Univerzita Karlova v Praze

Pedagogická fakulta

CVI-teoretická východiska a doporučení

speciálně-pedagogické podpory
Seminární práce na předmět
Kontext života osob se zrakovým a kombinovaným postižením

vypracovala Karolína Dvořáková

2. ročník SPPG KS

2022-2023
Kortikální poškození zraku (CVI) řadíme mezi centrální poruchy zraku. CVI bychom mohli
definovat jako poruchu, kdy jsou zrakové funkce postiženy výrazněji, než by se dalo
předpokládat z výsledků získaných vyšetřením u oftalmologa. U CVI se nejedná o narušení
funkce, či stavby očního aparátu. Jedná se o poškození mozku, nikoliv oka (Steendman in
Květoňová, 2000).
Tato porucha je způsobena poškozením zrakových center mozku. Ta jsou zodpovědná za
zpracování a utříbení podnětů získaných prostřednictvím zraku. S přihlédnutím ke složitosti
systému zrakových drah a tomu, jak probíhá samotné zpracování vizuálního podnětu, lze
předpokládat, že poruchy zrakové funkce budou u dětí s CVI velice různorodé. Dítě s CVI,
jehož příčinou je poškození hlavní zrakové dráhy, se bude zcela jistě potýkat s jinými
problémy než dítě, u kterého jsou postiženy asociační oblasti mozkové kůry. Odlišné těžkosti
bude mít také dítě s kombinovaným znevýhodněním (Květoňová, 2000).
Příčin CVI je široké spektrum. Nejčastější z těchto příčin je hypoxické či anoxické poškození
mozku. Hypoxické poškození je způsobeno snížením přísunu kyslíku do tkání, nedostatečný
přísun kyslíku způsobuje poškození anoxické. CVI může být dále způsobeno různými
vývojovými vadami mozku, traumatem hlavy, nitroděložní infekcí, či infekcí centrální
nervové soustavy. Jedná se například o meningitidu a encefalitidu (Valenta, Müller, 2004).
CVI se málokdy vyskytuje pouze samo o sobě. Bývá doprovázeno dalšími diagnózami, mezi
které patří mimo jiné i poruchy paměti, poruchy sluchu, snížený intelekt, epilepsie,
hydrocefalus, nebo například dětská mozková obrna (Květoňová, 2000).
Diagnostika CVI vyžaduje kooperaci oftalmologa a neurologa, k upřesnění diagnózy je třeba
využít vyšetření u dalších odborníků. Myslí se jimi zrakový terapeut, nebo instruktor
stimulace zraku. K vyšetření u neurologa se využívají EEG, vizuální evokované potencionály,
magnetická rezonance a počítačová tomografie.
CVI se může projevovat jako postižení dočasné či trvalé a jeho rozsah se může pohybovat od
těžkého zrakového postižení až po celkovou slepotu. Děti s kortikálním poškozením zraku
mývají zpravidla zachovány některé zrakové funkce, ale kromě CVI mohou mít i jiné obtíže
se zrakem či očním aparátem. Dítě s CVI nevypadá jako nevidomé, nystagmus se objevuje
velice zřídka. Mezi hlavní projevy CVI patří proměnlivost zrakových funkcí, nedostatečná
zraková pozornost, či odvracení zraku od lidí a předmětů. Při určení polohy pozorovaného
objektu dítě hledí do boku či do země, jako by využíval periferního vidění. Obtíže ve
zrakových funkcích se projeví následně i v samotném pohybu dítěte s CVI. Překážkám
v prostoru se vyhne, činí mu však obtíže práce na blízko. Takové dítě neodhaduje správně
vzdálenost a hloubku, těžkosti bude pociťovat při prostorovém uspořádání. Zcela běžné jsou u
CVI výkyvy stavu a nezřídka dochází k jeho zlepšení.
Obtíže při CVI mohou být u každého dítěte jiné, nelze popsat jednotný přístup k těmto dětem.
