Velká Kniha Alternativní Medicíny PDF

JITKA LENKOV
REGIA
VELK KNIHA
ALTERNATIVN
MEDICNY
REGIA
VAROVN
Tato kniha je pouhm orientanm encyklopedickm pehledem
rznch odvtv alternativn medicny. V dnm ppad nem slou-
it jako nvod pro rzn samolebn pokusy ten. Pokud se pes
toto vslovn varovn rozhodnete ze sv vlastn a svobodn vle n-
kter zde uveden nvody a postupy vyzkouet v praxi, vekerou od-
povdnost za takov ponan a jeho ppadn nsledky nesete pouze
a jedin vy sami.
VZVA
Cel tato kniha je jednm velkm nekonenm pbhem. Je znan
obtn, jakmkoliv zpsobem uspodat a popsat oblast tak obsh-
lou, jako je alternativn medicna, kde kad lebn postup a kad
problm pacienta je do jist mry uniktn. Snaila jsem se postihnout
souasnou alternativn medicnu v cel jej i a pestrosti, ovem al-
ternativn medicna nen ani tak pbhem medicny jako lid, litel
i jejich pacient. Proto se zde setkte i s konkrtnmi ppady, kdy
jsou zastnn osoby, pokud si to pej, ponechny v anonymit.
Tak se domnvm, e je teba splatit druh nkolika generacm li-
tel, kte museli za vldy komunist lit prakticky v ilegalit.
Jestlie se domnvte, e m pozornosti unikl njak zajmav ppad,
spn litel nebo pozoruhodn metoda alternativn medicny
anebo byste rdi cokoliv dopinili, napite mi prosm na adresu vyda-
vatele. Dkuji.
Vbr z literatury
VBR Z LITERATURY
Bhmig, Ulf, Prodn litelstv v domc praxi, Praha 1993
Bravo, Brett, Crystal Healing Secrets, New York 1998
Crompton, Paul, Taii, Olomouc 1996
Cunningham, Sco tt , Magick rostliny, Praha 1994
ehovsk, Ji, Homeopatie - vc ne lba, Praha 1997
ejka, Gustv a kol., Radme zhradkrom, 1 a 2, Bratislava 1982
Doleal, Ji X., Bezbolestn kastrace, Praha 1998
Ebner, Wolf C., Akupresura psob okamit, Bratislava 1991
Englert, Ludwig, Paracelsus, lovk a lka, Praha 1943
Erben, Jaroslav, Hofman, Jaroslav, Zhady podvdom, Trutnov 1991
Griffon, T. Wynne, Astrologie, Praha 1993
Habtn, Vladimr, Knobloch, Ervn, Kapesn atlas zkamenlin, Praha 1981
Hall, Mari, Reiki, Praha 1994
Hanka, Zdenk, Kucha, Ji, Litel, jak je neznte, Praha 1991
Hoffmanov Eva, Jebav Frantiek S., Rostliny v domc lkrn, Praha 2001
Horynov, Anna a kol., Praktick zahradnictv, Praha 1966
Hrub, Jan, Akupresura pro vedn den, Trutnov 1990
Hruka, Blahoslav, Jak se lit rostlinami, Praha, rok vydn neuveden
Hubbard, Ron L., Dianetika, Brno 1997
Chobotsk, Pavel, as senzibil a litel, Lys nad Labem 1992
Inglis, Brian, West, Ruth, Prvodce alternativn medicnou, Praha 1992
Jana, Ji, Alternativn medicna, Praha 1991
Jana, Ji, Co nm chyb, Praha 1992
Jana, Ji, Praktick homeopatie, Praha 1992
Jana, Ji, Psychotronika pro kadho, Praha 1992
Jana, Ji, Reflexn terapie, Praha 1991
Jirsk, Josef, Liv rostliny, uit a pstovn, Praha 1946
Jon, Josef, Kovka ivota, Praha 1996
Jon, Josef, Tajenky ivota, Praha 1996
Kefer, Jan, Praktick astrologie, Praha 1996
Kelder, Peter, Pt Tibean, Praha 1996
Keller, Ji, Patrovsk, Vnceslav, Encyklopedie hraninch jev, Praha 1995
Kersaint, J. P., de, Kurs radiestezie, Plze, rok vydn neuveden
Kouda, Lubomr, Abeceda prodnho len pro kadho, Praha 1991
kol., Litelstv a alternativn medicna, Plze 2000 (intern materil KPU Plze)
kol., Prvn adres lidovch litel, Praha 1992
kol., Rodinn encyklopedie alternativn medicny, Praha 1997
kol., Tajemn kyvadlo a zzran amulety, st nad Labem, rok vydn neuveden
Korbel, Jaroslav, Endris Zdenk, Nae rostliny v lkastv, Praha 1968
Kos, Miroslav, Nerosty v litelstv, esk Budjovice, cca 1992 (vl. nklad bez daj)
Krlov, Markta, Koen v dnen kuchyni, Praha, rok vydn neuveden
Vbr z literatury
Kreperat, Josef Pavel, Len drahmi kameny, Praha 1993

Krumlovsk, Olga, Alexa, Ji, Liv pavuina a dalch 77 povr a zzrak, Praha
1999
Khnl, Robert, Chytr drogy, Praha 2000
Kushi, Michio, Prodn len makrobiotikou, Koice 1992
Medenbach, Olaf, Minerly, Praha 1995
Lika, Vladimr, Odtajnn psychotronika, Praha 1993
Novk, Frantiek A., Rostliny, Praha 1936
Novk, Frantiek A., Rostliny 2., Praha 1940
Novk, Frantiek A., Horsk rostliny, Praha 1937
Normanov, Jill, Chu a voa korenia, Bratislava 1992
Patrovsk, Vnceslav, Od magie k biotronice, Pelhimov, rok vydn neuveden
Pavel, Viktor, Dr. T. Lobsang Rampa - lma, nebo podvodnk?, (seminrn prce
autora z roku 2001)
Petek, Petr, Adres lidovch litel, Praha 2000
Pietroni, Patrick, Alternativn pe o zdrav, Praha 1996
Reinicke, Wolfgang, Astrolgia, Bratislava 1991
Repka, Frantiek, enen, Bratislava 1988
Rohov, Vl as ta, Kouzeln krystaly, Praha 1994
Rubcov, V. G., Zelen lkrna, Praha 1985
Ruckert, Ulrich, Homopathie fur Kinder, Mnichov 1995
Seitz, Paul, Lkrna na zahrdce, Praha 1995
Schwart, Aljoscha, A., Schweppe, Ronald, P., Pfau, Wolfgang M., Liv sla druid,
Praha 1994
Soukup, Ji, Akupresura pro prvn pomoc v der vedn i svten, Praha 1991
Steinbach, Gunter, Lexikon uitkovch rostlin, Praha 1997
Such, Josef, Lidov litelstv aneb Nvrat k prod, Praha 1991
Ssslow, Regine, Kv ty na prody, Berln, rok vydn neuveden
Templemore, Vernon, Nemoc jako cesta ke zdrav, Ostrava 1998
Toth, Max, Nielsen, Greg, Sla pyramid, Brno 1994
Treben, Maria, Zdrav z Bo lkrny, esk Budjovice 1991
Valek, Pavel a kol., Liv rostliny tradin nsk medicny, Hradec Krlov 1998
Vitebsky, Piers, Svt aman, Praha 1996
Vurm, Bohumil, Tajn djiny Evropy, Praha 1996
Zemanov, Radmila, Bioenergie bez zhad, Praha 1991
Zentrich, Josef A., Jon, Josef, Vn zelen nadje, st nad Labem, 1990
Periodika: Regena, Regenerace, Spirit, Prodn lka aj.

Jitka Lenkov
Velk kniha alternativn medicny
Vydalo nakladatelstv Regia

Ing. Petr Martinec
Gagarinova 1082, 165 00 Praha 6
v roce 2001, p rvn vydn
Grafick prava Miroslav Pechnek
Nvrh oblky Vtzslav Cinger
Sazba Grafoprint plus, Zubatho 5, Praha 5
Zhotovila tiskrna S Tisk Vimperk s.r.o.
ikova 448, 385 01 Vimperk
ISBN 80-86367-16-9
Naskenoval a upravil
Noname
Obsah 9
OBSAH
VOD 13
[I] ALTERNATIVN ANATOMIE 15

akry a jejich systm 15
Pehled aker a jejich vazeb 16
Meridiny a jejich systm 20
[II] ALTERNATIVN LEBN POSTUPY 22

Bylinn terapie 22
Pprava bylinnch lk 25
Liv byliny rostouc v R a jejich inky 29
Kontraindikace bylin 140
Cizozemsk liv rostliny a koen 144
Z bylinkskho recepte 154
Vbr z recept 157
Esenciln metody lby 174
Homeopatie 174
Bachova kvtov terapie 186
Kalifornsk kvtov esence 190
Havajsk esence 190
Tinktury Jarmily Podhorn 191
Lba tkovmi solemi 191
Clusterov medicna 195
Lba drahmi kameny 196
Kovy 228
ivoin lebn prostedky 228
Lba lidskmi tlnmi tekutinami 234
Len prostednictvm smysl 235
Kolorterapie 235
Muzikoterapie 237
amansk hudba 237
Ozdravn zpv 238
Kymatika 238
Arteterapie 239
Aromaterapie 240
Obsah 10
Naturopatie 244
Slunce 246
Voda 246
Vzduch 260
Prodn sly 262
Strava, diety, potravn doplky 265
Lba energi 301
[III] MANIPULATIVN TECHNIKY 319

Mas 319
Rolfovn 321
Alexandrova metoda 322
Feldenkreisova technika 324
Reflexn terapie 325
Kineziologie 325
Osteopatie 327
Kraniln (leben) osteopatie 329
Chiropraxe 330
[IV] ORIENTLN MEDICNA 332

Adurvda - velc vda o ivot 332
Akupunktura 333
Akupresura 342
[V] POHYBOV TERAPIE 381

Jga 381
Tai chi 382
Aikido 383
Pt Tibean 385
Wyda 395
Lebn tance 398
Batesova metoda onho trninku 399
[VI] MAGIE A ZZRAKY 403

amani a amanky 403
Lba vrou 408
Vra ve vlastn uzdraven 408
Zzran kazatel 409
Obsah
Spiritualistit litel 409

Lba v protestantskch crkvch 410
Sestoupen Ducha svatho - charismatick lba 410
Zzraky 410 .
Spontnn remise ndorovch onemocnn 410
Nvtva zzranch mst 411
Terapie minulmi ivoty 411
Hovory s mrtvmi 414
Terapie prenatlnmi zitky 414
Lba cizmi civilizacemi 415
[VII] ZMNN PSYCHICK STAVY 417

Hypnza 417
Autosugesce a sugesce 418
Holotropn dchn 421
Silvova metoda ovldnut mysli 422
Dianetika 423
Meditace 425
Biologick zptn vazba 427
[VIII] ALTERNATIVN CHIRURGIE 429

Magick chirurgie 429
Brazilsk chirurgie 430
Filipnsk chirurgie 430
Spirituln chirurgie 432
Poutn ilou 433
Pikldn pijavek 433
Bakovn 435
Uml vymovac rny 437
Devitalizace 438
[IX] ALTERNATIVN LBA POMOC PSTROJ 439

Pstroj Kvant 4 439
Rezontor Systm JL 439
Pstroje Vclava Vta 440
[X] ALTERNATIVN DIAGNOSTICK METODY 441

Irisdiagnostika 441
Obsah 12
Diagnostika dle onch panenek 442

Diagnostika dle oblieje 443
Pulzn diagnostika 443
Tet oko 444
Diagnostika podle aury 444
ten z ruky 447
Analza biorytm 448
Astrologie 449
Tatvy 456
Radiestzie 457
Mermetova teorie 459
Abrams a jeho skka 460
Vetnka Ruth Drownov 460
De la Warrova kamera 461
Antropofyzick pstup k nemoci a pacientovi 461
[XI] TRADIN LIDOV MEDICNA 463
[XII] MON PINY A PREVENCE CHOROB 466
[XIII] ETIKA LKAE A LITELE 470

Etick zsady litele 470
Etick kodex prv pacient 472
Hippokratova psaha 474
ADRES LITEL 476
REJSTK LIDOVCH NZV LIVCH

ROSTLIN 494
REJSTK LIV A LEBNCH PROSTEDK 556
REJSTK NEMOC, OBT A INDIKAC 568
VBR Z LITERATURY 581

vod 13
VOD
Udret lovka po co mon nejdel monou dobu ve zdrav, tedy
ve stavu psychick i fyzick pohody, a navracet ho do tohoto stavu,
kdy je pece jen zasaen njakou chorobou, takov byl po tiscilet
jedin a zkladn kol vech litel, aman, medicinman, za-
kva i lka. Z hlediska medicny ijeme v chvatn dob. Jako
lidstvo mme k dispozici stle nov pstroje, lebn postupy, lky
a stle vzdlanj lkae, a pitom je n svt pin protiklad.
Zatmco jedna st lidstva utrc nepedstaviteln sumy teba za
plastick operace, jinde lid umraj jen proto, e nemaj pstup
k ist nezvadn vod. Zatmco se podailo nkter nemoci zcela
vyhladit, objevily se nov, stejn hrozn, ne-li jet dsivj. Zatmco
se doba lidskho ivota stle prodluuje, pokroil st provzej
nemoci orgn, kter maj z hlediska prody dvno po zrun
dob" Za ivot v technick civilizaci platme civilizanmi choro-
bami, kter jet v pomrn nedvn dob nemly ani jmno. Na
kadou nemoc hled medicna odpov v podob njakho lku
a v nemocnicch pinch chrmu a ocele astokrt chyb obyejn po-
vzbuzujc lidsk slovo.
Ctme, e nae modern a vyspl medicna pi nejlep vli na
vechno nesta a hledme k n njakou jinou, lidtj alternativu.
Svt nemoc je tak komplikovan, e nkdy je opravdu tk ct, zda
nemocnmu pomohl vce njak lk, anebo prost lidsk ast a po-
rozumn. L vce neastn provdn lkask procedury, anebo
nadje, kterou zoufalmu lovku pinmu beznadje vnukl litel
bez doktorskho titulu, a zmobilizoval tak jeho skrytou slu k pe-
it?
Clem a smyslem tto knihy nen bezpodmnen se vracet do ste-
dovku nebo k amanm. Chceme jenom upozornit na to, e vedle
oficiln medicny existuje jet jin, obecn zvan alternativn.
Mme zde k dispozici mnoho osvdench prostedk a postup,
kter oficiln medicna jaksi nepevzala. Je dobr o nich pro kad
ppad" vdt, ani bychom chtli oficiln medicnu odsunovat do
pozad, nebo dokonce ji zcela opomjet. I v praxi se nakonec asto-
krt jako nejinnj zpsob len osvdilo spojen medicny ofi-
ciln a alternativn. V nkterch ppadech vak a zzran za-
vod 14
bral jen jeden z nkterch postup alternativn medicny. Mon

vm nkter litelsk postupy budou pipadat opravdu poetil,
bume k nim vak shovvav. Co kdy je na svt lovk, by teba
jen jeden jedin, ktermu prv tento postup ulevil nebo ulev od bo-
lesti? A tak se vlastn cel nae VELK KNIHA ALTERNATIVN
MEDICNY nese v duchu Paracelsova motta: Kdo pacienta uzdra-
vil, ten ml pravdu."
Alternativn anatomie" 15
[I]
ALTERNATIVN ANATOMIE"
Pro klasickou, zpadn nebo t oficiln medicnu je mon jenom
jedna anatomie, a to je ta, kter se vyuuje na lkaskch fakultch.
Anatomie je v tomto pojet v podstat lidsk tlo rozloen na jed-
notliv soustky", kosti, svaly, orgny atd. Vechny ostatn nauky
o uspodn lidskho tla bychom mohli nazvat alternativnmi ana-
tomiemi, protoe z naeho hlu pohledu skuten tak alternativn
jsou.
Jet pesnj by vak asi bylo pojmenovn anatomick funkn
systmy, protoe v jejich pojet nen lidsk tlo jen souborem sous-
tek, ale zrove se zabv jejich vzjemnmi vazbami, kter se nm
mohou zdt leckdy i velmi podivn. Tyto alternativn anatomick
funkn systmy prolnaj rznmi alternativnmi zpsoby lby,
a proto je uiten se s jejich zklady seznmit na prvnm mst.
AKRY A JEJICH SYSTM

Rzn obory alternativn medicny si asto berou na pomoc" tzv.
systm aker pevzat z orientln medicny a sna se ho njak zapo-
jit do svho systmu. S akrami se tedy meme setkat na mnoha ms-
tech, a proto je teba se o nich zmnit hned v vodu.
Teorie aker vychz z pedpokladu, e lovk nem jenom jedno
hmotn tlo, ale e se k nmu jet jako jaksi nadstavba poj i dal
nehmotn, energetick tla. Podle rznch kol se pojet tchto tl
rzn. Na ukzku meme uvst staroindick systm se tymi tako-
vmi tly. Podle nj je terick tlo protjkem tla fyzickho, je no-
sitelem ivotn energie. Emocionln ili astrln tlo je nositelem
pocit, mentln nese nae mylenky a ideje a spirituln tlo ns
spojuje s vy boskou podstatou a je nejvym aspektem naeho
byt. Kad z tchto tl m sv zkladn vinn o rznch frekven-
cch, terick tlo m vinn s nejni frekvenc, spirituln tlo
s nejvy. Vechna tato tla se navzjem prostupuj a prolnaj. Tento
energetick systm m jist stedn body a ty maj podle tradice po-
dobu tryhtovitch vr. Jmenuj se akry (akra je v sanskrtu
kolo). Cakry se nalzaj v terickm tle. Z kad akry vede energe-
Hlavn a vedlej akry

Korunn
Tetho oka
Hrdeln
Srden
Solar plexus
Kov
Koenov
Vpedu Vzadu
tick kanl k ptei fyzickho tla, kter je hlavnm kanlem bioe-
nergie. aker je celkem devt, sedm hlavnch, dv vedlej. Kad
akra, centrum energie, je v trvalm spojen s uritmi tlesnmi or-
gny (a tm i s nam zdravm a nemocemi) a pijm a vysl vinn
ve sv zkladn barv. Krom fyzickch aspekt akry d i ostatn
oblasti na existence, emoce i duchovno. V tomto pojet je tlo lo-
vka jedinm energetickm systmem, kde ve je spojeno se vm.
PEHLED AKER A JEJICH VAZEB
Prvn akra - akra zkladu

Charakteristika: akra koene, zkladn centrum
Umstn: mezi konenkem a pohlavnmi orgny
Ovlivuje: konenk, vnj pohlavn orgny, tlust stevo, prostatu,
krev, stavbu bunk, doln konetiny, nadledvinky
Barva: erven
Alternativn anatomie" 1 7
Mentln
'r centra
Centra cit
(pocitov)
Funkce: udruje a obnovuje ivotn dleit funkce, dodv tlu z-

kladn ivotn energii, podporuje sexuln pud, slu vle, chu k i-
votu.
Druh akra akra sakrln

-
Charakteristika: akra sleziny, centrum ke a vitality

Umstn: podbiek
Ovlivuje: pnev, vnitn pohlavn orgny, moov mch, ledviny,
lymfu, trvic vy, varlata, vajenky, prostatu
Barva: oranov
Funkce: zodpovd" za metabolismus, podporuje trvic stroj
a krevn obh, dodv obnovujc a oivujc energii, udruje organis-
mus v rovnovze
Tet akra akra solar plexus

-
Charakteristika: akra pupen, centrum solar plexus

Umstn: solar plexus
Ovlivuje: dutinu bin, zavac stroj, aludek, jtra, slezinu,
lunk, vegetativn nervov systm, spodn st zad, slinivku bin
Barva: lut
Funkce: soustedn duevn i tlesn energie, centrum emotiv-
nho vnmn a vyzaovn, konkretizuje ideln pedstavy, reprezen-
tuje nae J
tvrt akra akra srdce

-
Charakteristika: lska a harmonie, srden centrum

Umstn: uprosted prsou v rovni srdce
Ovlivuje: srdce, hrudn dutinu, spodn st plic, krev, systm vnit-
nho obhu, pokoku horn sti zad, brzlk
Barva: zelen a rov
Funkce: stedn vliv na vechny ivotn funkce a imunitn systm,
povzbuzuje lsku ve vech podobch
Pt akra akra hrdla

-
Charakteristika: akra krku, centrum komunikace

Umstn: pod hrtanem, pesn mezi krnm lbkem a hrtanem
Ovlivuje: krk, ji, elist, stroj ei a sluchu, hrtan, hltan, jcen,
horn st plic, prduky, horn konetiny, ttnou lzu
Barva: svtle modr, tyrkysov

Funkce: pm propojen mezi duchovnm J a vymi rovinami,
schopnost vnmn vnitnho hlasu, konkretizace mylenek do slov
est akra akra ela

-
Charakteristika: akra rozkazu, tet oko, centrum ela

Umstn: elo, jeden prst nad koenem nosu
Ovlivuje: obliej, oi, nos, ui, dutiny, mal mozek, centrln ner-
vov systm, podvsek mozkov (hypofzu)
Barva: tmavomodr, indigo
Funkce: intuice a inspirace, vnitn hlas a vidn, sdlo rozumu a du-
cha, projekce vle i mimosmyslovho vnmn
Sedm akra akra temene

-
Charakteristika: akra korunn, centrum temene

Umstn: sted temene hlavy
Ovlivuje: velk mozek, iinku mozkovou (epifzu)
Barva: fialov a bezbarv przran
Funkce: spojen s nejvy kosmickou energi, me pijmat posel-
stv nejvych dimenz i lebnou energii
akra rukou
(vedlej)
Charakteristika: centrum rukou
Umstn: sted dlan
Ovlivuje: duevn
Barva: bezbarv przran, ed
akra nohou
(vedlej)
Charakteristika: centrum nohou
Umstn: sted chodidel
Ovlivuje: tlesn
Barva: bl a ern
Funkce: vmna bioenergie se zem, zejmna ve fyzick rovin
MERIDINY A JEJICH SYSTM
osrdeok
ledviny
jtra
aludek
Podle tradin orientln pedstavy o ivot a filozofii se cel svt

skld vdy ze dvou protikladnch sil. Meme je nazvat teba plus
a minus, musk a ensk princip i jinak, na Dlnm vchod to vdy
bude jin a jang. V kadm z ns (i vude okolo ns) je nco jin a nco
jang. Kdy jsou jin a jang v naprost rovnovze, je lovk zdrav.
Pokud dojde k nerovnovze, onemocn. kolem lkae je navrtit
zpt tuto ztracenou rovnovhu mezi jin a jang.
V lidskm tle jsou vdy nkter oblasti a orgny jin a jin jang.
Obecn vzato jsou jin vdy ty orgny, kter jsou dut a nco pij-
maj a vyluuj (nap. aludek, moov mch).
Jang jsou orgny nedut, tedy pin a zalit krv (nap. srdce a plce).
Ty reguluj cel tlo.
Kdy jin a jang charakterizujeme jako dva protikladn ply, m-
eme si pedstavit, e jsou mezi sebou neviditeln spojeny uritou ne-
viditelnou silou podobn jako ply magnetu. Narozdl od magnetick
sly toto jin - jangov spojen zatm vda nedokzala objektivn pro-
kzat. Pro orientlnho lkae a pacienta je vak dleit, e po tto
spojnici, meridinu, neustle proud ivotn energie nazvan chi
(v rznch transkripcch m v latince toto slovo i rznou podobu).
Pokud proud po meridinu hladce, je vechno v podku. Pokud n-
kde dojde k njakmu bloku, lovk onemocn. Orientln lka po-
tom dl vechno pro to, aby blok odstran il a obnovil bezproblmov
proudn chi a rovnovhu mezi jin a jang.
Meridin je celkem dvanct a jejich prbh je vidt nejlpe na ob-
rzku nebo na modelu lidskho tla. Na obrzku jsou naznaeny i ty
body, kde je nejlpe na dan meridin a orgny jemu podlhajc p-
sobit. I kdy z hlediska klasick zpadn medicny meridiny pocho-
piteln neexistuj, operuje s nimi cel ada i neorientlnch alterna-
tivnch lebnch postup.
t
t
E
Alternativn lebn postupy 22
[II]
ALTERNATIVN
LEBN POSTUPY
BYLINN TERAPIE
Podle przkumu Svtov zdravotnick organizace (WHO) je lba
bylinami (rostlinami) ili fytoterapie nejpouvanj lebn meto-
da vbec. Je pravdpodobn, e nkter rostliny vyuvali nai pra-
pedci ji v dob kamenn, nejstarmi psemnmi doklady o pou-
vn rostlin k lb jsou egyptsk papyry. Bhem uplynulch tiscilet
se rozvinula skuten obrovsk tradice pouvn rznch rostlin-
nch produkt, jej podrobn popis je nad rmec i tak rozshl pu-
blikace, jako je tato. Pro lep orientaci je proto tato st rozdlena na
tyi hlavn celky: zpsoby pouvn livch rostlin, ucelen fytote-
rapeutick systmy, liv inky rostlin a vbr z bylinkskch re-
cept pro co nejobecnj pouit. K tomuto tmatu byl tak publi-
kovn dostatek odborn literatury uren vnjm zjemcm o tuto
oblast. Jednotliv litel maj navc i sv vlastn recepte a doporu-
en smsi, kter ordinuj konkrtnm pacientm podle jejich kon-
krtnch obt na zklad svho vlastnho vyeten.
Pouvn livch rostlin

V zsad je dvoj, vnitn a vnj. Liv rostliny a jejich sti pa-
cienti povaj v rzn podob anebo je pikldaj na postien sti
tla. Pro pouvn livch rostlin plat nkolik obecnch zsad, pra-
videl a nvod, jejich dodrovn je pedpokladem spnho l-
en.
Zskvn livch rostlin

Asi nejsnaz je zskn livch rostlin nebo jejich sms pmo od
litele - bylinke nebo koup v lkrn i njak prodejn alterna-
tivn medicny. Liv rostliny si samozejm mohou zjemci i sami
nasbrat nebo si je vypstovat. V tchto ppadech je teba dit se n-
sledujcmi doporuenmi.
Sbr, suen a skladovn livch rost lin

Veker liv rostliny je teba sbrat na co mon nejistch ms-
tech, daleko od prmyslovch zvod a jinch monch zdroj zne-
itn. Nesbraj se byliny rostouc podl pozemnch komunikac, e-
lezninch drah a pranch cest, a to a do vzdlenosti 200 metr,
dle na bezch zneitnch vodnch tok, na skldkch v provozu,
na erstv hnojench plochch (jak chlvskou mrvou, tak umlmi
hnojivy) a na plochch chemicky oetench. Dle se nesbraj rost-
liny napaden kdci nebo njakou chorobou a rostliny vbec ne-
zdravho vzhledu, nap. s deformovanmi nebo skvrnitmi listy, kvty
prorostlmi listy apod. Dle je teba respektovat zkony na ochranu
prody a nesbrat rostliny v prodnch rezervacch a chrnn
druhy rostlin; a na sbr kry, pupen a mzy strom si vydat povo-
len lesn sprvy. Uvliv sbra livch rostlin tak ponech na
kadm stanoviti st rostlin pro dal rozmnoovn.
Pi sbru se doporuuje pouvat rznch vhodnch pomcek
(nky, n, esac heben, srp, kosa, na koeny r i motyka) a ne-
zapomnat na ochrann pomcky pi sbru drdivch a jedovatch
rostlin (nap. kopiva, pelynk, vlatovink, lkovec, konvalinka aj.)
Dti by jedovat rostliny nemly sbrat vbec. elem sbru je zskat
co mon nejist byliny bez pms plevelu, trvy a hlny. Vdy je za-
poteb sbru vnovat patinou pozornost a mt na pamti, e na-
sbran byliny maj slouit jako lk.
Na byliny je dobe se a na vjimky (nap. koriandr) vydat za su-
chho slunnho dne, pozdji dopoledne, kdy u oschla rann rosa.
Sbrat je mon a do pozdnho odpoledne. Sbran rostliny maj bt
v kadm ppad such, ne vlhk, nebo dokonce mokr.
Byliny se sbraj do vhodnch obal, vzdunch a propustnch tak,
aby se rostliny nezapaily. Vhodn jsou koky, ist ltkov taky,
ppadn rzn pepravky. Na kvty se pouvaj paprov sky.
Nasbran rostliny se v dnm ppad nesm do obal pchovat
a ponechvat v obalech na slunci.
Zskan byliny se dle zpracovvaj, nejastji se su. Plat zsada,
e usuen bylina m mt pvodn barvu, vechny zernal, zahndl
a jinak barevn zmnn, nebo dokonce plesniv rostliny jsou ne-
pouiteln. m rychleji se byliny usu, tm vce innch ltek si po-
dr a zskan droga je kvalitnj. Su se bud' pirozen (such, ist
a dostaten tepl a vtran prostory), anebo umle. V tom ppad
Alternativn lebn postupy 24s
nesm teplota suen peshnout 40 C. Kvty a na se rozprostraj

v tenk vrstv na vhodn podloky (nap. na lsky), del lodyhy se
mohou vet. Nejhe se su koeny. Ty je dobr podln rozplit, su-
it je na slunci a dosuit umle. Na kvty potme pi prodnm su-
en 4-6 dn, na na jeden a dva tdny, na koeny ti a osm tdn.
Dostaten such rostliny poznme podle toho, e listy chrast
a stonky se snadno lmou.
Usuen rostliny se ukldaj na vzdunm, suchm a temnm mst
bez prachu a par. Kuchy je tedy pro dlouhodob skladovn bylin
nevhodn. Dle je teba nasbran byliny zajistit ped hmyzem, hlo-
davci a kokami. Optimln je ukldat byliny do uzavench sklen-
nch nebo porcelnovch ndob, ppadn do pltnch sk anebo
dvojitch paprovch pytl.
Pstovn livch rostlin

Poptvka po livch rostlinch ze strany farmaceutickho pr-
myslu peshla monosti jejich zskvn sbrem v prod. Obec-
n lze konstatovat, e nejprve je zapoteb pomlet na efektivitu
pstovn urit liv rostliny, tzn. vybrat takov, kterm se bude
dait v danch klimatickch podmnkch a v dan pd, opatit si
kvalitn osivo, pozemek uren k pstovn dn odplevelit a pro-
hnojit - a v neposledn ad zajistit i dostaten suic a skladovac
prostory, aby sklize nakonec nepila nazmar. Tak se stv, e n-
kter kultury livch rostlin negativn ovlivuj rostliny v okol.
Tak napklad kopivy rostouc v blzkosti andliky, alvje, kozlku,
mty nebo majornky v tchto rostlinch nedoucm zpsobem
zvyuj obsah silic, anebo petrel znehodnocuje mtu. Naopak n-
prstnk napklad prospv divizn. Tyto vlivy nejsou jet dosta-
ten prozkouman. Liv byliny pitom nen teba pstovat rov-
nou na hektary, jak tak in nkte profesionln pstitel, ale pro
osobn potebu a pro radost sta i mal zhonek na zahrdce nebo
nkolik rostlin v kvtinch za oknem i v mstnosti.
Rostliny vhodn do zahrdky:

benedikt lkask, divizna velkokvt, hemnek prav, hoec
lut, kozlk lkask, lkoice lys, levandule lkask, mta pepr-
n, meduka lkask, oman prav, proskurnk lkask, alvj l-
kask.
Rostliny vhodn do kvtin a truhlk:

anz, bazalka, esnek, dobromysl, fenykl, hemnek prav, ho-
ice, levandule lkask, lichoeinice vt, libeek, mta veho
druhu, meduka lkask, msek zahradn, kerblk, kopr, paitka,
pelynk prav, potonice, routa vonn, rozchodnk zvrhl, rozma-
rn, rucha, tezalka tekovan, tymin, yzop, ppadn kek vav-
nu a citronku.
PPRAVA BYLINNCH LK
V praxi se pouv nkolik pesn urench zkladn postup,
kter se uvdj i v receptech a kter je teba vdy dodret.
Nlev
Asi nejastj zpsob ppravy rostlinnho lku. Pipravuje se jako
obyejn aj, tedy such droga se nejprve navlh (aby se lpe sm-
ela), pot se zalije vac vodou a nech se louhovat, obvykle 15 mi-
nut pod poklikou. Pot se nlev sced a uv.
Odvar
Na rozdl od pedchozho zpsobu se droga zalije studenou vodou
a ve se uvede do varu. Koeny a kra se va 30-60 minut, ostatn
sti rostlin 10-15 min. Potom se odvar sced. Protoe se pi vaen
voda odpauje, pot se, e po uvaen zstanou z pvodnho mno-
stv vody jen dv tetiny (pi 10 minutch varu) nebo jen polovina
(pi jednohodinovm varu).
Alternativn lebn postupy 26.
Vluh
Droga se pelije studenou vodou a nech se stt 24 hodin.
Sirup
Cel such nebo i erstv byliny se zalij studenou vodou a ne-
chaj se stt 24 hod. Potom se ve 15 min. va, po uvaen se
rostliny vylisuj a zskan tekutina se dle va s cukrem na mrnm
ohni za stlho mchn, dokud se hmota nethne jako med.
va
erstv byliny se vylisuj (v lisu, lisovacm strojku, pasro-
vnm pes pltno). Pouvaj se jen nerezov, smaltovan
a porcelnov ndoby, aby nedochzelo k nedouc reakci s ko-
vem. Trvanlivost v jev velmi omezen, v zsad by se m-
la spotebovat jet tho dne. Je vak mon je mrazit. Ped
pouitm se va zed vodou, mlkem, jogurtem, kefrem
apod.
Tinktura
Vluh, kdy se msto vody pouije potravinsk lh anebo kva-
litn alkohol (vodka, slivovice, koak). Droga se vlo do lhve i
jin vhodn ndoby, zalije se lihem i alkoholem, dobe uzave
a ponech 5-10 dn pi pokojov teplot ve tm. Pot se tink-
tura slije a uv. Na jeden litr alkoholu se pot velk hrst by-
lin.
Prek
Droga se rozmln (rozdrt v hmodi, roztlue, umele), proseje
a prek se ulo do uzaven sklenn ndobky.
Mast
Do masovho zkladu (k dostn v lkrnch) anebo do rozpu-
tnho tuku (kosmetick vazelna, sdlo, mslo) s trochou roze-
htho velho vosku, nebo loje se vmch prek z bylin a kvov
lika stolnho oleje. Sms se potom dkladn te. Masti maj
trvanlivost jen nkolik tdn a doporuuje se uchovvat je v chlad-
nice.
Alternativn lebn postupy 2 7
Bylinkov vno
Vybere se jeden litr jakhokoliv vna (bl, erven, sladk) a pid se do
nj hrst bylin. Ty se nechaj ve vn louhovat nkolik dn na tmavm mst
pi pokojov teplot. Potom se vno sced. Podle druhu vydr nkolik m-
sc a nkolik let (pokud bylo pouito sladk jin vno).
Bylinkov olej (mazn)

Such byliny se cel z al ij stolnm olejem a 1-3 tdny se nechaj stt na
slunci. Na jeden litr oleje se pot hrst bylin. Pot se olej peced, rostliny
vylisuj a olej uskladn. Trvanlivost bylinkovho oleje je vak jen nkolik
msc. Bylinkov oleje se pouvaj k mazn, obkladm, masm, jako
psada do koupele a ke kloktn.
Kloktadlo
Kloktat je mon nlevem, odvarem, bylinkovm olejem nebo tink-
turou zednou dostaten vodou.
Obklad
K obkladm se pouvaj cel erstv rozdrcen byliny, odvary, n-
levy a vluhy, a to tepl i studen.
Koupel
Do vodn lzn se pidv odvar, sms odvaru a nlevu nebo bylinkov
olej. Na zhotoven nlevu do koupele se pot s 50-100 g bylin.
Jcha
Pouv se jako ekologick hnojivo a ochrana proti kdcm, a je tedy
zvlt vhodn pi pstovn livch rostlin. Piprav se tak, e se na-

ee 1 kg zelen rostliny na kousky dlouh 20-25 cm a ve vhodn n-
dob se zalije 10 litry vody, nejlpe deov. Po 12-24 hodinch, nejpoz-
dji po tech dnech, se tento vluh pouv bez dalho edn nap.
k postikm. Pokud vluh zane kvasit - po nkolika dnech, nejpozdji
do pti tdn (v zvislosti na okoln teplot), vznikne bylinn jcha ke
hnojen. Doporuuje se ji obas promchat a proti zpachu do n pidat
hrst kamence. Ped pouitm se ed v pomru 1:10. Pevn sti jch a v-
luh se mohou zkompostovat nebo vyut k mulovn. Do tchto jch
a vluh je mon pidat i odpadov papr a karton, kter se potom t
zkompostuje. Ndoby s vluhy a jchami maj bt vdy zakryt, protoe
jsou nebezpen pro zvata, ptky i dti.
Ostatn zpsoby ppravy

Nkter ucelen lebn systmy pouvaj vlastn zpsob zpraco-
vn rostlin, nap. Bachova kvtov terapie, homeopatie aj. O tchto
zvltnch zpsobech je pojednno na pslunch mstech.
Mry a vhy
Nkdy je praktitj drogu nevit, ale pout kuchysk" mry.
Zkladn mrou v tomto systmu je jedna kvov lika.
Jedna kvov lika se rovn:
1,5 g suchho rostlinnho prku
1-1,2 g suchch kvt
1,3-1,5 g suchch ezanch list
3-3,5 g such cel ezan rostliny
2-3 g suchho drcenho koene
2-3 g semen
a tak:
- jedn petce (mnostv drogy, kter je mon uchopit mezi palec,
ukazovk a prostednk)
- 4 dvkm na piku noe"
- 1/3 polvkov lce.
Sklenic se obvykle rozum 0,2 litru (tedy dv deci) a jednm lkem
1/6 litru. Do litru se tedy vejde pt sklenic a do pl litru ti lky -
1/10 hrsti suchch bylin vcelku (30-40 g)
Na ppravu bylinkovho nlevu se obvykle pot 1-1,5 kvov
liky smsi bylin.
LIV BYLINY ROSTOUC V R A JEJICH INKY

Andlika lkask
(Angelica archangelica)
erstv listy a na se pidvaj
do omek, polvek a salt, od-
denky (sklizen brzy zjara anebo
v pozdnm podzimu) se uvaj
k pprav bylinkovho vna
k prav trven, odvar z koene
vnitn pomh pi odkalvn
a jako moopudn prostedek,
v koupeli m uklidujc inky,
zevn ke kloktn a k vplachm
dutiny stn. Je tradin soust
aludench likr benediktiny
a chartreusky. Stonky andliky je
mon zavaovat s cukrem a po-
tom se cucaj proti nadmn, al-
koholov tinktura se uv po
kapkch k uklidnn a k mas-
m namoench a pohmod- Andlika lkask
nch mst, revmatickch kloub a na otoky a opuchliny.
Zkladn recepty:
Odvar k pit - povait 2 liky suenho ezanho koene v 0,25 1
vody, 15 min. odstt.
Odvar do koupele - 10 minut vait 100 g suenho ezanho ko-
ene v 21 vody, 15 min. odstt, pecedit do lzn.
Vluh - 1/2 liky suenho ezanho koene zalt lkem vody, ne-
chat pes noc vyluhovat, rno oht a scedit.
Prek - prost drcen koen na piku noe 2x denn 0,5 hodiny
ped hlavnm jdlem proti kataru.
Anz vonn [bedrnk anz] (Pimpinella anisum )

Znm koen, uvaj se plody s vraznmi dezinfeknmi
inky. Anzov silice psob proti plsnm a mykzm, dajn
i proti svrabu, tnicm a vm. Podobn inky jako anz m tak
kmn.
Zkladn recept:
Odvar - 2 liky drcenho anzu se daj do 0,25 1 vody, pova
se a nechaj se 15 minut stt. Odvar se pije chladn, 1-2 lky
denn.
ron plamat (Arum maculatum )

Cel rostlina je v erstvm stavu
prudce jedovat, zvlt pak hlzy
a bobule, navc je i chrnn.
Proto je jej pouit prakticky ne-
mon. Dve se vak uvala na
ischias (obklad z nastrouhan
hlzy) a k zlepen aludench
v jako soust prku (suen
hlza ronu dopinn koenem
pukvorce a bedrnku, skoic, pe-
lykem jalovcovm devem a pr-
kovm cukrem v pomru 40:20:
:20:12:4:4:100), 3x denn na
piku noe. V obou tchto ppa-
dech je vak ron nahraditeln.
(Pozn.: Pznaky otravy - prud-
k, kolikov bolesti v aludku
a ve stevech, zvracen krve a
ron plamat smrt. Prvn pomoc ped pcho-
dem lkae: zvracen, pit mlka
a ern kvy. Prevence: po manipulaci s ronem dkladn omyt
rukou mdlem.)
Barvnek men (Vinca minor)

Sbr se kvetouc na, z n se pipravuje nlev (lika na lek
vody) proti nejrznjm krvcivm stavm (nap. krvcen
z nosu, gynekologickm, v stn dutin). Psob tak protiznt-
liv, osvdil se pi zntech zavacho stroj, dchacch cest
a dutiny stn, v posledn dob se uv i pi lb krevnho tlaku
a krevnch chorob. Je pbuzn znm rauwolfii, pouvan pi
lb vysokho tlaku.
Bazalka prav (Ocimum basilicum)
Dnes se spe uv jako koen ne jako liv rostlina. Je z n
mon pipravit mast na prasklinky rt nebo bradavek kojcch ma-
tek, dle odvar pi mrnch zntech mandl, nosohltanu a dsn, pro-
jmadlo a chladiv npoj pi horece. Jej velkou vhodou je snadn
domc pstovn (i v truhlku).
Zkladn recepty:
Odvar protizntliv - 1 hrst suen nati se vhod do 0,25 studen
vody, nech se pejt varem a sced se. Studen odvar se pouv k v-
plachm a kloktn.
Nlev chladiv pi horece - 1 hrst suen nati se vhod do 0,51 va-
c vody a ihned odstav. Pije se chladn.
Mast - 5 g velmi dobe rozmlnn suen nati se zamch do 50 g
ist vazelny nebo vepovho sdla.
Bedrnk obecn (Pimpinella saxifraga)

Pomh pi zavacch obt-
ch a pi katarech hornch cest
dchacch, a to jako nlev a tink-
tura.
Zkladn recepty:
Nlev - 25 g rozdrcenho ko-
ene se vhod do 0,25 1 vac
vody a odstav se. Uv se 1 lce
kad 2 hodiny.
Tinktura - 25 g rozdrcenho
koene se nech tden louhovat
v 0,5 litru 40% lihu: Potom se
peced a uv se 3x denn 15
kapek na kostce cukru.
Benedikt lkask
(Cnicus benedictus)
Sbr se horn st nati
(v rukavicch), jakmile rost-
lina zane kvst. V malch dv-
kch je to aluden droga
Bedrnk obecn zlepujc zavn, tradin
soust likru benediktnky. Ve velkch dvkch psob nevol-

nost a zvracen. Benedikt lze pouvat jako moopudn proste-
dek, proti prjmu a plynatosti, upravuje i innost jater a lu-
nku, posiluje nervovou soustavu, pomh pi nespavosti,
vodnatelnosti a revmatismu. Odvar z nat zevn slou k omvn
ran, pohmodnin a ved. Je mon ho kombinovat s vachtou,
pelykem nebo zemlu.
Zkladn recept:
Nlev k pit - 2 liky suen nat se pelij 0,25 1 vac vody,
nech se 10 min. pait, potom se peced, popj se chladn, 1 -
lek denn.
Bez ern (Sambucus nigra)

Veobecn znm a pouiteln
liv rostlina. Nejvce se po-
uv odvar z kvtu se stopkami.
Tepl podporuje pocen pi cho-
robch z nachlazen, vlan se
uv proti zcp a moopudn
pi chorobch moovho stroj,
za studena k prav trven, ply-
natosti, kolik, na lunkov
obte, pi menstruanch, neu-
ralgickch bolestech a pi migr-
nch. Je mrn projmav. Vnj-
n se vlanm odvarem klokt
Bez ern a vyplachuje dutina stn pi z-
ntech a aftech, dle k inhalaci
(mono pidat soln roztok) pi chrapotu, zastydl rm a zntech
nosnch dutin a prduek. Obklady z vlanho odvaru (mono pi-
dat i hemnkov odvar) se uvaj na vnj otoky, nap. po extrakci
zubu. Bezinkov ocet se uv zevn k obkladm a k masm.
Obklady z drcenho bezinkovho list (samotn nebo smchan
s borovou vazelnou) se uvaj na bolestiv znty kloub, na zne-
hybnn a revmatick klouby. Plody bezinky jsou vdnou surovi-
nou na vrobu povidel, zavaenin, likr, vna apod. Pozor! Nesm
se pouvat zelen nebo syrov plody. Vechny vrobky z bezu maj
mrn projmav inek.
Zkladn recepty:
Odvar z kvtu se stopkami - 1 lce suench kvt s krtkmi
stopkami se hod do 0,5 1 vac vody, va se 3 minuty a nech se
ustt, dokud kvty neklesnou ke dnu. Odvar m nazelenalou barvu.
Pokud je odvar uren k lb nachlazen, je mon ho osladit cuk-
rem, medem, jitrocelovm sirupem, jinak se neslad.
Bezinkov ocet - 1 - 2 kvtenstv se nalo do 11 octa, nech se stt
14 dn na slunci, slije se, peced a uv.
Bez chebd (Sambucus ebulus)

Bylina pbuzn bezu er-
nmu, u ns dosti dk. Uv
se hlavn jako moopudn pro-
stedek (odvar z koene, povid-
la z plod). Je teba dodrovat
pedepsan dvky, nebo pi
poit vtho mnostv do-
chz k silnmu prjmu a zvra-
cen.
Zkladn recepty:
Odvar - 1 lika suenho
drcenho koene se 5 minut
va v 0,25 1 vody, polovina od-
varu se vypije rno, druh po-
lovina veer.
Povidla - va se stejn jako
povidla vestkov. Maj slab
Bez chebd moopudn inek ne odvar.
Blohoice set (Leucosinapis alba)

Veobecn znm druh hoice, kter se pstuje jako zemdl-
sk plodina, pipravuj se z n stoln hoice a jej semeno se uv
nap. k nakldn okurek. Dve se j kalo i hoice bl (Sinapis
alba). innou ltkou je tiplav a prchav hoin olej uvan
zevn. Kdy se dostane na ki, zpsob nejprve zaervenn da-
nho msta (dky vtmu prokrven vlsenic) a pozdji dokonce
puche. Vilo se, e takto se odvd bolest z hloubky na povrch
a pry. Tradin se pipravuj k obkladm bolestivch mst pi
vleklm svalovm revmatis-mu

hoin placky, kdysi bval
k dostn i tzv. hoin papr.
K lb te choroby se pouv
i hoin tinktura, nebo glyce-
rin, dle se uv hoin mast
(k odstrann lutch skvrn na
ki) nebo koupel (na bolav
nohy). Vnitn se hoice po-
uv jen pi trvicch obtch
(denn 0,5 liky rozetench
semen).
Zkladn recepty:
Hoin placka - erstv roz-
tluen semena se sms s vo-
dou, a vznikne dk tsto. Lze
pidat i ocet a pro zeslaben in-
ku naedit" hoici 1/3 itn
mouky. Tsto se rozete na plt-
no, na postien msto se pilo
gza a obklad. Do 15 minut ke
zrudne a obklad je teba se-
jmout (!), jinak vzniknou boles-
tiv a patn se hojc puche.
Blohoice set Po sejmut obkladu se ke omy-
je vlanou vodou.
Hoin papr - hoin tsto dle pedelho recept:u se v tenk
vrstv nanese na silnj papr a nech se uschnout. Ped pouitm se
na okamik namo a pouije jako hoin placka.
Tinktura - 1 g oleje (nebo 3 g drcench semen) se sms s 50 g
40% lihu malm mnostvm (!) tto tinktury se zlehka (!) pot-
raj postien msta, ppadn ji lze pout na obklad, kter se
mus sejmout (!) po 5-10 minutch. Lh lze ppadn nahradit gly-
cernem.
Koupel - 100 g rozdrcench semen se v dobe zavzanm plt-
nm sku va 15 min. v 1 1 vody, kter se potom vlije do lzn.
Mast - 15 rozdrcench semen se sms s 15 g citronov vy a 5 g
mandlovho oleje a dobe se promch.
Bln ern (Hyoscyamus niger),

Velmi jedovat, avak hojn
rozen rostlina. Jej uvn se
vzhledem ke snadn monosti
otravy nedoporuuje. Bval vnit-
n uvn jako dobr proste-
dek k tien bolesti, k uvolnn
svalovch ke, do onch ka-
pek a mast a k obkladm pi
revmatismu. Duen koen od-
puzuje myi. Obsahuje podobn
inn ltky jako durman a ru-
lk.
Zkladn recept:
Nlev k obkladm - 5 g su-
en nat se d do 0,25 1 vo-
dy, krtce se pova, odstav se
a ihned se sced.
Pozn.: Pznaky otravy - nej-
prve lehk vzruen, zardn ve
tvi, rozen zornice, potom
Bln ern
sucho v stech, obtn poly-
kn, chrapot, zten dchn,
nava, maltnost, mdloba a smrt. Prvn pomoc ped pchodem l-
kae: zvracen a velmi siln ern kva (125 g na ajov hrnek pod-
van po malch dvkch). Prevence: po manipulaci s blnem d-
kladn omyt rukou mdlem, pi prci s nm nejst.
Bolehlav plamat (Conium maculatum)

Prudce jedovat rostlina, kter se nkdy vyskytuje i na venkovskch
nvsch. Je tak jedovat, e k otrav me dojt i pi pouhm delm
ichn k rostlin. Vnitn uvn se vbec nedoporuuje, dve vak
slouval jako lk pi astmatu, epilepsii a nervovch chorobch vbec.
V obkladech ho lze pouvat na obklady pi ndorech a otocch lz.
Zkladn recept:
Nlev k obkladm - 5 g suen nat se d do 0,25 1 vody, krtce se
pova, odstav se a ihned se sced.
(Pozn.: Pznaky otravy - nejprve krbn v krku a slinn, pozdji
se otrvenmu to hlava a ct v n tlak, od nohou nahoru se zane -

it pocit slabosti a ochrnut, smrt obvykle nastv za pinho vdom
srden zstavou. Nkte otrven zvrac a maj prjem. Prvn pomoc
ped pchodem lkae: zvracen, podn projmadla a ivoinho
uhl, pi dchacch obtch uml dchn a do pchodu lkae
a velmi siln ern kva (125 g na ajov hrnek, podvan po malch
dvkch). Prevence: po manipulaci s bolehlavem dkladn omyt ru-
kou mdlem, vyvarovat se zmny koene bolehlavu s koenem petr-
ele nebo kenu.
Borovice lesn (Pinus silvestris)

Strom s bohatm zpsobem pou-
it. Odvar z pupen se popj vlan
proti kali veho druhu, pi dn, rev-
matismu a na proitn krve pi vy-
rkch a ekzmech. Odvar z vhon-
k se pidv do koupele k celkov-
mu poslen organismu, prokrven
pokoky, proti dn a revmatismu.
Tinktura z pupen se uv proti
chorobm dchacch cest a k inha-
laci. Z borovicovch a smrkovch
pupen je mon pipravit i sirup.
Pyl (vytesen z pranku na papr)
je vborn prostedek proti opruze-
ninm. Z pryskyice se chystaj n-
plasti na omrzl nebo revmatick
msta (rozeht pryskyice se na-
nese na kousek pltna potebn ve-
Borovice lesn likosti), z jehli se vyrb protirev-
matick lesn vina". Borovice je tak zdrojem tkavho oleje pbuznho
oleji terpentnovmu. Ten se dve pouval k zchran po sebevraed-
nch otravch fosforem (z hlaviek nkdejch zpalek).
Zkladn recepty:
Odvar obecn - 1 lika suench pupen se d do 0,251 vody a ne-
ch pejt varem, odstav se, nech se vychladnout a peced se.
Odvar proti revmatismu - 3 liky mladch erstvch pupen se 20 mi-
nut va v 11 mlka, potom se mlko vypije natikrt bhem dne.
Odvar do koupele - 1 kg mladch vhonk se 30 minut va v 3 1

mlka a pid se do koupele max. 34 C tepl. Dlka koupele max. 20
min., koupajc se m bt ponoen a po bradu".
Tinktura - hrst pupen se zalije lihem a nech 14 dn louhovat.
Uv se 10 - 20 kapek na cukr.
Inhalace - tinktura se pid do vac vody.
Sirup - 1 kg borovicovch a smrkovch pupen (mladch vhonk
se va v 31 vody, odvar se nech stt 12 dn na slunci, sced se a v ka-
meninovm hrnci se va spolu s 1 kg cukru, a zhoustne do konzi-
stence medu.
Lesn vina - 0,5 kg erstvho jehli se jeden den m ve 2 1 vody
a potom se hodinu va. Pilo se na bolestiv msto a obve.
Borvka ern (Vaccinium myrtillus)

Odvar z mladch list se pou-
v pi cukrovce a proti stevnm
kolikm, zevn se uv k vpla-
chm dutiny stn pi zntech
a ke koupelm a obkladm pi ko-
nch onemocnnch, zvlt pls-
ovch. Odvar ze suench plod
se uv proti prjmm, tzv.
Winternitzv vtaek z plod se
uv zevn na potrn ran, ekz-
m a opaenin. erstv borv-
kov va, samotn nebo edn
vodou, pomh pi nachlazen a z-
ntech stn sliznice, ppadn
k vplachu nosu pi rm, proti af
tm a na opary. erstv borvky
psob protiprjmov. Obecn se
borvky zavauj jako kompot a vy-
Borvka ern rb se z nich borvkov vno.
Zkladn recepty:
Odvar pro diabetiky - 2 liky ezanch list se 10 min. va v 0,331
vody, pije se chladn, 2 lky denn.
Vluh proti prjmm - 2 liky suench plod se zalij 0,251 vody
a nech se louhovat pes noc, pij se 2 lky denn.
Winternitzv vtaek - 1 lce suench plod se zalije 0,25 1 vody

a nech se stt a do vychladnut.
Brambor [Lilek hlznat] (Solanum tuberosum)

Pro veobecn pocit zdrav se doporuuje snst denn jeden kou-
sek mlad brambory. Pozor! Nesm mt zelenou slupku. (Pozn. Pozor!
Zelen plody po odkvtu kvt - ne podzemn hlzy - jsou jedovat.)
Brusinka obecn (Rhodococcum vitis - idaea)

Odvar z list se pouv jako protiprjmov prostedek, psob i mo-
opudn a dezinfekn. Listy brusinky jsou tak soust rznch ajo-
vch sms, podvanch nap. pi cukrovce a chorobch lunku.
Brutnk lkask (Borago officinalis)

Sbr se na na potku kvtu rostliny (erven-z), kter m mo-
opudn inky. Psob tak mrn projmav. erstv va celkov
ukliduje a posiluje, zvlt pi depresch a neurastenich.
Zkladn recept:
Nlev - 2 liky suen ezan nati se zalij 1 1 vody, uv se pi z-
ntu moovch cest po dobu 3-4 tdn, jinak pi revmatismu a vod-
natelnosti.
Bean popnav (Hedera helix)

Uvaj se zdrav listy sbran
na jae a v lt, z nich se pipra-
vuje odvar (0,5 liky na lek
vody). Pije se jeden lek obden
pi chronickch zntech dcha-
cch cest k usnadnn odkal-
vn. erstv listy se pikldaj na
rny, psob i protiparazitrn.
Pozor! Citlivj pokoka me na
bean reagovat podrdnm.
Ve vtm mnostv me tak
bean zpsobit otravu, zuuje
cvy a zpomaluje srden in-
nost. Neml by se tedy uvat bez
Bean popnav porady s lkaem.
Bza blokor (Betula pendula)

Mlad suen lstky bez pmsi
jehnd a vtviek se uvaj k p-
prav moopudnho odvaru, kter
psob proti vodnatelnosti, pi rev-
matismu, pomh pi ledvinovch
obtch, chorobch moovho m-
che a k vypocen. Bezov lstky
jsou tak soust jarnch" ajovch
sms k proitn krve. Zevn se
uv na potrn ke postien
svrabem a liejem a do koupel proti
pocen nohou. Bezov mza zs-
kan zjara z navrtanch strom se
me v zaztkovanch lahvch ucho-
vvat jako liv a posilujc npoj.
Podobn jako odvar z list psob
moopudn a ist krev. Zevn se
pouv k poslen a osven vla-
Bza blokor sov pokoky. Z mzy je tak mon
pipravovat bezov vno. Pozor!
V R se sm bezov mza zskvat jen s povolenm lesn sprvy (pokud ne-
mte pochopiteln bzy vlastn).
Zkladn recepty:
Odvar obecn - 4 liky suench ezanch list se daj do 0,25 1
vody a nechaj pejt varem, odstav se na 15 min a peced se. Popj se
rno a veer tepl, jeden lek.
Odvar proti vodnatelnosti - v pedchozm receptu se voda nahrad v-
nem.
Odvar do koupele - 5 lic suench ezanch list se d do 1 1 vody
a nech se krtce pejt varem, odstav se a peced. Na jednu koupel
se potaj 4 litry odvaru.
Bukvice lkask (Betonica officinalis)

erstv oddenek odporn pchne a m krbavou chu. Pouv se
ho proti zcp. Po usuen koen nepchne, ale krbav chu zstv.
Vyvolv rychl zvracen. Odvar z list pomh pi zntu prduek
proti hlenm a na nervov choroby.
Zkladn recepty:
Odvar proti zcp - 20 g erstvho oddenku se nadrobno nakr-
j, d se do 0,25 1 vody, 1-2 minuty pova a po scezen se vypije.
Odvar na zvracen - 10 g suenho oddenku se nadrobno na-
krj, d se do 0,25 1 vody, 1-2 minuty pova a po scezen se vy-
pije.
Nlev pi zntu prduek - na hrst suench list se nalije 0,25 1
vac vody, nech se vystydnout, sced se a pije se bhem dne. Chu
nlevu je mon vylepit lc medu.
Odvar na nervov choroby - 2 hrsti suench list se vhod do 0,25
1 vody, nech se pejt varem a hned se sced. Uvaj se 3 lce denn.
Celer (Apium graveolens)

ist krev a je moopudn a psob i dezinfekn, take se uv
pi revmatismu, vodnatelnosti, ledvinovch chorobch a choro-
bch moovho mche. Jeho moopudnost se jet zvyuje ve
smsi s kenem. Dve se semena celeru spolu se semeny kopru do-
poruovala kojcm enm pi tzv. zaraenm mlku. V praxi nkdy
bv nahrazovn koenem petrele, kter m velmi obdobn
inky. erstv hlza celeru nastrouhan nebo nakrjen jako ken
posiluje aludek a psob proti katarm, odvar z hlzy l omrz-
liny.
Zkladn recept:
Nlev - 4 liky drcen suen hlzy se pelij 0,25 I vac vody.
Cibule kuchysk (Allia cepa)

Vynikajc preventivn prostedek proti infeknm zntlivm
onemocnnm, snad psob i protirakovinn. Cibule se j syrov
nebo se uv vylisovan cibulov va pidvan do aje.
Lidovch recept k pouit cibule je bezpoet. Proti pornmu
nachlazen, kali a zahlenn se podv hork nlev zc spaen ci-
bule nebo cibule s cukrem. Tzv. cibulov ponoky, tj. nadrobno na-
krjen cibule vloen do ponoek tak, aby byla rozprostena po
celch chodidlech, pomhaj vypocen a proht organismu pi
angn. Pi rm se vkapv cibulov va do nosu, pi bolestech
ucha se vkapv do ucha. Koleko cibule se dv na hmyz bodnut
v. vosch a velch ihadel. Hork cibule tzv. vytahuje hnis z ne-
it. Cibulov tinktura je dobrm prostedkem proti nadmn
a zcp. Rozeten s esnekem vyhn ze zavacho traktu cizo-

pasnky. Jako lebn prostedek je problematick v tom, e m
dosti razantn inek, ale pitom je mlo stl a rychle vyprch.
Pozor! Hork odvar z cibule nelze podvat tomu, kdo m srden
problmy.
Zkladn recepty:
Nlev - hrst lipovho kvtu nebo lika obyejnho aje se spa
0,25 1 vac vody, pid se va z plky citronu a jedn cel cibule,
ppadn se pislad medem. Vypije se hork ped spanm.
Cibule s cukrem - va z jedn cel cibule se sms s jednou lc
prkovho cukru. Uv se 3x denn.
Tinktura - cibule se nakrj na drobn kostiky a zalije se 0,125
1 40% lihu. Nech se 24 hod. stt, vymak se a peced pes jemn
pltno. Uv se 3x denn 10 kapek.
Hork obklad - lupeny cibule se upeou v popelu nebo se ci-
bule rozmak v hork vod a v pltnku se pilo na zancen
msto.
ekanka obecn (Cichorium intybus)

erstv vhony (srdka) se
upravuj jako salt, k len se
pouv kvetouc na a koen.
Odvar z koene nebo nat pod-
poruje chu k jdlu, psob mo-
opudn a luopudn, vyhn
moov a ledvinov kameny, upra-
vuje stolici, ist krev a napo-
mh rekonvalescenci po lou-
tence.
Zkladn recept:
Odvar - 1 lika jemn e-
zan nat nebo koene nebo
obojho se d do 0,25 1 vody,
nech pejt varem, odstav se
na 10 min a peced se. Popj
se rno a veer chladn, po jed-
nom lku.
ekanka obecn
emeice ern (Helleborus niger)

Npadn rostlina jarnch za-
hrdek. K len se pouv jej
jedovat podzemn oddenek,
kter odporn pchne (jako po
luklm tuku). Jeho lebn
inky jsou navc povaovny za
pochybn. Tinktura se pouvala
na epilepsii, nervov choroby
a jatern skvrny, odvar z eme-
ice slouil na odstraovn
vnjch parazit (zvlt v)
u zvat. Prek z rozemletch
oddenk zpsobuje nezadri-
teln kchn.
emeice ern Zkladn recepty:
Tinktura na nervov choroby - 10 g nadrobno nakrjenho od-
denku se tden m v 0,1160% destiltu nebo lihu, uv se 3x denn
10 kapek.
Tinktura na jatern skvrny - 15 g nakrjenho oddenku se tden
louhuje v 0,1 1 60% destiltu nebo lihu a potom se pouv k pot-
rn skvrn.
Odvar proti vm - 100 g oddenku se uva v 2 1 vody a odvarem
se potr srst.
(Pozn. Otrava se projevuje zvrat a hojnm slinnm, zornice jsou
rozen, pichzej kee a pi vt dvce nastv smrt ochrome-
nm srdce.)
ernucha set (Nige ll a sativa)

Semena ernuchy sbran po dozrn (ervenec-z) uvoluj kee
hladkho svalstva, psob proti nadmn, jsou moopudn, luo-
pudn, napomhaj tvorb mlka a usmrcuj hlsty. ernucha se pouv
v nlevu (1 lika na lek vody, 2x denn), pi nadmn s keemi, cho-
robch stevnch a chorobch luovch cest, pi bolestiv menstruaci
a nedostaten laktaci a k lepmu odkalvn pi zntu prduek.
V nkterch zemch slou jako koen do chleba a msto pepe.
Pozor! Je to prudk ryb jed a me bt jedovat i pro teplokrevn
ivoichy.
esnek paitka (Allium schoenoprasum)

Obecn znm rostlina, obvykle prvn jarn erstv zelenina. Obsa-
huje vitamn C a B2, provitamin A a krom sry i adu dalch mine-
rlnch ltek. Povzbuzuje chu k jdlu, podporuje trven, napomh
sniovn krevnho tlaku.
esnek set [kuchysk] (Allium sativum)

Mnohostrann liv proste-
dek, strouky esneku maj v-
znan antiseptick a bakteri-
cidn inky. Cesnek podporuje
trven a innost lunku, sni-
uje krevn tlak, zpomaluje kor-
natn cv, pomh pi zntu
prduek. Pouval se k dezin-
fekci pitn vody, k vyhnn ci-
zopasnk ze zavacho traktu,
tradovalo se, e tak ist ne-
zdrav vzduch". Hork mlko
s esnekovou vou je tradi-
nm prostedkem proti nachla-
zen. Preventivn psob proti
stevnm katarm a chipkm.
Na se uv podobn jako pa-
itka.
Zkladn recept:
esnekov tinktura - hlavi-
ka esneku se nadrobno po-
krj, zalije se stejnm vho-
vm mnostvm alkoholu, ne-
ch se 8 dn stt, pefiltruje se
a na jeden dl filtrtu se pi-
daj dva dly cukernho roz-
toku (2 lce cukru na 0,25 1
vody). Vznikl tinktura se dob-
e protepe a uzave do lh-
ve. Uv se 3x denn jedna
esnek set lika.
oka jedl (Lens esculenta)

Odvar ze semen s olejem a trochou soli pomh pi zcp, vaen
rozmakan oka se pikld na krvcejc rny, smchan s moukou
na bolestiv msta pi dn, vaen v oct slou k obkladm na otoky.
Devtsil lkask (Petasites hybridus)

Podzemn oddenky se vdy tradin pouvaly k utien kale, p-
sob i moopudn a protikeov, pomh proti hlstm a zcp. Uv
se v nlevu (1 lika ezanho oddenku na lek vody 3x denn),
v prku, s vnem, medem a s rovmi nebo ovesnmi vlokami pi
kali horekch a obtnm moen, zevn do obklad na patn se
hojc rny a hemeroidy.
Divizna velkokvt (Verbascum thapsiforme)

Zmruje podrdn a pod-
poruje vykalvn hlenu. Uva-
j se kvty bez kalich k pprav
nlevu, bud' samotn nebo jako
soust rznch odkalvacch
aj pi nachlazen a k vypocen.
Diviznov tinktura pomh pi
bolestech hlavy, nespavosti, z-
vratch, neuralgii a revmatismu,
diviznov olej se tradin uval
na otoky a vedy. Rovn zmr-
oval bolesti pi keovch i-
lch.
Zkladn recepty:
Odvar obecn - 2 liky sue-
nch kvt se pelij 0,251 vac
vody, nechaj se 10 minut a pe-
ced se. Popj se 1-2 lky
denn.
Divizna velkokvt Tinktura - 50 g suench kvt
se zalije 50 g istho lihu, v dobe uzaven sklenici se ponech 14 dn,
pot se pefiltruje, uv se 3x denn 1 lika zevn.
Olej - erstv kvty se zalij olivovm nebo jinm kvalitnm stolnm
olejem a nechaj se 14 dn na slunci.
Dobromysl obecn [oregano] (Origanum vulgare)

Dnes je znmj spe jako
koen, pouv se jako psada
do rznch pokrm z rajskch
jablek, masa, sr, polvky, ze-
leniny a pizzy. Nejvt koeni-
vou slu m v dob kvtu, velmi
vhodn k suen. Odvar z dob-
romysli pomh pi kali, lu-
ovch kamenech a pi zcp
(popj se 2x denn po lku),
zevn k inhalaci, kloktn, v-
plachm dutiny stn pi zn-
tech, do zklidujc a posilujc
koupele a na obklady na patn
se hojc rny.
Zkladn recepty:
Odvar - 2 liky ezan su-
en nat se daj do 0,25 1 vody,
nechaj se pejt varem, 15 mi-
Dobromysl obecn nut ustt a pot se peced.
Nlev do koupele - 300 g su-
en nati se spa temi litry vac vody, nech se pl hodiny pa-
it a potom se vlije do lzn.
Dezovec trojtrnn (Gleditsia triacanthos)

Severoamerick strom nebo
ke. Sbraj se zral semena (z
- jen), jejich vnitn st ro-
zemlet na prek se uv jako
prostedek urychlujc rozpada-
nost tablet jako nhraka cizo-
zemskho tragantu (tzv. arabsk
gumy). Nem dn specifick
lebn inky.
Dezovec trojtrnn
Dil obecn (Berberis vulgaris)

V litelstv se uv koen,
kra (sbran na jae) a plody,
tzv. dilky (sbran po pe-
mrznut), ppadn i listy. Dopo-
ruuje se pi zcp, nechuten-
stv, pi zntech dutiny stn,
menstruanch bolestech a k p-
prav vy do osvujcch n-
poj pro nemocn.
Zkladn recepty:
Odvar projmav -10 g erstvho
nebo 5 g suenho koene se po-
krj na drobno, vlo se do 0,25 1
vlan vody a nech se 5 minut va-
it. Po scezen se vypije jedna pol o-
vina odvaru a po hodin druh.
Odvar k vplachm dutiny stn
a kloktn - hrst erstvch list se
pova v 0,25 I vody.
Tinktura proti nechutenstv -
Dil obecn 20 g pokrjen kry i s lkem se
nech stt 6 dn v 0,125 1 40% lihu nebo destiltu. Uv se denn
3x 10 kapek ped jdlem.
Tinktura proti menstruanm bolestem - 20 ks bobul se zalije 0,125 1
40% lihu nebo destiltu a nech se tden stt v teple. Uv se denn 2x
10 kapek..
va - dilky se rozva, vylisuje se va a nech se 3 dny stt
v chladu. Potom se sva s polovinm mnostvm cukru a nalije se do lhve.
Aby dle vydrela, zalije se vrstvikou stolnho oleje, kter se ped poui-
tm vy zase odsaje.
Povidla - dilky se rozva a prolisuj, pid se do nich dobr vinn
ocet nebo citronov va a uva se do husta, pid se cukr a dle se va
a uchovv jako zavaenina.
Dub letn (Quercus robur)

Sbraj se aludy, pupeny a kra (3 mm siln) z mladch vtv. Pozor! Ke
sbru pupen a kry je teba mt povolen lesn sprvy (pokud nemte
duby vlastn). Tsloviny z dubov kry ve form nlevu nebo prku p-

sob svrav a protizntliv, take se uvaj nap. ke staven krvcen, pi
pli siln menstruaci a pi stevnm kataru, na hnisajc rny, ekzmy a po-
tc se nohy a v sedac koupeli proti hemeroidm. Na obklady je krom
kry mon pouti listy, pupeny a aludy.
Zkladn recepty:
Odvar obecn - 3 liky suen drcen kry se daj do 0,251 vody,15 mi-
nut se va a potom se odvar nech vychladnout. Vnitn se uvaj 2-3
lky studenho odvaru denn.
Odvar ke kloktn - hrst zralch alud se 20 minut va v 0,51 vody, p o-
tom se odvar nech ustt, peced se a naed na polovinu.
Prek - piprav se rozemletm such kry a pestm, uv se vnitn
4x denn na piku noe, zapj se vodou.
Durman obecn (Datura stramonium)

Znan jedovat liv rost-
lina, jej uit je proto dosti ome-
zeno. Obsahuje podobn inn
ltky jako rulk a bln. V odvaru
se pouv pi nervovch choro-
bch, kou z hocho suenho
durmanu se vdechuje pi ast-
matu, na revmatismem posti-
en msta se pouvaj k obkla-
dm erstv listy anebo odvar
z list suench.
(Pozn. Pznaky otravy - po-
dobn jako u blnu a rulku, tj.
sucho v stech, buen srdce,
zrychlen dechu, rozen o-
nch zornic, ppadn dvojit
vidn, bolest hlavy, zvrat, nu-
cen na zvracen, kter je vak
Durman obecn velmi obtn, nakonec haluci-
nace, delirium, prjem a smrt.
Prvn pomoc ped pchodem lkae: ern kva, aj nebo ocet.
Prevence: po manipulaci s durmanem dkladn omyt rukou md-
lem, pi prci s nm nejst.)
Dymnivka dut (Corydalis cava)

Jedovat rostlina, kterou nelze uvat bez porady s lkaem. Sbraj
se podzemn hlzy (v dob vegetanho klidu), kter sniuj krevn
tlak, tlum innost stev, zpsobuj ochrnut pednho mozku a pro-
dlouen mchy. Dymnivka se pouv pi zvratch, tkch nervo-
vch poruchch a duevnch chorobch. (Pozn. Obraz otravy dym-
nivkou se podob pznakm po zntu mozkovch blan. Pi
manipulaci s dymnivkou je nutno dodrovat vechna pravidla pro za-
chzen s jedovatmi rostlinami.)
Dn obecn [tykev] (Cucurbita pepo)

Hork a slazen nlev ze suench a rozemletch dovch jader
pomh pi prostatickch obtch (hrst oloupanch semen na lek
vody).
Fazole obecn (Phaseolus vulgaris)

Odvar z fazolovch lusk se
pouv proti liejm a k itn
krve, vznamn je i jeho antidia-
betick inek.
Zkladn recept:
Vluh antidiabetick - jeden
dl drobn ezanch lusk se za-
lije tymi dly vody a nech stt
pes noc. Rno se vluh 15 minut
va, nech se vychladnout a sced
se. Pij se 3-4 lky denn vdy ped
jdlem.
Fenykl obecn
(Foeniculum vulgare)
Obecn se uvaj zral semena
k pprav nlevu vhodnho ke
zmrnn zavacch obt i u tch
Fazole obecn nejmench dti v. kojenc (ko-
lika, plynatost, zcpa). Doporuuje se i pro kojc matky, protoe inn
fenyklov silice pechz do mlka, a psob tak proti plynatosti pre-
ventivn. Starm lidem pomh pi obtch s jtry a se slezinou a pi
obtnm moen. V tom ppad se doporuuje rno a veer zapt pl

liky rozdrcenho fenyklovho semene sklenikou blho vna. Cerstv
listy poslou jako koen.
Zkladn recept:
Odvar - 2 liky drcenho semene se daj do 0,25 1 vody, nechaj se
pejt varem a na 15 minut odstav. Popj se tepl pes den (2 lky).
Malm dtem se odvar ed na polovinu mlkem nebo vodou, pi kali
se pidv med.
Had koen vt (Bistorta major)

Rostlina je podle dvjho botanickho zaazen znm jako
rdesno had koen (Polygonum bistorta), nyn je to rod had koen
(Bistorta) s jedinm druhem (Bistorta major). Odvar z koene se
uv proti prjmm (25 g suenho koene se va 10 minut v 0,5 I
vody). Je-li prjem pornj nebo krvav, pouije se silnj odvar.
Tent odvar se pouv k vplachm st pi zntech.
Hemnek prav (Chamomilla recutita)

Sbr se kvt, zsadn nepe-
kvetl, se stopkou dlouhou nej-
vce 2 cm. Je to liv bylina
s mnohostrannm pouitm a s
nenahraditelnm protizntli-
vm inkem. Pomh pi one-
mocnn aludku a stev, zn-
tech dutiny stn a hrtanu (ke
kloktn), proti bolestem zub,
zntu prduek (inhalace),
na jen zrno, k omvn a do-
C len ran, do koupel i do kly-
str, ist a regeneruje plet,
posiluje vlasovou pokoku.
Zkladn recept:
Nlev - 2 liky kvtu se
pelij 0,25 1 vac vody a ne-
chaj se 15 minut pait pod
poklikou.
Hemnek prav
Alternativn lebn postupy 50.
Hlavek jarn (Adonanthe vernalis)

Chrnn a jedovat rost-
lina, kterou nelze doporuit
k litelstv (hroz srden se-
lhn). V oficiln medicn
se jeho inn ltka, adoni-
din, uv pi srdench va-
dch, pi angin pectoris,
vodnatelnosti a otrav nikoti-
nem. Nlev (8 g na 0,2 1 vody,
4-6 lic denn) je moopud-
n.
Hloh obecn
(Crataegus oxyacantha)
inn ltky hlohu ve form
odvaru nebo tinktury reguluj
krevn obh, sniuj krevn
tlak, ukliduj nervovou sou-
stavu a blahodrn psob na
srdce a proti kornatn cv.
Sbr se kvt, kvetouc leto-
rosty, listy a plody - hloinky.
Odvar z hloinek se uv
proti ledvinovm kamenm.
Zkladn recepty:
Odvar - 1 lika suench
ezanch list a 1 lika sue-
nch kvt se daj do 0,25 1
vody, nechaj se pejt varem
a na 15 minut se odstav. Pop-
j se chladn odvar, rno a ve-
er po lku.
Odvar proti ledvinovm ka-
Hlavek jarn menm - 2 lce hloinek se
daj do 0,5 1 vody a nechaj se 10 minut vait. Popj se vlan od-
var, 2 lky denn.
Tinktura - hrst suench kvt se zalije 0,5 1 koaku nebo sli-
vovice a nech se stt 14 dn v dobe uzaven lahvi. Obas se l-

hev protese. Uv se 3x denn 20 kapek na lci vody.
Hluchavka bl (Lamium album)

Sbraj se kvty bez kali-
ch, ve form horkho n-
levu, tinktury se uvaj pi
menstruanch obtch a b-
lm vtoku, pi chorobch
moovho mche a led-
^ vin, pi nespavosti a chudo-
,.11100 g. /
, ^' '.. .n e
;E
,
kr vnosti a pi kali k lep
^^ ^^ - mu odkalvn. Obklady
-. I.. z hluchavky se pouvaj na
'
?4r1: rny, keov ly, otoky a he-
-
meroidy.
Zkladn recepty:
Nlev - 2 liky suench
kvt se v lku zalij vac
vodou a nechaj se 15 mi-
nut pait. Bhem dne se po-
pj dva lky denn.
Odvar k pit a kloktn -
4 liky suench kvt se
daj do 0,25 1 vody, nechaj
se pejt varem a na 15 mi-
nut se odstav. Popj se
vlan odvar, 2 lky denn.
Odvar k obkladm - 30 g
suench kvt se d do 1 1
vody, krtce se, pova a na
Hluchavka bl 10 minut se odstav.
Rosol k obkladm - 5 lic suench kvt se d do 1 1 vody a 2
hodiny se va, potom se peced a nech vychladnout.
Tinktura - 5 lic suench kvt se zalije 0,51 destiltu a nech
se stt 10 dn v dobe uzaven lahvi. Obas se lhev protese.
Uv se 10-20 kapek proti nespavosti.
Hluchavka lut [pitulnk] (Lamium luteum)

Uv se nat, vak spe ojedinle. Je soust smsi dajn dle dr.
Kamenick doporuovan pi atrofii ledvin.
Hoec lut (Gentiana lutea)

Sbr se koen (jen, listo-
pad), kter m veobecn po-
silujc inek, pomh pi ne-
chutenstv, aludench pot-
ch a pi nadmn (odvar,
tinktura). Je astou slokou
tzv. aludench likr (krom
jinho nap. fernetu). Rozdr-
cen koen se pikld na
patn se hojc rny.
Zkladn recepty:
Odvar - 1 lika suchho
drcenho koene se d do 0,251
vody, 15 minut se va, nech
se ustt a peced se. Pije se n-
kolik douk chladnho odvaru
pl hodiny ped jdlem.
Vluh - 0,5 liky suchho
drcenho koene se zalije 2 sklen-
kami studen vody a nech se
stt pes noc. Pije se nkolik
douk vluhu pl hodiny
ped jdlem.
Prek - piprav se roze-
mletm suchho koene a pe-
stm, uv se vnitn 3x
denn na piku noe vdy
pl hodiny ped jdlem, zapj
Hoec lut se vodou.
Tinktura - 1 lika drcen-
ho koene se zalije 0,25 1 istho lihu nebo destiltu a nech se
stt 14 dn v dobe uzaven lahvi . Uv se 10-20 kapek na lci
vody vdy pl hodiny ped jdlem.
Hrch set (Pisum sativum)

Drcen lusky a listy dohromady se uvaj k obkladm jakchkoliv
zancench mst. Polvka z hrachu a s petrelovm (celerovm) koe-
nem se doporuovala estinedlkm k vyitn dlohy a k lep
tvorb mlka.
Hrutika okrouhlolist (Pyrola rotundifolia)

Listy hrutiky sbran v dob kvtu (erven-srpen) maj anti-
septick a moopudn inky. Uvaj se v nlevu (2-3 liky e-
zanch list na lek vody) pi chorobch dolnch cest dcha-
cch.
Chmel otiv (Humulus lupulus)

Chmelov sami itiky ve
form odvaru jsou dodnes do-
brm prostedkem proti nespa-
vosti, neurzm a hysterii, dle
povzbuzuj chu k jdlu, ti kee,
pomhaj pi prostatickch obt-
ch, psob moopudn, obecn
maj dobr dezinfekn a konzer-
van vlastnosti.
Zkladn recept:
Odvar - 2 liky rozpadlch
itiek se daj do 0,25 1 vody,
nechaj se pejt varem, 10 mi-
nut ustt a peced se. Pije se
po doucch vlan, 2 lky
denn.
Chvojka kltersk
(Juniperus sabina)
Chmel otiv
Blzk pbuzn jalovce. Uvaj
se jej nejmlad vtviky s kvty,
u ns vak kvete dosti vzcn. Pouvala se vdy na ensk nemoci
a zvlt k vyvoln potratu. Pozor! Je prudce jedovat, pitom stano-
ven bezpenho" mnostv je velmi individuln. K uvn ji tedy
nelze dnes doporuit v dnm ppad.
(Pozn.: Pznaky otravy - zvracen a potom prjem, oboj asto

krvav, bolest hlavy, zen zornic, zpomalen dechu a tepu, zvrati
a halucinace, nakonec bezvdom a smrt. Jednotliv pznaky otravy
se mohou vyskytovat s rznou intenzitou. I kdy je otrven zachr-
nn, me mt nenvratn pokozen ledviny - mo krev, neme
moit vbec. Prvn pomoc ped pchodem lkae: vyvolat zvracen.
Prevence: rostlinu vbec neuvat.)
Chrpa poln [modrk] (Centaurea segetum)

Jej kvty se pouvaj do ajovch sms pi poruchch zavn.
Jsou tak moopudn.
Jablenk obecn (Marrubium vulgare)

Kvetouc vhonky (na za-
tku kveten) se dvaj do
aj proti kali, na choroby
lunku a jater a proti alu-
denm potm. Odvar z jab-
lenku tak ist krev, stav
prjem, odstrauje chudokrev-
nost a dodv chu k jdlu. Si-
rup se uv na kael. Obklady
z jablenku se pikldaj na
pohmodniny.
Zkladn recept:
Nlev - 2 liky such e-
zan nat se pelij 0,25 1 vody
nebo se nechaj pejt varem,
15 minut ustt a peced se.
Pije se vlan rno a veer po
jednom lku velkmi douky.
Obklad - va z erstv
Jablenk obecn nat se sms s borovou prys-
kyic.
Jablo (Malus silvestris)

Jablka bez slupky nalano maj mrn projmav inek, regu-
luj trven, povzbuzuj chu k jdlu, jsou prevenc proti lun-
kovm chorobm. Jablen pyr je vhodn pro rekonvalescenty,

suen slupky se pidvaj do aj, odvar z mladch list (sbra-
nch v kvtnu a ervnu) se doporuuje pi cukrovce. V po-
sledn dob se stal oblben i jablen ocet (nap. k redukci
vhy).
Proiujc jablen kra - jeden den se msto kadho jdla po-
dvaj dv nastrouhan avnat jablka.
Jablen ocet
Do 5 litr vody se nadrobno nakrj 2 kg jablek i se slupkami, n-
doba se pekryje istm pltnem a nech se nkolik tdn ustt,
piem se obas promchv. (Ke zrychlen kvasnho procesu je
mon pidat jednu lci krystalovho cukru.) Kdy se na povrchu
vytvo povlak, tekutina se sced a nech se v jin ndob dle kva-
sit jet 2-3 tdny, a se vytvo dal povlak. Potom se ocet napo-
sledy peced a slije se do malch vyvaench lahviek, kter se her-
meticky uzavou a ulo se na chladn msto.
Jahodnk obecn (Fragaria vesca)

Uvaj se listy (ppadn kvt
nebo koen) jahodnk, ovem
pouze z plan rostoucch druh.
Odvar z list psob moopud-
n, reguluje tvorbu lue a stav
prjmy, zevn slou k vpla-
chm dutiny stn pi zntech.
Rozdrcen jahodnkov listy se
pouvaj na rny a vedy. Plody
(erstv, vyzrl, neslazen) jsou
vhodn pi cukrovce, dn, peky-
selen aludku, chudokrevnosti,
revmatismu, na proitn krve,
proti luovm a ledvinovm ka-
menm Kdy se jahody oslad
a podvaj s mlkem, smetanou
i lehakou, posiluj nervy a srdce.
Jahodnk obecn Rovn je to vznamn zdroj vi-
tamnu C. Stejn jako listy jahodnku se pouvaj i listy ostruinku
a malinku.
Zkladn recepty:
Nlev (msto obyejnho aje) - 1 lika list se pelije 0,25 1
vrouc vody a nech se 15 minut stt. Pije se po doucch vlan,
2 lky denn.
Odvar (liv) - 2 liky list (nebo smsi list, kvt a koene) se
daj do 0,251 vrouc vody, va se 10 minut a potom se nech 15 minut
stt. Pij se 2 lky denn pi chorobch jater, ledvin, revmatismu, ho-
rekch a na proitn krve, zevn k vplachm dutiny stn.
Jalovec obecn (Juniperus communis)

Sbraj se zral plody - jalov-
inky. Maj moopudn inek,
pomhaj pi chorobch moo-
vho mche a ledvin a pi
ledvinovch kamenech, proti
dn a revmatismu, dle se u-
vaj pi kali a nadmn, a to ve
form odvaru, nlevu nebo tink-
tury. Jsou tak tradin soust
nkterch alkoholickch n-
poj (nap. gin, borovika).
Pozor! Jalovcov silice me ve
vtm mnostv psobit dr-
div.
Zkladn recepty:
Odvar proti kali - 2 liky su-
chch drcench plod se zalij
0,25 1 vody, nechaj se pejt va-
rem a 15 minut stt. Potom se
Jalovec obecn peced a oslad se cukrem nebo
medem. Pij se 2 lky denn.
Vluh moopudn proti dn, revmatismu a na proitn krve -
2 liky suchch drcench plod se zalij 0,251 studen vody a ne-
chaj se stt pes noc. Pij se 2 lky denn.
Tinktura - hrst jalovinek se zalije 0,5 1 istho lihu nebo desti-
ltu (vodky, koaku) a nech se stt 14 dn. Uv se denn 2x10
kapek proti dn a revmatismu, postien msta tak potrme tink-
turou zevn.
Jarmanka vt (Astrantia major)

Sbr se na v dob kvtu (erven-srpen) a oddenek na podzim
(z-jen). Uv se k povzbuzen aluden innost jako nlev
(1 lce drogy na 0,5 1 vody na cel den) nebo v prku (3x denn
na piku noe). Bv soust moopudnch aj. U zvat zvyuje
ravost. Pozor! Tradin se pokld za mrn jedovatou, proto je
teba pi jejm uvn dbt jist opatrnosti.
Jasan ztepil (Fraxinus excelsior)

Sbraj se jen jednotliv lstky
z celch zpeench list (bez ste-
dov stopky), a to v ervenci
a v srpnu, nkdy tak kra z mla-
dch vtv a semena. Je mrn mo-
opudn a projmav (asi 15x
mn ne znm Benna). Proto je
vhodn zvlt jako projmadlo
pro dti. Z jasanovch lstk se
pipravuje odvar (3 liky eza-
nch lstk na 2 sklenice vody
denn, nebo obden) uvan pi
chorobch ledvin, vodnatelnosti,
dn a revmatismu. Zevn se od-
varu uv ke koupeli ran a brco-
vch ved. Kra se uvala jako
nhrada za chinin a proti hore-
natm stavm. Semena ojedinle
Jasan ztepil slouila jako projmadlo.
Jaternk trojlalon [podlka] (Hepatica nobilis)

Bn rostlina. Navzdory svmu jmnu, kter zskala podle typic-
kho tvaru list, se vbec neuv pi jaternch chorobch, ale k vpla-
chu st pi zntech dsn, pi tzv plivn krve (TBC) a spaen listy se
mohou pikldat na zhmodniny a otoky.
Zkladn recept:
Odvar - 2 hrsti list se 10 minut va v 0,5 1 vody, k vplachm se
uv neslazen, k pit pi TBC slazen.
Jehlice trnit (Ononis spinosa)

Sbr se koen, od srpna do lis-
topadu. Ve form nlevu a odvaru
se za tepla uv proti kali a za stu-
dena jako moopudn prostedek.
Zkladn recepty:
Odvar - 2 liky suchho drce-
nho koene se zalij 0,251 vody, 10
minut se va a 15 minut nechaj
stt. Potom se peced a oslad se
medem. Pije se rno a veer po
lku.
Vluh - 2 liky suchho drce-
nho koene se zalij 0,251 studen
vody a nechaj stt pes noc. Rno
se peced, piheje a uv jako od-
var.
Jerlin japonsk
(Sophora japonica)
Pvodn vchodoasijsk ke
J= = = ^'" nebo strom, jeho poupata jsou bo-
hatm zdrojem glykosidu rutinu
Jehlice trnit (obsahuj ho a 17,5 %), pzniv
ovlivujcho stedn nervovou
soustavu a dchac centrum v mozku. Mrn tak sniuje krevn tlak a je
moopudn. Uv se v nlevu (1 lce na lek vody 3x denn) proti z-
ntm a k uklidnn.
Jeb obecn (Sorbus aucuparia)

Jeho plody jsou znm jeabiny. erstv se pouvaj pi opodn men-
struace. Jsou tak moopudn. Slazen tva z jeabin je spolehliv a ne-
kodn prostedek proti pornm zcpm, zvlt u dt (podv se 20 ka-
pek a lce, 2-3x denn, vdy 3 hodiny po jdle; 10 hodin po posledn
dvce se dostav stolice).
Jestabina lkask (Galega officinalis)

Teplomiln vikvovit rostlina, pcnina zvyujc dojivost uitkovch zv-
at. V litelstv se proto logicky uv i ke zven tvorby mateskho

mlka, a to ve vtin ppad s spchem. Tak sniuje hladinu krevnho
cukru a je moopudn. Za tmito ely se pipravuje nlev z rozmaka-
nch plod (2 liky plod na 0,51 vody).
Jilm habrolist a jilm drsn

(Ulmus carpinifolia a ulmus scabra)
Sbr se kra z mladch vtv
na jae ped vyraenm, ojedi-
nle i list. Z n se pipravuje n-
lev (1 hrst ezan kry na 1 1
vody) anebo prek (na piku
noe 3-4x denn) proti pr-
j mm a pi poruchch trven.
Zevn se kra uv ke koupe-
lm (30-100 g kry na 11 vody)
na hnisav rny a hemeroidy
a ke kloktn pi zntech du-
tiny stn a hrtanu. astji ne
samotn se jilmov kra uv
v bylinnch smsch.
Jrovec matlal
(Aesculus hippocastanum)
Uv se kra, kvty a semena
film habrolist a jilm drsn (katany).
Zkladn recepty:
Odvar z kry - 2 liky drcen kry se zalij 0,251 vody a 30 minut
va. Denn se popjej 1-2 lky pi zntu dchacch cest, hemeroi-
dech, keovch ilch a neuralgickch bolestech.
Tinktura z kvt nebo ze semen (katan) - 1 objemov dl kvt
nebo drcench katan se zalije 10 dly lihu nebo destiltu a postav
se na 3 tdny na slunce. Uv se jako mazn pi neuralgich, revma-
tismu a dn, kdy znan mrn bolest.
Jitrocel kopinat (Plantago lanceolata)

Sbraj se listy z nekvetoucch rostlin. Zmruje podrdn a m
protizntliv inky, pouv se na rny, zhmodniny a bodnut
od hmyzu (obklady z list rozdrcench na kai, zvlt vhodn pi

prvn pomoci), psob proti kali (tradin jitrocelov sirup z list
nebo vylisovan va, nlev) a ke kloktn pi zntech hrtanu (n-
lev z list).
Zkladn recepty:
Sirup - suen listy se rozeou, vlo se do kamenn, sklenn
nebo smaltovan ndoby a zalij se studenou vodou. Nechaj se
24 hodin stt, potom se slij, do vluhu se pid va z erstvch
list a tekutina se zv. Pid se k n jeden a pl nsobek jej
vhy cukru a sms se za obasnho mchn va 20-30 minut. Po
vychladnut by ml sirup bt o nco id ne med. Pi varu se do
sirupu pidv petka soli (proti okamitmu zcukernatn),
me se pidat nkolik lic medu.
Nlev - 2 liky suench ezanch list se pelij 0,25 1 vrouc
vody a nechaj se 15 minut pait. Popj se vlan.
Jmel bl (Viscum album)

Sbraj se vrcholky vtviek
s plody. Pi sbru je nutn zna-
n opatrnost, protoe roste
v korunch strom. Psob
moopudn, protikeov,
osvdilo se pi sniovn
krevnho tlaku a proti korna-
tn tepen.
Zkladn recept:
Nlev - 2 liky suenho
ezanho jmel se pelij 0,25 1
vrouc vody a nechaj se 20 mi-
nut pait. Popj se vlan po
doucch rno a veer po lku
pi akutnch obtch, preven-
tivn proti kornatn obden
1 lek.
Pozor! Ped zahjenm lby
je teba poradit se s lkaem.
Jmel bl
Kakost smrdut (Geranium robertianum)

Ve farmaceutickm prmyslu
se povauje za terapeuticky ne-
vznamnou livou rostlinu,
v litelstv se uv okrajov.
Sbr se kvetouc nadzemn st,
pokud mono s malm podlem
plod, z n se pipravuje proti-
prjmov odvar odporn chuti,
a tud zdka uvan. Vce se
kakost pouv zevn na obkla-
dy (otoky, rny, vedy, znty,
msta postien dnou a revma-
tismem) a do koupel (mokvav
vyrky a lieje, nehojc se ek-
zmy). Podobn se uv blzce
pbuzn kakost lun (Gera-
nium pratense).
Zkladn recepty:
Vluh - 2 liky suen e-
zan rostliny se pelij 0,25 1
Kakost smrdut vody a nechaj se 8 hodin stt.
Potom se vluh piheje a pij
se 2 lky denn.
Odvar k pit - 2 liky suen ezan rostliny se daj do 0,25 1
studen vody, va se 3-5 minut, nechaj se 15 minut stt a pe-
ced se. Pij se 2 lky denn.
Odvar ke koupeli - 8 lic suen ezan rostliny se d do 1
1 studen vody, va se 10 minut na mrnm ohni, nech se 15 mi-
nut stt a peced se. Uv se vlan ke koupeli nebo k obkladu
postiench mst.
Kamejka lkask (Lithospermum officinale)

Brutnkovit bylina psobc proti horece a pi krvcivch
stavech. Dve se uvala i jako nhraka aje.
Kaprad samec (Dryopteris filix - mas)

Obecn znm rostlina, jedovat, pouvan specificky k vypuzen
tasemnic. Mla by se uvat s kraj-

n opatrnost, aby nedolo k pe-
dvkovn, protoe inn a pi-
tom bezpen dvka je u kadho
individuln. Kaprad' m pitom
dosti razantn inky. Kad rok
se mus oddenek kaprad (dvou
a tlet, sbran od ervence do
z) sbrat a suit nanovo, pro-
toe dle v suenm stavu nevy-
dr. Tradin protitasemnicov
pedpis je tento: 30 g oddenku se
va v 270 g vody, a se obsah
sva na ptinu objemu, polovina
se vypije rno, druh polovina ve-
er. Pedchozho dne se veer
uije lika ricnovho oleje. Je
tak mon ut msto odvaru po
2 g prku z oddenku, je vak od-
porn chuti.
(Pozn.: Pznaky otravy - prud-
k a bolestiv zvracen, mdloby,
keovit zchvaty.)
Karbinec evropsk
(Lycopus europaeus)
Pleveln rostlina ve stedo-
Kapra samec
vku uvan proti horece a pi
krvcivch stavech, pozdji se
tak uvalo jej inn ltky lykopinu proti malrii. Dnes se z nati
sbran v dob kvtu (ervenec-z) pipravuje odyar (1-2 liky
na lek vody) proti zven innosti ttn lzy a pi srdench
neurzch. Je vhodn k delmu uvn, protoe se v tle neku-
muluje. Dlouhodob uvn tak pin nejlep vsledky. M-li
bt lebn inek vyrovnan, je teba uvat rostliny stejnho
st, nasbran na tme mst. Uvn karbince by mlo bt kon-
zultovno s lkaem.
Pozor: va karbince barv na erno.
Kardus zahradn (Cynara cardunculus)

Nazv se tak artyok, prav"
artyoky, tedy druh zeleniny,
vak poskytuje jeho blzk p-
buzn artyok zeleninov (Cyna-
ra scolymus). Sbraj se listy
v dob kvtu a pipravuje se
z nich nlev (2 lce ezanch
list na lek vody) s moopud-
nmi inky. Pomh tak pi
jatern nedostatenosti (nap.
pi loutence), doporuuje se
pi arteriosklerze a konch
chorobch.
Kdoulo obecn
(Cydonia oblonga)
Nepli znm a rozen
ovocn strom a ke. Uvaj se
semena vybran z plod ve v-
Kardus zahradn
luhu proti prjmu, vluh nebo
odvar na rozpukan rty a ki a pro zlepen kvality vlas.
Zkladn recepty:
Vluh - 50 g pokrjench semen se m ve stejnm objemu vody
a do zrosolovatn, potom se uvaj 3 liky denn.
Odvar - 20 g semen se 10 minut va v 0,1251 vody.
Kerblk set (Anthriscus cerefolium)

Jednolet rostlina pvodem z jihovchodn Evropy a jihozpadn
Asie, jako livka byl pouvn ji v antice, jeho obliba vyvrcholila ve
stedovku. Obsahuje znan mnostv vitamnu C, dle vitamin
A a nkter minerln ltky, podporuje chu k jdlu, pomh pi na-
dmn a trvicch obtch. Je tak mrn moopudn. Obecn plat,
e jeho nat lze uvat stejn jako na celeru.
(Pozn: Je vhodn kerblk vysvat kadch 14 dn a postupn jej
podle poteby sklzet erstv, protoe po odkvtu rostlina odumr.
Na podzim vyset rostliny bez obt pezimuj. Kerblk nen nron
na pdu ani na stanovit, ale mus se pravideln zalvat.)
Kmn koenn (Carum carvi)

Uv se semeno kmnu, zn-
m koen. Podporuje trven,
psob proti nadmn, je mo-
opudn, podporuje tvorbu ma-
teskho mlka, ti kee, stav
prjem. Nlev kmnu se pou-
val k vyprovokovn opodn
menstruace. Kmnov silice (z roz-
drcench semen) psob podob-
n jako silice anzov, tj. dezin-
fekn a protiplsov, i proti
mykzm.
Zkladn recept:
Odvar - 2 liky drcenho
kmnu se daj do 0,25 1 vody,
pova se a nechaj se 15 minut
stt. Odvar se pije chladn,
1-2 lky denn.
Kokoka pastu tobolka
(Capsella bursa)
Sbr se kvetouc rostlina
s pzemn ric list, ale bez
Kmn koenn koene, nejlpe na jae. Proslu-
la pi stavn krvcen, zvlt
z nosu - do postien nosn drky se vkldal smotek naputn -
vou z tto rostliny. Uvala se tak na kad vnitn krvcen, nap.
pi porodech, pi pli siln menstruaci a na krvcejc heme-
roidy, pi enskch chorobch, chronickch prjmech, plavici,
vodnatelnosti, ucpn jater, ledvinovm psku, k obldadm na krv-
cejc patn se hojc rny a na otoky, ke kloktn pi bolestech
v krku.
Pozor! Ve vtm mnostv je mrn jedovat.
Zkladn recept:
Nlev - 2 liky such ezan nat se pelij 0,25 1 vac vody,
nechaj se 15 minut pait a peced se. Nlev se pije chladn.
Komonice lkask (Melilotus officinalis)

Sbr se horn st kvetoucch
vhon. Nlev se doporuuje pi
chorobch moovho mche,
pi zntu prduek, proti mig-
rn a proti vysokmu tlaku.
Obklad z komonice ti bolest,
odstrauje otoky a l hnisav
rny a vedy.
Zkladn recepty:
Nlev - 2 liky such nat se
pelij 0,25 1 vac vody, nechaj
se 15 minut pait a peced se.
Nlev se pije po doucch vlan,
denn 1 - 2 lky.
Nlev na obklady a k omvn
- 2 lce such nat se pelij
0,5 1 vac vody a nechaj se
jet 10 minut na mrnm ohni.
Koniklec lun
(Pulsatilla pratensis)
Chrnn a jedovat rostlina,
pstuje se ale i na skalkch. Po-
Komonice lkask mh pi pornm kali (prek,
odvar). (Pozor! Odvar z erstv rostliny zpsobuje zvracen a kee.)
Konitrud lkask (Gratiola officinalis)

Na konitrudu sbran v dob kvtu (erven-ervenec) inkuje
jako siln projmadlo srovnateln s rostlinou jalapou z tropick
Ameriky. inkuje tak proti stevnm parazitm a pouv se jako
moopudn prostedek pi dn a revmatismu, zevn potom nkdy
pi zastaralch konch vyrkch, brcovch vedech apod. Uv se
ve form prku, vnitn nanejve 0,25-0,30 g, max. 1 g najednou,
denn nejve 3 g, protoe je jedovat. Neml by bt pouvn bez po-
rady s lkaem.
(Pozn.: Ve vtch dvkch zpsobuje podrdn zavacho traktu
a ledvin a vyvolv zvracen.)
Kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris)

Sbraj se kvetouc lodyhy i
s pzemnmi listy a koen. Kon-
tryhel obecn velmi dobe p-
sob na vnitn orgny, je proti-
zntliv, moopudn a stahu-
jc. Pomh pi prjmech, cuk-
rovce a obezit, dle pi nepra-
videln a bolestiv menstruaci,
proti nespavosti a bolestem
hlavy, posiluje nervovou sou-
stavu a proiuje krev. erstv
va se uv na pohmod-
niny, rny a vedy. Obecn byl
pouvn tak jako dezinfekn
prostedek.
Zkladn recept:
Nlev - 3 liky such ezan
rostliny se pelij 0,25 1 vac
vody, nechaj se pejt varem,
na 15 minut se odstav a pe-
ced se. Denn se pij dva lky
teplho nlevu. K obkladm se
Kontryhel obecn pouv nlev chladn.
Konvalinka vonn (Convallaria majalis)

Cel rostlina obsahuje glykosidy, kter upravuj srden innost (posi-
luj ji a zvyuj) podobn jako nprstnk, ale mn inn. Nejinnj
u konvalinky je kvt, potom list a nakonec oddenek. Bobule jsou jedo-
vat stejn jako voda, v n byly ve vze konvalinky. Konvalinku je mon
pouvat jen za dozoru lkae.
Kopr vonn (Anethum graveolens)

Uv se semeno kopru, kter se sklz, kdy na zan loutnout
(pozdji samovoln vypadv). Uv se podobn jako fenykl proti za-
vacm obtm, plynatosti a kolikm, zvyuje tvorbu mateskho
mlka, ist krev. Bval tradin podvn zucm lencm k uklid-
nn.
Zkladn recept:
Nlev - 2 liky drcenho semene se pelij 0,251 vac vody a ne-
chaj se 10 minut pait. Pi aluden nevolnosti se popj vlan nlev
prbn, proti nespavosti 1 lek ped spanm.
Koprnk ttinolist (Meum athamanticum)

Z koprnku se uv koen sb-
ran na podzim (z-jen), kter
se su a drt na prek, a to ke
zven chuti k jdlu (na piku
noe nebo liku, zapt vodou).
K tmu elu se uv i ve vete-
rinrn medicn. astji ne sa-
motn se koprnk pouv do by-
linnch sms.
Kopiva dvoudom
(Urtica dioica)
Obecn znm oblben liv
rostlina s vcerm pouitm. Sbr
se na (bez dolnch devnatch
st) nebo jen listy. Podle tradi-
Koprnk ttinolist nch recept kopiva svaen s v-
nem zahn kael, vyhn kameny,
l strupovitost ke a ist krev. Rovn se sn lehaj klouby postien
revmatismem, a to denn, dokud bolest nezmiz. Kopiva psob moo-
pudn, posiluje nervy, ti astmatick a lunkov zchvaty, zvyuje
tvorbu mateskho mlka. Zevn se pouv preventivn proti lupm
a padn vlas a pi nedostatku kyseliny kemiit, projevujc se jako ne-
specifick bolesti nohou pi doteku. Zjara poslou mlad kopivy i v ku-
chyni do ndivek a salt, upravuj se tak podobn jako pent.
Studen vluh z kopiv se pouv k postikm rostlin proti mici li-
stov.
Zkladn recepty:
Odvar obecn - 2 liky suchch nebo erstvch ezanch list se daj
do 0,251 vody, nechaj se pejt varem, na 10 minut se odstav a peced.
Denn se pij dva lky vlanho odvaru (rno a veer). K obkladm se
pouv nlev chladn.
Odvar ke koupeli - 100 g suench list se va 0,5 hodinyv 1 litru vody.

Po vychladnut se odvar pid do lzn.
Tinktura na vlasy - 1 lce smsi ezanch list a koene se zalije 3 l-
cemi istho lihu a v dobe uzaven sklenici se ponech 14 dn stt na
slunci, pot se pefiltruje a zed se 0,25 1 vody. Tinkturou se masruje vla-
sov pokoka.
Kopytnk evropsk (Asarum europaeum)

Ve stedovku velmi oblben liv rostlina uvan hlavn k vyvoln
zvracen, nap. pi siln opilosti (na piku noe dobe rozdrcen suen
oddenek). Jako odvar slou proti dlouhodobm bolestem hlavy. Pi vdech-
nut vyvolv prek prudk kchn.
Zkladn recept:
Odvar - petka rozkrjenho oddenku se va 5 minut v 0,125 1 vody.
Nkolik dn po sob se pije rno a veer po lku.
Koriandr set (Coriandrum sativum)

Povzbuzuje chu k jdlu a trven,
uvoluje kee, zmruje aluden
a stevn pote. Pouvaj se semena
sklzen ped pinou zralost - na
rozdl od jinch livch bylin asn
zrna za rosy, mladou na lze pout
jako zeleninu.
Kosatec (Iris)
K len se pouvaj ti psto-
van druhy, a to kosatec nmeck
(Iris germanica), co je matesk
druh mnoha okrasnch kultivar,
dle kosatec florentsk (Iris floren-
tina) a kosatec bled (Iris pallida),
kter obvykle nezplauj. Sklzej se
t- a tylet oddenky kosatce
(v srpnu). Bvaj soust bylinnch
sms na odkalvn, uvaj se i pi
onemocnn lunku nebo jsou
,
Koriandr set luopudn. Bvaj tak soust za-

spacch prk a vechny smsi vylepuj svoj jakoby fialkovou vn.

Kosatec lut (Iris pseudacorus), dnes chrnn, se dve uval ke stavn
krvcen. Sva z list kosatce vyvolv zvracen a ppadn i mdlobu.
Kostival lkask (Symphytum officinale)

Kostivalov koen se tradin pro svoje regeneran schopnosti
pouval k lb zlomenin, dodnes pomh pi obtn se hojcch
zlomeninch. Dle se pouv zevn na vechny druhy pohmodnin,
vron, podlitin, na drobn rny a popleniny a na revmatismus. Od
vnitnho uit se v podstat ji upustilo, nicmn odvar z kostivalu
pomh proti kali, pi bolestech na prsou, aludench vedech a po-
ruchch ltkov vmny.
Zkladn recepty:
Odvar - 2 lce suenho drcenho koene se daj do 0,51 vody, 15
minut se va na mrnm plameni, potom se na 15 minut odstav, pe-
ced se a oslad medem. Pije se tepl na kael. K obkladm se pouv
neslazen studen nlev.
Mast - 1 lika suenho drcenho koene se rozete se 3 lcemi
sdla nebo borov masti, pid se trochu rozehtho velho vosku.
Mrn bolest.
Koz brada (Tragopogon porrifolium)

Pat do eledi hvzdnicovitch. Znmo je asi 40 druh, kter ros-
tou v Evrop, v Asii a v Africe. Pod nzvem salsify se od stedovku
pstovaly jako koenov zelenina, nap. dvoulet druh Tragopogon
porrifolium (synonymum ovesn koen, koz brada porolist). Pi po-
rann ron bl mlko. Stejn jako u ostatnch hvzdnicovitch rost-
lin koen koz brady obsahuje jako zsobn ltku inzulin, a proto je
vhodn pro diabetiky. Soust kry proti lupence.
Kozlk lkask [baldrin] (Valeriana officinalis)

Znm uklidujc a protikolikov prostedek v podob tzv. kozl-
kovch ili valerinskch kapek. Nlev z koene kozlku se uv
i proti nespavosti a zvlt pi neurzch, povzbuzuje srdce a ti
kee.
Pozor! Kozlk se uv vdy jen krtkodob, velk, soustavn po-
van dvky zpsobuj zavac obte, nevolnosti, bolesti hlavy
a srden poruchy.
Zkladn recepty:
Odvar - 2 liky suenho
drcenho koene se daj do 0,251
vody, 10 minut se va na mrnm
plameni, potom se na 15 minut
odstav a peced se. Pije se vlan
rno a veer po jednom lku.
Me se osladit medem.
Vluh proti nespavosti -
1 lika suenho drcenho ko-
ene se zalije sklenic studen
vody a nech se 24 hodin vylu-
hovat. Pije se ped spanm na-
jednou 1 lek.
Tinktura (kozlkov kapky) -
1 vhov dl erstvho ezanho
koene se zalije 1 vhovm d-
lem istho lihu nebo jinho de-
Kozlk lkask stiltu a v dobe uzaven skle-
nici se ponech 14 dn stt.
Obas se protepe a nakonec se peced. Uv se 3x denn 20 ka-
pek na cukr nebo na lci vody.
Prek - such koen se roztlue nebo rozemele, peseje se a po-
dv se 3x denn na piku noe v podobnch ppadech jako tink-
tura nebo aj.
Kruinka barvsk (Genista tinctoria)

Kvetouc na (sbr kvten-srpen) je v nlevu (1 lika na lek
vody 3x denn) osvdenm prostedkem pi chorobch dolnch
cest moovch a ledvin, doporuuje se i pi vodnatelnosti a srden
nedostatenosti. Celkov podporuje ltkovou vmnu.
Kruina olov (Frangula alnus)

Sbr se kra z jarnch vtv, krtce ped vyraenm. Vtve maj
mt prmr nejvce 45 mm. Ped pouitm je teba kru nejmn
jeden rok skladovat nebo jednu hodinu zahvat nad 100 C, m
se kra zbav nepjemnch vedlejch ink (zvracen). Vnitn
jovch sms. Ze suench plod

lze pipravit zavaeninu. Pi z-
cp se uv 1 lika zavaeniny
denn.
Zkladn recepty:
Odvar - 1 lce se zalije 0,25 1
vac vody.
Vluh - 2 liky se namo do
0,51 vody alespo na 12 hod.
Ken selsk
(Armoracia rusticana)
Znm soust jdelnku i d o-
mc lkrny. Uv se jen koen
a jen erstv, protoe jakoukoliv
pravou (vaenm, suenm) ztrc
na innosti. Nedvno byly prok-
zny znan bakteriocidn inky
erstvho kenu. Obecn se uv
jako moopudn prostedek pi
dn, revmatismu, vodnatelnosti,
Kruina olov pro povzbuzen chuti k jdlu a pi
kataru dchacch cest, chipce, na-
chlazen, kali a rm (s medem). Zevn se uv kenov ocet pi bo-
lestech zub a hlavy, na bolav zub se rovnou me kousek poloit.
Tradin bv povaovn za bylinu, kter se svmi celkovmi inky
bl en-enu.
Zkladn recepty:
Kenov ocet - rozstrouhan ken se zalije octem tak, aby ocet byl
2 cm nad kenem, nech se 8 dn stt, prolisuje se, slije a dobe se uza-
ve. Pouv se zevn na bolav msta
Kenov va - oitn ken se nakrj na koleka, d se na stko
a pocukruje. Vytkajc va se sbr a uv se 3x denn po lice.
Ken s medem - rozstrouhan ken se smch s medem v pomru
1:1, uvaj se 3 liky denn.
Kuklk mstsk (Geum urbanum)

Oddenek kuklku se uv pi nechutenstv a trvicch obtch (od-
var, prek, vino), pidv se do smsi na diabetick aj (dajn dle

dr. Kamenick).
Zkladn recepty:
Odvar - 10 g oddenku kuklku se va 5 minut v 80 ml vody a po-
tom se pid 80 ml istho lihu, nech se stt 8 dn a peced se. Uv
se 3x denn 1 lce ped jdlem.
Vno - 50 g oddenku se nech stt v 0,51 dobrho vna 8 dn za ok-
nem. Uv se rovn 3x denn 1 lce ped jdlem.
Prek - 3x denn na piku noe dobe roztluen prek z od-
denku.
Kukuice set (Zea mays)

Sbraj se nlky kvt (vlasy),
a to ped opylenm. Odvar z nich
(5 g suench nlek na lek vody,
obden) se uv na vechny druhy
otok, nkdy pi onemocnn mo-
ovch cest a tak jako nekodn,
ale inn odtuovac proste-
dek. Podporuje tak srden in-
nost a zvyuje krevn tlak. Sn ku-
kuin, parazitick houba
cizopasc nkdy na kukuici, se
me po pelivm prost pou-
vat podobn jako nmel.
Kchavice bl
(Veratrum album)
Uv se oddenek (sbr z--
jen), kter je vak velmi jedovat
(Nkolik gram oddenku je ji
Kukuice set smrteln dvka.) Vnitn se proto
v litelstv neuv vbec. Zevn se pouv tinktura na znecitlivn
(ke nejprve zerven a potom se stane necitlivou) a k zesvtlen pih,
mast na msta postien dnou, ischiasem a revmatismem.
Zkladn recepty:
Tinktura - 4 dly oddenku se nalo na 3 dny do 1 dlu lihu a potom
se sced.
M ast - 25 g jemnho prku se sms s 25 g vazelny nebo vepovho

sdla.
(Pozn.: Pznaky otravy - pi poit prudk zvracen a prjem, pi
vdechnut nepetrit kchn a krvcen z nosu, dle zdevn jazyk,
dostav se siln zkost, tep se zpomaluje, zornice se roziuj a tlesn
teplota kles, jet pozdji rzn nepjemn pocity - mravenen, im-
rn, plen, kubn, nakonec kee a smrt. Pomoci me jen co nej-
rychleji pivolan lka. Prvn pomoc ped pchodem lkae: nekod
ern kva. Prevence: vbec kchavici neuvat.)
Leknn bl (Nymphaea alba)

Npadn vodn rostlina, vyskytujc se as i ve 40 druzch, zvlt
v tropech a subtropech (v. lotosu ili leknnu posvtnho,
Nymphaea lotus). Oba v R rostouc druhy, leknn bl a blostn
(Nymphaea candida), i jejich kenci jsou ve voln prod chrnn.
Uit leknnu je velmi omezen, z oddenku sklzench na jae a na
podzim se zskvaj vtaky sniujc pohlavn pedrdnost.
Lkoice lys (Glycyrrhiza glabra)

Sbraj se t- a tylet pod-
zemn oddenky, kter u ns zpla-
nly z kultur pstovanch na nej-
teplejch mstech, jinak se kupuje.
Je to klasick prostedek proti kali
a plicnm chorobm, ale pouv
se i na aluden choroby, pi led-
vinovch a moovch kamenech
(je moopudn), pi revmatismu,
proti lieji a svrabu.
Zkladn recepty:
Odvar moopudn - 20 g eza-
nch oddenk se d do 0,25 1
vody, 10 minut se va, nech se 15
minut stt, a peced se. Uv se
kadou plhodinu 1 lce chlad-
nho odvaru.
Sirup - 30 g erstvch oddenk
Lkoice lys se nalo do 0,251 ervenho vna
a nech se v uzaven lahvi stt 3 dny. Pot se sced, oddenky se prolisuj

a pid se 250 g cukru. Sms se mrn va do husta. Uv se 4-6 liek
denn.
Len set (Linum usitatissimum)

Lnn semnko se uv pi
stevnch obtch a pi bolestech
aludku (psob podobn jako i-
voin uhl) a tak jako proj-
madlo (vdy je teba dopinit do-
statenm mnostvm vody). Nej-
jednodum zpsobem uit je
pojdn semnka (1 lika se za-
pije vodou nalano, nebo ped
kadm jdlem, nebo se 5 lic se-
mene smch v 0,51 vody a vypije
se bhem dne). Lnn olej se
uv na men popleniny. Ob-
klady z lnnho semnka pom-
haj pi chorobch ke a revma-
tismu, na zmken sbrajcch se
neit, na bolav aludek a pi ja-
ternch a ledvinovch kolikch.
Pozor! Pi podezen na znt sle-
pho steva (siln bolest vpravo
na spojnici pupek - hrot pnevn
kosti, 2 prsty od pnve) se nikdy
nesm pikldat dn tepl ob-
klady, ale naopak led.
Zkladn recepty:
Projmadla .
Nlev - 1 lika semen se zalije
lkem vrouc vody, pije se vlan
3-6 x denn.
Odvar - 100 g semen se roze-
mele na masovm strojku a sva
se 1 litrem vody. Uv se po li-
Len set kch nkolikrt denn.
Proti kali
Vluh - 2 liky rozdrcench semen se veer zalij 0,25 1 studen
vody, rno se vluh piheje a pije se vlan, 2 - 3 lky denn.
Odvar - 2 liky rozdrcench semen se krtce pova v 0,251 vody
a nechaj se 10 minut stt. Nlev se pije vlan, 2 - 3 lky denn.
Obklad - rozdrcen semena se sms s horkou vodou v pomru 1:2.
Vznikl kae se d do pltnho sku a pilo se na postien msto.
Pes obklad se pilo vinn tek (proti pedasnmu vychladnut).
Levandule lkask (Lavandula officinalis)

Uklidujc bylina pomhajc
zejmna pi nespavosti a k uklid-
nn, psob proti nadmn, po-
vzbuzuje vyluovn lui. Kvty
se uvaj k pprav nlev,
mlad piky vhonk cel jako
koen (do jdel z jednoho hrn-
ce" a k rybm), cel kytice levan-
dule se su pro kosmetick ely,
suen levandule se vkld v pl-
tnch scch mezi prdlo.
Mazn z levandule mrn revma-
tick obte. Oblben rostlina do
uklidujcch a relaxanch kou-
pel. M tak dezinfekn a pro-
tiplsov inky. Levandulov
kou i silice (nap. z aromalampy)
zapuzuje komry.
Zkladn recepty:
Koupel - 4 hrsti levandule
(kvt nebo na) se spa ve 41 va-
c vody, nech se 15 minut stt,
sced se a vlije do lzn (nesm
bt hork).
Nlev - 2 liky kvtu se pe-
lij 0,25 1 vac vody, nechaj se
15 minut stt, slij se a nlev se
Levandule lkask popj po doucch zejmna proti
pocitm zkosti, migrn, pi kech a pi aludenm kataru.

