Professional Documents
Culture Documents
Proroctva Irlmaier
Proroctva Irlmaier
Print
Email
Předpověděl migrační krizi, hyperinflaci, finanční krach, revoluci, občanské války i třetí
světovou válku. Někdy kolem roku 1950 viděl, jak lidé v budoucnu používají smartphony.
Alois Irlmaier není tak známým věštcem jako třeba Nostradamus, Edgar Casey nebo baba
Vanga, ale svými předpověďmi se mnohokrát trefil už za svého života.
Alois Irlmaier (1894-1959), prostý a jednoduchý muž z bavorského města Freilassingu, byl
povoláním hledač vodních pramenů a studnař. Když se ocitl v blízkosti vodního zdroje, tak
mu začaly vibrovat prsty a proutek, který držel v ruce, se dal sám do pohybu. K této
mimořádné schopnosti přibyla ještě další – schopnost předvídat události. Osvědčil ji hlavně za
druhé světové války, kdy varoval obyvatele svého rodného města před britskými nálety,
několik hodin před tím, než bombardéry vzlétly k obloze. Dokázal předem lokalizovat místa
bombových útoků a poradit lidem bezpečná místa k úkrytu. Věděl, které domy budou úplně
zničeny, které jen částečně a které naopak zůstanou téměř nebo zcela nedotčeny. Lidem v
Rosenheimu 18. dubna 1945 poradil, aby nechodili na nejbezpečnější místo v bunkru, tedy do
jeho středu, ale drželi se blíže vchodu, protože střecha bunkru se zřítí právě uprostřed. To se
opravdu stalo a jen ti, kteří jeho rad nedbali a vysmáli se mu, byli zasypáni. Stačilo mu
podívat se na fotku jakéhokoliv vojáka a hned poznal, v jakém stavu se právě nachází – zda je
v pořádku, zraněn nebo mrtev. Tohle všechno viděl před sebou jako nějaký obraz nebo film
Alois Irlmaier měl velký dar: byl hledač vodních pramenů a našel každý podzemní tok spodní
vody.
Zprávy o jeho výjimečných schopnostech se brzy rozkřikly a Irlmaiera lidé čím dál častěji
vyhledávali. Byl jim vždy ochoten zdarma pomoci. Zvali si jej i do Ameriky a nabízeli mu za
jeho služby velké peníze, ale on tyto nabídky odmítal s tím, že nepotřebuje tolik vydělávat.
Později pomáhal při vyšetřování trestných činů a hledání pohřešovaných osob. Jak už to ale
chodívá, za slávu se platí. Irlmaier byl některým lidem trnem v oku a pro své schopnosti byl
vysmíván a obviňován ze šarlatánství. Nakonec skončil u soudu, kde šokoval soudce tím, že
přesně uhodl, jaké šaty si ten den jeho manželka vzala na sebe. Soud jej nakonec zprostil
všech obvinění z podvodů a šarlatánství.
Irlmaier si předpověděl i svou smrt v červenci roku 1959. Jeho poslední slova byla: “Jsem rád,
že mohu odejít, protože nemusím zažít, co vidím.” Není divu, jeho vize budoucnosti jsou
opravdu chmurné, ne-li přímo děsivé.
Podle Irlmaiera všechno odstartuje na Blízkém východě, kde vzplane nové ohnisko války.
Poté se ve Středozemním moři shromáždí velké námořní síly a situace bude velmi napjatá.
Světový konflikt spustí atentát na vysokého státního činitele, k němuž dojde někde na
Balkáně. “Ale tato jiskra je vhozená do sudu se střelným prachem na Balkáně. Vidím
„Velkého“ padat, krvavá dýka je položena vedle,” popisuje Irlmaier.
„Roj holubů vzlétá z písku. Dvě svorky dosáhli prostor bojů ze západu na jihozápad…,“
popisoval své vidění Irlmaier.
