You are on page 1of 108

Bertrand Russell

NEJSEM

AJ I N
ESEJE
pro
politickch a znalost
O RB I S
PRAHA
1961
George Allen & Unwin Ltd 1957
Trensiation Franti!ek Kejdana 1961
NEJSEM
pronesen dne 6. 1927 v sle obec-
nho domu v Battersea pod ztitoll: jiholondnsk "National
Secular Society"l
Jak vm ji v promluvm k vm
dnes na tma nejsem Nebude asi
nijak nakodu, pokusme-li se zjednat si jasno v otzce, co
slovem mme na mysli. V dnen je ho
uvno ve velmi volnm smyslu. lidem po-
sna-li se vst ivot, aby v
e v tomto smyslu bychom nali
u vech sekt a vyznn; podle m.ho v tom vak nelze
vlastn vznam slova, i jen pro to, co by z toho ply-
nulo, e se toti dn kter nen -
dn buddhista, Konfucia, muslim atd. - nesna t
Nepokldm za libovolnou osobu, kter m za
cl t podle svho nejlepho a. Abyste
prvo nazvat se muste mt do jist mry vyhra-
vru. Dnes u toto slovo nem tak vznam,
jak mvalo za sv. Augustina a sv. Tome Aquinskho. Kdy
tehdy o e je bylo kadmu jasn, co
m na mysli. jste ucelen souhrn
vry, formulovanch, a v kadou jednotlivou slabiku
jste celou silou svho
Co je to
u to tak docela neplat. musme
vznam vak se do-
mnvm, e existuj dva body odlinho charakteru,
1
"N ational Secular Society" - "N rodn svobodo-
mysln - organizace anglickch bojujc
proti nboenskm a zejmna proti silnmu vlivu
crkve na anglick kolstv - Pozn ..
s
v nich se mus naprosto shodovat kad, kdo se na-
zv Prvn z nich je povahy dogmatick - e toti
muste v boha a v nesmrtelnost. Pokud ,v to ono
se prvem za prohlaovat. Nadto pak, jak u
jmno samo napovd, muste mt vru v Krista. Musli-
mov v boha a nesmrtelnost, a by se
za nepokldali. Domnvm se, e mu-
ste e Kristus byl, ne-li bosk podstaty, tedy alespo
ten nejlep a z lid. N ehodlte-li o Kristovi ani
tolik, soudm, e naprosto nemte prvo zvt se Prav-
da, slova se uv v dalm smyslu, s nm se setkvte ve
almanachu
1
a v knihch, podle nich
se obyvatelstvo celho na muslimy, buddhisty,
fetiisty atd., a v tomto smyslu jsme vichni. Jestlie
ns vak mezi knihy, plat to
ovem pouze ve smyslu na kter se, jak
pokldm, nemusme ohlet. Chci-li vm tedy ne-
jsem musm zde otzky svou povahou
odlin: za prv, v boha a v nesmrtelnost a za
druh, si myslm, e Kristus nebyl tm nejlepm a nejmoud-
z lid, i kdy mu vysok stupe
mravn dokonalosti.
Sotva bych mohl vychzet z tto tak prun definice
stv, nebt sil v minulosti. Jak jsem ji
uvedl, v dvnch dobch pojem v-
znam mnohem Tak zahrnoval v
vru v peklo. Vra ve pekeln ohe k zkladnm
vry do doby dosti nedvn. V na
zemi, jak je vm znmo, bt vry
z rozhodnut tajn rady/ jak arcibiskup z Canterbury, tak
1
Whitaker's Almanach - politick a ekono-
mick vydvan od r. 1868; vydavatelem byl J.
Whitaker. Obsahuje na 5000 z
sloen Britsk a jejch sprvnch seznamy zastupi-
telskch bank, nerostnho bohat-
stv, nrodnosti, a nboenstv obyvatelstva atd. Jedna z nej-
publikac svho druhu na svou informovanost,
a ideologickou tendenc byla cennou
pronikn do koloni a ovldn impria. - Pozn.
2
Council - "tajn rada", sbor i du-
chovnch uveden arcibiskupov) krle, kter
v dobch rozhodujc vliv na britskou i
6
arcibiskup z Yorku s rozhodnutm zsadn nesouhlas;
protoe vak u ns rozhoduj o nboenskch otzkch s
platnost parlamentn zkony, 1se tajn prosadit sv
stanovisko bez ohledu na nzory Jejich Milost, a vry v peklo
nen tedy nadle Nebudu proto ani j
trvat na tom, e mus v peklo.
Existence bo
Dostvme se tak k otzce bo existence, k ot?:ce
natolik irok a zvan, e bych vs tu asi musel zdret a do
somlnho dne, kdybych se j zabvat jakkoli
sobem; budete mne tedy muset omluvit, pojednm-li o n'
kud Jak je vm znmo, prohlsila katolick cr-
kev za dogma, e existenci bo lze dokzat pouhm rozumem.
Dgma je to trochu podivn, vak je to jedno z jejch
dogmat. Crkev s nm byla kdysi nucena vystoupit, pro-
toe si

svho navykli mluvit o tom, e sice
existuj takov a takov proti jsoucnosti bo, kter se ro-
zumu vnucuj, sami vak e e existuje, pro
e je to vry. Sv zeiroka rozebrali a
vali, a katolick crkev poctila, e tomu mus Pro-
hlsila tud, e existenci bo lze prokzat pouhm rozumem, a
aby sv tvrzen o musela vystoupit s
politiku, tak jako na zleitosti angliknsk crkve, jej hlavou
je krl. V posledn instanci schvaloval veker nvrhy parla-
ment jako dnes), a to nejen ve sttnch, ale i nboen-
skch, take o dogmatech angliknsk crkve ,spolurozhodovali a dosud
spolurozhoduj i britskho parlamentu.
podle jmna "tajn rada" existuje i nadle, je dnes u orgnem
spe jen a formlnm; v praxi jej funkce
vlda, parlamentn vbory a jin orgny sttn moci. - Pozn.
1
Evropt, zejmna filosofov, si za-
nzory neodvisle na jakkoli zejmna auto-
crkevn. Byli v prvnmi (z obavy vlivem
crkve mnohdy v zejmna
ve filosofii a se k ideologickm ranho
liberalistickho a namnoze protikleriklnho kapitalismu. Kapitalismus
se s crkv a a zejmna nyn, ve svm re-
padkovm stadiu; ve svch ranch byl protinbo-
ensk. - Pozn.
7
spe s tm, co za pokldala. je
cel vyberu z nich vak jnom
Dukaz z prvotn
Snad nejprost a nejsnze pochopiteln je
z prvotn (Dovozuje se podle e ve, co na vid-
me, m a kdy se potom vracte stle
dl a dl, muste nakonec k prvotn; a tuto prvotn
pak nazvete bohem). Domnvm se, e v nem
tento velkou vhu, proto, e nen
u zcela tm, bvala. Filosofov a se
zabvali a nsledkem toho nem dnes u zdaleka onen
zsadn vznam, kter j bval kdysi i bez ohledu
na to sami snadno nahldnout, e argument dokazujc
nutnost existence prvotn naprosto postrd jakkoli plat-
nosti. Musm se e jako mladk, kdy jsem tyto
otzky v duchu velmi jsem z prvot-
n po velmi dlouhou dobu, a jednoho dne, bylo mi tehdy
osmnct, jsem vlastnho ivotopisu Johna Stuarta Milla
narazil na nsledujc "Otec ; otzku ,Kdo mne
nelze protoe to vede k dal otzce
,Kdo boha?'" Jak se stle domnvm, odhalila mi tafo
prostink vaha zkladn logickou chybu v z prvotn
Mus-li mt vechno mus mt svou
i bez jakkoli pak to
bt tak jako take z prvotn
mt-naprosto dnou platnost. Je te povahy jako hinduis-
tick nzor, e na slonu a slon na a kdy se
pak zeptal "A co ta elva?", Ind zpravidla "Pro-
mluvme si o jinm". Uveden v ni-
citovan nzor. Nen by nemohl
vzniknout bez tak na druh nen
by nemohl existovat odjakiva. Nelze tedy
kldat, e by musel mt e
vechno m je ve na chudou
fantazi. Nen proto snad u abychom se nadle
o rozebrnm z prvotn
8
z zkonitosti
Velmi se setkvme s z
rodn zkonitosti. Po cel osmnct stoleti se tento velk
zejmna pod vlivem Sira Isaaca Newtona a jelw kosmogo-
nie.1 Lid vypozorovali, e planety obhaj kolem Slunce podle gra-
zkona; usoudili z toho, e planetm aby sle-
dovaly tyto drhy, a proto se planety po nich tak
pohybuj. Bylo to pohodln a jednoduch
a tehdejmu lidstvu trampoty s hlednm dalch
zkona. Dnes si zkon
jeme dosti sloitou metodou, kterou objevil Einstein. Nehodlm
vm tady o vkladu zkona,
protoe by to tu chvilku trvalo; vak ne-
mte _u sebou zkony v t v jak nm je
systm v ze zcela nepocho-
pitelnch zachovvala ve svch projevech naprostou uni-
formitu; Dnes e mnoh z toho, co jsme kdysi pokl
dali za zkony, je ve pouze zleitost lidsk
konvence. Vte, e i v nejodlehlejch hloubkch
m metr sto Je to bezpochyby
velmi pozoruhodn, sotva vak byste ji nazvali zko-
nem. A mnoh z toho, co a dosud bylo povaovno za
zkony, je podobn povahy. Na druh tam, kde se
dobrat poznn o chovn shledvte, e jsou
podrobeny mnohem ne se lid domnvaj, a e
zkony, k nim dochzte, jsou statistick tho
druhu, jak jsou dny nahodilost. Jak vichni vme, existuje z-
kon, podle vrhn kostek padnou estky pouze jed-
nou v hodech, a to tak nepokldme za
e se v tom skrv naopak, spe bychom
kdyby estky padly pokad. A
ve jsou tohoto druhu. Jsou to statistick
tak jak by vyly podle zkona co
celou zleitost s zkonitost mnohem
vou, ne bvala A vak i tehdy, to ve stranou
- uveden nmitky obrej stav kter se
ztrJ a vychzej z - cel e
rodn zkony zkonodrce, je
1
Kosmogonie - teorie o vzniku< a vesmru
- Pozn.
9
nm se zkony lidskmi._ Lidsk zkony jsou
kter vm abyste s"diovali takovm onakm
se rozhodnout, zda se tak chovat bu-
dete nebo ne; kdeto zkony pouze popisuj, jak se
ve chovaj, a protoe jsou pouhm popisem toho, co
se fakticky z toho vyvozovat, e by zde musel bt
kdo by jim tak i kdybychom to
kldali, se ihned otzka - vydal tyto
zkony a ne jin?". e tak
z pouh a bez jakkoli pak shledte, e existuje
co dnmu zkonu nepodlh, a sled zkonitosti je
tm jak tvrd teologov, e
vech zkonech, kter vydal, vdy vydat
tyto zkony spe ne jin - bylo
ten nejlep kdy se po porozhldnete, nikdy
byste ho za nejlep nepokldali - jestlie tedy z-
kony, kter vydal, pak byl sm zkonu pod-
a nezskte tedy nijakou vhodu, zavedete-li si boha jako
Mte tu takto zkon, kter stl mimo ustanoven
bo a jim, a je pro n pro-
toe nen absolutnm zkonodrcem. Krtce cel
z zkonitosti nem u zdaleka tak pevn zklady, jak
se zdl mt V jednotlivch postupuji v
sovm sledu. jich se k doloen bo existence uv,
postupem charakter. to byly vy-
rozumov povahy, kter v skrvaly
definoyateln klamn Jak do dob mo-
pozbvaj o existenci bo na vze z hlediska
rozumovho a stle vce a vce do jakhosi mlhavho
moralizovn.
z
Dal krok na tto ns k z
nosti. z znte vichni: ve na je
tak, abychom na dokzali t, a kdyby byl i jen po-
u bychom na t nemohli. To tedy je
kaz z Casto nabv podivnch forem: dokazuje
se e krlci maj bl proto, aby se dali lpe
Nevm, jak. by na tento vklad nzor krlci. Roz-
tu jde o kter lze snadno parodovat. Vich-ni
10
znte Voltairovu e nos byl tak, aby se na
hodily brle. Ukzalo se, e parodie tohoto druhu zdaleka tak ne-
jak by se snad mohlo zdt v osmnctm stolet,
od dob Darwinovch chpeme mnohem lpe, jsou i-
jc tvorov v ij. Nikoli proto, e by
snad jejich okol bylo tak, aby jim vyhovovalo, ale proto,
e se oni sami takovm aby se do svho okol
hodili, co je zkladem Nic o tom, e by
zde byl
z rozebrat ble, nejvce vs udiv,
jak 'lid mohou e by tento se vm, co na existuje,
se vemi svmi chybami, bt nejlepm jak vemo-
houcnost a dokzaly za miliny let. Tomu
opravdu nemohu Domnvte se, e kdyby vm byla dna
vemohoucnost a a miliny let, nich byste
mohli zdokonalovat, e byste opravdu nesvedli nic lep-
ho ne Ku-Klux-Klan nebo faisty? Co vce,
zkony, muste e nadejde kdy lidsk
ivot a ivot na tto vyhyne; ivot na Zemi
je jen jednm ze stadi v odumrn systmu; na jistm
stupni tohoto procesu padku se tepeln i jin
podmnky,' vhodn pro vznik protoplazmy, a v celm
systmu nakrtko rozkvete ivot. Kam asi vidte na
- se v cosi mrtvho, vychladlho, bez
ivota.
N amt se mi, e takov} nzor je a lid vm
leknou, e kdyby tom nebyli by schopni dle t. Ne-
tomu: jsou to vechno nesmysly. Nikdo se doopravdy netrp
tm, co se stane za miliny let. Dokonce i ti, kdo si
opravdu mysl, e jim to velk starosti, klamou ve
nosti sami sebe. Znepokojuje je mnohem mon
tak, e je to jen patn trven; avak mylenka na to, co se
jednou - za miliny a miliny let - m s tmto stt,
nikoho hluboce Tedy,
poklad, e ivot je chmurn vyhldka -
myslm si e to i kdy
o tom, jak lid se svmi ivoty nakldaj, mvm pocit, e je to
skoro - nen to vyhldka tak chmurn, aby mohla
mu ivot vs pouze k tomu, abyste obrtili
zjem jinm
11
Mravn bostv
Hospvme tak k dalmu stadiu, kde se zastavme
u procesu rozumovho padku, kter teist
1
doznali ve sv argu-
mentaci, k takzvanm mravnm existence
bo. Jak je vm vem znmo, uvalo se v dobch ro-
zumovch existence bo a vechny: tyto vyvrtil
Immanuel Kant v Kritice rozumu; sotvae se vak se zm-
u si vymyslel nov, mravn
a ten byl pro naprosto Jednal jako mnoho
lid; skeptick ve rozumovch, v otzkch mrav-
nch vak v zsady, jimi byl odkojen na N-
to dokld kterou tolik psychoanaly-
tikov - jak jsme v zajet asociac z nejtlej-
ho ne asociac z dob
Kant, jak jsem ji uved.l, vymyslel si pro existenci bo nov,
mravn dkaz, kter pak hyL v formch velmi obl-
ben po cel devatenct stolet. celou modulacl Podle
jedn z nich se tvrd, e nebt boha, nebylo by ani dobra ani.
zla. Pro tuto chvli se nezabvm tm, zda mezi dobrem a zlem
je rozdl nikoli - to je jin otzka. Problm, kter
nyn zajm, je e pokud rozdl mezi dobrem
a zlem opravdu existuje, ocitte se v tto situaci: je tento rozdl
z_visl na bo nikoli? Jestlie je dn neodvislm bo-
m rozhodnutm, pak nen u boha rozdlu mezi dobrem a zlem,
a nem tedy smysl prohlaovat, e je dobr:' Chcete-li tvrdit
jako teologov, e je dobr, muste potom vychzet z toho,
e pojmy dobra a zla maj vznam, na bom roz-
hodnut nezvisl, bo radky jsou dobr a nikoli patn,
bez ohledu na pouh fakt, e je Budete-li vak hjit
toto stanovisko, pak nejene muste e dobro a zlo ne-
povstaly jen skrze boha, ale e svou podstatou bohu logickY
chzej. Mohli byste ovem, pokud byste tvrdit, e existo-
valo vy bostvo: kter bohu, jm tento d-
1
Teismus - vra v jednoho boha jako
a vldce Teismus zzraky a zjeven a povauje je za
projevy bo; (na rozdl od deismu, kter sice pokld
boha za prvn veho byt, nadle se vak u rozvj samo-
podle bez boch) - Pozn.
kl.
12
valo nebo nzor zastvan gnostiky
1
- nzor, kter jsem mnohdy pokldal za velmi hajiteln.-
e kter znme, ve ve chvli, kdy s
nedval. Ve tto koncepce dalo by se velmi mno-
ho a nemm zjem ji vyvracet.
z
nespravedlnosti
Pak tu mme dal, velmi podivuhodnou formu
mravnho kter vypad jej zastnci hlsaj,
e existence bo je aby se dostalo spra-
vedlnosti. V t naeho vesmru, kterou znme, je velk nespra-
vedlnost, trp a se vede a se
rozhodnout, co z toho je vce jestlie pak
chcete mt spravedlnost ve jako celku, muste
posmrtn ivot, v by se vyrovnaly z ivota pozem-
skho. Tak se tedy dokazuje, e mus existovat a e mus bt
nebe a peklo, aby nakonec zavldla spravedlnost. Je to vskutku
velmi podivuhodn. Kdybyste se na tento problm podvali
z hlediska, byste si: znm jenom
tento O ostatnm vesmru nevm nic, avak pokud lze
na usuzovat, by nejspe
k tomu, e tento je odpovdajc ukzkou, a e existu-
je-li nespravedlnost zde, bude asi existovat jinQ.e Dejme
tomu, e byste dostali ji a zjistili, e
cel vrchn vrstva je zkaen; by vs nenapadlo: "Ty vespod
jsou dobr, aby se to vyrovnalo." byste
si pomysleli: "Nejsp je zkaen cel zsilka"; a tak by
zaloen uvaoval o v!)smru. :Rekl by si:
na tomto nachzme velmi mnoho nespravedlnosti, a po-
kud z toho lze na usuzovat, je to j_en
vodn e spravedlnost nevldne na nikde; a tak
v t v jak to m platnost, poskytuje nm to mravn
1
Gnostikov - (z gnosis - poznn) stoupenci
z filosoficko-nboenskch nauk, kter kvetly v ranm
stv, zejmna v 1.-3. st. n. l.; vznikly za vlivu
skho a helnistickch filosofickch kol - novoplato-
a P!estoe v brzy ortodoxn
objevovaly se i ve znmky, e pod povrchem orto-
doxnch nauk ije gnosticismus dle. - Pozn.
13
kter ve existence bostva, ale
proti n. Vm e na lidi ve ro-
zumov toho druhu, o jakch jsem zde driy
rozumov v lidech opravdovou vru v boha nerozdmych.
lid v boha proto, e k tomu byli vedeni od tlho
a v tom je ta hlavn
Dle pak se domnvm, e druhou pohnutkou je
touha po cosi jako pocit, e mte starho bratra, kter
vs vdycky ochrn. To je velmi hluboce
lidskou touhu mt vru v boha.
Kristova osobnost
Nyn bych Nci slov o otzce, j se -
jak si myslvm - nezabvaj racionalist zcela
toti k otzce, zda Kristus byl ten nejlep a z lid. Ve-
se e bychom ho jako takovho
J sm se s tm se domnvm, e exis-
tuje cel otzek, v nich se s Kristem shoduji mnohem vce ne
Tm nen e bych ho mohl nsledovat do
vech ale ve srovnn s do-
kzal bych jt v jeho dle. si vzpomnte,
e Kristus ,,,Neodprejte zlmu, nbr, kdo na pra-
vou nastav mu i druhou."' Nen to nijak nov ani
nov zsada. Hlsali ji u Lao-e' a Buddha set
est set let Kristem. Prakticky vak tuto zsadu za
svou V nejmenm nepochybuji, e
ministersk

je naMjv ale nikomu
z vs bych neradil, aby el a ho do Asi byste pak
zjistili, e podle jsou tato slova jen v
smyslu.
Pak tu mme dal bod, kter pokldm za
sprvn. Pamatujete si jak Kristus nabd: abyste
nebyli souzeni."
3
Myslni, e byste se v zemch ne-
setkali se soudnm dvorem, kde tato zsada dola obliby ... V
jsem u poznal hezkou soudc'1, byli velmi horlivmi
1
Evangelium sv. Matoue 5,39. tohoto
i ostatnch biblickch bylo pouito Zilkova prekladq N ovho
zkona vydanho r. 1946 v nakladatelstv Jan Laichter. - Pozn.
2 Stanley Baldwin
3
Evangelium sv. Matoue 7,1 - Pozn.
14
a dn z nich pocit, e by se svm pocmamm
proti zsadm. Jinde Kristus:
,,Tomu, kdo pros, dej, a neodvracej se od toho, kdo si
Tdw chce

velmi dobr zsada.
V vs upozornil, e jsme se zde neseli proto, aby-
dwm debatovali o politice, vak nemohu bez povim-
nut e posledn veobecn volby byly ve znamen
boje o otzku, jak douc je odvrtit se od toho, kdo by si
od tebe Z jejich mus pak k z-
e se liberlov a konzervativci v na zemi skldaj z lid,
s Kristovm nesouhlas, protoe se tto
tosti odvraceli velmi
Mme tu dal Kristovu zsadu, o n si myslm, e m
mnoho do sebe, neshledvm vak, e by se mezi na-
imi velk "Chce-li bti
dokonalm, jdi, prodej majetek a dej chudm ... "
2
, prav
Kristus. Je to zsada vskutku vzneen, ale, jak v praxi
se pHli neprovd. Soudm, e vechny tyto zsady jsou dobr,
i kdy je obtn podle nich t. e sm
podle nich iji, ale u mne to nen tak tot,
jako kdy se jimi
Nedostatky Kristova
Uznal jsem sice velikost zsad, nyn se
vak dostvm k v nich podle mho nelze
Kristovi, tak jak nm ho Nov zkon, ani svrchovanou
moudrost, ani svrchovanou dobrotu; a dovolte, abych zde pozname-
nal, e se nezabvm tmto problmem historicky. Z hlediska histo-
rickho je naprosto pochybn, zda Kristus kdy existoval,
a i kdy ano, o nic nevme, take historick aspekt
otzky, kter je velmi obtn, pomjm Zabvm
se Kristem tak, jak se jev v evangelich, novozkonn
tak, jak se podv, a tam se setk s co
dojmem velk moudrosti. se Kristus
s jistotou domnval, e k jeho .druhmu na dojde
v oblacch slvy ne vymiou vichni lid, byli
tehdy naivu. Dokazuje to cel Kristus
1
Evangelium sv. Matoue 5, 42 - Pozn.
2
Evangelium sv. Matoue 19, 21 - Pozn.
15
"Neprojdete vemi izraelskmi ne Syn

Nebo na jinm z tu stoj, neokus smrti,
dokud neuvid Syna v jeho krlovstv. "
2
I z mnoha jinch mst je zcela patrn jeho vra, e se po-
druh vrt na za ivota mnoha svch
v to i jeho prvn nsledovnci a zakldalo se na tom mnoh
jeho Kdy staroslivi o
a jin podobn tak namnoze proto, se domn-
val, e jeho druhho na nadejde velmi brzy, a e
proto mlo zle na vem tom kadodennm starn.
Sm jsem se setkal s doopravdy
e druh na je Znal
jsem kter oznmil svm e se druh
ji a je tm vi-
chni se ale velmi uklidnili, kdy ho pak jak si na
vysazuje stromky. Prvn tomu vak a
takovho, jako je szen v zahradch, se zdrovali,
od Krista vru, e se jeho druh
bl. Je jasn, e v tomto nebyl Kristus tak moudr,
jako byli jin lid, a ji postrdal svrchovan
moudrosti.
Problm mravn
k otzkm mravnm. Podle mho je
v mravnm profilu jeden velmi vn nedostatek, toti
e v peklo. J mm pocit, e dn
kter je opravdu hluboce lidsk, ve trest. Kris-
tus tak, jak je v evangelich ve trest a
znovu a znovu se u setkvme se mstivou
kdo hy snad naslouchat jeho kznm - postoj, kter
sice nen u nijak neobvykl, kter je vak na
jmu jeho svrchovan dokonalosti. U Sokrata podobn
postoj nenajdete. Shled,te, e se choval k lidem, mu ne-
nasl01chat, naprosto mile a a podle mho nzoru
je takov jednn hodno mnohem spe, ne d-li se
unet Vichni si pamatujete, v jakm
smyslu -Sokrates, kdy umral, a jak mval ve zvyku pro-
mlouvat k lidem, s nm nesouhlasili.
1
Evangelium sv. Matoue 10, 23 - Pozn.
2
Evangelium sv. Matoue 16, 28 - Pozn.
16
V Novm najdete Kristova "Hadi! Plemeno zi)li-
jl .Jnk chcete uniknout pekelnmu soudu?"
1
Byla lidem,
se nelbila jeho kzn. Podle mho nzoru, to opravdu nen
ten tn; a je tllm takovch
o pekle cel Mezi nimi ovem i znm text o proti
duchu svatmu: "Kdo by mluvil proti duchu svatmu; tomu ne-
bude ani v tomto ani v nastvajcm."
2
Tato
slova na mnoho utrpen, spousty
lidi propadlo e spchali proti duchu svatmu,
n domnvali se proto, e jim nebud ani v tomto
uni ve budoucm. si myslm, e kter by
ve sv mru laskavosti, nikdy by nevnesl
do tolik obav a strachu.
Jinde Kristus: "Syn pole sv i seberou
z jeho krlovstv vecky svody k a ty, pchaj ne-
pravosti, a uvrhnou je do peci ohniv; tam bude a


A o a i v dalm. Ver za
VCI'cm narme na tato slova a se stv naprosto
mm, e se tu projevuje zliba obrat se v mylenkch pl-
a jinak by se to tak nevyskyto-
valo. se vichni tak pamatujete na ovce a na kozly;
jak svm druhm na ovce od a
k pak promluv: ode mne, vy proklet, do
... "
4
A ,) odejdou tito do trestu ... "
5
A na jinm "Svd-li k ruka, usekni ji; je ti
lpe, abys veel do ivota, ne s rukama odeel
do pekla, do neuhasnajcho kde jejich nem konce
a neuhasn."
6
To se znovu a znovu O..Pakuje. Musm
e podle mho je cel to o pekelnm ohni jako trestu
za doktrnou krutosti. Je to kter vneslo krutost do
a vystavilo stranm mukm cel generace; a kdybychom
Krista evangeli mohli pojmat tak, jak nm ho jeho
bychom ho v t9m museli povaovat za

