Obsah

Obsah ...................................................................................................................................................... 1
Mj prvn luk - aneb to nejnutnj, co bych ml vdt ........................................................................... 2
Co bych ml znt:................................................................................................................................ 2
Co bych ml tak vdt:...................................................................................................................... 2
Bn pouvan termny, se ktermi se budu setkvat:.................................................................... 3
Nekladkov luky ...................................................................................................................................... 4
Luk pm tradin (TRLB - Long Bow)................................................................................................ 4
Luk tradin reflexn (TRRB tradin reflexn luk) ............................................................................. 4
Luk zvratn, hlubok (Deflexn)........................................................................................................... 4
Typy luk z hlediska pouitho materilu ........................................................................................... 5
Znaen hodnot luku............................................................................................................................ 6
Ttiva pro reflexn nebo dlouh luky ................................................................................................... 6
Stanoven sprvnho ntahu a dlky p.......................................................................................... 7
Kladkov luky .......................................................................................................................................... 9
Sted luku .......................................................................................................................................... 10
Ramena luku ..................................................................................................................................... 10
Kladky................................................................................................................................................ 10
Pomocn lana kladkovho luku ........................................................................................................ 11
Ttiva - kladkov luky........................................................................................................................ 11
Vyhybka pomocnch lan ................................................................................................................... 11
Zkladn vybaven luku.......................................................................................................................... 13
Zakldka pu, bon oprka ............................................................................................................. 13
Zamova ........................................................................................................................................ 13
Stabiliztory luku ............................................................................................................................... 13
Prhled v ttiv - hled ...................................................................................................................... 14
Lko pu na ttiv .......................................................................................................................... 14
Release ............................................................................................................................................. 14
Chrni pae ..................................................................................................................................... 14
Chrnie prst ................................................................................................................................... 14
Toulec na py ................................................................................................................................... 15
Tere a terovnice ................................................................................................................................. 16
py, zkladn nastaven a sezen luku............................................................................................... 17
Popis pu.......................................................................................................................................... 17
Vbr vhodnch p......................................................................................................................... 18
Zkladn sezen nastaven luku vechny luky je poteba nastavit a sedit podle parametr
stelce, kter s nimi bude stlet......................................................................................................... 20
Nastaven standardnho luku ............................................................................................................ 20
Nastaven kladkovho luku ............................................................................................................... 20
Kontrola vhodnho olepen p pro zakldku p .......................................................................... 21
Zkladn lukosteleck technika ............................................................................................................ 23
Objektivn a subjektivn styl............................................................................................................... 23
Zsady lukosteleck techniky .......................................................................................................... 23
Postoj ................................................................................................................................................ 24
Mentln prvky ................................................................................................................................... 34
Druhy stelnic......................................................................................................................................... 36
Pravidla bezpenosti ............................................................................................................................. 37
Te u zbv jen si koupit luk a zat se uit z nj stlet! ................................................................ 38

Mj prvn luk - aneb to nejnutnj, co bych ml vdt

Mnoho z ns bylo odchovno knihami, i filmy o indinech, Dvma divochy, nebo jinmi pbhy
z historie, kde byl pouvn luk k lovu, nebo k boji. Mnoz jsme vidli lukostelbu nkde pi svch
cestch po svt, nebo v televizi pi sportovnch penosech z olympid. Vechny ns luk a lukostelba
njak oslovily, proto se chceme lukostelbou bavit, vnovat se tto innosti.
Lukostelba pat mezi nejrozenj relaxan pohybov innosti uren vem skupinm
obyvatelstva od cca 10 do 100 let. Lukostelba je pomrn jednoduch pohybov innost, kter se
provd vdy stejn, a se jedn o obasn hobby, nebo sportovn innost. Jenom vybaven, etnost
provdn a dokonalost techniky vstelu mohou bt trochu jin. Mohu stlet z dlouhho tradinho
luku devnmi py, nebo ze super sportovnho specilu karbonovmi sendviovmi py a innost je
to stejn. Luk si mohu koupit v prodejnch sportu, zbran a steliva, nebo ve specializovan
lukosteleck prodejn, kde mi porad se vemi zhadami, a kde bych ml tak kupovat kvalitn
sportovn luky. Luk si mohu tak vyrobit sm. Vyvstv otzka, jak luky dnes existuj, jak luk si
vlastn chci koupit, jak se s lukem zachz, jak potebuji doplky, do eho, m a jak se stl.

Co bych ml znt:
Jak konstrukce luk se pouvaj
Potebn vybaven a doplky
Konstrukce a vbr vhodnch p
Zkladn sezen luku
Terovnice a tere
Zkladn lukosteleck technika
Jak mohu stlet disciplny
Spojen na odbornky a svazy

Co bych ml tak vdt:

S lukostelbou mohu prot cel ivot. Mohu stlet ternn stelbu 3D, pitom budu v prod, kdy
budu chtt, bude se mnou cel rodina, nebo naopak budu sm se skupinkou jinch lukostelc. Je
mon si dvat tere na neuviteln obtn msta a napodobovat indiny. Mohu chodit kad vkend
na zvody v terov lukostelb, bt v blm - a tak se bavit. Lukostelba je o vlastnm rozhodnut,
jestli vymnm relaxaci za stres. Kdy chci, tak mu.
Vdy musm mt na pamti, e luk se vybr pouze pro uritho jedince dle jeho parametr. Nkdo je
pravk z pohledu lukostelby je to ten, kdo dr luk v lev ruce, pravou rukou natahuje ttivu a m
pravm okem - jin je levk a dl to obrcen.

Jak zjistm e mm mit pravm, nebo levm okem? Je nkolik metod. Prvn se opr o pirozenou
schopnost jedno oko pivt. Tm druhm se lpe
m. Druh metoda je velmi jednoduch. Oddlm
dlan obou rukou od sebe, pekryji je tak, aby mezi
palci a ukazovky byl otvor. Obma oima se pes
otvor dvm na vzdlen bod, pivu lev oko.
V ppad, e je prav oko vd, obraz se neskryje
za dla. Tot vyzkoum i s druhm okem. Me
se stt, e mm jedno oko njak nemocn. Tehdy
je pro mne rozhodujc to zdrav.
asto stl jednm lukem cel rodina, nebo skupina
lid. Tehdy se doporuuje, aby napnac sla luku
byla vhodn pro nejslabho ve skupin a dlka
luku pro toho nejvtho ze skupiny. Po urit dob, kdy se jen seznamuji se zkladn innost teba
nkde na stelnici s pjenm lukem, nebo absolvuji souvislej trnink, mohu dojt k rozhodnut, e si
luk opatm.

Bn pouvan termny, se ktermi se budu setkvat:

Napnac sla luku udv se v librch (pounds) 1lb = 0,454 kg
Napnac dlka luku (ntah) udv se v palcch (inch) = 2,54 cm zejmna u kladkovch
luk
Vstelov rychlost (sov) udv se ve stopch za sekundu - reflexn luky
cca 140 - 230 stop/1 s, kladkov luky 220 350 stop/1 s
Vhov jednotka 1 Gn = 1 Grain /zrno/ = 0,06 gram vha hrot
Rozsah ntahu = vzdlenost od brady k mstu open + jeden a tvrt palce (1 1/4)
Zakldka pu = technick zazen umoujc pesn ustaven pu vi osm luku
Zamova = technick zazen o jednom, i nkolika zmrnch bodech sloucch k men
Proveden vstelu = sled pohyb a pokyn vedoucch k vystelen pu
Stabiliztor luku = smrov veden luku, prostorov vyven a odbr zbytkovch energi
Podle konstrukce dlme luky na nekladkov a kladkov.

Nekladkov luky
Luk pm tradin (TRLB - Long Bow)
Luk pm tradin je nejstar a nejjednodu luk. Zkladn charakteristika svisl osa probh stedem luku. Pvodn vyroben vtinou z jednoho kusu deva - tis, jasan, javor, habr, bambus aj. (obr. 1)

Luk tradin reflexn (TRRB tradin reflexn luk)

U tradinho luku reflexnho jsou piky ramen ohnuty do ohybu (reflexu), osa luku je ped samotnm
lukem. Vstelov rychlost je vy, smrov stabilita men. Vtinou je vyroben z nkolika druh
materil, nebo ohbn nad ohnm, i prou. (obr. 2)

Luk zvratn, hlubok (Deflexn)

U luku zvratnho, hlubokho jsou ramena vychlena za svislou osou, co pin pesnj veden
luku ve vstelov ose a vt pesnost stelby. (obr. 3) Kombinovan (deflexn reflexn) luk, ze
kterho vznikl dnen sportovn luk, kter se nazv Standardn (je nekladkov). Tak se pouv
nzev Olympijsk, protoe se s tmto typem luku stl na souasnch
olympijskch hrch.
Dle rozliujeme vechny luky na mimostedov a stedov (obr. 4) - U
mimostedovch luk je p dky konstrukci luku vychlen mimo podlnou
osu luku (Long Bow a tradin luky, nebo mn kvalitn cvin luky). p
nasazen na ttivu je pli vychlen z osy, pi vstelu dochz k velkmu
Obr. 4

prohnut pu a tm k jeho velkmu rozkmitn, kter m vliv na let pu a na

jeho pesnost pi dopadu do cle. U stedovch, nebo dnes pouvanch

podstedovch luk je mon umstnit p do ideln vstelov osy tak, e vhodn p neme narazit
do luku a ideln startuje.

Obr.1

luk

Obr.2

luk

Obr.3

pm tradin

tradin reflexn

zvratn,

(TRLB Long

(TRRB trad.

(deflexn)

Bow)

reflexn luk)

luk

hlubok

Typy luk z hlediska pouitho materilu

Na vkon luku m mimo konstrukce nejvt vliv pouit materil.
Luk devn - nejjednodu typ, vyroben z jednoho kusu deva. Vtinou m pm tvar. Tvar ramen
je jednoduch, vtinou trojhelnkovho, plochho, nebo soudkovho prezu. Zejmna u starch
typ luk byla zadn strana vypukl. Ramena se od stedu ke picm symetricky zuuj, jak v ce, tak
v tlouce. Toto zen nm zajiuje plynul ohyb ramen. innost tchto luk je velmi mal. Nejastji pouvan deva jsou jasan, javor, tis, hickora. Ji hluboko v historii luku se objevuj luky vyroben
z vce druh dev, tzv. skldan - sendviov. Byly lepeny vtinou konm klihem a vzny zvecmi
lachami, (Skythov, Hunov, asijsk kmeny).
Luk ocelov, nebo duralov m rzn prezy. Padest a edest lta dvactho stolet. Existovaly i zvodn luky s profilem eliptick trubky. Pouze pechodn obdob, velmi nebezpen pi prasknut, dnes se ji nesm pouvat. To sam se tk luk vyrobench i z jinch kov. V t dob jet
nebyly obecn dostupn kvalitn sklolaminty a lepidla.
Luky lepen sendviov pi
jejich vrob jsou pouity rzn
materily,

nap.

sklouhlkov

sklolaminty,

laminty,

keramick

pltky, rzn kovy, plasty, devo.