Co však mají tyto děti společné je nezbytnost komplexní péče. Mezioborová spolupráce
oftalmologa, neurologa, speciálního pedagoga a psychologa by měla být samozřejmostí.
Další, velmi podstatná součást komplexní péče je edukace a maximální možná podpora rodiny
dítěte s CVI. Je proto v kompetenci lékaře, který potvrdil diagnózu, zároveň informovat
zákonné zástupce o tzv. ranné péči.
“Raná péče je terénní služba, popřípadě doplněná ambulantní formou služby, poskytovaná
dítěti a rodičům dítěte ve věku do 7 let, které je zdravotně postižené, nebo jehož vývoj je
ohrožen v důsledku nepříznivého zdravotního stavu. Služba je zaměřena na podporu rodiny a
podporu vývoje dítěte s ohledem na jeho specifické potřeby.” (§54, Zákon o sociálních
službách 108/2006 Sb.)
Zde je ze všeho nejdříve provedeno tzv. funkční vyšetření zraku, které vychází z diagnózy a
pozorování. Provádí jej instruktor zrakové stimulace. Na základě výsledků, tj. do jaké míry
jsou zrakové funkce použitelné v běžném životě, se stanoví míra podpory. Kromě úpravy
prostředí a podpory rodiny v místě jejich bydliště, se jedná o zrakovou stimulaci a zrakový
trénink. Zraková stimulace je metoda rozvoje těžce postiženého zraku dítěte v raném věku.
Terapeut pracuje s pomůckami, které dítě preferuje. Zraková stimulace je buď aktivní, kdy
dítěti terapeut pomůcky předkládá, sleduje reakci dítěte a spolu s tím učí jeho rodiče, jak na
to. Druhým typem je stimulace pasivní, kdy je prostředí natolik vizuálně atraktivní, že se na
něj dítě koukat chce. Zrakový trénink je metoda nácviku využívání zbylého vidění. Nacvičují
se specifické dovednosti, ke kterým je potřeba zrak. Jedná se zejména o nácvik orientace
v prostoru a komunikaci (Květoňová, 2000).
Od sedmi let věku hraje nezastupitelnou roli v péči o žáka či studenta s CVI speciálně-
pedagogické centrum pro zrakově postižené. Kromě odborného vyšetření speciálním
pedagogem, psychologem a zrakovým terapeutem toto zařízení poskytuje konzultace, pomoc
s výběrem vhodných pomůcek, informace o odborných institucích, individuální programy a
jiné. Zde je vypracováno Doporučení pro vzdělávání žáka se speciálně vzdělávacími
potřebami v běžné nebo speciální škole, které zároveň určuje stupeň podpůrných opatření ve
vzdělávání. Toto doporučení je pro školu závazné a upravuje podmínky ve vzdělávání tak,
aby byl žák s CVI limitován svým znevýhodněním co nejméně. V případě žáka s CVI se bude
jednat o 4.-5. stupeň podpůrných opatření, tj o dva nejvyšší možné stupně, kdy je třeba
výrazná až nejvyšší možná podpora.
POUŽITÁ LITERATURA:

KVĚTOŇOVÁ, Lea. Oftalmopedie. 2. dopl. vyd. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-84-2

RÖDEROVÁ, Petra, Lea KVĚTOŇOVÁ a Zita NOVÁKOVÁ. Oftalmopedie: texty k

distančnímu vzdělávání. 2. vyd. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-159-1

VALENTA, Milan a Oldřich MÜLLER. Psychopedie. 2. vyd. Praha: Parta, 2004.

ISBN 80-7320-063-5

JANKOVÁ, Jana. Katalog podpůrných opatření: dílčí část: pro žáky s potřebou podpory ve
vzdělávání z důvodu zrakového postižení a oslabení zrakového vnímání. 2. vydání. Praha:
Wolters Kluwer, 2022. ISBN 978-80-7676-551-1

Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. [Cit. 20-05-2023]. Dostupné na

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108#cast3-hlava1