eskoslovensk vlk

Ing. Karel Hartl Jindich Jedlika

Brno 2002

eskoslovensk vlk

Obsah
vod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . iii Co jsme vdli o vlku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Vlk v prod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Schopnosti vlk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Ken vlka se psem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Pprava a prbh pokusu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Prvn poznatky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Vznik eskoslovenskho vlka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Chovatelsk cl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Od kenc k plemeni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Cesta k mezinrodnmu uznn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Vae prvn ttko eskoslovenskho vlka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Kdy a do jakch podmnek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Odkud, chovatelsk stanice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Pejska nebo fenku. Jednoho i smeku. V jakm vku? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Prkaz pvodu a co v nm najdeme . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Viva, krmen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Ustjen a pe. Okovn. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Chovn, vchova a vcvik SV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Uen a vchova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Vcvik a sport . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 Postaven v rodin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Pivoln . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Loven zvat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Bzlivost a agresivita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Rvaky se psy. Smeka ps . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Vyt a dal hlasov projevy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Chov a plemenitba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 Standard plemene a posuzovn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 Vstavy ps . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 Svody a bonitace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 Chovn pes Chovn fena . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 Druh chovu. Chovn pln . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 Hrn a kryt feny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 Gravidita a porod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 Pe o vrh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 Kontrola vrhu, tetovn, zpis tat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Klub chovatel eskoslovenskho vlka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

Ing. Karel Hartl & Jindich Jedlika

ii

eskoslovensk vlk

vod

Pozorovn chovn ps, hodnocen vsledk pi jejich vcviku a v rznch slubch lovku m pivedlo na mylenku, e k dkladnmu poznn jejich vlastnost je nutn se nejdve seznmit s ekologi jejich pedka vlka. V literatue, kter byla dostupn v padestch letech se o vlcch bylo mono dozvt, e jsou to non elmy, kter dv vechno iv, kolik vlci roztrhali ovc a pokousali lid, jak je nutno je hubit. Byly uvdny i stky, kter se vyplc za zastelen vlka a kolik vlk bylo kad rok zasteleno. Nap. jen v bvalm Sovtskm svazu bylo v letech 1945 a 50 kadoron odevzdno kolem 60 000 vlch k. Protoe nebylo mono zskat vrohodn daje o tom co jsem chtl vdt, rozhodl jsem se ovit si nkter zskan daje a zskat nov z ken vlka se psem. ing. Karel Hartl

iii

Ing. Karel Hartl & Jindich Jedlika

iv

eskoslovensk vlk

Kapitola 1 Co jsme vdli o vlku

1.1 Vlk v prod

Vlk (Canis lupus, Linnaeus, 1758) byl pvodn rozen po tm cel severn polokouli, pes celou Eurasii a Severn Ameriku, od arabskch pouit po polrn oblasti. Na znan sti pvodnho arelu byl postupn vyhuben, jen mlo druh bylo lidmi tak systematicky pronsledovno. Zoologick systematika rozliuje 1332 ijcch i vyhubench poddruh vlka1 ), rzn autoi je dl do dalch rz podle prosted ve kterm ij. Rzn formy adaptace je mon pozorovat tm v kad izolovan populaci, variabilita vlk je ohromujc. Nejrznj ivotn podmnky mly vliv na utven konstituce, nkter odlinosti ve stavb tla, tvaru hlavy, barvy a kvality i kvantity srsti. Take jsou vlci od vhy 25 kg do 80 kg, od 55 cm do 80 cm kohoutkov vky, s prothlou i krtkou hlavou, s hustotou srst od 2 000 chlup na 1 cm2 do 6 000 na 1 cm2 , od bl barvy srsti, a po ernou. Vlk je zve ijc spoleensky. Toto na prvn pohled samozejm konstatovn nen tak bezvznamn. Nebylo by ps vrnosti, ps oddanosti a lsky k lidem, kdyby pedkov psa vlci ili samotsky. Zkladnm spoleenstvm vlk je smeka. Ta je v obdob rozmnoovn tvoena jedinou rodinou, tedy rodiovskm prem, vlaty, a mladmi vlky, kte se dosud neosamostatnili, nenali partnera nebo voln teritorium - svj loveck revr. Zstvaj tedy s rodii a pomhaj vychovat a uivit dal vrh tat. Teritorialita - vytven a respektovn teritoria - je vlastn vem predtorm (elmm, dravcm) a velmi inn reguluje poet tchto zvat v krajin. Teritorium je tak velk, aby rodinu (smeku) uivilo. Vl pr, kter nem teritorium, nem ani mlata. Poet teritori v krajin je omezen; poet vlch rodin, kter mohou kadoron odchovat vlata, je mrn ivnosti krajiny. V lokalitch, kde hlavn vl koist (nap. sob polrn, sob karibu, sajga) kadoron migruje, se obvykle vl rodiny sdruuj do vtch smeek kter sleduj pohyb std, ani ty vak nemvaj vce ne 15 len. Zatm co v severnch zempisnch kch vlci pravideln zstvaj s rodii v druhm roce svho ivota a typick smeka je tedy poetnj, v horch a jinch stepch ije mnoho vlk osamle nebo v pru a rodiny se dve rozpadaj.
1 ) Pro ns nejznmj je vlk euroasijsk (Canis lupus lupus), indick (Canis lupus pallipes), stepn (Canis lupus campestris), sibisk (Canis lupus albus). V Severn Americe pev nap. vlk mexick (Canis lupus bailei), kanadsk zpadn poddruh (Canis lupus occidentalis, nkdy nazvan gray wolf = ed vlk), polrn (Canis lupus arctos), vlk ern (Canis lupus pambasileus), vchodn kriticky ohroen poddruh Canis lupus lycaon nazvan eastern timber wolf = vchodn lesn vlk). Vlk erven je nkdy oznaovn za poddruh vlka (Canis lupus rufus), jindy za samostatn druh (Canis rufus), podle nkterch autor jde o primitivn, starobylou formu vlk, jeho pvod vak bv pisuzovn ken vlk s kojoty (Canis latrans).

Ing. Karel Hartl & Jindich Jedlika Smeka zajiuje vlkm bezpenost, spnost lovu zejmna na velk zvata, vchovu mlat a ochranu lovit. Ve smece m kad svoje msto a vrazn je respektovn vdce smeky. Na rozdl od divokch ps se ve vl smece vytvej vlastn dv linie hierarchick struktury jedna mezi samci, druh mezi samicemi. Na vrcholu stoj rodiovsk pr, dominantn vlk a vlice. Vlk pak udruje podek mezi ostatnmi samci, vlice si zase hld podzen samice. Postaven vlat je takka vsadn. Mohou beztrestn naruovat individuln vzdlenost dosplch vlk, rt souasn s nejve postavenmi jedinci a podobn. Charakteristick chovn tat tlum vechny projevy agresivity u dosplch vlk, i pi vchov tat jsou vlci velmi trpliv a opatrn. Vlata pln dospvaj a po druhm roce ivota. Ji mezi malmi vlaty je mono pozorovat rozdly v chovn, rzn stupe agresivity, nebojcnosti a snahy o prosazen. Vyskytuj se i jedinci s vt podzenost a vt pasivitou. Jakmile tata dospj a zanou se podlet na ivot smeky, zane i jejich zaazovn do hierarchie ve smece. Sv postaven si mus kad z nich obhjit. I kdy tyto boje nejsou na ivot a na smrt a nedochz pi nich k vnm zrannm, asto urovnv spor vdce smeky. K projevm nebrzdn agresivity dochz velmi zdka, vtina konikt je vyeena jen v nznaku boje, hrozbou, postojem, imponovnm. Vrazn je pi tom vzjemn oichvn, postoj a dren tla, postaven u a ocasu, bedliv vzjemn pozorovn. Vznikajc napt ve vztazch mezi zvaty se asto odreaguje ve he a honikch. Vlci jsou obecn mn agresivn ne domc psi. Setkvn vlk me mt velmi rznorod prbh. Od vzjemnho oichn, po kterm se vlci klidn rozejdou, a po napaden mezi leny smeky a nebo hromadn napaden lena jin smeky, kter me konit i jeho smrt. Pokud se mezi vlky vyskytne zve, kter se nepodd zkonm smeky, opout smeku a stv se z nho samot, hledajc nov zen ppadn partnera. Pi tom me urazit znan vzdlenosti, nkdy i hust obydlenou krajinou. Byl popsn ppad, kdy byl vlk zastelen 880 km od msta, kde byl rok ped tm odchycen a oznakovn. Proto se vlci mohou objevit i v mstech, kde dlouho ped tm nebyli. Vl pr ije monogamn, partnerstv je velmi pevn, asto celoivotn. Rozmnoovn je u vlk urovno dobou hrn vlice. To probh jedenkrt ron, podle zempisn ky od konce ledna do konce bezna. Vlice je bez 5863 dn. Piblin 10 dn ped porodem vyhledv msto pro porod. Star vlice se asto vrac rodit do mst, kde ji rodila. Pi vyhrabvn nory j nkdy pomh i vlk. Den ped porodem nepijm potravu. Porod probh rychle a podle potu narozench vlat obvykle netrv dle ne-li 2 hod. Pi prvm vrhu porod vlice zpravidla 25 vlat. Pi dalch vrzch je to prmrn 67 vlat. V ojedinlch ppadech bylo zjitno v doupti a 15 vlat. Vtina z nich vak uhynula, protoe je vlice nebyla schopna uivit. Za 34 hod. po porodu vychz vlice z nory na lov do blzkho okol. Do 10 dn st vlat se vlice vrac k vlatm nejmn 4 denn, krom noci, kdy je stle u nich. Po tto dob asto jedno kojen vynechv a do 20. dne st vlat. Okolo 20. dne zane vlice pikrmovat vlata ze aludku. V t dob pin vlk vlici st koisti. Doba kojen kon, kdy je vlatm 45 tdn. Mezi tm vlice pin do doupte men lovky a vlata si navykaj na pijmn normln potravy. Mezi 4.5. tdnem vku vylzaj vlata z nory a seznamuj se s blzkm okolm. Vlice je vdy nablzku. Ve st kolem 8. tdn zanaj doprovzet vlici v okol doupte 2

eskoslovensk vlk a ve 4 mscch vku se ji zastuj lovu. Pokud vlice zjist nebezpe v okol doupte, penese vlata na jin msto. Chovn vlk je urovno jednak vrozenmi vlastnostmi a jednak vlastn zkuenost a odpozorovnm od druhch len smeky. K navyknut na nov neznm podnty potebuje vlk a 20 dn, pokud jej tyto pedmty pmo neohrouj. Jsou-li tyto nov podnty spojeny se zsknm potravy, pak k nim pivykne za 45 dn. Na seznmen s podnty, kter jej pmo ohrouj mu sta 1 a 2 zkuenosti. Ve smece ovuje nov podnty zpravidla star vlk a jeho pozitivn nebo negativn zkuenost pebr cel smeka. Tm se vysvtluje, e v prosted, kde se vlk asto setkv s pronsledovnm lovkem, vdy se lovku vyhb. Naopak tam, kde lovk je pro vlka pouze dal nov podnt, je jeho chovn urovno novou zskanou zkuenost. A ta me bt negativn, pokud lovk vlku ubl, a nebo pozitivn pokud mu lovk nepek v jeho navyklm zpsobu ivota a nebo mu dokonce poskytne potravu. S tmto jevem se asto setkali lid v pustinch Sibie a nebo Aljaky, ale i pi chovu vlk v zajet. Zajmav jsou poznatky z vchovy vlat. Pokud byla vlata zskna v dob do 21. dne st a byla vychovna oddlen, jejich chovn se pibliovalo k chovn stejn starch tat. Pokud byly chovny s ostatnmi vlaty, byli zvisl jeden na druhm a vztah k lovku se vytvel velmi pomalu a nebyl nikdy pevn. Z toho bylo odvozeno, e je vlatm vrozen nedvra a tm i opatrnost k novm podntm. Tato nedvra se velmi rychle upevuje, jakmile se vle seznm s chovnm starch len smeky. Vlata, kter od malika vyrstala se taty, se k nim chovala stejn, jako ke svm sourozencm. Kdy se vak setkala s cizmi taty, po oichn je napadla tak, jako jin vlky. U vlat se ji ve st 6 msc projevila snaha ulovit menho psa neli byly sami zejmna pokud nebyl podobn vlkm. Jde typickou reakci dravce na koist. Od st 1214 msc se zanaj tnata prt s vekermi psy, se ktermi nevyrstala. Projevuje se u nich pln sociln chovn k ochran smeky. Vlk je elma a proto hlavn jeho potravou je maso. Pokud m dostatek potravy, spotebuje 12 kg masa za den. Kdy 4-5 dn hladov, me serat a 8 kg masa najednou. Z uloven koisti seere ve, krom velkch kost skotu. Nedl mu pote roztrhat i pevnou ki kon. Potravu pouze nkolikrt prokousne a polkne v kusech. Vlci jsou lovci, ale poraj i uhynul zvata. Pokud ulovenou koist nespotebuje, tak si ji zahrabe. Takto zahraban maso, ale i kosti vyhled i kdy jsou ve znanm stupni rozkladu. Do aludku vlka se vejde a 9 kg masa nebo 7 1/2 l vody. V aludku ulovench vlk byly nalezeny zbytky rznch zvat, ptk, ryb, hmyzu, rzn lesn plody, zrna obil, kukuice, trva, konky i houby. Vlk m v zubech mimodnou slu. Krom toho, e rozdrt i siln kosti zve, pekoue drt pletiva, pesko ohradu s ovc v zubech a je popsn ppad, kdy velk lesn vlk po zakousnut 260 kg tkho hbte, jej thl po louce 60 metr k lesu. Protoe lovk naruuje soustavn rovnovhu v prod, pipravuje vlka o jeho pirozenou potravu. Proto vlk hled potravu i mezi domcmi zvaty. Vlku nelze vysvtlit, e snadno dosaiteln ovce nebo skot neme lovit, zvlt kdy v krajin ji nic jinho k lovu nem. V nenaruench prodnch podmnkch nepedstavuje 3

Ing. Karel Hartl & Jindich Jedlika vlk jako predtor dn ohroen pro populace kopytnk ani ostatn zve, kter je jeho pirozenou koist. Mezi predtorem a koist se ustanov rovnovn stav, s poklesem populace lovench zvat kles dky zptnm vazbm i poet vlk. Predace prokazateln pzniv ovlivuje zdravotn stav populac lovench zvat.

1.2 Schopnosti vlk

Vlk se me pohybovat jednak krokem, kdy jde mimochodem. Pi tom se zvedaj souasn prav hrudn a prav pnevn konetina a pak nsleduj konetiny lev. V klusu se pohybuje tak, e pravou hrudn konetinu nsleduje lev pnevn a naopak. Rychlost klusu je od 11 km do 20 km/hod. Pi cvalu (pronsledovn koisti) vyvine rychlost 4050 km/hod. Na krtk vzdlenosti (v zvru lovu) se pohybuje tryskem, kdy doke rychlost jet zvit. Vlci maj, oproti stejn velkmu psu del krok, pozdji pechz z kroku do klusu, kter je velmi lehk a sporn. Konetiny se pi nm pohybuj diagonln tsn nad zem, hlava a krk jsou nataeny v rovni hbetu. Pi stejn velikosti a rychlosti pohybu udl vlk o 10 a 15 % mn krok neli pes. Anatomie vlka se podstatn neli od anatomie psa. Rozdly jsou v rmci tla, kde u vlk nebylo zjitno pekroen pomru kohoutkov vky k ikm dlce tla 9:10. Lebka je v eln partii vce zaoblen s mohutnm tlnm hrbolem. Dlka lebky je u rznch rz vlka rzn.Polrn vlk m lebku del neli lesn nebo stepn vlk. V mohutnosti lebky vrazn rozdl mezi pohlavm. U vlka je silnj chrup neli u psa. Zejmna jsou vt piky a trhky. Skus je nkov, ale i kleov. Pysky jsou such s uzavenmi koutky. Oko je ikmo uloen, npadn svtl barvy. Ucho je krtk, spe zce nasazen. Krk je krtk, mohutn s dobrm osvalenm. Kohoutek je vrazn, hbet je rovn a prun. Bedra jsou such a tvo se hbetem a zd jednu rovinu. Z je rovn a krtk. Ocas je vysoko nasazen, nesen rovn sputn a nepesahuje hlezenn kloub. Lopatka je posunuta dopedu a ramenn kloub vystupuje ped rukoje kosti hrudn. Tm nem vlk vrazn pedhrud a pi pohybu pror porost ramennm kloubem a chrn tak hru ped porannm. Spodn hru nedosahuje k loktm. ebra svraj s pte ostr hel a tm vznik ploch hrudnk, kter vak umouje vlku, pi nmaze, znan roztaen hrudnku a tm i zvten prostoru pro plce. Hrudn konetiny jsou dlouh, such s pevnm dlouhm nadprstm a zkm postojem. Tlapy jsou mrn vn vyboeny s dlouhmi prsty a mohutnmi drpy. Na mkkm podklad asto rozevr tlapu. hel lopatky s kost ramenn je spe rozeven, kolem 100 . Pnevn konetiny jsou rovn6 such, siln osvalen, s dlouhou stehenn kost a dlouhm nrtem. Postaven pnevnch konetin je rovn, spe zk. Koleno je ve vi loktu. Tit u vlka je mezi 7.8. hrudnm obratlem a pi pohybu jej vlk vyrovnv polohou krku a hlavy. Sluch je u vlka vborn vyvinut. Reaguje na zvuk o kmitotu 90 000 Hz. Slab elest zachyt na vzdlenost 2530 m, zatmco lovk sly tento elest na 34 m. Dobe rozezn tny, kter se od sebe li jen o 1/16. S tm souvis i jeho hlasov projevy. Vlk vytkne pouze ojedinle a krtce. Zato kla ostatnch hlasovch projev je u nho irok. Od radostnho kuen pi hrch 4

eskoslovensk vlk a setknch s lenem smeky, pes hroziv vren a bojov ryk pi rvakch a po rzn varianty vyt. Pi tom vydv i zvuky, kter lidsk ucho nevnm. ich je pro vlka mimodn dleit. Pomh mu rozeznvat leny smeky, vyhledvat koist, rozeznvat pachov znamen jinch vlk, zjiovat blc se nebezpe, nastraen pasti a vyhledvat i svho partnera. Jsou popsny ppady, kdy vlk uctil, pi sle vtru 6 m/s jelen zv na vzdlenost 700 m. Zrak m vlk lep neli pes. V noci vid 2 lpe. Na pohybujc se pedmt reaguje na vzdlenost a 800 m. Na 300 m rozezn, nese-li lovk puku nebo jenom hl. Vnitn /endogenn/ aktivita vlka je urovna nkolika faktory. Jsou to pedevm fyziologick procesy jako hlad, ze poteba klen a moen. Z ostatnch faktor jsou to zejmna denn doba a tm i zempisn ka a rovn vk zvete. Literatura, ale i daje z pozorovn vlk ve voln prod uvdj, e maximln pohyb vlk byl pozorovn veer a v noci. I napadn ovc a skotu vlky, se odehrvalo hlavn v noci a k rnu. Ale jak vme, vlk je velmi opatrn a nedviv zejmna kdy m patnou zkuenost ze setkn s lovkem. Nejvt klid pro lov m samozejm v noci. Podle daj ze Sibie a Aljaky byl nejvt pohyb vlk pozorovn v dob, kdy vychzela zv na pastvu, to je veer a k rnu. Ale pi tahu zvat /Karibu na Aljace, /, byl pohyb vlk pozorovn cel den. Ke zjitn skuten aktivity vlk bylo provedeno nkolik pokus s voln ustjenmi vlky, kte mli trval pstup k potrav i vod. asov snmky byly u nich poizovny 24 hod. 4 v msci po dobu jednoho roku. Podle daj z tchto pokus je vlk zve erosvitu. Jeho pirozen aktivita m 2 maxima a to rno a veer. Rytmus aktivity je podstatn ovlivnn dennm svtlem a pi srovnn s aktivitou psa je asov shodn. Pouze u vlka je intenzita aktivity vy. Denn rytmus ivota vlk nen podzen pouze pirozen aktivit, ale hlavn monosti zskat potravu. Pokud vlk nenajde potravu v dob aktivity, pokrauje v jejm shnn i v dob, kdy by ml odpovat. Proto jsou ast daje o setkn s vlky v kteroukoliv denn dobu.

Ing. Karel Hartl & Jindich Jedlika

eskoslovensk vlk

Kapitola 2 Ken vlka se psem

2.1 Pprava a prbh pokusu

daje o kencch vlka a psa, v dostupn literatue, se tkaly pouze kenc prv generace. Vechny daje popisovaly kence jako patn psy, v chovn agresvnj ne vlky. Metodika tchto pokus byla konsultovna s nkolika zoology, z nich dn neml vlastn zkuenosti s odchovem kenc a odkazovali se pouze na literaturu a zkuenosti zoologickch zahrad s chovem vlk. Clem pokusu bylo zjistit co nejvce o chovn vlka v zajet, jak je plodnost jeho kenc se psem, jak je biometrie vlka a jeho kenc, v em se projevuje dominance nebo recesivita vloh vlka u kenc, jak je rozdl v aktivit vlka, kenc a psa, jak se li vrozen vlastnost u kenc a jak zskvaj zkuenosti. Po zpracovn projektu pokusu byla zskna od uitele pana Hjka ron vlice a umstna v chovn stanici Pohranin stre v Libjovicch u Vodan. Byla ustjena ve vbhu s boudou. Vlice byla krmena vaenm krmivem pro psy sloenm z 50 % ivoinch produkt, 40 % rostlinnch, 5 % zeleniny, 3 % minerli, 1 % kvasnic a 1 % kuchysk soli. Ke 4 litrm hust kae dostvala jet 1/2 kg syrovho masa. Ke kryt vlice byli vybrni 2 psi plemene nmeck ovk, kte splovali podmnky kvalitnho odchovu. Prv pes byl klidn, vborn ovladateln a vycvien, druh byl agresvn, he ovladateln, rovn vycvien. Oba byli vlkoed a v chovu vyzkouen. Pi prvm hrn v r. 1957 se nepodailo vlici nakrt, protoe se ped psy schovala v boud a nebylo mono pesn zjistit dobu hrn. V r. 1958 byla zajitna kontrola hrn. Vlice se zaala hrat 15. bezna. Hrn probhalo normln. Dvanct den se zmnilo jej chovn ke psu, kter byl ustjen ve vedlejm kotci. Otrala se ped nm o pletivo a oichvala jej. Tinct den byl tento pes vputn k vlici. Vlice zstala stt u boudy a kdy k n pes piel kousla jej do krku. Pes uskoil, sthl ocas mezi nohy a bel k vchodu z kotce. Vlice na nho zaala znovu toit. Kdy se nebrnil, tak se na nho vrhla a z bon hrudi mu vytrhla kus ke velk jako dla. Druh den byl k vlici vputn druh, agresvn pes. Chovn vlice se opakovalo. Kdy jej vak vlice napadla, pes se brnil a uchopil ji se shora za krk a nkolikrt s n zatepal. Chovn vlice se tm zsadn zmnilo. Zaala ped psem pobhat, navzjem se oichvali a nastaly mezi nimi nmluvy. Po 15 minutch seznamovn se vlice zastavila a pes ji nakryl. Po nakryt, kter trvalo 2 min. se vlice snaila dostat od psa. Vlela se pod nm, kuela, kousala jej do nohou, po pouhch 3 minutch dolo k odpojen od psa. Pak zalezla do boudy a pes zstal v kotci. Za 4 hodiny vylezla vlice z boudy a pes ji znovu nakryl. Chovn vlice po nakryt se opakovalo. Takto byla vlice kryta kad druh den a do 20. dne hrn. 7

Ing. Karel Hartl & Jindich Jedlika Po t zaala psa odmtat a pes o n pestal mt zjem. A do 50. dne od prvho nakryt nebyla na vlici bezost patrna. Od 32. dne po nakryt zaala spotebovvat o 1520 % vce potravy. 53. den zaala intenzvn hrabat pod boudou noru, ale protoe pod celm vbhem bylo poloeno pletivo, nepodailo se j to. 61. den po prvm nakryt bhem noci porodila. Pro znanou agresivitu vlice k oetovateli se podailo prohldnout vlata a 10 den. Bylo jich 5 a byly o 9 dkg. leh neli stejn star tata nm. ovk. Od 25. dne vlata zaala vykukovat z boudy a 29. den poprv z boudy vylezla a zaala se rozlzat po kotci. Na pchod oetovatele reagovala okamitm tkem do boudy. Protoe vlice zstala venku, ukazovalo to na vrozenou nedvru k neznmm podntm. Kdy se oetovatel piblil k boud, postavila se vlice ped boudu a vycenila na nho zuby. Kolem 30. dne vku vlat je vlice zaala pikrmovat ze aludku. Vlata zaala rt rovn kousky masa, kter jim byly hozeny ped boudu. Pevn se zdrovala pohromad v blzkosti vlice. Jejich denn reim zanal po rozednn, kdy vylezla z boudy a 1012 minut si hrla. Pak zaala rt. K tomu jim stailo 56 minut. Nsledovalo opt hran ve vbhu i v boud, kterho se zastnila i vlice. Za 1520 minut opt zalezla do boudy k odpoinku. Ten trval 5060 min., po nm nsledoval pjem potravy a opt hra 1520 min. Tento rytmus se opakoval a do setmn. S pibvajcm vkem se u nich prodluovala doba hran, ale i spnku. Hry probhaly vtinou ve dvojicch, ale kdy dolo k intenzvnmu boji, asto se pipojila i ostatn vlata. Zajmav na tom bylo, e pomhala zpravidla silnjmu. Tak se zaal vytvet zklad hierarchie smeky. U dominantnch jedinc jejich agresivita narstala a ve st pti tdn ji bylo mono rozpoznat, jak postaven bude mt kad jedinec ve smece.