Tepl nlev se pouv i na obklady pi kech, pohmodninch,
revmatismu a po obrn.
Levandulov olej - 50 g levandule se nalo do 0,5 1 kvalitnho
jedlho oleje, nech se 14 dn stt, obas se promch, potom se
sced a uzave do tmav lhve. Uv se 4-5 kapek denn proti ne-
chutenstv, nadmn a bolestem hlavy, zevn k mazn pi revma-
tickch bolestech, dn, ischiasu a po obrn. Proti nervov slabosti
se dv k oleji ichat.
Libeek lkask (Levisticum officinale)

Jemn libekov listy pom-
haj pi trven a nadmn, je
to tak oblben, velmi aroma-
tick koen (polvky, jdla z jed-
noho hrnce"). Odvar se doporu-
uje pi vleklm zntu prdu-
ek. Je moopudn a drd led-
viny, proto se nesm pouvat
pi ledvinovch chorobch a v t-
hotenstv.
Zkladn recept:
Odvar - 15 g suenho od-
denku se va 3 minuty v 0,251
vody, uv se 0,5 lku 3x
Libeek lkask denn.
Lichoeinice vt (Tropaeolum majus)

Pvodn jihoamerick okrasn rostlina. Uv se vylisovan va
(30 g) nebo salt z cel rostliny (40-50 g) pi zntu prduek
a pi zntech moovch cest. Semena lichoeinice jsou rostlin-
nm antibiotikem, kter nekod stevnm bakterim.
Lpa srdit (Tilia cordata)

Lpa velkolist (Tilia platyphyllos)
Kvt lpy srdit (pozor - pouze bez plod!) je osvdenm pro-
stedkem pi nachlazench, chipkch a angnch veho druhu. Dle se
doporuuje pi aludench a stevnch obtch a kolikch, na vypo-
cen, proti bolestem hlavy a proti revmatismu. Me se dopinit mate-

doukou (v pomru 2 dly lpy na 1 dl matedouky) anebo smchat li-
pov nlev s nlevem z kvtu ernho bezu. Lipovm nlevem se vy-
plachuj sta pi zntlivch onemocnnch. Listy lpy spaen vodou
a smchan s vnem se dve uvaly jako obklady na svalov kee a na
popleniny.
Zkladn recept:
Nlev - hrst suchho kvtu se zalije 0,5 l vac vody a nech se 10 mi-
nut pait, ppadn se oslad cukrem nebo dopin medem. Pije se tepl.
Lska obecn (Corylus avellana)

Uv se zevn nlev z list (sbr erven- ervenec, 2 liky na lek
vody), a to na vyrky a pro zastaven krvcen a zklidnn bolest pi
hemeroidech. Vnitn ukliduje stevn peristaltiku pi zntech a p-
sob protiprjmov.
Lnice kvtel (Linaria vulgaris)

Velmi oblben stedovk liv rostlina. Zejmna proslula mast z n
pipravovan (Unguentum linariae). Jako protizntliv se pouvala na
hemeroidy, keov ly, brcov vedy, neity apod. Odvar z nat je
slab moopudn, mrn projmav, pomh pi stevnch katarech
a prostatickch obtch. Pravdpodobn tak zpevuje kehk kapilry
(vlsenice). K obkladm na hemeroidy atd. je mon mln odvar
z nati (20 g na 0,5 1 mlka).
Lobelka nadmut (Lobe li a inflata)

Rostlina pvodem od Mississippi, kde je to obtn plevel. U ns se
pstuje jako livka. Uv se kvetouc na a semeno, a to na astma (in-
halace koue, tinktura). Lobelka je jedovat, ale smrteln otrava ne-
byla dosud pozorovna.
Zkladn recepty:
Zpaln sms k inhalaci koue - 10 g lobelkov nati se sms s 20 g
list durmanu, 5 g list blnu a 5 g list blahovinku (eukalyptu),
rozdrt se na prek a smch se s 25 g dusinanu draselnho.
Kvov lika se d na talek, zapl se a kou se vdechuje.
Tinktura - 10 g pokrjench list se vlo do 100 g lihu. Uv se 10
kapek po 2 hodinch.
Alternativn lebn postupy 78 .
Locika jedov (Lactuca virosa)

Sbr se na v dob kvtu (er-
venec-z) a zatuhl va, tzv.
F locikovina naznutm kvetouc
rostliny a sekrbnm). Oboj se
uv vnitn pi drdivm kali,
astmatickch zchvatech a nespa-
vosti. Vzhledem k jedovatosti rost-
liny je nutn porada s lkaem.
Lopuch vinat
(Lappa officinalis)
Uv se vech druh lopuchu,
a to koeny, listy i semena. Lo-
puch je moopudn, pomh pi
zavn a bolestech v krku, pi-
kld se v obkladech na rny a ne-
''^ f ity. V oleji dajn podporuje
rst vlas.
Zkladn recepty:
Odvar na zavn - 10 g listu se
Locika jedov
2 minuty va v 0,251 vody, uv
se 3x denn lce.
Odvar moopudn - 20 g koene se va 10 minut v 0,41 vody, uv
se 5x denn lce.
Kloktadlo, obklad na neity - 30 g list se 5 minut va v 0,5 1 vody.
Mast na rny - va z erstvho list se smch se sdlem do hustoty
masti a pikld se na rny pedem vymyt odvarem z pesliky.
Olej na vlasy - 25 g nadrobno pokrjenho koene se zalije 100 g kva-
litnho stolnho oleje, nejlpe olivovho, a nech se 7 dn stt. Rno a ve-
er se olejem natr hlava.
Lkovec jedovat (Daphne mezererum)
Vzhledem k jedovatosti cel rostliny se lkovec nedoporuuje k u-
vn, ani vnitn ani zevn. Pro farmaceutick ely se sbr kra ped
potkem kvtu (bezen-duben) loupnm, vrobky z n se ojedinle
uvaj do mast a mazn k prokrven revmatismem a dnou postiench
st tla.
(Pozn. Otrava lkovcem hroz zvlt u dt pozenm bobul. Lkovec

je siln drdiv, na ki vytv puche, pi poit tk stevn poru-
chy. I z pouh vn lkovce me rozbolet hlava. Listy se uvaly jako
osvden ryb jed.)
Link lkask (Cochlearia officinalis)

Rostlina pvodem ze severn Evropy, u ns se pstuje, msty zplanla.
Bvala to vznamn protikurdjov rostlina (proti nedostatku vitamnu
C) a na lodch se pi dlouhch plavbch vozvala zsoba nasolen lin-
kov nati. Dnes se tinktura uv k potrn zancench dsn a jako p-
sada do stnch vod a protichipkovch nlevovch sms.
Zkladn recept:
Tinktura - 20 g erstvch list se nech 3 dny vyluhovat ve 100 g lihu
a nkolikrt denn se potraj chor msta.
Majornka zahradn (Majorana hortensis)

Tato liv rostlina se pouze
pstuje (ve dvou odrdch - fran-
couzsk nebo nmeck), su se
cel a po usuen se oddrol kvty
a listy. Pouv se jako koen, dle
v nlevu proti nadmn a pi
migrn, do sirup proti kali, do
masti do nosu proti rm, v oleji
na mase a k potrn ela pi bo-
lestech hlavy a v koupeli nebo s v-
nem na uklidnn nerv a proti
bolestem hlavy.
Zkladn recepty:
Nlev - 2 liky such drcen
nat se pelij 0,25 1 vac vody,
nechaj se 15 minut stt a popj
se 1 lek denn. Koupel - 4 hrsti
majornky se spa 41 vac vody,
nech se 15 minut stt, sced
se a vlije do lzn (nesm bt
hork).
Majornka zahradn Olej - 30 g such drcen nat
se nalo do 0,51 kvalitnho stolnho oleje, nech se 14 dn stt, obas

se promch, potom se slije a pefiltruje.
Mast - 1 lika vy vylisovan z erstv nat se rozete s 5 li-
kami nesolenho msla nebo borov vazelny.
Vluh vinn - 30 g such drcen nat se nalo do 1 1 kvalitnho b-
lho vna, nech se tden stt, potom se slije a pefiltruje. Uv se po
lcch.
Mk set (Papaver somniferum)

Odvar z makoviny (suench
makovic) se uval jako uspva-
27_ 7. c prostedek. Pozor! Jde o sil
n nvykov ltky morfinovho
typu.
Malink obecn
(Rubus idaeus)
Jeho listy se uvaj stejn
jako listy jahodnku a ostrui-
nku.
Mandlo obecn
(Amygdalus communis)
Pvodn asijsk ke, u ns se
pstuje, by zdka. Pouvaj se
plody - znm mandle, kter
existuj ve dvou odrdch,
sladk a hok. Mandlov mlko
je osvujcm npojem pi ho-
Mk set rece, mandlov de (po p-
prav mandlovho mlka) psob blahodrn na rozpraskanou ki,
nap. na rukch; mandlov olej (kupovan) je ddbr na chrapot
(3x denn lika) a na odeniny (2x denn potrat).
Zkladn recept:
Mandlov mlko - hrst sladkch mandl se spa horkou vodou,
oloupe se a tlue se v hmodi, kam se pomalu pidv voda. Po
utluen se kae dopin pimenm mnostvm vody, oslad se
a peced se.
Alternativn lebn postupy
,
81
Mainka vonn (Asperula odorata)

V druhm roce pstovn se krtce ped kvtem seezv na
k pprav jarnch bowl, v a nlev. Pomh proti nervozit
a pi nespavosti, uvoluje kee, hoj dutinu stn. Me negativn
psobit na jtra, proto je zapoteb pouvat ji jen v malm mno-
stv a zdka.
Mta (Mentha)
Pouvaj se rzn druhy, nejznmj je mta peprn (M. x pi-
perita), co je kenec mty klasnat a vodn (M. spicata a aqua-
tica), mta vonn Bowles" (M. rotundifolia), mta kadeav (M.
crispa) a mta citronov (M. citrata). erstv na se v malch dv-
kch uv do omek, polvek, syrovch pokrm, tvarohu, va-
jec, el, npoj (v. koktejl), do bylinkovho octa a vna, ze su-
en nat se pipravuj nlevy. Pomh pi onemocnn aludku
a stev, nadmn a kech, podporuje sprvnou funkci lunku
a jater, nlev z mty peprn lze pout k vplachm dutiny stn,
k mazn proti bolestem konetin a k inhalaci pi dchacch ob-
tch a pi zahlenn.
Pozor! Neuvat pi vysokm krevnm tlaku.
Zkladn recepty:
Nlev obecn - 3 liky suench ezanch list se pelij 0,51 va-
c vody a nechaj se 15 minut pait. Pij se denn 2 lky neslaze-
nho odvaru.
Nlev americk - 1 lika erstvch ezanch list a kvetoucch
vrcholk se v lku pelij 0,251 vac vody, pikryje se a nech vy-
chladnout. Popij se pes den 1-2 lky.
Koupel - 200 g mty se pelije 31 vac vody, nech se 15 minut
stt, sced se a vlije do lzn (jej teplota nesm peshnout 36 C).
Olej - 30 g such drcen mty se nalo do 0,5 1 kvalitnho stol-
nho oleje, nech se 14 dn stt, obas se promch, potom se slije
a pefiltruje.
Likr - 1 lce ezanch nebo erstvch mtovch list se za-
lije 0,75 1 destiltu, v dobe uzaven lahvi se nech stt 3 tdny
na slunci, sced se, pid se 200 g cukru a na nkolik dn se
ulo do chladna. Popjej se 1-2 likrov sklenky denn na za-
vn.
Koktejl (julep) - erstv vtvika mty se zalije 1 sklenic sherry
a 1 sklenic ginu a pid se kra a va z 1 citronu, promch se a ne-

ch vychladit. Popj se slmkou pi zavacch obtch.
Matedouka obecn (Thymus seropyllum)

Sbr se kvetouc nat, kter se
odezv nebo odsthv, nikdy
se nevytrhv i s koeny, protoe
hlna by matedouku zneistila.
Tradin se uv na odkalvn,
zevn psob proti plsnm a my-
kzm.
Zkladn recept:
Nlev - 3 liky suen ezan
nat se pelij 0,25 1 vac vody
a nechaj se 15 minut pait, p-
padn se pislad medem. Pij se
denn 2-3 lky.
Meduka lkask
(Melissa officinalis)
Mlad erstv vhonky se pi-
dvaj do salt, tvarohu, k ry-
bm, jtrm a drbei a k divo-
in, ale neva se spolu s nimi.
Nat je mon i suit a mrazit.
Pokud se maj z nat pipravovat
nlevy, sklz se krtce ped kv-
tem. Nlev z meduky ukliduje
Matedouka obecn a napomh pi usnut, uvoluje
kee, pomh pi neuralgickch bolestech hlavy a pi aludench
a stevnch obtch, pi bolestiv menstruaci, zahn stav zkosti
a neklidu. Obklady z meduky se pouvaj na otoky, pohmodniny
a revmatismem stien msta.
Zkladn recepty:
Nlev - 2 liky suench ezanch list se pelij 0,251 vac vody
a nechaj se 15 minut pikryt stt. Popj se vlan.
Vluh vinn - hrst rozmakanch erstvch list se zalije 1 1 vna,
nech se 3 dny stt, potom se proced a uchovv v uzaven lhvi.
Uv se kad 2 hodiny 1 lce pi neurze, nechutenstv a alude-

nm kataru.
Obklady - such ezan listy se vlo do pltna, naheje se a pi-
kld.
Medvdice lkask (Arctostaphyllos uva - ursi)

Vesovcovit, na severu Evro-
py hojnj, u ns velmi vzcn,
a tud chrnn a v prod ne-
sbran rostlina. Pro lkask
ely se dov suen list, ps-
tuje se na skalkch. List se sb-
r za teplch, slunnch dn
a rychle se su (nejlpe umlm
teplem, asi pi 40 C). Uv se
jako soust rznch moopud-
nch sms.
Merlk vonn
(Chenopodium ambrosiodies)
Pochz z tropick Ameriky,
u ns se pouze pstuje, obas se
vyskytne zplanl. Sbr se kve-
touc nat, kter se pidv do
sms na menstruan obte.
erstv listy piloen na rny
Medvdice lkask urychluj jejich hojen.
Merlk vedobr (Chenopodium imperatorium)

Nazv se tak vedobr horn (Imperatoria ostruthium).
Jako velmi oblben liv rostlina se nejen sbr, ale i pstuje na za-
hrdkch. Odvar z oddenku se uv k usnadnn odkalvn pi za-
staralch katarech, do odkalvacch a aludench aj a do aj u-
vanch pi menstruanch poruchch.
Zkladn recept:
Odvar na odkalvn - 15 g pokrjenho oddenku se 2 minuty va
v 0,25 1 vody, nech se 10 minut stt, peced se a oslad medem.
Uvaj se 2 lce kadou hodinu.
Meruzalka ern [ern rybz] (Ribes nigrum)

Rostlina s npadnm aroma,
kter se mnoha lidem jev jako
siln nepjemn. Nlev z list
a mladch vtviek (sbranch
po sklizni plod) psob mo-
opudn a na vypocen, osvd-
il se ke kloktn pi zntech
mandl. Odvar jen z mladch
vtviek se doporuuje na bo-
lest hlavy, odvar jen z list na
snen krevnho tlaku. Tepl
va z plod (samotn) nebo
smchan s ajem z bezovho
kvtu se podv proti kali,
erstv bobule samotn maj
protisklerotick inky, posi-
luj nervy a psob proti cho-
robm aludku. ern rybz
Meruzalka ern dajn svm pachem odhn
nepjemn hmyz.
Zkladn recepty:
Odvar - 3 liky suench drcench list anebo vtviek se vhod
do 0,25 1 vac vody, nechaj se pejt varem a 15 minut stt. Pot se
sced a vlan popj.
Msek lkask (Calendula officinalis)

Z cel rostliny se pouvaj jen kvty do nlev a mast, ms-
kov nlev se doporuuje ke kloktn pi bolestech v krku a k pit
pi lunkovch potch, mast zevn na rny a pi slunenm
ehu.
Zkladn recept:
Mskov mast - 200 g vepovho sdla se rozpust pi nzk tep-
lot v hrnku, pid se hrst kvtu msku lkaskho, dobe se pro-
mch a nech vychladnout. Po 24 hodinch se znovu rozpust, pe-
ced pes ubrousek a pouv.
Mochna hus (Potentilla anserina)

Celkem bn plevel. Sbr se
list, na nebo na s koenem
v dob kvtu (kvten-erve-
nec), samotn koen se sbr na
podzim (z-jen). Pouv se
pi trvcch obtch (kata-
rech) a do sms proti nad-
mn a pi loutence.
Zkladn recept:
Odvar protikatarov - 20 g
suenho listu se pova v 0,25 1
f
mlka. Pije se kadou hodinu
Mochna hus jeden douek.
Mochna ntrnk (Potentilla tormentilla)

Sbr se cel rostlina i s pod-
zemnmi oddenky anebo jen od-
denky, kter maj siln svrav
inky. Pouvaj se proto v rz-
nch formch ke stavn krv-
cen veho druhu (oteven
rny, pli siln menstruace, z-
nty dsn, hemeroidy), na po-
hmodniny a podlitiny, vnitn
proti prjmm. Prek a tink-
tura maj dezinfekn inky.
Zkladn recepty:
Odvar - 2 liky suen rost-
liny i s oddenky se daj do 0,251
vody, nechaj se pejt varem
a potom 15 minut stt. Pije se
Mochna ntrnk chladn, 1-2 lky denn.
Tinktura - 50 g oddenk se zalije koakem, vodkou nebo slivovic
a nech se 14 dn stt v dobe uzaven ndob. Uv se 10-15 ka-
pek 3x denn na lci vody.
Prek - suen koen se rozemele (rozdrt) a peseje, uv se na
piku noe a zapj vodou.
Mochyn idovsk tee (Physalis alkegenki)

Okrasn rostlina npadn svmi ervenmi lampionky". Sbr
se plod uvnit lampionk", z nho se pipravuje moopudn n-
lev (15-30 g plod na 0,5 1 vody, denn se uvaj 2 sklenice).
Slou zvlt k vyluovn kyseliny moov pi dn, revmatismu,
chorobch moovho stroj a ledvin a tak jako dobr zdroj vi-
tamnu C.
Moena barvsk (Rubia tinctorum)

Pvodn jihoevropsk rost-
lina, u ns pstovan v kultu-
rch a nsledn msty zplanl.
Sbr se koen, z nho se pi-
pravuje odvar (1 lika eza-
nho koene na sklenici vody
3x denn) nebo prek (na
piku noe 3x denn), uvan
pi ledvinovch a moovch ka-
menech. Dve se moena u-
vala i pi rachitid a pi zlome-
ninch, zevn na vedy a pat-
n se hojc rny. Pi delm u-
vn moeny se veker tlesn
tekutiny (pot, mo, hleny, ml-
ko) a kosti zbarvuj do rova.
Mrkev obecn prav

(Daucus carota subsp. carota)
U dosplch se osvdila
Moena barvsk proti chronick zcp (syro-
v), u kojenc krmench kravskm mlkem (umlou vivou)
upravuje zavac obte z toho plynouc (zvracen, prjmy, ble-
dost).
Zkladn recept:
Polvka kojeneck - 0,5 kg karotky se va v 11 vody tak dlouho, ne
se tekutina sva nejmn na polovinu. Potom se mrkvov odvar pe-
ced co mon nejjemnjm stkem a vlije se do 1 1 masov polvky
(uvaen z 50 g hovzho masa s kost, vloenho do studen vody
Alternativn lebn postupy S7
a nakonec pisolen 6 g soli). Po 1-3 dnech se trvc obte uprav

a je opt mon krmit umlou vivou.
Mydlice lkask (Saponaria officinalis)

Dve se velmi hojn uval ko-
en nebo na s koenem, dnes se
tm neuv. Odvar z mydlice
(2 hrsti mydlice na 1 1 vody)
slouil k omvn oblieje a ru-
kou zasaench konmi choro-
bami. Odvar z koene se doporu-
uje na pran hedvb a jinch
jemnch ltek v. krajek, pro-
toe na rozdl od mdel nen
ostr a nenaruuje barvy.
Myrta obecn
(Myrtus communis)
Pochz z mediternn oblasti,
relikt tetihorn kvteny v Evro-
p. Obecn znm jako svatebn
rostlina.
Soust tzv. vdskch kapek
(dajn dle dr. Kamenick).
Nmel (Claviceps purpurea)

Sklerociov (jakoby spc")
stadium veckovtrusn pali-
kovice nachov, dve hojnho
cizopasnka na obil, zvl. itu.
Je velmi jedovat, jeho otrav-
nost postupn kles (m star
nmel, tm mn je jedovat).
Mydlice lkask Jeho inn ltky se hojn u-
vaj v gynekologii a porodnic-
tv. Dve nebyly vzcn hromadn otravy zpsoben obilm s n-
melem, nyn jsou vymcen.
(Pozn.: Pznaky otravy - akutn otrava - bolesti hlavy, zvracen,
kee jako pi epilepsii, u thotnch en potrat; chronick otrava -

ohnut konetin, svalov zkuby v oblieji, nechutenstv, zvracen,
duevn poruchy, nkdy puche na ki, nsledn odumrn tkn
a jej odpadvn. Nutn lkask pomoc.)
Nprstnk nachov (Digitalis purpurea)

Npadn rostlina, u ns psto-
van v zahradch jako okrasn,
obas v prod zplanl. Uv
se list nprstnku, jako liv rost-
lina (srden) se pstuje nprst-
nk vinat (Digitalis lanata). Oba
nprstnky jsou jedovat, proto
se vbec v litelstv neuv
vnitn. Spaen listy se pikl-
daj na msta postien revmatis-
mem.
(Pozn.: Pznaky otravy - zvra-
t, huen v uch, zvracen, bolest
hlavy a delirium, zrychlen a ne-
pravideln pulz a srden zstava
a smrt. Prvn pomoc ped pcho-
dem lkae: siln ern kva.
Prevence: pi pouvn lk
s nprstnkem nepekraovat pe-
depsan dvky.)
Netesk sten
(Sempervivum tectorum)
Pvodn alpsk rostlina. Hojn
se vysazovala na stechy dom,
protoe se vilo, e chrn proti
bleskm, dodnes oblben nen-
ron skalnika, msty zplanl.
Nprstnk nachov Uv se list netesku, k suen se
sbr v dob kvtu (ervenec-srpen), jinak od kvtna do z, ale
v akutnm ppad (bodnut hmyzem - vela, vosa, sre) lze pout
kdykoliv. Na bodnut a spleniny se pikld rozmakan list nebo vy-
lisovan va. Ta pidan do vody se tak uv k vplachm dutiny

stn pi zntech a pi chorobch moovho mche (3x denn
lika). Pi silnm prjmu a plavici se uv odvar, na zesvtlen pih
tinktura.
Zkladn recepty:
Odvar - 20 g suchho nebo 30 g erstvho listu se 10 minut va
v 0,251 vody, uv se 3x denn (po 0,25 1).
Tinktura - 20 g listu se nakrj na drobn kousky, nalo se do 100 g
lihu a nech se 7 dn stt. Peced se, listy se vymakaj a pihy se
3x denn potraj.
Ocn jesenn (Colchicum autumnale)

Nejastji roste na mokrch
horskch loukch, ale vysky-
tuje se i v ninch. Uv se
podzemn hlza (krtce ped
rozkvtem, tj. konec ervence
- potek z) anebo semeno
(po dozrn, tj. ervenec-srpen).
Je to velmi jedovat rostlina,
a tak se v litelstv pro jistotu
vbec neuv. Vtaky z oc-
nu se v oficiln medicn po-
uvaj pi revmatismu a hlavn
pi dn, ve veterinrn medi-
cn slou proti zcp a na-
dmut u pevkavc.
(Pozn.: Pznaky otravy -
plen v krku, zvracen a ma-
sivn, razantn prjem, nkdy
i krvav, hojn moen, rov-
n nkdy s krv, otrven trp
silnou zkost, potom pijdou
kee, bezvdom a nakonec
smrt. Prbh otravy je velmi
Ocn jesenn rychl a smrteln dvka po-
mrn nzk - jen 2 gramy semene. Prvn pomoc ped pcho-
dem lkae: vyvolat zvracen, podat ivoin uhl a mlko, siln
aj, lky na poslen srdce, jsou-li k dispozici. Prevence: po ma-

nipulaci s ocnem dkladn omyt rukou mdlem, pi prci s nm
nejst, u ppravk s kolchicinem - innou ltkou ocnu - dodr-
ovat pedepsan mnostv. Dti mohou pot semena ocnu ze
zvdavosti. Dve hrozila zmna ocnovch hlz s hlzami vstava
pi jejich sbru. Vstavaov hlzy se dnes nesbraj, nebo vstavae
jsou chrnn.)
Oleandr prav (Nerium oleander)

Znm a oblben, avak
znan jedovat pokojov rost-
lina pvodem ze Stedomo.
Vzhledem k jeho jedovatosti
ho nelze uvat bez porady
s lkaem. Pro farmaceutick
ely se sbr list oleandru,
kter psob podobn jako n-
prstnk na podporu srden
innosti. Je tak moopudn.
Pozor: V dnm ppad se
nesm podvat po nprstnku
nebo spolu s nm, vy dvky
zvyuj kontrakce dlonch
sval, a proto se nesm pod-
vat ani thotnm enm.
(Pozn. Otrava se projevuje te-
savkou, zpomalenm a nepravi-
delnost srden akce, bue-
Oleandr prav nm srdce, prjmem a krvavou
mo. Nakonec nsleduje mdlo-
ba a asto i smrt. Jedovat je i devo, a nelze jej tedy pouvat ani
nap. jako prut k opkn potravin na ohni. I v tomto ppad
hroz smrteln otrava. I samotn vn kvt me pivodit bo-
lesti hlavy nebo zvrat. V domovin se oleandr pouv i jako jed
na myi a krysy. Pozorovny byly i otravy dobytka po spasen ole-
andru.)
Ole lepkav (Alnus glutinosa)

Sbr se list a kra, oboj asn zjara. Pipravuje se z nich nlev
(2 liky drogy na lek vody) proti prjmu, pi nachlazen a ho-
rekch, zevn jako kloktadlo. Cerstv rozmakan listy se osvd-
ily na vedy a na popraskan bradavky kojcch matek.
Oman prav (Inula helenium)
Z koen omanu se pipra-
vuje nlev uvolujc hlen pi
zntu prduek a pi kali,
podporuje trven a innost
ledvin; podv-li se pt nebo
est dn za sebou, vyplavuje
ledvinov kameny a psek.
Vyrovnv tak hladinu cukru
v krvi. Pozor! Ve vtch dv-
kch je jedovat. Me tak
psobit obte alergikm.
Zkladn recepty:
Nlev - 1 lika ezanho su-
enho koene se v lku zalije
0,25 1 vac vody a nech se
30 minut pait. Pot se
sced a popj 1-2 lky vla-
nho nlevu denn.
Odvar - 2 liky ezanho
suenho koene se daj do
0,25 1 vody, nechaj se 5 mi-
nut mrn vait a 15 minut pa-
it. Uv se jako pedel n-
lev.
Tinktura - 50 g koene se
nalo do 0,51 koaku nebo ji-
Oman prav nho destiltu a nech se 14
dn stt v dobe uzaven n-
dob. Uv se 10-20 kapek 3x denn na lci vody.
Omj alamounek (Aconitum napellus)

K len se uvaj hlzy
nebo listy rostliny. Ta je vak
prudce jedovat, take z bez-
penostnch dvod pro l-
itelstv prakticky nepoui-
teln. V oficiln medicn se
vtaku z omje uv pi
dn, revmatismu, nervovch
chorobch a proti krvcen
z dlohy.
Pozn.: Pznaky otravy -
teplo v stech, bolest hlavy,
studen ke a jakoby zakr-
cen hrdlo, prudk zvracen
a prjem, potom se zpomaluje
srden tep, dchn je stle
povrchnj, dostav se po-
ruchy vdom, nsleduje de-
lirium a smrt. K otrven
sta jedin hlza.
Prvn pomoc ped pcho-
dem lkae: vyvolat zvracen,
podat silnou ernou kvu,
pi poruchch dechu uml
Olmj alamounek dchn. Prevence: po mani-
pulaci s omanem dkladn
omyt rukou mdlem, pi prci s nm nejst, u ppravk s akoni-
tinem (innou ltkou omje) dodrovat pedepsan mnostv.
Nezamovat omylem hlzy omje s ernou edkv. Obaly s na-
sbranmi hlzami kvli podobnosti s ernou edkv oznait jm-
nem a vstrahou, e se jedn o jed.
Opletnk plotn (Calystegia sepium)

Sbr se nat v dob kvtu jako moopudn a luopudn pro-
stedek. Uv se bud' samotn (1-2 liky ezan nat na lek
vody), anebo do nlevovch sms. Jeho psoben je vak obvyk-
le dosti razantn a drastick.
Oek krlovsk (Juglans regia)

6. Uvaj se listy nebo oplod
(zelen slupka) nezralch oe-
ch. Oboj m odpornou sil-
nou hokou chu a svrav
inky. Oechov list a oplod
je teba velmi rychle suit, nej-
radji umle pi teplot do 50 C,
jinak zern a znehodnot se.
Oek se uv pi cukrovce,
vyrkch, chudokrevnosti, po-
ruchch menstruace, zava-
cch obtch a nechutenstv
a na poslen nerv, dle ke
kloktn a vplachm dutiny
stn pi zntu dsn, obklady
pomhaj proti vyrkm a pi-
kldaj se i na krvcejc rny
a na prsy ke zven produkce
mateskho mlka. V thoten-
Oek krlovsk
stv se doporuuj snst denn
jdra ze t oech kvli stopo-
vm prvkm (fosfor, vpnk, elezo aj.)
Zkladn recepty:
Nlev - 3 liky suench list se pelij 0,5 1 vac vody a nechaj
se stt. Pije se hork, 1-2 lky denn, dle se uv ke kloktn a na
obklady.
Koupel - 0,5 kg erstvch list nebo oplod se 30 minut va v 1 1
vody, potom se nech vychladnout a peced se do lzn.
Osladi obecn (Polypodium vulgare)

Uv se stedn st podzemnho oddenku (sbr se na jae,
v beznu, ale jet lpe na podzim, v z a jnu). Odvar se uv
proti kali a chrapotu a jako moopudn pi zntu moovho m-
che.
Zkladn recept:
Odvar - 20 g oddenku se 5 minut va v 0,25 1 vody a ihned se
peced. Uvaj se 3x denn 2 polvkov lce.
Alternativn lebn postupy 9t
Ostropestec marinsk (Silybum marianum)

Z rozmakanch semen se pipravuje nlev na zavac obte
(1 lika semen na lek vody 2-3 denn), me se uvat tak
v podob prku ze semen (4-5x denn liku). Pomh tak pi
jaternch a lunkovch potch (kamnky, koliky). Osvdil se
i na hemeroidy, keov ly a brcov vedy.
Ostroka straka (Consolida segetum)

Tinktura z kvt se uv
proti hlstm a dle jako sou-
st bylinnch nlevovch sm-
s proti kali, jejich vzhled
zlepuje. Je tak moopudn
a projmav.
(Pozn. Tento druh ostro-
ky je mon zamnit s jejmi
zahradnmi odrdami, kter
jsou jedovat. Otrava prob-
h mrnji ne u omje, u n-
kterch osob se projev zn-
tem pokoky.)
Ostruink
(Rubus fruticosus)
Jeho listy se uvaj stejn
jako listy jahodnku a mali-
nku. Plody slou i k p-
prav protiprjmovho siru-
pu, ke stejnmu elu se
uv odvar ze suench ko-
Ostroka straka
en.
Zkladn recept:
Sirup - rozmakan ostruiny se prolisuj a va se se stejnm
mnostvm vody. Pna se sbr. Po zahoustnut se pelije do lahv.
Oves set (Avena sativa)

Odvar z ovsa se uv pi tlesn vyerpanosti, nervov slabosti, ne-
spavosti, pepracovanosti, poruchch ttn lzy, pedasnmu edi-
vn vlas a pi nechutenstv.
Odvar z ovesn slmy se podv
proti kali. Do koupele se pi-
dv pro zlepen krevnho
obhu, na kloubov revmatis-
mus, na ekzmy, proti ledvino-
vmu psku a vbec pi celkov
vyerpanosti a slabosti.
Zkladn recepty:
Odvar ze zrn - 1 lce ovsa se
d do 0,25 1 vody, krtce se po-
va a nech se 15 minut stt. Pije
se vlan, 2 lky denn.
Odvar ze slmy - 1 lce dobe
opran, nadrobno naezan sl-
my se d do 0,251 vody, 10 minut
se pova a nech se ustt.
Pislad se cukrem nebo medem,
pije se rno a veer po jednom
lku teplho odvaru.
Koupel - 1 kg ezan slmy
Oves set
nebo ovsa nebo obojho v po-
mru 1:1 se 30 minut va v hrnci vody. Pecezen odvar se pid
do lzn. Pacient v n setrv 15 minut, pot ji opust, ale neotr
se, ale jen se zabal do prostradla a pl hodiny le pod pokrv-
kou.
Oanka kalamandra (Teucrium chamaedrys)

Kvetouc na (sbran v ervenci a srpnu) se uv v nlevu (2 lce
na 1 litr vody) na vechny aluden pote a nechutenstv, zdka
i proti prjmu. Dve se uvala i ke stavn vnitnho krvcen. Zevn
se nlev pouv ke koupeli patn se hojcch ran.
(Pozn. Pi sbru je teba vyhnout se zmn za jin druhy oanky.)
Pakmn vt (Ammi majus)

Nejinnj z cel rostliny jsou semena, ppadn na krtce po
odkvtu. Pipravuje se z nich nlev (1-3 liky na lek vody) pi po-
ruchch zavn a pi nadmn. Vtaky z plod se zevn uvaj
v dermatologii a osvdily se hlavn pi nedostatku konho barviva

v ki (vitiligo).
(Pozn. Rostlina je jedovat, v kontaktu s pokokou psob mstn
podrdn a ke zpuchovatn - podobn jako nap. bolevnk.
V takovm ppad je nutno vyhledat lkaskou pomoc. Pakmn se do-
poruuje uvat tak jen po porad s lkaem.)
Pakmn visnaga (Ammi visnaga)

Odvar ze semen (5 g na 0,1 1
vody 2-3x denn) se uv pi
kech moovch a luovch
cest hlavn k vypuzen kamnku,
dle pi prdukovm astmatu
a pi angin pectoris.
(Pozn. U ns se tato pvod-
n stedomosk rostlina ps-
tuje zatm jen pokusn, dov
se tak pod arabskm nzvem
khella.)
Paprika ron
(Capsicum annuum)
Mlet paprika (pliv pap-
rika, prodvan jako bn
koen) se uv na aludek"
(0,1 g 3x denn), nebo podpo-
ruje trven (i u zvat) a tak
vyluovn tlnch tekutin.
Pipra-vuj se z n tak mazn,
Pakmn visnaga nplas-ti a tinktury k zevnmu
pouit (revmatick choroby, dna
a kloubn pote). va z pliv papriky (sta 12-15 ml) je siln
luopudn. Na ki psob siln drdiv, mohou vzniknout pu-
che a vedy.
Pastink set (Pastinaca sativa)

Bn zelenina, z jejho suenho koene se pipravuje nlev
(2-3 liky na lek vody, a 3x denn) proti nechutenstv a pi
chorobch moovch cest, zvlt pi kamncch. Psob i seda-

tivn.
(Pozn. erstv rostlina me u nkterch osob zpsobit podr-
dn pokoky.)
Paitka viz esnek paitka

Pelynk brotan (Artemisia abrotanum)
Mlad zelen vhony se pidvaj v malm mnostv do salt,
omek a k peenmu masu. Posiluje aluden innost, zlepuje tr-
ven.
Pelynk prav (Artemisia absinthium)

Je to vznamn aluden dro-
ga, podporuje trven a dodv
chu k jdlu, pomh proti ply-
natosti, stav prjem. erstvou
i suenou na je mon pidat
ve velmi malm mnostv k masu
a do jdel z jednoho hrnce"
(va se spolen), dle se po-
uv do bylinkovho vna a do
rznch likr (nap. absint).
Nlev z nati pelyku se pouv
k postikm rostlin proti dep-
km. Vloen do atstva chr-
n proti molm. Pozor! Pelynk
je teba uvat jen v malch dv-
kch a po krtk as, jinak
me vzniknout drogov zvis-
lost.
Zkladn recepty:
Nlev - 1 lika suen nat
se pelije 0,51 vac vody a ne-
ch se 15 minut pait. Uv se
chladn, lce vdy po dvou ho-
dinch.
Pelynk prav Prek - suen na se roze-
mele (rozdrt) a peseje, uv se 3x denn na piku noe a zapj vo-

dou.
Peprnk [Rdesno peprnk] (Polygonum hydropiper)

Na sbran v dob kvtu (er-
venec-z) se uv v nlevu
(12 lic na 1 litr vody) nebo
v prku (2-3x denn na pi-
ku noe) pi bolestiv a nad-
mrn menstruaci. Zevn se
doporuuje na otoky, bolestiv
klouby a hnisav kon procesy.
Dve se uvala i k zastaven kr-
vcen z nosu.
(Pozn. Rostlina psob dr-
div na ki, mohou vzniknout
a puche.)
Petrel set
(Petroselinum sativum)
M obdobn inky jako ce-
ler, zejmna moopudn, proto
je mon v praxi zamovat
petrelov koen a celerovou
hlzu. Koen petrele je soust
standardnch lkrenskch mo-
Peprnk opudnch aj.
Pskavice eck seno (Trigonella foenum - graeceum)

Vikvovit stedozemn rostlina, nachz se msty na jin Morav,
kde zplanla, jinak se dov. Sbraj se zral semena (ervenec,
srpen). Nlev z nich pomh proti kali a k celkovmu poslen or-
ganismu, obklad se uv pi zntech nehtovho lka a na vedy
a neity.
Zkladn recepty:
Nlev - 1 lika semen se pelije lkem vac vody a nech se vy-
chladnout. Pij se 1-2 lky denn.
Obklad - semena se rozva na kai, kter se jet tepl rozete na
pltnko potebn velikosti a vzpt pilo na postien msto.

Obklad se vymuje denn.
Pivoka lkask (Paeonia officinalis)

Jej uit je dnes pomrn ome-
zen. Odvar ze semene (ve vod
nebo ve vn) pomh pi ne-
pravideln menstruaci, odvar
z kvt na moov kameny, pr-
ek z koene (3x denn na
piku noe) pi dn. Pokud se
uvaj kvty, potom jen z tmav
ervench odrd.
Zkladn recepty:
Odvar ze semene - 15 g po-
krjench semen se va 5 minut
v 0,25 1, nech se ustt, sced se
a po lcch se bhem dne vy-
pije.
Odvar vnov - 10 g pivoko-
vho koene, 10 pivokovch se-
men, 2 g skoice se sva v 0,5 1
ervenho vna. Uv se 1 lek
Pivoka lkask veer.
Odvar z kvt - 10 g kvtu se
1 minutu va v 0,251 vody. Pije se po jednom lku rno a veer.
Plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)

dajn podle Dr. Kamenick velmi inn rostlina. Vtrusy se
hod k zasypvn ran, pomh pi dn a revmatismu, keovch i-
lch a chorobch moovho mche. Nejvraznji se projevuje pi
zdue v poslednm stadiu cirhzy jater. Pozor: Plavu se nikdy ne-
sm vait, pouze se pelije horkou vodou. innj je plavu er-
stv nasbran. Pokud je nutno ji koupit, pipravuje se z n studen
vluh, kter se ped podnm oheje. Pi vnitnm pouvn je je-
din kontraindikace, a to prjem. Proti vysokmu tlaku pomh
pltn sek napinn erstvou plavun, piloen pes noc na
ledviny.
Plicnk lkask (Pulmonaria officinalis)

Znm liv rostlina, jej listy
a na, ppadn jet kvetouc, se
odnepamti uvaj k len d-
chacch obt a plicnch cho-
rob. Proti kali a chrapotu se do-
poruuje odvar ze samotnho
plicnku anebo z plicnku a jitro-
cele. K lepmu hojen ran je
mon pout na obklady bud
odvar z list, nebo spaen listy.
Zkladn recepty:
Odvar - 10 g list plicnku se
va 3 minuty v 0,25 1 vody. Pije
se 2x denn.
Odvar s jitrocelem - 25 g list
plicnku a 25 g list jitrocele se
va 5 minut v 0,251 vody, nech
se 10 minut ustt a peced se,
ppadn doslad medem. Uv
se polovina tohoto mnostv
rno, druh polovina veer.
Podbl obecn
(Tussilago farfara)
Sbr se kvt bez stopek (be-
zen - duben) a list (kvten - er-
venec). inkuje protizntliv
a moopudn, pomh pi vypo-
cen a proti kali, tradin sou-
st prsnch aj. Dle se uv
ke kloktn pi zntech v du-
tin stn, erstv listy anebo ob-
klady namen v odvaru z pod-
blu se pikldaj na spleniny,
otoky a patn se hojc vedy.
Kouen list pr zpsobuje ha-
Plicnk lkask lucinace.
Zkladn recepty:
Odvar - 1 lika suench ezanch list a 1 lika suench kvt,
nebo 2 liky list se daj do 0,51 vody a nechaj se pejt varem a 15
minut stt. Potom se peced a popj se tepl po doucch, 1 - 2 lky
denn.
Obklad - erstv listy se natluou a pikldaj se ve dvou vrstvch,
potom se obal flanelem a nakonec obinadlem.
Podraec kovitn (Aristolochia clematitis)

Teplomiln bylina, u ns roste
jen v teplejch oblastech. Z nat
sbran v dob kvtu (kvten-er-
venec) se pipravuje velmi hojiv
nlev (2 lce na lek vody) ke
koupn a obkladm hnisavch
ran, brcovch ved, proleenin
a konch vyrek. Ke stejnmu
elu se me pouvat i koen
podrace.
(Pozn. Stejn inky maj i jin
druhy podrace, nap. pstovan
podraec velkolist - Aristolochia
macrophylla).
Pohanka obecn
(Fagopyrum vulgare)
Drcen nebo rozemlet seme-
na pohanky se pouvaj k obkla-
dm na otoky. Pohankovmi ple-
vami se pin zdravotn poltky,
kter se pi leen lpe pizp-
sob, a tak dokonaleji podpraj
hlavu a krn pte, m ulevuj
Podraec kovitn od bolesti.
Popenec beanovit (Glechoma hederaceae)

Z nat sbran v dob kvtu (duben - ervenec) se pipravuje n-
lev (0,8 g ezan nat na sklenici vody na den), uvan pi onemoc-
nnch cest dchacch, pi zahlenn a pi zntech dolnch cest mo-

ovch. Zevn se uv ke kloktn pi zntech v dutin stn a ke
koupeli hnisavch a patn se hojcch ran. Ojedinle se uv i er-
stv va. Mlad listy je mon pout do jarnho saltu.
Posed bl (Bryonia alba)

Spolu s posedem dvoudo-
mm (Bryonia dioica) dnes ji
tm neuvan liv tykvo-
vit rostlina. K len se pou-
vaj nejmn dvou- a tlet
podzemn oddenky sbran na
podzim (z-jen). Vnitn se
pouval v odvaru hlavn jako
moopudn prostedek pi dn,
zevn na obklady na otoky
a zhmodniny.
Zkladn recept:
Odvar - 10 g koene se va
5 minut v 0,151 vody.
(Pozn.: Oddenky sice nejsou
vysloven jedovat, ale ve vtm
mnostv zpsobuj zvracen
a siln prjem. Obvykle sice je-
jich poit za erstva nehroz,
protoe maj velmi odporn z-
pach i chu, ty se vak usuenm
ztrcej. Doporuuje se porada
Posed bl s lkaem.)
Potmchu popnav (Solanum dulcamara) .

Hojn lilkovit polokeovit rostlina, nkdy uvan i jako ozdoba
ivch plot. Jedovat, ale ne smrteln. K len se uvaj dvou- a t-
let stonky. Je oblben zejmna k tzv. itn krve jako soust isti-
cch" aj, samotn se v odvaru uvala i k len loutenky a svaen
s vnem pi tzv. letnch stevnch chipkch a prjmech. Sva z po-
tmchuti smchan se stejnm mnostvm lihu je prostedkem na za-
staral katary prduek (2x denn 10 kapek).
Zkladn recepty:
Odvar - 5 g stonk se va 15 minut v 0,25 1 vody. Uv se -
lek denn.
Odvar vinn - hrst stonk se sva s 0,75 1 trpho vna.
(Pozn.: Pznaky otravy - nejprve plen v krku, bolest hlavy,
zvracen, prjem spolu s velkmi bolestmi bicha. Otrven zer-
ven v oblieji, promodrvaj mu rty, teplota stoup pes 38 C.
Nkdy mu hu v uch a m svalov kee. mrt dosud popsno
nebylo. Prvn pomoc ped pchodem lkae: vyvolat zvracen,
pokud otrven nezvrac sm, podat ivoin uhl. Prevence:
dti mohou z neznalosti jst bobule potmchuti, piem
k otrav sta ji mal hrst - 30 g. Stonky jsou jedovat mnohem
mn.)
Potonice lkask (Nasturtiu m officinale)
`^ i'
! 1
Vodn zeleninov rostlina po-
1%
^ dobn einici. Nat sbran
(1JR^^f^^^ ped kvtem nebo v dob kvtu
(kvten-ervenec) pomh v n-
CWf
levu (1-2 lce na lek vody,
3x denn) pi jaternch choro-
bch, lunkovch a zavacch
obtch a pi chronickch ko-
nch problmech a ekzmech
(i v tomto ppad se nlev
uv vnitn). Je tak moo-
pudn. Me se uvat i erstv
va z potonice (3 lce 3x
denn, zedn vodou v pom-
ru 1:5). erstv listy mohou po-
slouit do jarnho saltu. Se-
mena potonice lze uvat jako
semena blohoice (hoin
semnko).
Pozor! Potonice me zp-
sobit znt sliznice moovho
mche a stevnho traktu,
Potonice lkask proto je teba ji uvat opatrn.
Prha chlumn [arnika] (Arnica montana)

Jedna z nejpouvanjch l-
ivch rostlin. Sbraj se listy (ped
rozkvtem), kvty (v erven-
ci) a oddenky (v z). Pouv
se tm vhradn tinktura
z prhy, hlavn zevn jako ob-
klady na rzn rny, znty,
pohmodniny, podlitiny a pod-
vrtnut, ppadn jako podpr-
n lba pi onemocnn du-
tiny stn (30 kapek tinktury
na 1 1 vody, obklady mnit
3-5x denn). Pi revmatismu
se doporuuje uvat 5x denn
4 kapky tinktury na lci vody
a bolestiv msta potrat sms
tinktury a tepl vody (pl na
pl). Prha tak bvala soust
ajov smsi proti ernmu
kali. Pozor! Na prhu se me
Prha chlumn objevit pecitlivlost.
Proskurnk lkask (Althaea officinalis)

Rostlina s irokm spektrem lebnch ink, ve starovku se na-
zvala bylinou vech nemoc" (herba omnimorbium). Sbraj se listy
(kvten-ervenec) a koen (jen-duben) a pouvaj se k pprav
rznch nlev, odvar a vluh proti onemocnnm cest dchacch,
kali, chrapotu, zntu nosnch dutin, pi aludenm a stevnm ka-
taru a pi onemocnnch moovho mche, k vplachm zancen
dutiny stn, v obkladech na tvrdnouc otoky, zntliv kon one-
mocnn a jen zrna. Octov vluh se pouv ke zmrnn bolesti-
vosti dsn. Na kostiky pokrjen a kandovan proskurnkov koen
je znmm cukrovm proti kali, tzv. ibikami.
Pozn. Stejn jako nat proskurnku lze pouvat kvetouc na slzu
lesnho (Malva silvestris).
Zkladn recepty:
Nlev obecn - 3 liky suench kvt se pelij 2 sklenicemi
vrouc vody a nechaj se 10 mi-

nut pait. Pije se tepl, ppadn
oslazen cukrem nebo medem
pi dchacch obtch.
Nlev ke kloktn - 6 liek su-
ench kvt se pelije 2 skleni-
cemi vrouc vody a nech se 10
minut pait.
Vluh - 2 liky suench e-
zanch list nebo 4 liky sue-
nho nadrobno naezanho ko-
ene se zalij 2 sklenicemi stude-
n vody a nechaj se pes noc vy-
luhovat. Rno se vluh piheje
a pes den popj.
Prtrnk lys
(Herniaria glabra)
Hojn liv rostlina. Uv se
pro sv moopudn inky jako
psada do rznch moopudnch
Proskurnk lkask ajovch sms.
Prvosenka jarn (Primula veris)

Kvty s kalichy se pouvaj
k pprav nlevu, podzemn od-
denek, ve stedovku nazvan
rajsk koen, se uv do nlevo-
vch sms. Prvosenka je vbor-
nm prostedkem k odkalvn
a k uvolnn hlen, pi zntu
prduek a pi nachlazen. Je tak
moopudn, pouv se i pi dn,
revmatismu, vodnatelnosti a ka-
menech. Odvar z koene a kve-
touc nat se doporuuje k pit
pi migrn a melancholii.
Prvosenka jarn Pozor! Chrnn rostlina.
Zkladn recepty:
Odvar z koene - 1 lika drcenho koene se d do 0,25 1 vody, va
se 10 minut, nech se ustt a peced se. Pislazuje se cukrem nebo
medem.
Nlev - 2 liky kvt nebo naezan nat se pelij 0,25 1 vac
vody a nechaj se 15 minut pait. Popj se vlan, 1 lek denn.
Peslika roln (Equisetum arvense).
Nejvce bvala dve cenna
pro svoji schopnost stavt krv-
cen. Proto se uvala vnitn pi
pli siln menstruaci a pi kr-
vcejcch vedech nebo v po-
dob prku zevn do krvcej-
cho nosu a otevench ran,
kter potom dobe srstaj. Dle
se uv jako moopudn pro-
stedek, pi plicnch chorobch
a proti kornatn tepen. Vluh
nebo jcha z pesliky se pouv
k postikm rostlin proti houbo-
vm chorobm.
Pozor! Pi sbru je teba pe-
liv dbt, aby nebyla omylem sb-
rna i peslika lesn nebo bahen-
n, kter je jedovat. Dlouho-
dob uvn (dle ne nkolik
dn) nebo uvn velkch dvek
Peslika roln pesliky roln zpsobuje lehkou
otravu, projevujc se nevolnost a nechutenstvm.
Odvar z koene - 1 - 2 liky suen ezan drogy se daj do 0,25 1 vody,
krtce se pova, nechaj se 15 minut ustt a peced se. Pislazuje se cu-
krem nebo medem. Uv se po likch, nejvce 3 lky denn.
Puklka islandsk (Cetraria islandica)
Zelenohnd a hnd liejnk, hojn v severskch zemch, u ns se
objevuje ve vych polohch. Uv se cel rostlina, krom jinho se
z nj mele mouka do peiva pro diabetiky. Tradin soust plicnch
aj, samotn se uv pi aludench obtch. Rosol z liejnku

slou k celkovmu poslen organismu.
Zkladn recepty:
Odvar aluden - 2 kvov liky liejnku se nechaj pejt va-
rem v 1 1 vody, pije se 3x denn 1 lek odvaru s mlkem.
Rosol - liejnk se va s dvojnsobnm mnostv vody a do zro-
solovatn, obas se uv 3x denn lika.
Pupalka dvoulet (Oenothera biennis)

Koeny (sbran ped vykvetenm rostliny) do pokrm z plan
zeleniny, ze semen se lisuje olej na vyrky, zvlt proti neuroder-
matitid. Obecn rostlina ist" krev.
Pupava bl (Carlina acaulis)

Rostlina vzhledem pipom-
najc bodlk. Je typick irokou
ric listu s kvtem na velmi
nzkm stonku uprosted. Je mo-
opudn a potopudn, pi za-
vacch obtch se uv prek
z koene (2x denn na piku noe)
nebo tinktura z koene (15 ka-
pek 2x denn na lci vody).
Odvar smen s octem se uv
zevn na neistou ple.
Zkladn recepty:
Odvar moopudn - 25 g ko-
ene se va 5 minut v 0,251 vody
a nech se ustt. Polovina mno-
stv se vypije rno, druh veer.
Pupava bl Tinktura - 20 g nadrobno po-
krjenho koene se nech 4 dny
stt v teple v 0,125 1 lihu.
Odvar vinn k vypocen - 50 g koene se va 10 minut v 1 1 er-
venho vna. Pije se 1 sklenice teplho odvaru ped spanm.
Odvar k itn pleti - 30 g koene se va 10 minut ve smsi 0,251
vody a 0,125 1 octa.
Pukvorec obecn (Acorus calamus)

Sbr se podzemn oddenek
bez koen a zbytk list (be-
zen-duben, listopad). Typick
hok aluden droga, navc
se podv pi chorobch mo-
ovho mche. Krom odva-
r se pukvorec uv i ve for-
m prku a tinktury anebo
nakrjen na koleka a kando-
van. Suen koen se tak tra-
din vkld do prdla proti
hmyzu.
Zkladn recepty:
Odvar - 1 lce drobn eza-
nho suenho koene se vho-
d do 0,25 1 vac vody a krt-
ce se pova. Pij se 1-2 lky
denn chladnho, neslazen-
ho odvaru.
Nlev - 1 lika drobn eza-
nho suenho koene se v l-
ku zalije vrouc vodou. Pij se
1-2 lky denn chladnho, ne-
Pukvorec obecn slazenho nlevu.
Pr plaziv (Elytrigia repens)

porn a nejspe n nejhojnj plevel. Uvaj se jen od-
denky. Na zastaral katary prduek k lepmu odkaln se
z nich uv erstv va (5x denn kvov lika) anebo odvar.
Pidvaj se tak do odkalvacch a moopudnch aj.
Zkladn recepty:
Odvar k odkaln - 50 g oddenk se 5 minut va v 0,251 vody.
Toto mnostv odvaru se vypije bhem dne.
Odvar k odkaln s proskurnkem - 20 g oddenk pru, 20 g
kvt proskurnku a 20 g koene proskurnku se 3 minuty va
v 0,25 1 vody, oslad se a vypije se bhem dne.
Rakytnk eetlkov (Hippopha rhamnoides)

Sklz se zral peckovice (od
z) k pprav sirup a mar-
( ,r meld, erstv i suen plody
s Lom_ `' ; ^^,1' se mohou pidvat do rznch
pokrm. Rakytnk je cenn ze-
j mna vysokm obsahem vita-
minu C, povzbuzuje chu k jd-
"
lu a celkov povzbuzuje orga-
^: .^^
nismus.
-
(4. Reve dlanit
(Rheum palmatum)
Oloupan podzemn sti rost-
liny se pouvaj k pprav n-
levu, kter v malch dvkch
povzbuzuje chu k jdlu, ve vt-
ch psob projmav. Zajma-
v je recept na reveov vno
povzbuzujc chu k jdlu: 20 g
Rakytnk eetlkov koene reven a 5 g pomeran-
ov kry se nalo do 200 g
malagy (tk sladk panlsk vno), po 3 dnech se pid 30 g
cukru a uv se 3x denn 10 kapek v npoji. Pozor: nepouvat
v thotenstv a pi kojen.
Rmen slin (Anthemis nobilis)

Obecn se astji nazv msk hemnek. Je stedozemnho
pvodu, u ns se pstuje a msty zplauje. Sbraj se kvty (pozor -
jen za sucha). Odvar ze samotnho rmenu se uv pi nachlazen
a k vplachm dutiny stn (znty, po extrakci zubu), obklady na
zancen msta sniuj bolestivost a urychluj hojen. Je tak soust
luopudnch a protinadmavch aj a protirevmatickch koupe-
lovch sms.
Zkladn recept:
Odvar - 2 kvov liky suench kvt se spa 0,25 1 vac vody
a nechaj se 10 minut ustt. Vypije se bhem pl dne.
Rojovnk grnsk (Ledum groenensis)

Listy se pidvaj do ajovch sms jako tzv. labradorsk aj.
Rosnatka okrouhlolist (Drosera rotundifolia)

Dve dosti hojn bahenn
a masorav rostlina vych
poloh. Dnes je i dky pli-
nmu sbru (kvli nkdej
vysok vkupn cen) vzcn,
a tud chrnn rostlina, s je-
jm praktickm upotebenm
v litelstv se proto ned po-
tat. Pro farmaceutick ely
se dov. M slab moopud-
n inek, psob baktericid-
n a veobecn pomh pi
odkalvn. inn uvoluje
kee hladkho svalstva. Mr-
n sniuje krevn tlak a hladi-
nu krevnho cukru. va z er-
stv nati se uvala k potrn
bradavic a pi zntu spoji-
vek, lihov tinktura proti er-
nmu kali a nlev proti kor-
natn tepen (10 g nati na 0,251
vac vody). Vtaek z ros-
natky se u ns kdysi pidval
do znmho, pvodem ital-
skho likru - rosolky (rosog-
Rosnatka okrouhlolist lio).
Routa vonn (Ruta graveolens)

Mlad vhony se jen v malm (!) mnostv pidvaj k masu, do
omek a polvek (nap. z hoe) a do bylinkovho vna. Nlev
z list nebo nati routy (dve zvan routov voda a pod tmto n-
zvem prodvan v drogerich) se uv pi nechutenstv a pi boles-
tech hlavy, tak uvoluje kee, ukliduje a pomh odstraovat z-
pach z stn dutiny. Zevn se uv nlev z routy jako kloktadlo a do
posilujcch koupel. Pi nepra-

videln menstruaci se dopo-
ruuje tinktura z routy, rou-
tov olej zase na nervov
choroby a pi hysterii (3 kapky
2x denn na cukr). Spaen listy
routy je mon pikldat na
otoky a zhmodniny. Pozor:
Pro mon vedlej inky se
doporuuje routu uvat obe-
zetn, v thotenstv by se ne-
mla uvat vbec.
Zkladn recepty:
Nlev (routov voda) - 15 g
suen nat nebo list se spa
0,25 1 vody, nech se 10 minut
ustt a peced se. Proti nechu-
tenstv se uv lce ped jd-
lem, proti bolesti hlavy kvov
lika 3x denn.
Routa vonn Tinktura - 10 g list se zalije
0,125 1 lihu a nech se 23 dny
stt. Uv se pi nepravideln menstruaci 3x denn 8-10 kapek.
Rozchodnik prudk (Sedum acre)

Sbr se kvetouc na (erven
-ervenec) a uv se v nlevu (1
lika na lek vody, 2x denn)
anebo v prku (1 g 3x denn
v oplatce) pi arteriosklerze
a vysokm krevnm tlaku. Zevn,
nejastji v masti, slou k len
hnisavch ran a ved, hemero-
id a plsovch infekc. Pozor!
Vt dvky nlevu z rozchod-
nku vyvolvaj zvracen.
Rozchodnk prudk
Rozmarn lkask (Rosmarinus officinalis)

Vrcholky vhon a listy se pi-
dvaj do masitch, grilovanch,
bramborovch a zeleninovch
pokrm (hned na zatku ppra-
vy), tak do bylinkovch vn a n-
lev. Nlev psob proti nechu-
tenstv a pi trvicch poru-
chch, pouv se na neistou
ple, v koupeli pomh proti rev-
matismu a pi potch krevnho
obhu. Rozmarnov olej se do-
poruuje pi nevolnosti (3-4
kapky na kostku cukru) Pozor!
Neuvat v thotenstv.
Zkladn recepty:
Rozmarnov vno - na hrst
pokrjenho list se nalije do
1 1 vacho blho vna. Uv se
50 ml (pl deci) rno a veer.
Nlev na neistou plet - hrst
pokrjenho list se spa 0,25 1
vac vody a nech se ustt.
Nlevem se veer omyje obliej.
Rozrazil lkask
(Veronica officinalis)
Rozmarn lkask Bn plevel. Nlev z nati (25 g
nat se va 3 minuty v 0,25 1
vody, nech se ustt a sced se) slou k odkalvn a na obklady na
spleniny a opaeniny, dle se nat rozrazilu pidv do ajovch
sms na odkalvn, na poruchy menstruace, pi kloubovm rev-
matismu a ke kloktn. erstv tva z rozrazilu se doporuuje na
spleniny a opaeniny.
dajn podle dr. Kamenick m tento bn plevel jet adu dal-
ch livch ink, pitom nejinnj jsou ty rostliny, kter rostou
pod duby. Sniuje obsah cholesterolu v krvi, celkov ist krev, po-
mh proti sklerze, stresu, nervozit a vyerpanosti duevn pracu-
jcch, zlepuje pam (nlev

z 1 liky nat na lek, denn
se pij 2 lky). va z cel kve-
touc rostliny (s co mon nej-
vtm podlem kvt) pomh
pi konch onemocnnch,
zvlt ekzmech (rostliny se
omyj a vylisuj, va se
uskladn v chladnice v ma-
lch sklenikch, uvaj se a
3 liky denn). Mazn na rev-
matismus a dnu - velk hrst
rozkvetlho rozrazilu se nasek
nadrobno a zalije se 1 litrem
obilnho (!) lihu, nech se 14
dn stt na slunci a potom se
vtr do nemocnch mst.
Vnitn se uv 3x denn 15
Rozrazil lkask kapek na lci vody.
Rulk zlomocn [beladona] (Atropa bella - donna)

Prudce jedovat rostlina (nej-
jedovatj je koen), v lidovm
litelstv je proto nepoui-
teln. V oficiln medicn se
jedna z jejch innch l-
tek (atropin) pouv hlavn
v onm lkastv.
(Pozn.: Pznaky otravy - po-
dobn jako u blnu a bolehlavu
- nejprve sucho v krku a zrych-
len tep, potom zvracen, vzru-
en, halucinace, zvrat a n-
kdy i zuivost, pozdji vyer-
pn, spnek, pokles tlesn tep-
loty a smrt. Prvn pomoc ped
pchodem lkae: zvracen, i-
Rulk zlomocn voin uhl. Prevence: Otrava
hroz hlavn dtem, kter z neznalosti mohou snst bobule rulku Byla
pozorovna smrteln (!) otrava dtte ji po poit pouhch pti (!) bo-
bul.)
Re stolist (Rosa centifolia, t Rosa damascena)

Z okvtnch pltk re stolis-
t se zejmna pipravuje znm
rov olej (na 1 kg oleje je
teba vylisovat 6 tun okvtnch
pltk), ale tak nlev (tzv r-
ov voda) proti mrnm pr-
jmm a jako psada mazn na
nehojc se vedy, rov med na
plicn katary a rov ocet k v-
plachm dutiny stn. Okvtn
pltky je teba sbrat za suchho
poas v ervnu a v ervenci
ped tm, ne se kvty pin roz-
vinou, a rychle se v tenk vrstv
su ve stnu.
Zkladn recepty:
Nlev (rov voda) - hrst
pltk se spa 0,25 1 vody, nech
se krtce ustt a najednou se vy-
Re stolist
pije.
Rov med - 2 hrsti pltk se
spa 0,251 vody a pidaj se 3 lce medu.
Rov ocet - 2 hrsti pltk se na tden nalo do 0,25 1 octa.
Potom se dvaj 2 lce do sklenice vody.
Mazn na vedy - 80 g rov vody, 20 g octov tresti, 100 g ter-
pentnovho oleje a 1 loutek se dobe promch a Zx denn se na-
n na nemocn msto.
Re pkov (Rosa canina)

Obecn se uvaj jej plody, znm pky (sbraj se pkn er-
ven", v z a jnu). Krom bnho aje se z nich pipravuje
i vno a tak zavaenina. Dle se pky mohou rozebrat" na du-
ninu a semena - pek se podln nakroj a vykrbne se plstnat
vnitek, slupka se zbylou duninou se pomalu su, plstnat

vnitky se proplachuj vodou a zbav plsti", zbyl semena se
rychle su na slunci. (Svdn rukou pi tto prci lze pedejt je-
jich obasnm potenm magnziovm prkem.) Odvar z takto
zskanch semen je moopudn a pouv se pi moovch ka-
mncch a psku, odvar z duniny poslou pi chorobch moo-
vho mche.
Zkladn recept:
Odvar - lce semen nebo duniny se va 10 minut v 0,5 1 vody
a potom se sced. Pije se 3x denn lek.
ebek bertrm (Achillea ptarmica)

Ti bolest a zvyuje innost
zavacho a moovho stroj.
Pomh pi bolestech zub, mo-
ovch kamenech a chronickm
revmatismu. Je mon oddenek
rovnou vkat, rozdrtit ho a n-
kolikrt denn brt tento prek
na piku noe nebo pipravit
nlev i tinkturu.
Zkladn recepty:
Nlev - 5 g suenho drce-
nho oddenku se zalije 0,251 va-
c vody, nech ustt a vypije se
nadvakrt.
Tinktura - 15 g pokrjenho ko-
ene se tden m ve 200g 40%
lihu nebo destiltu. Uv se 3x
ebek bertrm denn 10 kapek.
ebek obecn (Achillea millefolium)

Na s kvtem (vrcholky rostlin dlouh max. 20 cm) a kvt se
uv proti trvicm obtm (steva, aludek, lunk) a menstrua-
nm bolestem, pi nachlazen, proti ponajc chipce a kali, dle
obecn uvoluje kee a upravuje krevn obh. Zevn svmi dezin-
feknmi inky pomh v obkladech lit oteven krvcejc
rny, vedy, otoky, pohmodniny, hemeroidy (v koupeli), rozpu-
kan ruce, pi konch onemoc-

nnch a k lb zancen du-
tiny stn (kloktn, vplachy).
Uv se k vplachm nosu pi
krvcen, kter pomh zastavit.
V koupeli veobecn posiluje or-
ganismus.
Pozor! Vnitn se ebek me
uvat jen krtkodob.
Zkladn recepty:
Nlev k pit - 3 lce ezan
nat se pelij do 0,5 I vac vody
a nechaj se 15 minut pait. Pije se
chladn velkmi douky, 1 lek
denn, vjimen 2 lky.
Odvar k zevnmu pouit -
6 lic ezan nat se d do 0,5 I
vody, nech se 10 minut vait
a potom vychladnout. Odvar se
pouv k vplachm, oplacho-
vn, na obklady a jako psada
ebek obecn do koupele.
edkev set, odrda ern (Raphanus sativus, var. nigra)

Uv se ern bulvika, ppadn z n vymakan va (100-200 g
koene nebo postupn 100-400 g vy denn), a to pi lunkovch
kamncch, kde ji doznl znt. Nastrouhan edkev se tak podv
pi nachlazench a bolestech v krku. Chu se koriguje sol a cukrem.
Slou tak jako zelenina. Pozor! Drd jtra i luov cesty, nelze ji
proto uvat pi jejich probhajcm zntu.
(Pozn.: Stejn inky vykazuje tak bl odrda edkve set (Rap-
hanus sativus, var. alba.)
epk lkask (Agrimonia eupatoria)

Sbr se kvetouc na s listy, ale bez spodnch zdevnatlch st
a bez plod. Obecn m protizntliv a uklidujc inek, vluhy
psob dezinfekn. Neslazen odvar se doporuuje pi chorobch
jater, lunku, ledvin, moovch cest, pi zavacch obtch, prjmu
a pi revmatismu. Slazen odvar

pi nachlazench veho druhu,
rm a kali. Kloktn odvaru
pomh proti bolestem v krku
a pi zntu dsn. V koupeli po-
mh na otekl klouby, obklady
s epkovm odvarem se dvaj
na otoky od zub a patn se ho-
jc rny. V tomto ppad je
mon ho smchat s odvarem
z jitrocele v pomru 1:1.
Zkladn recept:
Odvar - 2 liky ezan nat
se daj do 0,25 1 vody, nechaj se
pejt varem a 15 minut stt.
Popj se 2-3 lky denn.
eicha set
(Lapidum sativum)
Znm, snadno pstovateln
bylinka. Uvaj se cel mlad
epk lkask rostliny, nap. na chlb s ms-
lem, do salt, na obloen chle-
bky. Jej mrn paliv chu pipomn edkviky. Obsahuje znan
mnostv vitamnu C, dle provitamn A a vitamn B, hoin ltky
a minerln ltky. Podporuje innost lunku a vyluovn alude-
nch v, a tak napomh trven. Je mrn moopudn.
(Pozn.: Nkdy bv zamovna s jinou rostlinou lidov zvanou e-
icha, a to s lichoeinic vt - Tropaeolum majus, kter vak s n
botanicky nem nic spolenho.)
eetlk poistiv (Rhamnus catharica)

Plody eetlku (eetlaky) a kra (tlet) jsou pradvnm proj-
madlem. Projmav inky dokonce pechzej i na maso ptk, kte
eetlaky konzumuj, ppadn na vestky, kter jsou naroubovny
na eetlkovou podno.
Zkladn recepty:
Odvar - 3 lce erstvch rozmakanch nebo suench a pe-
dem namoench eetlaek

nebo kry se daj do 0,25
1 vody, pova se, nechaj se
ustt, peced se a oslad me-
dem. Uv se po lcch, 1 -
lek denn.
Sirup - zral plody se roz-
drt, nechaj se trochu zkva-
sit a vylisuj se. va se do-
pin dvojnsobnm mnostvm
cukru a na kad 1,5 kg tto
smsi se pid na piku noe
kyseliny citronov a potom se
ve 10 minut va. Vychladl si-
rup se nalv do malch skle-
niek. Uv se denn 1-2 l-
ce sirupu, dti jen 0,5-1 li-
eetlk poistiv ku.
Saturejka zahradn (Satureja hortensis)

Pstuje se v zahradch, obas
zplauje. Sbr se kvetouc na
(erven-z) a pipravuje se
z n nlev ( 3 liky ezan nat
na 2 lky vody), pomhajc pi
lehkch prjmech a aludench
a stevnch katarech. Zmruje
tak nadmn, a proto je vhod-
n ji pouvat pi pprav ka-
pusty, fazol nebo hrachu (na
0,5 kg lutnin nebo kapusty 2 sil-
nj lodyhy). Pouv se i pi uze-
n masa.
Sedmikrska obecn
(Bellis perennis)
Sbraj se kvty mlo rozkvetl
Saturejka zahradn s kratikou stopkou. Zvyuje lt-
kovou vmnu v jtrech, lunku

a ve slezin, inkuje proti zim-
nin horece a chipce, je tak
moopudn. erstv lstky je mo-
n pout do projmavho saltu
(nakrjet, posolit, zalt octem a ole-
jem). Zevn se aplikuje na kon
onemocnn, hnisav znty, vedy
a otoky.
Zkladn recepty:
Odvar - 3 liky kvt se vhod
do 0,5 1 vac vody a nechaj se
pejt varem. Popj se po dou-
cch 2 lky denn.
Sirup proti kali - hrst kvt se
vhod do 11 vac vody a nech se
12 hodin stt. Sced se, prolisuje
se pes pltno a va se dle va
s 0,5 kg cukru a do zhoustnut.
Sedmikrska obecn Uvaj se 2-4 liky denn.
Tinktura - 1 lce kvt se zalije 5 lcemi destiltu a nech se
v zaven sklenici 14 dn stt. Vnitn se uv 10 kapek na lci
vody 3x denn, zevn se tinktura ed vodou ve stejnm po-
mru.
Skoec obecn (Ricinus communis)

Pvodn africk rostlina, u ns
se obas pstuje. Ze semen se vy-
rb dobe znm ricnov olej, vy-
nikajc projmadlo. Uv se 1-2
lce pro dosplho a 0,5-2 liky
pro dt. Pokud nkdo nesn
jeho specifickou chu, me ho
spolknout v mlce, vajenm
loutku, v polvce nebo s citrono-
vou vou.
)
Skoec obecn
Slz lesn (Malva sylvestris)

Suen kvty a listy se pou-
vaj k pprav nlevu proti
aludenm a stevnm obt-
m a proti kali (klokt se).
Obecn psob protiznt-
liv a zmruje podrdn.
Kvetouc na se uv stejn
jako na proskurnku lka-
skho.
(Pozn.: Stejn je mon pou-
vat slz okrouhlolist - Malva
rotundifolia, slz liv - Malva
alcea a slz pimov - Malva
moschata. Tzv maursk slz -
Malva silvestris ssp. maurita-
nica - je odrdou slzu lesnho.
Je nejvhodnj k pstovn,
protoe dv vt vnosy ne
ostatn druhy slzu.)
Smetanka lkask
(Taraxacum officinale)
Koen a listy ped kvtem se
uvaj do nlevu proti dn
a revmatismu. Nlev dle bla-
hodrn psob na aludek,
lunk a ledviny, ist krev",
Slz lesn upravuje krevn obh a vbec
z tla odstrauje kodliv ltky,
podporuje sekreci lui a je moopudn. Pouv se pi rznch vy-
rkch a ekzmech, pi plen hy a pi nechutenstv. Opraen ko-
en poslou jako nhraka kvy, mlad listy na salt, kvty do tzv.
pampelikovho medu.
Zkladn recepty:
Odvar - 2 liky drobn ezanho suenho koene nebo koene
s listy se daj do 0,251 vac vody, nechaj se pejt varem, 15 minut
louhovat a potom se sced. Pij se denn dva lky vlanho odvaru.
Salt - mlad listy se nadrobno pokrjej, pid se petka pokrjen

mlad cibule, sl, cukr, ocet a olej a dolije se vodou.
Smil psen (Helichrysum arenarium)

Sbr se kvt, resp. kvtenstv,
tsn ped rozkvtem. Nejvraz-
nj je jeho luopudn inek.
K pprav luopudnho od-
varu se pouv bud' samotn
smil, anebo sms smilu a nati
ebku a pelyku (1 lce na
0,51 vody). dajn se do hodiny
po poit zv produkce lui
a 4x. Proto by se i v lkask
praxi mohl smil pouvat msto
zahraninch drog, nap. msto
listu boldovnku. Ve stedovku
se pro svoji npadnou lutou
barvu s oblibou pouval proti
loutence a konm vyrkm.
Zlepuje tak vzhled ajovch
sms.
(Pozn. Podobn inky m tak
prot lesn - Gnaphalium silvati-
cum - a prot norsk - Gnapha-
Smil psen lium norvegicum.)
Spor lkask (Verbena officinalis)

Z kvetoucch rostlin se pipravuje nlev k podpoe ltkov vmny.
Nlev je moopudn a pi kali ho lze pout ke kloktn.
Srdenk obecn (Leonurus cardiaca)

Ukliduje pi srden neurze, pomh pi nadmn a trvicch
obtch, doporuuje se v klimakteriu a pi problmech s prostatou.
Uvaj se kvetouc vrcholky vhon k pprav nlevu, odvaru i ke
koupeli, bud' samotn, nebo ve smsi s jinmi bylinami.
Zkladn recepty:
Nlev - 2 liky ezan suen nat se pelij 0,251 vrouc vody,
nech se 10 minut stt, pije se chladn, po doucch, 1-2 lky

denn.
Vluh - 2 liky ezan suen nat se zalij dvma skleni-
cemi studen vody a nechaj se 12 hodin stt. Uvaj se 2 lky
denn.
Starek obecn (Senecio vulgaris)

Tinktura se osvdila pi zastaven menstruace po nachlazen,
pi kolikch a menstruanch bolestech. Starek se nalo do dese-
tinsobku sv vhy do lihu a nech se 8 dn stt. Uv se nejprve
3x denn 2 g tinktury a toto mnostv se postupn zvyuje a na
15 g 4x denn.
Stulk lut (Nuphar lutea)

Kdysi velmi oblben bylin-
ksk rostlina, dnes v prod
chrnn, take jej upote-
ben je omezen. inky stu-
lku jsou podobn jako inky
leknnu, koen stulku sbran
na jae nebo na podzim slou
k vrob liv pouvanch pi
nervovch poruchch a pe-
drdnosti (i pohlavn). Ve
vtch dvkch zpsobuje ochr-
nut dchacho centra v moz-
ku.
(Pozn. Na stejnch stanovi-
tch jako stulk lut roste
i stulk men - Nuphar pumi-
Stulk lut lum, rovn chrnn.)
Straka poln (Delphinium consolida)

Semena straky (sbran v srpnu a v z ped pinm dozrnm)
se rozdrt na prek a pidvaj se do masti proti vm (30 g prku,
100 g vazelny nebo sdla). V odvaru (50 g drcench semen se 3 mi-
nuty va v 0,25 1 vody) se myj zaviven vlasy (nkolikrt denn).
Svatolina cypikovit (Santolina chamaecyparissus)

ed plstnat okrasn kek. Kvetouc sti vhon a listy ped kv-
tem se dve pouvaly proti vnitnm cizopasnkm, dnes se me
uvat proti molm.
Svtlk lkask (Euphrasia officinalis)

Kvetouc na bez koen je
tradinm lidovm onm l-
kem. Dokonce se traduje, e
jako svtlkov vno me vr-
tit zrak ji slepm lidem. Na
on choroby se uv nlev
a odvar k pit a odvar k vpla-
chm, svtlkov odvar se pije
i pi katarech hornch cest d-
chacch a nechutenstv.
Zkladn recepty:
Nlev - 1 lika such ezan
nat se zalije lkem vac vody
a nech 30 minut vyluhovat. Pije
se vlan po doucch, 3 lky
denn.
Odvar - 2 liky such, drobn
ezan nat se daj do 0,25 1
vody, nechaj se pejt varem a 15
minut stt, potom se slije a pe-
ced se.
Odvar k vplachm - 2 petky
such drobn ezan nat se daj
do 0,11 vody, nechaj se pejt va-
rem a 1 hodinu stt, potom se
peced pes pltnko.
Svzel ptula
(Galium aparine)
Znm pleveln rostlina, blz-
k pbuzn mainky vonn. Sb-
Svtlk lkask r se kvetouc na (erven-srpen).
Nlev (1-2 lce na 1 1 vody) je

moopudn, zevn se uv na
obklady patn se hojcch ran,
na vyrky a spleniny. Je tak
soust bylinn smsi pi atrofii
ledvin (dajn dle dr. Kame-
nick).
(Pozn.: Stejn psob i dal
druhy svzele, zejmna svzel sy-
itov - Galium verum, ale i sv-
zel bahenn - Galium palustre
nebo svzel mokadn - Galium
uliginosum.)
afrn lkask [set]

Crocus officinalis (sativa)
Blizny jsou znmm koenm,
zskvaj se z afrnu, za tm e-
lem pstovanm v subtropickch
oblastech. Soust tzv. vdskch
kapek (dajn dle dr. Kame-
nick).
alvj lkask
(Salvia officinalis)
Roste i u ns, ale pro farma-
ceutick pouit se dov
Svzel ptula z jinch kraj, protoe obsa-
huje vce innch ltek. Listy
alvje (sklzen ped rozkvtem) maj stahujc a antiseptick
inek a nejastji se doporuuj k vplachm a kloktn pi za-
ncench sliznicch dutiny stn a hrtanu, vnitn pi alude-
nch a stevnch obtch (stav prjem). Jedinenou vlastnost
alvje je, e psob proti pocen a utlumuje produkci mate-
skho mlka. V koupeli se pouv pi nervovch onemocnnch.
Zevn se uv k omvan a na obklady patn se hojcch mok-
vavch ran. Mlad jemn lstky erstv i suen jako koen do
masitch, rybch a zeleninovch pokrm, do polvek, tvarohu
a do rajatovho saltu. Pozor!

Neuvat ve vtch dvkch
po del dobu.
Zkladn recepty:
Nlev - 2-3 liky ezanch
list se zalij 0,25 1 vac vody
a nechaj se 15 minut pait.
Pije se vlan 1 2 lky denn
-
anebo proti pocen se uv 1

lce kad 2 hodiny, dle se
tmto nlevem klokt a uv
se na obklady.
Nlev do koupele - 200 g e-
zanch list se krtce pova
v 1 1 vody, nech se 20 minut
ustt a pid se do koupele.
Tinktura proti pocen - 50 g
ezanch list se zalije 0,51 ko-
aku nebo jinho destiltu
a nech se 10 dn stt v dobe
uzaven ndob. Obas se
protepe. Uv se 30 kapek
3x denn na lci vody.
Prek - suen listy se roz-
drt a pesej. Uv se na
piku noe 3x denn proti
pocen, prjmu, nechutenstv
a pi aludenm kataru.
(Pozn. Ojedinle je mon na-
razit i na alvj muktovou -
Salvia sclarea, ze zplanlch kul-
tur. Von po levanduli a inkuje
alvj lkask stejn jako alvj lkask.)
anta koi (Nepeta cataria)

Kvetouc vrcholy vhon k pprav nlevu proti kali a pr-
jmm.
pent set (Spinacia sativa)

Povzbuzuje innost slinivky bin, doporuuje se pi chudo-
krevnosti, osvdil se pi zcp a neistot pleti.
tdenec zlat d (Laburnum anagyroides)

Ke nebo strom pipomna-
jc kvtem akt, jene lut.
Listy se uvaly proti pedr-
dnosti, pi psychoneurotickch
poruchch, migrnch, melan-
cholii a hysterii, pi chronick
otrav arzenikem a pi jater-
nch chorobch. Za prvn sv-
tov vlky byl zkouen jako n-
hrada tabku. Protoe je td-
enec jedovat, nelze ho dopo-
ruit k uvn bez porady s l-
kaem. Semeno tdence se
sbr pro farmaceutick ely.
Pozor! Ji nkolik semen me
vyvolat otravu u dt. Jedovat je
i mlko zvat (nap. koz), kter
se na tdenci psly. Uinn
ltka, cytisin, pi otrav drd
tdenec zlat d centrum pro dchn a zvracen,
nakonec zpsob ochrnut nerv,
zvlt prodlouen mchy.
avel kysel (Oxalis acetosella)

Dle dr. Kamenick va ze avelu (erstv, needn) pomh
pi zntech a proti rakovinnm ndorm.
Topol ern (Populus nigra)

Topolov list (sbran v kvtnu a v ervnu) se uv jako psada
do protirevmatickch aj a mast. Z pupenu lze pipravit pomdu
na vlasy (50 g pupen se va 1 hodinu ve 150 g sdla a pod tlakem
se peced).
Topolovka rov (Althaea rosea)

Je tak znm pod nzvem
slzov re. Pochz z vchodu,
u ns se pstuje v zahradch
a msty zplanla. Sbraj se jej
kvty prbn tak, jak se roz-
vjej. Odvar z nich slou k lep-
mu odkalvn, je tak psa-
dou do odkalvacch aj.
Zkladn recept
Odvar - 15 g suench kvt
se 3 minuty va v 0,251 vody, ne-
ch se ustt, sced se a oslad.
Podv se 1 lce kad 2 hodiny.
Toten lkask
(Sanguisorba officinalis)
Sbr se podzemn oddenek,
soust protiprjmovch ajo-
vch sms. Je tak potopudn,
uv se ke kloktn pi zn-
Topolovka rov tech. erstv rozmakan na se
uv na vedy a rny. V podob
prku se uv ke stavn krvcen z nosu (upe se). Mladou na je
mon pout do salt.
(Pozn.: S totenem lkaskm je mon snadno zamnit pbuzn to-
ten men - Sanguisorba minor a toten mkkostnn - Sanguisorba
muricata, kter vak jsou mn inn.)
Trnka obecn (Prunus spinosa)

Sbraj se kvty (v dubnu a kvtnu, jen za sucha a pin rozvinut),
potom kra (z mladch vtviek v kvtnu), plody - trnky (zcela zral
v z a potkem jna) a listy. Odvar z kvt je slabm projmadlem
a jeho pravideln pit pomh pi neist pleti. Kvt trnky je tak sou-
st ajovch sms k redukci vhy. Odvar z list se pije pi nachla-
zen. Tinktura z trnek je protiprjmov. Odvar z trnkov kry se dv
na obklady pi zntu mandl a nosohltanu. Z trnek se tak vyrb
znm trnkov vno, mohou se i zavaovat s cukrem a kompotovat.
Zkladn recepty:
Odvar z kvt - 15 g kvt se
va 2 minuty v 0,21 vody, nech
se ustt a peced se. Pije se 2x
denn toto mnostv.
Odvar z list - hrst list se 5 mi-
nut va v 0,25 1 vody, sced se
a pid se citronov va. Pije se
veer na lku.
Tinktura - 25 g suench
trnek se na 3 dny nalo do 0,1251
destiltu. Uv se 2x denn
lika.
Truskavec pta
(Polygonum aviculare)
Podle dvjho botanickho
zaazen jako jeden z druh rdesen
(rod Persicaria) je znm jako
Trnka obecn rdesno pta, nyn je samostat-
nm rodem (rod Polygonum).
Sbr se cel kvetouc rostlina bez koen. Tradin je povaovna
za prostedek stavc krvcen a vyhnjc ledvinov psek. Dle se
uv vnitn pi cukrovce, lunkovch chorobch, chorobch
moovho mche, dn, revmatismu, pi prjmu, ke snen ho-
reky a do ajov smsi proti tuberkulze plic. V koupeli se dopo-
ruuje proti revmatismu. erstv rozdrcen rostlina se dv na
krvcejc rny, vedy a zntliv otoky.
Zkladn recept:
Odvar - 3 liky ezan suen rostliny se daj do 0,25 1 vody,
5 minut se va a nechaj se ustt 15 minut. Popj se chladn,
2 lky denn.
Temdava bl (Dictamus albus)

Sbr se oddenek po odkvtu rostliny (kvten-erven) a uv se
v nlevu (1 lika na 2 lky) pi chorobch trvic trubice, pi zcp,
nadmn a proti stevnm parazitm.
Tezalka tekovan (Hypericum perforatum)

Listy a kvetouc piky vhon
(max. 20 cm dlouh) zsadn bez
plod se uvaj k pprav nlevu
proti nervovmu rozruen a ne-
spavosti. M tak moopudn
a protizntliv inky, upravuje
krevn tlak a ltkovou vmnu.
Z kvt se pipravuje olej na po-
vrchov rny, spleniny (zde je
mon ho smchat se lnnm ole-
jem), pohmodniny, hemeroidy,
neity a patn se hojc rny.
A k mazn pi neuralgickch
a revmatickch bolestech (nap.
znt trojklanho nervu). Vnitn
tezalkov olej nakapan na cukr
povzbuzuje chu k jdlu, pos iluje
nervy a psob proti bolestem
hlavy. Pozor! Odvar z tezalky
a tezalkovou tinkturu je mon
pouvat vdy jen krtkodob.
Zkladn recepty:
Odvar - 1 lce ezan suen
nat se v 0,5 1 vody nech pejt
varem a 15 minut pait.
Tinktura - kvty tezalky (p-
padn s pdavkem menho
mnostv list mty peprn) se
zalij lihem nebo destiltem tak,
aby byly ponoen, a nechaj se
14 dn stt v dobe uzaven n-
dob v teple nebo na slunci.
Tezalka tekovan Potom se tekutina slije a zbytek
rostlin vylisuje. Tinktura se uv
3x denn 10 kapek na lci vody.
Olej - hrst suchch kvt se zalije kvalitnm stolnm olejem a nech
se 14 dn stt v dobe uzaven ndob na slunci. Obas se protepe.
Potom se olej slije, rostliny vymakaj a vznikl tezalkov olej se uza-

ve do tmav lhve.
Tunice obyejn (Pinguicula vulgaris)

Sbr se na v dob kvtu rostliny (erven, ervenec) a uv se po-
dobn jako rosnatka. M vak slab inky.
(Pozn. Pi sbru je teba etit velmi podobn bublinatky -
Utricularia, rznch druh, kter jsou chrnn.)
Turan kanadsk (Erigeron canadensis)

Hvzdnicovit rostlina zavle-
en do Evropy ze severn Ame-
riky. M moopudn a proti-
krvciv inky. Odvarem se vy-
plachuje dutina stn pi para-
dentze a pi krvcen dsn,
dle se doporuuje pi krvcen
z nosu a z dlohy a na krvcej-
c hemeroidy. Dle se pouv
k zastaven prjmu a proti pla-
vici, pi ledvinovm psku, zn-
tu moovho mche, chronic-
km revmatismu a dn. Osvd-
il se pi cukrovce a proti stev-
nm parazitm.
Zkladn recepty:
Nlev - 2 liky ezan su-
en nat se pelij 0,25 1 va-
c vody a nechaj se stt a do
pinho vychladnut (min. 30
minut). Pije se' velkmi dou-
ky, 1-2 lky denn.
Turan kanadsk Tinktura - 1 lce ezan su-
en nat se zalije 3 lcemi
lihu nebo destiltu a nechaj se 14 dn stt na svtle. Uv se
jako mazn na revmatismus; k vplachm dutiny stn se cel
toto mnostv tinktury naed 0,25 1 vody.
Tuebnk jilmov (Filipendula ulmaria)

Vdy patil mezi mn zn-
m livky, ped objevem o-
kovn se pouval preven-
tivn proti vzteklin. Pozdji
se prokzalo, e skuten do
urit mry ni viry vztekliny
a e cel rostlina m antibakte-
riln inky. (Citliv na ni
jsou nap. zlat stafylokok
a Escherichia coli.) Tuebnk
se uv okrajov proti ho-
rece, prjmu, kem, vyso-
kmu krevnmu tlaku, pi dn
a revmatismu a poruchch lt-
kov vmny. Je moopudn,
potopudn a hlstopudn. V-
luh koene ve vodce se dopo-
ruuje pi nervovch onemoc-
nnch, prek z kvt na rny
a spleniny a odvar z kvt
pro rst vlas.
Zkladn recept:
Vluh - 1 lika ezan su-
Tuebnk jilmov en nat s kvtem v lku se
zalije studenou vodou a nech
se 10 hodin stt. Potom se piheje a pije se vlan, pi horece
tepl.
Tymin obecn (Thymus vulgaris)
Mlad vhony se uvaj jako koen do masitch a zeleninovch po-
krm, do omek a pizzy a k houbm (va se spolen s jdlem).
Nlev s antiseptickmi inky pomh pi kali (uvoluje hleny), na
zancen hrtan (jako kloktadlo) a vnitn pi aludench a stevnch
obtch a na kee.
Urginea pmosk [mosk cibule] (Urginea maritima)

Pvodem stedozemn rostlina, u ns se pstuje ve sklencch,
ppadn jako pokojov rost-

lina. Pipomn cibuli kuchy-
skou, ale jej cibule je podstat-
n vt (prmr a 30 cm)
a je cel prudce jedovat. Jej
inn ltky se pouvaj k p-
prav lk na srdce, v oct se
doporuuje tak jako moo-
pudn prostedek a na odka-
lvn. Je mon ji ut i k tr-
ven hlodavc (nakrj se na ko-
leka, osma se na omastku).
Zkladn recept:
Mosk cibule v oct - drob-
n nakrjen cibule se hojn
zalije octem a nech se 3 dny
stt. Potom se vylisuje, ocet se
peced a sms se s dvojnsob-
nm mnostvm medu. Uv
se 2x denn kvov lika.
ronk bolhoj
(Anthyllis vulneraria)
Vznan pcnina. Sbr se
kvetouc na (kvten-er-
ven), z n se pipravuje nlev
(1 hrst ezan nat na 1 litr
vody) k celkovmu poslen
organismu a zevn na ob-
klady a koupele na mokvav
a patn se hojc rny (nap.
brcov vedy) a ke kloktn
pi rznch zntech. Bv
Urginea pmosk i soust projmavch aj.
Ve smsi s listy jahodnku,
malinku, trnky apod. se pouv jako nhrada normlnho er-
nho aje.
Vachta trojlist (Menyanthes trifoliata)

Podporuje trven, zvyuje tvor-
bu aludench v a patrn
i upravuje funkci jater a lu-
nku. Tradin se podv pi
loutence. Protoe je potopud-
n, podv se i pi horece.
Bv soust hokch alude-
nch likr. Pozor! Pi dlouho-
dobm uvn nebo ve vt
dvce me zpsobit otravu,
projevujc se nevolnost.
Zkladn recept
Odvar - 2 liky ezanch su-
ench list se daj do 0,25 1
vody, nechaj se pejt varem a 15
minut odstt, uv se chladn,
2 lky denn.
Violka trojbarevn
(Viola tricolor)
Sbr se kvetouc na bez
plod a koen. Je moopudn,
Vachta trojlist uvoluje hlen, doporuuje se
k itn krve, a tm i pleti, zvl-
t u dt, ppadn k myt pokoky pi padn vlas. Pozor! Nen
vhodn pro dlouhodob vnitn uvn.
Zkladn recept:
Nlev - 2 liky ezan suen nat se pelij 0,25 1 studen nebo
vac vody. Pij se 2 lky studenho npoje. Pozor! Pro dti se ed na
polovinu.
Violka vonn (Viola odorata)

Z kvt (tmavch, ve stnu rostoucch) se pipravuje fialkov sirup
proti kali, z list anebo z koene odvar k odkalvn. Odvar z kvt
se krajov uv proti bolesti hlavy a obecn ke kloktn. Kvt a koen
jsou soust protirevmatick tinktury, na zntliv otoky se pikl-
daj rozdrcen listy anebo obklad z odvaru z list v ednm oct.
Zkladn recepty:
Fialkov sirup - 50 g suench
kvt se spa 0,25 1 vac vody,
sced se, pid se cukr a va se
do mrnho zhoustnut. Uv se
3x denn lce, dti vak jen lx
denn liku.
Odvar z list - hrst erstvch
list se spa 0,251 vac vody a dl
se nech 2 minuty vait a sced se.
Uv se 3x denn mal lek.
Msto list lze pout suen nebo
Violka vonn
erstv koen, ppadn smchat
koen a list (stejnm dlem).
Nlev z kvt - 15 g suench kvt se spa 0,25 1 vac vody, ne-
ch se 10 minut ustt a sced se. Uv se 3x denn 1 lek.
Vie obecn (Cerasus vulgaris)

Odvar ze stopek (kter jsou odpadem pi zpracovn vin) a sirup
ze stopek nebo z celch vin psob proti kali, z jader (vyloupanch
z pecek) se pipravuje tzv. viov voda anebo tinktura uvan pi a-
ludench obtch.
Zkladn recepty:
Odvar ze stopek - hrst stopek se spa 0,251 vac vody a nech se
pejt varem. Pije se 3x denn mal lek.
Sirup ze stopek - ve uveden odvar se pislad a sva. Uv se
3x denn lce.
Viov voda - 15 g drcench jader se zalije 0,251 studen vody, ne-
ch se nkolik hodin stt a sced se. Uv se 3x denn lce.
Tinktura - 20 g drcench jader se zalije 0,125 1 lihu a nech se t-
den stt. Uv se 3x denn 20 kapek.
Vtod hok (Polygala amara)

Uv se cel na i s koeny, ale je teba sbrat skuten jen vtod
hok, ostatn druhy nemaj liv inky. Odvar z vtodu pomh pi
plicnch nemocch, vtodov prek, ppadn oslazen cukrem nebo
medem, se doporuuje pi aluden nevolnosti (2x denn na piku
noe). Spolu s tezalkou slou k pprav mazn na neistou ple.
Zkladn recepty:
Odvar - 5 g nat se va 3 minuty v 0,25 1 vody, nech se ustt
a sced se. Uv se jedna tetina odvaru rno, druh v poledne a tet
veer.
Mazn s tezalkou - 20 g nat vtodu a 20 g listu tezalky se sva
s 150 g vody, sced se a pid do olivovho oleje.
Vlatovink vt (Chelidonium majus)

Vnitn se vbec neuv, oran-
ov mlko, kter rostlina ron,
se pouv s velmi dobrm v-
sledkem k potrn bradavic,
kter se takto snadno odstrauj.
V posledn dob se vlatovink
zkoum z hlediska lby rako-
viny. Pozor! Prudce jedovat rost-
lina.
Vodilka kanadsk
(Hydrastis canadensis)
Rostlina pvodem ze severn
Ameriky. Jej uvn u ns je t-
m vylouen, nebo voln
v prod neroste. (Bylo by ji vak
mon pstovat.) Jej inn
ltka, alkaloid hydrastitin, se
uv v oficiln medicn v gy-
Vlatovink vt nekologii a porodnictv a pi
chrlen krve" (TBC). Pi vy-
ch dvkch je hydrastitin zdrav nebezpen.
Vrati obecn (Tanacetum vulgare)

Celkem hojn bylina, npadn vysokm vzrstem (a 1 metr)
a lutmi plochmi kvtky. Pstuje se i jako ozdobn rostlina.
Nlev nebo prek z list nebo nat se uval proti vnitnm cizo-
pasnkm. Vratiovm olejem (rozdrcen rostlina naloen do
oleje) se potraj zhmodniny. Suen vrati se pouv k odpu-
zovn mol.
Vrba bl (Salix alba)

Sbr se kra z mladch vt-
v (naklepe se a velmi snadno
oloupe). Obsahuje krom ji-
nho kyselinu salicylovou,
tedy innou ltku acylpy-
rinu, take sniuje horeku.
Tak stav krvcen, posiluje
nervy a zmruje bolesti pi
revmatismu a neuralgii a po-
mh proti nespavosti. V kou-
peli posiluje celkov.
Zkladn recept:
Odvar - 20 g kry se sva
v 0,25 1 vody a nech se 15 mi-
nut stt. Peced se a oslad
medem nebo ovocnou vou.
Uv se 1 polvkov lce po
2 hodinch.
Vrba bl
Vrbina penzkov (Lysimachia nummularia)
Na sbran v dob kvtu (kvten-erven) se uv v nlevu
(1 lika na lek vody 3x denn) proti prjmu a jako posilujc
prostedek. Zevn se doporuuje ke koupelm a obkladm na
patn se hojc rny, neity a mstky. K tmu elu je mon
pout tak kai z rozdrcen erstv rostliny - zvlt se tto
kae uvalo k obkladm st tla postiench kloubovm
a svalovm revmatismem a pi zntech kloub. Kae z vrbiny
tak zvluje a zjemuje pokoku.
Vrbovka (Epilobium) '
Ze suench list se pipravuje nlev pi prostatickch obt-

ch.
Ves obecn (Calluna vulgaris)

Tradin se doporuuje pi ischiasu, zntech mezieber-
nho nervu a pi bolestech hlavy. Je to prostedek moopudn
a potopudn, vyhn ledvinov kameny a psek. Pro sv svrav
inky se pouval i k vym-

vn ran.
Zkladn recepty:
Odvar - 2 liky kvt nebo
erstvch i suench zelench
nezdevnatlch vtviek se
krtce pova v 0,25 1 vac
vody, nech se 15 minut stt
a peced se. Popj se vlan,
1-2 lky denn.
Vluh - 3 liky erstvch i
suench zelench nezdevna-
tlch vtviek se veer zalij
2 sklenicemi studen vody
a nechaj se stt pes noc. Rno
se vluh piheje a peced,
popj se vlan 1-2 lky
denn.
Vstava kukaka
(Orchis morio)
Nazv se tak vstava obec-
n nebo plbonos (O. vulga-
Ves obecn
ris, militaris). V litelsk praxi
se uvaly i dal druhy vsta-
va, purpurov, skvrnit a obecn, ale vechny jsou dnes chr-
nny. Sbraly se dceinn podzemn hlzy v dob kvtu rostliny
(erven-ervenec). Bylo teba dt pozor na to, aby se mezi vstava-
ov hlzy nepimsily hlzy ocnov (jsou z jedn strany ploch,
na ploch stran je podln rha). Prek z hlz se uval proti pr-
jmu (na piku noe prku se smchalo se lc studen vody a pi-
lil se lek vac vody, uvala se kadou hodinu lce a do zasta-
ven prjmu). Vstavaov (salepov) nlev se podval pi drdi-
vm kali (ve uveden odvar se pisladil medem a podvala se 1 l-
ce 4x denn). Z hlz se pipravovala vivn potrava pro hodn
oslaben nemocn (5-6 hlz se nahrubo roztlouklo a asi minutu va-
ilo v 0,5 1 mlka).
Yzop lkask (Hyssopus officinalis)

Pvodem stedomosk rost-
lina se u ns pstuje na zahrd-
kch. erstv mlad vhony a listy
jako psada do salt, omek,
lutnin, bramborovch a masi-
tch pokrm, suen do bylinko-
vch vn a likr. Psob proti
kali, aludenm a stevnm obt-
m. Nlev z yzopu zlepuje tr-
ven a zmruje pocen, pi na-
chlazen je to osvden klok-
tadlo. Slou i jako psada do rz-
nch ajovch sms.
Zkladn recept:
Odvar na katar dchacch cest -
15 g nati se spa 1 1 vac vody
a nech se ustt. Uv se kadou
hodinu 1 lce.
Zemdm lkask
(Fumaria officinalis)
Sbr se na v dob kvtu (kv-
ten - ervenec). Tradin se pova-
uje za rostlinu istc krev, po-
Yzop lkask mh tak pi zcp. erstv va
z nati v klystru se pouv proti
roupm a jinm stevnm cizopasnkm Pidv se tak do ajovch sms
pi neist pleti a proti menstruanm obtm (zastaven menstruace po
nachlazen).
Zkladn recept:
Odvar - 40 g suen nat se 5 minut va v 0,25 1 vody, nech se ustt
a peced se. Uvaj se kad 3 hodiny 2 lce.
Zemlu lkask (Centaurium erythraea)

Znan hok bylina, jej hok chu je patrn jet pi zedn v pomru
1:3500. Tradin se pedepisuje na zavac obte v. plen hy, pi ja-
ternch chorobch a pi chudokrevnosti. Zlepuje tak ltkovou vmnu.
Zkladn recept:
Nlev - 1 lika naezan nepe-
kvetl nat se pelije 0,25 1 vac
vody a nech se 15 minut pait.
Popj se vlan ped jdlem, 1 lek
denn. Pozor! Silnj nlev psob
jako dvidlo.
Zimostrz vdyzelen
(Buxus sempervirens)
Pvodn jihoevropsk ke se
u ns pstuje v zahradch. Z list se
pipravuje nlev (0,5 liky na -
lek vody) nebo prek (0,5 g 2x
denn) uvan pi zvench tep-
lotch a horenatch zntech lu-
ovch a moovch cest.
Zlatobl obecn
(Solidago virgaurea)
Sbr se vrek kvetouc nat
(v dlce asi 30 cm), mn asto ne-
zdevnatl na ped kvtem (kv-
ten - erven). Moopudn odvar
ze zlatoblu se pije pi chronic-
kch chorobch ledvin a moo-
vch cest, pomh pi prostatic-
kch obtch, dajn sniuje
vyluovn blkovin mo. Mn
asto se uv pi dchacch obt-
ch veho druhu a kali a proti
prjmu. V obkladech se pikld
na podlitiny, patn se hojc a hni-
sajc rny, na hemeroidy a ekzmy.
Zkladn recept:
Odvar - 2 liky zlatoblu se
zalij lkem vac vody, pije se
Zemlu lkask 2-3x bhem dne.
indava evropsk (Sanicula europaea)

Tradin se pouv ke sta-
ven prjm. Z list se k tomu
elu bud' pipravuje odvar,
nebo prek (uv se 3x denn
na piku noe), anebo se z er-
stvch rostlin vylisuje va (u-
v se 3x denn kvov lika).
va z indavy vkapan do ran
urychluje jejich hojen stejn
jako obklady z indavovho od-
varu.
Zkladn recept:
Odvar - 20 g suench list
se 5 minut va v 0,25 1 vody,
nech se 10 minut ustt a pe-
ced. Pije se 3x denn 0,25 1.
indava evropsk
KONTRAINDIKACE BYLIN
Uvn nkterch bylin, i kdy nejsou jedovat, by za jistch okol-
nost mohlo bt nebezpen. Proto se doporuuje vysthat se uri-
tch bylin v nsledujcch ppadech:
Thotenstv, kojen, menstruace, dti do 8 let

- chvojka kltersk
- jalovec obecn
- jehlice trnit
- kapra samec
- komonice lkask
- kopytnk evropsk
- kruina olov
- libeek lkask
- majornka zahradn
- mainka vonn
- matedouka obecn
- mta
- pelynk prav
- petrel set
- pivoka lkask
- reve dlanit
- reve kadeav (rebarbora)
- routa vonn
- eetlk poistiv
- srdenk obecn
- alvj lkask
- tuebnk jilmov
- vachta trojlist
- zerav (tje)
+ vechny aromatick byliny
Pi kojen navc jet doporuujeme vynechat vechny hok byliny.
I starm dtem podvme tyto byliny s jistou opatrnost.
Pi menstruaci se krom ve uvedench bylin navc

nedoporuuj:
- kontryhel obecn
- mochna hus
- mochna ntrnk
- ebek obecn
Ledvinov obte
- andlika lkask
- benedikt lkask
- borovice lesn
- brusinka obecn
- esnek set (erstv)
- dobromysl obecn (oregano)
- dil obecn
- had koen vt
- jalovec obecn
- kuklk mstsk
- libeek lkask
- rozmarn lkask
- slz lesn (list)
Jatern obte
- brusinka obecn
- komonice lkask
- meduka lkask
- medvdice lkask
- mydlice lkask
- edkev set
- smil psen
- vrati obecn
Vysok tlak
- mta
- kukuice set (nlky)
+ preventivn byliny kontraindikovan pi ledvinovch obtch
Dispozice k tvorb novotvar

- cibule kuchysk
- fenykl obecn
- jeb obecn (plody)
- proskurnk lkask
+ vechny byliny obsahujc estrogeny
Choroby krve a sliznic, patn srlivost,

aluden vedy
- divizna velkokvt
- hemnek prav
- jrovec mad'al
- mta
- mainka vonn
- mydlice lkask
+ vechny byliny obsahujc saponiny
Duevn poruchy
- andlika lkask
- mta
- petrel set
- plavu vidlaka
Srden obte
- kozlk lkask (baldrin)
- matedouka obecn
- trnka obecn
- tymin obecn
- zemdm lkask
Dchac obte, alergie

- ditl obecn
- re pkov (pky)
- zemdm lkask
Epilepsie
- mta
- alvj lkask
Pozor na liv, ale zrove i jedovat rostliny

- ron plamat (Arum maculatum)
- bln ern (Hyoscyamus niger)
- bolehlav plamat (Conium maculatum)
- emeice ern (Helleborus niger)
- durman obecn (Datura stramonium)
- hlavek jarn (Adonanthe vernalis)
- kapra samec (Dryopteris filix - mas)
- koniklec lun (Pulsatilla pratensis)
- kchavice bl (Veratrum album)
- lobelka nadmut (Lobelia inflata)
- nmel (Claviceps purpurea)
- nprstnk nachov (Digitalis purpurea)
- nprstnk vinat (Digitalis lanata)
- ocn jesenn (Colchicum autumnale)
- oman prav (Inula helenium)
- omj alamounek (Aconitum napellus)
- potmchut popnav (Solanum dulcamara)
- rulk zlomocn (Atropa bela-donna)
- urginea pmosk (Urginea maritima), tzv mosk cibule
- vlatovink vt (Chelidonium majus)
CIZOZEMSK LIV ROSTLINY A KOEN

Aloe liv (Aloe arborescens)
Rostlina africkho pvodu, v R se pstuje jako pokojov rostlina.
Z naznutch list se nech odkapat, nebo se lisuje va, kter se za-
hv a zahuuje, a vznikne sklovit leskl, tmav hnd hmota (tzv.
such extrakt). Pouv se spolu s jinmi rostlinami na aluden
a trvic obte v. rakoviny a jako projmadlo.
Badyn
Je znm tak jako hvzdicov (hvz-
dov) anz, s nm ale botanicky p-
buzn nen. Jsou to plody, resp. hvzdi-
cov souplod badynku pravho
(Illicium verum) pvodem z Asie, sou-
st tradinho koen pti vn. V orien-
tln medicn se pouv pi lb ko-
liky a kale.
Blahovink kulatoplod
(Eucalyptus globulus)
Pvodn australsk strom. Ve farma-
kologii se asto do rznch pprav-
k uv eukalyptov silice (tzv. oleum
eucalypti), ppadn i list.
Badyn
Bobkov list
Obecn znm koen, listy vavnu pravho (Laurus nobilis).
Podporuje trven a chu k jdlu, je mon ho pouvat pi vtin diet.
(Pozn.: Bobkov list dlouhm vaenm hokne, proto se pidv do
pokrm a 5-10 minut ped dokonenm.)
Boldovnk vonn (Peumus boldus)

Liv rostlina domc v Chile a v Peru, k nm se dov. Psada do
luopudnch sms.
Citronk prav (Citrus limon)

Klasick lebn prostedek pi nachlazench. Dky vysokmu ob-
Alternativn lebn postupy 14E5
sahu vitamnu C to bval oblben protikurdjov prostedek. Pi za-

najc rm pomh jej dal rozvoj zarazit citronov tva, vkapan
do nosu ve spojen s jitrocelovm sirupem. Vypit vtho mnostv ci-
tronov tvy stav pli siln menstruan krvcen.
aj
Obecn znm npoj pipravovan z lstk ajovnku nskho
(Thea sinensis). Pokud se tyto listy nechvaj fermentovat, vznik-
ne aj ern (rusk), z nefermentovanch se pipravuje zelen
aj.
Pravideln pit aje reguluje trven (m mrn protiprjmov
inek), dchn a krevn obh, ern aj je vhodn na obklady
na vechny kon problmy v. alergickch a na omvn ran
a poplenin. Pravideln pit zelenho aje se povauje za dobrou
prevenci proti nkterm druhm rakoviny a proti chorobm
srdce, pomh pi redukci vhy a zpomaluje strnut.
Zkladn recept: Zelen aj se sprvn pipravuje tak, e se
voda nech pejt varem, na pt minut se odstav a teprve potom
se j pelije aj v stku a nech se 2-3 minuty louhovat. Pot se
rovn ajov lika aje na lek.
(Pozn. K dosaen ve uvedench ink je teba denn vypt
pt lk zelenho aje. Pit velkho mnostv aje po dlouhou
dobu, zvlt pak aje pli silnho, me zpsobovat nespavost,
bolest hlavy, deprese, buen srdce a srden arytmii.)
Z aje se t pipravuje speciln regeneran a posilujc npoj
zvan kombucha, znm v n ji za dynastie Tsin (cca 220 p. n. 1.).
Kombucha se skld z obyejnho zelenho nebo ernho aje,
kter se dopin cukrem, kvasinkovou kulturou a mlnmi bakteri-
emi (z ji stvajc kombuchy). Tm v npoji probh pirozen
kvasn proces, kter dodv kombue ony specifick lebn
inky - zlepovn funkce stev efektivnjm vstebvnm ivin
z pijman potravy, harmonizace stevn mikroflry, posilovn
i munity, itn pleti, vyplavovn toxickch ltek (tk kovy, ni-
kotin), redukce vhy (pije se 3x denn ped jdlem). K dosaen -
doucch ink je teba denn vypt nejmn 0,2 1 kombuchy,
horn hranice je neomezen. Dti ho mohou pt od t let vku.
Ppadn zkal npoje nen na zvadu. Zevn je mon uvat kom-
buchu na mase proti celulitid.
ili
Nkdy se t nazv kajensk pep. Jsou to siln pliv plody ame-
rick papriky kovit (ili papriky). ili zlepuje trven a obh
krve.
Tip: Vyzkouejte ostr ili olej - erstv papriky ili se omyj, asi
10 minut restuj na pnvi pi 175 C, potom se vsypou do uzavrateln
sklenice a zalij se olejem, nejlpe olivovm, panenskm.
(Pozn. ili se nedoporuuje pouvat pi dn diet.)
Echinacea viz tapatka

Estragon viz pelynk kozalec
Hlavnka dviv (Uragoga ipecacuantha)
Dopink sirupu na odkalvn, vyrbn z oddenk jihoamerick
rostliny zvan t ipekakuanha (te se ipekakuaa).
Hebek
Suen nerozvit poupata heb-
kovce vonnho (Caryophyllus aromati-
cus). Pi bolesti pokozenho zubu (zka-
enho, odvrtanho) se doporuuje
rozkousat jeden hebek anebo posti-
en zub potrat hebkovm olejem.
Chlorella
Sladkovodn asa patc do pestr sku-
piny zelench as. Je mon ji pstovat
i u ns, tradin se pstuje v Japonsku.
Chlorella je pozoruhodn v ad ohled.
Hebek Pat nap. mezi vvojov nejstar orga-
nismy na Zemi vbec, m siln detoxikan schopnosti, obsahuje p-
rodn antibiotikum chlorellin a jej inky nebyly jet ani zdaleka pro-
zkoumny, i kdy nae SAV na tom pracuje ji pes pl stolet. Ing.
Zdenk tpnek, kter si dal za cl zpstupnit tuto asu k pouit i-
rok veejnosti, je pesvden o tom, e to je nejprospnj rostlina
pro lovka vbec, a to jako bohat zdroj vitamn, minerl, nepo-
stradatelnch aminokyselin a nenasycench mastnch kyselin.
Chlorella m adu pozitivnch ink zlepuje celkov imunitu,
psob preventivn proti rakovinnm ndorm a chorobm srdce
a cv, reguluje mnostv cukru a cholesterolu v krvi, podporuje tr-
ven a vyluovn, pomh organismu vyrovnat se se stresem a na-
vou, zrychluje regeneraci tkn.
Chlorella se pstuje v obrovskch lagunch o hloubce cca 40 cm
v kvalitn vod a co mon nejvce na slunci. Vznikl hmota, sms
vody s asou, se odsted, zahust, zbav vody, naru se bunn stna
as a asy se usu. Vznikne prek, kter se dle pouv k vrob tab-
let, krm, past atd. Vrobky z chlorelly je dnes mon zakoupit
i u ns v Chlorella centru (viz adres).
Kardamom
Semena (anebo lusky se semeny) kar-
damomu obecnho (Elletaria cardamo-
mum), pbuznho zzvornku. Nejob-
lbenj je v indick kuchyni. Pomh
pi nevolnosti, zvracen, nadmn
a prjmu.
(Pozn.: Nkolik zrnek kardamomu je
mon pidat pro vylepen chuti i do
kvy nebo aje. Nemly by ho uvat
osoby trpc aludenmi vedy.)
Kardamom
Kombucha viz aj
Kurkuma
Koen, zvan tak lut zzvor, zskvan z podzemnch oddenk
kurkumovnku dlouhho (Curcuma longa), patcho mezi zzvoro-
vit rostliny. Je soust kar sms, pouv se i k barven. Zlepuje
trven (je luopudn), ist krev.
Mandragora lkask [pokn] (Mandragora officinarum)

Stedomosk bylina, zasahujc a k Himlaji. Celkem je znmo 6
druh mandragory. Byla to vdy rostlina spe magick ne vysloven
liv. Z mnoha ink, kter j jsou pipisovny, je pro souasn l-
itelstv vznamn ten, e jej vn pivolv spnek. Ve stedovku
bylo tak jako velmi inn anestetikum oblben tzv. mandragorov

vno.
Mumio
Pesn definice tto ltky zn pryskyin vysokohorsk bal-
zm". Nachz se jen na nkolika mlo mstech nepstupnch
asijskch velehor, kde dozrv po tisce let. Mumio tvo sms rz-
nch zbytk horsk flry a fauny, kter dky loklnm prodnm
podmnkm nezetlely, ale specificky zpolymerovaly do podoby
pryskyice. Chemick analzy prokzaly ptomnost vce ne osm-
desti rznch innch ltek, a prvem je tedy vce ne ti tisce
let povaovno za velk. Dnes se oceuje zejmna pro sv cel-
kov biostimulan inky a pidv se do mast, kapek i mas-
nch balzm.
Pouit: tekut mumiobalzm na podrdnou ple a akn, k mas-
m naruen stn sliznice a dsn, v mumio krmu na ochranu pleti
obecn, k prevenci vrsek a alergi, na lupnku a ekzmy a na drobn
kon defekty a porann.
Muktov oek a kvt

Jsou to bobule muktovnku vonnho (Myristica fragrans), kvt je
slupkou, kter v dob zralosti prask a odhaluje tvrd jdro uvnit bo-
bule, muktov oek. Mukt podporuje chu k jdlu, pomh pi
aludench a stevnch katarech, muktov olej je mon pout na
kon problmy. Ve velkm mnostv je muktov kvt i oek jedo-
vat.
Kasie senna (Cassia senna)

Roste v severn Africe a jej listy se uvaj jako projmadlo (senna,
sennov listy, Folia sennae), bud samostatn, nebo i jako soust pro-
jmavch aj. Je tak jednou z ingredienc tzv. vdskch kapek
(dajn podle receptu dr. Kamenick).
Pelynk kozalec [estragon] (Artemisia dracunculus)

Na tohoto druhu pelyku obsahuje ltku napomhajc trven a je
mrn moopudn. Lze jej pouvat i pi nkterch dietch (lun-
kov, ledvinov) a pi cvnch a srdench chorobch.
(Pozn. Nejaromatitj, a tud nejkvalitnj estragon se pstuje ve
Francii. Je vak mon ho pstovat i u ns. Vyaduje slunn chrnn

msto a v pd dostatek ivin.)
Pep
Obecn znm pep jsou bobulky pepovnku ernho (Piper nig-
rum), kter jsou v mld zelen, potom erven a nakonec ern. Tzv.
bl pep jsou semena vypran z celch bobulek. Pep se obecn u-
val proti infekcm veho druhu v. moru a cholery a jako lidov pro-
stedek k vyvoln potratu. Krom toho pep potlauje apatii a letar-
gii, dodv energii a chu do ivota, zlepuje zavn a chu k jdlu,
sniuje hladinu cholesterolu v krvi a riziko vzniku krevnch sraenin,
zlepuje krevn obh. V obkladech lokln zvyuje prokrven poko-
ky, co m svj vznam pi revmatismu a pi stelu.
(Pozn. Pep je nejpouvanj koen vbec, obchod s pepem
tvo jednu tetinu svtovho obchodu s koenm. Jeho inky jsou
tedy dostaten znm, pesto je dobr si pipomenout, e k dosa-
en doucho livho efektu sta i mal mnostv pepe, pro-
toe pep i v nepatrnm mnostv provokuje zven vyluovn
nkterch enzym. Ve vtm mnostv me zpsobit podrdn
aludku.)
Pep kajensk viz ili

Pep seunsk [fagara, fgor]
Plody rostliny Zantoxylum piperitum pvodem z Cny a Japonska
bez jakkoliv botanick souvislosti s pepovnkem ernm. Uvaj se
jen suen lusky paliv chuti, zbaven semen, kter jsou hok. Ped
pouitm se lusky obvykle pro zvraznn chuti opra. V Asii je toto
koen velmi oblben jako soust koen pti vn. V rozumnch
dvkch podporuje chu k jdlu.
Pep nsk
Plody rostliny Zantoxylum bungei, uvan stejn jako pbuzn
pep seunsk.
Skoice
Mlet kra skoicovnku nskho (Cinnamomum aromaticum).
V mlce psob proti prjmu, samostatn proti vyerpn, nav, na-
dmn, stevnm katarm, impotenci a nervovm obtm, dle po-

mh pi kali, gynekologickch problmech a pi revmatismu. Je
tak antiseptick.
(Pozor! Skoici nelze doporuit lidem se srdenmi obtemi.)
Tapatka nachov (Echinacea purpurea)

Liv rostlina z eledi hvzdnicovitch, kterou jako prvn uvali
severoamerit Indini k itn a pro lep hojen ran a na had
utknut. V souasn dob byly potvrzeny stimulan inky tapatky
na bl krvinky, a tm jej protiinfekn psoben. Je soust ady pr-
myslov vyrbnch liv pro poslen imunity, dle se pouv
k rychlejmu hojen ran a vdk, k lb znt hornch cest dcha-
cch a na podporu trven a zavn.
(Pozn. Tapatku nachovou je mon pstovat i u ns na zahrad
jako jakoukoliv jinou hvzdnicovitou rostlinu. K lebnm elm se
potom sbr na a koen, piem koen obsahuje vce innch ltek
a hod se na ppravu pslun lihov tinktury k pouit podle ve
uvedench indikac.)
Vanilka
Obecn znm nezral fermentovan plody orchideje vanilovnku
pravho (Vanilla planifolia). Nkdy se vanilce tak k krlovna ko-
en" nebo ern zlato Aztk". Je velmi innm prostedkem proti
plsovm infekcm.
Vilcacora
Jihoamerick lina rostouc ve vysokch polohch tropickch les,
dozrv ve dvaceti letech. Ji odnepamti ji pouvaj mstn Indini
kmene Machigueng. Pro civilizovan zpadn svt ji objevil pter
Edmund Szeliga a v Lim zaloil institut pro lbu vilcacorou. Jej pou-
it je univerzln: virus HIV, rakovina veho druhu, znty kloub, rev-
matismus, opary, psov opary, alergie, vedov onemocnn aludku
a dvanctnku, zmruje pedmenstruan tenze, upravuje menstruan
cyklus, detoxikuje organismus, zmenuje nsledky stevnch poruch
a pomh pi lb mnoha dalch chorob. Vdecky je prokzno, e ob-
sahuje mnostv protindorovch ltek a e jako siln antioxidant me
potrat substance zpsobujc tvorbu ndorovch bunk. Zmruje n-
sledky klasick protindorov lby, zpsobuje i spontnn remise rako-
viny. U ns se vilcacora pouv jako dopink klasick onkologick

lby. Vilcacoru je mon objednat si v Centru andsk medicny
v Londn (tel. 0442075104800). (Pozn. Dal informace o tto terapii je
mon zskat na slech 0618675874 nebo 0601738796, ppadn
e-mailovat na adresu: vilcacora.polaco.peruana.s.a@terra.com.pe )
Objevitel o lb vilcacorou k:
Len nen drah, snam se, aby ho mohl vyut kad, kdo ho po-
tebuje. Cel kra m nkolik etap a trv nkdy i vce ne deset tdn.
Kad lba je ale jin. eknu jen, e rostlinnmi preparty lme
vechny druhy novotvar a v zsad jinak ne na pracovitch kon-
venn medicny - dn ppady pro ns nejsou beznadjn." (pter
E. Szeliga)
Pozn. Protirakovinn je dajn jen odvar z nejmn tlet kry vil-
cacory, rostouc jen v Peru, kter se vail nejmn 30 minut. Pacient
mus denn vypt odvar nejmn z 30 g kry.
Yerba mate
Jde o aj z list cesmny paraquyask (Ilex paraguayensis). Obsahuje
velk mnostv vitamn (B, C, E), minerln ltky (sodk, hok, vpnk,
elezo, md', fosfor, mangan) a matein, ltku podobnou kofeinu, avak
bez jeho nedoucch ink. Yerba mat zvyuje imunitu, reguluje lt-
kovou vmnu, neutralizuje jedovat ltky v. tkch kov (kadmium,
olovo, rtut), je velmi inn proti nkterm alergim, tlum pocit hladu
-
a navy, pomh pi redukci hmotnosti.

Zkladn recept: Lstky cesmny se spa horkou vodou, nechaj se
5-7 minut vyluhovat a dochut se medem nebo cukrem, pro dti je
mon dopinit mlkem, v horkch dnech je mon ho pt vychlazen,
ppadn s ledem.
Zzvor
Oddenek zzvorovnku lkaskho (Zingiber officinale). ern z-
zvor je neloupan oddenek, bl zzvor je oddenek oloupan a vyb-
len (chlorem, vpnem, sdrou, kdou), zelen je erstv zzvor,
jedno ze zkladnch koen asijsk kuchyn a soust kar sms.
Zzvor m tu zkladn vlastnost, e zahv tlo i mysl, odvar ze z-
zvoru proist hlavu pi nachlazen a mrn aluden neurzy Dle se
pouv pi trvicch obtch a tradin jako protijed pi otravch.
Alternativn lebn postupy . 152
Pi nevolnosti pi cestovn (kinetze) se doporuuje vkat kousek

zzvoru v stech. Syrov zzvor lze tak vyut na obklady, tinktury
a mazn na revmatismus, dnu, bolesti zad apod.
enen
Existuje nkolik enenovch rostlin s podobnmi inky, li se
vak mstem, kde v prod rostou.
enen asijsk
Nejznmj a nejpouvanj-
Zmny polohy koene di-
voce rostoucho enenu
ze skupiny enen, pinm
v pd (podle Malyeva):
zleva - jednolet, dvoulet
dospl rostlinajmnem se nazv vehoj en-
enov (Panax ginseng). Je to
veobecn znm liv aralko-
vit rostlina pvodem z Koreje,
ny a Japonska. Uv se jej
podzemn koen, kter m po-
dobn jako u mandragory po-
dobu lidsk postavy. Tradin
jsou mu ji po 5000 let pipiso-
vny inky afrodiziakln a ge-
riatrick (prodluuje ivot).
Pvodn se sbral enen vol-
enen asijsk n rostouc v prod, znan
poptvka vedla k umlmu pstovn. Vyten koeny se bud' utajo-
vanm zpsobem zpracovvaj v pe, take zervenaj, a tm zpr-
hledn (tzv. erven enen), nezpracovan suen koeny zstvaj
bl a neprhledn. enen se tradin su po nkolik msc v mst-
nostech s rznou teplotou.
Uit enenu: souasn lkask i litelsk praxe oceuje jeho ve-
obecn tonizujc a posilujc inky. Doporuuje se pibolestech hlavy,
nav, vyerpn, ztrt pamti, doplkov pi srdench, obhovch
a ledvinovch obtch, cukrovce, tuberkulze a duevnch poruchch.
Podmnky pstovn enenu v R

Je mon pstovat vehoj liv, a to v polohch 300-800 m. n. m.
Zkladn podmnkou spnho pstovn je stn, proto se mus
pstovat na zalesnnm pozemku (pod listnatmi stromy) anebo
vybudovat stnc psteky. Dle je zapoteb vybrat takov poze-

mek, kter je rovn, nebo jet lpe mrn svait (sklon 3-5
stup), obrcen na vchod nebo na sever. Nesm se nikdy zamok-
it a voda z nj mus mt kam odtkat. V blzkosti mus bt tak
vhodn vodn zdroj pro zavlaovn. Podlo by mlo bt psit
nebo hlinitopsit, pda hnd lesn nebo podzolov, protoe
v pdch tohoto druhu vyrst enen nejkvalitnj. Pozemek by
neml bt zaplevelen.
Samotn pstovn je dosti nron. Nejprve se mus odstranit
plevel a ppadn nletov deviny a semenky strom. Potom se
pda proorv do hloubky 25-30 cm, a to bhem prvnho, p-
pravnho roku 6-8x. Pitom se stle ni plevel, semenky a pd-
n kdci, odstrauj se kameny a koeny. Pokud nakonec nen na
pozemku vce ne 20 cm ornice, mus se dopinit. Hnojenm se za-
jist optimln pH pdy (5,2-6,5) a jej sloen (podmnkou je ob-
sah humusu 6-10 %, fosforu 150-200 mg v 1 kg pdy, draslku 300 mg
v 1 kg pdy, nasycen sorpnho komplexu 85-95 %). Je-li pda pli
hutn, doporuuje se do n jet zapracovat n psek nebo devn
piliny. Hnoj se vyzrlou chlvskou mrvou nebo kompostem.
V kvtnu se do pipraven pdy vysej semena enenu, kter ped-
tm prola pomrn komplikovanou stratifikac zaruujc tm
100% klivost (ble viz bibliografie, F. Repka: enen). Zenen vy-
kl do 20 dn, na mst se ponechv 1 2 roky, potom se na podzim
-
(mezi 15. 9. a 15. 10.), anebo na jae ped vyraenm pesazuje na

plant do sponu 20 x 20 cm. Na podzim druhho roku se po skon-
en vegetace seezv na a u zem, u tyletch a starch rostlin ve
vce 60-80 cm nad zem, na se vyn mimo plant a pl se (pre-
vence proti chorobm). Na zimu se enen zakrv 5 cm vysokou vrst-
vou pilin. Pro dal farmaceutick vyuit se na podzim t koeny
pti- a estilet. Semena k dalmu pstovn se sbraj run v srpnu,
kdy jsou plody ji erven.
(Pozn. Zenen je mon pi dodren ve uvedench podmnek
pstovat i na zahrdkch, anebo dokonce i jako pokojovou rostlinu.)
enen americk
Sprvn botanicky se nazv vehoj americk (Panax quinquefo-
lium), je to americk pbuzn ve uvedenho asijskho enenu
s obdobnmi inky.
enen brazilsk (pfaffia)

Jihoamerick druh rostliny s obdobnmi inky, jako m enen,
kter je ale jinho botanickho druhu.
enen sibisk
Pod tmto nzvem se nejastji skrv rostlina esky zvan kele-
kejka (Eleutherococcus senticocus), poetle i eleuterokok. Pat ke
stejn skupin rostlin aralkovitch jako eneny rodu Panax a pia-
zuj se k nim i rod Acanthopanax (tedy esky ostnit vehoj). Celkem
existuje na ticet druh eleuterokok a akantopanax, nkter se ps-
tuj i jako okrasn deviny (tzv. japonsk jilm). Vechny pochzej
z vchodn Asie, Himlaje a Malajsie. Kra eleuterokoku obsahuje
ltky povzbuzujc imunitn systm, schopn zregenerovat cel orga-
nismus. Sibisk enen se sbr jako divoce rostouc, co nen jedno-
duch, protoe nejlpe se vyhledv podle kvt a kvete jen nkolik
dn v roce.
Z BYLINKSKHO RECEPTE
Bylinn aje
Prav pvab praktickho uit livch rostlin spov v tom, e si
zjemci o tento druh alternativn lby dok sami sestavit vhodnou
bylinkovou sms a pipravit z n njak liv prostedek. Nej-
jednodu je pprava rznch aj, tedy nlev. Bylinkov aj je
mon brt jako aj liv (nap. pi nachlazen), ale tak jen" jako
dal monost rozen sortimentu nealkoholickch npoj a pt by-
linn aje nap. msto obyejnho" ernho aje nebo msto kvy,
ppadn i jako studen osvujc npoj v horkch dnech.
Pro zatenky v tto oblasti bude nejlep, kdy se pi experi-
mentovn s ajovmi smsmi budou dret nkolika jednoduchch
zkladnch pravidel. Za prv - vylou se vechny jedovat rostliny
a jejich sti. Za druh - vybere se jedna nebo vce zkladnch" rost-
lin, kter budou v budouc smsi tvoit jednu tetinu a jednu polo-
vinu celkovho mnostv. Vhodnmi zkladnmi bylinami jsou rzn
druhy mty, hemnek, fenykl, tymin, rozmarn, meduka, alvj
nebo lipov kvt. Barvu a chu budoucho aje potom vylepme"
psadou dalch vhodnch rostlin, nap. listem ernho rybzu, kv-
tem bezu ernho, jablenmi slupkami, pky, slzem, mskem
nebo ebkem. Doporuuje se sestavit nkolik rznch sms a po-

tom si vybrat tu, kter bude lenm rodiny nejvce chutnat. Je tak
mon rzn smsi stdat, take bylinkov aje nebudou psobit jed-
notvrn.
Liv domc bylinkov aje se pipravuj clen k lb njak
choroby. Nkte odbornci doporuuj, e by neml obsahovat vce
ne tyi sloky, dv liv" a dv k vylepen chuti a vzhledu.
Z praxe jsou ovem znm daleko komplikovanj ajov smsi. Ze
skupiny jednoduch aj jsou obecnji znm aj prdukov (ty-
min + podbl), aj srden (hloh), lunkov (ekanka a ebek),
aluden (pelynk), aj proti nachlazen (ern bez + lipov kvt),
aj ke kloktn (alvj + hemnek) nebo aj uklidujc (meduka
+ kozlk). ajov smsi tohoto druhu pedepisuj i lkai a jsou k do-
stn v lkrnch i v podob nlevovch sk. V bylinsk praxi
koluje ovem velk mnostv dalch recept na ppravu rznch
livch aj a pi uritch zkuenostech a znalostech je mon
tak se pokusit o ppravu vlastnch livch aj.
ern bylinkov aj jako nhraka za obyejn" ern aj je mon
pipravit fermentovnm list jistch bylin. Zatmco pro klasick
ern aj se fermentuj listy ajovnk, pro bylinkov ern aj se
pouvaj listy obsahujc tslovinu, nejastji listy ostruinku, ja-
hodnku, malinku a ernho rybzu. Postupuje se tak, e se nasbran
listy nechaj nejmn jeden den zavadnout, potom se navrstv do ka-
meninov ndoby, zvlh trochou vody, pikryj talem a zat nap.
kamenem a umst do tepla. Pi venkovn teplot 30 C je fermentace
ukonena po tech dnech. To, e listy jsou dostaten fermentovan,
se pozn podle jejich zetelnho ztmavnut a koenit vn po er-
stvm aji. Fermentovan li sty se dle su bnm zpsobem a lisuj
se. Krom ve uvedench rostlin je mon experimentovat i s listy ji-
nch druh rostlin, nap. s mtou nebo medukou.
Veker bylinkov aje lze dosladit a dle dochutit, i kdy se tm po-
tla pin bylinkov" chu. V ppad nkterch mn chutnch by-
linkovch aj pdavek medu, cukru, umlho sladidla nebo alko-
holu (nap. rum) celkovou chu npoje vrazn vylep. Med navc
jet liv inky nkterch bylin znsobuje.
Studen bylinkov npoje

V tomto ppad se fantazii meze nekladou. Zkladem je studen by-
linkov aj (z mry, meduky, list ostruinku, fenyklu, pku nebo

kvt ernho bezu) dopinn citronovou nebo jinou ovocnou vou
a vodou (minerln, stoln, sodovou), ppadn doslazen cukrem, me-
dem nebo umlm sladidlem Vznikl koktejl je mon rzn ozdobit
(ovocem, lsteky mty apod.), ppadn pidat led. Pkn psob kos-
tiky ledu s kousky bylinek uvnit.
Bylinkov oleje
K pprav bylinkovho oleje dle ve uvedenho postupu jsou
vhodn mta, levandule, tezalka tekovan, kopr, tymin, meduka
a rozmarn. Vyluhovan rostliny mohou barvu oleje zmnit, nap. olej
z tezalky m nakonec barvu tmav ervenou.
Bylinn tinktury
K jejich vrob se hod zejmna meduka, mta, koen hoce, libe-
ek, tezalka tekovan, plody trnky, arnika, rozmarn a tymin. Je
mon pipravit hok aluden likr pro zlepen trven stejn jako li-
kr sladk (pid se cukr svaen s vodou).
Bylinn vna
K domc pprav bylinnch vn se nejlpe hod mainka vonn
(v malm mnostv), rozmarn, bazalka, meduka, alvj, levandule, he-
mnek a pelynk (v malm mnostv), ppadn jin osvden byliny.
vy
K domc jarn ke se pouije va z kopiv, potonice lkask, spo-
re, bedrnku, anzu, kokoky, hluchavky, epku, smetanky nebo z pla-
nho chmele.
Obklady
Pouvaj se na vrony, otlaky, zhmodniny a podvrtnut, nikdy ne
pmo do oteven rny. Tradinmi obkladovmi rostlinami jsou na
kai rozdrcen jitrocel kopinat, majornka, tymin, esnek, cibule,
mrkev, brambory nebo bl zel.
Psady do koupele
Obecn nejoblbenj jsou ebek, mta a meduka, clen je
mon pout kozlk proti nespavosti a nervozit, hemnek pi
konch chorobch a hemeroidech, levanduli pi nervozit a pro

uklidnn, meduku pi nervozit a srden neurze, rozmarn na
nzk krevn tlak, proti revmatismu a k veobecnmu povzbuzen
nebo tymin pi chorobch hornch cest dchacch.
VBR Z RECEPT
aje
Proti chipce (durvdsk)
1 cm suenho zzvoru, 1 strouek esneku, 5-7 kuliek er-
nho pepe, kousek cel skoice a 5 hebk se sva ve 1/4 litru
vody, va se 3-5 minut, sced se a pije tepl 2-3x denn nalano.
I kdy tento aj nen pli chutn, siln zahv organismus a je
velmi inn zejmna v potench stdich onemocnn (dr.
George Essay).
Proti zahlenn
Smch se po dvou vhovch dlech jitrocele (list), bezu (kvt)
a podblu (list) a po jednom vhovm dlu lkoice (koen), proskur-
nku (koen), fenyklu (semeno) a chrpy modrku (kvt). 2 liky
smsi se pova 5 minut v 0,251 vody. Pije se tepl, 2-3 lky denn.
Na odkalvn I.
Odvar ze stejnch dl koenu lkoice, proskurnku a omanu. (Po
jedn lice z kad byliny na 0,25 I vody.)
Na odkalvn II.
Odvar z 15 g koene lkoice, 25 g koene proskurnku, 55 g listu
proskurnku a 5 g kvtu slze lesnho.
Na odkalvn III.
Odvar z 15 g koene lkoice, 40 g koene proskurnku, 10 g semene
anzu, 10 g kvtu divizny, 20 g listu podblu a 5 g oddenku kosatce.
Proti kali I.
Stejnm dlem se smch na ebku a list jitrocele, 2 liky smsi
se nechaj pejt krtce varem v 0,25 1 vody. Pije se tepl, 2-3 lky
denn.
Proti kali II.

Stejnm dlem se smch na ebku, list jitrocele a podblu a bezo-
v kvt, 2 liky smsi se nechaj pejt krtce varem v 0,251 vody. Pije
se tepl, 2-3 lky denn.
Pi nachlazen k zaht
Nech se na pnvi zkaramelizovat cukr, zalije se horkou vodou a pe-
lije do hrnku. Pid se rum a lika msla. Pije se co mon nejteplej.
Plicn aj
Stejnm dlem se smch na pesliky, rdesna ptaho (truskavce),
konopice a koene lkoice. 1 lce smsi se 15 minut va v 0,25 1
vody. Pije se vlan, 2 lky denn. Po 3 dnech je teba udlat dvou-
denn pestvku. (Peslika by jinak zpsobila nevolnost, a otravu.)
Kloktadlo pi zntu a krvcen dsn

Piprav se odvar z 30 g koenu ntrnku, 30 g dubov kry, 20 g lis-
tu alvje a 20 g kvtu hemnku.
Proti prjmu
Smch se 32 g borvky (plod), 20 g ntrnku (koen), 20 g totene
(koen), 7 g alvje (list), 7 g mty peprn (list), 7 g hemnku (kvt).
2 liky aje se pova v 0,251 vody.
Proti nadmn a plynatosti I.

Sms se stejnm dlem hemnek (kvt), fenykl (semena), kmn (se-
mena) a mta peprn (list). 2 liky smsi se krtce pova v 0,25 1
vody. Pije se vlan po doucch.
Proti nadmn a plynatosti II.

Smch se 25 g mty peprn (list), 25 g hemnku (kvt), 20 g
proskurnku (koen), 20 g lkoice (koen), 10 g fenyklu (semena),
pelije se 0,25 1 vac vody a nech se 15 minut pait.
Proti nadmn a plynatosti III.

Smch se stejnm dlem mta peprn (list), hemnek (kvt),
pukvorec (koen) a kmn (semena). 2 liky smsi se pelij 0,25 1
vac vody a nechaj se 15 minut pait.
Proti patnmu trven

2 lce nati ebku se smch s 1 likou listu vachty, 1 lika
smsi se nech pejt varem v 0,251 vody a pot 15 minut stt. Popj
se chladn, 1-2 lky denn.
Proti zcp
Smch se 1 lika anzu (semena), 2 liky kruiny (kry),
2 liky eetlaek (plod eetlku), 2 liky lkoice (koen),
3 liky kasie (jinak t senna, list). 2 liky smsi se 20 minut
va v 0,25 1 vody a uv se po lcch, celkem 1-2 lky denn.
Hok aluden aj
Piprav se bnm zpsobem nlev z nati zemlue (50 g), mty
peprn (25 g) a skoice (25 g).
Proti kornatn I.
Smch se po jednom dlu meduka (na), mta peprn (list)
a hemnek (list). 2 liky smsi se spa 0,251 vac vody a nechaj
se 15 minut pod poklikou stt. Sced se a popj vlan, 1-2 lky
denn.
Proti kornatn II.

Smch se hloh (list) 50 g, kruina (kra) 20 g, rosnatka (na) 10 g,
lkoice (koen) 10 g, jahodnk (list) 10 g. 2 liky smsi se 10 minut
va v 0,251 vody a nechaj se vychladnout. Popj se chladn, 2 lky
denn.
Proti infarktu preventivn

Jednou do roka je teba provst kru se jmelm. tmel, nejlpe
z dubu nebo topolu, bez bobul a sbran jen v dubnu, listopadu
a prosinci (jinak je neinn), se pes noc nalo do studen vody
(1 vrchovat lika drcen vtvky s listem na sklenici). Rno se v-
luh piheje a sced, pije se vlan, prvn tden 1 lek denn (pi
bolestech 3 lky), druh tden 2 lky (v obou ppadech), tet t-
den 1 lek (v obou ppadech). Kdy se pije 3x denn nepetrit,
odstrauje pvodn pinu cukrovky. Celkov vrazn vylepuje
ltkovou vmnu (dajn dr. Kamenick).
luopudn aj I.
Smch se po jednom dlu komonice (nat), lpy (kvt) a rmenu
(kvt). 2 liky smsi se pelij 0,251 vac vody a nechaj se pod po-
klikou pait.
luopudn aj II.
Smch se 30 g tezalky (nat), 30 g omanu (koen) a 30 g boldov-
nku (list) a bnm zpsobem se piprav odvar.
Moopudn aj I.
Smch se bza (list) 30 g, fenykl (plod) 2,5 g, mta peprn (nat)
2,5 g, oman (koen) 5 g, yzop (nat) 5 g, lkoice (koen) 5 g, meruzal-
ka ern (list) 5 g, kruina (kra) 7,5 g, jehlice (koen) 7,5 g, ebek
(nat) 10 g, pr (oddenek) 10 g. Lce smsi se spa 0,251 vac vody,
nech se 15 minut ustt a peced se. Pije se vdy 0,5 hodiny ped jd-
lem.
Moopudn aj II.
Stejnm dlem se smchaj fenykl (semena), jalovinky, koen jelj-
lice a lkoice. 2 liky smsi se krtce pova v 0,251 vody, nechaj se
ustt a peced se. Popj se 1-2 lky denn.
Proti vodnatelnosti
1 lek odvaru z kontryhelu se smch s 1 lkem odvaru z pes-
liky.
Ledvinov obte
Stejnm dlem se smch kvt tuebnku a nat rdesna ptaho a ko-
koky pastu tobolky. 2 liky smsi se nechaj pejt varem v 0,25 1
vody a nechaj se 15 minut odstt. Popj se 1-2 lky denn.
Atrofie ledvin
Denn se pije 5 lk aje ze smsi svzele, hluchavky lut a zlato-
blu, z erstvch bylin se pipravuje nlev, ze suench odvar. K vyl-
en dojde za 3 tdny (dajn dle dr. Kamenick).
loutenka a ostatn jatern choroby, onemocnn sleziny

Smch se 50 g listu pampeliky, 50 g kvetouc nat rozrazilu, 25 g
koene ekanky a 25 g nat majornky a ze smsi si piprav odvar

- 1 lika smsi na 1 lek vody (dajn dr. Kamenick).
Proti pli siln menstruaci

1 lek odvaru z kontryhelu se smch s 1 lkem odvaru z ebku.
Menstruan obte
Smch se po jednom dlu na ebku, kokoky pastu tobolky
a rdesna ptaho. 3 liky smsi se krtce pova v 0,251 vody, peced
se a aj se popj chladn, 2 lky denn.
Lupnka
Smch se stejnm dlem na vlatovinku a koz brady lun,
1 lce smsi se zalije 11 studen vody a nech se stt 24 hod. Vluhem
se potraj postien msta. Ta se dle 2x denn natraj mast (erstv
va z vlatovinku smchan se stejnm dlem rozputnho vep-
ovho stevnho sdla). Pitom se dr jatern dieta (dn kyseliny
a syrov ovoce, jen vaen jablkov kompot, dn okolda a kakao,
jen lehk maso a erstv ryby). Nemocn se nekoupe, jen obas (!)
sprchuje. Zlepen lze oekvat za 2-3 msce, odstrann vyrky po
5 mscch (dajn dr. Kamenick).
Psov opar
5 masitch list skalnice (netesku) se rozee po dlce a po-
lo se na tal. Takto zskanou vou se nkolikrt denn potr
postien msto. Ppadn lze dopinit jet odvarem z 25 g du-
bov kry, 10 g kontryhelu, 20 g ovsa, 10 g hemnku, 20 g alvje
a 10 g komonice. Smch se, zalije se studenou vodou a nech se
pejt varem. Pot se lika smsi na lek npoje (dajn dle dr.
Kamenick).
Zelen zkal
Kombinovan kra: k pit 2-3 lky denn nlevu z bylinn smsi
(kopiva, msek, rozrazil, peslika stejnm dlem ppadn s p-
davkem tzv vdskch bylin), k emu je mon pipojit sedac kou-
pele z pesliky (studen vluh z bylin naloench ve vod 24 hodin,
dolity teplou vodou) a napaovn postienho oka (smch se 20 g
svtlku, 30 g kozlku, 10 g spore, 30 g bezu a 20 g hemnku, 5 lic
smsi se nech vait v 0,51 blho vna a pry se nechaj psobit na za-
ven (!) oko (dajn dr. Kamenick).
Na proitn krve I.
Smch se bza (list) 10 lic, kopiva (list) 5 lic, bez (kvt) 5 lic,
trnka (kvt) 5 lic. 4 liky smsi se daj do 0,251 vody, nechaj se pe-
jt varem, na 15 minut se odstav a peced se. Popj se tepl, rno a ve-
er 1 lek.
Na proitn krve II.

Smchaj se stejnm dlem listy jahodnku, ostruinku a malinku,
nechaj se nkolik dn fermentovat a potom se usu.
2 liky smsi se pelij 0,251 vac vody a nechaj se vychladnout.
Pije se narz nalano rno a veer po jednom lku.
Na proitn krve III.

Vdy 4 lce koenu smetanky a ekanky a oddenku pru si sm-
chaj s 1 lic semene fenyklu. 2 liky smsi se 15 minut va v 0,251
vody a nech se stt do vychladnut. Uvaj se 2 lky denn.
Leukmie
Denn se doporuuje p2 litry nlevu z 25 g nat ebku, 30 g
listu kopivy, 30 g vhonk bezu, 30 g nat vlatovinku, 30 g
kvtu msku, 25 g nat koz brady, 20 g kvetouc nat rozrazilu,
15 g kvtu tezalky, 15 g koene pampeliky a 25 g mainky. Je d-
leit, aby alespo st bylin byla toho dne erstv. Jako pod-
prn lba se doporuuje pro poslen sleziny pt nlev z ko-
ene pukvorce (1 lek denn esti douky). Pitom je teba
dodrovat diety - vyhbat se vem kyselinm - octu, citronu, gra-
pefruitm, pomeranm, ovocnm vm a nakyslmu ovoci,
jen vaen jablkov kompot se sm neomezen (dajn dle dr.
Kamenick).
Uklidujc aromatick
Smch se stejnm dlem dobromysl (na), matedouka (na), al-
vj (list), mta peprn (list). 2 liky smsi se pelij 0,251 vac vody
a nech se 15 minut pait.
Uklidujc a proti nespavosti

Smch se stejnm dlem chmel (itice), kozlk (koen) a meduka
(nat). 2 liky smsi se v 0,251 vody nechaj pejt varem, 15 minut ustt
a vychladnout. Pije se tepl, 1 lek ped spanm.
Uklidujc a proti migrn

Smch se po lice list vachty, mty a koene kozlku a pelije se
0,251 vac vody a na 15 minut se odstav. Uv se chladn po lcch,
2 lky denn.
Uklidujc kozlkov I.
Smch se 30 g kozlku (koen), 30 g mty peprn (list), 30 g me-
duky (list) a 10 g fenyklu (semeno) a piprav se bnm zpsobem
odvar.
Uklidujc kozlkov II.

Smch se 40 g kozlku (koen), 25 g mty peprn (list), 25 g meduky
(list) a 10 g chmelu (itice) a piprav se bnm zpsobem odvar.
Uklidujc kozlkov III.

