Československé legie je označení používané pro jednotky dobrovolnického zahraničního
vojenského odboje Čechů a Slováků za první světové války (a ruské občanské války). Legie tvořili čeští a slovenští krajané žijící v zahraničí a bývalí vojáci rakousko-uherské armády, kteří se po zajetí armádami Dohody rozhodli dobrovolně vstoupit do řad legií. Tím porušili vojenskou přísahu rakousko-uherskému císaři a jasně deklarovali svůj cíl vybudovat samostatný stát Čechů a Slováků. Jejich zásluhou vznikla v roce 1918 Československá republika. Československé legie
Název československé legie vznikl až po válce, za války se
používalo souhrnné označení revoluční dobrovolná vojska (později zahraniční čs. vojska). Základ těchto vojsk začal vznikat již v roce 1914 z dobrovolníků, českých krajanů, kteří se hlásili do carské armády v Rusku a Cizinecké legie ve Francii. Od roku 1917 se tvořily legie také v Itálii. Koncem války měly jednotky československých zahraničních vojsk celkem přes 140 000 příslušníků. Československé legie
Podle místa působení lze legie rozdělit na: československé legie
v Rusku, československé legie ve Francii a československé legie v Itálii. Kromě toho bojovali českoslovenští dobrovolníci i v dalších armádách, zejména asi 32 tisíc amerických krajanů ve francouzské a americké armádě. Dále působilo kolem 1 400 dobrovolníků v srbské armádě a kolem 1 000 dobrovolníků v armádě britské. Ačkoliv se v americké, srbské ani britské armádě nepodařilo utvořit samostatné československé vojenské oddíly, bývají tito dobrovolníci někdy neoficiálně označováni za legionáře. Zvláště v případě srbských dobrovolníků je to nejvýraznější a někdy se tak hovoří o "srbské legii". Zdroje: • http://www.nuv.cz/uploads/STU/rozhledy/1807/2017_18_WP07_rese ni.pdf