OBSAH vod..................................................................................................................................1 1. Obrat ke teni.......................................................................................................... 3 1.1 Literrn estetika.................................................................................................... 3 1.1.1 Metody literrn interpretace nezamujc se na recepci...............................4 1.1.

2 tensky orientovan literrn teorie............................................................7 1.2 Recepn estetika.....................................................................................................9 1.2.1 Vymezen pojmu.............................................................................................9 1.2.2 Kostnick kola recepn estetiky................................................................ 10 1.2.3 Od Gadamera k Jaussovi; hermeneutick pstup.........................................13 1.2.4 Ingardenova literrn estetika; fenomenologick pstup..............................15 2. Estetika psoben Wolfganaga Isera........................................................................18 2.1 ivot a dlo............................................................................................................18 2.2 Estetika psoben..................................................................................................19 2.2.1 Literrn text jako apel.................................................................................20 2.2.2 Msta nedourenosti/ przdn msta............................................................ 22 2.2.3 Proces ten..................................................................................................25 2.2.4 Implicitn ten...........................................................................................29 3. Smiotick pohled na literrn estetiku Umberta Eca...........................................32 3.1 Oteven dlo.........................................................................................................32 3.2 Koncept modelovho tene................................................................................34 3.2.1 Modelov autor............................................................................................35 3.2.2 Modelov ten...........................................................................................37 4. Modelov a implicitn ten....................................................................................39 Zvr...............................................................................................................................42 Resum............................................................................................................................44 Resmee...........................................................................................................................46

Pouit literatura..............................................................................................................49

vod
Skuten a pece ne zcela skuten, strhujc a pece ns nikdy nestsujc tak, jako to in realita, pravdiv a pece pouze fantazie. Roman Ingarden o literrnm dle1 Co in literaturu literaturou? Kde se skrv jej literrnost? Co stle svd tene, aby se poutl do dobrodrustv text? Kde hledat jejich estetickou hodnotu? Tyto a mnoh dal otzky v souvislosti s literrnm sdlenm si pokld literrn vda a estetika ji odedvna a jsou pro n volena rzn vchodiska. V na prci se vchodiskem zkoumn literatury stv ten a jeho tvoiv recipujc vdom. Estetickou hodnotu literrnho dla lze potom hledat a v interakci textu a recipienta. Jak k tto interakci dochz a co s sebou pin se pokusme popsat na zklad teoretickho konceptu estetiky psoben Wolfganga Isera a teorii interpretace Umberta Eca, piem Iserv koncept pojmeme jako zklad k tomu, abychom pot mohli vysledovat analogie a rozdly v jeho teorii tenstva a v interpretan teorii Umberta Eca. Ped tm, ne se budeme zabvat Iserovm konceptem, kter by ml tvoit jdro tto prce, se v vodnch kapitolch pokusme zasadit tensky orientovan teorie do kontextu ostatnch literrn-vdnch teori, kter pi hledn literrnosti literrnch dl vychz z intence autora nebo pouze z textu. Na tomto podklad zamme pozornost na to, v jakch tradicch maj recepn zamen teorie sv potky a jak tyto potom ovlivnily bdn teoretik recepn estetiky. Konkrtn se bude jednat o hermeneutick koncept rozumn Hanse Georga Gadamera a fenomenologickou literrn estetiku Romana Ingardena.

Ingarden Roman. Umleck dlo literrn. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989. 419 s. ISBN 80-207-0104-4

Hlavnm tmatem prce se tedy stv posledn lnek v literrnm komunikanm etzci ten. Pro estetiku recepce se recipient stv nejdleitjm bodem zjmu. Dlo, jako estetick objekt, tzn. ve sv umlecky znakov jednot, existuje jenom ve vdom tene, jinak existuje prost jako vc, jako artefakt, kolem kterho meme projt, ani by ns njak zaujal. Teprve a ho zaneme st, kdy ns njak zaujal a kdy ho zaneme interpretovat, se v naem vdom vytv umleck znakov objekt. Frantiek Miko2 Prce bude pojata metodou kompilan, a na posledn kapitolu, kde se pokusme srovnat koncept W. Isera a Umberta Eca. Vychzet budeme ze stejnch dl, je se zabvaj problematikou recepce literrnch dl, Romana Ingardena, Wolfganga Isera a Umberta Eca.

Miko, Frantiek-Popovi, Anton. Tvorba a recepcia:Estetick komunikcia a metakomunikcia. 1. vyd. Bratislava: Tatran, 1987. 836 s.

1. OBRAT KE TENI
1.1 LITERRN ESTETIKA Literrn estetika zkoum estetick, resp. umleck aspekty literatury. Tyto aspekty, dle Wolfharta Henckamana, vznikaj teprve ze vzjemnho psoben mezi textem a recipientem.3 Estetick rozmr potom lze zkoumat ze t hledisek: z hlediska recepce, dla a produkce.4 U vech t hledisek se ale nar na stejnou otzku literrnosti text, kterou tematizovaly rzn, nikoli ovem vechny literrn vdn pstupy 20. stolet. Otzka tedy zn: Co in slovn sdlen umleckm dlem? a s tm stle souvisejc problm, jak vymezit pedmt literrn vdy. Vchodiskem estetiky produkce se stv autor, estetiky dla dlo a estetiky recepce ten. Literrnost se tak hledala ve fantazii a tvoiv schopnosti autora, v textov vstavb, ve zvltnm slovnku, ve specilnch textovch prvcch a estetickch postupech nebo ve zvltnm zpsobu recepce. Literrn estetika zamen na recepci se potom zabv akty, je recipient vykovv proto, aby vytvoil z dla estetick objekt. Pod tuto kategorii Henckmann dle ad literrn estetiku orientovanou fenomenologicky a smioticky, piem kad z tchto teori se zabv recepc z odlinho hlediska. Fenomenologick pstup rozliuje mnostv rznch recepnch vkon a zkoum jejich ideln typick spolupsoben ve vytven estetickho objektu z dat, je dlo pedkld.5 Lze tedy pod tuto kategorii zaadit literrn pstup hermeneutick, zastoupen H.G. Gadamerem, fenomenologick pstup R. Ingardena a v neposledn ad pstupy zstupc Kostnick koly recepn estetiky. Literrn estetika smiotick chpe vechny recepn vkony z hlediska pragmatickho pojmu znakov relace, o n se diskutuje jako o dekdovn estetick informace.6 O tchto pstupech pojednme detailnji v jednotlivch podkapitolch. V podkapitole nsledujc se budeme zabvat pstupy, kter recepci pi interpretaci literrnch dl nepovauj za dleitou, tedy pstupy literrn estetiky, je se sousteuj pedevm na dlo.
3

Henckmann, Wolfhart Lotter, Konrad. Estetick slovnk. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1995. ISBN 80-2050478-8. Estetika literrn 4 Tamt 5 Tamt 6 Tamt

1.1.1

Metody literrn interpretace nezamujc se na recepci

Zjem o tene jako kategorii literrn teorie vzrst a od 60. let 20. stolet a to pedevm zsluhou psoben Kostnick koly, jej pedstavitel pstup k interpretaci z hlediska recipienta do jist mry zpopularizovali. Toto souviselo s uritm pesunem pozornosti od dla samotnho, kter bylo ve stedu zjmu ve 20. a 30. letech minulho stolet. Tyto dlocentrick [werkimmanent] interpretace vak pedchz jet jeden smr, kter se ani tak nezamuje na dlo samo, ale v oboru literrn teorie zkoum primrn vztah mezi dlem a autorem. Mluvme o smru, je hled vchodisko, podobn jako marxistick literrn vda, v estetice produkce. Jedn se o pozitivizmus. Pjemce literrnho sdlen je zde nahlen pouze jako pasivn sloka literrn komunikace. Pro koncept pozitivistick vdy se stalo urujcm dlo A. Comta, jeho zkladem se stal zejmna kritick obrat proti teologii a metafyzice. Za pedmt vdeckho poznn pozitivist mohou bt povaovny jen pozorovateln jevy, proto tak pro literrn vdu znamenalo pozitivistick paradigma kol odvozovat literrn texty z faktor, kter jsou pozorovateln a kter je podmiuj. Za jednoho z prkopnk literrn-vdnho pozitivizmu je povaovn Hypolite Taine psobc v 2. polovin 19. stolet, je definoval ti urujc faktory pro vznik kadho dla: rasu, prosted a dobu. Jak je tedy patrn, nejsmrodatnjmi formami pro program pozitivizmu v literrn vd se staly biografismus a studium pramen. Na tomto zklad pozitivist vyvozuj zvr, e literrnmu textu lze pimen rozumt jen tehdy, vysvtlme-li jej na zklad autorova ivotopisu. Dleit je zkoumn ne textu nebo recepce ale vnjch pin dla a pinnch souvislost s autorem. Text je tedy povaovn za pimen pochopen, pokud ve teni vyvol t asocian pedstavy, jak chtl u ten vyvolat autor textu. Toto stanovisko pozdji zpochybnily pedevm hermeneutika a smiotika i kdy z naprosto odlinch dvod. Z dvodu zasazen recepnch teori do literrn vdnho kontextu, je teba se tak zmnit o literrn teoretickch smrech 20. stolet, kter zdrazuj autonomii literrnho umleckho dla a kter se domnvaj, e zabvat se kontextulnmi nebo recepnmi aspekty literatury je sekundrn, i dokonce ruiv. Tchto teori, 5

oznaovanch jako dlocentrick interpretace, se objevilo znan mnostv, dleit je ale zdraznit alespo formalismus, strukturalismus nebo New Criticism. Jmenovan pstupy se zamuj na sm literrn text a kontexty, jako biografie, djiny literatury a kultury nebo recepce, do znan mry opomjej. Formalismus vznik mezi 20. a 30. lety 20. stolet v Rusku (rusk formalismus) a stoj na potku vvoje lingvistick poetiky. Typick je zde zk spoluprce lingvist a jazykovch vdc, jejich spolenm zjmem jsou jazykov jevy poetickch text. Pozoruhodn je tak vdecko-teoretick rove reflex, o ni usilovali. Mimoliterrnm faktorm literrn vdci ruskho formalismu nepikldali zvltn vznam a na poezii a literaturu pohleli jako na prav jazykov jevy. Vzhledem k tomu, e bdn bylo zamovno pedevm na poetick jazyk, nikoli na jednotliv literrn dla, neml by bt rusk formalismus jednodue spojovn s dlocentrickou interpretac, jak bylo naznaeno ve. Vazbou na text a analzou dl se rut formalist zamovali na strukturn zkonitosti a prv ty povaovali za zklad literrnosti text. V rmci formln obsahovho mylen se formalist piklnj pouze k form. Dleitm pedstavitelem ruskho formalismu je nepochybn Viktor klovskij, je ve sv stejn studii (Umn jako postup, 1916) pichz s inovtorskou teori ozvltnn. Literrn postupy jako postup dezautomatizace i zcizen (ozvltnn, aktualizace, rus. ostranenije), opakovn i postup paralelismu tvoily podle jeho nzoru zklad zvltn formy vnmn, kter uruje zpsob zachzen s literaturou. Pojem ozvltnn je zde pojmem psychologickm, zjednoduen eeno se jedn o nov pohled na vc. Do dlocentricky orientovan textov kritiky se ad t strukturalismus. Tato kritika vzela z lingvistickho modelu struktury F. de Saussura a pijala rozhodujc impulsy ruskho formalismu a Prask koly. Ve svm dle Cours de linguistique gnrale (Kurz obecn lingvistiky,1916) rozliuje Saussure mezi jazykem jako langue, znakovm systmem existenn nezvislm na mluven a parole, jazykem aktualizovanm v konkrtnm mluvnm aktu. Toto rozdlen Saussurovi pomohlo eit otzku, jak funguje jazykov komunikace. Emancipac znaku Saussure pipravil cestu pro smiotick koncept kultury, z nj vychzeli pedstavitel Praskho lingvistickho krouku, kdy ve 20. a 30. letech 20. stolet rozvinuly svj model vkladu, model poadujc autonomii literatury, kter se m vymezit vi biografismu pozitivistick i marxistick textov analzy. Umleck dlo pojmali jako autonomn znakov tvar, 6

kter nem bt chpn jako vraz osobnosti autora ani jako obraz mimoliterrn skutenosti, ale jako specificky estetick kompozice systmu jazykovch znak. Od tohoto stanoviska se pozdji oddluje dleit pedstavitel eskho strukturalismu Jan Mukaovsk, je chpe umleck dlo jako nositele hodnot a funkc estetickch i mimoestetickch, kdy zejmna funkce estetick pat k jeho hlavnm konstitutivnm momentm. Tak se do poped dostv kontextualistick model popisu, kter chpe organizaci textu jako funkci mimoliterrnho vztahu ke skutenosti. Kreativn individuum je vak nadle v pojet strukturalist z literrnho procesu vynechvno Toto vak opt neplat pro Mukaovskho, kter neustle vztah mezi bsnkem jako osobnost a dlem promlel. Vztah mezi autorem a textem ale nechpal geneticky nebo psychologicky, jak tomu bylo u pozitivist nebo marxist, nbr smioticky. Pes sv estetick zjmy se Mukaovsk dostv i ke teni, kdy zdrazuje estetick inky umleckho dla. Zkoumnm literatury, kter je zameno pedevm na dlo a ad se tak mezi dlocentrick interpretace, se zabv i zejm nejdleitj smr americk literrn teorie a kritiky 20. stolet New Criticism. Koncipovn byl ji ve 30. a 40. letech 20. stolet, ale a zhruba od 50. do 70. let 20. stolet zskal dominantn vliv na angloamerickou literrn kritiku a vyuovn literatury v USA a mnohch stech zpadn Evropy. Za duchovnho otce tohoto smru je povaovn T.S. Eliot, kter jako prvn angloamerick kritik zdrazoval autonomii literatury. I pes sv velk rozen New Criticism pedstavoval jen jakousi interpretan praxi. Jeho pedstavitel toti explikovali sv principy jen velmi zdka, nejzetelnji a v pozdjch dlech, jimi se brnili proti kritice, kter na n dolhala tm ze vech novjch smr v americk literrn teorii. O rozen povdom o tomto smru mimo americkou pdu se postaral Ren Wellek, bval len Praskho lingvistickho krouku, kter spolen s Austinem Warrenem napsal svou pruku Theory of Literature (Teorie literatury, 1949), je pedstavuje neoficiln teoretick manifest a pozdji se stala zvanou obhajobou New Criticism. Zpsob, jak zachzet s literaturou stanovili takto: Kritik se m koncentrovat na text jakoto objekt, historick kontext je jen mlo dleit. Ze studia literatury maj bt takt vynechny zkuenosti a intence autora i subjektivn reakce, kter vyvolv text u tene. Protoe text, jakoto objekt, stoj ve stedu pozornosti literrn teoretickho zjmu, je zapoteb principu close reading, tj. peliv ten, kter m ptrat po vech vznamovch odstnech a jazykovch efektech textu. Tato zkladn stanoviska 7

byla pot polemicky napadna takka vemi ostatnmi smry literrn teorie. Kritikov orientovan na recepci si stuj, e New Criticism zanedbv tene, zstupci americkho New Historism kritizuj zanedbvn historickho kontextu, apod. Ve uveden smry a jejich zamen bu pouze na dlo nebo na vztah mezi autorem a dlem jsou od 60. let. 20. stolet, kdy vznik Kostnick kola recepn estetiky, stle zvanji napadny a do jist mry zatlaovny koncepcemi literrnch smr, kter ji pi hledn literrnosti a interpretaci literrnch dl stle vce potaj tak se tenem, jakoto aktivnm principem pi utven smyslu literrnho dla. Prv tmito teoriemi se na zbvajcm prostoru budeme zabvat.