Jsou i jin momenty men si s ga-
darenskmi kde nebylo od nijak
1
Evangelium sv. 23, 33 - Pozn.
2
Evangelium sv. Matoue 12, 32 - Pozn.
3
Evangelium sv. Matoue 13, 41 - Pozn.
4
Evangelium sv. Matoue 25,-41 --'- Pozn.
5
Evangelium sv. Matoue 25, 46 - Pozn.
6
Evangelium sv. Marka 9, 43 - Pozn.
17
poslal-li do njch a tak, e se svahu
a vrhli se do jezera. Nesmte zapomnat, e byl vemohouc a 'e
tedy mohl aby odeli; on vak d
tomu, poslat je do Nebo tu mme ono podivn.
o fkovnku, kter mi vdy vrtalo hlavou. Pama-
tujete se co se s onm fkovnkem stalo: hlad. Zdlky
fkovnk, kter list; zdali by n_a na-
Kdy k doel, nenalezl nic ne list, nebyl toti
I mu: z tebe ji na nikdo nej ovoce!'
1

a Petr ,Rabbi, hle, fkovnk, kter jsi proklel, uschl.' "
2
Je
to historka vskutku prapodivn; se to v obdob,
kdy se fky nerod, a nelze z toho tedy opravdu vinit strom. Mne
samho to vechno jenom utvrdit v pocitu, e ani co do
sv moudrosti, ani co do ctnosti Kristus tak vysoko jako
jin historicky znm osobnosti. Myslm, e bych v obou
ohledech nad Buddhu a Sokrata.
Citov
Jak jsem se ji zmnil v soudm, e
prav lid vyznvaj nboenstv, nem s rozumovm
dovozovnm nic Nboenstv z pohnutek ci-
tovch. Casto se nm e na nboenstv je velmi
nesprvnho, protoe nboenstv lidi ctnostnmi. se to
tvrdv; sm jsem si toho dosud neviml. Znte parodii na
tento argument z knihy Samuela Butlera "Erewhon Revisitd".
3
Snad "se pamatujete, e se v Erewhonu setkvme s jakmsi
Higgsem, kter do dalek tam pobude
a pak ze uprchne v balnu. Po dvaceti letech navtv Higgs
zemi znovu a nachz tam nov nboen$tv, Jeho se
klan jemu jakoto Slunce" a rozhlauj o
e vstoupil na nebesa. Shledv, e se m slavit svtek
nanebevstoup-en, a vyslechne profesory Hankyho a Pankyho, jak
si vypravuj, e sami toho Higgse dosud a dou-
faj pr, e u ho nikdy vak jsou n-
boenstv Slunce". Higgs se proto velmi
k nim a povd: "Sm cel ten v podvod odhalm a
1
Evangelium sv. Marka 11, 12-13 - Pozn.
2
. Evangelium sv. Marka 11, 21 - Pozn.
3 "Nov Erewhon"
18
i.,]mu Erewhonskm, e jsem to tehdy byl jenom j,
llilol'loi'S, a e jsem se vznesl v balnu." Nato mu "Nic ta-
lwvMw nesnte veker morlka v na zemi se
ll ouomu mtu zce a jakmile se tu lid jednou
... jste na nebesa nevstoupil, propadnou mravn zkze."
N akonec ho o tom tak a Higgs v tichosti odchz.
A v tom je cel mylenka - kdybychom se nedreli
.;kMw nboenstv, propadli bychom vichni mravn zkze. Mm
dojem, e lid, se ho dreli, byli velmi
zkaeni. Setkvte se toti s pozoruhodnou - sil-
bylo nboenstv kterhokoli dob a hlub byla vra
v dogmata, tm vce bylo krutosti, tm hor vldly V tak-
zvanm vry, kdy lid v nboen-
stv ve v jeho plnosti, jsme inkvizici s jejm
miliny byly upalovny jako ve jmnu
nboenstv bvali lid druhu vystavovni vemo-
nm krutostem.
Rozhldnete-li se po celm shledte, e se organizovan
crkve vude proti sebemenmu pokroku lidskho
proti jakmukoli zlepen trestnho zkona, proti i
lmu k omezen vlek, proti
mu sil o lep zachzen s barevnmi rasami nebo o
pout otroctv, proti kadmu mravnmu pokroku, k kdy
na dolo. Rkm zcela s rozmyslem, e nboen-
stv, tak jak je v crkvch organizovno, vdy bylo a dosud
stv hlavnm mravnho pokroku ve
jak crkve brnily pokroku
Pomyslte si e zachzm daleko,
tvrdm-li, e je tomu tak dosud. bych e
nm! jednu Snad mi prominete, jestlie se o n
zmnm. Nen to nic crkve vak nut
aby se o kter nejsou nijak Dej-
me tomu, e se stane, e ve ve kterm dnes ijeme, se nezku-
en dvka provd za syfilitika; katolick crkev v tom pro-
hls: "Je to svtost. Muste pospolu po cel
ivot." nesm takov ena podniknout naprosto dn kro-
ky, aby zabrnila monosti, e bude na syfilitick
To prosm hls katolick crkev. Tvrdm, e takov je ukrut-
nost a e nen - nebyl-li jeho
19
soucit dogmatem nebo jeho mravn
zenost v vnmavosti pro utrpen druhho -, kter by mohl za-
stvat nzor, e je sprvn a na aby tento stav trVal
i nadle.
To je jen jeden z mnoha V uv crkev
tm, e klade na mravnost, spe na to, co se j zlb
mravnost nazvat, cel metod, kter lidem veho
druhu nezaslouen a utrpen. A jak vme,
je z dosud protivnkem pokroku a nprav ve vem, co
ke utrpen ve protoe 'si usmyslila
za mravnost zk souhrn pravidel lidskho chovn, kter
nemaj s lidskm nic a e by bylo
vykonat to ono, protoe by to rozmnoilo lidsk
mysl si, e to s otzkou mravnosti nem co "Co m
lidsk s mravnost? Clem mravnosti nen
lidi
V I astn zklad nboenstv -
strach
Myslm, e z valn se nboenstv zakld
v prv na strachu. je to z neznma a
jak jsem se ji zmnil, touha zskat pocit, e mte jako star-
ho bratra, kter se za vs postav vech vaich starostech a
Cel ze strachu - ze strachu z tajemna, ze
strachu z porky, ze strachu smrt. s'trach plod krutost a ne-.
divme se pak, jestlie kru'tost a nboenstv ruku v ruce.
Je tomu tak proto, e v pramen ze strachu oboj. Na tomto
mme monost tak trochu chpat kolem ns, ba
dokeme je i ovldat pomoc kter si krok za kro-
kem proklestila cestu odpor nboenstv,
odpor crkv a proti vem dvnch nm
pomoci vymanit se ze strachu, v lidstvo ilo
po tolik generac. ns - a e k nm
o tom mohou mluvit i nae vlastn srdce -, abychom se ji ne-
ohleli po oporch; abychom si ji hledat
spojence v oblacch, ale spe abychom si svho
vlastnho sil tady na zemi a ,tento v msto, kde
se d t, namsto toho, co z za vechna ta stalet
crkve.
Co tedy
Chceme stt na vlastnch nohou a dvat se na
a na jeho dobr strnky i na jeho patn strnky,
1111 jd10 krsu i na to, co je okliv; chceme takov, jak
.i, a nebt se ho. Chceme dobvat rozumem, msto abychom
se jen otrocky podrobovali strachu, kter vyvolv. Cel koncepce
hoha je odvozen ze orientlnho despotis-
mu; Je to naprosto svobodnho
vm a lidskch bytost s trochou
sebecty, vidte-li, jak se lid v kostelech poniuj, jak si
e jsou bdn a vechno, co k tomu bychom se
a v bychom se
snait ze to nejlep, jsme schopni, a ne-
bude-li to tak dobr, jak bychom si snad bude .to konec-
jen lep ne to, co z za dlouh
ti druzi. Dobr si d znalost, laskavosti a odvahy; nen
mu vzdychat po minulosti ani spoutvat svo-
bodn mylen slovy, kter dvnmi
lid. d si nebojcn pohled a svobodnho ducha.
do budoucnosti, nikoli neustl do minulosti,
kter je mrtva a kter, jak bude budoucnost, j idsk
duch doke daleko
21
NBOENSTVf
K VVOJI CIVILIZACE?
1
V nzoru na nboenstv se shoduji s Lukreciem.
Pohlm na jako na nemoc, kter se zrodila ze strachu, jako
na zdroj nevslovnch pro lidsk pokolen. Nemohu ovem
e v jistch ohledech k vvoji civilizace Za dv-
nch se podlelo na vzniku a nboensk
tak egyptsk aby zaznamenvali s ta-
kovou e se je po sami Jsem
ochoten uznat tyto zsluhy, o dnch jinch mi vak nen
nic znmo.
Dnes se slova nboenstv uv ve velmi volnm smyslu.
lid jm pod vlivem krajnho protestantismu kad
opravdov ji se tk otzek mravnch nebo
povahy vesmru. Takov uvn tohoto slova je historicky na-
prosto Nboenstv je jev
Za snad crkve se silnm jednolitm
jen vak tito na crkve,
kter zaloili, vliv, kdeto naopak crkve vdy
tvary, v nich dochzely roz-
si na kterm maj zpadn
civilizace zjem: Kristovo, tak jak se jev v evan-
gelich, nikdy mnoho s etikou.
Z hlediska a historickho rnen tm
na Kristus, ale crkev, a mme-li posuzovat
jako nesmme doufat, e pro to najdeme
podklady v Novm Kristus abyste rozdali majetek
chudm, abyste se spolu abyste nechodili do kostela
a abyste netrestali cizolostv. Ani katolci ani protestant. nikdy
neprojevili silnou touhu nsledovat jeho v ktermkoli
z Pravda, frantikni se pokusili hlsat
o apotolsk pape je vak odsoudil a jejich bylo'"
1
Poprv v roce 1930.
22
za

Nebo se zamyslete nad takovm
di.Mnm jako abyste nebyli souzeni"
2
a polote si otzku,
nsi vliv tato slova na inkvizici a Ku-Klux-Klan.
(:o plat o plat stejnou i o buddhismu.
lluclcl ha byl laskav a osvcen; na smrtelnm loi
Ho svm vyslovili e je nesmrteln, jen
vysml. Avak buddhistick - tak jak existuje
v Tibetu - bylO' vdy nanejv krut a tyransk.
Na tomto zsadnm rozdlu mezi crkv a jejm zakladatelem
nic nahodilho. Jakmile jednou e se ve
vrocch skrv absolutn prav.da, se
skupina povolanch jeho slova vykldat, a pro-
toe se v jejich rukou nachz k dostanou se tito
experti vdy k moci. Moci pak zneuvat ve
vlastn jako kad jin privilegovan kasta.
V jednom ohledu jsou vak hor ne vechny jin kasty,
protoe jejich poslnm je podvat vklad pravdy;
jednou provcly zjeven v dokonalosti. Stvaj se tm pak
protivnky vekerho rozumovho i mravnho pokroku.
Kdysi vystupovala crkev proti Galileovi a Darwinovi; v naich
dnech se stav proti Freudovi. Za rozmachu sv
moci la ve svm od11oru proti intelektulnmu ivotu mno-
hem dle. Pape Velik
3
napsal jistmu dopis
slovy: "Dola ns zprva, o n se nelze zmnit bez
e toti svm vykld gramatiku."
Tak byl biskup pontifikln moc donucen od tohoto bohaprzdn-
ho dla upustit a klasick latina se nevzpamatovala a do rene-
sance. Nboenstv vak pouze z hlediska rozu-
1
Bulou "Cum inter nonnullos", kterou vydal pape
Jan XXII r. 1323. P6zoruhodn je argumentace. Na cittu
do pochvy!" (Evangelium sv. Jana 17, 11) dokazuje
Jan XXII, e jestlie se Kristus, nade v pochybnost pravdomluvn,
v tto o jednom apotolovi, kter vlastnil
je o apotolsk proti
Kristovm, a tedy Bula vyvolala tak odpor,
e se pape ctil nucen vydat krtce nato dal bulu "Qui.a quorundam",
v n sv stanovisko znovu potvrzuje a rozvd. bylo roz-
frantiknskho kter sv. Frantika
z Assisi byla pronsledovna inkvizic a mnoz jeho
jako upleni, - Poin.
2
Evangelium sv. Matoue 7, 1 - Pozn.
3
Velik, 504-604, papeem 590-604. - Pozn.
kl.
23
movho, ale i z hlediska mravnho. Mm tm na myoli, e hls
mravn zkony, kter nevedou k lidskmu Kdy se
lety konal v plebiscit, zda m }t sesazenm
krlovskm rodinm dovoleno, aby i nadle uvaly svho sou-
kromho vlastnictv, prohlsily crkve v zcela
e by bylo v rozporu s lidyby o majetek
bt Jak je znmo, se crkve
i proti otroctv, dokud se toho jen mohly odvit, a v sou-
- a na mlo vjimek, kterch
vyuvaj - vystupuji proti kadmu hnut, jeho clem
je spravedlnost. Socialismus pape odsoudil.
a otzka sexuln
Nejhorm rysem nboenstv je vak
jeho postoj k otzce sexuln - postoj tak morbidn a
e jej lze chpat jen tehdy, zamyslme-li se nad nm v souvislosti
s celkovou prohnilost. civilizovanho v rozpadu
slchme, e pr zlepen spole-
postaven eny. Sotva se lze dopustit
ho Ve kde se pokld za
krajn aby eny v nepros
n mravn zkonk, nemohou se i jen snesitel-
nmu postaven. Mnichov vdy v
pokuitelku; na ni jen jako na tvora probouzejcho
'Crkev odjakiva a dodnes e tm nej-
stavem je. panenstv a teprve kdo shledvaj
nemonm panensky t, lze povolovat manelstv. "Lpe je oe-
niti a vdti se ne srati se vn"\ jak se k tomu nelidsky
sv. Pavel. ovem tm, e prohlsila manelstv
za a vymtila kadou znalost ars amandi/
crkev ve, co bylo v jejch silch, aby zajistila, e i ta jedin
forma sexulnho ivota, k n bude s sebou
velmi mlo blaha a mnoho bolesti. Odpor proti kontrole
1
PrVI epitola ke Korintskm 7, 8; v bibli Kralick
msto "srati se nachzme "pliti se". V anglickm
Novho kterho autor uv, je vraz "to bum", co by
tak - vznamu slova - mohlo znamenat
v ohni pekelnm), a zd se, e si autor uveden citt v tomtn
smyslu tak vyloil. - Pozn.
2
Ars amandi - milovati (lat.) - Pozn.
24
poc':PI m ve stejnou pohnutku: porod-li ena kadm
rokPm a nak-onec umdlena a podlehne, d se
Nol\ a e j manelsk svazek bude sktat
proto se mus kontrola zakazovat.
velk kody napchala koncepce
c'm:c spjat s etikou, protoe dv lidem monost vy-
l.jet si sadismus a ho povaovat za zcela oprv-
ha dokonce vzneen. si otzku ochrany
Jak znmo, lze dodren preventivnch
snit nkazy touto chorobou natolik, e se stv
prakticky zanedbatelnm. se vak znalostf
o monosti prevence brn, protoe povauj za spravedliv, aby
doli odplaty. Trest pokldaj za tak douc, e jsou
dokonce svolni i s tm, aby ho sdlely i eny a
v ij na tisce trpcch od narozen
kter by se nikdy nenarodily, nebt
se potrestn Je pro mne nepochopiteln, jak se
domnvat, e hy kter vede k tto
krutosti, mohlo v vlivnit lidskou morlku.
Avak nejen v oblasti vlastnch sexulnho ivota, ale
i pokud jde o v sexulnch otzkch, je postoj
lidskmu Kad, kdo si dal tu prci a prostu-
doval tento problm v duchll, v, jak
vyvolan v oblasti sexu, j se sna udret
ortodoxn pokozuje duevn i zdrav
mladho kter potom pochytit to po-
z "neslunch" - a je - dospvaj
k e sex sm o je cosi a nemravnho.
Nzor, e by kdy poznn bylo nedouc, nelze myslm obhjit
za dnch okolnost. Nikdy bych cestu tou-
cmu dojt poznn jakhokoli druhu - bez ohledu na jeho
Avak ve specifickm v otzkch sexulnch jsou
pro zskn spolehlivch mnohem ne
v jinch znalost. mnohem spe jedn
jestlie o nic nevf, ne dostane-li se mu
a je vyvolvat v mladch lidech pocit, e
jen proto, e 'v zleitosti tak projevuj
vost.
Kad chlapec se zajm o vlaky. Dejme tomu, e bychom
ktermu e na jeho zjmu o vlaky je patnho; dejme
tomu, e bychom mu pokad zavzali kdykoli hy se
octl ve vlaku nebo na ndra; dejme tomu, e bychom nikdy
25
nedopustili, aby v jeho padlo slovo "vlak", a e
bychom zachovvali neproniknuteln tajemstv co do
kterm je dopravovn z jednoho msta na druh. Vsledkem by
nebylo, e by se o vlaky zajmat; naopak, zajmal by
se o mnohem vce ne kdy protoe bychom va;k na
tento zjem poukazovali jako na neslun, by tom mor
bidn pocit, e Kadho chlapce bystrho ducha dokzali
bychom tmto ve men v. neu-
rastenika. A zcela to v otzce sexuln; protoe
vak je sexuln problematika mnohem ne vlaky,
jsou nsledky hor. kad v
je vce chor - co je
nsledkem tahu, kter mu brnilo za mlada dojt
v sexulnch otZikch. Pocit takto
stv se pak v dalm jednou z krutosti, ostchavosti
a poetilosti. Nemme nejmen rozumovou jakhokoli
druhu, abychom v udrovali v tou-li
se to u jde o otzku sexuln nebo o zleitost jin
povahy. Nikdy nm nevyroste zdrav obyvatelstvo,
dokud se ve nebude s touto ji od
nejtlejho - a to je naprosto
ci'kvm i nadle monost ovldat kolskou politiku.
Avak i tehdy, ponechme-li tyto dopodrobna rozv-
nmitky ,stranou, je e zkladn principy
vyaduje u notn dvky mravn zvrhlosti.
Tvrd se nm, e byl bohem, kter je tak
dobr jako vemohouc. tedy znal vechnu bolest a bdu
ne nese proto za ni
Dokazovat, e bolest ve zavinil je hol
to nen pravda; za to, e se roz-
lvaj ze svch ani 'e vybuchuj sopky. Ale i kdyby tomu
tak bylo nic .to na Kdybych na
a e z vyroste vraedn maniak,
byl bych za jeho Jestlie znal
jich se dopust, tm, e se ho rozhodl
plnou za veker nsledky jeho
obvykle argumentuj tvrzenm, e utrpen ve od
a je tud dobrem/Argumentace sama je pochopi-
sice pouhm sofistickm
sadismu, vak je to argumentace velmi uboh. Pozval
bych kterhokoli aby se el se mnou podvat na
nemocnice - aby na vlastn jak utrpen tam
26
dtli podstupuj; se pak! pokus tvrdit, e si vechny
ly trapy pro svou mravn zkaenost zaslou. Aby se
dokzal takovho prohlsit, mus v nejprve ubt
posledn stopu slitovn a soucitu. Mus se, krtce stt
tak krutm jako v Zdn
(,en, e ve na tomto plnm utrpen je s m
nejlepm smyslem, si uchovat neporuen mravi1 krit-
ria, protoe mus neustle nachzet v)mluvy pro bolest a bdu:
N m itky proti nboenstv
Nmitky proti nboenstv mme dvojho druhu-
rozumov a mravn. Rozum namt, e dn nboenstv nelze
pokldat za prav; mravn nmitka nm e nbo-
en"sk pochzej z dob, kdy lid bvali ne jsou
dnes, a e proto jenom napomhaj udrovat nelidskosti, kter by
jinak mravn ji
si nejprve nmitku rozumovou: za naich praktickch
se setkvme s jednou tendenc - soudv se toti, e ne-
zle tak dalece na tom, zda m nboensk pravdu
nikoli, podstatn je jen otzka, zda je Jeden problm
nelze vak bez druhho. nboenstv,
budou se nae o dobru liit od k nim do-
jestlie v Vliv proto
dobr a se jevit patn
Nadto stanovisko, e je na povinnost v ten onen
bez ohledu na to, zda v jeho mluv
vyvolv .v ns vekerm
zaujatost a ns kad kter nen
v souladu s naimi
Velmi d(llcitou vlastnost je mra poctivosti
a s tou se shledme u kter si e
existuj ve kter je povinen proto
rozhodovat o tom, zda m nboenstv dobr vliv, ani
bychom nejprve zkoumali otzku, zda m pravdu. Pro
muslimy a idy je tm momentem
nboensk pravdy otzka existence bo. V dobch, kdy nboen-
stv bylo na vrcholu sv slvy; slovo dokonale
vznam; avak v toki\. ze strany
stval se tento pojem stle a vybledlej, a se dnes
pozn, co lid maj na mysli, kdy prohlauj, e
27
v boha. Jako doklad si definici Matthewa
Arnolda: "Moc stojc mimo ns, jejm clem je spravedlnost."
Snad bychom to ve mohli a poloit si
otzku, zda nachzme ve vesmru doklady
s vjimkou kter maj iv bytosti na povrchu tto
planety.
Obvykl nboensky zaloench lid v tto otzce
vypad takto: "J i moji jsme osobnosti udivuj-
cho intelektu a ctnosti. Je pochopiteln, e by se tolik ducha
a ctnosti mohlo vyskytnout nahodile. Mus tedy existovat
inteligentn a ctnostn, jako jsme my, kdo
uvedLdo pohybu vesmrn stroj s myslem ns S poli-
tovnm musm e neshledvm toto tak
vm, jak ho uvaj. Vesmr je velik;
vak, mme-li Eddingtonovi', tvorov tak inteligentn jako
lid nikde jinde neexistuj. Uvte-li mnostv
hmoty, z se skldaj inteligentnch bytost, shledte,
e je to mal procento ve srovnn s celkovm
mnostvm hmoty ve I kdy by podle zkona
nosti bylo aby z nahodilho shluku
vznikl organismus schopn mylen, je
dobn, e se ve vesmru bude takovch vyskytovat
onen nepatrn kter zde tak nachzme. Nadto
uvauji-li o ns jako o vrcholnm stupni tak asnho pro-
cesu, opravdu se mi nezd, e bychom na to byli
podivuhodn. Jsem si ovem e mnoz duchovn jsou ne-
ne j a e zsluhy do t mry
jc m vlastn nejsem schopen docenit. i se
lem na tyto vjimky se mi vrac mylenka, e Ve-
mohoucnost po celou mohla u snad taky
lepho. A pak musme uvit, e i tento vsledek je jen'
ranou do przdna. obyvatelnou navdy; lidsk
pokolen a jestlie se i potom m kosmick proces ospra-
vedlnit, bude se tak muset stt jinde ne na povrchu na
planety. A i kdyby k snad
dolo, mus se tento pr,oces dHve Druh
zkon termodynamick sotva pochyby, e vesmr je ve
stavu postupnho padku a e se nakonec existence co
by stlo za zmnku, stane nemonou vude. Nic nm ovem ne-
1
Sir Arthur Stanley Eddington (1882-1944), britsk
astronom, fyzik a publicista. - Pozn.
28
brn e a nadejde nathne vesmrn stroj znovu;
pokud to vak tvrdme, zakldat svou
pouze na a ani na jedin petce Tak
dalece, jak lze z usuzovat, vesmr
povlovnch stadi k alostnmu vsledku, kter
vidme na tto zemi, a stle stadii bude se blit
stavu vesmrn smrti. Mme-li brt tohle za z-
smm snad jen poznamenat, e se mi takov nijak
nezamlouv. Nevidm proto v boha jakhokoli druhu,
a Star metafysick
ponechvm stranou, protoe je-zavrhli sami nboent apolo-
getov.
Due a nesmrtelnost
Na etiku vdy hlu-
bok vliv vznam, jej dui
jednotlivce. V je to a tak
stoick filosofie vznikalo ve kter u nemohly
chovat dn politick Siln osobnost poctivho zaloen
m sklon usilovat o dobro a konat je; jestlie ji vak
o vekerou politickou moc a vezmete ji kadou
tost udlost, odchl s ze sv drhy
a doide k e to je bt dobr sm. tak
se stalo prvnm z toho pak vzela koncepce osobn
svtosti jako zcela nezvislho na dobrm, jed-
nn, protoe svatost musela bt stavem dostupnm lidem,
byli naprosto 'zbaveni v monosti jednat. Proto tedy musely bt
z etiky ctnosti Dodnes povauj
cizolonka za ne je politik,
kter platky, politik
tisckrt vce kody. koncepce ctnosti, tak jak
je patrna z sv dohy, cosi slabho
a sentimentlnho. byl jen se vzdaloval
za svat byli povaovni jen ti muov v bojch
s Turky mrhali ivoty a majetky svch poddanch, jako
svat Ludvk. Nikdy by crkev nepokldala nikoho za svatho jen
proto, e zreformoval finance, trestn zkon soudnictv. Podob-
nm k pouhmu lidskmu blahu n!'lbval
dn vznam. e bychom v celm
nali jedinho kter doel svatosti prac.
Ruku v ruce s tmto osobnosti a mravn
29
lo i stle rostouc rozliovn mezi du a kter v
sk metafysice a ve filosofickch systmech vychzejcch z Des-
carta a do dnen doby. Zhruba by se dalo e
a sloku lidsk bytosti, kdeto
due slpku soukromou. etika klade na funkci due
tak siln, e propad krajnmu individualismu. Domnvm
se, e vsledek vech stalet ry je jasn:
lid se vce do sebe a stali se ne od-
povd jejich pohnutky, kter otvraj
brny, jeho j, jsou vzthy sexuln a a
vlastenectv a pocit drunosti. Crkev ve, co bylo v jej
moci, aby potupila a snila vztahy sexuln; lsku rodinnou
zavrhl sm Kristus i jeho a u poddanskch
nemohlo najt odezvu ani vlastenectv. Jedna
z kter se dosud nedostvalo on pozornosti, j si zaslou,
je novozkonn polerilika proti Crkev se chov k matce
se zbonou oddanost, sm Kristus vak tento postoj
nesdlel. "Zeno, co mi chce?" (Evangelium sv. Jana 2; 4)
- takov je jakm s n Kristus tak prav, e
rozdvojit proti jeho otci, dceru proti matce a snachu
proti tchyni a e ten, kdo m rd otce nebo matku vce ne jeho,
nen jeho hoden (Evangelium sv. Matoue 10, 35-37). Vechno to
, znamen biologickc}), rodinnch pout pro vry -'-
postoj, kter co s nesnenlivost, na
spolu s
doel vrcholu v o nesmrtel-
nosti lidsk due, kter se podle okolnost bude v posmrtnm
blahu, nebo bol.,
okolnosti, na kterch tento vn rozdl zleel, byly
podivn. Tak kdybyste ihned pot,
kdy vs proneje slova pokropil vodou, bylo by
vam blaho, kdeto kdyby do vs po dlouhm
a ctnostnm nhodou blesk ve chvli, kdy jste
zaklel, protoe se vm u boty stala by se
muka. e tomu modern protestant,
ba snad dokonce ani modern katolk, kter nebyl
v teologii; tvrdm vaJk, e je to ortodoxn a e se
v a do nedvnch dob v Mexiku a Peru
mvali ve zvyku indinsk nejprve a pak jim
vyrazit mozek: zjednvali si tak jistotu, e opravdu
do nebe. Zdn ortodoxn najt jedin lqgick
aby jejich odsoudil, to dnes odsuzuj vichni.
30
11,\m o individuln nesmrtelnosti ve sv
,, ohledech neblah vliv na mravnost, tak jako
uddUen due a v metafysiee
1
na filosofii.
Zdroje nesnenlivosti
N esnenlivost, kter se s
vn rozhostila, je jednm z jeho
jak soudm, idovskou vrou ve spravedlivost
2
a ve
relnou jsoucnost idovskho boha. Nevm sice, by
zmvna id mt takov zvltnosti, vak se u nich
vyvinuly v zajet jako reakce na pokus o jejich asimilaci
do cizho obyvatelstva. ji je tomu jakkoli, id -
a spe jejich proroci - klst na osobn spraved-
livost a na mylenku, e snenlivost ktermukoli nboenstv
s vjimkou toho jedinho je tyto mylenky
velmi neblah vliv na cel zpadnho Crkev se vdy
namluvila o tom, jak stt nastoupenm Kon-
stantinovm pronsledoval Toto pronsledovn bylo
vak dochzelo k jen od a veskrze
politick charakter. Od Konstantinovch a do konce sedm-
nctho stolet byli v kad pronsledovni jedni
druhmi, a to mnohem ne je kdy pronsle-
dovali S vjimkou byl vznikem
takov pronsledovatelsk postoj
neznflm. Ctctc-li Hrodota, najdete tam laskav a sn-
enliv o zvycch cizch kter navtvil. Pravda,
tu a tam ho sice zarazil barbarsk
vcelku vak je jeho k cizm a cizm
tiv. Nen nikterak dychtiv dokzat, e lid, nazvaj Dia
jinak, propadnou zatracen a e by je bylo sprvn
usmrtit, aby jejich trest co mon Toto stanovisko
vyhrazeno Pravda, modern zaujm
postoj drastick, ne vak dky za to gene-
racm renesanc a po nae dny
nejednou aby se za leckter ze svch
1
Metafysika - zde i v dalm aristotel-
skm smyslu ona filosofie, kter se zabv otzkami
hranice zkuenosti svobodn atd.) - Pozn.
2
Viz pozn. na,str. 36 - Pozn.
31
vry. Je zbavn poslouchat modernho
kdy vm vykld, jak mrn a rozumn je ve
a e za vechno svou
a soudnost lid, ve sv byli vemi orto-
doxnmi pronsledovni. Nikdo dnes e byl
roku 4004 Kristem; nen tomu vp.k tak dvno, kdy
skepse v tto otzce bvala pokldna za ohavn pra-
vychzeje ze zkoumn sly vrstvy lvy na svazch
Etny, doel k e mus bt star, ne
pokldaj a nzor vydal V
tohoto se ho stranit cel hrabstv a ho
vyhostila ze svho Kdyby byl bval v
postaven, byli by ho potrestali Nen
nikterak zsluhou dnes vem absurd-
nostem, kterm se sto padesti lety. Jestlie se
oklestit bylo toho dosaeno
pouze velmi siln odpor crkve a jako vsledek
ze strany
o svobodn
Stanovisko v otzce zkonitosti
bylo vdy kolsav a neji'st. Na jedn
o svobodn v velk je si
vyadovalo, aby lidsk skutky nepodlhaly
na druh - zejmna v osmnctm a devatenc-
tm stolet - vra v boha jakoto Zkonodrce a v zko-
nitost jako v jeden z hlav,lch jsoucnosti V ne-
dvnch dobch se nmitky proti zkonitosti a ve
svobodn uplatl'ovat mnohem ne vra
v zkonitost jako o jsoucnosti Zkono-
drce. Materialist pouvali fyziklnch aby ukzali,
anebo aby se pokusili ukzat, e pohyby lidskch jsou
mechanicky a e tedy 've, co tak jako
kad polohy, kterou vykonme, spad mimo oblast jak-
koli svobodn Je-li tomu vskutku tak, pak vechno,
<:o snad naemu nespoutanmu zbv, m jen po-
<:hybnou cenu. Jestlie by v e nape nebo
spch vradu, byly veker pohyby, kter jeho nese
s sebou, dny fyziklnmi, zdlo by se absurd-
nm mu v jednom sochu a v druhm ho
32
V metafysickch systmech by snad i potom
ohlnst mylen, v n by byla svobodn; protoe vak
lze ostatnm pouze po-
nemohla by se svobody stt nikdy
vn, a nikdy by tedy nemohla nabt vznamu

