Zakladne charakteristiky Epidemiologia Etiopatogeneza Formy a klin.

Obraz Diagnostika a diferencialna diagnostika Uloha psychologa Liecba farmakologicka a nefarmakologicka

Anotace Z teoretickch znalost student zsk pehled o klasifikaci duevnch poruch a zkladn psychopatologii jednotlivch psychickch funkc. Soust jsou zklady biologick lby a psychoterapie, prvn a etick otzky pstupu a lby duevn nemocnch. Clen zamen pedmtu vuky pro psychology je pedevm psychologickch aspektu diagnostiky a lby jednotlivch poruch. Osnova vod do psychiatrie a jej postaven v rmci medicnskch vd. Klasifikace duevnch poruch. Afektivn poruchy. Etiopatogenza, klinick obraz a lba. Poruchy schizofrennho okruhu. Etiopatogenza, klinick obraz a lba Poruchy pjmu potravy. Duevn poruchy a poruchy chovn vyvolan inkem psychoaktivnch ltek. Gerontopsychiatrie. Organick poruchy. Poruchy osobnosti. Pedopsychiatrie. Hyperkinetick syndrom. Neurotick poruchy, poruchy vyvolan stresem a somatoformn poruchy. Psychologick vyeten u jednotlivch diagnostickch okruh. Prvn postaven duevn nemocnch. Etick problmy psychiatrie

ORGANICKE DUSEVNE PORUCHY F00 F09

Zkladn charakteristika: - skupina duevnch poruch, u kterch znme pinu nemoc, raz nebo jakkoliv pokozen mozku vede k pechodnmu nebo stlmu naruen funkce mozku - zkladn pznak naruen kognitivnch (poznvacch) funkc EPIDEMIOLOGIA: - demence 5% ve vku 60 rok, ve vku nad 80 rok ji 20% - prevalence demence stoup s vkem a zvyuje se kadch 5 let - prevalence se li dle jednotlivch typ - Alzheimerova demence (AD) pedstavuje zhruba 50% demenc ETIOPATOGENEZA: Organick duevn poruchy - dlen: Primrn: pokozen pmo mozek Sekundrn: nsledkem poruch jinch orgn Demence: Reversibiln, liecitelne Ireversibilne, nevratn (neurodegenerativn): dochz k zniku mozkovch bunk (neuron) -Alzheimerova demence (AD) FORMY A KLINICKY OBRAZ: F00 F09: Organicke dus.poruchy: F 00 Demence u Alzheimerovy choroby F01 Vaskulrn demence F02 Demence u chorob klasifikovanch jinde F03 Nespecifick demence F04 Organick amnestick syndrom F05 Delirium F06 Jin duevn poruch nsledkem onemocnn/ pokozen mozku nebo nsledkem somatickho onemocnn F07 Poruchy osobnosti a poruchy chovn vyvolan onemocnnm, pokozenm nebo dysfunkc mozku F00 = ALZHEIMEROVA demencia: FORMY A KLIN.OBRAZ: - rozvj se pozvolna (msce a roky) - nejprve postien pamti - postiena schopnost uen (problmy se vtpovnm a vybavovnm zkladnch informac podstatnch pro bn ivot) - postupn pokles pamti handicapem pro sobstanost - dle poruchy mylen ve smyslu zpracovn informac, organizovn, plnovn, sudku, stv se odkzn na pi druhch - provzeno poruchami emonmi a chovn - odlisime ju od VASKULARNEJ demencie: priebeh je postupne progredujuci, kdezto u vaskularnej je schodkovity ETIOPATOGENEZA: - neurodegenerativna (nevratna) d., pretoze dochadza ku zaniku mozg.buniek - pricinu nepozname - v CNS produkce a akumulace beta amyloidu - centrln pro patogenezi - bunkova dysfunkcia a zanik neuronov vedie k neurotransmiterovemu deficitu (acetylcholinu, noradrenalinu, a serotoninu) = zvysenie acetylcholinu je strategiou liecby F01 = VASKULARNA, pripadne ZMIESANA demencia: ETIOPATOGENEZA: 2

- sposobena je infarktami mozgu pri cerebrovaskularnom ochoreni - po prechodnych ischemickych atakach, nahlych mozg.prihodach FORMY A KLIN.OBRAZ: - nerovnomerne postihnutie jednotlivych kogn. fcii (x AD) napr.pamat je postihnuta viac ako myslenie a usudok - loziskove neurologicke priznaky - v anamneze mozg.prihody a infarkty myokardu F04 ORGANICKY AMNESTICKY SYNDROM: ETIOPATOGENEZA: - postihnutie specifickych struktur mozgu - nedostatok vitaminu B6 (thiamin) FORMY A KLIN.OBRAZ: - vyrazne narusenie kratkodobej pamati neschopnost uchovat si nove poznatky - konfabulacie F05 DELIRIUM: ETIOPATOGENEZA: - nespecificky syndrom - priciny: metabolicky rozvrat intoxikacia a abstinencne stavy pri abuze psychoakt.latok traumata - hl.rolu z neurotransmiterov hra acetylcholin FORMY A KLIN.OBRAZ: - nespecificky org. mozg. syndrom - sposobeny bud akutnou intoxikaciou alebo organickym postihnutim CNS porucha vedomia (zastrene vedomie znizene povedomie o okoli) narusenie poznavacich schopnosti a zhorsenie kraktokobej pamati a dezorientacia casom a miestom narusenie psychomotoriky (striedanie hyper- a hypoaktivity) narusenie spanku alebo cyklu spanok bdenie stav prechodny, kratky s menlivou intenzitou - casto sucastou psychickych poruch (10 15 percent na chirurgickych oddeleniach) - rizikove faktory: vek, predchadzajuce poranenie mozgu, alkoholizmus F06 = INE DUSEVNE PORUCHY: - vznikaju nasledkom ochorenia, poskodenia ci dysfunkcie mozgu alebo nasledkom somatickeho ochorenia organicka halucinoza katatonna porucha organicky syndrom s bludmi organicke poruchy nalady uzkostna org.porucha disociacna porucha emocne labilna porucha mierna kogn.porucha = sporna diag. kategoria, projevuje se poruchami pamti (hlavn vbavnosti a uen se nov ltce), pozornosti, mylen, ei (zpomalen, hledn slov),vizuln prostorov orientace mozne kvantifikovat pomocou neuropsychologickych testov. Vznam prevencie latkami, ktore zlepuji kognitivny vykon nie je jasny. Je charakteristicka: 1. lahkymi poruchami pamati (udava nemocny aj blizke okolie), 3

2. postihnutie pamati je lahsie ako u demencie a nema dopad na zvladanie kazdodennych udalosti, 3. zachovane su celkove kogn.schopnosti, = mnoho postihnutych prechadza do demencie!!! (80 percent v priebehu 6 rokov!) F07 = PORUCHY OSOBNOSTI a PORUCHY CHOVANIA: - v ramci postencefalitickeho a postkomocneho syndromu - telesne ochorenia sprevadzane dusevnymi poruchami - patri sem porucha vzorcov chovania sprevadzana abnormalnymi prejavmi emocii, potrieb, impulzov (bez ohladu na soc.konvencie = asocialne ciny), poznavania a myslenia - musi byt pritomna dlhsie ako 6 mesiacov DIAGNOSTIKA A DIFERENCIALNA DIAGNOSTIKA: DEMENCIA: Vyeten zahrnuje: - dolezita je vcasna diagnoza - kompletn anamnza vetn objektivn zhodnocen psychickho stavu - tlesn a neurologick vyeten - k vylouen reverzibiln demence pomocn vyeten (laboratorn vyeten vetn serologickho vyeten na HIV a syfilis) - EKG a RTG pro ujasnn vaskulrn komponenty - CT (komputerov tomografie ) nebo MRI (magnetick rezonance) pro ujasnn mry atrofie a zhodnocen lz bl hmoty mozkov - Mini Mental State Examination DIAGNOSTIKA = uloha psychologa: Dleit je zhodnocen mry postien kognice: Je kognitivn porucha natolik zvan, e ji lze kvalifikovat jako demenci ? Dal dotaz na ptomnost organicity Specifikace kognitivnho deficitu DEMENCIA x DELIRIUM, DEPRESIA: Delirium = nhl zatek, zhoren orientace, zhoren vnmn, naruen cyklu spnek-bdn Deprese = obraz pseudodemence ( = depresi posobi dojmom demencie), normln orientace, nemocn odpovd asto nevm, nem tendenci kognitivn defekt skrvat Demence = zan pozvolna, deprese se objevuje a po vzniku kognitivnho deficitu, nemocn m tendenci ho skrvat, nen narueno vdom DOMENY KOGNICIE Pamov schopnosti eov schopnosti (+ dal symbolick schopnosti) Vizuospaciln schopnosti Exekutivn funkce Intelektov schopnosti Zvldn kadodennch aktivit NEUROPSYCHOLOGICKE VYSETRENIE: 6oblasti: 1. pamatove schopnosti: - dominujc kognitivn zmna - naruena hlavn smantick pam - casovy charakter: temporalny gradient / Ribotov zakon = nastava najprv strata recentnych, cerstvych pam. infos az potom strata infos ulozenych v dlhodobej pamati,teda 4

autobiog.zlozky a pamati pre osobne fakta (lepsie si pamataju co sa stalo pred mnohymi rokmi, ako to co sa stalo vcera) - z hladiska fazi pamat.procesu: narusena je najma konzolidace = uskladnenie (1. vstiepivost, 2. uskladnenie, 3. vybavenie), rychle zabudanie a strata infos, v neskorsich stadiach porucha bezprostrednej reprodukcie, narusena aj epizodicka zlozka pamati = postupna dezorientacia pacienta casom a miestom a chybne casove radenie udalosti Neuropsychologick testov metody uvan pro hodnocen pamti: - komplexn -Wechsler Memory Scale III - specifick - California Verbal Learning Test 2. eov schopnosti (+ dal symbolick schopnosti) nejprve obte v nalzn a vybavovn vhodnch slov postupn obte v porozumn eovmu projevu z dalch symbolickch schopnost postupn rozvoj akalkulie, agrafie a alexie apraxie (neschopnost vykonat uritou motorickou aktivitu) pozdji agnzie (neschopnost rozpoznat ji dve znm podnty pi zachovalch senzorickch funkcch) - rec sa stava vagna, pouzivaju skor obecne terminy ako konkretne - obcasne parafazie (nespravne pouzivanie slov), afazie, echolalia, dysartria, mutizmus Neuropsychologick testov metody pro hodnocen praktickch a gnostickch schopnost: - Clock Drawing kresba hodin, Rey-Osterrieth Complex Figure Test 3. vizuospacialne schopnosti - zpotku topografick dezorientace (zprvu na mn znmch mstech), postupn dezorientace i na znmch mstech a poslze i v domcm prosted - dopad na praktick fungovn pacienta v ivot - slabe konstrukcne schopnosti - prejavy vizuokonstrukcnej apraxie Neuropsychologick testov metody uvan pro hodnocen vizuospacilnch schopnost: - Clock Drawing, Rey-Osterrieth Complex Figure Test - Benton Visual Retention Test 4. exekutivne fcie - v diskrtnch formch asn - vraznj progrese dochz ve stednch a markantn pozdnch fzch AD - problemy v obl. rozhodovania, riesenia problemov a planovania - oslabena je myslienkova flexibilita, presuvanie pozornosti Neuropsychologick testov metody uvan pro hodnocen exekutivnch schopnost: - Wisconsin Card Sorting Test - Trail Making Test - Stroop Test 5. intelektove schopnosti - zmny ve vkonech v intelektovch testech vsledkem zmn v dlch kognitivnch schopnostech. Neuropsychologick testov metody uvan pro hodnocen intelektovch schopnost: - komplexn: Wechsler Adult Intelligence Scale III (WAIS-III) - specifick screeningov kly: Mini Mental State Examination , Mattis Dementia Rating Scale , Seven-Minute Screening Test 6. zvladanie kazdodennych aktivit KLINICK KLY A SCREENINGOV TESTY zamen na: 5

1. KOGNITIVN SCHOPNOSTI Alzheimers Disease Assessment Scale (ADAS)- Cognitive and Non-Cognitive sections (ADAS-Cog, ADAS-Non-Cog) - screeningov posuzovac kla - 21 poloek: 11 kognitivnch, 10 nekognitivnch - kognitivn st je zamena zejmna na posouzen kvality pamti, ei, praxe a orientace - m vy skre, tm hlub kognitivn deficit (zdrav lid ve vym vku 5-10), max. 70 - nekognitivn poloky posuzuj kvalitu psychiatrick symptomatologie, max. 50 Seven-Minute Screening Test - 7-minutov screeningov test vysoce senzitivn pro detekci pacient s AD - 4 subtesty ( 4 kognitivn oblasti typicky alterovan u AD): 1. pam, 2.verbln fluence, 3.vizuospaciln a vizuokonstrukn schopnosti, 4. asov orientace. Global Deterioration Scale (GDS) - kla globln deteriorace - umouje peujcm zhodnotit fzi kognitivnho deficitu - 7 stdi (1-3 predementn fze, 3. stadium koreluje svmi charakteristikami s mrnou kognitivn poruchou, stadia 4-7 demence, od 5. stdia jedinec zvisl na pomoci a pi druhch osob) Clinical Dementia Rating (CDR) - klinick hodnocen demence - 6 oblast (pam, orientace, sudek a een problm, spoleensk styky/spoleensk ivot, domc ivot a konky, pe o sebe) - oblasti klinicky hodnoceny na kle 0-3 Mini Mental State Examination (MMSE) - krtk screeningov test umoujc orientan a rychl zhodnocen kvality kognitivnch schopnost (administrace trv 5-10 minut) - subtesty hodnotc orientaci, krtkodobou pam, konstrukn-praktick schopnosti, ten, psan, poetn schopnosti a pozornost 2. PSYCHIATRICK A BEHAVIORLN PZNAKY Behavioral Symptoms in Alzheimers Disease (BEHAVE-AD) Neuropsychiatric Inventory (NPI) - Neuropsychiatrick invent, klinick strukturovan interview, realizovan s osobou peujc o pacienta Geriatric Depression Scale (GDS) - screeningov kla pro posuzovn deprese u geriatrickch pacient Cornell Scale for Depression in Dementia ZVLDN KADODENNCH AKTIVIT Katz Index of Independence of Activities of Daily Living hodnoceno 6 oblast: koupn, osobn hygiena, oblkn, cestovn, kontinence stolice a moi a pjem potravy - vsledn skre 6 = pacient samostatn, 0 bod = vysok zvislost na pi druhch osob. Barthel ADL Index - hodnot mru nezvislosti (fyzick, verbln) v nsledujcch oblastech: jdlo, koupn, oblkn, pe o vzhled, kontinence stolice, kontinence moi, osobn hygiena, pesun lko-idle, chze po rovin, chze do schod, vy skre vy mru nezvislosti LIECBA: FARMAKOLOGICKA: Farmakoterapia kognitivnych (poznavacich) fcii: - kognitiva: lky, zvyujc rznmi mechanismy dostupnost acetylcholinu v CNS - nejdleitj mechanismus inhibice cholinesterz ( tj. enzym, odbourvajcch acetylcholin) - inhibitory acetylcholinesterzy: donepezil (Aricept), galantamin (Reminyl), rivastigmin (Exelon) 6

ovplyvnenie glutamatu = excitacny neurotransmitter dolezity pre pamat a ucenie, antioxidancia = vychytavace volnych radikalov napr. vitamin E,C, melatonin atd. - Nootropika: zlepsuju metabolizmus mozg.buniek napr.ginko biloba, piracetam Indikace: lehk a stedn pokroil Alzheimerovy demence, ovovny u ostatnch demenc zpomaluj prbh, u sti pechodn zlepen kognitivnch funkc, chovn, aktivit vednho ivota a emotivity Vedlej inky z oblasti gastrointestinlnho traktu - Liecba Alzheimerovej demencie, ktora by dokazala zabranit kumulacii beta-aanuloidu, nie je momentalne dostupna (moznost akurat podavat inhibitory enzymov ktore podporuju tvorbu beta-amyloidu) Liecba neuropsychiatrickych priznakov a poruch chovania - BPSD = behavioralne a psychologicke symptomy demencie - poruchy afektivity (nezvldn afekt, deprese, morozita, vztek, zkost), z poruch chovn neklid, agresivn projevy, tky, situaci nepimen chovn, dle psychotick pznaky ( bludy a halucinace), porucha cyklu spnek bdn, spnkov inverze - pre liecbu pouzivame atypicke antipsychotika - pri depresii antidepresiva skupiny SSRI (specificke inhibitory spatneho vychytavania serotoninu) napr.citalopram, venlafaxin Liecba deliria - liecba priciny veducej k vzniku ochorenia - poskytnutie somatickej, senzorickej a vonkajsej podpory - pri psychotickych prejavoch podavame haloperidol NEFARMAKOLOGICKA: Terapia a rehabilitacia: - nejefektivnj komplexn pstup - propojen lby farmakologick, psychoterapeutick a rehabilitace Praktick rady: - na stabilnm mst telefonn sla na lkae, leny rodiny, policii, hasie - dleit a potebn vci na stabilnch mstech - bezbarirov pstup po byt (pomcky, drky) - v noci rozsvcen svtla - zajistit cenn pedmty, finance - kognitivn trnink Rehabilitacia, psychoterapia - vychadza z vlastnej doprovodnej symptomatologie Alzheimerovej demencie BPSD = dolezite naucit sa ich zavcas identifikovat a porozumiet tomu co ich vyvolalo, zapojit okolie tak aby mohlo dojst k zmenam - zjednodusit okolite prostredie a bezne denne ulohy a cinnosti - poskytnut odpocinok - napovedy, pomocky = kalendar s poznamkami - precvicovanie infos o rodine, mien - zvladanie obsluhy pracky - rozoznavanie minci a bankoviek - postupy na trenovanie kogn.schopnosti (pracovat na kludnom mieste, vyhradit si dost casu, nacvik konkr.cinnosti-nakup, obliekanie atd., aspon raz denne sa venovat spolocenskym hram, trenovat pamat a pozornost-krizovky, poviedky atd., trenovat priest.orient postupny nacvik, zachytne body) PROBLEMATIKA PECUJICICH OSOB - blzk a peujc osoby jsou vystaveny velk psychick zti - poskytnout praktick rady, jak peovat po psychick strnce sami o sebe a nabdnout odbornou psychoterapeutickou pi - pozitivn efekt pin peujcm osobm psychoedukativn podprn terapie, podprn skupiny a programy 7