Vrobce

vdy

optimlnch

hled

parametr

dosaen
luku,

tj.:

prunost (sov rychlost), pevnost,

torzn tuhost a trvanlivost. Luk je
lepen z vrstev materil (sendvi),
kdy prvn a posledn vrstva jsou
nejkvalitnj a zejmna tyto vrstvy
v zvislosti na vzjemn vzdlenosti
a dle na tvaru zakiven ramen
zpsobuj vy, i ni rychlost
napmen ramen. Vnitn vrstvy,
kter jsou kolem jdra (due) jsou
tak dynamicky inn. Jdro (due)
ramene

je

z javorovho
deva,

kter

nejastji
nebo
me

Obr. 5 - Popis reflexnho luku

vyrobeno

bambusovho
bt

rzn

vrstveno. Toto jdro na jedn stran uruje vzdlenost dynamickch vrstev ramene a na stran druh
tlum vznikl vibrace pi vstelu. Nkter firmy pouvaj na jdro speciln plastick hmoty.
U pmho luku s dlkou ntahu narst i sla vloen do ntahu. V poten fzi je nrst sly men a se vzrstajc dlkou ntahu se zvyuje.
U reflexnho luku v poten fzi ntahu sla narst rychleji. Je to dsledek reflexn konstrukce
ramen. Ovem pi dosaen urit hranice se charakteristika mn. Nrst sly je minimln tak, aby se
5

eliminovaly mon chyby. Po pekroen optimlnho ntahu nastv opt velmi strm nrst napnac
sly. Vhodou tto konstrukce je to, e pi stejn sle vloen do ntahu luku zskme vt mnostv
potenciln energie.

Luky lepen sendviov

Znaen hodnot luku

Na kadm luku je vyznaena sla a dlka luku. Toto oznaen je vtinou na vnitn stran spodnho
ramene luku. Meme teba st: #40/70 to znamen napnac sla luku pi ntahu 28 (meno od
lka na ttiv 1 1/4 ped msto open ruky na luku) je 40 lbs (liber), 70 zna dlku luku menou
po nejdel povrchov kivce od zezu pro ttivu k zezu pro ttivu. Podle tchto informac se d
koupit nov ttiva a vybrat bn py.

Ttiva pro reflexn nebo dlouh luky

Napnn ttivy

Materil na vrobu ttiv prodlal obrovsk vvoj. Na zatku se pouvaly

zvec lachy (basov struny z ovch stvek), nebo prodn vlkna. Ttiva se
dlala s jednm okem, dlka ttivy se upravovala vznm druhho oka
(vazek). Dnes se pouvaj ttivy se dvma oky, pesn dlouh a z materil
jako je Dacron pro cvin luky a star modely, Fast Flight, Dynema, nebo
Premium pro sportovn a zvodn luky. Oka a sted ttiv je omotn speciln
omotvac nit za pomoci jednoduchho ppravku. Ttivy se vyrbj na
specilnch ppravcch, kterm se k ttivk. Na kad luk pat dle jeho
konstrukce urit dlka ttivy. Tuto dlku kontrolujeme a upravujeme podle
vzdlenosti ttivy od msta open na luku (Brace Height).

Obr. 6

Standardn (reflexn) luk

vzdlenost ttivy od msta open

64

20,5 21,6 cm

66

21,0 21,9 cm

68

21,6 22,5 cm

70

21,7 23,2 cm

V ppad men vzdlenosti ttivy od msta open dochz k jejmu rozkmitu a tm ke snen pesnosti vstelu. Pekroenm tto vzdlenosti sniuji rychlost vstelu, ale zkliduji ttivu. Vyuv se pi
seizovn luku. U pmho (Long Bow) nebo tradinho reflexnho luku je minimln vzdlenost ttivy
od msta open 16 cm a vce. Pi men vzdlenosti dovihv ttiva a do ruky. Vstel je nepesn
a nkdy i bolestiv.
drba ttivy spov v impregnaci vlken specilnm voskem, kter vtrme do vlken a v oprav
stedov omotvky ttivy. Dle kontrolujeme a upravujeme umstn lka pu.

Stanoven sprvnho ntahu a dlky p.

Toto je velmi dleit informace pro vbr vhodn dlky luku a vhodnho pu pro mj luk. Je nkolik
rznch men, j vm ale pedstavm tento: Postavme se proti zdi, otome se o 1/4 od zdi a nathneme levou pai proti zdi. (levci pravou). Zatneme levou ruku v pst a hbet prst opeme o stnu.

Obr. 8
Dlka pu se m od zezu v konku po hranu
dku - trubky

Obr. 7

Zadn ruka je v plnm ntahu jako pi stelb, tj. ohnut koneky prst jsou pod bradou, hlava je
v bn poloze jako pi stelb, tj. potoena do smru stelby. Vzdlenost od prst zadn zakotven
ruky ke stn, kde je open pst, je potebn dlka pu a vce mn sprvn zmen ntah. Pouitm rznch vypout ttivy u kladkovch luk se me tento ntah zmnit. U pokroilch stelc,
kte maj vyhrann steleck postoj, lze pout speciln mtko, nebo jen dlouh p, na kterm
udlm pi opakovanch nataench znaky oproti pednmu kraji luku.
Pi vbru standardnho (reflexnho) luku se zejmna posuzuje vhodn dlka luku podle ntahu lukostelce. Plat tato obecn tabulka pro vbr vhodn dlky luku:

Dlka luku
62 64

pouit
luk vhodn pro ntah do 25

66

luk vhodn pro ntah do 28 zejmna pro eny

68

luk vhodn pro ntah do 30

70

luk vhodn pro ntah nad 29

Kdy nedodrm tuto informan tabulku, me se stt, e luk petrhnu, nebo naopak nebude luk dostaten vkonn, protoe ramena potebn neohnu.
7

Vzhledem k tomu, e zanm stlet, bude mi na uen stait pomrn mal napnac sla luku.
pouit

napnac sla luku

Pro zkladn vcvik

slab cvin luky.

Pro dti do 13ti let

napnac sla okolo 20 lbs

Pro eny a mlde

napnac sla okolo 24 26 lbs

Pro mue, i vyspl jedince

napnac sla okolo 26 32 lbs

U vysplch lukostelc, kte proli dlouhodobou ppravou, se vybr vhodn napnac sla sportovnch a zvodnch luk zejmna podle disciplny, kterou maj stlet. Musme vychzet z toho, e nejvt vzdlenost pi terov stelb, kterou maj mui nad 16 let stlet, je 90 metr. U en je to 70 metr. Luk mus mt vkonov rezervy, kter umon pesnou stelbu na poadovan vzdlenosti. Obdobn to plat i pro ternn stelbu.
U tzv. krtkch loveckch luk je vbr dlky jednoduch. A na vjimky se vyrbj v dlkch do 62
a v silch 35 70 lbs. To znamen, e z tchto luk stl jen ten, kdo dobe zvldl techniku vstelu na
slabm cvinm luku.
U Long Bow tradinch dlouhch luk plat vbr dlek luku podobn jako u standardnch luk, ale
napnac sla se pouv vy. Vzhledem k nzk innosti luku musm pouvat luky silnj, u vysplch zdravch stelc a 65 lbs.
U kladkovch luk se pouv napnac sla pro juniory a eny do 50 lbs a pro mue do 60 lbs u FITA
zvod a okolo 70 lbs u zvod 3D.

Kladkov luky
Pro mnoh je kladkov luk /compound/, jeho konstrukce a pouvn novinkou. Konstrukti pouvaj
sdruen kladky excentricky uchycen. Za ttivu natahuji luk, roztm vt (ttivovou) kladku a zrove se na men kladku navjej pomocn lana. Pi pohybu kladky kolem osy dochz k vychlen kladky a ta se zane chovat jako
zvratn pka. Velmi star
znalost kladkovho soustroj
a vyuit jet star zvratn
pky (excentricky ukotven
kladka) dlaj divy. Pomr
obvodu

kladky

ttivy

s pomrem kladky pomocnho lana a dlkou lan a ttivy

nm dvaj vslednou innost kladek. Ve skutenosti
je to pouze peveden funkce
zvratnho Skythskho luku
na pohyb kladek. Zejmna
pouvn

mechanickch

pomcek (vce zmrnch

bod,

vypoute

ttivy,

mechanick zakldky pu,

jin

prbh

startu

kter nahrazuj

pu),

nedokona-

losti nebo pokozen lovka,

zpstupn lukostelbu v tomto
proveden tm komukoliv.
Kladkov luky se hromadn
vyrbj ji asi 50 let. Byly
ureny zejmna pro lov, ale

Obr. 9 popis kladkovho luku

s postupem doby se z nich

stala velmi rozen sportovn disciplna. Konstrukce

luk umouje tak tlesn postienm z tchto luk snadnji stlet. S kladkovmi luky se zejmna
stl sestavy: 3D (trojrozmrn tere), halov stelba na 18 metr, ternn stelba a v poslednch dvaceti letech i drhov lukostelba FITA. Jsou podna i mistrovstv svta a Evropy. Poten vuka
lukostelce je velmi zkrcena a nkte jedinci jsou schopni ji po nkolika destkch hodin zenho
trninku spn konkurovat ostatnm lukostelcm s kladkovmi luky. Jedn se o samostatnou sportovn tdu.

Sted luku
Je vyroben pevn z lehkch slitin. Levnj vrobky maj sted luku odlit z lehkch slitin do formy,
dra a kvalitnj vrobky maj sted luku zhotoven z vkovku duralu, kter je dle opracovn na
CNC strojch. Povrch je vtinou chemicky barven.

Ramena luku
Jsou vyrobena dvojm zpsobem:
1) Drah lepen sendviov, materil - sklo, karbon, plasty, devo. Vtinou pro sportovn ely vy cena, pi pouit lehkch p vt namhn lepench spoj. Vhody - dky vt vzdlenosti vrchnch lamintovch vrstev lze zskat vt pedpt materilu a tm i vt pesnost
prce.
2) Levnj - lisovan do formy. Skeln a karbonov vlkna v rznm pomru, jsou nasycena
pryskyic a za tepla zpracovna. Maj obrovskou ivotnost. Dob vrobci dvaj zruku a 5
let pi dodren uritch podmnek. Takto vyroben ramena jsou nejlep. Vynikaj vysokou
kvalitou a ni cenou.
Tvar ramen: rovn, deflexn reflexn.

Kladky
Jsou vyrobeny pevn z lehkch kov. Velikost kladek a pomr kladek souasn s dlkou luku a
ramen uruje pracovn ntah luku. U vtiny kladek lze doladit dlku ntahu pesazenm ttivy na
kladce. Pesazenm pomocnch lan zmnme charakteristiku zbru kladek. Zmny se provdj zsadn na pomocnm lisu, nebo pomoc speciln rozpry a provd je odbornk, nebo zkuen lukostelec. Kladky jsou vyrbn v rznch tvarech a zakiven, neustle probh vvoj tvaru a innosti.
Kladky maj dky sv konstrukci tak rznou innost. Ta je vtinou na ttku vyznaena, nebo je
vyznaena v katalogu vrobce. Nejastji je udvna innost kladek 65 - 80% Let Off, co je jaksi
informace o energetick innosti kladek. Toto je dleit informace pro pikov stlen. Optimln
innost je okolo 65% Let Off. Kladky se tak tzv. asuj, tj. v zkladn variant mus bt spodn i horn
kladka ve stejnm pracovnm zbru. V dalch variantch sm bt pouze spodn kladka v pedstihu.
asovn lze tak doshnout i tzv. Tillerem ramen, tj. porovnnm vzdlenosti ttivy od spodnho a
hornho ramene u kraje stedu luku. Optimum je 0 mm, maximln ale 4 mm vt mezera u hornho
ramene (obr. 9). Ve zle na testovn a empirickch zkoukch.
Obr. 10 - Tiller vzdlenost ttivy od ramen v mst napojen na sted

10

Pomocn lana kladkovho luku

Jsou vyrobena bu ze speciln oceli (Steel Cable) - levn a star modely, nebo z Fast Flightu (Dynema). V souasn dob se pouv zejmna materil Premium, kter vznikl na zklad Fast Flightu. Vmna se zejmna provd v odbornm servisu a na specilnm ppravku. Pi vmn lan (mn
se vdy ob) me dojt ke zmn asovn kladek. Je poteba znt pesn dlky lan. Dlku lan je
mono upravit nakroucenm (maximln 10 otek). Existuj servisn tabulky, kter lze zskat u distributor a ze kterch se vychz.

