FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKANCH TECHNOLOGI VYSOK UEN TECHNICK V BRN

Fyzikln semin

Garant pedmtu: RNDr. Eva Hradilov Autoi textu: RNDr. Eva Hradilov RNDr. Nadda Uhdeov

Brno

15. 11. 2003

Obsah
1 VOD ................................................................................................................................. 7 1.1 ..ZAAZEN PEDMTU VE STUDIJNM PROGRAMU .............................................................7 1.2 ..VOD DO PEDMTU .......................................................................................................7 1.3 ..VSTUPN TEST ..................................................................................................................8 1.4 ..NUTN PEDBN ZNALOSTI ........................................................................................11 2 VEKTOROV ALGEBRA ........................................................................................... 14 2.1 ..SKALRN A VEKTOROV VELIINY ...............................................................................14 2.2 ..SLOKY, SOUADNICE A VELIKOST VEKTORU ................................................................15 2.3 ..JEDNOTKOV VEKTORY .................................................................................................18 2.4 ..ALGEBRAICK METODA STN A ODETN VEKTOR ..............................................19 2.5 ..GRAFICK METODA STN A ODETN VEKTOR .....................................................22 2.6 ..VEKTORY A FYZIKLN ZKONY ....................................................................................25 2.7 ..NSOBEN VEKTORU SKALREM ....................................................................................26 2.8 ..SKALRN SOUIN .........................................................................................................26 2.9 ..VEKTOROV SOUIN .....................................................................................................29 2.10 DERIVACE VEKTORU ......................................................................................................32 2.11 DODATKY...................................................................................................................34 3 KINEMATIKA ................................................................................................................ 36 3.1 ..MECHANICK POHYB.....................................................................................................36 3.1.1 K relativnosti pohybu.................................................................................36 3.1.2 Jakm pohybem se budeme zabvat?.........................................................36 3.2 ..POLOHA, POLOHOV VEKTOR ........................................................................................37 3.3 ..TRAJEKTORIE, DRHA, POSUNUT ..................................................................................39 3.4 ..PRMRN RYCHLOST ...................................................................................................42 3.5 ..OKAMIT RYCHLOST ...................................................................................................44 3.6 ..ZRYCHLENI ....................................................................................................................46 3.7 ..VOLN PD, SVISL VRH ...............................................................................................51 3.8 ..IKM VRH ....................................................................................................................54 3.9 ..VODOROVN VRH ..........................................................................................................58 3.10 ROVNOMRN POHYB PO KRUNICI ...............................................................................59 3.11 ROVNOMRN ZRYCHLEN (ZPOMALEN) POHYB PO KRUNICI ...................................63 3.12 PEHLEDN TABULKY POHYB HMOTNHO BODU .........................................................65 3.13 DODATKY...................................................................................................................66 4 DYNAMIKA .................................................................................................................... 69 4.1 ..NEWTONOVSK MECHANIKA .........................................................................................69 4.2 ..HMOTNOST, SLA ...........................................................................................................69 4.3 ..O VZJEMNM PSOBEN TLES ....................................................................................70 4.4 ..PRVN NEWTONV POHYBOV ZKON ZKON SETRVANOSTI ...................................70 4.5 ..DRUH NEWTONV POHYBOV ZKON ZKON SLY ..................................................71 4.6 ..TET NEWTONV POHYBOV ZKON ZKON AKCE A REAKCE ..................................74 4.7 ..NKTER TYPY SIL .........................................................................................................75 4.7.1 Thov sla..................................................................................................76 4.7.2 Kolm tlakov sla .....................................................................................77 4.7.3 Tahov sla.................................................................................................78 4.7.4 Tec sla ....................................................................................................80

3 4.7.5 Dostediv sla...........................................................................................84 4.8 ..HYBNOST .......................................................................................................................87 4.9 ..IMPULZ SLY A ZMNA HYBNOSTI...................................................................................89 4.10 KINETICK ENERGIE ......................................................................................................90 4.11 MECHANICK PRCE .....................................................................................................92 4.11.1 Prce konstantn sly..................................................................................92 4.11.2 Prce a kinetick energie ..........................................................................94 4.11.3 Prce thov sly.........................................................................................96 4.11.4 Prce promnn sly ..................................................................................97 4.12 POTENCILN ENERGIE...................................................................................................99 4.13 MECHANICK ENERGIE ................................................................................................101 4.14 VKON ........................................................................................................................102 4.15 INNOST ....................................................................................................................104 5 VOD DO ELEKTINY ............................................................................................. 108 VYBRAN KAPITOLY Z ELEKTINY ......................................................................................111 5.1 ..ELEKTRICK NBOJ V ELEKTROSTATICKM POLI.........................................................111 5.1.1 Elektrick nboj .......................................................................................111 5.1.2 Coulombv zkon.....................................................................................114 5.2 ..INTENZITA ELEKTRICKHO POLE ..................................................................................118 5.2.1 Elektrick silory ...................................................................................120 5.2.2 Bodov nboj v elektrickm poli..............................................................122 5.3 ..POTENCIL ELEKTRICKHO POLE .................................................................................124 5.3.1 Elektrick napt ......................................................................................127 5.3.2 Ekvipotenciln plochy.............................................................................129 5.4 ..ELEKTROSTATICK JEVY VE VODICH A NEVODICH .................................................130 5.4.1 Vodie a nevodie ....................................................................................130 5.4.2 Vlastn kapacita vodie............................................................................132 5.4.3 Kapacita kondenztoru ............................................................................133 5.4.4 Energie nabitho kondenztoru ...............................................................136 5.4.5 azen kondenztor................................................................................137 5.5 ..OBVODY ............................................................. CHYBA! ZLOKA NEN DEFINOVNA. 6 7 ZVREN TEST .................................................................................................... 151 SEZNAM POUIT LITERATURY ......................................................................... 156

Seznam obrzk
OBR. 2.1: OBR. 2.2: OBR. 2.3: OBR. 2.4: OBR. 2.5: OBR. 2.6: OBR. 2.7: OBR. 2.8: OBR. 2.9: OBR. 2.10: OBR. 2.11: OBR. 2.12: OBR. 3.1: OBR. 3.2: OBR. 3.3: OBR. 3.4: OBR. 3.5: OBR. 3.6: OBR. 3.7: OBR. 3.8: OBR. 3.9: OBR. 3.10: OBR. 3.11: OBR. 3.12: OBR. 3.13: OBR. 3.14: OBR. 3.15: OBR. 3.16: OBR. 4.1: OBR. 4.2: OBR. 4.3: OBR. 4.4: OBR. 4.5: OBR. 4.6: OBR. 4.7: OBR. 4.8: OBR. 5.1: OBR. 5.2: OBR. 5.3: OBR. 5.4: OBR. 5.5: OBR. 5.6: OBR. 5.7: OBR. 5.8: OBR. 5.9: OBR. 5.10:

VEKTOR. a = a x i + a y j + a z k ...........................................................................15 SLOKY VEKTORU..............................................................................................16 JEDNOTKOV VEKTOR a 0 ..................................................................................18 JEDNOTKOV VEKTORY i , j A k ....................................................................18 SOUET VEKTOR. ..........................................................................................22 DVA VEKTORY a A b LZE STAT V LIBOVOLNM POAD (VZTAH ( 2.15)). .....23 VEKTORY b A b .............................................................................................23 A) VEKTORY a , b A b , B) ODETEN VEKTORU b OD VEKTORU a ..............23 STN VEKTOROVCH VELIIN .......................................................................25 VEKTORY a A b SVRAJ HEL . ..................................................................26 KOL 2.7 ...........................................................................................................28 PRAVIDLO PRAV RUKY PRO VEKTOROV SOUIN. ............................................30 POLOHA BODU NA OSE. ......................................................................................38 TRAJEKTORIE A POSUNUT. ................................................................................39 PKLAD 3.4.......................................................................................................40 POSUNUT r = r2 r1 SPOJUJE KONCOV BODY VEKTOR r1 A r2 . .................41 DRHA ROVNOMRNHO POHYBU .....................................................................42 RYCHLOST ROVNOMRNHO POHYBU ................................................................42 OKAMIT RYCHLOST........................................................................................45 TEN A NORMLOV ZRYCHLEN. ....................................................................47 ZVISLOST RYCHLOSTI NA ASE U ROVNOMRN ZRYCHLENHO POHYBU.......48 ZVISLOST RYCHLOSTI NA ASE U ROVNOMRN ZPOMALENHO POHYBU .......49 GRAF ZVISLOSTI ZRYCHLEN NA ASE ..........................................................49 IKM VRH........................................................................................................55 VODOROVN VRH ..............................................................................................58 ROVNOMRN POHYB PO KRUNICI ..................................................................60 DOSTEDIV (NORMLOV) ZRYCHLEN ..........................................................61 TEN, DOSTEDIV A CELKOV ZRYCHLEN POHYBU PO KRUNICI .................63 VZJEMN PSOBEN TLES ...............................................................................70 ZKON AKCE A REAKCE .....................................................................................74 THOV SLA ......................................................................................................76 NORMLOV SLA .............................................................................................77 TAHOV SLA.....................................................................................................78 TEC SLA .........................................................................................................81 DOSTEDIV SLA ..............................................................................................84 PRCE KONSTANTN SLY ...................................................................................92 DV SOUHLASN NABIT TLESA SE ODPUZUJ ....................................................111 DV NESOUHLASN NABIT TLESA SE PITAHUJ ..............................................111 SLY MEZI NBOJI. ...........................................................................................114 INTENZITA ELEKTRICKHO POLE. .....................................................................118 VEKTORY ELEKTRICK INTENZITY KOLEM KLADNHO NBOJE ........................120 SILORY POLE DVOU STEJN VELKCH NBOJ OPANCH ZNAMNEK........120 SILORY POLE DVOU STEJN VELKCH KLADNCH NBOJ. .........................121 MILIKANOVO ZAZEN PRO MEN ELEMENTRNHO NBOJE E. ...................124 PROSTOROV GRAF POTENCILU ELEKTRICKHO POLE. ..................................125 STI TY EKVIPOTENCILNCH PLOCH. .......................................................129

5 OBR. 5.11: OBR. 5.12: OBR. 5.13: OBR. 5.14: OBR. 5.15: OBR. 5.16: OBR. 5.17: ELEKTRICK SILORY A PN EZY EKVIPOTENCILNCH PLOCH...............129 VZNIK INDUKOVANHO NBOJE NA POVRCHU VODIE ....................................131 RZN DRUHY KONDENZTOR ......................................................................134 DVA VODIE ELEKTRICKY IZOLOVAN TVO KONDENZTOR. ........................134 ZOBRAZEN DESKOVHO KONDENZTORU. ......................................................135 PARALELN SPOJEN KONDENZTOR ..............................................................137 SRIOV SPOJEN KONDENZTOR...................................................................138

Seznam tabulek
TAB. 1: TAB. 2: TAB. 3: MEZINRODN SOUSTAVA JEDNOTEK SI ............................................................12 DOPLKOV JEDNOTKY SI.................................................................................12 NSOBKY A DLY JEDNOTEK SI..........................................................................13

1 VOD
1.1 Zaazen pedmtu ve studijnm programu
Fyzikln semin je zaazen do 1. semestru 1. ronku jako jeden ze t povinn volitelnch pedmt v bakalskm studijnm programu. Pedmt je doporuovn vem studentm, jejich zkladn znalosti z fyziky nejsou dostaten pro pochopen ltky FYZIKY 1 a FYZIKY 2 a pro ty, kterm by doplnn znalost samostudiem inilo pote. Aktivnm absolvovnm tohoto semin zsk student 2 kredity.

1.2 vod do pedmtu

Rmcov obsah pedmtu Fyzikln semin tvo nsledujc kapitoly: Vektorov algebra, Kinematika, Dynamika a vod do elektiny. Od akademickho roku 2001/2002 maj studenti na FEKT jako doporuenou literaturu esk peklad knihy D. Halliday, R. Resnick, J. Walker: FYZIKA. Na doporuenou literaturu navazuj i tyto uen texty, kter svm vbrem ltky i vhodn vybranmi pklady a testy usnadn studentm ppravu na semin a budou zkladem pro dal studium fyziky na fakult.

Jak je cl a co vs ek v prvnch dvou stech pedmtu?

Mli byste znt rozdly mezi skalry a vektory a mli byste s nimi umt potat. Mli byste si vytvoit pedstavu, m se zabv mechanika. Budete analyzovat mechanick pohyby. Naume se spolen kvalitativn popisovat pohyby po pmce a po krunici. Budeme eit rzn otzky a lohy.

Po prostudovn prvnch t kapitol byste mli bt schopni

1. umt rozliit a urit prmrnou a okamitou rychlost, 2. urit prmrn a okamit zrychlen, 3. analyzovat pohyb hmotnho bodu podle tvaru trajektorie a podle asov zvislosti velikosti jeho rychlosti, 4. eit koly spojen s pohyby hmotnho bodu: rovnomrnm a rovnomrn zrychlenm (zpomalenm) po pmce a rovnomrnm po krunici, 5. nakreslit (a pi een loh vyut) grafick zvislosti drhy a rychlosti hmotnho bodu na ase pi jeho rovnomrnm a rovnomrn zrychlenm pohybu, 6. charakterizovat slu a umt skldat a rozkldat sly, kter na hmotn bod psob, 7. vyslovit a objasnit Newtonovy pohybov zkony, 8. urit hybnost a impulz sly,

8 9. osvojit si zkon zachovn hybnosti, 10. pout nov zaveden veliiny sla, hybnost, impulz sly pi een jednoduchch loh z dynamiky. V nsledujc sti kapitoly najdete jednoduch vstupn testy, na nich si mete osvit zkladn znalosti z mechaniky. Vsledky tchto test najdete v kapitole Dodatky.

1.3 Vstupn test

T 1.1
Zvislost drhy na ase je znzornna na obrzku. V okamiku t = 4 s byla velikost rychlosti tlesa a) b) c) d) 2,5 m/s 5 m/s 0,4 m/s 0,8 m/s

s (m)
10 5 0 2 4 6

t (s)

T 1.2
Hmotn bod se pohybuje po krunici o polomru R konstantn hlovou rychlost . Jeho obvodov rychlost je v. Zmn se velikost jeho obvodov rychlosti, bude-li se pohybovat stejn velkou hlovou rychlost po krunici o polomru 2.R ? a) b) c) d) Rychlost se nezmn. Rychlost vzroste na dvojnsobek pvodn hodnoty. Rychlost klesne na polovinu pvodn hodnoty. Rychlost klesne na tvrtinu pvodn hodnoty.

T 1.3
Kter z nsledujcch jednotek nepat mezi zkladn jednotky soustavy SI? a) kilogram b) watt c) metr d) kandela

T 1.4
Jak dlouho pad tleso z vky 45 m? Odpor vzduchu zanedbejte, g = 10 m.s-2. a) 1/3 s b) 3 s c) 4,5 s d) 9 s

T 1.5
Na obrzku jsou nakresleny grafy zvislosti drhy na ase pro tyi hmotn body. Kter z tchto hmotnch bod se pohybuj rovnomrnm pohybem? 1. bod 2. bod 3. bod 4. bod

t
a) jen 1. bod b) 1. a 2. bod

t
c) 2. a 3. bod

t
d) jen 4. bod

T 1.6
Mezi nsledujcmi veliinami: drha, zrychlen, moment sly, prce, vkon, energie, hybnost a intenzita elektrickho pole jsou nkter veliiny vektorov. Jejich poet je a) 2 b) 3 c) 4 d) 5

T 1.7
Na obrzku je zakreslen graf zvislosti velikosti rychlosti hmotnho bodu na ase. Jak velk zrychlen m hmotn bod v ase t = 4 s?

v (m.s-1)
a) b) c) d) 8 m.s-2 2 m.s-2 1 m.s-2 0 m.s-2 10 8 6 4 2 0 1 2 3 4 5

t (s)

T 1.8
Po silnici jedou dva automobily o stejnch hmotnostech. Prvn jede rychlost 40 km.h-1, druh 80 km.h-1 . V jakm pomru jsou kinetick energie obou automobil?

Ek1 / Ek2 = 1 / 4

b) Ek1 / Ek2 = 1 / 2

c) Ek1 / Ek2 = 4

d) Ek1 / Ek2 = 2

10

T 1.9
Na ti tlesa, kter se pohybuj po vodorovn podlaze, psob sly F1 , F2 a F3 . Vechny sly maj stejnou velikost F, ale rzn smr, jak je vidt na obrzku. Uraz-li tlesa stejn drhy, pak nejvt prci vykon a) sla F1 F1 b) sla F2
c) sla F3

d) vechny sly stejnou

F2

F3
s

T 1.10
Kotou o polomru r je otiv kolem nehybn osy, jdouc jeho stedem. Na kotou psob sly F1 a F4 , znzornn na obrzku. Vechny sly maj stejnou velikost a stejn smr, li se jen polohou psobit. Vzdlenost d je rovna polovin polomru r. Na kotou m nejvt otiv inek

O r

O r F2

O r

a) sla F1

F1

F3

F4 d) sla F4

b) sla F2

c) sla F3

T 1.11
Pi rovnomrn zrychlenm pmoarm pohybu psob na tleso a) nulov sla b) konstantn nenulov sla c) sla mrn asu d) sla mrn rychlosti

T 1.12
Jestlie hybnost stice klesne na polovinu, pak jej kinetick energie a) vzroste 2-krt b) klesne 4-krt c) klesne 8-krt d) vzroste 4-krt

11

T 1.13
Kola A a B o polomrech rA = 50 cm a rB = 20 cm jsou spojena emenovm pevodem. Otli se kolo A s hlovou frekvenc 2 Hz, pak se kolo B ot s hlovou frekvenc a) 5 Hz b) 10 Hz c) 2 Hz d) 0,8 Hz

T 1.14
m2.kg.s-2 je vyjdenm jednotky a) vkonu b) tlaku c) sly d) prce

T 1.15
Jak velkou silou musme kopnout do me o hmotnosti 400 g, abychom mu udlili zrychlen 80 m.s-2 ? a) 200 N b) 32 N c) 20 N d) 5 N

T 1.16
Jestlie se setrvankov kolo, vykonvajc na potku 12 otek za sekundu, zastav po esti sekundch, pak prmrn hlov zrychlen je a) - 2 s-2 b) - 4 s-2 c) - 4 s-2 d) - 2 s-2

T 1.17
Velikost dostediv sly Fd pi rovnomrnm pohybu tlesa hmotnosti m po krunici polomru r s hlovou rychlost a obvodovou rychlost v meme vyjdit vztahem a) Fd = m v2r b) Fd = m 2r c) Fd = m r d) Fd =

mv2

1.4 Nutn pedbn znalosti

V tto kapitole jsou shrnuty vybran sti z vodu do studia fyziky, na kter studium cel fyziky navazuje. Projdte si tyto vodn strnky pozorn, ponvad obsahem tchto kapitol jsou zklady potebn k dalmu studiu fyziky. Mnoh informace si jist jet pamatujete ze stedn koly. Pak teprve zante se studiem dalch kapitol.

12

Zkladn informace o fyziklnch veliinch a jednotkch

K vyjden vsledku pozorovn uritho dje i experimentu pouvme fyzikln veliiny. Fyzikln veliinou rozumme nap. objem, teplotu, drhu, as, rychlost, hmotnost, elektrick proud atd. Kadou fyzikln veliinu oznaujeme smluvenou znakou, nap. pro uveden veliiny to jsou V, T, s, t, v, m, I.
Kad fyzikln veliina je urena selnou hodnotou a fyzikln jednotkou.

V na republice se pouv Mezinrodn soustava jednotek, kter se oznauje SI (Systeme International d`Units). Pouvn tchto jednotek je u ns tak stanoveno normou Zkonn mic jednotky SN 01 1300. Podle Mezinrodn soustavy jednotek se fyzikln jednotky dl na zkladn, doplkov a odvozen. a) Zklad SI tvo sedm zkladnch jednotek
Zkladn veliina Znaka Fyzikln jednotka Znaka

dlka hmotnost as elektrick proud termodynamick teplota ltkov mnostv svtivost

Tab. 1:

l m t I T n I

metr kilogram sekunda ampr kelvin mol kandela

m kg s A K mol cd

Mezinrodn soustava jednotek SI

b) Doplkovmi jednotkami SI jsou:

Doplkov jednotka Znaka Fyzikln jednotka Znaka

rovinn hel prostorov hel

Tab. 2:

t ,

radin steradin

rad sr

Doplkov jednotky SI

Podle rozhodnut Mezinrodn komise pro mry a vhy jsou tyto dv jednotky interpretovny jako jednotky bezrozmrn, kter meme (ale nemusme) pouvat pro odvozen jednotky SI. Tak nap. v literaturch se nkdy setkvme s jednotkou pro hlovou rychlost ve tvaru rad.s-1 nebo jen s-1. Oboj je sprvn.

13 c) Odvozen jednotky se odvozuj ze zkladnch jednotek pomoc defininch vztah odpovdajcch fyziklnch veliin. Nap. rychlost rovnomrnho pmoarho pohybu s meme vyjdit vztahem v = , kde s je drha a t doba trvn pohybu. Ponvad jednotkou t drhy je metr m a jednotkou asu sekunda s, je jednotkou rychlosti metr za sekundu m [v] = = m.s-1. s
Nsobky a dly jednotek SI jsou tvoeny ze zkladnch jednotek pomoc pedpon SI, tj. pomoc mocnin o zkladu 10. Jejich nzvy jsou pak tvoeny spojenm pedpony a nzvu jednotky v jedno slovo (nap. kilometr, kilogram, milimetr, pikofarad). Tab. 3. jsou uvedeny nejdleitj pedpony pro tvoen nsobk a dl jednotek (plnou tabulku najdete v SN 01 1300.
Pedpona Znaka Mocnina Tab. 3: tera giga mega kilo mili mikro nano piko

T 1012

G 109

M 106

k 103

m 10-3

10

-6

n 10-9

p 10-12

Nsobky a dly jednotek SI

Vedlej jednotky povoluje pouvat norma Zkonn mic jednotky a to z praktickch dvod. Pat mezi n nap. litr (l), tuna (t), minuta (min), hodina (h).

14

2 VEKTOROV ALGEBRA

Ke kapitole 3 z doporuen literatury: D. Halliday, R. Resnick, J. Walker: FYZIKA

2.1 Skalrn a vektorov veliiny

Veliiny, se ktermi se ve vuce fyziky setkme, dlme na veliiny skalrn a vektorov.
Skalrn fyzikln veliiny nebo strun skalry jsou jednoznan ureny jedinm slem a pslunou mic jednotkou. Pat k nim nap. hmotnost, objem, dlka, as. Zapisujeme je nap. m = 3 kg, V = 10 m-3, l = 5 m, t = 20 s.

Pi potn se skalry pouvme bn pravidla aritmetiky a algebry sel.

Vektorov fyzikln veliiny neboli vektory jsou veliiny, k jejich plnmu uren je teba znt nejen selnou hodnotu a mic jednotku, ale i smr (vetn orientace). Takovmi veliinami jsou nap. sla, rychlost, zrychlen. Vektorov fyzikln veliiny se oznauj bu tun vytitnmi znakami (F, v, a) nebo nad znakou veliiny peme ipku ( F , v , a ).

Pi vpotech plat zvltn pravidla vektorov algebry.

TEST 2.1
Mezi vektorov veliiny pat a) moment sly b) drha c) hmotnost d) tlak

Geometricky zobrazujeme vektorovou veliinu orientovanou sekou, jej dlka znzoruje velikost vektoru, tj. hodnotu veliiny, a jej ipka pak smr vektoru. Poten bod vektoru uruje umstn vektoru (na Obr. 2.1 je oznaen O) a nazv se psobitm dan vektorov veliiny. Libovoln vektor a v kartzsk soustav souadnic O, x, y, z meme vyjdit

pomoc souadnic a = a (a x , a y , a z )

( 2.1 )

jako souet jeho t sloek vztahem a = axi + a y j + az k , ( 2.2 ) kde i , j a k jsou jednotkov vektory ve smru os x, y, z a ax, ay a az jsou souadnice vektoru a .

15

y ay j O azk z
Obr. 2.1: Vektor. a = a x i + a y j + a z k

a axi

2.2 Sloky, souadnice a velikost vektoru

Slokami vektoru a jsou vektory

ax = ax i ,

ay = ay j ,

az = az k .

Souadnice vektoru v prostoru jsou ureny jeho kolmmi prmty do smr souadnicovch os x, y a z a oznaujeme je a x , a y a a z . V kartzsk soustav souadnic plat, e velikost (modul) vektoru a je

2 2 a = a = ax + ay + a z2
prmty vektoru a (viz Obr. 2.1) do smr souadnicovch os lze vyjdit vztahy

( 2.3 )

a x = a cos

a y = a cos

a z = a cos ,

( 2.4 )

kde cos , cos a cos jsou tzv. smrov kosiny.

Velikost vektoru je vdy kladn, nebo dlky seek vyjadujeme jen kladnmi sly.

Velikost vektoru lze pst tak ve tvaru

a = a x cos + a y cos + a z cos

( 2.5 )

hly , a seven s kladnmi smry os uruj smr vektoru a a pro jejich kosiny plat

cos 2 + cos 2 + cos 2 = 1 .

( 2.6 )

16
Velikost i smr vektoru a lecho (pro nzornost) v rovin meme urit pomoc souadnic vektoru (jak je znzornno na Obr. 2.2)

a x = a cos

a y = a sin

( 2.7 )

vztahy
2 2 a = ax + ay

tg =

ay ax

( 2.8 )

kde je hel mezi vektorem a s kladnm smrem osy x. Znamnko souadnice uruje orientaci odpovdajcho prmtu vektoru vzhledem ke kladnmu smru souadnicov osy.

Obr. 2.2: Sloky vektoru. a) Sloky vektoru a . b) Pi posunut vektoru (pi zachovn jeho velikosti i smru) se jeho sloky nezmn. c) Sloky vektoru a tvo odvsny pravohlho trojhelnka, jeho peponou je vektor a .

TEST 2.2
Na kterm z obrzk je sprvn zakreslen rozklad vektoru a na sloky?
y ax
a

ax y
x ay
a

ax
x ay

a
c)

ay

ay

y ax
a

a)

b)

d)

17

Pklad 2.1:

(HRW 3.17.)

Kolo o polomru 45,0 cm se val bez prokluzu po vodorovn podlaze (viz obrzek). Na obvodu kola ozname bod P, kter se v okamiku t1 prv dotkne podlahy. V pozdjm okamiku t2 je kolo otoeno o polovinu otky. Jak je posunut bodu P za dobu od t1 do t2?

een:
R = 45,0 cm, t1, t2, r = ?
y P r ry R

P rx x

Z obrzku:

2 R r = rx2 + ry2 , kde rx = =R 2 ry = 2 R.

r = ( R ) 2 + (2 R) 2 = R 2 + 2 2 r = 45 2 + 4 cm = 167,6 cm

Pak Po dosazen

tg =

ry rx

2R 2 = R

= arctg

, = 32,5 .

Bod P se za dobu t = t 2 t1 posunul o 167,6 cm pod hlem = 32,5 .

kol 2.1 (HRW 3.11.)

Vektor posunut r le v rovin xy a m velikost 15 m (na obrzku). Urete jeho souadnice.

18

kol 2.2 (HRW 3.14.)

Lo se chyst na cestu dlouhou 120 km severnm smrem. Nhl boue ji zanese 100 km vchodn od vchozho bodu. Jak mus kapitn zmnit pokyny k plavb vzdlenost a smr), aby lo doshla pvodn plnovanho cle?

2.3 Jednotkov vektory

Jednotkov vektor a 0 je vektor, kter m velikost jedna a m tent smr a orientaci jako vektor a (Obr. 2.3). Fyzikln je bezrozmrn. Plat a = a0 a ,
0 a a = a
a

odkud je

( 2.9 )

a0 Obr. 2.3: Jednotkov vektor a 0 Vektory i , j a k jsou definovny jako navzjem kolm vektory jednotkov velikosti, jejich smry jsou souhlasn rovnobn s osami x, y a z pravotoiv soustavy souadnic.

j
k

i

Obr. 2.4: Jednotkov vektory i , j a k .

Pklad 2.2:
Vyjdete jednotkov vektory i , j a k pomoc souadnic a vypotejte velikosti tchto vektor.

19

een:
Podle obr. 2.4 je vyjden jednotkovch vektor i , j a k pomoc souadnic i = (1, 0, 0), j = (0, 1, 0), k = (0, 0, 1). Pro velikosti vektor i , j a k plat

i = i = 12 + 0 + 0 = 1 j = j = 0 + 12 + 0 = 1
k = k = 0 + 0 + 12 = 1.

( 2.10 )

kol 2.3
K vektoru r = 2 i + 3 j + 4 k urete jednotkov vektor r 0 .

Nulov vektor je vektor, jeho velikost je rovna nule (o smru nem smysl hovoit).
Opan vektor k vektoru b je vektor b , kter m stejnou velikost a stejn smr ale opanou orientaci.

2.4 Algebraick metoda stn a odetn vektor

Algebraick metoda vpotu soutu vektor a = a x i + a y j + a z k a b = bx i + b y j + bz k

je zaloena na pouit pravidla stn po souadnicch

s x = a x + bx s y = a y + by
s z = a z + bz Vsledn vektor s je ve tvaru

( 2.11 )

s = a + b = (a x + bx ) i + (a y + b y ) j + (a z + bz ) k . Podobn pro rozdl vektor a = a x i + a y j + a z k a b = bx i + b y j + bz k plat d = a b = ( a x bx ) i + (a y b y ) j + ( a z bz ) k .

( 2.12 )

( 2.13 )

20

Pklad 2.3: (HRW 3.21.)

Urete sloky, velikost a smr vektor a) a + b a b) b a , je-li a = 3,0 i + 4,0 j a b = 5,0 i 2,0 j .

een:
a = 3,0 i + 4,0 j , b = 5,0 i 2,0 j , a) a + b = ?, b) b a = ? a) Sloky vektoru s = a + b vypotme ze vztahu s = a + b = s x + s y = ( a x + bx ) i + (a y + b y ) j ,

tj.

s = a + b = (3 + 5) i + (4 2) j = 8 i + 2 j ,
2 2 s = a + b = sx + sy = 8 2 + 2 2 = 8,2

jeho velikost je

a smr vektoru s = a + b je uren vztahem

= arctg

2 , 8

odkud je

= 14 .

b) obdobn potme pro vektor d = b a ,

kde plat pro:

sloky vektoru d = b a d = d x + d y = (bx a x ) i + (b y a y ) j d = b a = (5 3) i + (2 4) j = 2 i 6 j 2 d = b a = d x2 + d y = 2 2 + 6 2 = 6,3

velikost vektoru
smr vektoru d :

= arctg

6 = 72 . 2

21 Grafick een:
y y

a
0
b

a +b

a
x

a

b
b a

kol 2.4 (HRW 3.24.)

Urete vektory a a b , je-li a + b = 4 c , a b = 2 c a c = 3 + 4 j .

Pklad 2.4: (HRW 3.29.)

