Jankova konzervato a Gymnzium v Ostrav

DJINY HUDBY
pro studenty hudebnho gymnzia

PhDr. Hana Admkov Heidrov PhD.

Ostrava 2010
1

OBSAH
1. vod do djin hudby
1.1 Djiny hudby jako vdn obor
1.2 Literatura k djinm hudby
1.3 Periodizace djin hudby
2. Pravk a starovk hudba
2.1 Pravk
2.2 Starovk mimoevropsk kultury
2.3 Starovk hudba antick
3. Stedovk hudba
3.1 Vznik a vvoj kesanskho duchovnho zpvu
3.2 Stedovk svtsk hudba
3.3 Ran stedovk vcehlas
3.4 Nstrojov hudba ve stedovku
3.5 Stedovk hudba v echch
4. Renesance
4.1 Renesann vokln polyfonie
4.2 Renesann instrumentln hra
4.3 Hudebn teorie a praxe renesance
4.4 esk hudebn renesance
5. Baroko
5.1 Barokn vokln hudba
5.2 Barokn instrumentln hudba
5.3 Nejvznamnj skladatelsk osobnosti baroka
5.4 esk hudebn baroko
5.5 Hudebn teorie a praxe baroka
6. Klasicismus
6.1 Formy
6.2 Pedklasicismus
6.3 Vdesk kola
6.4 Hudebn tvorba v dob velkch klasik
6.5 esk hudebn klasicismus
7. Romantismus
7.1 Formy
7.2 Ran romantismus
7.3 Rozvinut romantismus
7.4 Novoromantismus
7.5 Klasickoromantick syntza
7.6 Rozvoj nrodnch kol
7.6.1
Rusko
7.6.2
esk nrodn hudba
7.6.3
Men evropsk koly
7.7 Romantismus v opern tvorb
7.8 Hudebn ivot v 19.stolet
8. Hudba pelomu stolet
8.1 Francouzsk impresionismus
8.2 Nmeck hudba konce stolet rozklad romantismu
9. Vvoj hudby do poloviny 20. stolet
9.1 Zkladn stylov tendence
9.2 Klov osobnosti a tvr skupiny
9.3 Dal tvr osobnosti a nrodn celky (esk hudba)
9.4 esk hudba I. poloviny 20. stolet
10. Hudba po II.svtov vlce
10.1 Nov proudy
10.2 Nejvznamnj skladatelsk osobnosti
10.3 Dal tvr osobnosti
10.4 esk hudba po II. svtov vlce
10.5 Problmy modern hudby
Bibliografie

3
3
3
3
6
6
7
8
9
9
11
13
15
16
17
18
21
22
23
24
24
30
37
40
42
44
44
47
47
54
55
58
59
60
62
65
69
72
72
76
81
82
84
85
85
87
89
91
93
101
106
111
112
119
121
124
127
129

1. vod do djin hudby

1.1 Djiny hudby jako vdn obor
Hudebn vda = muzikologie (soust skupiny spoleenskch vd o umn)
-

djiny hudby (hudebn historie)

hudebn estetika (hudebn hodnoty, smysl hudebnho umn)
hudebn teorie (technologie hudebn skladby a interpretace)
dal disciplny (hud.akustika, folkloristika, psychologie, paleografie)

1.2 Literatura k djinm hudby

ernuk, G.: Djiny evropsk hudby. Panton, Praha 1974 (5.vydn).

Hrkov, N. a kol.: Djiny hudby I. (Evropsk stedovk), IKAR 2005; Djiny hudby II.
(Renesance), IKAR 2005; Djiny hudby IV., 20.stolet (1), IKAR 2006; Djiny hudby VI.,
20.stolet (2), IKAR 2007
Chailly, J.: 40 000 let hudby. SHV, Praha 1965.
Navrtil, M.: Djiny hudby. Pehled evropskch djin hudby.Scholaforum, Ostrava 1996.
Smolka, J. a kol.: Djiny hudby. Togga, Praha 2001.
afak, J.: Djiny hudby. Votobia, Praha 2002 (1.dl), Piszkiewicz, Vovany 2006 (2.a 3.dl).

1.3 Periodizace djiny hudby

= rozlenn hudebnho vvoje na jednotliv etapy. Ti rzn hlediska:
a) Hledisko obecn historick
pravk (potky a 4 000 let p.n.l.)
starovk (asi 4 000 let p.n.l. 476 n.l.)
stedovk (konec 5.stol. /476/ 1492)
novovk (konec 15. stol. /1492/ konec 19.stol.)
modern soudob spolenost (20. a 21. Stolet)
Podle sociln ekonomickch formac
hudba prvobytn pospoln spolenosti
otroksk spolenosti
feudln spolenosti
epochy kapitalismu

b) Hledisko kulturn historick

(aplikace periodizanho systmu djin vtvarnho umn a architektury)
hudba antick (ecko a m) /10.stol.pi.n.l. 5.stol.n.l./
pedromnsk /5. asi 9.stol./
romnsk /asi 9. 11. stolet/
gotika/asi 11. konec 14. stol. (v echch a do po.15.stol.)
renesance/15. 16.stolet/
baroko /17. polovina 18.stolet/
klasicismus /pol. 18.stolet po. 19. stolet/
romantismus /19.stolet/
rzn smry pelomu 19. a 20.stol /pozdn romantismus, impresionismus,
verismus, realismus/
20.stolet (velk mnostv styl, smr, kol a skupin)
c) Hledisko hudebn imanentn (svbytn, posuzujc hudbu jako nco, co se vyvj samo o
sob)

1. Sloh rytmicko-monomelodick
zaloen na pevldajc skladebn-interpretan pedstav monofonnho (heterofonnho) vyuit
jedin, ne vdy rytmicky lenn melodie
a) styl pravkch prodnch kultur( - 5 000 p.n.l.)
b) starovk styl orientln a eck (5 000 p.n.l. 6.stol.n.l.)
c) stedovk evropsk styl duchovn (liturgick, chorln) 7.- 2.pol.10.stol a svtsk
konec 10.-2.pol.13.stol.

Z obecn historickho hlediska tento sloh zahrnuje dob pravku, starovku a stedovku,
z pohledu umlecko-historickho umn prodnch nrod, orientln, antick, preromnsk,
romnsk a umn gotiky

2. Sloh polymelodick
spov na pevldajcm skladebnm principu rytmicky lennho, souasnho polyfonnho
vyuit vce samostatnch horizontln vedench
melodi, s postupn rostoucm
vznamemlatentn harmonie
a) ran stedovk evropsk vcehlas (7.-12.stolet)
b) Ars antiqua (12.-13.stolet)
c) francouzsk Ars nova a italsk trecento (13.-14.stolet)
d) styl nizozemskch kol t generac (15.-po. 16.stolet)
e) syntzy polymelodickho slohu v duchovn a svtsk tvorb romnskch zem duchovn
vcehlasy koly msk, svtsk formy koly bentsk a ve francouzskm prosted) a
v germnskm kulturnm okruhu s dvoj konfesionln orientac (protestantsk tvorba
nmeck a polyfonie albtinsk ry v Anglii)

Z obecn historickho hlediska tento sloh zahrnuje dob stedovku a poten fzi novovku,
z pohledu umlecko-historickho umn gotiky a renesance.

3. Sloh melodicko-harmonick
uvdoml ctn souzvukov akordick, zen kadenn harmoni, se uplatuje ve struktue
skladeb monodickch, polyfonnch a homofonnch)
a) styl baroka (piblin 1570 1750)
b) styl rokoka (Francie), pedklasicismu (jin Nmecko, Rakousko a esk emigrace) asi
1730 1770
c) styl klasicismu (druh pol. 18.stolet)
d) styl romantismu (ran, rozvit) asi 1.polovina 19.stolet

e) styl novoromantismu (od 30.let 19.stolet)

syntza klasicko-romantick (od 60.let 19.stolet)
syntza romanticko-realistick (tet tetina 19.stolet)
f) pozdn syntzy melodicko-harmonickho slohu (neoklasicismus, neobaroko, folklorismus a
expresionismus Stravinskij, Hindemith, Prokofjev, Milhaud, Honegger, Janek, Bartk,
ostakovi) a nkter rozen-tonln dla II.vdesk koly (od 10.let 20.stol.
s doznvnm ve 2.polovin 20.stolet)
Z obecn historickho hlediska tento sloh zahrnuje dob novovku, z pohledu umleckohistorickho se v zkladnch charakteristikch kryj ve uveden hudebn styly se stejnojmennmi
styly v jinch oblastech umn.

4. Snick
oznaovn zvukov-barevn kvality hudby; ta je zrovnoprvnna a mnohdy i nadazena
dosavadnm hudebnm slokm monodii, polyfonii, homofonii. Nejdleitj slokou
novho slohu je stratofonie vrstvovost, tedy dov vy kategorie ne polyfonie. Skladebn
tvar je sloen ze znan samostatnch monotnn, heterofonn, homofonn nebo polyfonn
zpracovanch vrstev.;
a) ran snick styl (asi do 1910)
b) styl punktuln (asi od druh tvrtiny 20. stol)
c) styl tmbrov /aleatorn tmbrov/ (asi od 2. poloviny 20. stol.)
d) ran syntzy snickho slohu a syntzy mezislohov (souasn doba)

Sloh vyznauje se souborem pomrn jednotnch vyjadovacch umleckch prostedk, ale i

celkovm pojetm svta, ivotn a duchovn atmosfrou doby. V hudb se projevuje specifickm
uvdomovnm si a vyuvnm zkladnch stavebnch a vrazovch sloek hudby (rytmu,
melodie, polyfonie, harmonie, zvukovosti atp.). Nejstar sloh rytmicko-melodick tak postupn
perst ve sloh polymelodick, melodicko-harmonick a k nejsouasnjmu slohu snickmu.
Slohu pak podazujeme vce
Styl (stylovch epoch) rozprostench v menm asovm prostoru a charakteristickch mn
zvanmi hudebn tvrmi zmnami (jin zpsob uit melodiky, rytmiky, polyfonie, harmonie,
formy atp.)
Skladebn smry se vyznauj jet detailnjmi a dlmi zmnami (novoromantismus,
klasicko-romantick syntza)
Skladatelsk koly Ars nova, Ars antiqua, nizozemsk, bentsk, msk, neapolsk, I a II
vdesk
Tvr skupiny - Mocn hrstka, Pask estka, Mlad Francie, Mlad Polsko atp.
Tvr osobnosti

Tabulka . 1

Sloh
Styl
Skladebn smr
Skladatelsk kola
Tvr skupina
Tvr osobnost

Tabulka . 2

Polymelodick
Renesance

Sloh
Styl
Skladebn smr
Skladatelsk kola
Tvr skupina
Tvr osobnost

Nizozemsk
Josquin Desprz

Melodicko-harmonick
Baroko
Neapolsk
Alessandro Scarlatti

Tabulka . 3

Sloh
Styl
Skladebn smr
Skladatelsk kola
Tvr skupina
Tvr osobnost

Tabulka . 4

Melodicko-harmonick
Klasicismus

Sloh
Styl
Skladebn smr
Skladatelsk kola
Tvr skupina
Tvr osobnost

Vdesk
Wolfgang
Amadeus Mozart

Melodicko-harmonick
Romantismus
Klasicko-romantick syntza

Johannes Brahms,
Antonn Dvok

Tabulka . 5
Sloh
Styl
Skladebn smr
Skladatelsk kola
Tvr skupina
Tvr osobnost

Melodicko-harmonick
Romantismus

Mocn hrstka
M.A. Balakirev, A.P.Borodin, N. Rimskij-Korsakov,
M.P.Musorgskij, C.Kjuj

Tabulka . 6
Sloh
Styl
Skladebn smr
Skladatelsk kola
Tvr skupina
Tvr osobnost

Snick
Punktualismus
II.vdesk
A.Webern

2. Pravk a starovk hudba

2.1 Pravk
Doba: okolo 40 000 let
Umn: nstnn malby (Francie Lascaux; panlsko Altamira); perky, ozdoby, zbran
Funkce hudby: pvodn magick (kultovn obady lov, nadpirozeno), pozdji tak
estetick
Nstroje: primitivn nkolikadrkov paly a primitivn bic
Zpv: primitivn; 2-3 tny; podstatu hudebnho projevu tvoil rytmus

Informace o nejstar hudb: poskytuje etnomuzikologie (srovnv primitivn hudebn

kulturu domorodc, ijcch v kmenovm spoleenstv prvobytn-pospolnho du; piblin
odpovdajc na hudebn prehistorii)
Obrazov materily: existuj z mlad doby kamenn a bronzov (mnohostrunn harfov
nstroje, kostn a bronzov dechov)

2.2 Starovk mimoevropsk kultury

Funkce hudby: tak kultick, ale asto je vnmna fyziologicky (podvdom)
Charakteristika: neurit melodika, komplikovan asto nezachytiteln rytmika, zvltn
harmonie, rzn systmy v rmci oktvy pentatonika; zvltn
Vchod: na, Indie, Tibet; Blzk a Stedn vchod
Zpad: Peru
Inspirace: od 19.stolet se objevuj exotick podnty tak v evropsk hudb (Musorgskij), ve
20.stolet vce (Stravinskij; Cage)
Indie
Kultura: hinduismus a buddhismus; literatura - eposy
hudba m improvizan rz, jeho zkladem jsou mody rgy tonln-melodick
stupnicov modely; asto je spojena s tancem; typick je mnohotvrn a bohat rytmika
indick hudba m klidn charakter = dleit je vyladn posluchae
nstroje tradin (fltny, bubny) i nov ze Zpadu (persk loutna, egyptsk obloukov
harfa); typick indick nstroj - str
na
kultura: konfucianismus a taoismus; literatura lyrika, kaligrafie
v n mla hudba vdy vysokou presti, zdrazovn vznam psoben hudby na lovka
hudebn vchova a produkce podlhala zvltnmu ministerstvu hudby
pentatonick (ptitnov) systm
Kniha psn (asi 300 psovch text bez melodie)
Kniha obad (obsahuje systematiku hudebnch nstroj podle materilu): kov (zvonky);
kmen (ozvun kameny); ke (bubny); tykev (st stnch varhan eng); bambus
(fltna); devo (ehtaka)
symbolika: nstroje podle materilu, z nho byly vyrobeny symbolicky pedstavovaly
ron obdob a svtov strany
Egypt
architektura pyramidy, chrmy; relify, malby; kolosy
hudba byla soust obad a slavnost (oslavn zpvy); pouvala se jako terapeutick
prostedek (uklidnn); pracovn zpvy;
zklady teorie; potek profesionalizace zpvk a dalch hudebnk
nstroje: strunn harfy (obloukov, ramenn; nkter harfy mly a 15 strun); dechov
(podln fltna, dvojit almaj, rohy); bic (tympn)
nejsou notov zznamy, jen obrzky (nstnn malby)
Charakter: jednohlas heterofonie (= tnov rozrznnost; druh vcehlasu, ovem ne na
bzi harmonickho principu); hudebnci mui i eny
Mezopotmie
Sumer, Asrie, Babylnie; stavby zikkuraty; relify
Funkce hudby podobn jako v ostatnch kulturch (obady, slavnosti)
Nstroje: strunn skupiny harfovch nstroj (zdoben), lyry (ve tvaru zvat), dechov
(paly, fltnov nstroje) a bic (bubnky)

Jednohlas charakter; potek hudebnho profesionalismu a potek systematickho

teoretickho zkoumn hudby

Palestina
novj kultura; obdob 1.tiscilet (David a alomoun); judaismus; idovsk kultura, kter
pozdji siln ovlivnila celou kulturu kesanskou; vznamn lit.pamtka Star zkon
cenn informace o hudb v Bibli
pstoval se nboensk, ale i svtsk jednohlas, zvlt almy - hymnick nboensk
pse id - lyrick (obsahov smuten, tn, naun); pednes psalmodie (podob se
deklaman mluvozpvu)
Zpsoby pednesu: responsoriln (slista sbor) a antifonln (dva sbory)
Nstroje: nebel (lyra), kinor (harfa), ofar (zvec roh)
Peru
Mexick a Andsk kultury; pyramidy, sochy, pevnosti; keramika, zlatnictv, textil
hudba hrla dleitou funkci v ritulnm ivot
nstroje: perunsk paly, nalezeny v hrobech; ve tvaru stylizovanch zvat nebo
lidskch hlav, vysok 15-30 cm, dv spojen komory
Literatura:
Marek, V.: Tajn djiny hudby. Eminent, Praha 2000.

2.3 Starovk hudba antick

ecko
filozofie (Sokrates, Platon, Aristoteles); architektura (sloupy, chrmy); sochy (od strnulch
pes pohyb Diskobolos a k silnmu citovmu vrazu); malba (ernofigurov,
ervenofigurov); drama (Aischylos, Sofokles, Euripides); estetika (kalokagathia)
hudba spjata s mytologi; patronov hudby a vynlezci nstroj bohov (Apollon lyra;
Dionsos aulos a bic; Pan syrinx; sla hudby je zachycena v mtu o Orfeovi; slovo mik
- je odvozeno od Apollonovch druek - mz
Periodizace:
Archaick (8.-6.stol.); rapsdov - pvci; lyrika (Sapf) i epika (Homrsk eposy);
zkladem hudby jsou sla (Pythagoras)
Klasick (5.-4.stol.); hudba je soust dramatu (jaksi komplexn mzick projev
tanec, zpv, hra); v klasickch Athnch dleit vchovn vznam (podle Platna me
podporovat antick ctnosti; slou lovku, bostvu i sttu); me mt i funkci
terapeutickou (Aristoteles); hudba pronik do vech oblast (profesionln hudebnci,
amatrsky vzdlanci, filosofov)
Helnistick (3.-4.n.l.); hudba tak v zbavn funkci (epikurejci hdonismus),
virtuznj projev (ist instrumentln), naruen rovnovhy formy a obsahu
Charakter: jednohlas; i s nstrojovm doprovodem
Nstroje: strunn (kithara, lyra, forminx), dechov (aulos, salpinx, syrinx Panova fltna),
bic (krotala, kymbala); aulodie - kitharodie
Formy: hymnus (chvalozpv; k oslav Apollna), paian (obecn k poct boh), threnos
(smuten), skolion (pijck, oslavujc ivot)
Teorie: zkladnm tvarem byl tetrachord (sestupn sled 4 tn forminx ml 4 struny);
spojenm dvou vznikla stupnice (zkladn drsk, frygick, lydick, mixolydick)
Pamtky: celkem asi 40 (vtinou zlomky)
Seikilova pse (2.st.p.n.l 1.st.n.l.) skolion, vytesan na nhrobku Seikila, asi pln
Zlomek Euripida (konec 3.st.) st Oresteie
8

Apollonovy hymny (2.st.p.n.l.)

3 hymny Mesomeda z Krty (Mzy, Hlia a Nemsis 2.st.p.n.l.)
m
Svrov e; kultura pejat od Etrusk a ek; stavitelstv (vznamn stavby, silnice,
triumfln sloupy a oblouky, amfitetry, kolosea); sochy, literatura
hudba se stv mdou, pstuj ji patricijov i csai (Caligula, Nero)
soust sttnch slavnost, ale i zbav ( v komedich i v cirku)
pibvaj zejmna ryn nstroje (plechov), vodn varhany, skupiny bicch

3. Stedovk hudba
Rysy:
stedovk umn je poznamenno vtzstvm kesanstv, veobecnou kulturn nadvldou
crkve a m proto vrazn duchovn charakter; feudalismus;
nmty z posmrtnho ivota; umn je rozdleno na duchovn a svtsk (smyslov, proto
je pekkou ke spasen; nzk); ovlivnno mylenkami sv. Augustina (4.-5.stol.) Bh je
zdrojem veker krsy
pamtky uchovny v chrmech a klterech; jedin oficiln literatura - latinsk
do poloviny 11.stolet pedromnsk umn; po.11 polovina 13.st. romnsk
umn
architektura (baziliky, rotundy); byzantsk ikony a mozaiky; deskov malstv) = hlavn
nb.vjevy
zpv = pokorn modlitba
ve 12.st. nastv zmna gotika; prolamuje se jednostrann nadvlda crkve; do kulturn
oblasti zasahuje vzdlan feudl, nrodn ctc (nrodn jazyky msto latiny) a poslze
man; vzdlanost univerzity; architektura katedrly, vitre,
dv linie:
kesansk chorln jednohlas
ran stedovk svtsk (nezachovala se)
Periodizace stedovk hudby:
1. Vznik a vvoj kesanskho duchovnho zpvu
2. Stedovk svtsk hudba (vrcholn stedovk)
3. Ran vcehlas
4. Nstrojov hudba
5. Stedovk hudba v echch

3.1 Vznik a vvoj kesanskho duchovnho zpvu

liturgick obad byl zpotku provdn tajn v mskch katakombch (jednoduch,

neokzal)
Ran kesansk zpv tvoily almy, pedneny antifonln nebo responsoriln a
hymny (chvalozpvy; pronikly z eck kultury); dochovan pamtka
Hymnus
z Oxyrhynchu (3.stolet) s doprovodem kithary (jinak v liturgii bez doprovodu)

 Jdrem kesanskho zpvu se stal idovsk liturgick zpv ovlivnn antickou

hudbou. Vzjemnm psobenm hymn a alm vznikla urit anarchie v liturgick
hudb, kter byla omezena a zsahem Ambroe (milnsk biskup ze 4.stolet). Zpv tto
doby bv nazvn ambrosinskm chorlem.
Dal liturgie (krom milnsk): msk, mozarabsk, byzantsk.
msk - nejdleitj, zvazn pro celou oblast zpadn katolick liturgie
Za zakladatele dnenho lituj.zpvu je povaovn pape eho (Gregorianus; 6.stolet),
kter zrevidoval dosavadn liturgick zpv = gregorinsk chorl
Gregorinsk chorl
= jednohlas zpv mskokatol.crkve; texty latinskou bsnickou przou; bez rytmu nemetrizovan, prbh je dn deklamac;
= zpsob pednesu:
a) monologick
b) antifonln (dva sbory)
c) responsoriln (sbor a slo)
= star tniny (insk, drsk)
= nejvt uplatnn v nboenskm obadu pi mi (stl zklad me: Kyrie, Gloria, Credo,
Sanctus, Agnus Dei)
= do 11.-12.stolet se rozil po cel Evrop; ovldl crkevn hudbu, ale uplatnil se i mimo
chrm
= pejmn hlavn ideje G.ch. cantu firmu (pevn stl zpv) bylo bnou zvyklost
= centra G.ch. chrmy a kltery (v Evrop nap. Cchy, Santiago de Compostela, SanktGallen) v antifonch, tropch, responsorich, sekvencich
Rznm druhm odpovdaj 3 typy (zp.):
a) Sylabick stejn poet slabik jako not
b) Neumatick spojen obou typ (pleitostn melismata; 4-5 not na slabiku)
c) Melismatick dlouh pase na 1 slabiku
Dal vvoj gregorinskho chorlu
TROPY:
pizpsoben G.Ch. novm podmnkm; podkldn textu pod rozshl melismata (nap.
Kyrie)
tvorba novch melodi vetn text = tropovn; z dvodu lepho pamatovn textu
nejen biblick, ale i poetick texty; nepat do liturgie
SEKVENCE
zvltn ppad tropu od 9.stolet; zdrojem opt Alleluia
textace dlouhho melismatu na posledn slabice Alleluia; v 16.stolet kolem 5000 sekvenc
Tridentsk koncil (Pius V.) omezil v ofic. msk lit. poet na 4: Victimae paschali laudes;
Lauda Sion; Veni sancte spiritus; Dies irae
v roce 1727 povoleno jet Stabat mater (Jacopo da Todi-frant.mnich)
Byzantsk chorl
Byzanc kulturn centrum (od 330); specifick liturgie - zahrnovala nap. Palestinu, Srii
a ecko
Zpvan liturgie v pravoslavnch chrmech ve stejn form jako G.ch. (monologick,
antifonln, responsoriln); texty: bsnick tvary voln parafrzujc biblick texty
Formy: almy, chvalozpvy a hymny (nap. Agni parthene hymnus k Pann Marii nebo
Thearchio nefmati Na Bo pkaz
v 6.stolet vznikla Liturgie sv. Jana Zlatostho

10

 vedle tzv. sylabickho zpvu se v pozdjm obdob (od 13.stol.) uplatnily i bohat
melismatick hymny; zpv asto zaznv z rznch mst chrmu
Byzantsk hudba ve sv i zahrnuje nejen star stedovk zpvy, ale velk mnostv
novjch dl, k nim tato pozoruhodn tradice zejmna od 18. stolet inspirovala adu
ruskch, ukrajinskch, litevskch, bulharskch, maarskch a rumunskch skladatel.
Potky duchovn lidov psn
pronikn kesanstv do neromnskch zem (lid nerozumli latin); podmnky pro vznik
duchovn lidov psn v nrodnm jazyce
ovlivnny G.ch., ale erpaly z nrodnch tradic; na zklad zvoln Kyrie (kyriamina; u
ns lejch)
prvn lejchy pochzej z pelomu 1.tiscilet (konec 10.stolet Hospodine, pomiluj, ny)
Duchovn hry
V 11. stolet; biblick ltky ze ivota svatch a tzv. marinsk hry
formy: mystria, mirkly, paijov hry, morality
provozovny bu v chrm nebo na nmst
Teorie a notace
Crkevn tniny (4 pvodn a 4 odvozen); odvozeny od eckch, ale opan smr a
zmny:
drsk d (v ecku e)
frygick e (v ecku d)
lydick f (v ecku od c)
mixolydick g (v ecku od h)
+ hypo (o kvartu n)
od 10.stolet jet insk od c a aiolsk od a

Osobnosti:
Bothius (480-524) rozdlen hudby: musica practica a musica theoretica
Guido z Arezza (1000-1050); teoretik; vytvoil metodu solmizace z potench slabik
jednotlivch frz hymnu k sv. Janu (Ut queaut laxis)

Neumy (vznik u asi v 6.stolet) - znaky, zachycovaly smr melodie, nadepisovaly se nad
text (nedokzaly udat pesnou vku, intervaly ani rytmus, oznaovaly jen smr melodie)
Kolem 10. stolet 1 linka pro f (neumy nad a pod)
11. stolet - c lut a F erven; pozdji tylinkov osnova;
12. stolet nota quadrata (nebo tak choralis; tyhrann tvar)
chorln notace

3. 2 Stedovk svtsk hudba

Stedovk kultura se v Evrop odehrvala v hlavnch oblastech: romnsko-germnsko
keltsk a slovansk:
Keltsk (Anglie, Francie)
Bardov pvci (o inech nrodnch hrdin); znali vtinu antickch nstroj
Specifick: karnyx (rovn kovov trubka); chrotta (strunn)
Germnsk
Vboje; hudba je celkov hrub, tvrd
Nstroj: bronzov roh tvaru mamutho klu (1,5-2,5 m)
Slovansk
Rapsdov
Nstroj: Gusli (strunn, pedchdce psalteria a cimblu); vchodn Slovan ovlivnni
byzantskou kulturou (orientln charakter, pentatonika)

11

 Postaven zpvka:
Do 11.stolet velmi nzk (svtsk umn vyloueno z dobr spolenosti), potuln (aki,
joculatoi, fidulatoi) na okraji spolenosti. Od 12.stolet vstupuj do cech ve slubch mst
pozouni, trubai, pitci a tympanist, vstupuj do druin vzdlanch feudl (trubadr,
minnesngr)
Prvn uml svtsk psn se zaaly objevovat kolem 11. stolet ve Francii:
TRUBADI A TRUVI
= z provens. trobar (nalzat); tedy vynlezce, objevitel (melodie a textu); me pevzt melodii
a podloit ji novm textem
melodie nevelkho rozsahu (do sexty); asto mixolydick modus; rytmus celkem nejasn,
krtk frze (3, 4, 5 t.)
dochovanch asi 2600 trub. psn a 260 melodi; okolo 4000 truvrskch bsn a 1400 melodi
zapisovny do sbrek; v nrodnm jazyce, rmovan
Psov typy z hlediska obsahu
Canzone (chanson) - pse, nejastji milostn
Chanson de croisade: epick, hrdinsk; popisuje k.vpravu nebo k n vyzv
Pastorela ni lska (ryt + rolnick dvka)
Lamentation (planch) smuten pse na smrt lennho pna
Alba (svtnka) - svit rozdluje milence
Ballades - tanen psn
Trubadi jih Francie (vt draz na text)
Vilm z Akvitnie (1071- asi 1127)
1. trubadr; kne akvitnsk a hrab z Poitiers; asi 11 text dochovno
tma: lska, ena, pan a vldkyn (marinsk kult)
Raimbauld de Vaqueiras (+ 1207)
trubadr; pse Kalendy maya mjov estampida
Truvi severn Francie (vt draz na melodii)
Richard Lv Srdce (+ 1199)
Rytsk lyrika je vymezena 2 faktory: variabilnm textem a vlivem tanench forem. Bv
stn ovlivnna chorlem, m jadrn, pravideln rytmus, jasn durov charakter, vrouc
melodika.
MINNESNGI (minne=lska, gesang = zpv)
= v Nmecku; zjemnlej ne trubadrsk lyrika; blzko k religiznmu tnu
tma: idel dvorsk lsky, proda, kick vpravy
Walther von der Vogelweide (kolem 1170-1230)
Tannhuser (psobil kolem roku 1250 v Bavorsku); Tannhuser Wagnerova opera
1207 na hrad Wartburgu zpas pvc)
Heinrich von Meisen (Frauenlob; + 1318) - psobil u ns za Vclava II.
Se znikem rytstv a vzestupem mst se ve 14.stolet z minnesngu stv mansk
Meistersang skladatel a pvci z ad emeslnk zakldaliumleck cechy tvoili text i
melodii a umli ji interpretovat - meistersingei misti pvci (rozkvt v 15.-16.stolet
Mohu, Wrzburg, Norimberk; miz v 17.stolet); texty z Bible, asto i politicko-satirick,
ertovn i tanen
Hans Sachs (1494-1576) - vec z Norimberku; pes 4500 milostnch a 2000 jinch
svtskch psn a 200 her

12

3. 3. Ran stedovk vcehlas

Prvn zapsan dvojhlasy v 9.stolet; prvn vcehlas forma se nazvala organum (vraz
oznaujc t varhany nebo slavnostn zpv); vedouc hlas (Vox principalis) byl pevzat
z gregorinskho chorlu a druh hlas (Vox organalis; spodn) byl vytvoen soubnm
postupem v kvintch nebo v kvartch (konsonantn intervaly) = psn organum. Hlasy
mohly bt vedeny:
o Paraleln (v kvintch, kvartch, oktvch)
o Strannm pohybem (prvn hlas le, druh kles nebo stoup)
o S protipohybem a kenm hlas (ast improvizan praxe spojovn a
rozpojovn stdn jedno a dvojhlasu)
Kolem 10.stolet dochz ke zmn, nad hlavn melodi (cantem firmem) je veden druh
hlas vrchn discantus (tak v dokonalch konsonancch); v 11. stolet uvolnn
psnho pravidla punctum kontra punctum (nota proti not) = horn hlas
v kvtnatch girlandch = discantus floridus (kvtnat diskant)
Gymel anglick dvojhlas v tercich (v Evrop povaovny za disonantn); u spojen
s lidovou tvorbou
Od 12. stolet se organum neimprovizuje, ale komponuje a zapisuje
Organln tvorba se bhem 12. a 13. stolet rozila po cel Evrop

ARS ANTIQUA (1230-1320)

Notredamsk kola nejvce proslavila techniku organa a discantu; autoi skladeb Leoninus
spe dvojhlas organa (tenor+duplum)
sbrka Magnus liber organi de graduali et de antifonario
Perotinus
a tyhlas (tenor+duplum+triplum+quadruplum)

Nsledujc generace - napklad Franco Kolnsk (viz dle notace)

Formy vcehlasho zpvu:
Moteto
vokln forma; thlas; kad hlas melodii odlinou rytmicky i tempem; odlin text;
zkladn hlas z G.Ch. v tenoru, nazv se cantus firmus; jde o polyfonii neimitan
(vytven kontrapunktujcch hlas k dan melodii)
nejoblbenj skladba sv doby; pvodn duchovn, ale zdomcnl i na pd svtsk
(v nr. jazyce); nkdy dokonce rzn jazyky v jedn skladb (latinsky a francouzsky)
Conductus
vokln forma; thlas; vechny ti hlasy sloil skladatel sm, nem pejat cantus firmus;
duchovn neliturgick, pozdji i svtsk
Modln rytmus
jednotc prvek; koordinace dvou nebo vce rytmicky nezvislch melodi
est hlavnch rytmickch vzorc, tzv. mod
trojdob metrum = s. symb. (trojdob dlen dokonal)
I.
IV.
II.
V.
III.
VI.

13

Charakter hudby 13. stolet:

Nedb na harmonickou krsu; zvltn vsledn zvuk; hlasy mohou souviset jeden
s druhm, ale ne vechny navzjem; skladba vznikala po hlasech linern (i zapisovny
byly za sebou
Pamtka: Bambersk kodex (100 motet)
Stedovk svtsk vcehlas tvorba formy
Hoquetus (ochetus kytavka)
hlasy nad tenorem se rozkouskuj tak, e jeden ml, kdy druh zpv = melodie se rozdl
mezi dva hlasy; virtuzn vrazov prostedek
Knony - Letn knon (1240)
Knon = lat.rota (kolo souvis s kruhovm pohybem hlas i s kruhovm zpisem nkterch
knon); u knonu je vchoz hlas dsledn imitovn v psn imitaci jednm nebo nkolika
hlasy
Letn knon - jde o nejstar dochovan knon; anglick hudba 13.stolet; hlasy nastupuj
postupn a pod 4 hlasy zpvaj dva tenory ostintn figuru; celkem je tedy 6-tihlas ; dvojit
Rondeau tanen pse, me bt jedno i vcehlas; Adam de la Halle thlas rondeaux,
kde hlavn hlas je uprosted
Virelei tak jedno a thlas; tanen s refrnem
Ballada jednohlas, dvojhlas, thlas i tyhlas; obvykle m 3 strofy s refrnem a posln

ARS NOVA (od 1320) VE FRANCII

pechod od gotiky k renesanci
Estetika 14.stolet: gotika; svttj hudba; elitn umn; zrodky harmon. ctn;
komplikovan hudba; odklon od bezprost.lid.umn; exkluzivn charakter, rafinovanost a
vyumlkovanost
skladatel m autonomn postaven (diplomat, crk.hodnost)
Philippe de Vitry (1291-1361)
jeden z nejvzdlanjch mu sv doby; diplomat, skladatel, bsnk (matematika, historie,
filozofie); knz; osvcen dvoan; hls mylenku novho, svprvnho umn
autor trakttu Ars nova
Guillaume de Machaut (asi 1300-1377)
skladatel, bsnk, diplomat; posledn truvr; sekret J. Lucemburskho (cesty); posledn
roky kanovnkem pi katedrle v Remei
tit: francouzsk svtsk spoleensk hudba
ballady, rondeau, vireleis; vcehlas zpracovn jednohlasch psn
Messe de Notre Dame = men ordinarium prvn tyhlas zpracovn
ARS NOVA V ITLII (hudba trecenta ran renesance)
estetick kritrium: proda a pirozenost
humanist; centra Bologna, Modena, Florencie; zk spojen hudby a literatury; ve
14.stolet pat k dobrmu tnu pstovn a podporovn umn a hudba zan mt
dleit msto ve spolenosti
dvou-thlas svtsk skladby psob spe jako sl.psn; s harmonicky proctnm
doprovodem ne jako vcehlas
cantabilita = nov sladk sloh (dolce stil nuovo) se li od tkavho stylu francouzsk ars
novy
formy:
o madrigal
na italsk strofick text

14

o
o

prodn nebo mil. nmt; pipomn konduktus

hlasy maj stejn text; vrchn hlas vce zdoben; smysl pro kantabilnost
dvojhlas i trojhlas; vokln mon i s nstrojovm zdvojenm; nej.ti
trojdkov strofy
balatta (pv.tanen; francouzsk vliv)
caccia (kontrapunktick; pro dva vokln hlasy v psnm knonu; hon (iv
scny z lov, hon; trouben, vkiky, hlasy ptk)

Francesco Landini (+1393)

slep florentsk varhank
141 ballat (nkolik cacci a madrigal)
ballaty byly trojhlas, vrchn hlas melodie, dal dva asi instrumentln
ANGLICK HUDBA OBDOB ARS NOVA
velk smysl pro plnost zvuku; volnj pouit terci a sext, resp.kvintakord
gymel (dvojit zpv) zpsob komp.a zpvu v paralelnch tercich a sextch
pohyb v paralelnch sextakordech = anglick diskant (Letn knon)
Rukopisy: Old Hall

John Dunstable (1390-1453)

skladatel, matematik, astronom
duchovn skladby (me, moteta), hymny, antifony, pse O rosa bella (Petrarcv text)
ovlivnn italskou hudbou

Lionel Power
Moteto Ave regina thlas; ponajc eufonick polyfonie
Vvoj od notredamskho organa k Dunstablovi je vvojem od linernch kontrapunktickch
princip k harmonickm.

Notace:
S postupnm zdokonalovnm hudby a pibvnm dvojhlasch i vcehlasch skladeb (v
obdob ars antiqua) rostla poteba pesnji zachytit dlku not jejich trvn. Tomuto
poadavku vyhohovala menzurln notace (Franco Kolnsk ve 13.stolet); notov dlky se
vztahuj k sob navzjem a jsou miteln. Menzurln notace se uvala asi do roku 1600, kdy
se prosadila modern notace s taktovm schmatem. Frankova notace uvala ern noty
(ern menzurln notace), v 15. a 16.stolet se tyt noty psaly s przdnmi hlavikami (bl
menzurln notace)
Hlavn jednotkou je brevis (doba); jej dlku uruje nejkrat tn, na kter pipad slabika
Brevis m 3 semibreves; longa m 3 breves. Nejdel hodnota je duplex longa,kter m 2
longy (dlen not na perfektn /na ti/ a imperfektn /na dv/); asi od pol. 15. stol se zaaly
noty pst na papr (rozpjely se); francouzsk notace ptilinkov osnova; Italsk notace
est linek

3. 4 Nstrojov hudba ve stedovku

Stedovk z podstat pebr starovk instrument; pestr mnohotvrnost, nejednotn
oznaovn (systematizace nstroj a v 15.-16.stolet)
Zvuk st.nstroj byl vysok, svtl, pronikav; bas chyb; neexistuje orchestr, pouze mal
sesk. slist nejastji se smenm zvukem; ist instrumentln hudba je vzcn

15

Nstroje slou k doprovodu zpvu, tanci a prvodm; tm vdy jde o improvizaci podle
modelu; u vcehlasu hraj nstroje vokln nebo vlastn partie z hlasovch knih
nen adekvtn pedstava o reln znjc hudb - notov zpis nezachycoval pesn znn;
improvizovan ozdoby se nezapisovaly; not.zpisy neobsahuj daje o asti nstroj = pro
volbu obsazen platila pln volnost
krlem nstroj byly podle Machauta varhany (kolem 1300 zdokonaleny pid.pedl)
Strunn nstroje:
Harfa, lyry (5 strun); psaltrium (pedchdce citery, pbuzn s cimblem); loutna (s dlouhm
nebo krtkm krkem a se zalomenm krkem); fidula (velikost dnen violy; 3-6 strun); ninra
(organistrum; 3-6 strun, otejc se kolo, i pro dva hre); monochord (jednostrun s posuvnou
kobylkou); mal smycov loutna - rebec nebo rubeba (3-5 strun a smyec); tromba marina
(trumajt) - dlouh monochord na kter se hrlo smycem
Dechov nstroje a varhany:
Roh (z kovu, zvec nebo ze slonoviny Olifant); trubka (msk tuba); dvoupltkov
nstroje (almaj a od 15.stol. bomhart); fltny (podln, dvojit, syrinx), dudy; varhany (od 8.
stol. Jako pozitiv a penosn portativ); dulcian (podobn hoboji)

3. 5 Stedovk hudba v echch

esk kultura 10.-14.stolet je nejsilnj ve vtvarnm umn; hudebn pamtky jsou fragmentrn
a vtina je crkevnho charakteru
a)

oficiln crkevn hudba

gregorinsk chorl u ns od 9. stolet; nejvt rozkvt ve 13. a 14. stolet za arcibiskupa
Arnota z Pardubic (k nejstarm pamtkm pat misl z 12.stolet); trope, sekvencie,
misly, antifone zpisy crkevnch zpv

b)

lidov tvorba svtsk a duchovn

lidov pse od nepamti soust lid.zbav; vstupovali do obadu zvolnm Kyrie eleison
= krle (Hospodine, pomiluj ny)
Hospodine, pomiluj ny
11.stolet; litanie, funkce st.hymny; pvodn staroslovnsk jednohlas
zalenna do korunovanho obadu Karlem IV.
prosba o zachovn zkladnch stedovkch ivotnch hodnot
Svat Vclave
jednohlas pse z 12.stolet; kult sv. Vclava se stal oficiln sttn ideologi
Dal jednohlas pamtky (ze 14.stolet)
Buoh vemohc velikonon pse
Jezu Kriste, edr kne zpvala se na slavnost Boho tla
Crkev, kter psn zakazovala zpv lidu v kostele (od 4.stolet), musela v ppad ty
jmenovanch psn uinit stupky (existovalo jich patrn jet vce).
Husitsk psn z 15.stolet
Tak jednohlas Povsta, povsta, velik msto prask a Kto js bo bojovnci

c)

uml hudba svtsk a duchovn

za vldy poslednch Pemyslovc se na panovnickm dvoe pstoval minnesng a za
Lucemburk (Jan Lucembursk a Karel IV.) u ns ustupuje jednostrann nmeck
16

vliv a pronikaj k nm vlivy italsk a francouzsk hudby (G. De Machaut); obrazov

dokumenty nstroj na Karltejn
Duchovn lyrika
Andlku rozkochan
Dvo s listem odiev
Otep myrhy

4. Renesance

humanismus nov mylenkov hnut; ekonomicko-spoleensk rozvoj; zjem o lidsk,

smyslov nazrateln svt; rozvoj poznn a zejmna prodnch vd
inspirace antikou; stedem zjmu je lovk, radost z pozemskho byt, umlec (asto i vdec)
chce proniknout do podstaty; touha po harmoninosti, vyrovnanosti, individualit, racionlnm
a realistickm ztvrnn svta, draz na dokonalost a centrlnost pohledu
jednotliv specifika: franko-vlmsk a nmeck renesance je drsnj ne italsk
kolbkou a centrem renesance se stala Itlie: literatura (Dante, Petrarca, Boccaccio);
architektura (Brunelleschi, Bramante); sochastv (Donatello, Michelangelo); malstv
(Boticelli, della Francesca, da Vinci, Rafael Santi, Michelangelo, Veronese, Giorgione, Tizian
a dal); chrm sv. Petra v m a chrm Santa Maria del Fiore ve Florencii
ostatn zem: literatura (Francouzi Villon a Rabelais; Anglian Chaucer a Shakespeare;
panl Cervantes); mali (Nizozemci Bosch a Brueghel; Nmci Drer, Holbein, Grnewald a
Cranach); stavby (Escorial ve panlsku; zmky na Loie)
hudba:
hlavn vznam stle vokln hudba
charakter hudby je stle polymelodick (a v zvru se zan projevovat smysl pro
vertikln souzvuk harmonii)
hudba hraje dleitou lohu v ivot (krlov, knata); neodmysliteln soust
kadodennho ivota na dvorech, hudebn amatrstv v manskch kruzch salony
(bsnci, spisovatel, vtvarnci, hudebnci) vysok veobecn rozhled a vzdln,
kultura, znalost e, zbhlost ve filozofii

stylov podstata renesann hudby:

polymelodick sloh
srozumitelnost textu (stedovk to nebral v vahu moteta); rovnovha, jasnost,
srozumitelnost proti stedovkmu napt, ken hlas, nepokoji
nejcharakteristitj znaky renesann hudby:
voln imitace (=napodoben; kontrapunktick kompozin technika, spovajc
v umstn motivu nebo delho hudebnho seku v rznch hlasech; me bt psn
nebo voln)
vvoj harmonie (tercie a sextakordy, smujc k principm durov a mollov tonality)
tyhlas, je psn souasn (tenor /zkladn hlas/ + contratenor bassus /pod tenorem/ +
contratenor altus /nad tenorem/ + v nejvy poloze cantus/discantus) = standardn faktura
1.poloviny 15.stolet
kompozice: odpad dominantnost stedovkho cantu firmu, kad sek textu m svj
melodick npad a ten postupn pebraj a rozvjej dal hlasy
tenorov me men cyklus sjednocen stejnm c.f. v tenoru (chorl nebo sv.pse)
parodick me vechny sti jsou zkomponovny na njakou (velmi asto svtskou)
pedlohu (Josquin Desprez z 28 m je 6 parodickch)
v 16. stolet rozvoj svbytn instrumentln hudby
formy: nejdleitj tvar cyklick me (lat. missa) je nejvy bohosluebn obad
katolick crkve. Jako hudebn dlo je me cyklick skladba, kter slou jednak pi
bohoslubch (mch), jednak pro koncertn pednes.