Ttiva - kladkov luky

Materil na ttivu se pouv vtinou Fast Flight, nebo Premium a v men me u starch model
Dacron. Ttiva je zavena bu pmo na kladce, nebo na olivkch pomocnch lan, kter prochzej
kladkou. Je vdy nutn znt pesnou dlku ttivy. Je mon provdt pravy pedpt luku a tm dosahovat vt pesnosti na kor rychlosti. Kad zmna dlky lan, i ttivy pin zmnu pracovnho
ntahu a napnac sly. Nejlep je svit se, alespo v potcch, s vrobou pomocnch lan a ttivy
odbornkm, poslze po vrob vhodnch kovovch ppravk lze lana a kvalitn ttivy vyrbt kdekoliv. Vmna ttiv a pomocnch lan se provd na specilnm lisu (obr. 10). Existuj tak mnohem mobilnj ppravky pro vmnu ttiv, nebo pomocnch lan.

Obr. 11 - Servisn lis na kladkov luk

Vyhybka pomocnch lan

Je vyrobena vtinou z duralu, nebo karbonu. Slou k vychlen lan mimo vstelovou linii ttivy. Je
doplnna jezdcem lan, kter zamezuje velkmu opoteben pomocnch lan. V souasn dob jsou
velmi inn a modern dlen lana s rozprkou, kter umon vynechn vyhybek a vytv dostaten prostor pro start pu.
Pro vbr vhodnho kladkovho luku je dleit znt parametry a fyzick schopnosti stelce a disciplnu, kterou chceme stlet. Luk se vybr a kompletuje pesn na mru, tzn., jestlie mm ntah 28,
kupuji si luk, kter bude mt stedn hodnotu nastaven ntahu 28. Musm potat s tm, e sezen
podle druhu pouitho vypoute a zpsobu open luku bude nutn.
V poslednch letech je u vech vrobc trend vyrbt velmi krtk kladkov luky se vzdlenost os
kladek 30 38, kter umouj optimln pohyb v prod, jednoduchou pepravu, ale i sportovn pouvn. Dnes se tm vdy pouv k vypoutn ttivy kladkovch luk vypoute - release mechanick zazen na bzi zvory, kletiny, nebo smyky lanka, kter se spout pomoc spout jako u
palnch zbran. Stedn pracovn (ntahovou) dlku luku uvdj vrobci na ttku luku. Je nutn dt
pozor, protoe u jednotlivch model od stejnho vrobce se men li. Podle normy AMO se ntah
11

luku pro neloveck stlen m ve vzdlenosti 1 1/4 ped mstem open ruky, nebo ped mstem
roubu zakldky. Je teba dobr spoluprce ze zkuenm obchodnkem a servisem, protoe u nkterch znaek a model nen mon mnit ntah luku.

12

Zkladn vybaven luku

Zakldka pu, bon oprka
I zakldka pu prodlala svj historick vvoj. Nejdve se p opral o palec nebo ukazovek ruky,
kter drela luk. Tato stelba nebyla pli pesn a byla mnohdy i bolestiv. Proto se zaaly pouvat
rzn vstupky, kolky, kousky ke, pe apod., ze kterch p pijateln startoval. Dnes pouvme
plastov, nebo kovov zakldky rznho tvaru a proveden. Mme i rzn mechanick, nebo magnetick vhodn zejmna pro vyspl lukostelce. Dnes se u standardnch luk tm vdy pouv odpruen bon oprka pu (Button), kter umouje ideln nastaven pu do vstelov horizontln
osy a kter tak umouje pracovat s tvrdost pu (zmken, i pitvrzen pruiny v Buttonu). Zakldka podpr p v rovin vertikln, bon oprka (Button)
Obr. 12 - Zakldky kladkovch luk

v rovin horizontln.
U kladkovch luk se vtinou pouvaj zakldky mechanick, odpruen, nebo padac. Mus bt dostaten tuh,
dobe vkov i bon seiditeln. Je rozdln tvar tzv. Launcheru - vidliky (oprky pu) pro karbonov a kovov py.

spodov

Samozejm je i jinak nastaven pro stelce, kter vypout

bon

ttivu z prst.

Zamova
Zazen, kter umouje opakovan nastavit poadovan parametr
vzdlenosti, na kterou chceme stlet (viz modr ipka). Vzhledem
k velkmu energetickmu zaten pi vstelu by ml bt velmi tuh a
robustn. U kladkovch luk navc mus vtinou jet nst pomrn
hmotn optick prhled s libelou. Zde se nevyplat vbec etit, protoe jen nejdra zamovae jsou masivn a maj natolik jemn nastavovn vky a ky, e dky tomu je mon skuten nastavit ideln
zamen a tm i pesnost dopadu. V minulosti se milo instinktivn, tj.
pouze ctnm a zkuenost, pozdji menm po pu, nebo podle
zez na luku. Zamovae se li i konstrukn, protoe se na nkter disciplny (3D) pouvaj vcemukov zamovae, nebo naopak velmi jednoduch varianty. Vdy se vychz z poadavk, pravidel
a pn uivatel.

Stabiliztory luku
Ti zkladn poadavky na funkce:
a) prostorov vyven

13

b) smrov veden pi vstelu

c) pojmut a spotebovn zbytkovch energi v luku (p odebere maximln 7 - 22% energie)
Pracuj bu na bzi dlouhho vlnn, nebo na bzi hydraulickch len. Konstrukn jsou pouze minimln rozdly mezi stabiliztory pro kladkov a standardn luky. Stabiliztory jsou tak mnohdy i
mdn zleitost. m stl svtov rekordman, tm chce stlet mnoho mladch zanajcch zvodnk bez toho, e by znali dvod a funknost. Stabiliztorov vybaven je individuln zleitost.(nap.
viz fotografie ve, erven ipka) Pro cvin luk, nebo pro Long Bow nepotebuji stabiliztor vbec.

Prhled v ttiv - hled

(pouze u kladkovch luk) Zazen s rzn velkm otvorem vpleten do ttivy, kter funguje jako druh bod men - hled. Me bt smrovno do smru vstelu gumou, nebo pevnm lkem ttivy.
Rznho tvaru a velikosti. Velikost otvoru nesm bt plynule nastaviteln.

Lko pu na ttiv
Umouje nastaven pu do sprvn vstelov polohy. Bu kovov krouky, nebo nitn lko zpevnn lepidlem.(viz obr. 18) Umstn lka na ttiv je tm stejn u standardnho i kladkovho luku,
tj. cca nad pravm hlem mezi ttivou a zakldkou pu. K jeho vymen a k nslednm pravidelnm kontrolm pouvme specilnho mtka a testovn dle zsah v teri.

Release
Vypout ttivy (jen pro kladkov luky). Mechanick zazen umoujc ist uvolnn ttivy pi startu. Rozdlen - kletinov, lankov, zvorov. Jednotliv modely mohou bt dreny v ruce, nebo zaveny nap. na zpst. Spou je bu aktivn (ihned po zmknut nsleduje vstel), nebo pasivn
(vstel nsleduje a po nslednm uvolnn spout).

Chrni pae
Prvek pasivn ochrany pae ped dopadem ttivy na ruku. Zrove zabrauje ztren ttivy o sousti
odvu na pai. Ml by bt vzdun a nzk. Je mnoho tvar a zle i na mdnosti.

Chrnie prst
Pro stelbu z dlouhch, nebo tradinch luk se nejastji pouvaj koen lukosteleck rukavice,
kter chrn ti prsty. Pro stelbu ze sportovnch a zvodnch luk se pouvaj tzv. TAB chrnie, kter

14

jsou vtinou vybaven rznmi doplky, jako nap. distann vloka mezi horn a prostedn prst,
elistn oprka apod. Materil je nejastji kvalitn vydlan ke, nebo ke s chlupy. Doplky jsou
z plastu, nebo duralov.

Toulec na py
Proel nejmenm vvojem. Pi stelb z Long Bow, nebo jinch tradinch luk se zejmna pouvaj
tradin koen, nebo ltkov toulce na zda, ze kterch se py vytahuj pes rameno. asto bvaj
zdoben.
Pro sportovn lukostelbu se pouvaj dva
modely toulc. Jeden vychz z tzv. pistolovho holsteru, tj. toulec je pipevnn na psku,
py jsou zasunuty v jaksi kapse a smuj
smrem dozadu. Na toulci jsou vtinou rzn
kapsy a chyty na doplky. Druh model je
tak pipevnn na psku, prez je vce mn
eliptick, konce p smuj dopedu ped
stelce, take si stelec vybr, kter chce.
Opt rzn kapsy na doplky.
Pi stelb s loveckmi hroty se pouvaj tzv.
drky p, kter jsou piroubovny na luku.
Loveck hroty jsou zasunuty do mkk gumy
aby nic nepoezaly a aby nerachotily.

15

Tere a terovnice
Pro udren dobr ivotnosti p je nutn, aby byl p plynule zastaven. Proto se pouvaj tzv. terovnice, kter jsou vyrobeny z rznch materil. Z lisovan slmy (dva vrobci v Evrop), z hobry,
z vlnit lepenky a v poslednch letech z polyethylenu. Z polyethylenu jsou tak vyrobeny tere 3D (figurny zvat). Na terovnice se pipevuj paprov zmrn tere, kter jsou rzn velk na rzn
vzdlenosti a rzn barevn podle discipln a jejich sportovnch pravidel.

Obr. 13 - Slamn terovnice

Obr. 14 - Terovnice z hobry nebo vlnit lepenky

Ter 3D - sova

16

py, zkladn nastaven a sezen luku

py a tak materil, ze kterho jsou vyrobeny proel velkm vvojem, ale pesto se od sebe pli
neli p vyroben ped mnoha tisci lety a dnen. p je nosnk, kter mus pojmout co nejvce energie z ttivy a spotebovat ji za letu. p pi startu a njakou dobu i za letu kmit. Kmitn pu je zpsobeno stlaenm energi, kterou pijm z ttivy a vychlenm z osy vstelu pi oputn ttivy ze
ikm plochy prst. Optimlnho prkmitu vyuvme ke stle stejnmu a pesnmu startu pu. Kad
lukostelec m jinak siln luk a jinak dlouh pracovn ntah luku a tm i jinak dlouh p. Z toho vyplv
poteba mnoha rznch parametr p. py se dve vyrbly ze deva, vtinou to byl tpan severoamerick cedr, seversk borovice, nebo houslask smrk, jinde rkos, pkov ke apod. Je samozejm nutn, aby ml lukostelec mnoho stejnch p, se ktermi me trnovat i zvodit, a kter
odpovdaj parametrm jeho luku a jeho ntahu. S tmto problmem se potkali lukostelci mnoho let.
Devn py pes to, e se vybraly pouze z kvalitnho deva, nemly stejn prhyb (SPINE) a nemly
stejnou hmotnost. Koncem edestch let zaala vyrbt americk firma EASTON, kter je nejvtm
zpracovatelem dural na trubky v USA, celou adu kovovch dutch p. Hlavn konstruktr a zrove vborn zvodnk lukostelec pan Easton - vymyslel a vyzkouel pouvn cel kly prmr
trubek, rzn hmotn hroty, rzn velk kormidla, rzn velk konky p. Postupn se zaaly vyrbt py tak kompozitn, tj. duralov trubka s karbonovm opletem apod. Dnes je ve svt samozejm i mnoho dalch vrobc p. Druhm nejznmjm je firma Beman USA (majitel je firma Easton), kter ji mnoho let vyrb celokarbonov py pro zanajc i pro zvodnky (v minulosti ve Francii). Ostatn vrobci vyrbj spe py pro zbavu, i hobby, ale rznch pokus o vrobu pibv tou
mrou, se kterou pibvaj nov lukostelci, a tch je nyn okolo 100 milin.