1.1.2

tensky orientovan literrn teorie

V pedchzejc kapitole, jsme uinili obecnj exkurz do tch teori literrn vdy, je se pi zkoumn literrnho dla zamovaly bu na autora a jeho intence, nebo jen na textovou strukturu dla. Je nyn, myslm, as, pistoupit k jdru toho, co je hlavnm tmatem tto prce. Toti ten a jeho dleit role pi konstituci vznamu literrnch dl a interpretace vbec. Duch tene zaal literrnvdnmi teoriemi obchzet od 60. let 20. stol. Byla to pedevm reakce na pedchoz pstupy, kter upednostovali autora. Jednalo se tedy pedevm o literrn koncepce ovlivnn pozitivizmem a poslze marxismem, jak ji bylo eeno ve. Tento obrat pedznamenala a do jist mry tene tak zpopularizovala prv skupina vdc z Kostnick univerzity, je pot pijala obecn nzev Recepn estetika. Nad sprvnost tohoto oznaen jet pojednme, stejn jako o cel kole, v nsledujc kapitole. (kap. 1.2.2) Nyn se ale vrame jet zpt do historie a podvejme se, jak to bylo s recipientem v prbhu stoletch. Slovy Umberta Eca: Vlastn celou historii estetiky lze vysledovat zpt a k historii teori interpretace a teori dopadu umleckho dla na adresta.7 V vahu tedy meme vzt, dle Eca, ji [...] tensky orientovanou Aristotelovu poetiku, pseudo-longinovskou estetiku vzneena, stedovk teorie krsy jako
7

Eco, Umberto. Meze interpretace. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004. 330 s. ISBN 80-246-0740-9. Intencio lectoris: stav umn, s. 55.

poslednho vsledku vidn[...]8 Podobn byl odkaz k roli interpreta vdy ptomen v eck a latinsk rtorice, nebo v teorii komunikace u sofist. Vnmatele nezanedbal ani Augustin, podle nj znaky charakterizuje jejich schopnost vyvolvat mylenku v mysli pjemce. Podvme-li se, jak se to mlo se tenem v historii nedvn, konkrtn v druh polovin 20. stolet, jet ped pchodem teorie recepce Kostnick koly, nesmme pehldnout jmno Wayne Booth. Booth byl vbec prvn, kdo hovoil o implikovanm autorovi a s nm souvisejcm tenem. Eco pot hovo o dvou nezvislch linich, je se vykrystalizovali a po Boothovi nebo v reakci na nj. Jedn se o linii smiotickystrukturln, zastoupenou mimo jin Rolandem Barthesem a jeho materilnm autorem, je nem bt ztotoovn s vypravem, Grardem Genettem, kter rozpracoval kategorie hlasu a fokalizace nebo vysoce rozvinutmi koncepty implikovanho tene u Cortiov a Chatmana. Ns bude ale pedevm zajmat vtev druh, je se vyvjela paraleln s ve pojednanou vtv smioticko-strukturln, kter vak a na Boothovy definice, z nich vychz ob linie, erpala z odlinch zdroj. Eco tuto linii nazv hermeneutickou a za jejho hlavnho pedstavitele povauje Wolfganga Isera, jednoho z pedstavitel Kostnick koly. Iser svou teorii rozpracovv tak na podklad Boothovch definic avak je ovlivnn zcela odlinou tradic ne myslitel linie smioticko-strukturln, toti tradic hermeneutickou Hanse Georga Gadamera a pedevm tradic fenomenologickou Romana Ingardena. Zde se s historickm exkurzem po stopch vnmatele zastavme, nebo jsme se dobrali a k tmatu Kostnick koly, jen je pro ns stejn a budeme mu tud vnovat zbytek naeho snaen v nsledujcch kapitolch. Na tomto mst se ale pece jenom jet zastavme a ve strunosti se podvejme jet na jeden koncept, kter pot tak se tenem, ale na rozdl od ve zmnnch teori 20. stolet, dv teni pi interpretaci vechnu moc. Ve zmnn interpretan koncepty bu implicitn, nebo i explicitn stle pedpokldaly monost doshnout interpretovnm postien jednoty a koherence textu. Oproti nim se ale vykytuj pstupy, kter naopak akcentuj textov protimluvy a nekoherentnost, kterou nem interpretace odstraovat ale naopak tematizovat a vlastn pijmout jako vchoz premisu. Jedna z kvantitativn produktivnch tendenc, kter na pedpoklad textem utvoenho koherentnho vznamu programov rezignuje, je psychoanalytizujc
8

Eco, Umberto. Meze interpretace, s. 55.

koncept Normana Hollanda. V centru zjmu stoj ten a jeho psychick stavy. Hollandv koncept, oznaovn jako nov vlna psychoanaliticky inspirovanch teori9, zdrazuje tenstv a do absolutizace role tensk recepce ve smyslu odpovdi na text. Text se zde stv podntem i repertorem podnt, z nho lze libovoln vybrat a zptn do nj promtat sv zkuenosti, stavy a oekvn, anebo se k nmu pot, co jako podnt poslouil, u ani nevracet. Toto pojet samozejm vyvolalo vlnu kritiky pedevm ze strany teori orientovanch na text, pedevm v reakci na Hollandv koncept, kter pedpokld, e neexistuje dn vznam v textu, ale e je vdy vytven a tenem, kter si text adaptuje pro sv poteby. Na Hollandovu koncepci tene jet upozornme v kapitole, vnujc se konceptu tene v teorich Wolfganga Isera a Umberta Eca, kdy, doufm, nm poskytne dobr kontrast k pojet ve zmnnch vdc. Pedstavenm psychoanaliticky orientovanch teori tenstva, jsme se snaili pouze poukzat, kam a me zjem o recipienta zajt. A protoe, dle mho nzoru, ji tyto koncepce spadaj spe do oboru psychologie ne estetiky nebo literrn vdy, nebudeme je na tomto omezenm prostoru vce rozvdt.

1.2 RECEPN ESTETIKA 1.2.1 Vymezen pojmu

Recepn estetika (angl. Reception theory, reader-response criticism). Odpov na otzku, co je to recepn estetika, nen tak jednoduch, jak by se mohlo na prvn pohled zdt. Problm spov mimo jin v tom, e termn bv chpn i zaleovn do problematiky metod a smr rzn a v rznm rozsahu. Nkdy se hovo o smru, jindy o teorii i metod. Vtinou bv recepn estetika chpna jako soust njak vy kategorie, kter se zabv problematikou literrn recepce. Po nahldnut do literrnvdnch a estetickch slovnk zjiujeme, e ve vtin ppad se pod heslo recepn estetika i estetika recepce tm vdy ad koncepce kostnick koly, ne-li pmo vhradn. Jeden z tchto ppad nachzme v Henckmannov Estetickm slovnku. Autor zde pojem recepn estetika pokld za nzev literrn estetiky, kterou rozvj od 60. let 20. stolet kostnick kola (W.Iser,
9

Blek, Petr A. Hledn jazyka interpretace k modernmu prozaickmu textu. 1. vyd. Brno: Host, 2003. 360 s. ISBN 80-7294-080-5. Psychoanalyticky orientovan interpretace: vechnu moc recipientovi, s. 80.

10

H.R. Jauss) a kter se sna eit obecn otzky vstavby umleckch dl, estetick hodnoty, umleck komunikace a historick tradice z hlediska hermeneutick preference recipienta.[...]10 Heslo dle pokrauje vymezovnm koncepc jednotlivch vdc kostnick koly. Uspokojivj charakterizaci termnu recepn estetika meme, dle mho nzoru, najt v Lexikonu teorie literatury a kultury (ed. Ansgar Nnning), kde je tento termn popsn jako [...] liter.teoretick koncept, kter vznikl na konci 60. let 20. stolet [...] Soustedil se na roli tene a pedn tak pedstavoval polemickou reakci na formalistick a strukturalistick koncepty i na estetiku zobrazovn New Criticism.[...] naproti tomu se zamuje prv na psoben literrnch dl na tene, protoe chpe text jako s apelovch struktur zamench na recipienta. Text se podle tohoto pojet literatury kompletuje a v procesu ten skrze interakci se tenem a v plnosti vznik jen v procesu konkretizace.[...]11 Dleit, myslm, je, a na em se vtina teoretik shoduje, e pod recepn estetikou je teba si pedstavit pedevm reakci, nebo dokonce tok na pedpoklad textu jako imanentn celostn a organick jednotky, kter u sama v sob zcela nese vznam, oproti tomu prosazovn dialoginosti textu, pklon k recipientovi a s tmito koncepty neodmysliteln spojenou prci H.R. Jausse a Wolfganga Isera.

1.2.2 Kostnick kola recepn estetiky Ve zaalo, kdy se roku 1961 v nmeckm Gissenu utvoil tm devti vdc v ele s romanistou Hansem Robertem Jaussem (1921) a anglistou Wolfgangem Iserem (1926), kte spolenmi silami zaloili skupinu Poetik und Hermeneutik (Poetika a hermeneutika). V tu chvli pravdpodobn nikdo z nich netuil, e vznik tradice, kter potrv nkolik desetilet, a e se formuje kola, kter svm vznamem peshne hranice Nmecka a stedn Evropy. O pt let pozdji se centrem vzkumu stv Kostnice, kde byla zaloena nov univerzita. Prce tchto badatel byla zpotku zaloena na hledn, dosud ve vd nepedstavitelnho, mezioborovho dialogu. Do t doby bylo zvykem striktn rozdlovat literaturu a humanitn vdy vbec podle jednotlivch obor (romanistika, slavistika, apod.) a diskuze mezi jednotlivmi obory byli vzcn. Nai
10
11

Henckmann, Wolfhart. Lotter, Konrad. Estetick slovnk. Estetika recepn, s. 60. Ansgar, Nnning. Lexikon teorie literatury a kultury. 1. vyd. Brno: Host, 2006.912 s. ISBN 80-7294170-4. Recepn estetika, s. 661.

11

badatel naproti tomu chpali literrn vdu jako spolen obor. Interdisciplinrnost chtli pedevm vyut k vzjemnmu osvtlovn odbornch specifickch pstup k vnmn a rozumn vech druh text. U jen nzvy dvou obor poetika a hermeneutika, kter nesl jejich nzev, spojoval pojmy do t doby nesluiteln. Jak ji bylo nkolikrt eeno, spolenm jmenovatelem zstupc recepn estetiky, byl vstup proti tm konceptm, kter zkoumaly literrn text vhradn jako autonomn objekt s vlastn ontologi. H.R. Jauss a W. Iser se potom zamovali pedevm na problmy vztahu mezi textem a tenem a prv toto pojet vyvolalo posun od zamen na text jako nco objektivnho a definitivnho k pohledu, v nm se text ukazuje jako djc se centrum tvorby a rozvoje vznamu. Petr V. Zima ve sv knize Literrn estetika, v n vnoval recepn estetice celou jednu kapitolu, konstatuje, e Kostnit teoretikov nejene objevili tene jako relnou (empirickou), nebo jako ideln (konstituovanou) instanci, ale odhalili tak slabiny imanentn nebo marxistick estetiky, thnouc ke ztotoovn mnohoznanho literrnho textu s jednm z jeho vznam i interpretac.12 Zajmaj se spe o to, jak je potencil inku mnohoznanch dl, jen se rozvj v prbhu recepce. V tto pozici se Jauss odvolv na Kantovu estetiku, kter zaujm nikoli stanovisko tvrce, nbr pozorovatele prody a umn. V tom, jak si Jauss s Iserem [...] osvojili perspektivu pozorovatele nebo recipienta a pokud trvaj pinejmenm v teorii na nepojmovosti literrnho textu: na nemonosti vzat jej na jednoznanost nebo monosmii.13, je Zima povauje za obnovitele kantovsk tradice. Recepn estetika je podntn pedevm svm poukazem na dynaminost interakce mezi literrnm textem a tenem a postien nadindividulnch a individulnch faktor v tto interakci. Za mnoh vd fenomenologick tradici ponajc Husserlem a zejmna estetice Romana Ingardena a hermeneutice Hanse Georga Gadamera. Je tedy patrn, e erp z tradice, je zdrazuje centrln lohu vdom pi vech aspektech zkoumn vznamu. Zde, na konci obecnho pojednn o kostnick kole recepn estetiky, je teba se zastavit u problmu oznaen recepn estetika, jak bylo slbeno na zatku kapitoly rozvdjc tmatiku tensky orientovanch literrnch teori (viz. 1.1.2). Spolen
12

Zima, Petr V.Literrn estetika. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1998. 447 s. ISBN 80-7198-329-2. VI.Recepn estetika mezi hermeneutikou a fenomenologi. s. 221 13 Tamt

12

s Petrem V. Zimou meme, dle mho nzoru oprvnn, konstatovat, [...] e oznaen recepn estetika zmrn uvd na zejm neexistujcho spolenho jmenovatele dva rzn teoretick pstupy: zatmco Jaussv pstup vzeel bezprostedn z Gadamerovy (nepmo ze Schleiermacherovy a Diltheyovy) hermeneutiky, Iserova fenomenologie literatury je zaloena na Husserlov filosofii a Ingardenov literrn estetice.14 Z toho vyplv fakt, e [...] zatmco Jaussova autorsk recepce se zamuje na historickohermeneutickou perspektivu, Iser se zabv pedevm inkovm potencilem literrnch text z fenomenologicko-historickho hlediska.15 Objevuje se nm zde tedy zsadn metodologick rozdl mezi Jaussovou historicko-hermeneutickou recepn teori, jejm pedmtem je konkrtn historick recepce, a Iserovou fenomenologickou teori inku (t psoben), orientovanou na inkov potencil textu. Pauln oznaen recepn estetika, je se pravdpodobn prosadilo z ekonomickch a institunch dvod, tento rozdl do jist mry zakrv. V na prci ale na toto nedopaten nebudeme zapomnat. Bude-li e o Jaussovi, potom mluvme o estetice recepce, budeme-li mluvit o Iserovi, mli bychom pro jeho teorii pijmout oznaen estetika psoben. S tmto rozhodnutm by souhlasil i Ansgar Nnning, kter takt doporuuje, [...] aby se rozliovalo mezi estetikou psoben (Iser) a teori recepn estetiky (Jauss). Prvn jmenovan teorie vychz z textu a je soustedn na svou virtuln strukturu systmu. Druh teorie je pedevm orientovan na horizont oekvn, kter je podmnn historick promn.16 Ne pejdeme k samotnm teorim tenstva u Isera a Eca, kter by mli tvoit jdro na prce, zastavme se jet u ve nartnutch tradic, je recepn estetiku ovlivnily. V nsledujcch dvou podkapitolch tedy zamme ve strunosti pozornost na to, v jakch bodech se inspiroval H.R. Jauss hermeneutikou H.G. Gadamera a pot, jak zapsobila literrn estetika R. Ingardena na W. Isera.

1.2.3

Od Gadamera k Jaussovi Hermeneutick pstup

14
15

Zima, Petr V. Literrn estetika, s. 221 Tamt 16 Ansgar, Nnning. Lexikon teorie literatury a kultury. Estetika psoben, s. 202.