Pouije se po jednom vhovm dlu kozlku (koen), vachty (list),
meduky (list), levandule (kvt) a hemnku (kvt). Nejprve se 10 mi-
nut va koen kozlku, potom se pid vachta a sms se odthne z pla-
mene. Pihod se zbvajc byliny a nech se 15 minut pod poklikou
pait. Popj se chladn odvar, 2 lky denn.
Odvar pi cukrovce
Po jedn lci se smch borvka (list), alvj peprn (list) a chmel
(itice) a 2 lce fazolovch lusk. Va se 10 minut v 0,331 vody, pije
se chladn, 2 lky denn.
Kombinovan lba
Sms ze 3 dl kuklku alpskho, 2 dl ernice, 2 dl listu borvky
(sbranch ped kvtem), 3 dl ntrnku, 2 dl zelench fazolovch
lusk a stonk se spa a nech 3 minuty louhovat. Pije se 2x denn.
Hladinu cukru v krvi dle sniuje celer a tva z kyselho zel, ppadn
denn uvn morue nebo cibule a esneku (pozor, nesm se jst
s chlebem), dle odvar ze samotnho borvkovho list (4 polvkov
lce list se zalij 2 litry studen vody a va se na polovinu objemu, pije

se 3x denn 1 lek), pomhaj i nlevy z kopiv, ernho bezu, ze jmel,
jarn salt z pampelikovch stonk (dobe omytch, bez kvt, 10-15 ks
denn) a koen ekanky (menm ve vod ztrat hokost).
Atrofie
Postien svaly se 3x denn potraj tinkturou z kokoky pastu to-
bolky (erstv posekan nat se zalije 40% alkoholem a nech se 10 dn
stt na slunci nebo v teple). Zrove se pij 4 lky nlevu z kontryhele
denn (dajn dle dr. Kamenick).
Univerzln sms
Na jtra, lunk, itn krve, cvy, hubnut, bolesti hlavy, ledviny,
moov mch, zrak a gynekologick problmy.
Smch se 10 g alvje, 10 g mty, 20 g pesliky, 10 g pampeliky,
20 g truskavce, 10 g jitrocele, 20 g epku, 10 g kopivy, 10 g tezalky,
20 g divizny, 20 g pku, 10 g plavun. Jedna lika na tvrt litru vody,
15 minut louhovat, uvat ti lky denn po dobu esti tdn. Celou
kru opakovat 2-3x ron (J. Spvek).
Celkov posilujc aj
Smch se ve stejnm pomru benedikt (nat), ostruink (list), me-
duka (nat) a mta peprn (list), pl liky smsi se v lku zalije vac
vodou a nech se 10 minut pait. Popj se vlan, veer ped spanm.
Sirup fare Kneippa na odkalvn

Hrst jitrocelovch list, 0,5 hrsti listu podblu a 0,5 hrsti listu pe-
lyku se 5 minut va v 0,51 vody. Sced se, pid se nkolik lic medu
a va se dl, a vznikne dk sirup. Uv se tepl, 1 liku kadou
tvrthodinu.
Sirup na odkalvn
Do 230 g jitrocelovho sirupu (viz jitrocel, zkladn recepty) se pi-
daj 4 g anzov silice, 2 g tinktury z hlavnky dviv a dopin se des-
tilovanou vodou do 200 g.
Proti nadmrn tvorb ervench krvinek (polycytemia vera)

Komonice lkask (20 g) se vlo do 1 litru ervenho vna. Sms
se kad den promch a nech louhovat celkem 9 dn, pot se pe-

filtruje pes pltnko. Uv se 3x denn ped jdlem nalano. Prvn
3 dny se uv kvov lika, dal dny a do vyuvn celho mno-
stv se berou polvkov lce. Pouv se jako doplkov kra pi b-
nm leni (ze specializan atestace v oboru hematologie a trans-
fzn sluba).
Srden obte
10 ks stonk petrele s listy se cca 10 minut va s 1 likou prod-
nho octa a s 1 1 prodnho vna, potom se pid 300 g velho medu
a dle se va jet 5 minut. Hork se nalije do lahve vyplchnut al-
koholem (vno potom dle vydr). Pi srdench obtch (akutnch,
nap. zmna poas, podrdnost) se uij 1-3 liky vna (dajn dr.
Kamenick).
Karmelitnsk kapky
Pi aluden nebo stevn kolice, t pi bolestech hlavy a nervov
slabosti. Smch se 500 g suen merukov nat, 20 g citronov
kry, 10 g skoice, 10 g muktovho oku a ve se zalije 1 litrem ko-
aku. Nech se nkolik dn stt, peced se a slije do dobe uzaven
lahve.
Pelykov vno
K poslen aludku a povzbuzen chuti k jdlu. Smch se po jednom
dlu pelyku (nat), mty peprn (list) a alvje (na), zalije se 100 dly
blho vna a nech se 8 dn v uzaven lhvi. Potom se sced a uvaj
se 4 liky denn vdy ped jdlem.
Tinktura na roztrouenou sklerzu

Kokoka pastu tobolka (na) se vypere, nadrobno se posek, na-
sype se do lhve (a po hrdlo) a dopin se 40% lihem. Nech se stt 10
dn na teplm mst a potom se touto tinkturou denn potraj po-
stien msta. Kokoku je tak mon nahradit ebkem, ppadn
je mon k mazn pout tezalkov olej. Potom se postien msta
potraj 3x denn. K tomu se pije 4x denn lek nlevu z kontryhelu
(bylina se 1 minutu louhuje v hork vod), co je ppadn mon do-
pinit 1 - 2 lky nlevu ze alvje. Dleitou soust kry je sedac
koupel s vluhem z matedouky, hebku, tezalky, pesliky a mla-
dch smrkovch vhon. Pozor! Postup lby je velmi pomal, m

se pacient nesm nechat zmst. Vechny pouvan rostliny mus bt
erstv - suen sniuje innost (dajn dle dr. Kamenick).
Koupel na uklidnn nerv, pi kech, proti migrn

a nespavosti
Smch se hrst levandule, 200 g hemnku, 200 g mty peprn,
100 g pukvorce a 100 g alvje. To ve se hod do 1 1 vac vody,
nech se 15 minut pait a vlije se do lzn.
Koupel na poslen nerv, k dezinfekci a celkovmu osven

250 g nati ebku a 200 g listu mty peprn se krtce pova ve
41 vody, nech se vychladnout a vlije se do lzn.
Koupel na krvcejc hemeroidy

Nlev ze stejnho dlu nat ebku a listu jitrocele se vlije do od-
varu z 1 dlu dubov kry, nech se vychladnout, peced se a vlije do
sedac koupele.
Koupel proti pocen nohou

Dubov a vrbov kra a oechov list se zalij studenou vodou.
Nech se stt pes noc, potom se mrn oheje a dolije se vodou. Ve
vychlazen lzni se mej nohy ped spanm.
Obklad na msta postien neuralgickou bolest

Za pinho slunce se natrh na matedouky a ebku a kvt di-
vizny a hemnku, vlo se do tku a uvou na postien msto.
Zrove se z tchto bylin pije odvar (dajn dle dr. Kamenick).
Mazn na popleniny
5 lic drcenho koene kostivalu a 10 lic kvtu tezalky se nalo
do 0,5 1 kvalitnho stolnho oleje a nech se v zaven ndob 14 dn
vyluhovat.
Mast na hemeroidy
90 g neslanho msla nebo vepovho sdla se dobe rozpust
a vmch se do nj asi 15 g nadrobno nasekanho kvtu ebku
a stejn mnostv suench malinkovch list a krtce se peced.
Rakovina zavacho traktu

300 g aloe liv se rozmixuje nebo rozemele na masovm strojku,
pid se 500 g domcho velho vosku, 0,75 1 ervenho vna, 0,1 1
istho lihu nebo destiltu (jakkoliv, nap. koak, vodka), ve se
dobe promch, uzave se ve sklenn ndob a ulo do chladna. Po
14 dnech se zane uvat, prvn tden 3x denn 1 kvovou liku vdy
2 hod. ped jdlem, druh tden se msto kvov liky zane uvat
polvkov lce, celkem se lk uv po 2 msce.
Rakovina lymfatickch uzlin

Postien uzliny se potraj majornkovm olejem. Majornka z po-
sledn rody se nalo do olivovho oleje a nech se stt 10 dn na
teplm mst (dajn dle dr. Kamenick).
Rakovina hrtanu
1 vrchovat lika sekanho listu slzu (erstvho, suenm
ztrc tetinu inku) se v lku veer zalije vodou a nech se do
rna vyluhovat, potom se mrn oheje a sced. Pije se po doucch,
2 lky denn. Zbytky rostlin se daj do nerezov ndoby, smchaj
se s jenou moukou a sms se dobe proheje. Pilo se na krk
a dobe zave, aby se nemocn msto zapailo (dajn dle dr. Ka-
menick).
Rakovina plic
Cel den se vk koen pukvorce, sliny se polykaj, zbytek koene
se vyplivne. Rno a veer se navc pije lek teplho odvaru z he-
bku (dajn dle dr. Kamenick).
Rakovina aludku
Po operaci se na rnu pikld obklad z hojivch bylin (obecn by-
lin pouvanch na rny), bhem dne se pije 1,5 1 nlevu z kopiv
a msku (nejlpe erstvch, smchanch rovnm dlem, na lek se
pot 1 lika smsi, tedy na 1,5 1 nlevu 6 liek). Po nkolika td-
nech dojde ke zlepen. Potom se udl pestvka a cel kra se znovu
opakuje (dajn dle dr. Kamenick).
Rakovina kost
Denn se pij 3-4 lky nlevu z ebku + aj na itn krve
z erstvch bylin - 1 dl kopivy, 1 dl ebku, 3 dly msku, po-

t se 1 vrchovat lika nasekanch bylin na lek. Postien
msto se k tomu jet natr ebkovou tinkturou - kvt ebku
se nasype do lhve a po hrdlo, zalije se 40% lihem a nech se stt 10
dn v teple (dajn dle dr. Kamenick).
Rakovina jater
Mlad, na drobno posekan vhonky plavun pelit horkou vo-
dou. Pozor! Nesm se vait. Pi prjmech opatrn (dajn dle dr.
Kamenick).
Rakovina varlat
erstv omyt listy jitrocele nebo devtsilu se rozetou v devn
misce devnm nstrojem a vznikl kae se pilo na postien
msto jako obklad. Pedtm se toto msto pote majornkovm olejem.
Majornka z posledn rody se nalo do olivovho oleje a nech se
stt 10 dn na teplm mst. Rakovina ustoup do dvou tdn (dajn
dle dr. Kamenick).
Rakovina jazyka
Podv se aj ze svzele, nlev z erstvho, odvar ze suenho (dajn
dle dr. Kamenick).
Protirakovinn kra Rudolfa Breusse

Ucelen lebn postup je vlastn zenou hladovkou dopin-
nou pjmem zeleninovch v a bylinnch aj, kter se dajn
osvduje v ppadech rakoviny, kde ji nen jin pomoci (nap. n-
dor je uloen tak, e jej nelze odoperovat, klasick lba neza-
brala).
Kra je zaloena na mylence, e rakovinn buky ij a rostou je-
nom z toho, co je v potrav lovka pebyten. Zatmco lovk do-
ke 42 dn skuten vydret o zeleninovch vch a bylinkovch
ajch, rakovinn buka ne. Odume a lovk se uzdrav. Mus vak
pi tto ke dodrovat pomrn psn pravidla. Hlavn je, e vy
a aje pije podle svho subjektivnho pocitu hladu, celkov by vak
neml vypt vce ne pl litru vy za 24 hodin. Mnostv aje je ne-
omezen, je teba ho vak pt pomalu, po doucch. vu je teba
ped polknutm na okamik podret v stech, aby se smsila se sli-
nami. as od asu je mon vypt douek vy ze zel, kter podpo-

ruje vymovn.
Breussova zeleninov protirakovinn va

Na jej ppravu se pouije 300 g erven epy, 100 g mrkve, 100 g
celeru (bulva), 30 g ernch edkviek a jeden brambor velikosti
slepiho vejce. Ve se oist, nastrouh a vylisuje (nap. v pltnm
sku), va se jet peced pes jemn stko a nech se ustt.
Dietn rozpis - obecn

1/ Rno pomalu vypt pl lku studenho ledvinovho aje.
2/ 30-60 minut nato po doucch vypt 1-2 lky teplho alvjo-
vho aje s tezalkou, mtou peprnou a medukou.
3/ 30-60 minut nato mal douek zeleninov vy.
4/ Bhem dopoledne dle pocitu hladu vypt s pestvkami 10-15 dou-
k zeleninov vy.
5/ Podobn pokraovat a do veera, pamatovat na to, e celkov
mnostv vy je omezen.
aje dle jednotlivch druh rakoviny

Podle aktuln situace se v rmci tto kry doporuuj tyto aje:
- ndor na mozku - medukov
- gynekologick ndory - svtlk lkask
- rakovina plic - jitrocel, plicnk, popenec, divizna a puklka island-
sk
- rakovina aludku - pelynk
(Pozn. Pi ke se pedpokld, e pacient povede v podstat nor-
mln ivot jako pedtm. Zvlt se vak doporuuje nezapomnat na
pohyb na erstvm vzduchu. Pi ke pochopiteln dojde ke ztrt na
vze, jako obvykl se uvd ztrta 5-10 kg tlesn hmotnosti. V n-
kterch ppadech, zvlt je-li kra dodrovna opravdu pesn,
vak kupodivu k vraznmu vhovmu bytku nedochz. Breussovu
zeleninovou vu je mon tak zakoupit ji hotovou, co lbu
usnaduje.)
Kneippv aluden likr

Ve tvrtlitru vody se pomalu rozva vechny dal psady, tj. po
petce mty peprn, zemlue, pelyku, hemnku, hoce, andliky
a chininov kry, dle trochu jalovce a nkolik kousk pomeranov

kry. Ve se nech vychladnout, peced se pes pltno, pid se 0,51
lihu a d se na 10 dn do tepla ustt. Potom se sva pl kila cukru
v jednom litru vody, smch se s tinkturou a likr je hotov.
vdsk byliny [vdsk kapky],

(Schwedenkruter)
Podle legendy jde o recept, kter kdysi sestavil jist vdsk lka
a doil se dky nim sta let. Existuje nkolik recept na jejich p-
pravu, kter se mezi sebou li. V prodeji jsou vdsk byliny" i v l-
krnch. Je to bylinn sms tzv. na vechno", uvaj se vnitn
i vnjn. Prokzan je jejich mrn projmav inek a celkov pqd-
pora metabolismu. Rzn litel se ve svm nzoru na uvn vd-
skch kapek i dosti podstatn li. Nap. znm rakousk litelka
Maria Treben doporuuje uvat vdsk kapky vnitn i po lcch,
esk litel L. Klouda vid jejich nejvt pnos v obkladech, kdy
se kapky ed a pikldaj na promatnou ki.
Recepty na vdsk byliny

(Jednotliv sloky v ppad poteby zkonzultovat v lkrn.)
I.
- Aloe, myrta, afrn, kasie (senna), fgor, bentsk toriska a koen
andliky se nalo do 40% lihu a nechaj se 10 dn stt (dajn dle
dr. Kamenick).
II.
- aloe (Aloe capensis) - 17 g
- koen andliky (Rad. Angelicae) - 5 g
- Auranti amati flavedo - 5 g
- fenykl semeno (Fr. Foeniculi) - 4 g
- Fungus laricis - 2 g
- Rhiz. Galangae - 2 g
- koen hoce (Rad. Gentianae) - 2 g
- lkoice (Succus Liquiritiae) - 10 g
- myrha - 1 g
- koen rebarbory (Rad. Rhei) - 6 g
- senesov plod (Fr. Sennae) - 5 g
- oddenek zedorie (Rh. Zedoriae) - 4 g

- cukr - 37 g
Zalije se 0,51 ist vodky (nejlep je rusk) anebo dvma litry vna,
na 14 dn se ponech na slunci nebo u kamen a denn se protepv.
Potom se sced a uv. (J osef Such)
III.
- aloe (Aloe capensis), nebo koen hoce (Rad. Gentianae), nebo pe-
lynk - 10 g
- myrha - 5 g
- afrn - 0,2 g
- alpsk list - 10 g
- kafr prodn - 10 g
- mana- 10g
- bentsk lektvar - 10 g
- koen jestabiny - 10 g
Zalije se 0,51 ist vodky (nejlep je rusk) anebo dvma litry vna,
na 14 dn se ponech na slunci nebo u kamen a denn se protepv.
Potom se sced a uv. (J osef Such)
IV.
- aloe (Aloe capensis), nebo koen hoce (Rad. Gentianae), nebo pe-
lynk - 10 g
- myrha - 5 g
- list senny (Fol. Sennae) - 10 g
- afrn - 0,2 g
- kafr prodn - 10 g
- oddenek zedorie (Rhiz. Zedoraiea) - 10 g
- mana - 10 g
- theirak (Electuarium theriacale) - 10 g
Sms bylin se vlo do dvoulitrov lhve, zalije se 1,5 litrem itn
nebo jakkoliv ovocn plenky a nech se stt na slunci nebo v blz-
kosti kamen 14 dn. Kad den se protepe a protepv se vdy, kdy
se odlv do men lhve nebo kdy se odebr k pouit. V nlevu
bylinky mohou zstat 6 tdn i dle, potom se rozdl do mench

lahviek. Takto se mohou uchovat i nkolik let. m jsou star, tm
jsou lep. (Maria Treben)
V.
- koen ibiku
- pomeranov kvt
- myrha (pryskyice)
- oddenek rebarbory
- koen hoce
- koen andliky
- koen ntrnku
- list mty peprn
- koen omanu
- koen kozlku
- oddenek zedoru (rostlina pbuzn kurkum)
- kra kruiny
- list senny
- na ebku
- na jablenku
- kulika theriaku
Tato sms se vyrb prmyslov ve Slovinsku pod nzvem vedska
grenica". 330 g zakoupen smsi se zalije 1,1 koaku, pid se roz-
droben theirak a nech se za obasnho protepvn macerovat
bnm zpsobem (podle J. A. Zentricha a J. Jone).
(Pozn.: Tzv. theirak i toriska, zvan nkdy t bentsk (bentsk),
je zauvanou lkrnickou sms vonnch drog, obsahujc nap. aloe,
koen lkoice, skoici, afrn, hebek aj.)
Svatojnsk koen
Je to sms devti tzv. svatojnskch bylin, tedy bylin'sbranch na sv.
Jana (tj. 24. ervna):
- janovec metlat
- komonice lkask
- kaprad' samec
- kopiva dvoudom
- pelynk obecn (ernobl)
- prha arnika
- svzel syiov
- tezalka tekovan
- vstava
Podle tradice se svatojnsk koen m sbrat o plnoci z 23. na 24.
ervna, kdy jsou dajn tyto byliny nejinnj. (Tato povra me
mt i reln zklad. Nap. innost tezalky je dna obsahem jejch
terickch olej a ten je pochopiteln vt o plnoci ne nap. za po-
ledne v pinm slunci.)
Svatojnsk koen pat mezi univerzln lky a me se uvat po
cel rok, a do t doby, ne se o dalm sv. Janu nasbr svatojnsk ko-
en zase erstv. Je teba jet tak dbt na to, e vstava je dnes chr-
nnou rostlinou.
(Pozn.: Pro ty, kte si pej poslit magick inek svatojnskho
koen, je zde jet prastar tradin zakvadlo: Svatojnsk bylino,
m zvist pat tomu, kdo t m. Utrhnu t rukou levou, uschovm t
rukou pravou. Kdo t najde v ohrad, nikdy nebude sm."
Tyg mast
Orientln prostedek, bylinn mast uvan zevn tm na
vechno". Obecn se doporuuje pi nachlazen a chipce ke zlepen
dchn, bolestech hlavy, na kom tpance, na bodnut ihadlem
vech druh hmyzu, pi menstruanch obtch, pi ehu a palu
a lehkch popleninch, na svdc ki a pi bolestech ve svalech.
Obecn se uv tak, e se mast pote postien msto, pi chipkch
a nachlazench se natr pod nos, pi bolestech hlavy se rozete na
obou spncch. Pod nosem nebo na spncch tak pomh proti
nav pi prci nebo cestovn.
Sloen tygch mast" je rzn. Zkuen cestovatel nap. tvrd,
e tyg mast prodvan na naich tritch nem nic spolenho
s tou pravou" tyg mast, kter je k dostn pmo na Vchod.
Sloen tyg masti

- mentol - 16 g
- peprmintov olej (z mty peprn) - 10 g
- kafr - 16 g
- eukalyptov olej - 10 g
- hebkov olej - 1-2 g
- skoicov olej - 1- 2 g
- mkk a tvrd parafny

(Tzv. tyg mast zn. Tygr a drak vyroben v anghaji.)
Slovo litele
J vlastn nikoho nelm. Jsem vak schopen zjistit zdravotn stav
vaeho organismu a doporuit innou bylinnou lbu. Ta v lidskm
tle probud informan systm, kter deklasovala, likvidovala civili-
zace. lovk se tak potom l sm prostednictvm energie skryt
v bylinch. Samozejm mj klient mus dodrovat ivotosprvu, kte-
rou mu po dkladnm vyeten doporum. Urm i kodliviny, kter
by lbu opt vracely zptky. Vyaduje to rovn uritou harmonii,
duevn i tlesnou. Ta se doshne pedevm pomoc jgy. Nevaned-
bateln je i to, jak m pacient pevnou vli a jak respektuje moje rady."
(L. K)
ESENCILN METODY LBY

HOMEOPATIE
Velk vznam a znan rozen tohoto alternativnho zpsobu
lby nm unikly jenom proto, e a do roku 1989 u ns patila
mezi zakzan zpsoby lby. Pitom je to podle daj WHO
(Svtov zdravotnick organizace) druh na svt nejrozenj
zpsob lby. Na prvnm mst je, pro zajmavost, tradin nsk
a indick medicna, na tetm fytoterapie ili bylinkstv veho
druhu a teprve na tvrtm mst nae zpadn, klasick (nebo ofi-
ciln) medicna.
Princip homeopatie je velmi jednoduch. Pacientovi se podv
ltka, kter sama o sob vyvolv stejn pznaky jako choroba, j pa-
cient trp. Tato ltka se ed tm a donekonena. Homeopat vybere
pro pacienta jeden jedin homeopatick lk a pacient se po jeho po-
dn zbav vech svch chorob. Tento jednoduch popis samozejm
nezahrnuje vechny obte a skal homeopatick lby, nicmn
jsou doloeny ppady, e to" zabralo prv takhle zzran.
Podvejme se nyn na homeopatii vzhledem k jejmu velkmu v-
znamu podrobnji.
Potky homeopatie
Zakladatelem homeopatie je nmeck
lka a zedn Samuel Hahnemann
(1755-1843). Pochzel z chudho pro-
sted, jeho otec byl malem me-
skho porcelnu. Vystudoval medicnu,
piem se na studich ivil vukou ja-
zyk (ovldal jich osm), peklady knih
a pomhal v lkrn. Se svm pzniv-
cem a zamstnavatelem baronem von
Bru-kenthalem se jet jako student do-
stal do Maarska, shodou okolnost do
Samuel Hahnemann oblasti s il n postihovan malri (okol
mst Raab a Temevr). Tam zaal po-
chybovat o lebnch postupech klasick medicny v ppad tto
choroby. Jeho pochybnosti dle narstaly, kdy po studich psobil
jako praktick lka. Zaal vydvat prvn spisy, kde kritizuje klasic-
kou lbu. V te dob se seznmil i se svoj budouc manelkou
Henriettou, s n ml deset dt. Piblin v roce 1789 podnikl svj
prvn homeopatick pokus. Pi pekladu skotsk knihy o lcch zjis-
til, e chinin l malri tm, e posiluje aludek. Protoe trpl alu-
denmi problmy, vyzkouel to a pozoroval na sob stejn pznaky,
jak zpsobuje malrie. Doel tedy k nzoru, e kdy se chinin pod
lovku, kter nem malrii, vyvol stejn pznaky jako nemoc,
proti n je podvn. Samozejm zaal zkouet, zda je tomu stejn
i s jinmi lky, a ve svch pokusech na sob i na dobrovolncch po-
kraoval nsledujcch dvacet let. V roce 1810 konen vydal svj
Organon racionln lby, v nm shrnuje vechny sv dosavadn po-
znatky o homeopatick lb. Za Hahnemannova ivota byl Organon
vydn jet tyikrt, v R vyel jeho esk peklad v roce 1993
a 1996.
Homeopatick lky
Hahnemann a jeho pokraovatel se naden snaili jako liva pro
homeopatii vyut co mon nejvce ltek. Nyn m homeopat na v-
br pib li n ze dvou tisc homeopatickch lk. K jejich vrob
slou zsadn prodn ltky, kter se zastncm klasick medicny
mohou zdt leckdy podivn. Vedle rostlin (koniklec, plavu) to jsou
i ltky ivoinho pvodu (ps mlko, skopka keble), prvky a je-

jich sloueniny (zlato, zinek, fosfor, kyselina srov, kuchysk sl),
minerly (lva ze sopky Hekly). Zvltn a pro zastnce klasick lby
tko stravitelnou skupinu tvo energie (slunen a rznch hvzd).
Homeopatick lky se pipravuj i z produkt chorobnch proces.
Ty se nazvaj nosoda. Lze je pipravit prakticky z ehokoliv. Jako p-
klad lze uvst sliny vzteklho psa, rakovinn ndor nebo bakterie.
Pacienti se vak nemus tchto leckdy dsivch ltek obvat. Tyto z-
kladn suroviny se toti, psn chemicky vzato, v homeopatickm lku na-
konec nevyskytuj! A to je na cel homeopatii asi ta nejvt zhada vbec.
Dojde k tornu takto. Ten, kdo pipravuje homeopatick lk, vezme
zkladn surovinu, nap. celou koniklec i s koeny, a rozete ji v istm
nebo destilovanou vodou mrn zednm lihu (do 10 procent cel-
kovho obsahu). Lh i destilovan voda jsou homeopaticky neutrln
ltky. Jin suroviny, teba kovy, se ms ve form p ilin s mlnm cuk-
rem (rovn homeopaticky neutrlnm). Energetick lky vznikaj
tak, e se miska s lihem a destilovanou vodou na nkolik dn vystav
danmu zen, teba slunenmu. Tm vznikne tzv. maten tinktura,
kter se dle ed. Clem je doshnout co mon nejvtho zedn,
nebo m je lk zednj, tm je innj. V praxi se edn provd
tak, e se vezme jedna setina objemu maten tinktury, penese se do
dal ndobky a pid se k n dalch 99 dl edicho mdia. Tm zs-
kv lk ke svmu zkladnmu latinskmu oznaen psmenko C (jako
lat. centum - sto. Nkte vrobci nahrazuj psmeno C vlastnm ozna-
enm CH, co zna centezimln Hahnemann.) U lk anglick
a americk provenience, kde je toto edn samozejmost, se ps-
menko C vypout. Nsleduje slovka, kter oznauje, kolikrt bylo
edn provedeno. Oznaen lku Pulsatilla C 30 tedy znamen, e z-
kladn surovinou je koniklec, kter byla edna 30x, piem do dal
ndobky byla penesena vdy jedna setina obsahu ndobky ped-
choz. Jestlie se pen jedna desetina, psmenko C nahrad D (jako
lat. decem - deset). Poet edn se nazv potenc lk, m vce jsou
edn, tm vy potence a innj, potentn lk. Z jedn rostliny
tak me vzniknout lk pro miliony lid.
Zvltnm ppadem potentizace ili edn jsou tzv. LM (padestitis-
cov) potence. Kdy se zvltnm postupem edn doshne koncent-
race 1:50 000, vznikne prvn stupe, LM I. Kdy se postup opakuje, do-
jde k dalmu zedn v tme pomru. Zakladatel homeopatie, kter
vynalezl i tento zpsob edn, se dopracoval a k ticeti takovm po-
stupnm ednm inn ltky
Tm se dostvme k druhmu, dosud zhadnmu rysu homeopa-
tick lby. Podle tzv. Avogardova limitu pi uritm zedn ji ltka
neme obsahovat ani jednu jedinou molekulu i atom vchoz suro-
viny ili inn ltky. Tento limit je stanoven hodnotou 10 (tedy po-
23
,
mrem 1:10.000.000.000.000.000.000.000). To v homeopatii odpo-

vd potenci ji C 12, o potencch LM ani nemluv. Pesto je homeo-
patick lk inn i pi takovm edn. Tento je samozejm nejas-
tji vysvtlovn tzv. placebo efektem, tedy e samotn oekvn
toho, e lk zabere, zpsob, e se pacientv stav zlep. V tomto p-
pad vak toto vysvtlen neme obstt, nebo jsou doloena
spn homeopatick len kojenc, kte jet nemohou vdt, e
uvaj njak lk. Pitom prv u nich je homeopatick lba dky je-
jich vitalit nejmarkantnj. Homeopatika se tak spn pouvaj
ve veterinrn lb, kde o njakm placebo efektu u vbec neme
bt e. Urit mon vysvtlen podv vsledek pokusu francouz-
skch vzkumnk, publikovan v Journale de Medicine Nucleaire et
Biophysique. Ti pomoc magnetick rezonance zjistili, e voda obsa-
hujc homeopatikum Silicea C 13, tedy za Avogardovm limitem, vy-
kazuje parametry odlin od parametr vody bez tohoto lku, a tedy
e homeopatikum muselo njakm zpsobem zmnit strukturu pou-
it vody, by v n ji neme bt obsaeno.
Obvyklou formou homeopatickch lk jsou kuliky z hroznovho
cukru naputn pslunou potenc danho lku, existuj i kapky
anebo injekce. Lky se ukldaj do dz z tmavho skla. Pozoruhodn
je jejich trvanlivost. Nedvno byly vyzkoueny lky z Hahnemannovy
pozstalosti, tedy star 150 let, a stle inkovaly. Pi skladovn ho-
meopatikm vyhovuje pokojov teplota, nesm bt vystaveny d-
nmu zen (slunenmu, msnmu, elektromagnetickmu, silnm
chemickm pachm, a zejmna ne vni kafru). Pi podvn nesm
bt brny do ruky, penej se pomoc kousku papru. Pi jejich po-
dn se doporuuje hodinu ped a hodinu po podn nic jinho nejst
a nept. Homeopatick tabletka se rozpust v stech a nezapj se.
Zkladnm pedpokladem homeopatick vroby lku je to, aby na
kad edn byla pouita vdy nov, nejastji sklenn ndobka.
Tento poadavek je mon v domcch podmnkch obejt tzv.
Korsakovovou potentizac, kdy se pouv jen jedna sklenn n-
dobka. Napin se jednm procentem maten tinktury a dopin edi-

cm mdiem. Potom se cel obsah vylije. Na stnch ndobky ulp pi-
blin jedna setina jejho obsahu, take v dalm kroku sta pilt dal-
ch 99 dl edicho mdia atd. Tento zpsob vroby je oznaovn
psmenem K (msto C, CH, D apod.). Problmem tto vroby je sku-
tenost, e innost lku se po ticeti ednch ji dle nezvyuje. To
je dno tzv. pamt skla, nepli probdanm, ale zcela jasn existuj-
cm fenomnem, kdy sklo si jakoby pamatuje", co na nm bylo dve,
a dal edn tm je u znehodnoceno. Proto tak mus bt v homeo-
patick vrob pouvny vdy nov a nov ndobky. Tzv. pamt skla
nelze odstranit dnm znmm isticm postupem.
Nkter lky se v praxi uvaj velmi asto, to jsou tzv. velk lky
(polychresty), nkter vzcnji (tzv. mal lky). Z homeopatick
praxe vyplv, e vbr uritho lku pro uritho lovka je velmi
individuln a tak dosti komplikovan, protoe homeopat l ce-
lho lovka", a ne nemoc. Nkter tzv. mal lky jsou doceovny a
v posledn dob. Jejich vznam pomhaj vyzdvihnout potaov
programy, kter vyhodnocuj symptomy pacienta a vyhledvaj k nim
nejvhodnj lky ve vtm rozsahu, ne je toho schopen homeopat
bez potae.
Homeopatick lba
Zkladnm kolem homeopata je porovnat symptomy pacienta
s pznaky uvedenmi v tzv. materii medice, pruce popisujc jed-
notliv homeopatick lky. Tchto pruek jsou dnes destky druh,
co odr neustl vvoj homeopatie. Nejobshlej materia medica
(Allenova Encyklopedie homeopatick Materie mediky) m na
11 000 stran a jednomu lku se vnuje teba na stu stranch. Jin jsou
mn obshl a umouj snadnj orientaci. Druhou zkladn po-
mckou je kniha zvan repertorium (ili v lat. nalezit, seznam),
dnes nejznmj a nejuznvanj z nich je Kentovo. Je to vlastn se-
znam symptom, k nim jsou piazeny zkratky vech monch vhod-
nch lk. Existuj i kompilace materi medik a repertori i jejich po-
taov podoby. kolem homeopata je nalzt tzv. similimum, lk,
kter zpsobuje co nejpodobnj pznaky, jako m pacient (podle
homeopatick zsady Similia similibus curantur, tedy e podobn se
l podobnm).
Kdy je takov lk nalezen a pacient ho uije, dochz k uzdravo-
vn pacienta, a to v opanm postupu, ne jak se jeho nemoc proje-

vila. Pokud jako dt trpl rmou, pozdji zntem prduek a k ho-
meopatovi piel se zpalem plic, odezn nejprve toto onemocnn.
Postupem asu se objev onemocnn, na kter trpval dve.
Homeopat toto nazvaj reverznmi (ili vratnmi) symptomy. Jejich
prbh se vak li od obrazu dvj nemoci. Reverzn angna nen
takov jako ty pedchoz, pacient se pi n subjektivn ct dobe,
a kdy odezn, je mu lpe ne ped jejm propuknutm. Reverzn
symptomy jsou dkazem toho, e homeopatikum zabralo. V dnm
ppad by pacient neml reverzn symptomy lit klasickm zpso-
bem, nap. antibiotiky. To by proces homeopatick lby zase zvr-
tilo.
Me se samozejm stt, e homeopat nevyhodnotil sprvn pa-
cientovy symptomy a nezvolil ten pin nejvhodnj lk. Podle po-
stupu lby potom me vbr lku pehodnotit. Dobrou pomckou
pro pacienta i jeho homeopata proto je, kdy si pacient bhem lby
po dnech zapisuje poznatky tykajc se jeho zdravotnho stavu.
LK
DRUHY HOMEOPATICKCH LKU
Konstitun a nekonstitun lky
Dr. Hahnemann vychzel z nzoru, e lid se dl do rznch kon-
stitunch typ, dokonce e je mon ct archetyp. Lid stejnho
konstitunho typu maj urit sklony k jistmu druhu chovn, ctn
a samozejm i k chorobm. Tmto typm potom odpovdaj konsti-
tun homeopatick lky, kter na osoby pslunho typu psob
jako na celek a jsou schopn vylit vechny (!) jejich choroby.
Nkter typy jsou astj, jin mn ast. Dva nejastj jsou tyto:
Lycopodium clavatum [Plavu vidlaka]

(3 % pacient, nejuvanj homeopatick lk vbec)
Tento typ je zejm nejastjm lidskm typem a je v populaci za-
stoupen zcela jist vce ne jen temi procenty. Jsou to lid inteli-
gentn, ambicizn a soutiv, sna se dostat vdy na vrchol a ovl-
dat lidi pod sebou, demokraticky i dikttorsky. Pokud je zdrav, je to
zosobnn sla, kterou navenek oteven demonstruje. Kdy one-
mocn, chov se zbable, ubvajc sly navenek maskuje jejich pe-
hnanou demonstrac. Sna se za kadou cenu udret vnj image,
dekrum", i kdy si tak me ukodit. O tom, jak se bude konkrtn

lovk tohoto typu chovat, rozhoduje etick sloka jeho osobnosti.
Typickm pedstavitelem je stejn dobe Mussolini jako kladn hr-
dina pedstavovan teba Belmondem nebo Brucem Willisem. Zd se,
jako by typ Lycopodium byl vrazn, a archetypln musk, prost
zosobnn chlap". Je-li Lycopodiem ena, je znevhodnna, protoe
dky tomuto svmu naturelu neme dostt spoleenskm pedsta-
vm o tom, jak m bt sprvn" ena. V obou pohlavch je vak tento
typ stejn etn.
Lachechis
Je zrcadlov obrcenm obrazem Lycopodia a lid tchto dvou
typ jako by se navzjem pitahovali a vyhledvali. I kdy je jejich
vztah nkdy dramatick, protoe jsou opravdu svmi protiklady, na-
venek tvo vyvenou dvojici, kter se navzjem harmonicky dopl-
uje.
Popisy obou tchto typ (i mnoha dalch) by bylo mon rozvst
na mnoha stranch, take tyto zkrcen charakteristiky je nutn brt
skuten jen jako orientan. A i zkuen homeopat me bt nkdy
pi posuzovn typu zmaten. Nkdy navc me dojt k takovm zm-
nm v osobnosti lovka, e se zmn jeho konstitun typ i jeho kon-
stitun lk (nap. z Pulsatilly na Lachechis). Nkter typy vak obvyk-
le vydr lovku pro cel ivot (nap. Phosphorus, Lachechis, Sul-
phur, Arsenicum album, Natrum Muriaticum aj.).
Nkter homeopatick lky ovem nezahrnuj nikdy pin vechny
charakteristiky a pin popis nkterho konstitunho typu (nap.
Plantago, Coffea, Hecla lava). Obvykle to jsou ty lky, kter se pouvaj
na akutn pote. Tet skupina lk je smen. V nkterch nepli
astch ppadech mohou slouit jako konstitun a pitom u vtiny
ppad pokrvaj omezen poet symptom (nap. Arnica, Millefo-
lium), jin lky se pouvaj tm vhradn jako konstitun.
NKTER DAL SOUVISLOSTI HOMEOPATIE

V souvislosti s homeopati a jejmi nktermi rysy se objevuj n-
kter spojnice s dalmi mylenkovmi proudy a nzory, kter jsou a
neuviteln. Mgr. Ji ehovsk, kterho meme pinm prvem a-
dit mezi prkopnky homeopatie v echch, se zmiuje o nsleduj-
cch:
Homeopatie a buddhismus
Buddhismus stejn jako homeopatie dv nvod, jak odstranit utr-
pen". Buddhismus stejn jako homeopatie odstrauje utrpen po-
stupn.
Homeopatie a grl
Podle homeopatie je nemoc zpsobena dezorganizac stednho
dicho centra zvanho dynamis. Podobn v legend o grlu zpso-
buje nemoc krle chadnut celho krlovstv.
Homeopatie a alchymie
C. G. Jung byl pesvden o tom, e homeopatie je pokraovnm
alchymistick praxe". Podobn jsou i nkter postupy obou tchto
obor, nap. donekonena opakovan stejn postupy. I alchymie, stejn
jako homeopatie, usiluje o uzdraven (zulechtn) krle". Jeden
z nejznmjch alchymist, Paracelsus, pouval k lb svch pa-
cient i zkona similarity a stejn jako homeopatie lil podobn po-
dobnm. Zakladatel homeopatie, S. Hahnemann, byl svmi souas-
nky asto k Paracelsovi pirovnvn, a dokonce mu byl podobn
i vzhledem.
Homeopatie a Jung
Konstitun typy v homeopatii lze pirovnat k Jungovm archety-
pm, idelnm prvotnm formm, kter utvej svt a lidskou psy-
chiku". V tto souvislosti vystupuj v homeopatii navenek podivu-
hodn zetzen:
Lachechis je homeopaty zvan lk vyhnn z rje" pro jeho po-
dobnost s biblickm mtem:
- vyrb se z hadho jedu
- u lid typu Lachechis je z provch orgn napaden vdy jako prvn
ten lev (ensk)
- subjektivn pocit levy pin pacientovi svleen donaha, nesn
obleen
- pacient trp pocitem njak iracionln viny
- miluje nebo naprosto nesn jablka (alergie na jablka)
- zdv se mu o hadech a m z nich panickou hrzu
- m pocit, e je pod nadlidskou kontrolou"
- je zvdav.
Lk Phosphorus, tedy svtc fosfor, je spojovn s Luciferem jako

nosiem svtla. Nemocn lid tohoto typu trp pornou snahou co
mon nejvce se pedvdt navenek, tedy vyzaovat. Nemoc se
u nich projevuje prjmy, obtn stavitelnm krvcenm (hemofi-
li). Pacient m pocit vnitnho ohn, kter chlad pitm studen
vody.
Lid typu Lycopodium, kladouc draz na slu a schopnost pom-
hat druhm, nap. penosem bioenergie a tak teba tm, e jim
vel", vykazuj podobnost s hrdinou archetypln legendy, sv.
Krytofem, silnm obrem, kter dobrovoln, jako ryt, slou ostat-
nm. Krytof je ecky Chrystophoros, nosi Krista, protoe ho v po-
dob malho, ale stle tho dtte penesl pes eku (stejn jako
ostatn pocestn, co byl druh Bo sluby, kter vykonval). Lid to-
hoto typu tak velmi rdi a velmi dobe (vetn en) d automobily.
Sv. Krytof je patronem idi. Zrove Lycopodium v latin zna-
men vl tlapa. Nkter eticky nepli uvdoml lidi tohoto typu
meme v na spolenosti klidn k vlkm pirovnat (lovk lovku
vlkem).
Podivnou svzanost nkterch lk, pslunch konstitunch
typ a archetyp prokazuj i archetypln sny, kter se nkdy obje-
vuj u pacient po zahjen homeopatick lby. A to i u tch, kte-
rm se jinak nikdy nic nezd". Vdaj tak stojatou vodu, kter zane
proudit a jako povode odn star a zchtral budovy (star ego
s chorobnmi symptomy), co zrove pipomn alchymistickou
operaci rozpoutn (dilutio). Dle vdvaj krle, trojici bohy,
hada porajcho vlastn ocas, draky, podzemn labyrinty aj. Mui
typu Lycopodium se tak zdlo, e nos po ulici v nru zrann
dt (podobn tedy jako sv. Krytof nesl Krista v dtsk podob).
Naprosto nevysvtliteln je ovem ppad pacientky, kter se zdlo,
e ji jako homeopatikum uzdrav kaktus. A sprvn to,byl Agnus ca-
stus.
Celkem vzato je oblast homeopatie pes svoji obrovskou rozsh-
lost a nesmrn zkuenosti homeopat stle jet velmi neprob-
danm a velmi zajmavm odvtvm alternativn medicny, kter
zde bylo mon postihnout pouze zkratkovit a orientan. Mte-li
zjem o tento druh lby, bude nejlep, kdy se rozhodnete nkte-
rho homeopata osobn vyhledat. To, e jste na sprvn adrese, po-
znte podle dlouhho vodnho rozhovoru, kter se bude dosti li-
it od toho, na co jste zvykl z klasick medicny, a e dostanete

pouze jeden jednoslokov lk.
VROBA HOMEOPATICKCH LIV

V DOMCCH PODMNKCH
Vzhledem k tomu, e ji byla vydna ada homeopatickch publi-
kac s pomrn pesnmi nvody k domc vrob homeopatickch
liv, nen to nic neuskutenitelnho. Kad homeopat amatr by si
vak ml uvdomit, zda jeho znalosti a zkuenosti jsou dostaten
k tomu, aby se mohl sm pustit do homeopatick lby v. vroby
lk a zda vzhledem k obshlosti tohoto oboru zbyten neobjevuje
to, co ji bylo objeveno, ppadn zda se zbyten nevydv pin
patnou cestou. Nkte autoi argumentuj tm, e homeopatika
jsou zbyten drah a e jejich domc ppravou je mon uetit
nemal finann prostedky, s m se pochopiteln d souhlasit. Na
druhou stranu by ovem aplikaci lku mlo pedchzet dkladn
zjiovn toho, zda dan lk je pro danou osobu skuten tm nej-
sprvnjm. Je teba si znovu uvdomit, e vichni vtinou uvau-
jeme v intencch klasick medicny, tedy ve vazb choroba - lk (kla-
sick i homeopatick), ale homeopatie je o nem pin jinm, co
jasn vyplv z pedchozch dek. Objev-li se tedy homeopatick
recept" jen s nkolika destkami zkladnch" surovin, kde je ka-
dmu lku vnovn krtk odstavec s vtem pot, na kter je lk
vhodn, obvm se, e takov zjednoduen homeopatii nutn po-
kozuje. Pi blim studiu se navc objevuj i vcn rozdly. Zatmco
jeden autor uvd, e Apis melifica se vyrb z cel rozeten vel
krlovny (J. ehovsk), jin autor (J. Jana) k vrob tho lku do-
poruuje dt iv vely do lhve, zjistit jejich objem, tepnm je ma-
ximln rozzuit a pak je zalt ptinsobnm mnostvm 60% lihu".
Druhm velkm problmem je, zda a jak kombinovat homeopatii
s ostatnmi lebnmi postupy alternativn medicny. Zatmco n-
kte ortodoxn" homeopati toto zcela vyluuj, nebo tm se podle
nich inek homeopatickch liv sniuje, jin naden doporuuj
pidat teba akupunkturu nebo odstnit geopatogenn zny. A za-
tmco jeden homeopat trv na tom, aby se sklo po pouit likvido-
valo, nebo je pro dal homeopatickou vrobu bezcenn, ba kod-
liv, jin je klidn vyva a pouv dl. Takov rozpory nutn
vzbuzuj pochybnosti a adu otzek. Vn zjemce o homeopatii by
se ml v ppad takovch pochybnost asi snait dohledat infor-

mace v co mon nejpvodnjch zdrojch, pokud mono pmo
u Hahnemanna.
Nkter homeopatick lky (pklady)

- Aconite - omj alamounek
- Allium - erven cibule
- Antimonium tart. - vinan draselno-antimonin, tzv dviv vinn
kmen
- Apis melifica - vel krlovna
- Arnica - prha arnika
- Arsenicum - oxid arzenit
- Asparagus - chest
- Aurum - zlato
- Bacilinum - choroboplodn zrodky
- Beladona - rulk zlomocn
- Bryonie - posed (koen)
- Calcarea carbonica - skopky keble ili uhliitan vpenat
- Calcarea phosphorica - uhliitan fosforen
- Calendula - msek
- Carnosin - rakovinn ndor
- Coffea - kvovnk
- Drosera - rosnatka okrouhlolist
- Dulcamara - lilek potmchu
- Eupatorim - sadec konop
- Euphrasia - svtlk lkask
- Gelsenium - jasmnovec vdyzelen
- Glonoinum - trinitroglycerin
- Hecla lva - lva ze sopky Hekly
- Hepar sulph. - sulfid vpenat
- Hypericum - tezalka tekovan
- Chamomilla - hemnek prav
- Ipecac. - ipekakuanha (te se ipekakuaa), koen jihoamerick
rostliny hlavnky dviv
- Kali carbonicum - uhliitan draseln
- Lac caninum - ps mlko
- Lachechis mutus - jed hada kovine tichho a kovine sutukuku
z Holandsk Guayny, zvanho t bushmaster
- Ledum - rojovnk bahenn

- Lycopodium - plavu vidlaka (vtrusy)
- Lysin - sliny vzteklho psa
- Millefolium - ebek
- Nux vomica - vran oko
- Phosphorus - fosfor
- Plantago - jitrocel
- Platinum metallicum - platina
- Pulsatilla - koniklec (cel rostlina)
- Rhus tox. - kumpa jedovat
- Sepia - spiov inkoust
- Sol - slunen zen
- Sulphur - sra
- Sulphuric acid - kyselina srov
- Zincum - zinek
Nkter smen homeopatick lky a jejich uit

- Stodal (sirup) - kael, znty hrtanu, prdunice a prduek
- Homeogene 9 (tablety) - bolest v krku, chrapot, laryngitida
- Homeovox (tablety) - nava hlasivek, chrapot, afonie, laryngitida
- Oscillococcinum (globule) - chipka a chipkov stavy
- Paragrippe (tablety) - chipka a chipkov stavy
- Coryzalia (dra) - rma
- Homeplasmine (mast) - drobn (!) porann ke - odeniny,
praskliny, trhliny, popleniny, podrdn nosn sliznice pi rm
(Pozn. Protoe homeopatick lba u ns jet nen zabhnut, lze
pouze doporuit, aby se ten, kdo se pro tuto lbu rozhodne, obrtil
na homeopata. Na rady v lkrnch nelze pli spolhat, nebo lkr-
nci i homeopatick lky ordinuj bnm zpsobem, tj. podle p-
znak choroby a pruky dodan vrobcem homeopatik, co nemus
bt vdy zcela spolehliv.)
Slovo homeopata
jestlie nem na njakou nemoc lk homeopatie, nem ho nikdo.
Naopak, cokoliv jde vylit klasickou medicnou, jde vylit i homeo-
paticky. Navc homeopatie l i nemoci, u nich klasick medicna
naprosto oteven piznv, e jsou pro ni nevyliteln, a proto je
nazv chronickmi." (J. ehovsk)
BACHOVA KVETOV TERAPIE

Tvrcem tto metody je anglick bakteriolog, patolog a homeopat
Edward Bach (1880-1936). Vychzel z mylenky, e nemoci maj sedm
hlavnch pin:
- strach
- nejistota
- nedostatek zjmu o ptomnost
- smutek a zoufalstv
- pehnan starost o druh
- osamlost
- pecitlivlost vi vnjm vlivm.
Tyto stavy a zpsoby chovn naruuj vnitn soulad lovka a ta-
kov vnitn konflikt, teba starost, obava, deprese, se nakonec pro-
mtne navenek jako nemoc. Sami jsme tedy pinou svch chorob,
nebo nemoc nen ani krutost, ani trest, ale pouze opravn zsah,
kterho pouila lidsk due, aby poukzala na nae omyly, ochrnila
ns ped jet vtm nebezpem a pivedla ns zpt na cestu svtla
a pravdy, z n bychom nikdy nemli sejt," pe dr. Bach. Protoe si
nemoci vlastn zpsobujeme sami, mme ve svch rukch i monosti
svho uzdraven.
Pi vytven sv terapie smujc v podstat k odstraovn nega-
tivnch emocionlnch stav vychzel dr. Bach z homeopatie a nako-
nec vybral, a to na zklad sv intuice a odhadu, 38 divoce rostoucch
rostlin, z nich pipravil inn vtaky svm zvltnm zpsobem.
Do bn sklenn ndoby nalil vodu a poloil na jej hladinu kvt
dan rostliny a ponechal ji tam asi tak ti hodiny". Tm se voda na-
syt" livmi silami kvtin. Dr. Bach sm piznval, e k vbru vhod-
nch rostlin dospl intuitivn a e tento vbr nelze nijak vdecky"
podloit, i kdy se o to sm nkolik let pokouel. Zle tak na tom,
aby kvty byly sbrny na uritm utajovanm mst. le se mus sb-
rat za bezoblanho poas a nesm pijt do styku s lidskou rukou.
Nen tedy mon pout jakkoliv rostliny uvedench druh.
Zkladn kvtov esence se pouvaj obvykle ve smsi, ideln je
sms t druh, nejve se doporuuje pouvat druh est. Velmi
oblben je univerzln sms zvan jednodue Zchrana (Rescue) - na
vechny ppady paniky, smutku, oku, panickho strachu, nhl
patn zprvy a nehody". Skld se z esence sndku okolinatho, de-
vaternku, netkavky, slvy teov a bl lesn rvy. Novji se vyrb

i ve form krmu (Rescue Cream), urenho na porann a traumata
ke. To, jakou esenci m ten kter konkrtn pacient pouvat, zle
hlavn na jeho vlastnm rozhodnut. Mus si toti, ve spoluprci s od-
bornkem na tento druh lby, ujasnit, jakm negativnm emocionl-
nm stavem trp, jednodue eeno, co ho trp. Velkou vhodou tto
terapie je, e nen mon se j za dnch okolnost pedvkovat a e
zde nejsou dn kontraindikace. Mohou ji tedy pouvat kupkladu
i thotn eny. spn provedenou terapii, kter obvykle trv
2-3 tdny, dr. Bach definuje takto: K uzdraven lovka dojde ve
chvli, kdy se osvobod od svch nevar a z jeho srdce zane prtit
lska."
PEHLED JEDNOTLIVCH ESENC

A PSLUNCH NEGATIVNCH EMOCIONLNCH STAV
(Pozn. Esence jsou azeny podle uvanch eskch nzv, kter
ne vdy odpovdaj nzvm botanickm. Rozhodujc je pvodn,
anglick oznaen esence uveden za eskm nzvem.)
Bl lesn rva - Clematis

Snlek, ije ve svm svt, mylenkami je mimo ptomnost.
Bl katan White Chestnut

-
Stl nechtn mylenky, kterch se lovk neme zbavit, mentln do-

hady.
Buk lesn Beech

-
Netolerance, kritizuje ostatn.
Cesmna ostrolist Holly -
Nenvist, rlivost, zvist, podezvn.
ekanka obecn Chicory -
Sobeck panovanost, pe o milovan, kter je soustedna na sebe a sv

poteby, manipulace lskou.
erven katan Red Chestnut

-
Plin starostlivost a obavy o druh.

Devaternk penzkov - Rock Rose

Panick hrza, ds.
Divok hoice Mustard-
Deprese, kter nem pvod a padne jako ern mrak.
Dub Opak
-
Vyerpn, ale nepestv bojovat.
Habr Hornbeam
-
Mentln nava, pocity pondlnho rna, oddalovn vc.
Hloda Gorse -
Skleslost, ztrta odvahy a deprese, kdy se vci neda.
Hoec podzimn Gentian -
Skleslost, nerozhodnost, vkyvy nlad.
Chmerek ron Scleranthus

-
Nejistota, nerozhodnost, vkyvy nlad.
Jedl katan Sweet Chestnut

-
Naprost skleslost a beznadj.
Jilm Elm
-
Zahlcenost odpovdnost.
Kejklka skvrnit Mimulus -
Strach ze znmch vc, stydlivost, plachost.
Modn Larch -
Nedostaten sebevdom, oekvn nespchu.
Netkavka lzonosn Impatiens -
Podrdnost, nervozita.
Oliva Olive
-
Naprost vyerpanost.
Re pkov Wild Rose

-
Apatie, rezignace.
Plan jablko - Crab Apple

Nenvist vlastn osoby, posedlost detaily, istic esence.
Poup katanu - Chestnut Bud

Neschopnost pouit se z chyb minulosti.
Roec (svatojnsk chlb) - Cerato

Pochybnost o vlastnm sudku, hled potvrzen u druhch.
Skotsk sosna - Pine

Pocity viny, obviuje se i za chyby druhch.
Skotsk ves - Heather

Posedlost vlastnmi problmy a proitky.
Sliva teov - Cherry Plum

Strach, e se mysl zblzn, nekontrolovateln mylen.
Sndek okolinat - Star of Betlehem

ok, nsledky oku.
Spor lkask - Vervain

Plin naden, fanatick pesvden.
Sveep vtevnat - Wild Oat

Nejistota ohledn vlastn ivotn cesty.
Topol osika - Aspen

Strach z neznmch vc, pedtuchy.
Vinn rva - Vine

Dominance, tyranie, obvykle dobr vdce.
Vlask oech - Walnut

Pizpsoben se zmnm, prolamuje spojen s minulost, pecitlivlost.
Voda pramenit - Rock Water

Perfekcionismus, sebezaprn, ztuhlost mysli.
Zemlu - Centaury
Podzenost, neschopnost ct ne.
Zimolez koz list - Honeysuckle

it v minulosti, nostalgie.
ebratka bahenn Water Violet

-
Pcha, vzdlenost, zalben v samot.
lut vrba Wi ll ow
-
Vzdor, zahoklost, j chudinka".
Slovo litele
Kvty pracuj samy, vd, co maj dlat"
(Milada Pavlkov, litelka)
KALIFORNSK KVTOV ESENCE

Vyrb se stejnm zpsobem jako Bachovy kvtov esence, ale po-
uvaj se skuten jen kvty rostlin, kter se pono do vody proh-
van paprsky kalifornskho slunce. Ve specializovanch prodejnch
se jich prodv vce ne 70 druh, piem kad pin njakou funkci,
nap. zvyuje vnmavost k druhm, povzbuzuje ke smchu, zmruje
zkosti a deprese, nervov obte a navu. Uv se nkolik kapek
esence kpnut pod jazyk nebo do sklenice s vodou.
HAVAJSK ESENCE
Jsou dal variantou lebnch esencilnch systm. Podle tradice
jsou jejich objeviteli domorod havajt (polynzt) litel, zvan ka-
huni, kte vili v livou moc kvtin, na nich ulpvaly kapky rann
rosy, ppadn dopinn tamjmi drahokamy a minerly. Havajsk
esence jako komern produkt se dajn vyrbj podle tto star tra-
dice na severnm havajskm ostrov Kauai, mimochodem tak pova-
ovan za vbec nejstar msto vdn na Zemi (navazujc na legen-
drn Lemurii). K vrob esenc se uvaj tamj tropick a subtro-
pick rostliny.
Pklady havajskch esenc: proti stresu sms Mn stresu" (ibiek,
orchidej, jiinka, smetanka, povjnice + perly a topaz), k zlepen se-
xulnho ivota pro eny sms Uvolnn ensk sexuln energie" (ibi-
ek + eleznk) a pro mue sms Musk vkonnost" (bannovnk +
muenka), proti zvislostem sms Odvykn - detoxikace" (heliconia,
povjnice nachov, pua kenikeni, pepovec, vousatec + zlat kalcit).
TINKTURY JARMILY PODHORN

Bval uitelka prodopisu se o alternativn medicnu vlastn
zajmala cel ivot. Rozhodujcm impulzem pro to, aby se sama za-
ala zabvat njakm druhem alternativn lby, bylo studium na
univerzit tetho vku. Tehdy se rozhodla zkusit vrobu njakho
rostlinnho lku. Zaala vtakem z vlastnorun nasbran tezal-
ky, dnes vyzkouela a vyrb na osmdest rznch livch vta-
k. Jako jedin v echch pouv i vtaky z pupen listnatch
i jehlinatch strom. Vechny nov zskan vluhy se nejprve tes-
tuj v laboratoch v Praze a teprve potom se vyrbj a mohou po-
skytnout pmo zjemcm nebo distribuovat do obchod se zdra-
vou vivou. Kad vtaek se zalv lihem a glycerinem a po ti
tdny se protepv, pravideln ed a hlavn uchovv ve tm.
Vluhy ili extrakty zejmna zvyuj obranyschopnost organismu,
zlepuj innost centrln nervov soustavy a odstrauj navu
a bolest.
Pklady pouit
- tezalka - zmrnn obt zpsobench roztrouenou sklerzou
- pupeny topolu - borelioza
- jalovec - jatern obte
- pupeny lpy - uklidnn, sedativum
- ern rybz a malink - gynekologick problmy
- ole - veker zntliv stavy
- ampiony - kon a prdukov alergie, poruchy krevnho tlaku
- pupeny tamaryku - obnova ervench krvinek
- enen - aktivizace krvetvorby
LBA TKOVMI SOLEMI

Je to vlastn zjednoduen homeopatie, protoe pouv pouze
dvanct homeopaticky pipravench ltek, tzv biochemickch tko-
vch sol.
Zakladatel tto terapie, dr. W. H. Schssler (1821-1898), dospl
k nzoru, e vechny zdravotn obte jsou zpsobeny nedostatkem
tkovch sol, tedy minerl, kter tvo zkladn stavebn ka-
meny lidskch tkn. Kdy se tyto minerly dopin, obte pomi-
nou. Tkov soli se pro lebn ely homeopaticky ed - jeden
dl tkov soli se smch s devti dly homeopaticky neutrln lak-
tny (mlnho cukru), ze smsi se oddl opt jedna desetina, do-

pin se laktzou atd. Nejastji se soli takto ed estkrt. Tkov
soli se uvaj bud' samostatn, nebo v pedem pipravench sm-
sch. Uvaj se ve form laktzovch tabletek, kter se nechaj po-
zvolna rozpustit v stech. Podstatn je, aby se uvaly asto a hojn,
pi akutnch projevech nemoci teba i kadou plhodinu. Protoe
se rychle vstebvaj do krve, poskytuj tm okamitou levu.
Pokud uren tkov sl nezabere a pznaky nemoci petrvvaj,
byla sl vybrna nevhodn a je teba ji nahradit jinou.
Pouit tkovch sol je univerzln. Pro pacienty maj tu v-
hodu, e se jimi nelze pedvkovat a e jsou zcela bez vedlejch
ink. Nejsou vhodn jenom pro osoby alergick na laktzu.
(V tomto ppad by snad bylo mon najt jinou vhodnou homeo-
paticky neutrln ltku, kter by mohla poslouit jako edidlo msto
laktzy.)
PEHLED SCHSSLEROVCH BIOCHEMICKCH

TKOVCH SOL
Biochemick nzev: Calc. Fluor.

Chemick nzev: calcium fluoratum
Bn oznaen: fluorid vpenat (kazivec)
Funkce v organismu: dodv prunost pojivov tkni.
Pouit: uvolnn namoench tkn - namoen svaly, heme-
roidy, kly, natren a namoen lachy, keov ly, ochabl
svalstvo, obhov obte, praskn rt, stnch koutk, jazyka,
opary.
Biochemick nzev: Calc. Phos.

Chemick nzev: calcium phosphoricum
Bn oznaen: fosforenan vpenat
Funkce v organismu: pomh pi vytven novch krevnch bu-
nk, u dt podporuje rst, je dleit pro sprvn vvoj kost
a zub.
Pouit: regenerace a rekonvalescence, chadnut, patn krevn
obh, vyrky, omrzliny, snen vitalita, chudokrevnost z nedostatku
eleza, zven kazivost zub a zubn problmy obecn.
Biochemick nzev: Calc. Suplh.

Chemick nzev: calcium suplhuricum
Bn oznaen: sran vpenat
Funkce v organismu: ist krev.
Pouit: vyrky, akn, bolav rty, zpomalen hojen ran.
Biochemick nzev: Ferr. Phos.

Chemick nzev: ferrum phosphoricum
Bn oznaen: fosforenan elezit
Funkce v organismu: soust ervench krvinek.
Pouit: znty, men zrann, asn stadia nachlazen, bolest
v krku, kael, rma, bronchitida, revmatismus, znty ke.
Biochemick nzev: Kali. Chlor.

Chemick nzev: kalium chloratum
Bn oznaen: chlorid draseln
Funkce v organismu: napomh metabolickm pochodm.
Pouit: astma, bronchitida, katary, rma, spn, bolest v krku, ang-
na, stagnace trven.
Biochemick nzev: Kali. Phos.

Chemick nzev: kalium phosphoricum
Bn oznaen: fosforenan draseln
Funkce v organismu: ivina nervov a svalov tkn a krvinek.
Pouit: nervov obte, nespavost, stres, bolest hlavy, poruchy tr-
ven, deprese, nespavost ze stresu.
Biochemick nzev: Kali. Sulph.

Chemick nzev: kalium sulphuricum
Bn oznaen: sran draseln
Funkce v organismu: napomh pvodu kyslku do tkn a regene-
raci konch bunk.
Pouit: kon obte, patn stav neht, vlas a ke na hlav, hni-
sn, vtok z nosu.
Biochemick nzev: Mag. Phos.

Chemick nzev: magnesium phosphoricum
Bn oznaen: fosforenan hoenat
Funkce v organismu: ivina pro krev, kosti, zuby, mozek, nervy a svaly.
Pouit: vystelujc bolesti, kee, neuralgie, svdn, kytavka, ko-
lika, vtry.
Biochemick nzev: Nat. Chlor.

Chemick nzev: natrium chloratum
Bn oznaen: chlorid sodn (kuchysk sl)
Funkce v organismu: pomh pi regulaci obhu vody v tle.
Pouit: pi nerovnovze sol v organismu, siln rma, ztrta chuti
a ichu v jejm dsledku.
Biochemick nzev: Nat. Phos.

Chemick nzev: natrium phosphoricum
Bn oznaen: fosforenan sodn
Funkce v organismu: reguluje hladinu kyselin v bukch.
Pouit: nerovnovha lui, kyseliny moov, patn trven, nevol-
nost, plen hy, pekyselen aludku, revmatick bolesti.
Biochemick nzev: Nat. Sulph.

Chemick nzev: natrium sulphuricum
Bn oznaen: sran sodn
Funkce v organismu: podporuje pirozen vyluovn.
Pouit: jatern obte, bolesti hlavy, astma, nevolnost, rann zvra-
cen, lunkov zchvat, koliky, chipky.
Biochemick nzev: Silicea

Chemick nzev: silicium oxidatum
Bn oznaen: oxid kemiit
Funkce v organismu: zkladn prvek pojivovch tkn, podporuje
hnisn jako ozdravn proces, vyrovnv obsah vody v tle.
Pouit: celkov slabost, otravy, patologick vmky, uhry, pu-
pnky, neity, jen zrna, celkov oiuje organismus.
Kombinace tkovch sol

- Kombinace A - neuralgie, znt nerv, ischias
- Kombinace B - nervov vyerpn, celkov slabost, pedrdnost,
rekonvalescence
- Kombinace C - pekyselen aludku a plen hy
- Kombinace D - leh kon obte
- Kombinace E - plynatost, nechutenstv, kolika
- Kombinace F - bolesti hlavy nervovho pvodu, migrny
- Kombinace G - bolest zad, stel, hemeroidy
- Kombinace H - senn rma
- Kombinace I - svalov revmatismus, bolest sval
- Kombinace J - kael, nachlazen
- Kombinace K - lmavost neht, vypadvn vlas
- Kombinace L - keov ly
- Kombinace M - revmatick obte
- Kombinace N - menstruan bolesti
- Kombinace P - bolesti nohou a omrzliny
- Kombinace Q - katary, pote s dutinami
- Kombinace R - proezvn zoubk
- Kombinace S - lunkov a aluden obte
CLUSTEROV MEDICNA (cellhelp pomoc buce) -
Je to dal odrda homeopatie, protoe je v podstat zaloena na

stejnm principu. Pro diagnostick ely se pouv nco, v em ne-
me bt z fyzikln-chemickho hlediska po njak inn ltce ani
stopy. Vezme se toti vzorek njakho vmku pacientova tla (krev,
mo, stolice, pot, hlen), protoe zastnci clusterov medicny jsou
pesvdeni o tom, e si kad vmek o pacientovi vechno pama-
tuje". Vzorek se naed a vlo se do speciln baky, kterou se prohn
pra o teplot 100 C, kter strhv" ony informace ze vzorku.
Destilt se potom nech uschnout a odbornk na clusterovou medi-
cnu ho zkoum pod mikroskopem. Na zklad tohoto zkoumn na-
vrhne lbu a piprav lk, samozejm zase clusterov, z pry pro-
hnan vzorkem vmku pacienta. innost takovho postupu je
odvodovna tak, e pra rozbj dlouh blkovinn etzce na
krtk fragmenty, ktermi jsou cytokiny a jejich sti. Ty jsou pak p-
tomny v lku a prv ony psob pzniv na organismus" (MUDr.
David Pondlek, laborato Paracelsium). Cytokiny jsou pitom tk-
ov hormony, jejich pomoc mezi sebou komunikuj buky. Lk
pipraven z krve se nazv Sanguidot, lk z ostatnch tlnch v-
mk Soludot. I kdy lbu clusterovou medicnou podstoupily ji ti-

sce pacient, vsledky jsou nejednoznan. Obecnm problmem
tto metody je fakt, e je pomrn nkladn, e trv dlouho a asto ne-
pin jednoznan pozitivn vsledky. Zatm chyb i odborn studie
o jej innosti a faktickm pnosu.
Pouit: Clusterov medicna zmruje nsledky chorob, vylepuje
obraz nemoci, posiluje imunitn funkci organismu, a sniuje tak ne-
mocnost, zvlt u dt. Prokazateln a fotografickou dokumentac
doloiteln vrazn zlepuje stav u nemocnch lupnkou a u alergic-
kch ekzm.
(Pozn. Metoda se nazv clusterov podle angl. cluster = oblak,
shluk a byla teprve nedvno, v 80. letech 20 st., objevena nmec-
km filozofem a profesorem hudebnch vd Ulrichem Ji rgenem
Heinzem. V jeho vlasti se clusterovou medicnou zabv nkolik set
litel.)
LBA DRAHMI KAMENY

Tradice tto lby sahaj dajn a pt tisc let hluboko do minulosti,
nejpropracovanj systm mli sta Indov. V podstat vak neexistuje
dn nrod anebo kultura, kter by nechala drah kameny bez po-
vimnut. Nkter nrody povauj ndhern krystaly za zhmotnl
svtlo nebo ijc kmen. Podle mexickch Indin Huiol je napklad
krystal kemene krystalickou du mrtvho amana. Obecn podle indi-
nsk tradice je krystal du dobrho lovka, kter potom povede ma-
jitele krystalu k spinn jeho pn a cl.
Litel, kte pouvaj k lb drahokamy a krystaly, obecn tvrd, e
kameny mohou lovka harmonizovat svmi vibracemi, piem nej-
lep je k uritmu lovku podle jeho aktulnch pot vybrat ten nej-
vhodnj kmen. lovk si mus ke svmu" kamenu najt vztah a bt
s nm v dennm kontaktu. Neml by ho vak nikomu pjovat, o jeden
kmen by se nemlo dlit" vce lid. Jeden lovk me mt i nkolik ka-
men a pouvat je aktuln podle situace. Podle nkterch litel se
tak vak jejich psoben nkdy navzjem ru.
Nem-li lovk svj kmen prv po ruce, me pracovat i s jeho pou-
hou pedstavou. inek je stejn, jako kdyby ml svj kmen u sebe.
K len drahmi kameny m blzko kolorterapie, len barvami.
Podle nmeckho fyzika Dietera Knappa jsou drah kameny zhutn
barvy nejvy intenzity, m je dn jejich lebn inek.
Stejn jako lidi je kameny mon spn lit i zvata a rost-

liny.
Oitn a nabit kamene

Ped jakmkoliv pouitm mus bt kmen oitn od vech ped-
chozch energi, kter by mohly mt na toho, kdo kmen pouv, ne-
gativn vliv. Pro jistotu by tmto procesem mly projt vechny ka-
meny, jakmile je dostane jejich vlastnk do ruky. Nvod ke sprv-
nmu oitn kamen je nkolik variant. Napklad se kmen na n-
kolik dn pono do roztoku mosk soli (jedna polvkov lce na
sklenici vody) a potom se vezme do dlan a nech se na nj proudit
chladn, ne vak studen nebo ledov voda, nejlpe pramenit. Tm je
s kamenem navzn prvn kontakt. Na kmen je teba hledt jako na
starho ptele, protoe zde byl u ped miliony let. Po oplchnut se
nech uschnout na dennm svtle, nejlpe na slunci, m absorbuje
potebnou energii. Podle jinho nvodu je vhodn vloit kmen do ja-
khokoliv solnho roztoku (sl nemus bt mosk, sta i kamenn)
a ponechat ho v nm tak dlouho, a se odpa voda a na kameni se vy-
srej krystalky soli. Potom se oplchne pod tekouc vodou a na n-
kolik hodin vystav na slunce. Anebo ho sta v solnm roztoku po-
nechat jen pes noc, rno ho oplchnout pod tekouc vodou a osuit,
nebo ho jen na nkolik hodin vystavit na slunce. Jin litel doporu-
uj kmen ve vod s moskou sol dokonce deset minut vait a potom
na uritou dobu, nejastji na dv hodiny, vloit do kvalitn vody.
Stejnou slubu je mon kameni prokzat tm, e se pes noc polo
na ametyst, pokud by slan voda byla pro perk, v nm je kmen za-
sazen, pli agresivn. Kmen je mon tak oistit vizuln tak, e ho
vezmeme do dlan a pedstavujeme si, e je obklopen blm, istm
svtlem. Jin zpsob spov v pouit modlitbou, kdy vlastnmi slovy
prosme o oitn kamene a zbaven jeho negativnho nnosu a ener-
gie. Razantnj zpsob oisty spov v zakopn kamene na as do
panensk pdy. Po kadm pouit nebo noen je teba kmen
oplchnout pramenitou vodou a ponechat ho na slunci. To, zda je k-
men skuten oitn, zkontrolujeme kyvadlem. Kmen je teba oi-
ovat pravideln, jinak se me stt, e v nm dojde k vnitnmu pnut
a kmen, i kdy to zn neuviteln, zane praskat, nebo dokonce
pukne pin.
Velkou vhodou lby drahmi kameny je to, e se jimi nelze pe-
dvkovat. Tlo si samo odebere potebnou dvku. Dleit je ovem

sprvn vbr kamene. Nekodn a bezpen jsou vechny odrdy
kemene, varovat je teba ped nktermi kameny ern barvy, nap.
ernm obsidinem nebo ernm korlem. Nkter drahokamy jsou
povaovny za proklet, nap. smoln diamant Hope pekrsn
modr barvy, kter ml dajn ast i na potopen Titaniku. Ped ta-
kovmi kameny je teba se mt na pozoru. Kolem jinch kamen pa-
nuj nejasnosti. Napklad beryl se nkdy doporuuje pouvat jen
jako kyvadlko a nikdy k len.
Mechanismus psoben drahch kamen nen pesn vdecky zd-
vodnn. Podle nkterch litel kameny vyslaj jakousi energii
nebo vinn, vylouen nen ani psoben homeopatick, nap. kdy
se kmen nech ponoen do vody. Nen vyloueno, e pi noen
dochz k mikroodrkm na ki nositele a touto cestou potom do
jeho organismu vstupuj mikroskopick steky kamene. Proto tak
litel kladou takov draz na pm fyzick kontakt s kamenem.
Nco o tom tuili i sta klenotnci, kte kameny ve percch zsadn
nepodkldali prv proto, aby byl tento pm kontakt zachovn.
Pitom perk s podloenm kamenem je vdy na pohled efektnj.
Dalm dleitm rysem drahch kamen je skutenost, e atomy
jsou v nich uspodny velmi pravideln a svm zpsobem je to nej-
dokonaleji geometricky uspodan hmota na Zemi s nejni mo-
nou mrou entropie (chaosu, neuspodanosti). Takto dokonale uspo-
dan hmota potom mon m schopnost a tendenci uspodvat"
a harmonizovat i ve kolem sebe, nap. energie" v nemocnm lo-
vku.
Gemmoterapii, ili len drahmi kameny, jako objektivn exis-
tujc lebnou metodu, prokazuje i to, e rzn svtov kultury,
kter spolu nemohly bt nikdy v kontaktu, ordinuj" na stejn cho-
roby stejn kameny, nap. jadeit na ledvinov koliky pouvali jiho-
amerit Indini stejn jako an a Evropan. Podobn se proti
alkoholovmu opojen pouval ametyst jak ve starm ecku, tak
v n.
Pokud jde o dlen drahch kamen, tradin jsou za drahokamy
povaovny jen diamant, safr, smaragd a rubn, ostatn se nazvaj po-
lodrahokamy (maj men tvrdost, a jsou proto choulostivj). Do ka-
pitoly o len drahmi kameny se tradin ad i kameny" nemine-
rlnho pvodu, jako perly, jantar nebo korly.
Pouvn kamen obecn

S kamenem si pohrvme v ruce, nosme ho na tle, nkdy se
vkld i do st. Noen kamen v podob nhrdelnk a korl po-
mh pi prevenci chorob a pi chronickch problmech fyzickch
i psychickch. Pvsek z kamene se doporuuje nosit na koenm e-
mnku, pouv se i chirurgick hedvb. Kmen je tak mon na po-
stien msto na tle pout jako obklad - pilep se leukoplast.
Zvlt inn je kmen vybrouen do tvaru pyramidy.
Elixr
Energeticky oitn a nabit kmen posta vloit do pramenit
vody (v ndob), a to nejmn na ti hodiny. Silnj elixr se zsk, kdy
se ve slan vod oplchnut kmen vlo do ist sklenice a ta se napin
do poloviny destilovanou nebo pramenitou vodou. Sklenice se potom
postav za pknho dne ji rno na slunce a ponech se tam alespo ti
hodiny. Vodu pijeme po doukch na lan aludek podobn jako teba
bylinkov aj nebo j potrme postien msta. Elixr je tak mon ze-
dit istm lihem nebo kvalitnm alkoholem (pl na pl). Jin druh eli-
xru se piprav, kdy se kmen ponech ve vod pes noc a voda se
rno vypije nalano. Elixry lze pipravovat z jakhokoliv druhu dra-
hch kamen, nap. v USA se pipravuj elixry (kapaln esence) z asi
200 druh minerl vystavench ve vod kalifornskmu slunci. Tyto
americk esence se doporuuje uvat bud' pl hodiny ped jdlem,
nebo pl hodiny po jdle. Pacient se uvoln a uklidn, nkolik minut dr
lahviku s esenc v ruce, nkolikrt se zhluboka nadechne a kpne si
tyi kapky esence pmo pod jazyk.
Masti
Do obvyklho masovho zkladu se pid kmen rozdrcen na
jemn prek. Masti se pouvaj zejmna k len alergi a konch
chorob.
Vroba nstroj
Nkter druhy drahch kamen, nap. obsidin, byly odedvna
pouvny k vrob rznch nstroj. Typickm pkladem takovho
uit jsou obtn noe stedoamerickch indinskch kultur
(Aztkov, Mayov). Souasn vzkumy prokzaly, e chirurgick n-
stroje zhotoven z drahch kamen (nap. safr), teba i umlch,
jsou kvalitnj ne nstroje z klasick chirurgick oceli. Navc se jimi

proveden ezy i lpe hoj.
Kamenn lampy
Kusy rznch krystal se svt" na postien msta podobn jako
skutenou lampou.
Mase
Pouvaj se kameny ve tvaru oblzku i valoun rznch druh
podle konkrtnch obt. Krystaly je tak mon vkldat do mas-
nch olej a mast.
Stimulace akupunkturnch bod

Pi nkterch zpsobech pouvn drahch kamen dochz ke sti-
mulaci akupunkturnch drah. Velmi pjemn a uklidujc je pebrn
svch" kamen v koenm vku nebo v kapse, m se stimuluj nervov
zakonen ve pikch prst podobn jako teba pi pebrn rence.
Pozor je teba dt na kameny v nunicch a na nunice vbec, zda pr o-
pchnutm ucha nedolo k naruen njakho akupunkturnho bodu.
Vnitn uit
Pouvaly se a pouvaj kameny drcen nebo mlet na prach. Tento
zpsob uit lze doporuit jenom pi skuten znalosti sloen mine-
rl a jejich ink, protoe ada z nich me bt jedovat i v po-
mrn malm mnostv.
JEDNOTLIV KAMENY (abecedn)

Acht - oxid kemiit [Si02 + Si02 . nH2O]
Odrda chalcedonu charakteristicky pruhovanho vzhledu. ern
nebo ernoble pruhovan se nazv onyx, hndobl sardonyx.
Slou k utien bolesti (klade se na postien msto) a na kon one-
mocnn a popleniny, posiluje srdce a ist tlo od jedovanch ltek
v. nikotinu. Dve se pouval i proti moru, horenatm infekcm,
epilepsii a nmsnosti a k usnadnn porodu. Pokud m acht krys-
talick sted, podporuje regeneraci bunk, chrn nov (dosud nena-
rozen) ivot, daruje pocit bezpe. Pi masi m univerzln pouit,
bour blokdy, dodv energii.
Acht mechov - oxid kemiit [Si02]

Druh chalcedonu bezbarv a mln barvy. V nm jsou vtvi-
kovit vrostlice eleza (hnd), manganu (ern) nebo chloritu
(zelen), pipomnajc svou strukturou mech. Posiluje odpovdn
vztah ke vemu ivmu a vede k harmonickmu souit s prodou.
Poloen na onch vkch hoj a posiluje oslaben a nemocn
oi.
Akvamarn - kemiitan berylnatohlinit [Al2Be3 (Si6018)]

Modr a modrozelen odrda berylu. Kmen mystik, vizion
a litel, vhodn k meditaci. Je pro svou moskou" barvu rovn ob-
lben u nmonk. Odstrauje navrstven blokdy, podporuje
lbu dchacch cest, sliznice a plic, zmruje kael, astmatick stavy,
prbh ernho kale a zkrtu, upravuje funkci lz, uvoluje napt
v ji, proiuje hlas a projasuje slova, pomh pi aludench a ja-
ternch problmech. Vloen do st mrn bolesti zub, dsn a e-
list. Vt akvamarn poloen na tet oko (6. akru) a po jednom
menm na kad oko posiluje zrak vnj i vnitn. Jako elixr se po-
uv na kon znty a alergie.
Amazonit hlinitokemiitan draseln [K (A1Si3O8)]

-
Zelen a modrozelen ivec, odrda mikroklinu. Nkdy je pro-

rostl blmi ilkami. Ji ve starovkch kulturch (Mezopotmie,
Egypt) byl pouvn jako talisman, o em svd mnoh nlezy, mj.
i z Tutanchamnovy hrobky. Obecn se doporuuje ke zklidnn pi
emotivnch poruchch, posiluje srdce a vraznost mluvenho pro-
jevu (na pslunch akrch).
Ametyst bezvod oxid kemiit [Si02]

-
Drahokam fialov a ervenofialov barvy, dajn psob proti

ommen alkoholem i jinmi omamnmi ltkami. V arcibiskup-
skm prstenu manifestuje oduevnn a vnitn istotu. Velmi ob-
lben a atraktivn kmen, bohuel svoji krsnou barvu na svtle
obvykle ztrc. Psob proti bolestem veho druhu, fyzickm
i psychickm. Jejich vet je bohat: omezuje inky radioaktiv-
nho zen, pomh pi cukrovce a padoucnici, chrn ped ma-
lomocenstvm a svrabem, usnaduje porod, omezuje rst tukov
tkn, podporuje imunitn systm, odstrauje chronick bolesti,
pin tchu i klidn a hlubok spnek (vkld se pod polt).

Poloen na 2. akru pomh pi odvykn na alkohol, drogy
i lky. Proti bolestem hlavy a migrn se jeho valounkem tou
spnky. Ametystovm elixrem se potraj vyrky a vedy, ist
cvy a krev a posiluje slinivku bin.
Amonity
Spirlovit zkamenl schrnky druhohornch hlavonoc. Ve sta-
rovku byly nazvny Amonovy rohy a poloen pod lkem pom-
haj proti nespavosti.
Aventurn - oxid kemiit [Si02]

Hrubozrnn druh kemene tpytiv svtle a tmav zelen
barvy, nkdy bv i nahndl. Obsahuje vrostlice fuchsitu (tzv.
svtl sldy s pms chrmu charakteristicky zelen barvy).
Nejvestrannj a nejlivj" kmen. Je mon ho pout na
nejrznj obte a poruchy, zmruje migrny, jako elixr pro-
spv om a pleti. Pokud je ervenohnd, podporuje vitalitu
a vytrvalost.
Azurit - uhliitan mdnat [Cu3/ (OH)2/ (CO3)2/]

M typickou azurovou barvu, bv ale i opakn a prsvitn. Pat
k nejmocnjm kamenm, m celkov ozdravujc a rekonvales-
centn inek, odstrauje ve, co blokuje rychl uzdraven. Podle po-
vst byl uvn ji v legendrn Atlantid.
Beryl - kemiitan berylnatohlinit [Al2Be3 (S16018)]

Vyskytuje se v ad barev, lut (zlat beryl), lutozelen (heliodor,
zbarven uranem, v ultrafialovm zen mode svtlkuje), zelen
(smaragd), rov a fialov (morganit), angretov erven (bixbit)
a modr (akvamarn), i bezbarv.
Obecn je mu pipisovn pzniv vliv pi ln onch chorob,
onemocnn jater a stev, pi chipce, loutence, sklerze, rakovin
a pi gynekologickch obtch, usnaduje porod, stav krvcen, na-
vozuje spnek, zbavuje kytavky.
Citrn - bezvod oxid kemiit [S102]

Svtle lut a slab nahndl kemen zlatist barvy. Prav je po-
mrn vzcn, na trhu jsou proto pevn (a z 90 %) umle vyro-

ben citrny (zskvaj se plenm ametystu nebo zhndy). Uml
citrny mvaj oranov ndech a tmav barvu, postrdaj pleo-
chroismus (schopnost mnit barvu podle smru prochzejcho
svtla). Citrn aktivizuje penos bioelektrickch impulz prosted-
nictvm nerv, podporuje ltkovou vmnu, siln psob na poru-
chy zavacho stroj a cukrovku, ist stevn trakt od balastu a je-
dovatch ltek, a tm zrove tak ist ple. Uvoluje dchac
cesty, pomh pi bronchitid, ist krev a podporuje tvorbu blch
krvinek. Podporuje imunitn systm, l znt slepho steva (po-
zor, jen pod lkaskm dozorem, nkdy je k zachrnn ivota pa-
cienta nezbytn chirurgick een).
Diamant ist uhlk [C]

-
Je oistcem mylen a barirou proti negativnm energim kolem

ns. Posiluje funkci ledvin, zabrauje tvorb ledvinovho psku a ka-
men, stimuluje brzlk, pomh v lb kostnch nemoc, traduje se
jeho pouit pi epilepsii, poruchch rovnovhy, cukrovce, lou-
tence a horenatch onemocnnch.
Jako diamantov elixr pro ochranu ped nkazami a pro du-
evn vyrovnanost. Pro pinost je teba poznamenat, e briliant
nen diamant, ale druh jeho vbrusu. Briliantov vbrus vak mo-
hou mt i jin drah kameny. elem briliantovho vbrusu je
doshnout co mon nejdokonalejho rozkladu svtla v dia-
mantu, m se diamantm dostv onoho povstnho tpytu. Na
rozdl od jakhokoliv jinho materilu toti pouze diamanty od-
rej veker svteln paprsky (nejlep zrcadla odrej jen
97,5 % paprsk). Podle tradice se diamanty jako jedin mohou
zasazovat do platiny.
Dioptas vodnat silikt mdi [Cu6 (Si6018).6H20]

-
Pomrn vzcn smaragdov zelen minerl. Kdy se vezme do

dlan, vznik pocit tepla, doslova pl jako ohe", a to dky mdi, kte-
rou obsahuje. Obzvlt je inn, pokud se pilo pmo na zan-
cen msta. Posiluje tak slab srdce a psob proti srden arytmii.
Fluorit fluorid vpenat [CaF2]

-
Nejastji fialov kmen (pechz od fialov pes levandulov od-

stny a do tmavomodrho purpuru), m vak celou klu dalch barev,

kter se asto mchaj (erven, oranov, lut, zelen, modr, ern,
me bt i bezbarv). esky se mu tak k kazivec. V podob osmi-
stnu m stejn tvar jako energetick pole lidskho tla, a tak je mimo-
dn vhodn pro meditaci. Takovmu fluoritu se k kmen gni".
Podle barvy se aplikuje na pslun akry k ovlivnn jimi ovldanch
orgn.
Gagt - opracovateln druh uhl

Tento smoln ern kmen je kamenem smutku a pomalho zapo-
mnn, odebr negativn energii, ale nevyerp se tak snadno a rychle
jako onyx. Na 6. ake ti migrny a bolesti elnch dutin a zub. Jinak
vyvolv opodnou menstruaci, vysuuje rny a stav krev, nkdy se
doporuuje na bolesti aludku a moovho mche. Kou gagtu se
dv pouval na zahnn epidemi.
Grant - kemiitany rznch druh

Cel skupina nerost podobn krystalizace, ale rznho chemic-
kho sloen. Nejznmj je esk grant ili pyrop. Ohniv erven
kmen lsky" m i krsn staroesk jmno jiskk. Probouz vekerou
aktivitu, dodv slu k regeneraci a k obnov bunk, podporuje tvorbu
ervench krvinek, upravuje krevn tlak, doporuuje se na revmatis-
mus a pi zntech kloub. Do tto skupiny pat tak almandin
(hnd, erven a ervenofialov), andrandit (lut), topazolit (ze-
len), demantoid (ir), melanit (ern), grosulr (hndooranov),
hesonit (ervenohnd), hydrogrosulr (zelenav), leukogrant (bez-
barv), tsavorit (zelen), rodolit (rov), spessartin (oranov a
hndoerven) a uvarovit (smaragdov zelen).
Heliotrop - oxid kemiit [Si02]

Tmavozelen druh chalcedonu s ervenmi bodl, nkdy zvan
i krvav jaspis. Pro kesansk mystiky je symbolem zem pokropen
krv Jee Krista. Posiluje cel organismus, chrn ped zlmi sny.
Doporuuje se pi krvcen, na hemeroidy, podporuje funkci ledvin,
aludku, stev, lunku, jater a sleziny (podle aker). Pi chudokrev-
nosti je vhodn nosit jej ve form nhrdelnku (jako korle). Jako ta-
lisman slouil na ochranu proti otravm a tlnm parazitm.
Hematit - oxid elezit [Fe2O3]
Nazv se t krevel. Je temn erven a hnd a v rypu jasn er-
ven. Voda, do kter byl vloen, krvav zerven. Pouv se pi bu-
en srdce, kech, nap. v ltku, pi strnut je, bolesti zad, nemo-
cch sleziny a proti nespavosti, pomh pekonvat pocity beznadje
a nejistoty, podporuje krvetvorbu a tvorbu novch bunk, doporuu-
je se ke staven krvcen a k odstraovn krevnch otok a sraenin.
Chalcedon - oxid kemiit [SiO2]

Svtle ed a modrav kmen, vzcn i svtle modr, nkdy ble
pruhovan. Jeho odrdy maj rzn nzvy. erven je karneol, hn-
doerven sard, tmavoolivov zelen pras, jablkov zelen je ze vech
chalcedon nejcennj chryzopras, tmavozelen s krvav ervenmi
nebo oranovmi skvrnami heliotrop a zelen s blmi nebo lutmi
skvrnami plazma. Bl chalcedon je v Tibetu povaovn za obdobu lo-
tosovho kvtu a nos se jako talisman. U kojcch matek m bl chal-
cedon podporovat tvorbu mlka. Jakkoliv chalcedon vloen do st
nebo dren v dlani pomh pekonat trmu a ostych. Zmruje krn
obte, pozitivn psob na ttnou lzu.
Chryzoberyl - oxid berylnatohlinit [BeA1LO4]

Nejastji m lutou a lutozelenou barvu. Jeho nejvzcnjm dru-
hem je alexandrit, kter se za dennho svtla jev jako modrozelen a
tmavozelen a pi umlm osvtlen jako erven a purpurov.
Alexandrit reguluje krvetvorbu, ist krev, zpevuje cvy. Neprhledn,
ale prsvitn chryzoberyl se nazv cymofan. Pokud je vybrouen do
tvaru mugle, tedy jakoby ohlazenho oblzku, zskv efekt koiho
oka. Chryzoberyl obecn zmruje kee aludku a stev a posiluje zrak.
Pouv se jako elixr nebo se pikld pmo na postien msta.
Chryzokol - vodnat kemiitan mdi [CuSiO3 + H2O]

Svoj modrozelenou barvou pipomn tyrkys, zvlt je-li vce do
modra. Nejvzcnj odrda je blankytn modr. Ve starovku bval
uctvn jako svat kmen a stejn jako tyrkys se nosil jako amulet. Jeho
pouit je irok, v krn oblasti pozitivn psob na ttnou lzu, zmr-
uje bolesti v krku, uvoluje napt je. V oblasti solar plexus zabra-
uje tvorb aludench ved, zmruje zavac obte a kee. Pi
menstruaci a rizikovm thotenstv pomh, kdy se jeden kmen po-
lo na elo (6. akra) a druh na postien msto. Rodikm se dopo-

ruuje dret ho v dlani, co napomh uvolnn porodnch cest. Pro
chladiv vliv se klade i na spleniny.
Chryzopras oxid kemiit [Si02]

-
Zelen odrda chalcedonu s pms niklu. Je prsvitn s typickou

jablen zelenou barvou. Posiluje vnitn vidn, pomh pi stavech
hysterie, pozitivn psob na funkci lz a je vhodn pi krvcen,
chrlen krve a porodu.
Jadeit a nefrit jadeit hlinitosodnan pyroxen [NaAl (Si206)],

-
nefrit - druh aktinolitu, hoenatovpenatho a elezitho amfibolu

[ Ca, (Mg, Fe) (Si 0) (OH) 1
5 4 2 2
Dva minerly, kter si jsou tak podobn, e se nkdy oba v bn

praxi oznauj spolenm nzvem jade. Jadeit m typickou zelenou
barvu, me vak bt i rov, fialov, lut, bl a ern. Stejn tak ne-
frit bv pevn zelen, nkdy je ale i ed, lut, rov, hnd a fia-
lov. Nejuctvanj kmen Dlnho vchodu, tradin pouvan ze-
jmna na ledvinov onemocnn. Vbec nevstebv negativn
energii, ale neustle vyzauje nepetrit tok harmonickho vinn.
Zelen jadeity a nefrity pzniv ovlivuj prbh porodu, pomhaj
pi chipce, zmruj bolesti hlavy a migrny. Elixrem potrme
opary (i psov). Pi lb ledvin a moovho mche se pokld je-
den kmen na postien msto a druh na 4. akru, m se zlepuje
filtrace tlnch tekutin a zlepuje se odvodnn organismu. Je-li polo-
en na 3. akru, pomh pi loutenkch, zavacch a aludench
obtch a kolikch.
Jantar [CIOH160 + pms sry, mineralogicky succinit]

Zkamenl pryskyice tetihornch strom, star a 60 mil. let. M
schopnost harmonizovat prosted v mstnosti, uklidovat, vytvet po-
cit spokojenosti a duevn vyrovnanosti, dajn kvli sv mimodn
schopnosti ve velk me pijmat a zrove vyzaovat slunen energii.
Ve starm ecku se proto nazval lektron - slunen svit. Zlepit pro-
sted v mstnosti mohou dva jantarov obrzky nebo kousky jantaru po-
ven proti sob. Na kad z nich vak mus denn alespo na nkolik
minut dopadat slunen paprsek. V nouzi je mon slunen svit nahra-
dit bodovm osvtlenm. Jantar tak zlepuje hormonln innost, pz-
niv psob na srdce, ist krev, pomh tlumit lunkov a aluden

pote i astma, sniuje horeku, pomh pi Basedow chorob (jako n-
hrdelnk), dajn m i afrodiziakln inky. Je mon jej pikldat na
kadou st tla, kde pacient ct napt, je tedy lkem na vechno".
Zvlt byl tak doporuovn k utien bolesti pi proezvn prvnch
zoubk u dt. Smen s medem se dodnes v Polsku uv proti hornick
silikze. Kousek jantaru je tak mon vloit veer do sklenice vna, kter
se pak rno pije po doukch k podpoe trven a vyrovnn hladiny a-
ludench v. Lebn inky jantaru uznval ji Hippokrates.
Jaspis oxid kemiit [Si02]

-
Cerven jaspis byl oznaovn za matku vech kamen", chrn

proti nonm mrm, pomh pi nemocch ledvin a moovho m-
che, pi vyplavovn ledvinovho psku a kamen, na gynekolo-
gick obte (vajenky, vejcovody, thotensk nevolnosti a usnad-
uje porod), na tet ake posiluje funkci aludku, stev, lunku,
jater a sleziny, napomh krvetvorb, zmruje krvcen a rst he-
meroid, podle tradice i projevy epilepsie a dny. Pi prochlazen po-
mh proht organismus.
Zelen jaspis ukliduje, zmruje deprese a rozilen, na pt
ake zjemuje chu, na tet sniuje kyselost aludench v.
Kalcit uhliitan vpenat [CaCO3]

-
Po kemeni nejrozenj a nejrozmanitj minerl. Je pr-

hledn a bl a podle pmsi se vyskytuje v cel kle barev.
Nejintenzivnji psob na 6. ake, kde ovlivuje rozum a duevn
vvoj tak, e povzbuzuje mozkov frekvence. Na 7. ake v tle pro-
bouz skryt intelektuln schopnosti. lut kalcit v tchto mstech
podporuje meditaci. Esotericky nejcennj je vzcn zelen kalcit,
pouiteln nap. proti roztkanosti, horekm a na popleniny
(chlad). Obecn kalcit jakkoliv barvy pomh pi zlomeninch,
rachitid, lmavosti, tpivosti a mknut neht, posiluje zubn
sklovinu. Jako elixr pomh proti liejm.
Karneol oxid kemiit [Si02]

-
Druh chalcedonu masov a hndoerven barvy, nkdy

s oranovmi tny. Obecn se povauje za ensk" kmen, je
mon ho nosit celodenn. Pomh pi keovch ilch, otra-
vch krve, vnjm krvcen a revmatismu, stabilizuje krevn

obh, odstrauje blokdy psobc neplodnost a impotenci (po-
loen na pslun orgn a 2. akru). lutav zbarven karneol
se pouv k lb ledvin.
Korl - uhliitan vpenat [CaCO3]

Vpenit rznobarevn vnj schrnky moskch polyp, i zka-
menl. Bl korl oiuje od temnch mylenek a negativnch
pedstav, rovobl a bl zbavuje nzkch sklon a vn (zvist,
pomlouvanost, rlivost, sobeckost, pohrdn, hrubost). Lososov
rov korl podporuje krevn obh a ist krev, zbavuje ji neistot.
erven korl zahn deprese, doporuuje se pi menstruaci a pi
kolikch. Je znmo, e jasn erven korl ztrc barvu, jestlie jeho
nositel trp chudokrevnost nebo podvivou anebo kdy mu v-
bec hroz njak choroba. Slou tak jako talisman proti uknut
a oarovn (proti clenm negativnm energim). Nejvzcnj
ern korl absorbuje negativn energii a vyvolv stny na due.
Proto se hod pro ernou magii.
Korund - oxid hlinit [Al2O3]

Jako obyejn smirek l zvrati a pr brn thotenstv. Nejvzc-
njmi odrdami korundu jsou erven rubn (s chrmem), modr
safr (s elezem a titanem), bezbarv leukosafr nebo oranovolut
padparada (s poruchami v krystalov mce).
Kil - bezvod oxid kemiit [SiO2]

Nekorunovan krl mezi kameny. Jeho pouitm nelze nikdy nic zkazit.
Dobj celkovou energii, napklad tak, e se nkolik kil rozlo ko-
lem lec osoby. Jako kilov elixr pro ochranu ped nkazami a du-
evn vyrovnanost. Pi masi zbavuje blok, rozsv slu, jas, istotu,
svtlo a lsku, a je proto vhodn pro mase obecn. Kilovm nhr-
delnkem lze omotat nap. pohmodn kotnk jako obvazem, poloen
pod polt zaruuje osvujc spnek, a to zvlt, pokud nen dost asu
k odpoinku. Je mon ho pout na vech akrch. Univerzln lebn
kmen doslova na vechno". Kdy se nkolik kil vlo do obyejn
vody z vodovodu, natoen do sklennho dbnku, a ponech se v nm
nejmn dv hodiny a nejlpe pes noc, kvalita tto vody se vrazn
zlep, zvlt kdy pi tom na dbn jet svt msc.
Kunzit - lithn pyroxen [LiAI (Si206)]

Zbavuje auru negativnho vinn, harmonizuje organickou srden
funkci, pomh vyjadovat pocity a stavy (podle aker).
Labradorit - sodn hlinitokemiitan draseln [Na (A1Si3O8)]

Drahokamov odrda sodnho ivce, azen do skupiny plagioklas
(podle pravho hlu jejich dvou rovin tpnosti). Do stejn skupiny
pat i dal drahokamy, nap. heliolit (slunen kmen), andezn nebo
prsvitn peristerit a bytownit. Modrav zelen mav labradorit po-
mh odstraovat neplodnost u en a star nemoci a bloky z nich ply-
nouc (nap. dtskou obrnu, vrozen vyklouben), zvyuje pozornost.
Lapis lazu li - minerl obsahujc pevn lazurit rznch

modrch odstn, dle pak pyrit, kalcit, augit, diopsid, amfibol
a sldy)
Kmen meditace a kontemplace, svou modrou barvou s vrostlicemi
pipomn non hvzdnou oblohu. Kdy se zaheje na slunci, po-
mh proti otokm a pi zntech, sniuje teploty a krevn tlak, ti
menstruan bolesti, bolesti hlavy pramenc z nervozity a deprese.
Kdy se na nkolik minut polo do vlan vody a potom na oi (za-
ven), mrn jejich znt.
Lepidolit - hlinitokemiitan hlinku, lithia a draslku

Tzv. tmav, lithn slda rov nebo zelen barvy. Doporuuje se pi ve-
dovch chorobch v podob elixru (vlo se na 12 hodin do sklenice vody).
Magnetit - oxid eleza magnetickch vlastnost [Fe304]

Kovov ern kmen, zvan t kmen Herkulv. Je povaovn za dob-
r ochrann kmen. Pouv se na velkou klu monch obt: revmatis-
mus, dnu, neuralgick bolesti, bolesti hlavy veho druhu, nevolnost,
ischias, bolesti ptee, nzk tlak, nedokonal prokrven rukou a nohou,
zlomeniny, zpal plic, jatern choroby, anemie, pro itn krve, na lu-
nk, slabost moovho mche, cukrovku, stevn obte a proti pedas-
nmu strnut. Doporuuje se vdy pejdt kamenem postienou oblast.
Magnezit - uhliitan magnzia [MgCO3]

Kmen vyskytujc se v irok kle barev od bezbarv a bl pes
lutavou, hndavou a edou a po ernou. Pomh pi neuralgickch
bolestech veho druhu (bolesti hlavy, zub, zad), proiuje krev, na-
pomh pi lb cyst, pi revmatismu a prostatickch obtch.
Malachit - zsadit uhliitan mdnat [Cu2 (CO3) (OH)2]

Mdn ruda s nesslnmi zelenmi odstny, kter se navzjem
rzn prolnaj. Odebr negativn energii a odstrauje bloky, dopo-
ruuje se ke zmrnn menstruanch bolest, pi oslaben zraku,
astmatu, kolikch, otravch, rznch zntech a revmatismu. Celkov
ukliduje a probouz harmonii a mr v dui.
M [Cu]
Psob na lunk, zmruje kee a pocity nevolnosti, psob proti
nakalivm chorobm, jako je chipka, spla a znt punic.
Msek - draseln ivec s albitovou pms [K (AlSi3Os]

Nkdy se tak nazv msn kmen nebo adulr. M typickou, m-
sn, mln zkalenou barvu s modrm leskem, nkdy je i lutav, zele-
nav, modrav, tmav hnd i do eda. Muglovm vbrusem (do ob-
lzku) lze u nj doshnout efektu koiho oka. Je to zosobnn enstv,
kter u svch nositelek podporuje, pomh jim najt enskou prapod-
statu. Mue zbavuje necitelnosti a hrubosti. Kojc eny ho mohou nosit
zaven mezi prsy, m podpo tvorbu mlka. Upravuje hormonln
nerovnovhu a nepravidelnosti menstruanho cyklu, odbourv bari-
ry zabraujc poet (na vajencch a 2. ake). Harmonizuje lymfatick
systm, a tak pomh proti otokm. Stimuluje epifzu. Na 5. ake sti-
muluje hlasivky, zjemuje hlas.
Meteority
Jsou to kusy kosmickho materilu, kter dopadly a na Zemi.
Mohou bt elezn, kamenn nebo smen. Obecn jsou pouvny
pi chudokrevnosti a pi tch chipkch. Meteoritick elezo (Fe)
chrn auru a zahn deprese.
Obsidin - sopen kemiit sklo

Od pravku pouvn jako nstroj a zbra (u mnoha kultur v po-
dob obtnch no), dodnes jako perk. Nkter druhy ( s vtm po-
dlem oxidu eleza) jsou opakn. Indinsk posvtn kmen. Pro per-
kask ely se pouv hlavn oblkov (vlokov) obsidin
z Mexika. Charakteristick je jeho ern barva, zpsoben pms

magnetitu. ern obsidin je siln a asto nevypoitateln, proto se
nedoporuuje jeho plin pouvn. Pi neobezetnm zachzen
me zpsobit nepjemn bolesti (nap. zaven na krku ostr bo-
lesti v hrudi). Me se pouvat i k ern magii.
Olivn - kemiitan hoenatoelezit [(Mg, Fe)2 SiO4],

sms dvou minerl - forsteritu a fayalitu)
Nazv se t peridot nebo chryzolit, m lutou a olivov zelenou
a hndavou barvu. Je-li vybrouen jako drahokam, z mkkm zlatoze-
lenm svitem. Podporuje zavn, funkci sleziny, pomh pi zcp a z-
ntu stev. Podle tradice se pouval proti frigidit, dn, revmatismu, z-
ntu kloub a cvnm onemocnnm. Z psychickch poruch zmruje
melancholii. Kdy se do krabiky s pleovm krmem vlo 10 15 ma- -
lch olivn, krm zsk vynikajc hydratan a regeneran inky.
Onyx oxid kemiit [Si02]

-
ern nebo ernoble pruhovan vrstevnat druh achtu, vyhled-

van ke tvorb gem a intagli. Negativn energii sice odebr, ale ne-
pijm, protoe ji neum zpracovat. Jeho sla se zakrtko vytrc a na-
vrac se pomaleji ne u kilu, kter pat do stejn skupiny nerost.
Podporuje koncentraci a pokoru, a proto se asto pouval na rence.
Opl vodnat oxid kemiit [SiO2 ] a [H20]

-
Mln bl a tmavomodr (tzv ern) kmen, me bt i ohniv er-

ven barvy (ohniv opl) nebo ist skeln (hyalit) s charakteristickou opa-
lizac, zpsobenou mikroskopickmi vrostlicemi cristobalitu a trhlinkami
napinnmi vodou. Pro svoji provitost je to velmi choulostiv a kehk k-
men. Tradin je povaovn za kmen nosc netst a sm-lu, co lze vy-
svtlit tm, e vstebv zpornou energii, a pokud nen oitn, vysl ji
zase zpt (nejvce ze vech ern opl). Nen to proto kmen pro kadho.
Opl ohniv barvy podporuje vita li tu a vytrvalost, blahodrn psob na
trvic stroj, na ledviny a na srdce (poloen na pslun akry).
Perly - uhliitan vpenat + organick rohovinov substance

konchyn
Prodn produkt vytven nkolika druhy sladkovodnch i mo-
skch ml (kebl). Vyskytuj se v rznch barvch, od bl pes p aste-
lov odstny a po ernou barvu tichomoskch perel. Obvykle dosa-

huj prmru a 3 cm, zatm nejvt nalezen prodn perla ze zvy
obrovsk z Filipn mla rozmry 24x14x15 cm a vila pes 6,25 kg.
Drtiv vtina perel na trhu pochz z umlho pstovn, kdy se do
keble vkld jdro budouc perly z perleti. Prodn perly od umle p-
stovanch je vdy mon poznat pomoc rentgenu. Vyrbj se i vzhle-
dov velmi zdail uml perly, a to opakovanm nanenm perleo-
vho roztoku na kilov kuliky. Od pravch perel se uml perly
poznaj podle naprosto hladkho povrchu. Jako livo se perly pou-
vaj pi nedostatku vpnku a zntu hornch cest dchacch. Obecn
vzato je perla symbolem zzran postupn promny malho zrnka
psku, a tak i vnou inspirac. Stejn jako opl m tendenci na dobr
reagovat dobe a na zl zle. Nedoporuuje se perly zasazovat mezi jin
kameny, zvlt pak ne mezi diamanty, protoe se tak umocuje a posi-
luje disharmonie v ppad monho konfliktu. O perly je teba velmi
peliv dbt, protoe jak strnou a vysychaj, konchyn a s nm i cel
perla se po vrstvikch rozpad. Takov nebezpe hroz zvlt tm
nejlevnjm, umle pstovanm perlm s nejten monou vrstvikou
perlet (kolem 05 mm). Vem perlm, a zvlt pak ernm, kod na-
dmrn sucho i vlhko, pot, kyseliny a kosmetika, co ve proces strnut
urychluje.
Platina [Pt]
Tlum bolesti hlavy a u.
Pyrit - dvojsirnk eleza [FeS2], 53 % sry, 47 % eleza s pmsemi

Kovov lut minerl, nkdy se zelenm ndechem. Posel moud-
rosti a inteligence. Na 4. ake chrn ped ernou magi a silami tem-
noty, na 5. pomh eit problmy. Podporuje okyslien krve, pro-
iuje dchac cesty, obecn posiluje orgny, na kter je poloen,
odstrauje bloky psychick i fyzick.
Rodochrozit - uhliitan manganat [MnCO3], t zvan dialogit

Jahodov rovoerven minerl obas s blou pms, vborn vo-
di bioenergie, v krystalick form podporuje tvoiv mylen a intuici.
Rodonit - kemiitan manganovpenat [CaMn4 (Si3O5)]

Je rov a erven, protkan ernmi ilkami a skvrnami man-
Alternativn lebn post upy 213
ganu. Dv odvahu a slu jednat tak, abychom oivili i lsku kolem ns,
a skrze konkrtn skutky tak doshli obnovy a napinn.
Rubn oxid hlinit [Al2O3]

-
Drahokamov odrda korundu typick erven barvy. Ohe srdce,

zdroj lskypinch emoc. Posiluje harmonii, intuici, chrn ped ne-
gativnmi vlivy okol, pomh na rzn slabosti, jako je teba chudo-
krevnost, letargie, pi onemocnnch srdce, krevnho obhu a krve
vbec, pi menstruanch potch, rizikovch thotenstvch, onch
chorobch (klade se na pslun dvojice aker, vdy na prvn a po-
tom na akru ovldajc dan orgn).
Jako rubnov elixr na bolesti bicha a pro oiven a oitn srdce.
Renn bezvod oxid kemiit [Si02]

-
Rov odrda kemene s pms oxidu manganu nebo titanu. Pi za-

ht na 575 C se stv bezbarv, na slunenm svtle edne. Ukliduje
a posiluje srden innost, pomh pi psychosomatickch poruchch
zpsobench porannmi a poslze potlaenmi emocemi. Mase r-
ennovm oblzkem pispvaj k prokrven pokoky. Renn poloen
pod polt pin doslova rov" sny.
Safr Oxid hlinit [Al2O3]

-
Drahokamov odrda korundu, nejastji modr barvy (zbarven oxi-

dem elezitm nebo titaniitm), existuj vak i safry rov (zbarven
chrmem), fialov (zbarven vanadem) i bezbarv (leukosafr), nkdy
s rutilovmi vrostlicemi, kter v nm ob as , podobn jako v rubnu, tvo
hvzdu. Kmen vry a duchovn istoty. Od 6. stolet je tmavomodr safr
noen v kardinlskch prstenech, aby svmu nositeli jasnil rozum, oi-
oval srdce a posiloval vru". M velk rozsah lebnho pouit. Sniuje
teploty a vysok krevn tlak, ist krev, zmruje bolest a krvcen, po-
mh pi astmatu, proti nespavosti, zamezuje zvratm, nevolnosti a na-
dmrnmu pocen, tradin se pouv na zhoubn ndory veho druhu,
vedy a ischias (pokld se na postien msto). Jeden kmen na 6. ake
a dva men na och (zavench) posiluj zrak. Oranov safr na 2. ake
posiluje plodnost. Jako elixr se pouv na neistou plet a do koupele na
poslen neht a proti vypadvn vl as . Temn modr, indigov safr, t-
m neprhledn, l duevn poruchy, stavy deliria a melancholie, p o-
siluje smyslov orgny a psob proti nespavosti.
Sagenit - bezvod oxid kemiit + vrostlice oxidu titaniitho

[Sio2/TiO2]
Kil s vrostlicemi rutilu, kter je zlatist, ervenav, hnd a
ern barvy. k se mu tak Venuiny vlasy nebo Amorovy py. M
moc boit blokdy v organismu, kter jsou asto pinou nemoci,
zmruje srden a dchac obte, jako je astma, bronchitida a tuber-
kulza (podle aker), ti neklid.
Sarder a sardonyx oxid kemiit [Si02]

-
Dva druhy achtu ervenohnd a hnd barvy prostdan b-

lmi prouky. Sarder dv energii a harmonii, pomh obecn proti
bolestem, zvlt pak proti bolestem hlavy. Sarderov elixr se dopo-
ruuje na vyrky a kon choroby. Sardonyx je proti sarderu ivot-
nj, pomh pi nespavosti, dn a revmatickch bolestech, jako eli-
xr hoj kon nemoci a infekce.
Selenit hydratovan sran vpenat [Ca (SO4.2H20)]

-
Rovnobn vlknit odrda sdrovce (je-li v celistvch masch, na-

zv se alabastr). Nejastji je bezbarv nebo bl, vzcnji v rznch ba-
revnch odstnech. Kmen bl magie a telepatie, poloen na vrcholku
hlavy, pomh k rozen vdom a stimuluje mozkovou innost.
Serpentinit kemiitan hoenat [Mg (SiO4)2]

-
esky se nazv hadec, chrn ped hadm utknutm, pouval se

i jako protijed.
Smaragd kemiitan berylnatohlinit [Al2Be3 (516018)]

-
Podle tradice je smaragdu pisuzovn omlazovac a regeneran

inek. Kdy se pikld na vka anebo se oi oplachuj smaragdo-
vm elixrem, vyhlazuj se vrsky a osvuje strnouc zrak. Smarag-
dov elixr slou i pro celkov poslen zdrav, zvlt pak proti na-
dmn, pi lunkovch a jaternch potch, plen hy, alude-
nch vedech a pi srden slabosti. Proti nespavosti se zavuje
v hlav lka. Pro zven inku je mon na postien msto pilo-
it rovnou kmen. Smaragd tak vyrovnv krevn tlak, podporuje
lbu epilepsie, malrie, dny a revmatismu. Proti migrn a bolestem
hlavy se pouv tak, e se na smaragd dchne a potom se jm potraj
spnky a elo. inek smaragdu se ztrc, pokud je noen spolu s ji-
nmi kameny, s vjimkou diamantu. Smaragd je velmi choulostiv k-

men, a pokud absorbuje pli mnoho negativn energie, snadno se
trh a puk.
Sodalit - hlinitosodn silikt obsahujc chlr [Nas (C12A16Si6O24)]

Nejastji tmavomodr kmen, nkdy prorostl blm kalciem, jindy
cel bl, ed nebo zelenav Nem na organismus dn vrazn liv
vliv. Na nervovou soustavu vak pzniv psob jeho zemit, mrn
a blahodrn tok energie, a tak sniuje_teploty a krevn tlak. Tradin se
doporuuje na podporu regulace lz ltkov pemny.
Spinel - oxid hlinitohoenat [Mg (Al2O4)]

Je typick svm jiskivm tpytem, podle pms se nachz v rz-
nch barvch - erven podobn rubnu (dky oxidu chrmu), fia-
lov (dvojmocn elezo), ern tzv. pleonast (vysok obsah eleza
a chrmu), dle i lut, rov, modr, hnd, oranov nebo zelen.
Je to chladn hojiv kmen a mrn zpaly veho druhu.
Stbro [Ag]
Zabrauje rychlmu strnut, celkov aktivuje sly, utiuje horeky,
posiluje moov mch a tlum thotensk nevolnosti. Jako elixr vy-
volv ve vod chemickou reakci, oivuje ji. Dky nepatrn pmsi
haloid vytv ve vod bublinky, a dodv j tak prokzan antibak-
teriln inky. Toho vyuvali ji vojent velitel Alexandra
Makedonskho a lze tak postupovat i dnes.
Sugilit - silikt milaritov skupiny [(K, Na) (Na, Fe)2 (Li2, Fe)
(Si12030) ]
Temn modr opakn kmen, objeven a v roce 1944 v Japonsku
a pozdji v Indii v nepatrnch mnostvch, jedin bohat nalezit je
v Namibii (v dole Wessel - Mine v Hotazelu). Nejprve bval prodvn
pod obchodnmi nzvy Royal Lazulit a Royal Azel, kter se obas udrely
dodnes. Ten, kdo po tomto kameni zatou, si jej nakonec pod i pes
pomrn vysokou cenu, kmen si na nj zavol". Psob oistn na
lzy, jtra a lunk, jeho nejhlub sla je vak v duchovn rovin jako k-
men meditace. Ochrauje a posiluje senzibiln jedince, dajn pomh
i proti AIDS.
Sl kamenn [NaCl]
Jako lampa uvoluje zporn ionty, a psob tak na bronchitidu
a astma, neutralizuje elektrosmog, navozuje pjemn spnek a osv-
uje vzduch.
Topaz - kemiitan hlinit [AL (F2/SiO4)]

M rzn barvy, bv lut, medov, ale i bl a modr, vzcn ze-
len a fialov, nejcennj je rov. lutmu topazu se k zlat, je
to posel slunen energie, prosvtluje cel organismus, psob proti
nespavosti, epilepsii, nechutenstv, dn, neplodnosti a zntu spoji-
vek, sniuje vysok krevn tlak, redukuje tvorbu keovch il, pod-
poruje trven. Modr topaz se doporuuje na znty v krku, bolesti
hlavy, nespavost a buen srdce. Vnjn je topazov (mod-r) elixr
vhodn na vyrky a keov ly. Kdy se zlat topaz polo na 3.
akru a modr na 6., prosvtl se a oist cel oblast mezi nimi.
Turmaln - zsadit borokemiitan hlinku, eleza, hoku,

vpnku, alkalickch kov a dalch prvk
[NaFe3A16 / (OH)1.3 (BO3)3 S16018/]
Chemicky nejsloitj kmen rznho zabarven. Me bt bez-
barv (achroit), modr (indigolit - s elezem), ern (skoryl),
hnd (dravit - s magnziem), rov (elbait - s lithiem), erven
a do fialova (rubelit - s lithiem) a zelen (verdelit - s chrmem).
Pokud jeden kmen je zrove uvnit erven a na povrchu zelen,
k se mu meloun, kter tak pipomn. Ten je tak ze vech nej-
vyhledvanj. Lebn zbr turmalnu je irok, inkuje proti
zvratm, pocitm nevolnosti, k poslen pamti, pi infekcch a pi
roztrouen sklerze. Modr turmaln podporuje jasnou a zetel-
nou venost, ukliduje neklidn a alostn srdce (na akrch).
Turmalny rznch barev je mon pouvat na akrch pslu-
nch barev k poslen pslunch center. ern 'turmaln me
slouit jako tt proti negativnm energim, zmruje neurzy a po-
siluje ich.
Tyg oko - oxid kemiit [SiO2]

Druh kemene promnliv zlatist a hnd barvy, podle barev-
nosti se rozeznv jet vzcnj ed a edozelen koi oko, mod-
roed a modrozelen sokol oko a hndoerven b oko, kter se
asto zskv plenm pedchozch druh. Tyg oko doke proht
cel organismus, slou k poslen zraku a zmruje astmatick pote
(podle aker). Nedoporuuje se vak pro kadodenn celodenn no-
en. Sokol oko umouje asto vidt i to, co jsme vidt odmtali, po-
siluje vnitn zrak a pomh pi plicnch onemocnnch.
Tyrkys - vodnat fosforenan hlinitomdnat

[Cuild6 / (OH)2/PO4/4.4H20]
Nkdy je tak nazvan kallait. Obecn se povauje za musk"
kmen, je mon ho nosit celodenn. M typickou doslova tyrkyso-
vou barvu. Indini ho povauj za ochrnce a strce tla, jinde se
pouv jako amulet proti chudob a nepirozen a pedasn
smrti. Pokud je ten, kdo nos tyrkys, nemocn nebo mu hroz njak
osudov negativn udlost, tyrkys zmn barvu na edav zelenou
a zmatn, protoe pedjm negativn energii dve, ne se ulo
a usad ve vdom lovka. Pvodn barvu tyrkysu vrt oitn (vy-
staven slunci na krtk as, zakopn do zem). Tyrkys posiluje
energetick pole kolem lovka, chrn ped negativnmi ener-
giemi a ernou magi. Doporuuje se na znty v krku a onemoc-
nn dchacch cest a plic a pi poruchch ei. Pozitivn ovlivuje
srden innost (na 4. ake).
Vltavn
Nkdy se t nazv moldavit, pat mezi tektity, nerosty pravd-
podobn vznikl po dopadu meteoritu vymrtnm kapek roztaven
horniny do atmosfry. Nkdy bv povaovn za kmen, z nj by
mohl bt vytvoen svat grl, nebo i ten piltl z nebes. Vltavny maj
typickou lahvov zelenou barvu a lenit povrch s jamkami a rhov-
nm. Zmruje bolesti hlavy.
Zhnda bezvod oxid kemiit [Si02]

-
Kouov a ernohnd druh kemene, pin ern se nazv mo-

rion. Svoji barvu zskal uvolnnm kemku z jeho pozic prodnm ra-
dioaktivnm zenm. Pzniv ovlivuje lbu vazivov tkn, infekc
a rakoviny a ti bolesti. Jako nhrdelnk se pouv k odstrann na-
vovch stav. Zhnda v tomto ppad mnv barvu. Jestlie se pa-
cient ct dobe, je zhnda tmav. Kdy se dostav slabost, zane bled-
nout, a je nakonec tm jako kil.
Zirkon - kemiitan zirkoniit [Zr (SiO4)]

Przran a bl drahokam, me bt tak lut, zelen, rov,
modr, fialov, erven, oranov a hnd. M npadn diamantov
lesk, oproti diamantu je vak choulostivj na tlak i nraz. Obsahuje
i pomrn velk podl radioaktivnch prvk uranu a thoria. erve-
nooranov zirkon se nazv hyacint, posiluje srdce, regeneruje
cel organismus. Hyacintov elixr (vnitn i vnjn) podporuje
funkce slinivky bin, jater a sleziny, hoj kon onemocnn, alu-
dek a steva. Podle tradice pomh pi porodu, chrn proti blesku,
moru a otravm. Modr zirkon podporuje len tla nastolenm
harmonie v dui.
Elixr z modrho zirkonu podporuje funkci slinivky bin, jater a sle-
ziny, hoj kon onemocnn, aludek a steva. Pouv se vnitn (pije se
po doucch na lan aludek, m podporuje chu k jdlu) a zrove
i vnjn (potr se jm postien msto).
Zlato [Au]
Zvyuje obranyschopnost organismu, podporuje lbu hrtanu, plic
a o, urychluje prbh chipky a oslabuje revmatick bolesti.
APLIKACE PODLE AKER
Prvn akra - obecn kameny erven barvy

rubn, erven korl, grant, erven jaspis, hematit, hel'iotrop,
acht, sarder, sardonyx, stbro
Druh akra - obecn kameny oranov barvy

karneol, ohniv opl, hyacint, oranov korly, msek, perly
Tet akra - obecn kameny lut barvy

lut topaz, sagenit, citrn, jantar, tyg oko, lut" turmaln, zlato,
md'
tvrt akra - obecn kameny zelen a rov barvy

zelen turmaln, zelen akvamarn, smaragd, chryzoberyl, olivn, ja-
deit, malachit, dioptas, zelen chryzokol, chryzopras, aventurn, r-
ov turmaln, rodochrozit, rodonit, kunzit, renn, rov opl
Pt akra - obecn kameny svtle modr barvy

modr turmaln, modr akvamarn, modr topaz, svtle modr sa-
fr, modr chalcedon, modr chryzokol, modr fluorit, svtle modr
lazurit (lapis lazuli), tyrkys, pyrit, modr drah opl, modr msek,
perly
est akra - obecn kameny tmavomodr barvy

sodalit, sokol oko, tmavomodr lazurit (lapis lazuli), azurit, indigo
safr, zirkon, kitl, platina
Sedm akra - obecn kameny fialov barvy a przran

ametyst, sugilit, fialov fluorit, spinel, diamant, drah opl, fialov
kitl
akra rukou - obecn kameny ed, ern a bezbarv

przran
kil, diamant, zhnda, morion, magnezit
akra nohou (vedlej) - obecn kameny ern a bl barvy

bl a ern obsidin, turmaln v kilu, ern turmaln (skoryl),
onyx, magnetit, gagt
APLIKACE PODLE OBT

Zven sebedvry
Renn moulan" v lev ruce (bli srdci) a zrove aventurn
moulan (pro stabilizaci mozkovho centra) odstrauje pocity mn-
cennosti, nedocenn a ponen, nedostatek sebedvry a sebecty.
Zlepen meditace
Fialov ametyst dren v prav ruce (smujc k tzv. tetmu oku
ili sedm ake) pi meditaci pod pyramidou, ppadn dopinn i-
rm kilem uprosted ela (v mst tetho oka).
Zlepen komunikace s okolm

Lapis lazuli noen na stbrnm etzku tak, aby se dotkal bodu
komunikanho centra u prvnho obratle prsn kosti.
Redukce nadvhy
Kil, indick granty nebo karneol piloen na slinivku bin,
nejlpe za plku.
Vysok tlak, srden arytmie

Jantar, citrn, lut odrdy karneolu (stabilizuj srden rytmus).
Radikln oista organismu

ern opl poloen na 1. akru, kil na 7. ake namen pi-
kou proti oplu.
MUSK A ENSK KAMENY

Jedno z tradinch dlen. Musk kameny se podle tto tradice vsa-
zuj do zlata, ensk do stbra.
Musk kameny: rubn, grant, erven korl, diamant, ern opl.

ensk kameny: smaragd, safr, chalcedon, svtl opl.
Univerzln kmen: modr safr.
DRAH KAMENY A ZNAMEN ZVROKRUHU
Podle astrologie jsou pro jednotliv znamen zvrokruhu vhodn
urit drah kameny. Ty jsou tak spojovny s jednotlivmi planetami.
Toto spojen je pradvn, i kdy v kad kultue ponkud odlin, co
bylo, krom jinho, dno i dostupnost drahch kamen v dan oblasti.
U ns je nejznmj tradin evropsk vbr zodiaklnch kamen, ale
bez zajmavosti nen ani indick tradice. Ta vychz z toho, e minerly
jsou dvojho druhu - lovku zsadn neptelsk, kter se vbec nedaj
pout, a minerly, kter jsou svm vyzaovnm lovku pzniv. Tch
je 84 a dle se dl do skupin podle vzjemn snenlivosti". Z indick
starodvn praxe se zatm podailo identifikovat jen nkter minerly
(nap. rubn, diamant, smaragd, modr, lut a bl safr, koi oko, bl
a erven perla, zirkon, hyacint, tyrkys, olivn, oply, turmalny, spinel,
zlat topas, ametyst, aventurn, kil, msek, granty v. pyropovch
a almandin, renn, zhnda, akvamarn, bl jadeit, jantar, heliotrop,
onyx, sardonyx, lapis lazuli, tzv. slunen kmen (jist druh ivce), achty,
citrn). Nen sprvn uvdt pro kad znamen pouze jeden kmen, pr o-
toe ten me na kadho lovka, by narozenho ve stejnm znamen,
psobit jinak, nkdy dokonce i protichdn. Kad si tedy mus sm z d o-
poruench kamen vyhledat ten, kter je pro nj osobn nejvhodnj.
KAMENY PODLE MSNCH ZNAMEN
KOZOROH
Evropsk tradice
Obecn (nejsou podmnkou) kameny bl a ern:
acht, ametyst, diamant, grant, hyacint, chalcedon, jaspis, kil, mala-
chit, msek, obsidin, opl, onyx, perla ern, rubn, turmaln ern,
zhnda.
Zasazovat do zlata (musk znamen)
Indick tradice
Hlavn kmen: modr safr
Zstupn kameny: modr zirkon, ametyst, lapis lazuli, modr spinel
Vsazovat do zlata i stbra
VODN
Evropsk tradice
Obecn (nejsou podmnkou) kameny modr a modrozelen:
akvamarn, ametyst, fluorit svtle modr, grant, chalcedon, chryzokol,
jaspis, obsidin, opl, safr svtle modr, topaz modr, tyrkys.
Zasazovat do stbra (ensk znamen)
Indick tradice
Hlavn kmen: hnd zirkon
Zstupn kmen: hezonitov grant
Vsazovat do zlata
RYBY
Evropsk tradice
Obecn (nejsou podmnkou) kameny modr, modrozelen a zelen
a erven pechzejc a do rova:
akvamarn, ametyst, fluorit fialov, heliotrop, chryzolit, chryzopras, ja-
deit, jaspis, korl, kunzit, msek, nefrit, opl, perla bl, rubn, safr
modr, tyrkys.
Indick tradice
Hlavn kmen: koi oko
Zstupn kameny: tyg oko, sokol oko
Vsazovat do zlata
BERAN (SKOPEC)
Evropsk tradice
Obecn (nejsou podmnkou) kameny erven:
ametyst, diamant, grant, hematit, chalcedon, jaspis erven, karneol,
krevel, opl ohniv, rubn, safr, turmaln erven.
Indick tradice
Hlavn kmen: erven korl
Zstupn kameny: erven jaspis, erven karneol
BK
Evropsk tradice
Obecn (nejsou podmnkou) kameny lut, zelen a rov:
acht, acht mechov, aventurn, citrn, chalcedon, chryzokol, korl, ma-
lachit, renn, topaz, safr, smaragd.
Indick tradice
Hlavn kmen: diamant
Zstupn kameny: kil, bl safr (leukosafr), ir zirkon, ir tur-
maln
Vsazovat do zlata
BLENCI
Evropsk tradice
Obecn (nejsou podmnkou) kameny lut a modr:
acht, acht mechov, akvamarn, ametyst, beryl, citrn, chalcedon modr, jan-
tar, karneol lut, korl, kil, sardonyx, smaragd, topaz zlaty", tyg oko, tyrkys.
Indick tradice
Hlavn kmen: smaragd
Zstupn kmen: zelen akvamarn
Vsazovat do zlata
RAK
Evropsk tradice
Obecn (nejsou podmnkou) kameny zelen a bl:
acht, aventurn, diamant, chalcedon bl, jadeit, jaspis zelen, karneol,
korl, kitl, msek, nefrit, onyx, opl, perla, rubn, smaragd, tyg
oko, tyrkys.
Indick tradice
Hlavn kmen: perla
Zstupn kameny: bl chalcedon, bl safr (leukosafr)
Vsazovat do stbra
LEV
Evropsk tradice
Obecn (nejsou podmnkou) kameny zlatist a erven:
almandin, citrn, diamant, hyacint, grant, chryzolit, jantar, jaspis, kar-
neol, kitl, malachit, onyx, rubn, sardonyx, topaz zlat, tyg oko, zlato.
Indick tradice
Hlavn kmen: rubn
Zstupn kameny: esk grant, erven spinel, erven zirkon, r-
ov turmaln
Vsazovat do zlata
PANNA
Evropsk tradice
Obecn (nejsou podmnkou) kameny lut, modr a purpurov:
acht, ametyst, citrn, diamant, chryzolit, jantar, jaspis, karneol, krevel,
lapis lazuli, opl, rubn, safr modr, sardonyx, sodalit, topaz, tyg oko.
Indick tradice
Hlavn kmen: smaragd
Zstupn kameny: zelen zirkon, zelen jadeit, akvamarn
Vsazovat do zlata
VHY
Evropsk tradice
Obecn (nejsou podmnkou) kameny zelen, rov a modr:
acht, ametyst, akvamarn, diamant, chryzokol, chryzopras, jantar, jaspis,

karneol, kunzit, lapis lazuli, opl, safr modr, sodalit, topaz, turmaln r-
ov, tyg oko.
Indick tradice
Hlavn kmen: diamant
Zstupn kameny: kitl a vechny ir kameny
Vsazovat do zlata
TR (KORPIN)
Evropsk tradice
Obecn (nejsou podmnkou) kameny erven, ern a fialov:
acht s kemennm krystalickm stedem, akvamarn, ametyst, hya-
cint, hematit, heliotrop, grant, chryzopras, jaspis erven, koi oko,
malachit, obsidin, opl ern, rubn, topaz, turmaln erven a ern.
Indick tradice
Hlavn kmen: erven korl
Zstupn kmen: erven karneol
STELEC
Evropsk tradice
Obecn (nejsou podmnkou) kameny modr, indigov a fialov:
ametyst, aventurn zelen, grant, hyacint, chalcedon, chryzokol,
chryzopras, krevel, lapis lazuli, lazurit, obsidin, opl, rubn, safr tma-
vomodr a indigo, smaragd, sodalit, topaz modr, tyrkys.
Indick tradice
Hlavn kmen: lut safr
Zstupn kmen: lut perla
Vsazovat do zlata
MSN KAMENY
Ponkud odlin systm, kdy se vhodn kmen piazuje podle m-
sce narozen dotynho. I zde jsou u jednotlivch nrod nkdy rzn
a jindy shodn tradice. (Viz tabulka na stran 226.)
Kameny a indinsk tradice

22.12. - 19.1. - snn husa - kil
20.1. - 18.2. - vydra - stbro
19.2. - 20.3. - puma - tyrkys
21.3. - 19.4. - erven jestb - ohniv opl
20.4. - 20.5. - bobr - chryzokol
21.5. - 20.6. - jelen - mechov acht
21.6. - 22.7. - datel - karneol
23.7. - 22.8. - jeseter - grant, elezo
23.8. - 22.9. - hnd medvd - ametyst
23.9. - 23.10. - havran - jaspis
24.10. - 21.11. - had - malachit, md'
22.11. - 21.12. - jelen wapiti - obsidin
Drah kameny podle roku narozen

Systm odvozen od astrologie, kdy se ke kad planet piazuje
jist drah kmen a rok. lovk narozen v roce 1963 se tak napklad
narodil v roce oplu, tento kmen mu byl dn do vnku" a je pro nj
osobn nejvhodnj. Drahch kamen je v tomto systmu celkem
dvanct a po dvancti letech se cyklus opakuje.
Korl
1910 1922
- - 1934 1946
- - 1958 - 1970 - 1982 - 1994 2006
-
Perla
1911 1923
- - 1935 - 1947 - 1959 - 1971 - 1983 - 1995 - 2007
Akvamarn
1912 - 1924 - 1936 - 1948 - 1960 - 1972 - 1984 - 1996 - 2008
Tyrkys
1913 1925
- - 1937 1949
- - 1961 - 1973 - 1985 - 1997 - 2009
Topaz
1914 1926
- - 1938 1950
- - 1962 - 1974 - 1986 - 1998 2010
-
Opl
1915 1927
- - 1939 1951
- - 1963 - 1975 - 1987 - 1999 2011
-
MSN KAMENY DLE NAROZEN
msc Lid star m Isodorus, Arabov Polci Rusov Italov Nmci Anglian obecn
sevillsk biskup 18. a 19. stol.
r. 635
leden grant grant hyacint grant grant grant grant grant grant grant
+hyacint +hyacint +renn
nor ametyst ametyst ametyst ametyst ametyst ametyst ametyst ametyst ametyst ametyst
+onyx +perla
bezen jaspis krevel jaspis krevel krevel jaspis jaspis akvamarn akvamarn jaspis
+jaspis +hyacint
duben safr safr safr safr diamant safr kil diamant safr
+diamant +diamant safr
kvten chalcedon acht acht smaragd smaragd smaragd acht chryzopras smaragd acht
+smaragd
erven smaragd smaragd smaragd acht smaragd smaragd acht msek perla smaragd
+perla +tyrkys
ervenec onyx onyx onyx karneol rubn rubn onyx karneol rubn onyx
+rubn
srpen karneol karneol karneol sardonyx sardonyx alexandrit karneol aventurn olivn topaz
+olivn
z olivn sardonyx olivn olivn sardonyx olivin olivn lapis lazuli safr olivn
+safr +safr
+diamant
jen akvamarn akvamarn akvamarn akvamarn akvamarn beryl beryl opl opl opl
+be ry l +beryl +turmaln +safr
listopad be ry l be ry l beryl topaz topaz topaz topaz tyg oko topaz topaz
+topaz +topaz +topaz + topaz +perla
prosinec rubn rubn rubn rubn tyrkys tyrkys rubn tyrkys tyrkys krevel
+chryzopras + zirkon
Rubn
1916 - 1928 - 1940 - 1952 - 1964 - 1976 - 1988 - 2000 - 2012
Smaragd
1917 - 1929 - 1941 - 1953 - 1965 - 1977 - 1989 - 2001 - 2013
Safr
1918 - 1930 - 1942 - 1954 - 1966 - 1978 - 1990 - 2002 - 2014
Diamant
1919-1931 -1943 -1955 -1967 -1979 -1991 -2003 -2015
Ametyst
1920 - 1932 - 1944 - 1956 - 1968 - 1980 - 1992 - 2004 - 2016
Grant
1921 - 1933 - 1945 - 1957 - 1969 - 1981 - 1993 - 2005 - 2017
Slovo litele
Mnoho nemoc pramen z psychick nerovnovhy. Sta vyladit
dui a samy odejdou." (L. Pernov, litelka)
Vude kolem ns proud energie, cel kosmos je dky n v pohybu.
Kameny psob jako jaksi energetick sprcha, kter m vysokou frek-
venci a je kilov ist. Krystaly jsou uniktn transformtory.
Nastartuj lebn proces. Dobr je vak zbavit lovka nejen bolesti
aludku nebo kloub, ale nauit ho jinak, pozitivn myslet." (Vtzslav
ech, litel)
SVROVSKHO KILY
(kilov sklo)
Pouvaj se k harmonizaci obydl i jeho obyvatel. Zavuj se na
rzn msta podobn jako zvonky a zvonkohry podle princip feng -
uej. V okn zachycuj paprsky svtla, lmou je a poslaj do vech z-
kout, m pomhaj niit plsn, projasuj byt a nabjej jej energi.
KOVY
inky kov na lovka nejsou jet zcela prozkouman. Nkter
kovy jsou nepostradatelnmi stopovmi prvky, jin psob pzniv,
ani se v zcela pesn pro, jin mohou zpsobovat alergie (nap. v bi-
uterii). Nkter souvislosti dobe vypozorovali u nai pedkov:
Kovy obecn - ji od starovku se vilo, e vrazn zpomaluj
strnut.
Ionty nkterch kov - maj tzv. oligodynamick inek, tedy
obecn zastavuj rst bakteri, dok dezinfikovat potraviny, a to ze-
j mna vodu (v dob morovch epidemi se s spchem doporuov alo
pt ze zlatch pohr anebo do vody alespo vhodit zlatou minci,
stbro se uvalo k dezinfekci studn a na pohry proti otrven je-
dem, dezinfikuje se i voda veden mdnmi trubkami).
Antimon - pouval se jako osvden dvidlo.
Md - noen mdnho nramku prokazateln zmruje bolesti
pi artritid a revmatismu.
IVOIN LEBN PROSTEDKY

VEL PRODUKTY
Vel med
Funguje jako prodn antibiotikum, m protizntliv inky, po-
siluje organismus. Pouv se pi nachlazen, chipce, zntech d-
chacch cest a k lb vnitnch, zejmna zavacch orgn Smen
s rozdrcenm jantarem se dodnes v Polsku uv proti hornick sili-
kze. Ve starovku byl pouvn doslova jako lk na vechno".
Liv vel med

Vznik tehdy, pokud vely saj nektar ze specifickch livch rost-
lin. Toho je mon doshnout tak, e se velm pedlo cukrov voda
s pdavkem tvy z dan liv byliny.
Propolis
Je to tmel, kterm vely zalepuj skuliny v lu a na zimu i esno.
V podstat jde o sms pryskyic rznch druh devin (z pupen to-
pol, bz, ol, katan, ten i jehlinan), kterou vely nasbraly,
promenou s vmky jejich elistnch lz a s velm voskem a pro-

hntenou kusadly. M baktericidn inky a vely jej uvaj jako hy-
gienick prostedek, kter m chrnit jejich spoleenstv ped nemo-
cemi. je jet innj ne med. Vnitek lu, kter vely oetuj
propolisem, je tak steriln. V tle lovka m propolis vrazn rege-
neran inky, pedevm urychluje obnovu mkkch tkn a chru-
pavek, osvduje se pi lb velkch ran i alergickch chorob.
Psob i proti bolestem, harmonizuje krevn tlak, zesiluje vlasov po-
rost, ukliduje, zvyuje tvorbu lui, detoxikuje vnitn orgny a p-
sob preventivn ped chipkou a nachlazenm. V podstat se me
pouvat na vechno".
NKTER RECEPTY:
Propolisov tinktura I.
20 g erstvho propolisu se nech nejmn tden rozpoutt
v lahvi ve 40% alkoholu, piem se sms dn protepv. K dezin-
fekci stn dutiny se k vplachm uvaj 2 kapky tinktury kpnut do
vlan vody, k inhalaci pi onemocnn hornch cest dchacch se
kpne 10-12 kapek do hork vody (dajn dle dr. Kamenick).
Propolisov tinktura II.

