Baječná léta pod psa

Viewehg Michal
DRUH: epika

FORMA: próza

ŽÁNR: satirický autobiografický román

HLAVNÍ TÉMA: snaží se zachytit pomocí vlastních zkušeností a zážitků obraz dětství a dospívání v rodině,
která se se pokouší čelit totalitnímu režimu, zachycuje atmosféru od 60. let 20. století, přes období
normalizace, až po pád komunismu

MYŠLENKY: proměna člověka za různých politických režimů, typické prvky komunistického režimu, báječná
léta jsou léta dospívání, pod psa 70.-80. léta

MOTIVY: doba komunismu, doba normalizace, cenzura, dospívání, mezilidské vztahy, rodina, děti, láska,
rakev, manželství

ČASOPROSTOR: Praha, Sázava, 1968-1989

LITERÁRNÍ SMĚR: lit. 2. pol. 20. sto.

VYPRAVĚČ: er forma, ich forma (výpisky z deníku), vyprávěcí postup: divadelní scénář, časté dialogy

KOMPOZICE:

 dílo má 2 linie – Kvidův život a rozhovor již dospělého Kvida s nakladatelem

 V pozadí se skrývá autobiografický podtext, v epilogu je přímo řečeno, že je Kvido alter ego
autora
 Vyskytují se zde i scénické poznámky, rychlý spád děje
 Retrospekce z pohledu Kvida

JAZYK:

 spisovný jazyk, vtipný a intelektuální

 postavy mluví jazykem přirozeným, většinou nespisovným
 časté nedokončené výpovědi (apoziopeze)
 Některá slova psaná kurzívou
 nadsázka, eufemismy, lidová rčení (od dědy), výpustky

Vyprávění je o životě Kvida a jeho rodiny v komunistickém prostředí Československa. Autor se vžil
do role malého chlapce, který musí snášet spolu se svou rodinou znevýhodňování a útlaky jen kvůli tomu,
že jeho otec odmítl vstoupit do komunistické strany. A jeho otec, ač má titul Ing., je z pozice referenta
přeřazen na obyčejného vrátného, i když tím nejhlavnějším důvodem byla jediná návštěva spisovatele
Kohouta.
POSTAVY:

Kvido: neohrabaný, tlustý, nadprůměrně inteligentní, už jako malý každého šokuje svými
chytrými/přechytralými řečmi, zamilovaný do Jarušky.

Jaruška: nejlepší kamarádka a později žena Kvida, v pubertě se ohlíží po přitažlivějších klucích, což
Kvido těžce prožívá.
Otec: inteligentní člověk, pochází z chudých poměrů, vystudovaný ekonom (červený diplom), AJ, NJ,
neprůbojný.
Matka: právnička, neúspěšná herečka, ochotná a milující.
Paco: bratr, ve škole průměrný, chová se jako kovboj.
Zvára: nejlepší otcův přítel, ale není tak dobrý jako on, pro zlepšení své životní situace nakonec
vstoupil do KSČ.
Babička Líba: v knize má mnohem větší prostor než ve filmu; posedlá svým zdravím, vášnivá
cestovatelka (z cest nosí ty nejstrašnější dárky, vždy posílá černobílou pohlednici s veršem o své
cestě), matka Kvidova otce

Zita - gynekoložka, rodinná přítelkyně, za totality musela pracovat v kině

Šperk - komunista, který měl v době totality velkou moc
Pavel Kohout - spisovatel a disident

DĚJ:

Kvido žije se svojí rodinou, matkou a otcem v Praze. Po příchodu Rusů v roce 1968 se rodina
odstěhuje do Posázaví. Ze začátku nemají byt, žijí na terase, protože Kvidův otec není v komunistické
straně. Komunista Šperk však slíbí otci bydlení, pokud vstoupí do VUML (Večerní univerzita marxismu-
leninismu), začne hrát fotbal a koupí psa - štěně německého ovčáka Něhu. Kvidově matce se navíc narodí
další syn, Paco.

Kvidovi rodiče se snaží chovat "vzorně" (např. vyvěšují vlaječky), otci se v zaměstnání začalo dařit
a podnikne několik cest na západ, navštíví i Londýn, Japonsko či Balkán, díky čemuž mu začne stoupat
sebevědomí. Do Čech pak přijede na služební cestu Mirjana, Kvidovi rodiče ji ubytují a ona se na chvíli
stane milenkou Kvidova otce.

Rodiče Kvida potkají přítele Kohoutka, známého odpůrce režimu, jsou u něj přistiženi na
návštěvě, díky čemuž přijde Kvidův otec o práci a přijme místo vrátného. Proto se dostane do depresí,
začne být paranoidní, celé dny tráví ve sklepě, kde pracuje se dřevem.

Kvido studuje ekonomii, ta jej ale nebaví, proto školy nechá, začne dělat vrátného, rozhodne se
věnovat psaní povídek a své lásce Jarušce. Díky Kvidově odchodu ze školy upadne otec do ještě větších
depresí a vyrobí si ze dřeva rakev. Zoufalá Kvidova matka přijde s nápadem, že by měl Kvido mít s
Jaruškou dítě, aby otce rozveselili. Jaruška porodí dceru Aničku, té Kvidův otec vyrobí pár dřevěných
hraček, ale jeho nemoc přetrvává.

Román končí krátce po revoluci v roce 1989. Život rodiny se začíná vracet do normálu. Všichni si
začínají užívat demokracie a znovunabyté svobody. Kvidův otec získal práci na ministerstvu a sám Kvido
vydal roku 1991 svou první knihu – Báječná léta pod psa.
O AUTOROVI, VLIVY NA JEHO TVORBU:

 *31. 3. 1962, Praha

 otec inženýr chemie, matka právnička
 do roku 1989 žil v Sázavě (kde se z velké části odehrává román Báječná léta pod psa)
 dva roky studoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, odešel
 poté vystudoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor český jazyk, pedagogika
 pracoval jako učitel na zbraslavské základní škole (i zde podobnost s dalším románem Výchova dívek
v Čechách)
 později redaktor v nakladatelství Československý spisovatel
 nyní se věnuje spisovatelské profesi a žije v Praze
 nejčtenější současný český romanopisec, knihy zfilmovany

TVORBA:

Výchova dívek v Čechách

Andělé všedního dne - psychologickou novelu, jejímž hlavním tématem je pomíjivost a neznámý
smysl života
Účastníci zájezdu
Román pro ženy (muže)
Krátké pohádky pro unavené rodiče

LITERÁRNÍ/OBECNĚ KULTURNÍ KONTEXT:

 Dochází ke zhroucení komunismu, vznikají nové ideály demokratické společnosti

 Po Sametové revoluci 17. listopadu 1989 dochází k nárůstu svobodné publikační činnosti
 Je vydáváno velké množství exilové a samizdatové literatury, proudy oficiální, exilové a samizdatové
literatury splývají
 Zmizely politické a ideologické zásahy do tvorby spisovatelů

Vladimír Páral (Katapult, Milenci a vrazi)

Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky, Postřižiny, Pábitelé, Obsluhoval jsem anglického krále, Příliš hlučná
samota, Slavnosti sněženek)
Milan Kundera (Směšné lásky, Žert)
Ota Pavel (Smrt krásných srnců, Jak jsem potkal ryby)
Pavel Kohout (Katyně)
Eva Kantůrková (Přítelkyně z domova smutku)