U M N J A KO

ME T oD A

obsuh kapitola.. Umrr neni mylen r' obrazech. Zkon ekonomie sil v nm neplati' Unrn je zpsob poI)at dln c' ale co je udlnc, nelr v umn dleit. Vyvdn vc z automatismu: lnetoda ozvltrrn. - Pklady tto metody u Tolstho a jinch. * _ e bs{ranice metody. - Rozdlnost e,i prozaick a bsnick. nickd, = e b1.2dn'' Eneanddnnd' ki'Dd' e-stdtbd. _ zkon ekonomie sil \' rytnru. Rytmus prozaick a bsnick.

,'Umn je myleni v obrazech... Tuto vtu k kad gymnasista a je vchoditm i uenmu filologovi, zain-li budovat V oboru ]iterrn theorie njakou konstrukci. Tato mylenka vrostIa do vdom mnoha lid; za jednoho z jejch tvrc nutno nezbytn pokldat Potebu: ,,bez obr:azu neni umn, specieln poesie,.. (prav Zapiski po teorii slovesnosti, str. 83). ,,Poesie i prza je pedevm a hlavn urit zpsob mylen a poznn,.. prav na jinm mst (tamt str.97). Poesic je pr zvltn zpsob mylen a to zpsob mylen v obrazech; tento zpsob znamen uritou sporu rozumovch sil, ,,pocit pomrn lehkosti procesu.. a odrazem tto spory je pocit estetick. Tak pochopil a resumoval, podle v pravdpodobnosti sprvn, Ovsjaniko-Kulikovskij' kter bezpochyby pozorn etl knihy svho uitele. Poteba a jeho poetn kola pokld poesii za zvltn druh myle. n - mylen pomoc obraz a kol obraz vid v tom, e jejich pomoc se rznorod ped.mty a dje ad do sl(upin a neznm vysvtluje znmm. ili mluveno slovy Potebo. r4imi: ,,Pomr obrazu k tomu, co m bt vysvtleiro: a) obraz je stl vrok k mnlivmu podmtu _ stl prosterlek, kterm jsou pitahovny nestl objekty apercepce..... b) obraz je nco mnohem prosthc, a jasnjho ne to, co je jm objasovno.. (str' 314), to je, ,,jeto obraz uvme za tm elem, abychom 1'znam obrazu naemu chpn

piblili, a jeto uivni obrazri jinak smyslu nem, musi nm bt obraz znmj ne to, co m jim byt objasnno.. ftamt str. 291). Je zajmavo pout tohoto zkona na Tjutevovo pirov. nn bl]iskavic k hluchonm]fm dmon m nebo na Gogolovo pirovnn nebes k ze Hospodinov. ,,Bez obrazu nen umn... ,,Umn je mylen v obrazech... Ve jmnu tchto definic byla pchna nesmrn pepnn; snaili se hudbu, architekturu, lyriku chpat taky jako my. len v obrazec]r. Po tvrtstoletm sil nezbylo ovsjaniko. Ku]ikovskmu ne vydlit na konec lyriku, architekturtr i hudbu ve zvltn druh umn neobrazovho, definovat je jako umn lyrick, obracejc se bezprostedn k emocm. A tak se ukzalo, e je velk oblast umn, kter neni zprisobem mylen; jedno z umn spadajcch do tto oblasti, lyrika (v um slova smyslu), je nicmn ripln podobna umn ,,obrazovmu..: prv tak zachzi se slovy a co je nejd leitj, umn obrazov pechz v umn neobrazov svrchovan nepozorovate]n a nae vnmn jednoho i druhho umn je s podobno. Ale definice: ,,umn je mylen v obrazech,., (to znamen - vynechvm mezistupn rovnic vem znm 'ch _- umni je pedevm tvrrcem symbolr), tato definice odolala a peila pd theorie, na n byla za|oena. ije pedevmv hnuti symbolismu' Zv| u jeho theoretikri. A tak se stle jet mnoho lid domnv, e mylenv obra. zech, ,,cesty a stny.., ,,brzdy a meze,,, je hlavnm rysem poesie. Tito lid by mli podle toho oekvat, e historie tohoto, podle jejich slov ,,obrazovho..' umn bude lristori zmn obrazu' Ale ukazuje se, e obrazy jsou tm ne. hybn; tekou beze zmny ze stolet do stolet, z kraje do kraje, od bsnka k bsnku. Obrazy jsou ,,ni.., nr ,,bo... vce si ujasujete dobu, tm vce se pesvdujete o tom, e obrazy, o kter ch jste se domnivali, e byly utvoeny tm nebo onm poetou, byly jim pevzaty, a to skoro beze zmny, od jin ch. Cei prce bsnick;iclr kol omezuje se na to, e sbraj a vyhlauj nov metod1. slouc k rozvr. 10

en a zpracovn slovesnch materilt, specieln mnohem vc k rozvren obrazr ne k jich vytveni' obrazy jsort dny a v poesii se mnohem vc na obrazy vzpomn, ne jimi mysli. Mylen v obrazech nen rozhodn tm, co spojuje veclrny druhy umn, ba ani ne vechny drulry slovesnho umni, obrazy nejsou tm, eho zmny tvo podstatu bsnickho pohybu. Vme, e asto b:ivaj vnmny jako nco poetickho' vytvoenho pro umleck poten, vyTazy vytvoen bez rimyslu na takov pojet; sem, na p.klad' pat nrnn Annenskho o zvltn poetinosti slovantiny; sem' na pklad' naden Andreje Blho metodou rusk:ch bsnkti stolet dvat pdavn jmna za podstatn. Blyj xVnI. je tm naden jako nm umleck:im, nebo lpe eenopokld to za rimysln umn, a ve skutenosti je to veobecn zvltnost danho jazyka (vliv cirkevn slovantiny). Tak m e vc b:t: 1. utvoena jako prozaick a chpna jako poetick; 2. utvoen jako poetick a chpna jako prozaick. To ukazuje, e umleckost, pomr dan vci k poesii, je resulttem zprsobu naeho vnmn; vcmi umleckymi v uzkm slova smyslu budenre pak naz vat vci' kter byly vytvoeny zvltnmi metodami, jejiclr cleirr bylo, aby tyto vci byly, pokud monc zcela urit, vnimny jako umleck. Zvr Potebrv, kter mono formulovat: poesie : obra. zovost, vytvoil celotr theorii o tom, e obrazovost: symbolinost, zplisobilost obrazu stt se stl:im vyrokem pi rozlin:ich podmtech; zvr tento zp sobil, e se do nho, vlivem pbuznosti ide, zamilovali symbolist - Andrej Blyj' Mea je v zkladu rekovskij s jeho ,,Vn:mi soubci.. theorie symbolistick. Tento zvr vypl:v sten z toho, e Potebira rrerozlioval jazyk poesie od jazyku przy. Prv proto nevnoval pozornost fai<tu, e existuj dva druhy obrazu.. obtaz jako prakticl<:i prostedek myleni, prostedek spojit vci ve skupiny' a obtaz poeticky. to je prostedek 11

