Prvn

pomoc
Autoi: J. Mlek, A. Dvok, J. Knor a kol.
Zhotoven filmovch zbr: M. Janta, TM Studio, Beneov u Prahy
Copyright 3. Lkask fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2010-2012

Vytvoeno za finann podpory Fondu rozvoje vysokch kol.

Projekty . 280/2010 a . 127/2012

Prvn pomoc | Obsah

Obsah
Pedmluva .............................................................................................................................................................. 1
1. Historie prvn pomoci...................................................................................................................................... 2
1.1.
1.2.
1.3.
1.4.
1.5.

Organizace prvn pomoci v armdch ................................................................................................. 3

Historie civiln prvn pomoci .............................................................................................................. 6
Situace v eskch zemch .................................................................................................................... 7
Zchrann sluby................................................................................................................................. 8
Historie znaku Modr hvzda ivota ............................................................................................... 9

2. Aktivace zchrann zdravotn sluby .......................................................................................................... 11

2.1.
2.2.
2.3.

Pivoln odborn pomoci ..................................................................................................................11

Linky tsovho voln: ......................................................................................................................12
Technick prvn pomoc, bezpenost zachrnce a pihlejcch .........................................................12

3. Neodkladn resuscitace ................................................................................................................................. 13

4. ok .................................................................................................................................................................. 13
4.1.
4.1.1.
4.1.2.
4.2.
4.3.
4.4.
4.5.
4.6.

Hypovolemick ok............................................................................................................................13
Nhradn roztoky ............................................................................................................................ 14
Transfuze ........................................................................................................................................ 15
Kardiogenn ok .................................................................................................................................19
Septick ok .......................................................................................................................................19
Obstruktivn ok .................................................................................................................................20
Neurogenn ok ..................................................................................................................................21
Anafylaktick ok ..............................................................................................................................21

5. Krvcen ......................................................................................................................................................... 22
5.1.
5.2.

Oeten malho krvcen ...................................................................................................................22

Oeten prudkho zevnho krvcen ..................................................................................................22

6. Dal poruchy obhu netraumatickho pvodu .......................................................................................... 25

6.1.
6.2.
6.3.
6.3.1.
6.3.2.
6.3.3.
6.3.4.
6.3.5.
6.3.6.
6.4.
6.5.

Bolesti na hrudi, poruchy srdenho rytmu ........................................................................................25

Nejastj piny ..............................................................................................................................26
Stavy bezprostedn ohroujc ivot .................................................................................................27
Akutn infarkt myokardu ................................................................................................................ 27
Chronick ischemick choroba srden angina pectoris .............................................................. 28
Disekce hrudn aorty....................................................................................................................... 29
Tenzn pneumotorax ....................................................................................................................... 30
Ruptura jcnu .................................................................................................................................. 30
Plicn embolie ................................................................................................................................. 31
Ortostatick kolaps (omdlen) ............................................................................................................31
Krvcen netraumatickho pvodu .....................................................................................................32

7. Porann kost a kloub ................................................................................................................................ 32

7.1.
Zlomeniny ..........................................................................................................................................32
7.1.1. Zlomeniny prst ruky ..................................................................................................................... 34
7.1.2. Zlomenina ruky, zpst a pedlokt ............................................................................................... 34
7.1.3. Zlomenina pan kosti .................................................................................................................... 35
7.1.4. Zlomenina kln kosti .................................................................................................................... 36
7.1.5. Zlomenina kost nohy a kotnku ..................................................................................................... 37
7.1.6. Zlomenina kost brce .................................................................................................................... 37
7.1.7. Zlomenina stehenn kosti ................................................................................................................ 38
7.1.8. Zlomenina pnve ............................................................................................................................ 39
7.1.9. Zlomenina horn elisti ................................................................................................................... 40
7.1.10. Zlomenina doln elisti ................................................................................................................... 40
7.1.11. Zlomenina eber ............................................................................................................................. 41
7.1.12. Zlomenina kalvy ............................................................................................................................. 42
7.1.13. Zlomenina obratl .......................................................................................................................... 42

II

Prvn pomoc | Obsah

7.2.
Porann kloub..................................................................................................................................42
7.2.1. Distorze (podvrtnut kloubu) .......................................................................................................... 42
7.2.2. Luxace ............................................................................................................................................ 43
7.2.3. Oteven porann kloub .............................................................................................................. 43
8. Porann mkkch tkn ............................................................................................................................... 44
8.1.
8.2.
8.3.
8.4.
8.5.
8.6.
8.7.
8.8.

Typy ran .............................................................................................................................................44

Prvn pomoc obecn ...........................................................................................................................44
Ztrtov porann sti konetiny ......................................................................................................45
Pokousn zvetem a lovkem .........................................................................................................45
Utknut hadem ..................................................................................................................................46
Bodnut hmyzem ................................................................................................................................46
Pist kltte .....................................................................................................................................47
Crush syndrom ...................................................................................................................................48

9. Obvazov technika ........................................................................................................................................ 49

9.1.
Zsady obvazov techniky .................................................................................................................49
9.2.
Obvazy jednotlivch st tla............................................................................................................52
9.2.1. Obvazy hlavy .................................................................................................................................. 52
9.2.2. Obvazy horn konetiny.................................................................................................................. 53
9.2.3. Obvazy doln konetiny .................................................................................................................. 54
9.2.4. Obvazy trupu .................................................................................................................................. 55
10. Polohovn a transport .................................................................................................................................. 56
10.1.
Manipulace s postienm a transport .................................................................................................56
10.2.
Zkladn polohy pi oetovn rannch ...........................................................................................57
10.3.
Transport ............................................................................................................................................59
10.3.1. Obecn zsady transportu ............................................................................................................... 59
11. Poruchy centrlnho a perifernho nervovho systmu.............................................................................. 60
11.1.
Bezvdom..........................................................................................................................................60
11.1.1. Diabetick koma ............................................................................................................................. 61
11.1.2. Mdloba, kolaps ............................................................................................................................... 62
11.2.
Porann lebky a mozku .....................................................................................................................62
11.2.1. Zlomeniny lebky ............................................................................................................................. 63
11.2.1.1. Zlomeniny obliejov sti................................................................................................... 63
11.2.1.2. Zlomeniny klenby lebn ........................................................................................................ 66
11.2.1.3. Zlomeniny lebn bze ........................................................................................................... 67
11.2.2. Porann mozku .............................................................................................................................. 68
11.2.2.1. Otes mozku komoce ......................................................................................................... 68
11.2.2.2. Zhmodn mozku kontuze ............................................................................................... 68
11.2.2.3. Nitrolebn krvcen ............................................................................................................... 70
11.2.2.4. Edm (otok) mozku .............................................................................................................. 75
11.2.2.5. Difzn axonln pokozen .................................................................................................. 76
11.3.
Porann ptee a mchy .....................................................................................................................76
11.3.1. razy ptee bez porann mchy ................................................................................................... 77
11.3.2. raz vihnut biem (whiplash injury) ........................................................................................ 79
11.3.3. razy ptee s porannm mchy .................................................................................................... 79
11.3.4. razy mchy bez porann ptee ................................................................................................... 79
11.4.
Cvn mozkov phoda......................................................................................................................80
11.5.
Kee ..................................................................................................................................................80
11.5.1. Perifern kee po nmaze .............................................................................................................. 80
11.5.2. Intermitentn klaudikace ................................................................................................................. 80
11.5.3. Tetanie ............................................................................................................................................ 80
11.5.4. Febriln kee .................................................................................................................................. 81
11.5.5. Epilepsie ......................................................................................................................................... 81
11.6.
Akutn psychick stavy ......................................................................................................................82
11.7.
Infekn onemocnn CNS .................................................................................................................82
11.7.1. Hnisav menigitida ......................................................................................................................... 83

III

Prvn pomoc | Obsah

12. Porann oka, ucha, nosu, st, oblieje ........................................................................................................ 83

12.1.
12.2.
12.3.
12.4.
12.5.

Porann oka .......................................................................................................................................83

Porann ucha .....................................................................................................................................85
Porann nosu .....................................................................................................................................86
Porann st ........................................................................................................................................86
Porann oblieje ................................................................................................................................86

13. Poruchy dchn (mimo stavy vyadujc neodkladnou resuscitaci)......................................................... 87

13.1.
Porucha mechanick funkce hrudnku ................................................................................................87
13.1.1. Pneumotorax ................................................................................................................................... 87
13.1.2. Zlomeniny eber ............................................................................................................................. 89
13.2.
Porucha prchodnosti hornch cest dchacch....................................................................................90
13.3.
Astmatick zchvat ............................................................................................................................90
13.4.
Plicn embolie .....................................................................................................................................90
14. Nhl phody bin (NPB) .......................................................................................................................... 91
15. Akutn stavy spojen s thotenstvm ............................................................................................................ 92
15.1.
15.2.
15.3.
15.4.
15.5.
15.6.
15.7.
15.8.
15.9.
15.10.

Nadmrn thotensk zvracen hyperemesis gravidarum ................................................................92

Potrat (samovoln) .............................................................................................................................92
Mimodlon thotenstv ....................................................................................................................93
Placenta praevia - vcestn placenta a odlouen placenty ..................................................................93
Preeklampsie a eklampsie ..................................................................................................................93
Resuscitace thotn ............................................................................................................................93
Porod mimo zdravotnick zazen .....................................................................................................94
Resuscitace novorozence ....................................................................................................................96
Laktan psychza ..............................................................................................................................96
Mastitida (znt prsu) .........................................................................................................................97

16. Akutn gynekologick phody bez souvislosti s thotenstvm ................................................................... 98

17. Nhl phody u dt ...................................................................................................................................... 98
17.1.
Duen ................................................................................................................................................98
17.1.1. Akutn epiglotitida .......................................................................................................................... 98
17.1.2. Akutn laryngitida ........................................................................................................................... 99
17.1.3. Aspirace cizho tlesa ..................................................................................................................... 99
17.1.4. Alergick otok v dchacch cestch ............................................................................................... 99
17.1.5. Astmatick zchvat ...................................................................................................................... 100
17.2.
Febriln kee....................................................................................................................................101
18. Porann fyziklnmi faktory prosted ..................................................................................................... 102
18.1.
Hypotermie .......................................................................................................................................102
18.2.
pal (peht, hypertermie) .............................................................................................................103
18.3.
eh .................................................................................................................................................103
18.4.
Poplen ............................................................................................................................................103
18.5.
Poleptn ...........................................................................................................................................106
18.6.
Omrzliny ..........................................................................................................................................107
18.7.
raz elektrickm proudem ...............................................................................................................109
18.8.
Tonut ...............................................................................................................................................110
18.9.
Otravy (intoxikace) ..........................................................................................................................112
18.9.1. Perorln intoxikace ...................................................................................................................... 112
18.9.2. Inhalan intoxikace ...................................................................................................................... 113
18.9.3. Kontaktn intoxikace..................................................................................................................... 113
18.9.4. Parenterln intoxikace ................................................................................................................. 113
19. Polytrauma ................................................................................................................................................... 114
20. Hromadn netst ....................................................................................................................................... 116

IV

Prvn pomoc | 1.

Pedmluva
Pi nehodch a nhlch zdrav nebo ivot ohroujcch stavech rozhoduj o konenm vsledku peit
asto prvn minuty. Sprvn zachzen s postienm me zachrnit jeho ivot a zmrnit nsledky
nhl zdravotn phody. I pi sebelep organizaci zchrann sluby je od jej aktivace do pjezdu
specialist rzn dlouh asov interval, kdy jsou na mst ptomny jen osoby bez specilnho
vybaven a vtinou i bez vtch medicnskch znalost. m vce tchto lid v, jak postienmu
pomoci, tm vt m postien anci na uzdraven. Z tohoto dvodu jsme se rozhodli vytvoit vem
snadno pstupn zkladn informace o poskytovn prvn pomoci.
Pedkldan multimediln materil vznikl za finann podpory FRV, projektu . 280/2010, a je
uren vem, kterm se zkladn postupy prvn pomoci mohou hodit. Z pohledu autor je to kad
oban R. Pro lep srozumitelnost jsou u vybranch stav pipojena instruktivn videa a obrzky. Jak
je v textu uvedeno, zkladn neodkladnou resuscitac se zabv samostatn multimediln materil,
kter byl rovn s podporou tohoto projektu FRV inovovn tak, aby odpovdal nejnovjm
doporuenm, kter byla vydna 18. 11. 2010. Zklady neodkladn resuscitace jsou dostupn
na
http://www.lf3.cuni.cz/cs/pracoviste/anesteziologie/vyuka/studijni-materialy/neodkladnaresuscitace/
Text didakticky vychz jak z vlastnch praktickch zkuenost autor, tak i rozsahu pedpokldanch
znalost, kter by mli znt studenti magisterskho studia na 3. LF UK Praha, v nkterch stech je
text rozen i nad rmec tchto poadavk s clem podat komplexn pehled dan problematiky. V
obsahov sti jsme krom vlastn praxe erpali z cel ady publikac. Nejdleitj prameny jsou
citovny v textu, seznam kompletn literatury bude uveden a po dokonen vech kapitol.
Prv st pojednv o nejastjch ivot ohroujcch stavech a zkladnch dovednostech, kter by
ml kad ovldat. Cel problematika prvn pomoci by mla bt v zvislosti na dostupnosti finann
podpory dokonena zatkem r. 2012.
Ji Mlek
.

Prvn pomoc | 1. Historie prvn pomoci

1.

Historie prvn pomoci

Samotn vraz prvn pomoc m mnoho vznam: me to bt poskytnut zkladnho oeten tm, kdo
je prvn na mst nehody a je schopen (a ochoten) podniknout opaten k ochran ivota a zdrav
nemocnho (nemus jt vdy nutn o raz) a v mnoha lehch ppadech je to tak jedin pomoc,
kterou postien potebuje. V jinm slova smyslu hovome o zkladnch zdravotnickch postupech,
kter mohou pouvat i prokolen laici a konen me jt o specializovanou organizaci, kter se
zchranou a ochranou ivota a zdrav zabv. Poprv zejm pouil termn prvn pomoc prusk
vojensk chirurg Johannes Friedrich August von Esmarch (1823 - 1908), kter uil, e vojci by
mli bt schopni pomoci svm zrannm kamardm na bojiti pot, co jsou vycvieni v zkladnch
obvazovch a dlahovacch technikch (1).
Je nepochybn, e vyuit jednoduchch obvaz ke stavn krvcen a rznch dlah ke znehybnn
porann sti tla je star, ne zaznamenan historie. Ve panlsk jeskyni El Pindal byly nalezeny
paleolitick kresby, kter lze interpretovat tak, e bylo znmo, e srdce je zdrojem ivota. V Egypt
4000 let p.n.l. byly popisovny reflexn postupy, kdy bohyn Isis oivovala Osirida dchnm do jeho
st. Histori postup neodkladn resuscitace se podrobnji zabv nae publikace Neodkladn
resuscitace dostupn na internetu na adrese http://www.lf3.cuni.cz/cs/pracoviste/anesteziologie/vyuka/
studijni-materialy/neodkladna-resuscitace/ Sta Egypan mli propracovanou i dokonalou
obvazovac techniku. Aplikace obvaz laikem je znma napklad z maleb na eck antick keramice
cca 500 let p. n l. (Sosiova vza, kde Achilles obvazuje Patroklovu pai. Historie o dobrm
Samaritnovi, jeho etice i zrunosti v obvazovn, kter je popsna v evangeliu podle Luke, vychz
z tradice Blzkho Vchodu zejm ji z doby bronzov (1).

Obrzek 1: Achilles obvazuje Patrokla

Prvn pomoc | 1. Historie prvn pomoci

1.1.

Organizace prvn pomoci v armdch

Za prvn organizovan spolenosti, kter se zabvaly lbou potebnch, jsou povaovny pitln
rytsk dy: 361? Vojensk a pitln d svatho Lazara Jeruzalmskho, asi 1076 Suvernn a
vlen d nemocninch ryt sv. Jana z Jeruzalma - rovn znm jako Johanitt ryti, ryti z
Rhodu a Maltzt ryti, 1190 d nmeckch ryt, 1233 v echch Kovnci s ervenou
hvzdou). Pesto jejich innost byla spe sociln, ne zdravotnick.
Rozvoj dal organizace byl dn snahou vlcch stt omezit ztrty vycviench vojk na bojiti.
Dlouho se provdlo pouze vyproovn rannch a transport na obvazit, pouze v malm procentu
ppad se pikldalo krtidlo na zastaven prudkho krvcen. Teprve francouzsk chirurg, tbn
lka rnsk armdy a Napoleonv osobn lka Jean Dominique Larrey (1766 -1842), kter je
povaovn za otce pednemocnin neodkladn pe, zavedl jako prvn pohybliv obvazit tzv.
ltajc sanitn etu pro poskytovn chirurgick pomoci v blzkosti bojit ji bhem bitvy, kdy a
po primrnm oeten byli zrann odven do stlch lazaret (2). Vytvoil oddly ze t zkuench
chirurg a jednoho oetovatele. Mli k dispozici vz s obvazy, taen konm i mulou, a v ppad
poteby do nj mohli rann naloit. Larrey byl t prvnm, kter nedlal vbec dn rozdl mezi
vlastnm a neptelskm zrannm. Zavedl do vlen medicny z dvodu nedostatku zdravotnickch
sil a prostedk tdn rannch na ty, kte pravdpodobn peij a je jim poskytnuty pomoc, a na ty,
kte jsou zranni pli tce, aby peili. Jako vojensk chirurg se zabval vylepenm organizace
vojensk zdravotn sluby a v r. 1793 vypracoval ideu ambulance volante tedy ltajcch i lpe
mobilnch ambulanci. Dal na star transportn korby pipevnit zvltn pruiny, kter zajistily
pacientm vt pohodl. Nechal tak zhotovit psteek, kter chrnil rann ped nepzn poas.
Tento vynlez se setkal s velkm ohlasem a tak u od roku 1796 mla francouzsk armda zvltn
ambulantn jednotku, vybavenou 12 ltajcmi ambulancemi taenmi komi. Vz vyjdl jet v
prbhu boje na bojit. Tam personl oetoval rann a zajistil transport imobilnch do lazaretu
umstnho tsn za bojitm. Zavedl tak nostka k penen rannch, doporuoval rnu vas
vyistit a drnovat tento postup nazval debridgement, zastaven krvcen povaoval za samozejmost
a vdl, e pokud nen rna pikryta istm obvazem, hroz tm vdy rann infekce s fatlnm
koncem.
Za zakladatelku modernho oetovatelstv je povaovna Florence Nightingalov (1820 1910). Jej
zjem o nemocnice a prci zdravotn sestry se zaal rozvjet, kdy navtvovala nemocn v jejich
domovech v okol Drfern. Sv zkuenosti potom zskala hlavn v londnsk a edinburgsk
nemocnici. Zdravotn sestrou se rozhodla stt v roce 1845. Problmem doby nebylo jenom prosted,
ve kterm se nemocn nachzeli, ale tak nedostaten vzdlanost sester. V nemocnicch se
nedodrovaly zklady hygieny, chybla organizace prce a lidsk pstup k nemocnmu. V srpnu 1853
nastoupila na post superintendantky Institutu pe o nemocn dmy v Londn, kde psobila a do
jna 1854.
V z 1853 zaala Krymsk vlka, kter s sebou pinesla tisce zrannch vojk, na kter nebyla
zdravotnick zazen v Turecku pipravena. Ministr vlky Sidney Herbert poprosil Florence, aby
zorganizovala oetovatelskou pi pro vojky. Florence dala dohromady 38 zdravotnch sester, se
ktermi 4. jna odjela do Turecka, kde zprvu nenala pochopen, a mstn lkai nechtli sestry k
nemocnm poutt. Vlka pinesla kolem 4000 mrtvch vojk, ale mnohem vce jich zemelo vlivem
patn hygieny na choleru, tyfus a krvav prjmy. Proti nav, patn viv a ivotnm podmnkm
se Florence snaila bojovat hlavn s pomoc hygienickch opaten, jako jsou pravideln mnn
lonho prdla, adekvtn osvtlen, pravideln vtrn, zdravj strava a lep jdeln vybaven pro
pravu stravy. Zrove podporovala aktivitu nemocnch a zlepen dodvek liv. Vechna tato
opatenm pinesla vt ance na uzdraven zrannch a nemocnch vojk. Florence se povedlo dt
dohromady nakonec 125 dobrovolnch zdravotnch sester a svou innost snila mrtnost ze 42 % na
2 %. Rapidn pokles mrtnosti potvrdil souvislosti mezi hygienou a zdravm. Zskan praxe byla
pozdji podkladem pro jej prci pro Krlovskou komis pro zdrav armdy o vlivu ivotnch
podmnek na zdrav (3). Pezdvku dma s lampou zskala od vojk, kte si ji tak pamatovali z
jejch veernch obchzek u pacient a veejn znmou se stala dky otitn v anglickch Timesech.
Stle bylo poteba doplnit vzdln sester. K tomu dolo v roce 1860, kdy Florence otevela prvn

Prvn pomoc | 1. Historie prvn pomoci

zdravotnickou kolu v Anglii. Zdravotn sestry a porodn asistentky byly vedeny mstnmi lkai, kte
vychzeli z vdeckch a modernch norem. Tato kola vznikla v nemocnici Sv. Tome a dnes se
jmenuje kola Florence Nightingalov pro zdravotn sestry a porodn asistentky. Prvn zde
vystudovan sestry zaaly pracovat roku 1865 v oetovn chudobince v Liverpoolu. Vzdln sester
vedlo nejen ke zven rovn zdravotnictv, ale i ke zlepen kreditu povoln zdravotn sestry.
Studium trvalo jeden rok, bhem kterho budouc sestry navtvovaly rzn pednky, ale hlavn
absolvovaly praxi pod dohledem zkuen sestry. Roku 1869 Florence spolu s Dr. Elizabeth
Blackwellovou otevely vysokou kolu medicny pro dvky.

Obrzek 2: Dma s lamou, Florence Nightingale

Dal prkopnk dobrovoln oetovatelsk sluby a modern vlen chirurgie byl Nikolaj Ivanovi
Pirogov (1810 1881). U odmalika projevoval velk nadn. Byl teprve jako trnctilet pijat na
lkaskou univerzitu, kterou dokonil ji v jednadvaceti letech. Po studich v Moskv odjel Nikolaj
Pirogov na studijn pobyty do Berlna a do Gttingenu. Nkolik let pobval na kavkazskch bojitch.
Jako prvn lka pouil jako anestzii ltku ter. Zrove se intenzivn zabval vzkumem v len
cholery. Jako vojensk lka se zastnil Krymsk vlky, kde se mu podailo stejn jako Florence
Nightingalov zorganizovat profesionln oetovatelskou slubu s vyuitm dobrovolnk. Po nvratu
z Krymu vydal svoje nejznmj dlo Vlen chirurgie. Pirogov zdrazoval, e je teba zrann
lit podle druhu zbran, upozoroval, e nesta rann jen oetovat, ale zrove je v podku z
bojit transportovat. Navrhl jako prvn nutnost tdn rannch na obvazitch. Ke znehybnn
konetin pouval sdrov obvazy a bojoval proti pedasnm amputacm (4).
Asi nejznmj osobou organizace prvn pomoci je Henri Dunant (1828 1910), vcarsk
obchodnk, spisovatel a spoluzakladatel Mezinrodnho ervenho ke, nositel Nobelovy ceny za
mr (2,5,6). Oba jeho rodie se velmi vnovali charitativn innosti mezi sirotky, vzni, nemocnmi a
chudmi. U jako mlad se Dunant seznmil s utrpenm vznnch chovanc.

Prvn pomoc | 1. Historie prvn pomoci

Obrzek 3: Henry Dunant

V osmncti letech se zapojil v enevskch dobroinnch akcch (Spolek drc almuny) a o rok
pozdji se svmi pteli zaloil voln spolek mladch lid, kte se setkvali pi studiu Bible a pomoci
chudm, oznaovan jako tvrten spolenost, a mnoho asu strvil pi nvtvch uvznnch.
V r. 1859 byla Francie spolu s piemotsko-sardinskmi spojenci ve vlce s Rakouskem o rakousk
dravy v severn Itlii. Napoleonv hlavn stan byl u msteka Solferino, jin od jezera Garda.
Dunant do msta bitvy odcestoval se zmrem pomhat a uil nkolika znmch sv rodiny z ad
diplomat a vojk, aby mu sledovn bitvy a nslednou pomoc rannm po bitv umonili. Do
msteka Castiglione delle Stiviere, blzko solferinskho bojit picestoval v den bitvy 24. 6. 1859,
kdy se ob neptelsk strany srazily. Po bitv zstaly na bitevnm poli leet desetitisce rannch,
umrajcch a mrtvch lid. Rovn i v podn potu mrtvch a rannch se prameny rzn. Zcela
otesen Dunant zaal organizovat pomoc rannm mezi mstnmi obyvateli, zvlt mezi enami a
dvkami, kter spovala pedevm v obstarvn vody a jdla, v povzbuzovn a v pomoci kolenmu
zdravotnickmu personlu pi oetovn rannch a nemocnch vojk. Lkai postrdali
zdravotnick materil a Dunant zadil nkup potebnho materilu a pomhal stavt poln nemocnice.
Pesvdoval obyvatele, aby pomohli potebnm bez ohledu na to, ke kter stran konfliktu patili, a
pouval pi tom slogan Tutti fratelli (Vichni jsou brati). Aby doshl uvolnn Francouzi zajatch
rakouskch lka pro pomoc rannm, dostal se a do hlavnho stanu samotnho csae Napoleona
III., kde se vedle snahy o pomoc rannm pokusil i o een svho obchodnho problmu (zastupoval
zjmy vcarskch kolonist v Africe), co se na rozdl od rozkazu Napoleonova ohledn uvolnn
zajatc, nepodailo. Brzy po nvratu do enevy se Dunant rozhodl napsat o svch zkuenostech knihu,
nazvanou Vzpomnka na Solferino. Vyla 8. 11. 1862 v potu 1 600 vtisk na nklady samotnho
Dunanta. Protoe byla hned rozebrna, vyla brzy jet ve dvou dalch vydnch. Kniha je psna
nesmrn sugestivn. Dunant zaal rozvjet mylenku o budouc neutrln organizaci, kter by mla
vzniknout pro pi o rann vojky. Jeho kniha byla pijmna velice pzniv, nejdve v enev
Spolenost pro veobecn blaho (Socit genevoise dutilit publique), jejm pedsedou byl prvnk
Gustave Moynier (1826 - 1910). Na zklad Moynierova doporuen byl vytvoen 17. 2. 1863
ptilenn vbor, tzv. Vbor pti pro zpracovn organizace pro prci s rannmi. Jeho leny byli
vedle Dunanta a Moyniera jet generl Henri Dufour (1787 - 1875) a lkai Louis Appia (1818 1898) a Thodore Maunboir. Na zklad jednn se zstupci dalch stt se ve dnech 26. - 29. 10.
1863 ve velkm sle enevskho palce Atheneum setkalo 36 zstupc 16 evropskch stt. Tehdy

Prvn pomoc | 1. Historie prvn pomoci

bylo rovn rozhodnuto o emblmu budouc mezinrodn organizace. Byl navren protiklad k
vcarsk vlajce - erven k v blm poli. Toto datum je povaovno za potek celosvtovho
hnut ervenho ke. O rok pozdji 23. 8. 1864 byla podepsna prvn z tzv. enevskch konvenc enevsk mluva o zlepen osudu rannch v polnch armdch. Krtce po tchto udlostech zaala
roztrka mezi leny vboru pti, obzvlt mezi Dunantem a Moynierem (1826 - 1910). Moynier
usiloval o organizaci, kter by podporovala vznik dobroinnch organizac pod patronac jednotlivch
stt, kdeto Dunant chtl problm eit celosvtov a aby organizace byla neutrln. Moynier to vak
povaoval za prakticky neuskuteniteln. Dunant byl skvl agittor, ale hor organiztor. Vzhledem
k neshodm s ostatnmi leny Vboru pti rezignoval v r. 1864 na svou ast ve Vboru pti. Dunant
usiloval o jednn o odzbrojen a o zaloen mezinrodnho rozhodho dvora pro mezinrodn
konflikty. Zrove pracoval i na dalch projektech, tkajcch se prv ernoch, mezinrodnho
kulturnho ddictv i otzkami prv en. Stle vak pes mnoh pocty ze strany Rakouska, Holandska,
vdska, Pruska a panlska, byl opomjen oficilnmi pedstaviteli ervenho ke a il v chudob;
sthoval se mezi roky 1874 a 1886 po rznch mstech, jako Stuttgartu, m, Terstu, Korfu, Basileji
a Karlsruhe. Teprve v r. 1887, kdy il v Londn, zaal dostvat uritou penn vpomoc od
vzdlenjch len sv rodiny. Postupn si na nj v dsledku upozornn rznch Dunantovch ptel
zaal rozpomnat i svt. V r. 1901 zskal jako prvn Nobelovu cenu za mr za svj podl pi zaloen
Mezinrodnho hnut ervenho ke a za podnt k enevskm konvencm, kter jsou Zlepen osudu
rannch v polnch armdch (1864), neutralita oznaench vozidel a osob, Zlepen osudu rannch
vojk na moi (1899), Zachzen s vlenmi zajatci (1906 a 1929), Ochrana civilnch osob za vlky
(1949) a dodatkov protokoly: ochrana obt mezinrodnch ozbrojench konflikt a ochrana obt
konflikt, kter nejsou mezinrodn. Je teba pipomenout, e a Mezinrodn erven k vznikl
spojenm nrodnch spolenost a v 1919, v noru 1919 tak eskoslovensk erven k (SK).
Za oficiln datum vzniku SK bv povaovn potek nora 1919, tedy vce ne 3 msce po
vzniku samostatn eskoslovensk republiky (7). 1. nora 1919 se v Obecnm dom v Praze sela
ppravn schzka socilnch pracovnk, zvolila u vbor a vyslala delegaci k presidentu republiky
T. G. Masarykovi s dost o vysloven souhlasu se vznikem nov organizace a se jmenovnm jeho
dcery dr. Alice Masarykov do funkce pedsedkyn SK. President republiky svm dopisem ze
6. nora 1919 tto dosti vyhovl. Toto datum je povaovno za oficiln datum zaloen
eskoslovenskho ervenho ke. Na dost SK jet v roce 1919 pistoupila eskoslovensk
republika k enevsk a Haagsk konvenci. Mezinrodn vbor ervenho ke v enev uznal
eskoslovensk erven k dne 1. prosince 1919. Dne 11. ledna 1920 byl SK pijat za lena Ligy
spolenost ervenho ke a ervenho plmsce. Ministerstvo kolstv a nrodn osvty SR pak
povolilo svm vnosem ze dne 26. ledna 1921 organizovat dorost SK na kolch. Po 20 let (1919 1938) vykonvala funkci pedsedkyn SK dr. Alice Masarykov.
Zkladn principy ervenho ke jsou humanita, nestrannost, neutralita, nezvislost, jednota,
dobrovolnost, svtovost.

1.2.

Historie civiln prvn pomoci

V civilnm sektoru byly opt na zatku dobrovoln organizace. V 18. a 19. stolet byly zakldny
odborn spolenosti pro oivovn pedevm utonulch (1767 Holandsko, 1774 Britsk krlovsk
humnn spolenost). V roce 1877 zahjila ve Velk Britnii innost Ambulance sv. Jana (St. John
Ambulance), kter svoji innost odvozuje od Johanit a zaala kolit laiky v prvn pomoci (termn
odvozuje od sloen pojm prvn lba a nrodn pomoc). U ns byl v r. 1868 zaloen "Vlasteneck
pomocn spolek pro Krlovstv esk", kter se hlsil k principm ervenho ke (7). V knize
"Nvod o prv pomoci pi razech a nehodch" z roku 1897 popisuje autor Karel Ploc postup ken,
i spe oivovn zdnliv mrtvho (8). Toto se provdlo pouze u utonulch, protoe ostatn mrt
byla povaovna jako pirozen zakonen ivotn cesty (by nkdy tragick).

Prvn pomoc | 1. Historie prvn pomoci

1.3.