Radarov stanice zaznamenala letoun, kter se k n blil pesn z vchodu. V t chvli byl letoun ve vzdlenosti 370 m od stanice a byl vidt pod elevanm hlem 40 (nad vodorovnou rovinou). Radar sledoval letoun a do okamiku, kdy byl od stanice vzdlen 790 m na zpad a velikost pozorovacho hlu inila 123 (na obrzku). Urete posunut letounu bhem doby sledovn a) graficky, b) vpotem.

een:

Podle obr. OA = 370 m, OB = 790 m, = 17 , = 40 , AB = ?, = ?

a) Grafick znzornn posunut letounu

22
y B

=17
0

=40

x b) Nejprve vypotme vektor posunut AB jako rozdl vektor OB a OA

A B = OB OA

OB = OB cos17 (i ) + sin 17 j = 790( cos17 i + sin 17 j ) = 755,5 i + 231,0 j OA = OA (cos 40 i + sin 40 j ) = 370 (cos 40 i + sin 40 j ) = 283,4 i + 237,8 j

Vsledn vektor je a jeho velikost

AB = (1038,9 i 6,8 j ) m
AB = 1038,9 2 + 6,8 2 m = 1038,9 m.

Odchylka od vodorovnho smru

= arctg

6,8 = 0,38 1038,9

0 .

Letoun se bhem doby sledovn posunul o 1038,9 m ve vodorovnm smru.

2.5 Grafick metoda stn a odetn vektor

Vektory a a b narsujeme ve vhodnm mtku tak, e poten bod kterhokoli z nich umstme do koncovho bodu druhho. Jejich soutem je vektor s spojujc poten bod prvho vektoru s koncovm bodem druhho.

Obr. 2.5: Souet vektor. a) AC je vektorovm soutem z obrzku a)

vektor

AB

BC.

b) Jin oznaen

vektor

23 Obr. 2.5 je patrn, e

( 2.14 ) s = a +b Vektor a + b tvo hlopku v rovnobnku urenm vektory a a b podle Obr. 2.6.

Obr. 2.6: Dva vektory a a b lze stat v libovolnm poad (vztah ( 2.15)). Pi odetn vektoru b od vektoru a zmnme smr vektoru b a zskme tak vektor opan - b , kter piteme k a (Obr. 2.7).

Pro souet vektor plat :

komutativn zkon a +b =b +a asociativn zkon a +b +c = a + b +c

( 2.15 )

( 2.16 )

Obr. 2.7:

Vektory b a b

Obr. 2.8: a) Vektory a , b a b , b) Odeten vektoru b od vektoru a .

Rozdlem vektor a a b rozumme vektor d , kter urme jako souet vektoru a a vektoru opanho k vektoru b , tj. vektoru b

d = a b = a + b

( )

( 2.17 )

24

TEST 2.3
Kter z nsledujcch obrzk vyjaduje sprvn grafick setn dvou navzjem kolmch sil F1 , F2 ?

F1
F2

F1

F1

F1

F2
b)

F2
c)

F2
d)

a)

Pklad 2.5:

(HRW 3.3.)

Turista uel 3,1 km na sever, pak 2,4 km na zpad a nakonec 5,2 km na jih. a) Sestrojte vektorov diagram popisujc jeho pohyb. b) Jak daleko a v jakm smru by musel lett ptk, aby ze stejnho vchozho msta doletl do stejnho cle? Let ptka je pmoar.

een:
Podle obr. AB = 3,1 km, BC = 2,4 km, CD = 5,2 km, r = ?, = ?

a) Vektorov diagram popisujc pohyb turisty

y C B

r
D0

b) Body A a D maj podle obrzku souadnice A (2,4; 2,1), D (0; 0). Vektor r = 2,4 i 2,1 j . Ptk by musel ulett vzdlenost
r = 2,4 2 + 2,12 = 3,19 km

ve smru

= arctg

2,1 = 41,2 . 2,4

25

kol 2.5 (HRW 3.4.)

Automobil jede 50 km vchodnm smrem, pot 30 km severn a dle 25 km na severovchod pod hlem 30 vzhledem k mstnmu polednku. Sestrojte vektorov diagram pohybu a urete celkov posunut automobilu.
Poznmka:

Pi stn vektorovch veliin je poteba si uvdomit, e stat meme jen fyzikln veliiny stejnho druhu (nap. 2 rychlosti, dv sly, ne vak rychlost a zrychlen). Stv se, e hmotn bod kon dva i vce pohyb souasn. Nap. motorov loka, kter pluje na ece je unena proudem eky vzhledem ke behm rychlost v1 a souasn pohnna motorem vzhledem k vod rychlost v 2 . Pak je vsledn rychlost loky vzhledem ke behm eky dna vektorovm soutem rychlost v1 a v 2 , tj.

v = v1 + v 2 . Vslednou rychlost v sestrojme

v2
v

v2

v

jako hlopku rovnobnku, jeho stranami jsou ob skldan rychlosti. Na Obr. 2.9 je nakresleno skldn rychlost pro dva rzn smry rychlosti v 2 loky vzhledem k vod. Tmto vektorovm soutem je dna velikost vsledn rychlosti i jej smr.

v1

v1

Obr. 2.9: Stn vektorovch veliin

TEST 2. 4
lun pohybujc se rychlost v1 v klidn vod m pejet eku tekouc rychlost v2 kolmo vzhledem k behm. Mus proto jet ikmo proti proudu eky a jeho vsledn rychlost vzhledem k behm m velikost a) v1 - v2 b) v12 + v22 c) v1 + v2 d)

v1 v 2

2.6 Vektory a fyzikln zkony

Pi een fyziklnch problm vyadujcch vektorov popis lze pout kteroukoli z mnoha ppustnch souadnicovch soustav. Jej vbr vtinou podizujeme poadavku co nejvtho zjednoduen formulace a een dan lohy. Vztahy mezi vektorovmi veliinami i fyzikln zkony samy jsou na volb soustavy souadnic nezvisl.

26

2.7 Nsoben vektoru skalrem

Vsledkem nsoben vektoru v skalrem s je vektor o velikosti |s|.| v |. Pro s > 0 je jeho smr souhlasn se smrem vektoru v , pro s < 0 je opan. Vektor v dlme skalrem s 0, 1 nsobme-li jej jeho pevrcenou hodnotou . s

2.8 Skalrn souin

Skalrn souin dvou vektor a a b (zname a b ) je skalrn veliina, definovan vztahem

a b = ab cos ,

( 2.18 )

kde je hel seven vektory a a b . V zvislosti na hodnot me bt skalrn souin kladn, zporn nebo nulov. Z Obr. 2.10b je zejm, e skalrn souin vektor lze zskat vynsobenm velikosti kterhokoli z nich slokou druhho vektoru ve smru vektoru prvho. Skalrn souin vektor a = a x i + a y j + a z k a b = bx i + b y j + bz k meme vyjdit

vztahem

a b = a x i + a y j + a z k bx i + b y j + b z k

)(

( 2.19 )

a pi prav pouijeme distributivn zkon.

Obr. 2.10: Vektory a a b svraj hel . a) Vektory a a b svraj hel . b) Sloka vektoru a ve smru vektoru b je a cos , sloka vektoru b ve smru vektoru a je b cos .

Pro skalrn souin plat:

komutativn zkonj. distributivn zkon

a b = b a . a (b + c ) = a b + a c .

Pro skalrn souin neplat:

asociativn zkon

a (b c ) (a b ) c

27

Pklad 2.6: (HRW 3.38.)

Ukate, e v pravotoiv soustav (proti smru chodu hodinovch ruiek) souadnic plat ( 2.20 ) a) i i = j j = k k = 1 a b) i j = j k = k i = 0. c) Zmnily by se pedchzejc vztahy, kdyby soustava souadnic nebyla pravotoiv?

een:
a) Z definice skalrnho souinu pro vektory navzjem rovnobn plyne i i = i i cos 0 ,

kde velikost jednotkovho vektoru i = 1 (byla ji vypotna viz Pklad 2.2)

a cos 0 = 1. Pak po dosazen selnch hodnot je
(Stejn pro j j = 1 a k k = 1 .)

i i = 1 1 1 = 1 .

b) Z definice pro skalrn souin pro vektory navzjem kolm plyne i j = i j cos 90 , kde velikosti jednotkovch vektor jsou i = j = 1 a cos 90 = 0, pak je

i j = 1 1 0 = 0 .

c) Nezmnily, u skalrnho souinu plat komutativn zkon.

Z vpotu pedchzejcho pkladu vyplv, e libovoln nenulov vektory a , b jsou na sebe kolm prv tehdy, kdy plat a b = 0 .

Pklad 2.7:

(HRW 3.46.)

Vpoet skalrnho souinu vektor pomoc sloek. Ukate, e pro skalrn souin vektor a = ax i + ay j + az k , b = bx i + by j + bz k plat a b = axbx + ayby + azbz.

een:
a = ax i + ay j + az k , b = bx i + by j + bz k , a b = ?

28 Skalrn souin zapeme ve tvaru

a b = a x i + a y j + a z k bx i + b y j + bz k .

)(

Pouitm distributivnho zkona po roznsoben dostaneme

a b = a x b x ( i i ) + a x b y ( i j ) + a x b z (i k ) + + a y bx ( j i ) + a y b y ( j j ) + a y bz ( j k ) + + a z bx ( k i ) + a z b y ( k j ) + a z bz ( k k ) = = a x bx 1 + a x b y 0 + a x bz 0 + a y bx 0 + a y b y 1 + + a z bx 0 + a z b y 0 + a z bz 1 = = a x bx + a y b y + a z bz

kol 2.6
Zjistte, zda jsou vektory u = 3 i 4 j a v = 4 i 3 j + 5 k navzjem kolm.

kol 2.7 (HRW 3.44.)

Vektory a , b a c jsou zadny podle Obr. 2.11 Urete a) a b , b) a c , c) b c .

Obr. 2.11: kol 2.7

Pklad 2.8: (HRW 3.54.)

Vypotte hly mezi tlesovmi hlopkami krychle s dlkou hrany a.

een:
a, = ?

29
z u1

u2 x a a

a y

hel, kter svraj dva vektory, meme vypotat napklad z definice skalrnho souinu:
u1 u 2 cos = , u1 u 2

kde pro uhlopky u1 , u 2 plat:

u1 (a, a, a ) , u 2 (a, a, a ) , u1 = u 2 = a 3 .

Po dosazen

cos =

(a i + a j + a k ) (a i + a j a k ) a 3a a 3

cos = Pak hledan hel je

a2 + a2 a2 1 = 3 3a2 1 3

= arccos = 70,5 .

2.9 Vektorov souin

Vektorov souin dvou vektor a a b je vektor c definovan vztahem c = a b , kde vektory a , b , c tvo pravotoiv systm. Velikost vektorovho souinu je c = c = a b , tj.

( 2.21 )

( 2.22 ) kde je hel vektor a a b (men z obou hl sevench pmkami, v nich vektory le). Vektor c je kolm na rovinu urenou vektory a a b a jeho smr je dn pravidlem prav ruky (Obr. 2.12). Pi zpisu pomoc jednotkovch vektor je vektorov souin dn vrazem a b = a x i + a y j + a z k bx i + b y j + b z k ( 2.23 )

c = ab sin ,

) (

kter lze jet upravit uitm distributivnho zkona.

30 Vektorov souin lze zapsat determinantem

a b = ax

i

j ay by

a z = (aybz azby ) i + (azbx axbz) j + (axby aybx ) k .

k

bx

bz

Obr. 2.12: Pravidlo prav ruky pro vektorov souin. a) Natote pravou ruku tak, aby vektor a byl ve smru ukazovku a b ve smru prostednku. Pak palec ukazuje smr c = a b . b) Vidme, e ( a b ) = (b a ) .

Pro vektorov souin plat:

distributivn zkon

a (b + c ) = a b + a c

Pro vektorov souin neplat:

komutativn zkon ; zmna poad vektor je doprovzena zmnou znamnka a b = b a

( 2.24 )

asociativn zkon

a (b c ) (a b ) c

Nenulov vektory jsou navzjem rovnobn (kolinern) prv tehdy, kdy a b = 0 .

Komplanrnmi vektory nazvme vektory, kter le v rovnobnch rovinch.

Pklad 2.9:

(HRW 3.49.)

Vpoet vektorovho souinu vektor pomoc souadnic. Ukate, e pro vektorov souin vektor a = ax i + ay j + az k , b = bx i + by j + bz k plat a b = (aybz azby ) i + (azbx axbz) j + (axby aybx) k .

31

een:
a = ax i + ay j + az k , b = bx i + by j + bz k , a b = ?

Podobn jako u skalrnho souinu je

a b = a x b x ( i i ) + a x b y ( i j ) + a x b z (i k ) + + a y bx ( j i ) + a y b y ( j j ) + a y bz ( j k ) + + a z bx ( k i ) + a z b y ( k j ) + a z bz ( k k ) = = a x bx 0 + a x b y k + a x bz ( j ) + a y bx ( k ) + a y b y 0 + + a y b z i + a z b x j + a z b y ( i ) + a z b z 0 = = ( a y bz a z b y ) i + ( a z bx a x bz ) j + ( a x b y a y bx ) k

kol 2.8 (HRW 3.39.)

Ukate, e v pravotoiv soustav souadnic plat i i = j j = k k = 0 i j =k, j k = i , k i = j ( 2.25 ) ( 2.26 )

kol 2.9
Jsou dny vektory: a (2, 1, 2), b (6, 3, 1) a c (2, 1, -5). a) Stanovte, zda jsou vektory a a c kolinern a b) vektory a , b a c komplanrn.

kol 2.10 (HRW 3.45.)

Vektory a , b a c jsou zadny podle obr. 2.11. Urete: a) a b , b) a c , c) b c .

kol 2.11 (HRW 3.50.)

Jsou dny vektory a = 3,0 + 5,0 a b = 2,0 + 4,0. Urete: a) a b , b) a b a c) (a + b ) b .

Dlen skalru nebo vektoru vektorem nen definovno. s b Vrazy nebo nemaj smysl. a a

32

2.10 Derivace vektoru

Je-li vektor funkc parametru t, pak je jeho zvislost na ase vyjdena vztahem

a = a (t ) = a x (t ) i + a y (t ) j + a z (t ) k .
Derivace vektoru podle parametru t je vektor

d a d ax d ay d az a (t ) = = i+ j+ k. dt dt dt dt
(Napklad prvn derivace okamit rychlosti podle asu je okamit zrychlen.) Pro derivace souinu vektorovch funkc plat

(a b ) = a b + a b , ( a b ) = a b + a b .

Pklad 2.10: (HRW 4.12.)

stice se pohybuje v s asem podle vztahu rovin xy. Jej poloha se mn 3 4 r = (2,00 t 5,00 t ) i + (6,00 7,00 t ) j , kde r je v metrech a t v sekundch. Urete jej a) rychlost v a b) zrychlen a v okamiku t = 2,00 s. c) Jak je v tomto okamiku smr teny k trajektorii?

een:
r = (2,00 t 3 5,00 t ) i + (6,00 7,00 t 4 ) j , a) v = ?, b) a = ? v t = 2,00 s, c) = ?
a) Rychlost vypotme jako prvn derivaci polohovho vektoru podle asu

dr d = v= 2 t 3 5 t i 6 7 t 4 j = 6 t 2 5 i 28 t 3 j . dt dt

) (

) (

V ase t = 2,00 s je pak rychlost rovna v = (6 .4,00 5) i ( 28.8,00) j = 19,0 i 224,0 j (m.s-1). b) Zrychlen vypotme jako prvn derivaci rychlosti podle asu

dv d = a= 6 t 2 5 i + 28 t 3 j = 12 t i 84 t 2 j . dt dt

[(

) (

) ]

V ase t = 2,00 s je pak zrychlen rovno

33

a = 12.2,00 i 84.4,00 j = 24,0 i 336,0 j .

c) Smr teny k trajektorii vypotme ze vztahu tg = tj. vy 224,0 = v x 19,0

= arctg

224,0 19,0

= 85,2 .

kol 2.12 (HRW 4.16.)

Rychlost stice pohybujc se v souadnicov rovin xy je dna vztahem 2 v = (6,0 t 4,0 t ) i + 8,0 j . Sloky rychlosti jsou meny v metrech za sekundu a as (t > 0) v sekundch. a) Jak je jej zrychlen v okamiku t = 3,0 s? b) Ve kterm okamiku je jej zrychlen nulov? c) Kdy je nulov jej rychlost?

34

2.11 DODATKY
Vsledky test: Test 2.1: a), Test 2.2: c), Test 2.3: c), Test 2.4: d)

Vsledky a een a kol: kol 2.1 (HRW 3.11.):

rx = r cos 30 = 13 m , r y = r sin 30 = 7,5 m

kol 2.2 (HRW 3.14.):

Odklon od severnho smru je d = 156 km, = 39,8

kol 2.3:

r 0 = 0,37 i + 0,56 j + 0,74 k

kol 2.4 (HRW 3.24.).:

a = 9 i + 12 j , b = 3 i + 4 j
kol 2.5 (HRW 3.4.).:

a) Vektorov diagram pohybu automobilu. y S

30

r

B 25km
30km V x

50 km

b) Podle obrzku m bod B souadnice B (62,5 km, 51,7 km) a vsledn posunut automobilu r = 83.3 km, = 40 .
kol 2.6: u v
= 24 vektory u a v nejsou navzjem kolm

kol 2.7 (HRW 3.44.):

a) a b = a b cos 90 = 0 ,

35

a b) a c = a c cos (a , c ) = a c = 4 4 = 16 , c b c) b c = b c cos (b , c ) = b c = 3 3 = 9 c kol 2.8 (HRW 3.39.):

Poznmka: Postupujte obdobn jako u pkladu 3.38.
kol 2.9:

a) nejsou kolinern, b) jsou komplanrn

kol 2.10 (HRW 3.45.):

a) a b = a b sin 90 = 3 4 = 12 , smr k nm,

b = a b = 3 4 = 12 , smr od ns, b) a c = a c sin (a , c ) = a c c a = b a = 4 3 = 12 , smr k nm c) b c = b c sin (b , c ) = b c c
kol 2.11 (HRW 3.50.):

a) a b = 2 k , b) a b = 26 , c) a + b b = 46

kol 2.12 (HRW 4.16.):

a) a ( 3) = 18 i m.s-2, b) t = 0,75 s, c) v y = 8,0 m.s-1 0

36

KINEMATIKA
Ke kapitolm 2 a 4 z doporuen literatury: D. Halliday, R. Resnick, J. Walker: FYZIKA

2.12 Mechanick pohyb

Kinematika je st fyziky zabvajc se popisem pohyb tles, tdnm a porovnvnm pohyb. Mechanick pohyb je nejjednodu druh pohybu v prod. Mechanickm pohybem tlesa rozumme zmnu polohy jednoho tlesa vzhledem k jinmu tlesu, ppadn vztanmu systmu. 2.12.1 K relativnosti pohybu

Veker svt se pohybuje. I vci, kter se zdaj bt v klidu se pohybuj dky pohybu Zem kolem vlastn osy, jejm pohybem kolem Slunce, kter se pohybuje vzhledem k na Galaxii atd. Pohyb tles meme zjiovat jen vzhledem k jinm tlesm. Proto hovome o relativnosti pohybu. Abychom mohli popsat pohyb njakho tlesa, musme rozhodnout, kter tleso budeme povaovat za nehybn (nachzejc se v klidu) a s nm pak spojme soustavu souadnic, vzhledem ke kter budeme pohyb tlesa zkoumat. Bn eme ppady, kdy pohyb tlesa spojujeme se Zem. Pak Zemi povaujeme za tleso nachzejc se v klidu (tj. spojen se souadnicovou soustavou nachzejc se v klidu).

Pklad 0.1:
Sedte v jedoucm vlaku. Na vedlej koleji jede ve stejnm smru a stejnou rychlost druh vlak. Jak je v pohybov stav vzhledem k tomuto vlaku?

een:
Vzhledem k druhmu vlaku na vedlej koleji jsme v klidu.
2.12.2 Jakm pohybem se budeme zabvat?

V kinematice se budeme zabvat pohyby splujcmi tyto poadavky: 1. Pokud se tlesa vzhledem k Zemi nepohybuj, budeme kat, e jsou v klidu. O padajcm kameni z urit vky na Zemi nebo o automobilu jedoucm po dlnici apod. kme, e se nachz v mechanickm pohybu. 2. Budeme rozliovat pohyby po pmce (sti 2.12 - 2.18), po krunici (2.21) a pohyby sloenmi (ikm a vodorovn vrh kapitoly 2.19 a 2.20). 3. Pohybujc se tleso nahradme hmotnm bodem (stic).

37
Hmotn bod je nejjednodu mysliteln objekt, kter nahrazuje skuten pohybujc se tleso v ppadech, kdy lze jeho rozmry (vzhledem k uvaovanm vzdlenostem) zanedbat.

Tento ppad nastv pedevm tehdy, pohybuj-li se vechny sti tlesa stejn rychle a stejnm smrem. Nhrada tlesa hmotnm bodem vak nen vhodn v ppad, kon-li tleso rotan pohyb (nap. otejc se koloto jeho jednotliv sti se pohybuj rzn rychle a v jinch smrech).

Pklad 0.2:
Kter z uvedench tles meme povaovat za hmotn bod? M v rukou branke, rotujc disk, zvodnk bc maratn, uml druice Zem, kola jedoucho automobilu, kmen vren prakem vodorovnm smrem.

een:
M v rukou branke, zvodnk bc maratn, uml druice Zem, kmen vren prakem vodorovnm smrem. Pro popis pohybu hmotnho bodu je poteba zavst vhodn fyzikln veliiny. V kinematice jsou nejdleitjmi veliinami: drha s nebo posunut r , as t, rychlost v a zrychlen a ( r , v , a jsou veliiny vektorov).

2.13 Poloha, polohov vektor

Polohu stice (bodu) urujeme polohovm vektorem r , kter spojuje nejastji polohu bodu s potkem souadnicovch os. Vektor r zapisujeme v kartzsk soustav souadnic ve tvaru r = xi + y j + zk
( 0.1 )

kde vektory xi , yj a zk jsou prmty polohovho vektoru r do smr souadnicovch os a x, y, z jsou odpovdajc souadnice. Polohov vektor je uren bu velikost a jednm i dvma hly, nebo svmi slokami. Velikost polohovho vektoru je r = x2 + y2 + z2

( 0.2 )

Souadnice mohou bt jak kladn, tak i zporn, podle toho, na kter stran od potku souadnicov osy se nachzej. Je-li hmotn bod pmo v potku, je jeho souadnice nulov. Kladnm smrem osy rozumme smr, ve kterm souadnice roste, opan smr je zporn (Obr. 0.1).

38

Obr. 0.1: Poloha bodu na ose. Polohu bodu na ose zadvme ve vyznaench dlkovch jednotkch. Stupnici lze libovoln rozit v obou smrech.

Pklad 0.3: (HRW 4.1. a), b), c))

Meloun le v mst o souadnicch x = 5,0 m, y = 8,0 m a z = 0 m. Vyjdete jeho polohov vektor a) pomoc jednotkovch vektor, b) pomoc velikosti a smru. c) Nartnte polohov vektor v kartzsk soustav souadnic.

een:

x = 5,0 m, y = 8,0 m , z = 0 m, a) r = ?, b) r = ?, = ?, c) nrt polohovho vektoru

a) Polohov vektor (podle vztahu 4.1) je r = x i + y j + z k = (5,0 i + 8,0 j ) m. b) Velikost polohovho vektoru vypotme ze vztahu
r = x 2 + y 2 + z 2 = (5,0) 2 + 8,0 2 + 0 2 m = 9,4 m

a hel svrajc s kladnou osou x

= arctg

y = arctg x

8,0 = 122 . 5 , 0

c) Ponvad souadnice z = 0 m, bude polohov vektor leet v rovin xy.

r
0

kol 3.1. (HRW 4.2.)

Poloha elektronu je zadna vektorem r = 5,0 i 3,0 j + 2,0 k (v metrech). a) Urete velikost polohovho vektoru a b) zakreslete jej v kartzsk soustav souadnic.

39

2.14 Trajektorie, drha, posunut

Hmotn bod pi mechanickm pohybu opisuje souvislou ru (kivku), kterou nazvme trajektorie pohybu. Trajektorii jedoucho motocyklu pedstavuj vechna msta silnice, ktermi motocykl projel. Podle tvaru trajektorie dlme pohyby na pmoar a kivoar.
Dlka trajektorie opsan hmotnm bodem pi jeho pohybu za uritou dobu se nazv drha a oznaujeme ji psmenem s. Drha je funkc asu, tj. s = s(t). Drhu mme v metrech nebo v dalch jednotkch dlky.

U pmoarho pohybu je dlka trajektorie (tj. drha s) rovna vzdlenosti tchto bod, tj. dlce seky AB (Obr. 0.2 a). U kivoarho pohybu mme drhu podl cel kivky Obr. 0.2 b.

Obr. 0.2: Trajektorie a posunut. a) Vechny vyznaen ipky pedstavuj stejn posunut. b) Vechny ti trajektorie spojujc dva body odpovdaj tmu posunut.

Pklad 0.4:
Z grafu zvislosti drhy na ase (3.3.) urete: a) dobu, ve kter ujel motocyklista prv 5 km a b) drhu, kterou ujel motocyklista za 5 minut.

een:
t = ? pro s = 5 km, b) s = ? v t = 5.60 s Z grafu meme odest nsledujc daje: a) drhu 5 km ujel motocyklista za dobu 200 sekund a b) za 5 minut, tj. za 300 sekund, ujel motocyklista drhu 7,5 km.

40

s/km 8 6 4 2

0
Obr. 0.3: Pklad 3.4

80

160

240

320

t/s

kol 3.2.
Bec ubhl bhem kad sekundy drhu 8 m. Urete drhu, kterou bec ubhne za dobu 6 sekund, 10 sekund, 1 minutu.
Posunut x hmotnho bodu v rovin je definovno jako zmna jeho polohy. Nap. ve smru osy x
x = x2 x1

( 0.3 )

Pi jednorozmrnm pohybu je posunut kladn, pokud se hmotn bod posunul v kladnm smru osy x, v opanm ppad je zporn. Pi pohybu stice v prostoru se mn i jej polohov vektor. Jeho koncov bod se pohybuje spolu s stic a poten bod trvale splv s potkem soustavy souadnic. Souadnice polohovho vektoru x(t), y(t) a z(t) jsou tedy funkcemi asu, polohov vektor r = r (t ) je vektorovou funkc asu. Je li poloha stice v okamiku t1 urena vektorem r1 a v nsledujcm okamiku t1 + t vektorem r2 , je vektor posunut r stice v asovm intervalu t dno rozdlem r = r2 r1 ( 0.4 )

r = ( x2 i + y2 j + z 2 k ) ( x1 i + y1 j + z1 k )
ppadn jin zpis posunut vyuvajc opt jednotkovch vektor r = ( x2 x1 )i + ( y2 y1 ) j + ( z 2 z1 )k ,

( 0.5 )

( 0.6 )

kde (x1, y1, z1) jsou souadnice vektoru r1 a (x2, y2, z2) souadnice vektoru r2 . Posunut r je znzornno na Obr. 0.4.

41

Obr. 0.4: Posunut r = r2 r1 spojuje koncov body vektor r1 a r2 .

Pklad 0.5: (HRW 4.3.)

Proton se pemst z poten polohy r1 = 5,0 i 6,0 j + 2,0 k do polohy r2 = 2,0 i + 6,0 j + 2,0 k , kde jsou souadnice udny v metrech. a) Urete vektor posunut. b) Se kterou souadnicovou rovinou je tento vektor rovnobn?

een:
a) r1 = 5,0 i 6,0 j + 2,0 k , r2 = 2,0 i + 6,0 j + 2,0 k , r = ?, b) rovina, se kterou je vektor r rovnobn
a) Vektor posunut vypotme ze vztahu

r = r2 r1 = ( x 2 x1 )i + ( y 2 y1 ) j + ( z 2 z1 )k .
Po dosazen

r = [(2,0 5,0) i + (6,0 + 6,0) j + (2,0 2,0)k ] m = (7,0 i + 12,0 j ) m .

b) Ponvad z = 0, je vektor posunut rovnobn s rovinou xy.

kol 3.3. (HRW 4.4.)

Vektor posunut pozitronu v uritm asovm intervalu je r = 2,0 i 3,0 j + 6,0 k a jeho vsledn poloha je urena polohovm vektorem r2 = 3,0 i 6,0 j 4,0 k (v metrech). Vyjdete polohov vektor pozitronu na potku asovho intervalu.

42

2.15 Prmrn rychlost

Z bnho ivota znte, e se rzn tlesa mohou pohybovat rznmi rychlostmi (automobil, letadlo, druice, raketa ). S otzkou jak rychle je spojeno nkolik fyziklnch veliin. Jednou z nich je prmrn neboli stedn rychlost. Vykon-li hmotn bod od potku pohybu za dobu t1 drhu s1 a za dobu t2 drhu s2, pak za asov interval t = t2 t1 uraz drhu s = s2 s1 a velikost prmrn rychlosti je definovna vztahem s s 2 s1 vp = = ( 0.7 ) t t 2 t1 Je-li t1 = 0 a s1 = 0, vyjadujeme velikost prmrn rychlosti vp = s . t

Jednotkou rychlosti v SI je metr za sekundu m.s-1. U rovnomrnho pohybu uraz hmotn bod ve stejnch a libovoln malch asovch intervalech stejn drhy. Proto se velikost rychlosti v (jako podl drhy s a asu t bhem pohybu) nemn, je konstantn (v = konst.). Potom je drha s rovnomrnho pohybu hmotnho bodu pmo mrn asovmu intervalu t (po kter se pohybuje), kde konstantou mrnosti je rychlost v.

s = v t

( 0.8 )

Grafem zvislosti drhy rovnomrnho pohybu na ase je st pmky. Na Obr. 0.5 je graf zvislosti drhy rovnomrnho pohybu na ase pro v = 25 m.s-1. Ponvad grafem byla tak pmka, usuzujeme, e pohyb byl po celou dobu rovnomrn.

s/m
125 100 75 50 25

v / m.s-1
s = v. t

25 20 15 10 5 0 10 20 30 40 t / s

t/s

Obr. 0.5: Drha rovnomrnho pohybu

Obr. 0.6: Rychlost rovnomrnho pohybu

43 Meme ci, e nejjednodum rovnomrnm pohybem je pohyb rovnomrn pmoar. Ponvad je u rovnomrnho pohybu velikost rychlosti v hmotnho bodu konstantn (v = konst.), je grafem zvislosti rychlosti rovnomrnho pohybu na ase pmka rovnobn s asovou osou, jak vidte na Obr. 0.6. Ovem z podmnky v = konst. nepoznme, jakm smrem se hmotn bod pohybuje a jak je tvar trajektorie tohoto pohybu. Rychlost je veliina vektorov, proto je teba tak znt informaci o smru pohybu. Je-li vak splnna vektorov podmnka v = kon st. , jde o rovnomrn pmoar pohyb, nebo z tto podmnky vyplv, e je mimo velikost a smr i orientace konstantn. Podle asov zmny velikosti rychlosti dlme pohyby na rovnomrn a nerovnomrn.

Pklad 0.6: (HRW 2.8.)