Následuje jedna rána za druhou. “Východem slunce přichází válka a jde to strašně rychle,”
pokračuje Irlmaier. Kolony vojsk pronikají v několika proudech od východu do Evropy a míří
k Německu. Přeženou se i naším územím. “Rusové táhnou den a noc, jejich cílem je Porýní,
kde se nachází mnoho vysokých pecí a stojí hodně komínů,” upřesňuje Irlmaier. Obyvatelstvo
bude v divoké panice utíkat směrem na západ. “Mnoho aut ucpe ulice, když obyvatelé přece
jen zůstali doma, nebo utekli polními cestami! Co na dálnicích a rychlostních komunikacích
překáží pancéřovým jednotkám, je převálcováno tanky. Poblíž Regensburgu nevidím už
žádný most přes Dunaj. Z velkého Frankfurtu nezůstalo téměř nic. Porýní bude zpustošené,
ale více ze vzduchu. Bleskově přichází pomsta přes velkou vodu. Hned nato, přepadá žlutý
drak Aljašku a Kanadu. Ale nedostane se daleko.”
Pak Irlmaier ve svých vizích spatřil, jak jedno jediné letadlo shodilo do Severního moře
obrovskou bombu, po níž se zvedly vlny vysoké jako městské věže, otřásla se země a jižní
části Anglie byly zatopeny. Irlmaier však upozorňuje, že třetí světová válka nepotrvá dlouho.
“Vidím tři časové body – tři dny, tři týdny, tři měsíce. Nevím to přesně, ale válka nebude mít
dlouhého trvání,” řekl.
„Část Anglie zmizí, když spadne ta věc do moře, kterou tam shodí ten letec. Co to je, já
nevím,“ řekl také Irlmaier.
Během této války dojde k velkému třídennímu zatmění. Tma bude i ve dne. Lidé na obloze
spatří řadu znamení, například velký kříž či ukřižovaného. Pak se spustí krupobití ledovce s
hromy a blesky a zemětřesení bude lomcovat Zemí. Nepůjde elektřina, lidé si budou muset
svítit svíčkami, aby viděli. Z nebe začne padat jakýsi žlutý prach. Kam dopadne, tam všechno
uhyne – člověk, zvíře nebo rostlina. “Je to jedna velmi dlouhá linie. Od Zlatého města (Prahy)
až nahoru k velké vodě k jedné zátoce. V tomto pásmu linie zemře všechno,” tvrdí Irlmaier.
Přežije jen ten, kdo se včas ukryje do vzduchotěsného prostoru a bude mít dostatečné zásoby
vody a konzerv, neboť venku bude vše kontaminováno. “Během této tmy zemře více lidí než
v obou světových válkách dohromady,” varuje Irlmaier.
Zničena bude Praha, ale i Paříž, kterou zapálí její vlastní obyvatelé. V Itálii vypukne revoluce
nebo náboženská válka, kdy mnoho duchovních bude povražděno, ale papeži se podaří utéct v
převlečení „za vodu“. Také v Rusku dojde k revoluci a propukne občanská válka, která bude
mít na svědomí mnoho mrtvých. “Ti nejvyšší mezi politickými stranami spáchají sebevraždy
a krví bude smyta vina. Vidím červenou masu, smíšenou se žlutými tvářemi, to je obecná
vzpoura a hrozné vraždění,” konstatuje Irlmaier. O Irlmaierovi vyšla v Německu kniha, jejímž
autorem je Stephan Berndt.
Irlmaier však slibuje, že po skončení této strašlivé války, kdy na zemi nezůstane mnoho z
původních obyvatel, nastanou pro lidstvo konečně lepší časy. Ti, co přežili, budou zpočátku
trpět hladem, ale pak budou všichni nasyceni. Lidé bez pozemků budou odcházet do přírody
na venkov, kde vznikla vyprahlá poušť, a každý se bude moci usadit, kde se mu zlíbí, a mít
tolik půdy, kolik stačí obdělat. Vlivem klimatických změn, vyvolaných mimo jiné i
přepólováním magnetických pólů planety, bude v Německu mnohem tepleji, takže tam
poroste tropické ovoce. Lidé znovu začnou věřit v Boha. “Ti, kdo tohle zažijí, budou velmi
šťastni a budou si to pochvalovat. Ale lidé budou muset začít tam, kde začali jejich předci,”
dodává Irlmaier.