13

Hans Robert Jauss, zamujc se ve svm vzkumu pedevm na djiny recepce, v rmci nich obnovuje tene, vnmatele i adresta, zuitkovv dleit podnty jak z fenomenologie, tak, a to pedevm, z hermeneutiky. V rmci hermeneutiky jmenujme M. Heideggera a jeho odkaz na historickou situovanost naeho vdom ve svt pedmt, kter skrze tento svt vnmme a H.G. Gadamera, je se tto Heideggerovy mylenky chopil ve sv zsadn prci o filozofick hermeneutice Wahrheit und Methode (Pravda a metoda, 1960). Zde Gadamer postuloval jako zkladn hermeneutick pstup rozumn v jeho djinnm rozmru. Podle Gadamera literrn umleck dlo neme vystupovat jako uzaven estetick pedmt s pevnm inherentnm vznamem, ale spe mus bt nejprve vnmno a pochopeno interpretem, protoe [...] text nen dan, hotov pedmt, nbr fze v provdn djstv dorozumn.17 Proces dorozumn mezi textem a tenem je pitom zvisl na tenov historick situaci, nebo v prbhu etby se horizont textu setkv se tenem v spolenm dialogu. V tto komunikaci mezi textem a tenem figuruje dleit pojem, je je i stynm bodem mezi Gadamerem a Jaussem, a to je horizont oekvn. Jedn se o [...] sumu kulturnch pedpoklad a oekvn, norem a zkuenost, kter do jist mry uruj, jak ten v danm momentu rozum literrnmu textu a jak jej interpretuje [...] je podmnn na jedn stran asovmi a kulturn prostorovmi faktory, na druh stran individulnmi pedpoklady toho kterho interpreta.18 To, jak jsou v urit dob literrn dla hodnoceny, zvis prv na tom, e horizonty oekvn podlhaj historickm zmnm. Jauss se tchto mylenek dovolv ve svm stejnm dle Literaturgeschichte als Provokation (Djiny literatury jako vzva, 1970) a pidrujce se pojmu horizont oekvn vyvozuje, e djinnost literatury i jej komunikativn charakter pedpokldaj dialogick a zrove procesuln vztah mezi dlem, publikem a novm dlem. Rozumn literrnmu dlu probh v hermeneutickm kruhu19 a existuje pouze jako djinn a promujc se, proto mus mt dialogick charakter. V souvislosti s horizontem oekvn Jauss odmt, e by literatura mohla zachycovat skutenost mimeticky, nbr na zklad sv mnohoznanosti klade teni stle nov otzky, je
17

Gadamer, Hans Georg. e a interpretace. Reflexe [on line], 21/2000. Dostupn z <http://reflexe.cz/reflexe-21/> 18 Ansgar, Nnning. Lexikon teorie literatury a kultury. Horizont oekvn, s. 309. 19 Heremeneutick kruh (SchleiermacherHeideggerGadamaer): model popisujc proces rozumn. Je vzjemnm vztahem mezi celkem a jeho stmi. ten dlu rozum pouze tehdy, m-li pi ten jednotlivch st textu pedstavu o tom jak je celkov vznam textu. etba sti textu souasn vdy ovlivuje to, jakm zpsobem pedjmme jeho celkov vznam.

14

mohou zmnit jeho horizont oekvn, proto Jauss v nvaznosti na Gadamera zdrazuje interpretovatelnost literrnch text a nemonost jejich redukce na pojmov vroky. Tato mnohoznanost textu garantuje historickou promnu jeho vznamu, to znamen, e recepn analza je smyslupln a zajmav, protoe mnohoznan text vyaduje rzn recepce. Krom stynch bod v pojet djinnosti literatury H.R. Jausse a H.G. Gadamera upozoruje Petr V. Zima v Literrn estetice i na znan odlinosti. Zatmco Gadamer je toho nzoru, e ani kritick filolog ani historik se nemohou vymanit z historick souvislosti tradice, Jauss se vce zamuje na literrn text a vi tradici je znan skeptick. Jauss vytk Gadamerovi, [...] e privileguje souvislost tradice a autoritu klasickch dl a opomj tene jako aktivn, produktivn instanci. Proti nadvld tradice a jejmu nroku na pravdu stav Jauss dialogickou produktivitu a otevenou dialektiku otzky a odpovdi textu a tene.20 Jauss v, e proces historie inku vyplv z produktivn recepce. Zklad Jaussova projektu tedy netvo pravdivostn obsah velkch dl, ale kreativn role tenstva.21 Pro na prci, v n se zabvme pedevm tenem, je nicmn dleit, e u Gadamer s vnmatelem ve sv teorii rozumn potal, kdy mluvil o dialogickm charakteru rozumn, jako o aktivn spoluprci mezi textem a tenem. Spolen s Jaussem tvo takto Gadadmer dleit lnek pi vznikn nov literrn vdy, pro n je charakteristick pesunut pozornosti v procesu literrn komunikace z autora i textu na tene. Literatura ji nen umstna v domnle nadasov fixovatelnm objektu textu, nbr je pojmna jako komunikan proces, v nm teni pipad dleit, ba pmo konstitutivn role. Estetino je zde charakterizovno jako proces interaktivnho prbhu rozumn, jeho konkrtn djinn zakoennost je ovem nevyhnuteln. Svm konceptem horizontu oekvn, jako principu, kter pedem formuluje tenskou reakci na text a tak opan spoluuruje, jak text reaguje na sv zamlen tene, se zd bt plodnm, i kdy v trochu pozmnn podob i pro teorii W. Isera i U. Eca.

1.2.4

Ingardenova literrn estetika Fenomenologick pstup

20
21

Zima, Petr V.Literrn estetika, s. 231-232 Tamt

15

V pedchzejc kapitole, jsme se zabvali hlednm stynch ploch mezi Jausouvou a Gadamerovou teori, piem jsme se zamili pedevm na horizont oekvn. V tto kapitole nartneme dleit body v teorii polskho literrnho vdce Romana Igardena, je se staly vznamnm inspiranm zdrojem pro koncept estetiky inku nm zatm okrajov znmho Wolfganga Isera. Nebo Ingardenovo dlo je znan rozshl a zasahuje nejen do oblasti literrnho, potamo estetickho bdn, meme rovnou poznamenat, e pro ns budou stejn dva jeho koncepty, z kterch Iser vychz, a to msta nedourenosti v literrnm dle a jejich konkretizace. Ingarden byl znan ovlivnn fenomenologi, avak vi Husserlovu transcendentlnmu idealismu si udroval kritick odstup a v rmci fenomenologie klade velk draz na ontologii. Ve sv zsadn prci Das literarische Kunstwerk (Umleck dlo literrn, 1931) zkoum zpsob byt umleckho literrnho dla, piem vechny psychologick a sociln podmnky umn vytk ped zvorku. Literrn dlo je, dle Ingardenova pojet, ve sv zkladn struktue intencionlnm pedmtem zvislm na byt. Tak je literrn dlo na jedn stran zvisl na tvrm vkonu umleckho vdom a na stran druh na konkretizacch vznikajcch v prbhu etby. Zatmco Jauss, si vzjemn psoben mnohoznanosti a pojmovosti v literrnm textu neosvojil, jak bylo patrn z pedchzejc kapitoly, Roman Ingarden jasn rozliuje mezi strukturou literrnho dla a reakcemi vnmatele. Zatmco Jauss na jedn stran vychz z interpretovatelnosti dl a na stran druh je ztotouje s uritmi horizonty oekvn, Ingarden vychz ze zkladn mylenky, e literrn dlo vykazuje pojmov definovateln jazykov konstanty, zrove je ale i mnohoznan a interpretovateln, nebo-li konkretizovateln. ivotem literrnho dla a jeho konkretizacemi se Ingarden zabv nejprve v 13. kapitole Umleckho dla literrnho a pot tto problematice vnuje celou knihu O poznawanie dziea literackego (O poznvn literrnho dla, 1937). Autor zde chce uvst literrn text do styku se tenem. V obou dlech je dleit, e Ingarden nemluv o reln existujcch textech nebo skutench tench. Mluv o podstat umleckho dla a o teni potencilnm, monm. Tmto ontologicko-fenomenologickm pojetm estetiky se podstatn odliuje, podobn jako pozdj Iserova teorie, od Jaussovy recepn estetiky, kter se principiln zamuje na tene historickho.

16

Literrn dlo v Ingardenov pojet pedstavuje organick celek a schematick tvar22, jeho ist schematickou povahu23 lze objektivn rekonstruovat. Literrn dlo se zrove ukazuje jako mnohoznan konstrukt s etnmi mezerami, msty nedourenosti, je jsou ve tenskm estetickm zitku zaplovna vznamy, konkretizovna. Tm, e literrn dlo vykazuje etn msta nedourenosti je [...] principiln nehotov: vyaduje stle dal doplovn, kter vak neme bt textov nikdy dovedeno do konce.24 Konkretizace, jako zaplovn mst nedourenosti tenem pi aktu ten, zahrnuj rzn akty vdom, piem Ingarden si pedevm vm vznamu umleckho dla a toho, jak je estetick objekt utven ve vdom tene. Nelze z tohoto ale vyvozovat, e by konkretizace ten zvisela zcela na jejich libovli, m by nezbytn dochzelo k nezzen pluralit interpretac. Ingarden upozoruje, e [...] je i konkretizace literrnho dla sice ve sv existenci podmnna odpovdajcmi proitky, avak souasn se zakld v samotnm literrnm dle [...]25 To znamen, e ten zaplujc msta nedourenosti pi konkretizaci nutn do tohoto aktu vkld nco ze sebe, ale stle je pi tom dren textem v jistch mezch. Literrn texty takto interpretaci nepedepisuj, ale nechvaj znan prostor tensk fantazii, tu vak, jak ji bylo eeno, nelze zamovat z libovl, protoe [...] funkce tene zle v tom, e se podrobuje nabdkm a direktivm vyplvajcm z dla a e aktualizuje aspekty, ne libovoln, ale nabzen dlem.26 Konkretizace, je jsou takto estetickmi zitky vnmatele a jsou tud pedmtem estetickho hodnocen, jsou tedy nakonec zaloeny v dle samotnm. Z toho vyplv, e i estetick hodnota se mus nachzet vn textu: Pak je tato hodnota, bez ohledu na fakt, e jej aktualizace zvis na aktivit vnmatele, v umn fundovna a v tomto smyslu objektivn27 Igardenova teorie literrnho dla umleckho s konceptem konkretizace je dalm pedvojem k teorim orientovanch na recipienta, nebo konkretizace [...] tvo takkajc spojovac lnek mezi tenem a dlem a vyskytuj se, kdy se ten k dlu z poteby poznn a esteticky pibliuje. Jeto vak konkretizace znamenaj podoby, ve kterch se literrn dlo, pln rozvinuto, me teni jedin ukzat [...] ten dlo postihuje pouze v konkretizaci.28
22
23

Ingarden, Roman. Umleck dlo literrn. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989. 419 s. ISBN 80-207-0104-4 Tamt 24 Tamt 25 Tamt 26 Ingarden, Roman.O poznvn literrnho dla. 1. vyd. Praha: eskoslovensk spisovatel, 1967 27 Tamt 28 Ingarden, Roman. Umleck dlo literrn

17

Pro dal vvoj na prce a pro tma estetiky recepce vbec, musme tmto Ingardenovm abstraktnm konstruktm, mstm nedourenosti a jejich zaplovnm, tedy konkretizacm, pikldat velkou vhu, nebo v 60. letech Wolfgang Iser, inspirovn Ingardenovou mylenkou individuln konkretizace, tyto pojmy dynamizuje a posouv (spolen s Jaussem ale v navzn na jinou tradici) pedstavu o utven a smovn vznamu textu z textovho objektu samotnho na osu text vnmatel.

2. ESTETIKA PSOBEN WOLFGANGA ISERA

2.1 IVOT A DLO

18

Wolfgang Iser (nar. 1926) je nmeck anglista a literrn teoretik. Habilitoval se stejn jako Jauss v Heidelbrgu v roce 1957. V 60. letech 20. stolet byl v rychlm sledu povoln na stolice anglick literrn vdy ve Wrzburgu, v Koln nad Rnem a Kostnici. Na potku 70. let 20. stolet rozpracoval teorii estetiky psoben, na jejm zklad se spolen s Jaussem a dalmi pedstaviteli recepn estetiky zaslouil o to, e se Kostnice stala renomovanm nrodnm jako i mezinrodnm centrem, kde se provdl interdisciplinrn duchovdn vzkum. Podobn jako Jauss se v prbhu sedmdestch let stal proslulou vdeckou osobnost a jeho estetika psoben zskala znan vliv. Dokladem toho budi nejen to, e jeho dla byla peloena do ady jazyk, ale i mnostv pozvn zahraninch univerzit, deset odmtnutch profesorskch mst nebo spoluvydvn ady dleitch asopis. Zkladn mylenky teorie estetiky psoben Iser nejprve rmcov nartnul ve sv nstupn pednce v Kostnici nazvan Die Appellstruktur der Texte (Apelov struktura text, 1970). Pozdji v knize Der Implizite Leser (Implicitn ten, 1972) svou interpretan teorii provil na jednotlivch analzch anglicky psanch romn. Zde v historicky diferencujc perspektiv vytyil prostor, kter zaujm role tene. Roli tene potom ve svm stejnm dle Der Akt des Lesens (Akt ten, 1976) teoreticky rozlenil a zahrnul do rozshlho modelu komunikativn interakce mezi textem a tenem. Podobn jako Jauss a dal osobnosti kostnickho smru klade Iser draz na literrn teorii koncipovanou na zklad stlho kontaktu s dly. Dle Isera je poslnm literrn hermeneutiky pekonat propast mezi arzenlem ryz teorie a vlastnmi texty. Proklamuje [...] nepomjejc nutnost postulovat teorii, kter se bude rozvjet jen v kontaktu s texty, nebo literrn vda pli snadno sklouzne k tomu, aby si sv segmenty vypjovala z teoretickch discipln, jmenovit ze systematick filozofick estetiky, je je vzdlen textu asto s politovnhodnm spchem, kdy se fikn texty pisthvaj podle skrytch premis.29

2.2

ESTETIKA PSOBEN

29

Iser, Wolfgang. Der Akt des Lesens. 3. Aufl. Mnchen: Wilhelm Fink Verlag, 1990. 358 s. ISBN 3770513908

19

Otzka psoben literrnch text na poli intencionality, potencionality a reality zajmala literrn-kritick reflexe odedvna. O teoretickm objevu tene i dokonce o zmn paradigmatu v literrn vd (jak se rd zmioval v souvislosti se zaloenm koly recepn estetiky Jauss), orientovan na estetiku psoben a djiny recepce, lze prvem hovoit a od konce 60. let 20. stolet, jak jsem ji nkolikrt objasnili v dosavadn prci. Wolfagng Iser vychz z toho, e literrn text me rozvinout sv psoben teprve pi etb, piem toto psoben nen mon zachytit ani vhradn v textu ani vhradn v procesu ten, nbr vznik syntzou obojho. Text pedstavuje potencil psoben, je je pi aktu ten aktualizovn. Proto k estetice psoben dochz a v interakci mezi textovou strukturou a strukturou aktu ten, piem komunikativn dje mezi textem a recipientem maj charakter procesu dn. Psoben, kter je vyvolan textem se nazv estetickm prv proto, e oslovuje vdom recipujcho subjektu, tedy tene a pimje jej k tomu, aby diferencoval sv postoje. Budeme-li vychzet z toho, e literrn texty jsou podntem k tomu, abychom si vytveli pedstavy a konstituovali smysl, pak m popis estetiky psoben objasnit m text aktivuje recepn vdom a k jakm rznm konstitunm procesm je vyuv. Iserovi jde pedevm o zkoumn smyslovho potencilu literatury a konstituci smyslu ze strany tene; zajmaj ho podmnky uloen v textu, na nich ten konstituuje smyslov struktury a realizuje smyslov potencil textu Tm se smysl jako estetick inek30 stv vlastnm pedmtem literrn vdy; nikoliv sprvn i pln intrepretace.31 Na fikci je pednostn zajmav ne co znamen, ale co ji zpsobuje.32

2.2.1

Literrn text jako apel Apelov struktura literrnho textu se jev jako stedn mylenka v Iserov detailn rozpracovan teorii estetiky psoben. Zformuloval ji u ve sv nstupn pednce pod stejnm nzvem Die Apellstruktur der Texte (Apelov struktura text -

30
31

Tamt Iser ve sv teorii dochz k zvrm, e v literrnm textu vyvstv pluralita monch vznam a interpretan jistota je nahrazovna otevenost literrn komunikace. 32 Iser, Wolfgang. Der Akt des Lesens.