17

Textov pedloha me, uvan ke zhudebnn, je pesn stanovena a sestv z deseti

st rznho rozsahu: est st se provd pravideln pi kad mi tzv. nepromnn
sti, ordinarium missae (men ordinrium) = 1. Kyrie eleison (Pane smiluj se), 2. Gloria
(Slva), 3. Credo (Vm), 4. Sanctus (Svat), 5. Benedictus (pozdrav, kterm vtali Krista
vjdjcho do Jer.), 6. Agnus Dei (Bernku Bo)

4.1 Renesann vokln polyfonie

Ran vvoj renesann hudby je spojen s pojmem nizozemsk kola (skupina skladatel, kter
ila a tvoila na dnenm em Holandska, Belgie a pilehlho francouzskho pohrani)
Nositeli duchovn hudby jsou soubory pi velkch katedrlch (vokln doplnn
instrumentlnmi); katedrly v Chartres, Cambrai, Pai
Vedle me jsou nejdleitjmi formami: almy, magnificat, moteta (imitan textov
pedloha se rozdluje na krtk ryvky, z nich kad se zpracovv imitan samostatn na
zklad novho motivu) a ze svtskch madrigal (hlavn tyhlas), chanson (obdoba
italskho madrigalu ve Francii; vcehlas, milostn, programn), tanen villanella a frotolla
FRANKO-VLMSK /NIZOZEMSK POLYFONIE/
I. generace (Burgunan) burgundsk dvr vvody Filipa Dobrho (1419-1467) v Dijonu byl
centrem kultury; dvornm malem F.D. Jan van Eyck; kapela mla 15-27 hudebnk (Francouzi,
pozdji Nizozemci); pechodn psobil na burgundskm dvoe Guillaume Dufay (1397-1474)
- vd osobnost 15.stolet; toulav ivot, cestoval (m, Cambrai, Florencie, Bologna)
- Moteta zruena vcetextovost; nkdy tyhlas; asto marinsk moteta
- NUPER ROSARUM FLORES
slavnostn moteto; k vysvcen florent.dmu Santa Maria del Fiore (1436)
nejslavnj dlo, jedno z nejoblbenjch t doby; 4 hlas
- Me ti posledn jsou vrcholn; cantus firmus mohl bt i ze sv.psn (ne jen z G.Ch.)
- AVE REGINA CAELORUM (k vysvcen katedrly v Cambrai /1472/)
- obecn byly me po. 15.stol byly 2-3 hlas a krtk; Dufay psal tyhlas a del
(zliba ve dvojhlasu /2+2/); imitace hraje jet malou roli a jen mimo tenor; jet se
neprojevuje rovnovha vech stejn dleitch hlas; jako 1. pouil jako c.f. svtskou
melodii
II. generace (nar. okolo 1430):
Johannes Ockeghem (1410-1497)
- vtinu ivota proil ve Francii (u 3 fr.krl sklad. a vedl dvorskou kapelu)
- novj styl jin kompozin technika centrln tma se imitan promt do vech
hlas (c.f. je krat melodick tvar, kter se posunuje z hlasu do hlasu);
- radost z technick virtuozity; nkdy samoeln technick hky; hodn dl zachovn
zlomek; titm men tvorba; nejvt skladatel cyklickch m sv doby; pjuje si
melodie (i dv v jedn mi)
- rytmy bez ostrch hran, jakoby nekonen melodie bez plynulch obrys; zvren
kadence; harmonie je podzena polyfonii
- DEO GRATIAS 36 hlas
- knon: oblben; rzn druhy ra, v inverzi, v diminuci
- AVE MARIA marinsk moteto
- v porovnn s burgundskou kolou plnj tmav, hlub hudba (zaal jako prvn
vyuvat basov rejstk (pedtm el nejni hlas zdkakdy pod C)

18

- augenmusik (hudba pro oi); neobrac se k poslucham, ale k interpretm;

zvraznn textu pomoc tvaru notace dleit je zrakov vjem (slovo mortuorum
ern noty); pozdji populrnj u italskch madrigalist
Jacob Obrecht (1450-1505 mor)
- psobil pi vech velkch nizozem.katedrlch
- me spontnnj ne Ockeghem, pehled.frze
- me MARIA ZART seln symbolika; propotno do detail, symbolick zaten
- missa parodia vechny tyi hlasy cituje, ale petv
- chansony tyhlas (definitivn vytlaen thlas sazby)
III. generace (nar. mezi 1440-60)
Josquin Desprez (1450-1521)
- nejvzn.skladatel po. 16.stolet; kultivoval chanson (vcehlas), moteto a mi
- moteto - vdom se sna o vraz afekt obsaench v textu, pirozen deklamace;
rovnovha textu a hudby; nen zbyten komplikovan
- harmonick zkonitost (ne nhodnost ve vertiklnm setkvn rznch hlas)
- zvrazovn textu; prov imitace
- ovlivnn italskou a francouzskou tvorbou, nen tak seversky drsn a temn
- MISSA DE BEATA VIRGINE
Credo: tnov symbolika
- Chansony alozpv nad smrt Ockeghemovou ern noty /augenmusik/;
(Ockeghemova me na slovech mortuorum ern noty)
NMECKO
Heinrich Isaac (1450-1517)
- Florencie, Vde, Innsbruck; nadnrodn charakter psn v rznch jazycch
- Moteta, chansony (Fortuna desperata beznadjn osud)
- psn spjaty i s protest. bohoslubou
FRANCIE
Clement Janequin (1495-1560)
- programn chansony; tnomalba = Zpv ptk, Skivnek, Lov, vann en, Hlasy
Pae; Pta pse (pask programn chanson se zvukomalbou prody)
- lidov rysy, hovorov jazyk, krtk strofy
PANLSKO
Cristbal Morales (1500-1553)
- pedevm duchovn hudba (22 m); vn, psn sloh
- Jubilate Deo moteto
Toms Luis de Victoria (1548-1611)
- psobil v m, vysvcen na knze; vlun pro poteby crkve
- podporovn bohatmi meceni; dla vychzela v krsnch edicch
- hlubok zbonost = msk kola
ANGLIE
Thomas Tallis (1505-1585)
- hudba pro mskou i angliknskou crkev
- O nata Lux moteto; eufonick polyfonie (libozvun) s kadennmi pznaky;
disonantn pnost

19

ITLIE VRCHOLN RENESANCE

- dovren renesannho vvoje, nznaky melodicko-harmonickho stylu, kdy vrchn hlas
pebr v polyfonickm pedivu hlavn roli
- centra m, Florencie, Bentky
- madrigal itlsk vokln druh (vedouc svtsk forma 16.stolet); oproti motetu je
komponovn na svtsk texty v lidovm jazyce, pevn lyrickho, pozdji t
ertovnho charakteru. Pvodn vokln skladba (jeho vedlej hlasy vak mohly bt
pedneny tak na hudebnm nstroji); v ars nov pevn thlas, v renesanci 4-5
hlas
- dal formy: canzona a canzonetta (it.vcehl.pse), da (pvodn ec. oslavn pse),
frottola (lehk, vesel vcehlas pse v sev.Itlii), villanella (neapolsk vcehlas pse
oslavujc venkovsk ivot), karnevalov pse; melodika - mal rozsah s astm
opakovnm not; vtinou 4-hlas, melodie v nejvym hlase
- smsice severnch a jinch prvk vrcholn renesann styl (sever vn tn,
komplikovan polyfonie, plynul rytmus; jih spontnnost, rytmus pesnj ,
jednodu homofonn faktura /homofonie stejnozvuk; veden hlasu ve stejnm rytmu
v akordech, vrchn hlas je vedouc melodick ostatn doprovzej)
Adrian Willaert (1480-1562)
- Nizozemec psobc v Itlii; od 1527 kapelnk v chrmu sv.Marka v Bentkch (35 let)
- vcesborov praxe (dva chry proti sob v bonch galerich)
- brilantn zvukovost a barevn ndhera; hlasy se prolnaj, vytvej echa a rzn
dynamick efekty; velk pozornost deklamaci textu; typick italsk kolorismus
Andrea Gabrieli (1520-1586)
- varhank u sv. Marka; strc G.G.; pomohl ukonit nadvldu Nizozemc
- madrigaly; pastorln styl
- dvou a tyhlas sbory forma dialogu
Giovanni Gabrieli (1557-1612)
- vrchol bentsk koly; vcesborov moteta, barvy; echa, zvukov efekty
- dynaminost, dramatismus; skoro barokn styl nov navazuje na renesann tradici,
ale pouv basso continuo
- 1-6ti hlas sbory
- u Gabrieli u vlastn nehraje roli polyfonie, ale harmonie a zvukov barva
Luca Marenzio (1553-1599)
- ve slubch kardinl; lenem msk akademie (zal.1584; existuje dodnes)
- madrigaly, madrigalov cykly; kontrapunktick styl, akordick; ptihlas
- Dolorosi martyr duchovn madrigal
Carlo Gesualdo da Venosa ( 1560-1613)
- typ renesannho lechtice; vborn loutnista
- exaltovan vraz; trapy lsky; melancholie (deprese, nespavost, astma); zhudeb. stle
stejnch stav utrpen; stdn pohybu a statickch citovch stav; popularita (erotick
vize, smrt)
- 6 knih madrigal (nap. O dolorosa gioia; Dolcissima mia vita; Osute si krsn oi
chromatick madrigal)
- chromatika a disonance; vraz dominuje nad technikou; vstednosti; alterace svvoln
bez zkonitost, podle citu; harmonick labilita, tonln nezakotvenost
Vechny uveden skutenosti draz na sloku harmonickou a barevnou, typicky italsk
zdrazovn hornho hlasu zcela zeteln vedouc k barokn doprovzen monodii

20

poukazuj na to, e na zem Itlie se koncem 16.stolet zanaj vytvet podmnky pro
vznik baroknho slohu. Pomrn klidn, vyrovnan sloh renesann je zde vystdvn
barevnm expresivnm vrazem. Nejde o voln msen voklnch a instrumentlnch hlas
jako dve, ale o barevnou a vrazovou gradaci skladebnho celku. Nejplnji a nejtypitji se
renesann vcehlas projevil v hudb dvou skladatel:
Giovanni Pierluigi da Palestrina (1525-1594)
- dtstv strvil jako zpvk v m (papesk sbor); pak nadle v mskch crkevnch
slubch (ved.papesk kapely)
- dv knihy svtskch madrigal vjimka, jinak vtinou parodick me
- tit tvorby: me (inspirace greg.chorlem; doch. okolo 100 m, 4-6 hlas a capellov
faktura, aby nebyl pli potlaen vznam slova)
- MISSA PAPAE MARCELLI (pape Marcel II.)
- Rovnovha, vyvenost (disonance velmi sporadicky); dramatick efektnost bentskho
stylu je mu ciz
- klidn vyrovnan melodick tok, del, plynulej tmata; vokln istotou a logikou se
stal vzorem pro duchovn hudbu celch generac
Orlando di Lasso (1532-1594)
- nejvt mistr pozdn ren.niz.stylu
- Roland de Lassus Nizozemec; 3x unesen kvli hlasu dostal se do Itlie; Antverpy,
pak do konce ivota v Mnichov; kapelnk mnichovsk dvorn kapely (1556-1594);
jeho kapela 56 zpvk, 30 instrumentalist; vzdlan hudebnk, vestrann
- obrovsk dlo asi okolo 2000 skladeb (nap. 53 m, 9 lamentac, Proroctv Sibyl
motetov cyklus; madrigaly)
- Magnum opus musicum (516 motet vydali synov) 1604
- polovina dla je vnovna svtsk hudb; je vestrannj ne Palestrina
- syntza: homofonn polyfonie msto linern; akordick styl; dlen sbor, echov
efekty, proti Palestrinovi m vt smysl pro harmonii, mn zpracovv gregorinsk
melodie; je strunj (drob skladbu na men seky)
- melodick nepokoj, velk skoky, tek.rytmus, synkopy; pravidlo neoekvanosti,
zmny tempa (Matona mia cara - madrigal; tempov a dynamick zmny, synkopy)

4.2 Renesann instrumentln hra

Hlavn fond renesann hudby je v tvorb vokln (vtina skladeb je dochovna v zpisech);
instrumentln hudba naproti tomu slouila hlavn pro zbavu a zapisovala se ledabyle; hlavnm
domcm nstrojem se stala loutna (zpisy v loutnov tabulatue=zvltn zpsob notovho zpisu)
1. Hudba doprovodn
- pedevm nstroje drnkac (loutna, mandola, mandolna, kytara, theorba)
2. Hudba tanen
- tance jsou k sob azeny na zklad pohybovho kontrastu (rychle, pomalu); k nejstarm
pat pavana (vn, pomal, tydob), gagliarda (iv, skon, lich), saltarello (iv,
tdob) a pozdji allemande (nmeck, pomal, sud)
- hodn se improvizovalo (nepehledn mnostv tanc)
3. Hudba ist instrumentln
- klvesov nstroje
- pedevm varhany (varhanci Francesco Landino, Adrian Willaert, Andrea Gabrieli);
zkladem varhann improvizace byl chorl
- formy: fantazie (stavebn volnost, improvizan charakter; prost imitovn a variovn
jednoho tmatu), ricercar (imitan zpracovn nkolika tmat) a toccata (reprezentativn
skladba technickho charaketru - obtn rychl pase stdan s akordy); varhann hra
ovem vrchol a v baroku

21

clavichord vznikl z monochordu; kovov jazek uhod do struny (tangentov

mechanika; mn strun ne klves omezen akordick hra vzan klavichord; pozdji
voln, kdy mla kad klvesa vlastn strunu; slab zvuk, ale schopn vibrta, kantilna a
dynamick odstnn; snadn ladn)
clavicembalo pidnm klvesnice na psalteriu (trsnut hrotu z havranho brku o strunu;
nemlo dynamick monosti, ale i vcemanulov (clavicimbano Itlie, harpsichord
Anglie, clavecin Francie); pevn, jasn tn, v orchestru opora rytmu
spinet (lichobnk) a virginal men; rozkvt hlavn v Anglii v dob Shakespearov
(William Byrd, Orlando Gibbons a dal); dvoumanulov virginal
drnkac nstroje
loutna nejastji estistrunn (struny vedeny dvousborov, ladn v kvartch s terci
uprosted); oblben forma: preludium (drobnj skladba improvizanho rzu; pedehra
pro jeden nstroj); asto uvan nstroj doprovodn i slov; dal: mandola, mandolna a
harfa
charakteristick notace: tabulatury (nezaznamenvaly noty, nbr hmaty)
smycov nstroje
primitivn trumajt, chrotta, rubeba a ke skupin viol (da gamba, da braccio)
ke konci 16. stolet - violino
dechov nstroje
oblben zobcov fltna, mlo vyspl fltna pn
dvoupltkov pumrty, bomharty
ntrubkov arabsk busina se zmnila v pratvar trubky a pozounu
devn trubky cinky nebo serpenty (v lidov hudb)
bic nstroje
bubny, tympny, zvonkov hra, triangl a dal nstroje
orchestrln hudba
v ran renesanci neexistuje; pstuje se spe ansmblov hra

Ansmblov hra
Specifick ansmblov hra se rozvj v bentsk kole skladby jako symphonia a sonata,
tak canzona
Soubory: strunn 3 lenn (2 harfy a fidula); dechov hlasit (cinky a pozouny) a tich
(deva zpbc.fl., p., dulcian); smen (G.Gabrieli proti sob strunn a dechov
ansmbl); vokln (od pol.16.stol. i kastrti)

4.3 Hudebn teorie a praxe renesance

-

nekonen melodie gragorinskho chorlu byla nahrazena taktovm lennm hudby

takty se oznaovaly krtkmi rkami pes horn linku
takt byl buto trojdob perfektn nebo dvojdob imperfektn
vcehlas skladba nebyla zapisovna jako partitura, ale hlasy byly zapisovny po
sob jako jednotliv party
vtina skladeb je zachovna v rukopisech krsn vybarvench (od konce 15.stolet
zan pronikat do hudby tis
stedisky hudby nejsou jen chrmov kry (Cambrai, Antverpy, Londn, Pa),
ale vechny panovnick a lechtick palce a mansk domy
hudba je pmou, nezbytnou soust ivota spolenosti
renesann produkce maj spe komorn charakter

22

4.4 esk hudebn renesance

-

kultura: architektura palce (Belvedr); zmky (Velk Losiny); mansk domy

(Tel, Prachatice)
stediska: kostely, chrmy a kltery a tak koly
vznikaj sbory, jejich jdro tvo vzdlan man litertsk bratrstva (zajiovali
hudbu pi bohoslub (chorl, jednohlas duchovn psn a polyfonii, kter zahrnovala
moteta a vcehlas pravy duchovnch psn)
stedn msto mla duchovn pse (komponovali ji kantoi, man, kn, studenti),
pedevm eskobratrsk (amotulsk kancionl z roku 1561 744 psn; red. Jan
Blahoslav)
hlavn stedisko dvorsk hudby je Prask hrad; ptomnost hudebnk je doloena
napklad na dvoe jihoeskch Romberk meceni
pozouni a trubai ve mstech; vrstvy varhank, pitc, hudc, loutnist a potulnch
hudebnk veho druhu
mlo zaznamenvan svtsk jednohlas pse
vokln polyfonie se u ns rozvjela se znanm zpodnm husit pli vcehlasmu
zpvu nepli (daremn u lektn a kratochvln dyndovn)
polyfonn technika u ns a bhem 16.stolet
ikonografick pamtky relify hudebnch nstroj na zmku v Buovicch

Rudolfinsk kapela
- v dob vldy Rudolfa II. (1576-1612) se Praha stala dleitm centrem vdy, vtvarnho
umn, literatury a hudby, ve kter nali uplatnn hudebnci z cel Evropy; pila do Prahy
v roce 1583 a jejmi leny byli pedstavitel vrcholn renesance
- kapela disponovala kapelnkem, dvma varhanky, notistou a ladiem, asi 30 dosplmi
zpvky a nkolika chlapeckmi; vce ne dv destky truba
Philippe de Monte (1521-1603)
- 1120 madrigal, moteta a me
- kapelnk rudolfinsk kapely
Jacobus Handl Gallus (1550-1591)
- Slovinec, inn v t dob na Morav i v Praze
- Madrigal Currit parvus lepulus (B mal zajek) dokonale propracovan imitace,
tnomalba zajek prchajc ped psy
Krytof Harant z Polic a Bezdruic (1564-1621)
- humanista; strvil nkolik let na dvoe Ferdinanda I. Tyrolskho v Insbrucku pak
komornkem na dvoe Rudolfa II.
- Missa quinis vocibus super Dolorosi martyr parodick me na duchovn madrigal
Lucy Marenzia

Literatura:
Koldinsk, M.: Krytof Harant z Polic a Bezdruic. Cesta intelektula k popraviti. Paseka,

Praha Litomyl 2004.

23

5. Baroko
barocco - nepravideln perla
umleck sloh 17. poloviny 18.stolet; koeny v umn manrismu (intenzivn
smyslovost a vypjat expresivita, vychlen zorn hly pohledu, zvltn barvy El
Greco, Parmigianino); posledn fze rokoko zdrobnl, galantn (Watteau, Boucher,
Fragonard) pechod ke klasicismu
- souvis s novm nstupem katolick crkve; Itlie, pak na sever a do panlska
- hmotnost, tlesnost, smyslovost, asymetrie; protiklad, nevyrovnanost, snaha o iluzivn
in, pohyb
- Architektura: asymetrick kivky; vnitn i vnj dekorativn vdoba, monumentln
koncepce (Bernini nmst sv.Petra v m, Schnnbrun, Versailles; Londn
Katedrla sv. Petra a Pavla)
- Sochastv: rozevlt pohyb tla a expresivn vraz oblieje (Bernini)
- Malstv: barevn kompozice peplnn prudce se zmtajcmi tly; portrty, nr, zti
- barokn realismus: Caravaggio, Velasquez; nizozemsk malstv Rembrandt, Hals,
Vermeer,
- barokn klasicismus: Poussin
- radikln barok: Rubens
-

Hudba
- potek melodicko-harmonickho slohu; nvaznost na bentskou kolu
- melodie: lenit, zvrsnn
- harmonie: vytv zvazn pdorys skladby, nen nhodn, stdn dur-moll (nahrazuje
crkevn stupnice)
- zvukov barva: bohatstv novch nstroj a zdokonalovn nstroj starch (housle,
viola, violoncello, loutna, kytara, theorba, harfa, cembalo, varhany, fltna, hoboj, fagot,
cink, klarina, pozoun, lesn roh, tympny)
- agogika: zvlnn; dynamika: kontrastn; formy: nov (viz dle)
- generlbas: souvisl basov linka (basso continuo = harmonick zkladna bar.hudby;)
- koncertantn princip: individualizace jednotlivho hlasu (hlasy souhra, soupeen)
- monodie: Giulio Caccini Nuove musiche (zpvn hlas, lenn melodie podle vt,
zvan slova na tkch dobch, tniny, harmonie; texty jsou pedneny slisticky
doprovzen generlbasem; text uruj tniny (g moll bolest; F dur radost)
- modern systm takt: dvoudob, tdob, tydob a estidob dvoudln (kolem 1600)
- notace: vechny hodnoty jsou dvoudob, pibvaj teky, oblouky a sla (trioly)
- taktov ra, kter v 16.stolet pouze zpehledovala zpis, zskala metrick vznam
(tk doba byla vdycky po n)

5. 1. Barokn vokln hudba

OPERA
- typicky barokn forma opera (it. = dlo)
dramatick jevitn dlo, jeho text se zcela nebo valnou vtinou zpv za doprovodu
orchestru
Sestv z tchto komponent:
Textov strnka:
Libreto je textovm podkladem opery, kter se vytv bu jako zcela nov dlo na
pvodn nmt i na nmt povdky, romnu apod., nebo jako upraven text inohry.
Libreta bvala dve verovan, v novj dob vznikaj opery i na libreta psan przou,
asto pmo na zkrcen texty divadelnch her.

24

 Hudebn strnka:
vokln: slov zpvy, ansmblov zpvy (dueta, terceta atd.) a sbory
instrumentln: pedehra, mezihry, baletn hudba a doprovod vokln sloky
Scnick strnka:
baletn vloky, hereck projev zpvk a sboru, vprava (scna a kostmy)
Vznik opery:
Opera vznikla kolem roku 1600 v Itlii v souvislosti s psobenm znmho krouku
umleckch nadenc ve Florencii (florentsk camerata), kter se snail obnovit antick
drama se zdraznnm srozumitelnosti slova a tm dramatick pravdivosti.
Opera navazuje na antick drama, duchovn hry, hudbu k inohrm, madrigalov komedie
z konce 16. stolet (k pantomim na jeviti zpval sbor za scnou dialogy ve form
madrigal)
Zpsob hudebnho ztvrnn prvnch oper je doprovzen monodie: jednohlas
doprovzen generlbasovmi akordy. Hlavnm poslnm melodiky bylo zdraznit
deklamaci textu a vyjdit jeho obsah. Tento kompozin zpsob v opee zcela nahradil
polyfonii, kter brnila srozumitelnosti slova (Jacopo Peri, Giulio Caccini).
V roce 1607 mla premiru prvn opera Claudia Monteverdiho Orfeo, kter pinesla dal
novinky: rii, duet a poven recitativu z prost deklamace k dramatickmu vrazu
Recitativy a rie
jsou zvlt ve starch operch vznamnmi voklnmi tvary.
Recitativy jsou pomrn prost zhudebnn monology a dialogy postav nebo zprvy o
rznch udlostech apod.; posouvaj dj kupedu.
Nejdleitj druhy recitativ:
parlandov recitativ nahrazuje mluven projev; jeho melodika klade draz na
zetelnou deklamaci a na jasn lenn textu (uv opakovanch tn, je stroh).
Doprovod se omezuje na thl akordy. V ppad, e se sen akordy stdaj
s pednesem textu, vznik tzv. secco recitativ (such recitativ). A do doby Mozartovy
se hrl doprovod tohoto typu recitativu na cembalo, pozdji se zaalo uvat orchestru.
recitativo accompagnato (doprovzen) obsahuje citov a vrazov vypjatj text a
bohat melodick ztvrnn (me obsahovat motivick materil opery), podporovan
podrobnjm propracovnm doprovodu asto se uv akordickho tremola smyc
(prokomponovan recitativ).
rie je rozshlej skladba pro slov zpv s instrumentlnm doprovodem. Vznikla v 17.
stolet a uplatuje se tak mimo operu: v kanttch, oratorich i jako samostatn koncertn
rie, kter t mv vodn recitativ
Forma rie tdln A B A, tzv. da capo rie (hlavn v 18. stolet)
typ duchovn: prvn dl se opakuje doslovn
typ svtsk: opakovn dlu A bylo v slovm partu bohat vyzdobeno
Zpvn dly byly uvedeny stle stejnm instrumentlnm ryvkem (ritornelem),
kter tvoil introdukci, mezihru a kodu rie.
Nejdleitj druhy ri: koloraturn rie (umouje uplatnn oslniv pveck
techniky, zvlt koloraturnmu soprnu); lyrick rie, svou formou se bl psni
nebo rondu; dramatick rie, asto voln fantazijn forma na vzruen text
Celou operu i jej jednotliv jednn obvykle uvdj ouvertury. Hudba, kterou vrchol
jednotliv djstv, ppadn cel opera se nazv finale; opera se len na jednn (djstv,
akty), a ta se dle len na obrazy (vstupy, sla). Opera mv obvykle 3 4 jednn.

25

 Florentsk camerata
Jacopo Peri (1561-1633)
Dafne (1597-8) hudba se nedochovala
Euridice (1600) mezi e a zpvem (stile recitativo), pastsk hra; slov zpvy,
dialogy, sbory, i tanec; zpv je doprovzen generlbasem (clavicembalo)
Giulio Caccini (1545-1618)
Euridice - nen to skuten opera, ale sp drama s hudbou
msk kola
- rozvj odkaz FC, zvyuje se vznam sbor a instrumentln pedehry
- nap. Alessandro Stradella

Claudio Monteverdi (1567-1643)

- prvn vznamn opern skladatel
- narodil se v Cremon; zemel v Bentkch;
- 22 let ve slubch mantovskho vvody (hrl na violu); od 1613 kapelnk u sv. Marka v
Bentkch
- Orfeo (1607) poprv uvedena na dvoe mantovskho vvody v roce 1607;
progresivn in; siln citov vzruch a zdokonalen vech sloek; sve plynouc
recitativy; mezihry (36 hr svbytn instrumentln hudba)
- Ariadna (Lamento dArianna) citovost, vraz, opravdovost; asto napodobovno;
tak v mantovskm obdob
- Korunovace Poppey v bentskm obdob
- Osm knih madrigal
- Marinsk nepory Nepory blahoslaven Panny Marie; vnovno papei Pavlu V.;
spojen styl prima prattica (renesann kontrapunkt) a sekonda prattica (slov
hlas s doprovodem; 2. technika); symbolika
- Literatura: tdro, M.: Claudio Monteverdi. Gnius opery. Praha 1985.

Bentsk opera
-

1637 prvn veejn divadlo; nov hudebn vraz = souasn ivot realismus (ne historick
nmty)
podoba bentskho divadla: le, parter, orchestit, proscnium, jeivit
podvan - vyvoln prudkch citovch vzplanut (jednodu prostedky)
do konce 17. stolet v Bentkch asi 20 divadel (hrlo se denn ve 4-8 divadlech); pouze
v uritch ronch obdobch (stagione); bhem karnevalu (hlavn sezna), mezi Velikonocemi
a przdninami a od podzimu do adventu (v dob paijov a adventn msto oper oratoria)
Francesco Cavalli (asi 42 oper)
MarcAntonio Cesti (vce ne 100)

Bentsk opera vytvoila nov hudebn typ, v nm zvtzila ryz hudebnost nad psnm,
hudebn dramatickm slohem.
Neapolsk opera
-

vrchol barokn opery; Neapol centrum; libretist Pietro Metastasio

jet vt stylizace a absolutn nadvlda zpvnho hlasu
vznikaj rzn typy rie (cantabile, parlante, di bravura)
Kastrti (pvci, virtuzov velk monosti, dokonal pv.nstroj)
Carlo Broschi (Farinelli)

26

Alessandro Scarlatti (1659-1725)

- editel konzervatoe; jeden z nejplodnjch skladatel (skoro 1000 skladeb, z toho pes
100 oper)
1) ustlil dualismus recitativu a rie
2) da capo rie (tdln)
3) samostatn pedehry sinfonie (rychle-pomalu-rychle)
Giovanni Battista Pergolesi (tak neapolsk kola) (1710-1736)
- znm komickmi operami (pvodn intermedia v pestvkch vn opery)
- La serva padrona opera buffa; sv, rychl spd
Vznam neapolsk opery je rozporn =
a) + zven techniky zpvu, hudba je vedouc slokou v opee
b) - snaha po popularit, urit snen hodnot
c) - opera v podru pveckch primadon
d) - protidramatinost = pveck koncert
= rozvrat opery jako dramatickho tvaru (bylo teba njakho reformnho zsahu viz
dle)
Literatura: Burian, K.V.: Svtov opern divadla. Praha 1973.

Opera mimo Itlii

FRANCIE
- italsk umn bylo Francouzm ciz; odstup (chyb rozumov vyvenost)
- fr.opera rostla z domcch koen ballet de cour (kr) (zpvn, baletn, inohern a
instrumentln prvky)
- 1571 zaloena Akademie hudby a poezie, kde se studoval a pstoval tzv. dvorsk balet;
v baletu tanili dvoan (zejmna menuet a courante), ale tak krl (ballet du roi)
mytologick a exotick nmty, krl vystupoval jako osvoboditel a obnovitel podku
Jean Baptiste Lully (1632-1687)
- tvrce francouzsk opery; forma tragdie lyrique zamt kastrty; drama,
umenost, roziuje orchestr, pvci nevldnou
- pedehra (ouvertura): pomalu rychle pomalu
- Armida
Jean Philippe Rameau (1683-1764)
- spe smuje do galantnho slohu (rokoka); jemnj ve vrazu
ANGLIE
- krom Francie zaplavila italsk opera celou Evropu
Herny Purcell (1658-1695)
- Dido and Aeneas - spojen italskch, francouzskch i anglickch domcch
prvk (shakespearovsk opravdovost vrazu) 1689
- zatkem 18. stolet pevld i v Anglii italsk opera Hndel

27

Georg Friedrich Hndel (1685-1759)

- editel Royal Academy of Music (1719-1728); shnl slisty v evropskch
orchestrech a divadlech
- opery Rinaldo (rie Lascia chio pianga), Giulio Cesare, Xerxes (Largo)
- ve 20. letech 18.stol. neml v Londn konkurenci, ale intriky a spory,
vyerpn, padek
- bohatstv harmonickch i melodickch npad, rozvren celku, velkorys
vraz, dramatick scny, sbory
-

od roku 1728 se v Anglii zan prosazovat tzv. ballad opera = jednoduch melodie
s generlbasem; kritika spolenosti, parodie italsk opery; spch = zapinila padek
italsk opery v Anglii (ebrck opera)

NMECKO
- italsk opery
Heinrich Schtz (1585-1672)
- Dafn (1627)
Christoph Willibald Gluck (1714-1787)
- reforma opery; uzavr 150 vvoj opery; na rozhran baroka a klasicismu
- reforma se netk jen hudby, ale i textu; proti strnulosti libret
Orfeo (1762) prvn reformn opera (jako u Monteverdiho)
Ifigenie v Aulid, Ifigenie na Taurid, Armida
- nvrat k hudebn-dramatick podstat opery (miz intriky, zpletky a
koloratury; vynik dramatick idea, hudba se podizuje textu); sbory (zapojuj
se do dje jako v antickm dramatu), mezihry, symfonicky velkolep pedehra
motivicky svzna s operou, balet se podl aktivn; v Armid jsou skoro
zrueny recitativy a rie = jednotn hud.- dram.proud; Ifigenie v Aulid
pedehra pedjm tem.pocity Agamemnna i nevinnost Ifigenie; zkladem
orchestru jsou smyce, ale pouv u i dechy
- jeho snahy zapadly, pronikly a v 19. stolet

ORATORIUM
Oratorio (lat. = modlitebna)
je rozshl (asto celoveern) cyklick skladba pro sbor, slisty, orchestr a vyprave
(recittora); hudebn-dramatick forma s biblickm nebo nboenskm nmtem
skld se z orchestrlnch a sborovch st, z recitativ, ri a ze spojovacho textu ;
nescnick tvar
m epick rz, dj oratoria vypravuje recittor kdysi se nazval testo (= svdek) nebo
historicus (evangelista).
Vvoj oratoria
pvodn duchovn skladba na biblick nmty, provdn koncertn i scnicky v chrmech
navazovala na stedovk duchovn hry (vyrstaly z trop, nejprve jako hry velikonon a
vnon, pozdji zlidovly a zesvttly)
vznik souvis s protireformac (kolem 1640); vznik v Itlii, ale vrchol v Nmecku
(J.S.Bach) a v Anglii (G.F.Hndel)
od 17. stolet postupn vyuv oratorium rznch vzor opery (recitativy, rie, sbory,
virtuozita pvc)
Paije
lat. = utrpen, je to druh velikonon bohosluby s lenm Kristova umuen

28

jsou zvltnm druhem oratoria, psanm podle zprv evangelist (sv. Matou, sv. Marek,
sv. Luk a sv. Jan) v Novm zkon
ve form oratoria jsou paije komponovny od 16. stolet (nap. J. S. Bach: Matouovy
paije)
oratorio latino - Giacomo Carissimi (1605-1674)
oratorio volgare (italsk) - Alessandro Stradella, Alessandro Scralatti
NMECKO
Johann Sebastian Bach
- Matouovy paije (tzv. velk, BWV 244)
- pro dva sbory, dva orchestry, dvoje varhany a slisty (1727)
- dj vyprv Evangelista v recitativech, obasn dialogy obstarvaj slist; sbor se
astn pmo, kdy znzoruje dav; pedn koment nebo modlitbu
- soprn, alt, tenor, bas, Je, Evangelista (celkem 78 sel)
ANGLIE
Georg Friedrich Hndel
- navzal na italsk orat., ale spojil je s nmeckou vnost a anglickou dramatinost
- monumentln tvar, kde vyuv mohutnho dramatickho projevu sborovho a
orchestrlnho
- Mesi - nejspnj oratorium
- Mesi je pozitivn hrdina a mocn krl; zjevil se kvli vykoupen lidstva
- obrovsk orchestr a sborov obsazen; 16 ri, 19 velkch sbor; zvukov ndhera
- Hallelujah srozumiteln, deklamace jasn

KANTTA (it. cantare = zpvati)

Vvoj:
potek 17. stolet: kantta je slov skladba s instrumentlnm doprovodem (nkdy tak pro
dva hlasy). Rozliovala se kantta duchovn (cantata da chiesa vzan na chorl nebo tvoen
na nov text) a svstsk (cantata da camera lyrick, s nmty mytologickmi nebo
pastorlnmi)
2. pol. 17. stol.: kantta pejm rzn rysy opery (virtuzn pojet slovch zpv - rie,
recitativy, sbory). Svtsk kantta mla strofick text a sestvala z nkolika ri. Duchovn
kantta je ovlivnna chorlem, technikou moteta, opern ri a recitativem.
Barokn kantta duchovn i svtsk doshla vrcholu v tvorb J. S. Bacha
Na rozdl od vpravnho, asto dramatickho oratoria bv kantta vtinou lyrick
Johann Sebastian Bach
- vtina z tm 200 kantt vznikla bhem prvnch t let v Lipsku (k nedlnm
bohoslubm, k rznm svtkm, narozeninm, Velikonocm)
- provozovaly se pi bohoslub ped kznm a po nm; asto jsou dvoudln
- vtina je duchovnch, jen nkolik svtskch: Kvov kantta a Kantta o dmce
- Bach pouval vlastn figury, motivy a rytmy
- Monteverdi Choir a The English Baroque Soloist (J.E.Gardiner natoil pro DG)
-

Dal vokln vcehlas formy: moteta (v Anglii tzv. anthemy nen na latinsk text),
me, almy, magnificat, stabat mater (Stabat mater dolorosa /stla trpc matka/ zaten
slova proslul sekvence, je opvuje sedm utrpen Marie u ukiovanho Jee Krista;

29

jeden z nejniternjch duchovnch text; asto zhudebovan (Josquin, Palestrina,

Pergolesi, Rossini, Vahal, Dvok)
Gregorio Allegri (1582-1652)
- zpvk a editel papeskho sboru; pokraoval v palestrinovskm stylu
- osm knih sakrlnch motet; asi 1638 Miserere Mei Deus (Mozart 1770)
- std 4-hlas a 5-hlas; sborov sekce se stdaj, oddlen gregorinskm chorlem
- hudebn ornamentika nebyla improvizovna, ale pesn vypsan
- text pevzat z almu 51 (Smiluj se nade mnou, Boe)
NMECKO
Johann Hermann Schein (1586-1630)
Samuel Scheidt (1587-1654)
Heinrich Schtz
- opery (Dafne); oratoria (Vnon oratorium, Matouovy paije)
FRANCIE
MarcAntoine Charpantier (1645/50-1704)
- psobil v Pai; varhann me, v nich je chorl zsti zpvn a zsti hrn na varhany
- Vnon oratorium
- Plnon me vnon - est st vychz z tradin latinsk liturgie, je postaveno na
npvech dobovch francouzskch koled

5.2 Barokn instrumentln hudba

Instrumentln hudba se zan formovat jako samostatn kompozin obor teprve v 16. stolet,
pedtm byla v pomru k vokln hudb vdy v podzenm postaven. V 17. stolet se dopracovala
vlastnch forem a ze zvislosti na vokln hudb se zcela vymanila. Z renesannch
instrumentlnch forem pely do baroka pedevm tanen skladby (vliv na metrorytmus akcent
na 1. dob v taktu). Tak se zaaly spojovat rzn tance (rznho pvodu francouzsk, panlsk,
anglick, nmeck, ne italsk) ve svity a postupem asu ztrcely tanen vty svou funkci
hudebnho doprovodu tance a nabvaly umletjho rzu hudby uren k poslechu. Ostatn formy
instrumentln barokn hudby maj sv koeny ve star hudb vokln, jde zejmna o canzonu a
ricercar. Canzona = nkolikadln jednovt skladba stdajc oddly polyfonn a homofon
faktury.Vcehlas (nebo i vcesborov) canzona se stala na potku 17. stol. zkladnou vzniku
sonty a sinfonie.

SONTA
Barokn sonty
- sonare = znti (sonta), cantare = zpvati (kantta), toccare = dotkati se (tokta)
- v renesanci a baroku oznauje pojem sonta rzn druhy instrumentlnch skladeb o rznm
potu vt
1. Z hlediska instrumentace se sonty oznaovaly jako slov nebo triov.
Slov sonta byla psna pro slov nstroj (nejastji housle, fltna apod.) a basso continuo
(improvizovan generlbas = cembalo nebo varhany + viola da nebo violoncello). Celkem
tedy 3 hudebnci.
Triov sonta byla psna pro dva slov nstroje a continuo (celkem 4 hri). Stala se
nejrozenjm hudebnm tvarem.

30

Slov sonty pro jeden nstroj (pro jednoho hudebnka) byly vjimkou, nap. sonty pro slov
housle J.S.Bacha, nebo jednovt monotematick sonty Domenica Scarlattiho, z nich se pozdji
vyvinula klasick sontov forma. Vcehlas sonta se asto oznaovala nzvem sinfonia a byla
pstovna jako druh reprezentan hudby u velkch dvor nebo chrm.
2. Z hlediska funkce se sonty (pedevm triov) rozliovaly na sonatu da camera a da chiesa.
Sonata da camera
uren pro lechtick saln pokrvala svtskou spoleenskou potebu (camera =
mstnost, pokoj) odtud termn komorn hudba
je v podstat starou tanen svitou hranou v uvedenm komornm obsazen (continuo + 1
2 nstroje); asem smovala k omezen potu st a k odpoutn od tanen pedlohy
v 17. stol. se vyvinul tdln cyklus (rychle pomalu rychle). Uplatovaly se vak i jin
tempov sestavy a velmi rzn poet vt
Sonata da chiesa
uren pro chrm jako doplnk slavnostn bohosluby, v continuu asto uv varhan
msto cembala
pvodn jednovt skladba, sestvajc z nkolika kratch sek v rznm taktu a tempu
bez tanench st, vnjho zaloen, krystalizuje v n netanen instrumentln hudba
v 1. pol. 18. stol. se rovn rozrostla do cyklick formy. Byla nejastji tyvt: pomalu
rychle pomalu rychle.
Na vrcholu baroknho stylu oba druhy splynuly.
Tvrci: Arcangelo Corelli, Antonio Vivaldi, J.S.Bach, G.F.Hndel, Domenico Scarlatti, Giuseppe
Tartini.
Nstroje: housle, cembalo, trubka, hoboj (rzn obsazen napklad housle nebo fltna, fltna
nebo hoboj)
HOUSLE
Arcangelo Corelli (1653- 1713)
- prvn velk klasik houslov hry a komorn hudby
- Triov sonty: 48 (24 chiesa a 24 camera)
- Slov sonty op. 5
Antonio Vivaldi (1678-1741)
- nov monosti hry na housle, velk rozpt lev ruky
Giuseppe Tartini (1692-1770)
- studoval teologii a literaturu
- asi 200 houslovch koncert, 50 triovch sont a pes 150 houslovch sont
- Sonta g moll blv trylek (ve tet vt se nachz trylek na typicky polyfonnm
sekvencujcm mst sonty)
Heinrich Ignaz Franz Biber (1644-1704)
- chrmov houslov sonty (16 Rencovch sont)
FLTNA nebo HOBOJ
Francesco Geminiani (1680-1762)
- Sonta e moll pro hoboj a varhany (me se hrt tak na fltnu)

31

BAROKN KONCERTY (lat. certo = zpasm;, con = s; /concerto = zpasm s nkm/)

v obdob renesance a baroka oznauje slovo koncert skladby s uitm vraznch kontrast ve
faktue a obsazen (jet J.S.Bach oznauje nkter kantty jako duchovn koncerty). Ran
concerto bylo jet pevn vokln, vychzelo z tradic moteta a madrigalu
Koncertantn princip erp z tchto pramen:
Renesann vcesborov technika je uplatovna do nstrojov hry: smyce kontra dechy +
continuo (Bentky, chrm sv. Marka)
Snaha uplatnit umn vynikajcch instrumentalist vedla k poslen slistickho prvku
Corelli dospl k form concerta grossa sborovm obsazenm uritch st triov sonty.
Triov sonta se tak stala zkladem stavebn koncepce i vrazovho zaloen, take lze
hovoit i o concertu da camera a concertu da chiesa.
Od 2.pol. 17. stol. je koncert samostatn cyklick forma nkolika typ:
1. Vcesborov koncert (skupinov koncert)
vychz z vcesborov techniky, stav proti sob nkolik piblin stejn silnch skupin
nstroj (J.S.Bach: Braniborsk koncert .1, 3, 6)
3. Braniborsk koncert G dur (bez dechovch nstroj)
6. Braniborsk koncert B dur (bez dech a housl)
tdln (rychle pomalu rychle)
2. Concerto grosso
nejrozenj a nejvyzrlej forma, je zvanjm protikladem ke svit a pedchdcem
pozdj symfonie
zpotku tyvt (pomalu rychle pomalu rychle), pozdji tvt (rychle pomalu
rychle); pevauje asymetrinost, neperiodicita
kontrast vytv concertino, soli (slistick obsazen, nap.: 2 housle + continuo nebo pozdji
dechy + continuo) proti concertu grossu (orchestrln obsazen tutti, ripieno). Slist, jako
nejlep hri vedou i tutti, kter v slovch stech ml.
Antonio Vivaldi (1678-1741)
- d se ve form neapolskou sinfoni (rychle pomalu rychle)
Arcangelo Corelli
- 12 concerti grossi op. 6 (. 8. Vnon)
- concertino tvoily dvoje housle a violoncello (faktura triov sonty)
Johann Sebastian Bach
- Braniborsk koncerty 6 koncert, vnovanch roku 1721 markrabti Christianovi
Ludwigovi z Brandenburgu, kter si je u Bacha objednal (Bach ml v Kthensk kapele
asi 17 hudebnk)
- . 2 F dur concertino tvo: clarina, fltna, hoboj a housle
- . 4 G dur - concertino s virtuzn koncertantnmi houslemi a 2 zobcovmi fltnami
- . 5 D dur - slov kadence cembala smuje k slovmu koncertu
Georg Friedrich Hndel
- Concerta grossa op. 3 (hobojov koncerty); rzn poet vt (2-5)
- Conerta grossa op. 6 (12 concerti grossi); pipomnaj Bachovy Braniborsk, ale nejsou
tak polyfonn; concertino tvo 2 housle a violoncello
3. Slov koncert s orchestrem:
vyvinul se z concerta grossa zsluhou A. Vivaldiho, souasn s rozvojem concerta grossa

32

je tvt (rychle pomalu rychle)

stdaj se kontrasty: slo proti celmu orchestru, slo proti jednotlivm skupinm orchestru
virtuozita slisty jet nen propracovna (a v klasicismu)
psaly se pro rzn nstroje: housle, violoncello, kytaru, fltnu, fagot, mandolnu, trubku,
hoboj, varhany aj.
zrove rozvoj smycovch nstroj centrum Cremona
Antonio Stradivari (1644/48-1737)
k Niccoly Amatiho
vyrbl housle, violy, violoncella, kytary; celkem asi 650 nstroj
experimentoval s tloukou deva, rznmi laky
Tvrci: A.Vivaldi, G.Ph.Telemann, G.F.Hndel, J.S.Bach
Antonio Vivaldi
- okolo 470 koncert (asi 433 dochovanch); pro housle, violoncellovch, fltnovch,
pro zobcovou fltnu, hoboj, fagot, mandolnu, loutnu; nap. Koncert pro dv trubky,
Koncert pro flautino, Koncert La tempera di Mare (fltnov) a dal
- dvojkoncerty, trojkoncerty
- tvt schma, zdokonalil techniku hry, pehledn virtuzn krajn vty; krtk
sekvenn zaloen tmata
- krajn vty maj ritornelovou formu: tutti hraje pokad tma nebo jeho st a mezi
tm se objevuj slov epizody s motivy odvozenmi z tmatu
- tvero ronch dob (celkem 12 houslovch koncert op. 8, z toho 4 nejznmj)
- vechny jsou tvt (r-p-r)
- na 4 sonety (vlastn text?); rzn nlady a obrazy
Johann Sebastian Bach
- pepracovval koncerty pro cembalo nebo varhany (mj. nkolik Vivaldiho houslovch)
- Houslov koncert E dur, a moll
- Dvojkoncert d moll
- Braniborsk koncert D dur . 5 concerto grosso s dlouhou slovou kadenc
(smuje k slovmu koncertu)
Georg Friedrich Hndel
- varhann koncerty uvdl mezi jednotlivmi akty svch oratori
- napsal 2x6 koncert pro varhany nebo cembalo (nkter se daj hrt i na harfu)

SUITA ( = fr.: prvod, podek)

vy cyklus sdruujc nkolik tanc v celek
jednotcm prvkem je pedevm jednota tniny, maximln se uv stejnojmennch tnin,
mlokdy bvaj tance spznny i tmaticky
obsazen mohlo bt orchestrln nebo slov (cembalo, loutna nebo smycov nstroje)
Vvoj svity:
prapvod svity spatujeme ve dvojici tanc pomalho a rychlho tempa
15. stol.:
pavana (sud pomal adov tanec /pavo = pv/) a saltarello (lich skon tanec) Itlie
16.stol.:
pavana a gagliarda (lich tdob vesel) Francie
gagliarda asto bvala rytmicko - metrickou obmnou pavany na stejnou melodii
17. stol.:

33

pro svitu jsou uvny rzn nzvy: ordre = fr. podek (F.Couperin), partita = lat. partire,
oddlovati (G. Frescobaldi, J.S.Bach), sonata da camera, sonata del balletti, balletto.
Zatkem 18. stol. nahradil termn svita vechny pedchoz nzvy.
dochz k idealizaci tanc, mn se stroh tanen rytmus, tempo a nkdy i takt, uv se
polyfonn zpracovn a objevuj se i netanen sti
ustlilo se tylenn jdro svity (tanen): allemande, courante, sarabande, gigue

tylenn jdro svity

Allemande
pvodn nmeck tanec zdomcnl ve Francii; 4 dob takt, pomal a mrn
tempo, pedtakt o jedn krtk not, zvry na lehkch dobch
Courante

pvodn rychl francouzsk tanec obdobn jako gagliarde; 3-dob takt (3/4, 3/2,
6/4), u Bacha nkdy i v sudm taktu, akcenty uvnit taktu se asto pesouvaj, take
se nepravideln std metrum dvoudob a tdob, nepli rychl tempo,
s pedtaktm

Sarabande

pomal tanec panlskho pvodu, vn a slavnostn rz (charakter sarabandy

m nap. Gaudeamus igitur); 3 dob takt (3/4, 3/2) bez pedtakt

Gigue

rychl tanec skotskho pvodu; 3 dob takt (3/8, 6/8, 12/8), nkdy i v sudm taktu,
s pedtaktm; v barokn idealizaci fugovan, hrav, s osminovm nebo
estnctinovm pohybem

Tance jsou seazeny kontrastn. Tato zkladn sestava svity se doplovala tanenmi nebo
netanenmi mezihrami, tzv. intermezzi. Tanen intermezza se obvykle vkldala mezi sarabandu
a gigu.
Tanen intermezza:
pomalej tdob tance:
menuet - fr. tanec, menus pas = drobn kroky; 3/4, vrov pedtakt, mrn tempo
siciliana (siiljana, it.), pastorln charakter, 6/8 nebo 12/8 takt
loure (lr, fr.), oupan tanec, 3/2, s 3/8 pedtaktm
polonaise - polsk pvod, 3/4, ale odlin od pozdj polonzy, kter je rychlej a m
charakteristick rytmus
rychlej sud tance:
bourre (bur, fr. = vycpan), velmi rychl tanec, 4/4 takt, tvrov pedtakt
gavotta - fr. lid. tanec, 4/4 takt, mrnj tempo, 2/4 pedtakt, gavotta la musette po
dudcku
pomalej sud tance:
entre (antr, fr.), na zpsob pochodu
anglaise (anglz, fr.), dvoudob tanec bez pedtakt
Netanen intermezza:
vod svity:
preludium; praembulum (nejstar typ preludia); sonata; toccata; canzona; sinfonia
ouvertura (orchestrln svity s ouverturou se nkdy nazvaly i jako celek nzvem
ouvertura)
uvnit svity:

air (aria pomal, lyrick, homofonn, 3/4, bez pedtakt); ciaccona nebo
passacaglia; fuga; variace; rondeau

zvr svity:

presto

Nejvt misti barokn svity:

34

Nmec Johann Jacob Froberger vytvoil typ tydln klavicembalov svity

Francouzi Jean Phillipe Rameau , Franoise Couperin,
Nmci J.S.Bach, G.F.Hndel,
Italov Domenico Scarlatti, Girolamo Frescobaldi

Johann Sebastian Bach

- suity slov i orchestrln
- Orchestrln
- Celkem 4 (C,h,D,D) po franc.zpsobu ouvertura je pomalu-rychle-pomalu
- pouze ve 3. a 4 jsou trubky a tympny, jinak smycov sazba
- 2. je pro koncertantn pnou fltnu
- 3. suita Air
- Slov
- Francouzsk suity - suity pro klavr; klasick schma, mezi sarabandu a gigu
zaazuje netanen sti
- Anglick suity pro klavr; vechny zanaj preludiem
- Nmeck suity (Partity) pro klavr; rzn azen tanc a netanench st
- Partity pro housle slo (ze sbrky 6 sont a partit) v Partit . 2 d moll zaazuje
jako 5.st chaconnu s 29 variacemi
- Suity pro slov violoncello 6; podobaj se anglickm suitm; zanaj preludiem,
kon gigou (interpretace Pablo Casals, Mstislav Rostropovi)
Georg Friedrich Hndel
- Orchestrln
- Vodn hudba
- k plavb krle Jiho I. po Temi zkomponoval 3 suity F, D a G dur
- 2.suita D dur (1. Ouverture; 2. Allegro; 3. Alla hornpipe; 4. Menuet; 5.
Lentement; 6. Bourree)
- z.fl., p.fl., hoboje, fagoty, trubky, lesn rohy a tympny
- Hudba k ohostroji D dur
- k proveden pod irm nebem (12 hoboj)
- Slov
- Cembalov nap. Suita . 5 E dur (Air s 5 variacemi)

KLAVRN A VARHANN HUDBA

-

nabyla v baroku vznamn postaven (zdokonalen varhan velk mnostv hlas, sloit
registrace); stle klavichord a cembalo
cembalo a varhany vd postaven (kvli generlbasu)
hranice mezi literaturou varhann a cembalovou jsou plynul, ale existovala u dla per
organo; duchovn hudba varhany, svtsk cembalo; technick rozdly: cembalo nem
pedl (jen vjimen)
klavr Bartolomeo Cristofori ve Florencii (1709) kladvkov klavr pianoforte;
prosadil jej vak a okolo roku 1730 Gottfried Silbermann
formy: variace (asto mnohodln skladba zaloen na obmn; kontrapunktick variace
ciacona a passacaglia tma je umstno vtinou v basu, chorln variace melodie
z chorlu v dlouhch hodnotch prochz rznmi hlasy a je provzena pokad jinmi
kontrapunkty v ost.hlasech); fantasie (psaly se jako pedehra k fugm), suita, sonta,
toccata, fuga (nejvznamnj polyfonn forma v djinch evropsk hudby; nkolikadln
vcehlas skladba vybudovan na zklad imitac jednoho nebo nkolika tmat, je
postupn prochzej vemi hlasy skladby podle uritch pravidel; nejastji thlas a
tyhlas fugy s jednm tmatem a tdlnou formou)

35

nrodnostn specifika: Francouzi hlavn suita; Italov virtuzn sonta, Anglian hlavn
variace, Nmecko pebr a sluuje vechny tyto styly
bhem baroka dolo k nstrojov diferenciaci (pvodn se nerozliovala dla pro
varhany a cembalo; do 18.stolet mly tyto nstroje shodn repertor)
centra: Itlie, Francie a Nmecko

ITLIE
Girolamo Frescobaldi (1583-1644)
- souasnk Monteverdiho; instrumentln toccaty; pomrn psn styl; fantazie, fugy
- Fiori musicali (Hudebn kvty) varhann a cembalov kusy
Domenico Scarlatti (1685-1757)
- Syn Alessandra Scarlattiho
- 555 sont (ran sonty nazval Essercizi nebo Toccaty)
- kratik virtuzn jednovt skladba se dvma kontrastnmi stmi (2.dl je
v dominantn tnin)
- pln nov klavrn brilantn sloh; rychl pase pes celou klaviaturu, obtn skoky,
rychl repetice tn, etzce trylk, pekldn rukou, tercie, sexty, oktvy...
- povil cembalo mezi slov koncertn nstroje
FRANCIE
Podmnky pro vznik galantnho stylu (rokoko) na rozdl od majesttnho, okzalho baroka je
rokoko stylem hravm, jemnm a kehkm; mnoho skladeb pro loutnu a clavecin /klafsn/ clavicembalo
Francois Couperin (1668-1733)
- Le Grand; cembalista a uitel krlovsk rodiny ve Versailles
- 4 sbrky Pices de clavecin (27 suit) sti maj programn nzvy (enci, Bubenci,
Kvtinka, Rozkvtajc lilie, Rann budek) vtinou forma suity (voln
souvislost s tancem miz) vlastn charakteristick kusy, kter zachycuj prodn a
lidsk nlady (Chopin 18.stolet)
Louis Daquin (1694-1772)
- varhank v Notre Dame
- Pices de clavecin (Kukaka)
Jean Philippe Rameau (1683-1764)
- komorn a opern skladatel Ludvka XV.
- 3 sbrky Pices de clavecin; prohlubuje obsah suit a po technick strnce navazuje na
Scarlattiho (bhy, arpeggia)
NMECKO
Severn Nmecko spe varhany; jin Nmecko spe komorn tvorba pro kl.nstroje
Dietrich Buxtehude (1637-1707)
- varhann fugy, preludia, toccaty; ovlivnil J.S.Bacha

Johann Sebastian Bach

- varhann (toccaty, preludia, fugy)
- Toccata a fuga d moll (siln afektov
korunami)
- klavrn Temperovan klavr

36

zatek s oktvovmi sestupy, pauzami a

dl (1722) 24 preludi a fug ve vech durovch i mollovch tninch;

seazeny chromaticky
II. dl (1744) tot (rzn typy preludi - arpeggiov, figurativn, riov...)
- 15 dvouhlasch invenc a 15 thlasch sinfoni
- Goldbergovy variace a Italsk koncert poaduje dvoumanulov cembalo
I.