"Všichni volají mír, Schalom!" a tady a tehdy se to stane. Najednou vzplane nové ohnisko války na
blízkém východě, velké flotily bitevních lodí stojí ve středozemním moři proti sobě a situace je velmi
napjatá. Ale tato jiskra je vhozená do sudu se střelným prachem je na Balkáně. Potom to jde jedna
rána za druhou. Mohutná vojska pochodují do Bělehradu od východu a posunou se až k Itálii. Hned na
to vyrazí tři pancéřové šiky severně od Dunaje bleskovým přepadem do západního Německa ve směru
Rýn, bez jakékoliv výstrahy. Stane se to tak nečekaně, že obyvatelstvo bude v divoké panice utíkat
směrem na západ. Mnoho aut ucpe ulice, obyvatelé utíkají i polními cestami. Co na dálnicích překáží
pancéřovým jednotkám je převálcováno tanky. Poblíž Regensburgu nevidím už žádný most přes
Dunaj. Z velkého Frankfurtu nezůstalo téměř nic. Porýní bude zpustošené, hlavně ze vzduchu.
Bleskově přichází pomsta přes velkou vodu. Hned nato, přepadá "žlutý drak" Aljašku a Kanadu. Ale
nedostane se daleko.
Dva muži zavraždí jednoho výše postaveného. Jsou podplaceni jinými lidmi. Jeden z vrahů je černoch
menší postavy, ten druhý je vyšší světlejších vlasů. Myslím, že je to na Balkáně, nevím to přesně.
A stala se třetí vražda. Pak začne válka."
S východem slunce přichází válka a jde to strašně rychle. Vidím přicházet tři útočné linie.
Spodní konvoj se táhne od Čech přes les a jejich cíl je Porýní. Dunaj nepřítel nepřekročí, ale uhýbá
směrem na severozápad. V údolí Naabtal v Oberpfalz má hlavní stan. Město Landau an der Isar je
těžce zničeno zbloudilou bombou.
Druhý konvoj táhne přes Sachsen na západ. Třetí konvoj táhne od severovýchodu k jihovýchodu.
Rusové táhnou den a noc, jejich cílem je Porýní, kde se nachází mnoho vysokých pecí a stojí hodně
komínů.
Ale pak vidím naši Zemi jako kouli, na níž přede mnou létají bílí holubi, tolik jako písku (letadla za
života znal, tohle musí to něco jiného). Zlaté město (Praha) bude zničeno a zde to začne. Pak prší žlutý
prach v jedné linii, jako žlutá čára. Linie se táhne nahoru (sever) až k městu v zátoce. Bude jasná noc,
když ji začnou sypat. Obrněná vozidla stále jedou, ale ti, co v nich sedí, zcela zčernali. Tam, kde to
spadne, nežije vůbec nic, žádný strom, žádný keř, žádná tráva a žádný dobytek. Vše zvadne a zčerná.
Domy ještě stojí. Co to je, nevím a nemohu o tom nic říct. Je to velmi dlouhá linie a kdo se snaží přes ni
projít, zemře. Všichni, co jsou tam, nad linií, nemohou jít sem a všichni, co chtějí jít tam, také
nemohou. Pak ve vedení armády něco selže a všichni musí utíkat na sever. Vše co měli u sebe,
odhazovali. Nikdo z nich se nevrátí už nikdy zpět.
Jde to velmi rychle. Od Dunaje až k mořskému pobřeží panuje hrůza a zděšení. Dvěma velkým
průvodům uprchlíků se ještě podařilo překročit řeku. Třetí průvod je ztracený a je nepřítelem obklíčen,
pak přišli ti bílí holubi a najednou začal padat z nebe žlutý déšť. Je to jedna velmi dlouhá linie. Od
Zlatého města (Praha) až nahoru k velké vodě k jedné zátoce. V tomto pásmu linie zemře všechno.
Tam, v této linii je jedno město jen spoustou kamení. Jméno města nesmím říct.
Na hlavní vojenský stan shodili něco dolů. Vidím na nějakém kopci kostel, jehož oltář směřuje na sever
a ten kostel hoří. Jihovýchodní Bavorsko bude chráněno pod rouškou ochránkyně Frau Altoetting. Sem
se nedostane nikdo. Měšťané utíkají na venkov k usedlíkům, aby si vzali kravku ze stáje od těch, co
nejsou hospodáři a nemají žádné pracovní síly k hospodaření. Vidím zánik tří míst. Jedno na jihu kleslo
do bahna, jiné na severu padne dolů pod vodu a třetí je nad vodou. Město se železnou věží (Paříž) je
zničené, vlastní obyvatelé ho zapálili. V zemi kozačky (Itálie) vypukla revoluce. Myslím, že je to
náboženská válka, neboť povraždili mnohoduchovních. Za papežem vidím jeden zkrvavený nůž. Jen
velmi málo zůstane z těch, co nestihnou včas utéct. Papež jim ale unikne a uteče převlečený za vodu.