Situace v eskch zemch

Snaha o organizovanou pomoc ohroenm existovala na zem hlavnho msta Prahy ji v 18. stolet.
Provdla se preventivn opaten pi "hromadnch akcch". Tak napklad pi korunovan slavnosti
Frantika II., konan roku 1792, byla zzena pohybliv stanovit lka, ranhoji a porodnch bab.
Jednou z vdch, by opomjench osobnost je Prof. MUDr. Jaromr sv. p. von Mundy (1822,
hrad Veve u Brna 1894, Vde). Byl to moravsk lechtic, filantrop a profesor lkastv,
magistrln ryt a generl-flka maltzskho du v eskm velkopevorstv, zakladatel rakousk
sanitn sluby a veobecnho zchranstv (2).
Narodil se jako tet syn v rodin barona Jana von Mundyho a hrabnky Isabely, rozen Klnoky von
Krspatak. Studia zahjil na brnnskm gymnziu. Na pn svho otce se pvodn pipravoval ke
studiu bohoslov, avak zhy z brnnskho alumntu odeel a svj zjem soustedil na medicnu.
Spolu s lkai navtvoval nemocn, zejmna v nemocnici pro pacienty s cholerou. Otec ho vak
nechpal, vyuil sv rodinn autority a provedl v Jaromrov ivot zsadn zmnu. Na pm otcv
rozkaz musel mlad baron Mundy nastoupit vojenskou slubu jako kadet u 49 pho pluku ve Vdni.
Zjem o medicnu ho vak ani potom neopustil. Ve volnm ase navtvoval vdesk nemocnice a
kliniky a snail se pomhat jak lkam, tak i nemocnm. Jako nadporuk odeel 15. 11. 1848 na
italskou frontu a zastnil se celho taen v letech 1848-9. alostn stav rannch a problmy s
jejich evakuac z italskch boji pispl k zaloen organizovanch sanitnch slueb. Prv na
italskch bojitch je mono sledovat potky dobrovoln sanitn sluby v tehdej rakousk
monarchii. V roce 1855 opustil Jaromr Mundy aktivn vojenskou slubu a ve svch 33 letech zahjil
studium medicny na univerzit ve Wrzburgu, kde byl 23. 3. 1859 promovn doktorem lkastv. Ve
sv disertan prci Pspvky k reform sanitn sluby mohl poprv vyut svch otesnch
zkuenost a vyvodit z nich patin zvry smujc k reorganizaci vojensk sanitn sluby. Jako
lka se zastnil mnoha vlek od poloviny 19 stolet (italsk fronta 1848, Hali 1852, bojit u
Hradce Krlov 1866, prusko-francouzsk vlka 1871, srbsko-tureck 1876-7, rusko-tureck 1877-8,
srbsko-bulharsk 1885-6). Ve vlce vidl jako lka nejvt problm v rychl doprav rannch
(nejen vojk, ale i civilist) z bojit do polnch obvazi a lazaret a udren nezbytn hygieny. Jako
prvn piel s mylenkou dovch sanitnch vlak. Navrhl a pak dal postavit sanitn vagony, kter se v
letech 1878 a 1885 uplatnili pi oetovn rannch ve vlce. Vytvoil stlou sanitn jednotku, je
psobila nejen v lazaretnch vlacch, nbr rovn ve veobecnm zchranstv. V roce 1867 vedl
rakouskou delegaci na prvn konferenci ervenho Ke. Snail se politiky pesvdit o vznamu
pijet k enevsk konvenci, navrhoval zaloen zchrann sluby ve Vdni i reformu zdravotn sluby
armdy. V roce 1869 na mezinrodnm sjezdu pomocnch organizac a spolk pedloil nvrh, aby v
dob vlench konflikt v maximln me zajiovaly vojenskou sanitn slubu na bojitch prv
dy nmeckch a maltzskch ryt. Nvrh byl pijat a stanoven povinnost sanitn sluby byla pro
oba dy zvazn a do roku 1918. Byl prvnm lkaem, kter svj profesionln ivot zcela zasvtil
zchranstv. Za podpory chirurga Billrotha, hrabte Wiczeka a soudnho prezidenta Lamera
zrealizoval dvn zmr zaloen Vdesk zchrann spolenosti Dobrovoln ochrann spolenost
pro poskytovn prvn pomoci pi netstch, je byla zaloena po poru vdeskho dvornho
divadla Ringstheater dne 9. 12. 1881, kde zahynula stovka lid. Zrove pedloil i poadavek na
zchransk vozidlo (nvrh i nkres osobn zpracoval). Podle jejho vzoru pak byla nejrychleji
zzena prask zchrann stanice, dle nsledovaly Brno a Krakov. Dal podle svch vlastnch pln
vyrobit zchrann pstroje, je byly ve sv dob vzorem a napsal uebnice prvn pomoci. Posledn
lta barona Mundyho patila pedevm organizaci zchrann sluby, kter vznikla jako zcela
dobrovoln organizace a jejm jednatelem byl a do sv rezignace na tuto funkci ze zdravotnch
dvod v roce 1893.

Prvn pomoc | 1. Historie prvn pomoci

1.4.

Zchrann sluby

Nejstar zchrannou slubou ve stedn Evrop je Prask, zaloen 8. 12. 1857, tj. est let ped
zaloenm mezinrodnho ervenho ke, kdy byl na popud tehdejho editele c. k. Policie prask
barona Pumanna ustaven Prask dobrovoln sbor ochrann, kter by adm a povolanm
zzencm pi porech a velijakch ivelnch nehodch poskytoval pomoc jistou a spolehlivou
(2,8,9). Jeho zakldajcmi leny bylo 36 dobrovolnk nejrznjch profes. Pouze ti lenov sboru
vak byli zdravotnky. Clem tohoto sboru bylo ochrniti, co jest ochrany hodno, zachrnit v kadm
druhu nebezpe jak ivoty lidsk, tak i majetek spoluoban dobrovoln, neohroen a nezitn.
Praha m v tto dob necelch 120 tisc obyvatel a cca 3100 dom a v roce 1860 je v Praze 216
lka. lenov drustva byli oznaeni nejprve bronzovmi medailemi, aby se v dob zsahu odliili
od pihlejcch, pak erveno-blou stuhou na lev pai, pozdji sborovm odznakem. V historickch
souvislostech je teba si uvdomit, e lenov sboru vykonvali sv obansk povoln a dn
stanice, ve kter by ekali, a se nco pihod, neexistovala. Po vzoru Prahy je 18. 8. 1858 zaloen
obdobn sbor v Rumburku.
Hlavn nasazen Praskho dobrovolnho sboru bylo pi povodnch a pi porech. Krom tto pomoci
je veejnost sbor spatovn i na spoleensky vznamnch akcch t doby, jako pohbu starosty
msta Prahy, mstskho radnho, jakhosi patrn vznamnho praana nebo starosty Vinohrad (8).
Nepetrit sluba byla zavedena v roce 1890, kdy byl sbor petransformovn po vzoru sboru
vdeskho (ve Vdni se sbor ji patrn vnuje i zachraovan lid). Tak byly schvleny stanovy a
zskny prvn dopravn prostedky. 14. 9. 1890 jsou pivezena do Prahy, darem od Vdesk ochrann
spolenosti ... nostka, vozy a jin zachraovac prostedky. Takto zskan materil je umstn v
pronajatch prostorch na Vclavskm nmst. Kdy u to tu jednou mme, tak pro nezat
zachraovat. A tak se zan pst nov historie sboru.
O tden pozdji ji probh nbor medik a zprovoznna na Vclavskm nmst prvn Ochrann
stanice. Hned v prvnch dnech innosti vykazuje nkolik oetench pacient. Ochrann stanice je
natolik nov a jej innost zajmav, e kdekoli se objev jejich vz, je obklopen zvdavm davem,
stejn tak jako prostory ped stanic. Prv kvli zvdavcm je doporuovno, aby se transport
realizoval co nejtieji a na paly se pskalo jen v nejnutnjch ppadech. Roku 1891 zaveden
nov znak sboru bl hvzda v ervenm poli.
innost sboru, a je potebn, nen nikm financovna a ve je jejmi leny konno zdarma. ije jen dky
sbrkm. Roku 1895 se obrac sbor na praany s prosbou Pispjte, aby trvn zchrann stanice i nadle
bylo zabezpeeno! Na dost reaguje hl. msto Praha (65) a poskytuje na innost 2600 zlatch.
Stanovit Dobrovolnho sboru je ve Splen ulici, kam se tento po krtkm psoben v doln sti
Vclavskho nmst pesthoval. K pevozm zrannch je k dispozici stle jen jeden ambulann
vz a dva pry kon pro poteby stdn potahu. Tito se vak nalzaj v Novomstskm obecnm dvoe
na Sokolsk td dnes zde meme najt centrlu praskho hasiskho sboru v Sokolsk ul. V
ppad poteby vozu, tento mus nejprve pijet ke stanici pro lkae a pak teprve odjd k pacientovi.
Je poukazovno na to, e rychl pomoc nen pak a zas tak rychl.
Ve snaze pedejt dal nedorozumnm dvaj lkai ochrann stanice v roce 1901 ve znmost: ...
zchrann stanice urena jest pedevm k poskytovn prvn pomoci lkask osobm, kter stieny
byly razem nebo nehodou na ulici, v tovrnch, hostincch a v mstnostech veejnch vbec; v
privtnch bytech poskytuje se stanic prv pomoc lkask jen v ppadech otrav a nehod znanho
rozsahu (tk poplen, pokusy sebevraedn). Leh razy a rny, o jejich oeten lkask dotyn
osoby v ordinan mstnosti stanin daj, et jen v tch ppadech, kdy se jedn o porann erstv
a kde toto povahou svou rychlho zakroen lkaskho vyaduje. Porann ji star (nap. ze dne
pedchzejcho), kde nemocn mohl ji jinde pomoc lkaskou vyhledati, na zchrann stanici
oetovati nen mono z toho dvodu, e zchrann stanice nen a neme bti vzhledem ke svmu
elu instituc pro len ambulantn, .... co se hlen netst zchrann stanici te, dme p. t.
publikum dtkliv, aby msto netst vdy pesn udvalo a aby uinilo tak samo, nespolhajc se na

Prvn pomoc | 1. Historie prvn pomoci

prostednictv ciz, ponvad tm se hlen ppad zdruje a ppady oznamuj se zchrann stanici
pozd (8).
Pro ochrann sbor nastv rokem 1910 pelom v jej innosti. Prask mstsk pojiovna objednv
sanitn automobil. Pmstsk sti prask si pro pevozy poizuj svoje sanitn vozidla. Od 1.1.1924
se stv Sbor obecn slubou, zskv poloedn charakter a Ministerstvo vnitra povoluje uvn
fanfrov trubky (9).
Systm zdravotnictv se u ns zmnil po roce 1945. V 50. letech 20. stolet se znan zil vznam
zdravotn aktivity dobrovolnch zdravotnk. Sttn zdravotn sprva postupn budovala rozshlou s
zdravotnickch zazen, prudkm tempem pibvalo lka a ostatnch profesionlnch
zdravotnickch pracovnk. Po roce 1945 se mn systm zdravotnictv u ns a dne 19.12.1949 je
Zchrann sluba Praha zalenna pmo pod sprvu stednho nrodnho vboru Prahy (9).
Rok 1987 je vznamnm pedlem v historii zdravotnickho zchranstv u ns. Tehdy byl na letiti v
Praze-Ruzyni oficiln zahjen provoz prvnho stanovit leteck zchrann sluby v tehdejm
eskoslovensku. Ve spoluprci s Leteckm tvarem Ministerstva vnitra, resp. Leteckou slubou
Policie R jej Zchrann sluba Praha po odborn strnce zajiovala od samho potku a do roku
1997. V roce 1987 byl tak poprv v Praze spn zahjen provoz zchrann sluby systmem
rendez-vous, kdy lka vyr na msto nehody rychlm osobnm vozem a pomalej a asto
vzdlenj velk sanitka pijd v ppad poteby za nm. Navc ve vtin ppad nen nutn
doprovod pacienta lkaem pi transportu a lka je tak k dispozici pro dal ppad.

1.5.

Historie znaku Modr hvzda ivota

Vechno zaalo v roce 1973 na zklad stnosti americkho ervenho ke, kter u NHTSA
(National Highway Traffic Safety Administration), jedna z federlnch agentur, kter m ve svm
refertu tradin i zchrann sluby) namtl, e pouvan symbol zchrannch slueb, oranov
k v blm poli, imituje uznvan symbol ervenho ke. NHTSA tuto nmitku uznala. editel
oddlen EMS, Leo R. Schwartz se pustil do tvorby znaku EMS Emergency Medical Service (prvn
zchrannou slubu urenou k vjezdm do ternu. Zdravotnick zchrann sluby v USA a
anglojazynch zemch. Personln sloen tm, jejich kvalifikace materiln vybaven i rozsah
odbornch kompetenci v jednotlivch zemch se vznamn li). estiramenn k s adaptovanm
znakem lka byl jako registrovan znmky pihlen k 1. noru 1977 na dobu dvaceti let. Pouit na
sanitkch a uniformch personlu je podmnn splnnm standard vbavy a vcviku. Tak je mon
symbol pout k oznaen mst, kde je dostupn kvalifikovan prvn pomoc a na smrovkch k nim,
dle k oznaen vbavy zchrannch tm, knih, manul a dalch tiskovin s tmatikou EMS, jako i
uniforem administrativnho a pomocnho personlu EMS.
Kad z paprsk hvzdy ivota reprezentuje jednu ze esti funkc zchrannho etzce: Rozpoznn
stavu Oznmen Vjezd Pe na mst Pe bhem transportu a Pedn k definitivn pi.
Kad rameno zkladn ivotn funkci: Vdom Dchn Obh. Had a Aeskulapova hl jsou
tradin symboly medicny a lkaskho stavu. Aeskulapova uovka neboli uovka stromov, latinsky
Elaphe Iongissima. Pvod m tento znak v dvn historii v zemch Pedn Asie. Tam byla a je dodnes
velmi rozenou chorobou tzv. drakunkulza. Vyvolv ji erv vlasovec o tlouce 1-2 mm a dlouh
nkdy a 1 metr. Starovc lkai postupovali pi lb tak, e velmi opatrn a pozvolna navjeli erva
na roztpl dvko. Procedura trvala nkdy i nkolik dn a erv se nesml petrhnout. Jako dkaz sv
zrunosti si malovali mezopotamt lkai na sv tty erva ovinutho kolem pejle. Starovc et a
mt lkai si znak upravili. Drakunkulza v Evrop neexistuje, ale schopnost lka vyjaduje
podobn symbol. erva nahradila uovka a pejli hl. Uovka dostala pzvisko Aeskulapova podle
eckho boha Asklepia (latinsky Aesculapa), co byl syn Apolonm a povstn lka, kter se stal
bohem lkastv.

Prvn pomoc | 1. Historie prvn pomoci

Obrzek 4: Modr hvzda - hvzda ivota

Modr hvzda ivota je symbol, kter se v poslednch desetiletch stal i u ns zcela bn pouvanm
oznaenm vozidel zchrannch slueb. Zkladn barva hvzdy je modr. Mus bt umstna na blm
tvercovm, nebo kruhovm podklad. Administrativn personl a dispeei maj hada a ormovn
hvzdy proveden ve stbrn barv a tato hvzda nemus bt na blm podklad.
Literatura
1. Pearn, J. The earliest day of first aid. BMJ 1994;309:1718-20
2. Dvoek, D. Potky modernho zchranstv.
On-line na http://firehistory.ihasici.cz/26-pocatky-moderniho-zachranarstvi/
3. Florance Nightingalov. Wikipedia, http (citace 12.8.2010) on-line na
http://en.wikipedia.org/wiki/Florence_Nightingale
4. Nikolay Ivanovich Pirogov. Wikipedia http://en.wikipedia.org/wiki/Nikolay_Ivanovich_Pirogov
5. Henry Dunant. Wikipedia http://en.wikipedia.org/wiki/Henry_Dunant
6. Mezinrodn hnut ervenho ke a ervenho
plmsce http://www.cervenykriz.eu/cz/hnuti.aspx
7. Vznik SK a co mu pedchzelo: http://www.cervenykriz.eu/cz/historievznik.aspx
8. M. Petrus, M. Kronika zdravotnick zchrann sluby: http (citace 12.8.2010) online http://www.zzshmp.cz/zdravotnicka-zachranna-sluzba/kronika/1857-1876/
9. Historie zchrann sluby v Praze. http://www.zzshmp.cz/zdravotnicka-zachranna-sluzba/historie
http://www.zzshmp.cz/zdravotnicka-zachranna-sluzba/kronika/zajimavosti/zajimavosti/

10

Prvn pomoc | 2. Aktivace zchrann zdravotn sluby

2.

Aktivace zchrann zdravotn sluby

2.1.

Pivoln odborn pomoci

Telefonick pivoln vjezdov skupiny zdravotnick zchrann sluby (ZZS) svdkem phody je
nezbytnou soust etzu peit u vech nalhavch stav. Pivoln odborn pomoci nesm bt
oddalovno u ppad jakkoliv poruchy vdom i bezvdom, dunosti i poruchy dchn,
zvanho krvcen, nhle vznikl bolest na hrudi, u razovch dj vzniklch vysokoenergetickm
mechanizmem (pdy z vek, dopravn nehody) i raz s evidentn zvanmi nsledky, u
psychiatrickch pacient s nebezpem sebepokozen i porann ostatnch osob a cel ady dalch
neodkladnch stav.
Dleitost vasn aktivace odborn pomoci lze demonstrovat na pkladu etzu peit u neodkladn
resuscitace (NR) a analogicky aplikovat na ostatn neodkladn stavy.
lnky etzu peit tvo:

asn pstup
asn zkladn NR
asn defibrilace
asn rozen NR

Prvn lnek - asn pstup zahrnuje innost svdka udlosti a dispeinku ZZS:
rychl diagnza svdkem udlosti (postien nereaguje na osloven/zevn podnty)
rychl rozpoznn mon nhl zstavy obhu opertorem zchrann sluby
opertorovy pokyny voln vjezdov skupin ZZS a jej smrovn k pacientovi
rychl dojezd vjezdov skupiny ZZS na msto s potebnm vybavenm
zhodnocen udlosti na mst
Druh lnek - asn zkladn NR (BLS) zahrnuje zkladn neodkladnou resuscitaci svdkem
udlosti, ppadn s telefonickou asistenc opertora ZZS
Pi komunikaci na tsov lince je dleit zachovat klid, komunikovat jasn, zeteln, strun a
dodret nsledujc zsady:
1.
2.

3.
4.
5.
6.
7.

Pedstavit se a popsat udlost, ke kter dolo,

Uvst adresu msta udlosti, ulici, slo, patro, slo dve, kde dolo k nhlmu pokozen
zdrav, mimo obydl popsat tern, silnici, dlnici, jejich kilometr, slo elezninho
pejezdu apod. orientovat se podle oznaen a vznamnch orientanch bod, jestlie je to
mon (ve, tovrn komny, vysok stromy, neobvykl stavby apod.), vyslat nkoho
z pomocnk (pokud to lze) na uren a domluven msto,
Popsat symptomy nhle vzniklho onemocnn s drazem na zkladn ivotn funkce,
U mnohoetnho postien zdrav popsat rozsah a charakter udlosti, uvst poet porannch
osob,
Uvst, zda je teba technick prvn pomoci (nap. Vyprotn pi zaklnn v aut)
Pro ppad aktivace leteck zchrann sluby (lzs) popsat okol, poas (vtr, mlha, d,
viditelnost), smluvit plochu a znamen pro eventuln pistn vrtulnku.
Neukonit rozhovor spontnn, ale a na pokyn dispeinku zchrann sluby.

11

Prvn pomoc | 2. Aktivace zchrann zdravotn sluby

2.2.

Linky tsovho voln:

150 hasii
155 zdravotnci
156 mstsk policie
158 policie
Jednotliv linky pro tsov voln pedstavuj sla vech sloek Integrovanho zchrannho systmu
(IZS). Kad ze zem Evropsk unie (R nevyjmaje) m jistou tradici v pouvn nrodnch sel
tsovch linek, kter tak v jednotlivch sttech nejsou jednotn. Linky maj vzjemnou provzanost
pi poskytnut konkrtn potebn pomoci. Doshnout tak nap. aktivace etzu peit lze pi zavoln
na kterkoliv z tchto sel, ale pi voln pmo na linku 155 se vyhneme zbytenmu pepojovn a
prodlen.

112 Integrovan zchrann systm

Jednotn linka tsovho voln 112 funguje v zemch Evropsk unie a je nesporn velkm pokrokem,
v R je provozovna Hasiskm zchrannm sborem (HZS). Z pohledu zdravotnka je pi voln na
tuto linku nevhodou neptomnost zdravotnicky prokolenho opertora a asov prodleva pi
pepojovn hovoru na linku 155. Budoucnost vak jde smrem ke sjednocen operanch stedisek a
pevzet vech tsovch voln linkou 112.
U pedpokladu zvanho pokozen zdrav se tedy prioritn vol na linku 155, ptomnost dalch
sloek IZS pedpokldme nap. v ppad dopravn nehody se zaklnnm pacienta, poru, tonut,
chemick havrie, zavalen apod. (HZS, linka 150). Policii -linku 158- volme k dopravnm nehodm,
k zemelm na veejnch mstech, pi podezen na spchn trestnho inu, pi kriminlnm ohroen
ptomnch osob, pi zsahu, ze kterho vyplv nebezpe pro posdku apod.
Po poskytovn prvn pomoci je vhodn poznamenat dleit informace, nap. jmno a pjmen
postienho (pokud je znme), popis vzniku phody, jej vvoj, stav zkladnch ivotnch funkc,
zpsob oeten apod. Tyto informace je dleit pedat zdravotnkm zrove s pacientem. Osobn
vci postienho je nutn pedat nejlpe policii, pokud je ptomna, ppadn zdravotnkm.

2.3.

Technick prvn pomoc, bezpenost zachrnce a

pihlejcch

- pi dopravn nehod zastavme tak, aby nebyla ohroena vlastn bezpenost, pouvme reflexn
vestu, postavme vstran trojhelnk a v ppad dalch pomocnk zajistme bezpenost msta
dopravy. Vypneme zapalovn havarovanho vozidla a zajistme ho (run brzdou, je-li funkn, nebo
improvizovan proti dalmu pohybu. Hledme vechny astnky nehody; ve vozidle me bt mal
dt, kter nemus bt na prvn pohled vidt. Zavolme policii a havarijn silnin slubu. V ppad
hromadn nehody postupujeme podle kapitoly 20. Hromadn netst.
- pi podezen na nik plynu nesmme zvonit, krtat zpalkou, rozsvcet, kouit. Co nejrychleji
zajistme zastaven unikajcho plynu a vyvtrme. V ppad niku toxickch ltek nevstupujeme do
prostoru a ekme na profesionln sloky
- elektrick proud pi razu v domcnosti vypneme pojistky a zdroj vythneme ze zsuvky. Pi
kontaktu s vedenm vysokho napt (rozvodn s, trafostanice, eleznice a podobn) zajistme
vypnut elektrickho proudu u energetickch rozvodnch zvod volnm na tsovou linku hasi
nebo policie, do t doby udrujeme odstup alespo 18 m od vodie.

12

Prvn pomoc | 3. Neodkladn resuscitace

- ohe volme hasie, pouze pi malm rozsahu, vme-li jak, pokusme se ohe uhasit sami nebo
vyneseme postienho (nesmme ohrozit sami sebe).
- tonut nevstupujeme do vody, pokud neumme sami plavat. Volme zchrannou slubu a hasie
- zcen staven pivolme hasie. Dal kontaktovan odborn sloky jsou Zdravotnick zchrann
sluba, kynologov, policie, vody a kanalizace, plynrny a energetick rozvodn zvody. Velitelem pi
zchrannch pracch je v tomto ppad hasi.

3.

Neodkladn resuscitace

4.

ok

Zkladn resuscitace je zpracovna samostatn na webovch strnkch 3. LF

UK: http://www.lf3.cuni.cz/cs/pracoviste/anesteziologie/vyuka/studijni-materialy/neodkladnaresuscitace/

Definice: ok je primrn porucha krevnho obhu, kter vede k akutnmu nepomru mezi potebou a
dodvkou okyslien krve tknm. Nejastji se projevuje hypotenz a tachykardi. Obhov systm se
v zklad sestv ze 3 hlavnch st: srdenho svalu jako pumpy, krevnho eit kapacitn a
objemov sti a cirkulujc krve jako jeho npln. Porucha me vzniknout v kterkoliv z uvedench
st a podle toho se ok dle klasifikuje na

4.1.

hypovolemick ok (ztrta cirkulujcho objemu bu krvcenm, nebo ztrtou tekutin jako v

ppad rozshlch poplenin, dehydratace a podobn)
obstruktivn ok (pekka toku krve zpsoben nap. masivn plicn emboli nebo zevnm
tlakem srdce - petlakov pneumotorax, srden tamponda)
kardiogenn ok (schopnost srdce efektivn erpat krev nap. akutn infarkt myokardu nebo
kardiomyopatie)
distribun ok (ok zpsoben extrmnm rozenm cvnho eit napklad pi porue
mnho sympatiku, anafylaxe)
smen forma (septick ok kombinace hypovolemickho, kardiogennho a distribunho oku)

Hypovolemick ok

Hypovolemick ok je nejastjm typem oku.

Piny: Hlavn piny hypovolemie jsou krvcen, zvan poplen s nikem tekutin z cvnho eit
do pokozench tkn a zvan dehydratace (ilezn stavy, prjmy, zvracen, peht). Vsledkem je
pokozen orgn, pedevm ledvin, jater, plic a gastrointestinlnho traktu (GIT), pokozen mozku,
koma a smrt. Zpotku funguje kompenzan mechanismus centralizace obhu. Pi oku se uvoluj
aktivac osy hypofza - nadledviny rzn hormony a neurotransmitery. Z nich je dleit pedevm
adrenalin a noradrenalin. Noradrenalin psob vazokonstrikci zenm prekapilrnch i postkapilrnch
sfinkter v ledvinch (vsledkem je snen vyluovn moi), splanchniku, ki a svalech a tm je krev
redistribuovna do srdce, plic a mozku. Adrenalin psob zrychlen srden akce.
Pokud nen vas zahjena lba, zanou kompenzan mechanismy selhvat. Dojde k hypoxick
porue bunnho metabolismu, z bunk zane unikat kalium a do bunk vstupovat natrium. Pi
progredujcm anaerobnm metabolismu pestvaj fungovat nejprve prekapilrn sfinkter a krev se
hromad v kapilrch. Pi zvenm hydrostatickm tlaku a hypoxickm pokozen stny kapilr zane
13

Prvn pomoc | 4. ok

do intersticia z kapilr unikat voda, pozdji i blkoviny, v kapilrch roste viskozita krve, slepuj se
erytrocyty (sludging), zanou vznikat mikrotromby. To pozdji vede, i kdy se perfuzi poda obnovit,
k postien orgn, ve kterch mikrotromby vzniknou, protoe hypoxick zmny vedou k odumrn
bunk. Rozsah pokozen zvis na dlce ischemie. V refrakternm (ireverzibilnm) stadiu dojde k
selhn i postkapilrnch sfinkter a postienho se neda zachrnit.
Anamnza: nkter z uvedench pin: zvan raz, vnitn krvcen nerazovho pvodu
(ndorov onemocnn, aluden nebo dvanctnkov ved, mimodlon thotenstv a podobn),
poplen, tk prjem
Pznaky hypovolemickho oku

nzk krevn tlak ze snenho cirkulujcho objemu a jako dsledek centralizace obhu
rychl, mlk (nitkovit) a nehmatn puls na periferii jako znmka tachykardie a hypotenze
prodlouen kapilrn nvrat (sleduje se stisknutm a povolenm nehtovho lka)
bled a studen ke jako znmka centralizace obhu
studen a lepkav pot znmka uvolnn katecholamin
pocit sucha a zn pi nedostatku cirkulujcho objemu
rychl a mlk dchn pi stimulaci sympatiku a metabolick acidze
nava
jako pozdn znmka poruchy vdom pi snen mozkov perfze

Prvn pomoc: definitivn lba je mon pouze v nemocnici. Z ve uvedench fz oku je zejm,
e lba mus bt energick a zahjena co nejdve. Nkdy se v tto souvislosti mluv o zlat hodin
nebo platinov plhodin, intervalu mezi psobenm traumatu a zahjenm lby, kter rozhoduje o
prognze pacienta. Clem lby je znovuobnoven prokrven orgn. Prostedkem je zabezpeen
dostatenho cirkulujcho objemu, krevnho tlaku, funkce srdce a adekvtn oxygenace.
Je dleit si uvdomit, e dky centralizaci obhu je nutn vechny tekutiny a lky podvat pouze
nitroiln, postienmu se nedv nic jst, nic pt, ani intramuskulrn injekce. Pi hypoperfuzi
periferie jsou postien ohroeni i vznikem podchlazen, polohovho traumatu a podobn. Mezi
zsadn opaten prvn pomoci pat:

zabrnit dalm ztrtm cirkulujcho objemu (zastaven prudkho zevnho krvcen viz
kapitola 5. Krvcen)
aktivace zchrann sluby
imobilizace zlomenin (sn bolest)
oeten dalch zrann, kter nejsou bezprostedn pinou oku, ale mohou zhorovat
dyskomfort postienho
protiokov poloha vlee na zdech s podloenm dolnch konetin
prevence podchlazen (lze vyut folie z autolkrny)
prevence vzniku otlak a sekundrnch traumat vypodloenm vech mst, kde dochz se
stitn cv a mkkch tkn
sledovn postienho do pjezdu ZZS

Definitivn terapie: pi hemoragickm oku (pinou ztrty cirkulujcho obejmu je krvcen) je teba
co nejdve zastavit krvcen a podat infuzn roztoky (krystaloidy - Hartmannv nebo Ringerv
roztok). Pi velkch krevnch ztrtch (cca vce ne 1500 ml u dosplch) je nutn krevn transfuze.
Obecn plat, e nzk koncentrace hemoglobinu je lpe tolerovna, ne celkov nedostatek
cirkulujcho objemu. Hypovolemie pi poplen, dehydrataci a podobn je zpravidla lena infznmi
roztoky, jejich sloen se me liit podle pidruench ztrt iont. Pokud je teba, provd se i uml
plicn ventilace a farmakologick podpora selhvajcch orgn.

4.1.1.

Nhradn roztoky

Definice: intravenzn podvan tekutiny, kter maj nahradit krevn ztrtu. Vtinou nemaj
schopnost transportovat kyslk (viz dle), ale protoe organismus pi krvcen toleruje mnohem lpe

14

Prvn pomoc | 4. ok

ztrtu transportn kapacity pro kyslk (ervench krvinek), ne cirkulujcho objemu, mohou bt pi
hypovolemickm oku vyuity.
Rozdlen

krystaloidy vodn roztoky iont

koloidy vodn roztoky ltek s vysokou molekulovou hmotnost (elatiny, krobu a dnes ji
nepouvanch dextran)
nhrady krve modifikovan hemoglobin, fluorohydrokarbony

Krystaloidy (pklad prakticky nepouvan fyziologick roztok, Ringerv roztok, Hartmannv

roztok, Isolyte, Plasmalyte a podobn)
Vhody: nevyvolvaj alergick reakce, snadno dostupn
Nevhody: absence transportn kapacity pro kyslk a blkovin nutnch pro sren krve, snadno
unikaj z cvnho eit (1 l zv cirkulujc objem o cca 200 ml)
Koloidy
Vhody: snadno dostupn, neunikaj z cvnho eit (teoreticky 1 l zv cirkulujc objem o cca 1 l)
Nevhody: absence transportn kapacity pro kyslk a blkovin nutnch pro sren krve, vt
riziko alergick reakce, interferuj se srenm krve, riziko pokozen ledvin
Nhrady krve
Vhody: schopnost vzat a uvolovat kyslk, v porovnn s krevnmi derivty del doba
skladovatelnosti, monost pout nezvisle na krevn skupin pjemce
Nevhody: Fluorohydrokarbony: zkoueny od 60. let, deponuj se v tle
Upraven hemoglobin: cel ada ppravk, vtina v rzn fzi klinickho vzkumu
(vce viz http://en.wikipedia.org/wiki/Haemoglobin-based_oxygen_carriers)

4.1.2.