Johann Kuhnau (1660-1722)

- pedchdce Bacha u sv. Tome v Lipsku
- Biblick historie v 6 sontch (nkolikavt) sjednocen vnitn ideou

5.3 Nejvznamnj skladatelsk osobnosti baroka

ANTONIO VIVALDI (1678-1741)
- italsk skladatel a houslov virtuos, narozen v Bentkch, zemel ve Vdni
- od dtstv zdravotn obte (plicn); vysvcen na knze; jako uitel housl a dirigent
v dvm tulku Ospedale della Pita (1703-1740); okolo roku 1718 na cestch
(Mantova, m, navtvil i Prahu)
- okolo 770 skladeb; tit tvorby: concerto grosso a slov koncert (viz dve)
- mimo to tak opery a oratoria (asi 45 oper)
- charakteristika: vytvoil tvt schma koncertu; zdokonalil techniku hry; je pro nj
pznan klenut melodick linie (asto velk intervalov skoky); przran
orchestrln faktura (napklad Bachova melodika je ornamentlnj a stedn hlasy
hust)
- Literatura: R. Peman: Antonio Vivaldi. Praha 2008
JOHANN SEBASTIAN BACH (1685-1750)
- nar. v Eisenachu, zemel v Lipsku; jeden z nejvtch skladatel vech dob
- bhem ivota oceovn pedevm jako varhank a improviztor; po smrti dlo tm
neznmo, zjem a po roce 1829 (F.Mendelssohn-Bartholdy)
- brzy osiel (odchod do Lneburku sopranista kontakt s vokln polyfoni)
- houslista ve Vmaru, varhank v Arnstadtu (1703-1707; prvn vznamnj
psobit); vliv Buxtehudeho
- cl: Endzweck (konen cl) = vytvoit regulovanou chrmovou hudbu k poct Bo
- Vmar (1708-1717)
- u vmarskho vvody Wilhelma Ernsta (milovnk hudby); dobr postaven; dvorn
varhank a komorn hr; kapela hrla pi slavnostech; tak uil vvodova syna; jedna
chrmov skladba msn; proputn v nemilosti do Kthenu
- Skladby: varhann, preludia a fugy (Toccata a fuga d moll)
- Kthen (1717-1723)
- pklon ke svtsk hudb, zmna ivotnho stylu; mlad kne (znalec hudby); asi
nejastnj obdob, ale smrt 1. eny Marie Barbary (7 dt W.F. a C.P.E.); 2.ena
Anna Magdalna (13 dt J.Ch.); zen a spravovn kapely (kvalitn), komponovn,
provdn slavnostnch skladeb; nejvznamnj komorn a orchestrln skladby, tak
klavrn
- Skladby:
Klavierbchlein (klavrn kneka) invence, sinfonie, preludia z TK
6 anglickch suit, 6 francouzskch suit viz Suita
Temperovan klavr I. (1722) viz Klvesov hudba
Knka skladeb pro A.M.B (1722) pvodn do n zaadil 5 fr.suit; Mal preludia
a fughetty a mal skladbika pro mlad dti)
6 sont pro slov housle

37

6 suit pro violoncello viz Suita

Houslov koncerty a moll a E dur viz Koncert
Dvojkoncert d moll viz Koncert
6 braniborskch koncert viz Concerto grosso
4 orchestrln suity viz Suita
- Lipsko (1723-1750)
- lep podmnky pro vzdln syn, ale hor pro Bacha (ni plat, hodn povinnost)
- v Kthenu mu chybla mu duchovn hudba; stal se chrmovm kantorem kantty pro
kadou nedli a svtek, vyuoval latinu, sborov zpv (hrozn sbor), instrumentln
hudbu, nacvioval; psal pleitostn skladby, pro Collegium musicum (1729-1740)
v Zimmermannov kavrn; hrlo se tam vechno mon, transkripce (koncerty pro
nkolik cembal), ale i Bachovy kantty svtsk
- posledn desetilet klidn, vjimkou je cesta do Postupimi (1747) C.P.E.Bach tam byl
hudebnkem pruskho krle Friedricha II.Velikho
- Skladby:
Koncerty pro cembalo a orchestr (celkem 7 pro 1 cembalo) - pepracovval star
houslov (D dur pro cembalo je E dur pro housle; g moll = a moll)
Koncerty pro dv cembala a orchestr (cmoll, BWV 1060 pepracovan pro
dvoje housle /neznm/ nebo housle a hoboj, c moll BWV 1062 pepracovan d
moll pro dvoje housle ,C dur, BWV 1061 je snad pvodn)
Koncerty pro 3 cembala a orchestr (d,C)
Koncert pro 4 cembala a orchestr
(pepracovan Vivaldiho Koncert pro 4
housle, op. 3/10)
Me h moll
sloena pro katolick dransk dvr (Bach byl lutern); kanttov me slov
24 sbor, rie, duetta (parodie)
Gloria sborov fuga; Osanna in excelsis dvojsbor; Agnusrie;
Credo symbol; Laudamus Te rie
Matouovy paije viz Oratorium
Magnificat - chvalozpv
Vnon a Velikonon oratorium
Chrmov kantty viz Kantty
Goldbergovy variace
- pro Johanna Theophila Goldberga (hrab Keyserlingk nemohl spt)
- rie (sarabanda) a 30 variac pro cembalo se dvma manuly
- kad 3 variace je fuga
- nahrvka Glenn Gould (1955 a 1981)
Hudebn obtina
- velkolep kontrapunktick architektura; na krlovsk tma Bedicha Velikho
- stedn st je triov sonta s fltnou (krl byl fltnista); kon to zrcadlovm
knonem; pro rzn obsazen
Umn fugy
- nedokonen, 4 knony a 15 fug; s kryptogramem B-A-C-H v posledn,
tynsobn fuze (ve viole); pro rzn obsazen

Bachv stylov pnos, vznam a charakteristika:

a) velk nadn, obrovsk pracovitost
b) navazuje na starou hudbu Buxtehudeho, Frascobaldiho
c) syntetick povaha jeho tvorby: obnovuje polyfonn umn vrcholn renesance na
harmonickch zkladech baroka
d) mistrovsk polyfonie, harmonick plnost, instrumentan bohatstv

38

e) vyuit vech monost baroknch forem (krom opery)

f) vestrannost svtsky temperamentn, ale nboensky hlubok
g) vce ne 1000 skladeb (Bach Werk Verzeichnis)
h) tit v tvorb varhann a vokln-sborov
i) bhem jeho ivota vylo tiskem velmi mlo skladeb, a v roce 1850 vyly Braniborsk
koncerty a zaala edice kompletnho Bachova dla (Gesamt Ausgabe 1850-1900)

Problematika interpretace
- klavrn tvorba (psna pro cembalo a klavichord, ne pro klavr)
- sbory men (nezpvaly mu tam eny)
- plynul pechody u recitativ (secco, acocompagnato a k ariosu)
- klavrn hudba : Glenn Gould; Albert Schweitzer vrhany; Zuzana Rikov - cembalo

Literatura:
Zavarsk, E.: Johann Sebastian Bach. Praha 1985.
Bettmann, O.: J.S.Bach. Jak jej znal jeho svt. LN, Praha 1998.
GEORG FRIEDRICH HNDEL (1685-1759)
- narozen v Halle, zemel v Londn; velkorysej, kosmopolitnj ivot ne Bach, v 17
letech varhankem v hallskm dmu, pitahovala jej opera; houslistou, cembalistou a
opernm dirigentem v Hamburku
- vzdlan, ml latinskou kolu, gymnzium, studoval prva
- Itlie (vliv italsk opery) 3 roky (seznamuje se se Scarlattim); Hannover kapelnk (1710
hannoversk kurfit blzk styky s Angli); Londn 1711...
- 1711 Rinaldo (velk spch)
- 1713 Te Deum obrovsk spch
- 1714 Vodn hudba - pro novho krle Jiho I.
- stv se 1. hudebnkem Londna, spch, nejvy spoleensk kruhy (1719 Krlovsk
akademie hudby); doba nejspnjch oper Giulio Ceaesare, Xerxes - viz Opera
- od 30.let obrac pozornost ke komorn a orchestrln hudb a k oratoriu (zkrachoval jako
opern skladatel)
- 6 concerti grossi (op.3) hobojov a op. 12 viz Concerto grosso
- 6 varhannch koncert (op.4 a op. 7) viz Koncerty
3 sbrky suit pro cembalo viz Suita
Hudba k ohostroji viz Suita
Oratoria: Saul, Izrael v Egypt, 1743 Mesi (opt ohromn spch); Samson, Josef a
brati jeho, Juda Makabejsk, alomoun,1751- Jephta ztrc zrak

Charakter a vznam Hndelova dla

a) svttj, vrazov bezprostednj
b) nemedituje nad svtem, spe jej oslavuje
c) majesttn slavnostn, mohutn sbory, vrazn, ponkud zaten rytmus
d) 44 oper a asi 26 oratori (smysl pro spravedlnost, pravdu a svobodu); zatmco oratoria byla
po celou dobu vzorem pro dal hudebnky, opern dlo se zaalo uvdt a ve 20.stolet
e) mezi nejpsobivj pat velkolep scny smutku (sla prost melodie); zvren apoteza
jeho oper je vdy radostnou oslavou humanity a rozumnho lidskho konn (Anglie se
pibliovala jeho pedstav humanity); vzpral se slub v ad, nechtl bt vzn, vniv
steil svou svobodu
f) celkem okolo 600 dl

Literatura: Peman, R.: Georg Friedrich Hndel. Praha 1985. Harmonie 4/2009

39

 Srovnn Bachova Hndelova stylu (Bukofzer, M.: Hudba v obdob baroka. Bratislava
1985)
Vnj paralely
a) oba se narodili ve stejn sti Nmecka a vyrstali v prosted varhank a kantor
b) oba se proslavili svmi improvizacemi a upednostovali hru na varhany ped hrou na
ostatn nstroje
c) oba postihla slepota
Hudebn souvislosti
d) H. vynik v irokch, smlch motivech
B. ve sloitch komplikovanch linich
e) H. v instrumentln hudb zstal na pozicch italskho correliovskho stylu
B. pidroval se polyfonn faktury, ale byl progresivn v pijmn novch forem (Vivaldiho
forma koncertu)
f) H. spe extrovert
B. introvert
g) H. touil po spchu a jezdil od jednoho evropskho hudebnho stediska ke druhmu
B. svtsk slva nezajmala (zaal i skoil ve stednm Nmecku)
h) vztah ke kontrapunktu:
H. jej povauje za prostedek k dosaen dramatickho inku; proud hudebnch mylenek
je dleitj ne jejich precizn zpracovn
B. povauje samotn kontrapunkt za inn a usiluje o co nejdslednj zpracovn

5.4 esk hudebn baroko

-

katastrofln situace po ticetilet vlce (polovina obyvatelstva)

umn: architektura (Dob, Svat Kopeek, Krom, Kuks, Jaromice nad Rokytnou;
chrmy Dientzenhoferov Kostel sv. Mikule na Mal Stran); sochastv
(M.B.Braun); mali (J.Kupeck, P:Brandl)
centra: kltery, chrmy a a zmky; kltery poskytovaly vzdln a chrmy realizaci
v 17. a 18.stolet hrli v echch dleitou roli v hudebnm vzdlvn jezuit (prostedky;
Michnovi vydvali skladby tiskem)
kancionly esk hudby: katolick zpvnky
Adam Michna: esk marinsk hudba
Vclav teyer: esk kancionl
Vclav Karel Holan Rovensk: vce ne 400 duchovnch psn 1-6hlas s generlbasem,
pop. dalm instrumentlnm doprovodem - Maria, pole vzneen
Protestantsk Komenskho kancionl v Amsterdamu (1659)
zmky: centra svtsk hudby (Jaromice nad Rokytnou)
zmeck kapely kapela biskupa Lichtensteina-Castelcorna v Kromi (Biber,
Vejvanovsk)
opera: Frantiek Vclav Ma: O pvodu Jaromic (prvn esk opera)

3 fze esk barokn hudby:

1. 1600-1650 (tato etapa souvis s lidovm zpvem nositeli byli kantoi a trubai)
Adam Michna z Otradovic (1600-1676)
- studoval jezuitsk gymnzium; varhank, skladatel a bsnk v Jindichov Hradci (otec
byl sprvcem zmku v J.H.)
- sv, homofonn hudba; zpvn melodika, prostota, poetinost; snaha zpstupnit sv
skladby i nekolenm muzikantm ze zapadlch vesnic

40

- ti soubory duchovnch psn na vlastn texty pro sla nebo sbor a rzn nstroje (esk
texty), ale tak vyspl skladby na latinsk liturgick texty
- Loutna esk; esk marinsk muzika (Chtc, aby spal); Svatoron muzika
- Sacra et Litanie pod tmto nzvem sbrka 5 m, Requiem, 2 litani a Te Deum
2.1650-1700 (rozvoj instrumentln hudby chrmov a svtsk
Pavel Josef Vejvanovsk (1633-1693)
- poln truba; nejdve len kromsk zmeck kapely olomouckho biskupa
Liechtensteina-Castelcorna a od roku 1670 vedouc kapely
- instrumentln skladby s velkm podlem es; nejvt pnos v orchestrln tvorb;
velk nstrojov obsazen asto s vvodc dvojic trubek, ale i s dalmi dechovmi
nstroji (fltny, hoboje, fagoty, pozouny)
- jednovt orchestrln skladby sestaven obvykle z nkolika (3 nebo vce) tempov a
pohybov navzjem kontrastujcch dl nzev sonata
- Sonata vespertina
3. 1700-1750 - vrcholn obdob
Bohuslav Matj ernohorsk (1684-1732)
- filozof, knz (len minoritskho du), profesionln hudebnk (vznamn varhank); il
stdav v Itlii (v Padov) a v echch, pedagog, v Praze cenn jako organiztor
hudebnho ivota
- dochovalo se mlo skladeb; varhann skladby (virtuoz)
- Regina coeli - koncertn kantta s violoncellem a varhanami; dialog dvou tyhlasch
sbor za doprovodu varhan
- Loretnsk litanie o Pann Marii Vtzn pro sbor a orchestr se 4 trubkami
Jan Dismas Zelenka (1679-1745)
- svtov barokn skladatel; studoval ve Vdni a v Bentkch
- 1710 do Dran, kde psobil jako skladatel a kontrabasista
- 180 voklnch dl; velkolep polyfonik a skladatel velkch hudebnch celk (srovnvn
s Bachem)
- nem skladby pro slov varhany, vtina dl je urena pro katolick chrm (me, 4
requiem, kantty, almy, oratorium)
- 4 Requiem; 3 Magnificat; Lamentace proroka Jeremie
6 triovch sont - pro hoboj a dal nstroje (pevn pro 2 hoboje, fagot a continuo;
. 3 je pro hoboj, housle, fagot a continuo); Triov sonta . 5 F dur, 3.vta - extrmn
virtuzn slo fagotu
Sub olea pacis et palma virtutis (Pod olivou mru a palmou ptelstv) - ke korunovaci
Karla VI. melodram o sv. Vclavovi
Ouvertura F dur - typ francouzsk pedehry
Frantiek Vclav Ma (1694-1744)
- kapelnk a zpvk v kapele hrabte Jana Adama z Questenbergu v Jaromicch nad
Rokytnou
- prvn esk opera O pvodu Jaromic - komick opera s prvky lidovho humoru,
milost nmi zpletkami a vymylenou histori o zaloen questenberskho sdla
Hudba pro slov nstroje v 17. stolet
Jan Antonn Losy (hrab s Losynthalu)
- loutnov suity
- asi 200 skladeb

41

5.5 Hudebn teorie a praxe baroka

Temperovan ladn
- definitivn pijet: intervaly se v antick teorii urovaly na zklad pomr dlek
kmitajcch strun. Pythagorejsk ladn se vypotvalo dlenm struny na
monochordu; (rozdl mezi dvanctou kvintou a sedmou oktvou = pythagorejsk
koma; nejde utvoit ucelen soustava (z tto harmonick ady) = nekryje se to
(ada kvint je vt; nen mon napklad naladit klavr tak, aby byly zachovny
pesn kvinty v pomru 2:3 a zrove oktvy v pomru 1:2)
- Temperovan ladn = rovnomrn rozdlen oktvy na dvanct stejnch dl a
enharmonick tny jsou sjednoceny (1691)
- poteba temperovanho ladn vyvstala s potebou modulace a vyuvn
chromatiky
Ustanoven pravidel generlbasu:
- dve byl jen improvizovan; zaal bt vypisovn; vznikaly uebnice generlbasu
Spoleensk postaven hudebnk:
- dvorsk a zmeck kapely (hudba pispv ke zven lesku spoleenskho ivota;
hudebnci na rovni lepho sluebnictva; podzenost a zvislost, ale nkte
povali znan cty (Telemann, Couperin, Lully, Hndel, Bach)
- chrmy
- dle diletantsk sdruen ve mstech (kantoi ni lechta, man v Itlii
accademie, v Nmecku collegia musica, v Anglii consorts
- v 17.stolet prvn stl opern divadla
- prvn veejn koncerty za vstupn
- hudebn vzdln soukrom nebo pi chrmovch sborech; konzervatoe jen v Itlii
- k hvzdm patili: zpvci, varhanci, clavecinist a houslist
- vznamn postaven tak trubai (vn trubai vn sonty, fanfry, signly)
Nstroje:
- rozkvt houslov (housle slov nstroj; viola orchestrln a cello continuov)
- zklad baroknho orchestru: smycov nstroje (housle, viola, violoncello)
- devn nstroje: fltny (zobcov a pn kolem roku 1750/60 zan pn
fltna vytlaovat zobcovou; Johann Joachim Quantz kola hry na pnou fltnu),
z dvoupltkovch hoboje a fagoty (almaje miz), koncem 17. stolet je vynalezen
klarinet, ale do hudebn praxe v baroku vraznji nepronikl, esov nstroje
v orchestru jsou trompety (klarina a trompeta principale), lesn rohy a pozouny
pirozen bez ventil nebo klapek; lesn roh je od dob Lullyho soust orchestru,
nahrazuje star cinky; z bicch nstroj se uplatovaly bubny a tympny
Barokn orchestr:
- typy: dvorn, opern a chrmov
- neml jet pevn a pravideln obsazen
- zklad tvo basso continuo a smyce
- speciln ansmbly: ve Francii krlovsk dvorn orchestr ml 24 houslist (violou
du roi); sbory trumpetist a lesnch roh (dvory; lovy, slavnosti); hobojist (u
Francouzskho dvora), pozounist (pro chrmov ely)

42

mnostv nstroj bylo zeno spe monostmi ne zmrem; poet hr od 30

(pi slavnostnch pleitostech a 150); orchestr byl zen kapelnkem vtinou od
cembala

Interpretace barokn hudby

- nutnost vychzet ze zpisu zpis barokn a star hudby je jen rmcov, nepln
po strnce vrazov a dynamick potalo se s dotvoenm interpreta
- souasn vydn se dopluj; pro autentickou interpretaci je vhodnj Urtext
- jednm z primrnch znak baroka je siln vraz
- tempo: existuj piblin hodnoty Allegro assai nebo presto = 160; Allegro
moderato = 120, Allegretto = 80, Adagio cantabile = 60, Adagio assai = 40
- odlinosti nrodn:
- Italsk hudba = cantabilita, draz na melodickou linii, obecn vce afektu
- Francouzsk hudba = ponkud umenj a mrnj pojet; citov zancen
ustupuje racionln vstavb; v opern oblasti se db vce na dramatickou linii ne
na okamitou, bezprostedn psobivost opojn melodiky
- Nmeck hudba = psob monumentln vstavbou a polyfonn propracovanost
- ke konci baroknho obdob zan vrazov monumentalita ustupovat rokokovmu
a pedklasickmu vrazu
Literatura:
Navrtil, M.: Charakteristika hudebnho baroka. Ostrava 1996.

43

6. Klasicismus
-

obdob 18. a potku 19. stolet; classicus lat.oban prvho du; penesen dokonal,
harmonicky vyven
vraz nov spolenosti, kter svj idel spoleenskho ivota zakld na osvcenskm
racionalismu (proti ve stav vemocn rozum); rozum m umonit vestrann,
harmonick rozvoj jednotlivce a cel spolenosti;
poadavek racionalismu = reakce na pebujelou vrazovost baroka = odr se v umn
klasicismus zdrazuje zvanost obsahovho a mravnho poselstv umn,
jednoznanost sdlen, istotu lini, jasnost kresby, dokonalou kompozin vstavbu a
vyvenou harmonii proporc
vtvarn umn inspirace antikou: architektura Panteon, Kapitol, Vtzn oblouk
v Pai); malstv J.L.David; v echch Zmek Hradec nad Moravc, Stavovsk
divadlo, Zmek Kaina Kutnohorsku - emprov
pedklasicismus galantn styl (1720-1760) - ve vtvarnm umn rokoko(A. Watteau, J.
B. Chardin, J. H. Fragonard - drobn obrzky, galantn slavnosti, idylick atmosfra);
F.Couperin
ran klasicismus citov styl (1960-1780) mannheimsk kola, C.P.E.Bach

Hudba
- nejvtm stediskem bylo jin Nmecko a Rakousko
- vznik veejnch koncertnch instituc, kter organizovaly hudebn ivot pro mansk
vrstvy 1781 v Lipsku Gewandhaus (repertor se podizoval vkusu obecenstva)
- orchestr vedl koncertn mistr housl
- sloen pln obsazenho ran klasickho orchestru 2 fltny, 2 hoboje, 2 fagoty, 2-4 lesn
rohy, 1-3 trubky, tympny, asi 10 housl, 10 druhch housl, 4 violy, 4 violoncella, 2
kontrabasy (pozdji byly pidny klarinety a ve vypjatch dramatickch mstech pozouny)
- postaven hudebnka je nucen hrt a komponovat pro pobaven svho pna
- zmna skladebnho slohu; temn vzruen vraz barokn je vystdn spe optimistickm
vrazem slohu novho
- sloit polyfonie vrcholnho baroka je asto nahrazena prostou homofoni
- melodika lidovj, psov, periodick
- harmonie je prost a jednodu a vychz z przranch harmonickch funkc
- miz generlbas (ne hned, jet v Mozartovch kl.koncertech se objevuj slovan basy)
- rytmika je iv, pehlednj
- instrumentace melodickou lohu nesou smyce (housle) a vysok deva (fltny, hoboje);
klarinet se zan vce pouvat a ve druh polovin 18.stolet; est zabezpeuj
v podstat jen harmonickou vpl (na rozdl od vysoce exponovanch bachovskch
clarin); tympny jen rytmicky zdrazuj vypjat msta
- formy: snaha po istm hudebnm tvaru zpsobila pesun od hudby dramatick k hudb
instrumentln = zatky orchestrln hudby u v neapolskch opernch symfonich (rychle
pomalu rychle), kter se staly cyklickmi formami, z nich vyrostla sontov forma
v irm slova smyslu (koncert, symfonie, kvartet, sonta)
- barokn formy (suita, fuga, toccata) jsou vystdny formami novmi, vesms sontovho
charakteru

6.1 Formy
Sontov forma
- v um smyslu:
- jednovt celek (v sont, symfonii, triu, kvartetu, koncertu)
- vyvinula se z dvoudln barokn formy (vliv mla i scarlattiovsk rie Da Capo); bhem
1.poloviny 18.stolet se tato forma obohatila o dva nov podstatn prvky: druh kontrastn
tma a proveden hlavnho tmatu; kolem roku 1750 se proveden osamostatnilo a
nsledovala repetice 1.dlu tdln forma:

44

I.
II.
III.
-

Expozice (1. tma hl. tnina; 2. tma kontr. tma v paraleln nebo dom. tnin)
Proveden (sekvence) imitace (pozstatek baroka), pozdji tematick prce
Reprza (1.tma hlavn tnina; 2. tma hlavn tnina)

v irm smyslu (cyklick sontov forma)

vcevt cyklus; pokud m ve vcevtm cyklu 1 vta sontovou formu, mluvme o
cyklick sontov form
vznikla z neapolskch opernch sinfoni (u symfonie) nebo z triov sonty (u komornch
skladeb)
I.
vta (charakterizovala sontu jako celek)
II.
vta (psov forma)
III.
vta (tanen forma)
IV.
vta (rondo)
toto poad nedvalo jen potebnou kontrastnost cel symfonii, triu, kvartetu atd., ale tak
dokonalou architektoninost, do t doby neznmou (1. vta drama, 2.vta vrouc zpv,
3.vta tanec a vesel, 4.vta vyeen a dovren)

Komorn tvary
nzev komorn hudba znamenal v 17. a 18. stolet hudbu urenou k produkci
v mstnosti (da camera), nejastji v lechtickm salnu. Tyto skladby se nazvaj
podle potu pedepsanch nstroj:
slov nstroj nebo nstroj s klavrem - sonta
dva, ti,. , devt nstroj duo, trio, kvartet, kvintet, sextet, septet, oktet,
nonet
vznik smycovho kvarteta vzniklo z barokn triov sonty (na konci baroka odpadl
gb. a bylo nutno prokomponovat stedn hlas; viola, kter jinak pouze zdvojovala,
zskala nov vznam; vynechnm cembala vystoupila do poped ist smycov
sazba)
klasick sonta - m 3 nebo 4 vty;
1.vta (hlavn) je rychl a dramatick, nkdy s pomalm vodem a je v sontov
form
2. vta, pomal a lyrick, v psov form nebo jako tma s variacemi; tonln je
spznna s prvn vtou, nebo je ve stejnojmenn dur nebo moll, nebo
v dominantn nebo paraleln tnin
3.vta v dominantn tnin je menuet, od Beethovena scherzo; asto me chybt;
obas se me zamnit poad 2.a 3.vty
4.vta (finale) je rychl, vtinou v hlavn tnin; formln rondo nebo sontov
forma
existuje mnoho vjimek s jinm poadm vt (Beethoven op. 26 1.vta je
pomal a ve form variac); op. 111 m jen dv vty
Koncert
v klasicismu pedevm houslov a klavrn
tvt; stedn vta v dom. nebo paraleln tnin
1. vta v sontov form; po reprze ped koncem kadence (a do doby Beethovenovy
improvizovna, ale nkter Mozartovy a Beethovenovy kadence jsou vypsny)
2.vta psov, cantabiln
3.vta pevn virtuzn v rondov form (rondo vcedln forma, v n se hlavn
mylenka nkolikrt opakuje a jej nvraty se prokldaj rznmi mylenkami
kontrastnmi)
dvojkoncerty i trojkoncerty (Beethoven) a koncertantn symfonie (Mozart)

45

Symfonick formy
Symfonie - (ecky: symfonia = souzvuk) je orchestrln skladba vnho obsahu a vtho
rozsahu, komponovan v cyklick sontov form (orchestr se podle n nazv symfonick)
Vznik a vvoj symfonie
a) Od doby antickho ecka se nzev symfonie vyskytuje v rznch vznamech, mnohdy i
jako nzev hudebnch nstroj.
V 15. a 16. stolet se uvalo termnu symfonie (it. sinfonia) veobecn pro hudbu nebo
pro rzn vokln i instrumentln skladby.
V 17. stolet oznauje termn sinfonia pedevm pedehru italskho typu, avak i jin
druhy orchestrlnch skladeb.
V 18. stolet dochz k ustlen vznamu slova v dnenm slova smyslu.
b) Symfonie vznikla v 18. stolet z italsk pedehry (sinfonie), kdy se jej sti (rychle
pomalu rychle) osamostatnily v uzaven celky.
Po roce 1740 zaazovn menuet, kter obvykle cyklus uzavral; poad vt jet neustlen
Kolem roku 1750 pronikla do symfonie sontov forma, ponejvce uvan v 1. vt.
Po roce 1770 doshla symfonie konen podoby v potu, nplni a poad vt. V Anglii a
Nmecku se vak jet nkdy nazvala ouverturou.
Na formovn symfonie se vznamn podleli J.V.Stamic a F.X.Richter v Mannheimu.
Dal stediska vvoje symfonie byla v Itlii a ve Vdni.
Nejdleitj znaky symfonie:
oputn starch forem (concerta grossa),
oputn generlbasov techniky a vytvoen novho principu orchestrace (kad part
je pesn vypsn).
c) Pedklasick a ran klasick symfonie mly spe zbavn rz, podobn jako
divertimento. Nap. symfonie J.Haydna z let 1760 62 maj rzn poet vt, neustlenou
formu, programn nzvy a vyuvaj zvukomalby nap. jeho cyklus t symfoni Rno,
Poledne a Veer s podtitulem Boue.
d) V klasicismu se pojet symfonie prohlubuje; maj vt mylenkovou hloubku, zejmna v
poslednch 12 londnskch symfonich J.Haydna (104 symfoni) a v poslednch tech
symfonich W.A.Mozarta (celkem 41 symfoni) Es dur, g moll a C dur Jupiter.
Za zakladatele modern symfonie je pokldn L.van Beethoven viz dle
jeho symfonie se stv filosofickm dlem, ecm hudebnmi prostedky zvan
ivotn problmy; menuet nahradil scherzem; zvtil rozpt vt; nkter symfonie
koncipoval dle mimohudebnho programu (3. Eroica hrdinsk,
5. Osudov, 6.
Pastorln); uplatnil i vokln sloku (9. symfonie s dou na radost); tit klasick
symfonie bylo v 1. vt, avak postupem doby nabv stle vtho vznamu posledn
vta, kter bv psna v sontov form
Divertimenta, kasace
Pvodn druhy uit hudby, pozdji cyklick instrumentln skladby lehho zbavnho rzu
s jednodum zpracovnm, ureny k poslechu. Navazuj na tanen svitu: maj vt poet
st a uplatuje se menuet.
Divertimento (divertissement = zbava fr.)
pvodn hudba ke stolovn a zbav (viz Haydnova i Mozartova prvn divertimenta)
mvaj 5 6 st, krom jinho obsahuj sti tanen (1 2 menuety) a asto tak
varian; pevauje homofonn faktura (Mozart, W.A.: Divertimento D dur, KV 136)

46

Serenda (la sera = veer it.)

pvodn vokln zastavenko
instrumentln cyklus napodobuje zpv kejkl (krajn sti maj pochodov rz
(pchod a odchod hudebnk; galantnost vyjaduje menuet; milostn zpv
obsahuje pomal vta
nstrojov obsazen (zpotku dechov nstroje; pozdji smycov komorn
orchestr); (nap. W.A. Mozart: Mal non hudba (vliv cyklick sontov formy)
Kasace
nkdy zvan instrda nebo fanfra (hudba ke vstupu vznamnch osob)
slou pro rzn slavnosti, oslavy a uvtn
poad vt obdobn jako v divertimentu; nstrojov obsazen: dechov nstroje

6.2 Pedklasicismus
-

obdob formovn, pechodu (pedchdci Giovanni Battista Pergolesi, Domenico

Scarlatti, Giuseppe Tartini aj.)
en italskho umn vliv na Nmecko a Rakousko, dleitm stediskem se zan
stvat Vde (psobil zde napklad Antonio Caldara)
esk hudebn emigrace mannheimsk kola (viz dle)
severonmet skladatel

Carl Philipp Emmanuel Bach (1714-1788)

- klavrn sonty a fantazie
- pedstavitel tzv. citovho slohu (figury vzdech, rychl stdn dur a moll, citov,
fantazij nboj paralela k hnut Sturm und Drang
- fantazie City C.P.E.Bacha (proud cit rozbj pevn metrum, chyb taktov ry)

6.3. I. Vdesk kola

Joseph Haydn (1732 v Rohrau 1809 ve Vdni)
-

byl choralistou ve Vdni, pozdji se snail dostat do lechtickch slueb

I.obdob (do roku 1761) 1759 se stal kapelnkem hrabte Morzina v Lukavici u Plzn
II.obdob (esterhzyovsk) 1761 kapelnkem esterhzyovsk kapely; existenn
zabezpeen; skladby zaaly pronikat na veejnost (znm nejen v Nmecku, ale tak
v Anglii, Francii a panlsku; vyzvn paskou komorn spolenost, aby napsal 6
symfoni); 1790 odeel na odpoinek (s penz) a vnoval se skladb
III.vrcholn obdob podnikl dv spn cesty do Anglie (doktort Oxfordsk
univerzity); v poslednm obdob napsal vrcholn symfonie a oratoria
Tvorba:
- obrovsk (pes 1000 skladeb Hoboken Verzeichnis Hob.)
- nejvt vznam maj jeho smycov kvarteta a symfonie (kter u nj dovruj klasick
tvar)
- nejcennjm pnosem je bohat tmatick prce

Kvartety
- jasn vedoucm hlasem jsou prvn housle
- 83 kvartet
6 slunench, op.20 (1771)
Prvn kvartety kon barokn fugami i dvojitmi; pak stylov zlom
6 ruskch, op. 33 (1781)

47

Vnovny ruskmu velkokneti Pavlovi; poprv zde po del odmlce pen

tematickou prci ze symfonie do kvartetu (tem.prce, tak tem.-motivick = prce
s danm materilem bez uvdn stle novch tmat a motiv; clem je zhutn,
souvislost); Smycov kvartet op. 33/3 Pta
Smycov kvartety op. 50 (pod vlivem Mozartovy melodiky 1784 se setkali)
Sedm slov Vykupitelovch a dal
Symfonie
- celkem okolo 105; dovruje dsledn tyvt schma (Allegro son.forma, Andante
ps.forma, Menuet, Allegro (rondo nebo son.forma)
- prvn symfonie jet nem menuet; zpotku navazuje na formu concerta grossa, ale
pozdji se zde rozvj typick motivick prce
- 3 symfonie (. 6-8) maj programn nzvy Rno, Poledne, Veer (l vchod slunce,
dopoledn hodinu zpvu, bouku)
- 31. Loveck (se 4 lesnmi rohy; byl zzen vt orchestr)
- 45. Abschiedssinfonie (Na odchodnou; fis moll) vtipn finale
- 6 paskch (82-87) (zvukomalba, jmna podle charakteru Medvd, Slepika, Krlovna85 Marie Antoinetta) jmna jim pikli Francouzi
- 12 londnskch (i zptn vlivy Mozarta) v 90. letech; 93 104 provedeny v Londn
s velkm spchem
- 94. S derem kotl
- 100. Vojensk
- 101. Hodiny
- 103. S venm kotl
Koncertantn tvorba
- Violoncellov koncert D dur
- Klavrn koncerty (okolo 20) D dur (3. vta je Rondo alla Ongharese)
Komorn tvorba
- dua, houslov sonty, tria a klavrn sonty (62)
- Klavrn sonty nkter jsou ztraceny; pod vlivem C.P.E.Bacha, mladho Mozarta,
Clementiho a Duska (v Anglii); posledn pod vlivem mladho Beethovena, pozdn sonty
D dur, e moll, C dur a Es dur
Vokln skladby
- Opery (24; tak Armida)
- Me
- Oratoria (navazuje na Hndela) Stvoen; tvero ronch dob
Vznam: Haydnova hudba je typickm produktem rokokov-klasick doby, nenachzme v n
snahu po umleckm osvobozen jako u Mozarta nebo Beethovena, ale jako prvnho z velkch
vdeskch klasik jej meme jmenovat pro jeho obrovskou invenci, melodickou a emeslnou
dokonalost. Skladby maj vtinou sv, optimistick rz (motivy a tmata vyrstaj z jasn
diatonick ady nebo trojzvuku).

Wolfgang Amadeus Mozart (1756 v Salzburku 1791 ve Vdni)

I. Dtstv (1763-72)
Sedm dt Leopolda Mozarta (peily jen dv dti Wolfgang a sestra Anna). Otec byl
vynikajcm hudebnkem v salzbursk arcibiskupsk kapele (podzenost Italm). Mozart hrl ve 4
letech na klavr a v esti zaal komponovat vlastn skladbiky (ple a tvrd prce). Prvn veejn
vystoupen sourozenc v Mnichov (1761), o rok pozdji u dvora ve Vdni. Ti roky jezdil Leopold
s W. po Evrop (Nmecko, Nizozem, Londn, Pa)

48

1768 prvn opera spe jednoduch pastsk hra (Bastien a Bastienka).

1769 odjezd do Itlie (zmna jmna z Gottlieb na Amadeus); celkem tam byl tikrt
II. Vyzrvn (1773-81)
Prvn vznamnj skladby Pt houslovch koncert; Cesta Evropou v doprovodu matky (smrt
v Pai roku 1778)
1779 jmenovn v Salzburku koncertnm mistrem a varhankem (450 zl. ron)
III. Posledn vrcholn (1781-1791)
1780 se dostv do Vdn, spch jako klavrista a improviztor (Vde 200 000 obyvatel;
evropsk kulturn centrum (Haydn). Po konfliktu se salzburskm arcibiskupem, kter jej
posl zpt do malomstskho Salzburku, dochz k roztrce, Mozart odchz z jeho
slueb a stv se svobodnm umlcem (veejn vystupovn a vyuovn; snaha dostat
se ke dvoru; satek s Konstanci Weberovou. Prvn lta ve Vdni jsou pro nj astn
jako po umleck, tak po osobn strnce;
1782-86 14 klavrnch koncert (galantn sloh, vybrouenost, ulechtil zpvnost, originln
bohat invence a mylenkov hloubka (c moll, d moll) a nos ze serailu; inspirovn
Haydnem zkomponoval 6 smycovch kvartet
1785 Figarova svatba (Beaumarchais; libreto Lorenzo da Ponte) kritika zhkan
aristokracie (hra byla zakzna); pjezd do Prahy (pozvn manel Dukovch); jednou
dirigoval Figara sm, celkem byla opera provedena dvakrt
1786 dokonil operu Don Giovanni (na objednvku pro Prahu; premira v Praze; velik
spch; pedehra)
V poslednch letech vznikla nejvt Mozartova dla - dal: Kouzeln fltna; Symfonie a Requiem
Osobn ivot bezvchodn bda; nedostatek penz, zdravotn problmy, zemel 6. prosince 1791
ve Vdni (chud poheb, spolen hrob). Podle Kchelova seznamu napsal 626 skladeb (Requiem
nedokonil).
DLO:
Opery (celkem 18)
nos ze serailu (opera buffa) nmeck; slab libreto, ale skvl hudba
Figarova svatba kadou postavu vrazn charakterizuje (Figaro, Zuzana, Almaviva,
Cherubn); podmaniv invence; kritika aristokracie; ve Vdni protichdn reakce, v Praze
spch (italsky)
Don Giovanni prav drama s msty tragickmi i nevzan veselmi (lska, nenvist,
lhostejnost, vrada); potrestan prostopnk, bezohledn a k nelidskosti, je vysoce
dramatickou postavou. Pat k nejvtm dlm cel svtov opern literatury. Zn pklad
hudebnho dramatu, pedehra pedbn charakterizuje pbh (pokraovatelem Gluckovm);
italsk
Cossi fan tutte (buffa); italsk
La clemenza di Tito (korunovan); italsk
Kouzeln fltna (pohdkov) lska k lidskmu bratrstv; zednsk symboly (libreto Emanuel
Schikaneder); prost lidsk lska, touha po tst a lidsk rovnosti; ryze nrodn nmeck opera
(singspiel)
Vokln hudba
Chrmov skladby:
Ave verum corpus moteto pro sbor, komorn orche a varhany
Kantty pro svobodn zedne; chrmov Exultate, jubilate se zvrenm Alleluia
6 kantt pro svobodn zedne
71 ri (Bella mia fiamma, adio); 40 psn

49

Me; Requiem zdun me; objednno lovkem, kterho Mozart neznal; Mozart zemel
bhem kompozice sti Lacrimosa (dokonil jeho k F.X.Sssmayr). Temn barvy, basetov
rohy; podobnost s hudbou z DG, barokn prvky (fugovan a polyfonn seky) = znaky
pozdnho stylu.
V Kyrie cituje Hndelova Mesie (sbor . 22)
Tuba mirum (pozouny); Recordare (basetov rohy); Lacrimosa chromatika; tnov ada
d moll stoup z hloubky obraz lovka obtenho hchy, kter vstv z hrobu
k poslednmu soudu
Orchestrln tvorba (proln se vemi tvrmi etapami; 49 symfoni)
Haffnerova (KV 385); Lineck (KV 425) pomal vod, chromatika; D dur Prask (KV
504) - bez menuetu, radost x nesnesiteln hmotn bda; mezi Figarem a DG; (bez menuetu je
tak Pask)
Posledn ti . 39-41 (z roku 1788); netvo cyklus, ale souvisej spolu
Es dur (KV 543) jas (jet)
g moll - trpkost, al a rozervanost; vzdor; melodika neklidn a vzruen; hlubok, smutn
meditativn druh vta je vystdna menuetem (zde tanec jen podle nzvu, nikoliv podle
obsahu); vypustil trubky a tympny temn a bolestn barva
C dur Jupiter shrnuje symfonick mistrovstv; nekonen invence, vrouc zpvnost,
motivick i kontrapunktick prce; Mozartova da na radost (bl se Beethovenovi); nzev
zskala pozdji pro svj jsav vzletn charakter v C dur a svtiv barvy dech (clariny); ve
finale velmi sloit kontrapunktick prce knony, imitace, tsny, pevraty
Divertimenta (asi 18)
Serendy (15; Haffnerova; Mal non hudba viz dve)
Koncerty
Vznikaly pedevm z vlastn poteby (klavrn i houslov)
24 klavrnch koncert
Kadence ke koncertm dochovny jen zsti; jedinen postaven psal si je pro sebe;
vrcholn hudebn nroky s dokonalou virtuozitou; nen samoeln, krsn partie
dechovch nstroj slov hlas se vzn nad smyci; vechny jsou tvt s Andante
jako stedn vtou
Ran, salzbursk (tak Es dur pro dva klavry) a vdesk (2 korunovan koncerty, jen
dva mollov c moll (KV 491) a d moll (KV 466), ziv je C dur (KV 503)
Kadence se v 19. stolet hrly hlavn Beethovenovy a C.Schumannov
Houslov koncerty (B,D,G,D,A) h bezstarostnm muzikantstvm; vznikly jet v
Salzburku
Fagotov koncert B dur
Fltnov koncerty (C dur a D dur)
4 koncerty pro lesn roh (D, Es, Es, Es)
Klarinetov koncert A dur (skvost klarinetov literatury; ndhern Adagio)
Koncert pro dva klavry Es dur a pro ti klavry F dur
Koncert pro fltnu a harfu
Komorn hudba
Klavrn kvintet, klavrn kvartety, klavrn tria
Houslov sonty v prvnch sontch dominuje klavrn part, v pozdjch sontch
zrovnoprvnn (KV 424, 526)
Smycov kvartety (26) Smycov kvartet C dur Disonantn (KV 465) harmonicky
odvn Adagio

50

Klavrn hudba
Jeden z nejlepch klavrist sv doby; dval pednost kladvkovmu klavru ped cembalem
(cviil na klavichordu a vozil jej s sebou); Klavrn sonty jsou zvanj ne Haydnovy,
celkem 18 + fantazie
6 Mannheimskch (resp. Paskch) mannheimsk manry jakoby orchestrln zatek
v unisonu a dynamick kontrasty na malm prostoru KV 309, 310 a moll (po smrti matky); A
dur KV 331 s Tureckm pochodem ve 3. vt; pozdn - polyfonie
Ronda, fantazie a variace; skladby na tyi ruce a pro dva klavry (Sonta D dur pro dva
klavry)
Charakteristika Mozartovy hudby:
- ztlesnn klasick ideje o umn jasnm, formln dokonalm a citov prohloubenm
- syntza klasicismu; zashl do vech forem, kter v klasicismu vznikly; rozshl dlo
- sv, lehce plynouc invence, iv melodika, asto ovlivnna lidovou npvnost;
rznorod (optimistick i tragick, nevzan rozpustil i slavnostn vn) = adekvtn
situaci
- harmonie nen pekomplikovan, ale v pozdnch dlech originln (Disonantn kvartet,
vrcholn symfonie aj.)
- instrumentace barevn svtiv a zvukov npadit; skvl nstrojov ctn a vzorn
veden linie hlas
Literatura:
Casini, C.: Amadeus. ivot Mozartv. Academia, Praha 1995.
Mozart v dopisech (usp. F. Barto). SNKLHU, Praha 1956.
Weiss, D.: Mozart. lovk a gnius. Odeon, Praha 1977.