Po krátkém čase se ale vrátí, když se obnoví klid.
Pásmo Alp bude ze severu a z jihu částečně zataženo do konfliktu, ale východní část je v klidu. Kraje
na severním pobřeží až po Belgii jsou těžko zkoušeny vodním příbojem. Moře je velmi neklidné a vlny
jsou až do výše domu, vzniká pěna, jako kdyby voda vařila. Ostrovy před pobřežím zmizí z povrchu a
klima se změní. Část Anglie zmizí, když spadne ta věc do moře, kterou tam shodí ten letec. Co to je, já
nevím. Během nebo na konci této války vidím na nebi znamení,ukřižovaného s ranami a všichni to
budou vidět. Já jsem to viděl už třikrát, přijde to, určitě.
Tma bude jednoho dne během války. Pak se spustí krupobití ledovce s hromy a blesky a zemětřesení
bude lomcovat Zemí. Tehdy nechoďte ven z domovů! Světla nebudou svítit kromě svíček, elektrický
proud přestane fungovat. Kdo se nadýchá toho prachu, dostane křeč a zemře. Neotvírejte okna a
zastřete je černým papírem. Veškerá voda vystavena tomuto prachu bude otrávená a také strava,
která není v uzavřených konzervách. Žádná potrava v pohárech a lahvích nevydrží. Nepijte žádné
mléko. Kupte si pár konzerv, rýži a luštěniny. Chléb a mouka vydrží. Vlhké zplesniví, stejně jako maso,
kromě toho v konzervách. Nechoďte ven, nedívejte se ven z oken. Nechte hořet svíčky a modlete se.
Venku zuří smrtelný prach a umírá velmi mnoho lidí. Řeky a toky budou mít tak málo vody, že se bude
dát snadno přejít na druhou stranu. Domácí zvířata hynou, tráva žloutne a vysychá, mrtví lidé zcela
zežloutnou a zčernají. Po třech dnech je po všem. Vítr odežene tyto oblaka smrti směrem na východ.
Během této tmy (noci) zemře více lidí, než v obou světových válkách dohromady. V Rusku vypukne
revoluce a občanská válka. Mrtvol je tak mnoho, že už se nedají odklízet z ulic. Kříž se bude znovu ctít,
ruský národ znovu věří v Boha. Ti nejvyšší mezi politickými stranami spáchají sebevraždy a krví bude
smyta vina. Vidím červenou masu, smíšenou se žlutými tvářemi, to je obecná vzpoura a hrozné
vraždění.
Ta třídenní tma je stále blíž. Vidím tři devítky, ale neumím říct, co to znamená. Třetí devítka přinese
mír. Pak se bude Kříž znovu ctít. Když to všechno skončí, přijde mír a dobré časy. Ty zákony, které
přinášejí dětem smrt (přerušení těhotenství) přestanou platit po jejich zrušení. Vidím vyhublého starce
jako našeho krále. Na loukách kvetou květiny, když se vrátí papež z vyhnanství exilu). Když se setmí,
scházejí se lidé v klidu. Nejprve trpí hladem, ale pak se jim dostane tolik jídla, že budou všichni
nasyceni. Lidé bez pozemků se stěhují znovu do přírody na venkov, kde vznikla vyprahlá poušť a každý
může sídlit, kde se mu zalíbí a kolik stačí obdělat. Lidí je málo a kramář (obchodník) stojí přede dveřmi
a říká: "Kup si něco, neb zahynu." Vlivem změny klimatu budou u nás sázeny vinice a budou růst jižní
ovoce. Je mnohem tepleji, než nyní. Po té velké katastrofě, přijde jedno dlouhé a šťastné období. Kdo
přežil, tomu se vede dobře. Po katastrofě nebo něčem podobném táhnou Rusové najednou na sever.
Kolem Kolína se rozprostřel poslední boj. Po vítězství bude korunován císař prchajícím Papežem. Jak
dlouho to všechno trvá? Vidím tři čárky, ale zda jsou to tři dny, tři týdny či tři měsíce - nevím. Vidím tři
devítky, ta třetí devítka přináší MÍR. Lidé musí znovu začínat tam, kde začínali jejich dědové.