Automobil jede po rovn silnici rychlost 30 km.h-1. Pot, co urazil drhu 40 km, zv rychlost na 60 km.h-1 a pokrauje v jzd dalch 40 km. a) Jak je prmrn rychlost automobilu na cel osmdestikilometrov trati? b) Urete prmrnou rychlost graficky (pomoc grafu x(t)).

een:
v1 = 30 km.h-1, x1 = 40 km, v2 = 60 km.h-1, x1 = 40 km a) vp = ?, b) vp eit graficky a) Pro vpoet prmrn rychlosti plat
vp =
x1 + x 2 , t1 + t 2 x1 x2 , t 2 = v1 v2

kde

x1 = 40 km , x 2 = 40 km , t1 =

Po dosazen zadanch hodnot

vp =

40 + 40 km.h-1 = 40 km.h-1. 40 40 + 30 60

b) Grafick een
x(km)

80 60 40 20 0 1 2
t(h)

44

kol 3.4. (HRW 2.10.)

Automobil jede do kopce rychlost 40 km.h-1.Nahoe neek a vrac se stejnou cestou zpt, tentokrt rychlost 60 km.h-1. Urete prmrnou rychlost pro celou trasu.

2.16 Okamit rychlost

U nerovnomrnho pohybu uraz hmotn bod ve stejnch asovch intervalech nestejn drhy. Rychlost nerovnomrnho pohybu me mt v rznch okamicch jinou hodnotu (nen konstantn), proto zavdme pojem okamit rychlost. Je to rychlost, kterou m hmotn bod v uritm okamiku na uritm mst trajektorie. Z praxe znme, e nap. idi automobilu sleduje okamitou rychlost na rychlomru. (Projd-li vak ulicemi msta (a pitom se jet rozjd a brzd) a pak jede po pm silnici, piem projede drhu 3 km za dobu 120 s, potom vypotan rychlost 25 m.s-1 je rychlost prmrn.). Pro mal zmny pohybu plat, e zmna drhy pohybu hmotnho bodu je rovna zmn velikosti polohovho vektoru

s = r .
Okamitou rychlost dostaneme z rychlosti prmrn tak, e budeme asov interval (dobu) t, men od okamiku t, zmenovat bez omezen k nule. S poklesem hodnoty t se prmrn rychlost hmotnho bodu men v intervalu od t do t + t bl jist limitn hodnot, kter pak definuje rychlost v okamiku .

Velikost vektoru okamit rychlosti je

s dr r = lim = v = lim . t 0 t t 0 t dt

( 0.9 )

Matematicky je okamit rychlost rovna smrnici teny ke grafu funkce r(t) v bod, kter odpovd danmu okamiku t (Obr. 0.7). Okamit rychlost (nebo jen krtce rychlost) m velikost i smr je tedy pkladem vektorov veliiny

r dr v = lim = dt t 0 t
Okamitou rychlost meme zapsat tak ve tvarech

( 0.10 )

v = vx i + v y j + vz k dx dy dz j+ k, v= i+ dt dt dt
kde jsou souadnice vektoru rychlosti

( 0.11 )

45 dx dy dz , vy = a vz = . dt dt dt

vx =

( 0.12 )

Velikost okamit rychlosti je dna vrazem

2 2 2 v = vx + vy + vz

( 0.13 )

Obr. 0.7: Okamit rychlost.

Derivace kivky v libovolnm bod je smrnic teny v tomto bod. Smrnice teny (a tedy x dx v ase t = 1,0 s je = + 2,1m.s-1). i okamit rychlost v x = dt t

Pklad 0.7: (HRW 4.9.)

Poloha elektronu je dna vztahem r = 3,0t i - 4,0t2 j + 2,0 k . (as t je men v sekundch a sloky vektoru r v metrech.) a) Urete asovou zvislost rychlosti elektronu v (t). b) Jakou rychlost m elektron v okamiku t = 2,0 s? Vsledek zapite pomoc jednotkovch vektor. c) Urete velikost a smr rychlosti elektronu v tomto okamiku.

een:
r = 3,0t i - 4,0t2 j + 2,0 k , a) v (t) = ?, b) v (t=2) = ?, c) v = ?, = ?

a) asovou zvislost rychlosti elektronu v (t) zskme derivac polohovho vektoru r d v (t ) = 3,0t i 4,0t 2 j + 2,0 k m.s-1 = ( 3,0 i 8,0 t j ) m.s-1 dt

46 b) V ase t = 2 s m elektron rychlost v (t=2) = ( 3,0 i (8,0 2,0 ) j )m.s-1 = ( 3,0 i 16,0 j ) m.s-1. c) Velikost rychlosti elektronu v ase t = 2 s
v =v=
2 2 vx + vy = 3,0 2 + 16,0 2 m.s-1= 16 m.s-1.

Smr rychlosti elektronu ud hel

= arctg

16 = 79 , 3

kde znamnko znamen smr proti smru chodu hodinovch ruiek.

kol 3.5. (HRW 4. 12. a), b), d))

stice se pohybuje v rovin xy . Jej poloha se mn s asem podle vztahu r = (2,00t3 - 5,00t) i + (6,00 - 7,00t4) j , kde r je v metrech a t v sekundch. Urete jej a) polohu r a b) rychlost v v okamiku t = 2 s. d) Jak je v tomto okamiku smr teny k trajektorii?

2.17 Zrychleni
Ji vme, e se u nerovnomrnho pohybu hmotnho bodu jeho rychlost bhem pohybu mn. Fyzikln veliina, kter charakterizuje asovou zmnu rychlosti, se nazv zrychlen.

Prmrn zrychlen

Pedpokldme-li, e v prbhu asovho intervalu od t1 do t1 + t dojde ke zmn rychlosti hmotnho bodu z v1 na v 2 , pak je prmrn zrychlen a p v asovm intervalu t definovno podlem
v v v ap = = 2 1. t t 2 t1

( 0.14 )

Okamit zrychlen
Okamit zrychlen definujeme, obdobn jako okamitou rychlost, ze zrychlen prmrnho tak, e budeme asov interval (dobu) t, men od okamiku t, zmenovat bez omezen k nule. S poklesem hodnoty t se prmrn zrychlen hmotnho bodu men v intervalu od t do t + t bl jist limitn hodnot, kter pak definuje zrychlen v okamiku t

47

dv v a = lim = . t 0 t dt Okamit zrychlen a meme zapsat tak ve tvarech a = axi + a y j + az k d v d v y d vz a= xi+ j+ k dt dt dt

kde
ax =

( 0.15 )

( 0.16 ) ( 0.17 )

d vy d vx dv , ay = a az = z . dt dt dt

( 0.18 )

Velikost okamitho zrychlen je dna vrazem

2 2 2 a = ax + a y + az

( 0.19 )

Jednotkou zrychlen v soustav SI je metr za sekundu na druhou m.s-2.

Zrychlen m velikost i smr, je tedy dal vektorovou veliinou. Okamit zrychlen a zpravidla rozkldme na dv navzjem kolm sloky tenou at a normlovou a n .

Pro upesnn si uveme:

at
a

an
Obr. 0.8: Ten a normlov zrychlen.

Ten sloka zrychlen ten zrychlen at m smr teny k trajektorii v danm bod a normlov sloka normlov zrychlen a n je kolm k ten, m smr normly. Jejich soutem je vsledn zrychlen a . Ten zrychlen at le ve stejn vektorov pmce jako okamit rychlost hmotnho bodu. Toto zrychlen vyjaduje zmnu velikosti rychlosti. Z toho plyne, e pohybuje-li se hmotn bod s nulovm zrychlenm, velikost rychlosti se nemn (me se vak mnit smr) a pohyb je rovnomrn. Normlov zrychlen a n je kolm ke smru okamit rychlosti a vyjaduje zmnu smru rychlosti a nem vliv na velikost rychlosti. (S normlovm zrychlenm se setkme

48 u rovnomrnho pohybu po krunici v kapitole 2.21) U pmoarho pohybu je toto zrychlen nulov. Nejjednodumi nerovnomrnmi pohyby jsou pohyby pmoar rovnomrn zrychlen a rovnomrn zpomalen, u nich je rychlost linern funkc asu. U tchto pohyb je velikost zrychlen konstantn, nezvisl na ase. (To plat piblin u voln padajcho tlesa, rozjdjcho se vlaku, startujcho letadlo, zastavujcho vlaku, pistvajcho letadla apod.) U pmoarho pohybu je smr zrychlen dn smrem pmky, po n se hmotn bod pohybuje. U rovnomrn zrychlenho pmoarho pohybu m zrychlen a stejn smr jako rychlost v a tedy rychlost se zvtuje. U rovnomrn zpomalenho pmoarho pohybu m zrychlen a opan smr ne rychlost v , rychlost se zmenuje. Zvislosti velikosti rychlosti na ase u rovnomrn zrychlenho pohybu se stejn velkm zrychlenm a = 0,5 m.s-2 nm ilustruj oba grafy na
Obr. 0.9 (graf pro hmotn bod, kter ml nulovou poten rychlost v ase t = 0 byl v klidu a graf pro hmotn bod majc poten rychlost v0 = 3 m.s-1).

Je-li v0 = 0 m.s-1, pak plat pro velikost rychlosti vztah v = at ( 0.20 )

Odtud vidme, e okamit rychlost rovnomrn zrychlenho pohybu se bhem pohybu zvtuje. V tomto ppad je okamit rychlost rovnomrn zrychlenho pohybu pmo mrn asu. Je-li v0 = 3 m.s-1, zvis velikost rychlosti na ase vztahem v = v0 + at ( 0.21 )

kme, e okamit rychlost rovnomrn zrychlenho pohybu je linern funkc asu. Pi rovnomrn zpomalenm pohybu se rychlost hmotnho bodu s asem rovnomrn zmenuje. v/m.s-1 6 5 4 3 2 1 0
v = v0 + at

v = at

1 2 3 4 5 6 7

t/s

Obr. 0.9:

Zvislost rychlosti na ase u rovnomrn zrychlenho pohybu.

49

v/m.s-1

10 8 6 4 2 0 1 2 3 4 5 t/s v = v0 - at

a/m.s-2

2 1

10

t/s

Obr. 0.10: Zvislost rychlosti na ase u rovnomrn zpomalenho pohybu

Obr. 0.11: ase

Graf zvislosti zrychlen na

Na Obr. 0.10 je nakreslen graf zvislosti velikosti rychlosti na ase rovnomrn zpomalenho pohybu s poten rychlost v0 = 10 m.s-1 a se zrychlenm o velikosti a = 2 m.s 2 . Velikost rychlosti hmotnho bodu, kter kon rovnomrn zpomalen pohyb s poten rychlost v0 a se zrychlenm o velikosti a, zvis na ase vztahem v = v0 at ( 0.22 )

Na Obr. 0.11 je graf zvislosti zrychlen na ase. Zde je zrychlen konstantn o velikosti a = 2 m.s-2.

TEST 3.1
Letadlo se rozjd se stlm zrychlenm po dobu 10 s a doshne rychlosti 50 m.s-1. Jak dlouhou drhu pitom ujede? a) 250 m b) 250 km c) 2 500 m d) 500 m

Pklad 0.8:

(HRW 4.13.)

San s hnny vtrem po zamrzlm jezee. V jistm okamiku t maj rychlost plachtou jsou -1 (6,30 i 8,42 j ) m.s . Bhem dalch t sekund dojde k nhl zmn podmnek a san se zastav. a) Urete jejich prmrn zrychlen a b) velikost prmrnho zrychlen v asovm intervalu od t do t + 3 s.

een:
v1 = (6,30 i - 8,42 j ) m.s-1, v 2 = 0 , t < 0,3 > s, a) a p = ?, b) a p = ?

50 Prmrn zrychlen vypotme ze vztahu 3.14

v 2 v1 v ap = = . t t 2 t1

Pak je

6,30 i 8,42 j ap = m s -2 = (2,10 i 2,81 j ) m s -2 , 3

ap = 2,10 2 + 2,812 m.s-2 = 3,5 m.s-2.

kol 3.6. (HRW 4.10.)

Rychlost protonu se bhem 4,0 s zmn z hodnoty v1 = 4,0 i 2,0 j + 3,0 k na v 2 = 2,0 i 2,0 j + 5,0 k (rychlosti jsou v metrech za sekundu). Urete prmrn zrychlen protonu a p v tomto asovm intervalu.

Pklad 0.9: (HRW 4.17.)

stice A se pohybuje po pmce y = 30 m rovnobn s kladnm smrem osy x. Jej rychlost v je konstantn a m velikost v = 3,0 m,s-1. stice B vylet z potku soustavy souadnic s nulovou poten rychlost prv v okamiku, kdy stice A prochz osou y (viz obr.). stice B se pohybuje s konstantnm zrychlenm a o velikosti a = 0,40 m.s-2. Jak je teba volit hel mezi zrychlenm a stice B a kladnm smrem osy y, aby se stice srazily?

een:
y = 30 m, v = 3,0 m,s-1, a = 0,40 m.s-2, = ? Pro hledan hel je z obr. patrn, e plat

sin =

vt

1 2 at 2 vt tg = y

2v at

51 Abychom vylouili as t, ob rovnice vynsobme sin tg = sin 2 2 v 2 t 2 v 2 = = . at y ay cos

Po vyslen je

2 32 sin 2 = 1,5 sin 2 = 1,5 cos = cos 0,4 30

Po matematickch pravch dostaneme rovnici sin 4 + 1,5 2 sin 2 1,5 = 0 , kterou substituc sin 2 = u pevedeme na nsledujc kvadratickou rovnici u 2 + 1,5 2 u 1,5 2 = 0 . Pouze koen u1 = 0,75 m vznam. Odtud je sin = 0,75 a pro hledan hel je = arcsin 0,75 Aby se stice A a B srazily je teba zvolit hel = 60 .

= 60 .

kol 3.7 (HRW 4.16.)

Rychlost stice pohybujc se v souadnicov rovin xy je dna vztahem 2 v= (6,0t 4,0t ) i + 8,0 j . Sloky rychlosti jsou meny v metrech za sekundu a as (t > 0) v sekundch. a) Jak je jej zrychlen v okamiku t = 3,0 s? b) Ve kterm okamiku je jej zrychlen nulov? c) Kdy je nulov jej rychlost? d) Ve kterm okamiku m velikost jej rychlosti hodnotu 10 m.s-1?

TEST 3.2
U pohybu pmoarho rovnomrn zrychlenho je a) drha i rychlost linern funkc asu b) drha i rychlost kvadratickou funkc asu c) drha kvadratickou funkc asu a rychlost konstantn d) drha kvadratickou a rychlost linern funkc asu

2.18 Voln pd, svisl vrh

Upustme-li pedmt (ani mu udlme poten rychlost) z urit vky nad zem, pohybuje se svislm smrem k zemi. Zanedbme-li odpor vzduchu, kme, e se pedmt pohybuje volnm pdem.

52
Voln pd je zvltnm ppadem pohybu rovnomrn zrychlenho s nulovou poten rychlost. Zrychlen u volnho pdu nazvme thovm zrychlenm a oznaujeme g a jeho velikost pi povrchu Zem je v naich zempisnch kch piblin g = 9,81 m.s-2. Thov zrychlen g a rychlost v smuj vdy svisle dol. Velikost thovho zrychlen se mn se zempisnou kou a nadmoskou vkou. (Uveme si, e velikost thovho zrychlen m na rovnku hodnotu ni ne na zempisnch plech.)

Velikost okamit rychlosti zvis na ase vztahem v = gt Trajektori volnho pdu je st svisl pmky. Drha je zvisl na ase vztahem s= 1 2 gt . 2 ( 0.24 ) ( 0.23 )

TEST 3.3
Jakou rychlost dopadne na zem tleso (ve vzduchoprzdnu) padajc volnm pdem z vky 10 m ? (g = 10 m.s-2) a) 10 m.s-1 b) 98 m.s-1 c) 14 m.s-1 d) 7 m.s-1

Pklad 0.10:

(HRW 2.63.)

Nkladn stavebn vtah je upevnn na jedinm lan. Lano se nhle petrhne, kdy vtah stoj v nejvym pate budovy, ve vce 120 m. a) Jakou rychlost dopadne kabina na zem? b) Jak dlouho polet? c) Jakou rychlost bude mt prv v polovin vzdlenosti men od vchozho bodu k zemi? d) Za jak dlouho uraz prvn polovinu tto vzdlenosti?

een:
h = 120 m, a) v = ?, b) t = ?, c) v h = ?, d) t h = ?
2 2

a) Vtah je upevnn ve vce

h=

1 2 gt . 2

Po petren lana se pohybuje volnm pdem a pro jeho rychlost plat

v = gt . eenm uvedench dvou rovnic dostaneme vztah pro rychlost, kterou vtah zsk tsn ped dopadem na zemi v = 2 gh

v = 2 120 9,81 m.s-1 = 48,5 m.s-1.

53 a) Nkladn vtah bude padat po dobu t = v g

t=

48,5 s = 4,95 s. 9,81

b) V polovin vzdlenosti bude mt vtah rychlost

v = 2 g h = 2 gh

v = 9,81 120 m.s-1 = 34,3 m.s-1.

c) Prvn polovinu vzdlenosti uraz vtah za dobu t = v g

t =

34,3 s = 3,50 s. 9,81

kol 3.8. (HRW 2.65.)

Ve vzkumnm stavu pro beztn stav agentury NASA Lewis Research Center je i 145 m vysok experimentln v, z n je vyerpn vzduch. Jednm z experiment, k nim v slou, je voln pd koule o prmru 1 m, ve kter jsou umstny mic pstroje. a) Jak dlouho trv pd koule? b) Jak je jej rychlost tsn ped dopadem na zchytn zazen ve spodn sti ve? c) Pi zchytu je koule brzdna s prmrnm zrychlenm o velikosti 25g a do plnho zastaven. Vypotejte drhu potebnou k zastaven koule.

Je-li hmotnmu bodu udlena v okamiku t = 0 poten rychlost v 0 , pak se jeho pohyb nazv vrh.
Pro vrh svisl nahoru plat a = g = konst. , a podobn pro vrh svisl dol a = g = konst. , v = v0 + g t , s = s 0 + v0 t + 1 2 gt , 2 ( 0.26 ) v = v0 g t , s = s 0 + v0 t 1 2 gt 2 ( 0.25 )

kde s 0 je drha a v 0 rychlost v ase t = 0 s.

Pklad 0.11:
Stela byla vystelena svisle vzhru rychlost 550 m.s-1. Urete polohu a asov okamik, kdy zvukov vlna stelu dostihne. (Potejte s velikost rychlosti zvuku c = 330 m.s-1 a thovm zrychlenm g = 10 m.s-2.)

een:
v = 550 m.s-1, c = 330 m.s-1, a) h = ?, t = ?

54 Zvukov vlna se pohybuje pomaleji ne stela, proto zvuk dostihne stelu na zpten cest k zemi. (Z toho plyne, e stela uraz del drhu ne zvuk.) Pro vku, ve kter se stela a zvuk setkaj plat hs = hz = h. Stela se pohybuje rovnomrn zrychlen s poten rychlost v0, proto 1 h = v0 t g t 2 2 Zvuk se pohybuje rovnomrn pmoae s konstantn rychlost c, proto h = ct. Z uvedench rovnic plat v0 t 1 2 g t = ct , 2

odkud pro asov okamik, kdy se stela se zvukem setkaj plat t= 2(v0 c ) g

t=

2(550 330) s = 44 s 10

a hledan vka je pak

h = c.t = 330.44 m = 14,5.103 m.

kol 3.9.
M byl hozen svisle vzhru poten rychlost 20 m.s-1. a) Vypotejte maximln vku, kterou m doshne. b) Za jak dlouho se tleso vrt do msta vrhu?

2.19 ikm vrh

ikmm vrhem nazvme vrh, u kterho smuje vektor rychlosti v 0 ikmo vzhru (nebo ikmo dol). Pokud hmotn bod umstme do potku O kartzsk soustavy souadnic, pak pro okamik t = 0 plat x0 = y 0 = z 0 = 0 . Bude-li se hmotn bod pohybovat v rovin xy, pak m vektor v 0 souadnice
v0 x = v0 cos a v0 y = v0 sin , ( 0.27 )

kde hel nazvme elevan hel.

55

1 2 gt 2
v0y

v0 v0x

vy
x

vx

v

1 y = v0 t sin 2 gt 2

Obr. 0.12: ikm vrh

V libovolnm bod trajektorie v ase t 0 m hmotn bod rychlost v x = v0 cos a v y = v0 sin gt . ( 0.28 )

Integrac pedchzejcch rovnic dostaneme parametrick rovnice trajektorie x = v0 t cos y = v 0 t sin 1 2 gt . 2

( 0.29 ) ( 0.30 )

Vylouenm asu t z rovnic ( 0.29 ) a ( 0.30 ) zskme rovnici trajektorie tohoto pohybu. Trajektori je oblouk paraboly (s potenm bodem v mst vrhu) o rovnici
y = x tg g x2 .

2 v0 cos
2 2

( 0.31 )

56

Pklad 0.12:

(HRW 4.26.)

Pi sopen erupci bvaj z krteru vymrovny velk balvany. Na obrzku je znzornn ez japonskou sopkou Fuji. a) Jak velkou poten rychlost by musely balvany mt, aby pi elevanm hlu 35 dopadly do bodu B na pat sopky? b) Jak by byla doba jejich letu? V obou ppadech zanedbvme vliv odporu prosted.

een:
a) v0 = ?, = 35 , b) t = ? , y = 3300 m, x = 9400 m

a) Z rovnice ( 0.31 )

y = x tg

2 v0 cos
2 2

x2

vyjdme po matematickch pravch poten rychlost

v0 = x cos g . 2( x tg y )

Dosadme zadan hodnoty

9,4 10 3 v0 = cos 35

9,81 m.s-1 3 2 9,4 10 tg 35 (3,3 10

v0 = 256 m.s-1. b) Pro x-ovou souadnici plat rovnice ( 0.29 ) x = v0 t cos , odkud vyjdme as t, tj. vztah pro vpoet doby letu kamen t= x v0 cos 35

t=

9,4 10 3 s = 44,8 s. 256 cos 35

57

kol 3.10. (HRW 4.26.)

Kmen je vren poten rychlost 20,0 ms-1 pod elevanm hlem 40,0 . Urete vodorovnou i svislou sloku jeho posunut po uplynut doby 1,10 s od potku pohybu.
Doletem nebo dlkou vrhu rozumme nejvt vodorovnou vzdlenost hmotnho bodu od msta vrhu. Pro souadnici x = d je v ase t d souadnice y = 0, tzn. e je

v0 t d sin odkud je doba doletu td = a po dosazen do rovnice x = v0 t cos dostvme dlku vrhu
2 v0 sin 2 d= . g

1 2 g td = 0 , 2

2 v0 sin g

( 0.32 )

Pklad 0.13: (HRW 4.42.)

Celch 23 let odolval svtov rekord Boba Beamona ve skoku do dlky. Teprve na atletickm mistrovstv svta v Tokiu v roce 1991 se podailo Miku Powellovi pekonat jej o plnch 5 cm skokem 8,95 m. Pedpokldejte, e odrazov rychlost pi rekordnm skoku byla 9,5 ms-1 (piblin rychlost bhu sprintera). Thov zrychlen v Tokiu m velikost 9,80 ms-2. Urete nejvt mon dolet skokana v idealizovanch podmnkch, tj. bez odporu prosted.

een:
x = 8,95 m, v0 = 9,5 ms-1, g = 9,80 ms-2, dmax = ?
2 v0 sin 2 . g Maximln hodnotu dlky vrhu zskme dosazenm maximln hodnoty za goniometrickou funkci sin 2 , tj. 1. (Plat pro hel = 45 .)

Rovnice ( 0.32 ) vyjaduje dlku vrhu, tj.

d=

Potom je

d max

2 v0 = g

d max

9,5 2 = m = 9,21 m. 9,81

Rozdl mezi maximlnm doletem (v idealizovanch podmnkch) a skutenm skokem Mika Powella je d = (9,21 8,95) m = 0,26 m.

58

kol 3.11. (HRW 4.37.)

V laboratoi provdli speciln men s clem zjistit rychlost fotbalovho me pi prudkm vkopu. Letc m ml ve vce 9,1 m rychlost v = 7,6 i + 6,1 j (daje jsou v metrech za sekundu, smr vektoru i je vodorovn a smr vektoru j svisl). a) Urete rychlost me pi vkopu, b) Do jak nejvt vky m vystoupil?

2.20 Vodorovn vrh

Vodorovn vrh meme chpat jako pohyb, kter se skld ze dvou pmoarch pohyb rovnomrnho pohybu rychlost v 0 ve vodorovnm smru a volnho pdu. Pro rychlost hmotnho bodu pak plat

v = v0 i g t j

( 0.33 )

v0

h
vy

vx
v

1 2 gt 2
1 2 gt 2

y = h

Obr. 0.13: Vodorovn vrh.

Zvolme-li souadnicovou soustavu Oxy tak, e souadnice msta vrhu jsou x0 = 0 a y 0 = h (Obr. 0.13) a rychlost v 0 m smr osy x, pak souadnice libovolnho bodu trajektorie jsou x = v0 t , y =h 1 2 gt . 2 ( 0.34 )

TEST 3.4
Trajektori vodorovnho vrhu je a) parabola b) pmka c) st elipsy d) st krunice

59

Pklad 0.14:

(HRW 4.53.)

a) Pi podn odplil tenista mek vodorovn rychlost o velikosti 23,6 ms-1. K deru dolo ve vce 2,37 m nad povrchem kurtu. V jak vce pelet mek nad hornm okrajem st, jeli s ve vzdlenosti 12 m a je vysok 0,90 m?

een:

v0 = 23,6 ms-1, H = 2,37 m, x = 12 m , h = 0,90 m, h1 = ?

y 0
v0

x y0

H h x

h1=H-h-y0

Z obrzku vyplv, e vka h1, ve kter prolet mek nad st se vypot z rozdlu h1 = H h y0, kde neznmou vku y0 zskme eenm rovnic x0 = v0 t a y 0 =
2 g x0 y0 = 2 2 v0

1 2 g t (z x0 vyjdme t a dosadme do y0) 2

9,81 12 2 m = 1,27 m. y0 = 2 23,6 2

Mek pelet nad hornm okrajem st ve vce h1 = H h y0 = (2,37 0,90 1,27) m = 0,20 m.

kol 3.12. (HRW 4.52.)

M je vren vodorovnm smrem z msta ve vce 20 m nad zem. Na zem dopadne trojnsobnou rychlost. Jak byla jeho poten rychlost?

2.21 Rovnomrn pohyb po krunici

Jestlie se smr rychlosti hmotnho bodu mn, kon hmotn bod pohyb kivoar. Specilnm ppadem kivoarho pohybu je pohyb po krunici. S pohybem hmotnho bodu po krunici se v praxi setkvme asto, nap. u bod na obvodu kola s nehybnou osou, u bod na obvodu setrvanku apod.

60
v
B
s

v

Obr. 0.14: Rovnomrn pohyb po krunici

Ope-li hmotn bod pi pohybu po krunici (Obr. 0.14) o polomru r v dan rovin mezi body A, B oblouk o dlce s, pak mu meme piadit hel o velikosti . Velikost hlu, tzv. hlovou drhu, mme v radinech. (1 radin je hel, ktermu odpovd oblouk stejn dlky, jako je polomr krunice. Je jednotkou obloukov mry. Pln hel 360o m velikost 2 radin.) Mezi hlovou drhou a drhou s plat vztah s = r a pro velikost rychlosti hmotnho bodu plat v= s . t ( 0.36 ) ( 0.35 )

Pro pohyb hmotnho bodu po krunici je poteba tak zavst dal rychlost, tzv. hlovou rychlost. hlovou rychlost urujeme jako podl hlov drhy a odpovdajc doby pohybu t

( 0.37 )

Jednotkou hlov rychlosti je radin za sekundu (rad.s-1). (Ponvad je radin doplkov jednotka SI, dosazujeme pi vpotech jednotku s-1.) Mezi rychlostmi v a plat vztah v=r . Kon-li hmotn bod rovnomrn pohyb po krunici, nemn se jeho hlov rychlost. Dal dleitou veliinou pro popis pohybu hmotnho bodu po krunici jsou obn doba neboli perioda T a frekvence f. Perioda T je doba, za kterou ope hmotn bod celou krunici, tj. uraz drhu 2 r. Jej jednotkou je sekunda (s). ( 0.38 )

61 Pevrcen hodnota periody frekvence f je dna potem obh hmotnho bodu po krunici za jednotku asu f = 1 T ( 0.39 )

Jednotkou frekvence je hertz a m znaku Hz, piem plat Hz = s-1. (Pi frekvenci 1 Hz vykon hmotn bod jeden obh za 1 sekundu.) Obn doba T a frekvence f maj u rovnomrnho pohybu po krunici stl hodnoty. Pohybm, kter se pravideln opakuj, kme pohyby periodick. Proto rovnomrn pohyb po krunici je pohyb periodick. hlovou rychlost meme vyjdit pomoc periody T nebo frekvence f nsledujcmi vztahy

2 = 2 f T
v
a

( 0.40 )

s r

v

Obr. 0.15:

Dostediv (normlov) zrychlen.

U rovnomrnho pohybu po krunici se sice nemn velikost rychlosti, ale mn se jej smr Obr. 0.15). To znamen, e se hmotn bod pohybuje se zrychlenm. Toto zrychlen smuje do stedu krunice a nazv se dostediv (normlov) zrychlen ad = r
2

nebo

v2 ad = . r

( 0.41 )

Z tchto vztah vidme, e velikost dostedivho zrychlen a d roste s druhou mocninou hlov rychlosti nebo rychlosti v.

TEST 3.4
Velikost hlov rychlosti kola automobilu o polomru 0,3 m, jedoucho rychlost 72 km.h-1, je a) 35,3 s-1 b) 66,6 s-1 c) 33,3 Hz d) 42,4 Hz

62

Pklad 0.15:

(HRW 4.65.)

Kosmonaut se ot na centrifuze s polomrem 5,0 m ve vodorovn rovin. a) Jakou rychlost se pohybuje, m-li dostediv zrychlen velikost 7,0g? b) Kolikrt za minutu se centrifuga oto? c) Jak je perioda jejho pohybu?

een:
R = 5,0 m, a) v = ?, ad = 7,0g, b) n = ?, c) T = ? t

a) Rychlost pohybu kosmonauta vyjdme ze vztahu pro dostediv zrychlen ad = odkud je v = R a d a po vyslen v2 , R
v = 5,0 7,0 9,81 m.s-1 = 19 m.s-1.

b) Jestlie kosmonaut vykon n otek za dobu t (minutu), pohybuje se rychlost v= odtud je hledan poet otek za minutu 2 n R , t

n v = t 2 R

n 19 = otek.min-1 = 35 otek.min-1. 2 5,0 t 60 c) Perioda tohoto pohybu je T= Odtud T= 2 2 R = , v v R 2 , kde = T= v . R 2 R 2 5,0 s = 1,7 s. = v 19

po vyslen je

kol 3.13. (HRW 4.63.)

Vrtule ventiltoru se ot 1 200krt za minutu. Sledujme bod na konci listu vrtule ve vzdlenosti 0,15 m od osy oten. a) Jakou drhu ope tento bod pi jedn otce vrtule? b) Jak je velikost jeho rychlosti? c) S jakm zrychlenm se pohybuje? d) Jak je perioda jeho pohybu?

kol 3.14.
Setrvank kon 450 otek za minutu. Urete velikost normlovho zrychlen bod setrvanku, kter jsou ve vzdlenosti 10 cm od osy oten. Kolikrt se zvt velikost zrychlen tchto bod, zvt-li se poet otek na dvojnsobek?