Transfuze

Definice: transfuze je pevod krve nebo krevnch derivt ze zdravho jedince, drce, nemocnmu
pjemci za elem doplnn chybjc krve nebo jejich sloek.
Indikace: kritick anemie a poruchy hemokoagulace
Kontraindikace: jakkoliv pevod krve a krevnch derivt, kter nen jasn indikovn (zbyten
transfuze), nesouhlas dosplho pjemce
Rizika: pevod inkompatibiln krve, peten obhu, tesavka a teplota, poruchy imunity, penos
infekce, alergick reakce, podchlazen
Krevn skupiny
(zdroj wikiskripta.eu a wikipedia.org)
Krevn skupiny se uruj podle antigen na membrn ervench krvinek. V souasn dob se
rozliuje kolem 30 50 rznch systm krevnch skupin.
Nejdleitj a nejznmj je systm AB0, Rh faktor (negativita matky z hlediska tzv. antigenu D
t.j. Rh faktoru a pozitivita dtte me zpsobit hemolytickou nemoc novorozenc) a MNS systm,
kdy zvlt ptomnost antiS protiltek u pjemce me zpsobit potransfzn hemolzu. Dle
existuje nap. systm antigenu Kell (inkompatibilita me zpsobit autoimunn hemolytickou anmii a
hemolytickou nemoc novorozenc). Ptomnost plazmatickch protiltek proti antigenm jinm ne
systm AB0 a Rh je vzcn, avak pokud se objev, me zpsobit vn potransfzn reakce. Tyto
protiltky oznaujeme jako nepravideln protiltky.
V systmu AB0(H) rozeznvme tyi zkladn typy krevnch skupin: A, B, AB a 0. Li se
ptomnost aglutinogen A a B. Ty se nachzej na povrchu erytrocytu. V plasm cirkuluj protiltky

15

Prvn pomoc | 4. ok

aglutininy proti tm aglutinogenm, kter dan jedinec nem. Jedinec skupiny A m i aglutinogen A
a nem aglutinin Anti-A. Analogicky je tomu i u ostatnch krevnch skupin.

krev typu A, obsahuje antigen A a protiltky anti-B

krev typu B, obsahuje antigen B a protiltky anti-A
krev typu AB, obsahuje antigeny A i B a neobsahuje protiltky anti-A ani anti-B. Nkdy se
tento jedinec oznauje jako univerzln pjemce (me dostat krev kterkoliv skupiny)
krev typu 0, neobsahuje antigeny A ani B a obsahuje protiltky anti-A i anti-B. Nkdy se tento
jedinec oznauje jako univerzln drce (jeho krev me dostat osoba s jakoukoliv skupinou)

Obecn plat, e se pevd pouze stejnoskupinov krev po vyeten na TO, pouze ve stavu nouze pi
bezprostednm ohroen ivota lze bez zjiovn krevn skupiny pjemce podat krev skupiny 0 Rh
negativn.
Druhy nejastji pouvanch transfuznch ppravk

koncentrovan erytrocytrn suspenze

mraen plasma (obsahuje srliv faktory)
trombocytrn nplav

Postup (zdroj stefajir.cz)

Video 1: Technika krevn transfuze

1. pprava pacienta
O zamlen transfuzn lb, dvodech, aplikanm zpsobu a riziku (potransfuzn
komplikace, riziko penosu infekce) informuje pacienta lka. Z prvnho hlediska mus
pacient s pevodem vyjdit souhlas (stn i psemn). Pi odmtnut lka pou o nsledcch
a pevod se neuskuten.
2. odbr krve
odbr krve na stanoven krevn skupiny a Rh faktoru odbr 5 10 ml venzn krve bez
protisrlivho prostedku do pedem oznaen zkumavky
na ttku iteln: jmno a pjmen, rodn slo, datum odbru, oddlen, odkud se krev posl
na dance: slo pojiovny, slo diagnzy, o jak vyeten se jedn, podpis lkae, datum
zamlenho pevodu, poadovan druh ppravku a jeho mnostv
danka o isoserologick vyeten se vypluje dvojmo, originl i prpis se opat raztkem
oddlen a odesln do hematologick laboratoe. danku vypluje sestra, podepisuje lka,
kter ru za sprvnost daj v dance i za totonost odebran krve

16

Prvn pomoc | 4. ok

3. Kov zkouka v laboratoi

touto zkoukou se dokazuje, e srum pjemce nehemolyzuje krvinky drce a srum drce
nehemolyzuje krvinky pjemce
dl se na transfuzn stanici (TS)
mus pedchzet kadmu krevnmu pevodu, pi opakovanch pevodech kad nov
konzerv
4. Kontroly na oddlen
z TS polou dan poet krevnch jednotek s pslunou dokumentac
kontrola konzervy ped pouitm lka + sestra, pohledem (makroskopicky) bez vloek
nebo zkalu, przran, neporuen vak
kontrola dokumentace vsledek pedtransfuznho vyeten se ttkem konzervy
hlavika, mnostv, datum odbru a expirace, KS, Rh VE MUS SOUHLASIT!
zznam do dekursu datum transfuze, as od do, KS, slo konzervy poad, mnostv
peveden krve, zkouky, kter byly provedeny, TK, P, TT ped a po transfuzi, podpis lkae
a sestry, zznam o ppadnch reakcch bhem nebo po transfuzi
5. Pprava pomcek na transfuzi
stejn jako k aplikaci infuze (transfuzn pevodov souprava od infuzn se li filtrem
umstnm v Martinov bace)
Sangvitest (2 x sra, kartiky, sklenn tyinky)
krevn konzerva
dokumentace (doklad o KS, Rh, danka k objednn ppravku, prvodka transfuznho
ppravku, ttek konzervy, chorobopis VE SOUHLAS!)
podat krev do 2 hodin od dodn z TS
6. Pprava pacienta
sestra se domluv s pacientem (poloha pi aplikaci, poteba pevleen, vymoen). Zjist TK,
P, TT a mo orientan (na blkovinu, dg. selhn ledvin, inkompatibilita zven
blkoviny) zjitn daje zape do pedtitn tabulky v dekursu
7. Aplikace transfuze
optovn kontrola dokumentace, kontrola vzhledu krve a nsledn promchn nkolikerm
obrcenm plastovho sku
vstupn st vaku vydesinfikuje a kidlkov uzvr, kter vstup kryje, odlom nebo
odstihne sterilnmi nkami. Do odkrytho otvoru zavede bodec transfuzn soupravy,
tlakou na hadici vyrovn proud krve, aby se naplnila krv, transfuzn set se zavd tsn
ped aplikac
u lka: lka zavede do ly kanylu se stkakou, kdy lka odpoj naplnnou stkaku
s malm mnostvm krve nemocnho (na Sangvitest). Mme-li ji zavedenou kanylu dve a
nevyaduje-li lka venzn krev, odebereme pr kapek z prstu pacienta), spoj sestra knus
pevodov soupravy s knusem kanyly.
zajiovac pokus - SANGVITESTem, tak nzev BED-SIDE TEST (diagnostick souprava
se sry: zelen anti A, erven anti B, pedtitn kartiky a sklenn tyinky na
promchn, mchat kad jinou tyinkou, vas odest nesm ped odetenm zaschnout),
proveden: do zelench kruh karty se vkpne 1 kapka anti A, do ervench kruh 1 kapka
anti B, do obou hornch kruh 1 kapku krve pjemce, do obou dolnch kruh 1 kapku krve
z konzervy, sklennmi tyinkami (nebo postupn 4 rohy jin karty) se promchaj sra
s kapkami krve, po 3 minutch je vsledek:
shlukovn nastalo

pjemce a drce maj skupinu

v kruzch anti A

v kruzch anti B

17

Prvn pomoc | 4. ok

ve vech 4 kruzch

AB

nenastalo nikde

jakmile je zajiovac pokus proveden, nesm se ji konzerva od lka odnet

biologick pokus (asi 20 ml krve se pust do ly proudem a potom se na 1 a 2 min. zastav,
piem 10 ml je asi 150 kapek, 20 ml je asi 300 kapek, neprojev-li se u nemocnho
nepzniv reakce, zkouka se jet 2 x opakuje). Bhem celho pokusu lka i sestra
nemocnho pozoruj.
krev kape rychlost, kterou uril lka (obvykle 60 kapek/1 minutu, kape asi 1,5 a 2 hodiny).
Pi velkch ztrtch se krev pevede rychle petlakem.
sestra pak pokrauje ve sledovn po celou dobu transfuze a v desetiminutovch intervalech
vyhodnocuje celkov stav pacienta (chovn, stav vdom, vraz oblieje, hodnoty a
vlastnosti FF, barva ke a v ppad, e pacient pod o msu, hodnot i mo). Dal
informace zskv hovorem vnm obsah i formu kad slovn vpovdi a okamit
reaguje pi stnostech na bolest i jin nepjemn pocity. Pi zjitn subjektivnch pot
nebo objektivnho zhoren stavu, ihned zastav pvod jezdcem (jehlu nech v le) a
neprodlen uvdom lkae.
transfuzi sestra ukonuje ve chvli, kdy ve vaku zbv 10 ml krve (nkter zdroj uvd, e
transfuze se ukon tehdy, kdy je krev v doln sti hadice transfuzn soupravy).
Nemocnmu zm tep, dech, TK, TT, vyet mo (na blkovinu a luov barviva).
Hodnoty opt zape a pid i asov daj, kdy transfuze skonila.
konzervu se zbytkem krve ulo do chladniky na biologick materil na 24 hodiny (opaten
pro ppad dodaten kontroly krve pi pozdn potransfuzn reakci.
vmna krevnch konzerv kad konzerva je podna novou steriln pevodovou soupravou,
z pvodnho pevodu me zstat v le pvodn jehla a u kad KS m bt znovu povedena
kontrola KS Sangvitestem a biologick zkouka
Potransfuzn reakce: vdy se krevn pevod ukon, vypln pedepsan formul a se zbytkem krve
v transfuznm vaku pole zpt na TO
Pyretick reakce
pina: ptomnost pyrogen (dr z gumovch ztek, mrtv bakterie a produkty jejich
metabolismu) v pevdnm ppravku
klinicky: rychl vzestup teploty, tesavka, bolest hlavy, nauzea, zvracen, tachykardie
prbh: vtinou lehk
t stupe: nsleduje horeka 38C s trvnm 24 hod.
PP peruen pevodu, voln lka, i.v. inj. antipyretika, sedativa
Hemolytick reakce
pina: pevod inkompatibiln (nestejnoskupinov) krve nebo inkem jinch protiltek
ptomnch v plazm pjemce
klinicky: prudk bolest v bedern krajin, svrn na hrudi, dunost, zkost, neklid, tesavka,
tachykardie, studen pot, bledost, mo mal mnostv hnd zbarven moe a anurie,
bolest v bedern krajin, pznaky oku
prbh: prvn znmky vznikaj ji po podn 20 50 ml inkompatibiln krve (zvanost
reakce je zvisl na mnostv peveden krve)
Alergick reakce
pina: pecitlivlost na rzn sloky ptomn v krvi drce (alergick ltky, protiltky)
ppadn na ltky protisrlivho nebo konzervanho prostedku
klinicky: otok sliznice, kopivka, zven teplota, bolest hlavy, prjem
t stupe: dunost podobn astmatickho zchvatu
nejt: anafylaktick ok
PP zastaven pevodu, voln lka, i.v. lky

18

Prvn pomoc | 4. ok

Septick reakce bakteriln

pina: bakteriln kontaminace krve

klinicky: prudk vzestup TT, tesavka, zvracen, prjem, siln bolest hlavy, motorick neklid
prbh: rychl a tk i pi odpovdajc lb
PP peruen pevodu, voln lka

Obhov reakce hypervolmie

pina: obhov peten organismu, kdy dojde k zaten krevnho obhu natolik, e srdce
nesta peerpvat zmnoen objem
klinicky: bolest na prsou, vystupovan zkost, psychomotorick neklid, na krku je viditeln
zven iln npln, dunost, cyanza, tachykardie
vskyt u: rychl i petlakov pevod, nemocn s poruchou srdencvnho systmu
PP peruen pevodu, voln lka, kyslk, sledovat TK
Penos infeknch nemoc
krv jsou penosn tm vechny infekn nemoci
me dojt k penosu srov loutenky a AIDS, ostatn infekn nemoci jsou vyloueny
pedchozmi testy (hepatitis A, B, C)
drci po pobytu v zahrani nesm pl roku darovat krev

4.2.

Kardiogenn ok

Piny: selhvajc srdce nen schopno adekvtn peerpvat cirkulujc objem. Nejastj pinou
kardiogennho oku je akutn infarkt myokardu, dalmi pinami mohou bt myokarditida,
kardiomyopatie nebo zvan srden arytmie.
Anamnza: onemocnn srdce, bolest na hrudi a dal anamnestick znmky poruch obhu (viz
kapitola 6.1 Bolesti na hrudi, poruchy srdenho rytmu)
Pznaky: li se podle vyvolvajc piny, napklad dunost, vykalvn zpnnho rovho nebo
krvavho sputa, otoky, cyanza, nepravideln mlk puls, poruchy vdom.
Prvn pomoc: je velmi omezen, lze pouze volat ZZS a pomoci postienmu zaujmout levovou
polohu. Nkdy pome spustit doln konetiny z postele, co sn iln nvrat a zmen nroky na
selhvajc srdce.
Definitivn lba: Clem lby je obnovit dodvku krve do myokardu a zlepit kontraktilitu
myokardu. Pouvaj se jak lky, tak nkter invazivn postupy (stenty do koronrnch arteri,
by-passy, balnkov kontrapulzace apod.). Mortalita kardiogennho oku zstv i pes pokroky v
medicn vysok

4.3.

Septick ok

Piny: bakterie a/nebo jejich toxiny se dostanou do obhu a zpsob vazodilataci a poruchu epitelu,
co vede k niku tekutin z pokozenho cvnho eit a toxickmu nebo bakterilnmu pokozen
rznch orgn vetn myokardu.
Anamnza: infekn onemocnn nebo infekn loisko v tle, asto bv anamnza nm

19

Prvn pomoc | 4. ok

Pznaky:

tachykardie (nad 90-100/min)

asto hypotenze
tlesn teplota < 36 C nebo > 38 C (hypotermie nebo horeka),
tachypnoe (> 20 dech/min)
poruchy vdom

O septickm oku mluvme pi petrvvajc hypotenzi i pes agresivn objemovou nhradu (typicky >
6 l nebo 40 ml/kg krystaloidnch roztok).
Prvn pomoc: pouze podprn opaten (poloha, sledovn vitlnch funkc), aktivace ZZS
Definitivn lba spov v chirurgickm odstrann zdroje infekce, lb antibiotiky a
farmakologick podpoe obhu, dchn a selhvajcch orgn. Mortalita je vysok.

4.4.

Obstruktivn ok

Piny: nejastji uvolnn trombus (krevn sraenina) z hlubokch il dolnch konetin, nebo prav
sn, kter uzave st plicnho eit. Mn asto nahromadn tekutiny nebo krve v osrdenku
(srden tamponda), kter omez roztalivost srdce v diastole.

Obrzek 5: Plicn embolie (z veejn dostupnho zdroje)

Anamnza: nejastji nhl dunost, kael, v tkch ppadech kolaps a ztrt vdom. Dle pedchoz
dlouh imobilizace (zaocensk lety, zvan raz nebo operace), ndorov onemocnn, bolest
v ltku, hormonln antikoncepce. V ppad srden tampondy raz, stav po vkonu na srdce nebo
srdench tepnch.
Pznaky: nejastji dunost, cyanza, pekrven oblieje (modr maska) a rozen il na krku
Prvn pomoc: pouze symptomatick, aktivace ZZS
Definitivn lba: odstrann pekky (chirurgicky, radiointervenn nebo farmakologicky
trombolza).
Poznmka: drobn embolizace viz kapitola 6.3.6 Plicn embolie

20

Prvn pomoc | 4. ok

4.5.

Neurogenn ok

Piny: vysok porann mchy, kter vede k nhl ztrt sympatickch a motorickch reflex pod
mstem porann. Bez sympatick stimulace dojde k nhlmu snen cvnho tonu, vasodilataci a
nsledn hypotenzi. Neurogenn ok je velmi vzcn.
Anamnza: porann zad
Pznaky: znmky porann mchy, tepl rov periferie pod rovn mn lze, hypotenze, pi
porue nn. accelerantes i bradykardie, pi porann nad C4 poruchy dchn a bezvdom.
Prvn pomoc: obecn jako pi porann mchy (viz kapitola 11.3 Porann ptee a mchy),
protiokov poloha, v ppad poruchy dchn a obhu resuscitace. Aktivace ZZS
Definitivn lba: podn vasokonstriknch ltek.

4.6.

Anafylaktick ok

Piny: zvan systmov alergick reakce s uvolnnm histaminu a dalch ltek, kter vedou
k rozen kapilr, niku tekutin z cvnho eit a poruchm dalch orgn (bronchokonstrikce,
poruchy innosti srdce a podobn)
Anamnza: expozice alergenu. Tm mohou bt potraviny (oechy, kori), hmyz a ivoin jedy,
lky a podobn. Nstup pznak je v sekundch a minutch.
Pznaky:

poruchy srdenho rytmu

hypotenze
tachykardie
barevn zmny na ki (kopivka, erven skvrny)
otoky
duen
poruchy vdom.

Prvn pomoc: anafylaktick ok vyaduje neodkladn lkask oeten. Po aktivaci zchrann sluby
se do jejho pjezdu postupuje symptomaticky vetn monho zahjen neodkladn resuscitace.
Alergici se znmm rizikem mohou bt vybaveni samoobslunou stkakou s adrenalinem (napklad
EpiPen, Anapen), kterou je teba co nejrychleji podat do stehennho svalu. Pozor na sprvnou orientaci
stkaky jehlou k pacientovi (viz Obrzek 6: EpiPen, Video 31: Aplikace EpiPen). Nsledn
lkask prvn pomoc spov v podn adrenalinu (s.c., i.m., i.v.), kortikoid, infuz a
farmakologick podpoe selhvajcch orgn. Pokud je pomoc podna vas, je prognza dobr,
situace se ale me po nkolika hodinch opakovat, proto je nezbytn hospitalizace na 24 hodin.

Obrzek 6: EpiPen (z veejn dostupnho zdroje)

21

Prvn pomoc | 5. Krvcen

5.

Krvcen

(sten pouit film SZ Prvn pomoc, vroba a distribuce Studio Grant)

Krvcen nik krve mimo cvn systm - je mon rozdlit podle nkolika kriteri

podle rozsahu
o mal nevyaduje lkask oeten
o velk vyaduje lkask oeten
podle zdroje krvcen
o zevn
o vnitn
o krvcen z tlnch otvor
podle porann cvy
o kapilrn
o iln
o tepenn
o smen
podle mechanismu vzniku
o normln rozsah odpovd mechanismu razu
o patologick rozsah je vt, ne odpovd mechanismu razu, napklad pi uvn
lk proti sren krve, vrozenm onemocnn napklad hemofilii, nkterch typech
nemoci a podobn. Tento typ krvcen vyaduje vdy oeten lkaem.

Pro praxi m vznam rozdlen podle rozsahu a zdroje krvcen. O vznamu patologickho krvcen
viz ve.

5.1.

Oeten malho krvcen

Mal krvcen je takov, kter snadno ustane. Bn oeten spov v oitn rny, desinfekci okol
a ppadn sterilnho kryt (obvazem, rychloobvazem, nplast). Rizika spojen s krvcejcmi ranami
viz kapitola 8. Porann mkkch tkn

5.2.

Oeten prudkho zevnho krvcen

Krvcen z konetiny
Pi prudkm zevnm krvcen z konetiny postienho polome a rnu v nouzi stlame holou rukou,
ppadn kapesnkem nebo jinm istm kouskem ltky. Pi oetovn zvedneme postienou
konetinu nad rove srdce. Improvizujeme tlakov obvaz, nebo pouijeme obvaz hotov (viz Video
2: Prudk zevn krvcen). Tlakov obvaz sestv z kryc vrstvy, obinadla a dal sti, kter rnu
stlauje, napklad stoen obvaz. Pilo se kryc vrstva, nkolik otek obinadlem, komprese a dal
vrstva obinadla. Pokud obvaz prosakuje, pilo se dal vrstva, obvaz se nesundv. Po oeten
peujeme o tepelnou pohodu postienho.

22

Prvn pomoc | 5. Krvcen

Video 2: Prudk zevn krvcen

Dal monost je komprese tepny zsobujc porann msto v tlakovm bod. Tlakov body jsou
msta, kde lze stlait tepnu pmo prsty proti kosti a zastavit tak krvcen distln od tlakovho bodu.
Pouit talkovch bod v praxi bv asto obtn, protoe porann bv obleen a navc
komprimovn tepny vyad zachrnce z dal innosti. Komprese tepny v tlakovm bod se uplatn se
hlavn pi krvcen na krku a z podklkov tepny, kde nejdou jin metody pout.
U rozshlch krvcen na konetinch, kde nelze pout tlakov obvaz, bv nutn pout krtidlo
turniket. Ten me bt bu improvizovan z pruhu pevn ltky irok asi 5 cm, nebo gumov
z lkrny. Improvizovan krtidlo se utahuje pomoc zkroucen pevnm pedmtem zavzanm mezi 2
3 uzly na pruhu ltky a jeho fixace proti povolen. Stlaen tepny tedy nen dno primrn zauzlenm
ltky, ale jejm zkroucenm! Zkrucovadlo je lpe zajistit na turniketu 2 uzly a dle proti povolen
upevnnm ke konetin. Pokud je k dispozici autolkrna, lze pout gumov krtidlo, nejlpe v mst
tlakovho bodu. Je dobr si poznamenat as piloen, konetina by nemla bt zakrcen dle, ne
hodiny, ale v praxi turniket stejn nememe povolit ped poskytnutm lkask pe.
Krvcen na hlav
Krvcen na oblieji se oet vtinou stlaenm, je-li rozshlej, vyaduje lkask oeten. Obvaz
porann vka nebo okol oka fixujeme napklad sloenm tkovm obvazem. Pi porann oka
musme zakrt oi ob. Protoe to znesnadn orientaci v prostoru a zv zkost postienho, musme
mu vnovat velkou pozornost.
Krvcen z vlasat sti hlavy me siln krvcet. Nemme-li naprostou jistotu, e neme bt
porann lebka, nikdy nepouvme tlak. Pokud by byla pod krvcejcm mstem impresivn
zlomenina lebky, mohli bychom zatlait kostn lomky dovnit a zhorit rozsah porann. I v tomto
ppad je teba vyeten lkaem. Znmky porann CNS viz kapitola 11. Poruchy centrlnho a
perifernho nervovho systmu

23

Prvn pomoc | 5. Krvcen

Obrzek 7: Porann hlavy (z veejn dostupnho zdroje)

Vnitn krvcen
Vnitn krvcen nen zevn vidt, projevuje se pi velkm rozsahu nepmo znmkami
hemorrhagickho oku viz kapitola 4.1. Hypovolemick ok. Vjimkou je nitrolebn krvcen, kter
hypovolemick ok nezpsob, a me bezprostedn ohrozit postienho na ivot. Pznaky viz
kapitola 11.2.2.3 Nitrolebn krvcen. Na vnitn krvcen je nutno myslet i tehdy, kdy zatm znmky
oku nevyvolv, ale lze na n usuzovat z mechanismu razu (tup porann hrudnku, bicha).
Zvan krevn ztrty mohou bt i pi nkterch zlomeninch (dlouh kosti, pnev). Vnitn krvcen i
pouh podezen na vnitn krvcen vyaduje vdy lkask vyeten.
Krvcen z tlnch otvor
Jde o kombinaci zevnho (krvcen je vidt) a vnitnho (zdroj nelze v rmci prvn pomoci vtinou
oetit).

Video 3: Krvcen na hlav

Krvcen z nosu
Pi krvcen z nosu stlame mkkou st nosu na 10 minut, postienho pedklonme, aby krev mohl
vyplivovat a nepolykal ji. Na ztylek meme dt studen obklad. Po uvolnn nosu by neml smrkat
a kalat alespo pl hodiny. Nepestane-li krvcen do 10 minut, volme lkae a pouijeme prakov
obvaz nosu.

24

Prvn pomoc | 6. Dal poruchy obhu netraumatickho pvodu

Krvcen z st
Porann ret stiskneme a postupujeme jako u porann nosu. Pi porann dsn, nechme postienho
na 10 minout zkousnout kapesnk, dal postup je jako pi krvcen z nosu. Vyraen zub me pacient
uchovat v stech pro urgentn stomatologickou replantaci pozor, mus bt jistota, e ho postien
nespolkne, ani nevdechne, v opanm ppad ho dme napklad do mlka nesm vyschnout.
Ulomenou st zubu uchovme, je-li vt ne asi 1/3 viditeln sti, a uchovme pro urgentn
stomatologick oeten.
Krvcen z trvicho traktu (GIT)
Pi krvcen z trvicho traktu me postien zvracet krev, nebo hematinov obsah pi krvcen do
aludku se zmn hemoglobin psobenm kyseliny aluden na ern hematin, kter vzhledem
pipomn kvovou sedlinu, nebo se me krev objevit ve stolici. V rmci prvn pomoci meme
pouze provst protiokov opaten, pokud jsou poteba. Pi zvracen krve dvme pozor na monou
aspiraci do plic. Kad krvcen z GIT vyaduje lkask vyeten, viz kapitola 14. Nhl phody
bin (NPB). Urgentnost vyeten je dna zvanost stavu. Pi prudkm krvcen volme ZZS, pi
stopch krve po defekaci me postien vyhledat lkae sm. I mal krvcen m bt vyeteno,
me jt o prvn pznak zhoubnho ndoru GIT!
Vykalvn krve
Postup je stejn, jako pi krvcen z GIT.
Krvcen z pohlavnch orgn
Postup je stejn, jako pi krvcen z GIT.

6.

Dal poruchy obhu netraumatickho pvodu

6.1.

Bolesti na hrudi, poruchy srdenho rytmu

Diferenciln diagnostika bolest na hrudi je jednou ze zkladnch problematik, kter se mus eit v
rmci pednemocnin pe. Postien me bt kterkoliv orgn hrudnku a nadbiku. Bolest na hrudi
tvo 30% vjezd RZP. K rychl orientaci nm slou

Anamnza
Fyzikln vyeten
Zdravotnickm slokm pak i zkladn pstrojov diagnostika

Anamnza je v rmci prvn pomoci tm nejdleitjm, o co se meme opt.

Okolnosti vzniku fyzick nmaha, stres, poloha, dechov exkurze, klimatick zmny
Lokalizace a propagace - plon x bodov, sternum x laterln partie, zda, bicho
Charakter bodav, svrav, paliv
Dlka trvn minuty, hodiny, dny, stle, pauzy
Doprovodn pznaky pocen, nauzea, zvracen, vertigo, dunost, horeka, kael
Odpov na lky reakce na nitrty, analgetika, sedativa, betabloktory

Fyzikln vyeten

Pohled vrazy tve, postaven hrudnku, pohyblivost hrudnku, barva pokoky

Poslech TF, pravidelnost akce srden, elesty x propagace, spastick fenomny, vlhk
fenomny, symetrie dchacch pohyb, oslaben - PNO

25

Prvn pomoc | 6. Dal poruchy obhu netraumatickho pvodu

Pohmat lokalizace bolesti (plocha x bod), potraumat. zmny, paravertebrln

kontraktury, der srdenho hrotu.

Pstrojov techniky: EKG, pulzn oximetrie, tonometr, fonendoskop, kapnometrie

6.2.

Nejastj piny

1) Akutn forma ischemick formy srden (infarkt myokardu)

Bolest za sternem, plon, vyzaujc do okol + LHK, zad, bicha, doln elist, nauzea,
zvracen, zblednut, opocen, dunost, zkost, neklid
Vliv poas, stresu, chlad, rozilen
Stabiln x nestabiln AP, akutn IM (EKG zmny, reakce na nitrty)

2) Vertebrogenn algick syndrom (bolesti od ptee)

Poruchy zmny krn a hrudn ptee

Bolest spe chronickho charakteru (hodiny, dny)
Bodov charakter (pacient si vyhmtne pesn msto, zatlaenm bolest zesl), spe
laterln, spe ohranien, zesiluje pi ndechu (blokdy), nejsou vegetat. pznaky, bez
reakce na nitrty
V ppad pochybnost reagujeme jako by to byla bolest pi onemocnn srdce

3) Choroby plic

Bolest dan drdnm pohrudnice a poplicnice

Znty plic + pleury, ndory, systmov onemocnn s pleurlnm drdnm
Pznaky infekce slabost, schvcenost, dunost, febrilie, expektorace (sputum, krev,
narovl sputum napnn)
Bolest bodov, palpac sl, zvisl na dchn, nereaguje na nitrty
Dal pznaky chrpky (bazln), pskoty + vrzoty, pleurln tec elest (perikard.
Tec elest je slyet vdy, pleurln pi dchn), kachexie (ndory)
ast kombinace kardiln x pleurln etiologie

4) Ruptura jcnu

Jcnov reflux, vedov choroba GD (aludek po jdle, duodenum nalano)

Vliv polohy na zdech silnj bolest, pankreas pedklon ulev, bolest v epigastriu

5) Neurastenie

Bodov bolest v mezieb, mlad osoby (stres, rozilen), hyperventilace

6) Posttraumatick zmny

Pchav, bodov lokalizovan, zesiluje pi ndechu, palpace bolestiv, trauma anam.

(+ zmny pi PNO)

7) Disekujc aneurysma aorty

Obtn odliiteln od IM (me spoluprobhat uzvr koron. tepny pi proxim.

dissekci u Ao chlopn )
Nhl, okujc bolest zvlt v oblasti zad (mezi lopatkami)
Anamnesticky hypertenze, ICHS, vtinou vk nad 55 let
Dal pznaky dle lokalizace (znmky cvn mozkov phody, zmatenost, vymizen
pulsu na konetin a podobn)

26

Prvn pomoc | 6. Dal poruchy obhu netraumatickho pvodu

8) Plicn embolie

Dunost, bolest na hrudi (plicn infarkt perifern lokalizovan), tachykardie, tachypnoe,

EKG zmny (peten prav komory), hypoxie, hypokapnie vstupn
Zven npl krnch il, cyanza, kardiogenn (obstruktivn ok)
Prokoagulan faktory raz, imobilizace, antikoncepce, dehydratace, porod, operace
pnve, ndorov anamnza

9) Tenzn pneumotorax

6.3.

Vznamn dunost
Kolapsov stav
Rozen ly na krku
Nkdy vzduch v podko
Poslechov vymizel dchn a dut poklep na stran pneumotoraxu

Stavy bezprostedn ohroujc ivot

Akutn koronrn syndrom (akutn infarkt, nestabiln angina pectoris)

Disekce hrudn aorty
Tenzn pneumotorax
Ruptura jcnu
Plicn embolie

Pznaky znmek bezprostedn ohroujcch ivot (erven vlajeky red flags)

6.3.1.

Poruchy zkladnch ivotnch funkc (tachykardie, bradykardie, tachypnoe, hypotenze)

Znmky hypoperfuze (napklad zmatenost, popelav barva ke, studen pot)
Pocen
Asymetrick dchac fenomny a/nebo puls

Akutn infarkt myokardu

Definice: mstn odumen bunk srdenho svalu pi nedostatenm zsoben srdenho svalu
okyslienou krv
Piny: nejastji uzvr koronrn tepny ateromovm pltem, mn asto embolem (st krevn
sraeniny, utrenm ateromovm pltem), spasmem koronrn tepny, vznamnou systmovou
hypotenz, zntem tepny, otravou oxidem uhelnatm a podobn.

27

Prvn pomoc | 6. Dal poruchy obhu netraumatickho pvodu

Uzaven vtev lev

koronrn tepny

Pedn infarkt
Obrzek 8: Infarkt myokardu (z veejn dostupnho zdroje)

Anamnza: stav vznik nhle, nejastji v domcnosti (70%) a v klidu (45%) nebo pi lehk innosti
(30%). Postien se ji se srdcem nebo vysokm krevnm tlakem mohl lit dve.
Pznaky: krut paliv nebo drtiv bolest, kter je plon (nikoliv v jednom bod), nejastji za
hrudn kost a vyzauje do krku, doln elisti, lev horn konetiny, mn asto do zad. Pokud ml
pacient dve zchvaty anginy pectoris, je bolest jinho charakteru. Bolest trv dle, ne 20 minut,
nereaguje na nitroglycerin a podobn lky, kter me mt pacient doma. Jsou ptomn vegetativn
pznaky (nevolnost, zvracen, pocen) a asto dal red flags. Postien udvaj intenzivn strach ze
smrti.
Prvn pomoc:

Volat ZZS
Uklidnn postienho
Zabrnit dal zbyten aktivit (shnn doklad a podobn)
Uloit postienho do levov polohy (vpolosed)
Nechat rozkousat tablety Acylpyrinu, spolknout nasucho
Podat pokusn, je-li k dispozici, nitroglycerin, pokud si ho ji pacient nevzal sm
Pipravit se na monou resuscitaci

Dal terapie: pokud se pacient dostane do 3 12 hodin do msta definitivnho oeten

(kardiologickou jednotku), je mu provedeno zprchodnn postien tepny (angioplastika proveden z
tsla balnkovm kattrem nebo zavedenm prun spirlky stentu do postienho seku, ppadn
urgentn operac koronrnm by-passem), pokud to anatomick pomry dovol. U nejerstvjch
infarkt - nejve do t hodin od nstupu obt - sta podat ltku, kter rozpust jet erstvou krevn
sraeninu. V ppad asn a spn terapie dojde k zotaven postien sti myokardu bez nsledk.
V ostatnch ppadech dojde ke zhojen jizvou a zhoren funknho stavu, ppadn kardiogennmu
oku a/nebo mrt.

6.3.2.