Dle pak, na ty ji vliv
i mylenka vvoje. Shledali toti, e jim nic vznet
nroky ve budou-li se naprosto liit od mo-
uost piedpokldanch u jinch forem ivota. A tak, aby
uchovali svobodnou neporuenu, vystupovali proti kadmu
pokusu si chovn iv hodnoty zkony fyziklnmi
a chemickmi. nzor, podle jsou vichni ni
tvorov mechanismy, nedochz u u liberlnch obliby.
Pod vlivem o sledu vvoje jdou o krok
dle a tvrd, e dokonce ani to, co nazvme mrtvou hmotou nen
ve svch projevech
e zkonit
poprte tm i monost zzraky jsou skutky
bo, jedin, kter mohou zkony, jimi se veker jevy
za normlnch okolnost Dovedu si ovem moder-
nho liberlnho teologa, jak s vrazem hlubok moudrosti pro-
hlauje, e veker je u samo o zzrakem, a e nen
tedy ,nikterak abychom se upnali na
jako na zvltn boch
Pod vlivem tto reakce proti zkonitosti
apologetov
1
atomrn teorie, dokazujc,
e fyzikln zkony, tak jak jsme v a dosud obrej
pravdu jenom e jsou to zkony vztahujc se
na velk mnostv kdeto jednotliv elektron se do
mry chov tak, jak se mu zlb. Pokud jde o mne, jsem
e tato situace je stadiem pouze a e
objev fyzikov zkony, jimi se mal i kdy se snad
tyto zkony budou velmi liit od fyziky.
ji je tomu jakkoli, zaslou si povimnut, e modern
teorie zabvajc se malmi nemaj k otzkm !Jraktic-
kho vznamu naprosto dn vztah. Na viditelnch pohybech,
a na vekerch pohybech, na nich by mohlo
zleet, podl se takov mnostv e vechny tyto pohyby
1
Apologet - obhjce zsady nzoru, v um
smyslu obhjce - Pozn.
33
spadaj do oblasti starch Abychom. na-
psali nebo spchali vradu (vrtme-li se ke svmu
nmu musme uvst do pohybu dosti
mnostv inkoustu nebo olova. Elektrony, z nich se inkoust
skld, mohou si ve sv mal sni rejdit zcela
avak jak.o celek pohybuje se podle starch
fyziklnch a to jedin zajm bsnka i vydavatele.
Modern teorie nemaj proto k dnmu z ve-
lidskho zjmu, jimi se zabv teolog, vztah, kter by stl
za zmnku.
A tak se v otzce svobodn dostvme zse tam,
odkud jsme vyli. si vak u o nich myslme cokoli, jako
o problmu metafysickm, je naprosto jasn, e v praxi
ji nikdo neuznv. Odjakiva kad e lze na charakter
vdycky se e lidsk chovn
do jist mry ovlivnit alkohol opium. Apotol svobodn
prohls sice, e se silou opjen ani
on vak netvrd, e u opil doke "britsk stava"
jako kdyby byl v naprosto stavu. A ten,
kdo co s v, e vhodn ivotosprva
na jejich ctnosti vce ne kzn na ..
V praxi m o svobodn jedin vsledek: brn lidem,
aby sv poznatky z kadodennho ivota dovedli k jejich logic-
kmu Jedn-li kter se nm nelb,
probouz to v ns pokldat ho za darebka a odmtme se
postavit v e jeho nehezk jednn je pouze
vslednic a budete-li sled odvjet
ve daleko, a do doby
jeho vlastnm narozenm, a tedy k udlostem, za kter na
nelze svalovat ani v t fantazii.
dn nezachz s autem tak poetile, jak doke jednat
s jinou lidskou bytost. Kdy mu auto nepojede, nebude jeho
nehezk jednn mu "Jsi dare-
bck auto, a dokud se nerozjede, nedostane u ani kapku ben-
znu." Msto toho se spe vynasna zjistit, co je s v ne-
a spravit ho. se vak domnvme, e zachzet
s lidskmi bytostmi by bylo v rozporu s pravdami
naeho svatho nboenstv. A tuto pak
dokonce i jednn s malmi Mnoho m zlozvyky.
v nich je trestem jen utvrzujeme a kter hy
vymizely samy, kdybychom je bez povimnut. vak
pokldaj a na velmi vjimek, trest za
cosi sprvnho, tm vystavuj duevn
choroby. Kdy v pak duevn chorobu
mluvv se o n naimi soudnmi dvory jako o dokladu
kodlivosti toho kterho zlozvyku a nikoli trestu. (Narm na
nedvn proces pro obscenitu ve New York.)
K reformm dochzelo ve jen dky studiu
chorch a slabomyslnch, protoe jedinm se za
jejich nedostatky mravn a zachzelo
se s nimi proto mnohem ne s normlnmi Do-
nedvna lid zato, e jestlie se chlapec sv koly,
je nejlep metla nebo rkoska. Pokud jde o vchovu
tento nzor sice ji vzal za sv, dosud vak dov v trest-
nm zkonku. Je e se se sklonem k
mus zabrnit v jeho spchn; tak je vak nakldat
s kter trp vzteklinou a chce druh lidi pokousat,
nikdo vak ho za to trpc
chorobou mus bt a do svho nikdo
ho vak proto nem za darebka. by se nakldat
i s kter je nchyln se ne-
bychom vak mt v jednom zdn viny ne
v druhm. A tohle je jen otzka trochy zdravho
rozumu; jde vak o takov projev zdravho rozumu, proti
se stav etika i metafysika.
Abychom mohli posuzovat mravn vliv instituce na
musme uvit, jak charakter m
sla, kter je hlavnm motivem vzniku tto instituce, a do jak
mry se pod vlivem pHslun instituce sly
v dan zvyuje. je motivace naprosto
jindy utajena. Horolezeck klub je zcela
ovldn touhou po dobrodrustv a dycht
po poznn; rodina, jakoto instituce, je stmelovna rli-
vost a touhou po potomstvu; fotbalov klub nebo politickou
stranu avak
instituce - toti crkev a stt - maj psychologickou motivaPi
cl sttu je zcela zajistit
vnitlnmi i
U i kdy je projevuj sklon se do
houfu a vyhledat jeho
jim dod pocitu vzniku crkve jsou
zdrojem nboenskho je ne-
strach; i v lze pozorovat, jak
kad strachu lid obracet sv mylenky k bohu.
35
Bitva, mor a ztroskotn lodi u lid nboensk pro-
hlubuj. Pocit nen vak tm jedinm v na co se
nboenstv , obrac; zejmna na nae lidsk sebe-
Jestlie m pravdu, lidstvo tak po-
litovnhodn jakmi se zdme bt; se o ns
zajm vesmru, ochotn nachzet v ns chov-
me-li se a zlobit se na ns, jednme-li To je
velk poklona. Nikdy bychom nepomyslili na to, prostudovat si
s myslem zjistit, z plnili sv
povinnosti, a sotva by ns tak napadlo, abychom
z vybrali jedince, byli nedbal, a pak je zato
uplili na Jestlie to v naem vechno
ja:k to poklona na poklona dokonce
ty dobr mezi nmi blaenost v nebi.
Mimo to se setkvme s modern mylenkou, e cel
vvoj vesmru k tomu, aby vsledky, kter na-
zvme dobrmi - vsledky, kter nm A
jak lichotiv e vesmru vldne bytost, je sdl nae
zliby a
Idea "spravedlivosti"
1
vliv na nboenstv m i psycholo-
gick motiv, z cel koncepce "spravedlnosti" pramen. Jsem
si e si mnoho tto koncepce velmi v;
zastvaj nzor, e bychom se j vzdvat ani vzdor padku
dogmatickho nboenstv. V tto otzce s nimi nemohu souhlasit.
Mm dojem, e psychologick rozbor ideje "spravedlivosti" uka-
zuje z jak nedoucch vn a e by se j proto
dostvat rozumovho souhlasu a tm i novho poslen.
"Spravedlivost" a "nespravcdlivost" musme chpat ve vztahu
vzjemn zvislosti; s rostoucm vznamem jednoho roste i v-
1
V originle righteousness, slovo s irm
vzname-m ne nae spravedlnost. Znamen spravedlnost,
poctivost"; ve smyslu "spravedlnost" je siln subjektivn sloka
- pocit, e ten onen jedn je slovem "spraved-
livost" (na rozdl od spravedlnost), co zejmna vzhledem k
bible je vraz - ho vak chpat ve velmi irokm
smyslu se subjektivnm zabarvenm. naeho slova
spravedlnost (kter se v textu objevuje) je anglick vraz justice.
- Pozn.
36
znam druhho. Nu, a co je "nespravedlivost" v praxi?
Zpravidla znamen jakkoli druh chovn, kter se znelb davu.
Pak u jen nazvat takov chovn "nespravedlivost" a
nit tento pojem vchodiskem propracovanho etickho
systmu, aby kad trest, kter dav na sv nelibosti
uval, byl v jeho vlastnch a co vc,
protoe dav sm je definovn jako "spravedliv", stoup jeho
sebecta ve chvlch, kdy nejvce popout uzdu svm
krutm choutkm. Je to tak psychologie jako
vech ostatnch metod trestn Vlastn podstatou koncepce
"spravedlivosti" je tedy krutost do hvu spravedlnosti
a dt voln sadismu.
Avak, namtne leckdo, cel ten v vklad o "spravedlivosti"
se ani v tom nejmenm nehod na idovsk proroky, jak
sm uvdte, "spravedlivosti" zavedli. Je to
pravda asi v tomto smyslu: "spravedlivost" v stech idovskch
znamenala to, s souhlasili oni a Jehova. T postoj
se odr i ve Skutcch apotolskch, kde se apotolov
v jednom ze svch nabdn slovy: "Jest rozhodnut
Ducha sv1!_tho a nae" (Skutky 15, 28). Na podobnm osobnm
pocitu jistoty o tom, co si mysl a co m rd, nelze vak
vybudovat zklady jakkoli instituce. Z toho tak pramen pote,
s nimi musel neustle zpolit protestantismus: kterkoli nov
prorok mohl vystoupit s tvrzenm, e jeho zjeven je
ne zjeven jeho a z protestantskho hlediska
nic nedokazuje, e by snad jeho tvrzen bylo neplatn. Nsledkem
toho se protestantismus do sekt, kter se vz-
jen oslabovaly; a lze e ode dneka
za sto let bude katolicismus jedinm vnm
vry. I v katolick crkvi maj prorock vnuknut sv msto;
uznv se vak, e kazy psobc dojmem pravho boskho
vnuknut mohou bt vyvolvny i a je pak crkve,
aby je rozpoznat, jako je znalce
aby dovedli odliit pravho Leonarda od Tmto zpso-
bcm je pak zjeven do instituce. S crkev
wuhlas, je "spravedliv"; "nespravedliv" je to, co zakazuje.
Hozhodujc slokou koncepce "spravedlivosti" je tedy ospravedl-
davovho zt.
tedy hlavn lidsk motivy, kter se v nboenstv
obrej, jsou strach, domlivost a nenvist. by skoro
e kolem nboenstv je vnm zdn
nosti za e se vybjej v kolejch. Protoe
37
tyto jen rozmnouj lidskou bdu, je nboenstv silou zla,
dovoluje, aby se v nich lid vyvali; kdyby
nebylo jeho schvlen, dokzali by je do mry ovl-
dat.
V tomto si dovedu nmitku, i kdy ne
vznenou ze strany
kter si vak zaslou, abychom se na ni ble podvali.
by snad mohl e nenvist a strach k zkladnm
lidsk povahy, e je lidstvo vdy a e je vdy
bude. Z toho by pak snad mohl usoudit, e to nejlep,
co s nimi lze je svst je do kolej, v nich jsou
kodliv, ne kdyby se ubraly jinmi cestami.
teolog by mohl e s nimi crkev nakld jako
s pudem pohlavnm, jeho existence hluboce lituje. Sna se ubt
milostn touhy tm, e je spout manelstvm. A tak vm
budou tvrdit, e mus-li u lidstvo nenvist, je
lpe obrtit tuto nenvist proti jsou kodliv,
co crkev svou koncepc "spravedlivosti".
Na tuto argumentaci jsou - jedna po-
vrchn, druh jde a na Povrchn e
crkevn koncepce "spravedlivosti" nen ta nejlep; zsadn
vychz z toho, e psychologickch zna-
lostech a technice nenvist
a strach vymtit z lidskho ivota
Podvejme se na prvn bod. Crkevn koncepce "spravedlivosti"
je nedouc z hledisek - a v prvn
pro sv rozumu a Tento nedostatek pochz
z Novho zkona. Kristus nm abychom se stali
takovmi, jako jsou mal avak mal nemohou pochopit
diferenciln ani zsady ani modern me-
tody boje s nemoc. Zskat podobn znalosti nen podle crkve
naich povinnost. Crkev se sice ji o to, e zna-
losti json samy o tak ve dnech sv slvy,
avak zskvn znalost, i kdy nen je protoe
vst k pe rozumu a odtud i k pochybm o
dogmatech. si dva mue, z nich jeden
lutou zimnici v rozlehl tropick oblasti, ale v
sv prce styky se enami, s nimi nebyl oddn; ten
druh byl ln a a jeho manelka
a tak mlo se staral o sv a jich
polovina na choroby, kterm se dalo -
se vak nikdy nedovolenm sexulnm neoddval. Kad
38
dobr mus ze zsady hjit nzor, e je ten
1lruh z nich. Podobn postoj je a na-
prosto odporuje rozumu. vak z tto absurdnosti 'ne-.
dokud se vznam vyhbn .se
ne pozitivnm zsluhm a dokud nen uznvn vznam
znalost a pomoci, ktero.u v
Druhou a nmitkou proti vyuvn strachu a ne-
nvisti kterm jich pouv crkev, je. e
tyto pocity lze nyn z lidsk povahy vymtit vchov-
nmi, a politickmi reformami. Zkladnou mus
bt reformy vchovn, protoe lid ;nenvist a strach
hudou tak tyto pocity obdivovat a budou si je dle
jejich obdiv i
jako je tomu u prostho vchovn systm za-
na vymcen strachu nen nikterak obtn. Je pouze
zachzet s obklopit ho kde bez
tragickch rozvjet svou iniciativu, a uchrnit
ho styku s podlhaj iracionlnm obavm -
u strachu ze tmy, z my nebo ze sociln revoluce.
nesm bt tak ukldny tresty, nesm bt vystaveno hroz-
bm vnmu a krn.
zleitost je uchrnit pocitem nenvisti. je
vyhbat se co situacm probouzejcm rlivost,
zejmna ovem zachovvat naprostou spravedlnost a nezaujatost
v jednn s Nadto mus nabt
pocitu, e je sympati alespor'
s nimi plichz do styku, a pokud tm nejsou ohro-
eny jeho zdrav nebo ivot, nesm mu nikdo brnit
v a zvdavosti. je uvalovat
tabu na znalosti sexulnch otzek nebo na rozmluvy o
kter.lid obvykle povauj za neslun. Budete-li tyto prost
zachovvat od samho vyroste vm
sk a nebojcn.
Pravda, vstupu do ocitne se takto vycho-
van mlad pojednou ivota plnho nespravedl-
nosti, plnho krutosti, plnho bdy, j bylo mono Ne-
spravedlnost, krutost a bda, kter v modernm existuj, jsou
minulosti a jejich je v rozboru hospo-
protoe v dobch bylo o obivy
nutno boj na ivot a na smrt. V naem to vak nen
technice rozhodneme-li
se pro to, poskytovat obivu kadmu. Mohli bychom
39
tak zajistit, aby se obyvatelstva ustlil, kdyby nm v tom
nebrnil politick vliv crkv, kter dvaj vlce, moru a hladu
zbranou Mme dost znalost, abychom za-
jistili veobecn hlavn jejich vyuit k tomuto
je nboensk Nboenstv se stav proti tomu, aby
se naim dostalo rozumov vchovy; nboenstv nm zne-
odstranit zkladn vlky; nboenstv nm brn
etice spoluprce msto starch divoskch nauk
o a trestu. Mon, e lidstvo je na prahu zlatho
je-li vak tomu tak, bude nejprve nutno zabt draka, kter hld
brnu, a tmto drakem je nboenstv.
40
V CO
Poprv vyla "V co roku 1925 jako samo-
statn mens1 publikace. V k n Russell mimo jin:
"Pokusil jsem se zde vyjdi'it, jak msto podle mho
ve vesmru zaujm a co soudm o jeho monostech doshnout opravdu
dobrho ivota ... V lidskch osudech se vdy projevuj sly
ku tak jako sly, kter jen rozmnouj bolest a bdu.
NevJ.me, na kterou stranu se sklon vky, chceme-li si vak
musme mt oboj na Roku 1940 soudnm
v New Yorku byla "V co jednou z knih
soudu na e Russell nen na newyorsk
se z n citovalo i v tisku - zpravidla takovm
aby z kontextu vytren podvaly o Russellovch
nzorech naprosto zkreslenou
I. a
nen v nesourodm, je jej
pnroienou Jeho mylenky i jeho pohyby se
tmi zkony, k nim dospvme, sledujeme-li pohyby
a atomf1. Ve srovun s je fyzick velk -
ne si ho lid pi'cdstavovali za Dantovch, nikoli vak tak
jak se zdl bt sto lety. Nad nmi i pod nmi,
jak v oblasti tak i nejmench vude se
nm zd, e dosahuje svch hranic. e
vesmr je v prostoru a e by jej paprsek
za let. Domnvme se, e se hmota skld z elek-
a a e jich je na
Jejich nejsou po-
stupn, jak se soudvalo, ale probhaj ve skocch, jejich dlka
nikdy nepoklesne pod minimln interval. Zkony
lze shrnout do velmi malho platnch
podle nich je mono minulost i budoucnost
je-li znm kterkoli sebekrat okamik jeho
zabvajc se studiem neiv bl se tak stadiu
dovren, bt zajmav. Se znalost ovl-
41
dajcch pohyby a stane se ostatek popis-
nm oborem - souhrnem jednotlivch stanovcch
v danm okamiku Celkov
o poloze jednotlivch jm jsou dosta-
je teoreticky by je bylo
mono zaznamenat vechny do velk knihy a tu pak uloit
v Somerset House spolu s strojem, kter by na pouh
stisknut knoflku poskytoval tazateli dan daje z libovolnho,
do zznamu nepojatho obdob. si
zajmavho, tak vzdlenho onomu vnivmu zaujet,
jm jsou neseny objevy. Je vm, jako kdybyste po namha-
vm vstupu na vysokou horu nenali na vrcholku nic ne v mlze
restauraci, kde vyhrv rdio a pije se zzvorov pivo.
Za Ahmedovch asi vzruen i tabulka s nsobilkou.
A tohoto fyzickho - kter sm o nen nijak
zajmav - je nedlnou jako veker
ostatn hmota skld se i jeho z a
se, pokud vme, tmi zkony jako kter se na
ani rostlinnch nijak nepodlej.
tvrd, e fyziologii nelze nikdy zredukovat na fyziku,
jejich nezn vak a bude asi
e jsou na omylu. To, co nazvme naimi "mylen-
kami", je zvisl na systmu mozkovch drah obdobnm
jako je nae cestovn odkzno na a
Energie mylenkovch je chemickho;
u nedostatek jdu aby
v idiota i velmi chytrho jsou tedy projevy
duevn vzny na hmotnou strukturu. I kdy tomu tak
asi je, proto e snad
kter jednotliv elektron proton doke myslet; to
bychom u rovnou mohli e sehraje fotbalov zpas
sm. nelze e mylen jednotlivce
smrt, po smrti se cel mozku
rozpadne a energie, kter mozkovch drah napjela,

a nesmrtelnost; dogmata nboenstv,
nenachzej tak ve dnou oporu. Nelze e by snad
kterkoli z vry byl nezbytnou podmnkou nboen-
stv. v buddhismu se ani s jednm nesetkvme.
1
Pokud jde o nesmrtelnost, mohl by tento vrok v
na scest, ve sv analze je vak zcela
Avak my na jsme si zvykli povaovat oba
42
za nummum teologie. Bez-
pochyby si v lid uchovaj vru i nadle, protoe jsou to
jemn tak jako je povaovat sebe samy
za ctnostn a zkaenost jen u svch Pokud jde
o mne, nenachzm podklad ani pro jedno ani pro druh.
strm, e bych snad byl schopen dokzat, e neexistuje.
tak nemohu dokzat, e je pouhou fikc
existovat, jako mohou existovat bohov z Olym-
pu, bohov starho Egypta nebo bohov babylnt. dn z
hypotz nen o nic ne ostatn; vechny vak
stoj mimo oblast i jen poznn, a nen
proto abychom kteroukoli z nich brali v vahu.
se zde o tto otzce nebudu, protoe jsem se j
zabval ji jin

