Vysoká škola aplikované psychologie, s.r.o.

Akademická 409
411 55 Terezín

Náčrt výzkumu

Inkluze dětí s ADHD do

školství v ČR
Anna Šipková

Studijní obor: Personální a interkulturní management

Studijní program: Humanitní studia
Zaměření studia: Aplikovaná psychologie
Předmět: Aplikovaný výzkum ve společenských vědách
Ročník: 3.
Datum odevzdání: 01. 12. 2020
Telefon: +420 739 764 984
E-mail: annasipkova98@gmail.com
 Výběr tématu
Dlouho jsem rozmýšlela, jaký návrh výzkum uskutečním. Jelikož mi není marketing ani
management blízký, rozhodla jsem se pro více psychologicko-pedagogické téma. Vybrala
jsem si problematiku: inkluze u dětí s ADHD. V září roku 2016 přišla novela školského
zákona a s ní vlna inkluze1, která vytvořila mnoho rozruchu. Školní instituce na ní nebyli
připravené, nebyl dostatek pedagogů ani asistentů. Byla to příliš velká vlna, nikdo
s takovýmto náporem nepočítal.2 Samotný pan prezident Zeman se k inkluzi též nestavěl
valně, tvrdil: že je to neštěstí i pro hendikepované i pro nehendikepované děti.3 Nyní jsme
v roce 2020 a inkluze i nadále nemá valnou pověst. Navíc se chystá nová vyhláška o inkluzi,
která má umírnit přidělování pedagogických asistentů a celkově utlumit „zbytečné“
financování. Ministerstvo školství tvrdí, že v minulých letech, tedy od roku 2016 se finančně
plýtvalo a novela nebyla opřená o odborné informace. Rodiče a školy se proti nové vyhlášce
bouří.4 Kde je tedy problém? Ve svém návrhu výzkumu bych chtěla a navrhnout, jak zlepšit
inkluzi dětí s ADHD, právě za pomoci rodičů jakožto klíčových osob v tomto procesu.

ADHD
ADHD je zkratka, co slýcháme v dnešní době poměrně frekventovaně. Vychází
z neurovývojové poruchy, která nese v anglickém jazyce název: Attention Deficit
Hyperactivity Disorder. Odtud tedy zkratka ADHD. V českém jazyce můžeme slyšet názvy
jako: hyperaktivita s poruchou pozornosti či hyperkinetická porucha.5 Jde o neurovývojovou
poruchu, při které dochází k nerovnováze centrální nervové soustavy. Laidsky řečeno některé
části mozku dozrávají pomaleji, to má za příčinu pomalejší výměnu informací. Tato pomalejší
reakce má za následek nepozornost, jelikož mozek není schopný selektovat velké množství
podmětů. Dále motorický neklid, dítě je v neustálém pohybu a v neposlední řadě impulzivita.
Dítě má potíže s chování, je sociálně neobratné apod.6 Ačkoliv je tato porucha pozornosti
rozšířená a její problém tkví v nerovnováze CNS. Najdou se i tací jenž poruchu považují za
výmysl dnešní doby. Jsou toho názoru že jde o špatnou výchovu. Nebo že dnešní doba
přílišně tlačí na děti nebo snad že děti jsou prostě zlobivé a zlobivé děti byly vždy tak proč
něco řešit.7 ADHD je tedy porucha, která má mnoho podob a trpí jí přibližně 135 000 českých
dětí8, jak tyto děti zařadit do běžného školního systému? Je inkluze ta správná volba?

1
BRNĚNSKÝ DENÍK. Ministryně Valachová: Inkluze ukázala že vzdělávání běží naprosto přirozeně.
Brnensky.deník.cz [online]. ©2016-2020 [cit. 2016-09-02].
2
IROZHLAS. Novela vyhlášky o inkluzi? Je to naprosto skandální, zlobí se předsedkyně odborné společnosti.
Irozhlas.cz. [online]. ©2020 [cit. 2020-09-16].
3
IROZHLAS. Před pěti lety chodila většina postižených dětí do speciálních tříd. Dnes je poměr opačný.
Irozhlas.cz. [online]. ©2015-2020 [cit. 2015-01-21].
4
IROZHLAS. Novela vyhlášky o inkluzi? Je to naprosto skandální, zlobí se předsedkyně odborné společnosti.
Irozhlas.cz. [online]. ©2020 [cit. 2020-09-16].
5
ADHD. O ADHD. Adehade.cz. [online]. ©2020 [cit. 2020-02-13].
6
HYPERKA. Co je ADHD. Hyperka.eu. [online]. ©2015 [cit. 2020-11-20].
7
ADHD. O ADHD. Adehade.cz. [online]. ©2020 [cit. 2020-02-13].
8
HYPERKA. Co je ADHD. Hyperka.eu. [online]. ©2015 [cit. 2020-11-20].
1
 Inkluze ve školství
Inkluze ve vzdělávacím procesu přijímá všechny bez rozdílu. Upozaďuje jejich sociální status
a situaci, víru, psychické či fyzické postižení a příslušnost k menšině. Umožňuje všem
vzdělávaní dle jejich potřeb. Na rozdíl od integrace je inkluze více o přizpůsobení se
potřebám žáka. Integrace je prosté umístění znevýhodněného do třídy, kdežto inkluze je o
vzájemném prospěchu pro obě strany.9