k zeslen dojmu. C)b.lasnim to pikladem. Jdu po ttlici a r'irlrn' jak ena, kter' jde pede mnou v kokrheli, upustila baliek. V)']riknu na ni:,,I{ej, yy, kokrheli, ztratLa jste ba. lek!.. To je pklad obrazu-tropu Tyze prozaickho. Druh:i pklad. V ad stoj nkolik lid. eta vidi, e jeden z niclr patn stoj, ne jako lovk, ekne:,,Jak to stoj, ty kokr. heli!.. To je obraz.tropus bsnick]/' (V prvnnr ppad slol,o kokrhe] bylo metonymi, v druhm metaforou. le na to tu neupozoruji.) obraz bsnick - to jest jeden ze zprsobr rlzbuclit nejvt dojem. Jako zprisob m stejnou lohu jako jin metody bsnickho jazyt<a, jako paralelismus positivni i negativn, jako pirovnn, opakovn, symetrie, hyperbola, vrbec jako to, co se konvenn nazlv figurou, rovn se vem tm zplisoblm, jimi se zvtuje pocit vci (vcmi mohou bt i slova, ba i zvuky samotnho dla), a]e bsnickl obraz je jen vnjn podoben obrazu-bajce, obrazu-mylence, na pklacl (ovsjaniko-Kuiikovskij ,,Jazyk a umn..) tomu prpadu, kdy dve naz,llv kulatou kouli d3in. Bsnick1f obraz ;c jcdnm z prosti'edkri bsnicltho jazyka. Prozaicky- obraz je pr<tstrctlkemabstral(ce: d 'n msto l<u]atho stintka na lampu, nebo dyn msto hlavy, to .ie jen vydleni jedn vlastnosti 1li.edmtu od nho a neli se nim ocl hlava : koule' c]in : koule. To je myIen, ale to nem nic spolenho s poesi. Zkon ekonomie tv rch sil pat tak ke skupin z]<onvemi lic]mi uznvan]ich. Spencer napsal: ,,Y zk|aclu vech prar'idel, urujcch q7br a upoteben 5|6y, nalzme t'! hlavn poadavek: etit pozornost. . . Pivsti rozum nejlehi cestou k clanmu pojmu je v mnoh1ich ppadech jeciin m a ve vech hlavnm clem.. . . . (Filosofie stylrr)' .,Kdyby due vldla nevyerpatcln3imi silami, bylo by ji konen lhostejno, kolik z tohoto nevyerpatelnho zdla vyti; lo by jen o nezbytn ztraceny as. Ale ponvad jej sly jsou omezeny' d]uno oekvat' e se sna prorlrlt procesy apercepn podle ntonosti rieln, to je s pornrn nejmen ztrtou sil, nebo, co je tot, s pomrn

nejvtm v:sledkem.. (R. Avenarius). Pouh$nr poukazeln na veobecn]zkon ekonomie duevnch sil odb:v Petraic. kij Jamesovu theorii o tlesnm zkladu afektu, odporujci jeho mylence. Princip ekonomie tvrirch sil, kter: je tak svdn: jmenovit pi zkoumn rytmu, uznal i Veselovskij' jen dopovdl mylenku Spencerovu: ,,Cena stylu je jme. novit v tom, e dodv pokud mono llejvt kvantum mylenek v pokud lnono nejmenm kvantu slo.;... Andrej Blyj, kter: na Svych nejlepich strnkclr dal tolik pipad znesnadnnho, tak ikajic klop;itavho' rytmu, a ukzai (speciln na pkladech Baratynskho) timyslnou znesnacl. nnost bsnickych epithet - pokld tak za nezbytn ho. voit o zkon ekolromie ve sv knize, kter je hrdinsk:im pokusem vybudovat theorii Llmn na zklad neovenyc}l fakt ze zastaralych knih, velk znalost metod bsnickho tvoen a na Krajeviov uebnici fysiky pro koly stedn' Mylenky o ekonomii sil' jako o zkon a cli tvoeni, snad Sprvn v specilnm jazykovm ppadu, to je sprv. n pi pouiti jich na jazyk ,.praktick .. - tyto mylenky byly nslertkem nezllalosti faktu' e zkony praktickho jajazyka bsnicklro, rozeny i na zyka se li od zkon tento. objev, e v bsnick japontin jsou zvuky, l<ter neexistuj v japontin praktick, byl tm prvnm faktick m objevem, e tyto dva jazyky se nekryj. Sta L' P. Jakubinskho dokazujc, e v bsnickm jazyce neexistuje zkon dissimilace likvid, a objev, e v bsnickm jazyce jsou ppustny tko vysloviteln shluky podobnych hlsek '' jsou z prvnch faktick:ich objevt, prol:ich vdeckotr krtikou,*) ukazujcch odlinost (teba - ekrrme prozatnr - jen v tomto jedinm ppad) zkont bsnicklro jazyka praktickho jazyka s druh strany.**) s jedn a z]<onr]t Proto je rrutno mluvit o zkonech spoteby a ekonomi v jazyce bsnickm nikoli na zklad analogie s jazylrenr prozaickfrn, ale na zklad jeho vlastnch zkonri' *) Sbornik po tori poet. jaz.' seit1, str. 38. t*\ T{,sbornk' se. 2, str. 18-21.