Na jinm otzka nesmrtelnosti. Zde je
mono shromdit materil na podporu obou stanovisek.
Lid jsou kadodennho jm se zabv, a lze
proto objevit podmnky, jimi je jejich existence. Kapka
vody nen nesmrteln, protoe ji rozloit na kyslk
a vodk. A kdyby nm snad takov kapka vody tvrdit, e
m vlastnost "vodovosti", kter jej chemick rozklad
bychom se na to asi skepticky. vme, e ani mozek
nen nesmrteln a e po smrti dochz k rozptlen energie v i-
vm je se tak stv nepouitelnou k ja-
kkoli akci. Veker ns vedou k e jevy,
na pohlme jako na n duevn ivot, jsou zce spjaty
s mozku a s organizovanou energi.
pokldme-li tedy, e duevn ivot ustane se ivotem
to jen o na soudnosti. Cel tento vklad doka-
zuje sice pouze naeho pojet, je vak tak
jako o kter se
opraj.
Stanovisko, k jsme takto lze napadat z roz-
pozic. Badatel v psychick oblasti prohlauj, e maj
o posmrtnm materil povahy,
a je zcela nepochybn, e postup, jeho uvaj, v poa-
vzkumu odpovd. tohoto druhu jsou
tak e je zaloen
mahem odmtat. Avak mra jakou mme tomuto
materilu zvis na tom, 'jak
1
Viz mou "Leibnizovu filosofii", kapitola XV.
43
je hypotza o posmrtnm sama o
kadou skupinu si lze
a bychom dt kter je
Ti, kdo ji
daj, .:<:e ijeme i po smrti, s radost. pl-ijmou tuto teorii jako nej-
lep psychickch Na druh lid,
vychzej z jinch a pokldaj proto tuto teorii za
nehjitelnou, budou se ohlet po jinch Co se mne
pokldm v oblasti psychickho bdni a dosud
o se cel koncepce posmrtnho ivota opr,
za ne fyziologick, kter po-
smrtn ivot vak uznvm, e kadm oka-
mikem mohou zskat na pdnosti a v takovm by
bylo v posmrtn ivot dle
smrt je ovem zleitost se lic od
nesmrtelnosti; posmrtn ivot znamen jen to, e ke smrti
psychick dochz Jestlie si vak lid piej v
pak je to nesmrtelnost. Ti, kdo u jednou o nesmrtel-
nosti budou proti fyziologickm kter jsem zde
uvedl, vznet nmitku, e rozdl a due je naprosto zsadn
povahy a e dui zdaleka nelze s jejmi empirickmi
projevy, k nim dochz naich
To je podle mho metafysick Pro jsou
mysl tak jako hmota termny, nejsou to vak
reality. jako due jsou logick fikce i elektrony
a protony; kad z nich ve cel
souvisl sled udlost, nikoli samostatnou, trvalou entitu. U due
je to patrn z jednotlivch etap Vezmeme-li v vahu
a se domnvat, e v celm
tomto procesu due nedlnm, dokonalm a eelist-
vm. Vidme, e roste jako a e sv byt odvozuje
tak od spermatozoa jako od bt tedy ne-
dln. To ncn materialismus: je to pouze uznn, e ve, co se
dotk, je otzkou organizace, nikoli prvotn sub-
stance.
Metafysikov snesli argumenty, aby dokzali, e due
mus bt nesmrteln. A jedin prost zkouka, aby
vekermi argumenty tak vichni
dokazuj, e due mus prostupovat vechen .prostor. Protoe vak
po tom, abychom obshli nedychtme zdaleka tolik
jako po dlouhm dn ze si nikdy
ve svch vahch tto aplikace nepoviml. Vskutku typick
44
klad udivujc moci, . JIZ Je touha schopna zaslepit i lidi velmi
nadan a je k logickm chybm, kter by jim za jinch
okolnost byly patrn na prvn pohled. Myslm, e sama mylenka
na nesmrtelnost by v ns nikdy nevznikla, kdybychom se nebli
smrti.
jako tolik jinho v naem it, pramen ze strachu i n-
boensk dogma. Strach z lid, ovld
celou naeho ivota strach z
dv vznik nboenstv. Protiklad mysli a hmoty je, jak jsme
iluzorn; je tu vak jin protiklad, a ten je
mnohem - toti protiklad mezi kter
svmi a kter jimi ovlivnit nedok-
eme. mezi nimi nen ani ostr ani - spolu
s pokrokem dostv se toho pod kontrolu stle vc
a vc. vak o z nich s jistotou e
nadle na druhm k nim veker "velk"
fakta naeho jevy, jimi se zabv astronomie. Do jist mry
jsme schopni podle svch pouze na povrchu
nebo v jeho blzkosti. A dokonce i na povrchu jsou
nae monosti omezeny. se nedokeme ubrnit
smrti, ji mnohdy dokeme odloit.
N boenstv je pokusem tento protiklad Jestlie
vldne a jestlie je mono na boha modlitbou,
zskvme na jeho vemohoucnosti podl. V
dobch se stvalo, e na modlitbu zzrakem; v ka-
tolick crkvi se zzraky dosud, protestant vak tuto moc
ztratili. Lze se ovem obejt i bez protoe podle
povedou zkony k nejlepm monm
Tak vra v boha neustle pomh
a dodv lidem pocit, e fyzikln sly jsou jejich oprav-
dovmi spojenci. Podobnm nesmrtelnost
strach smrt. U lid, e po smrti bude jejich
blaenost, dalo by se e smrti
beze strachu, se tak, pro nestv.
vak mylenka na nesmrtelnost lidsk obavy zmr-
i kdy je nikdy upokojit
Protoe nboenstv ze strachu, druhy
obav hvem a dalo lidem pocit, e se za nemus
V tom prokzalo lidstvu nedobrou slubu: kad strach je
patn. e a zemru, zetlm a e nic z mho j nebude
dle t. Nejsem mld a miluji ivot. Opovrhoval bych vak sm
sebou, kdybych se strachy pomylen na znik.
45
nen o nic pravm proto, e mus jednou skon-
tak jako mylen a lska neztrcej svou cenu, nejsou-li
Mnoh si vedl na popraviti; t hrdost by ns
se zamlet nad postavenm ve
I kdy ns, tak dlouho zvykl na tuln teplo
napoprv snad v oknech
zamraz, vzduch nakonec slu a naim se
odhal osobit
Filosofie je jedna otzka, filosofie hodnot je jin.
je nevznikne z toho nic ne koda. Co po-
vaujeme za sprvn, co bychom si nem naprosto dn
vztah k tomu, co existuje, protoe to je otzkou filosofie
Na druh nm nelze brnit, abychom si nevili jen
proto, e to mimo jako ns nelze
abychom se obdivovali jen proto, e je to
rodn zkon". jsme kter ve
se zkony, je fyzik objevovat, nae nae
a obavy. V tomto smyslu k nleme, jsme j pod-
jsme vslednic a nakonec i jejich
Filosofie nesm bt vzna na nai Zemi;
z tohoto hlediska je pouze jednou z mench planet
jedn z mench drhy. Bylo by
filosofii jen proto, aby dvala vsledky
en drobnm na tto bezvznamn Vitalismus
jako filosofie a evolucionismus projevuj tak nedostatek smyslu
pro a logickou ivota,
kter ns zajmaj, vznam kosmick, nikoli vznam ome-
zen na zemsk povrch. Optimismus a pesimismus jako kosmick
filosofie projevuj t naivn humanismus; obrovsk jak jej
z filosofie znme, nen ani dobr ani patn a nestar se
o to, aby ns Vechny takov
filosofie prt z pocitu vlastn a nejlpe je
astronomie.
Ve filosofii hodnot je vak situace je
pouze toho, co si umme vak
me ve, ijc pouze v naich a ne-
existuje dn kter by nm ukzalo, e nae
hodnocen je nesprvn. V otzkch hodnoty rozhodujeme sami
s a neodvolatelnou platnost a cel je v naem
hodnot pouze jednm sekem. Proto jsme tak v tom-
to ne sama je v otzkch
hodnoty neutrln, ani dobr ani patn, a nezasluhuje si proto
46
obdivu ani hany. Hodnoty my sami a stanovme je
v souhlase s naimi tubami. V tto jsme krli, a sklnme-li se
jen sniujeme svou krlovskou Je na
ns, abychom rozhodovali, co je dobr ivot, nikoli na -
a to ani na bohem.
ll. Dobr ivot
V dobch a mezi lidmi existo-
vala pojet dobrho ivota. Do jist mry byly uveden
rozdly sporn - pokud se tqti lid rozchzeli pouze v otzce,
jakmi dojt danho cle. se. domnv, e
je vhodn metoda, jak zabrnit jin jsou toho nzoru, e
lep metodou by byla vchova. Takov rozpor lze pak rozhodnout
na mnostv materilu.
rozdly si vak tmto Tolstoj odsu-
zoval kadou vlku; jin vdy v vojka bojujcho
za spravedlivou cosi nadmru ulechtilho. Zde
existoval zsadn rozdl v samm cli. Ti, kdo chvl vojka,.
povauj zpravidla u samo potrestn za sprvnho;
Tolstoj se nic podobnho nedomnval. V takov otzce se-
ovem nelze Nemohu dokzat, e m pojet dobrho
ivota je sprvn; mohu pouze nzor vyslovit a doufat, e
s nm bude souhlasit co mon nejvce lid. Mm nzorem je:
Dobr ivot je ivot lskou a poznnm.
Jak poznn, tak lska jsou bez hranic; proto tak je ivot
jakkoli dobr, vdy si lze ivot lep. K dobrmu
ivotu ns nedovedou ani lska bez poznn, ani poznn bez
lsky. se ve objevil v zemi mor, doporu-
svat lid obyvatelstvu, aby se v kostelch
a modlilo za vysvobozen; vsledkem bylo, e se infekce mezi
zstupy s nebvalou rychlost. To je
lsky bez znalost. znalost bez lsky nm poskytuje i po-
sledn vlka. V obou bylo vsledkem umrn v neob-
vyklm rozsahu.
jsou nezbytn lska i poznn, je lska v jistm smyslu
protoe je inteligentnm lidem pohnutkou, aby hledali
poznn a objevili tak vhodn jak prospvat kter
miluj. Jestlie se vak lidem inteligence nedostv, spokojuj se
s tm, co jim kdo tornu a mohou napchat kodu,
je jejich touha dobrodin Snad nejlepm
47
toho, co mm na mysli, je Schopn
je pacientovi ne a pokrok v po-
znvn metod prospv zdrav
vce ne jakkoli lid i zde je
lsky, nemaj-li z ovoce
pouze bohat.
Lska je slovo, kter zahrnuje ty pocity; pouil
jsem je protoe jsem je pojmout vechny. Lska jako
emoce - a o takov lsce mluvm, lska nezd
se mi bt pohybuje se mezi ply; na jedn
rozko z pomylen na milovan objekt; na druh
touha prokazovat mu dobro. Tam, kde jde o objekty neiv, uplat-
se pouze pocit rozkoe; touit bt v pro-
nebo Tento typ proitku je
zdrojem U velmi maich bv zpravidla ne
u lid na pohlej z hlediska jejich
nosti. Hraje tak lohu v naich pocitech k lidem, z nich
ns okouzluj a jin naopak, pohlme-li na pouze
jako na estetickho nazrn.
Protiplem tto lsky je touha prokazovat dobro. Lid
ivoty, aby pomohli malomocnm; kterou
nemohla v chovat nejmen prvek rozkoe estta.
lska bv zpravidla provzena z
z pohledu na vak tak siln, i kdy se nen
z radovat. Bude se zdt podivn, nazvu-li zjem
o chorobn protoe jsme zvykl uvat tohoto
slova pro mlhavho kter je z devadesti procent
przdnou bublinou. Je vak obtn najt jin slovo, jm
bychom touhu Prav-
da, v lsky toto dostoupit jakhokoli
sly. V jinch bv mnohem intenzvn;
zd se dokonce e vechny altruistick pocity jsou
druhem nadbytku lsky na dal
lidi a i jej nhrakou. Z nedostatku slova
budu nazvat tento cit bych vak, aby bylo
jasno, e mluvm o citu, nikoli o a e jakkoli pocit nad-
s tmto slovem spojovan, je v naem pojet
je to, co mm na mysli, slovem
v vak postrdm onen prvek aktivity, kter bych nerad
opominul.
lska je nedln svazek obou pocitu roz-
koe i dobra. Radost z krsnho a
48
oba tyto prvky spojuje; ve svch vrcholnch proje:vech
i lska milostn. milostn lsce se s touhou konat dobro se-
tkvme pouze tehdy, nen-li ohroen pocit vlastnictv; jinak
kadou takovou touhu rlivost, i kdy snad s n roste
rozko z pomylen na milovanou osobu. Rozko bez dbr-
ho um bt krut, bez pocitu rozkoe se snadno stv
chladnou a poveneckou. kter si bt
milovn, tou bt lsky spojujc oba tyto prvky,
s vjimkou krajn slabosti, jako v nebo vn
V tm jedinm, po toume, bv
Naopak, v silnch osobnost
touha po obdivu touhu po to je
duevnho rozpoloen a proslulch krsek. Po tom, aby
nm ostatn lid dobro, toume jen v k tomu, jak
sami aby nm pomhali, nebo do jak mry
se ctme bt z jejich strany ohroeni. se to zd bt
nejmenm biologickou logikou situace, v to tak
neplat. Po nklonnosti dychtme proto, abychom unikli pocitu
abychom byli, jak "pochopeni". To je
nejen nm dobro;
aby nm jeho nklonnost mohla uspokojen, mus
co ke To vak ji k druhmu prvku
dobrho ivota, toti k poznn.
V dokonalm by kad ijc tvor byl vem ostatnm
t lsky, v n by splvaly
rozko, i pochopen. N eznamen to ovem, e bychom
se snad v naem snait zskat podobn po-
city ke vem s nimi se setkme. Jsou mezi nimi
mnoz, ve kterch nachzet zalben, protoe v ns
vzbuzuj odpor; kdybychom svou
a snait se v nich krsnho, pouze bychom si otupovali
vnmavost ke vemu, co shledvme krsnm.
o lidech, mme blechy, a vi. Abychom na tyto tvory
mohli myslet s rozko, museli bychom se octnout ve stejn tsni
jako Star Pravda, je nazvali "perlami
bomi", avak rozko, kterou pramenila pouze
z toho, e mohli vystavovat na odiv, jac jsou zbon a svat.
u lze ve okruhu avak i ta
m sv meze. Kdyby se mu touc po s enou
vzdal svho jakmile by zjistil, e se o ni uchz
jin, bychom mu to k dobru; za sprvn
bychom pokldali, kdyby o jej zpasil. V dnm
49
vak nemohou bt jeho pocity k sokovi cele prodchnuty
lskou k blinmu. Mm zato, e popisujeme-li ivot zde na zemi,
musme vdy do jist mry s animln vitalitou
a instinktem; bez nich by ivot ztratil svou a pozbyl
Civilizace by nai nikdy vak se ji
snait nahradit; ani asketick ani v stran zahlouban
moudrosti nejsou v tomto ohledu celmi lidmi. Pokud je
jich jen mlo, obohacuj snad lidskou kdyby vak byl
sloen pouze z nich, museli bychom nudou.
vahy ns vedou k tomu, abychom do jist mry
vznam prvku rozkoe jako nezbytn sloky nejlep
mon lsky. V naem je vdy nezbytnou pod-
mnkou rozkoe a proto chovat ke vem lidem
tyt pocity. se mezi rozko a kon-
flikty, bv zpravidla je kompromisem, nikoli plnm
toho onoho. Nae m sv prva, a znsil-
ji nad mez, mijde si jak se nm vymstt.
Proto tak ve snaze doshnout dobrho ivota nesmme nikdy
ze hranice lidskch monost. Znovu se tedy do-
stvme k nutnosti poznn.
Mluvm-li o poznn jako o nezbytn sloce dobrho ivota,
nemm tm nikterak na mysli poznn etick, ale konkrtn
k poznatky a znalosti jednotlivch
myslm, e nic takovho jako- etick poznn vilbec neexistuje.
si dojt cle, mohou nm k tomu znalosti ukzat
sprvn a tyto znalosti se pak traduj jako etick
poznn. vak, e bez ohledu na jeho
rozhodovat o tom, _iak chovn je sprvn
pochyben. Jakmile je cl, k mme jednou
je pak u jen kolem najt k tu cestu.
kamenem vekerch mravnch zsad je otzka, do jak
mry k po nich toume.
po nich toume, nikoli po nich bychom snad
touit Vrazem touit pouze to, co
jin chce, abychom si Spad sem zpravidla ve, co na ns
daj nai - policist a soudci.
mi byste to a to na mne vae
poznmka podle toho, jak dalece si doshnout vaeho sou-
hlasu - spolu s nebo trestem, jimi v
projev souhlasu nesouhlasu bv provzen. Protoe veker
chovn prt z naich tueb, plyne z toho, e etick
samy o nic neznamenaj; veker jejich vha zvis na tom,
50
jak jsou s.chopny nae Vehni zde
nae touha po projevu souhlasu, jako obavy, aby nm nebyl
Tm se etick stvaj mocnou
silou, a proto, kdykoli budeme chtt spo-
otzky, vynasname se v nich zskat oporu.
Co mm na mysli, kdy e bychom na mravnost
kadho jednn usuzovat z jeho
bych si, aby se souhlasu dostvalo vdy pouze takovmu
jednn, kter nejspe povede k
doucch, a naopak, aby jednn s vedlo
k projevu nesouhlasu. V se tak souhlas
nesouhlas s takovm onakm jednnm bv rozdlen podle
norem a bez nejmenho ohledu na jeho
sledky. V kapitole budeme se tmto problmem
zabvat
Jak je teoretick etika, vysvt i ze zcela prostch
pHpad. Dejme tomu e vm onemocn Protoe
dle milujete, toute, aby se uzdravilo - a vm pov,
jak si nen projt stadiem etickm, kter
by vs dovedlo k e je sprvn V
z doshnout vsledku a opr
se o znalosti To plat stejnou
o vech skutcch, dobrch zlch. Cle se
a znalosti bvaj jednou jindy Je
mi vak naprosto neznm jak by bylo mono
aby cokoli, pokud si toho sm Zbv vak
jin 'monost: vyvolat u nich pomoc systmu
a mezi nimi souhlas nesouhlas nebv z
Zkonodrce moralista je tak postaven
otzku: Jak soustavu a tak, aby se v t
nejvy stala zrukou si d zkonodrn moc?
e to, co si zkonodrn moc je patn, mm
tm na mysli pouze to, e se jej ocitaj v rozporu s tubami
k n nlem. lidskch tueb ne-
existuj dn mravn normy.
Etiku od neodliuje tedy zvltn druh znalost,
ale jen a jen Znalosti poadovan v etice odpovdaj
znalostem z kterkoli jin oblasti; zvltn je na nich pouze to,
e si dosaen a e za sprvn
takov chovn, kter k nim M-li se ovem definice
sprvnho chovn stt co nejirmu okruhu lid, mus
bt jej cle v souladu s tm, po tou lidstva.
51
Kdybych prohlsil za sprvn kad chovn, kter zvyuje muJ
by s tm asi nesouhlasili. Veker jak-
hokoli etickho z jeho tj. z
e takov a takov chovn je k dosaen danho cle
ne kterkoli chovn jin. Cinm ovem
rozdl mezi etickm a mezi etickou vchovou. Vchova
zle v posilovn a v oslabovn jinch.
Jde o pochod naprost odlin, kter v dalm probereme samo-

Nyn se nm snze smysl definice dobrho ivota,
kterou tato kapitola Kdy jsem e dobr ivot zle
v lsce a js poznnm, bylo mi pobdkou abych
sm pokud mon mohl takov ivot vst a aby tak ili i druz;
logickm obsahem vroku je pak e ve
kde budou lid takto t, bude uspokojeno vce tueb ne ve spo-
kde chyb lska nebo poznn. Nemyslm tm, e
ivot tohoto druhu je "ctnostn" a e t je pro-
toe oba pojmy postrdaj jakhokoli
111. Mravn
Praktick morlky z rozporu
jednak se osob, jednak jednoho
a tho v dobch, a dokonce se
vyskytuj u tho m nladu pt,
by vak rd el druh den do prce. Pokldme ho
za amorlnho, rozhodne-li se pro cestu, kter mu nakonec poskyt-
ne vcelku men uspokojen jeho O lidech nebo
nedbalch si nemyslme nic dokonce ani v kdy
tm nekod nikomu, s vjimkou sebe samch. Bentham
kldal, e by celou mravnost bylo mono z "osvcenho
vlastnho zjmu" a e by se jednajc vdy s clem dojt
svho monho uspokojen zachoval nakonec vdy
Tento nzor nemohu Vdy existovali
tyranov, kterm sktalo vrcholnou rozko dt
a kochat se pohledem na jeho trpen; nezaslou si chvly,
je prozravost, aby sv uchovvali pro
utrpen - rovnosti ostatnch -
prozravost k zkladnm slokm dobrho ivota.
I Robinson Crusoe se ve sebe-
ovldn a vlastnostech; kter je uzn-
52
vat za vlastnosti mravn povahy, protoe k jeho celko-
vmu uspokojen, ani jako protivhu utrpen
jinmu. Velk vznam m tato strnka morlky
malch je se nerady zabvaj mylenkami na budoucnost.
Kdyby v uvaly prozravosti ve
by se brzy v rj; sama prozravost aby
lidstvo vlkm, kter se rod z ne z rozumu. Avak
veker vznam prozravosti nen to ta
morlky. Nen to ani oblast, z n jakkoli pro-
blmy intelektuln, s vjimkou osobnho zjmu jednotlivce
neprojevuje se zde na cokoli jinho.
Ta morlky, kter pod pojem "prozravost" nespad, podob
se nebo klubovnm stanovm. Je to metoda,
jak dt lidem monost, aby ili vedle sebe v jedn
nelze jejich
pout dvou velmi odlinch metod. je to metoda trest-
nho zkona, kter m za cl pouh soulad; dosahuje ho
tm, e v tuby druhch lid ve na
Dal metoda, kterou
svou nelibost, je obdobn: pokldaj-li za patnho jeho
vlastn lid, je to trestem svho druhu; proto se lid
nou hled prozrazen, kdy zsady sv
nosti Mme vak jednu metodu, jdouc
ke a tam, kde doshne mnohem
Zle v lidskch povahovch i lidskch
takovm aby se ke konfliktu sr.ily na
minimum a zdar jednoho byl pokud mon
"teln s ukojenm tueb druhho. Proto je lska lep ne nenvist,
msto svru vn do osob soulad. Dva
lid spjat lskou dosahuj nebo je potk
nezdar; jestlie se vak dva lid navzjem nenvid, pak
jednoho je pro druhho zklamnm.
Pokud jsme pravdu, kdy jsme prohlsili, e dobr ivot
je lskou a poznnm, plyne z toho
e mravn zsady kterkoli nemaj charakter
a samy o ale e mus bt zkoumny se
na to, zda jsou takov, jak by je . diktovaly moudrost
a Mravn zsady nebyly vdy neomyln. Aztkov
pokldali za svou bolestnou povinnost povn lidskho
masa z pouhho strachu, e by slunce pohaslo. se
omylu ve kdyby vak ke svm ritulnm ctili jen
trochu lsky, byli by mon schopni omyl nahld-
53
nout. kmeny dvky v'e od deseti do sedmncti
let v temnch protoe se obvaj, aby slu-
Jsme si tak naprosto jisti, e nae
modern mravn zsady neobsahuj nic podobnho divo-
skm Jsme tak e zakazujeme
pouze .kter jsou kodliv nebo tak jako tak natolik
odporn, e by je dn slun nemohl hjit? J si tm
tak jist nejsem.
Nae kadodenn morlka je prapodivnou utilita-
rismu a vliv je jak u
vyplv z toho, e stoj u kolbky vech
mravnch zsad. se lid domnvali, e skutky jsou
nemil, a proto, aby se bo neobrtil nejen proti
se provinili, ale i proti cel byly
zakzny zkonem. Z toho pak vznikl pojem jako chovn,
kter probouz bo nelibost. Nen by skutky
tak dojmem; velmi obtn by bylo
by se
v mlce jeho matky. Ze Zjeven vak vme, e tomu tak
je. byly bo vykldny pozoruhodnm
Tak nm abychom v sobotu nepracovali, a pro-
testant to chpou v tom smyslu, e se nesmme v pobavit.
vak je novmu zkazu phpisovna absolutn plat-
nost jako zkazu starmu.
Je e se kter m na ivot nzor, ned
odstrait ani texty Psma svatho ani crkve. N espokoj se
slovy "ten a ten skutek je a tm Bude se pdit
po tom, zda takov skutek opravdu v kod, z-da naopak
nen kodliv vra, e se jm pe A brzy shled, e
zejmna v oblasti sexuality obsahuje nae morlka
podl co z Shled
e tento nese s sebou krutost a e by
s nm lid ji dvno skoncovali, kdyby jejich skutky byly moti-
vovny laskavmi city jejich blinm. Avak obhjci
morlky jen bvaj lid srdce; to vidme
na sympatich k militarismu, kter tak okzale dvaj najevo cr-
kevn se vtr mylenka,
cenu mravnosti pouze v tom, e dv voln jejich chout-
km lidem boles-t a se ctit v prvu;
je kodn, tedy s toleranc!
si spolu takov prost lidsk ivot od a .ke
hrobu a momenty, kdy morlka vyrostl z
54
bv utrpen, jemu by jinak bylo mono
jt. hned protoe zde si vliv
zaslou povimnut. Nejsou-li oddni, je poznamenno
na .cel ivot - do bijc, kter snad nm obdoby.
Trp-li jeden z pohlavn chorobou, ncmoc se
i na Maj-li u tak mnoho mezi
kter je rodinn pHjem rozdlen, kad dal chudobu,
podvivu, bytovou velmi i krvesmilstv.
A se velk shoduje v tom, e by
jak pomoc zbrany v tto

Pro stv se strastipln ivot
lidskch bytost, kter bt nikdy na
a to jen proto, e pohlavn styk je pokldn za nemravn,
nen-li provzen touhou po potomstvu, vak bt amorln,
jakmile se touha po projev, i kdy je z lidskho
hlediska e potomek bude ubok. Bt bez zabit
a co bvalo osudem nevyrovn se zdaleka
trapm, jim bv vystaveno zrozen v bdnch pod-
mnkch a poznamenan pohlavn chorobou. A toto.
utrpen s rozmyslem ve jmnu mravnosti biskupov
a politikov. Kdyby se u nich projevil i ten nejmen zblesk
lsky nebo soucitu k nikdy by se nedokzali mravnmi
zsadami, kter s sebou krutost tak
narozen a v ranm trpv vce z
ekonomickch ne nsledkem Maj-li eny
zmon, dostane se jim nejlepch nejlepch
nejlep stravy, a
zachzen. Zeny z se vhodm a
proto, e se jim toho veho nedostv, jejich umraj.
V oblasti o matku sice vykonaly, to vak
velmi V kdy se dosahuje spor tm, e se sniuje
mlka pro kojc matky, vynakldaj obrovsk sumy
na ulic v bohatch obvodech, kde je provoz
pouze nepatrn. je znmo, e svm rozhodnutm

1
Dnes u to nen pravda. Velk
nch protestantskch crkv a crkve idovsk nem ji
proti nmitky. Russellovo tvrzen je ovem naprosto
situace z r. 1925. Je e a na
jednu vjimky byli vichni velc zbrany -
Francis Place, Richard Garlile, Charles Knowlton, Charles Bradlaugh
a Margaret Sanger -- vznamnmi - Pozn. anglickho
vydavatele originlu.
55
odsuzuj k smrti z rodin, jejich jedi-
nm je chudoba. A se vldnouc skupina pod-
drtiv duchovnch, v s papeem dvaj do
slueb podpory sociln nespravedlnosti obrovsk sly
na celm
Vliv ve vech stadich vchovy
te. procento m ve zvyku jednm z vchov-
nch je tomuto zlozvyku. na ne-
pohodln otzky bv "pst, pst" nebo potrestn. Kolektiv-
nho se zneuv k soustavnmu forem
vry, zejmna pak forem nacionalisticky zabarvench. Kapitalist,
militarist i duchovn ve zce spolupracuj, protoe ve
vech zvis jejich moc na citovho
a na co vskytu kritickho sudku. Za
pomoci lidsk se tyto sklDny u
zesilovat a
m vliv na a natrop ve
velk kody i po tto strnce. Z ne-
sm bt vdan; z morlnch nesm udrovat mimo-
manelsk milostn vztahy. A kad, kdo si dal tu prci
a prostudoval zdroje psychologick abnormality, v, e
dlouhotrvajc panenstv enm zpravidla velmi kod, dokonce
tak e by se mu kad zdrav - zejmna v
- brnila. Omezen ukldan dnes
vedou pak energick a podnikav eny k tomu, e se
stle rostouc odmtaj povoln To
ve na vrub vleklmu vlivu askeze.
Situace na kolch a vyho typu je dokonce
hor. Ve kolnch kaplch se slou bohosluby a o vchovu
k mravnosti je v rukou jako morlky se
dvou chyb. Odsuzuj skutky, kter
nikomu neubl, a ktermi bvaj lid poko-
zovni, promjej. zavrhuj milostn vztahy mezi lidmi,
se sice maj rdi, nejsou vak oddni, protoe si nejsou
dosud jisti, zda si opravdu t pospolu cel ivot.
tak odsuzuj zbranu Nikdo z nich vak neodsoud bru-
talitu manela, jeho vinou ena v
Znal jsem jednoho uhlazenho duchovnho: za
let porodila mu manelka ho upozornili, e by
dalm mohla Rok nato zas a ena
Nikdo ho za to neodsuzoval; podrel si sv
a oenil se znovu. Dokud budou promjet krutost
56
a vevinnou rozko odsuzovat, mohou jako strci dobrch
napchat u mladch lid jen zlo.
Spatn vliv na vchovu se nadto projevuje i v ne-
o pohlavJ.?.m fyzio-
logickm by se zcela a
ve v kdy nevyvolvaj vzru-
en. V by ji bylo vhodn k
sexuln morlky, prost jakchkoli bychom mla-
d lidi e pohlavn styk nelze ospravedlnit, neexistu-
je-li vzjemn nklonnost. To je ovem v rozporu s crkve,
kter tvrd, e jsou-li mu a ena jednou maneli, je pohlavn
styk kdykoli si mu dal se u ena zdr-
h sebevc. bychom vst chlapce a k tomu, aby si
vili sv svobody; v nich pocit, e nic nedv
jednomu lidskmu tvoru J?rvo nad druhm, e rlivost a pud
vlastnictv lsku zabjej. by se od ns dovdat, e
na dal lidskou bytost je zleitost nanejv
k n se odhodlat pouze tehdy, m-li rozumn per-
spektivy t ve zdrav, v dobrm a obklopeno ro-
bychom je o metodch zbrany
a zajistit tak, aby na a po nich budou
opravdu touit .. bychom je seznmit s
pohlavnch chorob a s metodami, jak jim a je.
Nelze ani domyslit, nakolik by vchova k sexuln morlce veden
v intencch k lidskmu
bychom uznat, e milostn vztahy
jsou jejich soukromou zleitost a netkaj se ani sttu
ani V jsou projevy sexulnho i-
vota, kter nevedou k sthny podle trestnho zkona:
jsou pouze je zpravidla takov po-
vahy, e se netk nikoho s vjimkou
stran. je chybou e je vdy v zjmu
nutno zabrnit jejich v rozvodu. Nvykov
alkoholismus, krutost, duevn choroba - to jsou kdy je
rozvod v zjmu takovou nutnost jako v zjmu. dru-
hho manela. Naprosto vak postrd rozumovho mi-
vznam, kter bv v cizolo-
stv. Je e existuje cel forem patnho chovn, kter
jsou manelskmu mnohem ne
ze vech je, trv-li mu na tom, aby
- a to se z hlediska morlky ani
za patn chovn ani za krutost nepovauje.
57
Mravn zsady by stt v A
Ce to je jednm z monogamie ve
nosti, kde obou pohlav bv nerovn.
Za okolnost jsou pak mravn zsady poru-
ovny. Jestlie vak mme takov mravn zsady, e se
zmenuje, se jimi, a jestlie je lpe,
.abychom tyto zsady spe ne se jich dreli, je
ke zsad. Dokud k n nedojde,
bude mnoho lid, se svm jednnm nedostvaj do rozporu
s zjmem, znovu a znovu stt nezaslouenou alter-
nativou: se vystavit a pomluvm, nebo t jako pokry-
tec. Crkvi pokrytectv, kter je lichotivm holdem jej moci, nijak
nevad: jinde jsme se vak na pohlet jako na zlo, k
mu bychom nikoho s lehkm srdcem nutit.
Snad ne teologick je
nrodnostn, povinnosti ke sttu - ovem jen k tomu
naemu a k dnmu jinmu. tto nehodlm zab-
hat v tto otzce daleko; rd bych jen vyzdvihl, e omez-
me-li se na sv krajany, octneme se v rozporu se zsadou lsky,
j jsme uznali jako podstatnou sloku dobrho ivota. Nadto
jsou nrodnostn v rozporu s osvcenm vlastnm z-
jmem, protoe krajn nacionalismus se zpravidla nevyplc ani