Popis pu
p se d popsat takto: Dk pu je vyroben z rznch materil, vtinou se jedn o trubkov tvar.
Z pedn sti je upevnn hrot, kter me bt z jednoho kusu, nebo je roubovac do zvitov vloky,
kter se vlepuje do dku pu. Hroty jsou rzn tk. Na zadn st dku pu (lidov trubce) je pipevnn konk pu rznho tvaru a
velikosti. Na dk pu jsou v ppravku
nalepena smrov kormidla (brka), kter
jsou

dnes

vtinou

plastov,

nebo

pipravena z krocanch brk. py mohu

koupit po dlech a sm si je sestavit, nebo
si

je

mohu

koupit

pipraven.

pipravench si mohu jen upravit potebnou

dlku

zakrcenm.

Vlastn

vbr

provdme podle tabulky EASTON. Ve

sloupci jsou udny napnac sly, v dcch

17

dlka pu. V prseku zadanch parametr najdu vhodn rozmr pu. Jsou uvedeny vechny druhy
p, provedu pouze vbr dle disciplny. Pesn uren vhodnch p mohu provst a po souboru
testovn luku a p.

Vbr vhodnch p
Znme aktuln tahovou slu (zmme mincem), znme pesnou dlku p a pistoupme k vbru
p. Mme nkolik monost:
Vbr podle tabulek - pesn, chce velkou zkuenost, m rychlej luk, tm tvrd py (men slo
spine).
Vbr nhodn - empirick - zdlouhav, je nutn mt mnoho vzork a je to drah.
Znaen pu, rozlien podle kvality materilu, dly pu, tabulka na vbr p. Na kadm pu je
popiska, kter informuje o vrobci, ale zejmna o kvalit a dimenzi p, nap.:
Kovov p EASTON XX75 1713 Platinum Plus
toto oznaen znamen (viz. tabulky Easton):
Vrobek firmy Easton
XX75 oznaen slitiny duralu, ze kter je vyroben
17 prvn dvojsl zna vnj prmr trubky v edesttvrtinch palce 17/64
13 druh dvojsl je sla stny. Je mena a udvna v 0,001 /tiscina palce/ tj. 0,013
Platinum Plus zbarven pu a obchodn nzev
Karbonov p A/C/C 3-18/560
A/C/C = Aluminium Carbon Competition pikov sportovn py, vyroben s velikou pesnost
3 18 = 3 vrstvy Carbonu, 18 = posledn dvojsl rozmru zkladnho trubkovho nosnku z duralu
=0,218, .18 je tak oznaen pro vechny dal komponenty (hroty a pod). 560 = oznaen spine
prhybu pu.
Setkvme se tak s oznaenm 3L-18/620 p m vt spine prhyb a je vhodnj pro slab
luk, nebo s oznaenm 3X-04/830, kdy jsou pouity zeslaben vrstvy Carbonu a p m opt vt
spine.
Karbonov p A/C/E 1206 G series /520
Aluminium Carbon Extrme = bikonick tvar dku pu. p uren zejmna pro zvodn lukostelbu. M ideln letov vlastnosti (obtkn). 1206 = prvn dvojsl 12 oznauje prmr duralov trubky =12/64. Druh dvojsl 06 oznauje slu trubky = 0,006. G = srie vrobku. 520 = spine pu.
Karbonov p X10 550
p speciln zkonstruovn na stelbu olympijsk trat = 70 metr. Bikonick tvar dku pu, vt
hmotnost ne A/C/E. K rozlien oznaen se pouv velikost spine 550

18

Jsou to samozejm jen informativn sla, kter dle slou k orientaci v rozmrech a ke kompletaci
vhodnch komponent. Vrobce pro ns sestavil vhodnou tabulku (dnes i na potai), kter meme
tm bezmezn vit, jestlie stlte sprvn technicky. Pi pouit poddimenzovanch, ili mkkch
p (vysok slo spine) dojde k nrazu pu do luku, p je nekontrolovateln rozkmitn a zsahy
nejsou dostaten kvalitn. Pi pouit pedimenzovanch p (nzk slo spine) je p natolik tuh, e
se pi startu tm nekontrolovateln od luku odr a opt sniuje monost opakovanch kvalitnch
zsah.
Podle vbru disciplny a podle prostedk provdme vbr vhodnch p. Vha, tuhost a dlka pu
na jedn stran a pesn napnac sla na druh stran jsou zsadn parametry, kter ns budou
ovlivovat, stejn, jako re nboj a zbran ovlivuje stelce z palnch zbran. Kovov py jsou
vhodn pro zvodn halovou stelbu a pro lov, pro stelbu 3D (ternn stelba na trojrozmrn tere) a
stelbu zanajcch a zjmovch lukostelc. Celokarbonov nebo sendviov py jsou vhodn zejmna pro svoji malou hmotnost a velkou pesnost pro zvodn a sportovn stelbu na vt a velk
vzdlenosti. Se vzrstajc hmotou pu kles dostel pu pesto, e p odebere vce energie z ttivy
luku. Dnes ji nemme u sportovnch luk problmy s pouvnm lehkch karbonovch p. Dve
nm devn stedy luk a i ramena praskaly.
Ne kad m v ruce tabulky Easton. Proto uvdm nejbnj pouit parametr p pro zjmov
stelce:
Standardn, nebo dlouh luk:
Napnac sla luku

Vhodn py - JAZZ / Platinum

do 20 lbs

1516

do 25 lbs

1616

do 30 lbs

1716

do 35 lbs

1816

do 40 lbs

1916
Kladkov luk:

Napnac sla luku

vhodn py - Gamegetter II

do 50 lbs

2016

do 55 lbs

2117

do 60 lbs

2219

Devn p prmr 5/16

vhodn pro napnac sly do 30 lbs.

Devn p prmr 11/32

vhodn pro napnac sly od 35 do 60 lbs.

19

Zkladn sezen nastaven luku vechny luky je poteba nastavit a sedit podle parametr stelce, kter s nimi bude stlet.
Nastaven standardnho luku
1) Zakldka se pipevn, nebo pilep na luk tak, aby se p mohl opt o prostedek prun bon oprky (Buttonu), jestlie ho pouvme. Jinak bn zakldky pu maj svoji bon oprku. Button musme dt do takov polohy, aby byl p vychlen maximln o 1/2 prmru pu vn mimo osu luku.
Zkladn nastaven uinme podle optickho odhadu osy luku.
2) Spodn st lka pu na ttiv umstme cca 1-2/8 nad prav hel spojnice lka pu a zakldky
pu na luku.

Nastaven kladkovho luku

Nastaven napnac sly. Nastaven napnac sly je jednoduch. Pouijete Imbusov kl UNF (palcov rozmry) vhodn pro kotvc rouby v ramenech. Pootenm roub po smru hodinovch ruiek
napnac slu zvyujete, proti smru hodinovch ruiek napnac slu sniujete. Nesmte pekroit
doporuen rozsah napnac sly jednotlivho luku (na ttku vrobce). Pi velkm snen napnac sly
hroz rozpadnut luku a jeho pokozen. Horn i spodn rameno mus bt sezeno stejn, tj. vzdlenost
ttivy od madla tiller mus bt stejn, nebo u hornho ramene me bt vzdlenost a o 4 mm vt.
Napnac slu mme pomoc mince v librch (je mon koupit). Nkter modely luk maj jistc
roubov zvlaky, kter je nutn povolit tak, abyste mohli pohybovat kotvcmi rouby v ramenech.
Sezen dlky ntahu kladkovho luku
Luk je nastaven na urit pracovn ntah. Tento ntah je mon upravit v zvislosti na typu pouitch
kladek maximln +/- o 1. pravu meme provdt pouze za pouit specilnch lis nebo ppravk. Doporuuji pout odborn servis nebo klub, kde tento lis maj. Jestlie je nutn zmnit pracovn
ntah luku o vce, ne 1, je nutn provst vmnu velikosti kladek a s tm i lan a ttivy.
Dleit upozornn: Kladkov luk je vzjemn zvisl systm. Zmna dlky ntahu zmn napnac slu. Snenm dlky ntahu snte napnac slu, to vak me bt kompenzovno ve
popsanm konem. A naopak. Pi sniovn dlky ntahu vak ji neme bt dosaeno maximln avizovan napnac sly!
Sezen zakldky pu, ppadn Overdraw (zakldka piblen k ttiv). Vbr zle na tom, zdali budete stlet z prst, nebo pomoc vypoute (release). Pro stlen z prst je nutn pout zakldku s bon oprkou. (p se pi vstelu opr o bon oprku a je tak smrovn. Pro pesnj nastaven se mohou pouvat odpruen bon oprky - cushion plunger neboli button). Pro stlen s vypoutem je vhodn pout nkterou mechanickou zakldku pro centrln vstel. Jsou velmi rozdln
konstrukce a jen odbornk me doporuit pro kadho vhodnj zakldku.

20

Nastaven lka pu na ttiv (Nocking Point Height). Nikdy nestlejte z luku, na kterm nen
lko pu instalovno! Pro stelbu z prst je doporueno umstnit lko 3/8 nad pravm hlem od
zakldky pu a 1/4 pi pouvn vypoute.
Nastaven ideln bon osy vstelu pu. Zakldky
pro vypout pu se mus nastavit do ideln osy,
kterou tvo ttiva a sted luku, vychlenm vidliek
zakldky dovnit nebo ven z okna luku. Pesn msto
najdeme a pi testovn. Je nutn vbr vhodnch
Obr. 15 Lko pu na ttiv

p
podle

Obr. 16 Nastaven zakldky kladkovho luku

tabulek Easton, kter mus odpovdat parametrm luku a stelce.

Zakldka pro vstel z prst: u pravka bude p
vychlen doleva od optick osy a o 1/8. Pesn msto a odpor bon oprky se zsk a pi testovn.
Opt je nutn pesn vbr vhodnch p.

Kontrola vhodnho olepen p pro zakldku p

Pi pouit zakldky pro vstel z prst mus bt vodc brko kolm na zez v konku vn okna luku.
Pi pouit zakldky pro stelbu s vypoutem muste pootoit konky na Vaich pech tak, aby
vodic brko bylo souos se zezem v konku. Podle tvaru vidliky zakldky bude dol, nebo nahoru.
Toto umouje EASTON UNI NOCK Systm, protoe konky jsou jednodue oton.
Provdme postupn tyto testy:
Zkladn sezen.
Stelba ze 3-5 metr ve vodorovn hladin - zkladn nastaven lka a bonho vychlen. Z pohledu
stelce je vidt jen koneek pu. Plat pro vechny modely a typy luk.
Pesn sezen (testovn) Vaeho luku.
Pesn sezen doke provst pouze stelec, kter ji um velice dobe a zejmna stejn stlet. Alespo 100 a vce vstel je nutn pro sezen Vaeho novho luku. Pro pohodlnost je mon stlet i z
krtk vzdlenosti. Podmnkou je kvalitn luk, vbr p podle tabulek EASTON a stejn provdn
vstel.
Jednoduch testovn sezen a vbru p u standardnch luk: Bare Shaft Test
Provedeme ji dve popsan kony. Postavme se 10 metr ped terovnici a vystelme prvn p.
Podle sklonu pu v teri provdme sezen zakldky tak, abychom vidli pouze konk pu a tlo
pu bylo v zkrytu. Kdy se nm toto poda, pouijeme k vstelu p bez kormidel /brk/. Vystelme
ti py z 10 m do terovnice. Pi stejnm men vystelme tak py bez kormidel. V ppad A py bez brk jsou vlevo - jsou py bu tvrd, zakldka pli vychlena, nebo je bon prun oprka
pli tvrd. V ppad B - py bez brk jsou vpravo - jsou bu mkk py, zakldka pli v luku, nebo bon prun oprka potebuje pitvrdit. Ideln stav je, kdy p bez kormidel (brk) zasahuje stejn

21

msto, jako py olepen. Testovn za pouit p olepench a neolepench provdme z 10, 15, 20,
25, 30 m. p neolepen se mus z kad vzdlenosti dostat k pm olepenm. Maximln odchylka
me bt do 10 cm na vechny strany.