DUSEVNE PORUCHY A PORUCHY CHOVANIA VVOLANE UCINKOM PSYCHOAKTIVNYCH LATOK F10-19

Zakladna charakteristika: - akakolvek dusevna porucha, ktora vznikla uzivanim psychoakt.latok = latky vyvolavajuce zavislost maju vplyv na chovanie, vedomie a naladu POJMY: akutna intoxikacia: prechodny stav po poziti PsA latky, ktory vedie k maladapt.chovaniu (dany ucinkom latky na CNS) skodlive uzivanie: sposob uzivania, ktory vedie k poskodeniu tel. alebo dus. zdravia tolerancia: pri opakovanom uzivani musi jedinec zvysovat davku drogy aby dosiahol rovnaky ucinok zavislost: progresivna adaptacia buniek ako odpoved na excesivnu expoziciu latky syndrom zavislosti: silna tuzba ziskat latku problemy s kontrolou jej uzivania zvysenie tolerancie rozvoj telesneho odvykacieho stavu pri nedostatku latky odvykaci stav: abstinencny syndrom, zahrna priznaky, ktore sa vyskytuju po odnati latky po jej trvalom uzivani telesna zavislost: rozvoj tolerancie a abstinencneho syndromu psychicka zavislost: tuzba po latke a pri jej nedostatku rozvoj neprijemnych psychickych priznakov craving: tuzba, bazenie po latke flashback: psychoticka reminiscencia ma dojem akoby bol pod vplyvom psychoaktivnej latky aj ked abstinuje dezinhibice: chovanie o ktorom subjekt vie, ze je nebezpecne alebo nevhodne ale nie je schopny ho potlacit EPIDEMIOLOGIA: Alkohol: - najzneuzivanejsia droga - 6 10 percent obyvatelstva - v CR = 2. miesto v konzumacii alkoholu v EU Dalsie psychoticke latky: - 3,4 percenta ludi na celom svete uzivaju ilegalne drogy - marihuana, amfetaminy, extaza, heroin Fajcenie: - 1,2 miliona fajciarov ( = tretina populacie) - v CR 30 percent dospelych ETIOPATOGENEZA: 4 faktory: 1) Osobnost 2) Prostredie 3) Droga 4) Zivotna situacia - rozvoj zavislosti suvisi s dopaminovym mezolimbickym systemom, ktory reaguje na odmenu libymi pocitmi 8

DELENIE zneuzivanych PsA latok: centralne tlmive: alkohol, barbituraty, benzodiazepiny opiaty: opium a jeho derivaty, metadon stimulujuce latky: amfetaminy, kokain, nikotin, kofein halucinogeny: LSD, mezkalin, psilocybin, PCP konope: marihuana, hasis FORMY A KLIN.OBRAZ F10 Poruchy vyvolane uzivanim ALKOHOLU: Akutna intoxikacia: mierna: uvolnenie, hovornost, euforia tazka: agresivita, podrazdenost az porucha vedomia a smrt Koncentracia: o 0,3 0,5 promile: relaxacia, uvolnenie zabran, spomalenie motor.reakcii o 1 promile: senzoricke a motoricke fcie su zretelne narusene (problemy s koordinaciou pohybu, zlost, agresia) o 2 promile: vazne narusene schopnosti o 4 promile: smrt Patologicka intoxikacia alkoholom: - u jedincov s nizkou toleranciou k alkoholu - prejavuje sa extr.vzrusenostou, agresivitou, naslednym spankom a uplnou amneziou Zavislost na alkohole: - musi sa prejavit aspon v jednej z nasledujucich oblasti: skola, praca.. socialne fungovanie pravna oblast zvysovanie tolerancie neschopnost abstinovat strata kontroly Jellinekova typologia: 5 typov zavislosti na alkohole: 1. problemove pitie: , ako sebamedikacia, caste pitie osamote 2. prilezitostne pitie: , v spolocnosti 3. anglosasky typ s preferenciou piva a destilatov: , vyrazna psychicka zavislost 4. romansky typ: , preferujuci vino s typickou dennou konzumaciou alkoholu pre trvale udrzovanie hladiny 5. epizodicke pitie: 4 vyvojove fazy zavislosti: 1) pociatocna (symptomaticka) 2) varovna (prodromalna) 3) rozhodna (krucialna) 4) konecna (terminalna) Alkoholovy odvykaci stav: - telesne priznaky: tras, potenie, tachycardia, bolesti hlavy - kvalitativna porucha vedomia: delirium, zrak, taktilne, sluchove halucinacie - vegetatovna hyperaktivita - to uz oznacujeme ako delirium tremens - fetalny alk.syndrom: dusevna zaostalost, deformacie tvare a ustnej dutiny dietata Komorbidita: = spojenie skodliveho uzivania alkoholu a psychickych chorob - rizikove faktory: trauma v detstve, rodicia so zavislostou, dedicna komponenta 9

F11 Poruchy vyvolane uzivanim OPIOIDOV: = opium, morfin, kodein, heroin - snizuju citlivost k vnimaniu telesnych podnetov a schopnost na ne reagovat, schopnost menit naladu OPIUM - susena stava z makovic, obsahuje morfin a kodein Intoxikacia: narusene chovanie: apatia, utlm zhorsena pozornost otupelost mioza (zuzene zornice) pri tazkej: hypotenzia, hypotremia, ohrozenie zivota Odvykaci stav: o tuzba po droge o priznaky podobne chripke o uzkost, dysforia HEROIN - derivat morfinu - vysoko navykovy, uzivany intravenozne - musi byt uzivany niekolkokrat denne - ucinok trva niekolko hodin - komplikacie: vysoke riziko smrti neumyselne predavkovanie / suicidalne jednanie, bakterialne infekcie na kozi, caste osobnostne poruchy a depresie, zvysene vnimanie bolesti Ucinky: vyvolava orgazmu podobnu reakciu a euforiu nasledovanu sklidnenim a ospalostou Intoxikacia: vyrazna euforia popisovana ako orgazmus celeho tela zcervenanie tvare svrbenie koze mioza zavrate hypotenzia, hypotermia Abstinencny syndrom: - 8 10 hodin po poslednej davke - 2 fazy: akutna trva niekolko dni, druha trva niekolko tyzdnov (hypotenzia, hypotermiou..) F12 Poruchy vyvolane uzivanim KANABINOIDOV: MARIHUANA - najcastejsia - z listov a kvetov konope (zivica = hasis) - tetrahydrokanabinol THC Ucinky: v nizkyc davkach: mierne rozjarena nalada vo vyssich davkach: ucinky podobne halucinogenom zmeny vnimania: skreslene vnimanie casu a priestoru pocity uzkosti, hrozy narusuje pamatove fcie Intoxikacia: narusene chovanie: euforia, dezinhibicia, uzkost, podozrievavost, spomalenie casu atd. Poruchy vnimania: iluzie, halucinacie 10

 Depersonalizacie Derealizacie Telesne priznaky: zvysena chut k jedlu, suchost v ustach, tachykardia atd. Odvykaci stav: - nie je F13 Poruchy vyvolane uzivanim SEDATIV alebo HYPNOTIK: BENZODIAZEPINY - proti nespavosti a uzkosti Intoxikacia: narusene chovanie: euforia, dezinhibicia, apatia, utlm, labilita nalad, agresia zhorseny psychomotoricky vykon setrela rec kolisava chodza porucha vedomia Zavislost: - vznika tolerancia a pri pokuse vysadit sa dostavuje abstinencny syndrom Odvykaci stav: o podobny odvykaciemu stvau pri zavislosti na alkohole + sa moze pridat delirium o symptomy bezne u uzkostnych stavov o priznaky relativne specificke narusenie percepcie F14 Poruchy vyvolane uzivanim KOKAINU: KOKAIN - ziskavany zo susenych listov koky - vysoko navykovy, vznika rychlo tolerancia - uzivany v tahoch: trvaju aj niekolko dni koncia vycerpanim alebo dalsou davkou - vnutrozilova aplikacia Ucinky: stimulujuce, euforizujuce ucinky zvysuje energiu, sebadoveru pocity vlastnej vtipnosti a pohotovosti po obdobi euforie nasleduje podrazdenost, az uzkostna depresia Intoxikacia: poruchy chovania: euforia, velikasstvo, hrubost, agresivita, hadavost problemy v soc.fungovani: druznost x socialne stiahnutie sa poruchy vnimania: halucinacie, telesne priznaky: tachykardia az arytmia, hypertenzia, zimomriavky, potenie, zvracanie, svalova slabost, krce moze dojst k nahlemu umrtiu nasledkom kardialnej komplikacie a deliria Zavislost: - halucinacie, paranoidne bludy - typicke zrak.halucinacie su zablesky svetla, ktore sa pohybuju - taktilne halucinacie (hmyz pod kozou) Odvykaci stav: o dysforia o unava o insomnia o bizarne alebo neprijemne sny o zvysena chut k jedlu 11

F15 Poruchy vyvolane uzivanim INYCH STIMULANCII (vratane kofeinu): STIMULANCIA - vysoko navykove a nebezpecne - synteticke drogy vyrabane v laboratoriach z chem. latok a z prekurzorov najcastejsie z efedrinu Ucinky: zvysuju aktivaciu zvysenie cilosti, znizenie unavy a nudy schopnost menit naladu a zvysovat sebadoveru zvysuju vytrvalost, silu, pomahaju schudnut besprostredne prijemny stav je nasledovany podrazdenostou a pocitmi nepohody, ktore mozu byt prekonane len dalsou injekciou nizke davky bezpecne, vyssie: po stimulujucom ucinku sa dostavuje obdobie kompenzacneho utlmu ochablost, podrazdenost, unavenost motivacia k dalsej davke vysoke davky: vzrusenost, zmatenost, busenie srdca, zrychlenie tepu a dychu AMFETAMINY - napr. dexamfetamin, extaza = tablety - pervitin = cisty metamfetamin (prasok) - speed = malo cisty metamfetamin - pri dlhoobom uzivani mozu mat neurotoxicky efekt na kogn.fcie ANOREKTIKA Intoxikacia: narusene chovanie: euforia, velikasske predstavy, hrubost, agresivita poruchy vnimania: halucinacie paranoidita telesne priznaky: tachykardia, potenie, zimomrivost, svalova slabost, krce socialne interakcie od nadmernej druznosti po socialne stiahnutie sa Zavislost: - strata kontroly - impulzivny prijem drogy - vysoka uroven aktivacie - priznaky nerozoznatelne od akutnej schizofrenie - paranoidne bludy veduce k nevyprovokovanemu nasiliu, zrakove a sluchove halucinacie - depresie, suicidia Odvykaci stav: o depresie o zvysena chut k jedlu o poruchy spanku o tuzba po droge o kognitivne problemy (s pamatou) F16 Poruchy vyvolane uzivanim HALUCINOGENOV: Ucinky: zmena vnimania LSD (diethylamid kyseliny lysergovej) - besfarebna latka bez chuti a zapachu - velmi silna droga - halucinacie farieb, zvukov - mysticke a kvazinabozenske zazitky - flashback: iluzie a halucinacie v obdobi abstinencie podobne tym, ktore preziva pri poziti drogy 12

strata orientacie v realite, stavy paniky, nevie ovladnut co robi

PCP (phencyklidin) - disociativne anestetikum - halucinacie, pocit odstiepenia od okolia - vzrusenie, stavy podobne psychoze - necitlivost voci bolesti, prezivanie podobne stavom opitosti Intoxikacia: porucha chovania: uzkost, strach, labilita nalad abnormity vnimania: sluchove, zrakove, taktilne iluzie ci halucinacie pri plnom vedomi, vztahovacnost somaticke, najcastejsie vegetatovne priznaky: tachykardia, potenie, tras, dilatacia zornic Odvykaci stav: - nie je F17 Poruchy vyvolane uzivanim TABAKU: - fajcenie zvysuje metabolizmus kofeinu (fajciari maju zvysenu tendenciu k uzivaniu kofeinu) NIKOTIN - stimulacny efekt - zlepsenie nalady, znizenie tenzie - predcasne umrtia: rakovina pluc, infarkt myokardu atd. Intoxikacia: bizarne sny insomnia labilita nalad derealizacia somaticke priznaky: potenie, tachykardia Odvykaci stav: o tuzba po nikotine o telesne priznaky: malatnost, slabost, zvysena chut k jedlu o poruchy nalady: uzkost, dysforia, neklid, podrazdenost Zavislost na nikotine: - chronicke recidivujuce ochorenie - pricina kazdeho 5.umrtia v Cr

13

F18 Poruchy vyvolane uzivanim ORGANICKYCH ROZPUSTADIEL: - inhalacne latky - lahka dostupnost - diagnostika nie je mozna bez udajov jedinca - uzivane cuchanim k latke napustenej rozpustadlom alebo v uzavretom priestore (s pokryvkou hlavy) 4 kategorie podla National Institue of Drug Abuse NIDA: 1) prchave rozpustadla 2) adheziva, pohonne latky, odstranovace farieb, nitrity, korekcne tekutiny 3) plyny 4) aerosoly Ucinky: komplikacie: poskodenie koze, kardiovaskularne a plucne komplikacie, zlyhanie pecene neurotoxicita neurologicke priznaky: ataxia, neuropatia psychiatricke: uzkost, delirium, demencia, depresia Intoxikacia: v popredi je dysfunkcne chovanie: apatia, letargia, hadavost psychomotoricka retardacia telesne priznaky: svalova slabost, setrela rec moze byt narusene vedomie: neostre vedomie, stupor, koma TANECNE DROGY - alkohol, nikotin, kanabis, extaza, amfetaminy, LSD, kokain, heroin, poppers - chemicky roznoroda skupina - typicky socializovani mladi ludia vo veku okolo 15 30 rokov - zdravotne rizika: hyperthermia, dehydratacia, urazy, dopravne nehody - v Cr napr Zdruzenie Podane ruce (prevencia) DIAGNOSTIKA A DIFERENCIALNA DIAGNOSTIKA - rizikove obdobie: adolescencia - muzi viac ohrozeni nez zeny - tendencia podhodnocovat mnozstvo latky - nutna konfrontacia s clenmi rodiny - mozne spojenie s inymi psychickymim poruchami - pri alkoholizme: konfrontacia s objektivnou anamnezou, pri somatickom vysetreni: zvysenie hodnot pecenovych testov a zvyseny objem cervenych krviniek atd. DIAGNOSTIKA KOGN.DEFICITOV u uzivatelov navykov latok: - situacia za akej sa dostavaju k vysetreniu casto suvislost s inymi problemami ako s kogn.deficitmi - mnohi odmietaju suvislost problemov s uzivanim navykovej latky - zasadny vyznam pre diagnostiku a prognozu:dlzka abstinencie a celkove dodrziavanie liecebneho rezimu - potrebne pouzit neuropsychodiagnosticke metody Oblasti: dlzka a priebeh drogovej anamnezy typ uzivanej navykovej latky sposob uzivania vyskyt psychiatrickych poruch v minulosti pritomnost inej psychiatrickej poruchy celkova zivotosprava a zivotny styl Vysetrenie osobnosti: - dotazniky, projektivne techniky - komorbidita s inym ochorenim 14

nutna sucast diagnozy je absencia nahladu na nemoc

LIECBA FARMAKOLOGICKA farmakoterapia intoxikaciou - pacienti s tazkou intoxikaciou si vyzaduju zabezpecenie vitalnych fcii, preto nutnost hospitalizacie na ARO alebo JIP - lahsia intox. vyzaduje liecbu podpornu farmakoterapia odvykacich stavov - delirium tremens: benzodiazepiny s postupnym vysadzovanim - opiaty: spasmolytika - kanabinoidy: vzhladom k pomalemu vylucovaniu nevyvolavaju tazke odvykacie stavy - barbituraty a benzodiazepiny: postupne znizovanie davok - pervitin a kokain: tazsie priznaky nie su pritomne, nie je nutna farmakol.liecba - halucinogeny: nevyvolavaju telesne odvykacie stavy - tekave latky: nevyvolavaju telesne odvykacie stavy farmakoterapia zavislosti - latky zhorsujuce znasanlivost navykovej latky: hlavne pri zavislosti na alkohole ANTABUS = ak uzije alcohol, silna vegetativna reakcia, az kolaps - antagonisti opioidnych latok - anticravingove latky: hlavne pri alkoh.zavislosti, napr. NALTREXON znizuje bazenie po alkohole - substitucna liecba: cielom je zmiernenie skod, napr liecba metadonom u ludi zavislych na opioidoch NEFARMAKOLOGICKA kratka intervencia: - doporucenie prestat zneuzivat navykovu latku - predanie svojpomocnej prirucky - spolupraca s rodinou - posilnovanie motivacie - sebamonitorovanie - krizova pomoc na linke dovery - metoda 4A: ask, advice, assist, arrange dovednosti potrebne pre zivot - socialne: schopnost celit soc.tlaku - dovednost sebaovplyvnenia: sebamotivacia NEFARMAKOLOGICKE SPOSOBY ZVLADANIA BAZENIA: - vyhybat sa situaciam ktore ho vyvolavaju - uvedomit si ho hned na zaciatku - uvedomit si vyhody abstinencie - hovorit o svojich pocitoch - relaxacne techniky - zmena prostredia KOGNITIVNE BEHAVIORALNE POSTUPY: Metoda Semafor Trojstupnova obrana: 1. analyza myslienok veducich k spustacu a ich zastavenie 2. analyza myslienok od spustaca k recidive a ich zastavenie 3. analyza myslienok od recidivy k debaklovej situacii a ich zastavenie TERAPEUTICKA KOMUNITA - moznost aktivneho podielania san a liecbe - podiel na rozhodovani 15