Teologickou koncepc trp nae v jed-
nom ohledu - v otzce zachzen se Nzor, e jsou "zka-
en" a e si trestu "zaslou", nen z kter
.hy mohla zastvat racionln soudn morlka. Bezpochyby se
lid dopust si zabrnit;
jedn sna-li se tomu pokud mon Jako
si vradu. M-li si
podret svou celistvost a mme-li se z jejch radost a vhod,
je pak zcela e dovolovat lidem, aby se navz-
jem zabjeli, kdykoli k tomu poct pohnutku. K problmu
sammu bychom vak v duchu.
bychom si poloit prostou otzku: Jak nejlpe
chzet? Ze dvou metod, jimi se
dt t kter vraha pokod. Mu-
sme-li pokodit vraha, je to tak politovnhodn, jako
sobme-li bolest chirurgickm zkroku. to bt tak
nezbytn, nen se vak z radovat. Pomstychtiv
pocit, kter nazvme "mravnm je pouze jednou
z forem krutosti. Utrpen nikdy neospravedlnme tm, e
58
je budeme pojmat jako odplatu. Je-li vchova spojen s laska-
vost bychom j dvat
- tm spe ovem, je-li zabrnit
a trestat za u spchan jsou naprosto
odlin otzky; lze e clem trap, jim je
vystaven, je odstraen. Kdyby byla natolik zhumanizovna,
e by zdarma poskytovala dobrou vchovu a
mohli by lid pchat jen proto, aby doshli kvali-
fikace pro mus tedy bt
ne svoboda; ovem ten nejlep jak dojt k tomuto vsled-
ku, je ivot na ne bv v
Nemm v myslu zabvat se zde problmem
reformy trestnho zkona. bych jen navrhnout, abychom za-
chzeli se jako zachzme s stienm
morem. Oba oba je omezit
na dokud bt Avak
trpc morem b)v a slitovn, kdeto
zloby. Nen v tom trochu soudnosti. A snad
. tento rozdln postoj, kter v kadm z obou za-
ujmme, je nae dosahuj tak
mench v ne nae nemoc-
nice v chorob.
IV. Spsa: individulni
a
Mezi nedostatky nboenstv jeho
individualismus, kter se projevuje v rriorlce na nboen-
stv zaloen. nboensk ivot byl tak rozmlu-
vofl mezi du a bohem. Ctnost znamenala bt posluen bo;
a toho mohl jednotlivec doshnout zcela bez ohledu na
sk Protestantsk sekty rozvinuly mylenku "nachzen
spsy", ta vak bvala vdy Takov
individualistick pojet due, od vznam
v dobch, v modernm je nm vak
spe koncepce ne individulnho V tto
kapitole bych se rd zamyslel nad tm, jak tato koncepce ovliv-
nae chpn dobrho ivota.
vzniklo v mzi zcela
zbavench politick moci, jejich nrodn stty byly a
splynuly v jedinou obrovskou 'neosobn soustavu. prvnch
59
stalet ry nemohli jednotlivci,
ani ani politick instituce, ve kte-
rch ili, byli hluboce o tom, e jsou nesprvn.
Za okolnost bylo pro jen vru, e
jednotlivec dojt dokonalosti i v nedokonalm a e
dobr ivot nem s tmto nic N ejlpe si snad
co mm na mysli, srovnme-li s Pla-
tnovou "Republikou". Kdy Platn popsat dobr ivot, vy-
kreslil celou nikoli pouze jedince; tak proto, aby
mohl definovat spravedlnost, co je pojem v
Byl zvykl t jako republiky a politick mu
byla Ztrtu svobody provz vznik
stoicismu, kter se svm individualistickm pojetm dobrho i-
vota velmi podob a se li od Platna.
My, se hlsme k velkm demokracim, bychom po-
kldat morlku svobodnch Athn za ne morlku
despotickho V Indi, kde je dnes politick si-
tuace velmi podobn situaci Judei za Kristovch, shledv-
me, e Gndh ke morlku velmi podobnou morlce a je
za to pronsledovn nstupci Pontskho Pilta.
nacionalist se vak se spsou jednotlivce ji
nespokojuj: tou po spse nroda. V tomto ohledu nzor
svobodnch demokraci Zpadu. Rd bych se zmnil o
ohledech, v nich tento nzor, vzhledem k vlivu nen
doposud ani dosti odvn ani a je neustle
vn vrou ve spsu jednotlivce.
Dobr ivot, tak jak ho chpeme, d si velkho mno-
stv podmnek a bez nich ho nelze doshnout.
Dobr ivot, jak jsme ji je ivot prodchnut lskou a
poznnm. znalosti mohou vak existovat
pouze tam, kde se jejich objevovn a budou vldy
nebo Znepokojiv je napNklad vskytu rakoviny
- co v tom V tto chvli nedoke otzku pro
nedostatek znalost nikdo, a nedostane-li se v dosta-
podpory vzkumu, nen e
by se znalosti z nic objevily. Dle pak by
bt vem, kdo po nich tou, poznatky z oboru
exaktnch historie, literatury a vyd si to ovem ze
strany sloitch a nedoshneme toho
tm, e se nm obrtit na vru. Pak tu mme za-
obchod, bez by polovina obyvatelstva Velk Bri-
tnie zmrala hlady; a kdybychom jen mlokomu z ns
60
by se vst dobr ivot. Je dal
Rozhodujcm momentem je e ve vem, co
rozdl mezi dobrm a patnm ivotem, jednotu,
a kter e ije zcela nezvisle, je
parazit.
Mylenka spsy jednotlivce, kter prvnm
v jejich politick se stv neudritelnou, jakmile
unikneme velmi zkmu pojet dobrho ivota. V pojet pravo-
je dobrm ivotem ivot ctnostn; ctnost z-
le v poslunosti bo a bo je kadmu jednotlivci
zjevovna hlasem Cel toto pojet obr mylen
lid spoutanch v cizckho despotismu. Vedle ctnosti
nese s sebou dobr ivot mnoho jinho - inteli-
genci. A je velmi oemetn rdce, protoe se z
mlhavch vzpomnek na napomenut vyslechnut v
m a nen tedy nikdy o nic ne nae
nebo matka. Aby proval dobr ivot v tom
smyslu, mus mt dobr lsku, (jestlie si
je kter ho uchrn od nedostatku a t-
ivch obav, dobr zdrav a prci, kter nen bez zajmavosti.
Vechny tyto jsou ve men zvisl na
a politick udlosti jim napomhaj nebo jim jsou
na Dobr ivot lze provat jen a jen v dobr
nosti a je ho nemon v plnm dosahu rozvinout za jakchkoli ji-
nch okolnost.
V tom je zkladn nedostatek aristokratickho idelu.
dobr rysy, a mohou v aristokra-
tick prospvat velmi Vzkvtaly na
v nachzme je i mezi nmi, na vyko-
V aristokratick se vak svo-
rozvjet lska ve nebo Aristo-
krat mus sm sebe, e otrok, nebo
jin barvy pleti je z jinho a e na jeho utrpen nezle.
V dnen jsou elegantn gentlemani schopni zmrskat
tak e za nevslovnch bolest po
hodinch umraj. jsou tito pnov sebelpe vychovan,
lecky vnmav a dok o vem ne-
mohu e ij dobrm ivotem. Lidsk
sice na hranice, v vak nejdou tak
daleko. V demokraticky smlejc dokzal by se tak
chovat pouze maniak. Hranice, jimi aristokratick idel omezuje
n soucit, znamenaj jeho vlastn odsouzen. Spsa je
61
idel aristokratick, protoe je individualistick. A z toho
se koncepce osobn spsy stt definic dobrho
ivota, se j pokusme pojmat a vykldat
Spsa - co je jejm dalm charakteristickm rysem -
nadto z nhlho jako v obr-
cen sv. Pavla. Shelleyho nm dovoluje ilustrovat toto po-
jet v jeho praktick aplikaci; nadchz okamik, kdy
kad je obrcen na vru, "anarchist" prchaj a "velk
se znovu Snad by e bsnk je jen bezv-
znamn osobnost, jej ideje nemaj dn Jsem vak
e idely velk se velmi
podobaly mylenkm Shelleyovm. Vdy se domnvali, e bdou,
krutost a ponenm jsou vinni tyranov a kapitalist
a e jakmile budou -zdroje zla nastane ve-
obecn v srdcch a vichni od t doby budeme na
t. Prodchnut touto li vdy svst "vlku,
aby s vlkou skoncovali". z nich byli ti, kdo
n(lbo porku; kdo tu e z boje
vyli zbyl cynismus a kdy pohasnat
plamen vech svch U pramene nachzme
nakonec o nhlm obrcen na vru jako
ke spse.
Nechci tm zdaleka e revoluce nebvaj nut-
nost, bych vak e nejsou branou ke zlatmu
K. dobrmu ivotu, ji jednotlivce dn
zkratky nevedou. Abychom si vybudovali dobr ivot, musme
svou inteligenci, zvyovat sebekontrolu, prohlubovat poro-
Je to otzka rzu kvantitativnho, otzka postupnho
zlepovn, vhodnho veden od ranho otzka vchov-
nho pokusu. Vra v monost nhlho zlepen je motivovna
pouze Zlepovn postupn, kter je
a metody, jimi ho lze doshnout,' k otzkm budouc-
nosti. vak lze u nyn. V kapitole se pokusm
nastnit toho, k se v tomto ohledu ji
V. a
Clem mravokrce je zlepovat lidsk chovn. Tato
ctidost si zasluhuje chvly, protoe lidsk chovn bv
namnoze politovnhodn. Nemohu vak chvlit moralistu ani
z hlediska jednotlivch zlepen, jich si d, ani z hlediska me-
62
tod, jich pouv, aby zlepen doshl. Navenek je jeho metodou
morln pokrn; ve (je-li uv jako' me"
tody soustavy ekonomickch a Prvn z nich nem
ani trval ani vznamn; vliv obrodnch n-
boenskch hnut od Savonaroly a podnes vdy jen na
velmi dob. Tm se projevuje druh
metody - a e mu dv
nahodilm prostitutkm stlou milenkou,
protoe mu nezbv ne pout metody, j lze sv chovn nej-
snze utajit. a tresty jako umravr'ovac metoda se tak
podlej na udrovn mnostv en v povoln vel-
mi charakteru a s jistotou napomhaj tajnmu -
pohlavnch chorob. Po dosaen mravokrce
netou, je vak aby si poviml, e
k nim ve nakonec dospv.
Mme k dispozici lepho, bychom tuto
kzni a mohli nahradit? Domnvm se, e,
ano.
Ubliuje-li svmi skutky, je pramenem ne-
nebo patn "Spatn z hlediska
skho lze definol'at jako takov, kter maj tendenci
ostatnch, jako takov, kter vce tueb zhat, ne jich
Nen zabvat se kodlivost z
mosti; tu jedin - vce znalost, a ke zlepen ns tedy
dovst pouze hlub vzkum a O to
problmem je vak kodlivost, kter pramen ze pat-
nch
U prostho mue a eny nachzme jistou dvku se pro-
jevujc zlomyslnosti, a to tak ve kter
se vztahuje na konkrtn jako ve
neosobnho z druhho. Obvykle to
zakrvme frzemi; za lidsk zlomysl-
nosti slou i dobr polovina morlky. si to
vak nesmme zastrat, mme-li opravdu doshnout cle
a nae chovn zlepit. Zlomyslnost se projevuje tist;i ve
velkm i v malm: ve kodolib radosti, s n lid skan-
dln a dle ji v nelaskavm nakldn se
je prokzno, e by zachzen na jejich
npravu lpe v barbarstv, s nm se
vech blch ras a chovaj k a v za-
lben, s nm star dmy a duchovn upozorr'ovali za vlky mlad
lidi, e vojenskou slubu je chpat jako svou povinnost.
63
mysln krutosti se stvaj dokonce i David
,Copperfield a Oliver Twise nejsou v dnm vybjen
postavy. se projevujc zlomyslnost je tm nej-
horm rysem lidsk povahy, rysem, kter je nanejv nutno
nit, m-li dojt m tato jedin
s vlkami mnohem vce ne vechny a
politick dohromady.
Jak se s problmem zabrnit zlomyslnosti, kter stoj
nmi, vyrovnat? V prv se pokusme pochopit jej
Domnvm se, e lidsk zlomyslnosti jsou
skho, fyziologickho jako kdy je
i dnes neprosnho boje na ivot
a na smrt; otzka, o kterou v tto vlce
2
jde, je, zda ne-
dostatkem a spojeneck.
.k oboustrann zlomyslnosti, nebylo nejmen by ne-
mohly naivu oboj.) lid je kdesi v
tvna strachem ze zkzy; plat to zejmna o lidech, maj
Bohat se boj, e jim bolevici zkonfiskuj investovan ka-
pitl, chud maj strach, e ztrat prci nebo e o zdrav.
Kad propad hledn a oddv se
iluzi, e ji nejlpe doshne, bude-li udrovat sv
tele v V okamicch paniky se krutost stv
a nabv forem. se vude
sna na strach: v Anglii je to strach bolevismem;
ve Francii strach z v strach z Francie. A je-
dinm stle rostoucch obav je jen to, e stoup
kterm se sname uchrnit.
Jednou z hlavnch starost mus proto bt boj
proti strachu. na strach lze zvyovnm
a odvahy. Slovem strach mm na mysli
ivelnou nikoli uven e dojt k ne-
divadlo, soudn katastrofu
tak jako propadl panice. Pouv vak :metod,
kter pohromu zmrn, kdeto podlehnuv
pamce situaci Od roku 1914 si Evropa jako
" Hlavn postavy stejnojmennch Dickensovch rom-
v nich a v dalch zachycuje Dickens postaven mladho chlapce
v rozvoje anglickho kapitalismu; odr
a teprve (jako jejich projevy
-chorobn krutosti mladm lidem. - Pozn.
2
Autor m na mysli prvn vlku, k jejmu
sklonku "V co psal. - Pozn.
64
panikou zachvcen obecenstvo v divadle; je nm
chladn rozvahy a pevnch, rozhodnch jak
poru uniknout, ani jsme se plitom navzjem na rozdu-
pali. vechno sv pozltko byl viktorinsk


jen dobm rychlho pokroku, protoe lid byli vedeni spe na-
ne strachem. Mme-li doshnout pokroku, musme ot
novou
V celku ve, co zvyuje pocit vede
k umenen krutosti. Znamen to pledchzet vlce, u pomoc
nebo jinm uchrnit lidi b-
dou; zdrav obyvatelstva pomoc zven

1
Viktorinsk - vlastn dob.a vldy krlovny
Viktorie 1837-1901. Viktorinsk obdob je rou rozmachu
a slvy britskho impria; Velk Britnie se stv prakticky nejmoc-
Bohatstv plyne z koloni, zejmna z Indie. - Pro ilustra-
ci: v Benglsku bylo r. 1762-63 vybrno na danch 646 000 liber ter-
(evropsk vliv dosud nepatrn); r. 1770 umr za hladomoru,
kter vypukl po (a do t doby byl
neznmm), na 10 000 000 r. 1790-91 v Ben-
glsku jen 2 680 000 liber (zem je ji pod
kontrolou Vchodoindick Od t doby bylo z Indie od-
pouze na danch o drancovn, "da-
rech" indickch celnch vhodch britskch firem, "obchodech",
soukromch ziscch britskch jen najmnm levnch
pracovnch sil jich se nelzc atd.)
3-000 000 liber zisku, take podle skromnho
odhadu Montgomeryho Martina byla za 30 let do Anglie
pouze tmto .a schvlenm fantastick
737 997 917 liber Z obrovskho bohatstv porobench
se Velk Britnie v zemi
mysl rozmach vojensk, zejmna pak moci;
bvaj kolonie a zvisl zem - Barma, Jin Afrika a po
bursk vlce), Egypt, . Sdn, Kypr atd.: Britnie vyvj tlak
na Cnu, Turecko se hrout. Anglie vldne diktuje ceny, ovld
politiku na evropskm A v tomto .,dob rychlho
pokroku" britskho kapitalismu pracui '' Anglii topc se
ve nezletil v tovrnch. Pro ty nebyla. Mluv-li
autor dvactch let naeho stolet o "strachu", je to jasno-
dnen britsk buroazie, kter se viktorinsk
imprium rozplv Pro nebyl vak
viktorinsk britskho kapitalismu o nic ne je jeho
dnen americkmu imperialismu. - Pozn.
65
sk, lep hygieny a sanitace" a s pouitm vech ostat-
nch metod potrat skryt v zkrutech lidsk
mysli, kter se jako ve spnku. Nedoshne-
me vak pokusme-li se lidstva zajistit
nost na traty jin - na kor
na kor nmezdnho na kor
lid lutho plemene atd. Podobn metody pouze zvyuj obavy
vldnouc skupiny, e by spravedliv odpor mohl utiskovan ph-
k povstn. Zrukou se stt pouze sprave-
dlnost; a "spravedlnost" mm na mysli uznn rovnoprvnosti
vech lid.
uvedench rzu kter se maj stt
zrukou mme zde ovem dal, pro-
kter pomh rozptylovat nae obavy - toti i-
votn reim, jeho clem je poslen odvahy. Vzhledem k vznamu
v boji lid brzy objevili, jak ji pomoc vhodn v-
chovy a sprvn ivotosprvy dle - kdysi se
klad pokldalo za povn lidskho masa. Vojensk udat-
nost vak vdy zi'tstat jen vsadou vldnouc kasty:
svou helota,
2
britsk indickho
vojna, mu enu atd. A tak po cel stalet se udatnost za v-
sadu aristokracie povaovala. Kadho vlastn odvahy zne-
uila vldnouc kasta, aby zvila utiskovanch, ovem
rozhojnila strachu take
krutosti nezmeneny. M-li odvaha lidi lid-
skmi, mus bt zdemokratizovna.
Do mry byla ji zdemokratizovna nedvn-
mi udlostmi. Sufraetky
3
dokzaly, e maj tolik odvahy
jako ti mui; tento projev byl pak roz-
hodujcm v jejich boji za zskn volebnho
prva. Prost vojk musel ve vlce mt tolik od-
1
Sanitace - hygienick cha-
rakteru - kanalizace, odklzen hygiena atd. -
Pozn.
2
Helotov (Heilotov) - otroci ve achaj-
skho obyvatelstva, kterou si vojensky podrobili a kter byla
zbavena vekerch prv. - Pozn.
3
Sufraetky (z lat. suffragio, volebn prvo) - eny,
kter dvactho stolet vedly v Anglii boj za zskn volebnho
prva. Pouvaly demonstrac, rozbjely na politiky vld-
nch stran. se jim z otzky' volebnho prva 7.en zsadn
problm, a po prvn vlce je eny zskaly. - Pozn.
66
vahy jako kapitn nebo a vce ne generl;
to se u projevilo po demobilizaci veobecnm pokle-
sem poniujc servilnosti. A bolevici, o prohlauj, e
jsou piedvojem proletaritu, tak nepostrdaj
nosti, se u jinak o nich mluv jakkoli; dokazuje to
cel jejich historie. V Japonsku, kde mval
na gloriolu monopol samuraj, vyvolala veobecn
brann povinnost odvahy u veho muskho obyvatel-
stva. poslednho dolo tak ve vech velmocech
k udlostem, kter velmi k tomu, e
bt monopolem nebt tto nachzela by
se demokracie v mnohem ne jak j hroz
dnes.
V dnm nen vak bojov udatnost tou jedinou for-
mou odvahy, ba ani formou Celit vzdoro-
vat postavit se s odhodlanm hledm vlast-
nho stda - to ve tak spad pod pojem odvahy. Jak a-
se s projevy setkvme
u Nejve nade vm stoj vak od-
vaha logicky uvaovat v zvldnout
tak hnut panickho jako rozlcenosti. Ve
vech nm pomoci vchova. Je
pochopiteln, e nm pevn zdrav, dobr konstituce,
viva a monost lid-
sk vitln sklony velmi usnadn v odvahu kte-
rhokoli typu. Snad se srovnvnm krve s krv
krlka objevit i fyziologick odvahy. Se v
dobnost nen u dnes pro v oblasti zvyovn odvahy hra-
nic, vyuije-li se
sportovnho ivota a vhodn ivotosprvy.
Chlapci z vych se u ns tomu vemu sice
do mry stle vak veker vchova
k odvaze vsadou bohatch. V chudch vrstvch je odvaha a
dosud podporovna pouze ve spojen s poslunost, nikoli
-li s sebou iniciativu a schopnosti A budou lid ve-
nabvat vlastnost, kter dnes postaven,
rozdl mezi a jejich stoupenci zmiz a demokracie se ko-
stane
Strach ovem nen tm jedinm zdrojem zlomyslnosti; na jejm
vzniku se podilej i zvist a nespokojenost. Zvistivost
a je jako zdroj zlomyslnosti u podobn
ovoce nese vak i jinho druhu. Mu nebo ena,
67
v nich milostn ivot zanechal jen pocit ponen, bvaj ovl-
dni zvist; ta se pk zpravidla projevuje ve mrfl_vnho
byli Zvist
bohatm mv lv podl na hybn sle hnut. Zvist
svho druhu je i rlivost - rlivec zvid lsku.
lid zvid mladm; bvaj v takovm do-
konce schopni s nimi zachzet.
Pokud vm, nen doposud jin cesty, jak se se zvist
dat, ne ivot a a bude-
me-li u mladch lid podporovat spe mylenku pod-
nikn ne ideu konkurence. N ejhor formy zvisti nachzme
u lid, neili jako manel, se nebo ztros-
kotali v povoln. by se v takovch bylo mo-
no podobnm vyhnout zavedenm lepch
instituc. vak e zde z tto zvisti
nm vypravuj o mnoha
dech, kdy na sebe jednotliv generlov tak rlili, e se
spe nechali porazit ne by dopustili, aby se druh
podlel na Skoro s jistotou budou na sebe rlit dva
politikov te strany nebo dva te skoly.
Jak se zd, nedaj se u podobn nijak ovlivnit; nanejv
snad lze aby si nemohli kodit a aby
o rozhodovaly opravdu pouze zsluhy. rl-li na
svho zpravidla tm nikomu moc neubl, jedinou
opravdu metodou, jak dt tto rlivosti je vy-
lep obrazy, ne namaloval soupci, protoe nen dost
mon, aby druhmu jeho dlo Kdy u je tedy zvist ne-
vyhnuteln, mus jenom dodvat posily naemu vlastnmu sna-
en a neponoukat ns, abychom sil ostatnch.
Monosti rozmnoovat lidsk se vak neomezuj
pouze na oslabovn lidsk povahy, kter
k vzjemnmu a bvaj proto za "patn".
Kladn strnky it zdokonalovat bez
hranic. se ji zlepila o zdrav vzdor lamen-
tacm si rdi idealizuj minulost, dovme se dnes ve
srovnn s kteroukoli tHdou nrodem osmnctho
stolet delho a mme i chorob. Kdybychom jen tro-
chu vce vyuvali znalost, kter u v dnen mme, mohli
bychom t mnohem ne ve ijeme. A
dodaj budouc objevy celmu ozdravovacmu pro-
cesu nesmrnho zrychlen.
A dosua ovlivovaly nae ivoty ty obory,
68
kter se zabvaj studiem neiv V budoucnu budou vak
asi mnohem fyziologie a psychologie. A se nm
odhalit, jak lidsk povaha zvis na fyziologickch podmnkch,
budeme moci, zachce-li se nm, vychovat mnohem vce lidskch
onoho typu, kter se naemu obdivu. Nen pochyby,
e pomh rozvjet a prohlubovat vechny hlavn sloky
lidsk povahy - inteligenci, touhu bt
n druhm. Budou-li lid uvat, zd se, e nae
monosti lepm budou bez hranic. Sv obavy, e
lid mon nebudou schopni uvat moci, kterou jim
dv do rukou, jsem ji jin