2.2 Prvn poznatky

Kenci prv generace jsou typem i chovnm vl. Pouze ojedinle se vyskytl jedinec, kter se v nem sten odlioval. Pi spojen vlka s fenou nm. ovka je vtina kenc podobn vlku, ale ve vrhu je ji vt variabilita. V obou ppadech je vlk dominantnj neli pes. Z toho vnikla pravdpodobn zkuenost, asto citovan v literatue, e ze spojen vlka a psa vzejde vdy patn pes. Kenci prv, ale i dalch generac, jsou plodn a daj potomstvo jak se psem, tak s vlkem. V druh generaci pi spojen kenc se psem je potomstvo anatomicky ze 70 75 % podobn vlku. Ostatn jsou mezitypy. Pi spolen vchov se psy se kenci podizuj psm a do st 8.10. ms. Pak zanou bojovat o postaven ve smece a ve vtin ppad tento boj vyhraj. Ovladatelnost a tm i cviitelnost kenc tto generace je znan rozdln od ps. Jsou mezi nimi jedinci, kte se tm nedaj cviit. Tet generace kenc pi spojen se psem si zachovv jet v 6075 % anatomick znaky vlka. Ve vrzch se nevyskytuj jedinci s pevldajcmi znaky psa. Ve tet generaci je mon, jak z typ vlka, tak i z mezityp vybrat jedince, kte jsou vhodn i k nronmu vcviku.

eskoslovensk vlk Pi dkladnm vbru zvat vhodnch pro chov je mon krt tyto kence z rznch vrh mezi sebou. Nedoporuuje se zk pbuzensk plemenitba na vlka, ale ani na psa. Je mon nakrt tak tet generaci psem, ale pouze zvata s pevldajcm typem vlka. K udren typu je nutno zaazovat do chovu zvata dominantn s vraznm fenotypem. Jeliko je nutno sledovat nejen exterir, ale i povahov vlastnosti, m pednost upevovn povahovch vlastnost i za cenu piputn mench exterirovch nedostatk. K zskn zvat vestrann upotebitelnch nelze pout k chovu ani vrazn agresvn, ani bojcn zvata. Kenci s anatomickmi znaky vlka si udruj i vl vytrvalost v pohybu a vysok temperament. Proveden zkouky potvrdily, e ubhnou nepetrit a o 50 % del vzdlenost neli nm. ovci, ani by mli nerovnomrn prolapan poltky na tlapch, co je bn u ps. Maj vraznj orientan reakci, dokonalej vidn v noci, lep sluch, ich i zrak. Rovn osrstn je u nich kvalitnj, s vt isolan schopnost. Nkter jejich specick vlastnosti je nutno tolerovat pi vcviku, o kterm bude pojednno v dal sti.

Ing. Karel Hartl & Jindich Jedlika

10

eskoslovensk vlk

Kapitola 3 Vznik eskoslovenskho vlka

3.1 Chovatelsk cl
Po svt bh asi tak 340 uznvanch plemen ps a ada dalch plemen dosud neuznanch i skoro neznmch. M pak vbec smysl lechtit nov plemena? Co me eskoslovensk vlk pinst novho? Najde si sv msto na slunci, prosad se mezi tou spoustou psch typ a forem? Jak? Jakmi vlastnostmi se me odliit? Cle ken a chovu eskoslovenskho vlka prodlvaj svj vvoj. Pvodnm zmrem bylo jen ovit v experimentu, zda me bt pikenm vlk zlepen zdravotn stav, odolnost a vytrvalost sluebnch ps u Pohranin stre. Samozejmou podmnkou byla dobr cviitelnost a pedpoklady k pracovnmu vyuit, zatmco vzhled a tlesn stavba kenc byly sledovny jen prv v souvislosti s jejich vytrvalost a celkovou kondic. Se snahou o zaloen chovu novho istokrevnho plemene se poadavky zvily. Vzhled exterir ps pestal bt druhoadou zleitost. Dve dan mezitypy se znaky vlk i nmeckch ovk postupn ustupovaly jedincm s pevahou znak vlka. V civilnm chovu pak ji od potku plat pravidlo: eskoslovensk vlk se m co nejvce podobat vlku. I souasn, mezinrodn uznan standard k: Stavbou tla, pohybem, osrstnm barvou srsti a maskou pipomn vlka. Ve standardu vak najdeme i podrobnou charakteristiku poadovanch povahovch vlastnost. Pvodn text standardu kal: eskoslovensk vlk je vysoce temperamentn a aktivn, jeho smysly jsou siln vyvinuty, pevld orientan a aktivn obrann reakce. Je nedviv, ale bezdvodn nenapad. Svmu pnovi projevuje neobyejnou vrnost. V boji je neohroen a odvn, m pedpoklady pro vestrannou upotebitelnost. m se tedy eskoslovensk vlk odliuje, co nese se svou k na trh ? Spolu s pevnm zdravm, vitalitou, prodnmi instinkty, nezvislost, odolnost a jemnou krsou dtte prody pin svtu i vznamn poselstv: Nezakrv svj prodn pvod. Chovatel vech monch psch ras se po generace sna odliit a vzdlit sv zvata od jejich prodnch pedk; z vyven harmonie vlastnost vyjmaj malou st, kterou zdrazuj do extrmu, z mutac a ddinch defekt vytv idely krsy (nkdy a na hranici ivotaschopnosti zvat). Prv eskoslovent chovatel vak nali odvahu postavit se proti proudu. Vzorem pro eskoslovensk vlky je a zstane prapedek vech ps vlk v cel sv krse a sle, ale i pizpsobivosti a promnlivosti. Proto i standard poaduje jednotu v typu i zbarven, ale souasn dv prostor pro pimenou variabilitu a tm umouje rozvoj chovu do e a zachovn ddinho zdrav v populaci.

11

Ing. Karel Hartl & Jindich Jedlika Chov eskoslovenskho vlka nikdy a za dnch okolnost nebude smovat proti prodnm zkonitostem; eskoslovensk vlk se ze vech znmch plemen nejvce vzdaluje tomu, co bv nazvno nsilnm chovem .

3.2 Od kenc k plemeni

Pokus s kenm nmeckch ovk s vlky byl pipravovn od roku 1955, prvn vrh kenc se narodil v chovn stanici Pohranin stre v Libjovicch dne 26. kvtna 1958. U kenc byly podrobn sledovny anatomick i fyziologick rozdly od obou rodiovskch forem, byly zkoumny jejich pedpoklady k vcviku, aktivita i vytrvalost. Vybran kenci byli znovu spojovni s nepbuznmi nmeckmi ovky. Ken pinelo sv vsledky, odbornci u Pohranin stre i v eskoslovensk akademii vd publikovali nov poznatky2 ). Kdy vak kon experiment s regenerac nmeckho ovka vlkem a zan lechtn novho plemene? V letech 19641965 jsou publikovny vsledky ken a smry dalho vzkumu, souasn ji existuje mylenka na vznik novho plemene, navzdory tm hysterick reakci nkterch chovatel nmeckho ovka. Prvn znn standardu bylo vypracovno ing. K. Hartlem v roce 1966. V t dob byli na svt ji tyi liln generace kenc z prvn linie, zaloen vlic Britou a nmeckm ovkem Czarem z Bezovho hje, a dv liln generace z druh linie po stejn vlici a nmeckm ovku Kurt z Vclavky. Tehdej Svazarm i eskoslovensk svaz chovatel drobnho zvectva (sSCHDZ) vak dost o registraci plemene a zpis tchto zvat do plemenn knihy opakovan odmtli s poukazem na mal poet jedinc. V roce 1968 bylo v chovn stanici v Bchorech uskutenno dal ken. Byl spojen vlk Argo s fenou nmeckho ovka Astou z SNB. Ve stejn chovn stanici byla odchovna i druh liln generace kenc z tto linie. Meziliniov kenci zaali bt oznaovni zkratkou V = esk vlk. Avak ani v roce 1970 nebyla povolena jejich registrace plemennou knihou, pestoe v rukou civilnch chovatel bylo ji 56 kenc a u ozbrojench sloek slouilo vce ne sto jedinc. Dal dost byla zamtnuta v roce 1976. V sedmdestch letech pokraoval chov pedevm v novm kynologickm zazen blzko Malacek, kter nleelo k Bratislavsk brigd Pohranin stre. Zde obohatil populaci tet vlk arik. V roce 1974 byl spojen s kenkou tet liln generace Xelou z Pohranin stre a s fenou V Urtou z Pohranin stre. Na Slovensku psobil jako dstojnk mj. i pan Frantiek Rosk, kter dlouhodob spolupracoval s ing. Karlem Hartlem na realizaci programu ken a nleel k inicitorm a zastncm lechtn novho plemene. Pro pana Frantika Roska se chov eskoslovenskch vlk stal celoivotnm poslnm, dnes je estnm pedsedou Klubu chovateov eskoslovenskho vliaka Slovenskej republiky. A po usilovnm jednn v zvru roku 1981 povolil esk svaz chovatel ustanoven Klubu chovatel tohoto plemene a zpis odchov do plemenn knihy. Bohul
2 ) Podotkme, e o kanadsk vlici a kencch pana L. Saarlose z Holandska v t dob nikdo v eskoslovensku nikdo nevdl, a ani v podvdom svtov kynologick veejnosti jeho chov nebyl veobecn znm.

12

eskoslovensk vlk jedinci, kte se dostali k civilnm chovatelm z Libjovic, mezitm zestrli nebo se zalon Klubu nedoili. Civiln chov byl obnoven prv dky potomkm ps pesunutch na Slovensko.

3.3 Cesta k mezinrodnmu uznn

Klub chovatel eskoslovenskho vlka byl zaloen v Brn dne 20. 3. 1982. Klub ml sdlo v Praze a celosttn psobnost, byl zalenn do eskho svazu chovatel. Ustanovujc schze mimo jin schvlila nzev plemene ESKOSLOVENSK VLK , povila vbor sestavenm bonitan karty, stanovenm kritri pro chovnost, tvorbou dlouhodob koncepce chovu a chovnho programu. Pedsedou byl zvolen mjr. Frantiek Rosk, hlavnm poradcem chovu plk. ing. Karel Hartl. Nsledovalo ustanoven slovensk poboky Klubu, kter disponovala vt st chovnch zvat pochzejcch z vojenskho chovu a mla pirozen i vce len. Brzy nato vznikla dosti neuten situace v plemenitb slovent chovatel se rozhodli za podpory pedsedy Klubu ignorovat chovn program zpracovan hlavnm poradcem chovu a bhem prvnch dvou let (19821983) bylo na Slovensku odchovno 77 % vrh po jedinm plemenku psu Rep z Pohranin stre. (Tento trend na Slovensku pokraoval, take bhem pti let zde bylo 90 % odchovanch zvat pbuznch s tmto psem, 83 % blzce pbuznch.) Udret pirozenou strukturu populace plemene a zabrnit erozi genofondu bylo pro esk chovatele s malm potem chovnch zvat obtn. Napomohlo k tomu mimo jin i nov ken spojen nmeckho ovka Bojar von Schotterhof s vlic Lejdy (ze ZOO Ohrada, Hlubok nad Vltavou), kter se uskutenilo opt v chovn stanici Pohranin stre v Libjovicch v roce 1983. Vybran pes z tohoto spojen, Kazan z Pohranin stre byl ponaje rokem 1985 nkolikrt pouit v plemnitb eskoslovenskch vlk. Na vzniku plemene se tedy v rozpt 25 let podleli tyi vlci: Brita, Argo, arik a Lejdy. Pestoe v echch a na Morav bylo v prvnch letech po zaloen klubu zapisovno mn odchov ne na Slovensku, byla zde (za cenu pomalejho sniovn variability) udrena ni mra pbuzensk plemenitby. A to je velmi vznamn pro uznn eskoslovenskho vlka Mezinrodn kynologickou federac (FCI). Podklady k dosti o uznn plemene byly pipravovny ve spoluprci s stedn odbornou komis chovatel ps SCH, ve kter nae plemeno vytrvale podporoval zejmna pan ing. Jan Findejs. Standardn komise FCI doporuila standard eskoslovenskho vlka ke schvlen v roce 1988. Po zapracovn pipomnek a nutnch zmn do standardu zbyla malikost hlasovn lenskch zem v Generlnm shromdn FCI. N dk za obhjen nvrhu pat eskoslovenskmu zstupci v FCI, RNDr. Petru Dvokovi. Standard eskoslovenskho vlka byl schvlen v Helsinkch dne 13. 6. 1989 a pod slem 332 vydn sekretaritem FCI dne 28. 4. 1994. eskoslovensk vlk nle do 1. skupiny plemen v klasikaci FCI. Zem pvodu je eskoslovensko. Po deseti letech od uznn standardu bylo nae plemeno znovu pedmtem jednn FCI muselo se potvrdit, e plemeno je dle ivotaschopn a trvale spluje vechna stanoven kritria.

13

Ing. Karel Hartl & Jindich Jedlika Odpovdnost za tuto obhajobu naeho plemene vzala na sebe Slovensk republika. Po zniku eskoslovenska toti na zklad dohody mezi eskomoravskou kynologickou uni a Slovenskou kynologickou jednotou ze dne 4. 7. 1993 pebr patront nad plemenem.

14

eskoslovensk vlk

Kapitola 4 Vae prvn ttko eskoslovenskho vlka

4.1 Kdy a do jakch podmnek

Kad pes, a tedy i eskoslovensk vlk, je zvisl na lidech, kte o nj peuj. Mon, e ped deseti nebo dvaceti tisci lety se pedkov psa, elmy z rodu Canis, pidali k lidem vcemn dobrovoln. Dnes jsou na velk sti Evropy tato zvata vyhubena a nai psi nemaj dnou monost volby. Odpovdnost nese lovk. Peplnn tulky pro oputn zvata vak nesvd o tom, e by se Homo sapiens hodlal zat podle toho chovat. Ne si zamluvte u chovatele ttko a slote dohodnutou zlohu, mli byste mt opravdu jasno v tom, zda jste rozhodnuti vnovat svmu psu po cel jeho ivot svj as, svou pozornost, sv pohodl. Nejde ani tak o materiln podmnky (i kdy samozejm muste sehnat prostedky na krmivo a dal poteby psa), jako sp o v ivotn styl a stupnici hodnot. asto je vidt, jak student s kapsou vn dravou a bydlc na kolejch i v podnjmu doke pro svho psa udlat vc, ne velmi dobe situovan rodina vlastnc vilu s velkm pozemkem. eskoslovensk vlk se nesm ocitnout na okraji zjmu a mimo dn v rodin. Takov vylouen ze smeky je vc ne krut. eskoslovensk vlk, kter ije v pravm smyslu slova s vmi, vm poskytne zitky, kter jste ped tm nepoznali. Pedpokladem vak je, e bude od tnte a do smrti t s vmi a ne oddlen vedle vs. Na tom se nesm nic zmnit, ani kdy zalote dvaatictou zahranin lilku sv banky, nebo kdy se vm narod paterata. Pokud jste prv natrvalo neodloili tuto knku, dotete se v dalch kapitolch, jak krmen, ubytovn i jak zamstnn je vhodn i pijateln pro vaeho tynohho ptele.

4.2 Odkud, chovatelsk stanice

Kde vzt tn eskoslovenskho vlka? Nen na tom nic obtnho. Nabz se mnoho monost. Mon nkterho chovatele znte, nebo se setkte na vstav ps i jin akci. Mete se obrtit na Klub chovatel eskoslovenskho vlka o informaci, kdo prv m nebo bude mt ttka. A konen mete odpovdt na inzert, kter ttka nabz. dn z tchto monost nen lep nebo hor ne ostatn. A u zvolte kterkoliv zpsob, dve nebo pozdji se setkte s pojmem chovatelsk nebo chovn stanice. Tento ponkud zavdjc termn bud pedstavu jaksi instituce, kde se ve velkm chovaj psi. Nco na zpsob lechtitelsk stanice, produkujc po tunch semena rostlin, nebo inseminan stanice u dobytka. Skutenost je mnohem skromnj. 15

Ing. Karel Hartl & Jindich Jedlika Chovatelsk stanice je jen (nepli vhodn, ale vit termn pro. . .) chrnn nzev chovu, kter m kad chovatel registrovn. Tento chrnn nzev je soust jmna kadho istokrevnho psa, kter pochz z chovu majitele chovatelsk stanice. Napklad pan Pra m registrovnu chovatelskou stanici ze pinavho dvorku a pejska z prvnho vrhu plemene Bhemie foriek pojmenoval Alk . Majitel tohoto ttka pak bude vdy uvdt jmno Alk ze pinavho dvorku , kdykoliv se bude pihlaovat na vstavu, bonitaci i zkouky. Nzev chovatelsk stanice nen mon skloovat a u vbec ne pekldat do jinho jazyka. Kdyby tedy pan Pra zaregistroval svou stanici ve tvaru Nsty dvorok , bude se i zmnn ttko jmenovat Alk Nsty dvorok a nikdo ho neme ani peloit na Alk pinav dvorek , ani pevst do genitivu na Alk z Nsteho dvorka , nato pak upravit na Alik von Schmutzigkleinhof . Kad chovatel me mt chrnn jen jedin nzev chovu bez ohledu na to, kolik plemen ps chov i kolik chovnch fen vlastn. Jmna tat z jednoho vrhu zanaj stejnm psmenem. Prvn odchov kadho plemene zan psmenem A a dal pokrauj podle abecedy. Protoe kad chrnn nzev chovu je jedinen a setkme se s nm vdy, kdykoliv jsou zveejnny vsledky chovatelskch i sportovnch aktivit, poj se dobr i mn dobr jmno chovu prv k nzvu chovatelsk stanice.

4.3 Pejska nebo fenku. Jednoho i smeku. V jakm vku?

Vtina chovatel zn jednu situaci: Kdy se ve vrhu tat narod vce ps ne fen, vichni zjemci o tata daj fenky. Kdy se naopak narod fen spousta, kad tou po pejskovi. eknme si radji, co obn ivot s pejskem a co s fenkou. Pedem ale upozoruji, e kad pirovnn je teba chpat s rezervou. Samozejm e mezi psy i fenami najdeme jedince vce i mn sebevdom, dominantn i submisivnj, ovladateln i tvrdohlav. Pesto u ps mete jistou dvku obt oekvat s vt pravdpodobnost. Pan PES (zejmna kdy mu bude asi rok a pl druhho roku) s vmi ochotn prodiskutuje v nzor na to co by ml zrovna dlat, a ppadn navrhne pijateln kompromis typu: Pro aport si dojdi sm, j si to musm tadyhle oichat. Na druh stran FENKA je lejdy, kter s vmi diskutovat nebude. Ten aport vm sice taky nepinese, ale zad to tak, e j vlastn budete vdn. Pes v jistm vku dojde k (vcemn oprvnnmu) nzoru, e lovk neoplv vlastnostmi vdce smeky. Obvykle nic nenavt, sly h ne paez, za era se peraz o kadou vtev, bh pomalu a pesto mlo vydr, na nled se rozplcne jako ba, moc chpav tak nen, orientuje se mizern a ani chytrosti mu matka Proda moc nenadlila. Zkrtka bude jist ku prospchu vech, aby lovka na prvnm mst spoleenskho ebku nahradil mnohem schopnj pes3 ). lovku se zajist ulev, kdy neponese odpovdnost v postaven, na kter nesta, a navc mu pes poskytne nleitou ochranu.
3 ) lovku pak d dost prce, aby zstal na svm postu a nazaal psa nsledovat a poslouchat. Pr npad, jak na to, si pette na jinm mst.