20

Nedourenost jako podmnka inku literrn przy.33, 1970)

Na skutenost, e

literrnm textm je vlastn jak funkce expresivn a referenn, tak i funkce apelativn, upozornil ji Roman Jakobson a byla tematizovan v rznch kontextech. Ale a Iserovou zsluhou se apelativn funkce dostala do poped teoretickho zjmu i v systematickm a historickm ohledu. Nzev apelov/apelativn odkazuje k jedn z funkc jazyka, jak je popsal Karl Bhler, ve smyslu apelativn jako zamen na vnmatele. Ve smyslu apelov funkce disponuj texty strukturou, ve kter je ten u ptomen a kter je pstupna intersubjektivnmu popisu. V apelov struktue text Iser odmt, e by texty mly pouze vznamy, kter vyprodukuje interpretace a upozoruje, e [...] mezi textem a tenem se odehrv nesrovnateln vce ne jen vyzvn k jednoznanmu rozhodnut ano/ne34 Zde se Iser stav proti vznamovmu platonismu tradinch interpretac a obrac pozornost na oteven horizont smyslu textu: [...] vznamy literrnch text jsou generovny vbec a v procesu ten. Jsou produktem interakce textu a tene, a nikoli v textu skrytmi veliinami, jejich vyptrn je vyhrazeno pouze interpretaci. Generuje-li vznam textu ten, je zejm, e tento vznam se zjevuje v pslun individuln podob.35 Smysl literrnho textu nen a neme takto bt redukovateln na jeden jedin vznam. Vznam, nebo lpe eeno vznamy nepochybn v textu tkv, ale na jeho vzniku se podlme my, teni: Text etbou aktualizujeme my. Text vak zejm mus poskytovat prostor pro aktualizan monosti, nebo v rznch dobch je rznmi teni chpn pokad trochu jinak [...]36 Text sm o sob tedy obsahuje mnostv potencialit, monch vklad, hl pohledu i perspektiv, kter my, teni, odhalujeme a aktualizujeme v procesu recepce. Prv pluralita monch vznam vyvstvajc z textu vyvolv otevenou literrn komunikaci, kterou recepn estetika tolik prosazovala. Jakmile ale pipustme, e text nedeterminuje jedin platn vznam, ale obsahuje jich mnostv, v zvislosti na konkrtnm teni a jeho historick ukotvenosti, vyvstv otzka, jak definovat pojem mnostv. Je snad monch vklad jednoho textu nekonen mnoho? Nebo existuj njak hranice, za kter ji interpretace jt nesm?
33

Iser, Wolfgang. Apelov struktura text. In Sedmidubsk (ed.). ten jako vzva: vbor z prac kostnick koly recepn estetiky. 1. vyd. Brno: Host, 2001. 388 s. ISBN 8086055922. s. 39-61. 34 Tamt, s. 39-40 35 Tamt, s. 40-41 36 Tamt, s. 41

21

Iser trval na tom, e smysl dla je sice nevyerpateln 37, avak zrove netvrd, e jej nen mon urit. By je jeho textov model neobyejn oteven osob tene, stle existuje urit struktura textu, z n tenovy interpretace nutn vychzej a kterou jsme s to podrobit kritickmu vdeckmu diskurzu. Samotn text de facto kontroluje aktivitu tene, nebo pece jen uruje jist hranice v extrmnch ppadech je bu natolik explicitn, e neposkytuje teni takka dn prostor pro jeho vlastn imaginaci, nebo je naopak siln fragmentrn a nedouren, co ovlivuje tene zcela opan a me vst a k jeho rezignaci na snahu o porozumn textu. Tak se teni me zdt etba Zolova Zabijka ve srovnn s Odysseem Jamese Joyce jako prochzka rovm sadem. Zatmco Zolv naturalismus na tene pehnan nroky neklade, klade-li vbec njak, Odysseus pmo tenovu spoluprci vyaduje a to prv dky sv velk me nedourenosti. Text tedy nabz monost, resp. monch vklad vce. Otevr monosti pro rzn perspektivy a hly pohledu, a prv dky jejich vzjemn konfrontaci je literrn dlo vnitn dynamick, jak Iser tolikrt zdrazoval. My, teni, z nabzench monost de facto vybrme, a to na zklad naich predispozic, zkuenost, dvjch zitk, znalost apod. ten sm odkrv potenciln monosti textu (akoli samozejm nikdy nen schopen odhalit vechny), a nsledn z nich vybr, obrazn eeno je zhmotuje a zivotuje. Literrn svt dla v posledku odhalujeme a rekonstruujeme my, teni. Zde se dostvme k dleitmu bodu v Iserov estetice a to k otzce nedourenosti, Protoe to, co nm umouje napojit text na vlastn zkuenosti a vlastn pedstavy o svte je prv nedourenost. Pokud dojde k takovmuto napojen [...] pak nedourenost miz, nebo jej funkce spov v tom umonit adaptabilnost textu velmi individulnm tenskm dispozicm.38 Tak se msta nedourenosti v literrnm textu stvaj nejdleitjmi znaky apelov funkce.

2.2.2
37

Msta nedourenosti/ przdn msta

Slovy o nevyerpatelnosti textu vak Iser naznauje spe to, e ten je selektivn, dokonce mus bt, a celkov potencil textu je jet mnohem obsanj a bohat ne jakkoli konkrtn interpretace konkrtnho tene. Jinde pe, e literatura vyvolv takka (!) nepehldnuteln spektrum interpretac, co naznauje, e ani on nepojmal tenskou interpretaci dla jako naprosto neomezenou a neohranienou. Viz. Iser, Wolfgang. Teorie literatury. Aktuln perspektiva. Brno Praha : stav pro eskou literaturu AV R, 2004, s. 29
38

Iser, Wolfgang. Apelov struktura text, s. 44.

22

Komunikan proces mezi textem a tenem je zen dialektikou ukzanho a zamlenho, piem to, co nen explicitn eeno m zvanj lohu. Tyto zamlen msta, Iserovou terminologi nazvan jako przdn msta (Leerstellen), podncuj tene k obsazovn vynechanho a zrove tuto innost reguluj. Przdn msta se objevuj pedevm mezi jednotlivmi textovmi perspektivami, nebo lpe eeno mezi schematickmi aspekty39 piem jejich vztahy nejsou vyjdeny. ten mus segmenty vzjemn propojit, mus [...] formulovan text jet jednou formulovat pro sebe.40 Iser dle zdrazuje, e przdn msta v literrnch textech mohou m rznou hustotu, co je zapinno rozmanitost schematickch aspekt: [...] m jsou schematick aspekty, kter produkuj pedmt textu, rozmanitj, tm vce pibv przdnch mst.41 Przdn msta ovem nepedstavuj jen jaksi manko, ale jsou zkladnmi vchodisky inku textu. Dovoluj teni [...] podlet se na spolurealizovn a na konstituovn smyslu dn. [...] text svm tenm nabz ast.42 Wolfgang Iser svou koncepc przdnch mst nesporn navazuje na Ingardenv koncept mst nedourenosti, Ingardena nicmn pesahuje potud, e konkretizaci przdnch mst, kterou provd ten, nechpe pouze jako nedynamick zaplovn mezer v textu, ale jako zkladnu pro oteven dn konstruujc smysl, je spov ve spolupsoben mezi textem a tenem. Dle tento Ingardenv fenomenologick zklad dopluje Iser i o hermeneutickou dimenzi. Perspektiva, se kterou vnmatel vhl do textu toti nen stabiln, nbr se odehrv v hermeneutickm kruhu: spojovn jednotlivch prvk textovho svta do virtulnho celku znamen, e kad nov prvek posouv hypotzu celku, mn vnmatelsk horizont a modifikuje zkuenost s textem. Realita textu je realitou jinho a chu st literaturu se rod pedevm pi nalzn toho, co je odlin od vlastn zkuenosti. Pokud ale ten zapluje svt textu a ve do sebe zapad a tene to vede k pochopen nebo k pocitu znalosti takovho svta, omezuje tmto text voln prostor imaginace. Dleitost przdnch mst je prv v tom,
39

Pojem schematick aspekty Iser pejm od Ingardena, jedn se o plejdu aspekt, je rozvj text a z nich vznik literrn pedmt, piem tyto aspekty zrove literrn pedmt zkonkrtn pro tenovo nazrn. Viz. Apelov struktura text, s. 45 40 Iser, Wolfgang. Der Akt des Lesens. 41 Iser, Wolfgang. Apelov struktura text, s. 46 42 Tamt, s. 47

23

e i po peten ponechvaj imaginan aktivit prostor. V literrnm textu si toti meme pedstavovat pouze vci neptomn; [...] napsan st textu nm dv poznn, ale nenapsan st textu nm poskytuje pleitost vci si pedstavovat, skuten: bez prvku neuritosti, bez mezer v textu, bychom vbec nemohli pouvat nai imaginaci.43 Pro toto tvrzen meme uvst jako pklad jakoukoliv filmovou adaptaci knihy, piem jsme tuto knihu etli ped tm, ne jsme se k jej adaptaci dostali. Po shldnut mnoz z ns, ne-li vichni, poct zklamn a pinejmenm si eknou: Vdy takhle jsem si to nepedstavoval! Je to zavinno tm, e pi etb si romnov postavy, prosted a vbec vechno vizualizujeme sami pro sebe a pro tuto vizualizaci si vybrme ze irok kly monost. U filmu jsme postaveni ped hotov obraz, kter se asto s tm, kter vytvoila nae fantazie pi etb, neshoduje. Nae imaginace je tedy vyazena ze hry, ctme se bt podvedeni a vzpomnka, kterou jsme si uchovvali na svt onoho literrnho dla, je brutlnm zkrokem filmovch zbr naruena. ten se tak stv aktivnm a tvrm proitkem, kter aktivizuje vnmatelskou imaginaci; ta zajiuje interakci jednotlivch sloek, vt a tvrzen, jejich soudrn vstupy se udruj v tenov pamti a celek se stv realitou konkrtnho textu. Cel proces se odehrv na zklad interakce textu a vnmatelovi imaginace, piem kad sek textu je vnmn na zklad dvou podstatnch mechanism: anticipace a retrospekce. Peten vytv oekvn smrem k tomu, co bude nsledovat, a to se zase v okamiku peten me stt soust souboru, kter se uchovv v pamti. Prv msta nedoruenosti v literrnch textech jsou tm, co ns pout k etb, co probouz nai fantazii, nai imaginaci, je to to, emu kme ten mezi dky. Kdyby v textu bylo eeno zcela ve, zcela jist by jsme literatue nepikldali takov vznam, protoe [...] m-li bt aktivita tene na uplatnn lenho dn zvena a m-li bt jednoznan, nesm bt to, co je v textu eeno, mnno tak, jak je to formulovno.44 Przdn msta jsou vlastn podmnkou asti ns, ten na textu. Aktivizuj vytven naich pedstav, interaktivn reagujeme na text a na zklad naeho horizontu zkuenosti zaplujeme msta nedourenosti. K textu ale vdy pistupujeme s pedstavou jeho konzistence. Jako teni vdom nebo nevdom - usilujeme zapojit jednotliv prvky, kter nm text nabz, do
43 44

Iser, Wolfgang. Proces ten ve fenomenologickm pohledu. Aluze, 2002, ro. 6, . 2, s. 110. Iser, Wolfgang. Apelov struktura text, s 52.

24

soudrn struktury. To znamen, e nae oekvn, kter promtme do textu, smuj k redukci vcevznamovch monost na vsledn, nmi individuln vytvoen scelujc vznam. Nkter, zvlt modern a nyn postmodern texty se ale mohou sil o dobrn se scelujcho vznamu brnit. Je to zavinno stle narstajcm potem mst nedourenosti, kter ji ani vnmatel nen schopen zaplovat. Svou bohatost a mnohoznanost tyto texty pevauj svj vsledn vznam, kterho se u ten neme dobrat. Tento ppad by bylo mon ilustrovat nespoetnm mnostvm pklad. Daniela Hodrov ve svm romn Podoboj do sv narace zapojuje tolik rznch asovch rovin, kter se neustle prolnaj, e ten nkolikrt zav peklo, nebo prv nev, kde se nachz a pomocn ruka mu na pomoc pispch mlokdy. Promlouvaj zde jak iv tak mrtv, dokonce i vci neiv.ten neustle hled njak scelujc vznam a jakmile si ji pipust, e ho nalezl, jeho oekvn se opt zhrout jako domeek z karet. Zd se, jako by si s nmi hrl tento romn na schovvanou. Je to zavinno tm, e tento text obsahuje velk mnostv przdnch mst a tm se stv mnohoznanm. K etb vdy pistupujeme s njakm oekvnm.Tato oekvn jsou v prbhu ten neustle vystavena dopadm pozitivnch pekvapen na jedn stran a frustrac ze zklamanch oekvn na stran druh. Ale prv toto neustle balancovn zaruuje dynamiku ten, zde je zaloena nae estetick zkuenost s literrnm textem. Prv dky przdnm mstm se probouz tenova fantazie a stv se spolutvrcem literrnho dn: literrn text [...] je charakterizovn tm, e zpravidla svou intenci nezformuluje. Jeho nejdleitj prvek tedy bv nevysloven. Kdy je tomu tak, kde je potom msto pro intenci textu? Odpov zn: v obrazotvornosti tene.45 Tato intence je ale vdy u do textu vloena. Nedourenost funguje jako pepna mezi textem a tenem, ten [...] aktivuje tenovy pedstavy ke spolurealizovn intence vloen v textu. To vak znamen, e se stane zkladnou textov struktury, v n se se tenem u vdy pot.46 Tmto tenem, je m sv msto v textu, se budeme zabvat v nsledujcch kapitolch.

2.2.3

Proces ten

45 46

Iser, Wolfgang. Apelov struktura text, s. 60. Iser, Wolfgang. Apelov struktura text, s. 59.