- kolektivnost, socialne ucenie - 3-4 mesica az 1 rok SVOJPOMOCNE ORGANIZACIE A SOCIOTERAPEUTICKE KLUBY: - anonymni alkoholici 1935 v USA - zakladom: priznat svoju zavislost, zaviazat sa k uprimnosti, odhodlaniu s problemom bojovat, nebat sa poziadat o pomoc RELAXACNE TECHNIKY - uzitocne u pacientov u ktorych sa uplatnuje stres a napomaha rozvoju navyku alebo ho udrziava MOZNOSTI PREVENCIE A LIECBY - komplexny pristup k pacientovi - matching: priradenie pacienta k vhodnemu a jemu vyhovujucemu programu - komorbidita - najvacsie zlepsenie intelektovych fcii dochadza behom prveho mesiaca abstinencie

BIOLOGICKA LIECBA V PSYCHIATRII

biologick lba psychofarmakoterapie: - anxiolytika - neuroprotektiva - antidepresiva - antipsychotika stimulan metody K biologick lb adme: psychofarmakoterapii stimulan metody - elektrokonvulzivn lbu - transkraniln magnetickou stimulaci lbu svtlem spnkovou deprivaci PSYCHOFARMAKOTERAPIA Historia: - nhodn objev antipsychoticky a antidepresivn psobch ltek hodnocen jako revoluce v psychiatrii: - zmnil (a nadle mn) obraz psychiatrie a postoje k psychiatrii jako oboru - stimulus pro vzkum duevnch chorob - psychofarmakologick ra (potek 60. lta) nesmrn pokrok v lb psychickch chorob PSYCHOFARMAKA Definice: lky ovlivujc psychick funkce DLEN psychofarmak (dle ady aspekt): dle chemick struktury mechanismu psoben klinickch charakteristik ovlivnn jednotlivch psychickch funkc ANXIOLYTIKA - ltky, kter potlauj zkost - hlavnmi zstupci jsou benzodiazepinov anxiolytika (benzodiazepiny, BZ) - posiluj inhibin inek kyseliny gama aminomsledn (GABA), co je hlavn inhibin neurotransmiter v mozku. 16

psob rychle, vysoce inn anxiolytika, sedativa, maj vyjden relaxan a antikonvulzivn inek Dlen dle DLKY VYLUOVACHO POLOASU: o dlouh (>18 hod): - mon kumulace, mn asto zvislost, abstinenn syndrom mrn - diazepam (f.o. Diazepam), klonazepam (f.o.Rivotril) o stedni (12-18 hod.): - oxazepam (f.o. Oxazepam), bromazepam (f.o.Lexaurin), alprazolam (f.o.Neurol) o krtk (<12 hod.): - triazolam (f.o. Halcion), midazolam (f.o.Dormicum) Dlen dle INTENZITY HYPNOSEDATIVNHO PSOBEN: nejni u oxazepamu nejvy u BZ hypnotik, nap. nitrazepamu (f.o. Nitrazepam), diazepamu a bromazepamu Nedouc inky BZ anxiolytik: sedace a ospalost v prbhu dne (postupn se sniuje nava, ataxie, zvrat, hypotenze, pdy kongenitln malformace rt a patra plodu (?) abstinenn syndrom Psychick inky anxiolytik: zvislost anterogrdn amnzie a naruen kognice (ast lehk postien soustedn a vpadky pamti) paradoxn odtlumen agresivity rozvoj zkosti a nespavosti po vysazen, asto ve vy intenzit ne bazln (rebound fenomn) Pznaky z odnt BZ: pznaky bn u zkostnch stav pznaky relativn specifick - naruen percepce - depersonalizace, derealizace, halucinace - zmna citlivosti (brnn, trnut, pocit e nco leze po ki, sensorick hypersensitivita na zvuk, svtlo, pachy a chut, tinnitus) psychotick symptomy - zmatenost, delirium, konvulze Indikace anxiolza zkostn stavy, agitovan psychzy hypnotick efekt insomnie myorelaxan efekt spastick poruchy antikonvulzivn epilepsie, odvykac stavy amnzie - premedikace a sedace u malch chirurgickch zkrok Tolerance: na hypnotick efekt rychle na anxiolytick efekt pomaleji - BZ jsou inn v lb akutn i chronick zkosti a panickch stav - BZ inkuj rychle, inek patrn ji po jedn dvce, proto jsou vhodn zejmna u pacient s akutn zkost - BZ inn hlavn na tlesn pznaky, mn na psychick pznaky (obavy, zkosti), kde innj AD - krtkodob lba nevede k pln remisi - pro dlouhodobou lbu nejsou BZ ideln - prosazovna antidepresiva 17

HYPNOTIKA = psychotropn ltky navozujc spnek, v nich dvkch sedaci, ppadn anxiolzu inky: prodluuj spnek urychluj usnut sniuj poet nonch probouzen Dlen: - analogicky jako antidepresiva dle generac - vy generace specifitj, lpe snena, bezpenj I. generace - barbiturty II. generace - benzodiazepinov hypnotika III. generace- tzv. Z hypnotika - zopiklon nebarbiturtov hypnotika (dnes obsoletn), (f.o.Imovane), zolpidem (f.o. Hypnogen, Stilnox) a zaleplon (f.o.Sonata) PSYCHOSTIMULANCIA = psychotropn ltky, zvyujc i upravujc vigilitu vdom - mechanismus psoben - zven koncentrace katecholamin v CNS - amfetaminy ( f.o.Psychoton), efedrin, metylfenidt (f.o. Ritalin), modafinil (f. o. Provinil) jin mechanismus inku Indikace: narkolepsie porucha pozornosti s hyperaktivitou - pi preskripci zvltn opaten (pedpis na zvltny recept, proskripce evidovna, zven kontrolovna) Nedouc inky insomnie, nechutenstv , tachykardie, hypertenze, sucho v stech, mydriza Psychick inky stimulanci: zven iritabilita zkost monost provokace psychzy NEUROPROTEKTIVA = ltky chrnc neurony ped pokozenm, zvyuj metabolismus a krevn prtok, pozitivn ovlivuj kognitivn funkce Dlen: nootropika - zvyuj aktivitu neuron, prokrven, upravuj kvantitativn a kvalitativn poruchy vdom, zlepuj a poruchy pamti a uen: piracetam (f.o. Piracetam, Nootropil), pyritinol (f.o. Encephabol, Enerbol), Ginko biloba vazodilatancia - zlepuj prokrven, sniuj srlivost: pentoxifylin (f.o. Agapurin), naftidrofuryl (f.o.Enelbin) antioxydancia - vychytvai volnch radikl (E, C vitamin, melatonin) antiglutamtergn ltky - memantin (f.o. Ebixa) kognitiva - lky, zvyujc rznmi mechanismy dostupnost acetylcholinu v CNS: - nejdleitj mechanismus inhibice cholinesterz (enzymy odbourvajcch acetylcholin) - inhibitory acetylcholinesterzy: donepezil (Aricept), galantamin (Reminyl), rivastigmin (Exelon) Indikace: lehk a stedn pokroil Alzheimerovy demence, ovovny u ostatnch demenc zpomaluj prbh, u sti pechodn zlepen kognitivnch funkc, chovn, aktivit vednho ivota a emotivity Vedlej inky: z oblasti gastrointestinlnho traktu 18

ANTIDEPRESIVA = lky psobc na patologicky pokleslou nladu a dal pznaky depresivnho syndromu Dlen: dle generac: I. IV.generace asov dostupnosti: klasick, novj chemick struktury: tricyklick, heterocyklick mechanismu inku: inhibice zptnho vychytvn monoamin, inhibice odbourvn, modulac receptor AD I. generace (klasick, tricyklick) - krom zkladnho mechanismu blokuj nkter receptorov systmy (muskarinov, histaminov, adrenergn): amitriptylin (f.o. Amitriptylin), imipramin (f.o. Imipramin), klomipramin (f.o. Anafranil), dosulepin, (f.o. Prothiaden), dibenzepin (f.o.Noveril) AD II.generace (pevn heterocyklika) - dnes uvna mlo AD III. generace - zvyuj dostupnost jednoho z monoamin - nejrozen inhibitory zptnho vychytvn serotoninu (SSRI): fluoxetin (f.o. Deprex), fluvoxamin (f.o.Fevarin), sertralin (f.o.Zoloft), paroxetin (f.o.Seroxat), citalopram (f.o.Seropram) AD IV. generace (nov AD) - hlavn zstupci dualistick AD, zvyuj dostupnost dvou zkladnch monoamin serotoninu a noradrenalinu, bez anticholinergnch adrenolytickch a antihistaminovch ink: venlafaxin (f.o. Effectin), milnacipran (f.o.Ixel) a mirtazapin (f.o.Remeron). IMAO - spolenou vlastnost inhibice enzymu monoaminooxydzy, kter odbourv noradrenalin, dopamin, serotonin, tyramin a dal ltky Vedlej inky (snenlivost): Klasick AD: anticholinergn (dan blokdou cholinergnch receptor v CNS a na periferii): poruchy pamti a delirantnmi stavy, suchost sliznic, zcpa, problmy s moenm, poruchy akomodace, kardiotoxicita (tachykardii, hypotenzi, poruchy srdenho veden) II. generace AD - nem anticholinergn inky SSRI, nejastji pedepisovan AD - pechodn i gastrointestinln pote ( zvracen, prjmy), sexuln dysfunkce, lkov interakce dualistick AD - mn gastrointestinlnch a sexulnch ink ne SSRI Psychick inky AD: u klasickch AD souvis s anticholinergnm inkem (poruchy pamti, delirantn stavy) s tmto spojena schopnost zen motorovho vozidla - AD I. generace ovlivnily reakn as pi simulaci jzdy autem podobn jako 0,8 promile alkoholu v krvi, brzdn drha se pi rychlosti 110 km/hod. prodlouila o 12 m SSRI nezpsobila na simultoru dn prodlouen brzdn drhy THYMOPROFYLAKTIKA = stabilizatory nalady = ltky, sniujc frekvenci a intenzitu manickch, depresivnch, smnch epizod afektivnch epizod: lithium antiepileptika ( karbamazepin, valprot, lamotrigin) nkter atypick antipsychotika (olanzapin) Lithium (Li): - krom thymoprofylaxe inn antimanikum - m antidepresivn inek a antisuicidln efekt Antiepileptika: - pevzata od neurolog na zklad pozorovn (pozitivn vliv na vkyvy nlady u epileptik) 19

- jak u Li znmy terapeuticky inn hladiny v krvi, mon je pravideln mit Vedlej inky: Li - nejastji ze, ast moen , pbytek na vze, struma, tes, gastrointestinln pote antiepileptika ovlivnn jaternch funkc, kon komplikace teratogenita ( kongenitln malformace u dt matek, kter tyto ltky v gravidit uvaly) Psychick inky Li - pi dlouhodobm podvn popisovna ztrta kreativity (otzka, zda nelo pouze o mitigovn hypomanickch stav) antiepileptika - nepzniv ovlivnn kognice, novj antikonvulziva, kter jsou u bipolrn poruchy preferovna, maj v tomto ohledu minimln efekt (lamotrigin) ANTIPSYCHOTIKA = ltky pozitivn ovlivujc psychotick pznaky Dlen: AP klasick ( =AP I. generace, typick, konvenn) nov, atypick (= AP II. generace) - prm. innost stejn ( u 70% lench akutnch psychotickch pznak) - atypick AP lpe ovlivuj negativn a afektivn pznaky, lpe snena, zlepuj kvalitu ivota - jednotliv AP se li farmakologickm profilem, co se projev rozdly ve vedlejch incch Klasick AP : Bazln AP: - charakterizovna hypnosedativnm inkem, mal miligramov innost, relativn ni blokdou D2 a blokdou dalch receptor (histaminovch, cholinergnch a alfa adrenergnch) - neurologick vedlej inky mn intenzivn ne u incizivnch: chlorpromazin (f.o. Plegomazin), levomepromazin (f.o. Tisercin) Incizivn AP: - charakterizovna silnou blokdou D2 , vraznmi neurologickmi pznaky - vyvolvaj tzv. extrapyramidov syndrom (parkinsonoid) ,haloperidol (f.o.Haloperidol) Atypick AP: - klozapin (f.o.Leponex), risperidon (f.o. Risperdal, Rispen), olanzapin (f.o.Zyprexa), quetiapin (f. o.Seroquel), amisulprid (f.o.Solian), ziprasidon (f.o.Zeldox), aripiprazol (f.o. Abilify), - ir spektrum inku (ovlivnn afektivnch pznak, lpe ovlivuj negativn pznaky a kognitivn dysfunkce), - ni vskyt neurologickch vedlejch ink, - metabolick vedlej inky (prstek hmotnosti, porucha glukzovho metabolismu a hypyperprolaktinmie) Psychick inky: atypick AP (vs klasick) nemaj anticholinergn nedouc pznaky (negativn vliv na pamov funkce) atypick AP pozitivn ovlivuj kognitivn dysfunkci u schizofrenn poruchy ELEKTROKONVULZIVNA LIECBA Indikace: depresivn porucha (zvan, psychotick, farmakorezistentn, se zvanmi suicidlnmi tendencemi) - nejinnj lba s prmrnou innost 80-90% katatonn schizofrenie tk manick stavy - lba spov ve vyvoln velkho epileptickho zchvatu - zmna permeability membrn neuron a zmn koncentrac zkladnm neurotransmiter - provd se v celkov anestzii, s aplikac myorelaxancia, kter zabrn tonicko-klonickm perifernm projevm Psychick inky: 20

 pechodn poruchy pamti (hlavn novopamti) dal vedlej inky vyplvaj s celkov anestzie nap. pechodn ospalost, bolesti hlavy Repetitivn transkraniln stimulace - inn v lb depresivn poruchy - testovna v ad dalch indikacch - mono provdt ambulantn, nejde o zkrok v celkov anestzii, nevede na rozdl od EKT k poruchm pamti naopak monost prokognitivnho efektu LIECBA SVETLOM, SPANKOVA DEPRIVACIA = vychz z pedpokladu naruench biorytm - hlavn indikac sezonn depresivn porucha (rekurentn deprese, v naich zempisnch podmnkch zan na podzim a kon na jae) - pevld pokles aktivity, prodlouen spnek, ast pejdn , podrdnost, konfliktovost - indikovna tak v lb depresivn epizody neseznnho charakteru, asto pdatn lba k antidepresivm, urychl ev posl antidepresivn inek