16

eskoslovensk vlk Fenka, i kdy je sebevdomj, si nanejv podr jist odstup a nezvislost. Jestli se lovk neuiv, je to jeho problm, ona ho za ruiku vodit neme. Vdy bude mt dost starost se svmi ttky. O ochranu svho ivotnho prostoru ped cizmi vetelci se ovem postar. Mn sebevdom fenka, ale i submisivnj pes naopak oekvaj veden a podporu od lovka. Nepohrnou se do koniktnch situac, jestlie vid, e prvn mezi rovnmi vh nebo ustupuje. Chcete-li dodat svmu psu i fence sebevdom, muste jt s nm a u pes pekku, nebo proti tonkovi. Mon vs jednou napadne, e by bylo krsn mt doma vc eskoslovenskch vlk; e by si v pejsek pl kamardku a pozdji partnerku, ppadn vae fenka tou po kamardovi a pozdji partnerovi. Je opravdu krsn a pirozen, mohou-li eskoslovent vlci t v pru nebo ve smece. M to vak sv skal. Pedevm: vchova tnte nen snadn. Jeden majitelpsovod, zaten bnm zamstnnm a vlastn rodinou, potebuje vechen voln as i pochopen rodiny pro jedno n. O druhm psu je lpe uvaovat, a kdy prvn zvldne zkladn vcvik a pekon obtn obdob dospvn. A za druh: Muste mt monost pr ps rozdlit v obdob hrn feny. Nen vhodn umstn ve dvou rznch mstnostech v byt ani ve dvou kotcch, kter spolu soused. I kdy jsou kotce umstny dle od sebe, mus bt navc dosti pevn, se stropem a pevnou podlahou, aby psi nedokzali peskoit ani podhrabat oplocen. Ob zvata mohou nucen celibt hlasit komentovat, ppadn svj smutek vyjdit tklivou psn. Nkte chovatel proto umisuj v dob hrn jedno zve do kotce venku, druh nechvaj v byt. Fena, kter ije v pru se psem, nkdy odmt kryt cizm psem. Jde o chovn typick pro vlky, kte ij ve velmi pevnm partnerstv. U proto je vhodn, aby se pes a fena, kte ij ve smece, k sob hodili i svoj plemennou hodnotou. Ani to vak nen snadn zajistit. Mete sice konzultovat vbr druhho tnte s poradcem chovu a zajistit si tak dobrou nvaznost chovnch lini obou zvat, nikdo vm vak nezaru, e z druhho tnte vyroste chovn jedinec, a u vbec ne, e v rmci pirozen variability nebudou mt oba partnei podobn nedostatky. Pijatelnm eenm je koupit odrostlejho psa, u kterho je mon exterirov i povahov vlastnosti lpe odhadnout. Jestlie takov zve ji m za sebou svod mladch ppadn rtg. vyeten na dysplazii kyelnch kloub, meme chovn pr sestavit velmi dobe. Dostali jsme se tm k otzce, kter zasluhuje obrnj pojednn. Jak je nejvhodnj vk k odbru tnte? S jakmi problmy se setkme pi asnm odbru, a co naopak riskujeme pi koupi odrostlejho zvete? Protoe vvoj tat eskoslovenskch vlk je velmi rychl, meme vidt ttdenn ttka samostatn pijmat masitou potravu, tytdenn zvtko se vborn orientuje v pomrn irokm okol, a po ptm tdnu je v podstat pipraveno k odbru. Vhody tak asnho odbru jsou nesporn. Pedevm jet zastihnete fzi vtiskvn v psychickm vvoji tnte. ttko se (pokud se mu vnujete) vborn nave na lovka, doshnete rychle jeho dvry a to je zkladn podmnkou dobrho souit se psem. Ze stejnho dvodu doporuuji asn odbr vdy, je-li fena matka tat siln nedviv nebo mn odvn. Nov majitel si asnm odbrem vytvo podmnky k tomu, aby ovlivnil chovn tnte jinm smrem. Navc do tsti tdn se meme tm spolehnout na vysokou hladinu 17

Ing. Karel Hartl & Jindich Jedlika protiltek v krvi tnte, zskanch od matky. Teprve po odbru se podle nkazov situace v okol meme rozhodnout pro nejvhodnj vakcinan schma. Odbr tnte kolem estho tdne m vak i sv nevhody. Po odbru je toti nanejv nutn zajistit celodenn pi o tn. Nejlep je vyhradit si alespo tden dovolen. Nejdleitj poteby tnte jsou popsny v dalch kapitolch. Potench starost pi odbru odrostlejho zvete je samozejm mn. Po tetm msci vku by tn mlo bt okovno proti zkladnm virovm nkazm (parvovirus, psinka, hepatitis), krmen sta podvat tikrt za den. Na druh stran si musme uvdomit, e t i tymsn tn je osobnost, jeho vznamn obdob vvoje probhlo mimo nai kontrolu. O to vt pozornost je nutn vnovat rozvoji psychickch schopnost a povahovch vlastnost zvete. Je teba pekonat zvislost mladho psa na rodich a smece sourozenc, od zkladu vybudovat jeho dvru v novou, lidskou , smeku a to v novm prosted. Nen to vdy snadn.

4.4 Prkaz pvodu a co v nm najdeme

. . . Je ten pes s paprama? . . . Nabzm tata s PP . . . Opis rodokmenu na podn zalu . . . O em to ti lid mluv? O prkazu pvodu psa. Je to nco mezi rodnm listem a obankou, je to doklad, e v pes je on a ne njak jin. Chovatelsk d k, e plemeno ps . . . tvo psi a feny, odpovdajc platnmu standardu plemene, s platnm prkazem pvodu. Take jestli mte doma eskoslovenskho vlka bez PP, tak vlastn eskoslovenskho vlka nemte. Bez prokzanho pvodu jednodue nepat k plemeni. Prkaz pvodu dostanete od chovatele. Ten mus splnit podmnky chovatelskho a zpisnho du, aby plemenn kniha vystavila prkazy pvodu na ttka z jeho chovatelsk stanice. Co prkaz pvodu obsahuje? Pedevm zkladn daje o psu, tedy jeho jmno a nzev chov. stanice, ze kter pochz, plemeno, pohlav, datum narozen, typ a barvu srsti, tetovac slo, a hlavn zkratku plemenn knihy a slo, pod kterm je pes v plemenn knize zapsn (slo zpisu). Dle obsahuje tzv. rodokmen, tedy daje o nejmn tech generacch pedk (u ns jsou obvykl tygeneran rodokmeny). Konen v prkazu pvodu najdete podpis odpovdnho zstupce plemenn knihy, kterm stvrzuje, e uveden pes (fena) je dn zapsn(a) v plemenn knize, a podpis chovatele, kter odpovd za pedn sprvnho prkazu pvodu majiteli uvedenho zvete. V prkazu pvodu je i msto pro jmno a adresu majitele psa. Pedn tnte potvrd chovatel i nov majitel svmi podpisy. Do prkazu pvodu se (mimo originln daje) zapisuj jen zmny majitel a zznamy o splnn podmnek chovnosti a zpisu do rejstku chovnch jedinc. Ostatn daje, jako vsledky svodu, bonitace, vstav, zkouek z vkonu atd., zapisuj rozhod do zvltn plohy prkazu pvodu.

18

eskoslovensk vlk

4.5 Viva, krmen

Ve sprvn kynologick pruce na tomto mst najdete uen pojednn o fyziologii trven obecn a s pihldnutm k masoravcm zvlt. Dle o vznamu zkladnch ivin, zejmna blkovin, tuk, cukr, rovn tak minerl, stopovch prvk, vitamn a dalch biologicky aktivnch ltek. Sprvn kynologick pruka obsahuje rozshlou tabulku, ve kter najdete obsah tchto ivin v rznch potravinch a krmivech, a k tomu nvod, kterak vypost sloen krmn dvky. Sprvn kynologick pruka obsahuje tabulku, kter uvd potebu energie a ivin u tat, dosplch ps, zvlt aktivnch ps, bezch a kojcch fen, a to pokud mono zvl pro trpasli, mal, stedn, velk a ob plemena ps. Sprvn kynologick pruka vs pou, e sestavit vdecky sprvnou, dieteticky vyvenou, zdrav neohroujc krmnou dvku chovatel tm nem anci. Zato to dokzal tm odbornk, kter vymyslel granule znaky XY. Na posledn stran takov pruky bv uvedeno, e vydn sponzorovala rma Z kter je zcela nhodou vhradnm dovozcem krmiva XY. A tak nm nezbv ne doporuit pozornosti laskavho tene specializovan, odborn, zkrtka ty sprvn kynologick publikace. My si jen znovu pipomeneme sloen potravy psovitch elem z rodu Canis, vlk (Canis lupus) pak zvlt. Vlci jsou predtoi, nejvt st jejich potravy tvo tla ulovench ivoich. Jdelnek dle dopluj nap. sladkmi plody ppadn dunatmi stmi rostlin (vetn koen). Drobn zvata (myi, hraboe) vlci polykaj cel. V nkterch oblastech tvo tato zvata vtinu stravy vlk po nemalou st roku. Lov ryb je pro vlky obtn, ne vak nemon, a vlci vyhledvaj i ryby uhynul. Velk zvata vlci rovn postupn zkonzumuj tm cel, tj. nejen maso, ale i vstelkov tuk a vnitnosti vetn jejich obsahu (v rznm stupni natrven rostlinn potrava ulovenho zvete obohacen o produkty tzv. mikrory, tj. bakteri ppadn prvok ijcch ve stev nebo pedaludcch ulovenho zvete). Kosti jsou zkonzumovny s vjimkou nkolika pli pevnch. Rovn ke se srst bv alespo sten konzumovna. Dospl vlci dobe snej hladovn. Pro dleit iviny m jejich organismus zsobrny depa, ze kterch me erpat v dob pechodnho nedostatku. Proto jednotliv denn dvka potravy nemus bt dieteticky vyrovnan. Strava vak mus bt pestr, a tedy vyven z dlouhodobjho hlediska. Decit (nedostatek) nkter iviny zve subjektivn pociuje a zdroj chybjc iviny aktivn vyhled (dostane na nj chu ). tata se rod v dob dostatku potravy, a jsou tedy krmena bhem dne nkolikrt. Mlko matky zajiuje po prvn tdny jejich poteby optimln. Pot nejsou odstavena , ale pijmaj pevnou potravu a souasn dopj matesk mlko. Krmen stat ze aludku (rodie na lovu koist polykaj a pro tata maso vyvrhnou) umouje tatm vyut vpnk a fosfor z kost natrvench v aludku dosplch vlk. Pi dlen vtch zvat smekou dvaj tata, rostouc mlad psi a bez a kojc feny pednost svalovin a mkkm kostem, star a strnouc zvata spe vnitnostem s aludenm a stevnm obsahem. Tyto znalosti je mon vyut pi krmen naich ps. 19

Ing. Karel Hartl & Jindich Jedlika tata po odbru krmme 45 denn. Pokud tn zane rt vhav, vybrat si, zahrabvat kousky masa, meme etnost krmen snit. Piblin za pl roku sta krmit psa dvakrt denn. Podvme syrov hovz, telec i skopov maso, jtra, aludky a pedaludky (drky pokud mono nepran). Maso z mn kvalitnch zdroj a maso vepov podvme vaen v mrn osolen vod, do vvaru meme pidat nap. ri, tstoviny, chlb, ovesn nebo kukuin vloky. Protoe tata nemohou zskat dostatek vpnku a fosforu trvenm kost, je nutn co nejdle podvat mlko a mln vrobky. Pokud tn dostane po kravskm mlce prjem, pokusme se pejt na kysan vrobky (tvaroh), nebo zaneme pidvat do krmiva suen mlko. Kosti vak tatm nabdneme rovn (nejvhodnj jsou ploch telec a jehn kosti - lopatky, ebra . . .), tn si na nich cvi vkn a postupn se kosti stanou nejpirozenjm zdrojem minerl. Sname se, aby strava byla pestr, aby kad krmen mlo jinou skladbu. Meme proto pidat nap. ryb nebo drbe maso, vejce atd. a dvku doplnme zeleninou (mrkev, brukev, epa . . .). Mme-li prv libov maso (ppadn drbe maso), je dobr pidat do krmen tuk (nap. vepov sdlo), nebo kvalitn olej (slunenicov, olivov). V lt sta denn polvkov lce, v zim o nco vce. Jestlie po nkolik dn nemme k dispozici dostatek vnitnost (jtra, pedaludky), doplnme krmivo o vitamny skupiny B nap. kvasnicovou polvkou nebo podnm nkolika tablet Pangaminu (ppravek z pivovarskch kvasnic). Rovn krmme-li psa del dobu syrovmi rybami, asto je stdme jinm krmivem bohatm prv na vitamny skupiny B (syrov jtra, srdce, suen kvasnice). U dosplch ps (mimo fen v druh polovin gravidity a v dob kojen tat) meme postupn zvyovat podl pkrm (tstoviny, re, chlb, kroupy, ovesn a kukuin vloky) a do vyrovnn objemu masa a pkrm. Samozejm, bereme-li v vahu hmotnost suiny, pak i u dosplch ps maso pevauje. Vlknina obsaen v pkrmech, stejn jako dal nestraviteln balastn ltky, prochz celm trvicm strojm a psob zde jako jaksi masn kart ; zvyuje peristaltick pohyby steva. Vlokami i chlebem tedy meme nahradit to, co vlci zskaj z vnitnost ulovench bloravc. V prod stejnm zpsobem psob i nestraviteln sti ke a srst ulovench zvat. U strnoucch a starch ps ji poteba blkovin nen tak velk; navc u starho psa ulehme ledvinm, kdy jeho organismus nebude metabolizovat blkoviny pro zskvn energie a tm produkovat odpadn duskat ltky. Proto meme jet vce omezit maso ve prospch tuk a krobnatch pkrm. Ani z psho Metuzalma vak nedlejte vegetarina! Prmyslov vyrbn krmiva mohou bt velmi kvalitn, ale i hor ne nedostaten. Vbr tchto krmiv na naem trhu je ji dost irok. I velmi kvalitn prmyslov krmivo je lpe prostdat bnou nativn potravou, kter pro psa vdy zstane pirozenj. Na druh stran i kdy se rozhodnete krmit psa tradin, je dobr zvyknout psa v mld i na granulovan krmiva, kter jsou velmi pohodln pro cestovn ppadn na dovolenou se psem. Pi krmen prmyslovmi krmivy je nutn dodrovat nvod vrobce a bezpodmnen respektovat pokyny o skladovn a dob trvanlivosti. Zlevnn star konzerva, obsahujc nap. lukl tuk, nebo navlhl granule trochu chycen plsn, jsou pro vaeho psa nebezpen! 20

eskoslovensk vlk Pes by ml mt vdy pstup k erstv pitn vod. Po nakrmen suchm granulovanm krmivem je spoteba vody nkolikrt vt. Meme chybu ve viv nebo disproporci mezi ivinami i minerly odhalit dve, ne psu zpsob zdravotn pote? Mli bychom, i kdy ne kad nerovnovn stav se v potku projev zeteln a specicky. Nadvha, obezita, nen u eskoslovenskch vlk tak ast, jako u jinch plemen, to ale neznamen, e by mla men negativn dopad na postien jedince. Zpsob pravy tohoto stavu je veobecn znm. Vce aktivity a pohybu, mn energie v krmn dvce. dn cukr, mn krobu z obilnin, tuk z levnho hovzho masa je rovn mon omezit a nahradit menm mnostvm kvalitnho oleje. Podviva se asto spojuje s nechutenstvm. Je vhodn nechat vyetit trus psa na ptomnost parazit (krkavky, tasemnice). Dle je nutn dbt na pestrost pedkldanho krmiva, ale souasn nedopustit, aby si pes mohl zat vybrat. Nkdy pome podvat rno na lano asi 1/3 litru mlka oslazenho glukzou (hroznov cukr) nebo medem a asi po dvou hodinch bn krmivo obohacen o vepov sdlo nebo kvalitn olej. Podvyiven zve je teba krmit dvakrt denn, pokad jinm krmivem. Prjem (pokud je jeho pina ve viv) me zpsobit nap. kravsk mlko, zejmna pokud je pechod nhl, nebo kdy nebylo del dobu ke krmen pouvno. Nkdy pome pejt na kysel mlko nebo tvaroh (kde je psobenm bakterilnch enzym snen obsah mlnho cukru laktzy), jindy nezbv ne od skrmovn mlka upustit. Projmav inky m nap. krmen slezinami (hovzmi i vepovmi), kter jsou ovem velmi dobrm zdrojem eleza a dalch ltek. Tyto vnitnosti je mon zkrmovat jen v malm mnostv nejlpe v kombinaci s kostmi. Pi prjmu se vdy sname, aby pes pijmal dostatek vody (lpe je podvat slab aj), tm pedchzme dehydrataci organismu. Po dobu prjmu je na mst hladovka a pot dieta tvoen rozvaenou r, mrn osolenou a omatnou, kterou pozdji doplnme vaenm masem. Pozor! Trv-li prjem dle, nebo je-li provzen zvracenm, zvenou teplotou (nad 39 C), nebo obsahuje-li stolice krev, je nutn ihned vyhledat pomoc veterinrnho lkae, protoe pravdpodobn nejde o chybu ve viv, ale o infekn onemocnn poppad o otravu. Zcpa bv nejastji zpsobena pli velkm podlem kost v krmn dvce (bl, tvrd stolice). Meme psu pomoci podnm nkolika lic jedlho oleje, nebo slabm projmadlem urenm pro dti. I zde je na mst hladovka, po odchodu stolice uprav trven vaen kysel zel s kmnem. Pozor! Neprchodnost steva me bt zpsobena nebo komplikovna pevleenm sti stny stevn trubice pes sebe s nslednm zntem (ileus). Tento stav vyaduje okamit operan zkrok! Pitom me mt podobn pznaky jako zcpa, nebo me nsledovat po dle trvajc zcp. Bolestivost na pohmat v krajin bicha i zven teplota je dvodem k neodkladn nvtv veterinrn ordinace. Kivice (rachitis), SNH (sekundrn nutrin hyperparathyreoidismus). Tyto nehezky znjc nzvy znamenaj onemocnn kostry psa, zpsoben pevn vivou. Pinou obou stav je nedostatek vpnku v kostn tkni, nsledkem jsou poruchy rstu a deformace kostry u mladch zvat, nebo odvpnn kostn tkn a nsledn patn se hojc zlomeniny u starch a starch zvat. Prvnm pznakem me bt 21

Ing. Karel Hartl & Jindich Jedlika tzv. rachitick renec (zdueniny na pechodu mezi kostnou a chrupavitou st eber psa), ppadn mknut a klopen unch boltc mladho zvete. Kulhn, bolestivost, zduen kloub ji signalizuje pokroil stav onemocnn. Deformace dlouhch kost v rstovch znch zanechv trval nsledky. Tomu je teba pedejt. Pinou klasick kivice je nedostatek vitamnu D. Tento stav nen nikterak ast. Doplovat do krmiva vitamn D m smysl jedin v dob zven poteby, tj. v dob vmny chrupu mladho psa ppadn na konci gravidity a bhem laktace fen, a to zvlt v zimnm obdob. Na vznik vitamnu D3 (cholekalciferolu) z provitamnu (dehydrocholesterolu) m vliv UV-zen dopadajc na pokoku psa, proto v letnm obdob avitaminza D tm nehroz. Protoe jde o vitamn rozpustn v tucch, je dvod k obav z pedvkovn! Je lpe pouvat mn koncentrovan ppravky (nap. ryb tuk) a dvkovn konzultovat s odbornkem. Mnohem astj je dnes SNH, zpsoben nedostatkem vpnku a nerovnovhou mezi vpnkem a fosforem v potrav. Pinou je myln pedstava, e kvalitn potravou pro psa je libov maso, zatmco kosti, vnitnosti a krev jsou jen lacin odpad. Jene svalovina (z jatench, tedy dokonale vykrvench zvat) obsahuje mnohem vce fosforu ne vpnku, (podobn i obiloviny a ostatn pkrmy), a tm dochz k snen hladiny vpnku krvi psa. Na to reaguj ptitn tlska (glandula parathyreoidea) zvenm produkce parathyrinu (parathormon, PTH), kter zvyuje vstebvn vpnku ve stev, sniuje jeho vyluovn ledvinami a konen uvoluje vpnk vzan v kostech. Tak vyrovn ivotn dleitou hladinu vpnku v krvi psa, avak na kor kostry. Pidn vitamnu D stav jen zhor, protoe dle usnadn pjem fosforu a pispje k odbourvn vpnku z kost. Prevence je velmi snadn. Krom chrupavek a mkkch kost meme pidvat i kostn mouku nebo prmyslov doplky vivy podle nvodu vrobce. Vbornm zdrojem vpnku jsou sry a tvaroh. Such, lmav srst bez lesku nen specickm pznakem. Pinou me bt napklad dlouhodob drdn pokoky psa prachem nebo chemickmi ltkami (ast u ps stecch prmyslov objekty, skladit nebo stavenit), a nebo psoben parazit. Meme-li vylouit tyto monosti (pes je preventivn oderven nebo bylo provedeno koprologick vyeten vzorku trusu, nem blechy ani jin vnj parazity, nepichz do styku s chemikliemi /vetn vpna, cementu, desinfeknch a desinseknch postik/ a nepohybuje se pravideln ve velmi pranm prosted), pak se meme pokusit hledat pinu ve viv. Pokusme se v pamti projt skladbu krmiva nejmn msc ped zhorenm kvality srsti a uvdomit si, kter faktor by mohl bt v nedostatku. Prvn volba patrn padne na obsah esencilnch mastnch kyselin ppadn vitamnu E. Pak sta pidvat do krmiva denn lci klkovho oleje (olej lisovan z peninch klk m vysok obsah tohoto vitamnu). Dal monosti jsou nap. nedostatek zinku, vitamn skupiny B (vetn pantotentu, niacinu, cholinu nebo biotinu), ppadn jin biologicky aktivn ltky. Pak je nejlep sehnat nepran syrov hovz pedaludky (drky) i se zbytky pvodnho obsahu, nebo pidvat denn kvasnice nebo Pangamin. Kvalita srsti se nezlep okamit. Pokud se vak zastav jej dal zhorovn, meme vrazn zlepen oekvat po nejblim pelnn (na jae nebo na podzim). 22

eskoslovensk vlk Lmn pesk (pevnch, krycch chlup) v oblasti kohoutku (mezi lopatkami), jak se zd, rovn nen specickm pznakem konkrtnho nerovnovnho stavu. Spe jde o citlivou oblast ke, kde se stejnm zpsobem projev rzn piny. U nkterch jedinc se lmn pesk objevuje periodicky vdy ped lnnm, u nkterch fen vdy ped hrnm. To by ukazovalo na projev hormonlnch zmn v organismu ppadn slab hormonln nerovnovhy. U jinch jedinc se stejn pznak objevuje v souvislosti s peplnnmi anlnmi vky (pachov lzky stc do itnho kanlu). Pitom vyprazdovn anlnch vk m souvislost s vivou (konzistence vkal, obsah balastnch ltek), ale i s psychickm stavem zvete. Dbme-li na pestrou, vyvenou stravu psa, meme mu pomoci alespo nepmo.