Propolis a 40% alkohol se sms v pomru 1:9 a nech se tden roz-
poutt. Potom se pouv na obklady na choroby ke, mykzy
a ekzmy (dajn dle dr. Kamenick).
Propolisov tinktura III.

proti aludenm a dvancternkovm vedm
10 g rozmlnnho propolisu se zalije 10 ml lihu a 50 minut se pro-
tepv. Potom se nech 3 dny ustt, znovu se protepe, ulo se do
chladna na 2 dny a pefiltruje se pes paprov filtr. Vnitn se uv
15-20 kapek ve vod, horkm mlce nebo 0,5% novokainu. 3x denn
1-1,5 hod. ped jdlem celkem 18-20 dn. Pozor! Vt dvky jsou
kodliv (dle dr. Desanskho, 1974).
Propolisov mslo
10 g rozmlnnho propolisu se smch se 100 g nesolenho msla
rozputnho ve vodn lzni. Asi po 5-10 minutch se propolis s ms-
lem spoj. Pozor! Nesm dojt k pevaen! Pefiltruje se jet za tepla
pes 1 vrstvu gzy. Podv se 1 ajov lika v mlce 3x denn 1-1,5

hod. ped jdlem celkem 18-20 dn pi aludench a dvancternko-
vch vedech, pi jaternch chorobch a pi plen hy. Lbu je
mon po 1-2 tdnech opakovat (dle dr. Desanskho, 1974).
Na ku oka a bradavice
Pimen velk placika prohntenho propolisu se nplast pi-
pevn na bradavici nebo ku oko, kter po 10-12 dnech tto lby
zmiz (dajn dle dr. Kamenick).
Mast na spleniny, nehojc se jizvy apod.

Propolis se rozpust v jakmkoliv ivoinm nebo rostlinnm tuku
nebo oleji (v pomru 15:85). Postien msta se potraj nebo se na n
pilo masov obklad (dajn dle dr. Kamenick).
Proti paradentze
Men kousky propolisu (nejlpe z rh u esna) se rozvkaj a na
noc pitisknou na dsn (dajn dle dr. Kamenick).
Proti poruchm dchn

Podle poteby se kousek propolisu rozvk a spolkne (dajn dle
dr. Kamenick).
Pozor! 5-10 % lid je na propolis alergickch. Pi jakchkoliv obt-
ch je teba lbu propolisem ihned peruit.
Vel jed
Pouv se na revmatick pote a dnu. Dve se lid nechali do po-
stienho msta pchat velami, a tak se pr svch obt zbavili nap.
Karel Velik nebo Ivan Hrozn. Dnes se pouvaj pslun preparty.
Vel jed je nejsilnj vel produkt a doporuuje se ho pouvat
pouze pod lkaskou kontrolou.
Pobyt ve velm lu
K tomuto elu je teba postavit chatku ve tvaru jedn buky plstve,
a to tak, e chatka stoj na jedn z esti hran. Do chatky se umst jeden
nebo vce l tak, e tvo elo chatky. ly jsou samozejm otoen
esny ven. Zbvajc prostor chatky je uren pro pacienty. Doporuuje
se v chatce ulehnout na lehtko, vdechovat medov propolisov aroma
a odevzdat se uklidujcm vibracm velho bzuen na jednu nebo dv

hodiny. Tm dochz k mimodnmu psychickmu zklidnn, zlepen
stavu dchacch cest, a tm k ozdraven celho organismu pacienta.
Prmyslov vyrbn farmaceutick prodn nehormonln pre-

party na bzi velch produkt (mate kaika, kvtn pyl, fermen-
tovan pyl), k nim se nkdy pidv vitamn C a E, koenzym Q10, le-
citin, elatina, elezo, beta karoten aj., odstrauj pedmenstruan
psychick i tlesn pote a pomhaj stabilizovat nevyrovnan hor-
monln hladiny, kter jsou v mnoha ppadech pinou neplod-
nosti.
OSTATN IVOIN PRODUKTY
Kohout hebnky
Uvaj se v podob gelu z extrahovan chrupavky, zevn na rzn
bolestiv msta jej doporuuje R. Klime. Vyrb se pouze na tech
mstech na svt - ve Svdsku, v USA a u ns v Hodonn.
Ps sdlo
Tradin je povaovno za dobr lk proti tuberkulze a dchacm
obtm vbec, a to na zklad jednoho starho vzkumu, kter ne-
zvratn prokzal, e pes neme nikdy dostat TBC. Z lkaskho hle-
diska je pouvn psho sdla i sdla jinch ne uitkovch zvat po-
vaovno za nesmysl, nicmn stle se najdou litel i pacienti, kte
jsou ochotni tento z hlediska ochrnc zvat problematick lk po-
uvat. Argumentuj samozejm tm, e ps (koi) sdlo jim po-
mohlo. Otzkou zstv, zda by stejn nepomohl i jakkoliv jin ivo-
in tuk (sdlo vepov, hus):
Koi ke
Oblben tradin prostedek pouvan v podob ledvinovho
psu proti prochladnut a v podob celch pikrvek z koich k
na revmatick pote. Takov pikrvky se v nedvn dob objevily
i na naem trhu jako dovoz ze zahrani, piem koky koek poch-
zely z Cny. Vtmu rozen tto lebn pomcky, kter me bt
i dky specifickmu sloen koi srsti skuten inn, u ns patrn
brn jist psychick bariry.
LBA IVMI ZVATY

Je prokzno, e kontakt lovka s ivm zvetem zlepuje jeho
zdravotn stav, psob uklidujcm zpsobem a protistresov, do-
dv radost do ivota a motivaci a zkvalituje psychosociln vazby.
Pes
Je asi nejastji chovanm domcm zvetem, a to pro svou od-
danost lovku a poslunost. Psi se osvdili jako prvodci nevido-
mch i proto, e nevidom dky nim snadnji navazuj kontakt s ostat-
nmi lidmi, a tak pekonvaj svoji sociln izolaci. Nvtvy speciln
prokolench terapeut se psy vhodnch plemen, nap. labradory,
v domovech senior a mezi dlouhodob nemocnmi zvyuj aktivitu
tchto lid, pomhaj proti apatii a nud a zkvalituj a projasuj je-
jich ivot, co pispv k jejich subjektivn lepmu ivotnmu pocitu.
Pes v mstsk domcnosti potebou venen zajiuje svmu pnovi
nejen denn pohyb na erstvm vzduchu, ale i spoleensky kontakt
s ostatnmi majitel ps, co je vznamn zejmna pro star a osa-
ml lidi.
Koka
Z psychologickho hlediska je problematitj ne pes, obecn
je povaovna za falenou a ada lid je bytostn nem rda. V ka-
dm ppad to nen podzen" jako pes, ale partner a rovnocenn
spolenk. Podle nkterch odbornk to je antidepresivum na ty-
ech mkkch tlapkch". Laboratorn testy tak prokzaly, e oso-
bm, kter prv hladily a chovaly koku, se v t chvli snil krevn
tlak, uklidnila se srden innost a subjektivn se ctily ve vt po-
hod. Nezanedbateln nen ani ten fakt, e koka m vy tlesnou
teplotu ne lovk, a tak vdy lovka pjemn heje. Podit si
koku je vhodn zvlt v tch ppadech, kdy lovka postihne n-
jak traumatizujc ztrta, nejen nap. pi rozvodu, mrt nkoho
blzkho, ale i pi ztrt zamstnn. I koky dvaj dostaten na-
jevo svoji spznnost s lovkem, ekaj na nj, kdy se vrac dom,
a vtaj ho. Nkter koky jsou dle autentickch vpovd schopn
svho lidskho spolenka doprovzet na prochzce nebo ho vy-
provzet nap. k autobusu, kdy odjd do zamstnn, a zase mu
pijt vas naproti.
Drobn hlodavci
Vichni drobn hlodavci jsou velmi nenron chovanci. Obvykle se
setkvme s nyn mdnmi zakrslmi krlky, moraty, osmky degu,
pskomily, rznmi druhy kek, ale i s laboratornmi mymi
a potkany. Oproti psm a kokm maj tu vhodu, e maj v pbytku
lovka sv pevn vyhrazen teritorium (svoji ubikaci) a nevyaduj
tak intenzivn sociln kontakt. Obecn se doporuuj jako vhodn
spolenci pro chronicky nemocn lidi. Je vak teba mt na pamti
nkter specifika rznch druh hlodavc. Morata jsou nap. velmi
mil spolenci, kte nikdy nekouou, ale pro svoji velikost vyaduj
stejn jako zakrsl krlci celkem prostornou ubikaci a je mon je
nauit jen velmi mlo vc. Vdy budou ale svho pna hlasit vtat,
sotva vrzne dvemi. Zakrsl krlci jsou roztomil a mil na pohlazen,
ale tak tm nevzdlateln. Potkani sice u nkterch lid vzbuzuj
svmi lysmi ocasy nepjemn asociace, ale jsou ze vech doma cho-
vanch hlodavc nejchytej, a proto jsou i nejzbavnjmi spole-
nky. Bl myky, pskomilov i osmci jsou mil a nenron spole-
nci. Keci obas kousnou (dok i prokousnout prst), zvlt kdy
jsou pes den rueni v odpoinku.
Kon
V hipoterapii se pouvaj ke zlepovn stavu pacient s rznmi
poruchami hybnosti. Hlavn roli v livm inku jzdy na koni hraje
pravideln rytmus chze kon a kolbav pohyb, na kter mus pa-
cient (cht-necht) reagovat. Pi lb duevnch poruch se kon
osvdili zejmna v kontaktu se schizofreniky a s tmi, kterm jejich
psychick porucha zabrauje v bezproblmov komunikaci s lidmi.
K tmu elu je mon vyut i jin zvata, nap. oslky, kamerunsk
koziky, lamy.
Ptci
I kdy ptelsk vztah je mon si vybudovat i ke slepicm a dal
hospodsk drbei, nejastjm ptkem chovanm ist pro radost
je nenron andulka. Bv astm spolenkem starch osamlch
lid, kte pi o psa nebo koku povauj pece jen za pli nro-
nou. Andulka v kleci pedstavuje ivho kamarda, se kterm je
mon si i popovdat a tit se z jeho zpvu a vlastn z jeho pouh p-
tomnosti a tak z rznch kousk, kter provd mimo svoji klec.
Andulky je mon docela dobe ochoit, a dokonce je nauit i nko-

lik slov, zvlt kdy si vybereme mladho sameka. Aby vak vidl
svho spolenka v lovku, mus bt chovn sm.
(Pozn. Andulka by mla mt jednou denn monost prolett se po
byt. Je vak teba dvat pozor, aby se j nic nestalo - vslovn ne-
bezpen je v tto souvislosti souasn ptomnost koek, vechny
nezakryt ndoby s horkmi tekutinami, nap. hrnec s polvkou,
a oteven okna a dvee ven. Andulka nem dnou vazbu k mstu,
kde ije, a kdy jednou ulet, nedoke sama najt cestu zptky.
Rybiky
Pohled do akvria psob vdy uklidujcm a harmonizujcm do-
jmem a je vynikajc pro relaxaci. Pokud se rybiky krm pravideln,
je na nich jasn patrn, e na sv krmen v danou hodinu ji ekaj.
Zvlt vdn jsou v tomto ohledu okrasn zahradn kapci koi, kte
si pro krmen piplouvaj i na zavoln.
LBA LIDSKMI TLNMI TEKUTINAMI

Tato lba je znan diskutabiln a lkai i laickou veejnost je pi-
jmna se znanou nedvrou. Pat sem lba mo (urinoterapie)
a krv.
Lba mo (urinoterapie)
lovk u na tom asi mus bt hodn patn, aby pekonal zbrany
a dokzal pt vlastn mo. Podle starch kronik tak napklad inili
v nouzi kici, kdy zabloudili v pouti ve Svat zemi. Vzhledem
k tomu, e o tom podali zprvu, tuto drastickou ivotn zkuenost
zejm peili
Mo podle klasickch nzor obsahuje odpadn ltky, jich se tlo
takto inn zbavuje, a je proto nesmysln ji znovu povat, a opt tak
nutit ledviny, aby znovu tento odpad zpracovaly. Pesto se vak v moi
nejspe nachz njak ltka (nebo kombinace ltek), kter maj ale-
spo v nkterch ppadech ozdravujc inky tak, jak je to popiso-
vno v literatue i ve vpovdch pacient, kte podle svho nzoru
vd prv urinoterapii za uzdraven. Je pozoruhodn, e podmn-
kou nen nutn pit vlastn moi, ale e se nkdy doporuuje i ne-
zkaen" mo malch dt (pedkolnho vku).
Zatmco o vnitnm uvn moi je mon mt sv pochybnosti,
o innosti jejho zevnho pouit pochybovat nelze V tomto ppad

.
slou k vplachu a dezinfekci otevench a krvcejcch porann

a k obkladm tpnut hmyzem veho druhu, kdy dojde k velmi rych-
l lev, i pokud onm hmyzm tonkem byl teba sre, co je asi
dno specifickm sloenm moi a nslednou neutralizujc chemic-
kou reakc. Pouit moi na oteven rny nen diskutabiln z toho d-
vodu, e mo zdravho lovka je steriln a v nouzovch situacch nej-
ist kapalina iroko daleko. Navc je ihned po ruce a oeten je
mon libovoln opakovat. Za uchovn zdrav a potamo ivota tak
moi vd mnoho porannch vz koncentranch tbor (nacis-
tickch i komunistickch) a jist tak nejeden cestovatel a dobrodruh.
(Sloen moi: voda, moovina, kyselina moov, anorganick soli,
hormony, vitamny, podle aktulnho stavu lovka i lky a kodliv
ltky.)
Lba vlastn krv

Na rozdl od veobecn znm autotransfuze, kdy se odebran krev
po ase vrac opt do cvnho systmu pacienta, je tento zpsob po-
nkud jin. Krev odebran ze ly se aplikuje injekc do svalu, m se
vyprovokuj imunitn sly organismu k vt aktivit. Doporuuje se
zvlt tam, kde pacient trp dlouhodobmi nespecifickmi obtemi
(nava, maltnost, celkov nedobr zdravotn stav).
LEN PROSTEDNICTVM SMYSL

KOLORTERAPIE
Je dobe znmo, e barvy psob na lovka a e toto jejich pso-
ben me bt dosti vrazn. Mistrn toho vyuvaj misti reklamy
a grafici navrhujc loga k tornu, aby uinili dan vrobek co mon
nejpitalivj. Klasickou ukzkou komernho vyuit lkav kombi-
nace lut a erven barvy evokujc teplo a dobr jdlo, prost z-
zem" a toit", jsou provozovny jistho rychlho oberstven. Kdo
chce naopak omezit pjem potravy, me si pomoci pouvnm n-
dob studench barev (zelenho, modrho) a rovku v lednice
opatit modrozelenm stntkem. Bytov architekti vd, e v erven
vymalovan lonici se patn usn, e lut kuchy psob vesele
a optimisticky a modr obvac pokoj studen. A teba erven odv
na ns psob provokativn a ed usedle. Nen tedy dvod, pro by
barvy nemohly mt i lebn efekt. Podle zamlenho elu potom

meme vybrat mezi lebnmi prostedky (nap. drahmi kameny)
ty, kter maj poadovanou barvu.
Psoben barev na lovka je dosud veobecn nedocenno a ne-
prozkoumno, co me bt leckdy zdrojem obt. Jako pklad je
mon uvst psoben erven barvy na pacienty s postienm ma-
lho mozku, kterm psob nesnesitelnou zkost vedouc a k dezin-
tegraci osobnosti.
inky jednotlivch barev

Bl
Veobecn barva pro ochranu a len, pin vnitn oitn.
Rov
Barva absolutn lsky, odstrauje skleslost.
erven
Dv odvahu a agresivitu, pin energii.
Oranov
Barva vitality, inorodosti, vhodn pro dospvajc mlde, odstra-
uje chronick deprese.
lut
Vhodn pro intelektuln prci a tvoivost, pin inspiraci a sp-
chy v uen.
Modr
Barva oduevnn, napomh boji s egem a sobectvm, pin dob-
rou nladu.
Fialov
Meditan barva, podporuje duchovnost, odstrauje al a dodv
jistotu.
Vhodn indikace kolorterapie

Kolorterapie prokazateln pomh pi migrn, astmatu, ekzmech,
zntech, revmatickch bolestech, artritid, nespavosti, stresu, vyso-

km krevnm laku, depresi a nedostatku energie.
MUZIKOTERAPIE
Vnmn zvuk, a tud i hudby je lovku vlastn. Tko ct, jak
vechny mechanismy se dvaj do pohybu, kdy lovk poslouch
gregorinsk chorl, Bachovu fugu, rock'n'roll nebo techno. Velkou
mdou jsou v posledn dob rzn speciln meditan a relaxan
skladby. V podstat neexistuje pravidlo pro sprvn vbr - lovk by
ml poslouchat to, co mu vyhovuje. A nen snad lovka, ktermu by
nepomohlo, kdy si pust (nebo zanotuje i zabrouk) svoji oblbe-
nou psniku nebo skladbu.
Pro adu lid je relaxac amatrsk muzicrovn" veho druhu. I lid,
kte neovldaj dostaten dn hudebn nstroj, se mohou uvolnit
hranm na rzn jednoduch nstroje (bubny, tamburny, eck zvony,
rumba koule a mnoh jin). Na takov nstroje um hrt opravdu kad,
sta se jen toho odvit. Spontnn hudebn aktivita, asto nevdom,
je rovn vrazem dobr nlady (dobe naladnmu lovku je do
zpvu, do skoku, vesele si psk apod.).
Clen muzikoterapie je dvoj - pasivn, kdy pacient naslouch
hudb a sna se ji proctit, a aktivn, kdy se sm pokou o njak
hudebn vraz. To rozvj jeho schopnost komunikace s okolm.
Muzikoterapie je v tto podob vhodn pro lidi s rznmi smyslo-
vmi vadami a postienmi. Hudba dv jejich existenci - a zapo-
jen do spolenosti - dal rozmr, co se obvykle projev na celko-
vm zlepen jejich stavu, nemluv o radosti, kterou pi muzikote-
rapii provaj.
AMANSK HUDBA
Zkladnm atributem aman jsou odjakiva bubny a rzn ches-
tidla a ehtaky. Vyluzovn rznch zvuk znamen vc ne jen
zvuky samotn. Jejich prostednictvm se mn psychika astnk
danch ritul, navozuje se trans, demonstruje se amanova sla.
Sibisk amansk bubny se vyrbj ze sob ke a pro amana je
jeho buben sobem, se kterm se vydv na svoji mystickou cestu.
V jin Asii rytmick bubnovn nahrazuje pravideln vhazovn
re do mlnku na obil. Indick amanky z kmene Sora poklepvaj
hlkou na rohy useknut b hlavy. Bubnovn a chestn dopro-
vz tak rzn zpvy a litanie, pidv se i tanec. Mozek amana

i ptomnch osob se tak me snadnji dostat do zmnnho stavu
vdom, transu. Odbornci se pokoueli prokzat, e rytmick bub-
novn doke harmonizovat nervovou innost v mozku s vibrujc
frekvenc zvuku, ale tyto pokusy zatm nebyly pli hodnovrn. Je
faktem, e amansk bubny vibruj zcela uniktnm zpsobem,
zvlt pak bubny z Laponska, kter jsou ovln.
OZDRAVN ZPV
Se zajmavou teori o tom, jak hlas a jeho stav vypovd o stavu ce-
lho lovka, piel P. Kelder, resp. jeho fiktivn (?) prvodce cvie-
nm Pt Tibean plukovnk Bradford. Podle nj vka a poloen
hlasu souvis s tm, kolik je v lovku sexuln energie, a tedy i ener-
gie vbec. Zdrav vitln mu v pin sle m hlas pirozen hlubok
a pjemn. Starci s nedostatkem energie mvaj hlas jin, ve polo-
en, vnman a nepjemn. Je to zpsobeno nedostatenm ve-
nm" pt akry, kter odpovd" za oblast krku a hlasivek. Tento ne-
dostatek lze odstranit vdomm silm o ni polohu hlasu, co plat
nejen pro mue, ale i pro eny. (Pozor, aby ensk hlas neztratil svj
ensk charakter. Pli hlubok ensk hlas tak nen dobr. V tom
ppad je teba ho naladit" o trochu v.)
Plukovnk Bradford za tm elem doporuuje speciln hlasov
cvien nosovm hlasitm prozpvovnm" slabiky -mim- tak, e hlas
kols z normln rovn co mon nejne. Nejlpe se toto cvi rno,
kdy je hlas bhem dne posazen vbec nejne. Tmto zpsobem se
aktivizuje nejen pt, ale i vechny ostatn akry. Jakmile si je cvic
jist silou a polohou svho hlasu, doporuuje se pejt na slabiku -m-
a zpvat ji alespo jednou denn (rno). Pokud se tento zpv opakuje
i pes den, je cvien innj. Na -- i na -m- pipad polovina asu
zpvu cel slabiky. Lmov takto prozpvuj i nkolik hodin denn.
KYMATIKA
U ns nepli znm metoda alternativn lby, kter lidsk tlo
vnm jako hudebn nstroj, jen je bud' dobe naladn - a potom je
ve v podku, anebo je rozladn. V tom ppad je teba jeho
sprvn ladn obnovit. Dje se tak pomoc vysokofrekvennch zvu-
kovch vin, kter se zam na postien neharmonizujc msto. Tyto
zvukov viny produkuje speciln pstroj, kter se pouv podobn
jako masn strojek. Je tak mon pacienta uloit do tepl koupele

a zvukovmi vinami rozechvvat vodu. Takov zpsob aplikace kyma-
tiky (ili vzdemut", velk viny") je dajn innj.
ARTETERAPIE
Je vlastn dvojho druhu, aktivn a pasivn. V prvnm ppad pa-
cient sm vytv njak umleck dlo, co je postup dnes ji bn
vyuvan nap. v psychiatrii, v druhm ppad umleck dlo pozo-
ruje. Nkte vtvarnci maluj meditan" nebo liv" obrazy, kter
maj pozitivn inky na lovka a jeho zdrav - anebo to o nich ale-
spo jejich autoi tvrd.
Faktem je, e pohled na umleck dla nejspe lovku dv jet
cosi navc ne jen estetick zitek. Duevn nevyrovnanho csae
Rudolfa II. pohled na klasickou (a harmonickou) krsu antickho
umn, kter si obzvlt oblbil, nejspe uklidoval. Tzv. modern
umn, nap. kubismus, mnoho lid iritovalo ji v dob svho vzniku
a irituje je vlastn dodnes. I kdy nap. Picasso byl schopen vytvoit
realistickou (klasicky harmonickou) malbu, rozhodl se malovat ku-
bisticky. Meme jen hdat, kolik svch osobnch vnitnch zkost
a zmatk vnesl do svch tak nepknch" obraz, ppadn pro si je
nkte lid obzvlt oblbili.
Zvltnm ppadem arteterapie jsou rzn zzran ikony a sochy,
jich je po svt nepebern mnostv. (Za vechny meme uvst
nap. nkter rusk ikony nebo Prask Jezultko.) I ty jsou zjevn na-
dny jet jinou ne jen estetickou silou vrazu". Jinak by asi tko
byly obecn povaovny za zzran.
Arteterapie je naprosto volnou terapeutickou metodou. Mnoho lid
spontnn nachz pi vtvarn tvorb klid, relaxaci a uvolnn, by
by lo jen o primitivn mranice", vznikajc pi nudnch telefon-
tech a nekonench poradch. Za tyto vtvarn poiny se nikdo ne-
styd a vichni je povaujeme za v podstat normln. Jakmile vak jde
o velk umn", vtina lid couvne, je pesvdena, e neum malo-
vat", co bv asto mylnou pedstavou, fixovanou jet ve kolnch
letech. Samozejm ne kad m takov vtvarn talent, aby dostl vy-
sokm nrokm nkter umleck koly, ale, laicky vzato, malovat
skuten um kad. Sta k tomu jen najt odvahu. Ve chvlch nejis-
toty a obav je dobr pokusit se dt tmto obavm njakou konkrt-
nj podobu na pape. A jindy zase vyjdit radost a naden. Nevad,
e vae pokusy budou jen laick. A tak je vbec nikomu pece ne-
muste ukazovat, kdy si je budete chtt nechat jen pro sebe. Tato
aktivn arteterapie je vhodn pro kadho, kdo trp emocionlnmi
nebo psychickmi problmy. Ve skupin se doporuuje vem oso-
bm, kter maj sklony k njak zvislosti (na alkoholu, na drogch, na
hracch automatech), trp anorexi nebo bulimi (nebo obojm do-
hromady), a pro ty, jim njak tlesn nebo duevn handicap zne-
snaduje bnou komunikaci. Dlouhodob hospitalizovanm pacien-
tm umouje snze pekonvat obte vyplvajc z jejich izolace
a osobm s nzkou sebedvrou napomh k realistickmu hodno-
cen sv osobnosti a schopnost.
Pokud si hodlte podit njak lebn nebo meditan obraz,
mlo by vs vybran dlo njak vnitn oslovit. Me se stt, e vm
bude doporuovno dlo, z nho dobr pocit mt nebudete. V tako-
vm ppad co mon nejrychleji pry od nj. (Pozor tak na tzv. pro-
klet obrazy. V nkterch ppadech pome jen jejich fyzick likvi-
dace, kter ovem nemus probhnout bez problm. Nejste-li si
v tto vci jisti, pokuste se vyhledat njakho odbornka na tyto vci.)
AROMATERAPIE
Vonn esenciln oleje se pouvaj rznmi zpsoby - je mon je
jen tak nalt na misku a nechat odpaovat, plit je v aromalampch, za
pomoci nkterch druh vysava s nimi osvovat vzduch a zrove
likvidovat vyst bakterie, plsn a roztoe, pouvat je ke koupelm,
obkladm, masm i inhalacm. Vhodou tto lby je to, e je velmi
pjemn a odborn nenron, nem dn vedlej inky, a tud
ani dn kontraindikace. Zvlt inn je v tch ppadech, kdy
jsou pote dlouhotrvajc a klasick medicna selhv.
Celkem se aromatick oleje zskvaj z nkolika set druh rostlin;
bn dostupnch a uvanch je asi ticet druh vonnch olej.
Doporuuje se je mchat, zd se toti, e lpe ne jednotliv oleje
inkuj jejich smsi.
Pouit olej
Koupel
Do hork lzn se pid nkolik kapek (6-8) silice. Pacient si
lehne do vany na zda a zhluboka dch. Koupel trv celkem 10-15
minut. Pi pouit pslunch olej se aromatick koupele dopo-

ruuj pi nespavosti, stresu, bolestech sval, poruchch krevnho
obhu, menstruanch obtch, kali, nachlazen, bolestech hlavy
a pi zadrovn tekutin (vodnatelnosti).
Koupele nohou a rukou

Do vt ndoby se nalije voda tepl jako pokoka ruky (tj. cca
34-34,5 C) a pid se 8-10 kapek pslunho oleje. Len kon-
etina se koupe 10-15 minut. Pitom se konetinou obas zakrou.
Pokud se lze ochlad, dolije se hork voda. Po koupeli se kone-
tina zabal na 15 minut do suchho runku a nakonec se do n
vete aromatick olej pouit v koupeli. Tato koupel se doporuuje
nap. pi problmech s krevnm obhem.
Obklady
Do pl lku vody se nalije 8-10 kapek oleje a namo se do nj
kousek vody i na tyikrt peloen kousek pltna (nap. ze starho
prostradla). Potom se obklad vydm, pilo se na postienou
oblast a pekryje igelitem nebo mikrotenem, ppadn i nahtou
osukou nebo pikrvkou. Obklad se ponech na mst nejmn dv
hodiny. Na men plochy se me zhotovit tak, e se 2-3 kapky oleje
nakapou pmo na vatu nebo na pltno. Tyto obklady pomhaj pi
podvrtnut, pohmodninch, popleninch, opaeninch a na ne-
ity.
Mase
Aromatick esence se vmchvaj do zkladnho rostlinnho oleje
a obvyklm zpsobem se provede mas.
Jednotliv oleje a jejich inky

bazalka - povzbuzuje ducha, osvuje
benzoin (pryskyice) - zahv, uvoluje
bergamot - povzbuzuje ducha, osvuje, uvoluje
borovice (jehli) - osvuje, antiseptikum
cedr (devo) - sedativum
citron - osvuje, povzbuzuje
citronov trva (Cymbopogon) - posiluje, osvuje
cypi (devo) - uvoluje, osvuje
ajovnkov olej (Tea Tree Oil) - oiuje, antiseptikum

ern pep - povzbuzuje
eukalypt - proiuje hlavu
fenykl - pomh pi bolestech bicha z nadmn
jalovec - osvuje, uvoluje, povzbuzuje
jasmn - uvoluje, ukliduje
kadidlo - uvoluje, omlazuje
kafr - zchlazuje, povzbuzuje
levandule - osvuje, uvoluje
majornka - zahv, posiluje
mta peprn - zchlazuje, osvuje
myrha - zchlazuje, posiluje
paule - uvoluje
pelargonie - osvuje, uvoluje
pomeranov kvt (tzv. nerolov olej) - hluboce uvoluje
rozmarn - posiluje, osvuje
msk hemnek - osvuje, uvoluje
alvj - posiluje krevn obh
alvj muktov - zahv, uvoluje
yzop - projmadlo
Pouit jednotlivch olej pi rznch obtch

akn - citron, kafr
apatie - jasmn
artritida - benzoin
astma - borovice
bolesti hlavy - eukalypt, mta peprn, rov olej, msk hemnek
bolesti hrudnku - benzoin
bolesti sval - eukalypt
bolesti v krku - bergamot, ajovnkov olej (Tea Tree)
bronchitida - cedr, rozmarn
deprese - bazalka, paule
deprese u dt - levandule, rov olej, msk hemnek
chipka - borovice
kameny ledvinov - fenykl
kandidza - ajovnkov olej, myrha
kael - cedr
katar - ern pep, jasmn, myrha
kee - majornka
keov ly - cypi
menstruan obte - alvj muktov
migrna - majornka
nachlazen - ajovnkov olej
napt - benzoin
nemoc z pohybu - mta peprn
nespavost - jalovec, kafr, pomeranov kvt
obte dchac - bazalka, yzop
obte kon - kadidlo
obte krevnho obhu - citron, alvj
obte trvic - bazalka, ern pep, fenykl, levandule, mta peprn
obte vyluovac - pelargonie
opar - bergamot
otrava z jdla - ern pep
pam (poslen) - rozmarn
panika - pomeranov kvt
pohmodniny - majornka
pokoka mastn - citronov trva
pokoka such - jasmn, paule
poruchy trven - citronov trva
prjem - cypi
pechod - cypi
rny - paule
revmatismus - kafr, alvj
revmatick horeka - jalovec
stres - bazalka, kadidlo, pomeranov kvt
nava duevn - rozmarn
zkost - cedr
virzy - pelargonie, alvj
vedy - bergamot
vedy v stech - myrha
vysok krevn tlak - citron, alvj muktov
zadrovn tekutin - eukalypt
zcpa - kafr
znt moovho mche - benzoin, borovice, kadidlo
znt tlustho steva - citronov trva
celkov patn zdravotn stav - jalovec, yzop
Rady odbornka
- kupujte vhradn oleje vysok kvality, orientujte se na osvden
znaky
- kupujte radji oleje v tmavch lahvikch, v nich jsou lpe chr-
nny proti UV zen, kter je znehodnocuje
- zkontrolujte tak zrun dobu
- poadujte nvod v etin
- zjistte, zda kupovan olej je ist, nebo edn (rostlinnm olejem,
alkoholem)
- ist esenciln oleje nepouvejte pmo na pokoku, jsou na to
pli siln s vjimkou prvn pomoci (bodnut, kousnut hmyzem)
a ajovnkovho oleje
- edn esenciln oleje se hod jen k masi, jinak jsou pli slab
- dn esenciln olej nelze nikdy uvat vnitn.
NATUROPATIE
Kupodivu nejde o nzev njak dosud neznm choroby, ale o p-
rodn - mon snad lpe - pirozenou lbu. Naturopat proto tak
nen blzkm pbuznm psychopata nebo sociopata, ale, esky e-
eno, prodnm litelem, resp. litelem vyuvajcm pirozen po-
chody k uzdraven lovka.
Zakladatelem modern naturopatie je Harry Benjamin, kter jej z-
klady definoval v roce 1936 v knize Everebody's Guide to Nature Cure
(Prvodce prodn lbou pro kadho). Benjamin ve sv lb vy-
chz ze zkladnho principu, podle nho jsou vechny formy ne-
moc zpsobeny stejnou pinou, a to hromadnm odpadnho ma-
terilu a zbytk, je vznikaj vlivem zlozvyk, a bhem let se pozvolna
kup v tle jednotlivce". Tyto odpadn ltky potom kadodenn blo-
kuj soukol lidskho stroje". Ppadn nemoc nen nic jinho, ne sa-
movoln pokus tla zbavit se nahromadnho odpadnho materilu",
jeho st je navc jet ddin. Tlo m ovem dostatenou slu
k tomu, aby se dokzalo vrtit do stavu normln tlesn pohody.
Musme mu k tomu vak vhodnm zpsobem napomoci.
Podle Benjamina je takovch zpsob celkem pt - hladovn, do-
drovn odborn diety, hydroterapie, hygiena a obecn posilovn
tla a nakonec i psychoterapie, protoe psychika je neoddlitelnou
st lovka a jeho zdravotnho stavu.
Postup lby naturopati v prvn etap obvykle zahrnuje pravu
stravy a nkdy i hladovku, kter je povaovna za nejstar lebnou

metodu vbec. Hladovka trv nkolik dn. Bn se pi n vak povo-
luj ovocn nebo zeleninov vy. Nkte naturopati krom toho do-
poruuj i vysuen" organismu - bhem uritch dn v tdnu ne-
smj pacienti ani jst, ani pt. Pokud maj ze, smj si vyplchnout
sta vodou.
Po tto vodn fzi u dle naturopatie neuvd dn konkrtn
postup, krom jinho tak proto, e ani naturopati mezi sebou se ne-
mohou asto dohodnout, co je vlastn jet pro lovka pirozen",
a co u ne.
Zanaj pochopiteln od stravy. Podle nkterch naturopat je pro
lovka pirozen vegetarinstv, tj. nepovn masa. Obvykle se pi
vegetarinstv pipout povn mlka, mlnch vrobk, vajec, n-
kdy dokonce i rybho masa. Jin naturopati doporuuj veganstv, tj. vy-
nechn vekerch ivoinch sloek potravy, i kdy biologov pova-
uj lovka jako ivoin druh za veravce. Vegan obvykle trpvaj
nedostatkem vitamnu B12, kter je obsaen pevn jen v ivoin
strav. (Vitamn B12, ili kobalamin, je sloit organick slouenina
obsahujc kobalt. Vyskytuje se v jtrech, ledvinch, kvasnicch a ve vej-
cch. Denn potebn dvka pro lovka je asi 0,002 mg. Jeho nedo-
statek se projevuje anmi ili chudokrevnost, nedostatenou tvor-
bou ervench krvinek.) Pokud vegani svoji stravu vitamnem B12
dostaten dopin, lze jejich skladbu stravy povaovat za pimenou.
Dti povajc pouze veganskou stravu jsou men a maj ni hmot-
nost ne jejich vrstevnci povajc bnou stravu. Bez doplku vita-
mnu B12 jim vak hroz podviva se vemi prvodnmi negativnmi
nsledky.
Podle dalch naturopatickch nzor je pro zdravou vivu lo-
vka postaujc strava vyven, pouze se vynechvaj rafinovan
uhlovodany - bl cukr, bl chlb, kole, sladkosti, povzbuzujc n-
poje veho druhu (kva, ern aj, alkohol), mlko ve vtm mno-
stv, bonbony, tun a solen maso, vechny konzervovan a balen
potraviny a konzervan prostedky. Naopak se tyto potraviny dopo-
ruuje nahradit celozrnnou moukou, bylinnmi aji, jogurty, libovm
masem, rybami, kuaty. Zdrav zpsob ivota dopluje pohyb na er-
stvm vzduchu a vhodn cvien.
Naturopatick kra spov ve specilnm pobytu na tzv. zdravotn
farm, kde se nvtvnci dobrovoln podrobuj naturopatickmu re-
imu, hladovkou ponaje. Nsleduje stdm strava zaloen na saltech

a ovocnch vch, pobyt na erstvm vzduchu, cvien. Zdravotn
farmy ve spartnsk podob vznikly mezi vlkami a pro svoje ozdravu-
jc inky byly velmi oblben. Souasn naturopatick ozdravn farmy
mvaj podobu luxusnch, a tak tedy pimen drahch rekreanch
stedisek. Klasick naturopatick program je doplovn jet dalmi
procedurami (osteopatie, mase), nkdy je chpn hlavn jako pr o-
stedek slouc ke snen tlesn hmotnosti. Pobyt na zdravotn farm
obvykle trv 3-4 tdny, oblben jsou alej jen tdenn pobyty
SLUNCE
Pimen pobyt na slunci lze chpat jako jeden z nejstarch l-
ebnch prostedk. Prohvn tla na slunci pozitivn psob na ne-
moci pohybovho apartu. Dostaten psun svtelnho (slune-
nho) zen je prevenc proti podzimnm, zimnm a jarnm depresm
z nedostatku svtla. Nejdleitj je ale to, e bez slunenho (ultra-
fialovho) zen vznik v tle lovka nedostatek vitamnu D. Ten lze
nahradit pouze jeho dodatenm dopinnm, nap. dvkami rybho
tuku. V souvislosti se ztenujc se ozonovou vrstvou je teba varovat
ped plinm slunnm, kter me bt zdravotn nebezpen
(vznik karcinom).
Lebn inky pobytu na slunci a jeho celkov pozitivn vliv na
lovka je mon ocenit v tzv. slunench lznch, zazench, kter
vyuvaj pzniv klimatick podmnky s maximem slunench dn
bhem roku v nkterch mstech, ppadn dopinn dalmi pozi-
tivnmi vlivy (vysokohorsk, pmosk poloha).
VODA
Dal z prastarch lebnch prostedk. Pouvn vody k leb-

nm elm se odborn nazv hydroterapie a existuje v mnoha po-
dobch - voda se pouv k rznm koupelm, vplachm, obkladm
a zbalm, v podob pry k inhalaci, k parnm lznm a nakonec
i vnitn.
Lzn
Bvaly soust bnho ivota mnoha starovkch nrod, v dob
neexistence soukromch koupelen v naem slova smyslu byly vta-

nm prostedkem k dokonal oist celho tla i k spoleenskmu
ivotu. Asi nejstar lzn jsou archeologicky doloeny ze staroindic-
kho sdlit Harappa (3.-2. tis. p. n. 1.). Ve starm Recku se lzn
datuj do 5. stol. p. n. 1., od 2. stol. p. n. 1. v nich bvalo instalovno
ji podlahov vytpn. V m mly lzn, zvan thermy, monu-
mentln podobu s velkorysm stavebnm eenm a s bohatou v-
zdobou. (Pdorys slavnch Caracallovch lzn zabral plochu
340 x 380 m, vbec nejrozshlej thermy byly thermy Dioklecino-
vy s pdorysem 380 x 420 m, tedy o ploe tm 16 hektar.)
msk lzn byly tradin rozdleny na svlkrnu, jednotliv lzn
(chladnou, vlanou, teplou, potn), koupac bazn a hit.
Postupovalo se od chladn lzn k potn a zase zpt. asto bvaly
lzn symetricky zdvojen a rozdleny na musk a ensk. man
tak systematicky zakldali lzn vude tam, kde to prodn pod-
mnky, zvlt pak vvry livch pramen, dovolovaly. Nkter
z nich se v Evrop uvaj dodnes.
Liv prameny
Lze je charakterizovat jako vechny podzemn vodn zdroje, kter
maj oproti bn vod z kohoutku" nco navc. Hlavn bvaj tepl
(teplej ne 25 C), co bylo v dobch, kdy topen a vytpn bylo v-
razn komplikovanj ne dnes, jejich hlavn pednost. Ostatn po-
uit dostaten teplch pramen i k jinm ne vyloen lebnm
a relaxanm elm m i dnes svoje ekonomick opodstatnn.
(Island je tak nap. jedinou evropskou zem, kter je sobstan
v produkci bann. Pstuj se tam toti ve sklencch vytpnch hor-
kou vodou z gejzr.)
Vy teplota vody dle umouje, aby se v teplch pramenech
lpe rozpoutly rzn minerly. Nejastji to jsou kysel uhlii-
tany, srany a vpnk, mn asto dusinany, chloridy, vpnk,
hok, draslk, nkdy i s pdavkem eleza a jdu. Perliv mine-
rln vody obsahuj navc i oxid uhliit. Za minerln vody jsou
povaovny ty, kter v jednom litru obsahuj vce ne 1 g mine-
rlnch ltek nebo plynu. I kdy jsou minerln vody dobrm do-
plkovm zdrojem minerl, nelze pt stle a pouze jen mine-
rln vody, nebo dokonce jen minerln vodu jednoho druhu, co
by se neblaze projevilo zejmna na ledvinch a moovm stroj
BYYII. adA.17o7 .A^rJ'^,t.

r s e e.
Rmsk lzn
(psek, kamnky). Doporuen denn dvka minerln vody by
nemla peshnout pl litru a jej druhy by se mly stdat. Dle
se nedoporuuje podvat minerln vodu kojencm (nap. ji
pouvat k pprav uml vivy). Pokud nen zbyt, je teba mi-
nerln vodu nejprve pevait. Vdy je tak dobr na etiket
zkontrolovat, co pesn a v jakm mnostv minerln voda obsa-
huje, a dret se jet tchto nsledujcch doporuen: Pi ne-
slan diet nept minerln vody obsahujc kuchyskou sl
(chlorid sodn, NaC1) anebo vce ne 20 mg sodku (Na) v jed-
nom litru. Dti nemaj pt minerln vodu obsahujc vce ne
1,5 mg fluoru v jednom litru, protoe zde hroz pokozen zub.
Radioaktivn vody
Zvltnm druhem livch vod jsou vody radioaktivn. Ve je-
jich radioaktivity je velmi rozdln. O nkterch pramenech se
pouze traduje, e jsou radioaktivn, ale men jejich radioaktivitu
ve skutenosti neprokzala. Je ovem mon, e rove jejich ra-
dioaktivity je pouze pod hranic mitelnosti, a pesto pin n-
jak pozitivn efekt. V posledn dob se uvauje o tom, e ionizuje
okoln prosted, tedy zvyuje v nm poet zporn nabitch
iont, co m pozitivn vliv na celou adu zdravotnch obt. U ji-

nch pramen je radioaktivita miteln. Takovmi prameny jsou
u ns zejmna jchymovsk. Donedvna byly pouze ti (Bhou-
nek, Curie a Cl), na jae roku 2001 byl navrtn tvrt, pracovn
oznaen jako HJ14. Tyto jchymovsk prameny pat mezi nej-
vce radioaktivn vyzaujc prameny na svt, jejich radioaktivita
se pohybuje mezi 17-18 kBq (kilobequerely) na litr vody. (Nej-
vce z prameny v Japonsku - a 25 kBq, tet je pramen v n-
meckm Brambachu - 16 kBq.) Lkai ovem za zdaleka nejin-
nj povauj radioaktivn vody s 4-5 kBq, kter maj nejvt
protizntliv a protibolestiv inky. Tyto prameny s mitelnou
radioaktivitou se vyuvaj k lzesk lb, samozejm pod l-
kaskm dozorem.
Slovo litele
elem tchto koupel nebylo split okol vyoperovanho ndoru,
ale povzbudit tvorbu ervench krvinek, a tm i zpsobit zahojen
onoho ndoru." (Lubomr K)
NKTER NAE LZN
Bechyn
Zdej arznov a elezit prameny jsou doloeny ji v 16. stol., ale
lzn zvan Libuiny vznikly a o dv stolet pozdji. V lzesk lb
revmatismu, pohybovho stroj a poruch ltkov vmny se uv
i zdej raelina z nedalekch Sobslavskch blat.
Blina
Blinsk prameny alkalick kyselky jsou znmy u od Pemyslovc,
kdy se jejich odpaovnm zskvala vdeln sl. Od 17. a 18. stol. se
vyvely do cel Evropy. zdej lzn se velmi proslavily hlavn
v 19. stol., a to zsluhou zdejch lka. L se zde nemoci zavacho
stroj a doluj se jeho pooperan stavy.
Darkov
Jodobromov lzn v sti Karvin zvan Darkov l nemoci po-
hybovho stroj a neurologick.
Frantikovy Lzn
Liv prameny jsou zde znmy od pozdnho stedovku, vlastn
lzn jako takov byly zaloeny roku 1793. Dostaly jmno podle c-
sae Frantika I. (1768-1835), na jeho pkaz zde tehdy byla vysta-
vna prvn velk lzesk budova. Slou k lb enskch nemoc,
nemoc obhovho stroj a poruch ltkov vmny. Vyvr zde
ada pramen (nap. Frantikv, tpnin, Luisin, Herkulv,
Loimannv) s rznmi innmi minerlnmi ltkami (srany, fos-
forenany a uhliitany) a v rznch pomrech obsahuj sl ku-
chyskou a Glauberovu, elezo, lithium a kyselinu uhliitou. Jej
ptomnosti vd za to, e jsou tyto minerln vody velmi dobe
straviteln a nepsob zcpu jako ist elezit minerln vody.
Zdej minerln vody se uvaj i ke koupelm a k pprav raelin-
nch (slatinnch) zbal.
Jchymov
Radioaktivn lzn zde vznikly roku 1906 jako prvn svho druhu
na svt. L nemoci pohybovho stroj, dle choroby metabolick,
nervov a cvn.
Karlova Studnka
Lzn s minerlnmi prameny byly zaloeny kolem roku 1800. K oh-
vn vody ke koupelm byla vyuvna hork struska z nedalekch vy-
sokch pec v Hubertov. Pojmenovny byly roku 1803 po arcivvo-
dovi Karlu Ludvkovi. Roku 1950 byl navrtn dal veejn pstupn
minerln pramen. L se zde choroby dchacch cest, zvlt pak sili-
kza.
Karlovy Vary
Asi nejznmj esk lzn vbec. Podle povsti zdej liv pra-
meny objevil nhodou Karel W. pi honu na jeleny, kdy spatil zra-
nn zve, jak si vyhledalo tepl pramen, aby si vylilo sv zrann.
dajn se tak stalo roku 1347 nebo 1358. Historick skutenost je tro-
chu prozaitj. Zdej liv prameny byly znmy ji v roce 1325
a Karel IV. je vyhledal proto, aby si dolil zrann z bitvy u Kresaku.
S lenm byl zjevn spokojen, protoe zde nechal postavit loveck z-
meek a zdej osad, pvodn zvan Tepl Lzn u msta Lokte, dal
erb a mstsk vsady. Zdej prameny se pij jako liv ji od roku
1522 (celkem 12 pramen, teplota a 73 C), l se jimi zejmna ne-

moci trvicho stroj a metabolick choroby.
Konstantinovy Lzn
Zdej minerln prameny byly znm ji v 16. stol., ale k len se zaaly
pouvat a od roku 1809, kdy zde byla postavena nov budova na mst za-
niklch Starch Lzn. Od roku 1900 se jmenuj Konstantinovy, podle svho
nkdejho majitele Konstantina Lwensteina. K lb nemoc srdench,
cvnch a obhovch se zde uvaj ti uhliit prameny a zdeln plyn.
Lzn Blohrad
Slatinn lzn, zaloen v roce 1885, l se zde nemoci pohybo-
vho stroj.
Lzn Bohdane
Raelinn a uhliit lzn s minerlnmi prameny (21 C) byly zalo-
eny v roce 1896 po objeven rozshlch raelini. L se zde ne-
moci pohybovho stroj a choroby nervov.
Lzn Jesenk
Vodolebn lzn k lb nemoc dolnch cest dchacch a du-
evnch, zaloen v roce 1826 V. Priessnitzem.
Lzn Kynvart
Zdej prameny elezit kyselky l choroby hornch cest dcha-
cch (chronick bronchitidy, ern kael); specializovan na dti.
Lzn Libverda
Lzn s minerlnmi prameny (kyselkami) a raelinou l nemoci
obhovho stroj a nemoci nervov. Vznikly ji v 16. stol. Vodu z Libver-
dy si na sv taen nechval poslat ji Albrecht z Valdtejna.
Lzn Toue
Od roku 1869 jsou znm svmi sirnoelezitmi a slatinnmi lz-
nmi, uvanmi zejmna k len nemoc pohybovho stroj.
Lipov - lzn
Zdej lzn zaloil povoznk Jan Schroth v roce 1829, a to jako lzn vo-
dolebn se zvltnm zamenm na vyitovn". L se zde dodnes

poruchy ltkov vmny, trvicho stroj a kon nemoci. Obec vyuv
i svch vhodnch klimatickch podmnek jako tzv klimatick lzn.
Luhaovice
Proslavily se svoj minerln vodou Vincentkou, znmou od 17. stol.
Celkem se zde vyuv deset zsaditch pramen s obsahem kuchy-
sk soli a jeden pramen sirovodkov. Lzn l nemoci metabolick
(cukrovka, otylost), dchacch cest a zavacho stroj.
Marinsk Lzn
Prvn zprvy o zdejch livch pramenech pochzej z roku
1528, vlastn lzn byly zaloeny v roce 1805. V souasnosti je zde
pes 40 minerlnch zsadito-solnch pramen (Kov, Rudolfv
aj.) se znanm obsahem voln kyseliny uhliit.
L se zde nemoci ledvin, dchacch a moovch cest, nemoci kon,
kloubov a poruchy ltkov vmny.
Men - lzn
K lb pohybovho stroj se zde uv elezitouhliit minerln
pramen a slatinn zbaly. Jako lzn je toto msto znm ji od 18. stol.
Petrov
V letech 1580 - 1870 zde bvaly znm sirn lzn, vyuvajc sirn
prameny.
Podbrady
Lzn jsou zde zaloeny na minerlnch uhliitch pramenech, od
roku 1624 uvanch k lb nemoc srdench, cvnch a obhovho
stroj.
Slatinice
Od roku 1558 je toto msto lznmi s mineralizovanmi sirovod-
kovmi prameny (teplota 36-37 C). Uvaj se k lb pohybovho
stroj (koupele, cvien v baznu).
Teplice
Podle archeologickch nlez byly zdej liv prameny uvny ji
Kelty a v dob msk. Hlavnm livm pramenem je zde Pravdlo,

tepl 42 C, dnes vyuvan hlavn k lb nemoc pohybovho a ob-
hovho stroj, nemoc nervovch a chorob z povoln. Dve bylo vy-
uvno i pro vojensk veterny a rekonvalescenty (nap. po sedmilet
vlce). Nejvt rozkvt lzn zaznamenaly v 19. stolet.
Teplice nad Bevou

Lzn zaloen na zdejch teplch pramenech a velkm potu
slunench dn l nemoci srden a cvn. Liv inky tep-
lickch pramen a jejich uit ke koupelm bylo popsno ji
v roce 1581.
Velk Losiny
Zdej tepl i studen sirovodkov prameny od roku 1592 l ner-
vov nemoci, respiran choroby a nespecifick onemocnn plic.
U dt se tyto lzn specializuj na lbu nsledk obrny.
NKTER VZNAN ZAHRANIN LZN
Baden
Nejstar vcarsk lzn. Zdej termln prameny znali a vyuvali
ji sta man.
Baden-Baden
Proslul nmeck termln radioaktivn a soln lzn (teplota pra-
men 65-68 C), znm ji z mskch dob. Doporuuj se zejmna
na revmatick obte, dnu a rzn ochrnut.
Bath
Anglick termln lzn k lb revmatickch, dnavch, konch
a nervovch chorob. Zdej prameny jsou znm od mskch dob,
co doloily archeologick nlezy
Biarritz '
Legendrn francouzsk pmosk stedisko, kter je vce ne
zdej lbou cvnch chorob znm svm spoleenskm ruchem.
Zvlt se proslavila v 19. stol., a to i jako msto diplomatickch a stt-
nickch jednn.
Bojnice
Slovensk termln lzn (teplota pramene 35 C), lba pohybo-
vho stroj a nervovch chorob.
Brighton
_Luxusn anglick pmosk lzn s elezitmi prameny.
Ischia
Italsk ostrov v Neapolskm zlivu (lat. Aenaria), nevelkch roz-
mr (cca 6 x 10 km), s mnoha termlnmi prameny, kter zaloily
jeho lzeskou slvu zvlt pi len pohybovch obt (nap.
ischiasu). K pjemn lb pispv i zdej phodn klima a mosk
vzduch, atraktivn je blzk Neapol. Ostrov vak trp sopenou in-
nost (erupce, zemtesen).
Ostende
Pmosk lzn, nejvt v Belgii s vstavnou lzeskou architek-
turou.
Pieany
Nejvznamnj slovensk lzn, specializovan na nemoci pohy-
bovho stroj. K len se vyuvaj zdej minerln a termln pra-
meny a sirn a radioaktivn bahno.
Spa
Belgick lzn s termlnmi uhliitmi a elezitmi prameny
k lb nemoc pohybovho a obhovho stroj, zaloen v roce
1326. V 18. a 19. stol. se proslavily jako msto lby mnoha aristokrat
a vznamnch osobnost. Prv z nzvu tohoto msta pelo do ady
jazyk slovo spa" jako lzn obecn.
Star Smokovec
Klimatologick vysokohorsk lzn k lb nemoc dchacch cest.
trbsk Pleso
Pro svoji horskou polohu se proslavilo jako klimatick lzn k lb
alergickch nemoc a nemoc dchacch cest.
Trenianske Teplice
Lzn s minerlnmi (sranovmi a vpenatohoenatmi) terml-
nmi prameny (37-40 C) k lb nemoc nervov soustavy, pohybo-
vho stroj a nemoc revmatickch.
Turianske Teplice
Zdej sranouhliit a vpenatohoenat termln prameny
(41-47 C) l nemoci pohybovho stroj a ledvin.
NKTER ZVLTN HYDROTERAPEUTICK POSTUPY
Priessnitzova metoda
Nmeck litel Vincent Priessnitz (1799-1851) svoji lbu za-
loil na pouvn studen a ledov vody ke koupelm a zbalm,
co doploval dlouhmi prochzkami a stdmou ivotosprvou.
Za tm elem zaloil Lzn Jesenk (dve Grfenberg), kde svm
pacientm pedepisoval zdej vodu nejen ke koupelm a obkla-
dm, ale i k co nejhojnjmu pit. O tom, e jeho hydroterapie m
pozitivn inky, svd nkolik destek tisc spokojench pa-
cient. O innosti Priessnitzovy vodolby je mon se pesvd-
it napklad pi angn, kdy se na krk doporuuje aplikovat
Priess-nitzv zbal - pltno i tek namoen do ledov vody se
naveer obto kolem krku, pekryje se nepropustnou fli (nap.
igelitovou) a dalm kusem ltky (frot, flanel). Zbal se sejme
rno nebo po jeho zaht.
Kneippova metoda
Dominiknsk mnich a litel, otec Kneipp, byl toho nzoru, e
voda je schopna vylit kadou litelnou nemoc tak, e ji rozpust
a v rozputn podob vypud z tla. V hydroterapii se do znan mry
inspiroval u Priessnitze a v Rakousku zdil i podobn vodolebn za-
zen jako Priessnitz v Jesenku.
Tureck lze
Jej princip spov v tom, e ve vytopen mstnosti je teplota vzdu-
chu tak vysok, e pot se neme z tla odpaovat, tud nechlad a tlo
na to reaguje dalm a dalm pocenm. Podle zastnc tureckch lzn
se tak z tla ve zven me vyplavuj vemon kodliviny. Zvlt se
osvdily pi odstraovn kocoviny, se kterou si porad pekvapiv

rychle, a tak k navozen dobrho spnku ped tkm dnem.
Sauna
Pvodem seversk vynlez
spov jednodue v tom, e
ti, kte se saunuj, se sesed-
nou dokola v mstnosti vyt-
pn na vysokou teplotu
bezovmi poleny a setrvaj
tam tak dlouho, jak jen to vy-
dr. Potom vybhnou ven
a vyvlej se ve snhu nebo
si zaplavou v ledov vod.
U ns se sauna povauje
spe za prostedek preven-
tivn a slouc k otuovn,
Sauna Finov vak saunu pouvaj
jako vslovn livou zlei-
tost a navtvuj ji pi rznch bolestech, pchn, dchacch a tr-
vicch obtch. Obecn se vak sauna nedoporuuje lidem s ne-
mocnm srdcem.
Flotan terapie
Pomrn novodob terapie vyvinut americkm lkaem
Johnem C. Lillym, kter se v padestch letech 20. stol. proslavil ze-
jmna svm vzkumem delfn. Prvn flotan ndr k lebnm
elm zkonstruoval v sedmdestch letech se svm kolegou
Jayem Shurleym, aby tak v praxi ovil, e mozek zbaven nutnosti
reagovat na vnj podnty m tendenci obracet se do sebe, a lo-
vk si tak me lpe uvdomovat sv vnitn biologick a mentln
pochody a tak je lpe ovldat. Pacient se naznak ulo do prostor-
nho mlkho baznku s vodou udrovanou v teplot lidsk po-
koky (pesn 34,2 C). Baznek je obvykle pekryt njakou kon-
strukc, kter omezuje pstup svtla a pomh udrovat teplotu
vody. Zvlt oblben jsou baznky pekryt pyramidou z vlkni-
tho skla, take sraen pra stk neslyn po stnch dol a ne-
kape ze stropu, co by psobilo ruiv. Protoe je ve vod rozpu-
tno pimen mnostv minerlnch sol, tlo se v lzni vzn

bez sebemen nmahy. Kolem panuje ticho a ptm. Cel pobyt ve
vod trv jednu a dv a pl hodiny. V nkterch centrech me
pacient sledovat filmy pro sebezdokonalovn a poslouchat rela-
xan a meditan hudbu.
Flotace je pouvna ke zlepen vizualizace, kdy si pacient vdom
pedstavuje, jak se jeho zdravotn stav zlep, nap. jak se sn jeho
pli vysok krevn tlak, zklidn a normalizuje se srden tep, mrn se
bolest nebo se zvyuje imunita. Lkai vak varuj, e tento zpsob,
kter vtina tch, kdo flotaci absolvovali, vnm kladn a pzniv,
me u nkterch disponovanch jedinc pece jen zpsobit obte.
Jde zejmna o lidi trpc psychzami, fobiemi nebo silnmi depre-
semi. Kupodivu vak pobyt v baznku, pekrytm jet krytem, ne-
psob klaustrofobicky ani na ty, kdo takov pote mvaj. V ppad
jakchkoliv nepjemnch pocit me pacient baznek samozejm
kdykoliv opustit.
Thalassoterapie
K len pouv slanou moskou vodu. Jej nejjednodu podobou
jsou obyejn koupele v moi. Nkte nadenci, nap. ve skandinv-
skch zemch, vak ke koupn nevyuvaj jen pzniv letn msce,
ale koupaj se v mosk vod celoron (podobn jako nai otuilci).
Ke koupelm lze moskou vodu i ohvat a koupele doplovat dalmi
aplikacemi mosk vody - mas v mosk vod, inhalac (v podob
jemn mlhy) nebo jejm pitm. Lebn programy thalassoterapie b-
vaj doplovny i dalmi procedurami - bahennmi zbaly, zbaly
z moskch as. Lebn inky mosk vody se obvykle pitaj
tomu, e soli obsaen v krevnm sru lovka se velmi podobaj so-
lm obsaenm v mosk vod.
Zvltnm ppadem lby moskou vodou je lba uvajc
extrmn slanou vodu z Mrtvho moe (260-310 g soli v jednom litru
vody), tamj sl i liv bahno. K lb konch a respiranch ne-
moc a chorob pohybovho stroj slou nejenom tamj lzn, ale
protoe se tyto produkty i vyvej, je mon si koupel v Mrtvm
moi" dopt i doma.
Pozn.: Thalassoterapie v jakkoliv podob nen v dnm ppad
vhodn pro osoby trpc alergi na jd.
NKTER DAL LIV VODY
Ledinkov voda
Uv se vnitn pro regeneraci celho organismu. Obyejn voda
se nech v plastov lahvi zmrznout v lednice a potom roztt pi po-
kojov teplot. Voda pak obsahuje tzv. ledinky, tvary, kter regene-
ruj buky. Tuto vodu je mon rzn ochutit nebo v n nechat lou-
hovat slupky z jablek nebo z jinho ovoce (10 hodin). Ledinkov voda
pmo posiluje srdce a je mon j vypt litr denn.
Ledovcov voda
Voda z rozttch ledovc svm sloenm tm odpovd destilo-
van vod a neobsahuje tm dn minerln ltky. O ty se oboha-
cuje, teprve kdy vytk z ledovc. A protoe tee znanou rychlost,
cestou rozbj minerln ltky z podlo na jednotliv molekuly, m
v n vznikaj tzv. koloidn minerly, kter organismus mimodn
dobe a snadno vstebv. Pit ledovcov vody je dobrou prevenc
proti tuhnut kloub, sklerotizaci cv a tvorb kamnk a vrstk,
co s sebou pin uvn jinch ne koloidnch minerl. Odpae-
nm ledovcov vody z tzv tekutch bidlic je mon zskat koloidn
minerly v pevn podob, zahrnujc tm celou Mendlejevovu ta-
bulku prvk, a to navc z hlediska poteb lovka v tom sprvnm po-
mru. Denn postauje uvat jednu malou ajovou liku tohoto bio-
koncentrtu.
Pyramidov voda
Voda, kter byla na njak as uloena do modelu Cheopsovy pyra-
midy, se od obyejn vody li svmi blahodrnmi, a livmi i
Lid, zvata i ptci, kte ji pij, se dajn ct i vypadaj lpe. Lid maj
mladistvj vzhled, zvata lep srst, ptci barevnj pe a lpe zpvaj.
Koupel v pyramidov vod pin levu pi artritid. V obkladech
zlepuje hojen ran, poplenin a pohmodnin, zdr, mozol, zvyuje
innost lby ekzm, vyrek a dalch konch obt, pomh pi
odstraovn mateskch znamnek a bradavic. Tak je dobr s n za-
pjet lky. Je mon si s n mt i vl asy, kter potom budou vypadat lpe,
a po nkolika mytch sn tvorbu lup, nebo je dokonce odstran v-
bec. Dle se doporuuje k oplachovn unavench o a teba i na kon-
taktn oky. Jdlo vaen ve vod z pyramidy m lep chu, stejn jako
vechny npoje (kva, aj, vy). Pochopiteln prospv i rostlinm (na

zalvn, do vzy, k naklen semen). Pyramidovou vodu je ostatn
mon pout vude tam, kde se pouv voda obyejn.
K jej pprav se nejprve postav model pyramidy (viz str. 312) od-
povdajc velikosti, tj. takov, aby v jedn tetin jej vky bylo tolik
msta, aby sted ndoby, v n se bude pyramidov voda pipravovat,
stl ve stedu pyramidy. Nen-li tato ndoba okrouhlho i tvercovho
tvaru, je teba ji do pyramidy umstit tak, aby del osa jejho dna odpo-
vdala ose sever - jih. Z praktickch dvod se doporuuje pipravovat
nejmn jeden litr vody najednou a ponechat vodu v pyramid 24 ho-
din. Po tto dob se voda z pyramidy odebere i s ndrkou, ta se uzave
a ulo na temnm chladnm mst. Lze ji takto potom uchovvat ne-
omezenou dobu.
(Pozn. Stejn jako pyramidovou vodu je mon pipravit pyramidov
mlko, vno i jin npoje, kter tak zskaj vrazn lep chu.)
iv a mrtv voda
Jedn se o vodu elektrolyticky aktivovanou. Prvn pokusy s touto vo-
dou a s jejmi inky se provdly ve 30. letech 20. stol. v SSSR, u ns ji
SAV zkoumala v 60. a v 70. letech. Vlny jej obliby se v podstat peri-
odicky vracej.
K jej vrob se vybere vhodn sklenn ndoba (nejlpe nco
jako akvrium, nelze pout jin materil ne sklo), kter se upro-
sted pepa vhodnou pepkou. Tato pepka mus bt porzn,
tj. mus propoutt elektrick proud (nap. vyroben z celofnu,
keramick desky, sintrovanho skla). Ndoba se napin obyejnou
vodou, nejlpe pramenitou, nikdy ne chlorovanou. Do jedn sti
ndoby se umst katoda, do druh anoda a pust se do nich stejno-
smrn proud. Elektrody mus bt z materilu, kter odolv kyse-
linm a louhm a je zdravotn nezvadn, tj. neuvoluje stice t-
kch kov apod. Psobenm elektrickho proudu voda disociuje.
V prostoru s katodou se shromauj kladn nabit stice, dochz
k reduknm procesm a voda se stv zsaditou (pH 7,5-12), ili
ivou". V prostoru s anodou je tomu naopak a voda je zde kysel
(pH 2-5), ili mrtv. Tato voda m pi pH 2,6 vrazn antibiotick
inek, po 30-60 minutch psob negativn na adu mikrob,
plsn a kvasinek.
Podle zpsobu uskladnn vydr a 6 msc. Nejlep je vak spo-
tebovvat ivou i mrtvou vodu erstvou, tj. do nkolika hodin po jej

vrob.
Pouit iv a mrtv vody je velmi rznorod, zkou se na vechno".
Zatm se osvdilo nap. vechny rny dezinfikovat mrtvou vodou a je-
jich hojen podporovat ivou vodou, na bolest hlavy vypt pl sklenice
mrtv vody, ke zven imunity a pro celkov zlepen zdravotnho stavu
po 7-8 dn si rno a veer po jdle vyplchnout sta mrtvou vodou
a vypt sklenici iv vody.
(Pozn. Vzhledem k vlastnostem elekrolyticky disociovan vody se
nedoporuuje soustavn dlouhodob uvn ani tzv. mrtv, ani tzv.
iv vody.)
VZDUCH
O tom, e vzduch je pro ivot lovka nejpodstatnj, protoe
bez nj vydr nejkrat dobu, nen teba polemizovat. O tom, e by
tento vzduch ml bt pokud mono bez kodlivin (exhalac, vfu-
kovch plyn, cigaretovho koue, prachu, pyl aj.), tak nen teba
vst diskusi. Mon by v ad ppad stailo dchat jen" zdra-
votn nezvadn vzduch a mnoh obte by ustoupily jaksi samy od
sebe. Vtina z ns, zvlt pak obyvatel mst, vak takov tst
bohuel celoron nem. Alespo o przdninch a o dovolen se
tedy sname vyrazit za zdravm vzduchem" k moi nebo do hor,
co m sv opodstatnn. Vysokohorsk vzduch nap. obsahuje
mn kyslku, co prospv bunnm stnm, mosk vzduch zase
s sebou pin jemn rozptlenou moskou mlhu se sol a s jdem.
Existuj vak jet nkter speciln druhy alternativn lby vzdu-
chem.
Hypoxie - dchn velehorskho vzduchu

Tuto lebnou metodu objevil profesor Berezovsk z Ukrajiny.
Jej zkladn mylenka spov v tom, e organismus dch vzduch
se snenm obsahem kyslku, m se zvyuje elasticita a pr-
chodnost bunnch membrn. Vyel pitom z logick vahy, e
lid ijc ve vych nadmoskch vkch se dovaj vyho vku.
Dalo by se ct, e nedostatkem kyslku se tlo jaksi trnuje"
a zoceluje, protoe organismus se ho sna vyuvat co nejefektiv-
nji. Je-li ho na ervenm krevnm barvivu, hemoglobinu, nav-
zno velk mnostv, uvoluje se do tkn he, ne kdy je ho

mlo. Po dchn velehorskho" vzduchu zan organismus jako
celek lpe pracovat, co se projev v ad vedlejch efekt. lovk
se tak teba me zbavit nadvhy, zane vypadat mladji. Hypoxie
pomh tak diabetikm. Stejnm zpsobem se na pikov v-
kony pipravuj i sportovci. Tuto metodu je mon kombinovat
s dalmi alternativnmi zpsoby lby (akupresura, akupunktura,
termoterapie, diety dodvajc potebn stopov prvky a vitamny)
a samozejm i s klasickou medicnou.
Slovo litele:
Pt civilizace by mla bt velice ist. Vichni, kdo moji lbu
absolvuj, zanou k istot automaticky smovat - pestvaj pt
alkohol, kouit, jst maso. J jsem napklad od doby, co provozuji
tuto metodu, zaala vit na karmu." (T. Voronina, litelka)
Ionizace vzduchu
Slou k n zvltn pstroje, tzv. ioniztory, kter produkuj z-
porn nabit ionty (aniony) a vypoutj je do vzduchu, m zlepuj
jeho kvalitu. Vtina molekul plyn tvocch vzduch je toti v idel-
nm ppad elektricky neutrln, nenabit. (isty' velehorsk vzduch
na kad 2 mil. nenabitch molekul obsahuje jen 4000 molekul s elek-
trickm nbojem, zpornm nebo kladnm.) Ve mstech a prmyslo-
vch znch je ovem situace jin. Dky civilizanm vlivm se zvyuje
mnostv kladn nabitch iont (kationt), kter jsou lidskmu
zdrav kodliv (a tak lovku nepjemn). Typickm pkladem po-
stupnho zvyovn podlu kationt je vydchvn" vzduchu
v uzaven mstnosti. Zapojen ioniztoru jeho stav zakrtko vrazn
vylep.
Ioniztory tedy maj irok spektrum pouit. Krom ji zmnnch
uzavench mstnost s vtm potem lid (konferenn, pedn-
kov sly) je uiten umstit penosn ioniztor napklad i do auta
a 'vude tam, kde je zapoteb, aby nedolo k samovolnmu poklesu
pracovn vkonnosti (v zamstnn, pi studiu, v nemocnicch aj.).
Speciln k livm elm se ioniztory pouvaj v ppad bron-
chitid nebo bolest hlavy.
PRODN SLY
Elektroterapie
Na tlo pacienta se nechv psobit elektrick proud. Nejstar
doloen zpsob tto lby pochz ze starho ma, kde nemocn
trpc dnou vkldali konetiny do ndob i baznk s ivmi elek-
trickmi parejnoky, ppadn na n pokldali nohy. To lo docela
dobe, protoe nejvt elektrit parejnoci ijc ve Stedozemnm
moi jsou a 1,5 m dlouz a a 1 m iroc a v a 30 kg. Men kusy
se pouvaly i k lb migrny a sren horeek. Pokud byste to
snad chtli osobn vyzkouet, plat zsada, e m vt ryba, tm
vt rna. (Nejvt elektrick rny vbec ovem dvaj jihoame'
rit pahoi elektrit. Nejvt z nich - dlka a 290 cm, vha a
22 kg - vyprodukuj vboj a o sle 650 V, kter doke omrit
i lovka.)
Liv vboje elektrickch parejnok byly samozejm po objevu
elektiny napodobovny pomoc rznch pstroj i umle. S nkte-
rmi takovmi pstroji bylo mon se v naich domcnostech setkat
jet v edestch letech.
V medicnsk praxi se pouv (krom neblaze proslulch elektro-
ok) tzv transkutnn nervov stimulace (TNS). Bateriov pstroj vy-
sl do tla slab elektrick impulzy (dov o sle miliampr) tak, e
len oblast le mezi dvma ply pstroje pipojenmi k tlu pa-
cienta. TNS se pouv k mrnn bolesti pi ischiasu, bedernm stelu,
sportovnch razech, dle pi porodnch bolestech a u obt krevnho
obhu. Dve se pouval i ke zmrnn bolesti pi trhn zub.
Pozor: Osoby s kardiostimultorem by se mly jakkoliv elektro-
lb radji vyhnout.
Elektromas
Provd se pomoc zvltnho pstroje zvanho Vyskofrekvenn
pstroj, kter je mimochodem dobe znm z filmu Postiiny.
Pstroj produkuje vysokofrekvenn proud, kter, jak prokzal ji
N. Tesla, je pro lovka nekodn. Pi kontaktu elektrody, sklenn
trubice rznch tvar spojen s pstrojem, s lidskou pokokou pe-
sko jiskra a tzv. indukn proud zane pjemn brnt. Proto je tak
pstroj azen mezi pstroje masn. Liv inek pstroje je cel-
kem troj, krom mase tak vydv ultrafialov zen nic bakte-
rie a zlepuje ovzdu ozonem, kter

pi jeho pouit vznik.
Pstroj se zaal pouvat na pe-
!4.
lomu 19. a 20. stol. a bval velmi
Elektroda pro krk a ji, oblben. Ml irok spektrum
pro zevn lbu
pouit, ordinoval se na zlomeni-
ny, nemoci pohybov soustavy, z-
Hebenov
nt okostice, rachitidu, revmatis-
elektroda pro pstn mus, epilepsii, hysterii, kee, ne-
vlas a lbu ke hlavy spavost, bolesti hlavy, migrnu,
zvrat, nemoci zavacho stro-
j, zcpu, nemoci ltkov vmny,
obezitu, dnu, nemoci dchacho
Hebenov
elektroda vidlicov stroj, na keov ly, padn
vlas, lupy, bradavice i proti vrs-
km.
(Pozn. Pstroj se skld z Vgne-
rova kladvka, kter je jeho hlavn
soust, a dle z reostatu a kon-
denztoru. V rukojeti, na ni se
pipojuj rzn elektrody, kter
jsou soust psluenstv p-
stroje, je vysokofrekvenn cvka.
Pstroj se normln zapojuje do
zsuvky, slu proudu je mon re-
gulovat vypnaem.)
MAGNETISMUS
Ponkud tajemn a hlavn neviditeln magnetick sla se snadno
mohla stt dobrm lebnm prostedkem. Nejvce magnetoterapii
proslavil rakousk lka Franz Anton Mesmer (1734-1815), kter s n
slavil obrovsk spchy a zaloil i speciln magnetoterapeutickou
kliniku. Je pochopiteln, e kdyby jeho zpsob lby neml dn po-
zitivn inky, tko by se mu svovaly piky tehdej spolenosti
a platily mu za nco, co jim vbec nepomohlo.
Mesmer vytvoil teorii, podle n jsou lid, zvata, vci, vesmr
a vbec vechno v nm pospojovno ve zvltnm fluidickm poli.
Je-li pole vyven, harmonick, je ve v podku. Pokud tomu tak

nen, pichzej pote a choroby. Rovnovhu fluidickho pole je
mon obnovit magnetovnm pomoc magnet. Mesmer sv pa-
cienty shromad'oval kolem ndob s vodou a s eleznmi pilinami,
jich se pacienti dotkali, a nechal pitom na n psobit ptm
a hudbu. Tak se pacienti dostvali do jakhosi transu a Mesmer na
n dle psobil eleznou tykou a svm osobnm magnetismem.
Tato lebn metoda byla nazvna pmo po nm - mesmerizace.
Proto-e pro spchy mesmerizace nebylo nalezeno dn uspoko-
jiv vdeck vysvtlen, oficiln vda se spokojila s tm, e vyl-
en pacienty uzdravila pouze sugesce.
Magnetismus jako lebn sla se od t doby do litelsk praxe
pravideln vrac. Sta jenom pipomenout tolik populrn japonsk
magnetick nramky a prsteny na revma a vysok tlak anebo pokusy
s prospnost magnetizovan vody, kdy bylo dokzno, e rostliny za-
lvan magnetizovanou vodou lpe kl a rostou lpe a rychleji.
I kdy je mon tyto pokusy samozejm zpochybovat, faktem z-
stv, e voda, kter prola silnm magnetickm polem, nevytv usa-
zeniny (tzv vodn, koteln kmen), m je jasn dokzno, e se od
nemagnetizovan vody svmi vlastnostmi mus odliovat. Druhotn
tento poznatek vedl k spnmu pouit magnetizovan vody
k pitn ke k odstrann ledvinovch kamnk.
Magnetizace v praxi
Pacientovi, na nj psob magnetick pole generovan stejno-
smrnm proudem, se sniuje krevn tlak a ulev se mu pi artritid
a chronickm zntu slinivky bin. Cvky je pi magnetoterapii
mon piloit na postienou st tla, vsunout do nich danou kon-
etinu, nebo dokonce cel tlo pacienta. Nejinnj je magnetick
pole pulzujc cca 7x za sekundu.
Pokud se stejnm zpsobem magnetizuje voda, podr si sv zm-
nn vlastnosti nejmn 48 hodin.
Je samozejm mon takto magnetizovat i zvata a rostliny. Pokud
se jejich stav zlepuje, nelze zde ovem u hovoit o mon sugesci
jako v ppad Mesmerovch pacient.
Orgonov terapie
Po stalet se spekulovalo o jaksi univerzln energii, kter prostu-
puje lovka i ve kolem. Tato energie dostvala rzn nzvy a jednm

z nich je orgon. Orgonov teorie se zalbila rakouskmu psychiatrovi
a Freudovu pokraovateli Wilhelmovi Reichovi (1897-1985) natolik,
e vypracoval speciln postup k lebnmu vyuit onoho hypotetic-
kho orgonu.
Podle Reicha jsou nositeli orgonu, jako dosud neznm sly, stice,
tak dosud neznm, kter nazval biony. Tyto biony je mon sou-
steovat v tzv. orgonovovm akumultoru, co je pstroj, kter
Reich vynalezl a tak sestrojil. Sv pacienty potom umisoval do
zvltnch box s tmito pstroji, kde tedy bylo vt mnostv or-
gonu, ne je bn.
I kdy Reich doshl orgonovou lbou jistch spch, vinu nevole
proti nmu zvedl zejmna jm zastvan nzor, e existuje zk vazba
mezi orgonem a sexuln energi, zvlt pak, pokud se projev ve
form orgasmu. Reich nakonec skonil ve vzen, kde tak zemel. Po
jeho smrti bylo mnoho jeho psemnost i pstroj znieno a orgo-
nov terapie byla prakticky zapomenuta. Jejmu pojet se vak velmi
bl souasn bioenergetick zpsoby lby a tak praktiky tzv. se-
xuln magie.
STRAVA, DIETY, POTRAVN DOPLKY

Protoe prastar pouka prav, e jsme to, co jme, mnoho zastnc
prodn lby klade hlavn draz na to, jak potraviny konzumujeme,
zda si jimi kodme, nebo prospvme, ppadn tito litel svm pa-
cientm doporuuj, co by mli nebo nemli jst a pt.
Nkter doporuen jsou veobecnjho rzu a v podstat si neza-
daj s klasickou medicnou. To jsou ty donekonena opakovan p-
kazy nept slazen limondy, vyhbat se vtmu mnostv alkoholu,
kvy, aje, odept si sladkosti veho druhu, nejst vrobky z bl
mouky, omezit cukr a sl a vajka a ivoin tuky atd. atp. Postupem
doby se vak ukazuje, e tato doporuen jsou pli jednoduch, ne
aby mohla v naem sloitm organismu bez problm fungovat a ne-
psobit zase njak dal problmy. Tak se napklad ukzalo, e v-
bec jasno nemaj odbornci ani litel v ppad kravskho mlka -
na jednu stranu je to zdroj vpnku, na druhou alergick a zahleujc
nebezpe. Podobn nememe ze stravy vypustit pin vechny
tuky, protoe nkter vitamny se prost v niem jinm nerozpou-
tj. A kousek okoldy sice pinese svmu poivateli przdn kalo-
rie a rafinovan cukr, ale tak kousek uklidnn a spokojenosti. A kter

z tch dvou faktor je pro lovka v dan chvli vznamnj? Podvejme
se nyn na nkter, nkdy dosti pozoruhodn, vivov a stravovac d o-
poruen a systmy podrobnji.
Makrobiotika
Je objevem tokijskho lkae Georga Ohsawy (zem. 1966). Na
Zpad se stala zvlt populrn v padestch letech dky pso-
ben Michio Kushiho (nar. 1926), jednoho z Ohsawovch k,
kter odeel tyto ideje it na Zpad. Jak k Kushiho manelka
a tak Ohsawova aka, mistr Ohsawa na svho ka asto vzpo-
mnal. Povaoval ho za velmi nadanho a tak bystrho, e mu
k absolvovn Ohsawovy koly stailo jen 48 hodin. Od pades-
tch let se viny obliby makrobiotiky prbn vracej, patrn
v souvislosti s tm, jak dorstaj nov a nov generace touc jst
pece jen o nco zdravji, ne je bn, a tm si zlepit svj zdra-
votn stav.
Podstatou makrobiotickho zpsobu stravovn je dlen vech po-
travin podle orientlnho principu na jin a jang a povat je tak, aby
harmonie organismu mezi jin a jang nebyla naruovna, resp. aby se
obnovila.
Potraviny jin (i spe jin) rostou v horkm a suchm (jangovm)
prosted, obsahuj vce vody, rostou do vt vky, jsou mk, av-
natj, vraznji von a jsou ostr chuti.
Potraviny jang (i spe jang) rostou ve studenm a vlhkm (jinovm)
prosted, jsou su, krat a tvrd, von
mn vraznji a jsou kysel a slan.
Dle plat, e rostliny jsou v lt spe jin
a v zim spe jang, e fyzicky aktivn
lid potebuj stravu jang a duevn pra-
cujc zase spe jin. Dleitou zsadou
je i to, e makrobioticky stravujc se lo-
vk j pouze to, co roste v zempisnm
psmu, kde se nachz, a to v dob, kdy
je as sklizn (v sezon). A samozejm
m jet kad lovk v kad fzi svho
ivota sv vlastn individuln jin a jang
poteby. Michio Kushi
Makrobiotick strava se setkala s adou nadench i naprosto od-

suzujcch ohlas. Americk lkask spolenost (American Medical
Association) makrobiotiku odsoudila jako jeden z nejnebezpenj-
ch dietnch systm vbec. Zastnci makrobiotiky zase oponovali
tm, e cel problm nebyl dostaten prozkoumn a e vynesen ta-
kovho soudu je pedasn. Tyto rozpory v podstat petrvvaj do-
dnes. Nicmn pokud nkdo makrobiotick zpsob stravovn vy-
zkou a bude se ctit lpe, lze mu brnit v tom, aby jedl tak, jak to
povauje pro sebe za prospn?
NKTER NZORY, ZSADY A DOPORUEN MICHIA KUSHIHO
Medicna obecn
M. Kushi je pi pohledu na souasnou medicnu velmi kritick. Za
uiten povauje sotva 5 % lkaskch vkon, tud by stailo jen 5
lka. Modern zpadn medicna m navc nkter rysy nboen-
stv. Za prv vru - pacient mus vit tomu, co mu ekne lka, pro-
toe nem anci si jeho tvrzen ovit. Nkdy ani lka nen schopen
sv tvrzen dokzat. Lkae je tedy mon povaovat za knze tohoto
novho nboenstv. (Ostatn dve bvali kn i lkai - pozn. aut.)
Nemocnice lze brt jako chrmy a kostely a zdravotn sestry a ostatn
personl jako kostelnky a panny vestlky. Nemocnin bory vyjad-
uj svoj barvou atd. hierarchii lka - kn a jejich pomocnk.
Mme i bohatou knskou vrstvu podporovanou touto lkaskou
crkv - farmaceutick prmysl, zdravotn pojiovny, prmysl uml
kojeneck vivy. Vc - pacient se knzi zpovd (anamnza), do-
stane rozheen (Pijdte se ukzat za rok.") a zaplat za to odpustek
(urliv vysok honor).
Tato vra m i sv obti. Matky a otcov nap. obtuj sv dti ne-
mocm jenom proto, e lka - knz posvtil monost rovnocenn n-
hrady mateskho mlka umlou vivou na bzi mlka kravskho.
Medicnu potom dl na est velkch obor a vechny povauje za
ohroen vyhynutm".
Pediatrie
Je velmi dleit, aby matky kojily sv dti. Uml viva vznikla
jenom proto, aby dt bylo mon od matky odtrhnout a ta se tak
mohla vrtit ihned po porodu do prce. V Japonsku dolo k propa-
gaci uml kojeneck stravy ve tyictch letech 20. stol., kdy bylo
zapoteb, aby eny pracovaly ve zbrojovkch, a ne aby kojily sv
dti. V nkterch oblastech tak kojilo jen jedno procento vech ma-
tek. Nekojen dti jsou vak nchylnj k mnoha chorobm, nejen
bhem pjmu uml vivy, ale i mnohem pozdji (dermatitidy,
ekzmy, snen funkce ttn lzy, podrdn aludku a stev, z-
paly plic, letn zimnice, astma, obezita, vysok krevn tlak, alergick
rmy, arteriosklerza). Nezanedbateln nejsou ani ekonomick
prvodn jevy. Pokud by matky vce kojily, neprodalo by se tolik
uml vivy a ani lk, protoe kojen dti prakticky nebvaj ne-
mocn. Pokud lka ovem matku upozorn na to, e je chybou,
kdy nekoj, vzbud u n pocit viny a ona si najde jinho pediatra.
Onomu pravdomluvnmu lkai potom zstanou jen kojen, a tu-
d mlo nemocn dti, a lka se neuiv. M. Kushi sm za sebe
tento problm eil tak, e nekojc matky a jejich dti jako paci-
enty rovnou odmtal. Pediatrie ovem tak zejm nebyla hlavnm
zdrojem jeho obivy.
Porodnictv
Tento obor povaoval za padkov stejn jako pediatrii, protoe
jeho hlavn npin nen pirozen veden porod, ale potraty a lukra-
tivn csask ezy. Lkasky veden porody, zejmna pak tlumen po-
rodnch bolest, navc zpsobuj vy nemocnost takto porozench
dt. eenm je draz na pirozen, tj. normln porod, jak jen to je
mon.
Intern lkastv, chirurgie, psychiatrie

Dal umle pstovan" odvtv medicny. Interna ije" jen z pra-
videlnch preventivnch" kontrol zdravotnho stavu svch pacient.
Pstup internist k srdenm a cvnm chorobm a k rakovin vzbu-
zuje u normln pemlejcho lovka prvem nedvru. Chirur-
gick zkroky jsou obyejn zbyten. Alespo ty tyi nejastj
(mysl se v USA), tj. obzka, vynt mandl, odstrann dlohy a ke-
ovch il, maj jen zdkakdy vdeck odvodnn. Operace srdce
a zhoubnch ndor nepsob nijak pesvdiv. Pokud jde o psy
chiatrii, je otzkou, jestli kdy mla jako lkask obor vbec existo-
vat.
Preventivn medicna
Msto toho, aby lkai lovka chrnili, v rmci prevence ho zat-
uj dalmi kodlivmi vlivy. Nap. rutinn rentgenov snmkovn
(prs, plic) me bt samo pvodcem rakoviny.
Zkladn (standardn) makrobiotick stravovac reim

(mrn klima, stdn ty ronch obdob)
1/ Polovinu a vce z celkovho mnostv potravy by mly tvoit ce-
lozrnn obiloviny, tedy skuten cel zrna re, penice, jemene,
prosa, ovsa, kukuice, pohanky, ita aj., kter se dle melou (na mou-
ku, krupici) a kuchysky zpracovvaj.
2/ 20-30 % denn dvky potravin sestv ze zeleniny, piem nej-
vhodnj je ta, kter vyrostla v nejblim okol. Dle mus bt prv
as jej sklizn. Pozdji se sm konzumovat, jen pokud bylo mon ji
uchovat njakm pirozenm zpsobem, bez pouit konzervanch
ltek.
3/ 10-15 % denn porce pipad na lutniny a asy. Jsou to zejmna
fazole azuki, cizrna ili msk hrch, oka a ern sja, ostatn lu-
tniny jen obas. Z as jsou vhodn hiziki, kombu, wakame, nori,
dulse, agar-agar, ppadn t irsk mech. asy se mohou ochutit s-
jovou omkou tamari nebo moskou sol.
4/ 5 % potravy tvo polvka, zvlt pak ta, kter je ochucena sjo-
vou pastou miso nebo sjovou omkou tamari. Doporuen mno-
stv je 1-2 nevelk misky. Do polvky se dle me pidat zelenina,
lutniny, mosk asy, obas cel zrna obilnin. Polvka by nemla bt
pli slan.
5/ K pit je nejvhodnj grilovan aj z tletch vtviek (tzv. ban-
cha), aj mu (z koen bylin), pampelikov kva, obiln aje a kvy
a bylinn odvary vbec, ovem jen z neprmyslov zskanch bylin,
a nakonec i voda o pokojov teplot. Nejsou vhodn aromatick a po-
vzbuzujc aje a kvy.
6/ Jako dopink je mon zaadit 1-2x tdn mal kousek blho
rybho masa nebo nkolik moskch ml, piem kad tden by
mlo bt maso a mli upraveni jinak. Nemli by vak pedstavovat
vce ne 15 % denn dvky potravin. Dle je mon 2-3x tdn pod-
vat mounk s tepeln upravenm ovocem z danho klimatickho
psma. Ovocn vy nejsou vhodn, snad jen s vjimkou velkch ve-
der.
7/ Pro rychl oberstven a jako dopink se podvaj praen oe-

chy a semnka, ovem jen omezen. Je mon je osolit nebo dochutit
sjovou omkou tamari. Obas je tak mon mezi jdly nebo po
jdle snst trochu praench lutnin nebo suenho ovoce.
Dal gastronomick doporuen

K pprav vech makrobiotickch pokrm se pouvaj jen rost-
linn tuky, pednostn jen mal mnostv kvalitnho sezamovho, ln-
nho, slunenicovho nebo kukuinho oleje lisovanho za stu-
dena. (Pozn.: Olivov olej nap. nen vhodn proto, e pochz ze
subtropickch oliv, a ne z mrnho psma.)
Soli se moskou nerafinovanou sol.
Dochucovac sjov omka tamari a sjov pasta miso mus bt
pipravovny tradinm zpsobem.
Kuchysk ndob
Z ndob na vaen a peen (hrnce, pnve, peke) se pednostn
doporuuj litinov vrobky, protoe lpe rozvdj teplo. Je mon je
nahradit i ndobm z nerezavjc oceli, zvlt pokud m zeslen
dno. V tom ppad se vak mus dbt na to, aby se jdlo nepiplilo.
Je mon pouvat i smaltovan ndob, ovem v ppad i sebemen-
ho pokozen smaltu je teba je ihned z dalho pouvn vyadit.
Nesm se tak istit hrubou drtnkou, aby se ndob nepokrbalo.
Vhodn jsou i ndoby z varnho skla. Vslovn se nedoporuuje n-
dob mdn a hlinkov, protoe mikroskopick steky tchto
kov se dostvaj do potravy, a tak ji znehodnocuj.
Noe maj bt z tvrzen, nebo nerezov oceli, vdy dn nabrou-
en.
Ostatn kuchysk poteby (vaeky, lopatky, sbraky) maj bt
devn nebo bambusov, protoe nepokrbou ndob a nezanech-
vaj po sob dnou pchu.
Prknko na krjen se doporuuje vdy devn, dostaten velk
k pohodlnmu krjen. Nem se nikdy drhnout kartem ani mt hor-
kou vodou a jakmikoli isticmi prostedky. Sta ho jen ott vlhkm
hadrem ped pouitm, po nm i mezi krjenm rznch druh po-
travin. (Vdy, kdy se na prknku krj nco jinho, teba i zelenina
po jin zelenin, je prknko zapoteb ott.)
Kartek na zeleninu - pouze s prodnmi ttinami.
Ndoby k uskladovn potravin - vzduchotsn, ze skla, keramiky

nebo deva.
Makrobiotick koen
Gomasio - 20 - 24 dl opraench sezamovch nebo lnnch se-
mnek se smch s 1 dlem opraen mosk soli a spolen se roze-
te v porcelnov misce.
Opraen asy - mosk asy kombu nebi wakame se lehce opra
v troub a rozetou na prek.
Dle se pouvaj slan vestiky umeboi, tekka, co je speciln ko-
en z bylin, sjov pasty miso a sezamovho oleje, a sjov omka ta-
mari (jen po kapkch).
Konzumace makrobiotick stravy

Vbec nezle na tom, kolikrt denn lovk j, me jst jednou,
dvakrt, tikrt i vcekrt, podle toho, jak mu to vyhovuje. Podstatn
je, aby se kad sousto alespo 50x provkalo, lep je vak jet
vy poet vkn. Je tak dleit dodrovat doporuenou skladbu
potravy. Dle nen dobr jst a pt mn ne ti hodiny ped ulehnu-
tm ke spnku. Pi pocitu zn je mon vypt mal mnostv vody
o pokojov teplot.
Dal makrobiotick doporuen pro astn a spokojen

ivot
1.ijte radostn a nedlejte si starosti se svm zdravotnm stavem.
ijte aktivn fyzicky i psychicky.
2. Bute napinni vdnost. Pociujte ji ke kadmu a za vechno.
Ped kadm jdlem i po nm podkujte, e jste se mohli nasytit.
3. Pokuste se chodit spt ped plnoc a vstvat brzy rno.
4. Snate se vyhnout odvm z umlch vlken. Vlnu nen vhodn
nosit pmo na ki. Je teba omezit noen kovovch pvsk, n-
ramk a prsten, perky by mly bt jemn a co nejjednodu.
5. Chote co nejastji ven, oblkejte se nalehko, chote bosi, po-
kud to dovoluje v zdravotn stav. Brouzdejte trvou a chote naboso
nejmn pl hodiny denn.
6. Pokuste se udrovat cel dm nebo byt v podku, kadou mst-
nost, kad kout.
7. Nezanedbvejte psemn styk se vzdlenmi osobami - rodii,
sourozenci, pbuznmi, uiteli a kamardy. Vae dopisy by mly vy-

jadovat ptelstv a bt pin velosti.
8. Nelibujte si v dlouhch koupelch a sprchovn. Ve styku s vodou
mete bt dle, jen pokud jste jedli pli mnoho slanch jdel nebo
ivoinch vrobk.
9. Kad rno a kad veer si intenzivn tete cel tlo horkou n-
kou, suchou nebo vlhkou, dokud ke nezerven. Mte-li mlo asu,
masrujte tmto zpsobem alespo ruce a nohy a nezapomete na
dn prst.
10. Vyhbejte se chemicky upraven kosmetice. Pi itn zub
pouvejte jen prodn prostedky nebo moskou sl.
11.Jestlie to dovol v zdravotn stav a fyzick kondice, pokuste
se pravideln a energicky cviit. Cvite bojov hry, pstujte sport
a nejrznj tlesn cvien a dynamickou jgu. Nevyhbejte se ani
drhnut podlahy, itn oken a pran prdla. Je to nejpirozenj t-
locvik.
Potravn doplky
V idelnm ppad lovk sm od sebe konzumuje tolik potravin
a v takovm mnostv, aby se mu dostaten dostvalo vech poteb-
nch ivin. Takov ideln ppad samozejm v praxi tm vbec
nenastv. Za prv je lovk hnn svmi atavistickmi pudy, kter mu
rad, pokud nkde vid nco sladkho nebo tunho, snz toho co
mon ihned co nejvc, protoe nev, co bude za chvli, ztra, za rok.
Lid, kte tento atavistick pud nemaj hluboko v podvdom, neexis-
tuj. Nenarodili se, protoe jejich pedci bez tohoto pudu v ravj
konkurenci podlehli. Za druh modern lovk v civilizovan spole-
nosti jen mlokdy opravdu peml nad tm, co ji. Z bohat nabdky
si vybr to, co mu pin nejvt uspokojen, tedy vci sladk
a tun. Zapoj-li racionln uvaovn, pokus se vdom jdelnek
dopinit njakmi rostlinami ve form saltu i lutnin nebo njak
vaen zeleniny. Tato jdla vak sm od sebe neshledv jako pli
atraktivn. Nai opi pedci vak jinou volbu nemli. Lep bylo n-
jak list na dosah ne nejist masit koist bhvkde. Proto je mon
n zavac systm charakterizovat spe jako blorav ne maso-
rav - prost se pizpsobil tomu, co nai opi i lidt pedkov kon-
zumovali vce. Za tet, souasn lovk ijc v civilizaci v podstat
nem ani monost zjistit, co pesn j. Pravda, vid u eznka krsn li-
bov kus masa, ale netu, co ono zve po cel ivot vlastn ralo. Vid
lkav peivo, ale netu, jak rostlo obil, z nho je vyrobeno, m
bylo hnojeno, m stkno proti kdcm. Touto nejistotou dve ne-
trpl. Obil si pstoval sm, prase krmil osobn a krvu vyhnl na
pastvu a necpal ji dnou masokostn moukou z jejch rozemletch
mrtvch druek. Takov zemdlsk produkce byla ovem znan ne-
vdlen. Zefektivnn zemdlsk vroby s sebou pineslo celou
adu rznch urychlova a pomaha rstu rostlin a zvat, ani si
nkdo poloil nap. otzku, zda mlko obohacen tkmi kovy a ji-
nmi kodlivinami je pod jet zdrav. Za tvrt se vyvinul obrovsk
tlak na dlouhodob uchovvn potravin. Je to vhodn pro zkaz-
nka i pro vrobce. Kdy se z mlo trvanlivho zbo udl zbo
dlouho trvanliv, nemus se ho tolik vyhazovat. Platme za to ovem
konzumac rznch konzervanch ltek. A to jet nebyla e o d o-
barvovn a dochucovn potravin, aby byly lkavj, a tud prodej-
nj, o genetickch pravch zemdlsky zajmavch zvat a rostlin
a o negativnch vlivech zneitnho prosted na kvalitu potravin,
a tm i na ivot lovka vbec. Zhodnotit do vech podrobnost
vechny tyto vlivy je zcela nad sly souasn vdy, nemluv o tom, e
ne vechny souvislosti jsou ji rozpoznny. Nkter se mohou tak
projevit a po destkch let. .
Racionln modern lovk tomu ovem el po svm. Jdelnek si

za nadenho povzbuzovn farmaceutickch firem dopluje o vita-
mny, stopov prvky a koenzymy, pokud mono o vechny najednou
v jedn tabletce, a vtinou ani nepeml a tom, jestli si vce nekod
ne pomh. A pokud nad tm pece jen zane pemlet, zjist teba,
e umle vyroben vitamn C se prost tomu z citronu nevyrovn,
i kdy po chemick strnce je pin stejn.
VITAMNY
Obecn to jsou ltky, kter maj silnou katalytickou funkci a nezastu-
piteln podl na sprvnm chodu enzymatickch dj v organismu.
Jejich nedostatek, avitaminza, zpsobuje typick metabolick poru-
chy. V nkterch ppadech je vak kodliv i jejich nadmrn pjem.
Obecn je mon vechny vitamny rozdlit na vitamny rozpustn ve
vod a na vitamny rozpustn v tucch. To m z praktickho hlediska ten
vznam, e se v tle uchovvaj rzn dlouhou dobu. Vitamny roz-
pustn ve vod (B, C, H) tlo normln denn vyluuje v moi, a kad
den se proto mus doplovat. Nehroz vak tak jejich pedvkovn.
Vitamny rozpustn v tucch (A, D, E, K) se ukldaj, teba i na nkolik
tdn, v jtrech, odkud se postupn uvoluj do organismu. Je mon je
tedy doplovat mn asto, i kdy pravideln. U tchto vitamn hroz
pedvkovn, protoe tlo jejich nadbyten mnostv nevyluuje.
Dal praktick vznam tohoto dlen spov ve zpsobu ppravy
pokrm tak, aby se vitamny pi pprav jdel neniily. Zatmco u vi-
tamn rozpustnch v tucch je zpsob ppravy lhostejn, vitamny
B a C se pi vaen vylouhuj z potravin do vody. Je proto vhodnj
vait zeleninu msto ve vod v pe, anebo ji prudce osmahnout na
tuku.
I kdy jsou stanoveny prmrn denn dvky jednotlivch vitamn,
jejich poteba individuln kols. Zvenou potebu vitamn maj lid
se zvenou tlesnou zt, osoby ijc ve stresu a napt, thotn eny,
eny uvajc hormonln antikoncepci, eny po pechodu, star lid
obecn a osoby povajc vt mnostv alkoholu. Lid, kte prodl-
vaj protirakovinn ozaovn nebo se takto lili, potebuj dajn troj-
nsobn mnostv vitamn B a C.
Vitamn A (Al, A2)

Doporuen denn dvka: 0,75 mg, kojc matky 1,2 mg
Zdroj: lut a oranov zelenina hlavn mrkev, listov zelenina, rajsk
;
jablka, pinotun (!) mln vrobky (nap. mslo), jtra, ledviny, vejce,
ryb tuk, meruky a broskve (suen i erstv).
Pznaky avitaminzy: eroslepost, pokozen rohovky a slepota, un
a nosn infekce, such ke, padn vl as, bytek na vze, poruchy rstu.
Pozn.: Rozpustn v tucch. Nkdy se pouv k len akn. (Zde za-
pracovala lidov moudrost - pkn ple je povaovna za broskvovou.)
Pi pedvkovn je jedovat, zpsobuje bolesti kloub, rozpraskn
ke, chudokrevnost, ztrtu pamti, u dt vn poruchy zraku a bo-

lestiv otoky nad kostmi, pravdpodobn je i pinou vrozench vvo-
jovch vad u dosud nenarozench dt.
Vitamn B1
Doporuen denn dvka: 1-1,3 mg
Zdroj: penin klky, celozrnn obiloviny v. hnd re, bl
mouka, pokud byla o tento vitamn vrobcem obohacena, pivovarsk
kvasnice a vtaky z nich, tzv. plody moe (krevety, mule, spie, cho-
botnice), jtra, maso, drbe, lutniny, oechy, brambory, mlko.
Pznaky avitaminzy: ztrta chuti k jdlu, nevolnost, zvracen, zcpa,
nava, celkov slabost, deprese, podrdnost, neschopnost souste-
dn, dechov nedostatenost, pomal srden akce, tk nedostatek se
projev vystupovnm ve popsanch pznak a je znm jako cho-
roba beri-beri, kter me bt i smrteln.
Pozn.: Vitamn rozpustn ve vod.
Beri-beri je znm v Asii (Japonsko, na, Indie aj.) a dve i v lodnch
posdkch. I kdy se v echch nevyskytuje, mohou jm bt pi zmn
stravovacch nvyk ohroeni turist pi nvtv ve uvedench zem.
Vitamn B2
Doporuen denn dvka: 1,3-1,6 mg
Zdroj: jtra, ledviny, maso, drbe, vejce, sry, jogurt, celozrnn obilo-
viny, pivovarsk kvasnice a vtaky z nich, ryby, listov zelenina, lut-
niny.
Pznaky avitaminzy: znty jazyka, rt, praskliny rt, lupy ve vla-
sech, vypadvn vl as , svtloplachost, dermatitidy, tes, zvra, nespa-
vost.
Vitamn B3
Doporuen denn dvka: 18 mg
Zdroj: nkter obiloviny v. re, ale ne kukuice, bl mouka, je-li
o nj vrobcem obohacena, maso, jtra, drbe, ledviny, pivovarsk
kvasnice a vtaky z nich, vejce, ryby, oechy (zvlt arady), sr, hrch,
fazole, artyoky, suen ovoce.
Pznaky avitaminzy: nechutenstv, nevolnost, zvracen, vedy, pr-
jem, dermatitidy, nava, bolesti hlavy, nespavost, podrdnost, deprese,
tk nedostatek zpsobuje pelagru, dermatitidu spojenou s demenc

a s prjmy.
Vitamn B5
Doporuen denn dvka: 4-7 mg
Zdroj: veker iv hmota a vtina potravin, zvlt fazole, vajen
loutky, lutniny, jtra, pomerane, arady, penin klky, celozrnn
obilniny. Vznik i ve stevech.
Pznaky avitaminzy: sklon k alergii, k infekcm, astmatu, kem, ne-
spavosti.
Pozn. Vitamn rozpustn ve vod. Vzhledem k tomu, e org anismus nen
zvisl na jeho psunu zven, je avitaminza velmi nepravdpodobn.
Vitamn B6
Doporuen denn dvka: 1,5-2 mg
Zdroj: vtina potravin, zvlt listov zelenina, pivovarsk kvasnice
a vtaky z nich, mouka, oechy, celozrnn obiloviny, mlko.
Pznaky avitaminzy: u lovka nebyly dosud zaznamenny.
Vitamn B9
Doporuen denn dvka: 0,3 mg
Zdroj: maso, ledviny, jtra, listov zelenina, erstv ovoce, pivovarsk
kvasnice a vtaky z nich, penin klky, lutniny.
Pznaky avitaminzy: ztrta chuti k jdlu, nava, podrdnost, chu-
dokrevnost, pi tkm nedostatku degenerace nervovho systmu ve-
douc a k poruchm hybnosti a ei. Nedostatek v thotenstv zvyuje
riziko vrozen vvojov vady plodu.
Vitamn B12
Doporuen denn dvka: 1,3 - 1,6 mg
Zdroj: pouze potraviny ivoinho pvodu, m aso, ledviny, jtra, ryby,
vajen loutek, mln vrobky, zvlt pak sry, pivovarsk kvasnice,
vtaky z nich (jen stopov mnostv).
Pznaky avitaminzy: chudokrevnost, nava, slabost, dechov nedo-
statenost, podrdnost, nespavost, zapomntlivost, zmatenost.
MMINCI,.
Pozn.: Vitamn rozpustn ve vod. Jeho nedostatkem zkonit trpvaj

ti, kte ze svho jdelnku vyad vechny potraviny ivoinho p-
vodu. Nedostatek vitamnu B12 lze dopinit umle pslunm pprav-
kem.
Vitamn C
Doporuen denn dvka: 30 mg, thotn eny 60 mg
Zdroj: syrov ovoce a ovocn vy, zvlt citrusy, pky, ern rybz,
zelenina v. brambor, ili papriky, zeleninov paprika.
Pznaky avitaminzy: krvcen a pokozen dsn a vypadvn
zub, snen odolnost proti infekcm, mknut kloub, podrdnost,
chudokrevnost. Tk nedostatek je nemoc zvanou kurdje, kter mo-
hou bt i smrteln.
Vitamn D (D1, D2, D3)

Zdroj: jtra, ryb jtra, olej a ryb tuk, tun ryby (makrely, sardinky,
tuk, losos, sledi), uml tuky, vajen loutek, kondenzovan ml-
ko, pinotun (!) mln vrobky, sladov mln npoje, naklen
semena.
Pznaky avitaminzy: deformace kost, zubn kaz, kee, svalov sla-
bost. Tk avitaminza se nazv kivice, u dosplch mknut kost.
Pozn.: Vitamn rozpustn v tucch. Vznik pi ozen pokoky slun-
cem (ultrafialovmi paprsky). Pi pedvkovn je jedovat, co se pro-
jevuje velmi rychle ochablost sval, bolestmi v kostech, vysokm krev-
nm tlakem, srden arytmi a pokozenm ledvin.
Vitamn E
Zdroj: vtina potravin, zvlt rostlinn oleje, vajen loutek, celo-
zrnn obilninov vrobky, penin klky, listov zelenina, oechy, se-
mena, lutniny, uml tuky.
Pznaky avitaminzy: vyskytuj se vzcn - mastn vlasy, svalov sla-
bost, sklon ke zvtovn prostaty a k potratm, pravdpodobn i vliv na
snen plodnosti, zrychlen strnut, snen imunity.
Pozn.: Vitamn rozpustn v tucch. Pirozen antioxidant.
Vitamn H
Zdroj: vajen loutek, jtra, echy, ledviny, penin klky, ovesn
vloky, kvasnice a vtaky z nich.
Pznaky avitaminzy: velmi vzcn.
Pozn.: Vitamn rozpustn ve vod. Nkdy je azen do komplexu vita-
mn B.
Vitamin K (K1, K2, K3)

Zdroj: listov, zvlt brukvovit zelenina, mosk asy, jtra, brambory,
vejce, penin klky. Vznik i v tlustm stev.
Pznaky avitaminzy: velmi vzcn, zhoren krevn srlivosti, krv-
cen do ke, z nosu, prjem.
Pozn.: Vitamn rozpustn v tucch. Jeho nedostatek me bt zpsoben
dlouhodobm podvnm antibiotik.
Vitamn Bc
Jin nzev pro vitamn B9.
Vitamn F
Viz ne - vitageny.
Vitamn G
Vitamn PP
Kyselina listov .
VITAGENY
Psob v organismu stejn jako vitamny, je jich vak zapoteb vt
mnostv. Zatm je znm pouze vitagen F (nkdy nesprvn nazvan i vi-
tamn F). Jeho zdrojem jsou rostlinn oleje. Pznaky jeho nedostatku:
zmny na ki a poruchy vodnho hospodstv organismu.
STOPOV PRVKY A MINERLY

V posledn dob tolik populrn stopov prvky lze charakterizovat jako
minerly, kter lovk potebuje jen v nepatrnch dvkch (cca do 25 mg),
ale pesto se bez nich, podobn jako v ppad vitamn, neobejde.
Minerly, kter jsou zapoteb ve vtm mnostv, u nejsou azeny mezi
stopov, pesto vak jsou pro sprvn metabolismus organismu samo-
zejm nenahraditeln.
Draslik
Doporuen denn dvka: 1875-5625 mg
Zdroj: vtina potravin, zejmna erstv ovoce, zelenina v. brambor,
maso, celozrnn mouka, obiloviny a vrobky z nich, mlko, kva, aj, n-
hraky kuchysk soli.
Nsledky nedostatku: zvracen, svalov ochablost, ochrnut, mraven-
en, nzk krevn tlak, ze, v krajnm ppad ospalost a kma.
Pozn.: Nadbytek draslku me zpsobit problmy lidem se srdenmi
obtemi. Proto je zapoteb porada s lkaem.
Fluor
Zdroj: fluorovan voda z vodovodu a zubn p asty s obsahem fluoru, aj,
zejmna nsk, ryby a z nich zejmna sardinky a jim pbuzn druhy, p o-
kud se j i s kostmi, obiloviny, maso
Nsledky nedostatku: zven kazivost zub, dnut kost (osteoporza).
Pozn.: Kladn vliv fluoru na zuby nen jet zcela bezpen prokzn.
Nadbytek fluoru zpsobuje skvrny na zubech a zmnu jejich barvy a zvt-
enou hutnost pnevnch a konetinovch kost. Fluor obsaen v zubnch
pastch se povauje za jednu z monch pin vzniku perorlnch derma-
titid (vyrky kolem st). Zastnci obanskch svobod odmtaj fluorizaci
pitn vody ze zsady jako nepijatelnou formu nucenho masovho pod-
vn lk.
Fosfor
Doporuen denn dvka: 800 mg, thotn a kojc eny 1200 mg
Zdroj: tm vechny potraviny, zejmna vak ty s vysokm obsahem
blkovin (maso, mln vrobky, lutniny).
Nsledky nedostatku: nechutenstv, nava, bolesti kost, ztuhl
klouby, nervov obte.
Pozn.: Nadbytek fosforu me brnit vstebvn vpnku, eleza,

hoku a zinku ze stev.
Hok
Doporuen denn dvka: 300 mg, thotn eny a kojc matky 450 mg
Zdroj: vtina potravin, zejmna listov zelenina, celozrnn mouka,
obiloviny a vrobky z nich, mlko, vejce, maso, oechy, zejmna arady,
lutniny, mkki.
Nsledky nedostatku: nechutenstv, nutkn na zvracen, slabost,
zkost, svalov kee, tes, nespavost, rychl nebo nepravideln bu-
en srdce, snen hladina cukru v krvi, premenstruan tenze.
Chrom
Zdroj: nerafinovan a neupravovan potraviny, zejmna celozrnn
mouka, obiloviny a vrobky z nich, erstv ovoce, oechy, ledviny, jtra,
hovz maso, pivovarnick kvasnice.
Nsledky nedostatku: jsou velmi vzcn, podrdnost, zmatenost,
slabost, deprese.
Jd
Zdroj: jdovan stoln sl, plody moe v. moskch as, maso, ovoce
a zelenina pstovan v pdch s obsahem jdu.
Nsledky nedostatku: vznik tzv. volete - strumy, zbytnn ttn lzy,
jej innost me, al e nemus bt naruena, co vede k osp al osti, letar-
gii, nav a tloustnut. V ppad, e jd chyb dtti od narozen nebo
jet ped nm, vede jeho nedostatek a ke kretenismu.
Pozn.: V echch obecn je v potrav nedostatek jdu. Proto se
velmi doporuuje uvat alespo sl obohacenou jdem. Preventivn
jsou zven dvky jdu uiten pi zvenm mnostv radioakti-
vity, nebo se ve ttn lze nav tam, kam by se jinak navzal radio-
aktivn jd.
Kobalt
Doporuen denn dvka: nen stanovena
Zdroj: m aso, jtra, ledviny, vajka.
Nsledky nedostatku: nedostatek vitamnu B12 a z toho plynouc
chudokrevnost, svalov ochablost, stevn obte a nervov poruchy.

Pozn.: Kobalt je dleitou slokou vitamnu B12.
Mangan
Zdroj: etn potraviny, zejmna celozrnn obiloviny, oechy, lut-
niny, avokdo.
Nsledky nedostatku: zmenen rst, deformity kost.
Pozn.: Nadbytek manganu me pokodit mozek.
Md
Zdroj: vtina potravin, zvlt mkki (zejmna stice), oechy
(zvlt paraoechy, plod brazilsk juvie ztepil), kakao, jtra, ledviny, pi-
vovarsk kvasnice, pitn voda, pokud protk mdnmi trubkami.
Nsledky nedostatku: velmi vzcn - snen potu blch krvinek,
zmny v barv a kvalit vlas (abnormln edivn), prjem.
Pozn.: Nae babiky doporuovaly nosit pro zdrav" mdn nra-
mek, z nho se steky mikroodrkami mohly dostvat do ke
a dle do organismu podobn jako pi noen drahch kamen.
Molybden
Zdroj: etn potraviny, zejmna pohanka, jemen, oves, jtra, lutniny.
Nsledky nedostatku: zven kazivost zub, impotence, v krajnm p-
pad srden arytmie a kma.
Selen
Doporuen denn dvka: 0,05 - 0,2 mg
Zdroj: nerafinovan potraviny, hlavn celozrnn mouka, obiloviny
a vrobky z nich, plody moe, vajen loutek, jtra, ledvinky, pivo-
varnick kvasnice, esnek.
Nsledky nedostatku: srden a cvn choroby, monost mrt ko-
jence ve spnku, nkter druhy chudokrevnosti.
Pozn.: Pirozen antioxidant, protijed kadmia, olova a rtuti.
Sra .
Doporuen denn dvka: nen stanovena

Zdroj: ivoin a rostlinn blkoviny (maso, mln vrobky, lu-

tniny).
Nsledky nedostatku: nebyly pozorovny, snad by se projevily na
snen kvalit vlas, neht a ke.
Sodk
Zdroj: kuchysk sl, prek do peiva, vtina potravin, zejmna solen
maso, uzen ryby, mlko, m as o a zelenina v konzervch, pekask vrobky.
Nsledky nedostatku: dehydratace a s tm souvisejc pokles krevnho
tlaku.
Pozn.: Denn dvku sodku obsahuje pouhch 5 g kuchysk soli.
Nadbytek sodku je pinou otok, vysokho krevnho tlaku, srdench
a ledvinovch obt. U malch dt zpsobuje prjem a nslednou de-
hydrataci.
Vpnk
Doporuen denn dvka: 500 mg, thotn eny a kojc matky
1200 mg
Zdroj: mln vrobky, tvrd pitn voda, ryby, zejmna sardinky
a ty druhy, kter se j i s kostmi, eicha, obohacen obiloviny, bl
mouka a moun vrobky.
Nsledky nedostatku: velmi vzcn - zpsobuj kivici a mknut
kost.
Pozn.: Je dleit pro zdrav vvoj kost a zub.
Zinek
Doporuen denn dvka: 15 mg, thotn eny 20 mg, kojc matky 25 mg
Zdroj: vtina potravin, hlavn jtra a tmav maso, vajen loutek,
mln vrobky, celozrnn mouka, obiloviny a vrobky z nich, plody
moe, zejmna stice.
Nsledky nedostatku: opodn tlesn, duevn a pohlavn vvoj,
neplodnost, pomal hojen ran.
Pozn.: Je nutn pro dostaten vyluovn inzulnu.
elezo
Doporuen denn dvka: mui 10 mg, eny 12 mg (ztrta krve
zpsoben menstruac), thotn eny 13 mg, kojc matky 15 mg
Zdroj: tmav maso, ledviny, jtra, lutniny, suen meruky a fky, ka-
kao, obohacen bl mouka a vrobky z n, obohacen obiloviny, oechy
a zvlt mandle.
Nsledky nedostatku: chudokrevnost (nedostatek eleza na krevn
barvivo hemoglobin v ervench krvinkch), v extrmnm ppad osla-
ben imunitnho systmu.
Pozn.: Tradovan zven obsah eleza ve pentu nebyl nsledn po-
tvrzen. lo o omyl zpsoben chybou v psan desetinn rky.
VOLN RADIKLY
Jsou to velmi nestabiln molekuly kyslku, kter obsahuj neprov
elektron. Proto se sna sehnat" chybjc elektron do pru ze svho
okol, v tle tedy z ostatnch bunk. Pokud se jim to poda, a to je drtiv
vtina ppad, pokozuj tak tukovou membrnu bunk. Ta se trh
a zrove etzovou reakc vznikaj dal a dal voln radikly, kter se
opt sna sehnat si dal elektrony. Kdy toto probh del dobu, v tle
lovka nap. po cel jeho ivot, pokozen buky degeneruj, a mohou
tak vzniknout rzn chronick choroby, malign ndory, znty, ed z-
kal, kornatn srdench tepen a z toho plynouc bolesti na prsou a du-
nost, nkdy i poruchy koncentrace, zhoruje se imunita. Proto je -
douc dbt na dostaten psun antioxidant, ltek, kter tomuto
procesu zabrauj.
Pedpokld se tak, e doasn zven mnostv volnch radikl
se podl i na vzniku tzv. psmov nemoci, obt vznikajcch pi pele-
tu asovch psem. Odbornci se domnvaj, e pinou tohoto jevu je
hned nkolik faktor najednou - omezen tlesnho pohybu, nzk
atmosfrick tlak v kabin letadla (odpovd cca 3000 m. n. m.) a zven
vliv kosmickho zen za letu ve velk vce (ochrann tt atmosfry je
'ten). V takovmto akutnm ppad se doporuuje mnostv volnch
radikl snit tlesnou aktivitou (cvienm), mimodnou dvkou vita-
mn (B komplex forte 50-100 mg rno a druhou stejnou dvku veer
+ 1 g vitamnu C s flavoproteinem + 0,30 mg vitamnu E).
PRODN ANTIOXIDANTY A JEJICH ZDROJE
Vitamn A lut a oranov zelenina, hlavn mrkev, listov zele-

-
nina, rajsk jablka, pinotun (!) mln vrobky (nap. mslo), jtra,
ledviny, vejce, ryb tuk, meruky a broskve (suen i erstv).
Vitamn C - syrov ovoce a ovocn vy, zvlt citrusy, pky,

ern rybz, zelenina v. brambor, ili papriky, zeleninov pa-
prika.
Vitamn E - vtina potravin, zvlt rostlinn oleje, vajen

loutek, celozrnn obilninov vrobky, penin klky, listov ze-
lenina, oechy, semena, lutniny, uml tuky.
Selen - nerafinovan potraviny, hlavn celozrnn mouka, obilo-

viny a vrobky z nich, plody moe, vajen loutek, jtra, ledvinky,
pivovarnick kvasnice, esnek.
Lykopen - rajsk jablka, melouny.
Glutation - brokolice.
Kvercetin - brokolice.
Potravinsk psady - antioxidanty:
E 210 - kyselina benzoov
E 321 - prodn vtaek s vysokm obsahem vitamnu E
E 310 - propylgallt
E 312 - dodecylgallt
E 320 - butylhydroxyanizol
Rada odbornka
m je barva ovoce a zeleniny sytj a vraznj, tm vce anti-
oxidant obsahuje. V syrov zelenin je vce antioxidant ne v ze-
lenin upravovan, v erstvm celm ovoci je vce innch ltek
ne v konzervovan ovocn v. Proto jezte radji erven
hrozny, rov grepy, erven nebo tmav zelen papriky, co nej-
oranovj mrkev. Mnoho antioxidant obsahuje i esnek a cibule.
Syrov drcen esnek je innj ne vaen a nakrjen."
(MUDr. Hana Havlkov)
(Pozn. V lkrnch jsou t voln v prodeji speciln ppravky
obsahujc antioxidanty.)
MOZKOV NUTRIENTY
Skupina v posledn dob velmi populrnch ltek, nazvanch tak
nootropika nebo chytr drogy. Psob na metabolismus lovka tak,
e aktivuj integran mozkov funkce spojen s procesy poznva-
cmi, procesy uen a pamti, celkov tedy zlepuj intelektuln
schopnosti. Jejich inek se vak projevuje a po dlouhodobjm
pouvn (nejdve po msci). Pat mezi n nap. meklofenoxt, py-
ritioxin a piracetam.
Meklofenoxt zvyuje funkn schopnost a ivotaschopnost ner-

vov tkn a zlepuje vyuvn glukzy v bukch. Osvduje se ze-
jmna pi anoxii (po otrav, razu, aterosklerze, nedokrevnosti [is-
chemii] mozku aj.). U starch lid a lid se srdenmi obtemi by
denn dvka nemla peshnout 100 mg, jinak hroz srden zstava.
Pyritioxin normalizuje obh glukzy v mozku, m zlepuje psy-

chomotorickou vkonnost lovka. Je vhodn pro alkoholiky, toxiko-
many, star lidi, dti, nemocn aterosklerzou a pi razov nedo-
krevnosti (ischemii) mozku.
Piracetam aktivuje energetick metabolismus buky. Pzniv p-

sob po otravch, pi abstinennch pznacch, pi extrapyramido-
vm syndromu po neuroleptikch (pouvanch k lb depresiv-
nch stav). Jeho pouit je vhodn konzultovat s lkaem, nen uren
pro dti, thotn eny a kojc matky, hyperaktivn jedince, osoby se
sklonem k depresm a pro osoby trpc ledvinovmi obtemi.
Obvykle se uv 3x denn 800 mg, jeho inky by se mly projevit
nejdle do 3 msc.
TK KOVY
Jsou definovny jako vechny kovy, jejich jeden metr krychlov
v vce ne 5000 kg. ad se sem i kovy, kter jsou pirozenou
soust lidskho metabolismu, jako elezo, m, mangan, molyb-
den a zinek. Pesto vak jsou jako tk kovy chpny zvlt ty
kovy (olovo nap. z vfukovch plyn, kadmium z cigaretovho
koue, rtu ze zubnch plomb), kter jsou jedovat, lidskmu zdrav
kod i v minimlnm mnostv a jejich mnostv se v prod dky
jejmu zneiovn i v lidskm organismu dky civilizaci zvyuje.
Odtud je absorbuj rostliny, zvata a nakonec na vrcholku potravi-
nov pyramidy i lovk. inky tkch kov na lovka nejsou
jet zcela zhodnoceny. Pedpokld se ale, e nap. olovo (z vfu-
kovch plyn) me pokozovat mozek a nervov systm a zpso-
bovat hyperaktivitu u dt a jejich snenou inteligenci. Zvlt ne-
bezpen je olovo pro thotn eny a jejich dosud nenarozen
dti. Ped tkmi kovy je obtn se chrnit, je mon se jim pouze
vyhbat. Doporuuje se nap. co mon nejmn pobvat v ovzdu
zamoenm vfukovmi plyny, msto obyejnch potravin kupovat
biopotraviny, kter jsou vyrbny tak, aby obsah tkch kov i dal-
ch kodlivin v nich byl co mon nejni, zdret se kodlivch n-
vyk.
POTRAVINSK PSADY
Slou k lepmu a delmu uchovvn potravin a ke zlepovn jejich
vzhledu, vn a chuti. Obecn jsou v posledn dob povaovny spe
za kodliv ne za uiten. Jejich problematika je velmi sloit z nko-
lika dvod. Za prv jich je obrovsk mnostv. V podstat je potravi-
nskou psadou i obyejn sl, kterou se teba nasol maso. Ve Velk
Britnii je nyn nap. povoleno na 3500 rznch potravinskch p-
sad (z toho asi 2000 barviv), piem dosud nen znmo, kter pesn
mohou zpsobovat komplikace, zvlt pak pi vzjemnch kombina-
cch a dlouhodobm asovm horizontu. U ns se teprve nedvno za-
aly uvdt na obalech potravin tzv. ka, tj. kdy tch potravinskch
psad, kter jsou povolen v cel Evropsk unii. Pokud psada nen
povolena v cel unii, uvd se jen jako slo bez psmene E. Ovem to,
e cel Evropsk unie me pouvat njakou potravinskou psadu,
samozejm neznamen, e vechny jej dopady byly zhodnoceny vy-
erpvajcm zpsobem.
V podstat jsou ti hlavn skupiny osob, kter jsou potravin-
skmi psadami ohroeny - astmatici, u nich urit ltka me
spustit zchvat, osoby pecitlivl na acylpyrin, u kterch se objev
vyrka, a hyperaktivn jedinci, zvlt dti, jejich problmy mo-
hou nkter psady zhorovat, i kdy nen dosud znm mecha-
nismus, pro tornu tak je. Na potravinsk psady by si dle mli
dvat pozor i vichni alergici. Nkter psady nelze doporuit pro
kojence.

NEJASTJI POUVAN PROBLEMATICK POTRAVINSK

PISADY
E 102 - tatrazin
Charakteristika: lutooranov barvivo
Pouit: velmi ast - npoje, peivo, suenky, masn vrobky, uzen
tres maso, omky, cukrrensk vrobky, rychl oberstven
Rizikov skupiny: hyperaktivn osoby, astmatici, osoby pecitlivl
na acylpyrin
E 104 chinolinov luti

-
Charakteristika: zelenolut barvivo

Pouit: zvlt u uzench ryb a v karbantcch pinnch vaenm
vejcem
Rizikov skupiny: hyperaktivn osoby
E107-lut2G
Charakteristika: lut barvivo
Pouit: velmi ast - npoje, peivo, suenky, masn vrobky, uzen
tres m aso, omky, cukrrensk vrobky, rychl oberstven
na acylpyrin
E 110 - lu SY
Charakteristika: lut barvivo
Pouit: okoldov npoje, polvky v sku, dezerty, suenky, strou-
hanka, kompoty, zavaeniny
Rizikov skupiny: hyperaktivn osoby, osoby pecitlivl na acylpyrin
E 122 - azorubn
Charakteristika: erven a purpurov barvivo
Pouit: malinov npoje, demy, dezerty, omky (i hnd), polvky
v sku
na acylpyrin
E 123 - amarant
Charakteristika: erven barvivo
Pouit: npoje, npin ovocnch kol, el, sladk peivo, po-

lvky v sku, masov smsi, beefburgery
Rizikov skupiny: hyperaktivn osoby, osoby pecitlivl na acyl-
pyrin
E124 - ponceau YR
Pouit: masov pasty, rajsk polvka a omka, vrobky z jahod
(npin, el), smsi na sladk peivo
na acylpyrin
E127 - erythrosin
Pouit: vin s ervenou polevou, konzervovan ovoce, prkov
smsi na mounky, suenky, unka, vrobky z vepovho masa, n-
kter vrobky rychlho oberstven z brambor
E128 - erve 2G
Charakteristika: erven barviva
Pouit: peivo pinn vepovm masem, prky, masn vrobky
E131 - patentn mod V

Charakteristika: modrofialov barvivo
Pouit: zvlt karbantky pinn vaenm vejcem
Rizikov skupiny: hyperaktivn osoby, astmatici, osoby pecitli-
vl na acylpyrin, alergici
E132 - indigotin
Charakteristika: modr barvivo
Pouit: masn vrobky, masov smsi
E133 - briliantov mod

Charakteristika: modr barvivo
Pouit: vrobky rychlho oberstven s pchut slaniny a hrku

v plechovce
E142 - zele S
Charakteristika: zelen barvivo
Pouit: konzervovan hrek, chestov polvky, mtov va, n-
poje a el z limet
E150 - karamel
Charakteristika: hnd barvivo z cukru
Pouit: npoje, masov smsi, polvky, omky, chlb, peivo, su-
enky, ocet, marmelda, vrobky z hovzho masa
E151 - er PN
Charakteristika: ern barvivo
Pouit: ovocn omky, npin do tvarohovch kol
E153 - ivoin uhl

Charakteristika: ern barvivo ze splench rostlinnch tkn
Pouit: ovocn vy, demy a el
Rizikov skupiny: hyperaktivn osoby, alergici
E154 - hnd FK
Charakteristika: hnd barvivo
Pouit: uzen ryby
Rizikov skupiny: hyperaktivn osoby, alergici
Riziko: vyrky, dchac obte, zadrovn vody v organismu, roz-
osten vidn, hyperaktivita
E155 - hnd HT
Charakteristika: hnd barvivo
Pouit: irok spektrum nejrznjch potravin
E 200 - kyselina sorbov

Charakteristika: konzervan ltka s fungicidnmi (protihoubo-
vmi) inky
Pouit: jogurty, sry a vrobky z nich, balen peivo, npin, po-
levy, nealkoholick npoje, mraen pizza
Rizikov skupiny: alergici
E 210 - kyselina benzoov

Charakteristika: konzervan ltka a antioxidant, pirozen se vy-
skytuje v aji, v malinch, v pryskyicch a v balzmech, ale hlavn se
vyrb umle
Pouit: vrobky z ovoce, nlevy, marinovan ryby, saltov zlivky,
pivo, instantn kva
Rizikov skupiny: hyperaktivn osoby, astmatici, alergici
Riziko: me zpsobovat kon obte, sennou rmu a astma, jedi-
nm eenm je se tto ltce vyhnout, vybrat si sice stejnou potravinu,
ale konzervovanou kyselinou mlnou (E 270), kter tyto obte ne-
zpsobuje.
E 211- benzoan sodn

Charakteristika: konzervan ltka
Pouit: konzervovan omky, nealkoholick npoje, sladkosti
Rizikov skupiny: hyperaktivn osoby, astmatici, alergici
zpsobuje.
E 212 - benzoan draseln

Pouit: vrobky z ovoce, nlevy, marinovan ryby, saltov z-
livky, pivo, instantn kva
pyrin, alergici
zpsobuje.
E 213 - benzoan vpenat

pyrin, alergici
Riziko: me zpsobovat kon obte, sennou rmu a astma, jedinm
eenm je se tto ltce vyhnout, vybrat si sice stejnou potravinu, ale kon-
zervovanou kyselinou mlnou (E 270), kter tyto obte nezpsobuje.
E 214 - sl kyseliny hydroxybenzoov

pyrin, alergici
zpsobuje.