Chronick ischemick choroba srden angina pectoris

Definice: pechodn nedostaten zsoben srdenho svalu okyslienou krv, pi kterm nedochz
k odumrn bunk myokardu

28

Prvn pomoc | 6. Dal poruchy obhu netraumatickho pvodu

Piny: nejastji zen koronrn tepny ateromovm pltem, spasmem koronrn tepny, zvenou
spotebou kyslku v srdenm svalu
Anamnza: stav vznik vtinou opakovan pi stresu, zven nmaze nebo vyjit z teplho bytu do
studenho venkovnho prosted.
Pznaky: Plon bolest na hrudi. Bolest trv krat dobu, ne 20 minut, reaguje na klid, odstrann
vyvolvajc piny, nitroglycerin a podobn lky, kter me mt pacient doma. Nejsou ptomn
vegetativn pznaky (nevolnost, zvracen, pocen) red flags.
Prvn pomoc:

6.3.3.

Pokud jde o opakovan zchvat se stejnmi pznaky, kter pacient zn, nen teba volat ZZS.
Lze pomoci pi podn lk, nebo poskytnout podporu do nstupu jejich efektu.
Pokud jde o prvn zchvat, nebo je svm charakterem odlin, ne pedchoz, postupovat jako
u infarktu myokardu.

Disekce hrudn aorty

Definice: Trhlina ve vstelce aorty, kterou se dostv do jej stny krev a odtrhv vstelku stle dl.
Trhlina se me it na jednotliv vtve odstupujc z aorty, zuovat je, a tak vyvolvat pestr pznaky.

Obrzek 9: Disekce hrudn aorty (z veejn dostupnho zdroje)

Piny: nejastji vrozen mncennost (u mladch osob) nebo degenerativn zmny vstelky, mn
asto ateromov plt, vzcn raz, vtinou pi epizod zven krevnho tlaku
Anamnza: nejastji lba vysokho krevnho tlaku, vk vtinou nad 55 let.
Pznaky: nhl okujc bolest za hrudn kost a v zdech (mezi lopatkami), me sestupovat ne.
Red flags. Dal pznaky se li podle toho, jak tepny odstupujc z aorty jsou utlaeny. Pokud jde o
hlavov tepny, mohou bt pznaky, jako pi cvn mozkov phod (bezvdom, ochrnut), chybn
pulsu na jedn horn konetin, znmky akutnho srdenho infarktu, bolesti bicha.
Prvn pomoc: Postup je jako u infarktu myokardu, ale nepodvme Acylpyrin
Prognza: nejist

29

Prvn pomoc | 6. Dal poruchy obhu netraumatickho pvodu

6.3.4.

Tenzn pneumotorax

viz kapitola 13.1.1 Pneumotorax

Obrzek 10: Tenzn pneumotorax (z veejn dostupnho zdroje)

6.3.5.

Ruptura jcnu

Definice: Roztren jcnu

Piny: nhl zven nitrobinho tlaku, excesivn zvracen, porann
Anamnza: viz piny
Pznaky: nhl krut bolest v hrudnku pi zvracen
Prvn pomoc:

Volat ZZS
Nedvat nic jst, ani pt
Poloha levov

Prognza: nejist

30

Prvn pomoc | 6. Dal poruchy obhu netraumatickho pvodu

6.3.6.

Plicn embolie

Definice: Uzvr vtv plicn tepny embolem (vmetkem)

Obrzek 11: Plicn embolie (z veejn dostupnho zdroje)

Piny: Nejastji bv pinou uzvru st krevn sraeniny (trombu), kter se uvolnila z doln
konetiny, nebo z pnevnch il. Trombus vznik v mst pokozen iln stny razem nebo zntem
v okol, poruchou krevn srlivosti (vrozenou trombofilie, nebo zskanou napklad hormonln
antikoncepce) a snenm rychlosti toku krve v dolnch konetinch (bhem thotenstv, srdenm
selhn, pi znehybnn konetiny sdrou, po operacch, pi dlouhm cestovn, klidu na lku a
podobn). Mn astou pinou je tukov embolie pi zlomeninch dlouhch kost dolnch konetin.
Anamnza: Ptomnost rizikovch faktor (viz vyvolvajc piny).
Pznaky: Li se podle rozsahu postien. Je-li postiena cel plicnice, nastv okamit smrt. Pi
masivn plicn embolii, kter vznik pi ucpn vce ne poloviny plicnho eit, dochz k
okamitmu srdenmu selhn. Projevuje se nhle vzniklou tkou klidovou dunost a silnou bolest
na hrudnku. Stedn velk embolie (submasivn) uzavr men plicn tepnu a vede k rozvoji dunosti
a bolestem na hrudnku v okol embolie, me bt vykalvna krev. Plicn tk, kter je patn
prokrvena, se me infikovat a vznik zpal plic. Pokud dochz opakovan k embolim drobnch
krevnch sraenin (sukcesivn PE), tak se dunost, navnost a otoky dolnch konetin rozvjej
postupn a nenpadn.
Prvn pomoc: Postup je jako u infarktu myokardu

6.4.

Ortostatick kolaps (omdlen)

Mdloba je krtkodob ztrta vdom zpsoben pechodnm nedostatenm prokrvenm mozku.

Pinou je obvykle pokles krevnho tlaku z dvodu selhn mechanism dcch napt cvnho
eit, co bv zpsobeno dlouhm stnm (zejmna v dusnm prosted, kde je ni obsah kyslku
ve vdechovanm vzduchu), dle nhlou zmnou polohy, nap. prudk vzpmen po dlouhm leen,
poitm lk sniujcch krevn tlak, nebo v dsledku silnho emonho podntu (strach, okliv
pohled, patn zprva, bolest).
31

Prvn pomoc | 7. Porann kost a kloub

Varovn pznaky mdloby jsou nevolnost, zvra, zvn, zatmn ped oima, bl barva v oblieji,
studen pot na ele.
Postup pi poskytovn prvn pomoci:

6.5.

pi hrozc mdlob polome postienho do protiokov polohy, zajistme erstv

vzduch, uvolnme odv
pi nhle vznikl mdlob postien zbledne a upadne ulome ho do protiokov nebo
autotransfzn polohy, uvolnme odv, kontrolujeme fyziologick funkce a prchodnost
dchacch cest, na elo meme piloit studen obklad
pi klasick mdlob se rychle vrac barva a upravuje stav, navrac vdom, pak obvykle
nen nutn volat lkae, zejmna, je-li jasn pina mdloby
pokud mdloba vznikla v dsledku nepznivho prosted (dusno, parno apod.), zajistme
psun erstvho vzduchu
pokud postien zstv v bezvdom, ulome ho do stabilizovan polohy a
postupujeme jako u bezvdom sledujeme fyziologick funkce, prchodnost dchacch
cest, zajistme protiokov opaten
ZZS zajistme v ppad, e postien rychle nenabv vdom, dochz k porue
zkladnch ivotnch funkc, stav je komplikovn vraznou poruchou ei, velkou bolest
hlavy, poruchou hybnosti konetin, keemi

Krvcen netraumatickho pvodu

Piny: poruchy krevn srlivosti zpsoben pedvkovnm nkterch lk (Warfarin), bakterilnmi

toxiny (meningokok), vzcn vrozen porucha (hemofilie), hematologick onemocnn, nebo poruchy
celistvosti cvn stny zpsoben ndorem, vedem, mimodlonm thotenstvm a podobn.
Anamnza: ptomnost nkter z uvedench pin
Pznaky: krvcen do ke a sliznic, v ppad meningokokovho onemocnn znmky sepse (viz
kapitola 4.3 Septick ok) a meningeln pznaky (viz kapitola 11.7 Infekn onemocnn CNS). Pi
krvcen do dutiny bin - pznaky nhl phody bin (viz kapitola 14 Nhl phody bin (NPB))
Prvn pomoc: aktivace ZZS, v ppad nhlch phod binch opaten viz kapitola 14 Nhl phody
bin (NPB)

7.

Porann kost a kloub

7.1.

Zlomeniny

Definice: Zlomenina je poruen celistvosti kosti. Pi oteven zlomenin je poruen v rzn me i

kon kryt nad zlomeninou od pouh odrky a po rozshlou ztrtu mkkch tkn v okol msta lomu.
Pi zlomenin mohou bt pokozeny i vt nervy a cvy.
Piny: Nejastji jde o psoben tlaku, tahu nebo krutu, kter deformuje kost nad mru jej prunosti.
Doplkovou pinou mohou bt patologick zmny vedouc ke zhoren pevnosti kosti (nap.
osteoporza, ndor). Zvltn pinou jsou zlomeniny z dlouhodobho petovn (napklad
pochodov fraktura kost nohy, zlomeniny kost brce u bc a podobn).
Anamnza: Postien vtinou udv raz, nebo nadmrnou zt postien sti.

32

Prvn pomoc | 7. Porann kost a kloub

Obrzek 12: Oteven zlomenina (z veejn dostupnho zdroje)

Pznaky: Hlavnmi pznaky zlomenin jsou siln bolest, kter se zvtuje s pohybem, porucha
funkce, zmna tvaru (napklad zkrcen, pokiven konetiny), patologick pohyblivost v mst
zlomeniny, otok a krevn vron. Pi pohybu meme slyet drsoty v mst zlomeniny (krepitace),
tento zpsob vyeten se vak nedoporuuje. U oteven zlomeniny je poruena celistvost ke,
vzcn mohou bt vidt v rn lomky kost (viz dle).
Rizika:

Krvcen (napklad pi zaven zlomenin stehenn kosti mohou bt krevn ztrty a 2

litry, pi zlomenin pnve me dojt k smrti z vykrvcen)
Porann nervu (typicky napklad n. radialis pi zlomenin diafzy humeru)
Tukov embolie pi zlomenin dlouhch kost
Infekce

Prvn pomoc:
Zaven zlomeniny dlouhch kost se etrn znehybuj dostaten dlouhou dlahou pes dva klouby.
U otevench zlomenin dezinfikujeme okol rny, oblome ppadn vynvajc kostn lomky a
pilome lehk aseptick obvaz na rnu lomky nesmme vtlaovat do rny. Pi tepennm krvcen
zakrtme konetinu nad rnou a zapeme as piloen zakrcovadla a dle imobilizujeme jako u
zavench zlomenin
Zrannm nedvme nic jst, ani pt, s porannou st manipulujeme co nejmn. U zlomenin
mench kost me bt porann dopravovn i v osobnm automobilu, pokud nem jin porann a jeli celkov v dobrm stavu. U zlomenin lebench a obliejovch kost, zlomenin ptee, pnve,
otevench a vceetnch zlomenin dlouhch kost neprodlen zajistme ZZS.
Znehybnn jednotlivch st tla viz videa od strany 35

33

Prvn pomoc | 7. Porann kost a kloub

7.1.1.

Zlomeniny prst ruky

mechanismus razu a pznaky obecn mechanismy a znmky zlomeniny

postienho oetujeme v poloze vsed
do dlan mu vlome mkk podloen (st obvazu a podobn)
celou ruku zaveme, nejlpe tkov obvazem pacika
transport k definitivnmu oeten je mon i osobnm autem

Obrzek 13: Oteven zlomenina prstu (z veejn dostupnho zdroje)

7.1.2.

Zlomenina ruky, zpst a pedlokt

mechanismus razu a pznaky obecn mechanismy a znmky zlomeniny

postienho oetujeme v poloze vsed
pilome improvizovanou dlahu od baze prst minimln po loket
konetinu dme do tkovho zvsu, pokud hroz otok, je mono tkov zvs zvednout
transport k definitivnmu oeten je mon i osobnm autem

Obrzek 14: Zlomenina pedlokt a Collesova zlomenina (z veejn dostupnho zdroje)

34

Prvn pomoc | 7. Porann kost a kloub

Obrzek 15: Zlomenina ruky (z veejn dostupnho zdroje)

Video 4: Znehybnn zpst, pedlokt

7.1.3.

Zlomenina pan kosti

Obrzek 16: Zlomenina pan kosti (z veejn dostupnho zdroje)

35

Prvn pomoc | 7. Porann kost a kloub

Video 5: Znehybnn pae

7.1.4.

sledujeme, zda nen porann nervus radialis (mravenen v ruce) a artrie (nedostaten
prokrven a bolest prst)
postienho oetujeme obvykle vsed
konetinu dme do zvsu, jako pi zlomenin pedlokt
pai fixujeme nkolika otkami k hrudnku
k postienmu volme zchrannou slubu

Zlomenina kln kosti

mechanismus razu a pznaky vtinou nepm nsil pi pdu na nataenou horn

konetinu, kter je na postien stran ne
postienho oetujeme obvykle vsed
znehybujeme pomoc tkovho zvsu postien konetiny se zvenm pedloktm
(ruka postien konetiny smuje na zdrav rameno)
transport k definitivnmu oeten je mon i osobnm autem

Obrzek 17: Zlomenina klku (z veejn dostupnho zdroje)

36

Prvn pomoc | 7. Porann kost a kloub

7.1.5.

Zlomenina kost nohy a kotnku

mechanismus razu a pznaky obecn mechanismy a znmky zlomeniny

postienho posadme nebo polome s podloenm ltkem
pilome U dlahu improvizovan stoenou dekou
fixujeme pomoc tk
konetinu ukldme do zven polohy, chladme v oblasti razu
sledujeme znmky tlaku cv a nerv mravenen v prstech, bolest, patn prokrven
(cyanotick nebo bled barva prst)
k postienmu volme zchrannou slubu

Obrzek 18: Zlomenina kotnku a oteven zlomenina hlezna (z veejn dostupnho zdroje)

Video 6: Znehybnn nohy a kontku

7.1.6.

Zlomenina kost brce

mechanismus razu a pznaky obecn mechanismy a znmky zlomeniny

postienho oetujeme v poloze vlee
porannou konetinu drme v tahu a protitahu
sveme ob konetiny k sob
v oblasti kotnk, a kolen vypodlome mezi klouby
protiokov opaten
k postienmu volme zchrannou slubu

37

Prvn pomoc | 7. Porann kost a kloub

Obrzek 19: Zlomeniny brce (z veejn dostupnho zdroje)

Video 7: Znehybnn brce, stehna a pnve

7.1.7.

Zlomenina stehenn kosti

mechanismus razu a pznaky obecn mechanismy a znmky zlomeniny. Pi

zlomenin krku stehenn kosti mohou bt zevn znmky mn vrazn, zejmna u
starch osob s osteoporzou me zlomenina vzniknout i pi na prvn pohled nevinnm
pdu. Dominuje bolest pi pohybu a nemonost postavit se postienou konetinu.
oetujeme jako zlomeninu brce

Viz video 7: znehybnn brce, stehna a pnve

38

Prvn pomoc | 7. Porann kost a kloub

Obrzek 20: Zlomeniny krku stehenn kosti a femuru (z veejn dostupnho zdroje)

7.1.8.

Zlomenina pnve

mechanismus razu a pznaky - siln nsil v oblasti pnve, asto spojeno s dalmi
porannmi a pznaky hemorrhagickho oku pi vznamnm vnitnm krvcen, kter
je se zlomeninami pnve spojen
s postienm manipulujeme velice etrn neetrnou manipulac meme zhorit
porann vnitnch orgn a vnitn krvcen
pnev sthneme irokm pruhem ltky nebo tky
mezi kolena a kotnky postienho vlome stoen obinadlo nebo jin obvazov
materil jako vypodloen a sveme je tky
protiokov opaten (ze zlomeniny pnve lze vykrvcet)
k postienmu volme zchrannou slubu
k profesionlnm pomckm potme vyproovac rm a/nebo vakuovou matraci

Viz video 7: znehybnn brce, stehna a pnve

Obrzek 21: Zlomeniny pnve (z veejn dostupnho zdroje)

39

Prvn pomoc | 7. Porann kost a kloub

7.1.9.

Zlomenina horn elisti

mechanismus razu a pznaky - bolest, poruchy skusu, dvojit vidn v ppad zlomeniny
spodiny onice, asto je porann spojeno s dalmi zlomeninami v oblasti hlavy a jinch st
tla
doporuovan postup prvn pomoci (pn pod horn elist vloit ve funkci dlahy nap.
tuku, stn lopatku, zubn kartek a improvizovanou dlahu pomoc obinadel fixovat
k hlav se v praxi nepouv
o zpsobu transportu rozhoduje celkov stav pacienta, nejastji volme zchrannou
slubu

Obrzek 22: Zlomeniny horn elisti (z veejn dostupnho zdroje)

7.1.10. Zlomenina doln elisti

mechanismus razu a pznaky - bolest, poruchy skusu

postienho oetujeme obvykle vsed
bradu fixujeme prakovm obvazem o zpsobu transportu rozhoduje celkov stav
pacienta, nejastji volme zchrannou slubu
o zpsobu transportu rozhoduje celkov stav pacienta, pi izolovan zlomenin je mon
i osobnm autem

Obrzek 23: Zlomenina doln elisti (z veejn dostupnho zdroje)

40

Prvn pomoc | 7. Porann kost a kloub

7.1.11. Zlomenina eber

Obrzek 24: Zomenina eber (z veejn dostupnho zdroje)

mechanismus razu a pznaky - bolest pi dchn, hematom. Ptrme po znmkch

pneumotoraxu a blokov zlomeniny eber - obrzek 25 (viz kapitola 13.1 Porucha
mechanick funkce hrudnku, Video 24: Pneumotorax prvn pomoc, Video 25: Blokov
zlomenina eber, Video 26: Zlomenina eber vlajc hrudnk)
postienho oetujeme v poloze v polosedu nebo sedu
hrudnk sthneme elastickm obinadlem (nebo jinm materilem, nap. pruhem tkaniny,
nplast) pi maximlnm vdechu
uml dchn v ppad poruch ventilace, znmky oku pi vnitnm krvcen
k postienmu volme zchrannou slubu

Mechanismus vzniku
vlajcho hrudnku
(Flail chest)

vdech

vdech

Porann st
hrudn stny

S kadm dechem dochz

k pesunm mediastina

Obrzek 25: Vlajc hrudnk (z veejn dostupnho zdroje)

41

Prvn pomoc | 7. Porann kost a kloub

7.1.12. Zlomenina kalvy

Viz kapitola 11.2. Porann lebky a mozku

7.1.13. Zlomenina obratl

mechanismus razu a pznaky - nejastji pd z ve, prudk akcelerace, nebo decelerace.

Pokud je postien pi vdom, udv bolest v zdech, pi opatrn palpaci meme
nahmatat poruchu postaven spinlnch vbk. U postienho v bezvdom usuzujeme na
monost porann ptee z mechanismu razu. Ptrme po znmkch porann mchy (viz
kapitola 11.3. Porann ptee a mchy)
s postienm manipulujeme co nejmn, pouze pi nezbytnosti vyprotn a transportu
z msta ohroen pouvme Rautekv manvr, nebo transport vce osobami, piem je
teba udrovat pte v poloze, kdy nedochz ani k flexi a extenzi, ani k rotaci, aby nedolo
k posunu lomk a porann do t doby intaktn mchy (Obrzek 26).
v ppad nutnosti fixujeme hlavu proti rotaci provizornm krnm lmce, upevnnm
nplast k podloce, nebo obloenm hlavy ze stran tkmi pedmty.
uml dchn v ppad poruch ventilace, znmky oku pi vnitnm krvcen
k postienmu volme zchrannou slubu

Obrzek 26: Zlomenina obratle s poruenm mchy (z veejn dostupnho zdroje)

7.2.
7.2.1.

Porann kloub
Distorze (podvrtnut kloubu)

Definice: distorze vznikne, kdy hlavice opust kloubn jamku, ale tahem kloubnho pouzdra se
navrac zpt. Me bt porueno kloubn pouzdro a pilehl vazy.
Piny: trauma
Pznaky: rzn velk bolest, otok, omezen hybnosti, hematom do kloubnho pouzdra a jeho okol.
Prvn pomoc:
zvis na rozsahu porann mkkch tkn, vtinou sta pouze laick oeten
otok a bolest zmrujeme chlazenm a podloenm postien sti
sledujeme znmky tlaku cv a nerv mravenen v prstech, bolest, patn prokrven
(cyanotick nebo bled barva prst)

42

Prvn pomoc | 7. Porann kost a kloub

7.2.2.

pi postien kloub na horn konetin kloub mkce oblome a upevnme velkm

tkovm obvazem k tlu
doln konetinu fixujeme dlahou nebo svazujeme ob konetiny k sob
pro men klouby pouijeme elastick obinadlo, nplast nebo improvizaci (lci)

Luxace

Luxace nebo-li vyklouben je stav, kdy kloubn plochy zmn vzjemn postaven, kloubn hlavice
opust pouzdro a v tto poloze zstane. Dochz obvykle k roztren kloubnho pouzdra, petrhn
vaz, krvcen. V rmci prvn pomoci nelze vtinou odliit od zlomeniny (asto bv i tak zvan
luxan zlomenina ptomna). Vzcn dochz pi zeslaben svalovho tonu a/nebo porue kloubu
k habituln luxaci: hlavice opout kloub bez zjevnho nsil. Nejastji bv postien ramenn a
elistn kloub. Pacient svoji chorobu zn a nkdy i um luxaci napravit. V rmci prvn pomoci tento
postup nedoporuujeme, me dojt k porann okolnch tkn.
Pznaky: prudk bolest pi pokusu o pohyb a prov odpor, deformace kloubu, otok, krevn vron,
zkrcen nebo prodlouen konetiny, nefyziologick vytoen u doln konetiny na stranu, u horn
konetiny bv nejastj luxace ramennho kloubu konetina je ped tlem, vis podl tla nebo si
ji postien pidruje zdravou rukou, rameno je znan poklesl a deformovan. Oteven luxace
poruen ke, krvcen, u velkch kloub rozvoj oku.

Obrzek 27: Luxace ramennho kloubu vpravo (z veejn dostupnho zdroje)

Postup pi poskytovn prvn pomoci:

7.2.3.

postienho oetujeme vsed nebo vlee podle druhu kloubu

zsada je znehybnit kloub tak, aby se nemohl pohybovat
msto zrann mkce oblome elastickm obinadlem, dorzln dlahou, U dlahou,
vakuovou dlahou
znehybnme beze zmny postaven postienho kloubu a ulome pohodln postienho
protiokov opaten
zajistme pjezd ZZS

Oteven porann kloub

pilome aseptick obvaz na rnu

dle postupujeme jako u zavench porann kloub
neprodlen zajistme pjezd ZZS zejmna u porann velkch kloub doprovzen
pznaky rozvjejcho se oku

43

Prvn pomoc | 8. Porann mkkch tkn

8.

Porann mkkch tkn

8.1.

Typy ran

Rny meme dlit do nkolika kategori podle toho, zda je, i nen poruena celistvost ke, nebo
dle podle vyvolvajc piny
Oteven rny

ezn jsou zpsoben ostrmi hranami pedmtu, jako jsou n, bitva nebo sklo.
trn jsou nepravideln rny zpsoben derem na mkk tkn, nebo tahem
odrky jsou povrchn rny, v nich horn vrstvy pokoky byly sedeny
bodn rny
sen rny
kousnut; podle charakteru chrupu a sly stisku se jedn o rny zhmodn, bodn, trn,
velmi asto se jedn o kombinovan typ porann i ztrtov porann, bvaj asto
kontaminovan a obtn se hoj.

Zvltnm typem jsou rny penetrujc, pi kter ciz tleso proniklo do tln dutiny a u je, nebo nen
v rn a porann ztrtov, pi kterch chyb st tkn.
B. Uzaven rny mohou bt nebezpen stejn jako oteven rny.

zhmodn (kontuze) jsou zpsobeny tupm derem pokozujcm tkn uloen pod k.
drtc zrann jsou zpsobeny inkem extrmnho tupho nsil, jsou-li rozshl, mohou
vst k rozvoji crush syndromu (viz dle).

Dle hloubky pokozen rozliujeme rny:

povrchov, kdy je pokozena jen ke/sliznice nebo podkon/podsliznin vazivo

hlubok, kdy jsou zasaeny hlub struktury jako nervov-cvn svazky, lachy atd.
pokud porann pronikne stnou do tlnch dutin, mluvme o rn penetrujc.

Dle ptomnosti choroboplodnch zrodk dlme rny na:

ist (aseptick)
infikovan (septick), u kterch rozliujeme:
primrn infekci infekce vnik do rny pi jejm vzniku
sekundrn infekci choroboplodn zrodky se dostvaj do rny a v prbhu hojen
Podle rozsahu rny, mnostv pokozen tkn a ppadn ptomnosti infekce lze rozliit
dva zkladn typy hojen:

Pi primrnm hojen (per primam) dochz k rychl reparaci s minimlnmi projevy zntu a mrnou
proliferac granulan tkn. Rozshlej, oteven, infikovan rny s vtmi tkovmi defekty se
hoj sekundrn (per secundam).

8.2.

Prvn pomoc obecn

Prvn pomoc se li podle charakteru rny. Obecn plat, e vechny rozshlej rny a rny zneitn
by mly bt oeteny chirurgicky. Plat zde zkladn pravidla pro stavn krvcen (kapitola
5. Krvcen), terapii hemorrhagickho oku (kapitola 4.1 Hypovolemick ok) a transportu (kapitola
10. Polohovn a transport). Zvlt ptrme u hlubch ran po znmkch porann lach (nelze

44

Prvn pomoc | 8. Porann mkkch tkn

pohnout kloubem, kter porann sval ovld) a porann nerv (parestzie, ztrta citlivosti
v inervovan oblasti).
Drobnj rny meme definitivn oetit odstrannm drobnch neistot z povrchu, oitnm
desinfekc v okol rny a piloenm obvazu (kapitola 9. Obvazov technika).

8.3.

Ztrtov porann sti konetiny

Nejastji jde o porann ruky pi kutilskch pracch.

Prvn pomoc:

zastaven krvcen z pahlu (tlakov obvaz, krtidlo je mn vhodn, pi jeho pouit je

nutno zaznamenat as piloen)
pi oeten pahlu nebo rny (u subtotln amputace) je nutn:
o neperuovat vznamn kon mosty, kter udruj kontinuitu u subtotln amputace,
o vyvarovat se aplikace dezinfekce nebo peroxidu vodku na rannou plochu
(vydezinfikovat jen okol rny),
o provst imobilizaci porann sti lidskho tla
zajistit zdvien konetiny pi transportu.
uloen amputovan sti do vlhkho sterilnho tverce nebo obinadla a vloen do
nafouknutho mikrotnovho sku
vloen tohoto sku do dalho, kter je naplnn sms vody a ledu. Pomr vody a ledu
v sku by ml bt zhruba 2 : 1.
amputovan st nesm zmrznout!
aktivace ZZS, kter nejlpe zn msto definitivnho oeten, kde me bt amputovan
st replantovna pomoc mikrochirurgickch postup.

Vce viz http://www.solen.cz/pdfs/med/2009/04/12.pdf

8.4.

Pokousn zvetem a lovkem

Vskyt: dti do 17 let tvo asi 42 % postiench (nejastji ve vku 5 9 let). Lokalizace je
nsledujc: horn konetiny 45,3 %, doln konetiny 25,8 %, hlava a krk 22,8 % (do 4 let 64,9 %).
Mechanismus razu

Psi porann tlakem a vytrenm tkn

Koky porann hlubok, bodn
Hlodavci mal bodn
Netopi asto pehldnuteln

Krvcen
Infekce
o Hnisn
o Vzteklina
Mutilace
Pozdn psychick nsledky (fobie)

Rizika:

45

Prvn pomoc | 8. Porann mkkch tkn

Prvn pomoc

8.5.

Vyeten
Zstava krvcen
Prevence hnisav infekce
o Omyt proudem vody
o Desinfekce rny
o Steriln kryt
o Fixace
o Oeten lkaem (radji vdy)
Profylaxe tetanu a vztekliny (zajistit zve, event. kontrola stavu jeho vakcinace). V R
byla vzteklina povaovna za eradikovanou v r. 2004)

Utknut hadem

V R je jedovat had pouze zmije obecn (Vipera berus), jed nen pro lovka bn smrteln.
asn pznaky: okamit bolest, bhem minut otok, zvten a citlivost regionlnch mznch uzlin,
zvracen ji cca 5 minut po utknut, trv a 48 hod, otok oblieje, rt, jazyka, nadmrn pocen,
abdominln kolika, prjem, znmky oku mohou nastoupit ji 10 min po utknut
Pozdn pznaky: otok konetiny a 48-72 hodin, mohou se objevit puche, hypotenze a ok,
krvciv stavy
Prvn pomoc: zklidnn, aktivace ZZS, imobilizace konetiny. Turnikety a incize se nedoporuuj, lze
pout elastick obinadlo proximln od msta utknut pro zpomalen lymfatick drene. Po utknut
potenciln jedovatm hadem je nutn observace ve zdravotnickm zazen minimln na dobu 8-12
hod, dal postup je podle stavu postienho.

8.6.

Bodnut hmyzem

Bodnut hmyzem pin 3 rizika:

Alergickou reakci (17.1.4 Alergick otok v dchacch cestch)

Toxickou reakci (rod blanokdlch vosa, sre, vela)
Penos infeknch onemocnn

Prvn pomoc
Nejde-li o akutn alergickou reakci a intoxikaci pi velkm potu bodnut, sta zpravidla laick prvn
pomoc. Postienho uklidnme, pokud bodnut zpsobila vela, vythneme ihadlo po smru vpichu
(pozor, nemakat jedov vek, kter je u ihadla). Bolest a otok mrnme chlazenm, pi svdn lze pout
napklad Fenistil Gel. Pi otoku v oblasti krku a dchacch cest volme ihned ZZS, reakci zpomalme
cucnm ledu a studenm obkladem zevn. Pokud je postien alergik vybaven laickou stkakou
s adrenalinem (Epi-Pen), pomeme mu s aplikac a sledujeme jeho stav do pjezdu ZZS, viz Video 31:
Aplikace EpiPen. Laick aplikace adrenalinu neznamen definitivn odstrann ohroen ivota, lkask
oeten je nezbytn!

46

Prvn pomoc | 8. Porann mkkch tkn

8.7.

Pist kltte

Klt me zpsobit penos nkterch zvanch infeknch onemocnn (viz dle). Lymesk boreliza
me bt pro lovka zdrojem rozmanitch obt a nosiem nemus bt jen klt. Penos klov
meningoencefalitidy je komplikac sice vzcnj, ale mnohem nebezpenj, nebo vsledkem me
bt trval tk invalidita. Problmem je to, e pote se mohou projevit odloen a postien na klt
u dvno zapomnl. Proto je vhodn postienho upozornit, aby si datum odstrann kltte zaznamenal.
Odstrann kltte: kousac stroj kltte nen vvrtka, proto nem cenu ho vytahovat kroucenm.
Vhodn je ut pinzetu k lepmu uchopen kltte co nejble u hlaviky (Obrzek 28) a opatrnm tahem
jej odstranit (polvn toxickmi ltkami a makn tla me zpsobit vylit tlnch v kltte do rny a
zvit riziko infekce). Postien msto je vhodn omt vodou a mdlem a msto vpichu poppad pott
desinfeknm roztokem. Pokud se nepoda klt kompletn odstranit, je lpe poradit se s lkaem. Klt
je mono si nechat vyetit zda nen nakaen. Vyeten ale t. . zdravotn pojiovny nehrad.

Obrzek 28: Vytaen kltte (z veejn dostupnho zdroje)

Lymsk boreliza je infekn onemocnn vyvolan spirochetou Borrelia burgdorferi s promnlivmi

pznaky i inkuban dobou. Pen pevn klttem obecnm (cca. 20% klat je infikovanch, v
lokalitnch ohniscch vce), nkdy i jinmi druhy krev sajcho hmyzu. Me se stt, e ji lovk
prodl, ani by o tom vdl. Nebezpen je pi pechodu do chronickho stdia, kdy nemoc napad
nervovou soustavu, klouby a srdce. Jedinm skuten typickm a nezamnitelnm projevem boreliozy
je erythema migrans - erven skvrna, kter je bu homogenn, nebo od prostedka bledne. Vytvo se
nkolik dn a tdn po nkaze na mst, kde bylo klt (ppadn tpanec od hmyzu apod.). Jakmile
se po pist kltte objev rostouc zarudl skvrna na ki - asi u 50 % postiench (Obrzek 29),
kontaktujte lkae. Je pravdpodobn, e se jedn o toto onemocnn. asem skvrna zmiz, ale za
nkolik tdn nsleduj celkov pznaky nemoci, kter mou vypadat jako bn viroza. nava,
bolest sval a kloub, bolest v krku, tlak v ztylku - jako pi bn "chipce". Teplota nebv pli
vysok. Tak tato zdnliv viroza me sama odeznt. Jenom u sti nakaench se v tto fzi nemoc
rozvine v pln sle: znt kloub, nev nebo sval, buen srdce, plen a mravenen ke i jin
neurologick pote, zven teplota a horeka, velk nava, mohou se objevit dal skvrny rzn po
tle. Pznaky napaden perifernch nerv jsou zejmna plen ke, pchn, mravenen, trnut, pocit
necitlivosti nebo naopak sthovav bolesti rzn po tle. Velice typick je obrna lcnho nervu.
Trvalm postienm nerv vznikaj bolestiv neuropatie, chronick znt mozku nakonec vede k
nefunkn krtkodob pamti, poruchm soustedn, orientace v prostoru. Pznaky mohou bt
podobn (zamniteln) s roztrouenou sklerozou.

