Úkol č.

3
samostatně vypracovala Karolína Dvořáková

MAU3 vs. ČR
Uspořádání lavic
Dokola ČR klasika
Evokuje to mnohem přátelštější prostředí a zdravé klima třídy, pedagog má lepší přístup
k žákovi, jde on za ním. Nikoliv žák za pedagogem. V ČR si dáváme pozor na podvádění,
proto by bylo nerozumné rozmístit lavice tak, jako v Austrálii. Žáci by si mohli napovídat
(pomocí mrkání např.), ale hlavně bychom jim připravili mnohem přátelštější prostředí a
fajnové klima. A to do české školy zatím nepatří. Asi proto sedíme stále stejně, jako za Marie
Terezie. Jiné důvody mě nenapadají. Osobně mi připadá australský model efektivnější. Viz
předchozí úkoly, kde už jsem se rozepsala na dané téma dostatečně. Samostatně.
Veřejná prezentace hodnocení
NIKOLIV STANDART
Už jsem se o tom rozepsala (viz předchozí seminární úkoly)
Stručně připomenu-hodnotíme-li veřejně naše nejmladší, měli bychom jít vzorem a výplatní
pásky zveřejňovat na webu. Ke komu se jsme schopni chovat s respektem a citem, když ne
k našim mláďatům? Není to tak trochu sebedestruktivní, úchylná tendence? Podle mě
evidentně.

MUS1 vs. ČR
Uspořádání lavic
Žáci sedí ve čtveřici naproti Totéž jako v prvním srovnání
sobě
Ne tak praktické, jako v Austrálii (někteří sedí zády k vyučujícímu), ale i tato varienta je
lepší, než v ČR. Evokuje to totiž mnohem přátelštější prostředí a zdravé klima třídy, pedagog
má lepší přístup k žákovi, jde on za ním. Nikoliv žák za pedagogem. V ČR si dáváme pozor
na podvádění, proto by bylo nerozumné rozmístit lavice tak, jako v USA. Žáci by si mohli
napovídat (pomocí mrkání např.), ale hlavně bychom jim připravili mnohem přátelštější
prostředí a fajnové klima. A to do české školy zatím nepatří. Asi proto sedíme stále stejně,
jako za Marie Terezie. Jiné důvody mě nenapadají. Osobně mi připadá australský model
efektivnější. Viz předchozí úkoly, kde už jsem se rozepsala na dané téma dostatečně.
Samostatně.
Respektování individuálního tempa žáků
dostatečně nikoliv
Je jedna z podmínek pro úspěšnou inkluzi např. A také je to známka solidarity, respektu ke
slabším a tolerance k odlišnosti. Jít tempem, které stíhají všichni, a nikoho tak
nediskriminujeme, je ctnost. Jet na výkon, bez ohledu na slabší, je známka choré společnosti.
Dělá-li to někdo, kdo se rozhodl pracovat s dětmi, stala se někde chyba. Třeba kvalita
vzdělání, které je potřeba získat pro ten slavný ,,papír“.