SCHIZOFRENIA, SCHIZOFRENNE PORUCHY A PORUCHY S BLUDMI F 20 29

PSYCHOZA: bludy, halucinacie dezorganizovany slovny prejav a chovne v irm pojet tak porucha vnmnia reality - postien je pesvden o bizarnostech - sly nebo vid nco, co ostatn ne - jeho e a chovn jsou divn a nepochopiteln SCHIZOFRENIA EPIDEMIOLOGIA: - prototyp psychotickeho ochorenia - celoivotn prevalence 1% - incidence stejn u obou pohlav, 2-4 ppady na 10 000 ron - mal variabilita prevalence a incidence v rznch geografickch a kulturnch podmnkch - mui zatek mezi 15 25. rokem - eny pozdji ( 25 - 35 r.), mrnj forma, lep reakce na lbu (vliv estrogen) ETIOPATOGENEZA: - nchylnost pro schizofrenii vrozen nebo zskan v asnm vvojovm obdob jedince vlivem zte vyst v manifestaci schizofrennch pznak - nejastji manifestace v obdob puberty (rizikov obdob charakterizovan boulivmi zmnami organismu) - zt (stres) me bt rznho rzu od biologickho a po psychosociln. U schizofrenie nachzme vce i mn konzistentn: strukturln a funkn abnormity naruen rznch neurotransmiterovch systm - dopamin - nejvce zkouman neurotransmiter (penae nervovho vzruchu) z hlediska etiopatogenzy a mechanism inku lby antipsychotiky PREJAVY: Pozitivn pznaky (psychotick ) pznaky: zvena dopaminergna aktivita halucinace (poruchy vnmn) bludy a dezorganizace (mylen, ei a chovn) Negativn pznaky: znizena dopaminergna aktivita 21

 ochuzen psychiky hlavne v emotivite a volovej zlozke apatie, ztrtu motivace a proitku radosti, sociln staen, ochuzen ei a mylen souvis s funkn neschopnost a kvalitou ivota Dal pznaky - afektivn pznaky deprese (v iniciln fzi, postpsychotick deprese) a 10% spch sebevradu Kognitivn dysfunkce (naruen poznvacch schopnost): - jdrov pznak, ptomn ped manifestac psychzy - hlavn pina sociln maladaptace po odeznn pozitivnch pznak - spojena s negativnmi pznaky a abnormitami centrlnho nervovho systmu (CNS) - skld se z mitelnch komponent (pam, exekutivn funkce -schopnost iniciovat, plnovat a eit koly,pozornost) KLINICKE FORMY: PARANOIDN SCHIZOFRENIE nejbnj, relativn snadn diagnza v poped bludy (asto paranoidn) provzen halucinacemi (nejastji sluchovmi hlasy, kter pacientovi hroz nebo dvaj pkazy) HEBEFRENN SCHIZOFRENIE zan v dospvn, karikuje pubertln projevy nepilhav chovn (manrovn) a emoce, inkoherentn (nesouvisl) verbln projev (americk klasifikace nazv tuto formu dezorganizovanou) bludy a halucinace mnliv, fragmentrn, nejsou v poped KATATONN SCHIZOFRENIE v poped poruchy motoriky zven a bezcln motorick aktivita, grimasovn, manrovn (produktivn forma) nebo naopak stupor (neproduktivn forma) ast stereotypie ve verblnm projevu a chovn voskov ohebnost, nstavy NEDIFERENCOVAN SCHIZOFRENIE pznaky vce forem, nelze rozhodnout, kter v poped REZIDULN SCHIZOFRENIE chronick stav po odeznn a dezaktualizaci akutnch pznak podivnstv, zanedbvn sebe i okol SIMPLEXN FORMA postupn staen, snen voln sloky, oplotn emotivity PRIEBEH: tvo 25% psychiatrickch hospitalizac a 50% pijet do psychiatrickch zazen za rok asto chronick prbh asto vede k trval invalidit (mn ne 10% pracuje na cel vazek a ije samostatn) celosvtov pat mezi 10 nejvznamnjch pin pln invalidity prvn manifestaci psychzy pedchz prodromln pznaky (zvltn chovn, pocity, mylenky, ochuzen, vztahovanost, pocity cizosti), nespecifick pznaky (nespavost, zkost, podrdnost) nejastji opakovan psychotick epizody (= relapsy, exacerbace psychotickch pznak) piblin tetina se po nkolika mlo atakch vrt k normlnmu ivotu 22

u dal tetiny se stdaj epizody schizofrenie s remisemi, nejsou schopni se vrtit k svmu pedchozmu zamstnn posledn tetina se nezbav pznak psychzy, nejsou schopni samostatnho ivota,odkzni na pomoc rodiny, pop. zdravotnickho zazen

PROGNOZA: Nepzniv prognostick faktory: musk pohlav nzk vk pi zatku onemocnn nenpadn zatek, neptomnost spoutcch faktor premorbidn ivot bez partnera, patn sociln fungovn pozitivn rodinn anamnza pevaha negativnch pznak, abzus drog dysfunkn rodina s vysokm stupnm emon atmosfry

DALSIE PORUCHY SCHIZOF.OKRUHU F 21 SCHIZOTYPN PORUCHA excentrick chovn, anomliemi mylen a emotivity, pipomnaj schizofrenii vvoj a prbh jako u poruch osobnosti. F 22 TRVAL DUEVN PORUCHY S BLUDY rozvoj jedinho nebo nkolika vzjemn propojench trvalch blud s rozmanitm obsahem (persekun, erotomanick, veliksk, rliveck a hypochondrick) typick nenpadn potek bludnch mylenek, postupn se stanou dominantou nemocnho vedeme k disimulaci F 23 AKUTN A PECHODN PSYCHOTICK PORUCHY psychotick pznaky krtk, pechodn spojen s akutnm stresem F 24 INDUKOVAN PORUCHA S BLUDY bludy sdleny dvma nebo vce osobami, kter jsou vzjemn zce emon svzny pouze jedna trp psychotickou poruchou, bludy indukovn dal osob miz po oddlen F25 SCHIZOAFEKTIVN PORUCHY souasn ptomnost afektivnch a schizofrennch pznak ( manick, depresivn a smen typ) Kasanin 1933 DIAGNOSTIKA - na zklad rozhovoru, pozorovn, konfrontace s daji objektivn anamnzy - pomocn vyeten : psychologick vyeten, zobrazovac metody - vyznam pre diagnozu ma ptomnost kognitivnho deficitu DIFERENCIALNA DIAGNOZA Organick a symptomatick psychick poruchy (F0) encefalitida, trauma a ndor mozku (frontln a temporln lokalizace), epilepsie (temporln) moxu pipomnat priznaky schizofrenie dleit laborato, anamnza Poruchy vyvolan psychotropnmi ltkami(F1) 23

 intoxikace (toxick psychza u stimulanci - amfetaminy, LSD, extze,fencyklidin) abstinenn syndromy vulnerabiln jedinci mon pechod do schizofrenie - podstatn toxikologick vyeten a dynamika (ustoup bhem nkolika dn abstinence) projev ! Poruchy schizofrennho spektra (F2) lba antipsychotiky nen pochybenm a ujasnn me pinst prbh onemocnn Afektivn poruchy (F3) mnie a deprese s psychotickmi rysy v lb preferovna antipsychotika, proto diagnostick nejistota nevede k odkladu lby voditkom moze byt vacsia zrozumitenost mylenia a jednania u manie Neurotick poruchy (F4) vzcn disociativn stupor - prkaz psychogennho psoben (napr. stresujuca udlost) Obsedantn- kompulzivn porucha x u schizofrenie obsedantn- kompulzivn syndrom hlavn v iniciln fzi, bizarn obsahy, nen nhled Poruchy osobnosti (F6) nejobtnj ! tyka sa najma paranoidnej, schizoidnej a emocne nestabilnej osobnosti krom dekompenzac (zhoren dominujcch charakteristik) - trval porucha nejdleitj anamnza zamerana na dynamiku projevu, psychologick testy u schizofrenie dochadza v urcitej faze k zmene osobnosti x u poruch osobnosti nie!! ULOHA PSYCHOLOGICKEHO VYSETRENIA 1.diferenciln diagnostika porucha osobnosti x psychza: - pouit projektivnch osobnostnch test (Rorschach pi interpretacch prezentovanch tabul hledme psychotick interpretace; kresba postavy - FDT) - dotaznky (MMPI Minnesotsk osobnostn dotaznk zjiujc tak ptomnost patologie) - pro psychotick proces dleit zmna chovn a sociability 2. vyeten hloubky kognitivnho deficitu - zhodnocen jednotlivch komponent - standardizovan neuropsychologick testy (vbr metod a zpsob pouit zvis na psychologovi) TRENDY V HODNOTENI KOGN.DEFICITU tvorba unifikovan formy psychologickho vyeten pro vzkum a praxi (MATRICS Measurement and Treatment Research to Improve Cognition in Schizophrenia- iniciativa vdc zabvajcch se kognic) identifikace 7 kognitivnch oblast specifickch pre schizofreniu (pozornost, rychlost zpracovn informac, pracovn pam, verbln ucenie a pamat, zrakov uen a pam, logick mylen a een problmu, sociln kognice) sucasny trend smeruje k vytvoeniu jednotn, asov pimen ( 60-120 min.) baterie test potaov verze vs tuka-papr ? potaov testy sami zpracovavaju data, asov spora x pre pacienta zatujc (znizuje vkonnost), chyb pm kontakt medzi administratorom a pacientom PSYCHOSOCIALNE DOSLEDKY KOGN.POSKODENIA: - narusenie kogn.fcii suvisi s nepriaznivou prognozou ochorenia, nizkou kvalitou zivota a neschopnostou pacienta viest samostatny a nezavisly zivot - nie su schopni najst a a udrzat si zamestnanie - Porucha prac.pamati = zlyhavanie v kazdodennych cinnostiach, obmedzenie soc.komunikacie - Nie su si isti o com hovoria a tak radsej mlcia - Porucha riadiacich fcii = nie je mu jasne,ake su jeho plany a co robi - Porucha pozornosti = lahko rozptylitelny, zhorsena soc.percepcia 24

- Problemy s vnimanim a interpretaciou mimickych prejavov a emocii PSYCHOSOCIALNE VYSETRENIE: - vztahy k clenom rodiny infos o vcasnych vyvojovych anomaliach, psychol.stresoch, dostupnosti soc.podpory - vztahy s vrstevnikmi horsie soc.dovednosti, stydlivejsi, narusena sch.nadvazovat intimne vztahy - studijne schopnosti rozmanite - pracovna anamneza postupne sa zhorsuje ich vykon, vacsina nastupuje do invalidneho dochodku - aktivita a zaujmy vacsinu casu travia osamote, pozeranim televize..nemaju konicky FARMAKOLOGICKA liecba: - zklad lby antipsychotika (AP) Dlen AP: AP klasick (I. generace) Nov AP, atypicke(AP II. generace) - globln efekt obou generac srovnateln, ale atypick AP pznivji ovlivuj negativn a afektivn pznaky, lpe snena (zlepuj kvalitu ivota, zvyuj spokojenost pacienta a sniuj spotebu zdravotn pe) = klozapin, risperidon, olanzapin, quetiapin, ziprasidon, amisulprid, zotepin = li se farmakologickm profilem, v praxi sa to prejavuje vedlejmi pznaky LIECBA SCHIZOFRENNEJ PORUCHY komplexn pstup - krom farmakoterapie, psychosociln intervence a pomoc v takovch oblastech jako je ubytovn, finance a osobn vztahy schizofrenn porucha je proces, kter prochz rznmi fzemi, kter vyaduj ponkud odlinou strategii a taktiku. Ve vech fz lby je zdrazovno, e i kdy zkladem je farmakoterapie, mla by farmaky bt doplovna psychosociln intervenc. 1. AKUTNA FAZA Cl: odstrann (zmrnn) pozitivnch pznak Farmakoterapie: maximln tolerovan dvky Psychosociln intervence: minimalizace stres jasn komunikace, strukturovan prosted tolerance, podpora informace o lb, povzbuzen ke spoluprci navzn vztah s rodinou, edukace Trvn: 4-8 tdn potom nastava stabilizacia a dochadza pomaly k obnovovanou fungovania 2. FAZA STABILIZACIE Cl: snaha udrzat ziskane zlepsenie, este pretrvavaju negativne pznaky a kognitivny deficit (6-12 msc, u ady v mrn intenzit petrvvj) Farmakoterapie:nadle nezbytnou podmnkou Psychosociln intervence: podprn, mn strukturovan a direktivn neklademe nadmrn nroky na zapojovn do ivota a rehabilitaci (nchylnost k relapsu, propoutn z hospitalizace) edukace ohledn prbhu, prognzy, kompliance Kompliance - rozsah, v jakm je chovn jedince (uvn medikace)v suladee s radou lkae: napr. Nemocny sa nedostavi na schodku, nenecha si vystavit pedpis, nevyzdvihne si recept atd. velmi dobra: nemocny berie 75 100 percent doporuenej davky dobra: 25 75 percent nonkompliance: 0 25 percent 25

Adherence uzsi pojem, tyka sa uritho typu liecby 3. FAZA STABILNA Cl: prevence relapsu (excacerbace psychotick symptomatologie), dosaen remise a jej udren Farmakoterapie: - dlouhodob udrziavacia lba antipsychotiky (minimlnmi innmi dvkami) sniuje vskyt relaps - bez antipsychotik relaps 3x astj (20% vs 60-70%), pesto ada nemocnch lbu vysad - st relabuje i pi medikaci (ron 20% - 30%) Psychosociln intervence: cielena na rodinu snaha o pracovn zapojen (chrnn zamstnn, ncvik dovednost) kognitivn behaviorln psychoterapie kognitivn rehabilitace Relapsy: - zhoubn vliv na prbh choroby: sniuj lkovou odpov, vedou k rezistenci na lbu, kad psychotick epizoda predisponuje k dal epizod Piny relapsu: pirozen prbh nemoci, kter se nm nepoda lebn ovlivnit nespoluprce psychosociln faktory (nedostatek podpory rodiny, stresov prosted) nedostatky zdravotnho systmu LIECBA KOGNITIVNEJ DYSFUNKCIE: 1) atypicke antipsychotika 2) augmentacia latkami posilujucimi neurotransmiterove systemy spojovane s kogniciou 3) kognitivna rehabilitaci: zalozena na principech uenka, vyuzivaju sa licitace, nacvik konkrtnch soc.situacii NEFARMAKOLOGICKA liecba: - zahrnuje psychoedukaci, ncvik socilnch dovednost a kognitivn trnink - nejrozpracovanj a nejefektivnj integrovan psychoterapeutick program (H.D.Brenner) - potaov programy - vhodou zptn vazba, flexibilita v reakci na vkony a chyby, monost zpracovvat data, st zamen na specifick i globln deficit. - Nevyeen: efekt rehabilitace izolovan kognitivn domny, uplatnn nabyt dovednosti v dennch aktivitch, trvn efektu bez opakovn

PORUCHY NALADY F30 39

Zkladn charakteristika: porucha nlady a nebo afektu ve smyslu plus nebo minus zahrnuj depresivn, manick a smen epizody vznamn ekonomick aspekt (deprese - druh vedouc pinou neschopnosti, morbidity a mortality ve svt v r. 2020), 5 z 10 hlavnych pricin neschopnosti au psychoticke poruchy EPIDEMIOLOGIA Depresivn porucha 26

v ktermkoliv okamiku ve svt trp 340 milion lid depres celoivotn prevalence deprese 16%, vy u en (10 - 25%) ne u mu (5-12%). prevalenci ovlivuj kulturn tradice - nejni 1-2% v Japonsku, 12-15% byla zjitna v Britnii, v Holandsku a Francii, nejvyssi v Chile 27,3 percenta Bipolrn porucha - celoivotn prevalence 1-2% - bipolrn spektrum 5% - 10-20% vech poruch nlady Biologick faktory: nedostatek monoamin ( noradrenalin, dopamin a serotonin) pesun zjmu na oblasti monoaminy zen (frontln kortex, hippokampus/amygdala a bazln ganglia): Monoaminova hypoteza depresie: monoaminove systemy su spojene funkcne aj strukturln a vzajomne sa ovplyvnuju DEPRESIA - dysfunkce mozkovch okruh modulovanch monoaminovmi systmy postsynapticky prenos signalu dn za membrnou vliv na molekulrn rovni endokrinologick poruchy ( hlavn naruen osy hypotalamus hypofza a nadledviny), naruen imunity, alteraci cirkadinnch rytm Genetick faktory: vraznj u bipolrn poruchy (maniodepresivn psychzy dle star klasifikace) genetick komponenta vznamn - studie rodinn, adopn, dvojec studie a v posledn dob vazebn (molekularnegeneticke) studie Psychosociln faktory: ivotn udlosti hraj roli hlavn v iniciln fzi onemocnn, pi opakovanch epizodch nebv jejich podl tak zejm. - deprese je heterogenn skupina poruch!! FORMY A KLIN.OBRAZ MKN 10 zohleduje pinu (primrn vs sekundrn), polaritu (bipolrn vs unipolrn), intenzitu (lehk, stedn, tk), ptomnost psychotick symptomatologie (mnie a deprese s psychotickmi rysy) a dlku trvn (bipolrn porucha vs cyklotymie, depresivn porucha vs dysthymie). Sekundrn porucha nlady se vyskytuje na bzi abusu nvykovch ltek nebo organickho postien CNS. platn klasifikace MKN 10 neuv pojmy reaktivn a endogenn deprese, protoe nedokeme urit podl jednotlivch faktor Z klinickho hlediska dleit DLEN depresivn poruchy dle INTENZITY (vychz z potu ptomnch pznak a dopadu na fungovn jedince) o lehk o stedn tk o tk deprese KLINICKE FORMY A ICH PREJAVY F30 Manick epizoda F31 Bipolrn afektivn porucha F32 Depresivn porucha F33 Rekurentn depresivn porucha F34 Trval poruchy nlady F 30 Manick epizoda: Hypomnie 27

- nadnesenou nladou 4 po sob jdouc dny - zvenou energie a aktivitou - pocity vysok fyzick a duevn vkonnosti Mnie - zven nlada a vzruen (>1 tden) - mylenkov trysk - zven sebevdom, velikstv - ztrta socilnch zbran s dsledkem riskantnho jednn ( utrcen, abzus alkoholu, promiskuita) Mnie s psychotickmi pznaky - bludy a halucinace kongruentn s nladou F 31 Bipolrn efektivn porucha: - stdn epizod manickch depresivnch a nebo smench - deprese pevauje (3x dle v depresi ne v mnii) - petrvvajc symptomy spojeny s recidivami - opodn zahjen lby stabiliztory spojeno se zvenm potem rehospitalizac a suicidlnch pokusu - ast sociln, rodinn a pracovn dysfunkce (vysok rozdl mezi dosaenm vzdlnm a postavenm), polovina nezamstnanch - stresov ivotn udlosti mohou vyprovokovat relaps F 32 Depresivn porucha: 1. jedna episoda = depresivn epizoda 2. epizody se opakuj = rekurentn depresivn porucha (riziko rekurence zhruba 50%) - souasn epizoda mrn, stedn tk, tk nebo s psychotickmi rysy, v remisi, bez nebo se somatickm syndromem PRIZNAKY: depresivna nalada trvajuca viac ako dva tyzdne strata zaujmu alebo peitku radosti znizenie energie, zvena unavnost Dal pznaky ztrta sebedvry, vitky sebevraedn vahy a jednn nesoustedivost, nerozhodnost tlum nebo agitovanost poruchy spnku a chuti k jdlu (nejastji nespavost a nechutenstv s odpovdajc vhovou odezvou) Somatick syndrom ( odpovdajc endogenn depresi v pedchoz klasifikaci) : 1. ztrta zjmu a hedonie, 2. nedostatek emonch reakc, 3. rann probouzen, 4. rann pessima, 5. porucha psychomotoriky (retardace i agitovanost), 6. ztrta chuzi k jdlu, 7. bytek hmotnosti , 8. ztrta libida F33 Rekurentna depresivna porucha: - recidivujce ochorenie, s tendenciou k chronicite - jedna depresivna epizoda je vzcn riziko rekurence je 50 percent F 34 Trval poruchy nlady: - poruchy trvajc >2 roky 28