Rizikov skupiny: hyperaktivn osoby, osoby pecitlivl na acylpy-
rin, alergici
zpsobuje.

pyrin, alergici

al e konzervovanou kyselinou mlnou (E 270), kter tyto obte ne-
zpsobuje.
E 217 - sl kyse liny hydroxybenzoov

Rizikov skupiny: hyperaktivn osoby, osoby pecitlivl na acylpy
rin, alergici

pyrin, alergici

pyrin, alergici
zpsobuje.
E 222 - hydrogensiiitan sodn

Charakteristika: konzervan ltka, blidlo
Pouit: pivo, vno

E 223 - metasiiitan sodn

Pouit: uzeniny, konzervovan omky, nakldan cibulky, bram-
borov kae v sku, pomeranov va
E 224 - metasiiitan draseln

Pouit: v domcnostech kompoty a vna, prmyslov pivo
E 226 - siiitan vpenat

Pouit: jablen vno
E 227 - hydrogensiiitan vpenat

Pouit: jablen pivo
E 249 - dusitan draseln

Pouit: vaen a konzervovan maso, uzeniny
Rizikov skupiny: hyperaktivn osoby, alergici, kojenci
Riziko: dal zaten dusitany, staj se s dusitany pijmanmi zvlt
z vody a erstv zeleniny (zven obsah v dsledku hnojen), v extrm-
nch ppadech zven riziko vzniku rakoviny, mohou zpsobovat ne-
volnost, bolest hlavy a zvrat, nedouc inky mono sten elimi-
novat zvenm psunem vitamnu C.
E 250 - dusitan sodn

Pouit: vaen a konzervovan maso, uzeniny
Riziko: dal zaten dusitany, staj se s dusitany pijmanmi

zvlt z vody a erstv zeleniny (zven obsah v dsledku hnojen),
v extrmnch ppadech zven riziko vzniku rakoviny, mohou zp-
sobovat nevolnost, bolest hlavy a zvrat, nedouc inky mono
sten eliminovat zvenm psunem vitamnu C.
E 251- dusinan sodn

Pouit: vaen a konzervovan maso, uzeniny, nkter sry
Riziko: dal zaten dusitany, staj se s dusitany pijmanmi
zvlt z vody a erstv zeleniny (zven obsah v dsledku hnojen),
v extrmnch ppadech zven riziko vzniku rakoviny, mohou zp-
sobovat nevolnost, bolest hlavy a zvrat, nedouc inky mono
sten eliminovat zvenm psunem vitamnu C.
E 252 - dusinan draseln

Charakteristika: konzervan a ochrann ltka
Pouit: konzervace a ochrana masa
E 270 - kyselina mln

Charakteristika: konzervan a ochrann ltka
Pouit: margarn, mlko uren dtem, saltov zlivky, cukr-
rensk vrobky, nealkoholick npoje
Rizikov skupiny: kojenci
E 300 - kyselina L-askorbov (vitamn C)

Charakteristika: antioxidant
Pouit: ovocn vrobky, nealkoholick npoje, suen brambory, pivo
Rizikov skupiny: nejsou
E 321 - prodn vtaek

Charakteristika: antioxidant extrahovan ze sji, kukuice a dal-
ch obilovin s vysokm obsahem vitamnu E
Pouit: rozinky, suenky, sladk peivo, konzervovan omky,
zmrzlina, margarn, nealkoholick npoje, smaen polotovary, sn-
daov vloky, vkaky, srov pomaznky
Rizikov skupiny: dn
Riziko: dn, je nekodn, vhodn nhrada za E 320 a E 321
E 310 - propylgallt
Pouit: tuky, oleje, smaen jdla, vrobky rychlho oberstven
vl na acylpyrin, kojenci
E 311- oktylgallt
na acylpyrin, kojenci
E 312 - dodecylgallt
E 320 - butylhydroxyanizol
Rizikov skupiny: hyperaktivn osoby, astmatici, alergici, kojenci
Riziko: vyvoln hyperaktivity, lze se mu vyhnout vyhledvnm
potravin, kde je tato ltka nahrazena nekodnm antioxidantem
E 306.
E 321- butylhydroxytoluen
Rizikov skupiny: hyperaktivn osoby, astmatici, alergici, kojenci
Riziko: vyvoln hyperaktivity, lze se mu vyhnout vyhledvnm
potravin, kde je tato ltka nahrazena nekodnm antioxidantem

E 306.
E 321- lecitin
Charakteristika: emulgtor vyrbn z vajench loutk
a sji
Pouit: mnohostrann
E 406 - agar
Charakteristika: ztuova a stabiliztor z moskch as
Pouit: zmrzlina, mraen ovocn pohry, povrchov prava
masa
E 407 - karagena
Charakteristika: ztuova, emulgtor a elrovac ltka z mo-
skch as
Pouit: zmrzlina, el, mraen ovocn pohry, lehaka, sry,
zdoben kol
E 410 - klovatina
Charakteristika: emulgtor vyrbn z lusk rohovnku
Pouit: mnohostrann
Riziko: nen, nkdy nahrazuje kakao, ale na rozdl od nj neobsa-
huje kofein.
E 413 - tragant
Charakteristika: ztuova, emulgtor a stabiliztor z pryskyice
z kmen nkterch druh rodu Astralagus
Pouit: upravovan sry, zdoben kol, erbet, saltov zlivky
E 414 - arabsk guma

Charakteristika: ztuova, emulgtor a stabiliztor z pryskyice
z vtv nkterch druh rodu Acacia
Pouit: nkter balen smetanov sry, dortov smsi

E 421 - mannitol
Charakteristika: sladidlo z moskch as a nkterch druh ja-
san, zlepuje strukturu vrobku
Pouit: sladkosti, zmrzlina
E 430 - polyoxyetylenmonostearan
Charakteristika: emulgtor a stabiliztor
Pouit: peivo
E 431 - polyoxyetylenmonostearan
Charakteristika: emulgtor a stabiliztor
Pouit: peivo
E 450 460 celulza, klovatina, el

- -
Charakteristika: pinidlo
Pouit: rzn, zvtuj objem potravin a zvyuj mnostv vody
a vzduchu, kter potraviny zadruj
Rizikov skupiny: dn
Riziko: dn, tato skupina psad je nekodn
508 - chlorid draseln

Charakteristika: nhraka soli, elrujc psada
Pouit: dle poteby
510 chlorid amonn

-
Charakteristika: dochucovadlo
Pouit: kvaen potraviny
Rizikov skupiny: alergici, kojenci
541 fosforenan sodnohlinit

-
Charakteristika: kypidlo
Pouit: smsi na ppravu peiva

Rizikov skupiny: alergici, kojenci
621 - glutaman sodn

Charakteristika: dochucovadlo pvodem z moskch as a cukrov epy
Pouit: maso, polvky, pikantn vrobky rychlho oberstven,
mnoho polotovar
vl na acylpyrin, alergici, kojenci
622 - glutaman draseln

Charakteristika: dochucovadlo pvodem z moskch as a cuk-
rov epy
mnoho polotovar
623 - glutaman vpenat

mnoho polotovar
627 - guanylan sodn

Pouit: pikantn vrobky rychlho oberstven, polvky v sku,
omkov granule, jdla z pedvaen re
pyrin, alergici, kojenci
631 - inozinan sodn

ovrin. alergici, koienci
635 - ribonukleotidy, sodn soli

pyrin, alergici, kojenci
E 905 - minerln sacharid

Charakteristika: izolan inidlo, letidlo
Pouit: pro izolaci a lesk citrusovch plod, suenho ovoce a po-
vrchu sr
Riziko: mohou brnit vstebvn vitamn A, D, E a K, ppadn
drdit konenk (svdn)

Charakteristika: izolan inidlo, emulgtor
vrchu sr
drdit konenk (svdn)

Charakteristika: izolan inidlo, emulgtor
vrchu sr
drdit konenk (svdn)
924 - brominan draseln

Charakteristika: blidlo na mouku
Pouit: chlb, peivo, suenky
925 - chlor
Charakteristika: blidlo na mouku
926 oxid chloriit

-
Charakteristika: blidlo na mouku, itn vody

PROBLEMATICK POTRAVINOV PSADY

PODLE RIZIKOVCH SKUPIN
Hyperaktivn jedinci
E 102, E 104, E 107, E 110, E 122, E 123, E 124, E 127, E 128, E 131,
E 132, E 133, E 142, E 150, E 151, E 153, E 154, E 155, E 210, E 211, E 212,
E 213,E 214, E 215, E 216, E 217, E 218, E 219, E 222, E 223, E 224,
E 226, E 227, E 249, E 250, E 251, E 252, E 310, E 311, E 312, E 320,
E 321, 621, 622, 627, 631, 635, E 905, E 906, E 907
Astmatici
E 102, E 104, E 107, E 122, E 124, E 131, E 132, E 210, E 211, E 212, E 213,
E 214,E 215, E 216, E 217, E 218, E 219, 621, 622, 623, E 905, E 906, E 907
Osoby pecitlivl na acylpyrin

E 102, E 107, E 110, E 122, E 123, E 124, E 131, E 132, E 155, E 212,
E 213, E 214, E 215, E 216, E 217, E 218, E 219, E 310, E 311, E 312, 621,
622, 623, 627, 631, 635, E 905, E 906, E 907
Alergici
E 131, E 132, E 153, E 154, E 155, E 200, E 210, E 211, E 212, E 213,
E 214,E 215, E 216, E 217, E 218, E 219, E 249, E 250, E 251, E 252,
E 320, E 321, E 406, E 407, E 413, E 414, E 421, E 430, E 431, 508, 510,
514, 541, 621, 622, 627, 631, 635, E 905, E 906, E 907, 924, 925, 926
Kojenci
E 249, E 250, E 251, E 252, E 270, E 310, E 311, E 312, E 320, E 321,
508, 510, 514, 541, 621, 622, 623, 627, 631, 635, E 905, E 906, E 907
LBA VITAMNY A STOPOVMI PRVKY

Americk biochemik Linus Carl Pauling (1901-1994), nositel
Nobelovy ceny za chemii a mr, vystoupil s teori, podle kter indi-
viduln optimln stanoven dvky vitamn a stopovch prvk
pro kadho lovka mohou dotynmu jedinci prodlouit ivot a
o dvacet let pi zachovn dobrho zdravotnho stavu. Svoji teorii
nazval ortomolekulrn lkastv a zastval nap. nzor, e lkai
bn doporuen dvky jsou pro mnoho lid pli mal a e
mnoha lidem by vyhovovaly dvky i desetkrt vt, v nkterch
ppadech a stonsobn. Takto vysok dvky vitamnu C (a sto-
nsobn proti bn doporuovanm dvkm) jsou uiten nejen
v boji proti rm i nachlazen, ale i pi lb rakoviny, zlepuj ho-
jen a posiluj imunitu. Vhodou tto lby je to, e neme dojt
k pedvkovn, organismus nadbyten vitamn C pirozen vylu-
uje.
Jist spchy se zvenm psunem vitamn zaznamenali v pades-
tch letech dr. Abraham Hoffer a dr. Humphry Osmond, kdy prokzali,
e zven mnostv vitamnu B3 zlepilo stav 75 % schizofrenik z cel-
kovho potu 2000 pacient.
V kadm ppad je zapoteb ppadn uvn zvenho
mnostv vitamn (s vjimkou vitamnu C) a stopovch prvk kon-
zultovat s lkaem a nezapomnat na mon nsledky z jejich pe-
dvkovn.
LBA ENERGI
Obecn vzato existuje klasickou vdou nepijman pedstava,
e krom dosud znmch energi (gravitan, elektromagne-
tick, siln, slab) existuj jet nkter jin energie, nap. bioe-
nergie, vyzaovan ivmi organismy (lid, zvata, rostliny), ne-
ivmi vcmi (nap. kameny rznho druhu), Zem nebo
vesmrem (kosmick energie). Litel, kte s tmito energiemi
pracuj, tvrd, e je na rozdl od jinch lid mohou ctit a vnmat
a tak do jist mry usmrovat - odnmat, dodvat, pemovat.
Tak nemocnho zharmonizuj", m se odstran jeho pote.
Protoe tyto energie nejsou zjistiteln stvajcmi vdeckmi p-
stroji, nelze zatm dnou vdeckou metodou zjistit jejich pod-
statu, a tedy ani to, zda je to jeden druh energie, nebo nkolik
druh energie, nebo rzn projevy tho druhu energie, do-
konce ani to, zda to nen dosud neznm projev ji znmch

energi. Litel, kte pracuj s energiemi, dok jejich ptom-
nost, toky a charakteristiky zjistit pomoc rznch pomcek (vir-
gule, spirla, kyvadlo) a ovldat (svm vlastnm psobenm, pou-
vnm tzv. tvarovch zi, nap. nilskho ke, rznch spi-
rl apod.).
Bioenergie
Dosud vdecky nezjitn ivotn" energie, kterou jsou nkte l-
itel schopni psobit na lovka, a tm odstraovat jeho obte rz-
nho druhu. Nkte litel se spokoj s tm, e to prost funguje",
jin se pokouej ke sv praxi vytvoit njak teoretick" zklad a po-
tom plat, e co litel, to vlastn teorie.
O tom, e je tmto zpsobem lby mon doshnout podivuhod-
nch vsledk, svd nap. praxe litelky Radomry Mdlkov.
Podailo se j dokonce u jednoho pacienta snit mnostv viru HIV
v krvi pod mitelnou hladinu. Vyprv o tom: Lm rzn choroby,
napklad ztrtu imunity i jin, ale u Evena jsem mla ji dopedu ne-
uvitelnou vnitn jistotu a siln pocit, e mu mohu pomoci. Kdy ke
mn poprv piel, prokazovaly laboratorn vsledky od jeho oetuj-
cho lkae jednoznan pozitivitu viru HIV Po deseti sezench u tam
vir nebyl. Jak jsem to dokzala? Kdy to eknu velmi strun, psobila
jsem intenzivn energi i dalmi formami na jeho imunitn systm, na
nadledvinky, brzlk a hypofzu. A Even rovn vil, e se to poda.
Chodil ke mn dvakrt tdn. Pi kad nvtv se mu sniovalo
mnostv viru v krvi. Nakonec bylo pod mitelnou hranic a labora-
torn testy vykazovaly stejn hodnoty jako u zdravho lovka. Jsem
pesvdena, e se s virem HIV setkvali ji nai pedkov, ale protoe
nebyli tolik zasaeni civilizac jako my, byli neporovnateln zdravj
a mli mnohem lep imunitn systm, zdolali ho."
R. Mdlkov je tedy pesvdena, e organismus dispbnuje latentn
schopnost zdolat i tuto nkazu. Problm je v tom, e tuto schopnost
nedoke dost rychle probudit a aktivizovat.
SLOVO LITELE
Nevm, m to je, jenom vm, e to je nkde ve mn a e to lidem
pomh. Drm se teorie, kter se k meridinov. Jsem pesvd-
en, e tlo se dl na okruhy, v nich za fungovn a celkov stav
jednotlivch tlnch kon zodpovd vdy tzv. vrcholn orgn.

Lidsk energie je do znan mry zhadn a neprozkouman feno-
mn, kter doke mnohdy doslova zzraky. Napklad bojovat s ra-
kovinou bioenergi a posilovnm imunitnho systmu m smysl,
pokud ndor jet roste a nen sobstan a jeho buky jet ko-
munikuj s mozkem. Jakmile je jeho vvoj ukonen, ije si u vlast-
nm ivotem a je mon ho pouze zniit ozaovnm, chemoterapi
nebo skalpelem. To zase likviduje lidskou imunitu a je to uzaven
kruh. Nehled na to, e tlo samo reaguje na ,hrozbu` lby obran-
nmi kroky. Jakmile mozek informuje tlo o chystanm zniujcm
zkroku proti zmutovanm rakovinnm bukm, ty se zanaj br-
nit a zpravidla metastzuj." (J. Doubrava, litel)
Mozek je dic centrum vydvajc rozkazy. Pokud je naruena
nkter jeho innost napklad nerovnovhou energie, pak jsou
pkazy chybn. Vnitn orgny, tedy jejich vykonavatel, se jimi
pesto d, take nefunguj sprvn." (P. Kraubner, litel)
Psobm vlastn energi. Lm ve vyjma pokroil cukrovky, kte-
rou snad neum vylit nikdo. Nelm AIDS, kocovinu a blbost.
Nerad dlm rakoviny a virov onemocnn. Pokud jde o leukmii,
kdy odstrante pinu, tak ji lze vylit celkem snadno. Dokud bude
nae medicna lit jen nsledek, nevyl ji vbec. Nesouhlasm s n-
zorem, e se jedn o rakovinu krve. Podle mch poznatk jde o rako-
vinu vrtnicovho systmu." (Jan Spvek, litel)
Vkldn rukou
Specifick zpsob psoben bioenergi. Mnoho litel tzv. vkld
ruce, tj. pilo ruku na bolav msto, co je popsno v antickch spi-
sech Hippokratovch ji z 5. stol. p. n. 1. Tuto jednoduchou lbu pe-
vzali i prvn kesan a pouv ji i ada litel. Nen pitom nutn,
aby dolo pmo k fyzickmu kontaktu mezi pacientem a litelem.
Podstatn vak je, e litel rukama vraznji nehbe.
Magnetizace
Jde o bezdotykov vkldn rukou, kdy litel vykonv tahy"
podl tla pacienta (magnetizuje ho). Nkdy tak litel (jako
teba Mesmer) pro zvraznn inku drvali (a dodnes drvaj)
v ruce magnety. Pes adu vzkum nebyla podstata tohoto zp-
sobu lby dosud vdecky objasnna. Pacienti vak udvaj, e z l-
itelovch rukou ct teplo, ppadn maj pocit, jako by jimi pro-

chzel elektrick proud.
Lebn dotyk
Dt metod bioenergetickho psoben njak pevnj rmec
se pokusila americk lkaka dr. Dolores Kriegerov, a to s clem
zkvalitnit ppravu zdravotnch sester. Zjistila, e v podstat nez-
le na tom, zda tuto metodu pouv njak vyhlen litel, pro-
toe psobit vkldnm rukou me kdokoliv. Kontakt mezi tmto
drcem energie a jejm pjemcem vidla jako kontakt mezi ener-
getickmi obaly obou osob.
V prvn ad je ovem zapoteb, aby se kad sm nauil bio-
energii ctit. Sta k tornu jednoduch cvien. Nejprve je teba dt
ruce ped sebe, jako byste je chtli sepnout pi modlitb. A potom:
Piblite dlan co nejvce k sob, aby se vak nedotkly. Pak ruce od-
dalte asi na vzdlenost 5 cm a pomalm pohybem se vrate do p-
vodn polohy. Opt ruce oddalte, tentokrt asi na 10 cm, a znovu
vrate do pvodn polohy. Postup opakujte pro vzdlenosti mezi
dlanmi 15 cm i s nvratem do vchoz pozice a uvdomujte si, zda
ctte urit tlak nebo jinou znatelnou zmnu, a kdy je budete vra-
cet, zastavujte se pi pomalm a vyrovnanm pohybu kadch 5 cm
a zjiujte, zda pociujete tlakov pole. Spletete-li se, zante vdy
znovu. Jakmile se toto naute, zanete ctit biopole i jinch osob
a dokete je harmonizovat.
I kdy takovto psoben bioenergi vypad naprosto arlatnsky
a nevrohodn, existuje objektivn dkaz o tom, e m svj prak-
tick vznam. Dr. Kriegerov uspodala pokus, kdy se zamila na
zmny krevnho barviva - hemoglobinu. Hemoglobin v krvi osob,
na kter bylo takto psobeno, reagoval pozitivn, hemoglobin
u kontroln skupiny zstal beze zmn. I kdy meme tomuto po-
kusu vytknout zejmna mal poet pokusnch osob (max. 76)
a opakovn, je to v kadm ppad oteven vzva pro dal prak-
tick ovovn tohoto zpsobu alternativn lby.
Reiki
V posledn dob velmi populrn systm len energi, hlavn
proto, e se mu me nauit kad, nevyaduje se k nmu dn
zvltn nadn. Reiki je japonsk vynlez" a neznamen nic jinho
ne vesmrn dvn ivota (rei) + energie (ki). Jedna z mistryn rei-

ki Mari Hall definuje reiki jako vesmrnou ivotadrnou energii
a zrove i jako neomezenou lsku. Ve slov -ki- je pitom dobe c-
tit ono nsk chi. Jde toti o stejnou energii, resp. o stejnou ped-
stavu oientlnch filozof o tto energii.
Reiki v dnen podob je novodob zleitost, jej tradin ko-
eny vak sahaj podle legend a tradice a ti tisce let do minu-
losti. Koeny m dajn v jedn prastar tibetsk buddhistick
sekt. Toto uen se pitom vdy pedvalo z mistra na ka,
kter se potom stal mistrem atd. Vztah mistr - k je v japon-
skm, resp. orientlnm pojet pitom daleko pevnj ne v ev-
ropsk tradici. V 19. stol., kdy se o umn lit vkldnm rukou,
jako to umli Je a Buddha, zaal zajmat kesansk duchovn
dr. Mikao Usui (zem. 1893), bylo toto pradvn umn prakticky
zapomenuto. Dr. Usui dlouho hledal, dlouho studoval a hodn
cestoval po vech monch klterech, ale v podstat bezv-
sledn. Po jednadvaceti letech hledn se mu dostalo vnuknut,
e se m odebrat na posvtnou horu Kuridamu nedaleko Kjta,
postit se a meditovat. Tam se mu takto konen dostalo osvcen,
zjevilo se mu oslniv bl svtlo, kter se promnilo v duhu se
zlatmi, blmi, modrmi a fialovmi kruhy. V kadm kruhu byl
njak sanskrtsk holografick znak. Potom dr. Usui uslyel hlas,
kter mu ekl: Zde je kl k lb. Nau se tyto znaky, zapamatuj
si je a nedovol, aby byly zapomenuty." To dr. Usui nahlas slbil
a vize skonila. Cel rozradostnn se potom vydal za svm ze-
novm uitelem, aby se s nm o svoje dojmy podlil. Cestou
z hory si okliv rozbil nohu. Kdy si chtl rnu obvzat, stailo,
aby k n piblil ruku a rna se zaala hojit. Dr. Usui pitom ctil,
e m ruce cel rozplen. Cestou do Tokia uzdravil jet jednu
mladou Japonku, kterou velmi bolel zub, a zaal pemlet, co si
se svm darem pone. Jeho zenov mistr mu doporuil dal me-
ditaci a dostavilo se dal vnuknut - podat tokijskho krle"
ebrk, aby sml lit jeho poddan". To potom inil sedm let,
ne zjistil, e pouh odstrann fyzickch obt nesta, e je
teba lit i ducha lovka - snait se, aby poznal bezmeznou
lsku tak, jako ji poznvaj kesan. Kdy dr. Usui v roce 1893
zemel, zanechal po sob estnct svch k. Jeden z nich, dr.
Chir Hajai, zaloil prvn reiki kliniku v Tokiu. Jako prvn za
druh svtov vlky nauil reiki techniku i dv eny, protoe se

obval, e jeho ci - mui vlku nepeij a umn reiki bude
opt ztraceno. Jedna z tchto aek, Hawaj Takakata, jej ro-
die patili k havajsk japonsk menin, vlku jako americk ob-
anka skuten peila a v Severn Americe po sob zanechala 22
mistr reiki a Americk sdruen reiki (The International
Association of Reiki). Tak zaalo reiki svoji triumfln cestu do
celho svta.
Len metodou reiki je velmi jednoduch, lovk pi tom ne-
mus na nic myslet ani v podstat nic usilovn dlat. Lid jsou jen
rzn nabit magnety", kter se navzjem ovlivuj. Mari Hall k:
Reiki nen psychotronick ani mysl zen energie. U tchto tera-
pi mus terapeutov vidt energii vchzejc do nich a potom mysl
smovat energii k dal osob. Mysl je vdy kl k pouit tto te-
rapie. Reiki nen ani polaritn terapie nebo magnetismus. V tchto
terapich se nemoc povauje za zpornou energii. Terapeut, kter
je napinn kladnou energi, pitahuje zpornou energii, jako mag-
net vytahuje jin z tla lenho. Jednou z nejvtch obav je, jestli
tato negativn energie neme njak ovlivnit terapeuta a zpsobit
jeho onemocnn, nebo zda terapeut neme pedat zpornou
energii lenmu. Nedochz k pejmn energie od nkoho ani
k darovn va energie. Bud' je energie reiki v rovnovze, nebo j je
v nkter oblasti pli mnoho nebo mlo, potom se zde vytvo
stav nerovnovhy, a tud vt pravdpodobnost onemocnn.
V rovnovnm stavu m kad anci na sebeuzdraven. Rovnovha
je jednodue nastolovna pokldnm rukou na sebe sama nebo na
druhho... Reiki si sama bhem lby hled cestu do mst, kde je
energie v nerovnovze.
Jak je mon stt se mistrem reiki? Velmi snadno. Jsou na to
kurzy a bohat nabdka mistr reiki v inzertnch rubrikch p-
slunm smrem zamench periodik. V jejich kutzech se ci se-
znm s hlavnmi principy reiki a nau se tuto techniku pouvat
v praxi. Zvldnut reiki je rozdleno do ty rovn - stup:
Reiki 1. stupn
Iniciace. Mistr reiki kovi oteve tyi hlavn akry (akru srdce,
hrdla, temene a ela) a slad je s energi reiki. Toto sladn je trval.
k se nau, jak erpat energii pro sebe i pro druh.
Reiki 2. stupn
Iniciace aker v dlanch rukou. Mnostv energie erpan na
1. stupni se tak znsobuje, energie je tak koncentrovanj. Tak
je mon lit i na dlku.
Reiki 3. stupn
Prvn etapa na cest k tomu, stt se mistrem reiki. Jsou oteveny
zbvajc ti hlavn akry. k na tomto stupni nesm pochybovat
o tom, e jeho poslnm je stt se mistrem reiki.
Reiki 4. stupn
Uveden do stavu mistra reiki. Posledn etapa. Mari Hall piznv,
e dosaen tohoto stavu je velmi obtn i proto, e bv spojeno
s nemalmi nklady. To cel systm osvojovn si reiki, kter je
takto postaven na komern bzi, pece jen nakonec ponkud zpo-
chybuje, tebae jak misti reiki zdrazuj, hlavn v tto vci z-
stv ona veobjmajc lska, kterou by adepti mli pociovat a pe-
dvat dl. Netk se jenom lid mezi sebou, ale zvat a rostlin
a nakonec i cel planety a vesmru.
(Pozn. Je teba potat s tm, e na kurzovn na nich rovnch
vynalote dov tisce korun a na t nejvy rovni dov dese-
titisce korun.)
PT DUCHOVNCH PRINCIP REIKI

1. Dnes v sob utim jakoukoliv zlobu
Tm dojde k odblokovn veobjmajc lsky, kterou zloba potla-
uje a nedovol j, aby se projevovala. Zbavit se zloby je samozejm
velmi obtn. Obvykle pomh, kdy si lovk uvdom pinu
sv zloby, co poaduje od ivota a co od nj oekv. Odpovd na
zlobu mus bt lska, u proto, e zlobou kodme nakonec vce
sob ne tomu, kdo ns rozzlobil.
2. Dnes zapomenu na vechna trpen

Kdy se lovk trp, zapomn, e vechno m njak smysl, e
existuje njak vy d. A jak tento d bude nakonec vypadat, to
zle i na lovku samotnm. Trpen ukazuje, e nco nen v po-
dku a tak cestu k nprav.
3. Dnes si pipomenu, kolik milosti se mi dostalo

Je teba proctit vdnost za vechno, eho se lovku dostalo.
Nemus to bt jen vci materiln povahy, ale i krsn proitky a po-
city aj. Proctn vdnost milost znsobuje.
4. Dnes budu svou prci dlat poctiv

K tomu ani snad nen co dodat. Nepoctivou prac neidme jen
sv okol, ale hlavn sami sebe.
5. Dnes budu laskav ke vem ivm bytostem

lovk i ostatn iv bytosti jsou vlastn jednm celkem. Svoj
laskavost k ostatnm prociujeme onu sounleitost. V praxi se
ovem tato zsada vi nkterm naim blinm realizuje dosti tko.
Celkem vzato, stailo by pouh dodrovn tchto pti pravidel,

aby i bez reiki byl n svt o hodn lep. Dsledn aplikace teba
jen t posledn zsady by znamenala svt bez vlek. K tomuto ide-
lu mme jako lidstvo ale pod jet hodn daleko.
Len sebe sama

Osoba uvajc reiki pikld ruce na problmov msta na svm
tle - anebo preventivn, v rmci jaksi udrovac kry, na vechny
akry a orgny. Protoe reiki je vude kolem, sama si takto snadno
najde cestu tam, kde je j zapoteb nejvce.
Len druhch osob

Pouvaj se osvden polohy a zpsoby vkldn rukou na dru-
hou osobu podle poteby. Lba reiki by mla probhat ve zvltn
mstnosti uvan k tomuto elu. I kdy reiki psob vude, pa-
cient i terapeut se takto lpe uvoln. K uvolnn pispv i relaxan
hudba, ppadn modlitba terapeuta (bez ohledu' na vyznn by
mla vyjadovat prosbu o zdrn prbh lby). Pacient se polo
na vhodnou podloku (masn stl, obyejn stl s molitanovou
matrac) apod., kter je tak vysok, aby u nj mohl terapeut poho-
dln sedt. Reiki sezen trv a jednu hodinu, kad nepohodln
poloha se proto asem vymst. Pacient zstv obleen, ml by
vak odloit ty odvn sousti, kter ho tsn, perky, psky s vel-
kmi sponami, obuv. Nesm mu bt zima, proto je vhodn mt po
ruce i v lt lehkou pikrvku, protoe oddlen teplch reiki" ru-
kou me pacient subjektivn pociovat jako ochlazen. Dle je
vhodn pamatovat na vhodn pekryt otevench ran (steriln g-
zou), ppadn v takovm ppad pracovat v chirurgickch ruka-
vicch. K lepmu kontaktu s pacientem napome rozhovor o jeho
obtch, zsadn je vak teba nechat pacienta spontnn pro-
mlouvat, do odpovd ho netlait. Nen nutn se pacienta pmo
dotkat, sta kontakt s jeho aurickm tlem. Penos energie tera-
peut ukon tak e sepne ruce.
}
Skupinov terapie
Nkolik reiki terapeut me psobit najednou na jednoho ne-
mocnho. Pedtm vak mus harmonizovat svoje energie, obvykle
tak, e se vichni uchop za ruce a nkolikrt se zhluboka nadech-
nou.
Reiki, partnersk vztah a dti

Reiki povauj jeho zastnci za nejlep a nejpirozenj zpsob
lby a kontaktu, kter mohou rodie poskytnout svm dtem. Pokud
jsou oba rodie vzdlni v reiki, pi kadm dotyku si navzjem vy-
muj energii a obohacuj se. Blahodrn je energie reiki i pro t-
hotn eny. Umouje tak ostatnm lenm rodiny bt v kontaktu
s oekvanm dttem jet ped jeho narozenm.
Reiki a zvata a rostliny

Na zvata a na rostliny se psob energi reiki stejn jako na lidi.
Napklad je mon piloit ob ruce ze strany na akvrium, pso-
bit na hada stoenho na dlani, piloit ruku zveti tam, kde je zra-
nn nebo ct obte.
V ppad rostlin je optimln psobit na koeny. Kvtine je
mon kad den podret chvli v rukou. Semena se pokldaj na le-
vou ruku a pravou se pikryj. Stromy pi objet reiki energii do-
konce oplcej.
Reiki a jin metody alternativn medicny

Reiki dajn zlepuje vechny ostatn metody, nap. chiropraxi,
mase, akupunkturu, akupresuru, lbu krystaly, homeopatii, cvi-
en i bioenergetick terapie.
Kosmick energie
Bv vnmna jako univerzln energie vehomra. I v tomto p-
pad m na jej podstatu kad, kdo s n pracuje, svj vlastn nzor.
Litel J. Paseka uvd: Na zemkouli dopad sedm vesmrnch pa-
prsk a ti z nich tvo hmotn plazma. J je (nilskm) klem pe-
tvm, a tm oslaben orgn nabjm. Lidem eknu, co si myslm,
a ono to tak vyjde."
Energie pyramid
Tento zpsob alternativn lby je zaloen na skutenosti, e
v jedn tetin vky uprosted pyramidy, kter proporn odpo-
vd Cheopsov pyramid v Egypt, dochz k soustedn jist
energie, kter se hmatateln projevuje i navenek. Experimentln
to prokzal radiotechnik Ing. Karel Drbal, kdy lepenkovho mo-
delu pyramidy vyuil k efektivnmu brouen iletek a po znanm
sil a deseti letech ekn se mu podailo nechat si tento pozoru-
hodn osti iletek v roce 1959 i patentovat (slo patentu 91304).
Ing. Drbal funkci pyramidy popisuje takto:
V prostoru uzavenm tmto tvarem zane automaticky rege-
neran proces, vyvolan pouze uvedenou dutinou (to znamen,
e excitace tto dutiny je vytvoena jenom okolnm kosmickm
a zemskm polem, nap. elektrickmi, magnetickmi, elektro-
magnetickmi, gravitanmi a sticovmi poli a energiemi, even-
tuln i dalmi, kter nebyly jet definovny), a to proces, kter
psob na iletkov ost. Ten ovlivuje ost iletky tak, e vede
ke snen mnostv vnitnch poruch (dislokace vytvoen v pro-
cesu holen) v mce mikrokrystalick struktury ost (mus se
jednat o ocel nejlep kvality) a zpsob jako vsledek regeneraci
jemn krystalov struktury materilu ost - regeneraci, kter
vede k obnov mechanickch a fyziklnch vlastnost ost iletky
a odstrauje navu materilu vyvolanou holenm. K tomu vemu
dojde pouze tehdy, jsou-li poruchy krystalov mky elastickho
typu, a nikoliv trvalho charakteru (tzn. mechanick pokozen
hrany)."
I kdy dnes tento patent vzhledem k existenci mnohem kvalit-
njch holicch nstroj, ne je iletka, nem tm dn prak-
tick vznam, je jasnm dkazem toho, e pyramida skuten nja-
km zpsobem psob na to, co je uvnit n.
Rozhodujc je tvar, a ne materil, a tak pyramida me bt vyro-

bena z jakhokoliv materilu a me bt jakkoliv velikosti. V praxi
se (krom ji zmnnho ostie iletek) pouvaj trubkov kon-
strukce, pod nimi je mon sedt nebo leet, dokonce byl posta-
ven i cel relaxan dm ve tvaru pyramidy. Pobyt v pyramid
umocuje tak ostatn zrove pouvan postupy alternativn me-
dicny, napklad lbu drahmi kameny aj.
O meditaci v pyramid
Sama rda v pyramid medituji a nabrm energii. Ale jeden z-
itek se vymkl bn meditaci.
Vlastn jsem ani nemeditovala. Jen jsem sedla pod pyramidou,
slunko plilo a j se dvala na krsu kolem. Najednou se proda
kolem m zmnila. Kvty byly ziv, chvly se a ve bylo pin i-
vota. Trva, obloha - ve bylo pin Vdom a to Vdom bylo mou
soust a j byla soust jeho. Mohla jsem svm vdomm vstoupit
do kterkoliv kvtiny a v emkoliv vnmat hlubinu Vesmru.
Vychutnvala jsem toto rozputn se v ocenu Vdom, kdy nhle
pila BOLEST.
Cheopsova pyramida v Egypt

Vnmala jsem bl svtlo nade mnou a ze zem nhle vystelil bl

paprsek, kter mi provrtal pte. Byla to obrovsk, zniujc bolest.
Bolest, jako kdyby m propaloval hav drt. Najednou jsem do-
stala hlubok strach. Strach o ivot, strach, e se zblznm. Obtn
jsem se vykulila z pyramidy a dovlekla se do postele. Bolest rychle
ustala.
Podobn zitek se u neopakoval a jsem v pokuen ct Natst.
Nicmn mi pyramida dala drek. Od t doby jsem obas v medi-
taci schopna se naladit na podobn zitek vnmn ivota kolem
sebe." (BK)
Mystick vzva ke stavb pyramid

J, Otec stvoitel, dvm es-
km zemm nabdku. Dodrte-li
u nemocnch mnou uveden po-
znatky, jak v ivotosprv, tak
v pstupu k prod, a poute-li
je svmi zkuenostmi, uite n-
sledujc.
Postavte v kruhu padest pyra-
mid o rozmrech 4 x 4 x 4 metry
z libovolnho materilu krom
eleza, uprosted postavte kuchy pro vaen bez masa, vetn so-
cilnho zazen a jdelny. Nepijmejte do tohoto objektu jin
strvnky z okol. Arel ponechejte veejnosti uzaven, protoe M
harmonick psoben by naruovaly ciz mylenky s nzkou vi-
brac... Oznamte celmu svtu: V eskch zemch podle Mch po-
kyn je pipraven arel pro nevyliteln nemocn. Kad jedinec
nech se pedem seznm s podmnkami souvisejcmi se trncti-
dennm pobytem... Seznmm personl se vemi pinami nemoc
zjemc... Kontrolu svho zdravotnho stavu si me uinit kad
podle sv vle mimo arel... Komu se nepoda po pobytu v arelu
udret trval zdrav, me se vrtit... Toto nen lebna, ale uzdra-
vovna. Nzev arelu bude Poznte o sob nepoznan".
(sdlen Zdroje pravdy zaznamenan Helenou Vakovou)
Postavte si svoji vlastn pyramidu

Pokud se rozhodnete pyramidu osobn si vyzkouet, nen obtn ji
sestavit. Je teba pouze jen dodret zkladn pomry tak, aby odpovdaly
pomrm Cheopsovy pyramidy, tj. jehlanu se sklonem stn 51 stup,
52 minut a 10 sekund.
Za tm elem je teba vdt, e zkladnou pyramidy je tverec
a e tyi jej strany tvo tyi rovnoramenn trojhelnky, jejich
zkladna je k odvsn v pomru 1 : 1,051. Pokud postavme pyra-
midu o dlce stny 1 metr, potom jej vka bude 1,04 m. Rozmry
pyramid jinch velikost jsou dny nsobky tohoto zkladnho
vzorce. Chceme-li mt nap. pyramidu cca dva metry vysokou, bu-
dou jej strany dvoumetrov a dlka jej hrany od zkladny k vrcho-
lu bude 2,102 m.
Jako praktick se jev nechat si vyrobit z njakho pevnho ma-
terilu celkem pt trn, piem tyi z nich budou spodnmi rohy
budouc pyramidy a pt jejm vrcholem. Rohov trny budou mt
celkem ti ramena, dv z nich budou na sebe kolm, tet bude se
stedovou osou mezi nimi svrat hel cca 52 stup. Vrcholov trn
bude mt tyi ramena do ke, kter vak nebude vodorovn, ale
bude mt tvar jehlanu, jeho protilehl ramena budou spolu svrat
hel 76 stup. Na tyto trny je potom mon navlkat pevn
trubky z rznch phodnch materil odpovdajcch dlek, a vy-
tvet tak pyramidy rznch velikost podle aktuln poteby, p-
padn tak pyramidu snadno uskladnit.
Pi stavb pyramidy se nesm zapomenout na jednu podstatnou
zleitost - m bt orientovna jako skuten Cheopsova pyra-
mida, tj. e stoj naprosto vodorovn a e jedna jej strana smuje
pesn k severu a ostatn strany pochopiteln k dalm svtovm
stranm. (Rohy pyramidy jsou potom orientovny na severozpad,
severovchod, jihozpad a jihovchod.)
ic opatogenn zny
Prosted, v nm ijeme, v dnm ppad nen homogenn.
Homogenn nen ani zem pod naima nohama. V geologickm
podlo se vyskytuj loiska rznch rud a minerl, podzemn
vody, tektonick zlomy a jin anomlie (tedy nepravidelnosti),
kter mohou podle pesvden nkterch litel psobit na iv
organismy, lovka, zvata i rostliny, nkdy pozitivn, vtinou
vak negativn. I kdy se souasn fyzika dv na geopatogenn
zny a jejich ppadn vlivy dosti skepticky, ada praktickch po-
zorvn potvrdila, e nco na tto teorii pece jen

me bt. Zvlt kdy zkuen lkai piznvaj,
e existuj domy, jejich obyvatel trp nap. rako-
vinou vce ne v jinch srovnatelnch mstech,
ani by k tomu byl njak zjevn dvod.
Vyhledvnm tzv. geopatogennch zn se za-
bv mnoho litel a proutka, kte tak v n-
kterch ppadech dok geopatogenn znu
vhodnm tvarovm ziem (nap. njakou spir-
lou, kusem drtu vytvarovanm do podoby ec-
Nilsk k kho psmena f, nilskm kem aj.) odstnit tak,
(zvan t e ji na okol nepsob. Nkdy vak nezbv, ne
egyptsk k se s existenc geopatogenn zny smit a napklad
ivota, anch)
pesthovat nbytek tak, aby na n nikdo nespal
nebo dlouhodob nepracoval. Nejlpe je ovem geopatogennm
znm v obydlch, pokud je to samozejm mon, pedchzet.
Lidov moudrost prav, e kdy lovk stav nov dm, ml by na
dan pozemek vyhnat stdo krav a dm postavit tam, kde se krvy
ulo k odpoinku. A kdy je dm hotov, ml by do nj pustit psa
a lonici zdit tam, kde bude spt on. Naopak msta, kter si oblb
koky, na lovka psob negativn.
Po teoretick strnce je nauka o geopatogennch znch teprve
v zatcch. Zatm se pouze pedpokld, e lovk v dvjch do-
bch byl schopen tyto anomlie, kter asto probhaj krajinou v li-
nich dlouhch cel kilometry, spontnn vyctit a e se je pokou-
el ovlivovat. V Evrop tak inil pomoc megalitickch staveb
(jako je teba Stonehenge v Anglii nebo kamenn ady ve fran-
couzskm Karnaku, u ns snad menhir Zkamenl past u obce
Klobuky na Kladensku aj.), v Asii byla vypracovan komplikovan
nauka feng uej, podle n se stav budovy a uspodv se v nich
nbytek tak, aby lovk nebyl negativnmu psoben geopatogen-
nch zn vystaven. Oteven je tak otzka dalch faktor, kter
mohou psoben geopatogennch zn mnit, a rzn dal, dosud
neprozkouman vlivy. Je to zejmna stavba eleznic, silnic, velkch
budov a tba v lomech a dolech, pokldn rznch kabel do
zem, budovn elektrickch rozvod, dle vliv msnho cyklu od
plku k novu a zpt, vliv slunen aktivity projevujc se skvrnmi
na Slunci aj.
Geopatogenn zny mohou zejmna oslabovat pirozenou imu-

nitu lovka, m se zvyuje riziko onemocnn rznmi choro-
bami, virzami ponaje a rakovinou kone. Krom nich se zejmna
uvd myalgick encefalomyelitida, artritida, nespavost (tm vdy
zpsoben pramenem podzemn vody), migrna, roztrouen skle-
rza, leukmie, AIDS, zven krevn tlak, deprese, alkoholismus.
Vzhledem k zvanosti tchto onemocnn by osoby, kter maj po-
cit, e s nimi nen nco v podku a e by to mohlo bt zpsobeno
geopatogenn znou, mly rozhodn co mon nejdve vyhledat
odbornka.
Vliv poas
Vliv poas na lovka lze charakterizovat jako souhrnn vliv baro-
metrickho tlaku, teploty vzduchu, vlhkosti a elektrostatickho
a magnetickho pole na lovka, ppadn i s pipotenm vlivu slu-
nenho a msnho zen, inverz a zneitn ovzdu. Orientace
podle tzv. biofyzikln pedpovdi, kdy se pedpokldan zt roz-
dluje pouze podle tpsmov stupnice, je jen velmi hrub. Nai
pedkov vypozorovali mnoho jemnjch odstn psoben poas
na lovka, kter lkai v mnoha ppadech potvrdili.
Nkter vznan vlivy poas na zdrav lovka

- velk horko - zven nebezpe stevnch bakterilnch infekc
- chladno - dchac obte
- mlha a dt - revmatismus
- nedostaten vlhkost vzduchu - infekn choroby
- zmna vlhkosti vzduchu - dchac obte, spnkov poruchy, po-
te s klouby a pte
- vtr - vt ochlazen organismu, ne odpovd namen teplot
vzduchu
- zvuk vtru dlouhodobj - podrdnost, nervozita
- pechod studen fronty - nervozita, nespavost, zhoren vech
druh psychickch poruch (nap. schizofrenie), me vyvolat
epileptick zchvat, vystupovat depresi a k sebevrad
- zmny atmosfrickho tlaku - bolest hlavy, zvrat, nkdy a bez-
vdom
- zmny v elektromagnetickm poli - nava, bolest hlavy, vypro-
vokovn lunkov nebo ledvinov koliky
- zven koncentrace pozitivn nabitch stic v ovzdu nap.

ped boukou, pi velkm zneitn ovzdu - bolest hlavy, na-
pt, deprese, zhoren dchacch obt, nap. astmatu. (Pozn.
Zde me pomoci mal ioniztor vzduchu.)
Vliv Slunce
- nedostatek slunenho svitu - deprese, nladovost, podrdn
- nadbytek slunenho svitu - riziko splenin a rakoviny ke,
vznik tzv. slunen kopivky.
Vliv Msce
Jeho psoben na Zemi, lovka, zvata a rostliny je dno jeho
veobecn znmm cyklem novolun - pink - novolun. K pes-
nmu zjitn, v jak fzi se Msc prv nachz, poslou astro-
nomick nebo astrologick tabulky nebo nkter otiv mapy
hvzdn oblohy, novolun a plky bvaj zaneseny i do bnch
kalend, je tak mon si podit speciln kalend astrolo-
gick nebo msn. K zjitn fze posta pochopiteln i letm
pohled na oblohu, je-li dostaten jasno. (Zde pome mnemo-
technick pomcka - kdy Msc dorst, jeho bko" se klene
ve tvaru psmene D, kdy po plku ubv, vytv psmeno
C - couv.)
Nkter vlivy Msce

pink
- astrologicky se pot pink, dva dny ped nm a dva dny po
nm za veobecn kritick obdob
- rod se bhem nj vce dt ne jindy
- vytv se vce rosy
- lid jsou neklidn, nesoustedn, nepozorn a podrdn
- zhoruj se mezilidsk vztahy
- zven riziko raz
- stoup poet nsilnch trestnch in
- nkter byliny se maj trhat jen za plku, kdy jsou dajn nej-
innj (co lze vysvtlit metabolismem dusinan, zvislm
na msnm cyklu)
Msc dorst
- budou rst i hou-
by
- zvyuje se riziko
infarktu
Novolun
- noci tsn ped
novolunm jsou nej-
vhodnj pro pro-
vdn ern ma-
gie
Proti
neplodnosti
Podle astrologa
ing. Josefa Kulo-
vanho pichze-
j eny do jinho
stavu ve shodn
lunrn fzi, v n
se nachzel m-
sc v dob jejich
narozen. Sta tedy
urit co mon nej-
pesnji as na-
rozen neplodn
pacientky a podle
nho stanovit nejvhodnj termny monho poet. Je mon,
e takov termn bude v rozporu s obecn znmm menstrua-
nm cyklem, nicmn je pravda, e nkter eny othotnly i pi
menstruaci, by vjimen. Pokud lunrn termn pipad prv
na plodn dny, nadje na spch se samozejm zvyuje.
Pipustme-li vliv Msce na iv organismy, kter je v nkterch
ppadech zcela jasn zejm, nen dvod, pro by Msc neml
psobit i na jednobunn organismus, kterm vajko je. Ing.
Kulovan se tto metod vnuje ji pes ticet let a podle svch
zznam za tuto dobu pomohl asi pti stovkm neplodnch en,
vtinou tch, kter podle klasick medicny nikdy othotnt ne-

mly. Opanm zpsobem lze naopak naplnovat antikoncepn
kalend.
Manipulativn techniky 319
[III]
MANIPULATIVN TECHNIKY
Do tto skupiny je mon zaadit vechny techniky, kdy tera-
peut njakm zpsobem fyzicky pohne" s pacientem, a tm mu
pome. Tchto technik je mnoho a ada z nich k tomu, aby byly
provdny sprvn a bez rizika pro pacienta, vyaduje speciln
kolen. Jin vak mohou snadno a inn pouvat i osoby bez
tto pedchoz speciln prpravy, a to dokonce i samy na sob.
Rozsah tchto manipulativnch technik sah od prostho pilo-
en ruky na postien msto pes mase a rzn napravovn"
a po dosti bolestiv procedury. Vdy je teba uvit, komu se
vlastn vydvte do rukou", aby dajn lebn procedura ne-
mla inek opan a aby cel zitek nebyl nakonec dosti trau-
matizujc.
(Takovou znan nepjemnou zkuenost oteven popisuje
Ji X. Doleal, kdy mui, kter sm sebe nazv lma Edgar
Samadhi Tantra, poslouil k veejnmu pedveden mase na
poslen sexuln energie: Lma mi pikzal sundat svetr a triko:
Nebojte se, dny sundvat nebudete. Jen si je povolte. Pak jsem
byl uloen na bicho na stl. Kolem se shlukl cel sl. Pak ke mn
lma pistoupil a rznm pohybem mi sthl dny i slipy do plky
zadku. A j leel ped celm slem s holou prdel a bylo mi velmi
nepjemn. Pot m namasroval. Mlem jsem se pomoil bo-
lest." Cel procedura natst zstala tentokrt bez nsledk.)
MAS
Clem mase je masrovnm mkkch st tla doshnout je-
jich uvolnn. Nen zatm pesn zjitno, jak konkrtn mecha-
nismus zde psob, ale pedpokld se, e kdy svaly relaxuj
a zbavuj se napt, uvoluje se energie a lovk se potom ct
lpe. Jist tak nen bezvznamn ta okolnost, e pi masi
me masrovan jen odpovat a nemus nic dlat. Tm pocho-
piteln relaxuje cel lovk", a nejen masrovan partie. Je vak
docela dobe mon, e bez mase by se masrovan sm nikdy
k takov totln" relaxaci nepiml, protoe by mu pipadala
Manipuativn techniky 320
jako odsouzenhodn nicnedln", resp. by si mon vytal, ko-

lik toho zase zanedbal.
Mas je jednou z alternativnch lebnch technik, kter je
teba se nauit. Vichni instinktivn ovldme vlastn jen jedin
druh mase - ani o tom njak pemlme, teme si bolestiv
msta, nap. kdy do neho narazme nebo se o nco uhodme.
Vechny ostatn techniky, a to velmi rznorod, je lpe si osvojit
pod vedenm pslunho odbornka.
Obecn plat, e mas m probhat v pjemn tepl mst-
nosti, aby masrovanmu nebylo zima. K masi se dotyn
ukld na zvltn masn stl anebo na jakoukoliv tvrdou pod-
loku. Nevhodn je vtina postel, kter jsou pli mkk.
Ped mas se masrovan st potr olejem (rostlinnm, mi-
nerlnm, dtskm, ppadn s pms esencilnch, tedy aro-
matickch olej). lovk me mas dt" i sm sob, pocho-
piteln na mstech, kam pohodln doshne (nap. obliej, je,
krk, nohy).
Mas nkdy vzbuzuje obavy svoj monou bolestivost. To je
individuln. Nkte terapeuti se domnvaj, e mas mus bo-
let, aby byla vbec inn. Pocit levy ze zmrnnho pvodnho
napt v masrovan sti tla proitou bolest vc ne vynahrad.
Jin masi se domnvaj, e mas m bt pedevm pjemn,
a bolest samozejm pjemn nen. Kdy masrovanho nco
bol, potom je nco nutn v nepodku a je teba s mas pestat
nebo zmrnit jej intenzitu. Samozejm je tak rozdl mezi ma-
semi jako soust lby po njakm chorobnm stavu, spor-
tovnmi masemi a masemi ist relaxanmi. V posledn
dob jsou velmi oblben nap. mase chodidel nebo je.
Pravideln mase oblieje zase oddaluj prvn pznaky strnut,
protoe ke se stv vlnj a lpe se prokrvuje.
Pokud se chcete pro njakou mas rozhodnout; teba vbec
poprv v ivot, mli byste si nejprve ujasnit, co od mase oe-
kvte (relaxaci, uvolnn asto namhanch mst, zlepen stavu
po nemoci nebo razu), ppadn vhodnost zamlen mase
konzultovat s lkaem.
Manipulatvn techniky 321
ROLFOVN (Rolfing)
Technika uvolovn poji-
vov tkn tla, lach a sval.
Vymyslela a propracovala ji bi-
ochemika dr. Ida Rolfov ve
40. letech 20. stol. Jej teorie je
velmi jednoduch. Lidsk tlo
lze pirovnat ke stanov tyi
3nebo k vi z kostek. Pokud je
vechno v podku, ty stoj,
rovnomrn ukotven -
rami. Stejn tak nespadne do-
konale zaezvajc" v z kos-
tek. Me se vak stt, e se
tento ideln stav z njakho
dvodu naru, nap. nemoc,
razem, zafixovanm patnm
drenm tla. Potom u ty ani
v nestoj samy o sob, ale
mus se podeprat. Toto podeprn obstarvaj svaly a pojivov
tk, kter ovem nejsou na takovouto neustlou jednostrannou z-
t zazeny". To se samozejm asem projev ve funknosti ce-
lho tla. Proto je douc obnovit pvodn ideln stav, a to rolfo-
vnm. Kdy se pojivov tk dostane rolfovnm zptky na sv
sprvn msto, doshne se pirozenho, a tud bezproblmovho
fungovn tla. A kupodivu nejen tla. Pacienti, kte rolfovn ab-
solvovali, se mn k lepmu i po psychick strnce.
Vvoj rolfovn trval pomrn dlouho, teprve v 70. letech
20. stol. byl zaloen Institut dr. Rolfov jako jedin vcvikov
stedisko pro terapeuty rolfovn. Kurz rolfovn nejastji se-
stv z deseti jednohodinovch lekc. Bhem prvnch sedmi ho-
din terapeut manipuluje pacientem (rolfuje ho) tak, aby nakonec
doshl onoho idelnho dren tla. Ve zbvajcch tech hodi-
nch se pacient u, jak me sm zaujmout sprvn postaven
tla. Bhem jednotlivch lekc se pacient fotografuje, aby sm vi-
dl, jak pokroky dl. Rolfovn v sob me skrvat nejedno
pekvapen. Pacienti nkdy pi manipulaci poct i dosti inten-
zivn bolest, v nsledujc vtein vykoupenou dosud nepozna-
nou levou. Jindy se jim ve chvli, kdy je terapeut dorolfuje do

urit polohy, spontnn vybav nkter dvno zapomenut
a teba i traumatizujc ivotn zitky.
Z lkaskho hlediska zde nejsou dn kontraindikace, rolfovn
lze doporuit kadmu, zdravmu i nemocnmu, kdo se sebou chce
nco udlat". Zvlt uiten vak me bt pi uritch druzch bo-
lesti hlavy nebo zad. Jako preventivn metoda rolfovn zbavuje orga-
nismus zbyten zte, a tak umouje jeho budouc hlad fungo-
vn. V ppad psychickch problm me napomoci k jejich
pekonn.
ALEXANDROVA METODA (Alexanderv princip)

Je to podobn zpsob manipulace
lidskm tlem jako rolfovn, je-
nome ponkud tajemnj. Jeho au-
torem je australsk herec a recittor
F. Matthias Alexander (1869-1955).
Na svm zpsobu uvolnn organismu
zaal pracovat koncem 19. stol., a to
nejprve sm na sob. Poviml si toti,
e bhem pedstaven zan ztrcet
hlas, co ho pochopiteln existenn
113 ohroovalo. Zaal tedy ptrat po tom,
pro tornu tak je. A zjistil, e za ztrtu
hlasu me jeho bezdn pokyvo-
vn hlavou zepedu dozadu. Ten-to
svj poznatek zobecnil tak, e zvyk-
neme- li si na dren tla, ktermu
nen tlo pizpsobeno, vystavujeme ho tm nmaze, na ni nen
pipraveno." A to se samozejm zptn odraz i na jeho horm
fungovn. Zkladem sprvnho dren je to, aby vechny p-
ten obratle stly pkn rovn na sob, jako kdyby byl lovk
poven za pomysln oko na vrcholku hlavy. Protoe se takto sa-
mozejm nikdo nepovs, je teba se vdomm usilovnm to-
muto idelu co mon nejvce piblit. Jak toho doshnout, to
je v ppad Alexanderovy metody u kadho lovka velmi in-
dividuln, a tak terapeuti mus volit odlin zpsoby pstupu
k jednotlivm pacientm. To tuto metodu ad spe mezi alter-
nativn, protoe nevyhovuje naemu klasickmu zpadnmu po-

hledu na vdu a medicnu ve stylu jedna rma, jeden lk".
Alexander sm se brnil tomu, aby svoji metodu njak pesnji
zaznamenal. Snad se obval jejho zkostnatn a toho, e by tera-
peuty zbyten vtsnval do njak ablony. Pirovnval to ke
golfu. Kdo se ho chce nauit, tak mus mt trenra, kter mu
uke, jak na to". Prost popis v pruce nesta. Snad by na
tuto otzku Alexander pohlel jinak, kdyby ml k dispozici nae
souasn zznamov techniky, nap. video.
Nicmn kolem terapeuta je pacienta srovnat" do ideln po-
lohy a nauit ho, aby sprvn dren tla byl pozdji schopen
zaujmat a udrovat sm. V nkterch ppadech pacient le na
zdech na tvrd podloce, jindy je lpe, kdy stoj u stny.
Terapeut s nm pohybuje a rovn ho do idelnho zpsobu dr-
en tla, pacient mu pomh svm uvolnnm a tm, e pi kad
manipulaci v duchu pekv pslun pokyn. Nap. m-li na-
rovnat shrben ramena, k si v duchu dozadu, dol a zeiroka",
ke sprvnmu dren hlavy napomhaj slova voln krk, hlava
dopedu a ven" atd. Nkdy je pokyn jet jednodu. Jedn pa-
cientce, kter vbec nemohla chodit a stla pouze s oporou,
Alexander doporuil, aby si pedstavila sv dren tla, jako
kdyby byla naprosto zdrav a pin sly". To ji vedlo k tomu, aby se
postupn dopracovala ke sprvnmu dren tla, by to bylo bo-
lestiv. Klouby a svaly nemocn se uvolnily a nakonec pacientka
mohla i chodit a stala se skuten zdravou tak, jak si na zatku
lby pedstavovala.
Alexanderova metoda byla velmi populrn a oslovila mnoho
jeho slavnch souasnk. Velice ji oceoval americk spisovatel
Aldous Huxley a vidl v n zcela nov zpsob vchovy. Pomohla
i v Americe velmi znmmu a uznvanmu (a u ns tm ne-
znmmu) americkmu pedagogovi Johnu Deweymu. Cel ivot
se povaoval za velmi neobratnho a nedokzal se tohoto nep-
jemnho osobnho rysu zbavit, i kdy se tak obas dostval a do
trapnch situac. Dky Alexanderov metod se tto neobrat-
nosti z velk sti zbavil, a pestal tak tlesn cvien podceo-
vat, resp. ignorovat. Lauret Nobelovy ceny Nikolaas Tinbergen
tm cel svj projev pi tto pleitosti vnoval Alexanderov
metod a charakterizoval ji jako nesmrn dmysln zpsob re-
habilitace, nebo spe pemstn cel svalov vbavy a jejm pro-

stednictvm i mnoha dalch orgn". Vechny ostatn zpsoby
fyzioterapi ve srovnn s Alexanderovou metodou potom ozna-
il za neohraban".
Terapeuti obeznmen s Alexanderovou metodou tvrd, e je
uiten tm pro kadho, protoe drtiv vtina lid m vadn
dren tla. Nejvhodnj je vak pro ty osoby, kter se nect
zdrav, ale neproke se u nich dn konkrtn choroba. Dle je
tento zpsob manipulace vhodn pro osoby se snenou imuni-
tou a maltnost, mohl by pomoci osobm s chronickm navo-
vm syndromem. Alexanderova metoda se pekvapiv osvdila
nejen tam, kde bychom to prvem ekali (nap. pi bolestech
hlavy, zad a ischiasu), ale tak v ppadech vysokho krevnho
tlaku, kech tranku, bolestech trojklanho nervu, osteartri-
tid, astmatu a dalch obtch.
FELDENKREISOVA TECHNIKA
Tento zpsob manipulace se d charakterizovat jako systm
tlesnch pohyb a trninku". Vypracoval ji dr. Mosche
Feldenkreis, technik a lka. Otzkou mechaniky lidskho tla se
zaal zabvat v dob, kdy se mu znovu ozvalo star porann ko-
lena (byl dobrm judistou a zancenm fotbalistou). Doel k z-
vru, e lovk pouv jenom 5 % svho mozkovho i tlesnho
potencilu a e v tomto ohledu jsme vlastn vichni mrzci.
Uritho zlepen lze doshnout prv sri jistch cvik a po-
hybu. Zlep-li se fungovn tla, zlep se i funkce mozku.
Dr. Feldenkreis vechny, kter svm cvikm uil, nazval z-
sadn ky, a nikoliv pacienty, protoe je jen uil principm".
Prvnm principem jeho techniky ovem bylo to, e dn prin-
cip neexistuje". Rozlioval tak, zda u jednotlivce, nebo sku-
pinu k. V prvnm ppad svoji techniku nazval' zskvnm
vdom prostednictvm pohybu, v druhm ppad lo o tzv.
funkn integraci. Pi skupinov vuce me jeden uitel vst a
300 k tak, e je slovn instruuje. Provdn cvien jsou jed-
noduch, a hlavn se maj provdt co nejpomaleji a pro ka co
nejpjemnji, bez jakkoliv nmahy nebo bolesti". To je samo-
zejm velmi lkav, protoe vtina ostatnch manipulativnch
technik (rolfing, Alexanderova metoda, reflexn terapie i ma-
se) me obas znan zabolet. Jednotliv terapeut Felden-

kreisovu techniku u toho, kdo potebuje podpoit nervov
systm a pi odstraovn bolesti a dalch obt". I kdy v tomto
ppad terapeut kem pmo manipuluje, nepouv slu a ka
to nesm bolet. Clem sprvn zvldnut Feldenkreisovy tech-
niky je to, aby k na konci lekc ctil, jak jeho tlo voln nava-
zuje na hlavu, nohy nedupou po zemi a jak se jeho tlo neslyn
pohybuje".
Znanm pnosem je tato technika zejmna pro vechny
osoby s nervosvalovmi potemi, s rznmi zrannmi a s chro-
nickou bolest. Velkch spch s n bylo dosaeno v ppad pa-
cient s mozkovou obrnou a po mrtvici, paraplegik a osob s po-
ruchami uen. Pnosem je ovem tak pro vechny osoby, kter
k vkonu svho povoln potebuj dobe ovldat sv tlo - nap.
herce, tanenky, sportovce, hudebnky apod.
REFLEXN TERAPIE
Velice zjednoduen lze ct, e vechny reflexn terapie jsou
zaloeny na pedstav, e manipulace s jednou st tla njakm
zpsobem ovlivn jinou, teba zdnliv vbec nesouvisejc st
tla.
Pi zkouen, zda tento zpsob terapie me zabrat i na vs
nebo vae blzk a znm, je nejlpe se pi jednotlivch obtch
dit podle obrzk, pokud nemte to tst a tak dostaten
velk zjem a neute se tento zpsob pmo v praxi u nkterho
odbornka.
KINEZIOLOGIE
Vychz z nzoru, e v lidskm tle je vechno propojeno se
vm. Je to metoda, kter v sob spojuje teorii meridin, tj. ka-
nl, jimi po tle proud energie, a nkter chiropraktick po-
znatky. Jej zakladatel, chiropraktik dr. George Goodheart z Detroi-
tu, si pi sv praxi poviml, e svaly na tle nejsou napnuty
vechny stejn. A pokud jsou svaly na jedn stran tla povole-
nj, mus se ty na druh stran namhat vce, co vede k ne-
rovnovze a k obtm, kter vak vzhledem k mstu s oslabenm
svalovm naptm nemus mt zjevn dn vztah. (Nap. lachy
pod kolenem ovlivuj funkci tlustho steva a rovnovhu pnve.)
Clem kineziologie je zjistit, jak na tom kter sval je, a obnovit -

douc rovnovhu.
Kineziolog toto provd systmem svalovch test a podle jejich
vsledk potom pracuje na obnoven douc rovnovhy. Zajmavou
a na prvn pohled arlatnskou" technikou jsou svalov testy smu-
jc ke zjitn zvadnosti potravin ve vztahu ke konkrtnmu lovku.
Je mon si to vyzkouet i laickm zpsobem. Do nataen ruky tes-
tovan osoby dme potravinu neutrln, kter j nekod (nap. ja-
blko). Testovan osoba dr ruku nataenou stle stejn. Potom neu-
trln potravinu nahradme tou potravinou, u n pedpokldme, e
psob negativn, nap. dotyn osoba je na ni alergick. Svalov na-
pt v ruce se v tto chvli sn a ruka podklesne". Profesionln ki-
neziologov v tomto ppad zkoumaj napt velkho prsnho svalu
lecho pacienta. Po poit kousku podezel potraviny se jeho na-
pt sn.
Kineziologii na profesionln bzi mohou provdt jen speciln
vykolen terapeuti. Laickm zjemcm jsou doporuovny kurzy,
kde se zejmna u, jak obnovovat svalovou rovnovhu, a tm zlepo-
vat svj zdravotn stav.
Nvtva u profesionlnho kineziologa bude jist objevn pro ka-
dho, zvlt ji vak lze doporuit alergikm. Nastolen svalov rov-
novhy se toti prokazateln osvdilo prv pi zlepovn alergic-
kch pznak, a to zvlt u alergi potravinovch. Kineziolog tak
me zjistit dal okolnosti vzniku tlesnch obt, kter klasick me-
dicna neodhalila, protoe na rozdl od n nespolh na pznaky
v klasickm slova smyslu, ale zkoum, co svm naptm kaj" jed-
notliv svaly.
Jednoduch kineziologick test k domcmu pouit

Tento test slou k testovn mon pecitlivlosti nebo alergie
u zkouen osoby na nkterou potravinu. Skld se ze dvou st -
otestovn svalu a otestovn vytipovan ltky.
Svalov test
Zkouen osoba se postav rovn a pedpa levou ruku, pi-
em prsty a palec voln vis dol. Zkouejc, kterm me bt
kdokoliv, polo dva prsty na zpst nataen ruky zkouenho
a levou ruku polo na jeho prav rameno. Potom jemn, ale d-
razn zane tlait ruku zkouenho dol. Tento tlak trv dv vte-
iny (piblin odhad - dvoj pekn jakhokoliv tyslabi-
nho slova, nap. jednadvacet, dvaadvacet" nebo jeden tisc,
dva tisce"). Pokud zkouen doke zkouejcmu vzdorovat
a udret ruku pevn nataenou, je sval vhodn k testovn, po-
kud ne, nelze ho pout. Je teba potom vyzkouet druhou ruku
zkouenho, ppadn se pokusit odthnout od tla jeho ruku
voln svenou podl tla s dlan obrcenou ven. Pokud ani
v tomto ppad zkouen nedoke tlak zkouejcho vyrovnat,
mla by testovan osoba vyhledat odbornou kineziologickou po-
moc.
Test vytipovan ltky

Provd se stejn jako svalov test. Rozdl je pouze v tom, e
testovan osoba zrove vlo do st vytipovanou potravinu
a zkouejc nepilo ruku na rameno zkouenho, ale polo jen
dva prsty lev ruky na mkk msto do prohlubeniny pod pra-
vm uchem (za elist). Jestlie zkouen osoba tlaku odol, je
pro ni zkouen potravina nezvadn. V opanm ppad by j
mohla zpsobovat problmy.
OSTEOPATIE
Zakladatel osteopatie Andrew Taylor Still (1828-1912) zastval
nzor, e pokud m tlo sprvn fungovat, mus bt vechny
klouby ve sprvn poloze, a to v. ptee. kolem osteopata je
ppadn odchylky korigovat a nastolit ideln, a tud bezpro-
blmov stav. Klouby ve sprvn poloze potom ji zatuj napo-
jen svaly a vazy jen v normln me, a nikoliv nadbyten jako
pedtm. Nesprvn postaven kloub, a zvlt pak ptee, ne-
gativn ovlivuje cel organismus, nap. i krevn obh nebo tr-
vic soustavu, o logickch" bolestech hlavy nebo zad ani ne-
mluv.
Postupem asu se v nkterch sttech svta (nap. v USA) do-
stalo osteopatii uznn klasickch lka a byla zalenna do
zpadn" medicny, jinde jet osteopatie na sv uznn ek.
Osteopat m asto i klasick lkask vzdln, co mu umo-
uje komplexnj pohled na pacientovy obte. Obvykle vak
osteopat odmtaj ty pacienty, u nich jsou pesvdeni o nut-
nosti operanho zkroku nebo u nich se domnvaj, e hlavn

pina obt pacienta le v oblasti psychiky.
Pi osteopatick manipulaci se sna napravit vechna vadn
postaven kloub a hlavn ptee, a tak pacientovy obte od-
stranit. Postupuje nkdy dosti razantnm zpsobem, tzv. kubnu-
tm. Podle pslun literatury je toto kubnut normln bezbo-
lestn a nejinnj pro rychl odstrann bolesti. Faktem
ovem je, e osteopati nkdy tmto kubem lmou srostl msta,
co pochopiteln bol, i kdy pacienta utuj tm, e v dlouho-
dob perspektiv je to mn bolestiv ne jakkoliv jin postup.
Protoe nkte osteopat jsou i lkai, nkdy mvaj tendenci
postupovat bez vslovnho souhlasu pacienta. Pro toho potom
nhl a nkdy i oste bolestiv kubnut me bt traumatem na
cel ivot, zvlt kdy osteopat zavrhuj pouvn analgetik (a
na vjimen ppady), protoe zakrvaj bolest, a tm se skrvaj
i dleit pznaky. Pacient by se tedy neml u osteopata nikdy
ostchat a zeptat se podrobn na vechno, co s nm osteopat
hodl provdt, a p-
padn zkrok, kter mu
pipad pli razantn,
i odmtnout. Obvan
kubnut lze toti nahra-
dit mnohem jemnj
funkn technikou". Je
zajmav, e nkter bo-
lesti nemaj tlesn z-
klad, ale tkv pouze v psy-
chice. Pokud je podle
osteopata vechno v po-
dku, doporu nkdy,
aby se pacient podrobil
hypnze. V n dostane
pkaz, aby pi dve bo-
lestivm pohybu (nap.
pedklonu) ji vce bo-
lest nepocitoval. A to se
tak stane.
Osteopat jsou vyhle-
dvanmi odbornky lidmi trpcmi bolestmi zad (tzv. houser,

ischias, namoen po dlouhotrvajc nmaze, po zvednut be-
mene) anebo bolestmi kloub (artritida, tenisov loket). Kdy
odstran tuto zkladn obt, pacient nkdy zjist, e dolo ke
zlepen i v jinch oblastech (snen vysokho krevnho tlaku,
zmrnn astmatu, zlepen trven). Nen tedy dvod nevyzkou-
et osteopatii i v tch ppadech, kdy obte zjevn nesouvisej
s pte a s klouby.
Jakousi laickou osteopati je pravideln protahovn celho
tla. lovk by se ml, jet ne vstane, na lku podn pro-
thnout a tot zopakovat pot, co vstane. Instinktivn to tak d-
laj zvata (zvlt npadn je to nap. u koek), a mal dti.
Spchajc dospl na to ovem zapomnaj. Protahovn je dle-
it i bhem dne, po sezen v aut nebo u stolu a vbec vdy,
kdy lovk ct, e by to bylo teba. Obratle se tak srovnaj a do-
stanou anci zapadnout" sprvn na sv msto.
KRANILN (LEBEN) OSTEOPATIE

Je odno klasick osteopatie. Jen mlo osteopat se speciali-
zuje pouze na ni, ale bv doplkem klasick osteopatick lby.
Vznikla vlastn v t chvli, kdy si jej objevitel, osteopat William
Sutherland, tsn na konci 19. stol. poviml, e pacienta je mon
vyetit, diagnostikovat a lit pouze tm, e se mu rukama vy-
et hlava, co dokzal sm na sob. Kraniln osteopat toti
u pacienta zkoumaj pulzaci mozkomnho moku podobn, jako
klasick lka zkoum pulz. Nejvce je pulzace mozkomnho
moku hmatn na lebce a pnevn oblasti. Kdy kraniln osteo-
pat zjist njak nepravidelnosti a odchylky, manipuluje s hlavou
pacienta, kter le pinou vahou v jeho rukch, tak, aby je od-
stranil. Kraniln osteopatie je tak jemn a nensiln, e si paci-
ent jej provdn ani neuvdomuje. Rozhodn mu nehroz ne-
pjemn pekvapen v podob klasickch osteopatickch
lebnch kub.
Kraniln osteopatie se osvdila tam, kde selhvaj jin zp-
soby lby. Obecn se doporuuje pi epilepsii, hluchot a mig-
rn, dobr vliv m tak na autisty a novorozence po obtnm
porodu.
CHIROPRAXE
Tato lebn manipulace m stejn zklady jako osteopatie.
Jejm elem je odhalovat vychlen ptee (a ppadn jinch
kloub) a napravovat je. Na rozdl od osteopatie mn pouv
pky, ale vce psob pmo na dan kloub, a to uritm smrem.
Nejastji vak stejn jako osteopatie pouv lebnch kub.
V nkterch ppadech jsou si ob techniky tak podobn, e
mezi nimi nen tm dn rozdl.
Tradice chiropraxe sahaj dajn a k Hippokratovi, modern
chiropraxi zaloil David Daniel Palmer (1845-1913). Ve Velk
Britnii je chiropraxe povaovna za soust oficiln" medi-
cny, mezi pacienty vak stle m jet trochu arlatnsk n-
dech. Chiropraktici, asto lkai, dopluj chiropraktick vyet-
en rentgenem a nkdy i laboratornm vyetenm krve a moi.
Chiropraktici se sousteuj zejmna na pohybov obte a bo-
lestiv stavy souvisejc s pte (nap. migrny), pi jejich od-
straovn maj velk spchy. To pochopiteln vedlo nejen k jis-
t nevraivosti mezi chiropraktiky a klasickmi lkai, ale tak
k ad vzkum a studi. Krom jinho z nich vyplynulo, e chi-
ropraktici l porazov stavy rychleji ne klasick medicna
(3 chiropraktick dny proti 9 dnm lby klasick), a tm i lev-
nji (60 dolar za chiropraktika, 102 za klasickho lkae). Vpo-
vdn hodnotu tto konkrtn floridsk studie z roku 1960 do-
kld fakt, e se zkoumalo celkem 20000 ppad. Dalm ne-
pmm dkazem innosti a bezpenosti chiropraxe je sazeb-
nk americkch pojioven. V roce 1970 klasit ortopedi museli
na pojistku proti ppadn alob za chybn lebn postup za-
platit a 50 000 USD. U chiropraktik se pojiovny spokojily
s ptinou tto stky. A tetm nepmm dkazem innosti chiro-
praktick lby je skutenost, e chiropraktickou pi v USA
proplcej tamj zdravotn pojiovny (Medicae, Medicaid,
Workmen's Compensation, Blue Shield aj.). Klasick medicn
tedy nezbylo, ne chiropraxi zat uznvat jako seriozn lebn
postup.. Pesto vak ji klasick medicna z donucen toleruje jen
pro lbu abnormalit kost a kloub" a zdrh se piznat j n-
jak vliv na zlepovn i jinch obt, i kdy pacienti subjektivn
takov zlepen pociuj.
Za chiropraktikem je dobr se vydat vdy s typickmi chiro-
praktickmi problmy, tj. s tzv. houserem, potemi s plotn-

kami, s ischiasem, s bolestmi nohou, kyl, kolen, kotnk, chodi-
del i lokt a dal kloub ruky, s bolest hlavy, je a ramen a s po-
city pchn a necitlivosti v konetinch a po tle vbec. Me
vak pinst neekan zlepen i v ppad jinch obt.
Orientln medicna 332
[IV]
ORIENTLN MEDICNA
Lkask odkaz vchodnch kultur skt nepebern mnostv nej-
rznjch, pro ns leckdy podivnch lebnch metod. Nkter l-
ebn metody jsou zde pojednny jako celek, nkter dl recepty a n-
vody jsou piazeny do pslunch kapitol (bylinn lba, ivoin
lebn prostedky). Pestoe zaznamenan a tradovan vchodn l-
ebn postupy jsou velkou pokladnic medicnskch znalost, nelze je
v zpadnm svt povaovat za samospasiteln. Orientln medicna je
po tiscilet provozovna v jinm zempisnm prosted a samozejm
se zamovala na ty postupy, kter byly inn v mst jejho vzniku
a nslednho praktikovn. Mechanick penos tchto zkuenost do
prosted stedn Evropy a na pacienty s jinm kulturnm a fyziologic-
km zzemm, s jinmi stravovacmi nvyky a pin jinou ivotn filo-
zofi nen proto zcela bez problm.
DURVDA - VELC VDA O IVOT

durvda je dvn indick ucelen filozofick systm a zrove
soubor praktickch nvod ke sprvnmu zpsobu ivota. Samotn
nzev pochz ze sanskrtu, kde dur lze peloit jako ivot a vda zna-
men nauku, vdu. Zdrav je podle durvdy podmnno harmoni
a souladem t zkladnch metabolickch systm ili do. Prvn
z nich, zvan vta doa, ovld pohyb (dchn, krevn obh, penos
nervovch vzruch) a je mon si ji pedstavovat jako prostor, vzduch
a vtr, druh, pitta doa, d mimo jin zpracovn potravy a trven
a je zdrojem energie stejn jako zc Slunce, tet, kapha doa, se od-
r ve sprvn struktue a rstu bunk. Od do se tak odvozuje psy-
chosomatick typ lovka, dal pomcka v systmu durvdsk me-
dicny. Dlen je zaloeno na pomru pti zkladnch prvk, z nich
se podle tto nauky vechno skld. Jsou to akaa ili prostor, vaju -
vzduch, agni - energie, dal - tekut ltky, prithivi - pevn ltky.
Jestlie u danho pacienta pevauje prostor a vzduch, je to typ vta,
symbolizovan vtrem. Energie a tekut ltky zna pittu a stejn jako
Slunce jsou zdrojem energie. Pevn a tekut ltky dohromady dvaj
kaphu. Tu symbolizuje rytmick pliv a odliv a Msc se svmi fzemi.
Orientln medicnu 333
Imunita lovka je podle durvdy podmnna tak dobrou funkc

a vivou vech sedmi tkn, tj. plazmy, ervench krvinek, svalov
tkn, tukov tkn, kosti, kostn den a tkn reproduknch
orgn. Jsou-li vechny tkn v podku, neme imunitn systm
lovka selhat. Dojde-li k nerovnovze, je teba zashnout vhodnou
lbou, jejm zkladem je pochopen skutench pin obt paci-
enta. K tomu slou peliv diagnostika, jej soust je napklad
pulzn diagnostika, prohldka o a jazyka i sestaven podrobn ana-
mnzy. Potom je pacientovi pedepsna urit lebn kra, k n se
pouv irok spektrum pevn rostlinnch liv - byliny v rz-
nch formch (bylinn vna, aje, demy, balzmy, tablety), prysky-
ice, minerly, zvltn mase a obklady s bylinnmi oleji, parn lzn
a panakarmu ili oistn a regeneran kry. Adurvdsk lky se vy-
znauj tm, e jedna sloka v nich je hlavn a ostatn ji dopluj, posi-
luj jej innost a minimalizuj nedouc vedlej inky. Tm
kad ppravek se skld z vce ne patncti komponent, astokrt
se sestavuj pmo pacientovi na mru. Obecn je sten pouvaj
tak i jin odvtv alternativn i klasick medicny. Lba se dopluje
tak specilnmi dietami, kter posiluj jednotliv doi. Such a hok
potraviny povzbuzuj aktivitu vta doi, hork a ostr jdla prospvaj
pitta doe a sladk a olejnat pokrmy kapha doe. Celkov tak dur-
vda pacientm rad, jak si udret optimln zdrav, rozit sv po-
znn a.zvit svoji tvoivost, emu je mon napomoci povnm
durvdskch jdel a npoj. Jednm z nich je napklad tzv. nektar
nesmrtelnosti, vyrbn z rostliny Tinospora cordifolia.
Dnes je durvda nejrozenj v zemi svho pvodu, v Indii.
Fakultu durvdy m na padest tamjch univerzit, k nim se pi-
druuje kolem stovky durvdskch kol. Vzkum durvdskch l-
iv podporuj tak indick sttn instituce. Na Zpad pronikla dur-
vda ve vt me a v polovin 80. let 20. stol.
r
AKUPUNKTURA
Patrn nejznmj odvtv alternativn orientln medicny. Jej
princip je zaloen na meridinov teorii, tedy na tom, e lovk m
v sob 12 meridin, drah, ktermi po tle proud ivotn energie
zvan chi. I kdy souasn vda objektivn existenci chi a meridi-
n dosud nezvratn neprokzala, nemn to nic na tom, e lebn
postupy na tto teorii zaloen skuten funguj. K stenmu dok-
zn existence meridin
a akupunkturnch bod
slou i pstroje mc
kon odpor pacient.
Pozor je teba dt pouze
na jednu vc. Protoe jde
o orientln systm pene-
sen na Zpad, jeho obyva-
tel jsou jin rasy, maj jin
ivotn nvyky i jinou kul-
turu, me se stt, e aku-
punktura a praktiky zalo-
en na stejnm principu
v nkterch ppadech pro-
st nezaberou. Jedna ptina
Evropan je toti proti aku-
punktue apod. imunn.
Akupunktura jako lebn
metoda nem svho autora
ani objevitele. Jej potky
jsou nejasn. Vdci usuzuj,
e vznikla z pvodn in-
stinktivn reakce na svdn
kdekoliv po tle - po po-
krbn pijde leva. Kmenov kouzelnci k tomuto levnmu kr-
bn pouvali nejsp i rzn nstroje, dokonce se dochovala vypr-
vn cestovatel o specilnch krbacch jehlch domorodch
kouzelnk. Jist souvislost zde bude nejspe i s tradinm zpsobem
zdoben tla nkterch kmenovch spoleenstv, jako je tetovn, vy-
ezvn ornament do ke atd. Starovk Jb, stien jakmisi
vedy, na tom byl tak bdn, e neml ani step, aby s pokrbal".
I kdy tuto teorii meme samozejm akceptovat, problmem z-
stv, jak se kdokoliv, kdo se lebnm krbnm zabval, dostal od
prostho podrbn svdivho msta k poznatku, e podrdn uri-
tho msta na tle vede ke zlepen stavu msta pin jinho, nebo do-
konce nkterho tlesnho orgnu uvnit tla.
Z historickho hlediska je pouvn akupunktury jako systmu do-
loeno v n ji kolem roku 3 000 p. n. 1. Zatm nejstar tamj do-
chovan uebnice akupunktury pochz z 6. stol. p. n. 1. Zpad se

vak vzhledem ke kulturn izolaci od ny s touto vchodn lebnou
technikou seznmil a v 17. stol. n. 1. Prvn vt odborn pojednn
o akupunktue pro Zpad" sepsal a roku 1939 francouzsk diplo-
mat Soulie de Mornat a a do padestch let 20. stol. se obecn o aku-
punktue pli nevdlo. Prvn masov vina zjmu se objevila a
pot, co jeden zpadn ensk asopis popsal akupunkturu jako
v podstat zzran lebn prostedek tam, kde vechno ostatn se-
lhv, nap. pi revmatickch potch. Lkask veejnost vak na
akupunkturu stle hledla neptelsky, a posmvan. Dal velk
ohlas vyvolala report politickho komenttora New York Times
Jamese Restona, ktermu bylo v roce 1971 v n bezbolestn vyope-
rovno slep stevo jen za pouit loklnho anestetika a akupunk-
tury. Nyn je akupunktura vedle oficiln medicny tolerovna, a do-
konce m i sv velk zastnce a pznivce v adch lka, zvlt
pokud jde o zvldn velkch chronickch bolest. Samozejm s tou
vhradou, e nen samospasiteln a e se nehod na vechno.
I kdy obrzek lovka s napchanmi akupunkturnmi jehlami
psob na pohled znepokojiv, cel procedura je mn hroziv, ne
vypad.
Pacient, kter se rozhodne podstoupit akupunkturn lbu, bude
mon pekvapen neobvyklou otzek, kter mu lka - akupunk-
turista v vodu polo. Potom nsleduje prohldka, krom obecn
znmch kon, jako je kontrola dchn, srdenho rytmu a nkdy
i teploty, je jej soust i dkladn prohldka jazyka a pulzn diagnos-
tika. Akupunkturista rozeznv celkem 12 druh pulz, tolik, kolik je
meridinovch drah. Kdy zjist jejich aktuln stav, navrhne lbu,
tedy kam zapch jehly.
Pro pacienty, kte se tto lb podrob poprv, je pekvapujc to,
e nkter vpichy nejsou u nkterch lid vbec ctit, protoe v da-
nm akt punkturnm bodu prost chyb pslun nervov zakonen.
Akupunkturist jsou vak pesvdeni o tom, e by vpich ml bt c-
tit, by jen nepatrn, aby bylo jist, e akupunkturn bod je napch-
nuty sprvn. Samotn jehly jsou mnohem ten ne ty, kter uv
klasick medicna. Jejich sterilizace je samozejmost. Je na akupunk-
turistovi, aby se rozhodl, pod jakm hlem jehlu zabodne (kolmo,
ikmo) a jak hluboko ji zavede (2-3 cm hluboko, nkdy i hloubji),
ppadn jak ji bude aktivizovat, aby bylo jej psoben v akupunk-
Obraz tla na jazyku a v stn dutin
turnm bod vraznj. Nkdy ji jen prot v prstech (doprava - do-

leva), jindy ji povytahuje a zase zanouje, nkdy oba zpsoby kombi-
nuje. Nkte akupunkturist do jehel zavdj slab elektrick proud,
ppadn jehly ohvaj tak, e na jejich vrcholek umst tzv. moxu,
smotek suenho pelyku nskho (Artemisia vulgaris), kter zapl.
Ped padajcm havm popelem je ke chrnna malm kartono-
vm kolekem kolem jehly.
Jedna akupunkturn seance trv 20 minut a hodinu.
Pacient by se ml pipravit na to, e akupunktura nen v dnm
ppad nic, co by mohl porovnat se svmi stvajcmi zkuenostmi
s klasickou medicnou, a nkter vci se mu mohou zdt opravdu po-
divn.
Za prv nen vbec jasn, kdy a jak akupunktura zabere. Nkdy
sta skuten jen jedna jedin nvtva a je po problmu. Jindy je
teba sezen opakovat. Obecn vak plat, e nejpozdji po est n-
vtv by ml mt pacient jasno, zda mu lba pomh, i nikoliv.
V kadm ppad zle na jeho subjektivnch pocitech. Kdy se ct
natolik dobe, e si mysl, e akupunkturu ji nepotebuje, lba se

ukon. Pokud se obte vrt, lze lbu opt obnovit. Rzn je i et-
nost nvtv. Obvykle se na akupunkturu chod jednou tdn, v za-
tcch lby vak me akupunkturista doporuit astj nvtvy.
Vedle oekvan levy od stvajcch obt mnoz pacienti po aku-
punktue provaj stav lehkosti, a rozjaenosti, nebo se naopak se
ct unaven a ospal. Me se tak stt, e se jejich obte doasn
zhor. To se stv i v ppad jinch alternativnch postup (nap.
v homeopatii to jsou tzv. reverzn pznaky). Je to znmka toho, e
lba funguje, protoe na zvenou lebnou slu" a posilu orga-
nismu (v podob jehel, homeopatik atd.) choroba reaguje doasnm
zvenm odporem. V nkterch ppadech se mohou objevit do-
konce i dosud nebval bolesti anebo vyrky, kter samy po nkolika
dnech odezn. Vichni akupunkturist vak shodn tvrd, e tyto ved-
lej pznaky, pokud ovem vbec nastanou, jsou mn nepjemn
a mn kodliv ne vedlej inky klasickch liv. Opravdov ne-
bezpe pacientovi pi akupunktue hroz jen tehdy, kdy se spo-
lehne na njakho pochybnho akupunkturistu bez jakchkoliv
osvden a doporuen a pi pouvn nesterilizovanch jehel.
Neikovn akupunkturista me jehlu tak zavst patn, nebo ji do-
konce pi zavdn zlomit.
Kontraindikace akupunktury
V nkterch ppadech akupunkturista usoud, e pro pacienta
nen akupunktura vhodn, protoe je mon efektivnji pomoci ji-
nm zpsobem, nap. tradin nskou medicnou. Nkter nemoci
se tak podle tradice akupunkturou vslovn nesmj lit, nap. po-
hlavn penosn choroby. V ppadech ohroujcch ivot (tk in-
fekce, nehody, podviva) i akupunkturist uznvaj, e postupy kla-
sick medicny jsou innj. Vyhbaj se tak nkterm typm
pacientr, nap. hysterikm.
Vhodn pouit akupunktury

Akupunkturist tvrd, e nel chorobu nebo jej pznaky, ale e l
celho lovka. Z jejich hlu pohledu tedy nelze dnou chorobu ozna-
it jako mimodn vhodnou k len akupunkturou. Nicmn z po-
hledu oficiln zpadn medicny se tradin akupunkturn lba osvd-
ila obzvlt pi len tchto chorob a zvldn nsledujcch obt:
- nachlazen
- akutn znt nosnch dutin
- akutn znt mandl
- akutn znt prduek (bronchitida)
- prdukov (bronchiln) as tma
- akutn znt spojivek
- krtkozrakost u dt
- ed zkal nekomplikovan
- bolest zub
- bolest po extrakci zubu
- znt dsn
- znt hlasivek, akutn i chronick
- kee jcnu
- pekyselen aludku
- bolest pi dvanctnkovm vedu
- akutn dvanctnkov ved nekomplikovan
- akutn a chronick znt tlustho steva
- akutn bacilrn plavice
- zcpa
- prjem
- paralytick stevn neprchodnost
- bolest hlavy
- migrna
- bolest trojklanho nervu
- poten stadium obrny obliejovch sval
- choroby perifernch nerv
- Mnierova choroba
- poruchy funkce moovho mche
- bolesti v bedern oblasti zad
- ischias
- osteartritida
- tzv ztuhl rameno
- tzv. tenisov loket
Akupunktura a tzv spoutc body

I klasick zpadn medicna vdy uznvala, e na tle existuj jist
body, tzv spoutc, kter kdy se podrd (tlakem i jinak), tak n-
sleduje zmrnn bolesti v pin jin sti tla. Tento poznatek nen
pli znm a v praxi se ho vyuvalo velmi omezen, protoe ne vdy

ke zmrnn bolesti skuten dolo a protoe mechanismus tohoto
jevu nebyl nikdy dostaten uspokojiv objasnn. Porovnnm ums-
tn tchto spoutcch bod s tradinmi akupunkturnmi body byla
prokzna jejich vzjemn shoda v 71 % ppad. Zatmco zpadn
medicna zjevn stejn mechanismus, na jakm je zaloena akupunk-
tura, dle nerozvjela, orientln lkai ho rozpracovali do obshlho
fungujcho systmu.
Akupunktura a dti
Pokud se malmu pacientovi ve dn vysvtl tak, aby se nebl,
nen dvodu, pro by nemohl tak podstoupit akupunkturn lbu
stejn jako dospl lovk. Nkte akupunkturist v ppad dt
pouvaj jemnj stimulaci akupunkturnch bod. Msto klasickho
vpchnut jehly se dan msto jen masruje jehlou s tupou oblou pi-
kou (tzv. pruinov jehla) nebo se stimuluje rychlmi poklepy kla-
dvka s prunou rukojet, zakonenho pti jehlami (jehla zvan
broskvov kvt).
Akupunktura a zvata
Objektivn innost akupunktury prokazuje i jej veterinrn po-
uit. Nkte veterini vd, e kdy u psa nebo koky dojde k ne-
bezpenmu poklesu dechov frekvence vlivem anestetika, pome
vpchnut jehly do bodu tradin oznaovanho VG 26: Jen Chung.
Bhem 10-30 vtein se dechov frekvence vrt tm na normln
hodnotu. V jednom doloenm ppad z veterinrn praxe se takto
probralo k ivotu zve, ktermu ji pestalo bt srdce.
Un akupunktura
nt lkai objevili na uchu pes 120 bod, kter maj reflexn
vztah k rznm jinm stem tla a orgnm a kter je tak mon sti-
mulovat jehlami. Ze zdravotnho hlediska je proto velmi nerozumn
nechat si pchat ui a nosit v nich nunice, ani se lovk pesvd,
e nhodou nen zasaen nkter un akupunkturn bod. Un aku-
punktura byla ve velmi mal me znm i v Evrop. Nmonci nosili
nunice na uritm mst v uchu proto, e se domnvali, e se jim
takto vrazn zlep zrak, co je pi plavb na moi samozejm v-
hoda.
MIKROSYSTM UNHO BOLTCE
1 - nos 22 - moov mch

2 - psychika 23 - krn pte
3 - oko 24 - hrudn pte
4 - horn elist a zuby 25 - bedern pte
5 - doln elist a zuby 26 - kost kov
6 - lzy 27 - kostr
7 - centrln nervov soustava 28 - sedac nerv
8 - podkorov centra 29 - kyel
9 - plce 30 - koleno
10 - srdce 31 - pata + kotnk
11 - sta s nosohltanem 32 - prsty nohou
12 - jcen 33 - pohlavn orgny
13 - aludek 34 - bod alergie
14 - dvancternk 35 - prsty rukou
15 - tenk stevo 36 - zpst a ruka
16 - tlust stevo 37 - loket a pedlokt
17 - slezina 38 - rameno a pae
18 - jtra a lunk 39 - lopatka + kln kost
19 - pankreas 40 - hrudn ko
20 - ledvina 41 - prodlouen mcha
21 - moovod 42 - mcha
Orientln medicna 34 1
4`
of.af
^
6" .

, 13 I ; 7 2
11
12^ i
^ ^
;9 ^1o; ^3
'
^
8/ (41
/
AKUPRESURA
Akupunkturn body jsou msto vpichovnm jehel ovlivovny tla-
kem. Pouv-li se tzv. akupunktura bez jehel, je to hlubok a kolm
ntisk prstem na dan msto, vdy smrem do stedu tla. Zan se
lehce, potom se tlak zvtuje a na hranici snesitelnosti a kon se
opt zmrnnm. To cel trv pt sekund, nsleduje 7 sekund pe-
stvka. Cel zkrok mus trvat 3-5 minut. Pi akupresue se dan bod
stlauje na hranici bolestivosti jen jednou. Akupunkturu bez jehel
a akupresuru me kad provdti sm na sob. Znm jsou nap.
akupresurn body proti pocitu hladu, proti bolesti hlavy apod.
Hlavn zsady bezpenho provdn akupresury

1. Me se stt, e akupresura nezabere" ihned, nkdy je teba
proceduru opakovat a vsledek se pomalu zane objevovat teba a
po 8.-12. masi. Je teba vytrvat, a pokud se jednou s akupresurou
zane, mus se pokraovat, protoe jinak by se mohlo nemocnmu
jen pitit.
2. Kdy se pacient zane potit nebo mu zane bt nevolno, je teba
proceduru ihned peruit.
3. Akupresurn techniky se nikdy nesmj pouvat v tchto ppa-
dech:
- zhoubn novotvary
- infekn choroby
- horeky s dosud nezjitnou pinou
- chronick choroby (nap. TBC)
- infarkt
- dchac a obhov obte
- vnitn zrann
- tk psychick poruchy
- kojenci
- osoby star 70ti let
- thotn eny
- bolestiv stavy s dosud nezjitnou pinou
- plsov onemocnn
- vn choroby jater, srdce nebo ledvin
- erstv zlomeniny
- zauzlen stev
- na jizvch
- pi celkovm vyerpn
- po velmi namhav prci
- po sportovn
- po hork koupeli
- po bohatm jdle
- po poit alkoholu.
NKTER AKUPRESURN BODY (vbr)
Migrna
- velk eln lupnek na vrcholu pedn sti hlavy
- rozhran eln a temenn kosti po obou stranch hlavy
- pesn sted ela
- po obou stranch koene nosu
- na vnitnm okraji horn sti onice u koene nosu
- mezi palcem a dlan
v
Nespavost
- tikrt po 3 vteiny tlait podl tepny na krku
- pod okrajem tln kosti ve stedu
- na bkch prst u rukou
kytavka
- vedle ramennho kloubu
- na pedlokt z vnj strany hned za zpstm
- v dlku pod tln kost
- na 7. a 8. obratli hrudnm
- na konci 11. ebra

j
Roztrouen sklerza mozkomn

- na lcn kosti ped uchem
- 3 cm pod ebry
- 2 cm kolem pupku
- hned pod kyelnm kloubem
- uprosted holenn kosti
- mezi prsty na hbet ruky
r
Orientln medicna 34c6
- ped kotnky
- po obou stranch paty
..

- na vnitn sti kostry nohy
- mezi prsty na chodidle

- kolem kloubu palce 5. prstu nohy
- na klenb chodidla
- uprosted paty chodidla
Deprese
- pod nosem
Epilepsie
- 5 8 cm od pupku na stn bin smrem k ebrm
-
- kolem pupku
- vsed tlait na horn st stehna, a se naraz na kost blzko slabin
- ve stedu s il nho svalu ltka na vnitn stran
Neurza
- na rozhran temenn kosti se spnkovou po obou stranch hlavy
- v malm dlku na vnjm okraji onice
ed zkal
- u koene nosu vedle obo
- v malm dlku na vnjm dolnm okraji onice
- v malm dlku nad mastoidn kstkou a za n

- thnout ukazovkem na zadn stran elistn kosti tsn pod uima
smrem dopedu
Zelen zkal
- podl celho obo
- podl celho nosu
- lehce klepat na zaven on vka a chp
- od ucha podl doln elisti
Znt spojivek
- na Silviov fisue
Oslaben sluchu
- nad kovou kost
Krvcen z nosu
- na vrcholku pedn sti hlavy
Rma
- na Silviov fisue
- vedle nosu
- na vkacch svalech doln elisti
- v dlku pod spodnm okrajem tln kosti

Bolesti zub
- na vrcholku pedn sti hlavy
- proti zvsu elistn kosti
- po obou stranch nosu
- v dlku na spodn elisti
- 5 cm pod kostnm vnlkem ve stedu eln kosti

- na vnitnm dolnm okraji onice
- pod nosn pepkou
- pod unm boltcem
- nad zpstm z obou stran

- mezi kyelnm kloubem a tslem
- na vnjm hornm ltku
- nad vnjm kotnkem
Orientln medcm 352
Kee pi psan
- na dlani pod malkem
- pod okrajem tln kosti

- podle panho svalu
Zlomeniny kost
- na dlani za kadm prstem
- na hbetu dlan za malkem
- v pedn sti ramennho kloubu
stel
- 10 cm od tetho bedernho obratle
- 1 cm pod kostr
- mezi 4. a 5. bedernm obratlem
- uprosted hd
- na spodnm stehnu zezadu
- pod kolenem
Infarkt
- stiskne se malek na ruce a tepe se s nm a do nabyt vdom
- pi bezvdom se oznaen bod na dlani na 7 sekund stiskne a na

5 sekund povol, opakuje se a do nabyt vdom
Vysok tlak
- zpedu na temeni hlavy 5 prst od hranice vlas
- po obou stranch ttn lzy
- pod spodnm okrajem tln kosti
- uprosted ucha
- na 11. ebru
- pesn pod pupkem
F
- 3 cm pod hrudn kost
- v pravm podpad
i
- uprosted ramen zezadu
- vedle 5. hrudnho obratle
- vedle 7. hrudnho obratle
- v nadbiku
- na vnjm lokti
- v doln sti vnitnho ltka

- nad vnitnm kotnkem
- na vnjm zpst
- z obou stran piky prostednku
- na palci u nohy
Nzk tlak
- na temeni hlavy na ku dlan od vlasov sti
- pod spodnm okrajem tln kosti
- na krn tepn
- mezi levm prsem a ramennm kloubem
- 3 cm pod hrudn kost
- kolem pupku
- na vnjm lokti
- pod vnitnm ltkem
- na bon stran prostednku

- na vnjm zpst a 2 cm vedle
- uprosted vnitnho zpst a 2 cm po obou stranch
Astma
- bon strana pae
- v podpad
- kln kosti
- hrudn kost mezi prsy
- vnj strana cel ruky
- vnj koleno a pod nm
- palec ruky
- spodn hrana dlan
Plen hy
- na klnch kostech
- uprosted tla mezi 2. prem eber
- pod hrudn kost
- uprosted vnitnho okraje levho prsu
- solar plexus
aluden vedy
- uprosted ramen zezadu
- podl pa zezadu
- 10 cm nad a stranou od pupku
`
- 3 cm od osy tla pod hrudn kost

- vedle 3. obratle hrudnho vpedu i vzadu
- na 8. hrudnm obratli
- vedle 11. obratle hrudnho
- 3 cm vedle 12. obratle hrudnho
- v tslech
- 2 cm pod kolenem z boku
Nevolno na zvracen (nausea)

- podl ptee (mas)
- v jedn tetin ramen

- v podpad
- 7 cm pod okrajem hrudnku vpedu
- v doln sti pedlokt

- pod tln kost
- na konci pravho ebra

- na vnitnm okraji prsou
Dna
- pod nosem
r- uprosted pod tln kost

- mezi stydkmi kostmi
1 I
- pod kloubem palce u nohy

- receptory moovch cest
Znt moovho mche

- na dolnm okraji lcn kosti
Bolestiv menstruace
- na spodn hran zpst
- 1 cm nad pupkem a 2,5 cm stranou

- 2,5 cm po obou stranch pupku
- na 8. ebru
- v podpad
- pod kadm prsem
- 7 cm stranou od pupku
- 2,5 cm od 8. obratle hrudnho
- 5 cm pod pupkem
- mezi stydkmi kostmi
- uprosted kad stydk kosti
- 2,5 cm od 3. bedernho obratle
- v tslech, vedle 4. hrudnho obratle
- na kosti kov
- 2,5 cm pod vnitnm kolenem
- nad vnitnm kolenem
- na vnj pat
Akupresura chodidlov
Praktick zkuenost ji dvno pinesla poznn, e chodidla lovka
jsou spojeny s rznmi orgny. V Cechch se bn k, e je mon na-
stydnout od nohou", i kdy nastydnutm je pochopiteln postiena
pin jin st tla ne prv nohy. Jestlie je mon od nohou nastyd-
nout, potom je mon samozejm prostednictvm nohou psobit i l-
iv. Dosud nejstar znm vyobrazen chodidlov reflexologie po-
chz ze starho Egypta. Bylo objeveno v Ankhmarov hrobce v Sakkae
a je datovno cca do roku 2 300 p. n. 1. Nezvisle na Egyptu doli ke stej-
nmu nzoru tak nt lkai, jak je mon usoudit ze zmnek starch
kolem 5 000 let. Stejnou techniku je mon objevit tak u nkterch
domorodch kmen tetho svta.
Terapeuti pouvajc tuto techniku jsou pesvdeni, e na lidskm
chodidle, nrtu a kolem kotnku jsou tzv. receptory, msteka, kter jsou
spojena s uritmi orgny, a to jakmisi energetickmi drahami (tzv me-
ridiny), kter dosud klasick medicna (neurologie, fyziologie, anato-
mie) neobjevila. Takovch kanl je celkem deset (na rozdl od tradin
nsk orientln meridinov teorie, kter rozliuje meridin dvanct)
a vechny zanaj (i kon) prv na chodidlech lovka. Thnou se ce-
lm tlem a do konek prst na rukou a na vrcholek hlavy. Pokud je
vechno v podku, energie jimi proud voln a bez pekek. Pokud d o-
jde nkde k njak blokaci, objev se pote.
kolem terapeuta je v tomto ppad zjistit, zda a kde k takovmu
bloku dolo. Zjist to tak, e velmi podrobn vyet a prohmat chodid-
la pacienta. Blokdy se terapeutovi dajn jev jako drobn hrudky pod
pokokou. Kdy takovou zatvrdlinku terapeut objev, sna se ji mas
odstranit. Pedstavuje si ji teba jako kostku cukru, kter se tlakem roz-
padne a potom se me vylouit bnmi tlesnmi tekutinami (mo,
potem). Energie pak me uvolnnm kanlem opt proudit bez pe-
kky
Vlastn terapeutick zkrok me bt i dosti bolestiv Terapeut se
sna pacienta pemluvit, e tato bolest je nevyhnuteln a e povede
k uzdraven. V nkterch ppadech se mu dokonce poda pacienta
pesvdit natolik, e si tuto sprvnou" bolest dokonce oblb. Jin pa-
cienti se s n vak nesm a celou proceduru pirovnvaj k muen. Je
otzkou, zda potom toto muen" budou dobrovoln snet, anebo zda
si radji nevyberou nkter jin druh alternativn medicny.
Pouit chodidlov reflexologie je velmi rozshl, protoe pes recep-
tory na nohch je mon psobit na vechny orgny v tle. Nkte te-

rapeuti udvaj, e vhodnm reflexnm zsahem dok zmrnit i tak
prudk bolesti, jako jsou teba porodn. Vhodou v tomto ppad je, e
kdy se bolest vrt, je mon opt pout reflexologick zkrok, za-
tmco lky proti bolesti nelze podvat bez omezen. Po reflexologickm
psoben na chodidla nkte pacienti udvaj celkov pocit osven
a relaxace a nstup vjimen dobrho a posilujcho spnku.
Reflexologick manipulace s chodidly jsou doporuovny i naimi l-
iteli, nap. pi akutnch potch s nkterm orgnem (lunk, jtra, a-
ludek atd.), i pro domc pouit. K lev by mlo dojt po masi nebo
akupresurnm stlaen pslunho receptoru na noze. Obecn se tak
doporuuje neclen stimulace chodidel, nap. chz naboso po hrbola-
tm a nerovnm povrchu nebo noen speciln obuvi psobc na dan
receptory. J. Jana doporuuje pelapovn v bedn napinn oblzky
(s oporou).
Masn bedna
Reflexn zny na chodidlech (ukzky)
PRAV CHODIDLO LEV CHODIDLO

ELN DUTINY ZUBY
HYPOFZA
LCN
-WV
Zny hlavy
Si
^
^
s3
1
^
KRN
1, 2
, ,
KRN
3-7
HRUDN t
BEDERN
KOV
Reflexn ploky ptee

TL
HLAVY
RAMENNI RAMENN
KLOUB KLOUB
PAE PAE
LOKET LOKET
KOLENO KOLENO
KOSTI
A SVALY
PNVE
Pohybov apart
NAD-
LEDVINKY
LEDVINY
Moov cesty
asi
najeden
a pl prstu
Zny slinivky bin


ORGNOV
ZNA
SRDCE
KAUZLN
ZNA
SRDCE
Zny srdce
LEV NRT PRAV NRT

NOSOHLTAN
HRTAN
BRON-
CHY
PLCE
Zny dchacch cest


ZAVAC ORGNY
HRTAN
JCEN
VSTUP
DO
ALUDK
CARDLA
VSTUP
JTRA ZE
ALUDKU
LUNK (PYLORUS
ALUDEK
SLEZINN
SLINIVKA
OHYB
SESTUPN VANCTNK TRANKU
TRANK
TLUST SESTUPN
APENDIX STEVO TRANK
PRNTRANK1
TENK STEVO;
(JEJUNUM, ILEUM) SIGMOID
KONENK' (ESOVIT KLIKA)
Zavac trakt
PRAV RUKA VN (NRT)

OCHABL KONETINY
SEX
ALERGIE
NZK KREVN TLAK
BOLESTI ZUB
DSN ZTRTA
UMN V UCH CHUTI
ROVNOVHA
UCHO
KAEL
BOLESTI
KRKU
HUBNUT
ROVNOVHA
BOLESTI HLAVY
REVMATICK
NACHLAZEN
BOLESTI
OI
UI PRJEM
CELKOV POSLEN POCIT ZIMY
Reflexn zny na rukch

Orientln medicna 375.
LEV RUKA VN (NRT)

OCHABL KONETINY
SEX
ALERGIE
NZK KREVN TLAK
SRDEN BOLESTI ZUB

PSYCHZY DSN
UMN V UCH
ZTRTA
CHUTI ROVNOVHA
UCHO
KAEL
BOLESTI
KRKU
HUBNUT
REVMATICK ROVNOVHA
BOLESTI BOLESTI HLAVY
NACHLAZEN
PRJEM OI
UI
POCIT ZIMY
CELKOV POSLEN

LEV RUKA UVNIT DLA)

MOZEK
ELO
DUTINY
VECH DESETPRST
NERVY
VECH DESET PRST
HYPOTYZA
EPI
LAZY
PLCE
ui
RAMENO
PLEXUS
SOLARIS HRUDNi
NWAV PROSTOR
ALUD K
KRK "wqf .
SRDCE
It" 211: THYMUS
NOS SLEZINA
MANDLE SLINIVKA
PTE LYMFATICK
NADLEDVIN SYSTM
TTNA AV MOOV MCH
LEDVINA KYLE
TENK STEVO BEDERN PTE
TLUST STEV VAJENK
DLOHA GONDY
KONEN KOTNK

PRAVWRUKA UVNIT (DLA)

MOZEK
ELO
DUTIN)
VECH DESET PRSTU
NERVY
VECH DESET PRST
OI
ALUDEK
UI \ZEME
PLCE
RAMENO HYPOFZA
EPIFZA
HRUDN
PROSTOR SYCHIKA--
-PLEXUS
JTRA SOLARIS
LUNK NOS
THYMUS KRK
SLINIVKA MANDLE
SLEP STEVO PTE
LYMFATICK NADLEDVINKA
SYSTM IN LAZA
MOOV LEDVINA
MCH TENK STEVO
KYLE TLUST STEVO
BEDERN PTE DLOHA
VAJENK PROSTATA
GONADY KONENK
KOTNK

nsk presura
Jde o jist speciln druh akupresury, lymfodrene, vazivov a poji-
vov mase. Litel projd meridiny a psob na n rznou silou, n-
kdy jen lehkm dotekem, jindy tlakem v silou". Dal mas se potom
tlo rozvoln a uklidn. Clem nsk presury je odstranit pinu bolest
pacienta a patnou anatomii tla. Nemocn obvykle pichzej na tera-
pii, kter je pro litele velmi nron, nkolikrt. S spchem je tato
metoda pouvna na bolesti trojklanho nervu, hlavy, zad a bolesti vy-
stelujc do tsel, kyl a kolen i do dalch mst, dle na migrnu, bloky
krn ptee, ramen, na tzv tenisov loket, artrzu a tzv vodu v kolen,
ischias, vyhezl plotnky. Nkdy je lba tak inn, e i pronikav bo-
lest odezn do hodiny, jindy se stav pacienta zlep natolik, e pvodn
nezbytn operace ptee nebo kloub ji nen nutn. nsk presura
pomh i v ppad nkterch gynekologickch obt, napklad pi
nkterch druzch neplodnosti a pi menstruanch bolestech, a tak
v ppad navovho syndromu.
Slov litele
Ochrnut ischiasem vdy do hodiny chod bez bolesti."
(Z. Valentov, litelka)
Akupresurn koule
Masn kuliky pvodem z ny (z doby dynastie Ming - 1368-1644),
uren k masi dlan. Tam psob na akupresurn body, a navozuj tak
pocit clkovho uklidnn, duevn svesti a odstrauj navu.
Zatenkm se bude lpe cviit s menmi kamennmi koulikami, za
nejinnj jsou povaovny kovov koule se zvonkem uvnit.
Shiatsu (ia-cu)
Je to vlastn speciln rozpracovan akupresurn systm psoben
na pacienta. Terapeut psob rznm zpsobem - rznmi druhy ma-
s a tlak na akupunkturn body na pacientov tle. Stejn jako pi
akupunkturn lb i zde samotn seanci pedchz podrobn vyet-
en pacienta, cel procedura shiatsu potom trv asi hodinu a ho-
dinu a tvrt. Pacient by na sob ml mt voln odv, kter ho nikde ne-
tsn, a ml by leet na tvrd podloce. Nic jinho, samozejm krom
znalost, nen k shiatsu zapoteb.
Pi shiatsu terapeut psob na rzn sti pacientova tla tlakem
4
rznmi stmi svho tla - nejjemnji palcem i prsty, nejsilnji tak,
e se po pacientovi prochz. I kdy to zn dosti znepokojiv, je to sku-
ten prastar a osvden metoda. Pocity, kter pacienti pi shiatsu
zavaj, jsou zvltn, ms se v nich najednou bolest i rozko. asto je
neumj ani slovy popsat. Jeden tlak" na uritm mst trv vdy n-
kolik vtein a terapeut ho me dle poteby zesilovat nebo zeslabovat.
Opakuje se ti- a tyikrt. Clem lby je samozejm odstranit
vechny pekky, kter brn volnmu proudn ivotn energie chi
v tle pacienta. Nejvce se shiatsu osvdila pi chorobch vznikaj-
cch ze stres, zvlt pak pi migrnovch bolestech hlavy. inn je
tak v ppad depres, zcpy, prjmu a nespavosti. Roztkan osoby
shiatsu ukliduje, naopak osoby s nedostatkem energie povzbud na-
tolik, e se ct, jako by se vzneli (podobn jako po akupunktue).
Tento odlehen stav trv jet nkolik hodin po seanci.
Pro domc pouit bylo vypracovno nkolik shiatsu cvik. Nap.:
Proti zcp
Pacient si nejprve klekne na ob kolena, potom se posad na paty.
Prsty obou rukou nahmat spodn okraj hrudnho koe, jakoby ho po-
debere a zane tlait proti tlu. Nsleduje hlubok ndech, potom
hlubok vdech a pedklon tak, e se ruce zabo do solar plexu. Je
teba pipravit se na to, e to me i velmi bolet.
K uvolnn je
Pacient se posad na zem, pitiskne nohy po cel dlce k zemi a co
nejvce je rozthne. Potom sepne ruce (s propletenmi prsty) a se-
pnut je zvedne vzhru nad hlavu. Zrove je oto, stle sepnut, dla-
nmi nahoru. S narovnanmi zdy provd stdav klony na stranu
smrem ke pikm nohou, na kadou stranu celkem ptkrt.
K uvolnn ramen a hrudi

Pacient se postav do mrnho stoje rozkronho, ruce spoj za zdy,
pedklon se a sna se zvednout spojen ruce co nejve. Potom se na-
rovn, zaklon hlavu a opt zdvih spojen ruce co mon nejve.
I pi shiatsu je teba dbt na nkolik upozornn. Shiatsu nen z-

sadn vhodn pro chronick onemocnn, ale pouv se jen pi akut-
nch obtch. Tak se nedoporuuje kombinovat shiatsu s uvnm

lk a drog v. alkoholu. Nelze ji doporuit ani thotnm enm.
Moxovn
Na akupunkturn body se psob teplem. hnouc smotek moxy
(suenho pelyku nskho) se pibliuje k akupunkturnmu bodu,
kter se tak zahv. Po zaht se smotek oddl a cel procedura se
opakuje.
(Pozn. Zde nen od vci uvst, e v literatue - Jana, Zentrich,
Vn zelen nadje - je popsn ppad, kdy umle zpsoben sple-
niny 2. stupn na uritch mstech hrudi probraly z kmatu pacienta
umrajcho na dechovou nedostatenost, s tm, e to je star lidov
recept, a s odkazem na to, e velmi podobn zpsob pouvaj v tako-
vch ppadech i afrit amani. Dal souvisejc terapi jsou tzv. un
svky, vytahujc" neistoty z tla. Jsou dut, zasunou se do u pa-
cienta a zapl se. Neistoty" se shromauj uvnit svky.)
Pohybov terapie 381
[v]
POHYBOV TERAPIE
ORIENTLN POHYBOV TERAPIE
JGA
Obecn je definovna jako jeden z esti hlavnch smr indick filo-
zofie. Velmi strun eeno je jejm clem zcela konkrtnmi postupy
doshnout toho, e se jogn dostane do takovho stavu mysli a poznn,
e se doke vymanit z vnho kolobhu rozen a umrn. Navozen
tohoto stavu, tzv. sansry, napomhaj rzn speciln cvien a zauj-
mn specifickch jgovch pozic, sn. Podmnkou dosaen sansry
je dosaen naprost harmonie v neoddlitelnm spojen tla, mysli
a ducha, a dokonce i navozen pocitu spojen a sounleitosti jogna
a vech ivoich, vetn tch nejmench, rostlin, a dokonce i nei-
vch vc. Navozen tto harmonie se pochopiteln projev i ve zlep-
en tlesnho stavu jogna. Proto je mon jognskch postup pou-
vat i v alternativn medicn.
Jga pat patrn mezi nejstar postupy alternativn medicny. Podle
archeologickch nlez existovala v Indii ji nejmn ped 6000 lety.
Nejstar dochovanou prukou ke cvien jgy jsou Jgastry, jejich
autorem je staroindick gramatik a filozof Patadali (cca 2. stol. p. n.1.).
Zahrnuj i pro ns ponkud bizarn postupy, jako jsou nap. koupele
v popelu nebo v prachu zvenm posvtnmi kravami. Do Evropy pi-
la jga a v 19. stol., vt pozornosti se j vak dostalo a v 70. letech
20. stolet v souvislosti s obrovskou popularitou Mahrii Mah Jgiho,
gurua slavn transcendentln meditace.
Postupem doby se pod pojem jga nahrnulo mnoho rznch jo-
gnskch technik, nejvt obliby pro svou veobecnou pstupnost
doshla hathajga, zamujc se na zlepen dren tla a dchn.
Pokud si nkdo chce osvojit jognsk cvien, patrn nejsnaz ces-
tou je nvtva nkterho z etnch kurz, kde je i monost kon-
zultace a sprvnho veden. Vechny ostatn pomcky uren k sa-
mostudiu jsou pece jen mn nzorn a neposkytuj cvicm zpt-
nou vazbu.
Pravideln cvien jgy lze doporuit na vechny chronick cho-
Pohybov terapie 382
roby, nap. na dchac obte veho druhu v. znt nosnch dutin,

na zavac obte a aluden vedy, na nervov choroby a zvlt pak
pi roztrouen sklerze, pomh pi chorobch pohybovho apa-
rtu a vbec celkov zlepuje zdravotn stav cvicho, co se projev
lepm fungovnm organismu (optimalizace menstruanho cyklu,
snen vysokho krevnho tlaku, zlepen metabolismu a redukce
nadvhy aj.). Nkter prvky jgy jsou velmi vhodn i pro thotn eny
jako relaxace i pprava na porod.
TM CHI
I v tomto ppad se transkripce tohoto pohybovho umn v rz-
nch systmech pepisu nskch znak li.
Me se nap. pst taj chi, nebo dokonce
- -+ tchaj - ti - chan, vslovnost vak zstv
stejn. Podstatn je slovo chi, kter zna-
men ivotn slu, energii. Systm cvien tai
chi m za cl harmonizovat prtok tto i-
votn energie tlem cvicho.
Stejn jako v ppad mnoha jinch v-
chodnch tradinch umn, ani zde nen
znmo, kdy, kde a jak tai chi vzniklo.
+ + 40 Pedpokld se, e m pvod v tao jako hra
,
a cvien pro dti, anebo e to je star v-

len umn, upraven pro poteby nemocnch a rekonvalescent.
Bylo povaovno za tajn umn a a do poloviny 19. stol. nebylo
mimo Cnu pli znm. V komunistick Cn bylo navc vdy pova-
ovno i za dosti podezel. Ke zlomu dolo
4 v edestch letech 20. stol., kdy se do z-
-- - padnho svta zaalo it z nskch tvrt.
/ Tai chi je opt jednm z umn, kter je
teba uit se pod vedenm mistra, aby pe-
depsan pohyby byly provdny sprvn,
a tud i inn. Tai chi se nkdy nazv
meditace v pohybu". Vyjaduje se tak pod-
stata tohoto cvien. M se provdt s uvol-
nnou mysl a tlem, m men vdom
^^ + +,. snaha, tm lep vsledek. Ve je o rovno-
vze. Cvic stoj na jedn noze vt vahou
Pohybov terapie 383
4 ___ --4
ne na druh, hled rovnovhu, a tud
ideln polohu. Jakmile ji najde, zane i opti-
mln dchat a zskv onu v tai chi -
douc koordinaci. Poct v t chvli i prou-
dc chi, co je vlastn clem cvien -
anebo prostedkem k meditaci, a tm i k po-
chopen sebe i druhch.
Po formln strnce se tai chi skld ze
dvou druh pohyb. Jedna skupina jsou po-
hyby jakoby protaen, del. Je jich asi
stovka a trvaj kolem dvaceti minut. Druh
skupina pohyb jsou pohyby krat. Tch je
ticet sedm. Pokud chce lovk porozumt sm sob, ml by cviit
sm. Pokud chce porozumt druhm, cvi ve dvojici a pokou se
obratnmi manvry o jaksi tanec harmonie.
Tai chi si v posledn dob zskv znanou popularitu i u ns, snad
prv pro sv relaxan inky, tolik potebn v na hektick dob
a dennm shonu. Z tohoto dvodu je zvlt vhodn pro vechny
osoby trpc srdenmi potemi anebo ty, kter tyto obte ohrouj.
Tai chi ovem psob na cel organismus a bylo vypozorovno, e
podporuje imunitn systm a zvyuje odolnost proti chorobm veho
druhu.
Slovo cviitele
Vtina obyvatel Zpadu se denn vrh do cvien, jako by zpasila
s medvdem. Ve skutenosti si ani cvien nevychutn. Nahoru, dol,
puf, puf, dozadu a dopedu. Tai chi vak vyaduje naprost uvolnn,
a nakonec zakuste pocit, jako byste se tm vzneli na vod."
(Walter B. Dudley)
AIKIDO
Toto japonsk umn sebeobrany beze zbran je pomrn novo-
dob vynlez. Vzniklo a zatkem 20. stol., ovem na zklad samu-
rajskho obrannho umn beze zbran zvanho aikiducu (daitrj
aikiducu), samurajsk vlen umn beze zbran. To je doloeno
ji od 9. stol., pouvalo se nap. ve vlkch obdob Kamakura
(1192-1333). Jeho clem bylo co nejrychlej podroben a likvidace
protivnka, dovednost nadmru uiten v jakmkoliv boji.
Pohybov terapie 384
Revolun pevrat do aikiducu vnesl zakladatel aikida Morihei

Ueiba (1883-1969). Kdy cviil aikiducu, dostal se najednou do ja-
khosi exaltovanho stavu a v nhlm osvcen si uvdomil, e vech-
no vlastn dl patn, e by neml usilovat v silou o vtzstv, ale na-
opak, e by se vbec neml ani troiku pokouet zvtzit. A to je ta
nejjistj cesta k vtzstv. Ueiba byl jednm z nejvtch novodobch
japonskch vlenk" Po porce Japonska v 2. svtov vlce se roz-
hodl, e nabdne toto umn zvtzivmu nepteli, a vyslal do Evropy
a USA nkolik svch k, aby aikido propagovali na Zpad, co se
tak v padestch a edestch letech 20. stol. podailo.
Teorie aikido vychz z pedpokladu, e pokud se dva zpasc je-
Pohybov terapie 385
dinci pohybuj v naprost harmonii, jejich ivotn sla, v japontin

zvan ki, se nezdvojuje, ale nsob. Zpasnk znal aikida se nesna
zvtzit, soupei ustupuje a protivnk in tot. Tak se oba dostvaj
do charakteristickho kruhovho pohybu. Nakonec se pece jen jed-
nomu z nich poda soupee vychlit z rovnovhy, a tak ho porazit.
Uitel aikida mluv o harmonii a pak hod ka na zem," stuje si na-
oko Chris Popenoe, jeden z k aikido a zrove slavn vydavatel
knih s touto tematikou.
K lebnm elm je aikido doporuovno k uvolnn nemoc-
nch kloub, lach a sval, m se zrove zlepuje krevn obh, ner-
vov soustava a postupn i cel lovk". Po jistm ase ten, kdo cvi
aikido, poct, jak se zlepuje jeho tlesn zdatnost i imunita. Jedna
lekce aikido trv asi hodinu. Stejn draz jako na tlesnou sloku cvi-
en je kladen i na jeho duchovn strnku. Lekce proto zan medi-
tac, nsleduje rozcvien a teprve potom vlastn trnink, obvykle ve
dvojicch. Je zajmav, e je obzvlt doporuovno enm a dti ho
miluj naprosto spontnn. Snad proto, e eny a dti jsou pece jen
o nco vnmavj a schopnj relaxace ne vn zaneprzdnn
a pospchajc mui.
a
PT TIBEANU
Nejde o nic jinho ne o systm pti, resp. esti cvik, jejich pra-
videln denn provdn m podstatnou mrou zlepit zdravotn stav
cvicho, zvit jeho vitalitu, a zejmna prodlouit jeho ivot a za
hranici sta let, samozejm pi zachovn jeho pin duevn a fyzick
svesti.
Pbh objevu tto terapie pro zpadn svt zn dost neuviteln
jako kniha Ztracen obzor Jamese Hiltona o kltee Sangri-l, kter
mu dokonce mon byla i inspirac. Je proto uiten si ho ve zkratce
pipomenout:
Hugh Conway, konzul Jeho Velienstva britskho krle v Indii,
sedmaticetilet bohorovn weltman, cestuje v letadle na sv dal p-
sobit. Jeho letadlo vak spe ztroskot, ne pistane kdesi v kamr-
skch horch u dosud neznm hory Karakal (Modr Msc). Tamj
buddhistick klter, lmasrie angri-L, je v dol pod touto horou
jedinm monm toitm. Jeho obyvatel jsou tak trochu zvltn.
Dky ble nespecifikovan mstn anomlii se bn dovaj dvou set
let. Zrove vak jsou i zajatci lmasrie - jakmile dol opust, jejich
Pohybov terapie 386
tlesn schrnka zane dohnt to, co ve strnut zamekala.

Skuten star obyvatel lmasrie tak mimo poehnan dol zeme
bhem nkolika dn. Conway stoj ped nelehkou volbou. M zstat,
jak si to peje i opat kltera, a ptch nkolik destek let vypadat
stle na svch sedmaticet, nebo se vrtit do nejistho svta tam
venku? I kdy si v hloubi due peje zstat, nakonec spolu se svmi
pteli odchz. Ostatn by toti cestu do civilizace bez nj nezvldli.
Tm je pro nj i pro cel svt angri-L definitivn ztracena.
A s velmi podobnm pbhem pichz tak Peter Kelder, kter se
na angri-L vlastn nepmo odvolv. Svoji tlou knihu nazval velmi
prost Pt Tibean s podtitulkem Star tajemstv himlajskch dol
psob zzraky. Jeho hlavnm hrdinou je Kelderv ptel, penziono-
van plukovnk britsk armdy Bradford, co vak nen, jak autor
uvd, jeho prav jmno. Plukovnk Bradford v dob, kdy se s nm
autor seznmil, vypadal na sedmdest let, ml ediv dk vlasy
a chodil ohnut o holi. Protoe slouil v Indii, znal i povst o legen-
drnm tibetskm klteru, jeho obyvatel jsou vn mlad, a na
star kolena" se rozhodl do nj vypravit. Vrtil se po nkolika letech
a autor ho nepoznal. Plukovnk Bradford dky pobytu v tajemnm
kltee omldl o dobrch ticet let, chodil vzpmen bez hole, jeho
vlasy byly ern, bez stopy edin. Zbytek knihy potom pojednv
o zzranm cvien, kter navrac mld, a to kdekoliv, nejenom v ta-
jemn lmasri.
Cvien Pt Tibean vychz z uen o sedmi zkladn akrch,
kter se neotej dostaten rychle. Je proto teba jim v oten na-
pomoci a jejich pohyb harmonizovat. K tomu slou nsledujc srie
pti cvien.
1. cvien
M za kol zrychlit oten aker. Cvic se proto ot kolem sv
osy s rozpaenma rukama (stejn jako tzv. tanc derviov).
Zsadn a jedin se ot zleva doprava (ve smru chodu hodinovch
ruiek). Po nkolika otoench se samozejm kadmu zato hlava.
V t chvli je teba cvien ukonit, ppadn si sednout nebo lehnout
(podle chuti). Postupem asu si cvic na oten pivykne, a nako-
nec doshne doucho potu 21 otoen. Samotn lmov vak toto
cvien nijak nepehnj, postauje jim i 12 otoen. V dnm p-
pad by se neml peshnout poet 21 otoen, co by mohlo mt
Pohybov terapie 387
msto pozitivnch spe negativn nsledky. Ji jenom toto cvien sa-

motn by mlo mt na cvicho prokazateln kladn inky.
2. cvien
Stimuluje vech sedm aker. Cvic si lehne na zda na njakou
mk podloku, ruce nathne podl tla, polo je dlanmi dol,
prsty dr u sebe. Potom se nadechne a souasn nadzdvihne hlavu
a bradu zatla dol k hrudn kosti a zvedne ob nohy najednou tak,
aby svraly s tlem prav hel. S nsledujcm vdechem polo hlavu
i nohy zptky na zem a uvoln vechny svaly. Potom cvik zopakuje. Je
mon, aby zdatnj cvic pithli zdvien nohy jet vce k hlav,
ale kolena by mla zstat vdy napnut. Pokud cvic nedoke na-
pnout kolena, je mon cvik provdt i s pokrenmi koleny. Je tak
mon, e nkomu bude dlat problmy vbec nohy zdvihnout. Me
Pohybov terapie 388
je v tom ppad zdvihat i zcela pokren. asem doke cvik provst

sprvn.
3. cvien
Mus bezprostedn nsledovat po druhm cvien. Provd se
v klee. Chodidla jsou ohnut, prsty nohou se bky opraj o zem.
Ruce le podl bok, dlan se opraj vzadu o stehna, jsou prakticky
Pohybov terapie 389
pod hdmi. Nejprve cvic v tto poloze pedklon hlavu, a se bra-

dou dotkne hrudi. Potom se hlava opatrn zaklon dozadu, ale jen tak
daleko, jak je to pjemn Po nvratu do vchoz pozice se cvien
opakuje. Pohyb hlavy do zklonu doprovz co mon nejhlub n-
dech, pi nvratu do vchoz pozice se stejn hluboce vydechuje.
Pohybov terapie 39 0
4. cvien
Vypad dosti obtn, ale po tdnu cvien je mon ho snadno
zvldnout. Cvic nejprve usedne na zem, nohy m nataen, cho-
dila asi 30 cm od sebe. Ruce jsou podl tla, dlanmi se opr o zem,
dlan smuj dopedu. Nejprve se brada pithne k hrudi, potom
nsleduje zklon stejn jako u 3. cvien. Nakonec se zvedne trup,
piem ruce a ltka smuj kolmo k zemi, zbytek tla je vodorovn.
Pohybov terapie 391
Po nvratu do vchoz pozice je dobe chvilku si odpoinout

a teprve potom cvik opakovat. Ndech pipad na zvedn trupu, vy-
dechuje se s nvratem do sedu. Mezitm se dech nezadruje.
Mlokdo doke tento cvik provst hned napoprv dokonale. To
vak nevad. I sten proveden cvik je prospn a postupem
asu se proveden bude zlepovat.
5. cvien
Zkladn postaven pipomn znm evropsk kliky. Rozdl je
jen v tom, e dlan smuj dopedu, tlo je proven a hlava za-
klonn. Ruce i nohy jsou od sebe vzdleny asi 60 cm. Cvien spo-
v v prohnut tla ze zkladn pozice na druhou stranu, piem
Pohybov terapie 392
se hlava pithne k hrudi. Ndech je pi zvednut tla, vdech pi

nvratu do proven polohy.
Dal doporuen
etnost provdn cvik
1.tden - kad cvik 3x
5.tden - kad cvik 1 l
9. tden - kad cvik 19x
od 10. tdne dle - kad cvik 21x
Pozn. Vjimka je oten kolem vlastn osy. Je mon, e bude trvat

i rok, ne se cvicmu poda tolikrt se otoit, ani by se mu zatoila
hlava.
Doba cvien
Rno a veer, doporuuje se po prvn 4 msce jen rno, veern
cvien se potom pidv podle ve uvedenho schmatu. Je tak
mon cel cvien rozdlit na rno a veer. Tak je mon nkter
cvik na as vynechat, pokud m cvic pocit, e je to tak lep. Cviit
Pohybov terapie 393
je teba denn, maximln je mon vynechat jeden den v tdnu.