Obrázek 1 – Ilustrace10

V české republice program inkluze běží již od roku 2005, avšak v té době nebyl tak viditelný,
jelikož na jeho konání nebyli finance. Tudíž si školy si museli platit náklady na uzpůsobení
inkluzi sami. Stát odváděl minimální příspěvky školám na toto přizpůsobení. Školy museli
platit asistenty pedagogů prakticky sami – např.: v některých školách v roce 2014 stát zaplatil
pouze 46 % nákladů za asistenty. Na zbytek si škola musela vydělat nějak jinak.
Poté přichází novela v roce 2016, kde se naopak penězi nešetří zcela vůbec. Školy mají nyní
nárok na úhradu podpory od státu v plné výši. Avšak je zde podmínka že každé dítě musí
znovu do pedagogicko-psychologické poradny, kde vyhodnotí stupeň podpory – od zvýšené
pozornosti, přes speciální pomůcky až po asistenta. Pedagogicko-psychologické poradny jsou
zavaleny. Zavaleny ale papírováním. Jsou nespokojené, jelikož se nemohou plně věnovat
novým klientům. Vůči inkluzi se též ohradila Asociace speciálních pedagogů spojených se
speciálními a praktickými školami. Jelikož z novely vzešlo (pro veřejnost) že všechny tyto
změny jsou nové, že jejich svěřenci–asistenti jsou něco nového. Avšak asistenti na školách již
byli, jen jich nyní přibilo o polovinu více. Tudíž asociace tvrdí, že novela krom financi
nepřispěla ničím novým. Finance jsou pro školy veliká výhoda, avšak každé zafinancování
musí vykazovat, tudíž jim též přibilo mnoho papírování.11
V průběhu let si inkluze prošla několika novelami. Nyní je rok 2020 a chystá se další novela,
která velice pobouřila jak instituce, tak i rodiče. Mělo by dojít k rapidnímu odebrání
pedagogických asistentů, a to žákům s fyzickým postižením a též dětem s: řečovými
poruchami, psychiatrickými diagnózami, těžkým diabetem a dalšími chronickými
onemocněními, dětem s onkologickou diagnózou. Též děti se specifickými poruchami učení
by měly mít méně „výhod“ ve škole. Jedná se tedy o široké spektrum, nebudou jim
odebrány pouze asistenti, též mohou přijít i o speciální pomůcky či specifické doučování. 12

9
INKLUZE. Začlenění ve školách. Inkluze.cz. [online]. ©2020 [cit. 2020-11-17].
10
INTERGRATION ACTION FOR INCLUSION. What is inclusion
statement of inclusion principles. Inclusionontario.ca. [online]. ©2020 [cit. 2020-17-11].
11
AMNESTY INTERNATIONAL. Co je vlastně inkluze? Základní fakta v kostce. Amnesty.cz ©2018-2020 [cit.
2018-01-17].
12
IROZHLAS. Změny v inkluzi. Asistenti pedagoga by měli pomáhat méně dětem než dosud, navrhuje
ministerstvo. Irozhlas.cz. [online]. ©2015-2020 [cit. 2020-09-11].
2
 Problém:
Předpoklady a podmínky inkluzivní výuky žáků s ADHD vychází samo sebou z inkluze jako
takové. Ta má zajistit, aby se tito žáci zařadili do běžného vzdělávacího proudu ve škole
v místě bydliště. Inkluze jako taková má svá úskalí – ať už je to nedostatkem vyškolených
pedagogů, asistentů, nepřipraveností či neochotou školy jako takové či snad odmítavostí
rodičů spolupracovat. V zájmu pedagoga je i kooperovat s rodiči, s kolegy a s odborníky z
poradenských zařízení. Určitě tak na straně rodičů je v jejich zájmu kooperovat a
komunikovat se školou a pedagogy.
Práce s dětmi s ADHD je komplexní proces a většina dětí potřebuje nějak pomoci, potýkají se
s určitými potížemi, dle Mundena je to že:
90 % dětí zvládá školní práci podprůměrně,
90 % dětí ve škole nestíhá,
20 % dětí má problémy se čtením,
60 % dětí má vážné problémy s rukopisem.13
Z těchto informací vychází, že děti s ADHD potřebují veškerou dostupnou pomoc, jakou
mohou dostat. Je na místě učinit přípravné kroky ve sféře informovanosti rodičů. Rodiče
(nejen dítěte s ADHD) hrají velkou roli v této pomoci. Informovaní rodiče sehrají roli
informátorů a připraví tak půdu pro lepší přijetí dítěte s ADHD v kolektivu. Je důležité, aby
spolužáci i jejich rodiče pochopili, proč pro dítě s ADHD platí v třídě trochu jiná pravidla, že
mu není nadržováno nebo že mu nejsou bezdůvodně promíjeny věci, za které jsou jiné děti
kárány Děti s ADHD se častěji dostávají do konfliktů a ostatní rodiče by měli vědět, proč
tomu tak je.