22

Zkladn lukosteleck technika

Lukosteleck technika prola dlouhm vvojem, v nm hrly roli typy luk, osobn pojet stelc,
zem a praktick vyuit. Vvoj vychzel z praxe a prax se potvrzoval. V jednotlivch dobch se technika oprala o popis jednotlivch vynikajcch lukostelc. Podobn tomu tak bylo i v nedvn dob.
V poslednch desetiletch se pln projevuje snaha po teoretickm zdvodnn vekerch innost podobn jako v jinch odvtvch. Hled se dokonal styl a prostedky, jak se k nmu dostat. I kdy nen
vvoj lukosteleck techniky u konce, jsou nkter dosavadn poznatky a zkuenosti vytdn. Jsou
znmy destky i stovky let a lze se jimi dit. Vdy vak bude zleet na schopnosti lukostelce, jakch
vsledk docl. Lukosteleck technika je naprosto stejn pro toho, kdo si chce obas vystelit jako
pro toho, kdo chce zvodit. Jenom intenzita, etnost a materil mou bt rozdln.

Objektivn a subjektivn styl

Lukostelba je innost individuln, proto m bt styl pizpsoben fyzickm a psychickm vlastnostem
jedince. Pitom je vak teba dodrovat celistvost uritho stylu a zejmna pak objektivn zkonitosti
vyplvajc z fyziklnch zkon pouit a vlastnosti luku, pu, balistika a z podstaty fyzick schrnky
a mechaniky a biomechaniky lovka.

Zsady lukosteleck techniky

Zsady, je je teba respektovat pi vbru vhodn steleck techniky:
pirozenost - vechny prvky jsou provdny bez nadmrnho sil, v pirozenm rozsahu pohybu a
v pirozen nensiln poloze.
tonus sval vechny svalov partie nezastnn na stelb maj bt v lehounkm napt, aktivn.
Tm udr cel korpus tla pipraven penet i absorbovat energii vstelu. Aktivita sval se snze
opakuje, ne nezen ochablost.
citlivost pesn polohy a pohyby jsou zvisl na svalovm citu a nervosvalov souhe, jemnosti a
lehkosti.
trvalost usilujeme od samho potku o pesn ncvik sprvnch prvk, z nich se postupn vyvinou trval pohybov nvyky steleck techniky.
podloenost vechny prvky je teba teoreticky ujasnit, popsat a zdvodnit, aby dolo k dokonalmu
spojen teorie s prax.

23

Zkladn prvky lukosteleck techniky

Prvky steleck techniky dlme na: statick, dynamick a mentln.
Statick prvky:
postoj
zaloen pu
zadn ruka
pedn ruka
hlava
kotven zadn ruky
men
Dynamick prvky:
napnn luku
uvolnn ttivy - vstel
zakonen
dchn
Mentln prvky:
model vstelu
koncentrace
relaxace

Postoj
Rozeznvme 3 druhy postoj: bon, oteven, eln. Defacto popisujeme pouze polohu chodidel a
pnve. Vdy musme hledat stabiln polohu nohou kyl a trupu, kter jsme schopni bez velkho napt
a nmahy vdy opakovat. Dleit: nohy jsou napnut, rovnovha na obou nohch je stejn, trup je
vzpmen a hlava lehce vytren ped sebe.
Bon postoj - ob nohy jsou v ose stelby, pnev tak, trup je v ki lehce vyboen, aby vznikl potebn prostor pro spojnici pedn ruka, ttiva, hlava.
Vhody - pirozen postaven, snadno se zaujm a udruje, je vhodn pro kadho.
Nevhody - mal stabilita, nevhodn pro stelce s vyvinutj hrud, patn
se kontroluje potebn naklonn tla.

Obr. 17 - Postaven

Oteven postoj(obr. 17) - noha vzdlenj od tere je pedkroena asi o

nohou pi stelb

pl stopy, kyle a trup jsou mrn natoeny k teri. Pedn pae a trup svraj
mrn hel, kter umouje lep cestu ttiv.
Vhody - jist a spolehliv postoj s velkou stabilitou na vechny strany,
snadn opakovn, nevede k naklnn trupu. Postoj umouje vhodnou
vzdlenost ttivy od pedn pae a zvten vzdlenost mezi lopatkami me vst k lepmu pocitu uzamen zdovch parti. Usazen pednho ramene je pirozen a dren hlavy nen namhav.

24

Nevhody - zatenci zejmna z dvodu mal sly a keovitosti nect tento postoj jako pirozen.
Mal sla je nut tlait pedn rameno do linie stelby, dochz k derm ttivy do pae. Schz pocit
rovnovhy. Tyto pocity postupn miz.
eln postoj - noha vzdlenj od tere je znan pedkroena, pnev je souos s chodidly, trup je
siln vytoen v ki proti smru pedkroen. hel pedn ruky a trupu nen velik.
Vhody - podobn jako u otevenho postoje, umouje stlet i lidem s velkm bichem, i hrud.
Nevhody - velk torze v ki, velk nava, velmi patn se udruje rovnovha sval udrujc trup
v natoen. Naprosto nevhodn poloha pro penos pracovnch sil. Pi vstelu dochz k roztoen
trupu.
Doporuen - pro vtinu zdravch stelc je nejvhodnj oteven postoj.
Zaloen pu do lka na ttiv a eventuln pod klapaku a dle na zakldku pu m bt co nejjednodu s minimem pohyb, bez velkho vyklnn
luku. Je teba si vytvoit nvyk (stereotyp) pohyb ve

Vodc

stejnm poad, abych je mohl provdt jen s kontrolou

brko
smuje

a mohl jsem se ve stejn dob vnovat relaxaci. Na

od

ttiv mus konk pu dret lehce, nesm z n ale

ven

samovoln vypadvat.
p se zakld do lka na
ttiv

Obr. 18

Vhodn p pesahuje jen nepatrn hranu

Obr. 19

Obr. 20

Poloha pedn ruky. Vzhledem k tomu, e mme pravky i levky,

tj. pravk dr luk v lev ruce a pravou rukou natahuje ttivu luku a
levk zrcadlov, pouvme termny pedn ruka dr luk, zadn
ruka napn ttivu, pedn noha ble k teri, zadn noha dle
od tere.

Vdy pouvme chrni pae

25

okna

Open (dren) luku znme pevn a voln. Pi pevnm open obepnaj prsty madlo luku a lehce je
pidruj (tisknou) silou, kter se nech pirovnat k dren erstvho
vajka. Nepouvaj se poutac emnky apod. Malkov hrana je vdy
vychlena tak, e je tm vodorovn s palcem(obr.21) Pouv se
zejmna pi zkladn vuce, pi stelb z pmch, nebo silnch loveckch
luk. Pi volnm open (dren) jsou koneky prst pooteveny, madlo luku
nesvraj, luk je proti upadnut zachycovn volnm emnkem nebo
poutkem. Malkov hrana je opt ve vodorovn poloze s palcem. Napt v
prstech a zpst se nech pirovnat k zadrovn ptaho mldte v dlani.
Napt v prstech i dlani se ped vstelem a bhem vstelu nemn, pi
dokonovac fzi dochz k plnmu uvolnn prst a zpst a
nslednmu uchopen madla luku.

Obr.21

Proveden open / dren luku. Hrdlo madla vlome do V mezi ukazovkem a palcem, je jsou
k madlu lehce piloeny, jako i ostatn prsty. Palec smuje do tere. Malkov hrana je ve vodorovn
poloze s palcem. Madlo luku se vdy opr o svalov trojhelnk mezi palcem, dlan a ukazovkem.
Tlak je pes tento trojhelnk smrovn proti vetenn kosti.
Rozeznvme ti polohy zpst:
VYSOK (pistolov) - hbet zpst je souos s pedloktm, V mezi ukazovkem a palcem je pmo
proti vetenn kosti. Malkov hrana je zvednuta do vodorovn polohy.
Vhody - mal plocha dotyku s madlem, ntah se prodluuje, men tendence svrat madlo, nen pli
obvykl.
Nevhody - zpst je v napt, vt penos rz do ruky, navd luk ble k ose pae, zmenuje
vzdlenost ttivy od pae ztren vstelu. Snaha zvyovat napt v zpst pin obtn udrovn rovnovhy sil. Men smrov veden luku rukou pi vstelu.
NZK - zpst je open v pirozen poloze, je uvolnn a madlo luku se opr o svalov trojhelnk mezi palcem, dlan a ukazovkem.
Vhody - pohodln a snadno opakovateln postaven zpst, kter umouje dobr penos tlaku
z vetenn kosti, smrov veden luku pi vstelu, nemn se ani pi nav.
Nevhody - pi nedodren uvolnn napt v zpst me dochzet k nestejnmu aktivnmu penosu
tlaku na rzn sti madla a tm k nepesnm zsahm. Nevhody jsou ale hluboce potlaeny vhodami.
HLUBOK - Zpst je pln zvrceno smrem k tlu, madlo luku openo hluboko v dlani proti vetenn
kosti.
Vhody - pocit zpevnn zpst a pedlokt, dobe udriteln sklon luku, smrov veden luku pi
vstelu.
Nevhody - zbyten napt v zpst a pai, patn rozliiteln msto tlaku (open) do madla a tm
podkopvan luk.
Doporuen nejastji se pouv nzk open luku s poutacmi pomckami.

