000 Kč (poškození památného stromu, usmrcení chráněné zvěře,…), až dvojnásobná
- FO a PO v podnikatelské činnosti: až 2 mil. Kč
- pokuty od ČIŽP jsou složkou SFŽP, vojenské újezdy do státního rozpočtu, krajské úřady pro kraje…

Financování sektoru
a) národní zdroje
- ze státního rozpočtu (ministerstva)
- ze státního fondu ŽP
MŽP
- program péče o krajinu (péče o krajinu a zvláště chráněné části přírody)
- program revitalizace říčních systémů (obnova přírodního prostředí)
- program péče o urbanizované prostředí (péče o zeleň)
SFŽP
- program zpracování koncepcí ochrany přírody a krajiny
- péče o přírodní prostředí
- ochrana chráněných území
- posílit biodiverzitu
- posílit přirozené funkce krajiny
b) evropské zdroje
- schvaluje evropská komise(schvalovány na 7 let)
- operační program životního prostředí
- program rozvoje venkova
- program rybářství
- program LIFE: Podpora ŽP, Biodiverzita, správa a info v oblasti ŽP
c) finanční zdroje na podporu místní spolupráce
 d) zdroje na podporu rozvoje přeshraniční spolupráce
20. EKONOMICKÉ NÁSTROJE V OBLASTI OCHRANY OVZDUŠÍ
- zákon č. 86/2002 Sb. O ochraně ovzduší
- zákon č. 76/2002 Sb. O integrované prevenci a omezování znečištění
- zákon č. 695/2004 Sb. Obchodování s povolenkami na emise plynů
- zřizuje se přístupný registr obchodování s povolenkami spravuje ho správce s elektřinou)

Poplatky
- znečišťování ovzduší (tuhé látky, oxid siřičitý, těkavé org. Látky, oxidy dusíku)
- za výrobu a dovoz regulovaných látek: 400 Kč/kg regulované látky, příjem SFŽP
- Obchodovatelné emisní povolení – znečišťovatel s vyššími náklady na snížení emisí platí znečišťovateli
s nižšími náklady, aby snižoval emise místo něj
- Eko daň
Úlevy
- prominutí, doplacení, odklad poplatku
Sankce
- ČIŽP (do 10 mil. Kč), ČOI, OÚ, orgány kraje, ORP, porušení povinností se sčítá
- pokuty od ČIŽP z 50% do SFŽP, zbytek obce území
- pokuty pro ochranu ozonové vrstvy vymáhané ČIŽP jsou příjmem SFŽP, pokuty uložené OOO příjmem
obce/kraje území (musí být využity k ochraně ovzduší)
- z. O integrované prevenci a omezování znečištění: ČIŽP (až 7 mil. Kč), kraj (až 2 mil. Kč), krajský
hygienik (až 7 mil. Kč) – pokuty od ČIŽP tvoří 50% pro SFŽP, hygienik podle z. o ochraně veřejného
zdraví

Obchodovatelná emisní povolení

- vytvoření Národního alokačního plánu
- předložení Evropské komisi
- vládě ke schválení
- zřízení veřejně přístupného registru obchodování s povolenkami

Financování
- státní fond ŽP
- státní rozpočet (dotace, bezúroké půjčky, garance na úvěry)
- místní rozpočty (obce, kraje)

Dotační politika:
a) snížení hlavních znečišťujících látek,
b) snížení emisí těkavých organických sloučenin,
c) k plnění Montreálského protokolu látek poškozující ozonovou vrstvu,
d) k dosažení kvality ovzduší ve vztahu k požadavkům EU,
e) k plnění Kjotskoho protokolu k úmluvě OSN o klimatu

Operační program Životní prostředí

zlepšit nebo udržet kvalitu ovzduší a omezit emise základních znečišťujících látek do ovzduší s důrazem na
využití energetických úspor a obnovitelných zdrojů energie (2014-2020)