Cyclothymie - nestabiln nlada zahrnujc deprese a hypomnie, nejsou dostaten zvan aby splovaly kritria pro manickou nebo depresivn epizodu Dystymie - trval nebo opakujc se depresivn nlady, kter nejsou dostaten zvan, aby splovaly kritria pro depresivn poruchu DIAGNOSTIKA A DIFERENCIALNA DIAGNOZA Lka mus na monost deprese myslet nemocn si asto stuj na navu, ztrtu energie, vgn somatick pznaky nelen deprese spojena s vysokou utilizac lkask pe, neschopnost a patnm dodrovn lby - prm. 10% osob, kter navtvily praktickho lkae malo pznaky depresivn poruchy, deprese skryta za somatickmi potemi - asto pedepisovny trankvilizry, analgetika, ptr se po organickch pinch - deprese ptomna u ady somatickch onemocnn - priemerny vek, kedy je DP diagnostikovana = 27 rokov, ale v beznom zivote okolo 15. 19.roku - dvakrt castejsia u zien nez u muzov, u zien specificke formy jako poporodna depresi Bipolrn porucha - az u 40 percent postihnutych nie je porucha diagnostikovana - dleit odlien od rekurentn depresivn poruchy - zkladn lbou depresivn poruchy su AD, bipolrn poruchy stabiliztory nlady (thymoprofylaktika) - ak nie je spravne diagnostikovana depresivna faza BP a je povazovana za depr.fazu v ramci rekurentnej depresie, su liekom volby AD, ktore u BP mohou vst k pesmyku do manick fze - bipolrn deprese - pozitivn rodinn anamnza, klinick obraz (tlumov forma, ptomnost psychotickch symptom a tendence k chronicit) a niektore demograficke faktory (mlad vek pi zaciatku, rovnaky vyskyt u zien a muzov) Komorbidita - vysoka komorbidita so somatickmi ochoreniami a dalmi psychickmi poruchami - komorbidna depresi a zkost su skor pravidlom jako vynimkou (asi 50 percent) horsia prognoza - thotenstv a obdobie po porode je pre rozvoj depresie vysoko rizikove spatna prognoza pre novorodenca, depresia u 10 15 percent zien do deviatich mesiacov po porode - komorbidita depresie a kognitivnho narusenia: u starsej populacie 10 35 percent depresivne priznaky a u 10 40 percent kognitivne narusenie Demencia x depresia - pomockou pre difer.diagnozu je stanoveni zaciatku, trvanie a progrese priznakov - pokal sa zlepsi depresia,mala by sa zlepit aj kognicia ak sa depresi zlepsi,ale narusenie kognicie pretrvava = depresi je skor prodromalnym priznakom demencie Schizofrenn porucha x deprese - vyut projektivnch technik ( Rorschachv test , kresba postavy) - v zkladn baterii test lze depresivitu odhalit: TAT, MMPI, - k zchytu deprese a jinch poruch v obecn populaci slou tak mezinrodn uznvan nstroj CIDI (Composit International Diagnostic Interview) - k hodnocen psychopatologie u deprese speciln posuzovac stupnice (Hamiltonova stupnice pro deprese HAMD, stupnice Beckova, Zungova, Vinaova stupnice FKD, stupnice Montgomeryho a Asbergov MADRS) Neuropsychologick diagnostika kognitivnho deficitu - testy krtk, mn ztov, pokrvajc alespo pozornost, uen a pam (vzhledem ke stavu zmapovat nejastji pokozen funkce) 29

pinou zhorenho vkonu tak pomal psychomotorick tempo (teba pi interpretaci zohlednit) pro depresivn pacienty typick nava a nevyrovnanost vkonu (na potku vkony v mezch ir normy, postupn se zhoruj nebo kolsj) opatrn interpretace vsledk

LIECBA Lebn monosti zahrnuj: 1. psychoterapii, 2. antidepresiva, 3. elektrokonvulzivn lbu, repetitivn transkraniln stimulace - zkladn kritrium volby liecebneho postupu je intenzita depresie - mrn deprese - psychoterapie (kognitivn-behaviorln nebo interpersonln), t deprese antidepresiva, elektrokonvulze - psychotick deprese antipsychotika - v rmci prvn pomoci (agitovanost, suicidln pohotovost) benzodiazepiny nebo antipsychotika FARMAKOLOGICKA: - zkladnm kriteriom volby liecebneho postupu je spravna diagnoza, ktora by mala zahrnovat intenzitu depr.poruchy a poet prodlanch epizod (prva alebo opakovana epizoda) Fze lby akutn lba: - hlavn cl odstranit (zmrnit) pznaky, obnovit pln normln funkn schopnosti , tj. doshnout pln remise - csten remise - vt vskyt relaps lba udrovac: - cl udret stav bez pznak, - trvn 4-6 msc po odeznn akutnch pznak (odvj se od prmrnho trvn nelen deprese) lba preventivn (celoivotn): - cl zabrnit nvratu deprese u rizikovch nemocnch, - riziko nvratu depresivn symptomatologie 2-3 krt vy ne u len deprese Kompliance pi lb AD - nejdve vysazuj lecbu pro vedlej inky a neinnost (do 7 tdn , pozdji pro obavy z rozvoje zvislosti, musm to zvldnout sm a ctm se lpe) - 1/3 lbu nedokon, prmrn dlka antidepresivn lby je menej nez 6 msc - vce vysazuj nemocn v primrn pi Pro komplianci vznamn 4 faktory: 1. nemoc sama o sobe (jej pznaky- apatie, nesoustedivost) 2. nemocn (osobnost, vzdln, rodina) 3. lka (zkuenosti, erudice, schopnost navodit terapeutick vztah, komunikace) 4. lk (snenlivost, frekvence dvkovn, vzhled) NEFARMAKOLOGICKA: Psychoterapie: dleit soust lby u, jak zachzet s pznaky a problmy, trnuje dovednosti, kter mohou zabrnit nov epizod pomh eit i dal problmy v ivot (konflikty v interpersonlnch vztazch atd) samotn psychoterapie inn u lehch forem onemocnn kombinace psychoterapie s antidepresivy nejinnj (lky kontroluj pznaky, psychoterapie pomh porozumt co se s lovkem v nemoci dje) Kognitivn behaviorln psychoterapie 30

identifikuje a opravuje katatymn zkreslen mylenky behaviorln sloka - techniky zaloen na teorii uen (ncvik sebeovldn, asertivity, een problm), vyuv pozitivn posilovn, otuovn(expozice zti, desenzibilizace) Interpersonln psychoterapie - cl - objasnn a vyeen problm role dotynho, jeho sociln izolace Manelsk terapie - matrimoniln konflikty i neuten situace asto stresujc vlivy na pozad rozvoje deprese a podlej se na rekurenci poruchy Psychoedukace nemocnho a jeho rodiny - zdrazuje, e deprese je onemocnn (oponuje pocitm viny za neschopnost), ast (oponuje stigmatu), liteln (oponuje beznadji), - clem je zlepen spoluprce kompliance, zmrnn nepimen sebekritinosti a pesimismu. - prostedkem je poskytovn informac, objasovn povahy nemoci a princip jeho lby Rehabilitace a psychoterapie pacient s kognitivnm deficitem - KBT (kognitivn-behaviorln psychoterapii) se sna psobit na depresi pes kognitivn funkce - dlouhodob deprese se promt do zpsob mylen - popisuj se 4 kognitivne styly: 1. dysfunkn postoje (negativn pesvden, kter d individuln posuzovn sebe sama), 2. rann maladaptivn schmata 3. atribun styl, zpsob zpsob ktorym si jedinec interpretuje pozitivne a negativne udalosti, - jedinci, kte pisuzuj negativnm udlostem globlnj, stabilnj a vnitn atribuci su nchylnj k depresi. 4. ruminan styl odpovdi- sklon pevykovat piny a nsledky vlastn deprese - snaha o ovlivnn pomoc KBT Rehabilitaci v troch krokoch: 1) zistit ci kognitivny deficit existuje u depresie na neuropsychologickej urovni, teda ci je meratelny neuropsychologickymi testami 2) ak zistime ptomnost kogn.deficitov, hladat cesty jako kompenzovat znizenu vkonnost (napr.pacient ktory ma v obdobi remisie problemy s verblnou pamatou moze pouzivat zaznamy..) 3) prisposobit psychoterapiu kognitivnm deficitom

NEUROTICKE PORUCHY, PORUCHY VYVOLANE STRESOM A SOMATOFORMNE PORUCHY F40 49

Zkladn charakteristika: - pat sem poruchy, souvisejc pevn s psychickmi pinami - oproti jinm psychodiagnostickm skupinm je proto dleit identifikace psychologickch aspekt Uzkostn poruchy: PREJAVY: telesne priznaky: zavrate, napatie svalstva, tras, zazivacie problemy, nadmerne potenie, sucho v ustach chronicka uzkost je zakldanym prejavom uzkostnych poruch zachvatovite ci kontinualne fluktujuce stavy, pi ktorych sa bez vazby na realne nebezpecenstvo objavuju telesne a psychicke prejavy uzkosti uzkost a strach = adaptivna fcia problem,ak sa objavuju prilis asto,dlho a s velkou intenzitou 31

spontanna uzkost: ak sa objavi nahle, bez zjavnej priciny fobia: ak sa tyka konkretnych situacii (jedna sa o strach), ktorych sa ludia bezne neboja anticipacna uzkost: ak sa rozvinie pi ocakavani ohrozujucej situacie EPIDEMIOLOGIA: nejastj z tto skupiny celoivotn prevalence se pohybuje se u jednotlivch forem od 2, 5% u obsedantn kompulzivn poruchy do 5% generalizovan zkostn poruchy ETIOPATOGENEZA: dve v poped zjmu psychoanalytick teorie o vzniku tchto poruch v posledn dob se u ady poruch z tto skupiny zdrazuje biologick komponenta a ptomnost urit geneticky podmnn vulnerability identifikaci biologickch faktor umonilo pouit novch metod zobrazujch mozek in vivo, neinvazivn metodou Disociativne poruchy: - maladaptivne nevedome vyuzivanie hypotetickych obrannych psychickych mechanizmov disociacie a konverze pacientom s naslednou tvorobou psychickych alebo telesnych priznakov EPIDEMIOLOGIA: - cca 1 percento ETIOPATOGENEZA: - vlastny mechanizmus konverze a disociace nie je znamy, jedna sa o hypotezu vysvetlujucu skalu prejavov. - Mozne priciny vzyniku disociacie: Zavazna trauma z detstva Zavazna trauma z dospelosti Zavazna emocna strata Akutny alebo situacny stres Somatoformne poruchy: - pritomnost telesnych priznakov bez preukazatelnych organickych patologickych zmien ETIOPATOGENEZA: - priciny nie su uplne zname, - urcitu rolu hra vrodena dispozicia k znizenemu prahu bolesti a zvysena citlivost k bolestivym vnemom Obsedantne kompulzivne poruchy: EPIDEMIOLOGIA: - 2-3 percenta - v detstve prevazuju muzi, s vekom sa pomer pohlavi vyrovnava - u viac jako polovice zacina ochorenie ped 25.rokom ETIOPATOGENEZA: - posun od psychoanal. teorie (Freud: vysledok regresie z oidipalnej do analnej fazy psychosex.vyvoja) k neuropsychiatrickemu modelu KLASIFIKACIA F40 Fobick zkostn poruchy F 41 Jin zkostn poruchy F42 Obsedantn kompulzivn poruchy F 43 Reakce na zvan stres a poruchy pizpsoben F44 Disociativn (konverzn ) poruchy F45 Somatoformn poruchy 32

 F48 Jin neurotick poruchy FORMY A KLIN.OBRAZ: F 40 Fobick zkostn poruchy: = zkost vyvolna uritmi podnty nebo situacemi, kterm se nemocn sna vyhbat adme sem: agorafobii - strach z vtho mnostv lid, velkch prostor sociln fobie - strach z pozornosti ostatnch izolovan (specifick) fobie - nepimen strach z uritho konkrtnho objektu nebo situace (fobie ze ps, had, hmyzu a my) F 41 Jin zkostn poruchy: Panick porucha (epizodick paroxysmln zkost): opakovan spontnn zchvaty zkosti (paniky), ktore nie su viazane na uricte podnety alebo situacie (rozvoj nahleho intenzivneho strachu, ze sa mus nieco hrozne prihodit) intenzivn tlesn pznaky (buen srdce, pocit duen, zvrat) strach ze ztrty sebekontroly a smrti Generalizovan zkostn porucha (vseobecna a trval zkost) nervozita, napatie, obavy (nadmrn se zaobr bnmi kadodennmi starostmi strach zo zlyhania v praci, obava o financne zalezitosti..) zkost, nava, nepjemn tlesn pocity prbh mnliv, dlouhodob, priznaky sa objavuju nenapadne, pozvolna (svalova roztrasenost, nevolnost, zavrate, zhorseny spanok..) Smen zkostn depresivn porucha miesaju sa priznaky depresie a uzkosti typicka je dysforia, obtiazna koncentracia, problemy so zaspavanim, nedostatok energie, podrazdenost F 42 obsedantn - kompulzivn porucha: obsedantn (vtrav, nepotlaiteln) mylenky kompulze (opakovan stereotypn a neeln chovn) s clem snit zkost - snaha elit jim stupuje zkost - symptomy ct postien jako iracionln a ego-dystonn - chronick onemocnn s velk dopadem na psychosociln fungovn F 43 Reakce na stres a poruchy pizpsoben: Akutn reakce na stres: - pechodn (niekolko hofin az dni) reakce na traumatickou udlost - po fzi zenho vdom staen nebo agitovanost - intenzita zle na adaptan kapacit a vulnerabilit Posttraumatick stresov porucha: - opodn a protrahovan reakce na katastrofickou situaci - opakovan znovuprovn, non mry - vyhbn se situacm pipomnajcm trauma, vzruivost Poruchy pizpsoben: - subjektivne poruchy, poruchy emotivity (deprese) a chovn (agresivita u adolescent) kter stuj sociln fungovn, vznik pi adaptaci na vraznou ivotn zmnu nebo stresovou udlost F 44 Disociativn (konverzn) poruchy: = skupina pznakov odlinch stav, kter spojuje hypotetick mechanismus disociace a konverze, 33

mohou nastat i u vyrovnanho jedince pi nenosn traumatizaci spolocnym rysom je strata integracie medzi vedomim a pamatou, vlastnou identitou alebo vnimanim okolia - myslienky su disociovane od vedomej casti psychiky a su podkladom pre tvorbu psychickych a telesnych priznakov Obran psychick mechanismy: Disociace - nenosn psychick obsah jedinec odtp (disociuje) od vdom oblasti psychiky - moze sa prejavovat: stratou pamati (disociativna amnezia): chyba schopnost vybavit si spomienku na konkr.udalosti (nie na skor ziskane dovednosti) spojenej s cestovanim (disociativna fuga): nahle cielavedome cestovanie, na ktore je amnezia disociativnym stuporom: pod vplyvom zavaznej stresovej udalosti, trva niekolko hodin az dni a nahle konci (pacient bez hnutia lezi,alebo sedi, oci ma vacsinou otvorene, nespi) stratou osobnej identity (trans a stavy posedlosti): trans: nahla porucha vedomia sprevadzana vyraznymi somat.priznakmi stavy posedlosti:komplexnejsie chovanie, osoba sa domnieva ze do nej vstupil duch disociativnou poruchou motoriky:strata sch,cinit normalne volove pohyby disociativnymi krcmi: psychogenne neepilepticke zachvaty disociativnou poruchou citlivosti: najcastejsie parestezie Konverze - nenosn psychick obsah nahrazen tlesnm pznakem, imponuje jako tlesn nemoc Ganserov syndrom: - vzacna porucha - prejavuje sa regresivnym chovanim (najma u vaznov), charakterizovana pribliznymi odpovedami a dalsimi disociativnymi priznakmi Mnohocetna porucha osobnosti: - najkomplexnejsia disociativna porucha - pritomnost 2 alebo viacerych odlisnych identit v jednom jedincovi, ktore striedavo riadia jeho chovanie F 45 Somatoformn poruchy = poruchy vnemov, fcii a chovania, ktore nie su sposobene somatickymi poruchami a nadvazuju na stresove udalosti - opakovane staznosti na somaticke priznaky, neustale poziadavky na vysetrenie navzdory negativnym nalezom Somatizan porucha: - mnliv tlesn pznaky bez prokazateln piny - ast vyeten - jedinec odmt pijmout, e pznaky nemaj tlesnou pinu, chov se dramaticky, zaobr se sm sebou Hypochondrick porucha: - nepimen starost o vlastn zdrav (cleno na 1-2 orgny) - normln pocity interpretovno jako abnormln - pesvden o zvan tlesn chorob, ast deprese, zkost - dysmorfofobicka porucha: chory je na rozdiel od okolia presvedceny o tom, ze niektora st tela je abnormna a dozaduje sa raznatnej intervencie (plasticka chirurgia) Petrvvajc somatoformn bolestiv porucha: - trval, tk bolest, nevysvtliteln tlesnou nemoc, - pi emonm konfliktu nebo psychosocilnch problmech 34