13

Zaneme-li se zabyvati veobecn$mi zkony vnimni, uvidme, e dje, kter se stanou navyklymi, zainaji se stvat automatick;|'mi. ak odchzej vechny nae zvyky do sfry neuvdomle-automatick; vzpomene-li si kdo na pocit, kter mI, clre v ruce po prv pero nebo hovoe po prv cizm jazykem, a srovn.li tento pocit s tm, kterli zakou prodivaje to po desetitisct, d nm za pravdu. Procesem automatisace se vysvtluj zkony prozaick ei s jej nedostavnou vtou a na prl vyslovenym slovem. Je to proces, jeho idelnm vyrazem je algebra, kde vci jsou zamnny symboly. V rychl praktick ei se slova nedoslovuj, ve vdom se objevuj sotva prvn zvuky jmna' Podogin Qazvk' |tak ttarest.!.o,str.42) uvd piklad, kdy hoch myslil vtu: ,.Les montagnes de ]a Suisse sont belles.. pod zpsobou ady psmen: L, m, d, l, S, s, b. Tato vlastnost mylen ukzala cestu nejen algebe, ale traeptala i qibr symbolri (psmena a hlar,n zateni), V takov algebraick metod mylen jsou vci brny na et a podle msta, nejsou nmi vidny, a jsou poznvny .jen podle prvnch sv ch znakri. Vc jde kolem ns, jako by byla zabalena, vme, e existuje podle msta, kter zaujm, ale vidme jenom jej povrch. Vlivem takovho vnmn vc schne, zprvu jako vjem a potom se to ukazuje na tom, jak prsobi; prv takovym pojetm prozaickho slova se 1'ysvtluje jeho nedoposlouchn (viz sta L. P. Jakubin. skho) a odtud nedopovidvn (z toho vechna pekvn). Pi procesu algebraisace, automatisace vci, se docl nejr't ekonomie vnmacch sil: vci jsou bu dny toliko jednm svfm rysem, na pkla<l slem, bu jsou vyplrlovny jakoby podle formule, neobjevujce se dokonce ani tze vdom.
jseln \'pokoji prach, pi.iel jsen], chod kolen], ',Utral k divanu a nemoh] jsem si vzponlenout, zda jsern jej utral nebo ne. Ponvad pohJ'by jsou automatick a rravykl, tyto nemoh] jsem si vzpomenout a ctil jsem' e u si tla to vrbec nevzpomenu. Take, utral.li jsem a zapornnl na to, to je jednal neuvdomle, je to tak, jako by to ne. existovalo. I{dyby se na to dva] njak'. lo\'k ur'domujc si to, byl) b}. to mono ozhodnout. Jestlie to nikdo Irevidl, anebo \'i.ll, ale } ) e u v d on) il s i t o ho l . Jes tlile et}. sl.)i.it}.- iYot n1}oI] ch lill p r och Z

(zpis l]ez yl\d]l}i;. tu jako b"l' terr iyot rreexisttlval..' .,Le to p is . . , p r o s in e c ]-ol sth o, 2 9 . 1 1 n or a 1 8 9 7 . N i kol sko.

z deniku Lva 19] 5. s t r ' 364' )

Tak se propad ir'ot' mn se v nicotu. Automatisace poir vci, aty, nbytek, enu i strach z vlky.
cel sloit ir'ot ,,Proctrz-li jako by ten ir'ot necxistoYal... rnnohclr lid bcz ur'domn' trt

Nue, pro to, aby vrtilo pocit ivota, dalo ctit vci, pro to, aby udlalo kmen kamenn1fm, existuje to, co b:lv naz:vivno umnm. Clem umn je dt pocit vc jako fakt dn, nikoli faktri poznn; metoda umn je metoda ,,ozvlt. nn.. vc a metoda znesnadnn formy, zvtujic obt a dlku vnimn, ponvad proces vnmn je v umni sm o sob clem a mus b:it prodluovn; umn' je eptt,sob prooat dtd'ni,uc,ale to,co je udldno'nenuumn d lei't. ivot bsnickho (umleckho) dla jde od vidn k poznvn, od poesie k prze, od konkretnho k obecnmu, od dona Quijota - scholasty a chudho lechtice, snejcho polouvdomle ponen na dvoe vvodskm - k TurgenVe. l'ovu donu Quijotu' irokmu, ale przdnmu, od Karla likho ke slovu ,,krl,.; tou mrou, jak dlo a umni umr, tou i nablv na ce, bajka je symbolitj ne poema, pslov symbolitji ne bajka. Proto taky teorie Potebova nejmn si odporovala pi rozboru bajky' kter taky byla vyetena Potebou s jeho hlediska do konce' K umleclrynr ,,vcn1i'm.. dlrim tato theorie nepistoupila, a proto tak nemohla b:t dopsna. Jak znmo, ,,Zpiski po teorii sloves. nosti..byly vydny roku 1905, tinct let po autorov smrti. Poteba sm pln z tto knihy zpracoval jen oddl o bajce.*) vniman zainaji b:it vnimny pozn. Vci nkolikrte nim: vc je ped nmi, vme o tom, ale nevidme ji.**) Proto o n nemreme nic ci. _ Vc se z automatisace vnmni
*) z pednek o theorii slovesrrosti, Pslo. Poekadlo' Bajka. Charkov, 1914. * * ) V i ktor kl oY ski j: ,.voskr e e n i je s lo Ya . . . 1914.