4.6 Ustjen a pe. Okovn.

Zaneme opt od tnte po odbru. Osvdenm postupem je chovat tn alespo do ty msc v byt nebo v obytn sti domu. Ne proto, e by bylo tak choulostiv nebo e by mu byla venku zima, ale kvli upevnn jeho vztahu k lidem, pro sprvnou socializaci tnte. Mezi druhm a tetm mscem se tn nau istotnosti, zvykne si na sv jmno, zsk vztah ke vem lenm rodiny, pi hrch rozvj sv schopnosti. Na vychzkch vechno, s m se setk, pijme jako normln a pozdji ji z poznanch jev nebude mt strach. Mezi tetm a tvrtm mscem zskv prvn orientaci ve vztazch mezi leny rodiny, ji doke vypozorovat postoje, nlady a emoce lid. V tto dob se poprv zaad na urit msto ve smece (podruh bude sv postaven hledat a v obdob dospvn). Mus se nauit, e ani pi divok he nesm svmi zuby stisknout ruku lovka bolestiv, e neme rozkousat boty, co zstaly v pedsni a e si mus bez protest a vren nechat od pna odebrat misku, hraku i kost. tymsn tn ji neznm vci a situace hodnot opatrn, zvyk si pomalu. Proto jich mus co nejvce poznat v mladm vku. To ve hovo proti ustjen malho tnte v kotci, kde jsou monosti vzjemnho kontaktu, poznvn a komunikace mezi tntem a lidmi pli omezeny. Na prvn tden po odbru tnte je vhodn vzt si dovolenou a vnovat se ttku po cel den. Krom krmen a vchovy k istot sledujte, zda tn nem vnj parazity (klata, blechy), a ppadn se informujte u svho vet. lkae, kter etrn insekticidn prostedek je prv na trhu. tn odebran z kotce bude patrn trochu ctit. Koupn malho tnte vak nen vhodn. Mete tn obas otrat vlhkm hadkem namoenm do odvaru z hemnku; tm napodobte matku, kter tata dosud istila olizovnm. Objev-li se slab vtok z o, pouijte brovou vodu nebo Ophtal, pi silnjm vtoku nebo zntu spojivek se obrate na vet. lkae. tn by mlo bt jet u chovatele oderveno. Pi odbru se proto informujte o datu oderven a o pouitm ppravku. Piblin po dvou a tech tdnech je teba nechat znovu vyetit trus tnte na ptomnost vajek cizopasnk (koprologick zkouka), nebo preventivn zopakovat oderven. Vbr antihelmintika

23

Ing. Karel Hartl & Jindich Jedlika konzultujte s vet. lkaem, na trhu jsou ppravky inn proti ervm oblm (krkavky) i plochm (tasemnice). Kolem tvrtho msce zan vmna chrupu psa. V tto dob pes potebuje kousnm tvrdch vc masrovat dsn, kter ho nad proezvajcmi trvalmi zuby svd. Dopejte mu tedy dostatek hraek, kost, i kus vtve stromu na vkn a souasn dbejte, aby nezaal hryzat teba nohy od stolu v kuchyni. V tto dob je ji mon tn umstit venku, v kotci. Na samotu mimo byt zvykme tn postupn, dobr je zat na zatku nkterho vkendu. Kotec by ml bt velk alespo 23 metry, lpe svaovan ne z plotovho pletiva. Nesm se dt ani podhrabat (pevn podlaha nebo hlubok zklad podezdvky) ani peskoit (pevn stecha nebo strop z pletiva). Mus poskytovat stn (zejmna v polednch hodinch), ale neml by bt utopen nkde zcela mimo dosah slunench paprsk. Mus v nm bt msto chrnn ped detm a prvanem a nejlpe devn podlka k odpoinku psa. Zsadn nen mon pipustit, e by kotec ml bt mstem, ve kterm pes proije svj ivot! Jist, jde o urit zzem, msto k odpoinku po vcviku, msto, kde se fenka me v bezpe starat o sv ttka. To ale nezbavuje majitele povinnosti dopt psu rozumnou aktivitu, chodit s nm ven, zabvat se jm a komunikovat s nm. V tomto smru budou vdy ve vhod psi trvale chovan v byt. Srst eskoslovenskho vlka se nijak neupravuje, sta bn kartovn nebo esn. Pravideln se pesvdme, jestli se neobjevily blechy, v lt bnm zpsobem odstraujeme klata. Pokud psu perstaj drpy (svd to o nedostatku pohybu), zastihujeme je na pijatelnou dlku. Dvakrt za rok nechme vyetit trus a v ppad poteby psa odervme. Dalm konem, kter stoj za zmnku, je imunizace psa proti nebezpenm virovm infekcm. Imunitu zajiuj mj. speciln blkoviny krevn plazmy psa, tzv. imunoglobuliny Ig. (Pi elektroforze krevnho sra se nachzej v gama-frakci globulin, mluv se asto o gamaglobulinech .) Tyto blkoviny jsou vytveny imunitnm systmem jedince specicky, to znamen, e organismus se mus nejprve setkat s antigenem (pvodcem njak choroby), aby zaal vytvet protiltku (specick imunoglobulin). Schopnost organismu produkovat vlastn imunoglobuliny se vyvj postupn. Dostatenou kapacitu tvorby protiltek zskv tn mezi druhm a tetm mscem ivota. Do t doby je chrnno protiltkami zskanmi pasivn z mateskho mlka feny4 ). Hladina pasivn zskanch protiltek v krvi tnte samozejm postupn kles. Aby tata mohla zskat od matky protiltky proti nejnebezpenjm infekcm (parvoviroza, psinka), mus bt samotn fena imunn proti tmto nemocem, protoe do mleziva i mlka pechzej imunoglobuliny z krve feny. Chovatel by mli dbt, aby fena byla okovna nepli dlouho ped krytm (okovn bhem gravidity nelze obecn doporuit).
) Nejvt dvku imuglobin obsahuje kolostrum mlezivo, kter fena vytv prvn dny po porodu. Pjem kolostra je asov synchronizovn s monost pechodu tchto blkovinnch makromolekul ze steva do krevnho a mznho obhu tnte. Pozdji jsou blkoviny, a tedy i protiltky, v trvicm stroj tnte tpeny. Vedle specick humorln imunity, zajiovanprotiltkami imunoglobiny, je organismus vybaven dalmi mechanismy obrany (nespecick imunita, bunn imunita, . . . ), ty vak okovn neme ovlivnit.
4

24

eskoslovensk vlk K aktivn imunizaci tat existuje nkolik tzv. vakcinanch schmat. Donedvna, dokud se pouvaly vhradn vakcny tuzemsk vroby, se dobe osvdil tento postup: V deseti tdnech vku prvn okovn proti parvoviroze, ve dvancti tdnech proti psince a infekn hepatitid (nakaliv znt jater) a ve trncti tdnech peokovn proti parvoviroze. Proti vzteklin je nazeno okovn do estho msce vku, avak pro vjezd do nkterch stt (Nmecko) je poadovno okovn proti vzteklin ji od t msc. Dnes jsou k dispozici i schvlen vakcny od nejrznjch zahraninch rem, a nabz se dal monosti. Napklad pout polyvalentn vakcnu souasn proti parvoviroze, psince a infekn hepatitid (pop. i dalm chorobm) mezi 10. a 12. tdnem vku, a stejnou vakcnou peokovat o ti a tyi tdny pozdji. A konen je mon (a vhodn pi nepzniv nkazov situaci v okol) pout speciln vakcnu urenou pro tata ji od esti tdn, a pot ve tech mscch peokovat bnou polyvalentn vakcnou od stejnho vrobce. O radu, kter vakcinan schma je ve vaich podmnkch nejvhodnj, podejte vet. lkae, ke ktermu mte dvru. Nkte chovatel prezentuj jako projev seriznosti sv chovatelsk stanice skutenost, e prodvaj tata zsadn okovan. Pokud pouvaj speciln vakcny uren pro tata od esti tdn, a pokud se odbr tat uskuten alespo dva tdny po okovn, tj. nejdve v osmi tdnech, pak nelze nic namtat. Nov majitel by si jen ml u svho vet. lkae zajistit pro peokovn ve tech mscch vakcnu od stejnho vrobce, kter na prvn okovn nejlpe nave. Je vak teba rozhodn odmtnout pouvn bnch vakcn u tat ped destm tdnem vku. Dojde toti k imunitn reakci mezi okovac ltkou jako antigenem a mezi protiltkami, kter tn zskalo z kolostra matky. tn pak nen chrnno tm vbec. K produkci vlastnch imunoglobulin v dostaten me jet nedojde, a protiltky pasivn zskan se spotebuj na znekodnn nevhodn pouit vakcny. Vakcinace se obvykle opakuje vdy po roce. Podmnky veterinrn sprvy pro ast na hromadnch kynologickch akcch (vstavy, svody, bonitace) pedpokldaj platn okovn star ne ticet dn a mlad ne jeden rok. V dob vakcinace mus bt zve naprosto zdrav, nepodceujte proto otzky veterine na jeho kondici, chu k jdlu, ppadn zvracen, prjem atd. dn imunizace nechrn psa absolutn. Existuje ada vce i mn pbuznch patogen, navc mutacemi mn sv vlastnosti. Nap. bn oznaen psinka skrv hned nkolik virovch onemocnn, take pesnj je hovoit o chorobch psinkovho komplexu . Proto nikdy nevhejme vyhledat pomoc vet. lkae, jestlie pes pestane pijmat potravu na dobu del ne 2 dny, objev-li se porn, vodnat prjem nebo pms krve ve stolici, porn zvracen, vtok z o a nosu, zven teplota nad 39 C, maltnost, kee, siln neklid, svtloplachost nebo jin neobvykl pznaky.

25

Ing. Karel Hartl & Jindich Jedlika

26

eskoslovensk vlk

Kapitola 5 Chovn, vchova a vcvik SV

V vodnch kapitolch byly popsny nkter zajmav momenty v chovn vlk. Nikoli nhodou. Kdokoli se chce zabvat chovnm ps, mus zat studiem jejich prodnch pedk. A kdokoli chce bt spn ve vchov a vcviku ps, mus se nauit respektovat jejich zddn vlohy, miliony let star instinkty. Co plat pro vechny psy obecn, musme u eskoslovenskch vlk brt dvojnsob vn. Nen to vak tak sloit, jak by se mohlo zdt. Vdy to dokzali u lid mlad doby kamenn. Sta mt oi dokon a dvat se na psa s kouskem citu pro jeho osobnost a jeho svt.

5.1 Uen a vchova

Samotn zddn instinkty nesta vymezit, chovn zvete v kad situaci. Ddin programy chovn jsou pizpsobovny a doplovny zkuenostmi zskanmi v prbhu ivota zve se u. Nkter reakce a prvky chovn se zvrazn a upevn, jin jsou potlaeny, protoe se zveti neosvdily, dal se spoj s novmi podnty nebo teba vymiz jako biologicky nezvan. Zcela zvltn a nezastupitelnou lohu m proces vtiskvn (inprinting). Tento zpsob uen probh jen bhem krtk periody ve vvoji mldte, a zve si pi nm vtiskne do pamti obraz svho druhu. Tak zvan vtitn k nsledovn (t vtitn na rodie) probh u tat mezi 3. a 7. tdnem jejich vku. Je naprosto nezbytn, aby bhem tohoto kritickho obdob mla tata nejen zk kontakt s matkou a sourozenci, ale i se skupinou lid. Chovatel a cel jeho rodina se mus se ttky mazlit, hrt si s nimi, mluvit na n, zkrtka bt se ttky v kontaktu. Tot mus pokraovat i po odbru tnte. Nedojde-li ke vtitn lovka, zstane pes plach a nebude navazovat kontakt s lidmi. Dal zpsoby uen jsou veobecn znm. Jde o klasick podmiovn, operan podmiovn, uen metodou pokus-omyl, v omezen me napodobovn a dal formy. Ukame si na nkolika pkladech, jak jednodue vyut znalosti tchto proces pi vchov tnte. ttka maj tendenci udrovat istotu na mst, kde odpovaj. Kdy se tn probud, odejde alespo nkolik krok od svho pelku, ne udl louiku. Jestlie je ped tm lovk vezme do nrue a vynese z bytu, vymo se venku. Pochvala a pamlsek, kter mus nsledovat, psob jako zpevnn. Po uritm potu opakovn ji tn bude dvat pednost venen. Byt zneist, jen kdy mu nic jinho nezbv je-li samo a neme ven. ttko udruje tzv. maximln vzdlenost. Kdy se majitel na vychzce pli vzdl, sna se ho dohonit, neztratit se. Jestlie tn nezareaguje na pivoln, rozbhnte se smrem od nj. Za chvli vs dohon a opt mus nsledovat zpevnn hra, pochvala, pamlsek. Opakovnm cel situace se upevuje cvik pivoln. 27

Ing. Karel Hartl & Jindich Jedlika Tento typ uen se nazv operan podmiovn (t podmiovn II. typu). Navodme situaci, ve kter tn pravdpodobn zareaguje poadovanm zpsobem, a tuto reakci zpevnme. Mluvme-li o podmiovn II. typu, mli bychom zmnit i jeho I. typ, klasick podmiovn znm ze slintacch pokus I. P. Pavlova. Uveme opt pklad. Aby ttko nevbhlo do vozovky, ume ho vdy na kraji chodnku zastavit a usednout. Vedeme tn na vodtku u lev nohy, na kraji chodnku zeteln vyslovme povel sedni a zastavme se. Pak pravou rukou zvedme vodtko nahoru a levou rukou tlame z tnte dol. Tm tn mechanicky pinutme usednout. Po uritm potu opakovn si tn zane na povel sedat samo. Mechanick pinucen je mu nepjemn, a tak mu po vydanm povelu pedejde tm, e si sedne. Klasick podmiovn m tedy toto schma: Podmnn podmt Nepodmnn podmt povel pinucen Operan podmiovn m naproti tomu tento sled: Podmnn podmt Poadovan reakce povel, situace v dan situaci Nepodmnn podmt zpevnn Poadovan reakce proveden cviku

V obou ppadech plat, e nejprve mus psobit podmt podmnn (povel, signl). Oba zpsoby meme spojit dohromady. V naem ppad tak, e tn, kter jsme mechanicky posadili, pot pochvlme a odmnme. ekli jsme, e mechanick pinucen je tnti nepjemn, a proto se mu sna vyhnout, pedejt. Tm jsme narazili na problematiku zpornch podmt, negativnch zpevnn, jednodue trest. Meme tn trestat? Vrame se k naemu pkladu s louikami. ttko se sice ji chod venit, ale obas se jet zapomene a pak je doma co utrat. Uvidme-li tn moit v mstnosti, sta ho okiknout (Fuj!) s vhrunou resp. rozilenou intonac hlasu, ppadn pokrn doprovodit mrnm trestem uchopenm za volnou ki na krku a zatepnm. Jak je inek? Trest psob jako negativn zpevnn v kontrastu k pochvale po vyvenen mimo dm. Tm se vchova k istotnosti vrazn zrychl. Musme vak trestat ihned; potrestat tn za louiku, kterou najdeme po nvratu dom, je zbyten a hloup. Stejn nesmysln je trestat tn, kter nkolik minut neklidn pelapovalo u dve, ale nikdo ho nepustil ven. Pi vchov tnte tedy meme pouvat nepjemn nebo dokonce bolestiv podmty, vdy vak s citem a mrou. Aby nebyl naruen vztah mezi lovkem a tntem, mus vdy pevaovat pjemn (hra, odmny, pochvaly) nad nepjemnm (tresty, pokrn). Trest negativn podmt by ml mt nejen pmou asovou souvislost s potlaovanm projevem chovn, ale je vhodn, m-li i jakousi souvislost vcnou (i kdy to obecn nen nezbytn k upevnn podmnn reakce). Nap.: Mlad pes, kter provokuje vdce smeky, patrn ve svm vzruen nebude vnmat, e ho zrovna bodla vosa (pestoe normln je to velmi siln podmt). Aby sv chovn upravil, potebuje dostat lekci prv od onoho dominantnho psa. 28

eskoslovensk vlk Podobn je vhodn postupovat, jestlie se tn pli rozdovd pi he a zane bolestiv kousat, nebo kdy si ped lovkem zane s vrenm hjit hraku, kost i misku. Trest by ml pijt okamit a od dotenho lena rodiny. Obvykle sta rzn ukonit hru, odebrat hraku nebo kost. Jestlie tn pesto chapne po ruce, sta ho touto rukou chytit za tlamiku a chvli podret, v krajnm ppad pitisknout k zemi. Na druh stran je mnoho situac, kdy nedouc chovn psa nesmuje proti majiteli. Pak je velmi inn a vhodn, dokeme-li tn dostat do situace dtte, kter se splilo o kamna . Dokud je tn mal a dviv, snadno zsk zkuenosti typu: Kdy sthnu ubrus, spadne na mne miska s vodou , nebo kdy budu podhrabvat plot, zashne mne kamnek z praku . Vztah mezi psem a jeho pnem pak nen tresty naruovn. Ponme-li si obratn, tn nejmn do ty msc nemus pijt na to, kdo e to vystelil z praku a posunul misku s vodou. A jak je to s napodobovnm? U se tn napodobovnm? Lumprny urit , prohls snad kad, kdo ml tn spolen s dosplm psem. Ale pravdu m jen z sti. Tak jako vlata nsleduj rodie a smeku, tak i tn nsleduje dosplho psa. Pi tom zajist zskv zkuenosti, ale u se samo. Dospl pes jen navod situaci , a jako zpevnn ji psob samotn radost ze hry, z pohybu, z poznvn. Jde tedy vlastn o operan podmiovn. Pravmu napodobovn je ble jin jev, a to penos emoc. Majitel vt smeky vd, jak jeden agresivn nebo bzliv jedinec doke strhnout vechny ostatn. Psovodi bezpenostnch agentur zase berou do slueb spolu se zkuenm psem mladho, aby se nco piuil. Na stejnm principu funguje i skupinov drdn ps v kruhu pi vcviku obrany. Vzruen ps se penese na psy dosud klidn. Mlad pes se u hldat , kdy sdl emoce starho psa, kter uctil nebo uvidl ciz osobu. Ani zde vak nejde o napodobovn v pravm smyslu. Nevyerpali jsme vechny zpsoby uen, kterch je tn schopno. Habituace, vhled, latentn uen a dal formy jsou tnti k dispozici k obohacen jeho zkuenost, psychickmu a inteligennmu rozvoji. Nemusme tmito zpsoby vdom na tn psobit, sta dt ttku pleitost. Brt ho s sebou na cesty, poznvat rzn prosted, rzn vjemy a podmty, zabvat se tntem, hrt si s nm, poskytnout mu zamstnn a podmnky k pohybov i mentln aktivit.

5.2 Vcvik a sport

Ve starch kynologickch prukch naleznete toto rozdlen metod vcviku: 1. metoda mechanick, 2. chuov drdiv, 3. kontrastn, 4. napodobovac. Je zajmav, jak toto star rozdlen vcvikovch metod koresponduje s nejvznamnjmi formami uen, kter jsme si je popsali v pedchoz kapitole (klasick podmiovn, operan podmiovn a uen metodou pokusomyl a konen napodobovn). Snad jen chuov drdivou metodu je teba chpat volnji; motivac a pozitivnm zpevnnm nemus bt jen pamlsek, ale i hra, pochvala, nklonost psa k psovodovi atd. Zkuen praktici vcviki esk koly dokzali vyut vechny vznamn formy uen a sv poznatky zeveobecnit dve, ne se na stejnch poznatcch shodl svt vdeck etologie. I star esk publikace ovem vychzej

29

Ing. Karel Hartl & Jindich Jedlika z velmi dobrch znalost o vytven podmnnch reex a o vztahu mezi procesy podrdn a tlumu nervov innost psa. My se vak nebudeme zabvat jednotlivmi metodami ani ncvikovmi postupy; ty jsou podrobn rozpracovny ve specializovan literatue a plat obecn i pro ostatn plemena ps. Zamme se vce na specika plemene eskoslovensk vlk. Pijmeme-li skutenost, e vlk je pedkem nebo jednm z pedk vech plemen ps, pak nezbv ne konstatovat, e tato krsn elma mus mt pedpoklady ke kterkoliv innosti, v n lovk vyuv slueb psa. To ovem nen vzva k zotroovn dalho ivoinho druhu ve prospch lovka, nejagresivnjho z tvor tto planety. Natst pro vlka ji lid zmnili sv psy natolik, e k jednotlivm specializacm jsou vybaveni lpe. Vlk, a s nm eskoslovensk vlk, vak zstvaj jedinen harmoni vech svch vlastnost, svou vestrannost. A tak meme vidt eskoslovensk vlky skkat pes pekky parkur agility , nebo teba thnout sn i pulku i na nejvych soutch. Vdy vytrvalost ani odolnost si rozhodn nezadaj se severskmi psy. eskoslovensk vlk vznikl jako pracovn plemeno u Pohranin stre, zastavme se tedy ble u vcviku v pvodnm zamen. Vhodou eskoslovenskch vlk je zde znan samostatnost, vynikajc smysly, aktivita a temperament. Psovod vak mus pekonvat uritou nechu k jakkoli jednotvrn, opakujc se nebo neeln innosti. A protoe opakovn je zkladn podmnkou uen, doba vcviku se tm ponkud prodluuje. Pachov prce jsou domnou eskoslovenskch vlk. Snaha o strojov pesnou prci psa na snadnch stopch ovem nevede k spchu. Aby pes neztrcel zjem, je teba brzy pechzet na obtnj stopy, star ne dv hodiny, tvarov zajmav a pokldan v nejrznjch ternech. Dospvajc pes by ml bez obt vypracovat erstv stopy na frekvenci a v pznivm ternu meme nechat stopy strnout pes noc. Zjem psa o stopovn je nutn stle povzbuzovat. Vlastn stopy stdme se stopami cizmi, nejlpe ptel, kter pes zn, nebo len rodiny, a nechme psa vyhledat osobu na konci stopy. Pi intenzivnjm vcviku (vcvikov tbory, obdob ped zkoukami) krmme psa jen na stop kad stopa kon miskou s krmivem. Po dlouhou dobu se majitel eskoslovenskho vlka mus smit se skutenost, e bodov hodnocen jejich psa na snadnch stopch pedepsanch zkuebnm dem je nzk. Jist nen pjemn nastoupit v souti na plhodinovou vlastn stopu se psem, kter bez obt pracuje na cizch stopch vc ne dvanct hodin starch, a odnst si mn bod, ne konkurent kter hodinovou stopu ji nezvld. Dleitj je ale vdom, e z vaeho psa vyrst skuten stopa, zatmco v souti spnj soupe zstane jen u podprmrnch schopnost. A po mnoha zkuenostech si eskoslovensk vlk vytvo pevn styl prce a pestane snadn stopy odbvat. Potom doke v pachovch pracch pravideln odvdt vkony, k nim se jin psi ani vzdlen nepibl. Vcvik obrany se u eskoslovenskch vlk rovn neli od bnch postup; od hry s pekem, drdn a ncviku zkusu v kruhu, a po propracovn jednotlivch cvik a situac (przkum ternu, ochrana psovoda, zadren pachatele . . .) Formy ncviku, pi kterch se zvyuje agresivita zvete (jako hldn pedmtu, drdn uvzanho psa, drdn ped miskou krmiva) je lpe pouvat co nejmn, jen pro zven sebevdom a odvahy psa. Zkus do peka, pozdji rukvu i 30

eskoslovensk vlk manety, je teba cviit vce formou hry, s uplatnnm loveckch instinkt zvete. To nkte psovodi, zejmna pracovnci bezpenostnch agentur, odmtaj. Poukazuj na skutenost, e pi sv prci potebuj psa zdrav agresivnho, pro chovn z loveckho funknho okruhu zvete v praxi chyb spoutc podmty (pachatel obvykle nenos ochrann rukv). Takov argument je oprvnn, mluvme-li o dosplm psu starm ne dva roky. Avak siln rozvjet agresivitu u mladho psa ped ukonenm puberty je nevhodn, stejn jako pouvn nedosplho zvete ve slub. Bhem dospvn se u eskoslovenskho vlka mn vztah k lidem i k psovodovi; vnst prvky agresivity do vcviku obrany je nejen sna, ale i lpe kontrolovateln a u dosplho psa. U jedinc cviench k sportovnm elm to nen nutn vbec. Provd-li se na vaem cviiti przkum ternu (revr) na zstny, je pomrn obtn udret zjem a aktivitu psa. Psovod by v ncviku neml po oznaen (vytkn) odvdt psa od guranta, ale vdy akci dokonit motivujcm zpsobem tj. zkrokem psa (pepad, pokus o tk . . .) Mnohem sna je motivovat psa pi revrech v ternu. Pinejmenm stejn vhodn jako tradin lesn porost je i jakkoliv steen objekt autobazar, skladit, stavenit nebo teba odstavn koleje nkladovho ndra i vleka. Vyhledvn a nalezen peliv ukryt osoby je pro psa mnohem zajmavj ne stupidn obhn esti umlch zstn. Nevhejme zpestit vcvik vyhledvnm ukrytho lena rodiny nebo dokonce pmo psovoda (psa vyle a dle neovlivuje druh osoba). To je i zkladn metodou vcviku zchrannch nebo lavinovch ps. Cviky poslunosti je teba provdt dynamicky, v tempu, nikdy ne dlouho, opt s drazem na motivaci psa. Vyhnout se stereotypm, vyut prvk hry, mnit prosted, denn dobu, poad cvik i zpevujc podmty, ale souasn vdy dothnout vcvik do konce, nepostupovat chaoticky, stanovit si rozumn cle a klst na psa jen splniteln poadavky to nevyaduje ani tak dlouholet zkuenosti, jako spe uritou schopnost vctit se do psychiky psa, poznat jeho reakce a pirozen chovn. asto jsou i velmi mlad psovodi (od 12 a 14 let) spnj ne zkuen vcviki rigidn opakujc zait metody. Rozebrat podrobnji vechny mon vcvikov postupy, jednotliv cviky, sportovn disciplny, i strategii ppravy na soute by jist bylo zajmav, ale nen to elem na publikace. Mnoh uiten informace se daj naerpat na vcvikovch tborech Klubu chovatel eskoslovenskho vlka, na soutch a jinch setknch. Nsledujc kapitoly hovo o souit lovka a eskoslovenskho vlka, naznauj zpsob een ppadnch konikt a problematickch situac.