Celkem cvien v pinm potu zdatnmu jedinci zabere asi 10 minut
i mn. K podstatnm zmnm a zlepen dojde asi po dvou letech
cvien, postupn zlepovn (lep pocit") provz lovka od za-
tku cvien.
Dal doporuen
- v ppad obt se 4. cvienm je mon si ze zatku vypomoci
vhodnou podlokou (bednikou)
- pokud cvic ji provd njak cvien, rozhodn byv nich ml po-
kraovat a tibeany jen pidat; zjist potom, e dl vt pokroky
i v onom druhm cvien
- mezi jednotlivmi cviky je dobr se postavit s rukama na stehnech
a nkolikrt se zhluboka nadechnout a vydechnout
- cviky je mon proloit i vlanou i studenou koupel, ne vak le-
dovou
6. cvien
Toto cvien podporuje regeneran sly tla. U sexuln aktivnch
lid se vtina ivotn energie odvd jen spodnmi akrami a horn
akry strdaj jejm nedostatkem. Proto je teba energii rozvdt rov-
nomrn. K tornu je ovem teba zct se sexulnho ivota, a to ale-
spo sten. Pokud se cvic nerozhodne pro celoivotn askezi,
ml toto cvien provdt alespo v tch obdobch, kdy je z njakho
dvodu sexuln zdrenliv. (Nvrat k normlnmu sexulnmu i-
votu je samozejm potom mon bez problm.) V nkterch p-
padech se cvic zdr sexulnho styku alespo nkolik hodin po
tomto cvien.
est tibean
Provd se kdykoliv pi pocitu pebytku sexuln energie a touhy ji
njak realizovat anebo se zaazuje na konec srie pti tibean. Provdt
vak tento cvik v ppad, kdy cvic nect vbec dnou sexuln ener-
gii, nem smysl.
Cvic stoj zpma, zhluboka vydechne. Potom se pedklon, pi-
em ope ruce o kolena. Vytla tak z plic posledn zbytek vzduchu.
Potom se narovn, d ruce v bok, zaklon se, co mon nejvce vthne
bicho a hrudnk zdvih vzhru. Sna se vydret co mon nejdle,
Pohybov terapie 394
ne se bude muset nadechnout. Potom se nadechne co mon nejvce

nosem a vzpt vydechne, ruce pi tom svs voln podl tla.
Obvykle sta tento cvik opakovat tikrt.
Pohybov terapie 395
Vhodn strava
Plukovnk Bradford si v himlajskm kltee osvojil tak nkter
stravovac nvyky, kter povauje za velmi prospn:
- strava m bt vegetarinsk s pdavkem vajec, msla a sr
- kad denn jdlo tvo pokud mono jen jedna potravina, m se
pedchz vzniku nevhodnch kombinac uhlohydrt s proteiny
(nap. se j jednou jen chlb, potom jen vaen zelenina a ovoce
apod.). I kdy toto mnoho lid nedoke, doporuuje se nemchat
peivo a plohy (uhlohydrty) a ovoce a zeleninu dohromady s ma-
sem a s masnmi vrobky veho druhu a se sry a s vejci (v podsta-
t tedy jde o dlenou stravu, u ns dostaten znmou z knih
L. Konkov - pozn. aut.), piem mslo je zejm neutrln, mlko
spe pat k uhlohydrtm, kva a aj se maj pt bez mlka a bez
smetany a trochu je osladit nen na kodu
- vejce se doporuuj jen ped tkou fyzickou prac, jenom jedno,
uvaen namkko, jinak jen jednou denn jeden syrov loutek bez
blku (protoe blek slou jen pro vivu svalstva), a to bud' ped
jdlem, nebo po jdle, ale nikdy ne bhem jdla; bez fyzick nmahy
ho tlo nepotebuje
- dleit je jst pomalu a ve rozkousat a do tekuta; pi tomto zp-
sobu vkn sta jdla polovina, protoe tlo ho zpracovv a dva-
krt efektivnji.
OSTATN POHYBOV TERAPIE

WYDA
Je to soubor dajn prastarch cvien, kter jsou povaovna za
keltsk (druidsk) odkaz. Pbh piveden wydy do modernho
svta zn a neskuten. Jej objevitel, A. A. Schwarz, R. P. Schweppe
a W. M. Pfau, vyprvj, jak nedaleko Stonehenge irou nhodou na-
razili na mstnho obyvatele v pekvapiv dobr fyzick kondici, jak
provd njakou soustavu cvik. Postupn zskali jeho dvru a onen
mu, jeho jmno je pochopiteln utajeno, je nakonec s tmto cvie-
nm podrobn seznmil. Hlavnm clem cvien je harmonizovat
energetick pole lovka. Cvien je teba provdt denn, a to ales-
po po dobu 15 minut. Dleit je pravidelnost, jednou zanedban
cvien u nen mon dohnat dvojnsobnou dvkou druh den.
Ideln je cviit tikrt denn nejmn po 15 minutch. Cvien tvo
Pohybov terapie 396
obshl ucelen harmonick celek, proto se nesm dn cvien vy-

nechvat. Vzhledem k tomu, e cviky je zapoteb bezpodmnen
provdt sprvn, je patrn vhodnj vyhledat njak kurz wydy
ne postupovat pouze podle pruky.
Wyda jako cel ivotn styl dopluje cvien jet dalmi doporu-
enmi, zejmna pak drazem na vhodnou ivotosprvu:
- pestat jst ped pocitem absolutnho nasycen
- dkladn vkat
- jst v poklidu, nevst konfliktn diskuze, pi jdle nest, nesledovat
televizi
- jst spe vegetarinsky, i kdy dslednost indickch jogn v tomto
ohledu nen nutn
Pohybov terapie 397
1 2
4
- vyhbat se Vekerm konzervovanm potravinm (nap. zavaeni-
nm, hotovm jdlm), vem jdlm s vysokm obsahem tuku
a prmyslov vyrbnho cukru, siln drdivm jdlm (kva,
ern aj, ostr koen), nadmrnmu mnostv soli v jdle a jedm
(alkohol, nikotin)
- ve uveden nahrazovat erstvou zeleninou a ovocem, obilnmi pro-
dukty, lutninami, netunmi mlnmi vrobky (tvaroh), me-
Pohybov terapie 398
dem (mal dvky), suenm ovocem, bylinkovmi aji, ovocnmi

vami, oechy a bylinami.
LEBN TANCE
Tanec je nejspe nejstarm ritualizovanm pohybem vbec.
Spontnn tanc divoi jsou zauvanm kli stejn jako nkter
dal pohybov formy, kter se vyvinuly v rznch kulturch.
Tanc dervii sice, pravda, netan v naem slova smyslu, ale zb-
sile rotuj, a tak dosahuj vytren, nicmn i oni se stali pojmem.
Obrovskm energetickm potencilem je nabit i harmov"
bin tanec. Peskakovn svatojnskch oh, a tedy vlastn ne-
spoutan tanec se stval nezapomenuteln pro jeho stedovk
i souasn astnky. Sv by mohli vyprvt i ti, kte si oblbili
kdysi diskotky a dnes technoparty. Dve obas propukaly ta-
nen hysterie v ulicch mst, umocnn pocitem sounleitosti
jednotlivce s davem. Tancem (danse macabre) ve stedovkch
Pohybov terapie 399
pedstavch konila i pozemsk pouf lovka. Prvn tanenk,

smrt, odvdla za ruku celho hada" tanenk, vlastn ji nebo-
tk. Fascinace tancem a jeho moc se asto a peste odr ve folk-
loru, povstech a pohdkch - vly a divoenky utancuj neopatr-
nho mldence, princezny se astn podivnch ples s nebotky,
Popelka najde svho prince tak prv na plese, rozmail hra-
bnka si nech za hladomoru upct tanen (!) stevky z chleba
a propadne se v nich rovnou do pekla Filmov dla, v nich je ta-
nec pouit jako mocn vrazov prostedek, jsou nespoetn
(nap. danse macabre v Bergmanov filmu Ryt a smrt, vyzvav
tanec krlovny Ygraine v Excaliburu, monumentln plesov scna
ve Vojn a mru a mnoho a mnoho dalch). je-li v tanci skryto to-
lik sly, je vlastn s podivem, e se v alternativn medicn nepou-
v mnohem, mnohem vce.
TERAPEUTICK TANEC
Jde vlastn o jakousi pohybovou vchovu bez pesnch pravidel.
elem tchto tanench kurz, kter trvaj i nkolik (6-8) tdn, je
doshnout uvolnn tancch, zbavit je napt a stresu. Jedna takov
terapeutick tanen lekce trv i dv a pl hodiny, tan se na hudbu
nebo jen tak do rytmu a spolen pohyb nakonec spontnn spojuje
celou tanc skupinu. Pitom vak kad tan sm za sebe, svmi
pohyby a kreacemi vyjaduje, co sm ct, a ostatn na nj zase reaguj
svmi tanenmi figurami. Vichni si tak mohou lpe, nebo vbec
poprv uvdomit, co je pinou jejich problm.
Lba tmto druhem spontnnho tance bez pravidel se osvdila
zejmna pi duevnch poruchch, hlavn pi neurzch. Pomh
tak autistickm dtem, kter tak lpe reaguj na sv okol. Dobe se
pi lb tancem ct i osoby tlesn postien, mentln retardo-
van, pacienti po mrtvici, a dokonce i nevidom. Uiten je tak
jako rehabilitace po razech a operacch k nensilnmu obnoven
pin hybnosti.
BATESOVA METODA ONHO TRNINKU

Je urena pro osoby trpc krtkozrakost nebo dalekozrakost.
Zlepuje schopnost zaostovn, a zejmna potom pomh v dob,
kdy zrak zan pirozen strnout a objev se poteba prvnch
brl na ten". V kadm ppad by mlo tomuto onmu tr-
Pohybov terapie 400
ninku pedchzet vyeten u lkae. Me se toti stt, e pina

zhoren zraku je takovho rzu, e ji nenaprav pouh brle nebo
cvien (nap. zanajc zelen zkal). Zanedbn njak takov
piny by potom mohlo mt zvan nsledky.
Pokud je vak ve v podku a chcete se jen zbavit brl nebo je v-
bec nezat jednou nosit, dr. William Bates (1881-1931) doporuuje
nsledujc srie cvik:
Zakryt o
Je ze vech cvik nejjednodu. Umouje petovanmu zraku
dostaten odpoinek a asto pin zlepen ji jen samo o sob.
Ke sprvnmu proveden nesta jen oi zavt, protoe vky pes-
to pronik sten svtlo. Proto je teba oi jet pekrt dlanmi,
ale tak, aby se ruce nedotkaly onch vek. Dr. Bates pitom do-
poruuje myslet na nco pjemnho nebo poslouchat hudbu.
(Dnes by asi doporuil hudbu relaxan, kter v jeho dob v naem
pojet pochopiteln znma nebyla). Zakryt o se provd a tikrt
denn vdy na deset minut.
On pohyby
lovk by ml vdom vykonvat oima pohyby, kter dl bn,
ani si to uvdomuje, a tm doslova posilovat okohybn svaly. Stdav
se tedy dv nahoru a dol, doprava a doleva, ovem bez nmahy.
elem tohoto cvien je nechat oi jako takov odpoinout, zatmco
svaly se hbou.
Mrkn
Lid se zhorenm zrakem a ti, kte nos brle, mrkaj mn,
ne je obvykl. Navykli si doslova zrat, jako by tak mohli nco
snze vykoukat. Tm se oko nepirozen vysuuje a vce se na-
mh. Proto je teba kadch deset sekund vdom nkolikrt
mrknout.
Zaostovn
Cvic vezme do kad ruky tuku nebo jin vhodn pedmt,
jednu ruku nathne ped sebe, druhou si nech tm ped oima,
stdav tuky pozoruje, a zaostuje tak jednou na blzko, jednou na
dlku. Mezi jednotlivmi zaostenmi je teba zamrkat. Toto cvien
Pohybov terapie 401
Zaostovn
se me provdt kdykoliv bhem dne bez omezen, protoe oi tak
odpovaj.
Kvn
Cvic se rozkro a mrn se rozkv. Pi krajn poloze vdy
mrkne" na pslunou stranu, bhem kyvu pozoruje zdnliv se po-
hybujc pedmty ped sebou. Opakuje se 100x (slovy stokrt).
Tkn pohledem
Je opakem zrn. Pi pozorovn njakho pedmtu je teba pej-
dt po nm zrakem, nahoru, dolu, doprava, doleva. m men tento po-
hyb je, tm vce se oko cvi.
Vizualizace
Pokud lovk zave oi a iv si pedstavuje njakou vc, ve sku-
tenosti potom tuto vc vid lpe. Vizualizace se osvdila zvlt
v ppad barev, nap. pedstava jasn lutho pryskynku pome
jasnji vnmat lutou barvu ve skutenosti.
Pohybov terapie 402
Proplachovn o
Zaven oi se rno 20x proplchnou teplou vodou a 20x stude-
nou, veer naopak.
Magie a zzraky 403
[VI]
MAGIE A ZZRAKY
AMANI A AMANKY
Slovo aman pochz z eventiny, jazyka mal skupiny sibiskch
lovc a pastevc sob mezi Jenisejem a Lenou. Vklad tohoto slova
nen jednoduch, protoe v sob sluuje nkolik funkc najednou.
Dalo by se ct, e aman je ten, kdo peuje o vestrann blaho
a prospch svho kmene, k emu pouv zcela zvltn praktiky,
zejmna pak schopnost oddlit svoji dui od tla. Oddlen ama-
nova due tak me putovat do vzdlench mst a jinch svt, pros-
t za krajn meze naeho svta. Odtud pin uiten informace
a zskv tam dal pomocnky, dky nim me lit i zabjet. V lo-
veckch spolenostech zajiuje, e vmna ivota ulovenho zv-
ete za ivot lovc probhne tak, aby se mocn duchov nerozzlo-
bili. Proto je uloven zv uctvna, proena za odputn a sym-
bolicky pohotna.
Se amanskmi tradicemi se nevdomky setkvme dodnes. Po-
hotn uloven zve dodnes dlvaj myslivci, kdy sloenmu
kusu vysok vlo do tlamy zelenou vtviku, tzv. posledn hryz.
amansk rysy m tak pestr postava komedie dell'arte harlekn
stejn jako nkter pohdky. Napklad evropsk pbh o rychle
rostouc fazoli, po n bylo mon dostat se do nebe v podstat od-
povd amanskmu pbhu z Jakutska stejn jako biblickmu
Jkobovu ebku. Podvdom kon amansk obad ten, kdo se
v duchu sna s osudem nco za nco vymnit. Nevdomky se tak
pokou nastolit douc rovnovhu mezi sebou a vnjm svtem,
na kter jinak nem vliv. Ze amanskho prosted vychz tak bo-
hat tradice povn halucinogennch drog, kter usnaduj ama-
nm i astnkm jejich obad vejt do doucho stavu transu.
I kdy litelstv nen jedinou innost aman, tvo podstatnou
st jejich pracovn npin". Dnes se k amanm jako k litelm
obracej i ti, u nich klasick medicna selhv.
Popisovat konkrtn amansk praktiky a obady nem pli
smysl. V nkterch rysech si jsou velmi podobn, i kdy kultury,
kter jsou jejich nositeli, jsou od sebe prostorov velmi vzdlen
Magie a zzraky 404
a nemohlo mezi nimi dochzet k vmn informac. V jednotlivos-

tech se vak li a velmi tak zle na osobnosti toho kterho a-
mana i amanky. I kdy bt amanem znamen mt obrovskou au-
toritu a moc, v tradinch kulturch si nikdo nepeje se jm stt.
Samotn zasvcen je symbolizovno jako smrt a znovuzrozen,
kter aman skuten proije, a to nikoliv prv bezbolestn. Ducho-
v ho trhaj na kusy, rvou mu maso od kost. Ani zasvcen aman
nen v bezpe. Neustl kontakt se svtem duch znamen ne-
ustl riziko pomaten, nebo dokonce i smrti. A teba na Sibii se
jet navc veobecn v, e aman erp a mus erpat svoji slu
i ze svho bezprostednho okol, kter tm strd. Jeho ena a dti
snadno onemocn, asto pedasn umraj. Za takovch okolnost
spoleenstv, kter chce mt svho amana, mus vybranho vhod-
nho jedince do amanstv prost vce mn dotlait.
OBLASTN TRADICE AMANSTV

Sibi a Mongolsko
Klasick amansk oblast. Zdej amani prodlvaj smrt a zno-
vuzrozen, mohou se promovat ve zvata, jejich due se oddluj
od tla a cestuj nezvisle na nm. Nkdy vedle sebe ije a pracuje
nkolik aman, kte maj rozdlen oblasti psobnosti" (litel-
stv, stopovn zve, odhnn zlch duch, spojen s mrtvmi,
obtovn zvat a doprovod jejich du na onen svt). Tato aman-
sk tradice se rozila do Tibetu, kde se petvoila do velmi po-
dobnho pedbuddhistickho nboenstv bn, a pes Beringovu
inu k americkm eskymkm.
Jin a jihovchodn Asie

V tto oblasti zaslben mystikm veho druhu jsou jako amani
oznaovny ty osoby, kter jsou schopny duevn cestovat. Tato
schopnost tzv. astrlnho cestovn zde ovem nen pouze jejich
monopolem", stejn tak mohou cestovat nap. i nkte vysoc
uen lmov. Samanstv jako takov pev u domorodch
kmen, piem plat, e m je takov kmen vzdlenj od cent-
rln moci, tm je amanismus silnj. Obecn vzato je amanismus
v tto oblasti vytlaovn ostatnmi nboenstvmi, buddhismem,
intoismem, ve star n, Japonsku a zejmna pak v Koreji je a-
Magie a zzraky 405
manstv ist enskou zleitost. Je-li amanem mu, za enu se

alespo pevlk.
Severn Amerika
Na severu pevld zejm importovan sibisk amansk tra-
dice. m jinji, tm vce se zdej domorod kmeny snail$ najt
njakou vlastn cestu k co mon nejinnjm amanskm postu-
pm. astm prostedkem zasvcen dospvajcch len kmene
i aman tak nen na rozdl od Sibie smrt a znovuzrozen, ale,
zvlt v prrijnch oblastech, osaml pobyt a pst v pustin.
K adeptm potom pichzej vidiny a maj stavy jasnozen, zjist,
kdo je jejich ochrannm duchem.
Za pinu nemoc povauj zdej amani dv vci. lovk me
onemocnt, kdy duchov unesou jeho dui, anebo kdy je tlo lo-
vka zasaeno pedmtem vyslanm jinm arodjem. V prvnm
ppad spov pomoc v piveden ztracen due. aman se v ta-
kovm ppad vydv pro pomoc do e mrtvch. Vstup do n se
mu oteve na zemskm povrchu anebo na moskm dn. Navrac
se odtud s krvcejcm nosem a ve vku poitm prachovm or-
lm pem pin dui nemocnho. Jindy aman za tmt elem
cestuje na imaginrn knoi (teba pomalovan devn desce),
a zsk tak po cest pro nemocnho zptky jeho ochrannho zve-
cho ducha. Ve druhm ppad, kdy pacient trp fyzickou nemoc,
z nj aman (medicinman) onen pedmt vythne, napklad ma-
s, snm sty, slmkou, pta kost nebo jinou pomckou. Takov
odstrann zvadnho" pedmtu je velmi blzk praktikm fili-
pnskch litel - psychochirurg a konec konc i evropskm a-
rodjnickm postupm, kdy byly z tla nemocnch jako pina ne-
moci odstraovny teba piarovan" chuchvalce pe.
Jin a Stedn Amerika

Zdej amanstv si udrelo nkter sibisk rysy, zejmna pi za-
svcen amana, kdy je adeptu orvno maso a na kost. Jejich due
tak cestuj nezvisle na tle. amani maj ve svch amanskch
spolenostech dominantn postaven. K ruce jim jako pomocnci
slou duchov. Tak uzavraj satky se snoubencem z e duch.
Specifickm rysem amanstv v tto oblasti je povn halucino-
gennch drog. Pouv se jich asi sto druh. Nkdy je pov aman
Magie a zzraky 406
spolen s pacientem, nkdy i cel skupina lid najednou, veden

amanem. To vede ke spolen sdlenm pedstavm, jejich i-
nek me bt i terapeutick. amany z tto oblasti je mon rozliit
do nkolika skupin. Vegetalist jsou perunt amani - mesticov
znm svmi znalostmi halucinogennch rostlin, amazont amani
se dok promnit v jagura. Nkte amani jen l, jin prakti-
kuj ernou magii.
Afrika
Zdej amanstv nen amanstvm v tom pravm" slova smyslu.
Mstn kouzelnci prosluli hlavn svoj schopnost provdt rzn
zl kouzla (nap. dudu). Necestuj vak do e duch, naopak,
podle zdejch pedstav pichzej duchov mezi lidi.
Austrlie a Ocenie
Zdej amansk pedstavy jsou sten podobn sibiskm. Nkte-
r australsk domorod amany tak pi zasvcovn roztrhali ducho-
v na kusy. V jinch oblastech je aman zabit, jeho tlo oteveno a do-
vnit vloen krystal kilu nebo jin zdroj duchovn sly. Jenom ti
nejmocnj amani ale dok duchovn cestovat a vymtat zl duchy.
Evropa
Dvn amansk tradice byla zastena pozdjm kulturnm a ci-
vilizanm nnosem. Nicmn amansk prvky je mon objevit
v pbhu germnskho boha Odina, kter se musel pi svm trz-
nivm zasvcen povsit na strom. Potom se dokzal promovat
ve zvata a penet se na vzdlen msta. Podobn rysy lze objevit
i v keltskch a norskch mtech. Tak et hrdinov Orfeus a H-
rakles se vydali do podsvt, aby odtud, stejn jako amani, vyvedli
uritou osobu. A stejn jako amani pitom mus pekonvat pe-
kky a vyjednvat s vldcem podsvtn e.
NKTER OBLBEN AMANSK HALUCINOGENN DROGY
Ayahuaska (Jin Amerika)

ili vno zemelch, lina smrti, rva due, lat. Banisteriopsis caapi.
Rostlina se rozsek na kousky, rozdrt kamenem a va v hrnci. Pozdji
se k n mohou pidat i dal halucinogenn rostliny. Vznikl odvar a-
Magie a zzraky 407
man rozdluje astnkm obadu v rznch mnostvch dle svho

uven.
Durman
Znm jedovat a halucinogenn rostlina obsahujc adu alka-
loid z eledi lilkovitch. Pochz ze Stedn Ameriky a vyskytuje se
v 25 hlavn tropickch druzch. V echch roste durman obecn
(Datura stramonium), zvan t blova okurka, kter tvo velk
nlevkovit bl kvty; plod je ostnit tobolka. Durman stromko-
vit (Datura arborea) se pstuje jako pokojov rostlina (tzv. andl-
sk trouby).
Lysohlvka (Stedn a Jin Amerika, ale i echy), tzv maso boh

Skupina hub rodu Psilocybe. Mexit amani je spojuj s Kristem,
nebo v, e vyrostly ze zem, na kterou skanula jeho krev nebo
slina.
Muchomrka Amanita muscaria

Obecn znm houba s opojnmi inky, ve vtm mnostv je-
dovat.
Z vyprvn osob lench amany:

Vysok teploty a svalov kee byly asi nejzjevnjm pznakem
neznm choroby. Absolvoval jsem vechna mon i nemon vy-
eten, ale konkrtn diagnzu se lkam stanovit nepodailo.
Byli jsme vichni pesvdeni, e to bude nsledek mch cest po
exotickch zemch, kde na Evropana ek dost nebezpe z jdla,
vody, ale teba i ze vzduchu, od hmyzu. Pote neustvaly, lba ne-
zabrala, a tak jsem se rozhodl pro litele. Obeel jsem jich nko-
lik, ale inek ne a ne se dostavit. Nakonec, emu bych nikdy ne-
vil, jsem se v zahrani dostal k mui, kter pochzel z jednoho
kmene namibijskch Kovk z jihu Afriky. A ten konen piel na
een. Podle africkho amana pochzela moje choroba prv
z tchto mst. Dostal jsem truhliku, kterou jsem nesml za d-
nch okolnost otevt, jinak bych zruil jej kouzelnou moc.
Truhliku jsem ml zakopat u svho domu podle pesnho popisu.
Pak zaplit sv vlastn svce v konkrtnm potu a ulehnout. V po-
steli jsem potom leel ti dny. Hned prvn noc mi prudce stoupla
Magie a zzraky 408
teplota, druh den se zaala sniovat a tet jsem prospal. Dnes jsem
vylen a lkai to nechpou." (esk cestovatel M.)
aman provdl obad rozlvn vodky duhaalga, na ohe h-
zel kousky medvdho tuku, vykuoval mstnost, oioval ji od
zlch sil a zakval jmny bostev. Pozdji jsem zjistila, e se mi
nic nenahrlo, jen to bzuelo. Nevyly ani fotografie. A vsledek
len? Dodnes mm chronick kael." (Pavlna Brzkov, etno-
loka)
Ritul zaal rituln ppravou msta. Vichni jsme si pak pipra-
vili msta k sezen (nesm se leet) a potebn ndoby na zvratky...
Obadn kou lapachovch cigaret oistil posvtn npoj. Pak jsme
jeden po druhm pedstoupili ped Antonia a byli jsme instruovni,
abychom jasn a upmn ve svm vdom formulovali prosbu, o co
Vesmr a Ayahuascu dme... Antonio pokraoval ve zpvu a nkte
z ptomnch ji zaali oistu - zvraceli... Bylo mi ukzno, e dobro
a zlo je jedno a to sam, stejn jako lska a nenvist..." (Ota Luk,
publicista)
LBA VROU
VRA VE VLASTN UZDRAVEN
K pozitivn zmn v organismu, tedy k len a nakonec i vylen,
me dojt jenom na zklad vry ve vlastn uzdraven anebo v to, e
pouit postup i lk skuten inkuje. To je ostatn podstatou ofi-
ciln uznvanho tzv placebo efektu, kdy se pacienti uzdrav i po
podn zcela neinnho lku jenom proto, e vili, e dostvaj sku-
ten lk, kter jim pome. A tak bylo, krom jinho, zjitno, e n-
kterm lidem zaaly skuten rst vlasy i po pouit zcela nein-
nho prepartu anebo e jejich deprese ustoupily po poit tabletek
bez stopy jedin inn ltky. Vdci pedpokldaj, e placebo efekt
vznik na zklad toho, jak mozek vyhodnot stvajc situaci a po-
rovn ji s dosavadnmi zkuenostmi. Pamatuje si napklad, a tak si
podvdom vzpomene, jak bolest ustoupila po spolknut lku. Kdy
tedy lovk spolkne i neinnou tabletku, organismus v oekvn
vsledku zareaguje tak, jako by v n skuten byla inn ltka.
Podobn bylo pokusem prokzno, e lidem alergickm na bean
nasko typick vyrka i v ppad, kdy se dotknou nekodn rost-
liny, kter je vak beanu velmi podobn. Tmto zpsobem je samo-
Magie a zzraky 409
zejm mon, e pacientm se ulev i po nvtv litele protoe

,
prost oekvaj, e jim takov nvtva pome. Placebo efekt me

bt tedy sprvnm vysvtlenm mechanismu psoben nkterch l-
itelskch postup. Pokud vak litel doke takto probudit" samo-
litelsk schopnosti organismu, nen to vlastn samo o sob tak
innou lbou?
Slovo litele
Pacient mus vit, e se nemoc poda vylit, to je zkladn
pedpoklad. Psychika ovlivuje lidsk zdrav a z osmdesti pro-
cent." (J. Vojek, litel )
ZZRAN KAZATEL
S lidmi tohoto druhu jsme dve nemli monost pijt vbec do
styku, a proto se nm jejich psoben me zdt trochu nezvykl.
Zzran kesant kazatel (a je jich mnoho, rznch druh) jsou
pesvdeni o tom, e jim Bh dal moc uzdravovat, stejn jako kdysi
Je Kristus uzdravoval nemocn, a dokonce i oivoval mrtv.
Faktem je, e nkte pacienti se po jejich psoben uzdravuj, by n-
kdy jen doasn.
SPIRITUALISTIT LITEL
Spiritualismus je obvykle azen mezi protestantsk hnut, nkdy
je vnmn jako samostatn skupina. Pacientm je to samozejm
jedno. Hlavn je podstata jejich len. Spiritualistit litel se po-
kouej navrtit do stavu potk kesansk crkve, kdy na apo-
toly sestupoval Duch svat a oni potom mli schopnost uzdravovat
nemocn. Nkte z nich se tak ppadn domnvaj, e se dok
telepaticky (?) napojit na ducha nkterho velkho zesnulho l-
kae, kter jim potom pi len rad.
Len zan v okamiku, kdy do litele vstoup duch (svat i
njakho lkae), co se nkdy projev navenek, nap. tasem, ale
nkdy tak ne. Potom spiritualistick litel zane lit ty, kte
pili na jeho seanci, obvykle pikldnm rukou na elo nebo ne-
mocnou st pacientova tla anebo velmi jemnou manipulac (nap.
s nepohyblivmi konetinami).
Asi nejznmjm spiritualistickm litelem byl britsk litel
Harry Edwards (1893-1976), u ns pochopiteln tm neznm.
Magie a zzraky 410
Prohlaoval, e vechny formy spiritualistickho len jsou shod-

n dny Bohem. Litel poslouchaj pkazy Jee, kter i on do-
stv od Boha, aby pomhali nemocnm. Litel sami o sob ne-
maj moc uzdravovat, ale jsou lidskmi nstroji k uskutenn bo
vle. Svou vli sdluje Bh andlm a duchm zemelch, kte
pin jeho pkazy. Len nen zzrakem ve smyslu poruovn p-
rodnch zkon. Pravidla a zkony stanovil Bh, a proto nemohou
bt zmnny ve prospch dnho lovka. Uskuteuj se jako sou-
st pevn stanovenho postupu a jsou racionln zeny v rmci
spiritualistickch i fyziklnch zkon."
Edwards sm se povaoval jen za mdium pro sv dic duchy,
konkrtn ducha Louise Pasteura a lorda Listera.
LBA V PROTESTANTSKCH CRKVCH

V mnoha protestantskch crkvch se spoleenstv vcch star
o sv nemocn, pamatuje na n nedlnmi modlitbami za nemoc-
n, dr u jejich lek zvltn sluby. Tito vc jsou pitom vedeni
vrou, e se Bh smiluje a umon nemocnm uzdraven". Protes-
tantt litel vtinou na nemocn vkldaj sv ruce, jako to v do-
bch ranho kesanstv inil Je Kristus, apotolov a jejich n-
sledovnci. Za elem tohoto zpsobu len se mnohdy podaj
zvltn litelsk bohosluby s tm, e pokud existuje Bh, as od
asu si vybere nkoho, na kom uke svou schopnost uzdravovat
nebo vyvolvat zzraky".
SESTOUPEN DUCHA SVATHO

CHARISMATICK LBA
Podle bible me do lid za jistch okolnost vstupovat Duch
svat, co se navenek projevuje tak, e tito lid zanou nap. tzv.
mluvit jazyky (neznmou e) a nabydou schopnost init zzraky,
v. zzranch uzdraven.
ZZRAKY
SPONTNN REMISE NDOROVCH ONEMOCNN
Oficiln medicna pipout, e takov ppady jsou velmi vzc-
n, ale as od asu se u nkterch typ rakoviny skuten objev.
Nemoc z njakho dvodu ztrat na sle a ustoup. Je docela dobe
Magie a zzraky 411
mon, e tuto spontnn remisi lze vyprovokovat i litelskm z-

sahem.
Slovo litele
Nikdy bych svmu klientovi neekl, e se nem dit radami l-
ka. Snam se probudit vnitn slu samotnho lovka." (Ji
Vojek)
NVTVA ZZRANCH MST

Lid vdy vili, e pokud navtv njak msto s livou moc,
mohou se uzdravit. Jako vdy i zde plat, e kdyby tento zpsob ne-
byl alespo sten spn, lid by se asi na mnohdy namhav
pout nevydvali.
Mechanismus tohoto zpsobu lby meme vysvtlit nkolika
zpsoby. Pacient je tak pesvden o tom, e kdy danou pouf vy-
kon, uzdrav se, e se tak skuten stane, a to bez pispn jakho-
koliv dalho faktoru. Nebo je ono liv msto nadno njakou
zvltn vlastnost - tamj studnka obsahuje livou vodu (nap.
radioaktivn, se stopovmi prvky apod.), tamj liv obraz nebo
socha skuten cosi" vyzauje, tamj olt nebo kmen nebo co-

koliv jinho stoj rovnou na njak pozitivn psobc geoanomlii.

Kad liv msto by z tohoto hlediska stlo za samostatn pr-
zkum, kter by vak byl patrn asi velmi nron a ne zcela pesvd-
iv. I proto, e se na jednom mst me snoubit nkolik rznch l-
ivch vliv.
Jenom pouh soupis vech livch mst v echch (o svt ne-
mluv) by vydal na samostatnou knihu. Jsou jich destky, ne-li
stovky. Podrobn se jim vnuje dnes ji znan obshl specializo-
van literatura.
TERAPIE MINULMI IVOTY

Pokud pipustme, e due je nesmrteln a e se po smrti fyzickho
tla me opt narodit v jinm tle, potom musme pipustit i to,
e poznn naich minulch ivot a zkuenost, kter jsme v nich
zskali, by mohlo vst k vraznmu zlepen v naem souasnm i-
vot. K tomu je teba jet pipojit teorii karmy, tj. e dn in ne-
zstane nakonec bez odvety, e zlo se k lovku vrac atp. (Lidov
moudrost toto pesvden o konen spravedlnosti vystihla v slo-
Magie a zzraky 412
v o boch mlnech, kter melou pomalu, ale spravedliv pro vech-

ny.) Pokud bychom tedy dokzali odinit sv minul provinn,
mohl by se zlepit n souasn ivot, a to dosti podstatn.
Problm tto metody spov v tom, e vtina lid se nen schop-
na na sv minul ivoty rozpomenout. A nen tak jist, zda zitky,
kter jsou vydvny za zkuenosti z minulch ivot, jsou skuten
zitky z minulho ivota danho jednotlivce, anebo teba informac
z jakhosi obecnho informanho pole jaksi univerzln svtov
databanky. Pesto vak dnes existuj dov stovky ppad, kdy se
zd, e pevtlovn bylo dokzno s naprostou jistotou.
Jednm z nich je napklad spojen dvou ivotnch osud v oso-
b indickho mue jmnem Pramodh Sharma. Narodil se 14. bez-
na 1944 v Bisauli v okrese Budaun jako druh syn profesora
Bankey Lal Sharmy, uitele na Intermediate College. Kdy mu
byly ti roky, kategoricky prohlsil, e chce, aby se mu kalo jeho
pravm jmnem - Parmanand. Potom zaal dlouze a zevrubn vy-
prvt o mst Moradabadu, kter pochopiteln dosud nikdy ne-
navtvil. A dal rodie, aby tam s nm jeli. Sliboval jim tak, e
jim tam uke vynikajc pekastv, kde se daj koupit stran
dobr vci", mnohem lep ne v celm Bisauli. Rodie z toho byli
pochopiteln neastn. Ne proto, e by chlapci nevili anebo e
by si mysleli, e se pomtl. To ne. Jeho vzpomnky na minul ivot
povaovali za skuten. Jene v Indii se veobecn v, e ten,
kdo se rozpomene na minul ivot, obvykle neije dlouho, co se
v tomto ppad natst nepotvrdilo. Chlapcovy vzpomnky na
minul ivot a rodinu byly stle intenzivnj. Tvrdil, e ml
v Moradabadu obchod a dil sodovkrnu, e tam byl enat, ml
tyi syny a dceru a ti bratry. Kdy bylo chlapci pt let, cel ro-
dina se tedy konen vydala vlakem do jeho vytouenho
Moradabadu. Chlapec tam bez vhn celou rodinu dovedl do
svho bvalho obchodu a vyhledal i sodovkrnu a vem po-
drobn vysvtlil, jak cel zazen pracuje. Poznal a sprvn po-
jmenoval svoji enu z minulho ivota i vechny dti a zasvcen
si s nimi popovdal o rodinnch zleitostech. Proel svj bval
dm a ukzal, co se tam po jeho smrti zmnilo. Potvrdila se i p-
ina jeho mrt - nhl phoda bin, a tak to, e podle svch
slov zemel s mokrm bichem". Tsn ped smrt si toti dal
horkou koupel, aby se mu ulevilo.
Magie a zzraky
,
413
Jinm pbhem tho druhu je dokonce i skupinov reinkar-

nace. Napklad skupina osmi lid z Bristolu a jeho okol zjistila, e
ve 13. stol. byli vichni pslunky sekty katar (albigenskch).
Ka-d z tch osmi ml svj vlastn, historicky doloen ivotn
osud (v zznamech inkvizice) a kadho bylo mon na zklad his-
torickch daj identifikovat. Jejich minul ivoty vak ruiv (ne-
mocemi, nonmi mrami) zasahovaly do souasnch ivot.
Krom toho je vra v reinkarnaci soust mnoha svtovch n-
boenstv (buddhismus, hinduismus, lmaismus). Vili v ni i pvod-
n kesan, ne byla jednm z prvnch crkevnch koncil zak-
zna. Za tchto okolnost me lba prostednictvm minulch
ivot a odstraovnm blok tehdy vzniklch padnout na velmi
rodnou pdu.
Pokud tedy nkdo trp njakou nemoc nebo jejmi vytrvalmi
symptomy, kter odolvaj vem pokusm o lbu, mohou jejich
koeny skuten leet v minulm ivot. A je mon se jich zbavit,
pokud si pacient doke svj minul ivot a jeho problmov oka-
miky vybavit a v tomto ivot se s nimi vyrovnat.
U nkterch vnmavch lid se prohldnut do minulho ivota
svho nebo cizho objev jako nhl jasn zblesk. Terapeuticky se
proitky minulch ivot vyvolvaj v regresn hypnze, kdy je pa-
cient veden terapeutem ped okamik svho narozen v tomto tle
a jet dle. Nkdy zitek z minulho ivota spontnn vysko"
pi hypnze provdn z jinch pin. Nkte terapeuti postupuj
psychoanalytickou metodou za pinho vdom pacienta a sna se
odhalit jeho dvno zasut vzpomnky. Pitom vbec nen nutn,
aby tyto klov okamiky pacientova ivota byly skuten relnm
zitkem z jeho minulosti v jinm tle, kter je ostatn asto nedo-
kazateln. Me to bt i njak zasut vzpomnka z ranho dtstv,
non mra, dvno zapomenut dsiv zitek z etby nebo filmu.
Rozhodujc je, e traumatick zitek peel z nevdom do v-
dom a me se s nm dle pracovat.
Terapie minulmi ivoty se osvdila u lid trpcch zejmna psy-
chickmi problmy, nemstnmi a zvelienmi starostmi, zkostmi,
nepochopitelnou nervozitou. Jakkoliv mohou bt zklady tto me-
tody sporn, je pravda, e ledacos by bylo mon s jejm pispnm
snadno a hladce vysvtlit. Podle nkterch odbornk na tuto ob-
last napklad nynj nrst potu osob s poruchou pjmu po-
Magie a zzraky 414
travy (bulimie, anorexie) a osob s nadvhou je zpsoben tm, e se

do tl tchto lid pevtlily velmi poetn due tch, kte v minu-
lm ivot zemeli hlady, nap. v nacistickch koncentranch tbo-
rech nebo pi hladomorech. (Stejn triviln bychom ovem mohli
vysvtlit panickou hrzu koek z vody tm, e v minulch ivotech
byly asto jako kotata topeny. Faktem ovem zstv, e pi tto te-
rapii se za nktermi lidskmi fobiemi z vody, z ohn nebo z uza-
venho prostoru opravdu objev pedchoz traumatick zitek ze
smrti utopenm, uhoenm a nemonost niku ped jistou smrt.)
HOVORY S MRTVMI
Uniktn lebnou metodu pouv Vlastimil Proke. Podle svch
slov komunikuje se zesnulou princeznou Dianou, kter ho navt-
vuje a rad jeho pacientm, a to i kdy nejsou prv ptomni. Tato
litelsk poradna je ovem pouze jednou z mnoha aktivit zesnul
princezny. Z jejch poselstv na rzn tmata V. Proke sestavil ji
celou knihu. Jejm hlavnm smyslem je prolomit hrz mezi du-
chovnmi svty a hmotnm svtem".
TERAPIE PRENATLNMI ZITKY

Je do jist mry podobn terapii minulmi ivoty, pouze s tm
rozdlem, e pacient si vybavuje sm sebe jet ped svm naroze-
nm. V regresn hypnze se tak u nkterch pacient objevily vzpo-
mnky na velmi asn (a nkdy i dosti brutln) zitky, nap. jak
byla jejich matka, kter jet ani nevdla o tom, e je thotn, zn-
silnna otcem dtte, nebo na nepoveden potrat, kter tehdy do-
sud nenarozen pacient pochopiteln vnmal jako pokus o vradu,
ppadn na hdky rodi, na to, e je vlastn nechtnm dttem.
Takov zitky samozejm nikomu nepidaj. Kdy si je vak pa-
cient uvdom, me se mu v mnoha ohledech ulevit. Samozejm,
e se objevuj i prenatln zitky harmonick a pohodov, ti vak,
kte mli takov idylick prenatln ivot, odbornou pomoc zpra-
vidla nevyhledvaj.
Zvltn kapitolou je vyvoln vzpomnek na porod jako prchod
zkm tunelem, pochopiteln ne vdy bez komplikac. I zde se jsou
pacienti schopni rozpomenout na to, jak atmosfra porod dopro-
vzela, jak je to bolelo, jak se bli, co ctila jejich matka, jak se cho-
val lka a zdravotnick personl.
Magie a zzraky 415
Interpretace tchto zitk vyaduje i jistou dvku pedstavi-

vosti. Jedna pacientka si vzpomnla, jak ped narozenm pobvala
v okrouhl mstnosti. Nedostala se z n ale obvyklm tunelem, ale
najednou se v n otevelo okno a byla na svt. Pila toti na svt
csaskm ezem.
Za vzpomnky na vlastn zrozen jsou nkdy povaovny tak ty-
pick tunelov" zitky z peit klinick smrti a regresn hypn-
zou zskan vzpomnky na tzv. nos do UFO.
LBA CIZMI CIVILIZACEMI

Osoby, kter vyprvj, jak se setkaly s mimozemany anebo
s UFO, nkdy tak udvaj, e jimi byly zzran vyleny. Protoe
len provdn mimozemskmi bytostmi rozhodn nepat do
na klasick medicny, je teba je zaadit do medicny alternativn.
Jedna svdkyn z Cech, star dchodkyn, kter se neobela bez
hole, vypovdla, e spatila UFO a poctila najednou takov pliv
ozdravujc energie, e mohla zat chodit bez hole a druh den bez
problm uklidila cel dm. Hor ppad je ten, kdy jsou na
osob unesen do ltajcho tale provdny experimenty, jak
o tom vypovdl jin svdek z ech. Mimozeman ho pipoutali
na lku v jaksi sv laboratoi v ltajcm tali, potom mu na le-
vou ruku piloili jaksi pstroj, kter mu zpsobil tupou bolest.
Vc si svdek (nebo spe ob?) nepamatuje, protoe ztratil v-
dom. Probudil se doma, s malou jizvou na lev ruce a se znan ne-
pjemnmi vzpomnkami.
Jestlie oficiln vda velmi vh s jakmkoliv hodnocenm po-
zemskch alternativnch lebnch postup, s takovmito ppady
si ji rady nev vbec. Co kdy nakonec onen bolestiv zkrok
onomu svdkovi pomohl? Zvata tak pro jejich dobro okujeme,
i kdy vme, e je injekce bol, a neekme, e to pochop.
O moc dle ne oficiln vda nepokroili ani naden badatel a z-
hadologov. Nakonec vdy zstane jen jeden konkrtn pklad se
svmi specifiky, kter se mon, nkdy, podobaj specifikm jinho
ppadu. O tom meme vst statistiky, ale o moc dle nepokrome.
Zatm meme jen pedpokldat, e pokud existuje njak mi-
mozemsk civilizace a pokud se dokonce dostane do kontaktu
s nmi, potom bude patrn technicky vysplej ne my, kdy se jej
obyvatel dokzali dostat k nm, ale my k nim ne. Dle meme
Magie a zzraky 416
pedpokldat, e kdy maj vysplej techniku, tak maj i vysplej

medicnu. A nakonec meme doufat, e ji budou pouvat k na-
emu uitku, a ne k na kod.
Zmnn psychick stavy 417
[VII]
ZMNN PSYCHICK STAVY
HYPNZA
Pi charakterizaci hypnzy je pro naprost vyjasnn tohoto pojmu
nejlep uchlit se ke slovnkov definici. Podle n to tedy je zmnn
stav vdom podobn spnku anebo psobc dojmem bdlosti, na-
vozen zpravidla umle druhou osobou (hypnotizrem). Hypnzu
charakterizuje zven ovlivnitelnost (sugestibilita), koncentrace po-
zornosti, zvislost a poslunost k pokynm hypnotizra. Pomoc hyp-
nzy lze ovlivnit zejmna pacientovo vnmn, pam, vegetativn
funkce."
Definice vak nic nek o podstat tohoto jevu, pro a jak vznik
a pro m ty a ty specifick inky. To je ostatn zatm zhadou i pro
vdce a lkae. Bezpen o hypnze vme jenom to, co o ad jinch
alternativnch zpsob lby, toti e funguje.
Vyuit hypnzy v litelstv je velmi irok. V tzv. hypnotick re-
gresi se me pacient rozpomenout na dvno zasut traumatizujc z-
itky, a tak se od nich osvobodit. skal tto metody spov v terapeu-
tickm veden pacienta stejn jako ve vkladu toho, co pacient l
a znovu zptn (regresn) prov. Na povrch jeho vdom tak asto
vyplouvaj jen tko uviteln zitky, nap. z minulch ivot nebo
z doby ped narozenm (prenatln). Znan kontroverzn jsou bar-
vit popisy tzv nos do UFO. Problematick bv nkdy rozliit i to,
co si pacient skuten pamatuje a co si dky hypnze vybavil, a tzv. fa-
len vzpomnky, tedy vzpomnky na udlosti a dje, k nim nikdy ne-
dolo a kter byly pacientovi podsunuty, teba i nevdom. (Klasic-
km pkladem takov vzpomnky je, kdy matka pozdji vyprv
dtti, jak nap. kdy mu byl rok, rozbilo rukou sklennou dven vpl,
ale nic se mu nestalo. Matka je pro dt takovou autoritou, e tento z-
itek bez problm akceptuje a nakonec se na nj i samo rozpomene,
by k nmu ve skutenosti nikdy nedolo.)
Dalm problmem je otzka, zda uvdomn si dvno zasutch d-
sivch zitk (a to mohou bt teba jen snov) skuten pacientovi
pome.
rovat i mnoho pozitivnho - e neuct dnou bolest, e se jeho rna

bez problm zahoj. V literatue se uvd pkn pklad konkrtnho
hypnotickho zsahu v ppad pijet nepbuznho konho tpu,
kter tlo drce nikdy nepijm. Dky hypnze se podailo u jedn
pacientky doshnout vjimky. Sami kanadt terapeuti, Sydney Fogel
a Charles R. Knight, vak piznvaj, e se jim tento pokus ji nikdy po-
tom zopakovat nepodailo. Mimodn, avak neopakovateln spch
si vysvtluj (mon) tm, e pacientka byla schizofrenick.
Hypnza jako alternativn terapie se velmi osvduje v ppadech,
kdy tlesn obte pacienta maj svj pvod v jeho neradostnm psy-
chickm stavu. Tak je mon hypnzou pozitivn psobit na vysok
krevn tlak, astma, migrnu, nespavost a aluden vedy stejn jako
teba v ppad stav, s nimi klasick medicna bojuje sice usilovn,
ale asto bez jistch vsledk, jako je nap. ervenn, pomoovn,
rzn fobie, sexuln poruchy, vztahov problmy, trma). I oficiln
medicna povauje hypnzu za velmi uitenou pi lb zvislost,
kdy posthypnotick pkaz pomh pekonat jinak nezdolatelnou
touhu po droze. Ani v tomto ppad, stejn jako v jinch, nelze pa-
cienta tmto zpsobem vst proti jeho vli. Proto se hypnotick lba
zvislosti hod pouze tam, kde pacient spolupracuje a m siln motiv
k vylen.
AUTOSUGESCE A SUGESCE
V hypnze psob jeden lovk na druhho a pomh jeho mysl
v hypnotickm stavu nasmrovat uritm zpsobem, co je vlastn
i jist druh sugesce. Rozdl mezi hypnzou a sugesc spov ve stavu
mysli sugerovan osoby. Nemus vbec upadnout do hypnotickho
stavu tak, jak se rozum pi hypnze. Pitom vak pesto dochz k je-
jmu ovlivnn. Aby mohla sugesce na nkoho zapsobit, mus mt
ten, kdo m sugesci podlehnout, njak emotivn a neracionln
vztah k sugerujcmu. Poct nap. jistou fascinaci, neobvykl, naden
zjem apod. Sugesce je jev do jist mry tko postiiteln, protoe ne-
podlh vdom kontrole. Me nm bt nco vsugerovno, ani
si uvdomme, e se tak stalo. To je napklad ppad vech sp-
nch reklam. Litel tak ale me tak svmu pacientovi vsugerovat,
e lba bude spn. Pacient tuto informaci podvdom pijme
a organismus se u podle toho zad".
Podobn je tomu s autosugesc. Ta v podstat vypad tak, e si lo-
vk sm nco namlouv. Zakladatelem tto metody je dnes u polo-

zapomenuty' francouzsk lkrnk Emile Cou (1857-1926). Podle
nj je tak autosugesce nkdy nazvna couismus.
E. Couho k jeho objevu inspirovala jeho lkrnick praxe. Dostal
do prodeje jaksi nov lk a doporuil ho jednomu pacientovi s dlou-
hotrvajcmi obtemi. Ze zvdavosti tak lk analyzoval a teprve n-
sledn zjistil, e to je vlastn obarven voda". Pacient se vak pesto
uzdravil - podlehl sugesci o tom, e nov lk na jeho pote zcela jis-
t zabere. Cou potom doel logicky k zvru, e pro pacienta je roz-
hodujc vle se uzdravit. Kdy vak pacient celou svoj vl usiluje
o uzdraven, a pesto se neuzdravuje, je to proto, e nezapojil svoji
vli do procesu uzdravovn napino. Ve skrytu due se teba skuten
boj, e se neuzdrav. Proto si mus douc cl - tedy v tomto ppad
uzdraven - co nejivji v mysli pedstavit a sm sebe uvst do p-
slunho stavu mysli.
Cou za tm elem vymyslel prvn autosugestivn trnink. Nejprve
hledal pomoc u vchodnch nboenstv a u jejich zpsob meditace.
Nejlep se mu zdly hinduistick mantry a vymyslel nakonec svoji
vlastn mantru, dnes obecn znmou: Kad den se v kadm smru
ctm stle lpe a lpe." Ta se ve dvactch letech 20. stol. stala velmi
populrn, ale nakonec mnoha lidem nepomohla, protoe z celho
couismu zstala prv jen ona. Pesto se nkter prvky vymylen
lkrnkem na pelomu 19. stol. a 20. stol. pouvaj v autosugestivn
praxi dodnes.
Autosugesce, samozejm pozitivn, je vhodn pro kadho, kdo je
ochoten se na chvilku ponoit sm do sebe. Charles Baudouin,
Couv k, k odstrann bolesti nebo starost doporuuje: Posate
se do pohodlnho kesla, nehbejte se, uvolnte svaly a zavete oi.
Jakmile si uvdomte sugesci, tedy vc, o kterou jde, eknte (je-li
teba neslyn, ale s pslunmi pohyby jazyka a rt, jako byste vy-
slovovali) tato jednoduch slova: U to pechz." Slova rychle opa-
kujte, dokud se problm bud' pmo neodstran, nebo alespo pija-
teln nezmrn." Pokud vm tato praktika pipomn spe njak
amansk zaklnadlo ne seriozn lebn postup, mte naprostou
pravdu. Tak to chpal i E. Cou. Podle nj je mon kad takov
autosugestivn pokyn opakovan doslova drmolit, pitom vyprzdnit
mysl a msto vle zapojit napino pedstavivost. Hezkm pkladem to-
hoto postupu je, kdy si teba od dtte koupte" jeho bradavici. Dt
v natolik, e vm ji prodalo, e bradavice skuten zmiz. U dosp-

lho se vm to nepoda, protoe ten si ji nedoke pedstavit, e by
prodal bradavici. Podobn dtti bradavice zmiz po naten obyej-
nou vou z pampeliky. Navc si jet mete pomoci vhodnmi za-
klnacmi" gesty.
Jednm z dosplch lid, kte na autosugesci naprosto uvili, a tm
zcela zmnili svj stvajc ivot, je Terrence Smith, znm novoz-
landsk litel. Jet jako nelitel" prodlal velmi tkou autone-
hodu, kdy nemocnin personl jenom ekal, kdy zeme. Nedvali mu
anci pet ani prvn noc. Smith byl v bezvdom, ml mnohoetn
zlomeniny, rozshl vnitn zrann. Kdy se po tech tdnech pro-
bral z kmatu, vdl, e mu klasick medicna nedoke pomoci. Jeho
ptel mu vyprvli o tom, jak byli na pli, a Smith si zaal pedsta-
vovat, jak tak chod po moskm behu, tan na psku nebo hraje te-
nis. Po tyech mscch odmtl sedativa, protoe ml pocit, e mu
pekej v uzdravovn. Kad veer pikazoval" svmu tlu, aby se
vrtilo do stavu zdrav, a sm sob kal, e u je zdrav. Po dvou le-
tech mohl odloit berle. spn rekonvalescence ho vedla k vypra-
covn vlastnho systmu, kter nazval Metahealing, tedy jaksi to-
tln len, nadlen, a je dnes povaovn za vynikajcho litele.
Autogenn trnink
Je rovn zaloen na autosugesci, pouze je vrazn propracova-
nj. Jeho zklady vznikly piblin v te dob jako couismus.
Berlnsk neuorolog Johannes Schultz si dal za kol vypracovat
obecn pouiteln postup k navozen zmnnho stavu vdom,
v nm by bylo mon doshnout snadno a rychle hlubok relaxace,
a tm i dalch pozitivnch ink na organismus lovka. Pi auto-
gennm trninku si lovk sugeruje po sob jdouc formule (prav
pae je tepl, lev pae je tk atd.), a se nakonec dostane do on -
douc hlubok relaxace. V nkterch ppadech je toto ,osvobozen"
tak hlubok, e adept autogennho trninku prov tzv abreaktivn
stavy, kdy se uvoluj emon bariry. Navenek se takov stav proje-
vuje plem, smchem, nkdy i bolest. Pro mnoho lid bv prvn ta-
kov zitek velkm pekvapenm.
Terapeuti uc techniku autogennho trninku ji asto pirovn-
vaj k zen auta. Je to prost zait postup, kter se d nauit - na-
startovat, odbrzdit, pidat plyn a pustit spojku, automaticky, plynule,
bez problm. Zjemci o autogenn trnink obvykle absolvuj p-

slun kurzy.
Z lkaskho (a litelskho) hlediska je autogenn trnink ui-
ten zejmna z toho dvodu, e je tet variantou k pvodnm dvma
zkladnm zpsobm lidskho chovn v ppad ohroen. Na
hrozbu reaguje lovk stejn jako zvata a jeho zvec pedkov -
tokem nebo tkem. Tato reakce je podvdom, automatick a kom-
plikovan, zaloen na hormonlnch reakcch. Steva, moov m-
ch a nkdy i aludek se pekotn vyprazduj, aby byl lovk leh
a snze se pohyboval, co se hod v boji i na tku. Zv se krevn
tlak, srdce zane pracovat rychleji. Zrove se ale odkrvuj perifern
sti tla, aby pi ppadnm porann mn krvcely (lovk
zbledne, zezelen"). Krev je pin adrenalinu zpsobujcho napt.
Kdy cel tato reakce kompletn probhne, je lovk pin pipraven
k efektivnmu toku nebo tku. Problm je v tom, e v modern spo-
lenosti si to neme v drtiv vtin ppad dovolit. Ve tedy za-
dus" v sob, m si pochopiteln kod. Nsledky tchto potlaova-
nch reakc odstrauje prv autogenn trnink.
Doporuuje se proto tedy vem osobm, kter podlhaj zven
zti nap. v zamstnn (manaei, specialist na krizov zen, no-
vini), a osobm zdravotn ohroenm (nap: srden chorobou, in-
farktem, osoby tzv. typu A, tj. s nutkavou potebou ve okamit eit
za kadou cenu). Jako vechny relaxan techniky i tato je zvlt
urena pro chvle stresu a trmy (ped zkoukami) a tak pi psycho-
somatickch chorobch, tedy tam, kde fyzick obte maj svj pvod
v psychice (migrny, vysok krevn tlak, neurzy, nadvha, astma, n-
kter kon obte, pocen, zavac poruchy, problmy s e, nkter
alergie, zmrnn menstruanch, gynekologickch a klimakterickch
obt). Uiten je tak pi lb vech druh zvislost a v ppad
ist psychickch problm (deprese, pocity mncennosti, pli
provan negativn emoce jako nenvist, neptelstv).
Pozitivn inek autogennho trninku byl mnohokrt objektivn
prokzn (nap. menm krevnho tlaku ped a po trninku).
HOLOTROPN DCHN
Je to zvltn zpsob dchn, kter jako metodu vytvoil dr. Stanislav
Grof. V rmci tehdejho vzkumu experimentoval s LSD, kdy si po-
viml, e osoby, kter tuto ltku uily, zaaly spontnn zrychlen dchat
(hyperventilovat), co jejich zitek z poit psychedelick ltky umoc-

ovalo. Dr. Grof se pokusil, a nakonec spn, navodit stav zmnnho
stavu vdom pouze dchnm, bez pouit drog.
Po fyziologick strnce dochz pi holotropnm dchn k tzv. re-
spiran alkalze (mn se pH krve), sniuje se obsah oxidu uhlii-
tho v krvi, pechodn se mn prsvit nkterch cv a zvyuje se
hladina ionizovanho vpnku v krvi, dky emu dochz i ke zm-
nm ve funkcch nervov soustavy. Tak se holotropn dchajc
osoba dostv do transu, v nm m nkter velmi iv zitky
a vize, kter pro ni obvykle maj hlubok osobn vznam. Spektrum
tchto zitk je velmi irok, nezdka se jedn nap. o dvno zasu-
nut vzpomnky, kter najednou podvdom vyplav, nkdy je to po-
cit osvcen a mystiky, zitky z minulch ivot apod. Terapeutick
pnos holotropnho dchn tkv v tom, e na zklad tchto viz
a jejich rozboru je mon interpretovat a odstranit stvajc obte
pacienta.
SILVOVA METODA OVLDNUT MYSLI

Velmi populrn zpsob, jak rozit" mysl a vnmn. Je to jaksi
sms autosugesce, autogennho trninku a meditace, provdn
podle danch pravidel. Ta vypracoval Amerian mexickho pvodu
Jos Silva (nar. 1914). Vychzel pitom z poznatku, e mozek pracuje
v rznch stavech vdom v rznm reimu a produkuje rzn moz-
kov viny (snmateln EEG). Mozek bdlho lovka produkuje za
normlnho stavu viny zvan beta. Kdy se objev viny alfa, charakte-
rizujc stav relaxovanho vdom, napojuje se mozek na nevdom.
Vlny delta (hlubok spnek) a thta (nava, ospalost, denn snn)
jsou spojeny s hlubokou meditac. Pokud se lovk doke umle do-
stat do stav, kdy jeho mozek zane produkovat tyto viny, otevr se
mu nov, dosud netuen pole monost. Psychika a vdom se otev-
raj a lovk me pracovat sm na sob (teba k uzdraven) a tak
vnmat to, co dve vnmat nemohl - objevuj se paranormln schop-
nosti, nap. telepatie, zven intuice, kter lovka vede k tomu, e
v uritou chvli dl prv to, co je prv nejvhodnj, atd. Tak to ales-
po slibuje a popisuje zakladatel metody a jeho ci. Je jasn, e ta-
kov perspektivy jsou velmi lkav a e si Silvova metoda a jej kurzy
zskaly mnoho zjemc, kte se sna to, co se nauili, vyuvat
i v praxi. (Pkn, by ponkud triviln pklad praktickho uitku
z tto metody je zskn msta k zaparkovn. Jedeme-li autem na

msto, o nm dopedu vme, e se tam bude obtn parkovat, pe-
dem se soustedme na mylenku, e prv pro nae auto prv te se
msto najde i uvoln. asto se potom stv, e dojdte k parkoviti
a nkdo z nj prv ted"` vyjd - a msto je vae.)
Protoe se adeptm Silvovy metody spolu s novm zpsobem
ovldnut jejich mysli doslova otevely nov obzory a vid nyn svt ji-
nak, vzniklo zde i jaksi nboensk hnut i filozofick smr, kter se
ad k tzv. New Age. (Pznivci New Age ili Novho vku jsou pe-
svdeni o tom, e prv nyn nastv nov obdob djin lidstva a ci-
vilizace, protoe Zem jako celek v dsledku precese zemsk osy
vstupuje z astrologickho hlediska do vku Vodne. Je to v podstat
reakce na stvajc psn racionln svt, k nmu do kontrastu stav
prav opak - msto bezhlavho konzumu ekologie, msto hmotnch
statk duchovn rozvoj, msto drav soutivosti spoluprce atd. atp.
Do New Age se zahrnuje ve, co se tam z tohoto hlediska hod, v-
chodn filozofie a nboenstv, esoterika, meditace, relaxan hudba
atd. atp. Za jakousi hymnu tohoto hnut meme povaovat jednu
z psn muziklu Hair (Vl asy) - svit vku Vodne: Toto je svit vku
Vodne, harmonie a porozumn, sympatie a spolehnut se... a hvz-
dy bude dit lska").
Kurzy Silvovy metody jsou obvykle tydenn. Prvn den se adepti
u dostat na rove alfa a pestoupit do thty a poctit rozdl mezi
nimi. Druh den jsou praktick cvien, tet den se rozvj vnmn
v. mimosmyslovho, tvrt den adepti dostanou pokyny, jak postu-
povat z prv dosaen rovn jet dle, bud' samostatn, nebo ve
skupinch, pokud se tak rozhodnou.
Z lkaskho hlediska nejsou proti tto metod v podstat nmitky,
nebo nekod ani duevn labilnm jedincm. To dokazuje studie
dvou filadelfskch psychiatr, kte nechali kurz Silvovy metody ab-
solvovat 75 svch pacient. Pouze jeden z nich uvedl, e poctil vt
neklid ne obvykle, ostatn se ctili lpe, zvlt pak doshli zmrnn
svch zkost a zskali vt sebedvru, kter jim dosud chybla.
DIANETIKA (Scientologie)
Zakladatelem tto modern vdy o duevnm zdrav", jak ji autor
sm nazval, je Amerian L. Ron Hubbard (zem. 1986). Byla to bezpo-
chyby pozoruhodn osobnost, kter po sob zanechala jet pozoru-
hodnj dlo. Hubbard si dal za cl pomhat lidem, a proto, aby to

mohl dlat, usoudil, e mus nejprve lidi a ivot co mon nejdklad-
nji poznat. Pracoval proto s rannmi veterny z druh svtov vlky
i s chovanci psychiatrickch stav, poznval rzn svtov kultury,
hodn cestoval a pitom psal ve sv dob velmi populrn dobro-
drun romny. Svoje uen nakonec shrnul do knihy prost nazvan
Dianetika".
Pi vytvoen dianetiky Hubbard vyel ze svho zkladnho po-
znatku, e clem veho ivho je pet - nejprve jako jedinec
sm o sob, potom prostednictvm svho potomstva a zrove
i jako pslunk urit skupiny a nakonec celho lidstva. V tomto
zkladnm cli lovku asto brn bloky, kter se v nm bhem
ivota, a to i prenatlnho, nashromdily. Kdy toti lovk
upadne do bezvdom (nenarozen dt je v tomto stavu a do
narozen), pestv fungovat jeho normln mylen a zapojuje se
tzv. reaktivn mysl. Ta nen schopna logickho uvaovn, jedna
vc je pro ni vc druhou atd. Informace z okolnho svta vnm
a ukld do pamti jako engramy (vtisky). Hubbard uvd pklad
rybky, kter plave na mlin ve lut, elezit, poloslan vod,
pitom ere krevety a jin, vt ryba, ji poran na ocase. Toto ve
splyne do jednoho engramu. Vsledkem tto zkuenosti je, e
kdy se rybka znovu ocitne v podobn situaci (voda na mlin,
krevety), rozbol ji ocas, ani by ji nkdo znovu poranil. Rybka
z nebezpen mliny odpluje.
Pevedeno do lidskho svta, vechno, co je uloeno jako engramy,
me bt znovu vyvolno navozenm stejnch okolnost (spouti),
ani by to lovk byl schopen voln ovlivnit. Dokonce si to ani ne-
uvdomuje. V konenm dsledku mu to ovem nepomh, ale
kod (nap. vznikem nevyliteln nemoci jako dsledku vyvoln
engramu). Dianetika prv vede k tomu, aby si lovk vechny trau-
matizujc a negativn engramy dokzal vybavit a vdom se jich
zbavil. Tm se oist, dianeticky eeno vyklruje, a stane se
Clearem, astnm, spokojenm a spnm lovkem, jeho pe-
it nebrn dn dvn bloky. (Dti je mon klrovat od osmi
let.) V praxi se tomuto postupu k auditing, klrovan osoba si
pod vedenm odborn zpsobilho auditora regresn vybavuje mi-
nul asov stopy svho ivota a zbavuje se engram.
Zvltnost tohoto postupu vedla v posledn dob k tomu, e na
dianetiku se nkdy hled jako na nboenstv, ppadn na sektu. Je

teba, aby si lovk v kad etap sv lby uvdomil, zda mu dia-
netika opravdu pomh, anebo zda v jeho ppad pevauj spe
negativa.
MEDITACE
Kadou meditaci meme charakterizovat jako zamylen, pono-
en se sama do sebe a do svch problm a hledn cesty k jejich p-
padnmu een. Jak doshnout co mon nejefektivnjho navozen
tohoto stavu mysli je pedmtem bdn a praktickch zkuenost
mnoha a mnoha filozofickch smr (buddhismus, lmaismus, jga,
zen, aikido atd. atp.). Z litelskho hlediska m meditace orientovat
mysl tak, aby se lovk osvobodil od mylenek, kter ho rozptyluj,
a pocit s nimi spojench, protoe ty spotebovvaj energii a zpso-
buj stres a problmy". Jak toho lovk doshne, u je celkem jenom
jeho vc.
Transcendentln meditace
Zpsob meditace, kter se stal najednou a neskuten populrn
v dob potk hnut New Age, tedy v edestch a sedmdestch le-
tech minulho stolet. Jednoznanm zpsobem orientovan zpadn
svt tehdy ke svmu stvajcmu zpsobu ivota dostal novou alterna-
tivu, svho novho duchovnho vdce, guru Mahrii Mah Jgiho
(Maharishi Mahesh Yogi, vl. jm. Mahe Brasad Warma, nar. 1911), hin-
duistickho mnicha a jogna.
Obrovsk spch, kterho se tm doslova pes noc dostalo jeho
Hnut za duchovn obrodu, zaloenmu roce 1957, vedl k tomu, e dnes
m toto hnut asi 1200 center ve 110 zemch svta. Mezi naden ky
a nsledovatele svho guru a mistra patili v dob jeho nejvt slvy
mnoh slavn osobnosti 60. let - nap. Beatles (zejmna G. Harrison),
Donovan a Mia Farrowov. Naden, kter tohoto guru doprovzelo,
lze vysvtlit pouze tm, e pinesl nco, co Zpadu a jeho obyvatelm
do t doby nutn chyblo. Zrove vak s sebou vuka v transcen-
dentlnch meditanch cenrech nese jist ry sy sektstv a kultu (je-
den uctvan vdce, tajn mantry, monost vytvoen zvislosti na
tomto hnut).
Zkladn kurz transcendentln meditace sestv ze ty jednoho-
dinovch lekc, rozloench do ty dn. Kad astnk dostane svoji
mantru a u se meditovat pod vedenm mistra, kter by ho ml v me-

ditaci vst nejen pi tomto vodnm kurzu, ale i pozdji na ka do-
hlet. Objektivnmu zhodnocen transcendentln meditace brn
dnes sm Mahrii tm, e jakkoliv zkoumn svho zpsobu medi-
tace vdcm zakzal, resp. je podmnil zsknm souhlasu od centrl-
nho vzkumnho oddlen sv organizace. Pedpokld se vak, e
transcendentln meditace, stejn jako jin druhy meditace a rela-
xace, uvoluj stres a sniuj krevn tlak meditujcch.
Vizualizace
Autorem tto metody je texask lka Carl Simonton, kter sm
v mld prodlal rakovinu a zvtzil nad n. Jako radioterapeut si po-
viml toho, e rakovinu obvykle dostv jeden urit typ lid, a to lid,
kte ped propuknutm choroby potlaovali sv emoce. Bezprosted-
n onemocnn potom pedchzela njak mimodn stresujc ud-
lost. Uvdomil si tak, e i on sm pat prv do tto skupiny onko-
logickch pacient. A kdy se nad sebou a svm onemocnnm
zamyslel, doel k nzoru, e nemoc je reakc organismu prv na
tento stres. Pokud me njak subjektivn provan skutenost ra-
kovinu vyvolat, jin ji zase me pomoci zahnat".
Dr. Simonton se proto snail sv pacienty pimt k tomu, aby me-
ditovali a pitom si iv pedstavovali - vizualizovali - rakovinu a svj
boj s n: Pi pravidelnch sezench dm pacienta, aby zkouel jed-
noduchou relaxaci sval zamenou na dchn. Pak ho dovedu
k tomu, aby si v duchu pedstavil obraz rakoviny tak, jak se mu jev,
aby si pedstavil, jak podlh len, jak vid sv tlo a buky bojujc
se zhoubnm ndorem atd. Pomoc tto techniky zane pacient poci-
ovat motivaci pro zlepen svho stavu, probud se v nm emoce
a problmy si uvdom."
Konkrtn pedstavy ponechv na pacientech samotnch. Nad-
en fotbalov fanouek si teba rakovinn buky pedstavoval jako
mustvo protivnka apod. Podle Simontonovch lkaskch zznam
byla lba u vizualizujcch pacient vrazn spnj ne u tch,
kte tuto metodu nepouvali.
Nejvznamnj Simontonv nslednk, profesor chirurgie na uni-
verzit v Yale Bernard Siegel, tento zpsob meditace vylepil jet c-
lenou arteterapi. Z rozboru kreseb a maleb svch pacient dospl
k nzoru, e piblin jeden z pti pacient vlastn u dle t nechce,
polovina sice projevuje o lbu zjem, ale vid ji negativisticky

(stejn to bude k niemu") a ti zbvajc eknou: Udlm vechno,
co bude teba, aby se mj stav zlepil. Sta, kdy mi ukete jak."
U tchto pacient jsou samozejm vsledky vizualizace nejzejmj.
Intenzivn meditace
Meditan postup vypracovan australskm psychiatrem Ainsliem
Mearesem. Dr. Meares vychzel z teorie tzv. atavistick regrese. Ta
pedpokld, e v hypnze se lovk vrac do stavu mysli, jakou ml
dlouho ped nstupem rozumnho uvaovn a mylen, prost do ta-
kovho stavu mysli, jak maj zvata. Ta neuvauj, d se instinkty,
kter jim kaj", co je pro n momentln nejlep.
Jognskmi praktikami je mon tohoto stavu mysli doshnout
i bez hypnzy. Pacient se pi tto meditaci oprost od bnch staros-
t, obav a strach, v. strachu ze smrti. Svoji nemoc zane najednou
chpat jako pirozen zpsob ukonen svho ivota (eeno s bib-
lickm Kazatelem, je as se narodit a as zemt). Takto osvobozen
organismus potom me rakovinnmu bujen elit mnohem lpe a in-
tenzivnji.
BIOLOGICK ZPTN VAZBA (Biofeedback)

Zjednoduen eeno jde o zpsob, jak doshnout zlepen pa-
cientova stavu tm, e mu poskytneme objektivn zjitn daje o jeho
zdravotnm stavu (teplota, tlak, EKG, EEG) a pacient se vdom sna
tyto daje ovlivnit smrem k lepm hodnotm. Vme, e to je mon
i tam, kde se to obyejnmu" lovku zd prakticky neprovediteln.
Jogni napklad dky soustednmu cvien dok zpomalit tep
svho srdce nebo zpomalit tlesn funkce natolik, e vypadaj jako
mrtv a tak se tak nechaj pohbt - a potom zase z hrobu vyzdvih-
nout a oivit.
Biologick zptn vazba v lkaskm a litelskm pojet se zam-
ila na snmn mozkovch vin a jejich vdom nsledn ovlivovn.
Pokusy na zvatech, kter provdl Neal Miller, profesor psychologie
na Rockfellerov univerzit v New Yorku, dokzaly, e pokusn krysy
jsou schopn za odmnu (stimulace mozkovho centra radosti) v-
dom ovldat i takov tlesn funkce, kter se dosud povaovaly za
neovladateln (funkce autonomnho nervovho systmu, kter d
nap. innost srdce, hodnotu krevnho tlaku). Jedno obzvlt nadan
Zmnn psychick stavy 4E28
zve dokonce dokzalo mt jedno ucho teplej ne druh. Millera sa-

mozejm napadlo, pro by to nedokzal i lovk, kdy to dovedou
obyejn krysy. Jedin rozdl mezi krysou a lovkem v tomto ohledu
je v tom, e lovk m, na rozdl od krysy, vdom. A to by prv mohlo
pedvn informac z mozku do autonomnho nervovho systmu
blokovat. Tto blokaci mohou ale zabrnit metody rzn meditan
techniky. Jejich pouitm u nestlo dalmu rozvoji biologick zpt-
n vazby u lid nic v cest. V praxi probh tak, e elektroencefalograf
(EEG) zachycuje frekvence mozkovch vin v cyklech za sekundu a lid
mohou vdom psobit na jejich zmnu, protoe vid jejich vizualizo-
vanou podobu nap. na obrazovce potae. (Nap. pokud pacient na-
vod dan viny, autko na obrazovce jede po silnici, kdy se mu to
nepoda, autko ze silnice sjede.)
I kdy popis tto metody vypad jednodue, je teba mt na pamti,
e to je velmi sloit postup a e kad lovk me na biologickou
zptnou vazbu reagovat jinak. U nkoho me bt vynikajcm pro-
stedkem ke zlepen jeho stavu, jinmu vyhovovat nebude. Pesto
stoj za to ji vyzkouet na bolesti hlavy a zad, pi nepravideln srden
innosti, ppadn i na jin obte. V kadm ppad by jej pouit
mlo pinejmenm pispt k lep relaxaci pacienta, a tm mu ales-
po sten ulevit.
Alternativn chirurgie 429
[VIII]
ALTERNATIVN CHIRURGIE
Nkte litel bez vhn provdj i znan krvav operace cha-
rakterizovan obvykle tm, e tak in bez odpovdajcch nstroj,
bez dezinfekce, nesteriln, za pinho vdom pacienta, zcela nebo t-
m bezbolestn a v naprostm rozporu s pedstavami klasick me-
dicny o tom, jak m sprvn chirurgick operace vlastn vypadat.
V podstat existuj tyi druhy nebo vtve tohoto druhu alternativn
chirurgie - magick, brazilsk, filipnsk a spirituln.
Do tto skupiny lze vak adit i dal celkem rznorod praktiky,
kter maj spolen to, e pi nich dojde ke krvcen pacienta anebo
(alespo) k livm pohmodninm. Meme jmenovat szen ba-
nk, pikldn pijavek, poutn ilou anebo umle zpsobovan vy-
movac" rny. Vechny tyto zpsoby mly podle pesvden li-
tel, kte je pouvali, za cl odplavit z tla kodliviny, a tak pacientovi
ulevit.
MAGICK CHIRURGIE
Podle kouzelnk v rznch domorodch spoleenstvch jsou lid
nemocn proto, e jim neptelsk kouzelnk nco vloil do tla.
kolem kouzelnka - litele je tento pedmt z tla pacienta vy-
jmout. Kouzelnci tak in tm zpsobem, e nechaj onu vc z tla
zmizet a mimo tlo ji opt zhmotn, aby ji mohli vem ukzat. Nkdy
tak z tla nemocnho vysvaj negativn energii, zl kouzlo apod.
Odstrann zla" z tla pacienta v jakkoliv podob probh nekrvav.
Podobn postupy jsou doloeny jet ze stedovk Evropy. Kladivo
na arodjnice (1486) popisuje nsledujc ppad: Ale arodjnice do-
dala: Protoe m urazila, vlom nco do jejch trob, ale, abych ti ud-
lala radost, pl roku neuct dnou bolest, avak po tomto ase bude
trznna dost a dost. Tak ke mn pistoupila a dotkla se rukama mho
bicha a zdlo se mi, e mi vyndav vnitnosti a dovnit dv nco, co
jsem nijak nemohla vidt.... Kdy uplynulo pesn est msc, poctila
v bie tak pernou bolest, e si nemohla pomoci a kadho kolem ve
dne v noci ruila svm nkem." Tentokrt ve ale nakonec dopadlo
.
vykonat svoji pirozenou potebu, z jejho tla vypadly vechny ty ne-

ist vci... trny, kosti, a dokonce kousky deva. Nebo tam byly la-
houny ostruin dlouh jako dla a mnoho dalch vc."
BRAZILSK CHIRURGIE
Brazilt psychit chirurgov pouvaj obyejn n nebo nky,
operuj v nesterilnm prosted, a pesto se jejich pacienti po zkro-
cch uzdravuj. Nejznmj z nich byl psychick chirurg Jos de
Freitas (Arigo). Tvrdil, e do nj pi len vstupuje duch zesnulho
nmeckho lkae Fritze, kter mu rad. Nkdy pedepsal lky, nkdy
operaci. Ve druhm ppad Arigo vzal n, provedl ez, vyal ne-
mocn orgn anebo udlal, co bylo teba, okraje rny k sob jen tak
pitlail rukama a ke se zacelila. Zstala jen bled naervenal ra
a otesen rozumov schopnosti pihlejcch.
Arigovi pacienti nectili pi operaci tm dnou bolest, nikdo
z nich neml dn nsledn komplikace. Arigo byl alovn pouze
jednou, za to, e provozuje lkaskou praxi bez oficilnho povolen.
Vechny, kdo chtli jeho operacm pihlet, srden vtal, nikdy ni-
komu neodmtl, aby ho mohl sledovat pi prci. Zemel v roce 1971
pi automobilov nehod a za cel jeho ivot a lkaskou praxi mu ni-
kdo nedokzal dn podvod. Prost - ojedinl a sotva vysvtliteln
fenomn.
FILIPNSK CHIRURGIE
Ani filipnskou chirurgii nelze vysvtlit, pouze popsat. Filipnt
litel - chirurgov neuvaj vbec dn nstroje. Prost zabo
ruku nebo jej st do tla pacienta, objev se krev, vyjmou nebo
udlaj to, co je teba udlat, potom ruku od tla oddl, setou
krev, objev se neporuen pokoka a uzdraven pacient odchz.
Nkdy pouvaj i tzv. distann ez - jen uk prstem a ke se
sama rozeve tam, kde je teba. Konkrtn lebn postupy se tak
li podle jednotlivch litel a druh onemocnn.
Ti, kte byli takov operaci sami ptomni, prodlali ji nebo ji vidli
na obrazovm zznamu, se zdrhaj uvit, e by nco takovho bylo
vbec mon. Milan Calbek, litel a mystik, popisuje svoji vlastn
operaci takto:
S filipnskm fenomnem jsem se setkal poprv zhruba ped pti
lety (tj. cca v roce 1985). Nejvt dojem ve mn zanechal Juan Blance.
Blance byl jin typ lovka ne teba Orebito nebo Magno. Blance ne-
touil po popularit, nikdy si nepodil dn pepychov automobil
ani si nepostavil honosn dm, zstal skromnm vesnickm starostou.
Navtvil jsem Blanceho, abych se dozvdl nco o jeho zpsobu lby.
ekl mi vak, e nen teoretik, ale praktik, abych mu radji povdl, co
m trp, e se pokus pomoci. Vzpomnl jsem si, e mm na pravm
ltku varix, tedy keovou lu. Lehl jsem si na lehtko a zeptal se, zda
me mj kamard fotografovat. Blance nejene souhlasil, dokonce
ekl, e pro fotografa bude potat od jedn do t, aby vdl, kdy m
zmknout spou. Pak uchopil v zpst ruku m manelky a jej nata-
en prsty zamil na ltko. Leel jsem na bie s otoenou hlavou a cel
zkrok jsem sledoval.
Maneliny prsty byly od mho ltka vzdleny zhruba 50 cm. Ve
chvli, kdy Blance dopotal, jsem uctil bolest. Varix se otevel jako
po ezu ostrm noem, i kdy se mho ltka nikdo ani nedotkl. Rna
jen nepatrn krvcela. dn paprsek i zablsknut jsem pi otev-
rn nepozoroval. Vzpt podala asistentka velkou stbrnou minci.
Blance mi otel rnu umolosanm kapesnkem a poloil na ni minci.
Na tu pak poloil chom vaty namoen do kokosovho oleje, kter
zaplil. Pak si vzal od asistentky sklenku, aby hoc vatu pilepil. Ve
sklence vznikl podtlak, take pilnula pevn k ltku. Po chvli sklenku
od ltka odtrhl, odstranil minci s ohoelou vatou a rnu vymakal...
Zstala mi tam mal jizva, kter se postupn hojila. Dnes nemm po
jizv na ltku ani stopy."
Jin oit svdkov vyprvj o znmm filipnskm liteli Alexo-
vi Orebitovi a jeho zpsobu lby nap. toto: Namoil si prsty ruky
do sklenice s vodou, udlal j na zdech rysku a vzpt j zasunul
ruku do zad," nebo Doslova projdl tk na noze, piem za
jeho prsty zstvala zkrvaven stopa," nebo Masroval mi pte, c-
tila jsem jen dotek a pocit tepla." Pesto, jak operace filipnskch chi-
rurg vypadaj na pohled nron, pacienti se pi nich ct v pod-
stat dobe.
Referend Gary George Magno pouv ped operac jaksi rentgen.
Sestra dr za pacientem ist bl prostradlo, litel druh ped nm
a soustedn pes nj pacienta prohldne. Potom nsleduje obvykl
filipnsk operace. Litel vyjm podivn krvav sraeniny z prsou
a bich pacient, z krku pi lb ttn lzy, odstrauje hemeroidy,
vyjme z hlavy nemocn oko a zase ho tam vrt.
Bylo uinno ji mnoho pokus za tm elem, aby filipnsk chi-

rurgie byla njak racionln vysvtlena a aby filipnt chirurgov byli
odhaleni jako podvodnci. Zatm v podstat bezspn. Prvn vy-
svtlen, e pacienti si vechno jen sugeruj, neobstoj. To dokazuj v-
povdi svdk tchto operac, fotografie, filmy, videa. Druh monost
je ta, e litel je ikovn manipultor. V ruce ikovn skryje balonek
se zvec krv a kousek njak tkn. Pi operaci nech balonek
prasknout, tk jakoby z rny vyjme, nkolik kouzelnickch tah,
ke se zacel, hotovo. Nkte iluzionist takto samozejm filipn-
skou operaci bez vtch obt dokzali pedstrat. Tm ovem dok-
zali jenom to, e jsou schopni ji pedstrat, ale ne to, e by vichni fi-
lipnt chirurgov takto podvdli.
Na druhou stranu filipnsk litele a jejich praktiky zkoumala ada
vdc, nap. v roce 1973 to byla speciln vprava devti vdc z Evropy
a USA a 50 dobrovolnk - pacient. V srii psychickch operac si ov-
ili teba to, e Juan Blance je schopen otevt na dlku tlo pacienta
i v tom ppad, e mezi nm a nemocnm mstem na pacientov tle
se nathne flie. Nakonec se vech devt vdc shodlo na tom, e l-
itelsk praktiky, kter pozorovali, neprovzely dn podvody". Za
toto sv prohlen se tak vichni zaruili.
Jin srie zkouek probhla v Tokiu s filipnskm litelem Tonym
Agapou. V t dob, kdy provdl na pacientovi svoji operaci, skuten
k nemu muselo dojt, protoe pacienti vykazovali rzn fyziolo-
gick zmny - zven galvanickho odporu ke nebo nrst potu
mozkovch alfa vin.
Ale i kdyby skuten lo jen o ikovnou manipulaci - kdy pa-
cient a vichni kolem uvili, e to zlo", krvav sraenina, ndor
nebo cokoliv jinho bylo z tla pacienta odstranno a on ted' me
bt konen zdrav a na zklad tto vry se tak uzdrav - nebylo
vlastn elu, tj. uzdraven, dosaeno?
SPIRITULN CHIRURGIE
Objevila se ve Velk Britnii. Tamj litel se dostvaj do stavu
jakhosi transu a v tom operuj pacienta, resp. jeho terick nebo
astrln tlo. Vechny operan kony proto provdj nad tlem pa-
cienta, nicmn jeho obte miz, jako kdyby byly provedeny na jeho
tle fyzickm.
POUTN ILOU
Kdysi slavn lkask metod dnes u odzvonilo, i kdy nvrat k n
nen pochopiteln vylouen. Poutn ilou se pouvalo tm na
vechno (horenat choroby, po operacch (!), pi hrozb srden z-
stavy, aby se srdci usnadnila prce aj.), existovala dokonce i astrolo-
gick i jin pravidla, pi jak chorob se m poutt krev z kter ly
(vbec nejastji v ohb loketnm, ale i ped vnitnm kotnkem na
noze, na krku nebo na ele aj.). Pacientm se v nkterch ppadech
i znan ulevilo, i kdy o mechanismu tohoto livho inku se dnes
meme jen dohadovat (snen krevnho tlaku, aktivizace orga-
nismu, kter musel vyprodukovat novou krev, psychologick faktor?).
O poutn ilou se v souasnosti obvykle hovo dosti pezrav jako
o pozstatku temnho stedovku a typickm pkladu lkaskho
tmstv - ale kdo v? Mon by to za vzkum stlo. Zvlt kdy pa-
cienti, jim by byla tato lebn metoda ordinovna, by alespo v n-
kterch ppadech dozajista mohli poslouit zrove i jako drci krve.
Poutn ilou m pvod ve star Indii a uvd jej i Hippokrates.
Krom il se natnaly nkdy i tepny, ovem jen ty men. Od tohoto
nebezpenjho zpsobu poutn krve se upustilo mnohem dve
ne od poutn ilou.
V praxi se provdlo tak, e vybran la (nap. na ohb loketnm) se
zakrtila, a kdy dostaten zduela, proala se rychle skalpelem nebo
specilnm nstrojem zkonstruovanm jen za tmto elem, a to zdola
nahoru. Rna bvala as i pl cm dlouh a nechvalo se odtci maximln
pl litru krve. Po poutn se krtidlo salo a na rnu se piloil na n-
kolik dn tlakov obvaz. Konetina se znehybnila v zvsu na tku.
Jet zatkem 20. stol. se lkask praxe vrtila k poutn v ojedi-
nlch ppadech (mrtvice, oben, znt plic s hrozcm otokem
plic). Pozoruhodnch vsledk bylo tehdy dosaeno zvlt u dt po-
stiench zntem ledvin po sple, zjevn proto, e se tak vrazn ule-
vilo srdci.
PIKLDN PIJAVEK
Je jakousi mrnj formou poutn ilou. Navc vak krev lovka
obohacuje o hirudin, ltku, kter zabrauje sren krve, co mohlo mt
svj vznam nap. pi embolich. K lb se dnes stejn jako ve staro-
vku (jak uvd nap. Plinius, Hippokrates, Celsus) pouvaj dosta-
ten vyhladovl pijavky lkask (Hirudo medicinalis), za tm elem
zvlt pstovan. V nkterch zemch (nap. v SRN) je mon zakou-

pit si je pmo z akvria v lkrn. Dve ovem bylo len pijavkami
mnohem rozenj, a ne v podstat kuriozitou jako dnes. V prvn po-
lovin 19. stol. bylo tak rozen, e podle statistik bylo kolem roku
1830 jenom v paskch nemocnicch ron (!) pouito 5-6 mil. pija-
vek, v Londn 7 mil. a v cel Francii 34 mil. To vedlo k vyhuben pija-
vek lkaskch v celch krajch. Byly proto inny pokusy vyuvat i pi-
javky jinch druh (africk Hirudo mesomelas a H. interrupta, asijsk
H. chinensis, indick H. granulosa, australsk H. quinqestriata a ame-
rick H. decora), ale hlavn se zaaly pijavky lkask pstovat umle.
Chov pijavek nen nikterak obtn. Tito a dvaceticentimetrov ci-
zopasn ervi se chovaj v mlch rybncch (stl hloubka min. 90
cm) s bainatm dnem (min. 16-24 cm bahna) se stlm ptokem
a odtokem vody. Behy maj bt vyloeny raelinou a kryty trvnkem,
mohou bt oszeny vrbou, ale nikdy ne ol. V bezch si v lt buduj
chodbiky, kam snej kokony s vajky, mal vylhl pijavky se nej-
prve iv krv studenokrevnch zvat (rybky, pulci, by, pli, mkki)
a teprve ve tech letech pechzej na teplokrevn ivoichy a mo-
hou se pout k lb, dospvaj v pti letech a dovaj se 12-20 let.
Pijavky v chovnch ndrch je teba dvakrt ron nakrmit, ovem
dospl nast pijavka z nast krve ije a 15 msc a po nast se
nezakousne dve ne za 2-4 msce. Mlad pijavky saj jednou za 2-5
msc. Dve se pijavky krmily tak, e se do pijavkovho rybnku ve-
hnalo zve (nap. k, krva, osel) uren tak jako tak na porku,
vhodnj je vak pouvat flanelov vaky napinn erstvou krv z ja-
tek. V zim se pijavky zavrtvaj co nejhloubji do bahna. Dleit je
chrnit pijavkov rybnky ped kdci (divoc ptci, slepice, jeci,
hlodavci, drav hmyz).
Pijavka, kter se m pout k sn krve u lovka, by mla bt
stedn velikosti a mus bt zdrav, co se pozn podle toho, e je plo-
ch, sametov leskl, na ruce se rychle svine do kouliky a hozena do
vody hbit plave. Nastou pijavku lze opakovan pout v pin sle
znovu a za rok. Aby se nemuselo tak dlouho ekat, je mon z n opa-
trn nastou krev ihned po nast vymakat (smrem odzadu do-
pedu), anebo ji ponoit do slabho solnho roztoku nebo smsi
vody s vnem (1:1) nebo vody s octem (8:1). Potom je mon ji pout
znovu ji za nkolik tdn. (Otzkou je, zda takov postup nen po-
chopiteln trnm tohoto uitenho zvtka.) Pijavky se mohou na
del vzdlenosti dopravovat v pltnch scch v mokrm mechu,

jednou denn je vak teba alespo na pl hodiny je ponoit do te-
kouc vody.
Dnes se s lbou pijavkami u ns tm nesetkvme, ale jet po-
tkem 20. stol. byl jejich vznam takov, e lkrny byly povinny je
mt stle v nabdce.
(Pozn. Nae dal znm pijavka, pijavka kosk, nen k lb vhod-
n, protoe nedoke prokousnout lidskou ki.)
Uml pijavka
V dob nejvtho rozkvtu pouvn pijavek byla vynalezena
i tzv. uml pijavka, v podstat na principu vvvy. Ke se na vy-
branm mst nazla, piloil se sklenn vleek a pstem se vy-
tvoil podtlak. Uml pijavka samozejm do krve nevypoutla
dn hirudin (o nm se v dob jejho vzniku snad ani nevdlo),
a tak lo o pouh odbr krve z povrchovch vlsenic bez dalch
protisrlivch ink.
BAKOVN (szen bank)

Je obdobou uml pijavky. Jde o prastarou lebnou metodu, hojn
pouvanou zvlt ve stedovku, a to opt na vechno. Dnes poma-
liku prov renesanci, zvlt ve sv nekrvav podob. Pvodn se
bakovn provdlo tak, e se v bace z rznho materilu (kovu,
kauuku, rohoviny, ale nejlpe ze skla, protoe je vidt dovnit) vy-
tvo podtlak, nap. zaplenm smotku njakho holavho materilu,
a potom se baka pilo na ki, kde se pisaje. Pod tlakem dojde
v ki k pekrven. Po 15-20 minutch se baka sejme a na ki z-
stv typick modina. (Pokud se vak objev abnormln velk
a patn se vstebvajc modiny, od dalho bakovn se upout.)
To je nekrvav, such bakovn. Nebo se pekrven ke protne spe-
cilnm nstrojem, tzv. puadlem, strojkem, kter najednou prem
vymrt nkolik no (8, 12, 16), je ki proseknou (a 2-3 cm hlu-
boko) a odtee nco krve. Aby krvcen pokraovalo dl, opt se na
proseknut msto piloila baka. Tak je mon odpustit" a 0,75 1
krve. Puadla i baky se vyvej. Komplikace vznikl zancenm ra-
nek jsou velmi vzcn. Samotn ranky se hoj do dvou dn, vtinou
bez jizev. Z praktickch dvodu se toto mokr bakovn provdlo
vhradn v lzni. Celkem se pouvalo a 60 suchch bank nebo
6-12 krvavch bank najednou. Zatmco such baky se mohou

pikldat a 2x denn (to je vjimen, obvykl je jednou denn),
krvav baky nejvce tikrt do roka. Po krvavch bakch obvykle
nsleduje dolen suchmi bakami. Ped pouitm bank nesm
pacient pot alkohol, protoe to inek bank zesiluje nedou-
cm zpsobem. Kvli mon nevolnosti a mdlob pacienta se ne-
doporuuje, aby se pacient ped bakovnm najedl. Po bakovn
by si ml hodinku odpoinout a po zbytek dne se vyvarovat dal
nmahy.
Bakovn zjevn psob jako celkov povzbuzova regenera-
nch sil. Zatkem 20. stol. se i u ns jet pouvalo i v oficiln me-
dicn, i kdy jen ke zmrnn vnitnho pekrven pi omezench
zntech pohrudnice a povrchnch zntech plic. Lidov litel
znaj daleko ir spektrum obt, kdy baky pomohly, nap. pi oto-
cch nohou, bolestech nohou, brcovch vedech, pi obzvlt t-
km akn (spolu s ajem na tzv. itn krve), pi nepravideln
a slab menstruaci, pi nespavosti, dchavinosti, osvdily se i na
revma, lymfatick znty a vude tam, kde se pedpokld njak
vnitn zneitn organismu (krom vyrek, ekzm a akn i nap.
v ppad luovch a moovch kamnk a psku).
Msta k pikldn bank pi nkterch obtch

Gynekologick krvcen - vlee such baky na prsn bradavky, po-
tom se pacientka oto a vsad se baky na bedra.
Krvcen z nosu - pacient le na t stran, kde nos nekrvc, baky
se szej na druh bok.
Nadmn - such baky v mst nejvt bolesti, ppadn z boku.
Bolest hlavy, u, zvrat - such baky za ui, do ztylku, ppadn
po stranch hlavy.
Bolest u a lokt - velk baka se vsad na ucho tak, aby bylo cel
uvnit.
Zuby, tve, dsn, oi - such baky pod bradu.
Slezina - such baky na hru a pai vlevo.
Horeky a plicn neduhy - such baky na cel zda, bedra a kostr.
Voda v kolen - krvav baka nad koleno (ppadn i pod), ale jen
z vnj strany.
Moov mch - such baky nad pohlavn ochlupen a pod ko-
lena.
Otoky nohou, brcov vedy, bolesti nohou - krvav baky pmo

na otoky i celotlov, such baky na bedra, kostr, stehna i ltka,
v tch ppadech i na horn st tla a pae.
Hnisajc neity - pmo na neit.
Celkov povzbuzen - jedna vt baka na pupek.
Junodova bota
V podstat baka na celou nohu. Pouv se nepoddajn vyso-
k bota s pevnou holen, kterou si pacient nazuje. Horn okraj boty
se vzduchotsn uzave gumovm kroukem a z boty se vyerp
vzduch.
UML VYMOVAC RNY (fontanely)

Populrn odno lidovho litelstv, kter se nm dnes me zdt
i dosti drastick. V jednoduchch podmnkch venkova vak bvala
znan oblben pro svoji dostupnost, snadnost pouit i innost.
Umle vytvoen rny mly aktivizovat obrann sly organismu a vy-
tvely se poleptnm nebo poplenm. Zastncem tohoto zpsobu
lby byl zejmna far Sebastian Kneipp, kter pro snadn vytven
umlch ran vynalezl rav vymovac olej.
Kneippv vymovac olej

Byl bn v prodeji jet ped druhou svtovou vlkou a bval po-
vaovn za nejcennj soust domc lkrniky. Kneipp ho p-
vodn uval jen k lb zntlivch onch chorob, ale ozdravn p-
sobil zejm na cel organismus.
Skldal se z prycovho a krotonovho oleje (vlastn jde o oleje
dvou rznch druh pryc, panlskch muek a kry lkovce).
Z tchto sloek, smench v pesn stanovenm pomru, se pipra-
vila alkoholov tinktura, k n se potom pidal olivov olej. Po ty-
ech dnech se olej pefiltroval a uloil v tmavch lahvikch do
chladu. Pouval se tak, e se ke za uchem nejprve tela, aby zer-
venala, a potom se na toto msto ttekem nanesl olej. Poten
msto oteklo a zrudlo, druh den se vytvoily bolestiv puche,
kter rychle praskly, za tyi a pt dn se popraskan ke zaala
hojit a do dvou tdn se msto beze stopy zahojilo. Se zhojenm ode-
la i pvodn choroba. Pi lb ekzmu se takto nechala popraskat
a zahojit ke na pedlokt.
DEVITALIZACE
Zpsob lby nkterch druh rakoviny, kter objevil a bhem po-
slednch dvaceti let nenavn propagoval nedvno zesnul esk lka
MUDr. Karel Fortn. Podstata tto metody spov v tom, e ndor se
chirurgicky zakrt, tj. zbav monosti dalho pjmu ivin z organismu,
neodstrauje se, ale ponechv se dle v tle (na tle) pacienta. Tm se
patrn vyprovokuj autoimunitn sly organismu, kter je schopen zli-
kvidovat nejen zakrcen ndor, ale tak zabrnit dalmu rakovinnmu
bujen. V dob, kdy vznikala tato kniha (jaro 2001), prv zaaly prvn
klinick testy metody. Jako prvn mla bt vyzkouena v ppadech ra-
koviny ke a tlustho steva u lid. A dosud se s spchem zkouela
jen na zvatech. To dajn vedlo objevitele devitalizace a jeho spolu-
pracovnky k tomu, aby ji dve spn devitalizovali ndory i u lid.
Protoe vak tento zpsob lby nebyl (a v tto chvli dosud nen) v ofi-
ciln medicn povolen, provdli tuto lbu potaj a naerno", na -
dost zoufalch pacient, pro kter devitalizace pedstavovala posledn
nadji.
Alternativn lba pomocpstroj 439
[IX]
ALTERNATIVNI LBA
POMOCI PSTROJ
PSTROJE VYROBEN A POUVAN LITELI
PSTROJE KVANT 4 (onkologick fyzikln terapie)
Vynlezcem a konstruktrem pstroje, ji tvrtho v ad, je litel
Karel Vak. Pstroj pracuje na principu elektroslabch kvantodyna-
mickch reakc tak, e na msto zasaen zhoubnm bujenm vysl
kvantov stice, kter jakoby nasv z okolnho geomagnetickho
pole. V pstroji se tyto stice filtruj, obohacuj a urychluj a potom
proudem tryskaj na nemocnou st tla. Tu K. Vak identifikuje psy-
chotronicky stbropaladiovou kotvou ve tvaru vlatovky, a to dky re-
akci na dajn kvantov pole o ce 6,5 m kolem svho tla. Cel te-
rapie spov v ozaovn 6 dlce 3 - 4 hodiny a provd se za platu
(1000 K/hod.).
REZONTOR SYSTM JL
Vynlezcem rezontoru je odbornk na rezonann systmy Ji
Lang. Podle jeho teorie jsme zahlceni nejrznjmi kodlivinami.
Negativn na ns psob neistoty v ovzdu, v potrav a v npojch,
elektromagnetick, chemick i akustick smog, zven radiace, zv-
en mnostv UV zen, kter v dsledku ztenen ozonov vrstvy
pronik do atmosfry. lovk jako energetick bytost na tyto nega-
tivn vlivy reaguje nemocemi - snenou imunitou, stresem, migr-
nou, vyrkami, ekzmy, navovm syndromem a civilizanmi cho-
robami veho druhu. Jestlie by se podailo tyto negativn vlivy
eliminovat, pominuly by i tyto choroby. Prv to zajiuje vynlez
Jiho Langa, rezontor Systmu JL, nebo rozechvv organismus
toho, kdo ho nos u sebe, v pirozenm energetickm vinn, tlo se
stv vitlnj a odolnj, postupn se zbavuje zskanch neduh
a obt, postup nemoc se zpomaluje nebo zcela zastavuje. Rezontor
me poslouit i k zlepen vkonu sportovc a pomoci lidem v psy-
chicky nebo fyzicky nronch zamstnnch. Jaksi vedlejm pro-
Alternativn lba pomoc pstroj 440
duktem tohoto vynlezu je mon aktivace i neivch pedmt.
Zlepuje tak vkon motor, stejn aktivuje teba logo njak firmy.
K takto aktivovanmu logu jsou potom zkaznci pitahovni, ani
tu, pro tomu tak je.
Slovo vynlezce
Systm pracuje mimo racionln vahu zkaznk. Nabzen pro-
dukt ovem zcela pohlt jejich smysly. Fyziologicky se takov stav pro-
jev vronem endorfinu do krve, zrychlenm srden innosti, zve-
nm krevnho tlaku a dilatac mozkovch cv." (Ji Lang)
PSTROJE VCLAVA VTA

Duha - bioechokorektivn projektor
Bhem nkolika minut uprav hladinu minerl a stopovch prvk
v tle i funkci vech orgn.
Blesk - rekodifikan projektor

V okamiku rekodifikuje (peprogramuje) tlesn buky.
Svteln akupunktura
Stimulace klasickch akupunkturnch bod svtelnm paprskem
msto tradin jehly.
Alternativn diagnostick metody 441
[x]
ALTERNATIVN
DIAGNOSTICK METODY
IRISDIAGNOSTIKA
Prav duhovka Lev duhovka
Vyprvn o pvodu irisdiagnostiky zn tm neuviteln.

Maarsk lka Ignatz von Peczely si nkdy zatkem 18. stolet po-
viml zmn v oku zrann sovy. Sova mla zlomenou nohu a v doln
sti oka ern pruh. Zvdav a trpliv lka sovu dle sledoval a po-
viml si, e kdy se j noha zahojila, ern pruh zmizel. Msto nj se ob-
jevilo nkolik tenkch blch prouk. Kdokoliv tedy, kdo by byl
s tmto poznatkem obeznmen, by pouhm pohledem do oka kdysi
zrann a nyn u dvno zdrav sovy zjistil, e mla zlomenou nohu.
Von Peczely sv zkladn pozorovn systematicky rozpracoval, a za-
loil tak irisdiagnostiku, spovaj v tom, e duhovka (iris) kadho
oka pesn zobrazuje problmy nebo choroby organismu. Mon ani
nevdl, e velmi podobnou diagnostickou metodu pouvali ji sta-
robabylnt lkai.
Zklad irisdiagnostiky spov v tom, e prav i lev duhovka se po-

mysln rozdl na pole a podle anomli ve vzhledu duhovky (skvrnky,
jejich tvar, nerovnosti okraj, hloubka, zbarven) lze potom urit, s ja-
kmi obtemi se pacient potk. Potom nsleduje lba, alternativn,
nealternativn nebo oboj.
Slovo litele
Nemocn nebo njak postien orgn v tle doki urit s pes-
nost pesahujc devadest devt procent."
(Radomr Wojnar, irisdiagnostik)
DIAGNOSTIKA PODLE ONCH PANENEK

U zdravho lovka jsou panenky kulat. Elipsovit tvar onch pa-
nenek a jejich nklon zna budouc nebezpe nkterch chorob:
Panenky ovln stojc

- nebezpe mrtvice, varuje pedem (a 3 roky dopedu) i pi absenci
jinch varujcch signl.
Panenky ovln lec

- nebezpe motorickch poruch dolnch konetin
- jejich mon ochrnut
- hrozc zstava dechu a smrt.
Panenky ovln ob naklonn vlevo

- mon levostrann ochrnut
- nebezpe mrtvice
- hrozc impotence
- sklon k pohlavn nenormlnm projevm.
Panenky ovln ob naklonn vpravo

- nebezpe pravostrannho ochrnut
- zvrat
- patn zdravotn stav.
Panenky ovln naklonn na rzn strany, dole smujc

k sob
- nchylnost k okamit a smrteln mrtvici.
Panenky ovln naklonn na rzn strany, dole smujc

od sebe
- nchylnost k ochrnut dolnch konetin
- nava nohou
- ast poteba usednout.
(J osef Such)
DIAGNOSTIKA PODLE OBLIEJE

Koeny tto dvn metody je mon dohledat a ve star n. Podle
n je mon v oblieji lovka najt pes pt tisc znak, kter vypov-
daj o jeho fyzickm i duevnm stavu. Lze tak zjistit i nemoc, kter se
dosud navenek neprojevila. K dvodnmu podezen na uritou cho-
robu je teba objevit kombinaci nejmn t pslunch znak.
Slovo litele
Obliej na vs prozrad mnoh. Mm napklad dost pesnou ped-
stavu o neduzch a charakteru naich pednch politik, ale nen to
nic k zveejovn. Tak by se tato metoda mohla vyuvat teba pi
rznch havrich. Dojde-li k hromadn srce na dlnici, lkai v te-
rnu nemaj k dispozici sloit diagnostick pstroje a mnoh by
mohli vyst prv dky fyzioscanneru. To by napklad pomohlo pi
rozliovn vnitnch zrann. I tady m toti vasn rozpoznn dia-
gnzy cenu lidskho ivota." (MUDr. Ji Fiala)
PULZN DIAGNOSTIKA
Star nsk metoda, kter se vyvinula hlavn proto, e lkai nesmli
urozen osoby vyetovat pmo. nsk dma z vysok spolenosti tak
mohla k vyeten celho tla nabdnout lkai jen ruku, a to jet leckdy
tak, e ji prostrila otvorem i kvrou v zvsu. nt lkai zkoumaj dva-
nct pulz, z nich kad pat jednomu meridinu. Na kadm zpst
zkoumaj est pulz, a to na tech mstech, vdy na povrchu a v hloubce.
Na prav ruce se ten, kdo ji um pouvat, me pesvdit o stavu ten-
kho steva, srdce, aludku, sleziny, moovho mche a ledvin, na lev
ruce zkoum stav tlustho steva, p li c, jater, lunku, perikardia (osrde-
nku) a meridinov drhy zvan trojit ohva. I kdy se dnes pulzn
diagnostika pouv hlavn v orientln alternativn medicn, nezavrhuj
ji nkdy ani lkai s klasickm zpadnm medicnskm vzdlnm.
TET OKO
Litel pozoruje pacienta a zjiuje jeho neduhy tzv. tetm okem, ja-
kmsi vnitnm zrakem.
Slovo litele
V praxi to znamen, e zavu oi a vidm do lid. Jsem takov rent-
gen." (R. Klime, psychotronik)
DIAGNOSTIKA PODLE AURY

Podle nkterch tradinch pedstav je kolem tla lovka souste-
dn energetick obal zvan aura. Meme si ji snadno pedstavit jako
klasickou svatoz, kter se maluje kolem hlav svtc. Aura me mt
rzn barvy, anebo nkter z barev chyb. Podle toho je mon usu-
zovat na to, co je pinou obt dotynho lovka. Uzdraven se
projev tak harmonizac aury. Kroum krystalem kolem aury pa-
cienta, od hlavy a k nohm. Nkter blokdy se projevuj prv jako
poruchy v aue," k napklad litel Vtzslav Cech.
Nkte nadan jedinci jsou schopni auru lovka nejenom ctit nebo
vyhmatat (rukama, pomoc virgule, kyvadla apod.), ale pmo vidt.
Podle tradice je mon tuto latentn schopnost zskat nebo vrazn zlep-
it otevenm tetho oka, jak to barvit popisuje dr. Lobsang Rampa ve
svch knihch. Uen lmov mu provrtali do eln kosti nad koenem
nosu otvor, a tm zavedli do mozku devnou tsku i tyinku naput-
nou njakm bylinnm roztokem. Po njakm ase tsku zase vythli.
Tm dolo k aktivaci iinky a Rampa byl od t chvle schopen vidt auru
osob j as n a zeteln. Na dvryhodnosti tomuto popisu ubr pouze to,
e anglick klemp, kter se za lmu L. Rampu vydval, byl nejspe pod-
vodnkem a nikdy Tibet nenavtvil. Proto nelze tuto operaci nikomu
v dnm ppad doporuovat, by nkte zahranin nadenci ji sami
na sob provedli bez zdravotn jmy. Spokoj il i se vak jen s provrtnm
eln kosti.
I kdy jsou popisy tibetskch reli v dlech dajnho L. Rampy fik-
tivn, kol tto postavy, pinst zpadnmu svtu vymoenosti v-
chodn medicny, zejmna pak schopnost vidt auru a usuzovat podle
n na zdravotn stav dotyn osoby, je vlastn spinn. Auru je toti
mon i vyfotografovat.
S pokusy tohoto druhu zaali Semjon a Valentina Kirlianovovi a po
nich se fotografie aury tak nkdy nazvaj Kirlianovovmi fotogra-
fiemi nebo jevem. I kdy jsou tyto fotografie objektivnm zpso-

bem, jak zjistit stav energetickho obalu lovka, zvat i rostlin,
v praxi narej na dva hlavn problmy. Neexistuje zatm pesn
kodifikovan postup, kter by zaruil, e vechny fotografie zhoto-
ven Kirlianovovm zpsobem budou pozeny za stejnch okol-
nost, a tud e budou mt shodnou vypovdac hodnotu. Na jejich
kvalit se toti odr mnoho vnjch vliv - teplota a vlhkost
okolnho vzduchu, dlka piloen ruky pi zhotovovn fotografie,
tlak, kter psob na podloku, i jakost pouitho filmu. Druhm
problmem je to, e jen mlo osob doke zskan fotografie do-
staten sprvn interpretovat. Nicmn z nkterch snmk jsou
jasn patrn zmny v energetickm obalu lovka, nap. v prbhu
msnho cyklu nebo po cvien jgy.
Jinm zpsobem, jak zjistit, jak aura lovka pesn vypad, je pros-
t ji vyfotografovat speciln kamerou. Jak takov fotografovn pro-
bh, popisuje jeden z fotografovanch, Viktor Pavel:
Asi po desetiminutovm vodnm rozhovoru zaalo fotografo-
vn. Posadil jsem se na idli ped pstroj, ruce jsem si poloil na
dlaov snmae a pan Paulek m od hlavy dol zahalil ernou lt-
kou. Pak se rozsvtila bl rovka a za chvli se z pstroje vysunula
moje fotografie aury. Pila pan Paulkov a zaala celkov rozbor
snmku. Nejprve se na fotografii dlouze zadvala a potom celch e-
dest minut hovoila o m osobnosti, povaze, kladnch a zpornch
vlastnostech, o zdravotnm stavu atd. Zahltila m spoustou mch
osobnch informac a musm piznat, e naprost vtina z nich se
shodovala se skutenost... Napklad pan Paulkov hned zjistila,
e cvim Pt Tibean, protoe jsem neml zablokovan dn
akry. Auru bez energetickch blok m pr mlokdo. Dle pan
Paulkov bez problm zjistila, e moji rodie jsou uitel a e
jsem vc ovlivovn ze strany matky. Velmi m tak zaujalo, kdy
pan Paulkov z aurick fotografie poznala, e jsem pi cest k nim
vidl nco, co se mnou psychicky otslo. Mohlo se pr jednat o n-
jakou nehodu, kdy nkoho na silnici porazilo auto. To se k mmu
velkmu asu pi cest do Hradce Krlov opravdu stalo. Na jedn
kiovatce jsem z autobusu vidl jak osobn auto porazilo njakho
starho mue... Chtl bych upozornit, e jsem ji schvln pi v-
kladu nechtl nijak ovlivovat, aby nkdo nemohl namtat, e pan
Paulkov zskvala takov informace jen na zklad mch reakc.
V AURA centru jsem strvil piblin hodinu a pl. Tato nvtva

spinila m oekvn a jen m utvrdila v mm pesvden, e po-
znatky, kter meme pozorovnm aury zskat, pedstihuj svou
komplexnost a vystienm podstaty jakoukoliv jinou metodu, kter
slou k zskvn obdobnch informac."
Barvy aury
Aura je vnmna a fotografovna jako rznobarevn. Na stav pa-
cienta se usuzuje podle celkov barevnosti i podle podl jednotli-
vch barev v aue.
erven
Nadbytek erven barvy v aue poukazuje na sobeckost, tvrdohla-
vost, na peceovn dleitosti materilnch vc. Napt a nervozita
se mohou jevit jako svtle erven, hnv a smyslnost jako tmav er-
ven.
Oranov
Zna energii, zdrav, spokojenost. Jej plin mnostv zna pe-
hnan draz na vlastn cle a ambice, ppadn ukazuje strach, iluze
a rozarovn.
lut
Hodn bled lut je znmkou slabosti a nerozhodnosti, ppadn
starost a frustrace. Zlatav znamen duchovn rst a vhled.
Zelen
Zna vitln, pizpsobiv osobnosti s vestrann nadanou mysl.
Modr
Bledmodr svd o schopnosti vzdlvat se a uit, modr obecn
zna idealismus, estnost a inspiraci.
Indigo (tmavomodrofialov)
Duchovn osvcen, vhled a lska.
ed a ern
Aura je pokozena stresem, nemoc, anestzi.
Bl
Dokonalost, idel, pravda, vyrovnv ernou a edou.
TEN Z RUKY (palmistrie)

Odbornk na tuto metodu me zjistit dispozice pacienta k urit
chorob. Dl to tak, e bud' pmo te
z ruky, anebo zhotov otisky obou dlan pa-
cienta a ty hodnot. Problematick zstv
^
tato metoda v tom, e jet nen dostaten

rozpracovna a neexistuje dostatek studi,
kter by byly schopn konkrtn specifiko-
vat, kter ry" na dlanch indikuj jak ri-
ziko onemocnn. O tom vak, e se sku-
ten chorobn stavy odrej v dlanch
lovka, svd obecn znm fakt, e 3/4
dt postiench genetickou vadou, tzv.
Downovm syndromem (mongoloismem),
maj nap dlan tzv. opi rhu - linie
Tzv. opi rha
hlavy a linie srdce se spojila do jedin ry.
Podobn v roce 1966 vypozorovaly newyorsk dtsk lkaky Ruth
Achsov a Rita Harperov, e vechny dti s jistou abnormalitou
v kresb dlan se narodily v obdob zardnkov epidemie. Na zklad
praxe tak litel dospli k poznatku, e lid, kte maj tvrt prst
na ruce tm stejn dlouh jako prst prostedn, jsou vce ohroeni
vznikem ndorovho onemocnn.
Pesto vak je vznam palmistrie omezen na intuitivn ten z dlan,
ry v dlani
1. Cra ivota nepeduruje dlku 5. ra hlavy souvis s inteligenc
ivota, ale m spe vztah k va a celkovou mentalitou. Specia-
vitalit. Peruen naznauje lista rozezn jej vznam ve spo-
monost onemocnn nebo d- jitosti s lini ivota.
leitou zmnu v ivot. 6. ra srdce by se mla st ve
2. ra osudu nepedpovd, j vztahu k e hlavy. Souvis s va-
osud vs ek, ale naznauje ur- m citovm a sexulnm ivo-
it zleitosti, kter vs mohou tem.
potkat. Nek vak u, jak na n 7. Venuin ps je znamenm nekli-
budete reagovat. du a stlho nepokoje. Vyskytuje
3. ra Slunce se tk umleckch se u lid, kte neustle vyhled-
vloh. Je-li v souladu s ostatnmi vaj nov zitky nebo maj nla-
rami, mte nadji na spn dovou, promnlivou povahu.
ivot.
4. ru zdrav u kadho nena-
jdeme. Je-li ptomna, mli byste
bt na sv zdrav zvlt opatrn.
tedy vlastn vtn a hadastv. V rmci obecn vtby se nkdy ten,

kdo si d takto vtit, dozv i informace o svm zdravotnm stavu a p-
padn i njak varovn. Z ruky si me lovk vtiti sm. Odbornk
na palmistrii Fred Gettings doporuuje: Sta pouze vnmat, co
vm o kresb ruky eknou vae pocity... Zkuste registrovat, jak na vs
ruka psob. Zakrtko budete pekvapeni, jak uitenou pomcku ke
zkoumn okolnho svta jste zskali, a zalitujete, e dosud leela
ladem."
0
ANALZA BIORYTM
Znm a i u ns znan populrn metoda vysledovn astnch"
i mn astnch, a kritickch dn. Zakladatel tto metody, Bernard
Gittleson z New Yorku, dospl k nzoru, e okamikem narozen se
spout v tle lovka ti rzn cykly, kter ho budou provzet a do
jeho smrti. Je to tlesn cyklus (23 dn), ovlivujc energii, vytrva-
lost, sebedvru, pohlavn pud, imunitu a prbh uzdravovn lo-
vka, emon cyklus (28 dn), psobc na nlady, emoce, nervov re-
akce a tvoiv schopnosti, a cyklus intelektuln (33 dn), dc
mylenkovou innost, rozhodovn, pam a schopnost pijmat nov
skutenosti.
Vechny ti cykly je mon znzornit kivkami. Ty zanaj vechny
bet okamikem narozen lovka na horizontln stedov e,
prvn tvrtinu cyklu smuj vzhru, v druh se vracej na ru, ve
tet pod arou doshnou spodnho maxima a nakonec se zase vrt
na stedovou ru. st kivky nad arou je povaovna za pozitivn
pro danou oblast, kivka pod arou znamen tlum a regeneraci sil,
okamik, kdy kivka ru protn, je kritick. Den, kdy ru protnaj
vechny ti kivky najednou, je obzvl rizikov.
Vypotat biorytmy je velmi jednoduch, sta vydlit poet dn,
kter uplynuly od narozen dotynho (nezapomenout na pestup-
n roky), vydlit danmi dny, po kter cyklus trv, a zbytkov slo
oznauje, v jakm dni jakho cyklu se prv lovk nachz. K tm-
to vpotm samozejm ji dvno existuj potaov programy.
Sledovn biorytm me poskytnout uiten informace i ve vzta-
hu ke zdrav lovka - v kritick dny bude dvat mimodn pozor,
a zabrn tak monmu razu, nebude se zbyten rozilovat ve
dnech rozumov ne" teba nad svou mizernou pamt a nepe-
kvap ho, e se z chipky zcela zotav a o tden pozdji, ne p-
vodn potal, tedy pot, co se jeho fyzick cyklus vyhoupne ke

svmu maximu.
Tabulka biorytm
ASTROLOGIE
Vychz ze zkladnho pedpokladu, e lovk, kter se narodil
v uritou hodinu, byl v okamiku svho zrozen na danm mst
ozen" zcela konkrtnmi nebeskmi tlesy, co nadle do znan
mry uruje jeho ivot.
Tebae astrologie nen povaovna za vdu ani nhodou, astrolo-
gov vypracovali cel bohat astrologick apart, kter se metodicky
nikterak neli od apartu vdeckho. Tak dnes existuje mnostv zp-
sob vpot horoskop, astrologickch kol, pruek, nzor, v-
klad i potaovch program k sestavovn horoskop, v nich se
neodbornk orientuje jen obtn.
V zsad je mon se k astrologick diagnze, chceme-li se j samo-
zejm dit, postavit dvojm zpsobem. Zjistme (anebo ji z dvj-
ka vme), v jakm znamen se lovk narodil. Ve vtin ppad
k tomu posta ty nejjednodu horoskopy z novin, kde je uvedeno
datumov rozmez jednotlivch znamen. V krajnch datech narozen
je to sloitj. lovk narozen teba 20. ledna uritho roku do-
poledne je jet Kozoroh, lovk narozen tho dne veer je u
Vodn. Proto je teba dt pozor pi nsledujcch pechodovch da-
tech:
20., 21., 22. ledna - pechod z Kozoroha do Vodne
19.,20., 21. nora - pechod z Vodne do Ryb

20., 21., 22. bezna - pechod z Ryb do Berana
20., 21., 22. dubna - pechod z Berana do Bka
21.,22., 23., 24. kvtna - pechod z Bka do Blenc
21.,22., 23., 24. ervna - pechod z Blenc do Raka
22., 23., 24. ervence - pechod z Raka do Lva
23., 24., 25. srpna - pechod ze Lva do Panny
23., 24., 25. z - pechod z Panny do Vah
23., 24., 25. jna - pechod z Vah do Stra
22., 23., 24. listopadu - pechod ze Stra do Stelce
21., 22., 23. prosince - pechod ze Stelce do Kozoroha
Co mon nejpesnj daj o ase narozen je proto zkladnm ped-
pokladem pro sestaven horoskopu a veker astrologie vbec. (Pes-
n okamik zrozen se pro astrologick ely kryje s prvnm nde-
chem, resp. zakienm zrozence). K danmu znamen se potom v li-
teratue vyhledaj pslun zdravotn charakteristiky. Ty jsou ovem
do znan mry obecn. Zjemci o pesnj daje o svm zdravotnm
stavu si proto mohou nechat sestavit a vyloit horoskop od profesio-
nlnho astrologa se zvltnm pihldnutm ke zdravotnm dispozi-
cm jedince.
ZDRAVOTN DISPOZICE, CHOROBY A OHROEN

DLE ZNAMEN EVROPSKHO ZVROKRUHU
Beran
Bolesti hlavy v dsledku nadmrnho stresu, mozkov choroby, ne-
spavost, neuralgie, on choroby, zvrat, vdky, lieje a polypy na
hlav, holohlavost, sklon k mozkov mrtvici, dan prudkou povahou
tchto zrozenc. Sklonu ke zven kazivosti zub lze od asnho
dtstv pedchzet zvenm psunem fluoru (radji v minerlnch
vodch, nap. Mattoni, ne v tabletkch). Vem Beranm tak pro-
spv hodn celeru, pentu, zel, papriky, prku, suenho ovoce
a hlvkovho saltu a vbec vechno, co obsahuje hodn eleza
a draslku. Z bylinek se pro toto znamen hod kopiva, esnek, majo-
rnka a chmel.
Bk
Bolesti krku veho druhu - angna, chipka, znty hrtanu a hltanu,
zkrt, pote s mandlemi, hlasivkami a ttnou lzou, sklon k mrt-

vici, obezit, srdenm chorobm a zcp. Doporuuje se omezit i-
voin tuky a erven maso, ivoin blkoviny nahrazovat rostlin-
nmi (sja, lutniny, listov zelenina), nezapomenout na zven
psun hoku, vyvit ivotosprvu, pi zcp pt denn 2-3 litry mi-
nerlky s hokem (nap. Magnesia). Pi obtch s trvenm, kter
toto znamen asto provzej, se doporuuje po ti tdny uvat sms
z 20 g pukvorce, 10 g koene kostivalu a 70 g matedouky. Suen
byliny se rozdrob a dvakrt denn se uv jedna ajov lika bohat
zapit vodou (mezi 7-9 hod. rno a kolem 19. hod. veer). Preventivn
je mon pt odvar z tonizujcch a uklidujcch bylin, nap. ze spo-
re, violky a podblu.
Blenci
Problmy s dchacmi cestami - prduky, plce (bronchitida,
astma, TBC), choroby pa a rukou, nervov choroby, znt pohrud-
nice, bolesti v zdech (plotnky), lunkov kamnky (asto bez pr-
vodnch obt). Dleit je zvit psun tekutin a minerl (nap.
v minerlkch Mattoni, mineralizovanch vodch Aquila) a zpestit
stravu. K uklidnn dobe poslou meduka, bazalka, estragon, ty-
min nebo pkov re (v odvaru).
Rak
Nemoci ltkov vmny a aluden choroba (znty, vedy), vod-
natelnost, chudokrevnost, sklony k hysterii a hypochondrii, nkdy
i ledvinov obte. Doporuuje se zvit psun hoku, denn porce
jdla rozdlovat na 4 - 6 st. Pro Raky jsou vhodn mnoh byliny,
nap. alvj, meduka, pukvorec nebo lpa, ppadn smsi obsahu-
jc tyto byliny.
Lev
Ohroeno je zejmna srdce, ast srden obte (buen srdce,
rozen srdce, infarkt, angina pectoris), dle nemoci krve, ho-
reky, cvn vdut, znt mnch blan, mdloby, Ustel, krn cho-
roby, sklon k psychosomatickm poruchm. Je teba omezit tun
jdla, okoldu a sladkosti, pidat pohyb, ovoce, zeleninu a vlk-
niny. Z bylin by mli Lvi pouvat hemnek, slunenici, tezalku,
chrpu modrou, msek, pkovou ri nebo afrn. Pi chorobch
dchacch cest jsou vhodn plody kaliny smchan s medem anebo

slunenicov semnka posypan cukrem. Po doslazen takto vznik-
ne sirup, kter se podv s ajem. Na hemeroidy poslou strou-
han mrkev (vnitn i vnjn).
Panna
Jejich obte se sousted do oblasti bicha - koliky, dyzentrie, z-
nt pobinice, trvic obte veho druhu, nadmn, zcpy, prjmy,
stevn katary, znt tlustho steva, navc poruchy spnku. Vhodnj-
jsou jdla duen nebo vaen nebo upravovan v mikrovinn trou-
b ne jdla smaen. Pro Panny je bylinn lba zvlt vhodn.
Vhodn jsou bez chebd, pkov re, pr, lska, estragon, bodlk,
ern bez, vanilka, levandule.
Vhy
Jsou ohroeny zejmna ledvinovmi chorobami a chorobami moo-
pohlavn soustavy (zvlt v souvislosti s dlohou a moovm mch-
em), dle revmatickmi bolestmi v bedrech a houserem. Preventivn
je teba zvit pjem tekutin (proti tvorb ledvinovch kamnk).
Obvykl rovnovhy Vhy je v ppad poteby mon doshnout po-
moc vhodnch bylin, kterch je pro toto znamen velk mnostv,
nap. meduka, hrch, lpa, malink, slz, matedouka, trnka, eb-
ek, violka, spor. Proti migrn se doporuuje jednu lci spore l-
kaskho zalt lkem hork vody a nechat 15 minut stt, dopinit ak-
tovm medem a vypt, bud' mezi 11.-13. hodinou, nebo dvakrt denn,
vdy v 11 a 17 hodin. Tato kra by mla trvat 21 dn.
tr
Zdravotn obte se sousted pmo do pohlavnch orgn a mo-
ovch cest, ohrouj je pohlavn choroby, gynekologick znty a v-
toky, nemoci ledvin a krku, prostaty a prs. Preventivn se doporu-
uje oistn kra - po 2 tdny se vynechv maso, vejce, ryby, oechy,
mlko a mln vrobky, zv se pjem tekutin. Z bylin pipadaj
v vahu esnek, cibule, chmel, bodlk nebo borovice. Zvl uklidu-
jc je sms 25 g chmelovch itiek, 10 g divizny, 10 g hadho koene,
25 g meduky a 25 g vesu. Jedna lce smsi se zalije 0,2 1 vrouc
vody. Odvar se uv dvakrt denn, rno mezi 9.-11. hod a odpo-
ledne mezi 15.-17. hod. Proti nespavosti se trm doporuuje nsle-
dujc kombinovan kra: Prvnch devt dn se pije odvar z vesu

(celkem ze 100 g), kter se pije 2x denn 1 sklenice (v 9 a ve 20 hod.).
Druhch devt dn se ves nahrad aktovm kvtem a tetch devt
dn medukou. Nsledujcch 21 dn se pije i odvar ze smsi vech
t bylin (smchanch rovnm dlem).
Stelec
Trpv na onemocnn pohybovho apartu - nemoci sval, kyl,
nkdy i keov ly, s omezenm pohybu se projevuje sklon k cuk-
rovce a obezit, ppadn i dna, ischias, sklon k astjm zlomeninm.
Doporuit lze pravu ivotosprvy, zven psun kalcia, nevynech-
vat pohybovou aktivitu, ovem s pimenou dvkou opatrnosti.
Celkem vzato vak toho Stelci mnoho nenastou, spe jsou nchyln
k razm. Z bylin se jim doporuuje epk, len, levandule, kaprad, ja-
lovec, vanilka, alvj, majornka, kostival, malin a vrba. Na pohmod-
niny jsou potom vhodn obklady z ve uvedench rostlin rozdrce-
nch na kaiku.
Kozoroh
Sklon ke vem chorobm ke, dle ke kloubovmu revmatismu,
dn, ledvinovm kamenm, vadnmu dren tla a depresm. Obecn
je mon zlepit ivotosprvu, pidat zeleninu a ovoce, st ivoi-
nch blkovin nahradit rostlinnmi, hodn pt (samozejm vodu
a nealkoholick npoje), pokusit se zbavit neodvodnnch zkost
a obav, programov usilovat o radostn proitky a relaxaci bez vi-
tek svdom. V ppad onemocnn je obvykle teba vdy dopinit
stopov prvky, zejmna hok a vpnk. K tomu je vhodn celozrnn
re, zel, cibule, paprika, mrkev, ekanka, prek a mk, z mas je teba
dvat pednost drbei a rybm. Z bylin se doporuuje bez ern,
bean, tymin, slz, alvj, koriandr, kokoka pastu tobolka, kosti-
val, arnika, fky, zel a dubov kra. Na trvic obte je vhdn nlev
z tyminu - lce suenho tyminu se zalije 0,21 vrouc vody a nech
se pod poklikou 15 minut odstt. Odvar se pije dvakrt denn po
sedm dn. Na revma se doporuuje obklad ze zel, pikldan po dva
tdny. List blho zel se za tm elem peehl vlanou ehlikou, po-
krop se olivovm olejem, pilo se na postien msto a navrch se
pekryje jet flanelem.
Vodn
Je ohroen srden slabost, chorobami ke, nerv a krve, ke-
emi, slabou kostrou, a tud i astjmi zlomeninami, v zim ka-
tary hornch cest dchacch. Je teba dbt na dostaten psun
kalcia a hoku, pi nachlazen pomh inhalace (nap. Mlnsk
pramen dopinn mtovou silic). Vhodn je celkov posilovn
imunity organismu. ast nedostatek sodku a fosforu zrozenci to-
hoto znamen mohou pekonat zvenou konzumac ita, jemene,
re, prosa, morue a hrozinek. Z bylin ocen zvlt meduku,
kozlk, buinu srdenk, majornku, alvj, lpu a kapustu. Ke zlep-
en trven je vhodn odvar z majornky. Na keov ly, kter
toto znamen asto postihuj, pomh obklad z kvt katanu.
Ryby
Trpvaj pestrou klou chorob - vodnatelnost, nemocemi lz,
rznmi chorobami prst u nohou (ku oka, vedy, mykzy, zlome-
niny), TBC, onemocnnmi lymfatickho systmu. Pomoci me opti-
malizace ivotosprvy, vynechn nebo omezen alkoholu a ern
kvy, zven psunu tekutin k rychlejmu odplavovn kodlivin
z tla. Ze stopovch prvk Rybm asto chybv jd a sra, proti e-
mu pomh konzumace saltu, pentu, fazol, kenu, meloun,
mandl, hruek a suenho ovoce. Na aluden problmy se doporu-
uje odvar z mty a bobkovho listu (v pomru 20 dl mty na 1 dl
bobkovho listu). Lce smsi se zalije asi 0,4 1 vrouc vody a pije se
dvakrt denn (mezi 6.-9. hod. rno a o 20. hod. veer). Z bylin jsou
pro Ryby obecn vhodn mta, anz, kopr, podbl, pukvorec a sko-
ice.
ASTROLOGICK APATYKA
Duchovnm otcem uniktnho projektu astrologick apatyky Astrl
je Emil Vclav Havelka, zaazovan naimi i zahraninmi odbornmi
asopisy mezi deset nejvtch astrolog na svt. Ve svch litel-
skch nvodech a doporuench kombinuje nkolik postup najed-
nou. S bylinkami se zaal seznamovat jet jako chlapec pod vedenm
sv babiky. K astrologii ho roku 1967 pivedl kolega z dolu, dr. Josef
Kaiser. A od roku 1990 provozuje astrologickou apatyku Astrl na
praskm Smchov, k n postupn pibyly dal stejn obchdky.
Tvrd o sob, e l vechny choroby a na rakovinu, roztrouenou
sklerzu a podobn nemoci. Ty vak doke alespo pozastavit.