63

2.22 Rovnomrn zrychlen (zpomalen) pohyb po krunici

Analogicky se vztahy pro rychlost v a drhu s rovnomrn zrychlenho pohybu po pmce, lze zapsat vztahy pro hlovou rychlost a hlovou drhu pohybu po krunici. Konstantn hlov zrychlen definujeme vztahem

d dt

( 0.42 )

Jednotkou hlovho zrychlen je radin za sekundu rad.s-2.

Pro hlov rychlosti a hlov drhy plat nsledujc vztahy

Pohyb rovnomrn zrychlen Pohyb rovnomrn zpomalen

= 0 + t = 0 + 0 t + t 2
1 2

= 0 t = 0 + 0 t t 2
1 2

Ponvad se u rovnomrn zrychlenho (zpomalenho) pohybu mn smr i velikost rychlosti v , je ten zrychlen at 0 a celkov zrychlen je

a = at + a n
Zde velikost ten a normlov sloky zrychlen je at = r an = ad = v2 = 2 r r

( 0.43 )

( 0.44 ) ( 0.45 )

Pak je velikost zrychlen dna vztahem

a = r 2 +4 .
a

( 0.46 )

at an

Obr. 0.16: Ten, dostediv a celkov zrychlen pohybu po krunici

64

Pklad 0.16:
Rotor elektromotoru o polomru r = 0,08 m se po vypnut zastavil rovnomrn zpomalenm pohybem za dobu t = 12 s, piem do zastaven vykonal jet n = 60 otek. Urete a) frekvenci f0 a poet otek n0 za minutu pi zapnutm motoru, b) velikost hlovho ( ) a tenho zrychlen at na obvodu rotoru po vypnut motoru, c) velikost hlov rychlosti 0 a velikost obvodov rychlosti v0 pi zapnutm motoru.

een:
r = 0,08 m, t = 12 s, n = 60 otek, a) f0 = ?, n0 = ?, b) = ?, at = ?, c) 0 = ?, v 0 = ?
a) Pro pohyb rovnomrn zpodn plat pro hlov zrychlen a hlovou drhu 1 = 0 a = 0 t t 2 . t 2 Z uvedench rovnic pro hlovou drhu plyne

= 0 t = 2 f 0 t .
Za dobu t se rotor oto n-krt a uraz hlovou drhu Z poslednch dvou rovnic je

1 2

1 2

= 2 n .

f0 =
a poet otek za minutu je pak

2 n 2 60 -1 = s = 10 s-1 t 12

n0 = 60 f0 = 600 ot/min.
b) Velikost hlovho zrychlen vyjaduje rovnice

=
kde pro hlovou rychlost je

0
t

0 =

4 n t

4 n t2

=
a ten zrychlen je vyjdeno vztahem

4 60 -2 s = 5,24 s-2 2 12

at = R
c) Velikost hlov rychlosti je

at = 5,24 0,08 m. s-2 = 0,419 m.s-2.

=t
a velikost obvodov rychlosti

= 5,24 12 s-1 = 62,9 s-1

v0 = 0 r

v0 = 62,9 0,08 m.s-1 = 5,03 m.s-1.

65

kol 3.15.
Kolo se ot hlovou rychlost 0 = 40 rad.s-1. Brzdnm lze doshnout toho, e jeho oten bude rovnomrn zpomalen. Kolo se zastav za dobu t0 = 30 s od zatku brzdn. Vypotejte hlov zrychlen a poet otek, o kter se kolo oto od zatku brzdn a do zastaven.

2.23 Pehledn tabulky pohyb hmotnho bodu

Pehled vztah pohyb hmotnho bodu po pmce pohyby Zrychlen rychlost drha

rovnomrn pmoar rovnomrn zrychlen pmoar rovnomrn zpomalen pmoar voln pd vrh svisl dol vrh svisl vzhru

a=0 a = konst. a = konst. a = g = konst. a = g = konst. a = g = konst.

v=

s t

s = s0 + vt
1 s = s0 + v0t + at 2 2

v = v0 + at v = v0 at v = gt v = v0 + gt v = v0 gt

s = s0 + v 0 t s=
1 2 gt 2

1 2 at 2

s = s0 + v 0 t + s = s0 + v 0 t

1 2 gt 2 1 2 gt 2

Zde s0 (v0) je drha (rychlost) v ase t = 0 s.

Pehled vztah pohyb hmotnho bodu a po krunici pohyby hlov zrychlen hlov rychlost hlov drha

rovnomrn rovnomrn zrychlen rovnomrn zpomalen

=0 = konst. = konst.

= 0 + 0 t = 0 + 0 t + t 2 = 0 + 0 t t 2
1 2 1 2

= 0 + t = 0 t

Zde 0 je drha a 0 rychlost v ase t = 0 s.

66

2.24 DODATKY
Vsledky test:

een a vsledky zadanch kol:

Test 3.1: a), Test 3.2: d), Test 3.3: c), Test 3.4: a), Test 3.5: b)
Vsledky a een a kol:

kol 3.1. (HRW 4.2.:

r = 6,2 m

kol 3.2.:
Ubhne-li bec v jedn sekund 8 m, pak za 6 sekund ubhne s1 = 6 8 m = 48 m, za 10 sekund s2 = 10 8 m = 80 m a za 60 sekund s3 = 60 8 m = 480 m.

kol 3.3. (HRW 4.4.):

r1 = r2 r = 2,0 i + 6,0 j 10 k v metrech vp = 48 km.h-1

kol 3.4. (HRW 2.10.):

kol 3.5. (HRW 4. 12. a), b), d)).:

dr a) r = (6,00 i - 106 j ) m, b) rychlost v = = (19,0 i - 224 j ) m.s-1 dt v y 224,0 d) Vektor v svr s kladnm smrem osy x hel = arctg = = 85,2 . v x 19,0

kol 3.6.: (HRW 4.10.):

v 6,0 i + 2,0 k ap = = m.s-2 = (-1,5 i + 0,5 k ) m.s-2. 4 t

67

dv d a) a = = 6,0t 4,0t 2 i + 8,0 j m.s-2 = (6,0 8,0t ) j m.s-2, v t = 3,0 s je dt dt a = 18 i m.s-2 b) a = 0 v t = 0,7,

kol 3.7 (HRW 4.16.):

[(

c) ponvad je y-v souadnice rychlosti rovna 8,0 m.s-1, neme bt rychlost tto stice nulov d) v = v = 10 m.s-1 pro t = 2,2 s

kol 3.8. (HRW 2.65.):

a) t = 2y = g 2 145 s = 5,44 s 9,81

b) v = g t = 9,81.5,44 m.s-1 = 53,3 m.s-1 c) y = v2 53,3 = m = 5,80 m 2 25 g 50 9,81

kol 3.9.:
a) h = 20,4 m, b) t = 4,08 s

kol 3.10. (HRW 4.26.):

x = 16,9 m, y = 8,21 m

kol 3.11. (HRW 4.37.):

a) v0y = 14,7 m.s-1, b) ymax = 11 m

kol 3.12. (HRW 4.52.:

v0 = hg = 7,0 m.s-1 4

kol 3.13. (HRW 4.63.).:

a) s = 2 r = 0,94 m b) v = r = r 2 f = 19 m.s-1

68 v2 = 2,4.103 m.s-1 r

c) at = 0 , ponvad = 0 , pak a = a d = d) T = 1 = 0,050 s f

kol 3.14.:
ad = 220 m.s-2, 4krt

kol 3.15.:

= 4,19 rad.s-2, n = 300

69

3 DYNAMIKA
Ke kapitolm 5, 6, 7, 8 z doporuen literatury: D. Halliday, R. Resnick, J. Walker: FYZIKA

Jak je cl a co vs ek v tet sti pedmtu?

Budeme hledat odpovdi na otzky pro a za jakch podmnek se tlesa pohybuj. Budeme zkoumat vzjemn psoben tles. Odpovme si na otzku, co je to sla. Naume se porozumt Newtonovm pohybovm zkonm. Najdeme dsledky psoben nkterch sil. Seznmme se s fyziklnmi veliinami: hybnost a impulz sly.

3.1 Newtonovsk mechanika

Dynamika se zabv pinami pohybu tles. V kinematice jsme sledovali jak se tlesa pohybuj (rovnomrn pmoae, rovnomrn zrychlen po pmce, rovnomrn po krunici apod.). V dynamice budeme studovat pro a za jakch podmnek se tlesa pohybuj

Zkladem klasick dynamiky (kdy se tlesa pohybuj rychlostmi srovnn s rychlost svtla v << c) jsou ti pohybov zkony, kter Newton. Zkladnmi veliinami dynamiky jsou hmotnost m, sla F a hybnost

velmi malmi ve zformuloval Issac p.

3.2 Hmotnost, sla

Hmotnost je skalrn veliina charakterizujc tleso. Uruje vztah mezi zrychlenm tlesa a silou (nebo vslednic sil), kter mu toto zrychlen udl. Jednotkou hmotnosti je kilogram kg. Rychlost stice nebo tlesa nahrazenho hmotnm bodem se me mnit (stice se me urychlovat), jestlie na ni okoln objekty psob silami. Newtonovsk mechanika uvd do souvislosti celkov silov psoben na zkouman tleso s jeho zrychlenm. Pozorujeme-li, e tleso m vzhledem k inerciln soustav 1) nenulov zrychlen (jeho pohyb je nerovnomrn nebo kivoar), jsme si dky prvnmu Newtonovu zkonu jisti, e je ovlivnno interakc s okolnmi objekty. Kvantitativn je tato interakce popsna fyzikln veliinou zvanou sla.
1)

Zjednoduen: Inerciln soustava je soustava, v n tleso setrvv v klidu nebo pohybu rovnomrnm pmoarm

70 Experimentln bylo zjitno, e sly jsou vektorov veliiny a lze je skldat podle pravidel vektorov algebry. Vslednice sil psobcch na tleso je jejich vektorovm soutem. Psob-li na tleso souasn vce sil, meme jejich psoben nahradit psobenm jedn sly tzv. vslednice sil, kter bude mt na tleso stejn inek. Pak hovome o skldn sil.

3.3 O vzjemnm psoben tles

Se vzjemnm psobenm tles a s jejich inky se setkvme denn. Napklad deformujeme-li m, pruinu apod. hovome o deformanm inku sly. Psobme-li na pohybujc se tleso hovome o pohybovm inku sly. K vzjemnmu psoben tles dochz bu pmm dotykem tles nebo vlivem silovch pol. F2 F4 F3 F1

Obr. 3.1: Vzjemn psoben tles

inky sly pi vzjemnm psoben tles zvis jednak na velikosti sly, ale tak na jejm smru a poloze jejho psobit (viz Obr. 3.1). Sla je vektorov veliina. Jednotkou sly je newton (N); 1N = (1 kg)(1 m s 2 ) = 1 kg m s 2 .

TEST 4.1
Kter z uvedench sil F1 , F2 , F3 , F4 znzornnch na Obr. 3.1 mohou zpsobit pohyb kvdru lecho na pevn podloce? a) F1 , F2 b) F1 , F2 , F3 c) F1 , F2 , F3 , F4 d) F1 , F2 , F4

3.4 Prvn Newtonv pohybov zkon zkon setrvanosti

Ze zkuenost vme, e dn tleso, kter je v relativnm klidu, se samo od sebe nezane pohybovat. Pokud chceme tlesa uvst do pohybu, musme na n psobit silou. Tak nap. vozk se me zat pohybovat po vodorovn desce psobenm ruky, automobil psobenm sly motoru, m me padat z urit vky psobenm gravitan sly Zem. I tlesa, kter se zdnliv dostvaj do pohybu sama, potebuj ke svmu pohybu psoben jinch tles pohyb ptk umouje vzduch, pohyb ryb voda. Z tchto pklad vyplv, e kad tleso setrvv v relativnm klidu, pokud nen silovm psobenm jinho tlesa uvedeno do pohybu.

71 Naopak vme, e se tlesa uveden do pohybu budou pohybovat, i kdy sly, kter je do pohybu uvedly, pestanou psobit. A dle, pohybujc se tlesa se sama nezastav. Opt na n mus psobit jin tlesa ve smru proti pohybu. Pohybujc se vozidla se tedy zastav nap. vlivem odporovch sil odporu vzduchu a tec sly povrchu vozovky. Uveden pklady ukazuj na obecnou vlastnost vech tles setrvanost, kterou definuje prvn Newtonv pohybov zkon zkon setrvanosti:
Kad tleso setrvv v klidu nebo rovnomrnm pmoarm pohybu, pokud nen nuceno vnjmi silami tento stav zmnit.

Podle prvnho pohybovho zkona jsou klid a rovnomrn pmoar pohyb rovnocenn pohybov stavy tles a oba se vyznauj tm, e tleso m nulov zrychlen.

kol 4.1
Na kterou stranu se me vysypvat psek pes bonici nkladnho auta, kter vjede do zatky?

3.5 Druh Newtonv pohybov zkon zkon sly

Z kadodennho pozorovn vme, e kolikrt vt vsledn sla psob na tleso, tolikrt vt bude jeho zrychlen a kolikrt vt je hmotnost tlesa, tolikrt men bude pi stejn psobc sle jeho zrychlen. a) zrychlen tlesa je pi stl hmotnosti pmo mrn vsledn psobc sle F
a~F ,

Z jednoduchch pokus lze pesnmi menmi dospt k zvrm:

b) velikost zrychlen je pi konstantn velikosti vslednice sil nepmo mrn hmotnosti tlesa, a~ 1 . m

Spojenm obou vsledk men dostaneme druh Newtonv pohybov zkon zkon sly: Zrychlen a , kter udluje vsledn sla F tlesu o hmotnosti m, je pmo mrn sle F a nepmo mrn hmotnosti tlesa m F a = m
Smr zrychlen je shodn se smrem vslednice sil.

astji vyjadujeme tento zkon vztahem

72 ma = F , ppadn n ma = Fi
i =1

( 3.1 )

kde

F je souet vech vnjch sil psobcch na tleso.

i =1 i

Tento vztah lze rozepsat do sloek: ma x = F x , ma y = Fy , ma z = Fz ( 3.2 )

Na zklad vztahu F = m a definujeme jednotku sly newton (N). 1 Newton je velikost sly, kter udluje tlesu o hmotnosti 1 kg zrychlen o velikosti 1 m.s-2. Druh Newtonv zkon lze vyut k dynamickmu men sly. Znme-li hmotnost tlesa a zjistme-li s jakm zrychlenm se pohybuje, meme urit podle vztahu F = ma velikost sly, kter zrychlen zpsobuje. Z druhho Newtonova pohybovho zkona F = ma vyplv dleit poznatek. Psob-li na tleso stl sla F , pohybuje se tleso se stlm zrychlenm a , tzn. e kon pohyb rovnomrn zrychlen. Odtud plyne tvrzen, e rovnomrn zrychlen pohyb je dsledkem psoben stl sly.

Pklad 4.1 (HRW 5.3)

Standardn kilogramov tleso se pohybuje se zrychlenm o velikosti 4,00 ms-2, kter svr s kladnm smrem osy x hel 160 . Zrychlen udlej tlesu dv sly, z nich jedna m tvar F1 = (2,5 N) i + (4,6 N) j . a) Zapite druhou ze sil pomoc jednotkovch vektor. b) Urete jej velikost a smr.

een:

a = 4,00 ms-2, = 160 , F1 = (2,5 N) i + (4,6 N) j , a) F2 = ?, b) F2 = ?, = ? a) Pro x-ovou souadnici plat

Fx = F1x + F2 x F2 x = Fx F1x F2 x = m a x F1x = m a cos160 F1x , odkud je F2 x = (1.4.cos 160 2,5) N = 6,26 N.

Stejn pro y-ovou souadnici Fy = F1 y + F2 y F2 y = Fy F1 y F2 y = m a y F1 y = m a sin 160 F1 y ,

73 pak je Druh sla je b) Velikost druh sly F2 = F2 = 6,26 2 + 3,23 2 N = 7,04 N. Smr druh sly vypotme jako F2 y = (1.4.sin 160 4,6) N = 3,23 N. F2 = (6,26 i 3,23 j ) N.

= arctg

F2 y F2 x

3,23 = arctg 6,26

= 207

(Ponvad F2 x < 0 i F2 y < 0.)

Pklad 4.2 (HRW 5.9)

Bedna na obrzku m hmotnost 4,0 kg. Psob na ni pt sil. a) Vyjdete zrychlen bedny pomoc jednotkovch vektor a b) urete jeho velikost a smr.

een:
m = 4,0 kg, F1 = 3 N, F2 = 14 N, F3 = 5,0 N, F4 = 11 N, F5 = 17 N, a) a = ?, b) a = ?, = ?

F1 + F2 + F3 + F4 + F5 a) Pro zrychlen bedny plat = m m F1,4 + F2 + F3,5 a= nebo jednodueji , m kde F1, 4 = (3 N) i + (11 N) i = (8 N) i , F2 = (14 cos 30 ) i + (14 sin 30 ) j = (12 N) i + (7 N) j , a=

F3,5 = (5 N) j + (17 N) j = (12 N) j .

74 Odkud je hledan zrychlen bedny (8 N + 12 N) i + (7 N-12 N) j (4 N) i + (-5 N) j a= = = (1 i 1, 25 j ) m.s -2 . 4, 0 kg 4, 0 kg b) Velikost zrychlen smr zrychlen uruje hel a = 12 + 1,25 2 m.s-2 = 1,6 m.s-2,

= arctg

ay

1,25 = arctg , tj. = 51 . ax 1,00

kol 4.2 (HRW 5.2)

Standardn kilogramov tleso je urychlovno silami F1 = (3,0N) i + (4,0N) j a F2 = (-2,0N) i + (-6,0N) j . a) Zapite vslednou slu pomoc jednotkovch vektor. b) Urete velikost a smr vsledn sly psobc na tleso, c) zrychlen tlesa.

3.6 Tet Newtonv pohybov zkon zkon akce a reakce

O vzjemnm psoben tles jsme se ji zmiovali. Psob-li tleso A na tleso B, pak tak tleso B psob na tleso A stejn velkou silou, ale opan orientovanou. Plat, e sly psob vdy ve dvojicch (pi deru tenisovou raketou psob raketa na mek stejn velkou silou jako mek na raketu, opeme-li se o stnu, psobme na stnu stejn velkou silou jako stna na ns, Msc psob na Zemi stejn velkou silou jako Zem na Msc). Tzn. psob-li tleso A na tleso B silou FBA , psob tleso B na tleso A silou FAB (viz Obr. 3.2). Sly FBA a FAB maj nsledujc vlastnosti: jsou stejn velk, tedy FBA = FAB jsou opan orientovan, tedy FBA = - FAB souasn vznikaj a zanikaj kad z nich psob na jin tleso.

Obr. 3.2: Zkon akce a reakce.

75 Ozname-li jednu slu jako akce a druhou jako reakce, meme tet Newtonv pohybov zkon vyjdit znmou vtou:
Kad akce vyvol stejn velkou reakci opanho smru.

Tato vta vak nic nek o pin a nsledku. Kterkoli z dvojice sil me bt oznaena jako akce i reakce. (Obvykle vak oznaujeme za akci slu, kter je pinou vzniku reakce.) Ponvad sly akce a reakce psob kad na jin tleso, ve svch incch se navzjem neru. Naopak, psob-li dv sly na tot tleso, nejsou akc a reakc, a to ani v ppad, kdy maj stejnou velikost a opanou orientaci.
Poznmka:

Pohybov inek sil akce a reakce na ob tlesa nemus bt stejn, i kdy jde o sly stejn velikosti. Vme, e zrychlen, se kterm se tleso pohybuje, zvis podle druhho Newtonova pohybovho zkona nejen na psobc sle, ale tak na jeho hmotnosti. Dojde-li nap. ke srce tkho kopacho me a lehkho tenisovho mku, psob sice v dob srky navzjem stejn velkmi silami, ale tenisov mek se odraz s vtm zrychlenm ne m kopac.

Pklad 4.3
Mezi dvma nepohybujcmi se lokami, kter jsou na hladin jezera, je nataeno lano. lovk, kter je v prvn loce, thne lano stlou silou 50 N po dobu 9 sekund. Urete velikosti rychlost, kter budou mt ob loky za tuto dobu. Hmotnost prvn loky i s lovkem je 150 kg a druh 250 kg. Odpor vody neuvaujte.

een:
F = 50 N, t = 9 s, m1 = 150 kg, m2 = 250 kg, v1 = ?, v2 = ? Podle zkona akce a reakce jsou sly, kter na loky psob stejn velk (F1 = F2 = F), ale opan orientovan, tj. F1 = - F2 . Pro velikosti rychlost obou lodk vzhledem behm dostvme F 50 N v1 = a1 t = t a seln v1 = 9 s = 3 m.s-1 150 kg m1 v2 = a2 t = F t m2 a seln v2 = 50 N 9 s = 1,8 m.s-1 . 250 kg

Prvn loka bude mt vzhledem k behm rychlost 3 m.s-1, druh 1,8 m.s-1.

3.7 Nkter typy sil

V nsledujcch kapitolch si uvedeme nkter ze sil, kter nejastji zpsobuj nebo zpomaluj mechanick pohyb.

76
3.7.1 Thov sla

Pkladem rovnomrn zrychlenho pohybu v gravitanm poli Zem je voln pd. Voln pd probh jako dsledek psoben stl sly, kterou nazvme thov sla. Je to vektorov veliina majc smr svisl dol a oznaujeme ji G (Obr. 3.3).

svisl smr

G
Obr. 3.3: Thov sla
Thov sla G je tedy sla, kterou psob Zem na kad tleso pi svm povrchu a udluje mu thov zrychlen g .

Plat
G = mg.

( 3.3 )

Pklad 4.4 (HRW 5.14)

Vesmrn cestovatel, jeho hmotnost je 75 kg, opustil Zemi. Urete velikost thov sly, kter na nj psob a) na Zemi, b) na Marsu, kde je g = 3,8 ms-2, c) v meziplanetrnm prostoru, kde je g = 0. d) Jak je jeho hmotnost ve vech tchto mstech?

een:
m = 75 kg, a) G Z = ?, b) G M = ?, gM = 3,8 ms-2, c) G P = ?, gP = 0, d) m Z = ?,
m M = ?, m P = ?

a) Velikost thov sly psobc na cestovatele na Zemi je GZ = m.gZ = (75.9,81) N = 736 N, b) na Marsu je GM = m.gM = (75.3,8) N = 285 N c) a v meziplanetrnm prostoru je GP = 0, ponvad gP = 0. Hmotnost cestovatele zstv 75 kg.

77

kol 4.3 (HRW 5.16)

Tuk o hmotnosti 15,0 kg stoj na osobn vze (viz. obrzek).Urete a) thovou slu G psobc na tuka a b) normlovou slu N . Jak daj ukazuje vha, je-li cejchovna v newtonech?

3.7.2

Kolm tlakov sla

Spov-li tleso na njak podloce, psob na nj podloka uritmi silami. Jednou z nich je tlakov sla N , kolm k podloce. Obyejn bv nazvna silou normlovou (neboli kolmou). Je-li tleso v klidu na vodorovn podloce ( Obr. 3.4), m sla N svisle vzhru. Thov sla G = m g smuje dol. U tohoto specilnho uspodn meme urit velikost sly N ze vztah Fy = N - mg = m ay, odkud je N = mg. a ay = 0 ,

Obr. 3.4: Normlov sla

a) Na tleso spovajc na stole psob stl normlovou silou N kolmou ke svrchn desce. b) Odpovdajc silov diagram.

kol 4.4 (HRW 5.27 b)

Na naklonn rovin s hlem sklonu 30 le kostka hmotnosti 9 kg. Urete normlovou slu psobc na kostku.

78
3.7.3 Tahov sla

Je-li tleso taeno lankem, provazem, vlknem apod., je lanko napnno a jeho jednotliv sti na sebe psob silami pnut. Tleso je taeno silou T , kter smuje podl lanka ven z tlesa a m psobit v bod chytu lanka (Obr. 3.5). Hovome o tahov nebo tan sle lanka.

Obr. 3.5: Tahov sla.

a) Tan lanko je napnut. Thne tleso i ruku silou o velikosti T . Situace je stejn i na obrzcch b) a c), kde je lanko vedeno pes nehmotnou kladku, kter se ot bez ten. Z obrzku Obr. 3.5 vyplv, e velikosti tahovch sil jsou si v uvedench ppadech rovny T = T . Pi vpotech (pokud nen uvedeno jinak) pedpokldme, e lanko je nehmotn a neprun. Co se tm mysl? e lanko m hmotnost zanedbatelnou ve srovnn s hmotnost tlesa a e je jeho dlka nemnn. Lanko tedy pouze realizuje spojen tles. Dleit pi tom je, e thne ob tlesa stejn velkou silou T. To plat i v ppad, e se tlesa pohybuj se zrychlenm, je-li tleso vedeno pes nehmotnou kladku, kter se me otet bez ten. (Jde o idealizaci kladky, kdy hmotnost kladky a ten zanedbvme.)

Pklad 4.5 (HRW 5.46)

Na obrzku je vrtulnk o hmotnosti 15 000 kg, kter zved nkladn automobil o hmotnosti 4 500 kg se zrychlenm 1,4m.s-2.Vypotejte a) slu, kterou psob vzduch na vrtuli, b) tanou slu hornho nosnho lana.

een:
mv = 15 000 kg, ma = 4 500 kg , a) N = ?, b) T = ?,

79

N
VRTULNK

T G1 T
G2
AUTO

a

a) Vrtulnk i automobil se budou pohybovat ve svislm smru, pohybov rovnice meme napsat pro kad z tles zvl, tj.

Setenm obou rovnic dostvme

m1a = N m1g T m2a = T m2g.

(m1 + m2) a = N g (m1 + m2), odkud pro slu psobc na vrtuli plat

N = (m1 + m2).(a + g)
a seln je

N = (15 000 + 4 500).(1,4 + 9,81) N = 2,18.105 N.

b) Tanou slu meme vypotat nap. ze vztahu

m2a = T m2g
a po dosazen selnch hodnot je

T = m2 (a +g)

T = 4 500 (1,4 + 9,81) N = 5.104 N.

Pklad 4.6 (HRW 5.48)

Ti kostky spojen podle obrzku jsou taeny po dokonale hladk vodorovn podloce smrem vpravo. Tahov sla m velikost T3 = 65 N. Hmotnosti kostek jsou m1 = 12,0 kg, m2 = 24,0 kg a m3 = 31,0 kg. Vypotejte a) zrychlen soustavy, b) velikosti tahovch sil T1 a T2 vlken spojujcch kostky.

een:
T3 = 65 N, m1 = 12,0 kg, m2 = 24,0 kg, m3 = 31,0 kg, a) a = ?, b) T1 = ?, T2 = ?

80

T1

T1

T2

T2

T3

a

a) Pro kadou kostku napeme pohybovou rovnici ve skalrnm tvaru

Po seten rovnic je

m1a = T1 m2a = T2 T1 m3a = T3 T2 . a (m1 + m2 + m3 ) = T3 ,

odkud pro zrychlen plat

a= T3 m1 + m2 + m3

a po vyslen je

a=

65 m.s-2 = 0,97 m.s-2. 12 + 24 + 31

b) Tahy T1 a T2 vypotme z prvnch dvou pohybovch rovnic

T1 = m1 a

T1 = (12.0,97) N = 11, 6 N, T2 = (11,6 + 24.0,97) N = 34,9 N.

T2 = T1 + m2 a

kol 4.5
Na koncch vlkna vedenho pes pevnou kladku jsou zavena zva o hmotnostech 2 kg a 3 kg. Urete velikost zrychlen obou zva. Ten a hmotnost kladky a vlkna zanedbejte. Potejte s thovm zrychlenm g = 10 m.s-2.

3.7.4

Tec sla

Pi relnm pohybu tles vznikaj sly, kter tento pohyb brzd a jsou nameny proti smru pohybu. Pkladem sly brzdc pohyb tlesa je tec sla. Tec silou Ft psob na tleso podloka, pokud je podl n tleso uvdno do skluzu, nebo ji po n kloue. Tato sla je rovnobn s podlokou a smuje proti smru skutenho i zamlenho pohybu tlesa. Dokonale hladk podloka psob na tleso zanedbateln malou tec silou. V tto sti kapitoly se budeme zabvat smykovm tenm, tj. odporovmi silami, kter vznikaj pi pohybu jednoho tlesa po povrchu druhho tlesa (mluvme tak o smkn po jinm pevnm tlese), tj. dynamickm tenm mezi pevnmi tlesy, kter jsou vi sob v klidu. tj. statickm tenm.

81
N
Ft

v, F

Obr. 3.6: Tec sla

G

Jak meme tec slu vypotat? Pokud tleso thneme konstantn rychlost po drsn rovinn podloce silou F souhlasn rovnobnou s rychlost v , psob podloka na tleso silou, jej normlovou slokou je sla N a tenou slokou sla Ft , kterou nazvme silou tec. Podle tetho Newtonova zkona v tomto ppad plat, e Ft = - F . Z pokus vyplv, e velikost tec sly Ft je pmo mrn velikosti sly N (viz Obr. 3.6). Pro dynamick ten plat

Ft = N,
kde konstantu mrnosti nazvme souinitel dynamickho ten, pp.. souinitel smykovho ten a oznaujeme ji . Poznmka: Pi rovnomrnm pohybu po vodorovn podloce je velikost sly N rovna velikosti thov sly tlesa G . Pro statick ten plat

Ft 0 = s N,
kde konstantu mrnosti nazvme souinitel statickho ten a oznaujeme ji s . O tec sle plat: 1. hodnoty souinitele dynamickho ten jsou rzn pro stykov plochy rznch materil a jakosti, jeho rozmr je 1 2. tec sla nezvis na velikosti stykovch ploch 3. tec sla nezvis na rychlosti pohybu tles (pokud se nejedn o velk rychlosti) 4. tec sla mezi tlesy v klidu je vt ne tec sla mezi tlesy v pohybu za jinak stejnch podmnek (souinitel statickho ten je vt ne souinitel dynamickho ten).

Pklad 4.7 (HRW 6.14)

Koeficient dynamickho ten v situaci znzornn na obrzku je 0,20. Jak zrychlen m kostka, kter a) kles podl naklonn roviny, b) byla vrena podl naklonn roviny vzhru a dosud stoup?

82

een:
= 0,20, = 60 , a) a1 = ?, b) a2 = ?

y
F2

N

Ft
F1

a1
x

G

a) Pi pohybu kostky dol plat nsledujc pohybov rovnice ve smru pohybu m a1 = m a x = F2 Ft , kde F2 = m g sin Ft = N , ve smru kolmm na smr pohybu kde Pro slu ten pak plat

m a y = N F1 = 0 ,
F1 = m g cos .

Ft = m g cos .

Do pohybov rovnice ve smru pohybu dosadme a upravme

m a1 = m g sin m g cos

a1 = g (sin cos )

a1 = 981 (sin 60 0,2 cos 60 ) = 7,5 m.s-2.

b) Pi pohybu kostky nahoru pak plat tyto pohybov rovnice

a2
y
F2

N
F1

Ft x

G

83

m a2 = F2 + Ft
m a 2 = m g sin + m g cos .

Pro zrychlen smrem nahoru je

a 2 = g (sin + cos )

a 2 = 9,81 (sin 60 + 0,2 cos 60 ) = 9,5 m.s-2.