5.3 Postaven v rodin

Jak jsme si ji ekli v pedchozch kapitolch, ttko ve fzi vtiskvn zsk do pamti vedle obrazu sv matky a sourozenc souasn i obraz lid a pijme ho jako vzor svho druhu. To mu pak umon t ve spoleenstv lid, navazovat s lidmi kontakt a na sv pomrn vysok rovni s lidmi komunikovat. tn, kter m vynikajc pozorovac talent a schopnost pizpsoben, si snadno najde sv msto , sv spoleensk postaven v rodin. V tom je vak skryt hek: tn si sv msto najde, to znamen, e mu dn nen pedem vykzno. V prbhu dospvn se pak me stt, e se mlad pes pokus dostat o stupe v, nebo 31

Ing. Karel Hartl & Jindich Jedlika dokonce shnout po pce nejvy. Obvykle k tomu nedochz tam, kde jsou v rodin vyjasnn vztahy a dospvajc pes pociuje autoritu svho majitele; ten se pak psu dostaten vnuje a poskytuje mu i dostatek zamstnn. Vtina majitel ps si nikdy nepipust, e by v jejich rodin chybla autorita a d, nebo e by se dokonce v nkterch situacch chovali ke psu submisivn a sami spolhali na autoritu psa. Jin majitel nechaj situaci dojt tak daleko, e jsou svm psem opakovan pokousni. Doaduj se pak rady, jak tomu napt zabrnit, pitom vak dn doporuen skuten nepijmou a jakoukoli zmnu svho pstupu ke psu pokldaj pedem za nemonou. Pro ty ostatn majitele jsou ureny nsledujc postehy. Zatek obdob dospvn se zan projevovat v rznm vku. U nkterch zvat kolem 8. i 9. msce, u jinch a po prvnm roce. V t dob si pes zane ovovat, zda jeho podzen postaven je konen. V situacch, kdy se pes pokou jen dostat mimo kontrolu, tj. neposlechnout, nepijt na pivoln, nenechat se pipnout na vodtko a podobn, je na mst citlivj pstup; psa je mon dsledn zvldnout i v klidu a mrn. V situacch, kdy pes reaguje agresivn, je vak nutn postupovat velmi rzn. asto se jedn o agresivitu u krmiva, kdy pes hj svou misku i kost, jindy jde jen o hraku nebo oblben msto. Jestlie na vs pes vr se zvednutmi pysky, jde ji o pomrn vn posun ve vzjemnm vztahu. Nezbv ne zakroit stejnm zpsobem, jakm postupuje dominantn jedinec ve smece: Poddit si psa teba i silou. K tomu me postait nap. nkolik cvik sedni lehni vsta provedench velmi rzn a poppad provzench trhnutm vodtka, jet innj je cvik plen psa . plnho podzen psa doshnete, pinutte-li ho leet ped vmi na zdech. V kadm ppad je pak vhodn znovu navodit kritickou situaci (napklad znovu odebrat psovi kost) a ovit si tak innost zkroku. K podobnm vyhrocenm okamikm vak nemus dochzet, pokud si udrte svou autoritu pirozenm zpsobem. Sta nenechat psa vyrstat jako dv v lese, ale poskytnout mu zamstnn , vhodnou aktivitou naplnit ps ivot. I kdy pi sportovnm vcviku nen pes k niemu nsilm nucen, u se ve he a dostv pamlsky, pesto je upevovno dominantn postaven psovoda. Vdy je to toti psovod (nikoliv pes), kdo rozhoduje o tom, kdy vcvik (hra) zane, kdy skon, a co bude na programu. Konen, i v bnm dennm souit se psem je teba nevypadvat z role vdce smeky, vytvoit si jaksi pravidla vzjemnho vztahu a dbt na jejich dodrovn.

5.4 Pivoln
Zkuebn d k: Psovod na pokyn rozhodho pivol psa. Pes m na povel psovoda rychle a nejkratm smrem pibhnout k psovodovi a pedsednout. Na dal povel used k noze. Jak vzdlen realit . . . Alk i Zora si zrovna chtj hrt, pak mus oichat tenhle drn trvy. Vtom vybhne my. Jeden skok, druh . . . mezitm povely znj, palky pj, aleluja. Po chvli vak pes ve svm okol nenajde nic, co by stlo za pozornost, a tak si povimne i psovoda. Teprve te vnm povely, souasn vak vyct i pnovo rozilen. Ot 32

eskoslovensk vlk se pomalu, vhav pichz. Zastav se nkolik krok ped psovodem a vykv. Jestli je psovod rozilen tak, e hodl zatoit (on tomu, bh v pro, nek tok ale trest), pes sta jet rychle uskoit. Jak to zadit, abychom dokzali spolehliv pivolat svho psa i pes psoben ruivch vliv, aby n povel byl pro psa silnjm podmtem ne teba sousedova koka? Jako obvykle nen po ruce snadn a rychl cesta. Zvlt kdy odmtneme okov terapie ostnatch i dokonce elektrickch obojk. Ty sice mohou pinutit psa, aby zmnil sv chovn, souasn vak hroz pln rozbit vztahu mezi psem a psovodem a zlomen osobnosti psa. Ta druh, dlouh a obtn, cesta zan pi vchov malho ttka a kon . . . vlastn nekon nikdy. U u tnte starho mn ne ti msce mete pozorovat nkter projevy v chovn, kter ho budou charakterizovat po cel ivot. Jedno tn se vm takka povs za paty bude vs nsledovat jako stn. Jin se obas nkde zapomene, ale jakmile na sebe upozornte (sta zavolat jmnem, zatleskat, zamlaskat), rychle pibhne a roztomile se plete pod nohy. Tet tn se samo vyd do svta a jde poznvat ciz kraje. Okzale vs ignoruje (toho lovka u znm . . . ) a prost si vylapuje pln sebedvry a s vrou, e u si v kad situaci njak porad. (A konen, vdy vrtit se po vlastn stop me vdycky, ne ?) Mete tikrt hdat, se kterm ze tat bude nejvc nmahy. tn je teba volat asto, doslova kadou chvli, ale ne jenom tak . Vdy pivolvme tn z njakho, pro n pjemnho, dvodu. Dme mu pamlsek, pohrajeme si s nm, zaujmeme tn nm novm a zajmavm. Pozdji se pokoume pivolat psa i v obtnjch situacch uprosted hry s jinm psem, nebo kdy bude zaujat teba vyhrabvnm krtka. Jen pozor na inaci povel. Ani osloven psa (ariku . . . ), ani povel (. . . ke mn ! ) nikdy neopakujeme jako na kolovrtku. Lep je pokat na nejvhodnj chvli, nap. kdy pejsek na okamik zavh, a pak vydat jeden draznj povel. V obdob dospvn me pomoci dlouh vodtko (57 metr, del se snadno zaplete). Tm mete peruit nedouc innost dospvajcho psa, jestlie nereaguje na v povel, a draznm trhnutm obrtit jeho pozornost k sob. Pak vak mus nsledovat druh povel bez zlostn intonace a po pchodu psa je opt na mst pochvala ppadn odmna. Manipulace s dlouhm vodtkem vyaduje urit cvik a zrunost. Nen mon se se psem petahovat. Kdy se pejskovi poda vyvlct z obojku ve chvli pubertlnho vzdoru, mte o radost postarno. Mon vymyslte dal zpsoby, jak obrtit pozornost psa k sob. Mjte vak na pamti: Vdy, kdy zashnete psa nepjemnm podmtem nebo dokonce bolestiv, mus nutn nsledovat povzbuzen a pochvala po dobrm vkonu. S trochou dslednosti smovan ke psu i k sob se d i z problmovho zvete vychovat velmi dobe ovladateln pes.

5.5 Loven zvat

je problm, se kterm se patrn mus vyrovnat kad majitel eskoslovenskho vlka a s potem ps chovanch ve smece se umocuje. Po vlcch, kte se 33

Ing. Karel Hartl & Jindich Jedlika zastnili plemenitby, toti eskoslovenskm vlkm zstaly velmi siln loveck instinkty. Nen vak nemon doshnout velmi dobr ovladatelnosti eskoslovenskho vlka v bezprostedn blzkosti zve v prod. Stejn tak je mon, aby eskoslovensk vlk pln ignoroval domc i hospodsk zvata. asto se dokonce vytvo jaksi ptelsk vztah mezi eskoslovenskm vlkem a teba konm, nebo kupkladu kokou. Loveck instinkty se zanaj u tnte projevovat dosti brzy, v dob odbru ji mete sledovat adu projev. A to dv pleitost vas ovlivovat chovn tnte. Loveck chovn se ned potlait, tak jako nen mon zastavit eku. Mete vak eku odvst do jinho koryta, a loveck instinkt se d pesmrovat do jinch aktivit. Mykovn a loven malch zvat me tnti nahradit hra s mkem, vyhledvn ukryt hraky, aportovn. Z instinkt, kter uruj chovn vlk pi strhvn vtch zvat, vychz cel ncvik zadren pachatele od hry s pekem, a po pronsledovn, nskok a zkus do ochrannho rukvu guranta. Abychom pekonali problmy s lovenm zvat, nesta jen nabdnout psu nhradn aktivitu. Vdy skuten lov zstv mnohem pirozenj, a proto mu kad pes d pednost. V nejlepm ppad, tj. u velmi dobe ovladatelnho psa s vborn upevnnm pivolnm a dobe zvldnutmi dalmi cviky poslunosti (odloen, sedni lehni vsta . . . ), me stait pouh zkaz. U vtiny ps vak bude nutn pomoci si draznjmi prostedky, nap. opt dlouhm vodtkem jako u pivoln. U domcch zvat se osvduje jin postup. Psa a jin domc zve (koku, krlka, more, slepici . . . ) seznmme; nechme psa, aby si mohl partnera oichat (drme psa za obojek, abychom ho mohli v ppad poteby ztrhnout zpt). Velmi asto meme pozorovat zmnu ve vrazu oblieje psa. Z napjat pozornosti, kter prozrazuje jeho loveckou nruivost, pechz po chvli zmatku ve vraz zvdav a udiven. Pot (mme-li kousek tst) me nsledovat bu konec zjmu psa o zve, nebo se pes pokus navzat se zvetem kontakt ppadn o nj zane peovat (obvykle pokud jde o mld). Dopadne-li toto seznmen dobe, neznamen to jet, e nemusme dle sledovat chovn psa ke zveti a ppadn jej usmrnit.

5.6 Bzlivost a agresivita

Strach i rozilen jsou zcela bn emoce, kter maj v prod svj el. Chrn jedince, pomhaj mu pet. tk ped nebezpem i tok na jinho jedince, kter pedstavuje njak ohroen, jsou naprosto pirozen prvky chovn zvat. Protoe kad zve je souasn jedinenou osobnost, provaj rzn psi sv pocity rzn v jinch situacch, s nestejnou intenzitou. Citlivjm psm sta slab podmt k vyvoln pocitu vlastnho ohroen. Takov intenzita podmtu, kter ji vyvol obrannou reakci (tk nebo agresi tok), se nazv podmtov prh. (Jde o obecn pojem; speciln pro obrannou reakci se pak asto uv nzev prh drdivosti). Psi s vysokm podmtovm prahem pro obrannou reakci se jev jako klidn, dobrt, obtn vydraditeln. Zmrn drdn gurantem pi vcviku asto chpou jen jako vzvu ke he. Prh drdivosti nem nic spolenho s temperamentem. 34

eskoslovensk vlk Pes s vysokm prahem drdivosti vbec nemus bt egmatick; naopak, asto jde o velmi aktivnho, hravho a temperamentnho psa. Obte svmu majiteli vak pinej spe psi s nzkm podmtovm prahem pro obrann reakce psi bzliv nebo kousav. Jet ne se pokusme naznait monosti, ktermi lze korigovat nedouc chovn psa, zbv zmnit jet jeden teoretick poznatek. Chovn zvete je z sti podmnno vrozenmi instinkty, z sti zkuenostmi zskanmi v prbhu ivota, tedy uenm. Konen nen mon nebrat v vahu momentln kondici a stav psychiky zvete (navu, stress atd.) Vrozen instinkty, jaksi programy chovn spolu s individulnmi vlastnostmi jedince (rozum se nap. temperament, vyrovnanost proces vzruen a tlumu, sla i odolnost nervov soustavy . . . ) vytv urit do jist mry oteven rmec toho, co se obvykle nazv povahou psa. V tomto rmci je dostatek prostoru pro pizpsoben vnjm okolnostem, pro uen, a tedy i vchovu psa. Ta vak mus respektovat vrozen vlastnosti psa a vychzet ze znalosti jeho chovn a reakc. Jestlie je pes extrm nedviv vi lidem, avak ke psm se chov normln a doke komunikovat s lidmi, kter zn (majitel a jeho rodina), jde o problm vchovou eiteln. Ke vtitn k nsledovn lovka (viz kapitola 5.2.) toti (mon, e nedokonale, ale pece jen) dolo. Jinak by pes nedvoval dnmu lovku. Rovn patrn nejde o oslabenou nervovou soustavu, protoe ta by se projevila i v jinch situacch ne jen pi styku s neznmmi lidmi. K chyb tedy patrn dolo v obdob tzv. socializace tnte, nebo jet pozdji. tn patrn po druhm msci vku nemlo monost zskvat kadodenn nov podmty, setkvat se a navazovat kontakt s rznmi lidmi a poznvat rzn prosted a situace (tzv. syndrom kotcovho psa). Nprava nen nic jinho, ne snaha dohnat to, co bylo zanedbno. Samozejm, nen to tak snadn jako se ttkem v tom sprvnm vku. Je teba vnovat psu vedle bn pe jet alespo jednu, lpe dv hodiny denn, ve kterch ho budeme brt na poznvac vlety do runho prosted (vlakem, autobusem, do centra msta, do obchod, hotel . . . ; restaurace je tak run prosted, ale kadodenn nvtva stejnho stolu ve stejnm hostinci psu nov podmty nepinese). Bereme s sebou dostatek pamlsk, je teba jt psovi pkladem a chovat se klidn. A pes v cizm prosted zsk jistotu, pestane reagovat na osoby, kter si ho nevmaj, mete podat o malou pomoc sv ptele. Nedvivho psa k niemu nsilm nenute, potebuje dost asu, aby s ciz osobou navzal kontakt. Postupn s pteli a psem nacvite vechny problematick situace. Nvtvu veterinrn ambulance (prohldka na vyetovacm stole, bn manipulace se psem pi okovn a pod.), prohldku ped vstavou (kontrola tetovacho sla, pohlavnch orgn, zub), pi svodu (men tlesnch rozmr). I kdy se chovn psa uprav, je teba mu i nadle vnovat dostatek asu a pozornosti. Jestlie nedviv pes projevuje zvenou agresivitu, tzv. kousn ze strachu, je situace velmi podobn. I zde patrn dolo k nedostaten socializaci tnte, pes se ct cizmi osobami ohroen. Jeho obrannou reakc je pak agrese tok. I nprava je obdobn, jako v pedchozm ppad. Navc je jen teba zajistit, aby pes ve strachu nezpsobil zrann nkter osoby. 35

Ing. Karel Hartl & Jindich Jedlika Pokud se nepimen agresivita u nedvivho psa zaala projevovat, a kdy pes zaal bt cvien v obran, obvykle se stav zlep, je-li vcvik sprvn dotaen do konce, tj. a pes zsk dostaten sebevdom pi kontaktu s gurantem. U tchto ps je pi vcviku obrany teba peliv sledovat chovn psa a vas zabrnit tendenci pekusovat z rukvu do ivho . Obranu nacviujeme vce formou hry, podporujeme spe zjem psa o peka i rukv ne o osobu guranta. Nebojcn, ale nevyrovnan, siln agresivn pes vyaduje velmi pevn, dsledn veden. Majitel psa mus vyut svho vyho socilnho postaven ve smece k tomu, aby usmrnil nedouc chovn psa. Souasn je nutn umonit psu odreagovn zejmna dostatkem pohybu, fyzickou nmahou, hrou (bh vedle jzdnho kola, hra s pekem). S nevyrovnanmi psy se velmi asto setkvme u nevyrovnanch majitel psovod. V situacch, kter jsou z pohledu psa stejn, asto poaduj naprosto odlin chovn psa. Zbyten petuj nervy psa, kdy doslova nevd, co chtj. Pi vchov psa si psovod mus zachovat nadhled, vyvarovat se vech monch let a zkratovch reakc. eskoslovensk vlk je velmi inteligentn, doke velmi jemn diferencovat situace, me se nauit velmi prun a rychle reagovat na nejjemnj podmty a souasn ignorovat siln ruiv vlivy. Tomu vak mus pedchzet citliv, promylen a dostaten dlouho provdn vcvik. Spchem a tvrdmi metodami nelze spchu doshnout. Na zvr jet jedna krtk poznmka: Jak psi nedviv, tak i nevyrovnan, provaj sv emoce velmi siln; to s sebou pin i psoben stressu na jejich organismus. Proto je u tchto ps zvlt dleit zajistit skuten neruen msto k jejich odpoinku, a rovn dbt na kvalitn vivu (dostatek vitamn skup. B, antioxidant (vit. E), mastnch kyselin (tuk)).

5.7 Rvaky se psy. Smeka ps

Tak byste byli rdi, kdyby v pejsek, a vyroste, nevyhledval spory s cizmi psy, nepral se, zkrtka byl bezkoniktnm sympakem? Byli byste rdi, kdyby dv fenky, kter slibuj bt nadj vaeho chovu, zstaly snenliv i v obdob hrn i kojen tat? Jene pes nen automatick praka, ned se peprogramovat. Sv chovn odvozuje mj. i od svch pedchozch zkuenost s jinmi psy; od pedchozch setkn, her, ale i konikt a ohroen. Chovn cizch dosplch ps ke tnti i mladmu psu vrazn ovlivn pozdj vztah tohoto jedince k ostatnm psm. tn nebo mlad eskoslovensk vlk oekv od dosplch ps velkou dvku trplivosti a pochopen. Je to pirozen, vdy vlci se prv tak chovaj k vlatm5 ). tok na tn i mladho psa, kter dv najevo pokoru, je vsadou lid a lidmi
5 ) Dospl vlci vtinu projev tat s nadhledem snej, kdy se vlata rozdovdj pli, vlk jen nespokojen zavr, vzdl se z jejich dosahu a dl jejich chovn ignoruje. Kdy dospl vlk chyt tn za tlamiku, nebo jm dokonce zatese (uchop ho za volnou ki na krku), mus k tomu mt velice vn dvod. Kuen tnte nebo jeho pevalen na zda dokonale blokuj jakkoli projevy agresivity u dosplch vlk. (Nezamovat s vchovou v loveckch a v bojovch hrch, kdy vlci tata dorenm a tpnm provokuj.) Podobn je tomu i u eskoslovenskch vlk.

36

eskoslovensk vlk znetvoench zvat. Jene kad podobn tok formuje obraz cizch ps v och tnte. Na druh stran tn nutn potebuje setkvat se (pokud mono denn) se zdravmi a sociln se chovajcmi psy. Jen tak se me rozvjet schopnost tnte komunikovat s pslunky svho druhu. Take doporuen zn: Vyhledvat spolenost hodnch a normlnch ps. Umonit tnti hrt si s nimi. Vyhbat se duevn zmrzaenm psm, psm utrenm ze etzu . U dospvajcho psa v svou autoritou potlait jeho snahu provokovat psy nebo napadat psy, kte se chovaj mrumilovn. Druhou stranou stejn mince jsou pak vztahy mezi nkolika psy chovanmi spolen, tj. vztahy uvnit smeky. Samozejm, chovme-li jednoho psa a jednu fenu, k dnm problmm nedochz. Jsou-li vak ve smece alespo dva psi nebo dv feny, je teba potat i s monost jejich vzjemnho koniktu. Agresivita mezi psy je normln tlumena, postaven jednotlivch zvat v hierarchii smeky je pomrn stabiln. Dominantnmu psu i fen sta k udren klidu jen hrozba, gesto, imponovn postojem a podobn. Kdy tedy meme oekvat zven nebezpe otevenho boje mezi zvaty? Vdy, kdy se nkter ze ps (nkter z fen) vrac do smeky po njakm odlouen. Napklad kdy vezmeme na vstavu jen Astu, zatmco Bora zstala doma, meme bt po nvratu pekvapen tm, jak nemilho pivtn se Ast od Bory dostane. Kdy dospv a zskv sebevdom mlad, dosud podzen pes (fena). Mezi psi (samci) se obvykle jakousi rozbukou stane hrajc fena, a u uvnit smeky, nebo kdekoli v blzkosti. Hor bv boj mezi fenami. Tam asto dojde ke koniktu v dob prvn gravidity mlad feny. Mlad fena by nemla bt kryta psem-partnerem star feny. V dob gravidity potebuje fena dostatek soukrom, nap. vlastn bezpen kotec, nemla by vak bt od ostatnch zvat zcela izolovna. Nicmn pln oddlen zvat je jedinou rozumnou monost, kter zbv v ppad, kdy ji oteven a nebrzdn agresivita mezi dvma zvaty propukne. Stv se to, kdy se sejdou dva siln dominantn jedinci. V takovch ppadech by se smeka v prod rozdlila. Pokud tot neumonme v naich podmnkch, doshneme jen stupovn vzjemn averze zvat provzen silnm negativnm psobenm stressu na jejich organismus. Vzjemn agresivita se nkdy projevuje tam, kde jsou jednotliv zvata v rodin rozdlena mezi nkolik osob. Majitel submisivnjho zvete bv asto (by podvdom) nespokojen s podzenm socilnm postavenm svho psa a vlastn ho svm pstupem nevdomky tve proti dominantnjmu. Takov nerespektovn prodnch zkonitost me mt hroziv dsledky vetn vnch zrann obou zvat pi rvace. A jet jeden krtk posteh: Jakmile nkolik eskoslovenskch vlk vytvo smeku, toto spoleenstv se do znan mry uzave navenek. Je tedy nezbytn dbt na to, aby smeka neznamenala ohroen pro psy v okol.