V tomto
okamiku se zabvm pouze dobrem, kter mohou lid vykonat,
jestlie se pro to rozhodnou, nikoli otzkou, zda si spe neusmysl
zneut ke sv
Pokud jde o praktick vyuit v se
setkvme se stanoviskem, kter je mi v smyslu blzk,
i kdy se s nm v rozboru Je to nzor
se hroz veho "nepi'irozenho".
stavitelem tohoto nzoru v je Rousseau. V Asii
jej hlsal Lao-c' o 2400 let a dokonce mnohem
Domnvm se, e v obdivu pro a

nachzme v pestr pravdu i klam a e je nanejv
.it dokzat jedno od druhho tedy, co
je "p.firozen"? sem zhruba cokoli, u od ma-
uvykl. Lao-c' horl proti silnicm, a protoe
ve vesnici, ve kter se narodil, byly
naprosto neznmm. Rousseau to vechno u za
a nic z toho za proti nepovaoval. Bezpochyby
by vak byl proti eleznicm, kdyby se jich byl doil.
Zvyky odvn a jdla jsou u star, ne aby je
odmtala, se vichni brn
nov v oblkn, jako novinkm v
1
Viz Icarus
2
V originle pouv autor vrazu
"nature", podle kontextu zpravidla do
roda", "lidsk nebo pov.aha
"povaha. zleitosti"). Zde a na mnoha dalch mstech slovo
"nature" chpat v nejirm slova .smyslu, zahrnujcm oba hlavn v-
znamy; v takov spojitosti je proto .a
i jmno "natural" znamen tak
jako nebo oba vznamy a proto je
tak v souvislostech - Pozn.
69
Tit lid, jsou naprosto snenliv celibtu, pohlej
na zbranu jako na nemravnost, a to jenom proto, e z-
brana je novou formou znsih'ovn a lidsk
zenosti, kdeto celibt je formou starou a jeho jim
u ani na mysl. Ve vech ohledech projevuj tedy
hlasatel a "nvratu k naprostou
nost a upad v pokuen povaovat je za pouh konzerva-
tivce.
V se vak musme vyslovit v jejih Vez-
si vitamny, jejich objeven za nsledek
nvrat k a Jak se vak ukazuje,
jsou vhodnm zdrojem i olej z jater a
elektrick nic z toho mezi
potravu, kterou . poskytuje. Uveden je
dokladem toho, e nemme-li o znalosti,
kadm novm odklonem od napchat netuen kody;
jakmile si vak svou chybu umme ji zpravidla na-
pravit novm Pokud jde o
rodn v ijeme, a o nae materiln
uspokojovat sv piin, soudm, e praktick dosah o n-
vratu k a ivota vyaduje si
nanejv, abychom pokusech se novch vymoe-
nost zachovvali mru opatrnosti. Tak je od-
vn v rozporu jak s tak i s na a ne,m-li
vyvolat musme je spojit s dalm zvy-
kem, toti mytm. Spojenm obou se vak civilizo-
van stv ne divoch, kter ani jeden
z nich.
Tm vce se pak musme zastvat v oblasti lid-
skch Donutit mue, enu k ivotu, kter se naprosto
jejich instinktivnm hnutm, je -tak krut
jako v tomto smyslu musme ivot, kter je v souladu
s - s v-
hradami. Vezmeme-li do podzemn elektrick drhy, co je
vynlez charakteru, nedopustme se
dnho na jeho naopak, pro
vechny je podzemn drhou zitkem nadmru po-
vynlezy, kter uspokojuj prostch lid,
jsou dobr, se ostatn podmnky. Nic takovho
nelze vak o ivta, kter je v tom smyslu, e
si jej vynucuje moc nebo nutnost V sou-
je bezpochyby takov ivota do jist
70
mry nutnost; cesty do by se staly velmi obtnmi, kdyby
na parncch nebyli Avak nezbytn tohoto druhu
jsou politovnhodn a bychom hledat vhodn metody, jak
se jich co zhostit. V rozsahu nen prce
ke stnostem; ve v devti z deseti
ne pln zahlka. Zvanm zlem je vak prce
v onom rozsahu a onoho druhu, jak ji mus lid vykon-
vat v zejmna kod, jsme-li na cel ivot
k jednotvrn kadodenn Nen sprvn zabhat
se do vyjetch kolej, upravovat si ivot metodicky;
bychom co mon nejvce volnosti naim instink-
tivnm nejsou-li destruktivn povahy nebo
neubliuj; sv msto bychom vyhradit i dobrodru-
stv. Lidskou je respektovat, protoe
je utkno z jemnho naich instinktivnch a
pin. Nem smysl dvat lidem co bv pokl-
dno za "dobr"; mme-li k jejich musme jim po-
skytnout to, po tou, co ns snad
jak nae aby se nedostvala do rozporu
s tubami jinch lid do t mry, jak se doposud; pak do-
keme tak uspokojovat nae ve rozsahu, ne je
tomu v V tomto smyslu, avak pouze v tomto
smyslu, stanou se pak nae "lepmi". Jedno pin nen
samo o ani lep ani hor ne druh, avak jedna skupina
je lep ne druh, jestlie vechna v prvn lze
uspokojit kdeto ve druh jsou
s jinmi Proto tak je lpe milovat ne
Uctvat neivou je poetilost, je ji studovat se
na to, aby co mon nejvce slouila kter si
;yytkl, vak nen ani dobr ani patn z hlediska
etickho. A tam, kde neiv a lidsk na sebe
jako v otzce nesmme slo-
it ruce v kln a zrat v pasvnm obdivu, se s vlkou,
morem a hladem jako jedinmi monmi jak se vy-
rovnat s plodnost. Duchovn tvrd: je nemravn vyuvat
v tto otzce abychom zvldli strn-
ku problmu; musme pr (podle jejich na lid-
skou, morln strnku problmu a oddat se zdrenlivosti. Pone-
chme-li stranou kter je znm kadmu,
duchovnch, e se toti jejich radou lid nebudou,
by bt nemravn problm pouitm fyzikl-
nch k Jedin kter se do-
71
je zaloena na zastaralch dogmatech. A je jasn,
e kterho se zastvaj duchovn, je
nsilnm zsahem do lidsk jako zbrana po-
do Duchovn dvaj
lidsk kter v e se nese
zvistivost, pronsledovatelsk sklony, mnohdy duevn
poruchy. J dvm "nsil" pchanmu na neiv
"nsil" v tho druhu, jako parn stroj nebo
i pouh pouvn detnku. Tento nm ukazuje, jak prak-
tick zsady bt posluen hlasu bt
dvojsmysln a nejist.
. a dokonce i lidsk budou dle tm vce
ztrcet charakter co je jednou provdy dno; dle
tm vce se budou pod vlivem praktickho vyuvn
deckch Zvolme-li tuto cestu, je v moci aby na-
im umonila t dobrm ivotem a vyzbrojila je pro
znalostmi, sebeovldnm a povahovmi vlastnostmi vedoucmi
spe k souladu ne k roztrkm. Dnes nae jak
se navzjem zabjet, protoe cel je ochotna
budoucnost lidstva svmu okamitmu Toto dob vak
pomine, a lid doshnou nad svmi te vldy, jak
ji doshli nad silami Teprve potom
si vskutku dobudeme svobody.
72
IVOT VE

i obrazy jinch historickch obdob zkres-
lovaly vdy tak, aby vyhovovala naim
tm spe to plat o naem obrazu jsme si ho
malovali v temnch barvch, jindy Sebejist
osmnct stolet pohlelo na jako na dobu
barbarstv: Gibbon by v tehdejch lidech nae "drsn
praotce". Pod tlakem zkuenosti, e rozum vedl ke po-
zvedla se jako reakce proti Francouzsk revoluci vlna romantic-
kho obdivu ke vemu protismyslnmu. Ta pak
kter mezi anglicky mlu-
vcm obyvatelstvem proslavil Sir Walter Scott. chlapec
nebo dvka romantickmu nzoru na
stle podlhaj: si ho jako dobu, kdy no-
svali a jsem" a "slovo cti" a neustle
se nebo propadali spravedlivmu plitom ve-
chny dmy byly krsn a ztrpen, na konci je vak vdy
zachrnil. existuje i nzor, zcela odlin,
bae jako nzor druh obdivuje je to nzor
crkve, kter vyrostl z k reformaci. Vyzdvihuje teh-
dej zbonost, scholastickou filosofii a jednotu veho
v crkvi. jako nzor romantick je reakc
proti rozumu, ale reakc naivn, kter se sama hal do rozu-
movch forem a dovolv se velkho mylenkovho systmu, jen
kdysi ovldal a mohl hy mu vldnout znovu.
Ve vech nzorech jsou prvky pravdy:
byl drsn, byl byl zbon. Jestlie si vak
toto obdob v pravm nesmme se na dvat ve
srovnam s na vlastn dobou, u je mu takov srovnn na
nebo na kodu, musme se je snait takov, jak
bylo pro ty, tehdy ili. nesmme zapomnat, e
v kadm obdob obyvatelstva prost lid, se
staraj spe o svj denn chlb ne o otzky zsadn povahy,
o nich pojednvaj historikov. Takov prost smrtelnky vy-
1
N a psno v roce 1925
73
:kreslila Eileen Powerov v rozkon knce "Mediaeval
People"\ kter sah od Karla Velikho a po dobu
cha VII. Jedinou vznamnou osobnost jej galerie je Marco Polo;
ostatnch postav jsou neznm jedinci, jejich ivoty
se rekonstruovat z nahodile dochovanch s ry-
kter bylo zleitost aristokracie, se v tto demokra-
tick kronice nesetkvme; zbonost projevuj rolnci a britt
,obchodnci, patrna je vak v kruzch crkevnch, a lid jsou
mnohem barbart, ne by se v osmnctm stolet
Ve nzoru o "barbarstv"
mluv vak jeden velmi zarejc protiklad, s nm se v knize se-
tkvme: protiklad mezi bentskm na prahu re-
nesance a stolet. Jsou v n reprodu-
kovny dva obrazy: jednm je bentsk obraz Marka
_Pola, druhm krajinka ze stolet od Chao Meng-
.fua. Powerov "Je obraz od Chao Meng-fua)
tak e je dlem vysoce vyvinut civilizace, jako je druh
vtvorem civilizace naivn a Nikdo, kdo oba obrazy
srovn, souhlas.
Jin kniha z nedvn doby "The Waning of the Middle Ages"
2
od profesora Huizingy z Leidenu podv zajmav
obraz a patnctho stolet ve Francii a ve Flandrech.
'V tto knize se dostv spravedlivho podlu pozornosti
nikoli z hlediska romantickho, ale jako kterou si
zavedly vy aby tak ne-
-snesitelnou nudu svch Zkladnm prvkem bylo
podivn pojet dvorn lsky. Lid tehdy pokldali za
ponechat ji neukojenou. "Kdy ve dvanctm stolet pro-
venslt vrcholem poetickho pojet lsky neukojen
dovril se tm vznamn zvrat v civilizace. Dvorn
poezie ... vlastn pohnutkou touhu samu o a dv tak
vznik pojet lsky s negativnm spodnm A na jinm

"Existence vy jej intelektuln a mravn
nachzej zkladnu v ars amandi, v
dosti V .dnm jinm dob nesplynul
idel civilizace do t mry s idelem lsky. tak jako scho-
lastika velkolep sil ducha upnout ve-
1
"Lid - Pozn.
2
"Soumrak - Pozn.
74
ker filosofick mylen k jedin ideji, i teorie
dvorn lsky ve hodnot pomyslnch sna se obsh-
nout ve, co souvis s ulechtilm ivotem."
ivot ve lze do mry chpat jako konflikt
mezi tradicemi a germnskou: na jedn crkev, na
druh stt; na jedn teologie a filosofie, na druh
a poezie; na jedn zkon, na druh rozko,
a vechna nespoutan hnut tvrdohlavch lid.
f'lmskou tradic nen tradice velkch starho
ale tradice Konstantinova a Justicianova; i ta vak obsahovala
bylo v nich to kvasilo,
bez by se nikdy nemohla z temnch civilizace.
Protoe lo o lidi prudk a divok, mohli bt zkroceni pouze
vrcholnou teroru se vak vyuvalo tak e mu
lid nakonec uvykli a na Dr. Huizinga popsal
ve sv knize nejprve "Tanec smrti", kter kostlivci s ivmi
lidmi, oblben pozdnho
v kam se pro cho-
dvali prochzet Villonovy
"V mrnicch podl podloub, kterm byl ze stran
obehnn, kupily se lebky a kosti, aby vystaveny byly
vem rovnosti . . . Pod podloubmi po-
dvan na tanec smrti zachycen v obrazech i ve verch. dn
msto by se lpe nehodilo pro sochu klebc se smrti v
opice, kter s sebou tak a papee jako mnicha
a blzna. Vvoda z Berry, kter si tam bt dal do
kostela vytesat mrtv)ch a ivch mu. O sto-
let byla tato vstava vel-
kou sochou smrti, kter je nyn uloena v Louvru jako to posledn,
co se nm ze veho uchovalo. Tak vypadalo msto, je
patnctho stolet bylo svho druhu alostnm Palais
Royalu z roku 1789. Den za dnem se pod podloubmi prochzely
zstupy lid, na sochy a prost vere, kter jim byly
blcho se konce. a exhumace
byly na dennm stul se promendou
a oblbenm mstem Picd mrnicemi si lid otvrali
obchody a pod podloubmi si prostitutky; na jedn
kostela byla poustevnice. tam kzat mni-
chov a putovala tam proces. I svtky se tam slavily. Tak dalece
si lid zvykli na
Jak by se ze zliby pro morbidnost dalo obyvatelstvo
velmi rozko z krutosti. Mnichov si koupili loupenka
75
jen proto, aby se mohli kochat pohledem na jeho muka, "pncem
se lid radovali vce, ne kdyby vstalo z mrtvch nov svat
V roce 1488 byli pro lidu z Bruges ze
zrady znovu a znovu na trhu Prosili, any je za-
bili, avak odmtli jim i toto dobrodin, jak dr. Huizinga uvd,
"aby se lid mohli znovu popst na jejich trapch".
Snad tedy jen mluv pro nzor osmnc-
tho stolet.
Velmi zajmav kapitoly m dr. Huizinga o pozdnho
nevyrovnaly se ani architek-
tura ani kter z lsky k velkolep feudln pompz-
nosti nevkusnmi ozdobami. Kdy napi"klad vvoda Bur-
gundsk Slutera, aby v Champmolu pracnou
kalvrii, objevily se na ramenech kie ramena Burgundska a
Flander. Snad je e socha sv. Je-
remie, kter skupiny, na brle. Autor
kresl dojemn portrt velkho ovldanho filitnskm
patronem, v dalm ho vak sm rozbj, e mo-
n "Sluter sm povaoval Jeremiovy brle za velmi
npad". Powerov se o podobn piekvapujc sku-
e ve stolet jaksi Ital Bowdler,
Tennysona ve viktorinsk vydal verzi Arturinskch le-
gend v novm a vypustil z nich veker narky na lsku
Lancelota a Guinevery. jsou plny podivnch udlost;
v estnctm stolet byl v jezuita.
bych si, aby historik napsal knihu, kterou by
nazval "Fakta, kter mne udivila". Jeremiovy brle a Ital
Bowdler by v takov knize naly sv msto.
76
EXISTENCE sor
Bertrand Russell a Otec F. C. Copleston,
S. J.
1
byla tato polemika vyslna roku 1948 ve programu
B.B.C.
2
, na podzim roku 1948 vyla v Humanitas a zde je
s laskavm svolenm Otce Coplestona.
COPLESTON: Protoe budeme diskutovat o otzce existence
bo, nebude snad na kodu, doshneme-li a na dal shody
v otzce, co si pod vrazem
pokldm, e mme na mysli nejvy individuln bytost, kter
se od li a je jeho Souhlasil byste
s tm, abychom - prozatm - uveden vrok jako
smysl vrazu
RUSSELL: Ano, to je pro mne definice.
COPLESTON: Dobr, j hjm stanovisko kladn e toti
takov bytost existuje a e jej existenci lze filosoficky
dokzat. Vy byste mi snad mohl zda vchodiskem vaich
vah je agnosticismus ateismus. Mm na mysli, zda podle va-
eho nzoru lze dokzat, e bh neexistuje?
RUSSELL: Ne, to bych netvrdil; v jsem agnostik.
COPLESTON: Souhlasil byste se mnou v tom, e otzka bo
existence je problm velmi zvan? Shodujete se s n-
zorem, e neexistuje-li nemohou mt lid a lidsk
dn jin posln, ne jak sami podle sv volby co
- v praxi - znamen posln, je jim vnut lid,
ho maj moc prosadit?
RUSSELL: V hrubch rysech souhlasm, i kdy bych k va
posledn vhrady.
COPLESTON: Souhlasil byste s tm, e nen-li boha - nen-li
absolutn bytosti - nemohou existovat dn absolutn hodnoty?
1
S. J. - "Society o[ J esus" - anglick zkratka jezuit-
skho (Societas Jesu - Tovarystvo Jeovo) - Po;:;n.
2
B.B.C. - British Broadcasting Company - britsk
oficiln rozhlasov stanice. - Po;:;n.
77
Myslm tm, zda byste se shodoval s nzorem, e neni-li absolut-
nho dobra, plyne z toho e se nae hodnoty st-
vaj relativnmi?
RUSSELL: Nikoli, soudm, e tyto otzky jsou logicky
odlin povahy. si dlo G. E. Moorea Principia
Ethica/ ve kterm autor tvrd, e mezi dobrem a zlem existuje
pevn hranice, e oba pojmy jsou vymezeny.
boha vak opomj a v polemice se o ni neopr.
COPLESTON: Nu, a co abychom si otzku dobra ponechali
a na a dojdeme k mravnmu J bych snad
nejprve probral metafysick. Rd bych vyzdvihl metafy-
sick zaloen na z "nahodilosti", kte-
rmu zejmna vznam. V dalm bychom si
pak mohli o mravnm. Dovolte, abych tento me-
tafysick nyn ve vyloil? Potom
. eme a v dal diskusi z vychzet.
RUSSELL: Mm dojem, e je to velmi dobr program.
z nahodilosti
COPLESTON: Pro srozumitelnost
do odlinch stadi. Nejprve bych snad s tm,
co vme, e toti jsou na jsoucna, kter
v neobsahuj vlastnho byt. Tak j, vznikl
zvisle na zvism nyn na vzduchu, na a tak
dle. pak usuzujeme, e je reln pouze
v naich existujc celkov hrn nebo seskupen jed-
notlivin, z nich dn sama o neobsahuje v byt
vech ostatnch. nelze chpat jako cosi odlinho od jednotli-
vin, z nich se skld, tak jako si od lidskho pokolen nelze
odmyslit jednotlivce, ho Proto tedy, vzhledem ke sku-
e existuj tak jednotliv objekty jako udlosti a e
dn objekt ze zkuenosti znm neobsahuje v vlast-
nho byt, bych, e tento toti celkov hrn
mus sm mt dvod, a to dvod jemu Onm
vodem mus bt existujc jsoucno. Nu, a toto jsoucno je
samo vlastnho byt, nebo jm nen. Jestlie jm nen,
musme dle. Ale i kdybychom postupovali v tomto
smyslu a do nikdy dnho byt nedojde-
--------------
1
"Zklady etiky" - Pozn.
78
me. Soudil bych proto, e mme-li byt musme
ke jsoucnu, kter v obsahuje svho vlastnho
byt, jinmi slovy, kter neexistovat.
RUSSELL: To vyvolv celou otzek a nen snadn
na to, odkud by bylo nejlpe domnvm se vak, e
nejlepsm vchozm bodem na vai argumentaci je otzka
nutnho jsoucna. Tvrdm, e slovo "nutn" lze s jasnm vzna-
mem uvat pouze o vrocch. A ve pouze o takovch
vrocch, kter jsou analytick - jinmi slovy o jejich
popicn je samo o protikladn. Nutn jsoucno bych mohl
pustit pouze tehdy, kdyby existovalo jsoucno, jeho byt
me ani bychom si tm sami neodporovali. Rd bych
zda uznvte Leibnizovo na pravdy rozumu
a pravdy Prvn z nich - pravdy rozumu - jsou pak
vroky nutn.
COPLESTON: Nu, bych se nehlsil k pojet, kter,
jak se zd, z Leibnizovy mylenky pravd rozumu a pravd
protoe by se ukzalo, e pro nakonec
existuj pouze analytick vroky. Pro Leibnize by se prav-
dy daly v rozboru zredukovat na pravdy
rozumu. Jinmi slovy, na analytick vroky, pro
douc mysl. Nu, a s tm bych souhlasit nemohl. by
se to nesrovnvalo s poadavky zkuenosti svobody. Nemm
v myslu hjit celou Leibnizovu filosofii. Pouil jsem jeho
nutnho jsoucna z existence nahodilho jsoucna a jsem za-
loil na proto, e se mi zd
bt a jasnm toho, co je podle mho n-
zoru zkladnm metafysickm existence bo.
RUSSELL: Avak podle mho mus "nutn vrok" bt
analyti<;k. Nevm, co jinho by to mohlo znamenat. Analytick
vroky jsou vdy sloit a z hlediska logickho
"Nerozumn jsou je analytick vrok; avak v-
rok jako "Toto je nikdy bt analytick. Ve
nosti vechny vroky, kter mohou bt analytick, jsou vdy
v
COPLESTON: si vrok "Existuje-li nahodil jsoucno,
pak existuje nutn jsoucno". Domnvm se, e tento vrok, hypo-
teticky je vrok nutn. Hodlte-li kad nutn vrok
nazvat vrokem analytickm, pak - abychom se vyhnuli termi-
nologick - souhlasil bych s tm, nazvat ho analytic-
km, ho za tautologickou nepovauji. Avak tento v-
rok je nutnm vrokem pouze za e nahodil
79
JSOucno existuje. Ze zkuenosti je pak nutno zjistit, e nahodil
jsoucno existuje a vrok, e existuje nahodil jsoucno
nen vrok analytick, jakmile jednou vte, e
existuje nahodil jsoucno, plyne z toho, jak bych si dovolil tvrdit,
e existuje i jsoucno nutn.
RUSSELL: Obt je v tom, e mylenku
nutnho jsoucna a e e m zvltn vznam
nazvat veker ostatn jsoucna "nahodilmi". Tato spojen ne-
maj pro mne dn smysl mimo rmec logiky, kterou
odmtm.
COPLESTON: Mte tm na mysli, e odmtte tyto vrazy,
protoe nejsou ve s takzvanou "modern logikou"?
RUSSELL: Nemohu na to, co by mohly
znamenat. Slovo "nutn" zd se mi bt slovem, s v-
jimkou pl-padu, kdy je pouito o analytickch vrocch, nikoli
o
COPLESTON: V prv co mme na mysli "modern logi-
kou"? Pokud vm, jsou zde systmy, kter se od sebe
li. V druh vichni zastnci modern logiky by
e metafysika postrd smyslu. Oba dva znme
v kadm jednoho velmi vznamnho modernho mys-
litele, kter hlubok znalosti modern logiky, si vak ne-
myslel, e metafysika postrd a e smyslu po-
!itrd problm existence bo. Dle pak, dokonce i kdyby zastnci
modern logiky tvrdili, e metafysick vrazy postrdaj smyslu,
neznamenalo by to e maj pravdu. e metafysick
termny postrdaj smyslu, je vrokem zaloenm na fi-
losofickm Zd se, e nsledujc dogma-
tick stanovisko: N ed-li se narazit na m kopyto, to ne-
existuje, nebo to postrd smyslu; takov stanovisko je pak
zem Pokoum se poukzat na to, e
e jedinm kritriem vznamu je systm modern
logiky, tvrd cosi vc ne dogma; trv dogmaticky na tom, e
filosofie je celou filosofi. "nahodil" jsoucno je ta-
kov jsoucno, kter v nem pln svho byt, to je
V\), co vrazem "nahodil jsoucno" mm na mysli. Vte tak
jako j, e existenci nikoho z ns nclze bez odkaf\U na
nebo na mimo ns, na nae N a
druh "nutn" jsoucno znamen takov jsoucno, kter mus
existovat a neme neexistovat. snad, e takov jsoucno
nen, ale shledte, e pro vs nebude snadnou zleitost
mne o tom, e jich uvm, nerozumte. Jestlie jim
80
nerozumte, jak mt prvo prohlaovat, e ta-
kov jsoucno neexistuje - a to tum, mte na mysli?
RUSSELL: Nu, jsou tu body, o nich se nehodlm roz-
netvrdm, e metafysika ve-
postrd smyslu. Tvrdm vak, e smyslu postrdaj
specifick vrazy - a to nikoli z zsadnho hlediska,
ale proto, e nemohu pochopit vklad specifickch
Nen to veobecn dogma - je to konkrtn zleitost.
Prozatm vak ponechvm-tyto otzky stranou. A snad jen
to, e ve, co jste a dosud ns k onto-
logickmu e toti existuje jsoucno, v jeho je
obsaeno byt, take jeho vlastn byt je analytick. To se mi zd
bt nemon a vzn to otzku, co bytm
mme na mysli, bych rd poznamenal, e podle
mho nzoru nelze nikdy s jasnm vznamem, e existuje
pojmenovan, ale pouze popsan. A e ve sku-
nen byt zcela prediktem.
COPLESTON: Dobr, tedy, jak myslm, e je gramatic-
kou chybou, spe chybou syntaktickou. "T. S.
Eliot existuje"; bychom Hci "On, autor >>Vrady v kate-
drle, existuje." Hodlte tvrdit, e vrok existuje"
postrd smyslu? Smte e nem nechpu
vak, jak tvrdit, e nem smysl vrok exis-
tuje". si ho do tvaru tzacho: "M
nebo "Existuje lid otzce
porozum, i kdy se na neshodnou.
RUSSELL: Nu ovem, otzka "Existuje je roz-
otzka, kter m jasn smysl! Jestlie vak odpovte "Ano,
je uvte slova jako vlastnho jmna;
pak ovem prohlen existuje" bude postrdat jakhokoli
smyslu a to je tak stanovisko, kter hjm. Proto tedy, jak z toho
plyne, tvrzen, e to ono existuje, nikdy bt
analytickm vrokem. Dejme tomu 'e si jako subjekti
zvolte "existujc kulat a pak, e "existujci
kulat existuje", vypad to sice jako analytick vrok,
"kulat vak neexistuje. .
COPLESTON: Ne, neexistuje; vk tvrdit,
e neexistuje, dokud nemte o tom, co byt je,
1
Subjekt - logick to, o tvrdme,
a co tedy je ji pokldno za dan. - Pozn.
81
Pokud jde.o spojen "existujc kulat
bych, e nem smyslu.
RUSSELL: S tm souhlasm. Pak bych j ovem tot
v jin souvislosti, se na "nutn jsoucno".
COPLESTON: Nu, zd se, e jsme se dostali do slep
Pro mne e nutn jsoucno je jsoucno, kter mus existovat
a neexistovat, m jasn smysl. Pro vs nem dn.
RUSSELL: Nu, snad se na tuto otzku trochu vce
Jsoucno, kter mus existovat a neexistovat,
by podle vs bylo jsoucnem, v jeho je obsaeno byt.
COPLESTON: Ano, jsoucnem, jeho podstatou je existovat.
Nebyl bych vak ochoten dokazovat existenci bo z ideje
jeho podstaty, protoe se domnvm, e a dosud jsme jasnho
poznn bo podstaty z nzoru nedoshli. Domnvm se
proto, e musme postupovat od zkuenost
k bohu.
RUSSELL: Ano, chpu rozdl zcela by vak
bytost s znalostmi mohla Hci: "Hle, to zde
je jsoucno, v jeho je obsaeno byt".
COPLESTON: Kdyby boha by pochopil, e
mus existovat.
RUSSELL: Take rozumm-li existuje jsoucno, v jeho
je obsaeno byt, tuto podstatu vak neznme. Vme
pouze, e takov jsoucno existuje.
COPLESTON: Ano, dodal bych, e neznme podstatu a priori.
Teprve a posteriori ze sv zkuenosti dochzme k poznn
existence tohoto j_soucna. A potom dokazujeme, e podstata a byt
mus bt toton. Kdyby toti bo podstata a byt toton nebyly,
vyvstala by najt tohoto byt -
bohu
RUSSELL: Ve tedy zvis na otzce
vodu a musm poznamenat, e jste dosud
nedefinoval srozumitelnm - co dosta-
mte na mysli? Mnte snad
COPLESTON: Ne vdycky. je pouze jeden druh dosta-
mt pouze nahodil jsoucno. je
sm nen vak svou vlastn
Za v plnm smyslu povauji
len existence toho kterho konkrtnho jsoucna.
RUSSELL: Kdy vak je Dejme tomu, e
rozkrtnu zpalku. snad, e pla-
mene je zpalky o
82
COPLESTON: Prosm, z hlediska praktickho - avak teore-
ticky je to. pouze mus
bt v rozboru pln, k ji dle nelze
nic dodat.
RUSSELL: Pak mohu jen e hledte nelze
doshnout; by ani e toho snad doshne.
COP4ESTON: e jsme to dosud nenali, je jedna
avak tvrdit, e bychom to ani hledat, zd se mi bt
dogmatick.
RUSSELL: Nu, j tedy nevm. Myslm, e jeden jev je vy-
druhho, kter se tm stv zvislm na
jevu dalm, jen na zvis - a musel byste
proniknout celou tou alostnou osnovou veho abyste
k poznn, po kterm toute, :_ a to se nm
COPLESTON: Ale hodlte tm snad e ba e
bychom ani vznet otzku existence cel t alostn osnovy
veho - celho vesmru?
RUSSELL: Myslm, e to nem ten nejmen
smysl. Slovo "vesmr" je podle mho nzoru v spojitos-
tech velmi Proto se vak nedomnvm, e
cokoli, co by smysl.
COPLESTON: Postrd-li slovo smyslu, sotva bt
V nejmenm netvrdm, e snad vesmr je
odlinm od z nich se skld (to jsem ji na
ve svm pehledu jen to, e
hledm - v tomto - jejich
nebo v naich existujc celkov hrn
to, co nazvme vesmrem. tum, e vesmr - nebo m
existence, dte nebo existence jinho
je nepochopitelnm.
RUSSELL: Nejprve bych snad navzal na vai poznmku, e
jestlie slovo postrd smyslu, bt proto
Hezky to zn, ale ve to nen pravda. si
takov slova jako "ten" nebo "ne". ukzat na dn
kter tato slova znamenaj, jsou to vak slova velmi
tot bych o "vesmr". Tuto otzku ponech-
me vak stranou. Ptte se zda se domnvm, e vesmr je
nepochopiteln. bych nepochopiteln - soudm, e postr-
d Pochopitelnost je podle mho nzoru zleitost od-
lin. Pochopitelnost m co s vlastn podstatou nikoli
s jejmi vztahy.
COPLESTON: Nu, tnm nzorem je, e to, co nazvme
83
tem, je nepochopiteln ve sv vlastn odmyslme-li si
existenci bo. e by sledu ud-
lost - mm na mysli sled, abych tak horizontln - i kdyby
tuto bylo mono dokzat, pro situaci ten nej-
men vznam. Sbrte-li si budete mt nakonec zase jen
a ne ovoce. Budete-li si sbrat do
nashromdte mnostv
tak budete-li kupit nahodil jsoucna, budete
mt jen nahodil jsoucna, a nikoli nutn jsoucno. N,ekone(:n sled
nahodilch jsoucen bude podle mho mylen tak
neschopen bt sebe samho jako jedno nahodil jsoucno.
Vy vak, myslm, tvrdte, e je nesprvn vznet otzku, lze
existenci kterhokoli konkrtnho objektu?
RUSSELL: Takov otzka je zcela mnte-li
nm najt jeho
COPLESTON: Nu dobr, a se zastavit u jednoho konkrt-
nho objektu? nevznst otzku byt vech konkrtnch