Ludwig van Beethoven (1770 v Bonnu 1727 ve Vdni)

Doba:
historickch promn a boulivch revolunch udlost, doba Velk francouzsk revoluce a
jejch ohlas v Evrop. V tto dob musel dt umlec najevo sv umleck a obansk
smlen. Beethoven byl nejen hudebnkem, ale bojovnkem za svobodu
(osobn i
spoleenskou). Odpor proti tyranii a boj proti osudu.
ivot:
- nepzniv domc prosted (povaha nedvivost, uzavenost, vzpurnost); od 7 let
vystupoval jako zzran dt podobn jako Mozart (lechtick kruhy); v nkterch nael
ptele; v 15 letech titul druhho dvornho varhanka
- stkal se s nejvznamnjmi osobnostmi bonnsk umleck a hudebn spolenosti, zskal
lsku k veobecnmu vzdln a k literatue; v roce 1787 se ve Vdni setkal s Mozartem
- 1792 odjezd do Vdn; studoval u Haydna a Salieriho, aby si doplnil kompozin vzdln;
dospl vak k odlinmu vyjadovn = odpoutal se od haydnovsko-mozartovskho
modelu a vytvel si svou osobitou e
- pznivci z ad lechtic arcivvoda Rudolf, knata Lichnovsk, Kinsk a Lobkowic...
- dval najevo, e je umlec zvisl na sv umleck a pedagogick prci a e si cen
lovka podle schopnost a nikoliv podle lechtickho titulu; svobodomyslnost a
revolunost
- okolo roku 1800 krize (vztah k Giuliet Guicciardiov a tk sluchov choroba)
Heiligenstadtsk zv (1802); umleck sebevdom mu vrtila prce na Eroice poslen humanistickho zamen jeho tvorby
- vznikaj zcela nov, revolun a novtorsky pojat dla jako Appassionata, Valdtnsk,
opera Fidelio, Houslov koncert, 5. symfonie, 5. klavrn koncert
- hmotn nedostatek, pozdji pravideln ron pjem; oslavn skladby, veobecn uznn,
ale zklamn z reakce, psychick zlom, od roku 1816 naprost hluchota (400
konverzanch seit) ; izolace, ale obrovsk fantazie a pedstavivost; vnitn koncentrace

51

k tvorb; osobn problmy se synovcem Karlem, pokusil se o sebevradu, Beethoven byl

zdrcen a proil nervov otes, tce onemocnl a v roce 1827 zemel
DLO:
Ti tvr etapy:
I.
Zatky a prvn zrn (1770-1800), piblin do opusu 25
II.
Prudk tvr vzmach, revolun a vlasteneck tendence (1800-1814), cca do op.
100
III.
Pozdn tvorba vrazn subjektivnho ladn, nitern hloubky a filosofickho
zaloen (1814-1827), posledn skladby do opusu 135
Orchestrln hudba
Zakladatel modern symfonie
jeho symfonie se stv filosofickm dlem, ecm hudebnmi prostedky zvan ivotn
problmy, velk asov rozsah; zvtil rozpt vt,
menuet nahradil scherzem (ertovn skladba, pvpodn vokln /16.st./, pozdji
instrumentln /17.st./
nkter symfonie koncipoval dle mimohudebnho programu (3., 5., 6.)
uplatnil i vokln sloku (9. symfonie s dou na radost)
tit klasick symfonie bylo v 1. vt (dramatick zpas pln kontrast); 2. vta (vrouc
zpv i filozofick meditace); scherzo, kter nahradilo menuet m prudk, impulsivn
charakter, postupem doby nabv stle vtho vznamu posledn vta, kter bv psna
v sontov form (vtzn charakter)
kad symfonie je svbytn
1. C dur mozartovsko-haydnovsk charakter
2. D dur nznaky novho stylu; jet Haydn
3. Es dur revolun charakter; obrat; jednota v strukturln a ideov vstavb;
pvodn vnovna Napoleonovi, vnovn staeno pot, co se prohlsil csaem; 2.
vta je smuten pochod
4. B dur oddechov, sv dlo
5. c moll strhujc obraz lidskho zpasu a zrove symbolem vry v vtzstv;
Osudov; pro B. typick rytmus
6. F dur ptivt vztah k prod; Pastorln; tnomalba, ale ne moc
7. A dur strhujc rytmus a opojiv melodika; Apoteza tance (Wagner)
8. F dur nvrat (Haydn, Mozart)
9. d moll pro sla, sbor a orchestr; do 4. vty je vloena da na radost; oslniv
skladebn technika, smysl pro monumentln hudebn architekturu; lska
k lidstvu; symbol ivotn radosti a vzva k lidskmu sbraten; Tnina d moll
hloubka, vnost, dramatinost; baryton otevr sborov finle
Pedehry souvisejc s dramatickou tvorbou
Coriolanus, Egmont hudba k div.hrm
Leonora III pedehra k opee; pvodn pedehru Leonora I dvakrt pepracoval; tet verze je
vak jako opern pedehra pli dlouh, take se hraje koncertn
Koncerty
Klavrn koncerty
C dur, op. 15; B dur, op. 19; c moll, op. 3; G dur, op. 58 - brilantn virtuozita s lyrickou
velost; Es dur Emperor, op. 73 - imperiln velikost
Houslov koncert D dur
Trojkoncert pro housle, violoncello a klavr - orchestr zde nepln funkci doprovodu, nbr je
plnoprvnm partnerem

52

Komorn tvorba rozshl

6 klavrnch tri; 5 violoncellovch sont
10 houslovch sont nejznmj F dur Jarn a nejefektnj A dur Kreutzerova a nejlep
posledn G dur
16 smycovch kvartet vrchol B. komorn tvorby; dokonale strukturln propracovno;
obsahov hlubok vpovdi; upravuje poet a stavbu vt; 6 ranch, 5 stednch (pat zde Rusk), 5
pozdnch nejvznamnj: B dur op. 130 (pvodn s fugou nakonci); cis moll op. 131 (7 vt); a
moll op. 132 (ptivt); F dur op. 135 symbolicky uzavr osudovou otzkou a odpovd Muss
es sein? Es muss sein!
Klavrn skladby
Psal je cel ivot; velk profesionln zkuenost klavrnho hre; nen to efektn a przdn
virtuozita; znm jako pianista velkho vrazu a citov hloubky
32 klavrnch sont pat s Bachovm TK k zkladnm dlm svtov klavrn literatury
Patetick c moll z ranch; citov vypjat; nzev u v originlnm vydn (od B.?)
Sonta cis moll, op. 27 Msn svit pomal 1.vta
Sonta f moll, op. 57 Appassionata; stupuje zvukov monosti na nejvy mru
Sonta B dur, op. 106 fr das Hammerklavier; do t doby uv oznaen per il
clavicembalo; po tech vtch symfonickch rozmr je zakonena velkou fugou
Sont c moll, op.111 2.vty; kontrapunktick prce
32 variac c moll a 33 variac na Diabeliho valk
Vokln hudba
Fidelio - obsahov revolun opera o lidsk vrnosti a touze po svobod; po dokonen ji jet
dvakrt pepracoval
Missa solemnis pro sla, sbor a orchestr, nen to vyloen liturgick dlo
Kristus na hoe Olivetsk - oratorium
Fantazie pro klavr, sla sbor a orchestr, op. 80
Charakteristika Beethovenovy hudby:
- skladatel, kter lidsk proitky a touhy dovedl transformovat do hudebnho dla
- nechce jen bavit, ale zatuje hudbu vznamem; skladba je pro nj jednotou pravdy a
krsy; a fanatick snaha pekonvat star kli, vyzkouet nov monosti a nepodizovat
se = pekrauje hranice klasicismu smrem k romantickmu vrazu
- velk energie, mylenkov a citov angaovanost; ve srovnn s Haydnem a Mozartem je
Beethoven mnohem drsnj a vrazov silnj
- geniln motivicko-tematick a stavebn prce; dla vtinou korunuje vtzn zvr, kter
je symbolem Beethovenovy vry v lep svt
- skladby maj asto zeteln programn charakter
- jeho hudba vyrst z nmeck hudebn tradice (Bach, Hndel, Haydn, Mozart); vliv m na
nj tak ovzdu francouzsk revoluce; lidov hudba a spoleensk zpv (pornsk,
rakousk psn; pastsk, poutn, smuten...)
- melodie v sontovch a scherzovch vtch oste krojen, vnitn kontrastn, vzruen;
v pomalch zase irok, meditativn, mnohdy pln smutku (ne vak sentimentln a
beznadjn)
- dynamika formotvornm prostedkem; dlouh, a na hranice monost veden crescenda,
bouliv fortissima, prudk sforzata, subita pp a ff, jemn nuance a prudk kontrasty
nemaj v tehdej hudb obdoby (generln pauzy)
- harmonie v pozdnch dlech a do romantismu; sloh je v podstat homofonn, ale
v pozdnch dlech u kontrapunkt
- orchestrace - ist, jednoduch, ale dramaticky psobiv
- forma - asi nejprogresivnj pnos; formov princip je podzen obsahovmu zmru;
dochz u nj k roziovn, uvolovn a zmnm proporc dan formy, prostupovn;
mn poad jednotlivch vt i dokonce jejich poet

53

monotematick princip pouit jednoho tmatu ve vce vtch skladbu zceluje a dv j

jednotu (vliv na Berlioze, Liszta, Wagnera...)
zashl do vech oblast nejdleitj je tvorba symfonick, klavrn a komorn
138 opus, dalch asi 200 neslovanch a pod jednotlivmi opusy teba vce dl (op. 1
jsou ti klavrn tria)

Vznam: trval a siln inspirace, srozumiteln jazyk, hlubok vnitn proitky, vede k hlubmu
pemlen o lidskm ivot; radost a nadje i vra v lovka a lep svt
Literatura:
Beethoven, L.: Listy o umn, lsce a ptelstv. Panton, Praha 1971.
Hronek, M. Pulkert, O.: Beethoven. Osobnost gnia v korespondenci. Vyehrad. Praha 2004
Rolland, R.: Beethoven a eny. Goethe a Beethoven. SNKLHU, Praha 1956.
Rolland, R.: Beethovenv ivot. SNKLHU, Praha 1956.
Rolland, R.: Beethoven I. V. Praha. SNKLHU, 1957-61.

6.4 Hudebn tvorba v dob velkch klasik

Dal skladatel, nositel stylu doby; ve sv dob byli mon znmj ne Mozart a Gluck
a) Opera
Antonio Salieri (1750-1825)
- dvorn komorn skladatel; kapelnk italsk opery ve Vdni
- draz na italskou techniku, ale v podstat se stylov neliili od Haydna nebo Mozarta
- opery, oratoria, symfonie, koncerty, komorn skladby; studovali u nj Beethoven, Schubert,
Liszt aj.
b) Klvesov tvorba
V instrumentln hudb dla Haydnova, Mozartova a Beethovenova zcela zastiuj ostatn produkci
t doby.
Johann Christian Bach (1735-1782)
- nejmlad syn J.S.Bacha; milnsk nebo londnsk Bach
- il v Itlii (od roku 1760 varhankem v Milnskm dmu konvertoval) a v Anglii, kde
spolupodal veejn koncerty (autor asi 90 sinfoni, koncert, komornch a klavrnch
skladeb); ovlivnil Mozarta, ale tak se jm inspiroval; jako jeden z prvnchpropagoval
kladvkov klavr
Dal skladatel:
Muzio Clementi (1752-1832)
- italsk skladatel a pianista; il v Londn; patil k hlavnm virtuzm sv doby
- nakladatel; 106 klavrnch sont, klavrn koncert, symfonie; didaktick spisy - mnoho
k, nkdy oznaovn za otce klavrn hudby; 1780 slavn pisnistick kln mezi
Clementim a Mozartem; spolupracoval na zdokonalen klavr Broadwood; jeho kem byl
Johann Baptist Cramer (Beethoven si cenil jeho klavrnch etud)
Jan Ladislav Dusk (1760 1812)
- viz esk hudebn klasicismus
Carl Czerny (1791-1857)
- skladatel, pianista a pedagog eskho pvodu; k Beethovenv; uil F. Liszta
- velk mnostv etud, tvorba pro tyi ruce; klavrn vtahy Beeth. Symfoni (okolo 1000
skladeb); autor knih o hudb a vlastnho ivotopisu
- Czerny, C.: Vzpomnky z mho ivota. Praha 1973.

54

c) Symfonick a komorn tvorba

Karl Ditters von Dittersdorf (1739-1799)
- rakousk skladatel; vce ne 100 symfoni, 44 oper, singspiely
- v biskupskch slubch ve slezskm Jnskm vrchu u Javornka
- smycov kvartety a kvintety
Smycov kvartety nejzdailej pt Es dur (nejrovnomrnj zastoupen hlas vech
nstroj)
- Ditters, K. D. : Vzpomnky hudebnka XVIII. stolet. SNKLHU, 1959.
Luigi Boccherini (1743-1805)
- italsk skladatel; psobil v Madridu; kapelnk a violoncellista
- slavn Violoncellov koncert
- pes 90 smycovch kvartet, asi 125 smycovch kvintet
Michael Haydn (1737-1806)
- dvorn hudebnk a koncertn mistr v Salzburku, kde je pochovn; uil skladbu (C.M.von
Webera)
Leopold Koeluh (1747-1818)
- roku 1781 nastoupil po Mozartovi na msto varhanka v Salzburku
Cherubini Luigi (1760-1842)
- pofrancouztl Ital, psobil v Pai; editelem konzervatoe v Pai
- tit v opee; pedchdce romantick opery
Frantiek Krommer-Kram (1759-1831)
Jan Hugo Voek (1791-1825)
Jan Ktitel Vahal (1739-1814)
Antonn Rejcha (1770-1836) vichni viz dle (esk hudebn klasicismus)

6.5 esk hudebn klasicismus

-

nepzniv ekonomick podmnky (vlka o slezsk ddictv)

upadaj tradin zmeck kapely, hudba je vytlaovna ze kol a koncem 18.stolet
ru se kltern fundace; jednm z hlavnch stedisek je chrm
hudba ve lechtickch sdlech m hlavn reprezentativn a zbavnou funkci a vcemn
soukrom rz (nepodlely se na n ir vrstvy); jedna z vznamnch kapel = na Jnskm
Vrchu v Javornku, kde psobil Karl Ditters z Dittersdorfu
specifinost eskho klasicismu nen mon vymezit je to sloh nadnrodn a univerzln;
pevn durovho charakteru s pravidelnou psovou melodikou a pehlednou stavbou
skladateli byli pedevm regenschori, varhanci, kapelnci, houslist, hornist apod.
nepzniv sociln podmnky vedly k emigraci hudebnk, kte odchzeli z echu vemi
smry: Nmecko Mannheim, Berln, Francie Pa, Itlie, Vde

NMECKO Mannheim
Tzv. mannheimsk kola - znaky:
- mannheimsk manry prudk zmny f/p na mal ploe
- crescendo pi nemnn harmonii mannheimsk vlec
- mannheimsk vzdechy sekundy
- rakety rozloen akordy

55

Jan Vclav Stamic (1717-1757)

- vd osobnost; vedouc kurfitsk kapely uznvan
- komponoval sonty, koncerty, symfonie; ml vliv na stabilizaci klasickho orchestru
- Sinfonie
NMECKO Berln
Rodina Bend (Frantiek Benda, Jan Ji Benda)
J Antonn Benda (1722-1795)
- skladby instrumentln a vokln-instrumentln
- singspiely a scnick melodramy: Ariadna na Naxu, Mdea
ITLIE
Josef Mysliveek (1737-1781)
- Il divino Boemo Bosk ech; srovnateln se Stamicem i Bendou
- proslavil se svmi operami (asi 30); vliv na Mozarta
- Peman, R.: Josef Mysliveek. Supraphon, Praha 1981.
FRANCIE Pa
Jan Ladislav Dusk (1760-1812)
- jako klavrn virtuz procestoval celou Evropu; klavrn skladby u smuj k romantismu
- Sonty
Antonn Rejcha (1770-1836)
- teoretik, vyuoval na pask konzervatoi (mj. Berlioze, Gounoda a Francka)
- zejmna skladby pro dechov nstroje
- 36 fug pro klavr
Jan Ktitel Krumpholz (1742-1790)
- virtuz na harfu; zdokonalil harfovou pedlovou techniku
- Mller, M.: Jan Ktitel Krumpholz. Praha 1999.
Jan Vclav Stich Punto (1746-1803)
- vynikajc cornista; koncerty pro lesn roh
RAKOUSKO - Vde
Jan Ktitel Vahal (1739-1814)
- varhank; ve Vdni se vzdlval u Dittersdorfa a koncertoval ve lechtickch rodinch
- symfonie, smycov kvartety, klavrn sonty velk produkce; v podstat galantn styl
Frantiek Krommer-Kram (1759-1831)
- obrovsk komorn tvorba; 300 skladeb
- koncerty pro dechov nstroje hobojov a klarinetov
Jan Vclav Hugo Voek (1791-1825)
- pianista a skladatel; studoval u Tomka, ve Vdni navtvoval Beethovena
- klavrn tvorba impromptus, rapsodie, fantazie
Domc produkce nen tak vznamn:

56

Frantiek Xaver Brixi (1732-1771)

- kapelnk u sv. Vta v Praze; 500 skladeb pevldaj chrmov
Frantiek Xaver Duek (1731-1799)
- znm prask pedagog a skladatel; na Bertramce (letn sdlo) hostil Mozarta
- klavrn skladby, smycov kvartety, symfonie
Vclav Jan Tomek (1774-1850)
- spojuje klasicismus s obrozeneckm romantismem; klavrn tvorba
- vznamn klavrn pedagog; vlastn kola; centrum praskho hudebnho ivota
- Tomek, V.J.: Vlastn ivotopis. Praha 1941.
Jan Jakub Ryba (1765-1815)
- pozoruhodn osobnost mezi kantory skladateli; bezprostednost a lidov vraz
- psn a pastorely esk me vnon
- Nmeek, J. Jan Jakub Ryba. SHV, Praha 1963.
- Nmeek, J.: koln denky J.J.Ryby. Praha 1957.
Dal literatura:
Belza, I.: esk klasick hudba. Praha 1961.
Bhmov-Zahradnkov, Z.: Slavn et klavrist a klavrn pedagogov z 18.a19.stolet.
Supraphon, Praha 1986.
Burney, Ch. : Hudebn cestopis 18. vku. SHV, Praha 1966.
Gregor, V.: Obrozeneck hudba na Morav a ve Slezsku. Supraphon, Praha 1983.
Ponte, L.: Pamti. Supraphon, Praha 1970.

57

7. Romantismus
spolenost: prmyslov revoluce v Anglii (od 60.let 18.stolet); zavdn stroj do
vroby, vynlez parnho stroje (James Watt); rozvoj lehkho a pozdji tkho prmyslu a
dopravy (prava cest, prplavy, eleznice); nejvysplej stty: Anglie, Francie, USA,
Nmecko; potky dlnickho hnut; rozvoj vdy a techniky
po zavren klasicismu osvcenstvm se zan v Evropsk kultue tzv. preromantismus (v
Anglii a pozdji i jinde v Evrop se projevuje jako tzv. sentimentalismus; sentimental =
citov, pecitlivl)
z hlediska filozofickho pidruil k rozumovmu poznvacmu principu tak cit a fantazii
ukazuje se, e poznvac proces nen zvisl pouze na vnjch skutenostech, ppadn
prodnch zkonitostech, ale i na individulnch pedpokladech = nezle jen na
objektivnch zkonitostech, ale i na poznvac aktivit subjektu
filozofie: idealismus (Hegel, Schopenhaser, Nietzsche) a materialismus (Marx,
Darwin); vznik estetiky
zmnn postaven umlce ve svt; podmnky volnho trhu, dlo u vtinou
nevznik na objednvku, ale spontnn a umlec ek, jestli o n bude zjem (asto
se ct zvltn vykoenn zav pocity izolace a odcizen, kter pevldaj nad vm
ostatnm) subjektivismus projevy: osamlost, velikstv a titnstv, nikovost
provzen svtobolem;
vznikaj umleck asopisy Neue Zeitschrift fr Musik (R. Schumann)
rozvoj publicistick umleck kritiky (zprostedkovatel mezi umlcem a publikem)
snaha o uplatnn impresriov v koncertnm ivot nov typ (v baletu a
divadelnm svt fungoval u za feudalismu)
draz na cit a fantazii (do poped se dostv hudba a poezie)
zjem o stedovk; idealizace rytskho stedovku
rozvoj nrodnostnho ctn a vdom; zjem o historii vlastnho nroda (zachycuj se
nrodn eposy a mty)
oivovn forem: epos, sga, balada, legenda, mtus (tajemstv)
zjem o lid (sbrn pohdek, bj, psn, poekadel atp.; romantikov chpali
venkovsk lid jako nedoten, nepodlhajc venkovskm vlivm)
zjem o produ (romantik neutk z msta do klidu a vyrovnanosti prody, proda je
stran, divok, rozervan rozvaliny, hbitovy, boue, srzy, nekonen moe...)

umn: architektura historismus (neogotika Londnsk parlament); idealizace

stedovku (Janv hrad); malstv E.Delacroix; T.Gricault; W.Turner
esk architektura: neogotika (Hlubok, Sychrov, Lednice); malstv - J. Mnes
(ilustrace k Rukopism, deska Praskho orloje)
2.polovina 19.stolet realismus a naturalismus (architektura opery; malstv
Francie barbizonsk kola, Rusko I.Repin; Aglie J.Whistler)

HUDBA
hudba vyhovovala romantickm idelm pro svou mnohovznamovost a citovou
vypjatost
astji ne dve pibr funkci zvukomalebnou a spojuje se s nmtem (s programem);
v tto souvislosti u nesta abstraktn klasick formy (pevn sontovho charakteru),
kter jsou stle vce rozruovny a fantazijn petveny (sonta-fantazie, programn
symfonie, programn pedehry); v polovin 19. stolet vznik jako typick produkt
romantismu symfonick bse
v oblasti opery od vysloven hudebnho typu star italsk opery (text m roli kostry),
vystupuje do poped reformovan opera nmeck, usilujc o syntzu vech umn
umleck dlo Wagnerovo a tak stle vce diferencovan opera nrodn

58

 spolen rysy:
draz na vrazovou strnku, sklon k fantazijnosti a citov vzept (patrn na melodii);
tok melodie bv neperiodick, opr se o bohatou rytmiku, asto synkopickou,
triolovou i jinak nepravidelnou
harmonie asto smuje k tnov neuritosti a chromatice (septakordy na vech
stupnch, zmenen, zvten septakordy, alterovan akordy); ast modulace, nov
vyuit chromatiky, kter rozruuje klasickou harmonickou zkonitost (hlavn Wagner
a pozdn romantikov); harmonie je nositelem napt, atmosfry
instrumentace draz na zvukovou strnku; vyuv vech barevnch monost
nstroj; ast tnomalba (od 30. let jsou zdokonalovny devn nstroje Bhmovm
systmem, u esovch nstroj vtz ventilov mechanismus, vznikaj nov nstroje
(anglick roh, saxofon, aj.) a orchestr se znan roziuje
vvojov fze:
- ran romantismus 1800-1830 (Franz Schubert; Carl Maria von Weber)
- rozvinut romantismus 1830-1850 (Felix Mendelssohn-Bartholdy, Robert
Schumann, Fryderyk Chopin)
- novoromantismus (Hector Berlioz, Franz Liszt, Richard Wagner)
- klasicko-romantick syntza (Johannes Brahms, Anton Bruckner)
- nrodn hudba: Francie; Rusko; echy; ostatn nrodn koly

7.1 Formy
Symfonick bse
jednovt programn orchestrln skladba forma se ve na njak mimohudebn obsah,
kter je vyjden specifickmi hudebnmi vrazovmi prostedky; program skladby me
hudba lit pouze stylizovan: nap. zvukomalbou, vyuvnm symbol, tj. pevzatch citac
z dl veobecn znmch, reminiscenc, karikaturou, volbou hudebn stylizace (atmosfra),
vyuitm ide fixe nebo leitmotivu = pznan motiv. Zn-li poslucha pedem tuto jej
souvislost, sleduje pak obsah hudby, kter se mu jev srozumiteln a navozuje teba i konkrtn
pedstavy
Nzev symfonick bse navrhl Ferenc Liszt v roce 1854, kdy takto pojmenoval svou
programn ouverturu Tasso z roku 1849 na bse J. W. Goetha. Prvnm vznamnm
nsledovnkem F. Liszta byl B. Smetana se svou symfonickou bsn Richard III (1858).
Jin nzvy pro symfonickou bse: bse v tnech, hudebn bse, poema, hudebn obraz,
symfonick obraz.
Nejastj nmty symfonickch bsn:
bse: F.Liszt: Preludia (Lammartine); A.Dvok: Vodnk, Polednice, Zlat kolovrat
(K.J.Erben); proda: V.Novk: V Tatrch; B. Smetana: Vltava, Z eskch luh a hj;
literrn pedloha: B. Smetana: rka (na lidov povsti); inohra: B.Smetana: Richard III;
F.Liszt: Hamlet (ob na dramata W.Shakespeara); rzn (historick, osobn, oslavn):
B.Smetana: Vyehrad, Tbor, Blank; A.Dvok: Pse bohatrsk
Charakteristick kus
je krtk instrumentln (vtinou klavrn) kus, kter zpravidla nese mumohudebn nzev
forma nen pevn stanovena, ale pevauje psov; stoj na pomez progrman a absolutn
hudby; asto se vydvaly ve svazcch ve vtch potech: Psn beze slov (Mendelssohn;
Bagately Beethovenovy).

59

Uml pse 19.stolet

od ran romantick s doprovodem klavru k pozdn romantick s orchestrem; na pevn
lyrick a baladick texty Goetha, Schillera, Heineho a Eichendorfa; dva typy psn:
strofick a prokomponovan; strofick pse pedpokld text o stejnm metru a rozsahu
vere (jeden typ doprovodu pro vechny sloky), je uvedena pedehrou, kter je vyuita
zrove jako mezihra (urena pro provozovn v domcm prosted); prokomponovan
je vsledekm sil o co nejvt sept textu a hudby; doprovod sleduje vrazov zmny
v textu; uvolnn symetrie vstavby

7.2 Ran romantismus

Franz Schubert (1797-1828)
-

prvn velk romantik; tk ivotn osudy; ve Vdni kem A. Salieriho; uitelskm

pomocnkem a nakonec ivocm svobodnm umlcem ve Vdni; hudbu studoval jako
samouk, ale obrovsk nadn; nedovedl se prosadit, byl pli skromn; zdnliv svoboda
tvrd vykoupena bdou, komponovnm a hranm za hol ivobyt
jeho hudba nese spe znaky velk inspirace a invence ne dokonalosti propracovn;
oslujc invence melodick; lyrik a spontnn melodik; vyhovovaly mu pedevm men
tvary; vt formy se rozpadaj na mozaiku melodicky psobivch epizod

Psov tvorba
epochln vznam (pes 600 psn); texty soudobch slavnch bsnk (Goethe); jeho psn
jsou lyrick minidramata, naplnn bohatm vrazem; klavrn part je asto
prokomponovan
Marktka u peslice (1814) jedna z nejslavnjch psn
Plan re Goethe; strofick pse
Krl duch (1815) text J.W.Goethe; charakteristika cvalu kon, spje k vt
prokomponovanosti
Smrt a dvka, Pstruh
Spanil mlynka (1825) - cyklus; pbh o mlynskm uednku, kter se zamiluje a
suovn lskou a rlivost se nakonec utop; pat mezi vrcholn cykly
Zimn cesta (1827) - cyklus
Labut zpv (1828) - cyklus
Psn u Schuberta:
- jednoduch strofick Plan re
- variovan strofick Pstruh (melodie a doprovod se v uritch strofch mn)
- prokomponovan - stle nov melodie a doprovod
stejn je u nj melodie; doprovod nen pouhou harmonickou vpln a oporou zpvu;
opakuje vtinou jednu charakteristickou figuru
Klavrn tvorba
Sonty (15)
Fantazie Poutnk - 4 vty motivicky pbuzn, kter pechzej bez pauzy jedna do
druh (Liszt pepracoval pro klavr a orchestr); 2. vta variuje zdumiv tma psn
Poutnk, podle n se tato fantazie jmenuje
Impromptus op. 90 a 142
Nmeck tance
Komorn skladby
Smycov kvartety (okolo 15 - nejlep jsou posledn ti a moll, G dur a d moll Smrt a
dvka)
Klavrn kvintet Pstruh ve 2.vt (Andante s variacemi) tma psn Pstruh

60

Skladby pro tyi ruce (Fantazie f moll, pochody, valky, ronda)

Symfonie
Celkem 8 a fragmenty; v orchestrlnm repertoru jsou ti:
V. symfonie B dur
VII. h moll Nedokonen (1822; hraj se dv vty, tet je jen ve skizze;
rukopis nalezen v roce 1865; ob vty se pipodobuj v tempu);
VIII. C dur Velk (1825-28; 1839 ji Schumann objevil ve Vdni; premiroval
Mendelssohn)
Literatura
Holzknecht, V.: Franz Schubert. Praha 1972

Carl Maria von Weber (1786-1826)

-

ivotnm osudem se mu stalo divadlo, byl populrnm klavristou a skladatelem (kem M.

Haydna), ale pozdji se stv kapelnkem, bojujcm za ryze nrodn tv nmeck opery
prvn modern dirigent; od roku 1813 editelem prask opery (po 3 letech odeel do Dran,
kde vrchol jeho innost zde dirigentem, reisrem, intendantem modernho charakteru);
vznikaj reformn dla, zajiujc Weberovi svtov vznam
osvobodil nmeckou operu od italskch vliv; snail se dokzat, e nrodn styl me bt
zaloen na lidovch melodich
Opery
arostelec (1821 Berln) ist nm. opera (singspiel); romantick ltka; zachycen prost
lidov ivot jako i tajemn ovzdu zaarovan noci (dmonick lesy, prodn nlady,
chmurn scny zdrazuje Weber do t doby neobvyklou instrumentac, vyuv hlubokch
poloh klarinet, flten, lesnch roh, novch barev smyc. nstroj; u v pedehe pipravuje
atmosfru cel opery
Euryathe (1823 Vde) heroicko-romantick opera; 12.stolet ve Francii
Oberon (1826 Londn); Oberon krl elf
Koncertantn tvorba
Dva klarinetov koncerty klarinet m krsn sla u v arostelci; koncert je velmi
prokomponovn
Fagotov koncert
Komorn tvorba
Klavrn kvintet
Klavrn tvorba
Vyzvn k tanci
Literatura:
Burian, K. : Carl Maria von Weber. Supraphon, Praha 1970.
Nmec, Z.: Weberova prask lta. Maz, Praha 1944.

61

7.3 Rozvinut romantismus

Felix Mendelssohn-Bartholdy (1809-1847)
-

z bohat rodiny idovskho banke; skvl podmnky pro vestrann rozvoj svho talentu a
zhy se stal obdivovanm skladatelem, skvlm dirigentem a vynikajcm organiztorem (1829
provedl Bachovy Matouovy paije);
hodn cestoval (10 dlouhch nvtv Anglie a Skotska)
1835 se stal dirigentem lipskho Gewandhausu a jednm ze zakladatel lipsk konzervatoe
(1846)
zorganizoval postaven Bachova pomnku v Lipsku (v roce 1840 podal varhann koncerty)
jeho hudba je bezproblmov, invenn; msty a elegantn uhlazen a lbiv; Mendelssohn je
klasikem mezi romantiky programn len s dokonalost formln vstavby; zachovval ve
svm dle klasicistn idely harmonie a forem (mozartovsk jasnost, beethovenovsk
instrumentace)
Fanny Mendelssohn sestra; skladatelka; okolo 200 psn a klavrnch skladeb
Programn pedehry
Sen noci svatojnsk napsal v 17 letech; rmec tvo divukrsn akordy dech; nsleduje
tanec sktk, stc do mysticky psobcho disonantnho akordu; pozdji k tto ouvertue
pidal dalch 5 st Scherzo, Intermezzo, Notturno, Svatebn pochod a Lidov tanec; je to
suita
Klid moe a astn plavba
Hebridy
Krsn Meluzna
Symfonie (celkem 5)
Nejhranj jsou
Symfonie . 3 a moll Skotsk
Symfonie . 4 A dur Italsk
Symfonie . 5 d moll Reforman
Koncertantn tvorba
3 houslov koncerty (nejznmj e moll) tma se ozv nejdv v houslch (nen
orchestrln introdukce)
Komorn tvorba
Oktet
3 smycov kvartety
Klavrn tvorba
Psn beze slov

Robert Schumann (1810-1856)

-

programov bojovnk za romantick idely; dlouho vhal mezi literaturou a hudbou

studoval prva v Heidelbergu; nestal se klavrnm virtuzem (zchromil si ruku), tak obrtil
svou pozornost k prci skladatelsk a hudebn-publicistick; 1834 zaloil Neue Zeitschrift fr
Musik (vydatn uplatnil svj literrn talent v propagaci Berlioze, Chopina a jinch. Jeho
kritiky mly vysokou odbornou i stylistickou rove maj i literrn hodnotu; objevil
Schubertovu symfonii C dur); vymyslel si postavy vbunho Florestana a zdumivho
Eusebia k vyjden sv dvojak povahy; dal imaginrn ptel (Davidovo bratrstvo)
odmtal virtuozitu a bojoval za obsahovou npl ve svm dle (obecenstvo to moc nechpalo)
Ve 30 letech se oenil s dcerou svho uitele Wiecka Clarou (patila k nejvtm klavrnm
virtuzm sv doby); odraz vztahu zejmna v klavrnch skladbch a psovch cyklech
uil na lipsk konzervatoi, komponoval, psal a organizoval hudebn ivot
62

1840 psov rok (asi 140 psn); satek s Clarou

1841 symfonick rok (vzorem je Beethoven)
1842 rok komorn hudby (3 smycov kvartety vnoval Mendessohnovi)
v 50. letech odjezd do Dsseldorfu, kde pijal msto editele hudebn spolenosti (narstaj
pznaky duevn choroby; vyerpvajc kompozin a organiztorsk prce; 1854 skok do
Rna, posledn dva roky v stavu pro duevn chor)
nejvt vznam maj jeho klavrn skladby; jeho vraz je nitern lyrick, s bohatou
rytmikou, melodie je neklidn, promnliv, fantazijn (pemra citu a fantazie asto rozru
pevnou stavbu skladby); ast polyfonie, sloit rytmy,
Klavrn tvorba
Krtk klavrn skladbiky rd spojoval do cykl, kaleidoskopicky stdajcch nlady; oblbil
si formu miniatury a vytvel z n vt klavrn cykly:
Carneval op. 9 (jaksi ples, v nm skladatel pomoc drobnch vt popisuje skuten i
smylen postavy svho ivota, vetn postav italsk commedie dellarte Pierota a
Harlekna, mezi nimi noblesn valk Valse noble; ensk postyv Coquette, motl a dva
pry tanenk ASCH hudebn kryptogram, karikatura Clary Wieckov - Chiarina, obraz
Fryderyka Chopina a akrobatky Estrelly sti 7.-13.)
Fantastick kusy op. 12
Dtsk scny op. 15 - Snn romantick zpsob zachzen s rytmem a tempem; tempo je
rozvolnn, zpomaluje se a zrychluje, aby podpoilo vraz skladby (interpretan nron
zahrt to vkusn)
Ti fantastick kusy op. 111
3 klavrn sonty (fis moll, g moll, f moll) naopak rozshl skladby nronho obsahu
Psov tvorba
vyel ze Schuberta; jeho psn vak maj prokomponovanj klavrn part; jet pelivj
vbr text; klavrn part je rovnocenn zpvnmu partu a psychologicky jej dokresluje
Schubert je svej a bezprostednj, Schumann snivj a fantazijnj
Schumannv skladebn styl je v tomto oboru vzorem pro cel romantismus
v Schumannovch psnch se stupuje role klavru; tak v dlouhch pedehrch a dohrch
psal si i vlastn texty
Liederkreis op. 24 (J. von Eichendorf)
Lska a ivot eny (Chamisso)
Lska bsnkova (Heine);
Popisuje cestu od radosti z nov lsky pes nezdar a k jejmu odeknut; lyricky patetick
Symfonie
celkem 4 symfonie (1. B dur Jarn; 3. Es dur Rnsk; 4. d moll - m tyi vty, ale je
to jeden hudebn proud, plynouc bez peruen (pedobraz Brahmse)
Koncertantn tvorba
Violoncellov, houslov koncert a klavrn koncert (a moll) koncert zan mohutnou
akordickou kaskdou; ve stednm dle klarinetov slo
Komorn tvorba
Klavrn kvartet a kvintet, klavrn tria

Literatura:
Schumann, R.: O hudb a hudebncch. SNKLHU, Praha 1960.
Skora, J. V.: Robert Schumann. Supraphon, Praha 1967.

63

Carl Loewe (1796-1869)

tvrce psov balady; napsal okolo 400 psn (50 na Goetha)

Fryderyk Chopin (1810-1849)

- jedin skuten velk polsk skladatel 19. stolet, kter ovlivnil vvoj svtov hudby
- otec byl francouzskm emigrantem a matka polsk lechtina; uitelem klavru byl esk
pedagog Vojtch ivn; pak studoval na varavsk konzervatoi
- na venkov se setkval s lidovm ivotem a polskou lidovou hudbou, psnmi a tanci
- od dtstv zvykl na ivot ve vysok spolenosti (jako zzran dt byl zvn polskou lechtou
na produkce na rznch vercch); nkter jeho skladby jsou ovlivnny tmto salonnm
ovzdum
- podporovn polskmi magnty procestoval cel Polsko, navtvil Berln a Vde, Prahu a
Drany; v pedveer povstn roku 1830 odjel z Varavy (do Polska se nikdy nevrtil);
v Pai se dostv do vysok spolenosti zsluhou polsk lechty; psob jako uitel klavru a
svobodn skladatel (setkv se s umlci Delacroix, Liszt, Mickiewicz, Hiene), ale smutek
z odcizen
- 1837 se seznamuje s George Sandovou (spolen souit nebylo bez problm, neurotick
stavy, plicn choroba); v lt pobval na venkovskm zmku Nohant a na Mallorce
- tm vechna dla jsou vnovna klavru; ovlivnil Schumanna, Liszta, Smetanu, Brahmse i
Debussyho
- klavrn styl: melodie vyrst jakoby z lidovho zkladu, zdoben adou melodickch tn
nepravidelnho rytmickho lenn a synkopami; pravideln rytmus naruuj ast rubata;
harmonie se stv vrazovm prostedkem; sled harmoni je asto nevysvtliteln (nnov
akord, chromatika); forma vyhb se sontov form a napluje zdnliv nenron formy
hlubokm obsahem (scherza, etudy, impromptu, nocturna, preludia, mazurky...)
- vyhbal se velkmu publiku a upednostoval intimn atmosfru saln; neobyejn jemnost
hozu, dokonal nuance
Klavrn tvorba
Etudy op. 10 a op. 25 celkem 24; pvodn cvien k jeho koncertm; nejsou to ale pouh
cvin kusy Cramerova a Czernho raen; technick obte mnohonsobn opakovn
prvku (romantikov milovali rovnomrn pohyb); zanaj v C dur; . 5 barvy na ernch
klvesch; asto melodie nad ostintn figurou)
Mazurky, Polonzy, Valky idealizovan tance
Preludia op. 28 - 24 skladeb ve vech durovch a mollovch tninch (inspirovno
Bachem); nejsou to pedehry k fugm, ale samostatn skladby (jet cis moll a As dur);
nejsou azeny chromaticky, ale v kvintovm kruhu se stdnm durov a jej paraleln
moll; dokonil je na Mallorce
Nocturna, Impromptu - 5 skladeb improvizanho charakteru
Balady 4 (g moll, F dur, As dur, f moll); Scherza 4 (h moll, b moll, cis moll, Edur);
vniv, bolestn dramatick
Sonty op. 4 c moll a op. 35 b moll a op. 58 h moll
Variace na La ci darem la mano
Grande polonaise brillante a Andante spianato
Koncerty f moll (1829) a e moll (1830) dlouho nedocenny; poetick, sv; napsal je
inspirovn lskou ke Konstancii Gladkowsk
Dal dla
Trio g moll
Sonta g moll pro violoncello a klavr
Literatura:
Chopin, F.: Listy rodin a ptelm. SHV, Praha 1961.

64

Iwaszkiewicz, J.: Fryderyk Chopin. SNKLHU, Praha 1957.

Liszt, F.: Fr. Chopin. Topiova edice, Praha 1947.
Milostn sonta (F. Chopin a G. Sandov v dopisech). Odeon, Praha 1989.

DOBA VIRTUOZ
okolo 30. let vrchol doba nstrojov virtuozity
podobn legendy, jak se vytvely v 18. stolet kolem kastrt a primadon, se nyn
vytvej kolem instrumentalist; hudba se stv obchodnm zjmem zbom; umlec,
aby obstl, pizpsobuje se vkusu obecenstva; nejvce spolenost oceuje brilantn hru;
poadavky publika stoupaj, nstrojov technika je hnna do zvratnch vek

Niccolo Paganini (1782-1840)

zakladatel modern houslov hry; hrl tak na kytaru
jeho technika byla na jeho dobu skuten zzran (dokonalost prav ruky, pizzicata
pravou i levou rukou, flageolety, hra na jedn strun, dvojhmaty atp.)
jeho popularita byla vsledkem nesmrn prce, velkolep techniky a podmanivho
pednesu, ale zrove tak legendy; jeho podmaniv zjev inspiroval Liszta, Schumanna,
Brahmse a Rachmaninova, Lutoslawskho ke skladbm na Paganiniho tma
povaovn za ztlesnn romantickho umlce s fantastickm, tm dmonickm
osobnm kouzlem a fascinujc technikou (pinesl rychl vmny extrmn vzdlench
poloh; skkav smyk; dvojit trylek; hra smycem a pizzicato souasn; dvojhmaty
(tercie, sexty, oktvy); tak jako bhy...
Koncertantn tvorba
Houslov koncerty
Fantazie Moj na G strun (Variace na tma Rossiniho)
24 Caprici op. 1
Tma 24. capriccia a moll zpracovali: Liszt, Brahms, Lutoslawski, Rachmaninov
Dal houslist: Josef Slavk, Henryk Wieniawski aj.
Klavrist: Carl Czerny, Ignaz Moscheles, Sigismund Thalberg, Franz Liszt aj.

7.4 Novoromantismus
= umocnn vech romantickch tendenc (vt tvarov monumentalita a nadnesen, patetick
vraz; zpevuje se spojen hudby a literatury)

Hector Berlioz (1803-1869)

-

jeho tvorba nen nrodn specifick, ale je nositelem typickch znak romantismu
pvodn se pipravoval na lkaskou drhu, zaal studovat hudbu a ve 23 letech paskou
konzervato (mj. u A. Rejchy)
jeho dlo je odrazem dobrodrun romantickho ivota; jeho prvn velk dlo Fantastick
symfonie je inspirovno lskou k herece Henriett Smithsonov (zskv ji, ale vzpt
nachz nhradu jinde); znovu miluje rozervn a neasten; finann starosti nikdy nezskal
adekvtn msto, psobil jako knihovnk pask konzervatoe, ivil se psanm lnk a
fejeton a pravami cizch skladeb, cestoval po Evrop; psobil rozruch neslchanmi
instrumentanmi poadavky (i jeho zsluhou je rozen romantick orchestr)
zakladatel modern programn hudby se zvltnm druhem monotmatismu, s utkvlou
pedstavou (ide fixe prochzejc celou skladbou) a velkolepm orchestrem dv zklad
65

modern instrumentaci (osvobozuje se od klasickch konvenc); nstroje hraj v nezvyklch

polohch a v neobvyklm obsazen Requiem pro velk orchestr, sla sbor, 4 esov
orchestry a 16 tympn (svtsk pamtce ervencovch obt); jeho instrumentace je oslniv,
divadeln patetick, asto lbiv efektn
m tak literrn studie (Pamti, Veery v orchestru)
Orchestrln dla
Fantastick symfonie (Epizoda ze ivota umlcova) (1830) ptivt; uv ide fixe
dvka se mu stv melodi a vynouje se stle jako vzpomnkov motiv; 1. Sny vn; 2.
Na plese; 3. Scna na venkov; 4. Cesta na popravit; 5. Sabat arodjnic
Harold v Itlii symfonie se slovou violou 1834 (podle Byrona; pvodn ureno
Paganinimu)
Romeo a Julie - dramatick symfonie se sly a sborem (1839)
Symfonie smuten a triumfln pro vojensk orchestr (1847)
Programn pedehry
Rob Roy; Korsr; Wawerley; Krl Lear; msk karneval
Vokln-instrumentln skladby
Requiem (1837); Faustovo proklet; Dtstv Jeovo

Literatura:
Berlioz, H.: Pamti. SNKLHU, Praha 1961.

Franz Liszt (1811-1886)

dvoj vznam:
a) nejvt pianista 19. stolet
b) tvrce symfonick bsn
- narodil se v Maarsku, ale je velmi zce spjat s nmeckm prostedm
- studoval u Czerneho a Salieriho; koncertoval u jako mlad chlapec (od 12 let) a byl znm
v paskch salonech; siln inspirovn Paganinim (technika), Chopinem (jemn poezie
skladeb) a Berliozem (novost idej a vrazovch prostedk)
- zvratn karira, dlouh koncertn cesty po cel Evrop; 1840 turn po Maarsku, Berln,
Petrohrad; neju styky s vysokmi umleckmi a spoleenskmi vrstvami
- dosahuje proslulosti a znanho hmotnho zisku (1834-1848)
- 1848 pijm msto velkovvodskho kapelnka ve Vmaru (vnuje se skladb); obrat jde
mu o umleckou tvorbu; Vmar se jeho zsluhou stv ohniskem novoromantismu a
stediskem pokrokovch snah vznikaj zde programn symfonie, symfonick bsn a
vrcholn klavrn skladby
- 1861 odjd do ma, kde pijm ni knsk svcen
- jeho koncerty, sonty aj. jsou asto sjednoceny cyklicky uitm jednoho tmatu ve vech
vtch nebo optovnm uvedenm tmat ve finale (podle vzoru Schubertova Poutnka)
Klavrn tvorba
Transkripce a parafrze (Bach, Mozart, Beethoven, Berlioz, Glinka, Wagner); celkem asi
400 transkripc symfoni, oper, Schubertovch psn)
12 trancendentlnch etud nron; monumentln cyklus, v nm Liszt ukazuje
orchestrln monosti klavru
6 etud na Paganiniho
La Campanella (na Paganiniho)

66

19 uherskch rapsodi (rapsodie = v antice znamenala zlomky rozshlch epopej,

pedneny veejn pvci - rapsdy; epick rz, asto tak nrodn)
Lta putovn (26 skladeb Sonety Petrarcovy, Vodotrysky ve vile dEste aj.)
Balady; Mefistofelsk valk
Sonta h moll - jednovt; vrchol klavrn tvorby (hlubok umleck zaujet a vraz
s virtuzn nstrojovou stylizac; obsaeny rzn sti z nkterch dvjch sont)
Klavrn koncerty Es dur a A dur naplnil sv klavrn koncerty extrmn fantazi,
nebvalm zvukovm bohatstvm jak v klavru, tak v orchestru, patetickm gestem;
vlastnmi proitky a poetickm vrazem; koncert Es dur je jednovt
Concerto pathtique (pro klavr s orchestrem; pvodn napsan pro dva klavry)
Tanec mrtvch
Uhersk fantazie pro klavr a orchestr
Varhann skladby
Variace na Bachova tmata
Preludium a fuga na tma B-A-C-H
Symfonick tvorba
Symfonie Faustovsk 1854; ti vty jsou vnovny tem hlavnm postavm Faustovi,
Marktce a Mefistofelovi
Symfonie Dantovsk - navazuje na Berlioze
Symfonick bsn
Celkem 13 jednovt skladby, kter nemaj stlou formu, ale d se programem
(vyuv dlch forem sontov formy, ronda atp.); Lisztova forma m asto epick
rz, piem je interpret i poslucha vzn na pedchoz poznn nmtu a obsahu.
Nejsvej a nejlogitj jsou Preludia
Co slyme na horch (Hugo)
Mazeppa (Hugo)
Tasso (Byron)
Preludia (Lamartin)
Prometheus (Aischylos)
Hamlet (Shakespeare)
Idely (Schiller)
Orfeus
Od kolbky a ke hrobu aj.
Crkevn skladby
Svat Albta - oratorium
Requiem; Uhersk korunovan me
Lisztovy nzory na umn: Umlec mus za pokrokov umn bojovat i za cenu osobnch
obt (byl posilou Smetanovi)
Literatura:
Liszt, F.: O svch souasncch: z kroniky hudebnho pokroku. SNHKLU, Praha 1956.
Pourtales, G.: ivot Franze Liszta. Supraphon, Praha 1968.