26

Poloha pednho ramene

Popisujeme dv zkladn polohy ramene nzk a vysok. Ob plat pro standardn i kladkov luk!
Nzk rameno - Rameno umstme dol ji ped ntahem, tj. tlame ramenn kloub smrem ke kapse
kalhot, ob ramena jsou ve stejn vi, zapojeny zejmna zdov svaly, minimln napt prsnho
svalu.
Vhody - poloha se snadno zaujm a opakuje, dobe se vnm napt zdovch sval, je dost velk
mezera mezi ttivou a pa.
Nevhody - poloha je navn pro zanajc a slab stelce, pi nedslednm usazen ramene, pi
nerovnovze sil, nebo pi rozten pae nevhodnm zapojenm sval dochz k nepesn stelb.
Vysok rameno - Rameno je petoeno vped smrem k hrudi, tm se i lko ramennho kloubu trochu zvedne. Zpevnnm zdovch a prsnch sval dochz k fixaci ramene v poadovan krajn poloze. Tm se pibl k linii vstelu. Nesm dojt k tzv. schovvn se za rameno!!!
Vhody - pirozen krajn poloha, vhodn pro pjem tlaku z luku, poloha stabiln a pevn, snadno
opakovateln. Je to vhodn a velmi vyuvan poloha pro slab i siln luky.
Nevhody - nesoumrn zdov tah, nebezpe vyklouznut kloubu z jamky a tm nepenen tlaku
luku, monost naklnn luku.
Doporuen - 90% vech zvodnk pouv zejmna tzv. vysok rameno, kdy provd fixaci ramene stahem sval smrem ke kapse kalhot. Ale pozor, nikdy se nejedn o vytaen ramene z ramenn
jamky a vdy budou zapojeny mezilopatkov svaly!!
Poloha lokte pedn ruky
U standardnch luk
Pedn pae je propnuta a zpevnna. Loket pedn ruky mus bt podtoen smrem dol, na tzv. 6
hodinu. Zejmna u en, nebo u mldee bvaj tzv. vyboen lokte (velmi vyhnut). Loket a cel pae
se mus natolik podtoit, aby nepekely ttiv v linii vstelu, ale cel pae mus zstat zpevnn a
schopna penst tlak na luk. Nesm ped lukem ustupovat, nebo se v lokti povolovat.
U kladkovch luk
Pedn pae je v lokti mrn pokrena, ale jen tak, abych udrel rovnovhu sil. Loket pedn ruky mus
bt podtoen smrem dol na 6 hodinu. Pokrenm pae v lokti se mnohem zvt mezera mezi ttivou a pa. Pi vstelu se propnutm pae zpsoben vztlakem proti luku zvt tzv. smrov veden
luku ve vstelu. Zhruba asi 20% stelc z kladkovho luku m pedn pai a loket zpevnny jako u
stelby ze standardnho luku.Toto je vhodn u velmi rychlch luk.

Dren

ttivy

s chrniem prst

Zadn ruka
Prsty a zpst - prsty drc ttivu jsou ohnuty v poslednch kloubech,
jsou bez napt a vyven. Ohnut lnk je mlk.(obr. 22) Zpst
je vyveno a uvolnno, stejn jako pedlokt. Hbet ruky je v jedn
rovin s pedloktm, pokud mono bez tendenc o zkrut ttivy.
Obr. 22

27

vdy

Loket - pi napnutm luku je loket a zejmna pedlokt nad ramennm kloubem. Loket je seven
(uzamen) v krajn poloze. Ramenn a zdov svaly prostednictvm tricepsu thnou loket a v zvsu pedlokt
ikmo vzad, aby se linie vstelu co nejvce piblila ose
hlavy. Cel pohyb zadn ruky je kolem ramennho kloubu
s co nejvtm piblenm pedlokt a hbetu zadn ruky
k elisti smrem pod ucho. Pedlokt a zpst jsou uvoln-

Obr. 23

n.

Zadn rameno - ob ramena jsou zpevnn i s pedn rukou v jeden blok. Nesm dochzet ke kei.
Jedn se pouze o svalov napt. Pi staen ramennch a zdovch sval zadn ruky dochz
k pohybu zadn ruky kolem ramennho kloubu a tm pi uvolnn
ttivy z prst k vstelu. Pi ideln stavb tla a proporcionlnch parametrech pa je nutn vyadovat linii pedlokt a pu
a srovnn a vyven celho zpst s pedloktm. Lze pipustit
jakkoliv odchylky zadnho pedlokt a lokte smrem nad rameno. Nikdy ne pod rove ramene, protoe pak dochz
Obr. 24

k zapojen zdovch provch sval a k rozeven vstelu kolem ptee a tm k nevhodnmu smrovn vstelu.

Vhody - poloha ramene, lokte i pedlokt jsou mechanicky vhodn. Vyven prst, zpst a pedlokt umouje ideln a opakovan provdt uvolnn ttivy a dokonovac fze vstelu, zrove
klade men nroky na svalstvo pedlokt.
Nevhody - vce zaten lachy a kstky zpst, nutn vhodn posilovat a relaxovat, vhodn mase.
Postaven hlavy
Hlava m bt vzpmena ve vertikln poloze a voln otoena smrem k teri. Pi ntahu luku se mrnm pedsazenm hlavy ped sebe dociluje kontaktu hbetu ukazovku zadn ruky s elist brady.
Toto postaven umouje stabiln ntah a kontrolu dren i polohy luku vetn pesnho men. Postaven hlavy m bt pevn, ale ne keovit. Je teba zabrnit zbytenmu napt krnch sval i pi
pootoen hlavy do krajn polohy. K tomu slou cel ada protahovacch cvik. Obliejov svaly jsou
uvolnny, zuby lehce stisknuty.
Uvaj se dva zpsoby zaujet polohy hlavy pi stelb:
a) konen postaven hlavy zaujmeme ji ped ntahem a ttivu pak thneme k brad, a se na n
pesn usad, ani bychom hlavou pohnuli.
b) hlavu pikldme ke hbetu ukazovku zadn ruky, bradu k ttiv a polohu hlavy fixujeme a pi
dotahovn plnho ntahu.
Oba zpsoby jsou vhodn, je ale nutn, aby konen poloha hlavy byla v konen fzi vstelu konstantn a dostaten pevn. I mal odchylky hlavy maj znan vliv na pesnost stelby.

28

Kotven
Zakotvenm nazvme piloen ttivy a hbetu ukazovku zadn ruky k oblieji. Pesn opakovn
polohy mezi ttivou, rukou a obliejem je zkladem pesn stelby. Kotven dovruje steleckou polohu
hlavy, o i pa. Vytv pedpoklad stejnho men. Toto je velmi dleit zejmna pi stelb ze
standardnho luku, kdy hled, tj. druh bod men tak, jak ho znme teba ze stelby z puky nahrazuje
vlastn oko. Pi stelb z kladkovho luku se u vtiny td (dle vybaven luku) pouv tzv. prhled
v ttiv. U kotven ruky, nebo vypoute u stelby z kladkovho luku se pouv stejn terminologie.
Pedlokt zadn ruky me bt rzn vytoeno. Vdy bude zleet na konstrukci pouvanho vypoute ttivy a fyziognomii danho lukostelce.
Kotven stedov - ttiva se dotk stedu brady a piky nosu, hbet ukazovku zadn ruky se dotk elisti ze spodu. Dochz ke styku ttiva na bradu a kost hbetu ukazovku na kost elisti. Tm je
dna konstanta vzdlenosti pu od oka.
Kotven stranov - ttiva se dotk vnj strany brady a piky nosu nebo tve podle zpsobu men, hbet ukazovku je pitisknut pod elist, nebo k lcn kosti. Palec je uvolnn a schovan v dlani.
Bn se pouvaj oba zpsoby kotven a to i pro kladkov luky. Zle na rozsahu pohybu pa, na
pomru dlky pedlokt a pa. Dbme, aby kotven bylo pevn, ale bez kee. Kotven se nesm provdt tak, e zadn zpst s ttivou nsilm pithnu k oblieji, kter bude v postaven mimo vstelovou linii. Tm zapnu nemstn napt v pedlokt a zpst a v prstech. Bude dochzet k nestejnm a
ztrenm vstelm. Kotven jistm pouvnm jednoduchch povolench pomcek, jako nap.
nosek, nebo cucek, i prhled v ttiv. Nosek a cucek jsou pidlan kontroln body (vstupky) na ttiv velk maximln 10 mm v prmru.
Napnn luku (natahovn luku)
Pouvme dv vhodn napnn luku
a) napnn asymetrick s pedmenm
b) napnn symetrick
Napnn asymetrick s pedmenm
Pedn pai zvedneme do ve ramen, lehce napneme ttivu (pedntah) pro udren polohy pedmen. Ob pae jsou aktivizovny a mme pes zamova vysoko nad ter. Loket a pai zadn ruky
drme nad osou ramen, m se lpe provd tah zdovch sval.
Pln ntah (napnut) provedeme prac ramennch a zdovch sval zadn ruky a vztlakem pedn ruky
vychzejcm z ramene ped loket. V zvru tahu je loket zadn ruky v krajn flexi, ramena jsou snena. Tah zdovch a ramennch sval, zpevnn pedn pae a tlak do tere mus bt trval.
Vhody - napnn s pedmenm orientuje pedn ruku a trup do sprvn polohy vi teri a napomh sprvnmu usazen ramene i vhodn poloze pedn ruky.
Nevhody - napnn luku z polohy vysokho pedmen nen z dvodu poteby pesnch pohyb
jednoduch. Mohou vznikat nepesnosti v zapojovn jednotlivch sval a svalovch skupin. Me
dochzet k tzv. stahovn pedn ruky pi vstelu, tj. plin zapojen deltovho svalstva.

29

Napnn symetrick - vrchn

Opeme pedn ruku do luku, zpevnme ji v rameni a v pai. V lehkm pedntahu zvedneme ob ruce
nad osu ramen tak, abychom mohli provdt men do tere. Pln ntah provedeme soumrnm tahem ramennch a zdovch sval obou pa.
Vhody - horn poloha rukou je pracovn vhodn pro napnut jakhokoliv luku, symetrick napt
provch sval usnadn dren i prci, d se dobe izolovat tah mezilopatkovch a podlopatkovch
sval. I pro fyzicky slab jedince je vrchn napnn luku pirozen a vhodn. V dnen dob nen jin
napnn ani douc.
Nevhody - nutnost pesnho pedmen a nsledn domiovn nutk k zastaven tahu (pohybu)
ttivy po dosaen steleck polohy.
Doporuen - pi obou zpsobech je teba dbt na dosahovn stejnch koncovch poloh pa a
trupu. Vhodnj je ale napnn symetrick vrchn s pedntahem a pedmenm.
Men
Men provdme nkolika zpsoby:
a) prostorov (pocit, instinkt),
b) po pu (po cel dlce, nebo po sti, ale v ose pu),
c) pomoc zamovae,
d) pomoc prhledu v ttiv a zamovae.
Ad a) vyaduje velmi nronou zejmna psychickou a technickou ppravu. Je zejmna vlastn prodnm lidem a lidem s velmi pipravenm duchovnem.
Obr. 25 - Sprvn poloha ruky

Men s midly

Men po pu instinktivn
stelba

Ad b) pohledem bu pmo po cel ose pu, nebo z nadhledu podl pu jsme schopni zamit cl.
Pouvno a do plky 20. stol. a dnes i discipln Bare Bow, Long Bow.
Ad c) pohybem muky rznho tvaru nahoru a dolu po vyten drze pracujeme s pevenm paraboly danho luku a pu.
Ad d) pouvno zejmna u kladkovch luk, nebo u loveckch luk. Dva pesn body men (jeden
prhled v ttiv a muka) velmi zpesn vlastn stelbu.