74

15

vyv.di V umn zpsoby rznmi; v tto stati chci ukzat na jelen z tchto zpsob, jich uval tm neustle Lev Tolstoj, spisovatel, kter, by i podle Merekovskho podval vci' jak je vid sm' vid a na konec a neklame. Metoc]a ozvltnn u L. Tolstho se zakld na tom, e nenazv vc jejm jmnem, ale popisuje ji, jako by ji vidl po prv, a urit ppad, jako by se stal po prv, p'i em neuv pi popisovn vci onch nzv, kter jsou pijaty konvenn, ale nazv je tak, jak se nazvaji oclpovidajc jim sti na vcech jinch. Uku pklad' Ve stati ,,Han. ba,. ozvltuje L. N. Tolstcj pojem biti takto: ,, . . . Lidi, kte poruili zkony, sv]knou, poval na zemi a bij pruty po zadnici,.. a za nkolika dky: ,,mrskaj po obnaench hydch... U tolroto msta je poznmka: ,,A pro zrovna tento hloup, divok zpsob dlat bolest, a ne njak jin: pchat jehly do ramene nebo do njakho jinho msta na tle, dvat ruce nebo nohy do svrku nebo jet nco podobnho... omlouvm se za tk pklad, ale je to typick zpsob Tolstho dobrat se svr]om. obvykl vc bit je ozvltnna i popsnm i nvrhem zmnit jej formu, bez zmny jeji podstaty. Metody ozvltnn pouval Tolstoj ne. ustle: v jednom ppad (Cholstomr) vypravuje k a vci jsou ozr'ltnny vnmnm nikoli nam, ale kosknr: Hle, jak vnmal instituci vlastnictv:
co rnluvili o Inrskn a kcsanstv, j.elll rozunrl dobit' ''Tolnu, a l e z c e l a nejas n m i by lo , r :r r z r lamclr ala sl()ya: sU/,o, jelr o h i b tc, z nich' .js()lll Vi(l'l. rl litl11 1lr:d1ltlkllirta.i tr'jlrk vzt:rlr ltlczi tttltotr t l 1 tr l r I l < rrIt it t V. r. t it zIrlr'l.l t'()lIt()vZ ti)h, js()l)l t(]! )kr lit lr cr r r tr } r l v r b i : r . t 1 r r l t: l tl r 1 l i |'Ii'] ) l. l. ( ) l}) lIl) l) l'rl11lr izr l|ji, lr tl1.,ltli: lr r lr lr !tili otl ostatnr : h kon . ' j l . e ttt 1 r r l . |1 1 r1 ri| '| I) t ( ) Zt llLlll(]llitIr l.'Iilllll5( alc jst'tr r 7a iY st r l cmoh J l ) ( ) ( | Il ( ) l ) i t ,( :( ' t ( ) zllalt l( . t ] a|o, ilc ntne r laz.va]i 1'lastnictYm n jakh o l o v l i a . S lo v a , 'rrrt ? j k r't . . vztr r lr ovala se na m, iv ho kon, a z d l a s e m i ta k div n m i jak o s lo va ,,m zem,,,,,mj vz duch.., ,'m vod a... Ale ta slova mla na mrre ohromn vliv. Pemlel jsem o ton) ne. ustle, a a dlouho po tom, po 1'ystdn nejrznorocijch vztah k lidetn, jsem korren pochopil, jak vzltam je lidmi pipisovlr tmto divnm slovnl. Jejich l'znam je ten; lid se d v ivot ne vcmi, alo slor'}.. Nemiluj tak monost nco dtat nebo nedlat, jako monost n]luvit pcdmtech 0 rznch slova mezi nimi smlul.e n.

jsou slova: mj, m, m, kter kaj o rozlinch vcech, TakoY tvorech a pedmtecb, dokoIlce i o zemi, o lidech a konch. Umluvi se' aby o jedn a te vci jen jeden lovk kal: nr.i. A ten, kter podle tto mezi rrimi smluven hry k o rrejvtm pottt vci: m, je pokldn za nejastnjho. Pro je to tak, nevm, ale je to tak. Dtve jsem se dlouho snail vysvtlit si to njakou pmou vhodou. ale ukzalo se, e to nen sprvrr. svm kolri1ln, na Mttoz z tch lid, kte m na tlklad nazvali mn n e je z d i l i , a je z d i l i n a mn l i d d oce l a j in i. o n i m t a k y n e k r m ili' lid, kte m naele lid docela jin. Dobro mi pak zase neprokazovali zvali svm konnr, ale ko, zvrolkai a vlbec lid ciz. Pesvdil jsem se tudi' kdy jsem kruh svho pozoiovn rozil, e nejenom v ponlru k nm' konm, nem pojem m edt}:o jinho vznamu, instinkt, kter |id nazvajf citem nebo ne nzk a zvec lidsk je m j . . a p r ve m vl astn i ck m. n ik d y v n m n e l ov k k: ,,d m bydl' ale peuje jen o stavbu a udrovn domu' Kupec k: ''mj p kl a d . a n e m o t lv z n e j le p ob ch od .., ,,m j ob ch od s l tkami ..n a ltky, kterou v obchod m. Existuj lid, ktel nazvaji zen]i svoj, ale nikdy t zeln Ilevidli ld, kte nazvaj jin svmi, ale Existuj a nikdy po rr nechodili. n i kd y t ch i i d n e vi d l i ; a ce l je ji ch p om r k o n m lid e m j e t e n , e jim dlaj z1o. lid, kte nazvaji ensk sv.mi enskmi' nebo enami: Existuj A lid se v ivot nesna muskmi. ale ony ensk ij s jinmi pokud za dobr' ale aby nazvali o to' aby cllali to, co pokldaj rnono nejvc c sm. Jsem te pesvden, e na tom se zakld podstatn rznost lid pecl naich pednostech o jinch a ns. A proto i kdy rremluvim lidmi, u z tohoto jedinho dvodu meme smle ci, e stojme na ebku ivch tvor v ne lil; innost lid, aspo tc)r, s nimi jsem byl ve st}'ku, byla vedena slotu, lae tc.,,

Na konec vypravovn je k u zabit, ale zpsob vypra. vovn, jeho metoda se nemni:
kter chodilo po svt, jedlo 8' pilo, dali dO ,,Tlo serpuchovskho, zem mnohem pozdji. Ani ke' ani maso' ani kosti se k niemu ne. hodily. jako u dvacet let bylo \'em na velikou obt jeho mrtY, po svt chodc tlo, tak i uloeni toho tla do zcm bylo lidem zbytenou nesnz. Nikomu u dvno nebyl poteben, vetn u d\'no b-Yl obtn; potebn.m oblci jeho ale pece mrtv, poclrovvajc mrtv, shledali zahnvajc, napuchl u tlo rlo pkn uniformy, pknch bot, poloit je do pkn rakve s novmi tapeky na tyech rozclr, potom vloit tuto novou rakev do jin olovn a vzti ji r1o Moskvy, tanr rozkopat Theorie przl' 2

16

1?

star lidsk kosti a prl.) tan) uloit toto hnijc, ervy se hemc tlo f nov uniform a vyitnch botch a zasypat vecko zem...