Richard Wagner (1813-1883)

syntetikem dosavadnho vvoje nmeck hudby a zrove prkopnkem novho pojet hudby,
kter se podle jeho nzoru mus spojit s jinmi druhy umn a tak s filozofi, aby doshla
svho nejvyho uplatnn veumleck syntza = Gesamtkunstwerk
studoval na lipsk univerzit; prvn skladby (Symfonie C dur; opera Vly; Zkaz lsky; prvn
dla jet ne pli osobit; pklon k velk opee /Rienzi/); sbormistrem, kapelnkem; ped

67

viteli prch do Pae, odklon od velk opery (zkaenost opernho vkusu, intriky, nemonost
proniknout)
nvrat k Beethovenovi, Weberovi, vliv Berlioze; 1839-42 (Pa) doba zrn (1841 vznik
Bludn Holanan)
Wagner pijat jako f dransk opery; dal opery Tannhuser, Lohengrin
1848 se zapojuje do politiky, po porce revoluce prch do Curychu (zan pst Prsten
Nibelungv, ale upout od nj; vznik Tristan a Isolda)
1864 jej nov bavorsk krl Ludvk II. Pozval do Mnichova (pe Mistry pvce norimbersk)
pozdn milostn vzplanut ke Cosim Blowov; vzrst Wagnerova kultu, stavba divadla
v Bayreuthu wagnerovsk tradice
nejvt pnos v opee (vechna libreta si psal sm)
Opery
Bludn Holanan - prvn pokus o nov pojet opery; upout od tradinho dualismu
(recitativ a rie) a vytv velk, dsledn prokomponovan scny; vznik
neperuovan hudebn tok (tzv. wagnerovsk nekonen melodie); zpvk a orchestr
jsou rovnocennmi partnery; Bludn Holanan je mu odsouzen k vnmu brzdn
moe, dokud nenajde lsku eny, kter by jeho dui spasila
Tannhuser a Lohengrin - od Tannhusera si vybr staronmeck ltky...
Prsten Nibelungv stedovk legenda o Nibelunzch; velk tetralogie (studoval star
legendy, mytologick spisy, krsnou literaturu); toto dlo komponoval s pestvkami
dvacet let; bhem prce na tomto dle, vlivem pesimistick filozofie Schopenhauerovy,
stedovk mystiky a izolace v cizin, nastv mylenkov perod Wagnerv. Od
revolunch poadavk sociln rovnosti, od ivotnho optimismu pechz W. sloitm
procesem a k teorii nmeckho nadlidstv, k ideologii ivota nachzejcho svj smysl
ve smrti a nien, k tajemnmu soumraku lidstv. Pozdn opery ztrcej svest, systm
pznanch motiv zan bt tkopdn a navn. Proti tto tkopdnosti bojuje
W. bohatm harmonickm, rytmickm obmovnm motiv a chce oslnit obrovskm
orchestrlnm apartem; sti cyklu jsou: Rnsk zlato; Valkra; Siegfried; Soumrak
boh
Tristan a Isolda pe v pestvce prce na tetralogii. Nejhlub a citov nejbohat dlo;
jejich lska je zbavena smysln vn a nachz vykoupen a naplnn ve spolen
smrti. Dlo je naplnno nesmrnou touhou a hudebn je ponejvce charakterizovno
vypjatou chromatikou (v melodii i harmonii tristanovsk akord f-h-dis-gis);
leitmotivy motiv osudu, motiv otzky, motiv smrti; Isoldin zvren zpv melodie
bloud, jako by se nikdy nemla uzavt; z W.hudby je od potku zejm, e osudov
lska neme skonit jinak, ne smrt
Misti pvci norimbert - diatonika; jin styl dla uzavenj sti, sbory, ansmbly,
lidovj melodika, prost instrumentace; velkolep optimistick hudebn drama; je tam
asi 40 leitmotiv; motiv mistr pvc, motiv cechovn slavnosti; milostn motiv
Parsifal - posledn dlo; ze stedovkch povst o svatm grlu

Podstata Wagnerovy reformy tkv v tom, e:

- vrtil opee dramatinost a e z n vytvoil veumleck dlo;
- charakterizoval hlavn postavy a dleit dramatick situace tzv. leitmotivy
- rozbil dualistick schematismus recitativu a rie vytvoenm prokomponovanch scn
- poslil funkci orchestru v opee na symfonickou rove, rozil ho
Wagner pat k nejvtm zjevm nmeck i svtov hudby. Tvrci opernch nrodnch kol
vd W. za mnoho. I skladatel instrumentln hudby byli jeho stylem ovlivnni (Dvok,
ajkovskij aj.). Wagnerovo umn proniklo do celho svta a stalo se veobecnou kulturn
hodnotou (pesto, e nacismus W. dlo zprofanoval a vzal jej do slueb idej o nmeckm
nadlidstv)
Literatura:

68

Wagner, R.: O hudb a umn. SNKLHU, Praha 1959.

Wagner, R.: Opera a drama. Praha 2002.
Wagner, R.: Mj ivot. Praha, 2007.

7.5 Klasickoromantick syntza

Pli velk kult Wagnerv vyvolal na mnoha mstech prudk odpor (Wagnerovi byl vytkn
odklon od ryzch hudebnch zkonitost). Nejvtmi centry protiwagnerovskho hnut se staly
Lipsko, Berln a Vde. Vsledkem byly snahy spojit romantick vraz s pevnou klasickou
formou. Nejvt osobnost tto klasickoromantick syntzy se stal

Johannes Brahms (1833-1879)

vborn klavrista; oslnil Liszta i Schumanna, kter v nm vidl nadji nmeck hudby (s
Schumannem a jeho enou navzal zk ptelstv)
v 70. letech se definitivn usadil ve Vdni (kter vyhovovala jeho klasicistnm tendencm),
kde si vybudoval vznamn postaven a stal se svm klasicky umenm umnm
reprezentantem tendenc protiwagnerovskch, a o to osobn nikdy nestl
od 70. let byl uznvanm skladatelem v cel Evrop; mohl se vnovat ryze kompozin
prci; lidsk osamlost vedla k urit melancholii projevujc se i v jeho tvorb
tento syntetizujc nvrat v dob, kdy forma a vraz byly u na hranici beztvarosti, byla
vlastn pokrokem; nen to prost nvrat do minulosti, ale syntza romantismu a klasicismu
usiloval o klasicky istou formu (symfonie, sonta, kvartet)
pevauje diatonick melodika; asto je velmi periodick, charakter je asto
melancholick, smutn; harmonie je bohat (velmi si j cenil Schnberg)
stzlivost i smysl pro proporce se projevuje i v instrumentaci, kter nevyuv mohutnho
a barevn rozevltho orchestru Berliozova a Wagnerova, ale pevauj u nj ist, jasn
rejstky smyc a dev a est jsou vyuity v podstat jen v gradacch (ponkud
obohacen beethovenovsk orchestr)
forma: nejen sontov; tak znovuoiven baroknch forem (passacaglia, oratorium)
jeho skladebn styl je navenek klidn, vyrovnan, ale s bohatm mylenkovm
nbojem; nepsob nespoutan, ale je naplnna hlubokm citem; jeho hudba je
vdom cudn, zkznn; respektovn klasick formy ukazuje k Beethovenovi, ale je
zde patrn u vliv Mendelssohna i Schumanna

Symfonick tvorba
tyi symfonie
I. symfonie c moll - Hans von Blow ji oznail jako destou Beethovenovu; pechz od
tragickho zatku k do triumflnho finale v C dur; tma Finale pipomn Beethovenovu
du na radost; zn oproti romantickm symfonim mn barevn, spe umenji; hlavn
tma je kupodivu mn vrazn, ne vedlej
II. symfonie D dur radostn, lidov sv
III. symfonie F dur tzv. Heroick
IV. symfonie e moll je vrcholem Brahmsovy tvorby; v posledn vt je mistrovsky
pouito ciacony v kombinaci se sontovou formou
Variace na Haydnovo tma (okolo 1870) - osm variac na Haydnovo divertimento
Pedehra Akademick
Koncerty
Houslov koncert D dur proti houslm; pro Josepha Joachima
Klavrn koncerty 1. d moll a 2. B dur pod dojmem Beethovenovy IX.symfonie napsal
Brahms Sontu d moll pro dva klavry, jej prvn vtu upravil pro orchestr a pot z n
uinil klavrn koncert (Scherzo tto sonty pelo pelo jako smuten pochod do
Nmeckho requiem). Vnivost a krsa tmat byla ovlivnna lskou ke Clae Schumann

69

(Adagio); Klavrn koncert B dur je tyvt a spe pipomn symfonii s obligtnm

klavrem
Koncert pro housle a violoncello a moll
Komorn tvorba
Smycov sextety, kvintety, smycov kvartety (3), klavrn kvintet (1), klavrn kvarteta
(3), klavrn tria (4; Es dur s lesnm rohem), klarinetov sonty, houslov sonty
Klavrn tvorba
3 sonty
Variace na Hndela (melodie jedn z Hndelovch suit), Paganiniho, Schumanna
Rapsodie, fantazie, balady, intermezza
Uhersk tance - pro tyi ruce; tyi seity (celkem 21)
Vokln tvorba
v psov tvorb je pokraovatelem Schubertovm a Schumannovm (vnoval velkou
pozornost textm); psn (pes 200) jsou vtinou vn a pesimistick; vrcholem jsou
tyi vn zpvy op. 121 na slova Psma (smrt Clary Schumann)
Nmeck requiem, op. 45 vynikajc dlo; zpracovv nkolik biblickch citt
v neliturgickm jazyce, v nmin (pocta Bachovi a Hndelovi); texty z luthersk bible;
vrcholem je tvrt st Wie schn sind deine Wohnungen
Literatura:
Erhardt, L.: Brahms. Opus, Bratislava 1986.

Anton Bruckner (1824-1896)

-

ideovm a umleckm protikladem Brahmsovm; pokraovatelem Wagnerovm na pd

neopern
varhank, profesor varhan, harmonie a kontrapunktu na vdesk konzervatoi
skladatelsky pronikl a v 60 letech (velk obdiv k Wagnerovi); slavnostn vn styl (zbon,
vn povaha); nkdy a instrumentan peplnnost, sloit polyfonn struktura; na druh
stran i lidov prvky (syntza slavnost vnosti a prostoty)
Symfonie
Celkem 9; obrovskch rozmr; roziuje vty, nkdy 3 tmata msto dvou
VII.
E dur
VIII. Vnovna Franzi Josefovi
IX.
d moll
Vokln
Duchovn moteta
Me e moll - k poloen zkladnho kamene lineckho dmu; 8-hlas dvojit sbor a
z nstroj jen dechy je zde imitovna bentsk dvojsborovost; hlavn tma 8 hlas dvojit
fugy je od Palestriny

Hugo Wolf (1860-1903)

-

psov skladatel; nkolik stovek psn; zk sept textu s hudbou, navzal na Schuberta a
Schumanna

70

FRANCOUZSK INSTRUMENTLN HUDBA

- ve Francii vldla stle opern tvorba; v instrumentln hudb vznik jaksi vakuum, kter
zapluje a Camille Saint-Sans a Czar Franck
- vznik Nrodn spolenost pro hudbu (m za kol vytvoit francouzskou nrodn hudbu)
- stle byl ale velmi siln vliv nmeck romantick hudby (sm Franck byl odchovn nmeckou
hudbou)

Czar Franck (1822-1890)

-

studoval klavr, varhany a kompozici; zaal brzy komponovat, ale prorazil a v 50 letech
jeho skladby nebyly moc rozeny, zdly se mlo efektn; vychz z Bacha, Beethovena,
Schumanna a Liszta
je ve svm celku vn a vzneen; skladby jsou jasn, soustedn, formln ucelen
pouv zvltn zpsob cyklick prce cyklick princip poskytuje velkm cyklickm
formm mylenkovou jednotu (jedno tma probh vce vtami v rznch souvislostech, m
zceluje hudebn organismus Sonta pro housle a klavr A dur)
F. skladby maj asto smutn podtext, spodn tn, kter je ovlivnn dobou, jeho kesanskm
nzorem (slzav dol); v zvrench vtch se ale sna dojt k vyrovnn, oitn ve
smyslu klasickch dramat i symfoni Beethovenovch
ci: Ernest Chausson; Vincent dIndy; Paul Dukas (Ue arodj)
Symfonick hudba
Symfonick bsn (Vnky;Proklet lovec; Psych; Dinov)
Symfonick variace pro orchestr a klavr est variac a Finale pedstavuj jeden
z nejkrsnjch klavrnch koncert; part klavru je docela zdrenliv
Symfonie d moll vrchol tvorby; zaloeno na cyklickm principu; hlavn tma je
z Beethovenova poslednho kvartetu
Varhann a klavrn tvorba
improvizace; nezachycen
Ti velk chorly pro varhany
Preludium, chorl a fuga pro klavr
Preludium, air a finale
Komorn skladby
Klavrn tria, kvartet, kvintet; Sonta A dur pro housle a klavr
Vokln skladby
Me in A (Credo mylenkov centrum; Panis angelicus melodick skvost, dialog
violoncella a soprnu)

Camille (Charles) Saint Sans (1835-1921)

-

debutoval jako klavrista v 11 letech (francouzsk Mozart); rozshl tvorba orchestrln i

opern; ve sv dob populrnj ne Franck
Symfonick tvorba
Symfonie a Symfonick bsn
Tanec mrtvch tnomalba; sms fantaskn imaginace a klasick psnosti (o plnoci
vylzaj z hrob kostlivci a tan na hbitov (prvn pouit xylofonu v klasick hudb)
Instrumentln koncerty
5 klavrnch, 3 houslov, 2 violoncellov
Dal tvorba
Karneval zvat velk zoologick fantazie; nechtl uveden veejn; sti krlovsk
pochod lva, slepice s kohouty, elvy, slon, klokani, akvrium, ptci, osli, klavristzatenci, zkamenliny a labu; strhujc finle, vtipn narky na dla jinch skladatel

71

Vincent dIndy (1851-1931)

- archainost a vnost; nvrat k tradin crkevn polyfonii; nen bezprostedn
Symfonick variace Istar - od nejsloitj variace k hlavnmu tmatu

Gabriel Faur (1845-1924)

technick vybavenost, francouzsk esprit; formln przranost, barevn harmonie a
instrumentace (blzko k impresionismu)

Psn na slova soudobch francouzskch bsnk

Komorn a orchestrln hudba
Vokln tvorba
Requiem

7.6 Rozvoj nrodnch kol

polovina 19. stolet v Evrop boj o nr. jazyk a nr. umn; umn se stv aktivn silou ve
vvojovm spoleenskm procesu; hlubokm inspiranm zdrojem bylo lidov umn (psn,
tance)
vznik konzervato:
1811 prask konzervato
1846 lipsk konzervato
1862 petrohradsk konzervato (zaloil ji Anton Rubintejn)
1866 moskevsk konzervato (uil tam Nikolaj Rubintejn)

7.6.1 Rusko

Michail Ivanovi Glinka (1804 1857)

-

pochzel ze lechtickho rodu; cesta do Itlie, nvrat do Ruska; kapelnkem carsk pveck
kapely; zasahoval siln do ruskho hudebnho ivota; navtvil Pa (setkn s Berliozem
vliv na instrumentaci); panlsko
celkem mal dlo ale vznamn = zakladatel rusk hudby; ovlivnil Smetanu (uvdl
hodn jeho opery)
Opera
Ivan Susanin
- zkladn dlo rusk hudby; pi premie pod nzvem ivot za cara)
- typ ruskho lovka, kter dovede za svj nrod obtovat ivot bez hrdinskch gest a
velkch slov; vychz z rusk npvnosti, cituje rusk lidov psn;
Ruslan a Ludmila
- na Pukina; typ pohdkov opery

Alexandr Sergejevi Dargomyskij (1813-1869)

-

pochzel ze lechtickho rodu a rovn studovat v cizin (Lipsko, Pa, Brusel, Londn)
schzely se u nj vznamn kulturn osobnosti
vznam je v hudebn-dramatickch dlech
Opery
Rusalka opern sloh je zaloen na pesn deklamaci; lyrick drama;
Kamenn host nedokonen; na Pukinv text Dona Juana

72

Nov estetick principy bylo v Rusku nutno probojovat; v 60. letech nastv jist
uvolnn pomr (1861) zruen nevolnictv obrovsk rozmach ve vech oblastech
umn (v lit. a hudb); umlci asto podporovni nrodn buroazi, kter uritou st
ze svho kapitlu vnuje k poslen nrodn kultury (zakldn nakladatelstv,
hud.instituc, podn pravidelnch koncert, pm podpora skladatel, mal,
spisovatel) toto sil bylo od potku provzeno snahou realisticky postihnout
zobrazovanou skutenost (Tolstoj, Dostojevskij, Turgenv, Gogol, aj.). Rusk
hudba mla hluboce nrodn a realistick rysy; rozvoj hudebnho ivota vedl
k profesionalizaci hudebnho kolstv a k prudkmu rstu rovn reproduknho
umn.
Mocn hrstka
Nzorov jednotn skupina mladch prbojnch skladatel, kterou kolem sebe shromdil
Vladimir Vasiljevi Stasov. Snaili se navzat na domc tradice, ale doshnout svtov
kompozin rovn; navzali na Glinku a Dargomyskho a z evropskch skladatel jim
imponovali pokrokov romantit skladatel jako nap. Schumann, Berlioz, Liszt. Tvoili ji
skladatel Balakirev, Borodin, Musorgskij, Rimskij-Korsakov, Kjuj (vichni byli pvodn
nehudebnci) = novorusk kola

Milij Alexejevi Balakirev (1836-1910)

organizanm vdcem skupiny; zaloil bezplatnou hudebn kolu (proti konzervatoi)
folklorista; upravovatel lidovch psn
Islamey klavrn fantazie; oslujc; kombinuje klasickou virtuozitu s exotickmi mody,
chromatickmi harmoniemi a orientlnmi motivy (islamey kavkazsk tanec)

Alexandr Porfirjevi Borodin (1833-1887)

lkask chemik; hudb se vnoval ve volnm ase; dlo nevelk, ale vznamn
Kne Igor opera, na n pracoval 18 let (nedokonil ji; dok.Rimskij-Korsakov a
Glazunov); nmtem je Slovo o pluku Igorov (epos); pouv orientln prvky, celotnov
stupnice; kvartov harmonie, sloit rytmus

Modest Petrovi Musorgskij (1839-1881)

dstojnk, ednk; deprese, bohmsk zpsob ivota; nevyrovnan povaha, alkohol...

problm lidsk svobody; zkladnm kritriem realismus (nkdy drsn hudebn vraz); jeho
hudba neokouzluje, ale strhuje; pouv hodn voln formy
a bezohledn psychologick pronikavost a syrovost vrazu = naturalismus (nebyl ve sv
dob oceovn)

Opery
Boris Godunov Pukinovo drama; schopnost postihnout utrpen jedince i lidu, vyjdit
pochybnost i vru v lidstv; sousted se na vykreslen rozervan osobnosti Borisovy
(autobiografick rysy u M. ast); je dramatick (jako Wagner), ale citov lidtj
(lenstv a smrt Borisova); odposlouchan intonace lidovho hovorovho jazyka
dvaj zpvu ivotn bezprostednost; vokln linka kopruje kadenci mluven rutiny;
dovede vykreslit psychick jdro jednotlivch postav, ale i mohutnost lidovch scn;
nezvykl instrumentace je bohat a barevn (opera nemla moc velk spch); existuje
Korsakovova upraven verze
Psn
asi 60
Dtsk svtnika cyklus
Pse o blee humor, satira

73

Symfonick tvorba
Noc na Lys Hoe
Klavrn tvorba
Obrzky z vstavy (1874) inspirace: vstava architekta Viktora Hartmanna v Petrohrad
(zemel v roce 1873); Promenda, pechzen nvtvnka vstavy od obrazu k obrazu, se
nkolikrt opakuje mezi jednotlivmi kusy jako rondov refrn; k ruskmu charakteru
pispv stdn takt (5/4 a 6/4) a slovho hlasu s plnm zvukem. Promenda je
obmvna tak, aby odpovdala charakteru nsledujcho obrazu, nkdy tak odpad;
unisona, chromatika, disonance zaznvaj v Katakombch; jeho orchestrln mylen
pesahuje monosti klavru (crescendo na jedinm tnu); v roce 1922 dlo instrumentoval
pro orchestr Maurice Ravel
Literatura:
Burian, K. : Musorgskij. Orbis, Praha 1950.
Musorgskij, M. P.: Hudba ivota. SNKLHU, Praha 1959.

Nikolaj Rimskij-Korsakov (1844-1908)

technicky nejvysplej a nejvzdlanj len Mocn hrstky (lodn dstojnk)

zskal (podobn jako Musorgskij) vzdln u Balakireva a doshl takovho vhlasu, e se
stal profesorem hudby (skladby a instrumentace) na petrohradsk konzervatoi (studovali
u nj Glazunov, Stravinskij a jin)
opral se o bohatstv rusk lidov psn, o glinkovskou tradici a pokrokov zpadn
skladatele; smysl pro orchestrln barvu

Opery
celkem 15; historick a pohdkov (ty jsou nejlep fantazijn, pohdkov, barevn svt)
Mozart a Salieri
Carsk nevsta
Pohdka o caru Saltnovi

Suity
nkolik; nejlep je
eherezda geniln instrumentace, orientln melodika
panlsk capriccio
Koncertantn tvorba
Klavrn koncert cis moll - jednovt (nedocenn)

Czar Kjuj (1835-1918)

- vojensk inenr
- spe ne skladatel ml vznam jako propagtor a hudebn kritik

Anton Rubintejn (1829-1894)

- pedstavitel konzervativnj, zpadn ladn skupiny skladatel (proti nrodn zamen
Mocn hrstce)
- podob se stylem Mendelssohnovi; podlh dobovmu vkusu a salonn uhlazenosti
- org. innost vznamnj ne skladatelsk (zaloil petrohradskou konzervato 1862, kde
vyuoval); patil k nejvtm klavrnm virtuzm 19. stolet; podobal se Lisztovi
- nejvce se na repertoru udruj klavrn skladby: Klavrn koncert d moll
74

Petr Ilji ajkovskij (1840-1893)

stoj ponkud osamocen; nepat k dn ideov skupin

jeho tvorba je syntzou ruskho inspiranho vchodiska a vybrouen evropsk
kompozin techniky
vnoval se prvnickm studim, na petrohradskou konzervato vstoupil a po svch 23
letech, pak pedagogicky psobil na moskevsk konzervatoi
v 80. letech se jako prvn z ruskch skladatel stv proslulm v Evrop (tak jako
dirigent svch skladeb); navtvil tikrt Prahu (1888, 1892), kde ml velk spch;
ptelstv s Antonnem Dvokem
zemel na choleru v Petrohrad
clem bylo postavit ruskou hudbu na svtovou rove; vliv lidovch psn; sla jeho hudby
je v zasmuilm lyrismu, v hlubokm citovm zbru; jeho smutek vyrst z jeho lsky
k lovku, ne z pocitu ivotn marnosti
nefalovan lyrinost; nha, zasmn smutek, lidskost

Symfonie
Celkem 6; vznamn hlavn posledn ti (f moll, e moll a h moll Patetick)
IV.symfonie je pro nj osudov; prvn dv vty jsou zvltn zaduman, scherzo je
efektn a posledn vta s citac tmatu psn
VI. symfonie Patetick nzev je odvozen z jejho zvltnho ovzdu, charakteru a
azen vt (1.vta je voln, zaduman; 2. vta je elegantn, posmutnl valk; 3. vta je
pochod s velkou gradac, finlnho charakteru; 4. vta zlomen do rezignace, hudba
hloubky, osamn a smutku; zemel 9 dn po premie; v 1. vt cituje chorl z rusk
zdun me; kon Adagiem)
Orchestrln skladby
Pedehry Romeo a Julie; Boue, Slavnostn pedehra 1812
Suity - Mozartiana (tvrt suita)
Italsk capriccio
Koncertantn skladby
Houslov koncert D dur; prvnmi interprety byl oznaovn jako nehouslov
Klavrn koncert . 1 b moll - N.Rubintejn jej odmtl hrt; 2.koncert G dur a 3. Koncert
Es dur se skoro nehraj
Rokokov variace pro violoncello a orchestr
Komorn skladby
Smycov kvartety D dur (s populrnm Andante cantabile)
Klavrn skladby
Ron doby
Opery
Celkem 10, ale hraj se jen dv, ob na nmt Pukinv
Pikov dma
Even Ongin 1878; nejde o efekt, ale o vyjden hloubky cit
Balety (pomohly velmi rozvoji klasickho baletu)
Labut jezero premira nespn ; Spc krasavice a Louskek tak suita
Literatura:
Berberova, N.: ajkovskij. Klub ptel rusk psemnosti, Praha 2000.
ajkovskij, P. I.: Dopisy. SHV, Praha 1965.

75

Alexandr Konstantinovi Glazunov (1865-1935)

- symfonie, symfonick bsn, nejhranj skladbou je Houslov koncert a moll

Sergej Vasiljevi Rachmaninov (1873-1943)

-

vtinu ivota proil v zahrani a po revoluci roku 1917 se u do vlasti nevrtil

jeho skladby vak vyrstaj z nrodnch tradic
symfonie, klavrn skladby (Preludia)

Koncertantn skladby
Klavrn koncerty - zvlt 2. c moll a 3. d moll; rozvlnn melodie, irok kla emoc,
nostalgie
Rapsodie na Paganiniho pro klavr a orchestr; tma z Paganiniho Capriccia a moll;
dmysln std lyriku s brilanc

Alexandr Nikolajevi Skrjabin (1872-1915)

-

pat do tto generace, ale nle k pechodu k hudb modern

studoval klavr na moskevsk konzervatoi a jako pianista procestoval celou Evropu
ovlivnn Chopinem (zliba v malch formch preludia, etudy, mazurky atp.)
pozdji vlivy impresionismu a expresionismu; stkal se s ruskmi symbolistickmi bsnky,
studoval velijak filozofie, sklony k mysticismu; vra v nov d; snaha o syntzu vech druh
umn
sklon k chromatice; napsal okolo 70 skladeb
tak vyuval celho rozsahu dvanctitnov oktvy, kde kad tn zaujm plnohodnotn
msto jako ostatnch jedenct (na rozdl od Schnberga mu ale nelo o plnou emancipaci tnu,
jen o obohacen klasick harmonie)
zvltn pnos v harmonii a zvukovosti: v jeho kvartov harmonii se objevuj znmky atonality
(c fis b e a d)
Symfonie
Bse ohn (Prometheus ) pro orchestr, sbor a klavr; posledn z 5 symfoni; pokus o
syntetickou skladbu, jej expresivn in m bt podepen barevnmi a svtelnmi efekty;
mystick akord
Klavrn tvorba
Sonty (celkem 10) 7. Bl me a 9. ern me
Klavrn koncert fis moll

Literatura:
Bajer, A.: Alexandr Skrjabin. Horizont, Praha 1975.

7.6.2 esk nrodn hudba

Doba preromantismu = nrodn obrozen (mezi osvcenskm racionalismem klasicismu a citovost
romantismu. esk romantismus se projevil v hudb:
1. Sbrnm nrodnch psn (K. J. Erben, F. Suil)
2. Tvorbou skladeb a umlch psn na esk texty (Kde domov mj; P. Kkovsk)
3. Prudkm rozvojem eskho hudebnho ivota (zaloen konzervatoe 1811, rznch
spolk, pveckch sdruen)
4. Vznikem esk opery (Drtenk, Oldich a Boena F.kroup)

76

Bedich Smetana (1824-1884)

zakladatel esk nrodn hudby vysok evropsk rovn

syntza oprajc se o esk prvky a nejprogresivnj tendence evropsk romantick
hudby (Wagner, Chopin, Liszt, Berlioz)
je tvrcem nrodn opery, zakladatelem esk programn hudby, sborov literatury
vysok rovn, poetick i virtuzn klavrn literatury i tvorby komorn
narozen v Litomyli, hudbu studoval v Praze u Josefa Proksche
od roku 1848 si otevel hudebn stav; svatba s Kateinou Kolovou; zemely jim ti dcery
(Trio g moll)
1856-1861 psobil spn ve vdsku (ale smrt eny; pak celkem neastn satek)
1861 nvrat do Prahy sbormistr Hlaholu, uil na hudebnm stavu a zaal pst prvn
opery; po spchu Branibor se stal kapelnkem Prozatmnho divadla
1874 ivotn tragdie zcela ohluchl a musel msto kapelnka a dirigenta opustit; do konce
svho ivota il u sv dcery v Jabkenicch (zemel 12.5.1884 Prask jaro)
v dob jeho hluchoty vznikaj vrcholn dla 4 opery, M vlast, smycov kvartety, esk
tance a Sny
Bedich Smetana stylov vychz z novoromantismu, kter vak osobit petv;
akcentuje esk nrodn prvky

Opery (celkem 9)
Braniboi v echch prvn vlasteneck opera; 1866 premira v Prozatmnm divadle;
pokus o velkou historickou operu
Prodan nevsta komick opera; zrcadl vesnick prosted a postavy; vysoce
stylizovan lidov melodika a folklrn tanen rytmy; pedehru napsal nejdv; libreto
Karel Sabina; pepracovval ji, z pvodn dvouaktov operety s mluvenmi dialogy
vznikla taktov opera s recitativy; postavy maj svou hudebn charakteristiku; premira
finln verze 1870
Dalibor historick nmt
Libue historick nmt; pedehra: Smetana ji nepokldal za ouverturu v bnm slova
smyslu; vod byl veejn proveden jet kdy opera nebyla dokonena; slavnostn
velkorys fanfry
Dv vdovy libreto Emanuel Zngel; pt opera; jemn salonn pbh
Hubika prvn velk opera, kterou vytvoil v dob sv hluchoty; milenci Vendulka a
Luk; E. Krsnohorsk podle novely K. Svtl
Tajemstv E. Krsnohorsk
ertova stna
Viola nedokonen
Orchestrln dla
Symfonick bsn vdsk
Richard III na sv druh cest z Prahy do vdska se Smetana zastavil ve Vmaru, kde
byl hostem F. Liszta (v symfonickch bsnch inspirovn Goethem a Dantem); Smetana
inspirovn Shakespearem (svoboda vtz nad tyranem)
Valdtnv tbor podle Schillera
Hakon Jarl o norskm tyranovi, je svren, neum si pedstavit ivot bez moci, nechv se
probodnout
M vlast cyklus symfonickch bsn (vrchol); 1874-79
Zkladn kmen novodob esk hudby, ale tak ojedinl cyklick symfonick
forma v cel svtov hud. literatue; Smetana strun nartl nmty kad bsn
existuje spousta rozbor a vklad; 1., 3. a 5. jsou pohledy do minulosti (historick
retrospektiva), 2., 4. a 6. jsou tvoeny se zetelem aktulnm, ppadn s pohledem
do budoucnosti
Vyehrad

77

zan harfovm vodem vyprvn vtce, jak hled do minulosti, pak motiv
pejmaj ostatn nstroje (fagoty a lesn rohy, pak smyce) slva a velikost
Vyehradu, ale tak zkza
Vltava
Vltavu napsal asi bhem 18 dn hned po Vyehradu (souvislost); tepna ivota cel
zem; ve se tam zrcadl a zobrazuje; mohutnn proudu od prvn struky
k majesttnmu nezastavitelnmu toku bylo pro Smetanu symbolem nroda a jeho
ivota; na nkolika mstech partitury pmo napsal poznmky k hudebnm
mylenkm; pohybliv a spchajc figury (oproti statickmu Vyehradu); zan
fltnami s pizzicaty smyc (odraz slunench paprsk) prvn pramen Vltavy;
melodie lidov vraz (c-c-h); nsleduje Lesn honba (lesn rohy) eka odr
zpas s prodou, lidskou prci; Venkovsk svatba polkov motiv; vchod luny
(fltny), kouzeln barvy, rusalky; est star hrady; hlubok basov polohy
Svatojnsk proudy; Vyehrad (ptomnost se stk s minulost); vrchol, dva
akordy na zvr
rka
osobn bohatrsk pbh; hned v prvnm taktu alternativa zkladnho motivu
Smetanovy Vlasti; tma je bohat dravost, pomstychtivost rky; zobrazen
koskho klusu druiny Ctiradovy; klarinet a cello vzruen melodie; fagot
chrpn opilch zbrojno; lesn roh fanfra; trombon zhuba, pomsta;
hrdinsk pedstava nroda, bohatrskou osobnost je ena
Z eskch luh a hj
Proda idealizace (Mnesovy obrazy esk krajiny); hory (p), bohat kraj
Tbor
Po tech letech; husitsk mylenka; koncem roku 1878 koncipoval ob symfonick
bsn Tabor a Blank; zkladem Tbora je husitsk pse Kdo s bo bojovnci;
rozliuje ti oddly: apostrofa zstup, vzva k dve v Boha a vra v konen
dobr vsledek
Blank
Pokraovn Tbora; legenda o blanickch rytch (koncem 15.stolet vznikla
legenda o husitskm vojsku, dmajcm v Blanku); opt motiv husitsk psn;
pedstava nehynoucho ivota zem a jejho lidu
(mnostv nahrvek, vzorov zejmna esk filharmonie s Vclavem Talichem,
Rafaelem Kubelkem)
Vokln tvorba
Ti jezdci, Odrodilec, Pse na moi, Vno - musk sbory
ensk sbory
Veern psn - psov sbrka
esk pse - kantta
Komorn dla
Trio g moll
Z domoviny - dv dua
1.smycov kvartet e moll Z mho ivota (program v komorn hudb vzcn; celou
skladbou proln dramatick napt)
2. smycov kvartet d moll
Klavrn tvorba
est charakteristickch kus
Ti salonn polky; Ti poetick polky
Koncertn etuda C dur; Macbeth a arodjnice; Na behu moskm
Sny estidln cyklus (Zanikl tst, tcha, V echch, V saln, Ped hradem,
Slavnost eskch sedlk)

78

esk tance I.ada (tyi polky); II. ada Furiant, Slepika, Oves, Medvd a dal
Literatura:
Holzknecht, V.: Bedich Smetana. ivot a dlo. Panton, Praha 1984.

Antonn Dvok (1841-1904)

nar. v Nelahozevsi; v 16 letech odeel studovat varhanickou kolu v Praze; pak len kapely i
orchestru Prozatmnho divadla (za Smetanova veden); uil, komponoval
prvn modern esk symfonik, tvrce eskho instrumentlnho koncertu a esk oratorn
hudby; zakladatel modern esk skladatelsk koly
80. lta spch i zahranin; 90. lta vrcholn tvr obdob, kdy zskv vysok spoleensk
postaven, stv se profesorem skladby prask konzervatoe a v letech 1892-95 editelem
Nrodn konzervatoe v New Yorku, kde vznikaj slavn dla (9. symfonie, Americk kvartet F
dur a Violoncellov koncert); po nvratu znovu uil na prask konzervatoi a v letech 19011904 se stal jejm editelem
Dvok stylov vychz spe z klasickoromantick syntzy ne z vypjatho novoromantismu
(m blzko k Brahmsovi)
v jeho tvorb nejsou tak jednoznan akcentovny ideov zetele jako u Smetany; jeho hudba
je iveln rytmick a vbun, h radost ze ivota (Slovansk tance), ale dovede bt vn,
meditativn i filozofick (voln vty symfoni a koncert, kantt, oratori, Requiem); je vak
vdy citov vrouc
Opery
Celkem 10, ale vznamn jsou pouze Dimitrij, Jakobn, ert a Ka, Rusalka a Armida
Rusalka pohdkov opera o vodn vle; okouzluje nrodnm koloritem a zdnlivou
naivitou
Vokln instrumentln skladby
Stabat mater po smrti nkolika svch dt; monumentln oratorium na text stedovk
sekvence lc utrpen Panny Marie pi Kristov ukiovn
Svatebn koile; Svat Ludmila; Requiem (1890); Te Deum
Psov cykly
Cignsk melodie; Psn milostn; Cypie, Moravsk dvojzpvy
Biblick psn (1894) - esk texty z Knihy alm podle Bible Kralick; celkem 10 psn;
obsahov rozmanitost; zkostn, dviv, alozpvy, hymny
4. Hospodin jest mj past; 10.Zpvejte Hopodinu pse novou
Orchestrln tvorba
Symfonie (9) 1. c moll (Zlonick zvony); 2. B dur; 3. Es dur; 4. d moll, 5. F dur; 6. D
dur; 7. d moll, 8. G dur a 9. e moll Z Novho svta
1.vta v pekvapiv psn sontov form (3. tma je spznno se
spiritulem Swing low); Largo se slem anglickho rohu; 4.vta
pochodov zvr; vznikla v Americe; Dvoka ovlivnily ernosk
duchovn zpvy
Symfonick bsn
Vodnk chmurn balada o vodnm dmonu
Polednice, Zlat kolovrat, Holoubek
Pse bohatrsk

79

Pedehry
Husitsk; Mj domov; Proda, ivot, lska (V prod, Karneval, Othello)
Ostatn orchestrln skladby
Smycov serenda E dur
Dechov serenda d moll
esk suita; Suita A dur
Slovansk tance (2 ady)
Po spchu Mor. dvojzpv vyzval nakladatel Simrock Dvoka v roce 1878 k napsn
tyrunch skladeb klavrnch; dal eskoslovensk tance (pendant k Brahmsovi); Dvok
zaal tyrun, ale zrove nkter tance instrumentoval. Tiskem vyly vechny nejdve
tyrun, ale velmi rychle pak vechny v orchestrln prav; 2. ada vznikla v roce 1886
Prvn ada (ivelnj, zvukov psobivj, efektnj, pln dynamickch kontrast):
1. C dur furiant; 3. As dur polkov rytmus; 4. F dur menuet se sousedskou; 5. A dur
skon; 6. D dur sousedsk; 7. c moll skon - virtuzn; 8. g moll furiant nejvt
dynamick vkyvy
Druh ada (zralost, vt kompozin dokonalost, hlub vraz):
1. 2. e-moll pat mezi nejpopulrnj, existuj velijak pravy hlavn houslov; ostatn
se tak moc nehraj; 4. Des dur melancholick; 5.b moll dynamick kontrasty
Instrumentln koncerty
Klavrn koncert g moll
Houslov koncert a moll - pro J.Joachima je naplnn nrodnm koloritem, folklorn barvy
Violoncellov koncert h moll jedna z nejndhernjch violoncellovch skladeb;
koncertantn hlas je velmi obtn a technicky tk, ale cel skladba je pojata do t mry
symfonicky, e koncertantn charakter ustupuje do pozad; zaal v Americe, v echch
provedl nkter dokonovac pravy rozil konec; vnovna Hanui Wihanovi, ale ten
ho nepremiroval (podobn jako Rubinstein ajkovskho b moll) /pipsal si tam dv
slov kadence, s nimi Dvok nesouhlasil/
Komorn hudba
Smycov kvartety (14)
Dumky pro klavrn trio; 6 stylizovanch dumek (slovanskch psn a tanc); v dumce se
stdaj pomal a rychl partie
Mazurek pro housle
Romantick kusy; Sonatina G dur
Rondo g moll a Klid (jedna st ze tyrunho cyklu Ze umavy) pro violoncello a
klavr (existuje i instrumentace pro violoncello a orchestr)
Silhouety, Valky, Lstky do pamtnku, Humoresky - klavr
Literatura:
Berkovec, J.: ivot pln hudby Vyprvn o Antonnu Dvokovi. Academia, Praha 1996.
Ivanov, M.: Novosvtsk. Panorama, Praha 1984.

Zdenk Fibich (1850-1900)

smetanovsk tradice; vznam maj jeho opery Nevsta messinsk, Boue, rka
melodramy tdr den, Pomsta kvtin, Vnost, Vodnk, Krlovna Emma; Hippodamie
orchestrln tvorba symfonie, symfonick bsn, orchestrln selanka V podveer (2. st
Poem)
klavrn tvorba Nlady, dojmy a upomnky

80

Literatura
Hudec, V.: Zdenk Fibich. Praha 1971.

Pavel Kkovsk
sborov tvorba

Vilm Blodek
opera V studni
Fltnov koncert

Oskar Nedbal
operety - Polsk krev
7.6.3 Men evropsk koly
PANLSKO
Isaac Albniz (1860-1909)

ANGLIE
Edvard Elgar (1857-1934)
- skladatel - samouk; mistr instrumentace; klov osobnost britsk hudby
- Violoncellov koncert

NORSKO
Edvard Hagerup Grieg (1843-1907)
- v jeho hudb odrazy seversk krajiny a jejho lidu; norsk lidov psn
- hudba k Ibsenov he Peer Gynt - hraj se dv suity; zvren st druh suity Solvejina
pse
Klavrn koncert a moll - vliv Schumanna; vod slov klavr vstupuje nad venm
tympn; finle, pln virtuznch klavrnch pas je typicky norsk = odkazuje
k lidovm tancm
Norsk tance (pvodn pro klavr na tyi ruce); orchestrln
Literatura:
Bachtk, J.: Edvard H. Grieg. SNKLHU, Praha 1957.

FINSKO
Jean Sibelius (1865-1957)
- cyklus symfonickch bsn na starofinsk epos Kalevala (sti Lemminkinen a dvky, Labu
tuonelsk, Lemminkinen v Tuonele, Lemminkinen se vrac)
- Finnlandia - symfonick bse; dramatick vod divok finsk proda
- Symfonie (celkem 7)
- Houslov koncert

81

7.7 Romantismus v opern tvrob

opera v romantismu je mnohotvrn (virtuzn kosmopolitn x nrodn; komick /Rossini/ x
tragick /Wagner/; revolunost /Verdi/ x zbavnost /Offenbach/ aj.)
NMECKO
Carl Maria von Weber a Richard Wagner (viz dve)
vedle nich mnostv mn vznamnch skladatel (G.A.Lortzing; Louis Spohr, Otto Nicolai) a
operetnch komponist - Johann Strauss (Netopr, Ciknsk baron)
RUSKO a ECHY
viz ve
FRANCIE
hodn komickch oper, ale tak tzv. velk opera (velk vprava, vizuln inn davov
scny, zvraty v dji; sbory, okzalost, hlasy, nmty hlavn ve francouzskm lit.romantismu;
stedovk a novovk; )
Giacomo Meyerbeer (1791-1864)
pvodem Nmec, psobil v Pai (chorobn ctidost; lbiv, povrchn styl; hra s velkmi
slovy, falen hrdinstv
Opery Robert bel; Hugenoti
lyrick opera nepracuje s inem mohutnch masovch scn, ale nbr pedvd jednotliv
osudy v intimnj atmosfe
Charles Gounod (1818-1893)
Faust a Markta; Romeo a Julie
klasick opereta
Opereta (mal opera); v nmecky mluvcch zemch se tento nzev uval tak pro
singspiely /zpvohry/; J.Offenbach oznail jako operetu svou jednoaktovou operu Re ze
Saint-Flouru. Pozdji se toto oznaen vilo i pro vceaktov komick zpvohry. Operety
francouzsk a vdesk. Pedstaviteli fr.operety jsou: J. Offenbach, Florimond R. Herv
(Mamzelle Nitouche), vdesk Johann Strauss mlad (1825-1899) s operetami Netopr
nebo Ciknsk baron (tanen scny s tehdy velmi oblbenm valkem; krl valk).
Valk vznikl ve Vdni kolem roku 1815; zpotku odpor dvorskch kruh
Jacques Offenbach (1819-1890)
Zakladatel; uv v operet tanen prvky, vytv hudebn parodie na antick nmty, pln
vtipu, humoru a ironie, ale tak spoleensk kritiky
Krsn Helena; Orfeus v podsvt paroduje eck mtus; opereta kon kanknem

Hoffmannovy povdky - opera; velk romantick

realistick a naturalistick opera
Georges Bizet (1838-1875)
obrtil zjem opery od vzneench, ale studench idej k ivelnmu, prudkmu lidstv,
k dramatickm i tragickm vnm; stedem jeho zjmu byl prost, nepetvaujc se
lovk, nkdy chpan trochu ivoin; ltky asto z exotickho prosted (Ceylon
Lovci perel; Turecko Damil; panlsko Carmen).
Carmen je lidov francouzsk realistick opera, v n se u nkdy objevuj prvky verismu
(viz dle)
Dal dla Dtsk hry pro klavr na tyi ruce (pt st instrumentoval)

82

ITLIE
V Itlii byla opera takka jedinou hudebn formou; vemocn, luxusn i lidov, trval kult pveckch
primadon, veejn skandly a intriky; zbava a uspokojen, tak politick narky v dob tlaku
(Gluckova reforma nemla v Itlii valn ohlas, italsk opera se nadle drela tradice okzal
koncertn opery a pli nedbala dramatick pravdivosti platilo pro operu buffa i seria) uzaven
sla ri, ansmbl, ppadn sbor
Gioacchino Rossini (1792-1868)
pedstavitel ranho romantismu; vyhovoval tradinm italskm poadavkm (pevaha
kantilny a ast koloratury); celkem asi 39 oper; mistr opern zbavy; hudebn npady a
strhujc rytmus
Lazebnk sevillsk text inspirovn Mozartovm Figarem (M. pedstavuje tyt postavy
v pozdjm obdob); snad nejhranj opera 19. stolet; jednoduch melodika, jasn
rytmus; Hrab Almaviva zskv s pomoc lazebnka Figara krsnou Rosinu, kter ije
jako sirotek u doktora Bartola; nezapomenuteln hudebn npady a strhujc rytmus
Vilm Tell
z dalch oper se hraj zejmna pedehry Straka zlodjka, Italka v Alru, Semiramis
Literatura:
Burian, K. : Gioacchino Rossini. SHV, Praha 1963.

Vincenzo Bellini (1801-1835)

vztah k lidov, citov melodice, ale ne tak velk talent; lehk, ale vedn styl (celkem pes
70 oper): Norma; Nmsn; Npoj lsky; Dcera pluku, Don Pasquale
Giuseppe Verdi (1813-1901)
zskal hudebn vzdln soukrom, protoe na milnskou konzervato nebyl pijat pro
nedostatek talentu; prorazil a operou
Nabucco (1842) vyrst z ovzdu nrodn-osvobozeneckho hnut; Verdi byl hluboce
zainteresovn a astnil se boje
Rigoletto (1851) stedn obdob, dal spch
Trubadr (1853)
Traviata (1853) tvo ucelenou skupinu; na vrcholech oper se nachzej velk
amsmblov scny (sbory); individuln charaktery (sla) se vyleuj ze sborov masy
Makarn ples; Sicilsk nepory; Sla osudu, Macbeth, Don Carlos
V pracch stednho obdob se pln projevilo Verdiho nadn okouzlit posluchae smyslnou
melodikou, kter je dovrenm staletho vvoje italskho bel canta. Strhujc sla melodie,
napojena velkm citem, nahradila nedostatky jednoduchho doprovodu a pli jednoduch
harmonie; jsou zde zachovny tradin uzaven scny s riemi a recitativy. Vbr libret
(ne vdy nejlepch) je veden poctivou humanistickou snahou (sociln-kritick otzky);
prostota a citov vroucnost.
Aida (1871) slavnostn, vzneen (k oteven Suezskho prplavu v roce 1870)
Othello (1887) hluboce realistick drama
Falstaff (1892) posledn opera; buffa, ale dramaticky siln; Shakespeare; v tchto
operch je u orchestr rovnocennou slokou slovmu partu (vliv Wagnerv?);
symfonismus vak nikdy nepekrv typicky verdiovsk cantabiln styl; Verdiho opery (i
pozdn) zstaly ryze italsk, melodicky pln a bezprostedn, doshly jen vt sevenosti.
Verdi navazuje na Rossiniho, Belliniho a Donizettiho, ale pekonv je silou vrazu,
hloubkou mylenky a pirozenm smyslem pro dramatinost; nepe buffy, ale velk
dramatick dla vm si lidskch charakter, situac, osud
Rozdl mezi Verdim a Wagnerem

83

Wagner smuje k abstraktnmu, trochu mystickmu lidstv, kdeto Verdimu jde o

pozemsk lidstv. Smysl pro pravdiv a dramatick vyjden jej orientuje k Shakespearovi.
Verdi je klasickm vyvrcholenm italsk opery, jeho vznam je nedoceniteln.
Vokln-instrumentln dlo
Requiem - opern efekty; Dies irae vniv, jeden z Verdiho nejdramatitjch sbor
Literatura:
Bachtk, J.: Giuseppe Verdi. ivot a dlo. SHV, Praha 1963.
Verismus (vero pravda); jde o prudk efekt, smyslovou ve a za hranice ivota; o
city, prezentovan a v nadnesen deformaci; velk smysl pro efektn divadelnost,
prudk rytmus dje. Jej hrdinov se doslova opjej vlastn bolest a netstm, citov
vlevy nkdy postrdaj ivotn pravdivost; ivotn pravda je asto nahrazovna
drastickou naturalistinost. Zrodky u v nkterch Verdiho operch (Traviatta,
Rigoletto), v realistick opee francouzsk (Carmen)
Piero Mascagni
Cavaleria rusticana (1890) prvn programov veristick opera; zaveden kadodenn
reality na opern jevit; zemitm, lidovm zpsobem zhudebuje hrub jazyk
pedlohy (povdka se odehrv na Siclii; pbh lsky a zrady)
Ruggiero Leoncavallo
Komedianti (1892)
Giacomo Puccini
blzk verismu; vypjat, vniv melodika, vbun rytmy, exotika (Japonsko, na,
umleck prosted), zvukov efekty v orchestru (ale pouv je vkusnji ne jeho
pedchdci)
Bohma (1896) Rodolfo a Mimi (v zvru umr na souchotiny)
Tosca (1900) melodram Tosca vznikl pro hereku Sarah Bernhardtovou; odehrv se
v m; Tosca se v zvru vrh z hradeb Andlskho hradu
Madame Butterfly (1904) zachycuje cizokrajn kolorit; je dn uitm celotnov
stupnice a jemnou orchestrac po vzoru japonsko-javanskch zvukovch viz; npadit
instrumentace oktvov zdvojen klarinetu a zpvu, harfy a housle a mnoho
detailnch pednesovch pokyn (geja a americk dstojnk; neastn lska, tragick
konec)
Manon a Turandot
Literatura:
Burian, K. V.: Puccini a jeho doba. Panton, Praha 1968.