30

V terov sportovn lukostelb, kde jsou znmy pesn vzdlenosti, kter zvodnk potebuje zasahovat ihned prvnm pem, se pouvaj zamovae. Pi pouvn zamovae zstv konstantn zakotven zadn ruky se pem pod elist (i u kladkovch luk) a mn se vka muky zamovae
podle vzdlenosti cle. Pi men pes hrot pu (po pu) se me mnit zakotven zadn ruky a i hel
koukn se pes p. U zvodn stelby v ternnch disciplnch FITA a 3D u luk Bare Bow (hol luk)
se praktikuje tzv. Wolking in the String, tj. pohyb dren ttivy pod pem podle vzdlenosti.
Men obsahuje nkolik fz a zmn:
a) pedmen provdme ped plnm napnutm luku. Pedn ruka je napnuta k teri ve steleck poloze a zamova umstme do stedu tere. Oko je zaosteno na muku. Nkter oko je schopno
velmi rychle zaostovat jak muku, tak i ter.
b) men za plnho ntahu obsahuje kontrolu umstn ttivy vedle muky zamovae, zaosten na
muku zamovae, kontrolu umstn muky na teri.
c) pedren men, nebo domiovn zna udren zaosten oka na zamovai a na teri pes
vstel nejen kvli neztren vstelu z dvodu sledovn letu pu a nslednho zsahu, ale tak kvli
tomu, e to jsou okamiky, kdy si mohu uvdomit zptnou sebekontrolou innosti pi vstelu.
d) pesazen men, nebo tak pemiovn provdme pi zmn vtru nebo osvtlen, tak pi
ternn stelb z dvodu ternnch vln, nebo kvli asov tsni na mechanick pemstn muky.
e) pm men je men, pi kterm je zmrn bod toton s mstem, kter chceme zashnout.
f) nepm men (pemiovn, nebo pouvn jinch zmrnch bod) je men, kdy zmrn bod
nesouhlas s clem.
Pesn men je zkladem pesn stelby u stelc, kte zvldli techniku vstelu a sebe sama. Proto
se sname, aby bylo v danch monostech stelby z luku co nejdokonalej. Protoe nen mono vidt
souasn oste muku i ter, klademe draz na ostr vidn muky, zejmna tsn ped vstelem.
Pesn men se nacviuje. Kad m urit pedpoklady, kter me vytrnovat. Nikdo na svt
nedoke zamit na jeden pesn bod. Okolo zmrnho bodu se muka pohybuje v rznch obrazcch. Ve zle zejmna na nervosvalovm citu pro pesn polohy, ale tak na odvaze a vli stelce
vydret mit na ter a za konec vstelu. Sname se provst vstel v dob, kdy je men ustleno a
vyveno. Sportovn stelba se nestl v pohybu muky a cle. Dobr stelec mus zvldnout pm i
nepm men. Nesm mu vadit jakkoliv dlouho mit na uren cl a samozejm teba i nevystelit.
Men provdme bu s jednm, nebo obma oima otevenma. Vdy ale zle na schopnosti a
vlastnostech o. Ob oi oteven umouj plastick vidn, lep orientaci v prostoru, lep odhad
vzdlenosti. Vdy je ale nutn si vyzkouet, kter je tzv. vd oko, tj. oko, kter je dominantn
v zen vidn (nebo je bez vady). Jedno oko oteven zamezuje dvojitmu vidn, zpsobuje ale hor
orientaci v prostoru, reakci na zmnu vtru apod. spn se pouvaj oba zpsoby men.
Dleit: je velmi vhodn nauit svence vem zpsobm men. V ppad poruch nervosvalov koordinace, nebo pi selhvn schopnosti vydret mit na bod se vyuvaj k tzv. len.
Doba men, tj. udren pozornosti a soustedn by nemla peshnout 9 sek. Sname se pi

31

trninku, ale i pi zvodech zamezit zbrklmu (samovolnmu), ale i liknavmu (nerozhodnmu)

men a tm i vstelu. Zpsob men pmo ovlivuje provdn a stavbu modelu vstelu.
Vypoutn
Vzhledem k proveden dlme vypoutn na putn ttivy (statick) a na vypoutn (dynamick)
pi stelb bez vypoute a na vypoutn ttivy pomoc vypoute (Release) u kladkovch luk.
Pi statickm putn ttivy dr zdov a ramenn svaly napt luku. Pichz nervov povel pus
ttivu, a prove vstel, kdy m dojt k uvolnn flexor prst zadn ruky a zrove k udren napt
sval ji jmenovanch skupin. Pi povelu uvolni flexory doke jen velmi mal procento lid izolovat a
ovldat jednotliv skupiny sval, zejmna flexor. Dochz proto tak k uvolnn napt ramennch a
panch sval zadn ruky. Dochz k pohybu souhlasnho s pohybem ttivy a k jejmu rozkmitn. Toto
ve stelec ct a chce to odstranit. Proto nahrazuje povel uvolni flexory povelem napim prsty, tj. aktivn vypoutn. Opt dochz k rozkmitn ttivy a ke ztren vstelu (napt v pedlokt a v prstech).
Proto je tento zpsob naprosto nevhodn. Vychz ze starho popisu vstelu, kdy se nevdlo nic o
biomechanice.
Pi dynamickm vypoutn, kdy je dvn povel pokrauj v pohybu zadn ruky (pae) kolem ramennho kloubu ikmo vzad, dochz k postupnmu tzv. sklouznut z ttivy, kter je smrovno k lcn
kosti a dle pod ucho. Tento zpsob vypoutn m budoucnost a je preferovn celm lukosteleckm svtem.
Jsou samozejm tak rzn zpsoby tohoto dynamickho vypoutn. Rozeznvme pasivn, kdy si
ttiva pi vyklouzvn z prst sama prsty oteve a poloaktivn, kdy je dn impuls vzpimovam
k oteven a kdy ji nedochz k zastavovn tahu zadn ruky pes vstel.Toto vypoutn se tak
nazv signlov (nhl), reagujc na podnt klapaky, nebo jinho vhodnho okamiku k vstelu.
Je ovem naprosto nutn, aby se poloaktivn uvolnn omezilo jen na ohbae prst a tah zdovch a
podlopatkovch sval zstal nezmnn. Narovnn prst nemus bt pln, protoe ttiva stejn
z prst sklouzv ji pod uritm hlem. Je nutn naprost uvolnn prst drcch ttivu. Pozor, neexistuje jakkoliv pitahovn ttivy prsty bhem vstelu. Prsty pouze vis na ttiv.
Vypoutn ttivy pomoc vypoute (Release).
Pi sportovn stelb z kladkovch luk se ttiva nevypout z prst, ale z mechanickch zazen, kter
umouj po zmknut spouovho mechanizmu ist start ttivy. Rozdlen - kletinov, lankov,
zvorov. Jednotliv modely mohou bt dreny v ruce, nebo zaveny nap. na zpst. Spou je
bu aktivn (ihned po zmknut nsleduje vstel), nebo pasivn (vstel nsleduje a po nslednm
uvolnn spout). Vdy mus bt izolovan pohyb spouovho prstu, nesm dochzet k pidvn
aktivit pes vstel. Veker pohyby, kter nsleduj po vypoutn ttivy jsou vslednic smrovanho
napt jednotlivch svalovch skupin. Nesmm pidvat jakkoliv aktivity navc. Schopnost opakovn
je mal a tm vzrst monost chyb. Vypoutn m bt klidn, prost (jednoduch), ale rozhodn (j
dvm povel!!). Nesm tak ovlivnit polohu pedn ruky.

32

Zakonen
Zvrem vstelu je zakonen. M to bt pirozen reakce na uvolnn ttivy, vzepen se proti luku
smrem k cli a prci vech svalovch skupin. Jeliko poadavkem sprvnho a stejnho vyputn je
neperuovan tah zdovch, ramennch a podlopatkovch sval, vede pirozen reakce pi uvolnn
ttivy k pokraovn pohybu zpst zadn ruky za loktem ikmo vzad kolem elisti pod ucho do krajn
polohy, v n dojde k plnmu dotaen lopatek a k ohnut lokte zadn ruky do krajn polohy. Pedn
ruka m tendenci pohybu vped ve smru luku a potom stranou ve smru rozeven od tla. Prsn
svaly nesm bt zapojen natolik, aby stahovaly pedn ruku smrem do tla. Prsty zadn ruky by mly
skonit zcela uvolnn pi jakmkoliv zpsobu vyputn ttivy. Reakce zdovch, ramennch a podlopatkovch sval by nemla bt ihned tlumena a nesm bt tak nsiln vynucovna (nahrna). Falen (nahran) reakce provdn jako pohyb pi vstelu zasahuje do vstelu a vede k chybm.
Zakonen vstelu m bt provedeno jako nsledek uvolnn ttivy (tahu luku) a napt svalovch
skupin, ne jako pina uvolnn ttivy.
Zakonen a dokonen vstelu je velmi dleitou kontroln fz vstelu. Stelec m cca 1-2 sek. na
kontrolu vlastnho proveden vstelu, kdy me posbrat poznatky o svm provdn vstelu, nalzt
chyby a odstraovat je oproti jeho modelu vstelu. Lukostelec mus bt neustle schopen vyhodnocovat kvalitu a proveden vstelu, jeho prbh a hlavn prun (ne zbrkle) provdt potebn korekce.
Obr. 26 - Jednotliv kroky stelby z luku

Dchn
Sprvn dchn je dleitou slokou steleck techniky a spn stelby.
Hlubok dchn zsobuje organizmus dostaten kyslkem a umouje dlouhodobou intenzivn
prci.
Klidn a mrn dchn udruje dobr stav nervov soustavy a pomh i pi koncentraci.
Hrudn dchn zlepuje aktivaci pohybovho stroj a pispv k mobilizaci svalov sly.
Bin dchn se nejastji pouv pi zvren fzi vstelu, je vhodn i pi uvolnn.
Koncentrace na dech navozuje pozitivn stav organismu. Je vhodn uit se dchat podle jgy, nebo
vchodnch bojovch umn. Plat ale, e se dchn samo fyziologicky uprav a nen nutn mu
z potku pli vnovat pozornost.

33

Mentln prvky
Kad, kdo se chce nauit dobe provdt lukostelbu, mus zvldnout ti nejzkladnj vci:
1) vytvoit si model vstelu (pozitivn pohybov pedstava)
2) schopnost koncentrace
3) schopnost relaxace
Model vstelu (pohybov pedstava)
Zkladem kad vdom pohybov innosti je pohybov pedstava, pedstavujc pln, podle nho
innost probh. Zvlt u takovch innost jako lukostelba, nebo hra na housle je sprvn pedstava
o pohybovch innostech nezbytn. Proto u od zkladnho vcviku se sname provdt kroky
k zskn sprvnho modelu vstelu. Musme pesn a sprvn jednotliv prvky pojmenovat a nauit
se je provdt, vetn mylenkovch povel. U pokroilejch stelc se model vstelu stv bodem
kontroly prbhu vlastnho vstelu. Po vstelu stelec retrospektivou zkontroluje zpsob proveden
vstelu, uin potebn korekce a kontroluje prbh dalch vstel.
Pedstava bhem vstelu m vyvolat (pipomenout), jak m stelec innost provdt. Zvodnk se
mus vyvarovat negativnho mylen na chyby a nedostatky. Tzn. jdu a provedu nauen vstel.
Pedstava za vstelu se m zabvat jen srovnvnm prvk, kter petrvvaj vstel, jako: men, tah
zdovch sval, vyven zpst zadn ruky, tlak pednho ramene a ruky proti stedu tere. Nesledujeme vak vypoutn ttivy, reakci na vstel, let pu. Tyto innosti mus probhat automaticky, podvdom. Meme je jen zptn promtnout a zkontrolovat.
Koncentrace
Bez koncentrace nelze provdt jakoukoliv sloitj innost a zejmna ne lukostelbu. Koncentrace
v sob zahrnuje pozornost, s n se stelba provd, cit s mrou svalovho napt, izolaci stelce od
vlivu prosted i zaujet a pohodu, v nich stelba probh. Pi koncentraci na techniku vstelu se sname provdt pozorn vechny cvien detaily a potlait rozptylovn pozornosti na okol a na jin
zleitosti. Tm vytvme postupn nvyk pozorn stelby, tj. podporu steleckho modelu, steleckho stereotypu.
Bn vstel m tento prbh:
Psychick relaxace klid, uvolnn, vypnut mylen, pohoda, pozorovn binho dchn,
Psychick aktivace jistota, sebedvra, pprava k akci (boji),
Model vstelu pedstaven si modelu vstelu,
Kontrola vstelu pm kontrola fz vstelu, s pesahem pocitov kontroly pes vstel,
Retrospekce vstelu na zklad pesahu kontroly pes vstel provedeme porovnn s modelem
vstelu a provedeme patin korekce relaxace.
Relaxace
Relaxace psychick elme zbytenmu napt, negativnmu mylen, pedchzme nav a vytvme pzniv stav pro aktivaci a soustedn pozornosti.