Pklad 4.8 (HRW 6.27)

Peliv pracovnk na obrzku tla mop pmo ve smru jeho rukojeti silou F . Rukoje svr se svislm smrem hel . Koeficient dynamickho ten mezi hlavic mopu a podlahou je . Zanedbejte hmotnost rukojeti a pedpokldejte, e celkov hmotnost m mopu je soustedna v hlavici. Urete velikost sly F, pohybuje-li se mop po podlaze konstantn rychlost. y

Ft

N
G

F1
x
F

F2

een:
F , , , m, F = ? pro v = konst.
Podle obrzku napeme pohybov rovnice pro mop Ve smru osy x Ve smru osy y

m a x = F1 Ft = 0 m a y = N G F2 = 0
F1 = F sin

F1 = Ft = N
N = G + F2

(1) (2)

a z obrzku pro sloky sly F je

F2 = F cos .

Do rovnice (1) dosadme vztah F1 = F sin a rovnici (2)

F sin = N = (G + F2 ) = (m g + F cos )

a po matematick prav dostvme vztah pro hledanou slu

F=

mg . sin cos

84

kol 4.6 (HRW 6.5)

V Nevad a jin Kalifornii zanechvaj kameny v tvrd a vyprahl poutn pd stopy, jako by se sthovaly (viz obrzek). Po cel lta si lid lmali hlavu, odkud se bere neviditeln pohyb vedouc ke vzniku tchto stop. Odpov pila v sedmdestch letech minulho stolet: Kdy pou zashla nhl boue, vytvoila se na pevnm podkladu tenk vrstva blta, kter znan snila koeficient ten mezi kameny a podkladem. Boui doprovzel siln vtr, opral se do kamen, posouval je a ony zanechaly v pd stopy, kter pozdji slunenm rem ztvrdly. Pedpokldejme, e hmotnost kamene je 300 kg (zhruba nejvt hmotnost kamen, kter zanechvaj stopy) a e koeficient statickho ten je zmenen na hodnotu 0,15. Jak velk vodorovn sla mus na kmen psobit pi prudkm poryvu vtru, aby se pohnul?

kol 4.7 (HRW 6.8)

lovk tla po podlaze bednu o hmotnosti 55 kg vodorovnou silou o velikosti 220 N. Koeficient dynamickho ten je 0,35. a) Jak je velikost tec sly? b) Jak je zrychlen bedny?

3.7.5

Dostediv sla

V Kinematice jsme se ji vnovali pohybu po krunici a uvedli jsme si vztahy pro velikost dostedivho zrychlen smujcho stle do stedu krunice

ad =

v2 r

nebo

ad = 2 r ,

kde r je polomr krunice a hlov rychlost.

Fd v

r S

ad

Obr. 3.7: Dostediv sla

85 Podle druhho Newtonova pohybovho zkona je pinou zrychlen vdy sla, kter m stejn smr jako zrychlen. V tomto ppad pohybu po krunici je pinou dostedivho zrychlen a d dostediv sla Fd , smujc rovn do stedu krunice (Obr. 3.7). Jej velikost je konstantn a pomoc druhho Newtonova zkona ji lze vyjdit ve tvarech

Fd =

mv 2 r

nebo

Fd = m 2 r

Dostediv sla me mt pvod v libovolnm vzjemnm silovm psoben. Pedstavme si nap., e tlesem obhajcm rovnomrn po krunici je hokejov kotou uvzan na pevnm vlkn a krouc kolem jejho pevnho bodu (nap. kolem na ruky). V tomto ppad je dostedivou silou tahov sla T vlkna. Pi pohybu Msce kolem Zem, kter je rovnomrnmu pohybu po krunici blzk, je dostedivou silou pitaliv gravitan sla Fg , kterou psob Zem na Msc (dostediv sla je spojen s vazbou). Meme tedy konstatovat, e dostediv sla nen novm druhem sly. Me j bt sla pnut, gravitan sla nebo sla jakkoliv jin povahy.
Poznmka:

Vklad i vbr loh je omezen na jednoduch ppady pohybu v soustav, kter je v klidu nebo pohybu rovnomrnm pmoarm (v tzv. inerciln soustav).

Pklad 4.9 (HRW 6.68)

Model letadla o hmotnosti 0,75 kg lt rovnomrn po vodorovn krunici ve vce 18 m a vykon 4,4 obletu na minutu. Model je pipoutn na e dlky 30 m, jej druh konec je pipevnn na zemi. Kdla letadlka jsou vodorovn, take vztlakov sla vzduchu smuje svisle vzhru. a) Jak velk je zrychlen modelu? b) Jak velkou silou je napnna ra? c) Jak velk je celkov vztlakov sla psobc na kdla letadla?

een:
m = 0,75 kg, h = 18 m, f =
4,4 -1 s , r = 30 m, a) a = ?, b) T = ?, c) F = ? 60
y N x
T1

T
R

G T2

86 Pro model letadla si napeme pohybov rovnice Ve smru osy x Ve smru osy y

m ax = m

v2 = T cos , kde R = r 2 h 2 R

m a y = N G T sin = 0.

a) Z prvn pohybov rovnice vyjdme zrychlen letadlka

ax =

v2 = 2 R = 4 2 f 2 R = 4 2 f R
2

r 2 h2

a vyslme

4,4 a x = 4 2 60

30 2 18 2 m.s-2 = 5,1 m.s-2.

b) ra je napnna silou
T= m ax r m ax m ax = = R cos r 2 h2 r

0,75.5,1.30 N = 4,8 N . T = 2 2 30 18

c) Celkovou vztlakovou slu psobc na kdla letadla vyjdme z 2. pohybov rovnice F = m g + T sin = m g + T h r

18 F = 0,75.9,81 + 4,8 N = 10 N . 30

Pklad 4.10
Zatka zvodn drhy m polomr 30 m a je klopena pod hlem 20 (viz obrzek). Jak velkou rychlost projd automobil touto zatkou, psob-li na automobil s idiem thov sla G a tlakov sla vozovky Fv kolm k povrchu vozovky?

Fv

T FG

Fd

een:
r = 30 m , = 20 , G , Fv , v = ?

87 Podmnku pro rovnovhu sil lze napsat ve tvaru

v2 2 F r = v , tg = d = G mg rg m

odkud pro hledanou rychlost v plat

v = r g tg

a po dosazen zadanch hodnot je

v = 30.9,81. tg 20 m.s-1 = 10,3 m.s-1.

kol 4.8 (HRW 6.58)

Kaskadr v aut pejd vrcholek, jeho profil je piblin kruhov, s polomrem 250 m (viz obrzek). Jakou nejvt rychlost me jet, aby vozidlo neztratilo kontakt se silnic?

3.8 Hybnost
V kinematice jsme pohybov stav hmotnho bodu (tlesa) charakterizovali pedevm jeho rychlost. Z hlediska dynamiky to vak nesta. Chceme-li na dan drze posunout plnou bednou, musme vynaloit vt slu, ne pi posunu bedny przdn. V dynamice tedy zvis pohybov stav tlesa tak na jeho hmotnosti. Pro vyjden pohybovho stavu tlesa zavedl Newton fyzikln veliinu hybnost tlesa. Nahradme-li tleso hmotnm bodem, pak jde o hybnost hmotnho bodu.

Hybnost tlesa p o hmotnosti m, kter se vzhledem ke zvolen vztan soustav pohybuje rychlost v , definovan vztahem p = mv .
( 3.4 )

Hybnost tlesa p je vektorov fyzikln veliina. Vektory hybnosti p a okamit rychlosti v maj stejn smr. To znamen, e hybnost m vdy (stejn jako okamit rychlost) smr teny k trajektorii, po n se hmotn bod pohybuje (pi pohybu po pmce le vektor hybnosti na tto pmce; pak meme pro hybnost uvdt vztah p = mv). Dleit je tak si uvdomit, e u rovnomrnho pmoarho pohybu je hybnost konstantn.
Jednotkou hybnosti je kilogram metr za sekundu (kg.m.s-1).

88

Pklad 4.11
Urete hybnost soustavy tles T1 a T2 znzornn na obrzku.

p1 T1 m1=2 kg m3=0

T2 m2=3 kg v2=5 m.s

-1

p2

een:
m1 = 2 kg, m2 = 3 kg, v2 = 5 m.s-1, p = ?
Hybnost dan soustavy vyjdme vztahem
p = p1 + p 2 ,

kde hybnost tlesa T1 je

p1 = m1 v1

a ponvad velikosti rychlost tles jsou stejn, je jeho velikost hybnosti

p1 = m1 v1 = m1 v 2

p1 = 2 kg.5 ms -1 = 10 kg.m.s-1

a hybnost tlesa T2 je jej velikost je

p 2 = m2 v 2

p 2 = m2 v 2

p 2 = 3 kg.5 m.s -1 = 15 kg.m.s-1.

Z obrzku jsou patrn smry hybnost, proto meme pst

p = (10 kg.m.s -1 ) i + (15 kg.m.s -1 ) j .

kol 4.9 ( HRW 9.24)

Jakou rychlost by musel bet lovk o hmotnosti 80 kg, aby ml stejnou hybnost jako automobil o hmotnosti 1 600 kg jedouc rychlost 1,2 km.h-1?

89

3.9 Impulz sly a zmna hybnosti

V kapitole 3.5 jsme druh Newtonv pohybov zkon vyjdili vztahem F = m a . dv V kinematice jsme si zrychlen definovali jako asovou zmnu rychlosti a = . Dosadmedt li takto vyjden zrychlen do druhho Newtonova pohybovho zkona, dostaneme dv . F =m dt
Odtud je
t2

F dt = m dv

t2

t1

v2 F d t = md v . v1

Integrl

Oznaujeme ji I I =
t2

t1

F d t pedstavuje novou vektorovou fyzikln veliinu nazvanou impulz sly.

t1

F dt .

( 3.5 )

Impulz sly vyjaduje asov inek sly. Jednotkou impulzu sly je newtonsekunda (N.s).

Souin hmotnosti m a zmny rychlosti d v vyjaduje zmnu hybnosti d p . Je-li sla F konstantn, pak pro velikosti impulzu sly a zmny hybnosti plat I =Ft2 Ft1 = F t a p = m v , tj. F t = m v . Z rovnice F t = m v vyplv, e impulz sly je roven zmn hybnosti. Tzn. chceme-li, aby se zmnila hybnost tlesa, mus na nj psobit po uritou dobu sla. Pitom o velikosti zmny hybnosti p rozhoduje nejen velikost sly F, ale i doba t, po kterou sla na tleso psobila (stejnho pohybovho inku doshne mal sla psobc po dlouhou dobu jako velk sla psobc po krtkou dobu). Pomoc zmny hybnosti d p = m d v , meme vyjdit druh Newtonv pohybov zkon ve tvaru dp . F= dt

( 3.6 )

Pklad 4.12
U nadzvukovho dopravnho britsko-francouzskho letadla Concorde (Svornost) me rychlost doshnout velikost 2 400 km.h-1. Vypotejte jeho hybnost, je-li hmotnost letadla 180 t.

90

een:
v = 2 400 km.h-1, m = 180 t, p = ? Pro velikost hybnosti plat p = m v. 2 400 10 3 m Po dosazen zadanch hodnot je p = 180 10 kg = 1,2 .108 kg.m.s-1. 3 600 s
3

Velikost hybnosti letadla je 1,2 .108 kg.m.s-1, smr hybnosti je souhlasn se smrem jeho rychlosti.

TEST 4.2
Hokejista udeil do puku o hmotnosti 200 g lecho v klidu na led silou 420 N ve vodorovnm smru. Jakou rychlost letl puk, trval-li nraz hokejky 0,01 s ? a) 8,4 m.s-1 b) 2,1.103 m.s-1 c) 40 m.s-1 d) 21 m.s-1

3.10 Kinetick energie

Kinetick neboli pohybov energie Ek je skalrn fyzikln veliina, kter charakterizuje pohybov stav hmotnho bodu nebo tlesa vzhledem ke zvolen inerciln vztan soustav. Vyjaduje mru mechanickho pohybu tlesa a zvis na velikosti jeho rychlosti v dan inerciln soustav. Kinetick energie Ek hmotnho bodu o hmotnosti m, kter se pohybuje rychlost o velikosti v << c, je

1 E k = mv 2 2

( 3.7 )

Tento vztah plat i pro tuh tleso v ppad, e kon pouze posuvn pohyb. Hlavn jednotkou kinetick energie je joule (J).

Pklad 4.13 (HRW 7.6)

Proton (hmotnost m = 1,67.10-27 kg) prochz linernm urychlovaem se zrychlenm o velikosti 3,6.1015 m.s-2. Poten rychlost protonu byla 2,4.107 m.s-1. a) Jak velk je jeho rychlost pot, co proel vzdlenost 3,5 cm? b) Jak je prstek jeho kinetick energie v elektronvoltech?

91

een:
m = 1,67.10-27 kg, a = 3,6.1015 m.s-2, v1 2,4.107 m.s-1, a) v2 = ?, d = 3,5 cm, b) E k = ? a) Prce sly psobc na proton pi pohybu urychlovaem je rovna zmn jeho kinetick energie F d = Ek , kde tj. odkud pro rychlost v2 je Po dosazen zadanch hodnot dostaneme
v2 =

F=ma

Ek =

1 2 v12 , m v2 2

2 2 a d = v2 v12 ,

v 2 = v12 + 2 a d .

(2,4.10 )

7 2

+ 2.3,6.1015.0,035 m.s-1 = 2,9.107 m.s-1.

b) Pro zmnu kinetick energie plat Ek = 1 2 v12 m v2 2

1 E k = 1,67.10 27 2,9.10 7 2

[(

) (2,4.10 ) ] J = 2,2.10-13 J
2 7 2

a v elektronvoltech E k = 2,2.10-13 J 1 eV = 1,4 MeV . 1,6.10 -19 J

TEST 4.3
Jestlie hybnost stice klesne na polovinu, pak jej kinetick energie a) vzroste 2-krt b) klesne 4-krt c) klesne 8-krt d) vzroste 4-krt

kol 4.11 ( HRW 7.7)

Otec b o zvod se svm synem. Kinetick energie otce je ve srovnn se synem polovin, hmotnost dvojnsobn. Jestlie otec zv svou rychlost o 1m.s-1, bude mt stejnou kinetickou energii jako syn. Urete velikost poten rychlosti otce i syna.

92

3.11 Mechanick prce

Prce W kad ze sil psobcch na dan objekt pispv ke zmn jeho energie. Je-li prce vykonan uritou silou kladn (sla prci kon), je odpovdajc pspvek ke zmn energie objektu prstkem, je-li zporn (sla prci spotebovv), dochz k bytku energie objektu. Mechanickou prci kon kad tleso, kter psob silou na jin tleso a pitom je psobenm tto sly pemsuje po urit trajektorii. Prce je skalrn veliina vyjadujc drhov inek sly.

Mechanick prce W vykonan silou F pi pemstn tlesa zvis na velikosti F tto sly, na drze s, o kterou se pemst, a na hlu , kter svr sla F s trajektori tlesa.
3.11.1 Prce konstantn sly

Jestlie se pemsuje tleso psobenm konstantn sly F po pm trajektorii tak, e sla svr se smrem posunut hel , pak pro mechanickou prci plat vztah W = F s cos,. ( 3.8 )

F2

F

F1

V tomto ppad se pi vykonn prce neuplatn cel sla F , ale jen jej sloka ve smru posunut tlesa. Sla F je chpna jako vslednice dvou navzjem kolmch sil F1 a F2 . Z tchto sil pouze sla F1 , tj. sla ve smru posunut, kon prci. Druh sla F2 je na smr posunut kolm a nem na tleso pohybov inek; nekon prci. Mechanick prce konan silou F1 je W = F1.s, W = F s cos tj. pro F1 = F cos. ( 3.9 )

Obr. 3.8: Prce konstantn sly.

Obecn lze ci, e prce, kterou vykon konstantn sla F psobc na tleso pi jeho posunut r , je
W = Fr cos = F r ,

( 3.10 )

93 kde je konstantn hel mezi vektory F a r . Psob-li na stici vce sil F1 , F2 , , jejich vslednice je konstantn, je jejich vsledn prce rovna soutu prac vykonanch jednotlivmi silami. Jsou-li tyto sly rovn konstantn, plat
W = F1 r + F2 r + F3 r + ...

( 3.11 )
= W1 + W2 + W3 + ...

Podle rovnice W = F s cos me prce W v zvislosti na hlu . nabvat rznch hodnot. Pro hly 0 < < 90 je prce W > 0. Pro = 90 je prce W = 0, tj. je-li sla F kolm ke smru pohybu, prci nekon. Pro 90 < < 180 je W < 0, v tomto ppad m sloka F1 psobc sly opan smr ne je smr posunut a psob proti pohybu tlesa (jde nap. o odporov sly, kter pohyb tlesa brzd). Jednotkou prce je joule ( J , J = N.m = kg.m2.s-2). Prci 1J vykon stl sla 1N, posune-li tleso ve smru svho psoben po drze 1m.

F
s

W=Fs>0

sla prci kon

F

W = F s cos > 0
s

sla prci kon

F1

F
s

W=0

sla prci nekon

F F1

W = F s cos < 0

sla prci spotebuje

94

Pklad 4.14 (HRW 7.16)

Na obrzku jsou znzornny ti sly psobc na kufr, kter se posune o 3,00 m vlevo po dokonale hladk podlaze. Velikosti sil jsou F1 = 5,00 N, F2 = 9,00 N a F3 = 3,00 N. Jak je celkov prce tchto sil pi uvedenm posunut kufru?

een:
x = 3, 00 m ve smru sly F1 , F = 5,00 N, F2 = 9,00 N a F3 = 3,00 N, = 60 , W = ?

Celkov prce uvedench sil je rovna soutu prac jednotlivch sil

W = W1 + W2 + W3 ,

kde

W1 = F1 x W2 = F2 cos . x

W1 = 5,00.3,00 J = 15,0 J , W2 = 9, 00 cos 60 3 J = 13,5 J,

W3 = 0.

Celkov prce rovna

W = W1 + W2 + W3 = (15,0 13,5 + 0) J = 1,50 J.

3.11.2 Prce a kinetick energie

Kinetick energie bodovho objektu souvis s jeho pohybovm stavem. Mn-li se velikost rychlosti objektu, mn se i jeho kinetick energie. Ke zmn rychlosti dochz psobenm sly F . Meme proto ci, e zmna kinetick energie tlesa E k je rovna prci W vykonan silou F . Jsou-li podmnky pi psoben sly na dan bodov objekt takov, e se me mnit pouze jeho kinetick energie, meme tuto zmnu Ek vyjdit vztahem
E k = E 2 E1 = W ,

( 3.12 )

kde E1 je poten kinetick energie objektu a E2 je jeho kinetick energie pot, co sla vykonala prci W. Tato rovnice vyjaduje vztah mezi prac a kinetickou energi.

95 Vztah mezi prac a kinetickou energi meme vyjdit jako

E k =

1 1 2 mv 2 mv12 = W 2 2

( 3.13 )

kde v1 a v2 jsou rychlosti objektu na potku a na konci pohybu.

Poznmky:

Tyto vztahy vak plat pouze pro bodov objekt. Pokud se vlivem psobc sly mn tak jin energie objektu ne pouze kinetick, pak vztah mezi prac a kinetickou energi nemus platit.

Pklad 4.15 (HRW 7.15)

Dvanctimetrovou porn hadici (viz obrzek) rozvjme tak, e jej konec s tryskou thneme po dokonale hladk podlaze stlou rychlost o velikosti 2,3 m.s-1. Hmotnost jednoho metru hadice je 0,25 kg (jej dlkov hustota tedy je 0,25 kg.m-1). Jakou prci vykon sla psobc na hadici pi jejm rozvjen do okamiku, kdy je cel hadice v pohybu?

een:
l = 12 m, v = 2,3 m.s-1, = 0,25 kg.m-1, W = ?

Prce je rovna zmn kinetick energie, kde rychlosti v1 = 0 a v2 = v, pak plat

W =

1 mv 2 , 2

kde

m = .l

1 1 W = l v 2 = .0,25.12.2,3 2 J = 7,94 J . 2 2

kol 4.12 ( HRW 7.14)

Na stici pohybujc se po pmce psob jedin sla. Obrzek ukazuje asovou zvislost rychlosti stice. Urete znamnko (plus, resp. minus) prce, kterou tato sla vykon v kadm z asovch interval AB, BC, CD a DE.

96
3.11.3 Prce thov sly Thov sla G = m g , psobc na tleso o hmotnosti m, vykon pi posunut tlesa o vektor r prci

W g = mg r cos , kde je hel mezi thovou silou G = m g a vektorem posunut r .

( 3.14 )

Napklad bude-li se tleso pohybovat svisle vzhru, budou mt vektory G a r opanou orientaci, tj. = 180 a W g = mg r cos 180 = m g r . Bude-li se tleso naopak pohybovat svisle dol, tj. G r , bude W g = mg r cos 0 = m g r .

Pklad 4.16 (HRW 7.23)

Na obrzku je znzornno zazen s volnou kladkou: provaz je veden pes dv nehmotn kladky, kter se mohou otet bez ten. Na voln kladce vis ndoba o hmotnosti m = 20 kg, na voln konec provazu psobme silou F . a) Jak velk mus bt sla F , mme-li ndobu zvedat stlou rychlost? b) O jakou vzdlenost musme posunout voln konec provazu, chceme-li ndobu zvednout o 2,0 cm? Urete, jakou prci vykonaj pi tomto posunut nsledujc sly: c) sla F , d) thov sla psobc na ndobu. (Tip: Provaz veden pes kladku podle obrzku na ni psob celkovou silou, jej velikost je rovna dvojnsobku velikosti tahov sly provazu.)

een:

m = 20 kg, F , a) F = ?, v = konst., b) d = 2 cm, d1 = ?, c) WF = ?, d) WG = ?

T

T

F

G
a) Zvedme-li ndobu s konstantn rychlost, pak jej zrychlen je a = 0, proto pohybov rovnice m tvar m a = m g 2T = 0 2T = m g
T=

1 mg 2

97 dle plat pro velikosti sil odkud je

F= T=F,

1 mg 2

F=

1 20.9,81 N = 98 N. 2

b) Voln konec provazu posuneme o d1 = 2.d, tedy d1 = 2.0,02 m = 0,04 m. c) Sla F vykon pi tomto pohybu prci WF = F .d 1 , WF = 98.0,04 J = 3,9 J. d) Thov sla G vykon pi tomto pohybu prci WG = G.d ,
WG = 20.9,81.0,02 J = 3,9 J .

(Poznmka: vsledn prce W = WF + WG = 0, co odpovd zmn kinetick energie pi konstantn rychlosti pohybu.)

kol 4.13 ( HRW 7.21)

Dlnk tla bednu o hmotnosti 25,0 kg vzhru po dokonale hladk naklonn rovin o hlu sklonu 25,0 . Psob na ni pi tom silou o velikosti 209 N, kter je rovnobn s naklonnou rovinou. Vypotte prci, kterou pi posunut bedny o 1,50 m vykonaj sly psobc na bednu: a) sla, kterou psob dlnk, b) thov sla, c) normlov (tlakov) sla naklonn roviny. d) Jak je celkov prce, kterou vykonaly sly psobc na bednu?

TEST 4.4
Jakou prci vykonme, zvedneme-li tleso o hmotnosti 5 kg do vky 10 m a tam je rovnomrnm pohybem posuneme o 10 m po hladk vodorovn ploin? (Ten zanedbme, g = 10 m.s-2.) a) 50 J b) 500 J c) 0 J d) 20 J

Sloitj ppady konn prce nastvaj, jestlie sla F zpsobujc pemstn tlesa nen konstantn, tj. mn-li velikost i smr.

3.11.4 Prce promnn sly

Mjme tleso, na kter psob obecn sla

F = Fx i + Fy j + Fz k ,

jej souadnice Fx, Fy a Fz mohou bt zvisl na poloze tlesa, tj. jsou funkcemi tto polohy. Elementrn posunut tlesa ozname jako
dr = dx i + dy j + dz k .

98
Elementrn prce dW , kterou vykon sla F pi posunut tlesa o d r , je podle vztahu dW = F dr = Fx dx + Fy dy + Fz dz . Celkov prce, vykonan silou F pi posunut tlesa z poten polohy r1 o souadnicch (x1, y1, z1) do koncov polohy r2 o souadnicch (x2, y2, z2), je pak vyjdena kivkovm integrlem W = dW = F dr = ( Fx dx + Fy dy + Fz dz ) . ( 3.15 )
(C ) (C) (C )

( 3.12 ) rovna

Pklad 4.17 (HRW 7.31)

Jakou prci vykon sla F = (2 x N) i + (3N) j psobc na stici pi jejm posunut z polohy ri = (2m) i + (3m) j do polohy r f = (4m) i (3m) j ?

een:
F = (2 x N) i + (3N) j , ri = (2m) i + (3m) j , r f = (4m) i (3m) j , W = ?

Prce promnn sly je rovna

W = F dr ,
4 3 W = (2 x i + 3 j ) (dx i + dy j ) = 2 x dx + 3 dy = rf ri

rf ri

tj.

= 2

x 2

2 4

+ 3 y 3 = 16 4 + (9) 9 = 6

Prce sly F vykonan pi posunut stice je rovna W = -6 J.

kol 4.14 ( HRW 7.27)

Kostka o hmotnosti 5,0 kg se pohybuje pmoae po dokonale hladk vodorovn rovin. Na kostku psob sla, jej zvislost na poloze kostky je znzornna na obrzku. Jakou prci vykon tato sla pi pemstn kostky z potku soustavy souadnic do polohy o souadnici x = 8,0 m?

99

3.12 Potenciln energie

Sla psobc na tleso je konzervativn, jestlie prce, kterou sla vykon pi pemstn tlesa mezi dvma zadanmi body, nezvis na trajektorii, po kter se tleso pohybovalo. Thov sla a prun sla jsou konzervativn. Dynamick tec sla je nekonzervativn. Potenciln energii Ep soustavy tles nebo soustavy hmotnch bod mme prac W, kterou konaj sly vzjemnho psoben pi vzjemnm pemsovn tles. Jestlie prci konaj sly thovho pole pi povrchu Zem, mluvme o potenciln energii thov.
My se budeme zabvat pouze potenciln energi thovou.

Pi pohybu tlesa v blzkosti povrchu Zem je zmna E p thov potenciln energie soustavy tleso+Zem definovna jako zporn vzat prce vykonan interaknmi thovmi silami E p = Wg . Veliinu Ep nazvme thovou potenciln energi soustavy tleso+Zem nebo tak potenciln energi v thovm poli Zem. Thov potenciln energie tlesa o hmotnosti m, kter se nachz ve vce h nad povrchem Zem, je uren prac W kterou vykon thov sla G o velikosti G = mg pi jeho pemstn na povrch Zem Ep = mgh. Hlavn jednotkou potenciln energie je joule (J). ( 3.16 )

Pklad 4.18 (HRW 8.10)

Mal kostka o hmotnosti m me klouzat bez ten po drze tvaru smyky smrti, znzornn na obrzku. Kostku vypustme z klidov polohy v bod P, kter le ve vce h = 5R nade dnem smyky. Jakou prci vykon thov sla psobc na kostku od okamiku jejho vyputn z bodu P do okamiku prchodu a) bodem Q, b) vrcholem smyky? Konfiguraci soustavy kostka+Zem, v n je kostka na dn smyky, pisoudme nulovou hodnotu thov potenciln energie. Jak je thov potenciln energie soustavy, je-li kostka c) v bod P, d) v bod Q, e) ve vrcholu smyky?

een:
m, h = 5R, a) W1 = ?, W2 = ?, EP = ?, EQ = ?, EV = ?

100 Prce je rovna zmn potenciln energie W = E p . Thov sla vykon prci na drze a) z bodu P do bodu Q W = m g h ,

kde h = R h = R 5 R = 4 R , potom W = m g (4 R) = 4 m g R b) z bodu P do vrcholu smyky W = m g h ,

kde h = 2 R h = 2 R 5 R = 3R , potom W = m g (3R) = 3 m g R c) Thov potenciln energie v bod P E p = m g h = m g (5R ) = 5m g R d) Thov potenciln energie v bod Q E p = mg h = mg R e) Thov potenciln energie ve vrcholu smyky E p = m g h = m g ( 2 R ) = 2m g R .

kol 4.15 ( HRW 8.3)

Student hodil kamardovi z okna knihu, jej hmotnost je 2,00 kg. Ptel stoj pod oknem a dr ruce ve vce 1,5 m nad zem, aby knihu zachytil (viz obrzek). a) Jakou prci vykonala thov sla psobc na knihu od okamiku jejho vyputn do chvle, kdy ji ptel chytil? b) Jak se pitom zmnila potenciln energie soustavy kniha+Zem? Zvolme nulovou hladinu thov potenciln energie tto soustavy na zemskm povrchu. Jak je potenciln energie soustavy v okamiku c) vyputn knihy, d) zachycen knihy?

101

3.13 Mechanick energie

Mechanickou energii E soustavy definujeme jako souet jej kinetick energie Ek a potenciln energie Ep

E = Ek + E p

( 3.17 )

Nap. pi vrhu svislm, m tleso na potku pohybu kinetickou energii Ek nejvt a potenciln energii thovou Ep nulovou. V prbhu pohybu se kinetick energie zmenuje a naopak potenciln energie thov zvtuje. V nejvym bod trajektorie je potenciln energie thov maximln a kinetick energie je rovna nule. Meme ci, e po dobu vstupu tlesa zstv celkov energie stl. Pemny kinetick a potenciln energie meme sledovat tak u ostatnch mechanickch dj probhajcch v izolovanch soustavch.
Zkon zachovn mechanick energie:

U vech mechanickch dj se mn potenciln energie v kinetickou a naopak, piem celkov mechanick energie izolovan soustavy tles zstv bhem celho dje stl. E = E k + E p = konst.
Zkon zachovn mechanick energie lze zapsat i ve tvaru

( 3.18 )

E = Ek + E p = 0

( 3.19 )

Pklad 4.19 (HRW 8.20)

Tenk ty dlky L = 2,00 m a zanedbateln hmotnosti je na konci uchycena tak, aby se mohla otet ve svisl rovin, podle obrzku. K jejmu druhmu konci je upevnna tk koule o hmotnosti m. Ty odchlme od svislho smru o hel = 30 a voln vypustme. Uvame asov interval mezi uvolnnm tye a okamikem, kdy koule prochz nejnim bodem sv trajektorie. Jak je rychlost koule v nejnim bod jej trajektorie?

L-x L A m B x

een:
L = 2,00 m, m, = 30 , v = ?

102 Pro soustavu ty+koule plat zkon zachovn energie. Celkov mechanick energie v bod A se bude rovnat celkov mechanick energii v bod B. E pA + E kA = E pB + E kB . V bod A a E pA = m g x , E kA = 0 kde x je podle obrzku E pA = m g L (1 cos ) V bod B E pB = 0 a E kB = 1 mv2 . 2 x = L (1 cos ) , tj.

Dosadme do zkona zachovn mechanick energie m g L (1 cos ) + 0 = 0 + 1 m v2 , 2

odkud dostvme vztah pro rychlost koule v nejnim bod jej trajektorie
v = 2 gL (1 cos )

v = 2.9,81.2,00 (1 cos 30 ) m.s-1 = 2,29 m.s-1. V nejnim bod trajektorie m koule rychlost v = 2,29 m.s-1.