7.8 Hudebn ivot v 19. stolet

Zmna spoleensk situace
Po Velk francouzsk revoluci miz vliv lechty; umn nachz nov stediska ve mstech,
vznikaj nov hudebn instituce; hudba kapitalismu reaguje velice citliv na veker dleit
spoleensk zmny. Hudebnk ji nen sluebnkem, ale svobodnm obanem, kter me
hudbu provozovat jak chce. Neznamen to vak automaticky nezvislost na manskm stavu.
Pokud je svobodnm umlcem a je v podstat ekonomicky zvisl na svm umn, mus
usilovat o jeho spoleensk uplatnn. Vznik nov funkce organiztora hudebnho ivota a
podnikatele, kterm se stv impresrio (pro podn koncert a opernch pedstaven) a
nakladatel (pro vydvn hudebnch dl)
Zmna prosted pro hudebn produkce

84

Mn se tak prosted, v nm se hudebn produkce odehrvaj m-li produkce vydlvat,

mus bt smrovna do prostor, kter pojmou co nejvt mnostv poslucha. Zanaj se
proto stavt velk koncertn sly, v nich se podaj veejn koncerty za vstupn. Hudba se tak
dostv do odlinho akustickho prosted, ne jakm byl zmeck saln. Na tuto zmnu
samozejm reaguje prudkm rozvojem nstrojastv.
Vznik konzervato
Vychovvaj dobe vybaven hudebnky pro symfonick orchestry (Gewandhausorchestrer
v Lipsku, Wiener Philharmoniker, orchestr pask konzervatoe, Londn, Amsterodam;
pomalu profesionln dirigenti Arthur Nikisch, Hans von Blow
Hudba jako samozejm soust mansk domcnosti
Celkov demokratizace hudby znamen tak to, e se hudba stv samozejmou nleitost
mansk domcnosti. Mezi jej nbytkov vybaven pat klavr stejn jako hra na tento
nstroj pat do soustavy mckho vzdln. Z aristokratickch sdel do manskho
prosted se tedy rozila obliba domcho muzicrovn, pro jeho poteby byla ideln
zejmna snadnj tvorba klavrn, psov a komorn (dvojzpvy, pravy pro tyi ruce
symfonickch dl i oper);
Rst vznamu hudebnch instituc
S rozvojem veejnho hudebnho ivota stoupala hudebn proslulost mst, kter pravideln
navtvovali skladatel a koncertn umlci z cel Evropy. Zrove v tto souvislosti vzrstal
poet hudebnch instituc a spolk (zejmna pveckch), kter organizovaly hudebn ivot ve
mstech. Se vzrstajc potebou notovho materilu stoupala tak dleitost hudebnch
nakladatelstv, jejich poet v celoevropskm mtku vzrostl.
Shrnut:
Obdob 19. stolet pineslo do hudebnho ivota vrazn demokratizan prvky, co mlo za
nsledek:
nebval zintenzivnn mstskho hudebnho provozu;
rozvoj hudebnch instituc a
roziovn hudebnch aktivit jak profesionlnch, tak amatrskch
pro kulturu 19. stolet je typick velmi il, pravideln koncertn ivot a
v souvislosti s potebou profesionln ppravy hudebnk roste vznam systematick
hudebn vchovy pedevm v odbornch hudebnch kolch
toto stolet je obdobm kultu umlce tvrce i interpreta
nebvalou mrou zasahuje do hudebnho ivota veejn mnn
na konci stolet se zeteln vydluj dv oblasti: tzv. vysok a populrn umn, a v tto
souvislosti se vyvj tak rozdln typy publika.
Literatura:
Bachtk, J.: XIX. stolet v hudb. Supraphon, Praha 1970.

8. Hudba pelomu stolet

Spoleensk situace:
zvtuj se rozdly mezi jednotlivmi vrstvami spolenosti
umn se stv tkem od ivota (Schopenhauer, Nietzsche) fin de siecle
vznik novch smr pejemnlho impresionismu, dekorativn secese, temnho
mysticismu a drasticky expresivnho naturalismu

8.1 Francouzsk impresionismus

Impresionismus je poslednm izolovatelnm, istm lnkem melodicko-harmonickho

slohu a tvo jeden z nejdleitjch stynch bod s novm slohem snickm

85

nzev z vtvarnho umn (1874 vstava v Pai, mezi obrazy i Monetv Impression. Soil
levant (Nlada vchod slunce) barevn neuritost, mkk polotny, absence pevn
linie, ztrta pevnch obrys; snaha o zachycen prchavho okamiku (mali E. Manet, C.
Monet, C. Pissaro, A. Sisley, E. Degas, A. Renoir)
vlivy impresionist i v postimpresionismu (P. Czanne, P. Gauguin, V. Gogh, H. ToulouseLautrec)
souvislost se symbolisty (P.Verlaine, Ch. Baudelaire, A.Rimbaud)
prudk vpd exotickho umn do Evropy (hlavn japonskho a nskho)
hudebn impresionismus:
o skladebn styl, kter nepouv tradin tematick prce s jej funkn harmoni
o vid zklad ve zvuku a absolutn, uvolnn harmonii
o vyuv diatoniku, chromatiku, celotnov ady, ciz stupnice (pentatoniku)
o kvartov, kvintov, sekundov, septimov i nnov intervaly; nnov akordy
o rytmika je bohat, asto zaloen na drobnch ostinatech, prodlevch, figuracch,
bzch
o melodika je rozplvav; instrumentace nuance, jemn, syt zvuk smyc,
sordinovan deva a est, mn obvykl zpsoby hran, zvukov rafinovan
nstroje (celesta, zvonky, harfy)
o inspiroval mnoho skladatel a obohatil jejich instrumentaci (Skrjabin, Suk, Novk,
Martin)
o vlastn pedstavitel impresionismu C. Debussy, sten M. Ravel, M. de Falla,
O. Respighi

Claude Debussy (1862-1918)

studoval klavr na pask konzervatoi, pot varhany a skladbu); zskal mskou cenu
(Marnotratn syn nebyl s tm spokojen); il jako svobodn umlec v Pai, stkal se
s bsnky, vtvarnky; poznal orientln hudbu a skladby vchodnch skladatel
(Musorgskho B.G., Rimskho-Korsakova)
vytvoil zcela nov hudebn jazyk, kter je modern ve smyslu melodickm, harmonickm,
zvukovm i stavebnm
jeho hudba je inspirovan poezi (Baudelauire, Mallarm, Verlaine, Villon), prodou a
histori i vtvarnm umnm
Orchestrln tvorba:
o Faunovo odpoledne nov styl; zjemnl lyrismus; chvjiv melodie; svdn
tma fltny navozuje pedstavu pastsk idyly
o Nokturna pro orchestr
o Plleas a Mlisanda jedin opera; premira 1902; dj opery je tajemn neurit,
v podstat tragick problm vykoupen lsky smrt (hudba nesena v polotnech,
bez vzruch, nejsou tam rie, spe prost recitativy); deliktn orchestrace
o Moe tdln symfonick freska; asymetrick forma, bohat harmonie
1. Od jitra dopoledne na moi
2. Hra vln
3. Rozhovor vtru s moem
o Images (Obrazy) posledn orchestrln dlo (1. Gigues, 2. Iberia (Ulicemi a
cestami, Vn noci a Jitrem svtenho dne), 3. Jarn ronda)
Klavrn tvorba:
o Arabesky, Pour le piano(suita), Estamps (Rytiny)
o Obrazy (1907) Odrazy ve vod, Pocta Rameauovi (sarabanda); Pohyb
(motorick puls); II.dl Zvony pronikajc listm, A luna sestupuje na bval
chrm, Zlat rybky (figurace, tremola)
o Dtsk koutek, 24 preludi (vrchol; Delfsk tanenice, Mlhy, Plachetnice, Vtr na
plni, Potopen katedrla, Ohostroj); Etudy (12) a skladby pro tyi ruce (Mal
suita) a pro dva klavry (En blance et noir)

86

Psn na slova francouzskch bsnk;

Komorn tvorba
o Sonta pro violoncello a klavr, pro housle a klavr, smycov kvartet
Debussy dv pednost vytvoen zvukov barevn atmosfry ped melodickou lini;
smysl pro nuance, chvjiv, vibrujc pohyb prodch vjev jej spojuje
s impresionistickmi mali

Literatura:
Bek, J.: Impresionismus a hudba. SHV, Praha 1964.
Debussy, C.: Barvy a rytmus. MF, Praha 1962.
Holzknecht, V.: Claude Debussy. SHV, Praha 1958.
Jarocyskij, S.: Debussy. Impresionismus a symbolismus. Bratislava 1989

Maurice Ravel (1875-1937)

po otci Francouz, po matce Bask panlsk vlivy
stzlivj ne Debussy (trochu asketick), piln, pracovit, nedlal z hudby dn tajemn
posln; proslul jako interpret svch vlastnch skladeb; spojuje podnty nejnovjch
postup (nkdy jazzu, ciknsk hudby) s chladnou, racionln virtuozitou
o Pavana za mrtvou infantku prvn spch
Klavrn tvorba:
o Kapar noci; Valky vzneen a sentimentln
Orchestrln a jevitn skladby:
o panlsk rapsodie
o Dafnis a Chloe balet
Po I. svtov vlce tvrd modern styl s ostrmi kontrasty a rytmem (i jazzovm)
o Nhrobek Couperinv hold hudb 18. stolet; istota, preciznost, grcie; tuto
klavrn suitu vnoval ptelm, padlm v 1. svtov vlce
o Klavrn koncerty (1. G dur a 2. D dur pro levou ruku pro Paula Wittgensteina);
G dur brilance, virtuzn, temperamentn; jazzov vlivy
o Tzigane houslov fantazie ve stylu Sarasateho
o La Valse balet pro agileva; satira vdeskho valku
o Bolero premira 1928; neustle se opakujc rytmick figura
Literatura:
Holzknecht, V.: Maurice Ravel. Supraphon, Praha 1967.

8.2. Nmeck hudba konce stolet rozklad romantismu

ztrta vry v lidsk pokrok; protichdn umleck postoje: vnj rozvoj umn s vekerou
pompou, nevkusem, peplcanou mckou ndherou, na druh stran dla soukrom
(nemajc monost publicity), bolestn, hledajc smysl ivota
hudebn prostedky jsou stejn bohat jako ve fr. impresionismu, ale nmeck hudba
inklinuje spe k agresivnmu naturalismu ne k pekultivovanmu impresionismu
bohat modulace, ast alterace, vypjat chromatika, dominuje stle jet tonln prbh
a vrazn melodick linie

Richard Strauss (1864-1949)

dlo dlouho nadhodnocovno (vysok postaven), po vlce zase naopak (konformnost za
nacismu); proil astn a spn ivot; od svch 20 let dirigoval vznamn orchestry
(Mnichov, Vmar, Berln dvacet let krlovskm kapelnkem dvorn opery, Vde
opernm editelem Vdesk sttn opery); vedle toho dirigoval ve vech vznamnch
hudebnch centrech (Pa, Barcelona, Salzburg, New York); spch tak jako skladatel; u
potkem 20. stolet se jeho opern a orchestrln dla hrla po cel Evrop

87

spoluzakladatel Salzburskho festivalu

v operch m blzko k Wagnerovi, v orchestrlnch skladbch k Lisztovi
historick pnos v oblasti zvukov; rozil orchestrln apart do nebvalch rozmr
(tynsobn deva; 8 lesnch roh, pt trubek; zvony, tenorov a basov tuby
v nkolikans.obsazen) opojen zvukem
Orchestrln hudba:
o Don Juan; Macbeth; Smrt a vykoupen symfonick bsn; Til Enpgl
nejlep, zvukov tpytiv, encyklopedie instrumentanho mistrovstv; Don
Quijote rytsk tma pedneno violoncellem; Tak pravil Zarathustra
Nietzschev filozofick idel; vodn fanfry
o Alpsk symfonie popis horsk prody, nkdy a triviln naturalismy (kravsk
zvonce, vtrnky a stroje pro napodoben bouky) virtuozn zvukomalba
Opery:
o Salome (na text O. Wilda) ovlivnno silnou vlnou expresionismu; orgiastick
hudba (a 110 len orchestru)
o Elektra vrchol expresivnho opernho symfonismu
o Rov kavalr jasnj, optimistitj; lehk, mozartovsk buffo opera,
vdesk melodie
o Ariadna na Naxu hudebn virtuozn dlo

Klavrn a komorn skladby:

o v letech 1897-1921 se intenzivnji vnoval komponovn psn, kterch sloil
okolo 150 (asi tvrtina je s orchestrlnm doprovodem); Vier Lieder op. 27, Drei
Lieder op. 29; texty Heine, Goethe, Eichendorf; na rozdl od Schumanna, u nho
je lyrika osobnm vyznnm a subjektivnm projevem jeho nitra, jsou Straussovy
psn spe ne vrazem due dokladem jeho mistrovskho skladatelskho umu

Literatura:
Krause, E.: Richard Strauss. SNKLHU, Praha 1959.

Gustav Mahler (1860-1911)

narozen v echch (Kalit u Humpolce); zakotven v nmeck kultue; odborn vzdln
zskal ve Vdni
jedna z nejzajmavjch postav djin hudby (opravdovost); tk ivotn osudy
(protiidovsk ovzdu); kariru zaal ve dvaceti jako divadeln kapelnk (Halle, Olomouc,
Praha, Lipsko); ve 28 letech editel opery v Budapeti, pak v Hamburku; od 1897 editel
dvorn opery ve Vdni; provdn oper (Gluck, Weber, Mozart) vzor dokonalosti; psnost
a nepodplatitelnost v realizaci umleckch idel nepochopen protimahlerovsk
atmosfra ve Vdni; posledn 4 roky v Metropolitn opee v N.Y.; zemel ve Vdni
do jeho hudby se promt hlubok etick a filosofick nzor o postaven lovka ve svt
hudba je pln vnitnch rozpor, asto melancholicky smutn, nkdy chce smutek pekonat
nespoutanou (rozpustilou) radost, kter ale nikdy netrv pli dlouho (spe radost
vidna pes slzy); pecitlivlost; nkdy svj smutek a melancholii karikuje sm; jdrem
jeho tvorby jsou symfonie
Psn:44 symfonickch psn
o Psn potulnho tovarye kontrast smutnho zpvu s ivm symfonickm
proudem, rytmick nepravidelnost, zdumivost, dramatick vzruch
o Chlapcv kouzeln roh psn na texty Achima von Arnim
o Psn o mrtvch dtech na texty Friedricha Rckerta (piel o dv dti);
Mahler pozdji tak o dceru
o Pse o zemi na slova staronsk poezie pro alt, tenor a orchestr; smutek a
touha; provedeno po smrti (Pijck pse o alosti zem; Osaml v podzimu;
O mld; O krse; Opil v mji; Rozlouen); cyklus bv azen mezi symfonie

88

Symfonie (celkem 9, 10. nedokonen): tyi symfonie jsou vokln; vyjden lidsk
osamlosti, problmy ivota a smrti; prodn nlady, groteskn prvky; ast pouvn
prostch a trivilnch prvk (dechovka, lidov psn, potovsk signl, pochodov prvky)
o 1. D dur pipomn Pastorln Beethovenovu; programn
o 2. c moll se dvma slisty a sborem
o 3. d moll Co mi vypravuje proda; kolos 90 minut; ensk a chlapeck sbor
a altov slo
o 4. G dur v posledn vt soprnov slo
o 5. cis moll od poten tragiky k zvrenmu triumfu
o 6. a moll hlubok zoufalstv tragick, zvan hudba, 7. e moll ryze
instrumentln, rozmrn (pipomnaj Bruknera)
o 8. Es dur Symfonie tisc dv sti; dvojit tyhlas sbor, chlapeck sbor,
osm slovch hlas; I.dl je chvlou tvrho ducha (Veni Creator Spiritus), II. na
zvr Goethova Fausta
o 9. D dur posledn dokonen; poprv provedena a po jeho smrti; 10. Fis dur
zstala ve skice

Literatura:
Blaukopf, K.: Gustav Mahler: souasnk budoucnosti. Ha H, 1998.
p, L.: Gustav Mahler. Praha 1980.

Max Reger (1873-1916)

bachovsk kontrapunktick styl; hodn varhannch skladeb sonty, chorln pedehry,
fugy, variace; kvartety, psn
Ferruccio Bussoni (1866-1924)
vynikajc klavrista, interpret Bacha a Beethovena; hledn novch prostedk jeden
z hlavnch inspirtor tvrttnov hudby
zzran dt (klavr); premiroval Schnberga, Bartka, kontakt s mnoha skladateli;
psobil na vd.konzervatoi, editelem hud.lycea v Bologni, a akademie v Berln

9. Vvoj hudby do poloviny 20. stolet

Spoleensk situace
obdob sloitch politickch boj v Evrop; deziluze a pocit nejistory; exploze vdeckch
poznatk; vroba zmna zpsobu ivota; ve filozofii dv zkladn tendence jedna
vychz z techniky a druh akcentuje problmy lidskho jedince a vm si jeho niternch
problm (rozvoj modern psychologie a Freudovy psychoanalzy)
umn absorbuje vechny podnty a odr dleit udlosti; angaovanost umleckch
dl; snaha o vymann se z mechanismu masov komerce; touha po aktivn asti
velk t snah, princip a metod jednotlivch skladatelskch skupin i vznamnch
skladatel a hudebnch teoretik
v hudb 20. stolet dochz k oputn tonality a dokonce k rezignovn na vekerou tradici
hudby a na pojem hudebnho dla. komunikace, funkci hudby a hudebnho ivota
V hudb vystupuj do poped tyto kvalitativn nov jevy:
prudk rst vmny hudebnch podnt mezi nrody a stty, zeslen vzjemnch vliv
rozprostrann evropsk hudby v globlnm mtku a souasn opan tendence
naruovn eurocentrismu slc lohou americk, asijsk i africk hudby
vznik hudebn tvorby bezprostedn angaovan v rznch socilnch a politickch

89

zpasech
zformovn bloku nonartificiln hudby
rostouc loha nov techniky v hudebn tvorb, reprodukci i en
vrazn zaleovn hudby do komplex typu masovch mdi, zbavn hudby,
audiovizuln produkce apod.
utvrzovn zbonho charakteru hudebn produkce a zrove i opan tendence vymann
hudby z tchto zvislost
rostouc aktualizace hudebnho repertoru libovoln provenience (zem pvodu) vech
dob i vech zem a v souvislosti s tm vyhrann pluralismu v oblasti hudebnch zlib,
vkusu a postoj.
Pevldajc hudebn sloh:
do hudby 20. stolet zasahuje a dle se rozvj sloh melodicko-harmonick (rytmickopolymelodicko-harmonick) pozdn syntzou tohoto slohu (tzv. moderna 1. poloviny 20.
stolet s doznvnm v polovin druh, reprezentovan neoklasicismem, neobarokem,
folklorismem a expresionismem nap. Stravinskij, Hindemith, Prokofjev, Milhaud,
ostakovi, Honegger, Janek, Bartk a st tvorby A. Berga, Schnberga i ranho Weberna)
souasn se utv nov sloh snick (rytmicko-polymelodicko-harmonicko-snick) se
zamenm na sniku (zvukovou barevnost); usiluje o zrovnoprvnn tto sloky:
ran snick styl (asi od r. 1908) postimpresionistick a expresionistick zdrazovn
sniky (Schnberg: Pt kus pro orchestr op. 16 /je zde provovna tzv.
Klangfarbenmelodie melodie zvukov barvy/, est malch kus pro klavr op. 19
/miniaturizac formy nabv snick prvek zvltnho vznamu/, melodram Pierrot lunaire
op. 21 /nov snick kvalita Sprechgesangu mluvenho zpvu/); pat sem tak
zvukov snahy italskch bruitist vyuvajc zvuk netnovho charakteru Luigi
Russolo (tyi kusy pro 19 hmotcch nstroj), snicky prkopnick dla Edgara Varse
(Ionisation) apod.
styl punktuln (asi od druh tvrtiny 20. stol.) za otce punktuln hudby se povauje
Anton Webern, jen ve svch dlech mimodn potlail rytmicko-melodicko-harmonickou
sloku, aby tm vce vyzdvihl snick vznam v prostoru izolovanch tn (punkt) nebo
intervalovch skupin (Smycov trio op. 20, Symfonie op. 21 apod.); z pokraovatel W.
punktulnho slohu vzbudili pozornost Pierre Boulez (Struktury pro dva klavry aj.), Luigi
Nono (Incontri pro 24 nstroj) a Karlheinz Stockhausen (Kontrapunkty pro 10 nstroj),
kte dovedli vraz webernovskho (mono ci impresionistickho) punktualismu,
pohybov pomalho toku, a k punktualismu rychlch bodovch sled a pke
diferencovan dynamice (mono ci punktualismu expresionistickmu), konstrukn
utvenmu seriln metodou.
styl tmbrov (aleatorn tmbrov) (asi od 2. poloviny 20. stol.) vznikl jako reakce na
punktualisticko-serialistick tendence k psn determinaci hudebnho prbhu. Skladby
jsou utveny na zklad umleckho sestavovn snicky vraznch hudebnch ploch a
ploek, komponovanch zejmna aleatorn. Potky tohoto stylu se objevuj vedle znak
punktulnch ji v prvnch skladbch hudby elektroakustick, dle zejmna ve skladbch
K. Pendereckho (Obtem Hiroimy aj.), H. M. Greckho (cyklus Genesis aj.) nebo teba
maarskho skladatele G. Ligetiho (Atmosphres aj.) atd.
ran syntzy snickho slohu a syntzy mezislohov (souasn doba). Je to obdob
modifikac, inovac a syntetick tvr koncepce v rmci skladebnch princip slohu
snickho i sloh dvjch, nap. O. Messiaen (Turangalila, Oiseaux exotiques,
Chronochromie aj.), W. Lutoslawski (Bentsk hry, Smycov kvartet aj.) atd.
Zkladn principy harmonick struktury v hudb 20. stolet jsou:
Tonalita zpsob organizace tnovch vek na zklad hierarchickho vztahu k jedinmu centru
(tonln centrum); ve 20. stolet pevauje rozen tonalita, realizujc tnln vztahy v rmci

90

pln temperovan chromatiky (proti klasick tonalit, realizujc tonln vztahy v rmci tniny dur
nebo moll);
Modalita zpsob organizace tnovch vek na zklad pedem danho vbru tn modu;
modln struktura pitom me, ale tak nemus vytvet tonln centrum;
Serialita podstatnm znakem je pedem stanoven poad prvk se zmrem jejich
rovnomrnho stdn v prbhu hudebnho proudu.
Souhrnn rysy novodob skladebn praxe:
1. Hudba tematick (tzv. rozen tematika) zahrnuje hudbu s hudebnmi, mylenkov
obsahovmi centry, tmaty, hudba atematick nem hudebn, mylenkov obsahov
centra (od pojmem tma zahrnujeme u nejen tma melodicko-rytmick, pp. i
harmonick, ale i vrazn tematick seskupen fakturov, dynamick, pohybov,
tempov, zvukoprostorov polohov, snick (nap. nstrojov artikulan)
2. Stratofonn faktura (vrstvov) je zatm vvojov nejvym typem faktury na bzi
polyfonie. Funkci jednotlivch samostatnch, polyfonn vedench hudebnch lini zde
pebraj samostatn, jednoduch i sloitj hudebn vrstvy, tvoen nkterm ze
zkladnch ve uvedench fakturovch zpsob
3. Formov vstavba: metoda monte izolovanch prvk opakuje vrazn motiv (tzv.
tvar) bez zpracovn a pak pmo pechz k dalmu, rovn vcekrt opakovanmu
tvaru. tvary kontrastuj rytmicky, frzovnm, melodicky, dynamicky i barevn.
Forma je pak mont mnoha takovch kontrastnch tvar (L. Janek).
4. Tradin formy: u tdln se asto zkracuje reprza; vznik nov typ strukturlnch
variac; v sontov form nkdy chyb modulace a tm i tonln kontrast a nkdy je
znan zmeneno proveden (me i zcela chybt); v sontovm cyklu nen
podmnkou, aby nkter z vt mla sontovou formu(poet vt me bt rzn);
symfonie se p obshl i men (symfonietty), stoup podl symfoni s vokln slokou
nebo s recittorem; komorn cykly inklinuj ke zhutnosti projevu, vyuvaj
netradinch nstrojovch obsazen, zvlt rznch bicch nstroj. Skladatel
vtinou uvaj znm formov typy, provdj zsadnj zsahy do tradinch forem,
kombinuj je a e kadou skladbu individuln. Krajnosti: Oteven (zmrn se
vyhb vem prostedkm, kter mohou navodit dojem pevn, ucelen formy); skladba
by tak mohla znt nekonen dlouho, jako sled samostatnch a na sob nezvislch
tvar, tzv. moment (momentov forma); Nhodn forma pot s dotvoenm
interpretem. Uv se ve skladbch vyuvajc aleatoriky, kdy nkter z dl skladby
mohou bt vynechny, mohou bt hrny v rznm poad, co zle na interpretovi
(Pierre Boulez: III. klavrn sonta). Zvltnm ppadem je symetrick forma se
zrcadlovou reprzou, tzv. forma obloukov nebo mostn nap.: ABBA, ABCBA,
ABCDCBA aj. Protiplem pravideln formov periodicity a symetrie se stalo sil o
asymetrinost, ztlesnn zvlt zkonitost zlatho ezu, kdy je celek rozdlen
na dv nestejn velk sti (hodlme-li zlatm ezem rozdlit njak slo, nsobme je
hodnotou 0,618, m vypotme vt dl).

9.1 Zkladn stylov tendence

doznv pozdn romantismus, impresionismus a secese

velk mnostv souasn psobcch umleckch hnut a smr (expresionismus,
realismus, folklorismus, fauvismus, abstraktivismus, konstruktivismus, dadaismus,
neoklasicismus)
rmcov lze vylenit tyi zkladn stylov tendence
Expresionismus
o ovlivnil hlavn malstv a hudbu; odpor proti mck mlkosti; protest proti
souasnmu zpsobu lidskho it; zdrazuje vnitn citov napt; nmty
z oblasti sociln a psychologick; mezn lidsk situace (zoufalstv, osamn,

91

utrpen); nejsilnji se projevil v Nmecku obrazy O. Kokoschky, O. Dixe,

skupiny Die Brcke (L. Kirchner) a Der Blaue Reiter (V. Kandinskij, F. Marc)
o hudebn expresionismus vzpoura proti pebujel citovosti romantismu i
pejemnl barvitosti impresionismu; deformace linie, zkontrastnn kontur,
dynamick krajnosti, dla citov vypjat
o u u Strausse; pedevm ale II.vdesk kola A. Schnberg, A. Berg, A.
Webern; jedna etapa Bartkova; nkter skladby P. Hindemitha, S. Prokofjeva, I.
Stravinskho, L. Janka, D. ostakovie, A. Honeggera

Folklorismus (resp. neofolklorismus)

o vliv lidov kultury u od 19. stolet; v mnohm se lidov tendence stkaj
s expresionistickmi; uvolnn vitalita znovuobjevenho lovka s jeho
bezprostednost a pudovost; obdob barbarskho primitivismu; smovn
k samotnm zkladm, k elementrnm pratvarm melodickm a rytmickm
o mohutn vraz je dosahovn zdraznnou a kiklavou barvou, asto orgiastickm
rytmem, drsnou, pomrn neperiodickou lini
o pedevm L. Janek a B. Bartk; siln vlivy nachzme tak u I. Stravinskho, C.
Orffa, S. Prokofjeva, Z. Kodlyho ad.

Civilizan tendence
o svzn s vvojem vdy, techniky a civilizace; ve vtvarnm umn zde pat
kubismus (P. Picasso, G. Braque) ; abstraktivismus (P. Mondrian, K. Malevi);
futurismus, dadaismus a v jistm smyslu i surrealismus (S. Dal)
o hudba zde nehrla rozhodujc roli, ale futurismem a dadaismem byla ovlivnna
o futuristick snahy reprezentuje v hudb bruitismus, vyuvajc zvuk netnovho
charakteru (L. Russolo, H. Cowell, E. Varse snaha vytvoit hudbu, kter by
odpovdala rytmu doby); tak nkter dla A. Honeggera, P. Hindemitha
o spojeno asto s dadaismem pevrcen hodnot, vazovn nhodnch a
nesourodch prvk do jednoho celku; sebeironie, grotesknost; provokativnost;
siln stopy v dle E. Satieho a Pask estky
o ve 20. letech mali slepuj kole z roztrhanch novin, krabiek od zpalek,
tramvajovch jzdenek; E. Satie pe skladby ve tvaru hruky, D. Milhaud
zhudebuje Katalog kvtin i s daji o cench a Katalog zemdlskch stroj, P.
Hindemuith v opee Prv vylo opvuje plynov koupelnov kamna

Novoklasick (neoklasick) tendence

o protivha uprosted destrukce koncepc a horenho a netrplivho hledn novho
vrazu; touha po jistot, pevnm a uritm tvaru; hledn posily v systematickch
vtvorech velkho stylu antiky, renesance, klasicismu a vbec ve vyrovnanch
syntetizujcch vtvorech minulosti; pevnost lini a stavby (I. Stravinskij
Pulcinella)
o tento nvrat pronik umnm 20. a 30. let; v architektue se projevuje budovami ve
stylu neorenesance nebo neogotiky (Chicago Tribune)
o dal autoi: P. Hindemith (neobaroko formy passacaglia, toccata, fuga); S.
Prokofjev; F. Poulenc; D. ostakovi, B. Britten, S. Prokofjev, B. Bartk, B.
Martin

Charakter hudebn mluvy a hudebnho ivota

Melodika sevenj, oste krojen, asto lomen; me bt atematick; prbh me bt uren
tonlnm zakotvenm, utven modln, voln atonln i preformovn dodekafonickou adou;
vazba melodiky na harmonii nen nutn, me probhat nkolik melodickch, harmonickch i
jinch psem
Harmonick principy dur-moll jsou stle vce naruovny; stle vce dochz k pouvn rozen
tonality, k uit vce tnin souasn (atonalita a polytonalita) a k prbhu atonlnmu. Vtina
skladeb vznikajcch ve 20. stolet je vlastn v nejirm smyslu tonlnch; jist obohacen

92

pedstavuje modalita, kvartov harmonie, pouvn pentatonickch, celotnovch, chromatickch

i tvrttnovch stupnic
Rytmick strnka nabv zvltn dleitosti; mnohdy se stv formotvornm prostedkem (I.
Stravinskij); obvykl jsou zmny takt, pesuny akcent, neobvykl instrument s mnostvm
bicch nstroj; polyrytmick seky obrovsk pulzan napt
Dynamika a barva hraje v soudob hudb nesmrnou roli; asto velice kontrastn charakter;
nstroje jsou vyuvny v nezvyklch polohch a neobvyklch artikulacch, kter jsou mnohdy
nositeli dramatick exprese (B. Bartk, A. Berg, A. Webern)
Nstrojov obsazen je asto diametrln odlin od tradinch orchestrlnch i komornch tles;
asto komorn soubory, v nich je kad hlas zastoupen jednm hrem; dechov a bic nstroje
(Bartk, Stravinskij, Orff); klavr v perkusivn roli; jednotliv nstroje jsou emancipovny a kladou
se na n asto velk technick nroky
Formy tradin, ale jsou koncentrovanj a sevenj; velmi asto suita; voln formy; nov
monodramata, drobn opery, dadaistick kky, humoresky, nov pojat melodram (Schnberg),
kantta a oratorium; nov postaven zskv balet (Stravinskij)
Hudebn ivot souasn hudba se ocit na okraji zjmu; interpreti pod tlakem publika provdj
hlavn slavn skladby minulosti; existuj instituce, osobnosti a soubory, vnujc se soudob hudb
Hudebn dny v Donaueschingen (1921), Mezinrodn spolenost pro soudobou hudbu(1922),
Sdruen pro soukrom provdn hudby (A.Schnberg), vznamnou roli sehrl balet S. agileva a
vznamn opern scny v Pai, Bruselu, Berln; dirigenti A. Toscanini, L. Stokowski, W.
Furtwngler; klavrist A. Rubinstein, R. Serkin; houslist J. Heifetz, Y. Menuhin a dal
Hudebn teorie skladatel se pokouej formulovat svj kompozin pohled nebo systm
(Schnberg Nauka o harmonii; Stravinskij Hudebn poetika; Hindemith Nvod o hudebn
sazb)
Chronologick lenn hudebnho vvoje 1. poloviny 20. stolet je obtn, protoe jednotliv
stylov tendence probhaly spe soubn ne posloupn.

9.2 Klov osobnosti a tvr skupiny

Kolem roku 1910 dochz k nstupu nov generace, jej tvr radikalismus znamen vvojov
zvrat. Vznikaj novtorsk skladby, kter okuj nepipraven publikum. Zakladatelsk osobnosti
modern hudby bvaj nkdy oznaovny jako klasikov 20. stolet pat mezi n A. Schnberg,
A. Berg, A. Webern, I. Stravinskij, B. Bartk, A. Honegger, D. Milhaud, P. Hindemith, S.
Prokofjev aj.
a) VDE DRUH VDESK KOLA
Je reprezentovna trojic rakouskch skladatel A. Schnberga, A. Berga a A. Weberna. Vde
(stedisko tradin hudby) se stv jednm z center modernho umn. Vliv II.vdesk koly je
nejvraznj po II.svtov vlce
Pehled druh atonality

Neorganizovan (voln) atonalita

Organizovan atonalita
a) serijn technika (dodekafonick)
b) seriln (multiseriln) technika

93

Atonalita je zpsob organizace tnovch vek bez tonlnho centra, resp. bez jakchkoliv funknch vztah;
snaha o emancipaci od vech dosud platnch hudebnch zkon; akordy stavny jinak ne po tercich
(zvlt septimy, sekundy, kvarty a tritony; oktva byla odmtna s tm, e zdvojen tn by zskal pevahu
nad vemi ostatnmi a stal by se tm jakmsi zkladnm tnem); odmtn klasickho metrickho rytmu
(nepravideln dlen not na trioly, kvintoly souasn s dlenm pravidelnm, akcenty na nepzvunch
dobch, oste trhan rytmy, zdrazovan notami se dvma tekami, zmny takt); rozklad vech do t doby
ustlench forem; jedinm stavebnm prvkem se stal interval a princip varianho rozvjen, pi nm se
dn motiv pesn neopakuje, ale stle variuje; ast stdn nejostejch dynamickch kontrast, prudk
agogick zmny, nstroje jsou exponovny znan neobvykle (a do krajnch monost), ve zpvnch hlasech
se uplatuje poadavek m1uvenho zpvu (Sprechgesang)
Od voln atonlnho zpsobu kompozice se brzy oddlily snahy, vedouc k atonalit organizovan. kol
zorganizovat atonalitu pipadl ad - srii. Zpotku stlo v poped zjmu uzkonn rovnomrnho
vyuvn pouze rznch tnovch vek (jedin parametr) = serijn technika. Pozdji dolo i
k organizovn vech ostatnch sloek (parametr) hudby (dlka, poloha v rznch oktvch, dynamika,
barva, zpsob nstrojov artikulace a realizace apod.) nebo sousti hudby, pak jde o techniku seriln.
Dodekafonie (dvanctitnov technika) tonln zvislost na cetrlnm tnu je odstranna; kad tn je
stejn dleit. Me se opakovat a po melodickm (jednohlasm), polyfonickm nebo harmonickm
vyerpn dvanctitnov ady (dodekafonika I. stupn; pevldala u Schnberga); mn dogmatit
dodekafonist pipoutj v prbhu kompozice uprosted tohoto komplexu bezprostedn opakovn stejnho
tnu nebo jeho oktvy (tu toti vbec nepovauj za jin tn), co odvoduj tm, e je to vlastn
rytmizovn dlouhho dren tnu (II. stupn; astj u Weberna); dle dovoluj opakovat tny vznikl
pouitm trylku nebo tremola (III. stupn).
Plat zachovvn nsledujcch pravidel:
a) ada nesm bt toton s chromatickou stupnic, kvartovm nebo kvintovm kruhem;
b) kad tn se v tomto schematickm tvaru vyskytuje pouze jednou;
c) ada m mt urit kompozin pln, zdrazovat nkter intervaly (pro danou adu
charakteristick);
d) ada nepesahuje pli rozpt oktvy;
e) skoky vt ne oktva jsou vzhledem k monm oktvovm transpozicm tn zbyten;
f) vce ne dva stejn intervaly nemaj nsledovat za sebou;
g) je vhodn stdat men a vt tnov kroky;
h) rozklady znmch akord maj bt vymceny.
Prce s adou:
Ze zkladnho tvaru (Z) byly zskny dal varianty:
inverze (I) zkladnho tvaru ady - horizontln zrcadlov odraz, pevrat zkladnho tvaru,
rak (R) - vertikln zrcadlov odraz, zptn notovan zkladn tvar,
inverze raka (IR) zkladnho tvaru ady, zptn notovan pevrat.
Nejastji se uv quaternion (kvaternion), kter vychz z pedpokladu, e R zan zvrenm
tnem Z a IR zvrenm tnem I (piem vak I nemus zanat zatenm tnem Z). Zkladn tvar i
vechny uveden promny lze pirozen jet 11x transponovat do rznch tn chromatick stupnice. Z
jedin ady tm vznikne celkem 96 adovch forem, kter jsou spolu spznny a tvo dostaten zsobnk
materilu i pro vt skladbu.
Operace s adou byly postupn rozeny o dal konstrukn pochody nap. permutace (pracuje s
pemnami ton v ad), rotace (prvn tn se stv poslednm), interpolace (mezi tny danho adovho
prbhu vsouvme (interpolujeme) tny odjinud.
Seriln (multiseriln) technika
Ppracuje souasn nejen se sriemi tnovch vek, ale i se sriemi dlek, dynamickch stup, pomlk,
nstrojovch barev, zpsob nstrojov artikulace, se sriemi tempovch a metrickch zmn aj. Z prvk
tchto sloek se sestavuj:
srie dynamickch stup, nap. pp-mf-f-ff; mf-ppp-p-mf-f apod.
srie druh nstrojovch barev, nap. tltno-klarinetov, hobojo-fagotov, trubko-pozounov, houslovioloncellov; nebo tak klavrn, varhann, uritch rejstk, saxofonov, hornov, pikolo-fltnov aj.
srie rznch zpsob hry, nap. sfz, norm. apod.,
srie oktvovch poloh, nap. velk, mal, jedno, dvou a trkovan,

94

srie agogickch a tempovch zmn, nap. accel., meno mosso, allargando, pi vivo; = 120, 100, 80,
40 atd. Tchto vak nebv pouvno ve spojitosti s jednotlivmi tny, nbr s vtmi seky skladby.
Je toti skoro nemysliteln provst kad jednotliv tn v jinm tempu i agogice; agogick oznaen
jsou t znan nepesn, m se zkresluje pesn zznam. Vtina skladatel serialist proto dv
pednost vzniku tempovch a agogickch zmn pomoc sri tnovch dlek a pomlk.
Nejzaz fz seriln techniky je totln organizace vech sloek hudby (viz 2. polovina 20. stolet).

Arnold Schnberg (1874-1951)

zakladatel, inspirtor a duchovn vdce II.vdesk koly; tk ivotn dl, hudbu
studoval jako autodidakt; vykonval ednick povoln; zpotku dil pveck spolky a
kabaretn orchestry, uprovoval dobov lgrym operetn melodie aj.; a do svch ticeti let
nenael adekvtn hudebnick msto; od roku 1901 se na pmluvu R. Strausse mohl
vnovat hudb naplno a vyuovat (stdav ve Vdni a Berln; nejvznamnj ci A.Berg
a A.Webern)
1918 zaloil Sdruen pro soukrom provdn hudby; na potku 30. let proputn
(idovsk pvod); hudba prohlena za zvrhlou; 1933 odchod do Ameriky, kde zemel
(Los Angeles)
hudba: vrazov a tvarov novost; drsn melodika, velk nezpvn intervaly; od roku 1908
atmatinost; sloit rytmika, asymetrick a neperiodick modely, snaha po co nejvt
expresvnosti, kontrastn dynamika, neobvyklost nstrojovho a voklnho projevu,
vyuv krajnch poloh; atonln prbh a ve 20. letech dsledn konstruktivnost
forma hudebnho aforismu proti obrovskm rozmrm um.dl koncentrace na
podstatn sloky; jdro sdlen; ve st se piklonil k tonln hudb
tyi obdob:
o I. Tonln (vychz z pozdnho romantismu)
Zjasnn noc smycov sextet
o II. Atonln (od roku 1908)
Oekvn a astn ruka monodramata
Pierrot lunaire melodram; pouv sprechgesang a nov komorn
obsazen (jedno z nejradiklnjch dl); zhudebnn bsn Alberta
Girauda o Pierrotovi; ensk recittorka, pt hr hraje na 8 nstroj
(fltna, pikola, housle, viola, cello, klarinet, basklarinet a klavr); kadou
st doprovz jin nstrojov seskupen (nzvy nap.: 4 Luna v umyvadle,
6. Vyvolvn duch, 7. Nemocn msc, 9. Modlitba Pierrota, 12. Zpv
obence, 13. Poprava)
est malch klavrnch skladeb op. 19 reakce na smrt G. Mahlera); 1.
nejdel m 18 takt; 2. a 3. m 9 takt; nen zde tma, motivick prce,
forma; krajn expresionistick styl; strunost, nelze se opt o tonalitu,
nelze analyzovat po formln strnce
o Dodekafonick
Pouvn nov techniky (od 1923); kompozin metoda s dvancti jen na
sebe se vzjemn vztahujcmi tny = dodekafonie (dvanctitnov
hudba)
Suita pro klavr op. 25 klavr mu slouil spe jako laborato pro
pokusy s novmi kompozinmi mylenkami; nov technika, ale tradin
formy (preludium, gavotta, menuet, gigue)
Dechov kvintet op. 26
Moj a Aron - opera (ron je zpvan, Moj mluven)
o Pozdn (americk)
ustupuje od dsledn dodekafonn prce; nvrat k expresionistickmu
vchodisku; spoluproval krutosti II.svtov vlky
Koncert pro housle a orchestr; Koncert pro klavr a orchestr
Ten, kter peil Varavu (1947) na vlastn text podle vyprvn lovka,
kter peil porku povstn ve varavskm ghettu; nmecky a anglicky

95

Literatura:
Schnberg, A. : Dopisy. Praha 1965.
Schnberg, A.: Styl a idea. Argot vitae 2004..
Stuckenschmidt, H. H.: Arnold Schnberg. Supraphon, Praha 1971.

Alban Berg (1885-1935)

kem Schnbergovm; vnoval se kompozici, organizaci hudebnho ivota a
soukrommu vyuovn; il stdav ve Vdni a v Alpch
ve srovnn s Schnbergem je jeho vraz mk, lyritj a m silnj vazby k tradici
vyuit dodekafonie, ale s tradinmi prvky (tematick prce, citace, lokln vyuit
tonality); nejhranj skladatel II.vdesk koly
rozsah tvorby nevelk; z potku rozen tonalita
o Vojcek (1922) sociln kritick opera; doshla svtovho spchu; atonln;
vojk Vojcek zavrad svou milou a sm se utop; hraje se to i jako drama (Georg
Bchner); esk premira 1926 Otakar Ostril
o Lyrick suita dodekafonick; instrumentoval ti vty z pvodnho smycovho
kvartetu; krajn vty jsou dodekafonick, v pomal se objevuje citt z Tristana a
Isoldy
o Lulu opera; text A.Berg nedokonil ji; premira a 1979 P. Boulez v Pai
o Koncert pro housle, klavr a 13 nstroj - atonln
o Koncert pro housle a orchestr Na pam andla zkomponoval na pamtku
pedasn zesnul Manon (dcera Almy Mahlerov), kter zemela v 17 letech na
dtskou obrnu; voln dodekafonie s mahlerovskmi nzvuky, s vyuitm citac
korutansk psn (v lesnm rohu v 1.vt) a Bachova chorlu Es ist genug(2.
vta)
Anton Webern (1883-1945)
zamoval se spe k racionlnmu uchopen hudby; Schnbergv k; psobil jako
symfonick a opern dirigent; po nstupu faismu vylouen z veejnho ivota (pro sv
nekompromisn obansk a umleck postoje; pro nov reim byla jeho hudba nedouc)
jeho hudba m ble k reflexm osamlho jedince ne k dramatick expresi; aforistick
strunost a zhutnost; vyuv nezvykl polohy nstroj, jemn odstny v tvrob tn;
krtk skladby (ne del ne 10 minut)
ve srovnn s Schnbergem je strunj, tkavj, ti (hudba ticha); ortodoxn
dodekafonik fanatik dodekafonie; serijn techniku rozil i na dynamiku a barvu
(zrodek seriality); melodick struktura je rozdrobena do miniaturnch stic a ploek
(punktualismus); celkem 31 skladeb: vokln tvorba a komorn instrumentln tvorba
o tyi psn pro pro hlas a nstroje op. 13 bhem 1.svtov vlky; bsn 4 autor
(mimo jin Georg Trakl, Li Po); komorn instrumentln doprovod (deva, est,
bic a smyce); opora o pevnou strukturu (text); sti Trva v parku, Osaml,
V cizin; Zimn veer
o Symfonie op. 21 dvouvt; komorn obsazen (klarinety, lesn rohy, harfa a
smyce); textura je transparentn, sestv vtinou z izolovnch not a dce
rozloench akord
Punktualismus je zvltn snick styl kompozice, ve kter jednotliv tn, (bod, punctum) nebo interval
pebr koly, svovan dve motivu, tmatu a hudebn frzi. Osamocen tn o pesn vymezenm
kmitotu, zaznvajc izolovan nebo tm izolovan ve zvukovm kontextu a prostoru, se m stt nositelem
hudebnho vrazu, mylenky (hudba nem hranice, neexistuje pro ni jasn, charakteristick zatek a konec);
tkav, neklidn, astji vak nervzn a keovit plochy jemn i oste diferencovanch, prostorov

96

vzdlench tn, interval, zvuk. Netradin nstrojov obsazen (bubny, gongy, tale, zvony, zvonky,
deva, do nich vpadaj pekvapiv tny xylofonu, cembala, harfy, zvonkov hry, klavru, pozdji i
elektroakustick hudba). Punktualismus je osobitm produktem cel ady hudebnch smr; jeho prvky
najdeme ve voln atonln hudb, v hudb serijn vetn dodekafonismu, v hudb elektroakustick a
pirozen tak v hudb aleatorn i tmbr; punktuln charakter v nejvlastnjm slova smyslu vznikne vak
pece jen nejastji v oblasti seriln techniky.

b)

PA a PASK ESTKA

Dal svtov hudebn centrum a stedisko avantgardnch umleckch tendenc (na potku stolet
pes dva miliony obyvatel); doznv impresionismus a symbolismus, zanaj se objevovat
fauvismus, kubismus, dadaismus, surrealismus. Pa je Mekkou svtovho umn amerit
spisovatel a skladatel, pedn panlt mali a hudebnci (P. Picasso), umlci nmet (H. Arp),
rut (M.Chagall, S agilev, I. Stravinskij); Rumuni (T.Tzara), ei (F. Kupka)
Pask estka skupina paskch hudebnk (Les six; 1919); na umleck zamen psobily
nov tendence povlenho ivota (zejmna naden z prudkho rozvoje technick civilizace);
vcemn nhodn sestaven skupina (jejich skladby spolen zaznly na jednom veeru); na rozdl
od nmeck vnosti se francouzsk hudba vyrovnv s komplikovanm postavenm lovka ve
svt spe tragikomedi, groteskou (hravost, drobn radosti vednho dne); zliba v grotesknch
nmtech (Vl na stee, Hospodsk stroje) a snaha vyjdit ivotn styl doby (Pacific 231);
velkm inspirtorem byl Eric Satie.
lenov: Darius Milhaud, Arthur Honegger, Georges Auric, Francis Poulenc, Louis Durey a
Germaine Tailleferrov
Eric Satie (1866- 1925)
extrmn umleck nzory; groteskn estetika cirku, music-hallu, trit a kavrenskch
koncert; skladby nezvyklch nzv; duchapln ironie, provokativn prostota
tvrce modern grotesky
o Gymnopdie soubor klavrnch skladeb; Debussy je instrumentoval pro orchestr
o Ti skladby ve tvaru hruky
o Ti chab, prav preludia pro psa
o Parda balet; obsahuje psac stroj, sirnu, baterii lahv, obsluhovanou nskm
kouzelnkem; libreto Jean Cocteau; kostmy P. Picasso
Francis Poulenc (1899-1963)
skladatel neoklasickho typu; jasn melodick linie, smysl pro umenost
psn na Apollinaira a Eluarda
dla sborov, ti opery a ti vznamn sonty
o Fltnov, hobojov a klarinetov sonta
o Koncert pro dva klavry
Darius Milhaud (1892-1974)
studoval skladbu a dirigovn na pask konzervatoi; za I.sv.v. psobil jako kulturn
ata v Brazlii; za vlky uil na univerzit v USA, po vlce stdav v Americe a ve
Francii
napsal asi 450 skladeb; psobila na n civilistn poezie, jihoamerick folklr, pvodn
ernosk jazz a tak antick drama
o Hospodsk stroje, Katalog kvtin, Vl na stee balet (kurizn prce);
bitonln seky (Milhaudv vynlez)
o Opery:
nos Evropy, Oputn Ariadna, Osvobozen Theseus - minutov opery
Krytof Kolumbus monumentln historick opera (Paul Claudel)

97

o Instrumentln dlo:
12 symfoni, 6 miniaturnch symfoni (3-5 minut)
Koncerty 5 klavrnch, 2, houslov, 2 violov, 2 violoncellov
18 smycovch kvartet (14. a 15. lze hrt spolen jako oktet)
Arthur Honegger (1892-1955)
studoval na curysk konzervatoi, pak psobil v Pai; vnoval se vhradn kompozin
a dirigentsk prci, v dob II.sv.v se vnoval tak hudebn kritice (Zakn zkamenlin)
velmi rychle se rozeel s estetickmi zsadami estky (civilistn poezie); navazuje na
Bacha, Beethovena a velk romantiky
jdrem jeho vyjden je dramatick konflikt hudebn e je pomrn drsn, ale vrazov
siln, melodika je expresivn vypjat, energicky ton rytmika, polyfoninost,
ostedisonantn, sloit harmonie (alterace, polytonalita); sloit a dost pesimistick nzor
na ivot a svt
psn na texty P.Claudela, J.Cocteaua, G.Apollinaira
o Opery a oratoria
Krl David oratorium
Judita biblick drama
Antigona opera
Jana z Arcu na hranici vrcholn dlo; na text Paula Claudela,
monumentln scnick oratorium; dj kolem hranice, m 11 scn
s Prologem, promt se tam cel ivot, smrt a vykoupen
o Symfonick dla
Pacific 231; Rugby symfonick vty
5 symfoni (3. Liturgick /1945/)
Literatura:
Honegger, A.: Jsem skladatel. Praha 1967.
Honegger, A.: Zakn zkamenlin. SNKLHU, Praha 1960.