37

Ing. Karel Hartl & Jindich Jedlika

5.8 Vyt a dal hlasov projevy

eskoslovent vlci mlo tkaj. asto to psob ztrty bod na zkoukch, kdy eskoslovensk vlk nedokonale tk na povel nebo patn vytkv pi revru. Tak pro maj nkte majitel eskoslovenskch vlk pote se sousedy, pro si lid stuj na adech, e jsou obtovni hlukem? A co se proti tomu d dlat? eskoslovent vlci, na rozdl od mnoha jinch plemen ps, nemaj rejstk hlasovch projev zen na pouh tkot. Stejn jako vlci dok vt na nkolik zpsob, a kdy k tomu pidme rznm kuenm vyjadovanou nespokojenost a rznm vrenm vyjadovanou hrozbu, varovn, protest a pod., dostaneme dosti irok vbr zvuk. Nkter z nich skuten nen dvakrt pjemn poslouchat. K tomu se pidruuje druh aspekt, toti e lid, trpc svmi zakoennmi pedsudky vi vlkm (a vlastn vemu, co je siln, svobodn a pochz z prody), vl voln patn snej. Radji budou hodiny a hodiny tolerovat vysok afn ratlka i terira, nebo celou noc monotnn tkot ovka, ne by se na pouhou minutku zaposlouchali do ndhern ladnho vlho chorlu s propracovanou melodi a zajmavou improvizac pi nstupu jednotlivch hlas. Co s tm? Usmrnit sousedy; Usmrnit psy. (Oboj souasn.) Sousedy je teba ujistit, e se snate hluk omezit, e vychovvte psy k tomu, aby vyli co nejmn. Souasn ale sousedka, je nezave sta ani na tvrt hodiny, neme oekvat, e v pes bude mlet cel den. Jde o jeho pirozen ivotn projev; kdyby byl skivnkem, byl by trylkoval. Omezit vyt psa nen tak obtn, nemte-li pli velkou smeku. Vyt je zpsob dorozumvn na dlku, jaksi voln, svolvn, nebo pedvn vzkazu (spe emocionln citov povahy ne vcnho sdlen). eskoslovent vlci obvykle nemaj v okol s km komunikovat tmto zpsobem, take se omez na pivtn pichzejcho pna, ppadn odpov na zvuk porn sirny, houkn sanitky a podobn. Vdy, kdy jste nablzku, vyt ukonete. Obvykle sta pouh zkaz, v krajnm ppad pome vdro s vodou, kterou neekan polejete vyjcho psa (ppadn vdce vyjc smeky). To sta k omezen vyt na pijatelnou mru. U ps ustjench v kotci se nkdy setkvme s velmi nepjemnm pskavm kuenm. Tm se pes sna doshnout, aby byl putn z kotce a mohl trvit as spolen s ostatnmi v dom i byt. Jste si jisti, e si pes stuje neoprvnn? Vnovali jste se mu dnes i vera dostaten? Jestli ano, pak se vytv zlozvyk. Nikdy nesmte podlehnout a psa skuten z kotce pustit. Vdy je teba psa nejprve pimt, aby zstal v klidu, a pak ho teprve vzt ven. Kdy pes provz nkem napklad v odchod do zamstnn, zkuste o nco prodlouit rann vychzku a dvejte psu ped svm odchodem krmivo. Poznte-li dobe svho psa, jeho chovn, motivace, pocity a vnmn svta, pak si dokete sami poradit v kad situaci, naute se pedvdat chovn psa i ovlivovat jeho reakce. Pedevm vak pijmat a respektovat jeho vlastn osobnost. V vztah k eskoslovenskmu vlku dostane smysl. Lid se stle vzdaluj prod, 38

eskoslovensk vlk petnaj pvodn vazby, jakoby mli split vechny mosty za sebou. eskoslovensk vlk se me stt vaim mostem zpt k prod, vaim poutem k pirozenm vztahm a hodnotm.

39

Ing. Karel Hartl & Jindich Jedlika

40

eskoslovensk vlk

Kapitola 6 Chov a plemenitba

eskoslovensk vlk, a u pes nebo fena, doke neobyejn obohatit ivot lid, se ktermi ije. Vnmav lovk zsk velmi mnoho ji pouhou ptomnost zvete, kter svm chovnm, ctnm a vnmnm okolnho svta nen dokonale pizpsobeno lidsk civilizaci, ale naopak pivd lovka zpt k prod a pirozenm hodnotm. Pihldneme-li jet ke schopnostem eskoslovenskho vlka jako pracovnho psa, k monostem sportovnho vyit, vlastn seberealizace a aktivnho odpoinku pi jeho vcviku v nejrznjch disciplnch, pak nezbv ne si piznat, e jsme velkmi dlunky svch ps. Mme vak skvlou monost, jak nenechat svj dluh narstat, jak splatit eskoslovenskmu vlku alespo rok z vkladu, kter nm nezitn poskytuje. Tou monost je chov, plemenitba, zkrtka skuten naplnn ivota naich zvat. Co jinho meme dt tomuto plemeni psa, ne pi o jeho nov generace, ne jistotu dalho rozvoje populace, ne perspektivu rozen jeho genofondu? Mon, e se pro ttka v tto dob obtn hledaj ti sprvn majitel a e chov je nkladn. Mon, e asu je mlo a starost a nad hlavu. Nenechme jen proto zapadnout hvzdu naich vlk! Tato vzva je tm nalhavj, e jde skuten o plemeno nae, tedy esk a slovensk. Kad chyba nebo opomenut, kter se stanou u ns nebo na Slovensku, pokod populaci v globlnm mtku. Nepome ekat na zzrak a spolhat na import nepbuznho plemenka nezatenho dnmi nedostatky. Nen odkud. Odpovdnost neseme my a musme ji unst. Snad k tomu pomohou i nsledujc kapitoly.

6.1 Standard plemene a posuzovn

Standard je nejdleitjm dokumentem, kter spojuje chovatele tho plemene ps na celm svt. Standardy navrhuj zem pvodu jednotlivch plemen ps, v naem ppad to bylo eskoslovensko v roce 1988. Po projednn v komisi pro standardy schvaluje platn znn Generln shromdn FCI. Jakoukoli zmnu mus opt navrhnout zem pvodu (v naem ppad po vzjemn dohod Slovensk i esk republika). Tam, kde je to nutn, je ustanoven patront nad plemenem - napklad nkter tibetsk plemena zastupuje Velk Britnie. Patront nad eskoslovenskm vlkem pevzala od r. 1993 (po zniku eskoslovenska) Slovensk republika. Standardy vydv tiskem sekretarit FCI ve tyech jednacch jazycch tto organizace. Standard vak obsahuje i nzev plemene v pvodnm jazyce, a obvykle se v tomto znn i uvd. Standard eskoslovenskho vlka byl schvlen Generlnm shromdnm FCI dne 13. 6. 1989 v Helsinkch, sekretarit FCI ho vydal pod slem 332 dne 28.4.1994. Pvodn znn standardu pedloen eskoslovenskem bylo v prbhu projednvn v komisi pro standardy FCI ponkud zkrceno a upraveno:

41

Ing. Karel Hartl & Jindich Jedlika FDRATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE SECRTARIAT GNRAL: 13, Place Albert I B 6530 THUIN (Belg.) Standard F.C.I. . 332 / 28. 04. 1994 / ESKOSLOVENSK VLK (eskoslovensk vlk) PEKLADATEL: nmecky francouzsky anglicky upravil PVOD: Patront: VYUIT:

pan Ch. Spanikova Dr. J.-M. Paschound a Prof. R. Triquet pan C. Seidler Harry G.A. Hinckeldeyn a Dr. J.-M. Paschound bval eskoslovensko Slovensk republika Pracovn pes

DATUM VYDN PLATNHO ORIGINLU STANDARDU: 28. 4. 1994 KLASIFIKACE F.C.I.: Skupina 1 Ovt a pastevet psi Sekce 1 Ovt psi Se zkoukou z vkonu

KRTK HISTORICK SOUHRN: V roce 1955 se v tehdej SSR uskutenil biologick pokus, zejmna ken nmeckho ovka a karpatskho vlka. Pokus potvrdil, e je mon odchovat potomky jak ze spojen psa a vlice, tak i ze spojen vlka a feny. Pevn vtina kenc mla genetick pedpoklady pro dal lechtn. V roce 1965, po ukonen pokus, byl zpracovn projekt k vylechtn novho plemene ps, kte by spojovali pouiteln vlastnosti vlka s vhodnmi vlastnostmi psa. V roce 1982 byl eskoslovensk vlk uznn jako nrodn plemeno tehdejm Federlnm vborem chovatelskch svaz SSR. CELKOV VZHLED : Pevnho konstitunho typu, vce ne stedn velk, obdlnkovho rmce. Stavbou tla, pohybem, osrstnm, barvou srsti a maskou pipomn vlka. DLEIT PROPORCE: Dlka tla: Vka v kohoutku = 10 : 9 Dlka tlamy: Dlka mozkov oblasti = 1 : 1,5 POVAHA A CHARAKTER: Temperamentn, velmi aktivn, vytrval, uenliv, rychle reagujc. Neohroen a odvn. Nedviv, ale bezdvodn nenapad. Svmu pnu projevuje neobyejnou vrnost. Odoln proti povtrnostnm vlivm. Vestrann upotebiteln. 42

eskoslovensk vlk

HLAVA: Soumrn, dobe osvalen. Pi pohledu ze strany i shora tvo tup kln. Vraz mus vyjadovat pohlav. Mozkov oblast: Pi pohledu ze strany i ze pedu je elo mrn klenut. eln brzda nen vrazn. Tln hrbolek je dobe patrn. Stop: Mrn. Obliejov oblast Nos: Ovln, ern. Tlama: Such, ne irok, rovn hbet nosu. Pysky: Pevn pilhajc, koutky uzaven. Okraje pysk jsou ern. elisti/chrup: elisti siln a soumrn. Zuby dobe vyvinut, zvlt piky. Nkov nebo kleov skus, 42 zuby obvyklho utven. Pravideln linie skusu. Lce: Such, dostaten osvalen, vrazn nevystupuj. Oi: zk, ikm, jantarov zbarven. Dobe pilhajc vka. Ui: Stojat, tenk, trojhelnkovho tvaru, krtk (tzn. ne del ne 1/6 vky v kohoutku); zevn bod koene ucha a vnj koutek oka jsou v pm linii. Kolmice sputn z vrcholu ucha prochz tsn podl hlavy. Krk: Such, dobe osvalen. V klidu svr s horizontln rovinou hel do 40 stup. Dlka krku mus psu umonit bez nmahy doshnout enichem a na zem. TRUP: Horn linie: Kohoutek: Plynul pechod od krku k trupu. Mrn sklonn. Dobe osvalen, zeteln. Pesto nesm naruovat plynulost horn linie. Pevn a rovn. Krtk, dobe osvalen, ne irok, mrn sklonn. Krtk, dobe osvalen, ne irok, mrn klesajc.

Hbet: Bedra: Kov oblast: Hrudnk: Soumrn, dobe osvalen, prostorn, hrukovitho tvaru se zenm k hrudn kosti. Hloubka hrudi nedosahuje k loktm. Rukoje kosti hrudn nepenv kloub ramenn. Spodn linie a bicho: Bicho pevn, vtaen. Slabiny lehce vpadl. Ocas: Vysoko nasazen, sputn pmo dol. Pi vzruen pes zpravidla nese ocas srpovit vzhru. KONETINY: Hrudn konetiny: Jsou rovn, pevn, zce postaven s mrn ven vyboenmi tlapami. 43

Ing. Karel Hartl & Jindich Jedlika Lopatka je uloen vc v pedn sti trupu, dobe osvalen. S horizontln rovinou svr hel 65 stup. Pae: Siln osvalen, s lopatkou svr hel mezi 120-130 stupni. Loket: Pilh k trupu a nevybouje z linie nohy. Vrazn, dobe pohybliv. Kost pan s kost vetenn svr hel okolo 155 stup. Pedlokt: Dlouh, such a rovn. Dlka pedlokt s nadprstm tvo 55% vky v kohoutku. Zpstn kloub: Pevn, dobe pohybliv. Nadprst: Dlouh, se zem svr hel nejmn 75 stup. Pi pohybu lehce pruje. Tlapy: Velk, mrn ven vyboen. Del, klenut prsty a siln, tmav drpy. Vrazn, prun, tmav poltky. Pnevn konetiny : Siln. Rovnobn postaven. Kolmice sputn od sedacch hrbol probh stedem hlezennho kloubu. Stehno: Dlouh, dobe osvalen. Stehenn kost s pnv svr hel okolo 80 stup. Kyeln kloub je pevn, dobe pohybliv. Koleno: Siln, dobe pohybliv. Brec: Dlouh, such, dobe osvalen. S nrtem svr hel okolo 130 stup. Hlezenn kloub: Such, pevn, dobe pohybliv. Nrt: Dlouh, such. Smuje tm kolmo k zemi. Tlapa: Del, klenut prsty se silnmi, tmavmi drpy. POHYB: Harmonick, lehk, prostorn klus, kdy konetiny kmitaj co nejne nad zem. Hlava a krk se schyluj do vodorovn polohy. V kroku mimochod. KE: Elastick, pevn, bez vrsek, nepigmentovan. Rameno:

SRST: Vlastnosti srsti: Rovn a uzaven. Zimn a letn srst je znan rozdln. V zim pevld mohutn podsada, kter s vrchn kryc srst vytv hust osrstn celho tla. Je nutn, aby srst pokrvala bicho, vnitn st stehen, vnitn st ucha a meziprst. Barva srsti: lutoed a stbrnoed s charakteristickou svtlou maskou. Svtl srst je rovn na spodn sti krku a pedn hrudi. Ppustn je tmavoed zbarven s maskou. VKA A VHA: Vka v kohoutku: Psi nejmn 65 cm Feny nejmn 60 cm

44

eskoslovensk vlk Hmotnost: Psi nejmn 26 kg Feny nejmn 20 kg

VADY: Jakkoli odchylka od pedchozch bod m bt povaovna za vadu a zvanost, s jakou je na vadu pohleno, m bt v pesnm pomru k jejmu stupni. Tk a nebo lehk hlava. Ploch elo. Tmavohnd, ern nebo nestejn zbarven o. Hrub, vysoko nebo nzko nasazen ui. Vysoko nesen krk v klidu. Nzko postaven krk v postoji. Nevrazn kohoutek. Netypick horn linie. Dlouh z. Nedostaten nebo plin zahlen hrudnch konetin. Mkk nadprst. Nedostaten nebo plin zahlen pnevnch konetin. Nedostaten osvalen. Ocas dlouh, nzko nasazen nebo nesprvn nesen. Nevrazn maska. Krtk krok, vlnit pohyb. VYLUUJC VADY : Nesouhlas v proporcch. Vady povahy a charakteru. Netypick hlava. Nepln chrup. Nesprvn skus. Netypick tvar a uloen oka. Netypick postaven a tvar ucha. Lalok. Velk sklon zd. Netypick hrudn ko. Chybn a netypick postoj hrudnch konetin. Ocas netypick v nasazen a nesen. Oteven a netypick srst. Jin ne standardn barva. Uvolnn vazy. Netypick pohyb. Nota bene : Psi mus mt dv zeteln normln varlata pln sestoupen do ourku. Zatenk, kter eskoslovenskho vlka dosud nevidl, si asi po peten standardu nedoke pedstavit podobu tohoto psa. Lpe u je na tom rozhod, kter se zabv kynologi del dobu a zn standardy rznch plemen ps. Ale ani pak nen snadn porovnat iv zve s psanm dokumentem. Pro lep orientaci si na fotograch ukeme poadovan obraz typickch pedstavitel plemene a nkolik kreseb znzorn i nejastj odchylky od standardu. Ty se podle vznamu a mry svho projevu hodnot bu jen jako nedostatky (nemus znamenat snen hodnocen zvete) nebo jako vady. Standard pak taxativn uvd vyluujc vady, kter jsou (pi svm plnm projevu) dvodem k hodnocen nedostaten a k vyazen postienho jedince z plemenitby. Rozhod vak mus udlat vc, ne jen rozeznat nedostatky a vady; mus posoudit i stupe odchylky, porovnvat zvanost rznch anatomickch jev, ppadn vzjemn stupovn i naopak kompenzaci odchylek, a zejmna mus brt v vahu i vznamn pednosti v kvalitch posuzovanho jedince. Ne se pustme do vkladu jednotlivch ustanoven standardu, zbv jet ocitovat jedno dleit ustanoven: Tm je lnek 19 Vstavnho du Mezinrodn kynologick federace, kter byl schvlen Generlnm shromdnm FCI dne 23.-24. 6. 1987 v Jeruzalm: Vichni rozhod, kte posuzuj na vstavch pod patronac 45

Ing. Karel Hartl & Jindich Jedlika FCI s udlovnm ekatelstv mezinrodnho ampiontu krsy (CACIB), musej znt standardy FCI, dit se podle nich, a nesmj v dnm ppad zohledovat jakkoliv zmny, je by jim byly sdleny kteroukoliv jinou organizac ne FCI. Ve sv zemi musej bt oprvnni posuzovat ta plemena, na kter byli pozvni. Posudky vypracovan rozhodmi mus odpovdat tmto denicm: Vborn Ocenn sm bt piznno jen takovmu psu, kter se velmi bl idelu standardu plemene, je pedveden ve vborn kondici, jeho chovn je harmonick a vyrovnan, odpovd sv td, a v postoji je prvotdn. Pevaha jeho kvalit umouje pehldnout drobn nedostatky, mus vak mt vlastnosti svho plemene. Velmi dobr Piznv se psu, kter m typick vlastnosti svho plemene, vyven proporce a je v dobr kondici. Prominou se mu drobn vady, nikoli vak vady morfologick. Tato znmka me bt udlena jen prvotdnmu jedinci. Dobr Toto ocenn se zadv psu, kter sice m znaky svho plemene, ale vykazuje vady, kter nejsou pehldnuteln. Dostaten Toto ohodnocen obdr pes, kter odpovd v typu bez neobvyklch znak a jeho vzhledu chyb mnoho do idelu. . . . Tolik k posuzovn obecn a k zadvanm znmkm. A nyn ji zpt k eskoslovenskmu vlku. Celkov vzhled, jak prav standard, m pipomnat vlka. Vechny znaky charakteristick pro nmeckho ovka je nutn hodnotit jako vadu. Konstitun typ je poadovn pevn . To pedpokld silnou stavbu kostry, pevn vazy, dobe osvalen, lachovit konetiny se suchmi klouby, elastickou ki s dobe pilhajcmi vky o a uzavenmi koutky st atd. Leh, ale standardn jedinci jsou oznaovni jako typ such . Odchylky obma smry jsou nedouc. Na jedn stran jemn a oslaben konstituce a na druh stran pli tk, hrub konstitun typ jsou hodnoceny jako vada. Lymfatick typ (voln, hrub ke vytvejc zhyby, lalok, voln on vka, oteven koutky st, lymfatick kloubn pouzdra atd.), pokud by se u eskoslovenskho vlka objevil, by byl vyluujc vadou. Nestandardn velikost (nedostaten vka v kohoutku) je vyluujc vadou. Dle hodnotme tlesn formt (rmec), kter m bt obdlnkov, ale nesm bt pli dlouh. Kvantitativn jej meme vyjdit pomoc indexu formtu: If = (ikm dlka trupu / vka v kohoutku) 100. Je-li tlesn formt kvadratick, pak index formtu je piblin 100. Je-li pomr vky k dlce 9 : 10, pak je index formtu roven 111. Tmito dvma hodnotami je dno standardn rozmez. Pi indexu formtu vym ne 112 je nutno hodnotit tlesn rmec jako nevyhovujc. Standardn anatomii a typick vraz hlavy znzoruj fotograe. Na nich je patrn i rozdl ve vrazu psa a feny. Nevyjden pohlavn vraz je u dosplho jedince nedostatkem. Jakkoliv disproporce v utven hlavy (ploch elo, slab elisti, pli krtk nebo naopak dlouh tlama v pomru k mozkov oblasti atd.) je vadou. Standard pipout nkov i kleov skus ezk. Podkus i pedkus jsou vyluujcmi vadami. Je poadovn pln chrup, tedy 42 zuby; v horn elisti (dosplho jedince) 6 ezk (dentes incisivi, I), 2 piky (dentes canini, C), 8 zub tenovch (dentes premolares, P) a 4 stoliky (dentes molares, M). V doln elisti pak o dv stoliky vc. Chyb-li nkter zub (oligodoncie, hypodoncie), jde o vyluujc vadu. Pebv-li nkter zub (polyodoncie, hyperdoncie), jde o nedostatek. Ve zbarven o je dvna pednost svtl, tj. lutohnd, jantarov barv duhovky. Velmi svtlou, jakoby

46

eskoslovensk vlk bled zelenavou barvu oka je nutno povaovat za extrm, nen vak mon ji penalizovat. Svtle hnd zbarven oka (barva lskovho oku) je pouhm nedostatkem, kter nesniuje hodnocen, na rozdl od tmav hnd (katanov nebo tmav barva duhovky), kter je ji vadou. Netypick tvar i uloen oka, vady vek (nap. vypoukl oi, ektropium, entropium) by byly vyluujc vadou. Tvar, nasazen a nesen u jsou rovn zeteln z fotogra. Ui pli dlouh, rozven, nebo nesprvn nasazen jsou vadou. Ui netypick (mkknestojat, klopen, zaven) by byly vyluujc vadou. Hbetn linie je plynul, ani vyklenut, ani pronesen. Krtk bedra jsou tm rovn. Nevrazn kohoutek je nedostatkem; sklonn, kap, nebo pronesen hbet jsou vadou, stejn jako pli dlouh nebo pi pohybu voln bedra. Pli sklonn (sraen) z se hodnot jako hrub vada, podle stupn projevu a vyluujc vada. Ocas je vysoko nasazen a v klidu je nesen charakteristickm zpsobem viditelnm na obrzcch. Ocas pli dlouh (dosahujc pod rove hlezennch kloub) je nedostatkem, nzko nasazen nebo nesprvn nesen ocas je vadou. Za zmnku stoj utven hrudnho koe. Charakteristick je jeho tvar v pomyslnm pnm ezu (v rovni pletence hrudnch konetin), popisovan jako kolbkov nebo tvar obrcen hruky se zenm ke kosti hrudn. Obrzek znzoruje pohled na sprvn utven, tj. spe ploch hrudnk se sprvn postavenmi konetinami ve srovnn s vadnm, tj. irokm (sudovitm) hrudnkem a iroce postavenmi hrudnmi konetinami s vyboenmi lokty. Pro posouzen stavby hrudnch i pnevnch konetin je vznamnj sledovat funkci konetin za pohybu ne statick hodnocen hl. Nesprvn zahlen je obvykle posuzovno jako nedostatek, vadou jsou zejmna pli krtk tzv. bhov kosti, tj. u hrudn konetiny pedlokt (kost vetenn a loketn) a kosti nadprst, u pnevn konetiny brec (kost holenn a ltkov) a kosti nrtu. Jako vadu je nutno hodnotit i chybn postoj. U hrudnch konetin zejmna irok postoj s vyboenmi lokty, ppadn postoj sbhav i rozbhav. U pnevnch konetin zejmna tzv. kravsk postoj se sbhavmi hlezny. Pohyb eskoslovenskho vlka je ve standardu popsn vstin. Pvodn pvlastek nzk klus byl pi prav nahrazen opisem . . .kdy konetiny kmitaj co nejne nad zem patrn s ohledem na peklad do ty jednacch jazyk FCI. Tzv. akcentovan klus (s vysoko zvedanmi tlapami) je nedostatkem, krtk krok a dal odchylky vadou, tkopdn pohyb nebo uvolnn vazy vyluujc vadou. Naproti tomu mimochod v kroku je standardnm zpsobem pohybu typickm v pomalejm tempu. Nsledujc obrzek se pokou porovnat lehk klus eskoslovenskho vlka a vydatn pohyb nmeckho ovka. Nmeck ovk svm vydatnm pohybem vyd vekerou energii bhem prvnch kilometr, eskoslovent vlci byli ve vytrvalosti opakovan s spchem pezkuovni na stokilometrov trati. Kvalitu srsti je nutno posuzovat s ohledem na ron obdob. Vadou je nedostaten osrstn a zejmna srst oteven i kadeav. U barvy srsti nen rozhodujc odstn edi ani mnostv lutohndho pigmentu. Svtl (bl) maska mus bt vrazn. Mlo vyjden maska je nedostatkem, chybjc maska vadou. Jako bytek pigmentu, a tedy vada, mus bt hodnoceny svtl drpy nebo poltky tlap, jin ne syt ern nos a podobn. Jin ne vlkoed zbarven srsti by bylo vyluujc vadou. K hodnocen povahy se vrtme v kapitole o svodu a bonitaci (kap. 6.3. tto verze). 47