3.14 Vkon
Vkon je skalrn veliina , kter charakterizuje jak rychle se kon mechanick prce.

Vykon-li sla v asovm intervalu t prci W, je prmrn vkon v tomto asovm intervalu definovn pomrem

P=

W t

( 3.20 )

Ponvad stroje ani lovk nepracuje stle rovnomrn, je poteba znt jejich okamit vkon v libovolnm ase. Okamit vkon je definovn jako podl elementrn prce dW a velmi malho asovho intervalu dt P= dW dt ( 3.21 )

103 Okamit vkon lze vyjdit tak pomoc sly konajc prci a okamit rychlosti tlesa. Svr-li sla F s trajektori stice hel , je okamit vkon roven P = F v cos = F v
kde v je okamit rychlost stice.

( 3.22 )

Hlavn jednotkou vkonu je watt (W). Stroj m vkon 1 W, vykon-li prci 1 J za 1 s. V praxi asto uvdme jednotky vt kW, MW, GW.

Pklad 4.20 (HRW 7.48)

Sla o velikosti 5,0 N zane psobit na tleso o hmotnosti 15 kg, kter je zpotku v klidu. Urete: a) prci, kterou tato sla vykon bhem prvn sekundy od potku pohybu, a b) okamit vkon sly na konci tet sekundy.

een:
F = 5,0 N, m = 15 kg, v0 = 0, a) W = ?, t = 1 s, b) P = ?, t = 3 s a) Okamit vkon je definovn jako podl P= dW dt
t2

d W = P dt ,

odtud je prce rovna

W = P dt
t1

kde Pak

F P = F v , pro F v je P = F v a v = a t = t . m

P=F
t2 t

F F2 t= t m m
t2

F2 F2 2 F 2 t2 d W = t dt = t t = m m m 2 t1 t1 W=

=
t1

F2 2 2 t2 t1 2m

52 2 1 0 J = 0,83 J . 2.15

b) Pro okamit vkon na konci 3. sekundy plat P=F F F2 t= t m m

P=

52 3W =5W. 15

104

kol 4.16 ( HRW 7.42)

Lyask vtah vythne 100 lya, z nich kad m hmotnost prmrn 70 kg, do vky 150 m za 60 s. Rychlost pohybu je konstantn. Jak je prmrn vkon tan sly vtahu?

TEST 4.5
m2kg.s-2 je vyjdenm jednotky a) vkonu b) tlaku c) sly d) prce

3.15 innost
K posouzen hospodrnosti stroj se zavd veliina nazvna innost.
innost definujeme jako podl uiten prce W (tj. prce, kterou stroj skuten vykonal) a prce W0, kterou by ml stroj vykonat na zklad dodan energie

W W0

( 3.23 )

innost stroj udvme obvykle v procentech. Pak je

W .100 %. W0

innost stroje urujeme tak jako podl vkonu a pkonu

P P0

( 3.24 )

Pklad 4.21
Elektromotor jebu o pkonu 20 kW dopravuje nklad o hmotnosti 800 kg stlou rychlost 2 m.s-1. Urete innost stroje.

een:
P0 = 20 kW, m = 800 kg, v = 2 m.s-1, = ? innost je dna vztahem P , P0

kde P0 je pkon elektromotoru a P vkon jebu dopravujcho nklad poadovanou rychlost.

105 Vkon jebu urme ze vztahu P = F v = mg v . Po dosazen do vztahu pro innost dostaneme

=
odkud po dosazen zadanch hodnot je

mg v , P0

800.9,81.2 .100 % = 80 % . 20.10 3

innost elektromotoru jebu je 80 %.

kol 4.17
Elektromotor pracuje s innost 90 %. Jakou mechanickou prci vykon za 6 hodin?

106

4.16 DODATKY
Vsledky vstupnch test:
Test 1.1: a) Test 1.2: b) Test 1.3: b) Test 1.4: b) Test 1.5: c) Test 1.6: c) Test 1.7: d) Test 1.8: a) Test 1.9: c) Test 1.10: b) Test 1.11: b) Test 1.12: b) Test 1.13: a) Test 1.14: d) Test 1.15: b) Test 1.16: c) Test 1.17: b)

Vsledky test:
Test 4.1 Sly F1 , F2 a F4 . (Pi dostaten velikosti mohou sly zpsobit tyto pohyby: sla F1 posunut smrem doleva, sla F2 me kvdr zvedat, sla F4 posunut smrem doprava.) Test 4.2 d), Test 4.3 b), Test 4.4 b), Test 4.5 d)

Vsledky a een kol: kol 4.1. Psek se vysypv z auta na vnj stranu zatky, tj. ve smru pohybu auta ped vjetm do zatky kol 4.2 (HRW 5.2): a) F = F1 + F2 = (3i + 4 j 2i 6 j ) N = (3i 2 j ) N , b) F = ( 1, 02 + 2, 02 ) N = 2, 2 N , F 2, 2 N F = 2, 2 m.s 2 c) a = , a = = m m 1, 0 kg kol 4.3 (HRW 5.16):

a) G = m g = 15, 0 9,81 N = 147 N , b) N G = 0 N = 147 N , c) N = 147 N , d) a = ax 2 + a y 2 = 0,862 + 0,162 m.s 2 = 0,88 m.s 2 ,

= arctg

ay

0,16 = arctg = 11 ax 0,86

107
kol 4.4 (HRW 5.27 b):

N = 76,5 N
kol 4.5:

a=

m2 m1 3 2 g, a= 10 m.s 2 = 2 m.s 2 m1 + m2 3+ 2

kol 4.6 (HRW 6.5):

Ft = s m g = 441 N
kol 4.7 ( 6.8 HRW):

a) Ft = 189 N, b) a = 0,56 m.s-2

kol 4.8 (HRW 6.58):

vmax = 49,5 m.s-1 = 178 km.h-1

kol 4.9 ( HRW 9.24):

v = 24 km.h-1
kol 4.11 ( HRW 7.7):

vs = 4,8 m.s-1, vo = 2,4 m.s-1

kol 4.12 ( HRW 7.14):

pro AB W > 0, pro BC W = 0, pro CD W < 0, pro DE W > 0

kol 4.13 ( HRW 7.21):

a) Wd = 314 J, b) WG = 155 J , c) WN = 0, d) Wc = 159 J

kol 4.14 ( HRW 7.27):

W = 25 J
kol 4.15 ( HRW 8.3):

a) Wg = mg (h h1) = 167 J, b) Wp = Wg = 167 J, c) Wph = mgh = 196 J, d) Wph1 = mgh1 = 29,4 J

kol 4.16 ( HRW 7.42):

P = 172 kW
kol 4.17:

W = 54 kW.h

108

4 VOD DO ELEKTINY
Cle kapitoly
1. 2. 3. 4. Po prostudovn tto studijn jednotky vod do elektiny byste mli bt schopni vysvtlit, kter stice jsou nosii elementrnho kladnho nebo zpornho nboje; porovnat rozdly mezi vodii a nevodii; formulovat Coulombv zkon pro vzjemn silov psoben dvou a vce bodovch nboj ve vakuu; 5. definovat v elektrostatickm poli vektor intenzity elektrickho pole a pojem silory; 6. objasnit pojem elektrickho potencilu a vysvtlit, co je elektrick napt; 7. definovat veliinu kapacita vodie a deskovho kondenztoru a vypotat kapacitu soustavy sriov nebo paraleln zapojench kondenztor.

Nutn pedbn znalosti

Ped zatkem studia tto sti kapitoly byste mli znt (nebo si doplnit) 1. pojmy rychlost a zrychlen hmotnho bodu (tlesa) pi pohybu po pmce nebo po krunici; 2. vztahy pro vpoet rychlosti a drhy pi rovnomrnm pohybu po pmce a pi rovnomrn zrychlenm (zpomalenm) pohybu; 3. Newtonovy pohybov zkony (setrvanosti, sly, akce a reakce), vztah pro dostedivou slu pi kruhovm pohybu; 4. Newtonv gravitan zkon.

Vstupn test
Vyete nsledujc testov otzky. Po vyhodnocen testu (vsledky jsou v kapitole 5.5 Dodatky) mon zjistte, e Vae znalosti jsou lep ne jste pedpokldali. Pak sta tuto st jenom zbn pest. Pokud tomu tak nen, prostudujte ji podrobn a podle poteby se vrate i ke kapitole Mechanika.

T 5.1
Vysvtlete: a) pro je povoleno pepravovat benzn v kovovch kanystrech, ale ne v ndobch z plastu, b) z jakho dvodu mus bt plovk v podzemn benzinov ndri u erpac stanice uzemnn.

T 5.2
Plat Coulombv zkon pro vechny nabit objekty?

109

T 5.3
Dva stejn velk bodov elektrick nboje na sebe navzjem psob silou F . Zvtme-li kad z nboj i jejich vzdlenost na dvojnsobek pvodn hodnoty, pak elektrick sla psobc na nboje bude mt velikost F F a) F b) 2F c) d) 2 4

T 5.4
Dva opan elektrick nboje se nachzej v urit vzdlenosti od sebe (viz obr.). Velikost sly, jakou kladn nboj psob na zporn, je a) b) c) d) rovna polovin sly, jakou zporn nboj psob na kladn. mrn rozdlu obou nboj. dvakrt vt ne sla, jakou zporn nboj psob na kladn. rovna velikosti sly, jakou zporn nboj psob na kladn. +Q -2Q

T 5.5
Odpor vodie, kterm za dobu 2 s pi napt 10 V projde nboj 4 C, je: a) 20 b) 80 c) 5 d) 10

T 5.6
Nboj Q vytv elektrostatick pole. Na kterm obrzku je nakreslen sprvn vektor intenzity pole E v bod A ? A

-Q

E

-Q

E

A -Q b) c)

E
-Q

E
A

a) d)

T 5.7
Homogenn drt o odporu 18 byl rozezn na tetiny. Ti vznikl vodie byly spojeny paraleln. Vznikl soustava m odpor a) 54 b) 18 c) 6 d) 2

110

T 5.8
Na elektron pohybujc se v homogennm elektrostatickm poli ve vakuu psob elektrick sla o velikosti 8.10-16 N. Jakou velikost m intenzita pole? a) 12,8 N.C-1 mN.C-1 b) 5 kN.C-1 c) 0,2 kN.C-1 d) 5

T 5.9
Urete proud, kter prochz odporem R2 . Hodnoty: U = 12 V; R1 = 1 ; R2 = 3 a) b) c) d) 1A 12 A 3A 4A
R1 U R2

T 5.10
Vsledn kapacita kondenztor zapojench podle obrzku je a) b) c) d) 1 F 2 F 3 F 5 F

2 F 4 F 2 F

T 5.11
stice s kladnm nbojem +Q se pohybuje v homogennm elektrickm poli mezi dvma vodivmi deskami. Smr vektoru rychlosti stice v je vyznaen na obrzku. stice se pohybuje po trajektorii + + + + + + + + + + a) A B A b) B v C c) C + d) D Q D _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

111

Vybran kapitoly z elektiny

Ke kapitolm 22, 23, 25, 26 a 28 z doporuen literatury: D. Halliday, R. Resnick, J. Walker: FYZIKA

4.1 Elektrick nboj v elektrostatickm poli

4.1.1 Elektrick nboj

Prvn elektrick jevy byly nhodn pozorovny ji ve starovku. eck filozof Thales Miletsk (635-545 ped n.l.) zjistil, e jantar ten vlnnou ltkou pitahuje drobn lehk pedmty. Podle eckho nzvu jantaru elektrn byly tyto jevy nazvny elektrickmi. Kad z ns se s tmito jevy setkal v bnm ivot nap. pi esn se pitahuj such vlasy k hebenu a nkdy pitom slyme slab praskn a ve tm vidme drobn jisken. Vichni jsme se ji tak setkali se statickou pilnavost obleen. Na zklad pokus z elektrostatiky1 je znmo, e nkter tlesa mohou za uritch podmnek silov psobit na jin tlesa. Uvaujme tyto dva pokusy: 1. Ebonitovou ty, kterou jsme teli vlnnou ltkou, zavsme nevodivm vlknem tak, aby se mohla voln otet. Piblme-li k zaven tyi druhou ebonitovou ty, kterou jsme rovn teli vlnnou ltkou, pozorujeme, e zaven ty je odpuzovna, jak je ukzno na Obr. 4.1. 2. Vezmme nyn sklennou ty, kterou jsme teli kouskem hedvb a piblime ji k zaven ebonitov tyi. Pozorujeme jev opan ne v ppad prvm. Ebonitov ty je sklennou ty pitahovna (viz Obr. 4.2).

ebonit (-)

ebonit (-)

sklo (+)

ebonit (-)

Obr. 4.1: Dv souhlasn nabit tlesa se

odpuzuj

Obr. 4.2: Dv nesouhlasn nabit tlesa se

pitahuj

Tyto dva jednoduch pokusy a ada dalch ukazuj, e tye tenm zskaly novou vlastnost, kter se projevuje silovm psobenm. kme tak, e tye byly zelektrovny, nebo e zskaly elektrick nboj. Skutenost, e zaven ebonitov ty byla v prvnm ppad
Elektrostatika je st nauky o elektin, ve kter se pedpokld, e nosie elektrickho nboje jsou v relativnm klidu vzhledem ke zvolen inerciln vztan soustav souadnic.
1

112 odpuzovna a ve druhm pitahovna, vede k zvru, e existuj dva druhy elektrickch nboj, piem nboje stejnho druhu se odpuzuj a nboje rznho druhu se pitahuj. Pro tyto sly vzjemnho psoben mezi nboji plat zkon akce-reakce (podrobnji jste jej probrali v Dynamice). Protoe mezi nboji nelze zjistit dn jin rozdl ne odlinost ve smru jejich silovho psoben, sta elektrick nboje rozdlit pouze podle znamnka na kladn a zporn nboje. Odpov na otzku, kter ze dvou druh nboj lze pokldat za kladn a kter za zporn, je zleitost konvence. Zelektrovan nabit sklenn ty nese podle dohody kladn nboj a zelektrovan ebonitov ty nboj zporn. Pokud pedmt obsahuje stejn mnostv kladnho a zpornho nboje, jev se jako elektricky neutrln (nen nabit). Pevauje-li naopak jeden typ nboje nad druhm, kme, e pedmt je nabit (kladn nebo zporn). Nabit pedmty mohou na sebe silov psobit.

Vzjemn pitahovn a odpuzovn nabitch tles m mnoho prmyslovch aplikac, nap. elektrostatick nanen barev a napraovn, zachycovn poplku v komnech, tisk na inkoustov tiskrn nebo fotokoprovn. Na obrzku je nepatrn nosn kulika (o prmru piblin 0,3 mm) v xeroxovm koprovacm stroji, pokryta sticemi ernho prku nazvanho toner, kter jsou k n pitahovny elektrostatickmi silami. Pi koprovn jsou zporn nabit stice toneru petaeny z nosn kuliky na ta msta rotujcho vlce, kde byl vytvoen kladn nabit obraz koprovanho dokumentu. Odtud jsou pot pithnuty na nabit list papru a na nj nakonec tepeln zaehleny tm se vytvo trvanliv kopie. Vechny dosavadn zkuenosti ukazuj, e elektrick nboj neme existovat samostatn, ale vdy jen ve spojen s uritou ltkou2. Zkladn vlastnosti elektrickch nboj jsou popsny ve tech zkonech:
Zkon zachovn elektrickho nboje

Dan mnostv ltky obsahuje stejn poet kladnch a zpornch nboj. Jestlie teme sklennou ty hedvbm, ped sklenn ty urit mnostv zpornho nboje hedvb. Sklenn ty se tak nabj kladn a naopak hedvb se nabj zporn. Celkov nboj elektricky izolovan soustavy (tj. soustavy, jej hranic nemohou prochzet nboje), kter je v tomto ppad tvoena ty a hedvbm, zstv zachovn. Tento poznatek vyjaduje zkon zachovn elektrickho nboje: Hodnota celkov elektrickho nboje v elektricky izolovan soustav je rovna algebraickmu soutu vech nboj v soustav a je nemnn .

Elektrick nboj m vdy svho nosie. Hovome-li o elektrickm nboji, rozumme tm nabitou stici i nabit tleso apod.

113
Zkon kvantovn elektrickho nboje

Dalm vznamnm poznatkem je zjitn, e elektrick nboj je kvantovn. Milikan (1911) pmm pokusem zjistil, e libovoln elektrick nboj Q je celistvm nsobkem uritho elementrnho nboje e. Je znmo, e ltka se skld z atom, a e atomy se skldaj z jdra, kter nese kladn elektrick nboj a z elektron, kter maj zporn elektrick nboj. Nboj elektronu je prv onm zpornm elementrnm nbojem a nboj protonu, kter je v jdru atomu, m stejn velk kladn elementrn nboj. Absolutn hodnoty obou elementrnch nboj oznaujeme symbolem e (elektron Qe = e , proton Qp = + e) . Namen hodnota elementrnho nboje v SI soustav jednotek je e = 1,602.10-19 C , kde C (coulomb) je jednotka elektrickho nboje v SI soustav jednotek. Kad nboj me podle tohoto zkona nabvat pouze hodnot Q = ne , kde n je cel slo.

Zkon invariantnosti elektrickho nboje

Hodnota elektrickho nboje se pi pohybu nemn. Velikost nboje je nezvisl (tj. invariantn) na rychlosti, j se pohybuje nosi nboje.

Pklad 4.1: (HRW 22. 4)

Elektricky neutrln mdn mince o hmotnosti m = 3,11 g obsahuje stejn mnostv kladnho a zpornho nboje. Jak je velikost Q celkovho kladnho (nebo zpornho) nboje obsaenho v minci?

een:
Neutrln atom m zporn nboj o velikosti Ze, pedstavovan jeho elektrony, a kladn nboj o stejn velikosti, pedstavovan protony v jde. Pro m je atomov slo Z = 29 (viz tabulky), tj. atom mdi m 29 proton, a je-li elektricky neutrln, tak 29 elektron. Nboj velikosti Q, kter hledme, je roven NZe, kde N je poet atom v minci. Urme ho tak, e nsobme poet mol mdi v minci potem atom obsaench v jednom molu (Avogadrovou konstantou NA = 6,021023 mol-1). Poet mol mdi v minci je m mm , kde mm = 63,5 g.mol-1 je molrn hmotnost mdi (viz tabulky). Je tedy
N = NA

(3,11 g ) m = (6,02.10 23 mol 1 ) = 2,95.10 22 . 1 mm (63,5 g.mol )

Velikost celkovho kladnho nebo zpornho nboje v minci je pak

Q = NZe = 2,95.10 22.29.1,60.10 19 C = 137 000 C .

To je obrovsk nboj. Pro srovnn: tete-li ebonitovou ty vlnnou ltkou, mete na ty pemstit st nboj o velikosti 10-9 C.

114
4.1.2 Coulombv zkon

Z pedchoz kapitoly ji vme, e zkladnm projevem elektrickch nboj je jejich vzjemn silov psoben. Abychom nemuseli pihlet k rozloen elektrickch nboj na nabitch tlesech, zavedeme pojem bodov nboj3. Je to takov nboj, kter je soustedn v prostoru relativn malm vzhledem ke vzdlenosti, v n sledujeme jeho silov inky. Prvn men sil psobcch mezi nabitmi kovovmi kulikami, kter lze povaovat za bodov nboje, provdl v letech 1784-1785 Ch. A. Coulomb pomoc torznch vah. Na zklad tchto men dospl k zvru, e velikost sly, kterou na sebe psob dva bodov nboje je pmo mrn souinu obou nboj a nepmo mrn tverci jejich vzdlenosti
F =k Q1 Q2 r
2

( 4.1 )

Maj-li oba nboje stejn znamnka, vznikl sla je odpudiv. Jestlie oba nboje maj opan znamnka, je pitaliv.

Obr. 4.3:

Sly mezi nboji.

Pitaliv nebo odpudiv sla mezi bodovmi nboji v klidu psob ve spojnici obou nboj. Jestlie uvaujeme vce ne dva nboje, plat rovnice (5.1) pro kadou dvojici nboj. Coulombv zkon (5.1) m velmi podobn tvar jako Newtonv gravitan zkon: , r2 kde G je gravitan konstanta. Na rozdl od elektrostatickch sil jsou vak gravitan sly vdy pitaliv. U obou tchto sil kles jejich velikost s tvercem vzdlenosti. Konstanta k v rovnici (5.1) je v soustav SI vyjdena vztahem k= 1 4 N.m2.C -2,
F =G m1 m2

ve kterm veliina je permitivita prosted. Lze ji vyjdit vztahem = r 0 , kde

0 = 8,8542.10 12 C 2 .N 1 .m 2

( 4.2 )

je permitivita vakua, neboli elektrick konstanta, a r je relativn permitivita prosted (ble v kap. 5.4).
3

Pojem bodov nboj je analogi hmotnho bodu v mechanice.

115 V nsledujc tabulce jsou uvedeny hodnoty relativn permitivity pro rzn prosted vakuum vzduch olej ricinov slda olej silikonov voda (20 C) plexisklo porceln parafin papr kondenztorov 1 1,000 54 4,5 5,4 2,7 80,4 3,7 6,5 1,7-2,3 3,5

Coulombv zkon v SI soustav m pak ve vakuu (a piblin i ve vzduchu) tvar

F=

1 4 0

Q1 Q2 r2

( 4.3 )

Jsou-li oba bodov nboje vzhledem k pozorovac soustav v klidu, m sla, kterou psob bodov nboj Q2 na bodov nboj Q1 stejnou velikost, ale opan smr ne sla, kterou psob nboj Q1 na Q2 . Mme-li v prostoru n nabitch stic (bodovch nboj), je silov psoben mezi libovolnmi dvma nboji (nap. 1 a 4) na ptomnosti ostatnch nboj nezvisl. Vsledn sla F1 psobc na stici 1 je tedy rovna vektorovmu soutu sil, ktermi na ni psob vechny ostatn nboje 2, 3, 4,,n. kme, e plat princip superpozice: F1 = F12 + F13 + F14 + ... + F1n ( 4.4 )

Jak ji bylo uvedeno, Coulombv zkon byl potvrzen dosud vemi pokusy, a to s velkou pesnost. Vsledky experiment s rozptylem nabitch stic prokzaly navc platnost Coulombova zkona i v mtku atomu, pokud vzdlenosti nabitch stic neklesnou pod hodnotu (10-12 10-13) cm, tj. pod rozmry jdra atomu. Elektrick nboj pat k zkladnm fyziklnm veliinm. Jednotka nboje C vak nen jednotkou zkladn, ale odvozenou z jednotky elektrickho proudu ampru (A): 1 coulomb je mnostv nboje, kter projde prezem vodie za 1 sekundu, protk-li jm proud 1 ampru.

Test 5.1 (HRW 22.15ot)

V jednoduchm modelu atomu helia obhaj dva elektrony kolem jdra skldajcho se ze dvou proton. Velikost sly, kterou na jdro psob jeden z elektron, je vzhledem k velikosti sly, kterou psob jdro na tento elektron a) polovin b) stejn velk c) dvojnsobn d) tynsobn

116

Pklad 4.2:
Vzdlenost mezi elektronem a protonem v atomu vodku je piblin 0,53.10-10 m. Jak je velikost a) elektrostatick sly a b) gravitan sly psobc mezi tmito dvma sticemi?

een:
Znmy jsou tyto veliiny: R = 0,53.10.10 m , e = 1,6.10-19 C , gravitan konstanta = 6,67.10 11 N.m 2 .kg 2 , hmotnost elektronu me = 9,1.10-31 kg a protonu mp = 1,7.10-27 kg. a) Z Coulombova zkona vychz pro velikost elektrostatick sly hodnota
Fe = 1 4
0

e2 R
2

= 9.10.(1,6.10 19 ) 2 .(5,3.10 11 ) 2 N = 8,1.10 8 N .

b) Z Newtonova gravitanho zkona je velikost gravitan sly Fg = me m p R

2

= 6,67.10 11.9,1.10 31.1,7.10 27.(5,3.10 11 ) 2 N = 3,7.10 47 N .

Z uvedenho pkladu je vidt, e v tomto ppad je velikost elektrostatick sly asi 2.1039 krt vt ne velikost sly gravitan.

Pklad 4.3:
Ve vzdlenosti L od sebe se nachzej dva pevn umstn kladn bodov nboje Q1 a Q2. Do kterho bodu na spojnici obou nboj musme umstit tet bodov nboj Q3, aby vsledn elektrick sla na nj psobc byla nulov? een: F1 F2
Q1 x Q3 L-x Q2

Na nboj Q3 (na obrzku je kladn) psob nboj Q1 silou F1 a zrove nboj Q2 silou F2 . M-li bt vsledn sla nulov, mus mt tyto sly stejnou velikost: F1 = F2 . Plat: 1 4 0 Q1Q3 x
2

4 0 (L x )2

Q2 Q3

odkud

Q1 ( L x) 2 = Q2 x 2 .

Protoe L x > 0, meme rovnici odmocnit, take obdrme

Q1 ( L x) = Q2 x x=L Q1 Q1 + Q2

Chceme-li, aby na nboj Q3 nepsobila dn sla, musme jej umstit do vzdlenosti x od nboje Q1. Na znamnku nboje Q3 pitom nezle.

kol 5.1 (HRW 22. 10)

117

Na obrzku urete, jak je vodorovn a svisl sloka vsledn elektrostatick sly, kter psob na nboj v levm dolnm rohu tverce, je-li Q = 1,0.10 7 C a a = 5,0 cm?

kol 5.2 (HRW 22. 11)

Nboje Q1 a Q2 le na ose x = a a x = + a . a) Jak mus bt pomr Q1 Q2 , aby vsledn elektrostatick sla, kter psob na nboj +Q umstn v bod x = + a 2 , byla nulov? b) Provete tot pro nboj +Q, jestlie je umstn v bod x = + 3a 2 .

kol 5.3 (HRW 22. 20)

Na obrzku jsou dv mal vodiv kuliky o stejn hmotnosti m a stejnm nboji Q zaven na nevodivch zvsech o dlce d. Pedpokldejme, e hel je tak mal, e piblin plat tg = sin . a) Ukate, e ve stavu rovnovhy je vzdlenost mezi kulikami
x=3 Q 2d . 2 0 mg

b) Jak je hodnota Q, je-li d = 120 cm, m = 10 g, x = 5,0 cm?

118

4.2 Intenzita elektrickho pole

V pedchoz kapitole jsme zkoumali silov psoben mezi dvma bodovmi nboji, kter se nachzej v urit vzdlenosti. Jist vs pitom napadla otzka, jak me jeden nboj psobit na druh, kdy se nedotkaj? Odpov je jednoduch: psoben mezi elektrickmi nboji se uskuteuje prostednictvm elektrickho pole, kter kolem sebe v prostoru vytv kad nboj (nebo nabit tleso). V ppad, e elektrick nboje se nepohybuj vzhledem k pozorovac soustav, je vznikl pole elektrostatick. O existenci elektrickho pole se meme pesvdit pomoc testovacho (zkuebnho) nboje Q0 , kter vlome do zkoumanho pole. Psob-li na testovac nboj sla elektrickho pvodu, pak v tomto mst existuje elektrick pole. Testovac nboj Q0 je kladn nboj, kter je tak mal, e svm elektrickm polem neovlivuje pvodn elektrick pole, kter pomoc testovacho nboje zkoumme. K vyetovn pole meme za testovac nboj pout nap. malou nabitou bezovou kuliku zavenou na silonovm vlkn. Vkldme-li postupn kuliku do rznch mst elektrickho pole, zjistme rzn velk vchylky kuliky z rovnovn polohy. Z velikosti vchylky meme usuzovat na velikost elektrick sly, kter v danm mst psob na testovac nboj. Vsledky mnoha podobnch pokus vedou k zvru, e podl sly psobc v danm mst na kladn testovac nboj Q0 a tohoto nboje je v danm mst elektrickho pole veliina stl, nezvisl na velikosti testovacho nboje. Tmto podlem je definovna vektorov veliina, kter m velikost a smr a nazv se intenzita elektrickho pole v danm mst ve vakuu, tj. v bod P:
F 1 Q E= = Q0 4 0 r 2

( 4.5 )

Obr. 4.4: Intenzita elektrickho pole. a) Kladn testovac nboj Q0 umstn do bodu P v blzkosti nabitho tlesa. Na testovac nboj psob elektrostatick sla F . b) Intenzita E elektrickho pole v bod P, kter je buzeno nabitm tlesem.

Pokud je vsledn pole zpsoben nkolika bodovmi nboji, urme jeho intenzitu pomoc principu superpozice. Podle rovnice 5.4 je tedy intenzita vslednho pole v mst testovacho nboje rovna

119
F F01 F02 F0 n ( 4.6 ) E= = + + ... + = E1 + E 2 + ... + E n . Q0 Q0 Q0 Q0 Intenzita elektrickho pole E je vektor, jeho smr a orientace v libovolnm bod elektrickho pole je dn smrem a orientac sly psobc na kladn testovac nboj Q0 umstn v tomto bod.

Velikost intenzity elektrickho pole v danm bod prostoru je seln rovna sle, kterou pole v tomto bod psob na kladn jednotkov nboj. Je-li Q0 = +1 C, je (ne ovem rozmrov) E=F. V soustav SI je jednotkou elektrick intenzity newton na coulomb (N.C-1), ale astji se udv jednotka volt na metr (V.m-1). Bez dkazu zde uvedeme dva tzv. slupkov teormy elektrostatiky, kter jsou uiten pi vpotech intenzit kulovch vodi.
1. 2.

Kulov slupka nabit rovnomrn rozloenm nbojem pitahuje nebo odpuzuje nabit stice stejn, jako kdyby veker nboj slupky byl soustedn v jejm stedu. Kulov slupka nabit rovnomrn rozloenm nbojem nepsob dnou elektrostatickou silou na nabit stice umstn uvnit (v dutin) slupky.

V nsledujc tabulce jsou uvedeny velikosti intenzity v nkterch konkrtnch ppadech.

Elektrick pole Velikost intenzity (N.C-1)

Na povrchu jdra uranu Uvnit atomu vodku (Bohrv polomr, HRW 24.56) Pi elektrickm prrazu ve vzduchu V blzkosti nabitho vlce fotokoprovacho stroje V blzkosti nabitho plastikovho hebenu V doln vrstv atmosfry Uvnit mdnho vodie v elektrickch obvodech v domcnosti

3.1021 5.1011 3.106 105 103 102 10-2

TEST 5.2
Jak je velikost bodovho nboje, na kter elektrick pole o intenzit 3 kV.m-1 psob silou 1,2 mN? a) 0,4 C b) 3,6 C c) 2,5 C d) 0,4 C

120
4.2.1 Elektrick silory

Elektrostatick pole lze graficky znzornit pomoc elektrickch siloar. Jsou to mylen orientovan ry (kivky), kter v kadm bod pole uruj velikost i smr vektoru elektrick intenzity. Podl siloar by se v elektrostatickm poli pohyboval kladn jednotkov nboj. Orientace silory se na n vyznauje ipkou. Vztah k vektoru E je nsledujc: smr vektoru E uruje orientovan tena k siloe, velikost vektoru E uruje hustota siloar na jednotku kolm plochy. Silory vychzej z kladnch nboj a kon v zpornch nbojch nebo v nekonenu. Mohou tak zanat v nekonenu a konit v zpornm nboji (pole bodovho zpornho nboje). Protoe intenzita E je v kadm bod definovna jednoznan, silory se neprotnaj.