Tak vidme, e na konci vypravovni mctody je pouito i mimo pileitostnou motivaci. Takovou metodou popisoval Tolstoj vechny srky ve a mru... Vechny jsou pedevm podny jako nco ''Vojn zvltnho. Neuvedu tyto popisy, ponvad jsou velmi dlouh' bylo by opsat velm znanou st tyrdlnho romnu. Tak popisoval salony a divadlo.
scn byla v prostedku rovn prkna, po stanch stly na''Na nralov&n obrazy, pedstavujc stromy, v pozad bylo pltno napjat na prkneclr' Uprosted scny sedly holky v rudch ivtcich a btch suknlch' Jedna stran tlust sedla zvl na nzk lavice, k n byla zeza.lu pilepena zelen lepenka. Vechny nco zpvaly. Kdy svou psniku skonily, pistoupila bolka v blm k npovdov budce a k n pistoupil pevn napjatch nrusk v hedvbnch kalhotch na tlustch nohou, s pcrem, a zaal Zpiat a rozLlazovat rukama. Musk v tuze napjatch pak zpvala ona. kalhotch zpvl sm. Pak oba rrnrlkli, zahmla nluzika a musk si zaal hrt prsty holky v bilch atech, ekaje zcjm zasc, aby zaal. svou partii zye| s n1' ZaZpvali ve dvou, a vichni v divadle zaali tleskat a kiet a mui a eny na scn, ktc pedstavovall zanrilovan' za.ali se uklnt, usmtvajce se a tozhazujce rukama. v druhnl akt byly obrazl' pedstavujc sochy a byly dy v plt. n pedstavujc msc a zdvihli stinidla na rmci a zaa|y hrt basem pozouny a basy e zplava i zleva vylo rnnoho lid v ernch mantilch' pak Lid zaali mvat rukama a v rukch mli nco jako kinaly; pibhli jet njac lid a zaali tahat tu holku, kter byla nej.lv ji hned, nbr v blm a teka v modrch at c h, py. Ale neodthli s n d|ouho zpvali, ale na konec ji pece jeIr odthli a za kulisaml uhodili tikrt do Ireho kovovho a vichni modlitbu. Jet prkrt vechny tyhle dje byly k i k e m < ] i v k . , . si klekli a zazpva|i perueny nadenm

Takt popsal 'folstoj t msto a soud ve ',Vzkien... Tak popisuje v ,,Kreutzerov sonat.. manelstv. ,,Pro jeJi u lidi pbuznost du, maj spolu Spt... le metody ozvltnn nepouv jenom za tm e]em, aby dal vidt vc, k n se chov odmtav.
,,Pierre Ystal od svch novch druh a popoel mezi ohni na dr'uhou stranu cesty, kde, jak mu ekli, jsou zajat'i vojci. chtlo se mu s nimi pohovoit' Ne cest ho zastavila francouzsk hlldka a poruila mu, aby se vrtil. Pierre se vrtil, ne vak k ohni, k druh'm, ale k odpaenmu vozu, u nho nikdo nebyl' Skrli nohy a Bvsil hlvu, sedl na studenou zenri tt kola vozu a sedl dlouho nehnut, zabrn d'o svch mylenek, Pela vc ne hodina. Nikcto Pierra nevyruoval. Najednou se zasml svm hrubm, dobrodunm smchem tak hlasit, e s rznch stran se lid udiven oh]clli po tomto zejnl zvltnm smchu' Cba, cha, cha, sml se Pierre' zahovoil sm se sebou: vojk m nepustil. Chytili mne, zaveli mne' Mne, mne _ mou nesmrtelnou dui. Cha, cha' cha, sml se, a mu slzy stouply tlo o. . . Pierre se zadval do nebe, do hloubi rozplvavch, hrvch hvzd' ,,A to v e ch n o je moje , a to ve ch n o je ve m n , a t o v e c h n o J s e m j , . . pemlel Piere. ,,A to vechno oni chytili a zaveli do boudy ohrazen prkny... I,'sml se a odeel si lobnout ke svrrr kamar.lm'..

Prv tak je popsn tet akt:

''. . . Ale najednou se stlhla bouka. z orchestru bylo slyet chromatick kly a akord1' 2n1gn5.n septimy a r.icbni beli a zathli opt jednoho z ptomnch zo kulisy a opona sparlla...

Kad' kdo Tolstho dobe zn, m:ev nm najti nko]ik set pktad ukzanho typu. Tento zpsob vidt vci vyveden z jejich kontextu, vedl k tomu, e v poslednch svch d]ech To]stoj, rozbraje dogmata a obady, pouil k jejich popsn rovn metody ozvltnn, klada msto navyklch s]ov nboensk terminologie jejich obyejn rrznam; povstalo cosi zvltnho, podivuhodnho, chpanho od mnoha upmn jako rouhn, kter mnoho lid bolestn Ianilo. Ale byla to stle t metoda, kterou Tolstoj vnmal a vypravoval o vcech svho okoli. Tolstovsk vnmn rozviklalo jeho vru, ktly bylo narazilo na vci, jich se dlouho nechtl dotkat.

