1.

Starověk obvykle označuje historické období, které trvalo od vzniku písma do konce antického
období. Toto období je obecně časově vymezeno zhruba mezi 4 000 př. n. l. a 476 n. l.

2. Starověké státy můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin: orientální státy (např. Egypt,
Mezopotámie) a státy antického Řecka a Říma.

3. První starověké státy vznikaly v povodí velkých řek, protože tyto řeky poskytovaly úrodnou půdu a
zásoby vody. Příklady zahrnují Egypt (Nil), Mezopotámii (Tigris a Eufrat) a Indie (Indus).

4. Podmínky vzniku státu zahrnují obyvatelstvo, území, vládu a suverenitu. Stát potřebuje
obyvatelstvo, které uznává autoritu státního zřízení, území, na němž vykonává svou kontrolu, vládu,
která vytváří a uplatňuje zákony, a suverenitu, což znamená nezávislost na jiných státech.

5. První státy vznikaly převážně v období mezi 4 000 a 2 000 př. n. l. Sumer byl jedním z prvních států,
který vznikl kolem 4 000 př. n. l.

6. Staří Řekové počítali svůj letopočet od legendárního data zvaného "počátek olympiády," což bylo
každých čtyř let a začínalo kolem roku 776 př. n. l.

7. Staří Římané počítali svůj letopočet od založení města Říma, což tradičně datují na rok 753 př. n. l.

8. Písma starověkých států zahrnují hieroglyfy v Egyptě (rozluštěny Jean-François Champollionem),

klínové písmo v Mezopotámii (rozluštěno Henrym Rawlinsonem), a hieroglyfy na ostrově Easter Island
stále čekají na své rozluštění.

9. Starověké státy počítaly s různými vrstvami obyvatel, včetně vládnoucí třídy (králové, faraoni, atd.),
kněží, válečníci, rolníci a otroky, pokud byli součástí společnosti. Odpovídaly tomu společenské třídy a
řády jejich doby.