Putinův život do jisté míry formovaly události během pádu Berlínské zdi
Přejme si do nového roku jen to nejlepší a hlavně nenaplnění vizí věhlasných věštců. Právě ti
totiž žádnou velkou radost pro následující měsíce nepředpovídají. Zvlášť ve chvíli, kdy si
propojíme jejich vize, bychom se měli zamyslet.
Děsivé proroctví Aloise Irlmaiera o třetí světové válce: Vše začne na Blízkém východě
By Redakce led 08, 2020
Print
Email
Předpověděl migrační krizi, hyperinflaci, finanční krach, revoluci, občanské války i třetí
světovou válku. Někdy kolem roku 1950 viděl, jak lidé v budoucnu používají smartphony.
Alois Irlmaier není tak známým věštcem jako třeba Nostradamus, Edgar Casey nebo baba
Vanga, ale svými předpověďmi se mnohokrát trefil už za svého života.
Alois Irlmaier (1894-1959), prostý a jednoduchý muž z bavorského města Freilassingu, byl
povoláním hledač vodních pramenů a studnař. Když se ocitl v blízkosti vodního zdroje, tak
mu začaly vibrovat prsty a proutek, který držel v ruce, se dal sám do pohybu. K této
mimořádné schopnosti přibyla ještě další – schopnost předvídat události. Osvědčil ji hlavně za
druhé světové války, kdy varoval obyvatele svého rodného města před britskými nálety,
několik hodin před tím, než bombardéry vzlétly k obloze. Dokázal předem lokalizovat místa
bombových útoků a poradit lidem bezpečná místa k úkrytu. Věděl, které domy budou úplně
zničeny, které jen částečně a které naopak zůstanou téměř nebo zcela nedotčeny. Lidem v
Rosenheimu 18. dubna 1945 poradil, aby nechodili na nejbezpečnější místo v bunkru, tedy do
jeho středu, ale drželi se blíže vchodu, protože střecha bunkru se zřítí právě uprostřed. To se
opravdu stalo a jen ti, kteří jeho rad nedbali a vysmáli se mu, byli zasypáni. Stačilo mu
podívat se na fotku jakéhokoliv vojáka a hned poznal, v jakém stavu se právě nachází – zda je
v pořádku, zraněn nebo mrtev. Tohle všechno viděl před sebou jako nějaký obraz nebo film
Alois Irlmaier měl velký dar: byl hledač vodních pramenů a našel každý podzemní tok spodní
vody.
Zprávy o jeho výjimečných schopnostech se brzy rozkřikly a Irlmaiera lidé čím dál častěji
vyhledávali. Byl jim vždy ochoten zdarma pomoci. Zvali si jej i do Ameriky a nabízeli mu za
jeho služby velké peníze, ale on tyto nabídky odmítal s tím, že nepotřebuje tolik vydělávat.
Později pomáhal při vyšetřování trestných činů a hledání pohřešovaných osob. Jak už to ale
chodívá, za slávu se platí. Irlmaier byl některým lidem trnem v oku a pro své schopnosti byl
vysmíván a obviňován ze šarlatánství. Nakonec skončil u soudu, kde šokoval soudce tím, že
přesně uhodl, jaké šaty si ten den jeho manželka vzala na sebe. Soud jej nakonec zprostil
všech obvinění z podvodů a šarlatánství.
Irlmaier si předpověděl i svou smrt v červenci roku 1959. Jeho poslední slova byla: “Jsem rád,
že mohu odejít, protože nemusím zažít, co vidím.” Není divu, jeho vize budoucnosti jsou
opravdu chmurné, ne-li přímo děsivé.
Podle Irlmaiera všechno odstartuje na Blízkém východě, kde vzplane nové ohnisko války.
Poté se ve Středozemním moři shromáždí velké námořní síly a situace bude velmi napjatá.
Světový konflikt spustí atentát na vysokého státního činitele, k němuž dojde někde na
Balkáně. “Ale tato jiskra je vhozená do sudu se střelným prachem na Balkáně. Vidím
„Velkého“ padat, krvavá dýka je položena vedle,” popisuje Irlmaier.
„Roj holubů vzlétá z písku. Dvě svorky dosáhli prostor bojů ze západu na jihozápad…,“
popisoval své vidění Irlmaier.