V tvrtmakt:
tam njak ert, kter nrval ''Byl I )rm p r k n a a s e t a m.., 'es pus t ir rukaItra. dokud neodstrili pocl

Metoda ozvltnni nen speciln tolstovsk. Popsal jsem ji na tolstovskm materilu z dvod ryze praktickch, ponvad ten materil je vem znm'

18

19

Te, objasniv charakter tto metody, budu hledt vymezit piblin hranice jej]ro uvn. osobn se domnvm, e ozvltnn je skoro vude tam, kde je obraz. To je, rozdl hlediska naeho a hlediska Potebova mono formulovat tak: obraz nen stI podmt pi mnlivch vrocch. Clem obrazu nen piblit jeho vznam naemu ch. pn, ale vytvoit zvltn vnrnn pedmtu' Dgtvoit ,,1}i. dn,, ieho' a nikol,i ,,pozndn,,, Cil obrazovosti meme vysledovati nejlpe v umn erotickm. Tu se erotick objekt obyejn pedstavuje jako nco po prv vidnho. Tak v Gogolov ,,tdroveerni noci,. v roz. mluv ka se solochou:
pln ruky a prorresl tnem, v nm bylo ibalstv i samolibost: _A kdy to ekl' u sko i | c o t o n t e t uhle, dr ah Solochol'_ kousek zptky. _Co? r uk u' o s ipe N ik ifo rovii! - odpovdla solocha' _Irm! pr .onesl ek tuze spokoj en sv n l ruk a ! He, he, he! zatkem a proel se po pokoji. -A co to mte tuhle, pedrah Solocho? - pronesl prv takovm k n Zrlovu a chytiv zlehka za krk, zpsobenr, pistoupiv Ji rukou uskoil prv tak jako prve. * _ odpovdla nevidte, osipe Nikioroviil Solocha: -Copak krk

Mu nepoznv enu, pevleenou za bohat.ra' ena pi. pomn: ,,Pannatuje, Btaae, uzpomn, si, iak jsme u mldd chod,l,uali spolu, kolkem s spol,u hrdnual: tl:i bal kol,k, kol'ek stbrn, m,j bgl tr,Tsten,prsten pozlacen! Jd jsem tebe obial, ienom nkdy, Qle tg jyi udyckg, udgcky tt,efil,,, odpou, pak Btauer, Stauer God.i,noui, - Jt si s tebou na, kol,eknehrdl! Polsd, po'k ienxu Vasi|,isa: ,,Pamatuje, Staae, uzpomind si, psdt iak isme se spolu uitt,: kalamt,ik sbrll bul mtt,i, ttloie bylo pero pozlacen? Jti isem na?rloil, t ienom nkdg1, ale tg ses a:dyckgt' rcl,gcku snt,oil.,, V <lruhm variantu byliny je i rozuzlen:

,,Tu pistoupil bl' odkalal si, usml, dotkl se prsty jeji nah,

a' na nm nhrdelnk. _Hm! IIe, he, he! - a ek e znovu proel I(rk a nhrdelnk! po pokoji, mna si ruce. _A c o t o nr t e t uhle, nej dr a solochol'... - NeIr znmo , e h o svmi prsty ' ' .^. by se te dotkl dlouhmi

d'htre hroan posel, V asdliuktt, ',N uyhrnul si po pupek a atg. A tu m,Iotl Btauer Godinoui pozna,l rd'zem poz|,acen prsten . ..,, (Rabnikou 1?1.) Ale ozvltnn nen jenom metodou erotick hdanky - eufemismu, nbr je i zkladem a jedinm smyslem vech hdanek. Kad hdanka je bu v1prvn o pedmt slovy urujcimi jej a rsujcmi' ale obyejn pi vypravovn o nm neuvanmi' (typ hdanky na kl: ,,]eze, leze po eleze, nepestane, a talrr' vleze..), nebo svrzn zvukov ozvltnn jakoby npodoben. Svrchovan jasn je metoda ozvltnni v iroko rozenm obrazu-motivu erotick pzy, pi ni medvd a jin zviata (nebo ert, jin motivace nepoznn) Iovka ne-

Nebo v Hamsunov
,,Dv b l c h z z ak t

,,Hladu..:
by lo vidt z l(r ajem jej koilky..'

Nebo jsou erotick objekty vyjadovny alegoricky, pi em zejm nen clem k chpn..' ''piblit Sem pat len pohlavnch orgn pod zpsobem zmku a kle, nad ke tkan, luku a stely, prstenu a kolku. kalame a pera (sr. na pklad D. Savodnikov ,,Hdanky ruskho lidu..' s. 702-707, 588-591 a bylinu o Stavrovi u Rybnikova, 30). 20

21

poznvaj' T.akov typcl< nepoznn je v pohdce slo 70 z knihy ,,Velkorusk pohdky permsk gubernie.., sbrky D. S. Zelenina.
k rrmu medvd a ,,sedtk oral se stt'akatou kob}-lou pole' Pijde p t s e : , , I( m o t e, k do t t t u kobylu nastr akatil?..sm j sem si ji ''J jak ? . . j ti to taky udlm!?..Met l v d na str a k a ti l . .. -, 'A ',Uka, rrohy, sundal s pluhu radlic, souhlasil. sedlk Inu szal provazem ji na ohni a" zaal ji' pikldat k bokm medvda' nahl Rozplelt sst a na maso a med'vd se stal strakat, P"oz. radlice mu splila vzal, nredvd odeel kousek dl, lehlle si pod strom' le. - Piletle ji chytne kavka, klovat nru na tboiti naso' Sedlk k sedlkovi odletla a usedla na t strom. pod a zlom ji jednu nohu. Kavka tboit kterm le medv:d. * Pak pilet po kavce k setllkovu velk mouche, sedne na kon a zane ho kousat' Secllk mouchu chyt, od]et a usedlle n& vezne, vrazi j do zadnice h]ku a pust. Moucha k sedl. Pijde t strom, kde medvd a kavka. Sed vichni ti. poobdv s enou na mu na pole obd. Seitlk kovi erra, pinese poval ji na zenli. Uvlcl to medvd a poYd ke istnr vzduchu, * sedlk chce zas nkoho nastrakatit'.' kavce & moue: ''bonkul p o v d : , , ba ne, c hce nkomu z lmat nohu... Moucha: ,,N e . K av k a chce nkomu strlt do zadnice hlku...

Clem paralelismu, jako vbec clem obraz, je penst pedmt z jeho obvyklho vnmn do sfry vnmn novho, to je svrzn semantick zmna.