34

Relaxace fyzick pedchzen svalov nav, regulace svalovho tnu a funkce obhovho systmu.
Hlavn vznam celkov relaxace je jej vyuit v intervalech mezi jednotlivmi vstely a sadami
k uvolnn a k odpoinku. Nkter soute maj i mnohahodinov prbh i za velmi nepznivho poas a musme organizmus njakm zpsobem regulovat.
Vnitn model vstelu
Zvenku se jev vstel jako urit fyzick prce v rmci vymezen doby, sestvajc z ady prvk pravideln se opakujcch v asovm intervalu. Tato prce a tento as jsou hodnotami objektivnmi, stejn,
jako je objektivn i fyzikln a spoleensk prosted, kde tato prce probh (poas, hluk, svtlo), i
fyzikln vlastnosti nin. Luk, jeho projev prce, let pu jsou stelcem specificky pociovny a vnitn
petveny. Vsledkem je pak vnitn pedstava vstelu, nebo sady vstel v uritm ase a prosted
s pouitm uritho nad a nin.
K vytvoen modelu pouvme rzn sloky:
Vnitn as lenn vymezen doby na vystelen uritho potu p. Kad stelec si vytvo svj
asov rytmus, kter vyhovuje jeho podstat a ponechv mu uritou asovou rezervu.
Dechov rytmus umouje rytmickou zmnu relaxace a koncentrace potebn pro dobrou stelbu.
Kad prvek vstelu je mon svzat na urit poet vdech a vdech, proto je mon tyto prvky na
zklad dechu zautomatizovat. Na jakkoliv zen dchn se mus zpotku myslet, postupem doby
se vak stelec sousted pouze na svj nauen rytmus vstelu a sady.
Pociovn prvk vstelu. Prvky vstelu jsou stelcem pociovny v zcela jin podob, ne se jev,
kdy se o nich pe, te, nebo mluv. Vedle poznvacch schopnost, kter se uplatuj pi etb, nebo
hovoru, se pi vnitnm pociovn prvk vstelu uplatuje spe schopnost svalovho a motorickho
vnmn. Do toho se promtaj rznm zpsobem pedstavy o prbhu idelnho vstelu.
Skutenost, e prvky vstelu jsou stelcem pociovny zevnit, je zsadn dleit pro prci trenr.
Mezi trenrem a stelcem je v podstat velmi tko pekonateln hranice; pocity zkuenho trenra pi
provdn idelnho vstelu se nedaj pmo penet na stelce, nebo ka. Je nutno slovn, obrazov, nebo jin informace penet, nebo pedvdt, jak se jev zvenku a pokusit se na pkladech popsat i vnitn zvldnut. Samotn vnitn zvldnut jednotlivch prvk a vylenn pslunch svalovch
skupin a sval me pouze stelec sm. Toho si mus bt trenr vdom a mus bt proto schopen
popsat i psychick stavy ped zvodem, bhem zvodu. Mus bt schopen slovn sdlit i to, co nen
znmo a popsno, co je jen jeho pocit.
Subjektivn reakce na prosted.
Zvodnkovi mus bt naprosto jedno, v jakm prosted
prv stl. Mnohdy prosted vnm jako zsah do
provdn vstelu (vtr, zima, d, neznm msto).
Tmto stavm se el jednak zkuenost stelby v rznm
prosted,

ale

duevnch stav.

35

zejmna

autoregulanmi

cvienmi

Druhy stelnic
Stelnice pro rovinnou stelbu.
Optimln velikost stelnice pro sportovn drhovou stelbu je 60 x 130 metr, orientace jih-sever
z dvodu oslnn slunkem. Bezpenostn zna za teri je 50 metr, kterou lze nahradit stnou
z billboard nebo umlm hlinnm valem. Stelnice me bt samozejm men, zle na monostech. Potom je vdy rozumn zajistit bezpenost prodnm svahem, devnou zstnou, nebo zchytnou st. Dal podrobnosti naleznete v pravidlech lukostelby FITA, tj. semafory a zvukov zazen
pro zen stelby, ekac ry, zajitn bezpenosti.
Stelnice pro ternn lukostelbu FITA, nebo 3D mus umonit postavit bezpen okruh (nebo okruhy) z poadovanch ter v danch vzdlenostech podle pravidel. Nikdy se nesm stt, e by stelec
stlejc na jeden ter mohl ohrozit stelce stlejc na jinch terch, tzn. stl se z okruhu ven. Trat
mus bt vyznaen, eventuln finlov kola (eliminace) se vtinou stav i pro divky.
Stelnice halov mus umonit stelbu na 18 metr + dostaten prostor pro ekajc stelce. Mus bt
k dispozici vhodn terovnice, zchytn zna za teri je vtinou ze zchytn neprsteln st zvl
k tomu vyvinut, nebo devn ostn.
Podle zatm platnho zkona o zbranch a stelivu mohu stlet vude tam, kde neohrozm zdrav a
majetek. Vdy je ale nutn se domluvit s majitelem pozemku.
Vude tam, kde stl nkolik lid na stejnm prostoru mus bt stelba organizovna a zena.

36

Pravidla bezpenosti
1) Nikdy nesm bt nikdo pede mnou, kdy stlm
2) Vdy je na stelnici uren vedouc stelby (pouen odpovdn osoba) minimln 18 let, kter
stelbu d, tj. lukostelci chod spolen k term apod. Lukostelci pod 18 let nesm stlet bez odpovdn osoby star 18 let.
3) Pi stelb na rzn vzdlenosti je nejvhodnj volit stelbu z jedn mety a mt rzn daleko umstn tere.
4) Nikdo nesm natahovat luk tak, aby pi njak porue mohl p lett daleko za tere, ntah se provd pouze v rovni tere (to tak pedpokld vhodn styl ntahu).
5) V ppad jakkoliv zjitn zvady na luku, nebo pech je nutn peruit stelbu.
6) Vdy pouvat py vhodn vhov kategorie pro dan luk (norma dan vrobcem), aby luk nepraskl.
7) Pouvat terovnice, kter jsou v podku a bezpen.
8) V ppad, e se na stelnici nhle objev lid, kter bychom mohli ohrozit, musme zastavit stelbu.
Stelnice pro lukostelbu (klubov obansk sdruen ne pro veejnost za hradu) mus odpovdat
bezpenosti dle mezinrodnch pravidla FITA lnky o bezpenosti a rozmrech stelnice.
9) Vdy se mus dt pozor pi vytahovn p z terovnice, abych vytaenm pem nezranil dal
stelce na u tere. Pi vytahovn p nesm za mnou nikdo stt!
10) Nikdy nestlm nad sebe /indinsk stelba kdo udr vce p ve vzduchu/, protoe p m pi
dopadu na zem energii tm stejnou, jako pi vstelu. Bezpen sta na zabit.
11) I dtsk hraka luk je schopna zabt, nebo zranit. Dtsk hraky luky by mly mt atest zkuebny hraek. Navc jsou v EU nyn zakzny z dvodu astch zrann dt.
12) Zejmna pi tzv. historickch soubojch a bitvch nejastji dochz ke zrannm pouitm nevhodn upravench p a pouitm velkch napnacch sil luk. Tam, kde nen divadlo zeno a nen scn a zbrann prostedky se me jednat a o pokusy zabit!!!
V R organizuj a zabezpeuj prostednictvm svch len lukostelbu dva nrodn sportovn svazy.
esk svaz sportovnch ku a luk 3D zejmna organizuje soute ve stelb 3D, je lenem evropsk federace EAA 3D (Evropean Archery Association 3D). lenstv v nm je individuln, pspvkov. Kontaktn adresa: Bohdalec 1097/1, 140 00 Praha 4. Tel: 224322997, fax: 22432309, mobil
602529214. E-mail: archery@archery.cz, http: www.archery3d.cz
Stelba 3D je ternn stelba, kter se provd rzn vybavenmi luky a kuemi na neznm vzdlenosti od 5 do 45 metr. Stl se v nronm kopcovitm ternu na figurny zvat, kter jsou v normln
velikosti. Kad ter m na sob zsahov pole. Jeden zvodnk me vystelit pouze 1 p. Zsahy
se vyhodnocuj a zapisuj do bodovacch lstk. Zsahy se ohodnocuj 10, 8 a 5 bod. Po vyten
trati, kde me bt 28, nebo 40 ter jdou mal skupinky stelc (max. 6). Zvod d rozhod. Tato
disciplna pat mezi nejoblbenj na svt. V zimnm obdob se konaj halov zvody stelc 3D. Na
25 metr stlej do rzn velikch ter urench na FITA poln sestavu. Vtinu informac (pravidla,
rozpisy, vsledky, zajmavosti) najdete na internetovch strnkch.

37

esk lukosteleck svaz, len federace FITA zejmna zajiuje a organizuje vrcholovou sportovn
lukostelbu smrovanou k olympijskm hrm. Kontaktn adresa: Mezi stadiny, P.O. Box 40, 160 00
Praha 6 Strahov. Tel: 233350206.
Stelba FITA drhov je sout, kde mui stlej vdy po 36 vstelech na vzdlenosti 90, 70, 50 a 30
metr, eny 70, 60, 50 a 30 metr. Dohromady 144 vstel. Dlouh vzdlenosti (90, 70, 60) se stl
na ter o prmru 122 cm, krtk vzdlenosti (50, 30) se stl do ter o prmru 80 cm. Bodovn 10
1. Pouv se i vnitn 10 (X).Tato disciplna me vrcholit tzv. eliminac, tj. pmmi souboji mezi
dvma zvodnky a nslednm vyazenm. Olympijsk sestava se skld z kvalifikace, tj. 72 vstel
na 70 metr a nsledn eliminace.
Stelba FITA poln je sout, kter probh nejlpe v nronm ternu, kdy se stl 3 py na kad
z 24 ter.12 ter se stl na neznm vzdlenosti a 12 ter se stl na znm vzdlenosti. Podle
vzdlenost se pouvaj tere 20, 40, 60 nebo 80 cm v prmru. Bodovn 5 - 1. Opt sout me
vyvrcholit eliminac.
Lukostelbu me dlat kdokoliv. Je rozumn alespo v potcch absolvovat nkolik hodin odbornho veden, kter by mlo zamezit zskn nevhodnch pohybovch nvyk, kter by mohly velmi znepjemnit provn vstel. Je samozejm, e si lukostelci s ambicemi na dokonalost svho ponn mus najt dobrho trenra, i cviitele. V nkterch lukosteleckch klubech v R jsou ji ochotni
seznamovat a uit lukostelbu a to i pchoz zjemce. Zatm jedinou veejnou lukosteleckou kolu
v R vede Stanislav Vidm 602334354. kola probh celoron v Praze 4 Michli na stelnici I. Krlovskho lukosteleckho klubu. Probh zde tak vcvik cviitel a trenr v akreditovanm pracoviti
MMT.
Jsou ale i dal sdruen, nap. SEBU, kter tak uritm zpsobem organizuje soute v tzv. bojov
lukostelb, kdy se vstel z luku provd vtinou za pohybu stelce, nebo se stl v nezvykl poloze.

Te u zbv jen si koupit luk a zat se uit z nj stlet!

38