Výzkumná otázka:
 Jakou roli hraje spolupráce rodičů a instituce na integraci dětí s ADHD ve školství v
ČR?

Dílčí otázky:

 Jak učitelé řeší problémové chování žáků s ADHD?

 Odkud učitelé získávají informace o ADHD?
 Jak učitel hodnotí svůj vztah se žákem s ADHD?
 Vytvářejí a posilují učitelé přátelské vztahy mezi spolužáky?
 Vytvářejí a udržují učitelé přátelské prostředí s rodiči dětí ADHD?
 Jaký je vztah mezi učitelem a rodiči žáka s ADHD?
 Jaký vliv májí vztahy mezi rodiči a dítětem s ADHD na jeho školní prospěch?

13
MUNDEN, Alison a Jon ARCELUS. Poruchy pozornosti a hyperaktivita. s. 97.
3
 Hypotézy
HI: Děti s ADHD, kteří mají aktivní rodiče (či pečovatele) v rámci školních aktivit lépe
zvládají výuku ve škole.
H2: Učitelé, kteří mají dobrý vztah s rodiči dětí s ADHD, mají dobrý vztah i s jejich
dětmi.
H3: Míra komunikace s rodiči je přímo úměrná míře učitelovi snahy o vytvoření
úspěšného prostředí pro žáky s ADHD.

Výzkum
Výzkum bude probíhat formou pozorování a testování prvních a druhých tříd na různých
základních školách. Výběr prvních a druhých tříd je z důvodu, že v tomto období nástupu do
školy a druhý rok, mají děti s ADHD největší potíže (povětšinou se i v tomto období
dozvídáme že dítě má ADHD). Výzkum by se prováděl v kontrolních bodech po jednotlivých
čtvrt rocích a dané výsledky by se až po ukončení 1 roku vyhodnotily. Badání bude mít své
náležitosti, po každém čtvrt roce budou děti psát test a bude se posuzovat jejich posunutí ve
znalostech a dovednostech. Dále se zavedou dotazníky. Dotazníky budou rozdány rodičům
(jak dětí s ADHD, tak i ostatním). V dotazníku budou otázky jak na výuku, tak i o jak moc
rodiče vysvětlují problematiku ADHD svým dětem, co o problematice vědí apod. Též se
zavedou dotazníky pro děti s ADHD, žáky bez obtíží, dotazníky pro učitele a asistenty
pedagoga. U dětí z důvodu zpětné vazby na rodiče, u učitelů a asistentů na bázi zpětné vazby
v učivu, zdali je vidět, jestli s dítětem někdo pracuje či nikoliv.

Charakteristika výzkumného vzorku

Osloveno by bylo celkem 100 respondentů, tedy rodičů, žáků, učitelů a asistentů. Tento výběr
by byl například z 20 škol, dle četnosti žáků s ADHD. Dle výsledků z didaktických testů a
dotazníků bylo usouzeno, jak moc velká je opora/pomoc rodiče v roli úspěšného zvládaní
školního plánu pro žáky s ADHD.

Metodologie
Z metodologického hlediska bude výzkum zaměřen zejména kvantitativně díky dotazníkům a
didaktickým testům. Dotazník z důvodu rychlosti sběru dat a větší přehlednosti odpovědí.
Didaktický test z důvodu zhodnocení progresu v učebním plánu. Dále by se využilo
participační pozorováni by bylo prováděno po dobu 1 roku. Zúčastněné pozorovaní má
výhodu v tom, že zachytí jevy, které jsou jinou metodou nezachytitelné. Jako doplňující
metodu bych zvolila analýzu dokumentů (dokumentaci o dítěti s ADHD, lékařské zprávy,
posudky, individuální vzdělávací plán…), na základě této dokumentace by byla získána data o
sledovaném dítěti s ADHD.