F 48 Jin neurotick poruchy Neurastenie: - nava (2 typy zven nava po duevn vypt nebo pocit tlesn navy a slabosti) - podrdnost - tlesn pznaky (poruchy spnku, bolesti hlavy, zvrat) Depersonalizan a derealizan syndrom - depersonalizace zmna vnmn sebe, pocity a proitky jako ciz ( pocit jako ve snu) - derealizace pocity neskutenosti, okol pipada postienmu ciz, pocit jako na jeviti - asto soust jinch psychickch poruch DIFERENCIALNA DIAGNOZA zkostn poruchy somatick onemocnn (vyvolvajc zkost - tyreotoxikza, vedov choroba) chronick zkost ptomna u ady psychickch poruch (afektivn poruchy, zvislosti) Obsedantne kompulzivna porucha odlisit od Tourettovho syndromu , u ktoreho sa vyskytuje asto O-K syndrom od schizofrennej poruchy (= chyba nahlad a postupne sa rozvijaju dalsie schizofrenne priznaky) Disociativn porucha somatick onemocnn simulaci (motivace vdom sekundrn zisk) - kladieme dotazy na traumatizacia aemocne straty Somatoformn pruchy vylucit somatick onemocnn Jin neurotick poruchy - neurasthenie odlisenie organick piny: pseudoneurastenick syndromu: neurastenicke priznaky pritomne u somatickych ochoreni, napr. pi hypertenzii nebo v inic. stdich aterosklerzy ULOHA PSYCHOLOGA aplikace diagnostickch interview, posuzovacch kl, dotaznkovch metod (nap. Hamilton Anxiety Scale, sebeposuzovac kly -Beckv invent zkosti, Zungova kla, kla paniky a agorafobie, Dotaznk ke kognitivnm vzorcm zkosti, Symptom Check List) zhodnocen psychologickch aspekt (duevn trauma a jeho nsledky) vyeten osobnosti nemocnho, jej struktury a dynamiky pro volbu optimlnho psychoterapeutickho pstupu FARMAKOLOGICKA liecba: - hlavnu rolu hra psychoterapia, psychofarmaka sa pouzivaju jako adjuvantna liecba zkostn poruchy: benzodiazepiny ( BZ) - nejvce pedepisovan, hlavn praktickmi lkai BZ innj u tlesnch projev zkosti (u obavy a zkosti innj antidepresiva) BZ inkuj rychle (po jedn dvce) -vhodn u akutn zkosti a zahjen lby (dlouhodob lba vhodnj antidepresiva) Vedlej inky BZ: - rozvoj zvislosti (podavat menej jako 2-3 mesiace), pi nhlm vysazen abstinenn syndrom vysazovat postupn - zpotku sedace a ospalost, znizenie sustredenia, vypadky pamati Obsedantn kompulzivn porucha - 30 percent nereaguje na beznu liecbu - preferovna antidepresiva, zvyujc dostupnost serotoninu (SSRI, z tricyklickch klomipramin) - elektrokonvulze, neurochirurgick zkrok 35

Reakce na stres a poruchy pizpsoben - krtkodob psobc BZ, vetn parenterln medikace, antidepresiva Somatoformn poruchy - antidepresiva k ovlivnn deprese a zkosti Disociativen poruchy - pricinna ,iecba nie je znama odporuca s apsychoterapia - vzhladom k vysokej komorbidite sa doporucuju liceit depresivne, uzkostne a psychoticke priznaky Neurasthenie - preferovna aktivujc antidepresiva NEFARMAKOLOGICKA liecba: Psychoterapeutick pstupy zkladn lba - volba pstupu zle na vchozm etiopatogenetickm modelu a erudici psychoterapeuta - preferovny behaviorln kognitivn techniky - specifika v psychoterapeutickm pstupu u jednotlivch poruch Disociativn poruchy - psychoterapie clen na zlepen psychick stability, event. nalezen konkrtnho disociovanho materilu a jeho reintegraci do vdom sti psychiky Uzkostne poruchy - rozne terap.skoly: 1. psychoanalayticka: pomaha definovat konflitky, ktore uzkost udrzuju, zrkadli konflikt 2. kognitivna: pocity uzkosti a ich interpretacia, kogn.restrukturalizacia a sokratovsky styl kladenia otazok - hladanie zmysluplneho afektologickeho vzorca 3. behavioralna: aktivne zvladanie uzkosti bud systematickou desenzibilizaciou alebo technikami konfrontacie so spustacom Nutkave poruchy - psychoanalyza: specificke prenosove a protiprenosove vzorce, v terapii dolezite dbat na suvislost s nezvladnutymi agresivnymi impulzmi - behavioralna T: rozlisuje medzi liecbou nutkavych myslienok (metody konfrontacie v kombinacii s kognitivnepsychologickymi terap.postuplmi, napr. Kogn.restrukturalizaciou a sebainstruujucim treningom) a jednania (tech, expozicie a zabranenie reakcii) Somatoformne poruchy - 3 fazy: 1) Nadviazanie kontaktu a motivacia 2) Spracovanie ponatia choroby, predstavy o zdravi a podpora pi rieseni problemov 3) Kontextualizacia a vypracovanie pozitivnej zivotnej perspektivy - psychoanalyza: interakcne zvlastosti utvaraju u SP vztah lekar pacient = prekonat pocity studu a hovorit o vnut.subjektivnych stavoch - kognitivne psychologicka perspektiva: zameriava sa na ponatie choroby u pacienta (predstavy o chorobe zdravi = kogn.vzorce, ktore su spracovavane technikou kogn.restrukturalizacie) - behavioralna T: sch.uvolnenia, aktivneho zvladania psychosocialneho stresu + strategie pristupu k zdravotnickej pomoci Poruchy prisposobenia a reakcie na zavazny stres: - dolezite je najma vybudovanie terap.vztahu plneho dovery ZVLADANIE STRESU: coping: Zvladanie zamerane na problem: zamerat sa na problem,situaciu a najst sposob jako ju zmenit - vymedzenie problemu, alternativne riesenia, vyber jedneho Zvladanie zamerane na emocie: zmiernenie emocii spojenych so stres.situaciou, aj kde k zmene situacie nemusi dojst - dalsie strategie zvladania stresu: 36

behavioralne = zmiernenie naliehavosti problemu, kognitivne = docasne odsunutie problemu z vedomia, zahrnaju aj prehodnotenie situacie

PTSD: - kombinavia indiv. a skup.PsT - KBT: reframing: preznackovanie - Behaviroalna T: redukcia dysfunkcneho vyhybaveho chovala - Imaginativne techniky

BEHAVIORALNE SYNDROMY SPOJENE S FYZIOLOGICKYMI PORUCHAMI A SOMATICKYMI FAKTORMI F50 59

Zkladn charakteristika - patria sem poruchy, ktore suvisia s urcitym patofyziologickym mechanizmom - z praktickho hlediska su nejzvanj poruchy pjmu jdla - jdlo m krom biologickho tak vznam psychologick (poitek, projev frustrace) a sociln - poruchy pjmu potravy - demonstrace biopsychosocilnho modelu psychickch poruch - dal poruchy sem azen tj. poruchy spnku a sexuln dysfunkce pedstavuj speciln problematiku EPIDEMIOLOGIA mentln anorexie u adolescetnch a mladch en circa 1% mentln bulimie 1-3% epidemiologick daje vzhledem k povaze onemocnn (poprn a tajen pot a odmtn odborn pomoci) problematick neorganicke poruchy spanku: insomnnia s narusenim vykonnosti v priebehu dna cca 10 34 percent castejsie u zien, pribuda vekom, parasomnia somnabulizmus: 10 30 percent deti zazije najmenej jednu epizodu chodze v spanku, ale prevalencia somnabulizmu je podstatne nizsia sexualne dysfcie: 30 40 percent v poslednom polroku postihla porucha minimalne 1x ETIOPATOGENEZA Poruchy prijmu potravy: multifaktoriln: biologick, psychologick a sociokulturn aspekty Psychologick aspekty: - vznik v pubert - vvojov krize - v dtstv nedostatek emocionln podpory a omezovnm spontnn aktivity ze strany rodi - dleit osoba bv dominantn, pacientka reaguje pasivn poddajnost - velk napt mezi rodinnmi pslunky (asto jako nsledek onemocnn) - hodnoty v rodin ovlivnny idely vkonnosti Neorganicke poruchy spanku: - pricinou moze byt stres, idiopaticka insomnia, neprimerana spankova hygien - Pricinou chornickej insomnie: psychicke ochorenie, abuzus navykovych latok (hlavne kofein), porucha cyklu spanok bdenie, primarna insomnia - Insomnia casta u ludi ktori pracuju na smeny Sexualne dysfcie: - vo vyssom veku: telesne choroby, lieky, strata zivotnych isto - U mladych muzov: obavy zo zlyhania - Muzi: pokles hladiny androgenov a znizena citlivost tkani na testosteron - Zeny: deficit estrogenov v postmenopauze sa prejavuje nedostatocnou posevnou lubrikaciou 37

Dovodom nedostatku sex.tuzby moze byt chronicka uzkost, depresia atd. Najcastejsia pricina manzelskych nezhod

FORMY A KLINICKY OBRAZ F50 Poruchy pjmu jdla F51 Neorganick poruchy spnku F52 Sexuln dysfunkce nevyvolan organickou poruchou nebo nemoc F53 Duevn poruchy a poruchy chovn spojen se estinedlm neklasifikovan jinde F54 Psychick a behaviorln faktory spojen s poruchami nebo chorobami klasifikovanmi jind F55 Abzus ltek nevyvolvajcch zvislost F 50 Poruchy pjmu jdla Mentln anorexie vhov bytek, dosahovan mysln (dieta, nadmrn cvien, zvracen, uvn anorektik, laxanci, diuretik) naruen vnmn vlastnho tla, spojen s ovldavmi obavami z tlouky sekundrn endokrinn a metabolick zmny. vysok mortalita (10-20%) chronick prbh ast abzus alkoholu, depresivn a obsedantn kompulzivn pznaky Mentln bulimie zchvatovit pejdn spojen s nevhodnm kompenzanm jednnm (nejastji navozen zvracen) nsledky opakovanho zvracen- znt slinnch lz, kazivost zub asto antisociln chovn (krdee jdla) F51 Neorganicke poruchy spanku: 1. DYSSOMNIA - prevlada porucha mnozstva, kvality alebo nacasovania spanku - asto vyvolana emocnymi vplyvmi neorganicka insomnia: nedostatocne mnozstvo alebo zlu kvalitu spanku, ktroe trvaju dlhe casove obdobie (jeden mesiac prevaznu st noci), problemy s usinanim, udrzanim spanku s naslednym pocitom nedostatocneho zotavenia neorganicka hypersomnia: nadmerna denna ospalost a ataky spanku, ktore nemozno vysvetlit nedostatkom spanku neorganicka porucha schematu spanok bdenie: zmna casoveho rozvrhnutia spanku a bdenia, ktora sposobuje problemy v soc. aj prac.sfere 2. PARASOMNIA - abnormalne epizodicke udalosti, ku ktorym dochadza v priebehu spanku somnabulizmus: opakovane epizody vstavania z postele behom spanku, obvykle v prvej tretine noci spankove (nocne) desy: epizody extremneho desu a paniky spojene s intenzivnym krikom a neklidom,sprevadzane silnymi vegetat.priznakmi, obvykle v prvej tretine novi nocne mory: sny naplnene uzkostou a strachom, asto v REM faze, hlavne v druhej polovici noci F52 Sexualne dysfunkcie nevyvolane organickou poruchou alebo ochorenim primarne: od pociatku pohl.zivota sekundarne: po bezporuchovom obdobi generalizovane: s akymkolvek partnerom situacne: viazane na danu osobu, miesto alebo cas 38

Delenie podla sexualnej odozvy: 1) apetence (tuzba): nedostatok alebo strata sex.tuzby: najcastejsia sex.dysfcia u zien odpor k sexualite a nedostatok sex.slasti: preziva pred styku uzkost a sexu sa vyhyba 2) vzrusenie zlyhanie genitalnej odpovede: u zien suchost vaginy, u muzov dosiahnutie alebo udrzanie erekcie 3) orgazmus dysfunkcny orgazmus predcasna ejakulacia: liecba behavioralnymi technikami sexualne bolestive poruchy: neorganicky vaginizmus, neorganicka dyspareunie 4) uvolnenie nadmerny sex.pud = hypersexualita, nadmerna sex.apetencia, u zien kedysi nazyvana nymfomania, u muzov satyriaza DIAGNOZA A DIFERENCIALNA DIAGNOZA Diagnza u poruch prijmu potravy - obtn (poprn pot, zatajovn bizarnch jidelnch ritul, odmtn lby) Diferenciln diagnza u poruch prijmu potravy - vylucit tlesn onemocnn, pi ktorych vhov bytek postienou znepokojuje - nechutenstvo a ubytok na vahe byva spojeny s depresivn poruchou x u mentln anorexie tlesn hyperaktivita, kter kontrastuje s podvhou DIFERENCIALNA DIAGNOZA o neorganicke poruchy spanku: zistit ci ma porucha nejaky vyznam pre denne aktivity, zhodnotit trvanie porblemov, precipitujuce udalosti, typ zamestnania, zmapovat predchadzajucu liecbu a mozne priciny o sex.dysfcie: odlisit od organickej priciny

39

PSYCHOLOGICKE ASPEKTY poruch prijmu potravy: - v mylen a emocch dominuje tlo a potrava - pokles hmotnosti vraz pocitu insuficience a poteby uznn a podpory - boj proti hladu navozuje iluzi autonomie - poprn emoc (ohroen kachexi nevnmno nebo pekryto strachem z pibvn hmotnosti) - rodinn vztahy - petrvv zvislost - pokusy mnit chovn kontrolou a rozkazy vyvolvaj v rodin agresi, pocit bezmocnosti a zoufalstv - relativn izolace (vnuj prilis mnoho asu vive a zakrvn poruchy) - vliv na sexuln zrn nekontrolovateln sexualita zesiluje pocit bezmocnosti a insuficience - nedostatek autonomie a orientace na dominantn blzk osoby - obavy, e nespln oekvn HODNOTENIE EDI (Eating Disorder Inventory) - uvn pro detekci psychopatologie, 8 podkl zameno na specifick osobnostn a behaviorln rysy dotaznk BAT (Body Attitude Test) a SDQ-20 (Somatoform Dissociation Qiuestionnaire) - testuj vztahu k vlastnmi tlu kla odcizen vlastnho tla (BAT II) - nejlep prediktor ptomnosti poruch pjmu potravy EDE (Eating Disorder Examination) - strukturovan interview, zlat standard pro diagnzu a posouzen zvanosti, dotaznkov verze peloena do etiny LIECBA FARMAKOLOGICKA U poruch prijmu potravy: - clem lby nejprve fyzick stabilizace a poslze zapojen do psychoterapie: - u nemocnch s velmi nzkou hmotnost nezbytn hospitalizace - po realimentaci a zvldnut rozvratu vnitnho prosted pracujeme s patologi jezen a zamujeme se na provn tlesnch pocit, nutricne poradenstvo, rodinna terapia - siln ambivalence tkajc se lby a vhovho prstku vedou k nzk komplianci - u ment.bulimie = antidepresiva SSRI Liecba insomnie - antihistaminika, BD, sedativne antidepresiv atd Liecba sex.dysfcii - u nedostatku touhy hormonalnu liecbu (testosteron, u zien stimulaciu estrogenov) - sexoterapia:technika stisku a stop start NEFARMAKOLOGICKA U poruch prijmu potravy: Soust lby je poskytnut informac: Informace o onemocnn a jeho formch: pacientky i pi tendenci k poprn vd o chorobnm charakteru symptom, posl jistotu a spoluprci Informace o monostech lby: pacientky nedvuj lb, strach z nekontrolovanho pibvn hmotnosti , sniuj obavy z prstku hmotnosti Zajitn tlesnho zdrav - dv rzn strategie: dohodnout odstupovan pln s odpovdajcmi vhovmi hodnotami urit hranici hmotnosti , pod n budou zavedena ntlakov opaten Zkladem lby je dohoda o postupu, clech a zdraznn vlastn zodpovdnosti. Lebn cle: clov hmotnost 40

 normalizace stravovacho chovn normalizace socilnch vztah (zapojen do studie, zamstnn) Navren programy lby zpravidla multimodln, sestvaj z rznch prvk lby, - obsahuj individuln i skupinovou psychoterapii, - techniky orientovan na tlo (pohybov terapie), - sebeuvdomovn (relaxace, muzikoterapie), - pei o vivu (pln stravovn), - rehabilitan prvky Behaviorln terapeutick techniky: zaloeny na pozitivnm poslen normlnch stravovacch nvyk doplnno o prvky kognitivn terapie (modifikace dysfunknch postoj)