Ing. Karel Hartl & Jindich Jedlika

6.2 Vstavy ps
Jsou velmi zajmav akce, kter spojuj odbornou chovatelskou prci s prvkem spoleenskm, soutnm a propaganm. Vstavn spchy jsou prestin zleitost a mnoha majitelm ps pomhaj uspokojit jejich potebu spoleenskho uznn a ocenn. Motivujc inek vak maj spe na chovatele spoleenskch i exkluzivnch plemen ps. Pro plemeno eskoslovensk vlk je dleit monost prezentace naich zvat ped odbornou veejnost. Vdy tito psi jsou tak blzc svmu prodnmu vzoru, e dok takka nastavit zrcadlo mnoha tendencm dnenho i tradinho chovatelstv. Kde jinde ukzat jejich krsu a pirozenou harmonii, ne na vstavch, na nich se setkvaj kynologit nadenci a obdivovatel ps? Vstavy ps jsou organizovny jako oblastn, nrodn, mezinrodn, speciln (pro urit plemeno) nebo klubov (podle zvltnch propozic nkterho klubu). Pro organizaci vstav plat nrodn a mezinrodn dy, kter upravuj prva a povinnosti poadatele, vystavovatel, rozhodch, uruj zaazen ps do td, zadvan tituly atd. Dal pedpisy plat pro kvalikaci a delegovn rozhodch, veterinrn podmnky a podobn. Posuzovn probh v kruzch, rozhod posuzuje psy v jednotlivch tdch a mezi nejlepmi jedinci v kad td stanov poad (obvykle ty nejspnjch jedinc). Dal soute probhaj mezi vtzi td, pak mezi vtzi plemen a konen mezi vtzi jednotlivch skupin plemen podle klasikace FCI. Program vstavy dopluj soute pr ps, chovatelskch skupin, sout mladch vystavovatel a nejrznj ukzky pro divky. Soutn charakter vstav navozuje do jist mry sportovn atmosfru. Aby mohlo bt stanoveno poad a vyhlen vtz, asto nen mon brt v vahu jen chovatelsky vznamn, tj. ddin znaky exteriru ps. Z pohledu chovatele nen obvykle mon ci, e nkter pes je nejlep a jin zase tvrt v poad. Vstava je vak sout, a tak posuzovatel bere v vahu i momentln kondici, pedveden, chovn psa v kruhu a podobn. Proto konen poad pi posuzovn nebv pedem zejm. Kdy se stejn jedinci sejdou na nkolika vstavch, me jednou zvtzit ten a podruh zase onen, ani by to svdilo o nekompetentnosti rozhodho. Standard je vak zvazn pedpis. Objektivn pednosti a nedostatky psa mus bt vdy zohlednny. Majitel psa, kter pod pihlku na nkterou vstavu, by si ml dt i trochu prce s ppravou psa ped pedvedenm. Pedevm to znamen ncvik prohldky chrupu a kontroly pohlavnch orgn psa, bez kter pes vbec neme bt posouzen. Rozhod me nkter exterirov znaky ovit i hmatem; napaden rozhodho psem je dvodem k diskvalikaci. Pedveden v pohybu je asto zdlouhav, psi bhaj v kruhu del dobu. Naute svho psa trplivosti. Bude-li se vzprat, vyvlkat z obojku nebo thnout ven z kruhu, ztrc nadji na spch. Pi pedveden nen nutn, aby pes chodil pesn u nohy. Bude-li vystavovatele ponkud pedchzet, ani by thl zaven do vodtka, je ve v podku. Pedveden mus bt pedevm pirozen, aby mohla vyniknout lehkost a harmonie pohybu eskoslovenskho vlka. Pedveden psa v postoji je u ady vystavovatel kamenem razu. Psi si mus zvyknout setrvat ve vstavnm postoji po takovou dobu, kdy je na n upena pozornost rozhodho. Za pirozenm a jakoby samozejmm pzovnm spnch ps ped divky i fotografy se obvykle skrv trpliv ncvik. K vstavm ovem pat i urit ustlen forma chovn vystavovatel. Samozejmost by ml bt vasn pjezd a pchod na pejmku ps. Veterinrn kontrola ov platn okovn, pes mus snst zbnou 48

eskoslovensk vlk veterinrn prohldku (zornicov reakce, stav sliznic, onch spojivek, pokoky . . . ), z vstavy jsou vyloueny hrajc feny, feny v druh polovin gravidity a feny kojc, zvata s pznaky onemocnn i po raze a jedinci, u nich byl proveden chirurgick zkrok zakrvajc vrozenou vadu v exteriru. Dal samozejmost je nastoupit vas do kruhu. (Rozhod me posoudit i psa, kter se dostavil opodn, neme vak zmnit ji uren poad.) Rozhodnut rozhodho je konen. Vystavovatel si nemus nechat znmku zapsat do plohy prkazu pvodu psa, neme vak proti vroku rozhodho protestovat. Vstava je sout a vsledek je nutno sportovn pijmout. Jakkoliv hlasit i nespoleensk projevy nesouhlasu je teba drazn odmtnout. Vdy okamik vyhlen vtz pat jen ocennm psm a jejich majitelm, je to chvle pro potlesk a blahopn, ne pro zvistiv poznmky. S ohledem na divky maj vystavovatel se svmi psy setrvat v arelu vstavy a do ukonen programu.

6.3 Svody a bonitace

Na rozdl od vstav jde o chovatelsk akce bez soutnho nebo propaganho prvku. Clem je co mon nejobjektivnji porovnat pedvdn zvata se standardem pedevm se zetelem na chovatelsky vznamn, tj. ddin znaky. Vsledky svod a bonitac slou k vbru rodiovskch jedinc do plemenitby a k statistickmu vyhodnocovn sledovanch znak v populaci plemene. Pro jejich podn plat smrnice Klubu chovatel eskoslovenskho vlka, ten deleguje i leny bonitan komise. Svod dorostu slou k prvnmu ohodnocen tat a mladch ps. Vkov rozmez pro ast na svodu je 615 msc. Vsledek posuzovn exteriru i povahy se zaznamenv formou kdu podle typizan tabulky. Z tlesnch rozmr se na svodu m jen vka v kohoutku, vzhledem k vku m jen orientan vznam (tj. zda se jej hodnota nachz nad nebo pod stedn rstovou kivkou). Povaha tat se hodnot velmi citliv a za ptomnosti majitele nebo psovoda. Protoe asov odstup od narozen tat po vyhodnocen vsledk svodu nen velk, m svod dorostu nenahraditeln vznam pro hodnocen odchov a pro posouzen plemenn hodnoty chovnch ps. Je ovem nutn vychzet z reprezentativnho vzorku odchovanch tat. Mlo by bt vc ctidosti kadho chovatele, aby z jeho odchov bylo co mon nejvce zvat pedvedeno na svodu dorostu. Tak je mon vas zajistit informace nutn k zen plemenitby. Bonitace slou k vbru jedinc, kte se maj podlet na vzniku dalch generac plemene. Vkov hranice je u psa 18 msc, u feny 15 msc. Bonitan komise hodnot exterirov i povahov znaky velmi podrobn, soust bonitace je i men patncti tlesnch rozmr. Vsledkem hodnocen je bonitan kd, kter se zaznamenv do bonitan karty a do prkazu pvodu psa. Pprava na bonitaci je podobn, jako pprava ped vstavou. Psi mus snst bnou manipulaci, men, kontrolu pohlavnch orgn. Prohldka chrupu zan kontrolou skusu. Majitel psu ohrne rty pi sevench elistech tak, aby posuzovatel mohl vidt vzjemn postaven ezk. piky a premolry se prohl obvykle rovn pi sevench elistech, majitel psu ohrne pysky po stranch. Molry se prohl pi otevench elistech. Tlesn rozmry se m v centimetrech. Posuvnou mrou se m vka v kohoutku, 49

Ing. Karel Hartl & Jindich Jedlika ikm dlka trupu, ka a hloubka hrudnku a ka hlavy. Ostatn rozmry se m psovm metrem. Je vhodn psa na men pedem pivykat. Men tlesnch rozmr m nezastupiteln vznam pro dlouhodob sledovn populace plemene, me signalizovat nedouc zmnu nebo posun v tlesn stavb zvat, kter nen objektivn zjistiteln bnm posuzovnm. Statistick metody, ktermi jsou vsledky men vyhodnocovny, mus odpovdat metodice men. U nkterch rozmr me vznikat nemal nhodn chyba, tomu by mla odpovdat i hladina vznamnosti u pouitch statistickch test. Rovn interpretace a dal vyuit zskanch vsledk vyaduje uritou znalost biologickch zkonitost, pinejmenm mus brt na vdom ddivost (heritabilitu) sledovanch znak a jej me pizpsobit metody selekce. asto diskutovanou otzkou je posouzen povahy jedince na bonitaci. Zde se zvl vrazn projevuje rozpor mezi snahou posoudit a ohodnotit vrozen vlastnosti zvat pro poteby chovu v kontrastu k obrovsk uenlivosti a pizpsobivosti v chovn eskoslovenskch vlk. Zkrtka dobe pipraven a pedem cvien pes se pi zkouce povahy na bonitaci chov pln jinak, ne kdy se ve stejn situaci ocitnul poprv. Maj pak vsledky hodnocen povahy na bonitaci njak vznam, nevme-li, zda chovn jedince je vrozen nebo nauen? Zle opt na sprvn interpretaci vsledk. Bonitan hodnocen povahy nen mon srovnvat s pesn denovanmi etologickmi testy provdnmi v laboratornch podmnkch. Pesto, zejmna pro svou dostupnost a irok vzorek posouzench zvat, jsou zskan vsledky cenn pro zen plemenitby. Bonitan komise sleduje chovn pedvedench jedinc v celm prbhu bonitace, tj. pi men, kontrole chrupu, pedveden a podobn. Pes je po celou dobu v cizm, runm prosted. Pi tom se s vysokou pravdpodobnost projev jak zvata nervzn, nedostaten psychicky odoln, tak i jedinci nevyrovnan a nedostaten ovladateln. Vlastn zkouka povahy se provd tzv. u kolku , pes je tedy sm, uvzn na etzku, majitel odejde do krytu. Bonitan komise sleduje chovn psa k osobm, kter ho neohrouj, reakci psa na siln zvukov podmt (vstel) a konen reakci psa na tok ciz osoby a npahy prutem. (Pitom se pedpokld, e pes byl alespo sten pipravovn.) I kdy i tento test m daleko k dokonalosti, poskytuje kvalikovanmu pozorovateli jaksi obraz o temperamentu, vyrovnanosti nervovch proces i vi podmtovho prahu pro obrann chovn zvete. Hodnocen vborn (P1) me zskat jen jedinec, ktermu byl v povaze zadn kd Of (sangvinik ovladateln, vyrovnan), Og (sangvinik mn odvn) nebo Oh (dobrck mn drdiv). Ostatn hodnocen sniuje celkovou znmku. Kdy Oa (melancholik bzliv) a Ob (nejist nenavazuje kontakt) jsou dvodem v vyazen z chovu (nedostaten = P14). Povimnte si dobe bonitan karty. I kdy dolo k nkterm zmnm ve standardu i kart, ve vtin ppad stle plat: Kdy s lichm slem v indexu jsou nedostatky, kdy se sudm slem vady, kdy s sly vymi ne 10 vyluujc vady (to je i dvod, pro jednotliv sla index nensleduj po sob).

6.4 Chovn pes Chovn fena

Vvoj v prod je zaloen na promnlivosti organism a jejich souti o peit a monost rozmnoovn. Ddinost a promnlivost jsou dvma stranami te mince. Mnostv genovch kombinac je nepebern, nehled ke zmnm a poruchm 50

eskoslovensk vlk pi penosu genetick informace. Prodnm vbrem jsou pak potlaovny nevhodn vlohy nebo jejich kombinace, zatmco osvden jsou upevovny. Bohatstv genofondu zaruuje jistou pizpsobivost a tm i ivotaschopnost cel populace. V chovu bychom se mli co nejvce piblit tomuto principu. Samotn prodn vbr vak nepsob u domcch zvat dokonale. Abychom udreli a upevnili poadovan vlastnosti plemene, je nutn rovn provdt vbr umle, podle zmrn stanovench kritri. Chovu se tedy neme zastnit kad pes nebo fena, na druh stran je neodpustitelnou chybou nevyut v chovu jedince, kte spluj poadovan podmnky, a ztratit tak jejich genetick potencil. Kritria pro uml vbr stanov Klub chovatel eskoslovenskho vlka. Podle Chovatelskho du z roku 1995 plat tyto podmnky pro zaazen do chovu: Plemenn pslunost doloen prkazem pvodu Dodren stanoven vkov hranice Absolvovn bonitace s vsledkem, kter opravuje k zaazen do chovu (nebyla zjitna vyluujc vada ve smyslu standardu plemene) Rentgenologick vyeten na dysplazii kyelnch kloub s vsledkem, kter nepodlh vyhlenm ozdravnm opatenm. Specick podmnky (vkov hranice, ppustn bonitan hodnocen, ozdravn opaten k omezen vskytu vrozench vvojovch vad) stanov pedsednictvo Klubu na zklad nvrhu Chovatelsk komise. Podmnky se mohou liit dle druhu chovu. Splnn podmnek chovnosti zaznamen do prkazu pvodu bonitan komise. Pot majitel me podat o zpis svho psa / feny do rejstku chovnch jedinc plemenn knihy (tzv. peregistrace). Do rejstku chovnch jedinc se na dost majitele zaznamenvaj i vechna vstavn hodnocen, zskan tituly i sloen zkouky, obvykle na zklad platnho zznamu v ploze prkazu pvodu psa nebo podle posudkovch list a osvden z vstav i zkouek. Peregistrace je nezbytn, aby mohl bt chovn jedinec pouit v plemenitb. Pi vydvn prkaz pvodu tatm toti plemenn kniha vychz ze zznamu jejich rodi v rejstku chovnch jedinc. Majitel chovnch ps obvykle daj o peregistraci ihned po splnn vech podmnek a pravideln dopluj doklady o nov zskanch ocennch. Majitel fen zpravidla daj o peregistraci souasn s pihlkou prvnho vrhu tat kad feny.

6.5 Druh chovu. Chovn pln

Nelehkm kolem chovatel eskoslovenskho vlka je pe o rozvoj populace naeho plemene, o zachovn jeho genofondu. Proto se sdruili v Klubu chovatel eskoslovenskho vlka, proto pijali Chovatelsk d. Ten rozliuje 4 druhy chovu: Vbrov zen Voln Evidovan A/ Vbrov chov je vy formou zenho chovu. Podl se na nm vybran jedinci, u kterch se berou v vahu nejen jejich individuln vlastnosti a jejich skupinov pslunost, ale i pedpoklady zlepit, spojit, rozit a upevnit poadovan

51

Ing. Karel Hartl & Jindich Jedlika vlastnosti plemene. O zaveden a podmnkch vbrovho chovu rozhoduje vbor Klubu. B/ zen chov sdruuje chovatele ochotn poddit se centrlnmu plnu chovu, kter zabezpeuje irok rozvoj genofondu plemene v jednotlivch skupinch a linich. Vbr chovnch pr provd chovatelsk komise Klubu. Chovatel obdr informace o vhodnch plemencch s doklady ke kryt, pln chovu je Klubem (zemnmi pobokami) kadoron zveejnn. C/ Voln chov umouje chovateli zvolit krycho psa individuln. Sv rozhodnut oznm poradci chovu v dosti o doklady ke kryt. Uvede jmno a slo zpisu chovn feny a zvolenho chovnho psa. D/ Evidovan chov se provd zcela vjimen s clem regenerace plemene. Spov ve spojovn typickch jedinc, u nich nen prokzn pvod do tet generace. Evidovan chov d chovatelsk komise Klubu. tata z takovho spojen jsou zapisovna v plemenn knize ve zvltnm registru, obdr odlin prkazy pvodu. Evidovan chov nen povaovn za istokrevnou plemenitbu. Ustanoven o zenm chovu hovo o chovnm plnu. Je skuten teba chov dit? K emu je dobr pln chovu? Clem rozhodn nen jakkoli omezovat chovatele v jejich snaze doshnout co mon nejkvalitnjch odchov, najt pro svou fenku nejvhodnjho partnera a odchovat tata spn ve vcviku i na vstavch. elem vak je koordinovat snahu jednotlivch chovatel tak, aby nebyla zbyten sniovna efektivn velikost populace, aby neuvenou preferenc malho potu vzjemn pbuznch plemenk nedochzelo ke ztrtm vloh v populaci plemene. Pohldneme-li do seznamu vrh v libovolnm roce, zjistme, e nejvt st odchov pochz z novch chovatelskch stanic; jmna tat, zanajc psmeny A, B a C pevauj nad vemi ostatnmi. Je to pochopiteln; vdy plemeno se rozvj, kadm rokem se ttka, a tedy i mlad, nadjn fenky, dostvaj do rukou stle irho okruhu lid. Na druh stran st chovatelskch stanic kon svou aktivitu. Ne kad m monost dret vce fen. A kdy fenka nap. v osmi letech odchov svj posledn vrh, asto jet stejn dlouhou dobu spokojen ije a psob poten svmu majiteli. Tm je dno, e vt st chovu plemene je v rukou chovatel zatenk. Chovn pln, kadoron sestavovan volenmi leny chovatelsk komise, se pokou omezit z toho pramenc rizika, a souasn otupit hrot ppadnch vstelk a mdnch tendenc, kter by jinak mohly zmtat chovem ode zdi ke zdi (pklad u jinch plemen meme vidt dost a dost). Chovn pln rozdluje chovn psy plemenky do nkolika skupin. V kad skupin jsou azena zvata se spolenm pvodem a co mon nejjednotnj v typu. Aby byla udrena e genofondu, je teba v kadm generanm intervalu (tj. bhem 24 let) zskat potomky po plemencch ze vech skupin chovnho plnu, a souasn vyut v chovu co nejvt st chovnch fen. Pro vbr plemenka vhodnho pro konkrtn fenku plat nkolik jednoduchch pravidel: Pes a fena nesm mt stejn nedostatky. Naopak, pes mus mt dokonale utveny prv ty plemenn znaky, kter u feny hodnotme jako mn typick. V rodinch psa a feny by se nemly vyskytovat stejn vady. Je nutn vyhnout se pbuzensk plemenitb na mn kvalitnho pedka. Mra ppadn pbuzensk plemenitby mus bt pimen plemenn hodnot spolenho pedka. Jsou-li chovn skupiny sprvn sestaveny, najdeme plemenky vhodn pro kadou

52

eskoslovensk vlk fenku spolen v jedn skupin. Prv tak vzjemn pbuznm fenm meme doporuit stejn kryc psy. eho tm meme doshnout? Mru pbuzensk plemenitby udret pod kontrolou, zajistit pro dal generaci vzjemn mlo pbuzn zvata. Ujednotit v typu odchovy v jednotlivch skupinch, pouvme-li stejn plemenky na vzjemn pbuzn fenky. Vytvoit podmnky pro eln pouit pbuzensk plemenitby na vynikajc pedky (tvorba chovnch lini). V populaci tak vznik struktura, kdy nen kad pbuzn s kadm . Objev-li se pak napklad skryt vrozen vada i recesivn penen onemocnn, nezashne nikdy celou populaci. Snahou vech chovatel je piblit odchovy co nejvce idelu standardu, co souasn znamen omezen variability v exteriru i v povaze. Nelze pece hovoit o plemeni, je-li kad pes jin ves. ekli jsme si vak, e ddinost a variabilita jsou dvma stranami stejn mince, e variabilita je nezbytnou podmnkou ivotaschopnosti populace. Pi zen plemenitby je teba stle hledat rovnovhu mezi obma tendencemi. Peovat o genetickou pestrost a irok zklad chovu, ale ne do mry, kter by vyboovala z hranic danch standardem. Sjednocovat plemeno v typu, ale ne do mry, kter by pedstavovala ohroen zdrav jeho populace.

6.6 Hrn a kryt feny

Kdy m fena splnny vechny podmnky chovnosti, kdy mte registrovn chrnn nzev chovatelsk stanice a vystaveny doklady k piputn podle Chovatelskho du, s majitelem vybranho krycho psa jsou dohodnuty vhodn podmnky kryt, a prvn zjemci o koupi ttka kad druh den netrpliv telefonuj, fenka zpravidla nehr a nehr. Rozhodnete - li se vak pihlsit ji jet na mezinrodn vstavu v zahrani a zaplatte nemal poplatek ve valutch, rozhr se zaruen dva dny ped vstavou. eskoslovent vlci jsou potomky ken zvat diestrickch (s j dvakrt do roka) s monoestrickmi (vlice hraj jednou za rok). To dodnes ovlivuje pohlavn cyklus fen naeho plemene. Meme se setkat jak s dvojm, tak s jednm hrnm do roka, a rovn i s nepravidelnm cyklem. Nkter feny sice hraj pravideln dvakrt za rok, ale jedno ze dvou hrn je mn intenzivn, probh rychleji a fena se v jeho prbhu nenech nakrt. Druh je v roce pak probh normln, spojen se psem a nsledn zabeznut je ji bez problm. Vnj projevy je jsou u rznch fen pozorovateln po rznou dobu, obvykle vak 36 tdn. Prv tak je individuln i as ovulace (prasknut Graafovch folikul a vyplaven zralch vajek do nlevky vejcovodu), a tedy i termn vhodn k piputn feny. Rozhodujc je zmna chovn feny, jej ochota k pen. Nen-li termn vhodn ke kryt, fena spojen zpravidla neumon. Rovn star a zkuenj chovn psi nesprvnou fzi je feny rozeznaj a rychle ztrcej o fenu zjem. Obvykle v prbhu nebo ke konci tetho tdne hrn (ale asto i pozdji, se znanou variabilitou) se mn pvodn krvav a hnd vtok z pochvy feny na svtlej, pinav rov a ir. Fena se zan psm stavt , pitom odkln ocas stranou a lehce se vyklene v bedrech. Teprve pak je doba vhodn k piputn. Samotn pen probh stejn u vech plemen ps a rovn i u vlk. Po rzn dlouh pedehe (hra, honiky, oichvn, 53

Ing. Karel Hartl & Jindich Jedlika pokusy o skok) dojde k spojen obou partner, pot nsleduje tzv. svzn (trv zpravidla 1030 minut, vjimen dle). Nechme na zvatech, zda budou stt vedle sebe do V , nebo zda pes pekro zadn konetinou hbet feny a postav se k fen zd. Pokud se fena zane vlet nebo siln kousat partnera, je lpe ji pidret a uklidovat. Nkter feny se takto chovaj jen v ptomnosti majitele, zstanou-li se psem o samot, jsou mnohem klidnj. Kryt nem smysl opakovat dve ne za 24 hodin. Pokud fena hr pravideln a je piputna ve sprvnm termnu, sta samozejm jedin kryt. V mn jistch ppadech se doporuuje kryt opakovat, napklad 3. a 5. den po prvnm piputn. Jestlie fenka zabezne, obvykle bhem tdne jej je ustane, pp. se projevy je vrazn zeslab a fenka znovu zane odmtat psy. Hr-li fena jet dva tdny po kryt, pravdpodobn nen gravidn a v ptm cyklu je teba pistoupit k piputn o nco pozdji. Podmnky kryt a hrady za kryt je lpe sjednat s majitelem chovnho psa pedem a psemn. Vhodn je odstupovat hradu podle potu tat ve vrhu. Nedohodnou-li se chovatel s majitelem psa jinak, je hrada za kryt splatn do osmi tdn od narozen tat. Doklady ke kryt (zznam o kryt feny, tzv. kryc list) si chovatel nech vystavit pedem, pi kryt mus bt podepsn majitelem chovnho psa (viz. Chovatelsk a Zpisn d Klubu chovatel eskoslovenskho vlka). Chovatel by si ml rovn ovit, zda chovn pes je peregistrovn , tj. zapsn do rejstku chovnch jedinc plemenn knihy (kap. 6.4. tto verze). V prodnch podmnkch se vlk a vlice vyhledvaj a poznvaj po dlouhou dobu, aby pak vytvoili velmi pevn monogamn partnerstv. Nevme, podle jakch kritri si vlci vybraj svho partnera, ani zda a jak to me mt vliv na genotypov frekvence ve vl populaci. Vbrov volba partnera vak objektivn psob. Nepekvap proto, e ani u eskoslovenskch vlk nemus bt uskuteniteln kad spojen naplnovan chovatelem i doporuen poradcem chovu. Nkdy neprojev zjem pes, jindy kryt tvrd odmtne fena a mohou si bt nesympatick i ob zvata vzjemn. Zd se vhodn seznmit budouc partnery jet ped hrnm feny a pozorovat jejich projevy pi setkn a he. Odmtn partnera me mt i jinou pinu. ij-li toti eskoslovent vlci v pru (nebo kdy vytvoila pr dv zvata uvnit vt smeky), asto odmtaj spojen s jinm jedincem. V tomto ppad vak obvykle po delm oddlen od smeky pijmou i cizho partnera, maj-li dost asu.