4
 Cíl výzkumu
Dílčím cílem výzkumu je upozornit na problémy, se kterými se žáci s ADHD ve škole
potýkají a zároveň navrhnout možnosti podpory těchto žáků. Součástí dílčího výzkumu bylo
také zjistit, v jaké z oblastí zmiňovaných v dotazníku budou mít učitelé největší obtíže, zda s
navázáním vztahu se žákem s ADHD, nebo s jeho rodiči či se zadáváním a hodnocením úkolů
atd. Hlavním cílem výzkumu zaměřením na oblast vztahů mezi inkludovanými dětmi a jejich
rodiči. Respektive jak tyto vztahy determinují studijní výsledky a inkluzi jako takovou.
(nevím, jestli tam mám naspat i ostatní rodiče)

Predikovaný jev
Pokud by se za pomocí dotazníku a didaktických testů potvrdil pozitivní vliv rodičů na učení
dítěte s ADHD. Poté odpadne takový tlak na pedagogy a asistenty pedagogů a prokáže se, že
oni nejsou jediným determinanty (mimo pomůcek, přidaného času apod.). Inkluzivní výuka
dětí s AHDH je komplexní jev a je důležité, aby se do tohoto jevu zapojili všichni zúčastnění,
a to i rodiče dětí bez obtíží. Jejich objasnění a vedení dětí přispěje k lepší integraci a vyvrátí
negativní postoje k této poruše. Jako impulzivní chování, proč paní učitelka nepotrestá dítěti
s ADHD a je ano, proč se takhle chovají apod. Za patologický jev by se dalo považovat stále
negativní výsledky i pokud rodič s dítětem pracuje doma a ostatní rodiče se též snaží co
nejlépe vysvětlit problematiku ADHD a výsledek nepřichází.

5
 Zdroje:
 ADHD. O ADHD. Adehade.cz. [online]. ©2020 [cit. 2020-02-13]. Dostupné z:
http://www.adehade.cz/o-adhd/
 AMNESTY INTERNATIONAL. Co je vlastně inkluze? Základní fakta v kostce.
Amnesty.cz ©2018-2020 [cit. 2018-01-17]. Dostupné z:
https://www.amnesty.cz/zprava/4140/co-je-to-vlastne-ta-inkluze-zakladni-fakta-v-
kostce?gclid=CjwKCAiA2O39BRBjEiwApB2Ikh4bHoBAklWfzRl9Hc81-
moOESpSor7TfFyViv54Rzd3pxmZ-oU8yhoCc4oQAvD_BwE
 BRNĚNSKÝ DENÍK. Ministryně Valachová: Inkluze ukázala že vzdělávání běží
naprosto přirozeně. Brnensky.deník.cz [online]. ©2016-2020 [cit. 2016-09-02].
Dostupné z: https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/ministryne-valachova-
inkluze-ukazala-ze-vzdelavani-bezi-naprosto-prirozene-20160902.html
 HYPERKA. Co je ADHD. Hyperka.eu. [online]. ©2015 [cit. 2020-11-20].
Dostupné z: http://www.hyperka.eu/adhd
 INKLUZE. Začlenění ve školách. Inkluze.cz. [online]. ©2020 [cit. 2020-11-17].
Dostupné z: https://inkluze.cz/inkluze/skola/
 IROZHLAS. Novela vyhlášky o inkluzi? Je to naprosto skandální, zlobí se
předsedkyně odborné společnosti. Irozhlas.cz. [online]. ©2020 [cit. 2020-09-16].
Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/inkluze-skoly-vyhlaska-
vzdelavani-ministerstvo-skolstvi_2009150930_aur
 IROZHLAS. Před pěti lety chodila většina postižených dětí do speciálních tříd.
Dnes je poměr opačný. Irozhlas.cz. [online]. ©2015-2020 [cit. 2015-01-21].
Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/pred-peti-lety-chodila-vetsina-
postizenych-deti-do-specialnich-trid-dnes-je-pomer-
opacny_201501210630_jbocek
 IROZHLAS. Změny v inkluzi. Asistenti pedagoga by měli pomáhat méně dětem
než dosud, navrhuje ministerstvo. Irozhlas.cz. [online]. ©2015-2020 [cit. 2020-09-
11]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/skolstvi-asistenti-
pedagoga-pravidla-handicap-postizeni-poruchy-chovani_2009111038_ako
 MUNDEN, Alison a Jon ARCELUS. Poruchy pozornosti a hyperaktivita. Vyd. 1.
Praha: Portál, 2002. ISBN 80-717-8625-X.

Seznam obrázků:
Obrázek 1 – Ilustrace..................................................................................................................2

 Zdroj: INTERGRATION ACTION FOR INCLUSION. What is inclusion

statement of inclusion principles. Inclusionontario.ca. [online]. ©2020 [cit. 2020-
17-11]. Dostupné z: https://www.inclusionontario.ca/news.html