Stendhal Henri Marie Beyle francouzský romanopisec narozen roku 1783 v bohaté rodině republikán a ateista vstoupil do armády a zúčastnil se Napoleonských válek usazení v Miláně v Itálii zaznívalo mnoho revolučních myšlenek 1821 - vypovězení ze země - návrat do Francie po revoluci se znovu vydal do Itálie ve funkci diplomata zemřel roku 1842 ve Francii Tvorba používá ve svých románech vášnivou lásku hrdinové neuznávají soudobou společnost, navenek se jí ale přizpůsobují, stávají se z nich tedy pokrytci pokud se ale společnosti postaví, zemřou ve svých románech nepoužívá postavu vypravěče, ale perspektivu konkrétní postavy odlišoval se od romantiků psaním neosobních a reálných románů jeho románová tvorba nebyla příliš úspěšná Knihy napsal kolem 30 knih nejznámější O lásce (1822) Červený a černý (1830) Kartouza parmská (1839) Červený a černý dvoudílný román chronologický postup červená = symbol revoluce či touha po vášnivém životě černá = uzavřenost, nenávist, církev hlavní myšlenka: kritika pokrytectví a prolhanosti společnosti, z předurčení člověka pro určitý způsob života se není možné vymanit styl vyprávěcí střídá styl popisný, charakterizační i úvahový popisy, dialogy, vnitřní monology nespisovné výrazy Děj - první část knihy Julián Sorel se narodil ve Verriéres jako syn tesaře. Obdivoval Napoleona a měl velmi rád knihy. Právě proto ho jeho otec i dva bratři nenáviděli a často ho bili. Jednoho dne se verriérský starosta, pan de Renal, rozhodl, že Juliána přijme do svých služeb jako vychovatele svých tří dětí, protože Julián uměl dobře latinsky a měl se stát knězem. Pan de Renal chtěl Juliána ve svém domě okamžitě, aby si ho do svého domu nevzal jiný bohatý obyvatel Verriéres. Paní de Renal se bála, že nový vychovatel bude na její děti přísný. Když Julián přišel, byla překvapená, že před sebou vidí teprve devatenáctiletého chlapce. Děti si Juliána velice oblíbily a jeho vztah s paní de Renal přerostl v milostný. Po nějaké době začal mít pan de Renal podezření. Poslal proto Juliána do semináře do Besanconu, kde se měl se stát knězem. V semináři to měl ze začátku těžké. Měl ale podporu ředitele semináře, abbé Pirrarda, a tak za nějaký čas začal být oblíbený. Abbé Pirrard po nějaké době odstoupil a odstěhoval se. V Paříži se setkal s hrabětem de la Mole. Ten chtěl přijmout Juliána jako svého sekretáře. Julián odjíždí do Paříže. Cestou se ještě rozloučí s paní de Renal. Děj - druhá část knihy V domě pana de la Mole se Julián seznámil s pařížskou smetánkou. Také se tam zamiloval do dcery pana de la Mole, Matyldy. Matylda jeho lásku opětovala a otěhotněla. Oznámila to svému otci. Ten zuřil, ale Matylda se nedala odbýt. Hrabě de la Mole tedy z Juliána udělá husarského nadporučíka de la Vernaye. Julián byl šťastný. Přiblížil se tak ke svému vzoru, Napoleonovi. Jeho štěstí ale nevydrželo dlouho. Překazil ho dopis od paní de Renal. Napsala hraběti de la Mole, že Julián svedl Matyldu jen kvůli jejímu společenskému postavení a penězům stejně jako kdysi ji. Když si Julián její dopis přečetl, okamžitě odjel do Verriéres a v kostele paní de Renal postřelil. Byl odvezen do vězení. Matylda se ze všech sil snažila, aby nebyl odsouzen k smrti, i když žárlila na paní de Renal. Ta ve vězení navštěvovala Juliána každý den. Stále ještě Juliána milovala a on si uvědomil, že je do ní také zamilovaný. Julián byl nakonec odsouzen k smrti a ve svých 23 letech popraven gilotinou. Paní de Renal zemřela 3 dny po jeho pohřbu. Postavy Julian Sorel Matylda – syn tesaře – dcera de la Mole – touží po moci majetku a kariéře – budoucí žena Juliána – vypočítavý
De la Mole Paní de Renal
– otec Matyldy – manželka starosty de Renal – markýz – milenka Juliana Filmy Le rouge et le noir (1954) https://www.youtube.com/watch?v=yBmaB_UnRIk&list=WL&index=1