Zkladem lby je aplikace ajovch sms, extrakt nebo tabletek,
neobvyklm a uniktnm livem jsou jogurty a pomaznkov msla
obohacen uniktnmi smsmi sestavenmi na astrologickm z-
klad. Obsahuj ltky, kter posiluj organismus, zpomaluj jeho str-
nut. To ve doporuuje a nabz ke koupi svm poetnm pacientm.
Rady jako takov jsou bezplatn.
Slovo litele
Nen mon, aby lid narozen ve stejn den mli pin stejn ho-
roskop. Posta teba rozdl pr minut v ase i mstu narozen a ho-
roskopy se u li. Ovem zrozenci ve stejnm znamen opravdu maj
urit shodn vlastnosti. Vte, e ve se d vesmrnm zkonem.
Hvzdy nic zcela neuruj, jen naznauj. Osud si vak kad lovk
dl sm!" (Emil Vclav Havelka, astrolog, bylink)
TATVY
Podle tohoto starho indickho uen, kter je svou podstatou
podobn astrologii, dopad na Zemi energie z vesmru, jej nej-
silnj slokou je zen Slunce. A Slunce vyzauje svoje svtlo ve
dvouhodinovch cyklech, potanch od okamiku vchodu
Slunce na danm mst. Tento dvouhodinov cyklus se dle dl
na pt stejnch sek po 24 minutch, kter se nazvaj tatvy.
Nsleduj za sebou takto:
akaa - wayu - tejas - prithivi - apas. (Podle nkterch novodo-
bch vklad vak tento cyklus zan tatvou wayu. Doporuuje se vy-
zkouet si, co vce vyhovuje.) Cyklus tatev pokrauje i po zpadu
slunce.
Kad tatva m sv charakteristiky, kter ji od ostatnch tatev odli-
uj. Prvn dv tatvy se povauj obecn za tatvy lovku nepzniv,
druh ti za pzniv. K problematice tatev ji existuje cel obshl li-
teratura.
Pokud jde o zdrav, ve zkratce se nap. doporuuje:
V akae nepijmat dn lky s vjimkou lk ern barvy, snait
se, aby v tuto dobu nedolo k poet a k porodu (u lid i u zvat, hroz
zven karmick zt), nekojit.
Ve wayu se nekoupat (hroz nachlazen), zdret se poet (hroz po-
trat).
(Pozn. Tzv. tatvick hodiny umoujc nastaven tatev na kad

den dle asu vchodu slunce toho kterho dne, jsou k dostn v p-
slunch specializovanch prodejnch.)
RADISTZIE PROUTKAEN
Tisciletou prax oven zpsob zjiovn skutenost jinak
nezjistitelnch. V klasick podob spov v tom, e si proutka
uzne proutek ve tvaru vidlice, nejastji z vrby (ale uvd se
i lska). Potom vezme kad rameno vidlice do jedn ruky pod-
hmatem a zane hledat urenou vc. Tradin to bv pramen
podzemn vody. Kdy proutka na pramen naraz, poct to podle
reakce proutku. Ten se zane ohbat k zemi, kroutit se, prost re-
aguje. Jindy si silnj proutek (bez vidlice, jednoduch) jen tak
polo na hbet nataen ruky a soud dle jeho pohyb. Kad
proutka m pochopiteln svj zpsob, jak reakci proutku vy-
hodnotit a zjistit, jak je pramen podzemn vody vydatn a jak hlu-
boko je teba kopat. Proutkai byli asto podezrni i z toho, e
reakci proutku zpsobuj sami. Co by vak z toho mli, kdyby na
urenm mst dn pramen vody nebyl? Je ale pravda, e prou-
Alternativn diagnostick metody 45 8
tek v ruce reaguje jen nkterm lidem, a e zde tedy njak vazba
na konkrtn osobu je. K tomu, aby se lovk stal proutkaem,
mus tedy mt urit nadn nebo pirozenou vlohu, kterou me
dle zdokonalovat.
Je pekvapujc, e tuto vlohu m vtina lid, jenom s n jaksi ne-
um zachzet. A pijdou na ni teba, kdy pozoruj njakho prout-
kae pi prci a chtj si to tak zkusit. I nenadan osoba me po-
ctit, jak j proutek v ruce ov, kdy ji proutka teba jen podr za
loket.
Rzn tvary virgul

Proutkaenm je mon vyhledvat i mnoho jinch vc ne jen
podzemn vody. V litelsk praxi to jsou geoptogenn zny a ano-
mlie stejn jako problmov msta na tlech pacient. V bnm i-
vot je pomoc proutku mon v ppad poteby vyhledat podzemn
veden vodovodu, plynu, kanalizace, el. proudu apod., najt ztracenou
vc nebo osobu. V archeologii jsou takto vyhledvna nap. pradvn
sdlit i pohebit, zasypan studny, podzemn chodby. Uitenost
a praktickou pouitelnost proutkaen s definitivn platnost potvr-
dila americk armda ve Vietnamu, kdy na vyhledvn min zaala

hromadn kolit a potom pouvat armdn proutkae.
Proutka ale nemus pouvat jen onen klasick proutek. Velmi
oblben jsou virgule rznch tvar, nkte proutkai pouvaj
pruiny anebo dva drty ohnut do tvaru psmena L, voln vloen
do kovovch trubiek (nap. od verzatilky), kde se potom voln
protej, ani je proutka dr pmo v ruce.
Stejn jako virgule se pouv i kyvadlko, vlastn jakkoliv ped-
mt zaven na rce, niti, etzku i emkoliv jinm. Proutka dr
kyvadlko voln v ruce (nad ternem, nad nemocnm, nad mapkou)
a podle jeho pohyb se sna zjistit danou skutenost (pramen
spodn vody, geopatogenn znu, chorobu aj.).
MERMETOVA TEORIE
I kdy je prokzno, e proutkaen skuten funguje, teoretick
vysvtlen, pro tornu tak je, stle chyb.
Francouzsk knz, abb Mermet, piel s mylenkou, e vechny
ltky vyslaj zen, kter je lidsk tlo schopn vnmat, pokud je na-
ladno jako pijma. K tomuto naladn dojde dky neviditelnm
proudm vychzejcm z rukou litele. Mermet sv poznatky a n-
zory vydal knin v roce 1935 (Principles and Practice of Radiesthe-
sia - Zsady a praktick vyuit radistzie), jeho dlo vak bylo
(a vlastn dosud je) odmtno.
ABRAMS A JEHO SKKA

Z jin strany na to el americk neurolog Albert Abrams (zem.
1924). Poviml si toho, e pi klasickm lkaskm vyeten pokle-
pem a poslechem sly rzn zvuky podle toho, jak je pacient obr-
cen. Pokud byl obrcen smrem k zpadu, pacient rezonoval daleko
kontrastnji. A kdy zdrav pokusn osoba drela v ruce nemocnou
tk, rezonovala jako tato nemocn tk, a ne sama za sebe", tedy
zdrav. Abrams tak doel k nzoru, e vlastn posta, aby nkdo po-
drel v ruce nap. vzorek krve pacienta, a bude mon jej takto vyet-
it teba i na dlku. V dal etap dospl k tomu, e posta, aby tato
osoba byla s diagnostikovanou osobou spojena vodiem. Pedpokldal,
e zde mus existovat njak dosud neidentifikovan sla, kter tento
penos informac zajiuje. Nakonec na vodi umstil elektrick od-
por a sledoval jeho vchylky. Tm se jeho diagnzy znan zpesnily.
Vznikla tak velmi jednoduch diagnostick pomcka, nazvan
skka nebo Abramsova skka. Jej pouit se ale ukzalo jako po-
nkud komplikovan. Na nkom fungovala vborn, na jinm nerea-
govala vbec, nkdy dvala zcela nespolehliv vsledky. I kdy v n ne-
byl dn zdroj proudu, vypadalo to, jako by tam byl a jako by tento
zdroj dodval ony potebn diagnostick daje. Objevila se naen
z podvodu, m byla povst tohoto vynlezu nenapraviteln poko-
zena.
Aby se tento podvod nerozil i do Velk Britnie, byla zatkem
20. let sestavena speciln komise, kter mla prokzat jednou pro-
vdy, e jde o podvod. Britsk variant Abramsovy skky se zaalo
kat emanometr (mi vyzaovn) a ve dvou psn sledovanch
pokusech byla potvrzena tm stoprocentn spolehlivost skky.
Ne vak byla vydna oficiln zprva, Abrams zemel a jeho vynlez
upadl v zapomenut. Abramsova skka jako diagnostick pomcka
je tedy dodnes vlastn nedocenna a dostaten neprozkoumna.
Pochopiteln ke kod pacient.
VETNKA RUTH DROWNOV

Nkte afrit kouzelnci pracuj tak, e o sebe tou dva kousky
deva a pokou se zjistit odpovdi na sv otzky podle toho, zda po
sob klouou hladce, nebo se zadrhvaj, i dokonce slep. Americk
litelka Ruth Drownov nahradila devo gumovmi vetnky. Kde
po sob klouzala hladce, tam bylo s pacientem ve v podku, kde se
slepila, tam byl problm. Pestoe jej metoda zjevn fungovala, byla
oznaena za arlatnku a obvinna z podvodu. Zemela ve vzen a jej
litelsk pozstalost byla z nepochopen zniena.
DE LA WARROVA KAMERA
Anglick technik George de la Warre sestrojil jakousi kameru",
kter reagovala na vzorky krve vloen dovnit. I kdy v n nebyly
dn oky, vytvela negativn obrazy orgn lid nebo zvat, jim
byla ona krev odebrna. Princip, na kterm jeho pstroj funguje, se
de la Warrovi vysvtlit nepodailo, i kdy se o to cel ivot snail.
Bezspn.
ANTROPOFYZICK PSTUP K NEMOCI A PACIENTOVI

Zakladatelem tto holistick (celostn) metody alternativn lby je
znm rakousk filozof Rudolf Steiner (1861-1925). Svoje filozofick
teorie aplikoval i na lovka, jeho nemoci a jeho zdrav. Vychzel pi-
tom z mylenky, e fungovn ivch organism nelze vyloit ist
mechanicky, e zde mus bt jet nco jinho. Podle Steinera (v pod-
stat v souladu s nktermi ostatnmi naukami) nen lovk jen fyzick
tlo, ale skld se i z tla terickho, astrlnho a sloky osobnosti
zvan ego. Tyto tyi sloky odpovdaj i tyem zkladnm ivlm.
K tornu navc pistupuje i vliv minulch ivot na souasn stav lo-
vka. Pinou nemoci je skryt nerovnovha v lovku. Lba ji m
odstranit. Pitom existuj dv hlavn skupiny nemoc, zntliv a ho-
renat choroby, provzejc spe dtstv a mlad vk, a choroby de-
generativn, spojovan se stm. Svoji teorii Steiner ovil za spolu-
prce lka na sv speciln antropofyzick klinice v Arlesheimu ve
Svcarsku.
Konzultace s antropozofickm specialistou, kter m velmi asto
i klasick medicnsk vzdln, zan podrobnou anamnzou.
Pacient pitom hovo i o veobecnch aspektech svho ivota - jak
se mu sp, jak jdla j, zda pociuje zkost, nebo naopak radost. Lka
se sna zjistit, kde je pina nemoci, tedy ona skryt nerovnovha,
a najt vhodnou terapii. Me doporuit nkter speciln antropofy-
zick lky, kter ordinoval jet Steiner. Jsou to ltky minerlnho, rost-
linnho a ivoinho pvodu, kter maj pi jednotlivch onemoc-
nnch psobit jako jeho nerovnovha. Dle antropofyzit lkai vy-
braj podle okolnost z velk kly homeopatik, bylinnch lk i lk
klasick medicny. Z lebnch innost je to zejmna eurytmie, po-

hybov systm vymylen Steinerem, kdy kad souhlska a samo-
hlska m i svj vlastn druh pohybu. Je to nco mezi pantomimou
a tancem, protoe podle Steinera tanec je nezvisl rytmus, pohyb,
jeho podstata se nachz mimo lidskou bytost". Uelem eurytmie je
slova, kter by lovk chtl ct, vyjdit tancem. To me bt velmi
osvobozujc, protoe tak padaj skryt zbrany. Z tho dvodu
antropofyzit lkai svm pacientm doporuuj arteterapii nebo
muzikoterapii.
Pozoruhodn je, e lkai, pouvajc tuto v podstat okrajovou dia-
gnostickou a lebnou metodu, doli v souasnosti k zvru, e bhem
20. stol. se obraz chorob vrazn zmnil. Kles poet nemoc horena-
tch a zntlivch, a naopak stoup poet nemoc degenerativnch.
Pitaj to materialisticky-intelektuln orientaci souasnho zpad-
nho lovka, kter zan u s jeho vzdlvnm, protoe tm se posi-
luje lidsk ego na kor fyzickch i terickch sil lovka a zem a jejich
samolivch schopnost. Lidstvo se tak rychle bl kritickmu bodu,
kdy bude teba nazrn na zdrav, nemoci a jejich len podstatnm
zpsobem zmnit.
Tradin lidov medicna 463
[XI]
TRADINI
LIDOV MEDICNA
0
VBR Z RECEPT
Oteven rny
1.Rokfrov obvaz
Pouv se na oteven porann. Jeho innost je dna ptom-
nost antibiotick plsn Penicillium roqueforti v rokfru (niv).
Podobn lze pout i hermeln (Penicillium camemberti), plesniv
chlb nebo pavuiny (na jejich povrchu ije plse produkujc p-
rodn antibiotikum).
2. Ps sliny
Men porann spn vydezinfikuje olzn zdravm (!) psem.
3. Vlastn mo
Nen-li momentln k dispozici jin dezinfekn prostedek, nelze
proti jejmu pouit nic namtat, nebo je steriln a vdy po ruce.
Rma, ucpan dutiny, nachlazen

1.Inhalace
Inhalovat odvar ze alvje.
2. Koupel
Ponoit lokty do co mon nejteplej vody.
3. Hork karamelov npoj
Dv kostky cukru a dv lce vody se nechaj na pnvi zkaramelizo-
vat (piplit dohnda). Potom se vznikl sms zalije trochou hork
vody, pelije se do hrnku, dolije se rumem a nakonec se pid lika
msla.
4. I)o nosu vloit strouek esneku zabalen v gze.
Bolav ucho
Do pobolvajcho ucha (bez ohledu na pinu) vloit stoen list
pelargonie (muktu), trochu zmakan tak, aby pustil vu.
Praskl stn koutek

Peloit ist kapesnk napl, nathnout ho rukama tak, aby pelo-
en vytvoilo pevnou hranu, a touto hranou koutek jednou dkladn
projet.
K vyvoln dven
(nap. pi otrav)
Z domcch ihned dostupnch prostedk je dven mon bez-
pen vyvolat octem smchanm se sol.
K zven produkce mateskho mlka

Kojc en se doporuuje denn pt 0,25 litru ernho piva.
Proti zanajc artrze a plsni na nohch

Kad rno se d do ponoek trochu prkov sry a tak se chod
cel den. Protoe sra vysuuje, veer se nohy umyj a namaou se
mastnm krmem. Cel lba m trvat nejmn msc a nejdle tyi
msce. Bhem lby se nesmj nosit na tle dn kovov pedmty.
Naraen ebra
Hrudn ko se namae tstkem vytvoenm z hladk mouky a lout-
k, ppadn s pdavkem kostivalu, na tstko se polo papr a potom
obvaz (gza, pltno apod.). Obklad se ponech nkolik dn na mst
a potom se vymn za nov (je-li jet zapoteb).
(Pozn. Naraen ebra nkdy bol vc ne ebra zlomen; proto podle
intenzity bolesti nelze usuzovat, zda jde o zlomeninu nebo jen" nara-
en.)
Prjmov vajko
Pouv se zvlt v ppad prjmu, kter trv del dobu (vce ne
48 hodin) a nepolevuje. Je zapoteb mt kovov ajov stko, kter se
zformuje tak, aby v nm vajko mohlo stt. Potom se smch 17 g mle-
tho kmnu a 3 g mletho blho pepe. Vajko se rozklepne, oddl
se bnm zpsobem loutek od blku, loutek se naleh, a zapn,
a pid se do nj na piku noe prku z kmnu a pepe. Takto pi-
praven loutek se nalije do plky skopky, kter zbyla po rozbit
vejce, vloen do ajovho stka. To se i s vajkem d na mrn ohe.
Asi po pti minutch zane loutek ve skopce probublvat. Tehdy je
teba ho zat mchat nm devnm, nap. kouskem pejle. Kdy

loutek zhoustne asi do konzistence mchanch vajek, pacient ho
sn s kouskem star veky, avak bez soli.
(Pozn. Tento recept je teba dodret pesn tak, jak byl napsn, ne-
mnit suroviny ani postup. Nap. nahraen blho pepe obyejnm
ernm vede ke ztrt inku.)
Posilujc slepi polvka

Znm prostedek pro zlepen stavu rodiek, estinedlek a re-
konvalescent obecn je mon jet vylepit pdavkem koenu kap-
radiny osladie (Polypodium), kter se va v polvce (stejn jako ko-
enov zelenina).
Mon piny a prevence chorob 466
[XII]
MON PINY
A PREVENCE CHOROB
NEMOCI CELKOV
Organismus lid je stle vce zneiovn a zahlcovn jedovatmi
ltkami, co m za nsledek zmny v tlsnm i duevnm zdrav.
Psob na ns rzn chemick ltky z potravin, zemdlstv, pr-
myslu. Jsou vude kolem ns, dokonce i v zazen domcnosti. Za
jedy lze pokldat i virov, bakteriln i plsov infekce. Lky, nap.
antibiotika, jsou dnes velkm problmem. Pro lovka znamenaj ne-
ekologick zaten, a kdy si sebekriticky uvdomme, kolik lidstvo
tchto chemicky vytvoench prepart poze, dovedeme si pedsta-
vit, e nae vnitn toxick zaten je dost velk. Pidme-li k tomu
ast stres, je naprosto jasn pina vzniku ady zdravotnch poruch,
napklad alergi, poruch imunitnho systmu, chronickho navo-
vho syndromu, astmatu, ekzm i cukrovky. S jmenovanmi pro-
blmy souvisej i nkter velmi zvan nemoci, jako je arterioskle-
rza nebo rakovina. (MUDr. Josef Jon).
Rakovina
Mezilidsk vztahy, lovk se nem dost rd, anebo vechno ze sebe
dv druhm, a potom sm nem kde erpat energii, podle statistiky
na rakovinu umraj prv hodn lid. (R. Klime)
Masivn opakovan podvn stle stejnch lk zpsobujcch
zaplsnn" organismu (75 % vech ppad), zamoen organismu
streptokoky ze patn, hlavn pak masit stravy (20 %) a virzy (5 %).
(K. Vak)
Nevhodn pouvn antibiotik. Ta nepsob na viry. U bakteri sice
sniuj jejich innost, ale neni je. Tak v lidskm organismu cestuj.
Uchyt se v njakm orgnu, kter napadnou, a zane vznikat ndor -
nejdve nezhoubn, kter se vak me pemnit ve zhoubn. U ra-
koviny se projevuj zejmna metastzy. To znamen, e vznikaj dal
zhoubn novotvary. Metastzy jsou peneny dekdovanmi blmi
krvinkami, leukocyty. A protoe tch existuje pt druh, mus se v po-
tcch onemocnn rakovinou usmrnit produkce leukocyt, aby se

nepenely patn informace do dalch tkn a orgn. Zkladn
chybou je, e se nezjiuje, kter konkrtn skupina blch krvinek to
pen. Tak se vtinou nasad obecn cytostatikum. To m za nsle-
dek, e se navc jet ohroz neporuen monocyty, kterch leuko-
cyty obsahuj pt procent. Take rakovina, msto aby se potlaila, se
asem jet rozbuj. Problematikou leukocyt se nikdo nezabval.
A pitom je to velice zsadn vc. (Lubomr K)
Rakovina vznik z 90 % vinou geopatogennch zn. lovk v nich
hlavn nesm spt. (Jan Spvek)
Proti rakovin
celkov - nekonzumovat estrogen obsaen v potravinch, nap.
v kuatech, kravskm mlce a vrobcch z nj (ale nap. krty a koz
mlko nevad), neuvat estrogen jako lk (V. Hakl)
dlohy - nekonzumovat drbe, mlko a mln vrobky (makro-
biotika)
mozku - nekonzumovat oechy (V. Hakl)
prostaty - nekonzumovat drbe, mlko a mln vrobky (mak-
robiotika)
prsu - nekonzumovat drbe, mlko a mln vrobky (makrobio-
tika)
tlustho steva - nekonzumovat vepov maso (makrobiotika)
Plsn
Zaplsnn lze astji oekvat u osob, kter se narodily csaskm
ezem, jejich matky trply plsovm vtokem v porodnch cestch.
Postihuje tak lidi len antibiotiky a kortikoidy. (V. Hakl)
Proti zaplsnn
Organismus lze vyistit hladovnm (21 dn pouze ist voda),
hladovnm s urinoterapi (21 dn pouze voda a vlastn mo), hla-
dovnm a Breussovmi vami (tak po 21 dn), ppadn tt-
denn dietou zcela vyluujc jednoduch cukry. Sm se: brambory,
nevyloupan re natural, zel, krlk, hovz, nesolen ryb fil,
z ovoce jen grapefruit, citron, nekonzervovan ananas, velmi tvrd
kysel jablko nebo hruka. Je teba vylouit antikoncepci s vjim-
kou Diane 35, kter plse potlauje. Nesm se kva, ovocn, hnd
a ern aj, slazen nealkoholick npoje, sirupy, dusy a npoje

slazen cukrem, sm se neslazen zelen aj, radji sypan ne por-
covan, dle aj yerba mat a lapacho. Dle se nesm cukr, med, ke-
up, tatarsk omka, dresinky, marmeldy a demy, dn z-
kusky, bonbony a suenky. Z olej rostlinn, nikdy ne vepov
sdlo. Protiplsov psob esnek, cibule, prek a ken. Spodn
a lon prdlo se vyv. Na postien msta meme jednou tdn
aplikovat iv jogurt. ist bl jogurty s ivnou kulturou jsou
vhodn pouze pro lidi s krevn skupinou A a AB dvakrt tdn.
(V. Hald)
Onemocnn ledvin a moovho stroj
Pina - patn mezilidsk vztahy (R. Klime)
aluden vedy
Pina - bl peivo (V Hakl)
Tzv tenisov loket

Pina - oslaben lunk (R. Klime)
Artrzy
Pina - bl peivo (V. Hald)
Choroby o
Mon souvislost s jtry (R. Klime)
Kon alergie
Mon souvislost s jtry (V Klime)
Gynekologick obte
Cysty
Pina - povn jogut, mlka, kuat (V. Hakl)
Vysok tlak
Prevence - nejst sl, tropick ovoce, jablka, ovocn tvy, aje,
moty, lift a sprite, sm se grepy, citrony, nekonzervovan ananas
(V. Hakl)
Angina pectoris
Me vzniknout po odnt dlohy jako spoutcm momentu
(V. Hakl)
Etika lkae a litele 470
[ XIII]
ETIKA LKAE A LITELE
ETICK ZSADY LITELE
Mnoho litel povauje svoje umn za dar a zastvaj ten n-
zor, e nen mon tmto zpsobem lit za penze, pro osobn
zisk. Jsou pesvdeni o tom, e jakmile by zaali za len brt
penze, svoje schopnosti by velmi rychle ztratili, nebo by do-
konce mohli i zemt. Nicmn v praxi nkte z nich tuto svoji
zsadu obchzej tm, e pichystaj jakousi pokladniku, asto
teba jen krabici od bot nebo plechovku, kam pacienti vkldaj
takov obnos, jak uznaj za vhodn, jako dar. I kdy se to zd bt
v rozporu s ve uvedenou zsadou, na druhou stranu je teba vi-
dt, e svatyn, litel, poutnci atd. vdy pijmali dary a milo-
dary. Na psychiku pacienta zde nepochybn blahodrn psob
fakt, e len nedostv zadarmo. A jak je znmo, to, co je za-
darmo, mme sklon znevaovat. Pacient m tak dobr pocit, e
nezstal nic dluen", navc si sm uril stku, kterou na sv l-
en obtuje, a to v penesenm i pravm slova smyslu. Nkte
litel se tak domnvaj, e mezi lidmi dochz k vzjemn v-
mn bioenergi, a kdyby na stran pacienta dolo dky len
k jistmu pebytku", tak by mu to neprospvalo. Tento pebytek,
pocit dluhu, odstran prv onou penn obt". To ostatn
funguje i v bnm ivot, e lovk, nen-li to sociopat a ppad
pro psychiatra, se v drtiv vtin ppad sna oplcet laska-
vost laskavost, pokud ovem nen v njakm vnitnm i vnjm
stresu (nap. se nm v duchu trp, stoj ve front, nkam sp-
ch atd.).
Mezi litele, kte jsou pesvdeni o tom, e kdy si nechaj za
len zaplatit, o svoje schopnosti pijdou, pat velk skupina
vech spiritualistickch litel (u ns tm neznmch), kte
l dky duchu (svatmu i njakho zesnulho lkae), jen do
nich dajn vstupuje. Protoe vak chpou potebu pacient za l-
en platit (a penn pspvek jim je asi nakonec tak mil), pi-
jmaj odmnu nepmou formou, pes veejn vystavenou poklad-
niku. Tm nikdo z nich se vak neodv vydat nco jako cenk

a tovat podle asu strvenho s pacientem.
Slovo litele
Kdy tu nkdo nech njak penze, neodmtnu je," k irisdiag-
nostik R. Wojnar. To ovem plat jen pro nvtvy doma, v poradnch
tuje za jedno sezen 100 K. Clem je takto shromdit prostedky
na potaov irisdiagnostick systm.
Opravdov litel si neme brt za slubu penze! Tam, kde pla-

t, nic nedostane. Lska nen na prodej. Kde ti ji prodaj, tam ti nic
nedaj. Ten, kdo m, me rozdvat. Kdo nem, mus prodvat. Jsem
pro to, aby se kad poctiv ivil a na kor osobnho volna lil. Pak
ho beru jako litele. Kdy si z toho nkdo udl ivnost, tak je byz-
nysmen." U. Paseka)
Penze jsou jen smnn prostedek pro energii. J vydvm ener-

gii, as a pozornost a stejn jako vichni ostatn mm nrok za to nco
zskat. J si uruji stky, kter jsou pijateln pro kadho. Penze
samy o sob nejsou ani dobr, ani patn - tyto vlastnosti jim dv
el, k jakmu jsou pouity." (Vclav Vt)
Lpe to funguje, kdy to nen za penze. eny ct jist dluh, kter

mus splatit. A tou spltkou je zdrav dt." (Ing. Josef Kulovan, astro-
log, lba neplodnosti)
Co by to bylo za rovnovhu a spravedlnost, kdyby se piklnla jen

k jedn monosti a druhou odmtala. Kosmick inteligence nm nic
nezakazuje. Ona po ns jenom chce, abychom ve vem znali tu sprv-
nou mru Take nevidm nic patnho na tom, kdy vm chce nkdo
pomoci a nech si za svou slubu zaplatit... Myslte si, e litelstv je
nco mn ne napklad peen rohlk, sthn vlas, oprava led-
niek i aut?... J sama jsem ped deseti lety investovala nemal penze
do toho, aby mi bylo pomoeno, a dodnes toho nelituji, protoe dky
tto pomoci se zaaly klubat na povrch m schopnosti, kter dnes vy-
uvm ve sv prci." (Miroslava Holoubkov, litelka)
Etika lkae a litele 47 2
0
ETICK KODEX PRV PACIENTU
I.
Pacient m prvo na ohledupinou odbornou zdravotnickou pi prov-
dnou s porozumnm kvalifikovanmi pracovnky.
II.
Pacient m prvo znt jmno lkae a dalch zdravotnickch pracov-
nk, kte ho oetuj. M prvo dat soukrom a sluby pimen
monostem stavu, jako i monost denn se stkat se leny sv rodiny
i s pteli. Omezen takovho zpsobu (tzv. kontinulnch nvtv)
me bt provedeno pouze ze zvanch dvod.
III.
Pacient m prvo zskat od svho lkae daje potebn k tomu, aby
mohl ped zahjenm kadho dalho novho diagnostickho a terape-
utickho postupu zasvcen rozhodnout, zda s nm souhlas. Vyjma p-
pad akutnho ohroen m bt nleit informovn o ppadnch rizi-
cch, kter jsou s uvedenm postupem spojena. Pokud existuje vce
alternativnch postup nebo pokud pacient vyaduje informace o l-
ebnch alternativch, m na seznmen s nimi prvo. M rovn prvo
znt jmna osob, kter se na nich astn.
IV.
Pacient m v rozsahu, kter povoluje zkon, prvo odmtnout lbu a m
bt sou as n informovn o zdravotnch dsledcch svho rozhodnut.
V.
V prbhu ambulantnho i nemocninho vyeten, oeten a lby m
nemocn prvo na to, aby byly v souvislosti s programem lby brny
maximln ohledy na jeho soukrom a stud. Rozbory jeho ppadu, kon-
zultace, vyeten a lba jsou vc dvrnou a musej bt provdny dis-
krtn. Ptomnost osob, kter nejsou na lb pmo zastnny, mus
odsouhlasit nemocn, a to i ve fakultnch zazench, pokud si tyto osoby
nemocn sm nevybral.
VI.
Pacient m prvo oekvat, e veker zprvy a zznamy tykajc se jeho
lby jsou povaovny za dvrn. Ochrana informac o nemocnm

mus bt zajitna i v ppad jejich potaovho zpracovn.
VII.
Pacient m prvo oekvat, e nemocnice mus podle svch monost
pimenm zpsobem vyhovt pacientovm dostem o poskytovn
pe v me odpovdajc povaze onemocnn. Je-li to nutn, me bt
pacient pedn jinmu lebnmu stavu, ppadn tam bt pevezen
pot, kdy mu bylo poskytnuto pin zdvodnn a informace o ne-
zbytnosti tohoto pedn a ostatnch alternativch, kter pi tom exis-
tuj. Instituce, kter m nemocnho pevzt do sv pe, mus jeho pe-
loen nejprve schvlit.
VIII.
Pacient m prvo oekvat, e jeho lba bude vedena s pimenou
kontinuitou. M prvo vdt pedem, jac lkai v jakch ordinanch
hodinch a na jakm mst jsou mu k dispozici. Po proputn m prvo
oekvat, e nemocnice ur postup, jm jeho lka bude pokraovat
v lb, a informovat pacienta o tom, jak bude jeho dal pe.
IX.
Pacient m prvo na podrobn a jemu srozumiteln vysvtlen v p-
pad, e se lka rozhodl k nestandardnmu postupu i experimentu.
Psemn vdom souhlas nemocnho je podmnkou k zahjen netera-
peutickho i terapeutickho vzkumu. Pacient me kdykoliv, a to i bez
uveden dvodu, z experimentu odstoupit, kdy byl pouen o ppad-
nch zdravotnch dsledcch takovho rozhodnut.
X.
Nemocn v zvru ivota m prvo na citlivou pi vech zdravotnk,
kte mus respektovat jeho pn, pokud tato nejsou v rozporu s plat-
nmi zkony.
XI.
Pacient m prvo a povinnost znt a dit se platnm dem zdravot-
nick instituce, kde se l (tzv. nemocnin d). Pacient m prvo kon-
trolovat svj et a vyadovat odvodnn jeho poloek bez ohledu na
to, km je et placen.
HIPPOKRATOVA PSAHA
Psahm pi Apollnu, bohu lkastv, pi Asklpiovi, Hygieii
a Panakeii a vech bozch a bohynch a volm je za svdky, e
budu podle svch monost a podle svho sudku pinit tuto p-
sahu a toto psemn prohlen:
Svho uitele lkaskho umn budu ctt stejn jako sv ro-
die, budu ho pokldat za spolenka svho majetku a v ppad
poteby poskytnu mu ve, eho mu bude poteba. Jeho syny
budu pokldat za rovny svm bratm, budu je uit lkaskmu
umn, budou-li si pt, aby se mu nauili, a nevezmu za to d-
nou odmnu ani dlun pis. Jak lkaskou vdu a stn pokyny,
tak i vechno ostatn, co k tomu pat, budu sdlovat svm synm
a synm svho uitele, dle pak km, kte se psemn zav
k zachovn lkaskho zkona a slo na psahu, nikomu vak
jinmu. Rady o sprvn ivotosprv budu podle svch monost
a svho sudku udlovat nemocnm tak, aby jim byly ku prosp-
chu, a budu je chrnit ped tm, co psob zhubu a kodu.
Nikomu nikdy nedm lk'psobc smrt, i kdyby m o to podal,
ani nikdy nikomu nedm radu tohoto druhu. Stejn t nikdy
dn en nezpsobm potrat. Budu dbt o to, abych poestn
a zbon krel cestou ivota, a pstoval tak i sv umn. Nikdy
nebudu sm provdt operaci moovho mche, ale pone-
chm tuto prci mum v tomto oboru zkuenm. Do vech
dom, do kolika jich jen vstoupm, vejdu jen proto, abych byl ku
prospchu nemocnm, a zdrm se kadho vdomho pestup-
ku a kadho nepoestnho skutku, pedevm pohlavnch styk
jak se enami, tak s mui, a se svobodnmi i otroky. O vem, co
pi svm vkonu lkask praxe nebo i mimo ni v bnm ivot
uvidm nebo uslym a co se nehod, aby se vypravovalo dle, za-
chovm mlen a kadou takovou vc budu pokldat za tajemstv.
Spinm-li tuto psahu a neporum-li ji, nech sklzm zasloue-
nou odmnu za svj zpsob ivota a za sv umn povm v-
nosti vech lid a po vechen as. Porum-li ji vak a stanu se ki-
vopsenkem, nech m postihne opak toho.
HIPPOKRATOVA PSAHA
Psahm pi Apollnu, bohu lkastv, pi Asklpiovi, Hygieii
a Panakeii a vech bozch a bohynch a volm je za svdky, e
budu podle svch monost a podle svho sudku pinit tuto p-
sahu a toto psemn prohlen:
Svho uitele lkaskho umn budu ctt stejn jako sv ro-
die, budu ho pokldat za spolenka svho majetku a v ppad
poteby poskytnu mu ve, eho mu bude poteba. Jeho syny
budu pokldat za rovny svm bratm, budu je uit lkaskmu
umn, budou-li si pt, aby se mu nauili, a nevezmu za to d-
nou odmnu ani dlun pis. Jak lkaskou vdu a stn pokyny,
tak i vechno ostatn, co k tomu pat, budu sdlovat svm synm
a synm svho uitele, dle pak km, kte se psemn zav
k zachovn lkaskho zkona a slo na psahu, nikomu vak
jinmu. Rady o sprvn ivotosprv budu podle svch monost
a svho sudku udlovat nemocnm tak, aby jim byly ku prosp-
chu, a budu je chrnit ped tm, co psob zhubu a kodu.
Nikomu nikdy nedm lk'psobc smrt, i kdyby m o to podal,
ani nikdy nikomu nedm radu tohoto druhu. Stejn t nikdy
dn en nezpsobm potrat. Budu dbt o to, abych poestn
a zbon krel cestou ivota, a pstoval tak i sv umn. Nikdy
nebudu sm provdt operaci moovho mche, ale pone-
chm tuto prci mum v tomto oboru zkuenm. Do vech
dom, do kolika jich jen vstoupm, vejdu jen proto, abych byl ku
prospchu nemocnm, a zdrm se kadho vdomho pestup-
ku a kadho nepoestnho skutku, pedevm pohlavnch styk
jak se enami, tak s mui, a se svobodnmi i otroky. O vem, co
pi svm vkonu lkask praxe nebo i mimo ni v bnm ivot
uvidm nebo uslym a co se nehod, aby se vypravovalo dle, za-
chovm mlen a kadou takovou vc budu pokldat za tajemstv.
Spinm-li tuto psahu a neporum-li ji, nech sklzm zasloue-
nou odmnu za svj zpsob ivota a za sv umn povm v-
nosti vech lid a po vechen as. Porum-li ji vak a stanu se ki-
vopsenkem, nech m postihne opak toho.
Adres litel 476
ADRES LITEL
(abecedn)
Akopov - Tervinov, Patricie
POB 582, 111 21 Praha 1
bylinkstv
Balhar, Ji, Ing.

Holanick 17, 747 05 Opava
vyhledvn geopatogennch zn a spodn vody
Balch, Pavel
Podles 5, 678 01 Blansko
tel./fax/zznam.: 0506/417222, mobil: 0602/578813
e-mail: lecitel@baluch.cz, www.baluch.cz
lidov litelstv a psychotronika, diagnostikovn zdravotnho stavu s ppad-
nou spoluprac s lkaem a nsledn len, urovn geopatogennch zn
a zkoumn paranormlnch jev a jejich mon odstrann
Bene, Oldich, Mgr.
Ondroukova 4, 635 00 Brno
akupresura, mase, aromaterapie
Bernek, Miroslav
K. H. Borovskho 192, 274 01 Slan
tel. 0314/524134
biotronika, vyhledvn geopatogennch zn a spodnch vod, men elektro-
smogu
Bleck, Elika
Blinsk 1, 400 01 st nad Labem
tel. 047/2776197
bylinky, akupresurn mas, cvien, vodolba, relaxace s vyuitm vteckch
technik (runy, karty, spoluprce s astrologem)
Blov, Gennadij
Na Vinici 389, 335 01 Nepomuk
tel. 0602/112601
-
bioenergie, lba pohybovho stroj u dt a mldee, svalov dystrofie, sko-

liza ptee, stoen chodidel, porucha koordinace aj.
Adres litel 477
Bogdan, Alexandre
Domky 35, 460 10 Liberec
tel. 048 5250715
bogdan@centrum.cz
prodn litel, biotronik a diagnostik, bolesti hlavy, migrny, celkov nava,
apatie, nespavost, nervov pote, angina pectoris, bolesti kloub, problmy
s pte, revmatismus, civilizan nemoci, rzn alergie (senn rma), bolesti
bicha, gynekologick problmy, onkologick onemocnn, bodov mas
(akupresura), reflexn mas, obnoven energetick rovnovhy organismu
Brzda, Stanislav
nm. 5. kvtna 24, 252 25 Jinoany (korespondence)
Radlick 2244/108, 150 00 Praha 5 (kancel, prodejna vitamn, minerl a by-
lin)
tel. + fax: 02/57960095, tel.: 0601/289999
uren aktulnho mnostv ivotn energie a jej zven odblokovnm orga-
nismu, poradenstv v tto oblasti
Burger, Emil
Erbenova 383, 537 01 Chrudim (ordinace)
tel. 0602/4783055
manuln terapie a psychoterapie s pouitm hypnzy, l on a sluchov
vady, vady ptee a poruchy centrln nervov soustavy, diagnostika dle stavu
ptee
Calbek, Milan
Dlouh 39, 100 05 Praha 1
litel
ajkov, Vra
Vany 32, PS 687 37
tel. 0603/574085
komplexn lba harmonizac organismu a relaxanmi masemi, diagnostika
kyvadlkem
ehovsk, Ji, Mgr.

kontaktn adresa: Nakladatelstv Alternativa, Eliky Pemyslovny 380, 156 00 Praha 5,
tel. 02/57922302 - 9, e-mail: alternativa @ecn.cz
homeopatie
ech, Vtzslav
Drnovice (okr. Vykov)
diagnostika dle aury, lba drahmi kameny
Adres litel 478
Danys, Vladimr, Ing.

Opavsk 1127, 708 00 Ostrava
tel. 069/6939604
bioenergie, psychotronika, Silvova metoda, reiki, jga aj., l zejmna nemoci
srdce, aludku, dvancternku, lunku, plic, slinivky, ledvin, moovch cest
a pohlavnch orgn v. ensk neplodnosti, ndory, leukmii a jej nsledky,
diagnostikuje dle znak v oblieji, reflexnch ploek a hlavn kyvadlem
Deus, Jaroslav
Zvonaova 959, 410 02 Lovosice
orientln diagnostika s vyuitm fytoterapie
Dostl, Josef, Ing.

Plavsk nm. 6, 628 00 Brno
tel. 05/44219863
e-mail: dostaljos@volny.cz
komplexn lba - energetick psoben, reflexn terapie, bylinky, dopinn
stopovch prvk a vitamn, diagnostika - zjitn energetickch odchylek,
stavu aker a dalch hodnot pomoc kyvadla, virgule, aury, selnho kruhu
a mapky orgn a systmu tla
Doubkov, Jiina
Stebovsk 1345/16, 182 00 Praha 8
tel. 02/8582356
vyhledvn geopatogennch zn a spodn vody
Doubrava, Jaroslav
150 00 Praha 5 - Luiny
bioenergie
Drbek, Jaroslav
Bedichovick 13, 664 51 lapanice
tel. 05/44228281
bioterapie, bylinky - bylinn koncentrty, masti, prava ivotosprvy, dechov
a pohybov cvien, mase, aromaterapie a jin zpsoby alternativnch terapi,
diagnostika automatickou kresbou a virgul
Dvokov, Helena
umavsk 41, 350 02 Cheb
bylinky
Eassey, George
Praha, Ajurvdsk centrum holistickho zdrav
pulzn diagnostika, adurvda
Adres litel 479
Fiala, Antonn
Jedovnice 502, 679 06 Blansko
poradenstv - pstovn, suen a zpracovn livch rostlin
Fiala, Vclav, Ing., Csc.
Nov Prask 1716, 256 01 Beneov
tel. 0301/23870
nemoci pohybovho stroj a choroby nervovho pvodu
Gellner, Ivan
Gorazdova 6, 602 00 Brno
tel. 05 /43 24 51 17, mobil 0603/701 543
IvanG@mbox.vol.cz
diagnostika nemocnho z fotografie formtu na pas, vyhledvn geopatogen-
nch zn a spodn vody, ve na dlku
Hajn, Zdenk
Zakouilova 955, 140 Praha 4
arteterapie - mal
Hakl, Vladimr
Rektorysova 51, 289 34 Rod'alovice
tel. 0325/593419
komplexn lba bioenergi, hlavn neplodnost, virzy, ensk ndory, vedy,
plsn, fraktury, ale i jin choroby dle obt pacienta
Havelka, Vclav
astrologick apatyka Astrl, Ndran ul., Praha 5, Bratislava aj.
astrologie, bylinky
Havlek, Miloslav, In$.

itenick 1535, 286 01 Cslav
tel. 0322/2392 (po 17. hod.)
diagnostika a lba biopolem
Holoubkov, Miroslava
Navigtor 614, 161 00 Praha 6
tel. 02/33311356
etikoterapie, psychoanalza, numerologie, astrologie, prce s vy energi,
schopnost navst na sprvnou cestu, regresn terapie
Horek, Vilm, PhDr., Ing.

Sokolovsk 1174, 708 00 Ostrava
un akupunktura, akupresura
Adres litel 4E80
Hrdlika, Antonn
tel. 048/2881499 nebo 0601/286107
su-dok, harmonizace organismu, odstraovn blok, reflexn diagnostika
(podle bolestivosti reflexn ploky)
Hruka, Ladislav
Dr. M. Horkov, 397 01 Psek
tel. 0362/210982
barevn flie, pstroj ULTICAR LT 94, bylinky aj.
Hurych, Vclav
Sedlkovice 11, PS 387 51
bylinky
Chlorella centrum
Ing. Zdenk tpnek
tel. 0444/323336
e-mail: bio@fitmin.cz
Chmiel, Alois, Ing.
Marie Hiibnerov 32, 621 Brno - ekovice
tel. 05/775016
zjiovn geopatogennch zn, jejich vyhodnocen a odruen s ohledem na
zdravotn stav pacienta, vytvoen aktivn zny, magnetick diagnostika
Chransk, Lda
Hrdjovice 53, 373 61 esk Budjovice
kreativita, osobn rozvoj, integrovan psychoterapie
Chvtal, Jaroslav
Vackova 1540/2, 150 00 Praha 5
tel. 0603/936 106
lba podle energoinformanho pole lovka, pracuje se specifickmi typy z-
en, vychzejcmi z univerzlnho kosmickho morfickho pole, specializuje se
na skeletrn energochirurgii (kostn a kloubn apart, pohybov stroj, razy)
Jahoda, Em il
Vstavn 37, 949 01 Nitra
tel. 087/32110 (veer)
bylinky, magnetopresura, akupresura
Jankov, Vlasta, MUDr.
Poradna CEDAR, Lovosick 40, 190 00 Praha 9
tel. 02/8581779
preventivn zdravotn poradna, homeopatie
Adres litel 481
Jareov, Vra
Kuroslepy 5, 675 74 Beznk
bylinky
Jiika, Michal, MVDr.

veterinrn klinika esk Brod
tel. 038/6462573, 0203/622460, 02/71750131
veterinrn homeopatie
Jon, Josef, MUDr.

Institut celostn medicny, Husitsk 36, 130 00 Praha 3
tel. 02/6278309, 02/62878323
detoxikace organismu vlastnmi preparty
Jung, Frantiek
Mnek pod Brdy 1, PS 252 10
tel. 0311/92277
nemoci ptee, lach, kloub, hlavn porazov stavy
Jurk, Alois
SAJ, tpa 339, 763 14 Zln
tel. 067/7914117
chi kung, komplexn lba touto energi - pote ptee, komplikovan zlo-
meniny, ensk i vnitn orgny, tiky, rzn psychick problmy atd.
Jurnkov, Helena, Ing.

Hlavn tda 988/7, 363 01 Ostrov
tel. 0164/4080 (po 19. hod.)
metoda One Brain (odstraovn energetickch blok), bioenergie, reflexolo-
gie, Bachova kvtov terapie, diagnostika - One Brain (kineziologick svalov
test)
Kabtkovi, Jana a Zdenek

U gymnzia 1, 140 00 Praha 4
tel. 02/41409451 (20 - 21 hod.)
bioenergie, bylinky
Kafka, Vladimr
Jaronn 18, 382 03 Keme
tel. 0337/745456
duchovn poznn, pikldn rukou, prava stravy a tvr zpsob ivota, p-
sob i na dlku, diagnostika z aury, specializuje se na zhoubn a ndorov one-
mocnn a dal nemoci zpsoben nerovnovhou mezi mysl a tlem
Adres litel 482
Karel, Ji
Hlohov 11, 591 01 r nad Szavou
tel. 0616/23025, 0602/2783437
bioterapie, psychoterapie, magnetoterapie, manipulan lba ptee, jga,
akupresura, nsk medicna, bylinky aj., l dermatologick a gynekologick
problmy, neplodnost, pote s pte, diagnostika - elektroakupunktura, iris-
diagnostika, biodiagnostika
Krnk, Josef
Na jezrkch 160, 500 11 Hradec Krlov 11
tel. 049/25751
pooperan stavy, nezhoubn ndory, znty, cysty, dtsk neurastenie, biodia-
gnostika, bylinky, akupresura
Kindl, Roman
tel. 02/22231886
bylinky + ovoce, diety, minerly a potravn doplky, drah kameny, aromatera-
pie, diagnostika hlavn podle aury
Klime, Radomr
Nchod
diagnostika pozorovnm tetm okem", reflexn terapie, mast z kohoutch he-
ben, lba drahmi kameny
Knotek, Zdenk
Hutn 1420, 698 01 Vesel nad Moravou
tel. 0631/83226
chiropraxe, mentln lba, diagnostika, vyhledvn geopatogennch zn,
akupresura, mase
Konen, Herbert
Kubalova 67, 704 00 Ostrava 3
mase, akupresura, jga
Kopeck, Eva
Pazderny 18, Nalovice, 264 01 Sedlany
tel. 0304/864394
lebn (voln) tanec
Kraja Jan
Za humny 2172, 688 01 Uhersk Brod
vyhledvn geopatogennch zn a spodnch vod, reflexn terapie, mase, pe-
dvn energie, poradenstv - bylinky, strava, cvien
Adres litel 483
Kreuzman, Josef, Ing.

Radkovice 23, 333 01 Petice
tel. 019/7986010
lba energi, diagnostika kyvadlem, i dle fotografie (pozn.: l hlavn zv-
ata)
Kreuzmanov, Jaroslava, Ing.
Radkovice 23, 333 01 Petice
tel. 019/7986010
lba energi, diagnostika automatickou kresbou, ppadn pmm zamenm
mysli na pacienta (pozn.: l i zvata)
Kivsk, Petr
Karlova 615, 440 01 Louny
bylinky
Kulr, Ladislav, RNDr., Csc.
Rzusova 2677/4, 058 01 Poprad
bylinky
Kulovan, Josef, Ing.
astrologick apatyka Astrl, Ndran ul., Praha 5 - astrologie, astromedicna
Kune, Jaromr
Kotlsk 50, 602 00 Brno
tel. 05/43192674
bioenergie, pikldn rukou, diagnostika automatickou kresbou (pozn.: pra-
cuje ve dvojici s Dagmar Romanovskou)
Landa, Mikul
Krsnho 26, 636 00 Brno 36
tel. 05/633102
akupresura, nemoci pohybovho stroj
Logojda, Ji
Poliklinika Prosek, Lovosick 440/40, 190 00 Praha 9
tel. 02/66010281
fyzioterapie s vyuitm bioenergie, komplexn len a posilovn organismu
bioenergi, ndory a leukmie
Lojkskov, Vra, PhDr.
Studentsk 20, 737 01 esk Tn
bylinky, irisdiagnostika, liv bylinn kosmetick krmy a masti
Adres litel 484
Machek, Vladimr
Cimburkova 37, 130 00 Praha 3
bylinky, nemoci vnitnch orgn
Marek, Stanislav
Kyjevsk 565, 674 01 Teb
diagnostika, lba bioenergi, bylinky, mase, vyhledvn geopatogennch
zn
Markovi, Pavel, prom. ped.
Betislavova 315, 460 13 Liberec
alergie, artrzy, choroby ensk a psychosomatick, magnetizrstv a diagnos-
tika, vitamnov kry, bylinky
Maek, Antonn
Alej mru 604, 375 01 Tn nad Vltavou
elektroakupunktura, magnetismus
Mertov, Daniela
Boeny Nmcov 579, 738 01 Frdek-Mstek
tel. 0658/209044
bylinky, diagnostika, lba karcinom
Melounov, Libue, Mgr.

Vestec 309, PS 252 42
tel. 0603/0828718
kineziologie - metoda One Brain v. diagnostiky svalovm testem
Mdlkov, Radomra
Mosteck 453, 190 00 Praha 9
tel. 02/90044304
bioterapie a doplkov metody (bylinky, reflexn terapie, vizualizace aj.), dia-
gnostika virgul a rukama
Navrtil, Antonn Patricius

Karafitova 4, 779 00 Olomouc
tel. 068/5415320
komplexn lba - energoterapie, bylinky, reflexn terapie; diagnostika dle
aury, indinskho draka, kyvadlem, dle fotografie, psma aj.
Nmeek, Jan
Sportovn 761, 696 85 Moravsk Psek
tel. 0631/387541
bioenergie - bez dotyku i s dotykem, diagnostika virgul, rukama, kyvadlem
(i podle fotografie), v uritch ppadech i podle aury, l vechny druhy ne-
Adres litel 485
moc, nejvt spchy vykazuje pi lb pohybovho stroj a chorob zpso-

bench poruchou nervovho systmu
Novotn, Hana, Ing.

B. Nmcov 1067, 338 01 Blatn
tel. 0344/421398
komplexn lba pomoc reiki, aromaterapie, barevnmi fliemi; diagnostika -
reflexn terapie, pomoc kyvadla
Nov, Betislav
Star vice 226, 530 06 Pardubice
tel. 040/6970188
bylinky, zjiovn geopatogennch zn, geotronika (provd komplexn len)
Ostrilov, Eva
Ve Steovikch 47, 169 00 Praha 6
tel. 02/243 245 08, mobil 0602/322 550
vroba amulet pro zdrav a pohodu, magick ochrana, bioenergetick lba,
bylinky, l bolesti zad, hlavy, kloub atd., plsn na nehtech, vrony kotnku
a jeho otoky po razu, psychick a stresov stavy, gynekologick obte (ne-
plodnost, podpora ped i po umlm oplodnn, nepravidelnost cykl)
Otruba, Josef
Teov 1072, 696 62 Strnice
tel. 0631/334475
bioenergie (magnetizovn, hypnza, psychoterapie), jako dopink bylinky, sti-
mulace akupunkturnch bod, cvien, diety, diagnostika - pohledem na auru
(i na fotografii lovka), l vtinu zdravotnch obt a psychickch pro-
blm, ndorov onemocnn, psob i na dlku
Ouada, Ladislav
Stanrock 1495, 347 01 Tachov
bylinky
Panek, Josef
Sobotn 209, PS 788 16
magnetizrstv, diagnostika, psoben na dlku
Papek, Jan, Ing.

Svobody 1030, 379 01 Tebo
tel, 0333/2311
stres, nervov zt, snen odolnost organismu, nemoci pohybovho stroj
Pauknerov, Iwona
Rokycanova 1058/II., 337 01 Rokycany
Adres litel 486
prodn prostedky, bylinky, diety, homeopatie, uvolujc mase, baky, rei-

ki, l vlasov obte (padn, pleatn, prodnut), vlasov poradna
Pavlkov, Milada
Tinovsk 121, 613 00 Brno
Bachova kvtov terapie
Pavlkov, Alena, dr.

Spoilovsk 125, 503 41 Hradec Krlov
tel. 049/614764 (veer)
kineziologie (odstrann energetickch blok), nprava poruch uen, uvol-
nn stres, odstrann zkosti a fobi, trmy apod., prce s bioenergi, dia-
gnostika - numerologick mka, automatick kresba, kyvadlo, kineziologick
svalov test
Paseka, Jindich
Svratouch
bioenergie (diagnostika pruinou, dodvn upraven kosmick energie nil-
skm kem)
Pavlica, Jan
Dlouh 10, 794 01 Krnov 3
bylinky
Pavlkov, Milada
Brno
Bachova kvtov terapie
Pelantov, Jarka
Pohorsk 5, 466 01 Jablonec nad Nisou
tel. 0428/23046
kineziologie, metoda One Brain, psychick i fyzick obte (pozn.: l i zvata)
Pernov, Ludmila
Duchovn centrum WYDY, Ostrava
lba drahmi kameny
Peek, Jaroslav M.
Mosteck 828/18, 415 01 Teplice
tel. 0417/385913
komplexn alternativn postupy, poradenstv a netradin postupy s vyuitm
historicko-kultovnch moudrost + imaginrn, transcendentln psoben a vy-
uvn kvantov metafyzikln teorie
Adres litel 487
Peterka, Milan
Kuznkova 1126, 452 01 Kojetn
tel. 0604/558929
bylinky, reflexn terapie, akupresura a moxa, bioenergetick psoben, bako-
vn, mase, rehabilitace, komplexn len bolest a blok ptee, bolest
hlavy a konetin, alergi aj., diagnostika - irisdiagnostika, z bioinformanho
pole
Pfeifer, Tom
Soukenick 21, 110 00 Praha 1
litel
Podhola, Petr, Ing.

Edv. Benee 17/656, 370 06 esk Budjovice
tel. 038/51292
bioenergie, vyhledvn GPZ a spodnch vod (kontakt jen telefonicky a potou)
Podhorn, Jarmila
Brodek u Konic (okr. Prostjov)
tinktury z rostlin na nejrznj obte
Podrazil, Josef
Vanurova 691, 340 22 Nrsko
bylinky, magnetismus
Podzimkov, Helena
Studentsk 1608, 511 01 Turnov
diagnostika - komunikace s postienm orgnem, biotronika, astma, krevn
tlak, geopatogenn zny
Polkov, Dagmar
any u Prahy 812, PS 251 01
tel. 0204/603945
urinoterapie, aktivace biopole, l ischias, inkontinenci, onkologick poradenstv
Prochzka, Miroslav, MUDr.

Praha - Kosmetick stav
homeopatie a pidruen techniky, lba drahmi kameny
Stopa!!! -stav lkask kosmetiky
Romanovsk, Dagmar
Kotlsk 50, 602 00 Brno
tel. 05/43192674
bioenergie, pikldn rukou, diagnostika automatickou kresbou (pozn.: pracuje ve dvo-
jici's Jaromrem Kuneem)
Adres litel 488
Rotsch, Jindich, Ing.

Oldichova 164, 460 01 Liberec
tel. 048/423447
len mentln energi - magnetizrstv, nemoci pohybovho stroj, trvicho
stroj, ensk choroby, rakovina, ekzmy, toxikomanie
Rudolf, Josef
Vyehrad 787, 549 41 erven Kostelec
tel. 044/462115
komplexn lba - bylinky, akupunktura, pulzn magnetoterapie aj., diagnos-
tika - psychotronick a elektronick promen vech orgnovch systm, di-
gitln zpracovn vsledk
Rumler, Ale, Ing.
Evaldova 4, 787 01 umperk
tel. 0649/215476
chiropraxe, bioenergie, zjitn patogennch zn, doporuen tvarovch zi
Rusk, Eva
Rejchova 268, 340 14 Chudenice
bylinky, prava ivotosprvy
hov, Hana
Na Stnadlech 363, 379 01 Psek
tel. 0362/271638
nebo Hanspaulka 9, 160 00 Praha 6
tel. 02/311 53 83
celkov harmonizace bytosti, zbavovn se minulch stres a prce s mysl
a emocemi pomoc kineziologie, energi, barev, esenc, symbol, sel, typolo-
gie, reiki, hlubinn terapie, jgy aj.
Senuch, Jaroslav
Knnice 179, PS 679 34
tel. 0501/465462
chiropraxe, nsk medicna, elektroakupunktura, mase, lebn oleje, elektro-
nick pstroje, aurikuloterapie, bioterapie, diagnostika podle reflexnch projev,
svalovm testem aj.
Schoov, Valrie
Jirskova 10, 506 01 Jin
tel. 0433/22223
bolesti hlavy a ptee, kloub a rzn bolestiv msta na celm tle
Schrtter, Josef, Ing.
Krkova 783, 152 00 Praha 5
Adres litel 489
tel. 02/5816071 (po 17. hod.)

bioterapie, diagnostika, lokalizace patogennch zn a jejich odruen s vyuitm
feng uej, radionick len, osobn biorezontory k poslen organismu
Skon, Jaromr
Vtzn 1560, 274 01 Slan
tel. 0314/525339
mase, pikldn rukou, reiki, reflexn terapie, arteterapie, l funkn bo-
lesti ptee a zad v. obt hornch a dolnch konetin, je zastncem holistic-
kho pstupu (l celho lovka")
Smejkalov, Svtla, Mgr.
Dykova 19, 636 00 Brno
tel. 05/48530290
bioterapie, reiki, upozornn na geopatogenn zny, l anginu pectoris, ast-
matick onemocnn, nkter poruchy pohybovho apartu a sluchu, neplod-
nost u en
Spvek, Jan
Ptkov 34, PS 417 12
tel. 0417/560367
bioenergie, komplexn len, hlavn epilepsie, leukmie, neplodnosti a bolest
ptee, lokalizace geopatogennch zn
Suttnerov, Eva
Erbenova 577, 332 02 Star Plzenec
tel. 019/7966134 (soukr.)
nebo
Smetanova 57, 332 02 Star Plzenec
tel. 019/79 65 234
energetick psoben, harmonizace, oznaen anomlnch zn, spoluprce
s dalmi odbornky (kolstv, zdravotnictv, zdrav ivotn styl, kineziologie, lo-
gopedie, numerologie, astrologie, tarot, I-ting, maysk orakulum aj.), diagnos-
tika - automatick kresba
Steblov, Zuzana
Francouzsk 1003/12, 708 00 Ostrava
tel. 069/6922563
bioenergie, reiki, magnetoterapie, aromaterapie, reflexoterapie aj., lba mu-
skch a enskch problm neplodnosti, sexulnch obt, pohybovho stroj,
vnitnch orgn, dtskch mentlnch problm, fobi, odstraovn stresu
Szmel, tefan
nm. SNP 192/28, 929 01 Dunajsk Streda
psychoimunologie, bioenergie
Adres litel 490
iling, Karel
Lumrova 29, 128 00 Praha 2
tel. 02/6927657
reflexn terapie (psoben na reflexn zny na chodidle) indonskho smru
(pozn.: l i koky a psy.)
ma, Stanislav
Edv. Benee 16, 370 06 esk Budjovice
tel. 038/31161
bolesti hlavy, odstrann ndork v hlav, ustlen zraku u dt v dospvn,
ttn lza, vnitn znty a vedy, ledvinov psek a kamnky, alergie, neurzy,
otravy krve, slinivka, cysty, poten ndorov bujen, prduky, angny, hlu-
chota, nel bolesti zad, thotn a kojc eny
oul, Pavel
Tonk 44, 267 51 Zdice
tel. 0316/533220
prodn lba, terapie a dopinn energie drahmi a vzcnmi kameny, by-
linky, vyhledvn geopatogennch zn, fytoterapie, posouzen vloh pro stu-
dium a vhodnost partner pro spolen ivot
tancl, Ji
Mnesova 915, 500 02 Hradec Krlov
tel. 049/5515159
bioenergie
astn, Stanislav
Alpsk Vska 79, 549 81 Mezimst
pohybov stroj, znty, myomy, aluden vedy, bolesti hlavy, bloky krn p-
tee, astma, vyhledvn geopatogennch zn
Tantra, Edgar Samadhi

5. kvtna 350, Liberec
adurvda
Tesar, Anton
Srbsk 12, 040 01 Koice
tel. 095/763497
bylinky, fytosolrium, propolis, vroba mast, olej, tinktur a sirup
Tesa, Frantiek
Pod Kavalrkou 20, 150 00 Praha 5
jga, sugesce, autosugesce, lba ivou a mrtvou vodou, psychick a nervov
poruchy a skryt znty (pouze psemn)
Adres litel 491
Vackov, Alena
Soubn 1746/309, 500 12 Hradec Krlov
tel. 049/5266967
bioenergetick harmonizace organismu, mase (nsk, klasick, relaxan,
akupresurn, durvdsk), prava stravy, bylinky, cvien, energetick lba -
akupresura aj., diagnostika - podle projev v energetickch drahch (meridi-
nech) a akupresurnch bodech, v orgnech a v aue
Valentov, Zdeka
Praha 6 - Dejvice, Pardubice
nsk presura
Vak, Karel
Na vslun 1724/2, 594 01 Velk Mezi
tel. 0619/2234
vyhledvn spodnch vod, geopatogenn zny, migrny, prava funkce slinivky
bin, jater a aludku, ledvinov a luov kamnky, elest srdce, nervov blo-
kdy, pohybov vady, vady ptee, podprn lba bylinami a cviky
Vak, Karel
Pehoov, okr. Sobslav
pstroj Kvant 4
Vaout, Pavel
Zmeck 247, 389 11 Protivn
irisdiagnostika, bylinky
Vejrostov, Eva
Kodask 48, 101 01 Praha 10
bylinky (jen psemn)
Vt, Vclav
Bezov u Sokolova
diagnostika kyvadlem, bioenergie, reflexn terapie, reiki, bakovn, lba po-
moc pstroj vlastn vroby
Vojek, Ji
Kopivnice
bioenergie
Voronina, Tamara
110 00 Praha - Skalka
hypoxie
Adres litel 492
Votruba, Karel
Na Libui 672, 391 65 Bechyn
tel. 0361/961338
magnetizace
Wojnar, Radomr
Luina (okr. Frdek - Mstek),
s poraden (Praha, Ostrava, Brno, Olomouc, Zln, Opava, Kunice aj.)
Zapletal, Zdenk
Cihlsk 14, 602 00 Brno
tel. 0603/213159
celostn lba pohybovho apartu, svalovch systm, porazovch stav, roz-
trouen sklerzy aj.
Zpoton, Vladimr
Kostelec 40, 588 61 Jihlava
veker nemoci aludku, lunku, jater, stev, dchacch cest, bronchitidy,
podprn astma, nervov obte, nespavost, arytmie, srden neurzy, angina
pectoris, poruchy tlaku, kornatn tepen, dna, itn krve, vechny menstrua-
n a klimakterick pote, prostata, ledviny, moov mch a jejich choroby,
hemeroidy, podprn cukrovka a rakovina, pprava bylinnch sms a jejich
zasln na dobrky, nel kon onemocnn (pozn.: jen psemn kontakt)
Zelekov, Helena, MUDr.
Raisova 21, 320 28 Plze
tel. 0603/543471
odstraovn traumatickch blok, homeopatie, bylinky, drah kameny, dia-
gnostika - empatie, automatick psmo, intuice
Zemek, Rudolf, MUDr.
Poste restante Cglerova 1139, 198 00 Praha 9
alternativn lba navovho syndromu
Zentrich, Josef Antonn
Tylova 950, 765 01 Otrokovice
tel. 0603/202033
e-mail jokotoko@volny.cz
bylinky, kompletn lba (posilovn organismu a jeho imunitnho systmu),
poruchy zavn, jatern choroby
Zrubeck, Adla
Vl hora 23, PS 407 46
tel. 0413/336007
aromaterapie, aromaterapeutick mas, komplexn zlepovn zdravotnho
Adres litel 493
stavu, zvlt l klimakterick obte, nespavost, revmatick obte apod.
Nkter litelsk organizace a uskupen

esk asociace odbornho litelstv, Bubenesk 27, Praha 6, tefnikova 8,
Brno, Pod hvzdrnou 211, Teplice
esk psychoenergetick spolenost, Novotnho lvka 5, Praha 1
Spolenost diplomovanch litel eskch, POB 155, Praha 3
Spolenost litel eskch, Roztock 1, Praha 6
Synobiologick spolenost - tradin nsk medicna
(Pozn. Rejstk byl sestaven podle pramen dostupnch ke dni vydn dla.)
Rejstk lidovch nzv livch rostlin 494
REJSTK LIDOVCH NZV

LIVCH ROSTLIN
A
absint - pelynk prav (Artemisia absinthium)
Adamova hlava - posed bl (Bryonia alba), Rusko
ajbi - proskurnk lkask (Althaea officinalis)
ajbiek - proskurnk lkask (Althaea officinalis)
akorum - pukvorec obecn (Acorus calamus)
akorum prav - pukvorec obecn (Acorns calamus)
alant - oman prav (Inula helenium)
albi - proskurnk lkask (Althaea officinalis)
aleluja - avel kysel (Ox al is acetosella)
alexandrijsk senna - kasie senna (Cassia senna)
alchemilka - kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris)
alojka - aloe liv (Aloe arborescens)
alraum - posed bl (Bryonia alba)
alraune - mandragora lkask (Mandragora officinarum)
amala - jmel bl (Viscum album)
ambroka - svtlk lkask (Euphrasia officinalis)
ambruka - svtlk lkask (Euphrasia officinalis)
andlika - andlika lkask (Archangelica officinalis)
andlka - andlika lkask (Archangelica officinalis)
andlkov koen - emeice ern (Helleborus niger)
andlsk koen - andlika lkask (Archangelica officinalis)
anemonka - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
angelika - andlika lkask (Archangelica officinalis)
aniky - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
anjelika - andlika lkask (Archangelica officinalis)
anjelika - andlika lkask (Archangelica officinalis)
anzov bedrnk - anz vonn (Pimpinella anisum)
an - anz vonn (Pimpinella anisum)
apemum - mandragora lkask (Mandragora officinarum), Egypt
apich - celer (Apium graveolens)
apich bahnit - celer (Apium graveolens)
apich zahradn - petrel set (Petroselinum sativum)
arcislz - kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris)
arcisln - kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris)
arkadsk svin bob - bln ern (Hyoscyamus niger)
artyok - kardus zahradn (Cynara cardunculus)
arsena - mandragora lkask (Mandragora officinarum)
asperelka dobrovonn - mainka vonn (Asperula odorata)
asperelka drobav - mainka vonn (Asperula odorata)

atlacier - prvosenka jarn (Primula veris)
B
babe - brambor (Solanum tuberosum)
babika - sedmikrska obecn (Bellis perennis)
bab dryk - skoec obecn (Ricinus communis)
bab hnv - lopuch (Lappa), jehlice trnit (Ononis spinosa), ostropestec marinsk
(Silybum marianum), kopiva dvoudom (Urtica dioica), hloh obecn (Crataegus
oxyacantha)
bab koen - lopuch (Lappa)
bab ucho - jitrocel kopinat (Plantago lanceolata)
babka - jitrocel kopinat (Plantago lanceolata)
babky - lopuch (Lappa)
babsk ucho - alvj lkask (Salvia officinalis), jitrocel vt (Plantago major), kon-
tryhel obecn (Alchemilla vulgaris), mochna ntrnk (Potentilla tormentilla)
babua - podbl obecn (Tussilago farfara)
babuka - podbl obecn (Tussilago farfara)
bakorky - omj alamounek (Aconitum napellus)
baldran - kozlk lkask (Valeriana officinalis)
baldrn - kozlk lkask (Valeriana officinalis)
baldryn - kozlk lkask (Valeriana officinalis)
balan - mta kadeav (Mentha spicata var. crispata)
balan kadeav - mta kadeav (Mentha spicata var. crispata)
balan kudrnat - mta kadeav (Mentha spicata var. crispata)
balan zahradn - mta kadeav (Mentha spicata var. crispata)
balnek - mta kadeav (Mentha spicata var. crispata)
balm - mta (Mentha)
bandor - brambor (Solanum tuberosum)
bandora - brambor (Solanum tuberosum)
bandur - brambor (Solanum tuberosum)
bandura - brambor (Solanum tuberosum)
bardana - lopuch (Lappa)
barvka - borvka ern (Vaccinium myrtillus)
barvika - vlatovink vt (Chelidonium majus)
baza - bez ern (Sambucus nigra)
bazalika - bazalka prav (Ocimum basilicum)
bazalika - bazalka prav (Ocimum basilicum)
baziky - bez ern (Sambucus nigra)
bazilika plan - hluchavka bl (Lamium album)
bazilikum - bazalka prav (Ocimum basilicum)
bazalka indick - bazalka prav (Ocimum basilicum)
bebrnk - bedrnk obecn (Pimpinella saxifraga)
bederenek - bedrnk obecn (Pimpinella saxifraga)
bedernica - bedrnk obecn (Pimpinella saxifraga)
bedernek - bedrnk obecn (Pimpinella saxifraga)

bedernk - bedrnk obecn (Pimpinella saxifraga)
bedrmor - bedrnk obecn (Pimpinella saxifraga)
bedrn hlza - bedrnk obecn (Pimpinella saxifraga)
bedrnek - bedrnk obecn (Pimpinella saxifraga)
bedinec - bedrnk obecn (Pimpinella saxifraga)
beladona - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
belian - bln ern (Hyoscyamus niger)
benedykt - kuklk mstsk (Geum urbanum)
benedyktov koen - kuklk mstsk (Geum urbanum)
beran jazyk - jitrocel kopinat (Plantago lanceolata)
beran ocas - had koen vt (Bistorta major)
bereza - bza blokor (Betula pendula)
berberka - dil obecn (Berberis vulgaris)
bertan - bean popnav (Hedera helix)
betrant - bean popnav (Hedera helix)
betonika - bza blokor (Betula pendula)
betonie - bukvice lkask (Betonica officinalis)
betouka - bza blokor (Betula pendula)
bez bl - bez ern (Sambucus nigra)
bez domc - bez ern (Sambucus nigra)
bez ps - bez ern (Sambucus nigra)
bez psounsk - bez ern (Sambucus nigra)
bez smradlav - bez ern (Sambucus nigra)
beza - bez ern (Sambucus nigra)
bezinka ern - bez ern (Sambucus nigra)
bezinky - bez ern (Sambucus nigra)
bezlist - peslika roln (Equisetum arvense)
bezov - bez ern (Sambucus nigra)
bezov kvt - kvt bezu ernho (Sambucus nigra)
bdinec - bedrnk obecn (Pimpinella saxifraga)
blena - bln ern (Hyoscyamus niger)
blice - vrba bl (Salix alba)
blmov koen - vlatovink vt (Chelidonium majus)
biok - bean popnav (Hedera helix)
bidi - bedrnk obecn (Pimpinella saxifraga)
bimbovka - konvalinka vonn (Convallaria majalis)
biserka - konvalinka vonn (Convallaria majalis)
bl bukvice - prvosenka jarn (Primula veris)
bl buina - jablenk obecn (Marrubium vulgare)
bl trn - dil obecn (Berberis vulgaris)
bl bez - bez ern (Sambucus nigra)
bl jablenk - jablenk obecn (Marrubium vulgare)
bser - konvalinka vonn (Convallaria majalis)
blakota - bolehlav plamat (Conium maculatum)
bln - bln ern (Hyoscyamus niger)

blznek - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
blznek ertv - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
blzniv tee - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
blecha ps - skoec obecn (Ricinus communis)
blekot - bln ern (Hyoscyamus niger)
blm - bln ern (Hyoscyamus niger)
blen - bln ern (Hyoscyamus niger)
blen hork - bln ern (Hyoscyamus niger)
bln - bln ern (Hyoscyamus niger)
blnov koen - bln ern (Hyoscyamus niger)
blivaka - peslika roln (Equisetum arvense)
bloud - prvosenka jarn (Primula veris)
blud - prvosenka jarn (Primula veris)
blu - bean popnav (Hedera helix)
bluva - kruina olov (Frangula alnus)
blm ern - bln ern (Hyoscyamus niger)
bob arkadsk svin - bln ern (Hyoscyamus niger)
bobkov re - oleandr prav (Nerium oleander)
bobkovnice oleandr - oleandr prav (Nerium oleander)
bobek - vachta trojlist (Menyanthes trifoliata)
bobl - brambor (Solanum tuberosum)
bodlek - benedikt lkask (Cnicus benedictus)
bodlk - lopuch (Lappa), eetlk poistiv (Rhamnus catharica)
bodlk hok - benedikt lkask (Cnicus benedictus)
bodlk poehnan - benedikt lkask (Cnicus benedictus)
bodlkov jablko - durman obecn (Datura stramonium)
bodlav jablko - durman obecn (Datura stramonium)
bodlav jeek - durman obecn (Datura stramonium)
bokonice - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
bolehlav - nkdy je mnn bln ern (Hyoscyamus niger)
bolehlav kropenat - bolehlav plamat (Conium maculatum)
bolehlav skvrnit - bolehlav plamat (Conium maculatum)
bolehlav vt - bolehlav plamat (Conium maculatum)
bolerz - jalovec obecn (Juniperus communis)
bolerz - jalovec obecn (Juniperus communis)
bolk - vlatovink vt (Chelidonium majus)
bor - borovice lesn (Pinus silvestris), jalovec obecn (Juniperus communis)
bora - brutnk lkask (Borago officinalis)
bork - brutnk lkask (Borago officinalis)
bor - borovice lesn (Pinus silvestris)
borec borovice lesn (Pinus silvestris)
-
bore - brutnk lkask (Borago officinalis)

Rejstk lidovch nzv livch rostlin 49 8
borove - jalovec obecn (Juniperus communis)

borov - jalovec obecn (Juniperus communis)
borovec - jalovec obecn Quniperus communis)
borovica - borovice lesn (Pinus silvestris)
borovika - jalovec obecn Quniperus communis)
boroviky - jalovec obecn Quniperus communis)
borovka - borvka ern (Vaccinium myrtillus), jalovec obecn Quniperus communis)
borv - borvka ern (Vaccinium myrtillus)
borvky - jalovec obecn (Juniperus communis)
borvky erven - brusinka obecn (Rhodococcum vitis - idaea)
borvnice - borvka ern (Vaccinium myrtillus)
boryt - brutnk lkask (Borago officinalis)
bocov koen - mainka vonn (Asperula odorata)
boec - mainka vonn (Asperula odorata)
bo devce - pelynk brotan (Artemisia abrotanum)
bo devec - pelynk brotan (Artemisia abrotanum)
bosk pomoc - esnek (Allium sativum)
bo poten - svtlk lkask (Euphrasia officinalis)
bo trva - pskavice eck seno (Trigonella foenum - graeceum), svtlk lkask
(Euphrasia officinalis)
brada koz - prvosenka jarn (Primula veris)
bradavin koen - vlatovink vt (Chelidonium majus)
bradavink - lnice kvtel (Linaria vulgaris), vlatovink vt (Chelidonium majus)
bradavnk - svtlk lkask (Euphrasia officinalis)
brambola - brambor (Solanum tuberosum)
brambour - brambor (Solanum tuberosum)
brambur - brambor (Solanum tuberosum)
branibory - brambor (Solanum tuberosum)
brantovn zelina - durman obecn (Datura stramonium)
bratan - bean popnav (Hedera helix)
bratn - bean popnav (Hedera helix)
berctn - bean popnav (Hedera helix)
bresk - jeb obecn (Sorbus aucuparia)
brest - jeb obecn (Sorbus aucuparia)
brean - bean popnav (Hedera helix)
bretran - bean popnav (Hedera helix)
brieka - durman obecn (Datura stramonium)
brotan - pelynk brotan (Artemisia abrotanum)
brotanov zelina - pelynk brotan (Artemisia abrotanum)
brota - pelynk brotan (Artemisia abrotanum)
brotn - pelynk brotan (Artemisia abrotanum)
bruntn mek - kosatec (Iris)
bruslinky - brusinka obecn (Rhodococcum vitis - idaea)
brusnice brusinka - brusinka obecn (Rhodococcum vitis - idaea)
brustvorec - pukvorec obecn (Acorus calamus)
brukovec - pukvorec obecn (Acorus calamus)

brutnat bukvice - bza blokor (Betula pendula)
betan - bean popnav (Hedera helix)
betn - bean popnav (Hedera helix)
betn vt - bean popnav (Hedera helix)
betk - bean popnav (Hedera helix)
bek - bean popnav (Hedera helix)
ben - bean popnav (Hedera helix)
beza - bza blokor (Betula pendula)
bezina - bza blokor (Betula pendula)
bestran - bean popnav (Hedera helix)
bean - bean popnav (Hedera helix)
ben - bean popnav (Hedera helix)
bezka - bza blokor (Betula pendula)
bza bl - bza blokor (Betula pendula)
bzka - bza blokor (Betula pendula)
bugaka - durman obecn (Datura stramonium)
bujaina - durman obecn (Datura stramonium)
bujaka - durman obecn (Datura stramonium)
bujank - durman obecn (Datura stramonium)
bukovice - prvosenka jarn (Primula veris)
bukvice - prvosenka jarn (Primula veris)
bukvice bl - prvosenka jarn (Primula veris)
bukvice brutnat - bza blokor (Betula pendula)
bukvice ern - bza blokor (Betula pendula)
bukvice svatojnsk - prvosenka jarn (Primula veris)
bukvicov bylina - bukvice lkask (Betonica officinalis)
bukvika - prvosenka jarn (Primula veris)
burk - brutnk lkask (Borago officinalis)
buina - jablenk obecn (Marrubium vulgare)
buina bl - jablenk obecn (Marrubium vulgare)
butr - posed bl (Bryonia alba)
bylina bukvicov - bukvice lkask (Betonica officinalis)
bylina denn - prvosenka jarn (Primula veris)
bylina dnav - prvosenka jarn (Primula veris)
bylina ertova - bln ern (Hyoscyamus niger)
bylina holub - spor lkask (Verbena officinalis)
bylina hok - zemlu lkask (Centaurium erythraea)
bylina hebkov - kuklk mstsk (Geum urbanum)
bylina Jasoova - bln ern (Hyoscyamus niger)
bylina jatern - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
bylina kravsk - posed bl (Bryonia alba)
bylina mrtvin - prvosenka jarn (Primula veris)
bylina otvrac - skoec obecn (Ricinus communis)
bylina psotnkov - violka trojbarevn (Viola tricolor)
bylina sladkohok - potmchu popnav (Solanum dulcamara)

bylina slunen - rosnatka okrouhlolist (Drosera rotundifolia)
bylina srden - violka trojbarevn (Viola tricolor)
bylina sv. Jakuba - starek obecn (Senecio vulgaris)
bylina sv. Jana - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
bylina sv. Petra - prvosenka jarn (Primula veris)
bylina svat - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
bylina svatojnsk - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
bylina lakov - prvosenka jarn (Primula veris)
bylina lakovn - prvosenka jarn (Primula veris)
bylina trojice - violka trojbarevn (Viola tricolor)
bylina trojin - violka trojbarevn (Viola tricolor)
bylina vtrn - mta peprn (Mentha piperita)
bylina vtzn - podbl obecn (Tussilago farfara)
bylina vmnk - bln ern (Hyoscyamus niger)
byliek - proskurnk lkask (Althaea officinalis)
bz - bez ern (Sambucus nigra)
bzinky - bez ern (Sambucus nigra)
C
calode - vlatovink vt (Chelidonium majus)
candaln - vlatovink vt (Chelidonium majus)
cebula - urginea pmosk (Urginea maritima)
celadona - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celado - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celadun - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celadun - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celaduk - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celadyn - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celdn - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celdon - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celdo - jitrocel kopinat (Plantago lanceolata), vlatovink vt
(Chelidonium majus)
celdoun - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celdun - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celdun - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celdu - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celednek - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celedo - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celedunk - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celedu - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celeduk - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celemenk - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celiana - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celidan - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celidan velk - vlatovink vt (Chelidonium majus)

celidana - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celidnka - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celidon - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celidon vt - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celidona - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celidonia - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celidonice - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celidonie vt - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celidon - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celido - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celigan - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celign - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celigona - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celigonka - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celiston - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celk - zlatobl obecn (Solidago virgaurea)
celk zlatobl - zlatobl obecn (Solidago virgaurea)
celnek - jitrocel kopinat (Plantago lanceolata)
celnk - jitrocel kopinat (Plantago lanceolata)
celnkov koen - kostival lkask (Symphytum officinale)
celode - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celodj - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celodolin - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celodunk - vlatovink vt (Chelidonium majus)
celoduk - vlatovink vt (Chelidonium majus)
cendalia - vlatovink vt (Chelidonium majus)
cendeln - vlatovink vt (Chelidonium majus)
cendlie - vlatovink vt (Chelidonium majus)
cendelia - vlatovink vt (Chelidonium majus)
cendelina - vlatovink vt (Chelidonium majus)
cendeln - vlatovink vt (Chelidonium majus)
cendoln - vlatovink vt (Chelidonium majus)
ceplek - peslika roln (Equisetum arvense)
cermnek - vlatovink vt (Chelidonium majus)
cibule esnekov - esnek (Allium sativum)
cibule drykov - esnek (Allium sativum)
cibule mosk - urginea pmosk (Urginea maritima)
cibule paitky - esnek (Allium sativum)
cicmuek - mandragora lkask (Mandragora officinarum)
cicvr - kaprad' samec (Dryopteris filix - mas)
cignovy gat - alvj lkask (Salvia officinalis)
cigorka - ekanka obecn (Cichorium intybus)
cichorie - ekanka obecn (Cichorium intybus)
ciknka - sedmikrska obecn (Bellis perennis)
ciknsk jablko - durman obecn (Datura stramonium)

ciknsk eb - ebek obecn (Achillea millefolium)
cikorie - ekanka obecn (Cichorium intybus)
cikorka - ekanka obecn (Cichorium intybus)
cintorie - zemlu lkask (Centaurium erythraea)
cizinka - pohanka obecn (Fagopyrum vulgare)
csask svce - divizna velkokvt (Verbascum thapsiforme)
cubet lkask - benedikt lkask (Cnicus benedictus)
C
abr - saturejka zahradn (Satureja hortensis)
akanka - ekanka obecn (Cichorium intybus)
aganka - ekanka obecn (Cichorium intybus), spor lkask
(Verbena officinalis)
antoryjka - zemlu lkask (Centaurium erythraea)
arodjnick koen - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
arovnk - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
ekanec - ekanka obecn (Cichorium intybus)
eknek - ekanka obecn (Cichorium intybus), chrpa poln
(Centaurea segetum)
emerica - emeice ern (Helleborus niger)
emerka - emeice ern (Helleborus niger)
emerka lkask - emeice ern (Helleborus niger)
emeica - emeice ern (Helleborus niger)
endeln - vlatovink vt (Chelidonium majus)
endoln - vlatovink vt (Chelidonium majus)
epiky farovy - dil obecn (Berberis vulgaris)
eremcha - kruina olov (Frangula alnus)
ern bezinka - bez ern (Sambucus nigra)
ern bukvice - bza blokor (Betula pendula)
ern jahoda - borvka ern (Vaccinium myrtillus)
ern malena - ostruink (Rubus fruticosus)
ern malina - ostruink (Rubus fruticosus)
ern edkev - edkev set, odrda ern (Raphanus sativus, var. nigra)
ern divok ten - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
ern koen - emeice ern (Helleborus niger), kostival lkask (Symphytum
officinale)
ern ps vno - posed bl (Bryonia alba)
ern ten - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
ern vin - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
ernice - borvka ern (Vaccinium myrtillus), ostruink (Rubus fruticosus)
ernokoen - emeice ern (Helleborus niger)
ern bez - bez ern (Sambucus nigra)
ern blm - bln ern (Hyoscyamus niger)
ern helebor - emeice ern (Helleborus niger)
ern ellebor - emeice ern (Helleborus niger)

ern kornek - emeice ern (Hellehorus niger)
ern koen - emeice ern (Hellehorus niger), kostival lkask (Symphytum
officinale)
ern konek - emeice ern (Hellehorus niger)
ern mk - hln ern (Hyoscyamus niger)
ern rek - indava evropsk (Sanicula europaea)
ertikus - kozlk lkask (Valeriana officinalis)
ert hlava - durman obecn (Datura stramonium)
ert kus - posed bl (Bryonia alba)
ert ocet - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
ert pro - kapra samec (Dryopteris filix - m as)
erti pyro - kaprad' samec (Dryopteris filix - mas)
ertova bylina - bln ern (Hyoscyamus niger)
ertova tee - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
ertovo jablko - brambor (Solanum tuberosum)
ertovo pe - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
ertovo ebro - kaprad' samec (Dryopteris filix - m as)
ertv blznek - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
ertv pr - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
ertv spr - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
erven malina - malink obecn (Rubus idaeus)
erven borvky - brusinka obecn (Rhodococcum vitis - idaea)
erven jahody - jahodnk obecn (Fragaria vesca)
erven psinky - potmchuf popnav (Solanum dulcamara)
ervenka - emeice ern (Helleborus niger)
ervenkov koen - emeice ern (Helleborus niger)
erven zvoneek - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
esnekov cibule - esnek (Allium sativum)
esnok - esnek (Allium sativum)
ibr - saturejka zahradn (Satureja hortensis)
ieretka - borvka ern (Vaccinium myrtillus)
ieetka - borvka ern (Vaccinium myrtillus)
ioretka - borvka ern (Vaccinium myrtillus)
imelice - emeice ern (Helleborus niger)
imerka - emeice ern (Helleborus niger)
imetice - emeice ern (Helleborus niger)
pr ertv - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
tylstek - favel kysel (Oxalis acetosella)
ubet - benedikt lkask (Cnicus benedictus)
ubet lkask - benedikt lkask (Cnicus benedictus)
uoriedka - borvka ern (Vaccinium myrtillus)
umbrk - lopuch (Lappa)
umbrt - lopuch (Lappa)
D
dalibor - emeice ern (Helleborus niger)
dar nebesk - vlatovink vt (Chelidonium majus)
demut - tymin obecn (Thymus vulgaris)
demu - tymin obecn (Thymus vulgaris)
denn bylina - prvosenka jarn (Primula veris)
denn koen - prvosenka jarn (Primula veris)
denn pa - posed bl (Bryonia alba)
dnav bylina - prvosenka jarn (Primula veris)
deruzda - bza blokor (Betula pendula)
devandula - levandule lkask (Lavandula officinalis)
devandule - levandule lkask (Lavandula officinalis)
devaternk - podbl obecn (Tussilago farfara)
devaterolist - posed bl (Bryonia alba)
devtsil - podbl obecn (Tussilago farfara)
dmut - tymin obecn (Thymus vulgaris)
ddek - posed bl (Bryonia alba)
dhel - andlika lkask (Archangelica officinalis)
dhel lkask - andlika lkask (Archangelica officinalis)
dhyl - andlika lkask (Archangelica officinalis)
dravec - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
dsnk - routa vonn (Ruta graveolens)
dtel kysel - avel kysel (Oxalis acetosella)
dtel zaje - avel kysel (Oxalis acetosella)
dtelina kysel - avel kysel (Oxalis acetosella)
dvina - divizna velkokvt (Verbascum thapsiforme)
dvizna - divizna velkokvt (Verbascum thapsiforme)
diptam - temdava bl (Dictamus albus)
diptan - temdava bl (Dictamus albus)
div tamaryka - dil obecn (Berberis vulgaris)
div veskya - jeb obecn (Sorbus aucuparia)
div proso - peslika roln (Equisetum arvense)
divok majornka - dobromysl obecn (Origanum vulgare)
div mukt - kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris)
div vini - potmchu popnav (Solanum dulcamara), posed bl (Bryonia alba)
divizna obecn - divizna velkokvt (Verbascum thapsiforme)
divok re - re pkov (Rosa canina)
divok vka - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
divok proso - peslika roln (Equisetum arvense)
divok vno - dil obecn (Berberis vulgaris)
divok katan - jrovec mad'al (Aesculus hippocastanum)
dobr mysl - majornka zahradn (Majorana hortensis)
dobromysl vonkras - majornka zahradn (Majorana hortensis)
dobromyslo - majornka zahradn (Majorana hortensis)
dobr koen - emeice ern (Helleborus niger)
doubravnice - meduka lkask (Melissa officinalis)

douka mate - matedouka obecn (Thymus seropyllum)
dounk - meduka lkask (Melissa officinalis)
dounk lkask - meduka lkask (Melissa officinalis)
dra - dil obecn (Berberis vulgaris)
dra jahody - dil obecn (Berberis vulgaris)
dragon - pelynk kozalec (Artemisia dracunculus)
drah strom - dil obecn (Berberis vulgaris)
drakova jahoda - dil obecn (Berberis vulgaris)
dravnicovina - vlatovink vt (Chelidonium majus)
dr - dil obecn (Berberis vulgaris)
dre - dil obecn (Berberis vulgaris)
drbava - mainka vonn (Asperula odorata)
dryk - skoec obecn (Ricinus communis), esnek (Allium sativum)
drykov cibule - esnek (Allium sativum)
drystal - dil obecn (Berberis vulgaris)
dra - dil obecn (Berberis vulgaris)
del - dil obecn (Berberis vulgaris)
detel - dil obecn (Berberis vulgaris)
detlice - dil obecn (Berberis vulgaris)
devce bo - pelynk brotan (Artemisia abrotanum)
devec bo - pelynk brotan (Artemisia abrotanum)
devec my - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
devenk - kozlk lkask (Valeriana officinalis)
devn va - dil obecn (Berberis vulgaris)
devinka - pelynk brotan (Artemisia abrotanum)
devnk - pelynk brotan (Artemisia abrotanum)
devo my - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
devolez - bean popnav (Hedera helix)
dezalka - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
distka ku - prvosenka jarn (Primula veris)
dslina - dil obecn (Berberis vulgaris)
dst - dil obecn (Berberis vulgaris)
dst ku - prvosenka jarn (Primula veris)
dsta - dil obecn (Berberis vulgaris)
dstal - dil obecn (Berberis vulgaris)
distl - dil obecn (Berberis vulgaris)
d - dil obecn (Berberis vulgaris)
dial - dil obecn (Berberis vulgaris)
dzdalka - dil obecn (Berberis vulgaris)
dubnov kvtina - prvosenka jarn (Primula veris)
dubov mejl - jmel bl (Viscum album)
dubravnk - meduka lkask (Melissa officinalis)
dudain - mandragora lkask (Mandragora officinarum), hebr.
dudy - omj alamounek (Aconitum napellus)
duha - kosatec (Iris)

dulenka - levandule lkask (Lavandula officinalis)
dunda - jablenk obecn (Marrubium vulgare)
dunda koi - anta koi (Nepeta cataria)
durata - durman obecn (Datura stramonium)
duvok - peslika roln (Equisetum arvense)
dymin - tymin obecn (Thymus vulgaris)
dyminek - tymin obecn (Thymus vulgaris)
dymnica - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
dmica - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
dmnica - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
dmk - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
blkv koen - posed bl (Bryonia alba)

d'blova okurka - durman obecn (Datura stramonium)
blovo jablko - durman obecn (Datura stramonium)
E
efaj - bean popnav (Hedera helix)
efajl - bean popnav (Hedera hel ix )
efej - bean popnav (Hedera helix)
egyptsk mana - kasie senna (Cassia senna)
elebor - emeice ern (Helleborus niger)
ellebor - emeice ern (Helleborus niger)
encin - hoec lut (Gentiana lutea)
epfajl - bean popnav (Hedera helix)
erteple - brambor (Solanum tuberosum)
estragon - pelynk kozalec (Artemisia dracunculus)
F
fajfky - prvosenka jarn (Primula veris)
falen pukvorec - kosatec lut (Iris pseudacorus)
farovy epiky - dil obecn (Berberis vulgaris)
fenegrek - pskavice eck seno (Trigonella foenum - graeceum)
fenugrek - pskavice eck seno (Trigonella foenum - graeceum)
feraina - kapra' samec (Dryopteris filix - mas)
feraina - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
fereina - kapra' samec (Dryopteris filix - mas)
fialiky - violka trojbarevn (Viola tricolor)
fialka - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis), violka vonn
(Viola odorata)
fialka jarn - violka vonn (Viola odorata)
fialka modr - violka vonn (Viola odorata)
fialka vonn - violka vonn (Viola odorata)
fialkov koen - kosatec (Iris)

fialky - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
fialky ps - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
fous - divizna velkokvt (Verbascum thapsiforme)
furgacie - bln ern (Hyoscyamus niger)
G
galatky - prvosenka jarn (Primula veris)
galgan - mochna ntrnk (Potentilla tormentilla)
gaka - prvosenka jarn (Primula veris)
gdoule - kdoulo obecn (Cydonia oblonga)
gencin - hoec lut (Gentiana lutea)
gertrudka - routa vonn (Ruta graveolens)
gertrdka - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
gmeili - jmel bl (Viscum album)
gmejl - jmel bl (Viscum album)
gombky - konvalinka vonn (Convallaria majalis)
gonvalia - konvalinka vonn (Convallaria majalis)
gyr - bolehlav plamat (Conium maculatum)
H
habzina - bez ern (Sambucus nigra)
habina - bez ern (Sambucus nigra)
had hrozinky - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
had mech - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
had ml - vlatovink vt (Chelidonium majus)
had ml - smetanka lkask (Taraxacum officinale),
vlatovink vt (Chelidonium majus)
had stecha - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
had trak - zlatobl obecn (Solidago virgaurea)
had ten - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
had ebro - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
hadovec - had koen vt (Bistorta major)
hadovka - had koen vt (Bistorta major)
hadrika - pohanka obecn (Fagopyrum vulgare)
hafera - borvka ern (Vaccinium myrtillus)
hafery - borvka ern (Vaccinium myrtillus)
hajdina - pohanka obecn (Fagopyrum vulgare)
hajdua - pohanka obecn (Fagopyrum vulgare)
hali - bedrnk obecn (Pimpinella saxifraga)
hanika - ekanka obecn (Cichorium intybus)
harmonek - hemnek prav (Chamomilla recutita)
haryka - pohanka obecn (Fagopyrum vulgare)
hemnek mal - hemnek prav (Chamomilla recutita)
hemnek obyejn - hemnek prav (Chamomilla recutita)
hemnek poln - hemnek prav (Chamomilla recutita)
hedue - pohanka obecn (Fagopyrum vulgare)
hejdue - pohanka obecn (Fagopyrum vulgare)
helebor - emeice ern (Helleborus niger)
hemeln - omj alamounek (Aconitum napellus)
hladovnka - sedmikrska obecn (Bellis perennis)
hlava Adamova - posed bl (Bryonia alba)
hlava ert - durman obecn (Datura stramonium)
hlava mnisk - smetanka lkask (Taraxacum officinale)
hlava jekov - durman obecn (Datura stramonium)
hledk - lnice kvtel (Linaria vulgaris), svtlk lkask (Euphrasia officinalis)
hlisnk - zemlu lkask (Centaurium erythraea)
hlstnk - zemlu lkask (Centaurium erythraea)
hlza bedrn - bedrnk obecn (Pimpinella saxifraga)
hlzn koen - mainka vonn (Asperula odorata)
hlzov koen - emeice ern (Helleborus niger)
hlzov koen - emeice ern (Helleborus niger)
hlohov ml - vlatovink vt (Chelidonium majus)
hlohyn - hloh obecn (Crataegus oxyacantha)
hloch - hloh obecn (Crataegus oxyacantha)
hloek - hloh obecn (Crataegus oxyacantha)
hluch kopiva - hluchavka bl (Lamium album)
hluzk - emeice ern (Helleborus niger)
hnv bab - lopuch (Lappa), jehlice trnit (Ononis spinosa)
hnzdo kohout - pivoka lkask (Paeonia officinalis)
hojlek - jitrocel kopinat (Plantago lanceolata)
holub bylina - spor lkask (Verbena officinalis)
holub zelina - spor lkask (Verbena officinalis)
hork blen - bln ern (Hyoscyamus niger)
horn krupn - bean popnav (Hedera helix)
horsk koen - emeice ern (Helleborus niger)
hok bylina - zemlu lkask (Centaurium erythraea)
hok list - lopuch (Lappa)
hok bodlk - benedikt lkask (Cnicus benedictus)
hok jetel - vachta trojlist (Menyanthes trifoliata)
hok kek - vtod hok (Polygala amara)
hok lupen - lopuch (Lappa)
hok mech - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
hok pelu - pelynk prav (Artemisia absinthium)
hok epk - lopuch (Lappa)
hoksladk - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
hok stbrnk - pelynk prav (Artemisia absinthium)
hosten zelina - potmchut popnav (Solanum dulcamara)
houstka - prvosenka jarn (Primula veris)
hranice - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
hreka - pohanka obecn (Fagopyrum vulgare)

hromotesk - netesk sten (Sempervivum tectorum)
hromov koen - emeice ern (Helleborus niger)
hrozinky had - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
hroznk - medvdice lkask (Arctostaphyllos uva - ursi)
hruov - konvalinka vonn (Convallaria majalis)
hrun jablo - kdoulo obecn (Cydonia oblonga)
hrutika - konvalinka vonn (Convallaria majalis)
hrutika irok - konvalinka vonn (Convallaria majalis)
hbet koi - peslika roln (Equisetum arvense)
hebek - ebek obecn (Achillea millefolium), epk lkask
(Agrimonia eupatoria)
hebkov bylina - kuklk mstsk (Geum urbanum)
hebkov kopeek - kuklk mstsk (Geum urbanum)
heka - pohanka obecn (Fagopyrum vulgare)
huba kap - bln ern (Hyoscyamus niger), nprstnk nachov (Digitalis purpurea)
hubika - lnice kvtel (Linaria vulgaris)
hubiky ov - lnice kvtel (Linaria vulgaris)
hubilen - lnice kvtel (Linaria vulgaris)
hulk - bez ern (Sambucus nigra)
hular - bez ern (Sambucus nigra)
hural - bez ern (Sambucus nigra)
hus jazek - ebek obecn (Achillea millefolium)
hus kap - smetanka lkask (Taraxacum officinale)
hus kvtko - sedmikrska obecn (Bellis perennis)
hus mdlo - prtrnk lys (Herniaria glabra)
hus noha - kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris)
hus noka - kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris)
hus nka - kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris)
hus ocsek - ebek obecn (Achillea millefolium)
hus packa - kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris)
hus peslika - peslika roln (Equisetum arvense)
hus stopky - kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris)
hus vno - konvalinka vonn (Convallaria majalis)
hl Petrova - divizna velkokvt (Verbascum thapsiforme)
hvzdo - kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris), plicnk lkask
(Pulmonaria officinalis)
hvozd vl - durman obecn (Datura stramonium)
hybiek - proskurnk lkask (Althaea officinalis)
hyzop - yzop lkasky (Hyssopus officinalis)
CH
chabza - bez ern (Sambucus nigra)
chabzda - bez ern (Sambucus nigra)
chabzd - bez ern (Sambucus nigra)
charba - chrpa poln (Centaurea segetum)

charpa - chrpa poln (Centaurea segetum)
charva - chrpa poln (Centaurea segetum)
chebd - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
chebdov kvt - kvt bezu ernho (Sambucus nigra)
chebst - bez ern (Sambucus nigra)
chebz - bez ern (Sambucus nigra)
chebz - bez ern (Sambucus nigra)
chebzk - bez ern (Sambucus nigra)
chebzinky - bez ern (Sambucus nigra)
chebzov kvt - kvt bezu ernho (Sambucus nigra)
cheb - bez ern (Sambucus nigra)
chejchavka - emeice ern (Helleborus niger)
chlebnek - pelynk prav (Artemisia absinthium)
chlb vran - spor lkask (Verbena officinalis)
chlb zaje - ebek obecn (Achillea millefolium)
chlstnk - zemlu lkask (Centaurium erythraea)
chlupat jablko - durman obecn (Datura stramonium)
chmel obecn - chmel otiv (Humulus lupulus)
choce - lopuch (Lappa)
chodec - matedouka obecn (Thymus seropyllum)
chrap - oek krlovsk (Juglans regia)
chren - ken selsk (Armoracia rusticana)
chrop - kostival lkask (Symphytum officinale)
chen - ken selsk (Armoracia rusticana)
chudobnka - sedmikrska obecn (Bellis perennis)
chudobika - sedmikrska obecn (Bellis perennis)
chudobinka - sedmikrska obecn (Bellis perennis),
chudobka - sedmikrska obecn (Bellis perennis)
chu - bedrnk obecn (Pimpinella saxifraga)
chvista - dil obecn (Berberis vulgaris)
chvoj - borovice lesn (Pinus silvestris)
chvojka - jalovec obecn (Juniperus communis)
chvost - peslika roln (Equisetum arvense)
chvost my - ebek obecn (Achillea millefolium)
chvost vl - alvj lkask (Salvia officinalis)
chvost volov - divizna velkokvt (Verbascum thapsiforme)
chvos - peslika roln (Equisetum arvense)
chvostek my - ebek obecn (Achillea millefolium)
chvostk my - ebek obecn (Achillea millefolium)
chvj - borovice lesn (Pinus silvestris)
chvje - borovice lesn (Pinus silvestris)
chytavky - lopuch (Lappa)
I
ibi - proskurnk lkask (Althaea officinalis)
ibiek - proskurnk lkask (Althaea officinalis)
indinsk penice - kukuice set (Zea mays)
indinsk obil - kukuice set (Zea mays)
indick bazalka - bazalka prav (Ocimum basilicum)
indick penice - kukuice set (Zea mays)
Isidina slza - spor lkask (Verbena officinalis)
islandsk liejnk - puklka islandsk (Cetraria islandica)
italsk kopr - fenykl obecn (Foeniculum vulgare)
itrocn - jitrocel kopinat (Plantago lanceolata)
izobek - yzop lkask (Hyssopus officinalis)
J
jablenk bl - jablenk obecn (Marrubium vulgare)
jablenk vonn - jablenk obecn (Marrubium vulgare)
jablko - mandragora lkask (Mandragora officinarum)
jablko bodlav - durman obecn (Datura stramonium)
jablko bodlkov - durman obecn (Datura stramonium)
jablko ciknsk - durman obecn (Datura stramonium)
jablko ertovo - brambor (Solanum tuberosum)
jablko blovo - durman obecn (Datura stramonium)
jablko panensk - durman obecn (Datura stramonium)
jablko svinsk - durman obecn (Datura stramonium)
jablko trnov - durman obecn (Datura stramonium)
jablko vl - durman obecn (Datura stramonium)
jablko zemsk - brambor (Solanum tuberosum)
jablo hrun - kdoulo obecn (Cydonia oblonga)
jabounek klas - jablenk obecn (Marrubium vulgare)
jablouka - brambor (Solanum tuberosum)
jahoda ern - borvka ern (Vaccinium myrtillus)
jhoda drakova - difl obecn (Berberis vulgaris)
jahoda lesn - jahodnk obecn (Fragaria vesca)
jahoda mal - jahodnk obecn (Fragaria vesca)
jahoda podzemsk - jahodnk obecn (Fragaria vesca)
jahoda vl - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
jahoda zl - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
jahoda zmij - posed bl (Bryonia alba), Rusko
jahodnk vl - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
jahody arodjnice - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
jadlovec - jalovec obecn Quniperus communis)
jahodnk pospolit - jahodnk obecn (Fragaria vesca)
jahodnek - hemnek prav (Chamomilla recutita)
jahody erven - jahodnk obecn (Fragaria vesca)
jahody dra - difl obecn (Berberis vulgaris)
jahody vanarov - dil obecn (Berberis vulgaris)

jahdka - jahodnk obecn (Fragaria vesca)
jahdky jalovcov - jalovec obecn Uuniperus communis)
jahdka ps - kruina olov (Frangula alnus Mill.)
jahdky myrtov - borvka ern (Vaccinium myrtillus)
jahdky ps - eetlk poistiv (Rhamnus catharica)
jakubka - starek obecn (Senecio vulgaris)
jalov - jalovec obecn Uuniperus communis)
jalovinky - jalovec obecn (Juniperus communis)
jalovinky - jalovec obecn (Juniperus communis)
jamela - jmel bl (Viscum album)
janoklika - andlika lkask (Archangelica officinalis)
jarabina - jeb obecn (Sorbus aucuparia)
jaabina - jeb obecn (Sorbus aucuparia)
jasen - jasan ztepil (Fraxinus excelsior)
jase - jasan ztepil (Fraxinus excelsior)
jasin - jasan ztepil (Fraxinus excelsior)
jasin - jasan ztepil (Fraxinus excelsior)
jasoova bylina - bln ern (Hyoscyamus niger)
jatern zelina - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
jazejek - ebek obecn (Achillea millefolium)
jazyk beran - jitrocel kopinat (Plantago lanceolata)
jazyk ps - jitrocel kopinat (Plantago lanceolata)
jazyk sv. Jana - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
jazyk svatojnsk - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
jazyk volsk - jitrocel kopinat (Plantago lanceolata)
jazek hus - ebek obecn (Achillea millefolium)
jazek olovn - jitrocel kopinat (Plantago lanceolata)
jazek ps - jitrocel kopinat (Plantago lanceolata)
jternk - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
jtenk - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
jatrn bylina - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
jatrnk modr - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
jtrov trva - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
jtrovnk - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
jedhoj - omj alamounek (Aconitum napellus)
jedovatina - nprstnk nachov (Digitalis purpurea)
jehlice - jehlice trnit (Ononis spinosa)
jehb - jeb obecn (Sorbus aucuparia)
jelen rek - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
jelen skok - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
jemela - jmel bl (Viscum album)
jemela bl - jmel bl (Viscum album)
jemelo - jmel bl (Viscum album)
jemola - jmel bl (Viscum album)
Rejstk lidovch nzv livch rostlin 51 3
jerb - jeb obecn (Sorbus aucuparia)

jerbek - jeb obecn (Sorbus aucuparia)
jerabnk - jeb obecn (Sorbus aucuparia)
jerabina - jeb obecn (Sorbus aucuparia)
jeabina - jeb obecn (Sorbus aucuparia)
jebnk - jeb obecn (Sorbus aucuparia)
jesen - jasan ztepil (Fraxinus excelsior)
jesenka - temdava bl (Dictamus albus)
jesenec - chrpa poln (Centaurea segetum)
jesn - jasan ztepil (Fraxinus excelsior)
jetel hok - vachta trojlist (Menyanthes trifoliata)
jetel pro tst - avel kysel (Oxalis acetosella)
jetel vodn - vachta trojlist (Menyanthes trifoliata)
jetel zaje - avel kysel (Oxalis acetosella)
jetelek pro tst - avel kysel (Oxalis acetosella)
jetlek - avel kysel (Oxalis acetosella)
jetlek kysel - avel kysel (Oxalis acetosella)
jetlek zaje - avel kysel (Oxalis acetosella)
jetelov soka - avel kysel (Oxalis acetosella)
jeek - lopuch (Lappa)
jeek bodlav - durman obecn (Datura stramonium)
jeink - ostruink (Rubus fruticosus)
jeky - lopuch (Lappa)
jelk - durman obecn (Datura stramonium)
jekov hlava - durman obecn (Datura stramonium)
jekov palice - durman obecn (Datura stramonium)
jekovo jablko - durman obecn (Datura stramonium)
jelk - durman obecn (Datura stramonium)
jimel - jmel bl (Viscum album)
jiskerka - sedmikrska obecn (Bellis perennis)
jiskrka - sedmikrska obecn (Bellis perennis)
jitrocl - jitrocel kopinat' (Plantago lanceolata)
jitrocel piat - jitrocel kopinat (Plantago lanceolata)
jitroc - jitrocel kopinat (Plantago lanceolata)
jitrocil - jitrocel kopinat (Plantago lanceolata)
jrovec obecn - jrovec mad'al (Aesculus hippocastanum)
jmel - jmel bl (Viscum album)
jmel bl - jmel bl (Viscum album)
jml - jmel bl (Viscum al bum)
jml - jmel bl (Viscum album)
Jonovo stnidlo - skoec obecn (Ricinus communis)
Junonina slza - spor lkask (Verbena officinalis)
Jupiterv alud - oek krlovsk (Juglans regia)
K
kaenky - omj alamounek (Aconitum napellus)
kaenky lut - prvosenka jarn (Primula veris)
kaen mdlo - peslika roln (Equisetum arvense)
kainec - smetanka lkask (Taraxacum officinale)
kadrela - prvosenka jarn (Primula veris)
kadrle - prvosenka jarn (Primula veris)
kadrlka - prvosenka jarn (Primula veris), konvalinka vonn (Convallaria majalis)
kakue - sedmikrska obecn (Bellis perennis)
kakuka - sedmikrska obecn (Bellis perennis)
kalendule - msek lkask (Calendula officinalis)
kalhotky lut - prvosenka jarn (Primula veris)
kalina - bez ern (Sambucus nigra)
kaliny - brusinka obecn (Rhodococcum vitis - idaea)
kalina vlask - dil obecn (Berberis vulgaris)
kalink - dil obecn (Berberis vulgaris)
kalhotky - prvosenka jarn (Primula veris)
kalmus - pukvorec obecn (Acorus calamus)
kamen - oek krlovsk (Juglans regia)
kamilka - hemnek prav (Chamomilla recutita)
kamilky - hemnek prav (Chamomilla recutita)
kankalin - prvosenka jarn (Primula veris)
kanvi - peslika roln (Equisetum arvense)
kapalec - omj alamounek (Aconitum napellus)
kaprad - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
kapric - kapra samec (Dryopteris filix mas)
kap huba - bln ern (Hyoscyamus niger), nprstnk nachov (Digitalis purpurea)
kap kvt - bln ern (Hyoscyamus niger)
karafit mrl - msek lkask (Calendula officinalis)
karafitov koen - kuklk mstsk (Geum urbanum)
kardobenedykt - benedikt lkask (Cnicus benedictus)
kardus poehnan - benedikt lkask (Cnicus benedictus)
kartky - had koen vt (Bistorta major)
kartofel - brambor (Solanum tuberosum)
karuka - sedmikrska obecn (Bellis perennis)
kasie prav - kasie senna (Cassia senna)
kaice - prvosenka jarn (Primula veris)
kaika - bez ern (Sambucus nigra), prvosenka jarn (Primula veris)
kainec - smetanka lkask (Taraxacum officinale)
kaka - prvosenka jarn (Primula veris)
katan - jrovec matlal (Aesculus hippocastanum)
katan kosk - jrovec mad'al (Aesculus hippocastanum)
katan plan - jrovec madal (Aesculus hippocastanum)
katan svisk - jrovec madal (Aesculus hippocastanum)
katika - prvosenka jarn (Primula veris)
kateinky - prvosenka jarn (Primula veris)

kaukaln - prvosenka jarn (Primula veris)
kka - prvosenka jarn (Primula veris)
kva nmeck - ekanka obecn (Cichorium intybus)
kazival - kostival lkask (Symphytum officinale)
kejchavka ern - emeice ern (Helleborus niger)
klapek - prvosenka jarn (Primula veris)
klas vonn - jablenk obecn (Marrubium vulgare)
klep - prvosenka jarn (Primula veris)
klepek - prvosenka jarn (Primula veris)
kl marinsk - konvalinka vonn (Convallaria majalis)
kl Mariin - prvosenka jarn (Primula veris)
kl pansk - prvosenka jarn (Primula veris)
kl Petrv - prvosenka jarn (Primula veris)
kl sv. Petra - prvosenka jarn (Primula veris)
klobou - lopuch (Lappa)
klobouky - kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris)
klubnka - prvosenka jarn (Primula veris)
klu - prvosenka jarn (Primula veris)
kluiek - prvosenka jarn (Primula veris)
kmn krmsk - kmn koenn (Carum carvi)
kmn my - bolehlav plamat (Conium maculatum)
knedlek - kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris)
knsk ple - smetanka lkask (Taraxacum officinale)
knofl - lopuch (Lappa)
knoflky - lopuch (Lappa)
kobyl mlto - kostival lkask (Symphytum officinale)
kobzal - brambor (Solanum tuberosum)
kobzina - bez ern (Sambucus nigra)
kobzol - brambor (Solanum tuberosum)
kobzole - brambor (Solanum tuberosum)
kocil - peslika roln (Equisetum arvense)
kocical - peslika roln (Equisetum arvense)
kocuina - peslika roln (Equisetum arvense)
kocurnk - anta koi (Nepeta cataria)
kocrnk - anta koi (Nepera cataria)
korky - omj alamounek (Aconitum napellus)
koi dunda - anta koi (Nepeta cataria)
koi hbet - peslika roln (Equisetum arvense)
koi koen - kozlk lkask (Valeriana officinalis)
koi len - svtlk lkask (Euphrasia officinalis)
koi marulka - anta koi (Nepeta cataria)
koi mta - anta koi (Nepeta cataria)
koi ocas - ebek obecn (Achillea millefolium)
kodice - alvj lkask (Salvia officinalis)
kohoutek - prvosenka jarn (Primula veris)

kohout hnzdo - pivoka lkask (Paeonia officinalis)
kohoutky - omj alamounek (Aconitum napellus), violka trojbarevn (Viola tricolor)
kokork - konvalinka vonn (Convallaria majalis)
koki - konvalinka vonn (Convallaria majalis)
kokok - konvalinka vonn (Convallaria majalis)
kolrka - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
koliandr - vlatovink vt (Chelidonium majus)
kolnka Panny Marie - konvalinka vonn (Convallaria majalis)
kolka - lopuch (Lappa)
kolokvinta - posed bl (Bryonia alba)
koltenov zelina - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
koltunov zelina - posed bl (Bryonia alba)
komnka - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
kondolk - kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris)
konky - omj alamounek (Aconitum napellus), alvj lkask (Salvia officinalis)
konopnec - epk lkask (Agrimonia eupatoria)
konrdek - kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris)
konrhel - kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris)
konvalia - konvalinka vonn (Convallaria majalis)
konvalinky - prvosenka jarn (Primula veris)
konvalium - konvalinka vonn (Convallaria majalis)
kosk kopyto - podbl obecn (Tussilago farfara)
kosk kopyto obecn - podbl obecn (Tussilago farfara)
kosk katan - jrovec mad'al (Aesculus hippocastanum)
kopeek hebkov - kuklk mstsk (Geum urbanum)
kop sv. Vclava - peslika roln (Equisetum arvense)
kopr italsk - fenykl obecn (Foeniculum vulgare)
kopr msk - fenykl obecn (Foeniculum vulgare)
kopr sladk - fenykl obecn (Foeniculum vulgare)
kopr vlask - fenykl obecn (Foeniculum vulgare)
koprek - kopr vonn (Anethum graveolens)
kopiva hluch - hluchavka bl (Lamium al bum)
kopiva plan - hluchavka bl (Lamium album)
kopiva velk - kopiva dvoudom (Urtica dioica)
kopyto kosk - podbl obecn (Tussilago farfara)
kopyto kosk obecn - podbl obecn (Tussilago farfara)
koruna Krista Pna - dil obecn (Berberis vulgaris)
koen andlkov - emeice ern (Helleborus niger)
koen andlsk - andlika lkask (Archangelica officinalis)
koen bab - lopuch (Lappa)
koen benedyktov - kuklk mstsk (Geum urbanum)
koen celnkov - kostival lkask(Symphytum officinale)
koen arodjnick - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
koen ern - emeice ern (Helleborus niger), kostival lkask (Symphytum officinale)
koen ervenkov - emeice ern (Helleborus niger)

koen dobr - emeice ern (Helleborus niger)
koen blkv - posed bl (Bryonia alba)
koen had - had koen vt (Bistorta major)
koen fialkov - kosatec (Iris)
koen hlzov - emeice ern (Helleborus niger)
koen karafitov - kuklk mstsk (Geum urbanum)
koen koi - kozlk lkask (Valeriana officinalis)
koen kosk - emeice ern (Helleborus niger)
koen kozivalov - kostival lkask (Symphytum officinale)
koen krmov - ken selsk (Armoracia rusticana)
koen krkavnkov - vlatovink vt (Chelidonium majus)
koen krvavnkov - vlatovink vt (Chelidonium majus)
koen lastovi - vlatovink vt (Chelidonium majus)
koen liberzonsk - kostival lkask (Symphytum officinale)
koen mjov - konvalinka vonn (Convallaria majalis)
koen mistrovsk - merlk vedobr (Chenopodium imperatorium)
koen mistrv - merlk vedobr (Chenopodium imperatorium)
koen nejedlkov - pukvorec obecn (Acorus calamus)
koen odolenov - kozlk lkask (Valeriana officinalis)
koen pampulikov - smetanka lkask (Taraxacum officinale)
koen perlikov - konvalinka vonn (Convallaria majalis)
koen plicn - pukvorec obecn (Acorus calamus)
koen posdov - posed bl (Bryonia alba)
koen prsn - pukvorec obecn (Acorus calamus)
koen prstvorcov - pukvorec obecn (Acorus calamus)
koen prstvorov - pukvorec obecn (Acorus calamus)
koen satanv - mandragora lkask (Mandragora officinarum)
koen sladk - lkoice lys (Glycyrrhiza glabra)
koen sv. Petra - ekanka obecn (Cichorium intybus)
koen svatodun - emeice ern (Helleborus niger)
koen svatojnsk - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
koen svinsk - posed bl (Bryonia al ba)
koen tatarkov - pukvorec obecn (Acorus calamus)
koen vtnkov - lopuch (Lappa)
koen vedov - merlk vedobr (Chenopodium imperatorium)
koen zajeho oka - kuklk mstsk (Geum urbanum)
koen zzvorov - kuklk mstsk (Geum urbanum)
koen blmov - vlatovink vt (Chelidonium majus)
koen blnov - bln ern (Hyoscyamus niger)
koen bradavin - vlatovink vt (Chelidonium majus)
koen ern - emeice ern (Helleborus niger),
kostival lkask (Symphytum officinale)
koen bocov - mainka vonn (Asperula odorata)
koen hlzn - mainka vonn (Asperula odorata)
koen hlzov - emeice ern (Helleborus niger)

koen horsk - emeice ern (Helleborus niger)
koen hromov - emeice ern (Helleborus niger)
koen kozho cecku - ekanka obecn (Cichorium intybus)
koen kravsk - kuklk mstsk (Geum urbanum)
koen krevn - mochna ntrnk (Potentilla tormentilla)
koen krmsk - hebek (koen)
koen kkov - vtod hok (Polygala amara)
koen kov - starek obecn (Senecio vulgaris)
koen kchavin - emeice ern (Helleborus niger)
koen kchavn - emeice ern (Helleborus niger)
koen laskav - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
koen matesk - bln ern (Hyoscyamus niger)
koen ptilstkov - mochna ntrnk (Potentilla tormentilla)
koen plicn - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
koen podrankov - ekanka obecn (Cichorium intybus)
koen postelen - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
koen pro divej pl - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
koen pmtiv - starek obecn (Senecio vulgaris)
koen pmtov - starek obecn (Senecio vulgaris)
koen prsn - pukvorec obecn (Acorus calamus)
koen psotnkov - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
koen roupov - vlatovink vt (Chelidonium majus)
koen sv. Ducha - andlika lkask (Archangelica officinalis),
emeice ern (Helleborus niger)
koen sv. Petra - ekanka obecn (Cichorium intybus), prvosenka jarn
(Primula veris)
koen svatodun - andlika lkask (Archangelica officinalis)
koen svatojnsk - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
koen svatopetrsk - ekanka obecn (Cichorium intybus)
koen lakov - emeice ern (Helleborus niger), prha chlumn (Arnica montana)
koen tiscero - zemlu lkask (Centaurium erythraea)
koen tiscizlatov - zemlu lkask (Centaurium erythraea)
koen travn - pr plaziv (Elytrigia repens)
koen tvren - mochna ntrnk (Potentilla tormentilla)
koen vtrov - mta peprn (Mentha piperita)
koen ze svatho ervenho zvoneku - tezalka tekovan
(Hypericum perforatum)
konek ern - emeice ern (Helleborus niger)
konek mdlov - mydlice lkask (Saponaria officinalis)
koek - konvalinka vonn (Convallaria majalis)
kosatec vlask - kosatec (Iris)
kosatiec - kosatec (Iris)
kosatik - kosatec (Iris)
kostelek - vtod hok (Polygala amara)
Rejstk lidozry"ch nzv livch rostlin 519
kostibal - kostival lkask (Symphytum officinale)

kostrounek - medvdice lkask (Arctostaphyllos uva - ursi)
koeval - kostival lkask (Symphytum officinale)
koival - kostival lkask (Symphytum officinale)
koile vrbin - had koen vt (Bistorta major)
kozalec - pelynk kozalec (Artemisia dracunculus)
kozelec - kozlk lkask (Valeriana officinalis)
kozorocov semeno - pskavice eck seno (Trigonella foenum - graeceum)
kozorocov seno - pskavice eck seno (Trigonella foenum - graeceum)
kozilec - kozlk lkask (Valeriana officinalis)
kozival - kostival lkask (Symphytum officinale)
kozivalov koen - kostival lkask (Symphytum officinale)
kozika - bez ern (Sambucus nigra)
kozinky - bez ern (Sambucus nigra)
koz brada - prvosenka jarn (Primula veris)
koz cecek men - ekanka obecn (Cichorium intybus)
koz petrel - bolehlav plamat (Conium maculatum)
koz routa - zlatobl obecn (Solidago virgaurea), Anglie, jestabina lkask
(Galega officinalis)
kozek - bez ern (Sambucus nigra)
kozlek mal - kozlk lkask (Valeriana officinalis)
kozlek obecn - kozlk lkask (Valeriana officinalis)
kozlv roh - nprstnk nachov (Digitalis purpurea)
krapadl - kapra samec (Dryopteris filix - m as)
kr as avice - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
krasovlsek - benedikt lkask (Cnicus benedictus)
kravk - durman obecn (Datura stramonium)
kravsk bylina - posed bl (Bryonia alba)
kravsk zelenina - posed bl (Bryonia alba)
kravsk koen - kuklk mstsk (Geum urbanum)
kravsk ebek - kuklk mstsk (Geum urbanum)
krl vech koen - merlk vedobr (Chenopodium imperatorium)
krlky - hemnek prav (Chamomilla recutita)
krlovna jed - omj alamounek (Aconitum napellus)
krlovo zel - durman obecn (Datura stramonium)
krlovsk svce - divizna velkokvt (Verbascum thapsiforme)
krlovsk oechy - oek krlovsk (Juglans regia)
krlovsk trak - epk lkask (Agrimonia eupatoria)
krmsk kmn - kmn koenn (Carum carvi)
krmsk koen - hebek (koen)
krpadl - kapra samec (Dryopteris filix - m as)
krsa letn - sedmikrska obecn (Bellis perennis)
krska zlat - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
krev sv. Jana - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
krevel - vlatovink vt (Chelidonium majus)
krevn koen - mochna ntrnk (Potentilla tormentilla)

krevnek - tezalka tekovan (Hypericum perforatum),
krevnk - mochna ntrnk (Potentilla tormentilla), tezalka tekovan
(Hypericum perforatum), vlatovink vt (Chelidonium majus)
krmov koen - ken selsk (Armoracia rusticana)
krhavice - mice kvtel (Linaria vulgaris)
krkavec - vlatovink vt (Chelidonium majus)
krkavink - vlatovink vt (Chelidonium majus)
krkavnek - vlatovink vt (Chelidonium majus)
krkavnk - vlatovink vt (Chelidonium majus)
krkavnkov koen - vlatovink vt (Chelidonium majus)
Krista Pna pl - dil obecn (Berberis vulgaris)
Kristova koruna - dil obecn (Berberis vulgaris)
Kristova palma - skoec obecn (Ricinus communis)
Kristova re - emeice ern (Helleborus niger)
krokus - afrn lkask (Crocus officinalis)
kromp - prvosenka jarn (Primula veris)
kropadl - kaprad samec (Dryopteris filix - mas)
krop - prvosenka jarn (Primula veris)
kropek - prvosenka jarn (Primula veris)
kropek mjov - prvosenka jarn (Primula veris)
kropov kvt - prvosenka jarn (Primula veris)
kropenat bolehlav - bolehlav plamat (Conium maculatum)
kropenka - prvosenka jarn (Primula veris)
kroupky - ebek obecn (Achillea millefolium)
krumpr - brambor (Solanum tuberosum)
krumple - brambor (Solanum tuberosum)
krupika - ebek obecn (Achillea millefolium)
krupina - kruina olov (Frangula alnus Mill.)
krusek - msek lkask (Calendula officinalis)
kruek - msek lkask (Calendula officinalis)
krupn horn - bean popnav (Nedera helix)
kruelice - divizna velkokvt (Verbascum thapsiforme)
krvavec - vlatovink vt (Chelidonium majus)
krvavec toten - toten lkask (Sanguisorba officinalis)
krvavink - vlatovink vt (Chelidonium majus)
krvavnek - vlatovink vt (Chelidonium majus)
krvavnk - ebek obecn (Achillea millefolium), tezalka tekovan
(Hypericum perforatum), vlatovink vt (Chelidonium majus)
krvavnkov koen - vlatovink vt (Chelidonium majus)
krvav muek - vlatovink vt (Chelidonium majus)
krvav skoec - skoec obecn (Ricinus communis)
krvav staeek - vlatovink vt (Chelidonium majus)
krvvnk - ebek obecn (Achillea millefolium)
krvotnk - vlatovink vt (Chelidonium majus)

krvovnk - vlatovink vt (Chelidonium majus)
kapk - oek krlovsk (Juglans regia)
kemelk - dub letn (Quercus robur)
ken poln - ken selsk (Armoracia rusticana)
kepka - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
kim - ken selsk (Armoracia rusticana)
kn - ken selsk (Armoracia rusticana)
katec - starek obecn (Senecio vulgaris)
kek - tezalka tekovan (Hypericum perforatum), vtod hok
(Polygala amara)
kek hok - vtod hok (Polygala amara)
kkov koen - vtod hok (Polygala amara)
kov koen - starek obecn (Senecio vulgaris)
kupka - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
kueraka - mta kadeav (Mentha spicata var. crispata)
kudelka - peslika roln (Equisetum arvense)
kudlaka - lopuch (Lappa)
kucharka - vstava kukaka (Orchis morio)
kukaina - dil obecn (Berberis vulgaris)
kukaka - vstava kukaka (Orchis morio)
kukakina va - dil obecn (Berberis vulgaris)
kukaky - vstava kukaka (Orchis morio)
kuklt - kuklk mstsk (Geum urbanum)
kukurec - kukuice set (Zea mays)
kuava - pohanka obecn (Fagopyrum vulgare)
kuidist - dil obecn (Berberis vulgaris)
ku dst - prvosenka jarn (Primula veris)
ku distka - dil obecn (Berberis vulgaris), jaternk trojlalon
(Hepatica nobilis), prvosenka jarn (Primula veris)
kuii - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
ku i - .prvosenka jarn (Primula veris)
ku sraka - prvosenka jarn (Primula veris)
ku stopa - prvosenka jarn (Primula veris)
ku stopky - prvosenka jarn (Primula veris)
ku - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
kus ert - posed bl (Bryonia alba)
kutna - kdoulo obecn (Cydonia oblonga)
kutnov strom - kdoulo obecn (Cydonia oblonga)
kvt kap - bln ern (Hyoscyamus niger)
kvt kropov - prvosenka jarn (Primula veris)
kvt umrl - msek lkask (Calendula officinalis)
kvt sv. Jakuba - starek obecn (Senecio vulgaris)
kvt sv. Jana - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
kvtel - mice kvtel (Linaria vulgaris)
kvtina dubnov - prvosenka jarn (Primula veris)

kvt Panny Marie - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
kvt poln - starek obecn (Senecio vulgaris)
kvt sv. Jakuba - starek obecn (Senecio vulgaris)
kvtko hus - sedmikrska obecn (Bellis perennis)
kyice - zemlu lkask (Centaurium erythraea)
kysnek - avel kysel (Oxalis acetosella)
kysel dtelina - avel kysel (Oxalis acetosella)
kyselinky - brusinka obecn (Rhodococcum vitis - idaea)
kysel dtel - avel kysel (Oxalis acetosella)
kysel jetlek - avel kysel (Oxalis acetosella)
kchanice - emeice ern (Helleborus niger)
kchanka - emeice ern (Helleborus niger)
kchavin koen - emeice ern (Helleborus niger)
kchavka - emeice ern (Helleborus niger)
kchavn koen - emeice ern (Helleborus niger)
L
Ladoka mosk - urginea pmosk (Urginea maritima)
lapky - lopuch (Lappa)
laskav koen - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
lastovka - vlatovink vt (Chelidonium majus)
lastovnk - vlatovink vt (Chelidonium majus)
lastovi koen - vlatovink vt (Chelidonium majus)
latovink - vlatovink vt (Chelidonium majus)
latovink vt - vlatovink vt (Chelidonium majus)
latovnk - vlatovink vt (Chelidonium majus)
lavandula - levandule lkask (Lavandula officinalis)
lska - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
lska musk - jehlice trnit (Ononis spinosa)
Ieluja non - kosatec (Iris)
lemonika - meduka lkask (Melissa officinalis)
lepky - lopuch (Lappa)
lepk - lopuch (Lappa)
letn krsa - sedmikrska obecn (Bellis perennis)
levandula - levandule lkask (Lavandula officinalis)
levandulka - levandule lkask (Lavandula officinalis)
lekoka - emeice ern (Helleborus niger)
lemon - citronk prav (Citrus limon)
len koi - svtlk lkask (Euphrasia officinalis)
len Matky Bo - lnice kvtel (Linaria vulgaris)
len obecn - len set (Linum usitatissimum)
len uitkov - len set (Linum usitatissimum)
lenek - esnek (Allium sativum)
lesn jahoda - jahodnk obecn (Fragaria vesca)
lesn lulok - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)

lesn orchidej - vstava kukaka (Orchis morio)
lesn tykev - posed bl (Bryonia alba)
letnk - dub letn (Quercus robur)
letk - dub letn (Quercus robur)
lkoina - lkoice lys (Glycyrrhiza glabra)
liberzonsk koen - kostival lkask (Symphytum officinale)
liok - bean popnav (Hedera helix)
likoice - lkoice lys (Glycyrrhiza glabra)
lilek - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
lilek blzniv - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
lilek bobl - brambor (Solanum tuberosum)
lilek poetil - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
lilek sladkohok - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
lilek vt - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
lilek ztetn - durman obecn (Datura stramonium)
l il ie doln - konvalinka vonn (Convallaria majalis)
lilium modr - kosatec (Iris)
lilk - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
limon - citronk prav (Citrus limon)
juice obecn - lnice kvtel (Linaria vulgaris)
list hok - lopuch (Lappa)
listy sennov - kasie senna (Cassia senna)
liejnk - vlatovink vt (Chelidonium majus)
liejnk islandsk - puklka islandsk (Cetraria islandica)
litvor - oman prav (Inula helenium), andlika lkask
(Archangelica officinalis)
lek - bean popnav (Hedera helix)
lko Marie - podbl obecn (Tussilago farfara)
lobeek - libeek lkask (Levisticum officinale)
locika velik - skoec obecn (Ricinus communis)
locikovina - locika jedov (Lactuca virosa) - va
loidlo - divizna velkokvt (Verbascum thapsiforme)
loh - hloh obecn (Crataegus oxyacantha), trnka obecn (Prunus spinosa)
loch - hloh obecn (Crataegus oxyacantha)
lolek - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
lomihnt - starek obecn (Senecio vulgaris)
lomikmen - bedrnk obecn (Pimpinella saxifraga)
lop - trnka obecn (Prunus spinosa)
lopoucha - lopuch (Lappa)
lopoun - lopuch (Lappa)
lopuch - podbl obecn (Tussilago farfara)
lopucha - lopuch (Lappa)
lopuice - podbl obecn (Tussilago farfara)
lopn - lopuch (Lappa)
lopun - lopuch (Lappa)

lopun - lopuch (Lappa)
lubeek - lubeek lkask (Levisticum officinale)
lucerny - smetanka lkask (Taraxacum officinale)
luek - esnek (Allium sativum)
luhovec - hloh obecn (Crataegus oxyacantha)
luk - esnek (Allium sativum)
lulk - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
lul - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
lulek - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
lulk - bln ern (Hyoscyamus niger), rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
lulka - bln ern (Hyoscyamus niger)
lulok lesn - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
lubeek - peslika roln (Equisetum arvense)
luft zemskej - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
lupen - lopuch (Lappa)
lupen hok - lopuch (Lappa)
lupen pampulikov - smetanka lkask (Taraxacum officinale)
lupen sladk - kostival lkask (Symphytum officinale)
lupen sladk vysok - kostival lkask (Symphytum officinale)
lupen irok - lopuch (Lappa)
lupen vysok - lopuch (Lappa)
lupen vysok sladk - kostival lkask (Symphytum officinale)
lupen zaje - podbl obecn (Tussilago farfara)
lupen psoserov - vlatovink vt (Chelidonium majus)
lutovnk - kaprad' samec (Dryopteris filix - mas)
lv noha - kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris)
lv zub - smetanka lkask (Taraxacum officinale)
lvov stopa - kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris)
lvov zub - smetanka lkask (Taraxacum officinale)
M
maceka - violka trojbarevn (Viola tricolor)
macocha - violka trojbarevn (Viola tricolor)
macoka - violka trojbarevn (Viola tricolor)
maainec - ebek obecn (Achillea millefolium)
madrnek - majornka zahradn (Majorana hortensis)
mad'al - jrovec mad'al (Aesculus hippocastanum)
maj - podbl obecn (Tussilago farfara)
majek - smetanka lkask (Taraxacum officinale)
majl - jmel bl (Viscum album)
majorn - majornka zahradn (Majorana hortensis)
majorn vytrval - majornka zahradn (Majorana hortensis)
majornka divok - dobromysl obecn (Origanum vulgare)
makabule - lopuch (Lappa)
makovec - bln ern (Hyoscyamus niger)

mal jahoda - jahodnk obecn (Fragaria vesca)
malena - malink obecn (Rubus idaeus)
malene - malink obecn (Rubus idaeus)
malina - malink obecn (Rubus idaeus)
malin - malink obecn (Rubus idaeus)
maliny ern - ostruink (Rubus fruticosus)
malva - topolovka rov (Althaea rosea)
mana egyptsk - kasie senna (Cassia senna)
mandla - mandlo obecn (Amygdalus communis)
mandrugule - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
mandula - mandlo obecn (Amygdalus communis)
mandl - mandlo obecn (Amygdalus communis)
marinka - majornka zahradn (Majorana hortensis)
marinsk klek - konvalinka vonn (Convallaria majalis)
Mariin kl - prvosenka jarn (Primula veris)
marjnka - majornka zahradn (Majorana hortensis)
marule - meduka lkask (Melissa officinalis)
marulka - meduka lkask (Melissa officinalis)
marulka horn - meduka lkask (Melissa officinalis)
marulka koi - anta koi (Nepeta cataria)
marunka - hemnek prav (Chamomilla recutita)
marunka mjov - mainka vonn (Asperula odorata)
marynka vonn - mainka vonn (Asperula odorata)
maruria - routa vonn (Ruta graveolens)
maena vonn - mainka vonn (Asperula odorata)
maenka - mainka vonn (Asperula odorata)
maenka vonn - mainka vonn (Asperula odorata)
maslach - durman obecn (Datura stramonium)
maslk - durman obecn (Datura stramonium)
mslov semeno - durman obecn (Datura stramonium)
malak - durman obecn (Datura stramonium)
malk - durman obecn (Datura stramonium)
mateinka - matedouka obecn (Thymus seropyllum)
matedouka msk - tymin obecn (Thymus vulgaris)
matedouka vlask - tymin obecn (Thymus vulgaris)
matesk koen - bln ern (Hyoscyamus niger)
matenk - meduka lkask (Melissa officinalis)
matenk men - sedmikrska obecn (Bellis perennis)
matenk prostedn - prvosenka jarn (Primula veris)
maternk - meduka lkask (Melissa officinalis)
mate lko - podbl obecn (Tussilago farfara)
matenk - meduka lkask (Melissa officinalis)
matkov the - meduka lkask (Melissa officinalis)
matka - mta (Mentha)
matonoha - bolehlav plamat (Conium maculatum)

mek - mk set (Papaver somniferum)
mjk - podbl obecn (Tussilago farfara)
mjov zvoneky - konvalinka vonn (Convallaria majalis)
mjov koen - konvalinka vonn (Convallaria majalis)
mk ern - bln ern (Hyoscyamus niger)
mk polsk - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
mk snodrn - mk set (Papaver somniferum)
mk zahradn - mk sety' (Papaver somniferum)
mk vojansk - du,rman obecn (Datura stramonium)
mta koi - anta koi (Nepeta cataria)
mta plan - meduka lkask (Melissa officinalis)
mek - kosatec (Iris)
mek bruntn - kosatec (Iris)
mek nebesk - kosatec (Iris)
mek smrdut - kosatec (Iris)
medinice - meduka lkask (Melissa officinalis)
medlinka - meduka lkask (Melissa officinalis)
medun - meduka lkask (Melissa officinalis)
medunica - meduka lkask (Melissa officinalis)
medunice - meduka lkask (Melissa officinalis)
medunka - meduka lkask (Melissa officinalis)
medu - meduka lkask (Melissa officinalis)
medvdice - ostruink (Rubus fruticosus)
medvdice liv - medvdice lkask (Arctostaphyllos uva - ursi)
medvd tlapa - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
mech - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
mech had - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
mech hok - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
mech sv. Jana - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
mech zemsk - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
mejl - jmel bl (Viscum album)
mel - jmel bl (Viscum album)
melisa - meduka lkask (Melissa officinalis), anta koi (Nepeta cataria)
mel - jmel bl (Viscum album)
men muek - netesk sten (Sempervivum tectorum)
merdov - rozmarn lkask (Rosmarinus officinalis)
metla zlat - zlatobl obecn (Solidago virgaurea)
ml - jmel bl (Viscum album)
milovnek - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
mik - celer (Apium graveolens)
mik celer - celer (Apium graveolens)
mistrkus - merlk vedobr (Chenopodium imperatorium)
mistrovsk koen - merlk vedobr (Chenopodium imperatorium)
mistrv koen - merlk vedobr (Chenopodium imperatorium)
ml - jmel bl (Viscum al bum)

mlto kobyl - kostival lkask (Symphytum officinale)
ml - smetanka lkask (Taraxacum officinale), vlatovink vt
(Chelidonium majus)
mlnice - vtod hok (Polygala amara)
ml - smetanka lkask (Taraxacum officinale)
mln lupen - smetanka lkask (Taraxacum officinale)
ml - vlatovink vt (Chelidonium majus)
ml had - vlatovink vt (Chelidonium majus)
mlk - smetanka lkask (Taraxacum officinale)
ml - smetanka lkask (Taraxacum officinale), vlatovink vt
(Chelidonium majus)
ml hlad - smetanka lkask (Taraxacum officinale),
mlk - smetanka lkask (Taraxacum officinale)
mlko ps - vlatovink vt (Chelidonium majus)
mnisk hlava - smetanka lkask (Taraxacum officinale)
mnek zl - omj alamounek (Aconitum napellus)
modra - meduka lkask (Melissa officinalis)
modrek - chrpa poln (Centaurea segetum), jaternk trojlalon
(Hepatica nobilis)
modrk - chrpa poln (Centaurea segetum)
modr lilium - kosatec (Iris)
modr psinky - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
modrohlvek - avel kysel (Oxalis acetosella)
modrovnk - omj alamounek (Aconitum napellus)
modr tulipn - kosatec (Iris)
mod - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
mochna lesn - mochna ntrnk (Potentilla tormentilla)
mor ps - omj alamounek (Aconitum napellus)
mordovnk - omj alamounek (Aconitum napellus)
morion - mandragora lkask (Mandragora officinarum)
moena plan - mainka vonn (Asperula odorata)
mo noha - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
mosk cibule - urginea pmosk (Urginea maritma)
mosk ladoka - urginea pmosk (Urginea maritima)
mosk edkev - ken selsk (Armoracia rusticana)
mosk scila - urginea pmosk (Urginea maritima)
mosk skyla - urginea pmosk (Urginea maritima)
motonk - bolehlav plamat (Conium maculatum)
mouniky - plody hlohu obecnho (Crataegus oxyacantha)
mrkvoun - bolehlav plamat (Conium maculatum)
mrtv ihlava - hluchavka bl (Lamium al bum)
mrtvin bylina - prvosenka jarn (Primula veris)
mudatka - vtod hok (Polygala amara)
mudronice - kostival lkask (Symphytum officinale)

muatka - vstava kukaka (Orchis morio)
mucholapka - rosnatka okrouhlolist (Drosera rotundifolia)
mu noha - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
muka ps - skoec obecn (Ricinus communis)
mukt div - kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris)
muek - mandragora lkask (Mandragora officinarum),
netesk sten (Sempervivum tectorum), posed bl (Bryonia alba)
muek krvav - vlatovink vt (Chelidonium majus)
muek men - netesk sten (Sempervivum tectorum)
mukovy aty - kaprad' samec (Dryopteris filix - mas)
muk - mandragora lkask (Mandragora officinarum)
muk tun - netesk sten (Sempervivum tectorum)
musk lska - jehlice trnit (Ononis spinosa)
myrta svatebn - myrta obecn (Myrtus communis)
myrtovka - borvka ern (Vaccinium myrtillus)
myrtov jahdky - borvka ern (Vaccinium myrtillus)
myrtov strom - myrta obecn (Myrtus communis)
my devec - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
my devo - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
my chvost - ebek obecn (Achillea millefolium)
my chvostek - ebek obecn (Achillea millefolium)
my chvostk - ebek obecn (Achillea millefolium)
my kmn - bolehlav plamat (Conium maculatum)
my ocas - jitrocel kopinat (Plantago lanceolata)
my ocsek - jitrocel kopinat (Plantago lanceolata), ebek obecn
(Achillea millefolium)
my ouka - jitrocel kopinat (Plantago lanceolata)
my ouko - smil psen (Helichrysum arenarium)
mydelnk - mydlice lkask (Saponaria officinalis)
mydlika - mydlice lkask (Saponaria officinalis)
mdlo hus - prtrnk lys (Herniaria glabra)
mdlo kaen - peslika roln (Equisetum arvense)
mdlov konek - mydlice lkask (Saponaria officinalis)
N
nadragule - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
nmonk - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
npojnk - nprstnk nachov (Digitalis purpurea)
nprstek - nprstnk nachov (Digitalis purpurea)
nprstky - nprstnk nachov (Digitalis purpurea)
nprstnk voskov - nprstnk nachov (Digitalis purpurea)
ntrnk - mochna ntrnk (Potentilla tormentilla)
nebekl - prvosenka jarn (Primula veris)
nebeklek - prvosenka jarn (Primula veris)
nebeskl - prvosenka jarn (Primula veris)

