Bohumil Hrabal ve sv povdce Pbitel z roku 1964 pouil novou, nezvyklou

formu vyprvn. Je to jaksi konfrontace postoj jedn postavy, kter m spe

realistick a objektivn vidn svta a skutenosti, a postoj ostatnch postav,
kter maj znan zkreslen vnmn okol.
Dj povdky se odehrv v malm msteku, jeho dominantou je mstn
cementrna, kter bezprostedn ovlivuje ivot tamjch obyvatel. Do
msteka pijd mlad mu, aby se setkal se svm ptelem malem. Tento
mladk je u od potku pobytu ve mst velmi udiven mstnm chovnm,
mnnm i nzory. Lid tam nadeve obdivuj chod cementrny a dokonce tvrd,
e jejich msto, kter je od hlavy a k pat zasypno cementovm prachem, je
to nejzdravj a nejlep msto k ivotu.
V povdce se vyskytuj tak motivy ironie. (Kde bere a kam chod na ty
skvostn barvy? pt se mladk male, kter se snail zachytit krajinu kolem
zmnnho edivho msta.) Techniku pben meme spatovat konkrtn
v tchto vtch: Tady je nramn zdravej kraj. Prmrnej vk je zde
sedumdest let. naprosto myln pedstava o tom, kde lid ij. "Nemohl by pan
Burgn dostat votravu krve?" klebil jsem se starost. "Ne, tady vecko lme
zdravm vzduchem," ekla pan a lskypln stulila dla v pst a udeila pana
Burgna do ela a povdla, "vono je nejlep hned po rnu dt tatnkovi jednu
mezi rohy.)
Pbitel jsou lid vtinou na okraji spolenosti, kte se sna si naplno uvat
svho ivota, i pes njak ivotn trapy jako je teba metrov cementov nnos
v celm jejich okol. Pkladem takovho pbitele me bt i vozka, kter i pes to,
e projd polem, kde se vzdouvaj mrana cementu, si zpv a je vesel. Dalm
typickm pbitelem je Jirkv otec pan Burgn, kter i pes to, e m v hlav
zaseknut srp, rozplv se nad tm, jak hrl bronzem natenou sochu.
Myslm si, e Hrabal chtl tmto zpsobem vyjdit to, jak je mon lidi a osoby
zmanipulovat a tak to jak jednodue jsou lid schopni si cokoli nalhat a nsledn
tto fikci uvit. V penesenm vznamu meme ci, e chtl urit tak
poukzat na slu tehdej ideologie, kter na lidi me psobit do takov mry, e
jsou schopni naprosto ztratit jaksi vnitn objektivn vdom, neboli realistick
nhled na skutenost.