25

Dve, ne se dostaneme k tomu, jak se to m v Iserov estetice psoben s pojmem implicitn ten, je teba zamit pozornost na to, jak se to m u Isera s pojmem konkretizace. Tento pojem Iser pejm od Ingardena a chpe ho podobn: jedn se o zpsob, jak ten zapluje msta nedourenosti a zrove oznauje vsledek tchto recipientovch tvrch aktivit. Proces konkretizace asto probh ve vnmateli nevdomky, pesto je chpn jako rozhodujc sloka procesu rozumn. Teprve konkretizace dotv intencionln pedmt literrnho dla, piem se tento proces odehrv ve vdom individulnho tene, je akt konkretizace obohacuje o svj vlastn horizont oekvn. Z toho vyplv, e kad msto nedourenosti tedy pipout cel spektrum konkretizac, tud jedin sprvn interpretace fiknho textu nen mon. Potud se jet Ingarden s Iserem shoduj. Rozchzej se potom v tom, e Ingarden jet hovo o sprvn a nesprvn konkretizaci, kter jsou zvisl na tom, zda jsou konstituovny esteticky relevantn kvality. Iser veker toto normovn neguje a msto toho zdrazuje mnohost monch konkretizac.47 Iser si konkretizaci pedstavuje tak, e kad ten propjuje textu individuln uritost, kter takto konkuruje aktm konkretizace uskutennch jinmi recipienty, piem Iser si nemysl, e by bylo mon jedny povaovat za sprvn a druh nikoliv, nebo przdn msta mohou bt vyplovna nejrznjmi zpsoby a individuln. Jedin text tak v sob obsahuje potencil nkolika rznch konkretizac a dn ten tento potencil neme vyerpat, nebo kad individuln ten vypln tyto mezery zcela po svm, piem opomj vechny ostatn monosti.48 Prv pi tto aktivit se dle Isera odkrv dynamika etby. Jak bylo eeno, Iser sice podobn jako Ingarden vychz ze zkladnho rozlien mezi textem jako schmatem a tenskmi konkretizacemi textu; narozdl od nj se vak konkretizaci pokou vidt jako vlastn estetick a kreativn proces, v nm se konstituuje smysl textu. Potom, dle Isera [...] literrn dlo obsahuje dva ply, kter meme nazvat umleck a estetick: umleck se vztahuje k textu vytvoenmu autorem a estetick ke konkretizaci uskuteovan tenem. Z tto polarity vyplv, e literrn dlo neme bt zcela identick s textem ani s konkretizac textu, ale e le
47

pojem konkretizace zavedl v rmci eskho strukturalismu Felix Vodika. Stejn jako Iser odmt Ingardenovu pedstavu ideln konkretizace a povauje tento pojem za podmnn historickm vvojem estetickch norem. Na rozdl od Ingardena, kter konkretizac rozum pouze vyplovn mst nedourenosti, tj. tch mst, kter autor zanechal przdn (nap. barva vlas u postavy), chpe Vodika tuto kategorii e a stejn jako Iser vce dynamicky. Jde mu v n jednak o dobov tensk ohlas, jednak o to, jak se tento dle rozvj a promuje. 48 Iser, Wolfgang. Proces ten ve fenomenologickm pohledu, s. 109.

26

uprosted mezi nimi.49 Dlo tedy text pesahuje, jeliko [...] text ov a tehdy, kdy je konkretizovn [...].50 V Iserov pojet tud umleck literrn dlo vznik a konvergenc textu a tene a zde se tak konstituuje jeho smysl. Toto konstituovn smyslu se potom uskuteuje ve tech rovinch, a to v rovin repertoru, rovin strategi a rovin realizace tenem. Repertorem Iser mysl [...] systm literrnch a mimoliterrnch konvenc, norem a hodnot, kter tvo spojitost mezi literrnm textem a neliterrnmi systmy (politika, nboenstv, filozofie) spolenosti.51 Jinak eeno: v repertoru reaguje literrn text na neliterrn systmy, kter tvo jeho okol. 52 Jsou to konvence textu, je jsou nutn pro vytvoen situace. Literrn texty komunikuj se tenem tm, e zachycuj sti mimotextovho svta, td je a nov je uspodvaj. Protoe se vracej k nemu znmmu, co zde ji bylo, dochz k pekraovn textov imanence. Ve svm textovm repertoru se tedy literrn dla mohou vztahovat jak na pedchzejc texty, tak, jak jsme ji naznaili, na historick nebo sociln normy a na dal prvky socio-kulturnho kontextu. Toto znm se nm potom v textu vyjevuje ve zmnn, redukovan nebo ozvltnn podob a nikoli ve form pouh reprodukce. Toto tvo, dle Isera, zsadn podmnku pro komunikaci probhajc v literrnm procesu, nebo na pozad znmch skutenost vstupuj prvky textovho repertoru do novch vztah, a tento novtorsk zpsob, jak uvat v nov organizovan form to, na co jsme byli zvykl, zakld estetickou hodnotu textu. Na repertor text potom pi aktu konkretizace reaguje reln53, nikoliv implicitn (viz. ne), ten se svm konkrtnm horizontem recepce. Zle vak zcela na tenov vidn svta a na jeho zkuenosti s nm, jak na nabdku repertoru zareaguje a jak vypln, resp. aktualizuje msta nedourenosti, kter jsou v n obsaena. Proto vznik pluralita monch vznam a interpretan jistota je nahrazovna otevenost literrn komunikace. Zde bychom mohli zmnit jako pklad nkter z romn Umberta Eca. Dlo Jmno re se stalo, jak je nm dobe znmo, bestsellerem a to pedevm kvli jeho otevenosti vi irokm vrstvm tenstva. ten, do jeho znalost a zkuenost se svtem nepa znalost filozofie a u vbec ne
49 50

Iser, Wolfgang. Proces ten ve fenomenologickm pohledu, s. 106. Tamt, s. 106 51 Zima, Petr V.Literrn estetika, s. 257. 52 Wolfgang, Iser. Der Akt des Lesens, cit. In Zima, s. 257 53 Reln ten je zde mnn jako ten z masa a kost, v Ecov koncepci oznaovan jako ten empirick,odliuje se od tene implicitnho a modelovho (viz.Eco), nebo tito jsou imanentn textu

27

povdom o stedovkm sporu o univerzlie, bude toto dlo interpretovat jako zdailou historickou detektivku. Jinak tomu bude u ten, jejich rozsah vdomost v tomto smru ale i smrech jinch bude vy. Zd se, e Eco kadm dkem a kadou souvislost odkazuje k nemu vymu, toto, ale nen a neme bt pstupn vem tenm a to prv pro jejich schopnost nalzt msta nedourenosti a sprvn je aktualizovat, na zklad rozsahu sv encyklopedie54, ve smyslu snky vdomost, kter mme o svt relnm, je pi etb aplikujeme ve svt fiktivnm. Zatmco repertor meme oznait za paradigmatick aspekt textu rovinu textovch strategi, kter se o repertor opraj, lze oznait za oblast syntagmatickou. Textov strategie jsou odpovdn za textov imanentn organizaci repertoru a zahrnuj veker postupy vyprvn a zobrazovn. Dle Isera mus vyznaovat vztahy mezi prvky repertoru55, piem oznaen strategie je do jist mry synonymn s formalistickmi termny postupy a techniky, nebo, jak sm Iser poznamenv, strategie lze zpravidla vytvoit technikami, kter maj jednotliv texty k dispozici.56 Pat sem narativn techniky a postupy, je pedevm na zklad selekce a fokalizace umouj, [...] aby urit prvky (postavy, situace, dje) vystoupily spolu se svmi kontexty do poped a jin zase ustoupily do pozad. 57 Hlavn lohu pi tomto sehrv vyprav. Tm, e v urit perspektiv, ped uritm horizontem vyprav nco uin tmatem, pipout tenovu pozornost a retrospektivn tak osvtl minul dje, udlosti a situace.58 Potom tyto minul udlosti mohou bt vidny v jinm svtle. Iser tento proces charakterizuje nsledovn: [...] kad intencionln vtn korelt59 otvr ped nmi specifick horizont, kter je pinejmenm modifikovn, ne-li zcela promnn nsledujcmi vtami. Zatmco tato oekvn vyvolvaj zjem o to, co m nastat, jejich nsledn modifikace m rovn retrospektivn efekt na to, co jsme peetli, a to pak me nabvat vznamu odlinho od toho, jej mlo v momentu etby sam.60 To znamen, e cokoliv jsme peetli [...] se ve zkratce ukld do na pamti a ten si to me znovu vybavit a postavit proti odlinmu pozad, s tm vsledkem, e se mu tm umouje odhalit dosud nepedvdan souvislosti. [...] Nov pozad ozejmuje nov
54

Termn encyklopedie vyuv hojn ve sv koncepci Umberto Eco. Jedn se o oznaen sumy vdomost o svt a zkuenosti s nm konkrtnho tene. 55 Iser, Wolfgang. Der Akt des Lesens, cit. in Zima, s. 257 56 Tamt 57 Zima, Petr V. Literrn estetika, s. 258. 58 Tamt 59 Termn intencionln vtn korelt (intentionale Satzkorrelate) pejm Iser od Ingardena, z tchto korelt je vybudovn svt, kter prezentuje literrn dlo, zrove nekoresponduj s dnou objektivn skutenost mimo tento svt. 60 Iser, Wolfgang. Proces ten ve fenomenologickm pohledu, s. 108.

28

aspekty toho, co jsme ji uloili do na pamti, a naopak tyto aspekty vrhaj sv svtlo na nov pozad, a tm vyvolvaj dal, sloitj oekvn.61 Tmto zpsobem pak text odkrv potenciln mnohost souvislost v sob a odkryt tchto sloitch vztah je produktem tenovi mysli. Vzjemn vztah tmatu a horizontu, jen d souhru textovch perspektiv, spolu s ostatnmi textovmi strategiemi (nap. vazby poped pozad zmnn ve) a textovm repertorem tvo vchodiska pro tenskou realizaci textu, piem realizac je zde mnno tensk vytven smyslov podoby textu62 Tato realizace se uskuteuje v procesu, ve kterm je vnmatel neustle podncovn autorem a vypravem, aby korigoval sv vlastn oekvn. Kad okamik ten se tak jev jako dialektick sept vzpomnky a oekvn, nebo-li retence a protence63, kter jako kumulativn proces tvo prbh etby. Tak je tedy kad peten vta krokem, jen vyvol urit oekvn a jen odkrv nov horizont a souasn se vztahuje k horizontu na ivotn zkuenosti. Pro proces penosu, pomoc kterho textov struktury postupuj pes akty pedstavovn do charakteru zkuenosti tene vol Iser zvltn koncept implicitnho tene, jm se budeme zabvat v nsledujc kapitole. Po tom, co pedstavme tento Iserv koncept, bude nam zmrem odhalit zjevn analogie mezi nm a konceptem modelovho tene Umberta Eca.

2.2.4

Implicitn ten

Koncept implicitnho tene zaujm v Iserov estetice psoben stedn roli. Implicitnho tene (implitzite Leser)64 koncipoval Iser jako komplement k implicitnmu autoru W.C. Bootha, jeho Booth pedstavil v dle Rhetoric of Fiction (Rtorika fikce, 1961), kde se zamoval na techniky, pomoc nich autoi fiktivnch text komunikuj se svmi teni. Booth se domnv, e u fiktivnch text nelze doshnout absolutn objektivity, nebo autoi i teni vnej nutn do psan, resp. ten vlastn postoje, normy a hodnotov soudy.
61 62

Tamt, s. 108. Iser, Wolfgang. Der Akt des Lesens, cit. in Zima, s. 258. 63 Iser upozoruje, e pojmy retence a protence, pevzal od Edmunda Husserla 64 Uit termnu implicitn ten, msto implikovan ten, kter je obas pouvn ve stejnm kontextu, nen motivovno vznamov. Jedinm dvodem pro preferenci prvn varianty je jej ustlenost v esky psan literatue, jedn-li se o Iserv koncept.

29

Zrove je nutn zmnit, e v teorii literatury se rznch ten jet ped Iserovm konceptem vynoilo znan mnostv. My zde meme zmnit nap.: archetyplnho tene M. Riffaterra, informovanho tene S. Fishe nebo zamlenho tene E. Wolffa. Se vemi tmito koncepcemi se Iser vypodv v jedn z kapitol Der Akt des Lesens a stav proti nim svho tene implicitnho. Z tto kapitoly, je byla peloena a uveejnna v Aluzi65, budeme pi naem pojednn o implicitnm teni vychzet pedevm. Iser pot tto tmatice vnoval i celo knihu s nzvem Der Implitzite Leser (Implicitn ten, 1972), kde sv teze interpretan provil na jednotlivch analzch anglickch romn. Pokud v Iserov koncepci mluvme o implicitnm teni, mluvme o kategorii odlin jak od relnho tene, tak od tene fiktivnho 66. Narozdl od vech ten archetyplnch, informovanch nebo zamlench [...] se implicitn ten nezakld na dn reln existenci, nebo ztlesuje souhrn pedem vytvoench orientac, kter fikn text nabz svm monm tenm jako podmnky recepce.67 Dleit, ba pmo smrodatn je tedy to, e implicitn ten neexistuje v dnm relnm svt, ale spov v samotn struktue textu.68 V dosavadnm pojednn o estetice psoben Wolfganga Isera, jsme nkolikrt odhalili, e literrn texty zskvaj svou realitu a v aktu aktualizace69. Vezmeme-li toto v vahu, zjiujeme, e podmnky tto aktualizace, kter pomhaj konstituovat vznam v tenov recepnm vdom70, mus bt ji do textu vepsny. Prv tyto podmnky tvo implicitnho tene. Koncept implicitnho tene tud oznauje strukturu textu, kter vdy u pedkld pjemce. 71 Zan-li tedy text vem nm znmou vtou Bylo, nebylo, vytvo si ten ji na zklad tto jedn vty oekvn, e pravdpodobn pjde o pohdku, nebo alespo o nco neskutenho. Tm si text vytv hned zpotku svho implicitnho tene, kter se mus smit s tm, e vlci budou mluvit i kdy by toto v relnm svt pravdpodobn akceptovat nemohl. Tm text uruje tenskou roli, je se pi etb budeme i teba nevdomky pidrovat.
65 66

Iser, Wolfgang. Koncepty tene a koncept implicitnho tene. Aluze, 2004, ro. 8., . 2-3, s. 135-143 Fiktivn ten ten tematizovan v romnu 67 Iser, Wolfgang. Koncepty tene a koncept implicitnho tene, s. 139. 68 Tamt 69 Pojem aktualizace Iser pejm od Ingardena. Literrn dlo prostednictvm sv apelativn struktury poskytuje signly, jejich prostednictvm ten vstupuje do interakce s textem. Nedostaten determinovanost dla vede k tomu, e recipient reaguje tm, e tyto signly aktualizuje. Vznam textu vznik teprve aktualizac. 70 Iser, Wolfgang. Koncepty tene a koncept implicitnho tene, s. 139. 71 Tamt

30

Implicitn ten je tedy textu vepsan tensk role72. Jej produktivn sla je napjena nedourenost nebo konkretizovatelnost textu. V tomto bod vak Iser, podobn jako Ingarden, nezamuje konkretizovatelnost s libovl. Naopak textov strategie vyznauj ty cesty, po nich me bt pedstavivost vedena. Tm se v recepnm vdom vytv estetick objekt.73 Implicitn ten je tak charakterizovn jako ideln konstrukt bez reln existence. Idelnm typem je ale tak proto, e realizuje vechny podstatn nabdky textu, nejen ty, kter odpovdaj zvltnm psychickm nebo socilnm dispozicm tene relnho. Implikovanho vnmatele, se zetelem, e se jedn o teoretick konstrukt, meme tedy chpat tak, e se jedn o tene, je reaguje na vznamovou polyfonii textu a vol mezi monostmi, kter mu text nabz. Jeden text toti implikuje celou klu vnmatel, z nich kad bude volit ponkud jin uspodn textu. Jedn se o vnmatele, kter si formuluje sv chpn a rozumn na zklad toho, e se oteve estetickmu psoben textu, eho docl tak, e se osvobod od svou dobou a spolenost determinovanch konvenc, pedpoklad a hodnocen a angauje do procesu ten emon i poznvac schopnosti. Jedin tak me Iserv implicitn vnmatel [...] zavat estetick poten z objev: nejen v textu, ale i nad textem, v sob samm.74 A pot se me doopravdy astnit dobrodrustv, kter mu text pedkld. Jinde ovem Iser tvrd, e zcela se od naich zkuenost, kter jsou tak dleit pi zaplovn mst nedourenosti, odpoutat nelze. Nelze se nikdy zcela ztotonit s rol, kterou nm text nabz: Pokud bychom se s danou rol zcela ztotonili, museli bychom zapomenout na sebe sam, to znamen, e bychom se museli osvobodit od vech zkuenost, kter ovem do etby nevyhnuteln vnme a kter jsou zodpovdn za asto rozlin aktualizace tensk role. I kdy ns role [koncept implicitnho tene] zcela pohlt, poctme nejpozdji na konci etby potebu vzthnout tuto ojedinlou zkuenost k horizontu vlastnch nzor, kter tak bhem etby nai ochotu nechat se textem unst skryt dil.75 tensk role jednotlivch literrnch dl je tedy v zvislosti na ivotnch dispozicch a na pedporozumn, kter ten do etby nutn vkld, historicky i individuln realizovna. Iser ovem upozoruje, e ten nerealizuje tenskou roli svvoln; rozdln realizace vznikaj, protoe tensk role
72 73

Iser, Wolfgang. Der Akt des Lesens, cit. in Zima, s. 258. Tamt 74 Interview (Iser 1989) cit. In Blek, Petr A. Hledn jazyka interpretace k modernmu prozaickmu textu, s. 89. 75 Iser, Wolfgang. Koncepty tene a koncept implicitnho tene, s. 141.