Igor Stravinskij (1882-1971)

vedle Schnberga druh nejinspirativnj osobnost hudby 20. stolet
narozen v Petrohradu, kvalitn veobecn i hudebn vzdln (k Rimskho-Korsakova);
v roce 1910 se v Pai proslavil Ptkem Ohnivkem a na dlouhou dobu se zde usadil
(fr.obanstv); sblil se s S.agilevem, P.Picassem, H.Matissem, C.Debussym, M.
Ravelem, E.Satiem; inspirace i jazzem (Ragtime pro 11 nstroj)
jeho dlo bylo vdy v poped zjmu i po odchodu do Ameriky (am.ob.1945), kde psobil
jako skladatel, pianista a dirigent svch dl; zvr ivota v Evrop (pohben v Bentkch)
mn expresivnj ne Schnberg, vcnj (draz na emeslnou strnku), neusiluje tak
bezprostedn o zruen tradic, naopak se obrac k minulosti (prkopnk novoklasicismu)
melodika je periodick, tematick; rytmus je asto formotvornm prostedkem (jasn,
ostr a metronomicky psn); klasick pehlednost, homofonn faktura
udlal v rytmu tot, co Schnberg v harmonii
Ti obdob:
o Folklrn (rusk)
Ptk Ohnivk balet
Petruka ostr rytmika, slovansk, folklorem ovlivnn styl; tradin
melodie a tonalita
Svcen jara (Obrazy z pohansk Rusi) npadn tmbry, hodn bicch;
ritul, bhem nho se mlad dvka utan k smrti, aby si naklonila bostvo
jara; balet je dlem divok extze a enou jej vped mocn primitivn
rytmy; premira v roce 1913 vyvolala obrovsk skandl; revolun pojet
rytmickho prvku; do t doby byl rytmus zcela podzen melodii a form,

98

zde se stal initelem dominujcm; melodie h disonancemi,

polytonlnost, ostrmi, jakoby nesladnmi zvuky; je napsno pro
obrovsk orchestr (8 lesnch roh, hodn trubek, pouzoun a tub, velk
sestava neladnch bicch, hodn smyc); stejn jako balet se skld ze
dvou st: Vzvn zem a Velk obt; posledn posvtn tanec boue
der (asi na 270 taktech se zhruba 150x zmn takt); v jednom taktu na
sebe bv navreno 6 rznch rytm
Pbh vojka opera-balet (protivlen); expresionistick ladn
o Neoklasick (20. lta) draz na istotu a dokonalost skladebnho emesla;
inspiroval se jednoduchost ranho klasicismus, ale i dalmi obdobmi; asto se
objevuje neopakovateln ironick hudebn humor a vtip, nesen lehkou asto
intervalovmi skoky nesenou melodikou
Pulcinella inspirace Pergolesim
Koncert pro klavr a dechov nstroje; Houslov koncert
Oidipus rex vrcholn dlo; barokizujc opera-oratorium
almov symfonie
Syntetick dla: Symfonie in C, ivot prostopnka (1951)
o Pozdn (dodekafonie a seriln hudba)
Canticum sacrum
Requiem canticles (1965)
Nky proroka Jeremie (1958)
Literatura:
Stravinskij, I.: Kronika mho ivota. Orbis, Praha 1937.
Craft, R.: Stravinskij (denk). Supraphon, Praha 1968.

c)

DAL ZAKLADATEL MODERN HUDBY

Paul Hindemith (1895-1963)

jeden z nejvestrannjch hudebnk 20. stolet hudebn skladatel, organiztor, violista,
houslista, komorn hr, pedagog; ovldal adu nstroj (housle a violu virtuzn);
inkoval v orchestrech pi nmch filmech, koncertn hr v opee, hr v kvartetu,
podlel se na festivalech modern hudby v Donaueschingenu; 1927 profesor kompozice
v Berln; 1937 opustil Nmecko (zvrhl umn), psobil ve vcarsku a od roku 1940 uil
v Americe; posledn lta strvil v Evrop
reprezentuje tzv. Novou vcnost (antiromantick poetika; potlauje vechno osobn, m jt
o hudbu samotnou; m plnit pragmatickou funkci, vchovn koly, m bt eln;
proti expresionismu stav funkcionalitu
zaloil v roce 1921 hudebn festival v Donaueschingenu
v jeho tvorb se odr technika, humor, klaunovstv, jazz; ve 20. letech sil o
kompozin kze a pevnou konstrukci nvrat k Bachovi (formy - fugy, toccaty,
passacaglie); emesln dokonalost; po nstupu faismu zmna k vt spoleensk
angaovanosti hudebn e se zjednoduuje, usiluje o mylenkovou jasnost, citov
prohlouben
tonalita, ale rozen astj uvn akord se zvenm potem sekund, septim a
triton, prce s disonancemi a konsonancemi proti dvjm konvenccm; mezi tny
neme nikdy existovat rovnoprvnost jedny tny vldnou jinm
pokus o systm, podle kterho se daj vyloit vechny akordy (Unterweisung im Tonsatz =
Nvod k hudebn sazb)
o Opery (vtinou si psal texty sm)
Cardillac (1924)
Mal Mathis (1934-35) nmtem je ivot male Mathise Grnewalda
(Isenheimsk olt)

99

 Harmonie svta (1957)

o Symfonick a koncertantn dla
Koncertn hudba pro smyce i pro dal obsazen (dechy)
Symfonie Mal Mathis hudba a nrtky pro stejnojmennou operu
Symfonie Harmonie svta
Koncerty (pes 20) pro housle, klavr, violoncello a rzn dechov
nstroje
o Komorn
Sonty (pro tm vechny nstroje) pro housle, violu, kontrabas, trubku,
harfu, tubu aj.
Ludus tonalis klavrn cyklus (Hry s tny); 12 fug spojench interludii,
preludium a postludium; jsou azeny podle tnov pbuznosti v ad I.
Klavrn suita 1922 ovlivnno jazzem; gangstersk hudba
Bla Bartk (1881-1945)
v maarskm prosted nedocenn; pedagogicky psobil na Akademii v Budapeti, zabval
se folkloristikou (maarsk, rumunsk, bulharsk, srbsk a jin lidov hudba); pianista
lisztovsk velikosti; v dob vlky odeel do USA, zemel v New Yorku
originln syntza lidov a uml hudby a zvukov i rytmick novtorstv; proel adou
pemn, chtl zaloit hudbu na novch zkladech; zstal pevn spojen s lidovou hudbou
svho nroda; dostal se k samotnm rytmicko-melodickm pratvarm maarsk hudby;
zrove spojen s nejprogresivnjm vvojem evropsk hudby
okouzlen barbarskm rytmem, expresionismem, novou zvukovost (nov pracuje
s nstrojovmi barvami); opral se o vchodoevropskou modalitu
sbral lidov psn, nejen maarsk, ale sjezdil cel Balkn, Turecko i Aklrsko; vytvoil
sbrku, kter obsahuje 16 000 lidovch psn
vtina dl je expresvn vypjat, barevn originln a rytmicky vrazn
vyel z romantismu, nsleduje obdob expresivn (ostr vraz) vtina dl a posledn je
syntza (3. klavrn koncert, violov koncert nedokonen, srozumitelnj)
o Jevitn dla
Podivuhodn mandarn (1919) - vbojn, expresionisticky dern balet
Hrad Modrovousv opera
o Orchestrln a koncertantn skladby
Hudba pro strunn nstroje, celestu a bic (1936) rytmicky a tmbrov
geniln; zkomponoval jej pro Paula Sachera a Basilejsk komorn
orchestr; bic vystupuj do poped; 3.vta uplatnn principu zlatho
ezu
Koncert pro orchestr (1943) posledn velk syntetizujc skladba
poznamenan ivotn rezignac;vrtil se k tradinj harmonii i melodice;
pekonn ivotn krize,ale smutek a touha po domov a po mld;
objednal si Sergej Koussewitzky; 5-ti vt (tet vta Elegie alostn
zpv smrti)
3 klavrn koncerty (II.kl.koncert mostn, obloukov forma ABCBA, 2
houslov koncerty, Violov koncert
o Komorn hudba
6 smycovch kvartet (1908-1939) je tam cel jeho vvoj 1. jet
romantick; 2.- 4.divok a 5.- 6. vrchol
Sonta pro dva klavry a bic; Sonta pro slov housle, Sonty pro
housle a klavr
o Klavrn hudba (obshl)
Allegro barbaro 1911; klavr jako bic nstroj (dern rytmy)
Cyklus Mikrokosmos (pes 150 krtkch kus; sloitost od skladbiek pro
dti a po obtn koncertn kusy; instruktivn skladbiky pro syna a tak

100

snaha piblit irmu publiku vchodoevropsk folklor; bitonalita,

kvarty, rytmy, disonance
Literatura:
Navrtil, M.: Bla Bartk. Montanex, Ostrava 2004.

9.3 Dal tvr osobnosti a nrodn celky

a) VCHODOEVROPSK HUDBA
Vchodoevropsk hudba pinesla do evropskho hudebnho vyjadovn adu inspirativnch
podnt bezprostednost a vitlnost projevu, draz na vokln hudbu, neobvykl hudebn materil
(modalitu, ciz tniny) a silnou vazbu na folklrn prameny.
Rusk (sovtsk hudba)
Sergej Prokofjev (1891-1953)
komponoval u od dtstv (ve 13 vstoupil na konzervato); ve 20 letech vyhrl jako
klavrista I.cenu konzervatoe svm Koncertem . 1 Des dur. V roce 1918 odjel do
Ameriky, kde podal koncerty a uvdl premiry svch dl, po pti letech (1923) se usadil
v Pai (spoluprce s agilevem) :1910-1030 - zvukov nejavantgardnj obdob; v roce
1932 se definitivn vrtil do SSSR, po vlce se stal nrodnm umlcem, ale po roce 1948
byl kritizovn za formalismus (star skladby se tm nehrly). K rehabilitaci dla dolo a
po jeho smrti
komponoval bezprostedn, prudk temperamentnost, lyrika; melodika je iv, m
rytmick spd, harmonie sml (asto s disonancemi), po nvratu do SSSR pevld
tonln mylen; forma je pehledn, asto se opr o klasick vzory (ada skladeb m
vyloen neoklasicistn rz)
obviovn z formalismu, zakzn
o Opery(vce)
Lska ke tem pomeranm (1919)
Vojna a mr (1941-52)
o Balety (vce)
Romeo a Julie (Monteci a Kapuleti, Julie jako dt. Posledn st Romeo
na hrob Julie)
Popelka
o Koncerty
5 klavrnch, 2 houslov, violoncellov
o Orchestrln dla
Symfonie (7)
Klasick . 1 D dur navazuje na formln logiku, tematickou a
instrumentln jednoduchost hudby 18. stolet; ale osobit
harmonick struktura; pro mal klasick orchestr se zdvojenm
obsazenm dev a es, tympny a smyc.souborem; hlavn
durov akordy, skladby psob jasn a radostn; III.Gavota (cel
symfonie m 15 minut)
o Komorn tvorba, klavrn (sonty), hudebn pohdka pro dti (Pa a vlk) a
hudba k filmm Sergeje Ejzentejna (Alexandr Nvskij a Ivan Hrozn)
Literatura:
Prokofjev, S.: Pamti, korespondence, dokumenty. Praha 1961.

101

Dmitrij ostakovi (1906-1975)

ji v 18 letech napsal 1.symfonii; tak pianista (lauret Chopinovy soute), organizan a
pedagogick prce (moskevsk a leningradsk konzervato)
ve svm dle odrel osudy sovtsk spolenosti ve 20.-70. letech 20.stolet; tvorba je
hluboce angaovan a spjat s s osudy vlasti; hlubok citov a mylenkov sla; kritizovn
za formalismus (v obdob kultu osobnosti Stalina)
hudebn projev nen tak bezprostedn jako u Prokofjeva, jeho dramatismus je spe
vnitn a pitlumen; na jedn stran ironie, vtip a grotesknost a zrove filosofick
kontemplativnost a hlubok smutek
bohat invence, virtuzn instrumentace
o Symfonie (celkem 15)
Symfonie . 7 C dur Leningradsk
Symfonie . 10 e moll vznikla v roce 1953, kdy zemel Stalin; 2.vta je
brutln agresivn scherzo (hroziv pochod Stalinovch ozbrojench sil)
Symfonie . 13 b moll Babij Jar vokln na texty J. Jevtuenka;
popisuje zrdn masakr 10 000 id, k nmu dolo v roklin za Kyjevem
na sklonku roku 1941; std se musk sbor se slovm basem
Symfonie . 15 A dur syntza
o Opery (Nos, Lady Macbeth Mcenskho jezdu), Balety (roub), hudba k filmm
o Koncerty pro klavr, housle a violoncello (vdy po dvou)
o Klavr
24 preludi a fug
Literatura:
Jzl, M.: Dmitrij ostakovi. SHV, Praha 1966.
ostakovi, D.: Svdectv. Pamti. (zazn. S.Volkov). Praha 2005.
Aram Chaaturjan (1903-1978)
koncerty, balety, scnick hudba, symfonie
Maarsk hudba
Zoltn Kodly (1882-1967)
vedle B.Bartka nejvznamnj pedstavitel a spoluzakladel maarsk hudby prvn
poloviny 20. stolet; uil teorii, psal kritiky; vce vzn na tradici
zabval se tak studiem lidov hudby (kolem 3500 lidovch psn)
aktivn se podlel na rozvoji koln hudebn vchovy
komorn tvorba (smycov kvartety), kantta Psalmus hungaricus, orchestrln Tance
z Galanty (melodie maarskch lidovch psn z okol slovensk Galanty s virtuoznmi
pasemi klarinetu a housl
Polsk hudba
Karol Szymanowski (1882-1937)
rozhodujc vznam pro rozvoj polsk modern hudby; od pozdnho romantismu pes
impresionismus a k modern hudebn ei; syntza neoklasicismu a neofolklorismu
roku 1905 spoluzakldal skupinu Mlad Polsko
inspirace pamtkami antick a arabsk kultury, exotick melodika; tak folklor a star
polsk duchovn hudba
Metopy (klavrn), Masky a Mty (pro housle a klavr), 20 mazurek pro klavr (Chopin)
Symfonie, Stabat Mater (na polsk text), Selsk requiem, koncerty

102

b) ZPADOEVROPSK HUDBA
Vd postaven Nmecko a Francie
Nmeck hudba
Carl Orff (1895-1982)
il a psobil v Bavorsku; 1924 zaloil s Dorotheou Gntherovou kolu gymnastiky, hudby
a tance (Das Schulwerk kola pro dti) zdrazoval zkuenost a aktivn ast dtte
pomoc zpvu a jednoduchch bicch nstroj = inovativn pstup k hudebnmu vyuovn
1961 zaloen Orffv institut v Salzburku
jasn melodick linie a vrazn akcentovan rytmus, vliv Stravinskho a zliba v textech
klasik; strhujc rytmy, perkuse a vokln expresivita
oratorn triptych Carmina burana - kantta; pvodn ureno k jevitnmu proveden, ale
astji se uvd koncertn; sbrka starogermnskch text; (Carmina burana svtsk psn
opvuje jaro, pozemsk ivot, lsku); Catulli carmina Catullovy psn; Trionfo di
Afrodite Triumf Afrodity)
Francouzsk hudba
Albert Roussel (1896-1937)
pvodn stoupenec impresionismu; pak spe neoklasicismus
balet Bakchus a Ariadna, Vlmsk rapsodie
Jacques Ibert (1890-1962)
koncertn a komorn skladby (Fltnov koncert)
Olivier Messiaen (1908-1992)
ve 30. letech se stal vdcem hnut Mlad Francie (reakce na dominujc neoklasicismus);
velk inspirtor skladatelsk generace po II.sv.v.
hudebn e nesmrn osobit inspirace orientln hudbou, prodnmi zvuky, ptam
zpvem, gregorinskm chorlem; nov rytmicko-tmbrov postupy (kniha Technika m
hudebn ei)
modalita - sedm mod omezench transpozic (2; 1:2; 2:1:1; 1:1:3:1;1:4:1.)
odborn studie ptaho zpvu kadho ptka lze rozeznat podle stylu, tmat, rytmu a
zpvn kadence (a plhodinov sla)
rozporupln jednak byl radikln novtorsk, jednak respektoval tradici a intenzivn
praktikoval katolickou vru (hlubok religiozita), dlo je nositelem poselstv
varhank pevratn zachzen s rejstky
nov zachzen s rytmem nonretrogradibiln rytmy (ireverzibiln), rytmick pedl,
rytmick knon
I. etapa
o Kvartet pro konec asu pro housle, violoncello, klarinet a klavr; zkomponoval
jej v nmeckm koncentranm tboe; skladba je pln apokalyptickch pedstav
o Ti mal liturgie Bo ptomnosti - klavr, Martenotovy vlny, celesta, tam-tam +
smycov nstroje
Orchestrln tvorba
o Turangalla (nzev ze sanskrtu); jedna ze t skladeb inspirovanch legendou o
Tristanovi a nekonen lsce; desetivt; pouv zde Martenotovy vlny; pro klavr
a orchestr (premita L. Bernstein 1949)
o Chronochromie (Barvy asu) - 1960

103

o Probuzen ptk a Exotit ptci - orchestrln suita, s klavrem

Varhann tvorba
o Narozen Pn varhann meditace (9)
o Kniha nejsvtj svtosti varhann cyklus
o Nebesk hostina - varhann, barvy (akordy v pomalm tempu)
Klavrn
o Katalog ptk
o Dvacet pohled na Jeka
Psov cykly
o Zpvy zem a nebe (1938)
o Harawi (1945) pro soprn a klavr (melodika perunskch psn)
Literatura:
Navrtil, M.: Olivier Messiaen.Ostrava, Montanex 2008.
panlsk hudba
Manuel de Falla (1876-1946)
balety Troh klobouk (uveden 1919 v londnskm divadle Alhambra, kulisy dlal P.
Picasso) a arodjn lska
opera La Vida breve mlad ciknka zeme alem pot, co se jej snoubenec oen s jinou
Koncert pro cembalo napsn pro Wandu Landowskou; ad se mezi mistrovsk dla
neoklasicismu
Joaqun Rodrigo (1901-1999)
Concierto de Aranjuez - nejslavnj skladba kytarovho repertoru, inspirovna krsou
rokokovho palce v Aranjuez; tanen rytmy; ndhern druh vta s virtuzn kadenc
(Rodrigo sm na kytaru nehrl)
Italsk hudba
Zbavila se konen naprost nadvldy opery
Ottorino Respighi (1879-1936)
impresionistick msk fontny, msk slavnosti a msk pinie
Alfredo Casella (1883-1947)
inspirace barokem a ranm klasicismem v symfonick, koncertantn a komorn tvorb
Luigi Dallapiccola (1904-1975)
opery (Non let), symfonick a koncertantn skladby
Anglick hudba
Gustav Holst (1874-1934)
Planety orchestrln suita; vlastnosti postav, kter daly planetm jmno (Mars, Venue,
Merkur, Jupiter, Saturn,Uran, Neptun
Benjamin Britten (1913-1976)
skladatel a pianista; zkomponoval mnostv instrumentlnch dl rznch forem a nr;
po vlce zskal mezinrodn vhlas zejmna svmi operami
Sinfonie da Requiem

104

Iluminace a Sonety Michelangelovy - psov cykly

Prvodce mladho lovka orchestrem
Vlen requiem (1962)
Opery:
o Peter Grimes (1945)
o Sen noci svatojnsk (1960)

c)

MIMOEVROPSK HUDBA

Americk hudba
- studia americkch hudebnk v Pai; emigrace evropskch skladatel do Ameriky bhem
vlky (Schnberg, Stravinskij, Hindemith, Martin, Milhaud, Bartk)
- syntza, spojujc tradici uml hudby evropskho charakteru s prvky ernoskho a
jihoamerickho folkloru, jazzu, tanen hudby apod.
George Gershwin (1898-1937)
z rusk idovsk rodiny; peruil studium klasick hudby a zaal skldat populrn psn;
v roce 1928 odcestoval do Evropy (setkn s Prokofjevem, Milhaudem, Ravelem,
Bergem); komponovn muzikl; spolen s bratrem Irou (psal mu texty); jazzov prvky
o Rhapsody in blue premira v roce 1924; okujc mylenka integrace ernosk
hudby (pociovan jako spoleensky ni) do klasickho nru; zan
klarinetem, ti kadence klavru; dleit role trubky s dustkem, pozouny a
klarinety
o Amerian v Pai snaha vyjdit pocity americkho turisty, kter se prochz
mstem, naslouch zvukm ulice a vstebv francouzskou atmosfru
o Porgy a Bess - opera
Literatura:
Schebera, J.: George Gershwin. Nakladatelstv HH 2000.

Aaron Copland (1900-1990)

k N. Boulanger; symfonick, komorn a baletn hudba, opery
o Apalack jaro tet a posledn z balet; znzoruje oslavu jara na farm
v Pensylvnii kolem roku 1800
Samuel Barber (1910-1981)
lyrick, romantick; ovlivnn i Stravinskm a jazzem
Adagio pro smyce pvodn stedn vta smycovho kvartetu op. 11 z roku 1936;
pozdji ji Barber instrumentoval pro smycov orchestr (v roce 1937 jej provedl
A.Toscanini); mohutn oblouk, zaloen na expanzi jednoho tmatu; hudba narst
k vnivmu vrcholu, pot se zlom; kontemplativn ndech (hrlo se na pohbech
Kennedyho, Roosevelta i Einsteina)
Edgar Varse (1883-1965)
americk skladatel francouzskho pvodu; soustavn se zabval netnovou hudbou
(umov a hlukov struktury)
vdom se odpoutv od zpadoevropskho tnovho systmu
o Integrales
o Ionisation (1931) pro bic nstroje a dv sirny
o Ameriques
o Pome electronique (1958) pro svtovou vstavu v Bruselu

105

Charles Ives (1874-1954)

ji na potku stolet anticipoval expresionistick hudebn jazyk; uval atonalitu,
polytonalitu, polyrytmiku, tvrttnov postupy; folklrn, groteskn a triviln prvky
o Ti msta v Nov Anglii experiment s rozdlenm orchestru na nkolik st
(kad hraje v jinm tempu a v jin tnin); citty jazzov a vojensk dechov
hudby
o Nezodpovzen otzka druh st Dvou kontemplac (prvn je Central park
potm); slov tubka hraje bitonln dialog v atonln pojat melodii s oste
disonantnmi dechov nstroji (4 - bu 4 fltrny nebo 2 fl, hobj a klarinet) na
pozad konsonantn znjcho smycovho podkladu (homofonie v chorlnm
stylu); trubka se neodbytn te po smyslu byt, avak nedostv se j uspokojiv
odpovdi, disonance se vyostuj)
o Klavrn sonty (3) Concord
Heitor Villa-Lobos (1887-1959)
v rodn Brazlii velmi cenn; provdl rozshl vzkum brazilsk lidov hudby; podle nj
probhla v Brazlii ve 30. letech reforma hudebnho vzdlvn
12 symfoni
Bacchianas Brasileiras
Koncert pro kytaru dlo je bravurn instrumentovan

9.4 esk hudba I. poloviny 20. stolet

esk hudba na pelomu stolet
vzmach eskho umn (v polovin 80. let Rudolfinum; 1911 Obecn dm se
Smetanovou sn; 1896 vznik esk filharmonie; kvarteta (esk kvarteto), pveck
spolky (PSMU), slist Frantiek Ondek, Jan Kubelk, Jaroslav Kocian, Ema
Destinov, Jan Heman
kon epocha Smetany a Dvoka; pichz vlna kritickho realismu (L. Janek),
realismu lidovho prosted (V. Novk)
zhudebovn text (P. Bezru L. Janek; symbolist V. Novk, J. Suk)
nijak zvl se v opern tvorb neprojevil verismus, zato ale impresionismus zapsobil
vraznji (u Suka a Novka konstruktivn impresionismus)
vliv Mahlera na O. Jeremie a K. B. Jirka
L. Janek osobit sloh (opery, orchestrln skladby, kvartety, klavrn dlo, sbory; proti
tomu tradinj J. B. Foerster (sbory)
Dvokovi ci V. Novk (rozhodujc vliv vchodomoravsk a pozdji i slovensk
lidov psn) a J. Suk (lyrick citovost, subjektivismus)
Fibichv k O. Ostril (skladatel a dirigent)
dal skladatel O. Zich, K. Kovaovic, O. Nedbal
Generan vrstva prvnch k
od roku 1909 uil v Praze na konzervatoi v mistrovsk td V. Novk a od roku 1919 na
mistrovsk kole, pak soukrom (ped 1.sv.v. byl v Praze z pednch skladatel jedin,
kter vyuoval); v Brn na varhanick kole uil L. Janek (pipravoval varhanky,
vedouc kru, kosteln praktiky)
skladatel, kter vstupovali do veejnho ivota ped 1.sv.v. vyrstali jet z romantick
tradice, zashl je tak ale impresionismus, pozdn romantikov a avantgarda L.
Vycplek, O. Jeremi; dal pslunci tto generace V. Petrelka, J. Kvapil, K. B. Jirk
nejvznamnj muzikolog tto generace Vladimr Helfert (profesor hudebn vdy na
MU, kritik)

106

dirigenti V. Talich

Mezivlen obdob
mistrovsk kola prask konzervatoe uili tam Novk, Suk a Foerster
dobudovn hudebnho kolstv; rzn generace skladatel (mlad i star, jejich
profesionln ivot peruila vlka)
tsn vazba na mladou eskou poezii (Nezval, Wolker, Halas, Seifert, Hora, Hrubn)
hudebn vlivy: Pask estka, Hindemith, sovtsk tvorba (Prokofjev, mlad ostakovi),
Stravinskij B. Martin (koncerty, klavr, psn, sbory, kantty, symfonie, opery); P.
Bokovec (symfonie Start vliv Honeggera; mnoho psovch cykl); I. Krej
(neoklasicismus); J. Jeek (poetizace jazzu); E. F. Burian (skladatel, dramatik, herec,
divadeln reisr, scnrista a filmov reisr (divadlo D 34, opera Marya); E. Schulhoff
(neoklasicismus a jazz); V. Kaprlov (klavrn dlo, psov cykly, Vojensk symfonieta);
A. Hba (mikrointervalov hudba)
dirigenti Frantiek Neumann, Jaroslav Vogel, Vclav Smetek, Karel Anerl
ansmbly esk noneto, Prask kvarteto (violista Ladislav ern), Prask dechov
kvinteto
slist R. Firkun, I.tpnov-Kurzov, V. Phoda, M. Krsov
asopisy Tempo a Rytmus
teorie: Mirko Oadlk (badatel o ivot B. Smetany), J. Racek, B. tdro
Mld let okupace a II. svtov vlky
spoleensk a politick problematika se stv inspirac zvanch skladeb zejmna
koncem 30. let (Pse o rodn zemi O. Jeremie, esk requiem L. Vycplka)
mlad generace navazuje na avantgardu; ve zven me vstupuj i inspirace lidovou psn
a vznamnmi hodnotami esk hudebn tradice (nzvuky na husitsk chorl, na
Smetanovu hudbu atp.)
M. Kabel kantta Neustupujte; osobit sloh vytben, a asentimentln stroh
melodika i harmonie, dmysln architektura velkch skladebnch celk
K. Slavick lidov melodika Moravy; psov cykly, klavrn skladby
J. Kapr kantta Pse o rodn zemi
interpretan umn R. Kubelk (houslista, klavrista, skladatel, dirigent); F. Rrauch, J.
Plenek, M. Sdlo, B. Blachut, E. Haken

Josef Bohuslav Foerster (1859-1951)

kritik, spisovatel, mal, hudebn pedagog (profesor mistrovsk koly v Praze); skladatel
spe romantick syntetik
Lyrick vokln tvorba sborov
o Devt muskch sbor (Velk ir rodn lny); Pt muskch sbor
Opery
o Eva
Otakar Ostril (1879-1935)
v letech 1920-35 byl vznamnm fem opery Nrodnho divadla
vokln skladby (Osielo dt), opery (Hozovo krlovstv)
Vtzslav Novk (1870-1949)
k A. Dvoka; patil ve sv dob prkopnkm impresionismu; vznamn pedagogick
osobnost, vytvoil eskou skladatelskou kolu, z n vyrostla cel nsledujc generace
folklrn inspirace moravsko-slovensk perioda (do roku 1903), apk symbolistickoimpresionistick (1904-1912)
Symfonick tvorba

107

o Slovck suita
o Jihoesk suita prodn imprese a lidov tvorba jihoeskho kraje; ve finle je
Pochod tborit (1937)
o V Tatrch
o Toman a lesn panna
o Podzimn symfonie, Mjov symfonie
o De profundis
Opery
o Karltejn, Lucerna
Psov tvroba
o Melancholie; dol novho krlovstv; Non nlady
Klavrn
o Vzpomnky, Eklogy, Serendy, Psn zimnch noc, Pan, Mj mj

Josef Suk (1874-1935)

k A.Dvoka; patil k nejuznvanjm osobnostem esk modern hudby; byl vce
ponoen do svho svta; absolvoval konzervato jako houslista a pak u Dvoka skladbu;
lenem eskho kvarteta (4000 koncert); oenil se s Otylkou Dvokovou (1898)
zemela v roce 1905; pak u Suka nastv tragick zlom; po vlce psobil jako profesor
skladby na mistrovsk kole; dozrv od romantismu pes impresionismus k modernmu
vrazu; je subjektivnm lyrikem zce svzanm s ivotnm osudem v cel tvorb
vrcholn dla hudebn dn smujc kupedu etnmi expresiovnmi zlomy a ec se
neustlmi tempovmi a dynamickmi vkyvy i metrickmi nepravidelnostmi
Tvr etapy:
o 1. dvokovsk (1891-1895)
o 2. radzovsk (1895-1901)
o 3. pechod (1901-1905)
o 4. vrcholn pozdn (1905-1933)
Orchestrln
o Serenda Es dur (1892)
o Radz a Mahulena (1898)
o Praga (1904)
o Asrael (1906) symfonie o ivot a smrti, s n se skladatel nakonec smiuje
o Pohdka lta (1909) programn suita
o Zrn (1912-17)
o Epilog (1932) tetralogie; vrchol orchestrln tvorby
o Meditace na svatovclavsk chorl
o V nov ivot - pochod
Komorn
o tyi kusy pro housle a klavr
o Kvartety, Klavrn trio
Klavrn
o Jaro, O matince (1907), ivotem a snem (1909)
Literatura:
Berkovec, J.: Josef Suk. SNKLHU, Praha 1962.
Leo Janek (1854-1928)
nejoriginlnj osobnost esk hudby 20. stolet; narozen na Hukvaldech, v 11 letech
odeel do Brna; vystudoval uitelsk stav, varhanickou kolu v Praze a konzervato
v Lipsku a Vdni
sbratel lidovch psn Moravsk lidov poeizie v psnch

108

pedagog, kritik, sbormistr, organiztor hudebnho ivota v Brn; od roku 1888 se zabval
soustavnm vzkumem lidov psn; po romantick a folkloristick etap dozrv modern
styl v Jej pastorkyni; v Praze pronikl a v roce 1916, vrchol poslednch deset let
Zkladn znaky Jankovy hudebn ei:
o vypjat dramatinost, psychologick psobnost; melodika zhutn, koncentrovan
na malou plochu, psob nkdy trkovit; ast opakovn motiv nalhavost;
spjatost s intonac lidsk ei (npvky); ast modalita; naosten rytmika;
nekonvenn instrumentace nezvykl nstrojov kombinace, neobvykl polohy
nstroj; thne k expresionismu; ne hra tn a barev, ale pravda
o prvky monte azen prudce kontrastnch ploch, citov eruptivnost, vrazov
malhavost
o npvkov teorie npvky mluvy jsou vrazem povahy a okamitho
psychickho rozpoloen lovka (hudebn vykreslen postav)
Tvr etapy:
o 1. Obdob ppravn (1873-1888; Suita pro smyce)
o 2. Obdob zrn (1888-1904; Lask tance, Jaj pastorkya); nkdy jako jedno
obdob (J. Vogel)
o 3. Obdob zralosti (1904-1918; klavrn a sborov skladby)
o 4. Obdob vrcholn syntzy (1918-1928; vrcholn opery, symfonick i komorn
skladby)
Opery
o Jej pastorkya (Jenfa) (G.Preissov) tet J. opera; po premie v Brn (1904)
dlo peinstrumentoval a s velkm spchem uvedl v Praze (spch a 1916);
moravsk /tragick/ protjek Prodan nevsty; pbh lsky, rlivosti, pchy a
lidskho netst; hudebn a divadeln novost opery: ver nahrazuje reln lidov
mluva s vlivy dialektu; u Smetany je esk vesnice univerzln (nectme
regionln vlivy), u Janka je vchodomoravsk vesnice naturalisticky konkrtn;
jednotliv seky thnou k technice npvk mluvy
o Ka Kabanov (A.N.Ostrovskij)
o Lika Bystrouka (R. Tsnohldek)
o Vc Makropulos (K.apek)
o Z mrtvho domu (F. M.Dostojevskij) libreto si napsal sm; spe srie scn ne
souvisl pbh;
o Vlety pana Brouka (S.ech)
Vokln tvorba
o Zpisnk zmizelho - psov cyklus
o Vn evangelium kantta
o Glagolsk me (1926) nebyla urena k liturgickmu provozu, spe projevem
slovanskho vlastenectv; ped orchestrlnm zvrem je virtuozn varhann slo;
napsal to za 3 tdny v Luhaovicch; ne vra, ale mravnost (Intrda, Gospodi,
pomiluj, Slava, Vruju /vraz touhy po ve/; dlouh instrumentln mezihra; Svet
a Blagoslavien; Agnii Boi, Postludium (varhann passacaglia) a Zvr
o Sbory 70 000, Kantor Halfar, Maryka Magdnov, Potuln lenec
Symfonick tvorba
o umaovo dt
o Balada blanick
o Taras Bulba 1918; symfonick rapsdie podle Gogola (1. Smrt Andrijova /zradil
nrod Taras ho zabije/; 2. Smrt Ostapova /zkost a tanen melodie/; 3. Smrt a
proroctv T.B. padne do zajet, vysmv se katm prorostv zvony, varhany);
typick lyricko-dramatick Jankv styl (dramatick motiv lyrick melodie)
o Symfonietta posledn a nejznmj orchestrln dlo; mylenka uctn
sokolskho sletu v Brn v roce 1928; Fanfry Hrad Krlovnin klter Ulice
Radnice ; spojuje v sob prvky suity a symfonie
Komorn tvorba

109

o
o
o
o
Klavr
o

Houslov sonta
Pohdka pro viloncelloa klavr
Mld dechov sextet
2 smycov kvartety 1. Z podntu Kreutzerovy sonty, 2. Listy dvrn

V mlhch vzpomnky; bohat lenn nladovost, mnostv agogickch

znamnek
o Sonta 1.X.1905 Z Ulice (Pedtucha a Smrt)
o Po zarostlm chodnku desetidln cyklus (Nae veery, Lstek odvanut,
Pojte s nmi, Frdeck Panna Maria, tbetaly jak latoviky, Nelze domluvit,
Dobrou noc, Tak neskonale zko, V pli, Sek neodletl) a 2.ada nem
programn nzvy, jen tempov daje

Literatura:
tdro, M.: Leo Janek a hudba 20.stolet. Paralely, sondy, dokumenty. Brno 1999.
Vogel. J.: Leo Janek. Academia, Praha 1964.
Hdanka ivota. Dopisy L. Janka a K. Stsslov.
Janek, L.: Literrn dlo (ed. Strakov, T a Drlkov, E.). Editio Janek 2004.
Ve 20. a 30. letech ustupuj vlivy romantismu a impresionismu a silnji se uplatuj prvky
expresionistick, civilizan konstruktivn i neoklasick (vrchol v dle B. Martin). ada
skladatel Ladislav Vycplek, Ia Krej, Emil Frantiek Burian, Ervn Schulhoff, Pavel
Bokovec, Rudolf Kubn, Vtezslava Kaprlov
K nejvznamnjm skladatelskm osobnostem pat:
Alois Hba (1893-1973)
tvrce tvrttnov hudby (opera Matka), komornch skladeb
skladatel, kritik a pedagog; studoval praskou konzervato (V.N.) ve Vdni a v Berln
od roku 1923 psobil na prask konzervatoi a od roku 1936 byl profesorem oddlen pro
tvrttnovou a estinotnovou hudbu (destky eskch i zahraninch student)
mezinrodn renom; asi 100 skladeb, polovina ve tvrt. a estinotn. systmu
16 smycovch kvartet (1920-67) nkter tvrttnov
Fantazie, suity, sonty
Opery se daj zaadit do mezivlenho soc.-kritickho umn (Matka, Nov zem
normln, socialistick realismus, v pedehe je internacionla)
jedna z nejpozoruhodnjch osobnost modern esk a evropsk hudby 20. stolet
inspiroval k vrob zvltnch nstroj: klavr a pianino (Karel Reiner); estinotnov
harmonium, trubka a klarinet se tvrttnovmi klapkami, tvrttnov kytara
Literatura:
Vyslouil, J.: Alois Hba. ivot a dlo. Panton, Praha 1974.
Jaroslav Jeek (1906-1942)
komorn a orchestrln tvorba (Klavrn koncert, Houslov koncert, Sonta pro klavr)
psn a hudba pro Osvobozen divadlo a spoluprce s J.Voskovcem a J.Werichem (viz
jazz)
Literatura:
Holzknecht, V.: Jaroslav Jeek. Horizont, Praha 1982.
Holzknecht, V.: Jaroslav Jeek a Osvobozen divadlo. SNKLHU, Praha 1957.

110

Bohuslav Martin (1890 -1959)

narozen v Police, zemel ve vcarsku; houslista, studoval konzervato, psobil jako
uitel v Police a pot jako hr F; kem Josefa Suka, od 20. let v zahrani (A. Roussel
v Pai), do roku 1938 kad przdiny trvil doma, ale pak se u vinou vlky a
povlench politickch zmn dom nikdy nevrtil; po pdu Francie odeel do Ameriky,
po II.sv.vlce se chtl vrtit dom (jmenovn profesorem AMU), ale nestalo se tak (1948);
vrtil se do Evropy, zemel ve vcarsku, v Police pohben a v roce 1979
oznaovn jako formalista, protisocialistick ivel;
neobvykl barevnost, bohat rytmika; rozshl dlo
kultivovan vztah k bsnickmu slovu v psnch, sborech, operch
Opery (i rozhlasov - Veselohra na most a televizn enitba)
o Hry o Marii (stedovk hry), Julietta, eck paije (N. Kazantzakis
problematika obtovn se proti sobctv; v eckm prosted
Balety (11)
o palek
Orchestrln tvorba
o 6 symfoni 5 symfoni a 1 klavrn koncert Inkantace (koncert pro klavr ve
form symfonie nebo fantazie)
o Half- time (1924) civilizan podnty
o Pamtnk Lidicm (1943)
o Fresky Pierra della Francesca (1955)
Komorn tvorba
o Smycov kvartety (7), Houslov sonty (3), Violoncellov sonty (3)
Klavrn
o Loutky, Motli a rajky, Ti esk tance, Etud y a polky
Koncertantn tvorba
o Klavrn koncerty (5), Dvojkoncert pro 2 smycov orchestry, klavr a tympny,
Koncert pro dva klavry
Vokln hudba
o Kytice kantta
o Poln me kantta
o Hora t svtel
o Gilgame
o Proroctv Izajovo
o Otvrn studnek (1955) mal kantta pro sla, recittora, dvoje housle, violu,
klavr a ensk nebo dtsk sbor na slova Miroslava Buree; psmo na tma
lidovho zvyku vtn jara; itn studnky, louen se se zimou; dtsk obad;
postava poutnka (ztlesnn moudrosti vk); znovuobjeven pouta k tradici a
k rodn zemi
o Mike z hor, Legenda z dmu bramborov nat, Romance z pampeliek
o Psniky na jednu strnku (7 miniatur Oteven slovekem, Sen Pany Marie,
Chodnek, Rosika); Psniky na dv strnky, Nov palek psov cykly
o Rzn sbory
Literatura:
Martin, B.: Dopisy dom. Z korespondence do Poliky (red.I.Popelka). Praha 1996
Martin, B.: Dopisy dom. Z korespondence do Poliky. MF, Praha 1996.
Mihule, J.: Martin osud skladatele. UK, Praha 2002.
afrnek, M.: Bohuslav Martin. ivot a dlo. Praha 1976.
30. a 40. lta do tematiky a struktury dla pronikaj nov vrazov roviny; u mnoha
skladatel dochz k diametrln zmn stylu (dlo m hrt aktivn roli proti nebezpe vlky)
Martin (Poln me); Hindemith (Mal Mathis); ostakovi (Symfonie . 7); Schnberg (Ten,
kter peil Varavu)

111

10. Hudba po II. svtov vlce

Spoleensk situace
renesance umn po druh svtov vlce, rozvoj novch umleckch proud; oslujc
vvoj techniky, vdecko-technick revoluce a objevy
vznikaj posledn dla Schnbergova, poslednch est symfoni ostakovie a vtina
smycovch kvartet, velk pozdn dla Prokofjevova, Milhaudova a Honeggerova,
Hindemithova a vrcholn symfonick dla B. Martin a B. Brittena. Dozrv dlo O.
Messiaena a do povlen doby spad tak ptadvacet let tvorby I. Stravinskho
vtvarn umn informel a geometrick abstrakce (J. Pollock); pop-art (A. Warhol);
op-art; kinetismus, happening, nov figurace (A. Giacometti)
hudba nem bt pouze doznvajc ozvnou minulho, m vychzet z novho hudebnho
jazyka; dochz tak k dalmu stadiu integrace svtov hudby hlubm poznvnm
mimoevropskch kultur
od zatku 50. let je mono sledovat dv zkladn hudebn linie tradinj a
novtorskou; tradin = Hindemith, Stravinskij, ostakovi, Britten; novtorsk linie
(Nov hudba) = smuje asto k hudebn kultue bez irch vazeb k tradici; pevauj v n
novtorsk pnosy v oblasti kompozin techniky

10.1 Nov proudy

A) Dodekafonick a seriln proud

vyel z kompozinho stylu A. Schnberga (R. Leibowitz, K. Stockhausen, P. Boulez, L.

Nono); seriln hudba siln ovlivnila v 50. letech cel zpadoevropsk hudebn svt
stediskem mladch skladatel se stal Darmstadt a idolem A. Webern; dogmatick
poadavek psn dodekafonie je vystdn seriln technikou = racionln prvek ady
melodick vstavby je penesen na strnku asovou, tmbrovou, dynamickou a artikulan;
pevauj racionln zetele, emocionln bezprostedn tvorba je vylouena; multiseriln
kompozice = totln organizace (snaha po dokonal proorganizovanosti, peceovn
selnch vztah, oslaben u tak naruenho kontaktu mezi skladatelem, dlem a
vnmatelem)

Strukturalismus, totln organizace

Je dovedenm serilnho principu a do takovho stupn, kdy je cel zvukov obraz v kadm okamiku pln
pedem urovn, determinovn. Totln organizace je nejzaz fz seriln techniky. Jsou pedem vymyleny
vzorce, matematick schmata, grafick obrazce (viz hudba grafick, stochastick a algoritmick), stanovena
syntetick organizan sla, transpozin achovnicov tabulky aj.

B) Elektroakustick hudba
o elektronick hudba je tak zce spojena se seriln technikou; clem skladatel
v Kolnskm studiu (Koln nad Rnem) bylo vytvoit hudbu ryze elektronickmi
prostedky; pozdji kombinovna s akustickmi projevy (hlasem a tny hudebnch
nstroj); elektronick tny jsou vyrbny umle v genertorech a sloit
elektroakusticky upravovny od jednoduchch sinusovch tn a po sloit
zvukov bloky; od zdroj zvuku pes opertory k registrtorm a
reproduktorm; zpis exaktn nebo piblin; K. Stockhausen Zpv mladk
a Kontakty; G. Ligeti Artikulation, Glissandi; live-electronic
ji ve 20. a 30. letech elektronick nstroje Martenotovy vlny (1928
Maurice Martenot osciltor zen klvesami), Trautonium (1930
Nmec Trautwein), Teremin (1921 rusk fyzik Lev Teremin indukuje
zeslen zvuk)
Luigi Russolo (1885-1947)

112

tyi kusy pro devatenct hmotcch nstroj (1. Probuzen

msta; 2. Shromdn letadel a automobil; 3. Jdlo na terase
casina; 4. Pepaden v oze ) 1914
O umn hluku (1916) - pojednn
Erik Satie
Parda (dynamo) -1917
Henry Cowell (1897-1965)
Concord (1912) klavrn sonty (clustery )
John Cage preparovan klavr; korepetoval v tanen td, pipravoval
pedstaven a neml k dispozici soubor bicch nstroj (mal pdium);
klavr promnil v orchestrion (1938)
zmrn zdeformovan zvuk
Po vlce Darmstadt 1946 Internationale Ferienkurze fr Neue
Musik (5 tdn) - Nejdleitj centrum soudob hudby po II.sv.v.
skladatel a hud. vdci na koncertech, seminch a pednkch
pozornost obrcena k tvorb 2. vdesk koly
odmtali vechny, kdo se nehlsili k ultramodernosti
1950 Werner Meyer-Eppler informoval o pokusech s
elektronickmi zdroji

o konkrtn hudba je druhm typem elektroakustick hudby; primrn tn nen

vyroben umle, pvod je v lidskm hlasu, tnu nstroje nebo ve zvucch kolem
ns; dle je pak upravovn elektronicky (Pierre Schaeffer zvukov technik,
teoretik a skladatel, zaloil v roce 1948 studio konkrtn hudby v paskm
rozhlase; spolen s Pierrem Henrym Symfonie pro osamlho lovka); psal tzv.
Materilov etudy (etuda s prvky zvuk paskho ndra, etuda kastrol)
zrodky v umov a hlukov hudb Luigi Russola a v dle Edgara Varse
o music for tape /hudba pro magnetofonov psek/ je podobnm typem hudby;
syntza konkrtnch a elektronickch zvuk; vyuv magnetofonovho psu
s pedempipravenm zvukovm zznamem v nejrznjm zalenn do prbhu
iv hudby, realizovan na pdiu (live music); rozvinula se kolem roku 1951 v
USA
o postup kompozin prce
shromdn materilu
organizace materilu
vytvoen definitivnho tvaru mont a mix
Literatura:
Kaduch, M.: Vvojov aspekty elektroakustick hudby. Ostrava 1997.
Schaeffer, P.: Konkrtn hudba. Supraphon, Praha 1971.