Obr. 4.5:

Vektory elektrick intenzity kolem kladnho nboje

Obr. 4.6: Silory pole dvou stejn velkch nboj opanch znamnek.

Nboje se navzjem pitahuj. V jednom bod je zobrazen vektor intenzity: m smr teny k siloe prochzejc tmto bodem

121

Obr. 4.7: Silory pole dvou stejn velkch kladnch nboj.

Nboje se navzjem odpuzuj. V jednom bod pole je zobrazen vektor intenzity, kter m smr teny k siloe prochzejc tmto bode.

Pklad 4.4:
Urete velikost intenzity elektrickho pole v bod, kter je uprosted mezi dvma bodovmi nboji Q1 = 60 C a Q1 = 40 C. Nboje se nachzej v petroleji o permitivit prosted = 2 0 a jsou vzdleny R = 25 cm .

een:
Q1

E2 E

E1 Q2

V bod uprosted na spojnici nboj Q1 a Q2 je intenzita elektrickho pole dna (podle principu superpozice) soutem intenzit pole od obou nboj. E = E1 + E 2 . Vektory intenzit maj opan smry a vzhledem k tomu, e nboj Q1 je vt, m i intenzita elektrickho pole E1 , kter je buzeno nbojem Q1 , vt velikost. Vsledn intenzita E bude tedy mt smr k nboji Q2. E = E1 E 2 = 1 4

()

Q1
R 2 2

1 4

()

Q2
R 2 2

Po matematickch pravch a dosazen = 2 0 obdrme pro velikost vsledn intenzity E= 1 2 0 R 2

(Q1 Q2 ) .

122 seln: E= 1 2.3,14.8,85.10

12

. 25.10

2 2

(60 40).10 6 V.m 1 = 5,76.10 6 V.m 1

V bod uprosted mezi obma nboji m vektor intenzita elektrickho pole velikost 5,76.106 V.m-1 a jeho smr v tomto bod je od nboje Q1 k nboji Q2.

kol 5.4
Zakreslete do obrzku silory v okol zporn nabit koule a v nkolika mstech tak vektor elektrick intenzity. Pi znzorovn elektrostatickho pole meme teoreticky sestrojit nekonen mnoho siloar. Hustota siloar je vak podle konvence takov, aby jejich poet na jednotku plochy, kolm na smr siloar odpovdal velikosti intenzity elektrickho pole E . Tam, kde je hustota siloar vt, tam m i pole vt intenzitu a je tedy schopno vyvolat vt silov psoben.

4.2.2

Bodov nboj v elektrickm poli

Ocitne-li se nabit stice v elektrostatickm poli, psob na ni elektrostatick sla vyjden vztahem ( 4.7 ) F = QE , kde Q je nboj stice (vetn znamnka) a E je intenzita vnjho pole4. Sla m smr intenzity ( F E ), jestlie nboj stice je kladn. Je-li nboj zporn, m smr opan ( F E ). Pi pohybu voln nabit stice hmotnosti m v elektrostatickm poli intenzity E nabude stice o nboji Q ve smru siloar zrychlen, jeho velikost je rovna a= QE F = m m ( 4.8 )

Psob-li na stici vce sil, musme tyto sly sest (vektorov !!). Setat meme samozejm i sly rznho pvodu nap. sly elektrick a gravitan. Celkov zrychlen stice pak obdrme jako podl velikosti vsledn sly a hmotnosti stice.
4

Nazvme tak pole, kter v mst, kde se stice nachz, bud ostatn nboje. Nabit stice nen ovlivnna svm vlastnm elektrickm polem.

123

Pklad 4.5:
Kulika o hmotnosti 10 g je elektricky nabita nbojem
5 .10 9 3

C. S jak velkm zrychlenm se

bude tato kulika pohybovat v homogennm elektrickm poli, jeho intenzita m velikost 300 V.cm-1?

een:
Sla, kter psob na kuliku v homogennm elektrickm poli, m velikost Tuto slu meme vyjdit z Newtonova pohybovho zkona Porovnnm obou vztah dostaneme Po dosazen selnch hodnot obdrme a= 3.10 4. 5 .10 9 3 10.10
3

F = EQ .
F = ma .

ma = EQ

a=

EQ m

m.s 2 = 5.10 3 m.s 2 .

Kulika se bude v elektrickm poli pohybovat se zrychlenm 5.10-3 m.s-2.

Pklad 4.6: (HRW 23.7)

V Milikanov zazen (viz. Obr. 4.8) pro men elementrnho nboje e m kapka oleje o polomru R = 2,76 m pebyten nboj t elektron. Jak je velikost a smr intenzity elektrickho pole, kter zpsob, e kapka zstv v zazen v klidu? Hustota oleje je = 920 kg.m 3 . Vztlak vzduchu je mal vzhledem k thov sle mg a meme jej tedy zanedbat.

een:
M-li bt kapka v rovnovze, mus elektrostatick sla psobc na kapku smovat vzhru a mt velikost mg. Z rovnice ( 4.7 ) plyne, e sla m velikost F = (3e) E . Hmotnost kapky vyjdme jako souin jejho objemu a hustoty. Rovnovha sil pak dv 4 R3 g = (3e) E , odtud 3 Po dosazen hodnot
E= 4 (2,76.10 6 ) 3 .920.9,8 9.(1,6.10
19

E=

4 R3 g . 9e

N.C 1 = 1,65.10 6 N.C 1 .

Protoe kapka je nabita zporn, plyne z z rovnice ( 4.7 ), e E a F maj opan smr: F = 3eE . Vektor E mus tedy smovat svisle dol.

124 Prvn men elementrnho nboje provdl americk fyzik Robert A. Milikan v letech 19101913. Jeho pokus byl dkazem toho, e nboj je kvantovn a Milikan zskal v roce 1923 Nobelovu cenu za fyziku tak za tuto prci.

Obr. 4.8: Milikanovo zazen pro men elementrnho nboje e.

Jestlie nabit olejov kapka prochz otvorem v desce P1 do komory C, meme jej pohyb dit zapnnm a vypnnm spnae S, tedy vytvenm nebo ruenm elektrickho pole v komoe C. Kapku pozorujeme mikroskopem a z doby prchodu mezi dvma vodorovnmi vlkny v ohniskov rovin okulru mme jej rychlost.

kol 5.5 (HRW 23.40C)

Elektron je urychlovn elektrickm polem vchodnm smrem se zrychlenm 1,80.109 m.s-2. Urete velikost a smr elektrick intenzity.

TEST 5.3
V danm mst elektrickho pole o intenzit 2.105 N.C-1 je bodov nboj 3 C. Jak velkou silou na nj psob elektrick pole? 2 a) 6 N b) 1,5 N c) N d) 0,6 N 3

4.3 Potencil elektrickho pole

Jistou (matematickou) nevhodou intenzity elektrickho pole je fakt, e se jedn o vektorovou veliinu. Na jej uren potebujeme nejenom velikost, ale i smr. Z tohoto dvodu byla zavedena veliina, kter je pro popis pole stejn vhodn, m vak povahu skalru. Tato veliina se nazv potencil elektrickho pole . Pi zavdn nov veliiny v elektrostatickm poli se meme opt o analogii s polem gravitanm, kterou jsme ji zmiovali u Coulombova zkonu. sticm v elektrostatickm poli (systmu sloenmu ze dvou nebo vce nabitch stic) lze tedy piadit potenciln energii E p , kterou nazvme elektrostatickou nebo t
elektrickou. Pemst-li se v takovm systmu stice z bodu 1 do bodu 2, pak elektrostatick sla vykon na stici prci W. Odpovdajc zmna potenciln energie je

125

E p = E p1 E p 2 = W

( 4.9 )

Pole gravitan i pole elektrostatick jsou konzervativnmi poli. Pro elektrostatickou slu plat stejn jako pro jin konzervativn sly, e prce touto silou vykonan nezvis na trajektorii. Elektrick potencil v danm bod elektrickho pole je roven podlu prce W, kterou musej vykonat sly pole pi pemstn kladnho jednotkovho nboje Q0 z danho bodu do msta s nulovm potencilem, a velikosti tohoto nboje. Za msto s nulovm potencilem se obvykle vol bod v nekonenu, v technick praxi msto vodiv spojen se zem.

W Q0

( 4.10 )

Jednotkou potencilu je volt (V), V = J.C-1.

Elektrick potencil v okol nepohybujcho se osamocenho nboje Q ve vzdlenosti r od

tohoto nboje meme vyjdit vztahem . Na rozdl od intenzity pole kles potencil nepmo mrn prvn mocnin vzdlenosti. Me bt kladn i zporn podle toho, jak je znamnko nboje Q , kter je zdrojem pole.

Q 4 0 r

( 4.11 )

Obr. 4.9:

Prostorov graf potencilu elektrickho pole.

126 Potaem vytvoen prostorov graf zvislosti na vzdlenosti r od kladnho bodovho nboje (je umstn v potku roviny xy). Nekonen hodnota potencilu, kter plyne ze vztahu (5.11) nen pochopiteln zobrazena. Princip superpozice plat i pro potencil: soustava n bodovch nboj m potencil

= i =
i =1

1 4 0

i =1

Qi ri

( 4.12 )

kde Qi je znamen hodnotu i-tho bodovho nboje a ri jeho vzdlenost od bodu, v nm potencil urujeme. Na rozdl od soutu vektorovho v ppad intenzity elektrickho pole, setn potencil se jedn o souet algebraick (daleko jednodu matematick operace).

Pklad 4.7:

(HRW 25.53C)

Dva nepohybliv nboje velikosti Q = +2,0 C jsou od sebe vzdleny d = 2,0 cm. a) Je-li = 0 v nekonenu, urete hodnotu elektrickho potencilu v bod C. b) Penesme tet nboj Q0 = +2,0 C z nekonena do bodu C. Jak velkou prci musme vykonat? c) Jak velk je pot elektrick potenciln energie soustavy tchto t nboj?

een:
a) Polome-li nulovou hladinu potencilu do nekonena, pak pro bodov nboj Q plat:

Q . Pole v bod C je buzena dvma 4 0 r d 2

nboji stejnho znamnka a velikosti v bodech A a B. Jejich vzdlenost od bodu C je r = (z Pythagorovy vty). Potencil v bod C je pak roven

C = A + B = 2

1 4 0

Q
d 2

=2

Q 2 . 4 0 d 1 1 4 0 m velikost piblin 9.109 N.m2.C-2):

seln (s pihldnutm, e konstanta

= 2.9.10 9.

2.10 6.1,41 2.10

2

V = 25,38.108 V = 2,5.10 6 V .

b) Prce, kterou musme vykonat pi penen nboje Q0 do bodu C je podle (5.10) rovna

W = CQ . Po dosazen hodnot
W = 2,5.10 6.2.10 6 J = 5,1 J .

127

c) Elektrick potenciln energie dvojice nboj je dna vztahem E p =

1 4 0

Q1Q2 r

Pole je nyn tvoeno temi nboji, musme tedy sest potenciln energie vech dvojic

1 E p = E p, AB + E p, AC + E p , BC = E p, AB + 2 E p, AC = 4 0
stejn

Q2 2 Q2 = 1 Q 1+ 2 2 2 + d 4 0 d d 2

Po dosazen: E p = 9.10 9. 4.10 12 2.10 2 (3,83) J = 6,9 J .

4.3.1

Elektrick napt

Pi een technickch problm je podstatn vznamnj veliinou rozdl potencil dvou bod elektrostatickho pole. Tmto rozdlem je definovna veliina napt mezi tmito body. U = = 2 1 ( 4.13 )

Zde prvn bod pole m potencil 1, druh bod m potencil 2, piem oba potencily urujeme vzhledem k tmu vztanmu bodu. S pihldnutm ke vztahu (5.10) meme pro napt pst tak vztah
U = W Q

( 4.14 )

kde W je prce vykonan elektrickm polem pi pemstn stice s nbojem Q z nekonena do uvaovanho bodu. Napt (stejn jako potencil) se m ve voltech; jeho hodnota u vak nezle na vbru vztanho bodu. Podle definice ( 4.13 ) me napt nabvat kladnch i zpornch hodnot. Je zejm, e kladn jednotkov nboj m tendenci pohybovat se z msta o vym potencilu do msta s potencilem nim. Tento smr maj toti tak elektrick silory. Protoe elektrick napt je seln rovno prci potebn k penesen nboje +1C z bodu 1 do bodu 2, d se oekvat, e pi penen stice s libovolnm nbojem Q bude tato prce rovna Q nsobku napt. Pak W1 2 = E p = QU . ( 4.15 )

Vztahem ( 4.15 ) jsme vyjdili zmnu potenciln energie stice, kter je nosiem bodovho nboje. Mlky jsme pitom pedpokldali, e nabit stice mla jak v bod 1, tak i v bod 2 stejnou kinetickou energii. Pokud by ovem stice o hmotnosti m mla v bod 1

128 rychlost v1 a v bod 2 rychlost v2, dolo by psobenm vnjch sil i ke zmn kinetick energie E k . Pak bychom museli vztah ( 4.15 ) pout v rozenm tvaru:
W1 2 = E p + E k = QU +

1 2

2 mv 2

1 2

2 mv1 .

( 4.16 )

Umstme-li do elektrostatickho pole volnou nabitou stici (na kterou nepsob vnj sly me se tedy vlivem pole voln pohybovat), zane se stice vlivem coulombovskch sil spontnn pemsovat ve smru danm vektorem 5 E (podl siloar) a vztah ( 4.16 ) pejde pro W = 0 ve tvar QU = 1 2 1 2 mv2 mv1 . 2 2 ( 4.17 )

To je matematick vyjden zkona zachovn energie v elektrostatickm poli: Voln nabit stice se pi pohybu v elektrostatickm poli chov tak, e souet jej kinetick a potenciln energie je v kadm mst pole konstantn.

Pklad 4.8:
Mal stice s nbojem Q a hmotnost m vletla rychlost v0 do homogennho elektrostatickho pole o intenzit E , jej smr byl rovnobn se smrem vektoru v0 . stice byla v poli zabrdna na drze s. Kolik nadbytench elektron se na n nachzelo?

een:
Vzhledem k tomu, e stice byla zabrdna ve smru rovnobnm se silorami elektrickho pole, mus nst zporn nboj Q. Jej pohyb byl rovnomrn zpomalen, take pro jej rychlost a uraenou drhu meme pst v = v0 at , 1 s = v0 t at 2 . 2

Z tchto dvou vztah a ze vztahu (5.8) dostaneme pro velikost zpomalen stice a: a=
2 v0

2s

QE m

Q =

2 mv0

2 Es

Poet nadbytench elektron n, kter nabit stice obsahuje, je dn podlem velikosti jejho nboje a elementrnho nboje e: Q n= . e

nebo ve smru opanm; zle na znamnku nboje.

129
4.3.2 Ekvipotenciln plochy

Body, ve kterch m elektrick potencil stejnou hodnotu, tvo ekvipotenciln plochu (myleno nebo relnou). Pi pemstn stice mezi body 1 a 2, kter le na te ekvipotenciln ploe, nevykon elektrick pole dnou hrnnou prci. To vyplv z rovnic ( 4.15 ) a ( 4.13 ): je-li 1 = 2, je W = 0. Vzhledem k tomu, e prce elektrostatick sly je nezvisl na trajektorii, je vykonan prce nulov, a to pro libovolnou trajektorii spojujc body 1 a 2, bez ohledu na to, zda cel trajektorie le, i nele na ekvipotenciln ploe.

Obr. 4.10: sti ty ekvipotencilnch ploch.

Jsou zobrazeny tyi trajektorie (I, II, III, IV), po nich se me pohybovat testovac nabit stice a naznaeny jsou dv elektrick silory. Prce vykonan silou tohoto pole v ppad trajektorie I nebo trajektorie II je nulov, protoe kad z nich zan a kon na te ekvipotenciln ploe. Prce vykonan pi pesunu nabit stice podl trajektorie III i trajektorie IV je nenulov a v obou ppadech stejn velk, protoe potencil m v potench bodech obou trajektori stejnou hodnotu a rovn v koncovch bodech m stejnou hodnotu. (Trajektorie III a IV spojuj stejnou dvojici ekvipotencilnch ploch.)

Obr. 4.11: Elektrick silory a pn ezy ekvipotencilnch ploch.

Elektrick silory (mode) a pn ezy ekvipotencilnch ploch (lut) a) v homogennm elektrickm poli, b) v elektrickm poli bodovho nboje.

130 V elektrickm poli bodovho nboje stejn jako v poli nboje rozloenho stedov symetricky jsou ekvipotencilnmi plochami soustedn kulov plochy. Ekvipotenciln plochy v homogennm poli tvo svazek vzjemn rovnobnch rovin kolmch k siloarm (Obr. 4.11 ). Ekvipotenciln plochy jsou vdy kolm k silorm, a tedy tak k elektrick intenzit E (protoe jej smr je dn tenou k elektrickm siloarm). Sloka vektoru intenzity elektrickho pole E rovnobn s ekvipotenciln plochou je tedy nulov.

TEST 5.4
Uvnit urit oblasti je potencil = konst.( 0) . Intenzita pole v tto oblasti: a) E = 0 b) E = konst. ( 0) c) linern kles d) linern roste

kol 5.6 (HRW 25.1C)

Napt mezi Zem a mrakem pi mstn bouce je 1,2.109 V. O kolik eV se zmn energie elektronu, kter peletl mezi Zem a mrakem?

kol 5.7 (HRW 25.3)

Jak je potencil elektrickho pole jdra vodkovho atomu ve vzdlenosti r = 2,12.10 10 m od jeho stedu? (Jdro vodku tvo jedin proton.)

4.4 Elektrostatick jevy ve vodich a nevodich

V ltkovm prosted reaguj velk soubory nabitch stic na vnj pole rzn tak proto, e nosie nboj jsou v ltkch rzn vzny. Podvejme se na chovn rznch druh ltek, kter se ocitnou v elektrickm poli.
4.4.1 Vodie a nevodie

Podobn jako bodov nboj, tak soustava bodovch nboj vytv ve svm okol elektrick pole, jeho intenzita je dna vektorovm soutem intenzit pol jednotlivch nboj. Proto i rzn nabit tlesa se pitahuj i odpuzuj podobn jako dva bodov nboje. V nkterch ltkch (nap.v kovech, v pitn vod, v lidskm tle) se me st jejich nboje pohybovat znan voln. Takov ltky nazvme vodie. V jinch ltkch (nap. ve skle, v destilovan vod, v ebonitu a vbec ve vtin umlch hmot) se neme voln pohybovat prakticky dn nboj. Tyto ltky nazvme nevodie (izoltory, dielektrika).

131 Piblenm tlesa nabitho nap. zporn k elektricky neutrlnmu vodii dojde ve vodii pod vlivem elektrickho pole tohoto nabitho tlesa (nepohyblivho) k tm okamitmu peskupen volnch (vodivostnch) elektron. Zporn nabit elektrony se shromd na t sti vodie, kter je k zporn nabitmu tlesu co nejdl. Na druhm konci tye budou naopak elektrony chybt pevldat tam bude kladn nboj.

Obr. 4.12: Vznik indukovanho nboje na povrchu vodie. Elektrony se ve vodii peskup vdy tak, aby uvnit vodie byla vsledn intenzity elektrickho pole E nulov. Pokud by tomu tak nebylo, musela by na vodivostn elektrony psobit i po jejich pesunu sla F = eE a nboj by se musel ve vodii dle pohybovat, co nenastv.

Peskupovn volnch elektron ve vodich nachzejcch se ve vnjm elektrostatickm poli nazvme elektrostatickou indukc. Kladn nboj shromdn po peskupen na povrchu sti vodie ble k nabitmu tlesu je pinou toho, e nabit tleso a vodi se zanou pitahovat pestoe mdn vodi je jako celek neutrln (poet kladnch nboj se rovn potu zpornch nboj). Celkov nboj na jeho povrchu je nulov. Bez ohledu na to, zda je vodi pln nebo dut, rozlo se indukovan nboj na jeho povrchu tak, aby pole jm vyvolan po seten s pvodnm polem blzkho nabitho tlesa vytvoilo vdy vsledn elektrick pole nulov intenzity E = 0 . Intenzita elektrickho pole vn vodie je E vnj 0 , ovem jeho hodnota je tak ovlivnna indukovanm nbojem. Dojde-li ke zmn nabitho tlesa (tj. zmn jm buzenho pole), indukovan nboj se peskup tak, aby znovu platilo E = 0 . Teme-li mdnou ty vlnou a pitom ji drme v ruce, nebudeme schopni ji nabt, nebo jak ty, tak my jsme vodie. Ten sice vyvol nerovnovhu nboje na tyi, ale pebyten nboj je okamit odveden z tye nam tlem do podlahy a na tyi dn pebyten nboj nezstane. Uzemnit pedmt znamen vytvoit vodivou cestu mezi nm a zemskm povrchem. Vybt pedmt znamen jej zneutralizovat, tj. vyrovnat jakoukoli cestou mnostv kladnho a zpornho nboje, kter na nm je. V kovech se mohou pohybovat pouze vodivostn elektrony, kladn ionty tvoc mku kovu zstvaj na mst. Pedmty se tedy nabjej kladn pouze dky odveden sti

132 zpornch nboj. Polovodie (nap. kemk a germanium) jsou ltky, kter maj vlastnosti mezi vodii a izoltory. Revoluce mikroelektroniky, kter tolik zmnila nae ivoty, byla umonna jen dky pstrojm zkonstruovanm z polovodiovch materil.
TEST 5.5 (HRW 22.18OT)

lovk, kter stoj na elektricky izolovan ploin, se dotkne nabitho, elektricky izolovanho vodie. Bude tm vodi zcela vybit?

4.4.2

Vlastn kapacita vodie

Ve stavu elektrostatick rovnovhy mus bt na povrchu i uvnit osamlho nabitho vodie stejn velk potencil (jinak by toti vznikal mezi msty s rznm potencilem pohyb nboje, tj. elektrick proud). Nejsou-li v blzkosti vodie jin vodie, nboj na vodii je pmo mrn jeho potencilu. Konstanta mrnosti se nazv vlastn kapacita osamlho vodie C. Plat C= Q

( 4.18 )

Jednotkou kapacity je farad (F) , F = C.V-1. Nboj piveden na izolovan vodiv tleso se rozlo pouze na vnjm povrchu tlesa, na vodiv kouli a vlci rovnomrn. Uvnit vodie je intenzita elektrickho pole nulov. Podl nboje a plochy povrchu vodie je tzv. plon hustota nboje :

Q . S

( 4.19 )

Intenzita vodiv koule ve vakuu nebo ve vzduchu je na jejm povrchu (tj. pro r = R) E= 1 Q 4 0 R 2
.

( 4.20 )

Pouijeme-li vztahu pro plonou hustotu nboje na povrchu koule, dostaneme E= 1 Q

2

4 0 R

Q
2

0 4 R

Q = 0S 0

( 4.21 )

Vztah ( 4.20 ) E = 0 neplat pouze pro vodivou nabitou kouli ve vakuu. Plat pro nabit vodi libovolnho tvaru. Tuto zkonitost vyjaduje tzv. Coulombova vta: Velikost vektoru intenzity elektrostatickho pole na povrchu vodie ve vakuu je rovna podlu plon hustoty nboje a permitivity vakua. Vektor intenzity je vdy kolm k povrchu vodie.

133

Pklad 4.9:
Kapacity dvou izolovanch vodivch koul jsou C1 = 20 pF a C2 = 30 pF. Jejich nboje jsou Q1 = 3.10-8 C a Q2 = 4,5.10-8 C. a) Urete potencily obou koul. b) Jak velk nboj se pemst mezi koulemi, kdy je vzjemn vodiv spojme?

een:
a) Z definice kapacity obdrme pro potencil koule C= Potencil prvn a druh koule je tedy Q

Q C 4,5.10 8 30.10
12

1 =

3.10 8 20.10
12

3 V = .10 3 V , 2

2 =

3 V = .10 3 V . 2

b) Nboj se nepemst, nebo potencily obou koul jsou stejn.

kol 5.8
Elektrometr kapacity 15 pF byl nabit na potencil 700 V. Piblme-li k nmu plamen, klesne jeho potencil na 400 V. K jak velkmu bytku nboje dolo na elektrometru?

4.4.3

Kapacita kondenztoru

Jsou-li v blzkosti vodie jin vodie, vznik soustava vodi. Jakkoliv nboj, kter bychom piloili na jeden z vodi, vyvol v soustav jev elektrostatick indukce. Peskupenm nboj se vrazn zmn rozloen elektrostatickho pole ve srovnn s ppadem, kdy je nabit vodi osaml. Kad dvojice vodi bude pak navzjem spojena uritm mnostvm siloar, vychzejcch vdy z povrchu vodie, jen m vy potencil a koncch na povrchu tch vodi, kter maj potencil ni. kme, e v soustav vznikly kapacitn vazby a pojem vlastn kapacity vodie zde ztrc svj smysl, nebo je zejm, e zmnou polohy nkterho z vodi (piblenm, vzdlenm) vdy zmnme i velikost kapacitnch vazeb. V praktick elektrotechnice se kapacitn vazba vznikajc mezi dvojic vodivch tles vyuv ke shromaovn nboj opanho znamnka a uchovn energie v zazench, je se nazvaj kondenztory. Kondenztory slou v souasnm elektronickm a mikroelektronickm svt vestrann, a to nejen jako zsobrny elektrick energie. Uvame alespo dva pklady za mnoh. (1) Kondenztory jsou regulanmi prvky v obvodech a ladme jimi rdiov a televizn vyslae i pijmae. (2) Kondenztory mikroskopickch rozmr tvo pamov bloky pota. Tato drobounk zazen jsou zde dleit ani ne tak pro svou schopnost akumulovat energii, jako pro poskytovn informace typu ANO-NE (ON-OFF) danou ptomnost i neptomnost nboje v kondenztoru.

134

Obr. 4.13: Rzn druhy kondenztor

Zkladnmi prvky kadho kondenztoru jsou dva vodie, zvan elektrody, kter jsou blzko sebe, ale pitom jsou oddleny. Bez ohledu na jejich skuten tvar se jim asto k desky.

Obr. 4.14: Dva vodie elektricky izolovan tvo kondenztor. Je-li kondenztor nabit, nesou elektrody nboje Q stejn velk, ale opanch znamnek.

V dalm vkladu se omezme na rovinn kondenztor. Znak kterm kondenztor znzorujeme ve schmatech, je odvozen prv z deskovho kondenztoru; uv se ho vak pro kondenztory obecn. Kapacita kondenztoru je definovna vztahem
C= Q 1

=
2

Q , U

( 4.22 )

kde U je napt na kondenztoru. Rovinn neboli deskov kondenztor s plochami desek S vzdlenmi o d bude fungovat bez kapacitnch vazeb na okol jenom tehdy, jestlie budou jeho desky dostaten velk

135 a jestli se na nich nachzej soumrn nboje Q1 = Q a Q2 = - Q. Pak opravdu prakticky vechny silory zanaj na vnitn stran kladn nabit desky a kon na vnitn stran zporn nabit desky. Pole mezi deskami povaujeme za homogenn a pro napt na kondenztoru plat U = Ed .

Obr. 4.15: Zobrazen deskovho kondenztoru.

Elektrick pole v prostoru mezi deskami je homogenn takov pole zobrazujeme rovnobnmi a stejn hustmi arami. Nehomogenita pole pi kraji desek je prakticky zanedbateln. Plon hustota nboje na vnitnch stranch desek je = Q S . Vyjdme-li plonou hustotu z Coulombovy vty ( 4.21 ) a oba vztahy porovnme, dostaneme pro nboj Q: Q = 0 ES = 0 U S. d ( 4.23 )

Po dosazen do defininho vztahu ( 4.22 ) obdrme pro kapacitu deskovho kondenztoru C= Q S =0 . U d ( 4.24 )

Kapacita deskovho kondenztoru je dna pouze jeho rozmry: je pmo mrn velikosti plochy desek a nepmo mrn jejich vzdlenosti. Co se stane, vyplnme-li prostor mezi deskami kondenztora dielektrikem elektricky nevodivm materilem? M. Faraday (po nm je pojmenovna jednotka kapacity) zjistil, e dielektrika lze charakterizovat veliinou r , kterou nazval relativn permitivita. Tato veliina vakuum je tedy r = 1 .

udv, kolikrt vzroste kapacita kondenztoru oproti vzduchovmu. Plat = r 0 , pro

V prostoru zcela vyplnnm dielektrikem s relativn permitivitou r plat i nadle vechny rovnice elektrostatiky vakua, pokud vraz 0 nahradme vrazem 0 r .

136

Pklad 4.10:
Rovinn kondenztor, jeho desky maj plon obsah S = 4.10-3 m2 a jsou od sebe vzdleny d = 1.10-4 m, byl nabit nbojem Q = 0,36 C. a) Jak velk je napt U mezi deskami, je-li permitivita dielektrika mezi tmito deskami = 75.10-12 F.m-1?

een:
Kapacita je definovna vztahem C = Q S . Pro deskov kondenztor plat C = . U d Spojenm tchto dvou rovnic obdrme pro napt na kondenztoru U= Qd S

Po dosazen selnch hodnot obdrme Qd 0,36.10 6.1.10 4 = V = 120 V . U= S 75.10 12.4.10 3 Napt na kondenztoru m velikost 120 V.

4.4.4

Energie nabitho kondenztoru

Pi nabjen kondenztoru (tj. pidvn nboj rznch znamnek na jeho desky) musme pekonvat elektrostatick sly, ktermi na sebe nboje psob. m vt nboj se shromauje na elektrodch kondenztoru, tm vce prce je nutn vykonat k penosu dalch elektron. Prce, kter byla potebn k nabit kondenztoru, je obsaena v elektrickm poli mezi jeho elektrodami ve form elektrick potenciln energie Ep. Uvolnit ji pak meme vybitm kondenztoru v elektrickm obvodu obdobn, jako meme uvolnit mechanickou potenciln energii nahromadnou v nataenm luku uvolnnm ttivy, aby se tato energie pemnila na kinetickou energii pu. Je mono ukzat (podrobnji v kurzu Fyzika 1), e prci pi nabjen kondenztoru lze vyjdit nsledujcmi vztahy 1 1 1 Q2 2 E p = W = QU = CU = 2 2 2 C Elektrick energie nabitho kondenztoru je dna vztahem EC = 1 CU 2 . 2 ( 4.26 ) ( 4.25 )

Energie nabitho kondenztoru EC je soustedna v elektrickm poli mezi jeho elektrodami.