47

Prvn pomoc | 8. Porann mkkch tkn

Obrzek 29: Erythema migrans (z veejn dostupnho zdroje)

Klov encefalitida je infekn virov onemocnn, kter napad mozek a mozkov blny. V prvn
fzi se nemoc prakticky neprojevuje nebo se podob bnmu virovmu onemocnn dchacch cest,
ve druh fz se objevuj siln bolesti hlavy, vysok horeky, dezorientace a poruchy motoriky.
V zvanch ppadech me vst a k mrt. Nemoc m t prbh u dosplch ne u dt. Lze se
dt okovat.

8.8.

Crush syndrom

Piny: pi stitn cv velk svalov masy (napklad konetin) dojde k omezen cvnho zsoben a
ischemick nekrze sval a uvolnn toxickch ltek. Po uvolnn postienho se me obnovit cvn
zsoben a toxick ltky se dostanou do obhu a psob nepzniv na celou adu orgn: ledviny,
srdce, plce a jin. Souasn vznik v postiench konetinch otok, kter vede k hypovolemickmu
oku.
Anamnza: zasypn, zavalen
Pznaky: ke postien sti je chladn, bled, s bulami a prokrvcenm, narst otok, nen hmatn
tep na periferii, je vymizel kapilrn nvrat
Prvn pomoc: aktivace ZZS, u postienho, pokud je zavalen dle ne 30 60 minut ekat
s vyprotnm do pjezdu ZZS, jinak postienou konetinu zakrtit, chladit a provdt dal
protiokov opaten

48

Prvn pomoc | 9. Obvazov technika

9.

Obvazov technika

(podle Zeman, M., Obvazov techniky, Praha: Grada Publishing, 1994, Bernkov, M. a kol. Prvn pomoc. 2. vydn
Informatorium s.r.o., 2008 a film SZ Prvn pomoc, vroba a distribuce Studio Grant)

V prvn pomoci slou obvazy pedevm k zastaven krvcen, k ochran rny ped neistotou a
infekc, ke znehybnn porann konetiny. Pi obvazovn konetin se zachovv jejich fyziologick
postaven. Obvaz mus dobe pilhat, ale nesm bt pli tsn, aby neomezil prokrven zevn sti
konetiny.
Obvazy se dl dle rznch kritri

dle elu (kryc, imobilizan, podprn, korekn npravn, extenn)

dle zkladnho pouitho materilu (netkan, kalikov, nplasov, sdrov aj.)
dle tvaru (tkov, prakov, hadicov, obinadlov, aj.).

Pokud obvaz slou ke kryt rny, pikld se na rnu obvykle nejprve kryc vrstva. Poadavky na
kryc matril jsou mkkost, savost, prodynost a sterilita, optimln obvazov materil rnu nerozdr,
nedrd a nelep se na ni. V prvn pomoci se asto setkme s nutnost improvizace. Jako kryc
materil je nutno pout co nejistj tkaninu, kterou mme v dan chvli k dispozici. S oblibou se
doporuuje pouit kapesnku (pokud mono erstv vyehlenho), dal volby zvis na
momentlnch monostech zachrnce. Vdy je nutn myslet na to, aby kryc materil byl doopravdy
co nejistj. Fixan vrstva se improvizuje z pruhu ir ltky, kter se slo podle poteby.

9.1.

Zsady obvazov techniky

Pi pikldn obvazu udrujeme pokud mono s nemocnm kontakt a vysvtlme mu, co

budeme dlat. Tm ho jednak vyuvme ke spoluprci, jednak kontrolujeme jeho stav.
K nemocnmu se stavme, pokud mono, eln.
ka obvazu by mla bt asi 1,5nsobkem prmru obvazovan sti. Pli zk
obinadlo se zaezv, pli irok zhoruje manipulaci.
Obinadlo drme tak, abychom ho z dlan odmotvali (viz Video 8: Obvazov technika)
Polohu obvazovan sti tla mnme co nejmn.
Obvaz zanme v nejum mst a postupujeme na msta ir
Obvaz zanme zkladn kruhovou otkou tak, aby nm zbyl cp, kter pelome pod
druhou otku. Tm zabrnme smekn obvazu pi dal manipulaci.
Obvaz se nesm voln pohybovat, ani tlait.
Obvaz by ml bt nejen funkn, ale ml by i hezky vypadat obvazov technika m i
svoji estetickou strnku.
Po dokonen obvazu pacienta upozornme na mon komplikace: pli tsn obvaz a
znmky infekce pod obvazem. Oboje je dvodem k sejmut obvazu, kontrole rny a
prav obvazu.
Znmky pli tsnho obvazu
o bolest v mst piloen
o blen nebo modrn akrlnch st tla distln od obvazu
o mravenen, brnn, ztrta citlivosti distln od obvazu
Znmky infekce
o zvtujc se bolest
o cukn v rn
o zarudnut thnouc se proximln od rny
o celkov pznaky: teplota, zimnice, nevolnost

49

Prvn pomoc | 9. Obvazov technika

Video 8: Obvazov technika

Obvazy tkov
Maj vtinou trojhelnkov tvar, daj se pout jako jednoduch prostedek fixace (ruka, nohy,
hlava), imobilizace (zvsy horn konetiny, svzn dolnch konetin k sob), jako vypodloen a
podobn. Krom zkladnho tvaru se daj sloit tak, aby vznikl podln pruh ltky kravatov obvaz
kter jejich monosti dle roziuje. Vyrbj se prmyslov, daj se i improvizovat z vtho kusu
ltky.
Obvazy obinadlov
Pat mezi nejastji pouvan obvazy a jejich dokonal zvldnut je nezbytnou podmnkou pro
zdravotnick pracovnky vech stup. Pouit viz dle.

50

Prvn pomoc | 9. Obvazov technika

Trubicov (hadicov) obvazy

Nejastji se pouvaj prun pleten obvazy Pruban. Jejich aplikace je snadn a intuitivn, je nutno
pamatovat na to, e roztaenm se zkrt, je tedy teba ustihnout dostaten dlouh kus. Daj se pout
podle prmru od prstu a po trup (viz Obrzek 30).

Obrzek 30: Obvazy Pruban (z veejn dostupnho zdroje)

Nplasov obvazy
Nplast se d pout jako fixan obvaz, nebo s poltkem ke kryt malch ran (rychloobvaz). Je teba
pamatovat na monost alergick reakce a shrnut, je-li nplast v mst ohybu. Nplasov obvaz lze
pout i jako zpevujc obvaz pi zlomeninch eber viz dle. Jeho elem je zmenit pohyby eber.
Ke zhotoven pouvme nejlpe perforovanou nplast. Asi 10 cm pruhy nplasti pikldme na
hrudnk pi vdechu smrem od ptee k hrudn kosti stkovit smrem nahoru. Jin zpsob
obvazovn je piloen irokho pruhu nplasti, kter se pi vdechu obto okolo hrudnku

51

Prvn pomoc | 9. Obvazov technika

cingulum. Dal monost je pout elastick obvaz. Pokud nemme k dispozici potebn materil,
meme tento obvaz improvizovat nap. pruhem tkaniny.
Nplasov obvaz piky prstu nkter sti tla se obtn zalepuj, nplast na nich patn dr.
V tomto ppad je mono nplast nastihnout do zvltnho tvaru. Pkladem je obvaz na piku
prstu, kdy tverec nplasti nastihneme do tvaru maltzskho ke.
Obvazy obsahujc ltky, kter obvaz ztuuj. V rmci prvn pomoci se nepouvaj.

9.2.
9.2.1.

Obvazy jednotlivch st tla

Obvazy hlavy

Video 9: Obvazov technika - hlava

tkov obvaz cel hlavy tek polome zkladnou na elo, vrchol tku le na ztyl, oba cpy
zkladny pekme, na ztyl sveme, vrchol tku zasuneme za zken.
Jin typ tkovho obvazu cel hlavy tek pilome na hlavu stedem zkladny na ztyl tento
obvaz je vlastn opakem pedchozho obvazu cpy kme na ele a svazujeme v ztyl.
Kravatov obvaz oka z trojcpho tku slome kravatu, pilome na postien oko, cpy na ztyl
sveme.
Prakov obvaz brady z obinadla odstihneme pruh, kter na obou koncch nastihneme smrem ke
stedu, prouky zaveme na uzel stedn nenastien st tvo kapsu. Tuto kapsu pilome na
nos, psky vedeme nad ui a pod ui a zaveme.
Prakov obvaz nosu z obinadla odstihneme pruh, kter na obou koncch nastihneme smrem ke
stedu, prouky zaveme na uzel stedn nenastien st tvo kapsu. Tuto kapsu pilome na
nos, psky vedeme nad ui a pod ui a zaveme.
epcov obinadlov obvaz tento obinadlov obvaz zanme otokou okolo hlavy z temene pod
bradu a obinadlo sveme ped uchem, dal otoky vdy u unho boltce kme s touto otokou a
kryc otoky vedeme stdav do ztyl a na elo.

52

Prvn pomoc | 9. Obvazov technika

9.2.2.

Obvazy horn konetiny

Video 10: Obvazov technika - horn konetina

Nplasov obvaz piky prstu nkter sti tla se obtn zalepuj, nplast na nich patn dr.
V tomto ppad je mono nplast nastihnout do zvltnho tvaru. Pkladem je obvaz na piku prstu,
kdy tverec nplasti nastihneme do tvaru maltzskho ke
tkov obvaz cel ruky (pacika) tek polome na podloku a ruku polome na tek, vrchol
pehneme pes hbet ruky, cpy zkladny pekme pes hbet ruky, ovineme okolo zpst a
sveme.
Kravatov obvaz hbetu ruky a dlan kravatu podlome pod dla postien ruky, cpy pekme
na hbetu ruky a ovineme okolo zpst, kde je zaveme.
tkov zvs horn konetiny tento obvaz m v prvn pomoci irok uplatnn, uv se k fixaci
horn konetiny pi zlomeninch, porann kloub a dalch postien. tek pilome pes hrudnk na
rameno postien konetiny jeden cp smuje k zemi, vrchol k lokti, doln cp vedeme pes zdrav
rameno a sveme za krkem. Vrchol tku pichytme na lokti spnacm pendlkem nebo uzlem.
Obinadlov obvaz prstu ruky zkladn otoku vedeme okolo zpst, dal pes hbet ruky na prst,
ten obveme a dal otoky vedeme zpt na zpst, otoky opakujeme, obvaz ukonujeme na zpst.
Obinadlov obvaz hbetu ruky zkladn otoku vedeme okolo zpst, druhovu otoku vedeme
pes hbet ruky do ve poslednho lnku prst, pes dla, okolo prst a opt pes hbet ruky.
Klasovmi otokami pekryjeme cel hbet ruky, obvaz ukonujeme na zpst.
Obinadlov obvaz cel ruky obinadlo vedeme stedem dlan od zpst pes piky prst na hbet
ruky a k zpst, pidrujeme jej a dal otoky vedeme stdav napravo a nalevo tak, abychom zakryli
prsty. Dle se vrtme k zpst, kde otoky zpevnme. Pot pokraujeme klasovmi otokami pes
hbet ruky ke koncm prst, spodem pes dla zpt okolo zpst. Takto pekryjeme cel hbet ruky,
obvaz ukonujeme na zpst.
Obinadlov obvaz lokte uvme sbhav nebo rozbhav otoky.
Sbhav obvaz zanme kruhovou otokou pod loktem, pokraujeme pes loketn jamku nad loket,
dalmi otokami se pibliujeme ke kloubu, konme kruhovou otokou pes sted kloubu.
U rozbhavho obvazu vedeme zkladn otoku pes ohnut loket a dal otoky stdav vzdalujeme
nad a pod loket, konme kruhovou otokou nad loktem.

53

Prvn pomoc | 9. Obvazov technika

Tlakov obvaz

Video 11: Obvazov technika - tlakov obvaz

Tlakov obvaz slou k zastaven silnho krvcen z rny na konetin. Pacienta polome a
postienou konetinu zvedneme nad rove srdce. Pilo se kryc vrstva, napklad rychloobvaz
z autolkrny lkrny m dva tvereky, kter se daj sloit na sebe, udl se nkolik otek
obinadlem, pid se kompresn materil, napklad z nerozvinutho obinadla a pokrauje se dalmi
otkami. Pokud obvaz prosakuje, pilo se dal vrstva, obvaz se nesundv. U rozshlch krvcen
na konetinch bv nutn pout zakrcen pvodn tepny. Pokud je k dispozici autolkrna, lze
pout gumov krtidlo, nejlpe v mst tlakovho bodu.

9.2.3.

Obvazy doln konetiny

Obvazy doln konetiny jsou vtinou analogi obvaz horn konetiny.

Video 12: Obvazov technika - doln konetina

tkov obvaz cel nohy a nrtu ve se podobn jako obvaz cel ruky pacika.
Obinadlov obvaz palce nohy zanme nad kotnkem zkladn otokou, pokraujeme pes hbet
nohy dol na chodidlo a tudy na palec, kter obtme, dle pokraujeme pes hbet hody opt dol na
chodidlo a spodem okolo kotnku, otoku opakujeme, abychom pokryli palec, konme okolo kotnku.

54

Prvn pomoc | 9. Obvazov technika

Obinadlov obvaz nrtu nohy tento obvaz je obdobn jako obvaz hbetu ruky, zanme okolo
kotnku, pokraujeme pes hbet nohy k prstm, po plosce nohy opt na hbet nohy a okolo kotnku,
kde poslze obvaz ukonujeme.
Obinadlov obvaz kolene a paty je obdobou rozbhavho nebo sbhavho obvazu lokte.
Tlakov obvaz obvazy horn konetiny

9.2.4.

Obvazy trupu

Pro fixaci krycho obvazu na hrudnku se vtinou pouv nplast nebo otky irokm obinadlem,
ppadn Pruban (viz Obrzek 30: Obvazy Pruban). Speciln postup vyaduje oeten pneumotoraxu,
blokov zlomeniny eber (viz kapitola 13.1 Porucha mechanick funkce hrudnku) a porann bicha
(kapitola 14. Nhl phody bin (NPB)).

Video 13: Obvazov technika trup

Oeten pneumotoraxu
Postienho posadme, na rnu pilome kryc obvaz a ten pekryjeme igelitovou foli, kterou
oblepme ze t stran. tvrt strana, kter je ponechna voln, slou jako jednocestn ventil. Umon
vzduchu uniknout ven, ale pi ndechu se pitiskne na stnu hrudnku a nedovol prnik vzduchu
dovnit.
Zpevujc obvaz pi zlomeninch eber jeho elem je zmenit pohyby eber. Ke zhotoven
pouvme nejlpe perforovanou nplast. Asi 10 cm pruhy nplasti pikldme na hrudnk pi vdechu
smrem od ptee k hrudn kosti stkovit smrem nahoru. Jin zpsob obvazovn je piloen
irokho pruhu nplasti, kter se pi vdechu obto okolo hrudnku cingulum. Dal monost je
pout elastick obvaz. Pokud nemme k dispozici potebn materil, meme tento obvaz
improvizovat nap. pruhem tkaniny.
Ani obvazy bicha nevyaduj dnou speciln techniku. Postienho oetujeme zpravidla vlee
s pokrenmi dolnmi konetinami. Nedvme nic jst, ani pt. Pokud z rny vyhezne obsah dutiny
bin, nikdy nic nevracme zpt do bicha. Rnu etrn kryjeme, v nouzi improvizovan napklad
peehlenm ubrusem a volme zchrannou slubu.

55

Prvn pomoc | 10. Polohovn a transport

10. Polohovn a transport

Polohovn pi oeten je dleit a nem bt nhodn, vbr polohy zvis na druhu porann a stavu
postienho. Poloha po oeten mus bt takov, aby bhem transportu nedolo ke zhoren stavu
nebo mrt postienho. Nejlep je, kdy postienho me nkdo doprovzet.

10.1. Manipulace s postienm a transport

(zdroj Bernkov, M. a kol. Prvn pomoc. 2. vydn Informatorium s.r.o., 2008 a film SZ Prvn pomoc, vroba a distribuce Studio Grant)

1.

vyproovn sname se o vyprotn postienho nap. vyuit Rautekova manvru

(viz Video 14: Vyprotn z vozidla). Nejsme-li schopni vyprostit postienho, zavolme na
pomoc odbornky (linka 112), kte maj nleitou techniku (Video 15: Vyprotn pi porann
ptee).

2.

pevdme nebo doprovzme postienho podprme jednou rukou postienho a jsme mu oporou.

3.

penen a odnesen mal dt asi do 8 let peneseme v nru nebo na zdech, pes rameno.
Dosplho jen ve spoluprci vce osob.

4.

odvleen za pedlokt s fixac hlavy vyuijeme Rautekova manvru a jeden zachrnce fixuje
hlavu po celou dobu transportu (viz. video ne)

5.

odnesen za pomoci dvou zachrnc nesen dvma zachrnci za sebou, nesen na stolice,
mohou tak vyut pomcky nap. popruh, tek, deku.

6.

odsun na nostkch pprava nostek a deky, dleit je sprvn naloen postienho, jeho
sprvn upevnn, podloen nkterch postiench st tla

Video 14: Vyprotn z vozidla

56

Prvn pomoc | 10. Polohovn a transport

Video 15: Vyprotn pi porann ptee

10.2. Zkladn polohy pi oetovn rannch

(zdroj Bernkov, M. a kol. Prvn pomoc. 2. vydn Informatorium s.r.o., 2008)

Stabilizovan a Rautekova poloha

Stabilizovan a Rautekova poloha se pouvaj relativn vzcn, a to u pacient v bezvdom se
zachovanm dchnm a spontnn srden akc a bez podezen na porann ptee. Tato poloha
napomh zachovn prchodnosti dchacch cest, protoe hlava v mrnm zklonu nedovol
zapadnut jazyka. Zvratky nebo krev, kter jsou v dutin stn, mohou snze vytkat ven a snad je i
men riziko jejich aspirace. Neuv se nikdy pi zlomenin pnve, dlouhch kost, porann ramene,
zlomenin ptee a otevenm porann bicha.
Zachrnce se mus rozhodnout, kter poloha je v dan situaci vhodnj. Rautekova poloha vyaduje
vce prostoru okolo postienho a nen vhodn tehdy, kdy mme postienho stabiln uloit na
nostka. V ppad nostek vzhledem k jejich rozmrm je stabilizovan poloha vhodnj. Doporuen
Evropsk rady pro resuscitaci nedv jednoznanou pednost dn z nich, ponechv rozhodnut na
zvycch a tradici v dan populaci.
Stabilizovan poloha
Pi klasick stabilizovan poloze se pokr noha zachraovanho ble zachrnci k hdm
zachraovanho, spodn ruka se podsune pod hd zachraovanho a ten se peto na bok. Horn
konetina, na kter le, se prothne dozadu a zbyl horn konetina se podsune pod hlavu
zachraovanho, aby ji udrovala v zklonu.

57

Prvn pomoc | 10. Polohovn a transport

Rautekova poloha
Pi Rautekov poloze se ohne doln konetina zachraovanho dle od zachrnce a zachraovan se
peto na bok. Ve uloen horn konetina opt udruje hlavu v zklonu. Postienho meme
pikrt foli z autolkrny stbrnou stranou dovnit, aby se zabrnilo ztrt tepla.

Video 16: Stabilizovan a Rautekova poloha

Polohy vlee na zdech

Poloha vlee na zdech s nepodloenou hlavou a nataenmi konetinami na tvrd podloce

Pouv se pi resuscitaci, porann ptee
Poloha vlee na zdech s podloenou hlavou
Pouv se u pi postiench pi vdom, zkladn vyetovac poloha.
Poloha vlee na zdech s nepodloenou hlavou a podloenm dolnch konetin o 15 a 30 cm
Pouv se pi zanajcm a rozvjejcm oku.
Poloha vlee na zdech bez podloen hlavy a se zvednutm dolnch konetin do 90
Pouv se pi oku nebo pi velkch ztrtch krve.
Autotransfzn poloha
Pouv se u postiench pi velkch ztrtch krve.
Postien le na zdech a horn a doln konetiny jsou zvednuty v 90 hlu.

Poloha na bie s podloenm ela a ramen

Pouvme pi krvcen z st, oblieje, pi popleninch zad, u raz na sakrln krajin u postiench
s plnm spontnnm dchnm.
Poloha vsed s oporou zad a hlavy
Postien je pi vdom. Pouv se pi porann oblieje, hrudnku (otevenho i zavenho) a
porann hornch konetin. U porann dolnch konetin hlezno, pata, Achillova lacha, prsty nohy.
Poloha na boku se skrenmi dolnmi konetinami a mrn podloenou hlavou
levov poloha pi nhlch phodch binch. Postien si obvykle sm tuto polohu zvol jako
nejlpe snesitelnou.

58

Prvn pomoc | 10. Polohovn a transport

10.3. Transport
Transport meme rozdlovat podle rznch kriteri
podle zajitn odborn pomoci

improvizovan
zdravotnick

podle zpsobu dopravy

p
automobilov
eleznin
vodn
leteck

podle msta oeten

primrn pmo z msta netst

sekundrn mezi zdravotnickmi zazenmi

10.3.1. Obecn zsady transportu

V bnch podmnkch R plat, e pokryt st mobilnch opertor a tm i dostupnost profesionln
zdravotn zchrann sluby je takov, e transport vn zrannho se dje vdy se zajitnm ZZS.
Improvizovan lze dopravovat pouze osoby, kter maj men zrann nebo onemocnn takovho
rozsahu, e nejsou ohroen bezprostedn na ivot, ani zdrav. Plat tedy, e m zvanj stav,
tm vce m pednost zajitn zkladnch ivotnch funkc a proveden zkladnch kon na
mst netst a monitorace pacienta do pjezdu ZZS ped improvizovanm pevozem.
Nejastji popisovan zpsoby jsou uvedeny na videu (upraveno z filmu SZ Prvn pomoc, vroba a
distribuce Studio Grant).

Video 17: Transport

59

Prvn pomoc | 11. Poruchy centrlnho a perifernho nervovho systmu

11. Poruchy centrlnho a perifernho nervovho

systmu
11.1. Bezvdom
Definice: porucha jedn z vitlnch funkc (innosti centrln nervov soustavy). Jde o stav tlumu
vdom a bdlosti rzn intenzity.
Rozdlen:
1) Star a nepesn dlen je na 3 stupn:

Somnolence - reakce na slovo zachovna, zpomalena, spontnn projevy bdlosti minimln

Sopor - nemocn nereaguje na osloven, lze vybavit reakci na dotek i na bolestiv podnt
Koma - nemocn nereaguje ani na bolestiv podnt

2) Celosvtov uznvan klasifikace Glasgow Coma Scale, kter hodnot nejlep voln, slovn a
motorickou odpov.
POZOR: minimln hodnota je 3, maximln 15
Oteven o

Reakce dospl

Reakce dti

neotvr

neotvr

na bolest

na bolest

na osloven

na osloven

spontnn

spontnn

Nejlep hlasov projev

1

dn

dn

nesrozumiteln zvuky

na algick podnt stn

jednotliv slova

na algick podnt ki nebo ple

nedekvtn slovn projev

spontnn ki, ple, neodpovdajc reakce

adekvtn slovn projev

brouk si, vatl, sleduje okol, ot se za zvukem

Nejlep motorick odpov

1

dn

dn

na algick podnt nespecifick extenze

na algick podnt nespecifick extenze

na algick podnt nespecifick flexe

na algick podnt nespecifick flexe

na algick podnt nikov reakce

na algick podnt nikov reakce

na algick podnt clen obrann reakce

na algick podnt clen obrann reakce

na vzvu adekvtn motorick reakce

normln spontnn pohyblivost

Vyhodnocen
nad 13

dn nebo lehk porucha

912

stedn zvan porucha

do 8

zvan porucha

Zdroj: wikiskripta.eu

60

Prvn pomoc | 11. Poruchy centrlnho a perifernho nervovho systmu

3) Pro laick zachrnce je optimln slovn popis pesnho stavu vdom (spontnn pohyby, velikost
zornice, reakce na slovo, dotyk a podobn.
Piny:

Piny v CNS
raz
Keov onemocnn CNS
Cvn piny: krvcen, loiskov ischemie
Infekce: meningitida, encefalitida, absces
Mozkov herniace: otok mozku, tumory
Celkov piny
Hypoxie
Poruchy vnitnho prosted
Intern onemocnn (cukrovka, onemocnn jater, ledvin, ttn lzy a podobn)
Faktory vnjho prosted
Intoxikace (otravy)
Hypoxie
Extrmn teplota (podchlazen, peht)

Pznaky bezvdom: nepirozen poloha, nereaguje na hlasit osloven, nebo drazn zatesen.
V rmci prvn pomoci nepsobme silnm bolestivm podntem.
Prvn pomoc: viz postup pi KPR. V rmci prvn pomoci postupujeme u vtiny pin vdy stejn
(symptomatick lba). Terapie vlastn vyvolvajc piny je a otzkou dal lby v nemocnici.
Vjimen, pokud meme vylouit zrann a jsou-li neporuen dchn a obh, ukldme
postienho do stabilizovan polohy na boku, kter pomh udrovat voln dchac cesty a sten
zabrauje event. aspiraci. Prevence podchlazen, pozinho traumatu. Neustle kontrolujeme ivotn
funkce postienho. Pi traumatu viz kapitola 11.2 Porann lebky a mozku.
Do doby pjezdu ZZS zjiujeme a ovujeme piny, nebo okolnosti vedouc k bezvdom, nejsou-li
tyto zjevn. Pat sem zjitn dalch informac od kompetentnch rodinnch pslunk, ptel
tkajc se prvodnch onemocnn (zejmna nemoci srdce, daje o vysokm krevnm tlaku, prodlan
cvn mozkov phody, operace, cukrovka, lky, kter nemocn uv, alergie, abuzus drog, na mst
nalezen ampule, stkaky, lahviky i blistry od lk, dopis na rozlouenou a podobn.
POZOR: jasn znmky intoxikace alkoholem nevyluuj souasn porann hlavy a mozku.

11.1.1. Diabetick koma

Definice: porucha vdom zpsoben nzkou hladinou krevnho cukru (porucha vdom zpsoben
vysokou hladinou krevnho cukru je velmi vzcn). Pokud si postien nevzal dostaten mnostv
potravy po aplikaci inzulinu, nebo pokud ml zvenou fyzickou nmahu pi nezmnn dvce
inzulinu, dochz k rychlmu rozvoji ivot ohroujcho stavu.
Anamnza: cukrovka len inzulinem (od postienho, jeho znmch, prkaz diabetika), typick
pznaky (viz dle)
Pznaky: bledost, siln pocen, rychle se mnc stav vdom: od nevolnosti, neklidu, pes agresivitu
a neadekvtn chovn a ke ztrt vdom.
Prvn pomoc: pi vdom podn zdroje glukzy (cukr, bonbon, sladk npoj), pi zhorenm stavu
vdom a bezvdom aktivace ZZS, pe o ivotn funkce, prevence podchlazen, pozinho traumatu
(viz 11.1 Bezvdom), pi porue vdom nikdy nedvat nic jst, ani pt.

61

Prvn pomoc | 11. Poruchy centrlnho a perifernho nervovho systmu

11.1.2. Mdloba, kolaps

Definice: krtkodob ztrta vdom
Pina: nedostatek dodvky okyslien krve do mozku vtinou pi nhlm a pechodnm poklesu
krevnho tlaku, nejastji pi dlouhm stn, nhlm postaven z lehu pi pouvn nkterch lk
proti vysokmu tlaku, nkterch emonch stavech a podobn
Pznaky: nkdy prodromln stadium (mrkoty, poruchy zraku, nevolnost), jindy bez varovn pd.
Pi klasick mdlob se rychle vrac barva a upravuje stav, navrac vdom, pak obvykle nen nutn
volat lkae, zejmna, je-li jasn pina mdloby
Prvn pomoc:

pi hrozc mdlob
polome postienho do protiokov polohy
zajistme erstv vzduch
uvolnme odv
pi nhle vznikl mdlob
ulome postienho do autotransfzn polohy,
uvolnme odv
kontrolujeme fyziologick funkce a prchodnost dchacch cest
na elo meme piloit studen obklad
pokud postien zstv v bezvdom, ulome ho do stabilizovan polohy a
postupujeme jako u bezvdom
ZZS volme, pokud
postien rychle nenabv vdom
dochz k porue zkladnch ivotnch funkc
stav je komplikovn vraznou poruchou ei, velkou bolest hlavy, poruchou hybnosti
konetin, keemi, pomoenm, poklenm

11.2. Porann lebky a mozku

Definice: porann vznik v dsledku psoben kinetick energie na lebku a mozek.
Rozdlen (zdroj http://ppp.zshk.cz/vyuka/hlava-mozek.aspx )
1) Primrn porann jsou bezprostednm dsledkem mechanickho psoben na mozek. Vznikaj v
prvnch okamicch po razu. Dochz ke zlomeninm lebench kost a k porann mozkovch obal.
2) Sekundrn porann - opodn nsledek potenho mechanickho pokozen mozkov tkn.
Nejastji vznik otok mozku.
1. Primrn porann:

Zlomeniny lebky
o zlomeniny klenby leben
o zlomeniny bze
Porann mozku
o otes mozku (komoce)
o zhmodn mozku (kontuze)
o krvcen mezi pleny

2. Sekundrn porann:
o

otok (edm) mozku

62

Prvn pomoc | 11. Poruchy centrlnho a perifernho nervovho systmu

Dlen dle mechanizmu vzniku porann:

I. zaven
der tupm pedmtem
pd na tvrdou podloku
nraz lebky na pekku
prasknut cvy, ndor, vysok krevn tlak
II. oteven
der ostrm pedmtem
pd z velk vky
steln porann

11.2.1. Zlomeniny lebky

Definice: Poruen celistvost lebky zpsoben zevnm nsilm.

11.2.1.1. Zlomeniny obliejov sti

Pznaky: krvcen nebo hematom, podle rozsahu a lokalizace pokozen (viz dle)

Zlomenina nosu

Obrzek 31: Zlomenina nosu (zdroj helpfulhealthtips.com)

Pznaky: bolest, krvcen z nosu, zmna tvaru nosu, otok

Prvn pomoc: prakov obvaz nebo sac vrstva ped nosn drky, aktivace ZZS nebo vlastn
transport na ORL vsed s pedklonnou hlavou. Nedvat nic jst ani pt, povzbuzovat k vyplivovn
krve stkajc do dutiny stn.

63

Prvn pomoc | 11. Poruchy centrlnho a perifernho nervovho systmu

Zlomenina doln elisti

Obrzek 32: Zlomenina doln elisti(zdroj calweb.com)

Pznaky: bolest, znmky zmny konfigurace, nemonost normlnho skusu, asto krvcen z st a
porann zub.
Prvn pomoc: fixace prakovm nebo kravatovm obvazem, aktivace ZZS nebo vlastn transport do
nemocnice vsed s pedklonnou hlavou. Nedvat nic jst ani pt, povzbuzovat k vyplivovn krve
stkajc do dutiny stn.

Porann zubu

Obrzek 33: Porann zubu (zdroj lifeinthefastlane.com)

Pznaky: bolest, viditeln znmky porann zubu

Prvn pomoc: zajistit stomatologick oeten. Pi zlomenin korunky odlomenou st uchovat a
vzt s sebou, je-li vt, ne cca 1/3 (lze dolepit). Pi vyraenm zubu zabrnit jeho vyschnut bu
uchovnm zubu v dutin stn (pozor, postien ho nesm spolknout), nebo v mlce (nen- li
k dispozici v ist vod) pro ppadnou implantaci. Dleit je nedotkat se zubnho koene! Pi
krvcen z dsn pevn stisknout tampon nebo smotek ist ltky mezi elisti proti krvcejcmu
mstu (obdoba tlakovho obvazu) na 10 minut. Nepestane-li krvcen po 10 minutch, vyhledat
lkaskou pomoc.

64

Prvn pomoc | 11. Poruchy centrlnho a perifernho nervovho systmu

Zlomenina spodiny onice

Obrzek 34: Zlomenina spodiny onice (zdroj meded.ucsd.edu)

Pznaky: bolest, otok, znmky zmny konfigurace, dvojit vidn.

