1.

a) Hospodářský úpadek – Důvodem bylo především ztráta bohatých provincií,

časté válečné konflikty a také snížení daňových příjmů

b) Stěhování národů – Římská říše byla oslabena neustálými vpády

barbarských kmenů, kteří se kolem 4. Až do 7. století valili do Evropy. Byli to
například: Sasové, Vizigóti, Vandalové, Frankové a mnoha dalších.

c) Politická nestabilita – neustálé konflikty mezi císaři a senátem, četné proti-

císařské vzpoury a neustálá proměnlivost vládních struktur vedly ke ztrátě
kontroly nad říší.

d) Epidemie a úmrtnost – různé epidemie a nemoci vedly k vyšší úmrtnosti a

neporodnosti, což vedlo k oslabení říše

e) Neefektivní vojsko – Římské vojsko bylo v té době složeno hlavně z

germanizovaných vojáku, kteří nebyli tak věrní a loajální k říši jako dřívější
vojáci. Navíc s nimi bylo zacházeno jinak než s dřívějšími vojáky, jelikož
barbaři měli postavení ve společnosti menší než rodní Římané.

Zdroje: ChatGPT – v tomto případě s ümělou inteligencí souhlasím, ale i přesto

jsem si raději informace ověřoval u důvěryhodnějších zdrojích
https://www.novinky.cz/clanek/historie-pad-zapadorimske-rise-a-konec-staroveku-128496

https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%A1d_Z%C3%A1pado%C5%99%C3%ADmsk%C3%A9_
%C5%99%C3%AD%C5%A1e

2.

a) právní systém – Řím byl prvním státem, který sepsal zákony a lidé měli
rovné práva. Právní systém tvoří základ moderního západního práva

b) Inženýrství – Římané vybudovali rozlehlou síť silnic, mostů a dalších

stavby, který umožnily rychlejší obchod a pohyb lidí.

c) Architektura – Řím je znám pro své mohutné stavby, jako je obrovské

koloseum, Pantheon a Fórum Romanum. Tyto stavby ukázaly vyspělost
civilizace a šikovnost architektů.

d) Literatura – Literatura měla obrovský vliv na světovou literaturu. Mezi

nejvýznamnější římské spisovatele patří Cicero, Ovidius a nebo Vergilius
e) Umění – Římané byli schopni reprodukovat díla umění z Řecka a na jejich
západ obohatit další styly, které se staly velkou inspirací pro umělce po celém
světě.

f) Křesťanství – Římská říše byla prvním státem, který přijal křesťanství jako
své náboženství a tím urychlila jeho šíření po celém světě.

g) Jazyky – Latinský jazyk, který byl používán v Římě a později ve středověké

Evropě, se stal základem pro mnoho moderních evropských jazyků, jako je
italština, francouzština, španělština a portugalština.

3
Magna charta, také známá jako Velká charta svobod, byla podepsána v roce
1215 anglickým králem Janem Bezzemkem a šlechtou. Tato listina byla
přelomová a důležitá zejména tím, že omezila královskou moc, chránila právo
na spravedlivý soud a zavedla zásadu, že nikdo nemůže být zatčen, vězněn nebo
zbaven majetku bez zákonného procesu.

Jednalo se o první základní zákon, který byl vynucen britskému králi silou a měl
upravit mocenské vztahy mezi králem a šlechtou. Magna charta také položila
základ pro další vývoj práva a postupné omezení královské moci v západních
zemích.

Vznik Magna charty byl předzvěstí období politických a společenských změn,

které následovaly v Evropě v šestnáctém a sedmnáctém století a vyvrcholily
Anglickou revolucí v roce 1688. Magna charta tak byla klíčovým dokumentem,
který položil základy demokratického státu a ochrany lidských práv v západní
civilizaci.

Zdroje: Chat GPT

https://cs.wikipedia.org/wiki/Magna_charta_libertatum

4.
Pipin III. Krátký byl v roce 752 korunován jako franský král. Avšak jeho vláda
byla nelegitimní, protože trůn získal závazkem pomoci papeži sv. Řehoři III. v
boji proti lombardskému králi Aistulfovi, což nebylo v souladu s tehdejšími
zvyklostmi nástupu na trůn. Pipin se proto rozhodl využít situace a nabídl papeži
Řehořovi celý stát, který dobyl v bojích proti lombardskému králi. Papež tento
dar přijal. Zkrátka šlo spolupráci mezi papežem a císařem, což v této době
nebylo zvykem.

Zdroje: poznámky z hodiny, Chat GPT

5.
Velké schizma je označení pro spory mezi Východní a Západní církví, které
vyústily v definitivní rozdělení křesťanství na katolickou a pravoslavnou církev.
To se stalo v roce 1054 po mnoha letech vzájemných neshod a neúspěšných
pokusech o smíření. Rozdělení církve nebylo určitě zapříčiněno jedním slovem,
ale bylo způsobeno mnoha faktory, ale klíčovým byl spor o primát papeže.
Východní církev odmítala papežskou autoritu a trvala na rovnosti mezi biskupy.

Důsledky velkého schizma byly rozsáhlé. Zaprvé, došlo k trvalému rozdělení

křesťanského světa na dvě větve: katolickou a pravoslavnou církev. Východní
církev zůstala závislá na vlastních tradicích a způsobech uctívání, což vedlo k
většímu nacionalismu a rozdělení mezi různými národy, jako jsou Rusové,
Řekové a Bulhaři.

Druhým důsledkem bylo politické napětí mezi západním a východním

křesťanstvím, což vedlo k napětí ve vztahu mezi katolickými a pravoslavnými
zeměmi, zejména během křížových výprav. V podstatě se jednalo o rozdílné
politické vztahy mezi západní Evropou, kde katolická církev sehrála významnou
roli v politice, a východní Evropou, kde byla církev mnohem více oddělena od
politiky.

Třetím důsledkem bylo posílení pozice papeže jako hlavního představitele

západní církve. Rozdělení církve vedlo k tomu, že papež se stal ještě silnějším a
významnějším vedoucím osobou v rámci západní křesťanské církve. Na druhou
stranu se východní církev stala nezávislou a upevnila se svou vlastní tradicí a
hierarchií.

Celkově tedy Velké schizma mělo významné dopady na uspořádání světa,

politiky a církve. Rozdělení křesťanské církve mělo trvalé důsledky a vedlo k
vývoji rozdílných křesťanských tradic na východě a západě.

Zdroje: Chat GPT

https://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A9_schizma
https://www.stoplusjednicka.cz/cirkevni-schizma-trva-jiz-temer-1-000-let-co-
rozdelilo-vychod-zapad

Poznámka k Chat GPT – Jedná se o umělou inteligenci, která je už dnes na

vysoké úrovni díky schopnosti čerpat informace z internetů. Dokáže dost ulehčit
práci, ale stále nedokáže informace ověřit, či jsou pravdivé, či nikoliv. Proto při
používání je vždy potřeba informace nebrat na 100% ale raději si je ověřit u
důvěryhodných zdrojů.