137

TEST 5.6
Odstranme-li z nabitho kondenztoru odpojenho od zdroje napt dielektrikum ( r > 1) , pak se energie kondenztoru: a) zvt b) zmen c) nezmen d) zvt nebo zmen, v zvislosti na druhu kondenztoru

kol 5.9 (HRW 26.1)

Elektrody deskovho kondenztoru maj vzdlenost d = 1,0 mm. Jak velk by musela bt jejich plocha, aby ml kondenztor kapacitu 1,0 F?

kol 5.10 (HRW 26.2)

Pamov prvek dynamick pamti RAM na ipu m kapacitu 55 fF. Kolik elektron je nutno dodat na jeho zpornou elektrodu, aby zskal napt 5,3 V? (Jak velk je jednotka fF?)
4.4.5 azen kondenztor

Jakkoli sloit seskupen kondenztor v elektrickm obvodu meme povaovat za spojen blok, v nich jsou jednotliv kondenztory zapojeny sriov nebo paraleln. Probereme proto tato dv zkladn spojen.
Paraleln spojen (vedle sebe)

Na Obr. 4.16 je skupina t kondenztor pipojench paraleln k baterii B. Protoe baterie udruje na svch svorkch napt U, je tot napt U na kadm kondenztoru. Pi spojen kondenztor paraleln (neboli vedle sebe) je napt na cel skupin kondenztor stejn jako napt na kadm z nich. Hledme vslednou kapacitu C p cel skupiny kondenztor (Obr. 4.16 b). Jinmi slovy hledme kapacitu jedinho (ekvivalentnho) kondenztoru, kterm meme nahradit tuto skupinu kondenztor v tom smyslu, e pi te hodnot napt U piloenho na kondenztor o kapacit C p na nm bude nboj Q stejn velk jako na cel nahrazovan skupin.

Obr. 4.16: Paraleln spojen kondenztor

138 Celkov nboj tto soustavy je dn soutem nboj t kondenztor Q = Q1 + Q2 + Q3 = C1U + C 2U + C3U = (C1 + C 2 + C3 )U . Vsledn kapacita soustavy paraleln spojench kondenztor je Q = C1 + C 2 + C 3 . U

Cp =

( 4.27 )

Tento vsledek meme zobecnit na jakkoliv poet kondenztor (n kondenztor spojench paraleln:
C p = Ci .
i =1 n

( 4.28 )

Sriov spojen (za sebou) Obr. 4.17a ukazuje skupinu t kondenztor pipojench sriov k baterii B. Baterie udruje napt U mezi levou a pravou svorkou skupiny kondenztor. Jednotliv kondenztory maj kapacity C1, C2 a C3 , souet napt na kadm z nich dv celkov napt soustavy U1 + U2 + U3 = U.

Pi spojen kondenztor do srie (neboli za sebou) je napt na cel skupin kondenztor rovno soutu napt na jednotlivch kondenztorech.

Obr. 4.17: Sriov spojen kondenztor

Na kadm kondenztoru je stejn velk nboj Q, a to i tehdy, jsou-li kondenztory rzn a maj rzn kapacity. Pro vysvtlen si povimnme sti elektrickho obvodu, kter je oznaen peruovanou rou na Obr. 4.17a .Tato st je elektricky izolovan od zbytku

139 obvodu, neme tedy zskat ani ztratit dn elektrick nboj. Baterie me v izolovan sti nboj pouze indukovat, tedy perozdlit ten nboj, kter tam ji je. Kdy baterie dod nboj +Q na horn elektrodu kondenztoru C1, pak tento nboj pithne elektrony z izolovan sti, tj. perozdl je. Toto perozdlen zpsob, e spodn elektroda kondenztoru C1 zsk nboj -Q a horn elektroda kondenztoru C2 zsk nboj +Q. Stejn perozdlen probhne tak u kondenztor C2 a C3. Konenm vsledkem je stejn nboj Q na kadm z nich. Celkov nboj dodan bateri je ovem Q, nikoli snad 3Q. Baterie dodala nboj +Q, kter pmo peel na nejvrchnj elektrodu (Obr. 4.17a), a odebrala nboj -Q z nejspodnj elektrody cel kombinace. Ostatn elektrody kondenztor se nabily pouze tm, e se perozdlily nboje mezi vodiv spojenmi elektrodami sousednch kondenztor. Pro celkov napt na sriov kombinaci kondenztor plat U = U1 + U 2 + U 3 = 1 1 1 Q Q Q . + + = Q + + C C1 C 2 C3 C C 2 3 1 Q . U

Vsledn kapacita tto soustavy je podle rovnice ( 4.22 ) dna vztahem C s =

Porovnme-li oba vztahy, dostaneme pro soustavu kondenztor zapojench sriov 1 1 1 1 = + + . C s C1 C 2 C 3 Vztah plat opt pro libovoln poet sriov spojench kondenztor:
n 1 1 = . C s i =1 Ci

( 4.29 )

( 4.30 )

Pklad 4.11:
Kapacitn dli napt m dlit napt 2.103 V v pomru 1:5. Jeden z kondenztor m kapacitu 900 pF. A) Jakou kapacitu mus mt druh kondenztor? B) Jak je celkov kapacita tohoto dlie a jak velk je jeho energie pi plnm napt?

een:
a) Kapacita kondenztoru je dna vztahem C = plat piem U1:U2 = 1:5 , U1 = Q , C1 U2 = Q . C2 C1 5

C1

C2

Q . Pro napt U1 a U2 na kondenztorech U

Po dosazen 5 Q Q , = C1 C 2 odkud C 2 = . seln C2 = 900 pF = 180 pF . 5

140 b) Kondenztory jsou spojeny do srie, take pro celkovou kapacitu plat 1 1 1 = + . C C1 C 2 po dosazen C= 900.180 pF = 150 pF . 900 + 180 Odtud
C= C1C 2 C1 + C 2

Energie kondenztoru je vyjdena vztahem EC = 1 CU 2 , 2 seln 1 EC = 150.10 12.(2.10 3 ) 2 J = 3.10 4 J . 2

a) Druh kondenztor mus mt kapacitu 180 pF. b) Celkov kapacita dlie je 150 pF a jeho energie pi plnm napt je 3.10-4 J.

kol 5.11 (HRW 26.63)

Deskov kondenztor s elektrodami o obsahu S je vyplnn dvma dielektriky tak, jak je znzornno na obrzku. Urete kapacitu tohoto kondenztoru.

kol 5.12 (HRW 26.64)

Deskov kondenztor s elektrodami o obsahu S je vyplnn dvma dielektriky tak, jak je znzornno na obrzku. Urete kapacitu tohoto kondenztoru.

TEST 5.7
Elektrick obvod tvo ti kondenztory o stejn kapacit C zapojen podle obrzku. Celkov kapacita obvodu je 3 C 2 2 b) C 3 a) c) 1 C 3 C

d) 3 C C C

141

TEST 5.8
Ti stejn kondenztory jsou zapojeny podle ne uvedench schmat A a B.
A: B:

C C C C Kapacity tchto bateri kondenztor jsou: a) A: C A = 3C , C b) A: C A = , 3 c) A: C A = 3C , d) A: C A = 3C , B: C B = C B: C B = 3C B: C B = 1 3C C B: C B = 3

V kurzu Fyzika 1 budete probrat podrobn kapitolu 27 HRW, take pojmy elektrick proud, hustota proudu, odpor (rezistance) vodie a jeho zvislost na geometrickch rozmrech vodie a teplot by Vm mly bt dobe znmy. Podrobn proberete tak Ohmv zkon pro st obvodu a vkon penosu energie v soustce, na n je napt U a kterou prochz proud I. een elektrickch obvod bude pevn npln kurzu Zklady elektrotechniky 1. V tomto kurzu se vak pedpokld, e zkladn stavebn kameny vpoet proudu v jednoduchm obvodu a vpoty celkovho odporu u sriovho nebo paralelnho zapojen rezistor mte rutinn zvldnuty ze stedn koly. Pro ty z Vs, kte si nejste touto znalost zcela jisti, je uren Fyzikln semin.
5. 5. 1 Zkladn pojmy

Elektromotorick napt (zna se tak Ue)

Zdroj elektromotorickho napt (neboli zdroj emn) udruje jist napt mezi svmi svorkami; aby ho udrel i pi odbru proudu (pi zaten), mus bt schopen konat prci na nosich nboje. Je-li dWz prce, kterou zdroj vykon pi prchodu kladnho nboje dQ vnitkem zdroje od zpornho plu ke kladnmu, je jeho elektromotorick napt rovno

dW z dQ

(definice emn zdroje)

( 4.31 )

Jednotkou emn v soustav SI je volt, tedy stejn jednotka jako pro napt. Ideln zdroj emn m nulov vnitn odpor. Napt na jeho svorkch je stle rovno elektromotorickmu napt. Reln zdroj emn m nenulov vnitn odpor. Napt na jeho

142 svorkch je rovno elektromotorickmu napt dn proud.

Jednoduch obvody

pouze v ppad, e zdrojem neprochz

Proud v jednoduchm obvodu tvoenm jedinou smykou, kde je zapojen rezistor o odporu R a zdroj elektromotorickho napt s vnitnm odporem r, je dle Ohmova zkona I= 1 R+r

( 4.32 )

Tento vztah lze pepsat na tvar

= RI + rI

neboli

U = rI .

( 4.33 )

Vraz RI = U nazvme svorkov napt. Je zejm, e U < .

Sriov zapojen rezistor

Jsou-li rezistory zapojeny sriov neboli za sebou, prochz jimi stejn proud a celkov napt na n piloen je rovno soutu napt na jednotlivch rezistorech. Celkov odpor sriov kombinace n rezistor je Rs = R1 + R2 + ... + Rn = R j
j =1 n

( 4.34 )

Paraleln zapojen rezistor

Jsou-li rezistory zapojeny paraleln neboli vedle sebe, je napt na kadm rezistoru stejn jako napt piloen k jejich kombinaci a celkov proud prochzejc kombinac rezistor je roven soutu proud prochzejcch jednotlivmi rezistory. Celkov odpor paraleln kombinace n rezistor je
n 1 1 1 1 1 = + + ... + = R p R1 R2 Rn j =1 R j

( 4.35 )

Kirchhoffovy zkony

I. Souet proud vstupujcch do uzlu se rovn soutu proud z uzlu vystupujcch. II. Algebraick souet bytk napt pi prchodu libovolnou uzavenou smykou je nulov.

143
Vkon elektrickho proudu ve spotebii o odporu R je

P = UI =

U2 = RI 2 , R

( 4.36 )

kde U je napt na svorkch baterie.

Ovte sv znalosti na nsledujcch testech a pkladech. Pokud Vm budou init pote, budete muset tuto st prostudovat daleko podrobnji. Krom zkladn doporuen literatury (HRW Fyzika) je vhodn shnout po nkter ze stedokolskch uebnic.

Test 5.9
Elektrick topn tleso je pipojeno na zdroj o napt 500 V a dodv urit vkon P. Jak vkon bude toto topn tleso dodvat, pipojme-li je na zdroj o napt 250 V? P P a) 4P b) 2P c) d) 2 4

TEST 5.10
Odporem R1 tee proud 6 A. Vme, e odpor R2 = 2.R1. Zdrojem tee proud a) b) c) d) 3A 6A 9A 12 A

R1 U

R2

Pklad 4.12:

(HRW 28.27C)

tyi rezistory o odporu 18,0 jsou pipojeny paraleln k ideln 25,0 V baterii. Jak velk proud prochz bateri?

een:
Rezistory jsou spojeny paraleln, take celkov odpor tto kombinace je podle vztahu (5.35):
4 1 1 = , R p j =1 R j

seln:

1 1 1 1 1 4 1 = ( + + + ) 1 = . Rp 18 18 18 18 18

Odtud R p = 4,5

144 Baterie je ideln, to znamen, e jej vnitn odpor lze zanedbat. Celkov odpor v obvodu je R p . Z Ohmova zkona plyne I= Bateri prochz proud 5,56 A. 25 U = A= 5,56 A R p 4,5

Pklad 4.13: (HRW 28.37C)

Elektrick rozvod o napt 230 V je jitn 16 A pojistkou. Jak nejvt poet 500 W reflektor meme souasn paraleln zapojit, aby se pojistka nepeplila?

een:
Pi paralelnm zapojen je napt na kadm rezistoru stejn jako napt piloen k celmu zapojen a celkov proud prochzejc kombinac rezistor je roven soutu proud prochzejcch jednotlivmi rezistory. Z toho plyne, e celkov vkon v obvodu je dn soutem vkon jednotlivch spotebi zapojench paraleln Pc = P 1 + P2 + ... + Pn = nP , kde P je pkon kadho reflektoru. Podle zadn je P = 500 W. Celkov vkon je Pc = UI = 230 V.16 A = 3680 W . P Pc = nP n = c . P

seln:

n=

3680 W = 7,36 500 W

Souasn zapojit meme nejve 7 reflektor s uvedenm pkonem.

TEST 5.11
Na obrzku je elektrick obvod s rezistory R1 = 2 , R2 = 2 , R3 = 4 . Vypotejte celkov odpor obvodu. a) b) c) d) 8 5 2 0,5
R1 R2

R3

145

TEST 5.12
Napt na svorkch zdroje je 120 V. Na rezistoru R1 je napt 30 V. Urete napt na rezistoru R2 .
30 V

a) a) a) a)

90 V 50 V 40 V 20 V

R1 45

R2 60

R3

120 V

TEST 5.13
K akumultoru o napt 6 V je pipojena rovka o rezistanci 6 . Jak velk elektrick pkon odebr z akumultoru? (Vnitn odpor akumultoru zanedbejte.) a) 36 W b) 6 W c) 1 W d) 1/6 W

TEST 5.14
I (A)

Na obrzku jsou voltamprov charakteristiky dvou rezistor. Pomr jejich odpor R1 : R2 je a) b) c) d) 8:9 9:8 1:2 2:1

R1 R2

0,8 0,6 0,4 0,2 0 2 4 6

U (V)

Pklad 4.14:
tyi rovky, kad o odporu R, jsou zapojeny podle schmatu na obr. Reostat je nastaven na hodnotu odporu Rp a svorkov napt zdroje je U (vnitn odpor zdroje lze zanedbat). Nhle dojde k peplen vlkna jedn z rovek. Na jakou hodnotu Rx musme pak nastavit reostat, aby proudy zbylmi temi rovkami byly stejn jako pedtm?

een:
Proud I v obvodu je dn Ohmovm zkonem I= U , Rc

kde Rc je celkov odpor v obvodu.

146 Svt-li vechny 4 rovky, je hodnota Rc : R 4R p + R = . 4 4 Z prvnho Kirchhoffova zkona plyne, e proud I1, kter prochz kadou rovkou, je Rc = R p + I1 = I1 = I , 4 U 4R p + R po dosazen z pedchozch dvou rovnic obdrme: .

Jestli se u jedn z rovek pepl vlkno, zmn se celkov odpor v obvodu a tedy i proud: I = U , Rc kde = Rc 3R p + R 3 .

Proud prochzejc jednou rovkou bude v tomto ppad = I1 I U . = 3 3R p + R

Pokud chceme, aby rovkami protkal stejn proud jako ped vyazenm jedn z nich, musme zmnit hodnotu odporu na reostatu z pvodn Rp na Rx. Velikost Rx musme vypotat: U U = I1 . I1 = 4 Rp + R 3R x + R pravou vrazu dostaneme Rx = 4 Rp . 3

Po vyazen jedn rovky v danm obvodu musme pvodn hodnotu reostatu Rp zvtit o tetinu.

kol 5.13 (HRW 28.47)

a) Vypotte ekvivalentn odpor rezistorov st na obrzku. b) Jak proudy prochzej jednotlivmi rezistory? daje: R1 = 100 , R2 = R3 = 50 , R4 = 75 ,

= 6,0 V. Baterie je ideln.

147

Pklad 5.15
Ti rezistory o odporech R1 = 15 , R2 = 25 a R3 = 60 jsou spojeny podle obrzku. Nerozvtvenou st obvodu protk proud 2 A. Urete: a) vsledn odpor tohoto zapojen b) napt na kadm rezistoru c) proud prochzejc kadm rezistorem

R1 I

R2

R3

een:
a) Odpor dvou rezistor R1 a R2 , kter jsou zapojeny do srie, m hodnotu:

R x = R1 + R2 = 15 + 25 = 40 . Tato kombinace Rx a rezistor a R3 jsou zapojeny paraleln, take vsledn odpor je:
1 1 1 = + Rc R x R3

Rc =

R x + R3 40 + 60 100 = = R x R3 40 60 2400

Rc = 24

Vsledn odpor tohoto zapojen je 24 .

b) Celkov napt U = RcI m hodnotu:

U = 24 2 A = 48 V a je to zrove napt na tetm rezistoru. Vtev s odporem Rx je tak pipojena na napt 48 V, kter se rozdl na rezistory s odpory R1 a R2 takto:
U 1 R1 15 3 = = = . U 2 R2 25 5

Na prvnm rezistoru je napt U 1 = 18 V , na druhm U 2 = 30 V , na tetm U 3 = 48 V .

c) Podle Ohmova zkona plat pro proud ve vtvi s odporem Rx, e

I=

48 V U = = 1,2 A R x 40 I3 = 48 V U = = 0,8 A R3 60

Proud prochzejc rezistorem R3 je:

Rezistory R1 a R2 jsou zapojeny sriov, stejn proud 1,2 A protk obma z nich. Rezistorem R3 protk proud 0,8 A.

148

5.6 Dodatky
een vstupnho testu: T 5.1: a) Pi plnn nebo vyprazdovn kanystru vznik tenm mezi benznem a stnou ndoby elektrick nboj; pi peskoku elektrick jiskry hroz zaplen benznu. b) Odvd se nboj vznikl na plovku tenm, aby pi elektrostatickm vboji nahromadnho nboje nedolo ke vzncen smsi benznovch par a vzduchu. T 5.2: Ne, plat pouze pro bodov nboje, tlesa, kter lze za bodov nboje povaovat (nap. ve velkch vzdlenostech) a pro rovnomrn nabit kulov vrstvy (vetn plnch koul). T 5.3: a); T 5.4: d); T 5.5: c); T 5.6: b); T 5.7: d); T 5.8: b); T 5.9: c); T 5.10: b); T 5.11:d) een test a loh v jednotlivch kapitolch: Kapitola 5.1: Test 5.1: b) kol 5.1:

Vsledn souadnici 0,17 N, svislou souadnici -0,046 N. elektrostatick sla m vodorovnou Vektor F zapeme tedy ve tvaru F = 0,17i 0,046 j .
kol 5.2:

a) Vsledn sla psobc na nboj +Q umstn v bod x = +a/2 mus bt nulov, tj. F1 = F2, QQ1 4 0

(32a )2

QQ2 4 0

(a )2 2

. Po prav rovnice obdrme: QQ1 QQ2 Q1 Q2

Q1 Q2

=9.

b) Postup je stejn:

a 2 4 0 52

( )

2 4 0 a 2

()

. Odtud

= 25 .

kol 5.3:

a) Na kadou z kuliek psob jak thov sla, tak elektrostatick sla mezi obma nboji. Mli bt systm v rovnovze mus bt vslednice tchto dvou sil stejn velk a opan orientovna jako tahov sla v zvsu. Z obrzku je patrn, e plat
sin = tg =
x 2

Plat tak

tg =

Fel mg

Q2

4 0 x 2

mg

Q2 4 0 x 2 mg

. Porovnnm obou vztah

obdrme pro vzdlenost mezi nboji x vztah: x = 3 x 3 2 0 mg = d

Q 2d . 2 0 mg

b) Q =

0,053.2 .8,85.10 12.0,01.9,81 C = 2,4.10 8 C . 1,2

149
Kapitola 5.2: Test 5.2: d) kol 5.4:

kol 5.5:

Nboj elektronu je zporn, take sla na nj psobc m opan smr ne intenzita elektrickho pole. E m tedy zpadn smr. F m a Pro velikost intenzity elektrickho pole plat E = = e . e e 9 31 F m a 9,1.10 .1,80.10 Po dosazen hodnot: E = = e = N.C 1 = 10,24.10 3 N.C 1 . 19 e e 1,6.10
Test 5.3: d) Kapitola 5.3: Test 5.4: b) kol 5.6: Zmna energie elektronu je kol 5.7:

E = e = 1,2.10 GeV
e 9.10 9.1,6.10 19 = V= 6,8 V . 4 0 r 2,12.10 10

Dosazenm do rovnice ( 4.11 )dostaneme =

Kapitola 5.4: Test 5.5: NE ; Test 5.6: a) ; Test 5.7: a) ; Test 5.8: b) kol 5.8:

Kapacita elektromru je dna vztahem C =

Q = C . Odtud pro bytek nboje:

Q = C (1 2 ) = 10.10 12.300 = 4,5 10 9 C .

kol 5.9:

Pomoc rovnice ( 4.24 )vypotme Cd 1,0.1,0.103 = m = 1,1.108 m . Je to obsah tverce o stran del ne 10 km. S= 12 0 8,85.10 Kapacita 1 farad je opravdu velk. Modern technologie vak umonila sestrojit kondenztory i o tak velk kapacit a pitom velmi malch rozmr. Tyto kondenztory se pouvaj jako zdroje napt nap. pro kritick situace pota. Pi vpadku proudu v sti mohou uchovat data v pamti a po dobu 30 dn.

150
kol 5.10:

1 fF = 10-15 F. Poet n elektron je dn podlem Q/e , kde e je elementrn nboj. Z rovnice Q CU 55.10 15.5,3 ( 4.22 )plyne: n = = = = 1,8.10 6 . Tento poet elektron je velmi mal. 19 e e 1,6.10 Nap. smtko prachu tak mal, e se v podstat nikdy neusad a vtinou se vzn, obsahuje asi 1017 elektron (a stejn poet proton).
kol 5.11:

Odpovd paralelnmu zapojen dvou kondenztor:

C = C1 + C 2 = 0 r ,1
S 2

+ 0 r ,2

S 2

0 S ( r ,1 + r ,2 )
d

kol 5.12:

Odpovd sriovmu zapojen dvou kondenztor: S .2 S 1 1 1 , piem kad z kondenztor m kapacitu C = 0 r d = 0 r . = + d C C1 C 2 2 Pak
d 1 1 1 1 + 1 = + = C C1 C 2 2 0 S r ,1 r , 2
C=

2 0 S ( r ,1 + r , 2 )
d

r ,1. r , 2

Kapitola 5.5: Test 5.9: d) Test 5.10: b) Test 5.11: c) Test 5.12: c) Test 5.13: b) Test 5.14: c)

kol 5.13:
a) R2, R3, R4 jsou zapojeny paraleln a tato kombinace je pak sriov spojena s rezistorem R1. Ekvivalentn odpor rezistorov st je Rc = 118,75 = 1,2.10 2 . b) Proudy jednotlivmi rezistory jsou: I1 =

Rc

6V = 0,0505 A = 51 mA , 118,5 =

I2 =

U1
R2
I3 =

I1 R1
R2

6 V 50,5.10 3 100 = 19 mA , 50

U1
R3

= 19 mA ,

I 4 = I1 I 2 I 3 = (50,5 19 19) mA = 12,5 mA = 13 mA .

151

5
1.

ZVREN TEST
Na kterm z obrzk je sprvn zakreslen grafick souet dvou intenzit E1 a E 2 elektrickho pole? y
E

y x Ey
E

y Ex
x Ey Ey
E

y Ex
x
E

x Ey

a) 2.

b)

d)

c)

Mezi nsledujcmi veliinami: rychlost, moment setrvanosti, moment sly, vkon, energie, a intenzita elektrickho pole jsou nkter veliiny vektorov. Jejich poet je a) 2 b) 3 c) 4 d) 5

3.

Jsou dny vektory a = (1i + 3k ) , b = (3 j + 5k ) , c = (3i 4 j ) . Vraz c (b a ) je roven

a) 15 b) 15

c) 3i 12 j

d) 3i + 12 j

4.

Jeden elektronvolt eV v soustav SI je vedlej jednotkou a) napt b) nboje c) vkonu d) energie

5.

Tleso se pohybuje rovnomrn zrychlenm pohybem, pro kter a = 2 m.s-2, vo = 0 m.s-1. V prbhu kolikt sekundy od potku pohybu uraz tleso drhu 5 m? a) v dn sekund neme urazit drhu 5 m b) ve druh sekund pohybu c) ve tet sekund pohybu d) ve tvrt sekund pohybu

6.

Na obrzku jsou nakresleny grafy zvislosti drhy na ase pro tyi hmotn body. Kter z tchto hmotnch bod se pohybuj rovnomrnm pohybem? 1. bod 2. bod 3. bod 4. bod

t
a) jen 1. bod b) 1. a 2. bod

t
c) 1. a 3. bod

t
d) 1. a 4. bod

152 7. Velikost hlov rychlosti kola auta o polomru 0,5 m, jedoucho rychlost 72 km.h-1, je a) 40 s-1 8. b) 20 s-1 c) 10 s-1 d) 36 s-1

Na obrzku je zakreslen graf zvislosti velikosti rychlosti hmotnho bodu na ase. Jak velk zrychlen m hmotn bod v ase t = 5 s?
v (m.s-1)

a) b) c) d)

8 m.s-2 2 m.s-2 1 m.s-2 0 m.s-2

10 8 6 4 2 0 1 2 3 4 5 t (s)

9.

Automobil jede po vodorovn silnici rychlost 72 km.h-1. Odporov sly psobc proti smru pohybu jsou 1 kN. Jak velk je vkon motoru? a) 20 kW b) 7,2 kW c) 50 W d) 400 W

10. Hmotn bod se pohybuje po krunici o polomru R konstantn hlovou rychlost . Jeho obvodov rychlost je v . Zmn se velikost jeho obvodov rychlosti, bude-li se pohybovat stejn velkou hlovou rychlost po krunici o polomru 2R ? a) b) c) d) Rychlost se nezmn. Rychlost vzroste na dvojnsobek pvodn hodnoty. Rychlost klesne na polovinu pvodn hodnoty. Rychlost klesne na tvrtinu pvodn hodnoty.

11. Ve vce h nad vodn hladinou je tleso A vreno vodorovn rychlost vo a tleso B putno volnm pdem. Zanedbme-li odpor vzduchu, a) b) c) d) dopadne tleso A na vodn hladinu ped tlesem B. dopadnou tlesa A i B souasn. dopadne tleso B na vodn hladinu ped tlesem A. nelze rozhodnout, vsledek zvis na hodnot h.

12. Z povrchu Zem je svisle vzhru vreno tleso rychlost 10 m.s-1. Ve vce 3 m m toto tleso vzhledem k povrchu Zem potenciln energii 15 J. Jakou kinetickou energii mlo tleso v tto vce? (potejte g = 10 m.s-2.) a) 0 J b) 10 J c) 15 J d) 25 J

153 13. Impulz konstantn sly je fyzikln veliina, kter je rovna a) b) c) d) souinu psobc sly a doby jejho psoben podlu psobc sly a doby jejho psoben souinu hmotnosti tlesa a jeho okamitho zrychlen podlu psobc sly a rychlosti tlesa

14. Kmen je vren ve vodorovnm smru z ve rychlost v 0 . Na obrzku je vyznaena st jeho trajektorie. V kterm bod je zrychlen kamene nejvt?
a) v bod A b) v bod B c) v bod C d) dn z odpovd a), b), c) nen sprvn C

y A

v0
B

15. Jestlie konstantn sla F psobc na tleso svr se smrem posunut tlesa stl hel , je mechanick prce W dna vztahem (s je drha, kterou tleso psobenm sly uraz)
a) W = F s b) W = F s sin c) W = F s cos d) W = F s tg

16. Uvaujme ti eleznin vozy: 1. vz jede rovnomrn zrychlen po pm trati, 2. vz jede stlou rychlost po pm trati, 3. vz projd zatkou rovnomrnm pohybem po krunici. Na kter vz psob sly tak, e jejich vslednice je nulov? a) jen na 1. vz b) jen na 2. vz c) na 1. a 3. vz d) na dn vz

17. Kmen pad volnm pdem z bodu A ve vce h pes bod B ve vce h/2 do bodu C na povrchu zem (h = 0 m). Ve kterm bod m kmen nejvt celkovou mechanickou energii? a) v bod A b) v bod B c) v bod C d) ve vech stejnou

18. Trajektori vodorovnho vrhu je a) parabola b) pmka c) st elipsy d) st krunice

19. Hmotn bod kon rovnomrn pohyb po krunici o polomru r hlovou rychlost . Frekvence pohybu je f, obn doba T. Kter z nsledujcch vztah pro velikost dostedivho zrychlen nen sprvn? v2 b) a = 2 r c) a = d) a = v a) a = 0 r

154 20. V elektrostatickm poli je umstn nboj Q = 2 C . Pole na tento nboj psob silou F = 3 N . velikost intenzity pole E je a) 3 V.m-1 V.m-1 b) 2 V.m 1 3 c) 3 V.m 1 2 d) 6

21. Dva stejn velk bodov elektrick nboje na sebe navzjem psob silou F . Zvtme-li kad z nboj i velikost jejich vzdlenosti na dvojnsobek pvodn hodnoty, pak elektrick sla psobc na nboje bude mt velikost F F a) F b) 2F c) d) 2 4
22. Nboj + Q vytv elektrostatick pole. Na kterm obrzku je nakreslen sprvn vektor intenzity pole E v bod A ? A

+Q

E
+Q

E

A +Q

E
+Q

E
A

a)

b)

c)

d)

23. Dva opan elektrick nboje se nachzej v urit vzdlenosti od sebe (viz obr.). Velikost sly, jakou kladn nboj psob na zporn, je a) b) c) d) rovna polovin sly, jakou zporn nboj psob na kladn. mrn rozdlu obou nboj. dvakrt vt ne sla, jakou zporn nboj psob na kladn. rovna velikosti sly, jakou zporn nboj psob na kladn.

+2Q 24. Vsledn kapacita, kterou zskme spojenm t stejnch kondenztor o kapacitch C1 = C2 = C3 = 30 pF sriov (za sebou) je a) 90 pF b) 3 pF c) 10 pF

-3Q odpor d) 1 pF 10

155 25. Ti stejn rezistory jsou zapojeny podle ne uvedench schmat A a B.

A:

B:
R R R R

Vsledn odpory tchto bateri rezistor jsou: a) A: RA = 3R R b) A: R A = , 3 c) A: R A = 3 R , d) A: R A = 3 R , B: R B = R B: R B = 3 R B: R B = 1 3R R B: R B = 3

Vsledky zvrenho testu:

1. c 2. b 3. b 4. d 5. c 6. c 7. a 8. d 9. a 10. b 11. b 12. b 13. a 14. d 15. c 16. b 17. d 18. a 19. a 20. c 21. a 22. a 23. d 24. c 25. d

156

6 SEZNAM POUIT LITERATURY

[1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] D. Halliday, R. Resnick, J. Walker: FYZIKA esk peklad Prometheus 2000 Vkladov slovnk fyziky pro zkladn vysokokolsk kurz, Prometheus 1999 E. Svoboda a kol.: Pehled stedokolsk fyziky, Sttn pedagogick nakladatelstv, Praha 1991. E. Hradilov, N. Uhdeov: FYZIKA pijmac zkouky na vysok koly, VUT Brno 2002 O. Lepil a kol.: FYZIKA sbrka loh z fyziky pro stedn koly, Prometheus 1995 E. Hradilov: Sbrka loh z fyziky bakalsk studium, VUT Brno 1997 M. Kheilov a kol.: Sbrka loh z fyziky, VUT Brno 2001 M. Urbanov, J. Hofmann: Fyzika II, VCHT Praha 2000 J. Sldkov, N. Uhdeov: Elektina a magnetismus, VUT Brno 2001

[10] N. Uhdeov: Otzky a odpovdi z fyziky, VUT Brno 1999