RUSSELl( Protoe nevidm abych se domnval, e
existuje. Cel pojem je kterou
vyvozujeme z naeho pozorovn jednotlivin, nevidm vak na-
prosto dn e m celek.
COPLESTON: Dobr, avak e dn neexistuje,
nen tot jako prohlaovat, e bychom hledat. Ke
stanovisku, e dn neexistuje, bychom dojt, kdy-
bychom k doli, a na konci naeho zkoumn, nikoli
na samm V kadm nem-li celek pak
ve s mm mylen mus bt svou vlastn
a to se mi zd bt nemon. Nadto prohlen, e
existuje, je-li v na otzku, vychz z
e otzka m smysl.
RUSSELL: Ne, nemusi bt svou vlastn a j tak
jinho - e toti, mluvme-li o celku, nelze pojmu
uvat.
COPLESTON: Souhlasil byste tedy se Sartrem, e vesmr je, jak

RUSSELL: Nu, ono toti slovo e by
mohl bt i jin; j bych tom, e vesmr
existuje, co
COPLESTON: Dobr tedy, nevm vak, na
otzku, jak vznik, u celek nebo
cokoli, za Otzka zn: spe ne nic? Sku-
84
e dochzme k poznn empiricky z jednotli-
vch konkrtnch monost, abychom se tzali,
co je celho sledu. Souhlasm, e by otzkane-
byla kdyby slovo postrdalo smyslu nebo
kdyby bylo mono dokzat, e nzor na je sprvn.
vak nzor, e slovo postrd smyslu, nezastvte
a tak e byste byl Kantovm stoupencem.
RUSSELL: Mohu vm na ukzat, v je v soud
myln. Kad na m matku a z vaeho
vyplv, e .proto mus mt matku i cel
lidsk pokolen, avak lidsk pokolen matku nem -
jde o jinou logickou oblast.
COPLESTON: V tom tedy nemohu
srovnn. by si bY,ly rovny, kdybych tvrdil, e "kad
objekt m zjevnou proto tedy m zjevnou i cel
jejich sled"; to vak tvrdm, e kad objekt m zjevnou
trvte-li na sledu - e vak sled zjev-
nch je sledu Proto
tak nem sled zjevnou, nbr transcendentn.
RUSSELL: Vdy znovu a znovu tot tvrzen, e mus
mt kad jednotliv na ale i jako celek. Pro tuto
nevidm dn podklad. Jestlie mi podklad
poskytnete, rd to vysl'echnu.
COPLESTON: Dobr tedy, sled udlosti
m, nebo nem. Mli pak zcela mimo tento sled,
Jestlie nem, jak si je sm o
a jestlie si sm, je tm, co nazvm nutn. Nutn vak
bt nenu"!e, protoe kad jeho jednotliv je nahodil,
a shodli jsme se ji na tom, e odmyslme-li si jeho jednotliv
nen realitou ani celek. Proto tedy bt nutn.
Proto tak bt bez proto mus mt
jakou A rd bych poznamenal, e k tvrzen
existuje a je nelze logickou analzou.
1
1
logick analza - hlavn anglickho
kho proudu k rozvoji modernho logickho pozitivismu. Russell uznv
"tvrd fakta", kter u nepodlhaj dal gnoseologick analze, a to,
co lze pak pomoc logick analzy dle poznn je
platn, "m smysl" pouze za okolnost. K nevede
metoda logick analzy sama o rozhodujc je empirick hledisko
teorie poznn, kter svm charakterem hranice pouit logick analzy
vymezuje. Russell se sna dokzat, e v teoretickm systmu jsou
u dle neanalyzovateln "atomrn" v nich se tvrd d{lle
85
RUSSELL: bych snad si
vak dovedu leccos, o tvrdte, e si to lidsk mysl
neum. Pokud toti jde o kter postrdaj
ns fyzikov, e jednotliv kvantov v atomech
dnou nemaj.
COPLESTON: Dobr, jsem jen zda to nen pic-
chodn nzor.
RUSSELL: Mon, e ano, ukazuje nm vak, e si to mysl
fyzika dovede snadno
COPLESTON: Ano, souhlasm, - fyzikov - jsou
ochotni v omezen oblasti indeterminovanost.
Avak velmi mnoho k tomu ochotno nen. Myslm, e pro-
fesor Dingle z londnsk university tvrd, e nm
princip sice o nedostatcch
atomov teorie v korelaci pozorovn, avak nic
o vlastn povaze a tento nzor by mnoho
V dnm vak nechpu, jak by fyzikov mohli
tuto teorii v praxi, i kdy ji odmtnou teoreticky. Nechpu, jak by
bylo mono budovat na jinho ne na
e v vldne a srozumitelnost. Fyzik
pokld, e v jeho zkoumn a hledn
udlost je smysl, tak jako detektiv
kld, e m smysl ptrat po vrady. Metafysik
pokld, e je smysl v tom, ptr-li po nebo
a protoe nejsem stoupencem Kantovm, domnvm se, e je
metafysik k tomu jako fyzik. Kdy .
Sartre e je domnvm se,
e ani nezvil, co vraz s sebou nese.
RUSSELL: Domnvm se - zd se mi toti, e je zde
neospravedlniteln fyzik hled - to vak
neznamen, e jsou vude. ptrat po
ani by proto e se zlato vude vyskytuje; na-
jde-li zlato, vechno v nenajde-li ho, A
tot plat, ptraj-li fyzikov po Pokud jde o Sartra, ne-
e snad vm, co m na mysli, a byl bych nerad, kdyby
si o myslel, e se ho snam vykldat; avak pokud jde
o mne, domnvm se, e e m
je myln. Nevm tak, bychom e
nerozloiteln fakt a z nich jsou ostatn odvozeny. Ve
naprosto elementrn neexistuj, tak jako neexistuje
mez poznn. - Pozn. kl.
86
bude mt, a to, co vykldte o z nich
vychz, je
COPLESTON: se tedy zd, e z takovho
vychz. Kdy experimentuje, aby objevil
konkrtn pravdu, jeho pokus e vesmr
nen bez souvislosti. monost, e dojdeme
pravdy pokusem. Pokus dopadnout, nemus vst
k dnmu vsledku nebo k vsledku danmu, v ka-
dm je tu vak monost, e pokusem objev pravdu,
kterou A mm dojem, e to pak ji znamen
pokldat pochopiteln vesmr, vesmr s
RUSSELL: Myslm, e opravdu vc, ne je
bezpochyby e objev jev
tho druhu, a ho tak objevuje. vak, e ho
objevit mus, a to je_ v modern fyzice velmi zvan.
COPLESTON: Dobr tedy, j se domnvm, e to piedpokld
nebo e to alespo mus piedpokldat v praxi. Mon, e
abych citoval profesora Haldana "a zahnu pod kotlem plyn,
vzltnou vodn molekuly jako pra a nen jak
zjistit, kter z nich to budou" ale z toho neplyne, e je
mylenku nhody s vjimkou- oblasti naich vlast-
nch znalost.
RUSSELL: Ne, nen smm-li tomu, co
Sna se prozkoumat celou myslm
sna se tedy prozkoumat celou ke kterm ve
dochz, co v prv jsou prvotn
kter nemaj v samch. proto,
e ve m n&jakou
COPLESTON: je to prvn na zvole-
nm seku. Je to pouze prvotn
RUSSELL: Myslm, e by to Existuje-li
v m sv udlost, ne vak vechny, pak
bude schopen popsat nejistoty, bude-li
e konkrtn udlost, o n se zajmte, m
A protoe v dnm ne-
zskte vce-ne to
COPLESTON: ani nedouf, e zsk vce ne prav-
avak tm, e otzku vzn,
e otzka m vznam. Potom vak, lorde Russelle,
je vam zsadnm stanoviskem, e nen dokonce ani
pouh otzka po
RUSSELL: Ano, to je m stanovisko.
87
COPLESTON: Jestlie je to otzka, kter pro vs postrd
smyslu, nemyslte, e je pak ovem obtn o n disku-
tovat?
RUSSELL: Je to velmi nesnadn. Co -
k jinmu problmu?
N boensk zkuenost
COPLESTON: Souhlasm. Snad bych se mohl zm-
nit o nboensk zkuenosti a pak bychom ke zkuenosti
mravn. Nboenskou zkuenost nepovauji za bo
exist"ence, take se povaha diskuse domnvm se
vak, e odpovd existenci bo za jej nejlep
Nboenskou zkuenost nemm na mysli prost pocit
dobra. Je pro mne lskyplnm, avak nejasnm jakhosi
objektu, kter provajcmu tuto zkuenost jako
cosi jeho vlastn bytost, cosi
jcho vechny normln objekty zkuenosti, cosi
a nezachytitelnho v pi-itom vak cosi tak relnho,
e to kadou pochybnost - pokud zitek trv.
Tvrdm, e ho nelze a beze zbytku
subjektivnm zkladn zkuenosti lze
v kadm nejsnze na hypotzy, e sku-
existuje objektivn tohoto zitku.
RUSSELL: Na takov bych jen e usu-
zovat z naich vlastnch duevnch na existujcho
mimo ns je vcelku velmi choulostivou zleitost. Dokonce i tam,
kde vichni platnost vjemu soudm, e se k tomu c-
tme bt pouze vzhledem k obecnmu souhlasu lid-
stva. Jestlie je v pokoji lid a v tme pokoji jsou hodiny,
vid tyto hodiny vichni. e je vichni vid, utvrzuje
je pak v nzoru, e nejde o halucinaci; kdeto zkuenosti nbo-
ensk bvaj zpravidla velmi soukromho rzu.
COPLESTON: Ano, bvaj. Mluvm o vlastn mys-
tick zkuenosti, do n, mimochodem, v dnm ne-
zahrnuji takzvan Mm na mysli zitek
nosti - a e je nedefino_vateln - transcendent-
nho objektu nebo co dojmem transcendentnho objektu
Pamatuji se, jak J ulian Huxley v jedn uvedl,
e nboensk zkuenost nebo zkuenost mystick je tak
relnm proitkem, jako kdy se zamiluje nebo se d un-
88
et poezi a Nu a domnvm se, e jsme-li ovldni poezii
nebo na ns nebo
dlo. Zamilujeme-li se, tak se zamilujeme do a ni-
koli do nikoho.
RUSSELL: Zde bych si vs dovolil na okamik To
nen vdy pravda. Japont romanopisci se nikdy ne-
domnvali, e doshli dokud nespchal sku-
ijcch lid sebevradu z lsky k vymylen-
hrdince.
COPLESTON: Dobr, pokud jde o tyto udlosti v Japonsku,
musm vm S radost mohu prohlsit, e jsem sebevradu
nespchal, avak ke vznamnm v jsem
se rozhodl pod silnm dojmem dvou Musm ovem
e vidm malou podobnost mezi vlivem, jak na
mne tyto knihy, a mezi vlastn mystickou zkuenost, tak
dalece do jak mry kdo ji sm neproil,
zskat o tto zkuenosti
RUSSELL: Nu, myslm, e nebudeme povaovat boha za bytost
stojc na te rovni jako postavy romnu.
e je tu rozdl?
COPLESTON: Oveme ano. bych vak, e
subjektivistick se mi nezd bt zrovna nejlepm.
Pravda, v lid, u nich je mal vztah mezi
mito zitky a ivotem, v lid lid trpcch
halucinacemi a je subjektivistick mon.
Jestlie vak mte sebou typ, jak bychom ho
snad mohli nazvat, dejme tomu takovho sv. Frantika z Assisi,
jestlie se zde setkvte se zkuenost, kter je zdrojem
jc, dynamick a plodn lsky, pak je tm nejlepm vy-
e objektivn tto zkue-
nosti existuje.
RUSSELL: Nu, j se nijak dogmaticky e
neni. Hjm vak stanovisko, e nevme, zda existuje. Mohu vy-
chzet pouze z toho, co je v zznamech, tak jako bych
jinho druhu, a shledvm, e jsou v nich zprvy
o velmi mnoha - a jsou zaznamenny
tm tnem a s naprosto stejnou jsem si jist, e
tvrzen o dmonech a A o mystikovi, jestlie
je jeho pravdiv, dalo by se snad e v, zda existuj
vak o jejich existenci nen nic znmo.
COPLESTON: Avak v mluvili lid
o svch o zjevench, o a dmonech a tak
89
dle. Viditeln zjeven bych ponechal stranou, protoe se domn-
vm, e je lze i tehdy, odmyslme-li si objekt, kter byl

RUSSELL: Neberete vak v vahu, e existuje mnostv zazna-
menanch kdy lid e ve svm srdci slyeli promlou-
vat satana tak, jak to mystikov tvrd o bohu - a
nemluvm o ale o zkuenosti mentln. Zd se,
e jde o zkuenost tho druhu, jako je proitek bo
u a z toho, co nm mystikov se mi naprosto
nezd, e by se nabzel jakkoli boha, kter by nebyl stej-
nou satana.
COPLESTON: naprosto souhlasm s tm, e si lid
nebo mysleli, e slyeli satana. A mimo-
chodem, nechci snad existenci satana poprat. Jak se vak domn-
vm, netvrdili lid nikdy, e provali satana
tm jakm popisuj mystikov, e okoueli
bo. si Plotina, kter nebyl
pouti, e tato zkuenost je e vnmav
objekt je objektem lsky, a ne tedy objektem vyvolvajcm od-
por a A bych, e se tto zkuenosti potvrdil,
spe mm na mysli, e se v kronice Plotinova ivota potvrdila
tto zkuenosti. Tak jako tak je
kldat, e tuto zkuenost proil, jsme-li ochotni Porfy-
ryovo o veobecn laskavosti a
RUSSELL: e m vra na dobr
mravn vliv, nen v dnm
o tom, e m pravdu.
COPLESTON: Nikoli, ale kdyby bylo mono dokzat,
e vra za dobr vliv na ivot
kterho povaoval bych to z okolnost mluvc ve pro-
pravdivosti a v kadm ve pozi-
tivn lohy vry, ne-li jej naprost platnosti. vak je mi
cel mystikova ivota spe jeho
a duevnho zdrav ne pravd jeho vry.
RUSSELL: Myslm, e ani to nic nedokazuje. Sm jsem
kdysi zkuenosti, kter hluboce mou
povahu. A v tehdej jsem si myslel, e ji
k lepmu. Byly to zvan zkuenosti, neobsahovaly vak
v existenci - a soudm, e kdybych v nich
tehdy takovho pouh e jejich vliv
byl tak nedokazovala by v dnm ohledu, e jsem
pravdu.
90
COPLESTON: Nikoli, myslm si vak, e by tento dobr vliv
byl v kadm e jste zitek popsal pb-
dle pravdy. Nezapomnejte, prosm - j netvrdm, e by mysti-
kova meditace nebo vklad jeho zkuenost bt
diskusi kritice.
RUSSELL: se stt - a se stv - e
je povaha mladho mue velmi v dobrm smyslu,
o velk a se
e tato velk postava je jen mtem a ve neexistovala,
j bude chlapec v dobrm smyslu tak, jako
kdyby ila Takov lid byli. Plutarchovy i-
votopisy poskytuj nm jako Lycurga, kter ne-
existoval. Mohl byste vak bt velmi kdybyste jeho
v e kdysi il. Pak byste byl asi pod
vlivem objektu, kter byste miloval, a by to nebyl
existujc.
COPLESTON: V tom, e bt romnovou
postavou, s vmi souhlasm. Ani bychom se podrob-
zabvali otzkou, co ho ve
bych, e je to hodnota), soudm, e se situace tohoto
a situace mystika li.
Lycurgem nem onen neodolateln dojem, e se
sobem podl na
RUSSELL: Myslm, e jste zcela nepochopil, mi
historickch postavch - postavch
- lo. e se dostav rozumov,
jak tomu e mladk o takov
a protoe e byla zamiluje si .ji, co se snadno
- vak miluje pouh fantom.
COPLESTON: V jednom smyslu miluje fantom, to mte plnou
pravdu, v tom smyslu toti, e miluje X nebo Y, kter neexisto-
val. se vk domnvm, e to, co onen mlad mu mi-
luje, nen jen fantom jako ta.\wv; vnm hodnotu, ideu,
kterou rozpoznv jako platnou, a ta v lsku pro-
bouz.
RUSSELL: Asi ve stejnm smyslu jako u postav ro-
mnovch.
COPLESTON: Ano, v jednom smyslu miluje fantom -
naprost pravda. Avak v jinm smyslu miluje to, co vnm jako
hodnotu.
91
Mravn
RUSSELL: Ale vy bohem
mnm ve, co je dobr, nebo celkov hrn dobra - soustavu ve-
kerho dobra, a proto tedy, miluje-li mlad mu cokoli dobrho,
miluje boha. Chcete ici v takovho? -
Jestlie ano, vyd si to debatu.
COPLESTON: Netvrdm e je celkovm
hrnem dobra nebo soustavou vekerho dobra ve smyslu pan-
teistickm; nejsem panteista, domnvm se vak, e kad dobro
je svho druhu odrazem bom a e z boha vychz, take v jis-
tm kter miluje dobrho, miluje
boha - i tehdy, jE\stlie se na neodvolv. vak
souhlasm i nadle s tm, e platnost takovho vkladu chovn
zvis na uznn bo existence.
RUSSELL: Nu ano, ale tu by bylq dokzat.
COPLESTON: Zcela tak, j vak pokldm metafysick
za a v tom se rozchzme.
RUSSELL: mm pcit, e jsou dobr a jin
patn. Miluji ty dobr, ty, kter za dobr pokldm, a nenvidm
ty, kter povauji za patn. vak, e to ci ono je dobr
proto, e se podl na bo.
COPLESTON: Ano, ale sv rozliovn mezi dobrem a zlem
ospravedlnte? Jak budete pohlet na'rozdl, kter je mezi nimi?
RUSSELL: Nemm o nic ne rozliuji-li
mezi modrou a lutou barvou. Cm rozliovn mezi modrou a lu-
tou barvou ospravedlnm? Vidm, e se od sebe li.
COPLESTON: Dobr, souhlasm, to je vborn
Modrou barvu od lut rozlite, podvte-li se na ni. Jak ale vak
rozliujete dobro a zlo?
RUSSELL: Svmi pocity.
COPLESTON: Vaimi Nu, a na to prave Jsem se ptal.
Domnvte se, e se dobro a zlo vztahuj k
RUSSELL: Nu, a jedna skupina vypad a
druh na to vm mohu podat dky fy-
A pokud jde o to, jednu skupinu pokldm za
dobrou a druhou za patnou, bude to tak mt od-
tho druhu, otzka vk dosud nebyla stejnm
zkoumna, a proto vm dosud nemohu
COPLESTON: Dobr tedy, si chovn belsenskho ve-
litele. Vm se jev tak nedouc a patn jako Adolfu
Hitlerovi, jak lze jevilo se jako dobrho a -
92
doucho. Domnvm se, e byste musel phpustit, e bylo dobr
pro Hitlera a je patn pro vs.
RUSSELL: Nikoli, tak daleko bych nezael. Mm tm na mysli,
e podle mho nzoru mohou lid v tomto ohledu chybovat
tak jako v jinm. Trpte-li xanthopsi, vidte lut -
a lut nejsou. chybu.
COPLESTON: Ano, chybovat, ale se zm-
lit, jde-li pouze o otzku vztahujc se k pocitu nebo
emoci? by byl Hitler tm jedinm povolanm soudcem
schopnm posoudit, co vyhovuje jeho
RUSSELL: bude pravda, e to vyhovo-
valo jeho vak o tom mnoho jinho,
mezi jinm, e maj-li podobn na Hitlerovy pocity tak pH-
zniv pak Hitler na m pocity
COPLESTON: Avak s vjimkou svch nemme,
podle vaeho nzoru, dnho objektivnho abychom
mohli chovn belsenskho velitele odsoudit?
HUSSELL: tak jako nemme takov. v
barvoslep osoby, kter je v te situaci.
odsuzujeme barvoslepho Nen to proto, e je v men-