31

nabz celou klu monost realizace a tato nabdka rol v textu je realizovan vdy jen selektivn. Meme tedy ci, e je sice aktualizace smyslovho potencilu dla vdy subjektivn vychlen, ale toto pesto nenaruuje vdeckost kritickho dialogu dky teoreticky popsatelnmu konceptu implicitnho tene, jako konstruktu, jm lze popsat struktury psoben literrnch text. Implicitn ten je vlastn pechodov zna, kde se struktury textu, na zklad aktivity vnmatele, promtaj do potencilu jeho zkuenost, kde se zan utvet smysl, kter je ale u vdy pedznamenan v textu. V tomto smru se Iser zasazuje o model textu, kter sice zdrazuje nevyerpatelnost smyslu fiknch text, ale narozdl od poststrukturalismu vak nevychz z nzoru, e jej nelze urit. To, e Iser paraleln k autorovi uznal tene jako kreativn instanci prostupujc text a podrobn ji popsal, to tvo, dle mho nzoru, zsadn pnos literrnvdnm i estetickm bdnm.

3. SMIOTICK POHLED NA LITERRN ESTETIKU UMBERTA ECA

Zmrem tto kapitoly bude pedstaven koncepce Umberta Eca, jak ji napovd jej nzev. Zrove se ale tak budeme soustedit ji na to, co m spolenho s koncepc Wolfganga Isera, protoe pi analze zpsobu, jm vnmatel reaguje na text, nabz Iser pojet, kter se zd bt s Ecovm pojetm do jist mry implicitn a to i pes to, e se Eco sm v rmci teori orientovanch na tene spe ad do linie smiotickostrukturalistick, na rozdl od Isera, kterho ad k linii hermeneutick. Nicmn i Eco Isera povauje za toho, kdo v oblasti literatury byl pravdpodobn prvnm, kdo si uvdomil konvergenci mezi novmi lingvistickmi perspektivami a literrn teori recepce [...]76 a tm se vymanil z mylenek formalistickch a strukturalistickch, kter povaovaly textov objekt za nco nezvislho na svch interpretacch. Vzhledem k tomu, e Ecova oblast bdn je velice rozshl, je teba vymezit problematiku, j se budeme v na prci zabvat my. Pjde pedevm o Ecovu teorii
76

Eco, Umberto. Meze interpretace, Intencio lectoris: stav umn, s. 57.

32

interpretace, kde, podobn jako Iser, pot s aktivn rol tene pi spoluvytven interpretace konkrtn. Text vak Eco povauje stle za konenou autoritu, s n mus bt tenovy zvry konfrontovny. Stejn jako Iser pitom Eco odmt pipustit dogmatismus jedin mon a sprvn interpretace. Interakci dla a recipienta Eco proml ji takt v 60. letech minulho stolet a svoji poten pedstavu buduje na koncepci otevenho dla (opera aperta).

3.1

OTEVEN DLO

Zkladn ideu teorie otevenho dla vyjaduje Eco v knize Opera aperta (1962). Pestoe se Ecova koncepce otevenho dla dokala v jeho pojet v nsledujcch desetiletch vraznch zmn, poslou nm na tomto mst jako dobr doklad Ecovch teoretickch vchodisek. Pro ns je dleit, e ji v tomto rannm stdiu svch vah zdrazuje Eco vznamnost role vnmatele pro recepci literrnho dla. Otevenost umleckho dla Eco definuje pragmaticky. Nejedn se mu o objektivn rozpoznatelnou strukturu umleckho dla, ale o interakci dla a recipienta. Zde se dostvme k prvn zvanj analogii Ecova a Iserova pojet, nebo Eco charakterizuje otevenost jako neuritost v literrn komunikaci. Dky sv neuritosti je umleck dlo oteven velkmu mnostv monch zpsob ten, jejich prostednictvm bv dlo nov aktualizovno, a to v souladu se subjektivn perspektivou vnmatele. Stejn jako Iser si ale ani Eco nemysl, e by se uznn aktivity vnmatele pi interpretaci dalo srovnvat s relativistickou svobodou interpretace, nebo e by to znamenalo pokus o zaveden jakkoliv psychologizace. Mon aktualizace toti vychz nejen ze subjektivity interpreta, ale i z komplexity recipovanho umleckho dla. Shodn s Iserovm konceptem implicitnho tene i z konceptu otevenho dla plyne, e interpretace se ned tenovou libovl, ale naopak. ten se d instrukcemi textu, kter jeho interpretaci udruj v ppustnch mezch i za pedpokladu, e tato interpretace je vdy nutn modifikovna stenou a individuln perspektivou interpreta. Draz na recepn aktivitu je tak v Ecov i Iserov koncepci vdy spojen s respektovnm textu. Tedy slovy Umberta Eca: [...] textov objekt obsahuje mezi svmi hlavnmi analyzovatelnmi vlastnostmi jist strukturln nstroje, kter podporuj a dokonce si

33

vyaduj interpretan volby. [...] interpretovat njak text znamen interpretovat prv ten text, ne osobn pohnutky.77 Kad dlo je podle Eca oteven virtuln neomezenmu mnostv monch ten. Neomezenmu, nikoliv ale libovolnmu. Jev se jako neukonen nebo mnohoznan (tento post zdrazuje pedevm literatura 20. stolet, meme opt zmnit Joyceova Odyssea jako typick pklad mnohoznanho, tedy otevenho dla). Zde je to a vnmatel, kdo dlo dokonuje, pesto ale v autorov kompetenci vdy zstv nvrh monost, v nich se toto dokonen bude odehrvat. Vedle otevench dl upozoruje Eco tak na texty je oznauje jako uzaven, piem pojm oteven a uzaven uv Eco pro popis dvou krajnch podob textov strategie. Oteven texty pedstavuj texty maximln liberln, kter pro sv dokonen pmo vyaduj aktivn ast tene, jako ji zmnn Odysseus J. Joyce nebo dal dla modern a postmodern literatury. Na druh stran proti nim stoj texty uzaven, je jsou maximln represivn. Vnmatele provdj po pedem pesn vyznaen cest a nut jej tak k odhalen vlastn esence, neboli pedkldaj teni jedinou sprvnou interpretaci. Jedn se o texty nekomplikovan, je obsahuj minimln poet przdnch mst, eeno spolen s Iserem. Takto se jev napklad brakov literatura erven knihovny nebo dal knihy populrn etby jako bondovsk bestsellery Iana Fleminga. Ale jakkoli to zn paradoxn, tyto uzaven texty svm zpsobem spadaj tak do kategorie text otevench, nebo i ony i pes svou restriktivitu vyaduj od tene uritou spoluast, aby mohla bt interpretace, jakkoli omezen, dovedena do konce. Text, aby mohl bt interpretovn, se bez tene prost neobejde. Otevenost jako schopnost kooperovat s potencilnm tenem je pro Eca v roce 1959 obecnou vlastnost umleckch dl. Od 70. let se ale do Ecovch koncepc vc a vce dostv i nutnost stanoven hranic vznamovho dn a limit vnmatelsk tvr aktivity. Tak v Teorii smiotiky (1976) vypracovv pedstavu smizy ohranien encyklopedi, tj. kulturnm kdem, kter dan jazykov a kulturn spoleenstv sdl v dan dob. Tak se od potku 70. let Eco soustavn zamuje na procedury, jimi estetick manipulace jazyka produkuje vnmatelskou spoluprci. Pedevm v Lector in fabula (Role tene,1979) Eco zdrazuje, e role vnmatele je generovna prv a

77

Eco, Umberto. Meze interpretace, s. 58-59.

34

skrze text. V tto souvislosti pot Eco zavd ve stejn stati stedn pojem modelovho tene a o pr let pozdji pojem modelovho autora.

3.2

KONCEPT MODELOVHO TENE

Pojem modelov ten a s nm souvisejc pojem modelov autor se zdaj bt v Ecov teorii interpretace stejnmi konstrukty. Zatmco modelov ten byl zohlednn ji v 70. letech v Roli tene, modelov autor byl do Ecova systmu explicitn zaveden a v 90. letech. Modelov ten m pomoci vysvtlit fungovn interpretanch akt. Jedn se o potencilnho tene utvenho v mysli autorov; ten by ml bt schopen pijmat a pouvat ve fzi interpretace vrazy tm samm zpsobem, jako je autor vytv a pov ve fzi geneze. Jde tedy o to, e textovmi prostedky si text sm vytv kompetence modelovho tene. Stejn jako Iserv implicitn ten nesmuje tento Ecv autor ani ten k psychofyzickm bytostem z masa a kost, Eco ob entity vnm jako textov strategie. Nejedn se tedy o tene ani autora empirickho, ale o entity sdlc v textu. Dle Eca ten a autor empirick v interpretaci vbec nefiguruj. To, jakm zpsobem tyto abstraktn konstrukty v textu existuj se pokusme vysvtlit na zklad knihy, je byla sestavena z esti Ecovch pednek na Harvardov univerzit vnujc se tomuto tmatu pznan nazvan est prochzek literrnmi lesy.78 Eco vychz z dleitho pedpokladu, e Upednostovat iniciativu tene nutn neznamen garantovat nekonenost rznch ten.79 Zrove ale nedvra, je m Eco k formulaci jakchkoliv pozitivnch kritri, kter by umoovala identifikovat sprvnou interpretaci je motivovna prv drazem na aktivn roli tene v procesu interpretace. Interpretanch monost toti vdy existuje irok kla a zvis na teni, kterou z nich si zvol. Konceptem modelovho tene lze potom popsat, jak je pluralita interpretac korigovateln. Existuj toti njak pravidla, je umouj urit to,

78

Eco, Umberto. est prochzek literrnmi lesy. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1997. 197 s. ISBN 80-7198248-2 79 Eco, Umberto. Meze interpretace, s. 60.

35

e se tenova interpretace ubr nesprvnm smrem. Tyto pravidla jsou vetknuta pmo v textu, Eco pro n stanovuje souhrnn pojem modelov autor.

3.2.1 Modelov autor Jak ji bylo ve naznaeno, modelov autor stejn jako modelov ten nebo implicitn ten Wolfganga Isera, se nezakld na njak reln existenci. Empirick autor se interpretace vbec nezastuje: Povm vm rovnou, e m empirick autor narativnho textu vbec nezajm.80 Modelov autor nen ani ono j v pbhu vyprvnm v ich-form, nen vypravem ani hlavn postavou pbhu. Modelov autor je jaksi It (to), piem zpravidla jet nen na zatku pbhu jasn, [...] i je snad ptomno jen jako mlhav stopy [...]81, ale na konci ten bude [...] identifikovno s tm, co vechny teorie estetiky nazvaj stylem.82 Eco ale zrove upozoruje, e termn styl nen pro modelovho autora zcela adekvtn oznaen. Dal by se spe popsat jako zmr dla, nebo jaksi anonymn hlas, kter [...] se projevuje jako narativn strategie, jako mnoina instrukc, kter jsou nm postupn pedvny a kter musme poslouchat, pokud se rozhodneme jednat jako modelov teni. Jinmi slovy; pokud ten projev ochotu ke spoluprci s textem, me rekonstruovat modelovho autora a to tak, e se bude dit narativn strategi textu, nebo-li bude dodrovat pravidla hry vytyen textem. A pot se aktivn astn interpretace textu, a pot se bude chovat jako modelov ten. Modelov autor ji ve svm byt pedpokld modelovho tene. Je patrn, e Eco konceptem modelovho autora navazuje, jako mnoho dalch vetn Isera, na implikovanho autora W.C. Bootha. Stejn jako on toti uvauje o projekci autorsk sloky do struktury textu literrnho dla. Stejn jako Booth odmt ztotonit modelovho autora s autorem empirickm ale tak s vypravem. Modelov autor nen v textu explicitn ptomen. Tak zaveden abstraktn tensk a autorsk sloky do literrnho dla umouje zachovn idey komunikanho modelu autor-textten, ani by bylo nutn se zabvat psychologi nebo sociologi konkrtnch empirickch postav.

80 81

Eco, Umberto. est prochzek literrnmi lesy, Vchzme do les, s. 20. Tamt, s. 24. 82 Tamt, s. 25.

36

Kdy Eco hovo o modelovm autoru jako o stylu, je to patrn pouze proto, aby upozornil na rznost modelovch ten v konkrtnch textech. Dalo by se tedy ci, e kad jeden literrn text pedkld svho modelovho autora, nebo-li, velmi zjednoduen eeno, m svj styl. Tak existuj modelov autoi, je nejsou tak lehce identifikovateln a nabzej teni zaujmout adu stanovisek, jako napklad modelov autor Odyssea. Na druh stran se ale setkme s modelovm autorem, kter [...] se tenm bezostyn odhaluje od prvn strnky, pouuje je jak emoce maj provat, i kdy kniha sama nen s to je v nich vyvolat.83 Tak u populrn etby jako je napklad erven knihovna tenka oteve knihu a ji na prvn stran deifruje strategii, kterou ji text pedkld a mlo kdy se stane, e by pot byla jet bhem etby nm zvlt pekvapena. Krom tohoto autora je stejn tak v textu vdy u ptomen i ten, a nadto [...] je nejen zkladn soust vypravskho procesu, ale i pbhu samho.84

3.2.2.