21. EKONOMICKÉ NÁSTROJE V OBLASTI ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

a) zákon č. 185/2001 Sb. O odpadech

Poplatky
- za komunální odpad (platí každý, poplatek podle rozvržení obce) – 250/rok
- za uložení odpadů (platí i provozovatel skládky – příjem obce a SFŽP)
- základní složka – komunální a ostatní odpad – 500 Kč / tun
- základní složka – nebezpečný odpad – 1700 Kč/tun
- riziková složka – nebezpečný odpad – 4500 Kč/tun
- finanční rezerva na rekultivaci a zajištění péče o skládku a sanaci (100 Kč/t NO, 35Kč/t OO)

sankce - do 1 mil. Kč obecní úřad, do 50 mil. ČIŽP

zákon č. 477/2001 sb., o obalech
 - depoziční refundační systémy (vratné obaly), systém vydělá víc, když se vrátí mí
- dobrovolné systémy, podporované státem, státem řízené, systémy výrobců
poplatky
- registrační a evidenční (pro zpětný odběr, 2000 Kč na účet SFŽP)
pokuty
- příslušný správní úřad až 10 mil. Kč za nezajištění zpětného odběru
- ČIŽP až 50 mil. Kč za vykonávání činnosti bez autorizace
Dotace z EU:
- operační program ŽP –zkvalitnit nakládání s odpady, odstraňovaní stálých ekologických zatížení
dotace ze státního rozpočtu
- dotace MŽP nestátním neziskovým organizacím
- program péče o krajinu
- výdaje ministerstva financí spojené se státní politikou životního prostředí
OECD
- poplatky za znečišťování životního prostředí
- poplatky za vypouštění odpadních vod
- poplatky za ukládání odpadů na skládky
- poplatky za spalování odpadů,

22. STRUKTURA STÁTNÍ SPRÁVY V OBLASTI OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

- lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a
soudní

1. Ústřední orgány státní správy:

a. MŽP - 1990, vrchní státní dozor v ŽP
- 9 územních odborů
- Praha, Čes. Budějovice, Plzeň, Chomutov, Liberec, HK, Brno, Olomouc, Ostrava
- ústřední orgán státní správy pro ochranu vod, ovzduší, půdy, přírody a krajiny, ZPF,
odpady, obaly, horniny, myslivosti, rybářství, LH v NP, posuzování vlivů činností a jejich
důsledků na ŽP
b. Mzem
- vodní hospodářství, zemědělství, lesy, rybářství a myslivost mimo NP, veterina a
rostlinolékařství
c. MMR - územní plánování a stavební řízení
d. MZdr - ochrana veř. zdraví (hluk, vibrace, záření), hygiena
e. M Průmyslu a obchodu - nerostné bohatství, obaly, jaderná energie
f. M Školství - ekologická výchova, osvěta, vzdělávání
g. M Financí
- celní orgány – kontrola osob a věcí přecházejícíh přes hranice (odpady, nebezpečně chem.
látky, mezinárodně chráněné druhy živ. a rostlin

2. Správní úřady s omezenou územní působností

a. Krajské úřady (odbory krizového řízení- povodně, havárie, odbor ŽP)
b. Orgány obcí (přenesená působnost – zákony/samospráva – obec pečuje o své území)

3. Speciální orgány státní správy Ochrany ŽP

a. Státní úřad pro jadernou bezpečnost
b. Český báňský úřad: podřízen vládě
c. ČIŽP: podřízena MŽP, funkce kontrolní, sankční a nápravné
d. Správy NP a CHKO
e. Orgány hygienické, veterinární, rostlinolékařské apod.

Slovníček pojmů:
Postuláty: Postulát je jedním ze základních pojmů logiky, přírodních věd i filozofie a označuje výchozí
předpoklad, který je v dané teorii přijímán jako pravdivý.
HDP: Hrubý domácí produkt (HDP, v mezinárodních pramenech GDP z anglického Gross Domestic Product) je
finální celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území. Tento ukazatel se
používá v makroekonomii pro určování výkonnosti ekonomiky států. Časovým obdobím bývá obvykle rok.
Montrealský protokol: o látkách poškozujících ozonovou vrstvu Země byl přijat 16. září 1987 v Montrealu. Je
prováděcím protokolem Vídeňské úmluvy o ochraně ozónové vrstvy, která byla podepsána 22. března 1985 ve
Vídni.