Prvn pomoc: aktivace ZZS nebo vlastn transport na ORL. Nedvat nic jst ani pt.

Rozshl zlomeniny obliejovho skeletu

Obrzek 35: Rozshl zlomeniny obliejovho skeletu (zdroj documentingreality.com, atlas-emergencymedicine.org.ua)

Pznaky: zvan porann se zmnou konfigurace oblieje, bolest, krvcen z nosu, otok, asto
problmy s dchnm.
Prvn pomoc: aktivace ZZS, sledovn vitlnch funkc

65

Prvn pomoc | 11. Poruchy centrlnho a perifernho nervovho systmu

11.2.1.2. Zlomeniny klenby lebn

Tikrt astj ne zlomeniny bze, dojde bu k prasknut klenby lebn, vznikne trbinovit linie
lomu nebo vpen klenby lebn dovnit.

Obrzek 36: Zlomeniny klenby lebn (zdroj aofoundation.org)

Pznaky: krvcen nebo hematom, podle rozsahu pokozen mozku komoce, nebo kontuze a
nitrolebn krvcen (viz dle).
Prvn pomoc: krvcejc rnu na vlasat sti hlavy nikdy nestlaujeme (hroz posun kostnch lomk
dovnit), pouze kryjeme vysokou vrstvou sterilnho savho materilu (viz 9. Obvazov technika),
aktivace ZZS, dle jako u porann mozku a ptee.

66

Prvn pomoc | 11. Poruchy centrlnho a perifernho nervovho systmu

11.2.1.3. Zlomeniny lebn bze

Obrzek 37: Zlomeniny lebn bze (zdroj aic.cuhk.edu.hk)

Pznaky: brlov hematom kolem o, krvcen z nosu, vtok mozkomnho moku z nosu, krvcen
z ucha, vtok mozkomnho moku ze zevnho zvukovodu, me se projevit i selhvnm zkladnch
ivotnch funkc
Prvn pomoc: aktivace ZZS, dle jako u porann mozku a ptee.

67

Prvn pomoc | 11. Poruchy centrlnho a perifernho nervovho systmu

11.2.2. Porann mozku

11.2.2.1. Otes mozku komoce
Definice: krtkodob funkn porucha centrln nervov soustavy bez organickho pokozen.
Pznaky: bolest hlavy, nevolnost, zvracen, zvrat, krtkodob porucha vdom (amnzie
postien si nepamatuje na st razu)
Prvn pomoc: aktivace ZZS 155, kontrola vitlnch funkc a ppadnch dalch porann
POZOR: postien se znmkami komoce mozku by ml vdy bt vyeten lkaem a 24 hodin
hospitalizovn riziko rozvoje pozdnho pokozen mozku.

11.2.2.2. Zhmodn mozku kontuze

Obrzek 38: Zhmodn mozku - kontuze (zdroj 2.bp.blogspot.com)

Definice: dochz ke strukturlnm zmnm mozkov tkn.

Pznaky: zvisej na lokalizaci a rozsahu zhmodn mozku. Prakticky vdy bezvdom, poruchy
hybnosti, nestejn velikost zornic, nkdy znmky zlomeniny lebky. Pi porann mozku vznik i
nitrolebn krvcen.(viz dle).
Prvn pomoc: aktivace ZZS, kontrola vitlnch funkc, kontrola zornic, celkov vyeten oetit dal porann, prbn kontrolovat ivotn funkce. Vyvarovat se zklonu hlavy (pokud nen
porucha dchn, pak i mrn pedklon hlavy).
POZOR: v bezvdom vdy pedpokldat porann ptee (viz porann ptee a mchy)
Poznmka: zhmodn me vzniknout nejenom na stran, odkud piel nraz, ale i na protilehl, kde
narazil mozek na kalvu sekundrn pi odrazu (tak zvan coup a contrecoup).

68

Prvn pomoc | 11. Poruchy centrlnho a perifernho nervovho systmu

Mechanismus vzniku porann Coup a Contrecoup

Prvotn nraz
Coup

Odraz
Contrecoup

Obrzek 39: Coup a contercoup (zdroj allaboutconcussion.info, neuropathology-web.org)

69

Prvn pomoc | 11. Poruchy centrlnho a perifernho nervovho systmu

11.2.2.3. Nitrolebn krvcen

Definice: krvcen do dutiny lebn, a ji traumatick, nebo netraumatick (viz 11.4 Cvn mozkov
phoda)
Rozdlen:

Nitrolebn krvcen
Pedn st

Subdurln
krvcen

Epidurln
krvcen

Intracerebrln
krvcen

Zadn st

Obrzek 40: Nitrolebn krvcen, rozdlen (zdroj images.medicinenet.com)

70

Prvn pomoc | 11. Poruchy centrlnho a perifernho nervovho systmu

Epidurln krvcen krvcen mezi kost lebky a tvrdou plenu (vtinou tepenn)
Epidurln hematom

Dura
mater

Obrzek 41: Epidurln krvcen (zdroj neuropathology-web.org, practicalhospital.com, cdemcurriculum.org)

Pznaky: Progredujc bezvdom, nestejn velikost zornic (rozen zornice na stran krvcen).
asto bv tzv. lucidn interval (zlepen stavu vdom po krtkm bezvdom,za njakou dobu ale
postien upad opt do bezvdom, kter se prohlubuje)
Prvn pomoc: viz porann mozku, aktivace ZZS, kontrola vitlnch funkc, lba pouze chirurgick

71

Prvn pomoc | 11. Poruchy centrlnho a perifernho nervovho systmu

Subdurln krvcen akutn krvcen mezi tvrdou plenu a pavunici (astj, iln krvcen)
Subdurln hematom
Dura
mater

Obrzek 42: Subdurln krvcen akutn (zdroj 2.bp.blogspot.com, rad.usuhs.edu, farzad.devbro.com)

Pznaky: Progredujc bezvdom, nestejn velikost zornic (rozen zornice na stran krvcen).
poruchy hybnosti nebo kee na opan stran. Vyvarovat se zklonu hlavy (pokud nen porucha
dchn, pak i mrn pedklon hlavy).
Prvn pomoc: viz porann mozku, aktivace ZZS, kontrola vitlnch funkc, lba pouze chirurgick

72

Prvn pomoc | 11. Poruchy centrlnho a perifernho nervovho systmu

Subdurln krvcen chronick vznik jako nsledek menho krvcen mezi tvrdou plenu a
pavunici, asto u starch osob, kter si na prvotn raz nkdy ani nepamatuj. Tak, jak hematom
kolikvuje, je oproti okol hyperosmolrn a nasv tekutinu, m se jeho objem zvtuje a zane
psobit pznaky.

Obrzek 43: Subdurln krvcen chronick (zdroj radiology.co.uk)

Pznaky: velmi pomalu progredujc zmny chovn a pi nelenm bezvdom, nestejn velikost
zornic (rozen zornice na stran krvcen), poruchy hybnosti nebo kee na opan stran.
POZOR: pznaky se mohou projevit a nkolik tdn po razu, kter si postien ji teba ani
nevybav.
Prvn pomoc: aktivace ZZS, kontrola vitlnch funkc, lba pouze chirurgick

73

Prvn pomoc | 11. Poruchy centrlnho a perifernho nervovho systmu

Intracerebrln krvcen porann cv mozku traumatick (viz 11.2.2.2 Zhmodn mozku kontuze
kontuze) i netraumatick (viz 11.4 Cvn mozkov phoda)

Intracerebrln
hematom

Obrzek 44: Intracerebrln krvcen (zdroj practicalhospital.com)

Pznaky traumatickho krvcen: viz Zhmodn mozku kontuze

Pznaky netraumatickho krvcen: viz 11.4 Cvn mozkov phoda
Prvn pomoc: aktivace ZZS, kontrola vitlnch funkc, vyvarovat se zklonu hlavy (pokud nen
porucha dchn, pak i mrn pedklon hlavy)
POZOR: vzhledem k omezenmu objemu dutiny lebn nedochz pi izolovanm nitrolebnm
krvcen k rozvoji hemorrhagickho oku. Naopak bv zven krevn tlak a reflexn zpomalen
puls (Cushingv reflex). Pacient nen ohroen ztrtou krve, ale zvenm nitrolebnm tlakem, kter
vede ke stitn cv pivdjcch okyslienou krev do mozku

74

Prvn pomoc | 11. Poruchy centrlnho a perifernho nervovho systmu

11.2.2.4. Edm (otok) mozku

Definice: reakce mozkov tkn na kad t porann. Je bu ohranien (okol kontuze, krvcen),
nebo difzn. Hroz herniace:
Falx cerebri

Hematom

Postrann
komora

Cingulrn
herniace

Centrln
(transtentoriln,
interhemisferick)
herniace

Tentorium
cerebelli

Transtentoriln
(temporln)
herniace (conus
temporalis)
Tonsilrn
herniace (conus
occipitalis)
Obrzek 45: Edm mozku, herniace (zdroj missinglink.ucsf.edu)

Mozek je utitn stlaenm do otvor mezi pevnmi strukturami uvnit lbi (falx cerebri, tentorium,
foramen magnum), ppadn celkov zvtenm nitrolebnm tlakem (viz ve).
Pznaky: zhorujc se stav vdom, poruchy dchn a obhu
Prvn pomoc: aktivace ZZS, kontrola vitlnch funkc, poloha vlee na zdech s mrn zvednutou
horn st tla, vyvarovat se zklonu hlavy (pokud nen porucha dchn, pak i mrn pedklon hlavy)

OTOK MOZKU

Obrzek 46: Edm mozku (zdroj healthhype.com, meddean.luc.edu, blogspot.com)

75

Prvn pomoc | 11. Poruchy centrlnho a perifernho nervovho systmu

11.2.2.5. Difzn axonln pokozen

Normln axon

Psoben stinch sil

Vsledn stav

Glie
Neuron

Dentrity

Nisslova
tlska

Bunn jdro

Nervov axon

Myelinov
pochva

A. Trauma zpsob zkroucen

a/nebo petren axonu

B: Vsledkem je
trval pokozen
mozkov buky

Zakonen
axonu

Obrzek 47: Difzn axonln pokozen (zdroj tbilawyers.com)

Definice: porucha (petren, nebo posttraumatick degenerace) mezibunnch mozkovch spoj.

Pznaky: projev se a po nkolika dnech po tkm mozkovm razu petrvvnm neurologickho
postien.
Poznmka: v rmci prvn pomoci tento stav diagnostikovat nelze, uveden pouze pro doplnn
problematiky traumat mozku

11.3. Porann ptee a mchy

Pina: stlaen ptee (nap. pd z vky), ohnut (nraz), extrmn rotace. Zvltn mechanismus
pedstavuje raz vihnut biem prudk extenze a nsledn flexe krn ptee (viz dle). Tyto
razy jsou velmi asto spojeny s porannmi hlavy (v 74 %) a s porannmi hrudnku (v 62 %).
Porann ptee vznikaj petenm mechanick odolnosti ptee. Dochz k pokozen vazivovch
spojen, meziobratlovch plotnek, pp. vlastn struktury obratl. Nejastji dochz k porann v
seku krnm a na pechodu hrudn a bedern ptee.

76

Prvn pomoc | 11. Poruchy centrlnho a perifernho nervovho systmu

Obrzek 48: Porann ptee (zdroj spinesurgeons.ac.uk)

Rizikovou skupinou jsou star osoby s osteoporzou a ochablm zdovm svalstvem, kde sta i
men sla k pokozen ptee.
Rozdlen
razy ptee bez porann mchy
razy ptee s porannm mchy
razy mchy bez porann ptee (vzcn)

11.3.1. razy ptee bez porann mchy

Anamnza: pi vdom popis mechanismu razu, jinak lze usuzovat z okolnost
Pznaky: bolest v postien sti, monost nahmatn poruen linie spinlnch trn, hematom,
nejsou znmky poruchy motoriky, ani it.

Obrzek 49: razy ptee bez porann mchy (zdroj learningradiology.com)

77

Prvn pomoc | 11. Poruchy centrlnho a perifernho nervovho systmu

Prvn pomoc: aktivace ZZS, s postienm manipulujeme, jen pokud je teba vyprotn, nebo oeten
ivot ohroujcch stav (duen, zvan krvcen a podobn). Druhotn pokozen mchy v dsledku
neadekvtn poskytnut prvn pomoci je vzcnou, le obvanou komplikac. Piny jsou pehldnut
porann ptee, nedostaten imobilizace ptee pi snmn pilby, vyproovn a transportu,
zejmna pi zbytenm uloen do stabilizovan polohy. Zachrnci nesm provdt dn npravn
manvry, nesmj zvtit lordzu ani kyfzu ptee, mus zrannho uloit na tvrdou, rovnou podloku
v neutrln poloze, zvlt nesmj zrannho zvedat za ruce a nohy. Optimln poloha postienho je
na zdech na pevn podloce, fixujeme hlavu a krk ze strany, nebo piloenm improvizovanho
krnho lmce. Helmu sundvme jen v indikovanch ppadech.

Video 18: Prvn pomoc na mst nehody, motork

Pi vyproovn z vozidla pouvme Rautekv manvr, pi kterm fixujeme hlavu a pte v ose.
Clem je zabrnit flexi, extenzi a rotaci ptee, hlavu udrujeme v neutrlnm postaven.

Video 19: Vyprotn z vozidla

78

Prvn pomoc | 11. Poruchy centrlnho a perifernho nervovho systmu

11.3.2. raz vihnut biem (whiplash injury)

Mechanismus: prudk extenze krn ptee, jako kdy je nkdo vihnut biem pes zda a pak
s nsledn flexe. Dochz nejastji k nataen vazivovch spojen, mn asto k jejich pokozen, k
pokozen meziobratlovch plotnek, pp. vlastn struktury obratl. Nejastj pina nraz do
vozidla zezadu pi absenci oprky hlavy.

Obrzek 50: raz vihnut biem (zdroj gallatinvalleychiropractic.com)

Pznaky: intenzivn bolest krn ptee zejmna pi pohybu, reflexn ztuhlost svalstva
Prvn pomoc: u mrnho stupn doasn provizorn fixace, pokud pznaky nestupuj do 2 3 dn, v
zvanjch ppadech a vdy pi pochybnosti postup jako u porann ptee.

11.3.3. razy ptee s porannm mchy

Pznaky: jako u porann ptee, navc pznaky porann mchy: porucha hybnosti a citlivosti
konetin, porucha funkce svra moovho mche a konenku, ztopoen penisu, pi pokozen
krn a vysok hrudn mchy (hlavn dchac sval brnice- je inervovn z mnho krnho segmentu
C4) i poruchy dchn, spinln ok (viz kapitola ok) a bradykardie.
POZOR: spinln ok nevyluuje souasn zvan vnitn krvcen, pouze jeho pznaky sten
zastr. Je teba vyetit postienho komplexn.
Prvn pomoc: zhodnotit vitln funkce, aktivace ZZS, zajistit protiokov opaten. Pi podezen na
porann krn ptee neprovdt velk zklon hlavy, stabilizovat krn pte v ose. Nikdy nepouvat
stabilizovanou polohu.
Poznmka: pokud jde jen o otes mchy (podobn jako u otesu mozku), do 24 hod by se ml objevit
nznak pravy funkce mchy. Pi poruen nebo kompletnm peruen mchy jde o trval stav
poruen funkce se nikdy nevrt.

11.3.4. razy mchy bez porann ptee

Mechanismus: porann vjimen vznikne i bez RTG prokazatelnho pokozen ptee (prudk
otes, vbuch, nadmrn nataen mchy pi prudkm pohybu)
Pznaky a prvn pomoc: : jako u raz ptee s porannm mchy (nelze bez vyeten v nemocnici
vylouit trauma ptee).

79

Prvn pomoc | 11. Poruchy centrlnho a perifernho nervovho systmu

11.4. Cvn mozkov phoda

Definice: mstn porucha zsoben mozkovch bunk okyslienou krv. Bu ji zavin ucpn mozkov
cvy a vznikne tak mozkov infarkt (80 % ppad). Nebo ji zpsob prasknut cvy a vznikne tak
mozkov krvcen.
Anamnza a pznaky jsou velmi pestr, napklad bolest hlavy, porucha vdom, problmy s chz,
rovnovhou a pohybem vbec. Zmatenost, dezorientace, poruchy vnmn (problmy mluvit a nkdy i
rozumt). Dle se me dostavit slabost, ztrta citlivosti tve nebo konetiny a neschopnost dobe je
ovldat. Postien si me stovat na problmy se smysly, zejmna se zrakem (patn vidn,
rozmazan obraz, krtkodob ztrta), vjimkou nen ani bolest hlavy. V oblieji si meme vimnout
asymetrie (nap. poklesl koutek st nebo oka, spadl on vko a podobn). Pznak je cel ada,
odvjej se od toho, kter st mozku je prv pokozena.
Prvn pomoc: okamit aktivace ZZS, sledovat vitln funkce, v bezvdom postupovat jako u
bezvdom z jinch pin.

11.5. Kee
Definice: nekoordinovan stahy pn pruhovanch sval.
Rozdlen:

perifern porucha na rovni svalu (porucha metabolismu kalcia tetanie, malign hypertermie,
nedostatek kyslku a acidza kee pi a po nmaze, ischemick choroba dolnch konetin
centrln porucha na rovni nervovho systmu (epilepsie, febriln kee, eklampsie, vzcn
nkter infekce a cvn mozkov phoda)

11.5.1. Perifern kee po nmaze

Pina: metabolick
Anamnza: bolestiv stah vtinou jednoho izolovanho svalu, nebo nkolika mlo sval, beze zmn
vdom a celkovho stavu
Prvn pomoc: propnut postienho svalu (protipohyb), mas, teplo, iontov npoje s kalciem a
magnziem

11.5.2. Intermitentn klaudikace

Pina: nedostatek okyslien krve pro pracujc sval pi zen cv
Anamnza: kee sval dolnch konetin po urit dob innosti. S postupem doby se tento interval
zkracuje
Prvn pomoc: ukonen nmahy
Poznmka: objednat se k lkai, nejde o akutn onemocnn

11.5.3. Tetanie
Pina: pi hyperventilaci pokles parcilnho tlaku oxidu uhliitho v krvi, respiran alkalza, kter
vede ke snen koncentrace ionizovanho kalcia v krvi, kter je nezbytn pro normln innost svalu
Anamnza: asto zchvat panick zkosti, hyperventilace, parestzie kolem st, v krajnm ppad
kee mimickho svalstva a drobnch sval ruky.
Prvn pomoc: uklidnn, vydechovn a zptn nadechovn do paprovho sku

80

Prvn pomoc | 11. Poruchy centrlnho a perifernho nervovho systmu

11.5.4. Febriln kee

viz 17. Nhl phody u dt

11.5.5. Epilepsie

Video 20: Epilepsie grand mal

Pina: drdn centrlnho nervovho systmu, cel ada forem, nejznmj je tzv. grand mal. vce
na http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=355. U dt se epileptick zchvat asto projevuje tzv.
zahlednm. Dt najednou pestane v bn aktivit, kterou po chvli obnov. Na zchvat m amnezii.

Video 21: Epilepsie - zahledn

Anamnza a pznaky: jde o chronick onemocnn, take asto pedchz poruen ivotosprvy i
vynechn lku. U nkterch osob nkdy prodromln stadium (poznaj, e se zchvat bl), jindy bez
varovn bezvdom, pd, tonick kee, pak zchvat tonicko-klonickch ke nkdy s pomoenm a
poklenm, nsleduje bezvdom a spnek a nakonec se postien probere.
Prvn pomoc: prevence dalho porann bhem ke po pdu, do st nic nestrkme (roubk apod.)!!!,
pot, co se postien probere a zn svj chronick stav a asto i pinu, co k zchvatu vedla, nen
teba dal lby.

81

Prvn pomoc | 11. Poruchy centrlnho a perifernho nervovho systmu

ZZS volme pokud:

jde o prvn zchvat

postien rychle nenabv vdom
kee trvaj pli dlouho
dolo k dalmu porann, kter vyaduje lkask oeten

11.6. Akutn psychick stavy

(zdroj http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/prvni-pomoc-v-psychiatrii-135762)
Definice: nhle vznikl zmny chovn postienho
Piny: endogenn (duevn onemocnn), intoxikace, deliria a podobn
Pznaky: velmi pestr, od zmny nlady a po ivot ohroujc stavy. V rmci prvn pomoci se teba
eit pedevm stavy agrese obrcen proti sob, nebo proti okol

Video 22: Akutn psychick stavy

Prvn pomoc: prioritou je bezpenost zachrnce. K osob, kter jev i jevila znmky agrese, se
nepibliujeme na nebezpenou (kontaktn) vzdlenost, pokud nen v bezprostednm ohroen ivota a
souasn u nen dal agrese schopna. Vdy krom ZZS volme i policii R, zjistme anamnzu a pi
pibliovn si zabezpeujeme volnou stupovou cestu a odstraujeme vechny potenciln zdroje
nebezpe (noe, pedmty, kter lze pout jako zbran a podobn). Pi zvldn stav neklidu bv
zapoteb asistence vce osob; pokoume se na nemocnho psobit slovn, piem n projev mus
bt jasn, srozumiteln a rozhodn.

11.7. Infekn onemocnn CNS

Definice: zntliv onemocnn mozku nebo jeho obal zpsoben patogeny. Ze vech skupin infekc
CNS je pro prvn pomoc nejdleitj hnisav meningitida (viz dle)
Piny: velmi pestr skupina patogen bakterie, viry, houby, parazit.
Anamnza: zhoren celkovho stavu, epileptick zchvat, bolesti hlavy, dal neurologick pznaky

82

Prvn pomoc | 12. Porann oka, ucha, nosu, st, oblieje

11.7.1. Hnisav menigitida

Definice: hnisav znt mozkovch obal vyvolan pyogennmi bakteriemi.
Piny: nejastji infekce bakteriemi druhu Neisseria meningitidis - ta psob meningitidu hlavn u
mladch lid. Infekce se pen zpravidla vzduchem a je velmi nebezpen, asto probh velmi
rychle a v tchto ppadech kon i smrteln. Dalmi bakteriemi jsou Streptococcus pneumoniae a u
malch dt Haemophilus influenzae - ast pvodce meningitid u malch dt
Anamnza: v nkterch ppadech infekce stednho ucha, jindy nespecifick pznaky, nebo je
anamnza zcela nm
Pznaky: jsou dny zejmna drdnm mozkovch obal: velmi rychl zhoren stavu, z plnho
zdrav a k nhlmu bezvdom, nkdy epizoda zmatenosti i agresivity, nevolnost, zvracen, bolest
hlavy, vysok teplota nad 39 st C a tak zvan meningeln pznaky, kter vznikaj drdnm mnch
obal a bolest pi uritch pohybech: nemonost pedklonu hlavy, nebo pi pokusu o flexi hlavy
flektuje kolena, nen schopen dt hlavu na kolena, pi pasivnm posazovn dochz k pokren dolnch
konetin v kolenou a pro bolest mu nelze zvednout nataen doln konetiny do 90 stup. Specilnm
pznakem, kter provz meningitidu doprovzejc sepsi u infekce Neisseria meningitidis, je porucha
sren krve. Vyskytuj se jak petechie krvcen do ke a sliznic, tak i mikrotromby, kter mohou
vst a ke gangrn prst. Krvcenm do nadledvin dochz k jejich selhn.
Prvn pomoc: okamit aktivace ZZS

12. Porann oka, ucha, nosu, st, oblieje

12.1. Porann oka
Rozdlen

poleptn, poplen viz kapitola Poleptn

ciz tlsko v oku
pronikajc porann oka
kontuze oka

Poleptn, poplen oka

viz kapitola 18.5. Poleptn
Ciz tlsko v oku
Pznaky: paliv nebo ezav bolest, pi prohldce ciz tlsko
Prvn pomoc:
Pokud nen tlsko zasekl pevn v onm bulbu, lze ho odstranit vyplchnutm, nebo jemnm
tamponem i cpkem ltky. Nkdy je nezbytn evertovat on vko.

83

Prvn pomoc | 12. Porann oka, ucha, nosu, st, oblieje

Video 23: Vyeten oka

Pokud je v bulbu zasekl, nesnait se odstranit, krt ob! oi a transportovat k onmu lkai.
Pronikajc porann oka
Pznaky: paliv nebo ezav bolest, znmky traumatu

Obrzek 51: Pronikajc porann oka (zdroj eyeworld.org, webeye.ophth.uiowa.edu)

Prvn pomoc: krt ob! oi (postien oko steriln) a transportovat k onmu lkai

84

Prvn pomoc | 12. Porann oka, ucha, nosu, st, oblieje

Kontuze oka
Pznaky: paliv nebo ezav bolest, znmky traumatu

Obrzek 52: Kontuze oka (zdroj brooksidepress.org)

Prvn pomoc: krt ob! oi (postien oko steriln) a transportovat k onmu lkai. Nedvat nic
jst ani pt (pedpoklad oeten v celkov anestezii)

12.2. Porann ucha

Rozdlen

ciz tleso v uchu

porann boltce
krvcen ze zvukovodu

Ciz tleso v uchu

Prvn pomoc: nepokouet se odstranit tlsko, kter je pli hluboko, nebo pli pevn tkv ve
vzduchovodu, transport na ORL
Porann boltce
Prvn pomoc: steriln kryt, podle rozsahu bu je toto oeten definitivn, nebo transport na
(plastickou) chirurgii.

85

Prvn pomoc | 12. Porann oka, ucha, nosu, st, oblieje

Krvcen ze zvukovodu
POZOR: pokud nen zcela jasn, e jde o porann pouze zevnho zvukovodu, nelze odliit od
krvcen s vytknm mozkomnho moku pi zlomenin baze lebn

Obrzek 53: Krvcen ze zvukovodu (zdroj aic.cuhk.edu.hk)

Prvn pomoc: u izolovanho porann zvukovodu steriln obvaz s dostatenou sac vrstvou a
ppadn vyeten na ORL, pi nejistot o povaze zrann viz porann lebky a mozku.

12.3. Porann nosu

viz kapitola 11.2.1.1 Zlomeniny obliejov sti

12.4. Porann st
Porann rtu
Prvn pomoc: pi menm krvcen stlait sterilnm tverekem na 10 minut, pokud nepestane,
pak transport k lkai (plastick chirurgie). Pi vtm zrann viz porann elist, zub a
obliejovho skeletu.
Porann zubu
viz kapitola 11.2.1.1 Zlomeniny obliejov sti

12.5. Porann oblieje

Krvcen, zlomeniny
viz kapitola 11.2.1.1 Zlomeniny obliejov sti

86

Prvn pomoc | 13. Poruchy dchn (mimo stavy vyadujc neodkladnou resuscitaci)

13. Poruchy dchn (mimo stavy vyadujc

neodkladnou resuscitaci)
Rozdleni:

Porann hrudnku
Pronikajc
Tup

Netraumatick piny
poruchy ventilace (vmna plyn mezi atmosfrou a plcemi)
poruchy distribuce (vyazen sti plicnho parenchymu z funkce)
poruchy difuze (porucha pestupu kyslku a oxidu uhliitho pes alveolokapilrn membrnu)
poruchy perfuze (porucha prtoku sti plicnho eit)
smen formy

V kapitole budou uvedeny jen nejastj akutn stavy

13.1. Porucha mechanick funkce hrudnku

Piny:

traumata hrudnho koe (sriov a blokov zlomenina eber, pneumotorax, porann brnice)
poruchy nervovho systmu (porann mchy a mozku, intoxikace, degenerativn a
autoimunitn onemocnn)
poruchy sval: myastenia gravis, otravy, porann a jin onemocnn brnice

13.1.1. Pneumotorax
Definice: kolaps plce pi ztrt podtlaku mezi 2 listy pleury, vzduch v hrudn dutin mimo plci
Kolabovan
plce

Obrzek 54: Pneumotorax (zdroj healthcentral.com)

Piny: pronikajc porann hrudn stny, porann plce zlomenm ebrem, porann plce
petlakem (blast injury), prasknut mncenn sti plce (plicn buly)

87

Prvn pomoc | 13. Poruchy dchn (mimo stavy vyadujc neodkladnou resuscitaci)

Rozdlen:

oteven (komunikace mezi hrudn dutinou a zevn plochou hrudnku)

uzaven (komunikace mezi hrudn dutinou a plc)
ventilov, petlakov tk v rn psob jako ventil, vzduch se hromad v dutin hrudn a
neme uniknout ven. Petlauje mediastinum (srdce, velk cvy) a stlauje zdravou plci.
Vsledkem je jak porucha dchn, tak i obhu.
Zvyujc se
nitrohrudn
tlak

Utlaen horn
dut la

Petlaen
mediastinum

Stlaen porann
prav plce
Utlaen doln dut la

Obrzek 55: Petlakov (tenzn) penumotorax (zdroj netsolhost.com)

Pznaky pneumotoraxu:
bolest na hrudi
mon dunost
v ppad traumatickho znmky porann
u otevenho pnc krev v rn
u ventilovho poruchy obhu
pi poklepu dut zvuk a absence dchacch zvuk na postien stran hrudnku
Prvn pomoc: poloha v polosed, aktivace ZZS, u otevenho steriln kryt a speciln obvaz
igelitovou foli pilepenou pouze ze 3 stran (slou jako ventil proti nasvn vzduchu do rny),
monitorace vitlnch funkc, v ppad poteby KPR

Video 24: Pneumotorax prvn pomoc

88

Prvn pomoc | 13. Poruchy dchn (mimo stavy vyadujc neodkladnou resuscitaci)

13.1.2. Zlomeniny eber

Jde o bolestiv porann. Podle toho, jak jsou ebra zlomen, rozliujeme zlomeninu
sriovou ebra na 1 stran jsou zlomena pod sebou, funkce hrudnku nen ohroena
blokovou je zlomeno nkolik eber na 1 stran pod sebou na 2 mstech, funkce hrudnku je ohroena

Video 25: Blokov zlomenina eber

nestabiln (vlajc) hrudnk jsou zlomena ebra na obou stranch, funkce hrudnku je vznamn
ohroena
Pznaky: bolest, dunost, u blokov zlomeniny pi vdechu postien st hrudnku vpadv, pi
vdechu se vyklenuje, u vlajcho hrudnku nedochz k innm dchacm pohybm

Video 26: Zlomenina eber vlajc hrudnk

Prvn pomoc: poloha v polosed nebo porannou stranou dol, fixace hrudn stny elastickm
obinadlem, nebo nplasovmi pruhy ve vdechu, v ppad poteby uml dchn nebo KPR

89

Prvn pomoc | 13. Poruchy dchn (mimo stavy vyadujc neodkladnou resuscitaci)

13.2. Porucha prchodnosti hornch cest dchacch

viz kapitola 17.1 Duen

13.3. Astmatick zchvat

Definice: astma bronchiale je chronick onemocnn malch bronch, kdy vznik otok sliznice,
spasmus hladkho bronchilnho svalstva a produkce vazkho hlenu. Astmatick zchvat je nhl
zhoren pvodnho stavu.
Pina: vtinou alergick reakce, nkdy i psychogenn
Pznaky: od mrnho zhoren pvodnho stavu a po ivot ohroujc situaci. V zvanch stavech
nemocn m tachykardii, usilovn dch, vyhledv ortopnoickou polohu, neproduktivn kale. Je
prodlouen vdech, mohou bt slyet i pskoty pi vdechu (expiran stridor). POZOR: ticho,
zpomalen dchn a bradykardie jsou znmkou kritickho duen a rizika zstavy dchn i obhu
Prvn pomoc: aktivace ZZS, pomoc pi podn lk (dodrovat dvkovn pedepsan lkaem),
viz Video 32: Inhalace (spacer)

Video 27: Astmatick zchvat

13.4. Plicn embolie

Definice: vmetek trombu nejastji z il doln konetiny do vtve plicnice
Pina: trombza a tromboflebitida hlubokho ilnho systmu dolnch konetin napklad pi
dlouhodob imobilizaci (po nemoci, transocensk lety) hormonln antikoncepce a podobn.
Pznaky: dunost, kael event. s vykalvnm krve, hlenu, zpnn tekutiny, cyanza, pekrven il
na krku, ppadn poruchy obhu pi ucpn velk vtve (embolie cel plicnice je smrteln).
Prvn pomoc: aktivace ZZS, poloha v polosed, nebo ortopnoick s oporou rukou, pokud to stav
dovol, klid, ppadn KPR, viz t kapitola 6.3.6 Plicn embolie a Obrzek 11: Plicn embolie

90

Prvn pomoc | 14. Nhl phody bin (NPB)

14. Nhl phody bin (NPB)

Definice: onemocnn bicha, kter

maj nhl zatek z plnho zdrav, nebo jsou nhlm zhorenm chronickho stavu
maj rychl prbh
vyaduj vasnou diagnostiku a lbu
neleny maj zvan komplikace vetn ohroen ivota

Piny rozdlen

razov tup, nebo pronikajc porann bicha

nerazov
zntliv
ohranien na orgn
pechod na blzk okol
difzn peritonitida

ilezn
ileus mechanick
ileus neurogenn
ileus cvn

krvcen do trvicho traktu

(perforace)

Pznaky:

Subjektivn
bolest
zvracen
zstava odchodu plyn a stolice
kytavka
prjem

Objektivn
celkov (schvcenost, teplota, krev ve stolici a podobn)
mstn (znmky porann, ztuhlost bin stny)

Prvn pomoc: akoliv v medicn jde o jednu z nejsloitjch kapitol, v rmci prvn pomoci je postup
pomrn jednoduch.

rozpoznat NPB, pokud jsou pochybnosti, vdy postupovat tak, jako by o NPB lo
podle stavu transport na chirurgii (lehk pznaky) nebo ZZS
nepodvat nic sty, dn lky, ani tekutiny
u razovch NPB steriln kryt, ciz tleso nevytahovat, steriln obloit, ppadn fixovat,
pi vyhezlm obsahu dutiny bin nevracet nic zpt. Pi znmkch vnitnho krvcen
viz 4.1 Hypovolemick ok
poloha dle stavu pacienta
monitorace do pjezdu ZZS nebo definitivnho oeten

Rizika: pi podcenn stavu me dojt k rozvoji komplikac, kter mohou bt smrteln.