Modelov ten

Modelov ten v Ecov konceptu pedstavuje sloku mon interpretan strategie, kterou tvo modelov autor. Mus bt schopen odhalovat a konceptualizovat narativn toposy85 a smovat skrze n k centrlnmu tmatu, piem si podobn jako Iserv implicitn ten vytv vlastn oekvn, kter je neustle bhem etby modifikovno, a aktualizuje intertextov rmce. Tento ten se pohybuje textem po vyznaench stezkch, kdy je ale stle podncovn textem k volbm (Eco v tto souvislosti vol pro narativn text a pohyb v nm metaforu lesa) a tm je vlastn neustle vyzvn k zaplovn przdnch mst, nebo tak mst nedourenosti eeno s Ingardenem nebo Iserem. Jejich aktualizace zvis na encyklopedii toho kterho tene, piem pojem encyklopedie oznauje
83 84

Eco, Umberto. est prochzek literrnmi lesy, s. 27. Tamt, s. 7. 85 Topika je pragmatickm fenomnem, me bt chpna jako odpov na otzku o co v pslunm textu jde. Na zklad topiky se ten rozhoduje zda vlastnosti lexm, je se v textu vyskytuj zdrazn, nebo je potla, uruje rovinu interpretativn koherence, kter je oznaena jako izotopie (Eco, Umberto. Lector in fabula, cit. In Zima, Petr V. Literrn estetika, s. 293.

37

vlastn souhrn uloench vdomost (literrnch, kulturnch, historickch), kter ten bhem etby dle poteby pouv. Vyprvn toti pouze naznauje a pot ek aktivn spoluast tene na koncipovn smyslu. [...] kad text je lnm nstrojem, kter vyaduje od tene, aby za nj sm udlal st jeho prce. 86 ten ale tyto volby nevybr libovoln, vdy vol ty stezky, kter se mu zdaj bt rozumnj ne jin, jinmi slovy vol ty stezky je mu nabz modelov autor. Pokud ten tyto stezky rozpozn a nech se po nich vst, potom se chov jako modelov ten. Aby jsme se jm mohli stt, musme se pestat chovat jako empirit teni, protoe Empirit teni mohou st mnoha zpsoby a neexistuje pravidlo, kter by jim pedepisovalo jak st, protoe asto berou text jako ndobu pro vlastn vn. 87 Je tedy teba se distancovat od vlastnch vn a pohnutek, pestat v textu hledat fakta a pocity, je se tkaj pouze mne, protoe potom by nelo i interpretaci textu ale pouze o jeho pouit. Text toti tene nechpe pouze jako spolupracovnka, ale sna se ho tak vytvet. Musme tedy dodrovat pravidla hry a modelov ten je ten, kdo chce takovou hru hrt.88 Modelov autor, jako strategie textu a modelov ten, jako dodrovn instrukc textu, jsou tedy entity obvajc text a navzjem se pedpokldaj, jeden druhmu se ale zjevuj a v procesu etby, take jeden druh vytv. Jen tehdy, kdy empirick ten odhal modelovho autora a porozum (i alespo zane chpat), co od nj dal, stane se skutenm modelovm tenem. Neplyne z toho nic jinho, ne to, e respektuje-li empirick ten zmr dla, produktem jeho sil je interpretace. Pokud ten pravidla hry nedodruje, pak se jedn o pouh pouit nikoliv interpretaci. Na interpretaci se tedy podl pouze modelov autor a modelov ten, empirick ten a zmr empirickho autora stoj mimo hru. V Mezch interpretace, tuto problematiku Eco rozvd a zavd dal pojmy: Intentio auctoris, kter je analogick se zmrem empirickho autora a na interpretaci se nepodl. Oproti intentio operis, kter pedstavuje jakousi hrz proti svvolnm interpretacm, nebo-li zmr dla, nebo-li modelovho autora a intentio lectoris, je je analogick modelovmu teni. Jedn se vlastn o to, e zmrem empirickho tene je odhalen intentio operis, aby dolo k adekvtn interpretaci89. Tedy: Empirick ten si vytv hypotzu o modelovm teni, kterho si text d; modelov ten vyprodukovan textem pak smuje k postien modelovho autora, kter je analogi textovho zmru (intentio operis).
86 87

Eco, Umberto. est prochzek literrnmi lesy, s. 9. Tamt, s. 16. 88 Tamt, s. 18. 89 Adekvtn interpretace pedstavuje takovou interpretaci, je by se dala popsat jako tvoiv ten omezen intenc textu. Tedy spoluprce modelovho tene a modelovho autora.

38

Literrn dlo si tak podle Eca produkuje svho modelov tene, jeho nerespektovn by vedlo k poruen pravidel hry. Pro dokreslen si vezmme Ecv pklad s pohdkou o erven Karkulce: Jakoto empirit teni dobe vme, e vlci nemluv, vem jako modelov teni musme souhlasit s tm, e ijeme ve svt, kde vlci mluv. 90 Modelov ten tedy v Ecov koncepci nen protjkem empirickho tene i jeho prmtem do textu, existuje pouze jako ideln textem stanoven soubor podmnek, kter se mus setkat, aby pln aktualizovaly text.

4.

MODELOV A IMPLICITN TEN

V kontextu konkurennch pojm lze najt, jak ji bylo eeno, znan podobnosti mezi modelovm tenem a tenem implicitnm. Existuj ale tak rozdly, je sice nejsou tak velk, ale v jistm smru zsadn. Nejdve se zamme na to, co maj oba koncepty spolen. Dleit je, e Ecova teorie se pibliuje Iserovu konceptu mnohem vce v jejm rannm obdob, kdy promlel koncept otevenho dla, ne v obdobch pozdjch, kdy piel s modelovm tenem.V pvodn pedstav otevenho dla toti shodn s Iserem proklamuje co nejvt tenskou aktivitu a tvr spoluprci. V letech pozdjch se Ecovo pojet interpretace posouv smrem k aktivit zaloen na vyvozovn pravidel v textu. Ob teorie spadaj do teori orientovanch na recipienta. Iserv koncept vznik o nco dve ne Ecv, co je patrn na tom, e Eco se v jistch bodech Iserovou teori nechv inspirovat a to pedevm poukazem na otevenost literrn komunikace, je je kompletn, a kdy se na n aktivn podl recipujc vdom. Zrove sdl spolenou
90

Eco, Umberto. est prochzek literrnmi lesy, s. 143.

39

snahu tento vztah mezi textem a tenem teoreticky popsat. Aby toto bylo uskuteniteln, je teba uvst do literrn komunikace krom fyzickch autor a ten jet abstraktn entity. Oba toti operuj s mylenkou, e teni a autoi mus bt v narativu njakm zpsobem ptomni. Iserovi i Ecovi jde o to popsat tento zpsob existence a na zklad toho uchopit a vysvtlit sloitou interakci mezi textem a tenem relnm. Fyzick subjekty autora a tene spolu prostednictvm narativnch text komunikuj, ale zrove se pitom do tchto text njakm zpsobem vtluj. A po tomto vtlen se do vyprvn a jeho struktury se zapone odehrvat akt rozumn a potamo interpretace. Podle Isera text sm o sob, bez spoluprce tene pi etb, m pramalou hodnotu. Jedn se vlastn jen o vty na paprech hledn svzanch. A kdy k textu pistoup ten se svmi oekvnmi a zkuenostmi, nebo-li encyklopedi - eeno s Ecemdochz k aktualizaci napsanho. Aby k aktualizaci mohlo dojt, je zejm, e text mus obsahovat jist aktualizan monosti. Z toho vyplv, e text [...] zskv svou skutenost a tm, e ten spolurealizuje reakce nabzen v textu.91 Tmto zpsobem je ten u v textu implicitn ptomen v podob tchto nabzench reakc, jinak eeno v podob podmnek recepce. Na zklad tchto podmnek tedy kad text u pedpokld svho tene. Zde se dostvme k zsadnmu rozdlu mezi Iserovm tenem a tenem Ecovm. Zatmco v Iserov koncepci text svho tene pouze pedpokld, Eco klade na funkci textu vt vhu: Ecova tene text pmo definuje. Iserv ten sm donut text, aby odhalil potenciln mnoinu souvislost, je v nm jsou. Tyto souvislosti jsou vtvorem tenovi mysli, kter zpracovv surov text, ale nejsou textem ten se skld z vt, tvrzen, informac, atd. Je jasn, e k tto souhe nedochz v textu samm, ta me vzniknout jen v procesu ten...Tento proces vytv nco, co nen v textu vysloveno, a pesto pedstavuje zmr textu.92 Ecv modelov ten se naproti tomu rod spolu s textem a je s dlem pvn svzn. Pedstavuje [...] mnoinu textovch instrukc, je jsou realizovny linern organizac textu pesn jako soustava vt i jinch znak.93 Implicitn i modelov ten maj spolen to, e jsou astnky a spolutvrci textu, li se jednodue tm, e Iserv ten m daleko vt privilegia v tom, e si stanov hledisko a determinuje tak vznam textu. Modelov ten m
91 92

Iser, Wolfgang. Apelov struktura text, s. 43. Iser, Wolfgang. The Implied Reader, s. 278-287, cit. In Eco, Umberto. est prochzek literrnmi lesy, s.25-26 93 Eco, Umberto. est prochzek literrnmi lesy, s. 26.

40

omezenj pravomoci, protoe je textem vytvoen a v nm je uvznn, mru jeho svobody mu uruje text. V podkapitole zabvajc se implicitnm tenem W. Isera jsme ekli, e pokud mluvme o implicitnm teni, mluvme o kategorii odlin jak od tene relnho tak i od tene fiktivnho. U tene modelovho bychom naopak mohli pipustit, e je tato entita s fiktivnm tenem zobrazovanm v textu synonymn. Iserv ten by se sice dal oznait za textovou strukturu, kter ptomnost tene pedjm, ale na druh stran ten bt textem nutn definovn nemus. Tak pro Isera nen role tene toton s fiktivnm tenem, jak jej vykresluje text. To je pouze jedna st tenovy role.94 Ecv ten je textem tvoen a je jm pesn definovn. A na tuto rozdlnost se koncepty implicitnho tene a modelovho tene v zsad shoduj. Oba teni pedstavuj antropomorfick konstrukt, oba teni pedstavuj pedem vytvoen orientace vznikajc v textu. V obou ppadech je zde dleit metafora cesty, dle textovch orientanch bod, modifikovan Ecem na metaforu lesa, v kterm ten vol stezky podle instrukc uloench v textu. Potom tyto textov orientan body tvo v obou ppadech podmnky recepce. Eco i Iser se shoduj v nzoru, e jako teni empirit teme rzn, ale zrove kad text nm umouje volbu pouze mezi nkolika typy ten. Pokud se rozhodneme st text proti srsti je to mon, ale jedn se o rozhodnut pznakov. Pokud jej podstoupme, brnme se tomu, co text implikuje a o jak ten si svm intentio operis k. Je tedy patrn, e oba koncepty potaj s aktivitou tene, ale vdy je zde dleit i funkce, kterou vykonv text v tto interakci tene a textu.. Tmto zaloenm se stav do protikladn pozice k dlocentricky orientovanm teorim literatury, kter absolutizuj funkci textu, kter si sm pro sebe vytv vznam nezvisle na asti recipienta. Na druh stran se stav proti tensky orientovan koncepci Normana Hollanda, kter roli tensk recepce absolutizuje ve smyslu odpovdi na text. Hollanda zajm pedevm emotivn interakce, k n dochz pi vnmn textu. V tomto pojet - na rozdl od Iserova implicitnho vnmatele nebo Ecova modelovho tene se ten nemus nijak textu pibliovat, respektovat jej a omezovat sebe sama tm, e se bude snait porozumt pravidlm textu. Hollandv koncept tak pedpokld, e neexistuje dn vznam v textu, ale e je vdy vytven a tenem, kter si text adaptuje pro sv
94

Iser, Wolfgang. The Act of Reading, s. 34-36, cit. In Eco, Umberto. est prochzek literrnmi lesy, s. 26.

41

poteby. Hollandv ten by dle Eca text neinterpretoval, ale pouze pouval, protoe by se nedil intentio operis. Dle Isera by potom nebral v vahu podmnky recepce, kter text teni nabz a tm by nemohlo dojt k estetickmu psoben, kter vznik pouze v interakci recepnho vdom a literrnho textu.

Zvr
Zjem o tene jako kategorii literrn teorie vzrst a od 2. poloviny 20. stolet. Souviselo to s uritm pesunem pozornosti od dla samho, kter bylo ve stedu zjmu ve 20. a 30. letech 20. stolet. V reakci na psychologistick pojet a vklad dla z psychiky autorovy, je prosazoval pozitivizmus nebo marxismus, se orientoval strukturalismus a rusk formalismus na dlo samo. Od 60. let minulho stolet se pozornost zan penet na vztah dlo ten, protoe se zjistilo, e vlastn bez tene literatura postrd sv naplnn, svou realizaci. V na prci jsme se zamili prv na tyto tensky orientovan teorie. Vydali jsme se po stopch tene. Nejprve jsme se pokusili vysledovat v jakch filozofickch disciplnch se tento obrat ke teni odehrl. Prvopotky tohoto obratu jsme se pokusili ukzat v hermeneutick teorii rozumn Hanse Georga Gadamera a fenomenologick literrn estetice Romana Ingardena. Z tchto tradic potom vychzeli nejvznamnj pedstavitel kostnick koly recepn estetiky, kte tene, jako zkladn sloku literrn komunikace, do jist mry zpopularizovali. Hans Robert Jauss

42

se svou historickou recepn estetikou a Wolfgang Iser se svou estetikou psoben rozvinuli diferencovan teoretick modely, kter se komplementrn dopluj, a tak jsou s to pokrt spektrum otzek orientovanch na recepci; spektrum, kter je relevantn z hlediska literrn vdy. Po strunjm vhledu do tto problematiky jsme se zamili konkrtnji na koncept estetiky psoben Wolfganga Isera a pot na jemu do jist mry implicitn koncept interpretace Umberta Eca. Zde jsme si poloili otzku, v em se tito vdci ve svch interpretanch teorich shoduj a v em se naopak odliuj. Oba tyto koncepty prosazuj, e proces interpretace literrnho umleckho dla je tsn spjat s procesem etby. Iser zkoumal zkladn vzory aktu ten a ukzal, jak literrn dla prostednictvm textovho repertoru utvej nhledy na svt, je se vyznauj msty nedourenosti a ta zase smuj na implicitnho tene a apelem vytvet konkretizace a v dialogu se s dlem vyrovnat. ten se ale pi interpretaci ned vlastn libovl ale postupuje podle pedem vytvoench orientac, je jsou uloeny v textu samm a je jsou teni nabzeny jako podmnky recepce.Text tak ji vdy ve sv struktue pedpokld svho tene, oznaenho Iserem jako ten implicitn. Umberto Eco potom pichz s podobnou abstraktn entitou, pomoc n se sna popsat proces interpretace. Nazv ji modelovm tenem. Na rozdl od implicitnho tene ale nen textem pouze pedpokldn, ale pmo definovn. Jedn se o instrukce textu, kter reln ten mus dodrovat aby dolo k adekvtn interpretaci. Jinmi slovy je teba se soustedit na to, co text implikuje a o jak ten si se svm intentio operis k. Dleit pro oba koncepty je zdraznn toho, e pokud dojde k aktivnmu vnmatelovu odhalen celkovho zmru dla dojde k umlecky zmrnmu zitku estetick hodnoty. Zmrem prce bylo poukzat na smysluplnost a pouitelnost tchto teori pi zkoumn literrnho umleckho dla i pi otzce jeho estetickho hodnocen. Mimo jin jsme poukzali spolen s Iserem a Ecem na to, e estetick hodnota se nevyjevuje v zmru empirickho autora nebo v textu samm ale pouze v procesu etby, nebo-li v tvoiv interakci dla a vnmatele. Zrove je teba upozornit na to, e zpracovan tma by se dalo samozejm rozvst do dalch a irch souvislost a kontext. Osobn mi pijde zajmav i tematika obratu ke teni v na esk literrn vd a analogie tchto koncept s koncepty Wolfaganga Isera a H.R. Jausse. Mme zde na mysli pedevm zkoumn v tto oblasti Jana Mukaovskho a Felixe Vodiky. Tyto monosti bdn ovem na tomto omezenm 43

prostoru musme ponechat bohuel stranou a teba se k nim vrtit v dalch pracch podobnho typu.