Stejnost metody tto vci s metodou ,,Cholstomra.. je tuim' kadmu zejma. ozvltnn aktu sama se naskyt v literatue velmi asto. asto. Tak jej opisuje Dekameron jako: ,,vykrabovn soudku.., ,,chytni slavka..' ,,vesel tepn vlny.., pi em tento posledn obraz nen rozvinut v sujet. Prv tak asto se uiv ozvltnn pi popisu pohlavnch orgn' Cel ada sujet ozvltujech pohlavn orgny, je zaloena na ',nepoznvni.. na pklad v Afanasjevovch ,,choulostivch pohd. pani,, zaloena na tom, e se kch..' je cel novela ''Stydliv pedmt nenazve svm Vlastnm jmnem, na he s nepozn. vnm. K metod ozvltnn nlei tak konstrukce typu: ,,palika a hmod.. nebo ,,bel a podsvt.. v Dekameronu. o ozvltnn v psychologickm paralelismu pi v stati ns1edujic. Tady jen opakuji, e v paralelismu je rtleit pocit ne. souhlasu pi podobnosti. 22

Zkoumme-li bsnickou e jak po jejm fonetickm a lexiklnm skladu, tak i po charakteru slovosledu a charakteru vznamovch konstrukc, sestavench z jejch slov, setkme se vdy s tm znakem umleckho: s tm, e vc umleck je vc vytvoen schvln proto, aby vyvdla z automatismu vnimn, s tm, e clem tvrce pi tom je jej vidn a e vc je ,,umle.. vytvoena tak, aby se vnm. n na n zachycovalo a doshlo, pokud mono, nejvt intensity a dlky, pi em vc nen vnmna ve sv prostorovosti, ale tak ikajc ve sv ustavinosti. Tmto podmnkm odpovd i ,'bsnick jazyk.,. Bsnick jazyk m podle Aristotela mit charakter cizozemskho, podivuhodnho; prak. ticky taky je asto cizim, sumertina u Asyan, latina v stedovk Evrop, arabismy u Peran, starobulhartina jako zklad literrn rutiny, nebo jaz1'kem povenm jako jazyk nrodnch psn, blzk literrnmu'*)
$) Tk se oveln rutiny; u ns mme v postedn dob zajmavtakovho vyvdn bsnick ei z automatismu: za vrchlickho byla bsnick etina vyvdna z automatismu tvoenm novo. psobily poetick}', pak, kdy si jazyk na n zvykl, tvar, kter tenkrt vyvdi z automatismu opakem sv tehdejl prce, zeveduje bsnick jazyk. To bylo plinou velkho potenho spchu Macharova' Tedy bsnci vyvdli bsnickou e z automatismu nejprve tm, e ji povyovali, a kdy toto poven bsnick ei se stato zas veobecn. navykl' automatick, zaali ji zevedovat. U nkterch nejmladch piklad nalch bsnk se ukazuj, zd se, znmky rozen nov bsnick ei. Jak se podob, zase ',poven... Jinmi typy ozvltnn v na literatue bsnlck jsou s]ezismy v poesii Bezruov. technick Bezinv. slovnlk ciz slova v bsnich esk dekadence. v jazyku na beletrie mono do tto kategorie zaadit uvn obecn etin}'v prze (I{. M. apek-Chod, I{. apek tu a tam, a systematicky Jaroslav Hek). Sem pat ovem i varrurv' nkdy, biblick styl a neoekr.an archaismy slovnku. Jak velkou roli hraje v estetlce tato metoda ozvltnn, klov. skm' tum, po prr v tto plnosti deflrrovan, ukazuje jej poutt,
q?

Sem lze vztahovat tak iroce rozen archaismy bs. nickho jazyka, znesnadnn jazyka stil nuovo.. (XIr. ''dolce sto].)' jazyk Arnauta Daniela S jeho temnm stylem a znesnadnnmi (harte) formami, psobcmi obte p"i prond,en.*) (Diez, Leben und Werke der Troubadoure, str. 213.). L. Jakubinskij dokzal ve sv stati zkon znesnadnn pro fonetiku bsnickho jazyka v specilnm ppad opakovn stejnch hlsek. Tak jazyk poesie je jazyk tk, znesnadnn, brzdn. V nkteqch zv]tnch pipadech se pibliuje jazyk poesie jazyku przy, ale to neru zkona o znesnadnn. Mla pak sestru Tadnu. Po pru im,nern takoom, stneka nn rom'nu ze suuole id rozsutl,m - psal Pukin. Pro Pukinovy souasnky byl obyejnm bsnickm jazykem vzneen styl Dravinv, a styl Pukinv se jim zdl' pro svou (tehdej) trivilnost, neoekvan obtnm. Vzpomeme na zden Pukinovch sou. asnk z toho, e jeho \rrazy jsou tak poulin. Pukin uval lidov mluvy jako zvltn metody pro brzdn vn. mn, prv tak jako jeho souasnei pouvali vbec ruskcfu s|ov ve sv obyejn francouzsk ei (srov. pklady v Tolstho a mru,.). ''Vojn Dnes probh jet charakteristitj zjev. Literrn rutina, svm pvodem Rusku cizorod, pronikla v masu lidu tak, e mnoho vc v nech vyrovnala podle sebe naproti tomu literatura zaala projevovat lsku k nem (Remizov, Kljujev' Jesenin a jin' tak nestejn talentem
na pk]ad, v ensk md: zmny mdy maj za jedin el ozvltniti v uritch periodch tu nebo onu partii enskho tIa; krtk sukn ozvltuj nohy, .llouh sukn linii bok atd. sem pat vectrny v. znanji zmny mdy od empiru, krinoliny a ,,honzka.. e po iro. knsk klobouky a balonov rukvy tloby tsn pe.l vlkou a krtk su k n d oby po v len ' M. *) kalo se tomu u trubadr ,,trobas clus.., bsniti ,,uzaven.. pro neznal literatury. (Upozornn prof. P' b{. Hakovce.)

