Chemie:

1. Atom
Protonové(Z),neutronové(N),nukleonové(A) čisla
Nuklid - množina atomu se stejným A
Prvek - laátka tvořena atomy se stejným Z
Izotop - Stejné Z , různé N

Energie roste s rostoucí vzdalenosti od jadra

Hlavní kvantové čislo (n) E a l od jadra. Vždy kladna celočislná hodnota
Vedlejší kvantové čislo (L) určuje tvar orbitalu od 0 do n-1
Magnetické kvantové čislo m1 - orientace jednotlivých orbitalu v prostoru od -L
přes nulu do L
Spinové kvantové čislo ms +1/2 a -1/2
Pauliho princip výlučnosti: V atomu nemohou existovat dva elektrony se stejnými
všema čtyřma kvantovými čislami

Degenerované orbitaly mají stejné n a l a liší se v m1

Hundovo pravidlo : v degenerovaných orbitalech elektronový pár vznika až po

zaplnění všech orbitalu jedním elektronem
všechny nesparované elektrony mají stejný spin
Pravidlo n+l rozhoduje jaká orbital má větší energií. Jestli hodnoty n+l jsou
stejné pak rozhoduje hodnota n
Počet orbitalů ve vrstvě n*n -> max. počet el. 2(n*n)

periodický zákon - vlsatnost prvků se periodický mění v zavislostí na vzrustajícím

protonovém čísle
pořadové čislo periodu je totožné hlavnímu kvantovému čislu poslední obsazované
vrstvy
přechodné prvky - doplňují elektrony do předposlední vrstvy el. obalu
vnitřně prechodne - f prvky
valenční elektrony - el. s nejvyšší energií(určují chem. vlasntosti)

stabilitu atomu rozhoduje poměr neutronu ku počtu protonů N k Z

záření alfa - alfa částice
záření beta - neutron se změní na proton a elektron:
beta+ kladně nabité pozitrony
proton se přemění na neutron a pozitron:
beta- záporně nabite elektrony
záření gama - kratká vlnová délka a vysoká energie
radioaktivita je schopnost atomu se samovolně rozpadat a při tomu vysilat energií
elektronový zachyt - při přebytku protonů jeden z nich může zachytit elektron a
přeměnit se neutron
poločas rozpadu - je časivý interval za kterej polovina jader radioaktivních
nuklidu se rozpadne

Atomová hmotnostní konstanta je 1/12 skutečné hmotnostní atomu C12

relativní atomová hmotnost - poměr skutečné atomové hmotnosti k atomové hmotnostní
konstantě

2.Chemická vazba
molekuly prvků/sloučenin

Kovalentní (rozdíl el.neg. 0)

potenciální energie klesá - stabilizace systému
energie chemické vazby - E která se uvolní při vzniku vazby kJ/mol
Disociáční energie - E potřebná pro zrušení vazby mezi atomy
vazby jednoduche a násobné zavísí od počtu valenčních elektronů jenž se zúčastnili
této vazby
sigma vazba má největší hustotu el.obalu na spojnici dvou jader,
pi vazba - rovnoměrně mimo spojnici

Vazba polarní - při niž dochází k posunu elektronů k jednomu z atomů a tím se
vytvoří parciální náboj (rozdíl el.neg. 0,4 - 1,7)
Vazba iontová - valenční elektron jedného atomá přejde do valenční vrstvy
jiného(rozdíl el.neg. víc než 1,7)
Elektronegativita - schopnost atoma přitahovat elektrony chemické vazby

kov- prvek v kterého počet el. na nejvyšší zaplňovácí vrstvě není větší než čislo
periodu v níž se nachází
vazba kovova - typ vazby u níž kationty jsou rozmíštěný do uzlových bodů krystalové
mřižky
a val.el. se mezi nima volně pohybují ve formě elektronového plynu

koordinačně kovalentní vazba - donor celého el.páru a akceptor vakantní orbital