6.7 Gravidita a porod

Dlka gravidity ps je v prmru 63 dn, bn je variabilita v rozsahu 58 a 70 dn. Poetnj vrhy tat pichzej na svt obvykle dve ne mn poetn. V prvn polovin gravidity fenka nevyaduje zvltn pi. Naopak, nen vhodn nhle mnit denn rytmy, navykl reim. Dleit je vak oderven. Vvojov stdia krkavek toti snadno pronikaj placentrn barirou a v druh polovin bezosti mohou inkovat plody tat. Souasn je nutn zbavit fenku i okol vech vnjch parazit, pedevm blech. Po celou dobu bezosti a do porodu je teba umonit fence dostatek pohybu, pesto v druh polovin gravidity ukonme vcvik, trnink i ppadn pracovn vyuvn feny. Krmivo podvme co nejkvalitnj, radji ve

54

eskoslovensk vlk dvou a tech mench dvkch. Fenka pibv na hmotnosti, ale nemla by tloustnout (tzn. mnostv podkonho tuku se nezvyuje). Vas pipravme msto pro porod a kojen tat. Fenka sama v nejlpe, jak msto j vyhovuje, a obvykle to doke zeteln naznait. Potebuje toti klid a soukrom, ale nechce ztratit kontakt s okolm a rodinou. Potebuje pste a zvt, instinkt j vel vyhrabat si v zemi doup. Nakonec je vlastn jedno, jestli se ttka narod v boud kotce nebo pod psacm stolem v pracovn majitele. Prostor vak mus bt tak velk, aby fenka mohla pohodln leet na boku zdy ke kterkoli stran. Ml by bt vystln savm materilem (matrace, seno, slma, koberec, . . . ), tata ovem byla s spchem odchovna i na hol devn i PVC podlaze. Podklad nesm bt pran (nikdy ne sypk psek, piliny, ani star, nekvalitn seno obsahujc prach i dokonce zrodky plsn), ani studen, odvdjc teplo (beton, dlaba). Nepouvejte star kabty (tn se me dostat do rukvu nebo pod podvku), ani rzn hadry (uduen tnte). Podloku i vystlku je vhodn vymnit druh den po porodu; kolem tetho tdne vku tat me bt odstranna. Do prbhu porodu chovatel obvykle nemus nijak zasahovat. Feny eskoslovenskch vlk jsou dokonale vybaveny mateskmi instinkty. Rovn jejich fyzick vlastnosti (anatomick stavba pohlavnho stroj a porodnch cest, fyziologie hormonlnho zen prbhu gravidity, porodu a laktace a pod.) jsou natolik blzk prodnmu pedku tohoto plemene, e negativn vliv domestikace psa byl tm kompenzovn. Chovatel tak me s ctou a obdivem sledovat cel prbh porodu, clevdom a vysoce eln jednn matky, a pedevm zzrak prvnho nadechnut kadho tnte a jejich obrovskou chu k ivotu. Ped porodem je fenka obvykle ponkud neklidn, opakovan upravuje vybran msto, hrabe, leh si a znovu vstv. Pozdji zan zrychlen dchat, obrac se k zdi a olizuje si vulvu. Tato pprava obvykle trv 30 minut a 3 hodiny, me se stdat s chvlemi klidu a odpoinku. Vlastn porod spov ve vypuzen tnte a jeho plodovch obal s placentou opakujcmi se stahy dlon svaloviny; jakmile se tn dostv do dlonho krku, fena tla intenzvnmi stahy svalstva bin stny. Zatmco vnj plodov obal (allantochorion) asto bhem porodu prask (vytk tzv. fetln mo prvn plodov voda), vnitn plodov obal (amnion) obvykle chrn tn po celou dobu. Fenka plodov obal rychle prokousne, vylizuje plodovou vodu a jazykem osuuje a masruje tn. Plodov obal i placentu poze, pupen ru pekousne ve vhodn vzdlenosti od bin stny tnte. Bhem porodu se placenta (lko) oddluje od dlon sliznice (odtud krvav a zelen zbarven vtok z rodidel feny), mimo to je peruen pupen provazec spojujc cvn systm tnte s placentou. tn ztrc monost pijmat kyslk z krevnho obhu matky, v krvi tnte stoup obsah oxidu uhliitho. Tm je drdno dechov centrum v prodlouen me. tn se poprv nadechne. Proto fenka tak intenzvn zbavuje tn plodovch obal a vylizuje plodovou vodu. Kdyby tn nebylo osueno vas, mohlo by se po vdechnut plodov vody udusit. Pro prvn ndech m samozejm vznam i mas dchacch sval jazykem feny. Dchac cesty se snadno uvoln, kdy fenka tn svm olizovnm nkolikrt pevrt. Jakmile tn zane dchat, brzy se vybav i ostatn ivotn dleit reexy, a slep, mokr zvtko se odhodlan vyd za teplem a potravou. Brzy se pevn pisaje ke struku mln lzy sv matky. Interval mezi narozenmi jednotlivch tat me bt rzn dlouh. U poetnch vrh se prvn ttka rod 55

Ing. Karel Hartl & Jindich Jedlika asi po pl a jedn hodin, dle se intervaly ponkud zkracuj (nkdy a na nkolik minut) a ped narozenm poslednch tat bvaj intervaly opt del (bn asi dv hodiny). Fenka si nkdy me v prbhu porodu krtce odpoinout. Dlon kontrakce ustanou, jakmile vyjdou vechna tata (a poppad vechna lka, kter se bhem porodu oddlila). Jestlie del dobu nepozorujeme dn stahy, tata pij mlezivo a jsou potichu nebo si tie broukaj, fenka odpov nebo klidn peuje o ttka (olizuje a ist je), pak je porod pravdpodobn ukonen. Ani sebelep ddin pedpoklady eskoslovenskch vlk nemohou bt stoprocentn zrukou, e pi porodu nedojde ke komplikacm (nefyziologick poloha tnte, slab dlon stahy, mrtv plod v porodnch cestch, infekn onemocnn pohlavnho stroj feny, eklampsie . . .) Nevhejme tedy podat o pomoc veterinrnho lkae, nen-li prbh porodu normln (tn nevychz ani po dlouhch, intenzvnch stazch, fena slbne, znan nava, apatie, horeka nebo kee feny . . .) Natst jsou takov komplikace u naeho plemene vzcnost.

6.8 Pe o vrh
V prvnch tdnech peuje o ttka pevn samotn fena. Musme j k tomu vak vytvoit podmnky. Jednou z nejdleitjch je mikroklima v mst, kde fenka o ttka peuje. Novorozen tata toti jet nejsou vybavena dokonalmi fyziologickmi mechanismy termoregulace, take hroz jejich nachlazen i peht. Ji bylo eeno, e podlaha na mst porodu nesm bt studen, odvdjc teplo (ztrty tepla kondukc). Budi dodno, e ttka by nemla leet ani v mokru. Proto je nejlep vymnit po porodu podloku i vystlku za suchou. Druhm nebezpem je prvan (ztrty tepla konvekc). Bouda me mt pes zimu vchod zakryt dekou, kter dostaten brn prudk vmn vyhtho vzduchu za mraziv. Zbvajc tepeln ztrty (radiac = slnm a evaporac = vparem) ji ttka s fenou dok kompenzovat. Krtk srst tat osych velmi rychle a pak ji slun tepeln izoluje. tata se v chladnu tisknou k sob a brn tak tepelnm ztrtm. Bhem sn tata pijmaj mlko o tlesn teplot feny a zahvaj se i o pokoku bicha a mln lzy feny. Fenka prostor doupte (boudy) alespo sten vyheje vlastnm teplem a dchnm. Konen mlko feny obsahuje znan podl tuku a ttka produkuj teplo jeho metabolizac. Proto nen nezbytn vyhvat boudu ani penet tata do vytpn mstnosti. Pokud vak mrzne bhem porodu, dbejme, aby se kad tn vas dostalo do tlesnho kontaktu s mlnou lzou feny. Zstane-li jet mokr tn leet na mraze samotn, je ohroeno na ivot. Rozumn chovatel nenech novorozen ttka na slunenm palu. Nen-li rozumn, penese si tata do stnu fena. Nebezpe vak pedstavuj rzn teplomety a infraerven zie, kter nkte pepeliv chovatel smruj na tata. Navc v teple se ttka nedr pi sob, take se pro fenu stv obtn ulehnout ke kojen a hroz i zalehnut tnte. ttka otevraj oi vce ne po tdnu. Po dvou tdnech obvykle zkouej opustit msto porodu, od t tdn u poznvaj ir okol. Mla by k tomu mt dostatek pleitost a msta. erstv vzduch a oteven prostor s pstupem slunce jsou pro ttka naeho prodnho plemene samozejmm poadavkem. Fenka kojc ttka potebuje zven psun potravy a pedevm jej nejvy kvalitu. Stoupaj poadavky na obsah protein a tuku; nezbytn je vysok obsah 56

eskoslovensk vlk vpnku a vyven pomr vpnku a fosforu, jinak fena pro tvorbu mlka uvoluje vpnk z vlastn kostry a zub. Je vhodn jet bhem gravidity zvyknout fenku na krmen tvarohem a bhem kojen podvat alespo 0,25 kg tvarohu denn (me bt ochucen trochou medu, msla i oleje). Nepijm-li fena tvaroh a mlko, zstvaj nejdleitjm zdrojem minerl mkk kosti nebo kostn mouka. Pevnou st krmn dvky by mlo tvoit syrov maso a vnitnosti, vyvarujeme se vak nhlch zmn v diet. Samozejmost je stl pstup k erstv pitn vod. ttka nepotebuj dn pikrmovn piblin do konce tetho tdne vku (mal vrhy jet dle). Ale ji v prbhu tetho tdne je meme zvykat na zmnu chut a konzistence potravy. Vhodn je nap. nakrbat noem trochu syrovho hovzho masa nebo vepovch i telecch jater, smchat se suenm mlkem (lze pout i speciln mln smsi pro tata) a ve pelt vlanou pevaenou vodou. Vznikne dk kae, kter by mla zstat tepl (asi 40 C); spojuje tatm znmou mlnou chu a vni s novou chut kousky syrovho masa. Sms nabzme ttkm na prst, kad tn by si mlo lznout. trnctidenn tata patrn jet nebudou mt zjem, jsou jet dostaten nasycena mateskm mlkem. Pesto si rychle zvykaj na zmnu chut a pedevm snadno a vas navazuj kontakt s lovkem. Na masitou potravu pitom pejdou zcela plynule, take po nkolika dnech ji samostatn pijmaj krjen syrov hovz nebo telec maso ze spolen misky. Suen mlko meme pidvat stle, dopluje ve vhodnm pomru vpnk a fosfor a vyrovnv i aminokyselinov sloen pijman potravy. Rovn vnitnosti (srdce, jtra . . .) jsou nedlnou soust jdelnku tat. Nemme-li je k dispozici, je nutn stravu obohatit zejmna o vitamny ze skup. B (suen kvasnice, rozdrcen tablety PANGAMIN . . .) Nejpozdji ve tech tdnech ttka poprv odervme. Vhodn anthelminthikum doporu vet. lka, ten rovn ur termn pro druh oderven (obvykle za dva a ti tdny). Promek-li chovatel dobu zatku pikrmovn tat, zad se podle toho fenka. Vyvrhne mezi tata krmivo z vlastnho aludku. Je k tomu toti vyprovokovna hladovmi gesty a signly tat. Na takovm zpsobu krmen tat sice nen nic nepirozenho, avak ttka nemohou zskvat dvru v lovka, uspokojuje-li vechny jejich poteby jen samotn fena. tatm od ty tdn pipravujeme krmivo co nejpestej, pokad s jinou chut. Meme pout i masov a kostn vvary se zeleninou, vajen loutky, drbe a ryb maso, kravsk mlko, tvaroh atd. Pkrmy (krupin i vlokov kae, tstoviny, re) vak omezme na minimum. Zejmna sladk krupin kae zpsobuje tloustnut tat a v dsledku zvyuje pravdpodobnost vzniku pupen kly; zmnoen tukovch bunk u tnte pak pokozuje zdrav zvete i v dosplosti a st. Chceme-li nkter krmivo pisladit (nap. tvaroh), pouijeme radji med nebo glukopur (hroznov cukr). Rst a vvoj tat vedle nkterch vitamn limituje pedevm dostatek plnohodnotnch blkovin, mastnch kyselin (tuky, oleje) a minerlnch ltek. Zkladem krmiva je tedy syrov hovz, telec nebo skopov maso, vnitnosti (jtra, srdce, aludky a pedaludky) a mlko. Po nakrmen dme sytm tatm na hran vt kus syrovho masa. tata se budou o maso petahovat, cviit trhn a vkn. Tm si posiluj vkac svaly a pirozenm zpsobem rozvj sv schopnosti. Aby byla ttka spokojen a spn v samostatnm ivot, musme dbt nejen na jejich fyzick, ale i psychick vvoj. V obdob kojen tat probh tzv. vegetativn fze, fze pechodn, a konen potek fze vtiskvn, o n jsme 57

Ing. Karel Hartl & Jindich Jedlika ji hovoili. V jejich prbhu se rychle zdokonaluje vnmn a smysly tat, na konci fze vtiskvn je ji ukonen vvoj mozku. V prvn fzi je dominantnm smyslem hmat (vetn vnmn tepla), ostatn smysly se rozvj postupn zejmna bhem pechodn fze. Chovatel by ml denn trvit se taty co mon nejdel as. Zpotku sta tata obas pohladit, krtce podret, pomoci jim ke struku. tata pozitivn vnmaj, kdy chovatel tichm, klidnm hlasem mluv na fenku. Postupn se rozvj sociln vazba a jednoduch komunikace mezi taty a lidmi tak, jak jsou tata schopna vzhledem k stupni svho vvoje, a jak si chovatel zskv jejich dvru. ttka by si mla od potku zvykat na nkolik rznch lid, na jejich pach, pohyby a hlasy (fena mus tyto osoby znt a dvovat jim, jinak je chovn tat ovlivnno varovnmi signly matky). Od tetho tdne nesta jen mazlen, je teba si se taty hrt. tata se zanaj petahovat o maso, chytat pohybujc se ruku atd. Od tvrtho tdne jev zjem o odhozen pedmt (mek), v pti tdnech se zpalem bojuj o peka i hadr. Kontakt s lidmi je pro ptitdenn tata to nejpodstatnj, co jim chovatel me poskytnout, aby ovlivnilo jejich dal ivot.

6.9 Kontrola vrhu, tetovn, zpis tat

I kdy pro sprvnho chovatele je jeho fenka s roztomilmi ttky stedem vesmru, pece jen nejsou na svt sami. Chovatel eskoslovenskch vlk se sdruili do svho Klubu, chovatel a cviitel rznch plemen ps v R vytvoili eskomoravskou kynologickou unii (MKU), kynologov z rznch zem svta zaloili Mezinrodn kynologickou federaci (FCI). Kad z tchto organizac se sna v oblasti svho vlivu hjit zjmy chovatel, pozvednout jejich snaen na vy rove, chrnit samotn zvata, jejich zdrav i genetick potencil. Mus vak chrnit i povst a dobr jmno estnch a poctivch chovatel ped tmi ostatnmi, mn ctyhodnmi. Proto si kad organizace vytv sv pravidla, normy a kontroln postupy, ktermi upravuje chovn svch len. Dodrovn stanovench pravidel a respekt k demokraticky ustanovenmu spoleenstv lid stejnho zjmu je podmnkou dvryhodnosti kadho chovatele. Kontrolnmi mechanismy, kter maj zvit vrohodnost chovatelsk dokumentace (zznam plemenn knihy a vydanch prkaz pvodu) a tak se stt zrukou istokrevn plemenitby ps, jsou mimo jin i kontroly vrh a oznaovn tat (tetovnm nebo zavedenm mikroipu pro radiofrekvenn identikaci). Spolu s platnm zznamem o kryt feny se doklad o kontrole vrhu a tetovn stv soust Pihlky k zpisu tat. Chovatel neprodlen oznm poradci chovu datum narozen tat, jejich poet a pohlav. Souasn pod plemennou knihu o pidlen tetovacch sel. Kontrolu vrhu provd poradce chovu, poven Klubem chovatel eskoslovenskho vlka. Ov zdravotn a vivn stav feny a tat a hygienu chovu, porad chovateli, jak odstranit zjitn zvady, posoud ppadn ji zjevn vady tat. Poradce chovu zkontroluje Pihlku k zpisu tat se vemi nleitostmi a nem-li zvady, ped ji k dalmu zen na plemennou knihu. Zjist-li vak zvan poruen Chovatelskho nebo Zpisnho du, me poradce chovu odmtnout zpis vrhu do plemenn knihy a ppadn podat nvrh na krn zen proti chovateli. Tetovn tat bu provede poradce chovu souasn s kontrolou vrhu, nebo chovatel zajist tetovn 58

eskoslovensk vlk tat u veterinrnho lkae. sla pidlen plemennou knihou se tetuj do prav pedkolenn asy tat. Dve i pozdji bude tetovn pravdpodobn nahrazeno radiofrekvenn identikac zvat. Pihlka k zpisu tat mus bt pln a iteln vyplnna, podepsna chovatelem a potvrzena poradcem chovu. Plohu tvo platn zznam o kryt feny (kryc list) podepsan poradcem chovu, chovatelem a majitelem chovnho psa, a dle zznam o kontrole vrhu a tetovn tat. Nejpozdji s Pihlkou prvnho odchovu mus bt oba rodie tat zapsni do rejstku chovnch jedinc (kap. 6.4. tto verze). Bli a aktuln informace najdete v Chovatelskm du a v Zpisnm du Klubu chovatel eskoslovenskho vlka. Chov ps by neml smysl bez vzjemn dvry, bez chovatelsk etiky. dn kontrola neme bt dokonal. istokrevn plemenitba se opr o pedpoklad, e se chovatel, majitel krycho psa i poradce chovu podepisuj pod pravdiv daje, e za svm podpisem stoj svou ct, a e nezaml dn informace dleit pro vrohodnost chovatelsk dokumentace.

6.10 Klub chovatel eskoslovenskho vlka

Spolek s nzvem Klub chovatel eskoslovenskho vlka psob v na zemi od roku 1982. Mezitm zmnil svou prvn subjektivitu, sv postaven vi stenm kynologickm svazm, po rozdlen eskoslovenska zmnil i svoji zemn psobnost. Nezmnil se vak smysl jeho existence, jeho posln, jeho kol. Ptel, obdivovatel, pznivci a chovatel eskoslovenskch vlk se sdruuj v Klubu, aby zajistili budoucnost naeho uniktnho plemene psa. Na pd Klubu rozhoduj o dalm smru v jeho chovu, o zen plemenitby, o opatench k zachovn a rozvoji jeho genofondu. Prostednictvm Klubu informuj veejnost i svt o existenci a kvalitch svch obdivuhodnch zvat. Dky lenm Klubu se mohou kolit a zskvat kvalikaci rozhod, posuzovatel a poradci chovu pro nae plemeno. V Klubu se setkvaj lid stejnho zjmu, aby si vymnili zkuenosti a pomohli jeden druhmu. Klub chovatel eskoslovenskho vlka pod svody mladch a bonitace, speciln a klubov vstavy, setkn a kolen chovatel, letn tbory a rekrean pobyty s vcvikem ps, soute ve vkonu ps a dal akce. Klub vydv Chovatelsk a Zpisn d, stanov kritria pro zaazen zvat do chovu, rozhoduje o ozdravnch opatench proti vskytu vrozench vvojovch vad, deleguje rozhod a posuzovatele na chovatelsk akce, povuje poradce chovu, jedn s ostatnmi kynologickmi organizacemi, uzavr smlouvu s plemennou knihou a podl se na veden chovatelsk dokumentace. Klub vydv vlastn zpravodaj, kterm jsou lenov informovni o vech podanch udlostech, o vsledcch chovu, o vech zmnch a novinkch, kter se tkaj naeho plemene. To vechno vak nesta. I spolenost lid spojench velkm nadenm pro sv plemeno a obdivem k jeho vlastnostem, m-li bt schopn doshnout dlouhodobch cl, mus t jako biologick systm. Klub mus fungovat jako iv, zdrav organismus. Mus vdy zstat ekonomicky sobstan. Schopn reagovat na vnj podmty, pizpsobit svou innost podmnkm prosted. Mus bt schopn autoregulace, soust ivota Klubu mus bt spolehliv zptn vazby, vnitn kontrola. Nesm ztratit schopnost reprodukce, lensk zkladna se mus plynule obnovovat; zen nesm zstat v rukou jedn generace inovnk, kontinuita v jeho rozhodovn neme bt peruovan. Je takov n Klub? Jeho stanovy 59

Ing. Karel Hartl & Jindich Jedlika umouj, aby takov byl. Pedpokldaj samostatnost v hospodaen. Denuj jeho vztah k ostatnm kynologickm organizacm. Umouj organizan lenn na zemn poboky, kter mohou na svm zem lpe naplovat cle Klubu. Stanov volen orgny Klubu, umoujc dlbu a kontrolu moci. Jednoznan uruj podmnky lenstv, prva a povinnosti len. Zkrtka, zakotvuj demokratick principy do ivota spolku. Nyn zle jen na ns, zda se ESKOSLOVENSK VLK stane plemenem budoucnosti.

Text nebo jeho st nesm bt reprodukovn bez uveden jmen autor a jejich nrok na copyright. Kniha pvodn vyla v nakladatelstv LOBA v roce 1996 ve spoluprci s Klubem chovatel eskolovenskho vlka. I kdy kniha prola zbnou typograckou kontrolou, nen vyloueno, e by se chyby mohly jet vyskytnout.

c Ing. Karel Hartl Jindich Jedlika, 1996 (2002)

eskoslovensk vlk
Sazba: Ji Matti Maty programem TEXv roce 2002 za pouit psma Computer Modern ve variant CS-font. matyas@gvid.cz | xmatyas1@informatics.muni.cz www.gvid.cz/~jmatyas | www.aisa.fi.muni.cz/~xmatyas1 Zadavatel: Jindich Jedlika ed eminence

Foto: Jindich Jedlika, Karel Hartl, Vladimr Slovek, Jana Konen Ilustrace: Ji Jedlika

60