a tak blzc jazykem mysln provincilnm)' a k barbarismm (monost objeven koly Severjaninovy). od liter'rnho jazyka k literrnmu ,,leskovskmu.. dialektu pechz dnes i Maxim Gorkij. Tak lidov e a literrni jazyk si vymnily sv msta*) (Vjaeslav Ivanov a mnoz jin). Na konec se objevila siln tendence vytvoit nov, speciln bsnick jazyk; v e]etto koly' jak znmo, stl Chlebnikov' Tak pichzme k definici poesie jako ei brzdn, kiu. Poetick e je e-sta,.-ba.Prza pak je e obyejn: ekonomick, lehk, pravideln (dea prosae - bohyn pravidelnch, snadnch porod, ,,pm., polohy dtte). Podrobnji o brzdn, zdtovni jako o obecnm p,kott umn budu mluvit v stati o sujetov stavb. Ale posice lid, podkrtvajcch pojem ekonomie sil v po. etickm jazyce, jako neho, co existuje v bsnickm jazyce a dokonce jej uruje' je, na prvn poh]ed, siln v otzce rytmu. Jak se zd, je Spencerv vklad lohy rytmu, dokter je nm zasazovat nerovnomrn, cela nesporn: ''Rny, nut ns udrovat svaly ve zbytenm, nkdy nepotebnm napt, protoe nevidme pedem optovn deru; pi roy. nomrnosti der etme s]y... Tato, jak by se zdlo, pemenm svdiv poznmka hei obyejnm hchem *) Situace d,Leni etinu je v tomto ohledu asi takov: a do svtov vlky propast mezi etinou obecnou a etinou literrn se stle jazyky. prohlubova]a, a byla jednou z nejvtch mezi evropskmi Jazyk byl pokldn za lejvznanj atribut' ne-li samo ztlesnn nrodnostil odtud vznikla i evniv snaha po jeho vyb''istot..' jejc se Y boji proti cizomluvm' germanismm. zejmna vznikem padla. samostatnho sttu tato jedinenost situace spisovnho jazyka jen ojedinlmi pokusy, tok ei obecn. kter se dotud projevoval se stal veobecnn. ob formy iji dnes v pomrn sne]iv symbiose i u spisovatele jednoho. oto ,,snen.. spisovnho jazyka prozaickho, kter me ovem citov podmalovvat a morln vykldat jen laik' znamen vskutku rozerr jazykol' klaviatury neobyejn bohat a astn. Je-li pavdou domnnka v pedel poznl,t,}ce vj.sloven, e etina bsnick spje dnes k vytvoen bsnick ei ''poppad, jak jeden ven.. mli bychom dnes u ns zajmav a t zkon (vyveden z automatisace) dospv na zklad rzn'ch premis k vsledkm pr opnm: etinu bsnickou prr' ,,po. vy u je .., p r oz ai ckou p r v M. ' ' sn i u je ...

24

25

zkonri jazyka prozaickho a bsnickho. Spencer ve sv ,,Filosofii stylu.. jich v bec nerozeznval, zatm vak je mono, e existuj dva druhy rytmu. Rytmus prozaicky' rytmus pracovn psniky, dubinuky, zamuje jednak povel pi nutnosti zabtat na jeden rz (uchnout), jednak ulehuje prci, jeto ji automatisuje. A skuten s hudbou se jde lp ne bez n, ale lp se jde i pi oivenm rozhovoru' kdy akt je chrize vypadv z naeho vdom. Tak, rytmus prozaick dr}leit jako faktor automatdsujc. Ale tm neni rytmus poesie. V umn existuje ,,ordre.., ale ani jeden sloup eckho chrmu nepln pesn tohoto ordru a rytmus umleck:i zle v poruovn rytmu prozaickho; byly u inny pokusy systematisovat tyto poruchy. Je to dnen tiloha theorie o rytmu. Lze pedpokldat, e tato systemisace Se nepovede; opravdu, nebo tu nejde o rytmus komplikovany, ale o poruen rytmu a to takov, kter nelze pedem uhodnout; vejde-li toto poruovn v knon, zftati tm svou cenu metody znesnadnujc. Ale nebudu se tu dotykat podrobnji otzek o rytmu; bude jim vnovna kniha zvltn'

J A K S o U vI s METo DY SUJE T oV S TA V BY S V Eo BEC N M I M E T oD A M I S TYL o V M I

chodit po provaze a jet k tomu po kadm tvrtm ''Pro kroce pisedat?.. - kal Saltykov.edrin o verch. Tuto otzku pochop kad, kdo o umn pem:l'krom lid otrvenych nepromylenou theorii o rytmu jako faktoru organisujcm prci. obtin, kiv poetick e,kter zptisobuje, e autor kokt' podivn:i, neobvykl1f slovnk' neobvykl rozvren slov - m je to vechno zavinno? - Pro nepozn krl Lear Kenta? pro Kent a Lear nepoznaj ptal se Tolstoj, Tolstoj velk;/ svym umnm Edgara? vci vidt a divit se jim - div se zkonrm shakespearskho dramatu. Pro v hrch Menandra, Plauta a Terentia se po. znvaji osoby a v aktech poslednch, a divci tui krevn pbuznost zpascch, ba nkdy sm autor na to v prologu upozoruje ? Pro vidme v tanc prosbu, nsledujc po souhlasu? Co rozvedlo a rozpt]ililo po svt Glana a Edvardu v Hamsunov ,,Panu.., a se miluj ? Pro ovdius' tvoe z lsky ,,umn lsky.., radil nepospichat s poitkem? Cesta kiv, cesta, na n noha ct kameny, cesta, kter se vrac to je cesta umni' Slovo pistupuje k slovu, slovo ct slovo, jako tv ct tv. Slova jsou rozkldna a msto jedinho komplexu slova pronenho automaticky' vyhazovanho jako tabulka okoldy z automatu, - rod se slovo-zvuk, slovo-artikulovany pohyb. r tanec je cesta, cesta pociovan; jet pesnji cesta, l<ter je stavna tak' aby byla pociovan. A tak: tanime za pluhem; to proto, e orme - ale orn nm nen t'eba. V starych eck;|'chknihch je takov: pbh: jak:isi princ byl na sv sr'atb tancem tak stren, e shodil aty a zaa|

26

27