může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Sol je římské božstvo Slunce.
Sol Invictus, stříbrný disk ze 3.
století n. l., oblast Malé Asie
Původně neměli staří Římané pro slunce
žádného boha, teprve později, pod vlivem Řeků přijali Héliův kult a vytvořili božstvo Sol. To se stalo oficiálním až ve 3. století n. l.
Nejstarší kult slunečního boha je v Římě
doložen na Quirinalu, kde byl uctíván jako Sol Indiges („rodící se slunce“). Dle nejrozšířenější verze historiků se jednalo o málo významného okrajového boha agrárního typu a jeho kult byl významově zastíněn ostatními. K velkému obratu dochází v pozdním období císařství. Pod silným vlivem slunečních kultů z východních provincií nabývá významu také římský Sol. V té době splývá s kultem jiného slunečním boha přijatým Římany a tím byl perský Mithra (Mithras). Sol byl dokonce včleněn do legendy o životě a skutcích boha Mithry. Císař Aurelianus, aby upevnil postavení slunečního boha, zavedl kult Sol Invictus („nepřemožitelné slunce“) na úrovni státního náboženství a tím Sola povýšil na nejvyššího boha římského pantheonu. Kult vykazoval monoteistické tendence a později částečně ovlivnil i rodící se křesťanství.