Nejastj chyby jsou:

Podcenn stesk nemocnho

Nedostaten vyeten
Nedocenn pznak
Nedostaten znalosti v diagnostice NPB
Pecenn vlastnch schopnost

91

Prvn pomoc | 15. Akutn stavy spojen s thotenstvm

Nesledovn dynamiky onemocnn, chybjc kontroly

Podn lk, kter zastou obraz NPB (antibiotika, analgetika, steroidy, projmadla)
Pozdn pchod na oeten
Pokraovn v pjmu potravy
Samolba (alkohol)
Fyzikln prostedky
Disimulace

15. Akutn stavy spojen s thotenstvm

(zdroj: http://www.fbmi.cvut.cz/files/nodes/657/public/L%C3%A9ka%C5%99sk%C3%A1%20prvn%C3%AD%20pomoc.pdf )

Porodnick problematika je znan irok, v kapitole budou probrny pedevm nejzvanj stavy.
Podle toho, v jak fzi thotenstv nastanou, je rozlime na stavy asn a pozdn. Akoliv nejde o
patologick stav, v kapitole bude uveden i porod mimo nemocnin zazen. Naopak budou
vynechny stavy, kter jsou stejn v thotenstv i mimo nj.

15.1. Nadmrn thotensk zvracen hyperemesis gravidarum

Definice: nadmrn zvracen zpravidla mezi 1. 3. mscem thotenstv, kter vede k dehydrataci,
neschopnosti pijmat potravu a tekutiny a k rozvratu vnitnho prosted
Piny: pesn neznm
Anamnza: nevolnost je na zatku thotenstv ast, pokud ale peroste ve zvracen, kter spluje
pznaky definice, jde o patologick jev. V extrmnch ppadech se projev apati, omdlvnm,
loutenkou, poklesem vdeje moi a pznaky hypovolemickho oku (viz kapitola 4 ok).
Prvn pomoc: odeslat k lkai, nezkouet v dnm ppad samolbu.

15.2. Potrat (samovoln)

Definice: vypuzen plodu do 24. tdne thotenstv.
Piny: chromozomln vady plodu, poruchy transportu vajka do dlohy a jeho uhnizdn, rzn
onemocnn (infekce), nkter lky a podobn.
Anamnza: rozliujeme hrozc ponajc potrat, u nho pevauj bolesti a krvcen je mrn, a
nepln potrat s mrnjmi bolestmi, avak daleko silnjm krvcenm, kdy hroz rozvoj oku.
Prvn pomoc: jako u jinch krvcen

92

Prvn pomoc | 15. Akutn stavy spojen s thotenstvm

15.3. Mimodlon thotenstv

Definice: uhnzdn oplodnnho vajka mimo dlon dutinu (ve vejcovodu, na ovariu nebo ve voln
bin dutin).
Piny: viz definice, vlastn pina nen znma. Pi rstu placenty na atypickm mst dochz
poslze k nahlodn vt cvy a vnitnmu krvcen
Anamnza: mimodlon thotenstv se projev bolest v podbiku, pi ruptue (nejastj ve
vejcovodu) se rychle rozvj okov stav. Krom obecnch znmek hemoragickho oku (pokles
krevnho tlaku, vzestupu pulsu, zpomalenho kapilrnho nvratu, pocitu chladu, zn, poruchy
vdom) udv pacientka bodavou bolest v rameni.
Prvn pomoc: protiokov opaten, aktivace ZZS

15.4. Placenta praevia - vcestn placenta a odlouen placenty

Pina: pi vcestnm lku placenta pekrv branku, tvo porodn pekku, pedasn odlouen
vede k ohroen ivota matky i plodu krvcenm. Krvcen pi vcestnm lku bv bez kontrakc, ale
i bez reflexnho zen tepen v dlonm eiti, dky tomu se rychle rozvj okov stav.
Anamnza: Pi pedasnm odluovn lka me pacientka pociovat kontrakce (pocit tuhnut
v podbiku), krvcen me bt pozvolnj. Oba stavy vedou k rozvoji pznak hemoragickho oku.
Prvn pomoc: jako pi oku, protiokov poloha na levm boku.

15.5. Preeklampsie a eklampsie

(zdroj http://lekari.porodnice.cz/preeklampsie-eklampsie-0)
Definice: preeklampsie je thotenstvm podmnn zven krevnho tlaku (nad 140/90 mm Hg)
blkovina v moi a ppadn otoky po 20. tdnu gravidity. Eklampsie je zchvat tonicko - klonickch
ke, navazujcch na pedchoz tkou preeklampsii vzcn i bez pedchoz fze tk preeklampsie.
Piny: nejasn, nejspe imunologick, byl zjitn i vliv ddinosti
Anamnza: pznaky se objevuj ve tetm trimestru: otoky, bolesti hlavy a bolesti v nadbiku,
nevolnost, tes vek, vzestup pulsov frekvence, pokles vdeje moi, v nemocnici se zjist vysok tlak
a blkovina v moi. Preeklamsie se me vystupovat a v eklamptick zchvat, kter bezprostedn
ohrouje ivot matky i plodu. Projevuje se tonicko-klonickmi keemi, bezvdomm, jsou ptomn
poruchy dechu a z nich plynouc hypoxie plodu, krevn tlak dosahuje extrmnch hodnot a hroz
krvcen do mozku, odluovn placenty.
Prvn pomoc: lba pouze lkaem, aktivace ZZS. Do t doby odstranit vechnu stimulaci (hluk,
svtlo zathnout zvsy a podobn), kter me znovu vyvolat kee!

15.6. Resuscitace thotn

Neli se od resuscitace mimo thotenstv s tou vjimkou, e od 3. trimestru podkldme thotnou tak,
aby poloha byla cca 15 stup na levm boku. Clem je odstranit tlak doln dut ly (nkdy i aorty)
thotnou dlohou. Tm je vrazn omezen iln nvrat k pravmu srdci. Je teba co nejdve zajistit
proveden Csaskho ezu.

93

Prvn pomoc | 15. Akutn stavy spojen s thotenstvm

15.7. Porod mimo zdravotnick zazen

(zdroj http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/prvni-pomoc-pri-porodu-mimo-zdravotnicke-zarizeni-453260)

Video 28: Prvn pomoc pi porodu

K porodu mimo zdravotnick zazen me dojt zejmna u vcerodiek, u malch plod, vlivem
patnho uren data porodu a v dsledku razu.
O porodu v termnu hovome mezi 38. a 42. tdnem thotenstv.
Prvn doba porodn, otevrac, m odlinou dlku trvn zejmna podle poad thotenstv (m vy,
tm zpravidla krat), je charakterizovna nstupem pravidelnch kontrakc dlohy, kter jsou m dl
astj a silnj. Kon otevenm branky, protrenm vaku blan a odtokem plodov vody.
Druh doba porodn, vypuzovac, kon porodem plodu. Nejekonomitj prce porodnch sil
(dlon kontrakce + prce binho lisu) je pi frekvenci kontrakc mezi 2 a 4 minutami.
Tet doba porodn zan po porodu dtte a je ukonena vypuzenm placenty. Teprve porodem
placenty je porod ukonen a pon obdob estinedl.
Prvn pomoc: prvn zsadou je zavoln ZZS a oznmen o ponajcm porodu mimo zdravotnick
zazen. Pi kontaktu s rodikou je nutn zjistit dlku thotenstv, ppadn komplikace bhem
gravidity, kdy nastaly stahy, v jak jsou frekvenci

Prvn doba porodn (trvn u prvorodiky 10-12 hodin, u vcerodiky 6-8 hodin)
Nevyaduje aktivn zsah do prbhu porodu. Rodiku uklidnme, umstme na co nejist a
nejteplej msto, poskytujc co mon nejvt soukrom, a svleeme ji ze svrchnho odvu, kter by
pekel pi porodu. en pomeme zaujmout nejlpe polohu v polosed s podloenou hlavou a
rameny (rodika me bt sama opena o njakou oporu, pop. o za n sedc osobu) s roztaenma
nohama. Pro podloen rodiky vhodnj sav materily, kter pojmou plodovou vodu, ppadn krev
po porodu). Aby se zabrnilo porann dtte pi pekotnm porodu, optimln je co nejni uloen
rodiky. V prbhu celho porodu se sname co nejvce chrnit vlastn osobu. Pokud to jde,
pouijeme minimln jednorzov vyetovac rukavice a sname se zaujmout polohu mrn bokem k
rodidlm (po porodu plodu hroz vystknut zadn plodov vody a zashnut pomhajc osoby).
Pouvan pomcky by mly bt co mon nejist. Velmi vhodn je obstarat pro porod
autolkrniku.

94

Prvn pomoc | 15. Akutn stavy spojen s thotenstvm

K porodu se pokusme zajistit:

istou podloku pod enu (runk, prostradlo, bundu aj.),

zdroj tepla pro novorozence (istou tkaninu, do kter po porodu novorozence zabalme),
dva a ti kousky tkaniny piblin 0,5 cm irok na podvzn pupenku (ir gumu, pruhy
ltkovho kapesnku, st obvazu, tkaniky od bot, ramnko od podprsenky aj.), kter pokud
mono vyvame
nky/n na peruen pupenku (pokud nen steriln, vyvame je/jej alespo 10 minut ve
vrouc vod nebo ostkme dezinfeknm prostedkem, poppad alespo dezinfikujeme nad
plamenem - zapalovaem),
steriln/ist kryt pupenku (meme pout st sterilnho obvazu z autolkrniky).

Na rodiku se sname stle mluvit. Uklidujeme ji, povzbuzujeme a chvlme za zvldnut kad
kontrakce.

Druh doba porodn (trvn u prvorodiky 10 - 20 minut, u vcerodiky 5 - 10 minut)

Rodiku instruujeme, aby bhem porodnch bolest rychle, povrchn dchala a netlaila dve, dokud
nespatme proezvajc se hlaviku mezi stydkmi pysky. Tmto zskme drahocenn minuty, kdy
me dorazit odborn pomoc, a snme monost porodnho porann. Pi proezvn hlaviky by
mla bt v danch monostech chrnna hrz a zpomalen vstup hlaviky pi jejm proezvn.
Stojme vpravo od rodiky, levou rukou tymi prsty podprme proezvajc hlaviku plodu a pravou
rukou tlame pn na hrz. Po porodu hlaviky pak poskytneme pomoc pi porodu ramnek.
Jakmile se dt narod, pevn ho zachytme (je kluzk). Dt polome mezi roznoen, v kolenou
ohnut, doln konetiny rodiky a pupenk podveme improvizovanou tkanic na dvou a tech
mstech vzdlench od sebe piblin 8-10 cm. Pupen pahl ponechme alespo 8 a 10 cm dlouh.
Pupenk mus bt pevn zakrcen, ne jej mezi podvazy (mme-li 3, pak 2 zstanou u dtte)
perume nkami nebo noem. Pi patnm podvzn by dt mohlo vykrvcet! Novorozence
osume a pesvdme se, e pahl pupenku nekrvc. Pupen pahl steriln pikryjeme. Dt
zabalme do ist ltky, aby neprochladlo, a dme matce, aby jej pivinula k sob (dt sdl matino
teplo). Nezralho novorozence zabalme mimo hlavu ped tm do termofolie, ppadn i potravinsk
folie. Nezane-li dt po porodu samo kiet, je nutn jej opatrn dt do polohy hlavou dol, aby mu z
st vytekla plodov voda. Mlo by leet na boku, aby mohla dle odtkat plodov voda z st. Pokud
dt stle neki, opatrn mu vyteme plodovou vodu z st (istm kapesnkem). Nejev-li stle dn
znmky ivota, provedeme taktiln stimulaci (poplcn chodidel novorozence a masrovn zad),
pop. nsledn KPR (viz dle).

Tet doba porodn (10 30, nkdy a 60 minut)

Ve tet dob porodn je teba postarat se o pupenk a placentu. V dnm ppad ji nevytahujeme
silou z rodidel (riziko utren pupenku, neplnho odlouen placenty s nslednm krvcenm a
ohroenm ivota matky). Vtinou odlouen placenty trv nkolik minut a jednu hodinu, ne vyjde
z rodidel sama, proto na porod placenty ped transportem do porodnice neekme. Pokud k jejmu
porodu dolo, ne dojde k pevozu eny a novorozence, je teba ji zabalit do igelitovho pytle a vzt s
sebou do porodnice ke kontrole celistvosti.

95

Prvn pomoc | 15. Akutn stavy spojen s thotenstvm

15.8. Resuscitace novorozence

Video 29: Resuscitace novorozence

Stav novorozence hodnotme dle skre Apgarov v 1., 5. a 10. minutu po porodu. Nsledujc kriteria
se hodnot 0 a 2 body:

srden ozvy (dn = 0, pod 100 = 1, vce ne 100 = 2)

dchn (dn - nepravideln - pravideln)
svalov tonus (dn - slab - dobr)
reflexn reakce (dn - slab - iv)
barva ke (popelav ed - cyanotick - rov).

Pokud novorozenec dch lapav nebo nedch vbec, zprchodnte dchac cesty (vyvarovat se
extrmnho zklonu hlavy, provete pomalu 5 umlch vdech (bez pomcek se vydechuje jen obsah
nafouknutch tv, iroce rozeven sta zachrnce pokrvaj souasn sta i nos novorozence. Pokud
i nadle nejev novorozence znmky ivota, pokud srden frekvenci nelze zjistit nebo je pomal
(< 60), zahajte srden mas s umlm dchnm, a to 3 stlaen hrudnku na kad dech, frekvenc
stlaen hrudnku a dchn celkem 120/minutu. Stlaen hrudnku se provd 1 2 prsty uprosted
hrudn kosti do hloubky 1 2 cm.

15.9. Laktan psychza

Definice: duevn porucha a poruchy chovn spojen se estinedlm
Piny: neznm
Anamnza: poporodn deprese, v zvanch stavech jde o akutn psychzu, kter je charakteristick
ptomnost boulivch halucinac. Nezdka m za nsledek vradu nebo porann dtte.
Prvn pomoc: zajitn bezpenosti dtte i matky, aktivace ZZS

96

Prvn pomoc | 15. Akutn stavy spojen s thotenstvm

15.10. Mastitida (znt prsu)

zdroj http://www.maminkam.cz/zanet-prsu-mastitida
Definice: bakteriln znt prsu nejastji v estinedl, ale i kdykoli v prbhu kojen.
Piny: bakteriln infekce pi nedostatenm vyprazdovn prsu a retenci mlka, (technika kojen,
tlak na st prsu (tsn obleen, noen dtte v tku v nevhodn poloze, raz). Bakteriln znt se
me rozvinout tak pi porann bradavek (prasklinkch apod.). Znt se obvykle objevuje jen v sti
jednoho prsu, mn asto je postien cel prs nebo oba prsy
Anamnza: prs je otekl a postien msto je tvrd, hork a velmi bolestiv na dotek, pokoka nad
mstem zntu je erven, ena m celkov pznaky podobn chipce - horeku, zimnici, slabost, navu.

Obrzek 56: Znt prsu (zdroj mayoclinic.com)

Prvn pomoc: zlepit vyprazdovn prsu (astj kojen, stdn poloh pi kojen, dodrovn
sprvn techniky kojen, odst odsvakou. Proti bolesti a zntu je mono uvat paracetamol
(Paralen) nebo ibuprofen v bnm dvkovn, pokud se situace nezlep do 24 hodin nebo je stav
eny vn, mla by navtvit lkae.

97

Prvn pomoc | 16. Akutn gynekologick phody bez souvislosti s thotenstvm

16. Akutn gynekologick phody bez souvislosti

s thotenstvm

Postup jako u jinch nhlch binch phod. Pi krvcen bez souvislosti s thotenstvm podle jeho
rozsahu transport na gynekologii, ppadn aktivace ZZS a protiokov opaten.

17.

Nhl phody u dt

zdroj : http://www.fbmi.cvut.cz/files/nodes/657/public/L%C3%A9ka%C5%99sk%C3%A1%20prvn%C3%AD%20pomoc.pdf

ada stav se u dt projevuje podobn jako u dosplch, rozdl je dn pedevm v rychlosti nstupu
(dti maj men rezervy), rychlm zhoren stavu (dti maj men kompenzan mechanismy),
nkter stavy jsou typick pouze pro dtsk vk (laryngitida, febriln kee). V kapitole budou
uvedeny jen nejastj, nebo nejzvanj stavy.

17.1. Duen
Definice: nedostatenost dchacho systmu
Piny: podle msta poruchy. Bu jde o pekku v hornch cestch dchacch (epiglotitida,
laryngitida, aspirace cizho tlesa, nebo v dolnch dchacch cestch (astma, znt bronchiol a plic),
mn asto o pneumotorax, trauma a podobn (viz kapitola 13 Poruchy dchn (mimo stavy
vyadujc neodkladnou resuscitaci))
Pznaky:
a) zrychlen dchn (dechov frekvence u novorozenc a kojenc > 50/min, u dt od 1 do 6 let
> ne 25 min, u dt starch 6 let > 20/min
b) dchn otevenmi sty, lapn po dechu
c) abnormln zvuky (stridory, hvzdn, pskn a podobn) pi dchn
d) zatahovn mkkch st hrudnku a podeb, u malch dt i souhyb nosnch chp s
dchnm
e) vynucen poloha pi dchn (pi epiglotitid sed v pedklonu, astma - ortopnoe)
f) h) cyanza sliznic
Poznmka: nhl zklidovn dtte bez jinch znmek celkovho stavu je varovnou znmkou
kritickho duen

17.1.1. Akutn epiglotitida

Definice: bakteriln znt hrtanov pklopky a okolnch tkn v hrtanu, kter vede bhem hodin od
potku onemocnn k duen z ucpvn hlasov trbiny oteklou epiglotis.
Pznaky: Dt od 6 ms. do 5 let, horeka, trv na poloze v sed (vlee naznak se dus), sed v
pedklonu, pae nataen a ruce open o kolena, horeka a 40 C, bolest v krku, krk bol na tlak
zven, pro bolest v krku nekale a nepolyk ani vlastn sliny. Dt je soustedn na dchn, dch
otevenmi sty, je vystraen, ale bez afektu, a npadn klidn. Pi dchn bv slyet bublav zvuk.
Prvn pomoc: okamit aktivace ZZS, zklidnn v nru matky (snen dechovho sil), inhalace
studen, vlhk smsi plyn (posadit ped otevenou mrazniku, nebo oteven okno, je-li venku zima.

98

Prvn pomoc | 17. Nhl phody u dt

17.1.2. Akutn laryngitida

Definice: Akutn virov seznn onemocnn (od jna do kvtna), kdy virov znt zpsobuje otok v
subglotickm prostoru. Typick vkov skupina 6 msc a 5 let.
Pznaky: Nhl vznik v noci, duen pi vdechu, vrazn stridor pi vdechu (kokrhav zvuky), such,
tkav kael, subfebriln teplota, neklid, afekt, poloha dtte nem na dchn vliv.
Prvn pomoc: okamit aktivace ZZS, zklidnn v nru matky (snen dechovho sil), inhalace
studen, vlhk smsi plyn (posadit ped otevenou mrazniku, nebo oteven okno, je-li venku zima.

17.1.3. Aspirace cizho tlesa

Definice: Nhle vznikl duen zpsoben vdechnutm cizho tlesa do hornch dchacch cest. Uvzne-li
ciz tleso v hlasov trbin nebo u dt do 5 let v subglotickm prostoru me nastat kritick duen.
Pznaky: Duen, cyanosa, bu prudk kael (lpe), nebo nemonost ani dchn, ani kale), kter
vzniknou pi jdle nebo pi he (mal sti hraek, baterie).
Prvn pomoc: okamit aktivace ZZS, pokusy o uvolnn dchacch cest - dery mezi lopatky,
komprese hrudnku, pi ztrt vdom kompletn resuscitace (pokusy o uml dchn a zevn mas
srden, i kdy je zachovan srden akce).

Video 30: Ciz tleso v dchacch cestch

17.1.4. Alergick otok v dchacch cestch

Definice: Alergickou reakc zpsoben rychle nastupujc otok jazyka, hypofaryngu a laryngu.
Pznaky: Alergie v anamnze (pozor me jt o prvn udlost tohoto charakteru!), nemocn udv
tpnut hmyzem, lokln pocit brnn a otoku v stech (knedlk v krku), smazan, huhav e,
obte pi dchn, nabv v mst vpichu otok, zarudnut, me bt otok rt, boltc a na ki celho
tla erytm a kopivkovit ekzantm.
Prvn pomoc: aktivace ZZS, do t doby fyzikln chlazen krku (studen obklad, cucat kostky ledu.
Je-li postien vybaven laickou stkakou (autoinjektorem) s adrenalinem (napklad Epipen, Obrzek 6: EpiPen), pomoc pi jeho aplikaci.

99

Prvn pomoc | 17. Nhl phody u dt

Video 31: Aplikace EpiPen

POZOR: i pi pouit autoinjektoru je nutn vdy volat ZZS, alergick reakce se me opakovat.

17.1.5. Astmatick zchvat

Definice a patofyziologie: Alergickm zntem zpsoben obstrukce prduek (otok sliznice,
bronchospasmus, hlen, bunn detrit), kter nereaguje na pedchoz lbu.
Pznaky: od mrnho zhoren pvodnho stavu a po ivot ohroujc situaci. V zvanch stavech
nemocn m tachykardii, usilovn dch, vyhledv ortopnoickou polohu, neproduktivn kale. Je
prodlouen vdech, mohou bt slyet i pskoty pi vdechu (viz Video 27: Astmatick zchvat).
POZOR: ticho, zpomalen dchn a bradykardie jsou znmkou kritickho duen a rizika zstavy
dchn i obhu
Prvn pomoc: aktivace ZZS, pomoc pi podn lk (dodrovat dvkovn pedepsan lkaem)

Video 32: Inhalace (spacer)

100

Prvn pomoc | 17. Nhl phody u dt

17.2. Febriln kee

Definice: celkov kee s bezvdomm zpsoben horekou, typicky u dt mezi 3 5 roky.
Pznaky: horeka, celkov kee se ztrtou vdom, porucha dchn s cyanzou
Prvn pomoc: pi febrilnch kech sniovn tlesn teploty studen zbal, led v obalu na ki nad
velkmi tepnami, studen sprchy; antipyretika: paracetamol nebo ibuprofen dle doporuenho dvkovn.
POZOR: u dt nikdy nesmme podat kyselinu acetylsalicylovou (Acylpyrin a podobn)!

101

Prvn pomoc | 18. Porann fyziklnmi faktory prosted

18. Porann fyziklnmi faktory prosted

18.1. Hypotermie
Zdroj http://www.horomedicina.cz/pdf/podchlazeni_zdrsem06.pdf
Definice: snen tlesn teploty jdra pod 35 stup Celsia. Tlesn jdro je obsah dutiny lebn,
hrudn, bin a vnitn st svalstva, kter si normln udruje stlou tlesnou teplotu 37 stup Celsia
a dochz jen k jejm minimlnm vkyvm. Periferii tvo pedevm konetiny a akrln sti tla,
kter se nejvce podlej na termoregulaci. Rozdlen do jednotlivch stup viz dle.
Piny: selhn termoregulace v dsledku nzk teploty okol.
Anamnza: pobyt v chladnm prosted, nepzniv povtrnostn podmnky (zejmna s vysokou
vlhkost a silnm vtrem), raz, nava a vyerpn, nedostaten nebo nevhodn obleen,
nedostaten fyzick aktivita, pjem alkoholu.
Pznaky:
Podle jednotlivch stup
1. stupe: pacient je pi vdom, m svalov tes: centrln teplota 32 35 C, stav vzruen,
zrychlen puls, zrychlen dchn, spoteba kyslku vzrst a o 300%.
2. stupe (apatick, bez svalovho tesu): centrln teplota 28-32 C, pacient je jet pi vdom,
ale apatick, spav, pestv si asto uvdomovat pocit zimy, paradoxn se me objevit i pocit
tepla. Odmt zchranu, asto paradoxn reakce (svlkn se, ulhn na zem), bez svalovho
tesu. M ztuhl obliej, obtn artikuluje, svalov tes ji neptomen. Je svalov ztuhlost,
poruchy srdenho rytmu. Spoteba kyslku kles na 50 % normln hodnoty.
3. stupe (bezvdom, dch): centrln teplota 28-24 (20) C, pacient je v bezvdom, nereaguje na
bolestiv podnt, rozen zorniky, ale reagujc na svtlo, kles krevn tlak, mlk dchn s pausami.
4. stupe (velmi hlubok podchlazen, dn znmky ivota): centrln teplota 24-15 C (9 C),
bezvdom, bezde, nereaguje na bolestiv podnt, zorniky nereaguj na svtlo. Roste nadje
na spch resuscitace i po del dob, resp. do oht nemocnho.
Prvn pomoc
Vdy: Ochrana proti dalmu podchlazen, izolace, ochrana proti vtru, vmna mokrho obleen,
tepeln balen, lba ostatnch zrann, u zvanjch stav zavoln zchrann sluby
Pokud je postien pi vdom a racionln komunikuje, podvat tepl npoje, jdlo, aktivn pohyb
dovolen, tepl lze, elektrick deka a podobn.
Pi mrn porue vdom nepodvat nic sty (riziko aspirace), pasivn ohvn (v nouzi umstn
podchlazenho k osob, mezi dv osoby v sepnutch spacch pytlch, optimln by mli bt oba naz)
Pi bezvdom etrn transport a evakuace, pouze nezbytn manipulace postienm (viz dle),
monitorace vitlnch funkc a resuscitace v ppad poteby. dn podchlazen nen mrtv, dokud
nen oht a mrtv! Konetiny aktivn nezahvme ani nemasrujeme.
Rizika
Pozor na poplen, nebo opaen pi pli agresivn lb. Pi 3. a 4. stupni podchlazen je teba
s postienm manipulovat jen minimln. Zbyl teplo se udruje v tlesnm jdru a v konetinch j
velmi chladn krev. Pi pohybu konetinami by se chladn krev mohla dostat do jdra a jet vce ho
ochladit. Ohvn probh postupn a v nemocnici, asto za vyuit mimotlnho obhu.

102

Prvn pomoc | 18. Porann fyziklnmi faktory prosted

18.2. pal (peht, hypertermie)

Definice: pekroen maximln teploty tla psobenm vnjch faktor, kdy organismus nen
schopen innho ochlazovn (selhn termoregulace)
Piny: selhn termoregulace pli vysok teplota prosted, nevhodn obleen, nefungujc
pocen pi nadmrn relativn vlhkosti okol
Anamnza: pobyt v horkm, zpravidla vlhkm prosted, zhorovn vkonnosti, stavu vdom,
ppadn kee
Pznaky: vrazn snen schopnosti jakkoliv innosti, Hlavnm pznakem je vysok teplota (a
41C), dle meme pozorovat horkou a zaervenalou ki. Nrst tepov frekvence, bolesti hlavy,
zvrat, zrychlen dech a tep. Tento stav me velmi rychle pejt do hypovolemickho oku, poruchy
vdom a bezvdom. Pi ztrtch tekutin i iont se mohou vyskytnout kee.
Prvn pomoc: Nejprve musme zamezit dalmu zahvn postienho - peneseme jej do stnu, nebo
do chladn, dobe vtran mstnosti, lze pout i studen zbaly. Pi vdom podvme npoje
obsahujc i minerly (naedn iontov npoj, minerlky). Zchlazovn by nemlo bt postienmu
nepjemn! Tak musme zamezit druhotnmu podchlazen.

18.3. eh
Definice: peht organismu, zejmna hlavy pi vystaven slunci a vysok zevn teplot
Piny: jako pal, navc reakce z podrdn CNS
Anamnza: pobyt v horku na slunci bez pokrvky hlavy
Pznaky: podobn jako pal, ale navc i bolest hlavy, nevolnost, zvracen. Me se projevit i po
nkolika hodinch expozice.
Prvn pomoc: postupujeme pi prvn pomoci stejn jako pi palu s tm rozdlem, e dvme obklady na
hlavu. Bolest hlavy lze zmrnit paracetamolem (nap. Paralen), pokud postien intenzivn nezvrac.

18.4. Poplen
zdroj: I. Likov: Popleninov trauma v neodkladn pi, http://www.lf2.cuni.cz/Projekty/mua/3c0.htm
Definice: Popleninov trauma je termick pokozen ke ev. sliznic ohnm, horkmi pedmty,
tekutinami a parami, elektrickm proudem ev. bleskem. Snesiteln kontaktn teplota je 43,5 C.
Pokozen ke nastv pi 55 C, denaturace blkovin pi 60 C. Rozhodujc pro pokozen je doba
psoben tepeln noxy (teplota 53 C poran ki za 60 s, teplota 55 C za 30 s).
Rozdlen:
a) hloubka postien podle mezinrodn klasifikace:

povrchov sten pokozen ke se zachovnm folikul a mazovch lzek (zdroj

epitelizace). Zachovan kapilrn eit i nervov zakonen, it neporueno
hlubok ztrta ke v celm rozsahu s ev. ztrtou podkon vrstvy a devitalizac
svaloviny a kosti. Spodina bled, zn. ischemie a nekroza tkn, it vymizel (hodnocen
testem kapilrnho nvratu)

103

Prvn pomoc | 18. Porann fyziklnmi faktory prosted

b) stupn poplen:

I. - zarudnut, otok
II.a spodina porann rov a erven, dobr kapilrn nvrat, zachovan it, dobr a
rychl hojen
II.b spodina porann s vbledem, negativn kapilrn nvrat, ponajc nekrotick tk
patn hojen
III. odpovd hlubokmu postien, ke bl, lut, hnd, ern
IV. pouv se nkdy pro zuhelnatn ke i hloubji uloench tkn

Obrzek 57: Poplen 1. stupn izolovan

(zdroj tubeautify.files.wordpress.com)

Obrzek 59: Poplen 1. stupn rozshl

(zdroj i.telegraph.co.uk)

Obrzek 58: Poplen 2. stupn izolovan

(zdroj ppp.zshk.cz)

Obrzek 60: Poplen 2. stupn rozshl

Obrzek 61: Poplen 3. stupn

104

Prvn pomoc | 18. Porann fyziklnmi faktory prosted

Rozsah:
Procento poplen se bn stanov pravidlem 9 nelze u dt pout pro odlinou tlesnou
proporcionalitu (povrch hlavy ronho dtte je 17 %, dosplho 9 %).
Pravidlo 9:
Hlava 9 %, horn konetiny 2 x 9 %, doln konetiny 2 x 18 %, trup 2 x 18 %, genitl 1 %.
Orientan u kojenc a batolat do 2 let vku lze pout k hodnocen plochu dlan, kter odpovd
1 % tlesnho povrchu. K pesnmu uren slou tabulky.
Zdroj: http://www.lf2.cuni.cz/Projekty/mua/3c0.htm

Obrzek 62: Procenta tlesn plochy (zdroj lf2.cuni.cz)

Kritick rozsah poplen

5 % a vce u dt do 2 let,
10 % a vce u dt do 10 let,
15 % a vce u dt do 15 let a
20 % a vce nad 15 let vku.
pidruen rizikov faktory: poplen oblieje, rukou, nohou, hrze a hd, inhalace koue a pry,
cirkulrn postien rostouc otok pod pevnmi fasciemi vede k compartment syndromu, dojde ke
stitn cvnho zsoben a ischemick nekrze.
Hospitalizaci na specializovanm pracoviti ev. popleninovm centru vyaduje kad zvan
popleninov trauma.
105

Prvn pomoc | 18. Porann fyziklnmi faktory prosted

Popleninov ok je vsledkem ztrt tekutin (vody, iont, plasmy) do poplench ploch typ
hypovolemickho oku.
Dal faktory zhorujc prognzu:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.

hloubka a stupnm postien

rozsah pokozen
vk ohroen skupina je do 2 let a nad 60 let vku.
lokalizace poplen oblieje, krku, rukou, plosek nohou, hrze a genitlu je vdy zvan
inhalace
komplikujc onemocnn
patn poskytnut prvn pomoc

Prvn pomoc:
1. Odstrann tepeln noxy (vlenm po zemi, uhaen ohn vlnnou, bavlnnou tkaninouzabrnit bhu postienho, svleen odvu nasklho horkou tekutinou. Pokud odv pevn lp
nestrhvat!)
2. Chlazen poplench ploch istou vodou (fysiologickm roztokem) 8 C chladnou cca 20
minut, ale pouze mal plochy (cca 5 % u dosplch, u dt jet mn). Pi chlazen velkch
ploch dochz k celkovmu podchlazen s nslednou vazokonstrikc se zhorenou kon
perfuz a tm k prohlouben popleniny.
3. Pi rozshlm poplen chladme pouze:
a. obliej
b. krk
c. ruce
d. nohy
4. Sejmut prstnk, piercingu a vech doplk, kter by v ppad otoku nely pozdji sundat
5. Steriln kryt ploch (poplen prsty prolome sterilnmi tverci
6. Nedvat nic jst, nic pt
Nejastj chyby:
1.
2.
3.
4.
5.

