CHEMICKÉ VAZBY

= síly, jimiž jsou poutány sloučené atomy v molekule

 Sdružováním dosahují atomy stavu s menším obsahem energie

 Energie nutná k rozrušení chem. vazby nazývá vazebná energie (neboli disociační energie)
jednotka kJ∗mol−1

PODMÍNKY VZNIKU:
1.) Zda jsou dostatečně blízko
2.) Volný valenční elektron a jeho prostorové uspořádání

KOVALENTNÍ VAZBA
 Vysvětlíme na atomu vodíku H 2
 H 2 mají jeden valenční elektron. Oba atomy se snaží dosáhnout stability doplněním svého
elektronového páru. Přiblíží se orbitaly 1s se překryjí a vznikne stabilnější molekulový orbital.

Znázornění:
1.) Graficky:

2.) Pomocí rámečků:

3.) Elektronová rovnice

 H ∙+ H ∙=H : H =H−H =H 2
 Pojítko mezi atomy představuje elektronový pár

 Podobně odvodíme vznik H 2 O

 Čárkami jsou značeny tzv. volné elektronové páry, které se vazby neúčastní
 Jednoduchá kovalentní vazba σ (sigma)
 Jednoduchá kovalentní vazby = elektronový pár patří prvnímu i druhému prvku
 Další označení jsou π
Elektronegativita
=schopnost přitahovat vazebný elektron

 Značí se X
 Hodnota je 0,86-4,17
 Elektronegativita v tabulkách vstoupá směrem ↗

Iontová vazba
Velký rozdíl v elektronegativitě dvou vzájemně vázaných atomů

Možnost vzniku polární vazby

Vznikají opačně nabité ionty

Chlorid sodný:

Nepolární kovalentní vazba < 0,4

0,4 < Polární kovalentní vazba <1,7

Iontová vazba >1,7

Hybridizace orbitalů
= energetické a tvarové sjednocení orbitalů různého tvaru a různé, ne však velmi odlišné energie

Hybridizace sp

Vznik této hybridizace odvodíme na příkladu vzniku BeC l 2. Elektronová konfigurace atomu beryllia
v základním stavu je
Vzniká

Koordinačně kovalentní vazba

Donor-akceptorová vazba

Zvláštní tím že oba elektrony zprostředkovává pouze jeden z atomů

Kovová vazba
pouze u kovů v pevném skupenství

vytváří mřížky

Mezimolekulové síly

Waalsovy síly

Záporné a kladné konce se přitahují, stejně nabité se odpuzují

Vodíkové můstky

Mezi molekulami obsahující vodík vázaný na atom s vysokou elektronegativitou