Bílá nemoc

Autor: Karel Čapek

Rok vydání: 1990
Literární druh: drama
Literární žánr: tragická divadelní hra
Doba: Autorova současnost (před 2.sv válkou)
Místo děje: místo není určené
Téma a motivy: Hl. myšlenka – Nevyléčitelná nemoc, nesmyslnost války
Motivy – nemoc, pandemie, válka, armáda, skvrny, injekce, pacienti,
lék
Jazykové prostředky:
spisovný jazyk, dialogy, metafory, nářečí, oslovení, scénické poznámky
Kompoziční výstavba:
Chronologická výstavba
14 obrazů, předmluva
Vypravěč:
Jsou zde dialogy a scénické poznámky
Typy promluv:
Monology a dialogy

Hlavní postavy s krátkou charakteristikou:

 Doktor Galén – původem Řek, přezdívka „doktor Dětina“, čestný, zásadový, chytrý,
skromný, laskavý, roztržitý, osamělý, statečný, snad trochu naivní, sloužil jako lékař
ve válce (u 36. pluku), což ho velmi poznamenalo
 Maršál – diktátor, bezohledný, zlý, krutý, bezcitný, touží po moci a válce, kontrast
k dr. Galénovi, v jádru zbabělec
 Doktor Sigelius – dvorní rada, panovačný, nekompromisní, povýšený, chladný,
skeptický, rád poučuje ostatní, snaží se od Galéna vymámit recepturu léku
 Baron Krüg – vlastník továrny na zbraně, přítel Maršála, jeho syn a Maršálova dcera
mají spolu vztah, umírněná verze Maršála
Karel Čapek:
 1890-1938
 spisovatel, novinář, dramatik, překladatel a fotograf
 redaktor Národních listů a Lidových novin
 bratr Josefa Čapka
 Znal se Masarykem
 próza, drama, fejetony
 Svá raná díla psal se svým starším bratrem Josefem
 Zemřel na zápal plic
 Základní rysy –
o ve svých dílech se snaží poznávat pravdu ze všech stran
o odmítá jakékoli války
o zajímá se o obyčejné lidi
 Další díla –
o Bílá nemoc
o Válka s mloky
o Krakatit
o Matka

Literárněhistorický kontext:
 polovina 20. století
 autoři tzv. Pragmatisté
 období mezi dvěma světovými válkami
 rozvoj techniky, kultury
 demokracie (T.G.M)
 ostatní autoři: Eduard Bass, Josef Čapek, Karel Poláček
Děj:
Světem se šíří zhoubná nákaza, kterou nikdo neumí vyléčit – tzv. Čengova nemoc, veřejnosti
známá pod názvem Bílá nemoc. Lidem se nejdříve objeví na kůži bílé skvrny, poté začnou
zapáchat, odpadávají jim kusy masa a za velkých bolestí se doslova rozkládají zaživa. Zemi
ovládá diktátor Maršál, který se společně s baronem připravuje na výbojnou válku
s vedlejším menším státem. Na státní kliniku Lilienthalovu přichází dr. Galén a žádá dvorního
radu Sigelia o místo v nemocnici, aby mohl zkusit léčit chudé pacienty svým novým lékem na
bílou nemoc. Avšak Galén nechce prozradit recepturu léku, což Sigelia rozčiluje a považuje to
za nekolegiální. Obrazy z prostředí kliniky jsou střídány scénami s obyčejnou rodinou a jejich
rozhovory. Do kliniky přichází Maršál a kráčí přímo do místnosti s malomocnými. Média
zahrnují Lilienthalovu kliniku velkým zájmem. Galén sděluje novinářům, že neprozradí
recepturu léku, ani nebude léčit bohatší a vlivnější lidi, dokud nebudou podepsány mírové
smlouvy a odvolány válečné konflikty. Sigelius vykáže Galéna z kliniky a Galén léčí soukromě.
Galéna nikdo nechápe a všichni ho odsuzují, i přesto že jsou jeho úmysly čisté a správné.
Baron Krüg také onemocní, v převleku za chuďase se vydá za Galénem, ale ten ho i přes
naléhání a výhružky Maršála odmítne léčit a trvá na svých podmínkách nebo alespoň na
zastavení výroby zbraní v Krügově továrně na zbraně. Krüg raději páchá sebevraždu. Maršál
má proslov, bije se do hrudi, udělá se mu slabo, na hrudi má velké bílé fleky. Maršál mění
postoj, nechává se svou dcerou ujišťovat, že Bůh nechce, aby dělal válku, ale že Bůh chce,
aby dělal mír, ukazuje svou zbabělost a snahu zachránit si kůži, i když to znamená naprosto
změnit své cíle a zásady. Když se chce vyléčit, musí přistoupit na Galénovy podmínky, zavolá
mu a dr. Galén k němu radostně spěchá. Na naléhání své dcery nakonec Maršál souhlasí.
Když přichází Galén k Maršálovu paláci, střetává se skandujícím davem, který jej ušlape a
s ním i lék. Dav netuší, že právě pohřbil oslavovaného zachránce. Vypuká válka.