Následuje jedna rána za druhou. “Východem slunce přichází válka a jde to strašně rychle,”
pokračuje Irlmaier. Kolony vojsk pronikají v několika proudech od východu do Evropy a míří
k Německu. Přeženou se i naším územím. “Rusové táhnou den a noc, jejich cílem je Porýní,
kde se nachází mnoho vysokých pecí a stojí hodně komínů,” upřesňuje Irlmaier. Obyvatelstvo
bude v divoké panice utíkat směrem na západ. “Mnoho aut ucpe ulice, když obyvatelé přece
jen zůstali doma, nebo utekli polními cestami! Co na dálnicích a rychlostních komunikacích
překáží pancéřovým jednotkám, je převálcováno tanky. Poblíž Regensburgu nevidím už
žádný most přes Dunaj. Z velkého Frankfurtu nezůstalo téměř nic. Porýní bude zpustošené,
ale více ze vzduchu. Bleskově přichází pomsta přes velkou vodu. Hned nato, přepadá žlutý
drak Aljašku a Kanadu. Ale nedostane se daleko.”
Pak Irlmaier ve svých vizích spatřil, jak jedno jediné letadlo shodilo do Severního moře
obrovskou bombu, po níž se zvedly vlny vysoké jako městské věže, otřásla se země a jižní
části Anglie byly zatopeny. Irlmaier však upozorňuje, že třetí světová válka nepotrvá dlouho.
“Vidím tři časové body – tři dny, tři týdny, tři měsíce. Nevím to přesně, ale válka nebude mít
dlouhého trvání,” řekl.
„Část Anglie zmizí, když spadne ta věc do moře, kterou tam shodí ten letec. Co to je, já
nevím,“ řekl také Irlmaier.
Během této války dojde k velkému třídennímu zatmění. Tma bude i ve dne. Lidé na obloze
spatří řadu znamení, například velký kříž či ukřižovaného. Pak se spustí krupobití ledovce s
hromy a blesky a zemětřesení bude lomcovat Zemí. Nepůjde elektřina, lidé si budou muset
svítit svíčkami, aby viděli. Z nebe začne padat jakýsi žlutý prach. Kam dopadne, tam všechno
uhyne – člověk, zvíře nebo rostlina. “Je to jedna velmi dlouhá linie. Od Zlatého města (Prahy)
až nahoru k velké vodě k jedné zátoce. V tomto pásmu linie zemře všechno,” tvrdí Irlmaier.
Přežije jen ten, kdo se včas ukryje do vzduchotěsného prostoru a bude mít dostatečné zásoby
vody a konzerv, neboť venku bude vše kontaminováno. “Během této tmy zemře více lidí než
v obou světových válkách dohromady,” varuje Irlmaier.
Zničena bude Praha, ale i Paříž, kterou zapálí její vlastní obyvatelé. V Itálii vypukne revoluce
nebo náboženská válka, kdy mnoho duchovních bude povražděno, ale papeži se podaří utéct v
převlečení „za vodu“. Také v Rusku dojde k revoluci a propukne občanská válka, která bude
mít na svědomí mnoho mrtvých. “Ti nejvyšší mezi politickými stranami spáchají sebevraždy
a krví bude smyta vina. Vidím červenou masu, smíšenou se žlutými tvářemi, to je obecná
vzpoura a hrozné vraždění,” konstatuje Irlmaier. O Irlmaierovi vyšla v Německu kniha, jejímž
autorem je Stephan Berndt.
Irlmaier však slibuje, že po skončení této strašlivé války, kdy na zemi nezůstane mnoho z
původních obyvatel, nastanou pro lidstvo konečně lepší časy. Ti, co přežili, budou zpočátku
trpět hladem, ale pak budou všichni nasyceni. Lidé bez pozemků budou odcházet do přírody
na venkov, kde vznikla vyprahlá poušť, a každý se bude moci usadit, kde se mu zlíbí, a mít
tolik půdy, kolik stačí obdělat. Vlivem klimatických změn, vyvolaných mimo jiné i
přepólováním magnetických pólů planety, bude v Německu mnohem tepleji, takže tam
poroste tropické ovoce. Lidé znovu začnou věřit v Boha. “Ti, kdo tohle zažijí, budou velmi
šťastni a budou si to pochvalovat. Ale lidé budou muset začít tam, kde začali jejich předci,”
dodává Irlmaier.