C) Aleatorn hudba
aleatorn hudba je druhm zkladnm plem Nov hudby 50. a 60. let; svoboda,
nhodnost; oteven forma hraninm projevem je forma momentov; J. Cage, K.
Stockhausen, P. Boulez
skladebn technika, v n je vt i men st procesu tvorby i reprodukce dla
svena prvkm nhody
vznik v Americe 50. let

aleatorika absolutn nezen (pokud je vbec mon tohoto pojmu ut); preferuje mimoumleckou
nahodilost pi souasnm potlaen umleck zmrnosti. Aleatorn ovlivnn se dje hzenm kostek,
minc, mechanickm rozsthnm a scelenm pvodnho hudebnho zpisu, naprosto bezmylenkovitou
nstrojovou improvizac, nahodilm rozdnm grafickch part apod. (nap. Stockhausenv Klavrn kus
XI)
aleatorika relativn zen. S n se poj veker vn umleck snahy v oblasti aleatoriky. Aleatorn

113

postupy jsou zde skladatelem rznm zpsobem vymezovny, omezovny, zeny, prost pouvny
naprosto promylen k uskutenn a zvraznn tvrho umleckho zmru.
Dle je mono oddlit:
aleatoriku tvrho procesu,
aleatoriku procesu reproduknho.
(Oba zpsoby se ovem t vtinou kombinuj, uplatuj souasn)
V rozshl kategorii aleatoriky relativn, zen, opravdovmi umlci vhradn pouvan, se objevuj
vtinou jet tyto mon druhy a kombinace:
aleatorika velk (aleatorika celk nebo neohranien). Jej hlavn znaky jsou: neuritost makroformy,
kdy kad nov proveden vytvo podstatn jin, ale nikoliv zcela nahodil vsledn zvukov prbh a
k tomu se asto vc promnlivost, neuritost makrotempa, variabiln rozvrh trvn skladebnho celku
(nap.: 3. klavrn sonta Pierra Bouleze)
aleatorika mal (aleatorika detail nebo ohranien), tvoen aleatornm pouitm, nap. rytmu, tempa,
metra, melodiky, harmonie, polyfonie, zvukov barvy. Forma dla jako uritho seazen jednotlivch
vtch sek je pevn urena skladatelem. (W. Lutoslawski)

John Cage (1912-1992) skladatel a klavrista; duchovn otec aleatorn hudby; vzbudil
pozornost preparovanm klavrem; studoval u Schnberga; ptelstv s M. Duchampem;
pednka The Future of Music: Credo (1937): pedpovdl emancipaci nehudebnch
zvuk; osvobozen hudby od harmonie; rytmick struktury; polyrytmy
1954 Amerian vystoupili v Evrop skandl (klauni); o tyi roky pozdji u Cage
pednel v Darmstadtu; hlavn dlo tohoto obdob Klavrn koncert jen mrn
pedkomponovn v detailech, zvis jen na hudebncch, co zahraj a co ne
v Evrop se pstovala v podstat jen aleatorika zen; nejsilnj osobnosti: Pierre Boulez
a Karlheinz Stockhausen
Pierre Boulez (viz dle)
o III. klavrn sonta (aleatorika zen) pipout volnost v uspodn vt
(Antiphone, Trope, Constellation, Strophe, Sequence) a jistou variabilitu uvnit vt
(nikoliv vak libovli; oscilace mezi variabilitou, dem a svobodou)
Karlheinz Stockhausen (viz dle)
o Klavrn kus XI znan tvr a interpretan volnost (velk formt; 19 rznch
notovch skupin; hr se na nkterou podv a zane hrt libovolnou rychlost,
dynamikou i zpsobem hozu /mus dbt na kontrasty/; po dokonen skupiny
zane hrt jinou (pokyny); nkterou skupinu me zahrt dvakrt a nkterou pln
vynechat
o Cyklus pro jednoho kre na bic nstroje (1959) 16 volnch list na spirle,
nem zatek ani konec; hr zane kteroukoliv strnkou a pak hraje v danm
sledu; pitom stoj v kruhu nstroj, ot se doleva nebo doprava, podle smru
ten not; bohat obsazen (s uritou i neuritou vkou)
Witold Lutoslawski (viz dle)
o Bentsk hry pro orchestr (1961); piblin trvn sek rznch nstroj
(barvy); inspirace Cageovm klavrnm koncertem
o Smycov kvartet (1964); jednotliv party notovho textu jsou pesn fixovny bez
taktovch ar, ale kooordinace je penechna interpretm; kad hraje svj part v
urenm ase nezvisle na ostatnch; vt aktivita a spontaneita hr; rmcov
profil skladby je uren skladatelem; kontrolovan aleatorika
Ji Teml (1935)
o souasn esk skladatel, bohat dlo komorn i vokln; aleatorn postupy v
o Shakespearovskch motivech: Macbeth, Hamlet, Othello, Veer tkrlov; =
aleatorika relativn (zen), mal

114

D) Tmbrov hudba
nov zpsob artikulace klepn, ukn, epoty, vkiky; vznik dramaturgi
kontrastnch, rznm zpsobem tvoench zvukov barevnch ploch a ploek; msto
vvoje tmatu = vvoj zvuku; zvuk se neve na melodii a harmonii; opojn barevn, ale i
zvukov drsn plochy; obnova smyslovosti hudby (nkdy oznaovno jako
neoimpresionismus /nejve stoj barva/); K. Stockhausen, P. Boulez, G. Ligeti, K.
Penderecki; nebezpe absolutizace barvy a rozbit tvaru
koeny tmbrov hudby jsou ve skladbch francouzskch impresionist a v dlech
Stravinskho, Bartka, Varseho, Messiaena a dle v hudb konkrtn a elektronick
Skladatel G. Ligeti; Polsk skladatelsk kola (H.M.Grecki, K. Penderecki)
Gyrgy Ligeti (1923-2006)
o Maar, hudebn akademie v Budapeti; po maarskm povstn v roce 1956
emigroval do Rakouska a pot do Nmecka (20 let profesorem kompozice v
Hamburku); spolupracoval se Studiem pro el.hudbu (Glissandi, Artikulation)
o v 50. a 60. letech - nedvra vi dogmatm (= serialita kritika Bouleze);
neuznval aleatoriku, fascinace fyzillnmi jevy a mechanikou
o technika mikropolyfonie - polyfonie doveden do extrmu; hlasy se slvaj; linie
jsou vkov toton, ale z rytmickho hlediska je kad originl (simultnn
prbh melodickch linek vzjemn odstnnch jemnmi rytmickmi i
vkovmi odchylkami), clustarov charakter, vertikln navrstven sekundy,
nkdy i mikrointervaly
Atmosfry (1961) - velk ohlas; bezprostedn smyslov innost
kontrast k intelektulnm, chladnm dlm tehdej avantgardn produkce;
bohat obsazen a rozvrstven smyce; masa zvuku se promuje a
zskv stle nov barvy ; mikropolyfonie
Volumina (1961-62) varhany; pracuje se zvukovm objemem, rejstky,
dynamikou a artikulac; zmny tlaku vzduchu glissanda, crescenda,
decrescenda
Lontano (1967) z dlky, kontinuln zvukov psmo (kontinuitn
hudba); pro velk orchestr; z jedinho modelu rozvj nov intervalov a
harmonick tvary; vrstv dl hlasy, vcemn nesamostatn, maj
vznam pouze v souvisloti s celkovm zvukem; rafinovan instrumentace
nstup novho hlasu je zamlen souasnnm nasazenm hlasu jinho (s
dechovmi nstupy nastupuj flaolety smyc) nedokeme pesn
rozpoznat barvu; tnov materil mal a velk sekundy; velk orchestr
(Mahler, Wagner)
Continuum (1968) cembalov skladba; dv ruce vypluj t interval v
protipohybu v rychlm tempu; iluze kontinulnho zvuku; linie vznik
vynvnm krajnch hlas
Klavrn etudy (od 80. let) - tet kniha; komplikovan polyrytmie
simultnn pohyb nkolika psem hudby (rzn rozdlovn do taktovch
ar v lev a prav ruce); asto m kad ruka jin pedznamenn;
kombinuje diatoniku a pentatoniku; dv celotnov stupnice; 7. etuda
Galamb borong (m evokovat hudbu javanskch gamelan); 9.etuda
Vertige (zvra)stety sestupnch chromatickch pas, vlny
Koncert pro lesn roh a orchestr (Hamburg concerto; 2003)
syntza; posledn orchestrln dlo; vyerpn monost
temperovanho ladn; koncert pro slov lesn roh a dal tyi
obligtn lesn rohy; slista hraje na modern lesn roh; obklopen
tymi hri, kte hraj na pirozen rohy; zvltn napt a nov
barvy; orchestr velmi zredukovan (slisticky obsazen nstroje);
sporn asov a zvukov dimenze; nov souzvuky
(nonharmonick tnov spektra); 7 vt (Praeludium; Signale,
Tanz, Choral,. Capriccio; Hymnus)

115

Requiem (1963-65) - Pro dva sbory, sla a orchestr; valc se masa hudby
je sloen z mnoha proud Kyrie zan ptihlasou fugou, jej kad
hlas je sloen ze tyhlasho knonu); inspirace???

E) Hranin oblasti hudby a multimediln formy

teatralizace hudby (M. Kagel Argentinec, ps.v Koln nad Rnem Staatstheater
1971 popen opery; slist zpvaj sbor, sborist sla, netanenci tan, hraje se na
nehudebn nstroje (budk, lhve, tale, pumpa)); hudebn happening (akcentovn akce);
optofonick pokusy; navazuje na experimenty dadaismu, futurismu; erp ze sfry
artificiln i neartificiln hudby, vyuv elektroakustickou hudbu, asto pekrauje meze
umn; team work (vce autor)
o hudebn divadlo pevauje hudebn zvukov dn
o instrumentln divadlo pevauje divadeln (hereck) dn
o Pome symphonique pro sto metronom (G. Ligeti;1962)
v rznch tempech; zpotku neiteln hluk, z nho se postupn zanou
vydlovat nepedvdateln rytmy; postupn utichaj rytmy jsou id,
pomalej, pehlednj

grafick hudba (A. Logothetis)

o grafick hudba m nkolik podob:
1. Muziklie inspirovan hudbou (Karel Haruda)
2. Vtvarn artefakty vznikajc s clem nsledn hudebn interpretace
o Grafick hudba pesahuje hranice hudebnho umn; je pedevm vizuln
zleitost s pokad jinm vsledkem; John Cage nkter sv skladby vystavoval
jak obrazy
o Anestis Logothetis (1921-1994)
rakousk skladatel a mal eckho pvodu
Styx kompozice je naznaena obrysem psmena SIGMA, vyplnn
nznaky a symboly; interpretace je libovoln na zklad okamit nlady a
asociac, kter obraz vzbuzuje

slovn-zvukov kompozice (L. Berio); mnoho skladeb m experimentln charakter,

mnohdy jde jen o hudbu pro skladatele
o Luciano Berio (1925-2003)
italsk skladatel; spoluzakldal v Miln elektronick studio; skladby
elektronick, pro magnetofonov ps
Sinfonia pro lidsk hlasy a orchestr (1967-69)
cituje mnoho text: Lvi-Strauss, M. L. King, hesla studentskch nepokoj
Pai 1968, pase z Becketovch i Joyceovch literrnch dl
citace z mnoha hudebnch dl: Bacha, Schnberga, Debussyho,
Ravela,Strausse
II.vta O King (zpvci intonuj slabiky jmna M.L.Kinga); III.vta
citace Mahlerovy symfonie . 2
o Luigi Nono (1924-1990)
opera (scnick akce) Intoleranza (1960); kol ryvky text nkolika
autor (Eluard, Majakovskij, Brecht, Fuk, Sartre); vrstven textu
anulovn smatickch vlastnost slova; vechny tyi hlasy zanaj
souasn, nkter slabiky zn souasn v rznch hlasech; nen to pln
nesrozumiteln
radikln zmnn nzory na organizaci koncert a poslechu hudby stavba jinch
koncertnch sl (Stockhausen kulov prostor kolem dokola opaten reproduktory, ve
stedu je zavena zvukov propustn, prhledn ploina pro posluchae zvukov lze)

116

F) Kybenetika a hudba
kybernetika se zabv teori zen, informac, algorytmy, teori pota, pstroj pro
penos atp. ( v hudb = vyuit pota computer music)
1975 - Institut pro vzkum a koordinaci akustiky a hudby (IRCAM)
o z iniciativy Pierra Bouleze ; sdlo v Centre Pompidou (Pa)
vyuit pravdpodobnostnch (stochastickch) zkonitost v hudb; hudba zpracovan
takovou technikou, v n vbr jednotlivch prvk a zvuk vyplv z pouit zkon teorie
pravdpodobnosti
Iannis Xenakis (1922 2001)
skladatel eckho pvodu nvaznost na tradici antick eck kultury; hudba u Honeggera,
Milhauda, Messiaena; studoval tak matematiku; inenr; jako jeden z prvnch pouval
pi kompozici pota
hudbu definuje jakoto : organizaci elementrnch operac a vztah mezi zvukovmi
entitami
kompozice maj asto eck nzvy:
o Persepolis (1971) pedstaven pro zvuk a svtlo na mg.psu
o Palimpseste (1979) pro klavr a perkuse
o Terrektorh (1965-66) pro 88 instrumentalist umstnch v publiku
o Akanthos (1977) pro hlas a ansmbl
G) Postmoderna
od 60. let lze pozorovat polarizaci evropsk hudby do dvou tbor:
o 1. Modernistick i avantgardn neustle usiluje o hledn novch zpsob
uchopen materilu; nalezen nov hudebn gramatiky (P. Boulez)
o 2. Postmodern hled cesty, jak nov pout gramatiku, kter tu ji je, co vede k
rznm neo-stylm a kolm
Syntza: nvrat ke kultivovanmu, nedeformovanmu zvuku, k plynulejmu
melodickmu oblouku se zetelnmi tematickmi rysy a jasnji lennmu pevnmu tvaru
sklon k citacm prvk z jinch dob; oivovn ornamentlnch, dekorativnch a
symbolickch prvk; prvky nrodnho i loklnho koloritu; akceptovn a uchovvn
tradice; nvrat k tradinm formm a postupm; zven zjem o pstupnost a
komunikativnost dla
hledn novch inspiranch zdroj v pznanch jevech a vlastnostech hudby: starovk,
stedovk, barokn, klasick i romantick; folklrn; nonartificiln
Melodika (vt zpvnost a vraznost); Rytmika (vt pregnantnost a jednoduchost);
Intervalika a harmonie (vyrovnvn podlu konsonanc a disonanc; posilovn
centrickch jev); Snika (prost; zvrazovn pirozen zvukov barevn krsy
nstroj, hlas a soubor)
Alfred Schnittke (1934-1998)
skladatel nmecko-rusko-idovskho pvodu
o Concerta grossa (celkem 6)
vznikala v letech 1977 1993; prvn ti vykazuj zk vztah k
baroknmu c.g. vivaldiovskho typu; nkolik lini polystylovosti: citt
(nap. prvn ti c.g.); aluze (nznaky: 1.c.g.); kol (nap. 3.c.g.);
kryptogram a motto (nejastji B-A-C-H)
o Concerto grosso . 3 pro dvoje housle a komorn orchestr (1985) - v duchu
Braniborskch koncert (vod 1.vty); 3. vta (pipomn klavrn koncert . 4
L.B.; jen atmosfra, nikoliv citace); 4.vta (citace B-A-C-H); ti styly ve tech
vrstvch:
spodn vrstva (tonln barokn styl cembalo)
stedn vrstva (citace motta B-A-C-H zvony)

117

tet vrstva (atonln housle)

George Crumb (1929)

o americk skladatel; originln, stylov tko zaaditeln; imaginativnost
o inspirovn zvuky prody, folklrnmi (i orientlnmi) prvky, epoty, umy, zpvn
o zvuky maj evokovat pocity dnenho lovka (Ozvny ticha, Noc ty msc)
o tinct obraz z temn (tajemn) zem pro smycov kvarteto =
o ern andl (1970)
amplifikovan a deformovan zvuky smyc (sul ponticello, flaolety,
tremola, trylky, glissanda); hra na maracas, tamtamy, sklenice; rituln
potn v rznch jazycch (japontina, svahiltina); vypjat atonln
zvukov expresivita je stdna uvolnnou tonalitou, modalitou i
chorlem nebo sarabandou; inspirovno vietnamskou vlkou
sti: I. Odjezd, II. Neptomnost a III. Nvrat
I. Odjezd (1. alozpv; 2. Hnut kost a flten; 3. Ztracen zvony;
4. belsk hudba; 5. Dance macabre)
II. Neptomnost (6. Pavana lacrimae (Smrt a dvka); 7.
II.alozpv; 8. Sarabanda obscura; 9. Ztracen zvony)
III. Nvrat (10. Bo hudba; 11. Pradvn hlasy; 12. Pradvn
hlasy echo; 13. alozpv III. Noc elektrickho hmyzu)

H) Minimalismus
vznikl v Americe, potky spadaj do obdob 60. let (do Evropy dorazil se zpodnm);
zk souvislost s jazzovou a rockovou scnou, vtvarnm umnm a s vlnou poznvn
vchodn filozofie smovn k dlouhm meditativnm plochm; bez kontrast a
dramatickch zmn; vyuit jednoduch struktury (krtk rytmick nebo rytmickomelodick model; tvrdojn se opakuje a vyvj se nepozorovan pidvnm nebo
ubrnm drobnch rytmickch hodnot)
nkdy psob monotnn; gradovn pidvnm fzov posunutch dalch hlas i
nrstem dynamiky; jednotcm prvkem je nemnn pulzace hudebnho toku; stacionrn
charakter poslech me mt a narkotick inek
o pouitm elementrnch prostedk diatonick melodiky, jednoduchmi
rytmickmi skupenstvmi, monotnnost pohybu na relativn dlouh asov ploe
bvaj posluchai pivdni do omamnho zvukov-pohybovho stavu
hudba v nkterm parametru radikln redukovan

Americk minimalismus:
Steve Reich (1936)
o studoval u Beria a Milhauda; piel na princip fzovho posunu (nechal bet dv
naprosto stejn dlouh smyky mgf.zznamu na dvou magnetofonech a po njak
dob se prokzalo, e stroje nebely zcela pesn informace se dostala mimo
fze = vchodisko pro metodu pozvolnho posunu fze v instrumentln hudb
Piano Phase pro 2 klavry (i akusticky)
Violin Phase pro 4 housle houslista el jedn, dvma a nakonec tem
nahrvkm sv vlastn hry a hraje mimo fzi
Different Trains jzda vlakem; natoen autentick vroky cestujcch,
z jejich intonace jsou odvozeny melodick linky minimalistickch figur
Music for Mallet Instruments sloit prce s rytmem
o vliv gamelan a africk hudby (polyrytmika); charakteristick instrument
(marimby, xylofony, zvonkohry, bubny, perkuse)

118

Philip Glass (1937)

o dokzal pivst minimln hudbu do irok posluchask obce, zejmna mlad
generace; populrn skladatel (nepodlehl komercializaci); vyuval indick
rytmiky, jednoduchch figurac
o Music in 12 Parts (4 hodiny)
o Glasswork (1981)
o Koyaasqatsi a Powaqqatsi - filmov kantty
o Achnaton opera
o Pd domu Usher opera na E.A.Poea
o Einstein od The Beach opera; nem dj ani text (solmizace)

Evropsk minimalismus:

Wojciech Kilar (1932)

o polsk skladatel; filmov hudba (Polanski Pianista); kols mezi neoklasicismem
a neofolklorismem; spirituln sloka
Klavrn koncert (1997) - 1.vta = neustle se opakujc motiv, charakter
stupujc se meditace (2.vta Corale, 3. Toccata)
Orawa komorn pojat skladba na zklad inspirace horalsk hudby;
jednoduchost lidovho muzicrovn, ale stdn dynamiky a rytmickch
akcent

10.2 Nejvznamnj skladatelsk osobnosti

Karlheinz Stockhausen (1928-2007)
jedna z nejprbojnjch osobnost Nov hudby; hledn novho hudebnho jazyka;
rozhodujcm zpsobem zashl do seralismu, elektronick hudby, aleatoriky, tmbrov
hudby, prostorov kompozice
1953 se stv spolupracovnkem Kolnskho studia pro el.hudbu WDR ; do 1973
umleck editel
I. fze (seriln hudba a prvn elektronick skladby, punktln; 50. lta pobyt v Pai
u Messiaena)
o Kontra-punkty pro 10 nstroj punktuln hudba (1952)
o Elektronick studie I,II (1953-54)
o multiseriln skladba
o zvukovmi prvky jsou nealikvotn, ist sinusov tny
o Zpv mldenc (1955-56)
o chlapeck hlas s el.zvukem; slabiky a slova z knihy Davidovy; kontrast
mezi nevinnm chlapeckm hlasem a el.svtem; prvn pokus tto
kombinace
o Skupiny (Gruppen; 1955-57) pro ti orchestry; orchestry jsou rozmstny vpravo,
vlevo a uprosted, dojem neustlho pohybu v prostoru; prvn dlo, kde se pokusil
o prostorov rozmstn zvuku
o Kontakty (1960)
o posledn skladba S.pionrskho obdob el. hudby; jaksi vsek
nekonenho asovho prbhu, nem vrcholy, zatky ani konce; etzce
stejn dleitch okamik (momentov forma)
o Momente oteven forma; vychz z webernovskho punktualismu (roztrouen
tny a tnov shluky)
II. fze (problm svobody a nhody); vlastn u paraleln s I.etapou
o Klavrn kus XI aleatorika
o Cyklus pro hre na bic nstroje - aleatorika
o Sirius (1975-77) aleatorick skladba s volnou interpretac; hudebn-scnick
dlo, vyuv 4 svtovch stran, 4 ivl a 4 st dne

119

o od 70. let numerologie, spiritualita, intuitivn a kosmick, scnick hudba)

III. fze (hudebn-divadeln kompozice)
o Licht (Aus den sieben Tagen)((1977-2003)
monumentln hudebn-scnick dlo; nejdel kompozice v djinch
hudby; cyklus 7 oper; kad opera m 4 hodiny; jednotliv sti se mohou
provdt samostatn; tma: univerzum boj dobra a zla; sv vlastn
libreto; mystick synkretismus hudba, barvy, svtla, nebesk tlesa,
smysly, lidsk charaktery, vn
ti jednoduch melodicko-rytmick seky, char.ti postavy (Michaela,
Lucifera a Evu); samostatn nebo se spojuj se v tzv. superformule
Steda helikoptrov kvartet
Nedle sbor a orchestr kad tleso v jinm sle
o Der Tag 24 hodin dne) dal projekt
1. Hodina erste Stunde (premira 5.5.2005)

Pierre Boulez (1925)

francouzsk skladatel a dirigent
inklinoval k prodovdecko-technick oblasti; konzervato u Messiaena; zavrhuje
neoklasicismus, stejn jako dodekafonii Schnbegovu a Bergovu; vchodiskem je Webern
a Stravinskho rytmika
50. lta: desetilet seriln hudby - mlad skladatele fascinovala mylenka, e vechny
parametry hudebnho dla je mon pedem urit na zklad srie; skladatel si pro
urovn sri a zachzen s nimi vytveli speciln tabulky = totln organizace
o Sonty pro klavr 1, 2 (1946, 1948)
o Struktury 1a pro dva klavry (1951) - pouil deset druh hozu, dvanct
dynamickch stup; navrhl dv tabulky pro transformovn ady; v tomto obdob
se pustil do integrln organizace vech sloek hudebnho materilu; tvr
svoboda se projevuje ve vbru a uspodn struktur
o obhajoba intelektulnho vnmn hudby Tvrdm, e hudba m prvo bt
pijmna na rznch rovnch, ne jen na t emocionln. Dla, kter se rychle a
snadno absorbuj, pak nejsou pro lovka dlouho dleit. A naopak, skladby, je
mu pi poslechu pipravily urit tkosti a k jejich pochopen se musel
prokousat, maj pak ve vzpomnkch daleko vt hodnotu.
o sna se pekonat nezdrav balast pocitovosti a emocionality
Kladivo bez mistra (1952-54) kompozin prlom na mezinrodn scnu
pracuje se seriln technikou daleko svobodnji; dosahuje neobvykl agogick
a melodick uvolnnosti hudebn ei; pro alt a est nstroj na surrealistick
bsn Renho Chara s vrazn antifaistickm politickm akcentem; vere
zaznvaj ve 4 vtch, obklopench 5 ist instrumentlnmi kusy
(nstroje:altov fltna; xylorimba; vibrafon; bic; kytara; viola); surrealita a
mal ansmbl vdom navazuj na Schnbergova Pierrota lunaire
odklon od seriality: tyto struktury nelze vyposlouchat (7-8 not bez souvislosti); nelze
exaktn zpvat a hrt; tato skutenost vedla k elektronick hudb (vylouen interpreta);
Boulez oznail pozdji tuto fzi sv tvorby za krizi a tunel ; obnoven zalenil do svho
dla iracionln prostory fantazie a citu a hledal dialektick vztah mezi svobodou a dem
v souasn dob jeden z nejrespektovanjch svtovch dirigent a specialist na
interpretaci hudby 20. stolet

Luigi Nono (1924-1990)

italsk skladatel; angaovan tvorba, dlnick nmty; poadavek spoleensk a etick
zodpovdnosti; psn na P. Eluarda, F. G. Lorcu
hodn voklnch dl; kritika doby:

120

o Vtzstv u Guernicy pro smen sbor a orchestr (1964) podle Eluardovy bsn
o Il canto sospeso (1956) na texty k smrti odsouzench partyzn
o La fabrica illuminata pro zpvn hlav a mg.ps (1964)
o Pamatuj, co ti udlali v Osvtimi (1966)
V 70. a 80. letech experimenty s live-electronic
o Jako lou sly a svtla kombinace vok-instr.projev s el.hudbou (1971-72); live
electronic
John Cage (1912-1992)
americk skladatel a klavrista; pozornost vzbudil svm preparovanm klavrem; do
Evropy piel na zatku 50. let se svmi nzory o hudb nhody, m vzbudil rozruch a
nesouhlas; neuznv tradin pojet umleckho dla, pouze proveden, akci
jeho celoivotn tvr proces zaal nemilosrdnm odvrhovnm sloek hudby: nejprve
harmonie (v Americe srudoval u Schnberga 1935) a melodie; ran skladby jsou
zaloeny na rytmu; pak rezignoval na formu a el 433
v 50. letech opout tradin notaci
hudba by nemla odret d skladatelova ega, ale reflektovat pirozen d vc tak,
jak jsou skryty v prod; Mm zmrem je nemt zmr
metoda nhodnch operac (volba z nekonench, nevyerpatelnch a nepedvdatelnch
monost)
pi zhotovovn partiur vyuval rzn druhy ablon a jejich projekci na papr ; pracoval s
transparentnmi fliemi; pi tvorb partitur pouval hvzdnch map
vychz z vchodn filozofie neuritosti (kniha promn)
o Cartridge music (1961)
pro bic; pekryt nkolika fli; sloit nvod
o Klavrn koncert nen zapsn v partitue, ale jen v samostatnch hlasech; 84
segment klavrnho partu lze hrt v libovolnm poad; nemus se hrt vechny;
orch.hri mohou hrt v libovolnm obsazen; skladbu je mono kombinovat s
jinmi kompozicemi (Aria; Solo for voice a nkolika dalmi); je jen mrn
pedkomponovn
o HPSCHD pro 7 cembal, 51 magnetofon, 58 reproduktor, film a diaprojekce
o Winter music (1957) pro 1-20 klavr; akordy jsou rozhzen po strnce, volba
notovho kle
o Score and 23 parts: 12 haiku (1974)
asov struktura japonsk verov formy; podle denk Henryho Davida
Thoreaua (ivot v lesch); kresby umstil do vkovho a asovho rastru;
kresby (ptci, veverky, listy) se tou jako noty a hraj se na 23 nstrojch
o 433 pro mlc nstroj (1952)
dlouho to promlel; skladba m 3 vty; absolutn ticho nen (prvn
interpret David Tudor)

10.3 Dal tvr osobnosti

Polsk skladatelsk kola
1956 byl zaloen kadoron festival soudob hudby Varavsk podzim; zk kontakty
s hudebnmi centry Darmstadt, Donaueschingen); otevenost vem trendm a proudm; vzrst
autority poslk hudby v evropskm kontextu

Witold Lutoslawski (1913-1994)

o vvoj od tradin hudebn ei pes podnty folklru, bartkovsky expresivn obdob,
racionalisticky konstruktivn tvorbu a ke kontrolovan aleatorice, tmbrov hudb a
zvren syntze

121

o Koncert pro orchestr (1954)

o Smuten hudba (1958) vnovno pamtce B. Bartka
o Bentsk hry (1961) aleatorn; partitura ukazuje pole s rzn notovanmi strukturami bez
taktovch ar; rytmicky piblin trvn sek
o Smycov kvratet (1964) aleatorika; ; pechod do tmbru; jednotliv party bez taktovch
ar; koordinace je penechna interpretm; nen to libovoln; rmcov profil je uren
skladatelem (zen aleatorika); kad hraje svj part v uritm ase nezvisle na ostatnch
o Violoncellov koncert (1970)
o Chain II
o Klavrn koncert napsan pro K.Zimermana (vypsno, ale volnost v dynamice a tempu;
nvraty (nkdy Chopin, Debussy, Rachmaninov, Bartk)

Krzysztof Penderecki (1933)

vstup do hudebnho ivota na pelomu 50. a 60. let; od 60. let radikln avantgarda; siln
expresivn napt svch skladeb; mimodn smsl pro zvukvou barvu; od 70. let lyritj;
usiluje o komunikativnost; velkou roli hraje celkov zvukovost; ve a zaujatost proti
bezprv (boje sttu a crkve v Polsku)
almy Davidovy
Obtem Hiroimy drsav skladba; alozpv; 52 smyc, novtorsk notace; okujc
rozpt zvuk; pvodn nzev skladby byl 837;
Smycov kvartet
Lukovy paije (1965)
De Natura sonoris - tmbrov hudba; destrukce hudebnch pravidel; zvuky (umy,
elesty, skpoty)
Ztracen rj opera
Polsk requiem

Kazimierz Serocki (1928-1981)

polsk skladatel a klavrista; podlel se na vzniku festivalu Varavsk podzim
prvn fze nefolklorn a neoklasick, pak vlivy Nov hudby
Symfonick fresky (1964)
Henryk Grecki (1933)
polsk skladatel; mimo jin pedagog a rektor Akademie v Katovicch
meditativn minimalistick hudba; na potku byl ale energickm avantgardistou a
experimenttorem; obrat k ve, hudba je formou modlitby
o Symfonie . 3 alostn psn v posledn vt cituje mj. z Beethovenovy
Eroiky; soprn zpv slova, vyryt do zdi koncentranho tbora
Rusk (sovtsk hudba)
Poadavek socialistickho realismu (komunistick ideologie), jasnost a srozumitelnost;
nepipoutl experimenty; k uvolnn dochz a v 60.letech nstup mlad skladatelsk
generace; nejvt vznam emigranti Schnittke, Prt a Gubajdulina

Alfred Schnittke (1934 - 1998)

od 60.let tvoil tzv. alternativn linii sovtsk hudby v protikladu s oficiln lini
soc.realismu; proel obdobm serilnm, aleatornm, elektroakustickm i tmbrovm;
nakonec se obrac k hudebn tradici; pestr vzjemnost styl; polystylovost

122

Vrcholn dla: 3., 4. a 5. Symfonie (celkem 8); 4. houslov koncert (pro G. Kremera),
Violov koncert, 2 violoncellov koncerty, 2., 3. a 4. smycov kvartet a Concerta grossa
Arvo Prt (1935)
estonsk skladatel; vychz ze zkladnch kompozinch princip; asto nboensk
obsah; obdob dodekafonie, aleatoriky, mezi lty 1968-72 tvr perod studium
gregorinskho chorlu, gotick hudby a renesann polyfonie; nov styl tintinnabuli;
sporn styl, zkladem je trojzvuk; rd pouv kol (orchestrln Credo Bachovo
1.preludium, Collage sur Bach)
o Tabula rasa nepopsan list; touha navrtit se k zkladm zvuku, aby mohla
vzniknout ist neposkvrnn hudba; stav pevn na tnickm akordu; zdnliv
zvonn zvon obstarv preparovan klavr
o Fratres existuje v sedmi verzch (pro rzn obsazen); souasn zaznvn dvou
tonalit (prodleva v kvint a-e spolu s hlasem tintinnabuli opisujcm kvintakord a
moll a melodick hlas, pohybujc se v d moll; melodick kivka gravituje okolo
centrlnho tnu a pi kadm novm opakovn tmatu se posunuje o tercii n;
Prt pvodn ponechal volbu nstroj na hrch (estetika minulosti stedovk)
o Cantus na pam Benjamina Brittena jedna z prvnch skladeb stylu
tintinnabuli ; prodlouen stupnicov pase se pekrvaj ve smycch a
vzdvaj hold Brittenov lsce pro stupnicov melodie; v poslednm taktu se
rozezn zvon

Sofia Gubajdulina (1931)

tatarskho pvodu; skladby jsou vdy svzny s njakm konkrtnm vznamem; vliv
mimoevropskho folkloru; vlivy Nov hudby
o Hodina due
o Ofertorium(1980) koncert pro housle a orchestr
o Haleluja (1990) pro velk orchestr, smen sbor, varhany a dtsk hlasy
Maarsk hudba
Gyrgy Kurtg (1926)
skladbu studoval u Messiaena a Milhauda; profesor klavru a komorn hudby na Lisztov
akademii; navazuje na Bartka expresionistick hudba; Nov hudba + maarsk
folklor; asto komponuje pro cimbl, smycov kvartety
Americk hudba
Leonard Bernstein (1918-1990)
vynikajc dirigent a skladatel broadwayskch muzikl; nejvznamnj populariztor
vn hudby 20.stolet (poady pro mlde 1958-72: 53 dl O hudb)
jako dirigent byl uznvanm interpretem Mahlera, Coplanda a Brahmse
klavrista Rhapsody in blue s Newyorskou filharmoni
idovsk tematika, jazz, vliv Coplanda
o Candide - opereta; zaloen na stejnojmenn Voltairov satie; vesel parodie
nejrznjch styl (valkov rie fr.operety; dvanctitnov hudba)
o A quiet place opera; snaha vyrovnat se s problmem homosexuality
o West Side Story jeden z nejlepch muzikl; tma Romea a Julie; New York
50.let; choreografie Jerome Robbins; chlapec polskho pvodu a portoriknsk
dvka; ptky zneptelench gang v sti West Side (lyrick psn Tonight;

123

Somewhere; i rozvern, tanen I feel pretty); pozdji vznikla z muziklu suita

Symfonickch tanc
Literatura:
Secrest, M.: Leonard Bernstein. Lidov noviny, Praha 1997.

10.4 esk hudba po II. svtov vlce

Obdob po II. svtov vlce
osvobozen eskoslovenska; demokratizace hudby, rozen potu koncert, posleno
vysok kolstv; hudebn fakulta AMU v Praze (1946), JAMU v Brn (1947); poslena s
konzervato
v 50. letech zaaly sttn orgny vyadovat po skladatelch hudbu posluchasky pstupnou
a tradicionalisticky nevbojnou; protovala se tvorba politicky a ideologicky tendenn;
zaloen Svaz eskoslovenskch skladatel (1949)
na sklonku 50. let uvolnn, jednostrann koncepce odsouzena, kontakty s novtorskm
silm v ostatnch zemch; po okupaci v roce 1968 znovu represe
od roku 1960-1990 vytvelo na profesionln rovni umleckou hudbu asi 160 a 250
skladatel
siln skladatelsk generace od 50. let rozlenn na dv zkladn linie
o opora o nrodn tradici (J. Matj, O. Mcha)
o novtorsk perspektivy a vlivy Bartka, Stravinskho, Brittena, Honeggera
(V. Sommer, K. Husa, V. Kalabis)
o od 60.l et nvaznost na Novou hudbu a nejprogresivnj proudy (S. Havelka,
A. Pios, M. Itvan, M. Kopelent)

dal autoi: J. Novk (inspirace svtem antiky), I. Hurnk (spisovatel, klavrista), P. Eben
(varhank; historick a lidov modalita); L. Fier, I. Loudov, M. Slavick
duchovn hudba 20.stolet:
o peruen tradice na 40 let; na vesnicch pokles rovn lid. zpvu (hrl kdokoliv,
primitivn doprovody); skladatel, kte psali dla se spiritulnmi nmty: K.
Slavick, S. Havelka, L.Sluka, Z. Luk, J. Laburda, P. Eben

Vznamn skladatelsk osobnosti

A) Nejstar generace
Vclav Trojan (1907-1983)
autor hudby k loutkovm filmm Jiho Trnky - palek, Bajaja, Star povsti esk aj.
reisrsk a redakn innost v rozhlase
Nvrat k moravskmu a eskmu hudebnmu folklru
o Sen noci svatojnsk balet
o Koloto - dtsk opera
Miroslav Kabel (1908-1979)
harmonicky tvrd hudba zaloen na chromatice; minimlnmi prostedky maximln
vsledek
doba okupace viz dve; dleitm bodem je mylenkov poselstv; v dob okupace a
vlky vlastnenctv a pozdji obecn filozofick a etick otzky; ast inspiran zdroj
lidov pse
asto nmty z Bible
v 60.letech pijal podnty Nov hudby; symfonick a komorn tvorba

124

o 8 symfoni (1942-1970) ; asto zvlt uren vokln sloka nebo recittr nebo
pro varhany, est a tympny (3.); koncertantn pro klarinet a orchestr (6.); 7. a 8.
na texty z bible
o Mystrium asu (1957) orchestrln skladba
o Promny chorlu Hospodine, pomiluj ny (1979)
Klement Slavick (1910-1999)
k J.Suka; psov cykly; navazoval na lidovou melodiku rodn Moravy
o Ej, srdnko moje (1954) psov cyklus
o Moravsk tanen fantazie (1951) - orchestrln
o Zamylen nad ivotem (1958) - klavrn sonta
Rafael Kubelk (1914-1996)
syn houslovho virtuoza Jana Kubelka; houslista, klavrista, skladatel a dirigent
od 1942 fem F; v roce 1948 emigrace Symf.orch.bavorskho rozhlasu v Mnichov;
Metropolitn opery v N.Y. aj.; slavn koncert po nvartu z emigrace 1990 zahajoval s F
Prask jaro
o Veronika opera (1944)
o Sinfonie jednovt atmosfra roku 1968
B) Stedn generace
Karel Husa (1921)
odeel do emigrace; po prask konzervatoi jet pask; avantgardn orientace blzk
Honeggerovi; usadil se v USA (i dirigoval);
Hudba pro Prahu 1968 smetanovsky pojat citty husitskho chorlu
Otmar Mcha (1922 - 2006)
inspirace folklrem lasko-slezskho regionu; symfonick tvorba, opery
o Odkaz Jana Amose Komenskho (1955)
Zdenk Luk (1928-2007)
sbormistr plzeskho sboru esk pse; prvn skladby ovlivnny romantismem
pedevm vokln kompozice; dtsk sbory cyklus tylstek, Sedm truba, Ti dtsk
sbory;
o Prvn sinfonietta
o Fltnov koncert
o Kulov blesk filmov hudba
Ilja Hurnk (1922)
k V. Novka; skladatel, klavrista, pedagog; etn klavrn skladby, komorn i
orchestrln dla
spolu s P.Ebenem je autorem esk Orffovy koly, vynikl jako populariztor hudby, autor
humorn psanch povdek s hudebn tematikou (Trubai z Jericha)
o Kantty (Ezop; Ozvna); Opery (Dma a lupii;Diogenes); Oratorium (No)
Literatura:
Malina, J.: Ilja Hurnk. Albert, Boskovice 1965. (H 4/96)

Petr Eben (1929-2007))

prce s historickou a lidovou moodalitou; v jeho dle pevauj vokln kompozice;
prameny, k nim se stle vrac lidov pse a gregorinsk chorl
Psov cykly:

125

o estero psn milostnch (1951); Psn nejtajnj (1952), Psn nelaskav pro alt
a violu (1963) aj.
Varhann hudba:
o Job (suita)
o Biblick tance
o Labyrint svta a rj srdce
o Okna pro trubku a varhany (cyklus)
Oratoria:
o Apologia Socratus(1967) snisnost; zen alegorika
o Jeremi crkevn opera; na nmt Stefana Zweiga; neopout tonalitua
tematiku, ale hudba je harmonicky ostr, melodicky vrazn, mlo kosonanc
o Posvtn znamen
Dal dla:
o Pocta Karlu IV. Pro musk sbor a orchestr (1978)
o Vox clamantis (1969) symfonick vta pro 3 trubky a orchestr; mylenkov
poselstv kesanstv
o Sonty pro fltnu a marimbu a ada dalch komornch dl

Literatura:
Vtov, E. : Petr Eben. Praha 2004.
Vondrovicov, K.: Petr Eben. Panton, Praha 1994.
C) Mlad generace
Jan Klusk (1934)
autor scnickch, orchestrlnch, komornch a filmovch partitur
neoklasicismus, ale i dodekafonie
o Variace na tma Gustava Mahlera
o spch eskho inenra v Indii pacticcio Z.Svrka a L.Smoljaka
o ebrck opera k filmu Jiho Menzela
Lubo Fier (1935-1999)
ve sv kompozin tvorb navzal v 50. letech na klasiky hudebn moderny 20. stolet
(Stravinskij, Martin) a v 60. letech se nechal ovlivnit technikami Nov hudby (mal
aleatorika), kter konfrontoval s renesann a ran barokn hudbou
inspirace dvnmi pamtkami kultury (sumersk a chetitsk texty, stedovk)
Instrumentln skladby
o Klavrn a jin sonty, smycov kvarteta
Vokln
o Requiem, Nek nad zkzou msta Ur, Caprichos
o Vnon pro recitaci, sla, sbor, varhany a orchestr kantta; psmo
zkomponovan na motivy eskch vnonch psn a koled, doplnnm
Televizn a scnick hudebn tvorba
o mnoh ocenn (hudba k filmm Golet v dol nebo Zlat hoi
Pavel Blatn (1931)
skladatel, pianista a dirigent (studoval skladbu a hudebn vdu; kurzy v Darmstadtu);
studium v Bostonu; hudebn redakce brnnsk televize
skladby neobyejn nrov e neoklasicistn, jazzov prvky, = eln pedstavitel tzv.
tetho proudu (Koncert pro jazzorchestr)

126

erbenovsk kantty Vrba, Polednice a Vodnk

Milan Bchorek (1939)
od roku 1967 pedagogem ostravsk konzervatoe, od roku 1990 editelem; skladatelsky
vyel z neoklasicismu, erp z lidov psn a z technik Nov hudby; dla symfonick,
komorn, sborov
Lidice (1973) melodramatick obraz
Hukvaldsk poema (1986) vliv L. Janka
Ivana Loudov (1941)
studovala v Pai u O.Messiaena; profesorka AMU;ve voklnch dlech se inspiruje
poezi italsk renesance a eskm soudobm bsnictvm; modalita, Nov hudba (alegorika,
tmbry, prostorov efekty)
komorn tvorba (Koncert pro bic, varhany a dechy)
tvorba pro dti dtsk kantta Mal princ (1967)
Milo tdro (1942)
studoval skladbu, hudebn vdu a teorii, kurzy v Darmstadtu; psob na FF MU
od 60.let spoluprce s divadlem Husa na provzku, s R a T; zaloil a vede soubor
Camerata moravica; ve skladb vlivy Nov hudby, jazzu, lidov psn, populrn hudby
komorn hudba, muzikly (Balada pro banditu); skladby pro jazzov orchestr G.Broma,
pro BROLN
monografie o C.Monteverdim, teoretick studie o L. Jankovi
Sylvie Bodorov (1954)
esk skladatelka, psobila pedagogicky na JAMU, dnes se vnuje vlun kompozin
tvorb
skladb se vnuje od 80. let; od 90. let vyuuje na univerzit v Cincinnati; byla lenkou
skupiny Quattro (Z. Luk; O. Mcha, L. Fier)
o Juda Makabejsk oratorium
o Moj - oratorium
Vt Zouhar (1966)
pe na objednvku festival, ansmbl; mnoho komornch skladeb (4 ruce, dv marimby,
rzn kombinace); realizace multimedilnch dl, elektro; minimalismus, postmoderna
Opery Noci dnem a Coronide
o barokn afekty peneseny do svta minimalismu; pro Ensemble Damian

10.5 Problmy modern hudby

zvukov konzerva a nov role hudebn kulisy vynlez zvukovho zznamu, kter
umonil uchovvat auditivn projevy tak, aby byly dostupn kdykoliv po svm doznn;
pro hudebn kulisu se stala pznanou naprost neomezenost pokud jde o prostor i as.
Zvukov zznam se stal prostedkem masov recepce a nabyl charakteru masov
dosaiteln komodity, distribuovateln klasickmi obchodnmi mechanismy prakticky
neomezenmu potu recipient;
rozvoj novch funkc hudby - Background music = hudba v pozad (t environmental
music) hudebn kulisa, pouvan v prmyslovch podnicch, restauracch i dopravnch
prostedcch. Tradin background music (v nmin Umgebungsmusik, esk alternativa
se zatm neustlila) se snaila pomoc neruiv, smanticky neutralizovan a pstupn
hudby jakoby odclonit reln zvuky danho prosted. Pro novj background music je
pak typick snaha pekrvat ruiv zvuky nebo vyplovat nepirozen psobc ticho.
Ambientn hudba Novj vvojovou fzi hudby v pozad pak pedstavuje piblin
od 70. 80. let 20. stolet tzv. ambientn hudba, kter zvukov profil danho prosted

127

spe posiluje pmm funknm petvenm nehudebnch zvuk v rmci hudebn

struktury. Zatmco na souasnou background music bv stle astji nahleno jako na
ruivou sloku ji tak zvukov petenho ivotnho prosted, ambientn hudba je stle
vnmna spe jako fenomn zaleovn hudby v pozitivnch zvukotvornch funkcch do
lidskho ivota;
nadlimitn a necitliv uvn hudby pro souasn zvukov prosted je nap. typick, e
na mnoha mstech, kter je lovk nucen navtvovat, zn typ hudby, kter zde
funkn vbec nepat, co me ovlivnit subjektivn averzi k hudebnm zvukm;
nebezpe hudebn kulisy ohroen existence hudby jako zvltnho prostedku
estetick komunikace; nezdrav zvislost na permanentn hudebn kulise
Poznmky k nkterm typickm tendencm souasn hudebn kultury
Artificiln hudba pout zjem asi 5-10 procent populace
o Receptivn konstanta (pli se nemn)
o vtinu hudby tvo standardn repertor (poslechov pijateln hudba od
klasicismu po ranou modernu, zatmco nov hudba pedstavuje minoritn oblast
(poslechov nronj hudba 20. stolet a vznikajc hudba)
o trh, zamen na starou hudbu baroko, renesance, stedovk v autentickch
interpretacch
o pomr artificiln hudby k hudb nonartificiln (+ funkcionln jakkoliv vyuit
hudba, kter nevystupuje jako autonomn umn) je asi 1:9
Hudba pronik stle masivnji do nejrozmanitjch prosted a kontext
o mohutn kvantitativn rozmach hudebn recepce je zapinn nahrvac,
penosovou a reprodukn zvukovou technikou, jej vvoj se od pelomu 19. a 20.
stolet nepetrit zrychluje
o rostouc nabdka hudby, distribuovan mdii, minimalizuje potebu mnoha lid
aktivn muzicrovat
o recipienti sice zskali monost rozhodovat o tom, jakou hudbu, kdy a za jakm
elem budou poslouchat, ale zrove se stali pln zvislmi na tom, co jim
nabzej mdia a producenti nahrvek Roziuj se funkce hudby, ale zrove
vzrst riziko dysfunkc a jejho naduvn (viz ve)
Hudba a zvukov technika
o technika umouje realizovat kompozin aktivitu nezvisle na ivm
interpretovi (elektroakustick hudba apod.) a tak monost elektronickho
dotven ivho hudebnkova vkonu
o teorie, podle nich se v prbhu 20. stolet zmnilo hudebn slyen naprost
vtiny hudebn zainteresovanch jedinc (stalo se velmi pluralitnm)
o psobenm zvukov techniky si lidsk ucho odvyklo pijmat zvuk iv provdn
hudby jako zkladn formu zvukov realizace hudebnch produkt. Hudebn
slyen generac, vstupujcch do ivota od 50. a 60. let je v globlnm mtku
nastaveno na elektroakusticky produkovanou nebo pinejmenm takto
transformovanou zvukovost nahrvek i rozhlasovho a televiznho vysln hudby
(tato transformace je uplatovna tak pi iv produkci populrn hudby)

128

 Hudba jako nvyk nebo droga?

o vlivem nesoustednho poslechu vznik audiln (auditivn) nvyk de facto jako
drogov zvislost na hudb jako pouh vplni slyitelnho ivotnho osvt;
podle Wolfganga Welsche je tmto hyperestetickm pkonem u vtiny lid
vyvoln stav anestetina (estetickho nereagovn i zlhostejnn), take
estetick proitky lze vyvolat jedinm monm zpsobem, toti dalm
stupovnm senzulnch podnt, v ppad hudby napklad zvyovnm jej
hlasitosti
Hudba a vizualizace
o stle vraznj sept s vizuln produkc (20. stolet bv nazvno epochou
vizulnho imperialismu)
o nov monosti vizualizace hudby se rozvjej zejmna dky filmu, televizi,
trendm videa i computerov techniky
o dal vvoj zejm povede k tomu, e recepce technicky en hudby bude m dl
tm vce vzna na estetickou potebu vizulnch vjem, co me vyvolvat
dekoncentraci hudebnho slyen. Zejm bude i nadle slit tendence pijmat
hudbu jako organickou soust multimedilnch kontext.
Bibliografie (dal literatura):
Bek, J.: Hudebn neoklasicismus. Academia, Praha 1982.
Fuka, J. Vyslouil, J. a kol.: Slovnk esk hudebn kultury, Editio Supraphon, Praha 1997
Herzfeld, F.: Musica nova. MF, Praha 1966.
Hradeck, Emil: Paul Hindemith, Svr teorie s prax, Editio Supraphon, Praha 1974
Hrkov, N.:
Kohoutek, Ctirad: Hudebn styly z hlediska skladatele, Panton, Praha 1976
Matzner,A., Poledk,I, Wasserberger, I. a kol.: Encyklopedie jazzu a modern populrn hudby,
Editio Supraphon, Praha 1980
Michels, Ulrich: Encyklopedick atlas hudby, Nakladatelstv Lidov noviny, Praha 2000
Navrtil, Milo: Nstin vvoje evropsk hudby 20. stolet, Montanex, spol. s r.o., Ostrava 1993
Schnierer, M.: esk a evropsk neofolklorismus. Editio Moravia, Brno 2007.
Schnierer, M.: Promny hudebnho neoklasicismu. Academia, Praha 2005.
Schnierer, M.: Svt orchestru 20.stol.. 1.sv. M M, Brno 1995, 2.sv. Academia, Praha 1998, 3.sv.
B 1999.
Schnierer, M.: Umn t hudbou. Tribun EU, Brno 2009.
Tich, Vladimr: Harmonicky myslet a slyet, HAMU, Praha
Vyslouil, J.: Hudebn slovnk pro kadho I., II. Lpa, Vizovice 1997, 1999.
Zenkl, Ludk: ABC hudebnch forem, Editio Supraphon, Praha 1990
Zillig, W.: Variace na novou hudbu. Praha, Supraphon 1971.

129