COPLESTON: bych, protoe postrd co
nle k lidsk
RUSSELL: Ano, ale bychom to, kdyby byli ve
barvoslep.
COPLESTON: Pak byste tedy tvrdil, e s vjimkou naich
nen kter by nm umonilo, abychom roz-
dl mezi chovnm belsenskho velitele a chovnm, dejme tomu,
Sira Strafforda Crippse nebo arcibiskupa z Canterbury.
RUSSELL: Pocit - to je pHlin zjednoduen. Mu-
ste vzt v vahu vsledky, k nim jednn vede, a pocity, kter
ve vs tyto vsledky yzbuzuj. Jak vidte, v tom u vs
dojt k rozporu, e okolnosti do skupiny,
kter vm vyhovuje, a jin do skupiny, kter se vm ne-
lb. Pak muste uvit, jak m dan jednn nsledky. Mi't-
ete plnm prvem e nslPdky jPdnn belsenskho velitele
byly bolestn a
COPLESTON: byly, v tom s vmi souhlasm, velmi
bolestn a velmi pro vechny lidi v
RUSSELL: Ano, avak nejen pro lidi v ale i pro ty,
kdo byli na a pomyslili na
COPLESTON: Ano, psobily na jejich mte plnou
93
pravdu. To je vak moje stanovisko. Ncsouhlasm s takovm jed-
nnm a vm, e s nm nesouhlaste, nechpu vak, jak vy
mte abyste. s nm nesouhlasil - belsenskmu ve-
liteli sammu bylo jeho jednn
RUSSELL: Prosm, ale shledte, e v tomto
o nic ne v vnmn barev. lid si
mysl, e vechno je lut, lid trpc xanthopsi, a j s
lidmi nesouhlasm. Nemohu dokzat, e ty lut nejsou,
kaz neexistuje, lid bude v tom vak souhlasit se
mnou a lid bude se mnou tak souhlasit, e belscnsk ve-
litel chyboval.
COPLESTON: Dobr, a pl-ijmte jako mravn
nost?
RUSSELL: Nu, abych otzku musel bych
odpovdat velmi Prakticky - ano. Teoreticky
bych musel mravn definovat dosti
COPLESTON: A nemyslte, e vraz bych" ji v
zahrnuje?
RUSSELL: Ne, to si nemyslm, protoe, jak vte, jsem
okamikem, e je brt v vahu nsledky jednn, a do-
mnvm se, e sprvn jednn je takov, je po-
vede k co nejlep mon bilanci hodnoty vekerch
kter za danch okolnost v vahu. Uvaujete-li, co je
sprvn, muste tedy i s svho
jednn.
COPLESTON: Nu dobr, uil jsem otzky mravn
nosti, protoe se domnvm, e bychom se tak nejlpe
k otzce existence bo. Velk lidstva dosud vdy
rozdl mezi sprvnm a nesprvnm a bude ho i na-
dle. Domnvm se, e velk lidstva si je
v mravn oblasti. Podle mho nzoru, vnm-li
mravn hodnoty a je si mravnho zkona, lze tuto
nejlpe hypotzou o transcedentn povaze hod-
not a o mravnho zkona. Slovy mravnho zkona"
nemm na mysli libovolnho mravnho zkona. Domnvm
se ve e ti z"modernch usuzuj v
nm - neexistuje, nen proto absolutnch hodnot ani
absolutnho zkona", usuzuj zcela logicky.
RUSSELL: Nemm rd slovo "absolutn". Myslm, e neexis-
tuje nic absolutnho. Mravn zkon se neustle
V jednom dob vvoje lidskho pokolen se kad
domnval, e jeho morln povinnost je kanibalismus.
COPLESTON: Rozdly v jednotlivch mravnch soudech ne-
pokldm ovem v dnm ohledu za rozhodn proti uni-
verzlnosti mravnho zkona. na okamik, e
absolutn mravn hodnoty existuj, a i za tohoto lze
jen e jednotlivci a skupiny dojdou
chpn hodnot.
RUSSELL: Myslm, e vraz bych" a pocit, kter v ns
tento vraz vyvolv, je spe toho, co nm kdysi Hk
val nebo
COPLESTON: Nu, jsem dokete-li pouze vlivem
a beze zbytku co v ns vraz bych" pro-
bouz. Nevm jak by bylo mono tyto
pocity v jinch vrazech ne bys" nebo
byste". Zd se mi, e jestlie existuje mravn kter pro-
mlouv k lidskmu je tento mravn nepochopiteln,
odmyslme-li si jej od existence bo.
RUSSELL: Pak muste ovem jednu nebo
promlouv pouze k velmi malmu procentu lid
- k nim nhodou tak vy - nebo ne-'
pravdu, ke
COPLESTON: Poslyte, e
ukld mravn naemu o obsa-
hu mravnho zkona jsou do mry zvisl na
a na a m-li posuzovat platnost mravnch idej
vldnoucch v jeho vlastn mus uvat svho
rozumu. Avak monost kritizovat uznvanou morlku vychz
z e existuje objektivn
ideln mravn jemu podlhme (myslm tm, jeho zvazn
charakter lze rozpoznat). Domnvm se, e uznn tohoto idel-
nho mravnho je uznn nahodilosti. Ukazuje se
e existuje reln zkladna pro uznn boha.
RUSSELL: Mm vak dojem, e zkonodrcem byli vdy
nebo podobn. A je nadbytek pozemskch
abychom si jimi mohli mravn Tak by nm to vy-
se lidsk v dobch a na roz-
mstech tak
COPLESTON: to napomh rozdly ve schop-
nosti vnmat jednotliv mravn hodnoty, rozdly, kter by jinak
byly nm to tak
v otzce mravnho zkona co do obsahu jeho tak jak jsou
tm onm nrodem nebo tm onm jednotlivcem.
Avak jeho forma, kterou Kant nazv kategorickm imperati--
95
vem, ono bych" - opravdu nevm, jak by takovho
mohla komukoli nebo z protoe po-
kud vm, neexistuj vrazy, jimi by to bylo mono Po-
city s tmto vrazem spojen nelze definovat dnmi jinmi v-
razy, protoe jakmile je jednou jinmi vrazy definujete, unik
vm jejich vlastn smysl. Nen to u mravn bych".
Je to jinho.
RUSSELL: Nu, j se domnvm, e smysl bych" je uct-
nek e s nam jednnm nebude souhlasit, snad
i e s nm nebude souhlasit ale
nesouhlasu. A to, myslm, je vlastn smysl vrazu
bych".
COPLESTON: Mm dojem, e a vchovou lze zcela
snadno zkazy a leccos podobnho, avak
naprosto nic, co se vztahuje k zkona, k jeho
obsahu. P!edstavu vrazu bych" jako takovou ni-
kdy nikomu ani kmenov ani kdokoli jin, protoe
nen jinch jimi by ji bylo mono Zd se mi
bt naprosto - (Russell ho
RUSSELL: Tohle nem smysl myslm, e
vichni znme reflexy. Vme, e budeme-li za
trestat, po s tm Nesoudm, e by
odradila vaha - "Jestli provedu, bude se pn
vat". Zsk pocit, e se takovho to
dosahujeme v naem vlastnm nic vc.
COPLESTON: Nevidm abych e si je
kter mravn a nebude-li poslouchat,
ho za to nebudeme A vak
si je sv mravn a mravnch hodnot N evm,
bych e lze u vech lid v-yvolat podm-
reflexy, jako je lze vyvolvat u zviat, a
'kldm ani, e byste to i kdyby tako-
vho bylo mon. Kdyby "behaviourismus" pravdu, pak nen
.objektivnho mravnho rozdlu mezi Neronem a sv. Fran-
tikem z Assisi. lorde Russelle, ale nemohu se
.zhostit pocitu, e jednn belsenskho velitele pokldte za
-zavrenhodn a e byste tak sm za podobnch okolnost nikdy
nejednal, ani kdybyste se domnval nebo dokonce
pokldal, e se monosti lidskho v celkov bilanci zv,
bude-li se s lidmi nakldat tmto ohavnm
RUSSELL: Nikoli. Nenapodoboval bych chovn vzteklho psa.
96
Avak e bych tak j nejednal, nem opravdu dn
vztah k otzce, o n diskutujeme.
COPLESTON: Nikoli, ale podvte-li utilitaristick
sprvnho a nesprvnho jednn z hlediska jeho mohl
by tvrdit, a e z lepch by
byli tvrdili, e i kdy je pro velmi smutn, mus-li
jednat tmto jen to v celkov bilanci povede na-
konec k Vy byste asi nic podobnho netvrdil,
Myslm, e byste prohlsil, e takov jednn je nesprvn
- a e je nesprvn samo o bez ohledu na to, zda se podl
v celkov bilanci zv nikoli. Pak ovem, jste-li to ocho-
ten muste mt co je sprvn a co ne,
kter nen v dnm s pocitu.
Podle mho nzoru vedlo by takov nakonec k uznn,
e mravn hodnoty jsou v posledn instanci bohem.
RUSSELL: Myslm, e zde dochz k nedorozu-
Nen to tak dalece citov reakce'' na vlastn
z n bych tak usuzoval, ale spe pocit tkajc se jeho
A nemohu e by snad byly okolnosti, za
nich by jednn toho druhu, o kterm jste mohlo
vst k dobrmu. Neumm si okolnosti, kdy by mohlo mt
blahodrn ani Lid, kteH se to domnvaj,
sami sebe. Kdyby se vak okolnosti, za nich by blaho-
drn jen vyskytly, musel bych asi
prohlsit, by se mi to sebevc - "Tedy nemm takov
rd, ale se s nimi", tak jako se s trest-
nm zkonem, trest z hloubi due nenvidm.
COPLESTON: Nu, snad je abych sv stanovisko shrnul.
Hjil jsem V prv e existenci bo lze metafysic-
km filosoficky dokzat; za druh, e pouze existence
bo dt smysl mravn zkuenosti a jeho zku-
enosti nboensk. se domnvm, e jm si vy-
mravn soudy vede k rozporu mezi tm,
si vyaduje vae teorie a mezi vam vlastnm spontnnm
usuzovnm. Nadto pak se vae teorie sna mravn
oddiskutovat, a oddiskutovat - to nen
Pokud jde o metafysick, shodujeme se v tom, e
to, co nazvme skld se z nahodilch jsoucen.
To znamen z takovch jsoucen, z nich dn bt
vodem svho vlastnho byt. Vy tvrdte, e sled udlost si d-
nho ned. J e kdyby nebylo nutn jsoucno,
Jsoucno, kter mus existovat a neexistovat, neexistovalo
97
by nic. I kdyby bylo mono dokzat, e sled nahodilch
jsoucen je nic by se na tom existuje;
mus proto existovat i co nm tento fakt jsoucno,
kter je mimo sled nahodilch jsoucen. Kdybyste byl toto
pustil, mohli bychom pak debatovat o tom, zda je toto jsoucno
individuln, dobr atd. Pokud jde o faktickou podstatu o n
jsme diskutovali, zda toti nutn jsoucno existuje nikoli, shodo-
val jsem se, soudm, s velkou klasickch
Vy, tum, tvrdte, e jsoucna, kter existuj, zde jsou
a e nemme naprosto prvo vznet otzku jejich
existence. Rd bych vak vyzdvihl, e toto stanovisko nelze opod-
statnit z logick analzy; filosofii, kter sama o
nejprve dokzat. Myslm, e jsme se dostali do slep
protoe se nae filosofick ideje li; mm dojem,
e to, co j nazvm filosofie, je pro vs celkem,
pokud je filosofie racionln. Zd se mi, a snad mi prominete, e
e vedle vaeho logickho systmu - kter
nazvte "modernm" v protikladu k logice zastaral (co je ten-
- filosofii, pro ni nelze najt oporu
v logick analze. Problm bo existence je problm exis-
tenciln, kdeto logick analza se problmy byt
nezabv. Mm proto dojem, prohlaujete-li, e vrazy spojen
s jednou skupinou postrdaj smyslu, protoe jich nen
zabvme-li se odlinou skupinou e tm ji od
samho povahu a rozsah filosofie, co je samo
o takovm zsahem do filosofie, kter si d
RUSSELL: Dobr, ze sv strany bych rd otzku shrnul
lika slovy. pokud jde o metafysick: neuznvm
- vzhledem k souvislostem, kter navozuje - takov vraz jako
nahodil, ani monost tak jak je chpe Otec Copleston.
Domnvm se, e slovo "nahodil" monost exis-
tence co by tento nahodil charakter v tom smyslu,
e se to zde vyskytuje, a soudm, e vraz nen
vyjma ve smyslu lze jednu
jako jin, tm vak pouze ukazujete na vztah
jedn k druh, a to podle mho nzoru ve
smyslu Otce Coplestona naprosto nic. nazvat "na-
hodilmi" nem smyslu ani proto, e jinmi bt nemohou.
To bych poznamenal k tto otzce, rd bych vak
slovy na Otce Coplestona, e pokldm logiku
za celou filosofii. Soudm, e logika je zkladn filosofie
a e je logiky ve filosofii uvat, a v tomto ohledu jsme, tu-
98
s1m, oba zajedno. V kdy logika, kter uv Otec Copleston,
byla nov - toti v - muselo se o n na-
mluvit. Aristoteles se o n namluvil sm. Dnes ji zestrla
a dola cty a nen o n tolik Logika, v n
j, je ve srovnn s n nov, a musm tud napodobovat
Aristotela v tom smyslu, e toho o n namluvm; v dnm
to vak neznamen, e v n vekerou filosofii -
nic takovho si nemyslm. Domnvm se, e je vznamnou
filosofie, a i;eknu-li, e to ono slovo postrd pro mne
smyslu, je to stanovisko tkajc se konkrtn podrobnosti, zalo-
en na tom, co jsem o onom konkrtnm shledal vahou.
Nen mm zsadnm stanoviskem, e veker slova uvan v me-
tafysice postrdaj smyslu, ani nic podobnho - a tento nzor
tak nehjm.
Pokud jde o mravn studuje-li antropologii nebo
historii, shled, e existuj lid, povauj za svou povinnost
skutky, kter pokldm za ohavn, a ncmohu tedy
pot'itu mravn bosk co na
Otec Copleston ani ned; avak pomyslm-li i jen na
formu mravn projevuje-li se tin, e mte s
nm snst svho otce, a kdov zd se mi, e nen
tak krsnm a ulechtilm; a nemohu tedy
bosk mravn ani v tomto kdy je
ji mono, jak se domnvm, zcela snadno i naprosto ji-
nm
99
DOSLOV
Bertrand Russell je bezesporu jednou z nejpozo-
postav buroazn filosofie. devade-
stilet (* 1872) dosud filosof, nositel Nobelovy ceny,
anglickho empirickho proudu v logickm pozitivis-
mu a spoluzakladatel modern symbolick logiky, jej principy
vykld v duchu idealismu;
pacifista, v. prv vlky pronsledovan a odsou-
zen pro postoj, faismu, crkv a sta-
rch i modernch
socialismu, jeho prvn kniha na so-
ciln demokracii, svho po prvn
tov vlce, kdy navtvil SSSR, autor protibolevickho pamfletu,
dnes buroazn reformista koketujc se socialismem, spe s tm,
co si pod slovem "socialismus"


lety kosmopolita hlsajc
vho sttu pod americkou kontrolou a stojc na pozicch studen
vlky, dnes zastnce politiky mrovho souit, jeho varovn slova
na adresu nov vlky zaznvaj v posledn
stle a mu i
anglick "Sir", tiet rodu (prvn Lord John Rus-
sell, 1792-1898, britsk sttnk a ministersk neuzn-
vajc ani vsady a lechty ani britskch ko-
(tm ostatnch) nad nrody jinch ras;
nesmlouvav a ve sv drtiv logice nedostin kritik
morlky vyrostl z podhoub nboenskch
stav, a autor etickch Leori, jimi by rd ozdravil
1
"Fabinsk - zaloen v Anglii 1884
pokrokovmi intelektuly, jejm clem bylo k socialismu
a evoluc. byl na-
Bernard Shaw.)
2
tak teorii i praxi pravicovho veden britsk
Labour Party. Bojuje proti "levmu i pravmu dogmatismu" a prokla-
muje princip tolerance, koexistence filosofickch Nen
e "princip tolerance" je ve svm pouit - jako
ve ostatn - u Russella omezen a a tedy
proti dialektickmu materialismu.
100
buroazn morlku a tak obrodil a upevnil buroazn
take jeho etika na jedn kapitalismus ophajuje, na druh
vyslovuje teze, je domyleny jsou v rozporu s vy-
charakterem soudobho kapitalismu;
jeden z naeho vtipn a ducha-
pln, kter se ve svch dlech zabv celm komplexem nej-
filosofickch a irokm okruhem
;
1
a vlastnm povolnm na evropskch, ame-
rickch a asijskch universit, oblben a strhujc, ktermu v jeho
68 letech, kdy byl ze vech stran zahrnovn poctami, zakzal nej-
vy soud- sttu New York na newyorsk
modern pojet logiky, protoe "neprokzal svou a
proto, aby "nekazil mlde".
2
A v pouti za poznnm v roz-
pornosti jeho mylen a irokm okruhu vude nachzme
1
zpadn filosofie", "Leibnizova filosofie",
"Logika a poznn", "Manelstv a mravnost", "Zklady matematiky",
"Chvdla lenosti", "Matematikov a metafysikov", "Moc", "ABC relati-
vity", "0 - a cel dalch samostatnch i
stat a
2
hyl jednou z prvnch (jaro 1940)
rostoucho vlivu klru a tendenc ve Spojench sttech.
Zejmna je na pozoruhodn, e zatmco v zemch faistickch lo
o pronsledovn zcela charakteru u se proje-
voval politicky, nebo
socilnho rzu), chopili se v metod po
del nedobrovoln znovu ti jejich vynlezci.
Po stalet uvali bezostyn inkvizice jako nstroje
boje, vdy vak - a i tentokrt - dokzali jej prav charakter
zakrt vzneenm hvem spravedlivho "ctnostnch" nad
zkaenost "hHnka" a horlivou o "spsu kad due", kter
se nezastav - nutnost uchlit se k nsil (kter se
pr crkvi tolik nevyjmaje. Cel taen proti Russellovi
o tom, e by snad za tu dobu vyli z praxe. N aopak,
zmodernizovali se.
Jednotliv udlosti probhaly v rychlm sledu.
Uvdme je jen ve 24. nora 1940 velo ve zn-
most, e " ... se newyorsk zajistit si sluby tak
jakm je Sir B. Russell." Tak se pan
Meacl,, vboru pro vysok koly. Episkopln biskup Manning
nevhal s a proti Russellovu jmenovn zahjil tisko-
vou dopisem vem newyorskm novinm. Tituluje-li
101
jeden prvek .. ho vystihl Albert Einstein, kdy po
vroku newyorskho nejvyho soudu konfrontoval
Russella se zfanatizovanm americkm s jeho ne-
myslc, ale kter se vdy
brn kadmu zvanu v n jakkoli "novota"
vzbud panick z neznma, zoufalou touhu uhjit si vemi
svou i "spokojenost": " ...
v Russella jako "proslulho obhjce cizolosw", je to v celm
asi ten vraz- jinak ho zahrnuje katolick,
protestantsk i tisk takovmi lichotkami, jako
" ... zchtral, rozveden a dekadentn obhjce sexuln rpromiskuity ... ",
" ... prohnil individuum ... " a Tisk,
delegace, petice, poslze i rezoluce rady (schvlen 15.
a hlasovn v zkonodrnm sboru sttu New York - kad forma
ntlaku byla zfm:tatizovan maloburoazn v s vysokou
hierarchi vech crkv dobr. Zdn ale nepomohla. Russell se jmeno-
vn nevzdal, vbor je neodvolal.
Teprve vrokem nejvyho soudu sttu N ew York z 30. (tedy
za necelch 6 od Russellova jmenovn), oprajcm se jednak
o pro ciz sttn na kolch
3. (Russell ovem na podle nich pr
"Russell neprokzal svou jednak o Russellovy
amorlnosti", doshla klerikln reakce svho. K i citty
ze "V co kterou jste si v plnm
v tto knize; z nich - mimo jin soud k
e by Russell mohl nadto v ze zcela jinho oboru
(modern pojet logiky ve vztahu k matematice, exaktnm a filo-
sofii) "naruit morlku a ... je do konfliktu s trestnm
zkonem".
Russella se rozhodnut nedotklo, spe jen
k jeho Z destek pozvn si vybral harvardskou uni-
versitu, kde ho s nadenm. demonstrace sly naopak
pokodila spe samu crkevn reakci. Vlna protest z
deckch a solidarity s Russellem se
po cel zemi pozic lid i organizac, se na
spiknut proti Russellovi podleli. vak dokzala cel
jak siln byl ji tehdy vliv kleriklnch skupin,
kter si a do t doby po:i!ice vcelku tie a
Projev moci tto zapsobil nakrtko byl varo-
vnm. Marnm, zamyslme-li se nad situac ve Spojench 'sttech dnes,
kdy tlaku se staly i metody, kter jsou u pomalu
ve
Vlastn stanoviska krajn reakce Russellovi
tak jako rostoucho vlivu nboenstv na zde
neuvdme. se o nich dle v doslovu.
102
nost nikdy nepochop kter msto aby se s tupou bez-
mylenkovitost podroboval uv zcela
a vlastn soudnosti." A nikdy mu tak neod-
pust, mohli bychom dodat, vlastn soudnost je v
zatenho a
Odvaha postavit. se na odpor i
sv - to je vlastnost, kter si u Russella vme nej-
vce. V kritice nboenstv a s nm spjat morlky mu pomohla
tato vlastnost oprostit se od cel soustavy kter mu byly
od
Tak nezaujat vak jeho nezaujatost jen nen. Ani
bt Jeho "objektivnost" je jen zdnlivou objektivnost a
m Russell je myslitelem buroaznm a sna
se obhjit zjem sv modernm Ve svm pojet
jej podstatu a - jako
intelektulskch - v jaksi mlhav ve
"rozumu" upn sv ke znovuoiven pokrokovho
liberalismu z dob nstupu kapitalismu. Clem jeho
kritiky je uchovat zkladn principy buroazn zbavit
ji nedostatk a dle rozvinout. Protoe mu v dsledku vlastnho
cel podstata unik, neuznv
ani v rmci kapitalistick
Veker jeho kritika jako vahy do budoucna jsou spjaty
s reformou a rozvojem buroazn
nebo nen proto
o nic v tak je zsadn rozdl mezi
Russellovm a nam vchodiskem - rozdl, na kter nesmme
nikdy zapomnat - tm tehdy, uvme-li argu-
nebo dokonce z jeho (jako
v kritice buroazn etiky a nboenstv). je tedy
Russellova kritika na prvn pohled vdy se tk
jen forem nadstavby a ned v oblasti
sk zkladny; vechnu svou duchaplnost se pouze
na druhotnou strnku problmu. V zajet svho filosofickho em-
pirismu a sociologickho reformismu Rusell pochopit
hlavn bez jejho jsou vechny teoretick svry
- toti nboenstv,
rozpory
Osobnost tak sloitou a dlo tak mnohostrann nelze pochopi-
na strnkch p.odrobit roz-
boru. Zmnme se proto jen o otzkch spoje-
103
nch s jeho kritikou nboenstv a jm morlky jed-
nak se na jeho hledisko jednak s
nutm k hlavnm zsadm jeho filosofie. Nebude na kodu
srovnat, kniha neisem vychz dnes
v Anglii a u ns.
Tato kniha je prvnm vborem Russellovch a
stat problematice a nboenstv,
a mravnost. Je proto tak jedinm dlem, kter podv ucelen
obraz jeho kritiky buroazn etiky a nboenstv.
Gnoseologicky vychz Russell ve sv kritice z po-
zic empirismu. argumentaci proti
bytosti jako prvn (Viz
neisem Russell argumentuje tak, e princip kauzality
nem v soudob zdaleka ono msto, kter zaujm v klasick
fyzice. A proto tedy odvolvat se na to, e mus mt
nen Ve vak soudob fyzika platnost prin-
cipu kauzality nezruila, nbr odhalila zkonitosti me-
chanickch v nich kauzalita mechanickho typu neplat;
jako se od klasick mechaniky li ostatn zkony ovl-
dajc malch se zde i kauzalita jinho typu.
Kad m ovem svou vak
a ve vesmru sv msto. Nen absolutn
nosti vvoje. Vech:ny vesmru na sebe neustle
a nelze proto sestavit linern je se
aktivn a pasvnmi
pak v diskusi s Coplestonem Russell
agnosticismus, co ovem jeho kritiky oslabuje.
ani jeho kritika z hlediska nejde do
hloubky Russell nen schopen rozpoznat
nboenstv a z morlky, chpe mo-
rlku jako samostatnou. Na sv kritiky buduje
pak Russell vlastn etick systm, jeho zklady jsou, jak
"lska" a "poznn". e v sebelpe zreformovan bur-
oazn ani lska - vztahy zaloen na
sotva v kom mohou lsku probouzet - ani poznn
- buroazn je celistvho poznn
neschopna a v brn - dojt plnho rozvoje,
Russell pi'itom opomj. Jestlie vak buroazn re-
formismus a vra v intelektulsk liberalismus zabrnily Russel-
lovi, aby byl ve sv kritice a vyvodil z n
zavrhl vlastn zkladnu nboenstv, jenom je jeho
rozbor na mst trefn a. logicky pdn. Za jak
104
povauj i lid jen pokrokov jeho slova, ukazuj vodn
slova anglickho vydavatele.
"Vydat Russellovu knihu o nboenstv by vdy
vznam. Tm je znovu stanovisko
v kdy jsme za znovuoiven n-
boenstv, veden vemi modern inzertn techniky. Na
kadm rohu ... jsme ji po let bombardovni teologic-
kou propagandou ... Casopis ,Life' ns v vodncch e
a na dogmatick materialisty a fundamentalisty pro
ostatn vlka mezi pojetm vvojovm a vrou ji
mnoha lety' a e sama ... odmt mylenku, e by se
vesmr, nebo mohl sm vyvinout pouh
nhody' ... V novinch, kter miliny lid, v
knihch i tdennch celosttnho roz-
hlasu a televize veleb Norman Vincent Peale, Monsignor Sheen
a jin nboensk psychologie poehnn vry. Politi-
kov vech stran, z nich mnoz ne se o
uchzet, neprosluli zbonost, e jsou znmi
jako kostela . .. "
" ... nboensk ofenzva se vak ji neomezuje pouze na vel-
korysou Ve Spojench sttech projevuje se
i ve - a mnoh byly - podkopat
zsadu odluky crkve od sttu . . . Dva a
jako ilustrace on zneklidr'tujc tendence, kter ..
hroz ty, kdo se stav proti nboenstv, v oby-
vatelstvo druh
Iolil podvbor ... nvrh zkona, podle
je bohu" za zkladn pro
prci ve vldnch slubch ... ", v k prvnmu
anglickmu vydn (v r. 1957) pan Paul Edwards, kter vbor
nejsem a vydal. Sv chmurn
dokld pak z jednotlivch Unie, kde
mstn (zejmna kolsk) zachzej v n-
boensk invaze mnohem dle, ne se a dosud odv
federln. V pronikn do funkc (v USA zejmna kato-
je situace - dnes u politickou
kariru "v zemi svobody" prakticky Zde tedy
byl k anglickmu vydn knihy - vyzbrojit
ateisty vech co argumentac proti
klru.
Stopy rostoucho kleriklnho vlivu by1y v USA patrny ji
dvaceti lety, jak potvrzuje vlastn Ros-
105
touc vliv crkv je do mry historickou nutnost.
dnes u jen fanatick vra, ji zabarven nebo ve
faistick, rasistick jin podobn ideologie, nakrtko
pomoci zdret definitivn rozklad buroazn
Nvrat k nboenskmu m dal Ote-
vien faismus nacionalistickho charakteru se za minul vlky
zdiskreditoval, ne aby mohl najt mezi obyvatelstvem z-
padnch zem dosti silnou odezvu. I Adenauer, kter m k ne-
skrvanmu faismu nejble, je demokrat. Proto se
v zpase o charakter sjednocuj vechny
sly kolem skupiny a dnes nej-
vybaven - vra ve spsu due, strach
a "zatracenm", nboensk a mravn. od
povan celm generacm - to vechno na
ideologick buroazie. i profesor
Toynbee, jeden z nejproslulejch
e " ... na nelze se s komunistickou vzvou vy-
rovnat". Vydavateli, kter jako Russell e
buroazn lze zreformovat, se tento nzor
nezamlouv. V tto musme vak dt otci
za pravdu. "Na nelze ji kapitalis-
mus obhjit - jak to vypad na o tom m ovem
spolehliv informace jenom pan Toynbee a jemu podobn. Krajn
reakce je si toho Nboenstv a na zaloen
morlka, ovldajc mnohdy myleR i lid, by se jinak
z klerikalismu brnili (zato ale jsou "spravedliv", "po-
ctiv", - v smyslu), je dnes v oblasti
ideologie posledn ztitou buroazie, poslednm poutem
vanch.,
nboenstv i morlka na cit, bud strach,
nejistotu a mihav soudnost, podporuje slepou
poslunost eny k manelovi, vojka k veliteli, barevnho otroka
k blmu pnu, posiluje ducha ponen oddanosti, ubj lidskou
hrdost a chce poslunosti ke kapitalistovi.
V tom je jeho vznam pro buroazii.
Proto ona nenvist krajn reakce Russellovi. Proto ona
vlna hysterie, kdy v New Yorku. Russellova kri-
tika je a zdrojem obav. Nut
k zamylen, analytickm roZUfllCm rozbj jednu nboenskou kon-
<Cepci za druhou. Nezastavuje se ani tm, co je "svat kad-
mu", jak rd kter se boj
106
i kdy je neum obhjit Protoe ovem Russell
na pozicch sv nevyvozuje ze svch vah jedin
humanistick Nikde nedochz Russell
ke k'oncepci
Jeho vlastn etika vis tak ve vzduchu. Ve socialis-
jej prvky a rdi,
jako celek je individualistick, jednotlivce nechpe jako
tvora "Tuby" takovch nm
nic o o jeho kolektivnm sil, o radosti
ze dla, o pocitu nikoli lsky, ji ve touhy nebo
"altruistickch" sympati (soucitu, atd.), nbr sou-
nleitost, kter ji jednot-
livci, ale vem.
I u ns, ve kter s kapitalismem m vy-
dn knihy nejsem kladn vznam.
nm dosti neznmou a oblast
a mylen jednoho z bur-
oaznch Zrover't nm dovoluje, abychom se podvali
za sebe, jak velk kus cesty jsme ji v mnoha urazili.
Jak ciz nm msta, kde Russell mluv o "lsky,
aby se z poznn jen bohat".
archaicky jako erty o z kalen-
Ciby. A pouhmi patncti lety promlouvala by
tato slova i k nm s aktuln nalhavost. Jak se ctme,
kde autor znovu a znovu zbranu
jako jedin ke socilnho zla.
je dnes budoucnost, ne Nachzme tam mnoho podobnch
mst, kter nm o na co jsme ji dvno zapo-
- a co ti nejmlad mezi nmi ani neznaj.
A v oblasti teorie poskytne nm jeho argumentace leckdy
cennou e v na jsou nboensk
a morlky ji jen ve
lid. od sv zkladny. na
naem parazituj, naruuj jeho plnost a Nejde vdy
jen o nboenskho charakteru. "Poctivost",
"spravedlnost", maj individualistick,
zvuk, i kdy vm lid, o nich mluv, budou
tvrdit, e jsou ateisty. Komunistick morlka je morlkou
-nho humanismu. Rod se ze praxe lid. Je
minulosti. Vychz z reln naich
skch
e Russellova kniha leckomu, kdo ije
107
v zajet nboenskch a prohldnout
a do ivota bez s v budoucnost, "nikoli
do temna minulosti, kter je mrtva a ji budoucnost

Tm spe u ns, kde minulost je ji mrtva kde kad
minuta je krokem k nov, lep b1,1doucnosti ns vech.
Frantiek Keidana a Vladimr Ruml
OBSAH
nejsem 5
Cm n;.boenstv k v)voji civilizace 22
V co 41
ivot ve 73
Existence bo 77
Doslov . 100
Bertrand Russell
NEJSEM
A JIN ESEJE
Z anglickho originlu "Why I am Not a Christian
and Other Essays on Religion and Related Subjects"
vydanho nakladatelstvm Georg Allen & Unwin Ltd.
v 1957 Frantiek Kejdana. Doslov
napsali Frantiek Kejdana a dr. Vladimr Ruml. Oblku
navrhl Josef Ficenec. Vydalo nakladatelstv Orbis
v Praze 1961 jako svou 2251. publikaci. 112 stran. Od-
redaktorka publikace Marie Hlavat. Technick
redaktor Josef Pekrek.
Vytiskl Knihtisk 2, n. p., Praha 2, Slezsk 13. AA 6,51,
VA 6,75, D-02*10268. Tem. skupina 02/60.
N klad 5000
Cena bro. vt. 4,80
63/III-7