Chlazen trupu a velkch ploch (viz ve)

Chlazen ledem, piputn podchlazen expozice velkch ploch chladu
Aplikace mast a rznch mazn na porann plochy
Podcenn porann
Podvn tekutin a lk sty (oeten se asto (u dt vdy) provd v celkov anestezii a
je vysok riziko aspirace aludenho obsahu

Video o prvn pomoci pi termickm raze ve sloventin viz YouTube.

18.5. Poleptn
Definice: pokozen ltkami psobcmi chemickou nekrzu tkn
Piny: k poleptn dochz pi kontaktu s kyselinou, zsadou i siln oxidujc ltkou a u pmm
stykem i prami.
Pznaky: Kyseliny (pH < 7): psob spe suchou nekrzu, zsady na rozdl od kyselin psob vce
do hloubky, rna je rozbedl
Prvn pomoc: zabrnme dalmu psoben chemiklie (dbme na vlastn bezpe), postien msto
oplachujeme 10 20 minut istou vodou (tak, aby voda nestkala po zdravch stech tla), podobn
vyplachujeme i oi slabm proudem ist vody (dleit je mnostv), asto bv teba pekonat
keovit seven vek. Pi poit nevyvolvme zvracen (dolo by k optovnmu kontaktu
chemiklie s jcnem), povrchov poleptn steriln kryjeme.

106

Prvn pomoc | 18. Porann fyziklnmi faktory prosted

18.6. Omrzliny
Definice: mstn pokozen ke a hlubch vrstev, vznikaj intenzvnm psobenm chladu, v
zvislosti na dlce expozice chladu a dalch faktorech.
Pina: nzkou teplotou dochz k pokozen bunk ke, pi hlubm postien i cvn stny a tm
k ischemick nekrze. Dalm mechanismem omezen prtoku cvami je zen cv, kterm se
organismus sna zabrnit ztrtm tepla perifernmi stmi. Po rozeht promrzl tkn dojde k
vasodilataci (roztaen cv), vznik otok postien tkn, kter ve vsledku opt zhoruje prokrven
postien tkn. [21]
Anamnza: Dlouhodob psoben chladu, vlhko, siln vtr. Nejastji jsou postieny perifern sti
tla - prsty rukou a nohou, obliej (nos, brada, un boltce).
Rozdlen: Vechny omrzliny vypadaj z potku stejn a tko meme v ternu posoudit jejich dal
vvoj, tj. stupe hloubku pokozen tkn. Charakteristick je bled ke s jemnm fialovm
zabarvenm, necitliv, nebolestiv a chladn, pohyb lnk prst me bt omezen. V prbhu hodin a
dn dochz po zaht omrzliny k rozvoji stupn pokozen vyplvajc z omrznut. Sprvn a rychl
oeten rny do pedn nemocnho odbornkm rozhoduje o vslednm stavu omrznutho msta.
Pznaky a dlen omrzlin A:
1. stupe - ke je voskov bl i nafialovl, chladn a necitliv. Postien m v mst pocit
svrn, pi oteplovn paliv pch. Takto vypad na mst nehody kad omrzlina!
2. stupe - ke je bl a lut, mohou se tvoit puche, je pechodnm stadiem mezi vratnm
pokozenm pi prvn stupni a nevratnm pokozenm pi tetm stupni. V mst omrznut
dochz ke ztrt citlivosti.
3. stupe - tvrd "voskov" ke, nebolestiv loiska, po nkolika dnech projevuje zernnm a
plnm ztvrdnutm postien sti tla - dochz k odumen tkn.
Pznaky a dlen omrzlin B:
1. stupe zervenn, plen, bolest, otoky.
2. stupe puche s irm nebo mln zkalenm obsahem - objevuj se za 3 hodiny a 3 dny,
otok, bolest, poruchy citlivosti.
3. stupe puche s krvavm obsahem - vznikaj po nkolika dnech, otok, ztrta citlivosti;
puche edomodr a ern (krvcen do ke) pokoka zern, ztvrdne, sn se pohyblivost,
dochz k pokozen i podkonch tkn
4. stupe mumifikace - ernohnd zbarven, nevratn znien tkn, pokozen jsou i hlubok
tkn lachy, svaly, kosti a klouby, pokozen je nevratn.

107

Prvn pomoc | 18. Porann fyziklnmi faktory prosted

Obrzek 63: Omrzlina 1. Stupn

(zdroj absolventi.gymcheb.cz)

Obrzek 64: Omrzlina 2. Stupn

Obrzek 65: Omrzlina 3. stupn

Prvn pomoc:
Zabrnit dalmu ochlazovn - pesunout postienho do v zvt i vlah mstnosti. Pomalu ho
zahvat. Sundme mokrou obuv, sundme prstnky, hodinky. Pokud nelze oekvat rychlou
lkaskou pomoc, ohvme ve vodn lzni cca 40 C- nesm psobit bolest!. Doba lzn je do oht
na teplotu okolnho tla a navrcen barvy, pak osume, pilome steriln voln a mkk obvazy.
Udrujeme zvenou polohu postien konetiny. V ternu zahvme tlesnm teplem vlastnm
nebo kamarda pod obleenm v podpa nebo tslech (10 min.) pak znovu nazout boty (zapocen
nesm zmrznout), oblci rukavice. Zabrnme dalmu psoben chladu, vyhledme zvt, sucho
(vymnme zmrzl rukavice za such, ponoky, epici). V ppad oblieje chrnme postienou partii
tkem nebo kapuc apod.
Pokus o mechanick prokrven loisek (masrovn okol omrzlin)
Improvizovan zaht loisek (nap. vloen omrzlch prst do podpa atd.)
Dle rozsahu a hloubky steriln kryjeme, fixujeme a zajistme odborn oeten
Poznmky k prvn pomoci:

Nikdy omrzliny neteme snhem (dal traumatizace), ani jinm materilem (hroz zanesen
infekce)
Nikdy nepodvme alkohol, lky, neaplikujeme masti. Kouen se zakazuje
Puche nikdy neotvrme, chrnme je ped protrenm
Nkter omrzliny se mohou kompletn projevit a po del dob

108

Prvn pomoc | 18. Porann fyziklnmi faktory prosted

Rizika:
POZOR: hroz-li znovu zmrznut nikdy postienou st neohvat). Po oht nesm postien tk
znovu zmrznout a po oht omrzlch nohou nesm pacient chodit (nutn transport).

18.7. raz elektrickm proudem

Definice: raz zpsoben prchodem elektrickho proudu tlem postienho
Mechanismus: elektrick proud se pi prchodu tknmi mn na tepelnou energii. U bnho napt
v domcnostech hroz i vyvoln fibrilace srdench komor, vysok napt a blesk psob pevn
poplen. U vysokho napt nemus ani dojt ke kontaktu s vodiem, me peskoit elektrick
oblouk (podobn jako u blesku), pi pdu me dojti k dalm porannm.
Prvn pomoc: li se podle mechanismu razu:
Nzk napt do 1000 V

vypneme proud a perume kontakt postienho s vodiem

zkontrolujeme zkladn ivotn funkce v ppad poteby zahjme resuscitaci, viz kapitola
3. Neodkladn resuscitace
oetme popleniny, viz kapitola 18.4 Poplen
oetme ostatn porann
v ppad poteby volme ZZS

Vysok napt nad 1000 V

Pokud je postien v kontaktu s vodiem vysokho napt i pi pouhm podezen na tuto

monost zajistme vypnut proudu odbornkem (volme linku 112), do tto doby se zdrujeme
v bezpen vzdlenosti asi 10 - 18 m
aktivujeme ZZS
po oven, e se lze k postienmu piblit, zjistme jeho stav
zajistme zkladn ivotn funkce resuscitace v ppad poteby
minimln a etrn mnme polohu postienho
chladme a asepticky kryjeme popleniny
oetme ostatn porann nap. znehybnn zlomenin, oeten pneumotoraxu apod.
protiokov opaten

POZOR: Odsunout vodi z kontaktu s tlem je mon pouze u nzkho napt. K postienmu
v kontaktu s vodiem vysokho napt se nelze bezpen piblit (viz ve). Hroz vznik tzv.
krokovho napt a zasaen zachrnce i na velkou vzdlenost.
Pkladem je raz, kter se stal na pracoviti Pozemnch staveb Bratislava v roce 1986 - Jebnk se
pi manipulaci dotkl ramenem jebu veden 110 kV. Po zjitn, e u jebu zaaly hoet pneumatiky,
z kabiny vyskoil. Bohuel se pi vskoku kabiny pidroval, a tak byl zasaen protkajcm proudem.
Pi pokusu o jeho zchranu zahynulo dalch est pihlejcch pracovnk, kte byli pi piblen k
jebu zasaeni krokovm naptm. Zdroj: http://www.edunet.souepl.cz/~weisz/dilna/bp/prvpom.php
Zasaen bleskem
Anamnza: na zasaen bleskem usuzujeme podle okolnost nap. je bouka, postien m dv
popleniny, le pod stromem a m zstavu zkladnch ivotnch funkc krevnho obhu a dechu
Prvn pomoc: v podstat postupujeme obdobn, jako u zasaen proudem s vysokm naptm nad
1000 V

109

Prvn pomoc | 18. Porann fyziklnmi faktory prosted

18.8. Tonut
Definice: pokozen organismu v dsledku asfyxie pi ponoen do vody.
Piny: Pi tonut se jedn o asfyxii, kdy je tlo lovka ponoeno do tekutho prosted a lovk
tento stav pev (jinak jde o utonut). Pi ponoen do tekutho prosted dochz k tzv.
potpskmu reflexu (bradykardie, apnoe, centralizace obhu). Poten apnoe je ukonena
nedobrovolnm ndechem, kter vznik v dsledku vystupovan hyperkapnie a hypoxie, rozvj se
hypoxmie a acidza. Nsledn se voda dostv do plic lapavmi dechy. V tto chvli me vzniknout
laryngospasmus, kter me v 15 - 20 % ppad zabrnit vniknut velkho obsahu vody do plic (tzv.
such tonut). Pi vlhkm tonut ve sladk vod se st vody rychle vstebv do obhu, co vede k
peten obhu, hemolze a hyperkalemii. Voda rovn pokozuje surfaktant, vznikaj atelektzy a dle
infekce i sekundrnho pokozen plic me vzniknout a syndrom akutn dechov tsn (ARDS
Acute respiratory distress syndrom). Mdlov voda i baznov koncentrace chlru vtinou nemaj
na pokozen plic dal vliv.
Tonut v mosk vod (hyperosmolrn) s sebou nese plicn edm vznikajc na zklad pechodu
blkovin do plicnho intersticia a s pokozenm alveokapilrn membrny.
Smrt pi tonut me nastat v dsledku mozkov hypoxie i vagovou srden zstavou.
Poznmka
K pokozen zdrav ve vod me dojt i podchlazenm (viz kapitola 18.1 Hypotermie), reflexn
extrmn bradykardi (vagov smrt) a porannm hlavy a ptee pi skoku do vody (viz kapitola
11. Poruchy centrlnho a perifernho nervovho systmu). Dalm monm porannm je prasknut
plce s vvojem jednostrannho nebo oboustrannho pneumotoraxu petlakem po pedchozm
hlubokm nadechnut. Kad nezvykl dunost, kael, bolest pod lopatkou jsou podezel a ml by bt
voln lka (viz kapitola 13.1.1 Pneumotorax).
Skok do vody i o hloubce 180 cm po hlubokm nadechnut a zadren dechu vede k nitrohrudnmu
petlaku. Ten umon, e se vzduch vtla a do plicnch kapilr. Je nesen krevnm obhem a zpsob
vzduchovou embolii. Ta nemus bt rozshl, ale vyvol zmatenost, dysrytmie, tonut. Zachraovan
in dokonce dojem, e je mrn opil i pod vlivem drogy apod.
(http://www.stranypotapecske.cz/teorie/tonuti.asp?str=200410130040560)
Anamnza
Tonouc vtinou neki a nemv. Obvykle se potop rychle, v tichosti a bez povimnut okol..
Utonut v R eviduje esk statistick ad ron utone skoro 200 osob, co ns ad na nejvy
pky v Evrop. Vy prmr m jen Finsko a Polsko (v Polsku se nap. jen 19. 7. 2010 utopilo 52
osob).(6) Nejmen poet utonulch v Evrop m podle statistik Itlie a Nmecko.(1) Nejastjmi
obmi utonut jsou dti a mlde; 70 % vech utonulch tvo mui ve vku 1524 let i 65 let a
star. Velkou roli pi nhodnm utonut hraje pedevm alkohol, koupn v prodnch vodch a
pecenn vlastnch sil. Velkou mrou tak do statistik pispv pedevm rekrean vodctv, kter
svou kombinac s alkoholovm opojenm nese riziko ztrty na ivot nejvt. Z hlediska bezpenosti
a prevence tchto zvanch letnch udlost meme zmnit nejen pouit potebnch pomcek
(zchrann vesta), ale tak respektovn pokyn plavk a provozovatel jednotlivch plovren. V
praxi tak nakonec zle pedevm na rizikovm chovn neukznnch osob v blzkosti vody.(1, 7) v
roce 2009 utonulo v esk republice 238 lid (185 mu a 53 en), z toho 11 ve van, 2 v baznu, 26 v
prodn vod, 51 pi pdu do prodn vody, 5 povodn, 23 mysln, 120 neureno. K polovin tonut
dolo u behu. Utonut je druh nejastj pina mrt u dt (60% dt do 5 let bylo ve vod samo,
kdy utonulo (http://vzs.navratil.cz/teorie/tonuti/tonuti.html)
Pznaky
Pacient je prochladl, cyanotick (s promodralm zbarvenm ke), pokud je pi vdom, bv
ptomna agitovanost, asto zmatenost, vegetativn pznaky, doprovzen zvracenm. Pi zvanjch
stavech je bezvdom, poruchy dchn a obhu.

110

Prvn pomoc | 18. Porann fyziklnmi faktory prosted

Rizika
I po spn neodkladn resuscitaci se me projevit pokozen plic (akutn syndrom dechov tsn ARDS) s dechovou nedostatenost a selhnm dalch orgn, ppadn pokozen mozku nedostatkem
kyslku. Proto by ml pacient bt vdy vyeten lkaem a hospitalizovn.
Prvn pomoc

Video 33: Tonut

Zachrnce povol na pomoc okol a zajist voln Vodn zchrann sluby K nebo 155. Tonoucho
je poteba ochrnit ped ponoenm pod hladinu (potopenm), umonit dchn a nsledn dostat z
vody. Vdy je prioritou bezpenost zachrnce. Tonouc znamen velk riziko i pro trnovanho
plavce. Pokud je to mon, poskytne zachrnce pomoc ze behu podnm ruky, nohy, klacku, pdla,
vesla, runku, lana, zchrannho kruhu, hzecho pytlku, podkovy i balnu na lan apod. Na
hloubku se zachrnce m vydat pouze s plovkem (viz Poben hldka) napklad se surfovm
prknem, lodikou, lapadlem i lunem.
Pi vyproovn vech tonoucch vdy uvme monost porann krn ptee, ke ktermu dochz
pi skoku po hlav do mlk vody. Je-li toto porann mon, imobilizujeme krn pte lmcem pokud
mono ji ve vod.
Pi zstav dchn je teba je obnovit co nejdve, pokud mono u bhem vyproovn z vody.
Zachrnci plavci bez vybaven vyuij dchn z st do st, nebo z st do nosu. Posledn uveden
me bt vhodnj, protoe bhem plavn, nebo vytahovn na beh je obtn pi dchn z st do
st souasn sevt nos.
Pi zstav obhu chyb i spontnn dchn. Postupujeme jako pi resuscitaci z jinch pin. Pokud
zahajujeme resuscitaci a na behu, zanme 5 vodnmi dechy. V resuscitaci je nutn pokraovat i
bhem pevozu do nemocnice, zvlt pokud je u pacienta ptomna hypotermie (v literatue jsou
uvdny ppady spnho peit pacienta i po 60 minutch pod vodou).(4) Vhodou tonut v ledov
vod je rychl podchlazen doba pro monou zchranu se me spn prodlouit a na 60 minut.
Nem se proto ztrcet nadje, se zkladn neodkladnou resuscitac je teba pokraovat co nejdle a
rozhodnut o jejm ukonen ponechat a na lkai v nemocnici; u siln podchlazench pacient je
mon obnovit obh a po zaht tla na teplotu 3033 C. Prognza je zvisl na dob tonut, teplot
a druhu tekutho prosted. (4)

111

Prvn pomoc | 18. Porann fyziklnmi faktory prosted

18.9. Otravy (intoxikace)

Definice: pokozen organismu jedy
Piny: nhodn intoxikace, pedvkovn, sebevrada, kriminln in
Rozdlen: podle zpsobu vstupu noxy do organismu dlme intoxikace na

Perorln (poitm)
Inhalan (vdechnutm)
Kontaktn (potsnnm)
Parenterln (vpichem)
Smen

Anamnza: viz piny

Pznaky: velmi pestr, podle ltky, asto se projev a s dlouhm odstupem
Obecn zsady prvn pomoci:

Zajistit bezpenost zachrnce

Podprn terapie - prevence sekundrnho traumatu (podchlazen, proleenin, aspirace a
podobn)
Zabrnn dalho vstebvn ltky
Urychlen eliminace jedu
Specifick antidota
Symptomatick lba
V ppad poteby KPR

18.9.1. Perorln intoxikace

Zajistit ltku, volat ZZS

Vyvoln zvracen (podrdn prstem, slab osolen vlan voda, cca 1 lika soli na 1 l
vody). POZOR: nikdy nepouvat vodu bez soli urychl pestup pes pylorus a zlep
vstebvn toxick ltky; pli pesolen voda me pokodit aluden sliznici. Prvou porci
zvratk schovat pro vyeten, nakonec dt vypt vodu se ivoinm uhlm
Nikdy nedvat pt mlko, jedn oleje mohou zlepit vstebvn toxick ltky rozpustn v
tucch
Nikdy nevyvolvat zvracen pi
o
o
o
o
o

Poruchch vdom
Kech
Poit korozvn ltky (kyseliny, louhy)
Poit pniv ltky (saponty)
Poit ropnho derivtu

Ve vech uvedench ppadech zajist vplach aludku lka pomoc pomcek

Intoxikace alkoholem
Pznaky: poruchy chovn a vdom
Prvn pomoc: jako u jinch intoxikac s hrozc poruchou vdom (smrteln dvka u dosplho je asi
300 - 600 g istho alkoholu

Intoxikace etylnglykolem (Fridex)

Pznaky: opilost, tachykardie, hyperventilace, bolest hlavy, selhn ledvin (smrteln dvka je asi 0,1
l, nebo 1,5 ml/kg)

112

Prvn pomoc | 18. Porann fyziklnmi faktory prosted

Prvn pomoc: aktivace ZZS, podn 0,05 a 0,1 l destiltu (do pznak lehk opilosti). Alkohol
zpomal metabolismus etylnglykolu na toxick metabolity (glykolaldehyd, kyselina glyoxalov,
mraven a glycin), a tm oddl postien ledvin do t doby, ne mohou bt v nemocnici zahjeny
eliminan metody)

18.9.2. Inhalan intoxikace

Pznaky: podle typu ltky psob bu poruchu vdom (organick rozpoutdla, jako toluen a
podobn), drdiv s rizikem vnho pokozen plic (zplodiny hoen plastickch hmot), nebo
poruchy CNS z hypoxie (oxid uhelnat).

Organick rozpoutdla (ichai edidel)

Pznaky: poruchy vdom, prchodnosti dchacch cest, aspirace
Prvn pomoc: zajistit pvod erstvho vzduchu, jinak jako u jinch poruch vdom

Intoxikace oxidem uhelnatm

Anamnza: pobyt v uzaven mstnosti s palivovm zdrojem s nedokonalm hoenm
Pznaky: lehk intoxikace - bolest hlavy, slabost, tk intoxikace - poruchy vdom a bezvdom,
npadn rov, a teov erven barva ke
Prvn pomoc: vyvst na erstv vzduch (pozor na vlastn bezpenost), aktivace ZZS

Intoxikace drdivmi ltkami

Anamnza: nadchn zplodin hoen plastickch hmot, inhalace jinch drdivch ltek
Pznaky: such drdiv kael, plen na hrudi, dunost, pozdji otok plic
Prvn pomoc: aktivace ZZS, vyvst na erstv vzduch, poloha vsed nebo ortopnoick, vdy
ponechat do pjezdu ZZS v klidu (nmaha zhoruje celkov stav).
POZOR: stav se me zhorovat v prbhu a destek minut po expozici, vyeten lkaem je
nezbytn

18.9.3. Kontaktn intoxikace

Anamnza: prce s pesticidy, herbicidy, vtinou v zemdlstv nebo na zahrad
Pznaky: velmi pestr dle ltky, vtinou slabost, slinn, bradykardie, porucha vdom a obhu.
Prvn pomoc: aktivace ZZS, chrnit se rukavicemi (v nouzi alespo igelitovmi sky na rukou),
odstranit potsnn odv rozsthnm (nepetahovat pes hlavu a pes nezasaen sti tla, odv
ponechat na likvidaci vykolenmu personlu), oplachovat zasaen sti proudem vlan vody
smrem od tla ven

18.9.4. Parenterln intoxikace

Anamnza: vtinou abzus drog
Pznaky: podle pouit ltky poruchy dchn, poruchy vdom, akutn psychick poruchy
Prvn pomoc: symptomatick (viz kapitoly 11.1 Bezvdom a 11.6 Akutn psychick stavy)

113

Prvn pomoc | 19. Polytrauma

19. Polytrauma

zdroj: http://www.fbmi.cvut.cz/files/nodes/657/public/L%C3%A9ka%C5%99sk%C3%A1%20prvn%C3%AD%20pomoc.pdf

Definice

Polytrauma je souasn postien vce tlesnch systm i region, piem nejmn jedno
z nich bezprostedn ohrouje ivot.
Sdruen porann porann vce systm bez bezprostednho ohroen ivota.
Mnohoetn porann v jednom tlesnm systmu (nap. mnohoetn zlomeniny dlouhch
kost). ivot nen ohroen bezprostedn, ale potenciln komplikacemi.
Monotrauma me ohroovat bezprostedn ivot i pi porann jednoho orgnu nebo
systmu. (CNS, oko, srdce).
Mixty jsou porann zpsoben inkem nejmn dvou mechanism. Napklad mechanick
porann zpsoben pdem z vky po inku tlakov vlny kombinovan inky tepla s
nslednm prochlazenm, to vechno kontaminovno chemickou bojovou ltkou nebo jen
kyselinou nebo louhem.

Piny: zvan razy

Anamnza: raz
Prvn pomoc probh dle stavu postienho v postupnch krocch:
viz Video 18: Prvn pomoc na mst nehody, motork
1.
2.
3.
4.

Prvotn oeten = Rozpoznat ivot ohroujc stavy

Resuscitace = Zabvat se ivot ohroujcmi stavy
Druhotn oeten = Vyeten od hlavy k pat
Definitivn oeten = Speciln oeten, pstup

1. Prvotn oeten (Primary Survay)

Prvotn oeten je nejdleitj fz. Pro jednoduch zapamatovn, to je:

Airway and cervical spine control (zabezpeen dchacch cest a kontrola krn ptee)
Breathing and ventilation (dchn a ventilace)
Circulation and haemorrhage control (kontrola krevnho obhu a krvcen)
Disability (Displaced brain) or neurologcal status (neurologick vyeten)
Exposure depending on environment (kodliviny z prosted)
Provdt prvnotn oeten znamen
Airway and cervical spine control
Nerozptyluj se a nezabvej se jinmi porannmi. Zabezpeen dchacch cest mus mt prioritu.
Vdycky je jistj pedpokldat zlomeninu krn ptee u zrannch s polytraumatem, zvlt tam,
kde je zhmoujc porann nad rovn kln kosti.
Pot vezmi v vahu:
Breathing and ventilation
Podvej se na hrudnk porannho, zda se rovnomrn rozepn. Pokud je dchn omezen: Jak je
pina? Dlej s n nco!
Pot vezmi v vahu:
Circulation and haemorrhage control
Krvcen mus bt zastaveno, pokud je to mon.

114

Prvn pomoc | 19. Polytrauma

Disability or neurological status

Toto je jednoduch minineurologick AVPU vyeten rovn vdom zrannho a stavu jeho
zornic. Chce vdt, zda zrann je:

Alert (pi vdom)

Voice responsive (reaguje na vzvu)
Pain responsive (reaguje na bolest)
Unresponsive (nereaguje)

Chce tak vdt, zda zornice jsou stejn velk, jakou maj velikost a zda reaguj na svtlo (znmka
loiskovho pokozen mozku). V rmci prvn pomoci nelze moc s neurologickm stavem udlat,
je ale dleit zaznamenat souasn nlez, aby jeho ppadn zmna mohla bt zhodnocena
pozdji.
Exposure
Posouzen kontaminace kodlivinou, omezen dekontaminace. Zamme se na dchac cesty, oi,
sliznice. V nemocnici mus bt dekontaminace pln.

2. Resuscitace
Resuscitace se provd souasn s prvotnm oetenm.
Znamen nejen rozpoznn ivot ohroujcch stav ale tak jejich een hned pi zjitn. Jakmile
spn zakon primrn oeten a resuscitaci me pistoupit k druhotnmu oeten.

3. Druhotn oeten (Secondary Survay)

Druhotn oeten me provdt, jakmile je stav zrannho stabilizovn. Pamatuj, e zrann maj
zda a boky stejn tak, jako elo, hd, a hlavu. Mus postupovat systematicky, jt krok za krokem,
od hlavy a k pat. To zahrnuje:

ki hlavy a klenbu lebn

obliej a bzi lebn
krk a krn pte
hrudnk
bicho
pnev
ostatn sti ptee a konetiny
neurologick vyeten

4. Definitivn oeten (Definitive Care)

V rmci prvn pomoci se bude zdka zabvat konenm oetenm. Pesto je dleit si uvdomit, e
pokud nebude provdt prvotn oeten a resuscitaci sprvn, konen oeten me bt v rukou
pohebn sluby.
Zvr
Stle odpovdat na stejn otzky:

Jsou dchac cesty prchodn?

Dch porann?
Je ptomno ivot ohroujc zevn krvcen?

115

Prvn pomoc | 20. Hromadn netst

20. Hromadn netst

Definice: zdravotnick udlost, kter je jako hromadn netst klasifikovna ZZS, poet obt
pesahuje monosti regionu. Pokud poet pesahuje nrodn monosti, nazv se katastrofa.
Piny: dopravn nehody, pory, intoxikace a podobn, u katastrofy vlen udlosti, prodn
katastrofy, prmyslov havrie
Postup: na prvnm mst je aktivace integrovanho zchrannho systmu (tel. 112), postup se neli od
aktivace ZZS (viz kapitola 2 Aktivace zchrann zdravotn sluby). Dal postup je lkask tdn.
Clem je zachrnit co nejvce osob, kter zachrnit lze pi omezench monostech.
Principy zdravotnickho tdn

Zachrnit maximln poet ivot

Rozdlovat podle
o Zvanosti zdravotnho stavu
o Urgentnosti oeten
4 skupiny
o Maximln priorita
o 2. poad
o Odsun do vzdlenjch nebo ambulantnch zazen
o Mrtv a umrajc

Tdn podle nalhavosti dalho poskytovn zdravotnick pomoci

1. skupina tce postiench s hrozcm selhnm ivotn dleitch funkc tk vnitn a
zevn krvcen, zstava ivotn dleitch funkc a spnou resuscitac, poruchy dchn,
vechny druhu pneumotoraxu a hemotorax, nitroleben porann
2. stavy, pi kterch se me rozvinout ok porann bicha, oteven porann kost a
kloub, razov amputace, rozshl porann mkkch tkn, porann oblieje a o, porann
hlavy a mozku, zaven porann kost a kloub
3. skupina vechna ostatn porann, kter neohrouj ivot a jsou oetovna a po oeten 1. a
2. skupiny. Pi transportu mohou doplnit voln msta v sanitce.
4. skupina skupina postiench, kter i po poskytnut prvn pomoci m malou anci na peit
pesto se zdravotnci sna porann oetovat do jejich mrt. Sna se zvldnout okov stavy
a zajistit, aby netrpli bolest.

116

Prvn pomoc | 20. Hromadn netst

Praktick postup:

Obrzek 66: Tdn rannch (zdroj zachrana.patekolo.org)

Aktivace integrovanho zchrannho systmu a ZZS

Vyzvat vechny, kte mohou chodit, aby opustili msto netst odloiteln
Pokud nehroz riziko vstupu do msta netst obejt vechny zbyl
Kdo reaguje na osloven 2. poad
Kdo dch >30/min, n. <5/min 1. poad
Kdo m kapilrn nvrat >2 sek 1. poad
Kdo nereaguje, ale dch spontnn, nebo po oteven DC 1. poad
Po pjezdu ZZS pedat oprvnn osob
Stavn krvcen, protiokov opaten svit nezrannm a odloitelnm
Tipy a triky
o Tdn lze napsat fixou na elo, nebo pout alternativn zpsob znaen
o Pokud vstoupte do mstnosti udlejte na ze u vchodu ikmou ru, a vystouptepekrtnte ji

Poznmka: asto se pro odlien pouvaj rzn kartiky a podobn.

117

Prvn pomoc | 20. Hromadn netst

Obrzek 67: Tdc kartiky (zdroj blairhills.org)

118

Prvn pomoc | 20. Hromadn netst

Obrzek 68: Tdc kartiky (zdroj blairhills.org)

119

Prvn pomoc | 20. Hromadn netst

Hlavn pouit zdroje a dal doporuen literatura

Bernkov, M., Flekov, A., Holzhauserov B.: Prvn pomoc. 2. vydn Informatorium, Praha 2008
Dobi, V.: Prednemocnin urgentn medicna, Osveta, 2. vydn 2012
Kelnarov J. a kol. Prvn pomoc I pro studenty zdravotnickch obor, Grada, 2007
Kelnarov J. a kol. Prvn pomoc II pro studenty zdravotnickch obor, Grada, 2007
Masr, O. a kol: Urgentn medicna pre medikov. Univerzita Komenskho v Bratislave, 2012
Srnsk, P.: Prvn pomoc u dt. Grada, 2007
Pokorn, J. a kol.: Lkask prvn pomoc. Druh, doplnn a pepracovan vydn. Galn, Praha 2010
St. John Ambulance, St. Andrew's Ambulance Association and British Red Cross: First Aid Manual,
9th edition updated, Dorling Kindersley Ltd, 2011
SZ video Prvn pomoc 1 a 2, Studio Grant, bez data

http://www.akutne.cz
http://www.resuscitace.cz
http://www.ordinace.cz/autor/stanislav-machart/
http://www.prvni-pomoc.com
http://www.stefajir.cz/?q=node/137
http://portal.lf1.cuni.cz
http://www.erc.edu
http://emedicine.medscape.com
http://www.mayoclinic.com/health/FirstAidIndex/FirstAidIndex
http://www.healthy.net/scr/MainLinks.asp?Id=170
http://www.sja.org.uk/sja/first-aid-advice.aspx
http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/firstaid.html
http://jirben2.chytrak.cz
http://www.wikiskripta.eu

120