nebesklek - prvosenka jarn (Primula veris)
nebesk dar - vlatovink vt (Chelidonium majus)
nebesk mek - kosatec (Iris)
nebotesk - netesk sten (Sempervivum tectorum)
nedvdice - medvdice lkask (Arctostaphyllos uva - ursi),
ostruink (Rubus fruticosus)
nmeck opium - vlatovink vt (Chelidonium majus)
nmnice - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
nehtk - msek lkask (Calendula officinalis)
nechrasti - pelynk prav (Artemisia absinthium)
nechre - pelynk prav (Artemisia absinthium)
nechesti - pelynk prav (Artemisia absinthium)
nechtk - msek lkask (Calendula officinalis)
nejdl - jmel bl (Viscum album)
nejedlk - pukvorec obecn (Acorus calamus)
nejedlkov koen - pukvorec obecn (Acorus calamus)
nekest - netesk sten (Sempervivum tectorum)
nesed - posed bl (Bryonia alba)
netta - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
nevaza - chrpa poln (Centaurea segetum)
nevlastn sestry - plicnk lkask (Pulmonaria officinalis)
nmeck kva - ekanka obecn (Cichorium intybus)
noha hus - kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris)
noha lv - kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris)
noha mo - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
noha mu - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
noha vl - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
nouze - lopuch (Lappa)
noe - kosatec (Iris)
noka hus - kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris)
nka hus - kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris)
nka stra - prvosenka jarn (Primula veris)
O
obraka - divizna velkokvt (Verbascum thapsiforme)
obil saracnsk - pohanka obecn (Fagopyrum vulgare), Francie
ocas beran - had koen vt (Bistorta major)
ocas koi - ebek obecn (Achillea millefolium)
ocas my - jitrocel kopinat (Plantago lanceolata)
ocas vever - peslika roln (Equisetum arvense)
ocasy vl - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
ocsek hus - ebek obecn (Achillea millefolium)
ocsek my - jitrocel kopinat (Plantago lanceolata)
ocsek vever - peslika roln (Equisetum arvense)
ocet ert - potmchu popnav (Solanum dulcamara)

ocikvka - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
octk - dl obecn (Berberis vulgaris)
odolan - kozlk lkask (Valeriana officinalis)
odole - kozlk lkask (Valeriana officinalis)
odolen - kozlk lkask (Valeriana officinalis)
odolenov koen - kozlk lkask (Valeriana officinalis)
ohov strom - jalovec obecn (Juniperus communis)
ohnice - lnice kvtel (Linaria vulgaris)
ochrann ezlo - spor lkask (Verbena officinalis)
ochvat - bedrnk obecn (Pimpinella saxifraga)
ochvatn zelina - bedrnk obecn (Pimpinella saxifraga)
oko vl - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
oko vran - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
okotka - svtlk lkask (Euphrasia officinalis)
okurka blova - durman obecn (Datura stramonium)
okurka panensk - durman obecn (Datura stramonium)
okurkov zel - brutnk lkask (Borago officinalis)
oleandr bokovnice - oleandr prav (Nerium oleander)
olovn jazek - jitrocel kopinat (Plantago lanceolata)
omnek - oman prav (Inula helenium)
omej - omj alamounek (Aconitum napellus)
omejl - jmel bl (Viscum album)
omela - jmel bl (Viscum album)
omel - jmel bl (Viscum album)
omelo - jmel bl (Viscum album)
opich - libeek lkask (Levisticum officinale)
opium nmeck - vlatovink vt (Chelidonium majus)
opletnice - opletnk plotn (Calystegia sepium)
oprat zaje - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
oranka - divizna velkokvt (Verbascum thapsiforme)
oregano - dobromysl obecn (Origanum vulgare)
orchidej lesn - vstava kukaka (Orchis morio)
origano - dobromysl obecn (Origanum vulgare)
ormnek - hemnek prav (Chamomilla recutita)
oech krlovsk - oek krlovsk (Juglans regia)
oech vlask - oek krlovsk (Juglans regia)
oek vlask - oek krlovsk (Juglans regia)
osed - posed bl (Bryonia alba)
osech - posed bl (Bryonia alba)
oslde - lkoice lys (Glycyrrhiza glabra)
ostropes - benedikt lkask (Cnicus benedictus)
ostropestec vlask - benedikt lkask (Cnicus benedictus)
otrava - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
otvrac bylina - skoec obecn (Ricinus communis)
ouka my - jitrocel kopinat (Plantago lanceolata)

ov hubiky - mice kvtel (Linaria vulgaris)
ov ebro - ebek obecn (Achillea millefolium)
P
packa hus - kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris)
paldran - kozlk lkask (Valeriana officinalis)
pakostnk - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
palice jekov - durman obecn (Datura stramonium)
palika - durman obecn (Datura stramonium)
palma Kristova - skoec obecn (Ricinus communis)
pamtnek - pelynk prav (Artemisia absinthium)
pampalk - msek lkask (Calendula officinalis)
pampalika - smetanka lkask (Taraxacum officinale)
pampalek - smetanka lkask (Taraxacum officinale)
pampelika - smetanka lkask (Taraxacum officinale)
pampelk - smetanka lkask (Taraxacum officinale)
pampulika - smetanka lkask (Taraxacum officinale)
pampulikov koen - smetanka lkask (Taraxacum officinale)
pampulikov lupen - smetanka lkask (Taraxacum officinale)
pamutjek - pelynk prav (Artemisia absinthium)
panenka v trn - emeice ern (Helleborus niger)
panensk okurka - durman obecn (Datura stramonium)
panensk jablko - durman obecn (Datura stramonium)
Panny Marie kvt - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
Panny Marie kolnka - konvalinka vonn (Convallaria majalis)
Panny Marie len - mice kvtel (Linaria vulgaris)
Panny Marie pltek - kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris)
Panny Marie varkoky - epk lkask (Agrimonia eupatoria)
Panny Marie vlasy - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
pansk kl - prvosenka jarn (Primula veris)
pantoflky - lnice kvtel (Linaria vulgaris)
paprk - oek krlovsk (Juglans regia)
paprek - oek krlovsk (Juglans regia)
paprad - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
paprad' - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
paprad - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
paprdka - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
paprdko - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
papradl - kapra samec (Dryopteris filix - m as)
paprn - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
paprat - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
paprat - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
ppratina - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
papratka - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
paprud - kapra samec (Dryopteris filix - mas)

papruka - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
paprut - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
paprut - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
paprutinka - kaprad samec (Dryopteris filix - mas)
paprutka - kaprad' samec (Dryopteris filix - mas)
paraina - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
paruka - kaprad' samec (Dryopteris filix - mas)
pastu tobolka - kokoka pastu tobolka (Capsella bursa)
patika - lnice kvtel (Linaria vulgaris)
pav pe - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
pav pyro - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
pazourky - msek lkask (Calendula officinalis)
paitkov cibule - esnek (Allium sativum)
pra zemsk - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
ps sv. Jana - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
psek - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
peeov zelina - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
peeovnk - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
pejr - pr plaziv (Elytrigia repens)
pej - pr plaziv (Elytrigia repens)
pejavka - pr plaziv (Elytrigia repens)
pelynk latnat - pelynk brotan (Artemisia abrotanum)
pelun - pelynk prav (Artemisia absinthium)
pelu - pelynk prav (Artemisia absinthium)
peluka - pelynk prav (Artemisia absinthium)
pelyn - pelynk prav (Artemisia absinthium)
pelynek - pelynk prav (Artemisia absinthium)
pelynka - pelynk prav (Artemisia absinthium)
pelyka - pelynk prav (Artemisia absinthium)
pelnek - pelynk prav (Artemisia absinthium)
pendrek - lkoice lys (Glycyrrhiza glabra)
peprnk - rdesno peprnk (Polygonum hydropiper)
peraina - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
peraka - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
peran - petrel set (Petroselinum sativum)
perlikov koen - konvalinka vonn (Convallaria majalis)
perlek - konvalinka vonn (Convallaria majalis)
perlokvt - konvalinka vonn (Convallaria majalis)
perlokvtek - konvalinka vonn (Convallaria majalis)
perunk - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
pe ertovo - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
pe pav - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
pesk vno - posed bl (Bryonia alba)
petrkl - prvosenka jarn (Primula veris)
petrklek - prvosenka jarn (Primula veris)

petrolinka - prvosenka jarn (Primula veris)
Petrova hl - divizna velkokvt (Verbascum thapsiforme)
Petrovo kvt - prvosenka jarn (Primula veris)
petruka - petrel set (Petroselinum sativum)
petru - petrel set (Petroselinum sativum)
petruel - petrel set (Petroselinum sativum)
petruelka - petrel set (Petroselinum sativum)
petruilka - petrel set (Petroselinum sativum)
petruka - petrel set (Petroselinum sativum)
Petrv kl - prvosenka jarn (Primula veris)
petrel koz - bolehlav plamat (Conium maculatum)
pro ertovo - kaprad' samec (Dryopteris filix - mas)
pro ptrosovo - kaprad' samec (Dryopteris filix - m as )
pt bolest - violka trojbarevn (Viola tricolor)
ptilstkov koen - mochna ntrnk (Potentilla tormentilla)
pch poehnan benedikt lkask (Cnicus benedictus)
pihva - kdoulo obecn (Cydonia oblonga)
pimpernela - bedrnk obecn (Pimpinella saxifraga)
pimpinela - bedrnk obecn (Pimpinella saxifraga)
pikvorec - pukvorec obecn (Acorns calamus)
pivnk - dil obecn (Berberis vulgaris)
pivoka samice - pivoka lkask (Paeonia officinalis)
pivokov re - pivoka lkask (Paeonia officinalis)
pimo - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
piravice - pskavice eck seno (Trigonella foenum - graeceum)
pskavice obecn - pskavice eck seno (Trigonella foenum - graeceum)
plav vno - posed bl (Bryonia alba)
plan bazilika - hluchavka bl (Lamium album)
plan mta - meduka lkask (Melissa officinalis)
plan moena - mainka vonn (Asperula odorata)
plan kopiva - hluchavka bl (Lamium album)
plan routa - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
plan rutka - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
plan re - re pkov (Rosa canina)
plan katan - jrovec mad'al (Aesculus hippocastanum)
pl Krista Pna - dil obecn (Berberis vulgaris)
pltek Panny Marie - kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris)
pleka - smetanka lkask (Taraxacum officinale)
pleka obecn - smetanka lkask (Taraxacum officinale)
ple knsk - smetanka lkask (Taraxacum officinale)
pleka - smetanka lkask (Taraxacum officinale)
plicn koen - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
plicnk - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis), plicnk lkask
(Pulmonaria officinalis), avel kysel (Oxalis acetosella)
plivaka - peslika roln (Equisetum arvense)

plot iv - posed bl (Bryona alba)
plsk vno - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
plucnk - plicnk lkask (Pulmonaria officinalis)
pluh - hloh obecn (Crataegus oxyacantha)
pirula - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
psen prot - smil psen (Helichrysum arenarium)
pskaky - pukvorec obecn (Acorns calamus)
pocestnk - ekanka obecn (Cichorium intybus)
podblice - podbl obecn (Tussilago farfara)
podbl - podbl obecn (Tussilago farfara)
podblek - podbl obecn (Tussilago farfara)
podbiol - podbl obecn (Tussilago farfara)
podhorz - podbl obecn (Tussilago farfara)
podkova - podbl obecn (Tussilago farfara)
podkovka - podbl obecn (Tussilago farfara)
podlska - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis,
prvosenka jarn (Primula veris)
podlstka - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
podlka - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis),
prvosenka jarn (Primula veris)
podl - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
podletika - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
podlka - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
podlika - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
podlska - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
podlstka - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
podlink - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
podlit - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
podlka - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
podplotnek - vlatovink vt (Chelidonium majus)
podrank - ekanka obecn (Cichorium intybus)
podsed - posed bl (Bryonia al ba)
podsedlen - posed bl (Bryonia alba)
podzemek - jahodnk obecn (Fragaria vesca)
podzemn tekvice - posed bl (Bryonia alba)
podzemsk jahoda - jahodnk obecn (Fragaria vesca)
pohanina - pohanka obecn (Fagopyrum vulgare)
pohnka - pohanka obecn (Fagopyrum vulgare)
pokiva - kopiva dvoudom (Urtica dioica)
pokn - mandragora lkask (Mandragora officinarum)
pokn obecn - mandragora lkask (Mandragora officinarum)
polejnek - pelynk (Artemisia absinthium)

polenek - pelynk prav (Artemisia absinthium)
polnsprdel - starek obecn (Senecio vulgaris)
poln kropek - prvosenka jarn (Primula veris)
poln ken - ken selsk (Armoracia rusticana)
poln kvt - starek obecn (Senecio vulgaris)
poln routa - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
poln rutka - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
poln zemlu - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
polsk mk - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
polynk - pelynk prav (Artemisia absinthium)
polnek - pelynk prav (Artemisia absinthium)
pomoc bosk - esnek (Album sativum)
pomoanka - urginea pmosk (Urginea maritima)
pople - proskurnk lkask (Althaea officinalis)
popenec - bean popnav (Hedera helix)
popra - kaprad' samec (Dryopteris filix - mas)
popral - kaprad samec (Dryopteris filix - mas)
poprat - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
popro - kaprad' samec (Dryopteris filix - mas)
poprsnk - nprstnk nachov (Digitalis purpurea)
poean - bean popnav (Hedera helix)
posad - posed bl (Bryonia alba)
posd - posed bl (Bryonia alba)
posdlo - posed bl (Bryonia alba)
posed ernoplod - posed bl (Bryonia alba)
posedl - posed bl (Bryonia alba)
posedlen - posed bl (Bryonia alba)
posedlo - posed bl (Bryonia alba)
posek - posed bl (Bryonia al ba)
posidl - posed bl (Bryonia al ba)
poslednk - prvosenka jarn (Primula veris)
postelenec - hoec lut (Gentiana lutea)
postelen koen - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
potcha - svtlk lkask (Euphrasia officinalis)
poten bo - svtlk lkask (Euphrasia officinalis)
poten o - svtlk lkask (Euphrasia officinalis)
poten zraku - svtlk lkask (Euphrasia officinalis)
potonice - vrba bl (Salix al ba)
potratnice - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
povzka kvtel - lnice kvtel (Linaria vulgaris)
povjnice - opletnk plotn (Calystegia sepium)
poehnan bodlk - benedikt lkask (Cnicus benedictus)
poehnan kardus - benedikt lkask (Cnicus benedictus)
poehnan pch - benedikt lkask (Cnicus benedictus)
prapadl - kaprad samec (Dryopteris filix - mas)

praprad - kaprad samec (Dryopteris filix - m as)
prastko - peslika roln (Equisetum arvense)
praskavka - skoec obecn (Ricinus communis)
praslica - peslika roln (Equisetum arvense)
praslika - peslika roln (Equisetum arvense)
prhlava - kopiva dvoudom (Urtica dioica)
prhlavka - kopiva dvoudom (Urtica dioica)
prhlinka - kopiva dvoudom (Urtica dioica)
prhlice - kopiva dvoudom (Urtica dioica)
primula - prvosenka jarn (Primula veris)
primulka - prvosenka jarn (Primula veris)
proskur - proskurnk lkask (Althaea officinalis)
proso div - peslika roln (Equisetum arvense)
proso divok - peslika roln (Equisetum arvense)
prostelenec - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
prostelenec - starek obecn (Senecio vulgaris)
prot psen - smil psen (Helichrysum arenarium)
prskoen - pkvorec obecn (Acorus calamus)
prsn koen - pukvorec obecn (Acorus calamus)
prsn koen - pukvorec obecn (Acorus calamus)
prstvorcov koen - pukvorec obecn (Acorus calamus)
prstvorov koen - pukvorec obecn (Acorus calamus)
prstnek - nprstnk nachov (Digitalis purpurea)
prustvorec - pukvorec obecn (Acorus calamus)
pruina - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
prukvorec - pukvorec obecn (Acorus calamus)
prtrnk - mochna ntrnk (Potentilla tormentilla)
prvnika - prvosenka jarn (Primula veris)
prvnek - prvosenka jarn (Primula veris)
prvosenka - prvosenka jarn (Primula veris)
panda - peslika roln (Equisetum arvense)
paska - peslika roln (Equisetum arvense)
paslena - peslika roln (Equisetum arvense)
paslenka - peslika roln (Equisetum arvense)
paslice - peslika roln (Equisetum arvense)
paslika - peslika roln (Equisetum arvense)
pska - peslika roln (Equisetum arvense)
pesle - peslika roln (Equisetum arvense)
.
peslice - peslika roln (Equisetum arvense)

pslina - peslika roln (Equisetum arvense)
pesli - peslika roln (Equisetum arvense)
peslika hus - peslika roln (Equisetum arvense)
pestup - posed bl (Bryonia alba)
petrnk - mochna ntrnk (Potentilla tormentilla)
pmet - starek obecn (Senecio vulgaris)

pmt - starek obecn (Senecio vulgaris)
pmtiv koen - starek obecn (Senecio vulgaris)
pmtnk - benedikt lkask (Cnicus benedictus), starek obecn
(Senecio vulgaris)
pmtnk lkask - benedikt lkask (Cnicus benedictus)
pmtnk vlask - benedikt lkask (Cnicus benedictus)
pmtov koen - starek obecn (Senecio vulgaris)
pmtov zel - starek obecn (Senecio vulgaris)
pmoutnk - benedikt lkask (Cnicus benedictus)
pstup - posed bl (Bryonia alba)
pvratnk - kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris)
psinky - potmchu popnav (Solanum dulcamara), rulk zlomocn
(Atropa bella - donna)
psinky erven - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
psinky modr - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
psinky sladk - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
psinky vodn - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
ps bez - bez ern (Sambucus nigra)
ps blecha - skoec obecn (Ricinus communis)
ps fialky - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
ps hrozno - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
ps jazyk - jitrocel kopinat (Plantago lanceolata)
ps jazek - jitrocel kopinat (Plantago lanceolata)
ps jahdka - kruina olov (Frangula alnus Mill.)
ps jahdky - eetlk poistiv (Rhamnus catharica)
ps mlko - vlatovink vt (Chelidonium majus)
ps mor - omj alamounek (Aconitum napellus)
ps muka - skoec obecn (Ricinus communis)
ps ocas - divizna velkokvt (Verbascum thapsiforme)
ps ten - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
ps epa - posed bl (Bryonia alba)
ps ui - jitrocel kopinat (Plantago lanceolata)
ps vno - bez ern (Sambucus nigra), durman obecn (Datura stramonium),
potmchu popnav (Solanum dulcamara), posed bl (Bryonia alba)
ps vno ern - posed bl (Bryonia alba)
ps vno erven - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
ps vno liv - bez ern (Sambucus nigra)
psoserovo lupen - vlatovink vt (Chelidonium majus)
psotnkov bylina - violka trojbarevn (Viola tricolor)
psotnkov koen - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
psounsk bez - bez ern (Sambucus nigra)
psovsk fiala - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
psovsk vno - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
penice indinsk - kukuice set (Zea mays)
penice indick - kukuice set (Zea mays)

penice panlsk - kukuice set (Zea mays), Francie
penice tureck - kukuice set (Zea mays)
penice vlask - kukuice set (Zea mays), vcarsko
penice z Mekky - kukuice set (Zea mays), Irn
ptrosovo pro - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
pudlika - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
pudlika - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
pudlitka - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
puka - bez ern (Sambucus nigra)
punoky - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis), prvosenka jarn
(Primula veris)
pupava - smetanka lkask (Taraxacum officinale)
purgcie - durman obecn (Datura stramonium)
pukvorec fal en - kosatec lut (Iris pseudacorus)
pukvorec rotanov - pukvorec obecn (Acorus calamus)
puika - had koen (Bistorta major)
plzlatnk - koniklec tun (Pulsatilla pratensis)
pyro ertovo - kaprad' samec (Dryopteris filix - mas)
pyro pav - kaprad samec (Dryopteris filix - mas)
pavka - pr plaziv (Elytrigia repens)
R
radost srdce - brutnk lkask (Borago officinalis)
ranocel - jitrocel kopinat (Plantago lanceolata)
ranocl - jitrocel kopinat (Plantago lanceolata)
raka - kmn koenn (Carum carvi)
rauta - routa vonn (Ruta graveolens)
rek - indava evropsk (Sanicula europaea)
rek ern - indava evropsk (Sanicula europaea)
rek iv - indava evropsk (Sanicula europaea)
rdesen - had koen vt (Bistorta major)
rerb - jeb obecn (Sorbus aucuparia)
ricin - skoec obecn (Ricinus communis)
ricinus - skoec obecn (Ricinus communis)
rmen - hemnek prav (Chamomilla recutita)
rmen voav - hemnek prav (Chamomilla recutita)
roh kozl - nprstnk nachov (Digitalis purpurea)
rojovnk - meduka lkask (Melissa officinalis)
rojnk - netesk sten (Sempervivum tectorum)
rosica - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
rosika - kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris), rosnatka okrouhlolist
(Drosera rotundifolia)
rosnk - rosnatka okrouhlolist (Drosera rotundifolia)
rostopac - vlatovink vt (Chelidonium majus)
rota - zemdm lkask (Fumaria officinalis)

rotanov pukvorec - pukvorec obecn (Acorus calamus)
roupa - routa vonn (Ruta graveolens)
roupnk - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
roupov koen - vlatovink vt (Chelidonium majus)
routa - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
routa domc - routa vonn (Ruta graveolens)
routa koz - zlatobl obecn (Solidago virgaurea), Anglie, jestabina lkask
(Galega officinalis)
routa obecn - routa vonn (Ruta graveolens)
routa plan - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
routa poln - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
routika - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
routika pospolit - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
rozchodnk ostr - netesk sten (Sempervivum tectorum)
rozmarin - rozmarn lkask (Rosmarinus officinalis)
rozmarina -rozmarn lkask (Rosmarinus officinalis)
rozmarynka - lnice kvtel (Linaria vulgaris)
rozmarna - rozmarn lkask (Rosmarinus officinalis)
rozmarna vnen - rozmarn lkask (Rosmarinus officinalis)
rozpuka - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
rozrazil - lnice kvtel (Linaria vulgaris)
rozsypalka - starek obecn (Senecio vulgaris)
roztrhan zelina - starek obecn (Senecio vulgaris)
ruchtareky - sedmikrska obecn (Bellis perennis)
ruka sv. Jana - merlk vedobr (Chenopodium imperatorium)
ruka slvy - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
rukavice sktkovy - nprstnk nachov (Digitalis purpurea), Wales
rumnek - hemnek prav (Chamomilla recutita)
ruta - routa vonn (Ruta graveolens)
rutev - routa vonn (Ruta graveolens)
rutika - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
rutka lkask - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
rutka plan - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
rutka poln - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
rutka - routa vonn (Ruta graveolens)
rutva - routa vonn (Ruta graveolens)
rutvika - routa vonn (Ruta graveolens)
re bobkov - oleandr prav (Nerium oleander)
re divok - re pkov (Rosa canina)
re Kristova - emeice ern (Helleborus niger)
re pivokov - pivoka lkask (Paeonia officinalis)
re plan - re pkov (Rosa canina)
re slzov - proskurnk lkask (Althaea officinalis),
topolovka rov (Althaea rosea)
re trnov - re pkov (Rosa canina)

re vnon - emeice ern (Helleborus niger)
re zimn - emeice ern (Helleborus niger)
rek jelen - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
rv - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
rva - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
rv - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
ebek - epk lkask (Agrimonia eupatoria)

ebek kravsk - kuklk mstsk (Geum urbanum)
ebkov kopeek - kuklk mstsk (Geum urbanum)
ebk - ebek obecn (Achillea millefolium)
eck semeno - pskavice eck seno (Trigonella foenum - graeceum)
eck vno - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
edkev ern - edkev set, odrda ern (Raphanus sativus, var. nigra)
edkev mosk - ken selsk (Armoracia rusticana)
ehtaky - peslika roln (Equisetum arvense)
epa ps - posed bl (Bryonia alba)
epa lut - mrkev obecn (Daucus carota)
epiek - epk lkask (Agrimonia eupatoria)
epek - epk lkask (Agrimonia eupatoria)
epk - lopuch (Lappa)
epk hok - lopuch (Lappa)
epka - pupalka dvoulet (Oenothera biennis), posed bl (Bryonia alba)
eb - jeb obecn (Sorbus aucuparia)
eabina - jeb obecn (Sorbus aucuparia)
eb - jeb obecn (Sorbus aucuparia)
i ku - prvosenka jarn (Primula veris)
msk matedouka - tymin obecn (Thymus vulgaris)
msk kopr - fenykl obecn (Foeniculum vulgare)
msk slz - prokurnk lkask (Althaea officinalis)
pa denn - posed bl (Bryonia alba)
S
salt zaje -'tavel kysel (Oxalis acetosella)
samaritnka - jablenk obecn (Marrubium vulgare)
samice pivoka - pivoka lkask (Paeonia officinalis)
samosnec - kasie senna (Cassia senna)
santaburk - brambor (Solanum tuberosum)
santk - brambor (Solanum tuberosum)
sapon - vlatovink vt (Chelidonium majus)
sapn - mydlice lkask (Saponaria officinalis)
saracnsk obil - pohanka obecn (Fagopyrum vulgare), Francie
satanv koen - mandragora lkask (Mandragora officinarum), v arab. zemch
satorka - saturejka zahradn (Satureja hortensis)

saturejka zimn - saturejka zahradn (Satureja hortensis)
saturyje - saturejka zahradn (Satureja hortensis)
sdlika - posed bl (Bryonia alba)
scila - urginea pmosk (Urginea maritima)
sedmikrsa - sedmikrska obecn (Bellis perennis)
sedmilist - mochna ntrnk (Potentilla tormentilla)
sedmizmkov zelina - mochna ntrnk (Potentilla tormentilla)
semeno kozorocov - pskavice eck seno (Trigonella foenum - graeceum)
semeno mslov - durman obecn (Datura stramonium)
semeno eck - pskavice eck seno (Trigonella foenum - graeceum)
semeno trvy bo - pskavice eck seno (Trigonella foenum - graeceum)
senenka - pskavice eck seno (Trigonella foenum - graeceum)
senes - kasie senna (Cassia senna)
sennka - pskavice eck seno (Trigonella foenum - graeceum)
senna alexandrijsk - kasie senna (Cassia senna)
sennov lis ty - kasie senna (Cassia senna)
seno kozorocov - pskavice eck seno (Trigonella foenum - graeceum)
sestry nevl as tn - plicnk lkask (Pulmonaria officinalis)
sinokvt - chrpa poln (Centaurea segetum)
sirotka - sedmikrska obecn (Bellis perennis)
sirotky - violka trojbarevn (Viola tricolor)
sisi - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis), koniklec lun (Pulsatilla pratensis)
sis - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
sisko - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
sislek - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
skejchavice - emeice ern (Helleborus niger)
skoec krvav - skoec obecn (Ricinus communis)
skoec vt - skoec obecn (Ricinus communis)
skok jelen - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
skorocel - jitrocel kopinat (Plantago lanceolata)
skorocl - jitrocel kopinat (Plantago lanceolata)
skoroil - jitrocel kopinat (Plantago lanceolata)
skorucha - jeb obecn (Sorbus aucuparia)
skorue - jeb obecn (Sorbus aucuparia)
skip - peslika roln (Equisetum arvense)
skb - peslika roln (Equisetum arvense)
sktkovy rukavice - nprstnk nachov (Digitalis purpurea), Wales
skotkova zelina - posed bl (Bryonia alba)
skvrnit bolehlav - bolehlav plamat (Conium maculatum)
skyla - urginea pmosk (Urginea maritima)
sladk zelina - bedrnk obecn (Pimpinella saxifraga)
sladk hosk - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
sladk vrba - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
sladk vrbka - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
sladk devo - lkoice lys (Glycyrrhiza glabra)

sladk psinky - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
sladkohok - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
sladkohok bylina - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
sladk hok - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
sladk kopr - fenykl obecn (Foeniculum vulgare)
sladk koen - lkoice lys (Glycyrrhiza glabra)
sladk lupen - kostival lkask (Symphytum officinale)
sladk vysok lupen - kostival lkask (Symphytum officinale)
slepika - prvosenka jarn (Primula veris)
slepiky - peslika roln (Equisetum arvense)
slz - topolovka rov (Althaea rosea)
slz msk - proskurnk lkask (Althaea officinalis), topolovka rov (Althaea rosea)
slz vysok - proskurnk lkask (Althaea officinalis)
slz zahradn - proskurnk lkask (Althaea officinalis), topolovka rov (Althaea rosea)
slzov re - proskurnk lkask (Althaea officinalis)
slva mandlo - mandlo obecn (Amygdalus communis)
slva trnka - trnka obecn (Prunus spinosa)
slva trpk - trnka obecn (Prunus spinosa)
slivo trnka - trnka obecn (Prunus spinosa)
slunen bylina - rosnatka okrouhlolist (Drosera rotundifolia)
slunko - msek lkask (C al endula officinalis)
slza Isidina - spor lkask (Verbena officinalis)
slza Junonina - spor lkask (Verbena officinalis)
smetank - smetanka lkask (Taraxacum officinale)
smetanka - smetanka lkask (Taraxacum officinale)
smradinka - bez ern (Sambucus nigra)
smradlavec - bln ern (Hyoscyamus niger)
smradlavka - bez ern (Sambucus nigra)
smradlav koen - posed bl (Bryonia alba)
smradlav bez - bez ern (Sambucus nigra)
smrdut mek - kosatec (Iris)
smrduch - jeb obecn (Sorbus aucuparia)
smrtky - alvj lkask (Salvia officinalis)
smrtolno zelino - andlika lkask (Archangelica officinalis)
smrtonosn sprez - emeice ern (Helleborus niger)
snhov re - emeice ern (Helleborus niger)
snhovka - emeice ern (Helleborus niger)
sos - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
sosna - borovice lesn (Pinus silvestris)
soka jetelov - avel kysel (Oxalis acetosella)
spnek - bln ern (Hyoscyamus niger)
spr ertv - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
spikanard - levandule lkask (Lavandula officinalis)
spori - spor lkask (Verbena officinalis)
sraka - peslika roln (Equisetum arvense)

sraky ku - prvosenka jarn (Primula veris)
srbek - vlatovink vt (Chelidonium majus)
srden bylina - violka trojbarevn (Viola tricolor)
srdenk - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
srdko - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
srn veka - bolehlav plamat (Conium maculatum)
starek - epk lkask (Agrimonia eupatoria), posed bl (Bryonia alba)
staeek krvav - vlatovink vt (Chelidonium majus)
stnidlo Jonovo - skoec obecn (Ricinus communis)
stojc viola - violka trojbarevn (Viola tricolor)
stoklska - kerblk set (Anthriscus cerefolium)
stokrsa - sedmikrska obecn (Bellis perennis)
stolika - peslika roln (Equisetum arvense)
stonek - epk lkask (Agrimonia eupatoria)
stopa ku - prvosenka jarn (Primula veris)
stopa lvov - kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris)
stopka - prvosenka jarn (Primula veris)
stopky hus - kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris)
stopky ku - prvosenka jarn (Primula veris)
stozrnko - prtrnk lys (Herniaria glabra)
stra nka - prvosenka jarn (Primula veris)
strce cesty - ekanka obecn (Cichorium intybus)
strom drah - dil obecn (Berberis vulgaris)
strom kutnov - kdoulo obecn (Cydonia oblonga)
strom myrtov - myrta obecn (Myrtus communis)
strom ohov - jalovec obecn (Juniperus communis)
strom zzran - skoec obecn (Ricinus communis)
strek - mandragora lkask (Mandragora officinarum)
staslavica peslika roln (Equisetum arvense)
staslena - peslika roln (Equisetum arvense)
staslika - peslika roln (Equisetum arvense)
staslina - peslika roln (Equisetum arvense)
stecha had - kapra samec (Dryopteris fdix - mas)
stea vl - eetlk poistiv (Rhamnus catharica)
stevky - omj alamounek (Aconitum napellus)
stezalka - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
stbrnk - kostival lkask (Symphytum officinale)
stbrnk hok - pelynk prav (Artemisia absinthium)
stbk velk - pelynk prav (Artemisia absinthium)
suchorietka - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
surouch - dil obecn (Berberis vulgaris)
sv. Ducha koen - emeice ern (Helleborus niger)
sv. Jakuba bylina - starek obecn (Senecio vulgaris)
sv. Jakuba kvt - starek obecn (Senecio vulgaris)
sv. Jakuba kvt - starek obecn (Senecio vulgaris)
sv. Jana bylina - pelynk prav (Artemisia absinthium),
tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
sv. Jana krev - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
sv. Jana kvt - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
sv. Jana mech - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
sv. Jana ps - pelynk prav (Artemisia absinthium), plavu vidlaka
(Lycopodium clavatum)
sv. Jana ruka - merlk vedobr (Chenopodium imperatorium)
sv. Jana zvonec - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
sv. Kunigundy trak - epk lkask (Agrimonia eupatoria)
sv. Kunhuty trak - epk lkask (Agrimonia eupatoria)
sv. Petra bylina - prvosenka jarn (Primula veris)
sv. Petra kl - prvosenka jarn (Primula veris)
sv. Petra koen - prvosenka jarn (Primula veris)
sv. Petra zelina - prvosenka jarn (Primula veris)
sv. Vclava kop - peslika roln (Equisetum arvense)
svat bylina - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
svat ttina - pukvorec obecn (Acorus calamus), Egypt
svalnk - kostival lkask (Symphytum officinale), zlatobl obecn
(Solidago virgaurea)
svalnk vt - kostival lkask (Symphytum officinale)
svatebn myrta - myrta obecn (Myrtus communis)
svatodun koen - andlika lkask (Archangelica officinalis)
svatodun koen - emeice ern (Helleborus niger)
svatojnky - prvosenka jarn (Primula veris)
svatojnsk bukvice - prvosenka jarn (Primula veris)
svatojnsk bylina - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
svatojnsk koen - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
svatojnsk kvt - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
svatojnsk koen - kaprad' samec (Dryopteris filix - mas)
svatopetrsk koen - ekanka obecn (Cichorium intybus)
svatopetrsk koen - ekanka obecn (Cichorium intybus)
svcen rostlina - spor lkask (Verbena officinalis)
svtlk - chrpa poln (Centaurea segetum)
svtlice - afrn lkask (Crocus officinalis)
svtlk ambroka - svtlk lkask (Euphrasia officinalis)
svimboka - bolehlav plamat (Conium maculatum)
svin bob arkadsk - bln ern (Hyoscyamus niger)
svin veka - bolehlav plamat (Conium maculatum)
svin vi - bolehlav plamat (Conium maculatum)
svinsk ve - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
svinsk jablko - durman obecn (Datura stramonium)
svinsk zel - bln ern (Hyoscyamus niger)
svinsk koen - posed bl (Bryonia alba)
svisk ve - bolehlav plamat (Conium maculatum)

svisk katan - jrovec mad'al (Aesculus hippocastanum)
svce - pupalka dvoulet (Oenothera biennis)
svce csask - divizna velkokvt (Verbascum thapsiforme)
svce krlovsk - divizna velkokvt (Verbascum thapsiforme)
svcen - divizna velkokvt (Verbascum thapsiforme)
svcny - divizna velkokvt (Verbascum thapsiforme)
svzel vonn - mainka vonn (Asperula odorata)
svzel voav - mainka vonn (Asperula odorata)
svlaec zahradn - opletnk plotn (Calystegia sepium)
syn ped otcem - podbl obecn (Tussilago farfara), Anglie
S
alamoun - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
alamounek - omj alamounek (Aconitum napellus), rulk zlomocn
(Atropa bella - donna)
alvija - alvj lkask (Salvia officinalis)
alvijan - alvj lkask (S alvia officinalis)
alvina - alvj lkask (S alvia officinalis)
alamnek - omj alamounek (Aconitum napellus)
alfia - alvj lkask(Salvia officinalis)
aly - bln ern (Hyoscyamus niger)
aty mukovy - kaprad' samec (Dryopteris filix - m as )
avle - kosatec (Iris)
ediv zelina - jablenk obecn (Marrubium vulgare)
edivka - jablenk obecn (Marrubium vulgare)
edivka zelen - jablenk obecn (Marrubium vulgare)
efra potravn - afrn lkask (Crocus officinalis)
efran - afrn lkask (Crocus officinalis)
efrn - afrn lkask (Crocus officinalis)
efrn prav - afrn lkask (Crocus officinalis)
elvorc - vlatovink vt (Chelidonium majus)
irok lupen - lopuch (Lappa)
ivorec - pukvorec obecn (Acorus calamus)
pek - re pkov (Rosa canina)
pkov re - re pkov (Rosa canina)
korina - jeb obecn (Sorbus aucuparia)
korucha - jeb obecn (Sorbus aucuparia)
krip - peslika roln (Equisetum arvense)
krb - peslika roln (Equisetum arvense)
kib - peslika roln (Equisetum arvense)
kip - peslika roln (Equisetum arvense)
lakov bylina - prvosenka jarn (Primula veris)
lakov koen - emeice ern (Helleborus niger), prha chlumn (Arnica montana)
lakovn bylina - prvosenka jarn (Primula veris)
mirglov trva - peslika roln (Equisetum arvense)

nytlk - esnek paitka (Allium schoenoprasum)
panlsk penice - kukuice set (Zea mays), Francie
prek - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
pendli - borovice lesn (Pinus silvestris)
pikrnt - levandule lkask (Lavandula officinalis)
tep - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
tdenec - jestabina lkask (Galega officinalis)
tklec - bolehlav plamat (Conium maculatum)
va devn - dil obecn (Berberis vulgaris)
va kukakina - dil obecn (Berberis vulgaris)
va zaje - avel kysel (Oxalis acetosella)
ukavec - truskavec pta (Polygonum aviculare)
ustkovnk - kaprad' samec (Dryopteris fiiix - mas)
vbka - brambor (Solanum tuberosum)
T
tamaryka div - dil obecn (Berberis vulgaris)
tanenice - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
tatark - pukvorec obecn (Acorus calamus)
tatareny - pohanka obecn (Fagopyrum vulgare)
tatarisko - pohanka obecn (Fagopyrum vulgare)
tatark - pukvorec obecn (Acorus calamus)
tatarok - pukvorec obecn (Acorus calamus)
tatarka - pohanka obecn (Fagopyrum vulgare)
tatarsk trva - pukvorec obecn (Acorus calamus)
tatarsk zel - pukvorec obecn (Acorns calamus)
tatrk - pukvorec obecn (Acorus calamus)
tekvice - posed bl (Bryonia alba)
tekvice podzemn - posed bl (Bryonia alba)
telian - bln ern (Hyoscyamus niger)
temian - bln ern (Hyoscyamus niger)
temjan - bln ern (Hyoscyamus niger)
tendeln - vlatovink vt (Chelidonium majus)
tendelna - vlatovink vt (Chelidonium majus)
tengerika - kukuice set (Zea mays)
tinka - svtlk lkask (Euphrasia officinalis)
thymin - tymin obecn (Thymus vulgaris)
thymus - tymin obecn (Thymus vulgaris)
thm vonn - tymin obecn (Thymus vulgaris)
tiscero koen - zemlu lkask (Centaurium erythraea)
tiscizlatov koen - zemlu lkask (Centaurium erythraea)
tisclistnk - ebek obecn (Achillea millefolium)
tlapa medvd - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
tobolka pastu - kokoka pastu tobolka (Capsella bursa)
tok - bean popnav (Hedera helix)

tolita - vlatovink vt (Chelidonium majus)
toloknnka - medvdice lkask (Arctostaphyllos uva - ursi)
tolotnka - medvdice lkask (Arctostaphyllos uva - ursi)
topolovka - proskurnk lkask (Althaea officinalis)
torlice - vtod hok (Polygala amara)
tota - nprstnk nachov (Digit al is purpurea)
toten - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
trak had - zlatobl obecn (Solidago virgaurea)
trak krlovsk - epk lkask (Agrimonia eupatoria)
trak sv. Kunigundy - epk lkask (Agrimonia eupatoria)
trak sv. Kunhuty - epk lkask (Agrimonia eupatoria)
trak vysok - zlatobl obecn (Solidago virgaurea)
trak zlat - oman prav (Inula helenium)
travn koen - pr plaziv (Elytrigia repens)
trva bo - pskavice eck seno (Trigonella foenum - graeceum,
svtlk lkask (Euphrasia officinalis)
trva jtrov - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
trva mirglov - peslika roln (Equisetum arvense)
trva tatarsk - pukvorec obecn (Acorus calamus)
trva zubov - svtlk lkask (Euphrasia officinalis)
trezalka - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
trhovnek - len set (Linum usitatissimum)
trli - hoec lut (Gentiana lutea)
trn - trnka obecn (Prunus spinosa)
trn - trnka obecn (Prunus spinosa)
trn bl - dil obecn (Berberis vulgaris)
trnky - trnka obecn (Prunus spinosa)
trnov re - re pkov (Rosa canina)
trnov jablko - durman obecn (Datura stramonium)
trojbarevn viola - violka trojbarevn (Viola tricolor)
trojice - violka trojbarevn (Viola tricolor)
trojin bylina - violka trojbarevn (Viola tricolor)
trojlistnk - vachta trojlist (Menyanthes trifoliata)
trojnk - violka trojbarevn (Viola tricolor)
trpk slva - trnka obecn (Prunus spinosa)
trudovnek - starek obecn (Senecio vulgaris)
trudovatnk - kostival lkask (Symphytum officinale)
trudovnk - kostival lkask (Symphytum officinale)
taslavica - peslika roln (Equisetum arvense)
taslavka - peslika roln (Equisetum arvense)
taslena - peslika roln (Equisetum arvense)
taslice - peslika roln (Equisetum arvense)
tebnek - bedrnk obecn (Pimpinella saxifraga)
tebnk - bedrnk obecn (Pimpinella saxifraga)
tebule - kerblk set (Anthriscus cerefolium)

temdala - temdava bl (Dictamus albus)
tesavice - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
tesen idovo - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
teslina - peslika roln (Equisetum arvense)
tee blzniv - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
tee ertova - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
ten ern - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
ten ern divok - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
ten divok ern - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
ten had - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
ten ps - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
ten vl - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
tee idovsk - mochyn idovsk tee (Physalis alkegenki)
tevdala - temdava bl (Dictamus albus)
tevdava - temdava bl (Dictamus albus)
tlistnk - vachta trojlist (Menyanthes trifoliata)
troka - vachta trojlist (Menyanthes trifoliata)
ttina svat - pukvorec obecn (Acorus calamus)
tun muk - netesk sten (Sempervivum tectorum)
tulipn - kosatec (Iris)
tulipn modr - kosatec (Iris)
turant - had koen vt (Bistorta major)
turnek - starek obecn (Senecio vulgaris)
turica - kukuice set (Zea mays)
tureck penice - kukuice set (Zea mays)
tureck ito - pohanka obecn (Fagopyrum vulgare), kukuice set (Zea mays)
turek - durman obecn (Datura stramonium)
turky - kukuice set (Zea mays)
turkya - kukuice set (Zea mays)
turkyn - kukuice set (Zea mays)
tvrdnek - starek obecn (Senecio vulgaris)
tvren koen - mochna ntrnk (Potentilla tormentilla)
tykev lesn - posed bl (Bryonia alba)
tykvice zemsk - posed bl (Bryonia alba)
tm vonn - matedouka obecn (Thymus seropyllum)
U
umrl karafit - msek lkask (Calendula officinalis)
umrl kvt - msek lkask (Calendula officinalis)
umrl zvoneky - svtlk lkask (Euphrasia officinalis)
uspived - oman prav (Inula helenium)
usranka - peslika roln (Equisetum arvense)
ustava - vtod hok (Polygala amara)
uovnk - had koen vt (Bistorta major)
bytnk - podbl obecn (Tussilago farfara)

doln lilie - konvalinka vonn (Convallaria majalis)
krop - fenykl obecn (Foeniculum vulgare)
plavnk - prtrnk lys (Herniaria glabra)
trobnk - epk lkask (Agrimonia eupatoria)
ovnk - had koen vt (Bistorta major)
V
valeriana - kozlk lkask (Valeriana officinalis)
valdmajstr - mainka vonn (Asperula odorata)
vanr - dil obecn (Berberis vulgaris)
vanr - dil obecn (Berberis vulgaris)
vanarov jahody - dil obecn (Berberis vulgaris)
vanor - dil obecn (Berberis vulgaris)
vnon re - emeice ern (Helleborus niger)
van - dil obecn (Berberis vulgaris)
varkoky Panny Marie - epk lkask (Agrimonia eupatoria)
velanka - meduka lkask (Melissa officinalis)
velnk - meduka lkask (Melissa officinalis)
velik locika - skoec obecn (Ricinus communis)
velk kopiva - kopiva dvoudom (Urtica dioica)
velk apich - libeek lkask (Levisticum officinale)
velk stbik - pelynk prav (Artemisia absinthium)
venduka - omj alamounek (Aconitum napellus)
Venuina la - spor lkask (Verbena officinalis)
verbena - spor lkask (Verbena officialis)
verbenka - spor lkask (Verbena officinalis)
verbina - spor lkask (Verbena officinalis)
vever ocas - peslika roln (Equisetum arvense)
vever ocsek - peslika roln (Equisetum arvense)
ve svinsk - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
ve svisk - bolehlav plamat (Conium maculatum)
veka srn - bolehlav plamat (Conium maculatum)
veka svin - bolehlav plamat (Conium maculatum)
vchtov - peslika roln (Equisetum arvense), pr plaziv (Elytrigia repens)
vnen rozmarna - rozmarn lkask (Rosmarinus officinalis)
vtrn bylina - mta peprn (Mentha piperita)
vtrov koen - mta peprn (Mentha piperita)
vt bolehlav - bolehlav plamat (Conium maculatum)
vt skoec - skoec obecn (Ricinus communis)
vidlaka - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
vidlaky - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
vidlk - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
vini div - potmchu popnav (Solanum dulcamara), posed bl (Bryonia alba)
viola stojc - violka trojbarevn (Viola tricolor)

viola trojbarevn - violka trojbarevn (Viola tricolor)
vin ern - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
vka divok - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
vno divok - dil obecn (Berberis vulgaris)
vno hus - konvalinka vonn (Convallaria majalis)
vno pesk - posed bl (Bryonia alba)
vno plav - posed bl (Bryonia alba)
vno ps - bez ern (Sambucus nigra), durman obecn
(Datura stramonium), potmchu popnav (Solanum dulcamara)
vno ps ern - posed bl (Bryonia alba)
vno ps erven - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
vno ps liv - bez ern (Sambucus nigra)
vno psovsk - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
vno eck - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
vtzn bylina - podbl obecn (Tussilago farfara)
vlstek - libeek lkask (Levisticum officinale)
vlaeha - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
vlaenka - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
vlasy Panny Marie - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
vlask kalina - dil obecn (Berberis vulgaris)
vlask matedouka - tymin obecn (Thymus vulgaris)
vlask kopr - fenykl obecn (Foeniculum vulgare)
vlask ostropestec - benedikt lkask (Cnicus benedictus)
vlask penice - kukuice set (Zea mays), vcarsko
vlask ito - kukuice set (Zea mays)
vlatovnk - vlatovink vt (Chelidonium majus)
vleha - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
vlci - lopuch (Lappa)
vl bodl - durman obecn (Datura stramonium)
vl chvost - alvj lkask (Salvia officinalis)
vl hvozd - durman obecn (Datura stramonium)
vl jablko - durman obecn (Datura stramonium)
vl jahoda - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
vl jahodnk - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
vl mk - nzev t pro bln ern (Hyoscyamus niger)
vl noha - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
vl ocasy - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
vl oko - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
vl stea - eetlk poistiv (Rhamnus catharica)
vl ten - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
vl ebro - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
vlky - lopuch (Lappa)
vobrteka - starek obecn (Senecio vulgaris)
vodn jetel - vachta trojlist (Menyanthes trifoliata)
vodn kalinka - potmchu popnav (Solanum dulcamara)

vodn psinky - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
vojansk mk - durman obecn (Datura stramonium)
volov chvost - divizna velkokvt (Verbascum thapsiforme)
volsk jazyk - jitrocel kopinat (Plantago lanceolata)
voman - oman prav (lnula helenium)
vomnek - oman prav (Inula helenium)
vomej - omj alamounek (Aconitum napellus)
vomj - omj alamounek (Aconitum napellus)
vomn - omj alamounek (Aconitum napellus)
voavka - mainka vonn (Asperula odorata)
voav svzel - mainka vonn (Asperula odorata)
vonkras - majornka zahradn (Majorana hortensis)
vonkras dobromysl - majornka zahradn (Majorana hortensis)
vonn klas - jablenk obecn (Marrubium vulgare)
vonn tm - matedouka obecn (Thymus seropyllum)
vonoklas - jablenk obecn (Marrubium vulgare)
voav rmen - hemnek prav (Chamomilla recutita)
vopich - libeek lkask (Levisticum officinale)
voskerue - jeb obecn (Sorbus aucuparia)
voskerue plan - jeb obecn (Sorbus aucuparia)
voskov nprstnk - nprstnk nachov (Digitalis purpurea)
voslde - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
vostruink - ostruink (Rubus fruticosus)
vran chlb - spor lkask (Verbena officinalis)
vran oka - borvka ern (Vaccinium myrtillus)
vran oko - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
vrba sladk - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
vrbenka - spor lkask (Verbena officinalis)
vrbica - spor lkask (Verbena officinalis)
vrbice - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
vrbika - oleandr prav (Nerium oleander)
vrbin koile - had koen vt (Bistorta major)
vrbina - spor lkask (Verbena officinalis)
vrbka - had koen vt (Bistorta major)
vrbka sladk - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
vedov dtsk zelina - routa vonn (Ruta graveolens)
vedov zelina - pskavice eck seno (Trigonella foenum - graeceum)
vedov zelina zahradn - routa vonn (Ruta graveolens)
vedov koen - merlk vedobr (Chenopodium imperatorium)
veskya div - jeb obecn (Sorbus aucuparia)
vstava obecn - vstava kukaka (Orchis morio)
vstava plbonos - vstava kukaka (Orchis morio)
vedobr horn - merlk vedobr (Chenopodium imperatorium)
vi svin - bolehlav plamat (Conium maculatum)
vi ebrck - lopuch (Lappa)

vivk - bolehlav plamat (Conium maculatum)
vivec - bolehlav plamat (Conium maculatum)
vysok lupen - lopuch (Lappa)
vysok trak - zlatobl obecn (Solidago virgaurea)
vtod hok - vtod hok (Polygala amara)
Z
zahradn mk - mk set (Papaver somniferum)
zahradn svlaec - opletnk plotn (Calystegia sepium)
zaje dtel - avel kysel (Oxalis acetosella)
zaje chlb - ebek obecn (Achillea millefolium)
zaje jetel - avel kysel (Oxalis acetosella)
zaje jetlek - avel kysel (Oxalis acetosella)
zaje lupen - podbl obecn (Tussilago farfara)
zaje oko - benedikt lkask (Cnicus benedictus), kuklk mstsk (Geum urbanum)
zaje oprat - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
zaje salt - avel kysel (Oxalis acetosella)
zaje va - avel kysel (Oxalis acetosella)
zaje zel - avel kysel (Oxalis acetosella)
zanykl - indava evropsk (Sanicula europaea)
zapomenutka - sedmikrska obecn (Bellis perennis)
zaspived - oman prav (Inula helenium)
zzran strom - skoec obecn (Ricinus communis)
zzvorov koen - kuklk mstsk (Geum urbanum)
zdenec - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
zebzov kvt - kvtu bezu ernho (Sambucus nigra)
zelen edivka - jablenk obecn (Marrubium vulgare)
zelenina kravsk - posed bl (Bryonia alba)
zelina brantovn - durman obecn (llatura stramonium)
zelina brotanov - pelynk brotan (Artemisia abrotanum)
zelina dtsk vedov - routa vonn (Ruta graveolens)
zelina holub - spor lkask (Verbena officinalis)
zelina hosten - potmchu popnav (Solanum dulcamara)
zelina jatern - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
zelina koltenov - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
zelina koltunov - posed bl (Bryonia alba)
zelina ochvatn - bedrnk obecn (Pimpinella saxifraga)
zelina peeov - jaternk trojlalon (Hepatica nobilis)
zelina roztrhan - starek obecn (Senecio vulgaris)
zelina sedmizmkov - mochna ntrnk (Potentilla tormentilla)
zelina sladk - bedrnk obecn (Pimpinella saxifraga)
zelina skotkova - posed bl (Bryonia al ba)
zelina ediv - jablenk obecn (Marrubium vugare)
zelina vedov - pskavice eck seno (Trigonella foenum - graeceum)
zelina vedov dtsk - routa vonn (Ruta graveolens)

zelina vedov zahradn - routa vonn (Ruta graveolens)
zelina sv. Petra - prvosenka jarn (Primula veris)
zelina zahradn vedov - routa vonn (Ruta graveolens)
zelina zltenicov - starek obecn (Senecio vulgaris)
zelino smrtolno - andlika lkask (Archangelica officinalis)
zel kormidelnk - podbl obecn (Tussilago farfara)
zel krlovo - durman obecn (Datura stramonium)
zel okurkov - brutnk lkask (Borago officinalis)
zel pmtov - starek obecn (Senecio vulgaris)
zel svinsk - bln ern (Hyoscyamus niger)
zel tatarsk - pukvorec obecn (Acorus calamus)
zel zaje - avel kysel (Oxalis acetosella)
zemk - brambor (Solanum tuberosum)
zemata - brambor (Solanum tuberosum)
zemtko - brambor (Solanum tuberosum)
zemdych - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
zemklek - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
zemlu obecn - zemlu lkask (Centaurium erythraea)
zemlu poln - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
zeme - brambor (Solanum tuberosum)
zemk - brambor (Solanum tuberosum)
zemn - brambor (Solanum tuberosum)
zemnice - jahodnk obecn (Fragaria vesca)
zemnk - brambor (Solanum tuberosum)
zemojablko - brambor (Solanum tuberosum)
zemojablko - brambor (Solanum tuberosum)
zemsk jablka - mandragora lkask (Mandragora officinarum)
zemsk pra - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
zemskej luft - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
zemsk mech - plavu vidlaka (Lycopodium clavatum)
zemsk muk - mandragora lkask (Mandragora officinarum)
zemsk jablko - brambor (Solanum tuberosum)
zimn re - emeice ern (Helleborus niger)
zimolez - bean popnav (Hedera helix)
zimozelen - bean popnav (Hedera helix)
zimozele - bean popnav (Hedera helix)
zimzelen - bean popnav (Hedera helix)
zimzoln - bean popnav (Hedera helix)
zezulka - vstava kukaka (Orchis mono)
zindava - kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris)
zzole - bean popnav (Hedera helix)
zlat krska - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
zlat metla - zlatobl obecn (Solidago virgaurea)
zlati - vlatovink vt (Chelidonium majus)
zlatobejl - zlatobl obecn (Solidago virgaurea)

zlatodjka - kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris)
zlatotrak - starek obecn (Senecio vulgaris)
zlat trak - oman prav (Inula helenium)
zl jahoda - rulk zlomocn (Atropa bella - donna)
zltenicov bylina - starek obecn (Senecio vulgaris)
zlotnk - vlatovink vt (Chelidonium majus)
zl mnek - omj alamounek (Aconitum napellus)
zmij jahoda - posed bl (Bryonia alba), Rusko
zub lv - smetanka lkask (Taraxacum officinale)
zub lvov - smetanka lkask (Taraxacum officinale)
zubov trva - svtlk lkask (Euphrasia officinalis)
zvinec obecn - lnice kvtel (Linaria vulgaris)
zvonec sv. Jana - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
zvoneek - tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
zvoneky - nprstnk nachov (Digitalis purpurea), tezalka tekovan
(Hypericum perforatum)
zvoneky mjov - konvalinka vonn (Convallaria majalis)
zvoneky umrl - svtlk lkask (Euphrasia officinalis)
zvonek kuchysk - koniklec lun (Pulsatilla pratensis)
zvony mrtvho - nprstnk nachov (Digitalis purpurea), Skotsko
Z
aganka - starek obecn (Senecio vulgaris)
ahavka - kopiva dvoudom (Urtica dioica)
alud Jupiterv - oek krlovsk (Juglans regia)
ampk - brambor (Solanum tuberosum)
ankl - indava evropsk (Sanicula europaea)
anykl - indava evropsk (Sanicula europaea)
dava - kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris)
v - borvka ern (Vaccinium myrtillus)
bneky - bln ern (Hyoscyamus niger)
ebrck vi - lopuch (Lappa)
ebro ertovo - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
ebro had - kapra samec (Dryopteris filix - mas)
ebro ov - ebek obecn (Achillea millefolium)
ebro vl - kaprad' samec (Dryopteris filix - mas)
eb ciknsk - ebek obecn (Achillea millefolium)
ebek - ebek obecn (Achillea millefolium)
ebk - ebek obecn (Achillea millefolium)
eleznk - spor lkask (Verbena officinalis)
engle - indava evropsk (Sanicula europaea)
eniklejt - indava evropsk (Sanicula europaea)
erb - jeb obecn (Sorbus aucuparia)
ehulka - vtod hok (Polygala amara), vstava kukaka (Orchis mono)
eulka - vstava kukaka (Orchis morio)

idovo tesen - zemdm lkask (Fumaria officinalis)
idovsk tee - mochyn idovsk tee (Physalis alkegenki)
ihavka - kopiva dvoudom (Urtica dioica)
ihlava - kopiva dvoudom (Urtica dioica)
ihlava mrtv - hluchavka bl (Lamium album)
indava - kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris)
inkle - vlatovink vt (Chelidonium majus)
ito tureck - pohanka obecn (Fagopyrum vulgare)
iv plot - posed bl (Bryonia alba)
iv rek - indava evropsk (Sanicula europaea)
la Venuina - spor lkask (Verbena officinalis)
lunk - hoec lut (Gentiana lutea)
lut mrkev - mrkev obecn (Daucus carota)
lut kalhotky - prvosenka jarn (Primula veris)
lut kaenky - prvosenka jarn (Primula veris)
lutidlo - afrn lkask (Crocus officinalis)
lutokrev - vlatovink vt (Chelidonium majus)
luk - vlatovink vt (Chelidonium majus)
Rejstk liv a lebnch prostedk 556
.. . . ..
REJSTK LIV o
A LEBNCH PROSTEDK
(Pozn.: I kdy je na jedn stran uveden poloka rejstku vcekrt, slo strany je
v rejstku uvedeno jen jednou.)
A artyok zeleninov, 63
Abramsova skka, 460 astrologick apatyka, 455
adulr, viz msek (kmen), 210 astrologie, 220, 449
afrodiziaka, 152, 207 augit, 209
acht, 200, 211, 214 autogenn trnink, 420
acht mechov, 201 autosugesce, 418
achroit, 216 aventurn, 202
aikid, 383 azurit, 202
akupunktura, 200 akupresura, 342
akvamarn, 201 akupresura chodidlov, 363
alabastr, 214 akupresura, kontraindikace, 342
alexandrit, 205 akupresura na rukch, 374-7
Alexandrova metoda, 322 akupresurn koule, 378
almandin, 204 akupunktura, 333
aloe, 144, 167, 170 akupunktura, kontraindikace, 337
amazonit, 201
ametyst, 198, 201
amfibol, 209 durvda, 157, 332
amonity, 201 iron plamat, 30, 143
Amorovy py, viz sagenit
andezn, 209 B
andlika lkask, 24, 29, 141, 169, 170 Baden, 253
andrandit, 204 Baden-Baden, 253
antibiotika, prodn, 76, 146, 228 badyn, 144,
antikoncepn prostedky, 208 Bachova kvtov terapie, 186
antimon, 228 bakovn, 435
antioxidanty, 150, 283 barvnek men, 30
antiseptick inky, 53, 64, 65, 66, 71, 75, Batesova metoda onho trninku, 399
86, 110, 115, 116, 124, 131, 146, 150, 166, Bath, 253
215, 228, 229, 235, 241, 242, 259, 262 bazalka prav, 25, 31, 156, 241
antropofyzick pstup, 461 bedrnk obecn, 30, 31
anz vonn (bedrnk anz), 25, 29, 64, Bechyn (lzn), 249
156, 157, 159,164 beladona, viz rulk zlomocn, 113
anz hvzdicov, viz badyn benedikt lkask, 24, 31, 141, 164
arnika, 104, 156, 172 benzoin, 241
aromaterapie, 240 bergamot, 241
arteterapie, 238 beryl, 202
bez ern, 32, 77, 84, 155, 156, 157, 158,

161, 162, 164 aj ern, 145
bez chebd, 33 aj ern, nedouc inky, 145
blohoice set, 25, 33, 103 aj ern, nhraka, 61
Biarritz, 253 aj istic, 164
biorytmy, 448 aj gynekologick, 164
biostimultory, 148 aj jatern, 160, 164
Blina (lzn), 249 aj ke kloktn, 155
blahovink (eukalypt), 77, 144, 242 aj kozlkov, 163
bln ern, 35, 77, 143 aj labradorsk, viz rojovnk grnsk
biologick zptn vazba, 427 aj ledvinov, 160, 164
bobkov list, 144 aj moopudn, 160
Bojnice, 254 aj na cvy, 164
boldovnk vonn, 121, 144, 160 aj na cukrovku, 163
bolehlav plamat, 35, 143 aj na hubnut, 164
borovice lesn, 36, 141, 241 aj na lep trven, 159,
borvka ern, 37, 158, 163, aj na leukmii, 163
brambor (lilek hlznat), 38, 156 aj na lupnku, 161
brusinka obecn, 38, 141, 142, 169 aj na menstruan obte, 161
Breussova kra protirakovinn, 168 aj na moov mch, 164
Brighton, 254 aj na odkalvn, 157
briliant, 203 aj na psov opar, 161
brutnk lkask, 38 aj na proitn krve, 162
betan popnav, 38 aj na slezinu, 160
bidlice tekut, 258 aj na zelen zkal, 161
bza blokor, 39, 160, 162 aj on, 164
bublinatka, 130 aj plicn, 158
bukvice lkask, 39 aj posilujc, 164
byliny vdsk, viz kapky vdsk aj proti bolesti hlavy, 164
bytownit, 209 aj proti chipce, 157
b oko (kmen), 217 aj proti infarktu, 159
aj proti kali, 157
C aj proti kornatn, 159
cedr, 241 aj proti migrn, 163
celer, 40, 63, 98, 163, 169 aj proti nadmrn tvorb ervench
cellhelp, 195 krvinek, 16
cibule kuchysk, 40, 142, 156 aj proti nadmn, 158
citrn, 203 aj proti nachlazen, 155, 158
citron, 241 aj proti ndoru na mozku, 169
citronk prav, 25, 144, 163, 165 aj proti ndorm gynekologickm, 169
ciz civilizace, 415 aj proti nespavosti, 163
clusterov medicna, 195 aj proti plynatosti, 158
cymofan, 205 aj proti prjmu, 158
cypi, 241 aj proti rakovin plic, 169
aj proti rakovin aludku, 169
aj proti vodnatelnosti, 160 dioptas, 203

aj proti zahlenn, 157 divizna velkokvt, 24, 44, 142, 157, 164,
aj proti zcp, 159 166, 169
aj prdukov, 155 dobromysl obecn (oregano), 25, 45,
aj srden, 155 141, 162
aj pkov, 114 drah kameny msn, 221 a nsl.
aj uklidujc, 155, 162, 163 drah kameny podle indinsk tradice,
aj zelen, 145 225
aj aluden, 155, 159 drah kameny podle indick tradice, 221
aj loutenkov, 160 a nsl.
aj lunkov, 155, 164 drah kameny podle msce narozen,
aj luopudn, 160 225
ajovnk, 145, 242 drah kameny podle roku narozen, 225
akry, 15 a nsl.
ekanka obecn, 41, 155, 161, 162, 164, drah kameny podle znamen zvro-
emeice ern, 42, 143 kruhu, 221 a nsl.
ernice, 163 draslk, 279
ernucha set, 42 dravit, 216
ern rybz, viz meruzalka ern Drownov, diagnostika vetnky, 460
esnek paitka, 25, 42, 43, 97 dezovec trojtrnn, 45
esnek set (kuchysk), 25, 41, 43, 141, dil obecn, 46, 141, 143
156, 157, 163 dub letn, 46, 158, 161, 166
oka jedl, 44 durman obecn, 47, 77, 143,
ili papriky, 146 dymnivka dut, 48
ten z ruky, 447 dn obecn (tykev), 48
D E
Darkov (lzn), 249 echinacea, viz tapatka
de la Warrova kamera, 461 elbait, 216
demantoid, 204 elektromas vysokofrekvenn, 262
devitalizace, 437 elektroterapie, 262
devtsil lkask, 44, 168 eleuterokok, 154
dezinfekce vody, 228 elixr z drahokam, pprava, 199
diagnostika dle aury, 444 energie kosmick, 310
diagnostika dle Drownov, 460, energie pyramid, 310
diagnostika dle oblieje, 443 estragon, viz pelynk kozalec
diagnostika dle onch panenek, 442 etick kodex prv pacient, 472
diagnostika pulzn, 443 etika litele, 470
diagnostika tetm okem, 444 eukalyptus, viz blahovink
diamant, 198, 203, 212, 215 fagara, viz pep seunsk
dianetika, 423 fazole obecn, 48, 163
dieta jatern, 161 fgor, viz pep seunsk
dieta ledvinov, 148 fenykl obecn, 25, 48, 66, 142, , 154, 156,
dieta lunkov, 148 157, 158, 160, 162, 170, 242
diopsid, 209 Feldenkreisova technika, 324
fermentace, postup, 155 hydrogrosulr, 204

flotan terapie, 256 hydroterapie, 246
fluor, 279 hypoxie, 260
fluorit, 204 hypnza, 417
fosfor, 279
Frantikovy Lzn, 250 CH
chalcedon, 200, 201, 204, 205
G chalcedon bl, 205
gagt, 204 chinin, 170
geriatrika, 152, 209, 214, 215, 228, 232, chinin, nhrada, 57
242, 258 chiropraxe, 329
grant, 204 chirurgie alternativn, 429
grosulr, 204 chirurgie brazilsk, 430
chirurgie filipnsk, 430
H chirurgie magick, 429
hadec, viz serpentinit chirurgie spirituln, 432
had koen vt, 49, 141 chlorella, 146
havajsk esence, 190 chmel otiv, 53, 156, 163
heliolit, 209 chvojka kltersk, 53, 140
heliotrop, 204, 205 chrom, 280
hematit, 205 chrpa poln (modrk), 54, 157
hemnek prav, 24, 25, 32, 49, 142, 154, chryzoberyl, 205
155, 156, 157, 158, 159, 161, 163, 166, 169 chryzokol, 205
hemnek msk, viz rmen slin chryzolit, 211,
hipoterapie, 233 chryzopras, 205, 206
Hippokratova psaha, 474
hladovka, 244 I
hlavek jarn, 50, 143 ibiky, 104
hlavnka dviv, 146, 164 indigolit, 216
hloh obecn, 50, 155, 159 inhalace, 32, 36, 45, 49
hluchavka bl, 51, 156 ionty kov, 228
hluchavka lut (pitulnk), 52, 160 ionty zporn, 216
holotropn dchn, 421 ipekakuanha, viz hlavnka dviv
homeopatie, 174 irisdiagnostika, 441
hoice, viz blohoice set Ischia, 254
hok, 280
hoec lut, 24, 52, 156, 169, 170 J
hovory s mrtvmi, 414 jablenk obecn, 54
hrch set, 53 jablen slupky, 155
hrutika okrouhlolist, 53 jablo, 54
hebek, 146, 157, 165, 167 jade, 206
hudba liv, 237 jadeit, 198, 206
hudba amansk, 237 jahodnk obecn, 55, 81, 94, 132, 155,
hyacint (kmen), 218 159, 162
hyalit, 211 jalapa, 65
jalovec obecn, 30, 140, 141, 160, 170, Karlova Studnka (lzn), 250
242 Karlovy Va ry, 250
janovec metlat, 172 karneol, 205, 207
jantar, 198, 206, 228 kasie senna, 148, 159, 170
jarmanka vt, 57 kazatel zzran, 409
jasan ztepil, 57 kazivec, viz fluorit
jasmn, 242 kva, nhraka, 120
jaspis, 207 kdoulo obecn, 63
jaspis krvav, viz heleiotrop kelekejka, 154
jaternk trojlalon (podlka), 57 kerblk, 25, 63
Jchymov (lzn), 250 khella, viz pakmn visnaga
jed vel, 230 kineziologie, 325
jehlice trnit, 58, 140, 160 kloktadla, 29, 31, 32, 45, 49, 51, 60, 64,
jerln japonsk, 58 84, 84, 91, 93, 100, 102, 110, 112, 116,
jeb obecn, 58, 142 117, 120, 121, 124, 127, 131, 133, 138, 158
jestabina lkask, 58 klystr, 49, 138
j il m habrolist, 59 kmn koenn, 29, 64, 158
jilm drsn, 59 Kneippova metoda, 255
jiskk, viz grant Kneippv likr aluden, 169
jrovec maal, 59, 142, Kneippv sirup, 164
jitrocel kopinat, 59, 100, 117, 168, 156, Kneippv vymovac olej, 437
157, 158, 164,166,169 kobalt, 280
jcha, pprava, 27 koi oko (kmen), 205, 210, 217
jmel bl, 60, 159, 164 kohout hebnky, 231
jd, 280 kokoka pastu tobolka, 64, 156, 160,
jga, 381 161, 165,
Junodova bota, 437 kolorterapie, 196, 235
kombucha, 145
K komonice lkask, 65, 140, 142, 160,
kadidlo, 242 161,164, 172
kafr, 242 koniklec lun, 65, 143
kakost lun, 61 konitrud lkask, 65
kakost smrdut, 61 konopice, 158
kalcit, 207, 209 Konstantinovy Lzn, 251
kalifornsk kvtov esence, 190 kontryhel obecn, 66, 141, 160, 161, 165
kallait, viz tyrkys konvalinka vonn, 66
kamejka lkask, 61 kopr vonn, 25, 40, 66, 156,
kapra samec, 61, 140, 143, 172 koprnk ttinolist, 67
kapky karmelitnsk, 165 kopiva dvoudom, 24, 66, 162, 156, 161,
kapky kozlkov, 69 162, 164, 167, 168, 172
kapky valerinsk, 69 kopytnk evropsk, 68, 140
kapky vdsk, 87, 124, 148, 161, 170 korl, 198, 208
karbinec evropsk, 62 korl bl, 208
kardamom, 147 korl ern, 198, 208
kardus zahradn (artyok), 63 korl erven, 208
korl rovobl, 208 L

korl rov, 208 labradorit, 209
koriandr set, 23, 68 lachechis, 180
korund, 208 lampy kamenn, 200
koen svatojnsk, 172 lapis lazuli, 209
kosatec, 68, 157 lze tureck, 255
kosatec lut, 69 lzn, 246
kostival lkask, 69, 166 Lzn Blohrad, 251
koupel aromatick, 240 Lzn Bohdane, 251
koupel dezinfekn, 166 Lzn Jesenk, 251
koupel, pprava, 27, 156 Lzn Kynvart, 251
koupel k celkovmu osven, 166 Lzn Libverda, 251
koupel na hemeroidy krvcejc, 166 Lzn Toue, 251
koupel na poslen nerv, 166 leknn bl, 73, 122
koupel na uklidnn nerv, 166 lepidolit, 209
koupel proti kem, 166 leukogrant, 204
koupel proti migrn, 166 leukosafr, 208, 213
koupel proti nespavosti, 166 levandule lkask, 24, 25, 75, 156, 157,
koupel proti pocen nohou, 166 163, 166, 242
kovy, 228 lba barvami, 235
koz brada, 69, 161, 162 lba bioenergi, 302
kozlk lkask (baldrin), 24, 69, 143, lba cizmi civilizacemi, 415
155, 157, 161, 163 lba drahmi kameny, 198, 236
krevel, viz hematit lba energi, 301
kruinka barvsk, 70 lba hudbou, 237
kruina olov, 71, 140, 159, 160 lba charismatick, 410
kemen, 196, 198 lba krv, 235
ken selsk, 40, 71 lba minulmi ivoty, 411
kil, 208 lba mo, 234
kily Svrovskho, 227 lba prenatlnmi zitky, 414
kuklk alpsk, 163 lba prostednictvm smysl, 235
kuklk mstsk, 71, 141 lba protestantsk, 410
kukuice set, 72, 142, lba slanou (moskou) vodou, 257
kunzit, 209 lba sluncem, 246
kurkuma, 147 lba umnm, 239
kra Breussova protirakovinn, 168 lba vitamny a stopovmi prvky, 301
kra proiujc jablen, 55 lba vrou, 408
kra pomeranov, 170 lba vodou, 246
ke koi, 231, lba vnmi, 240
Kvant 4, 439 lba ivmi zvaty, hlodavci, 233
kymatika, 238 lba ivmi zvaty, koka, 232
kyvadlko siderick, 457 lba ivmi zvaty, k, 233
kchavice bl, 72, 143, lba ivmi zvaty, pes, 232
lba ivmi zvaty, ptci, 233
lba ivmi zvaty, rybiky, 234
Rejstk liva lebnch prostedk 562
lebn dotyk, 304 matedouka obecn, 77, 82, 140, 143,

litel spiritualistit, 409 162, 165, 166
lkoice lys, 24, 73, 157, 158, 159 mazn, pprava, 27
len set, 74, 160, 170 mk set, 80
libeek lkask, 25, 76, 140, 141, 156, mta, 24, 25, 81, 140, 142, 142, 143, 154,
lichoeinice vt, 25, 76, 117 155, 156, 158, 159, 160, 162, 163, 164,
likr Kneippv aluden, 169 165, 166, 169, 242,
Lipov - lzn, 251 med vel, 155, 165, 228
lipov kvt, 41, 76, 155, 160 med vel liv, 228
lpa srdit, 76 med pampelikov, 120
lpa velkolist, 76 med rov, 114
lska obecn, 77 meditace, 425
list senny, viz kasie senna meditace intenzivn, 427
lnice kvtel, 77 meditace transcedentln, 425
lobelka nadmut, 77, 143 meduka lkask, 24, 25, 82, 142, 155,
locika jedov, 78 156, 157, 159, 163, 164, 169
lopuch, 78 medvdice lkask, 83, 142
Luhaovice, 252 melanit, 204
lkovec jedovat, 78 meloun (kmen), 216
link lkask, 79 merlk vedobr, 83
Mermetova teorie, 459
M meruka, 165
magnetismus, 263 meruzalka ern, 84, 155, 160
magnetit, 209 meteority, 210
magnetizace, 264, 303 md', 210, 228, 281
magnezit, 210 msek (kmen), 210
majornka zahradn, 24, 79, 140 msek lkask, 25, 84, 155, 161, 162,
156, 161, 167, 168, 242 167, 168
makrobiotika, 266 msn kameny, 225 a nsl.
malachit, 210 mimozeman, 415
malink obecn, 55, 80, 94, 132 minerly, 264
155, 162, 166 minerly koloidn, 258
mandlo obecn, 80 minul ivoty, 411
mandragora lkask, 147, 152, 156 msta zzran, nvtva, 411
mangan, 281 mlko mandlov, 81
Marinsk Lzn, 252 moopudn prostedky, 29, 32, 33, 38,
mainka vonn, 81, 123, 140, 142, 162 39, 40, 41, 42, 44, 50, 53, 53, 54, 55, 56,
mas, 200, 319 57, 58, 59, 60, 63, 64, 63, 66, 67, 71, 73,
mast, pprava, 26 76, 77, 78, 83, 84, 86, 90, 92, 93, 94, 97,
mast mskov, 85 98, 100, 102, 103, 105, 106, 107, 108, 110,
mast na hemeroidy, 166 115, 117, 118, 120, 121, 124, 129, 130, 131,
mast na jizvy, 230 132, 136, 139, 148, 160
mast na popleniny, 166, 230, mochna hus, 85, 141
mast tyg, 173 mochna ntrnk, 85, 141, 158, 163
mast z drahokam, 199 mochyn idovsk tee, 86
moldavit, viz vltavn, 217 ole lepkav, 91

molybden, 281 oman prav, 24, 91, 143, 157, 160
morion, 217 omj alamounek, 92, 143
morue, 163 onyx, 200, 203, 211
moena barvsk, 86 opl, 211, 212
moxovn, 380 opl ern, 211
mozkov nutrienty, 285 opl ohniv, 211,
mrkev obecn, 86, 156, 169 opletnk plotn, 92
mumio, 148 oregano, viz dobromysl obecn
Men - lzn, 252 orgonov terapie, 264
muktov kvt, 148 oech vlask, 93, 166
muktov oek, 148, 165 oek krlovsk (vlask oech), 93, 166
muzikoterapie, 237 osladi obecn, 93, 465
mydlice lkask, 87, 142 Ostende, 254
myrha, 170, 242 osteopatie, 327,
myrta obecn, 87, 170 osteopatie kraniln (leben), 329
ostropestec marinsk, 94
N ostroka straka, 94
naturopatie, 243 ostruink, 55, 81, 94, 155, 156, 162, 164
nlev, pprava, 25, 154 oves set, 94, 161
nmel, 72, 87, 143 oanka kalamandra, 95
nprstnk nachov 24, 66, 88, 90, 143
nprstnk vinat, 88, 143 P
nefrit, 206 paule, 242,
netesk sten, 88, 161 padparada, 208
pakmn vt, 95
O pakmn visnaga, 96
obklad, pprava, 27, 156 palmistrie, 447
obsidin, 199, 210 paprika ili, viz ili papriky
obsidin ern, 198 paprika kovinat, viz ili papriky
odvar, pprava, 25 paprika ron, 96
ocet bezinkov, 32, 33 pastink set, 96
ocet jablen, 55 paitka, 25, 42, 43, 97, 155
ocet rov, 114 pelargonie, 242
ocn jesenn, 89, 137, 143 pelynk brotan, 97
oleandr prav, 90 pelynk kozalec, 148
olej bylinkov, pprava, 27, 156 pelynk prav, 25, 30, 32, 97, 11, 156,
olej ajovnkov (Tea Tree), 242 164, 165, 169, 172
olej levandulov, 76 peprnk, 98
olej lnn, 74, 129 pep ern, 148, 157, 242
olej majornkov, 167, 168 pep nsk, 148
olej nerolov, 242 pep kajensk, viz il
olej ricnov, 119 pep seunsk (fgor), 148, 170
olej tezalkov, 165 peridot, 211
olivn, 211 peristerit, 209
perly, 198, 211 170, 242

Petrov (lzn), 252 propolis, 229
petrel set, 24, 40, 98, 141, 142, 165 proskurnk lkask, 24, 104, 108, 120,
Pt Tibean, 385 a nsl. 142, 157
pfaffia, viz enen brazilsk prot alpsk, 121
Pieany, 254 prot lesn, 121
pivoka lkask, 99, 141 proutkaen, 457
pijavka uml, 435 prtrnk lys, 105
pijavky, 433 prvosenka jarn, 105
pskavice eck seno, 98 peslika bahenn, 106
platina, 203, 212 peslika lesn, 106
plavu vidlaka, 99, 142, 164, 168, 179 peslika roln, 106, 158, 160, 161, 164,
plazma (kmen), 205 165
pleonast, viz spinel psaha Hippokratova, 474
plicnk lkask, 100, 169 pstroje alternativn medicny, 439
podbl obecn, 100, 155, 157, 158 pstroje V. Vta, 440
podraec obecn, 101, 164 puklka islandsk, 106, 169
Podbrady, 252 pupalka dvoulet, 107
podraec kovitn, 101 pupava bl, 107
podraec velkolist, 101 pukvorec obecn, 30, 108, 158, 162,
pohanka obecn, 101 166, 167
pokn, viz mandragora, 147 pyramida, 199
poltek pohankov, 101 pyrit, 209, 212,
pomda na vlasy, 126 pyrop, viz grant
pomeran, kvt, 242 pr plaziv, 108, 160, 162
popenec beanovit, 101, 169
posed bl, 102 R
posed dvoudom, 102 radiestzie, 457
potmchu popnav, 102, 143 rakytnk eetlkov, 109
potonice lkask, 25, 103, 156 rauwolfie, 30
potopudn prostedky, 32, 39, 40, 44, rdesno had koen, viz had koen vt
77, 84, 100, 107, 127, 131, 133, 136 rdesno peprnk, 98
potravinsk psady, 286 a nsl. rdesno pta, viz truskavec pta
potravn doplky, 272 reflexn terapie, 325
poutn ilou, 433 reiki, 304
prameny liv, 246 reinkarnace, 411
pras, 205 remise spontnn, 410
prek, pprava, 26, reve dlanit (rebarbora), 109, 141, 170
prva pacient, 472 reve kadeav, 141
prenatln zitky, 414 rezontor systm JL, 439
presura nsk, 378 rmen slin (msk hemnek), 111,
prha chlumn, 104 160, 242
Priessnitzova metoda, 255 rodochrozit, 212
projmadla, 31, 32, 33, 38, 54, 57, 65, 71,, rodolit, 204
74, 94, 109, 117, 119, 127, 144, 145, 148, rodonit, 213
rojovnk grnsk, 110 selenit, 214

rolfovn, 321 senna, viz kasie senna
rosnatka okrouhlolist, 110, 130, 159 serpentinit, 214
rostliny jedovat, seznam, 143 shiatsu, 378
routa vonn, 25, 110, 141 Silvova metoda, 422
Royal Azel, viz sugilit sirup Kneippv, 164
Royal Lazulit, viz sugilit sirup na odkalvn, 164
rozchodnk prudk, 25, 111 sirup, pprava, 26
rozmarn lkask, 25, 112, 141, 155, 156, sra, 43, 281
157, 242 skoec obecn, 119
rozrazil lkask, 112, 160, 161, 162 skoryl, 216
rubelit, 216 skoice, 30, 149, 157, 159, 165
rubn, 198, 213 Slatinice (lzn), 252
rulk zlomocn (beladona), 113, 143 slz, 155, 167
rutin, 58 slz lesn, 104, 120, 141, 157
re stolist, 114 slz liv, 120
re pkov, 114, 143 slz maursk, 120
renn, 213 slz okrouhlolist, 120
slz pimov, 120
slzov re, viz topolovka
ebek bertrm, 115 slda, 209
ebek obecn, 115, 121, 141, 155, 155, smaragd, 198, 214
156, 157, 158, 159, 160, 161, 162, 165, smetanka lkask, 120, 156, 160, 162,
166, 167, 168 164
edkev set, odrda bl, 116, 142 smil psen, 121, 141, 142
edkev set, odrda ern, 116, 142, 169 smrk, 166
epa erven, 169 sodalit, 215
epk lkask, 116, 156 sodk, 282
eicha set, 117, 164 sokol oko (kmen), 217
eetlk poistiv, 117, 141, 159, soli tkov, 191
Spa, 254
S spessartin, 204
safr, 198, 199, 213 spinel, 215
sagenit, 214 spor lkask, 121, 156, 161
salsify, 69 srdenk obecn, 121, 141
sard, 205 starek obecn, 122
sarder, 214 Star Smokovec, 254
sardonyx, 200, 214 stopov prvky, 278
saturejka zahradn, 118 stbro, 215
sauna, 256 stulk men, 122
sdlo ps, 231, stulk lut, 122
sdrovec, 214 straka poln, 122
scientologie, 423 succinit, viz jantar
sedmikrska obecn, 118 sugesce, 418
selen, 281 sugilit, 215
sl kamenn, 216 toten lkask, 127, 158

svatolina cypikovit, 123 toten men, 127
svtlk lkask, 123, 161, 169 toten mkkostnn, 127
svrav prostedky, 65, 93 tragant, 45
svzel bahenn, 124 transkutnn nervov stimulace, 262
svzel mokadn, 124 trva citronov, 241
svzel ptula, 123, 160, 168 Treniansk Teplice, 255
svzel syiov, 124, 172 trnka obecn, 127, 132, 143, 156, 162
truskavec pta, 128, 158, 160, 161, 164
tapatka nachov, 146, 150
afrn lkask (set), 124, 170 temdava bl, 128
alvj lkask, 24, 124, 141, 143, 155, tezalka tekovan, 25, 129, 134, 165,
156, 158, 161, 162, 163, 164, 165, 166, 156, 160, 162, 164, 166, 173
242, tsavorit, 204
alvj muktov, 125, 242 tunice obyejn, 130
amanismus, 403 turan kanadsk, 130
anta koi, 125 Turiansk Teplice, 255
iacu, 378 turmaln, 216
pky, 155, 156,164 tuebnk jilmov, 131, 141, 160
pent set, 126 tyg oko (kmen), 217
rucha, 25 tymin obecn, 25, 131, 143, 155, 156,
tdenec zlat d, 126 157
trbsk Pleso, 254 tyrkys, 205, 217
avel kysel, 126
va, pprava, 26 U
UFO, 415
T urginea pmosk (mosk cibule), 131,
tabk, nhraka, 126 143
tai chi, 382 urinoterapie, 234
tanec, lebn, 398 a nsl. uvarovit, 204
tatvy, 456
Tea Tree Oil, 242
Teplice, 252 ronk bolhoj, 132
Teplice nad Bevou, 253
thalassoterapie, 257 V
theirak, viz toriska vachta trojlist, 32, 133, 141, 159, 163
thje, viz zerav vanilka, 150
tinktura, pprava, 26, 156 vavn prav, 25, 144
tinktury J. Podhorn, 191 vpnk, 212, 282
tkov soli, 191 vel produkty, 228
topaz, 216 vel l, pobyt, 230
topazolit, 204 Velk Losiny, 253
topol ern, 126 Venuiny vlasy, viz sagenit
topolovka rov, 127 verdelit, 216
toriska bentsk (theirak), 170, 172 vilcacora, 150
violka trojbarevn, 133 vvar slepi, 465

violka vonn, 133 vzduch ionizovan, 261
virgule, 457 vzduch mosk, 260
vie obecn, 134 vzduch vysokohorsk, 260
vitageny, 278
vitamny, 273 W
vizualizace, 257, 426 Winternitzv vtaek, 38
vno bylinkov, pprava, 27, 156 wyda, 395
vno mandragorov, 148
vno pelykov, 165 Y
vno rozmarnov, 112 yerba mate, 151
vno svtlkov, 123 yzop lkask, 25, 138, 160, 242
vra ve vlastn uzdraven, 408
vtod hok, 134 z
vkldn rukou, 303 zhnda, 217
vlatovink vt, 135, 143, 161, 162 zzvor, 151, 157
vina lesn, 36, 37 zzvor lut, viz kurkuma
vltavn, 217 zzvorovnk, 147
voda ledinkov, 258 zzraky, 410
voda ledovcov, 258 zedorie, 170,
voda magnetizovan, 264 zel bl, 156, 169
voda mrtv, 259 zel kysel, 163
voda pyramidov, 258 zemdm lkask, 138, 143
voda radioaktivn, 246 zemlu lkask, 32, 138, 159, 169
voda routov, 110 zerav, 141
voda rov, 114 zimostrz vdyzelen, 139
voda slan, 257 zinek, 282
voda viov, 134 zirkon, 217
voda iv, 259 zlato, 217
vodilka kanadsk, 135 zlatobl obecn, 139, 160
vrati obecn, 135, 142 zmnn psychick stavy, 417
vrba bl, 136, 166 znamen zvrokruhu, viz astrologie
vrbina penzkov, 136 znecitlivujc prostedky, 74
vrbovka, 136 zpv ozdravn, 238
ves obecn, 136
vetnka R. Drownov, 460
vstava kukaka, 137, 173 elezo, 282
vstava obecn, viz vstava kukaka enen, 71, 152
vstava plbonos, viz vstava kukaka enen americk, 153
vstava purpurov, 137 enen brazilsk, 154
vstava skvrnit, 137 enen sibisk, 154
vehoj, viz enen indava evropsk, 140
vehoj ostnit, 154 ivoin uhl, nhrada, 74
vymovac rny, 437 luopudn prostedky, 41, 42, 68, 75,
vluh, pprava, 26 92, 96, 111, 120, 121, 144, 147, 229,
Rejstk nemoc, obt a indikac 568
REJSTK NEMOCI,
OBTI A INDIKACI
(Pozn.: I kdy je na jedn stran uveden poloka rejstku vcekrt, slo strany je
v rejstku uvedeno jen jednou.)
A bezpe, dodn pocitu, 200
afty, 32, 37 blkovina v moi, 139
akn, 148, 193, 194, 242, 436 bledost u kojenc, 86
aktivizace, celkov, 203, 215 bodnut hmyzem, 40, 60, 88, 173, 235
alergie obecn, 143, 145, 150, 151, 229, bolest obecn, 35, 65, 115, 191, 200, 213,
254, 300, 326 214, 218, 229, 231, 256, 257
alergie kon, 191, 199, 201, 468 bolest fyzick, 201
alergie na acylpyrin, 300 bolest chronick, 201, 325
alergie na jd, 257 bolest psychick, 201
alergie na propolis, 230, bolest, vyvoln, 210
alergie potravinov, 326, bolesti artritick, 228
alergie prdukov, 191 bolesti bicha, 213
alergie, prevence, 148 bolesti elist, 201
alkohol, pebrn, 198 bolesti dsn, 104, 201
angina pectoris, 50, 96, 469 bolesti dutin elnch, 204
angna, 40, 76, 193, 255 bolesti hlavy, 44, 66, 71, 77, 79, 84, 102,
anemie, viz chudokrevnost 110, 129, 133, 136, 145, 152, 164, 165,
anorexie, 240 173, 193, 194, 202, 206, 209, 209, 212,
apatie, 149, 242 214, 215, 216, 217, 241, 242, 260, 261,
arteriosklerza, viz kornatn cv 263, 321, 324, 331, 338, 428, 436
artritida, 228, 237, 242, 258, 264, 328 bolesti hlavy dlouhodob, 68
artrza, 464, 468 bolesti hlavy neuralgick, 82, 136, 166,
arytmie srden, 145, 203, 220 195, 209,
as tma, 35, 47, 67, 77, 78, 96, 193, 194, bolesti hrudnku, 242
201, 207, 210, 213, 214, 216, 217, 236, bolesti chodidel, 331
242, 300, 324, 328, 338, 358, 428 bolesti kloub, 98, 328, 331
atrofie ledvin, 52, 124, 160 bolesti kolen, 331
atrofie svalstva, 164 bolesti konetin, 81
aura, ochrana, 210 bolesti kotnk, 331
aura, zbaven negativnho vinn, 209 bolesti kyl, 331
bolesti lokt, 331, 436
B bolesti menstruan, 42, 46, 66, 82, 115,
baktrie, 131 98, 122, 195, 209, 210, 362
autismus, 329, 399 bolesti moovho mche, 204
avitaminza, 273 a nsl. bolesti na prsou, 69
Bassedowa choroba, 207 bolesti neuralgick, 32, 59, 129, 210
beznadj, 205 bolesti nohou, 331, 436, 437
bolesti nohou nespecifick, 67, 195 itn cv, 202

bolesti ptee, 209 itn dchacch cest, 212
bolesti ptee krn, 102 itn hlavy, 242
bolesti po vytren zubu, 338 itn jater, 216
bolesti porodn, 262 itn krve, 39, 40, 41, 48, 54, 55, 66, 67,
bolesti pi trhn zubu, 262 102, 107, 112, 120, 133, 138, 147, 162,
bolesti pi dvanctnkovm vedu, 338 164, 193, 202, 203, 205, 206, 208, 209,
bolesti pi zntech, 111 210, 213
bolesti ramen, 331 itn organismu celkov, 194, 220, 242,
bolesti revmatick, 129, 136, 194, 214, 252
218, 228, 237 itn pleti, 49, 107, 112, 126, 127, 133,
bolesti sval, 195, 241, 242 134, 138, 213, 145, 203
bolesti je, 331 itn srdce, 213
bolesti trojklanho nervu, 129, 324, 338 itn stevnho traktu, 203
bolesti v krku, 64, 78, 84, 116, 117, 193, itn vnitn, 236
205, 242 itn lz, 216
bolesti ve svalech, 173 itn lunku, 216
bolesti u, 40, 212, 436, 461
bolesti vystelujc, 194 D
bolesti zad, 152, 195, 205, 321, 324, 328, dalekozrakost, 399
338, 428 dsn naruen, 148
bolesti zub, 49, 71, 115, 146, 201, 204, dsn, problmy, 436
338, 350 delirium, 214
bolesti aludku, 74, 204 deprese, 38, 145, 190, 193, 207, 208, 209,
borelioza, 191 210, 232, 236, 237, 242, 257, 346
bradavice, 110, 135, 230, 258 deprese u dt, 242
bronchitida, 193, 203, 214, 216, 242, 251, detoxikace, 120, 145, 147, 150, 190,
261 200, 203, 229
bulimie, 240 dloha, vyitn po porodu, 53
buen srdce, 145, 205, 216 dna, 36, 44, 55, 56, 57, 59, 61, 65, 71, 73,
brzlk, stimulace, 203 78, 86, 89, 92, 96, 99, 102, 105, 113, 120,
128, 130, 131, 131, 152, 207, 209, 211,
C 214, 215, 216, 253, 263, 361
celkov patn zdravotn stav, 243 dchac cesty, uvolnn, 203
celulitida, 145 dchavinost, 436
cvy, zpevnn, 205 dchn, zlepen, 58, 230
cirhza jater, 99
cukr, regulace hladiny, 147, 163 E
cukrovka, 37, 38, 48, 55, 55, 59, 66, 69, ekzmy, 36, 47, 95, 103, 113, 120, 139,
72, 91, 93, 106, 110, 128, 130, 152, 159, 148, 229, 236, 436
201, 203, 209, 252, 261 ekzmy alergick, 196
cysty, 210, 468 ekzmy nehojc se, 61
elektrosmog, 216
energie, dodn, 200, 208, 214, 227, 236,
ich, poslen, 216 237
energie, odebrn negativn, 210, 211 CH

energie, poslen, 217 chlad, 151, 241
epidemie, zahnn, 204 cholera, 149,
epilepsie, 35, 42,143, 200, 263, 329, 347 cholesterol, snen hladiny, 112, 149
Escherichia coli, 131, 201, 203, 207, 215, cholesterol, regulace hladiny, 14
216 choroby cest dchacch obecn, 36, 102,
epifza, stimulace, 210 104, 201, 217, 231, 250, 252, 254, 257,
263
F choroby cest dchacch dolnch, 53, 251
fobie, 257, 414 choroby cest dchacch hornch, 157, 229,
frigidita, 211 251
choroby cvn, 148, 211, 250, 251, 252,
G 253
geopatogenn zny, 313 choroby cvn, prevence, 147
choroby duevn, 152, 251
H choroby dutiny stn, 104
had utknut, 150, 214 choroby gynekologick, 250
handicapy, 240, 385 choroby hrtanu, 218
harmonie, nastolen, 214, 218, 234 choroby chronick, 233, 38
harmonie se vm ivm, 201 choroby jatern, 54, 103, 116, 126, 138,
harmonizace okolnho prosted, 206, 160, 202, 209, 230
227 choroby kloubov, 252
hemeroidy, 44, 47, 51, 59, 59, 77, 94,111, choroby kost, 203
115, 128, 136, 139, 157, 166, 192, 195, choroby kon, 63, 74, 87, 96, 113, 116,
204, 207 119, 157, 199, 200, 214, 218, 229, 252,
hemeroidy krvcejc, 64, 85, 130, 166 257
HN, 150, 216 choroby kon zntliv, 104
hlas, proitn, 201 choroby krevnho obhu, 213
hl as , zjemnn, 210 choroby krve, 142, 213
hl as ivky, stimulace, 210 choroby ledvinov, 40, 51, 56, 57, 70, 76,
hlsti, 94 86, 116, 139, 206, 207, 208, 231, 252,
hluchota, 329 255, 468
hnisn, 193 choroby metabolick, 250, 251, 252, 263
horeka, 31, 44, 57, 61, 62, 80, 91, 128, choroby moovho stroj, 86
131, 133, 136, 200, 203, 207, 215, 436 choroby moovch cest, 72, 97, 117, 139,
horeka zimnin, 119 252
horkost, 242 choroby moovch cest dolnch, 70
hormonln innost, zlepen, 206 choroby moovho mche, 39, 40, 51,
hormonln nerovnovha, 210 56, 65, 89, 99, 104, 108, 115, 128, 206,
hospitalizace dlouhodob, 240 338, 468
houser, 328, 330 choroby nervov, 35, 39, 42, 47, 48, 92,
hru, uvolnn, 379 111, 124, 131, 207, 249, 250, 251, 253,
hydratace, 211 254, 255, 382
hyperaktivita, 300 choroby nerv perifernch, 338
hysterie, 53, 111, 126, 206, 263 choroby on, 202, 218, 468
choroby on zntliv, 437 ischias, 30, 72, 136, 194, 209, 213, 262,
choroby obhov, 251 324, 328, 331, 338
choroby obhovho stroj, 250, 251, intuice, poslen, 212
252, 253, 254
choroby plicn, 73, 100, 106, 133, 158, J
201, 217, 218, 253, 436 jatern nedostatenost, 63
choroby pohybovho stroj, 249, 250, jazyk popraskan, 192
251, 252, 253, 254, 255, 257, 263, 382 jtra, podpora funkce, 204, 218
choroby sleziny, 160, 205 jtra, podpora sprvn funkce, 81
choroby sliznic, 142, 201 jtra, poslen innosti, 119
choroby srden, 145, 148, 213, 251, 252, jtra, poslen funkce, 207
253, 256 jtra ucpan, 64
choroby srden, prevence, 147 jtra, prava innosti, 133
choroby stevn, 42, 49, 81, 202, 218 jen zrno, 49, 104, 194
choroby trvic trubice, 128 jedovat ltky, neutralizace, 151
choroby trvicho stroj, 251, 252 ji zvy, 2 3 0
choroby vazivov tkn, 217
choroby zastaral, 209 K
choroby zavacho stroj, 249, 252, 263 kadmium, 285
choroby z povoln, 253 kameny obecn, 67, 105
choroby aludku, 49, 73, 81, 84, 218 kameny, prevence vzniku, 258
choroby lunku, 38, 54, 68, 116, 128 kameny ledvinov, 41, 50, 55, 56, 73, 86,
choroby lunku, prevence, 54 106, 136, 207, 242, 264 .
choroby luovch cest, 42 kameny ledvinov, prevence, 203

chrapot, 32, 80, 93, 100, 104 kameny moov, 41, 73, 86, 96, 97, 99,
chadnut, 192 106, 115, 436
chipka, 43, 71, 76, 79, 115, 119, 157, 173, kameny lunkov, 45, 55, 94, 96, 116,
194, 202, 206, 210, 218, 228, 242 436
chipka, prevence, 229 kandidza, 242
chipka stevn, 102 kardiostimultor, 262
chudokrevnost, 51, 54, 55, 93, 126, 138, kael, 29, 36, 40, 42, 44, 45, 51, 54, 56, 58,
192, 204, 208, 209, 210, 213 60, 6567, 68, 69, 71, 73, 78, 79, 82, 83, 84,
chu k jdlu, podpoen, 41, 43, 53, 54, 91, 93, 94, 98, 100, 102, 104, 105, 108,
63, 67, 68, 71, 129, 144, 148, 149 110, 112, 115, 117, 120, 121, 127, 131, 132,
chu, zjemnn, 207 133, 133, 134, 137, 138, 139, 144, 146,
150, 157, 158, 164, 193, 195, 201, 241, 242
I kael ern, 104, 110, 201, 251
impotence, 150, 208 katar, 40, 193, 195, 242
imunita, poslen, 145, 147, 150, 151, 154, katar hornch cest dchacch, 31, 71, 123
191, 196, 201, 203, 218, 235, 257, 160, katar plicn, 114
301, 383, 385 katar prduek, 102, 108
infarkt, 354 katar stevn, 43, 47, 77, 85, 104, 118,
infarkt, prevence, 159 148, 150
infekce obecn, 149, 150, 210, 214, 216, katar zastaral, 83
217 katar aluden, 104, 118, 148
kazivost zub, 192 krvcen vnitn, 64, 96, 107

kinetza, 152, 243 krvcen po porodu, 64
klimakterium, 121, 243 krvcen z nosu, 64, 98, 106, 116, 127,
kloub bolav, 32 130, 350, 436
kloub revmatick, 32 krvciv stavy, 61, 62
klouby znehybnn, 32 krvetvorba, aktivizace, 191
kojenec po obtnm porodu, 329 krvetvorba, podpora, 205, 207
kojen, 140 krvetvorba, regulace, 205
kolika, 32, 66, 122, 144, 194 krvinky bl, podpora tvorby, 203
194, 195, 206, 208, 210 krvinky erven, obnova, 191
kolika jatern, 74, 94 krvinky erven, podpora tvorby, 204
kolika kojeneck, 48, 66 kee obecn, 44, 53, 60, 63, 68, 69, 81,
kolika ledvinov, 74, 198 81, 82, 116, 131, 166, 194, 205, 210, 243,
kolika stevn, 37, 76, 165 263
kolika aluden, 77, 165 kee hladkho svalstva, 42, 110
kolika lunkov, 94 kee jcnu, 338
komi, 75 kee moovch cest, 96
komunikace s okolm, zlepen, 220 kee pi psan, 352
kornatn cv, 43, 50, 60, 63, 106, 110, kee stevn, 205
111, 159 kee svalov, 35, 77
kornatn cv, prevence, 258 kee tranku, 324
kon defekty, drobn, 148 kee v ltku, 205
krev, lep okyslien, 212 kee aluden, 205
krevn obh, podpora, 208, 242 kee luovch cest, 96
krevn obh, stab il izace, 208 keov ly, 44, 51, 59, 77, 94, 99, 192,
krevn obh patn, 192 195, 207, 216, 243, 263
krevn obh, prava, 116, 120 ku oka, 230
krevn obh, zlepen, 95, 146, 149, 241 ke popraskan, 63
krevn obh, prava, 116, 120 kla, 192
krevn tlak, lba, 30,
krevn tlak nzk, 72, 157, 209, 356, L
krevn tlak, poruchy, 191 ledviny, podpora funkce, 204, 211
krevn tlak vysok, 31, 43, 48, 50, 58, 60, ledviny, poslen innosti, 91, 203
65, 81, 84, 99, 110, 111, 131, 142, 209, letargie, 149, 213
213, 215, 216, 220, 232, 237, 243, 257, leukmie, 162
264, 324, 328, 354, 382, 426, 469 liej, 39, 48, 73, 207
krevn tlak, prava, 129, 204, 215, 229 liej mokvav, 61
krtkozrakost, 399, lupenka, 69, 148, 161, 196
krtkozrakost u dt, 338 lupy, 67, 258, 263
krvcen, 30, 47, 62, 64, 77, 85, 106, 128, lymfaticky systm, harmonizace, 210,
130, 136, 202, 204, 205, 206, 207, 208,
213 M
krvcen dlon, 92, 130 malrie, 62, 215
krvcen gynekologick, 64, 436 malomocenstv, 201
krvcen vlsenicov, 77 mdloby, vyvoln, 69
meditace, podpora, 219, 236 nachlazen, prevence, 229

melancholie, 105, 211, 126, 214 namoen obecn, 29, 192, 328
menstruace, 141 namoen sval, 192
menstruace bolestiv, viz bolesti men- namoen il, 192
struan napt, 207, 243
menstruace nepravideln, 66, 99, 110, ndory obecn, 213
210, 436 ndor na mozku, 169
menstruace opodn, 58, 64, 204 ndory gynekologick, 169
menstruace pli siln, 47, 64, 85, 98, nmsnost, 200
106, 161 necitlivost, 331
menstruace slab, 436 nedostatek minerl, 278 a nsl.
menstruace, prava cyklu, 150, 382 nedostatek stopovch prvk, 278 a nsl.
menstruace zastaven po nachlazen, nedostatek vpnku, 212
138, 122 negativn mylenky, 208
metabolismus, viz vmna ltkov nehty lmav, 195, 207
Mnierova choroba, 338 nehty mknouc, 207
Msc, negativn vliv, 316 nehty, poslen, 213
mstky, viz hemeroidy nehty, patn stav, 193, 207
migrna, 32, 65, 79, 105, 126, 163, 166, nehty tpav, 207
195, 202, 204, 206, 215, 236, 243, 263, nechutenstv, 46, 52, 71, 93, 95, 95, 96,
329, 338, 343 97, 109, 110, 112, 120, 123, 195, 216, 218
mlko matesk, omezen tvorby, 124 nejistota, 205
mlko matesk, zven tvorby, 42, 53, neklid, 82
59, 64, 66, 67, 93, 205, 210, 464 nemoc z pohybu, viz kinetza
mlko matesk zaraen", 40 neplodnost, 208, 209, 210, 213, 216, 317
moov mch, problmy, 436 neprchodnost stevn, 338
moov mch, slab, 209, 215 nerovnovha kyseliny moov, 194
moen obtn, 44, 48 nerovnovha sol v organismu, 194
mor, 149, 200, 218 nerovnovha lui, 194
mozek, podpora innosti, 207, 214, 236 nervov soustava, aktivizace, 203
mozoly, 258 nervov soustava, poslen, 66, 67, 129,
mrtvice, 325, 433 136, 215
mykzy, 29, 36, 64, 75, 82, 111, 150, 229, nervov soustava, zven innosti, 191
464, 467 nervov rozruen, 129
nervozita, 81, 112, 157, 209, 411
N nespavost, 32, 44, 51, 53, 66, 69, 75, 78,
nadmrn tvorba ervench krvinek, 80, 81, 82, 94, 129, 136, 145, 147, 157,
164 163, 166, 193, 202, 205, 213, 214, 216,
nadmn, 29, 40, 42, 52, 56, 64, 75, 76, 237, 241, 243, 263, 343, 436
79, 81, 85, 95,111, 118, 121, 128, 147, 149, neuralgie, 44, 136, 194, 201
158, 214, 242, 436, . neurastenie, 38
nachlazen, 32, 37, 40, 43, 44, 71, 76, 91, neurodermatitida, 107
105, 111, 115, 117, 127, 138, 144, 151, 158, neurza, 53, 69, 216, 347, 385
173, 193, 195, 207, 228, 241, 243, 301, neurza srden, 62, 121, 157
338, 461 neurza aluden, 151
Rejstk nemoc; obt a indikac 574
nevidomost, pomoc ps, 232 72, 73, 74, 75, 77, 78, 82, 86, 89, 92, 96,
nevolnost, 134, 147, 194, 209, 210, 213, 99, 104, 105, 111, 112, 113, 115, 117, 120,
216, 360 126, 129, 129, 130, 131, 133, 136, 149,
nevolnost thotensk, 207, 215 150, 152, 157, 193, 165, 214, 383
neity, 40, 74, 77, 78, 98, 129, 136, 194, obte stevn, 68, 74, 76, 82, 115, 120,
241, 437 124, 131, 138, 209
non mra, 204, 207 obte trvic, 29, 30, 32, 34, 63, 71, 85,
115, 121, 144, 151, 243, 256
O obte vajenk, 207
obezita, 66, 72, 127, 145, 151, 164, 201, obte vejcovod, 207
220, 252, 263, 382 obte veho druhu, 202
obh krevn, regulace, 50, 115 obte vyluovac, 243
oben, 433 obte zavac, 31, 32, 66, 93, 94, 103,
obrna dtsk, 209, 253 107, 116, 138, 205, 206
obrna mozkov, 325 obte zavac kojeneck, 48, 66, 86, 382
obrna obliejovch sval, 338 obte aluden, 52, 54, 68, 76, 82, 83,
obte cvn, 164 95, 107, 115, 120, 124, 131, 133, 138, 144,
obte dutin nosnch, 195, 461 169, 195, 201, 206, 207
obte dutiny stn, 29 obte lunkov, 32, 67, 84, 94, 103,
obte dchac, 29, 81, 100, 139, 143, 214, 115, 164, 195, 207, 214
243, 256, 382 oi, poslen, 201, 202
obte gynekologick, 53, 135, 150, 164, oi, problmy, 436
191, 202, 207, 468 oi unaven, 258
obte jatern, 32, 48, 81, 94, 142, 164, odhlenn, viz kael
191, 194, 201, 214 odkalvn, viz kael
obte kloubn, 96 odeniny, 80
obte kon, 148, 193, 243 odvykn nvykovm ltkm, 202
obte kon, hnisav, 98 ochrnut, 253
obte kon, chronick, 103 olovo, 285
obte kon, leh, 195 omrzliny, 36, 40, 192, 195
obte krn, 205 onemocnn kon, 37
obte krevnho obhu, 112, 243 opar, 37, 150, 192, 206, 243
obte ledvinov, 39, 141, 142, 152, 160, opar psov, 150, 161, 206
164 opaeniny, 37, 112, 241
obte menstruan, 32, 51, 161, 173, 205, opruzeniny, 36
208, 241, 243 opuchliny, 29
obte moovho mche, 164 osteoartritida, 324, 338
obte nervosvalov, 324 ostych, 205
obte nervov, 58, 150, 190, 193 osven celkov, 166, 241, 242
obte obhov, 152, 192, 262 otoky, 29, 32, 44, 51, 57, 61, 65, 72, 82,
obte on, 123, 164 98, 100, 101, 102, 111, 115, 118, 209, 210
obte prostatick, 48, 53, 77, 121, 136, otoky kloub, 117
139, 210 otoky krevn, 205
obte revmatick, 29, 32, 35, 36, 39, 40, otoky nohou, 436, 437
44, 47, 55, 56, 57, 59, 61, 65, 67, 69, 71, otoky od zub, 117
otoky tvrdnouc, 104 paraziti vnitn, 123, 135

otoky zntliv, 128, 133 plen hy, 120, 138, 194, 195, 214, 230,
otrava, obecn, 194, 201, 204, 210, 218 359
otrava, protijed, 151, 214 pihy, 74, 89
otrava alkoholem, 201 pchn, 256, 331
otrava arzenikem, 126 psek moov, 115, 436
otrava ronem, 30 psek ledvinov, 64, 95, 115, 128, 130,
otrava blnem, 35 136, 207
otrava bolehlavem, 36 psek ledvinov, prevence, 203
otrava beanem, 38 psek luov, 436
otrava emeic, 42 ple, zlepen, 202
otrava durmanem, 47 plsn, viz mykzy
otrava dymnivkou, 48 plsn, likvidace, 259
otrava fosforem, 36 plsn v byt apod., 227
otrava chvojkou, 54 plynatost, 32, 66, 97, 158, 195,
otrava kaprad samcem, 62 plynatost kojeneck, 48, 66
otrava kozlkem, 69 pocen, nadmrn, 124, 138, 213
otrava krve, 207 pocen nohou, 39, 47, 166
otrava kchavic, 73 poas, negativn vliv, 315
otrava lkovcem, 79 podlitiny, 69, 85, 104, 139
otrava nmelem, 87 podrdn, obecn, 120
otrava nprstnkem, 88 podrdn aludku, 149
otrava nikotinem, 50 podvrtnut, 104, 241
otrava ocnem, 89 podviva, 208
otrava oleandrem, 90 pohlavn pedrdnost, 73
otrava omjem, 92 pohmodniny, 29, 32, 54, 57, 59, 66, 69,
otrava posedem, 102 82, 85, 102, 104, 111, 115, 129, 135, 241,
otrava potmchut, 102 243, 258
otrava peslikou, 106, 158 pokoka mastn, 243
otrava rulkem, 114 pokoka, ochrana, 148
otrava stulkem, 122 pokoka podrdn, 148
otrava tdencem (zlatm detm), 126 pokoka such, 243
otrava vachtou, 133 pokoka, zjemnn, 136
otrava z jdla, 243 polycytemia vera, 164
ozdraven celkov, 202 pooperan stavy, 249
popleniny obecn, 77, 88, 100, 112,
P 124, 129, 131, 145, 166, 200, 206, 207,
padoucnice, viz epilepsie 230, 241, 258,
pam, zlepen, 113, 216, 243 popleniny drobn, 69, 74, 173
panika, 243 popraskan ke 63, 80
paradentza, 230 popraskan bradavky pi kojen, 31, 91
paraplegie, 325, popraskan ruce, 116
paraziti, 38, 41, 42, 43, 44, 65, 131 popraskan rty, 31, 63, 192
paraziti tln, 204 popraskan stn koutky, 192
paraziti stevn, 128, 130, 138 popraskan jazyk, 192
porann, kon, drobn, 148 pedstavy depresivn, 208

porod, pprava, 382 pechod, viz klimakterium, 208
porod, usnadnn, 200, 201, 202, 206, pekyselen aludku, 55, 194, 195, 338
207, 218, pepracovanost, 94
porod, zmrnn krvcen, 206 psychza, 257
poruchy duevn, 142, 214, 233, 399
poruchy hybnosti, 233 R
poruchy krevnho tlaku, 191 radioaktovn zen, 201
poruchy menstruan, 83, 93, 112 rachitida, 86, 207, 263
poruchy nervov, 122 rakovina, 40, 135, 126, 144, 145, 168,
poruchy psychoneurotick, 126 202, 218, 301, 426, 427, 466, 467
poruchy psychosomatick, 213 rakovina, dispozice, 142
poruchy rovnovhy, 203 rakovina hrtanu, 167
poruchy ei, 217 rakovina jater, 168
poruchy stevn, 150 rakovina ja zyka, 168
poruchy ttn lzy, 94 rakovina kost, 167
poruchy trven, 112, 193, 243 rakovina plic, 167, 169
poruchy uen, 325 rakovina, prevence, 147
poruchy zavn, 54, 59, 95, 203 rakovina lymfatickch uzlin, 167
poslen celkov, 36, 38, 39, 45, 52, 98, rakovina varlat, 168
108, 109, 112, 116, 132, 136, 164, 166, rakovina zavacho traktu, 167
204, 212, 214, 228, 241, 242 rakovina aludku, 167, 169
poslen nervov soustavy, 32, 55, 84, 93 ramena, uvolnn, 379
poslen srdce, 55, 69, 200, 201, 203, 206, rny obecn, 32, 37, 38, 51, 55, 57, 59, 61,
218, 258 66, 69, 84, 99, 104, 127, 128, 131, 145,
poslen aludku, 40 204, 229, 243, 260, 463
potence sexuln, podpora, 190 rny, dolen, 49, 78
potrat, vyvoln, 53, 149 rny, itn, 150
povzbuzen, celkov, 157, 241, 242, 437 rny hnisajc, 47, 59, 65, 101, 102, 111,
pozornost, zven, 209 139
prevence chorob, 466 rny, lep srstn, 107
problmy emocionln, 240 rny krvcejc, 44, 64, 85, 93, 106, 115
problmy psychick, 240, 413 rny men, 193
prokrven konetin nedostaten, 209 rny mokvav, 124, 132
prokrven pokoky, lep, 149, 213 rny povrchov, 129
proleeniny, 101 rny, rychlej hojen, 83, 111, 140, 150,
prjem, 32, 37, 38, 49, 54, 55, 59, 61, 64, 193, 258, 301
66, 77, 86, 88, 91, 94, 96, 97, 99,102,114, rny patn se hojc, 44, 45, 52, 86, 96,
116, 118, 127, 127, 128, 130, 136, 137, 102, 117, 124, 129, 132, 136, 139
139, 140, 145, 147, 149, 158, 243, 338, rny velk, 229
464 rny, vymvn, 137, 235
prjem chronick, 64 regenerace obecn, 192, 200, 205, 211,
prjem u kojenc, 86 214, 218, 229, 258, 436
pedmenstruan tenze, 150 regenerace chrupavek, 229
pedrdnost, 122, 126, 195, regenerace mkkch tkn, 229
regenerace tkn, zlepen, 147 smyslov orgny, poslen, 214

rehabilitace pohybov, 399 spla, 210
rekonvalescence obecn, 55, 192, 202, spokojenost, 206
253 sraeniny krevn, 149, 205
rekonvalescence, strava, 137 srlivost krve, patn, 142
rekonvalescence po loutence, 41 srden innost, poslen, 66, 72, 90, 211,
relaxace, 29, 234, 383, 426, 428 213, 217
revmatick horeka, 243 srden innost, uklidnn, 213, 214
revmatismus kloubov, 95, 112, 136 srden funkce, harmonizace, 209, 257
revmatismus svalov, 35, 136, 195 srden nedostatenost, 70
rozlen, 207 srden slabost, 214
roztkanost, 207 stafylokok zlat, 131
rtu, 285 strnut, 145, 152, 209, 214, 215, 228,
rty, bolav, 193 232, 242, 258, 261, 385
rma, 37, 40, 71, 79, 117, 193, 194, 301, stolice, prava, 41
350, 461 stres, 147, 190, 193, 237, 241, 243, 426
rma senn, 195 strnut je, 205
rma zastydl, 32 strupovitost ke, 67
svaly namoen, 192
S svrab 29, 39, 73, 201
sebedvra, zven, 219, 240 stres, 112
schizofrenie, 233 steva, podpora funkce, 204
silikza, 250 steva, poslen funkce, 207
silikza hornick, 207, 228 stevn innost, tlumen, 48
spn, 193 stevn innost, zlepen, 145
sklerza, 84, 202 stevn mikroflra, harmonizace, 145
sklerza roztrouen, 165, 191, 216, 345, svdn, 173, 194
382
skleslost, 236
sklovina zubn, poslen, 207 edivn pedasn, 95
skvrny jatern, 42 estinedl, 465
skvrny lut na ki, 34 je, uvolnn napt, 201, 205, 379
slabost celkov, 94, 165, 194, 195 kytavka, 194, 202, 344
slabost nervov, 95 lachy namoen, 192
slepota, viz nevidomost lachy natren, 192
slezina, podpora innosti, 204, 218 tnice, 29
slezina, poslen innosti, 119, 162 ttn lza, zlepen innosti, 205
slezina, poslen funkce, 207, 211 ttn lza, zven innost, 62
slezina, problmy, 436 vy aluden, snen kyselosti, 207
slinivka, poslen, 202 vy aluden, vyrovnn hladiny, 207
slinivka, povzbuzen innosti, 126, 218 vy aluden, zven tvorby, 133
sliznice naruen, 148
sluch oslaben, 349 T
Slunce, negativn vliv, 316 tasemnice, 61
smyslov postien, 237 tenisov loket, 328, 338, 468
teplota zven, 139, 209, 213, 215 vady srden, 50

thotenstv, 76, 140, 141, 64, 200, 205, vtry, 194
382 virzy, 243
tk kovy, 151, 285 vitalita, podpora, 202, 211, 236
trauma, 232 vitalita snen, 192
trven, podpora, 43, 68, 76, 78, 91, 97, vitiligo, 96
96, 117, 133, 144, 147, 148, 150, 207, 211, vlastnosti povahov negativn, 208
216, 228 vlasy, padn, 67, 133, 195, 214, 263
trven, regulace, 54, 145 vlasy, poslen, 39, 49, 63, 229, 258
trven, stagnace, 193 vlasy, poslen rstu, 131
trven, patn, 159, 194 vlasy, patn stav, 193
trven, zlepen, 97, 138, 147, 147, 328 vnitn orgny obecn, 66, 228
trvic stroj, podpora, 211 voda v kolen, 436
trma, 205 vodnatelnost, 32, 39, 40, 50, 57, 64, 70,
trombza, prevence, 149 71, 72, 105, 160, 26, 241, 243
tuberkulza, 57, 128, 135, 152, 206, 214, voln radikly, 283 a nsl.
231 vrsky, 263
tuhnut kloub, prevence, 258 vrsky, prevence, 148
tvorba novch bunk, 205 vrsky, vyhlazen, 214
vedy, 32, 44, 55, 61, 66, 86, 91, 98, 115,
U 119, 127, 128, 202, 209, 213, 243
uhry, viz akn vedy brcov, 57, 65, 77, 94, 101, 132,
uklidnn, 29, 38, 45, 50, 58, 75, 79, 82, 436, 437
97, 110, 116, 157, 166, 191, 201, 206, 207, vedy dvanctnkov, 150, 229, 230
210, 216, 229, 234, 241, 242 vedy hnisajc, 65, 111
uklidnn zucch lenc, 66 vedy krvcejc, 106
uvolnn, 241, 242 vedy, lep hojen, 150
uvolnn hlubok, 242 vedy nehojc se, 114
uvolnn kloub, 385 vedy patn se hojc, 100
uvolnn sval, 385 vedy v stech, 243
uvolnn lach, 385 vedy aluden, 69, 142, 147, 150, 214,
229, 230, 359, 382
vedy aluden, prevence, 205
nava, 146, 149, 151, 152, 190, 191, 218 vi, 29, 42, 122
nava duevn, 243 vyerpanost, celkov, 94, 149, 152
pal, 173 vyerpanost duevn, 112
plavice, 64, 89,130, 338 vyerpanost, nervov, 195,
razy, sportovn, 262 vyerpanost tlesn, 95
stn koutek praskl, 192, 464 vyklouben vrozen, 209
stroj moov, zven innosti, 115 vyluovn, podpora, 146
stroj zavac, zven innosti, 115 vyrky, 36, 77, 93, 101, 107, 121, 124,
stel ,149,195, 262, 353 192, 193, 202, 214, 216, 258, 436
zkost, 82, 190, 243, 411 vyrky mokvav, 61
eh, 84, 173 vyrky zastaral, 65
V vyrovnanost duevn, 206
vmna ltkov, podpora, 121, 170, 203, znt ke, 193, 201
vmna ltkov, poruchy, 69, 70, 131, znt ledvin po sple u dt, 433
249, 250, 252 znt lymfatick, 436
vmna ltkov, regulace, 151, 215 znt moovho mche, 93, 103, 130,
vmna ltkov, prava, 129 243, 362
vmna ltkov, zlepen, 138, 159, 382 znt moovch cest dolnch, 102
vmna ltkov, zven, 119 znt mandl, 31, 84, 127, 338
vmky patologick, 194 znt meziebernho nervu, 136
vrony, 69 znt moovch cest, 139
vrstky, prevence, 258 znt nehtovho lka, 98
vtok, 51 znt nerv, 194
vytrvalost, 211 znt nosnch dutin, 32, 104, 338, 382
vzteklina, 131, znt nosohltanu, 31, 127
znt okostice, 263
z znt pohrudnice, 436
zadrovn tekutin viz vodnatelnost znt plic, 436
zahlenn, 40, 81 znt prduek, 32, 39, 42, 43, 49, 65, 76,
zancen jakkoliv, 53 91, 105, 338
zavn, zlepen, 31, 149 znt punic, 210
zcpa, 32, 39, 41, 44, 46, 58, 71, 86, 109, znt slepho steva, 74, 203
119, 126, 127, 128, 132, 138, 144, 159, znt slinivky bin, 264
211, 242, 243, 263, 338, 379 znt spojivek, 110, 216, 338, 349
zcpa kojeneck, 48 znt stev, 211
zdry, 258 znt stevnho traktu, 103
zducha, 100 znt tlustho steva, 243, 338
zchvat astmatick, 67 znt trojklanho nervu, 129
zchvat lunkov, 67, 194 znt v krku, 216, 217
zkal ed, 338, 347 znt zavacho stroj, 30
zkal zelen, 161, 348, 399 znt luovch cest, 139
znty obecn, 30, 40, 58, 59, 61, 66, 77, zpach z st, 110
100, 104, 111, 116, 119, 120, 126, 127, zpal, obecn, 215
129, 132, 191, 193, 203, 209, 210, 228, zpal plic, 209, 433
237 zkrt, 201
znt cest dchacch, 30, 59, 228 zvislost, 240
znt cest dchacch chronick, 38 zvrat, 44, 48, 208, 213, 216, 263, 436
znt cest dchacch hornch, 150 zlomeniny, 69, 86, 207, 209, 263
znt dsn, 31, 57, 79, 85, 93, 117, 130, znamnko matesk, 258
158, 212, 338 zrak, osven, 214,
znt dutiny stn, 30, 32, 37, 45, 46, 49, zrak, poslen, 205, 210, 213, 217
49, 55, 59, 77, 81, 89, 100, 102, 104, 111, zrak vnitn, poslen, 206, 217
114, 116, 124, 229 zrann, 325
znt hlasivek, 338 ztrta ichu, 194
znt hrtanu, 49, 59, 60, 124, 131 ztrta chuti, 194
znt kloub, 136, 150, 204, 211 ztrta pamti, 152
znt kloub bolestiv, 32 ztuhl rameno, 338
zub (po vytren), 32, 111

zuby, problmy, 192, 436
zuby, proezvn, 195, 207
zvracen, 147
zvracen rann, 194
zvracen u kojenc, 86
zvracen, vyvoln, 69, 111, 139, 228, 464
al, 236,
aluden innost, povzbuzen, 57, 97,
118
aludek, podpora funkce, 204
aludek, poslen, 165
aludek, poslen funkce, 207
aludek, zlepen stavu, 120
ebra naraen, 464
lzy, prava funkce, 201
lzy, zlepen funkce, 206
loutenka, 63, 85, 102, 121, 133, 160,
202, 203, 206
loutenka, rekonvalescence, 41
lu, regulace tvorby, 55
lunk, poslen funkce, 207
lunk, podpora innosti, 43, 117, 119,
204, 210,
lunk, podpora sprvn funkce, 81
lunk, prava innosti, 133
lunk, zlepen stavu, 120
Vbr z literatury 581
VBR Z LITERATURY
Bhmig, Ulf, Prodn litelstv v domc praxi, Praha 1993
Bravo, Brett, Crystal Healing Secrets, New York 1998
Crompton, Paul, Taii, Olomouc 1996
Cunningham, Sco tt , Magick rostliny, Praha 1994
ehovsk, Ji, Homeopatie - vc ne lba, Praha 1997
ejka, Gustv a kol., Radme zhradkrom, 1 a 2, Bratislava 1982
Doleal, Ji X., Bezbolestn kastrace, Praha 1998
Ebner, Wolf C., Akupresura psob okamit, Bratislava 1991
Englert, Ludwig, Paracelsus, lovk a lka, Praha 1943
Erben, Jaroslav, Hofman, Jaroslav, Zhady podvdom, Trutnov 1991
Griffon, T. Wynne, Astrologie, Praha 1993
Habtn, Vladimr, Knobloch, Ervn, Kapesn atlas zkamenlin, Praha 1981
Hall, Mari, Reiki, Praha 1994
Hanka, Zdenk, Kucha, Ji, Litel, jak je neznte, Praha 1991
Hoffmanov Eva, Jebav Frantiek S., Rostliny v domc lkrn, Praha 2001
Horynov, Anna a kol., Praktick zahradnictv, Praha 1966
Hrub, Jan, Akupresura pro vedn den, Trutnov 1990
Hruka, Blahoslav, Jak se lit rostlinami, Praha, rok vydn neuveden
Hubbard, Ron L., Dianetika, Brno 1997
Chobotsk, Pavel, as senzibil a litel, Lys nad Labem 1992
Inglis, Brian, West, Ruth, Prvodce alternativn medicnou, Praha 1992
Jana, Ji, Alternativn medicna, Praha 1991
Jana, Ji, Co nm chyb, Praha 1992
Jana, Ji, Praktick homeopatie, Praha 1992
Jana, Ji, Psychotronika pro kadho, Praha 1992
Jana, Ji, Reflexn terapie, Praha 1991
Jirsk, Josef, Liv rostliny, uit a pstovn, Praha 1946
Jon, Josef, Kovka ivota, Praha 1996
Jon, Josef, Tajenky ivota, Praha 1996
Kefer, Jan, Praktick astrologie, Praha 1996
Kelder, Peter, Pt Tibean, Praha 1996
Keller, Ji, Patrovsk, Vnceslav, Encyklopedie hraninch jev, Praha 1995
Kersaint, J. P., de, Kurs radiestezie, Plze, rok vydn neuveden
Kouda, Lubomr, Abeceda prodnho len pro kadho, Praha 1991
kol., Litelstv a alternativn medicna, Plze 2000 (intern materil KPU Plze)
kol., Prvn adres lidovch litel, Praha 1992
kol., Rodinn encyklopedie alternativn medicny, Praha 1997
kol., Tajemn kyvadlo a zzran amulety, st nad Labem, rok vydn neuveden
Korbel, Jaroslav, Endris Zdenk, Nae rostliny v lkastv, Praha 1968
Kos, Miroslav, Nerosty v litelstv, esk Budjovice, cca 1992 (vl. nklad bez daj)
Krlov, Markta, Koen v dnen kuchyni, Praha, rok vydn neuveden
Vbr z literatury 582
Kreperat, Josef Pavel, Len drahmi kameny, Praha 1993

Krumlovsk, Olga, Alexa, Ji, Liv pavuina a dalch 77 povr a zzrak, Praha
1999
Kiihnl, Robert, Chytr drogy, Praha 2000
Kushi, Michio, Prodn len makrobiotikou, Koice 1992
Medenbach, Olaf, Minerly, Praha 1995
Lika, Vladimr, Odtajnn psychotronika, Praha 1993
Novk, Frantiek A., Rostliny, Praha 1936
Novk, Frantiek A., Rostliny 2., Praha 1940
Novk, Frantiek A., Horsk rostliny, Praha 1937
Normanov, Jill, Chu a voa korenia, Bratislava 1992
Patrovsk, Vnceslav, Od magie k biotronice, Pelhimov, rok vydn neuveden
Pavel, Viktor, Dr. T. Lobsang Rampa - lma, nebo podvodnk?, (seminrn prce
autora z roku 2001)
Petek, Petr, Adres lidovch litel, Praha 2000
Pietroni, Patrick, Alternativn pe o zdrav, Praha 1996
Reinicke, Wolfgang, Astrolgia, Bratislava 1991
Repka, Frantiek, enen, Bratislava 1988
Rohov, Vl as ta, Kouzeln krystaly, Praha 1994
Rubcov, V. G., Zelen lkrna, Praha 1985
Rickert, Ulrich, Homopathie fr Kinder, Mnichov 1995
Seitz, Paul, Lkrna na zahrdce, Praha 1995
Schwart, Aljoscha, A., Schweppe, Ronald, P., Pfau, Wolfgang M., Liv sla druid,
Praha 1994
Soukup, Ji, Akupresura pro prvn pomoc v der vedn i svten, Praha 1991
Steinbach, Gunter, Lexikon uitkovch rostlin, Praha 1997
Such, Josef, Lidov litelstv aneb Nvrat k prod, Praha 1991
Ssslow, Regine, Kv ty na prody, Berln, rok vydn neuveden
Templemore, Vernon, Nemoc jako cesta ke zdrav, Ostrava 1998
Toth, Max, Nielsen, Greg, Sla pyramid, Brno 1994
Treben, Maria, Zdrav z Bo lkrny, esk Budjovice 1991
Valek, Pavel a kol., Liv rostliny tradin nsk medicny, Hradec Krlov 1998
Vitebsky, Piers, Svt aman, Praha 1996
Vurm, Bohumil, Tajn djiny Evropy, Praha 1996
Zemanov, Radmila, Bioenergie bez zhad, Praha 1991
Zentrich, Josef A., Jon, Josef, Vn zelen nadje, st nad Labem, 1990
Periodika: Regena, Regenerace, Spirit, Prodn lka aj.

Jitka Lenkov
Velk kniha alternativn medicny
Vydalo nakladatelstv Regia

Ing. Petr Martinec
Gagarinova 1082, 165 00 Praha 6
v roce 2001, p rvn vydn
Grafick prava Miroslav Pechnek
Nvrh oblky Vtzslav Cinger
Sazba Grafoprint plus, Zubatho 5, Praha 5
Zhotovila tiskrna S Tisk Vimperk s.r.o.
ikova 448, 385 01 Vimperk
ISBN 80-86367-16-9

Velká Kniha Alternativní Medicíny PDF

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Velká Kniha Alternativní Medicíny PDF

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

JITKA LENKOV

Kreperat, Josef Pavel, Len drahmi kameny, Praha 1993

Periodika: Regena, Regenerace, Spirit, Prodn lka aj.

Vydalo nakladatelstv Regia

[I] ALTERNATIVN ANATOMIE 15

[II] ALTERNATIVN LEBN POSTUPY 22

[III] MANIPULATIVN TECHNIKY 319

[IV] ORIENTLN MEDICNA 332

[V] POHYBOV TERAPIE 381

[VI] MAGIE A ZZRAKY 403

Spiritualistit litel 409

[VII] ZMNN PSYCHICK STAVY 417

[VIII] ALTERNATIVN CHIRURGIE 429

[IX] ALTERNATIVN LBA POMOC PSTROJ 439

[X] ALTERNATIVN DIAGNOSTICK METODY 441

Diagnostika dle onch panenek 442

[XI] TRADIN LIDOV MEDICNA 463

[XII] MON PINY A PREVENCE CHOROB 466

[XIII] ETIKA LKAE A LITELE 470

ADRES LITEL 476

REJSTK LIDOVCH NZV LIVCH

REJSTK LIV A LEBNCH PROSTEDK 556

REJSTK NEMOC, OBT A INDIKAC 568

VBR Z LITERATURY 581

bral jen jeden z nkterch postup alternativn medicny. Mon

AKRY A JEJICH SYSTM

Hlavn a vedlej akry

PEHLED AKER A JEJICH VAZEB

Prvn akra - akra zkladu

Funkce: udruje a obnovuje ivotn dleit funkce, dodv tlu z-

Druh akra akra sakrln

Charakteristika: akra sleziny, centrum ke a vitality

Tet akra akra solar plexus

Charakteristika: akra pupen, centrum solar plexus

tvrt akra akra srdce

Charakteristika: lska a harmonie, srden centrum

Pt akra akra hrdla

Charakteristika: akra krku, centrum komunikace

Barva: svtle modr, tyrkysov

est akra akra ela

Charakteristika: akra rozkazu, tet oko, centrum ela

Sedm akra akra temene

Charakteristika: akra korunn, centrum temene

MERIDINY A JEJICH SYSTM

Podle tradin orientln pedstavy o ivot a filozofii se cel svt

Pouvn livch rostlin

Zskvn livch rostlin

Sbr, suen a skladovn livch rost lin

nesm teplota suen peshnout 40 C. Kvty a na se rozprostraj

Pstovn livch rostlin

Rostliny vhodn do zahrdky:

Rostliny vhodn do kvtin a truhlk:

Bylinkov olej (mazn)

zvlt vhodn pi pstovn livch rostlin. Piprav se tak, e se na-

Ostatn zpsoby ppravy

LIV BYLINY ROSTOUC V R A JEJICH INKY

Anz vonn [bedrnk anz] (Pimpinella anisum )

ron plamat (Arum maculatum )

Barvnek men (Vinca minor)

Bedrnk obecn (Pimpinella saxifraga)

soust likru benediktnky. Ve velkch dvkch psob nevol-

Bez ern (Sambucus nigra)

Bez chebd (Sambucus ebulus)