41

Analytick psychoterapie. zamena na poznatky o provzanosti stravovacho chovn a specifickch emocionlnch jev, terapie smuje k osvtlen skrytch konflikt v pozad. Rodinn terapie. u mladch pacientek, jsou rodinn interakce v zkm vztahu k onemocnn a maj na n velk vliv. clem je podpora autonomie vech len rodiny a odbourn strachu ped odlouenm a ztrtami Svpomocn skupiny: dleitou funkci m podobn jako u jinch svpomocnch aktivit vmna zkuenost a sociln emon podpora vytvoeny programy svpomocn lby, kter navazuj na sebeliv schopnosti pacientek a mohou bt uiten Liecba insomnie: - individualna - uprava spankovej hygieny - rezimove opatrenia - z psychoterap.technik: Schulzeho autog.trening a kognitivne behavioralna terapia Liecba sex.dysfcii: - psychoterapia - partnerska sexoterapia spojena s parovou nacvikovou terapiou stiskaci squeexe technika, start stop technika pi predcasnej ejakulacii Kratochvil

PORUCHY OSOBNOSTI A CHOVANIA U DOSPELYCH F 60 69

osobnost sestv z temperamentu , charakteru a inteligence temperament- biologick strnka osobnosti (zpsob emonho projevu jedince v urit situaci) charakter - sociln strnka (trval pohotovost projevovat se uritm zpsobem ve spoleenskm prosted) Definice PORUCH OSOBNOSTI: extrmn vystupovan povahov a charakterov rysy, kter vedou k poruchm sociln adaptace trval povahov odchylka od normy jedinec m takov vlastnosti, ktermi trp jeho okol a/nebo on sm Dynamika - potky od dtstv - nkter projevy se strnutm zmruj agresivita, disociln projevy - nkter zvrazuj paranoidita, deprese, dekompenzace ETIOPATOGENEZA - Piny: vlivy ddin pevauj, vchovnw - Kombinacia vplyvu temperamentu ( dispozicia k emocionalnym reakciam, odraza psychologicky rozmer osobnosti) a charakteru (ziskana zlozka osobnosti, vznika psychosocialnym ucenim behom ranneho vyvoja) EPIDEMIOLOGIA - Vskyt 10% PREJAVY: maladaptivn postoje a chovn v irok oblasti osobnch a socilnch situac pocity osobn nepohody, negativn vliv na pracovn a spoleensk fungovn 42

 pacient me mt projevy, kter jsou charakteristick pro specifickou poruchu osobnosti, ale nespluj potebn diagnostick kritria popisujeme pak osobnostn rysy nebo osobnostn reakce v ppad, e se projevuj jen v ztovch situacch DIAGNOSTIKA: OBECNE KRITERIA SPECIFICKYCH PORUCH OSOBNOSTI - vnitn provn a chovn se odchyluj od normy a oekvn v dan kultue. - odchylka mus bt zjevn alespo ve 2 z nsledujcch oblast: poznvn -kognice ( zpsob vnmn, interpretovn, utven postoj) afektivit, emotivit zvldn impulzivity a uspokojovn poteb sociln chovn (vztahu k jinm lidem a zvldn interpersonlnch situac) - psychiatrick vyeten (draz na osobn, sociln a objektivn anamnzu, klinick obraz) - strukturovan diagnostick interview - zhodnocen osobnho kontaktu vratane snahy o identifikaciu obrannch mechanism Psychologick vyeten: dotaznkov metody (MMPI, Cloninger) projektivn testy DIFERENCIALNA DIAGNOZA, KOMORBIDITA Nejastj diferenciln diagnostick problmy: - schizoidn a paranoidn porucha osobnosti x iniciln fze schizofrenn poruchy - psychotick dekompenzace poruch osobnosti x psychza schizofrennho okruhu ast komorbidita: disociativn a neurotick poruchy kodliv uvn nvykovch ltek NAVYKOVE A IMPULZIVNE PORUCHY: 1. neschopnost odolat impulzu urobit nieco, co je nebezpecne,nemoralne 2. narastajuce napatie ped cinom 3. vzrusenie,uspokojenie po cine EPIDEMIOLOGIA - najcastejsie je patologicke hracstvo = 2 3 percenta ETIOPATOGENEZA - bud nevedomy nevyrieseny konflikt alebo princip ucenia - z biolog.aspektu uloha serotoninu DIAGNOSTIKA A DIFERENC.DIAGNOSTIKA - zabranit neprimeranej medicinalizacii - nutne odlisit socialne hracstvo clovek prestava hrat kde prehra vacsiu ciastku LIECBA - antidepresiva, antipsychotika, ale zakladom je leicba psychoterapeuticka PORUCHY POHLAVNEJ IDENTITY: - narusenie vyvoja normalneho prezivania muzstva alebo zenstva - najcastejsie charakterizovane sex.fantaziami alebo praktikami, ktore su neobvykle, deviantne alebo bizarne EPIDEMIOLOGIA - vzacne poruchy - najznamejsia transsexualizmus najcastejsie z muza na zenu ETIOPATOGENEZA - zvazuju sa faktory psychologicke (patologicky rodinny systm) a biologicke (alterace androgenu behom diferenciacnej fazy v hypotalame, nespecificka mozgova leza) DIAGNOSTIKA A DIFER.DIAGNOSTIKA - odlisenie prechodnych, eventualne situacne podmienenych stavov od patologie 43

LIECBA - farmakologicka = u trasvestitismu: 1. dlhodobe sledovanie 2. hormonalna liecba (androgeny, alebo antiandrogeny) 3. chirurgicka intervencia FORMY A KLINICKY OBRAZ: F60 Specificke poruchy osobnosti F60.0 paranoidna porucha osobnosti F60.1 Schizoidna porucha osobnosti F60.2 Disocialna porucha osobnosti F60.3 Emocne nestabilna porucha osobnosti F60.4 Histrionska porucha osobnosti F60.5 Anankasticka porucha osbnosti F60.6 Uzkostna (vyhybava) porucha osobnosti F60.7 Zavisla porucha osobnosti F60.8 Jin specificke poruchy osobnosti F61 Zmiesane a ine poruchy osobnosti F62 Pretrvavajuce zmeny osobnosti F63 Navykove aimpulzivne poruchy F64 Poruchy pohlavnej identity F65 Poruchy sexualnej preferencie (parafilie) F66 Psychicke a behavioralne poruchy spojene so sexualnym vyvojom a orientaciou F68 Ine poruchy osobnosti a chovania u dospelych F60.0 Paranoidna porucha osobnosti: Projevy: Vztahovan Nedtkliv mlo spoleensk neodpout, podezr citliv na nezdar a odmtnut Rozvinut strategie: nedvra, podezravost Nedostaten rozvinut strategie: o dvra, smysl pro humor

44

F60.1 Schizoidna porucha osobnosti Projevy: citov chlad, omezen schopnost vyjadovat cit uzavenost, nedostatek ptel a dvrnch vztah bizarn npady, svrzn logika, filosofick vahy podivni, nepraktin mlo innost sktajcch poten lhostejnost ke chvle i kritice necitlivost pro normy a konvence a jejich nedbn Rozvinut strategie: autonomie Nedostaten rozvinut strategie o vzjemnost, intimita F60.2 Disocialna porucha osobnosti: Projevy: sklon k protispoleenskmu chovn neschopnost empatie moral insanity (nedostaten rozvoj vych cit) spoleensky nejnebezpenj, recidivist za opakovan selhn obviuj lidi kolem v dtstv zkolctv, krdee, ikana nevydr v pracovnm pomru, tran dt Rozvinut strategie: bojovnost, expanzivita Nedostaten rozvinut strategie: o empatie, sociln citlivost F60.3 Emocne nestabilna a hranicna porucha osobnosti: Projevy: emon nestabilita sklon ke zkratkovmu jednn (agresivnho rzu) siln, mlo zvldatel afekty peltavost, stdn partner, abzus Hranin typ pocit przdnoty, emon dysregulace opakovan sebepokozovn, suicidln pokusy Rozvinut strategie : upoutvn pozornosti, manipulace Nedostaten rozvinut strategie: o zvldn emoc F60.4 Histrionska porucha osobnosti: Projevy: dramatizovn, pseudologia fantastica infantilita sebesoustednost, tou po obdivu, dobrodrustv naruen partnerskch vztah, povrchn emotivita obviovn, manipulovn, intriky, pomluvy,lhavost Blzko m narcistick osobnost: vysok sebevevdom, pocit jedinenosti nedostatek empatie, vyadovn pozornosti, zvist 45

Rozvinut strategie: dramatizace, pedvdn se Nedostaten rozvinut strategie: o kontrola, systematinost F60.5 Anankasticka porucha osobnosti: Projevy: nutkav pochyby (hlavn o vlastnch schopnostech) perfekcionismus nerozhodnost, vnitn nejistota, rigidn postoje Rozvinut strategie: kontrola odpovdnost Nedostaten rozvinut strategie: o spontnnost, flexibilita F60.6 Uzkostna (vyhybava) porucha osobnosti: Projevy: nedostatek sebedvry, pocity mncennosti zkostn napt pecitlivl na vtku, odmtnut nebo nesouhlas Rozvinut strategie: vstcnost Nedostaten rozvinut strategie: o asertivita, sebedvra F60.7 Zavisla(astenicka, pasivna) porucha osobnosti: Projevy: zvislost na jinch astenie nadmrn poteba pe druhch submisivita, pilnavost, strach z oputn Rozvinut strategie: vyhledvn pomoci, vazba Nedostaten rozvinut strategie: o sobstanost, rozhodnost F60.8Ine specificke poruchy osobnosti: Osobnost nezdrenliv: nedostatek pevn vle podlhn druhm osobm hledn poitk (obohacovn, abzus) majetkov delikty Osobnost pasivn agresivn: stl opozice stovn neplnn povinnost pomoc hybnch manvr (odkldn een, termn) F62 Pretrvavajuce zmeny osobnosti: F62.0: - bez pedchoz poruchy - vznik po katastrofick zkuenosti F62.1: 46

bez pedchoz poruchy vznik po psychickm onemocnn

F63 Navykove a kompulzivne poruchy: - patologicke hracstvo - pyromania - kleptomania - trichotilomania (impulzivne vytrhavanie vlasov) - oniomania (kompulzivne nakupovanie) - dromomania (kompulzivne tulactvo) F64 Poruchy pohlavnej identity: - nezhoda medzi pohlavnou identitou a biologickym pohlavim transsexualizmus: tuzi zit a byt akceptovany jako len opacneho pohlavia transvestitizmus dovji role (transsexualny transvestitizmus): obcasne nosenie siat oopac.pohlavia porucha pohlavnej identity v detstve: dieta nesuhlasi so svojim anatomickym pohlavim, prezlieka sa do siat opac.pohlavia F65 Poruchy sex.preferencie (parafilie): - sex.impulzy, fantazie alebo praktiky, ktore su neobvykle, deviantne alebo bizarne 1. parafilie v objekte: fetisizmus, pedofilia atd. 2. parafilie aktivite: exhibicionizmus, voyeurstvo, sadizmus, masochizmus fetisizmus: vzrusujucim podnetom je nezivy pedmt fetisisticky transvestitizmus: prestrojenie muza do zenskej podoby exhibicionizmus: tendencia k odhalovaniu genitalii ped cudzimi ludmi bez snahy o blizsi kontakt voyeurstvo: tendencia k pozorovaniu sex.styku alebo intimnej cinnosti cudzich ludi pedofilia sadomasochizmus froterstvo: dotykanie sa alebo otieranie o cudziu osobu bez jej zvolenia F68 Ine poruchy osobnosti a chovania u dospelych: faktitivna porucha: Munchhausenov syndrom, syndrom barona Prasila, syndrom nemocnicneho tulactva - chory sa zamerne poskodzuje, aby si navodil rozne, pozornost pritahujuce telesne priznaky, alebo ich predstiera - cielom je ziskat pozornost lekarov - Munchhausenov syndrom by proxy ak priznak predstiera alebo navodzuje rodic u svojho dietata OBRANNE MECHANIZMY OSOBNOSTI - kvalitn diagnostika vetn kognitivnho schmatu (jdrov pesvden a pslun strategie) a zmapovn obrannch mechanism - nezbytn podklad pro erudovanou psychoterapii - specifick poruchy osobnosti preferenn obrann mechanismy- pklady: paranoidn projekce, hranin - splitting, projektivn identifikace histrionsk - vytsnn, disociace, projekce vyhbav - introjekce zvisl - reaktivn vtvor, idealizace ULOHA PSYCHOLOGA 47

Strukturovan vyeten: - uiten ke stanoven klinick diagnzy - organizovan dokumentace diagnostickch kritri SCID-II (Structured Interview for DSM IV Axis-II Personality Disorders) obsahuje screening a vlastn SCID-II s otzkami typu ano-ne Personality Disorder Questionnaire dotaznk pro pacienta, skldajc se z 85 otzek typu ano-ne (vetn otzek pro zhodnocen simuluce, li i nepozornosti) Millon Clinical Multiaxial Inventory (MCMI), Minnesota Multiphasic Personality Inventory (MMPI - 10 podkl a skryt li skre), Eysenckv, Catellv a Cloningerv trojrozmrn dotaznk Projektivn testy - uiten v diferenciln diagnostice - v objasnn osobnostnch vzorc a styl. vyetovan osoba interpretuje rzn mnohoznan podnty a situace nejednoznan podntov materil umouje rzn interpretace, kter jsou pak skrovny vyetujcm klinikem konstruovny tak, aby nebyly vyetovanou osobou elov nebo zmrn zkresleny pat sem znm Rorschachv test (ROR), Lscherv test preference barev, Tmaticko apercepn test (TAT), asocian test, atd. Neuropsychologick testy: - uiten v diagnostice kognitivn dysfunkce (dve organicita, organick postien) FARMAKOLOGICKA liecba: Farmakoterapie - symptomatick: krtkodob, akutn stavy -krizov intervence len dlouhodob psychopatologie Douhodob lb, chronicke problemy: 4 symptomov okruhy: 1. agresivita a nedostaten kontrola impulz: lithium (antiagresivn a antisuicidln inek), antikonvulziva, mal dvky antipsychotik (atypickch) 2. afektivn poruchy, dysregulace nlady: litium, atypick antipsychotika, serotonergn antidepresiva 3. zkost: analogick jako u poruchy nlad, benzodiazpiny 4. kognitivn a percepn dysfunkce: mal dvky antipsychotik (atypickch) NEFARMAKOLOGICKA liecba: Psychoterapie: podporna PsT vytvorenie psychoterap.vztahu, identifikacia maladaptivnych vzorcov chovania dynamick psychoterapie - clena na nevdom konflikty a zsknm nhledu je zvldat kognitivn behaviorln - vychz z kognitivnch schmat, posiluje i minimalizuje nkter strategie, ncvik situac, kter pac. nezvld, stanovenie konkretnych problemov a cielov skupinova PsT poskytuje emocnu korektivnu skusenost, umoznuje vyjadrit hnev a kritiku, vyjadrenie podpory a spatnej vazby

48

MENTALNA RETARDACIA F70 79

Zakladna charakteristika: - nedostatocne vyvinuty intelekt ( x demenci: dochadza k ubytku uz rozvinutho intelektu) - s tym suvisi uroven naruenho chovania, stupe sebestacnosti a nutnost pece - prejavuje sa globalnym poskodenim intelektovch fcii s naruenm vyvojom celej osobnosti a spolocenskou nedostacivostou EPIDEMIOLOGIA: - 3 percenta - U muzov 2 x castejsie jako u zien ETIOPATOGENEZA: Delenie z hladiska VZNIKU: 1. PRENATALNE: Vrodene vady metabolizmu alebo chromozomove aberacie Casne vyvojove alterace 2. PERINATALNE Thotensk a perinatalne problemy 3. POSTNATALNE Somaticke poruchy a poruchy so vznikom v rannom detstve Vonkajsie vplyvy prostredia, psychosociln vplyvy, psychicke poruchy (deprivacia..) FORMYN A KLINICKY OBRAZ: F70 Lahka mentalna retardacia: - v predskolskom veku nerozoznatelni od normalnych deti - schopni dosiahnut zakladne skolske vzdelanie - schopni zamestnania - porozumenie reci opodno a problemy s recou pretrvavju do dospelosti - dosiahnu uplnu nezavislost v osobnej starostlivosti - emocne asociln nezreli potebuji podporu v narocnejsich situaciach - zvysene sugestibiln - organicky povod len u mensiny F71 Stredne tazka mentalna retardacia: - niekotri viac motoricky obratni, ini menej - uroven reci je variabilna, ale schopni soc.interakcie - slovna zasoba chudobna, agramatizmy - dokazu sa o seba postarat s pomocou - nedosiahnu vyssie vzdelanie jako 2.rocnik ZS - zamestnani pod dohladm v chranenych dielnach - nestalost nalady skratkovite jednanie - u vacsiny mono zistit organicku etiologiu F72 Tazka mentalna retardacia: - trpia znacnym stupnom poruchy motoriky - chudost reci - nedostatocna verbln komunikaci - stanoveni diagnozy uz v utlom veku cetne somaticke odchylky, postihnuti zmyslovych organon a neurologicke priznaky - tupy vyraz - kyvave pohyby celeho tela - schopnost uenka minimalna - telesne handicapy - vyaduji si specializovanu osetrovatelsku peci 49

porucha psychomot.vyvoja zejm uz v predskolskom veku 2 formy: Ereticka: neklid, agresivita Torpidna: netecnost, nezajem, tupost

50

F73 Hlboka mentalna retardacia: - ni esu schopni porozumiet a vyhovit poziadavkam alebo instrukciam - inkontinentni, neschopni pecovat o svoje zakladne potreby - vyaduji stalu pomoc a dohlad - ptomna epilepsia, poskodenie zraku, sluchu a ine telesne handicapy - vyvanu prevazne institucionalizovani DIAGNOSTIKA A DIFERENCIALNA DIAGNOSTIKA - klasicke psychiatricke vysetrenie - objektivna anamneza - speciln vysetrenie laboratorne testy, EEG, CT, MR - geneticke vysetrenie DIFERENCIALNA DIAGNOSTIKA - nutne odlisit stavy, ktore simuluju ment.retardaciu, napr. Nepoznane zmyslove postihnuti, poruchy reci, deprivaci - rozliit od dtskho artizmu a inych dezintegracnych poruch v detstve ULOHA PSYCHOLOGA - pi diagnoze je dolezite urit hlbku intelektovho postihnutia a struktury inteligencie a stanoveni adaptacnych moznosti - tazke je prijatie diagnozy rodicmi najprv popretie, potom agresi, hnev,hladanie vinnma, potom apatia a beznadej, potom smierenie a akceptacia LIECBA FARMAKOLOGICKA - nootropne latky v pripadoch, kde predpokladame ze sa vyvinu kogn.fcie - daleka farmakologicka liecba je symptomaticka NEFARMAKOLOGICKA - informovanie rodiny - sprievodna terapia rodicov a surodencov - iniciovat proces truchlenia umozni rodicom akceptovat dieta v jeho inakosti - separacny proces aby sa rodika zbavili viny a dieta prevzalo zodpovdnost za svoju onakost - svojpomocne skupiny rodicov - psychoedukativny doprovod rodicov

PSYCHIATRIE, JEJ POSTAVEN A ORGANIZACE PSYCHIATRICK PE, KLASIFIKACE.