Resum
Ve 20. stolet jsme byli svdky zmny paradigmatu v teorich literrn vdy a textov interpretce. Brt v potaz roli vnmatele vypadalo v pozitivisticky, formalisticky a t strukturalisticky orientovan literrn teorii jako nepjemn naruen. V ppad formalismu a strukturalismu stvajc dogma tvrdilo, e textov struktura m bt analyzovna sama o sob a pro sebe samu. V ppad pozitivizmu byla zase pozornost smovna na autora, piem tato literrn teorie tvrdila, e literrnmu dlu lze adekvtn porozumt pouze tehdy, vysvtlme-li jej na zklad autorova ivotopisu. Ve vech zmnnch teorich se s recipientem vbec nepotalo. Tyto paradigmata potom v literrn vd vystdaly pedevm hermeneuticky a smioticky orientovan literrn teorie, kter do znan mry zohleduj roli adresta v procesu literrn komunikace. Odvracej se od pojet textu jako neho nezvislho a samo v sob nesoucho vznam. Nezamuj se ale ani na empirick vsledky danch osobnch nebo skupinovch akt ten, je studuje sociologie recepce, ale spe povauj za dleitou funkci konstrukce textu vykonvanou jeho interpretem. Tyto teorie

44

pedpokldaj, e fungovn textu lze vysvtlit tm, e se bude brt v potaz nejen jeho generativn proces ale tak, a u nkterch z tchto teori vhradn, role, kterou pln ten a zpsoby jak komunikace mezi textem a tenem probh. Dleit tedy je, e vechny tensky orientovan teorie se dr zkladnho pedpokladu, e vznam kadho sdlen zvis na interpretanch volbch pjemce. Tato prce si stanovila kol zamit se na tyto teorie a to pedevm na tensky orientovanou koncepci Wolfganga Isera a interpretan teorii Umberta Eca. Oba protagonist pitom spadaj do jin vlny teori zamench na adresta. Zatmco Iser je azen do vlny hermeneutick, Eco spad zcela jist do vlny smiotick. Avak i pes tuto rozdlnost, jsme v prci vysledovali jist analogie v jejich koncepcch. Potky obratu k adrestovi v literrn vd lze vysledovat v hermeneutick tradici, kterou rozvedl pedevm H.G. Gadamer a tradici fenomenologick literrn estetiky R. Ingardena, pokud jde o vysvtlen literrnho vznamu jako interakce textu a tene. Tyto proudy jsou podntn pro kostnickou kolu recepn estetiky a to pedevm svm zdrazovnm centrln lohy vdom pi vech aspektech zkoumn vznamu. Za hlavn pedstavitele tto koly, kte pozdji pro sv teorie pijali souhrnn oznaen recepn estetika, jsou povaovni H. R. Jauss a W. Iser. Jejich zkladnm postultem se stalo upednostovn vznamu zitku literrn etby jako uniktn a cenn aktivity probouzejc a vychovvajc vdom. Pesouvaj pozornost od zamen na literrn text jako nco objektivnho a definitivnho k pohledu, v nm se text ukazuje jako djc se centrum tvorby a rozvoje vznamu. Recepn estetika je takto podntn pedevm svm poukazem na dynaminost interakce mezi literrnm textem a tenem a postien nadindividulnch a individulnch faktor. Wolfgang Iser potom chpe text jako apel na tene v tom smyslu, e jsou v nm vepsna tzv. msta nedourenosti, kter mus recipient aktualizovat a kter tedy vyaduj konkretizaci. ten se tedy v prbhu etby nachz v kontinulnm procesu konstituce vznamu. V tomto procesu vnmatel z vlastnho stanoviska aktualizuje potenciln vznamy textu. Zde Iser zavd svj stedn pojem implicitn ten. Jedn se o abstraktn entitu je ztlesuje souhrn pedem vytvoench orientac, kter fikn text nabz svm monm tenm jako podmnky recepce. (Iser) Koncept implicitnho tene se zd bt analogick konceptu modelovho tene Umberta Eca. Eco tohoto tene pojm takt jako entitu zabudovanou v textu, kter 45

d proces interpretace a omezuje tak libovoln interpretace konkrtnho tene. Je teba ale tak poukzat na rozdl mezi nimi, je nen tak velk, ale do jist mry zsadn. Modelov ten se rod spolen s dlem a je s nm pevn svzn, je vlastn dlem definovn. Na druh stran Iserv implicitn ten bt textem nutn definovn nemus. Implikovan ten v Iserov pojet m privilegium stanovit si hledisko a determinovat vznam textu sm. ten m tedy v Iserov pojet daleko vt privilegia ne ten Ecv. Prce mla za cl pedstavit dal hledisko, jak se d pohlet na bdn v oblasti literrn estetiky a zrove chtla apelovat na to, e pi zkoumn a hodnocen literrnho umleckho sdlen se ji recipient, je byl tak dlouhou dobu opomjen, ned dle v procesu literrn komunikace zanedbvat. Svd o tom prv vvody, je uinili literrn-estetick teorie orientovan na recipienta. Na tene se ji ned pohlet jako na pasivnho pjemce dla, protoe v posledku a ten je ten, kdo v plnosti odkrv smysl informac zaifrovanch v textu a tm se stv aktivnm spolutvrcem vznam v literrnm sdlen skrytch. Pedstava, v n autor znzoruje svj zmr estetick hodnoty m povahu pouze pomyslnou. Estetick hodnota se utv a v mysli tene.

Resmee
Im zwanzigsten Jahrhundert waren wir die Zeuge der Paradigma - nderung in den Theorien der Literaturwissenschaft und Textdeutung. Die Rolle eines Betrachters hatte in der positivistisch, formalistisch und auch strukturalistisch orientierten Literaturtheorie unangenehm strende Wirkung. Im Fall des Formalismus und Strukturalismus wurde bisher behauptet, dass die Textstruktur an und fr sich selbst analysiert werden soll. Im Fall des Positivismus wurde die Aufmerksamkeit hingegen auf den Autor gerichtet. Diese Literaturtheorie behauptete dabei, dass man ein literarisches Werk nur damals richtig verstehen kann, wenn man das Werk aufgrund des Autorlebenslaufes erklrt. In allen erwhnten Theorien rechnete man berhaupt nicht mit einem Empfnger. Diese Paradigmen wurden dann in der Literaturwissenschaft vor allem mit einer an Hermeneutik und Semiotik orientierten Literaturwissenschaften ersetzt, die in betrchtlichem Ma im Prozess der literarischen Kommunikation den Leser bercksichtigen. Sie sind nicht einverstanden damit, dass die Auffassung des Textes

46

unabhngig ist und allein in sich Bedeutung trgt. Sie richten sich nicht einmal auf Sinneneindrcke gegebener Persnlich- oder Gruppenakten des Lesens, die durch Literatursoziologie studiert werden. Fr wichtig halten Sie eher die Funktion der Textkonstruktion, die vom Interpreten durchgefhrt wird. Diese Theorien setzen voraus, dass man die Funktionierung des Textes damit erklren kann, dass nicht nur sein generativ Prozess, sondern auch und bei einigen von diesen Theorien ausschlielich die Rolle des Lesers und die Weise der Kommunikation zwischen dem Text und dem Leser bercksichtigt werden. Es ist also wichtig, dass alle Theorien, die auf den Leser orientiert sind, sich an derjenigen Grundvoraussetzung festhalten, dass Bedeutung jeder Mitteilung von den Deutungswahlen des Lesers abhngt. Diese Arbeit richtet sich auf diese Theorien und vor allem auf leserorientierte Auffassung von Wolfgang Iser und die Deutungstheorie von Umberto Eco. Beide Protagonisten gehren dabei zu einer anderen Art der Theorien, die am Leser orientiert sind. Whrend Iser von der Hermeneutik beeinflusst war, gehrt Eco sicher zur Welle der Smiotik. Trotz dieser Verschiedenheit, fanden wir in ihren Auffassungen gewisse Analogien. Die Anfnge der Wendung zum Leser in der Literaturwissenschaft kann man in der Hermeneutik sehen, die vor allem H.G. Gadamer weiterentwickelte und in der Phnomenologie der literarischen sthetik von R. Ingarden, sofern es um Erklrung der literarischen Bedeutung als Wechselwirkung des Textes und Lesers geht. Diese Strmungen sind fr die Rezeptionssthetik von der Konstanzer Schule anregend und zwar mit ihrer Betonung der Hauptrolle des Bewusstseins bei allen Gesichtspunkten der Bedeutungsforschung. Fr die Hauptdarsteller, die spter fr ihre Theorie eine summarische Bezeichnung Rezeptionssthetik empfingen, werden H.R. Jauss und W. Iser gehalten. Ihr Grundpostulat ist, dass sie die Bedeutung vom Erlebnis des Lesens bevorzugten, das das Bewusstsein des Lesers weckte und erzog. (Pesouvaj pozornost od zamen na literrn text jako nco objektivnho a definitivnho k pohledu, v nm se text ukazuje jako djc se centrum tvorby a rozvoje vznamu.) Die Rezeptionssthetik ist vor allem durch ihren Hinweis auf Rasanz der Wechselwirkung zwischen dem Text und Lese aufregend und dadurch, dass sie oberindividuelle und individuelle Faktore erfasste. Wolfgang Iser begreift dann den Text als einen Appell auf dem Leser in solch einem Sinn, dass hier die Leerestellen eingetragen werden, die der Leser aktualisieren 47

muss und die also eine Konkretheit brauchen. Der Leser befindet sich also im Laufe des Lesens im konkreten Prozess der Bedeutungskonstitution. In diesem Prozess aktualisiert der Leser aus eigenem Standpunkt die potentionellen Bedeutungen des Textes. Hier fhrte Iser seinen Zentralausdruck: der implizite Leser ein. Es handelt sich um ein abstraktes Modell, das Zusammenfassung der vorher gebildeten Orientierungen personifiziert, die den Fiktionstext seinen mglichen Lesern als Bedingungen fr Rezeption anbietet. (Iser) Das Konzept des impliziten Lesers sieht dem Konzept des Modelllesers von Umberto Eco hnlich. Eco hlt diesen Leser frs im Text erfasste Wesen, das den Prozess der Deutung fhrt und das auf diese Weise beliebige Deutungen des konkreten Lesers beschrnkt. Es ist aber auch ntig, auf den Unterschied unter Leuten hinzuweisen, der nicht zu gro aber gewissermaen wesentlich ist. Der Modellleser entsteht zusammen mit dem Werk und ist mit ihm fest gebunden. Er ist eigentlich durch das Werk definiert. Andererseits braucht der implizite Leser von Iser nicht durch den Text definiert zu sein. Der implizierte Leser von Iser hat ein Vorrecht, einen Aspekt selbst festzustellen und die Textbedeutung zu bestimmen. Der Leser hat also in der IserAuffassung mehr grere Privilegien als der Leser von Eco. Diese Arbeit wurde darauf gerichtet, weiteren Standpunkt vorzustellen, wie man die Forschung im Gebiet der literarischen sthetik ansehen kann und gleichzeitig wollte die Arbeit daran appellieren, dass bei der Forschung und Wertung der literarischen Mitteilung der lngst unterlassene Leser, im Prozess der literarischen Kommunikation nicht mehr vernachlssigt werden darf. Das beweisen gerade diejenigen Ausfhrungen, die durch am Leser literar-sthetische Theorien durchgefhrt wurden. Man kann den Leser nicht mehr nur fr einen passiven Empfnger des Werkes halten. Weil erst der Leser derjenige ist, wer den Sinn der im Text versteckten Informationen entdeckt und deshalb wird er ein aktiver Mitschpfer der Bedeutungen, die in Literaturmitteilung verbergt sind. Die Vorstellung, in der der Autor sein Vorsatz des sthetischen Wertes darstellt, ist nur imaginr. Der sthetische Wert gestaltet sich erst im Gemt des Lesers.

48

Pouit literatura
INGARDEN, Roman. O poznvn literrnho dla. 1. vyd. Praha: eskoslovensk spisovatel, 1967 INGARDEN, Roman. Umleck dlo literrn. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989. 419 s. ISBN 80-207-0104-4 ISER, Wolfgang. Apelov struktura textu. In Sedmidubsk, Milo. ten jako vzva: vbor z prac kostnick koly recepn estetiky. 1. vyd. Brno: Host, 2001. 388 s. ISBN 8086055922. ISER, Wolfgang. Proces ten ve fenomenologickm pohledu. Aluze, 2002, ro. 6, . 2 ISER, Wolfgang. Koncepty tene a koncept implicitnho tene. Aluze, 2004, ro. 8, . 2-3 ISER, Wolfgang. Der Akt des Lesens. 3. Aufl. Mnchen: Wilhelm Fink Verlag, 1990. 358 s. ISBN 3770513908 ISER, Wolfgang. Teorie literatury. Aktuln perspektiva. Brno Praha : stav pro eskou literaturu AV R, 2004

49

ECO, Umberto. est prochzek literrnmi lesy. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1997. 197 s. ISBN 80-7198-248-2. ECO, Umberto. Meze interpretace. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004. 330 s. ISBN 80246-0740-9 GADAMER, Hans Georg. e a interpretace. Reflexe [on line], 21/2000. Dostupn z <http://reflexe.cz/reflexe-21/> CULLER, Jonathan. Krtk vod do literrn teorie. 1 vyd. Brno: Host, 2002. 167 s. ISBN 8072940708 SZONDI, Peter. vod do literrn hermeneutiky. Brno: Host, 2003. 184 s. ISBN 8072940945 ZIMA, Petr V. Literrn estetika. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1998. 447 s. ISBN 807198-329-2. BLEK, Petr A. Hledn jazyka interpretace k modernmu prozaickmu textu. 1. vyd. Brno: Host, 2003. 360 s. ISBN 80-7294-080-5. SEDMIDUBSK, Milo (ed.). ten jako vzva: vbor z prac kostnick koly recepn estetiky. 1. vyd. Brno: Host, 2001. 388 s. ISBN 8086055922. ZEMAN, Milan. Prvodce po svtov literrn teorii. 1. vyd. Praha: Panorama, 1988. 640 s. HAMAN, Ale. vod do studia literatury a interpretace dla. 1. vyd. Jinoany: Nakladatelstv H&H, 1999. 179 s. ISBN 80-86022-57-9 HAMAN, Ale. Literatura z pohledu ten. 1. vyd. Praha: eskoslovensk spisovatel, 1991. 176 s. ISBN 80-202-0281-1 MIKO, Frantiek - POPOVI, Anton. Tvorba a recepcia: estetick komunikcia a metakomunikcia. 1. vyd. Bratislava: Tatran, 1978. 836 s.

Nnning, Ansgar. Lexikon teorie literatury a kultury. 1. vyd. Brno: Host, 2006. 912 s. ISBN 80-7294-170-4. Henckmann, Wolfhart - Lotter, Konrad. Estetick slovnk.1. vyd. Praha: Svoboda, 1995. ISBN 80-205-0478-8.

50

51