Psychiatrie - lkask obor, zabvajc se diagnostikou a lbou psychickch chorob - psychick choroby - choroby mozku - soust neurovd POSTAVENIE PSYCHIATRIE Psychiatrie a neurologie - po vtinu minulho stolet psychiatrie a neurologie oddlovna rozdlnost filosofickch pstup, vzkumnch metod a lby - v souasn dob neurologie a psychiatrie se sbliuj v rmci modernch neurovd (spolen diagnostick nstroje - zobrazovac metody mozku, neuropsychologie a lebn postupy antiepileptika, antipsychotika, antidepresiva, stimulan metody -repetitivn transkraniln magnetick stimulace, stimulace nervus vagus) - Psychiatrie a neurologie naly spolenou e - vznik neuropsychiatrie obor budoucnosti ? (Hohwy et Rosenberg, 2005, Sachdev, 2002) 51

Psychiatrie a psychologie - psychologie , konkrtn klinick psychologie, zaujm v psychiatrii svoje nezastupiteln msto: v oblasti diagnostiky v oblasti psychoterapie 10 vedoucch pin neschopnosti (uzpsobeno na roky ivota) - daje WHO a Svtov banky 1990: 1. respiracne infekcie 2. prjmov onemocneni 3. komplikace kolem perinatalnihoobdobi 4. depresivni porucha 2020: 1. ischemicka choroba srden 2. depresivna porucha 3. dopravne nehody 4. cerebrovaskularne ochorenia ORGANIZACIA PSYCHIATRICKEJ STAROSTLIVOSTI akutn lkov pe stavn pe ambulantn intermedirn Akutn lkov pe: - psychiatrick kliniky v rmci fakultnch nemocnic ( pouze 6 v R) - psychiatrick oddlen nemocnic - psychiatrick lebny Kdy hospitalizace? pi nespchu lby exacerbaci pznak nebo relapsu onemocnn, nezvldnutch ambulantn petrvvajc pznaky stavn pe (psychiatrick lebny): Dle koncepce: - dlouhodob resocializace a rehabilitace Skutenost: - circa 1/3 lek lebenskch poskytuje akutn pi, protoe se nepodailo zvit poet nemocninch psychiatrickch lek Ambulantn pe - celosvtov trend: postupn pesun diagnostiky a lby do odborn ambulantn pe a k lkam prvn linie, tj.k praktickm lkam - pro? - ekonomick dvody nejvce stoj hospitalizace, pak vchova odbornka - dostupnost bezpenj lby Intermedirn pe (umouje pechod zhospitalizace do ivota ve spolenosti, pekrv se s komunitn p): - nov koncipovan sloka, modern, bez tradice, nedostaten sledovan - denn stacione, krizov centra, domc pe, kluby - mezirezortn chrnn pracovit, bydlen, rehabilitan dlny, sociln firmy Komunitn pe systm lby, pomoci a podpory, umoujc t nemocnm v podmnkch bnho ivota co nejuspokojivjm zpsobem Specifick komunitn sluby: krizov sluby 52

denn centra a stacione (modern trend, poskytuje komplexn denn pi medicnsk, psychoterapeutick a socioterapeutick povahy, u sti nemocnch alternativn monost akutn pe, v R tradin pro psychoterapii pacientm s neurotickmi obtemi a rehabilitaci psychz) podporu v prci a zamstnn domc len (v podstat u ns neexistuje) - tchto slueb v souasnosti v R mlo, pat vtinou nesttnm zazenm. STIGMATIZACIA ODBORU Psychiatrie - asociace (STEM 1998) : 1. blzinec 22,2 % 2. duevn choroba - 12,1 % 3. cvok 9,10 % dal asociace - Chocholouek, Dobany, svrac kazajka 2004/2005 1. sov lka? 2. Rowlingov? 3. hrdina Timesu? WHO 2001: Musme usilovat o rovnocenn pstup k duevnm a fyzickm poruchm KLASIFIKACIA V PSYCHIATRII - klasifikace uspodn do skupin na zklad podobnosti - v mezinrodn klasifikaci nemoc (MKN) psychiatrii jako samostatn obor od 6. decenln revise (1948) - stvajc klasifikace termn duevnch poruchy - etiologie znma - kapitola psychiatrie rozdlena do 10 oddl, jednotliv poruchy do skupin dle hlavnch spolench znak - definice skupin na zklad maximlnho potu sdlench charakteristik - psychiatrie jako lkask obor - Evropa, polovina 18. stolet - o pinch duevnch poruch znmo mlo, snahy o klasifikaci vychzely z deskripce pznak, event. k prbhu - urit poet symptom mus bt ptomen po uritou dobu a naruovat bn fungovn jedince - pro vzkum zvltn psnj kritria - americk klasifikace DSM IV vychz ze stejnch princip, rozlinosti mal F009 Organicke duevn poruchy Zkladn charakteristika - skupina duevnch poruch, u kterch znme pinu nemoc, raz nebo jakkoliv pokozen mozku vede k pechodnmu nebo stlmu naruen funkce mozku - zkladn pznak naruen kognitivnch (poznvacch) funkc F 00 demence u Alzheimerovy choroby F01 vaskulrn demence F02 demence u chorob klasifikovanch jinde F03 nespecifick demence F04 organick amnestick syndrom F05 delirium F06 jin duevn poruch nsledkem onemocnn/ pokozen mozku nebo nsledkem somatickho onemocnn F07 poruchy osobnosti a poruchy chovn vyvolan onemocnnm, pokozenm nebo dysfunkc mozku Alzheimerova demence: 53

rozvj se pozvolna (msce a roky) nejprve postien pamti postiena schopnost uen (problmy se vtpovnm a vybavovnm zkladnch informac podstatnch pro bn ivot) - postupn pokles pamti handicapem pro sobstanost - dle poruchy mylen ve smyslu zpracovn informac, organizovn, plnovn, sudku, stv se odkzn na pi druhch - provzeno poruchami emonmi a chovn Delirium - nespecifick organick mozkov syndrom - porucha vdom (zasten vdom - snen povdom o okol) - naruen poznvacch schopnost ( zhoren krtkodob pamt) - dezorientace asem, mstem a osobou - naruenm psychomotoriky (stdn hyper- a hypoaktivity) - naruen spnku nebo cyklu spnek-bdn - stav pechodn, krtk, s mnlivou intenzitou - ast(chirurgie 10-15%) F10 19Dusevne poruchy a poruchy chovania vyvolane uzivanim psychoaktivnych latok Zkladn charakteristika = jakkoliv duevn porucha vznikl uvnm psychoaktivnch ltek - nejproblematitj pro jedince a okol postien chovn - problmy pro spolenost, vetn ekonomickch Psychoaktivn ltky: - ltky, vyvolvajc zvislost - maj vliv na chovn, vdom a nladu - klasifikace zahrnuje 9 psychoaktivnch ltek Jednotliv typy zvislost, dle MKN 10: F10 poruchy vyvolan uvnm alkoholu F11 poruchy vyvolan uvnm opioid F12 poruchy vyvolan uvnm kanabinoid F13 poruchy vyvolan uvnm sedativ , hypnotik F14 poruchy vyvolan uvnm kokainu F15 poruchy vyvolan uvnm jinch stimulanci F16 poruchy vyvolan uvnm halucinogen F17 poruchy vyvolan uvnm tabku F18 poruchy vyvolan uvnm org. rozpoutdel F19 poruchy vyvolan uvnm nkolika ltek Zkladn pojmy akutn intoxikace -pechodn stav po poit kodliv uvn vede k pokozen tlesnho nebo duevnho zdrav tolerance pro stejn inek vy dvky zvislost progresivn adaptace na excesivn expozici syndrom zvislosti (touha zskat ltku, uvn pes nebezpen nsledky, zanedbvn ostatnch innost, zvyen tolerance, pi odnt odvykac stav) odvykac stav - pznaky po odnt po trvalm uvn ltky - abstinenn syndrom tlesn zvislost rozvoj tolerance, abstinenn syndrom craving touha, baen po ltce F20 29 Schizofrenia, schizofrenne poruchy a poruchy s bludmi F 20 schizofrenie F 21 schizotypn porucha F 22 trval duevn poruchy s bludy F 23 akutn a pechodn psychotick poruchy 54

F 24 indukovan porucha s bludy F 25 schizoafektivn poruchy F 28 jin neorganick psychotick poruchy F 29 nespecifick neorganick psychza

SCHIZOFRENIA = psychoticke ochorenie Co je to psychza? V odborn terminologii psychza charakterizovna: bludy, halucinacemi dezorganizovanm slovnm projevem a chovnm v irm pojet tak poruchou vnmn reality Tomuto odpovd pedstava laik: postien je pesvden o bizarnostech sly nebo vid nco, co ostatn ne jeho e a chovn jsou divn a nepochopiteln. PREJAVY Pozitivn pznaky (=psychotick ) pznaky halucinace (poruchy vnmn) bludy a dezorganizace (mylen, ei a chovn) Negativn pznaky ochuzen psychiky apatie, ztrtu motivace a proitku radosti, sociln staen, ochuzen ei a mylen Kognitivn (poznvac) dysfunkce - skld se z mitelnch komponent (nap. pam, exekutivn funkce, soustedivost) Dal pznaky - afektivn pznaky deprese (v iniciln fzi, postpsychotick deprese) a 10% spch sebevradu KLINICKE FORMY F 20. 0 paranoidn schizofrenie F 20.1 hebefrenn schizofrenie F 20.2 katatonn schizofrenie F 20.3 nediferencovan schizofrenie F 20.5 reziduln schizofrenie F 20. 6 simplexn schizofrenie F 20.4 je vylenna pro postpsychotickou depresi F30 39 Poruchy nalady: Zkladn charakteristika: porucha nlady a nebo afektu ve smyslu plus nebo minus deprese v poped zjmu ekonomick aspekt (dle odhadu deprese druh vedouc pinou neschopnosti, morbidity a mortality ve svt v r. 2020) F30 manick epizoda F31 bipolrn afektivn porucha F32 depresivn porucha F33 rekurentn depresivn orucha F34 trval poruchy nlady Depresivn porucha - zkladn pznaky: - depresivn nlada abnormn vzhledem k jedinci, 2 tdny 55

- ztrta zjmu nebo proitku radosti - snen energie a zven navnost Dal pznaky: ztrta sebedvry, vitky sebevraedn vahy a jednn nesoustedivost, nerozhodnost tlum nebo agitovanost poruchy spnku a chuti k jdlu (nejastji nespavost a nechutenstv s odpovdajc vhovou odezvou)

56

F40 49 Neuroticke poruchy, poruchy vyvolane stresom a poruchy somatoformne: Zkladn charakteristika: pat sem poruchy, souvisejc pevn s psychickmi pinami oproti jinm psychodiagnostickm skupinm je proto dleit identifikace psychologickch aspekt F40 Fobick zkostn poruchy F 41 Jin zkostn poruchy F42 Obsedantn kompulzivn poruchy F 43 Reakce na zvan stres a poruchy pizpsoben F44 Disociativn (konverzn ) poruchy F45 Somatoformn poruchy F48 Jin neurotick poruchy NAJVYZNAMEJSIE FORMY A ICH KLINICKY OBRAZ: UZKOSTNE PORUCHY F 40 Fobick zkostn poruchy: agorafobie - strach z vtho mnostv lid, prostor sociln fobie - strach z pozornosti ostatnch izolovan (specifick) fobie (strach z had, hmyzu) F 41 Jin zkostn poruchy: Panick porucha (epizodick paroxysmln zkost): - pakovan spontnn zchvaty zkosti (paniky) - intenzivn tlesn pznaky (buen srdce, pocit duen, zvrat), strach ze smrti Generalizovan zkostn porucha (trval zkost) - obavy (nadmrn se zaobr bnmi starostmi) - zkost, nava, nepjemn tlesn pocity F50 59Behavioralne syndromyspojene s fyziologickmi poruchami a somatickmi faktormi: Zkladn charakteristika - nejzvanj poruchy pjmu jdla - jdlo a ve co s nm souvis m krom biologickho vznamu tak mnoho psychologickch vznam (poitek, projev frustrace) a socilnch aspekt. Poruchy pjmu potravy jsou z ady pohled demonstrac biopsychosocilnho modelu psychickch poruch. - dal poruchy sem azen - poruchy spnku a sexln dysfunkce pedstavuj speciln problematiku F 50 poruchy pjmu jdla Mentln anorexie - vhov bytek, dosahovan mysln rznmi zpsoby (dieta, nadmrn cvien, zvracen, uvn anorektik, laxanci, diuretik) - naruen vnmn vlastnho tla, spojen s ovldavmi obavami z tlouky - sekundrn endokrinn a metabolick zmny. Mentln bulimie - zchvatovit pejdn spojen s nevhodnm kompenzanm jednnm (nejastji navozen zvracen) F60 69 Poruchy osobnosti a chovania u dosplch: Osobnost sestv z temperamentu , charakteru a inteligence temperament- biologick strnka osobnosti (zpsob emonho projevu jedince v urit situaci) charakter - sociln strnka (trval pohotovost projevovat se uritm zpsobem ve spoleenskm prosted) 57

poruchy osobnosti extrmn vystupovan povahov a charakterov rysy, kter vedou k poruchm sociln adaptace trval povahov odchylka od normy. jedinec m takov vlastnosti, ktermi trp jeho okol a/nebo on sm.

F 60 specifick poruchy osobnosti: F60.0 paranoidn porucha osobnosti (vztahovanost, nedvra) F 60.1 schizoidn porucha osobnosti (uzavenost, citov chlad) F 60.2 disociln porucha osobnosti (protispoleensk chovn) F 60.3 emon nestabiln porucha osobnosti (nestlost, impulzivita) F 60.4 histrinsk porucha osobnosti (sebesoustednost, dramatizovn) F 60.5 anankastick porucha osobnosti (perfekcionismus,nejistota) F 60.6 zkostn (vyhbav porucha osobnosti) (nedostatek sebedvry) F 60.7 zvisl porucha osobnosti (poteba pe druhch) F 60.8 jin specifick poruchy osobnosti F70 79 Mentalna retardacia: Zkladn charakteristika - nedostaten vyvinut intelekt ( na rozdl od demence, kdy dochz k bytku ji rozvinutho intelektu a bv domnou star vkov populace) - s tmto souvis rove naruen chovn , stupe sobstanosti a nutnost pe F 70 Lehk mentln retardace IQ 50-69 (9-12rok). - schopni zkladnho kolnho vzdln a zamstnn mlo kvalifikovanou prac - vzdlateln F 71 stedn tk mentln retardace IQ 35-49 (6-9 r.) - vzdln na rovni druh tidy zkladn koly - vychovateln, ale nevzdlateln F 72 tk mentln retardace IQ 20-34 (3-6 rok) - porucha psychomotorickho vvoje pidruen defekty (smyslovch orgn, neurologick pznaky), zejm v pedkolnm vku F 73 hlubok mentln retardace IQ< 20 (<3 roky) - neschopni peovat o zkladn poteby, vyaduj stl dohled (epilepsie, inkontinentn, pokozen zraku a sluchu a a jin tlesn handicapy) KLASIFIKACIA DALSIE KATEGORIE Problematika pedopsychiatrie : F 80-89 poruchy vvoje F 90-98 poruchy chovn a emotivity u dt Nespecifick psychick poruchy: F 99

58